Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague O slovech Antonínem Markem samostatně utvořených: (Pokračování.) Author(s): František Šimek Source: Listy filologické / Folia philologica, Roč. 52, Čís. 2/3 (1925), pp. 120-128 Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague Stable URL: http://www.jstor.org/stable/23454323 . Accessed: 16/06/2014 11:46 Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at . http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp . JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range of content in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new forms of scholarship. For more information about JSTOR, please contact [email protected]. . Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague is collaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica. http://www.jstor.org This content downloaded from 185.2.32.89 on Mon, 16 Jun 2014 11:46:21 AM All use subject to JSTOR Terms and Conditions
Transcript
Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague
O slovech Antonínem Markem samostatně utvořených: (Pokračování.)Author(s): František ŠimekSource: Listy filologické / Folia philologica, Roč. 52, Čís. 2/3 (1925), pp. 120-128Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23454323 .
Accessed: 16/06/2014 11:46
Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp
.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact [email protected].
.
Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.
http://www.jstor.org
This content downloaded from 185.2.32.89 on Mon, 16 Jun 2014 11:46:21 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
nelze myslím pochybovati 1 — nemůže ovšem dosvědčili ni
kterak, pokud bylo nebo nebylo differencováno české jméno pro
Slovany a Slováky.
1 Srov. o té věci recense Pražákových Dějin spis. slovenštiny: Bujnákovu v Prúdech 7, 192a, 36 a mou v Naší řeči 7, 1923, 77; slovy »Jinak výraz Slovák začíná v XVI. stol. býti výhradným názvem pro všechny Slovany» (str. 11) chtěl snad Pražák říci, že pro Slovany bylo v této době jen jméno Slováci a ne že jméno Slováci znamenalo jen Slovany, jak jsme si je vykládali oba v uvedených recensích. — Také Blahoslavova Mluvnice svědčí proto, srov. >a někde tak gesstě у míuwj (totiž užívají — aj >, zwlássť na Morawé a w S!owácjch< (na str. 26
vyd. Hradilova a Jirečkova), a dále str. 147 sl., 174, 274, 339 a 341, třebaže je nedovedl potom na str 340 sl. dobře odlišiti od Slovanů
jižních, jež nazývá také Slováky; srov. též J. V. Dušek, Příspěvky к ději nám české dialektolosie, I. Jan Blahoslav, ČCM. 1895, str. 179 a 475 sl.
O sloveclv Antonínem Markem samostatně utvořených.
Podává František Šimek.
(Pokračování.)
* osoblivost f. (vlastnost): (Věslav) co muž tak vznešené
ofobliwofti... stal se celé srdečné přízně Malovičovy důstojným
to řečtí oftrowané Jindy a n. 1833, 110a, 25. — otáčka2 f.
(vytáčka): (hříšník) pravdu obcházeje, mudrováním a otáčkami obchází ji Šestero 87, 10. —- + 'pamětnice f. (kronika): (matka) najde své staré zvetšelé modlitby, kteréž i její domácí pamětnice
jsau ib. 83, 24. — ***panošení n. (der Knappendienst Jungm.): (řemeslníci, mající styk s lepšími kruhy, nabývají) jakési (!) švar nosti, ale .. častokrate(I) liché(!) a nepleche(l), kteráž je vede к panošeni (sic!) přepalemu(l) Prvotiny 1816,287, 12. — pas týřka3 f. (ecloga): na příklad stůj první (verš) z pastýrky (sic!) Krok II. 2. 1827, 317, 11. — *
+pluška f. (plíšek): Dobré vůle mohly ste(!) poslali, ale z peněz ani plušky Omylové 58, 19. — *pobočí n. (dveře z p. = po stranní): dvéře z pobočj na různo se rozskočí Nové bás. 1814, 5. 96, 10. — početí n. (= ponětí): Potřebuju(!) knihu, o které snad zde ani není početj!(was ich hier wahrscheinlich vergebens suchen werde)
— (není-li omyl m. počití; u Jungm. se v tomto
významu nevyskýtá) Div. z och. 57, 28. — ***podař m. (zdar):
čím více se rozplesával starosta výborným podarem skaušky(!) ib. 116, 11. — ***podkonný m. (podkoní): Podkonného odbyde(!) písař assesorův ib. 36, 20 (též 59, 9 a j.). — + podlézka f.:
J U Jungmanna bez dokladu a v jiném významu. 3 V tomto významu Jungmann nemá.
