Dne 26. èervna 2018 uspoøádal státní podnik DIAMO setkánís obyvateli okolních obcí v Olešníku, na kterém prezentoval aktuálnístav rekultivaèních a sanaèních prací na lokalitì Mydlovary. Prezen-tován byl postup prací na jednotlivých odkalištích, nástin dalšího vý-voje do budoucnosti, problematika eliminace prašnosti a zápachu naodkalištích a dopad na zdraví obyvatel v pøilehlých obcích.

Prezentace se ujali Bc. Josef Vacek, DiS., vedoucí Provozu re-kultivací a likvidaèních prací, Mgr. Milan Horòák ze spoleènostiSaNo CB, s. r. o., a doc. Dr. Ing. Martin Kubal, vedoucí Ústavuochrany prostøedí Fakulty technologie ochrany prostøedí Vysokéškoly chemicko-technologické v Praze.

Po provedené prezentaci byl poskytnut prostor na dotazy obyva-tel z øad široké veøejnosti. Tìch se na tuto prezentaci dostavilo nì-co kolem ètyøiceti, vèetnì starostù a místostarostù. Na dotazy od-povídali všichni prezentující a dále øeditel s. p. DIAMO Ing. To-máš Rychtaøík, námìstek øeditele s. p. pro ekologii a sanaèní práceIng. Antonín Maršálek, øeditel o. z. Správa uranových ložisekIng. Zbynìk Skála a námìstek øeditele o. z. pro techniku a výrobuIng. Ladislav Hešnaur.

Problematika rekultivací a sanací není jistì jednoduchá vìc a ve-øejností byla pozitivnì vnímána snaha s. p. DIAMO svolat toto ve-øejné jednání a problematiku vysvìtlit. DIAMO, s. p., pøislíbil opa-kování podobných prezentací a informování obyvatel i v budouc-nosti.

Ing. Zbynìk Skálaøeditel o. z. SUL

Dnes v listě:❖ SEZNÁMENÍ OBYVATEL S AKTUÁLNÍ ČINNOSTÍ NA LOKALITĚ MYDLOVARY ❖ PRŮZKUM STAVU JÁMY R2 NA LOŽISKU ROŽNÁ ❖ DEN

OTEVŘENÝCH DVEŘÍ V ARCHIVU DIAMO ❖ O FILMU DUKLA 61 ❖ Z HORNICKÉHO MUZEA PŘÍBRAM ❖ ZÁJEZD DO VELKÝCH BÍLOVIC ❖ DĚTSKÉ

RYBÁŘSKÉ ZÁVODY ❖ 30 LET KPHMO ❖ VZNIK A VÝVOJ MAPY ZÁTĚŽÍ NA O. Z. ODRA ❖ KŘEST KNIHY K. NEUBERGERA ❖ ❖ UZÁVĚRKA 4. 7. 2018

Letecký pohled na odkalištì K IV/R

Stav døevìné výstroje pod ohlubní jámy R2

Záchranáø nad ohlubní jámy R2

Seznámení místních obyvatel s aktuální činností na lokalitě Mydlovary

DIAMOOBČASNÍK ROČNÍK XXIII (XL) ČÍSLO 7 ČERVENEC 2018

Dne 11. èervna 2018 byl proveden plánovaný nehavarijní zásah(PNZ) v areálu jam R2 a R3 bývalého dolu Jasan. Úkolem tohotoPNZ byla rekognoskace souèasného stavu jámy R2. Informace budoupoužity v projektové dokumentaci, zpracovávané pro vybudování že-lezobetonového povalu na ohlubni jámy R2.

Jáma R2 byla zaražena na jihovýchodním svahu v místní èásti Rod-kovský les. Tato oblast se nachází 5 km (vzdušnou èarou) jihozápad-nì od Bystøice nad Pernštejnem, v katastrálním území Rožná. Hlou-bení jámy bylo zahájeno 1. kvìtna 1959, následná tìžba o 7 mìsícùpozdìji (1. prosince 1959).

Jáma byla vyhloubena do hloubky 541,7 m pod povrchem (12. pat-ro) a bylo z ní vyraženo 9 pater (2. p., 3. p., 4. p., 5. p., 6. p., 9. p.,10. p., 11. p., 12. p.). Vlastní jáma je obdélníkového prùøezu4,56 x 2,4 m, ražený profil jámy je 10,95 m2. V úseku od ohlubnì dohloubky 56,3 m byla vybetonována a dále vyztužena døevìnou rámo-vou výztuží. V úseku mezi 3. a 4. patrem byla zesílena železnými rá-my. Jáma byla po 3. patro postupnì vlhká, v intervalu 3. patro – volnáhloubka je mokrá. Koncem èervna 1992 byla tìžba na jámì R2 ukon-èena. V následujícím období byla jáma využívána pouze pro dopravuosob a materiálu a prùbìžnì byla kontrolována. Dne 1. bøezna 2003byla provedena kontrola stavu výztuže a výstroje jámy. Po zjištìnískuteèného stavu bylo konstatováno, že v úseku 3.–4. patra je jámav silném tlaku, výztuž v obou zátyních èásteènì narušená, lezní oddì-lení beze zmìn. Dle geologické dokumentace v uvedeném úseku pro-chází mocná porucha tvoøená jemnou mylonitizovanou horninovou

