Obecné nařízení o blokových výjimkách

Konzultační dokument

Účelem této konzultace je vyzvat členské státy i zúčastněné strany, aby se vyjádřily

k uplatňování obecného nařízení o blokových výjimkách (General block exemption

Regulation, dále jen „GBER“). Získané připomínky poskytnou cenné podklady pro revizi

nařízení GBER v roce 2013.

Komise vyzývá členské státy a zúčastněné strany, aby své připomínky předložily GŘ pro

hospodářskou soutěž do 12/09/2012.

1. Úvod

Státní financování, které splňuje podmínky čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie,

představuje státní podporu a vyžaduje oznámení Komisi. Avšak podle článku 109 Smlouvy

o fungování Evropské unie může Rada postupem stanoveným v čl. 108 odst. 3 SFEU určit

kategorie podpor, které jsou osvobozeny od oznamovací povinnosti.

Podle článku 109 Smlouvy o fungování Evropské unie umožnila Rada při přijetí nařízení (ES)

č. 994/981 („zmocňovací nařízení“) Komisi prohlásit za slučitelné s vnitřním trhem a vyjmout

z oznamovacího postupu podpory v těchto kategoriích: podpora ve prospěch malých a středních

podniků, výzkumu a vývoje, ochrany životního prostředí, zaměstnanosti a vzdělávání a regionální

podpora.

Na základě zmocňovacího nařízení přijala Komise nařízení GBER2, které vstoupilo v platnost dne

29. srpna 2008.

Nařízení GBER zjednodušuje postupy, které musí dodržovat orgány zabývající se poskytováním

podpory na národní, regionální nebo místní úrovni. Umožňuje zavedení řady opatření s

horizontálními cíli, u kterých se má za to, že jsou ve společném zájmu.

Celková částka státní podpory poskytnutá prostřednictvím opatření na základě blokových výjimek

činila v roce 2010 12,6 miliardy EUR. Poslední verze srovnávacího přehledu státních podpor

(z podzimu roku 2011)3 ukazuje na přetrvávající nárůst využívání blokových výjimek členskými

státy, pokud jde o souhrnnou částku blokově vyňatých podpor.

Dne 8. května přijala Komise sdělení4 o modernizačním balíčku týkajícím se státních podpor, které

zahájí politickou diskuzi o modernizaci kontroly státních podpor a určí její rámec. Přezkum

nařízení GBER je důležitým prvkem modernizačního balíčku.

Komise vyzývá ostatní orgány, členské státy a zainteresované strany, aby poskytly pro přezkum

nařízení GBER vstupní údaje. Toto nařízení obsahuje řadu opatření, z nichž mnohé jsou rovněž

zahrnuty do konkrétních pokynů nebo rámců (regionální podpora, podpora na ochranu životního

prostředí, podpora VaVaI, podpora rizikovému kapitálu). S cílem zajistit soudržnost při revizi

politiky pro každý druh podpory budou připravovány specializované samostatné dotazníky pro

hlavní druhy podpory (regionální podpora, podpora VaVaI, podpora na ochranu životního

1 Úř. věst. L 142/1 ze dne 14.5.1998.

2 Úř. věst. L 214/3 ze dne 9.8.2008.

3 KOM(2011) 848 v konečném znění,

http://ec.europa.eu/competition/state_aid/studies_reports/studies_reports.html.

prostředí, podpora rizikovému kapitálu), jež se budou týkat vyňatých i nevyňatých podpor. Tento

dotazník se naopak bude soustředit na obecné otázky týkající se nařízení GBER jako takového a

pouze na ty kategorie podpory, na něž se vztahuje nařízení GBER (např. podpory na odborné

vzdělávání, podpory malým a středním podnikům na poradenské služby a účast na veletrzích,

investiční podpory malým a středním podnikům, podpory pro ženy-podnikatelky a zdravotně

postižené pracovníky), a nikoli podpory, na něž se vztahují konkrétní pokyny nebo rámce.

Překrývání dotazníků tak bylo v nejvyšší možné míře omezeno, ale respondenty vyzýváme k

činění odkazů na jejich odpovědi v paralelních dotaznících, pokud je to vhodné.

2. Jak se do této konzultace zapojit?

K odpovědi na dotazník jsou vyzvány ostatní instituce, členské státy a zúčastněné subjekty.

Odpovědi lze zaslat v jakémkoli z úředních jazyků EU. Vzhledem k případným zdržením

s překladem odpovědí zaslaných v některých jazycích bychom však uvítali, pokud by odpovědi

mohly být zaslány v jednom z pracovních jazyků Komise (angličtina, francouzština nebo

němčina). Jakékoliv připomínky, které jdou nad rámec tohoto dotazníku, budou také vítány.

Některé dotazy se výslovně týkají veřejných orgánů či určitých zúčastněných stran, respondenti

proto nemusí odpovídat na každou otázku. Pokud se vás konkrétní otázka netýká, uveďte

v odpovědi „nevztahuje se“.

Lhůta pro zaslání Vašich odpovědí je 12/09/2012. Odpovědi zasílejte Evropské komisi (GŘ pro

hospodářskou soutěž, Registrační kancelář pro státní podpory, 1049 Brusel, a to pokud možno e-

mailem s referencí „HT.3365“ na adresu Stateaidgreffe@ec.europa.eu.

Útvary Komise plánují zpřístupnit odpovědi na tento dotazník na svých internetových stránkách

http://ec.europa.eu/competition/consultations/open.html. Pokud si tedy respondenti nepřejí, aby

byla zveřejněna jejich totožnost nebo části jejich odpovědí, mělo by to být jasně uvedeno a

současně s odpovědí by měla být předložena nedůvěrná verze. Pokud v odpovědích nebude

uvedeno, že některé jejich prvky jsou důvěrné, GŘ pro hospodářskou soutěž bude mít za to, že

odpovědi tyto důvěrné prvky neobsahují, a mohou být tedy zveřejněny v plném rozsahu.

DOTAZNÍK

O VÁS

Zvláštní prohlášení o ochraně osobních údajů: Obdržené příspěvky budou zveřejněny na

internetu společně s údaji o totožnosti autora, neodmítne-li autor zveřejnění svých osobních údajů

z důvodu možného poškození jeho oprávněných zájmů. V takovém případě může být příspěvek

zveřejněn anonymně.

Pravidla pro ochranu údajů naleznete na internetové stránce EUROPA, viz:

http://ec.europa.eu/geninfo/legal_notices_en.htm#personaldata

01. Máte námitky vůči zveřejnění své totožnosti?

Ano Ne x

02. Vztahuje se na vaše odpovědi některá z výjimek uvedených v článku 4 nařízení Evropského

parlamentu a Rady č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům4

Evropského parlamentu, Rady a Komise? Pokud ano, označte zřetelně části, které nemají být

zpřístupněny, odůvodněte nutnost důvěrného zacházení a poskytněte své odpovědi také

v nedůvěrném znění určeném ke zveřejnění na internetové stránce Komise.

Níže uveďte své kontaktní údaje.

Jméno Mgr. Milan Bumbálek

Zastupovaná organizace Úřad pro ochranu hospodářské soutěže – odbor veřejné podpory

Hlavní podnikatelské

činnosti

Koordinační orgán pro oblast veřejné podpory v ČR (mimo sektory

zemědělství a rybolovu). Níže uvedené odpovědi vyjadřují dosavadní

zkušenosti poskytovatelů podpory-orgánů státní správy ČR –

poskytujících podporu dle GBER.

Místo (země) Česká republika

Adresa elektronické pošty

(e-mail):

milan.bumbalek@compet.cz; vaclav.hromada@compet.cz

UPOZORNĚNÍ: Části o společných ustanoveních nařízení GBER a zvláštních ustanoveních

(části D a E) odráží vlastní strukturu nařízení GBER. Řiďte se pořadím dotazů, třebaže

nemusíte zodpovídat všechny dotazy. Můžete také předložit doplňující informace, které

považujete za důležité a nelze je uvést v odpovědích na otázky v tomto dotazníku.