This content downloaded from 185.2.32.89 on Mon, 16 Jun 2014 11:46:21 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
Kde nejsi s vysokých skoků, s njzké buď podljzky (sic) (Jede& Mittel, auch das argste ist erlaubt, wenn es nur zum Ziele íiihrt) ib. 56, 29. — + podnozec m. (podnož): za podnožec slauží mu
(Osmanovi) dílo Fidiaše Slovesnost 48, 13." — + podušnice f. (poduška): ustanovené místo (v posteli) pro podušnice ČČM. 1840, 305, 12. — -f- pohlednost f. (vzhled): Záleží tu na pěkné po hlednofti kratičkého bojovného sražení (ein interessantes Schlacht
Tableau von kurzer Dauer zu Stande zu bringen) Div. z och.
118, 22. — ***pohnanec m. (žalovaný): Pohnanec . . . proto
svému původu dle daného svědomí ublížil ib. 9, 19. — + pohoř m. (pahorek): Stinné stromy neupali(!) ještě na syrém se pohoru,
lysý stojíš (Veliš) Čechoslav 1822, 73a, 21. — ***pohrdá1 f.:. Ba! odvece Bursa s pohrdau (verachtlich) Div. z och. 95, 28. —
*** pohrdlivost f.: Pyšné samochvalstvo a vysokomyslnost živ&
se vyobrazovaly na bezbradých lícech(!) i vzorách(!) některých
parketných hrdin, naplněných jakausi pohrdliwostj ke všechněm
a ke všemu ČČM. 1832, 78, 3. — *** pokorka m. (pokorný člo
věk): Takoví pokorkowé bývají obyčejně nejmilejší (Solche an spruchlose Léute) Div. z och. 128, 7. — ***položek m. (balík): jenom jeden tlustý položek pozůstal na posled (sic) ib. 8, 13. —
+pomámenost f. (pomatenost): Co pak bude z toho trého po mámenosti jeho příčinau Omylové 66, 6. — *
pomatenec m.:
O běda, pomatenci (= lidé)! Nové bás. 5. 1814, 138, 8. — **po minulost f. (minulost): (Rok celý) uplynulo (!)... v moře věčné pominulosti Slovesnost 284, 16. — + porucha f.: w poruše našeho·
zdraví ib. 287, 34. — + postavek m.: Představme si poftawek z modrého skla ČČM. 1840, 305, 3. — ***
postrkovačka f. (po
mocnice): ta stará čarodějnice, jenž za poftrkowačku při krásné
Blance odbývá (die Gelegenheitsmacherin der schonen Blanka ab
gibt) Div. z och. 48, 16. — *** poěkleba m.: ten poffkleba mně ve všem umí vyhověli (Pasquillant) ib. 119, 27. —
***potákal nost2 f. (povolnost): pěkná Afanazia vaší potákalnofti к podivínu starostovi velikau jest příčinau (zu Ihrer Geíalligkeit... beilragt) ib. 80, 25. — ***
potočilost f. (obratnost): chytrau potočilo!tj
právního přítele Prvotiny 1813, 111 b, 14. — ***potykatel nu
(zápasník): diváci stavu vojanského potykatelům pochvalu hluč
nau ohlašovali Div. z och. 162, 22. — ***pověda m. (napověda):
(starosta) dal powědowi znamení ib. 14, 4 a j. ib. — ***pověrka
f. (pověra): an na powěrku vešlo, že my Turka bijem a honíme
jako stádo beranů ČČM. 1832, 223,12. — ***povyčník m. (sta tista, který obstarává hluk za jevištěm): já tam... střelce a po
wyčnjky uvedu a budu ten hluk říditi (Schreier) Div. z och. 108, 2, —
**pozorovatel m.: smál se assesor Vladař, jenž pobyv němý
f. (hyperbola): Vaše hádka jest jako hádka toho, jenž nezná
vládnauti svým předmětem, byv ním(!) opanován — totiž —
přeháňka! (Sie ílbertreiben) Div. z och. 24, 20. — + překotitel m.: Nepravý člověk není ničím, nežli překotitelem pořádku bo
žího Šestero 99, 28. — **příčnost f. (nesrovnalost): Mlče zde
o jiných přjčnoftech a odpořích Prvotiny 1813, 214 a, 4 —