drtí. Dne 10. bøezna 2004 bylo rozhodnuto o ukonèení èinnosti a pro-vozu jámy R2 a tìžního zaøízení 2B 3508 k datu 12. bøezna 2004(oznámeno OBÚ Liberec dopisem è. 60000RI/162/04, ze dne10. bøezna 2004). Na nárazištích 6., 11. a 12. patra byly ve vzdálenos-ti 10–15 m od jámy zbudovány opìrné hráze klecového typu, kteréjsou pøístupné z jámy R3. Nárazištì 2., 3., 4., 5., 9., 10. patra jsouodstrojena. Tyto èinnosti byly provádìny v souvislosti s pùvodnì plá-novanou likvidací jámy zásypem v roce 2005.

V roce 2004 byla také zahájena postupná likvidace povrchovýchobjektù jámy R2 (strojovna, obìh vozù, tìžní vìž). Odstranìní povr-chových objektù bylo provedeno na základì rozhodnutí Stavebníhoúøadu pro uranový prùmysl MPO è. j. SÚ–67/2004 ze dne19. listopadu 2004 o povolení k odstranìní staveb povrchu areálu já-my R2 v areálu závodu R II dle provádìcího projektu etap provozníchprací – Likvidace povrchových objektù dolu Jasan – Likvidace povr-chových objektù u jámy R2, vypracované Severoprojektem – CL,s. r. o., Projektová a inženýrská spoleènost Èeská Lípa, v èervnu2004. Po provedené demolici bylo ústí jámy zajištìno ocelovým po-valem, jehož stav je kontrolován 1x za mìsíc.

Pøi pravidelné kontrole stavu hlavních dùlních dìl ústících na po-vrch v dubnu 2018 byl zjištìn na povrchu u jámy R2 propad o rozmì-rech cca 1,0 x 1,2 m, který byl až do hloubky 6,5 m. Jednalo se o bý-valý vìtrací kanál ústící do jámy. Otvor na povrchu byl zajištìn oce-lovým krytem a bylo rozhodnuto, pro zajištìní bezpeèného stavu ústíjámy R2 a jejího bezprostøedního okolí, zbudovat na ústí jámy defini-

tivní uzavírací ohlubòový poval. Vzhledem k tomu, že v souèasnostislouží jáma k odvìtrávání èerpacích stanic na 6. a 12. patøe a k èerpá-ní dùlních vod z volné hloubky, nelze provést likvidaci jámy zásy-pem. Dokonèení likvidace jámy zásypem bude provedeno po ukonèe-ní hornické èinnosti na ložisku Rožná.

Jáma R2 je pøístupná ke kontrole pouze z ohlubnì a z pater, kdejsou vybudovány opìrné hráze, proto byl naplánován nehavarijní zá-sah ZBZS Dolní Rožínka, pro rekognoskaci stavu jámy od ohlubnì aždo hloubky cca 60 m.

PNZ se zúèastnilo 7 záchranáøù (lezcù) a práce provádìli pod vede-ním velitele BZS dle Pøíkazu è. 02/2018. Termín PNZ byl na OBÚ sesídlem v Liberci nahlášen dopisem pod zn. D400/05895/2018 dne5. èervna 2018. K provedení PNZ byl vydán Návrh pøíkazu závodní-ho dolu è. 02/2018, který se stal Pøíkazem a nabyl platnost dnem od-souhlasení na OKD, HBZS, a. s., dne 6. èervna 2018 pod èíslem Sou-hlasu HBZS Ostrava 2018/43/06. Vzhledem k tomu, že se jednaloo PNZ nad volnou hloubkou, musely být tyto práce provedeny za po-užití lezecké techniky. Pøi vlastním prùzkumu byl záchranáø lezecspuštìn do hloubky 40 m pod ohlubní. Další spouštìní nebylo z dùvo-du bezpeènosti možné vzhledem k tomu, že pod uvedenou úrovní by-la jáma již bez pùvodní výstroje a od stanièení cca 60 m bylo vizuálnìzjištìno, že chybí také døevìná výztuž.

Zásah naplnil plánovaný cíl, protože byl zamìøen prùnik vìtracíhokanálu do jámy a pøemìøeny podpovrchové technologické objekty,které bude nutné vyplnit zpevnìným zásypem pøed instalací ohlubòo-vého povalu.

Ing. Petr Køíž, Ph.D.Ing. Milan Ferov, o. z. GEAM

Průzkum stavu jámy R2 na ložisku Rožná

Pøed sedmapadesáti lety se v nejmladším mìstìrepubliky, v Havíøovì, odehrála tragédie, kterázmìnila život mnoha rodinám. 7. èervence 1961 seDùl Dukla promìnil v hoøící peklo, které vzalo ži-voty 108 horníkùm. O nejvìtší pováleèné dùlní ka-tastrofì v Èeskoslovensku vyrobila Èeská televizedvojdílný film Dukla 61 s Marthou Issovoua Markem Taclíkem v hlavních rolích. První dílsledovalo 952 tisíc lidí, druhou èást vidìlo1,127 milionu divákù. Film zanechal silné dojmyv celé zemi, hlavnì ale na Ostravsku a Karvinsku,kde se také z velké èásti natáèel.