4 Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

ČÁST A: OBECNÉ OTÁZKY O NAŘÍZENÍ GBER

A.1. Nařízení GBER v kontextu zmocňovacího nařízení a pokynů

Otázky určené všem respondentům:

1. Jaké jsou hlavní obtíže, se kterými jste se setkali při uplatňování individuálních opatření

podpory na základě režimu, na který se vztahuje bloková výjimka?

Za hlavní obtíže ČR považuje nejednoznačná ustanovení, umožňující více způsobů jejich interpretace a

nejednoznačný a nedostatečný terminologický výklad některých užívaných pojmů, z čehož pak plynou

problémy s aplikací GBER jak pro poskytovatele, tak pro koordinační orgán, který by měl přesná pravidla

GBER poskytovatelům interpretovat za účelem jejich právně-konformní aplikace v konkrétních případech.

Takovéto nejednoznačnosti se týkají zejména motivačního účinku - není jasné, co vše je možno

v souvislosti s naplněním motivačního účinku považovat za „zahájení prací na projektu či činnosti“ (dle čl.

8 odst. 2 GBER). Pojem „zahájení prací na projektu či činnosti“ by měl být definován obdobně, jako byl

definován v nařízení Komise (ES) č. 1628/2006. Rovněž doplňující kritéria pro velké podniky (značné

zvětšení velikosti projektu v důsledku podpory, značné zvětšení rozsahu projektu atd.) jsou stanovena

vágně a měla by být lépe a důsledněji konkretizována.

Pojmové nejednoznačnosti se dále týkají některých specifických oblastí podpory zakotvených v GBER:

např. u podpory výzkumu a vývoje narážíme na problémy vyplývající z absence přesných definic pojmů

jako „smluvní výzkum“, „účinná spolupráce ve VaVaI“, „kontrahovaný výzkum“. Dále spatřujeme určitou

nekonzistentnost v pojmech užívaných v rámci předpisů o veřejné podpoře a v rámci programů a

dokumentů EU v oblasti výzkumu (DG Research), např. výraz „industrial research“ bývá překládán v

oficiálních dokumentech EU jako průmyslový výzkum ale také aplikovaný výzkum, což jsou v národní

legislativě obsahově odlišné pojmy; analogicky problematická je i často používaný anglický výraz „applied

research“).

Potíže s nejednoznačnou intepretací někdy plynou rovněž z oficiálních překladů ustanovení GBER do

národního jazyka, které bývají na některých místech nekonzistentní a neodpovídající terminologii národní

legislativy, což může poskytovatele mást.

Další obtíže způsobuje ne zcela jednoznačné vymezení působnosti GBER. Některá odvětví, která jsou

z působnosti některých opatření GBER vyloučena (zemědělství a rybolov) se v praxi prolínají s jinými

odvětvími (vodní a lesní hospodářství), přičemž u některých konkrétních činností je obtížné vymezit, zda

pod působnost výjimky spadají či nikoli. Rezort zemědělství konkrétně vnímá problematickým nemožnost

aplikace GBER na některá odvětvová opatření rozvoje venkova (lesnická opatření, zpracování

zemědělských produktů), přestože i tato opatření významně přispívají k regionálnímu rozvoji a

zaměstnanosti nejméně rozvinutých oblastí.

S obtížně vymezitelnou působností GBER dále souvisí jeho nedostatečná harmonizace s předpisy

vztahujícími se k využívání evropských fondů při realizaci kohezní a zemědělské politiky EU. V rámci

těchto politik jsou koncipovány podpůrné programy, v nichž některá individuální opatření vůbec

nezakládají veřejnou podporu, jiná spadají do režimů oznámených dle GBER, další jsou z GBER

vyloučena. Individuální rozlišování je velmi nepřehledné a obtížné, zvyšuje administrativní náročnost řízení

programů a velmi často ani nemůže být provedeno s právní jistotou. Dokonce, typicky u programů rozvoje

venkova dochází ke kolizi některých dílčích podmínek v předpisech EU – Nařízení k podpoře rozvoje

venkova vs. GBER a další předpisy pro veřejnou podporu.

Uvedené problémy brání poskytovat podporu tak, aby vedla k maximalizaci plnění cílů kohezní politiky,

rozvoje venkova a dalších politik EU.

A.2. Dopad nařízení GBER na politiku státní podpory

Otázky určené orgánům veřejné správy:

2. Můžete poskytnout příklady, jak byla koncepce podpůrných opatření (programů) ovlivněna

nařízením GBER v porovnání s podobnými opatřeními zavedenými podle předchozích

pravidel (například pokud jde o prahové hodnoty opatření, posouzení motivačního účinku)?

Příklad – Programy ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti výzkumu a vývoje:

Částečně, tam kde to bylo možné, byla opravena terminologie v některých národních programových

dokumentech a legislativě, jež upravují podporu VaVaI v ČR. Obecně, oproti minulosti, koncepce

programů upravených podle GBER pro oblast VaVaI přispívají k lepšímu „narovnávání“ tržních podmínek

mezi výzkumnými organizacemi a dalšími relevantními subjekty tam, kde trh dosud nebyl samovolně

vytvářen nebo byl jeho vývoj zbrzděn strukturami z minulosti.

Nicméně, co se týče prahových limitů opatření, existují v GBER stále nedostatky (které částečně

souvisejí se zmíněným nesouladem s politikami realizovanými na evropské úrovni).

Prahové hodnoty, resp. limity stanovené pro jednotlivé kategorie výzkumu současně v důsledku existujícího

terminologického nesouladu (pojem „aplikovaný výzkum”) znemožňují např. implementovat některá

modelová opatření rámcových programů a realizovat je na národní úrovni. Příkladem může být aktivita

„Ideas” Evropské rady pro výzkum, kde je bez ohledu na tradiční členění a kategorie výzkumu poskytována

projektům 100% podpora. Jde o projekty hraničního výzkumu, které zpravidla spadají do kategorie

základního výzkumu, ale mohou v sobě skrývat vysoký aplikační potenciál a proto v průběhu řešení se

může ukázat, že některé aktivity zasahují do oblasti aplikovaného výzkumu či dokonce vývoje. Na národní

úrovni v takovémto případě nelze 100% podpořit ani projekt, který již byl Evropskou radou pro výzkum

(ERC) úspěšně vyhodnocen v obou kolech hodnocení s výsledkem v kategorii A s doporučením plně ho

financovat, ale nakonec nemohl být financován, protože alokace evropských finančních prostředků

příslušné výzvy nebyla pro daný rok a aktivitu dostačující pro všechny úspěšné projekty. Pokud je takovýto

projekt podpořen z veřejných národních finančních zdrojů, je členský stát jako poskytovatel povinen

respektovat GBER, a v důsledku toho vlastně přehodnotit již jednou na evropské úrovni evropskými

expertními panely vyhodnocený grant a v tomto vybraném grantu znovu přehodnotit již jednou posouzenou

a ERC doporučenou výši podpory, přepočítat podporu podle jednotlivých kategorií výzkumu (predikce jsou

v tomto případě velmi problematické a náročné) a nejlepší národní řešitelé jsou pak při realizaci

„penalizováni” snížením podpory za účelem dodržení limitů GBER členskou zemí.

3. Způsobil vstup nařízení GBER v platnost nutnost změn v posuzování žádostí o podporu?

Ano x Ne

Pokud ano, můžete tyto změny kvantifikovat a odůvodnit?

V oblasti podpory VaVaI dle GBER se nad rámec přechozí úpravy posuzuje, zda žadatel o podporu splňuje

podmínky definice výzkumné organizace. Protože právně závazný výklad pojmů zavedených v GBER

přísluší pouze EK a na národní úrovni tudíž není možné v tomto směru určit národní autoritu, jde o

poměrně komplikovaný problém, který prodlužuje hodnocení projektů a může vést k určitému formalismu.

