UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD

Ústav fyzioterapie

Klára Hudcová

„Oblečkové“ metody v dětské rehabilitaci

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Veronika Kristková

Olomouc 2015

   

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené

bibliografické a elektronické zdroje.

Olomouc 30. dubna 2015 ------------------------------- podpis

   

ANOTACE Typ závěrečné práce: Bakalářská práce teoretická – přehledová. Název práce: „Oblečkové“ metody v dětské rehabilitaci Název práce v AJ: Suit therapies in pediatric rehabilitation Datum zadání: 2015–01–19 Datum odevzdání: 2015–04–29 Vysoká škola, fakulta, ústav: Univerzita Palackého v Olomouci

Fakulta zdravotnických věd

Ústav fyzioterapie

Autor práce: Klára Hudcová Vedoucí práce: Mgr. Veronika Kristková Oponent práce: Mgr. Jana Tomsová Abstrakt v ČJ: Tato bakalářská práce se zabývá užitím speciálních oblečků v rámci dětské

rehabilitace, především v léčbě dětské mozkové obrny. Tyto oblečky nastavují tělo pacienta co

nejblíže fyziologickému postavení a tím by pak, na základě především propriocepce a externí

opory, měly působit na centrální nervový systém a napomoci zafixování nových motorických

stereotypů. Tato práce shrnuje dosud známé poznatky ohledně těchto metod, zabývá se obecnými

informacemi, principem použití a zkráceně i jejich historií. V diskuzi jsou shrnuty studie

zabývající se výzkumem oblečkových metod.

Abstrakt v AJ: This bachelor thesis deals with the use of special suits in pediatric rehabilitation,

especially within treatment of cerebral palsy. These suits set the patient's body as near to

physiological position as possible and (based mainly on proprioception and external support) that

is how they act on the central nervous system and help to fix new motor stereotypes. This work

summarizes the knowledge about these methods, dealing with general information, the principle

of their usage and briefly about their history. The discussion summarizes studies which deal with

research of suit therapy.

   

Klíčová slova v ČJ: oblečkové metody, stabilizační obleček, dětská rehabilitace, alternativní a

komplementární terapie, intenzivní terapie, pohybová terapie, dětská mozková obrna, TheraSuit,

Adeli Suit, TheraTogs, Dynamic Movement Orthoses

Klíčová slova v AJ: suittherapy, pediatric rehabilitation, alternative and complementary therapy,

intensive therapy, physical therapy, cerebral palsy, TheraSuit, Adeli Suit, TheraTogs, Dynamic

Movement Orthoses

Rozsah: 66 stran/ 7 příloh

5

Obsah

Úvod ................................................................................................................................................ 7

1 Historie ..................................................................................................................................... 8

1.1 TheraSuit............................................................................................................................. 9

1.2 Adeli Suit ............................................................................................................................ 9

1.3 TheraTogs ......................................................................................................................... 10

2 Obecné informace.................................................................................................................. 11

2.1 Therasuit ........................................................................................................................... 13

2.2 Adeli Suit .......................................................................................................................... 15

2.3 TheraTogs ......................................................................................................................... 17

2.4 Dynamic Movement Orthotics.......................................................................................... 19

2.5 Další .................................................................................................................................. 21

3 Princip použití ....................................................................................................................... 24

3.1 TheraSuit........................................................................................................................... 26

3.2 Adeli Suit .......................................................................................................................... 28

3.3 TheraTogs ......................................................................................................................... 30

3.4 Dynamic Movement Orthotics.......................................................................................... 31

4 Dostupnost v České republice .............................................................................................. 32

5 Diskuze ................................................................................................................................... 34

5.1 Zařazení metod.................................................................................................................. 34

5.2 Důkazy efektivity.............................................................................................................. 35

5.3 Studie zabývající se porovnáním terapií ........................................................................... 37

5.4 Studie zabývající se konkrétními oblečky ........................................................................ 39

5.5 Shrnutí výsledků výzkumů ............................................................................................... 41

5.6 Názor rodičů...................................................................................................................... 42

Závěr ............................................................................................................................................. 45

Referenční seznam....................................................................................................................... 47

Seznam zkratek............................................................................................................................ 57

6

Seznam obrázků........................................................................................................................... 58

Seznam příloh .............................................................................................................................. 59

Přílohy .......................................................................................................................................... 60

7

Úvod Oblečkové metody jsou alternativní formou terapie doplňující konvenční léčbu. V dětské

rehabilitaci se uplatňují především v terapii dětské mozkové obrny (dále DMO). Mimo to je

možné využít je v rámci terapie jiných neurologických deficitů, a to i u dospělých pacientů.

Pro potřeby této práce bylo použito výsledků výzkumů, které se zabývají léčbou dětské mozkové

obrny u dětí za použití metody TheraSuit, Adeli Suit, TheraTogs a Dynamic Movement Orthotics

(dále DM Orthotics). Studie se často věnují porovnávání terapie v oblečku a bez něj, anebo

porovnávání oblečkových metod s jiným typem terapie. Jedná se o relativně nový druh

intervence, který je předmětem odborných diskuzí a prací, přičemž řada z nich poukazuje na stále

nedostatečné zpracování této problematiky.

Mezi odborníky neexistuje shoda, zda je tato metoda prokazatelně natolik účinná, aby

byla zahrnuta do běžně používaných postupů. Také názory rodičů dětských pacientů, do jejichž

terapeutického programu byla tato metoda experimentálně zahrnuta, nejsou jednotné. Někteří

jsou nadšeni novým přístupem a jeho výsledky, jiným nevyhovovala intenzita terapie nebo

v jejím průběhu pozorovali jistou míru dyskomfortu u svých dětí.

Cílem této bakalářské práce je shrnout běžně dostupné dosavadní poznatky ze studií

a článků. Snahou je vytvořit ucelený přehled těchto metod včetně jejich porovnání.

Práce je strukturovaná do několika kapitol. První kapitola se krátce věnuje historii

oblečkových metod. V další kapitole jsou shrnuty obecné informace o oblečkových metodách.

Nejprve je uvedeno obecné zařazení oblečků a poté se práce věnuje každému konkrétně.

Následující kapitola se zabývá dostupností těchto metod pro pacienty v České republice.

V předposlední kapitole je zpracován princip jejich použití jak obecně, tak pro každou metodu

zvlášť. Na tuto kapitolu navazuje diskuze shrnující výsledky studií zabývajících se oblečkovými

metodami.

Literatura k tomuto tématu je především zahraniční. Informace zpracované v této práci

jsou z online zdrojů vyhledaných za pomoci databází PubMed, PEDro, Google Scholar, EBSCO

a CINAHL.

8

1 Historie S oblečkovými metodami se můžeme setkat pod mnoha firemními názvy a v různých

modifikacích. Pro příklad jsou to TheraSuit, Polish suit, Therapy suit, Adeli suit a další.

V publikaci Aetna Clinical Policy Bulletins jsou tyto názvy dokonce vydávány za jeden obleček.

Pravda je, že většina má společný původ, a to je tzv. Penguin suit, popř. Space suit (Obrázek 1).

Obrázek 1 Penguin suit

(http://2.bp.blogspot.com/_aOpeZ1dg6A8/SrvYGj8WIkI/AAAAAAAAAIM/aA1SUZIwHps/s1600/s

pace21.jpg) [14.4.2014]

Tento obleček používali ruští kosmonauti při dlouhodobém pobytu ve stavu beztíže

ke zmírnění dopadů na motorický systém. Jednalo se o elastické popruhy a kladky, přes které

byla vytvářena umělá síla působící na daný segment. Tato metoda sloužila jako prevence svalové

atrofie a osteoporózy. Přestože příčiny motorické dysfunkce kosmonautů a pacientů s DMO jsou

rozdílné, ukázalo se, že výsledky testování těchto oblečků v rámci rehabilitace jsou slibné.

Penguin suit byl poté modifikován na výsledný elastický obleček určený k nastavení správné

pozice a protažení svalů v průběhu fyzioterapie (Aetna Clinical Policy Bulletins, 2008).

Na Penguin suit z roku 1971 navazoval „Adeli – 92“, který své první úspěchy slavil

v terapii DMO. Přestože byl původní obleček vytvořen tak, aby poskytoval fyziologickou oporu

9

a pohyb zdravým jedincům, systém elastických opor zlepšuje výkonnost pohybového aparátu

na základě poskytování nového motorického stereotypu. Schopnost zajistit umělé vytvoření

vhodných motorických návyků a jejich následné upevnění je také základem, na kterém byl „Adeli

– 92“ používám při léčbě různých neurologických pohybových poruch (Shvarkov et al., 1997,

s. 644).

Avšak například oblečky Second Skin mají odlišný původ. Byly navrženy australskou

fyzioterapeutkou Jenni Ballantyne již v roce 1988 k léčbě rozsáhlých popálenin. „Body splint“

pro léčbu pacientů s DMO navrhla v roce 1991. Na tento obleček navazovala řada dlah

zkonstruovaných dle klinických a funkčních potřeb v oblasti neurologických poruch

(www.secondskin.com.au).

Historie oblečků DMOrthotics a SPIO není přesně zpracovaná. Jedná se o relativně

novější metody, jejichž využití bylo od počátku myšleno právě pro terapii DMO. Následující

kapitoly jsou tedy věnovány oblečkům, jejichž historie je více rozpracovaná.

1.1 TheraSuit Metoda TheraSuit byla sestavena Izabelou a Richardem Koscielny, americkými

fyzioterapeuty původem z Polska. Jejich dceři diagnostikovali DMO. Při její terapii vyzkoušeli

mnoho metod, avšak jen s malým úspěchem. V šesti letech byla již upoutána na invalidní vozík.

Nakonec se rozhodli pro cestu do Evropy, do Polska, vyzkoušet starší verzi vesmírného obleku.

Jejich dceři se hned při první terapii povedly první krůčky. Obleček nebylo možno zakoupit,

a navíc byl neprakticky velký a těžký. Vedlo to tedy k tomu, že po návratu se jej rozhodli

vylepšit, čímž vznikl základ jejich metody. V roce 2001 si dali svůj obleček patentovat.

Dle autorů se jednalo o první obleček v USA používaný k terapii neurologických a senzorických

poruch (Koscielny I., 2004, s. 8).

1.2 Adeli Suit Současný model je modifikací předešlého modelu “Adeli – 92” z roku 1991 (adeli.gr).

Jeden z autorů současného Adeli Suit, Rus Arnold S. Barer ze Zvezda Corporation v Moskvě,

spolu se dvěma rehabilitačními lékaři Galinou Illitcheyvou a Leonidem Razgonem uskutečnili

pilotní studii tohoto oblečku za pomoci fyzioterapeutů a trenérů z Courage Centra. Tento první

test byl proveden na šesti pacientech, třech z nich s diagnózou DMO a třech po cévní mozkové

10

příhodě, v době od 30. 6. do 18. 7. 1997. Následovalo kontrolní vyšetření 14. 8. 1997. Výsledkem

studie byla prokazatelně nižší nestabilita při chůzi u těchto pacientů s DMO, což znamená

zlepšení kontroly chůze. Toto zlepšení bylo stále patrné i při kontrolním vyšetření (Koscheyev,

Leon, 1997).

Když se v roce 1994 otevřela klinika Euromed Rehabilitation Center v polském Mielnu,

jednalo se o první soukromou kliniku v Polsku po pádu komunismu. Také to byla první soukromá

klinika na světě s oprávněním používat terapeutické zařízení s názvem Adeli Suit v terapii DMO

a dalších neurologických poruch. Tato inovativní metoda poté lákala pacienty z celého světa

a vedla k otevření dalších klinik v USA (Finch, 2000).

1.3 TheraTogs TheraTogs byl navržen dětskou fyzioterapeutkou Beverly Cusick, která se zabývá

klinickými projevy dětí s neuromotorickou dysfunkcí. Jejím cílem bylo především minimalizovat

potřebu chirurgických zákroků u těchto dětí a umožnit jim hrát si jako ostatní

(www.theratogs.com).

Od roku 1993 Cusick provozovala soukromou praxi v Coloradu. Věnovala se zde

vydávání publikací, studijních materiálů, vyučovala a vyvíjela terapeutické pomůcky, především

svůj vynález TheraTogs. Roku 2002 založila firmu „TheraTogs, Inc.“ a stala se její prezidentkou.

Tato firma navrhuje a vyrábí tento fyzioterapeutický systém přímo na míru pacientovi

(www.gaitways.com).

11

2 Obecné informace Oblečkové metody v dětské rehabilitaci se používají především v terapii DMO jako

alternativní způsob doplňující konvenční, běžně užívané metody. Jsou zahrnuty do komplexního

programu intenzivní fyzioterapeutické léčby (Aetna – Clinical Policy Bulletins, 2008). Terapie

DMO je soubor metod, který má tři základní cíle – prevence atrofie z inaktivity, prevence

kontraktur a zlepšení motorického vývoje. Také zahrnuje aktivity vedoucí k zachování flexibility,

síly, mobility a funkce (Scherzer et al. in Alagesan et al., 2010, s. 1).

Přestože se o definici DMO polemizuje více než 150 let, stále neexistuje její všeobecně

uznávaná varianta. Nejčastěji citovaná definice je z roku 1964 (Morris, 2007, s. 6). Uvádí, že

„DMO je porucha postury a hybnosti v závislosti na defektu nebo lézi nevyvinutého mozku“.

Pro praktické užití jsou ze skupiny DMO vyloučeny poruchy, které mají krátké trvání

nebo progresivní charakter nebo pouze charakter mentální poruchy (Bax, 1964, s. 295).

V červenci roku 2004 se konal mezinárodní workshop v Bethesdě, Marylandu, který se zabýval

aktualizací definice a klasifikace DMO. Účastníci se shodli na definici: „DMO zahrnuje skupinu

poruch vývoje postury a hybnosti způsobující limitaci aktivity. Jde o neprogresivní formu poruch

vyskytující se při vývoji mozku plodu nebo novorozence. Motorické problémy jsou často

doprovázeny smyslovou, percepční, kognitivní a komunikační poruchou, poruchami chování, dále

epilepsií a sekundárními muskuloskeletálními problémy.“ (Bax, 2005, s. 572)

Pokud se zabýváme terapií DMO, tak je nutné si uvědomit, že se nejedná o nemoc jako

takovou, ale spíše o konkrétní stav jedince. Z toho vyplývá, že není úkolem terapeuta pacienta

vyléčit. Oblastí jeho zájmu jsou současné symptomy, nikoliv etiologie vzniku nemoci.

Prostřednictvím terapie pracuje na maximálním využití existujícího potencionálu pacienta

a vytváří pozitivní změny v rámci nervového, skeletálního a svalového ústrojí. Nemůže však

vyléčit poškozené části mozku (Koscielny R., 2004, s. 40).

V terapii tohoto onemocnění se dříve uplatňovala především ortopedická chirurgie

a snaha o normalizaci pohybu. Dnes však zaznamenáváme nárůst popularity lokální antispastické

medikace a intervencí v oblasti motorického učení. Zavádění nových metod a také jejich

vzájemná konkurence vede k nárůstu komplexnosti v oblasti terapie DMO. V rámci stanovení

vhodné terapie je nutné myslet především na fakt, že tato nemoc má značně heterogenní projevy

a musí se tedy přistupovat k pacientům individuálně (Novak et al., 2013, s. 885).