Pøedlohou byly skuteèné pøíbìhy horníkù a jejichpøíbuzných. Základem se stal pøíbìh rodiny Václava Dostála, zamìstnance státního podnikuDIAMO, odštìpného závodu ODRA. Bylo mu

v osudném roce dva a pùl roku a v ten den pøišelo otce, jeho matka (ve filmu Martha Issová) o man-žela a také devatenáctiletého bratra (to filmaøi zmì-nili na syna). Pøesto i Václav Dostál nastoupil nahornické uèilištì a poté na Vysokou školu báòskou,kde studoval hlubinné dobývání.

„Požár na Dole Dukla byl dùsledkem souhryokolností, od náhodného spuštìní dopravníku, je-hož pás se vznítil, pøes liknavost dispeèera na povr-chu nereagujícího na hlášení o zápachu a kouøi ažpo fakt, že hrázové tìsnící dveøe byly ze døeva mís-to oceli a betonu. Kdo ví, jak by se odvíjel dále mùjživot, kdyby tam nezùstali mí dva pøíbuzní,“ vzpo-míná Václav Dostál. Jeho maminka se premiéry fil-mu Dukla 61 a doprovodných dokumentù bohuželnedožila. „Já je vidìl. Byl jsem na pøedpremiéøe.

Bylo to pìknì natoèené, z mého osobního hlediskafilmaøi vystihli realitu,“ dodává báòský inženýr.

Jak øekli tvùrci, Dukla 61 je pøíbìh doby, kdy sesocialisticky žilo, kapitalisticky pracovalo a kdy selámaly rekordy i charaktery ve jménu splnìní plánua hvìzdy záøící nad dolem. Drama ale pojednává takéo odpovìdnosti, stateènosti a smíøení. Scenárista Ja-kub Režný k autenticitì a faktické vìrohodnostisnímku øekl: „Pøi psaní jsem vycházel z technických

rekonstrukcí události, vypracovaných báòskými od-borníky, a vzpomínek pamìtníkù, kterých se tragédiena Dole Dukla dotkla osobnì. Film by nevznikl bezpomoci èlenù Klubu pøátel hornického muzea z Ha-víøova, kteøí mi pomohli zorientovat se v ,havirnì‘.“Scénáø Jakuba Režného a Matìje Podzimka pøevedlvydaøenì do filmové podoby David Ondøíèek.

„Smekám helmu!“ Tak zhodnotil film VladimírSíla z odštìpného závodu ODRA, který pomáhalpøi natáèení a ve filmu si i pøímo zahrál. „Duklu 61jsem vidìl už dvakrát. Jednou v Havíøovì napøedpremiéøe a pak v televizi na ÈT 1. Pro mneosobnì, a není to díky tomu, že tam i hraju, je to su-per zrobený film,“ popsal Vladimír Síla, který pra-cuje celý život na šachtách. Ve filmu jako narážeèzavírá a otevírá branky do klecí, s jedním z hlav-ních hrdinù v podání Marka Taclíka tlaèí dùlní vo-zík a pøi jízdì klecí dokonce hovoøí o vrtání dìrbohrhammerem a plnìní cevamitem.

Z pùvodního dolu Dukla zbyly dnes už jen dvìposlední budovy, filmaøi proto natáèeli v dole RakoLupky v Rakovníku, na Barboøe v Karviné, Žofiiv Orlové-Porubì, v dolech Chlebovice a Paskovu Frýdku-Místku, a také v exteriérech mìsta Haví-øov a v Pøíbrami. Hlavní zachovalá budova dolubyla v postprodukci pøenesena ve 3D do natoèené-ho materiálu. Èeská televize pøipravila k filmu takédoprovodné dokumenty Èerné zlato (I. Já jsem ha-víø, kdo je víc, II. Nehody a procesy) a interaktivníwebové stránky, na kterých jsou i další informacea fakta o neštìstí.

Ing. Bc. Jana Dronská, MBA

Vladimír Síla

V sobotu 16. èervna 2018 pøipravili pracovníciArchivu DIAMO u pøíležitosti Mezinárodního dnearchivù, který se slaví 9. èervna, Den otevøenýchdveøí.

Dveøe archivu se zájemcùm otevøely v devìt ho-din ráno. Hned za dveømi si návštìvníci vyzkoušeliskládání archivní krabice a pomalu postupovali dá-le. Po malých skupinkách se vydali na komentova-nou prohlídku areálem archivu. První zastávkoubyla hala s plakáty o historii i souèasnosti archivu,s historickými fotkami šachet i ukázkami z osob-ních spisù bývalých, již zemøelých, zamìstnancù.