Od EK by proto bylo vhodné prezentovat vzorové (precedentní) posouzení určitých typů nejčastějších

žadatelů, u nichž může být naplnění definice výzkumné organizace sporné.

Otázky určené všem respondentům:

4. Na základě vašich zkušeností při strukturování opatření podpory máte za to, že opatření

povolená v rámci současného nařízení GBER umožnila lépe se zaměřit na selhání trhu a/nebo

cíle spravedlnosti než předchozí pravidla o blokových výjimkách?

Ano x Ne

Pokud ano, doložte prosím a uveďte konkrétní příklady.

Aktuální GBER je proti předchozím pravidlům komplexnější, zahrnuje více oblastí, do kterých je potřeba

zacílit podporu, umožňuje rychlejší implementaci podpůrných opatření, díky čemuž může ČR flexibilněji

reagovat na evropské strategie a oblasti selhávání trhu – to je zvláště důležité v zemích, které se připojily

k vnitřnímu trhu EU teprve nedávno (včetně ČR), kde efektivní konkurence v některých odvětvích a

oblastech dosud nefunguje, nebo ji brání existující rigidní národní struktury.

Příkladem může být oblast VaVaI nebo vzdělávání, kde dříve v ČR trh prakticky neexistoval, a nabídka

neodpovídala společenským potřebám. Díky podpoře podle GBER se v této oblasti nyní tržní podmínky

postupně narovnávají. Dalším pozitivním přínosem jsou blokově vyňatá opatření regionální podpory,

díky nimž je možné pružně reagovat na hospodářské problémy nejméně rozvinutých regionů ČR.

Přesto ČR stále vnímá značné rezervy pro efektivnější a koncentrovanější poskytování podpor do oblastí

selhání trhu a za účelem dosahování společného evropského zájmu (včetně pružnější kontroly na úrovni čl.

státu). ČR tedy vítá návrh EK rozšířit působnost blokové výjimky na oblast podpory kultury a opatření

spolufinancované prostředky EU a dále navrhuje do působnosti GBER zahrnout také kategorie sportu a

sociálních služeb a zdravotních služeb (podrobnosti v odpovědi v bodě 23).

5. Popište prosím, co z vašeho pohledu považujete za hlavní pozitivní hospodářské účinky

podpory poskytnuté společnostem podle stávajícího nařízení GBER.

Hlavním přínosem GBER je možnost flexibilní reakce na potřeby regionálního rozvoje bez nutnosti

procházet složitým a časově náročným notifikačním procesem při schvalování veřejné podpory. Díky

tomu je možno efektivněji zvyšovat konkurenceschopnost podniků, především MSP a v případě podpory

formou finančních nástrojů financovat projekty, které by pro vyšší míru rizika či pro omezené možnosti

nabídnout zajištění komerčního úvěru nemohly být realizovány.

Konkurenceschopnost se zlepšuje také v oblasti VaVaI, zlepšuje se transfer vědeckých poznatků a

výsledků výzkumu. Díky podpoře VaVaI a vzdělávání je možno vytvářet podmínky pro udržitelnost

kvalifikovaných lidských zdrojů a jejich dalších rozvoj v členském státě, zmírnění „odlivu mozků“

z Evropy do zámoří, rozšíření přístupu širší odborné veřejnosti k vědeckým informacím, podpora

výzkumně vývojových činností v prioritních vědních oborech.

A.3. Negativní účinky státní podpory vyňaté na základě blokové výjimky

Otázky určené všem respondentům:

6. Jaké jsou hlavní potenciální negativní účinky státní podpory vyňaté na základě blokové

výjimky v kontextu narušení hospodářské soutěže a vlivu na obchod? Prosím odůvodněte

a uveďte konkrétní příklady.

7. Domníváte se, že uplatňování nařízení GBER nebo některých jeho ustanovení vedlo v praxi

k ovlivnění podmínek obchodu v míře, která je v rozporu se společným zájmem?

Ano Ne x

Při odpovědi prosím zvažte zejména tyto okolnosti: blízkost k trhu podporované činnosti; výši

podpory; velikost příjemce; tržní sílu příjemce; míru pozitivních externalit; vymezení

relevantních zeměpisných trhů a výrobkových trhů; struktura hospodářské soutěže na

dotčeném trhu (počet konkurenčních podniků; překážky vstupu na trh; existence tržní síly).

Podložte svůj názor konkrétními příklady a údaji.

8. Které z blokově vyňatých kategorií podpor považujete za kategorie se zvýšeným rizikem

ovlivnění podmínek obchodování v rozsahu, který je v rozporu se společným zájmem?

S ohledem na vaše zkušenosti s blokově vyňatými režimy podpory máte za to, že velké

režimy státní podpory, pokud jde o celkový rozpočet, mají obecně vyšší potenciál narušit tyto

podmínky? Prosím odůvodněte a uveďte konkrétní příklady.

ČR má za to, že rozsáhlejší režimy státní podpory naopak umožňují členským státům realizovat

koncepčnější řešení s vyšší mírou pozitivních dopadů, přičemž se domníváme, že u blokově vyňatých

kategorií podpor existuje ještě značný prostor pro jejich rozšíření.

9. Máte za to, že pojistky zavedené v rámci GBER poskytují dostatečné záruky k tomu, aby se

zabránilo ovlivnění podmínek obchodu v míře, která je v rozporu se společným zájmem?

Ano.

ČÁST B: UPLATŇOVÁNÍ NAŘÍZENÍ GBER

B.1. Odůvodnění a hodnocení politik podle nařízení GBER

Otázky určené orgánům veřejné správy:

10. Do jaké míry bylo nařízení GBER používáno pro odvětvová opatření? V jakých odvětvích

jste zejména uplatňovali opatření podle nařízení GBER?

Komplexní data za všechny poskytovatele v ČR nejsou k dispozici.

Rezort průmyslu a obchodu: Zpracovatelský průmysl (chemický průmysl, výroba plastů a pryže,

kovovýroba, IT technologie, elektrotechnický průmysl, strojírenství), energetika

Rezort zemědělství: Cestovní ruch, drobné podnikání na venkově (truhlářství, výroba nábytku, kovářství,

výroba plastových produktů, apod.) a diverzifikace činností nezemědělské povahy – zpracování biomasy,

výroba potravin, výrobky ze dřeva, služby a další přidružené činnosti. V rezortním programu pro výzkum a

vývoj je GBER uplatňován v oblasti agrárního komplexu.

Rezort práce a sociálních věcí: Vzdělávání zaměstnanců, podpora na poradenské služby poskytované

externími konzultanty ve prospěch MSP a podpora pro znevýhodněné a zdravotně postižené pracovníky.

11. Ovlivňují programy EU pro financování strategii Vašeho členského státu pro státní podpory

vyňaté na základě blokové výjimky?

Ano x Ne

Pokud ano, můžete specifikovat, o jaké programy se jedná a jakým způsobem strategii

ovlivňují?

Obecně ovlivňují národní strategie pro nastavení režimů podpory dle GBER všechny finančně podpůrné

programy EU, kterých se ČR aktivně účastní a na kterých se podílí kofinancováním z národních zdrojů.

V prvé řadě se jedná o 26 operačních programů realizovaných v ČR v tomto programovacím období

(čerpající evropské prostředky z ERDF, ESF a kohezního fondu), Program rozvoje venkova (využívající

prostředky EAFRD) a evropské programy pro financování aktivit v oblasti VaVaI – projekty velkých

výzkumných infrastruktur, ESFRI, aktivity kosmického a astronomického výzkumu (ESO/ESA) nebo

aktivity 7. rámcového programu (Ideas, mobility „Marie Curie Actions“), a další podpůrné formy

spolupráce v oblasti mobilit a podpory rozvoje lidských zdrojů ve VaV, program Horizon atp.).

ČR aktivně přizpůsobuje své národní strategie financování strategiím evropské úrovně a má zájem na

dalším zvyšování účasti ČR v evropských aktivitách také v příštím programovacím období. Základním

hlediskem je zajištění určené výše kofinancování projektům realizovaným v rámci kohezní aj. politik EU.