+ přihošfování se n. (přiživování se u koho): Komu však by pře sedalo toto se přihošťowánj ČČM. 1840, 305, 28. — + přikořeni n. (příkoří): ba nenadějné zdá se tvé i přikořenj Prvotiny 1815,
5, 29. — + přisluhovač m.: polovice hercův a přifluhowačůw... naň se shrnula Div. z och, 14, 30. — + přišeptávání п.: a bylo-li
chvilky (!) prázdnější, tedy je (!) vyplňovalo v zástěnách ukrytého Kučery přiffeptawánj (sic) ib. 103, 18. — -{-přívaha f. (pří važek): každý den dobře ztrávený jest přjwaha na tvé ctnosti
Slovesnost 293, 31. — + přivázanost f. (příchylnost): dlauhým
zvykem měl mocnau přiwázanoft к zemi této Šestero 67, 8. —
**prohled m. (vyhlídka, naděje): Mimo to se jejich srdce laho duu naděje a prohledem к jistému (Π ... vejdělku .. . obživuje
Prvotiny 1816, 286, 33. — *** prohřešek т.: V učené německé
říši nenadějte se tak hrubého prohřešku Slovesnost 277, 22. —
*** projev m. (proscenium): (Volleggio) stál se dvojí kořistí za
pravým slairpem progewn (des. Prosceniums) Div. z och. 144, 14. —
*** pronevěra f.: muž jako vy jste, mohl by milující nevěstu
к pronewěře svésti (zur Untreue) ib. 81, 18. — *** proslovu f.
(prolog): podrobuju(!) se к složení té proflowy ib. 33, 2 (a j.). —
+ prostka f. (prostá žena): Pro mne, ubohau proftku, byla ctará
cena f. (ocenění): v ruském jazyku nalézám (sic) dosti slov . . .
ku průceně všeho umného i hlanpého ČCM. 1832, 80, 22. —
** průhled m. (rozhled): dospěli jsme к tomu chlumu (Novému
roku), s něhož se nám i к cestě uražené i к cestě nastávající...
průhled otvírá Slovesnost 284, 10. — ** průpad m. (propadnutí
při žalobě): I při druhé instanci průpad! Div. z och. 8, 20. —
*** průvév m.: Já chodil okolo svých polí, občerstvuje se prů
wěwem večerního vzduchu ČCM. 1832, 221, 6. — +průvodkyně
f.: chtěl-li by jste(!) takou průwodkyni následovati Prvotiny 1813, 204 a, 41. — + prvozrozenec m.: Má choti pečlivá jsauc o svého
prwozrozence Omylové 5, 7. — **pvznik m.: ty mamlase, ty
prznjku ib. 24, 14. — psotění п.: Jaké to pfotěnj! (Ein tolles Treiben, durch und gegen einander) Div. z och. 120, 10. — **pyš nost f.: (při svém bohatství) nemusel hrubě obmezovati pyffnoft a nádhernost svého rodu Světozor 1834, 191a, 10. —
-\-rej
This content downloaded from 185.2.32.89 on Mon, 16 Jun 2014 11:46:21 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
diště п.: zde chytrost satanášova své nejvolnější reydjfftě (sic) mívá Šestero 26, 12. — rotnik m. (rytmistr): Rotnjk hrabě
Erbach (Rittmeister) Div. z och. 34, 15. — * rozklad m.: Onde jsem paní Spínce v kotci ostrým jazykem a dryačnickým rozkla
dem dopomohla к dobrému počínku Prvotiny 1813, 111b, 18. —
-[-rozleh m. (ozvěna): To se jen odbijí (!) rozlehem v této prázd nosti (Der Widerhall) Div. z och. 122, 8. — ** rozlehlost f.: měřím moře v šíré rozlehlofti Prvotiny 1815, 177, 30; roviny nazvané tundrami prostírají se leckdes v nedohledlé ro/.lehlosli
ČGM. 1838, 240, 19. :— -\-rozmyšlenka f. (rozpak): (pěšáci) za celé minuty na rozmyšlenkách stáli ČČM. 1840, 306, 33. —
+ roznícenost f. (náboženský fanatismus): Tato roznjcenoft ne
upravená bude tráviti jejich sílu Šestero 47, 29. — rozpad
losi1 f. (úpadek): (Julian Apostata) navštěvování divadel... za
nej větší příčinu rozpadlofti pohanstva klade (des Verfalls) Div.