Prohlídka dále pokraèovala v prvním patøe, kdebyly v badatelnì k vidìní ukázky starých fotografiíze sklenìných negativù, kroniky, prvotní geologic-ká dokumentace, výroèní tiskoviny rùzných závodùi nìkteré zajímavé exempláøe knih a èasopisù z kni-hovny. Z ochozu v prvním patøemìli návštìvníci možnost alespoònahlédnout dveømi do depozitáøù,kde se uchovávají veøejnì nepøí-stupné osobní spisy žijících býva-lých zamìstnancù.

Další cesta vedla do hlavníchdepozitáøù postavených z býva-lých øetízkových šaten a dále dopoøádacích místností, ve kterýchse tøídí a eviduje dokumentacenovì pøivezená do spisovny èi po-øádá dokumentace již v archivuuložená. Úèastníci Dne otevøe-ných dveøí navštívili také depozi-táø geologické dokumentace ura-nových dolù, geologii rudnýchdolù, sklad obalového materiálui depozitáø mìøického oddìlení,

kde jsou k vidìní nejstarší dùlní mapy uložené v ar-chivu.

Poté skupinky návštìvníkù opustily hlavní budo-vu archivu. Venku byly seznámeny s úèelem okol-ních staveb a poté pøešly zpìt pøed vchod, kde ještìnavštívily novostavbu skladu hmotné dokumentacese vzorky z Rudných dolù.

Nejvìtší zájem vzbudily u návštìvníkù historickédùlní a mìøické mapy a fotky zrušených šacheta provozù – porovnávali døívìjší a souèasný stav –i samotná budova archivu a rozmístìní kanceláøí –zde pamìtníci vzpomínali, kde „sedìli“ a co zdedìlali.

Na závìr bylo pro úèastníky Dne otevøenýchdveøí pøipraveno obèerstvení v hlavní budovì, kdemìli také prostor sdílet a konzultovat své dojmyz prohlídky. A jak naznaèuje poèet složených ar-chivních krabic, náš archiv navštívilo 53 lidí.

Mgr. Pavla Doležalová vedoucí Archivu DIAMO, o. z. SUL

STRANA 2

Den otevřených dveří v Archivu DIAMO v Příbrami

Film Dukla 61 byl pro DIAMO, s. p., více než jen připomínkou hornické tragédie

Zaèátek první prohlídky ve vstupní hale Archivu DIAMO

Václav Dostál

Prohlídka mìøického archivu s výkladem paní Jany Karlové

Z Hornického muzea PříbramHornické muzeum Pøíbram hostilo konferenciÈeské podzemí

Ve dnech 26. 5. – 27. 5. 2018 se v kulturnì vzdì-lávacím centru Hornického muzea Pøíbram uskuteè-nil 6. roèník mezioborové konference Èeské podze-mí, kterou poøádala CMA – spoleènost pro výzkumhistorického podzemí ve spolupráci s Hornickýmmuzeem Pøíbram, Speleologickým klubem Prahaa agenturou CzechTourism, záštitu nad akcí pøevzalrektor Vysoké školy báòské – Technické univerzityOstrava prof. RNDr. Václav Snášel, CSc.

Na konferenci, které se zúèastnili odborníci z ce-lé Èeské republiky, zaznìly pøíspìvky vìnovanézejména záchranì a následnému zpøístupnìní mon-tánních památek. Po ukonèení konferenèního pro-gramu využili úèastníci možnosti navštívit Muzej-ní noc v areálu dolu Anna, geolog Hornického mu-zea Pøíbram je rovnìž s odborným výkladem pro-vedl historickým podzemím, a to po trasách Jánskýdùl a Wasserlauf. S prùbìhem této události vèetnìdoprovodného programu byli organizátoøi, pøedná-šející i posluchaèi velmi spokojeni a je nastínìnamožnost další spolupráce.

29. historická hornická Prokopská pout’

V nedìli 8. èervence 2018 se uskuteènil již29. roèník historické hornické Prokopské pouti.

Na návštìvníky èekal prùvod horníkù a hutníkùs mezinárodní úèastí, polní mše a bohatý dopro-vodný program.

Jednalo se o nejvìtší a nejslavnìjší èeskou hor-nickou pout’, kterou doprovázela rùzná kulturní vy-stoupení, kostýmované prùvody, dobové scénky,pout’ové atrakce a staroèeské trhy. Poèátky poutisahají hluboko do minulosti, kdy pøíbramští havíøioslavovali svého patrona sv. Prokopa. Tradice pou-ti byla obnovena v roce 1990 a dnes se jí úèastníhorníci a hutníci nejenom z Èeské republiky, aletéž zástupci partnerských báòských mìst, hornic-kých spolkù a tìžaøských organizací z dalších zemíEvropy.