12

Oblečkové metody jsou řazeny ke komplementární a alternativní léčbě (CAM –

complementary and alternative medicine). Dále se do této skupiny řadí například akupunktura,

hyperbarická oxygenoterapie, elektrická stimulace, hipoterapie, kraniosakrální terapie,

Feldenkraisova metoda a další (Liptak, 2005, s. 158). K dosažení lepších výsledků je možné

terapie kombinovat, jako například oblečkové metody s hyperbarickou oxygenoterapií (Deister,

2004, s. 52). Při zařazení alternativních intervencí by měl klinický lékař použít dostatečně citlivé

způsoby hodnocení průběhu léčby. Lékaři ve spolupráci s rodiči a i samotnými pacienty rozlišili

8 obecných oblastí vhodných k hodnocení. Jsou to:

- změna motorické funkce,

- celkový zdravotní stav,

- hrubá motorika a soběstačnost,

- integrace a participace,

- řeč a komunikace,

- kvalita života,

- nutnost užívání kompenzačních pomůcek.

Hodnotí se nejen to, zda u konkrétního pacienta léčba zabírá, ale také jestli vede k dosažení cílů

požadovaných rodinou a pacientem (Novak et al., 2013, s. 903).

V rámci klasifikace motorických poruch pacientů s DMO se nejčastěji využívá Gross

Motor Function Classification System (dále GMFCS). Vznikl jako odpověď na potřebu vytvořit

standardizovaný systém pro členění rozmanitých motorických projevů onemocnění DMO. Byl

vyvinut Robertem Palisanem a kolektivem specialistů v roce 1997 (Morris, 2007, s. 5). GMFCS

je pětistupňový systém rozdělující pacienty dle věku do skupin: do 2 let, 2–4 roky, 4–6 let a 6–12

let. Při zařazování do určitého stupně je důležité rozhodnout, který z nich nejlépe vystihuje

nynější schopnosti a limitace motorických funkcí pacienta. Záměrem je klasifikovat současný

stav hrubé motoriky, nikoliv soudit kvalitu pohybu nebo potenciál zlepšení. Stupeň I zahrnuje

děti s neuromotorickou poruchou, jejichž funkční limitace je menší než se obecně spojuje

s onemocněním DMO. U stupně II se objevuje limitace v lehkosti provádění pohybových změn,

v chůzi v terénu a společnosti, v kvalitě pohybu a ve schopnosti provádět některé funkce hrubé

motoriky, jako jsou běh nebo skákání. Do 4 let tito pacienti používají pomůcky pro chůzi.

Následně jsou schopni chůze i bez nich. Naopak děti se stupněm III potřebují pomůcky a často

i ortézy pro usnadnění chůze po celý život. Jsou schopny samostatného sedu a samostatného

13

pohybu po podlaze. Se stupněm IV již děti nejsou schopny chůze ani s pomůckami a musejí tedy

být transportovány jiným způsobem. Pokud mají pacienti diagnostikován stupeň V, mají již

problémy i v základní antigravitační posturální kontrole. Jejich schopnost samostatného pohybu

závisí na tom, zda se dokážou naučit ovládat elektrický vozík (Palisano et al., 1997). Navíc se

v rámci hodnocení změn ve funkcích hrubé motoriky v průběhu časového úseku napříč různými

stupni schopností pacientů s DMO zavedl systém Gross Motor Function Measure (GMFM).

Existuje ve dvou verzích, starší obsahuje 88 položek, a je tedy označována GMFM-88. Má pět

dimenzí: A – ležení a otáčení, B – sed, C – klek a plazení, D – stoj, E – chůze, běh a skákání.

Položky jsou hodnoceny od 0 do 3, poté se skóre sečte a vyjádří se pro každou dimenzi zvlášť.

Novější verze obsahuje 66 položek a označuje se GMFM-66. Cílem bylo snížení citlivosti

na chybějící položky a naopak zvýšení citlivosti pro pacienty s velkou funkční limitací na stejnou

úroveň jako pro ty s malou (Josenby et al., 2009, s. 343–344).

Na následujících stránkách je popsán princip působení oblečků a vysvětlení jejich účinků

přesně tak, jak je uvádí autoři metod, popřípadě výrobci oblečků.

2.1 Therasuit Přestože se jedná o moderní, sofistikovanou pomůcku, není ke správné aplikaci potřeba

absolvovat zdlouhavé školení nebo mít nějaké speciální znalosti a dovednosti. Obleček je navržen

tak, aby jej mohli používat jak terapeuti, tak i rodiče během speciální terapie i mimo kliniku

(www.suittherapy.com). Přesto však probíhají školení po celém světě, která jsou vedená

samotnou autorkou metody Isabelou Koscielny.

TheraSuit sestává z čepice, vesty, kraťasů, nákoleníků a speciálně upravených bot.

Všechny tyto části jsou vzájemně propojeny systémem elastických gumiček (Obrázek 2).

14

Obrázek 2 TheraSuit

(http://therasuit.com.au/home/therasuit-3d-web1/) [18.4.2014]

Od roku 2013 je TheraSuit rozšířen o příslušenství pro korekci horní končetiny (viz Obrázek 8,

Příloha 2).

Dle stránek výrobce je hlavním cílem TheraSuit zlepšit proprioceptivní vnímání pacienta,

redukovat jeho patologické reflexy, obnovit fyziologické svalové synergie a rovnoměrně zatížit

celé jeho tělo. To vše má vést k optimalizaci aferentních vestibulo-proprioceptivních vjemů.

Bludný kruh chybných aferentních i eferentních signálů nervového systému je za pomoci oblečku

přerušen a chybná informace je nahrazena novou, správnou (www.suittherapy.com). Autorka

metody Isabela Koscielny dodává, že TheraSuit zajišťuje externí stabilizaci trupu (Obrázek 9,

Příloha 2) a tím umožňuje plynulý, koordinovaný pohyb horních i dolních končetin. Také

vysvětluje, že obnovení hluboké propriocepce je způsobeno zatížením pacientova těla unikátním,

specifickýcm tlakem. Kromě tohoto tlaku poskytuje TheraSuit i taktilní stimulaci, čímž

dle autorky dochází k ozdravení funkce nervového systému (Koscielny, I. 2004, s. 8). Díky

kombinaci TheraSuit a tělesného cvičení se trénované dovednosti stávají plynulejšími a

energeticky méně náročnými. Dítě s DMO pro osvojení si jakéhokoliv pohybu potřebuje

15

mnohonásobně více opakování než zdravé dítě a to mu obleček, díky možnosti déletrvající

aplikace, poskytne.

Kromě terapie DMO lze obleček využít v terapii opožděného vývoje, traumatického

poškození mozku, stavech po cévní mozkové příhodě, ataxie, atetózy, spasticity nebo hypotonie

(www.suittherapy.com).

2.2 Adeli Suit Adeli Suit je moderní efektivní rehabilitační zařízení pro pacienty s motorickou poruchou

vzniklou na neurologickém podkladě při onemocněních jako jsou DMO, cévní mozková příhoda

nebo poranění mozku. Tvoří jakýsi druh imitace svalové soustavy, která stabilizuje pacientův

hrudník a končetiny v postavení, jež je v rámci možností pacienta co nejvíce přiblíženo

fyziologickému. Nastavuje průběh pohybu v takovém směru, v jakém by se uskutečňoval

za normálních podmínek. Také zajišťuje, aby byly méně patrné patologické synergie. Volnímu

pohybu přímo nezabraňuje, nicméně zajišťuje, že je k jeho realizaci potřeba vynaložit více úsilí.

Dle internetových stránek poskytovatele jedním z velice užitečných efektů je, že obleček zřetelně

snižuje projevy patologických reflexů, a tak se mohou nové motorické vzorce, podobné normálu,

rozvíjet rychleji. Spolu s tím, jak se pacient učí samostatnému pohybu, se také výrazně zlepšují

jeho komunikační schopnosti, intelekt, zrak, sluch, taktilní a další senzorické funkce.

Adeli Suit se skládá ze základních součástí a elastických, seřiditelných gumiček, které

dle individuálního nastavení udávají odpor pacientovu pohybu. Mezi základní části tohoto

oblečku patří, podobně jako u předchozího, nárameníky nebo vesta, široký pás kolem boků nebo

šortky, nákoleníky, čepice a boty s poutkem (Obrázek 3).

16

Obrázek 3 Adeli Suit

(http://adeli.gr/adeli-suit_en.php) [20.2.2015]

Každý obleček je možné nastavit na individuální výšku pacienta. Gumičky se umisťují

ve směru antagonistických svalů (flexory a extenzory) a svalů zodpovědných za rotaci a další

pohyby. Je také možné přidat další set gumiček ke korekci chodidla, ramenního pletence, apod.

Každá gumička je seřiditelná, a tak může pacientovi poskytovat axiální zátěž od 15 do 40

kilogramů. Je také možné nastavit klidové postavení klíčových kloubů a trupu (www.adeli.gr).

Například pokud má dítě hyperlordózu, jsou popruhy přiloženy tak, aby se zvýšila extenze

v kyčelních kloubech a flexe v oblasti dolního břicha. Obleček pak působí jako elastická kostra,

která upravuje napětí svalů, poskytuje hluboký tlak do kloubů, který zlepšuje senzorickou

a proprioceptivní funkci těchto kloubů, zesiluje funkci vestibulárního systému a zkvalitňuje

koordinaci (Liptak, 2005, s. 157).

Adeli Suit, jak bylo řečeno výše, působí mimo jiné i na propriocepci pacienta. Ta

zajišťuje vnímání vlastního těla a neustálý tok informací z periferie do centrálního nervového

systému. Mozek se díky těmto informacím učí při každém pohybu správně používat svalovou

sílu. Dle internetových stránek poskytovatele má proprioceptivní stimulace hlubší účinek

17

v terapii neurologických poruch než běžně užívaná motorická rehabilitace. Dále uvádí, že

při poškození centrálního nervového systému dochází k tzv. patologické propriocepci. Mozek

vysílá nesprávné signály tělu a navenek se to projevuje poruchou pohybu a někdy i řeči. Periferní

nervový systém pak zpětně vysílá nesprávné informace do centra a mozek se z nich následně učí.

Oblečkové metody se snaží přiblížit proprioceptické vnímání fyziologii a tím tok informací

napravit (adeli-center.com).

2.3 TheraTogs Jedná se o protetický oblečkový systém, který poskytuje pomoc při správném vedení

pohybu a zároveň napodobuje terapeutovo manuální polohování a jeho dohled nad pohybem.

TheraTogs byl navržen tak, aby vedl ke zlepšení nebo alternaci posturální kontroly pomocí

správného nastavení polohy těžiště a opěrné báze. Zkvalitnění posturální kontroly vede k aktivaci

somatosenzorického systému a zároveň zlepšení stability trupu vede k lepší funkci končetin

(www.theratogs.com). Skládá se ze dvou tělních součástí a popruhového systému, ušitých přímo

na míru pacientovi. Je určen pro každodenní používání (Aetna – Clinical Policy Bulletins, 2008).

Jde o novou modalitu, která usiluje o pozici standardu při léčbě poruch pohybu, stability,

v oblasti ortopedie a vývoje, prostřednictvím neuromuskulární reedukace (Engelmeyer et al.,

2007).

Je vyroben z textilu s vnitřní pěnovou vrstvou, která se přitiskne na kůži a měkké tkáně,

a z Velcro® – jemné vnější vrstvy, do které se upínají elastické gumičky. Gumičky jsou

z materiálu TogRite™. Zespodu je silikonová vrstva bez latexu, která zpevňuje látkovou vrstvu

a přidržuje gumičky na místě v průběhu pohybu.

Vyrábí se v několika provedeních. „TheraTogs PTA (Posture and Torso Alignment)“ je

obleček skládající se z „Hipster“ – části okolo pánve, a „TankTop“ – bezrukávové části na trup.

K těmto jsou připnuty základní gumičky vedoucí ke zlepšení extenze horního a/nebo dolního

trupu a doplňkové gumičky zajišťující aktivitu břišních svalů a vedoucí k odbourání anteverze

pánve (Obrázek 4).

18

Obrázek 4 TheraTogs PTA systém

(http://www.especialneeds.com/theratogs-ultra-posture-and-torso-alignment-system-pta.html)

[30.1.2015]

Je možné jej využít kromě terapie DMO také při terapii opožděného vývoje dítěte, benigní

vrozené hypotonie, muskulární dystrofie, poruch centrálního nervového systému, myotonické

dystrofie a vrozených poruch, jako je například Downův syndrom.

Dalším systémem je „TheraTogs Wunzi“, určený pro novorozence (Obrázek 10,

Příloha 3).

„TheraTogs Full Body“ systém (Obrázek 11, Příloha 3) byl původně navržen pro děti

s neuromotorickými poruchami, nyní je vyráběn v mnoha velikostech a používá se také v terapii

různých diagnóz, jako jsou Downův syndrom, traumatické poranění mozku, hemiplegie

následkem cévní mozkové příhody nebo roztroušená skleróza.

„TheraTogs Lower Extremity“ systém je vyroben tak, aby vedl ke změně postavení

a nápravě funkčních deviací kolenních kloubů, vyvíjejícího se femuru a kyčelních kloubů

(Obrázek 12, Příloha 4). Pacient však nesmí mít problémy v oblasti stability trupu či pánve.

Mezi nejčastější diagnózy, pro které je indikován, jsou DMO, spastická diplegie, cévní mozková

příhoda nebo genu valgum/varum.

19

„TheraTogs Wrist and Thumb“ systém je vyrobený k ovlivnění funkce ruky (Obrázek 13,

Příloha 4).

V neposlední řadě se jedná o „TheraTogs Autism/SPD“ systém, který pacienta s danou

poruchou uklidňuje a zvyšuje jeho pozornost. Jedná se o pacienty s autismem, SPD, ADHD či

ADD.

TheraTogs poskytuje terapeutům možnost pomoci pacientům upotřebit dosažené pokroky

doma, v běžném životě. Také nabízí pacientům možnost sžít se s oblečkem a učit se zlepšovat

funkční posturální a kloubní nastavení pomocí obrovského množství procvičování v průběhu

celého dne, za pomoci zvýšeného somatosenzorického vstupu při běžných denních činnostech.

Z dalších možností využití tohoto systému internetové stránky výrobce uvádějí účast

na fyziologické adaptaci kostní a svalové tkáně. Mechanismy související se změnami vyvíjejících

se kostí a kloubů jsou spojeny s primárními zkušenostmi do sedmi let věku. Každodenní život

v kompenzačním postavení a náhradních pohybech vede k progresi deformit a svalové

dysbalanci. Rostoucí kosti a vyvíjející se klouby jsou vystavovány pozměněnému zatížení a musí

se mu přizpůsobit. Výrobce udává, že role TheraTogs v tomto procesu spočívá jak v brzké

intervenci, tak i v intervenci pozdější. Brzká intervence je vlastně prevencí a první linií obrany

proti vzniku patologické adaptace v kostech a měkkých tkáních. Používá se „TheraTogs Wunzi“

pro novorozence, kteří vykazují opoždění vývoje nebo obtíže v dosažení fundamentálních,

symetrických poloh typických pro věk čtyři měsíce vleže na zádech a na břiše. Pozdější

intervence se zabývají oblastí vzniku pohybových návyků. Tyto jsou tvořeny množstvím

procvičování a tisícem opakování v rámci rutinních pohybů během dne. Protože schopnost

remodelace klesá v průběhu dětství, klesá s ní i možnost jejich ovlivnění. Potencionál TheraTogs

ovlivnit rostoucí kosti pomocí zlepšení postavení kloubů tedy závisí na kostní zralosti

(www.theratogs.com).

