Návštěvnost památkových objektů v R: analýza asoprostorového … · Abstrakt: Diplomová...

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA

KATEDRA GEOGRAFIE

Bc. Martina Hubáčková

Návštěvnost památkových objektů v ČR:

analýza časoprostorového vývoje

Diplomová práce

Vedoucí práce: doc. RNDr. Zdeněk Szczyrba, Ph. D.

Olomouc 2018

Bibliografický záznam

Autor (osobní číslo): Martina Hubáčková (R150146)

Studijní obor: Učitelství geografie pro SŠ (kombinace Z – Hi)

Název práce: Návštěvnost památkových objektů v ČR: analýza

časoprostorového vývoje

Title of thesis: Attendance of monument buildings in the Czech Republic:

Analysis of spatiotemporal development

Vedoucí práce: doc. RNDr. Zdeněk Szczyrba, Ph. D.

Rozsah práce:

Abstrakt: Diplomová práce se zabývá vývojem návštěvnosti památkových

objektů v České republice. Analyzuje vývoj návštěvnosti

v prostoru i čase. Práce má tři dílčí cíle. Prvním dílčím cílem je

rešerše literatury. Druhým je analýza časoprostorového vývoje

návštěvnosti. Třetím cílem je představení tří případových studií.

Klíčová slova: návštěvnost, kulturní památky, hrady, zámky, sakrální památky,

Česká republika

Abstract: This thesis deals with the evolution of the attendance of

monuments buildings in the Czech Republic. It analyzes the

evolution of attendance in space and time. The study has three

sub-goals. The first sub-goal is a review of the literature. The

second sub-goal is analyzing the evolution of attendance in

space and time. The third sub-goal is to present three case

studies.

Keywords: attendance, cultural monuments, castles, palaces, sacral

monuments, Czech Republic

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a všechnu použitou

literaturu jsem náležitě ocitovala a uvedla na konci práce v seznamu použitých zdrojů.

V Olomouci dne

............................

podpis

Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. RNDr. Zdeňkovi Szczyrbovi, Ph. D. za

cenné rady a odborné vedení mé diplomové práce.

Obsah

1 Úvod ......................................................................................................................... 8

2 Cíle, hypotézy .......................................................................................................... 9 3 Metodika ................................................................................................................ 10 4 Kulturní objekty a jejich role v cestovním ruchu ................................................... 13

4.1 Cestovní ruch a základní trendy v ČR ............................................................ 13

4.2 Proměny návštěvnosti ..................................................................................... 17

5 Objekty památkové péče v ČR............................................................................... 19

5.1 Počátky zpřístupňování památek veřejnosti ................................................... 19

5.2 Zpřístupňování v období socialismu ............................................................... 20

5.3 Vývoj správy památkových objektů ............................................................... 21

6 Vývoj návštěvnosti po roce 1989 ........................................................................... 24

6.1 Dlouhodobé faktory ........................................................................................ 24

7 Analýza návštěvnosti ............................................................................................. 27

7.1 Vývoj návštěvnosti podle vlastníků objektů ................................................... 29

7.1.1 Srovnání pro rok 2015 .............................................................................. 33

7.2 Rozložení návštěvnosti ................................................................................... 34

7.3 Památky UNESCO ......................................................................................... 38

8 Případové studie ..................................................................................................... 40

9 Lednicko-valtický areál.......................................................................................... 40

9.1 Historie ........................................................................................................... 40

9.1.1 Zámek Lednice ......................................................................................... 40

9.1.2 Zámek Valtice ........................................................................................... 42

9.2 Návštěvnost .................................................................................................... 43

10 Kuks ................................................................................................................... 46

10.1 Historie ........................................................................................................ 46

10.2 Návštěvnost ................................................................................................. 47

11 Kozel .................................................................................................................. 51

11.1 Historie ........................................................................................................ 51 11.2 Návštěvnost ................................................................................................. 51

12 Závěr ................................................................................................................... 54 13 Summary ............................................................................................................ 56 14 Seznam zdrojů a literatury .................................................................................. 57

15 Příloha 1 ............................................................................................................. 60

15.1 Pět nejnavštěvovanějších památky v ČR v roce 2016 ................................ 60

16 Příloha 2 ............................................................................................................. 65

8

1 Úvod

Diplomová práce je zaměřena na vývoj návštěvnosti památkových objektů na

území České republiky. Na vývoj proměňující se v prostoru a v čase.

Hrady, zámky a další kulturní památky jsou součástí cestovního ruchu. Již

v dobách minulých byly tyto objekty předmětem výprav mnohých výletníků a

cestovatelů. Ve srovnání se zbytkem Evropy je jich v naší zemi velké množství. Bez

nich by Česká republika ztratila své kouzlo nejen pro zahraniční turisty, ale i pro ty

tuzemské. Jsou neodmyslitelnou součástí tohoto státu. Ve spojení s přírodou je naše

republika ideálním místo pro odpočinkovou a poznávací dovolenou.

Památky nám připomínají minulost naší země pozitivní i negativní. Jsou naším

kulturní dědictvím, které musíme nadále uchovat pro další generace. Seznamujeme se

díky nim nejen s architektonickým vývojem, ale také s životem naších předků. Ať už to

byl život ve středověku nebo život v devatenáctém století.

Dnes již nejsou v prohlídkovém okruhu zahrnuty jen místnosti a seznámení

s prostory. Konkurence v tomto odvětví vzrostla, proto museli správci rozšířit nabídku a

program. Klasické prohlídky doprovází mnoho doprovodných akcí a programů. Mezi

tyto akce patří různé festivaly například hudební nebo divadelní. Dále výstavy, které se

každou sezónu nebo i víckrát v sezóně mění, aby přitahovaly turisty opakovaně.

Lákadlem jsou také hradní a zámecké noci, kdy jsou památky otevřené i v pozdních

večerních hodinách. Důležité jsou i programy pro děti, například prohlídky

s pohádkovými průvodci, rytířské turnaje, projížďky v kočáře nebo na koni.

9

2 Cíle, hypotézy

Cílem diplomové práce je vypracovat časoprostorovou analýzu návštěvnosti

památkových objektů na území České republiky. Zachytit faktory ovlivňující pohyby

turistů na památkách. A vše si ukázat na konkrétních památkách.

Práce bude rozdělena na tři části. V první části se bude hodnotit dostupná

odborná literatura, která se zabývá významem návštěvnosti památkových objektů

v širších regionálních souvislostech. Pro tento segment práce je k dispozici celá řada

dílčí literatury zabývající se památkami, bohužel ale neexistuje publikace, která by

hodnotila souhrnnou návštěvnost v celé republice.

V druhé části bude vypracována analýza návštěvnosti vybraného vzorku

památkových objektů v regionální struktuře České republiky. K tomu pomohou

sesbíraná data ze statistiky Národního informačního a poradenského střediska pro

kulturu spravované ministerstvem kultury ČR (dále už jen NIPOS), doplněné o další

relevantní zdroje. Text bude doplněn o nepostradatelné grafy a mapy. Ty by měly

sloužit hlavně k zpřehlednění situace a pro lepší demonstraci zjištěných faktů.

Na závěr bude diplomová práce doplněna o několik případových studií. Pomocí

těchto studií se ověří širší regionální dopady návštěvnosti památkových objektů. Dále se

ověří závěry z předchozí části práce, která bude hodnotit celkovou návštěvnost v naší

zemi. Pro studie budou vybrány památky, u kterých návštěvnost roste, ale rovněž ty, u

kterých návštěvnost klesá. Na nich si představíme konkrétní vlivy a faktory působící na

pohyby turistů u konkrétní památky a přeneseně i u ostatních památek v naší republice.

Výše uvedené cíle se opírají o následující pracovní hypotézy:

H1: Z dlouhodobého hlediska je vývoj návštěvnosti ovlivňován řadou faktorů.

Proto není přírůstek konstantní.

H2: Zápis na seznam UNESCO zvyšuje návštěvnost památky.

H3: Regiony v blízkosti Prahy navštěvuje větší počet turistů.

10

3 Metodika

Diplomová práce používá několik metod. Na začátku bylo nejdůležitější

prostudovat dostupnou literaturu a elektronické zdroje k danému tématu. Rešerší této

literatury se zabývá první část práce.

Dalším z počátečních kroků bylo vybrat vzorek památek, se kterými se dále

bude pracovat. Nezbytné bylo stanovit si, jaké stavby budou zastoupeny pojmem –

památkový objekt. Mezi památkové objekty tak byly zařazeny nejen hrady a zámky, ale

také skanzeny a sakrální stavby. Pro sestavení studovaného vzorku památek bylo

důležité zvolit si kritéria pro výběr. Hlavním kritériem zde byla zejména existence a

dostupnost potřebných údajů a dat. Z každého kraje bylo tedy vybráno celkově patnáct

nejvhodnějších památkových objektů, nacházejících se ve vlastnictví státu, obcí, církve

i soukromých osob. Vytvořený seznam tvoří jak nejnavštěvovanější památky České

republiky, tak i ty méně známe, tudíž méně navštěvované.

Data byla čerpána z několika zdrojů. Hlavním a nejdůležitějším zdrojem byly

statistické publikace NIPOSu spravované ministerstvem kultury. Toto středisko bylo

založeno v roce 1991 a jeho hlavním cílem je podpora rozvoje kultury v ČR. NIPOS

vytváří různé statistiky pro oblast kultury a sbírá data. Z posbíraných dat vytváří

publikace. Pro tuto práci byly využity dokumenty vytvořené NIPOSem s názvy:

Statistika kultury, Kultura České republiky v číslech a Návštěvnost památek v krajích

České republiky.1

Každý rok vznikají nové přehledy, které jsou dostupné na internetových

stránkách NIPOSu. Statistika kultury je tam dostupná od roku 1998 do roku 2015. Starší

publikace Statistiky kultury jsou k nalezení v knihovně NIPOSu nebo ve vědeckých

knihovnách. Souhrnná publikace Návštěvnost památek v krajích ČR je dostupná od roku

2007 do roku 2015. V Statistice kultury nalezneme jen výběr padesáti

nejnavštěvovanějších památek za daný rok. Za to v Návštěvnosti památek v krajích

České republiky nalezneme mnohem více informací. V této publikaci se nachází údaje o

návštěvnosti za daný rok, a ještě pro srovnání za dva předcházející roky. Kromě počtu

1 Stránky NIPOS viz In: http://www.nipos-mk.cz/ [cit. 9. 3. 2017]; blíže o NIPOSu In: http://www.nipos-

mk.cz/?page_id=1921 [cit. 9. 3. 2017]; Odkaz na dokumenty In:

https://statistikakultury.cz/publikace/navstevnost-pamatek/ [cit. 16. 4. 2018]; In:

https://statistikakultury.cz/publikace/kultura-v-cislech/ [cit. 16. 4. 2018].

11

návštěvníků, dokument obsahuje kontaktní údaje pro danou památku. Památky jsou

rozděleny podle toho, ve kterém kraji leží.

Vlastníci památek velmi často nedávají souhlas se zveřejněním údajů o

návštěvnosti. Proto se v tabulkách vypracovaných NIPOSem objevují proškrtnuté

kolonky nebo prázdná místa pro následující údaj. Tento fakt stěžuje situaci pro

sestavení časových řad návštěvnosti pro konkrétní památky. Navíc některé objekty,

které spadají do kategorie památkových objektů, spravují muzea, a proto v těchto

publikacích chybí. Jsou zařazeny do publikace Návštěvnost muzeí, památníků a galerií,

kterou také vytváří NIPOS. Mezi takové patří například hrad Sovinec nebo zámek

Bruntál. Obě památky spadají pod správu muzea v Bruntále.

Protože data ve statistikách NIPOSu jsou neúplná, bylo pro práci nutné použít i

jiné zdroje. Těmi například jsou internetové stránky Národního památkového ústavu.

Data s počtem návštěvníků obsahují články týkající se konkrétním památky nebo kraje.

Dále se data s návštěvností objevují ve výročních zprávách národního památkového

ústavu. Některé údaje byly získány díky výročním zprávám konkrétních objektů

například u zámku v Klášterci nad Ohří, nebo pomocí dotazů zaslaných emailem, nebo

položených po telefonu.

Pro práci s daty byla vytvořena tabulka v tabulkovém editoru Excel. Ke

každému kulturnímu objektu v tabulce byly přiřazeny vybrané charakteristiky, které

sloužily jako jejich třídící znaky. Prvním třídícím znakem byl vlastník památky.

