Vydalo Ministerstvo zemědělství

Těšnov 17, 117 05 Praha 1

www.eagri.cz, info@mze.cz

+420 221 811 111

Praha 2013

ISBN 978-80-7434-111-3

2012ZEMĚDĚLSTVÍ

Ministerstvo zemědělství

ZEMĚDĚLST VÍ2 012

Praha 2013

Připravili:

MZe- Odbor komunikace 11110- Odbor legislativní a právní 12150- Odbor rozpočtu, fi nancování a ekonomických rozborů 13210- Sekce přímých plateb a rozvoje venkova 14100- Odbor přímých plateb 14140- Sekce vnějších vztahů 14200- Odbor státní správy lesů, myslivosti a rybářství 16230- Odbor živočišných komodit 17210- Odbor rostlinných komodit 17220PGRLFSZIFÚZEI

Redakční uzávěrka: 31. 3. 2013 *)

Redakce: Ing. Jan Biedermann

*) Některé údaje uvedené v publikaci Zemědělství 2012 se mohou lišit od údajů uvedených v publikaci Zpráva o stavu zemědělství

ČR za rok 2012 („Zelená zpráva“) z důvodu, že termíny a zdroje podkladů pro tyto publikace jsou odlišné.

3

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Obsah

Použité zkratky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4

OBECNÝ RÁMEC VÝVOJE ZEMĚDĚLSTVÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6 Národohospodářský rámec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6 Vývoj sektoru zemědělství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7 Souhrnný zemědělský účet ČSÚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Vývoj na vnitřním agrárním trhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Agrární zahraniční obchod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Podpůrná a dotační politika MZe (podle Zásad – State Aid) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Státní zemědělský intervenční fond . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Rozvoj venkova. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Změny národní a evropské legislativy v roce 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 ROSTLINNÁ VÝROBA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 Výrobní faktory RV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 Počasí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 Výživa rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 Ochrana rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 Osivo a sadba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 Rostlinné komodity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 Obiloviny. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 Cukrová řepa, cukr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 Brambory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 Bramborový a pšeničný škrob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 Olejniny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 Luskoviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 Len a konopí seté . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 Zelenina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 Ovoce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 Chmel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 Réva, víno . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 Květiny a okrasné rostliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80

ŽIVOČIŠNÁ VÝROBA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 Výrobní faktory ŽV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 Plemenářská práce a evidence zvířat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 Krmiva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 Ochrana zvířat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 Živočišné komodity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 Mléko, mléčné výrobky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 Skot, hovězí maso . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 Prasata, vepřové maso . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 Drůbež, drůbeží maso a vejce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 Ostatní živočišné komodity (Ovce a kozy, Králíci, Ryby, Včely, Koně) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115

BIOPALIVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118

GENETICKY MODIFIKOVANÉ PLODINY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125

4

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Použité zkratky

a. s. akciová společnost

AEO agroenvironmentální opatření

AZO agrární zahraniční obchod

b. c. běžné ceny

BSE bovinní spongiformní encefalopatie (nemoc šílených krav)

CPV ceny průmyslových výrobců

CZV ceny zemědělských výrobců

ČSÚ Český statistický úřad

ČÚZK Český úřad zeměměřický a katastrální

DPH daň z přidané hodnoty

EAFRDEuropean Agricultural Fund for Rural Development (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova)

EHS Evropské hospodářské společenství

EK Evropská komise

ES Evropské společenství

EU 15Evropská unie po roce 1994 (Belgie, Dánsko, Německo, Španělsko, Francie, Velká Británie, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Finsko, Švédsko)

EU 27 Evropská unie od 1. 1. 2007 (vč. Rumunska a Bulharska)

€ euro = společná měna Evropské měnové unie (platnost od 1. 1. 1999)

Eurostat Evropské statistické centrum

EZ ekologické zemědělství

FADN Farm Accountancy Data Network (Síť testovacích podniků)

FAME Fat Acid Methylesther (skupina esterů mastných kyselin)

GMO geneticky modifi kované organismy

HDP hrubý domácí produkt

HPH hrubá přidaná hodnota

HRDP Horizontal Rural Development Plan (Horizontální plán rozvoje venkova)

CHKO chráněná krajinná oblast

j. hm. jatečná hmotnost

KVS Krajská veterinární správa

LFA Less Favoured Areas (méně příznivé oblasti)

MEŘO metylester řepkového oleje; nyní užíváno FAME

MJ měrná jednotka

MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu

MZe Ministerstvo zemědělství

Natura 2000 Evropská ekologická síť chráněných území

NM normalizovaný moštoměr (množství cukru v kg/100 l moštu)

5

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

NP národní park

NV nařízení vlády

OP Operační program

OZE obnovitelné zdroje energie

p. b. procentní bod

PF ČR Pozemkový fond ČR

PGRLF Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond

PRV Program rozvoje venkova ČR pro období 2007–2013

s. c. stálá cena

s. r. o. společnost s ručením omezeným

SAPS Single Area Payment Scheme (zjednodušená přímá platba na plochu)

Sb. sbírka zákonů

SEUROP Klasifi kace jatečně upravených těl prasat a skotu (třídy S, E, U, R, O, P)

SRS Státní rostlinolékařská správa

SVB Sdružení pro výrobu bionafty

SVS ČR Státní veterinární správa ČR

SZIF Státní zemědělský intervenční fond

SZP Společná zemědělská politika

SZPI Státní zemědělská a potravinářská inspekce

SZÚ Souhrnný zemědělský účet

ÚKOZ Ústřední komise pro ochranu zvířat

ÚKZÚZ Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

USD americký dolar

ÚZEI Ústav zemědělské ekonomiky a informací

VDJ velká dobytčí jednotka

VFU Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně

VÚRV Výzkumný ústav rostlinné výroby

VÚZT Výzkumný ústav zemědělské techniky

WTO World Trade Organization (Světová obchodní organizace)

z. p. zemědělská půda

ž. hm. živá hmotnost

6

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

OBECNÝ RÁMEC VÝVOJE ZEMĚDĚLSTVÍ

Národohospodářský rámec

Vybrané makroekonomické údaje o ČR v letech 2002, 2011 a 2012

UkazatelRok

2002 2011 2012

Počet obyvatel (střední stav v milionech) 10,20 10,50 10,52

HDP celkem (v mld. Kč, běžné ceny) 2 568 3 841 3 844

HDP běžné ceny – meziroční přírůstek (v %) + 2,1 + 1,9 -1,3

HDP běžné ceny – vývoj (v %, 2002 = 100) 100,0 149,6 149,7

HDP běžné ceny na 1 obyvatele (v Kč) 251 700 365 961 365 721

Směnný kurz – průměr roku (Kč/USD) 32,7 17,7 19,6

Směnný kurz – průměr roku (Kč/EUR) 30,8 24,6 25,1

Saldo celkového zahraničního obchodu (v mld. Kč) -70,8 +191,1 +310,1

Výdaje na konečnou spotřebu domácností (meziroční index v %) 104,5 99,7 97,2

Výdaje na tvorbu hrubého fi xního kapitálu (meziroční index v %) 101,5 100,3 96,8

Tržby: v průmyslu (meziroční index v %) 101,8 107,6 101,7

ve stavebnictví (meziroční index v %) 103,0 96,4 92,4

ve službách (meziroční index v %) - 98,1 99,3

v zemědělství (meziroční index v %) 102,5 108,2 -

Produkce zemědělských výrobků dle SZÚ ČSÚ (mld. Kč, s. c. roku 2000) - 102,2 121,3

z toho: Produkce rostlinných výrobků (mld. Kč, s. c. roku 2000) - 58,6 75,6

Produkce živočišných výrobků a zvířat (mld. Kč, s. c. roku 2000) - 43,6 45,7

Zaměstnaní celkem (průměrně v tisících) 4764,9 4 872,4 4 890,1

Nezaměstnaní celkem (průměrně v tisících) 374,1 350,6 366,9

Míra obecné nezaměstnanosti (průměr v %) 7,3 6,7 7,0

Průměrná hrubá měsíční mzda (v Kč) 15 524 24 436 25 101

Průměrné hrubé nominální mzdy (meziroční index v %) 108,0 102,4 102,7

Průměrné reálné mzdy (meziroční index v %) 106,1 100,5 99,4

Hrubé národní úspory (v mld. Kč, běžné ceny) 595,3 794,4 820,2

Průměrný starobní důchod / průměrná mzda (v %) 43,5 42,0 -

Průměrná míra infl ace (meziroční index v %) 101,8 101,9 103,3

Vládní defi cit (přebytek) / HDP (v %) - 6,5 -3,3 -3,4

Saldo státního rozpočtu (SR) (v mld. Kč) - 45,7 -142,8 -101,0

Saldo SR / HDP (v %) - 1,8 -3,7 -2,6

Vládní dluh (v mld. Kč) 694,9 1 567,9 1 692,8

Vládní dluh / HDP (v %) 27,0 40,8 44,0

Pramen: ČSÚ

7

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

ly ve 4. čtvrtletí již mezikvartální růst o 0,9 %. Význam-ně stoupla v posledním čtvrtletí i tvorba kapitálu (+4,8 %), nikoli však vlivem investic (-3,8 %).

Hrubá přidaná hodnota v  odvětvích klesla o 1,1 %. Růst vykázal pouze průmysl (+0,6 % při stagnaci u zpracovatelů) a skupina profesních, vědeckých tech-nických a administrativních činností (+4,9 %).

Vnější ekonomické vztahy se zlepšily při vysokém pří-livu přímých zahraničních investic a silné obchodní bilanci.

Trh práce zaznamenal růst zaměstnanosti i míry neza-městnanosti. Příčinou byly zřejmě i posuny v  typech pracovních vztahů (částečné úvazky, práce na doho-dy, výpomoci rodinných příslušníků, „švarcsystém“). Reálná mzda v ekonomice klesla o 0,9 %, v nepodni-katelské sféře už desáté čtvrtletí v řadě.

Spotřebitelská infl ace stoupla o 3,3 % vlivem růstu cen potravin a nákladů na bydlení. Dynamika cen průmy-slových výrobců i tržních služeb byla ovlivněna hospo-dářským poklesem, nepříznivý vliv směnných relací se zmírnil.

Tempo růstu úvěrů významně oslabilo. Infl ace vedla ke znehodnocení vkladů domácností podle propočtu ČSÚ ve výši 38,1 mld. korun.

Defi cit státního rozpočtu se snížil na 2,6 % nominálního HDP ze 3,7 % v roce 2011. Očekávanou výši schodku se podařilo docílit vázáním výdajů; pomohlo i obnovení toků z EU a lepší výběr daní ve druhé polovině roku.

Vývoj sektoru zemědělství

Sklizeň některých zemědělských plodin v letech 2011 a 2012

PlodinaSklizňová plocha (ha) Výnos (t/ha) Sklizeň (t)

2011 2012 2011 2012 2011 2012

Pšenice ozimá 805 779 746 002 5,78 4,27 4 660 196 3 518 896

Pšenice jarní 57 353 69 379 4,41 4,09 252 851 284 037

Žito 24 985 30 557 4,74 4,81 118 456 146 962

Ječmen ozimý 100 809 98 004 4,64 3,98 467 740 390 385

Ječmen jarní 271 972 284 326 4,95 4,31 1 345 940 1 226 082

Oves 45 236 50 770 3,63 3,39 164 248 171 976

Kukuřice na zrno 121 006 119 333 8,79 7,78 1 063 736 928 147

ostatní obiloviny 52 345 11 865 4,04 1,91 211 640 22 675

OBILOVINY CELKEM 1 479 484 1 410 236 5,6 4,3 8 284 806 6 689 160

V  prvních měsících roku 2012 započal pokles české ekonomiky, který se v  dalším období postupně pro-hluboval. Hrubý domácí produkt (HDP1) se v 1. čtvrtle-tí meziročně snížil o 0,4 %, v dalších čtvrtletích došlo ke zrychlení jeho poklesu (-1,1 % a -1,5 %) a v posled-ních třech měsících se výkonnost české ekonomiky snížila proti stejnému období roku 2011 o 1,7 %. Rok 2012 tak byl pro ekonomiku ČR rokem recese, HDP klesl o 1,2 %.

Největší měrou ovlivnily vývoj české ekonomiky vý-daje domácností na konečnou spotřebu, které byly v  posledním čtvrtletí meziročně nižší o 4,1 %. Šlo o dosud nejhlubší pokles spotřeby českých domácnos-tí. Za celý rok 2012 se jejich výdaje snížily reálně o 3,5 %, také nominálně byly nižší v každém čtvrtletí 2012.

Od 2. čtvrtletí, kdy se i výkonnost ekonomiky EU mezi-ročně snížila, byl hospodářský pokles v ČR v porovná-ní s tímto uskupením hlubší.

Příznivější vývoj zaznamenávaly v průběhu roku výda-je vládního sektoru, které po zmirňování meziročních poklesů již v posledním čtvrtletí stouply. Přesto však celoročně snížily tempo HDP o 0,2 p. b., tvorba hru-bého kapitálu o 0,8 p. b. a výdaje domácností na ko-nečnou spotřebu o 1,8 p. b. Pozitivně přispíval tempu HDP v roce 2012 pouze výsledek zahraničního obcho-du (+1,5 p. b.).

Mezičtvrtletní vývoj ukázal mírnění poklesů patrné od druhé poloviny roku, především u  vládní spotře-by, která se v posledních třech měsících zvýšila proti předchozímu období o 1 % a spotřeba domácností o 0,9 %. Výdaje na konečnou spotřebu tak zaznamena-

1 Pokud není uvedeno jinak, jsou data o HDP a jeho složkách uvažována v reálném vyjádření a v očištění o sezónní a kalendářní vlivy.

8

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

PlodinaSklizňová plocha (ha) Výnos (t/ha) Sklizeň (t)

2011 2012 2011 2012 2011 2012

Hrách setý 17 189 15 068 3,05 2,04 52 341 30 710

Brambory – rané 1 575 1 263 17,26 17,51 27 193 22 103

ostatní (bez sadbových) 21 332 19 121 32,52 29,45 693 721 563 089

Cukrovka technická 58 328 61 161 66,84 63,26 3 898 887 3 868 829

Řepka na semeno 373 386 401 319 2,80 2,76 1 046 071 1 109 137

Mák 31 495 18 363 0,85 0,70 26 918 12 814

Ostatní olejniny 59 524 6 846 1,86 0,38 110 747 800

Len – stonky - - - - - -

Kukuřice na zeleno a siláž 186 224 205 109 41,79 40,60 7 781 563 8 328 239

Víceleté pícniny na o. p. celkem 179 849 173 323 6,88 6,42 1 237 572 1 113 209

Trvalé trav. porosty (pastviny) 929 874 959 131 3,48 3,22 3 231 762 3 093 045

Chmel (chmelnice plodící) 4 632 4 366 1,31 0,99 6 088 4 338

Vinné hrozny (vinice plodné) 16 006 15 667 5,70 3,83 91 253 59 990

Pramen: ČSÚ.

Celková produkce jednotlivých plodin vychází z osev-ních ploch zjišťovaných ČSÚ v květnu a z vývoje vegetač-ních podmínek.

Sklizňová plocha obilovin (včetně kukuřice na zrno a ostatních obilovin) se meziročně snížila o 25,0 tis. ha tj. o 1,7 % na 1 454,4 tis. ha. Celková sklizeň ve výši 6 595,5 tis. tun byla proti roku 2011 nižší o 1 689,3 tis. tun, tj. o 20,4 %. Nad úrovní roku 2011 je sklizeň pšenice jarní, a to 284,0 tis. tun, což je o  31,2  tis. tun více (o  12,3  %), žita ozimého a jarního 147,0 tis. tun, což je o 28,5 tis. tun více (o 24,1 %), ovsa 172,0 tis. tun, což je o  7,7 tis. tun více (o  4,7  %) a ostatních obilovin 22,7 tis. tun, tj. o 8,0 tis. tun (o 54,0 %) více než v minulém roce. Hlavních obilovin bylo sklizeno méně než v roce minulém. Pšenice bylo sklizeno 3 518,9 tis. tun tj. o 1 394,2 tis. tun méně (o 28,4 %) než v roce minulém. U ječmene byla sklizeň 1 616,5 tis. tun, tj. o  197,2  tis. tun méně (o  10,9  %). Kukuřice na zrno bylo sklizeno 928,1  tis. tun, což je o 135,6  tis. tun méně (o 12,7 %) než v roce 2011.

Hektarový výnos obilovin 4,53 t je ve srovnání s  předchozím rokem nižší o  1,07  t (tj.  o  19,0  %), z  toho u  pšenice ozimé byl dosažen hektarový výnos 4,34  t (5,78 t v roce 2011), pšenice jarní 4,09 t (4,41 t), žita 4,81 t (4,74 t), ječmene ozimého 3,98 t (4,64 t), ječmene jarního 4,31 t (4,95 t), ovsa 3,39 t (3,63 t), kukuřice na zrno 7,78 t (8,79 t) a tritikale 4,31 t (4,52 t).

I produkce luskovin byla nižší než v roce předešlém. Celkem bylo sklizeno 39,1  tis. tun luskovin. Z  toho hra-chu setého 30,7  tis.  tun, tj. v  porovnání s  rokem 2011 o 21,6  tis. tun méně. Celková produkce zrnin (obiloviny

a luskoviny) 6 634,6 tis. tun je proti předchozímu roku niž-ší o 1 713,7 tis. tun (tj. o 20,5 %).

Celková sklizeň brambor po zahrnutí sklizně do-mácností ve výši 805,0  tis. tun představuje proti roku 2011 snížení o  168,9 tis. tun (o  17,3 %). Hektarový vý-nos ve výši 26,77 t je o 2,23 t nižší. Raných brambor bylo sklizeno 43,2  tis. tun. Průměrný výnos brambor ostat-ních z  jednoho hektaru je 28,28 t, tj.  o  2,71 t méně než v  loňském roce. Produkce 685,1  tis. tun je o  151,7 tis. tun nižší než v roce 2011. Cukrovky technické bylo skli-zeno při výnosu 63,26  t z  jednoho hektaru 3  868,8  tis. tun bulev (3  898,9  tis.  tun v  roce 2011) tzn. snížení o 0,8 %.

V  roce 2012 došlo ke  zvýšení osevních ploch olej-

nin celkem o 6,4 tis. ha (o 1,4 %) na výměru 470,8 tis. ha. Dosažená produkce z  této plochy 1  210,7  tis. tun je o 27,0 tis. tun vyšší než v roce minulém. Řepky bylo skli-zeno 1 109,1 tis. tun, v roce předchozím 1 046,1 tis. tun, tzn. zvýšení o  63,1  tis. tun. Výnos řepkového semene z  jednoho hektaru 2,76 t je o 0,04 t nižší. Nižší byla pro-dukce máku, kdy se z plochy 18,4 tis. ha při průměrném hektarovém výnosu 0,70  t sklidilo 12,8  tis.  tun (26,9  tis. tun při hektarovém výnosu 0,85 t v roce 2011) makového semene.

Jednoletých pícnin na orné půdě bylo sklizeno 9  176,0  tis. tun zelené píce, tj. o  544,8 tis. tun více než v roce 2011. Z toho bylo sklizeno 8 328,3 tis. tun kukuřice na zeleno a siláž, tj. o 546,7 tis. tun více než v roce minu-lém. Sklizeň sena víceletých pícnin byla 1  113,2 tis. tun, z toho sklizeň sena jetele červeného 319,6 tis. tun.

9

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Produkce zeleniny po zahrnutí sklizně domácností byla proti předchozímu roku nižší. Ve sledovaném roce bylo sklizeno 232,9 tis. tun zeleniny (277,6 tis. tun v roce 2011). Produkce ovoce (včetně domácností) 292,8 tis. tun byla proti loňskému roku vyšší (265,1  tis. tun v  roce 2011).

Na 15,7 tis. ha plodících vinic se při hektarovém výno-su 3,83 t (5,70 t v roce 2011) sklidilo 60,0 tis. tun hroznů, tj. o 31,3 tis. tun méně než v roce 2011. Produkce chmele

ve výši 4 338 tun se proti roku 2011 snížila o 1,8 tis. tun (tj. o 28,7 %). Výnos chmele z  jednoho hektaru 0,99  t je také nižší, a to o 0,32 t než v roce minulém.

Některé ukazatele živočišné produkce v letech 2011 a 2012

Ukazatel 2011 2012Index (%)

2012/2011

Stavy skotu celkem – Soupis k 1. 4. (tis. ks) 1 344 1 354 100,7

z toho: Býci ost. vč. volů (nad 8 měs. a do 1 roku) – Soupis k 1. 4. (tis. ks) 144 146 101,3

Býci ost. vč. volů (nad 1 rok a do 2 let) – Soupis k 1. 4. (tis. ks) 108 111 103

Býci ost. vč. volů (nad 2 roky) – Soupis k 1. 4. (tis. ks) 18 17 94,4

Jalovice od 1 do 2 let – Soupis k 1. 4. (tis. ks) 200 201 100,5

Jalovice nad 2 roky – Soupis k 1. 4. (tis. ks) 73 74 101,3

Krávy celkem – Soupis k 1. 4. (tis. ks) 551,5 460,7 83,5

v tom: Krávy dojné – Soupis k 1. 4. (tis. ks) 374 373 99,7

Krávy bez TPM 1) – Soupis k 1. 4. (tis. ks) 178 178 100

Průměrné stavy dojnic (tis. ks) 373,7 368,7 98,6

Užitkovost dojených krav – průměr (l/ks/rok) 7 127,8 7 432,6 104,2

Produkce mléka celkem (mil. l) 2 663,7 2 740,7 102,9

Celkový prodej mléka (mil. l) 2 554,7 2 628,6 102,9

z toho: Dodávky mléka do mlékáren (mil. l) 2 303,9 2 381,9 103,3

Domácí spotřeba mléka (mil.l) 2 381,5 2 117,4 88,9

Vývoz mléka (mil. l) 1010,4 1 086,4 107,5

Dovoz mléka (mil. l) 853,0 898,5 105,3

CZV za mléko – I. a vyšší třídy (Kč/1000 l) 8 290 7 700 92,8

Soběstačnost ČR – mléko (%) 118,9 120,9 101,6

Porážky skotu celkem (tis. ks) 248 227,5 91,7

z toho: Býci (tis. ks) 104 88 84,6

Krávy (tis. ks) 110 106 96,3

Jalovice (tis. ks) 24 23 95,8

Telata (tis. ks) 8,2 7,4 90,2

Průměrná živá hmotnost poráženého skotu (kg ž. hm.) 544,1 542,1 99,6

Produkce hovězího masa celkem (tis. t ž. hm.) 170,3 170,8 100,02

Domácí spotřeba hovězího masa (tis. t ž. hm.) 139,7 129,9 92,9

Vývoz hovězího masa (tis. t ž. hm.) 73,1 83,5 114,2

Dovoz hovězího masa (tis. t ž. hm.) 43,2 37,7 87,2

10

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Ukazatel 2011 2012Index (%)

2012/2011

Soběstačnost ČR – hovězí maso (%) 121,9 131,4 107,7

Stavy prasat celkem – Soupis k 1. 4. (tis. ks) 1 749 1 579 90,2

z toho: Prasnice celkem – Soupis k 1. 4. (tis. ks) 112,4 100,1 89,1

Prasničky celkem – Soupis k 1. 4. (tis. ks) 46,2 72,9 158

Selata – Soupis k 1. 4. (tis. ks) 508,6 460,7 90,6

Prasata na výkrm (vč. vyřaz. kanců a prasnic) – Soupis k 1. 4. (tis. ks) 683,7 597,9 87,4

Opraseno prasnic a prasniček (tis. ks) 277,0 257,3 92,8

Narozeno selat (tis. ks) 3 020 2 840 94,0

Počet odchovaných selat (tis. ks) 2 686 2 529 94,1

Počet odchovaných selat na prasnici 23,5 23,9 101,7

Produkce vepřového masa (tis. t ž. hm.) 350,3 303,6 86,6

Porážky jatečných prasat bez prasnic a kanců (tis. ks) 2 904 2 656 91,4

Průměr. porážková hmotnost prasat bez prasnic a kanců (kg ž. hm.) 111,1 111,4 100,2

Domácí spotřeba vepřového masa (tis. t ž. hm.) 576,3 556,6 96,5

Vývoz vepřového masa (tis. t ž. hm.) 76,8 77,6 101,0

Dovoz vepřového masa (tis. t ž. hm.) 301,7 328,5 108,8

Soběstačnost ČR – vepřové maso (%) 60,7 54,5 89,7

Stavy drůbeže celkem (bez hobby aktivit) – Soupis k 1. 4. (tis. ks) 21 250 20 691 97,3

z toho: Hrabavá drůbež celkem – Soupis k 1. 4. (tis. ks) 20 577 20 107 97,7

Slepice – Soupis k 1. 4. (tis. ks) 6 137 5 354 87,2

Kuřata na výkrm – Soupis k 1. 4. (tis. ks) 11 320 11 820 104,4

Produkce drůbežího masa celkem (tis. tun ž. hm.) 236,8 241,7 102,0

Domácí spotřeba drůbežího masa (tis. tun ž. hm.) 323,3 348,4 107,7

Vývoz drůbežího masa (tis. tun ž. hm.) 33,9 42,8 126,2

Dovoz drůbežího masa (tis. tun ž. hm.) 120,2 148,9 123,8

Soběstačnost ČR – drůbeží maso (%) 73,2 69,3 94,6

Stavy slepic – po dopočtu domácích hospodářství (tis. ks) 8 739 8 101,5 92,7

Produkce vajec – včetně samozásobení (mil. ks) 2 168 2 001 92,2

Průměrná roční snáška vajec (ks/slepice) 307,1 299 97,3

Domácí spotřeba vajec (mil. ks) 2 658 2 472 93,0

Vývoz vajec, vč. násadových (mil. ks) 157,5 179,5 113,9

Dovoz vajec, vč. násadových (mil. ks) 647,5 650,5 100,4

Soběstačnost ČR – vejce (%) 81,5 80,9 98,0

Stavy ovcí a beranů celkem – Soupis k 1. 4. (tis. ks) 209,1 219 104,7

Stavy koz a kozlů celkem – Soupis k 1. 4. (tis. ks) 23,3 23,6 101,2

Produkce skopového a kozího masa (t ž. hm.) 5 174 5 261 101,6

11

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Ukazatel 2011 2012Index (%)

2012/2011

Domácí spotřeba skopového a kozího masa (t ž. hm.) 5 739 2) -

Vývoz skopového a kozího masa (t ž. hm.) 36 32 88,8

Dovoz skopového a kozího masa (t ž. hm.) 336 356 105,9

Soběstačnost ČR – skopové a kozí maso (%) 90,2 90,3 100,1

Pramen: ČSÚ – soupis hospodářských zvířat k 1. 4. 2012, Výsledky statistického zjišťování MZe, Situační a výhledové komoditní zprávy MZe.Poznámka: 1) TPM = Tržní produkce mléka 2) Ofi ciální údaje ČSÚ budou za rok 2012 na počátku prosince 2013

V období od 1. dubna 2011 do 1. dubna 2012 došlo oproti stejnému sledovanému předchozímu období k mírnému zvýšení celkových početních stavů skotu a to o cca 9 000 kusů na konečný počet 1 352 685 kusů skotu (meziročně nárůst o 0,7  %). Jedná se o  nejnižší početní stavy skotu v České republice od roku 1990, kdy byl stav skotu v historii České republiky nejvyšší. K 1. 1. 1990 bylo v ČR chováno 3 506 222 kusů skotu.

V  uplynulém období 2011/2012 došlo opět pouze v kategorii krav chovaných v systému bez tržní produkce mléka k vzestupu početních stavů, a to tentokrát pouze o 385 kusů na 178 089 kusů (meziročně nárůst o 0,2 %), což představuje nejvyšší dosažený počet zvířat v této ka-tegorii od roku 1995, tedy počátku sledování počtu krav chovaných v systému bez tržní produkce mléka v České republice. V kategorii krav chovaných v systému s  tržní produkcí mléka dochází i v posledním sledovaném obdo-bí, tak jako v celých uplynulých cca 20 letech k poklesu jejího početního stavu. V posledním sledování to bylo o 696 kusů na konečných 373 136 kusů (meziročně pokles o 0,2 %).

V rámci celé České republiky bylo v uplynulém kon-trolním roce 2011/2012 dosaženo mléčné užitkovosti 8 047 kg mléka za normovanou laktaci, což představuje navýšení o 236 kg mléka oproti minulému kontrolnímu období. V rámci početně nejzastoupenějších plemen cho-vaných v  České republice se jednalo u holštýnského sko-tu o užitkovost 9 185 kg mléka (nárůst o 229 kg) a u ple-mene českého strakatého skotu byla dosažena užitkovost 7 001 kg mléka (nárůst o 204 kg).

Ohledně bilance výroby hovězího masa lze konstato-vat, že v roce 2012 výroba hovězího masa včetně telecího činila 170,8 tis. tun živé hmotnosti, tedy díky vyrovna-nějším pohybům v početních stavech skotu byla zhruba na stejné úrovni jako v  předchozích dvou letech (me-ziročně nárůst o 0,3  %). Dovoz hovězího masa klesl o 5,5 tis. tun na 37,7 tis. tun živé hmotnosti (meziročně pokles o 12,7  %). Vývozy byly v roce 2012 naopak vyš-ší o 10,4 tis. tun, tedy na úrovni 83,5 tis. tun živé hmot-nosti (meziročně nárůst o 14,2 %). Domácí spotřeba ho-vězího masa zaznamenává již pátým rokem pokles a to o 9,8 tis. tun živé hmotnosti na 129,9 tis. tun. Soběstačnost v produkci tohoto druhu masa se tedy v roce 2012 stejně jako v roce 2011 zvýšila a to nyní o 9,9 % na 131,5 %.

Stavy prasat proti 1. 4. 2011 opět poklesly, tento-krát to bylo o 170 tis. kusů (9,7 %), z toho stavy pras-nic o 12,3 tis. kusů (10,9 %), stav prasniček vzrostl o 26,7 tis. ks (50,8 %), stav selat klesl o 47,9 tis.ks (9,4 %) a stav prasat na výkrm klesl o 85,5 tis. ks (12,6 %). Produkce vepřového masa meziročně poklesla o  13,4 %. Poklesl i počet porážek (o 8,6 %) a oproti minulému roku mír-ně poklesla i porážková hmotnost o 0,4 % na 111,1 kg. Domácí spotřeba vepřového masa meziročně poklesla o 3,5%. Vývoz vepřového masa se oproti roku 2011 té-měř nezměnil (+ 1 %) a dovoz vepřového masa vstoupl o (o  8,8  %). (z 64,7 % v  roce 2011 na 54,5 % v  roce 2012).

Stavy drůbeže se meziročně opět snížily, v roce 2011 to bylo o 3 588 tis. kusů (14,4 %). Velmi výrazně klesl po-čet kuřat na výkrm, o 3  564 tis. kusů (23,9 %) Produkce drůbežího masa se meziročně snížila o celých 10 %. Klesl i vývoz (o 4,8 %), dovozu se oproti tomu zvýšil o 15,7 %. Tento vývoj vedl k  meziročnímu snížení soběstačnos-ti ČR v  drůbežím mase o 7,5 % (ze 79, 1 % v  roce 2010 na 73,2 % v roce 2011).

V  roce 2012 vzhledem k nižším stavům nosnic v  ze-mědělském sektoru klesla produkce vajec o  7,7 % proti roku 2011. Stavy nosnic se v  roce 2012 snížily z  důvo-du dodržování podmínek daných směrnicí Rady (ES) č. 74/1999, stanovující minimální standardy pro ochranu nosnic. Rostoucí ceny vajec na tuzemském trhu (cena ze-mědělských výrobců v roce 2012 proti roku 2011 se zvýši-la dokonce o 55,9 % vlivem jarního dramatického nárůstu ceny a spotřebitelská cena kopírovala nárůst ceny země-dělských výrobců a zvýšila se o 54,1 %) byly hlavní příči-nou poklesu spotřeby vajec o 9,2 %. Poptávka po vejcích několik let převyšuje produkci – rozdíl byl řešen dovozem. Dovoz vajec v  roce 2012 víceméně ve srovnání s  rokem 2011 stagnoval, ale vývoz se zvýšil o 13,9 %.

V  roce 2012 oproti roku 2011 došlo k dalšímu nárůs-tu početních stavů ovcí o 11 962 kusů, tj. o 5,7 %. Stavy bahnic překročily v roce 2012 hranici 120 tisíc kusů (120  254 ks) a společně s  28  492 ks jehnic je to základ pro další rozvoj chovu ovcí u nás. V roce 2012 se chova-lo celkem 23  620 kusů koz, což představuje proti roku 2004 zvýšení o 11 708 kusů, tj. o 98,3 %, oproti roku 2011 došlo k dalšímu zvýšení početních stavů koz o 357 ks, tj. o 1,5 %.

12

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Produkce skopového a kozího masa se od roku 2005 zvyšuje vlivem neustále rostoucích stavů těchto druhů zvířat. Nejvyšší nárůst produkce o 18,5 % byl meziročně sledován v roce 2006, zatímco v roce 2010 byl nárůst za-

znamenán o 10 %. V roce 2011 bylo zvýšení produkce pro-ti roku 2010 o 10,7 %. Zpomalení tempa růstu produkce nastalo v roce 2012, kdy proti roku 2011 byl růst produkce pouze o 1,7 %.

Některé ukazatele vývoje agrárního sektoru ČR v letech 2000, 2011 a 2012

UkazatelRok

2000 2011 2012

Zemědělská půda (tis. ha) 4 280 4 229 4 224

Orná půda (tis. ha) 3 082 3 000 3 000

Zornění 1) (%) 72,01 70,9 70,9

Podniky zemědělské prvovýroby celkem (počet k 31. 12.) 56 487 47 233 47 903

z toho: Podniky fyzických osob (počet k 31. 12.) 53 460 43 543 44 032

Zemědělská družstva (počet k 31. 12.) 746 536 531

Obchodní společnosti (počet k 31. 12.) 2 107 2 932 3 090

Ostatní podniky, vč. státních (počet k 31. 12.) 174 222 250

Podíl zemědělství na HPH 2) dle statistiky národních účtů (%) 3) 2,99 2,05 2,07

Produkce zemědělských výrobků dle SZÚ – v běžných cenách (mld. Kč) 100,3 114,2 121,3

z toho: Produkce rostlinných výrobků – v běžných cenách (mld. Kč) 49,8 68,6 75,6

Produkce živočišných výrobků a zvířat – v běž. cenách (mld. Kč) 50,5 43,6 45,7

Vývoj cen zemědělských výrobců (CZV) (v %, meziroční index) 109,2 119,1 104,1

z toho: CZV rostlinné produkty celkem (v %, meziroční index) 112,69 129,9 104,3

CZV živočišné produkty celkem (v %, meziroční index) 108,0 107,6 103,7

Vývoj cen vstupů do zemědělství (v %, meziroční index) 108,5 108,3 104,3

Počet pracovníků v zemědělství – AWU 4) (tis. osob) x 106,26) 105,812)

Průměrná měsíční nominální mzda v zemědělství 5) (Kč/zaměstnanec) 10 134 17 091 17 6646)

Rentabilita (výnosnost celkového kapitálu) 7) v zemědělství (v %) + 1,76 9) 6,13 - 10)

Míra zadluženosti 7) v zemědělství (v %) 39,18 8) 22,79 - 10)

Hospodářské výsledky zemědělství (+ zisk/- ztráta) (mld. Kč) -1,2 +16,4 +16,1

Celková podpora agrokomplexu (mld. Kč) 11) 10,85 43 499 41 508

v tom: ze zdrojů ČR (mld. Kč) 11) 10,85 13 525 10 996

ze zdrojů EU (mld. Kč) 11) x 29 974 30 512

Saldo agrárního zahraničního obchodu (mld. Kč) - 17,3 -35,0 -24,8

Pramen: ČÚZK, ČSÚ, ÚZEI – FADN CZ, MZe.Poznámky:1) Zornění = podíl celkové výměry orné půdy na celkové výměře zemědělské půdy v %.2) HPH= Hrubá přidaná hodnota.3) Podíl zemědělství na HPH v běžných cenách = včetně myslivosti a souvisejících činností.4) V souladu s  údaji používanými v EU byl nahrazen původní údaj o počtu pracovníků údajem ALI (Annual Labour Input – vstup pracovní síly

do sektoru zemědělství) vyjádřeným v jednotkách AWU (Anual work unit – Roční pracovní jednotka) Jedna AWU zahrnuje takový počet hodin, který odpovídá počtu skutečně odpracovaných hodin v rámci plného pracovního úvazku v zemědělství (1 800 hodin). Nezahrnuje státní svátky, placenou dovolenou na zotavenou, dny pracovní neschopnosti, přestávky na jídlo, apod.

13

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

5) Bez podniků fyzických osob.6) Předběžný údaj.7) Od roku 2008 metodika - data výběrového souboru FADN napočtena na celorepublikovou úroveň prostřednictvím systému vážení (tzv.