2.4 Dynamic Movement Orthotics DM Orthotics je poskytovatel produktů pro léčebnou rehabilitaci a sport. Produkty jsou

vyrobeny z materiálu Lycra© a jsou ušité na míru. Snahou je propojit flexibilitu a komfort

pacienta a umožnit mu volný pohyb. Navíc jsou přidány elastické výztuže tam, kde je potřeba.

Jedná se o větší vrstvu látky s pevnějším prošitím, která napomáhá zapojovat svaly tak, aby

mohly pracovat v lepší biomechanické pozici. Cílem je zlepšit funkčnost svalů a podpořit

20

samostatnost uživatele.

Produkty firmy DM Orthotics jsou rozděleny na „DM Orthotics Medical“

a „DMOrthotics Sport“. V oblasti „DM Orthotics Medical“ nabízí komplexní sortiment

dynamických pohybových ortéz vyráběných na zakázku, určených k rehabilitaci neurologických,

muskuloskeletálních a posturálních poruch.

Z celotělových oblečků je to „DM Orthotics Suit“ vytvořený tak, aby propojil ramena,

trup a kyčle. Jeho úkolem je zlepšit symetričnost a napomáhat při stabilizaci těla a páteře

(Obrázek 5).

Obrázek 5 DMOrthotics suit

(https://www.dmorthotics.com/medical/products/dmo-suit) [26.2.2015].

Je určený pro pacienty s DMO, muskulární dystrofií, spina bifida, hypermobilní poruchou,

spinální svalovou atrofií, chromozomální poruchou projevující se neurologickými problémy,

ADHD, autismem, Downovým syndromem a dalšími. Tento obleček poskytuje proximální

i distální kontrolu těla, změnu biomechanického nastavení a zlepšení postury, dynamické

balance, svalové funkce a svalového tonu. Dále je to „DM Orthotics Neonate Suit“ určený

pro předčasně narozené děti anebo děti s poruchou senzorického vnímání. Zaměřuje se

21

na zmírnění problémů, jako jsou hypotonický trup nebo nedostatečná kontrola hlavy. K terapii

skoliózy je určen „DM Orthotics Postural Scoliosis Suit“ a „DM Orthotics Structural Scoliosis

Suit“.

Kromě těchto čtyř celotělových ortéz nabízí firma dalších 16 ortéz z kategorie „DM

Orthotics Medical“. K těm určeným mimo jiné i pro pacienty s DMO patří v oblasti horních

končetin „DM Orthotics Double Shoulder Orthosis“ a „DM Orthotics Single Shoulder Orthosis“

vhodný při problémech v oblasti ramenního pletence, „DM Orthotics Gauntlet“ snižující

hypertonus svalů ruky a zajišťující správné nastavení zápěstí, „DM Orthotics Glove“ (Obrázek

14, Příloha 5) a „DM Orthotics Open Palm Glove“ s možností taktilního čití na dlani.

Pro zlepšení postavení ramen, paží a trupu je možné použít „DM Orthotics Vest“.

Dále v oblasti dolních končetin jsou to „DM Orthotics Leggings“ (Obrázek 15, Příloha 5)

a „DM Orthotics Shorts“ zlepšující funkci dolních končetin a zajišťující zlepšení stability, „DM

Orthotics Night-time Positioning Shorts“ udržující postavení kyčelních kloubů v průběhu noci

a „DM Orthotics Dorsiflex Socks“ určené k facilitaci dorziflexe chodidla

(www.dmorthotics.com).

Přiléhavá povaha oblečků spolu s elastickými vlastnostmi lycry poskytují zvýšenou

oporu, která má vést ke zlepšení posturální stability. Jsou zkonstruovány tak, že lycra poskytuje

směr určující tah, který napravuje abnormální posturu a pohyby (Knox, 2003, s. 71). Nevýhodou

oblečků z lycry však je určitý dyskomfort pacienta. Jedná se o problémy s oblékáním

a vysvlékáním, dřením oblečku, pocitem horka a především toaletou vedoucí v některých

případech až k inkontinenci (Rennie et al., 2000, s. 6; Nicholson et al., 2001, s. 390; Flanagan et

al., 2009, s. 204).

2.5 Další Existují i další oblečky využívané v terapii DMO. Teorie a výzkum zabývající se těmito

oblečky nejsou plně zpracovány, a proto se jimi tato práce zabývá pouze okrajově.

Mezi takovéto oblečky patří například SPIO (Stabilizing Pressure Input Orthoses). Jedná

se o oblečky z materiálu podobného lycře. Jsou určeny k poskytnutí hlubokého tlaku

prostřednictvím komprese tak, aby zlepšovaly pozici končetin, uvědomování si vlastního těla,

stabilizaci kloubů, preciznost aktivace svalů a celkově preciznost pohybu (Aetna – Clinical

22

Policy Bulletins, 2008). Celotělový obleček se nazývá „SPIO TLSO with Rigid Stays“ (Obrázek

6).

Obrázek 6 SPIO TLSO

(http://www.spioworks.com/product/6/tlso-with-rigid-stays) [24.3.2015]

Jedná se o obleček opatřený párem odstranitelných rigidních opěr, které pomáhají při chabé

aktivaci posturálních svalů, slabosti pacienta nebo při poruše rovnováhy a koordinace. Zadní

panel je možné vyměnit za neoprenový nebo termoplastový. Je určen pro pacienty s DMO,

hypotonií, muskulární atrofií, Downovým syndromem a atetózou. Také nabízejí „Upper Body

Orthoses“ a „Arm Orthoses“ pro horní končetiny, „Lower Body Orthoses“ a „Leg Orthoses“

pro dolní končetiny (www.spioworks.com).

Stránky Centrum Rehabilitacji Euromed – Adeli suit, Cerebral Palsy nabízejí novou

modifikaci Adeli Suit pod názvem Eurosuit. Je vyroben z vysoce kvalitního, odolnějšího

přírodního materiálu, takže je prodyšný a zajišťuje pacientovi komfort při terapii. Snižuje riziko

odřenin. Zároveň se lépe obléká (www.euromed.pl).

Dalšími jsou oblečky Second Skin, které představují celou řadu dynamických dlah

určených pro použití posturální, celotělové, v oblasti horních nebo dolních končetin při léčbě

dětí, adolescentů nebo dospělých s DMO. Jsou vhodné pro pacienty s jakoukoliv formou DMO,

23

nezávisle na stupni jejich postižení. Rozsáhlejší posturální nebo celotělové dlahy jsou určeny

pro pacienty, u kterých je hlavním cílem nastavení páteře nebo schopnost sezení, kontrola hlavy,

vstávání, stání nebo chůze, posturální kontrola a uvědomování si vlastního těla. Celotělový

obleček se nazývá „Body Splint“ (www.secondskin.com) (Obrázek 7).

Obrázek 7 Second Skin - Body splint

(http://www.secondskin.com.au/Content/Products/Dynamic-Splints/Core-Stability-Splint)

[10.3.2015]

24

3 Princip použití Oblečkové metody obecně jsou navrženy tak, aby pohyb naváděly správným směrem

a usnadnily jeho provedení. Jejich úkolem však není provádění pohybu místo pacienta (Koscielny

I., 2004, s. 9). Nejsou ani uzpůsobeny k tomu, aby byly pasivní oporou trupu, rovněž neprovádí

pohyb končetin bez účasti pacienta. Jsou vyrobeny tak, aby flexibilně pomáhaly zlepšit nastavení

postury a postavení kloubů (www.theratogs.com).

Podle Isabely Koscielny, autorky metody TheraSuit, je na oblečkových metodách

unikátní, že jsou schopny pacientovi zajistit dynamickou korekci. Znamená to tedy, že i když

neustále facilitují správné postavení a pohyb, umožňují také udělat chybu. Pacient se tak učí

novým věcem přirozeným způsobem, na základě vlastní zkušenosti (Koscielny I., 2004, s. 10).

Oblečkové metody jsou součástí komplexních programů zahrnujících množství intervencí

s vysokou frekvencí. Typická frekvence běžných fyzioterapeutických sezení ambulantních

pacientů s DMO není přesně doložená. Poslední dobou se však pozornost obrací

k potencionálním benefitům intervencí, které propagují intenzivní dávku terapie (Bailes et al,

2010, s. 76). Například pro svou studii A. F. Bailes zařadila terapii čtyři hodiny denně, pět dní

v týdnu po dobu tří týdnů (Bailes et al, 2011, s. 138). Kromě oblečkových metod do této skupiny

patří například i intenzivní manuální terapie, intenzivní aqua terapie, intenzivní fyzická terapie

a intenzivní neurodevelopmental treatment (NDT). Velká část specialistů si pod názvem

intenzivní terapie představí fyzioterapii, která trvá několik hodin a opakuje se několik dní v týdnu

po dobu pár týdnů. Popřípadě kombinaci různých metod v rámci jednoho terapeutického sezení.

Termín intenzivní terapie opravdu znamená intenzivní cvičení nebo trénink. Dle autora Richarda

Koscielny je však postavena na principech založených na fyziologii člověka. Mezi tyto principy

patří progresivní nárůst zátěže, individualita, specifita, doba neužívání, střídání těžkého a lehkého

a periodicita. Hlavní úlohou intenzivní terapie je maximalizace efektu intenzivní stimulace

na všechny systémy lidského těla. Pokud chce terapeut dosáhnout funkčních změn, musí mít

stimulace dostatečně velkou intenzitu, aby indukovala fyziologickou odpověď organismu. Je

důležité si uvědomit, že intenzita cvičení nezáleží pouze na délce samotného cvičení, ale i

na dalších faktorech, jako jsou délka odpočinku mezi cvičeními, počet cviků, počet opakování,

počet setů, velikost odporu, technická obtížnost a komplexnost cvičení. Zvýšit intenzitu můžeme

tedy změnou kteréhokoliv z těchto faktorů. Autor uvádí, že po absolvování intenzivního cvičení

nastupuje vyčerpání. Celý organismus odpočívá a regeneruje. Očekává další zátěž a připravuje

25

všechny systémy na hrozící stres. Zvyšuje se kapacita plic, svalová síla a energetické zásoby

organismu. Tato fáze se nazývá superkompenzace. Následuje fáze adaptace, kdy v průběhu

dalšího sezení pacient může pracovat více, déle a je schopen vykonat komplexnější úkony. Pokud

chceme dosáhnout žádaných výsledků, musí být další terapeutické sezení ve fázi

superkompenzace. Nevýhodou intenzivní terapie je často krátkodobé trvání pozitivních změn,

někdy se jedná pouze o pár měsíců. Jelikož je principem tohoto léčení přistupovat k pacientům

stejně jako ke zdravým lidem, je nutné – jako při každém tréninku – s cvičením pokračovat

i v domácím prostředí. To je bohužel jeden z hlavních důvodů, proč výsledky terapie nemají

dlouhého trvání. Richard Koscielny uvádí, že si tento návrat zpět můžeme také vysvětlit

za pomoci znalostí zásad motorického učení. Během terapie trvající pár týdnů dojde pouze

ke generalizování pohybu, ale k jeho automatizaci by bylo potřeba několika měsíců, ne-li let,

opakování nově naučeného pohybu. Důležité je, že i když intenzivní terapie umožňuje pacientům

pouze krátkodobý efekt, je velice povzbuzující, že tohoto efektu lze vůbec dosáhnout a

při správném vedení si jej také udržet. Především pro pacienty frustrované nedostatečným

postupem terapie po mnoho let je tento rychlý pokrok nadějí do budoucna (Koscielny R., 2004, s.

40–42).

Dle autorky kazuistiky Elizabeth Dattore je na těchto metodách také neotřelé to, že

využívají mimo jiné i silového posilování, což je při rehabilitaci pacientů s DMO mezi specialisty

značně kontroverzní otázka. Uvádí, že diskuze pravděpodobně vznikly kvůli starší teorii,

propagované především Bobath terapeuty. Ta je založena na faktu, že posilování vede k zvýšení

ko-kontrakce, spasticity a asociovaných pohybů a tím k narušení motorické kontroly. Mnoho

terapeutů se tedy zdráhá využít posilování ze strachu, že dojde právě k nárůstu spasticity

a abnormálních pohybových vzorů (Dattore, 2004, s. 3). Kromě toho mnoho specialistů věří, že

slabost není pro pacienty signifikantní problém, zvýšení síly nevede k zlepšení funkce, většina

pacientů není schopna k trénování svaly dostatečně kontrolovat, zvýšení síly vede k zvýšení

spasticity a že posilovací programy vedou pouze k hypertrofii svalů, ale nemají žádný efekt

na nervovou soustavu (Koscielny R., 2004, s. 12). Tudíž v současné době nejsou akceptovány

žádné techniky, které dokumentují efektivnost posilování v léčbě DMO (Dattore, 2004, s. 3).

Zároveň se však již rozvíjí nový model motorické rehabilitace založený na poznatcích získaných

zkoumáním poškození mozkových lézí a možnostech jejich adaptace a dále na objevech v oblasti

výzkumu motorického učení, motorické kontroly, biomechaniky a vědy o cvičení. Důraz je tedy

26

kladen na trénování motorické kontroly s cílem rozvoje motorických dovedností a flexibility

výkonu, na prevenci negativní adaptace měkkých tkání a na zvýšení síly, vytrvalosti a tělesné

způsobilosti (Blundell et al., 2003, s. 49). Svalová síla je totiž pro jedince s disabilitou klíčová,

mnohdy více než pro zdravého. Například chůze pacienta s DMO je energeticky třikrát náročnější

než běžná chůze. Pomocí chirurgických intervencí je sice možné snížit svalový tonus a zlepšit

postavení kostí, to však často nestačí k naučení se novým dovednostem, jako je chůze, otáčení se

nebo sezení. Je zapotřebí především vyvinout sílu ke kontrole svalů a celého těla. Dle autora

Richarda Koscielny mnoho studií dokazuje, že:

- I pacient s mírnou formou DMO má signifikantně redukovanou svalovou sílu, spojenou

s určitým stupněm slabosti. Zdá se, že slabost má dokonce silnější spojitost s úrovní

motorické funkce daného pacienta, než běžné symptomy jako jsou spasticita nebo

svalová ztuhlost.

- Jedinci s DMO mohou zvětšit svou sílu a zlepšit pasivní pohyb pomocí silového

tréninku.

- Jedinci s DMO mohou zvýšit sílu ve většině, ne-li ve všech, svalech stejně rychle jako

jedinci bez mozkové léze.

- Neexistuje důkaz, že posilování vede k navýšení spasticity.

Aby došlo ke zlepšení funkce, je nutné sílu zvýšit ve více svalových skupinách. Silový trénink je

nejvíce efektivní, když je spojen s dalšími aktivitami, cvičením nebo terapeutickými

intervencemi. Je nutné neplést si silové posilování se zvedáním závaží. V rámci terapie pacientů

s DMO se jedná pouze o odporovaný pohyb za využití jejich vlastní váhy (Koscielny R., 2004,

s. 12–13). Na toto téma byl také proveden systematický přehled paní profesorkou Karen J. Dodd

et al. Autoři poukazují na nedostatek kvalitních studií, nicméně stávající studie potvrzují, že

silové posilování zvyšuje svalovou sílu u pacientů s DMO a nemá žádné nežádoucí účinky, jako

je například nárůst spasticity (Dodd et al., 2002, s. 1163).

