OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA -...

OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA

BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ POTENCIÁLNÍCH VLIVŮ NA ROSTLINY A ŽIVOČICHY

(Aktualizace Biologického posouzení lokality zpracovaného

společností AQUATEST a.s. Praha v roce 2012)

ZADAVATEL: Spolek pro obnovu poutního místa

Vřesová studánka, z.s.

Průmyslová 3020/3

787 01 Šumperk

IČ: 028 98 101

Tel.: 583 241 176

ZPRACOVATEL: Ing. Petr Götthans

Kosmonautů 1028/7

779 00 Olomouc

IČ: 648 52 053

Tel.: 602 526 415

MÍSTO STAVBY: K.ú.: Kouty nad Desnou

Parc.č.: 101, 530/2

DATUM ZPRACOVÁNÍ: 11/2014

Výtisk č. 1


BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ POTENCIÁLNÍCH VLIVŮ NA ROSTLINY A ŽIVOČICHY

(Aktualizace Biologického posouzení lokality zpracovaného

společností AQUATEST a.s. Praha v roce 2012)



Průmyslová 3020/3

787 01 Šumperk

IČ: 028 98 101

Tel.: 583 241 176


Kosmonautů 1028/7

779 00 Olomouc

IČ: 648 52 053

Tel.: 602 526 415


Parc.č.: 101, 530/2

DATUM ZPRACOVÁNÍ: 2014

OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ

h Strana 2


BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ

POTENCIÁLNÍCH VLIVŮ NA ROSTLINY A ŽIVOČICHY

(Aktualizace Biologického posouzení lokality zpracovaného společností AQUATEST a.s. Praha v roce 2012)



Průmyslová 3020/3

787 01 Šumperk

IČ: 028 98 101

Tel.: 583 241 176


Kosmonautů 1028/7

779 00 Olomouc

IČ: 648 52 053

Tel.: 602 526 415


Parc.č.: 101, 530/2

DATUM ZPRACOVÁNÍ: 2014


h Strana 3

OBSAH

1. Úvod

2. Charakteristika záměru

2.1. Administrativní údaje

2.2. Urbanistické a architektonické řešení

2.3. Technické řešení

3. Charakteristika území

3.1. Charakteristika staveniště

3.2. Přírodní poměry

3.3. Zvláště chráněná území

3.4. Natura 2000 a významné ptačí oblasti

3.5. Územní systém ekologické stability

3.6. Významné krajinné prvky

4. Biologické průzkumy a rozbory

4.1. Metodika

4.2. Rostliny

4.3. Živočichové

5. Předpokládané vlivy stavby na předměty zájmu

5.1. Předpokládané přímé vlivy na rostliny a živočichy

5.2. Předpokládané nepřímé vlivy na rostliny a živočichy

6. Opatření k prevenci, omezení, vyloučení, případně kompenzaci negativ-

ních účinků

7. Návrh monitoringu

8. Závěry a shrnutí

9. Přílohy

9.1. Celková situace 1:25000

9.2. Situace stavby 1:1000

9.3. Situace na podkladě ortofotomapy 1:1000

9.4. Chata Vřesová studánka - pohledy

9.5. Výskyt zvláště chráněných druhů rostlin v okolí místa stavby 1:500

9.6. Fotodokumentace


h Strana 4

1. ÚVOD

Biologické posouzení je zpracováno jako součást projektové přípravy záměru Obno-

va chaty Vřesová studánka, jehož investorem je Spolek pro obnovu poutního místa

Vřesová studánka, z.s., Průmyslová 3020/3, 787 01 Šumperk, IČ: 028 98 101.

Ve 2. polovině 17. století byla při Vřesové studánce postavena kaple, která však

vyhořela po zásahu blesku. V letech 1844 - 50 pak vedle pramene vystavili zdejší

lidé kostelík, který byl ještě dvakrát obnoven. V roce 1946 kostelík po zásahu bles-

kem vyhořel a již nebyl vystavěn. Na jeho základech byl vztyčen malý kříž. Studán-

ka sama se pak v roce 1927 dočkala zastřešení v podobě kamenné kaple, jež stojí

doposud. Nad Vřesovou Studánkou ve výši 1313 m n. m. byla také v roce 1892 po-

stavena pod názvem Hedelbrünnel chata Vřesová studánka. Po druhé světové válce

byla stále v provozu, ale byla jen minimálně udržována, ačkoliv byla turisty velmi

oblíbena. Roku 1981 byla jako zchátralá uzavřena a roku 1988 bez náhrady strže-

na.

Obnova chaty a kostelíka na Vřesové studánce byla připravována již v roce 2012

společností DIK – dodavatelsko – inženýrská kancelář, s.r.o., Nám. Svobody 879,

790 01 Jeseník pro investora stavby, kterým byla Campanula, s.r.o., Ul. 28. října

11, 790 01 Jeseník. V rámci přípravy záměru bylo mimo jiné zpracováno Oznámení

záměru podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (Sko-

řepa, J., 2012, AQUATEST a.s., Praha), Biologické posouzení lokality (Urban J., Po-

lášek Z., 2012, AQUATEST a.s., Praha) a Hodnocení vlivu záměru dle § 45i zák. č.

114/1992 Sb. – screening report (Urban J., 2012, AQUATEST a.s. Praha). Zjišťovací

řízení dle zákona č. 100/2001 Sb. bylo oznamovatelem ukončeno stejně jako další

projektová příprava.

V roce 2014 byl založen Spolek pro obnovu poutního místa Vřesová studánka, z.s.,

jako neziskové a dobročinné společenství členů, který byl založen za účelem přípra-

vy obnovení poutního místa Vřesová studánka v Jeseníkách, a to v rozsahu kapličky

a horské útulny, na původních historických místech. Spolek se hodlá zasadit svou

činností o ujasnění a zpřesnění koncepce libreta díla, přípravu realizace celého díla

a později i o podporu provozu a činnosti poutního místa. Především spolek utvoří

základní ideové, architektonické, ekonomické a právní koncepce vzniku a dalšího

provozování poutního místa Vřesová studánka.

Pro ověření aktuálnosti biologického posouzení podrobně zpracovaného společností

AQUATEST, a.s. v roce 2012 bylo zadáno vypracování dalšího biologického posou-

zení potenciálních vlivů záměru na rostliny, živočichy a společenstva, jehož zpraco-

vatelem je Ing. Petr Götthans, Olomouc.

Biologické posouzení bylo pojato jako aktualizace posouzení společnosti AQUATEST,

a.s. v roce 2012. Terénní pozorování byla zaměřena na druhy rostlin a živočichů

vyskytujících se v místě stavby a jeho okolí. Hlavní pozornost byla věnována zjiště-

ní výskytu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin, jejichž významné ovlivnění

by podléhalo specifickým opatřením a správním řízením. V hodnocení byly charak-

terizovány hlavní složky živé přírody, byly specifikovány hlavní potenciální vlivy

stavby na organismy a stanovena opatření k eliminaci či zmírnění negativních vlivů.

Zpracování předloženého biologické posouzení tedy nebylo uloženo orgánem ochra-

ny přírody, přesto je zpracováno ve smyslu ustanovení § 67 zákona č. 114/1992

Sb., o ochraně přírody a krajiny a respektuje principy a zásady pro vypracování bio-

logického hodnocení stanovené § 18 vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí

některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody


h Strana 5

a krajiny a v Metodickém návodu k provádění biologického hodnocení uvedeném ve

Věstníku MŽP ČR č. 07/2009.

Přestože terénní průzkum neměl charakter dlouhodobého systematického inventari-

začního průzkum lokality, umožnil spolu s již zpracovanými podklady objektivní

zhodnocení významu dotčeného území především s ohledem na přítomné biotopy a

celkový charakter lokality z hlediska širších vztahů. Hodnocení vychází kromě aktu-

álních poznatků zjištěných při cíleném průzkumu i z dalších skutečností a informací

z archivních materiálů a odborné literatury.

2. CHARAKTERISTIKA ZÁMĚRU

2.1. ADMINISTRATIVNÍ ÚDAJE

Název stavby: Obnova chaty Vřesová studánka

Místo stavby:

Kraj: Olomoucký

Okres: Šumperk

ORP: Šumperk

POÚ: Šumperk

Obec: Loučná nad Desnou

Katastrální území: Kouty nad Desnou

Pozemky parc.č.: 101, 530/2

Charakter stavby: Rekonstrukce

Investor: Spolek pro obnovu poutního místa


Průmyslová 3020/3

787 01 Šumperk

IČ: 028 98 101

Tel.: 583 241 176

2.2. ÚČEL STAVBY

Cílem Spolku pro obnovu poutního místa Vřesová studánka, z.s. je obnovení pout-

ního místa Vřesová studánka v Jeseníkách, a to v rozsahu kapličky a horské útulny,

na původních historických místech. V první etapě bude provedena citlivá renovace

původního objektu horské chaty, která byla využívána jako zázemí turistů od roku 1982 (pod názvem Hedelbrünnel) až do roku 1988, kdy byla stržena. Horské chaty

(Jiřího na Šeráku, Červenohorské sedlo, Ovčárna, Barborka) tvoří přirozené záchyt-

né body na turistické trase po hřebenech Jeseníků. Všechny chaty (včetně již nee-

xistující chaty u Vřesové studánky) byly citlivě zasazeny do přírody a spolu s ní do-

tvářely ráz Jesenické krajiny. Chata Vřesová studánka bude stejně jako v minulosti

sloužit návštěvníkům hor pro odpočinek, občerstvení či přenocování.

2.2. URBANISTICKÉ A ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ

Záměrem investora je obnova dříve oblíbené horské útulny. Celkové pojetí stavby

vychází z původní podoby objektu zachycené na archivních grafických materiálech,

všechny stavební objekty jsou navrženy tak, aby respektovaly přírodní hodnoty na-


h Strana 6

vazujícího území a s okolní krajinou vytvářely harmonický celek. Architektonické,

dispoziční a hmotové řešení vychází z tradic původních jesenických horských chat.

Citlivým využitím tradičních materiálů spolu se sofistikovanými moderními techno-

logiemi bude dosaženo celku maximálně šetrného k přírodě a přívětivého k ná-

vštěvníkům. Součástí obnovené horské chaty nebudou žádné další objekty

s turistickým využitím ani nebudou provozovány volnočasové aktivity. Hmotové ře-

šení odpovídá původní stavbě.

2.3. TECHNICKÉ ŘEŠENÍ

Navržená stavba půdorysně odpovídá původní chatě. Jedná se o samostatně stojící,

třípodlažní objekt zastřešený sedlovou střechou krytou skládanou břidlicí. Obvodové

stěny ve 2. NP budou z vnějšku obloženy dřevěnými palubkami, kamenné stěny 1.

NP budou provedeny z lomového kamene z místního zdroje. Pro konečnou povrcho-

vou úpravu dřevěných částí objektu bude použito lazurovacích laků odstínu teak

zvýrazňujících přirozenou kresbu dřeva. Půdorysné rozměry činí 24,00 m x 12,10

m, výška po hřeben 9,00 m.

V suterénu objektu je umístěno technické a skladové zázemí. V 1. PP bude umístě-

na chodba, manipulační prostor, technická místnost, sklady odpadů, potravin, zele-

niny, nápojů, obalů a venkovního nábytku, přípravna zeleniny, mrazící box, trafo,

baterie, rozvodna VN a NN. Celková výměra 136,8 m2.

1. NP je určeno pro návštěvníky chaty, je zde navržen restaurační prostor. Dále se

zde nachází chodba, kuchyně, výdej, svačírna, úklidová místnost a WC. Celková

výměra 221,8 m2.

Podkroví je využito pro ubytování personálu a příležitostné spaní hostů. V 2. NP bu-

de umístěno schodiště, chodba, byt, 5 pokojů s příslušenstvím a úklidová místnost.

Celková výměra 217,07 m2.

Technologické řešení stavby

Pitná voda bude jímána ze studánky umístěné cca 200 m jižně od chaty pod příjez-

dovou komunikací. Voda bude čerpána a vodovodním potrubím odváděna

z jímacího zařízení do vodojemu umístěného nad chatou ve vzdálenosti cca 22 m od

východní stěny objektu chaty. Z vodojemu bude pitná voda vedena samospádem

do vyrovnávací a revizní nádrže a do vnitřního vodovodního rozvodu.

Odpadní vody budou odváděny splaškovou kanalizací PVC 150 se 2 revizními šach-

tami (z kuchyně přes lapač tuků), budou předčištěny v domácí čistírně odpadních

vod a akumulovány v nádrži na vyvážení o objemu 10 m3. Obsah nádrže bude dle

potřeby vyvážen a likvidován v souladu s platnou legislativou.

Zdrojem elektřiny potřebné pro provoz chaty budou fotovoltaické články instalova-

né na střeše budovy a kogenerační jednotka na zemní plyn. Chata bude vybavena

rovněž záložním zdrojem elektrické energie. S kabelovým připojením na veřejnou

rozvodnou síť se počítá výhledově.

Vytápění prostor chaty bude zabezpečeno bez nutnosti kabelového připojení. Zdro-

jem energie pro systém temperování budou fotovoltaické články ne střeše objektu a

kogenerační jednotka umístěna v suterénu stavby. Zásobník zemního plynu bude

umístěn u východní stěny budovy. Spouštění a regulace bude řízeno automaticky.


h Strana 7

Dotápění bude v případě potřeby zajištěno kamny na dřevěné brikety, případný

přebytek tepla bude odváděn do otopného systému.

Větrání sociálních zařízení bude zajištěno odfukem s nasáváním infiltrací z interiéru.

Kuchyně bude vybavena digestoří s rekuperací s výměnou vzduchu 2 600 m3/h, v restauraci výměna vzduchu 3 960 m3/h.

Stávající lesní cesta – příjezdová komunikace k chatě – bude prodloužena přes pro-

jektovanou točnu Lesů ČR, s.p. Cesta bude zpevněna vibrovaným kamenivem s

prorostem zeleně.

Zásobování v době provozu bude prováděno max. 1 x denně terénním vozidlem ne-

bo sněžným skútrem z Červenohorského sedla, v zimním období lze sloučit dopravu

s pravidelnou údržbou běžeckých stop. Likvidace komunálního odpadu bude zajiště-

no odvozem v uzavřených nádobách na Červenohorské sedlo a následně na skládku

odpadů.

Kromě vlastních objektů bude území dotčeno zařízením staveniště – prostorem pro

uložení materiálu, sociálního zařízení apod. Plochy zařízení staveniště navazují ze

severu a jihu na půdorys chaty (viz příloha).

3. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ

3.1. CHARAKTERISTIKA STAVENIŠTĚ

Místo stavby se administrativně nalézá v Olomouckém kraji, ve správním území ob-

ce Loučná nad Desnou, v katastrálním území Kouty nad Desnou. Vlastní chata se

nalézá na pozemku parc.č. 101 (dle katastru nemovitostí zastavěná plocha a ná-

dvoří), č.p. 68, přípojky sítí a některá infrastruktura se nalézá na pozemku parc.č.

530/2 (dle katastru nemovitostí lesní pozemek).

Staveniště se nalézá přibližně 200 severozápadně od vrcholu Červené hory (1 333

m n.m.), která je součástí hlavního jesenického hřebenu a 40 m východně od Vře-

sové studánky – pramene s kapličkou. Místo stavby leží v nadmořské výšce 1 286

m n.m. na rovince vytvořené v minulosti pro umístění kostelíka a původní horské

chaty ve prudkém svahu (cca 60 % pod studánkou, 30 % nad studánkou) se zá-

padní expozicí. Lokalita je přístupná po kamenivem zpevněné komunikaci

z Červenohorského sedla (3,7 km, vzdušnou čarou 2,8 km jihovýchodně). Po ko-

munikace vede přes Vřesovou studánku zelená a červená značená turistická trasa.

Navržená chata přesně kopíruje půdorys původní chaty, která zde byla postavena

původně jako útulna pro poutníky ke kostelíku dříve stojícím severně od chaty (cca

40 m), později sloužící i turistům. Kostelík byl vybudován pravděpodobně ve 14.

století, několikrát byl po vyhoření obnoven a definitivně byl zbourán po zásahu

bleskem v roce 1946. Chata Vřesová studánka byla postavena v roce 1892 pod ná-

zvem Hedelbrünnel. Od roku 1945 byla chata neudržovaná, od roku 1981 uzavřená

a roku 1988 kvůli havarijnímu stavu zbourána. Pozůstatky chaty i kostela jsou i

dnes dobře patrné (kamenné zídky, zbytky základů, zarovnaný terén apod.). Na

ploše původního kostelíka jsou v současné době instalovány lavičky a kříž. Každé

léto se na toto místo koná křesťanská pouť.

Vřesová studánka je hojně navštěvována turisty, což je dáno kromě atraktivity mís-

ta i sítí turistických cest, které kolem místa vedou. Turisté procházejí Vřesovou

studánkou při svých túrách po hlavním hřebeni nebo ji navštíví a vracejí se zpět do

http://cs.wikipedia.org/wiki/1892


h Strana 8

výchozího bodu, kterým je buď Červenohorské sedlo (parkoviště) nebo Šerák (la-

nová dráha).

3.2. PŘÍRODNÍ POMĚRY

Z GEOMORFOLOGICKÉHO hlediska spadá oblast do okrsku Šerácká hornatina (IVC-

7A–1) celku Hrubý Jeseník, podcelku Keprnická hornatina. Jedná se o členitou hor-

natinu budovanou převážně migmatity, svory a rulami keprnické klenby a vložkami

kvarcitů, krystalických vápenců a erlanů. Složitá zlomová kra byla vyzdvižena podél

zlomů sudetského směru a na severovýchodě příkře spadá do Jesenické kotliny. Ve

vrcholových částech širokých plochých hřbetů jsou kryogenně přemodelované zbyt-

ky zarovnaného povrchu s četnými izolovanými skalami, kryoplanačními terasami,

mrazovými sruby a thufury. Údolní síť je radiální, hlavní údolí vznikla na zlomech.

GEOLOGICKOU stavbou zájmové území náleží českému masívu, jednotce silesika,

která tvoří základní stavební prvek Hrubého a Nízkého Jeseníku. Celé posuzované

území patří do velkovrbenské skupiny. Je budováno biotitickou až dvojslídou rulou

až svorem místy s obsahy staurilitu, andaluzitu, granátu a sillimanitu, lokálně jsou

horniny chloritizované. Přímo v prostoru Vřesové studánky vystupuje poloha elánů,

vrcholová (jaderná) část Červené hory je budována biotitickou až dvojslídnou orto-

rulou, mylonitizovanou až blastomylonitem. Kvartérní sedimenty jsou zastoupeny

svahovými sedimenty (převážně kamenitými až hlinitokamenitými).

PEDOLOGICKÉ poměry v místě stavby charakterizuje výskyt podzolového rankeru.

Jedná se o půdy vyvinuté ze skeletovitých rozpadů hornin či ze skeletovitých bazál-

ních souvrství silikátových hornin s více než 50 % skeletu. U podzolových rankrů se

pod humusovým horizontem se vytváří rezivý horizont, event. i vybělený horizont.

Zájmové území se podle KLIMATICKÉ rajonizace nachází v klimatické oblasti chlad-

né CH6, která je charakterizována velmi krátkým až krátkým, mírně chladným, vlh-

kým až velmi vlhkým létem, dlouhým přechodným obdobím s chladným jarem a

mírně chladným podzimem a velmi dlouhou, mírně chladnou a vlhkou zimou s dlou-

hým trváním sněhové pokrývky.

HYDROLOGICKY náleží lokalita Vřesové studánky do povodí vodního toku Hučivá

Desná (číslo hydrologického pořadí 4-10-01-0620), které patří do hlavního povodí

řeky Moravy, dílčího povodí po Moravskou Sázavu (4-10-01). Řeka pramení na již-

ních svazích Keprníku ve výšce 1 325 m n.m. a ústí zprava do Desné v Andělských

Žlebech v 560 m n.m. Plocha povodí činí 19,6 km2, délka toku 7,6 km, průměrný

průtok u ústí 0,26 m3/s.

HYDROGEOLOGICKY náleží území do hydrogeologického rajónu č 6432 Krystalinikum

jižní části Východních Sudet. Posuzované území je budováno rulami a svory a erlá-

ny Hrubého Jeseníku, převládají puklinové kolektory, průlinový kolektor je vyvinut

pouze v pásmu povrchového zvětrávání a v suťových sedimentech. S ohledem na

morfologii převládá rychlý mělký oběh podzemních vod vázaný na suťové sedimen-

ty. Hrubé sutě jsou schopné dešťové srážky rychle infiltrovat a odvést; část pod-

zemní vody vyvěrá ve svazích nebo i v blízkosti hřebenů v okolí sedel a vytváří

drobné vodoteče s velkým podélným sklonem. Místo stavby je součástí Chráněné

oblasti přirozené akumulace vod Jeseníky a leží v ochranném pásmu vodních zdrojů

II. stupně.

Dle regionálně FYTOGEOGRAFICKÉHO členění České republiky je zájmové území zařa-

zeno do okresu Hrubý Jeseník č. 97, obvodu Českého oreofytika.


h Strana 9

Z BIOGEOGRAFICKÉHO hlediska se území nalézá v Jesenickém bioregionu č. 1.70,

v biochoře 7ZS – hřbety na kyselých metamorfitech 7. vegetačního stupně.

Z GEOBIOCENOLOGICKÉHO hlediska leží dotčené území v hlavní skupině typů geobio-

cénů 7A-AB3 – Sorbi-piceeta (jeřábové smrčiny).

3.3. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ

Místo stavby se nalézá ve velkoplošném zvláště chráněném území – Chráněné kra-

jinné oblasti Jeseníky. Lokalita leží ve II. zóně CHKO, která vytváří ochranné pásmo

zóny I. Druhou zónu zde tvoří přírodě blízkých společenstva v úrovni horní hranice

lesa. Předmětem ochrany CHKO je krajina Jeseníků s typickým krajinným rázem,

plněním přírodních funkcí a přírodními hodnotami, kterými jsou významné geologic-

ké a geomorfologické jevy a zastoupené přírodní, přírodě blízké a polopřirozené

ekosystémy a v nich se vyskytující zvláště chráněné, vzácné či regionálně význam-

né druhy rostlin a živočichů. Východně od vrcholu Červené hory, přibližně 120 m od

staveniště prochází hranice přírodní rezervace Sněžná kotlina, která byla vyhlášena

pro ochranu ekosystému horských strží na východním svahu Červené hory.

3.4. NATURA 2000

Navržená stavba se nachází na území soustavy Natura 200 – evropsky významné

lokality EVL Keprník a ptačí oblasti Jeseníky. Předmětem ochrany EVL jsou aktivní

vrchoviště, rašelinný les, acidofilní smrčiny, alpínská a boreální vřesoviště, silikáto-

vé alpínské a boreální trávníky, vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin

a hoského až alpínského stupně, chasmofytická vegetace silikátových skalnatých

svahů, bučiny asociace Luzulo-Fagetum a lokalita výskytu střevlíka hrbolatého.

Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace jeřábka lesního a chřástala polního

a jejich biotopy.

3.5. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

Po hřebeni nad Vřesovou studánkou prochází osa nadregionálního biokoridoru K 85,

který směřuje z NRBC Praděd severním směrem po hlavním jesenickém hřebeni

přes RBC Keprník směrem na horu Smrk a dál po hraničním hřebeni Rychlebských

hor na vrch Špičák, kde navazuje na mezofilní bučinný NRBK K 86. Vřesová studán-

ka se nalézá v regionálním biocentru 476 Šerák – Keprník vymezeným na ploše za-

chovalých horských smrčin, smrkových bučin, alpínských trávníků a vrchovištních

rašelinišť s celou řadou zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Územní sys-

tém ekologické stability lokální úrovně bude závazně stanoven v připravovaném

Územním plánu obce Loučná nad Desnou.

3.6. VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY

Registrované významné krajinné prvky se v místě stavby nenalézají, z významných

krajinných prvků stanovených zákonem se v okolí stavby nalézají lesy a horní úseky

vodních toků.


h Strana 10

4. BIOLOGICKÉ PRŮZKUMY A ROZBORY

4.1. METODIKA

Cílem biologického posouzení bylo ověření výsledků biologických průzkumů a po-

souzení lokality stavby Obnova chaty Vřesová studánka provedených společnos-

tí AQUATEST a.s. v roce 2012. Po podrobném prostudování práce byly vytyčeny

hlavní potenciální střety navržené stavby se zájmy ochrany přírody. Jako rizikové

faktory podmiňující realizaci záměru z hlediska ochrany přírody a krajiny byly urče-

ny následující oblasti:

- Výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a rostlin uvedených v Červeném sezna-

mu v místě stavby (vlastní chaty, dalších stavebních objektů a inženýrských sítí,

zařízení staveniště).

Biologickým posouzením AQUATEST 2012 a dříve provedenými průzkumy byl

zjištěn výskyt následujících druhů:

- Aconitum callibotryon (oměj šalamounek) – ZCHD-O,

- Campanula barbata (zvonek vousatý) – ZCHD-SO,

- Campanula rotundifolia subsp. Sudetica (zvonek okrouhlolistý sudetský) –

ZCHD-KO,

- Ligusticum mutellina (koprníček bezobalný) – ZCHD-O,

- Botrychium lunaria (vratička měsíční) – ZCHD-O,

- Hieracium aurantiacum (jestřábník oranžový) – ČS-C3,

- Ribes petraeum (rybíz skalní) – ČS-C1,

- Thesium alpinum (lněnka alpská) – ČS-C3,

- Viola lutea subsp. sudetica (violka žlutá sudetská) – ZCHD-SO.

(ZCHD – zvláště chráněný druh, KO – kriticky ohrožený, SO – silně ohrožený,

O – ohrožený, ČS – Červený seznam ČR, C1 – kriticky ohrožený, C2 – silně

ohrožený, C3 – ohrožený, C4a – vzácnější taxony vyžadující další pozornost,

méně ohrožené, CR – kriticky ohrožený).

- Výskyt zvláště chráněných druhů bezobratlých a bezobratlých uvedených

v Červeném seznamu v místě stavby (vlastní chaty, dalších stavebních objektů a

inženýrských sítí, zařízení staveniště).

- střevlík hrbolatý (Carabus variolosus) – ZCHD-SO,

- hnojník (Neagolius bilimeckii) – ČS-CR,

- tesařík čtyřpásý (Cornumutilla quadrivittata),

- zlatohlávek (Oxythyrea funesta) – ZCHD-O,

- zdobenec skvrnitý (Trichius fasciatus) – ZCHD-O,

- zdobenec zelenavý (Gnorimus nobilis) – ZCHD-O,

- čmeláci (Bombus) – ZCHD-O,

- mravenci (Formica) – ZCHD-O,

- okáč menší (Erebia sudetica) – ZCHD-SO.

- Výskyt zvláště chráněných druhů obratlovců a obratlovců uvedených v Červeném

seznamu v místě stavby (vlastní chaty, dalších stavebních objektů a inženýr-

ských sítí, zařízení staveniště).

- Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) – ZCHD-SO,

- zmije obecná (Vipera berus) – ZCHD-KO.


h Strana 11

Na uvedené druhy byla soustředěna pozornost při terénním průzkumu prováděném

v území dotčeném posuzovanou stavbou v průběhu vegetačního období (května –

října) roku 2014. Proveden byl opakovaný terénní průzkum vegetace, fauny a sta-

novišť při 4 celodenních návštěvách lokality 22. 5., 1. 7., 24. 7. a 29. 8. 2014. Te-

rénní práce pro vypracování biologického posouzení spočívaly v průzkumu vlastního

staveniště, kde budou probíhat zemní a stavební práce a jeho nejbližšího okolí. Při

šetření byl sledován charakter lokality při měnících se podmínkách v závislosti na

ročním období, zaznamenávány byly druhy zjištěných rostlin a živočichů se zvláštní

pozorností na výše uvedené rizikové druhy a posuzováno bylo jejich potenciální

ohrožení nebo ovlivnění při realizaci nebo provozu stavby. Při návštěvách byla poři-

zována fotodokumentace.

Zatímco průzkum a popis flóry a fauny byl v roce 2012 prováděn i pro vzdálenější

okolí místa stavby s cílem poskytnout komplexní charakteristiku území, průzkum

v roce 2012 byl zaměřen přímo na místo stavby a jeho bezprostřední okolí s cílem

podrobného zmapování významných druhů stanovených průzkumem 2012.

Výskyt rostlin

Pro hodnocení vegetačního krytu byl uplatňován floristický a především fytocenolo-

gický metodický přístup, při kterém je vyhodnocení vegetačního krytu provedeno z

hlediska nároků rostlinných společenstev na prostředí. Při pochůzkách byly sledo-

vány vegetační jednotky na úrovni společenstev, z floristického hlediska byla věno-

vána největší pozornost potenciálnímu výskytu zvláště chráněných druhů rostlin

podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.