Dále např. eliminace dotačních duplicit, neboť podpůrná opatření národní úrovně by měla být maximálně

sladěna s evropskými programy. Také v příštím programovacím období by měla existovat účinná podpůrná

opatření zaměřená na zvyšování účasti ČR v evropských programech a mělo by jako dosud docházet

k funkční koordinaci a komplementaritě národních opatření s evropskými, popř. ke kofinancování

evropských projektů na národní úrovni.

ČR má za to, že GBER představuje (vedle nařízení o de minimis) jeden z nejdůležitějších předpisů

ovlivňující proces čerpání prostředků z fondů EU v rámci kohezní, zemědělské a dalších politik EU u

projektů zakládajících veřejnou podporu. Proto považuje za zásadní do budoucna maximálně

harmonizovat pravidla v GBER s podmínkami čerpání prostředků z jednotlivých podpůrných

nástrojů EU.

Příkladem je Program rozvoje venkova – poskytovatel (řídící orgán) je povinen ošetřit veškeré

nezemědělské podpory poskytované v rámci tohoto programu některému z režimů veřejné podpory. Proto

je pro něj zásadní legislativní soulad předpisů, které poskytování podpory v této oblasti upravují – na jednu

stranu Nařízení k podpoře rozvoje venkova, na druhou stranu GBER a další předpisy k veřejné podpoře.

Optimálním řešením je zahrnutí operací podporovaných v rámci rozvoje venkova mezi operace

podporované v rámci nařízení GBER.

Otázky určené všem respondentům

12. Jak důležitá je míra soukromého spolufinancování pro opatření blokově vyňatých podpor ve

Vašem členském státě? Překračují účasti soukromého sektoru často minimální intenzity

podpory stanovené v nařízení GBER? Jaké změny v míře soukromého financování jste

zaznamenal v posledních letech?

ČR se domnívá, že určitá povinná míra soukromého spolufinancování (samozřejmě diferencovaná podle

typu příjemce a účelu podpory) je účelná jak u soukromoprávních, tak veřejnoprávních příjemců. Ve svém

důsledku totiž vede k efektivnějšímu využívání veřejných finančních zdrojů v rámci schválených opatření a

má na jejich celkový dopad velmi pozitivní vliv. Akceptovatelnost výše povinné spoluúčasti, resp. finanční

možnosti potenciálních uchazečů a jejich projektových partnerů při tom hrají důležitou roli. Výše povinné

finanční spoluúčasti musí být stimulující ve vztahu k efektivitě a ekonomičnosti, ale nesmí apriori

omezovat dostupnost opatření, tj. možnost účasti všech potenciálních uchazečů tak, aby opatření vytvářelo

pro oblast, na kterou se zaměřuje, co možná nejširší možné konkurenční prostředí.

Překračování povinné míry soukromého spolufinancování stanovené v GBER se napříč programy podpory

v ČR různí. Např. v programech zaměřených na podporu VaVaI se míra spolufinancování v poslední době

drží na (nebo v ojedinělých případech jen velmi těsně nad) hranici povinného limitu, byť v minulosti činil

podíl projektů, u nichž míra spolufinancování povinný limit překračovala, okolo 30%.

Některé programy jsou koncipovány tak, aby motivovaly k dobrovolnému zvýšení míry

spolufinancování ze soukromých zdrojů nad rámec povinné spoluúčasti (díky nižšímu nárokování veřejné

podpory mají projekty větší šanci na její získání). Příkladem je systém preferencí v Programu rozvoje

venkova, v rámci nějž lze v posledních letech zaznamenat zvýšený trend dobrovolného zvyšování míry

soukromého spolufinancování s cílem zvýšit pravděpodobnost získání dotace.

Specificky by mělo být dle názoru ČR nahlíženo na programy financování prostřednictvím finančních

nástrojů – zde se předem stanovená míra soukromého spolufinancování jeví jako nadbytečný a zbytečně

komplikující prvek. Regulace prostřednictvím maximální přípustné intenzity veřejné podpory v kombinaci

s obvyklými postupy řízení rizika, které reagují v závislosti na okolnostech požadavkem na finanční

spoluúčast příjemce podpory, by byl u tohoto typu financování postačující a pružnější systém.

B.2. Statistické údaje

Otázky určené orgánům veřejné správy:

13. Můžete poskytnout srovnávací odhad rozsahu celkové částky podpor vynaložených v rámci

obecného nařízení GBER za rok 2010 ve vztahu k celkové částce podpor vynaložených

v rámci pravidla de minimis (kromě podpor mezi 200 000 EUR a 500 000 EUR, které byly

dočasně považovány za slučitelné podpory podle dočasného rámce5)?

Souhrnná částka podpor poskytnutých v rámci pravidla de minimis (2010):

5 914 821 141,61 CZK (= 235 362 660,180 EUR) - zdroj: Centrální registr podpor de minimis

Celková částka podpor poskytnutých v rámci GBER by měla být k dispozici v SARI.

14. Mohli byste uvést celkovou výši blokově vyňatých podpor v rámci nařízení GBER (v mil.

EUR) poskytnuté vašimi orgány (místními/regionálními/členského státu) od 29. srpna 2008

do 31. prosince 2011, po jednotlivých letech? Rozdělte prosím tuto souhrnnou blokově

vyňatou podporu na schválený režim podpory a jednotlivé podpory. Uveďte prosím, pokud je

to možné, rozdělení celkové výše blokově vyňatých podpor na podpory poskytnuté velkým

podnikům a malým a středním podnikům.

Informace o výši podpory poskytnutné za uvedené období v rámci nařízení GBER jsou

k dispozici v předložených výročních zprávách za jednotlivé roky. Rozdělení celkové výše

blokově vyňatých podpor dle velikosti podniku není k dispozici.

15. Uveďte prosím, které formy jsou pro blokové výjimky nejčastěji používané: granty, úrokové

dotace, úvěry, vratné zálohy, záruky, daňová opatření, ostatní a uveďte politické důvody pro

takové preference.

Nejčastější formy podpory jsou dotace, záruky a daňová opatření.

16. Uveďte prosím pořadí kategorií podpory (cíle podpory, např. čl. 13 odst. 1, články 14, 15 atd.

nařízení GBER), které nejvíce používáte v rámci Vašeho členského státu nebo regionu

(prosíme o vyčíslení počtu opatření a úhrnných částek podpory) a poskytněte politické

důvody pro takové preference.

čl. 30-34 podpora VaVaI……….25 opatření

čl. 13 regionální podpora …….22 opatření

čl. 38 podpora vzdělávání……….11 opatření

čl. 26 podpora na poradenské služby pro MSP………6 opatření

čl. 27 podpora MSP na účast na veletrzích…………2 opatření

čl. 17 podpora na ochranu ŽP…………..1 opatření

čl. 40 až 42 podpora pro znevýhodněné a zdravotně postižené pracovníky………….1 opatření

Částky podpory vyplacené v jednotlivých kategoriích jsou k dispozici v SARI, případně v předložených

výročních zprávách.

17. Zabraňují nějaké konkrétní faktory tomu, aby orgány Vaší země poskytovaly větší podíl

podpory pro VaVaI prostřednictvím opatření blokových výjimek?

Ano x Ne

5 Prahová hodnota de minimis činí 200 000 EUR na jeden podnik za tři roky. Viz nařízení Komise (ES)

č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis.

Pokud ano, upřesněte prosím a uveďte konkrétní příklady.

Nejednotnost výkladu pojmů (viz informace uvedené v odpovědi č. 1) vede k finančnímu a věcnému

omezení zamýšlených opatření, kdy je z důvodů právní jistoty zejména snižována míra podpory až na

úroveň vyhovující nejpřísnějšímu režimu dle GBER.

Dalším, souvisejícím faktorem je neochota soukromopodnikatelské sféry finančně se podílet na státem

podporovaném VaVaI.