Vlastníkem památky může být stát, obec, soukromník nebo církev. Další znakem byl

statut památky (Národní kulturní památka, památka UNESCO…). Památky byly

rozděleny podle krajů a okresů, ve kterých se nachází. Pro jednodušší a přehlednější

třídění byly do tabulky zařazeny kódy krajů a okresů. Následujícím třídícím znakem byl

typ obce, ve kterém se objekt nachází, a její název. Poslední byl druh památky. Památky

byly roztřízeny podle druhu do několika kategorií, a to na zámky, hrady, sakrální stavby

a ostatní. Do kategorie ostatní byly zařazeny ty kulturní objekty, které nepatří do

kategorie zámky, hrady ani sakrální stavby. Spadá tam například Národní hřebčín

v Kladrubech. Poté již následuje časová řada, která začíná rokem 1994 a končí rokem

2016. Ukázku tabulky pro konkrétní KP prezentuje následující tabulka (Tab. 1).

Právě kvůli zmíněným problémům se u všech památek nepodařilo vytvořit

úplnou datovou řadu. Část památek byla zpřístupněna až po roce 1991, proto ani není

možné mít úplnou datovou řadu u všech vybraných památek. Navíc v průběhu

posledních dvaceti šesti let probíhaly na řadě památek rekonstrukce, a to zapříčinilo

12

úplné nebo částečné uzavření památky. Proto byly památky rozděleny do dvou částí.

V první části jsou zapsány časové řady od roku 1994 do roku 2016. V druhé od roku

2005 do roku 2016.

Aplikované metody doplňuje polostrukturovaný dotazníkový průzkumu, který

vyplňovali správci vybraných památek. Dotazník je součástí přílohy.

Tab. 1 Záznam tabulky pro zapisování návštěvnosti

Zdroj: NIPOS

Název

památky

vlastník Statut

památky

Kraj Kód

kraje

okres Kód

okresu

Typ

obce

obec Druh

památky

2015

Konopiště stát NKP Středočeský CZ020 Benešov CZ0201 město Benešov zámek 137 453

13

4 Kulturní objekty a jejich role v cestovním ruchu

4.1 Cestovní ruch a základní trendy v ČR

Návštěvnost památkových objektů je součástí cestovního ruchu. Ve velké části

literatury je synonymem cestovního ruchu slovo turismus. Ani v této práci tomu nebude

jinak.

Cestovní ruch se rozvíjí od poloviny devatenáctého století. Souvisí s fenoménem

volného času. Z počátku se týká jen nejbohatších lidí. Vědní disciplínou se stává

cestovní ruch v první polovině dvacátého století. V této době se turismus začíná

rozšiřovat mezi širší vrstvy společnosti. Dnes existuje mnoho definic cestovního ruchu.

Jedna z prvních vznikla ve Švýcarsku: „Cestovní ruch je soubor vztahů a jevů, které

vyplývají z pobytu na cizím místě, přičemž pobyt není trvalé usídlení nebo výkon

výdělečné činnosti.“ Autory jsou Kurt Krapf a Walter Hunziker. Oficiální a

nejpoužívanější je definice Světové organizace cestovního ruchu (dál už jen UNWTO,

World Tourism Organisation) z roku 1993, která zní takto: „Cestovní ruch představuje

činnost lidí, spočívající v cestování a pohybu mimo místo jejich obvyklého pobytu po

dobu kratší jednoho roku za účelem využití volného času, obchodu a jinými účely.“2

Tato světová organizace je součástí Organizace spojených národů (OSN). Vznikla

v roce 1975 a sídlí v Madridu.3 Ve středoevropském prostoru se v současnosti

cestovním ruchem zabývá Marian Gúčik, který tuto vědní disciplínu definuje takto:

„Cestovním ruchem rozumíme soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb

souvisejících s cestováním a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště a obvykle ve

volném časem. Jejich cílem je odpočinek, poznání, zdraví, rozptýlení a zábava, kulturní

a sportovní vyžití, služební cesty, tj. získání komplexních zážitků.“4

Z výše zmíněných definic lze vypozorovat určitý vývoj vědní disciplíny.

Vymezení cestovního ruchu se stále konkretizuje a upřesňuje. První z nich jen upřesňuje

místo pobytu. Na rozdíl od druhé, která již mluví o účelu cesty, a to o využití volného

času. Třetí definice cíle cesty konkretizuje.

2 KOTÍKOVÁ, H.: Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. Praha 2013, s. 15–16. 3 JANOUŠKOVÁ, E., PACHROVÁ, S., ŠEDIVÁ NECKÁŘOVÁ, A.: Marketingový výzkum

návštěvnosti: významný nástroj destinačního managementu: příklad kraje Vysočina. Brno

2017, s. 11. 4 LINDEROVÁ, I.: Cestovní ruch. Jihlava 2013, s. 13.

14

Cestovní ruch se uskutečňuje v geografickém prostoru. Má několik členění a

forem. Podle jednoho z nich ho rozdělujeme na domácí a zahraniční. Dále lze

zahraniční dělit na příjezdový a výjezdový.5

Forem cestovního ruchu může být sedm. Známe tak turismus rekreační,

sportovní, dobrodružný, kulturně-poznávací, lázeňsko-zdravotní, obchodně-kongresový

a gastronomický. Pro tuto práci je nejdůležitější kulturně-poznávací forma, která je

spojena s návštěvou kulturních pamětihodností, archeologických nalezišť, hudebních,

divadelních a filmových festivalů, společenských a náboženských akcí.6

Dále lze členit cestovní ruch na městský a kulturní, dovolenou v přírodě,

sportovní a aktivní dovolenou, lázeňský cestovní ruch, vinařský cestovní ruch a

kongresový cestovní ruch. Tyto typy lze vzájemně kombinovat. Zde nejvíce využijeme

městský a kulturní cestovní ruch. Je to základní prvek poznávacích forem cestovního

ruchu.7 Byl vytvořen zásahem člověka do krajiny. V současnosti se památky snaží

rozšířit pole působnosti. Výše zmíněné formy kombinuje například s vinařským

cestovním ruchem (Valtice, …) a kongresovým ruchem (Kuks, …).

Objekty návštěvnosti neboli turismu můžeme také rozdělit podle atraktivity pro

návštěvníky do čtyř typů na: přírodní prvky krajiny; člověkem vytvořené artefakty,

které původně nesloužily jako návštěvnické atraktivity, ale nyní alespoň z části slouží

(katedrály, hrady, zámky); člověkem vytvořené artefakty, které byly vytvořeny

speciálně jako návštěvnické artefakty (zábavné parky); specifické události a festivaly,

které nemají fyzický ani trvalý charakter, ale v konkrétní době přitahují návštěvníky do

určitých lokalit.8

5 KOTÍKOVÁ, H.: Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. Praha 2013, s. 21–22. 6 LINDEROVÁ, I.: Cestovní ruch. Jihlava 2013, s. 35. 7 SVOBODOVÁ, H. a kol.: Vybrané kapitoly ze socioekonomické geografie České republiky. In:

https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js13/geograf/web/pages/08-cestovni-ruch.html [cit. 6. 2.

2018]. 8 JANOUŠKOVÁ, E., PACHROVÁ, S., ŠEDIVÁ NECKÁŘOVÁ, A.: Marketingový výzkum


2017, s. 16.

15

Památkové objekty, kterými se zabývá tato práce řadíme do druhé kategorie, ale

vliv na návštěvnost má i kategorie čtvrtá. V současné době probíhají v areálu památek

různé festivaly. Asi nejvýznamnější z nich je festival Hrady.cz, který se odehrává

například na Bezdězu, na Bouzově, na Veveří, na Točníku nebo v Hradci nad

Moravicí.9 Pro svou popularitu v České republice se dostal i do Slovenské republiky

například na Červený Kameň.10

Obr. 1 Kulturně-historický potenciál České republiky

(Zdroj: Vystoupil, J., Holešinská, A., Kunc, J. a M. Šauer: Návrh nové rajonizace cestovního

ruchu. Brno 2007, s. 100)

V souvislosti s cestovním ruchem je Česká republika rozdělena do tzv. rajonů.

Tyto rajony vznikly kvůli marketingové strategii. Rajonizace se zabývá mapováním

hlavních předpokladů rozvoje a rozmístění cestovního ruchu v konkrétních územních

9 Oficiální stránky festivalu – In: http://www.hradycz.cz/ [cit. 23. 3. 2018]. 10 In: http://www.slovenske-hrady.sk/sk/hrady/ [cit. 19. 3. 2018].

16

celcích. Česká republika je rozdělena na sedmnáct turistický regionů. Ty se dále člení

na turistické oblasti se stejných turistickým potenciálem.11

Světová organizace cestovního ruchu definuje motivy cestovního ruchu.

Rozděluje je do šesti okruhů. Prvním je využití volného času, rekreace a dovolené.

Druhým návštěvy příbuzných a přátel. Třetím jsou obchodní a pracovní cesty. Do čtvrté

kategorie jsou zařazeny lázeňské pobyty. Pátou skupinu tvoří náboženské účely.

Poslední je okruh ostatní, který pojímá všechny motivy, jež se nehodily do předchozích

kategorií.12

Samotné návštěvníky lze také rozdělit do dvou skupin. A to na cestovatele a

turisty. Již z těchto názvů lze vyčíst, že cestovatel je aktivnější. Vyhledává si zajímavé a

nezapomenutelné zážitky. Chce si z pobytu odvést co nejvíc zážitků. Za to turista je

pasivní. Čeká, že když někde přijede, okamžitě zažije něco zajímavého bez vlastního

přičinění.13

Orientaci ve složité problematice cestovního ruchu ulehčuje činnost různých

mezinárodních organizací. Nejrozšířenější databázi na světě spravuje Mezinárodní

centrum pro výzkum a studium cestovního ruchu (CIRET) sídlící ve Francii. Není to ale

jediná významná organizace zabývající se tímto problémem. Mezi statistiky světového

významu patří Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) a Statistický úřad

Evropského společenství (EUROSTAT). Dále cestovní ruch zkoumá Sdružení pro

výzkum cestování a cestovního ruchu (TTRA).

V České republice sdružuje data o cestovním ruchu Český statistický úřad a

Česká centrála cestovního ruchu – Czech Tourism. Druhou zmíněnou organizaci zřizuje

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky.14

11 SVOBODOVÁ, H. a kol.: Vybrané kapitoly ze socioekonomické geografie České republiky. In:

https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js13/geograf/web/pages/08-cestovni-ruch.html [cit. 6. 2.

2018]. 12 KOTÍKOVÁ, H.: Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. Praha 2013, s. 22. 13 KOTÍKOVÁ, H.: Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. Praha 2013, s. 29. 14 JANOUŠKOVÁ, E., PACHROVÁ, S., ŠEDIVÁ NECKÁŘOVÁ, A.: Marketingový výzkum


2017, s. 39–40.

17

Obr. 2 Mapa turistkách oblastí České republiky (Zdroj: In: http://www.czechtourism.cz/nase-sluzby-pro-vas/spoluprace-s-regiony/mapa-

turistickych-regionu-a-oblasti,-kontakty/ [cit. 6. 2. 2018].)

4.2 Proměny návštěvnosti

Fenomén návštěvnosti památkových objektů prošel po roce 1989 velkými

změnami. Památky do roku 1989 byly převážně majetkem státu, který se o ně staral,

nebo v některých případech nestaral. Sloužily nejen pro potřeby turistického ruchu, ale

také například jako různá školská zařízení (hrad Veveří), nebo nápravné tábory (zámek

Uherčice). Cíle socialistické památkové péče byly jiné než v současnosti. Chtěla

zpřístupnit bývalá feudální sídla, pokud možno všemu lidu.15 Toho docílili tím, že bylo

velmi nízké vstupné, které umožňovalo návštěvu všem lidem. Dalším bodem byla

organizovaná forma návštěv, a to školní, odborové zájezdy nebo osvětové akce pro

vojáky. Díky těmto hromadným návštěvám byly některé památky (hrad Karlštejn)

neúměrně zatěžovány. Navíc pro část účastníků zájezdů se stala návštěva těchto objektů

nucenou a nechtěnou povinností.16

V roce 1989 proběhla v České republice tzv. Sametová revoluce, která změnila

politickou situaci ve státě. S tím se změnily možnosti v cestovním ruchu. Nastal pokles

návštěvnosti památek. Otevřely se hranice a lidé z České republiky začali vyjíždět na

západ do kapitalistických zemí. Naopak turisty ze západu lákala návštěva

15 DOSTÁL, P., ČERNÁ J. a kolektiv: Marketingové řízení památkových objektů. Praha 2014, s.

45. 16 Tamtéž, s. 45.

