NIZOZEMSKÁ A ANGLICKÁ REVOLUCE

Nizozemská revoluce (1555 – 1609) /

Osmdesátiletá válka (1568 – 1648)

ozbrojený konflikt mezi Nizozemím a Španělskem, ve

kterém získalo Nizozemí nezávislost

Španělské Nizozemí (od r. 1555)

= do r. 1581 dnešní Benelux /

po r. 1581 Belgie a Lucembursko Po sňatku Marie Burgundské s Maxmiliánem I.

Habsburským připadlo Nizozemí Habsburkům.

Syn Marie Burgundské, Filip I. Sličný, se oženil

s Johanou Šílenou, a získal tak španělský trůn.

Za vlády Filipova syna Karla V. došlo k

rozdělení habsburského rodu na španělskou a

rakouskou větev, Nizozemí zůstalo španělským

Habsburkům.

Sídlem místodržitele

(generálního guvernéra) byl

Brusel

Brusel r. 1572

Filip II. (1556 - 1598)

španělský král (Habsburk) / fanatický

katolík / ostře proti reformaci / od bratra

Karla V. v r. 1555 dostal Nizozemí

cíle jeho politiky v Nizozemí

(nejbohatší španělská provincie):

centralizace - oslabit moc stavů

(generální stavy)

zvýšit daně (Španělsko hospodářsky upadalo + potřebovalo

peníze na válku s Francií)

vykořenit kalvinismus - jediným náb. měl být katolicismus /

byly založeny 3 nová arcibiskupství a 15 nových biskupství.

Všechny tyto snahy Španělů vyvolaly odpor sebevědomých,

bohatých stavů, prosazujících náboženskou toleranci.

Protestanté tvořili 1/3 obyvatelstva, byli však velmi vlivní.

Markéta Parmská - nevlastní sestra Filipa II. se stala

regentkou v Nizozemí - to se skládalo ze 17 provincií:

jižní provincie (Flandry, Brabantsko, Artois, Antverpy) –

výroba sukna / jinak převaha nájemního zemědělství / vliv

katolické Francie

severní provincie (Holland (Amstrdam), Zeeland, Utrecht,

Rotterdam) - rybolov, obchod, stavba lodí, manufaktury

(dehet, ocet, papír, levné látky, zbraně, prostředky na stavbu

lodí, předměty denní spotřeby) / vliv kalvinismu

Proti snahám Filipa II. o rekatolizaci a centralizaci jako první

protestovala vysoká šlechta: v čele hnutí stáli Vilém

Oranžský, generál Egmont a admirál Horn.

Nizozemci si přáli: zachovat náboženskou svobodu, zrušit

inkvizici a edikty proti heretikům.

1565 byl proto založen Kompromis bredský, neboli Liga

Nobility (zastoupena vyšší a nižší šlechta + podpora měst)

1566 - počátek povstání. V Bruselu přednesli zástupci

opozice své požadavky guvernérce Markétě Parmské. Údajně tím byla překvapena, a aby získala nadhled, řekl někdo z jejího okolí „ Je to

jen hromada žebráků (gueux)“. Tato slova však zaslechli také šlechtici stojící opodál,

a přeměnili urážlivé označení k pojmenování stoupenců opozičního hnutí

( gézové = žebráci)

Vilém Oranžský – vůdce

národněosvobozeneckého boje Nizozemců

proti Španělům / do 11 let luterán, od 12

vychováván jako katolík (kvůli

nástupnictví v knížectví Orange (JV

Francie) / zdědil rozsáhlý

majetek burgundského feudálního rodu.

Panství se rozprostírala ve Francii,

Nizozemí a Německu bohaté součásti

burgundského dědictví / nakonec

přestoupil na luterskou víru

1566 - obrazoborecké bouře:

stavové chtěli mírné řešení, ale vypukly

lidové bouře – zničeno přes 5500

klášterů a kostelů / guvernérka souhlasila

s Prozatímní úmluvou (Accord)

Setkání Filipa II. a Viléma Oranžského

Markéta Parmská nahrazena „železným vévodou“ z Alby –

tvrdý postup. Povstalci vojensky poraženi.