“weighting system“).8) V roce 2000 odlišná metodika (cizí kapitál / celkový kapitál) x 100, jen za podniky hospodařící na z. p.9) V roce 2000 odlišná metodika (hosp. výsledek za účetní období / celkový kapitál) x 100, jen za podniky hospodařící na z. p.10) Údaje za rok 2012 nejsou k dispozici.11) předpoklad vyplacení do 30. 6. 2012.12) semidefi nitivní údaj.

Souhrnný zemědělský účet (SZÚ)

Semidefi nitivní výsledky za rok 2011 a předběžné výsledky za rok 2012

SZÚ – výsledky účtu výroby v mil. Kč

Kód Ukazatel

v běžných cenách Index

2012/11

(%)2011 2012

01 OBILOVINY (včetně osiva) 31 466,2 32 445,9 103,1

01.1 Pšenice a špalda 18 530,8 17 488,2 94,3

01.2 Žito a sourež 482,9 724,6 150,0

01.3 Ječmen 7 301,1 7 802,7 106,8

01.4 Oves a letní směsky 540 729,2 135,0

01.5 Kukuřice na zrno 3 870,6 4 724,4 122,0

01.7 Ostatní obiloviny 740,8 976,8 131,8

02 TECHNICKÉ PLODINY 17 459,3 19 197,8 109,9

02.1 Olejnatá semena a olejnaté plody (včetně osiva) 12 987,4 14 989,1 115,4

02.2 Bílkovinné plodiny (včetně osiva) 357,1 256,9 71,9

02.4 Cukrová řepa 3 197 3 114,4 97,4

02.5 Ostatní technické plodiny 917,7 837,4 91,2

03 PÍCNINY 9 601,1 10 106,7 105,2

04 ZELENINA A ZAHRADNICKÉ VÝROBKY 5 062,9 5 109,9 100,9

04.1 Čerstvá zelenina 1 580,8 1 477,8 93,4

04.2 Sazenice a květiny 3 482,1 3 632,1 104,3

05 BRAMBORY (včetně sadby) 2 096,5 1 903,6 90,7

06 OVOCE 1 073,6 1 280,7 119,2

06.1 Čerstvé ovoce 1 073,6 1 280,7 119,2

07 VÍNO 1) 1 154,1 774,0 67,0

09 OSTATNÍ ROSTLINNÉ VÝROBKY 707,8 755,3 106,7

10 ROSTLINNÁ PRODUKCE (01 AŽ 09) 68 621,4 71 574,0 104,3

11 ZVÍŘATA 20 563,0 21 907,0 106,5

11.1 Skot 6 660,2 6 680,7 100,3

11.2 Prasata 8 865,5 9 317,7 105,1

14

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Kód Ukazatel

v běžných cenách Index

2012/11

(%)2011 2012

11.4 Ovce a kozy 66,5 75,1 112,9

11.5 Drůbež 4 948,1 5 809,7 117,4

11.6 Ostatní zvířata 22,6 23,8 105,3

12 ŽIVOČIŠNÉ VÝROBKY 23 039,9 23 112,8 100,3

12.1. Mléko 21 159,0 20 511,8 96,9

12.2. Vejce 1 831,6 2 564,2 139,9

12.3 Ostatní živočišné produkty 48,8 36,8 75,4

13 ŽIVOČIŠNÁ PRODUKCE (11+12) 43 602,3 45 019,8 103,2

14 PRODUKCE ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBKŮ (10+13) 112 223,7 116 593,8 103,8

15 PRODUKCE ZEMĚDĚLSKÝCH SLUŽEB 2 811,5 2 782,2 98,9

16 ZEMĚDĚLSKÁ PRODUKCE (14+15) 115 035,2 119 375,9 103,7

17 NEZEMĚDĚLSKÉ VEDLEJŠÍ ČINNOSTI (NEODDĚLITELNÉ) 2 415,4 2 452,0 101,5

17.1. Zpracování zemědělských výrobků 2 142,8 2 112,6 98,5

17.2. Jiné neoddělitelné vedlejší činnosti (zboží a služby) 272,5 339,4 124,5

18 PRODUKCE ZEMĚDĚLSKÉHO ODVĚTVÍ (10+13+15+17) 117 450,6 121 828,0 103,7

19 MEZISPOTŘEBA CELKEM 83 580,4 88 312,1 105,6

19.1 Osivo a sadba 3 463,9 3 906,7 112,7

19.2 Energie; maziva 12 767,3 13 873,9 112,6

19.3 Hnojiva a prostředky zlepšující půdu 6 315,3 6 529,2 103,3

19.4 Prostředky na ochranu rostlin a pesticidy 4 949,7 5 490,3 110,9

19.5 Veterinární náklady 2 836,1 2 915,5 102,7

19.6 Krmiva 29 616,8 30 963,6 104,5

19.6/2 krmiva nakupovaná mimo zemědělské odvětví 15 374,5 16 608,3 108,0

19/6.3 krmiva vyrobená a spotřebovaná uvnitř podniku 14 242,3 14 355,3 100,7

19.7 Údržba a oprava strojů a zařízení 3 867,0 3 900,4 100,8

19.8 Údržba a oprava budov 2 694,7 3 235,4 120,0

19.9 Zemědělské služby 2 811,5 2 782,2 98,9

Finanční zprostředkovatelské služby nepřímo měřené (FISIM) 365 740 202,7

19.10, 11 Ostatní zboží a služby 13 893,1 13 974,8 99,9

20HRUBÁ PŘIDANÁ HODNOTA V ZÁKLADNÍCH CENÁCH

(18–19)33 870,1 33 515,9 98,9

21 SPOTŘEBA FIXNÍHO KAPITÁLU 14 824,8 14 973,0 100,9

22ČISTÁ PŘIDANÁ HODNOTA V ZÁKLADNÍCH CENÁCH

(20–21)19 045,3 18 542,8 97,3

Pramen: ČSÚ.Poznámka: 1) vinné hrozny určené k výrobě stolního vína.

15

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

linná produkce 52  182,2  mil.  Kč a živočišná produkce 43 122,8 mil. Kč.

Rostlinná produkce se v  roce 2012 podílela na produk-ci zemědělského odvětví v  běžných základních cenách 58,8 %, přičemž nejvýznamnější zastoupení na rostlinné produkci měly obiloviny (45,3  %) a  technické plodiny (26,8 %). Živočišná produkce byla zastoupena na produk-ci zemědělského odvětví v  běžných základních cenách 37,0 %, nejvýznamnější podíl na živočišné produkci před-stavovaly produkce mléka (45,6 %) a chov jatečních pra-sat (20,7 %).

Mezispotřeba (MS) se podílela na produkci zemědělského odvětví (bez dotací na výrobky) 72,9 %, v mezispotřebě byla nejvíce zastoupena krmiva (35,1 %).

V odhadovaných výsledcích za rok 2012 poklesl důchod z  faktorů v  zemědělství na celkovou roční pracovní jed-notku (na 1 AWU), vyjádřený indikátorem A, oproti roku 2011 o 0,26 %. Defl átor (implicitní cenový index HDP v  tržních cenách), odhad doporučený experty Eurostatu pro rok 2012 byl 101,09 %.

SZÚ – výsledky účtu tvorby důchodu v mil. Kč

Kód Ukazatel v běžných cenách Index

2012/11 (%)2011 2012

23 NÁHRADY ZAMĚSTNANCŮM 24 223,0 24 779,4 102,2

24 OSTATNÍ DANĚ NA VÝROBU 1 283,0 1 226,0 95,5

25 OSTATNÍ DOTACE NA VÝROBU 27 838,6 29 219,6 104,9

26 DŮCHOD Z FAKTORŮ (22–24+25) 45 600,8 46 536,4 102,0

27ČISTÝ PROVOZNÍ PŘEBYTEK/SMÍŠENÝ DŮCHOD

(22–23–24+25)21 377,0 21 757,0 101,7

Pramen: ČSÚ.

SZÚ – výsledky účtu podnikatelského důchodu v mil. Kč

Kód Ukazatel v běžných cenách Index

2012/11 (%)2011 2012

28 PŘEDEPSANÉ PACHTOVNÉ A OSTATNÍ NÁJEMNÉ Z NEMOVITOSTÍ 4 182,6 4 342,5 103,8

29 NÁKLADOVÉ ÚROKY 1 146,0 1 745,6 152,3

30 VÝNOSOVÉ ÚROKY 338,6 435,0 128,4

31 PODNIKATELSKÝ DŮCHOD (27–28–29+30) 16 387,1 16 103,9 98,3

Pramen: ČSÚ.

Komentář k předběžným výsledkům SZÚ 2012

Produkce zemědělského odvětví (PZO) vyjádřená v běž-ných základních cenách představovala v  předběžných výsledcích za rok 2012 výši 121 828,0 mil. Kč, z toho rost-linná produkce činila 71 574,0 Kč a  živočišná produkce 45 019,8  mil.  Kč. Zbytek do celkové produkce zeměděl-ského odvětví vedle rostlinné a živočišné produkce tvo-řila jednak zemědělská práce prováděná dodavatelsky, tj. produkce zemědělských služeb (2 782,2 mil. Kč) a jednak nezemědělské vedlejší činnosti (neoddělitelné) ve výši 2 452,0  mil.  Kč. V  rostlinné výrobě došlo u hlavních ko-modit k poklesu sklizní. Na druhé straně se zvýšily ceny, což mělo za následek mírné navýšení odhadu produkce oproti minulému roku. Celková živočišná produkce byla v roce 2012 vyšší oproti minulému roku; U prasat a vajec sice pokleslo naturální množství, ale díky nárůstu cen byla vyšší i jejich produkce. Výjimkou bylo mléko, kde i přes vyšší výrobu poklesla cena a produkce byla nižší než mi-nulém roce.

Produkce zemědělského odvětví ve stálých základních cenách roku 2000 činila 98 593,9   mil.  Kč, z  toho rost-

16

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Pramen: ČSÚ.

Vývoj na vnitřním agrárním trhu

Vývoj cen zemědělských výrobců

Ceny zemědělských výrobců (CZV) byly v  úhrnu za celý rok 2012 o 4,1 % vyšší než ceny v roce 2011, z toho ceny rostlinných výrobků se zvýšily o 3,4 % a ceny živočišných výrobků pak o 5,2 %.

Nejvyšší meziroční nárůst zaznamenala položka – ovce, berani, skopci jateční v živém (112,6 %), vejce slepičí (55,8), zelí bílé hlávkové (21%) cukrovka technická (20,1), dále pak ječmen krmný (12,7) a oves krmný (12,3). Nejvýraznější sní-žení CZV za rok 2012 naopak postihlo tyto položky – bram-

bory konzumní (32,9 %), brambory průmyslové (15,2%), mrkev (7,7 %), cibule kuchyňská (8,1 %), mléko kravské (tř. jak. Q) (5,9 %), med včelí (5,6 %), chmel sušený (2 %).

Nejvyšší čtvrtletní nárůst CZV v  roce 2012 byl zazname-nán ve 2. a 3. čtvrtletí u položky ovce, berani, skopci ja-teční v živém (139,2 % stavu stejného období roku 2011) a ve stejném období u  vajec slepičích – konzumních (80,1% a 42,2 %, respektive 73,6% v prvním čtvrtletí stavu stejného období roku 2011).

Ceny zemědělských výrobců vybraných zemědělských komodit – indexy 2012/2011 (%)1)

NázevPrůměr roku

2012

Průměr čtvrtletí roku 2012

I. II. III. IV.

Rostlinné produkty celkem 103,4 89,0 93,0 109,4 123,6

z toho: Pšenice potravinářská 100,2 80,0 84,5 110,0 133,8

Pšenice krmná 106,6 89,7 91,1 115,1 136,3

Ječmen sladovnický 106,8 114,1 105,8 103,9 104,1

Ječmen krmný 112,7 100,8 102,3 118,3 131,3

Žito 108,1 102,2 97,8 118,3 116,2

17

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

NázevPrůměr

roku 2012

Průměr čtvrtletí roku 2012

I. II. III. IV.

Oves krmný 112,3 101,3 103,1 119,4 127

Kukuřice krmná 100,2 82,5 88,3 96,5 143,5

Hrách jedlý 103,5 96,4 105,1 106,8 105,6

Hrách krmný 111,0 99,7 94,8 104 151,9

Semeno řepky olejné 105,7 98,7 101,4 110,4 112,9

Chmel sušený 98,0 100,5 90,8 90,8 111,3

Stonky lnu odsemeněné rosené 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

Cukrovka technická 120,1 118,5 125,9 142,3 102,2

Brambory konzumní 67,1 38,8 55,0 87,0 126,3

Brambory průmyslové 84,8 70,2 66,4 93,5 137,3

Vinné hrozny moštové 93,9 90,1 90,1 93,8 102,0

Jablka konzumní 97,6 98,0 94,4 90,0 101,7

Třešně 103,7 2) 74,3 114,5 2)

Mrkev 92,3 55,9 69,8 126,0 111,4

Zelí bílé hlávkové 121,0 44,0 102,4 119,0 147,2

Cibule kuchyňská 91,9 37,9 48,5 97,3 139,1

Živočišné produkty celkem 105,2 110,6 105,8 100,8 103,5

Hospodářská zvířata (bez živočišných výrobků) 111,4 112,6 109,8 109,7 114,1

z toho: Býci jateční (tř. jak. EUROP v živém) 108,5 104,9 107,1 111,9 110,2

Jalovice jatečné (tř. jak. EUROP v živém) 109,7 106,1 110,3 111,6 110,5

Krávy jatečné (tř. jak. EUROP v živém) 112,8 106,7 112,9 115,9 115,4

Telata jateční savá (tř. jak. EUROP v živém) 103,4 103,9 100,3 105,6 103,5

Prasata jatečná (tř. jak. EUROP v živém) 117,0 119,8 115,3 114,1 119,0

Jehňata jatečná výkrm v živém 97,0 155,6 99,0 48,9 113,5

Ovce, berani, skopci jateční v živém 212,6 155,7 239,2 239,2 224,2

Kuřata jatečná (tř. jak. I.) 104,4 106,2 101,4 101,8 108,1

Krůty brojlerové v živém 105,8 116,1 105,1 100 103,3

Králíci jateční v živém 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

Kapr (tř. jak. I. v živém) 97,4 95,9 95,0 97,5 101,4

Živočišné výrobky 98,9 108,5 101,8 92,3 93,5

Mléko kravské (tř. jak. Q) 94,1 103,1 95,8 88,0 89,9

Vejce slepičí (konzumní tříděná) 155,8 173,6 180,1 142,2 130,9

Med včelí 94,4 90,1 90,5 97,1 100

Zemědělské produkty úhrnem 104,1 98,0 98,3 105,6 114,3

Pramen: ČSÚ.Poznámka: 1) Stejné období předchozího roku = 100.2) Údaje nejsou k dispozici.

18

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Vývoj cen vstupů do zemědělství

Index cen dodávek výrobků a služeb do země-

dělství (dále jen index cen vstupů do  zemědělství) se v roce 2012 meziročně zvýšil o  4,3 %. Ceny výrob-ků a služeb běžně spotřebovávaných v  zemědělství se zvedly o 4,8 %, ceny výrobků a služeb přispívají-cích do  zemědělských investic vstouply o nepatrných 0,2 %.

Ke zvýšení cen vstupů do zemědělství v roce  2012 nej-větší měrou přispělo zvýšení cen energie a  maziv, kde konkrétně u maziv se ceny zvýšily o 11,0%, dále pak u krmiv (8,2 %), zejména pak krmných směsí (9,0 %) a vody, její úpravy a rozvodu (o 8,0 %).

K mírnému poklesu cen došlo u služeb pošt a telekomu-nikací o 0,7 %. Mírné poklesy také zaznamenaly položky „Budovy“ (o 0,6 %) a „Údržba a oprava budov“ (0,4 %).

Ceny vstupů do zemědělství – indexy 2012/2011 (%) 1)

NázevPrůměr

roku 2012

Průměr čtvrtletí roku 2012

I. II. III. IV.

Osiva a sadba 105,0 103,8 103,3 106,3 106,6

z toho: Pšenice ozimá 108,9 107,8 108,3 110,1 109,3

Ječmen jarní 102,6 99,7 98,4 106,1 106,6

Kukuřice 102,8 99,5 103,9 103,9 103,9

Řepka ozimá 107,2 109,6 101,4 108,3 109,5

Zvířata pro chov a výrobu 105,1 110,5 105,8 100,8 103,6

Energie a maziva 104,9 107,7 104,5 104,6 102,8

z toho: Paliva na topení 102,6 103,0 102,7 103,2 101,6

Motorová paliva 106,4 110,9 105,9 105,9 103,4

Elektřina 101,1 101,1 101, 101,1 101,3

Maziva 111,0 117,6 109,4 112,0 106,4

Umělá hnojiva, půdní zlepšovací prostředky 103,0 106,0 103,1 101,4 101,4

z toho: Jednoduchá hnojiva 102,3 105,5 102,1 100,5 101,4

Směsi hnojiv 105,3 108,6 107,0 104,4 101,7

Chemické prostředky, pesticidy 102,0 101,9 99,5 103,1 103,8

z toho: Fungicidy 104,8 100,5 103,7 107,1 108,0

Insekticidy 100,2 104,0 100,2 98,8 98,1

Herbicidy 101,4 102,5 97,4 102,6 103,4

Krmiva 108,2 99,8 99,5 110,9 123,0

z toho: Jednoduchá krmiva 105,4 91,9 95,8 111,7 124,5

Krmné směsi 109,0 102,0 100,5 110,8 122,7

Údržba a oprava strojního zařízení 101,0 102,4 101,6 100,7 99,3

Údržba a oprava budov 99,6 100,2 99,9 99,6 98,8

Veterinární služby 100,8 100,9 100,8 100,2 101,1

Ostatní výdaje 101,5 101,6 101,4 101,5 101,4

z toho: Voda, její úprava a rozvod 108,0 108,1 108,0 108,0 108,0

Doprava silniční nákladní 104,8 106,3 105,4 104,0 103,7

Služby pošt a telekomunikací 99,3 99,7 99,5 99,0 99,0

19

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

NázevPrůměr

roku 2012

Průměr čtvrtletí roku 2012

I. II. III. IV.

Pojištění zemědělské produkce 100,1 100,5 100,0 100,0 100,0

Služby právní, účetní a poradenství 100,7 100,7 100,7 100,6 100,7

Služby pro zemědělství 105,5 101,8 101,3 102,1 116,6

Stroje a ostatní zařízení pro zemědělství 100,8 100,6 101,4 101,3 100,8

Budovy 99,4 99,4 99,6 99,6 99,0

Celkem výrobky a služby přisp. do zem. investic 104,8 103,3 101,8 105,2 108,8

Výrobky a služby přisp. do zem. investic celkem 100,2 100,1 100,5 100,5 99,6

Vstupy do zemědělství celkem 104,3 102,9 101,6 104,6 107,9

Pramen: ČSÚ.Poznámky: 1) Stejné období předchozího roku = 100.

Agrární zahraniční obchod

Vývoj celkového a agrárního zahraničního obchodu v letech 2007 až 2012 (mil. Kč)

Ukazatel 2007 2008 2009 2010 2011 2012Změna 2012/ 2011

mil. Kč %

Agrární zahraniční obchod ČR 1)

Obrat celkem 226 212,9 237 979,0 235 442,9 245 372,0 276 840,8 319 563,7 42 509,4 115,3

Vývoz celkem 96 879,9 106 931,0 101 707,7 105 364,2 120 922,0 147 364,7 26 984,0 122,4

Dovoz celkem 129 333,0 131 048,0 133 735,2 140 007,8 155 918,8 172 199,0 15 525,4 109,9

Bilance celkem -32 453,1 24 117,0 -32 027,5 -34 643,6 -34 292,9 -24 834,3 11 458,6 68,4

Stupeň krytí dovozu vývozem 74,9 81,6 76,1 75,3 77,6 85,6 8,8 p.b. -

Zahraniční obchod ČR celkem

Obrat celkem 4 870 552,5 4 880 224,9 4 127 659,1 4 944 353,6 5 566 254,4 5 820 150,6 253 896,4 104,6

Vývoz celkem 2 479 233,9 2 473 735,6 2 138 623,1 2 532 797,2 2 878 691,3 3 064 807,0 186 115,7 106,5

Dovoz celkem 2 391 318,6 2 406 489,3 1 989 036,0 2 411 556,4 2 687 562,9 2 755 343,6 67 780,7 102,5

Bilance celkem 87 915,3 67 246,3 149 587,1 121 240,8 191 128,4 309 463,4 118 335,0 161,9

Podíl obratu AZO na celk. obratu ZO (%)

4,64 4,88 5,70 4,96 4,98 5,49 0,51 -

Podíl agrárního vývozu na celk. vývozu (%)

3,91 4,32 4,76 4,16 4,18 4,81 0,63 -

Podíl agrárního dovozu na celk. dovozu (%)

5,41 5,45 6,72 5,81 5,83 6,25 0,42 -

Pozn.: 1) Agrární zboží je vymezeno kapitolami 01 až 24 celního sazebníku (Kombinované nomenklatury – KN).Data o zahraničním obchodě jsou na úrovni celkového zahraničního obchodu a 2-místných kódů KN „s dopočty“ („bez dopočtů“ jsou data v databázi uváděna na úrovni 4-místného kódu KN a podrobnější). Viz metodika ČSÚ.Pramen: ČSÚ (data z 8. 3. 2013).

20

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Za agrární zahraniční obchod (AZO) ČR je považován jak obchod s třetími zeměmi, tak obchod s ostatními člen-skými státy EU.

Obrat AZO ČR se v roce 2012 meziročně zvýšil o 42,5 mld. Kč. Z toho přírůstek hodnoty českého agrár-ního vývozu činil 27,0 mld. Kč a zvýšení hodnoty českého agrárního dovozu dosáhlo 15,5 mld. Kč. V důsledku toho-

to vývoje došlo v roce 2012 ke snížení schodku bilance AZO ČR o 11,5 mil. Kč na 24,8 mil. Kč při souběžném zvý-šení stupně krytí dovozu vývozem o 8,8 p. b. na 85,6 %, což je dosavadní maximum. Meziroční snížení bilančního pasíva zaznamenal jak obchod s  EU 27 (o 10,1 mld. Kč na 12,1 mld. Kč), tak obchod s třetími zeměmi (o 1,3 mld. Kč na 12,7 mld. Kč).

Vývoj podílu EU 27 na celkovém AZO ČR v letech 2007 až 2012 (%)

Směr obchodu 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Vývoz 91,2 92,2 92,0 91,5 91,7 91,2

Dovoz 84,3 83,9 85,7 85,3 84,7 85,1

Pozn.: Dovoz teritoriálně sledován podle země původu, nikoliv země odeslání.Pramen: ČSÚ.

Zastoupení EU 27 na českém agrárním vývozu se v roce 2012 meziročně mírně snížilo na 91,2 %. Výrazněji přitom pokleslo zastoupení skupiny zemí EU 12 (o 0,4 p. b. na 47,0 %) nežli EU 15 (o 0,1 p. b. na 44,2 %).

Na straně českého agrárního dovozu se zastoupe-ní zemí EU 27 v  roce 2012 meziročně zvýšilo na 85,1 %, přičemž z  toho obecně vyšší participace EU 15 ve výši 55,6 % představovala od roku 2007 nejmenší hodnotu, zatímco podíl EU 12 dosáhl maxima ve výši 29,5 %. Pokud je dovoz teritoriálně posuzován podle země odeslání namísto země původu, tvořil intraobchod v  celkovém českém agrárním importu v roce 2012 dokonce 92,4 % –na EU  15 připadlo 61,0 % a na EU 12 zbylo 31,4 %. Výraznější rozdíl v podílech u skupiny zemí EU 15 vyplývá z toho, že přes tyto země ČR větší měrou realizuje obchod ze třetích zemí.

Největší podíl na českém agrárním vývozu mají Slovensko (27,2 % v roce 2012), Německo (19,9%), Polsko (11,3 %), Itálie (6,7 %), Rakousko (5,5 %) a Maďarsko (4,6 %). Hodnota exportu se v  roce 2012 meziroč-ně zvýšila do všech uvedených zemí, z  toho nejvíce na Slovensko (o 6,1 mld. Kč na 40,0 mld. Kč), do Německa (o 4,6 mld. Kč na 29,3 mld. Kč) a do Polska (o 3,5 mld. Kč na 16,7 mld. Kč). V případě Francie, Bulharska a Spojeného království pak stojí za pozornost výrazná dynamika me-ziročního růstu hodnoty českého agrárního exportu (o 46 %, 45 % a 36 %). V rámci třetích zemí vzrostla nej-výrazněji hodnota exportu do Ruska, které je nejvý-znamnějším mimounijním odběratelem agrárního zboží z ČR, a to o 345,9 mil. Kč na 2,2 mld. Kč, což je dosavad-ní maximum. Naopak k  poklesu hodnoty vývozu došlo v  rámci extra i  intraobchodu především do Chorvatska, Běloruska, Bosny a  Hercegoviny a Srbska, tj.  zemí, které jsou z  hlediska agrárního obchodu méně významnými partnery.

Nejvýznamnějšími dodavateli agrárních výrobků do ČR jsou dlouhodobě Německo (s  22,3% podí-lem v  roce 2012), Polsko (15,3 %), Slovensko (8,6 %), Nizozemsko (6,6 %) a Itálie (5,5 %). V porovnání s rokem 2011 se nejvýrazněji zvýšila hodnota agrárního do-vozu z  Německa (o  3,1  mld. Kč na 38,4 mld. Kč), Polska (o 2,9 mil. Kč na 26,4  mld.  Kč),  Slovenska (o 2,4 mld. Kč na 14,8 mld. Kč), Rakouska (o 1,1 mld. Kč na 7,8  mld. Kč) a  v  rámci třetích zemí z  Brazílie (o 429,7 mil. Kč na 4,1 mld. Kč). Významnější pokles hodnoty zazna-menal v  první řadě import z  Irska, Vietnamu a  Kosta-riky.

Nejvyššího bilančního schodku dosáhla ČR v  roce 2012 v  obchodě s  Polskem (9,7  mld.  Kč), Německem (9,0 mld. Kč), Nizozemskem (8,9 mld. Kč), Španělskem (7,3  mld.  Kč), Brazílií (4,1  mld. Kč), Belgií (2,6 mld. Kč), Francií (2,2 mld. Kč) a Čínou (2,0  mld. Kč). Výrazně klad-nou obchodní bilanci měla ČR tradičně vůči Slovensku (25,3  mld.  Kč), dále Rusku (2,1  mld.  Kč), Rumunsku (1,7 mld. Kč), Spojenému království (1,6 mld. Kč), Slovinsku (754,1 mil. Kč) a Ukrajině (683,5 mil. Kč).

Nejvýznamnější teritoriální bilanční změnou bylo v  roce 2012 meziroční zlepšení obchodní bilance se Slovenskem (nárůst netto-vývozu o 3,6 mld. Kč), dále Německem (pokles netto-dovozu o 1,6 mld. Kč) a Francií (snížení netto-dovozu o  1,0  mld.  Kč). Za pozornost dále stojí změna pasivní bilance na aktivní v případě Rakouska a Itálie (v prvním případě zejména v důsledku mimořádně vysokého vývozu „řepkového oleje“ a v  případě druhém vlivem rostoucího exportu „cigaret“). Naopak k  nejvý-raznějšímu zhoršení bilance, resp. nárůstu netto  dovo-zu, došlo v obchodě se Španělskem, Brazílií, Ekvádorem a Dánskem.

V  komoditním pohledu se na českém agrárním vý-vozu v roce 2011 největší měrou podílely KN 2402 20

21

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

„cigarety“, KN 1514 11 a 19 „řepkový olej“2, KN 1001 „pše-nice“, KN  0401 „nezahuštěné mléko a smetana“, KN 1701 „cukr“, KN 1905 „pekařské zboží, pečivo, sušenky, oplatky apod.“, KN 2106 „potravinové přípravky jiné“3, KN 1806 „čo-koláda a ostatní potravinářské přípravky s kakaem“, KN 2309 „přípravky používané k  výživě zvířat“, KN 2203 „pivo“, KN  1205 „semena řepky“, KN 0102 „živý skot“, KN  0406 „sýry a tvaroh“, KN 1704 „cukrovinky bez kakaa“ a KN 1107 „slad“.

V meziročním porovnání se v  roce 2012 zvýšila hod-nota vývozu všech uvedených komodit, z  toho nejví-ce však „řepkového oleje“ (o  3,9  mld.  Kč na 8,0 mld. Kč), „cukru“ (o  2,9 mld. Kč na 5,8 mld. Kč), „semen řepky“ (o  2,4  mld. Kč na 4,3 mld. Kč), „pekařského zboží, pečiva, sušenek, oplatek apod.“ (o 1,2 mld. Kč na 5,7 mld. Kč), dále „živého skotu“, „čokolády a ostatních potravinových pří-pravků s kakaem“, KN 2101 11 a 12 „výtažků a koncentrátů z kávy“, „cigaret“, „kukuřice“, KN 0901 „kávy“, „piva“, příprav-ků používaných k výživě zvířat“, KN 0203 „vepřového masa“ a „sladu“. K  výše uvedeným nárůstům hodnoty vývozu přispěly také meziročně vyšší průměrné jednotkové vývozní ceny. Naopak největší pokles hodnoty vývozu zaznamenaly „kysané mléčné výrobky“, které patří mezi významné exportní položky, a  dále KN  0405 10 „máslo“ a „tabák“.

Hlavními dovozními komoditami byly ve sledovaném roce „vepřové maso“, „pekařské zboží, sušenky, oplatky apod.“, „sýry a  tvaroh“, „čokoláda a ostatní potravinářské přípravky s  kakaem“, „potravinové přípravky jiné“, KN 0207 „maso a droby drůbeže“, „přípravky používané k výživě zví-řat“, „cigarety“, KN 2304 „sójové pokrutiny a šroty“, KN 2204 „víno“, „káva“, „výtažky a koncentráty z  kávy“, KN 2202 „li-monády“, „cukr“, KN  0805 „citrusové plody“, KN 0702 „raj-čata“, KN  0803 „banány“, KN 2401 „tabák“ a  KN  0201 a 0202 „hovězí maso“.

V porovnání s rokem 2011 se v roce 2012 nejvýrazněji zvýšila hodnota dovozu „vepřového masa“ (o 2,3 mld. Kč na 13,1 mld. Kč), „cukru“ (o 1,5 mld. Kč na 2,7 mld. Kč), „výtažků a koncentrátů z kávy“ (o 1,4 mld. Kč na 3,1 mld. Kč), „čokolády a ostatních potravinových přípravků s  ka-kaem“ (o 934,5 mil. Kč na 6,5 mld. Kč), dále „cigaret“, „ku-kuřice“, „masa a drobů drůbeže“, „semen řepky“, „přípravků používaných k výživě zvířat“ a „tabáku“. Některé komodi-ty, jež vykázaly vysoký nárůst hodnoty na straně dovo-zu, jej zaznamenaly rovněž na straně vývozu, ve většině případů však nemají na obou stranách obchodu stejnou váhu. V  meziročním vývoji dovozu se také, stejně jako ve vývozu, projevily zpravidla vyšší průměrné jednotkové ceny.

K poklesu hodnoty dovozu došlo obecně u zeleniny, konkrétně nejvíce u KN 0701 „brambor“ a KN 0703 „cibu-lové zeleniny“, k čemuž v jejich případě přispěly meziroč-ně nižší jednotkové dovozní ceny, a u některých olejů

(KN 1518 „chemicky upravených tuků a olejů“, KN 1512 „slu-nečnicového oleje“ a KN 1507 „sójového oleje“).

Na rozdíl od roku 2011, kdy se v  bilanci českého AZO v  meziročním porovnání projevil pozitivně zejmé-na nárůst vývozu hlavní exportní obiloviny, „pšenice“, stál v  roce 2012 za  výrazným meziročním zlepšením celkového schodku bilance AZO ČR především mimo-řádně vysoký meziroční nárůst netto-vývozu „řepko-vého oleje“ (o  4,0  mld.  na 6,8  mld.  Kč, tj.  na  2,4  náso-bek), dále „semen řepky“ (o 1,8 mld. Kč na 2,2 mld. Kč, tj. na 6,3 násobek) a „cukru“ (o 1,4 mld. Kč na 3,1 mld. Kč, tj. o 80 %). V případě všech tří uvedených komodit převáži-lo zvýšení hodnoty jejich vývozu nad méně významným nárůstem na straně dovozu. Export „řepkového oleje“ se zvýšil především do Polska a  na Slovensko, „semen ře-pky“ do Německa a na Slovensko a „cukru“ na Slovensko a do Maďarska.

V  případě hlavních netto-dovozních komodit do-šlo v  roce 2012 meziročně zpravidla k  prohloubení ob-chodně bilančního pasiva. Nejvíce patrné je to u „vep-řového masa“, jehož netto-dovoz dosáhl již 10,6 mld. Kč a jehož meziroční přírůstek schodku bilance ve výši 1,9 mld. Kč byl nejvyšší ze všech. Lze konstatovat, že ne-gativní vývoj AZO ČR se týkal především sektoru masa, neboť dalšími komoditami, u nichž došlo k  význam-ným  nárůstům bilančního pasiva, byly „tabák“, „výtažky a koncentráty z  kávy“, „maso a droby drůbeže“ a  KN 0103 „živá prasata“. Výjimkou v  rámci netto-dovozních ko-modit byly „sýry a  tvaroh“, „pekařské zboží, pečivo, sušen-ky, oplatky apod.“, „káva“ a některé druhy ovoce, včetně zpracovaného, u nich došlo naopak ke snížení schodku bilance.

U nejdůležitějších netto-vývozních komodit byl za-znamenán meziroční nárůst aktiva bilance obchodu, popř. stagnace. Ke zvýšení netto-vývozu došlo např. mimo výše uvedený „řepkový olej“, „semena řepky“ a „cukr“ také u „živého skotu“, „piva“ a „sladu“, což je zejména u  posledních dvou pozitivní jev. Výjimkou byly v  rámci netto-vývozních komodit KN 0403 „kysané mléčné výrob-ky“, u nichž došlo k  57% poklesu bilančního aktiva, což představovalo 423,9 mil. Kč. Mírné (2%) meziroční sní-žení vykázala v  roce 2012 také aktivní bilance obchodu s „pšenicí“.

Český AZO charakterizuje, ač je to do jisté míry pocho-pitelné vzhledem ke geografi cké poloze ČR, velmi vysoká orientace na trhy EU. V roce 2012 však dynamičtěji mezi-ročně vrostl obrat AZO s třetími zeměmi než s EU 27 (29 % vs. 16 %). Bilance AZO ČR se všemi sousedními zeměmi se ve sledovaném roce meziročně zlepšila. V souvislosti s vý-razným meziročním poklesem bilančního schodku české-ho AZO je však třeba zdůraznit, že toto zlepšení způsobil především nárůst vývozu několika málo komodit rostlin-ného původu.

2) Řepkový olej s nízkým obsahem kyseliny erukové.3) Nejvíce vyváženými, ale i dováženými jsou v rámci agregace „potravinových přípravků jiných“ položky KN 2106 92 a 98 „potravinové přípravky ne-

obsahující mléčné tuky, sacharózu, isoglukózu, glukózu nebo škrob nebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, méně než 5 % hmotnostních sacharózy nebo isoglukózy, méně než 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu“ a „potravinové přípravky ostatní“.

22

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Podpůrná a dotační politika Mze

Přehled o fi nancování z rozpočtové kapitoly MZe na podporu agrokomplexu v roce 2012

Ukazatel

Rozpočet pro rok 2012Limit1)

k čerpání

(tis. Kč)

Čerpání rozpočtu

Schválený

(tis. Kč)

Upravený

(tis. Kč)(tis. Kč) (v %)

Podpory podle „Zásad“ 2) 196 746 203 646 1 300 956 1 300 407 99,96

NV č. 505/2000 Sb. 3) 2 000 2 000 2 000 835 41,75

Podpora zemědělství celkem 198 746 205 646 1 302 956 1 301 242 99,87

Vinařský fond 4) 40 000 40 000 40 000 32 347 80,87

PGRLF 5) 0 0 330 000 330 000 100,00

Podpora agrokomplexu úhrnem 238 746 245 646 1 672 956 1 663 589 99,44

Pramen: MZe.Poznámky: 1) Limit = upravený rozpočet + prostředky poskytnuté z PF ČR.2) Zásady MZe, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2012 na základě § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zeměděl-

ství, ve znění pozdějších předpisů.3) Nařízení vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit

podílejících se na udržování krajiny, programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování, ve znění naříze-ní vlády č. 500/2001 Sb. a nařízení vlády č. 203/2004 Sb.

4) Prostředky převedené na Vinařský fond podle zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství. 5) Prostředky převedené na podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a. s.

Dotační programy podle Zásad

Cílem dotačních programů podle „Zásad“ je udržování výrobního potenciálu zemědělství a jeho podílu na roz-voji venkovského prostoru a zajištění konkurenceschop-

nosti českého zemědělství na evropském i světovém trhu.