18

postkomunistické země a jejich atraktivit v podobě hradů, zámků, nebo zdejší přírody.17

Po tomto boomu opět začal nárůst návštěvnosti. Vzestup zaznamenáváme v polovině

90. let.18 Zvyšuje se nejen návštěvnost, ale i množství zpřístupněných památek. Po

sametové revoluci se mění majitelé těchto objektů. Kromě státu se stávají vlastníky

obce, církev a soukromníci. Mezi soukromníky patří bývalé české a moravské

šlechtické rody a dále lidé, kteří chtěli zachránit určitou památku (zřícenina hradu

Hauenštejn), nebo se rozhodli v tomto odvětví podnikat (zámek Dětenice).

Návštěvnost památkových objektů je kulturně-poznávací forma cestovního

ruchu. Proto tato práce čerpá informace právě z knih zabývajících se turismem.

Publikace jsou ve většině případů napsané formou studijních materiálů. Zabývají se

definováním základních pojmů a vývojem cestovního ruchu v České republice.

17 ČERTÍK, M.: Cestovní ruch – vývoj, organizace a řízení. Praha 2001, s. 31. 18 SZCZYRBA, Z., FŇUKAL, M., KUDRNOVSKÝ, E.: Návštěvnost památkových objektů v ČR:

vývojové tendence po roce 1989. In: FŇUKAL, M., PTÁČEK, P. (eds.): Geografie cestovního

ruchu a rekreace. Olomouc, 2005, s. 86.

19

5 Objekty památkové péče v ČR

5.1 Počátky zpřístupňování památek veřejnosti

Trend zpřístupňování hradů, zámků a dalších památkových objektů široké

veřejnosti, tak jak ho známe dnes, začíná v celé Evropě na počátku devatenáctého

století. Ve stejném období vzniká samotný cestovní ruch. Ale již od šestnáctého století

se lidé začínají zajímat o hradní a zámecké sbírky. Není nic neobvyklého, že

v patnáctém století jsou knihovny přístupné pro veřejnost.19

První hradem v České republice, který se otevřel turistům byl Frýdlant, a to již

v roce 1801. Rod Clam-Gallasů, tehdejší vlastník, představil lidem své rodové sbírky

s rodinnými podobiznami, zbrojnici, předměty připomínající vojevůdce Albrechta

z Valdštejn a historické oděvy frýdlantských zaměstnanců. V průběhu devatenáctého

století pokračovalo zpřístupňování hradů Karlštejnem, Točníkem a Helfštýnem. Na

přelomu devatenáctého a dvacátého století probíhaly stavební úpravy, které souvisely

s dalším zpřístupňováním památek veřejnosti. Otevřeny byli například hrad Kokořín,

hrad Bouzov, hrad Buchlov, hrad Loket, hrad Štramberk a zámek Úsov, ve kterém

Liechtensteinové vystavovali své lesnické a lovecké sbírky nejen z Evropy, ale i z

Afriky a Ameriky.20 Jak vyplývá z předcházejícího textu v první řadě byly otevírány

veřejnosti hrady, které již nesloužili k bydlení, jen rody reprezentovaly. Zámky v té

době sloužily jako sídla a domovy majitelů. Zmíněné památky byly ve vlastnictví

šlechtických rodů nebo církevních řádů.

V období první republiky nastaly změny. Stále rostl počet zpřístupněných

památek, ale změnily se majetkoprávní podmínky. Zákonem číslo 61/1918 bylo zrušeno

šlechtictví, řády a tituly. Navíc proběhla pozemková reforma, které zabavila všechen

majetek nejen habsbursko-lotrinskému rodu. Zpřístupněné hrady a zámky patřily

soukromníkům, obcím a státu. Na rozdíl od předcházejícího období, kdy památky

vlastnili jen soukromníci (tehdejší šlechta a církev). Stát mohl tyto objekty získat

z bývalého majetku rodiny habsbursko-lotrinské (zámek Konopiště) nebo odkoupením

(hrad Křivoklát) od stávajících majitelů. V této době již bývalé šlechtické rody, tedy

19 Zpřístupněné hrady a zámky: Vznik a historický vývoj souboru zpřístupněných hradů a

zámků v ČR. In: http://ftp.npu.cz/pro-navstevniky/zpristupnene-pamatky-npu/hrady-a-zamky/

[cit. 25. 10. 2017]. 20 Zpřístupněné hrady a zámky: Vznik a historický vývoj souboru zpřístupněných hradů a


[cit. 21. 3. 2017].

20

občané, pokračovali ve zpřístupňování svých hradů a zámků. Například všechna svá

sídla otevřela turistům jihočeská hlubocká větev Schwarzenbergů (zámek Hluboká nad

Vltavou, hrad a zámek Český Krumlov, zámek Třeboň a zámek Ohrada). Kromě výše

zmíněných se návštěvnici mohli podívat do Lednicko-valtického areálu, na zámek

Opočno nebo na hrad Pernštejn. Památky začaly odkupovat také obce (Humprecht,

Pecka).21

Za druhé světové války byla většina památek uzavřena a použita pro potřeby

Říše. Sloužily jako sídla pro vojenské jednotky a různé říšské úřady. Do budoucna bylo

naplánováno vytvořit z nich říšská muzea. Jen několik památek zachovalo stávající

provoz. Jednou z nich byl hrad Karlštejn, který dosahoval v průběhu války šedesáti

tisícové návštěvnosti.22 Válečné období nebylo pro většinu památek přínosné spíš

naopak škodlivé. Dalším velkým mezníkem v zpřístupnění byl konec druhé světové

války.23 V tomto období probíhaly konfiskace majetků. Zabavování postihlo jen tehdejší

šlechtické rodiny, kterým se jakýmkoliv způsobem podařilo dokázat spolupráci

s Němci. Ať už to bylo přijetí německého občanství nebo členství v německé politické

straně. Speciálním případem bylo vyvlastnění majetku Schwarzenbergů. Tomuto rodu

se neprokázala spolupráce s Němci. I přesto byl v roce 1947 vydán zákon Lex

Schwarzenberg, který znárodnil rodu majetek. Na konfiskaci plynule navazovalo

hromadné vyvlastňování majetku (po převratu roku 1948) a předávání do rukou státu.

Tímto způsobem se dostalo do vlastnictví republiky 496 památkových objektů.24 Bývalé

majitele památek potkaly různé osudy. Někteří museli své sídlo opustit, další se stali

správci (hrabě Sternberg) a další mohli zůstat, ale museli pracovat na nejnižších

pozicích.

5.2 Zpřístupňování v období socialismu

V roce 1948 byly vytipovány objekty, které se měly stát hlavními památkami

národního významu. Objekty byly vybírány podle velikosti, polohy a umělecké

21 Zpřístupněné hrady a zámky: Vznik a historický vývoj souboru zpřístupněných hradů a


[cit. 21. 3. 2017]. 22 Tamtéž. 23 DOSTÁL, P. ČERNÁ J. a kol.: Marketingové řízení památkových objektů, s. 40. 24 Zpřístupněné hrady a zámky: Vznik a historický vývoj souboru zpřístupněných hradů a


[cit. 21. 3. 2017].

21

jedinečnosti, ale občas i náhodně.25 Na tato místa se svážely mobilní artefakty hmotné

kultury z ostatních staveb.26 V první vlně bylo vybráno 47 objektů, které měly

reprezentovat chronologický architektonický vývoj na našem území. Podle toho byly

památky rozděleny do čtyř kategorií, a to na středověké období (Jindřichův Hradec,

Frýdlant, Buchlov, Perštejn, …), renesanční objekty (Litomyšl, Opočno, Bučovice, …),

barokní sloh po období Ludvíka XVI. (Náchod, Klášterec nad Ohří, Bruntál, Vizovice,

Valtice, …) a poslední zahrnující empír až romantismus (Ratibořice, Lednice, Bouzov,

…). Ostatní památkové objekty sloužily jiným účelům, a to jako školy, internáty,

domovy důchodců nebo úřady (Veveří, …).27

Cíle socialistické památkové péče byly odlišné od dnešních cílů. Záměrem bylo

zpřístupnit hrady, zámky a ostatní památkové objekty všem lidem. Památkové objekty

byly přizpůsobeny pro velké organizované skupiny návštěvníků. Pořádaly se školní

zájezdy, odborové zájezdy a osvětové akce pro vojáky. K tomu, aby památky byly

dostupné pro všechny, přispívala velmi nízká cena vstupného. Díky těmto okolnostem

byla řada památek neúměrně zatížená.28

Zpřístupňování památek po změně režimu v roce 1989 se bude věnovat

následující kapitola.

5.3 Vývoj správy památkových objektů

Památková péče vzniká již za Rakouska–Uherska, a to v období, kdy se otevírají

první hrady veřejnosti. V roce 1850 byla založena Centrální komise pro výzkum a

zachování stavebních památek. Tento úřad fungoval až do rozpadu Rakouska-

Uherska.29

V období první republiky nahradil Centrální komisi pro výzkum a zachování

stavebních památek Státní památkový úřad. O dva roky později byl založen Státní

památkový úřad pro Moravu a Slezsko se sídlem v Brně. V období okupace a druhé

25 PATOČKA, J., HEŘMANOVÁ E.: Lokální a regionální kultura v České republice: Kulturní

prostor, kulturní politika a kulturní dědictví. Praha 2008, s. 146. 26 Zpřístupněné hrady a zámky: Vznik a historický vývoj souboru zpřístupněných hradů a


[cit. 21. 3. 2017]. 27 PATOČKA, J., HEŘMANOVÁ E.: Lokální a regionální kultura v České republice: Kulturní

prostor, kulturní politika a kulturní dědictví. Praha 2008, s. 146. 28 DOSTÁL, P. ČERNÁ J. a kol.: Marketingové řízení památkových objektů. Praha 2014, s. 45. 29 NEJEDLÝ, V.: Historie Národního památkového ústavu. In: https://www.npu.cz/cs/npu-a-

pamatkova-pece/npu-jako-instituce/historie-npu [cit. 25. 10. 2017].

22

republiky na našem území působil Památkový úřad nacházející se v Praze s pobočkou

v Brně.30

Objekty po druhé světové válce spravovaly dva samostatné památkové úřady, a

to Státní památkový úřad v Praze pro Čechy a Státní památkový úřad v Brně pro

Moravu a Slezsko. Oba úřady byly podřízeny tehdejšímu ministerstvu školství a osvěty.

Navíc vznikla národní kulturní komise pro správu státního kulturního majetku, která

měla na starosti správu zestátněných hradů, zámků a jejich mobiliářů. V roce 1951

proběhly změny ve správě. Orgány památkové péče se staly krajské úřady a

ministerstvo. O dva roky později vznikla nová instituce nesoucí název Státní památková

správa. Ale stále ve správě byla spousta nejasností a zmatků. Tyto nejasnosti měly být

vyřešeny prvním a dlouho očekávaným zákonem, zabývajícím se památkami

v Československu, z roku 1958. Byl zřízen Státní ústav památkově péče a ochrany

přírody a Krajská střediska státní památkové péče a ochrany přírody.31 Ani tento krok

zmatky ve správě nevyřešil, protože nefungoval tak jak by měl. Správa se rozdělila.

Některé památky měly vlastní právní subjektivitu, jiné byly včleněny do muzeí nebo do

okresních vlastivědných útvarů a jiné se staly přímou součástí okresních národních

výborů.32 V 70. letech se dostávaly zpátky do správy krajských středisek.33 Navíc

k těmto úřadům byly vytvořeny nové instituce Ústřední státní památkové péče –

ústřední ředitelství a Státní restaurátorské ateliéry. V roce 1988 vstoupil v platnost nový

zákon, který s úpravami platí dodnes.

Po roce 1989 nastaly velké změny. Byly zrušeny Krajské národní výbory.

Jednou z důležitých změn bylo vyčlenění přírody a přiřazení do kompetence

ministerstva životního prostředí v roce 1991. Proto Státní ústav památkové péče a

ochrany přírody byl přejmenován na Státní ústav památkové péče. Krajská střediska

byla sloučena do Památkového ústavu, který byl posléze přejmenován na Státní

památkový ústav.

Další změny se odehrály v roce 2003, kdy byly sloučeny Státní ústav památkové

péče a Státní památkový ústav. Tím vznikl Národní památkový ústav. V roce 2013 byly

30 NEJEDLÝ, V.: Historie Národního památkového ústavu. In: https://www.npu.cz/cs/npu-a-

pamatkova-pece/npu-jako-instituce/historie-npu [cit. 25. 10. 2017]. 31 Tamtéž. 32 SVOBODA, M. a kol.: Hrady, zámky, quo vadis? Správa a rozvoj zpřístupněných

památkových objektů specifických multidisciplinární soubor činností. Praha 2009. 33 Tamtéž.