z och. 67, 30.—* rozpis m. (knižní rozpis — seznam knih, kata
log): Bude mi nahlednauti dříve knižního rozpifu (den Katalog) Div. z och. 58, 8. — **
rozpolozenost f. (poloha; nálada): různé
hlasy... zprovozené divokým dupotem jevily rozpoloženoft, do
které jej umístila la nepříjemná psaní ib. 9, 2. — -\-rozpona f.:
(stál) před plátěnau rozponau (vor einem Gesperre mit Leinwand
uberspannt) ib. 93, 29. — + rozpuštěfiost f. (zvůle): V slovích
troj- čtvero i pateroslabičných povoluje (Hollý), j?au-li všecky
(slabiky) krátké, dle libosti dlaužiti, ač hned . . . výstrahau zame
žhavenost f.: Rozžawenoft (sic) citu tak ho opanovala, že na hlas
(sic) čisti počal Div. z och. 9, 17. — ***rub m. (rubání,,sekání):
Neškodný nám (stromům) bude seker rub, pakli drva z svého
buru neposkytnem ku toporu Prvotiny 1813, 116a, 34. — ***rum
lik m. (rolnička): Pro řehot rumljků a práskání karabáčem . . .
udušeno jméno referendára (Im Schellengeláute) Div. z och. 15,
29. — ** ruština f.: Újezd (sic) w Rufftině (!) znamená kraj Prvotiny 1815,206,34. — *** růžovína f. (růžové líčidlo): pleť bude vlaskožlutá bez růžowiny (ohne Rouge) Div. z och. 63, 21. —
*** sada f.:3 co jest pravdivějšího nad fady mravopočestnosti!?
(die Lehren des Sittlichguten) ib. 23, 7; je-li ta sada vaše (Wenn 1 V tomto významu Jungmann nemá. 2
Jungmann v Doplňcích. 3 Předtím už v Logice a téhož roku Jungmann ve Slovesnosti.
This content downloaded from 185.2.32.89 on Mon, 16 Jun 2014 11:46:21 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
poznamenává: Skat, die Nagebrocbe, Raca clavata Lin.). — -j-sklo
nek m. (pád): (Marek zavrhuje větu: Předešla tomu neštěstí, ne
milému choti přikovánu musit býti; dodává): Netoliko, že podací sklonek stojí na místě žalobného (t. j. daliv místo akkus.) hned
v předu, shlukují se i dva infinitivů Krok I. 4 (1823) 143, 34. — ** sklonnost2 f. (náklonnost): Věslav byl jeden z lidí, jehož pří roda závidění nejhodnější fklonnoftj nadala ke všemu, což šlechet
ného a dobrého jest Prvotiny 1813, 201b, 13. — + slabec m.
(slaboch): Člověk ale, flabec proti tomu reku (slunci), jest jinau stránkau povážen Šestero 91, 13. — slad m. (sladkost):3 Af se
lidé nedozvědí, jaký milosti jest slad Čechoslav 1820, 23a, 28. —
+ Slávie f. (Slovanstvo): pro ztrátu (Durycha) jen truchlí Sláwie
Prvotiny 1813, 39a, 36. — ** slečinka f. (šlechtična): bylo na ní znáti, že má laskominy na nějakau flečinku z rytírských (!) časů (= chtěla na divadle hráti úlohu . ..) (auf ein edles Fraulein) Div. z och. 31, 8. — -{-slehnuti n. (porod): posléz to tesklivě a netrpělivě čekané okamžení přišlo, flehnutj Terezinina Prvotiny
1813, 202a, 11. — *** slepenina f. (slepované, knihařské dílo): Už ke dvanácti bylo flepenin hotových Div. z och. 93, 3. — ** sliditel m. (s. cizích loží — cizoložník): Sliditelů cizích loží... všaký leb by místo sklene (sic) poslaužit měl za kredenc Nové
bás. 5 (1814) 104, 13. — +Slovanstvo п.: cítím, že přináležím veškerému Slowanftwa а veškeré Slowanflwo že přináleží mněl
Jindy a n. 1833, 166b, 12. — ** Slovenka f. (Slovanka): z našich
krásaviček (sic) Slowenky se stanau Nové bás. 5 (1814) 118, 20. — ** smut m. (smutek, zármutek): nad níž (spoustou zdí)
sochy v rovném fmutě ostaveuy nepohnutě ib.'45, 11;. kdy...