Dotace a podpory podle „Zásad“ poskytované v roce 2012 v zásadě navazovaly na obdobné, nebo stejné pro-gramy předchozích let.

Dotační programy pro zemědělství podle „Zásad“ MZe + Povodně v letech 2011 a 2012

Program Název programu

Podpory

2011

Podpory

2012Index

2012/2011

(v %)(tis. Kč)

1.

D. Podpora včelařství 54 872 74 835 136,38

I. Podpora vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích a vinicích 19 132 10 999 57,49

R. Podpora restrukturalizace ovocných sadů 49 998 49 901 99,81

2. A. Udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat 183 829 183 759 99,96

3. Podpora ozdravování polních a speciálních plodin 92 007 89 277 97,03

5. Podpora NH Kladruby n. L., ZH Písek a ZH Tlumačov 27 000 25 200 93,33

6. Podpora genetických zdrojů 59 999 60 000 100,00

8. Nákazový fond 444 180 582 119 131,05

23

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Program Název programu

Podpory

2011

Podpory

2012Index

2012/2011

(v %)(tis. Kč)

9.

A. Speciální poradenství 25 833 25 494 98,69

E. Školní závody 6 980 9 333 133,71

F. Podpora poradenství v zemědělství 6 961 3 639 52,28

H. Podpora marketingu a propagace 29 125 431,03

I. Podpora zlepšování výuky v produkčním rybářství 1) 700

10.

D. Podpora evropské integrace nevládních organizací 10 046 11 426 113,74

E.a. Podpora české technologické platformy – potraviny 9 922 9 998 100,77

E.b. Podpora české technologické platformy – biosložky 730 989 135,48

E.c. Podpora české technologické platformy – ekol. zeměd. 750 1000 133,33

13. Zpracování zemědělských produktů 120 734 131 745 109,12

15. Podpora mimoprodukčních funkcí rybníků 69 910 29 734 42,53

Povodně – L1 1 491 0,00

Povodně – Z1 92 383 0,00

Povodně – Z2 7 981 0,00

Rozlivy 6000 134 2,23

Celkem DP podle „Zásad“ 1 290 767 1 300 407 100,74

Pramen: MZe.1) Dotační program nebyl v uvedeném roce realizován.

1.D. Podpora včelařství

Účelem dotace bylo zabezpečení opylování země-dělských hmyzosnubných plodin a tento účel byl splněn. Zásluhou tohoto dotačního programu se daří držet tako-vý stav včelstev, který je nutný pro minimální zabezpe-čení opylování zemědělských hmyzosnubných plodin. Příjemcem dotace byl včelař chovající včely na území ČR. Výše dotace činila 133,- Kč/včelstvo. Byla přijata pou-ze 1 žádost, kterou podává souhrnně Český svaz včela-řů, o. s. a která byla schválena. Podpořeno bylo celkem 538 185 včelstev a vyplaceno 74 835 tis. Kč.

1.I. Podpora vybudování kapkové závlahy v ovocných

sadech, chmelnicích, vinicích a ve školkách

Systém kapkové závlahy je způsob zavlažování, kte-rým se docílí stabilita produkce a zvýšení její kvality, při minimalizaci spotřeby vody. Účelem dotace bylo zvý-šení konkurenceschopnosti a kvality ovoce, chmele, vin-ných hroznů a školkařských výpěstků. Účel dotace byl splněn. Příjemci dotací byli podnikatelé (dle § 2 zákona č. 513/1991 Sb.) podnikající v  zemědělské výrobě. Výše dotace činila v roce 2012 celkem 34 248Kč/ha. Bylo přija-to 38 a schváleno 33 žádostí. Podpořeno bylo 75 ha vinic, 14,5 ha chmelnic a 287 ha ovocných sadů. Celkem bylo vyplaceno 10 999 tis. Kč.

1.R. Podpora restrukturalizace ovocných sadů

Účelem dotace byla restrukturalizace ovocných sadů, resp. nezbytné zlepšení zdravotního stavu ovoc-ných stromů a zlepšení kvality produkovaného ovo-ce. Účel dotace byl splněn, z důvodu snížení celkového stáří sadů a pro zabezpečení vhodné odrůdové skladby v  sadech vzhledem k  následné produkci zdravého ovo-ce v  systému integrované produkce je nezbytně nutné v této podpoře nadále pokračovat. Pokud by restruktu-ralizace sadů nebyla podpořena přímou dotací, výsadba v nutném rozsahu by se nerealizovala vzhledem k vyso-kým investičním nákladům a  dlouhé době návratnosti investice. Příjemci dotace byli podnikatelé (podle § 2 zákona. č.  513/1991 Sb.) podnikající v  zemědělské vý-robě.

V  rámci 1.R.a – výsadba ovocných sadů obhospoda-řovaných podle směrnic pro integrované systémy pěs-tování na půdách, které nepřekročí limity těžkých kovů činila výše dotace 196 250 Kč/ha u  sadů s  min. počtem stromů 800/ha, 98 125 Kč/ha u sadů s  min. počtem stromů 400/ha a  49 062 Kč/ha u sadů drobného ovoce. Počet přijatých žádostí činil 63, schválených pak 60 ks. Podpořeno bylo celkem 292 ha a vyplaceno celkem 49 901 tis. Kč.

24

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

2.A. Udržování a zlepšování genetického

potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat

Cílem programu bylo zabezpečit udržování a zlepšo-vání genetického potenciálu vyjmenovaných hospodář-ských zvířat na základě zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtě-ní, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči. Příjemci dotací byly oprávněné osoby, uznaná chovatelská sdružení a chova-telé. Podpory byly vypláceny na  ověřování původu (vy-placeno 1 111 tis. Kč), zavádění a vedení plemenných knih dle plemen vyjmenovaných hospodářských zvířat (vy-placeno 23 139 tis. Kč), kontrolu užitkovosti, výkonnostní zkoušky, výkonnostní testy a kontrolu dědičnosti užit-kových vlastností a zdraví u  vyjmenovaných hospodář-ských zvířat (vyplaceno 159 510 tis. Kč). Účel dotace byl ve všech vyjmenovaných směrech plněn. Na tento pod-půrný program bylo vyplaceno celkem 183  760  tis.  Kč. Přijato bylo 212 žádostí, 212 bylo schváleno.

3. Podpora ozdravování polních a speciálních

plodin

Cílem programu bylo zvýšení kvality rostlinné pro-dukce cestou náhrady chemického ošetření a  preven-ce šíření karanténních virových a bakteriálních chorob a chorob přenosných osivem. Biologická ochrana jako ná-hrada chemické ochrany rostlin byla podpořena částkou 2 882 tis. Kč při uplatnění pravidla „de minimis“. Podpora prostorových a technických izolátů množitelského mate-riálu ovocných plodin, révy vinné a chmele se zaměřením na ochranu proti šíření hospodářsky závažných virových chorob byla podpořena ve výši 4 800 tis. Kč. Testování množitelského materiálu s  využitím imunoenzymatic-kých a metod PCR bylo podpořeno v  celkové částce 3 451 tis. Kč. Tvorba rostlinných genotypů s vysokou re-zistencí proti škodlivým biotickým a abiotickým činitelům byla podpořeno částkou 52 998 tis. Kč. Podpora používání certifi kované sadby brambor na produkčních plochách u pěstitelů hospodařících v uzavřené sadbové oblasti vy-mezené zákonem č. 219/2003 Sb. o uvádění osiva a sad-by do oběhu, jako  prevence proti šíření bakterióz, byla poskytnuta ve výši 20 998 tis. Kč. Použití uznané certifi -kované sadby chmele ve zdravotní třídě „VT“ nebo „VF“ (dle vyhlášky č. 147/2004 Sb.) bylo podpořeno částkou 3 986 tis. Kč. Použití uznaného a mořeného osiva přadné-ho lnu odrůd registrovaných na základě užitné hodnoty v ČR pro osev produkčních ploch (dle vyhlášky č. 384/2006 Sb., kterou se stanoví podrobnosti uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu) bylo podpořeno částkou 162 tis. Kč. Účel dotace byl ve všech uvedených směrech plněn. Celková částka podpory podle tohoto programu dosáhla částky 89 277 tis. Kč.

5. Podpora Národnímu hřebčínu Kladruby

nad Labem, státní podnik, Zemskému hřebčinci

Písek, státní podnik a Zemskému hřebčinci Tlumačov,

státní podnik

Účelem této dotace bylo zachování chovu staro-kladrubského koně v  Národním hřebčínu Kladruby nad Labem, státní podnik a zajištění plnění úkolů státní péče o rozvoj plemenářství v chovu koní ČR v Zemském

hřebčinci Písek, státní podnik a v  Zemském hřebčinci Tlumačov, státní podnik. Účel dotace byl plněn, chov sta-rokladrubských koní v  prostorách historického hřebčína v Kladrubech nad Labem je zachován a nejnutnější ge-netický základ památkově chráněného stáda staroklad-rubských koní je udržován. Úkoly státní péče o  rozvoj plemenářství v chovu koní ČR jsou plněny v požadované kvalitě. Jsou zajištěni plemeníci pro reprodukci ohrože-ných či málo početných plemen a plemenných rázů koní dle požadavků plemenných plánů chovatelských sdru-žení a potřeb chovatelů. V  rámci tohoto programu bylo celkem vyplaceno 25 200 tis Kč, z  toho 12 700 tis. Kč Zemskému hřebčinci Písek, s.p. a 12 500 tis. Kč Zemskému hřebčinci Tlumačov, s.p.

6. Podpora genetických zdrojů

Cílem dotace byla ochrana genetických zdrojů pro vý-živu a zemědělství. Tento program zahrnoval tři samostat-né podprogramy: Národní program ochrany a využití gene-tických zdrojů hospodářských zvířat a ostatních živočichů využívaných pro výživu a zemědělství, Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agro-biodiversity a Národní program konzervace a využití ge-netických zdrojů mikroorganismů a drobných organismů hospodářského významu. Účel podpory je plněn; těmito národními programy plní MZe závazky vyplývající z mezi-národní Dohody o biologické rozmanitosti, která se stala součástí legislativy ČR jako sdělení MZV č. 134/1999 Sb. a závazky vyplývající z členství ČR ve FAO. Zahrnuje veš-keré subjekty zabývající se ochranou genetických zdrojů pro výživu a zemědělství. Z těchto programů je vyloučena podpora genových rezerv starokladrubských koní chova-ných v Národním hřebčínu Kladruby nad Labem, státní podnik, které jsou dotované z dotačního programu č. 5. Příjemci podpory byly fyzické osoby, právnické osoby, university, soukromé a veřejné výzkumné instituce. Přijato a schváleno bylo celkem 52 žádostí. V  rámci programu bylo celkem vyplaceno 60 000 tis. Kč.

8. Nákazový fond

Cílem programu byla podpora vybraných činností zaměřených proti rozšiřování nebezpečných nákaz hos-podářských zvířat, a částečná úhrada nákladů spojených s  neškodným odstraňováním kadáverů – udržení příz-nivé nákazové situace v  chovech hospodářských zvířat a minimalizace rizik šíření nákaz přenosných ze zvířat na člověka. Program byl rozdělen do těchto podprogra-mů:

8.A. Podpora vybraných činností zaměřených proti rozši-řování nebezpečných nákaz hospodářských zvířat, v rámci kterého bylo podpořeno vyšetření na paratuberkulózu skotu částkou 35 Kč za jedno serologické vyšetření prove-dené v akreditované laboratoři – max. 1 vyšetření u 1 kusu za kalendářní rok. Celkem byly podány 4 žádosti, schvále-ny byly pak 2 a vyplaceno bylo 64 tis. Kč. Účel podpory byl plněn, postupné vyřazování pozitivně vyšetřených jedin-ců nadále vedlo k ozdravování chovů od paratuberkulózy skotu pod epizootologickou kontrolou KVS.

8.B. Podpora chovatelům na částečnou úhradu nákladů spojených s neškodným odstraňováním kadáverů. Neškodné

25

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

odstraňování kadáverů bylo podpořeno částkou 28 179 tis. Kč (1,00 Kč/kg hmotnosti kadáveru). Účel podpory byl plněn. Podpora na částečnou úhradu nákladů spojených s  neškodným odstraňováním kadáverů byla stanovena po legislativní úpravě, která zakazuje využití těchto odpa-dů ke krmným účelům.

8.E. Národní ozdravovací program od infekční rinotra-cheitidy skotu (IBR). Dotace činila 13 Kč za provedený od-běr krve laboratorně vyšetřené na IBR skotu od 1 ks zařa-zeného do ozdravovacího programu stáda, a dále 40 Kč na 1 dávku markerové vakcíny proti IBR skotu a její apli-kaci skotu zařazenému do individuálního ozdravovacího programu stáda. Podpořeno bylo  111  676 odběrů krve částkou 1 482 tis. Kč a 658 758 aplikovaných dávek mar-kerových vakcín částkou 26 350 tis. Kč. Účel programu byl plněn; postupné vyřazování pozitivně vyšetřených jedin-ců a vakcinace vedlo k zahájení ozdravování chovů pod epizootologickou kontrolou OVS. Zároveň je zajištěna de-pistáž IBR v celé České republice.

8.F.a) Podpora vybraných činností zaměřených na ozdra-vení chovů prasnic. Celkově bylo schváleno 26 žádostí a podpořeno 2 742 ozdravených ustajovacích porodních míst prasnic. Celková výše dotace činila 52 003 tis. Kč. Účel dotace je plněn; podpora vybraných opatření za-měřených proti rozšiřování chorob prasat souvisejících s  plněním „Ozdravovacího programu od vyjmenova-ných nákaz prasat“ je pod kontrolou Krajské veterinární správy (dále jen „KVS“) a podpora je vyplácena poté, co u chovů došlo k  rozsáhlé rekonstrukci technologických a stavebních zařízení završené kontrolou prostředí i zvířat ze strany epizootologa příslušné KVS.

8.F.b) Podpora vybraných činností zaměřených na ozdra-vení chovů prasat. Bylo přijato a schváleno celkem 222 žá-dostí a ozdraveno 502 786 ustajovacích míst. Celková do-tace činila 320 714 tis. Kč. Účel dotace je plněn; podpora vybraných opatření zaměřených proti rozšiřování chorob prasat souvisejících s  plněním „Ozdravovacího progra-mu od vyjmenovaných nákaz prasat“ je pod kontrolou Krajské veterinární správy (dále jen „KVS“) a podpora je vyplácena poté, co u chovů došlo k  rozsáhlé rekonstrukci technologických a stavebních zařízení završené kontro-lou prostředí i zvířat ze strany epizootologa příslušné KVS.

8.F.b) Podpora vybraných činností zaměřených na pre-ventivní opatření proti výskytu zoonóz v  chovech drůbeže. Celkově bylo přijato 464 žádostí a vyplaceno 153 325 tis. Kč na 6 911 234 ošetřených m2 ploch hal pro drůbež. Účel dotace je plněn. Podpora souvisí s tlumením výskytu pů-vodců zoonóz (salmonel, aviární infl uenzy, camplylobak-tery) zvýšením biologické bezpečnosti v  chovech drů-beže je pod kontrolou KVS. Podpora je vyplácena poté, co byla u chovů provedena preventivní opatření k tlume-ní výskytu zoonóz zvýšením biologické bezpečnosti zavr-šené kontrolou prostředí i zvířat ze strany epizootologa příslušné KVS.

9. Poradenství a vzdělávání

Cílem programu bylo poskytnout podnikatelům v re-sortu zemědělství dostatek informací a vzdělání potřebné k jejich podnikání a dále zajistit vzdělávání nastupující gene-race zemědělců a pracovníků v zemědělství. Účel dotací byl

ve všech následujících směrech plněn. Finanční prostředky na jednotlivé podprogramy byly poskytnuty následovně:

9.A. Speciální poradenství, zaměřené na podporu po-řádání seminářů a školení pro pěstitele i chovatele, pořá-dání výstav pěstovaných rostlin a chovatelských výstav zajištění samostatných zkoušek odrůd po registraci, bylo podpořeno částkou 9 393 tis. Kč.

9.E. Školní závody, které sloužily k vytvoření podmínek pro zajištění praktické přípravy ve  vybraných zeměděl-ských, lesnických a potravinářských oborech, byly podpo-řeny částkou 9 333 tis. Kč.

9.F. Podpora poradenství v zemědělství, zaměřená na po-moc zemědělským podnikům při plnění zákonných po-žadavků a správné zemědělské praxe, šíření informací o opatřeních Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a o aktuálních problémech při realizaci Společné zemědělské politiky EU, představovala celkem částku 3 639 tis. Kč.

9.H. Podpora marketingu a propagace na vybraných mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí, zaměře-ná na podporu marketingu a propagace vystavovatelů z České republiky, jejich výrobků, případně služeb na vy-braných mezinárodních veletrzích a výstavách v zahrani-čí. Částečná úhrada nájmu výstavní plochy bez vybavení, u subjektů účastnících se české národní expozice organi-zované pod gescí Mze v době od 1. 9. 2011 do 31. 8. 2012, byla podpořena částkou 124 715 Kč.

10. D. Podpora evropské integrace nevládních

organizací

Účelem dotace bylo zlepšení efektivnosti a odborné úrovně činnosti nevládních organizací formou podpory integrace v rámci EU. Příjemci dotací byly české stavov-ské agrární nevládní organizace s významnou celostátní působností v  zemědělsko-potravinářském komplexu. Účel dotace byl plněn, program napomáhá začleňování českých nevládních agrárních organizací do  evropských struktur. Na tuto podporu bylo poskytnuto 11 426 tis. Kč.

10. E. Podpora technologických platforem

v působnosti rezortu MZe

Účelem dotace byla podpora činnosti České techno-logické platformy (ČTP) zaměřená na posílení její funkč-nosti, budování vnitřní struktury, personálního zajištění a zapojení do národních i evropských struktur. Informační a propagační činnost sloužící k propagaci cílů, aktivit a výsledků práce platformy, včetně zajištění přenosu in-formací mezi vědou, výzkumem a  podnikatelskou praxí s důrazem na malé a střední podnikání z oblasti výroby potravinářských produktů.

10.E.a. Podpora České technologické platformy pro po-traviny – v rámci tohoto dotačního titulu bylo vyplaceno 10  000 tis. Kč. Účelu je dosahováno, podpora napomá-há ČTP k posílení funkčnosti, budování vnitřní struktury, personálního zajištění a zapojení do národních i  evrop-ských struktur, informační a propagační činnosti slou-žící k propagaci cílů, aktivit a  výsledků práce ČTP, včet-ně zajištění přenosu informací mezi vědou, výzkumem a podnikatelskou praxí s důrazem na malé a střední pod-nikání z oblasti výroby potravinářských produktů.

26

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

10. E.b. Podpora České technologické platformy pro vy-užití biosložek v dopravě a chemickém průmyslu – v rámci tohoto dotačního titulu bylo vyplaceno 989 tis. Kč. Účel dotace byl splněn, podpora přispěla k  rozvoji činnos-ti České technologické platformy pro využití bioložek v dopravě a chemickém průmyslu, podpora byla čerpána na mzdové náklady pracovníků platformy, náklady týka-jící se zabezpečení a provozu, náklady vztažené k infor-mačním, propagačním a vzdělávacím činnostem a na ná-klady spojené s jednáním orgánů platformy

10.E.c. Podpora České technologické platformy pro eko-logické zemědělství – v rámci tohoto dotačního titulu bylo vyplaceno 1000 tis. Kč. Účelu je dosahováno, podpora přispěla k  rozvoji činnosti České technologické platfor-my pro ekologické zemědělství, podpora byla čerpána na mzdové náklady pracovníků platformy, náklady týkají-cí se zabezpečení a provozu, náklady vztažené k informač-ním, propagačním a vzdělávacím činnostem a na náklady spojené s jednáním orgánů platformy.

13. Podpora zpracování zemědělských produktů

Účelem dotace bylo zvýšení kvality zpracování země-dělských produktů a krmiv a zvyšování konkurenceschop-nosti potravinářských podniků na evropském trhu z hle-diska jakosti, nezávadnosti a dohledatelnosti výrobků a zabezpečení funkčnosti a účinnosti jakostních systémů, vč. integrované prevence a omezování znečištění. Příjemci dotace byli výrobci potravin podle zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích a registrovaní vý-robci hotových krmiv podle zákona č. 91/1996 Sb., o kr-mivech. Účel dotace byl plněn; realizované projekty vedly ke zvýšení kvality zpracování zemědělských produktů. Na tuto podporu bylo poskytnuto 131 745 tis. Kč.

15. Podpora mimoprodukčních funkcí rybníků

Cílem této dotace byla částečná kompenzace újmy rybářským subjektům vzniklé zajišťováním vodohospo-dářských a celospolečenských funkcí rybníků (akumulace vody v krajině, retenční účinek při povodních, zajišťování sportovních a rekreačních účelů apod.). Příjemci dotací byli podnikatelé (§ 2 zákona č. 513/1991 Sb.) podnikající v zemědělské výrobě. Účel dotace byl plněn; zásluhou to-hoto programu jsou plněna rozhodnutí vydaná vodohos-podářskými orgány, nebo orgány ochrany přírody. V rám-ci tohoto programu bylo vyplaceno celkem 29 734 tis. Kč.

Státní zemědělský intervenční fond

Státní zemědělský intervenční fond byl zřízen zákonem č.  256/2000 Sb., o  Státním zemědělském intervenčním fondu, v  platném znění, je právnickou osobou se síd-lem v  Praze a  náleží do  působnosti Ministerstva země-dělství.

V  současné době je SZIF tvořen centrálním pra-covištěm a 7 regionálními odbory SZIF (Praha, České Budějovice, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Brno, Olomouc a Opava). Statutárním orgánem SZIF je ředitel SZIF. Činnost a hospodaření SZIF kontroluje Dozorčí rada SZIF.

V roce 2004 byla SZIF udělena akreditace jako Platební agentuře pro provádění opatření Společné zeměděl-ské politiky fi nancovaných ze záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu. Dne 10. října 2007 udělilo Ministerstvo fi nancí SZIF akreditaci jako Platební agentuře pro provádění opatření Společné zemědělské politiky fi nancovaných z  Evropského země-dělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.

SZIF jako Platební agentura přispívá k plnění závazků vyplývajících ze Společné zemědělské politiky a v soula-du s právními předpisy, právem Evropských společenství a mezinárodními smlouvami zajišťuje zejména následující činnosti:

- rozhoduje o poskytnutí dotace a kontroluje plnění podmínek poskytnutí dotace,

- provádí intervenční nákupy zemědělských výrobků a potravin a zajišťuje skladování, případně zpracování takto nakoupených zemědělských výrobků a potravin,

- prodává nebo jiným způsobem převádí intervenčně nakoupené zemědělské výrobky a potraviny,

- provádí vládou schválené programy zaměřené na ne-potravinářské využití a zpracování zemědělských vý-robků,

- provádí činnosti související se systémem produkčních kvót,

- poskytuje subvence při vývozu zemědělských výrob-ků a potravin,

- rozhoduje o poskytnutí licence při dovozu a vývozu zemědělských výrobků a potravin a kontroluje plnění podmínek poskytnutí licence,

- provádí činnosti související se systémem záruk pro zemědělské výrobky a potraviny,

- ukládá, vybírá a odvádí fi nanční dávky z výroby cukru a v odvětví mléka a mléčných výrobků,

- provádí programy strukturální podpory a Program rozvoje venkova,

- provádí činnosti související se systémem schvalování, registrace, evidence nebo uznávání producentů ze-mědělských výrobků nebo potravin v oblasti společ-ných organizací trhu a strukturálních opatření,

- vykonává dozor nad plněním povinností vyplývajících pro fyzické a právnické osoby z  přímo použitelného předpisu ES,

- provádí podporu marketingu zemědělských výrobků a potravin,

- provádí činnosti zprostředkujícího subjektu podle pří-mo použitelných předpisů ES upravujících strukturál-ní fondy nebo Evropský rybářský fond.

Na základě § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 256/2000 Sb., o SZIF a v souladu s vyhláškou č. 419/2001 Sb., o rozsahu, struktuře a termínech údajů předkládaných pro vypraco-vání návrhu státního závěrečného účtu a o rozsahu a ter-mínech sestavení návrhů závěrečných účtů kapitol státní-ho rozpočtu, ve znění vyhlášky č. 581/2004 Sb., vyhlášky č. 342/2009 Sb. a vyhlášky č. 24/2012 Sb., byla zpracována Výroční zpráva o činnosti Státního zemědělského inter-venčního fondu za rok 2012.

27

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Rozpočet SZIF a jeho čerpání v roce 2012 (1. 1. až 31. 12. 2011, v tis. Kč)

UkazatelRozpočet

schválený PSP

Rozpočet

po změnách

Čerpání

rozpočtu

Plnění

(%)

Výdaje na SZP EU celkem 37 499 093 51 393 153 35 651 292 69,4

- Přímé platby celkem 19 979 000 25 164 925 22 375 464 88,9

- Společná organizace trhu celkem 1 373 408 1 311 492 740 219 56,4

- Program rozvoje venkova vč. HRDP celkem 14 862 298 24 247 630 11 866 503 48,9

- Ostatní výdaje (splátky úvěrů) celkem 1 284 387 669 109 669 106 100

Marketingová podpora celkem 250 000 250 861 190 017 75,7

Správní výdaje SZIF celkem 1 565 912 1 731 905 1 295 459 74,8

Výdaje úhrnem 39 315 005 53 375 919 37 136 768 69,6

Pramen: SZIF.

Hodnocení Společné zemědělské politiky

V  rámci Společné zemědělské politiky jsou v hodno-cení zahrnuty přímé platby, společná organizace trhu

a Program rozvoje venkova včetně Horizontálního plánu rozvoje venkova. Zabezpečování Společné zemědělské politiky v roce 2012 lze stručně charakterizovat následov-ně:

Podrobný přehled o výdajích SZIF na SZP a marketing k 31. prosinci 2012 (tis. Kč)

Druh podporyPoužito prostředků

CelkemČR EU

I. Přímé platby celkem (PP) 655 868 21 829 525 22 485 393

Dotace z kapitoly MZe na rok 2012 0 19 531 775 19 531 775

v tom: Jednotná platba na plochu (SAPS) 0 18 474 438 18 474 438

Oddělená platba za cukr (SSP) 0 1 047 114 1 047 114

Oddělená platba za rajčata (STP) 0 10 223 10 223

Zvláštní podpora (SS) 0 0 0

Dotace z nespotřebovaných výdajů MZe 649 169 2 280 244 2 929 413

v tom: Jednotná platba na plochu (SAPS) 0 830 910 830 910

Oddělená platba za cukr (SSP) 0 658 967 658 967

Oddělená platba za rajčata (STP) 0 4 248 4 248

Zvláštní podpora (SS) 0 786 112 786 112

Platba pro pěstování energetických plodin (EP) 7 7

Národní doplňková přímá platba (Top-Up) 649 169 0 649 169

Zůstatek SZIF z roku 2011 6 558 16 160 22 718

Ostatní PP (vratky prostředků, příjmy z úroků...) 141 1346 1487

28

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Druh podporyPoužito prostředků

CelkemČR EU

II. Společná organizace trhu (SOT) celkem 495 567 480 533 976 100

1) Finanční podpory celkem 117 498 139 355 256 853

v tom: Podpora spotřeby „školního mléka“ 43 077 9 606 52 683

Podpora soukromého skladování másla 0 0 0

Podpora soukromého skladování vepřového masa 0 0 0

Podpora zlepš. výroby včel. produktů, vč. uvedení na trh 33 210 33 210 66 240

Podpora organizací producentů ovoce a zeleniny s OP 0 45 236 45 236

Podpora předběž. uzn. organizací producentů ovoce a zel. 3 415 110 245 13 660

Ovoce do škol 37 796 41 058 78 854

2) Vývozní subvence celkem 0 3 613 3 613

v tom: Vývozní subvence na zpracované výrobky 0 0 0

Vývozní subvence na nezpracované výrobky 0 3 613 3 613

3) Dotace a odvody celkem 284 594 161 993 446 587

v tom: Prémie pro výrobce bramborového škrobu 0 16 684 16 684

Národní doplňková platba pěstitelům brambor 4 750 0 4 750

Odvod dávek z cukru 279 844 0 279 844

z toho: Odvod dávek z cukru do EU 209 883 0 209 883

Převod části dávek z cukru do správních výdajů 69 961 0 69 691

Investice v rámci SOT s vínem 0 54 926 54 926

Podpora pro zpracování lnu a konopí pěstovaných na vlákno 0 0 0

Podpora na zpracování sušených krmiv 0 17 895 17 895

Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic 0 72 488 72 488

4) Intervenční nákupy (IN) celkem 21 144 528 21 672

IN obilovin 53 0 53

IN másla 0 0 0

IN SOM 25 121 146

Splátka úvěrů na IN 19 106 0 19 106

Odvod DPH z prodeje 19 958 0 1 958

Refundace poměrné části nákladů na IN 2 407 409

5) Podpora propagace zemědělských produktů celkem 2 699 4 498 7 197

Propagace spotřeby medu 1 992 3 320 5 312

Propagace spotřeby mléka 707 1 178 1 885

6) Ostatní náklady související se SOT celkem 21 343 2 060 2 347

v tom: Distribuce potravin nejchudším osobám v ČR 287 2 060 2 347

Ostatní výdaje 21 056 0 21 056

29

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Druh podporyPoužito prostředků

CelkemČR EU

III. Program rozvoje venkova (PRV) celkem 3 415 666 9 714 187 13 129 853

z toho: Osa I. Celkem 791 371 2 374 111 3 165 482

Osa II. celkem 1 151 284 4 604 971 5 756 255

Osa III. celkem 486 376 1 459 129 1 945 505

Osa IV. celkem 180 634 722 532 903 166

Osa V. celkem 11 287 33 862 45 149

OP Zemědělství – Zalesňování zemědělsky nevyužívaných půd 16 62 78

HRDP – Agroenvironmentální opatření (AEO) 6 26 32

HRDP – Lesnictví (LES) 1 594 6 376 7 970

HRDP – Předčasné ukončení zemědělské činnosti (PUZČ) 10 436 31 308 41 744

HRDP – Zakládání skupin výrobců (ZSV) 267 801 1 068

Splátka půjčky PGRLF na PRV 650 000 0 650 000

Výdaje na Společnou zemědělskou politiku celkem 4 381 535 31 269 757 35 651 292

Marketing celkem 251 664 0 251 664

v tom: Marketingová podpora. 190 017 0 190 017

Pramen: SZIF.

Přímé platby

Směnný kurz pro výplaty přímých plateb je stanoven na-řízením Rady vždy k  poslednímu směnnému kurzu sta-novenému Evropskou centrální bankou před 1.  říjnem kalendářního roku. Tento kurz je závazný pro výplaty žá-dostí podaných v příslušném roce a pro žádosti 2012 činí 25,141 Kč/€.

Jednotná platba na plochu:Legislativa platná pro žádosti SAPS 2006:- nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, nařízení Komise (ES)

č. 796/2004, nařízení vlády ČR č. 144/2005 Sb., v plat-ném znění.

Legislativa platná pro žádosti SAPS 2009 až 2012:- nařízení Rady (ES) č.  73/2009, nařízení Komise (ES)

č. 1122/2009, nařízení vlády ČR č. 47/2007 Sb., v plat-ném znění.

V  roce 2012 bylo podáno 27  628 žádostí na celko-vou plochu 3 526 475,21 ha a žádosti byly podávány do 15. května 2012. Sazba byla stanovena na 5 387,30 Kč/ha zemědělské půdy.

Národní doplňková platba k přímým podporámLegislativa platná pro žádosti Top-Up 2006:-  nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, nařízení Komise (ES)

č. 796/2004, nařízení vlády ČR č. 141/2006 Sb., v plat-ném znění.

Legislativa platná pro žádosti Top-Up 2008 až 2012:-  nařízení Rady (ES) č.  73/2009, nařízení Komise (ES)

č. 1122/2009, nařízení vlády ČR č. 112/2008 Sb., v plat-ném znění.V souladu s Přístupovou smlouvou EU je členským stá-

tům povoleno dorovnávat přímé platby (Top-Up) z vlastních zdrojů do výše 30 % unijního průměru. S ohledem na po-třebu cílené podpory u některých komodit, které by byly v systému SAPS výrazněji poškozeny, byly vybrány komodi-ty, které budou cíleně dorovnány v maximálně možné výši.

V roce 2012 bylo podáno 23 999 žádostí. Žádosti byly podávány do 1. listopadu 2012.

Pro rok 2012 budou sazby národních doplňkových plateb k  přímým podporám stanoveny v  dubnu 2013. (Redakční uzávěrka: 31. 3. 2013)

Oddělená platba za cukr

Podpora vychází z nařízení Rady (ES) č. 73/2009, nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 a nařízení vlády ČR č. 45/2007 Sb., v platném znění.

Na oddělenou platbu za cukr bylo podáno 821 žádos-tí a žádosti byly podávány do 15. května 2012. Sjednané množství cukrové řepy A+B, na které byly žádosti podány, činilo 3 187 213,59 tun. Sazba byla stanovena na 349 Kč/t cukrové řepy. Výplata těchto žádostí byla zahájena v pro-sinci 2012.

30

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Oddělená platba za rajčata

Podpora vychází z nařízení Rady (ES) č. 73/2009, nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 a nařízení vlády ČR č. 95/2008 Sb., v platném znění.

V  roce 2012 bylo podáno 14  žádostí na sjednané množství 11  930 tun rajčat a  žádosti byly podávány do 15. května 2012. Sazba dotace byla stanovena ve výši 872,44 Kč/t. Výplata žádostí tohoto opatření byla zaháje-na v prosinci 2012.

Zvláštní podpora

Podpora vychází z nařízení Rady (ES) č. 73/2009, nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 a nařízení vlády ČR č. 87/2010 Sb., v platném znění.

Na platbu na krávy chované v  systému s  tržní pro-dukcí mléka bylo v  roce 2012 podáno 1  944  žádostí na celkový počet 365  657  VDJ. Žádosti byly podává-ny do  15.  května 2012 a sazba dotace byla stanovena na 1 399,20 Kč/VDJ.

Celkový přehled vyplacených prostředků na přímé platby v roce 2012

Přímé platby Počet jednotek

Počet

vyplacených

žádostí

Finanční prostředky vyplacené

v roce 2012 (v tis.Kč)

ČR EU Celkem

SAPS

žádosti 2006 11,71 ha 1 0 29 29

žádosti 2009 770,92 ha 2 0 2 858 2 858

žádosti 2010 678,84 ha 9 0 2 756 2 756

žádosti 2011 177 607,38 ha 2 031 0 832 357 832 357

žádosti 2012 3 420 862,95 ha 54 248 0 18 429 215 18 429 215

SAPS celkem 56 291 0 19 267 215 19 267 215

SSP

žádosti 2011 1 926 384 t 644 0 661 905 661 905

žádosti 2012 2 861 833 t 704 0 998 780 998 780

SSP celkem 11 1348 0 1 660 685 1 660 685

STP

žádosti 2011 5 490 t 12 0 4 716 4 716

žádosti 2012 6 440 t 4 0 5 793 5 793

STP celkem 12 0 9 245 9 245

SSžádosti 2011 363 062 VDJ 1 998 0 786 112 786 112

SS celkem 1 998 0 786 112 786 112

EP žádosti 2009 203 ha 1 0 7 7

TOP -UP

žádosti 2006

(viz poznámka)

1 31 0 31

žádosti 2008 1 5 0 5

žádosti 2009 1 10 0 10

žádosti 2010 8 121 0 121

žádosti 2011 10 487 650 936 0 650 769

TOP-UP celkem 10 498 650 936 0 650 936

Přímé platby celkem 70 152 650 936 21 724 528 22 375 464

Pramen: SZIF.Poznámka: Top-Up žádosti 2006 byly vyplaceny na 14,81 jednotek (VDJ/ha), žádosti 2008 na 3,54  jednotek (VDJ/ha), žádosti 2009 na 13,23 jednotek (VDJ/ha), žádosti 2010 na 140,04 jednotek (VDJ/ha) a žádosti Top-Up 2011 na 648 270,37 jednotek (VDJ/ha).

31

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Celkem bylo v  rámci přímých plateb vyplaceno

22 375 464 tis. Kč, z  toho 650 936 tis. Kč ze státního

rozpočtu a 21 724 528 tis. Kč z rozpočtu EU.

Společná organizace trhu

Podle nařízení Komise (ES) č. 1913/2006, v platném znění a některých dalších nařízení pro jednotlivá opatření a pod-pory poskytované v rámci společné organizace trhu je sta-novena tzv. rozhodná skutečnost, ke které se váže použití platného směnného kurzu mezi € a Kč (povinně použi-telný směnný kurz je obvykle kurz stanovený Evropskou centrální bankou před dnem rozhodné skutečnosti). Např. rozhodnou skutečností v případě intervenčních nákupů je den převzetí produktu, u vývozních subvencí den přijetí celního prohlášení. Z  uvedeného vyplývá, že konkrétní směnný kurz je pro každou žádost o jednotlivé druhy pod-por nebo pro každou nabídku produktů jiný.