23

vyčleněné čtyři územní památkové správy.34 Národní památkový ústav (NPÚ) má

územní odborná pracoviště v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Pardubicích, Ústí nad

Labem, Brně, Olomouci a Ostravě. Dále vlastní detašovaná pracoviště v Lokti,

Josefově, Liberci, Kroměříži a Telči. Kromě těchto částí má dvě odborná pracoviště pro

modelovou prezentaci Národních kulturních památek v Čechách formou správy státního

zámku Sychrov v Sychrově a pro modelovou prezentaci Národních kulturních památek

na Moravě a ve Slezsku formou správy státních hradů Bouzov a Šternberk v Bouzově.35

Rozložení pracovišť památkového ústavu kopíruje územně-správní členění České

republiky. V každém ze čtrnácti krajů nalezneme jedno oddělení Národního

památkového ústavu. V současné době kromě státu, jak už je uvedeno výše vlastní

památkové objekty kraje, města, obce, neziskové organizace a soukromé osoby.36

34 NEJEDLÝ, V.: Historie Národního památkového ústavu. In: https://www.npu.cz/cs/npu-a-

pamatkova-pece/npu-jako-instituce/historie-npu [cit. 25. 10. 2017]. 35 SZCZYRBA, Z., FŇUKAL, M. a E. KUDRNOVSKÝ: Návštěvnost památkových objektů v ČR:


ruchu a rekreace. Olomouc, 2005, s. 86. 36 DOSTÁL, P. a J. ČERNÁ: Marketingové řízení památkových objektů. Praha 2014, s. 40.

24

6 Vývoj návštěvnosti po roce 1989

Na návštěvnosti památkových objektů má vliv několik faktorů. Faktory

můžeme rozdělit do dvou kategorií, a to na dlouhodobé a krátkodobé. Mezi dlouhodobé

řadíme politickou situaci a s ní související životní úroveň, rozsah volného času,

strukturu vlastníků a změnu přístupu k památkám, statut památky. Dalšími

dlouhodobými faktory jsou cena vstupného nebo dojezdová vzdálenost. Vliv má i

vzdělanost související s touhou po poznání. Krátkodobými faktory jsou: počasí, opravy

komunikací, nebo marketingové cykly.

6.1 Dlouhodobé faktory

Po ukončení studené války vzniká zajímavá situace. V celé Evropě nastává

boom cestovního ruchu. V Československu také, a nejen výjezdového ale také

příjezdového cestovního ruchu. Mezi hlavní příčiny tohoto trendu řadíme otevření

hranic a s tím související odstranění administrativních překážek pro výjezdy i příjezdy.

A pak také zvědavost lidí navštívit země druhého bloku. Turisty ze západu zajímalo, jak

to vypadá v postkomunistické zemi, ale potřebovali k tomu také nějaké turisticky

atraktivní místa. To vše Československá republika splňovala. Naše občany naopak

přitahovaly kapitalistické zemi.37

Do roku 1989 hrady a zámky navštěvovali ve většině případů tuzemští turisté.

Cizinci, kteří k nám přijížděli, pocházeli převážně z východu, tedy ze socialistických

zemí. Například v roce 1974 do Československa přicestovalo 11,8 milionů zahraničních

turistů, z toho bylo 10,9 milionů právě ze socialistických zemí. Situace se nezměnila ani

na počátku osmdesátých let, kdy v roce 1981 přijelo do naší republiky 17,7 milionů

zahraničních návštěvníků a z toho 16,7 milionů z východu.38 Po roce 1989 vzniká nový

trend. České památky se otevřely návštěvníkům z celého světa. Krásy naší historie

začali objevovat i turisté ze západní Evropy. Asi 80 % těchto turistů navštěvuje místa

v okolí Prahy. Nejlákavějšími objekty se staly Karlštejn, Konopiště a Český Šternberk.

Mezi další významné památky v 90. letech se pro zahraniční turisty řadí Český

Krumlov, Hluboká, Lednice a částečně i Bouzov a Sychrov.39

37 ČERTÍK, M.: Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. Praha 2001, s. 31 38 Tamtéž, s. 31. 39 DOSTÁL, P. a J. ČERNÁ: Marketingové řízení památkových objektů. Praha 2014. s. 45

25

Výše zmíněné tvrzení dokládá odpověď současného kastelána hradu Karlštejna

Ing. Jaromíra Kubů. Na Karlštejně po revoluci převažovali cizinci (68 %) nad

tuzemskými turisty (32 %). Počty domácích a zahraničních návštěvníků se začaly

vyrovnávat až v roce 1998. V současné době je situace opačná, a to ve prospěch

tuzemských návštěvníků (70 %).

K památkovým objektům se začalo přistupovat jiným způsobem. Viditelná je

snaha zvýšit jejich atraktivitu a zisk z nich. Atraktivitu zlepšují mnoha způsoby.

Například rozšiřováním návštěvnických okruhů, nočními prohlídkami, inscenovanými

prohlídkami, nebo tím, že daný objekt je v nabídce cestovních kanceláří.40 Význam mají

hudební festivaly nebo šermířské turnaje.

Nejen dnes se v návštěvnosti odráží politická situace v celém světě. Vliv na

návštěvnost má současný problém s migrací a s ní spojené bombové útoky na celém

světě, ale hlavně v Evropě. Často lidé kvůli této situaci zrušili dovolenou v zahraničí a

rozhodli se navštívit tuzemské památky. Tvrzení podkládají data sesbírané z NIPOSu.

V roce 2015, kdy tzv. uprchlická krize začala, se zvýšila návštěvnosti asi o 6 %,

v následujícím roce to bylo o dalších 10 %. V konkrétních číslech je to mezi roky 2014

a 2016 nárůst o více než milion a půl turistů. A to rozhodně není zanedbatelné číslo.

Možná i překvapivě vliv na návštěvnost měl atentát v New Yorku v roce 2001. V té

době se snížila návštěvnost Amerických občanů téměř na nulu.41

Zajímavá je problematika ceny vstupného. I když by se mohlo zdát, že je to

výrazný faktor, opak je pravdou. Podle dotazníkového průzkumu, který byl pro tuto

práci vytvořen, nemá cena vstupného skoro žádný vliv na počet návštěvníků. Protože ve

většině případů není nárůst ceny vstupného skokový, ale jen mírný. Nárůst se nejčastěji

pohybuje kolem 10 %.

U počasí lze sledovat teplotu a množství srážek. Srážky mají větší vliv na

návštěvnost než teplota. Ovlivnění srážkami závisí na typu památky. Jiný vliv mají na

zámek a jiný na zříceninu hradu. To vše si můžeme názorně ukázat na roku 2010, který

byl nadprůměrně deštivý. Ve výše zmíněném roce se snížila návštěvnost památek, ve

kterých se nelze ukrýt před deštěm. Mezi tyto objekty řadíme hrad Bezděz, kde klesla

návštěvnost o devět tisíc nebo Frýdštejn (pokles o tři tisíce), Hasištejn (pokles o dva

tisíce), nesmíme zapomenout na Trosky, kde je rapidní ztráta třináct tisíc návštěvníků.

Naopak nárůst zaznamenávají hlavně památky v blízkosti přehrad: Bítov (nárůst o třicet

40 DOSTÁL, P. a J. ČERNÁ: Marketingové řízení památkových objektů. Praha 2014, s. 10. 41 Vlastní výzkum.

26

tisíc) nebo Veveří (nárůst o devět tisíc). Dále pak na památkách, na kterých se lze ukrýt

před deštěm. Do této kategorie můžeme zařadit Šternberk, kde se zvýšila návštěvnost o

osm tisíc.

Počasí má vliv na živelné katastrofy. U nás nejvýrazněji ovlivňují turismus

povodně, obzvlášť ty velké. Mezi ně řadíme povodně v roce 1997 na Moravě a z roku

2002 v Čechách. Na Moravě velký pokles v návštěvnosti zaznamenal zámek a zahrady

v Kroměříži. Kdy v roce 1996 navštívilo tuto památku 80 859 lidí a v roce 1997 jen

39 917, tedy o více než polovinu méně. Návštěvníky v Kroměříži láká upravená

zahrada, která po povodních ztratila své kouzlo. I na hradě Pernštejn klesla návštěvnost,

a to o 8 055. V Čechách povodně zasáhly i nejnavštěvovanější památky v republice.

Například Český Krumlov přišel asi o šedesát tisíc turistů. Velké ztráty utrpěli i

Hluboká, Trosky, Kozel, Český Šternberk, Konopiště, Křivoklát nebo Karlštejn.

Význam na návštěvnost mají opravy příjezdových cest k památce. Pokud je

hlavní příjezdová cesta uzavřena spoustu návštěvníků to odradí. Tento případ můžeme

pozorovat například u hospitálu Kuks, kde díky uzavření hlavního tahu klesla

návštěvnost asi o 14 %, což rozhodně není zanedbatelné číslo.

27

7 Analýza návštěvnosti

V této části práce budeme analyzovat vývoj návštěvnosti od roku 1989

respektive 1992, kdy začal dopadat vliv Sametové revoluce na odvětví cestovního ruch,

do roku 2016. Rozebereme příčiny poklesu a vzestupu návštěvnosti. Také se zaměříme

na počty objektů, na jejich nabídku a na rozložení návštěvníků v roce.

Do roku 1994 zaznamenáváme pokles v počtu zpřístupněných památek

veřejnosti. Po roce 1989 bylo zavřeno mnoho objektů. Tyto akce souvisí mimo jiné

s majetkovými a organizačními změnami.42 Objekty se začaly vracet původním

majitelům. Například byl vrácen zámek v Rychnově nad kněžnou Kolowratům a to již v

roce 1992. Ve stejném roce se dočkali navrácení Mělníka Lobkowiczové. Na Moravě

byl vrácen zámek i hrad v Boskovicích rodině Mensdorff-Pouilly. Některé památky

musely být uzavřené kvůli špatnému technickému stavu. Rok 1995 můžeme považovat

za mezník pro tuto problematiku. Od výše zmíněného roku postupně vzrůstá počet

zpřístupněných hradů, zámků a ostatních památek (Obr. 3). Zároveň roste i počet

návštěvníků.

Obr 3: Počet památkových objektů v České republice

(Zdroj: Nipos-mk.cz, vlastní zpracování)

42 Návštěvnost památkových objektů. In: https://www.czso.cz/documents/10180/20534648/a-

331711a1.pdf/82e1c43d-1290-4f89-bf7e-6cfa5d1b0351?version=1.0 [cit. 9. 1. 2017].

0

50

100

150

200

250

300

350

19

80

19

85

19

89

19

90

19

91

19

92

19

93

19

94

19

95

19

96

19

97

19

98

19

99

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

20

13

20

14

20

15

28

Právě okolo roku 1995 opadl ten největší boom ve výjezdu do zahraničí. Češi

opět začali více jezdit na dovolené nebo výlety i po své vlasti. Situaci v domácím

turismu se začíná stabilizovat a růst.

Obr. 4 Vývoj počtu návštěvníků památkových objektů


V grafu (Obr. 4) lze spatřit změny v návštěvnosti památkový objektů.

Návštěvnost lze rozdělit do několika etap. První etapa po roce 1989 vyvrcholila v roce

1995, kdy památky navštívilo přes osm a půl milionů návštěvníků. Nejméně turistů bylo

zaznamenáno v roce 1992 a to necelých pět milionů lidí. Od roku 1996 nastává pokles

v zájmu o české památky. Pokles byl jen krátkodobý, od roku 1997 opět celková

návštěvnost vzrůstá. Krátký pokles zapříčinila ekonomická recese mezi lety 1996–1997.

Dalším vrcholem je rok 2007, kdy hrady, zámky, skanzeny a sakrální stavby přilákaly

přes dvanáct milionů turistů. Propad zaznamenává v roce 2013, kde návštěvnost spadla

na deset milionů návštěvníků. I tento propad se dá přičíst ekonomické recesi.

V současné době památky navštěvuje ročně nejvyšší počet lidí od roku 1991. Od roku

2013 graf (Obr. 4) zaznamenává růst návštěvnosti. Růst pokračuje do současnosti.

Spousta památek nahlásila v roce 2016 rekordní návštěvnost. Například jsou to tyto

památky: zámek Lednice, hrad Perštejn, hrad Veveří nebo zámek Valtice. Nejvýraznější

nárůst zaznamenal poslední zmínění zámek Valtice, a to asi o 180 %.

Z druhé strany také roste počet zpřístupněných památkových objektů. Proto je

zajímavé podívat se, na vývoj průměrného počtu návštěvníků na jednu památku (Obr.

0

2 000 000

4 000 000

6 000 000

8 000 000

10 000 000

12 000 000

14 000 0001

98

0

19

85

19

89

19

90

19

91

19

92

19

93

19

94

19

95

19

96

19

97

19

98

19

99

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

20

13

20

14

20

15

29

5). Z toho měření opět vychází nejlépe rok 1995, kdy na jednu památku připadá skoro

šedesát tisíc návštěvníků. Nejhůře z toho vychází rok 2013, kdy je průměrný počet

návštěvníků na jeden památkový objekt nejmenší ze všech zkoumaných let, a to

necelých třicet šest tisíc.

