OBčASNíK PRO žáKY, UčITELE, RODIčE A PřáTELE ZŠ MIKOLáŠE ALŠE 23 2018 2019 POZOR! Soutěž! O co hrajeme? O pět velkých plyšáků Darth Vader ze Star Wars. Jak vyhrát? Napiš odpověď na soutěžní otázku a společně se svým jmé- nem, příjmením a třídou vhoď do schránky Alšík ve škole. A jaká je soutěžní otázka? Jak se jmenuje program, s nímž jezdí Jirka Král po školách a o čem tento program je? Kdy budeme losovat výherce? 26. 2. 2019 a následující den vyhlásíme výherce školním roz- hlasem. Hodně štěstí! Vaše redakce V tomto čísle čtěte rozhovory s Davidem Svo- bodou (finalistou Stardance) a Jirkou Králem (nejznámějším českým ex-youtuberem).
Transcript
občasník pro žáky, učitele, rodiče a přátele ZŠ MikoláŠe alŠe
232018
2019
poZor! Soutěž!o co hrajeme?O pět velkých plyšáků Darth Vader ze Star Wars.
Jak vyhrát?Napiš odpověď na soutěžní otázku a společně se svým jmé-nem, příjmením a třídou vhoď do schránky Alšík ve škole.
a jaká je soutěžní otázka?Jak se jmenuje program, s nímž jezdí Jirka Král po školách a o čem tento program je?
kdy budeme losovat výherce?26. 2. 2019 a následující den vyhlásíme výherce školním roz-hlasem.
Hodně štěstí!Vaše redakce
V tom
to čís
le čtě
te roz
hovo
ry s d
avide
m svo-
bodo
u (fin
alisto
u Star
danc
e) a J
irkou
králem
(nejz
námějš
ím český
m
ex-yo
utube
rem).
OPĚT SE UTKÁVAJÍ DVA UČITELÉ V UČITELSKÉM DVOJBOJI! V TOMTO VYDÁNÍ ALŠÍKA JSOU TO PANÍ UČITELKY JOHANA ŽIŽKOVÁ A ZUZA-
NA TOMKOVÁ. PROZRADILY NA SEBE I NĚCO, CO O NICH JEŠTĚ NEVÍTE? NA NAŠE OTÁZKY ODPOVÍDALY UŽ NA PODZIM, ALE JEJICH
ODPOVĚDI VÁS URČITĚ POTĚŠÍ I TEĎ V ZIMĚ. SVÉ TIPY NA DALŠÍ UČITELSKÉ DVOJICE DO DVOJBOJE PIŠTE DO KOMENTÁŘŮ NA FACEBOO-
KOVOU STRÁNKU ZŠ MIKOLÁŠE ALŠE / ALŠÍK NEBO POSÍLEJTE NA E-MAIL [email protected]. DĚKUJEME.
2 Školní web: www.zssuchdol.cz
1. Co nosíte stále při sobě?Johanka: Jelení lůj a kapesník.Zuzka: Tři tečky - symbol, připomínající mi mé sourozence. Mimo školu pak mobilní telefon, kterým si pořád něco fotím.
2. Co byste chtěla dělat, kdybyste měla spoustu volného času?Johanka: Cestovala bych, věnovala se svým koníčkům a ráda bych se naučila španělsky.Zuzka: Malovala bych. Zároveň se věnovala víc mému projek-tu v nemocnici v Motole. Chtěla bych se taky naučit šít.
3. který film a kterou knížku máte ráda?Johanka: Mám ráda Obecnou školu a moc se mi líbil i film Po strništi bos. Knih by bylo více, třeba Boris Vian - Pěna dní či Haruki Murakami - Norské dřevo.Zuzka: Knížku Pan Theodor Mundstock od Ladislava Fukse, v dětství jsem pak milovala Gabru a Málinku, knížku po mé mamince. Film pak Pelíšky.
4. které divadelní představení byste doporučila?Johanka: Amerikánka s Terezou Voříškovou.Zuzka: Mám ráda většinu představení z Dejvického divadla, nejraději asi Dealer‘s choice. A pak z repertoáru Národního divadla Audienci u královny.