Finanční podpory

Podpora spotřeby školního mlékaPodpora spotřeby mléka a vybraných mléčných výrob-

ků žáky je v ČR poskytována v souladu s nařízením Rady

(ES) č.  1234/2007 a  nařízením Komise (ES) č.  657/2008, v platném znění. Dne 1. srpna 2009 nabylo účinnosti naří-zení vlády ČR č. 238/2009 Sb., kterým se změnilo nařízení vlády ČR č. 205/2004 Sb. Toto nařízení obnovilo od škol-ního roku 2009/2010 poskytování národní podpory na vybrané mléčné výrobky.

Ve školním roce 2011/2012 bylo do programu Podpora spotřeby školního mléka zapojeno 6 mlékáren-ských subjektů, které dodávaly podporované mléčné vý-robky do cca 2 850 škol. Počty škol a odebírajících  žáků se  v  jednotlivých obdobích školního roku měnily. Žáci ve školách plně nevyužívali možnosti odběru podporova-ných mléčných výrobků 5x v týdnu.

V porovnání se školním rokem 2010/2011 se celkové dodávky podporovaných mléčných výrobků snížily o 2 %. Důvodem tohoto snížení bylo zúžení sortimentu dodá-vaných podporovaných mléčných výrobků u některých schválených subjektů a nižší podíl žáků ve školách zapo-jených do programu, kteří odebírali podporované mléčné výrobky (o 2 % méně v porovnání s předchozím školním rokem).

Přehled dodávek podporovaných mléčných výrobků do škol v rámci programu Podpora spotřeby školního mlé-ka ve školním roce 2011/2012 je uveden v následující ta-bulce:

Podpora spotřeby školního mléka ve školním roce 2011/2012

ObdobíPočet

škol

Počet

žáků

Podíl

žáků, kteří

výrobky

odebírali

(%)

Počet

dodaných

mléčných

výrobků

(ks)

Celkové

dodané

množství

(kg)

Celková výše podpory

(tis. Kč)

Z rozpočtu

ČR

Z rozpočtu

EU

IX.–XII. 2011 2 942 550 915 13,50 5 565 266 1 137 061 18 677 4 393

I.–III. 2012 2 898 551 064 13,77 4 085 708 803 788 13 914 3 214

IV.–VI. 2012 2 699 524 821 9,66 2 990 063 552 650 10 486 1 999

Celkem x x 12,13 12 641 037 2 493 499 43 077 9 606

Pramen: SZIF.

Míry podpory pro jednotlivé mléčné výrobky jsou stano-veny v příloze II nařízení Komise (ES) č. 657/2008.

V roce 2012 bylo na podporu spotřeby školního mléka

vyplaceno za 3 období školního roku 2011/2012 celkem

52 683 tis. Kč, z toho 43 077 tis. Kč ze státního rozpoč-

tu a 9 606 tis. Kč z rozpočtu EU.

Podpora výroby kaseinu a kaseinátůTato podpora je poskytována na základě nařízení

Komise (ES) č.  2921/1990 a  v  souladu s  nařízením vlády ČR č. 225/2004 Sb., v platném znění.

V  průběhu roku 2012 nebyla na tento program vy-placena žádná fi nanční podpora. Tato situace trvá již od roku 2006, kdy byla nařízením Komise (ES)

č. 1487/2006 snížena podpora na výrobu kaseinu a kasei-nátů na 0 €/100 kg odstředěného mléka.

S  uvedeným programem souvisí i program Použití kaseinu a kaseinátů při výrobě sýrů. Program vychá-zí z nařízení Rady (ES) č.  1234/2007, nařízení Komise (ES) č.  760/2008 a dále je upraven nařízením vlády ČR č. 225/2004 Sb., v platném znění. Dne 24. června 2009 vy-šlo nařízení Komise (ES) č. 548/2009, které upravuje vydá-vání povolení používat kasein a kaseináty při výrobě sýrů pod podmínkou, je-li stanovena podpora pro odstředěné mléko zpracované na kasein nebo kaseináty podle čl. 100 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007. V tomto programu není podpora vyplácena, pouze v případě porušení podmínek daných nařízením se vypočítává a ukládá sankce.

32

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Podpora soukromého skladování máslaRežim soukromého skladování másla je každoročně

vyhlašován nařízením Komise. V roce 2012 byl režim sou-kromého skladování másla vyhlášen nařízením Komise (EU) č. 160/2012. Podpora je dále poskytována na zákla-dě nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 a nařízení Komise (ES) č. 826/2008, v platném znění.

V období od 1. března do 15. srpna 2012, kdy byl režim soukromého skladování vyhlášen, neobdržel SZIF žádnou žádost o podporu soukromého skladování másla. Na sou-kromé skladování másla tedy nebyly čerpány žádné fi -

nanční prostředky.

Podpory na ostatní užití mlékárenských výrobků

Poskytování podpory pro odstředěné mléko a sušené odstředěné mléko využívané jako krmivo a prodej takového sušeného odstředěného mléka

Program vychází z nařízení Komise (ES) č. 2799/1999, v platném znění. Nařízením Komise (ES) č. 1558/2006 byla podpora snížena na 0 €/100 kg odstředěného mléka ur-čeného jako krmivo. V roce 2012 nebyly na tento program vyplaceny žádné fi nanční prostředky.

Podpora soukromého skladování hovězího a telecího masa

Tato podpora vychází z nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, nařízení Komise (ES) č.  826/2008 a  nařízení vlády ČR č. 249/2004 Sb., v platném znění.

Vzhledem k  stabilizované situaci na trhu jatečného skotu a příznivým cenám placeným chovatelům neby-lo nutné opatření vedoucí ke stabilizaci trhu vyhlásit. Na soukromé skladování hovězího a telecího masa tedy nebyly v  roce 2012 čerpány žádné fi nanční prostřed-

ky.

Podpora soukromého skladování vepřového masaOpatření vyplývá z nařízení Rady (ES) č.  1234/2007,

nařízení Komise (ES) č.  826/2008 a  nařízení vlády ČR č. 249/2004 Sb., v platném znění.

Režim soukromého skladování vepřového masa nebyl v roce 2012 vyhlášen. Na soukromé skladování vepřové-ho masa tedy nebyly v roce 2012 čerpány žádné fi nanční prostředky.

Zlepšení výroby včelařských produktů a jejich uvádění na trh

Poskytování dotací chovatelům včel se řídí naří-zením Rady (ES) č.  1234/2007, nařízením Komise (ES) č.  917/2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k  na-řízení Rady (ES) č.  797/2004, v  platném znění a  naříze-ním vlády ČR č. 197/2005 Sb., ve znění nařízení vlády ČR č. 285/2007 Sb., nařízení vlády ČR č. 373/2010 Sb. a naříze-ní vlády ČR č. 173/2011 Sb.

Jediným žadatelem o dotaci za všechny chovatele včel je Český svaz včelařů, o.s.

Na jednotlivé podpory byly vyplaceny následující fi -nanční prostředky (50  % ze  státního rozpočtu a 50  %

z rozpočtu EU):

Přehled podpor na zlepšování včelařských produktů v roce 2012

Opatření Vyplacené prostředky (v tis. Kč)

Obnova včelstev 8 159

Racionalizace kočování 4 478

Úhrada nákladů na rozbory medu 937

Boj proti varroáze 15 949

Technická pomoc 36 987

Celkem 66 420

Pramen: SZIF.

Podpora pro organizace producentů ovoce a zeleniny s OP

Podpora pro organizace producentů ovoce a zeleni-ny s OP je administrována v  souladu s  nařízením Rady (ES) č.  1234/2007, nařízením Komise (ES) č.  1580/2007, nařízením Komise (EU) č. 543/2011 a nařízením vlády ČR č. 318/2008 Sb., v platném znění.

V  roce 2012 se  na  tuto podporu vyplatilo celkem 45 236 tis. Kč z rozpočtu EU.

Podpora pro předběžně uznané organizaceproducentů ovoce a zeleniny

Podpora je administrována v  souladu s naříze-ním Rady (ES) č.  1234/2007, nařízením Komise (ES) č. 1580/2007, nařízením Komise (EU) č. 543/2011 a naří-zením vlády ČR č. 318/2008 Sb., v platném znění.

Seskupení producentů mohou žádat o podporu za roč-ní či semestrální období. Podpora je stanovena na zákla-dě hodnoty obchodované produkce uvedené na trh urči-

33

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

tou procentní sazbou. Na podpoře se podílí 25 % členský stát a 75 % je fi nancováno ze zdrojů EU. V roce 2012 bylo v rámci této podpory vyplaceno celkem 13 660 tis. Kč,

z toho 3 415 tis. Kč ze státního rozpočtu a 10 245 tis.

Kč z rozpočtu EU.

Ovoce do školPodpora je administrována v  souladu s nařízením

Rady (ES) č. 1234/2007, nařízením Komise (ES) č. 288/2009 a nařízením vlády ČR č. 478/2009 Sb., v platném znění.

Ve školním roce 2011/2012 dodávalo produkty v rám-ci projektu Ovoce do škol 15  schválených žadatelů do 3 243 základních škol s počtem 387 176 žáků 1. až 5. roč-níků a bylo dodáno 10,5 mil. porcí ovoce, zeleniny a šťáv. Ve školním roce 2012/2013 dodává produkty 14 schvále-ných žadatelů do 3 364 škol s počtem 416 670 žáků 1. až 5. ročníků.

V  roce 2012 bylo vyplaceno celkem 78  854  tis. 

Kč, z  toho 37  796  tis.  Kč ze  státního rozpočtu

a 41 058 tis. Kč z rozpočtu EU.

Vývozní subvence

Ve výši vyplacených prostředků na vývozní subvence se odráží reforma Společné zemědělské politiky EU a doho-dy v  rámci WTO. Na jejich základě jsou sazby vývozních subvencí EU  postupně snižovány. U některých komodit byly již v roce 2012 nulové. V roce 2012 byly v ČR subven-covány vývozy hovězího masa, skotu a některých druhů vajec.

Vývozní subvence na zpracované výrobkyVývozní subvence na zpracované výrobky vycházejí

z nařízení Komise (EU) č. 578/2010, nařízení Komise (ES)

č.  612/2009, nařízení Komise (ES) č.  376/2008 a  nařízení vlády ČR č. 181/2004 Sb., v platném znění.

Vývozní subvence se poskytuje na základní výrobky obsažené ve zpracovaných výrobcích. Základní výrobky jsou uvedeny v příloze I a zpracované výrobky v příloze II nařízení Komise (EU) č. 578/2010.

Výši sazby vývozní subvence vyhlašuje Evropská komise v  Úředním věstníku EU přibližně každý měsíc, u některých základních výrobků častěji (obiloviny, mlé-ko a cukr), u některých po  delší době (vejce). Výše sub-vence se stanoví na 100 kg základního výrobku. Celková suma vývozních subvencí požadovaná v  rámci jednotli-vých tranší je  zasílána Evropské komisi, která rozhoduje o výši čerpání subvence v  rámci každé jednotlivé tran-še. Malovývozci mohou do výše 100  000 € vyvážet bez osvědčení. Částka, kterou si nárokují, se hlásí Evropské ko-misi.

V  roce 2012 byly pro zpracované výrobky vypsány sazby vývozních subvencí pouze na vaječný albumin ve zpracovaných výrobcích. Na tuto komoditu nejsou v ČR vývozní subvence požadovány.

Na vývozní subvence na zpracované výrobky nebyly v roce 2012 vyplaceny žádné fi nanční prostředky.

Vývozní subvence na nezpracované výrobkyVývozní subvence na nezpracované výrobky vycházejí

z nařízení Komise (ES) č.  612/2009, nařízení Komise (ES) č. 376/2008, nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 a nařízení vlá-dy ČR č. 181/2004 Sb., v platném znění.

Sazba vývozní subvence se u jednotlivých komodit v průběhu roku mění. V daných intervalech je stanovová-na Evropskou komisí a publikována v  Úředním věstníku EU.

V roce 2012 byly vyplaceny z rozpočtu EU tyto vývoz-ní subvence na nezpracované výrobky:

Komodita Vyplacená subvence (tis. Kč)

Hovězí maso 3 480

Vejce 133

Celkem vyplaceno 3 613

Pramen: SZIF.

Dotace a odvody

Prémie pro výrobce bramborového škrobuPrémie pro výrobce bramborového škrobu je vyplá-

cena dle nařízení Rady (ES) č. 72/2009, nařízení Rady (ES) č.  1234/2007, nařízení Komise (ES) č. 571/2009, nařízení Komise (ES) č. 2235/2003 a nařízení vlády ČR č. 115/2004 Sb., v platném znění. Sazba výrobní prémie je stanovena na 22,25 €/t bramborového škrobu.

Národní produkční kvóta bramborového škrobu pro hospodářský rok 2011/2012 činila 33  660  tun. Výše

prémie pro výrobce bramborového škrobu odpovídá ob-jemu skutečně vyrobeného škrobu.

Celkem bylo v  roce 2012 vyplaceno 16  684  tis.  Kč

z rozpočtu EU na 30 552 t bramborového škrobu.Režim prémie pro výrobce bramborového škrobu

byl k 30. červnu 2012 nařízením Komise (ES) č. 571/2009 ukončen.

Národní doplňková platba pro pěstitele bramborPodmínky poskytování doplňkové platby jsou uvede-

ny v nařízení Rady (ES) č.  73/2009, nařízení Komise (ES)

34

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

č. 1121/2009, nařízení Komise (ES) č. 571/2009, nařízení Ko-mise (ES) č. 2235/2003 a nařízení vlády ČR č. 115/2004 Sb., v platném znění.

V souvislosti s přímými platbami aplikuje Česká repub-lika systém zjednodušené platby na plochu zemědělské půdy (SAPS), ve kterém jsou přímé platby poskytované ze zdrojů EU rozděleny na celkovou zemědělskou plochu bez ohledu na plodiny, kterých se týká přímá platba v rám-ci Společné zemědělské politiky EU. ČR může v  odvětví bramborového škrobu přímé platby dorovnat do 100 % úrovně přímých plateb v EU s tím, že část podpory je vázá-na na produkci a část je od produkce oddělena.

Pro hospodářský rok 2011/2012 činila národní pro-dukční kvóta bramborového škrobu pro ČR 33  660 tun. Sazba podpory byla stanovena nařízením Rady (ES) č. 72/2009 na 66,32 €/t bramborového škrobu. Dle poda-ných žádostí v  zákonných lhůtách byla v  roce 2012 do-placena národní doplňková platba pěstitelům brambor za hospodářský rok 2011/2012.

Celkem bylo v  roce 2012 vyplaceno 4  750 tis.  Kč

ze státního rozpočtu.

Odvod fi nančních dávek z cukruVýběr výrobních dávek z cukru a poplatku z přebytku

provádí SZIF dle nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, v plat-ném znění. Výrobní dávka je stanovena ve výši 12 €/t cuk-ru podléhajícího kvótám. Platbu výrobní dávky odvádí každý cukrovarnický podnik z  kvóty cukru přidělené pro daný hospodářský rok.

Celkové částky vybrané na výrobních dávkách z cuk-ru a poplatku z  přebytku jsou  považovány za  tzv.  vlast-ní zdroje Evropské unie ve smyslu čl.  2 odst.  1 rozhod-nutí Rady 2007/436/ES. Z  vybrané částky zůstává 25 % na účtu SZIF a 75 % se odvádí přes účet Ministerstva fi -nancí do EU.

Do konce února 2012 vybral SZIF od cukrovarnic-kých podniků částku 110  638  tis.  Kč za celou kvótu 372 459 tun cukru, z toho 27 659 tis. Kč zůstalo na účtu SZIF a 82 979 tis. Kč bylo odvedeno do EU.

Poplatky z přebytku jsou vybírány v souvislosti s výro-bou nadkvótového cukru buď jako sankce za nedodržení předpisů nebo v rámci zavedených mimořádných opatře-ní, kdy mohou cukrovary za určitý poplatek prodat tento cukru na trhu EU. V roce 2012 bylo od cukrovarů vybráno celkem 111 728 tis. Kč. Do EU bylo odvedeno 83 796 tis. Kč a  na  správní výdaje převedeno 27  932  tis.  Kč. Z  po-platků vybraných v prosinci 2011 bylo v roce 2012 do EU odvedeno 43  108  tis. Kč a na správní výdaje převedeno 14 370 tis. Kč.

Celkem bylo v  roce 2012 vybráno 222  366 tis.  Kč.

Do EU bylo odvedeno 209  883  tis.  Kč a na správ-

ní výdaje převedeno 69  961 tis.  Kč. Převedené část-ky zahrnují jak částky vybrané v  roce 2012, tak odvod za poplatek z přebytku vybraný koncem roku 2011.

Podpora pro zpracování lnu a konopí pěstovaných na vlákno

Podpora vychází z  nařízení Rady (ES) č.  1234/2007, nařízení Komise (ES) č.  507/2008 a nařízení vlády ČR č. 248/2004 Sb., v platném znění.

Hospodářský rok začíná 1. července a končí 31. června roku následujícího. Sazba dotace byla Evropskou komisí stanovena na 160 €/t dlouhého lněného vlákna a 90 €/t krátkého lněného vlákna a konopného vlákna. Národní garantované množství pro dlouhé lněné vlákno je 1 923 tun a pro krátké lněné vlákno a konopné vlákno 2 866 tun.

V  roce 2012 nebyly na podporu pro zpracování lnu a konopí pěstovaných na vlákno čerpány žádné fi nanční

prostředky.

Podpora na zpracování sušených krmivTato podpora vychází z nařízení Rady (ES) č. 1234/2007,

nařízení Komise (ES) č.  382/2005 a  nařízení vlády ČR č. 198/2005 Sb., v platném znění.

Hospodářský rok začíná 1. dubna a končí 31. března roku následujícího. Sazba dotace pro hospodářský rok 2011/2012 byla stanovena Evropskou komisí na 33  €/t uměle sušeného krmiva. Dotace je poskytována na 1 tunu uměle sušeného krmiva, které opustilo zpracovatelský podnik. Národní garantované množství pro ČR na krmiva sušená umělým teplem činí 27 942 tun.

V  roce 2012 bylo vyplaceno celkem 17  895  tis.  Kč

z rozpočtu EU na 27 130 tun sušených krmiv.

Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinicTato podpora vychází z nařízení Rady (ES) č. 1234/2007,

nařízení Komise (ES) č.  555/2008 a  nařízení vlády ČR č. 245/2004 Sb., v platném znění.

Hospodářský rok začíná 1.  srpna a končí 31.  červen-ce roku následujícího. Výši podpory na 1 ha na jednotli-vá opatření upravuje nařízení vlády ČR č.  245/2004 Sb., v  platném znění. Z  důvodu vyššího objemu požadova-ných fi nančních prostředků žadateli byly sazby dotace kráceny přepočítávacím koefi cientem.

Za hospodářský rok 2011/2012 bylo vyplaceno cel-kem 72 488 tis. Kč z rozpočtu EU na 918,9 ha restruktu-ralizované výměry.

Prémie za vyklučení vinicePodpora vychází z nařízení Rady (ES) č.  1234/2007,

nařízení Komise (ES) č.  555/2008 a nařízení vlády ČR č. 245/2004 Sb., v platném znění.

Hospodářský rok začíná 1. srpna a končí 31. července roku následujícího. Sazby pro režim klučení jsou stanove-ny v příloze XV nařízení Komise (ES) č. 555/2008. Prémie je poskytována žadatelům (dle pořadí) do vyčerpání pro-středků.

Za hospodářský rok 2011/2012 nebyly vyplaceny žád-

né fi nanční prostředky.

Investice v rámci SOT s vínemPodpora vychází z nařízení Rady (ES) č.  1234/2007,

nařízení Komise (ES) č.  555/2008 a nařízení vlády ČR č. 245/2004 Sb., v platném znění.

Hospodářský rok začíná 1. srpna a končí 31. července roku následujícího. Výše podpory na investice je uprave-na nařízením vlády ČR č. 245/2004 Sb.

Za hospodářský rok 2011/2012 bylo vyplaceno

celkem 54  926  tis.  Kč z  rozpočtu EU na 166 žádostí/zařízení.

35

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Intervenční nákupy a související výdaje

Mlékárenské výrobky

Intervenční nákup mlékárenských výrobků

Intervenční nákup másla a SOM je realizován na zá-kladě nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 a nařízení Komise (EU) č. 1272/2009, v platném znění.

Evropská komise vyhlašuje nákup mlékárenských vý-robků každoročně bez ohledu na  vývoj cen na  trhu EU a v období od 1. března do 31. srpna garantuje nákupní cenu másla 2 217,5 €/t a SOM 1 698,0 €/t. Vzhledem k vý-voji tržních cen v EU a ČR nebyl v roce 2012 o intervenční nákup másla a SOM zájem.

Intervenční skladování mlékárenských výrobků

Intervenční skladování másla a SOM probíhá v soula-du s nařízením Komise (ES) č. 884/2006, v platném znění.

K 1. lednu 2012 bylo v  intervenčních skladech 0 tun másla a 330,350 tun SOM a  k  31.  prosinci 2012 bylo 0 tun másla a 0 tun SOM. Průměrná sazba nákladů u SOM je stanovena ve výši 14 Kč/t za naskladnění a vyskladnění, 90 Kč/t/měsíc za skladování. V roce 2012 byly za sklado-vání a vyskladnění SOM vynaloženy fi nanční prostřed-

ky ve výši 146 tis. Kč včetně 20 % DPH, z toho 25 tis. Kč ze státního rozpočtu a 121 tis. Kč z rozpočtu EU.

Na základě nařízení Komise (EU) č.  562/2011 bylo v roce 2012 vyskladněno celkem 330,350 tun SOM v rám-ci programu potravinové pomoci nejchudším osobám ve Společenství pro intervenční agenturu Španělska.

Obiloviny

Intervenční nákup obilovin

Na základě nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, v platném znění, kterým jsou stanoveny zejména druhy intervenčně nakupovaných obilovin a výše intervenční ceny, nařízení Rady (ES) č. 72/2009, kterým se stanoví množstevní stropy pro intervenčně nakupované obiloviny a nařízení Komise (EU) č. 1272/2009 bylo v roce 2012 možné realizovat in-tervenční nákup pšenice obecné. Realizace intervenčního nákupu obilovin dále probíhá na základě  nařízení vlády ČR č. 180/2004 Sb., v platném znění.

Vzhledem k situaci na světovém i evropském obilném trhu a výši tržních cen nebyl v roce 2012 intervenční ná-kup obilovin realizován.

Intervenční skladování obilovin

Intervenční skladování obilovin probíhá v  souladu s nařízením Komise (ES) č. 884/2006, v platném znění.

K 1.  lednu 2012 bylo v  intervenčních skladech 0  tun obilovin a k 31. prosinci 2012 0 tun obilovin.

Na základě rozhodnutí soudu byly v roce 2012 uhra-

zeny výdaje za skladování a  vyskladnění pšenice

z roku 2002 a 2003 ve výši 53 tis. Kč.

Ostatní výdaje související s intervenčními nákupy

V  roce 2012 byl splacen úvěr na intervenční ná-

kupy ve  výši 19  106  tis.  Kč a  odvedena DPH ve výši

1 958 tis. Kč.

Do zdrojů správních výdajů byly převedeny fi nanční prostředky ve výši 409  tis.  Kč na úhradu úroků z  úvěru na intervenční nákupy.

Podpora propagace zemědělských výrobků

V  roce 2012 byly administrovány programy propagace spotřeby medu a propagace spotřeby mléka, na které byla v tomto roce vyplacena podpora. U programů propa-gace spotřeby řepkového oleje a propagace chráněných zeměpisných označení původu byly podepsány smlouvy s  žadateli a začala probíhat administrace. Na tyto pro-gramy nebyly v roce 2012 vyplaceny žádné fi nanční pro-středky.

Propagace spotřeby medu – Bez medu to nejdeProgram je administrován na základě nařízení Komi-

se (ES) č. 501/2008, v platném znění a rozhodnutí Komise (EU) K(2010) 4312.

V  roce 2012 program zahrnoval následující propa-gační aktivity: PR aktivity (komunikace s  médii, vydává-ní tiskových zpráv, články v  tisku), Internet (www strán-ky, Facebook), Roadshow (prodejní akce za přítomnosti výrobců), inzerci v  tisku, propagační materiály (letáky, drobné dárky), komunikaci s odbornou veřejností, účast na výstavách a veletrzích, soutěže.

Celkem byly v roce 2012 čerpány fi nanční pro-středky ve výši 5  312 tis. Kč, z  toho 1  992 tis. Kč

ze státního rozpočtu a 3  320 tis. Kč z  rozpočtu

EU.

Propagace spotřeby mléka – Bílé plusTento program vychází z nařízení Komise (ES)

č. 501/2008, v  platném znění a  rozhodnutí Komise (EU) K(2010) 4312.

V  roce 2012 program zahrnoval následující propa-gační aktivity: PR aktivity (komunikace s médii, vydávání tiskových zpráv, články v  tisku), Internet (www stránky, Facebook), účast na  veletrhu Země živitelka a speciální mediální projekty.

Celkem byly v roce  2012 vyplaceny fi nanční pro-středky ve výši 1  885 tis. Kč, z  toho 707 tis. Kč

ze státního rozpočtu a 1  178 tis. Kč z  rozpočtu

EU.

Propagace spotřeby řepkového oleje – Olej nad zlatoProgram byl schválen rozhodnutím Komise C(2012)

4334. V  roce 2012 byly realizovány následující propagační

aktivity: Roadshow, ochutnávky, PR aktivity, odborná kon-ference a aktivity na Internetu.

Propagace chráněných zeměpisných označení původu – Propagační kampaň pro EU systém kvality zemědělských produktů

Tento program byl schválen rozhodnutím Komise C(2012) 4334.

V  roce 2012 byla realizována tisková konference, se-tkání s novináři a www stránky.

36

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Ostatní výdaje související se SOT

Distribuce potravin nejchudším osobám v ČRDistribuce potravin nejchudším osobám se řídí na-

řízením Komise (EU) č.  807/2010 a nařízením vlády ČR č. 306/2006 Sb., v platném znění.

V  průběhu roku 2012 bylo na základě uzavřených smluv na dodávku potravin z intervenčních zásob ve pro-spěch nejchudších osob dodáno do skladů distributorů celkem 39,2 tun hladké mouky a 26,3 tun těstovin. Z inter-venčních zásob Švédska bylo odebráno 450 tun ječmene (započtená hodnota činila 1 129 tis. Kč). Dále bylo v rám-ci programu potravinové pomoci nejchudším osobám v ČR dodáno 4,5 tun másla (za celkovou cenu 939 tis. Kč) a 9,6 tun SOM (za celkovou cenu 1 398 tis. Kč).

V  roce 2012 byla vyplacena podpora na administra-tivní náklady ve výši 4 tis. Kč z rozpočtu EU, vztahující se k realizaci programu v roce 2011 a podpora na administ-rativní náklady ve výši 6 tis. Kč z rozpočtu EU, vztahující se k realizaci programu v roce 2012.

Celkem bylo v  roce 2012 na distribuci potravin nejchudším osobám v  ČR vyplaceno 2  347  tis.  Kč,

z toho 2 060 tis. Kč z rozpočtu EU a 287 tis. Kč činila

DPH.

Ostatní výdajeV  roce 2012 byla vrácena část zálohy z  roku 1999

ve výši 17 622 tis. Kč za neodebrané máslo určené k vý-vozu.

Dále byla vrácena kauce ze smlouvy uzavřené pro pře-pravu obilovin do  SRN z  roku 2005 ve  výši 2  732 tis. Kč a pokuta za porušení podmínek použití kaseinu a kaseiná-tů při výrobě sýrů z roku 2007 ve výši 317 tis. Kč.

Do zdrojů správních výdajů bylo dle nařízení Komise (ES) č. 1848/2006 převedeno 20 % z vrácených prostřed-ků, tj. 385 tis. Kč.

Celkem bylo v  rámci společné organizace trhu

vynaloženo 759  325 tis.  Kč, z  toho 447  278 tis.  Kč

ze státního rozpočtu a 312  047 tis.  Kč z  rozpočtu

EU.

Hodnocení marketingové činnosti

V  únoru 2012 bylo vyhlášeno výběrové řízení s  názvem „Rámcová smlouva – komunikační podpora značky KLA-SA na období 2012–2013“ s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky 310 000 tis. Kč bez DPH. Výběrové říze-ní bylo ukončeno a dne 27.  října 2012 byla podepsána smlouva s vítěznou agenturou Comunica, a.s.

V  první polovině roku 2012 byla marketingová pod-pora značky KLASA zaměřena především na zajištění ak-tivit určených na podporu prodeje oceněných výrobků, výstav a  veletrhů. Jednotlivé aktivity byly realizovány na základě výběrových řízení formou veřejných zakázek malého rozsahu.

V  listopadu 2012 zahájila agentura Comunica, a. s. masivní kampaň „Kvalitní Vánoce s  KLASOU“ s  cílem vy-tvořit dlouhodobý vztah mezi spotřebitelem a značkou na základě osobního vztahu, emocí a benefi tů značky.

Úkolem kampaně bylo vysvětlit spotřebitelům hodnoty, které značka KLASA představuje, motivovat zákazníky ke koupi oceněných výrobků a posílit jejich důvěru vůči značce. Strategie a rozložení marketingových nástro-jů bylo využito k cílené podpoře s důrazem na prodejní efekt. Cílem bylo ovlivnit nákupní chování spotřebitelů přímo v okamžiku nákupu.

Marketingová podpora byla v roce 2012 zajištěna ná-sledujícími aktivitami:

Podpora prodeje a propagace- příprava marketingového plánu na rok 2012,- realizace a výroba nových vizuálů kampaně,- výroba promo materiálů – drobné dárkové předměty

s logem KLASA,- výroba a produkce reklamních a informačních letáků

KLASA,- venkovní reklama,-  spotřebitelská soutěž „Sbírej loga KLASA a vyhraj!“,

soutěž pro nezávislé maloobchody,- podpora prodeje výrobků, ochutnávky KLASA v řetěz-

cích Interspar, COOP a Albert,-  Roadshow (prodejní akce v regionech za přítomnosti

výrobců), akce v regionech s mediálními partnery,-  aktivity zaměřené na podporu prodeje (umístění pro-

mo woblerů, posterů „Nakupujte a vyhrávejte“ v pro-dejních regálech, ochutnávkové akce, rozhlasové pro-mo spoty aj.),

- označení výrobků KLASA na prodejní ploše (stoppe-ry),

- umístění reklamních materiálů KLASA (POSM) v řetěz-cích a maloobchodech,

- TV sponzoring.

PR aktivity-  celkem bylo vydáno 13 tiskových zpráv o značce KLA-

SA, -  publikace článků v odborných titulech (Potravinářský

zpravodaj, Potravinářská revue, Svět potravin, Země-dělec, Agrobase, Regal, deníky VLTAVA-LABE-PRESS),

- elektronický buletin „Newsletter KLASA“ (noviny urče-né pro výrobce).

Webová prezentace- databáze vánočních receptů,-  aktualizace výrobků a výrobců KLASA na www.eklasa.

cz a www.klasa.eu – probíhá kontinuálně,- aktualizace článků, prezentace připravovaných aktivit,- archiv fotodokumentace akcí,- provoz infolinky KLASA,- Facebook KLASA.

Veletrhy a výstavy- duben – veletrh Víno & delikatesy 2012 (Praha),- květen – veletrh PLMA´s World of Private Label 2012

(Amsterdam, Nizozemsko),- srpen/září – Země živitelka 2012 (České Budějo-

vice),- říjen – mezinárodní veletrh SIAL 2012 (Paříž, Fran-

cie).

37

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Mediální propagační kampaň-  tisková inzerce ve specializovaných potravinářských

titulech (Potravinářská revue, Potravinářský zpravodaj, Zemědělec, Agrobase, Řeznicko-uzenářské listy, Regal),

- rezervace mediálních ploch na prodejních místech a výstavách,

-  venkovní reklama – konkávní vozy (vůz s instalovanou reklamní plochou), Billboardy, Citylight (prosvětlené reklamní plochy),

- regionální deníky VLTAVA-LABE-PRESS,- KLASA noviny, - internetová kampaň,- rozhlasová kampaň na podporu Roadshow.

Ostatní aktivity- Žofínská fóra,- prosinec – Vánoční setkání výrobců kvalitních potra-

vin.

V roce 2012 byly na propagaci potravin značky KLASA

vyčerpány fi nanční prostředky ve výši 143 222 tis. Kč

ze státního rozpočtu.

Souhrnné čerpání rozpočtu na marketingovou

činnost

Celkové zdroje na marketingovou činnost v  roce 2012 dosáhly výše 251  664  tis.  Kč. Dotace z  kapi-toly Ministerstva zemědělství na marketing činila 250  000  tis.  Kč. Dalšími zdroji byl zůstatek z  roku 2011 ve výši 861 tis.  Kč, poplatky za  výstavní činnost ve výši 547 tis. Kč a příjmy z úroků ve výši 256 tis. Kč.

Na marketingové aktivity byly v  roce 2012 vyna-

loženy fi nanční prostředky celkem ve výši 190 017 tis. 

Kč ze státního rozpočtu.

K 31. prosinci 2012 byl na účtech marketingu vykázán

zůstatek fi nančních prostředků ve výši 61  646 tis.  Kč, který byl v  souladu s  ustanovením §  6a odst. 4 zákona č. 256/2000 Sb., v platném znění, převeden do roku 2013 na fi nancování marketingových činností.

Program rozvoje venkova (PRV), – včetně Horizontálního plánu rozvoje venkova

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova České republiky (PRV) je ná-strojem pro získání podpory poskytované Evropskou unií z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (dále EZFRV).

PRV je realizován na základě nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z EZFRV. Čerpání fi nančních prostředků z Ev-ropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova pro-bíhá v souladu s programovým dokumentem na období 2007–2013, který byl schválen usnesením vlády ČR č. 948 ze dne 16. srpna 2007, Výborem pro rozvoj venkova Ev-

ropské komise dne 23. května 2007 a následně rozhodnu-tím Evropské komise ze dne 17. 7. 2007.

PRV je členěn do čtyř základních skupin opatření se stejným cílem – tzv. os. Ke zlepšení konkurenceschopnos-ti zemědělství, potravinářství a lesnictví napomáhá první skupina opatření – osa I, zahrnující zejména projektová opatření obdobně jako osa III. Zvýšit biologickou rozma-nitost, chránit vodu a půdu a zmírnit klimatické změny je společný cíl druhé skupiny opatření – osy II. Úkolem opat-ření osy III je pak zkvalitnit život ve  venkovských oblas-tech a podpořit diverzifi kaci hospodářství venkova. Cílem osy IV je napomoci obyvatelům venkovských mikroregio-nů principem „zdola-nahoru“ vypracovat vlastní strategii rozvoje území, ve kterém žijí a podpořit projekty pro jeho rozvoj – metoda LEADER.

Celkový objem fi nančních prostředků určených pro do-tace z PRV tvoří spolu s příspěvkem ze státního rozpočtu cca 93,6 mld. Kč (cca 3,7 mld. EUR) na období 2007–2013.

V roce 2012 probíhal příjem žádostí o dotaci pro pro-jektová opatření PRV na regionálních odborech platební agentury SZIF (v případě opatření IV.2.1 Realizace projek-tů spolupráce probíhá příjem na CP SZIF) v následujících termínech (kolech):

15. kolo příjmu žádostí

V rámci 15. kola příjmu žádostí byly přijímány žádos-ti o dotaci z PRV od 21. do 27. března 2012 s výjimkou opatření I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační čin-nost, u kterého byly žádosti předkládány v termínu od 22. do 28. února 2012.

V opatření I.1.1 Modernizace zemědělských podniků, podopatření I.1.1.2 Spolupráce při vývoji nových produk-tů, postupů a technologií (resp. inovací) v zemědělství bylo v tomto kole registrováno 28 žádostí s  požadavkem na  spolufi nancování v částce 433 966 tis. Kč, v  opatře-ní I.1.4 Pozemkové úpravy 117 žádostí v částce dotace 959 934 tis. Kč, opatření I.3.1 Další odborné vzdělává-ní a  informační činnost 233 žádostí ve výši spolufi nan-cování 147  720 tis. Kč, opatření III.2.2 Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova 256 žádostí v částce dotace 585 490 tis. Kč. V opatření IV.1.2 Realizace místní rozvo-jové strategie bylo registrováno 562 projektů v částce dotace 213  002 tis. Kč a  v opatření IV.2.1 Realizace pro-jektů spolupráce 41 projektů v částce spolufi nancování 85 392 tis. Kč.

16. kolo příjmu žádostí

16. kolo příjmu žádostí bylo zahájeno dne 27. června 2012 a probíhalo do 3. července 2012.

V opatření I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců by1o zaregistrováno 276 žádostí v  částce spolufi nanco-vání 302 864 tis. Kč, v opatření III.1.2 Podpora zakládání podniků a  jejich rozvoje 1  045 žádostí v částce dotace 2 516 574 tis. Kč a v rámci opatření IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie 1 012 projektů s požadavkem dotace ve výši 381 971 tis. Kč.