Vývoj návštěvnosti památkových objektů od roku 1991 do roku 2015 je rozdělen

do několika cyklů. Za první období jsou označeny roky 1991 až 2002. V tomto cyklu se

vrcholem stal rok 1995. Do té doby je zaznamenán růst návštěvníků, a naopak od roku

1996 je sledován pokles. Ten končí rokem 2003, kterým začíná druhý cyklus 2003–

2009. Od roku 2013 návštěvnost stále roste.

Obr. 5 Průměrný počet návštěvníků na jeden památkový objekt


7.1 Vývoj návštěvnosti podle vlastníků objektů

Do roku 1994 byly všechny zpřístupněné památky ve vlastnictví státu nebo obcí.

To byl následek předešlého režimu. První památky se začaly vracet k původním tedy

soukromým majitelům v roce 1992. Nějaký čas trvalo, než rodina památku vrátila do

původního a reprezentativního stavu, ve kterém ji chtěla ukazovat veřejnosti. Až po

tomto roce se začínají objevovat i jiní majitelé, a to například různá občanská sdružení,

církev nebo podnikatelské subjekty.

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

19

80

19

85

19

89

19

90

19

91

19

92

19

93

19

94

19

95

19

96

19

97

19

98

19

99

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

20

13

20

14

20

15

30

Obr. 6 Vývoj počtu památek podle vlastníků


Z grafu (Obr. 6) lze vyčíst, že počet zpřístupněných památkových objektů

neustále roste. V roce 1994 je zaznamenán mírný pokles objektů v majetku států a obcí,

protože některé z těchto památek přešly do vlastnictví soukromých osob nebo

občanských sdružení. U státních a obecních památek lze vidět pokles i v roce 2010.

Naopak v podnikatelské sféře v současné době ubývá objektů. Důvodů může být

několik. Subjekty se začaly používat na jiné účely než pro turistické prohlídky.

Například některé památky slouží jako sídla firem, hotely nebo ubytovny.43

Jedním z problémů vlastníků jsou restituční řízení, které probíhají i v současné

době. V loňském roce se opět pokusil Řád německých rytířů zažádat o navrácení hradu

Bouzov. Tento pokus byl opět neúspěšný. Nejvíc restitučních sporů probíhá stále mezi

státem a církví.

43 PATOČKA, J. a E. HEŘMANOVÁ: Lokální a regionální kultura v ČR: kulturní prostor, kulturní

politika a kulturní dědictví. Praha 2008, s. 154.

0

50

100

150

200

250

19

89

19

90

19

91

19

92

19

93

19

94

19

95

19

96

19

97

19

98

19

99

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

20

13

20

14

20

15

státní, obecní občanská sdružení, církev podnikatelé

31

Obr. 7 Vývoj počtu návštěvníků podle vlastníků památek


Počet návštěvníku nemá rostoucí průběh jako počet zpřístupněných památek

(Obr. 7). Nachází se tam více změn, různých propadů nebo naopak vzestupů. O prvním

propadu již je zmínka o kapitolu výš, je to pokles návštěvnosti po roce 1989, který

souvisí se změnou politického režimu a s otevřením hranic. Rušily se organizované

masové výlety. Turisté vycestovávají do zahraničí, kde do té doby neměli možnost jet.

Naopak ze zahraničí přijížděli lidé k nám, ale ne v tak velkém počtu, aby se to projevilo

zvýšením návštěv památek. Tento pokles končí v roce 1993, kdy se mění trendy ve

výběru dovolených a lidé se začínají vracet k návštěvám našich památkových objektů.

O dva roky později začínají zpřístupňovat své objekty občanská sdružení, církve a

podnikatelé. U kategorie občanských sdružení a církví lze vidět v první roce opravdu

velký zájem ze strany turistů, který ovšem v následujícím roce opadává. Památky

v rukou podnikatelů mají vzestupnou tendenci v počtu návštěvníků. Největší počty

turistů zaznamenávají v roce 2011, kdy se dostávají na pětinásobek oproti roku 1995.

V tomto vyhodnocování nesmíme zapomenout, že se také zvyšuje počet památek ve

všech kategoriích. Ale i přes tento fakt stále vychází rok 2011 jako nejúspěšnější pro

podnikatelské subjekty. I když pro státní památky to není nejúspěšnější rok, nemá tento

fakt vliv na celkovou návštěvnost, a proto je označen rok 2011 jako jeden z vrcholů.

Křivky průměrné návštěvnosti objektu vlastněného státem nebo podnikatele

(Obr. 8) jsou vyrovnané. Kromě období od roku 2010 do roku 2012 zaznamenávají

památky vlastněné státem o něco málo vyšší průměrnou návštěvnost. O to se zasloužily

0

1 000 000

2 000 000

3 000 000

4 000 000

5 000 000

6 000 000

7 000 000

8 000 000

9 000 000

10 000 000

19

89

19

90

19

91

19

92

19

93

19

94

19

95

19

96

19

97

19

98

19

99

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

20

13

20

14

20

15

státní, obecní občanská sdružení podnikatelé

32

nejnavštěvovanější památky, například hrad Karlštejn, zámek Lednice, hrad Konopiště,

zámek Hluboká, zámek Sychrov a další. Tyto objekty mají každoročně návštěvnost

vyšší než 100 000. Ani památky ve vlastnictví soukromníků nebo církve nezůstávají ve

stínu památek státních. Je možné mezi nimi nalézt památky převyšující stotisícovou

hranici. Mezi takové objekty se řadí chrám svaté Barbory v Kutné Hoře, který je ve

vlastnictví církve, stejně tak kostnice s hřbitovním kostelem v Sedlci. Soukromý zámek

v Dětenicích se pyšní návštěvností přesahující dvě stě tisíc lidí ročně. Dále můžeme

jmenovat soukromý zámek Loučeň, který přesahuje svou návštěvností právě hranici sto

tisíc turistů.

Od roku 2004 se průměrný počet návštěvníků na jeden objekt ve všech třech

kategorií stabilizoval a drží se u prvních dvou kategorií okolo padesáti tisíc a u

podnikatelských subjektů asi o polovinu níže.

Obr. 8 Průměrný počet návštěvníků na jeden objekt


0

100 000

200 000

300 000

400 000

500 000

600 000


33

7.1.1 Srovnání pro rok 2015

Obr. 9 Průměrný počet návštěvníků v roce 2015


Obr. 10 Počet návštěvníků v roce 2015


Pro srovnání průměrného počtu návštěvníků na jeden památkový objekt a

absolutního počtu byl vybrán předposlední zkoumaný rok tedy rok 2015 (Obr. 9 a 10).

Při pohledu na jednotlivé památky vycházejí nejlépe objekty v majetku církve a

občanských sdružení. Na druhém místě si stojí stavby ve vlastnictví státu a obcí.

Z tohoto srovnání vyšly nejhůře památky patřící podnikatelům. V absolutních číslech je

ovšem situace jiná, ale to zase souvisí s počty objektů. 70 % turistů (Obr. 10) navštívilo

43 843

49 006

23 782


9 075 459; 70%

2 646 330; 20%

1 284 213; 10%


34

památky státní a obecní, to téměř odpovídá celkovému počtu těchto památek, kterých je

66 % z celkového počtu (Obr. 11). O něco hůře z tohoto srovnání vychází stavby ve

vlastnictví podnikatelů, kdy 17 % památek je v jejich vlastnictví, ale jen 10 %

návštěvníků se podívalo na tyto objekty (Obr. 10 a 11). Naopak o něco lépe vycházejí

památky, které spravuje církev a občanská sdružení, protože vlastní 17 % památkových

objektů, ale navštívilo je 20 % turistů (Obr. 10 a 11).

Obr. 11 Počet památek v roce 2015


U prohlídky památek státních a obecních hraje velkou roli několik

nejnavštěvovanějších památek. Mezi tyto památky patří hrad Karlštejn, zámek Lednice,

hrad a zámek v České Krumlově, samozřejmě i Pražský hrad, ale také hrad Loket,

zámek v Sychrově, Staroměstská radnice v Praze a Slezskoostravský hrad. U památek

podnikatelů je návštěvnost rozložena téměř rovnoměrně. U poslední kategorie

občanského sdružení a církve vybočuje několik staveb ve správě církve, a to objekty

v Kutné Hoře (Chrám sv. Barbory a kostnice) nebo chrám svatého Petra a Pavla v Brně.

7.2 Rozložení návštěvnosti

Památky jsou v České republice rozloženy poměrně rovnoměrně. I přesto se

nejvíce památek nachází ve Středočeském kraji. Nejméně jich leží na Moravě, a to

ve Zlínském, Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Ovšem rozložení s ohledem na

návštěvnost a význam památek rovnoměrné není vůbec. Nejvíc navštěvované jsou

památky v Praze a jejím okolí. Za okolí Prahy se dají považovat památky, které jsou

207; 66%

54; 17%

54; 17%


35

v dosahu jednodenního výletu. Další velmi navštěvované regiony jsou Jižní Čechy –

Český Krumlov a Jižní Morava – Lednice.44 Tyto regiony jsou navštěvovány v takovém

hojném počtu proto, že je tam velká koncentrace památek na malém prostoru.

Návštěvnost památek je nerovnoměrně časově rozložená. V době státních

svátků, víkendů a školních prázdnin je návštěvnost vyšší než ve všední den. Je to tím, že

víc lidí má volno v práci, a tudíž možnost vyjet na výlet a prohlédnout si zámek nebo

hrad. Nepsaný pravidlem je, že památky mají otevřeno od března do listopadu o

víkendech, v létě navíc od úterý do pátku. Rozmáhá se trend, že památky mají otevřeno

i přes zimu o víkendu, některé dokonce celý týden a v létě i v pondělí. Mezi objekty,

které vítají návštěvníky i v zimě patří Slavkov u Brna, Sychrov, Loket nebo Pražský

hrad. V pondělí mohou turisté navštívit Sychrov nebo Loket. Poslední dvě zmíněné

památky mají otevřeno celý rok a každý den. Dále v pondělí otevírají brány turistům

zámek Klášterec nad Ohří, zámek Loučeň, zámek Hluboká, hrad Karlštejn nebo hrad

Bouzov. Každý rok takových památek přibývá.

44 DOSTÁL, P. a J. ČERNÁ: Marketingové řízení památkových objektů. Praha 2014, s. 49.

36

Obr. 12 Mapa počtu návštěvníků památkových objektů ČR v roce 2015


37

Obr. 13 Porovnání návštěvnosti vybraných památek v letech 1995 a 2016


38

7.3 Památky UNESCO

Za zkratkou UNESCO se skrývá celý název Organizace pro vzdělání, vědu a

kulturu. Je součástí Organizace spojených národů (OSN). Sídlí v Paříži a má asi dvě stě

členů (států). Jedním z nejdůležitějších dokumentů je Úmluva o ochraně světového

kulturního a přírodního dědictví. Základním úkolem úmluvy je ochrana kulturního a

přírodního dědictví pro další generace. Pro naplnění tohoto úkolu byl vytvořen Seznam

světového dědictví, kde jsou zapsány památky s mimořádnou hodnotou a svou

jedinečností.45 Pro tuto práci jsou důležité památky s kulturní hodnotou. Mezi takové

památky řadíme například Velkou čínskou zeď, Tádž Mahal, Sochu Svobody, budovu

opery v Sydney, Řezno, Osvětim-Březinka a mnoho dalších.

V České Republice máme dvanáct hmotných památek UNESCO a čtyři

nehmotné (Obr. 13). Mezi hmotné patří Historické centrum Prahy, Historické centrum

Telče, Historické centrum Českého Krumlova, Potní kostel sv. Jana Nepomuckého na

Zelené Hoře, v Kutné Hoře – Historické centrum, Chrám sv. Barbory, Katedrála

Nanebevzetí Panny Marie v Sedleci, Lednicko-Valtická areál, Zahrady a zámek

v Kroměříži, vesnická rezervace Holášovice, Zámek a zámecký areál v Litomyšli, Sloup

Nejsvětější Trojice v Olomouci, Vila Tugendhat v Brně, Židovská čtvrť a bazilika sv.