Tento problém se objevuje také v programech rezortu zemědělství, kde je velmi obtížné zajištění

spolufinancování projektů výzkumu a vývoje v oblasti vodního a lesního hospodářství z neveřejných

zdrojů. Z toho důvodu považujeme za vhodné rozšířit působnost výjimky v článku č. 34 GBER (podpora

VaVaI v zemědělství a rybolovu až do výše 100 %) také na oblasti vodního a lesního hospodářství,

vzhledem k tomu, že se tyto oblasti s odvětvími zemědělství a rybolovu prolínají a nelze je často od sebe

oddělit. Bylo by tedy potřeba rozšířit působnost výjimky také na oblast vodního a lesního hospodářství.

Do působnosti GBER by mělo být dále začleněno více ustanovení z Rámce pro státní podporu VaVaI.

B.3. Nařízení GBER a krize

Otázky určené všem respondentům:

18. Do jaké míry měla hospodářská a finanční krize vliv na poskytování státní podpory vyňaté na

základě blokové výjimky ve vašem členském státě?

Můžete případně popsat tento vliv a uvést, zda a jakým způsobem orgány Vaší země

přizpůsobily své politiky v oblasti státních podpor?

Krize se v některých programech podpory (vč. těch realizovaných dle GBER) projevuje omezováním

objemů soukromých prostředků, které byly podniky dříve ochotny věnovat na kofinancování. Snižuje se tak

počet uchazečů o podporu, zejm. z řad MSP. Tuto tendenci lze vysledovat např. u některých programů, kde

se důsledky krize projevují poklesem zájmu MSP směřovat své aktivity do oblasti vzdělávání zaměstnanců

nebo VaVaI – snižuje se počet uchazečů v programech z řad MSP a výzkumných organizací privátní sféry.

Zároveň s tím se u některých programů omezují objemy finančních prostředků, které lze alokovat pro cílená

dotační opatření.

V operačním programu OPPI (Operační program Podnikání a inovace) byla s ohledem na vlivy

hospodářské krize zvýšena nabídka záruk a úvěrů ze strukturálních fondů. Nařízení o blokových výjimkách

však celkově nebylo pro tyto účely příliš vhodným rámcem. Více se osvědčilo nařízení o de minimis.

19. Domníváte se, že nařízení GBER je užitečným nástrojem k zajištění financování malých a

středních podniků? Pokud ano, jaká opatření podpor jsou nejvhodnější?

Ano, nejvhodnějším a z hlediska objemu poskytované podpory zřejmě nejvyužívanějším nástrojem je

regionální investiční podpora. Využívané jsou však i ostatní tituly zaměřené na MSP. Z hlediska podpory

inovativních MSP je zásadní také výjimka pro podporu VaVaI.

V budoucím programovacím období lze pro realizace rozvojových projektů MSP předpokládat nárůst

významu návratných finančních nástrojů, které by měly zajistit efektivnější způsob využívání evropských

prostředků. Pro tyto nástroje, založených na odlišných formách podpory než přímé dotace, bude nutné

vytvořit funkční rámec podmínek i z hlediska veřejné podpory.

ČÁST C: ÚČINNOST A HODNOCENÍ BLOKOVĚ VYŇATÝCH PODPOR

Otázky určené orgánům veřejné správy:

20. Jak hodnotíte účinnost blokově vyňatých podpor poskytnutých ve Vašem členském státu

v souvislosti s cíli, které předmětná opatření sledovala? Provádíte hodnotící analýzu

jednotlivých opatření a/nebo programů? Svou odpověď prosím zdůvodněte.

Obecně bývají dopady blokově vyňatých opatření oproti notifikovaným opatřením účinnější, a to také

proto, že u notifikovaných typů opatření se účinnost snižuje z důvodů časových prodlev v realizaci

způsobených notifikačními procedurami. Praxe ukazuje, že u podpor, na které nelze blokovou výjimku

uplatnit, je třeba zpravidla počítat s ročním až osmnácti měsíčním zpožděním.

Hodnotící analýzy dopadů jednotlivých opatření a programů provádějí jednotliví poskytovatelé v souladu

s podmínkami pro řízení a audit programů, které jsou stanoveny na evropské, nebo na národní úrovni.

Např. ministerstvo zemědělství, do jehož gesce spadá řízení Programu rozvoje venkova, provádí kontinuální

hodnocení poskytnutých podpor, z jejichž závěrů jednoznačné vyplývá jejich přínos, a to zejména

srovnáním hospodářských výsledků podpořených a nepodpořených podniků. Stanovené cíle jsou průběžně

plněny s výjimkou některých dílčích (např. tvorba pracovních míst), na jejichž sníženém plnění se však

odrazila ekonomická krize. V oblasti programů na podporu výzkumu a vývoje v gesci ministerstva

zemědělství je účinnost podpor hodnocena kladně, cíle jsou plněny, analýza se provádí každoročně.

V souvislosti s čl. 34 jsou opatření pro podpory vyhodnocována v rámci celkového hodnocení resortních

programů výzkumu MZe.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, jako ústřední správní úřad odpovědný v ČR za VaV a největší

z poskytovatelů podpory VaV u všech programů podpory výzkumu a vývoje a dalších typů jím

realizovaných opatření na podporu VaV, provádí jednak předběžné hodnocení, kdy každé opatření i

program je vytvářeno na základě vyhodnocení předchozích aktivit v dané oblasti s přihlédnutím

k zahraniční praxi. Jednotlivé projekty, opatření i programy jsou monitorovány a průběžně ročně

vyhodnocovány na úrovni poskytovatelů podpory podle vládou schválené Metodiky hodnocení výsledků

výzkumných organizací a výsledků ukončených programů VaVaI. Výsledky vyhodnocení jednotlivých

opatření a programů poskytovatelem jsou předávány národní autoritě, kterou je Rada pro výzkum, vývoj a

inovace, která následně zpracuje a předkládá vládě ČR souhrnné vyhodnocení.

Otázky určené všem respondentům:

21. Poskytněte prosím všechny relevantní studie nebo zprávy, které popisují účinnost blokově

vyňatých státních podpor ve Vaší zemi.

Poskytnuty byly údaje pouze za rezort zemědělství (program rozvoje venkova) a školství (programy

podpory VaVaI)

Programy VaVaI: Souhrnná vyhodnocení programů podpory každoročně pravidelně zveřejňuje Rada pro

výzkum, vývoj a inovace (http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=18748), vyhodnocení

jednotlivých opatření na úrovni poskytovatele se zpravidla zveřejňují na jednotlivých internetových

stránkách těchto programů (viz rozdělovník na adrese http://www.msmt.cz/vyzkum/dotace-granty,

případně na http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/vyzkum-a-vyvoj-1/verejna-soutez). Vyhodnocení

jednotlivých opatření realizovaných v rámci Národního programu výzkumu a vývoje II, jejichž projekty

byly ukončeny k 31. 12. 2011, budou v souladu s platnou metodikou dokončena a zveřejněna až ve

čtvrtém čtvrtletí t.r.

Program rozvoje venkova: Závěrečná zpráva ze střednědobého hodnocení programu

(http://ec.europa.eu/agriculture/rurdev/countries/cs/mte-rep-cz_cs.pdf)

22. Podle Vaší zkušenosti, které jsou nejvhodnější typy nástrojů státní podpory, na které by se

měla vztahovat bloková výjimka (např. granty, úrokové dotace, půjčky, vratné zálohy,

záruky, daňová opatření)? Svou odpověď prosím zdůvodněte.

ČR má za to, že by se GBER měl vztahovat na veškeré transparentní formy podpory.

Ze zkušeností poskytovatelů se osvědčilo poskytování účelově vázaných přímých dotací, které představují

rychlý a účinný způsob podpory. Rozšířené jsou také záruky, úvěry, vratné zálohy, tj. podpory, které

relativně méně deformují trh. Lze předpokládat nárůst jejich využívání v příštím programovacím období,

tudíž by GBER měl nastavit pravidla pro jejich použití tak, aby míra regulatorních omezení a celkové

administrativní náročnosti byla co nejnižší.