17. kolo příjmu žádostí

V termínu od 17. do 23. října 2012 byly přijímány žádosti o dotaci z PRV v rámci 17. kola příjmu žádostí.

38

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

V opatření I.1.2 Investice do lesů bylo v tomto kole registrováno 1  322 žádostí s  požadavkem na spolu-fi nancování projektů ve formě dotace v celkové výši 942  265 tis. Kč, v  opatření I.1.4 Pozemkové úpravy 123 žádostí v částce spolufi nancování 1  251  103 tis. Kč, v  opatření I.3.4 Využívání poradenských služeb 2294 žádostí s požadavkem na  spolufi nancování projektů ve formě dotace ve výši 83 399 tis. Kč. Na opatření II.2.4 Obnova lesního potenciálu po  kalamitách a podpora společenských funkcí lesa bylo registrováno 69 žádostí v částce spolufi nancování 138 000 tis. Kč, opatření III.1.3 Podpora cestovního ruchu 549 žádostí s  požadavkem na spolufi nancování v částce 1  507 788 tis. Kč, opatření IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie 512 projektů s požadavkem dotace ve výši 180 391 tis. Kč a na opatření IV.2.1 Realizace projektů spolupráce 51 projektů v částce spolufi nancování 110 500 tis. Kč.

Osa I - Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství

a lesnictví

Osa I je zaměřena na podporu konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání v zemědělské výrobě a v navazujícím potravinářství. Fi-nanční alokace na osu I činí 22,86 % celkových prostředků EAFRD, tedy podílu EU.

Opatření I.1.1 Modernizace zemědělských podniků

Opatření vyplývá ze strategického cíle zlepšení kon-kurenceschopnosti zemědělství a svým zaměřením je určeno na podporu modernizace zemědělských podniků, kde je nedostatečná úroveň investic, jak stavebních tak technologických, v rostlinné i živočišné výrobě.

Celkem bylo za rok 2012 v rámci tohoto opatření vy-placeno 1,6 mld. Kč na 474 projektů.

Opatření I.1.2 Investice do lesů

Opatření sleduje strategický cíl zlepšení konkurence-schopnosti lesnictví, zejména se zaměřuje na  podporu rozvoje dynamického podnikání v lesnictví, vyšší výkon-nosti lesnických podniků, na restrukturalizaci lesnického sektoru a zlepšení ochrany životního prostředí v lesnictví. Podporované akce by měly řešit problematické oblasti, jako nízkou úroveň investic v lesnickém sektoru a zastara-lé a technicky nevyhovující vybavení lesnických podniků. Dále podpora napomáhá řešit problémy spojené s nedo-statečnou infrastrukturou v lesnictví.

Celkem bylo za rok 2012 vyplaceno 265 mil. Kč na 411 projektů.

Opatření I.1.3 Přidávání hodnoty zemědělským

a potravinářským produktům

Opatření se zaměřuje na podporu výkonnosti zpraco-vatelských podniků, dále na rozvoj nových odbytišť pro zemědělské produkty, vývoj nových produktů, procesů a technologií vztažených k produktům,na podporu mar-ketingu zemědělských výrobků, rozvoje inovací v  rámci zemědělsko  – potravinářské výroby, a to spoluprací se subjekty podílejícími se na výzkumu a vývoji.

Celkem bylo za rok 2012 vyplaceno 588 mil. Kč na 127 projektů.

Opatření I.1.4 Pozemkové úpravy

Prostřednictvím tohoto opatření je řešena problema-tika vlastnických vztahů pozemkové držby, nedostatečná zemědělská infrastruktura či absence prvků ekologické stability krajiny. Opatření také nepřímo napomáhá rozvo-ji podnikání a má nesporný efekt v oblasti udržitelného rozvoje krajiny. Opatření Pozemkové úpravy napomáhá k racionálnímu prostorovému uspořádání pozemků všech vlastníků půdy v daném katastrálním území.

Celkem bylo za rok 2012 vyplaceno 352 mil. Kč na 97 projektů.

Opatření I.2.1 Seskupení producentů

Opatření řeší zejména problém slabého postavení ze-mědělců na trhu, slabou vyjednávací pozici vůči zpraco-vatelům a odběratelům. Podpora se poskytuje na zaklá-dání a činnost organizací výrobců, zejména na následující činnosti:- přizpůsobení produkce členů seskupení požadavkům

trhu,- společné uvádění zboží na trh, včetně jeho přípravy

k prodeji, centralizace prodeje a dodávky odběratelům,- stanovení společných pravidel pro informace o pro-

dukci.V rámci tohoto opatření nebyl v roce 2012 vyhlášen

příjem žádostí o dotaci z Programu rozvoje venkova.

Opatření I.3.1 Další odborné vzdělávání

a informační činnost

Opatření sleduje jeden ze strategických cílů Spole-čenství, kterým jsou investice do lidského kapitálu. Proto je podpora zaměřena na připravenost a informovanost v oblasti inovací vedoucích jak ke zlepšení konkurence-schopnosti zemědělství a lesnictví, tak k potřebné a růz-norodé diverzifi kaci zemědělské činnosti.

Celkem bylo za rok 2012 vyplaceno cca 57 mil. Kč na 81 projektů.

Opatření I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců

Opatření je zaměřeno na podporu podnikání začína-jícím zemědělcům do 40 let. Na základě posouzení plně-ní podnikatelského záměru dostane zemědělec dotaci na zahájení činnosti.

V roce 2012 byla u 135 projektů proplacena první splátka dotace v hodnotě cca 67,5 mil. Kč a u 174 projektů druhá splátka dotace v hodnotě cca 92,9 mil. Kč.

Opatření I.3.3 Předčasné ukončení zemědělské

činnosti

Opatření I.3.3 má za cíl zlepšit věkovou strukturu ze-mědělců a přispět tak k vyšší výkonnosti zemědělských podniků a intenzivnějšímu zavádění inovací. Opatření motivuje starší zemědělce po dosažení věku 55 let ukončit aktivní zemědělskou činnost a vytvořit tak prostor pro nástup mladších zemědělců, což může přispět k po-sílení ekonomické a sociální dimenze trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova.

39

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

V roce 2012 bylo proplaceno celkem 1 937 žádostí v celkové částce cca 143 mil. Kč.

Opatření I.3.4 Využívání poradenských služeb

Opatření má průřezový charakter a předmětem dota-ce je:- fi nanční podpora pro zemědělce ke krytí nákladů při

využívání služeb zemědělského poradenského systé-mu, který bude zemědělcům poskytovat poradenské služby k hospodaření a  dodržování zásad Společné zemědělské politiky.

- fi nanční podpora vlastníkům lesa a nájemcům lesa pro poradenství v okruzích platné legislativy.Celkem bylo za rok 2012 vyplaceno cca 74 mil. Kč

na 2 068 projektů.

OSA II – Zlepšování životního prostředí a krajiny

Osa II obsahuje tři priority, a její váha na celkové fi nanční alokaci EAFRD, tedy podílu EU, činí 54,06 %. Celkový roz-počet veřejných zdrojů na osu II za celé programové ob-dobí (2007–2013) je 1 930 910 316 EUR.

V roce 2012 bylo zaregistrováno 33,6 tis. žádostí a 69 projektů o podporu ve výši cca 7,4 mld. Kč (z toho 138 mil. Kč tvoří žádosti v rámci projektových opatření).

Priorita 2.1 Biologická rozmanitost, zachování

a rozvoj zemědělských a lesnických systémů

s vysokou přidanou hodnotou a tradičních

zemědělských krajin

Priorita podporuje zvyšování biodiverzity v krajině a opatření jsou zaměřená na ochranu přírodních zdrojů. Je na ní alokováno 84,64 % prostředků osy II.

Priorita 2.2 Ochrana vody a půdy

Tato priorita podporuje zejména zachování kvalitní-ho přirozeného vodního režimu v krajině pomocí vhod-ných zemědělských systémů. V rámci osy II je na ni určeno 12,27 % prostředků.

Priorita 2.3 Zmírňování klimatických změn

Priorita podporuje snižování emisí skleníkových plynů a zachování funkce lesů. Podíl priority na celkovém obje-mu osy II činí 3,09 %.

Neprojektová (nároková) opatření osy II

Programu rozvoje venkova

Žádosti o zařazení a žádosti o dotaci jsou podávány do 15. května (výjimka: žádost o zařazení do  opatření II.2.1 do 30. listopadu). Podpory v rámci osy II jsou poskytovány prostřednictvím následujících neprojektových opatření:

II.1.1 Platby za přírodní znevýhodnění poskytované

v horských oblastech a platby poskytované v jiných

znevýhodněných oblastech (LFA)

Podpory na opatření „Méně příznivé oblasti“ jsou vypláceny na travní porosty a mají nejen charakter

ekonomicko-sociálních podpor směřujících k udržení příjmové stability zemědělců hospodařících v horších pří-rodních podmínkách, ale také povahu restrukturalizační-ho opatření, které podporuje chov skotu a dalších hospo-dářských zvířat, využívajících travní porosty.

Podpora je poskytována celkem ve třech typech zne-výhodněných oblastí, které jsou vymezeny na  základě konkrétních kritérií. Jedná se o horské oblasti, ostatní méně příznivé oblasti (nízká výnosnost půdy) a oblasti se specifi ckými omezeními (nízká výnosnost půdy, vysoká sklonitost pozemků).

II.1.2 Platby v rámci oblastí Natura 2000

Opatření je zaměřeno na podporu zemědělců v oblas-tech Natura 2000 a současně v 1. zónách NP a CHKO, kteří hospodaří na druhově bohatých společenstvích luk a pas-tvin. Na těchto lokalitách je ze zákona omezeno hnojení, a proto existuje hrozba, že zde zemědělci upustí od hos-podaření a tyto lokality budou degradovat. Cílem je při-spět k zachování venkovské krajiny, podpořit systémy hospodaření šetrné k životnímu prostředí a pomoci zajis-tit pro zemědělce odpovídající úroveň příjmů.

II.1.3 Agroenvironmentální opatření

Opatření má za úkol podpořit způsoby využití země-dělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního prostředí, krajiny a jejich vlastností. Dále podpo-ruje zachování obhospodařovaných území vysoké přírodní hodnoty, přírodních zdrojů, biologické rozmanitosti a údrž-bu krajiny. Toto opatření se skládá ze třech podopatření:

Podopatření II.1.3.1 Postupy šetrné k životnímu

prostředí podporuje zemědělce, kteří hospodaří v soula-du s pravidly ekologického zemědělství nebo integrova-né produkce.

Podopatření II.1.3.2 Ošetřování travních porostů je zaměřeno na dodržení cílených managementů na plo-chách travních porostů podle specifi ckých požadavků da-ného biotopu.

Podopatření II.1.3.3 Péče o krajinu podporuje ze-mědělce, kteří dodržují specifi cké podmínky hospodaření na určitých stanovištích, pro které byly vypracovány ma-nagementy ošetřování odpovídající daným potřebám. Podpory jsou poskytovány na zatravňování orné půdy, pěstování meziplodin a biopásy.

Počínaje rokem 2012 došlo k zastavení příjmu nových žádostí o zařazení a již nebyl umožněn vstup nových ža-datelů do opatření s výjimkou titulu zatravňování orné půdy, do kterého bude možné vstoupit i v roce 2013. Stá-vající závazky v AEO nebyly touto změnou dotčeny a ža-datelům, kterým víceletý závazek skončil v  roce 2011 či 2012 bylo umožněno jeho prodloužení.

II.2.1 Zalesňování zemědělské půdy

Opatření umožňuje zemědělcům, popřípadě vlast-níkům či nájemcům zemědělské půdy, získat podporu na zalesnění zemědělského pozemku. Tato podpora vy-tváří prostor pro diverzifi kaci výroby a snižuje podíl zor-nění půdy, a to bez rizika zvýšení podílu neobhospoda-řované zemědělské půdy. Žadatel může žádat o dotaci na založení lesního porostu, dotaci na péči o  založený

40

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

porost a o náhradu za ukončení zemědělské výroby na zalesněném zemědělském pozemku.

II.2.2 Platby v rámci Natura 2000 v lesích

Toto opatření podporuje zachování stávajícího po-rostního typu hospodářského souboru resp.  optimální druhové skladby (listnaté a jedlové porosty a tzv. nízký les) lesních porostů v  soukromém vlastnictví na území Natura 2000.

II.2.3 Lesnicko-environmentální platby

Podpora je poskytována na pěstování porostů odpo-vídající druhové a prostorové skladby a na zajištění udrže-ní a rozvoje biodiverzity v soukromých a obecních lesích. Jedná se o posílení zastoupení melioračních a zpevňují-cích dřevin, které se vyznačují vyšší tolerancí ke škodlivým činitelům a melioračními účinky na půdu.

PRV

Finanční prostředky vyplacené 1. 1. – 31. 12. 2012

(Kč)Počet

vyplacených

žádostíEU ČR Celkem

LFA

žádosti 2006 4 383 1 096 5 479 1

žádosti 2010 250 321 62 580 312 901 1

žádosti 2011 64 285 369 16 071 342 80 356 711 342

žádosti 2012 901 611 161 225 402 790 1 127 013 952 1 673

Celkem 966 151 234 241 537 809 1 207 689 043 2 017

Natura 2000žádosti 2011 653 933 163 483 817 416 12

Celkem 653 933 163 483 817 416 12

AEO

žádosti 2007 25 795 6 449 32 244 1

žádosti 2010 1 314 411 328 603 1 643 014 16

žádosti 2011 3 534 422 679 883 605 670 4 418 028 349 16 342

Celkem 3 535 762 886 883 940 722 4 419 703 608 16 359

Zalesňování

žádosti 2010 1 848 682 462 171 2 310 853 10

žádosti 2011 39 851 358 9 962 839 49 814 197 1 125

žádosti 2012 8 628 045 2 157 011 10 785 057 916

Celkem 50 328 085 12 582 021 62 910 106 2 051

Natura 2000 v lesíchžádosti 2011 1 206 982 301 745 1 508 727 16

Celkem 1 206 982 301 745 1 508 727 16

Leso-envi

žádosti 2010 664 424 166 106 830 530 7

žádosti 2011 1 474 776 368 694 1 843 470 41

Celkem 2 139 200 534 800 2 674 000 48

Neprojektová opatření celkem 4 556 242 320 1 139 060 580 5 695 302 900 30 613

Kromě žádostí, na které jsou poskytovány dotace v sou-ladu s podmínkami Programu rozvoje venkova na období 2007–2013, jsou z  fi nanční obálky PRV vypláceny i zá-vazky z  předchozího programového období 2004–2006 (z Horizontálního plánu rozvoje venkova). Na základě zařa-zení do HRDP v letech 2004–2006 bylo možno v roce 2012

podávat pouze žádosti o náhradu za ukončení zemědělské výroby na zalesněném pozemku (bude možno až do roku 2025). V tabulce jsou pro jednotlivé roky uvedeny fi nance, které byly v  roce 2012 vyplaceny na žádosti zařazených v  rámci PRV, zároveň byly vyplaceny jednotky žádostí na opatření LFA a AEO v rámci závazků HRDP.

41

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Projektová opatření osy II

Programu rozvoje venkova

II.2.4 Obnova lesního potenciálu po kalamitách

a podpora společenských funkcí lesů

Pomocí tohoto opatření mohou vlastníci a nájemci lesů fi nancovat preventivní opatření proti přírodním ka-lamitám a nápravy škod, které byly způsobené přírodními kalamitami. Opatření také podporuje činnosti vedoucí ke zvyšování společenské hodnoty lesů, které zároveň přispívají k ochraně vod, půd a lesního prostředí před ne-ukázněným pohybem návštěvníků lesa. V roce 2012 bylo v rámci 17. kola příjmu žádostí zaregistrováno 69 žádos-tí (projektů) ve výši 138 mil. Kč. Celkem bylo v roce 2012 uzavřeno 60 dohod se žadateli/příjemci dotací ve fi nanč-ním objemu 62,7 mil. Kč. SZIF v  roce 2012 proplatil 79 projektů zaregistrovaných převážné v letech 2010 a 2011 ve výši 91,9 mil. Kč

OSA III - Kvalita života ve venkovských oblastech

a diverzifi kace hospodářství venkova

Rozvojová osa III je zaměřena na tvorbu pracovních příležitostí a podporu využívání OZE, na růst a kvalitu živo-ta na venkově a na vzdělávání. Finanční alokace na osu III činí 16,85 % celkových prostředků EAFRD, tedy podílu EU.

Opatření III.1.1 Diverzifi kace činností nezemědělské

povahy

Podpora v rámci tohoto opatření je zaměřená na di-verzifi kaci činností zemědělských subjektů směrem k ne-zemědělským činnostem s cílem dosažení výrazného po-sílení ekonomického potenciálu a zajištění podmínek pro kvalitní život místních obyvatel a stability venkovského prostoru.

Celkem bylo za rok 2012 vyplaceno cca 752 mil. Kč na 90 projektů.

venkova

Opatření III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich

rozvoje

Oblastí podpory je drobná výroba, řemesla a služby pro hospodářství a obyvatelstvo. Dále je podpora zamě-řena na výstavbu decentralizovaných zařízení pro zpraco-vání a využití obnovitelných zdrojů energie s cílem ener-getické soběstačnosti venkova a naplnění závazků ČR k dosažení 8 % energie z obnovitelných zdrojů. Žadateli mohou být podnikatelské subjekty nejmenší velikosti – mikropodniky.

Celkem bylo za rok 2012 vyplaceno cca 219 mil. Kč na 122 projektů.

Opatření III.1.3 Podpora cestovního ruchu

Podpora je určena na vybudování pěších a lyžařských tras, vinařských stezek a hippostezek, výstavbu maloka-pacitních ubytovacích a stravovacích zařízení, půjčoven sportovního vybavení a  objektů a ploch pro sportovně rekreační vyžití.

Celkem bylo za rok 2012 vyplaceno cca 273 mil. Kč na 94 projektů.

Opatření III.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, občanské

vybavení a služby

Předmětem opatření je podpora malých obcí v  oblasti základní dopravní a technické infrastruktury včetně vodo-hospodářské. Podpora je také určena na zlepšení vzhledu obcí a zajištění občanského vybavení a služeb. Žadateli toho-to opatření mohou být obce, svazky obcí, nestátní nezisko-vé organizace, zájmová sdružení právnických osob a církve a jejich organizace. Projekty na výstavbu vodovodů, kanaliza-cí a čistíren odpadních vod mohou být realizovány v obcích do 2 000 obyvatel, ostatní projekty v obcích do 500 obyvatel.

Celkem bylo za rok 2012 vyplaceno cca 603 mil. Kč na 66 projektů.

Opatření III.2.2 Ochrana a rozvoj kulturního dědictví

venkova

Podpora je určena na vypracování studií obnovy a vy-užití kulturního dědictví (kulturních památek, památko-vých rezervací, památkových zón, kulturních prvků vesnic a krajiny, památek místního významu, historických parků, zahrad, alejí a skupin stromů), dále zpracování programů regenerace památkově chráněných území a plánů péče o krajinné památkové zóny.

Dále je podporováno budování nových stálých vý-stavních expozic a muzeí s vazbou na místní historii, za-jímavosti, kulturní a umělecké aktivity a tradiční lidovou kulturu. Žadateli mohou být obce, svazky obcí, nestátní neziskové organizace, zájmová sdružení právnických osob a církve a jejich organizace.

Celkem bylo za rok 2012 vyplaceno cca 164 mil. Kč na 67 projektů.

Opatření III.3.1 Vzdělávání a informace

Podpora v rámci tohoto opatření je zaměřena na vzdělávání a informování fyzických a  právnických osob, které mají vážný zájem zahájit nebo rozšířit podni-kání, případně jiné působení, na venkově v rámci aktivit podporovaných v ose III.

Celkem bylo za rok 2012 vyplaceno cca 4,7 mil. Kč na 9 projektů.

OSA IV – Leader

Osa IV Leader je osou metodickou a je uskutečňována prostřednictvím realizace cílů jednotlivých opatření os I. – III. Hlavním přínosem osy IV Leader je způsob, jakým jsou akce rozvoje venkova realizovány a vzájemně propojeny.

Účelem osy IV Leader je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s  posílením řídících a administrativních schopností na venkově.

Principy Leaderu jsou pro rozvoj venkova velmi pří-nosnou metodou, neboť vedou k pozitivním efektům, ply-noucím ze spojení různých subjektů, které ve venkovském prostoru působí. Místní akční skupiny pracující na princi-pu metody Leader vhodně doplňují místní samosprávu v úsilí o obnovu a rozvoj obcí a přispívají i k rozvoji země-dělství a péči o přírodu a krajinu.

42

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Opatření IV.1.1 Místní akční skupina (MAS)

V rámci tohoto opatření realizují místní akční skupiny svůj Strategický plán Leader (SPL). Podpora je poskytová-na místním akčním skupinám, které splnily kritéria přija-telnosti posuzovaná Státním zemědělským intervenčním fondem a byly vybrány Hodnotitelskou komisí složenou ze jmenovaných expertů. Opatření se realizuje na základě principů Leader.

V programovacím období 2007–2013 realizuje svůj Strategický plán Leader celkem 112 MAS. Vybrány k pod-poře z  Programu rozvoje venkova byly ve dvou kolech. Prvních 48 MAS bylo vybráno v  rámci 2. kola příjmu žá-dostí v roce 2007 (svůj SPL realizují od roku 2008), zbylých 64 MAS bylo vybráno v 5. kole příjmu žádostí v roce 2008 (SPL realizují od roku 2009).

Na režie místních akčních skupin bylo v roce 2012 vy-placeno cca 139 mil. Kč.

Opatření IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie

Podporu lze poskytnout na projekty, které jsou v souladu se schváleným Strategickým plánem Leader

místní akční skupiny a příslušnými podmínkami opat-ření Programu rozvoje venkova ČR. Projekty k realizaci vybírá na základě předem stanovených bodovacích kri-térií místní akční skupina prostřednictvím své výběro-vé komise. Výběr projektů místními akčními skupinami probíhá minimálně jednou do roka. Kategorie příjem-ců podpory jsou specifi kovány ve  Strategickém plánu Leader.

Za rok 2012 bylo proplaceno cca 682 mil. Kč na 1 589 projektů.

Opatření IV.2.1 Realizace projektů spolupráce

Podpora je poskytována na projekty spolupráce mezi územími na národní nebo nadnárodní úrovni s cílem povzbudit spolupráci mezi místními akčními skupinami v rámci členských států a na území třetích zemí. Smyslem tohoto opatření je využití příkladů nejlepší praxe k posí-lení inovačních postupů a přenosu znalostí. Příjemcem dotace jsou místní akční skupiny.

Za rok 2012 bylo proplaceno 22 projektů v celkové částce cca 69 mil. Kč.

Celkový přehled vyplacených prostředků na Program rozvoje venkova v roce 2012 (v tis. Kč)

Osa Opatření EU ČR Celkem

I.

I.1.1 Modernizace zemědělských podniků 1 175 243 391 748 1 566 991

I.1.2 Investice do lesů 198 811 66 270 265 081

I.1.3 Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům 441 212 147 071 588 283

I.1.4 Pozemkové úpravy 263 870 87 957 351 827

I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost 43 018 14 340 57 358

I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců 120 316 40 105 160 421

I.3.3 Předčasné ukončení zemědělské činnosti 106 946 35 649 142 595

I.3.4 Využívání poradenských služeb 55 317 18 439 73 756

Osa I. Celkem 2 404 733 801 579 3 206 312

II.

II.1.1 Platby LFA 966 151 241 538 1 207 689

II.1.2 Platby v rámci oblastí Natura 2000 654 163 817

II.1.3 Agroenvironmentální opatření 3 535 763 883 941 4 419 704

II.2.1 Zalesňování zemědělské půdy 50 328 12 582 62 910

II.2.2 Platby v rámci Natura 2000 v lesích 1 207 302 1 509

II.2.3 Lesnicko-environmentální platby 2 139 535 2 674

II.2.4 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesů 75 000 18 750 93 750

Osa II. Celkem 4 631 242 1 157 811 5 789 053

43

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Celkový přehled vyplacených prostředků na Program rozvoje venkova v roce 2012 (v tis. Kč)

Osa Opatření EU ČR Celkem

III.

III.1.1 Diverzifi kace činností nezemědělské povahy 563 960 187 987 751 947

III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje 164 306 54 769 219 075

III.1.3 Podpora cestovního ruchu 205 050 68 350 273 400

III.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby 452 542 150 847 603 389

III.2.2 Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova 123 339 41 113 164 452

III.3.1 Vzdělávání a informace 3 549 1 183 4 732

Osa III. Celkem 1 512 746 504 249 2 016 995

IV.

IV.1.1 Místní akční skupina 111 018 27 754 138 772

IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie 545 659 136 415 682 074

IV.2.1 Realizace projektů spolupráce 55 464 13 866 69 330

Osa IV. Celkem 712 141 178 035 890 176

V.

V.1 Příprava, sledování, hodnocení, informování a kontrola v rámci programu 29 614 9 871 39 485

V.2.1 Struktury potřebné pro provoz sítě 517 173 690

V.2.2 Akční plán 3 647 1 216 4 863

Osa V. Celkem 33 778 11 260 45 038

PRV celkem 9 294 640 2 652 934 11 947 574

Zdroj: IS SZIF.

Operační program Rybářství 2007–2013

Nařízením Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o  Evropském rybářském fondu (dále jen „EFF“) byl zřízen EFF a stanoveny podmínky pro poskytování fi nanč-ních prostředků do  odvětví rybářství. Jeho prováděcím předpisem je nařízení Komise (ES) č.  498/2007 ze  dne 26. března 2007. MZe zpracovalo Národní strategický plán pro odvětví rybářství na léta 2007–2013 (dále jen „NSP“) a  Operační program Rybářství 2007–2013 (dále jen „OP Rybářství“). NSP byl schválen usnesením vlády ČR č. 854 ze dne 25. 7. 2007, předložen EK, která jej vzala na vědo-mí. OP Rybářství byl schválen usnesením vlády ČR č. 855 ze dne 25. 7. 2007, předložen EK a po dopracování dle požadavků EK byl schválen rozhodnutím Komise K(2007) 6441 dne 11. 12. 2007.

ČR využívá v  OP Rybářství tři prioritní osy: osu 2 Akvakultura, zpracování produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh, osu 3 Opatření společného zájmu a osu 5 Technická pomoc.

V ose 2 jsou dotovány především investice do chovu ryb, jejich zpracování a uvádění na trh prostřednictvím opatření 2.1. Opatření pro produktivní investice do akva-kultury a 2.4. Investice do zpracování a uvádění na trh.

Dále opatření 2.2. Opatření na ochranu vodního prostředí má za cíl ochranu a zlepšování životního prostředí, udr-žování krajiny a tradičních charakteristik akvakulturních oblastí.

V  ose 3 největší část zaujímá všeobecná propagace ryb a rybářství, dalšími dotovanými činnostmi jsou pilot-ní projekty, vysazování úhoře říčního do řek Labe a Odra, některé vzdělávací aktivity a  propagace produktů uzna-ných podle nařízení Rady (ES) č. 510/2006. Osa 3 je rea-lizována opatřeními 3.1. Společné činnosti, 3.2. Opatře-ní na ochranu a rozvoj vodních živočichů a rostlin, 3.3. Podpora a rozvoj nových trhů a propagační kampaně a 3.4. Pilotní projekty.

Osa 5 Technická pomoc je určena pro účinnou a efek-tivní realizaci OP Rybářství a pro přípravu navazujícího programovacího období.

Žádosti o dotaci z OP Rybářství byly poprvé registro-vány v roce 2008.

V roce 2009 bylo proplaceno prvních 30 projektů v část-ce 17  486 tis. Kč dotace, z  toho podíl EU činí 13  114  tis.  Kč a podíl ČR 4 371 tis. Kč.

V  roce 2010 bylo proplaceno 163 projektů v  částce 172  668 tis. Kč dotace, z  toho podíl EU činí 129  501 tis. Kč a podíl ČR 43 167 tis. Kč.

44

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

V roce 2011 bylo proplaceno 221 projektů v částce 217 735 tis. Kč dotace, z toho podíl EU činí 163 302 tis. Kč a podíl ČR 54 434 tis. Kč.

V  roce 2012 bylo proplaceno 211 projektů v  částce 129,4 mil. Kč dotace, z  toho podíl EU činí 96,9 mil. Kč a podíl ČR 32,5 mil. Kč.

Celkový přehled vyplacených prostředků na OP Rybářství v roce 2012

Osa/opatření

Finanční prostředky vyplacené v roce

2012 (mil. Kč) Počet

projektů

EU ČR Celkem

Osa 2

2.1. Opatření pro produktivní investice do akvakultury 56,6 18,9 75,5 122

2.2. Opatření na ochranu vodního prostředí 0,3 0,1 0,4 4

2.3. Opatření v oblasti zdraví zvířat 0 0 0 0

2.4. Investice do zpracování a uvádění na trh 5,2 1,8 7,0 13

Osa 2 celkem 62,1 20,8 82,9 139

Osa 3

3.1. Společné činnosti 3,8 1,3 4,9 7

3.2. Opatření na ochranu a rozvoj vodních živočichů a rostlin 9,1 3,0 12,1 44

3.3. Podpora a rozvoj nových trhů a propagační kampaně 9,7 3,3 13 5

3.4. Pilotní projekty 7,7 2,6 10,3 10

Osa 3 celkem 30,3 10,2 40,5 66

Osa 55.1. Technická pomoc 4,5 1,5 6,0 6

Osa 5 celkem 2 319 773 3 092 6

OP Rybářství celkem 96,9 32,5 129,4 211

Zdroj: Mze.

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond

V roce 2012 byly Fondem poskytovány podpory v rám-

ci následujících dotačních titulů (programů):

INVESTIČNÍ PROGRAMY

Formou podpory je poskytování fi nančních prostředků určených pro snížení úrokového zatížení.

Investiční programy podpory podnikání jsou zaměře-né zejména na realizaci dlouhodobých investičních zámě-rů s ohledem na  restrukturalizaci a zvýšení efektivnosti, modernizaci, snížení výrobních nákladů, zlepšení jakosti a další rozvoj zemědělských subjektů.

Podpora se poskytuje pouze na investice, které ne-jsou považovány za  přijatelné výdaje v  rámci Programu

rozvoje venkova z  Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.

Program ZEMĚDĚLEC (podpora je poskytována od 15. 8. 1999).

Základní sazba podpory v roce 2012 činila:Od 1. 1. 2012 do 3. 4. 2012 4% a Mladým zeměděl-

cům (podnikatelům-fyzickým osobám, které v roce podá-ní žádosti nedosáhly věku 40  let a právnickým osobám, kde fyzická osoba, která  plní funkci statutárního orgá-nu a zároveň se podílí na základním kapitálu z  více než 50 % a  která nedosáhne v  roce podání žádosti věku 40 let), byla podpora navýšena o 1 %. Navýšení se posky-tuje nejdéle do konce roku, ve kterém žadatel dovrší věku 40 let.

45

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Od 4. 4. 2012 do 12. 10. 2012 3 % a Mladým země-dělcům (podnikatelům – fyzickým osobám, které v  roce podání žádosti nedosáhly věku 40 let a právnickým oso-bám, kde fyzická osoba, která plní funkci statutárního orgánu a zároveň se podílí na základním kapitálu z více než 50 % a která nedosáhne v roce podání žádosti věku 40 let), byla podpora navýšena o 1 %. Navýšení se posky-tuje nejdéle do konce roku, ve kterém Žadatel dovrší věku 40 let.

S ohledem na enormní počet podaných žádostí a mi-mořádně vysoké objemy předpokládané podpory ve 3. a na začátku 4. čtvrtletí představenstvo PGRLF, a. s. roz-hodlo o dočasném pozastavení příjmů žádostí v rámci uvedeného programu. Podpora v rámci programu Ze-mědělec nebyla poskytována na žádosti zaevidované na PGRLF, a. s. a na agenturách pro zemědělství a venkov po 12. říjnu 2012.

ELIMINACE RIZIK ZEMĚDĚLSKÉHO PODNIKÁNÍ

Program PODPORA POJIŠTĚNÍ

Cílem těchto programů je zpřístupnění pojistné ochrany širokému okruhu zemědělců a tím dosažení vyš-šího zajištění podnikatelských aktivit proti nepředvídatel-ným škodám. Účelem podpory je částečná kompenzace pojistného, vynaloženého na zemědělské pojištění a do-sažení vyšší propojištěnosti.

Podprogram Podpora pěstiteli na úhradu nákladů

spojených s pojištěním plodin

Žádosti o poskytnutí fi nanční podpory na úhradu nákladů spojených s pojištěním plodin, která byla stano-vena na 17 % celkových nákladů spojených s pojištěním ostatních plodin a na 50 % celkových nákladů spojených s pojištěním speciálních plodin, byly přijímány od 1. břez-na 2012 do 1. října 2012.

Podprogram Podpora chovateli na úhradu

nákladů spojených s pojištěním hospodářských

zvířat

Žádosti o poskytnutí fi nanční podpory na úhradu nákladů spojených s pojištěním hospodářských zvířat, která byla stanovena na 40 % celkových nákladů spoje-ných s  pojištěním hospodářských zvířat, byly přijímány od 1. března 2012 do 1. října 2012.

Podprogram Poskytování fi nanční podpory

pojištění produkce školek s produkcí sadebního

materiálu lesních dřevin

Žádosti o poskytnutí fi nanční podpory na úhradu ná-kladů spojených s pojištěním produkce školek s produkcí sadebního materiálu lesních dřevin, která byla  stanove-na na 30 % celkových nákladů spojených s  pojištěním, byly přijímány od 1. srpna 2012 do 1. října 2012.

OSTATNÍ PROGRAMY

Program poskytování podpory Podpůrným

a garančním rolnickým a lesnickým fondem, a. s.

ve formě fi nančních prostředků určených

pro dokončení projektových záměrů obcí

v Programu rozvoje venkova a ČR na období

2007–2013 (program OBCE).

Cílem programu je zlepšení životních podmínek v ob-cích, rozvoj obcí a zvýšení atraktivity vesnic pro bydlení, relaxaci, dále pak ochrany kulturního dědictví venkova a zázemí pro společenské, kulturní, sportovní a jiné aktivi-ty včetně zvyšování společenské hodnoty lesů.

Konkrétní výši podpory, která bude žadateli poskytnu-ta, stanoví PGRLF, a. s. na základě potvrzení SZIF.

Výše podpory se odvozuje od DPH příslušné ke způ-sobilým výdajům, ze kterých je stanovena dotace z PRV, maximálně však do částky odpovídající DPH k proplacené dotaci z PRV. Výše podpory poskytnuté PGRLF nepřesáh-ne v součtu s proplacenou dotací z PRV částku původně přiznané dotace.

Příjem žádostí v  rámci tohoto dotačního titulu, byl zahájen 14. září 2009. Tento program byl po jeho splnění v roce 2012 ukončen.

Program Podpora ve formě úročených

povodňových půjček (nový program od roku 2010)

Cílem programu bylo poskytnout fi nanční prostředky na obnovu provozu podniků zemědělských prvovýrobců a zpracovatelů zemědělské produkce, kterým byla způso-bena škoda na neinvestičním majetku povodní, záplavou či přívalovým deštěm, přičemž účelem bylo pořízení nein-vestičního majetku a základního stáda.

První kolo příjmu žádostí o poskytnutí podpory ve formě úročené půjčky bylo zahájeno  18.  listopadu 2010 a ukončeno ke dni 31. prosince 2010. Posuzování žá-dostí přijatých v rámci prvního kola a poskytnutí podpory formou úročených půjček bylo realizováno v  roce 2011. V  rámci vyhodnocení žádostí bylo v  roce 2011 celkem schváleno 14 žádostí s  poskytnutými půjčkami v  celko-vém objemu 57,5 mil. Kč. V  roce 2012 probíhalo spláce-ní těchto půjček podle splátkových kalendářů a splácení těchto půjček celkově vykazuje pouze minimální delik-venci. Tyto půjčky budou splaceny v roce 2013.

Dále byla v  roce 2012 prováděna administrace

a vypláceny fi nanční prostředky v  rámci podpůrných

programů PGRLF, jejichž poskytování (přijímání a pro-

jednávání žádostí) bylo v  minulých letech ukončeno.

Zejména se jedná o programy podpory úroků z  pro-

vozních úvěrů (v rámci tzv. provozních nebo krizových

programů) nebo podpory úroků z  úvěrů určených

na nákup půdy (program Investice – půda a program

Podpora nákupu půdy). V rámci administrace provozních programů byla ještě v 1. pololetí roku 2012 vydávána ruči-telská prohlášení k dříve schváleným žádostem o garance.