V letošním roce si pøipomínáme 100. výroèívzniku Èeskoslovenska. Tomu byl také vìnovándoprovodný program, který zaèal v nedìli 8. èer-vence 2018 ve 14 hodin fanfárami Souboru svato-horských trubaèù, následnì vystoupilo Malé svato-horské divadélko Gymnázia pod Svatou Horou sescénou návštìvy prezidenta T. G. Masaryka a jehodoprovodu na nádvoøí Ševèinského dolu. Poté bylaslavnostnì zpøístupnìna další èást historickéhopodzemí zdejších dolù, a to Ševèinská dopravníštola s možností jízdy dùlním vláèkem.

Stanislava MoravcováHornické muzeum Pøíbram

V letošním roce si pøipomínáme nejen100 let vzniku Èeskoslovenské republi-ky, ale horniètí pøátelé a fandové hor-nických tradic na Ostravsku slaví taktéždalší významné jubileum – 30 let Klubupøátel hornického muzea v Ostravì, z. s.(KPHMO) – a jak známo, Ostrava je„Mekkou“ èeského hornictví. Posláním

klubu je již od prvopoèátku ochranamontánních a technických památek, po-øádání odborných semináøù èi publikaè-ní èinnost.

Oslava zaèala již ve ètvrtek 7. èervna2018, kdy KPHMO poøádal semináø naVŠB TU Ostrava, který se zabýval pro-blematikou souèasného stavu hornictví

na Ostravsku, hornickým muzejnictvímèi hornickými památkami. Svým pøí-spìvkem zaujal široké obecenstvoi Ing. Libor Jalùvka, MBA, z odštìpné-ho závodu ODRA, který popisovalopravu kulturních památek na dole Ale-xander a svou prezentaci doplnil o krás-ná a pùsobivá fota dolu Alexanderv prùbìhu èasu.

Další èást oslav se odehrála v sobotu16. èervna 2018 v Landek parku v Ost-ravì-Petøkovicích, kde prošel slavnostníprùvod krojovaných horníkù areálemmuzea a uctil havíøské patrony sv. Pro-kopa a sv. Barboru. Poté se prùvod pøe-sunul do Kompresorovny, kde zapoèalaslavnostní schùze KPHMO, na níž bylyvyznamenány významné osobnostiz oblasti hornictví a byly vzpomenutydùležité historické milníky KPHMO.Celé odpoledne vyhrávala Petøkovickádechovka a zazpíval i folklorní souborHavíøovské babky, vše bylo navícumocnìno krásným prostøedím ha-víøského skanzenu na Landeku.

Zdaø Bùh!Za hornickou obec

Ing. Václav Dorazil, Ph.D.Foto: KPHMO, z. s.

Na základì impulsu od našich odborá-øù jsme na o. z. TÚU uspoøádali vednech 18. 5. – 20. 5. 2018 zájezd doVelkých Bílovic. V pátek ráno jsme vy-razili smìr Morava. Cestou jsme se za-stavili v Jaromìøicích nad Rokytnou,kde jsme byli objednáni na prohlídkuzámku. Po prohlídce jsme navštívilipìkné zámecké zahrady, udìlali pár fo-teèek a šli se obèerstvit do nedaleké re-staurace a cukrárny Viola. Pøed šestnác-tou hodinou jsme již stáli v Èejkovicíchpøed Templáøskými sklepy. Tady jsmese rozdìlili, jedna vìtší natìšená skupi-na absolvovala prohlídku s prùvodcemu Templáøù a druhá skupinka šla na ex-kurzi do nedaleké èesko-rakouské firmySonnentor, která se zabývá pøevážnì vý-

robou bio-èajù a bio-koøení. Poexkurzích jsme se sešli opìt u autobusu,nìkteøí si nesli na památku sklenièkuz ochutnávky vína a jiní taštièky s koøe-ním a èaji. Èekalo nás už jen pár posled-ních kilometrù do cíle k penzionuu Osièkù. Zde jsme byli ihned ubytová-ni a za hodinku jsme se sešli v pìknémsklípku. Po dobøe udìlaných žebírkáchjsme šli do velkého sklepa na prohlídkua ochutnávku vína místního vinaøství.Po 15 vzorcích a zajímavém výkladumajitele jsme se odebrali zpìt k poseze-ní. Víno teklo proudem, stále bylo nastole co zobat a zábava nevázla i díkymístním harmonikáøùm. Rodina Osièkùse o nás øádnì celý veèer starala a panmajitel trpìlivì èekal, dokud se poslední

návštìvník neuloží ke spánku. Ránojsme vyrazili na výlet do Vídnì, na kte-rý jsme se všichni tìšili. První zastávkabyla v Prateru, kde na nás již èekalasympatická Andy, dcera našeho zamìst-nance, která nám po zbytek pobytu veVídni dìlala prùvodkyni. Hned po vstu-pu se nìkteøí chlapi promìnili v malékluky a šli jezdit na formulích. Ostatnípokukovali po všech možných atrakcícha øíkali si, že je na to nikdo nedostane.Mnozí podlehli a bìhem chvíle obsadilinejvyšší 117metrový øetízák a nebo sišli prohlédnout Vídeò z obøího ruskéhokola. Také jsme si nenechali ujít skvìlýgurmánský zážitek v restauraci Schwei-zerhaus, kde obsluhovalo 55 èíšníkù.Nikdy jsme nevidìli tolik píp pohroma-dì a roztoèených 270 piv. První jejichotázka byla: „Kdo chce pivo?“ a hned sestoly zaèaly plnit dobrotami a kdo si