Prokopa v Třebíči. Památky byly zařazeny na seznam UNESCO mezi lety 1992 až

2003.46

Zařazením památky dochází k zviditelnění hlavně v zahraničí. U většiny

památek patřících do seznamu UNESCO se, návštěvnost zvyšuje. Mezi taková místa

patří Český Krumlov nebo Lednicko-valtický areál, kde návštěvnost jen Lednického

zámku v roce 2015 přesahuje čtyř set tisícovou hranici. A to přitom Lednice v roce

1996, kdy byla přidána na seznam UNESCO, nedosahovala návštěvnosti ani dvě stě

tisíc návštěvníků. Nárůst zaznamenává v podstatě většina těchto památek, ale není tak

markantní, jako v Lednickém zámku. Například u zámku Telč, který byl na seznam

UNESCO zapsán v roce 1992, návštěvnost klesá i když je propagován v cizině.47

Důkazem jsou čísla ze statistiky, kdy v roce 1994 navštívilo tento objekt 100 229

45 Úmluva UNESCO. In: https://www.npu.cz/cs/npu-a-pamatkova-pece/pamatky-a-pamatkova-

pece/pravni-predpisy-a-mezinarodni-dokumenty/mezinarodni-dokumenty [cit. 5. 3. 2018]. 46 Památky s mezinárodním statusem: In: https://www.npu.cz/pamatky-unesco [cit. 5. 3. 2018]. 47 SZCZYRBA, Z., FŇUKAL, M. a E. KUDRNOVSKÝ: Návštěvnost památkových objektů v ČR:


ruchu a rekreace. Olomouc, 2005, s. 86.

39

turistů, ale v roce 2015 již to bylo jen 84 140. Ovšem nejnižší návštěvnost byla

zaznamenána v roce 2009 a to pouhých 62 212 lidí.

Obr. 14 Mapa památek UNESCO


40

8 Případové studie

Na případových studií si ukážeme předcházející analýzu na konkrétních

případech. Byly vybrány památky, u kterých návštěvnost roste a památky u kterých

návštěvnost klesá. Budou u nich rozebrány příčiny těchto změn. Ukážeme si faktory

působící v praxi a jejich vliv na počty turistů.

9 Lednicko-valtický areál

Lednicko-valtický areál se skládá z mnoha památek, které lákají návštěvníky.

Jeho výjimečnost a unikátnost dokazuje nejen obrovský zájem turistů, ale také zařazení

na seznam památek UNESCO v roce 1996.

9.1 Historie

9.1.1 Zámek Lednice

První zmínky o Lednici jsou z roku 1222, kdy tam stála gotická tvrz. Ve

čtrnáctém století Lednici získali Lichteštejnové, kteří ji drželi nepřetržitě až do roku

1945. Lichtenštejnové vlastnili téměř celou jižní Moravu a Dolní Rakousy.

Tvrz byla postupem času přestavěna na renesanční zámek a ten byl v průběhu

století několikrát proměněn. Dnešní podobu získal v polovině devatenáctého století, kdy

se zámek v Lednici stal reprezentativním sídlem Lichtenštejnů. Do té doby sloužil jen

jako letní sídlo. Poslední přestavba proběhla v duchu anglické neogotiky (Obr. 15).48 Ve

kterém byl vybudován i park se svými unikátními stavbami. Park se svou rozlohou 200

hektarů řadí k největším parkům v Evropě. Nalezneme tam palmový skleník, benátskou

kašnu, římský akvadukt, čínský pavilon, minaret nebo umělou zříceninu Janův hrad.49

Nejzajímavější z těchto staveb jsou minaret (Obr. 16) a Janohrad. Minaret, jinak

nazývány „Turecká věž“ je jedinečnou stavbou v Evropě. Byl vystaven stejně jako

ostatní stavby na přelomu osmnáctého a devatenáctého století. Je šedesát metrů vysoký.

Umělá zřícenina sloužila jako lovecký zámeček. V období lovů se tam konaly hostiny,

po zbytek roku to bylo sídlo knížecího hajného.

48 Lichtenštejnové. In: https://www.zamek-lednice.com/cs/o-zamku/Lichtenstejnove [cit. 7. 3.

2018].

49 O zámku Lednice. In: https://www.zamek-lednice.com/cs/o-zamku [cit. 7. 3. 2018].

41

Obr. 15 Zámek Lednice

(fotografie autorky, 2015)

Obr. 16 Zámek Lednice – Minaret


42

9.1.2 Zámek Valtice

O Valticích máme první zmínku již z dvanáctého století, kdy tam stálo opevnění,

ze kterého se postupem času stal hrad. Ve čtrnáctém století i toto panství odkoupili

Lichteštejnové a stejně jako Lednici i Valtice vlastnili do roku 1945. Na rozdíl od

Lednice byly Valtice až do konce první světové války součástí Dolního Rakouska. Hrad

byl také postupně přestavěn na zámek a na počátku devatenáctého století byly

postaveny stavby v areálu.

Po druhé světové válce byl zámek zdevastován ruskými zajatci a po jejich

odchodu rozkraden. V roce 1947 sloužil jako ženský tábor nucených prací. Dále se tam

nacházeli různé dílny, garáže pro traktory nebo sušárny tabáku. Stav zámku se díky

tomu stále zhoršoval. K obnově došlo až v sedmdesátých letech. Rekonstrukce

pokračují do současnosti (Obr. 17).50

Obr. 17 Zámek Valtice


50 Stručná historie valtického zámku. In: https://www.zamek-valtice.cz/cs/o-zamku/historie

[cit. 7. 3. 2018].

43

9.2 Návštěvnost

Obr. 18 Návštěvnost zámku Lednice

(zdroj: vlastní zpracování, data z NIPOSu)

Návštěvnost Lednicko-valtického areálu neustále roste. Důkazem jsou data

v tabulkách (Obr. 18 a 19). U zámku v Lednici je to jednoznačné, až na rok 2006 se

návštěvnost téměř rovnoměrně zvyšuje (Obr. 18). V roce 2006 celá republika

zaznamenává pokles návštěvníků. Návštěvnost Valtic můžeme rozdělit na dvě částí.

První od roku 2005 do roku 2011 kdy návštěvnost kolísá. Od roku 2014 již neúměrně

roste (Obr. 19).

Obr. 19 Návštěvnost zámku Valtice

(zdroj: vlastní zpracování, data z NIPOSu)

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

400 000

450 000

500 000

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

140 000

160 000

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

44

Skokový nárůst zaznamenává zámek ve Valticích v roce 2016. Kdy se

návštěvnost téměř ztrojnásobila. Příčin je tu několik. Jednou z nich je dokončení

rekonstrukce několika objektů. Rekonstrukce divadla, jízdárny a zahradního domku

byla hotova na konci června roku 2015.51 Naplno se provoz rozběhl až v sezóně 2016.

S opravami jsou spojené doprovodné programy, kterými jsou nové výstavy nebo

divadelní představení. K nárůstu v roce 2016 tedy vedly nové výstavy, ať už to byla

výstava korunovačních klenotů nebo loutek. Dále otevření nových prostor barokního

divadla, konírny nebo zpřístupnění barokní kaple. Za zmínku stojí Bylinková zahrada,

která nabízí kurzy o bylinkách a malování.52

Další významný faktor, který ovlivnil návštěvnost je nová marketingová

strategie, tedy založení destinační společnosti Pálava a Lednicko-valtický areál, z. s.,

která se označuje také názvem Zahrada Evropy. Byla založen 3. března 2016 s cílem

„pomáhat společné propagaci, tvorbě nabídky, prodeji turistických služeb a produktů a

celkově budovat pozitivní vnímání značky „Pálava a Lednicko-valtický areál“ a

„Zahrada a Evropy“.53 Tato společnost je založena na spolupráci obcí, podnikatelských

subjektů a dalších organizací. Má za úkol prezentovat turistickou oblast jako celek, ale

turistické cíle jednotlivě.54 Pro tento plán vydala společnost Katalog turistických

zajímavostí a služeb 2016 i podrobnou Turistickou mapu 2016. Kromě toho byla

navázány i přeshraniční spolupráce s oblastí Weinviertel v Rakousku.

Vliv na návštěvnost má i návštěvní doba. V celém areálu je řada okruhů, ze

kterých si mohou návštěvníci vybírat. Ať už to jsou klasické zámecké okruhy, které jsou

turistům přístupné v Lednici od února do prosince, ve Valticích jen od konce března do

listopadu. V hlavní sezónu, tedy o letní prázdninách jsou oba zámky otevřené veřejnosti

každý den, tj. od pondělí do neděle. Zámek v Lednici většinu další okruhů včetně staveb

v parku otvírá v dubnu a zavírá v říjnu.55 To zámek ve Valticích má časově pestřejší

nabídku. Nabízí i zimní prohlídky kaple, které se uskutečňují během února a března.

51 Dokončení obnovy v areálu zámku Valtice, financované z evropských dotací, oslaví NPÚ

koncertem Magdaleny Kožené. In: http://previous.npu.cz/NCDT/news/16804-dokonceni-

obnovy-v-arealu-zamku-valtice-financovane-z-evropskych-dotaci-oslavi-npu-koncertem-

magdaleny-kozene/ [cit. 9. 3. 2018]. 52 In: https://bylinkovazahradavaltice.cz/ [cit. 9. 3. 2018]. 53 GALOUSEK, R.: Pálava a Lednicko-valtický areál, z. s. – destinační společnost. In:

http://www.csks.cz/filemanager/files/11303.pdf [cit. 9. 3. 2018], s. 1. 54 Tamtéž, s. 1. 55 Návštěvní doba. In: https://www.zamek-lednice.com/cs/informace-pro-

navstevniky/navstevni-doba [cit. 9. 3. 2018].

45

Dále si na své přijdou milovníci vína, protože od ledna až do prosince je v provozu

Národní soutěž vín a degustační expozice – salón vín České republiky.56

Zámek v Lednici je nejnavštěvovanější památka ve správně Národního

památkového ústava. Návštěvnost se žádným způsobem nesnaží navýšit, protože již

dosáhla vrcholu únosnosti. Spolupracuje s ostatními památkami právě v rámci

destinační společnosti.57

Celý Lednicko-valtický areál se snaží rovnoměrněji rozložit návštěvnost a

upozornit na méně navštěvovaná místa. Lednický zámek je téměř vytížený, za to ostatní

památky by si zasloužili více pozornosti. Aby se zvýšila atraktivita další částí areálu,

dojde v sezóně 2018 na zámku ve Valticích k otevření nových výstav. Například

výstava věnovaná kostýmům z filmu Marie Terezie, nebo se rekonstruují nové prostory:

Sály minaretu a Letohrádek Belvedér. Sály v minaretu budou otevřeny od prvního

května 2018 a Belvedér až v průběhu sezóny 2018.58

Oblast nabízí různorodé aktivity. Ať už jsou to historické památky, parky, výlety

v kočáře po areálu nebo plavby po Dyji. Na druhé straně nabízí i vyžití ve vinných

sklepech a s nimi spojené výstavy, degustace a soutěže. Navíc vše je velmi blízko u

sebe a lze přesuny absolvovat pěšky nebo na kole.

56 Návštěvní doba. In: https://www.zamek-valtice.cz/cs/informace-pro-navstevniky/navstevni-

doba [cit. 9. 3. 2018]. 57 Vlastní dotazník. 58 Návštěvní doba. In: https://www.zamek-valtice.cz/cs/informace-pro-navstevniky/navstevni-

doba [cit. 9. 3. 2018] a Návštěvní doba. In: https://www.zamek-lednice.com/cs/informace-pro-


46

10 Kuks

10.1 Historie

Kuks není klasický zámek nebo hrad, i když byl v roce 1958 prohlášen za

kulturní památku a nazván nesprávně Státní zámek Kuks, ale je to hospitál (Obr. 20, 22,

23 a 24).

Obr. 20 Kuks


Byl postaven na začátku osmnáctého století Františkem Antonínem Šporkem.

Skládá se z kostela Nejsvětější Trojice, špitálu a špitální zahrady. Hospitál provozovali

milosrdní bratři, kteří tam provozovali lékárnu U granátového jablka. V dnešní době je

tato lékárna druhou nejstarší zachovalou barokní lékárnou ve Střední Evropě.59

Špitál se zachoval až do období Mnichovské dohody, kdy museli milosrdní

bratři i jejich chovanci odejít. Poté přišlo pro památku špatné období. Nejprve sloužila

jako sklad, posléze jako škola a polepšovna pro mladistvé delikventy. Po válce se jedno

z křídel stalo pobočkou krajského archivu Východočeského kraje. Ten zde sídlil až do

roku 2001. Ve druhém křídle se do konce šedesátých let nacházela léčebna dlouhodobě

59 František Antonín Špork a Kuks. In: https://www.hospital-kuks.cz/cs/o-hospitalu/historie

[cit. 11. 3. 2018].

47

nemocných. Centrální část kolem kostela měla v držení od roku 1946 Národní kulturní

komise. Od padesátých let v poslední započaly v posledním zmiňovaném dílu

rekonstrukce.60

Jak je již zmíněno výše v roce 1958 byl Kuks prohlášen za kulturní památku a

v roce 1995 jako hospitál povýšen na Národní kulturní památku.