Výskyt bezobratlých

Pro průzkum výskytu hmyzu bylo užito standardních metod sběru – procházení zá-

jmového území a odchytávání dospělců pomocí síťky, obracení kamenů, dřev, vy-

šlapávání z bahna, smýkání, sklepávání, individuální sběr na rostlinách a dřevních

tělesech. Zaznamenaní jedinci byli určeni na místě za pomoci klíčů a příruček.

Výskyt obojživelníků a plazů

Výzkum týkající se výskytu obojživelníků a plazů byl prováděn formou sledování je-

dinců při opakovaném terénním průzkumu potenciálních úkrytů a stanovišť. Zjišťo-

vání a určování druhů vyskytujících se obojživelníků a plazů bylo prováděno opticky

pozorováním aktivujících jedinců, akustická detekce hlasových projevů nebyla

úspěšná. Průzkum byl zaměřen především na místa, kde bylo možno předpokládat

výskyty nebo migrace plazů a obojživelníků. Cílem bylo zaznamenat především pří-

tomné dospělé jedince, případně snůšky s vajíčky nebo mláďata.

Výskyt ptáků

Zaznamenávány byly druhy ptáků vázané na lesní porosty a trávníky vyskytující se

v místě stavby a jeho okolí. Vzhledem k charakteru vegetačního krytu a poměrně

frekventované lokalitě je hnízděné ptactva v místě stavby málo pravděpodobné.

Zastižení ptáci byli pozorováni výhradně za přeletu. Ptáci byli sledováni jak vizuál-

ně, tak akusticky, jejich výskyt byl posuzován především z kvalitativního hlediska.


h Strana 12

Výskyt obratlovců

U savců byla pozornost věnována kromě vizuálních a akustických projevů i pobyto-

vým stopám (stopy, trus, zbytky potravy, okusy). Vzhledem k očekávaným menším

negativním vlivům úprav na tyto obratlovce z důvodu jejich schopnosti rychlé mi-

grace byl průzkum pouze orientační.

V rámci kancelářských prací byly získané údaje vyhodnoceny, byl popsán současný

stav a možné ovlivnění zjištěných rostlin, živočichů a stanovišť navrženou stavbou.

4.2. ROSTLINY

Území náleží do 8. lesního vegetačního stupně klečového a trofické oligotrofní řady

A. Z hlediska lesních typů je posuzovaná plocha v prostoru klečové smrčiny 9K. Z

hlediska krajinné charakteristiky se v širším okolí vyskytuje soubor horských a sub-

alpínských ekosystémů nejvyšších poloh Hrubého Jeseníku v masívu Keprníku.

Z přírodních biotopů se v okolí místa stavby vyskytují horské třtinové smrčiny, spíše

maloplošně a se sníženou reprezentativností přistupují papratkové smrčiny, v okolí

vrchovišť se pak maloplošně vyskytují podmáčené a rašelinné smrčiny. Nad hranicí

lesa je pestrá mozaika biotopů tvořená vyfoukávanými a zapojenými alpínskými

trávníky, vysokostébelnými trávníky a subalpínskou brusnicovou vegetací. Nad hor-

ní hranicí lesa vysazovaná kleč zde není původní a její přítomnost z hlediska ochra-

ny přírody negativní. Významná jsou otevřená vrchoviště se šlenky.

A1.2 Zapojené alpinské trávníky

Relativně stabilní a vyzrálé bylinné porosty, jako předchozí stabilizované extrémní-

mi vysokohorskými ekologickými podmínkami, umocněnými účinkem větru, jako

subklimax. Fylogeneticky staré, reliktní společenstva odpovídající tundrovým bioto-

pům. Přirozené typy, pokud nejsou ovlivněny eutrofizací nebo rozšiřovány pod hra-

nicí lesa (subalpinské louky). Husté, zapojené nízké jednopatrové travinné porosty,

s dominancí Nardus stricta nebo Avenella flexuosa. V těchto téměř uniformních po-

rostech jsou ještě vtroušeny další traviny – Anthoxanthum alpinum, Calamagrostis

villosa, Carex bigelowii, Festuca supina, Luzula sudetica, rovněž keříčky Vaccinium

myrtillus. Ze širokolistých bylin se uplatňují Hieracium alpinum, Bistorta major, ná-

padně vyčnívají jedinci Veratrum album subsp. lobelianum. V rámci státu vzácný

typ biotop omezený jen na hřebenové polohy Krkonoš, Hrubého Jeseníku a Kralic-

kého Sněžníku. Vzácné jsou obecně především vysokohorské druhy Agrostis rupes-

tris, Carex bigelowii, Diphasiastrum alpinum, Empetrum hermaphroditicum, Hiera-

cium alpinum, Homogyne alpina. Biotop je odolný, citlivý na eutrofizaci a antropo-

genní erozi. Potenciálně ohrožen eutrofizací, výsadbou kleče, sešlapem turisty a ná-

slednou erozí.

A2.2 Subalpinská brusnicová vegetace

Relativně stabilní keříčkové porosty, stabilizované extrémními vysokohorskými eko-

logickými podmínkami, jako subklimax. Fylogeneticky stará, reliktní společenstva

odpovídající tundrovým biotopům. Někdy to ale mohou být náhradní společenstva

horských smrčin! Přirozené až přírodě blízké typy, pokud nejsou ovlivněny eutrofi-

zací. Husté, zapojené, druhově chudé porosty nízkých keříků, jednopatrové porosty,

s dominancí keříčků, především borůvkou Vaccinium myrtillus řídčeji brusinkou

Vaccinium vitis idaea. Ve stejném patru se uplatňují i juvenilní event. klimatoe-


h Strana 13

daficky zakrslé dřeviny (Picea abies, Pinus mugo a Sorbus aucuparia subsp. glabra-

ta). Další druhy jsou společné s jinými alpinskými typy. V rámci státu vzácný typ

biotop omezený jen na hřebenové polohy Krkonoš a Hrubého Jeseníku. Vzácné jsou

obecně především vysokohorské druhy Gentiana asclepiadea, Hieracium alpinum,

Homogyne alpina, Solidago virgaurea subsp. minuta. Biotop je odolný, citlivý na eu-

trofizaci a antropogenní erozi. Potenciálně ohroženo eutrofizací, výsadbou kleče, se-

šlapem turisty a následnou erozí.

A4.1 Subalpinské vysokostébelné trávníky

Relativně stabilní bylinné porosty nad horní hranicí lesa, stabilizované extrémními

vysokohorskými ekologickými podmínkami, jako subklimax. Přirozené typy, pokud

nejsou ovlivněny eutrofizací nebo rozšiřovány pod hranicí lesa (vysokohorské lou-

ky). Husté, zapojené vyšší, obvykle jednopatrové druhově bohaté bylinné porosty,

s dominancí trav: Calamagrostis arundinacea, C. villosa, Deschampsia cespitosa,

Molinia caerulea a Poa chaixii, Avenula planiculmis. Výrazný barevný aspekt obsta-

rávají širokolisté druhy Anemone narcissifolia, Bistorta major, Crepis conyzifolia, C.

mollis, Digitalis grandiflora, Gentiana asclepiadea, Lilium martagon, Ranunculus

platanifolius, Potentilla aurea, Pulsatilla scherfelii, Senecio hercynicus, Veratrum al-

bum, Viola lutea subsp. sudetica, místy Cicerbita alpina. V rámci státu omezen na

pohraniční hory – hercynské, sudetské a západokarpatské. Vysoký počet vzácných

druhů, většinou reliktní: Avenula planiculmis, Anemone narcissifolia, Crepis conyzi-

folia, C. mollis, Gentiana asclepiadea, Lilium martagon, Ranunculus platanifolius,

Potentilla aurea, Pulsatilla scherfelii, Senecio hercynicus, Veratrum album, Viola lu-

tea subsp. sudetica. Biotop je citlivý na řadu antropogenních impaktů, mj. i turisti-

ku. Výsadba kosodřeviny, vysoké stavy jelení a kamzičí zvěře, expanze třtiny ráko-

sovité.

A4.2 Subalpinské vysokobylinné nivy

Relativně stabilní bylinné porosty nad horní hranicí lesa, v mělkých a vlhkých sníže-

ninách, v okolí pramenišť a toků, s nimiž sestupuje do nižších pásem. Jde o sukces-

ně blokované azonální společenstvo, ale s řadou některých reliktních prvků. Přiro-

zené typy. Husté, zapojené, obvykle třípatrové druhově středně bohatý typ biotopu,

jehož vzhled určují statné byliny např. Aconitum callibotryon, A. lycoctonum, Ade-

nostyles alliariae, Chaerophyllum hirsutum, Carduus personata, Cicerbita alpina,

Delphinium elatum, Petasites albus, Doronicum austriacum, Valeriana sambucifolia,

v nižší patru Trollius altissimus, Viola biflora aj. Vzácně až roztroušeně v Krkonoších

a Hrubém Jeseníku, někde sestupuje níže, avšak vesměs v inverzních polohách po-

hraničních hor, včetně Adršpaško-Teplických skal, zde vesměs v ochuzených for-

mách. Většina diagnostických druhů je poměrně vzácná. Biotop je citlivý na řadu

antropogenních impaktů, mj. vysoké stavy jelení a kamzičí zvěře, expanze chrastice

rákosové apod. Rozsah typu biotopu je stabilizován cílenou ochranou

L9.1 Horské třtinové smrčiny

Různověké smrčiny s několika stromovými patry. Korunový zápoj dosahuje často až

90 %, rozvolněnější je však na výchozech hornin, kde má smrk nižší vitalitu a

zakmenění. Ve stromovém a keřovém patře se kromě smrku mohou uplatňovat i

listnáče Acer pseudoplatanus, Fagus sylvatica a zejména Sorbus aucuparia subsp.

aucuparia. Bylinné patro je zastíněné, takže jeho pokryvnost může silně kolísat.

Dominantními druhy třtinových smrčin jsou Avenella flexuosa, Calamagrostis villo-

sa, Dryopteris dilatata a Vaccinium myrtillus. Dále se vyskytují plavuně Huperzia


h Strana 14

selago a Lycopodium annotinum a různé montánní druhy (např. Blechnum spicant,

Homogyne alpina, Luzula sylvatica, Streptopus amplexifolius a Trientalis europaea).

Mechové patro je dobře vyvinuto a dosahuje pokryvnosti až 90 %. Třtinové smrčiny

rostou na svazích a vrcholech kopců v supramontánním stupni v nadmořské výšce

(950–)1100–1350 m. Tvoří horní hranici lesa, v jejíž blízkosti jsou porosty násled-

kem extrémních klimatických poměrů a případně i pastvy rozvolněnější. Půdy jsou

kamenité podzoly na minerálně chudých silikátových horninách. Na skalních výcho-

zech a vrcholech kopců se mohou třtinové smrčiny maloplošně vyskytovat i v niž-

ších nadmořských výškách; zde však bývá jejich charakter silně ovlivněn smrkovým

hospodařením, takže většinou splývají s okolními kulturními smrčinami. Vykytují se

v montánních až supramontánních polohách Šumavy, Krušných hor, Jizerských hor,

Krkonoš, Orlických hor, Králického Sněžníku, Rychlebských hor, Hrubého Jeseníku a

Moravskoslezských Beskyd, vzácně v Českém lese, Brdech a Adršpašsko-Teplických

skalách.

Vlastní místo stavby – uměle vytvořená rovná plocha v místě původní horské útulny

se zbytky zdí – není přírodním biotopem. Společenstva rostlin zahrnují druhy subal-

pínské zasahující do plochy z okolních přirozených trávníků, druhy lesní pronikající

z níže položených lesních smrkových porostů a v neposlední řadě druhy synantropní

rozšiřující se podél komunikace ve směru od Červenohorského sedla.

Celá plocha staveniště je charakteristická intenzivním sešlapem v důsledku vysoké

frekvence návštěvníků Vřesové studánky. Dominantním druhem těchto ploch je je-

tel plazivý (Trifolium repens). Z jihu na plochu navazuje zpevněná cesta, na severu

sešlap pokračuje směrem k posezení na místě bývalého kostelíka a k chodníku

směrem k vrcholu Červené hory. Na západní straně plochy začíná vyšší travnatý

porost s převažující metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa), na jižní straně se vy-

skytují ojedinělé keře – vrba slezská (Salix silesiaca), olše zelená (Alnus viridis) a

borovice kleč (Pinus mugo). Na východní straně plochy směrem k vrcholu Červené

hory před zachovalými zbytky zdí se kromě metlice trsnaté (Deschampsia cespito-

sa) vyskytují ve větší míře ruderální druhy jako kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a

ostružiník maliník (Rubus idaeus). Na celé ploše se místy objevují nálety smrku (Pi-

cea abies). V místě nad chatou, kde bude dle projektu umístěna vodárna, se vysky-

tuje přirozená vegetace trávníků již bez vlivů ruderalizace, v trase připojení k místu

pro jímání vody v příkopu kolem zpevněné cesty se naopak vyskytuje především

synantropní vegetace.

Na dotčené ploše byla v rámci průzkumu věnována maximální pozornost výskytu

druhů vytipovaných jako limitujících nebo omezujících prvků realizace záměru. Jed-

ná se o následující druhy rostlin:

Aconitum callibotryon (oměj šalamounek)

ZCHD-O

Oměj šalamounek je endemitem hor Českého masívu, vyskytuje se v České repub-

lice, kterou svým výskytem přesahuje jen těsně na území okolních států v pohra-

ničních pohořích. Jinde v Evropě a Asii se vyskytují blízce příbuzné druhy. Ve volné

přírodě roste na vlhkých místech v lesích a u potoků v horských oblastech.

Biologické posouzení 2012 udává výskyt 1 exempláře tohoto druhu v příkopě u ces-

ty před plochou záměru a několik exemplářů na ploše a ve svahu pod základy býva-

lého kostelíka. Komárek (2001) udává výskyt druhu na více lokalitách v údolí Huči-

vé Desné, mj. na svahu dále pod plochou záměru a to podél levobřežního přítoku

Hučivé Desné s pramenem Vřesová studánka. Druh se dále vyskytuje v PR Sněžná


h Strana 15

kotlina (např. Chlapek, 2000) a v řadě dalších lokalit v okolí (např. Štencl, 2007;

Albín, 2005).

Ani při jedné návštěvě 2014 nebyl oměj šalamounek zjištěn. Je možné, že vzhle-

dem k atraktivitě rostliny a vysoké návštěvnosti lokality byli jedinci utrženi, nicmé-

ně přes důkladnou prohlídku míst výskytu 2012 nebyly nalezeny ani části rostlin.