3.1 TheraSuit Metoda spočívá v nošení oblečku během intervence a není potřeba jej nosit i při běžných

denních činnostech (Bailes et al., 2011, s. 138). Ve spojení s intenzivním terapeutickým

programem se TheraSuit zaměřuje na vývoj motoriky, posilování, vytrvalost, pružnost,

27

rovnováhu a koordinaci. Intenzivní terapeutický program sestává z fyzioterapie a ergoterapie,

doplněné například o aquaterapii a/nebo hipoterapii (Tabulka 1, Příloha 1) (Datorre, 2004, s. 5).

Klíčovým prvkem terapie je posilovací program vytvořený dle individuálních potřeb, síly

a oslabení konkrétního pacienta. Navýšení síly se obvykle odráží v každodenních funkčních

aktivitách, které většinou následují po posilovacích cvičeních anebo se s nimi kombinují

(www.suittherapy.com). Obvykle se na začátku terapie TheraSuit používá jako opora

pro oslabené svaly. S postupným zlepšením pacienta se gumičky utahují více a následně slouží

jako odpor pohybu, což vede k posilování daných svalů (Koscielny R., 2004, s. 14).

Obleček TheraSuit je součástí programu nazvaného TheraSuit Method, což je intenzivní

fyzické cvičení. TheraSuit Method se může provádět také bez oblečku. Nicméně Isabela

Koscielny uvádí, že při porovnání dvou skupin pacientů, jedna s oblečkem a druhá bez, dosáhla

skupina s oblečkem svých výsledků rychleji a s větším funkčním zlepšením (Koscielny I., 2004,

s. 11). V rámci TheraSuit Method je možné zařadit dvě verze cvičebních jednotek „universal

exercise unit” (UEU), známé jako „monkey cage” a „spider cage”. „Monkey cage“ v překladu

„Opičí klec“ využívá UEU se systémem kladek a závaží sloužících k izolaci funkce a posílení

vybrané svalové skupiny bez kompenzační účasti jiných svalů (Obrázek 16, Příloha 6). „Spider

cage“ v překladu „Pavoučí klec“ rozšiřuje UEU o osm elastických provazů, které se připevní

na opasek (Obrázek 17, Příloha 6). Umožňuje tak pacientovi prožít nezávislý pohyb bez tělesné

zátěže a asistovaný pohyb jako například vstávání, kvadrupedální poloha, dřepy nebo skákání

(Dattore, 2004, s. 9).

Absolutní kontraindikace je subluxace kyčelního kloubu větší než 50% a těžká skolióza.

Relativní kontraindikace je onemocnění srdce, subluxace kyčelního kloubu, hydrocephalus,

diabetes mellitus, poruchy funkce ledvin a hypertenze.

Výhody TheraSuit zahrnují:

- externí stabilizace,

- normalizace svalového tonu,

- co největší možné přiblížení těla normálu,

- normalizace chůze,

- zajištění taktilní stimulace,

- ovlivnění vestibulárního systému,

- zlepšení rovnováhy,

28

- podpora chabých svalů,

- udávání odporu silným svalům, aby se zvětšila jejich síla,

- napomáhání snížení rozsahu kontraktur,

- oslabování nekontrolovaných pohybů při ataxii a atetóze,

- zlepšení koordinace,

- zlepšení funkce (www.suittherapy.com).

3.2 Adeli Suit Adeli Suit je obleček určený k poskytnutí odporu pacientovu pohybu. Zpočátku je odpor

minimální, zvětšuje se postupně každou následující terapii v závislosti na kondici pacienta. Délka

trvání jedné terapie se také postupně navyšuje. Na počátku se jedná o 25 až 30 minut, na konci 45

až 90 minut s přestávkami k odpočinku. U terapie jsou vždy přítomni nejméně dva terapeuti.

Poskytovatelé uvádí, že každé terapii předchází série příprav, které slouží k tomu, aby

oslovily oslabené vzpřimovací reflexy, jež jsou potřebné pro následnou terapii. Tyto intervence

závisí na míře postižení. Pokud se jedná o lehkou formu, pak se přípravné procedury zaměřují

na co největší možnou relaxaci spastických svalů a zároveň stimulaci těch hypotonických

v kombinaci s úpravou medikace. Také se dále kombinují například s homeopatií

a homotoxikologickou léčbou. Pokud se ovšem jedná o těžkou formu postižení, pak se předešlé

terapie nahrazují třeba mikropolarizací mozku a spinální míchy a/nebo léčbou neuropeptidem

arginin-vazopresinem. Poslední zmíněná metoda usiluje o zlepšení funkčního stavu mozku,

o normalizaci vztahů kortex-subkortex a supraspinálních jevů a o aktivaci trofických změn

v nervovém systému. Dále u obou typů postižení je vhodné navštívit psychologa, aby u pacienta

vzrostla motivace a zároveň aby přispěl k tomu, že pacient, popřípadě i jeho rodiče, mají správný

náhled na terapii a předpokládané výsledky (www.adeli.gr).

Dle poskytovatelů by se terapie Adeli Suit měla zabývat otázkami:

- normalizace svalového tonu (korekce tonických posturálních reflexů),

- korekce vadného schématu opěrného a svalového aparátu (končetin, páteře, apod.),

- zlepšení mobility kloubů,

- ovlivnění slabosti (hypotonie, atonie) svalových skupin,

- formování vestibulárních a antigravitačních reakcí, statické a dynamické stability

(rovnováha a prostorová orientace),

29

- zlepšení svalového a kloubního vnímání (propriocepce a pohybocitu) a také taktilního

vnímání,

- zlepšení opor končetin a jednotlivých segmentů,

- rozvíjení zručnosti horních končetin a rukou (jemná motorika),

- zlepšení funkce kardiovaskulárního, respiračního a dalších systémů.

Poskytovatelé dále uvádí, že při nácviku motorických funkcí je důležité dodržovat

principy vývojové kineziologie. Pořadí jednotlivých cviků je více méně určeno. Začíná se hlavou,

následuje horní část trupu, dolní část trupu a nakonec se přechází na končetiny. K postupu

na další funkci však není nutné, aby předešlá byla naprosto perfektně zvládnutá. I při normálním

vývoji dítěte je běžné, že komplexnější aktivity převládnou dříve, než jsou ty předešlé dokonale

zvládnuté. Všechny druhy aktivit, včetně stoje a chůze, by se měly nacvičovat současně. Není

vhodné jednotlivé pohyby trénovat izolovaně po delší dobu, obzvláště pokud pacient není

schopen tyto pohyby vykonat koordinovaně. Je zde nebezpečí, že by si tyto patologické

pohybové vzorce mohl zafixovat.

Adeli Suit terapie začíná v poloze vleže na zádech, nácvikem správných motorických

vzorů. Terapeut věnuje pozornost především vadným synkinézám, synergiím a pozici hlavy.

V první řadě je důležité trénovat pozici hlavy z důvodu zvládnutí vzpřimovacích reakcí.

Na zádech pacient nadzvedává hlavu a otáčí s ní do stran. V pozdějším stadiu to pacientovi

pomůže při přetáčení a samostatném sedu. Následuje poloha na břiše, kdy má pacient za úkol

udržet hlavu a hrudní část páteře vzpřímené. Poté se pacient učí dalším dovednostem, jako jsou

izolované pohyby končetinami a hlavou bez pomoci, opora o dlaně a obnovení pohybu v kyčlích.

To vše v rámci Korekčního cvičení I. V rámci Korekčního cvičení II se pacient učí správnému

sedu. Důležité je, aby se pacient naučil správné symetrické pozici hlavy, ramen a pánve.

Motorické návyky je dobré trénovat současně s korekcí špatného nastavení hrudníku a končetin.

Následuje trénink volného pohybu horních končetin v prostoru. Dalším krokem je nácvik stoje

a následně i chůze. Obojí nejprve s oporou a poté bez. Pokud již pacient zvládá chůzi, jako

poslední se vylepšuje délka kroku, rytmus chůze, začátek a zastavení pohybu, otočky v prostoru

apod.

Adeli Suit je spolu s Adeli Treatment Methods součástí programu Adeli Approach. Adeli

Treatment Methods představuje speciální set vzorových cviků, které se provádějí v oblečku Adeli

Suit. Set cviků je vybírán individuálně v závislosti na druhu postižení, věku a celkové kondici

30

pacienta. Také jsou zde zařazeny některé cviky, které se provádějí před nasazením oblečku. Celý

program zahrnuje kromě cvičení v oblečku mnoho jiných metod, jako jsou například terapeutické

masáže, terapeutická akupunktura, biofeedback, posilování trupu a končetin a mnohé další

(adeli.gr).

3.3 TheraTogs Aplikuje se v závislosti na požadovaném výsledku. Dle internetových stránek výrobce se

správné použití odvíjí od terapeutovy znalosti „Muscle Balance theory“ Shirley Sahrmanna,

popřípadě od znalosti teorie o zkrácených tkáních. Ta říká, že příčinou zkrácení svalů může být

i paradoxně jejich dlouhodobé protažení. Následně zkrácené svaly vedou k patologiím v oblasti

posturální kontroly a pohybových strategií. Terapeut musí vzniklou patologii odhalit a za pomoci

TheraTogs se jí zabývat. Z teorie o zkrácených tkáních vyplývá, že nemá smysl tyto tkáně

protahovat, protože se tak pouze podpoří patologický vzor. Pokud dítě od nesprávných vzorů

neupustí, vede to následně ke kontrakturám a deformitám. Je tedy nutné pracovat právě na změně

pohybových strategií. Pokud zlepšíme posturální nastavení, povede to k zlepšení opěrné báze

po celý den.

Při použití TheraTogs je cílem terapeuta nastavit svaly do jejich optimální délky. Nejprve

musí zkrátit prodloužené svaly a následně protáhnout zkrácené. Jde o to nabídnout novou,

efektivnější pohybovou strategii a následně teprve odbourávat existující. Obleček je navržen tak,

aby zajistil základ pro posturální oporu. Gumičky se na obleček přikládají dle teorie o zkrácených

tkáních, a to tak, aby vyvolaly zlepšení nastavení postury a upravily opěrnou bázi. Po jejich

aplikaci se zlepší i zatížení. Obleček může být použit k facilitaci extenze trupu, redukci rotace

horního trupu, facilitaci flexe trupu/redukce opisthotonu nebo facilitaci extenze trupu a kyčle.

Dále výrobci uvádějí, že spíše než k protáhnutí zkrácených svalů vede terapeutické

používání TheraTogs k ovlivnění vadných pohybových strategií, které danou dysbalanci svalů

vyvolávají. Výsledků dosahuje pomocí:

- optimalizace funkční opěrné báze – zahrnuje chodidla a kolena ve stoji, popřípadě

pánev vsedě,

- zlepšení klidové postury – poloha, z níž pacient zahajuje pohyb, která je následně

vývojově i kineziologicky vhodnější,

- zlepšení funkčního postavení a stability trupu a pánve nebo lopatky,

31

- zkrácení ochablých svalů prostřednictvím gumiček a tím zlepšení jejich práce,

- zvýšení úrovně senzorického vnímání a tudíž i nábor ochablých svalů působením

na mechanoreceptory kloubů,

- zlepšení posturální kontroly propojením trupu a pánve.

Často se stává, že pacienta běžné činnosti v novém nastavení trupu značně vyčerpávají.

Antigravitační svaly jsou zapojeny do pohybu novým způsobem a v kratší délce. Terapeut by měl

pacientovi poskytnout odpočinek občasným uvolněním některých zásadních gumiček

(www.theratogs.com).

TheraTogs se používá několik hodin denně i při běžných činnostech. Například Ann

Flanagan et al. při své studii aplikovali tento obleček 12 týdnů, 10 až 12 hodin denně. V průběhu

prvních 2 týdnů, na doporučení výrobce, nosil pacient pouze vestu a kraťasy, aby si na tento

systém pacient a jeho rodina zvykli. Zbylých 10 týdnů byl doplněn o gumičkový systém

dle indikace (Flanagan et al., 2009, s. 202).

3.4 Dynamic Movement Orthotics Tyto ortézy působí jako strategicky umístěná opora, která napřimuje tělo pacienta. Tato

nová pozice stimuluje senzorický systém těla, působí na centrální nervový systém a zajišťuje

svalům možnost pohybovat se v novém optimálním nastavení.

Jsou určeny k nošení během terapie a také během běžných denních činností. Z důvodu

nutné adaptace pacienta se délka nošení postupně prodlužuje, až je nakonec schopný ortézu nosit

po celý den. Na noc se sundává, pokud se nejedná o „DMO night-time positioning shorts“. Vše

se odvíjí individuálně podle pacienta, v závislosti na jeho stavu a cíli, kterého chce dosáhnout.

Většinou pacient nosí ortézu celodenně po dobu několika let (www.dmorthotics.com).

Autor kazuistiky Martin J. Watson uvádí, že mechanismus působení není úplně známý,

nicméně se došlo k závěru, že:

- má pozitivní efekt na protahování tkání a vytváření nových vzorů: ortéza poskytuje

lehký dlouhotrvající stretch zkrácených měkkých tkání a zároveň vede končetiny

k tomu, aby zaujaly novou funkční pozici,

- poskytuje elastický tlumící efekt: u pacientů s mimovolními pohyby zajišťuje externí

tlumící efekt,

- poskytuje externí oporu – exoskelet: slabým pacientům zajišťuje externí podpěru,

32

- motivační efekt z důvodu nové, neotřelé intervenční strategie,

- zlepšení senzorické zpětné vazby (Watson et al., 2007, s. 754).

4 Dostupnost v České republice V rámci České republiky terapii TheraSuit nabízí z větších center lázně Klimkovice

pod názvem Klim Therapy. Tato speciální pohybová terapie je určena pro děti od 2 do 17 let.

Lázně nabízí tři programy: Kompletní samoplátecký program na dva nebo čtyři týdny,

Ambulantní samoplátecký program a Doplňkový program při lázeňské komplexní nebo

příspěvkové léčbě. Jen pro představu jsou uvedeny aktuální ceny z roku 2015, tj. roku sepsání

této práce. Cena Kompletního samopláteckého programu na dva týdny se pohybuje okolo 50 000

Kč, na čtyři týdny okolo 100 000 Kč. Pro příklad léčebný program na dva týdny obsahuje vstupní

a výstupní lékařskou kontrolu spolu s jedním kontrolním vyšetřením během pobytu, dvacet

individuálních léčebných tělesných výchov (dále jen LTV) včetně zaškolení doprovodu trvajících

15 minut, deset nadstandardních indivduálních LTV Klim-Therapy trvajících 2,5 hodiny, deset

jodobromových koupelí a suchých zábalů, šest skupinových LTV v bazénu a deset

oxygenoterapií (www.sanatoria-klimkovice.cz). Mezi další poskytovatele patří různé denní

stacionáře pro jedince s postižením, asociace a další. Například organizace ALKA, o. p. s.,

Příbram, která TheraSuit zahrnula do programu návazné služby Sociální rehabilitace Therasuit

a fakultativní služby Pohybová terapie Therasuit. Je nabízena pacientům ve věku 1–64 let.