10.2 Návštěvnost

Obr. 21 Návštěvnost hospitálu Kuks

(Zdroj: vlastní zpracování, data z NIPOSu)

Návštěvnost hospitálu je velice zajímavá a nestálá, ale v tom se odráží vše, co se

děje v Kuksu i kolem něj (Obr. 21). Pomocí této památky si můžeme ukázat co vše

působí i na ostatní památky v republice. Pokles z roku 2004, který není tak razantní

způsobila uzávěrka silnice první třídy mezi Jaroměří a Kuksem. Tato uzavírka na

neštěstí pro Kuks probíhala v průběhu hlavní sezóny, a to od března do srpna. Další

výrazný skok na opačnou stranu pozorujeme v roce 2007. Pro tuto návštěvnickou

sezónu byla rozšířena expozice hospitálu a zpřístupněna hraběcí hrobka. Navíc byl

stávající okruh rozšířen o šest nových místností. Pokles, který začal v roce 2010 a

pokračoval až do rekonstrukce byl způsoben plánovaným útlumem aktivit a v investic

v souvislosti s plánovaným projektem Kuks-Granátové jablko. Tomuto projektu se bude

60 František Antonín Špork a Kuks. In: https://www.hospital-kuks.cz/cs/o-hospitalu/historie

[cit. 11. 3. 2018].

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

140 000

160 000

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

48

věnovat následující odstavec. Zatím poslední skok nastal po celkové rekonstrukci v roce

2015.61

Jak je již výše zmíněně na Kuksu probíhá od roku 2009 do roku 2019 projekt

s názvem Kuks-Granátové jablko.62 Jehož cílem je oživení nevyužitých částí hospitálu.

Název byl vybrán podle znaku milosrdných bratří, který byl již použit u lékárny. Tento

projekt byl a je financován z Evropských fondů pro regionální rozvoj a státního

rozpočtu České republiky v rámci Integrovaného operačního programu, oblast 5.1.b.

Jeho součástí byla celková rekonstrukce, která proběhla v roce 2014. Dále na Kuksu

vznikly prostory pro studenty farmacie, na semináře pro příbuzné pacientů

s roztroušenou sklerózou, pro výuku historie. Pro badatele byla zpřístupněna knihovna

s depozitářem. Kromě toho všeho se projekt zaměřuje na netopýry, kteří žijí ve sklepení

objektu. V rámci projektu byla získána dotace 440 082 059 korun.63

Po skončení oprav bylo očekáváno navýšení návštěvnosti, a to se i potvrdilo.

Počty předčili očekávání skoro o čtyřicet tisíc. Přibývá zahraničních návštěvníků hlavně

z Německa a Nizozemska.64 K běžný prohlídkám přibyly kulturní akce: Zahradnické

trhy, Hudební léto Kuks, Theatrum Kuks, Vinobraní na Kuksu, Svatohuberstké

slavnosti a Vánoční trhy. Již z názvů vidíme rozmanitost a pestrost nabídky kulturních

akcí. V roce 2017 k těmto akcí přibyly mnohé další například běžecké závody Zkus

maraton Kuks nebo Zkus noční Kuks.65

V roce 2017 získal Kuks dva tituly. První soutěž pořádala agentura

CzechTourism a souvisí s rekonstrukcí. Kuks vyhrál kategorii Fénix – Znovuzrozený

projekt. Stal se Stavbou roku 2016. Navíc byl oceněn cenou Evropské unie pro kulturní

dědictví EUROPA NOSTRA 2017 & GRAND PRIX.66

61 Celková návštěvnost expozice NKP Hospitál Kuks v letech 2003 až 2015. In:

https://www.hospital-kuks.cz/cs/pro-media [cit. 11. 3. 2018]. 62 Viz více informací In: http://www.revitalizacekuks.cz/ [cit. 11. 3. 2018]. 63 Projekt Kuks-Granátové jablko. In: https://www.hospital-kuks.cz/pamatky/hospital-kuks/ke-

stazeni/hospital-kuks---strucne-o-kgj-2012.pdf [cit. 11. 3. 2018]. 64 Celková návštěvnost expozice NKP Hospitál Kuks v letech 2003 až 2015. In:

https://www.hospital-kuks.cz/cs/pro-media [cit. 11. 3. 2018]. 65 Tamtéž. 66 Tamtéž a František Antonín Špork a Kuks. In: https://www.hospital-kuks.cz/cs/o-

hospitalu/historie [cit. 11. 3. 2018].

49

K dalšímu rozvoji a propagaci slouží marketingová organizace a oficiální

destinační společnost barokního areálu Kuks a Braunova Betléma, která vznikla v roce

2009. Kromě výše zmíněných rekonstrukcí má další naplánované projekty jakož jsou

revitalizace Braunova betléma, revitalizace kaskádového schodiště nebo koncepce

rozvoje Česko-polské spolupráce. Z toho všeho lze vidět, že Kuks se neustále rozvíjí.67

Obr. 22 Kuks


67 Kdo jsme. In: http://www.revitalizacekuks.cz/kdo-jsme/ [cit. 25. 3. 2018].

Oficiální internetové stránky destinační společnosti In: http://www.revitalizacekuks.cz/ [cit. 25.

3. 2018].

50

Obr. 23 Kuks


Obr. 24 Kuks


51

11 Kozel

11.1 Historie

Zámek Kozel byl postaven na konci osmnáctého století jako venkovské sídlo

Jana Vojtěcha Černína. Tento muž byl nejvyšším lovčím Království Českého, a proto

potřeboval lovecký zámek. Kromě hlavní budovy zde nalezneme jízdárnu, konírnu,

lokajnu, kapli a od první poloviny devatenáctého století i divadlo. Kolem se rozkládá

přírodně krajinářský park.68 Zámek představuje ojedinělou klasicistní stavbu u nás. I

proto byl v roce 1946 vybrán k tzv. kulturně výchovnému využití a zpřístupnění

veřejnosti. Sváželi se tam mobiliáře z památek, které přestaly sloužit k reprezentaci

kultury.69

Obr. 26 Zámek kozel

(zdroj: NPÚ, státní zámek Kozel. In: https://www.zamek-kozel.cz/cs/fotogalerie [cit. 16. 4.

2018].)

11.2 Návštěvnost

Maximální počet návštěvníků je 160 tisíc (Obr. 27). Tento počet turistů

zaznamenáváme v roce 2001. Pokles návštěvnosti odstartoval rok 2002. V tomto roce

se do návštěvnosti promítly v největší míře povodně. V roce 2003 proběhly

68 Historie. In: https://www.zamek-kozel.cz/cs/o-zamku/historie [cit. 21. 3. 2018]. 69 Kozel – zámek. In: http://previous.npu.cz/sights/zamek-kozel/ [cit. 21. 3. 2018].

52

rekonstrukce a návštěvnost opět začala růst. Kromě samotné rekonstrukce k tomu

přispěly pořádané koncerty a výstavy.70 Za poslední vrchol v počtu návštěvníků

můžeme označit rok 2007. Od té doby návštěvnost stále klesá. V roce 2016 se přijelo

podívalo o 82 % turistů méně než v roce 2007. Za důvody poklesu označil pan kastelán

Bobek projevení hospodářské krize, nižší zájem o pořádání kongresů, ale také vznik

nové konkurence v podobě nákupních center.71 Kromě těchto faktorů do počtu turistů

zasahuje počasí, které se podepsalo nejen na roku 2010, ale také na roku 2013 v podobě

povodní.72 V roce 2013 se na poklesu značnou mírou rovněž podílelo skokové zdražení

vstupného.73

Obr. 27 Návštěvnost zámku Kozel

(Zdroj: vlastní zpracování, data z NIPOSu)

Návštěvnost lze rozdělit na sekundární a primární. Primární zahrnuje klasickou

prohlídku interiéru zámku a sekundární naopak kulturní akce jako jsou koncerty,

sezonní výstavy, divadelní představení nebo konference. Současný pan kastelán Polívka

míní, že v primárním sektoru je možný jen drobný nárůst. Ale v sekundární sféře je

prostor pro daleko větší nárůst.74

70 PETR, M.: Návštěvnost památek vzrůstá. In: https://archiv.ihned.cz/c1-12371520-

navstevnost-pamatek-vzrusta [cit. 21. 3. 2018]. 71 MEISSNEROVÁ, Š: Kozel se potýká s návštěvností. In:

https://plzensky.denik.cz/podnikani/kozel-se-potyka-s-navstevnosti20090813.html [cit. 21. 3.

2018]. 72 KLÍMOVÁ, M. a V. KOUŘIMSKÝ: Plzeňský kraj čeká, že letos bude celková návštěvnost nižší.

Sezónu prý zkazilo hlavně počasí. In: https://plzen.rozhlas.cz/plzensky-kraj-ceka-ze-letos-bude-

celkova-navstevnost-nizsi-sezonu-pry-zkazilo-6761336 [cit. 21. 3. 2018]. 73 Vlastní výzkum. 74 Vlastní výzkum.

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

140 000

160 000

180 000

19

97

19

98

19

99

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

20

13

20

14

20

15

20

16

53

Jak už je zmíněno výše zámek je schopen pojmout 140 tisíc návštěvníku, ale

vzhledem k ochraně památky tento počet není vhodný. Podle bývalého kastelána Bobka

by byla ideální návštěvnost sedmdesát tisíc turistů ročně. Oba kasteláni se shodují, že je

potřeba se zaměřit na sekundární sektor a v něm se pokusit o zvýšení návštěvnosti.

Kromě toho podle nového kastelána Polívky není důležitý určitý počet turistů, ale

provozní soběstačnost.75

Pan Bobek jako jediný z dotazovaných kastelánů si myslí, že zásadní vliv na

návštěvnost má cena vstupného. Důkazem je rok 2013 a následující roky. Ovšem růst

ceny byl skokový.

Z toho všeho plyne, že ne vždy lze pokles návštěvnosti hodnotit záporně. Má i

své výhody. V osmdesátých, na konci devadesátých let a na začátku nového milénia

byla památka turisticky přetížená. Pro stav a zachování památky pro další generace je to

negativní jev. Únosná hranice by byla asi na polovině tehdejší návštěvnosti. V současné

době je kapacita památky nevyužita. Využívá se asi třetina z možného potenciálu.

75 Vlastní výzkum.

54

12 Závěr

Návštěvnost památkových objektů se vyvíjí v prostoru i v čase. Působí na něj

mnoho faktorů. Některé jsou důležitější, jiné méně.

Celková návštěvnost má od roku 2013 rostoucí tendenci. V roce 2013 je

zaznamenán poslední propad v počtu turistů. Od té doby se počet turistů zvyšuje. Růst

není skokový, ale pozvolný. Lze říci, že návštěvnost roste od roku 1995 s menšími

výkyvy v letech 1996, 1997, 2003, 2011 a 2013. I počet památek otevřených veřejnosti

od roku 1995 roste. Rozdíly vidíme v návštěvnosti památek státních a obecních,

církevních a podnikatelských. Největší počet turistů zaznamenávají objekty patřící státu

nebo obcím. Protože stát a obce jich mají ve správě nejvíce.

Jedním z významných faktorů působící na návštěvnost je poloha objektu.

Nejlepší poloha pro památky v České republice je v blízkosti Prahy. To znamená

vzdálenost, kterou lze ujet za jeden den tam i zpět. Nebo místo, kde je větší koncentrace

památek na jednom místě jako jsou Jižní Čechy nebo Lednicko-Valtický areál. Navíc

v obou lokalitách se nachází památky, které jsou na seznamu UNESCO. Tato

skutečnost přitahuje hlavně zahraniční turisty. I ve Východních Čechách jsou památky

poměrně blízko, ale tam návštěvnost u většiny památek klesá. Není zde využit jejich

potenciál. V oblasti se nenachází žádná památky, která by měla mezinárodní význam.

Většina objektů ležící v této lokalitě má regionální význam.

Dále na počet turistů působí aktuální nabídka hradu nebo zámku. Do nabídky

můžeme zahrnout klasické prohlídky, speciální prohlídky, festivaly, koncerty, divadelní

hry, semináře, školení, výstavy, edukační programy pro školy nebo workshopy.

Důležitost a vliv na návštěvnost těchto akcí nám dokazují zámek Kozel a hospitál Kuks.

V zámku Kozel poklesl počet firemních akcí a schůzí kolem roku 2002 a s tím i počet

návštěvníků. Naopak v hospitálu po rekonstrukci začaly přednášky a workshopy a

návštěvnost rapidně vzrostla.

Nezanedbatelná je finanční situace turistů a s ní spojená cena vstupného.