troufnul na grilované koleno, ten nelito-val. Poté nás øidiè odvezl do historickéèásti mìsta, kde jsme mezi návalem tu-ristù zhlédli chrám sv. Štìpána, radnici,muzeum, knihovnu, parlament a dalšíkrásné stavby, ke kterým nám Andyvždy nìco øekla. Nìkteøí si stihli dáti vídeòskou kávu a sacher. K veèeru jsmenastoupili na loï a vyrazili smìr Bratisla-va. Loï jela rychlostí 60 km/hod., taknebyla nouze o pìkné snímky na hornípalubì, kdy se Dunaj za lodí promìnilv rozbouøené moøe. Bratislavu jsme siprohlédli jen z pøístavištì a jeli zpìt doBílovic. Zde se mnozí rozprchli dookolních vinaøství a sklípkù, aby ochut-nali víno u konkurence. I u Osièkùbylo otevøeno a ještì jsme si mohli za-koupit jakýkoliv druh vína z jejichbohaté zásoby s sebou domù.

Ráno jsme udìlali na vinici fotografii

na rozlouèenou, pobavili jsme se, kdyžjsme nakládali do autobusu velký sud,který mìl sloužit v jedné zahradì jakodekorace. Nakonec se do autobusu o párcm nevešel a mohli jsme vyrazit smìrdomov. Skvìlý øidiè Jirka nám ještì zaøí-dil zastávku v restauraci U Tøí vìžièekna obìd. Tady jsme vidìli, jak má vypa-dat perfektní pohostinství, a s plnýmižaludky jsme pokraèovali v cestì. Po-slední zastávka byla pro hoøické trubiè-ky, a i pøes neskuteèné uzavírky po celérepublice jsme byli v rekordním èase do-ma. Snad se všem pohodový víkend líbila doufáme, že budeme mít ještì možnostdíky vedení podniku uskuteènit další zá-jezdy. Dìkujeme všem, kteøí se zúèastni-li, a všem, kteøí se o nás vzornì starali.

Petr Šindeláø (pøedseda OO s. p. DIAMO, DH I)

a Marcela Venghová

Tøetí èervnovou sobotu poøádalamístní organizace Èeského rybáøskéhosvazu ve Stráži pod Ralskem na rybníkuVelká Rašelina opìt po roce již tradiènídìtské rybáøské závody spojené s další-mi hrátkami i pro ty úplnì nejmenší, cotøeba ještì ani neudrží prut ve svých ru-èièkách. Již od 7.00 hodin pøicházeladìcka k vylosování stanovištì, následnìsi pøipravila lovící místo a po krátkémzahájení závodu naším hospodáøema seznámení s pravidly se pustila do zá-polení. Chytalo se dvì hodiny, tatínko-vé tìm menším obèas pomohli rozvázatzamotané vlasce nebo navázat nový há-èek, ale jinak každý tahal rybky sám, zatu dobu byly úlovky opravdu pìkné.Sèítaly se jejich délky, kdy „nejdelšíúlovek“ mìl Marcel Novák, a to rov-ných 766 cm, druhou pøíèku obsadilVojtìch Plešinger s 462 cm a bronz vy-bojoval Jan Procházka s 461 cm. Cel-kem se rybaøení zúèastnilo 21 dìtí, kaž-dý si odnesl pìknou cenu, první tøi na-víc za své umístìní i pohár, nádhernousoškou byl ocenìn i nejvìtší úlovek zá-vodu, tu si domù odnesl držitel celkovézlaté pøíèky, stejnì tak jako cenu za ry-bu nejmenší (9 cm).

Po pøestávce a dobrém obèerstvení,na kterém se podílely manželky našichèlenù a také nìkteré z maminek malýchzávodníkù, pokraèovalo sluneèné dopo-

ledne dalšími soutìžemi, jako napø. po-znávání ryb, chytání polystyrénovýchrybièek, hod míèkem na cíl a podobnì,kterých se zúèastnilo celkem 23 dìtí, te-dy vèetnì tìch nejmenších, jejich výko-ny byly vyhodnoceny, a i z této èásti zá-vodù každý z úèastníkù dostal krásnoucenu, nechybìly ani úèastnické listy.

Myslím, že letošní závody se opravduvydaøily, poèasí nám pøálo, jen tìch dìtíbylo oproti loòsku podstatnì ménì, cožje veliká škoda. I tak se ale tìšímevšichni na pøíští roèník, který probìhnezase nìkdy v první polovinì èervna,a možná i o nìco døíve.