Služba probíhá ve dvou až třítýdenních blocích. Metoda je poskytována 1,5 hodiny denně v rámci

základní činnosti služby nebo návazně na ni (www.therasuit.cz). Také nestátní zdravotnické

zařízení Complex Therapy ve Zlíně nabízí terapii TheraSuit. Dle jejich internetových stránek se

jedná o jednu z nejúčinnějších a nejmodernějších metod terapie neurologických pacientů.

Z dalších jsou to Centrum Hájek ve Šťáhlavicích, Neurorehabilitační kliniku AXON Praha

(www.suittherapy.com) a další.

Co se týče metody Adeli Suit, ta přímo v České republice poskytována není. Jejím

největším provozovatelem v nejbližším okolí České republiky je Adeli Medical Center

v Piešťanech na Slovensku. Toto centrum nabízí nepřeberné množství terapií v rámci léčby DMO

a mezi nimi i právě oblečkovou metodu Adeli Suit. Je velkým propagátorem intenzivní

neurorehabilitace (www.adeli-center.com). Mezi další velká centra zabývající se metodou Adeli

33

Suit bezpochyby patří také průkopnické centrum této metody – Euromed, rehabilitační centrum

v Mielnu v Polsku.

Nejbližší distributor TheraTogs je také v Polsku, tentokrát je to firma REH-RAD

(www.theratogs.com).

Firma DM Orthotics má sídlo ve Velké Británii (dmorthotics.com). Distribucí v rámci

České republiky se zabývá firma PROTEOR CZ, s. r. o., se sídlem v Ostravě (www.proteor.cz).

Další firmou je Protetika Štěpánová a spol., s. r. o. (www.protetika-stepanova.cz).

Kliniky firmy Second Skin se nachází také ve Velké Británii, dále v Austrálii a Irsku.

Na internetových stránkách si pacient pomocí formuláře může domluvit schůzku na některé

z těchto klinik, kde jej přeměří a za 6–8 týdnů je obleček připraven k vyzvednutí .

Co se týče oblečku SPIO, v Evropě jsou prodejci pouze ve Španělsku a Řecku

(www.spioworks.com). Tento obleček je ovšem možné jako jediný z uvedených si objednat

přímo z internetových stránek.

34

5 Diskuze Zájem o léčbu pacientů s DMO neustále stoupá a s ním stoupá i počet metod nabízejících

až neuvěřitelné výsledky. Není divu, incidence tohoto onemocnění v posledních cca 30 letech

pomalu narůstá. Největší podíl na tomto faktu má pravděpodobně pokrok v intenzivní

neonatologické péči, která umožňuje přežít narůstajícímu počtu vážně ohrožených novorozenců

(Živný, www.neurocentrum.cz).

5.1 Zařazení metod

Vzhledem k počtu intervencí zabývajících se léčbou DMO vzniká snaha o jejich

kategorizaci. Nové metody se většinou zařazují do skupiny komplementárních a alternativních

terapií (CAM – Complementary and Alternative Medicine). CAM byla Národním centrem

pro Komplementární a alternativní medicínu definována jako „skupina rozmanitých systémů,

postupů a produktů lékařské a zdravotnické péče, které v současné době nejsou považovány

za součást klasické konvenční léčby“ (Liptak, 2005, s. 156). Tomuto názoru oponují autoři

Dr. Fontanarosa a Dr. Lundberg, kteří tvrdí, že alternativní medicína neexistuje. Existuje pouze

medicína vědecky prokázaná a podložená solidními důkazy na základě principů evidence-based

medicine a v opozici k ní medicína neprokázaná, pro jejíž uznání vědecké důkazy chybí

(Fontanarosa, Lundberg, 1998, s. 1618). I přes podobná vyjádření odborníků, z 213 dotázaných

rodin 56% uvedlo, že jejich dítě v minulosti podstoupilo nějakou metodu ze skupiny CAM.

Častěji se jednalo o děti mladšího věku, s větším motorickým postižením, například kvadruplegií.

Naopak schopnost komunikace, způsob přijímání potravy a jemně motorické funkce se nezdají

být prediktivní pro přistoupení k CAM.

Doporučení určité terapie se k rodičům dostávalo z mnoha zdrojů. Z 25 % to byli známí

a členové rodiny, 16 % terapeuti, 14 % praktičtí lékaři a 7 % hledalo informace na internetu.

U většiny z nich důvodem jejich volby není, že by nevěřili tradiční terapii. Spíše doufají, že to

může napomoci zlepšení životní úrovně jejich dětí a zároveň podpořit výsledky běžné léčby

(Hurvitz et al., 2003). Poskytovatelé péče by si proto měli rozšířit své povědomí o metodách

CAM, aby se mohli stát dobrými poradci v této problematice. Měli by si také uvědomit, že

pro klinickou praxi je především důležité, aby propojovala individuální klinické zkušenosti

s nejlepšími dostupnými klinickými poznatky, pokud možno ze systematických přehledů.

35

Péče o nemocné by tedy měla být založena v co největší míře na důkazech. Při výběru

terapie je nutno zohlednit, zda existuje přesvědčivý důkaz, že daná terapie je efektivní

ve snižování morbidity, její přínosy převažují nad riziky, náklady spojené s léčením jsou rozumné

ve srovnání s očekávanými výsledky a daná terapie je praktická, přijatelná a proveditelná (Liptak,

2005, s. 162).

5.2 Důkazy efektivity Je potřeba zabývat se především systematickým přehledem intervencí určených k terapii

DMO. Autoři I. Novak et al. v roce 2013 zhodnotili 166 studií zabývajících se léčbou této

diagnózy. Studie byly zařazeny, pokud alespoň 25 % účastníků byly děti s DMO s jakýmkoliv

podtypem tohoto onemocnění. Využit byl GRADE systém doplněný o Evidence Alert Traffic

Light System, což znamená, že intervence byly rozděleny do tří skupin barevně rozlišených

dle barev na semaforu. Z oblečkových metod byl zařazen Therasuit. Výsledkem intervence mělo

být zlepšení funkcí hrubé motoriky. V závěru autoři tuto metodu zařadili do skupiny žlutých

metod, spolu s dalšími 70 % intervencí (Obrázek 18, Příloha 7). Jedná se o metody, které měly

nižší úroveň důkazů o jejich účinnosti, anebo se jednalo o důkazy nejednoznačné. Konkrétně

problémem oblečkových metod je především protichůdnost důkazů a jejich nízká kvalita. Autoři

tedy poukazují na nutnost dalšího zkoumání této problematiky a spíše tuto metodu nedoporučují

(viz Obrázek) (Novak et al., 2013). Autor nesystematického přehledu komplementárních

a alternativních metod zahrnul do studie naopak Adeli suit. Ve výsledku uvádí, stejně

jako předchozí autoři, že je nedostatek důkazů svědčících pro anebo proti užívání oblečku

(Liptak, 2005).

Jak bylo řečeno výše, evidence důkazů o efektivitě oblečkových metod je nejednotná

a nízké úrovně. Jelikož se jedná o metody poměrně nové, neexistuje ani žádná kniha ucelující

pohled na tuto problematiku. Zároveň jakékoliv zdroje v českém jazyce jsou také k nenalezení,

čímž se vyhledání informací pro rodiče pacientů stává ještě obtížnějším. Většinu informací

o těchto metodách je bohužel možné získat pouze ze stránek výrobců. Není však jisté, do jaké

míry jsou tyto informace relevantní a vědecky ověřené. Každý výrobce se zároveň ani slovem

nezmiňuje o existenci jakýchkoliv jiných druhů oblečků, a je tedy dosti obtížné oblečky

jakýmkoliv způsobem porovnat. Nicméně ze základních informací můžeme určité závěry

vyvodit. Metody TheraSuit a Adeli suit jsou si vesměs podobné. Obě jsou založeny na principu

36

gumiček propojujících základní set, který obsahuje kraťasy, vestu a další části pro končetiny

a popřípadě i hlavu. Hlavním rozdílem je počet terapeutů účastnících se terapie. Zatímco

u metody TheraSuit se jedná o jednoho terapeuta, metoda Adeli Suit uvádí minimálně dva

terapeuty. Principem aplikace oblečku je především mít jej oblečený během terapie. Není tedy

nutno jej více používat při běžných denních činnostech. Metoda TheraTogs, DM Orthotics

a celkově oblečky z lycry jsou naopak postaveny na principu celotělového oblečku, který je

doplněn o popruhy sloužící k zamíření korekce přímo do místa problému. Rozdíly mezi nimi jsou

ve střihu, doplňujícím materiálu a také ne všechny mají otvor sloužící k usnadnění toalety

pacientů. Oblečky Second Skin mají navíc ještě pevné vyztužení z různých materiálů. Principem

jejich použití je nosit je několik hodin denně; pokud to pacientovi nečiní problém, tak po celý den

s výjimkou noci. Například autoři E. M. A. El-Kafy et al. ve své studii uvádí, že probandi nosili

TheraTogs 12 hodin denně, 5 dní v týdnu po dobu 12 týdnů (El-Kafy et al., 2014). Znamená to

tedy, že jsou používány jak během terapie, tak i mimo ni.

Jistou komplikací při vyhledávání informací ohledně oblečkových metod je jejich

nejednotná klasifikace. V rámci studií se prolínají různé názvy, od názvů obchodních až

po názvy materiálů, ze kterých jsou oblečky ušity. Například autor článku v Aetna – Clinical

Policy Bulletins uvádí, že oblečková metoda je jedna, známá pod různými názvy jako jsou Adeli

Suit, Penguin Suit, Polish Suit, Stabilizing Pressure Input Orthoses, Therapy Suit, Therasuit,

a TheraTogs. O Dynamic Lycra Suit a Dynamic Movement Orthoses se vyjadřuje jako o jiném

oblečku. Při zpracovávání těchto údajů pak vznikají různá úskalí, kdy autor použije určitý název

oblečku a pak při prezentování úsudků z jeho studie, které by bylo možné zařadit obecně

k oblečkovým metodám, je nutno je zařadit pod určitý název oblečku. Studie autorů M. A.

Elshafey et al. se naopak zabývá účinností oblečku určeného pro posturální korekci, bez přesné

specifikace, o jaký obleček se jedná. Výzkumu se zúčastnilo 30 dětí se spastickou diplegickou

formou DMO ve věku 4 až 6 let. Děti byly rozděleny do dvou skupin. Kontrolní skupině byla

poskytována vybraná fyzioterapie zahrnující posilovací cvičení, nácvik rovnováhy, facilitaci

posturálního mechanismu a reakcí, cviky pro posturální korekci a stretching, a to po dobu 2

hodiny denně 3 dny v týdnu po dobu 3 měsíců. Experimentální skupina podstoupila stejnou

léčbu, avšak v oblečku. Posturální korekci obleček poskytnul na několika úrovních. Podpořil

funkci extenzorů kyčelního a kolenního kloubu za současného protažení flexorů těchto kloubů.

Dále byly přiloženy popruhy pro podporu přední skupiny svalů bérce a protáhnutí svalů lýtka,

37

čímž se korigovalo equinózní a pronační postavení chodidla. Následovaly rotační popruhy

k nápravě vnitřní rotace v kyčelních kloubech. Popruhy spojující trup s dolní končetinou byly

nastaveny tak, aby vedly ke korekci anteverze pánve a tím i zvýšené bederní lordózy. Nakonec

trupové popruhy podpořily funkci extenzorů páteře a následně došlo k napřímení pacienta.

Výsledek byl měřen pomocí 3-D analyzátoru chůze. Obleček zlepšil posturu pacienta a také došlo

k zlepšení jeho jednoduchých pohybových aktivit. Dle autorů mnohonásobné opakování

správného pohybu přispělo k objevení nových propojení v rámci nervového systému

a facilitovalo používání těchto správných pohybových vzorů i do budoucna (Elshafey, 2014).

5.3 Studie zabývající se porovnáním terapií Vyvstává otázka, zda je účinnost terapií způsobena opravdu oblečkem, či má na této

skutečnosti větší podíl intenzita cvičebního programu. Touto problematikou se zabývají studie,

které porovnávají oblečkové metody s jinou intervencí při stejné intenzitě terapií. Patří

mezi ně studie autorů S. Bar-Haim et al., která se zabývala porovnáním účinnosti klasické

NDT/Bobath konceptu a metody Adeli Suit u 24 dětí rozdělených do dvou skupin. Bylo

prokázáno, že především intenzita terapie urychluje získávání motorických dovedností těchto

pacientů bez závislosti na zvolené intervenci. K porovnání účinnosti byl použit GMFM-66.

Signifikantní zlepšení bylo prokázáno po měsíci terapie u obou skupin a přetrvávalo až

do dalšího měření po devíti měsících. Zajímavé je, že nárůst GMFM-66 u metody Adeli suit byl

nejvyšší po prvním měsíci intenzivní terapie a pak se hodnota mírně snižovala. Naopak tomu

bylo u metody NDT, kdy hodnota stále narůstala (Bar-Haim et al., 2006).

Studie autorů M. K. Mahani et al. byla specifická tím, že porovnala použití dvou oblečků,

Adeli Suit a modifikovaného Adeli Suit a zároveň terapie NDT u 62 dětí se spastickou

a dystonickou formou DMO. Pod názvem modifikovaný Adeli Suit se skrývala úprava postupu

při terapii, kdy oproti běžné sestavě cviků v Adeli Suit zařadili autoři hravé a smysluplné aktivity

s cílem posílit její účinky. Pacienti tedy byli rozděleni do tří skupin a byla jim poskytována daná

terapie standardně 2 hodiny denně, 5 dní v týdnu po dobu 4 týdnů, tj. 20 sezení. Po této intenzivní

terapii navštěvovali 16 týdnů klasickou terapii. První měření ihned po intenzivní terapii prokázalo

jisté zlepšení u všech tří skupin, nicméně signifikantní rozdíly byly mezi modifikovanou verzí

Adeli Suit a Adeli Suit a také mezi modifikovanou verzí a NDT. Mezi NDT a Adeli Suit rozdíly

nebyly prokazatelné. Po 16 týdnech běžné terapie měření prokázalo mírný nárůst ve skóre GMF

38

u modifikovaného Adeli Suit a naopak pokles u metod Adeli suit a NDT. Nejlepší výsledek tudíž

měla metoda modifikovaného Adeli Suit (Mahani, 2011). Výrobci se však k tomuto poznatku

nevyjadřují a není tedy jasné, zda povede ke změně v chápání terapie v oblečku. Autoři studie El-

Kafy et al. se rozhodli porovnat účinky NDT terapie, NDT terapie doplněné o páskový systém

TheraTogs pro obě dolní končetiny a NDT spolu s TheraTogs a „ankle foot orthoses” (AFO)

na obou dolních končetinách. Na první pohled se zdá, že už je použito příliš intervencí, nicméně

ve výsledném měření dosáhla nejlepších výsledků třetí skupina s kombinací všech tří metod.

Použití kombinace spirálního páskového systému spolu s AFO vede k nápravě femorální

anteverze a kompenzační tibiální zevní rotace. To hraje důležitou roli v úpravě chůze,

prostřednictvím zlepšení plantární flexe a extenze kolene, čímž dojde k zlepšení rychlosti chůze,

kadence a délky kroku (El-Kafy, 2014).