Finanční recesi znázorňuje právě rok 2013, kdy poklesla celková návštěvnost. Cena

vstupného se ve většině případů zvyšuje postupně a mírně. Zvýšení se pohybuje okolo

10 % a to znamená navýšení maximálně o dvacet korun. Což návštěvníka, pokud urazí

cestu, která také něco stojí, už neodradí. Na tomto tvrzení se v podstatě shodují všichni

oslovení kasteláni. Jiná situace je při skokovém nárůstu cen. To si opět můžeme ukázat

55

na zámku Kozel, kdy se v roce 2013 skokově zdražilo vstupné, které se odrazilo na

návštěvnosti. Ta se snížila téměř o 2 000 lidí.

Důležitá je také situace ve světě, která působí na domácí i zahraniční turisty.

Například teroristické útoky mají nezanedbatelný vliv na počty turistů. Po spáchání

teroristického útoku na Světové obchodní centrum v Spojených státech amerických

v roce 2001 počet amerických turistů klesl téměř na nulu. Mezi další příklady si

můžeme uvést nedávné teroristické útoky ve významných evropských městech (Paříž,

Brusel, Londýn, Stockholm, …), které měly za následek růst návštěvnosti v naší

republice. Tuzemští turisté změnili styl dovolené a místo, aby vycestovali do zahraničí,

začali cestovat po České republice a s tím spojili návštěvu hradů, zámku a jiných

významných objektů.

Vliv má aktuální situace okolo místa, kde se památka nachází. Například

uzavírky silnic, počasí.

Návštěvnost památek, které jsou zapsané na seznam UNESCO, ve většině

případů roste. Jsou ve větší míře propagovány v zahraničí i doma. Mezi památky

s rostoucí tendencí patří Český Krumlov, Kutná hora nebo Lednicko-valtický areál. Ale

máme zde i objekty s opačnou tendencí jako je Telč. U některých památek zapsaných na

seznamu UNESCO návštěvnost v podstatě nelze spočítat. Mezi takovou památku

můžeme zařadit Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouc nebo vesnickou rezervaci

Holašovice. Z toho všeho plyne, že zapsaní na seznam UNESCO neznamená

automatické zvýšení návštěvnosti.

56

13 Summary

This thesis deals with the evolution of the attendance of monuments buildings in

the Czech Republic. The study is divided into three parts. The first part is a review of

available literature. The second part contains an analysis of the evolution of the

attendance. The third part contains three case studies which show evolution trends on

the specific monuments. I have selected monuments buildings with increasing

attendance (Lednice-Valtice, Kuks…) and monuments buildings with decreasing

attendance (Kozel).

The attendance of monuments buildings is constantly changing. It might have

many factors which can be divided into long-term and short-term. Long-term factors

include location, object offer, the political situation. Short-term factors include weather,

road closures. The entrance fee has a small influence.

The largest number of visitors has monuments buildings near Prague and places

where there is a large concentration of monuments in a small area (Lednice-Valtice,

South Bohemia). Ignored landmarks are on the outskirts.

After 1989 attendance gradually declined until 1995, when attendance was

stabilized and gradually began to grow. Another significant fall occurs in 2013. This fall

is attributable to the economic recession. Since 2014 attendance has been steadily

increasing.

57

14 Seznam zdrojů a literatury

Celková návštěvnost expozice NKP Hospitál Kuks v letech 2003 až 2015. In:

https://www.hospital-kuks.cz/cs/pro-media [cit. 11. 3. 2018].

CSAPÓ, J.: The Role and Importance of Cultural Tourism in Modern Tourism

Industry. In: Kasimoglu Murat (eds.): Strategies for tourism industry: micro and macro

perspectives. Rijeka 2012.

ČERTÍK, M.: Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. Praha 2001.

Dokončení obnovy v areálu zámku Valtice, financované z evropských dotací,

oslaví NPÚ koncertem Magdaleny Kožené. In:

http://previous.npu.cz/NCDT/news/16804-dokonceni-obnovy-v-arealu-zamku-valtice-

financovane-z-evropskych-dotaci-oslavi-npu-koncertem-magdaleny-kozene/ [cit. 9. 3.

2018].

DOSTÁL, P. a J. ČERNÁ: Marketingové řízení památkových objektů. Praha 2014.

František Antonín Špork a Kuks. In: https://www.hospital-kuks.cz/cs/o-

hospitalu/historie [cit. 11. 3. 2018].

GALOUSEK, R.: Pálava a Lednicko-valtický areál, z. s. – destinační společnost.

In: http://www.csks.cz/filemanager/files/11303.pdf [cit. 9. 3. 2018].

HEŘMANOVÁ, E. a P. CHROMÝ: Kulturní regiony a geografie kultury: kulturní

reálie a kultura v regionech Česka. Praha 2009.

Historie. In: https://www.zamek-kozel.cz/cs/o-zamku/historie [cit. 21. 3. 2018].

Hrady. In: http://www.slovenske-hrady.sk/sk/hrady/ [cit. 19. 3. 2018].

JANOUŠKOVÁ, E., PACHROVÁ, S. a ŠEDIVÁ NECKÁŘOVÁ, A.: Marketingový

výzkum návštěvnosti: významný nástroj destinačního managementu: příklad kraje

Vysočina. Brno 2017.

Kdo jsme. In: http://www.revitalizacekuks.cz/kdo-jsme/ [cit. 25. 3. 2018].

KESNER, L.: Marketing a management muzeí a památek. Praha 2005.

KLÍMOVÁ, M. a V. KOUŘIMSKÝ: Plzeňský kraj čeká, že letos bude celková

návštěvnost nižší. Sezónu prý zkazilo hlavně počasí. In:

https://plzen.rozhlas.cz/plzensky-kraj-ceka-ze-letos-bude-celkova-navstevnost-nizsi-

sezonu-pry-zkazilo-6761336 [cit. 21. 3. 2018].

KOTÍKOVÁ, H.: Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. Praha 2013.

KOTÍKOVÁ, H. a E. SCHWARTZHOFFOVÁ: Cestovní ruch a rekreace: organizace,

řízení a marketing v destinaci. Olomouc 2014.

58

Kozel – zámek. In: http://previous.npu.cz/sights/zamek-kozel/ [cit. 21. 3. 2018].

Lichtenštejnové: vládnoucí knížata Lichtenštejnů. In: https://www.zamek-

lednice.com/cs/o-zamku/Lichtenstejnove [cit. 7. 3. 2018].

LINDEROVÁ, I.: Cestovní ruch. Jihlava 2013.

MEISSNEROVÁ, Š: Kozel se potýká s návštěvností. In:

https://plzensky.denik.cz/podnikani/kozel-se-potyka-s-navstevnosti20090813.html [cit.

21. 3. 2018].

Návštěvní doba. In: https://www.zamek-lednice.com/cs/informace-pro-


Návštěvní doba. In: https://www.zamek-valtice.cz/cs/informace-pro-


Návštěvnost památkových objektů. In:

https://www.czso.cz/documents/10180/20534648/a-331711a1.pdf/82e1c43d-1290-4f89-

bf7e-6cfa5d1b0351?version=1.0 [cit. 9. 1. 2017].

NEJEDLÝ, V.: Historie Národního památkového ústavu. In:

https://www.npu.cz/cs/npu-a-pamatkova-pece/npu-jako-instituce/historie-npu [cit. 25.

10. 2017].

O NIPOSu, in: http://www.nipos-mk.cz/?page_id=1921 [cit. 9. 3. 2017].

O zámku Lednice. In: https://www.zamek-lednice.com/cs/o-zamku [cit. 7. 3.

2018].

PACHROVÁ, S., JANOUŠKOVÁ, E. a A. ŠEDIVÁ NECKÁŘOVÁ: Marketingový

výzkum návštěvnosti: významný nástroj destinačního managementu: příklad Kraje

Vysočina. Brno 2017.

Památkové lokality, územní plánování a cestovní ruch 2002. Brno 2002. In:

http://www.uur.cz/images/publikace/metodickeprirucky/PDF/Pam%C3%A1tkov%C3%

A9%20lokality.pdf [cit. 22. 11. 2016].

Památky s mezinárodním statusem: In: https://www.npu.cz/pamatky-unesco [cit.

5. 3. 2018].

PATOČKA, J. a E. HEŘMANOVÁ: Lokální a regionální kultura v ČR: kulturní

prostor, kulturní politika a kulturní dědictví. Praha 2008.

PEK, T.: Stavební památky: specifika přípravy a financování jejich obnovy,

údržby a provozu. Praha 2009.

PETR, M.: Návštěvnost památek vzrůstá. In: https://archiv.ihned.cz/c1-12371520-

navstevnost-pamatek-vzrusta [cit. 21. 3. 2018].

59

PORIA, Y., BIRAN, A., REICHEL, A.: Visitors' Preferences for Interpretation at

Heritage Sites. Journal of Travel Research, 48(1), 2009, s. 92–105.

Projekt Kuks-Granátové jablko. In: https://www.hospital-

kuks.cz/pamatky/hospital-kuks/ke-stazeni/hospital-kuks---strucne-o-kgj-2012.pdf [cit.

11. 3. 2018].

Proměny kulturní infrastruktury v České a Slovenské republice po roce 1989:

sborník příspěvků z bilaterální konference: Svitavy 3.-4. října 2014. Praha 2014.

SZCZYRBA, Z., FŇUKAL, M. a E. KUDRNOVSKÝ: Návštěvnost památkových

objektů v ČR: vývojové tendence po roce 1989. In: FŇUKAL, M., PTÁČEK, P. (eds.):

Geografie cestovního ruchu a rekreace. Olomouc, 2005, s. 85–92.

Stručná historie valtického zámku. In: https://www.zamek-valtice.cz/cs/o-

zamku/historie [cit. 7. 3. 2018].

SVOBODA, M. a kol.: Hrady, zámky, quo vadis? Správa a rozvoj zpřístupněných

památkových objektů jako specifický multidisciplinární soubor činností. Praha 2009.

SVOBODOVÁ, H. a kol.: Vybrané kapitoly ze socioekonomické geografie České

republiky. In: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js13/geograf/web/pages/08-

cestovni-ruch.html [cit. 6. 2. 2018].

Úmluva UNESCO. In: https://www.npu.cz/cs/npu-a-pamatkova-pece/pamatky-a-

pamatkova-pece/pravni-predpisy-a-mezinarodni-dokumenty/mezinarodni-dokumenty

[cit. 5. 3. 2018].

Zpřístupněné hrady a zámky: Vznik a historický vývoj souboru zpřístupněných

hradů a zámků v ČR. In: http://ftp.npu.cz/pro-navstevniky/zpristupnene-pamatky-

npu/hrady-a-zamky/ [cit. 25. 10. 2017].

de la TORRE, M. Assessing the Values of Cultural Heritage (Research

Report).The Getty Conservation Institute, Los Angeles 2002.

VYSTOUPIL, J.: Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. Brno 2007.

60

15 Příloha 1

15.1 Pět nejnavštěvovanějších památky v ČR v roce 2016

Obr. 28 Pražský hrad


Obr. 29 Pražský hrad


61

Obr. 30 Staroměstská radnice


Obr. 31 Staroměstská radnice


62

Obr. 32 Zámek Lednice


Obr. 33 Lednice – Janův hrad


63

Obr. 34 Český Krumlov


Obr. 35 Český Krumlov


64

Obr. 36 5. Kostnice – Hřbitovní kostel v Kutné Hoře


Obr. 37 5. Kostnice – Hřbitovní kostel v Kutné Hoře


65

16 Příloha 2

Dotazník – Vývoj návštěvnosti památkových objektů

Dobrý den, jmenuji se Martina Hubáčková a studuji Učitelství geografie pro

střední školy a Historii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Pro svou diplomovou

práci jsem si vybrala téma „Návštěvnost památkových objektů v ČR: analýza

časoprostorového vývoje“. Zabývám se vývojem návštěvnosti památek po roce 1989 až

do současnosti. Touto cestou bych Vás chtěla požádat o vyplnění krátkého dotazníku.

Odpovědi budou použity jen pro tuto diplomovou práci.

Kontakt – Bc. Martina Hubáčková, email: [email protected]

1. Jak hodnotíte návštěvnost Vaší památky?

2. Jakým způsobem se snažíte zvýšit návštěvnost?

3. Jaké návštěvnosti byste chtěli dosáhnout?

4. Spolupracujete s okolními památkami? Pokud ano, tak jakým způsobem?

5. Má podle Vás zvyšování ceny vstupného vliv na počet návštěvníků?

Děkuji Vám za Vaši ochotu a čas strávený u vyplňování dotazníku.

mailto:[email protected]

Date post:	29-Sep-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	3 times
Download:	0 times

Návštěvnost památkových objektů v R: analýza asoprostorového … · Abstrakt: Diplomová...

Documents