ČÁST D: NAŘÍZENÍ GBER – SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

D.1. Působnost blokově vyňatých podpor (článek 1)

Otázky určené všem respondentům:

23. Na základě vašich zkušeností při strukturování opatření podpory máte za to, že stávající

rozsah opatření, na něž se vztahuje nařízení GBER, byl vymezen správně?

Ano Ne x

Pokud ne, vysvětlete prosím, se kterými obtížemi jste se setkali.

Rozsah působnosti GBER ne zcela odpovídá současným potřebám efektivního řízení programů podpory

(zejm. těch, které operují s finančními prostředky EU). S ohledem na vývoj v určitých odvětvích a

administrativně čím dál náročnější růst notifikovaných podpor v posledních letech je vhodné působnost

GBER adekvátně rozšířit. ČR v této souvislosti vítá úmysl EK rozšířit působnost GBER na oblast podpory

kultury a opatření spolufinancované prostředky EU, kterou EK deklarovala ve svém Sdělení ze dne

8.5.2012 k modernizaci státní podpory. Dále do působnosti GBER navrhuje zahrnout kategorie sportu,

sociálních služeb a další dílčí oblasti:

Kultura: ČR pociťuje v poslední době významný nárůst počtu programů i jednotlivých opatření v odvětví

kultury, které je vzhledem k absenci blokové výjimky a překročení limitu de minimis nutné notifikovat EK.

Máme za to, že podpora kultury a kulturního dědictví patří mezi nejdůležitější priority společného zájmu

EU s poměrně nízkým potenciálem k narušování hospodářské soutěže, a proto považujeme za velmi

potřebné zracionalizovat oznamovací a schvalovací proces, optimálně zahrnutím podpory určitých kategorií

kultury do revidovaného GBER

Sport: Obdobně u podpory sportu dochází v poslední době k nárůstu již započatých i plánovaných

notifikací. Limit de minimis je v případě příjemců aktivních v odvětví sportu nedostačující, resp. rychle se

vyčerpá vzhledem k potřebě opakovaného poskytnutí podpory sportovním organizacím. Proto považujeme

za potřebné některé kategorie podpory sportu zahrnout do GBER, zejména stanovit podmínky, za kterých je

možno poskytnout podporu profesionálním klubům, popř. amatérským sportovním klubům vykonávajícím

ekonomickou činnost.

Projekty spolufinancované prostředky EU: rozšíření GBER o některé z typů projektů financovaných

strukturálními aj. fondy EU by zcela jistě pomohlo racionálnějšímu a administrativně pružnějšímu řízení

operačních programů v rámci kohezní politiky i dalších programů realizovaných za účelem plnění strategií

EU. V současnosti problém vyvstal zejm. u financování infrastrukturních projektů (vodohospodářské aj.

inženýrské sítě, železniční aj. dopravní infrastruktura, infrastruktura občanské vybavenosti, infrastruktura

pro VaVaI apod.)

Sociální služby: do GBER by mělo být zahrnuto také financování sociálních služeb, zejména těch, které

jsou veřejně prospěšného charakteru. Zahrnutí do GBER by bylo vhodné i z důvodů uvedených

v předchozím odstavci, neboť do financování těchto služeb bývají často zapojeny též evropské prostředky.

Zdravotní služby: ČR se domnívá, že s ohledem na význam veřejné zdravotní péče coby determinanty

zdraví obyvatel, resp. schopnosti obyvatel aktivně participovat na trhu práce by do GBER měly spadat také

zdravotní služby. Konkrétně pak zdravotní služby, jejichž poskytování je z hlediska celkového zdraví

obyvatel významné a jejichž poskytování zároveň neohrožuje vnitřní trh EU. Z hlediska charakteru

specializované zdravotní péče se jedná zvláště o tyto druhy péče:

dlouhodobá

psychiatrická

domácí

preventivní péče

Ačkoliv se v ojedinělých případech v rámci těchto vymezených druhů péče může jednat o činnost

ekonomického charakteru, okolnosti, za kterých jsou poskytovány (urgentní potřeba, spádovost péče,

referenční systém) často de facto skutečné tržní prostředí vylučují. Vzhledem k rozdílům mezi systémy

zdravotní péče a formami veřejného zdravotního pojištění v jednotlivých členských zemích, které téměř

znemožňují jednotný výklad dosavadních pravidel, by začlenění těchto selektivních zdravotních služeb do

GBER představovalo jejich významné zpřehlednění a zvýšení právní jistoty poskytovatelů veřejných

prostředků.

Odvětvová regionální podpora: podmínka víceodvětvovosti GBER je při koncipování programů v režimu

regionální podpory značně omezující, proto by bylo vhodné rozšířit působnost GBER i na oblast odvětvové

regionální podpory (tj. zaměření na jedno odvětví).

V oblasti podpory VaVaI vyvstávají problémy především z nejednoznačného pojmosloví a nutnosti

jednoznačně oddělovat některé činnosti, mezi nimiž v praxi neexistuje jasná hranice, jako je např.

výzkumná činnost a výchovně vzdělávací v případě doktorských studií na vysokých školách. Problematické

je i nalezení hranice mezi základním, aplikovaným a průmyslovým výzkumem nebo průmyslovým

výzkumem a vývojem atp. Obtíže vznikají v souvislosti s určováním hranice mezi vzdělávací a výzkumnou

činností u studentů doktorských a magisterských studijních programů, které zahrnují výzkumně vzdělávací

činnosti – nelze s určitostí odlišit, zda jsou tyto projekty ještě součástí vědecké výchovy studentů, tj.

vzdělávací činnosti organizace (vysoké školy/výzkumné organizace), nebo již výzkumným a vývojovým

projektem dle čl. 31 GBER.

Další obtíže, které určitým poskytovatelům vznikají v souvislosti s rozsahem působnosti GBER, již byly

zmíněny – vyloučení lesnických opatření či zpracování zemědělských produktů omezující poskytování

podpory v rámci Programu rozvoje venkova (viz odpověď v bodě 1) a připomínka týkající se omezení v čl.

34 (viz odpověď v bodě 17).

D.2. Definice (článek 2)

Otázky určené všem respondentům:

24. Na základě Vašich zkušeností s uplatňováním nařízení GBER, jsou některé definice (např.

podpora ad hoc, hmotná aktiva), které potřebují další objasnění nebo změnu? Prosím popište

veškeré zvláštní obtíže, se kterými jste se setkali při uplatňování konkrétních definic?

Nejednoznačná terminologie a ustanovení užívající pojmy, u nichž je možno více výkladů považujeme za

jednu z hlavních obtíží při korektní aplikaci GBER.

Z naší praxe vyplývá, že bližší objasnění je potřeba poskytnout u následujících definic:

„Zahájení prací na projektu či činnosti“ (čl. 8, odst. 2) – tato definice by měla být opět zařazena do

GBER (jak tomu bylo v případě regionální blokové výjimky – nařízení Komise č. 1628/2006). V této

souvislosti bychom přivítali podrobnější výklad pojmu.

„Hmotný majetek“ (čl. 2, odst. 10) – přivítali bychom podrobnější výklad pojmu, zejména co se týká

vymezení strojního zařízení a vybavení.

„Čisté zvýšení počtu zaměstnanců v příslušném podniku“ (čl. 12 odst. 3 písm. b) – není jasné, zda se

zvýšení počtu zaměstnanců vztahuje pouze na podnik, který obdržel veřejnou podporu nebo je třeba

zohlednit všechny zaměstnance podniku, tedy i zaměstnance jiných provozoven daného podniku, které

neobdržely veřejnou podporu.

„Individuální prahové hodnoty oznamovací povinnosti“ (čl. 6) – je stanovena individuální prahová

hodnota ve vztahu k podniku a projektu/ studii proveditelnost; musí být obě podmínky – tedy podpora pro

jeden podnik a pro jeho projekt – splněny současně? Jak to bude v případě, že podpora na projekt přesahuje

oznamovací limit, avšak projektu se účastní více podniků, které každý zvlášť limit nepřekročí?