5. Co je pro vás typické?Johanka: Umím naslouchat, zajímají mě lidé, malí i velcí. :)Zuzka: To, že se na vše dívám z jiné perspektivy. :-)
6. Co vám naposledy udělalo radost?Johanka: Fotky, které mi poslala sestra z Ameriky.Zuzka: Dárek od rodičů z Japonska. Ve škole pak moje třída a jejich zpětná vazba na třídnické hodině.
8. Jaké máte záliby?Johanka: Hru na saxofon, kolo, lyže a nyní i šití. :)Zuzka: Kromě fotografie a umění mám ráda sport. Bungee Workout a judo, které tedy také trénuji. V létě pak beru lezečky a s kamarády lezeme po skalách.
9. Co máte na té druhé ráda?Johanka: Zuzka je velmi vstřícný a hodný člověk. Umí naslou-chat a je vždy ochotná pomoct.Zuzka: Johančinu empatii a umění naslouchat. A to, jak umí hrát na saxofon.
10. na co se těšíte?Johanka: Těším se do milované České Kanady a na výlet do lesa. Zuzka: Až konečně dopíšu diplomku a ukončím školu. A až budeme s paní učitelkou Křesťanovou zase společně vymýšlet výstavu do tunelu.
Text a foto: Vincent Klouda, Adam Krupka
10 otázek, 20 odpovědí, učitelský dvojboj je tu!
Školnífacebook:ZŠMikolášeAlše/Alšík 3
...conásbaví
Knižní recenze
název kompletu knih: letopisy narnie
Letopisy Narnie napsal Clive Staples Lewis. Kniha má sedm dílů, které na sebe navazují. Kníž-ku doporučuji, protože dokáže vtáhnout do děje a každá postava má svou vlastní rozdílnou povahu.
Rozhodně dávám 10 bodů z 10.
název kompletu knih: percy Jackson
Knižní sérii Percy Jackson sepsal Rick Riordan. Kniha je sice žánru fantasy, ale dá se v ní do-zvědět hodně o řecké a římské mytologii. Knihu doporučuji, protože je velmi reálná, a přesto je plná fantazie.
Rozhodně dávám 10 bodů z 10. Knihy přečetla a hodnotila naše knižní specialistka Kristina Kuchařová
Bojová umění
Bojové umění je soustava postupů nebo tradic, které učí, jak se chovat v boji s protivníkem. Může se jednat o boj beze zbraně nebo o boj se zbraní. Většinou se však jedná o zbraně tradiční - tyč, kopí, meč, tonfa – tyč podobná obušku. To, co odlišuje bojová umění od běžné rvačky, je ucelený systém bojových technik.
Bojová umění jsou např. judo, karate, kung-fu, taekwondo, jiu jitsu, box, wingtsun, sumo a blíž ke sportu už má např. wrestling. Bojová umění jsou super. Jsou užitečná a velmi dobře vypadá, když to někdo dělá a dobře to umí. Text: Roman Paul Gaillard, Marek Papež Zdroje: wikipedie.cz, wutao.cz
4 Školní web: www.zssuchdol.cz
VERONIKA SMRČKOVÁ A RADOVAN ZACHOVAL SE ROZJELI DO ZETKA V KOTVĚ A ZEPTALI SE JIRKY KRÁLE NA PÁR OTÁZEK. ZAJÍMAJÍ VÁS JEHO ODPOVĚDI? TADY JSOU:
Rozhovor s Jirkou králemrozhovor s Jirkou králem, nejznámějším českým (bývalým) youtuberem
Veronika: ty jsi snowboardoval, že?Jirka: No ano, jednou v životě jsem na snowboardu stál…
Veronika: Chtěl by ses letos ještě postavit na snowboard?Jirka: Já mám strach, že to letos nestihnu. Chtěl jsem, byli jsme ve Špindlerově
Mlýně, ale nebyl vůbec žádný sníh. Byl jsem tam někdy na začátku prosince,
ale pořád jenom pršelo.
Veronika: Ale kdyby byl sníh, tak bys na snowboardu jezdil...
Jirka: Kdyby byl sníh, tak bych si vzal snowboard a jezdil bych.
Veronika: tvoje sestra má psa arona, že ano?Jirka: Je to tak.