46

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Výsledky PGRLF, a. s. – stav k 31. 12. 2012

Podle typu

organizace

Počet

žádostí

Z toho

schváleno

Výše

podporovaných

úvěrů

(tis. Kč)

Vydané

garance

(tis. Kč)

Přislíbené

podpory

(tis. Kč)

Podle typu

organizace

SHR 18 697 17 472 28 026 266 6 129 411 5 301 558 4 626 195

s. r. o. 8 690 8 000 26 266 370 7 581 877 4 198 953 3 885 462

a. s. 10 242 9 735 56 368 351 12 118 682 8 039 409 7 590 609

ZD 9 374 8 977 33 488 664 7 957 356 5 401 781 5 148 505

Ostatní 268 232 1 080 225 213 718 145 058 136 934

ČR celkem 47 271 44 416 145 229 876 34 001 044 23 086 759 21 387 705

ProgramyPočet

žádostí

Z toho

schváleno

Výše

podporovaných

úvěrů

(tis. Kč)

Vydané

garance

(tis. Kč)

Přislíbené

podpory

(tis. Kč)

Podle typu

organizace

Provoz 8 598 8 210 28 629 515 7 283 123 2 518 930 2 525 176

Vyrovnání

úrokového

zatížení

1 068 1 029 4 642 690 1 717 558 87 304 87 013

Krize – Provoz 940 895 4 610 006 879 719 110 370 81 426

Krize –

Zpracovatel-

Provoz

140 122 3 058 200 782 750 47 874 36 930

Krize – PKF 6 2 28 000 25 670 1 264 1 534

Krize – Půda 303 283 485 519 0 34 519 18 130

LFA 419 410 808 578 720 098 59 456 59 464

Investice celkem 34 711 32 510 88 204 834 19 561 628 18 269 474 16 610 411

Zemědělec 8 579 7 770 31 067 493 16 009 660 10 057 289 10 207 603

I – zemědělec 24 510 23 384 53 625 241 3 300 201 7 301 071 5 796 451

I – zpracovatel 37 27 337 083 39 895 53 196 53 330

I – odbytová

organizace10 6 205 750 67 693 35 840 35 390

I – hygiena 27 19 546 096 144 179 113 675 113 232

I – půda 1 548 1 304 2 423 171 0 708 403 404 405

Export 122 90 7 114 725 0 405 329 405 326

Lesy 71 61 294 356 52 468 44 512 46 874

Služby 536 475 3 782 088 2 780 912 1 233 933 1 241 616

Restituent 14 13 17 869 0 3 487 3 487

Nabyvatel 30 22 34 373 34 193 0 0

TOZ 212 196 544 149 162 925 0 0

Krmné obilí 101 98 2 974 974 0 270 307 270 317

Celkem 47 271 44 416 145 229 876 34 001 044 23 086 759 21 387 705

47

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

ProgramyPočet

žádostí

Z toho

schváleno

Výše

podporovaných

úvěrů

(tis. Kč)

Vydané

garance

(tis. Kč)

Přislíbené

podpory

(tis. Kč)

Podle typu

organizace

Krajina 1) 4 220 3 963

Mládí 1) 6 264 5 897

Agroregion 1) 1 841 1 702

Povodně 1) 450 439

KPV 1) 1 1

Skot 1) 634 589

Pramen: PGRLF, a. s.Poznámky: 1) Tyto programy nejsou zahrnuty do součtu ČR celkem.

Přehled o úhradách ze záruky v roce 2012

ProgramyPočet

žádostí

Celková garance

(tis. Kč)

Úhrady ze záruky

Uhrazeno (tis. Kč) Vráceno (tis. Kč)

I – Zemědělec 2 0 0 26

Provoz 0 0 0 17

Nabyvatel 0 0 0 423

Služby 0 0 0 1 084

TOZ 0 0 0 21

Zemědělec 0 18 275 18 275 10 433

Celkem 2 18 275 18 275 12 004

Pramen: PGRLF, a. s.Poznámka: TOZ = Trvale se obracející zásoby.

Přehled pojištění podle podprogramů v roce 2012

PodprogramPočet schvál.

žádostí

Pojistné

( tis.Kč)

Výše podpory

(Kč)

Výše podpory

(%)

Ostatní plodiny 670 715 441 121 625 17

Speciální plodiny 82 210 234 105 117 50

Hospodářská zvířata 343 158 557 63 423 40

Lesní školky 1 213 66 30

Celkem 1 096 1 084 451 290 231 26,76

Pramen: PGRLF, a.s.Poznámka: Hodnoty jsou uvedeny k 31. 12. 2011, k uvedenému datu bylo z podaných žádostí schváleno 1 096 smluv na jednotlivé programy pojištění, další jsou průběžně schvalované.

48

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Změny národní a evropské legislativy v roce 2012

Národní legislativa

Legislativní změny v  právních předpisech, které se bez-prostředně týkají Ministerstva zemědělství, publikované ve Sbírce zákonů v období od 1. 1. 2012 do 1. 3. 2013 (roz-dělené podle jednotlivých oblastí):

Ekonomické nástroje k podpoře

podnikatelských aktivit v zemědělství

Zákon č. 236/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahův oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zá-kona č. 109/2009 Sb. (pozn.: účinnost předpisu od 1. 8. 2012)

Ochrana zvířat proti týrání

Zákon č. 359/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve  zně-ní pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správ-ních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozděj-ších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 1. 1. 2013, část od 11. 7. 2013)

Vyhláška č. 78/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochra-nu hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 1. 4. 2012)

Vyhláška č. 418/2012 Sb., o ochraně zvířat při usmrco-vání (pozn.: účinnost předpisu od 1. 1. 2013)

Vyhláška č. 419/2012 Sb., o ochraně pokusných zvířat

(pozn.: účinnost předpisu od 1. 1. 2013)Vyhláška č. 21/2013 Sb., o stanovení podmínek při cho-

vu psů a koček (pozn.: účinnost předpisu od 30. 1. 2013)Vyhláška č. 22/2013 Sb., o vzdělávání na úseku ochrany

zvířat proti týrání (pozn.: účinnost předpisu od 30. 1. 2013)

Potravinářská výroba

Nařízení vlády č. 317/2012 Sb., kterým se stanoví formulář dokladu o původu některých druhů lihu, desti-látu a  některých druhů lihovin (pozn.: účinnost předpisu od 27. 9. 2012)

Vyhláška č. 182/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 333/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcícha o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 1. 8. 2012)

Vyhláška č. 316/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 344/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky na tabákové výrobky (pozn.: účinnost předpisu od 1. 1. 2013)

Půda, Pozemkový fond, Státní pozemkový úřad

a pozemkové úpravy

Zákon č. 74/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských

a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z pře-vodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemko-vém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 1. 4. 2012)

Zákon č. 75/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 12. 3. 2012)

Zákon č. 462/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 21. 12. 2012)

Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů (pozn.: účinnost předpisu od 1. 1. 2013)

Vyhláška č. 412/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 412/2008 Sb., o stanovení seznamu katastrálních úze-mí s přiřazenými průměrnými základními cenami země-dělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 1. 1. 2013)

Rostlinné komodity

Zákon č. 54/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěs-tovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 1. 3. 2012)

Zákon č. 199/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně někte-rých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živ-nostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon  o  vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 1. 7. 2012, část od 1. 1. 2013 a část od 1. 1. 2014)

Vyhláška č. 103/2012 Sb., kterou se mění vyhláška Mi-nisterstva zemědělství č. 221/2002 Sb., kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti Ústředního kontrolního a zku-šebního ústavu zemědělského, ve znění pozdějších před-pisů (pozn.: účinnost předpisu od 1. 4. 2012)

Vyhláška č. 129/2012 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu (pozn.: účin-nost předpisu od 18. 4. 2012)

Vyhláška č. 179/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 325/2004 Sb., k provedení zákona o ochraně chmele (pozn.: účinnost předpisu od 30. 5. 2012)

Vyhláška č. 290/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 449/2006 Sb., o stanovení metodik zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty odrůd, ve znění poz-dějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 30. 9. 2012)

Vyhláška č. 305/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 323/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 19. 9. 2012)

49

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Vyhláška č. 27/2013 Sb., kterou se mění vyhláška Mi-nisterstva zemědělství č. 221/2002 Sb., kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti Ústředního kontrolního a zku-šebního ústavu zemědělského, ve znění pozdějších před-pisů (pozn.: účinnost předpisu od 1. 3. 2013)

Rostlinolékařská péče

Zákon č. 199/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně někte-rých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živ-nostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č.  321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon  o  vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 1. 7. 2012, část od 1. 1. 2013 a část od 1. 1. 2014)

Vyhláška č. 32/2012 Sb., o přípravcích a dalších pro-středcích na ochranu rostlin (pozn.: účinnost předpisu od 1. 2. 2012)

Vyhláška č. 33/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/2004 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organis-mů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin (pozn.: účinnost předpisu od 30. 1. 2012)

Vyhláška č. 204/2012 Sb., o technických požadavcích pro pověření referenční laboratoře (pozn.: účinnost před-pisu od 1. 7. 2012)

Vyhláška č. 205/2012 Sb., o obecných zásadách in-tegrované ochrany rostlin (pozn.: účinnost předpisu od 1. 1. 2014)

Vyhláška č. 206/2012 Sb., o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky (pozn.: účinnost předpisu od 1.7.2012)

Vyhláška č. 207/2012 Sb., o profesionálních zařízeních pro aplikaci přípravků a o změně vyhlášky č. 384/2011 Sb., o technických zařízeních a o označování dřevěného obalového materiálu a o změně vyhlášky č. 334/2004 Sb., o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin (pozn.: účinnost předpisu od 1. 7. 2012)

Vyhláška č. 326/2012 Sb., kterou se mění vyhláš-ka č. 32/2012 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin (pozn.: účinnost předpisu od 1. 11. 2012)

Vyhláška č. 327/2012 Sb., o ochraně včel, zvěře, vod-ních organismů a dalších necílových organismů při pou-žití přípravků na ochranu rostlin (pozn.: účinnost předpisu od 1. 11. 2012)

Vyhláška č. 328/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 328/2004 Sb., o evidenci výskytua hubení škodlivých or-ganismů ve skladech rostlinných produktů a o způsobech zjišťovánía regulace jejich výskytu v zemědělských veřej-ných skladech a skladech Státního zemědělského inter-venčního fondu, ve znění vyhlášky č. 380/2011 Sb. (pozn.: účinnost předpisu od 1. 11. 2012)

Rybářství

Zákon č. 237/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestup-

cích, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpi-su od 1. 9. 2012)

Strukturální politika a ekologie v zemědělství

Nařízení vlády č. 61/2012 Sb., kterým se mění naříze-ní vlády č. 87/2010 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování platby na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka, ve znění nařízení vlády č. 369/2010 Sb., a nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách prová-dění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozděj-ších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 1. 3. 2012)

Nařízení vlády č. 106/2012 Sb., kterým se mění na-řízení vlády č. 147/2008 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 1. 4. 2012)

Nařízení vlády č. 108/2012 Sb., kterým se mění na-řízení vlády č. 53/2009 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na lesnicko-environmentální opatření, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 1. 4. 2012)

Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitel-ných oblastí a akčním programu (pozn.: účinnost předpisu od 1. 8. 2012, část od 1. 1. 2014)

Nařízení vlády č. 263/2012 Sb., kterým se mění naříze-ní vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroen-vironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 1. 8. 2012)

Vyhláška č. 80/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 16/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zá-kona o ekologickém zemědělství (pozn.: účinnost předpisu od 1. 4. 2012)

Státní zemědělský intervenční fond

Nařízení vlády č. 60/2012 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory zeměděl-cům. (pozn.: účinnost předpisu od 1. 3. 2012)

Nařízení vlády č. 61/2012 Sb., kterým se mění naříze-ní vlády č. 87/2010 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování platby na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka, ve znění nařízení vlády č. 369/2010 Sb., a nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách prová-dění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozděj-ších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 1. 3. 2012)

Nařízení vlády č. 106/2012 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 147/2008 Sb., o stanovení podmínek pro poskyto-vání dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 1. 4. 2012)

Nařízení vlády č. 107/2012 Sb., kterým se mění naříze-ní vlády č. 112/2008 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 1. 4. 2012)

Nařízení vlády č. 108/2012 Sb., kterým se mění na-řízení vlády č. 53/2009 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na lesnicko-environmentální opat-ření, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 1. 4. 2012)

50

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Nařízení vlády č. 258/2012 Sb., kterým se mění naříze-ní vlády č. 245/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu s vínem, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 1. 8. 2012)

Nařízení vlády č. 263/2012 Sb., kterým se mění naříze-ní vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroen-vironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 1. 8. 2012)

Nařízení vlády č. 264/2012 Sb., kterým se mění naříze-ní vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor, ve znění nařízení vlády č. 369/2010 Sb. (pozn.: účinnost předpisu od 1. 8. 2012)

Nařízení vlády č. 308/2012 Sb., kterým se mění naříze-ní vlády č. 244/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek pro uplatňování dávky v odvětví mléka a mléčných výrob-ků v rámci společné organizace trhu s mlékem a mléčný-mi výrobky, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 3. 10. 2012)

Nařízení vlády č. 309/2012 Sb., kterým se mění naříze-ní vlády č. 318/2008 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou, ve znění nařízení vlády č. 215/2010 Sb. (pozn.: účinnost předpisu od 1. 10. 2012)

Nařízení vlády č. 332/2012 Sb., kterým se mění naříze-ní vlády č. 112/2008 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 15. 10. 2012)

Nařízení vlády č. 448/2012 Sb., kterým se mění naříze-ní vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor, ve znění pozdějších předpisů, a některá související nařízení vlády (pozn.: účinnost předpisu od 1. 1. 2013)

Veterinární péče

Zákon č. 359/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správ-ních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozděj-ších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 1. 1. 2013, část od 11. 7. 2013)

Vyhláška č. 26/2012 Sb., kterou se stanoví výše pau-šální částky nákladů spojených s vytištěním veterinární-ho osvědčení k vývozu a výše paušální částky nákladů spojených s prováděním pohraniční veterinární kontroly (pozn.: účinnost předpisu od 24. 1. 2012)

Vyhláška č. 51/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 291/2003 Sb., o zákazu podávání některých látek zví-řatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, a o sle-dování (monitoringu) přítomnosti nepovolených látek, reziduí a látek kontaminujících, pro něž by živočišné pro-dukty mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u zvířat a v jejich produktech, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 1. 3. 2012)

Vyhláška č. 160/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 427/2008 Sb., o stanovení výše náhrad výdajů za od-

borné úkony vykonávané v působnosti Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ústavu pro státní kontrolu veteri-nárních biopreparátů a léčiv (pozn.: účinnost předpisu od 25. 5. 2012)

Vyhláška č. 161/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 1. 7. 2012)

Vyhláška č. 291/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 94/2010 Sb., o některých veterinárních a hygienických požadavcích na přepravu a zpracování vedlejších živočiš-ných produktů (pozn.: účinnost předpisu od 1. 10. 2012)

Vyhláška č. 342/2012 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochra-ně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a od-borné způsobilosti k výkonu některých odborných vete-rinárních činností (pozn.: účinnost předpisu od 1. 11. 2012)

Vyhláška č. 416/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obcho-dování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich do-vozu ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 1. 12. 2012)

Vyhláška č. 2/2013 Sb., o obsahových náležitostech žá-dosti o povolení domácí porážky skotu mladšího 24 mě-síců nebo jelenovitých z farmového chovu a obsahových náležitostech jejího ohlašování (pozn.: účinnost předpisu od 7. 1. 2013)

Vyhláška č. 34/2013 Sb., o veterinárních požadavcích na porážení krokodýlů a další zpracování masa a živočiš-ných produktů pocházejících z krokodýlů (pozn.: účinnost předpisu od 1. 3. 2013)

Vodní hospodářství

Vyhláška č. 105/2012 Sb., o stanovení veřejných přísta-vů, ve kterých se rozrušují ledové celiny (pozn.: účinnost předpisu od 1. 4. 2012)

Vyhláška č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činnos-tí souvisejících se správou vodních toků (pozn.: účinnost předpisu od 1. 6. 2012)

Živočišné komodity

Vyhláška č. 25/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 356/2008 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění poz-dějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 8. 2. 2012)

Evropská legislativa

Úvodem je nutné připomenout, že v  roce 2012 byly právní akty institucí EU z  hlediska procesního přijímány pouze plně v souladu s Lisabonskou smlouvou, tj. řádným legislativním postupem Evropským parlamentem a Ra-dou, nebo dle článku 290, resp. článku 291 SFEU.

V září 2012 Komise přijala návrh s cílem uplatnit nová pravidla zveřejňování informací o  příjemcích fi nančních prostředků z fondů EU pro zemědělství. Tuto revizi práv-ních předpisů uspíšil rozsudek Soudního dvora z roku 2010, který zrušil část nařízení Komise (ES) č. 259/2008, zejména pokud jde o zveřejňování informací o jednot-livých příjemcích prostředků ze zemědělských fondů. Tento návrh zohledňuje právní omezení, která souvisejí

51

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

s  ochranou osobních údajů. V prosinci Komise přijala druhou zprávu o vývoji situace na trhu a podmínkách pro hladké postupné ukončení režimu mléčných kvót dle požadavku Rady v  rámci reformy SZP v  roce 2008. Ve zprávě se uvádí, že tzv. „hladké ukončení“ probíhá řádně: ve velké většině členských států už kvóty nejsou důležité pro omezování výroby a cena kvóty (zaplace-né zemědělci žádajícími o dodatečné kvóty) již dosáhla nuly nebo se nule blíží. Přijímání právních předpisů EU se v kontinuálním duchu zaměřovala také na řešení stávají-cích i budoucích problémů: zabezpečení potravin, změny klimatu, udržitelné využívání přírodních zdrojů, vyvážený rozvoj venkova, pomoc zemědělskému odvětví, aby moh-lo čelit následkům hospodářské krize a vyšší kolísavosti cen zemědělských produktů, na podporu inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění v souladu se strategií Evropa 2020.

V  říjnu 2011 byl představen tzv. legislativní balíček k budoucí podobě SZP, přičemž legislativní návrhy se za-měřují na přímé platby, rozvoj venkova, společnou orga-nizaci trhů a horizontální otázky. Diskuse k  legislativním návrhům v roce 2012 intenzivně probíhaly pod patrona-cí dánského a kyperského předsednictví v  rámci všech formací pracovních orgánů Rady EU a  rovněž na půdě Evropského parlamentu. V  březnu 2013 Rada dosáhla společného postoje k  legislativním návrhům k  budoucí podobě SZP. Uzavření diskusí mezi institucemi se očekává v průběhu letošního roku.

Cílem dalších přijímaných právních aktů týkajících se otázek Společné zemědělské politiky bylo posílení eko-nomické a ekologické konkurenceschopnosti zeměděl-ského odvětví, podpora inovací, boj proti změně klimatu, podpora zaměstnanosti i růstu v zemědělských oblastech a  transparentnější a účinnější pravidla v oblasti země-dělství. V  oblasti jednotlivých zemědělských komodit byly přijaty právní akty – prováděcí nařízení Komise (EU) č. 569/2012 ze dne 28. června 2012 o dočasném po-zastavení dovozních cel na některé obiloviny pro  hos-podářský rok 2012/13; prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1115/2012 ze dne 28. listopadu 2012 o dočasném po-zastavení dovozních cel na některé obiloviny pro hospo-dářský rok 2012/13; nařízení EP a Rady (EU) č. 261/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o smluvní vztahy v odvětví mlé-ka a mléčných výrobků (tzv. mléčný balíček); prováděcí nařízení Komise (EU) č. 511/2012 ze dne 15. června 2012 o oznámeních týkajících se organizací producentů a mezi-oborových organizací a o smluvních jednáních a vztazích stanovených nařízením Rady (ES) č. 1234/2007 v odvětví mléka a mléčných výrobků; nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 880/2012 ze dne 28. června 2012 dopl-ňující nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o nadná-rodní spolupráci a smluvní jednání organizací producen-tů v odvětví mléka a mléčných produktů; nařízení, týkající se dovozních cel na některé obiloviny pro hospodářský rok 2012/131. V rámci problematiky přímých plateb byla

přijata tato nařízení: prováděcí Nařízení Komise (EU) č. 776/2012 ze dne 27. srpna 2012 o zálohách přímých plateb uvedených v příloze I nařízení Rady (ES) č. 73/2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, jež mají být vyplaceny od 16. října 2012; nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 671/2012 ze dne 11. červen-ce 2012, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o poskytování přímých plateb zemědělcům v roce 2013; prováděcí nařízení Komise (EU) č. 129/2013 ze dne 14. února 2013 o změně nařízení (ES) č. 1121/2009, pokud jde o přechodnou vnitrostátní podporu, která má být zemědělcům poskytována v roce 2013, a nařízení (ES) č. 1122/2009, pokud jde o snížení související s dobrovol-nou úpravou přímých plateb v roce 2013. V oblasti ekolo-

gického zemědělství a biopotravin bylo vydáno nařízení Komise (EU) č. 203/2012 ze dne 8. března 2012, kterým se mění nařízení (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví pro-váděcí  pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o prováděcí pravidla pro ekologickou produkci vína. Tímto nařízením se po několikaletém úsilí podařilo sta-novit pravidla pro zpracování ekologicky vypěstovaných hroznů na biovíno. Přijetí nařízení umožnilo označování biovín podle stejných pravidel, podle kterých jsou ozna-čovány ostatní biopotraviny. Nařízení nabylo účinnosti dne 1. 8. 2012.

V oblasti rozvoje venkova bylo v  roce 2012 přija-to prováděcí nařízení Komise (EU) č. 937/2012 ze dne 12. října 2012, kterým se mění nařízení (ES) č. 1122/2009 a (EU) č. 65/2011, pokud jde o metodu určování použitel-né úrokové sazby na neoprávněně vyplacené částky, kte-ré mají být získány zpět od příjemců režimů přímých pod-por pro zemědělce podle nařízení Rady (ES)  č. 73/2009, podpory pro rozvoj venkova podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 a podpory pro odvětví vína podle nařízení Rady (ES) č. 1234/2007.

V rámci zemědělských fondů bylo přijato několik dů-ležitých dokumentů: Zpráva Komise Evropskému par-lamentu a Radě o výdajích EZZF – Systém včasného va-rování č. 6-7/2012; 2012/336/EU: Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 22. června 2012, kterým se z fi nancování Evropské unie vylučují některé výdaje vynaložené člen-skými státy v rámci záruční sekce Evropského zeměděl-ského orientačního a záručního fondu (EZOZF), v rám-ci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV); 2012/500/EU: prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 6. září 2012, kterým se z  fi nancování Ev-ropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené člen-skými státy v rámci záruční sekce Evropského zeměděl-ského orientačního a záručního fondu (EZOZF), v rám-ci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV).

1 Pozn.: vůbec první právní akt, který byl Komisí přijat na základě čl. 290 Smlouvy o fungování Evropské unie.

52

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

V oblasti bezpečnosti potravin, potravinářské legis-

lativy a tabákových výrobků byly přijaty tyto právní akty: směrnice Komise 2012/9/EU ze dne 7. března 2012, kterou se mění příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/37/ES o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/12/EU ze dne 19. dubna 2012, kterou se mění směrnice Rady 2001/112/ES o ovocných šťávách a některých podobných produktech určených k  lidské spotřebě, nařízení 16/2012/EU, kterým se mění příloha II nařízení 853/2004/ES, pokud jde o požadavky na zmrazené potraviny živočišného původu určené k lid-ské spotřebě; nařízení 252/2012/EU, kterým se stanoví metody odběru vzorků a analýzy pro úřední kontrolu ob-sahu dioxinů, PCB s dioxinovým efektem a PCB bez dioxi-nového efektu v některých potravinách a kterým se ruší nařízení 1883/2006/ES; nařízení 277/2012/EU, kterým se mění přílohy I a II směrnice 2002/32/ES, pokud jde o ma-ximální obsahy a akční prahy dioxinů a polychlorovaných bifenylů; prováděcí nařízení 489/2012/EU, kterým se sta-noví prováděcí pravidla k článku 16 nařízení 1925/2006/ES o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dal-ších látek do potravin; prováděcí rozhodnutí 2012/347/EU o povolení uvedení produktů, které obsahují gene-ticky modifi kovanou sóju MON 87701 × MON 89788 (MON-77Ø1-2 × MON-89788-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení 1829/2003/ES; naříze-ní 594/2012/EU, kterým se mění nařízení 1881/2006/ES, pokud jde  o  maximální limity kontaminujících látek ochratoxinu A, PCB bez dioxinového efektu a melaminu v potravinách; prováděcí nařízení 788/2012/EU o koordi-novaném víceletém kontrolním programu Unie pro roky 2013, 2014 a 2015 s cílem zajistit dodržování maximál-ních limitů reziduí pesticidů v potravinách rostlinného a živočišného původu a  na  jejich povrchu a vyhodnotit expozici spotřebitelů těmto reziduím pesticidů; provádě-cí nařízení 1235/2012/EU, kterým se mění příloha I naříze-ní 669/2009/ES, kterým se provádí nařízení 882/2004/ES, pokud jde o zesílené úřední kontroly dovozu některých krmiv a  potravin jiného než živočišného původu; naří-zení 1183/2012/EU, kterým se mění a  opravuje nařízení 10/2011/EU o materiálech a předmětech z plastů urče-ných pro styk s potravinami.

V  oblasti krmiv bylo přijato: nařízení Komise (EU) č. 225/2012 ze dne 15. března 2012, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005, pokud jde o schvalování provozů, které uvá-dějí na trh výrobky získané z rostlinných olejů a směsné tuky k  použití v krmivech, a pokud jde o zvláštní poža-davky na výrobu, skladování a přepravu olejů, tuků a výrobků z nich získaných a na zkoušení obsahu dioxinů v nich; prováděcí nařízení Komise (EU) č. 451/2012 ze dne 29. května 2012 týkající se stažení některých doplňkových látek patřících do funkční skupiny doplňkových látek k silážování z  trhu; nařízení Komise (EU) č.  744/2012 ze dne 16. srpna 2012, kterým se mění přílohy I a II směr-nice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy arsenu, fl uoru, olova, rtuti, endo-sulfanu, dioxinů, Ambrosia spp., diclazurilu a lasalocidu

sodného A a o akční prahy pro dioxiny, a v oblasti hnojiv: nařízení Komise (EU) č. 223/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 o hnojivech za účelem přizpůsobení pří-loh I a IV technickému pokroku, kterým je novelizováno nařízení ES č. 2003/2003.

V oblasti ochrany proti škodlivým organismům byly přijaty tzv. prováděcí předpisy – rozhodnutí Komise k platným fytosanitárním předpisům a týkaly se fi nanč-ních příspěvků členských států, dovozních dočasných odchylek, mimořádných opatření proti zavlečení a šíření určitých škodlivých organismů a změn v chráněných zó-nách. V oblasti přípravků na ochranu rostlin byly v prů-běhu roku 2012 prováděcími nařízeními Komise schvá-lené nové účinné látky či  upraveny podmínky schválení v prováděcím nařízení (EU) č. 540/2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o seznam schválených účinných látek.

Ve veterinární oblasti byly v roce 2012 přijaty dvě směrnice, které se vztahují k nákazám u  zvířat, a to směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/5/EU ze dne 14. března 2012, kterou se mění směrnice Rady 2000/75/ES, pokud jde o očkování proti katarální horeč-ce ovcí a prováděcí směrnice Komise 2012/31/EU ze dne 25. října 2012, kterou se mění příloha IV  směrnice Rady 2006/88/ES, pokud jde o seznam druhů ryb vnímavých k virové hemoragické septikémii a odstranění položky týkající se epizootického vředového syndromu. Ke změ-ně směrnic však došlo i nařízeními a rozhodnutími, mezi nejvýznamnější patří změny směrnic provedené prová-děcím nařízením Komise (EU) č. 176/2012 ze dne 1. břez-na 2012, kterým se mění přílohy B, C a D směrnice Rady 90/429/EHS, pokud jde o veterinární požadavky v  sou-vislosti s brucelózou a Aujeszkyho chorobou, provádě-cím rozhodnutím Komise 2012/253/EU ze dne 10. květ-na 2012, kterým se mění příloha II směrnice Rady 2004/68/ES, pokud jde o základní obecná kritéria pro úze-mí považovaná za prostá katarální horečky ovcí a prová-děcím rozhodnutím Komise 2012/737/EU ze dne 27. lis-topadu 2012, kterým se mění přílohy I a II směrnice Rady 82/894/EHS o hlášení chorob zvířat ve  Společenství. Dále byly přijato nařízení Komise (EU) č. 200/2012 ze dne 8. března 2012 o  cíli Unie zaměřeném na  snížení výsky-tu Salmonella enteritidis a Salmonella typhimurium u hejn brojlerů, jak je  stanoveno v nařízení Evropského par-lamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, nařízení Komise (EU) č. 1190/2012 ze dne 12. prosince 2012 o cíli Unie zaměře-ném na snížení výskytu Salmonella Enteritidis a Salmonella Typhimurium v hejnech krůt, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, nařízení Komise (EU) č. 1064/2012 ze dne 13. listopadu 2012, kte-rým se mění příloha X nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, pokud jde o seznam rychlých testů, prováděcí nařízení Komise (EU) č. 456/2012 ze dne 30. května 2012, kterým se mění nařízení (ES) č. 1266/2007 o prováděcích předpisech ke směrnici Rady 2000/75/ES, co se týče tlumení, sledování, dozoru a omezení přesu-nů některých zvířat vnímavých druhů ve vztahu ke ka-tarální horečce ovcí; a hygieny potravin (nařízení Komise (EU) č. 16/2012 ze dne 11. ledna 2012, kterým se mění

53

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

příloha II nařízení Evropského parlamentu a  Rady (ES) č. 853/2004, pokud jde o požadavky na zmrazené potraviny živočišného původu určené k lidské spotřebě). Byly přijaty také předpisy, které upravují problematiku obchodování mj. se zárodečnými produkty (prováděcí rozhodnutí Komi-se 2012/137/EU ze dne 1. března 2012 o dovozu spermatu prasat do Unie, prováděcí rozhodnutí Komise 2012/411/EU ze dne 17.  července 2012, kterým se mění rozhodnutí 2010/472/EU, pokud jde o veterinární předpisy týkající se virů skupiny Simbu a  epizootického hemoragického onemocnění, prováděcí rozhodnutí Komise 2012/414/EU ze  dne 17. července 2012, kterým se mění přílohy I až IV rozhodnutí 2006/168/ES, pokud jde  o některé poža-davky na veterinární osvědčení pro dovoz embryí skotu do Unie, prováděcí rozhodnutí Komise 2012/415/EU ze dne 18. července 2012, kterým se mění prováděcí roz-hodnutí 2011/630/EU, pokud jde o veterinární požadavky týkající se katarální horečky ovcí a virů Simbu) a směs-nými produkty (nařízení Komise (EU) č. 28/2012 ze dne 11. ledna 2012, kterým se stanoví požadavky na osvědče-ní pro dovoz některých do Unie a tranzit těchto produk-tů přes Unii a kterým se mění rozhodnutí 2007/275/ES a nařízení (ES) č. 1162/2009 a prováděcí nařízení Komise (EU) č. 468/2012 ze dne 1. června 2012, kterým se mění nařízení (EU) č. 28/2012, kterým se stanoví požadavky na osvědčení pro dovoz některých směsných produktů do Unie a tranzit těchto produktů přes Unii).

Dále byly přijaty také předpisy, které upravují proble-matiku vedlejších produktů živočišného původu (nařízení Komise (EU) č. 1063/2012 ze dne 13. listopadu 2012, kte-

rým se mění nařízení (EU) č. 142/2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišné-ho původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice a prováděcí na-řízení Komise (EU) č. 1097/2012 ze dne 23. listopadu 2012, kterým se mění, pokud jde o odesílání vedlejších produk-tů živočišného původu a získaných produktů mezi člen-skými státy, nařízení (EU) č. 142/2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočiš-ného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, po-kud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veteri-nárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice).

V roce 2011 Komise navrhla zásadní reformu Společ-

né rybářské politiky, která se v roce 2012 projednávala v  Evropském parlamentu, v Radě a mezi zúčastněnými stranami. Reforma usiluje o obnovu prosperity v odvětví rybolovu, ukončení jeho závislosti na dotacích a stimula-ci zaměstnanosti a růstu v pobřežních oblastech. V  roce 2012 byla také vyhlášena tzv. nulová tolerance k nezákon-nému rybolovu. V roce 2013 se jako tzv. balíček – Reforma Společné rybářské politiky, předpokládá přijetí následu-jících 3 nařízení: nařízení EP a rady o Společné rybářské politice, nařízení EP a Rady o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a  akvakultury, nařízení EP a Rady o Evropském námořním a rybářském fondu EMFF.

54

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA

ROSTLINNÁ VÝROBA

Výrobní faktory RV

Počasí

Rok 2012 lze charakterizovat na základě vyhodnocených dat jako teplotně nadprůměrný a srážkově průměrný. V roce 2012 spadlo 695 mm srážek, tedy o 21 mm více než je dlouhodobý normál, celkem 103 %. (Pro srovnání v roce 2011 spadlo na území ČR v průměru 627 mm srá-žek, což je o 47 mm méně než činí dlouhodobý normál srážek (674 mm)). Průměrná roční teplota v roce 2012 byla 8,3 oC, tj. o 0,8 oC více než je dlouhodobý normál, ale byla oproti roku 2011 nižší o 0,2 oC, přestože celých devět měsíců bylo teplotně nadnormálních. (Průměrná roční teplota pro území ČR činila v předchozím roce 2011 8,5 oC, byla tedy o 1,0 oC vyšší než je dlouhodobý normál let 1961–1990). Rozložení srážek během roku bylo ne-rovnoměrné, první polovina roku byla na srážky chudší a teplotně nadnormální. Nejvíce srážek spadlo v lednu a dále až  ve  druhé  polovině  roku  –  v  létě  v  červen-ci, dále v říjnu a v prosinci, vyšší úhrny byly také v červnu a v srpnu, ale v těchto měsících úhrny srážek pouze do-sáhly nebo se přiblížily dlouhodobému normálu za refe-renční období 1961–1990.

V zimním období (koncem ledna a v první polovině února) byly porosty ozimých plodin na lokalitách v nižších polohách bez sněhové pokrývky poškozeny holomrazy. Porosty ozimů byly vystaveny především dlouhodobé-mu suchu v podzimních měsících a pokračujícímu opět v jarních měsících, nebo stresujícím podmínkám střídání chladných a teplých period na jaře během vegetace. Po-rosty ozimého ječmene byly poškozeny více než poros-ty ozimé pšenice, vlivem extrémních podmínek se velmi výrazně projevila odrůdová odolnost pšenic a ječmenů k mrazům. Výrazné rozdíly v přezimování byly také způ-sobeny odlišným způsobem zpracování půdy, porosty na půdách s klasickým způsobem zpracování přezimova-ly lépe. Poškozeny byly rovněž i porosty řepky ozimé, ale méně než ozimé pšenice. Nejlépe přezimovaly porosty řepky, které byly na podzim ošetřeny morforegulátory. Rostliny řepky měly většinou mrazy zničenou část listů v růžici, poškozené kořeny a popraskané stonky. U takto oslabených rostlin mohlo následně docházet k sekundár-nímu napadení houbovými patogeny. Později seté plodi-ny byly vlivem sucha obecně slabší, rostliny špatně od-nožovaly a hůře přezimovaly. Rostliny, které zimu přežily, měly částečně a někdy i silněji poškozené listy a následně špatně regenerovaly. Ve velkém počtu případů byly silně poškozené a mezerovité porosty přesety jařinami nebo zaorány a vysety náhradní plodiny. Zaorávky ozimé pše-nice a ječmene představovaly celkem 8 % ploch, což je přibližně téměř 70 000 ha, zaorávky žita a triticale byly nevýznamné. Největší zaorávky u pšenice byly v krajích:

Zlínském 19  %,  Olomouckém 17 %, Moravskoslezském 16 %, Pardubickém 13 %, Jihomoravském 11 %. Velký podíl zaorávek ozimého ječmene byl v krajích Jihomoravském 37 %, Zlínském 25 %, Olomouckém 17 %, Pardubickém 11 %. V Karlovarském, Libereckém kraji a na Vysočině byly zaorávky nevýznamné, protože porosty v oblastech se sněhovou pokrývkou nebyly poškozené. Nástup jara byl velmi rychlý, vyznačoval se vysokými teplotami a mini-málními srážkami. Vegetace byla proto ve značném vývo-jovém předstihu oproti předchozím rokům, což bylo mož-né sledovat na nárůstu hodnot sum efektivních teplot. Po-dobně jako ozimy i jařiny vlivem sucha špatně vzcházely a odnožovaly, vytvořené odnože odumíraly, vzešlé porosty byly velmi nevyrovnané. Nejvíce byly poškozeny suchem polní plodiny v Jihomoravském kraji, zvláště Břeclavsko, část Hodonínska a Znojemska a jižní části okresu Vyš-kov a Brno, v menší míře i další kraje. Poškozeno suchem zde bylo až 25 % ploch obilnin. Během velikonočních svátků (8.–9. 4.) však došlo k výrazným poklesům teplot a následnému poškození některých plodin jarními mrazy (např. teplomilných, časně kvetoucích ovocných druhů). Výskyt extrémních meteorologických situací však pokra-čoval i během měsíce května, kdy brzy po období tzv. „ledových  mužů“  (17.–18.  5.)  došlo  opět   k silnému po-škození mnoha teplomilných polních (mák, cukrovka, slu-nečnice, kukuřice) i speciálních plodin (plodová zelenina; ovocné dřeviny a réva v kritickém období rašení, kvetení nebo tvorby plodů) neobvykle pozdními jarními mra-zy. Porosty polních plodin musely být proto v některých lokalitách opět přesety, u ovocných druhů a révy byla v některých regionech úplně zničena nebo výrazně poško-zena nejen násada květů nebo plodů, ale zmrzly dokonce i letorosty. Lokální přízemní mrazy se vyskytly dokonce ješ-tě počátkem června (6. 6.). Srážkově defi citní průběh jara s přetrvávajícím a prohlubujícím se suchem v rozhodují-cím období pro tvorbu výnosových prvků, tj. především ve fázích růstu praporcového listu, metání a kvetení, opět negativně ovlivnil výnos i kvalitu obilnin. Počátek léta byl charakterizován střídáním chladnějších a extrémně tep-lých období a výskytem srážek bouřkového charakteru. Srážky byly četnější na území Čech. Porosty na mnoha lo-kalitách byly poškozeny přívalovými dešti, někde i lokál-ním krupobitím. Měsíc červenec byl srážkově nadnormál-ní. Četné a vydatné srážky negativně ovlivňovaly sklizeň obilnin, často docházelo k poléhání a porůstání poros-tů, k nárůstu černí a snížení kvality zrna. Sklizeň obilnin musela být na mnoha lokalitách oddálena. V důsledku těchto nepříznivých podmínek v době sklizně docházelo ke značným výnosovým ztrátám. Sklizeň pšenice ozimé a ozimého ječmene proběhla na většině území do kon-ce srpna, jen v některých oblastech (např. Plzeňský kraj) se protáhla až do počátku září, rovněž i sklizeň ovsa, žita, triticale a řepky skončila na území ČR až počátkem září.