Studie zabývající se porovnáním terapie v oblečku a bez něj se většinou shodují, že

terapie v oblečku je účinnější. Například autoři J. Alagesan a A. Shetty porovnávali konvenční

léčbu v oblečku a totožnou terapii bez něj. Terapie zahrnovala aktivní pohyby končetinami,

posilování svalů, stretching, cviky se zátěží, korekci abnormálního postavení a deformit, techniky

na zlepšení rovnováhy, facilitaci chůze, chůzi po schodech a další. Jednalo se vždy o 2 hodiny

denně po dobu 3 týdnů u 30 dětí ve věku 4 až 12 let. Výstupem bylo měření GMFM-88, které

prokázalo, že obleček v kombinaci s konvenční léčbou je při zlepšování funkcí hrubé motoriky

u dětí se spastickou diplegickou formou DMO efektivnější než samotná konvenční terapie

(Alagesan, Shetty, 2010). Dále studie autorů C. Elliott et al. se zabývala porovnáním ramenní

dlahy z lycry a kontrolní skupiny bez intervence. Měření se zúčastnilo 16 pacientů ve věku 8 až

15 let. Dlaha byla přiložena na jednu končetinu 6 hodin denně, 5 dní v týdnu po dobu 3 měsíců.

Po této terapii byly pohyby pacientů rychlejší, efektivnější a vyžadovaly méně sekundární

korekce. U dystonických pacientů došlo také k výraznému snížení trhavého pohybu (Elliott et al,

2010). Překvapivé byly výsledky studie autorů A. F. Bailes et al., kteří porovnávali užití

Therasuit s kontrolním oblečkem. Jako kontrolní verzi oblečku použili pouze kraťasy a vestu

bez elastických popruhů. Mezi skupinami nebyl zjištěn signifikantní rozdíl. Měření proběhlo u 20

dětí ve věku 3 až 8 let. Zajímavou veličinou měřenou v rámci této studie byla váha pacienta

v průběhu terapie. Rodiče se obávali zhubnutí svých dětí z důvodu intenzity terapie. Váha dětí

naopak stoupla přibližně o jeden kilogram, a to jak u experimentální, tak u kontrolní skupiny

(Bailes et al., 2011).

39

5.4 Studie zabývající se konkrétními oblečky

Další studie se zabývají pouze konkrétními oblečky bez porovnání s kontrolními

skupinami. Jejich výsledky většinou svědčí pro danou terapii, avšak úroveň jejich důkazů je nižší.

Metodě TheraSuit se věnuje studie autorky této metody, I. Koscielny. Vyšetřovala 20 dětí

ve věku 2 až 16 let. Intenzivní cvičební program zahrnoval cvičení v oblečku i bez něj 3 hodiny

denně, 5 dní v týdnu po dobu 3 týdnů. Funkční zlepšení bylo zjištěno u 92 % účastníků. Zlepšili

se v oblasti koordinace, síly, rozsahu pohybu, rovnováhy a motorické kontroly. V průběhu terapií

se 90 % naučilo samostatnému otáčení, 75 % samostatnému sedu, 49 % plazení, 39 %

samostatnému stoji, 33 % chůzi s pomocným zařízením a 21 % samostatné chůzi (Koscielny I.,

2004, s. 12). Další studií zabývající se Therasuit Method byla studie autorky A. F. Bailes et al.,

jež byla kazuistikou věnující se změnám způsobeným používáním Therasuit u 2 dětí.

Ke kvantifikaci ve stylu chůze a pohybových vzorů v průběhu chůze po intenzivním tréninkovém

programu byl použit 3-D analyzátor. U testovaných pacientů bylo zjištěno signifikantní zlepšení

stylu chůze, především zlepšení rychlosti a kadence. Jako největší prospěch použití Therasuit

uvádějí autoři zvýšení energetické účinnosti v průběhu chůze a jiných funkčních aktivit. Nicméně

zajímavé je, že v závěru autoři dodávají, že nebylo provedeno měření metabolické spotřeby,

a navrhují toto měření pro další studie (Bailes et al., 2010).

Bohužel důkazy týkající se metody TheraTogs jsou založeny na velmi malém množství

probandů, často se jedná o kazuistiky. Jednou z takových je studie autorů A. Flanagan et al., která

zkoumala působení tohoto oblečku u 5 dětí ve věku 7 až 13 let s diplegickou formou DMO

a stupněm I GMFCS. Probandi nosili TheraTogs 10–12 hod denně, po dobu 12 týdnů.

Dle doporučení výrobců první dva týdny nosili pouze obleček bez popruhů z důvodu adaptace.

Tuto informaci však výrobci na svých stránkách neuvádějí, a tak není zřejmé, zda se stejně

postupuje i před běžnou terapií. Ve výsledku autoři potvrzují účinnost TheraTogs v oblasti

zlepšení chůze, rovnováhy a funkčních schopností u některých dětí se stupněm I GMFCS.

Limitací této studie byl bezpochyby malý počet účastníků (Flanagan et al., 2009). V oblasti

kazuistik došlo k měření u pětiletého chlapce. Subjekt nosil obleček po dobu 4 týdnů minimálně

6 hodin denně. Výsledky této studie jsou neprůkazné, ale celkově potvrzuje hypotézu, že dochází

ke zlepšení v dynamice chůze. Rychlost chůze, kadence a báze opory se zlepšily, vtočení levého

palce se zmenšilo, ale délka kroku a doba kroku se nezměnily (Engelmeyer, 2007). Další

kazuistika se zabývala osmiletým chlapcem. Obecně se prokázalo zlepšení v kvalitě a efektivitě

40

chůze pacienta. Výsledky však byly dle autorů překvapivé. Očekávali, že změny v chůzi pacienta

budou více patrné, nicméně až do zpracování dat si nebyli jistí, zda se účinek oblečku potvrdí

(Rojas et al., 2008).

Také metoda DM Orthotics není dosud prokázána rozsáhlejší studií. Autoři M. J.

Matthews et al. se snažili identifikovat změny v chůzi a celkové mobilitě pacientů s DMO

po použití DM Orthotics Leggings. 8 pacientů ve věku 3 až 16 let se spastickou diplegickou

formou DMO nosilo tyto kalhoty 8 hodin denně po dobu 18 týdnů. Autoři došli k závěru, že je

pravděpodobné, že DM Orthotics Leggings mají do jisté míry nápomocný, facilitační a naučný

vliv na pohybové vzory pacienta. Poukazují však na nutnost dalšího zkoumání (Matthews et al,

2009). Studii se stejným počtem probandů, avšak s použitím celotělového oblečku DM Orthotics,

provedla C. Elliott et al. Věk pacientů byl mezi 5 a 11 lety a jednalo se o 7 pacientů s DMO a

jednoho s morbus Duchene. Autoři došli k zajímavému zjištění, že zlepšení v oblasti chůze

nemusí zákonitě znamenat zlepšení ve funkčních činnostech. Pacienti strávili v oblečku 6 týdnů,

6 hodin denně. U pěti pacientů došlo ke zlepšení proximální stability, nicméně k prokazatelné

změně v oblasti sebeobsluhy, mobility, sociální funkce nedošlo u žádného z nich (Elliott et al.,

2010).

Jednou z nejčastěji citovaných studií na téma oblečků z lycry je studie autorů J. H.

Nicholsona et al. z roku 2001. Týkala se 12 dětí ve věku 2 až 17 let s různou formou onemocnění

DMO. První dva týdny expozice oblečku pomalu narůstala a následných 6 týdnů děti obleček

nosily nejméně 6 hodin denně. Opět studie nepotvrdila zlepšení ve funkčních činnostech, jako je

sebeobsluha, mobilita, apod. Naopak u dvou pacientů bylo z důvodu oblečku potřeba více

asistence než běžně. Studie potvrdila, že obleček zlepšuje plynulost pohybu u dětí s atetózou

a ataxií. Autoři však uvádějí, že v případě pacientů se spasticitou dochází k nárůstu trhavosti

pohybu (Nicholson et al., 2001). Oblečky z lycry se také zabývala studie autorky V. Knox. Osm

pacientů nosilo obleček minimálně 4 hodiny denně po dobu 4 týdnů. Je to kratší doba, než byla

uvedena v předchozích studiích, autorka se tak snažila zmírnit nežádoucí vlastnosti oblečku.

Čtyři pacienti přestali během studie nosit jejich oblečky, tři z důvodu dyskomfortu a jeden kvůli

tomu, že zrovna obdržel jinou formu. Zbylí čtyři pacienti jej nosili déle než 4 hodiny denně. Bylo

u nich zjištěno zlepšení funkce, nicméně z důvodu malého počtu účastníků se nedají vyvodit

z této studie žádná statistická data. Všichni svůj obleček donosili, dokud z něj nevyrostli (Knox,

2003).

41

Článek autorů Matthews et al., 2011 „Spinal bracing for the child with neurological

dysfunction: is the future rigid?“ se zabývá použitím metody Dynamic elastomeric fabric

orthoses (dále jen DEFO) v terapii skoliózy způsobené právě onemocněním DMO. Autoři

poukazují na fakt, že nejčastějším řešením skoliózy na neuropatickém podkladě je korekční

sádrový obvaz s rigidní plastovou formou okolo, jež se často přikládá v celkové anestezii, aby

bylo možné dosáhnout posturálně správné pozice. Skolióza u pacientů s DMO není ojedinělá.

Ischemie mozku totiž často zapříčiňuje snížení sebeuvědomění těla a pacienti si nejsou tedy

schopni uvědomit, kde se nachází jejich centrum. Skolióza je u nich způsobena dysbalancí

spinálních svalů a jedná se o „C“ skoliózu. V prvotních stadiích se projevuje asymetrickým

sedem a v tuto dobu se jedná o posturální křivku, která může být jednoduše upravena pomocí

externí stimulace. Ortopedové nejčastěji v této fázi předepisují pacientovi rigidní korzet. Na tyto

korzety je i alternativní pohled, zda spíše prognózu nezhoršují. Poskytují totiž plnou oporu

spinálním svalům, ty pak nejsou potřeba při stabilizaci páteře a brzy ztrácejí svůj tonus. Naopak

DEFO poskytuje lehkou kompresi celého těla s odporem, aby došlo k facilitaci normálně

pracujících svalů, a přitom tvoří exoskelet pro oporu slabších svalových struktur asociovaných

s DMO (Matthews et al., 2011, s. 32 – 33).

5.5 Shrnutí výsledků výzkumů Co se týče systematického přehledu intervencí určených k terapii DMO, autoři I. Novak et

al., 2013, zařadili TheraSuit do metod, které nemají dostatek důkazů pro tvrzení, že jsou účinné

v oblasti zlepšení motorických aktivit, tudíž tuto metodu spíše nedoporučují. Ke stejnému závěru

došel i G. Liptak, 2005, ve svém nesystematickém přehledu, který mezi zkoumané metody

zařadil Adeli Suit.

Při porovnání oblečkových metod s metodou NDT, došli autoři Bar-Haim et al., 2006,

k závěru, že důležitá je intenzita programu nezávisle na typu zvolené terapie. Studie autorů M. K.

Mahani et al., 2011, také neshledala signifikantní rozdíly mezi metodami Adeli Suit a NDT.

Naopak však byl rozdíl mezi těmito dvěma terapiemi a modifikací Adeli Suit, která se týkala

hravějšího pojetí cvičební jednotky v rámci terapie v oblečku.

Důkaz o vhodnosti kombinování terapií podává studie El-Kafyho et al., 2014. Nejlépe

v této studii dopadli pacienti, kterým byla poskytnuta terapie metodou NDT v oblečku TheraTogs

pro obě dolní končetiny spolu s aplikací AFO také na obou končetinách.

42

Dále se studie zabývají porovnáním terapie v oblečku a bez něj. Mezi tyto studie patří

studie autorů J. Alagesan a A. Shetty, 2010, která potvrzuje účinnost oblečků. Také studie autorů

C. Elliott et al., 2010, došla při aplikaci ramenní dlahy z lycry ke stejnému závěru. Naopak však

studie autorů A. F. Bailes et al., 2011, která porovnávala terapii v oblečku TheraSuit a kontrolním

oblečku bez elastických gumiček, neprokázala signifikantní rozdíl mezi testovanými skupinami.

K potvrzení účinnosti metody TheraSuit došly dvě studie, a to jak práce samotné autorky

metody I. Koscielny, 2004, tak i studie autorů A. F. Bailes et al., 2010, která však byla provedena

pouze na dvou dětech. V rámci testování metody TheraTogs došly tři studie (Flanagan et al.,

2009; Engelmeyer, 2007; Rojas et al., 2008) k závěru, že je tato metoda účinná v oblasti zlepšení

parametrů chůze, avšak tyto důkazy jsou také vyvozeny pouze z malého vzorku probandů.

Zlepšení v oblasti chůze potvrzují také studie zkoumající metodu DM Orthotics (Matthews et al,

2009; Elliott et al., 2010). Autoři Elliott et al. však uvádějí zajímavý závěr, že zlepšení v oblasti

chůze nemusí zákonitě vést ke zlepšení ve funkčních činnostech. Studie J. H. Nicholsona et al.

popisuje obecně oblečky z lycry. Dochází k podobnému závěru jako Elliott et al., 2010, že

přestože došlo ke zlepšení plynulosti pohybu, nevedlo to k zvýšení soběstačnosti pacienta.

Naopak z důvodu jeho obtížného oblékání a vysvlékání potřebovali někteří probandi větší míru

asistence než obvykle. Zlepšení funkce u testovaných pacientů shledala také autorka další studie

V. Knox, 2003. Jednalo se však pouze o 8 probandů, kdy polovina z nich během studie od terapie

v oblečku ustoupila. Důvodem byl většinou dyskomfort pacientů.

Přestože účinky oblečků nebyly zdaleka ve všech studiích potvrzeny, někteří terapeuti se

vyjádřili, že preferují použití oblečku při terapii, protože jim poskytuje „další ruce“ k dosažení

lepších pozic v průběhu aktivit (Bailes et al., 2011). Také po celém světě stále přibývá center

nabízejících tyto metody. Konkrétně metoda TheraSuit je jediné zařízení tohoto typu, které je

v USA registrováno v FDA (Food and Drug Administration) v souladu se všemi podmínkami

a předpisy. V současné době tuto metodu používá více než 380 klinik okolo celého světa.

Zaškolených terapeutů je více než 2 900 a spolu se stovkami rodičů poskytují tuto terapii jak

ve speciálních centrech, tak i doma v běžném životě (www.suittherapy.com).

5.6 Názor rodičů Následným názorem rodičů na oblečkové metody se zabývají některé studie v rámci

svého výzkumu. Rodiče byli osloveni k vyjádření svého názoru formou dotazníkového šetření.

43

Jednou z těchto studií je výzkum autorů A. F. Bailes et al, kteří se zabývali metodou TheraSuit.

Všichni rodiče uvedli jistou míru dyskomfortu v průběhu terapie. Na otázku, zda si myslí, že je

terapie účinná, odpovědělo kladně z deseti rodičů experimentální skupiny sedm a tři si nebyli

jistí. Naopak co se týče kontrolní skupiny, pět rodičů z devíti uvedlo, že si nejsou jistí a čtyři

rodiče odpověděli záporně. Můžeme se jen domýšlet, čím to mohlo být způsobeno, vzhledem

k tomu, že prokazatelný rozdíl mezi terapiemi nebyl zjištěn. Jedna z možností vysvětlení je, že si

rodiče našli informace ohledně metody TheraSuit a zjistili, zda jejich dítě bylo zařazeno

do experimentální nebo kontrolní skupiny.