Veronika: Chtěl by sis někdy pořídit nějaké zvíře?Jirka: Ne ne, já na ta zvířata moc nejsem. Kdybych nějaké zvíře měl, tak by to
bylo jenom kvůli Kao (Jirkova přítelkyně, pozn. redakce). Já mám svých starostí
dost tady o Zetko...
Veronika: Měl jsi na základní škole nějaký velký průšvih?Jirka: Nooo, pár jich tam bylo. ;)
Veronika: Jak tě napadlo spustit program „buď safe online“?Jirka: To je dobrá otázka! „Buď safe online“ jsem spustil proto, že mi chodilo
čím dál více zpráv, kde bylo třeba napsáno: „Čau Jirko, hele, bydlím tady
a tady, v tomhle městě, v téhle ulici, v tomhle domě, v tomhle patře, přijď
k nám na návštěvu, rodiče nejsou doma, zahrajeme si Minecraft!“ To když
jsem viděl, tak mi to připadalo jako hrozně nebezpečná věc. Pak jsem také
zjistil, že na Facebooku je několik falešných účtů s mým jménem - např. Jirka-
Kral_Zetko - a lidi tam majiteli toho účtu normálně psali: „Jé, Jirko, tohle video
bylo super, co natočíš příště?“ On jim normálně odpo-vídal: „Příště nevím, co
natočím.“ Připadalo mi to hrozně nebezpečné, a tak jsem si říkal, že bych měl
udělat nějaký program o bezpečnosti na internetu. Avast (česká společnost,
která nabízí antivirový program) do toho šel se mnou, aby ti mladší, ale i ti
úplně nejstarší věděli, jak se na internetu mají chovat. Už několikrát se mi
stalo, že sem někdo přišel a něco mi tu vyčítal. Třeba jednou za mnou přišla
asi 12letá holčička a vyčítala mi, že jsem nepřišel na rande. Já jsem jí řekl, že
bych s ní na rande nikdy nešel… (Holčička si na internetu domluvila rande s
někým, kdo se za Jirku Krále vydával, pozn. redakce). A tak se snažíme lidem
nějak říct, jak si nastavit silné heslo apod. Já se vždycky na přednáškách na
školách ptám, jestli si píší s cizími lidmi. Většinou mi všichni odpoví, že NE.
A já se ptám dál: „Ani v Minecraftu, ani ve Fortnitu, ani v PUBG, ani v těch
hrách? To, že tě ten člověk nezabíjí v té hře, neznamená, že nezneužije nějaké
osobní informace, které mu řekneš. Dobře to dělá Gejmr, který se na internetu
neodhaluje a chrání si soukromí.“
Veronika: Já tedy musím říct, že „Buď safe online“ je strašně super projekt.
Jirka: Děkuju.
Veronika: Mně ta videa už několikrát pomohla. Já jsem třeba vůbec neměla na
instagramu to dvoufázové ověření a až potom, co jsem viděla video na kanále
„Buď safe online“ na YouTube, tak jsem si to teprve takhle nastavila.
Jirka: Ano, máme to tam krok za krokem popsané. Některé věci jsem nevěděl
ani já a musel jsem se je naučit. Já nechci být ten, co říká: „Ne ne ne, Insta-
gram a Facebook je až od 13 let!“, ale: „Když už je ti méně než 13, tak si
alespoň nastav soukromý účet!“
Veronika: Máš nějaký oblíbený seriál nebo film?
Jirka: Seriál a film - to je taková kultovní věc, pro mě jsou klasika třeba Simpso-
novi a Přátelé.
Veronika: To s tebou souhlasím.
Jirka: Znáš Přátele?
Veronika: Jo jo.
Jirka: No a filmy, ty už jsou spíše pro ty starší, jako třeba: Big Bang. A potom
ty nové, jako je třeba Stranger Things.
Veronika: když nepočítáme Farmu, ve které jsi hrál v roce 2012, hrál jsi
anebo chceš hrát ještě v nějakém jiném seriálu nebo filmu?
Jirka: No hrál…, to je silné slovo, já jsem tam účinkoval. Prostě mě tam přivezli
a natáčeli. Ale potom jsem hrál ještě ve filmu od pana Hřebejka Zahradnictví.
Tam jsem hrál se Shopaholic Nicol a hráli jsme tam sousedy odvedle, zami-
lovaný pár.