55

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

znivé. Naopak byly na jaře pozorovány silné plošné výsky-ty hraboše polního v porostech ozimých obilnin, řepky i dalších plodin. Celkově lze rok 2012 z pohledu zeměděl-ství hodnotit jako nepříznivý, kvalitu i kvantitu produkce limitovala především nepřízeň počasí, především zimní holomrazy a dlouhodobé sucho na počátku vegetace, více než výskyt biotických činitelů – tedy původců chorob nebo živočišných škůdců.

Výživa rostlin

Ve srovnání s rokem 2011 došlo, jak vyplývá z níže uvede-né tabulky, k mírnému snížení spotřeby živin v minerál-ních hnojivech. Celková spotřeba čistých živin dodaných minerálními hnojivy činila 117,6 kg na 1 ha zemědělské půdy. Hlavním důvodem tohoto snížení v aplikaci mine-rálních hnojiv bylo sucho, které postihlo některé oblasti republiky a zemědělci tudíž k  některým plodinám ne-hnojili. Na základě informací  ČSÚ bylo v  roce 2012 kal-kulováno s  výměrou tzv. „využívané zemědělské půdy“ 3 526 tis. hektarů.

Spotřeba živin v kg na 1 ha zemědělské půdy – minerální hnojiva

Rok N P2O

5K

2O Celkem/ha Celkem tis. tun čistých živin

2001 72,6 12,3 7,3 92,2 394,716

2002 72,3 12,2 7,7 92,2 368,850

2003 60,6 11,7 7,3 79,6 318,604

2004 75,8 13,7 9,9 99,4 401,708

2005 73,2 11,7 7,7 92,6 370,529

2006 77,4 11,7 9,4 98,5 393,956

2007 83,8 15,3 9,9 109,1 436,114

2008 85,4 13,8 11,4 110,6 442,377

2009 63,4 4,3 0,3 68,0 270,000

2010 76,7 8,9 7,5 93,2 327,968

2011 100,7 11,3 6,5 118,5 415,175

2012 98,9 12,2 6,5 117,6 414671

Pramen: MZe.

Spotřeba vápenatých hmot v ČR

Rok Celková spotřeba (v tis. t)

2001 212

2002 201

2003 171

Výnosy obilnin byly mnohem nižší než v předchozích letech, na jižní Moravě byly rekordně nízké, některé porosty ne-byly dokonce sklízeny. Sklizeň roku 2012 byla třetí nejniž-ší za posledních 10 let. Průměrný výnos obilnin byl nižší téměř o pětinu (-1,5 t/ha) oproti předchozímu roku, činil 4,45 t/ha a celkem bylo sklizeno 5876 tis. t obilí. Průměrný výnos řepky byl 2,79 t/ha, nižší výnos byl kompenzován opět větší osetou plochou.

V důsledku suchého a teplejšího počasí v jarních mě-sících roku 2012, nepříznivého pro vývoj většiny patoge-nů, byl výskyt houbových chorob obecně slabší. Počasí na jaře bylo příznivé především pro většinu druhů padlí, avšak méně příznivé např. pro původce listových skvrni-tostí a  plísně. Vlivem četnějších i intenzivnějších srážek počátkem léta a příznivých mikroklimatických podmínek v porostech však došlo k postupnému nárůstu škodlivosti některých houbových chorob. Vlivem rychlého nástupu teplého počasí brzy na jaře nastal také velmi časný pře-let mšic ze zimních hostitelů, výskyt mšic však byl obecně slabší, pravděpodobně došlo ke značné redukci populací v důsledku extrémně nízkých zimních teplot a následně i vysokých jarních teplot, které nebyly pro vývoj mšic pří-

56

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Rok Celková spotřeba (v tis. t)

2004 141

2005 93,1

2006 103

2007 229

2008 180

2009 200

2010 118

2011 173

2012 201

Pramen: MZe.

Hnojení statkovými hnojivy

V roce 2012 bylo statkovými hnojivy dodáno 21,0 kg N, 13,1 kg P2O5 a 22,1 kg K2O na hektar zemědělské půdy (vztaženo k využívané půdě). Celkový vnos čistých živin ze statkových hnojiv byl 56,2 kg/ha.

(Zdroj VÚRV, v. v. i.) .

Velikost kapacita a stav zařízení na skladování hnojiv

Nové údaje svědčí o tom, že kapacita skladovacích prostor se postupně dostává do souladu s  legislativními požadavky. Je to z důvodů možnosti čerpat dotace na vý-stavbu, nebo rekonstrukci těchto prostor v rámci Operač-ního programu Zemědělství.

Ochrana rostlin

Výskyt škodlivých organismů a poruch v roce 2012

Pšenice setá, ječmen setý, oves setý, žito setéVlivem teplého a suchého počasí byly na některých

lokalitách již časně na podzim a opět velmi brzy na jaře pozorovány silnější výskyty padlí ječmene/padlí travní (Blumeria graminis f.sp. hordei) a padlí pšenice (Blumeria graminis f.sp. tritici). Škodlivé výskyty padlí ječmene na ozimém ječmeni byly zaznamenány v krajích Jihomo-ravském, Olomouckém, Pardubickém, Středočeském, Ús-teckém a Jihočeském, na jarním ječmeni byly pozorová-ny v krajích Jihomoravském, Olomouckém a Královéhra-deckém. Škodlivé výskyty padlí pšenice byly pozorovány pouze v krajích Zlínském, Pardubickém a Ústeckém. Rov-něž velmi brzy na jaře byly pozorovány první příznaky spály ječmene – rhynchosporiová skvrnitost (Rhynchos-porium secalis). Škodlivé výskyty na ozimém ječmeni byly pozorovány pouze v kraji Středočeském, Ústeckém a Ji-hočeském. Na jarním ječmeni byly zjištěny slabé výskyty ve všech krajích, škodlivé výskyty choroby nebyly zazna-menány. Brzy na jaře byly také pozorovány první přízna-ky síťovité a okrouhlé skvrnitosti ječmene – hnědá skvr-

nitost (Pyrenophora teres). Pouze na výše položených lo-kalitách s dlouhotrvající sněhovou pokrývkou nebo poz-ději zamokřením došlo na jaře k časnému a rovněž i škod-livému výskytu růžové sněžné plísňovitosti obilnin – plí-seň sněžná (původce Monographella nivalis var. nivalis) na ozimé pšenici a to v krajích Jihomoravském, Olomouc-kém, Vysočina a Královéhradeckém. Výskyty šedobílé sněžné plísňovitosti obilnin – paluška travní (Typhula in-carnata) na ozimé pšenici byly pouze lokální a ve slabé intenzitě. Škodlivé výskyty hnědé rzivosti ječmene – rez ječná (Puccinia hordei)na jarním ječmeni byly pozorová-ny v krajích Pardubickém, Královéhradeckém, Ústeckém, Středočeském a Jihočeském. Slabé výskyty prašné sněti-vosti ječmene (Ustilago nuda f. sp. hordei) byly zjištěny pouze v krajích Středočeském, Ústeckém a Plzeňském, ojedinělý škodlivý výskyt byl pozorován jen v kraji Plzeň-ském. Slabé výskyty stéblolamu pšenice (Oculimacula yallundae) na ozimé pšenici byly pozorovány ve všech krajích s výjimkou Jihomoravského, Zlínského a Králové-hradeckého, lokální škodlivé výskyty choroby byly popr-vé nalezeny počátkem třetí dekády června, další výskyty byly postupně zjišťovány počátkem července v krajích Moravskoslezském a Pardubickém. Slabé výskyty černání kořenů a bází stébel obilnin – černání pat stébel (Gaeu-mannomyces graminis var. graminis) byly na ozimé pšeni-ci pozorovány v krajích Zlínském, Moravskoslezském, Vysočina, Pardubickém, Libereckém, Ústeckém, Středo-českém, Plzeňském a Jihočeském, škodlivé výskyty cho-roby nebyly zaznamenány. Škodlivé výskyty feosferiové skvrnitosti pšenice – braničnatka plevová (Phaeosphaeria nodorum) byly zaznamenány na ozimé pšenici již počát-kem května, postupně byly zjištěny v krajích Moravsko-slezském, Pardubickém, Královéhradeckém, Libereckém, Ústeckém a Plzeňském. První výskyty septoriové skvrni-tosti pšenice – braničnatka pšeničná (Mycosphaerella graminicola) na ozimé pšenici byly zaznamenány již po-čátkem druhé dekády dubna, škodlivé výskyty choroby byly zaznamenány pouze v krajích Zlínském, Olomouc-kém, Královéhradeckém, Ústeckém a Plzeňském. Střední

57

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

výskyty růžovění klasů pšenice – fuzariózy klasů (Fusari-um spp.) na ozimé pšenici byly pozorovány ve všech kra-jích s výjimkou kraje Zlínského a Karlovarského, silné vý-skyty byly zjištěny pouze v kraji Pardubickém. Ojedinělé škodlivé výskyty žluté rzivosti pšenice – rez plevová (Pu-ccinia striiformis) na ozimé pšenici byly zjištěny pouze na několika lokalitách Královéhradeckého kraje. Škodlivé výskyty příznaků hnědé rzivosti pšenice – rez pšeničná (Puccinica recondita) byly zaznamenány v krajích Olo-mouckém, Královéhradeckém, Středočeském a Ústec-kém. Černá rzivost trav – rez travní (Puccinia graminis) se téměř na ozimé pšenici nevyskytovala, ojedinělý škodli-vý výskyt byl pozorován pouze v Královéhradeckém kraji. Výskyt zakrslé snětivosti pšenice (Tilletia controversa) na ozimé pšenici nebyl na území ČR v roce 2012 zazna-menán. První a současně škodlivé výskyty virové zakrs-losti pšenice (Wheat dwarf virus – WDV) na ozimé pšenici byly zjištěny již počátkem třetí dekády dubna v Jihomo-ravském kraji v okresech Znojmo a Břeclav, slabé výskyty choroby byly pozorovány v kraji Jihomoravském, Zlín-ském, Olomouckém, Vysočina, Pardubickém, Liberec-kém, Středočeském, Ústeckém, Plzeňském a Jihočeském, další škodlivé výskyty byly nalézány až od konce května v krajích Jihomoravském, Olomouckém, Vysočina, Pardu-bickém, Plzeňském a Jihočeském. SRS provedla na pod-zim 2011 pozorování v 74 porostech obilnin a na jaře 2012 ve 152 porostech, celkem tedy bylo hodnoceno 226 porostů na výskyt viróz, pozitivní výskyt byl laboratorně potvrzen u 65 vzorků, napadeno bylo 29 % hodnocených porostů. Z pozitivních vzorků bylo 52 vzorků (80 %) infi -kováno WDV, 2 vzorky (3,1 %) infi kovány BYDV (Barley yellow dwarf virus) a 11 vzorků (16,9 %) infi kováno směsnou infekcí WDV + BYDV. Na podzim provedli in-spektoři SRS dalších 105 pozorování v nově osetých po-rostech a v rezervoárech (obilní výdroly, travní porosty). Ze 30 porostů podezřelých z výskytu virových zakrslostí bylo 28 laboratorně potvrzeno jako pozitivních, celko-vém tedy bylo napadeno 27 % hodnocených porostů. Z těchto pozitivních vzorků bylo pak 23 vzorků (82 %) in-fi kováno WDV, 2 vzorky (7 %) BYDV a 3 vzorky (11 %) byly infi kovány směsnou infekcí WDV + BYDV. Průměrné na-padení porostů obilovin virovými zakrslostmi v roce 2012 dosáhlo 28 %. Škodlivé výskyty kříska polního (Psammo-tetix allienus), přenašeče viróz obilnin, byly na  ozimém ječmeni pozorovány pouze v krajích Jihomoravském, Moravskoslezském, Pardubickém,  Ústeckém,  Středočes-kém,  Plzeňském a Jihočeském, na jarním ječmeni byly pozorovány pouze v krajích Zlínském (okr. Kroměříž), Středočeském (okr. Kladno) a Jihočeském (okr. Tábor). Škodlivé výskyty na ozimé pšenici byly zjištěny v krajích Jihomoravském, Zlínském, Moravskoslezském, Olomouc-kém, Pardubickém, Středočeském, Ústeckém a Jihočes-kém. Slabé výskyty kohoutků černého a modrého (Oule-ma melanopus a O.galleciana) byly na ozimém ječmeni pozorovány ve všech krajích s výjimkou Karlovarského, kde nebyli brouci zaznamenáni, škodlivé výskyty nebyly v ozimých ječmenech pozorovány. Na jarním ječmeni byly lokální škodlivé výskyty kohoutků zjištěny v krajích Jihomoravském, Olomouckém, Zlínském, Pardubickém, Středočeském a Jihočeském. Škodlivé výskyty kohoutků

černého a modrého (Oulema melanopus a O.galleciana) na ozimé pšenice byly zjištěny v krajích Jihomoravském, Zlínském, Pardubickém, Královéhradeckém, Libereckém, Středočeském, Plzeňském a Jihočeském. Škodlivé výsky-ty mšice kyjatky osenní (Sitobion avenae) na jarním ječ-meni byly pozorovány v krajích Olomouckém a Ústec-kém, na ozimé pšenici byly zaznamenány v krajích Jiho-moravském, Olomouckém, Zlínském, Pardubickém, Krá-lovéhradeckém, Ústeckém, Středočeském a Jihočeském. Škodlivé výskyty mšice kyjatky travní (Metopolophium dirhodum) na ječmeni byly pozorovány v krajích Olo-mouckém a Pardubickém, na ozimé pšenici byly pozoro-vány v krajích Zlínském, Pardubickém a Středočeském. Škodlivé výskyty mšice střemchové (Rhopalosiphum padi) byly zjištěny v krajích Jihomoravském, Olomouc-kém, Pardubickém a Královéhradeckém, na ozimé pšeni-ci byly zaznamenány v krajích Královéhradeckém, Libe-reckém a Ústeckém. Ojedinělý škodlivý výskyt bejlomor-ky sedlové (Haplodiplosis marginata) na ozimé pšenici byl zaznamenán pouze v kraji Pardubickém. Lokální sla-bé výskyty plodomorky plevové (Sitodiplosis mosellana) byly zaznamenány ve všech krajích s výjimkou Králové-hradeckého a Libereckého, kde nebyly plodomorky vů-bec zpozorovány. Lokálně slabé výskyty plodomorky pšeničné (Contarinia tritici) na ozimé pšenici byly rovněž zaznamenány ve všech krajích s  výjimkou Olomoucké-ho, Královéhradeckého a Libereckého, škodlivé výskyty některého z obou druhů nebyly zjištěny. Slabé výskyty vrtalky ječné (Agromyza megalopsis) na jarním ječmeni byly zjištěny v krajích Jihomoravském, Vysočina, Pardu-bickém, Královéhradeckém, Libereckém, Ústeckém, Stře-dočeském, Plzeňském a Jihočeském, škodlivé výskyty vr-talek nebyly zaznamenány. Škodlivé výskyty obalečů obilních (Cnephasia pumicana) na jarním ječmeni byly pozorovány pouze v krajích Královéhradeckém a Ústec-kém. Slabé výskyty hraboše polního (Microtus arvalis) v ozimém ječmeni byly zaznamenány plošně ve všech krajích s výjimkou Karlovarského, kde nebyl pozorován, v jarním ječmeni byly pozorovány v krajích Středo-českém, Plzeňském a Ústeckém. Škodlivé výskyty v ozi-mém ječmeni byly pozorovány v krajích Jihomoravském, Zlínském, Vysočina, Pardubickém, Libereckém, Ústec-kém, Středočeském, Plzeňském a Jihočeském. Škodlivé výskyty hrabošů nebyly v jarních ječmenech zazname-nány, v ozimé pšenici byly pozorovány na jaře na  ce-lém území s výjimkou krajů Královéhradeckého a Karlo-varského, nejpočetnější byly výskyty na jihu Moravy, na Hané a ve středních a severních Čechách. Škodlivý vý-skyt bělorůžové hniloby obilek – fuzariózy palic (Gibbere-lla fujikuroi, G. zeae) v palicích kukuřice byl zjištěn v kraji Zlínském (okres Kroměříž) a Středočeském (okresy Klad-no a Příbram).

Kukuřice setáSlabé poškození rostlin zavíječem kukuřičným (Os-

trinia nubilalis) bylo zjištěno ve všech krajích s výjimkou Karlovarského, škodlivý lokální výskyt zavíječů byl pozo-rován pouze v kraji Olomouckém (okres Jeseník). Bázli-vec kukuřičný (Diabrotica virgifera virgifera) pokračoval v šíření západním směrem a byl nově nalezen v dalších

58

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

okresech Čech – tj. Beroun, Klatovy, Litoměřice, Mělník, Praha-západ, Prachatice a Semily. Monitoring probíhal celkem na 171 pozorovacích bodech, první výskyty do-spělců byly zjištěny již koncem června (27. 6) a posled-ní koncem října. Celkem bylo na území ČR odchyceno 16 897 jedinců, nejvíce na  jižní Moravě (okresy Břeclav, Znojmo a Hodonín, kde jsou již na některých pozoro-vacích bodech odchyceny až tisíce jedinců) a nejméně v severních a západních Čechách. V porovnání s před-chozím rokem byl zaznamenán nižší počet odchycených jedinců. Na pozemcích s opakovaným pěstováním kuku-řice více let po sobě jsou již nalézány typické příznaky poškození, tzv. „husí krky“, což jsou vyvrácené a oblou-kovitě prohnuté rostliny se silně larvami poškozenými kořeny (např. lokalita Podivín aj.) nebo palice poškozené dospělci.

Olejniny

Řepka olejnáŠkodlivé výskyty fomového černání stonků řepky –

fomová hniloba (Leptosphaeria maculans a  L.biglobosa) byly pozorovány v krajích Jihomoravském, Olomouckém, Moravskoslezském, Vysočina, Pardubickém, Královéhra-deckém, Ústeckém, Plzeňském a Jihočeském. Škodlivé výskyty bílé hniloby řepky – hlízenka obecná (Sclerotinia sclerotiorum) byly pozorovány v kraji Jihomoravském, Olomouckém, Moravskoslezském, Vysočina, Pardubic-kém, Královéhradeckém, Libereckém, Ústeckém a Plzeň-ském. Nejsilnější výskyty byly na severu Čech. Škodlivé výskyty šedé plísňovitosti – plíseň šedá (Botryotinia fuc-keliana) byly pozorovány v kraji Jihomoravském, Olo-mouckém, Moravskoslezském, Pardubickém, Ústeckém a  Středočeském. Škodlivé napadení alternariovou skvr-nitostí brukvovitých – čerň řepková (Alternaria brassicae) bylo zaznamenáno ve všech krajích s výjimkou kraje Mo-ravskoslezského. Koncem června a na počátku července byly zjištěny první výskyty padlí brukvovitých (Erysiphe cruciferarum), škodlivé výskyty byly téměř ve všech kra-jích s výjimkou Moravskoslezského, Královéhradecké-ho, Libereckého a Karlovarského. Koncem dubna byly na spodních listech řepky pozorovány první výskyty plís-ně brukvovitých (Hyaloperonospora parasitica) v okrese Chomutov. Škodlivé výskyty byly od počátku května po-zorovány na dalších lokalitách v krajích Jihomoravském, Zlínském, Moravskoslezském, Vysočina, Pardubickém, Li-bereckém, Ústeckém, Plzeňském a Jihočeském. Slabé vý-skyty dospělců blýskáčka řepkového (Meligethes aeneus) na rostlinách byly pozorovány od poloviny třetí dekády ve všech krajích s výjimkou Zlínského, škodlivé výskyty brouků však nebyly zaznamenány. Škodlivé výskyty do-spělců krytonosce čtyřzubého (Ceutorhynchus quadri-dens) byly pozorovány již od počátku března v krajích Jiho-moravském, Zlínském, Olomouckém, Moravskoslezském, Vysočina, Pardubickém, Královéhradeckém, Ústeckém, Karlovarském a  Plzeňském. Škodlivé výskyty dospělců krytonosce řepkového (Ceutorhynchus napi) v optických lapačích byly zjištěny v krajích Jihomoravském, Zlínském, Olomouckém, Pardubickém, Královéhradeckém, Středo-

českém, Ústeckém, Plzeňském a Jihočeském. Škodlivé výskyty dospělců krytonosce šešulového (Ceutorhynchus assimilis) na rostlinách řepky byly zjištěny v krajích Jiho-moravském, Olomouckém, Vysočina, Královéhradeckém, Libereckém, Ústeckém, Středočeském, Plzeňském a Jiho-českém. Škodlivé výskyty mšice zelné (Brevicoryne brassi-cae) na rostlinách řepky byly zjištěny v krajích Jihomorav-ském, Olomouckém, Moravskoslezském, Pardubickém, Královéhradeckém, Libereckém, Ústeckém, Středočes-kém, Plzeňském a Jihočeském. Plošné škodlivé výskyty hraboše polního (Microtus arvalis) byly na jaře ve všech krajích ČR.

Mák setýŠkodlivé lokální výskyty pleosporové hnědé skvrni-

tosti máku – helminthosporiová skvrnitost (Pleospora papaveracea) byly pozorovány pouze v krajích Olomouc-kém, Pardubickém, Středočeském a Plzeňském. Škodlivé lokální výskyty plísně máku – plíseň maková (Perono-spora arborescens) byly pozorovány pouze v krajích Zlín-ském, Pardubickém, Královéhradeckém, Středočeském, Plzeňském a Jihočeském. Škodlivé výskyty mšice makové na rostlinách máku byly zjištěny v krajích Jihomorav-ském, Olomouckém, Moravskoslezském, Pardubickém, Královéhradeckém, Ústeckém, Karlovarském a Středo-českém. Byly pozorovány pouze slabé výskyty krytonos-ce makovicového (Neoglocianus maculaalba). Škodlivý výskyt krytonosce kořenového (Stenocarus rufi cornis) byl zaznamenán pouze lokálně v kraji Vysočina a Plzeň-ském.

Slunečnice ročníOjedinělý škodlivý výskyt bílé hniloby slunečnice – hlí-

zenka obecná (Sclerotinia sclerotiorum) byl zaznamenán pouze v kraji Pardubickém na lokalitě v obci Bezděkov. Škodlivý výskyt šedé plísňovitosti – plíseň šedá (Botryoti-nia fuckeliana) byl zaznamenán pouze na lokalitách Horní Bojanovice v Jihomoravském kraji v okrese Břeclav a Vo-lenice v okr. Louny.

Okopaniny

Lilek brambor První ojedinělý výskyt choroby byl zjištěn již kon-

cem června. Další, škodlivé výskyty plísně  bramboru (Phytophthora infestans) byly postupně pozorovány od konce druhé dekády července v krajích Olomouckém, Moravskoslezském, Vysočina, Pardubickém, Libereckém, Ústeckém, Středočeském, Plzeňském a Jihočeském, pře-devším však u drobných pěstitelů, kde  nebylo provede-no včas nebo kvalitně ošetření porostů. První výskyty dospělců mandelinky bramborové (Leptinotarsa decem-lineata) byly pozorovány již od poloviny května, škodli-vé výskyty byly zaznamenány v krajích Jihomoravském, Olomouckém, Zlínském, Vysočina, Pardubickém, Libe-reckém, Ústeckém, Středočeském, Plzeňském a Jihočes-kém.

59

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Řepa cukrováPrvní výskyt cerkosporové listové skvrnitosti řepy –

skvrnatičky řepné (Cercospora beticola) byl zjištěn až po-čátkem srpna v okrese Uherské Hradiště, škodlivé výskyty choroby byly pozorovány vrajích Olomouckém, Zlínském, Moravskoslezském, Pardubickém a Libereckém. Lokální škodlivé výskyty mšice makové (Aphis fabae) byly pozo-rovány v krajích Olomouckém, Moravskoslezském, Pardu-bickém a Středočeském. Maločlenec čárkovitý (Atomaria linearis) se vyskytoval pouze ve slabé intenzitě.

Luskoviny

Hrách setýLokální škodlivé výskyty mšice kyjatky hrachové

(Acyrthosiphon pisum) byly pozorovány v krajích Jihomo-ravském, Olomouckém, vysočina, Pardubickém, Králové-hradeckém a Středočeském. U speciálních plodin nebo u tzv. minoritních plodin (s minimální výměrou pěsto-vání) jsou škodlivé organismy dále uváděny podrobněji, dle výskytu v jednotlivých okresech ČR.

Chmel

Na mnoha lokalitách bylo pozorováno velmi silné odumí-rání rostlin vlivem nepříznivých biotických a abiotických podmínek v předchozích obdobích a následného napa-dení bazální korovou nekrózou (Gibberella pulicaris). Po-škozené výsadby bude nutné znovu osázet. První výskyty plísně chmele (Pseudoperonospora humuli) byly zjištěny již koncem první dekády května v okresech Rakovník a Žatec a následně v okresech Kladno, Česká Lípa, Olomouc a Přerov. Škodlivý výskyt choroby byl zjištěn pouze v okrese Rakovník. Škodlivé výskyty svilušky chmelo-vé (Tetranychus urticae) byly zjištěny v okrese Olomouc. Škodlivé výskyty dřepčíka chmelového (Psylliodes atte-nuata) byly pozorovány v okresech Česká Lípa, Litomě-řice, Rakovník, Kladno a Louny. Škodlivé výskyty mšice chmelové (Phorodon humuli) byly zjištěny v  okresech Rakovník, Olomouc a Přerov. Škodlivé výskyty lalokonos-ce libečkového (Otiorhynchus ligustici) byly pozorovány v okresech Rakovník a Olomouc.

Réva

Ve vinařské oblasti Čechy v okrese Litoměřice došlo k lokálnímu, ale silnému poškození vinic kroupami. Lokál-ní škodlivé výskyty vrcholové chlorózy révy byly zjištěny v celé vinařské oblasti Morava. První výskyty plísně révy (Plasmopara viticola) byly pozorovány již počátkem druhé dekády června v okrese Břeclav, později v okresech Znoj-mo a Uherské Hradiště. Všeobecně byly zaznamenány především slabé výskyty, škodlivé výskyty byly zazname-nány pouze lokálně v některých lokalitách. První výskyty padlí révy (Erysiphe necator) byly zjištěny již koncem dru-hé dekády června v okrese Břeclav, následně v okresech Uherské Hradiště a Znojmo. Převážně se choroba vysky-

tovala ve slabé intenzitě, lokálně škodlivý výskyt byl zjiš-těn v okrese Uherské Hradiště. Škodlivý výskyt šedé hni-loby hroznů révy (Botrytis cinerea) byl pozorován v okrese Břeclav. Lokálně škodlivý výskyt bílé hniloby hroznů (Me-tasphaeria diplodiella) byl zjištěn v okrese Znojmo. Škod-livé výskyty kadeřavosti révy vinné způsobené hálčivcem révovým (Calepitrimerus vitis) byly pozorovány v okresech Znojmo a Břeclav. Škodlivý výskyt plstnatosti révy vinné způsobené vlnovníkovcem révovým (Colomerus vitis) byl zjištěn v okrese Břeclav. První výskyty dospělců obale-če mramorovaného (Lobesia botrana) ve feromonových lapácích byly zjištěny již koncem druhé dekády dubna v okrese Znojmo a následně ve třetí dekádě v okresech Břeclav, Hodonín a Uherské Hradiště. Škodlivý výskyt byl pozorován pouze v okrese Hodonín. První výskyty do-spělců obalečíka jednopásného (Eupoecilia ambiguella) ve feromonových lapácích byly pozorovány koncem tře-tí dekády dubna v okresech Uherské Hradiště a Břeclav, počátkem května v okresech Znojmo a Hodonín. Škodlivý výskyt nebyl pozorován. Na konci vegetace bylo obecně zaznamenáno na mnoha lokalitách silné poškození hroz-nů vosou obecnou (Vespula vulgaris).

Ovoce a dřeviny

Jádroviny – jabloň, hrušeňŠkodlivý výskyt bakteriální spály jabloně (Erwinia amy-

lovora) byl zjištěn v okrese Jičín. Škodlivé výskyty monili-niové hniloby plodů (Monilinia fructigena) byly pozorová-ny v okresech Hradec Králové, Jeseník a Olomouc. Škodli-vé výskyty strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis) byly zjištěny v okresech Pardubice, Jičín, Hradec Králové, Plzeň--jih, Šumperk, Opava, Olomouc, Přerov, Karviná, Kroměříž a Břeclav. Škodlivý výskyt padlí jabloně (Podosphaera leu-cotricha) byl pozorován v okresech Plzeň-jih, Jeseník, Olo-mouc, Opava, Zlín, Vsetín, Znojmo a Břeclav. Škodlivé vý-skyty rzivosti hrušně (Gymnosporangium sabinae) byly po-zorovány v okresech Náchod, Chrudim a Rychnov n. Kněž-nou. Škodlivý výskyt květopase jabloňového (Anthono-mus pomorum) byl pozorován v okresech Jičín. České Budějovice, Brno-venkov, Břeclav a Zlín. Škodlivé výskyty slupkových a pupenových obalečů (Tortricidae) byly zjiště-ny v okresech České Budějovice, Prachatice, Tábor, Jihlava a Pelhřimov. Škodlivé výskyty obaleče jabloňového (He-dya nubiferana) byly pozorovány v okresech České Budě-jovice, Prachatice, Plzeň-jih, Tachov, Frýdek-Místek, Jese-ník, Karviná, Nový Jičín, Olomouc, Přerov, Znojmo a Kro-měříž. Škodlivý výskyt obaleče zahradního (Archips poda-nus) byl zaznamenán v okrese České Budějovice. Škodlivé výskyty dospělců obaleče jablečného (Cydia pomonella) byly zjištěny v okresech Pardubice, Chrudim, Plzeň-jih, Tachov, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Opava, Prostějov, Je-seník, Karviná, Olomouc, Přerov, Šumperk, Zlín, Uherské Hradiště, Kroměříž, Znojmo a Břeclav. Škodlivé výskyty klíněnky jabloňové (Phyllonorycter blancardella) byly zjiš-těny v okresech Pardubice a Jičín. Škodlivý výskyt svilušky ovocné (Panonychus ulmi) byl pozorován v okrese Tábor, Tachov, Přerov, Břeclav, Uherské Hradiště a Kroměříž. Škodlivý výskyt mšice jabloňové (Aphis pomi) byl zjištěn

60

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

v okrese Tachov, Přerov, Jeseník, Olomouc, Opava, Šum-perk, Prostějov, Znojmo, Brno-venkov, Uherské Hradiště, Kroměříž a škodlivý výskyt mšice jitrocelové (Dysaphis plantaginea) byl pozorován v  okrese Znojmo. Škodlivý výskyt mšice vlnatky krvavé (Eriosoma lanigerum) byl pozorován v  okresech Uherské Hradiště, Jeseník a Pros-tějov. Škodlivý výskyt mery jabloňové (Cacopsylla mali) na jabloních byl zaznamenán v okrese České Budějovice, Jeseník, Šumperk. Škodlivý výskyt mer (Cacopsylla spp.) na hrušních byl zaznamenán v okresech Zlín, Vsetín a Břeclav. Škodlivý výskyt štítenky zhoubné (Quadraspidio-tus perniciosus) byl pozorován v okresech Břeclav, Znojmo, Uherské Hradiště a Zlín. Škodlivé výskyty hraboše polní-ho (Microtus arvalis) ve výsadbách jádrovin byly zjištěny v okresech Olomouc, Šumperk, Břeclav a Kroměříž.

Peckoviny – třešeň, višeň, slivoň, meruňka, broskvoňŠkodlivé výskyty virových neštovic slivoně a meruň-

ky – šarka švestky meruňky (Plum pox virus – PPV) byly zaznamenány v okresech Jičín a Břeclav. Škodlivý vý-skyt puchrovitosti slivoní (Taphrina pruni) byl pozorován v okresech Jičín, Jeseník a Břeclav. Škodlivý výskyt moni-liniové hniloby slivoně (Monilinia fructigena) byl zjištěn v okrese Jeseník. Škodlivé výskyty červené skvrnitosti listů slivoně (Polystigma rubrum) byly zjištěny v okresech Břec-lav a Kroměříž. Škodlivé výskyty rzivosti slivoně (Tranz-schelia discolor, T.pruni-spinosae) byly zjištěny v okresech Zlín a Uherské Hradiště. Škodlivé výskyty svilušky ovocné (Panonychus ulmi) byly pozorovány v okresech Olomouc, Břeclav a Kroměříž. Škodlivé výskyty obaleče švestko-vého (Cydia funebrana) byly zaznamenány v okresech Kolín, Kutná Hora, Nymburk, Mladá Boleslav, Příbram, Pardubice, Chrudim, Plzeň-jih, Tábor, Jihlava, Karviná, Nový Jičín, Přerov, Prostějov, Šumperk, Břeclav, Znojmo, Brno-venkov a Zlín. Škodlivé výskyty obaleče východního (Grapholita molesta) na peckovinách byly zjištěny v okre-sech Hradec Králové, Mladá Boleslav, Hodonín a Znoj-mo. Škodlivé výskyty obaleče meruňkového (Enarmonia formosana) byly pozorovány v okresech Mladá Boleslav, Zlín, Znojmo a Břeclav. Škodlivé výskyty mšic (Aphididae) na slivoních byly zaznamenány v okresech Kolín, Jeseník, Prostějov, Šumperk, Olomouc, Opava, Znojmo, Břeclav a Brno-venkov. Škodlivé výskyty puklice švestkové (Par-thenolecanium corni) byly pozoroványv okresech Frýdek--Místek, Šumperk, Břeclav a Kroměříž. Škodlivé výsky-ty pilatek – p.švestkové a p.žluté (Hoplocampa minuta a H. fl ava) byly zaznamenány v okresech Mladá Boleslav, Jeseník, Olomouc, Břeclav a Znojmo. Škodlivé výskyty mšice třešňové (Myzus cerasi) byly zjištěny v  okresech Most, Žďár n. Sázavou, Břeclav a Znojmo. Škodlivé výsky-ty vrtule třešňové (Rhagoletis cerasi) byly zaznamenány v okresech Pardubice, Břeclav a Uherské Hradiště. Škodlivé výskyty hraboše polního (Microtus arvalis) ve výsadbách peckovin byly zjištěny v okresech Břeclav a Kroměříž.

Drobné ovoce – jahodník, maliník, ostružiník, rybíz, angrešt

Škodlivý výskyt hnědého padlí angreštu (Podosphaera mors-uvae) byl zjištěn v okrese Jičín.

Škodlivý výskyt mšice rybízové (Cryptomyzus ribis) byl zaznamenán v okresech Louny a Kolín.

Zelenina

Porosty především plodových zelenin (rajčat, paprik a okurek) byly na celém území silně poškozeny pozdními jarními mrazy (18. 5.). V okrese Litoměřice došlo v srpnu k lokálnímu, ale silnému poškození porostů zeleniny kroupami.