Názorem rodičů na TheraTogs se zabývala studie A. Flanagan et al. Většinou se rodiče

shodli, že oblékání bylo jednoduché. Také péče nebyla nijak složitá s mírnou limitací v oblasti

hygieny. Chůze a sebejistota se dle rodičů u pacientů zlepšila. Dále rodiče zaznamenali zlepšení

v oblasti funkčních aktivit, jako jsou vlézání a vylézání samostatně ze sprchy stejně jako

na obrubu chodníku, zvýšení účasti na aktivitách v tělocvičně a zlepšení jemné motoriky, jako je

psaní, zapínání knoflíků a zavazování. Větším problémem však byl komfort pacienta a úroveň

jeho energie. Nevýhodou oblečku je podle rodičů to, že je příliš teplý pro nošení v teplém počasí,

tělocvičně nebo sportovních aktivitách. Také oblékání a toaleta jsou při nošení oblečku

náročnější. Z pěti testovaných subjektů byli ve výsledku dva 100% svolní s pokračováním léčby

(Flanagan et al., 2009, s. 204).

Vztahem rodičů k oblečkům z lycry se zabývala studie autorů D. J. Rennie et al. Žádný

z rodičů neuvedl, že by měl obavy o zdraví nebo spokojenost svého dítěte v průběhu nošení

oblečku. Také se u probandů neobjevily žádné respirační problémy a pouze jedno dítě z osmi

mělo problémy se zvýšeným sliněním. S oblékáním oblečku měli také problém pouze u jednoho

dítěte. Avšak šest rodičů uvedlo obtíže s toaletou. Žádné dítě nemělo zácpu, nicméně dvě děti

měly problém se sníženou urinací a peristaltikou. Rodiče to přisuzovali tomu, že se děti vyhýbaly

opakovanému oblékání. Rodiče si také stěžovali na odřená místa a trhlinky na oblečku v oblasti

loktů a kolen. Protože se studie odehrávala v létě, stěžovali si také na přílišné přehřívání dětí

v oblečku. Nejspíš to vše bylo příčinou, proč se sedm rodičů rozhodlo v léčbě po ukončení studie

nepokračovat a jedni si dalším postupem nebyli jistí (Rennie et al., 2010). Další studie, zabývající

se mimo jiné i názorem rodičů, uvádí, že oblékání a svlékání oblečku z lycry trvá maximálně dvě

až pět minut a obleček použitý pro jejich studii byl opatřen otvorem pro usnadnění toalety. Přesto

z dvanácti rodin sedm uvedlo, že jejich dítě obleček nesnese. Devět dětí mělo celotělový obleček

44

a pět z nich mělo opět problém s toaletou, u dvou dětí dokonce došlo k inkontinenci moči

a u jednoho moči i stolice. U některých dětí se v průběhu nošení objevilo nedokrvení periferie.

Rodiče také poznamenali, že bylo těžké udržet obleček čistý. Museli jej každou noc prát

a nestíhali jej sušit (Nicholson et al., 2001).

V této souvislosti je nutné se také zmínit o nevýhodě aplikace oblečkových metod, kterou

je dyskomfort pacienta spojený především s oblečky z lycry. Tato problematika je zmíněna

v několika nezávislých studiích. Autorka V. Knox uvádí, že z osmi pacientů účastnících se její

studie tři přestali z důvodu dyskomfortu obleček nosit. Mimo problémy s toaletou a s ní spojenou

inkontinencí moči a stolice pacienti často zmiňovali svědění, škrábání, přehřívání se v teplém

počasí či při cvičení. U některých pacientů byla také zjištěna porucha prokrvení periferie.

Mezi další nevýhody patří bezpochyby nákladnost terapie (Liptak, 2005; Flanagan et al., 2009;

Nicholson et al., 2001; Knox, 2003; Rennie et al., 2000).

45

Závěr Oblečkové metody jsou jednou z mnoha alternativních intervencí využívaných v terapii

dětské mozkové obrny. Jejich výhodou je, že jsou schopny nastavit pacienta do polohy co

nejblíže fyziologické. Tímto způsobem nahrazují terapeutovo manuální polohování a ten pak má

možnost s menší námahou s pacientem provádět terapii v novém posturálním nastavení.

Nevýhodou této metody je určitý dyskomfort pacienta a finanční náročnost terapie.

Existuje mnoho oblečkových metod, z nichž některé jsou určeny pro celodenní nošení

a naopak jiné pouze pro aplikaci během terapie. Také se liší použitým materiálem. Do této práce

jsou zahrnuty informace o oblečkových metodách TheraSuit, Adeli Suit, TheraTogs, Dynamic

Movement Orthotics a krátce i o dalších oblečcích.

Využití oblečkové metody při léčbě dětské mozkové obrny je stále diskutovaným

tématem. Příznivci této metody vidí její přínos hlavně ve stimulaci mozku přes proprioceptivní

impulzy a v externí stabilizaci těla pacienta. Odpůrci naopak poukazují na dyskomfort,

neprokazatelnost účinků a přílišnou intenzitu léčby. Princip působení oblečků je autory a výrobci

vysvětlován různě, některá vysvětlení jsou hodně obecná a nedostačující z pohledu

neurofyziologie. S touto léčbou dále celkově souvisí kontroverzní témata, jako je otázka silového

posilování u pacientů s dětskou mozkovou obrnou a vliv intenzivní terapie na tyto pacienty.

Obecně lze říci, že se jedná o metody nové, vyvíjející se od 90. let 20. století. Je tedy jisté,

že jejich výzkum je teprve v počátcích. Prozatímní studie si často odporují a mají většinou nízkou

úroveň kvality důkazů. Také neexistuje česká literatura věnující se tomuto tématu. Není

zpracována ani žádná publikace zabývající se přímo oblečkovými metodami. Dle studií lze

potvrdit pozitivní vliv na posturu pacienta a zlepšení v oblasti pacientovy chůze, nicméně často

tyto výsledky nemají dlouhého trvání. Oblečky tedy mohou být pro řadu pacientů možností

volby, je nutné však přistupovat k pacientovi individuálně a zhodnotit všechny klady a zápory

těchto metod.

Cílem této bakalářské práce bylo shrnout běžně dostupné dosavadní poznatky ze studií

a článků a vytvořit ucelený přehled oblečkových metod včetně jejich porovnání. Problémem však

je ucelený přehled těchto metod z důvodu nejednotnosti v použité terminologii. Každá studie

nazývá oblečky jinak, někteří autoři se drží firemních názvů, jiní používají názvy dle použitého

materiálu.

46

Do budoucna by bylo vhodné zpracovat publikaci pojednávající obecně o oblečkových

metodách, aby byly informace přístupnější jak laikům, tak i odborné společnosti. Každý by pak

měl možnost uvážit, zda je investice do této terapie vhodná či nikoliv. Tato práce potvrzuje názor

většiny studií, které upozorňují na stále nedostatečné zpracování tohoto tématu a vyzdvihují

nutnost dalšího výzkumu a empirických zkušeností v této oblasti.

47

Referenční seznam Alagesan, J., Shetty, A. 2010. Effect of Modified Suit Therapy in Spastic Diplegic Cerebral Palsy

– A Single Blinded Randomized Controlled Trial. Online Journal of Health and Allied Sciences

[online]. 2010, vol. 9, issue 4 [cit. 24.3.2014]. ISSN 0972-5997. Dostupné z:

http://cogprints.org/7257/.

Anonymous. About. SECOND SKIN – Customised Compression Garments & Splints [online].

[cit. 10.3.2015]. Dostupné z: http://secondskin.com.au/Content/About/History-and-Experience.

Anonymous. Adeli Approach. ADELI – Rehabilitation and Training Center [online].

[cit. 20.2.2015]. Dostupné z: http://adeli.gr/adeli-approach_en.php.

Anonymous. Adeli Method Introduction. ADELI – Rehabilitation and Training Center [online].

[cit. 20.2.2015]. Dostupné z: http://adeli.gr/adeli-method-introduction_en.php.

Anonymous. Adeli Suit. ADELI – Rehabilitation and Training Center [online]. [cit. 20.2.2015].

Dostupné z: http://adeli.gr/adeli-suit_en.php.

Anonymous. Adeli Suit Project. ADELI – Rehabilitation and Training Center [online].

[cit. 20.2.2015]. Dostupné z: http://adeli.gr/adeli-suit-project_en.php.

Anonymous. Adeli Treatment. ADELI – Rehabilitation and Training Center [online].

[cit. 21.2.2015]. Dostupné z: http://adeli.gr/adeli-treatment_en.php.

Anonymous. Beverly Cusick – Bio. Progressive GaitWays, LLC [online]. [cit. 27.2.2015].

Dostupné z: http://www.gaitways.com/wp/?page_id=231.

Anonymous. Co je to Sociální rehabilitace TheraSuit. Therasuit – stavíme Vaše sny na nohy

[online]. [cit. 24.3.2015]. Dostupné z: http://www.therasuit.cz/socialni-rehabilitace-therasuit/co-

je-to-socialni-rehabilitace-therasuit.

48

Anonymous. Document library. DM Orthotics Ltd. [online]. [cit. 26.2.2015]. Dostupné z:

https://www.dmorthotics.com/services/document-library.

Anonymous. Distributors. TheraTogs – therapy you wear [online]. [cit. 24.3.2015]. Dostupné z:

http://theratogs.com/ordering/global-distributors.

Anonymous. Frequently asked questions. DM Orthotics Ltd. [online]. [cit. 26.2.2015].

Dostupné z:

https://www.dmorthotics.com/files/3214/2599/1155/DM_Medical_Frequently_asked_questions.p

df.

Anonymous. How TheraTogs Work. TheraTogs – therapy you wear [online]. [cit. 30.1.2015].

Dostupné z: http://theratogs.com/science/how-work.

Anonymous. How to Apply TheraTogs – Listen to the story. TheraTogs – therapy you wear

[online]. [cit. 31.1.2015]. Dostupné z: http://theratogs.com/science/applications.

Anonymous. International orders. SPIO [online]. [cit. 24.3.2015]. Dostupné z:

http://www.spioworks.com/pages/internationalorders.

Anonymous. Jedinečné koncepty – Propriocepce. ADELI Medical Center [online].

[cit. 20.3.2015]. Dostupné z: http://adeli-center.com/cz/jedinecne-koncepty/propriocepcie.

Anonymous. Lykrové ortézy. Proteor CZ [online]. [cit. 25.4.2015]. Dostupné z:

http://www.proteor.cz/clanky/lykrove-ortezy.

Anonymous. Ortézy pro dynamický pohyb. Protetika Štěpánová a spol., s. r. o. – nestátní

zdravotnické zařízení [online]. [cit. 25.4.2015]. Dostupné z: http://www.protetika-

stepanova.cz/ortindividual/indram.htm.

Anonymous. Pohybová terapie TheraSuit. ComplexTherapy [online]. [cit. 25.4.2015]. Dostupné

49

z: http://www.complextherapy.cz/metody1.html.

Anonymous. Products. SECOND SKIN – Customised Compression Garments & Splints [online].

[cit. 10.3.2015]. Dostupné z: http://secondskin.com.au/Content/Products.

Anonymous. Program pohybové terapie KLIM-THERAPY. Sanatoria Klimkovice [online].

[cit. 24.3.2015]. Dostupné z: http://www.sanatoria-klimkovice.cz/www/cz/klim-therapy-3/.

Anonymous. Services. SECOND SKIN – Customised Compression Garments & Splints

[online]. [cit. 24.3.2015]. Dostupné z: http://secondskin.com.au/index.pl/Content/Services/Clinic-

Locations.

Anonymous. SPIO Products. SPIO [online]. [cit. 10.3.2015]. Dostupné z:

http://www.spioworks.com/category/7/spio-products.

Anonymous. SPIO X. SPIO [online]. [cit. 10.3.2015]. Dostupné z:

http://www.spioworks.com/pages/spiox.

Anonymous. 2008. Suit therapy. Aetna – Clinical Policy Bulletin [online]. [cit. 14.4.2014].

Dostupné z: http://www.aetna.com/cpb/medical/data/600_699/0696.html.

Anonymous. Terapia w kombinezonie. Centrum rehabilitacji Euromed – Adeli suit, Cerebral

Palsy [online]. [cit. 14.3.2015]. Dostupné z:

http://www.euromed.pl/index.php?option=com_content&view=article&id=55&Itemid=59.

Anonymous. TheraSuit Centers. TheraSuit Method – The new standard in treatment for

cerebral palsy [online]. [cit. 24.3.2015]. Dostupné z:

http://www.suittherapy.com/suit_therapy_clinics.htm.

50

Anonymous. TheraSuit Info. TheraSuit Method – The new standard in treatment for

cerebral palsy [online]. [cit. 24.3.2014]. Dostupné z:

http://www.suittherapy.com/therasuit%20info.htm.

Anonymous. TheraTogs Benefits & Outcomes. TheraTogs – therapy you wear

[online]. [cit. 28.1.2015]. Dostupné z: http://theratogs.com/about/theratogs-benefits-outcomes.

Anonymous. TheraTogs for Clients. TheraTogs – therapy you wear [online]. [cit. 31.1.2015].

Dostupné z: http://theratogs.com/products/client-systems.

Anonymous. What are TheraTogs?. TheraTogs – therapy you wear [online]. [cit. 28.1.2015].

Dostupné z: http://theratogs.com/about/what-are-theratogs.

Anonymous. When to Use TheraTogs. TheraTogs – therapy you wear [online]. [cit. 30.1.2015].

Dostupné z: http://theratogs.com/science/indications.

Bailes, A.F. et al. 2010. Changes in Two Children with Cerebral Palsy After Intensive Suit

Therapy: A Case Report. Pediatric Physical Therapy [online]. 2010, vol. 22, issue 1, pp. 76–85

[cit. 24.3.2014]. ISSN 0898-5669. Dostupné z:

http://journals.lww.com/pedpt/Fulltext/2010/02210/Changes_in_Two_Children_with_Cerebral_P

alsy_After.11.aspx.

Bailes, A. F. et al. 2011. The Effect of Suit Wear During an Intensive Therapy Program in

Children With Cerebral Palsy. Pediatric Physical Therapy [online]. 2011, vol. 23,

issue 2, pp. 136–142 [cit. 24.3.2014]. ISSN 0898-5669. Dostupné z:

http://journals.lww.com/pedpt/Abstract/2011/23020/The_Effect_of_Suit_Wear_During_an_Inten

sive.2.aspx.

Bar-Haim, S. et al. 2006. Comparison of efficacy of Adeli suit and neurodevelopmental

treatments in children with cerebral palsy. Developmental Medicine & Child Neurology [online].

2006, vol. 48, issue 5, pp. 325–330 [cit. 24.3.2014]. Online ISSN 1469-8749. Dostupné z:

51

http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1017/S0012162206000727/pdf.