Veronika: když jsi byl malý, bál ses něčeho? Jako hodně?
Jirka: Hodně jsem se bál tmy.
Veronika: kdybys byl král nějaké říše, chtěl bys bydlet spíše na hradě
nebo na zámku?
Jirka: Na hradě, už moje jméno tomu napovídá. Já bych chtěl bydlet na
hradě.
Veronika: My ti moc děkujeme za rozhovor a měj se hezky.
Jirka: Taky děkuju a čau. :)
Text a foto: Veronika smrčková
Náš kalendář pomáhá!
Pravidelně pomáháme těm, kteří nemají tolik štěstí jako my a momentálně se jim po zdravotní stránce nedaří dobře. Spojili jsme se s nadačním fondem Pink Bubble, který dlouhodobě a zcela transparentně pomáhá dětem a mladým lidem, kterým zkomplikovalo život onkolo-gické onemocnění. Díky finančním darům se tito pacienti mohou cítit šťastnější a v ideálním případě se co nejdříve opět postavit na vlastní nohy. Naposledy jsme částkou 17.609 Kč, získanou ze Suchdolského posvícení, pomohli dvanáctiletému Pepíkovi, který onemocněl akutní lymfoblastickou leukémií. Za naši pomoc je velmi vděčný; dokonce nám poslal krásný vánoční pozdrav a poděkování, které – přečtené ve školním rozhlase - dojalo téměř celou školu. Případ-ným ziskem z prodeje našeho krásného barevného nástěnného kalendáře na rok 2019 opět podpoříme nemocné děti, o které se stará nadační fond Pink Bubble. Kalendář je možné ještě v lednu koupit za 170 Kč v sekretariátu školy. Text: redakce
...cosedějeveškoleakolemškoly
Školnífacebook:ZŠMikolášeAlše/Alšík 5
První letošní škola v přírodě už proběhla!
Odvážná 2. A vyrazila na školu v přírodě na hory hned na konci vánočních prázdnin. Na ho-rách je čekaly hromady sněhu, přívětivý personál a spousta zážitků. Podle našich tajných informací se nikomu z nich z parádního lyžování a sáňko-vání nechtělo domů… A kde svoji školu v přírodě strávili? V Benátecké chalupě v Rokytně nedaleko Rokytnice nad Jizerou. Text: redakce
Projekt na hodinu učitelem
Projekt Na hodinu učitelem se konal ve čtvrtek 25. 10., ovšem příprava proběhla ve středu 24. 10., kdy se žáci druhého stupně připravovali na svojí hodinu (dvě hodiny). Den poté se stali učiteli (jenom na chvilku). Tento rok se konal projekt na motivy 100 let ČSR. Skupina paní učitelky Šedivé si vzala za cíl ukázat dětem státní symboly tak zblízka jako nikdy předtím. Z minulé mini schůzky jsme si odnesli úkoly, co jsme měli doma připravit. Pracovali jsme ve skupinkách, což byla dobrá stra-tegie. U každé tříčlenné skupinky bylo jedno téma, např. naše skupina musela připravit puzzle ze státních symbolů. Když jsme přišli do třídy 1. D, už na nás čekali prvňáčci rozdělení do skupin. Puzzle je zaujaly a dokonce si je mohli nalepit na papír a odnést domů. Samozřejmě jsme jim sdělili nějaké informace o velkém i malém státním znaku. Také jsme nechali jedny pu-zzle na památku paní učitelce Magdaleně Doubkové. Text: Otakar Genzer
Většina témat projektu byla věnována výročí 100 let Československa. Začalo to tím, že druhý stupeň si vybral skupinu, se kterou bude pracovat po celou dobu projektu. Já jsem si například vybral téma o českých vynálezcích. Třída, do které jsme šli, byla celkem klidná - na rozdíl od nás. Projektová zkouška 24. 10. byla podle mého názoru úspěšnější než finální prezentace 25. 10. Ale dopadlo to naštěstí dobře; když jsme odešli ze třídy, kde jsme vyučovali, pustili jsme se do normálního vyučování. Text: Filip Kuhanec
...společenskáhra
6 Školní web: www.zssuchdol.cz
Tuhle stranu můžete použít jako herní plán deskové hry. Připravily ji pro vás Kristina Kuchařová a Veronika Smrčková.