1568 – Egmont a Horn popraveni /

Vilém Oranžský uprchl do Francie a stal se exilovým

vůdcem povstání.

Některé složky španělského vojska: pikenýr, mušketýr…

Mír však nenastal: stoupenci opozice se shromažďovali

v Německu – podnikali ozbrojené vpády do Nizozemí – cíl:

vyvolat v provinciích lidové povstání:

začala 80-letá válka (1568 - 1648)

Na území Nizozemska nadále bojovali gézové – lidové hnutí:

lesní gézové se shromažďovali v lesích

na jihu, toulali se krajem, loupili a

zabíjeli kněze

mořští gézové

plundrovali

kláštery na

pobřeží

Amstrdam r. 1572

1572 - mořští gézové po ztrátě podpory Anglie museli opustit

tamní přístavy podařilo se jim obsadit Brielle - základnu na

nizozemském území - následně obsadili další města

v Hollandu a Zeelandu.

1576 - v Bruselu vypuklo lidové povstání proti novému

místodržícímu (guvernér) - nevlastní bratr šp. krále Juan

d´Austria a na podporu Viléma Oranžského

V listopadu se vzbouřili španělští žoldnéři, kteří nedostali

žold a proto vyplenili a vypálili Antverpy. Zahynulo přitom

přes 8000 lidí.

Byla přijata gentská pacifikace (smíření) = dohoda uzavřená

mezi severními a jižními nizozemskými provinciemi o

společném boji proti Španělsku…

Antverpy r. 1572

1572 – Španělé plení Antverpy ( „Spaanse Furie“ / španělská zuřivost)

1572 – Španělé zmasakrovali mnoho civilistů také v Naardenu, (Víte, jaký vztah má toho město k českým dějinám?)

Španělé byli ochotni stáhnout vojska s tím, že bude přijat

nový guvernér a bude obnoveno katolické náboženství.

To odmítli Holland a Zeeland a proti Španělům povstala

města i venkov.

Španělé byli vyčerpáni nákladnou válkou a otevřeli mírová

jednání – tak vznikla:

1579 – Arraská unie – jižní provincie - mír se Španělskem

1579 – Utrechtská unie – severní provincie , které

1581 - haagským manifestem vyhlásili nezávislost na Šp.:

Republika spojených nizozemských provincií / v čele:

Vilém I. Oranžský (1572 - 84 zavražděn) / následoval jeho

syn Mořic Nasavský (1585 - 1625). Dynastie Oranžsko –

Nasavská (do r. 1795). Boje se Španěli pokračovaly…

Arraská unie: žlutá

Utrechtská unie: modrá

biskupství Liège: zelené

španělské državy: světle

žluté -----------------------

znak Nizozemské

republiky

Hlavním ochráncem Sedmi

spojených nizozemských

provincií, tj. Utrechtské unie,

se stala Anglie.

K úspěchu v občanské válce

Přispěly tyto vnější události:

1588 - rozdrcení španělské

Armady

1559 - francouzské vyhlášení

války Španělsku

(na mapě situace z r. 1585)

Mapy - situace: 1590 / 1604

1607 - bitva u Gibraltaru: námořní bitva / nizozemská

flotila přepadla španělskou flotilu zakotvenou v Gibraltarské

zátoce a během čtyř hodin ji z větší části zničila Výbuch na španělské vlajkové lodi v bitvě u Gibraltaru 25. dubna 1607

Boje se Španěly pokračovaly do r. 1609, kdy bylo podepsáno

12leté příměří = faktické uznání nezávislosti. De iure

potvrzena Vestfálským mírem 1648

(Münsterská dohoda a stav ovládaného území z r. 1609)

Nizozemská válka za

nezávislost a finální podoba

Nizozemí