zprávy o novém šly fmutě Prvotiny 1814, 60, 29; Pak za Tebau
v fmutě ohlednem se okem slzoronným Uvítání Hurd. 4, 13. — *** snášeni n. (jednání, spolek):4 Jaké pak to máte ... ínáffenj s pedantickým seniorem ? (Was haben Sie ... zu correspondiren) Div. z och. 86, 5. — + snoubenec m. (nápadník):5 Za ustavič
ností její (Terezie) bylo rodičům mnohého vzácného odbývati fnoubence Prvotiny 1813, 201b, 42. — -\-solina f. (solivarna): hory Araratské, pověstné bohatými folinami Světozor 1834, 190a, 13. —
***soptidlo п.: Když svau žluč proti mně na papíře vy
1 V tomto význ. Jungmann nemá. 2 Slova toho užil před ním už Jungmann ve Z>rac. ráji. 5
Jungmann má v jiném významu. 4 Srvn. CCM. 1892, 302 snesení = spojení. 5 Ve významu dnešním už v Jungmannově Atale.
This content downloaded from 185.2.32.89 on Mon, 16 Jun 2014 11:46:21 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
Jusupov) jakožto faučafnjk císařovny Kateřiny Světozor 1834,
191a, 4. — * souhlas m.: Kdo fauhlas v sobě tento rovné mysli
čije, ten přítelem nám budiž Nové bás. 5 (1814), 119, 5. — ** souhláska f.: h nepovažuje (Hollý) jako jinau sauhlásku Krok II. 2. (1827), 316, 25. — + soupřeh m. (kdo je zapřažen в kým): (přední pes) nemoha o své síle ostatních saupřehůw udržeti a za
staviti, uhne se z přímého naměření ČČM. 1838, 243, 3. — +som
sednost f. (sousedství): Nic tu neprospěla blízká sausednost ni
zběhlost a učenost toho... Němce к odslepení Slovesnost 277, 82. — + soustrastnost f. (soustrast): aby jí svau fauftraftnoft
najevo dal Světozor 1834, 190b, 63. — -{-spílka f. (žert): Fi, pane, už těch fpjlek po krk mám Omylové 44, 1. — **
spolče nec m. (společník): (Permikyn psal) do Turnova svému spolčenci ČČM. 1842, 133, 27. — -\-spoléhatel m.: právě tak jedná hříšný fpolehatel na milosrdenství boží Šestero 13, 19. — **srdečnost1 f.:
když mu i císařovna ruku podala, chopil se ji (I) princ s velikau
írdečnoftj Světozor 1834, 203 b, 4. — *** staroba f.: Pro vlast
síly stále namáhaje prožil mladý věk i ftarobu Prvotiny 1813,
39a, 26;. O starobo, zdali jsi v sedmi krátkých letech tak po hatila jazyk můj Omylové 77, 1. — ** statnost f.: máť ftatnoft
rytíř ku ozdobě Prvotiny 1.814, 49, 41. — + stávce m. (stavitel): Znáš, mistře, onen Páně dům, jenž na skalnatý hory chlum od
ítáwce vzdělán ib. 52, 39. — * stesk m.: to sluje pronášeti malo
myslné ПеГку Nové bás. 5 (1814) 117, 28. — + stopina f. (stopa):2 Ni les, ni draha planiny po Váře chová ftopiny Prvo
tiny 1813, 35 b, 32. — ***strastnost f. (pathos): deklamoval assesor s žertovnau ftraftnoftj (mit lustigem Pathos) Div. z och.