„Shodné způsobilé výdaje“ (čl. 7) – není zcela jasné, co je možno považovat za stejné/shodné způsobilé

výdaje, zda se jedná o projekt jako celek či jednotlivé výdajové položky v projektu.

„Uvádění zemědělských produktů na trh“ (čl. 2, odst. 24) – definice neuvádí, zda je míněno první nebo

jakékoli uvádění na trh. Například: maloobchod neuvádí výrobky na trh jako první.

Z vyjádření DG AGRI vyplývá, že se jedná pouze o první uvedení zemědělských výrobků na trh, což

znamená, že obchod (malo/velkoobchod) by neměl být v této definici zahrnut, neboť neuvádí (zemědělské)

výrobky na trh jako první. V příštím nařízení by měla být přesněji naformulována definice „uvádění

zemědělských výrobků na trh“, tedy jestli je míněno jen první uvedení nebo jakékoliv, a tedy jestli obchod

by měl, nebo neměl být vyloučen.

„Odvětví oceli“ a „odvětví výroby syntetických vláken“ (čl. 29 a 30) – navrhujeme sjednotit definici

ocelářského průmyslu tak, aby tato definice byla v příštím nařízení, které nahradí stávající GBER, totožná s

definicí v Pokynech k regionální podpoře. Ideální by bylo, kdyby měla nová definice ocelářského průmyslu

stejnou podobu, jakou má definice ocelářského průmyslu v současných Pokynech k regionální podpoře, tzn.

konkrétní položce spadající do definice oceli je přiřazen konkrétní celní kód. Podobný postup by mohl být

zvolen i u Definice průmyslu syntetických vláken – tedy upřesnění položek spadajících do definice

průmyslu syntetických vláken pomocí celních kódů.

„Podnik v obtížích“ (čl. 1, odst. 7) – Definice je komplikovaná a pro běžnou implementační praxi nepříliš

životaschopná. Navíc, pro oblast finančních nástrojů je samotná zásada týkající se zákazu podpory podniků

v obtížích naprosto zbytečným a uměle vytvořeným problémem. Normálně fungující finanční nástroj

takové typy projektů nepodporuje, protože systémy řízení rizik vyloučí lépe nevhodné subjekty než

komplikovaná definice.

„Příslušná organizace“ (čl. 34, odst. 3) – poslední věta čl. 34, odst. 3, cit: „Jsou na internetu zveřejněny

nejpozději v okamžiku, kdy jsou k dispozici členům příslušné organizace“ je zavádějící. Bylo by vhodné

podat jasné vysvětlení tohoto slovního spojení. Zároveň máme za to, že celkové uspořádání čl. 34 GBER je

málo srozumitelné oproti strukturování čl. 9 v Rámci Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a

inovací a bylo by vhodné toto ustanovení přepracovat.

„Smluvní výzkum“ a další pojmy v části pro podporu VaVaI (oddíl 7) - na základě naší zkušenosti

bychom doporučovali zvážit vyjasnění některých pojmů (např. smluvní výzkum, resp. kontrahovaný

výzkum). Definice těchto pojmů v GBER chybí, tudíž by bylo vhodné je doplnit.

Motivační účinek u velkých podniků (čl. 8) - navrhujeme upřesnit způsob ověření přítomnosti

motivačního účinku u velkých podniků, a to v souvislosti s dopisem Evropské komise-GŘ pro

hospodářskou soutěž ze dne 20.9.2011-Motivační účinek v souvislosti s velkými podniky – čl. 8 odst. 3

obecného nařízení o blokových výjimkách. V této souvislosti považujeme na nezbytné upřesnit, co je

míněno pojmy „interní dokument“ a „důvěryhodná analýza“, které jsou obsaženy v citovaném dopisu

Komise.

V souvislosti s uvedeným doporučujeme též zvážit terminologickou revizi platných oficiálních jazykových

verzí GBER (překladů), majících platnost anglického originálu s ohledem na praxi a zvyklosti členské země

a zejména legislativně definovanou terminologii použitého jazyka.

D.3. Transparentnost podpory (článek 5)

25. Je stávající rozlišování mezi transparentní a netransparentní podporou dostatečné?

Ano x Ne

Prosím popište veškeré obtíže, se kterými jste se setkali.

26. Domníváte se, že čl. 5 odst. 1 písm. d) a článek 25 se řádně zabývají i specifičností fiskálních

opatření?

Ano Ne

Prosím vysvětlete a popište hlavní obtíže, se kterými jste se setkali.

D.4. Kumulace (článek 7)

Otázky určené všem respondentům:

27. Na základě vašich zkušeností při strukturování opatření podpory máte za to, že ustanovení o

kumulaci jsou navržena vhodně?

Ano x Ne

Se kterými obtížemi jste se setkali?

Je potřeba vyjasnit pojem shodných – částečně či plně se překrývajících – způsobilých nákladů.

V praxi se objevují potíže při hledání hranice mezi způsobilými náklady, které pod tento pojem nespadají

(tj. nedochází ke kumulaci), a které již ano. Z důvodu právní jistoty pak poskytovatelé volí snížení intenzity

podpory na nižší limit, popř. kumulace nepovolují. Tím, ale v konečném důsledku mohou být příjemci

jistým způsobem znevýhodněni oproti praktikám v jiných členských zemích a možnosti GBER pak nejsou

využívány v plném rozsahu.

Dále je potřeba přesněji vymezit a jednoznačně odlišit „vyčíslitelné a nevyčíslitelné“ způsobilé

náklady.

D.5. Motivační účinek (článek 8)

Otázky určené orgánům veřejné správy:

28. Jak ověřují orgány Vaší země existenci motivačního účinku podpory pro malé a střední

podniky?

V souladu s GBER poskytovatelé ověřují časový odstup mezi podáním žádosti o podporu a zahájením

prací na projektu. Nárok na podporu poskytovanou v rámci jednotlivých opatření vzniká vždy až po

vyhodnocení podaných žádostí s návrhy projektů. Součástí hodnocení bývá posouzení, zda by projekt byl

nebo nebyl bez podpory realizován.

29. Jak ověřují orgány Vaší země existenci motivačního účinku podpory pro velké podniky?

Provádíte obvykle srovnávací analýzu (tj. kontrolujete, co by dotyčný podnik dělal, pokud by

neobdržel podporu)? Uveďte příklady.

Příklad 1) Posuzování motivačního účinku u velkých podniků prováděné v rámci programů OPPI (gesce

ministerstva průmyslu a obchodu):

Informace o motivačním účinku velkých firem jsou v programech OPPI obsaženy v listu „Motivační

účinek“ (součástí žádosti o podporu), kde kromě deklarování skutečností, že by projekt nebyl realizován v

takovém rozsahu apod., žadatelé – velké podniky někdy uvádějí odkaz na podnikatelský záměr nebo studii

proveditelnosti, které z větší části obsahují výše uvedené požadavky EK. Podnikatelský záměr i studie

proveditelnosti determinují dva aspekty pro možnost zjištění motivačního účinku. První z nich je popis

cílů, kterých má být dosaženo (hodnoty indikátorů před realizací a po realizaci projektu). Druhý se

zaměřuje na změnu finančních ukazatelů podniku v důsledku realizace projektu. V programu Nemovitosti

jsou náležitosti relevantní k motivačnímu účinku obsaženy ve více dokumentech (technická zpráva,

projektová dokumentace, v některých projektech i podnikatelský záměr apod.) Motivačnímu účinku

velkých firem je věnována zvýšená pozornost na hodnotitelských komisích. Motivační účinek velkých

podniků je projednáván jako samostatný bod a výsledky projednání následně uváděny v závěrečné zprávě

z hodnotitelské komise.