...společenskáhra
Školnífacebook:ZŠMikolášeAlše/Alšík 7
Tuhle stranu můžete použít jako herní plán deskové hry. Připravila ji pro vás Dora Hermína Lišková.
...pohádkyMedvídek a kouzelný strom
O býkovi Zbyškovi a kobyle Bibianě
8 Školní web: www.zssuchdol.cz
Dobrý den, já jsem medvídek. Medvídek je v lese. Leze na strom. Našel jablíčko. Našel ještě hrušku. Našel ještě zvon. Pět zvonků ještě. A pohádky je konec.
Matěj Nový, 1. A
Bylo nebylo, žil u Přibyslavi jeden sedlák, který měl syna Zbyška. Zbyšek byl hodný, ale sedlák byl bídný chamti-vec a bytostný lakomec. Příbytek měl nádherný, plný vzácného starobylého nábytku – zkrátka dobré bydlo. V obývacím pokoji byl ukrytý i nedobytný trezor a v něm hodně peněz. Svého ma-jetku ale sedlák nenabyl poctivě, kradl a podváděl. Všeho měl nadbytek a ještě mu to bylo málo. A zatímco sedlák si žil v bla-hobytu, chudák Zbyšek bydlel v bídě v bývalé konírně a těžce si vydělával na živobytí. Jednou se Zbyšek vydal na trh do Bíliny, kde potkal bylinkářku Bibianu z Bydžova. Prodávala různé bylinné odvary a čaje, třeba ze zlatobýlu nebo pelyňku černobýlu. I když byla hubená jako bidlo, byla to nebývale krásná bytost. Zbyškovi se moc líbila, a tak ji pozval do biografu. Ale když šel Zbyšek za otcem sedlákem, jestli si Bibianu může vzít, sedlák se strašně rozzuřil. „Tu si nikdy nevezmeš! Je chudá a obyčejná, prosíš zbytečně!“ Zbyšek by se pro Bibianu i bil, ale otce se bál, a tak mu nezbývalo nic jiného, než s Bibianou utéct a tajně přebývat v bídné ubytovně v Bílině. Sedlák se zatím vydal za čarodějnicí, aby Zbyška a Bibianu za trest zaklela. Babizna pobývala v hlubokém lese v příbytku sbitém z bytelných prken. Za tučnou odměnu uvařila lektvar z bylin, který proměnil Zbyška v černého býka a Bibianu v bílou kobylu. Tak by to bylo napořád, kdyby Zbyšek neměl dobrého kamaráda Zbyňka, který byl silný jako Bivoj. Zbyněk nemohl Zbyška najít, a tak se vypravil za sedlákem. Když k němu Zbyněk přibyl, vybídl sedláka, aby řekl, co ví. Sedlák zůstal stát jako přibitý, ale byl zabýčený a mlčel. Až když mu Zbyněk pohrozil býkovcem – americkým dobytkářským bičem, kápl bídák božskou. „Udělal jste z mého kamaráda a jeho milé býložravce!