38, 8. — + stříbrátko n. (Silberpapier): (žáci lepí vojáky pro divadlo:) Střjbrátkem se leskli Francauzové, ozdobau pozlátkovau na černé půdě ale Španihelové a Benátčané3 ib. 93, 4. — * str
mina f. (strmá skála, sráz):4 Strminu si nejpříkřejší obrav za
byt nejmilejší Nové bás. 5 (1814) 43, 5; Kde zátoka se mořská
lukotvorně točí a pahorkaté kolmo ftrminy se bočí Prvotiny 1815, β, 9. — + strojiště n. (šatstvo, strůje): již viděla, an se její jmění na ftrogifftjch kuběnských a na ňádrách (sic) operystkyň svítí ib. 1813, 202a, 1. — + stvořisko n. (stvoření): (člověk,
jenž by neumíral,) jest ftwořifko v povětří létavé ib. 212b, 33. —
+ stvořitelkyněf.: z ní (smrti) se rodí láska, ftwořitelkyně naších(!) nejsladších rozkoší ib. 213 b, 28. — *** sudba f. (kritika): při
1 Slova toho užil už Jungmann 1826 (Hist. lit. čes.). 2 Jungmann má sice heslo stopina, ale s jiným významem. 3 Jungmann má omylem tento 'Soklad s. v. střibřitko.
4 Slova strmina už před Markem užil Jungmann v Atale.
This content downloaded from 185.2.32.89 on Mon, 16 Jun 2014 11:46:21 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
ník m.: dí referendár, spěšně si přes lokaje fwrchnjk oblékaje Div. z och. 21, 15. — + syrovstvo n. (barbarství): viděla (Čechie), an znamená Tě kříž, by bez úrazu od syrowstwa vodau i suchem
se obešly krásoty plné světa prauhy Logika 5, 22. — *šakal m.:
(potvora) co ffakal dá se do skoukání Prvotiny 1814, 53, 36. —
šatlavník2 m. (dozorce šatlavy): Šatlawnjk: Mějte pak, pane, s ním strpení! Omylové 55, 9. — ** šedost f.: Bělost a ffedoft
smísila se s černidlem plátna Div. z och. 95, 4. — ** škareda m.
(škaredý muž): A takovau ffkaredu a šilhavau ohyzdu mám já
se): Zdráva buďte, pěkná Lauro! dí on, ruku ffkaredky chopiv (der Feindin) ib. 75, 20. — + škrabal m. (spisovatel, peior.): Jest to veliké neštěstí pro nás, že naši ffkrabalowé vyšší a nižší
tím posedli (sic) jsau ib. 23, 12. — + šlechtická f. (šlechtična): I vstaupí rychle к fílechtičce Prvotiny 1813, 34b, 13. — + špla chotěni п.: (z bání) voda pryská, aby... šplachotěnj vody jedno tvárné к líbeznému vábilo usnutí ČČM. 1840, 305,7.
— *** ště
beta m. (žvanil): co by si počali. . ., kdybych jim neposlala hovor
ného fftěbetu Prvotiny 1813, 112b, 2. — *** štíhlava f. (prázdná hlava, nadávkou): Proto předse (!) můžete (starosta) býti dokonalá fftihlawa (sic). A že jest divadlo nekalé a vy tolik peněz na ně vydá váte, ... tak jste s nádavkem ještě к tomu bláznivá fftihlawa (sic) Div. z och. 133, 25. — štvanice f. (zamilovaná zábava, koníček):3 Komedie byla za mých mladých let také má fftwanice (hat mir... viel SpaB gemacht) ib. 8, 1. — *** tlachot m.: ale že takovému