Campanula barbata (zvonek vousatý)

ZCHD-SO

Roste především v Alpách ve výškách 800 až 2700 m n. m., mimo to se vyskytuje v

Hrubém Jeseníku, Karpatech (Sedmihradsko) a jižním Norsku. V České republice

roste pouze v Hrubém Jeseníku a na Králickém Sněžníku. V Hrubém Jeseníku se s

ním lze setkat na loukách hřebene od Šeráku po Jelení studánku, v nižších polohách

byl nalezen např. u Klepáčova, Vernířovic, Suché Rudné, Malé Morávky, Filipovic a

Alojzova. Roste na horských loukách a holích se smilkou tuhou, v poslední době

často na ruderalizovaných místech (sjezdovky, travnaté okraje cest, příkopy silnic).

Průzkum 2012 zaznamenal ojedinělý výskyt druhu na samotné ploše bývalé chaty

mimo porosty intenzivně sešlapávané vegetace a roztroušeně při jejích okrajích

zejména na úpatí svahu směrem k hřebenu Červené hory. Dále v subalpínských

trávnících nad přístupovou cestou k Vřesové studánce, podél vyšlapaných stezek v

okolí a v příkopě u cesty ze sedla těsně před plochou záměru. Dále byl druh zazna-

menán na sjezdové trati v Červenohorském sedle, kterou kříží cesta k Vřesové

studánce. Obecně se jedná druh na ústupu, přičemž v širším okolí jsou záznamy

např. z oblasti Keprník - Šerák (Albín, 2005; štencl, 2007) a Pradědu (Kuras in

Anonymous, 2005).

Při sledování 2014 byl zvonek vousatý zjištěn mezi zborem kostelíka a horské chaty

u vyšlapaných stezek k Červené hoře v blízkosti orientační tabule v počtu 15 exem-

plářů, východně od kostelíka mezi jeho půdorysem a svahem Červené hory v počtu

4 exemplářů a nad východním příkopem přístupové komunikace v blízkosti odboče-

ní stezky k Vřesové studánce v počtu 1 exemplář.

Campanula rotundifolia subsp. Sudetica (zvonek okrouhlolistý sudetský)

ZCHD-KO

Je neoendemitem Sudetského pohoří (též Krkonošsko-jesenické subprovincie). Vy-

skytuje se v Krkonoších a v Hrubém Jeseníku (Červená hora, Keprník, Obří skály,

Tabulové kameny). Vyrůstá nejčastěji na skalnatých svazích a zarostlých sutích,

nejvíce mu prospívají kyselé a vlhké půdy málo bohaté na živiny, jeho areál výsky-

tu je až do subalpínského vegetačního stupně.

V roce 2012 v rámci průzkumu pro biologické posouzení byly nalezeny 2 trsy v pro-

storu základů kapličky. Dále od místa stavby byl druh dříve zjištěn v prostoru Čer-

vené hory (Slavík [ed.] (2000), Kočí (2001).

Během průzkumu 2012 nebyl druh na ploše navržené stavby ani v blízkém okolí

zjištěn.


h Strana 16

Ligusticum mutellina (koprníček bezobalný)

ZCHD-O

Druh je rozšířen v horách jižní a střední Evropy, v Alpách a Karpatech. U nás roz-

troušeně až vzácně v oreofytiku, ojediněle v mezofytiku, od submontánního po al-

pínský stupeň. Roste na horských loukách, holích a v nivách, na okrajích světlých

lesů a kosodřeviny. Vyhledává vlhčí, humózní půdy, kamenité i hlinité. U nás pouze

na silikátových podkladech.

Dle průzkumu 2012 se vyskytuje roztroušeně při okrajích plochy bývalé chaty a v

prostoru základů bývalého kostelíka a roztroušeně v (sub)alpínských trávnících nad

přístupovou cestou k Vřesové studánce a na svahu a hřebeni Červené hory nad plo-

chou záměru. Z PR Sněžná kotlina udávají výskyty např. Kavalcová (1996), Chlapek

(2000) a Bureš & Burešová (1991).

Průzkum v roce 2014 výskyt druhu na ploše navržené stavby ani v jejím blízkém

okolí nepotvrdil. Místa stanoveného výskytu byla opakovaně důkladně prozkoumá-

vána, ale nebyl nalezen žádný exemplář. Šest exemplářů bylo zjištěno ve větší

vzdálenosti od staveniště (cca 80 m) u vyšlapané stezky k hřebeni.

Botrychium lunaria (vratička měsíční)

ZCHD-O

V České republice se vyskytuje bez výrazných preferencí, roztroušeně po celém

území od planárního po subalpínský stupeň, poměrně hojně např. v Jeseníkách a

naopak v Beskydech extrémně vzácně. Roste na suchých až vlhkých loukách, trav-

natých stráních, častěji na vápnitých půdách.

V biologickém posouzení 2012 je uvedeno, že Štencl (2009) udává výskyt v prosto-

ru základů kapličky (cca 50 ex.) a na skalkách na svahu Červené hory (cca 20 ex.).

V ND AOPK ČR je záznam uváděn jako málo věrohodný s nutností revize.

Při průzkumu v roce 2014 nebyla vratička měsíční v zájmovém území zjištěna.

Hieracium aurantiacum (jestřábník oranžový)

ČS-C3

Druh se primárně vyskytuje především v horách Střední Evropy, ve Skandinávii a

na pomezí Finska a Rusku, sekundárně se rozšířil téměř do celé Evropy, Severní

Ameriky i do Austrálie. V České republice se původně vyskytoval jen na Šumavě, v

Krkonoších, na Králickém Sněžníku a v Beskydech, druhotně roste na mnoha dal-

ších místech republiky, kde byl pravděpodobně záměrně vysazen nebo se v nedáv-

né době sám rozšířil. Vyrůstá na vlhčích, hlinitých, kyselých a na živiny chudých

půdách na horských loukách a pastvinách, na světlých mýtinách a okrajích lesů,

podél komunikací, v parcích a okolí zahrad kam se rozšiřuje únikem semen z uměle

pěstovaných rostlin.

V blízkém okolí záměru se druh vyskytoval tento druh v roce 2012 zejména při

okraji plochy bývalé chaty na úpatí svahu směrem k hřebeni Červené hory - přibliž-

ně do poloviny plochy od ústí cesty od Červenohorského sedla a v prostoru základů

bývalého kostelíka.


h Strana 17

Při průzkumech 2014 byl jestřábník oranžový zjištěn východně od staveniště ve

svahu nad dotčenou plochou ve dvou skupinách, severní s počtem 20 ex., jižní

s počtem 45 exemplářů.

Ribes petraeum (rybíz skalní)

ČS-C1

Vyskytuje se v horách střední Evropy, směrem na jih zasahuje do Pyrenejí, Itálie a

Bulharska. V ČR se vyskytuje v Krkonoších, na Králickém Snežníku, v Hrubém Je-

seníku, Beskydech, Moravském krasu. Roste na vlhkých skalnatých svazích a suti-

nách, často u vodních toků, v lesích, na pasekách, v lavinových žlebech a v karech

na kyselém i zásaditém substrátu.

V okolí záměru byl v roce 2012 zaznamenán 1 keř na okraji plochy bývalé chaty

nad horní zídkou (pravá strana ve směru od Červenohorského sedla).

V roce 2014 byl průzkumem tento exemplář potvrzen. Zůstává nejistota zmíněná

v biologickém posouzení 2012 (v některých znacích je ex. odchylný od typických

zástupců druhu, determinace druhu tak ne ní jednoznačná).

Thesium alpinum (lněnka alpská)

ČS-C3

Na území České republiky se vyskytuje roztroušeně, hlavně v submontánních a

montánních stupních. Vyrůstá nejčastěji na nespecifických půdních podložích na vy-

sychavých kamenitých stráních a světlých okrajích lesů a křovin. Je považována za

diagnostický druh asociací Thesio alpini-Nardetum strictae a Bupleuro-

Calamagrostietum. Ve větší počtu lze lněnku alpskou spatřit v hornatých oblastech

na severu Čech nebo Moravy.

V blízkém okolí záměru byl druh v roce 2012 zaznamenán zejména na základech

bývalého kostelíka (desítky ex.), roztroušeně pak i v dalších polohách (zejména

okraje plochy bývalé chaty - nižší desítky ex., subalpínské trávníky nad přístupovou

cestou k Vřesové studánce).

Přes uváděný poměrně hojný výskyt v roce 2012 nebyl v roce 2014 zjištěn

v zájmovém území ani jeden exemplář. Tuto skutečnost bude třeba ověřit opako-

vaným průzkumem v následujících vegetačních obdobích.

Viola lutea subsp. sudetica (violka žlutá sudetská)

ZCHD-SO

V ČR je vysokohorský druh s těžištěm rozšíření nad hranicí lesa, ale sestupuje často

na loukách i níže. Nejčastěji roste ve vysokostébelných alpínských trávnících sv.

Calamagrostion villosae, dále pak v horských až subalpínských smilkových trávní-

cích (sv. Nardion a sv. Nardo-Agrostion tenuis) a v další společenstvech. V ČR se

přirozeně vyskytuje v Krkonoších, na Králickém Sněžníku a v Hrubém Jeseníku. V

Beskydech a v Orlických horách je patrně nepůvodní, byla sem v minulosti vysaze-

na.

V roce 2012 byl v blízkém okolí plánované chaty druh zaznamenán roztroušeně při

okrajích plochy bývalé chaty (zejména na úpatí svahu směrem k hřebenu Červené

hory - desítky ex., vzácně i v okrajových partiích přírodních biotopů nad tímto úpa-


h Strana 18

tím), v prostoru základů kapličky, v subalpínských trávnících nad přístupovou ces-

tou k Vřesové studánce a podél vyšlapaných stezek.

Při průzkumu v roce 2014 byl tento druh zjištěn jako poměrně hojný na řadě míst

v okolí staveniště mimo sešlapávané plochy. Výskyt je roztroušený. Vyskytoval se

na svazích severně a východně od bývalého kostelíka (celkem cca 25 ex.), severo-

západně od plochy stavby chaty po obou stranách pěšiny od vřesové studánky ke

kostelíku (33 ex.), severovýchodně od chaty ve svahu k Červené hoře (cca 50 ex.),

podél stezky nad Vřesovou studánkou jihozápadně od chaty (18 ex.) a nad příjez-

dovou komunikací před vjezdem na místo stavby ve svahu k Červené hoře.

Ve vzdálenějším okolí místa stavby byly zjištěny další z hlediska ochrany přírody

významné rostliny. Jedná se o následující druhy:

- Carex rupestris (ostřice skalní) – ZCHD-KO,

- Anemone narcissiflora (sasanka narcisokvětá) – ZCHD-SO,

- Adenostyles alliariae (havez česnáčková) – ČS-C4a,

- Festuca supina (kostřava nízká) – ČS-C4a,

- Gnaphalium norvegicum (protěž norská) – ČS-C4a,

- Juncus trifidus (sítina trojklaná) – ČS-C2,

- Phleum rhaeticum (bojínek švýcarský) – ČS-C4a,

- Potentilla aurea (mochna zlatá) – ČS-C4a,

- Blechnum spicant (žebrovice různolistá) – ČS-C4a.

Vzhledem k umístění těchto druhů je jejich ovlivnění výstavbou nebo provozem

chaty vyloučeno.

V následujícím přehledu jsou uvedeny rostliny zjištěné při průzkumech biologického

posouzení společností AQUATEST a.s. v roce 2012 (označeno +) a při průzkumech

aktuálních v roce 2014 (označeno *). Z porovnání je zřejmé, že druhové složení

zjištěných druhů rostlin je velmi podobné, výskyt druhů v rámci území však posou-

dit není možné z důvodu absence přesné lokalizace (s výjimkou druhů se zvláštní

pozorností uvedených výše). V roce 2012 bylo v zájmovém území sledováno 88

druhů, v roce 2014 83 druhů. Rozdíl není významný a je možno vysvětlit mj.

územním rozsahem průzkumu.

Přehled zaznamenaných druhů vyšších rostlin

Aconitum callibotryon (oměj šalamounek) + * Adenostyles alliariae (havez česnáčková) + * Achillea millefolium

subsp. millefolium (řebříček obecný pravý) + * Ajugo reptans (zběhovec plazivý) + *

Alchemiila s pp. (kontryhel) + * Alnus viridis (olše zelená) + * Aquilegia vulgaris (orlíček obecný) + Athyrium distentifolium (papratka horská) + Athyrium filix-femina (papratka samičí) + * Avenella flexuosa (metlička křivolaká) + * Bellis perennis (sedmikráska obecná *

Betula pendula (bříza bělokorá * Bistorta major (rdesno hadí kořen) + * Blechnum spicant (žebrovice různolistá) + * Calamagrostis arundinacea (třtina rákosovitá * Calamagrostis epigejos (třtina křovištní * Calluna vulgaris (vřes obecný) + *


h Strana 19

Campanula barbata (zvonek vousatý) + * Campanula rotundifolia subsp. sudetica (zvonek okrouhlolistý sudetský) + Carduus personata (bodlák lopuchovitý) + *

Carex ovalis (ostřice zaječí) + Carex rupestris (ostřice skalní) + * Carum ca rvi (kmín kořenný) + * Cerastium arvense subsp. arvense (rožec rolní pravý) + * Cirsium heterophyllum (pcháč různolistý) + *

Cystopteris fragilis (puchýřník křehký) + * Dactylis glomerata (srha laločnatá) + * Deschampsia cespitosa (metlice trsnatá) + * Dryopteris filix-mas (kapraď samec) + * Epilobium angustifolium (vrbovka úzkolistá) + * Epilobium spp. (vrbovka) +

Erigeron acris (turan ostrý) +

Festuca supina (kostřava nízká) + Fragaria vesca (jahodník obecný) + * Galium album subsp. album (svízel bílý pravý) + * Geranium robertianum (kakost smrdutý * Geranium sylvaticum (kakost lesní) + * Gnaphalium norvegicum (protěž norská) + * Gnaphalium sylvaticum (protěž lesní) + *

Heracleum sphondylium (bolševník obecný) + * Hieracium aurantiacum (jestřábník oranžový) + * Hieracium piiosella (jestřábník chlupáček) + * Homogyne alpina (podbělice alpská) + * Hypericum moculatum (třezalka skvrnitá) + * Chamaerion angustifolium (vrbka úzkolistá *

Juncus trifidus (sítina trojklaná) + * Lamium album (hluchavka bílá) + *

Lathyrus sylvestris (hrachor lesní) + * Leontodon autumnalis (máchelka podzimní) + Leucanthemum ircutianum (kopretina irkutská) + * Ligusticum mutellina (koprníček bezobalný) + Lotus corniculatus (štírovník růžkatý) + *