Nejradši bych vás zabil nebo vám alespoň nabil!“ běsnil Zby-něk. „Máte jediné štěstí, že obvykle nikoho nebiju! Kde bydlí ta babizna?“ zahřměl Zbyněk. „V hlubokém lese. Tam, kde roste starý javor babyka“, pípl sedlák zbídačeně. Potom si šel Zbyněk vybít zlost tím, že vybílil chlívek pro býka Zbyška. Pak se vydal do lesa za čarodějnicí. Babice mu řekla, že Zbyška a Bibianu vysvobodí jen tak, že jí najde ztracenou kočku Kabiru. Najít černou kočku v černém lese je úkol jen pro bystrého člověka. A tak si Zbyněk vzal s sebou raději daleko-hled. Když už dlouho bloudil lesem, sedl si na pařez, aby si odpočinul. A náhle spatřil záblesk něčeho zeleného a hned se podíval dalekohledem. Byla to Kabira! Nalákal ji na šunku, kterou si připravil, až k chatrči čarodějnice. Babizna začala čarovat. A rázem byl z býka zase Zbyšek a z bílé kobyly líbezná Bibi-ana. A byla velká svatba. A sedlák? Ten byl pěkně potrestaný – brzy mu zloději vybílili celý byt, až bylo jeho obydlí celé vybydlené. Veronika Hronková, 3. A
Školnífacebook:ZŠMikolášeAlše/Alšík 9
olympijským vítězem v moderním pětiboji a hvězdou stardance
„KDYŽ MI KOLEGYNĚ GABRIELA BŘEČKOVÁ V ČERVNU 2018 NABÍDLA, ŽE MÁ MOŽNOST ZPROSTŘEDKOVAT ROZHOVOR S DAVIDEM SVO-
BODOU, ANI MINUTU JSEM NEVÁHALA. DAVID SVOBODA? VELEÚSPĚŠNÝ SPORTOVEC, SLUŠNÝ ČLOVĚK A NAVÍC FEŠÁK? BEREME! TEN ROZ-
HOVOR MUSÍME MÍT. A TAK JSME DAVIDOVI KOUPILI ZDRAVOU SVAČINU (ANANAS), VZALI FOŤÁK A DIKTAFON A JEDNOHO ČERVNOVÉHO
ODPOLEDNE VYRAZILI NA JULISKU!“
ŠÁRKA ÁBELOVÁ, ŠKOLNÍ MÉDIA
Rozhovor s davidem svobodou
od kolika let sportujete?david svoboda: Odjakživa. :-) Dá se říci, že přibližně od osmi let dělám nějaký sport a pravidelně trénuji pod vedením trenéra.
Jak jste se dostal k pětiboji a co vás na něm nejvíce baví?david svoboda: K pětiboji jsem se dostal přes několik různých sportů, které jsem do té doby vyzkoušel. Nejdéle jsem závodně plaval, to bylo od páté třídy základní školy až do prváku na gymnáziu. To plavání mi pak už připadalo monotónní a tím, že jsem měl vždycky rád různé druhy sportů, tak jsem se poohlížel po nějakém víceboji. V době, kdy mi bylo 16 let, pro mě bylo také důležité, aby ten sport byl v programu olympijských her. Kdyby mi to náhodou vyšlo, abych se na olympiádu mohl podívat. Dostal jsem tedy na vybranou ze dvou vícebojů, kde bych využil plavání, a to byl triatlon nebo právě moderní pětiboj. Pětiboj jsem tehdy moc neznal, tak jsem se šel podívat na jedny závody, které se konaly v Praze - zrovna tady na Dukle. Hned napoprvé se mi to zalíbilo tak, že jsem se pětiboji začal věnovat a vydrželo mi to 17 let.
Chtěl jste někdy během aktivní kariéry s pětibojem přestat?david svoboda: Chtěl. Jednou, jenom na chvilku. To bylo až po olympiádě v Londýně, kdy jsem měl dlouhotrvající zranění, resp. potíže s nohou. Vzhle-dem k tomu, že jsem byl tehdy u pětiboje už dost dlouho a dával jsem mu téměř 100% veškerého času a úsilí, tak jsem měl potřebu si trochu odpočinout a změnit zaměření. Vzhledem k vleklým potížím s nohou jsem asi po roce začal přemýšlet, zda už to náhodou není signál k tomu, abych s pětibojem skončil a začal dělat něco jiného. A právě v tom okamžiku noha přestala bolet a po-kračoval jsem dál. Byl jsem rád, že jsem se pak ještě kvalifikoval na olympiádu do Ria (Rio de Janeiro v Brazílii, v roce 2016, pozn. redakce), kde se mi to celkem povedlo, i když už to nebylo na medaili. Skončil jsem až potom. Jinak jsem takový žádný moment neměl.