Závìrem bych chtìl velmi podìkovatjménem celého organizaèního týmuvšem, kteøí nám pomohli svojí osobníaktivitou a úèastí, a zejména sponzorùmza finanèní podporu i vìcné pøíspìvky.V letošním roce nás takto podpoøilimìsto Stráž pod Ralskem, obec Dubni-ce, obec Hamr na Jezeøe, ZOD Brništì,OMA CZ, a. s., Odborová organizaces. p. DIAMO, Dùl Hamr I, ZOO o. z.TÚU, Stráž pod Ralskem, KadeønictvíMagda, paní Dita Vránová, pan JanŠúchal a Josef Kuèírek, za jejich pøispì-ní ještì jednou závìrem velké díkya všem pøíznivcùm rybaøení „Petrùvzdar“.

Luboš Plešingerjednatel MO ÈRS, Stráž p. R.

STRANA 3

Zájezd do Velkých Bílovic spojený s návštěvou Vídně

Spoleèné foto na vinici

Úèastníci dìtských rybáøských závodù

Uvítání hostù v Kompresorovnì pøedsedou KPHM Ing. Rojíèkem

Slavnostní prùvod na Landeku

Dětské rybářské závody

30 let Klubu přátel hornického muzea v Ostravě

Již více než 10 let je na o. z. ODRAvytváøena a využívána „PØEHLEDNÁMAPA ZÁTÌŽÍ VE SPRÁVÌDIAMO, s. p., o. z. ODRA“, pro kterouse na našem odštìpném závodì vžilzkrácený název „mapa zátìží“. Jejívznik se datuje k øíjnu roku 2006, kdyvedení o. z. ODRA vzneslo na oddìleníevidence nemovitostí a GIS (grafickýinformaèní systém) požadavek na kom-plexní grafické zobrazení své pùsobnos-ti, po vzoru mapy environmentálníchzátìží, vyhotovené v roce 2002 na od-štìpném závodì TÚU v rámci celéhostátního podniku DIAMO.

Na základì tohoto požadavku pracov-níci GIS zpracovali první návrh struktu-rální vizualizace jednotlivých aktivito. z. ODRA a rozsah mapového území.Následná série jednání s odbornými pra-covníky jednotlivých odborù, kteøí jsouzodpovìdní za èinnosti pøi zahlazovánínásledkù po hornické èinnosti, dáleupøesnila a rozšíøila požadavky na ob-sah a rozsah prezentovaných informacív mapì. Množství informací požadova-ných k zákresu do mapy bylo takovéhorozsahu, že je nebylo možné všechnyzobrazit v jedné mapì se stávajícímitechnickými prostøedky. Rok 2006 všakpøinesl významnou zmì-nu v softwarovém vyba-vení – Microstation XM.S pomocí inovovanéhoproduktu, který novìumožnil zobrazovat prù-hlednost prvkù nebo na-stavení priorit jednotli-vých vrstev, pracovníciGIS mohli jednotlivéobory èinnosti po vrst-vách pøehlednì umístitdo mapy v takovém poøa-dí, že nedocházelo kevzájemnému pøekrýváníprvkù a výsledná prezen-tace všech aktivit byladostateènì vypovídající.

Vznikla tedy mapa ur-èená k tisku o velikosticca 1,8 x 1,5 m v mìøítku1:15 000, prezentujícíèinnosti o. z. ODRA.Plošnì pokrývá rozsahdobývacích prostorùOstravsko-karvinského re-víru (OKR) ve správìo. z. ODRA a je tištìnana podkladu mapyÈÚZK RZM 10. Velikostmapy vyžaduje tisk dvoudílù o šíøce cca 1 m a ná-sledné pomìrnì nároènéspojení v jeden celek.Mimo bývalých dùlních

areálù rozlišených na ty se stávajícía s bývalou správou DIAMO, s. p., ob-sahuje také povrchové demarkace, hlav-ní dùlní díla v OKR, stará dùlní díla,odplyòovací vrty, èidla kontinuálníhomìøení, kategorizaci území OKR z hle-diska výstupu dùlních plynù na povrch,rozsah sanaènì-rekultivaèních staveb(v barevném rozlišení ukonèené, reali-zované a pøipravované stavby) a rozsahúzemí s nutností provedení monitoringunebo prùzkumu.

Vytištìná mapa zátìží byla v následu-jících dvou letech, i pøes svou velikost,používána nejen k ukázkám rozsahuèinnosti o. z. ODRA v rámci jednánía prezentací odštìpného závodu, ale prosvou pøehlednost se stala postupnì sou-èástí rozhodování vedení odštìpnéhozávodu a také souèástí bìžné praxe nì-kolika odborù a oddìlení.