Bax, M. C. O. et al. 1964. Terminology and classification of cerebral palsy. Developmental

Medicine & Child Neurology [online]. 1964, vol. 6, issue 3, pp. 295–297 [cit. 14.3.2015]. Online

ISSN: 1469-8749. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1469-

8749.1964.tb10791.x/epdf.

Bax, M. C. O. et al. 2005. Proposed defnition and classifcation of cerebral palsy. Developmental

Medicine & Child Neurology [online]. 2005, vol. 47, issue 8, pp. 571–576 [cit. 15.3.2015].

Online ISSN: 1469-8749. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1469-

8749.2005.tb01195.x/epdf.

Blundell, S. W. et al. 2003. Functional strength training in cerebral palsy: a pilot study of a group

circuit training class for children aged 4–8 years. Clinical rehabilitation [online]. 2003, vol. 17,

issue 1, pp. 48–57 [cit. 24.3.2015]. ISSN 0269-2155. Dostupné z:

http://www.suittherapy.com/download%20center/article%20adult/Functional%20strength%20trai

ning.pdf.

Datorre, E. 2004. Intensive Therapy Combined with Strengthening Exercises Using the TheraSuit

in a Child with CP: A Case Report. [cit. 14.3.2015] Dostupné z:

http://www.suittherapy.com/pdf%20research/Int.%20Therapy%20%20Research%20Datore.pdf.

Deister, D. 2004. ‘New’ Therapies for CP and Brain Injured Individuals: Hyperbaric Oxygen

Therapy (HBOT) and Suit Therapy (the TheraSuit Method). Cerebral palsy magazine

[online]. December 2004 [cit. 12.11.2014]. ISSN 1544-9939. Dostupné z:

http://www.suittherapy.com/images/HBOT%20THERASUIT%20FOR%20ADULTS.pdf.

Dodd, K. J. et al. 2002. A Systematic Review of the Effectiveness of Strength-Training Programs

for People With Cerebral Palsy. Archives of Physical Medicine and Rehabilitation [online]. 2002,

vol. 83, issue 8, pp. 1157–1164 [cit. 25.3.2015]. ISSN 1532- 821X. Dostupné z:

http://www.archives-pmr.org/article/S0003-9993(02)00042-4/pdf.

52

El-Kafy, E. M. A. 2014. The clinical impact of orthotic correction of lower limb rotational

deformities in children with cerebral palsy: a randomized controlled trial. Clinical Rehabilitation

[online]. 2014, vol. 28, issue 10, pp. 1004–1014 [cit. 27.2.2015]. Dostupné z:

http://theratogs.com/wp-content/uploads/2014/11/Clin-Rehabil-2014-Abd-El-Kafy-1004-14.pdf.

Elliott, C. et al. 2010. Lycra arm splints improve movement fluency in children with cerebral

palsy. Gait and Posture [online]. 2011, vol. 33, issue 2, pp. 214–219 [cit. 23.3.2015]. ISSN 0966-

6362. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0966636210003966.

Elshafey, M. A. 2014. Efficacy of Postural Correction Suit on Gait Parameters and Executive

Mobility Activities in Diplegic Children. International Journal of Physiotherapy and Research

[online]. 2014, vol. 2, issue 3, pp. 495–501 [cit. 25.3.2015]. ISSN 2321-1822. Dostupné z:

http://www.ijmhr.org/ijpr_articles_vol2_3/IJPR-2014-620.pdf.

Engelmeyer, K. et al. 2007. The Effect of TheraTogs on Gait in a 5-Year-Old with Spastic

Hemiplegia. School of Physical Therapy, Maryville University, St. Louis, MO. [cit. 12.11.2014].

Dostupné z: http://theratogs.com/wp-content/uploads/2014/02/Engelmeyer-poster1.pdf.

Finch, L. 2000. New Hope for Children with CP. [cit. 24.3.2015]. Dostupné z:

http://www.walkeasy.com/learn/news/new_hope.pdf.

Flanagan, A. et al. 2009. Evaluation of Short-Term Intensive Orthotic Garment Use in Children

Who Have Cerebral Palsy. Pediatric physical therapy [online]. 2009, vol. 21, issue 2, pp. 201–

204 [cit. 12.11.2014]. Online ISSN: 1538-005X. Dostupné z: http://theratogs.com/wp-

content/uploads/2014/02/PedPhysTher_June09_flanagan1.pdf.

Fontanarosa, P. B., Lundberg G. D. 1998. Alternative medicine meets science. JAMA [online].

1998, vol. 280, issue 18, p. 1618 [cit. 23.3.2015]. Dostupné z:

http://jama.jamanetwork.com/article.aspx?articleid=188137.

53

Hurvitz, E. A. et al. 2003. Complementary and alternative medicine use in families of children

with cerebral palsy. Developmental Medicine & Child Neurology [online]. 2003, vol. 45, issue 6,

pp. 364–370 [cit. 27.2.2015]. Online ISSN 1469-8749. Dostupné z:

http://onlinelibrary.wiley.com/store/10.1111/j.1469-8749.2003.tb00414.x/asset/j.1469-

8749.2003.tb00414.x.pdf?v=1&t=i8g3vfwi&s=2a9980a1da72cf829c18b4a06bf6ce0dab23717b.

Josenby, A. L. et al. 2009. Longitudinal Construct Validity of the GMFM-88 Total Score and

Goal Total Score and the GMFM-66 Score in a 5-Year Follow-up Study. Physical Therapy

[online]. 2009, vol. 89, issue 4, pp. 342–350 [cit. 24.3.2015]. ISSN 1538-6724. Dostupné z:

http://ptjournal.apta.org/content/89/4/342.full.pdf+html.

Knox, V. 2003. The Use of Lycra Garments in Children with Cerebral Palsy: a Report of a

Descriptive Clinical Trial. British Journal of Occupational Therapy [online]. 2003, vol. 66, issue

2, pp. 71–77 [cit. 23.3.2015]. Dostupné z: http://www.bobath.org.uk/wp-

content/uploads/2013/09/British-Journal-of-Occupational-Therapy-2003-662-71-77.pdf.

Koscielny, I. 2004. Soft Dynamic Proprioceptive Orthotic. Cerebral palsy magazine

[online]. June 2004 [cit. 18.4.2014]. ISSN 1544-9939. Dostupné z:

http://www.suittherapy.com/images/TheraSuit%20Article.pdf.

Koscielny, R. 2004. Strenght Training and CP. Cerebral palsy magazine [online]. 2004,

vol. 2, issue 1, pp. 12–14 [cit. 14.3.2015]. ISSN 1544-9939.

Dostupné z: http://www.suittherapy.com/download%20center/artilces/Strenght%20Training%20a

nd%20CP.pdf.

Koscielny, R. 2004. Intensive exercise programs. Cerebral palsy magazine [online]. 2004,

vol. 2, issue 1, pp. 40–43. [cit. 14.3.2015]. ISSN 1544-9939.

Dostupné z: http://www.suittherapy.com/download%20center/artilces/Strenght%20Training%20a

nd%20CP.pdf.

54

Koscheyev, V. S., Leon, G. R. 1997. Report of Adeli Suit Pilot Testing in the United States.

University of Minnesota, Minneapolis, MN Division of Kinesiology, Department of Psychology.

[cit. 18.3.2015]. Dostupné z: http://adeli.gr/report-of-adeli-suit-pilot-testing-in-the-united-

states.php.

Liptak, G. S. 2005. Complementary and Alternative Therapies for Cerebral Palsy. Mental

Retardation and Developmental Disabilities Research Reviews [online]. 2005, vol. 11, issue 2,

pp. 156–163 [cit. 12.11.2014]. Online ISSN: 1940-5529. Dostupné z:

http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/mrdd.20066/pdf.

Mahani, M. K. et al. 2010. Effects of Modified Adeli Suit Therapy on Improvement of Gross

Motor Function in Children With Cerebral Palsy. Hong Kong Journal of Occupational Therapy

[online]. 2011, vol. 21, issue 1, pp. 9–14 [cit. 24.3.2014]. ISSN: 1569-1861. Dostupné z:

http://ac.els-cdn.com/S1569186111000039/1-s2.0-S1569186111000039-

main.pdf?_tid=87d8d05c-e1dc-11e4-9662-

00000aab0f27&acdnat=1428929981_1b2319082301be173d774e1e84b93c64.

Matthews, M. J. A. et al. 2009. Effects of dynamic elastomeric fabric orthoses on children

with cerebral palsy. Prosthetics and Orthotics International [online]. 2009, vol. 33, issue 4, pp.

339–347 [cit. 24.10.2014]. Online ISSN: 1746-1553. Dostupné z:

http://poi.sagepub.com/content/33/4/339.full.pdf+html.

Matthews, M. J. A. et al. 2011. Spinal bracing for the child with neurological dysfunction:

is the future rigid? Orthopaedic Product News [online]. 2011, November/December, pp. 32–34

[cit. 25.3.2015]. Dostupné z:

https://www.dmorthotics.com/files/2113/9842/3759/Is_the_future_rigid.pdf.

Morris, CH. 2007. Definition and classification of cerebral palsy: a historical perspective.

Developmental Medicine & Child Neurology [online]. 2007, vol. 49, issue s109, pp. 3–7

[cit. 8.4.2014]. Online ISSN: 1469-8749. Dostupné z:

http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1469-8749.2007.00001.x/pdf.

55

Nicholson, J. H. et al. 2001. Assessment of upper limb function and movement in children with

cerebral palsy wearing lycra garments. Developmental Medicine & Child Neurology [online].

2001, vol. 43, issue 6, pp. 384–391 [cit. 25.3.2015]. Online ISSN: 1469-8749. Dostupné z:

http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1469-8749.2001.tb00226.x/epdf.

Novak, I. et al. 2013. A systematic review of interventions for children with cerebral palsy: state

of the evidence. Developmental Medicine & Child Neurology [online]. 2013, vol. 55, issue 10,

pp. 885–910 [cit. 8.10.2014]. Online ISSN: 1469-8749. Dostupné z:

http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/dmcn.12246/pdf.

Palisano, R. et al. 1997. Gross Motor Function Classification System for Cerebral Palsy.

Developmental Medicine & Child Neurology [online]. 1997, vol. 39, issue 4, pp. 214–223

[cit. 15.3.2015]. Online ISSN: 1469-8749. Dostupné z:

http://motorgrowth.canchild.ca/en/gmfcs/resources/gmfcs_english.pdf.

Rennie, D. J. et al. 2000. An evaluation of lycra garments in the lower limb using 3-D gait

analysis and functional assessment (PEDI). Gait and Posture [online]. 2000, vol. 12, issue 1, pp.

1–6 [cit. 23.3.2015]. ISSN 0966-6362. Dostupné z:

http://www.fizjoterapeutom.pl/files/29/An%20evaluation%20of%20lycra%20garments%20in%2

0the%20lower%20limb%20using%203-D%20gait.pdf.

Rojas, A. et al. 2008. The effect of TheraTogs on the gait of a child with cerebral palsy a case

study. Florida International University Department of Physical Therapy, Miami Florida.

[cit. 12.11.2014]. Dostupné z: http://theratogs.com/wp-

content/uploads/2014/02/RojasWeiss_FIU20081.pdf.

Shvarkov, S. B. et al. 1997. New approaches to the rehabilitation of pacients with neurological

movement defects. Neuroscience and Behavioral Physiology [online]. 1997,

vol. 27, issue 6, pp. 644–647 [cit. 27.2.2014]. ISSN 1573-899X. Dostupné z:

http://link.springer.com/article/10.1007/BF02461921#page-1.

56

Watson, M. J. et al. 2007. An evaluation of the effects of a dynamic lycra orthosis on arm

function in a late stage patient with acquired brain injury. Brain injury [online]. 2007, vol. 21,

issue 7, pp. 753–761 [cit. 23.3.2015]. ISSN 1362-301X. Dostupné z:

http://83.223.117.51/files/4513/9842/3751/An_evaluation_of_the_effects_of_a_dynamic_lycraO

_orthosis_on_arm_function_in_a_late_stage_patient_with_acquired_brain_injury.pdf.

Živný, B. DMO klinika (The International Cerebral Palsy Clinic) NeuroCentra Praha.

NeuroCentrum [online]. [cit. 23.3.2015]. Dostupné z:

http://www.neurocentrum.cz/DMO_klinika_index.htm.

57

Seznam zkratek ADD Attention Deficit Disorder

ADHD Attention Deficit Hyperactivity Disorder

AFO Ankle foot orthoses

CAM Complementary and Alternativie Medicine

DMO Dětská mozková obrna

DM Orthotics Dynamic Movement Orthotics

FDA Food and Drug Administration

GMFCS Gross Motor Function Classification System

GMFM Gross Motor Function Measure

LTV Léčebná tělesná výchova

NDT Neurodevelopmental treatment

SPD Sensory processing disorder

SPIO Stabilizing Pressure Input Orthoses

UEU Universal Exercise Unit

58

Seznam obrázků Obrázek 1 Penguin suit.................................................................................................................... 8

Obrázek 2 TheraSuit...................................................................................................................... 14

Obrázek 3 Adeli Suit ..................................................................................................................... 16

Obrázek 4 TheraTogs PTA systém................................................................................................ 18

Obrázek 5 DMOrthotics suit ......................................................................................................... 20

Obrázek 6 SPIO TLSO.................................................................................................................. 22

Obrázek 7 Second Skin - Body splint............................................................................................ 23

59

Seznam příloh Příloha 1......................................................................................................................................... 60

Příloha 2......................................................................................................................................... 61

Příloha 3......................................................................................................................................... 62

Příloha 4......................................................................................................................................... 63

Příloha 5......................................................................................................................................... 64

Příloha 6......................................................................................................................................... 65

Příloha 7......................................................................................................................................... 66

60

Přílohy

Příloha 1 Tabulka 1 Návrh intenzivní terapie

(Dattore, 2004)

61

Příloha 2

Obrázek 8 TheraSuit - příslušenství pro korekci paže.

(http://www.suittherapy.com/Untitled_5.html) [18.4.2014]

Obrázek 9 Therasuit - před a po aplikaci

(http://www.kidstherapycenter.com/therasuit/) [18.4.2014]

62

Příloha  3  

Obrázek 10 TheraTogs Wunzi systém

(http://www.medicaleshop.com/theratogs-ultra-wunzi-system.html) [30.1.2015]

Obrázek 11 TheraTogs Full Body systém

(http://theratogs.com/products/client-systems/theratogs-full-body-system) [30.1.2015]

63

Příloha  4  

 

Obrázek 12 TheraTogs Lower Extremity systém

(http://www.flaghouse.com/TheraTogs-Ultra-Lower-Extremity-System-Preschool-item-41331)

[30.1.2015]

Obrázek 13 TheraTogs Wrist and Thumb systém

( http://www.especialneeds.com/theratogs-ultra-wrist-thumb-positioning-system.html)

[30.1.2015]

64

Příloha 5

Obrázek 14 DM Orthotics Glove

(https://www.dmorthotics.com/medical/products/dmo-glove) [26.2.2015]

Obrázek 15 DM Orthotics Leggings

(https://www.dmorthotics.com/medical/products/dmo-leggings) [26.2.2015]

65

Příloha  6  

Obrázek 16 Monkey cage

(Dattore, 2004)

Obrázek 17 Spider cage

(Dattore, 2004)

66

Příloha  7

Obrázek 18 Výsledek systematického přehledu metod působících v oblasti zlepšení motorických

aktivit

(Novak, 2013)