Luzula luzulaides subsp. rubella (bika bělavá měděná) + Luzula sylvatica (bika lesní) + * Lycopodium clavatum (plavuň vidlačka) + Melampyrum pratense (černýš luční) + * Molinia caerulea (bezkolenec modrý) + * Myasotis nemorosa (pomněnka hajní) + * Nardus stricta (smilka tuhá) + *

Oxalis acetosella (šťavel kyselý) + Patentilla erecta (mochna nátržník) + * Petasites albus (devětsil bílý *

Phegopteris connectilis (bukovinec osladičovitý) + * Phleum rhaeticum (bojínek švýcarský) + * Phyteuma spicatum (zvonečník klasnatý) + *

Picea abies (smrk ztepilý) + * Pinus mugo (borovice kleč) + * Plantago lanceolata (jitrocel kopinatý * Plantago major (jitrocel větší) + * Poa annua (lipnice roční) + * Poa chaixii (lipnice širolistá) + * Poa supina (lipnice nízká) + *

Potentilla aurea (mochna zlatá) + * Prenanthes purpurea (věsenka nachová * Prunella vulgaris (černohlávek obecný) + * Ranunculus acris subsp. acris (pryskyřník prudký pravý) + * Ranunculus platanifolius (pryskyřník platanolistý) +


h Strana 20

Ribes petraeum (rybíz skalní) + * Rubus idaeus (ostružiník maliník) + * Rumex arifolius (šťovík áronolistý) + * Salix silesiaca (vrba slezská) + *

Senecio hercynicus (starček hercynský) + * Silene vulgaris subsp. vulgaris (silenka nadmutá pravá) + * Solidago virgaurea subsp. minuta (zlatobýl obecný alpínský) + * Sorbus aucuparia (jeřáb ptačí * Stellaria graminea (ptačinec trávovitý) + Stellaria nemorum (ptačinec hajní) + *

Symphytum officinale (kostivál lékařský) + * Thesium alpinum (lněnka alpská) + Trientalis europaea (sedmikvítek evropský) + * Trifolium repens (jetel plazivý) + * Tussilago farfara (podběl lékařský) + * Urtica dioica (kopřiva dvoudomá) + *

Vaccinium myrtillus (brusnice borůvka) + *

Vaccinium vitis-idaea (brusnice brusinka) + * Veronica chamaedrys (rozrazil rezekvítek) + * Vicia cracca (vikev ptačí) + * Viola lutea subsp. sudetica (violka žlutá sudetská) + * + - druh zjištěný 2012

* - druh zjištěný 2014

4.3. ŽIVOČICHOVÉ

V rámci zoologického průzkumu byla provedena pozorování živočichů vyskytujících

se v zájmovém území. Jako podklad byl opět využit průzkum provedený v roce

2012 v rámci biologického posouzení lokality pro obnovu chaty Vřesová studánka a

pozornost byla soustředěna zejména druhy, které byly určeny jako významné

v souvislosti s potenciálními vlivy stavby.

V následujícím přehledu jsou uvedeny jednotlivé skupiny živočichů zjištěné při prů-

zkumech biologického posouzení společností AQUATEST a.s. v roce 2012 (označeno

+) a při průzkumech aktuálních v roce 2014 (označeno *). Z porovnání je zřejmé,

že druhové zastoupení zjištěných druhů je velmi podobné, výskyt druhů v rámci

území však posoudit není možné opět z důvodu absence přesné lokalizace a

z důvodu migrace živočichů.

Bezobratlí

Brouci Střevlíkovití

Střevlík zlatolesklý (Carabus auronitens auronitens) střevlík hladký (Carabus glabratus) střevlík lesního (Carabus sylvestris sylvestris) střevlík hrbolatý (Carabus variolosus) kvapník (Amara erratica) + kvapník (Amara lunicollis)

střevlíček (Pterostichus unctulatus) střevlíček (Leistus piceus piceus) střevlík (Trechus striatulus) střevlík (Trechus pilisensis) střevlík (Loricera pilicornis pilicornis)


h Strana 21

Mandelinkovití, nosatcovití apod. Dřepčík (Minota carpathica) + Mandelinka havezová (Oreina cacaliae senecionis) + * mandelinka (Oreina intricata intricata) +

mandelinka (Sclerophaedon carniolicus) + mandelinka rdesnová (Gastrophysa polygoni) mandelinka ředkvičková (Gastrophysa viridula) bázlivec (Luperus flavipes) bázlivec vrbový (Lochmaea caprea) bázlivec vratičový (Galeruca tanaceti tanaceti)

písařík (Bromius obscurus obscurus) mandelinka (Chrysolina varians) zobonoska (Caenorhinus mannerheimi) listopas (Polydrusus amoenus) lalokonosec (Otiorhynchus tenebricosus) * lalokonosec (Otiorhynchus lepidopterus)

lalokonosec (Otiorhynchus subdentatus)

listohlod (Phyllobius alpinus) listohlod (Phyllobius glaucus) listohlod stromový (Phyllobius arborator) * listopas (Polydrusus cervinus) listohlod zlatozelený (Phyllobius argentatus) krytonosec kořenový (Stenocorus ruficornis) * listopas (Sitona lepidus)

nosatec (Zacladus geranii) Ostatní skupiny brouků bradavičník (Aplocnemus tarsalis) + kovařík (Ampedus scrofa) tesařík pruhovaný (Oxymirus cursor)

kovařík hladký (Athous subfuscus) kovařík horský (Ctenicera cuprea)

tesařík (Evodinus clathratus) tesařík panenský (Gaurotes virginea virginea) kozlíček smrkový (Monochamus sutor) kovařík černý (Hemicrepidius niger) tesařík (Anastrangalia sanguinolenta)

tesařík černošpičký (Stenurella melanura) kousavec dvoupáskovaný (Rhagium bifasciatum) kousavec korový (Rhagium inquisitor inquisitor) páteříček (Cantharis flavilabris flavilabris) páteříček (Podistra rufotestacea) páteříček (Podistra schoenherri) páteříček (Rhagonycha nigripes)

krasec (Anthaxia helvetica) krasec čtyřtečný (Anthaxia quadripunctata) květožrout skořepinatý (Anthophagus caraboides)

hnojník (Neagolius bilimeckii) tesařík čtyřpásý (Cornumutilla quadrivittata) zlatohlávek (Oxythyrea funesta) +

zdobenec skvrnitý (Trichius fasciatus) zdobenec zelenavý (Gnorimus nobilis) Blanokřídlí a motýli Čmeláci, pačmeláci a mravenci čmelák skalní (Bombus/Pyrobombus lapidarius) + *

čmelák širolebý (Bombus wurflenii) + čmelák rolní/polní (Bombus/Megabombus pascuarum) + * čmelák hájový (Bombus lucarum) + čmelák luční (Bombus/Pyrabombus pratarum) + * čmelák sorojský (Bombus saraeensis) +


h Strana 22

pačmelák cizopasný (Bombus/Psithyrus rupestris) + pačmelák ladní (Bombus/Psithyrus campestris) + pačmelák lesní (Bombus sylvestris) + pačmelák norský (Bombus narvegicus) +

čmelák lesní (Bombus/Megabambus silvarum) + mravennec lesní (Formica rufa) + * Denní motýli babočka kopřivová (Aglois urticae) + * babočka paví oko (Inachis io) + *

babočka admirál (Vanessa atalanta) + * okáč ječmínkový (Lasiommata maera) + okáč rudopásný (Erebia euryale) + okáč černohnědý (Erebia ligea) + okáč menšího (Erebia sudetica) + ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe) + *

soumračník rezavý (Ochlodes sylvanus) +

žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni) bělásek zelný (Pieris brassicae) otakárek fenyklový (Papilio machaon) stužkonoska modrá (Catocala fraxini)

+ - druh zjištěný 2012

* - druh zjištěný 2014 Bez označení – druh nepozorován, uveden v jiném zdroji

Obojživelníci a plazi

V zájmovém území je pravděpodobný trvalý výskyt skokana hnědého (Rana tempo-

raria), jenž se objevuje jednotlivě v okolí lesní cesty z Červenohorského sedla, nel-

ze vyloučit ani přítomnost zvláště chráněného druhu ropuchy obecné (Bufo bufo).

Žádný z těchto druhů nebyl během průzkumu v roce 2012 ani 2014 pozorován.

Naopak při obou průzkumech byla pozorována ještěrka živorodá (Zootoca vivipara),

které stanoviště vyhovuje. Druh byl pozorován na zídkách v okolí staveniště.

Lokalita zasahuje do oblasti trvalého výskytu zmije obecné (Vipera berus), která

však zastižena nebyla.

Ptáci

Brodiví

čáp černý (Ciconia nigra)

čáp bílý (Ciconia ciconia)

volavka popelavá (Ardea cinerea)

Krátkokřídlí

chřástal polní (Crex crex)

jeřáb popelavý (Grus grus)

Dlouhokřídlí

sluka lesní (Scolopax rusticola) +

pisík obecný (Actitis hypoleucos) +

vodouš kropenatý (Tringa ochropus) +

kulík hnědý (Charadrius morinellus)


h Strana 23

Svišťouni

rorýs obecný (Apus opus)

Dravci

káně lesní (Buteo buteo) + *

poštolka obecná (Falco tinnunculus) + *

včelojed lesní (Pernis apivorus) +

moták pochop (Circus aeruginosus) +

jestřáb lesní (Accipiter gentilis) +

krahujec obecný (Accipiter nisus) +

sokol stěhovavý (Falco peregrinus)

Hrabaví

jeřábek lesní (Bonasa bonasia)

křepelka polní (Coturnix coturnix)

koroptev polní (Perdix perdix)

tetřev hlušec (Tetrao urogallus)

tetřívek obecný (Tetrao tetrix)

Měkkozobí a kukačky

Kukačka obecná (Cuculus canorus) + *

holub domácí (Columba livio f. domestica) +

holub doupňák (Columba oenas) +

holub hřivnáč (Columbo palumbus) + *

hrdlička divoká (Streptopelia turtur) + *

Sovy

puštík obecný (Strix aluco) +

sýc rousný (Aegolius funereus) +

kalous ušatý (Asio otus)

kalous pustovka (Asio flammeus)

výr velký (Bubo bubo)

kulíšek nejmenší (Giaucidium passerinum)

Šplhavci

datel černý (Dryocopus martius) + *

strakapoud velký (Dendrocopos major) +

žluna šedá (Picus canus) +

žluna zelená (Picus viridis) +

krutihlav obecný (Jynx torquila)

datlík tříprstý (Picoides tridactylus)

Pěvci

linduška horská (Anthus spinoletta)

pěvuška podhorní (Prunello collaris)

linduška luční (Anthus pratensis)

induška lesní (Anthus trivialis) +

linduška luční (Anthus pratensis) +

pěvuška modrá (Prunella modularis) +

slavík modráček (Luscinia svecica)

bramborníček hnědý (Saxicola rubetra)

bělořit šedý (Oenanthe oenanthe)

kos horský (Turdus torquatus) +

ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes)

čečetka tmavá (Carduelis cabaret)

hýl rudý (Carpodacus erythrinus)

krkavec velký (Corvus corax) + *

vlaštovka obecná (Hirundo rustica) +*


h Strana 24

slavík tmavý (Luscinia luscinia)

rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus)

lejsek šedý (Muscicapa striata)

lejsek malý (Ficedula parva)

bramborníček černohlavý (Saxicola torquatus)

žluva hajní (Oriolus oriolus)

ťuhýk obecný (Lanius collurio)

ťuhýk šedý (Lanius excubitor)

skřivan polní (Aiauda arvensis) + *

jiřička obecná (Defichon urbicum) + *

konipas bílý (Motaciffa alba) + *

červenka obecná (Erithacus rubecufa) + *

rehek domácí (Phoenicurus ochruros) +

rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) + *

kos černý (Turdus merufa) + *

střízlík obecný (Trogfodytes troglodytes) +

drozd brávník (Turdus viscivorus) + *

pěnice hnědokřídlá (Syfvia communis) +

pěnice černohlavá (Syfvia atricapiffa) + *

budníček menší (Phyfloscopus collybito) +

budníček větší (Phyfloscopus trochilus) +

králíček obecný (Regufus regulus) +

králíček ohnivý (Regulus ignicapillus) +

sýkora parukářka (Parus/Lophophanes cristatus) +

sýkora uhelníček (Porus/Periparus ater) +

brhlík lesní (Sitta europaea) +

šoupálek dlouhoprstý (Certhia famifiaris) +

sojka obecná (Garrulus glandarius) + *

vrána šedá (Corvus cornix) + *

špaček obecný (Sturnus vufgaris) + *

pěnkava obecná (Fringiffa coefebs) + *

zvonohlík zahradní (Serinus serinus) +

čížek lesní (Carduefis spinus) + *

konopka obecná (Carduelis cannabina) +

křivka obecná (Loxia curvirostra) +

hýl obecný (Pyrrhufa pyrrhufa) +

strnad obecný (Emberizo citrineffa) + *

rákosník proužkovaný (Acrocephafus schoenobaenus) +

+ - druh zjištěný 2012 * - druh zjištěný 2014 Bez označení – druh nepozorován, uveden v jiném zdroji

Savci

Lze předpokládat, že se v dotčeném území se mohou vyskytovat minimálně dvě de-

sítky druhů savců z řádů sudokopytníků Artiodactyla, šelem Carnivora, letounů Chi-

roptera, hmyzožravců lnsectivora, zajíců Lagomorpha a hlodavců Rodentia, které

mají v řešeném prostoru anebo a jeho okolí stanoviště trvalého výskytu.

Hlavní složkou společenstev jsou menší až drobní zemní savci tvořeni několika dru-

hy hlodavců a hmyzožravců. V území se vyskytují také netopýři, jejichž všechny

druhy patří mezi zvláště chráněné živočichy z kategorie SO anebo KO. Větší druhy

savců jsou pak zastoupeny v řádu sudokopytníků, šelem a zajíců. Mezi velké druhy

sudokopytníků vyskytujících se v území patří jelen evropský (Cervus efaphus) a


h Strana 25

kamzík horský (Rupicapro rupicapra). Velké šelmy tj. rys ostrovid (Lynx lynx), vlk

(Canis lupus) a medvěd hnědý (Ursus arctos), jsou v Jeseníkách natolik vzácní, že

možnost jejich aktuální přítomnosti a případného ohrožení v souvislosti s realizací

záměru není třeba řešit.