Jaký je váš největší sportovní úspěch, kolik máte medailí a jakou z nich máte nejraději?david svoboda: To záleží na tom, jak se na to člověk podívá. Já jsem vždyc-ky za jeden z největších úspěchů považoval to, že jsem se mohl živit svým koníčkem, což znamená moderním pětibojem. Když to mám vztáhnout na to, co se společensky považuje za úspěch, tak to jsou medaile a vítězství. Tam je samozřejmě úplně suverénně na prvním místě zlatá olympijská medaile z Londýna (olympijské hry v roce 2012, pozn. redakce). Ale zajímavé je (a o tom se moc nemluvilo, nikdo se mě na to moc neptal), že když jsem začínal s pětibojem, tak jsem měl dva základní cíle – zaprvé vyhrát juniorské mistrovství světa a potom se kvalifikovat na olympiádu. No a proto si vážím kromě první kvalifikace na olympiádu do Pekingu také toho, že se mi podařilo vyhrát juniorské mistrovství světa v moderním pětiboji. O tom se málo mluví, ale pro mě to tehdy bylo strašně důležité a udělalo mi to obrovskou radost.
Zranil jste se někdy při sportu?david svoboda: Žádné vážné zranění mě naštěstí nepotkalo, malých bolístek jsem měl jako každý sportovec dost. Komplexní námahou, která v pětiboji je, se to střídalo na různých částech těla.
Neustále mě bolelo něco trošku, ale nic výrazně hodně, takže mě to v tréninku ani v závodech moc neomezovalo. Drobné úrazy, které se dějí vám nebo komukoli jinému, se stávaly i mně.
Máte mezi sportovci přátele?david svoboda: Doufám, že jo. :) Jsem si tím jistý, protože ve sportu se pohy-buji většinu svého života. Sport spojuje lidi, máme společné zážitky, společné útrapy, a to vztahy stmeluje. Kromě medailí a nějakých výsledků mi sport dal i spoustu kamarádů, nejenom v Čechách, ale i v zahraničí, a to je také jeden z důvodů, proč je sport dobré dělat.
Jezdíte rád do zahraničí? Jakou nejkrásnější zemi jste navštívil?david svoboda: Do zahraničí jezdím rád, když je to na hezké místo. Je fakt, že v pětiboji se ta místa, kam se jezdí na závody, dost opakují. Pořád je ještě spousta míst, na která jsem se nepodíval a kam bych rád někdy jel. Mezi ta místa patří například Austrálie nebo Japonsko. Rozhodl jsem se, že na olympiá-du do Tokia už jako sportovec nepojedu. To nevadí, pojedu tam možná aspoň jako fanoušek. A do Austrálie se snad někdy podívám. nejhezčí místa? Ta jsou poměrně nedaleko, já mám rád evropské země. Anglie, resp. Velká Britá-nie, ta se mi líbí opravdu hodně a rád se tam vracím.
Máte děti?david svoboda: Vlastní děti zatím nemám, ale mám děti jako svěřence ve sportu. Je to s nimi zábavné, tak snad to baví i je. Snad do budoucna budu mít i vlastní děti.
Jaké je vaše nejoblíbenější jídlo?david svoboda: Jídel mám oblíbených hodně, ale rád střídám zhruba pět ob-líbených jídel stále dokola. Když jsem sportoval, jedl jsem jídla lehká, chutná, např. těstoviny z různými rybami, třeba lososem, rýži s tuňákem apod. Něco chutného, co rychle připravím. Jsou to jednoduchá jídla.
Jakou značku oblečení preferujete?david svoboda: Tady musím být opatrný. :) Co se týká sportovního oblečení, tak jsem vystřídal spoustu značek. V současnosti je to CRAFT, v minulosti např. Under Armour. Co se týká civilního oblečení, tak jsem poměrně konzervativní, mám rád elegantní nenápadnou módu.
čím se teď zabýváte? Co vám teď dělá ve vaší práci největší radost?david svoboda: V současné době jsem trenér, to mě baví. Přemýšlím o dal-ších projektech týkajících se sportu, např. organizování závodů a částečně se to také týká – i když možná je to silné slovo – funkcionářských záležitostí. Jsem předsedou komise sportovců v Českém olympijském výboru a snad se nám bude dařit, abychom dobře hájili zájmy sportovců. Kromě toho jsem živnostník na poli marketingu a reklamy. Teď mám konečně také čas zkoušet všechny možné jiné sporty než pětiboj. Ještě jsem se vrátil na fakultu tělesné výchovy a sportu, kterou už snad brzy dostuduji.