Z dùvodu snadnìjší dostupnosti proširší okruh zamìstnancù a dynamiètìjšírekognoskaci rozhodlo vedení odštìp-ného závodu v roce 2009 implemento-vat mapu zátìží do „Mapových stránekPN“ na intranetu o. z. ODRA. V elekt-ronickém prostøedí lze efektivnìji vy-hledávat, èi detailnì zaostøovat zájmo-vou oblast. Transformace „papírové

mapy“ do prezentace v elektronické po-dobì vyžadovala nový pøístup. Mapuzátìží nebylo možné z dùvodu èasovéprodlevy elektronicky zobrazovat v jejípùvodní velikosti pro její datový objem.Z tohoto dùvodu pracovníci oddìleníGIS pøistoupili k inovativnímu zpùsobuzpracování obsahové stránky mapy.Grafické vyhledávání v mapì se zjedno-dušilo pomocí „pøehledek map“, v èle-nìní na 41 pomocných mapových listùs vyobrazením dùlních lokalit ve správìo. z. ODRA a dobývacích prostorù,sloužících k prostorové lokalizaci. Pootevøení jednotlivého mapového listu jižvidíme zobrazení èásti mapy zátìží veformátu PDF, se kterou lze dále praco-vat pomocí programu Adobe Reader.Díky své snadné dostupnosti našla mapazátìží øadu nových uživatelù. Ukázkapøehledné mapy s mapovými listy vizobr. 1.

V dalších letech docházelo k postup-nému doplòování a upøesòování prvkùv mapì a také popisných a identifi-kaèních informací o prvcích v legen-dách. Výrazným impulsem pro doplnìnímapy zátìží byl od roku 2010 probíhají-cí projekt 35/AKT „Komplexní øešeníproblematiky metanu ve vazbì na stará

V pátek 22. èerv-na 2018 se vestøíbrském muzeusešli èlenové hor-nického spolkus pozvanými hos-ty z Pøíbrami, So-kolova, Chodova,Chomutova, Zbù-chu, Prahy i zeslovenského Pe-zinku a s dalšímipozvanými hostyna køtu již v poøa-dí 11. publikaceo støíbrském hor-nictví z pera Kar-la Neubergera. Pøizahájení hostùmzazpíval pìveckýsoubor pøi ZŠMánesova vedenýBlankou Èerve-nou. Horníci to-muto souboru po-dìkovali zavstøícný postojk jejich akcíma ocenili pìveckýsoubor i vedoucísouboru B. Èer-venou diplomem.

Støíbrští horníci si rovnìž vzpomnìli nasvoji kamarádku z Pezinku B. Vilímo-vou, která zrovna slavila životní jubi-leum. Pøed vlastním køtem také pøedalivyznamenání „støíbrský køíž“ D. Vilí-movi za celoživotní dílo. Kmotry novéknihy byli ti, kdo svojí malou mìroupøispìli k doslovu publikace (místosta-rosta mìsta Støíbra M. Záhoø, øeditelDIAMO, s. p., o. z. SUL PøíbramZ. Skála, výkonný tajemník ZBSC Slo-venska D. Vilím, V. Votava, J. Netrva-lová). Autor komentoval, jak knihavznikala. Èastým dotazem úèastníkùbylo: „Bude ještì jedna?“ Autor sdìlo-val, že to vypadá minimálnì ještì najednu publikaci. Tradicí pøi køtu každénaší publikace je, že hosté si odnesoudomù jeden podepsaný výtisk, což se ta-ké stalo. Sešli jsme se opìt po delší do-bì, bylo si o èem vyprávìt, a tak jsme serozcházeli plni dojmù. Velké podìková-ní patøí podporovatelùm, a to NadaciLandek z Ostravy a pøedevším panuPavlu Kohoutovi z Brna za finanènípodporu pøi vydání této nové publikace.

Pozvánkou mùže být naše další setká-ní, a to 14. èervence v Plané, kde si ka-marádi pøipomenou již 20 let od ukon-èení tìžby uranu v západních Èechách.

Zdaø Bùh!Karel Neuberger, MBA

STRANA 4

Obr. 1

Vznik a vývoj mapy zátěží na o. z. ODRA

Křest publikace Karla Neubergera

Podnikový obèasník s. p. DIAMO Stráž pod Ralskem. Vydává vedení s. p.

Vychází zpravidla jednou v mìsíci. Adresa redakce: DIAMO, státní podnik, Máchova 201, 471 27 Stráž pod Ralskem

Redakce: Ing. Gabriela Úradníkováe-mail: uradnikova@diamo.cz,

tel.: 487 892 007Propagace a komunikace:

e-mail: press@diamo.cz,

Sazba: PANTYPE, s. r. o., LiberecTisk: GEOPRINT Liberec

Pro vnitøní potøebu s. p. DIAMOTexty: redakce DIAMO,

není-li uvedeno jinak

DIAMO

dùlní díla“, kdy byly do mapy postupnìzakreslovány novì vzniklé odplyòovacívrty VM-OV a monitorovací systémyresp. místa kontinuálního mìøení. A dá-le došlo k rozlišení dùlních dìl na bez-peènostní prvky v majetku o. z. ODRAa v majetku jiných subjektù viz obr. 2.

Ukázka výøezu aktuálního stavu ma-py zátìží obr. 3.

Závìrem je možné konstatovat, žemapa zátìží je živým dílem, které seneustále vyvíjí a doplòuje. Mapa zátìžíslouží širokému spektru uživatelù a po-máhá øešit problematiku z rùzných od-borných oblastí pøi zahlazování násled-kù po hornické èinnosti.

Soòa BlažkováMarcela Macíèková

o. z. ODRA

Obr. 2

Obr. 3 - stavz roku 2018