Drobní zemní savci

rejsek horský (Sorex alpinus)

myšivka horská (Sicista betulina)

Veverka a plši

veverka obecná (Sciurus vulgaris)

plšík lískový (Muscardinus ovellanarius)

plch lesní (Dryomys nitedula)

Letouni

vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros)

netopýr velký (Myotis myotis)

netopýr řasnatý (Myotis nattereri)

netopýr brvitý (Myotis emarginotus)

netopýr vousatý (Myotis mystacinus)

netopýr vodní (Myotis daubentoni)

netopýr večerní (Eptesicus serotinus)

netopýr severní (Eptesicus nilssoni)

netopýr parkový (Pipistrellus nathusii)

netopýr pestrý (Vespertilio murinus)

netopýr černý (Borbastella barbastellus)

netopýr ušatý (Piecotus auritus)

netopýr dlouhouchý (Piecotus austriacus)

netopýr rezavý (Nyctalus noctula)

netopýr pestrý (Vespertilio murinus)

5. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY ÚPRAV NA PŘEDMĚTY ZÁJMU

Vzhledem k charakteru navržené stavby lze maximální negativní vlivy na živou pří-

rodu předpokládat především ve fázi realizace stavebních objektů. Za provozu hor-

ské chaty bude negativní působení spojeno především s pohybem osob v okolí cha-

ty.

5.1. PŘEDPOKLÁDANÉ PŘÍMÉ VLIVY NA ROSTLINY A ŽIVOČICHY

PŘI VÝSTAVBĚ

Kácení dřevinné vegetace

Ke kácení vzrostlých dřevin během výstavby nové chaty a souvisejících stavebních

objektů nedojde, protože se nacházejí v místě původní stavby. Jímací objekt vody

bude zřízen na lesním pozemku. Ani zde vzhledem k malému zakmenění porostu

nedojde ke kácení dřevin, v rámci zemních prací je ale možné poškození kořeno-

vých systémů dřevin rostoucích v blízkosti stavby. Tuto skutečnost bude nutno zo-

hlednit a kořenový systém stromů chránit. Zásah do lesního porostu neovlivní po-

pulace rostlin a živočichů v místě úprav se vyskytujících.


h Strana 26

Odstranění bylinného pokryvu

Při provádění zemních prací bude v místech budování stavebních objektů odstraně-

na bylinná vegetace. Jelikož v rámci průzkumu nebyly na ploše stavby nalezeny

zvláště chráněné druhy rostlin a nebyly zaznamenány cenné biotopy, které by tímto

zásahem mohly být zničeny, lze se domnívat, že tento zásah do vegetace nebude

závažný.

Většina druhů, které se v dotčených porostech vyskytují, je schopna rychlého šíření

a kolonizace obnažených substrátů. Dá se tedy očekávat, že po ukončení staveb-

ních prací dojde na narušených plochách v okolí stavebních objektů k obnovení ve-

getace v obdobném druhovém složení.

Zásahy je nutné minimalizovat a provádět je pouze v nezbytném rozsahu. Výkopy

je žádoucí provádět ručně a veškerou přebytečnou zeminu odstranit ze zatravně-

ných ploch.

Odstranění půdního krytu

K odstranění půdního krytu dojde v místech skrývky, která bude provedena na plo-

chách půdorysů jednotlivých objektů stavby. Spolu s půdou může dojít k přemístění

zejména drobných bezobratlých živočichů všech vývojových stádií. Vliv bude mít tr-

valý charakter s výjimkou míst, kde svrchní vrstva půdy bude sejmuta dočasně a

po ukončení důvodu záboru bude plocha rekultivována. Povrch rekultivovaných

ploch bude zpravidla oset vhodnou travní směsí, popřípadě osazen autochtonní dře-

vinnou vegetací.

Přímá likvidace rostlin a živočichů

K přímému usmrcení živočichů může dojít zejména v případě nedodržení stanove-

ných lhůt výstavby mimo reprodukční období a ještě lépe mimo vegetační období.

Ohroženi mohou být hnízdící ptáci a jejich snůšky, půdní živočichové a živočichové,

kteří nejsou schopni rychlého ústupu před technikou a činnostmi spojenými

s výstavbou. Lze sem zařadit i živočichy, kteří spadnou do výkopu a nedostanou se

zpět, popřípadě jsou zasypáni při zemních pracích.

Vliv na obojživelníky a plazy nebude významný, jejich přítomnost nebyla v přímo

dotčeném území zaznamenána. Ohrožení potenciálně se vyskytujících jedinců je

sníženo jejich schopností aktivního úniku z místa realizace stavebních prací a vhod-

ným načasováním prováděných prací.

Vliv na další druhy živočichů bude nevýznamný. Společenstvo bezobratlých je tvo-

řeno převážně běžnými druhy. To se týká i zjištěných zvláště chráněných druhů

hmyzu. Čmeláci rodu Bombus stejně jako mravenci rodu Formica jsou schopni osi-

dlovat i sekundární stanoviště na narušených, ale zarůstajících pozemcích. Plánova-

ný záměr se okrajově dotkne biotopů těchto ohrožených druhů, ale nezpůsobí zánik

jejich populací v dotčeném území. V okolí se nacházejí vhodné náhradní biotopy,

které nebudou záměrem ovlivněny.

Přímo na ploše staveniště nebyly zjištěny zvláště chráněné druhy rostlin. Vyskytují

se však v blízkosti místa stavby chaty a ploch určených pro umístění zařízení stave-

niště. Tyto lokality bude třeba během výstavby chránit před vjezdem techniky i

vstupem pracovníků ohrazením a informačními tabulkami.


h Strana 27

Hluková a emisní zátěž

V průběhu stavby dojde k nárůstu hlukového a emisního zatížení lokality vlivem

provozu stavebních strojů a dále z dopravy materiálu po účelových komunikacích.

Ovlivněny by mohly být všechny druhy vyskytujících se živočichů, zejména ale ptá-

ci, rušením, které povede k opuštění stanoviště. Vliv tohoto faktoru bude dočasný

po krátkou dobu výstavby. Prachové částice a stavební hluk může mít v okolí stav-

by na živočichy menší negativní vliv, nezpůsobí však jejich hynutí. Citlivé druhy

mohou vyhledávat vhodnější lokality bez prachu a hluku.

Rušení pohybem

Pohybem pracovníků a mechanizace po staveništi dojde k rušení živočichů. Vliv bu-

de dočasný po dobu výstavby. Většina živočichů je schopna aktivně unikat a dostat

se mimo dosah stavebních prací. Po ukončení prací se situace vrátí k původnímu

stavu. Místo stavby je i při běžných podmínkách poměrně rušné – Vřesovou

studánku navštíví během sezóny i stovky turistů denně.

Znečišťování okolních přírodních biotopů

Při stavební činnosti je nutné zamezit únikům kapalných a pevných znečišťujících

látek do okolních biotopů (ropné látky apod.).

ZA PROVOZU

Trvalý zábor přírodních biotopů a biotopů druhů

Horská chata je navržena na antropogenní ploše, kde převažuje druhově chudá, sil-

ně sešlapávaná vegetace s dominantním Trifolium repens a absencí zvláště chráně-

ných a ohrožených druhů rostlin. Na ploše se vyskytují čmeláci rodu Bombus s do-

minancí běžných druhů. Hnízda čmeláků zde však nebyla nalezena. V okolí plochy

určené pro výstavbu chaty a pro dočasné umístění zařízení staveniště se vyskytuje

několik druhů rostlin zvláště chráněných, jejichž výskyt v těchto polohách by mohl

být potlačen v souvislosti s obcházením chaty turisty směrem k základům bývalého

kostelíka a rozšiřováním silně sešlapávané vegetace do těchto poloh.

Přestože se v místech výstavby dalších stavebních objektů (vodojemu, objektu jí-

mání vody) mohou vyskytovat čmeláci rodu Bombus a mravenci rodu Formica, ne-

byla v těchto prostorech zjištěna jejich hnízda ani se zde nerozmnožují. Výstavbou

nedojde k zániku jejich biotopů. Zvláště chráněné druhy rostlin v těchto místech

zjištěny nebyly.

Znečišťování okolních přírodních biotopů

Likvidace tuhého komunálního odpadu bude zajištěna odvozem v uzavřených nádo-

bách na Červenohorské sedlo a skládku odpadů. Odpadní vody nebudou vypouštěny

do vodoteče ani terénu, budou akumulovány v jímce na vyvážení a likvidovány po

odvozu na ČOV. Problematika znečišťování biotopů v okolí chaty úzce souvisí rovněž

s kázní návštěvníků chaty.


h Strana 28

Zvýšená přítomnost turistů

Vyšší atraktivita území související s obnovou chaty bude znamenat určité navýšení

návštěvnosti lokality oproti současnému stavu. Nárůst se však nepředpokládá vý-

znamný, již v současnosti je Vřesová studánka položená na hlavní hřebenové trase

Jeseníků značně frekventovaná. Vyšší koncentrace lidí souvisí s rušením jejich hla-

sovými projevy, znečištěním okolí pěšin a chaty odpadky, záměrnou likvidací rostlin

i živočichů a sešlapáváním vegetace.

Hlukové emise

Vysoká frekvence návštěvníků je jedním z důvodů, že se na některých navštěvova-

ných místech v CHKO (včetně okolí záměru) nevyskytují hnízdní populace význač-

ných druhů živočichů, jako jsou lesní kurové včetně jeřábka lesního (Bonasa

bonasia) a z pěvců linduška horská (Anthus spinoletta) a pěvuška podhorní (Pru-

nella collaris). Dle současného plánu rozvoje Jeseníků, který naopak spočívá v dal-

ším zvýšení atraktivity území pro návštěvníky z hlediska různých způsobů využití,

není očekávána změna v této situaci. Z lesních kurů bude snahou udržet populace

jeřábka, tetřev a tetřívek již ale nenachází dostatek klidu pro obnovu životaschop-

ných populací a pokusy o repatriaci nebudou zřejmě dále relizovány. Totéž platí pro

velké šelmy, v území lze potenciálně očekávat nanejvýše možnost udržení rysa os-

trovida (Lynx lynx), přesto má výskyt i tohoto přizpůsobivějšího druhu v území spí-

še sestupný charakter a odráží aktuální stav populace druhu v ČR.

Usmrcování druhů živočichů

Tímto rizikem jsou dotčeny zejména jednotlivé exempláře entomofauny, herpeto-

fauny a mammaliofauny a případně mláďat některé avifauny. Vzhledem k malé ka-

pacitě záměru bude frekvence pohybu zásobovacích vozidel velmi nízká - max. 1

terénní vozidlo či sněžný skútr/den a populace vyskytujících se druhů nebude do-

tčena.

5.2. PŘEDPOKLÁDANÉ NEPŘÍMÉ VLIVY NA ROSTLINY A ŽIVOČICHY

Šíření nepůvodních druhů rostlin.

Při narušení povrchu půdy terénními úpravami, stavbami a výkopy může dojít

k zavlékání a rozšiřování nežádoucích a expanzních synantropních druhů rostlin.

Cestou k vyloučení tohoto negativního vlivu je důkladné čištění mechanizace před

nasazením v dané lokalitě.

6. OPATŘENÍ K PREVENCI, OMEZENÍ, VYLOUČENÍ, PŘÍPADNĚ KOMPENZACI

NEGATIVNÍCH ÚČINKŮ

Na základě výsledků všech provedených průzkumů lze konstatovat, že informace o

území a dosud provedená pozorování jsou dostatečným podkladem pro vyslovení

závěrů biologického posouzení, predikci vlivů navržené stavby a stanovení opatření

pro jejich omezení.

V rámci přípravy záměru je třeba zohlednit následující opatření, jejichž splnění

přispěje ke snížení nepříznivých vlivů navržených úprav na rostliny, živočichy a sta-


h Strana 29

noviště:

- Dle zákona č. 114/1992 Sb. vyplývá z povinnosti investorů zajištění přiměřených

náhradních opatření k ochraně přírody (mj. vybudování technických zábran).

- Před zahájením stavebních prací bude vypracován plán havarijních opatření pro

případ úniku látek škodlivých vodám, který stanoví činnosti spojené se zneškod-

něním a likvidací úniků závadných látek (použití sorpčního prostředku, uložení,

zneškodnění, vytěžení kontaminované zeminy atd.).

- Při výběrovém řízení na dodavatele stavby bude jako jedno z kritérií i specifikace

jeho garancí na minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí v době vý-

stavby a na celkovou délku trvání výstavby.

Během realizační fáze akce by měly být dále dodrženy následující podmínky:

- Během celé realizace stavby bude zajištěn odborný biologický dozor.

- S ohledem na ochranu přírody a krajiny je vhodné realizaci stavby provádět mi-

mo hnízdní období tj. v měsících září až únor, aby hnízdící ptáci nebyli nijak ru-

šeni. Rovněž veškeré zásahy do bylinného patra a půdního prostředí by měly být

uskutečněny v době vegetačního klidu.

- Při pohybu stavební techniky v blízkosti dřevinné vegetace hrozí nebezpečí me-

chanického poškození kmenů a kořenových náběhů. Po dobu stavebních prací je

proto třeba zajistit ochranu stávajících dřevin před poškozením kmene a kořeno-

vého systému. Proti mechanickému poškození (pohmoždění kůry, kmene a koře-

nů, poškození koruny) vozidly a stavebními stroji je doporučeno oplocení jednot-

livých dřevin. Plot by měl chránit celou kořenovou zónu (plocha půdy pod koru-

nou stromů, daná okapovou linií koruny a zvětšená o 1,5 m po celém obvodu ko-

runy). Pokud z důvodu nedostatku místa není možné chránit celou kořenovou

zónu, je nutné alespoň obednit kmen do výše nejméně 2 m. V případě poškození

stromů bude provedeno ošetření ran a jejich zatření fungicidním přípravkem ih-

ned po vzniklém narušení kmene, větších kořenů a větví apod.

- Při realizaci stavby bude maximálně šetřena stávající vegetace na sousedních

pozemcích. Místa s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin v blízkosti stave-

niště budou chráněny před vjezdem techniky a vstupem pracovníků plotem a in-

formačními tabulkami (viz příloha).

- Skrývky hrabanky v místě stavebních objektů budou prováděny mimo repro-

dukční období živočichů od září do března.

- Dočasné deponie půdy a výkopových materiálů budou voleny s ohledem na

ochranu pozemků, vegetace a ekosystémů. Preferován bude systém bez mezi-

skládek. Půdní povrch v porostech nesmí být navýšen nad původní úroveň.