Příklad 2) Posuzování motivačního účinku u velkých podniků prováděné v rámci programu rozvoje

venkova a programů výzkumu a vývoje v gesci ministerstva zemědělství:

V rámci PRV je nárok na podporu posuzován na základě předloženého projektu. Velké podniky se řešení

projektů v rámci resortního programu výzkumu MZe zúčastňují teprve první rok. Od velkých podniků je

před podpisem smlouvy na řešení projektu výzkumu požadováno vyjádření k motivačnímu účinku řešení

projektu. Projekt výzkumu by se bez podpory nerealizoval, nebo jen v omezeném rozsahu. V projektech v

rámci resortních programů pro výzkum a vývoj se v minulém období velké podniky jako příjemci podpory

nevyskytovaly, srovnávací analýza proto nebyla prováděna.

30. Měříte účinek dodatečných veřejných výdajů z hlediska pákového efektu na soukromé

výdaje? Pokud ano, jakým způsobem a jaké jsou výsledky?

Ano, u podpory formou úvěrů a záruk je to součástí žádosti o podporu.

31. Na základě vašich zkušeností při strukturování opatření podpory máte za to, že čl. 8 odst. 4 se

řádně zabývá i specifičností fiskálních opatření? Prosím popište veškeré obtíže, se kterými

jste se setkali.

Ano Ne

Prosím vysvětlete.

Otázky určené všem respondentům:

32. Na základě vašich zkušeností s uplatňováním formálních požadavků stanovených v článku 8,

včetně rozlišování mezi malými a středními podniky na straně jedné a velkými podniky na

straně druhé, zajišťují tyto požadavky dostatečně, aby byla podpora nezbytná k provedení

projektu v daném místě nebo k provedení projektu stanovené velikosti / stanovené oblasti

působnosti / stanovené celkové vynaložené částky / stanovenou rychlostí?

Ano Ne

Pokud ne, uveďte důvody. Prosím popište hlavní obtíže, se kterými jste se setkali.

33. Konkrétně, setkal jste se s obtížemi při uplatňování čl. 8 odst. 4 v souvislosti s fiskálními

opatřeními?

Ano Ne x

Prosím popište veškeré obtíže, se kterými jste se setkali.

D.6. Formální požadavky (články 9–11)

34. Setkal jste se s obtížemi při uplatňování ustanovení o transparentnosti, kontrole a výročních

zprávách? Prosím vysvětlete.

Ano Ne x

35. Je povinnost členského státu zveřejnit na internetu úplné znění režimu podpory dostatečná

(čl. 9 odst. 2)?

Ano x Ne

Prosím vysvětlete.

D.7. Zvláštní podmínky platné pro investiční podporu (článek 12)

36. Setkal jste se s obtížemi při uplatňování podmínek platných pro investiční podporu?

Ano Ne

Prosím popište hlavní obtíže, se kterými jste se setkali.

ČÁST E: NAŘÍZENÍ GBER – ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

Vezměte prosím na vědomí, že druhy podpory, na které se vztahuje stávající nařízení GBER, ale

které nejsou uvedeny v této části (regionální podpora, podpora na ochranu životního prostředí a

podpora VaVaI, podpora ve formě rizikového kapitálu) jsou předmětem samostatného dotazníku a

přezkumu. Dotazníky pro regionální podporu a podporu VaVaI již byly zveřejněny6.

Otázky určené všem respondentům:

E.1. Investiční podpora a podpora zaměstnanosti určená malým a středním podnikům

(článek 15)

37. Setkal jste se s obtížemi při uplatňování čl. 15 odst. 2 v souvislosti s intenzitou podpory?

Ano Ne

Pokud jste se setkali s obtížemi při uplatňování tohoto ustanovení, prosím vysvětlete.

38. Setkal jste se s obtížemi při uplatňování čl. 15 odst. 3 a 4 v souvislosti se způsobilými

náklady?

Ano Ne

Pokud jste se setkali s obtížemi u těchto ustanovení, prosím vysvětlete.

E.2. Podpora pro podniky nově založené ženami-podnikatelkami (článek 16)

Otázky určené orgánům veřejné správy:

39. Poskytli jste podle tohoto ustanovení nějakou podporu?

Ano Ne x

Pokud ano, uveďte prosím příklady.

6 http://ec.europa.eu/competition/consultations/open.html

40. Setkali jste se s obtížemi při uplatňování této podmínky?

Ano Ne

Pokud ano, uveďte prosím příklady.

Otázky určené všem respondentům:

41. Setkal jste se s obtížemi při uplatňování čl. 16 odst. 3 v souvislosti s částkami podpory?

Ano Ne

Pokud jste se setkali s obtížemi u tohoto ustanovení, prosím vysvětlete.

42. Setkal jste se s obtížemi při uplatňování čl. 16 odst. 4 v souvislosti s intenzitou podpory?

Ano Ne

Pokud jste se setkali s obtížemi u tohoto ustanovení, prosím vysvětlete.

43. Setkal jste se s obtížemi při uplatňování čl. 16 odst. 5 v souvislosti se způsobilými náklady?

Ano Ne

Pokud jste se setkali s obtížemi u tohoto ustanovení, prosím vysvětlete.

Otázky určené všem respondentům:

E.3. Podpora ve prospěch malých a středních podniků na poradenské služby a na jejich

účast na veletrzích (články 26–27)

44. Setkal jste se s obtížemi při uplatňování čl. 26 odst. 2 a čl. 27 odst. 2 v souvislosti s intenzitou

podpory?

Ano Ne

Pokud jste se setkali s obtížemi u těchto ustanovení, prosím vysvětlete.

45. Setkal jste se s obtížemi při uplatňování čl. 26 odst. 3 a čl. 27 odst. 3 v souvislosti se

způsobilými náklady?

Ano Ne

Pokud jste se setkali s obtížemi u těchto ustanovení, prosím vysvětlete.

E.4. Podpora na vzdělávání (články 38–39)

46. Jaké máte zkušenosti s uplatňováním článku 38 nařízení GBER, zejména jeho definicemi?

Prosím vysvětlete veškeré obtíže, se kterými jste se setkali.

V praxi působí v hraničních případech jisté obtíže podřazení některých typů školení do jedné z kategorií

vzdělávání. Jedná se např. o vzdělávání v oblasti programového vybavení, jež dodavatel přizpůsobil na

podmínky v konkrétním podniku.

47. Setkal jste se s obtížemi při uplatňování čl. 39 odst. 2 v souvislosti s intenzitou podpory?

Ano Ne

Pokud jste se setkali s obtížemi u tohoto ustanovení, prosím vysvětlete.

48. Setkal jste se s obtížemi při uplatňování čl. 39 odst. 4 v souvislosti se způsobilými náklady?

Ano Ne

Pokud jste se setkali s obtížemi u tohoto ustanovení, prosím vysvětlete.

E.5. Podpora pro znevýhodněné a zdravotně postižené pracovníky (články 40–42)

49. Setkal jste se s obtížemi při uplatňování čl. 40 odst. 2 a čl. 41 odst. 2 v souvislosti

s intenzitou podpory?

Ano Ne

Pokud jste se setkali s obtížemi u těchto ustanovení, prosím vysvětlete.

50. Setkal jste se s obtížemi při uplatňování čl. 40 odst. 3 a čl. 41 odst. 3 v souvislosti se

způsobilými náklady?

Ano Ne

Pokud jste se setkali s obtížemi u těchto ustanovení, prosím vysvětlete.

SEKCE F: RŮZNÉ

Otázky určené všem respondentům:

51. Máte jiné poznámky k uplatňování nařízení GBER týkající se jiných problematik než těch,

které jsou uvedeny v předcházejících otázkách?

52. Poskytněte prosím kopie jakýchkoli písemností nebo studií, které mohou být relevantní pro

posouzení uplatňování nařízení GBER a mohou přispět k úvahám o jeho budoucí revizi.

Uveďte prosím, zda Vás mohou útvary Komise kontaktovat, pokud budou zapotřebí další

podrobnosti týkající se informací, které jste předložili.

Ano x Ne

DĚKUJEME, ŽE JSTE ODPOVĚDĚLI NA TENTO DOTAZNÍK.