1 Starší doklad tohoto slova znám z Jungmannova Ztraceného ráje. 2 Jungmann s. v. má jen ve význ. vězeň.
3 V tomto význ. Jungmann neuvádí.
This content downloaded from 185.2.32.89 on Mon, 16 Jun 2014 11:46:21 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
Neškodný nám (stromům) bude seker rub, pakli drva z svého boru
neposkytnem ku toporu Prvotiny 1813, 116a, 36. — + iřeště
nost f. (pomatenost): cožkoli jiného w třeštěnosti se. mu vidělo
Omylové 70, 1; Veselost převrací se w třefftěnoft a ztřeštěnost
v unavení Jindy a n. 1833, 134b, 10. — * třeštivost f. (пет rozum): Na něm se neznamenalo oné třefftiwofti, kteráž mláde
nectvo jeho vlasti hýzdívá (1) Prvotiny 1813, 201b, 15. — ***tře
fák m.: Takto si ti dva hrdinové v bratrské pohodě spolu koktali
a mektali, a soufleur nebyl třeťákem, jako spíše prvákem v jich rokování (neuměli úloh; nicht sowohl der Dritte, als der Erste) Div. z och. 108, 28. — ***
úklid m. (ústraní):4 (nad úvaly) panují liduprázdné w úklidu
Trosky Uvítání Hurd. 3,4. — *** ukrad m. (krádež): Čím času
tenčejší byla к úkradu míra podána, tím šetrněj (!) naložen byl,
by se nepromařil (ad furta) Krok I. 4 (1823) 6, 23. — +wfcr~ čeni n. (pokrčení): odvece Vosva s ukrčenjm ramen (sic) Div.
z och. 67, 8. — * úleva5 f.: pohleděním na dítě . . . bylo mu
denně rozdírati rány své, ale i nalezati(l) jedinou vlewu svých bolestí Prvotiny 1813, 202 a, 38. — ** úlisník m.: tuť (ženu) aulifnjk si navnadí ib. 33 b, 9. —· *** umek m. (učenec): Mladí
umkowé rádi se kochají v novořekosti (Junge Gelehrte) Div. z och.
26, 4. — ***umířeni n. (umírnění): Tuším, že oba (mají pravdu), vece referendár s umjřenjm (bescheiden) ib. 26, 1. — **unišení n.
(ponížení): (prostý lid) těžce nesl unjženj, že mohammedanky (sic) se dostaly do rukau křesťanských Světozor 190a, 41. — + upla kánek m. (uplakané dítě): Pospi, vplakánku, jenom chvílčičku
urazil, tedy žádejte odvetu ode mne. Vy jste mi к tomu vykázali
úpros! (Sie haben dazu die Abbitte vorgeschlagen) Div. z och.
153, 23. — + urozenec m. (dítě):6 Matka se dvakrát v hoři
s urozencem na světě laučí Krok I. 2 (1821) 35, 17. — ***used
lost f. (jistota při vystupování na jevišti): já si z těch títěrek (!) před bojem mnoho nedělám, maje dosti hodnau divadelní ufed
1 Už Jungmann v Atale před Markem. 2 Pro toto slovo mám starší doklad Jungmannův z Prvotin 1813. 3 Už v Jungmann Ztrac. ráji. 4 U Jungmanna v jiném významu. 6 Viz pozn. 3. 6
Jungmann má jen ve význ. urosený.
This content downloaded from 185.2.32.89 on Mon, 16 Jun 2014 11:46:21 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
ioft (ziemliche Bretersichercheit) Div. z och. 96, 5. — *** ústrojí n.
(dekorace): (mohl byste posloužili) úftrogjm papežského řádu o zlaté ostruze (iiber die Dekoration) ib. 66, 21. — ústrojka f. (vý tvor): (obraznost) na bůhzdaři zakládá nové světy, pak vystavuje svou chatrnou a nezdařilou nftrogku Prvotiny 1813, 212 a, 38.—
***tístupnost f.: Což... kdybych se tak z nevystihlé, a téměř
bláhové úftupnofti jednak za tu Duennu podala Div. z och. 61, 25. — ***útoň f. (tůň; altům): Jedva ti tvá kojná ubránila skočiti •w útoň Krok I. 4 (1823) 6, 11. — ** utrhavosi f. (pomlouvač nost): aby tedy utrhawofti na potravě nescházelo Šestero 58,13.
—
+ utuženi n. (otužilost): Tato bujará zdravota ruského komon
stva prohání se denně i nočně skrze krupobití i bauře ... nejenom beze vší pohromy, alebrž s utuženjm a zocelením ČČM. 1840.
307, 18. — + úvaz m. (lano):1 Byl bych s ním se vydal, by i dívalo město se vešké, an lodní laučí úwazy к odplavení (cum vincula prorae solveret) Krok I. 4 (1823) 3,14.
— ***uznalost 2 f.:
Buď spravedliv к živým; — ale i к mrtvým nech ať se pronáší ještě