- Před zahájením skrývek úrodné vrstvy půdy bude proveden podrobnější průzkum

území a budou provedeny eventuelní transfery živočichů, zejména obojživelníků

a plazů ze zájmového území stavby.

- Doba, po kterou zůstanou provedené výkopy odkryté, bude minimalizována

z důvodu zabránění pádům živočichů do nich. Otevřené příkopy a jámy budou

denně (a před zasypáním) kontrolovány, v případě zjištění lovné zvěře uvíznuté


h Strana 30

ve výkopech bude kontaktován myslivecký hospodář, v případě pádu jiných živo-

čichů, bude zajištěno jejich přemístění na vhodné lokality.

- Z důvodu prevence ruderalizace území budou důsledně rekultivovány všechny

plochy zasažené stavebními pracemi.

- Je třeba vyloučit možné havarijní znečištění způsobené únikem provozních kapa-

lin (pohonných hmot, olejů) používané mechanizace, nátěrových hmot či jiných

chemikálií.

- Při výstavbě stavebních objektů využívat výhradně netoxický a ekologicky nezá-

vadný materiál.

- Důsledně bude dodržována doprava pouze po projednaných komunikacích a par-

kování na vymezených plochách.

- Pohyb mechanizace mimo staveniště a přístupovou komunikaci je vyloučen.

- Všechna použitá stavební mechanizace zajišťující provádění stavby musí být

v dobrém technickém stavu z důvodu minimalizace emisí znečišťujících ovzduší a

emisí hluku, které negativně ovlivňují chování živočichů. Technický stav vozidel a

mechanizmů bude pravidelně kontrolován a budou prováděny emisní kontroly dle

platných předpisů.

- Pozornost bude věnována organizaci dopravy na staveništi; je nutno vyloučit

zbytečný běh motorů naprázdno a minimalizovat pojezdy stavební techniky z dů-

vodu omezení negativních vlivů na půdu a vegetaci.

- Technika nebude parkována a nebude s ní manipulováno na ploše staveniště.

Bude zde zakázáno mytí strojů a motorových vozidel, aby nemohlo dojít k úniku

závadných nebo nebezpečných látek do povrchových či podzemních vod a půdy.

Pravidelně bude prováděna kontrola stavebních mechanismů a ploch staveniště z

hlediska možných úkapů provozních náplní a pohonných hmot.

- Nesmí docházet k překrývání hlučných pracovních operací, pokud to není techno-

logicky nezbytně nutné. V maximální možné míře budou využity stavební me-

chanismy se sníženou hlučností.

- Na plochách zařízení staveniště bude vyloučeno skladování látek škodlivých vo-

dám. Všechny tyto látky a stavební odpady budou z ploch staveniště bezodklad-

ně odváženy.

- směrem k hřebeni Červené hory bude instalováno dřevěného zábradlí omezující-

ho pohyb turistů do přírodních biotopů.

- V okolí chaty budou instalovány informační tabule odkazující na přírodovědnou

hodnotu území a s uvedením důvodů, proč je pohyb osob po svahu negativní z

hlediska ochrany přírody. Takto chráněné území by mělo zahrnovat i úpatí svahu

nad plochou záměru. Přesnou lokalizaci zábradlí konzultovat s SCHKO Jeseníky.

- V rámci kompenzačních opatření je možná částečná redukce klečových porostů v

prostoru Červené hory a uvolnění prostoru pro významné druhy rostlin a živoči-

chů (ohrožené druhy rostlin a hmyzu, některé druhy ptáků, včetně lindušky hor-

ské). Přesnou lokalizaci a velikost plochy určené k redukci kleče je nutno zvolit s

ohledem na požadavky a doporučení SCHKO Jeseníky a na základě dohody s

vlastníky pozemků.


h Strana 31

- Při výstavbě samotného objektu chaty realizovat veškeré činnosti na ploše býva-

lé chaty a v okolních antropogenně vzniklých plochách, které jsou v terénu dobře

patrné (zarovnaný terén ve svahu ohraničený hranami svahů s pozůstatky ka-

menných zídek). V rámci těchto antropogenně vzniklých ploch zamezit zásahům

do prostoru úpatí svahu směrem k hřebenu Červené hory a do prostoru základů

bývalého kostelíka.

- Minimalizovat zásahy do ploch okolních přírodních biotopů v souvislosti s výstav-

bou objektu jímání vod.

- V rámci kompenzačních opatření vybudovat vodní a mokřadní stanoviště pro

obojživelníky a hmyz, které však je nutno směrovat mimo cenné biotopy v okolí

záměru.

7. NÁVRH MONITORINGU

Potenciální negativní vlivy na rostliny a živočichy se předpokládají především po

dobu realizace stavby v důsledku prováděných stavebních činností, v menším roz-

sahu pak za provozu obnovené chaty zejména v důsledku chování návštěvníku zaří-

zení. Ohrožení zájmů ochrany přírody mohou způsobit zejména havarijní stavy, kte-

ré však nelze předvídat a jejichž řešení budou obsažena v příslušných dokumentech

stavby.

Za velmi prospěšné lze považovat provedení jednorázového průzkumu v místě

stavby bezprostředně před zahájením výstavby jednotlivých stavebních objektů,

z důvodu vyloučení jakéhokoliv ohrožení živé přírody.

Biologický monitoring veškerých změn v průběhu realizace stavby bude prováděn

formou biologického dozoru.

Účelné a pro jiné akce podobného charakteru využitelné by byly výsledky sledování

změn v přítomných fytocenózách a zoocenózách, popřípadě sukcese rostlinných i

živočišných společenstev na upravených plochách. Následný monitoring se zaměře-

ním na zvláště chráněné a ohrožené druhy rostlin a živočichů je třeba provádět dle

požadavků a doporučení SCHKO Jeseníky.

8. ZÁVĚRY A SHRNUTÍ

Na základě průzkumu území v místě stavby lze předpokládat, že stavba nepředsta-

vuje takové ohrožení zájmů ochrany přírody, které by nebylo možné akceptovat.

Realizaci záměru Obnova chaty Vřesová studánka lze při dodržení právních a

technických norem a navržených opatření označit za přijatelnou.

Průzkumy byly zaměřeny na výskyt rostlin s důrazem na výskyt zvláště chráněných

druhů a na výskyt živočichů vyskytujících se v dotčeném území, rovněž především

s cílem popsat zvláště chráněné druhy a specifikovat potenciální negativní vlivy

stavby na zjištěné druhy organismů. Podkladem pro terénní průzkum byla studie

„Obnova chaty Vřesová studánka – Biologické posouzení lokality“ zpracovaná v roce

2012 společností AQUATEST a.s. Praha (Jiří Urban, Zdeněk Polášek) v souvislosti

s oznámením záměru podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

prostředí. Cílem předkládaného posouzení bylo zjištění aktuálního stavu v lokalitě a


h Strana 32

jeho porovnání s údaji uvedeným v biologickém posouzení společností AQUATEST.

Lze předpokládat, že míra ohrožení či ovlivnění zjištěných druhů rostlin a živočichů

výstavbou při dodržení navržených opatření je srovnatelná s mírou jejich ohrožení

při současném stavu v důsledku jiných nebezpečí a vlivů. Výjimku pro žádný druh

zvláště chráněného živočicha nebo rostliny není nutno žádat, protože do jejich vý-

voje nebude škodlivě zasahováno (§ 56 zákona č. 114/1992 Sb.).

Zjištěné vlivy na rostliny, živočichy a stanoviště nejsou s ohledem na charakter zá-

měru a stav dotčených a okolních ekosystémů při provedení stanovených opatření

významné. Záměr je možné realizovat bez významnějšího negativního vlivu na

zájmy chráněné zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Olomouc, listopad 2014

Ing. Petr Götthans


h Strana 33

Použitá a související literatura

Albín R. (2002): Keprník ( M0058js), závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody). [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25] Albín R. (2005): IP Botanický, Msc. Depon. in archiv SCHKO Jeseníky (ex: AOPK ČR 2012.

Nálezová databáze ochrany přírody). (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany příro-dy. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25] Anděra M. (2012): Mapa rozšíření Sicista betulina v České republice. ln: Zicha O. (ed.) Biolo-gical Library- Biolib. Citováno Vlll/2012. Anděra M. & Horáček r. (2005): Poznáváme naše savce. Sobotáles, 2. dopl. vydání. 327 pp.

Anonymus 2005: Mapování biotopů, kap. 8, rukopis/zpráva (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová

databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25] Banaš M. & Zahradník D. (2012): Návštěvníci pod drobnohledem aneb Monitoring návštěv-nosti v Jeseníkách.- Campanula 1/2012:6.

Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelka Z., Pavlíčko A., Vrabec V. & Weidenhoffer Z. [eds] (2002): Motýli české republiky: Rozšíření a ochrana. I., II. /Butterflies of the Czech Republic: Distribution and conservation I, II. SOM, Praha, 857 pp. Bezděčka P. (2005): Mravenci Jeseníků (Hymenoptera: Formicidae). Campanula, sborník re-ferátů z konference k 35. výročí CHKO Jeseníky, Jeseník, 76-79 pp.

Bělín V. (2003): Noční motýli české a Slovenské republiky. Nachtfalter, Widdererchen und GlasfiUgler der Tschechischen and Slowakischen Republik.- Kabourek, Zlín, 262 pp.

Burakowski B., Mroczkowski M. & Stefaríska J. (1974): Kat. Fauny Pol. Czéść XXIII, Tom 3. Chrzqszcze Coleoptera, Biegaczowate- Carabidae, cz. 2. PWN, Warszawa, 430 pp.

Bureš L., Burešová Z. (1991): Červená hora: geobotanické zhodnocení, návrh rezervace, ru-kopis/zpráva {ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25] Bureš L., Burešová Z., Novák V. (1989): Vzácné a ohrožené rostliny Jeseníků, 1. díl. ČSOP OV Bruntál, terénní šetření (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25]

ČablikJ. (2001): M0036JS- Točník, Mapování biotopů- NATURA 2000, rukopis/zpráva (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25] Čížek P. & Doguet S. (2008): Klíč k určování dřepčíků (Coleoptera: Chrysomelidae: Alticinae)

Česka a Slovenska. Městské muzeum Nové Město nad Metují, 232 pp. Culek M. (1996): Biogeografické členění české republiky. ENIGMA, Praha, 347 pp. Culek M. et a!. {2003): Biogeografické členění české republiky ll. díl. Agentura ochrany pří-rody a krajiny ČR, Lelekovice, 589 pp.

Demek J. & Mackovčin P. [eds.] (2006): Zeměpisný lexikon ČR, Hory a nížiny. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Brno, 580 pp. Farkač J. Král D. & Škorpík M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů české re-publiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Čech Republic. lnvertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha, 760 pp.


h Strana 34

Grulich V. (2009): Materiály ke Květeně ČR IX, manuskript., terénní šetření (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; porta!.nature.cz]. [cit. 2012-08-25]

Hadinec J., lustyk P. 2009: Additamenta ad floram Reipublicae Boherflicae. Vlil. Zprávy české Botanické Společnosti, Praha, erénní šetření (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25] Háková A., Klaudisová A., Sádlo J. [eds.] (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. Planeta XII, 3/2004-2. část. MŽP ČR, Praha, 75 pp.

Ha Ioun J. et al. (2003): Územní plán obce Loučná nad Desnou, návrh. Obecní úřad Loučná nad Desnou, Loučná nad Desnou. Haluza J. et al. {2008): Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Krajský úřad Olo-mouckého kraje, Olomouc. (vč. Aktualizace č.l ZUR Olomouckého kraje vydané 22. 4. 2011)

Hanák V. & Anděra M. (2005): Atlas rozšíření savců v České republice- Předběžná verze V. Letouni (Chiroptera)- část 1. Vrápencovití (Rhinolophidae), netopýrovití (Vespertilionidae- Barbastella barbastellus, Plecotus au ritus, Plecotus austriacus). Národní muzeum, Praha, 120 pp. Hanák V. & Anděra M. {2006): Atlas rozšíření savců v české republice- Předběžná verze V. Letouni (Chiroptera)- část 2. Netopýrovití (Vespertilionidae- rod Myotis). Národní muzeum,

Praha, 187 pp. Hejda R. (2012): Mapa rozšíření Carabus variolosus v České republice. ln: Zicha O. (ed.) Bio-logical Library- Biolib. Hejný S. & Slavík B. [eds.] (1997): Květena ČR 1. Academia, Praha, 557 pp.

Hejný S. & Slavík B. [eds.] (2003): Květena ČR 2. Academia, Praha, 540 pp.

Hejný 5. & Slavík B. [eds.] (2003): Květena ČR 3. Academia, Praha, 542 pp. Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal V., Kučera Z. [eds.] (2010): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005-2007. AOPK ČR, Praha, 2010.

320 pp. Hrouda L., Marhold K. (1993): The distribution of Cardamine amara subsp. opicii, terénní šetření (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; por-tal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25] Hudec K., Mil es P., Šťastný K. & Flousek J. (2011): Výškové rozšíření ptáků hnízdících v čes-

ké republice. Opera Corcontica 48: 135-206. Hůrka K. (1996): Carabidae ofthe Czech and Slova k Republics. Kabourek, Zlín, 565 pp.

Chlapek J. (2000): IP Sněžná kotlina, terénní šetření (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25]

Chytrý M., Kučera T., Kočí M. [eds.] (2001): Katalog biotopů ČR. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 307 pp. Jatiová M., Šmiták J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. AOPK ČR, Brno, terénní šetření (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25]

Jeník J. (1961): Alpínská vegetace Krkonoš, Kralického Sněžníku a Hrubého Jeseníku. Praha, terénní šetření (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25]


h Strana 35

Juszczyk W. (1987): Ptazy i gady krajowe. Cześć 3. Gady- Reptilia. PWN, Warszawa, 213 pp. Kašák J. (2010): Saproxyličtí brouci (Coleoptera)- ohrožené bohatství Jeseníků. Campanula, sborník referátů z konference ke 40. výročí CHKO Jeseníky, Jeseník, 82-84 pp.