Mockrát děkujeme za rozhovor. david svoboda: Já také moc děkuji, pěkně jste se připravili. Text a foto: Honza, Adam, David
10 Školní web: www.zssuchdol.cz
ŠKOLNÍ KLUB V NAŠÍ ŠKOLE FUNGUJE UŽ NĚKOLIK LET. SETKÁVAJÍ SE TAM OD 12. 30 DO 17.00 DĚTI Z 6.-9. TŘÍD, POVÍDAJÍ SI S KAMA-
RÁDY, HRAJÍ HRY, ČEKAJÍ NA KROUŽEK NEBO NA AUTOBUS. MOHOU SE ZÚČASTNIT SPECIÁLNÍCH AKCÍ, KTERÉ ŠKOLNÍ KLUB POŘÁDÁ.
S JEDNOU Z VYCHOVATELEK ŠKOLNÍHO KLUBU, ING. DALIOU PETEROVOU, UDĚLALY ROZHOVOR KRISTINA A DORA Z NAŠÍ REDAKCE.
Rozhovor s daliou peterovou
redakce: Ahoj Zorko, jak ses dostala do Základní školy Mikoláše
Alše?
dalia: Dostala jsem se sem tak, že jsem hledala práci a viděla jsem
inzerát na stránkách ÚMČ Praha – Suchdol. Protože jsem do této
školy chodila jako malá a žiju tady, tak mě to zaujalo.
redakce: Co tě nejvíc baví ve školním klubu?
dalia: Nejvíc mě baví to, že můžu dělat věci, které mám ráda, se
skvělými dětmi, můžu je k tomu motivovat. Je to něco jako spoustu
různých kroužků dohromady, spoustu činností, kterým se můžeme vě-
novat.
redakce: Ty se jmenuješ Dalia, ale říkají ti Zorka. Proč?
dalia: K tomu se pojí taková historka, kterou ráda objasním i svým
kolegům, kteří se mě na to začínají ptát. Je to tak, že jsem na vysoké
škole jela na vodácký kurz a skoro nikoho jsem tam neznala. Byla to
taková parta vodáků, jely jsme s kamarádkou. Nastoupily jsme do au-
tobusu, sedly jsme si. Jely jsme do Rakouska a během té cesty za námi
přišel jeden z vodáků, měl pivo v ruce a řekl: „Holky, jak se jmenuje-
te?“ Odpověděla jsem: „Dalia“. On na to: „To si nezapamatuji, já ti
budu říkat Zorka!“ Mezi vodáky dostanete přezdívku strašně snadno,
takže se to „chytlo“. Začali mi tak říkat a celý vodácký kurz jsem byla
Zorka. Většina z lidí z tohoto vodáckého sdružení pracuje na katedře
tělesné výchovy na ČZU na Suchdole. V létě tam probíhá příměstský
tábor, kam jsem nastoupila jako lektor. Všichni mi říkali Zorka, takže
děti, které tam přišly, mi také říkaly Zorka. Když jsem pak nastoupila
sem do školního klubu, tak jsme se tu setkali. Samozřejmě mě tyto děti
oslovovaly Zorka, a tak se to jméno infiltrovalo i sem.
redakce: Jaké máš koníčky?
dalia: Mým koníčkem je především lezení na skalách, trávení času
venku, pobyt v lese a v přírodě – klidně na celý víkend.
redakce: Jaké máš práce kromě školního klubu?
dalia: Mám ještě dvě další práce. Jedna z nich je lezecký instruktor
na stěně v Holešovicích. Dále jsem lektor environmentálních programů
100 let ČSR jsme ve škole oslavili několika způsoby. Žáci 2. A se zamysleli, popustili uzdu své fan-tazii a sepsali „životabásně stoleté dámy“.
- občasník pro žáky, učitele, rodiče a přátele ZŠ M. alše. Vydává ZŠ Mikoláše alše praha - suchdol, suchdolská 360/61, 165 00 praha - suchdol, ič: 60434651. redakce: kristina Czakó, roman paul Gaillard, otakar Genzer, Vincent klouda, adam krupka, Filip kuhanec, kristina kuchařová, dora Hermína lišková, Marek papež, Veronika smrčková, Mgr. Šárka ábelová. Grafická úprava dav. e-mail: [email protected]. toto číslo vyšlo 14. 1. 2019. náklad: 50 výtisků. Vydáváno výlučně pro vnitřní potřebu vydavatele.