Kavalcová V. (1996): Exkurze ADS CHKO Jeseníky - Sněžná kotlina, terénní šetření (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25] Kočí M. (2001): Červená hora, PR Sněžná kotlina (M0046js), závěrečná textová zpráva k

mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, rukopis/zpráva (ex: AOPK ČR 2012. Ná-lezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012·08-2S] Kočí M. (2005): IP NPR Praděd, závěrečná zpráva, Botanika- flóra a vegetace (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25]

Kočí K. [ed.] (2007): Chráněná krajinná oblast Jeseníky. Actaea ve spolupráci se Správou CHKO Jeseníky, 220 pp. Kočárek P., Holuša J. & Vidlička L (2005): Blattaria, Mantodea, Orthoptera and Dermaptera České a Slovenské republiky/cf the Czech and Slova k Republics. Kabourek, Zlín, 348 pp. Kočí M. (2005): IP NPR Praděd, závěrečná zpráva, Botanika- flóra a vegetace (ex: AOPK ČR

2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25] Kočvara R. (2005): Analýza antropických vlivů v nejcennějších částech CHKO Jeseníky. Orni-tologická část. Xl/2005, 45 pp. [Depon. in: archiv autora].

Kočvara R., Vavřík M. & Glacner M. (2007): Analýza antropických vlivů v nejcennějších čás-tech CHKO Jeseníky - dílčí zpráva 2006 - ornitologie. - Ms., Xl/2007, 47 pp. [Depon. in: RN-

Dr. Leo Bureš- Ekoservis (Světlá Hora) & AOPK ČR (Praha)]. Komárek I. 2001: Masiv Černé hory a Spáleného vrchu (M0016js), závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, rukopis/zpráva (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012·08-2S]

Koutecká V., Kočárek P., Polášek Z. et al. (2004): Obnova Bezručovy chaty na Lysé hoře. Bi-ologické hodnocení dle§ 67 zákona č. 114/1992 Sb., a§ 18 vyhlášky č. 39S/1992 Sb. - Ms., Vlil., 2004,46 pp. [Depon. in: archiv Festuca (Ostrava) & GHE, a.s., (Ostrava)]. Kubát K. (1977): Botrychium matricariifolium in der ČSR. Preslia, Praha, 49, terénní šetření (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; por-

ta!.nature.cz]. [cit. 2012-08-25] Kubát K. [ed.] {2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha, 927 s.

Laibner S. (2000): Elateridae ofthe Czech and Slovak Repub!ics. Kovaříkovití České a Slo-venské republiky. Kabourek, Zlín, 294 pp.

MacekJ., Straka J., Bogusch P., Dvořák L, Bezděčka P. & Tyrner P. (2010): Blanokřídlí České republiky l. žahadloví. Academia, Praha, 524 pp. Maddison, D. R. & K.-S. Schulz [eds.] (2007): The Tree of Ufe Web Project.lnternet address: http://tolweb.org.

Marek l. & Struna D. (2009-2010): Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011-2013 (výhled do roku 2016). Olomoucký kraj. - Ms.,X/2009-111/2010 [Depon. in: m-ARK Marketing a reklama s. r. o.( Olomouc), Regionální agentura pro rozvoj střední Moravy (Olomouc) & Krajský úřad olomouckého kraje {Olomouc)].


h Strana 36

Mazalová M., Dvořák L, Bezděčka, P. & Kuras T. (2009): Čmeláci a pačmeláci (Hymenoptera: Apidae: Bambus) národní přírodní rezervace Praděd (Hrubý Jeseník). Čas. Slez. Muz. Opava (A), 58: 243-249.

Mikátová B., Vlašín M. & Zavadil V. [eds.] (2001): Atlas rozšíření plazů v České republice. At-las ofthe distribution of reptiles in the Czech Republic. AOPK ČR, Brno- Praha. 257 pp. Nožířová R. et al. (2006): Plán péče o přírodní rezervaci Sněžná kotlina. SCHKO Jeseníky, Je-seník, 26 pp.

Pavelka, M. & Smetana, V. (2003): Čmeláci. Metodika ČSOP č. 28., 76/03 ZO ČSOP, Valaš-ské Meziříčí, 105 pp. Pawlikowski T. (2008): A distribution atlas of bumblebees in Paland (Hymenoptera: Apidae: Bombini). Wydawnictwo naukowe Uniwersytetu Miklaja Kopernika, Torwí, 104 pp.

Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L. [eds.] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České

republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, sv. 22. Polášek Z., Boucný L. & Boucný D. (1988): Příspěvek ke hnízdění a výskytům kulíška nej-menšího (Giaucidium passerinum) v Severomoravském kraji. čas. Slez. Muz. Opava (A), 37: 279- 281. Polášek Z., Juřík R. & Jakubec M. (1994): Šíření vzácného ptačího druhu - slavíka modráčka.

Živa, 42 (3): 132-134. Poprach K. (2010a): Mapování hnízdního rozšíření ptáků v CHKO Jeseníky. Závěrečná zprá-va.- Ms., Xl/2010, 37 pp.+ 4 map. příl. [Depon. in: DAPHNE ČR (Praha) & Krajský úřad Mo-ravskosleszkého kraje (Ostrava)].

Poprach K. (2010b): Sýc rousný (Aegoliusfunereus) v CHKO Jeseníky. Campanula, sborník referátů z konference ke 40. výročí CHKO Jeseníky, Jeseník: 85-97.

Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda, Praha. Pruner L & Míka P. (1996): Seznam obcí a jejich částí v české republice s čísly mapových polí

pro síťové mapování fauny. Klapalekiana 32: 1-115. Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Academia, Studia Geographica 16, GÚ ČSAV, Brno, 73 pp. Sachanowicz K. & Ciechanowski M. (2008): Nietoperze Polski. - Bats of Paland. MULTJCO Oficyna Wydawnicza, Warszawa: 160 pp.

Schmidtová T., Hajný L, Halfar J. & Chlapek J. (2009): Chráněná krajinná oblast Jeseníky. Ochrana přírody, 3/09: 2-6.

Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. ln: Hejný S., Slavík B. [eds.L Květe-na České socialistické republiky 1. Academia, Praha: 103 -121.

Slavík B. [ed.] (1995): Květena ČR 4. Academia, Praha, 529 pp. Slavík B. [ed.] (1997): Květena ČR 5. Academia, Praha, 568 pp. Slavík B. [ed.] (2000): Květena ČR 6. Academia, Praha, 770 pp.

Slavík B. & Štěpánková J. [eds.] (2004): Květena ČR 7. Academia, Praha, 768 pp. Smrková Z. (1974): Rozšíření některých horských druhů v ČSR. MSc. Depon. in PřF UK, te-rénní šetření (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25]


h Strana 37

Stanovský J. & Pulpán J. (2006): Střevlíkovití brouci Slezska (severovýchodní Moravy). Muz. Beskyd Frýdek-Místek, 159 pp.

Stejskal V. & Vermouzek Z. (2004): Ptáci a zákon aneb Právní příručka pro ornitologa. ČSO, Olomouc, 76 pp. Sulek B., Aubrechtová T., Banaš M. et al. (2009): Vyhodnocení koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (SEA) "Aktualizace Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro

léta 2009-2013 aktualizace s výhledem do roku 2015".- Ms., Vl/2009, 122 pp.+ pří!. [Depon. in: archiv Sulek B. (Praha) & Krajský úřad Moravskosleszkého kraje (Ostrava)]. Šaj P. (2011): Černá skládka na hřebenu Jeseníků. Zpravodaj MŽP, Praha, XXI (9): 18. Šandera M. (2012): Mapy rozšíření herpetofauny v České republice. ln Zicha O. [ed.]: Biolo-

gical Ubrary- Biolib: http:/ /www.bioli b.cz/.

Štencl R. (2007a): Monitoring druhů CHKO Jeseníky 2007, terénní šetření (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25] Štencl R. {2007b): PR Šumárník - inventarizační průzkum botanický, rukopis/zpráva {ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz].

[cit. 2012-08-25] Štencl R. (2008): Aktualizace vrstvy mapování biotopů ČR: aktualizace map. okrsku cz0298. AOPK ČR, Praha. AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; por-tal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25]

Štencl R. (2009): Monitoring 2009, terénní šetření (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25]

Šťastný K., Bejček V. & Hudec K. (2006): Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Aventinum, Praha. 463 pp. Vítek O. [ed.] (2009): Analýza antropických vlivů v nejcennějších částech CHKO Jeseníky.

Sborník AOPK ČR. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha. 160 pp. Zicha O. & Chobot K. (2010): Internetová přírodovědná encyklopedie Biolib a nálezová data-báze AOPK ČR. Ochrana přírody, 65:36. Zrzavý J. (2006): Fylogeneze živočišné říše. Scientia, Praha, 255 pp.

http:/ /mapy.nature.cz http:/ /www. biomonitori ng.cz

http://www.mapy.cz

http:/ /www.nature.cz Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění Vyhlášky MŽP ČR č. 175/2006 Sb. Zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění


h Strana 38

9. PŘÍLOHY

9.1. Celková situace 1:50000

9.2. Situace stavby 1:1000 9.3. Situace na podkladě ortofotomapy

1:2000 9.4. Chata Vřesová studánka - pohledy 9.5. Výskyt zvláště chráněných druhů rostlin

v okolí místa stavby 1:500 9.6. Fotodokumentace

Příloha 9.1.

CELKOVÁ SITUACE 1:50000

MÍSTO STAVBY

vodojem

jímací zařízení vody

1332,6

ČERVENÁ HORA

530/1

102

530/1

101

č.p. 68zbor

530/2

M 1 : 1000

SITUACE

STÁVAJÍCÍ LESNÍ CESTA

S

T

Á

V

A

J

Í

C

Í

L

E

S

N

Í

C

E

S

T

A

AUTOŘI NÁVRHU VYPRACOVAL

INVESTOR

ZODP.PROJEKTANT

MĚŘÍTKO Č. VÝKRESU

PROFESE

1 285,600 m n.m. BpV±0,000 =

DSP

Spolek pro obnovu poutního místa Vřesová studánka, ŠumperkARCHITEKTONICKO - STAVEBNÍ ŘEŠENÍ

KATASTR. SITUAČNÍ A KOORD. VÝKRES

OBNOVA CHATY NAD VŘESOVOUSTUDÁNKOU, parc.č. 101, č.p.68

akad.arch. Miroslav Vochta

FORMÁT

DATUM

STUPEŇ

24.9.2014

2 x A4

Autorizace

k.ú.: Kraj:Kouty nad Desnou

Číslo výtisku

Olomoucký

Miroslav VochtaFrantišek ZajíčekVeronika ZahrádkováVojtěch Jemelka


C.2.1: 1000

STUDÁNKA

hranice a číslo parcely

101

vstup do objektu

objekt chaty

1285,60m.n.m=±0.000

P

R

O

J

E

K

T

O

V

A

N

Á

L

E

S

N

Í

C

E

S

T

A

vodovodní potrubí z jímacího zařízení do vodojemu

vodovodní potrubí PE dn 32 do objektu

LEGENDA: Legenda stáv. vedení : Legenda vedení nových instalací:

(předpokládaná trasa)

kabel NN - napájení jímacího zařízení


sdělovací kabel mezi jímacím zař. a vodojemem


splašková kanalizace PVC 150

lapač tuků LPT1, o 0,95m, v=1,105mLPT

PVC revizní šachtaRŠ

jímka odpadních vodJOV

zásobník propan-butanu 8t (17m )LPG

ochranné pásmo zásobníku plynu

vodojem

jímací zařízení vody

1332,6

ČERVENÁ HORA

530/1

102

530/1

101

č.p. 68

zbor

530/2

M 1 : 2000

SITUACE

S

T

Á

V

A

J

Í

C

Í

L

E

S

N

Í

C

E

S

T

A

STUDÁNKA

1285,60m.n.m=±0.000

zařízení

staveniště

projektovaná

točna

Lesy ČR

zařízení

staveniště

zábrany k ochraně

biotopů

SITUACE NA PODKLADĚ ORTOFOTOMAPY

1:2000

PŘÍLOHA 9.3

M 1 : 100

POHLED ZÁPADNÍ

74 4 4 4 4 4 4 4 4

49 13

7

6

7

8

5

střešní krytina skládaná - břidlice1

klempířské výrobky a oplechování

(titanzinek)

2

dřevěný obklad (odstín teak)3

vrata (dřevěná - odstín teak)

4

vstupní dveře s nadsvětlíkem

(odstín teak, izolační 4-sklo)

5

6

8

9

kamenná stěna

(lomový kámen z lokálního zdroje)

zděný komín

fotovoltaické panely

okno Europrofil (barva odstín teak)

- výplň izolační 4-sklo

7


INVESTOR

ZODP.PROJEKTANT


PROFESE

BpV±0,000 =

DSP


POHLED ZÁPADNÍ



FORMÁT

DATUM

STUPEŇ

24.9.20142 x A4

Autorizace


Číslo výtisku

Olomoucký

1: 100

1 285,600 m n.m.



D.1.1.b)6.

střešní krytina skládaná - břidlice1

klempířské výrobky a oplechování

(titanzinek)

2

dřevěný obklad (odstín teak)3

vrata (dřevěná - odstín teak)

4

vstupní dveře v prosklené stěně

s nadsvětlíkem

(odstín teak, izolační trojsklo)

5

6

8

9

kamenná stěna

(lomový kámen z lokálního zdroje)

zděný komín

fotovoltaické panely

okno Europrofil (barva odstín teak)

- výplň izolační 4-sklo

1

3

4 4 4 4

7

8 9

7


INVESTOR

ZODP.PROJEKTANT


PROFESE

BpV±0,000 =

DSP


POHLED JIŽNÍ



FORMÁT

DATUM

STUPEŇ

24.9.2014

2 x A4

Autorizace


Číslo výtisku

Olomoucký

1: 100

1 285,600 m n.m.



D.1.1.b)5.

CHATA VŘESOVÁ STUDÁNKA - POHLEDY

PŘÍLOHA 9.4

VÝSKYT ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ ROSTLIN

1:500

PŘÍLOHA 9.5

0.00

5.00

10.00

15.00

20.00

25.00

30.00

35.00

40.00

5.00

10.00

15.00

20.00

25.00

30.00

35.00

40.00

45.00

50.00

55.00

60.00

65.00

70.00

75.00

00.00

5.00

10.00

15.00

5.00

10.00

15.00

20.00

25.00

30.00

35.00

40.00

50.00

45.00

VIOLA LUTEA SUBSP. SUDETICA

RIBES PETRAEUM

HIERACIUM AURANTIACUM

CAMPANULA BARBATA

0.00

Foto č.1: Vjezd na plochu staveniště od Červenohorského sedla. Foto č. 2: Zachovalá zídka pod svahem Červené hory s Ribes petraeum.

Foto č.3: Sešlapaný trávník mezi bývalým kostelíkem a horskou chatou. Foto č. 4: Celkový pohled na staveniště.

Příloha 9.6.

FOTODOKUMENTACE

Date post:	03-Sep-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	23 times
Download:	0 times

OBNOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁNKA -...

Documents