Cibule kuchyňskáŠkodlivý výskyt alternariové skvrnitosti česnekovitých

(Alternaria porri) byl zjištěn v okrese Uherské Hradiště. Škodlivé výskyty plísně cibule (Peronospora destructor) byly pozorovány v okrese Litoměřice a Břeclav. Škodlivý výskyt třásněnky zahradní (Thrips tabaci) byl sledován v okrese Znojmo.

Česnek setýŠkodlivé výskyty fuzariové hniloby česnekovitých (Fu-

sarium oxysporum) byly zjištěny v okrese Žatec.

Zelí hlávkovéŠkodlivé lokální výskyty molice vlaštovičníkové (Aley-

rodes proletella) byly zjištěny v okresech Olomouc, Opava a Uherské Hradiště. Škodlivé výskyty mšice zelné (Brevi-coryne brassicae) byly pozorovány v okresech Litoměřice a Opava.Škodlivý výskyt můry zelné (Mamestra brassicae) byl zjištěn v okrese Opava.

Okurka setáLokálně škodlivý výskyt třásněnek (Thysanoptera)

byl pozorován v okrese Břeclav. Lokálně škodlivý výskyt svilušky chmelové (Tetranychus urticae) byl zjištěn rovněž v okrese Břeclav.

Rajče jedléŠkodlivé výskyty virové žluté mozaiky cukety (Zu-

cchini yellov mosaic virus – ZYMV) byly pozorovány v okresech Znojmo, Břeclav i Vsetín. Škodlivé výskyty plís-ně rajčete (Phytophthora infestans) byly zjištěny v okrese Břeclav.

Přípravky na ochranu rostlin

Za  rok 2012 byla data o spotřebě přípravků na ochra-nu rostlin získána od 3090 subjektů, které představu-jí cca 76 % celkové výměry orné půdy, 84 % výměry chmelnic, 68 % výměry vinic, 56 % výměry sadů a 33 % výměry travních porostů v ČR. Sběr dat za rok 2012 byl proveden v  souladu s  Nařízením Evropského parlamen-tu a Rady č. 1185/2009 a byl především zaměřen na ze-mědělské plodiny, u kterých je prováděno zjišťování po-dle čl. 4 směrnice 2009/128/ES. Výběr subjektů probíhal ve spolupráci s  ČSÚ. Níže uvedené údaje jsou dopoč-tem k celkové výměře orné půdy, chmelnic, sadů a vinic na území ČR.

61

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Spotřeba přípravků na ochranu rostlin a rostlinných produktů v ČR (kg,l)

Kategorie 2012

Aditiva a adheziva 106 636

Adjuvant 124 228

Akaricidy 19 762

Antitranspiranty 114 011

Biopreparáty 32 182

Defi cienční kompenzace a komoditní substance 436

Herbicidy a desikanty 7 649 274

Mořidlo fungicidní 67 368

Fungicidy 3 219 062

Mořidlo insekticidní 2 321

Insekticidy 748 453

Moluskocidy 127 921

Pasivní pomocný protředek 37 756

Podpora zdravotního stavu rostlin 31 980

Regulátory růstu a vývoje 1 361 184

Repelenty 12 473

Rodenticity 170 681

Celkem 13 825 729

Pramen: Státní rostlinolékařská správa.

Celková výměra ošetřená přípravky na ochranu rostlin v roce 2012 činila 15 073 238 ha (včetně dopočtu k celko-vé výměře orné půdy, chmelnic, sadů a vinic).

Ošetřená plocha biologickými přípravky na bázi mik-roorganismů činila 37 470 ha.

U biologických přípravků „Bioagens na bázi makroor-ganismů“ činila ošetřená plocha v polních kulturách, a to v kukuřici 1620 ha.

V  roce 2012 činila výměra ošetřená přípravky na ochranu rostlin letecky 9 281 ha. Tato data byla získána od 5 subjektů.

Osivo a sadba

Údaje o výrobě osiva a sadby jsou získávány s  ročním zpožděním, protože sklizené osivo je  zpracováváno a uznáváno v průběhu roku po sklizni a statistické údaje jsou k dispozici až následně. Výroba osiv v  roce 2011 se ve srovnání s  rokem 2010 zvýšila s  výjimkou osiva lus-kovin a kukuřice. Poměrně příznivé počasí mělo vliv na vysoké výnosy jednotlivých druhů, ale vydatné srážky

v  červenci a srpnu negativně ovlivnily kvalitu. Rekord-ních výnosů bylo dosaženo u obilovin, jetelovin a trav a brambor. Produkce uznaného osiva vzrostla oproti roku 2010 u obilovin o 12 %, u olejnin dokonce o 123 %, u trav a jetelovin o 11 % a brambor o 12 %. Celková přihlášená plocha z roku na rok sice vzrostla, ale ve srovnávaném pě-tiletém období byla druhá nejnižší. Naopak celková pro-dukce uznaného osiva patřila v tomto období k nejvyšším za  ročníkem 2008, kdy ale uznané osivo bylo vyráběno na podstatně větší výměře množitelské plochy. Osiva pa-tří mezi komodity, které jsou významným vývozním arti-klem, zejména se jedná o osivo hořčice, to bylo vyvezeno ze sklizně roku 2011 v objemu 8,2 tis. tun, dále osivo trav, kde největší objem vývozu 3,0 tis. t připadá na osivu jílku mnohokvětého následují jílek vytrvalý 1,0 tis. t, kostřava luční 0,4 tis. t, kostřava červená 0,35 tis. t a ostatní trávy 0,5 tis. t. Z uvedeného je zřejmé, že přestože v České re-publice není travní semenářství podporováno jako je tomu v  řadě evropských zemí (z evropských fi nančních prostředků) tradice výroby tohoto osiva se zde udržela. Předmětem vývozu je i osivo jetelovin cca 1,43 tis. tun a osivo zelenin 0,15 tis. t v roce 2012.

62

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Vývoj rozsahu množitelských ploch a objemu výroby uznaného osiva

Druh osiva a sadbyUznaná množitelská plocha (ha) Uznané osivo (t)

2008 2009 2010 2011 2008 2009 2010 2011

Obiloviny 84 136 66 900 54 658 60 700 187 181 145 693 154 803 190 727

Kukuřice 1 154 1 214 996 643 2 440 2 179 1 028 1 889

Luskoviny 4 713 6 734 7 346 6 017 6 965 9 387 8 913 8 594

Olejniny 12 705 18 032 9 010 11 947 10 494 13 354 4 375 9 780

Jeteloviny a trávy 26 069 23 707 18 291 17 040 11 234 8 285 6 997 7 778

Brambory 3 253 3 465 2 610 3 195 59 776 59 977 50 925 57 086

Pramen: ÚKZÚZ.

Rostlinné komodity

Obiloviny

Klimatické podmínky pro vývoj porostů obilovin byly následující. Příprava půdy a setí ozimů pro  sklizeň 2012 byla na většině území ČR ovlivněna příznivým průběhem klimatických podmínek, neboť v  měsíci září bylo vel-mi teplo (ranní teploty byly v  rozmezí od 5 oC do  15 oC a  odpolední od 11 oC do 29 oC) a spadlo v  průměru 48 mm srážek, což činí 92 % dlouhodobého normá-lu. Zemědělcům se podařilo založit porosty v odpovídají-cí kvalitě a ozimy v průměru vzcházely za 10 a   14 dnů. Měsíc říjen byl na srážky poměrně bohatý, neboť spad-lo od 10 mm do 46 mm srážek (105 % dlouhodobého normálu). Teplotně byl říjen v  průměru o  0,2  oC  chlad-nější než je dlouhodobý normál  a  průměrná  teplo-ta byla  ve výši 7,8 oC.Odnožení ozimých obilovin vesměs probíhalo cca v polovině měsíce listopadu, který však byl extrémně suchý. Průměrná teplota v  tomto měsíci byla ve výši 2,5o C a spadlo v průměru pouze 1 mm srážek (2 % dlouhodobého normálu). Obiloviny v  tomto období vy-kazovaly velmi slabou odolnost k mrazu a nebyly dobře otuženy a připraveny na zimní období. Měsíc prosinec byl za posledních několik let mimořádně teplý, neboť prů-měrná teplota v ČR v tomto měsíci dosáhla úrovně 1,9 °C a byla o 2,9 °C nad dlouhodobým normálem. Srážky v tomto měsíci byly zpočátku dešťové a později i ve for-mě sněhu, celkem ve výši 56 mm (116 % dlouhodobého normálu). Do konce roku 2011 byla zima teplotně nad-normální a srážkově podnormální.

Na počátku měsíce ledna se denní teploty pohybovaly nad bodem mrazu a kolísaly od 1 °C do 12 oC. Mrazy se objevily jen krátce v polovině měsíce. Trvalejší ochlazení přišlo až v  posledním týdnu měsíce ledna, kdy teploty poklesly k -10 oC. Průměrná teplota v  lednu 2012 byla -0,2 oC, což je o 2,6 oC více než dlouhodobý průměr. Srážky byly nadprůměrné, neboť spadlo 84 mm (199 % dlouhodobého normálu). V  tomto období byla většina pozemků v  ČR bez sněhové pokrývky. V únoru (hlav-

ně v  první polovině měsíce) pokračovalo velmi silné ochlazení (teploty klesaly až k -22 °C) a většinou mrzlo bez sněhové pokrývky (tzv. „holomrazy“). Sněhová po-krývka se vyskytovala jen místy a pohybovala se v  řádu několika málo centimetrů. Toto období se tak pro většinu ozimů stalo kritickým. Od druhé poloviny měsíce února nastalo pozvolné oteplování s  průměrnými teplotami od 7 oC do 10 oC. V  tomto měsíci spadlo 35 mm srážek (91 % dlouhodobého normálu). Po roztání sněhu a po sil-ných mrazech v měsíci únoru vypadaly ozimy na mnoha místech velmi špatně. Poškození porostů silnými mrazy se většinou lišilo podle přítomnosti a vydatnosti sněho-vé pokrývky. V první dekádě března se ranní teploty stá-le pohybovaly pod bodem mrazu až k -7 °C. Odpolední maxima pak činily 5 až 10 °C. Srážky v tomto měsíci byly opět minimální, v průměru 15 mm (38 % dlouhodobého normálu). Od 19. 3. 2012 na většině území ČR panovalo poměrně stálé počasí, ale porosty obilovin začínalo trá-pit po únorových holomrazech sucho. Suché a slunečné počasí v druhé dekádě měsíce března umožnilo provést skoro všechny jarní práce. Příprava půdy a setí jařin se naplno rozběhly a jarní obiloviny byly (s výjimkou ku-kuřice na zrno) zasety v  termínu do 15. dubna. Některé špatně přezimující obiloviny byly zaorány a probíha-lo setí náhradních plodin. Přibližně do poloviny dubna 2012 panovalo velmi suché a teplé počasí. Průměrné teploty se pohybovaly o  1,1  oC  nad  dlouhodobým nor-málem a pršelo jen sporadicky. Poté se citelně ochladilo a teprve ke konci měsíce se teploty velmi rychle zvyšo-valy. Změnu teplot doprovázely lokální, místy vydatněj-ší srážky. V průměru spadlo v ČR 39 mm srážek. Porosty jařin ke konci dubna se  nacházely ve fázi odnožování. Na lehkých půdách se projevil nedostatek vláhy a dochá-zelo ke  žloutnutí porostů. Na začátku května přišlo mír-né ochlazení s  minimem srážek. U porostů obilovin se na řadě míst ČR začal projevovat vláhový defi cit. Zásoba půdní vláhy byla nejnižší v Čechách v celém pásu od Prahy směrem na Ústí nad Labem a dále pak ve východní oblasti od Pardubic směrem na Liberec. Na téměř celé Moravě byla zásoba půdní vláhy minimální. Přímo katastrofální pak byla především v  oblasti jižní Moravy, ale také na hranicích

63

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Olomouckého a Zlínského kraje. Tyto oblasti měly využi-telnou vodní kapacitu ve výši 0–10 %. Měsíc květen byl teplotně nadnormální a srážkově hluboce podnormální (průměrná měsíční teplota byla 14,4 o C, což je o  2,6 oC více než dlouhodobý průměr a srážky činily 48 mm, což je pouze 65 % dlouhodobého normálu). Následující červ-nové počasí přineslo tolik očekávané srážky (v průměru 84 mm), ale pro vegetaci obilovin v uvedených oblastech a na lehčích půdách to již bylo pozdě a porosty byly ne-návratně poškozeny. Koncem měsíce června a začátkem měsíce července započaly žně (sklizeň ozimého ječmene i ozimé pšenice). Postup sklizně byl velmi často přerušo-ván srážkami (hlavně v první polovině měsíce července) a tak se sklizeň neustále protahovala. Na některých po-rostech obilovin se začaly vyskytovat v  různé míře čer-ně (Alternaria sp.). Žně byly  v podstatě ukončeny ke dni 3. 9. 2012, kdy bylo v ČR sklizeno 99,9 % výměry základ-ních obilovin.

Obiloviny vstupovaly do minulého marketingového roku 2011/2012 se  zvýšeným množstvím počátečních zásob (1 542,8 tis. tun). Svým objemem se blíží k marke-tingovému ročníku 2010/2011, kdy byla obdobná úroveň

počátečních zásob ve výši 1 510,7 tis. tun. Po nadprůměr-né sklizni v roce 2011, která ve všech směrech pokrýva-la potřeby bilance pro marketingový rok 2011/2012, jak v užití na potraviny tak i na krmiva, pokračovalo období, kdy stále převažovala nabídka nad poptávkou. Ceno-vý vývoj však nebyl touto tendencí ovlivněn (projevila se  nepříznivá situace v  konečných zásobách obilovin v EU 27 a také pokles světových zásob obilovin) a měl stá-le u všech obilovin v ČR pokračující velmi vysoký cenový trend.

Celková výše sklizně obilovin v roce 2012 v množství 6 595,5 tis. tun je v ČR svojí úrovní řazena mezi podprů-měrné sklizně (až osmnáctá nejvyšší sklizeň od  roku 1990). Takto vysoká produkce obilovin však dostatečně pokrývá domácí poptávku ve všech základních obilních surovinách. Na domácím trhu se tak znovu objeví mírné přebytky některých druhů obilovin. Letošní přebytky obi-lovin v ČR zatím velmi mírně ovlivňují ceny jednotlivých obilních druhů, a to především vzhledem k situaci na svě-tových a evropských trzích, kde ceny obilovin stagnují či různě kolísají.

Sklizeň obilovin v roce 2012

U

Pšenice

Žito

Ječmen

Oves Tritic. Kuk.Ostatní

obilov.

Obiloviny

celkemozim. jar. celk. ozim. jar. celk.

P 746,0 69,4 815,4 30,6 98,0 284,3 382,3 50,8 44,2 119,3 11,9 1 454,4

V 4,34 4,09 4,32 4,81 3,98 4,31 4,23 3,39 4,31 7,78 1,91 4,53

S 3 234,9 284,0 3 518,9 147,0 390,4 1 226,1 1 616,5 172,0 190,4 928,1 22,7 6 595,5

Pramen: ČSÚ.Poznámka: U = ukazatel, P = plocha sklizně (tis.ha), V = výnos (t/ha), S = sklizeň (tis.t).

Celková osevní plocha obilovin podle soupisu osevních ploch ČSÚ k 31. 5. 2012 velmi mírně poklesla proti předcho-zímu roku o 25,1 tis. ha na 1 454,4 tis. ha. Z dlouhodobého pohledu se tak osevní plocha pěstovaných obilovin příliš nemění a stále osciluje kolem výměry 1 500 tis. ha. V pro-centickém meziročním vyjádření jde o snížení o 1,7 %.

Průměrný výnos všech obilovin v  roce 2012 je na úrovni 4,53 t/ha a ve srovnání s předchozím rokem jde o pokles o 1,07 t/ha (19,1 %). Snížení výměry pěstovaných obilovin spolu s výrazným snížením průměrného hektaro-vého výnosu ovlivnilo  celkovou produkci obilovin. Došlo k poklesu o 1 689,3 tis. tun obilovin (20,5 %) na celkových 6 595,5 tis. tun.

V  marketingovém roce 2012/2013 bylo v  České re-publice sklizeno celkem 6 595,5 tis. tun obilovin. Ve srov-

nání se sklizní loňského roku jde o velmi výrazný propad a ve srovnání s běžnou produkční úrovní obilovin v Čes-ké republice v letech předchozích, lze hovořit o produk-ci srovnatelné se sklizňovými ročníky 2002 a 2006. Tato produkce se historicky řadí až na osmnácté místo celko-

vých sklizní od roku 1990. Jedná se o podprůměrnou sklizeň, která ale svým objemem zcela bez problémů za-bezpečuje kvantitativní pokrytí domácí potřeby, která činí v dlouhodobém průměru 5 500 – 6 000 tis. tun obilovin celkem.

Předpokládá se, že posklizňový cenový vývoj bude re-agovat jak na situaci na našem vnitřním trhu, tak i na za-hraničním trhu. Lze očekávat, že ceny jak hlavních tržních obilovin, tak i ostatních obilovin v tomto období budou buď stagnovat a nebo různě kolísat.

64

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Bilance obilovin podle jednotlivých druhů pro marketingový rok 2010/2011

Ukazatel MJPšenice

celkemŽito

Ječmen

celkemOves Triticale Kukuřice

Ostatní

obilovinyCelkem

Osevní plocha tis. ha 863,1 25,0 372,8 45,2 43,5 121,0 8,8 1 479,5

Výnos t/ha 5,69 4,74 4,87 3,63 4,52 8,79 1,67 5,60

Počáteční zásoby tis. t 4 913,0 118,5 1 813,7 164,2 196,9 1 063,7 14,7 8 284,8

Výroba tis. t 985,1 9,5 411,5 15,2 25,0 96,2 0,3 1 542,8

Dovoz tis. t 39,6 22,4 39,4 0,3 0,2 37,2 1,5 140,6

Celková nabídka tis. t 5 937,7 150,4 2 264,6 179,7 222,1 1 197,1 16,5 9 968,2

Domácí spotř. celkem tis. t 3 035,0 104,0 1 625,0 118,0 162,0 461,0 5,0 5 510,0

Z toho – potraviny tis. t 1 290,0 95,0 780,0 28,0 0,0 16,0 3,0 2 212,0

– osiva tis. t 195,0 5,0 90,0 12,0 12,0 15,0 1,5 330,5

– krmiva tis. t 1 400,0 4,0 750,0 75,0 115,0 390,0 0,5 2 734,5

– tech. užití tis. t 150,0 0,0 5,0 3,0 35,0 40,0 0,0 233,0

Vývoz tis. t 1 784,2 34,9 336,3 37,4 17,5 496,9 10,4 2 717,6

Intervenční nákup tis. t 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Prodej intervenč. zásob tis. t 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Zůstatek interv. zásob tis. t 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Celkové užití tis. t 4 819,2 13809 1 961,3 155,4 179,5 957,9 15,4 8 227,6

Konečné zásoby tis. t 1 118,5 11,5 303,3 24,3 42,6 239,2 1,1 1 740,5

Pramen: ČSÚ.Poznámky: Zásoby jsou uvedeny včetně SSHR.Marketingový rok u obilovin začíná 1. 7. běžného roku a končí 30. 6. následujícího roku.

V marketingovém roce 2011/2012 byl intervenční ná-kup obilovin realizován dle nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organi-zace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro někte-ré zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů), dále nařízení Komise (EU) č. 1272/2009 ze dne 11. prosince 2009, kterým se stanoví společná pro-váděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o nákup a  prodej zemědělských produktů v rámci veřejné intervence a nařízení vlády ČR č. 180/2004 Sb.,

kterým se stanoví bližší podmínky při provádění opatření společné organizace trhu s obilovinami.

Pravidla režimu intervenčního nákupu stanovuje Ev-ropská komise a jsou platná pro všechny členské státy Ev-ropské unie. Evropskou komisí byl v rámci všech členských států EU 27 pro marketingový rok 2011/2012 stanoven množstevní strop pro intervenční nákup pšenice obecné v souhrnném objemu 3 miliony tun, které mohly být nakupovány za pevnou cenu 101,31 EUR/t. Pro ječmen obecný a kukuřici setou byl vyhlášen množstevní strop

65

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

0 tun. Ke  každé nabídce pšenice byl nabízející povinen složit na účet SZIF v české měně nabídkovou záruku ve výši 20 EUR na každou nabídnutou tunu.

V marketingovém roce 2011/2012 nebyl, vzhledem k výši tržních cen, intervenční nákup pšenice realizo-

ván. K 31. srpnu 2011 SZIF vyskladnil zbývající množství

intervenčních zásob obilovin, které byly nakoupeny v marketingovém roce 2009/2010 a od září 2011 SZIF ne-eviduje žádné intervenční zásoby obilovin.

Celková smluvní skladová kapacita pro intervenční skladování obilovin v ČR ke dni 30. září 2012 vykazovala 562 tis. tun, z toho Loco vlastní činí 395 tis. tun, Loco cizí 34 tis. tun, destinace 133 tis. tun. Skladovatelé mohou ope-rativně snižovat či navyšovat smluvní skladové kapacity. Za držení volných skladových kapacit SZIF skladovatelům nehradí žádné poplatky. SZIF měl ke dni 30. září 2012 uzavřeno 49 smluv v 86 skladech, přičemž jsou všechny smlouvy dlouhodobého charakteru.

V marketingovém roce 2011/2012 nebyl realizován žádný intervenční prodej pšenice.

Ozimá pšenice si svojí výměrou pěstování stále za-chovává mezi ostatními obilovinami své výjimečné po-stavení, které se bezprostředně promítá do celkových výsledků sklizně s vlivem na  celkovou bilanci obilovin. Celková výroba pšenice poklesla proti skutečnosti před-chozího roku o 1  394,2 tis. tun, tj. o 28,4 %. Toto sníže-ní vyplývá především z nízké produkce pšenice ozimé o 1 425,3 tis. tun, tj. o 30,6 %. Na poklesu výroby pšenice v  roce 2012 se podílí především výrazný meziroční pád průměrného hektarového výnosu ozimé pšenice, ale také její snížení osevních ploch v  důsledku špatného přezi-mování a následných zaorávek. Úroveň výroby pšenice v roce 2012 ve výši 3 518,9 tis. tun je srovnatelná se skliz-ňovým ročníkem 2006 (3 506,3 tis. t).

Přes podprůměrnou úroveň sklizně pšenice se celko-vý charakter našeho vnitřního trhu v zásadě nebude mě-nit (vzhledem k  neustále se snižující domácí spotřebě), trh bude mít stále rysy převažující nabídky nad poptáv-

kou, ale s  poptávkou po kvalitní surovině. Pro dosažení bilanční rovnováhy se předpokládá vývoz do zahraničí celkem 1 110,0 tis. tun této komodity (vše z volného trhu) a zpracování na technické užití 150,0 tis. tun.

Z výsledků monitoringu hodnocení kvality produk-ce roku 2012 (celkem bylo analyzováno 500 sklizňových vzorků) vyplývá, že z celého souboru analyzovaných vzor-ků ze sklizně 2012 byly potvrzeny nevyrovnané, ale celko-vě dobré výsledky kvality potravinářské pšenice. Soubor byl hodnocen celkem 6 parametry (vlhkost, objemová hmotnost, sedimentační index, obsah N-látek, číslo po-klesu a obsah příměsí a nečistot). Ve všech hodnocených parametrech vyhovělo celkem 47 % vzorků z letošní skliz-ně, což je stejně jako v roce 2010 (v loňském roce to bylo 49 %). Letošní výsledky ukazují na celkově uspokojivé hodnoty obsahu bílkovin a kvality bílkovin a problémy s  objemovou hmotností a číslem poklesu. Větší rozdíly v kvalitě pšenice se projevují na úrovni jednotlivých krajů.

Obecně je tedy možné konstatovat, že i v  marketin-govém roce 2012/2013 nebude limitujícím faktorem pro užití potravinářské pšenice celková produkce pšenice, ale její kvalita. Dá se očekávat, že potravinářská pšenice bude mít určité problémy pro splnění všech kvalitativních požadavků pro zajištění domácí spotřeby, ale i přes po-kles v  její produkci by toto nemělo činit problém.

Pšenice, respektive pšeničná mouka, je výchozím pro-duktem k výrobě pšeničného škrobu. V tabulce je uvedena výroba pšeničných škrobů v ČR v jednotlivých ročnících. Do roku 2007 výroba pšeničných škrobů rostla, aby pak nastal v dalším ročníku výrazný pokles ve výrobě. V roce 2009 nastalo mírné oživení ve výrobě pšeničných škrobů, které pokračovalo také v roce 2010. V roce 2011 však byl zaznamenán mírný pokles. V  loňském roce 2012 se situ-ace ve výrobě pšeničných škrobů příliš nezměnila a byla na úrovni roku 2009, tj. ve výši 19,3 tis. tun. V české legis-lativě je problematika společné organizace trhu se škro-bem zpracována v Nařízení vlády č. 115/2004 Sb., kterým se stanoví některé postupy při provádění opatření společ-né organizace trhu se škrobem v platném znění.

Vývoj výroby pšeničného škrobu s dopadem na osevní plochy a obilnou bilanci ČR

ROK 2007 2008 2009 2010 2011 2012

1. Výroba pšeničných škrobů v ČR

v tis. tunách 20,5 18,4 19,3 19,9 19,2 19,3

2. Spotřeba pšenice (ř. 1x2,7)

v tis. tunách 55,4 49,7 52,2 53,8 51,8 52,2

Pramen: Český škrobárenský svaz.

Podle soupisu ploch osevů dosáhla celková osev-ní plocha ječmene pro rok 2012 výměry 382,3  tis. ha. Ve srovnání se skutečností předchozího roku nevýznam-ně vzrostla – o 9,5 tis. ha (tj. o 2,5 %). Důvodem tohoto

mírného navýšení byl nárůst osevních ploch jarního ječ-mene o  12,0 tis. ha (tj. o 4,4 %) na 284,3 tis. ha. Osevní plochy ozimého ječmene poklesly o 2,8 tis. ha (tj. o 2,7 %) na 98,0 tis. ha. Příčiny nárůstu osevních ploch jarního

66

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

ječmene lze hledat především v jarních zaorávkách ploch ozimé pšenice, která byla velmi silně poškozena holomra-zy v měsíci únor 2012.

Zastoupení osevních ploch jarního ječmene  mezi-ročně velmi mírně vzrostlo. Dosáhlo tak v  letošním roce úrovně 74,3 % z celkových ploch ječmene, ale i tak je jed-no z  nejnižších od roku 1990. Toto mírné navýšení způ-sobilo nárůst v zastoupení této naší druhé nejrozšířeněj-ší obiloviny ve struktuře obilovin na 19,7 %. U ječmene ozimého se zastoupení celkových osevních ploch ječme-ne přiblížilo roku 2003 a dosáhlo úrovně 25,6 %.

Kvalita ječmene je výsledkem komplexního pohledu a při respektování všech parametrů. V  roce 2012 bylo dosaženo dobrých hodnot u přepadu zrna na sítě 2,2 mm, kdy požadavkům na hodnoty přepadu v průměru vyho-vělo 89,4 % analyzovaných vzorků (je druhým  nejvyšším od roku 2000). Většina ječmene určeného pro potravinář-ské použití slouží jako surovina k výrobě sladu. Významná část takto vyrobeného sladu je každoročně předmětem exportu do zahraničí.

V  roce 2012 došlo ve srovnání s předchozím rokem k  mírnému navýšení osevních ploch o 5,6 tis. ha (tj. o 22,4 %). Toto zvýšení sice ukončilo situaci v poklesu pěstebních ploch žita, které zde byly v předchozích skliz-ňových ročnících, ale problémy související se zhoršený-mi odbytovými podmínkami vyřešeny nebyly. Současný velmi kolísavý vývoj osevních ploch žita však také přímo souvisí s cenovým vzestupem a pádem této tradiční plo-diny. Přesto se vlivem změněných možností ve šlechtě-ní žita a získávání nových hybridních odrůd v  hlavních pěstebních oblastech žita stále otevírají nové možnosti pro jeho rozšíření a uplatnění nejen jako chlebového obilí, ale i  pro krmné účely a popřípadě pro produkci na výrobu bioetanolu. Kvalitu žita ze sklizně 2012 lze po-dle konečných výsledků monitoringu kvality (37 vzorků) hodnotit v dlouhodobé časové řadě jako kvalitní (v hod-nocených parametrech dle ČSN 461100-4 vyhovělo 84 % vzorků). Kvalita žita určeného pro potravinářské zpraco-vání je srovnatelná s ročníky 2004 a 2008, kdy byly stano-veny obdobné parametry kvality.

Osevní plocha ovsa v ČR v roce 2012 po ročním pokle-su vzrostla o 5,6 tis. ha (tj. o 12,4 %) na 50,8 tis. ha. Plocha ovsa představuje jen 3,5 % plochy obilovin.

U triticale podle soupisu osevních ploch prováděné-ho ČSÚ k 31. 5. 2012 dosáhla výměra pěstování pro skli-zeň roku 2012 výše 44,2 tis. ha. To představuje meziroč-ní nárůst o 0,7 tis. ha (tj.  o 1,6 %). Jedná se o přiblížení k osevní ploše triticale, která zde byla v roce 2010. Triticale si stále zachovává svůj význam jako plodina velmi vhodná pro krmné užití a na výrobu bioetanolu.

Podle údajů ČSÚ (k 31. 5. 2012) bylo pro sklizeň roku 2012 kukuřicí na zrno oseto 109,6 tis. ha. Při porovnání osevní plochy s  předchozím ročníkem se jedná o nevý-znamný pokles o 0,1 tis. ha (tj. 0,1 %). Přes tento nepatrný pokles byl znovu potvrzen trend nebývalého rozmachu pěstování kukuřice na zrno v  České republice. Osevní plochy kukuřice zjišťované ČSÚ k datu 31. 5. daného roku většinou nesouhlasí s  údaji sklizňových ploch kukuřice, které jsou uvedeny v defi nitivní sklizni (část ploch kuku-řice určených pro sklizeň na siláž je ponechána zemědělci

pro sklizeň na zrno). Plochy uvedené v  defi nitivní skliz-ni činí u kukuřice na zrno pro rok 2012  výměru ve výši 119,3 tis. ha. Nižší hektarový výnos (7,78t/ha) byl příčinou toho, že došlo k  celkovému snížení celkového objemu produkce kukuřice do úrovně 928,2 tis. tun. Přesto tato sklizeň je čtvrtou nejvyšší sklizní kukuřice na zrno v  ČR od roku 1990. Kukuřice tak stále potvrzuje, že patří mezi plodiny, v jejichž výrobě je ČR soběstačná s možností vý-vozních dispozic. Je však nutné brát v úvahu, že ČR má omezenou výměru oblastí, pro které je pěstování kukuři-ce skutečně vhodné a konkurenceschopnost našich pěs-titelů je do značné míry závislá na příznivých klimatických podmínkách daného pěstebního roku.

Cukrová řepa, cukr

Česká republika, jako jeden z nejstarších výrobních regionů v odvětví cukrová řepa-cukr nejenom v Evropě, navázala na vynikající rok 2011 velice dobrými výsledky i v  roce 2012. Potvrzují se tak předpoklady o využívání veškerého potenciálu, který má k dispozici (klimatický, půdní, odborný). Od roku 2004, kdy se Česká republika stala členem EU, výsledky pěstování cukrové řepy a výro-by cukru, jsou srovnatelné s  vyspělými starými členský-mi státy a zařadily ji mezi středně velké tradiční výrobce cukru s přívlastkem čistého vývozce. Vstupem do EU platí i v ČR pravidla Společné organizace trhů v odvětví cukru (SOTC), což mj. umožnilo volný bezcelní obchod v  rám-ci celé EU. První a jediná velká reforma SOTC, od zalo-žení tohoto systému v  roce  1967,  proběhnula  v  letech 2006–2009. Během tohoto procesu došlo k zásadním a vý-znamným změnám trhu s  cukrem uvnitř EU i ve vztahu ke třetím zemím. Zejména o 6 miliónů tun cukru klesnula kvóta a tím i výroba cukru, isoglukózy a inulínu ve všech produkčních členských státech a dále se v průměru o 40 % snížila zaručená minimální cena cukrové řepy (na sou-časných 26,29 EUR/t). Přímo ve výrobě cukru to předsta-vovalo snížení ze 17,4 mil. tun cukru ročně na 13 336,7 t současného stavu, což se projevilo mj. i ve snížení počtu cukrovarů o 42 % a zhruba 46 tisíc zemědělců přestalo cukrovou řepu pěstovat. Významným opatřením reformy bylo zavedení tzv. oddělené platby za cukr, kterou je pěs-titelům cukrové řepy kompenzována ztráta na příjmech ze snížené minimální ceny řepy. Tato platba je vyplácena z  prostředků EU každoročně všem kompetentním žada-telům. V roce 2012 byla stanovena sazba pro ČR v celko-vé výši 349,00 Kč/t, čímž došlo k  meziročnímu zvýšení o 5,39 Kč/t.

Reforma se výrazně projevila také v České republi-ce ztrátou téměř 23 % kvóty, jako následek rozhodnutí jednoho tuzemského výrobce cukru. Naopak zase Česká republika získala nákupem celého množství tzv. doda-tečné kvóty, což v  konečném výsledku stanovilo s plat-ností od roku 2007/2008 kvótu pro ČR v každoroční výši 372 459,207 t.

Výsledkem uvedeného snížení kvót cukru se  EU v  porovnání se spotřebou cukru stala nesoběstačným regionem. Avšak z  pohledu faktické výroby tomu tak není, naopak je nadále přebytkovým územím, což platí

67

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

i pro Českou republiku. V roce 2012/13 je odhadována vý-roba v celé EU opět o cca 5 miliónů tun více, než je kvóta a současně i spotřeba.

SOTC byla již v  době schvalování cukerní reformy navržena na zrušení po uplynutí hospodářského roku 2014/2015 a oddělená platba za cukr již po roce 2013. Ev-ropská komise proto tyto změny předložila v  roce 2011 již jako základ k  diskusi v  rámci připravovaných legis-lativních návrhů nové SOT. Evropský parlament v  úno-ru 2012 odhlasoval naopak prodloužení SOTC do roku 2019/2020 a následně Rada ministrů pak svoje stanovis-ko s  výsledkem kompromisu tj. prodloužení o dva roky do 2016/2017.

Rok 2012 lze hodnotit jako teplotně nadnormální s vrcholem v letních měsících. Nejstudenější měsíce pak byly únor a také prosinec. Z pohledu srážek lze uplynu-lý rok hodnotit jako mírně nadnormální s  velkými regi-onálními rozdíly; s  dopady zejména na Moravě. Nejvíce srážek spadlo v  červenci a také v  lednu, nejméně pak v  březnu. Během vegetačního období se střídaly obdo-bí sucha a dešťů, v závěru pak sklizeň řepy probíhala ve vlhčích a tím horších podmínkách, než  v  předchozím roce.

Setí cukrové řepy proběhnulo v Čechách opět z větší části v měsíci březnu na ploše přes 90 % ploch. Následo-valy však velmi silné mrazy v české a sucho v moravské části, které významně ovlivnily další vývoj porostů řepy a její zdravotní stav. Muselo být provedeno přesetí poros-tů na ploše 8 tis. hektarů. I přes počáteční obavy tyto poz-ději seté porosty v  konečných výsledcích mnohde byly lepší než zaseté dříve. Další období vegetace již z potřeb-ného srážkového a teplotního rámce nevybočilo včet-ně závěrečné sklizňové fáze a fáze skladování řepy před zpracováním. Opět bylo několik set tisíc tun dlouhodobě skladované řepy přikryto řezanou slámou s velmi dobrý-mi výsledky. Česká část nakonec dosáhnula opět výbor-ných výsledků a pomohla údaje celé republiky udržet ve vzestupném trendu.

Plocha cukrové řepy v  ČR je stabilizována s  mírně vzestupným trendem, k  čemuž přispívá od  roku 2006 také plocha cukrové řepy pro výrobu kvasného lihu. V  roce 2012/13 zaujímala v  ČR cukrová řepa plochu

51 727 ha, z čehož 9 605 ha bylo použito na výrobu kvas-ného lihu.

Sedm cukrovarů pracovalo i v cukrovarnické kampa-ni 2012/13, dva v Čechách a pět na Moravě. Kampaň byla zahájena 17. září 2012 a skončila 19. ledna 2013. Průměr-ná délka kampaně dosáhla 111,3 dnů, tedy druhá nejdelší od vstupu ČR do EU. Celkem bylo zpracováno 3 474 009 t cukrové řepy na výrobu cukru s výnosem bulev 67,16 t/ha. Výroba cukru z řepy dosáhla celkem 535 462 t, tj. s meziroč-ním poklesem o 5,1 %. Mimo uvedeného cukru byl v rám-ci předpisů EU v  režimu výroby cukru nad kvótu vyroben i cukr mimo území ČR v množství 30 000 tun a stal se cukrem ČR. Veškeré toto množství je pokryto vývozními licencemi na vývoz mimo EU. Průměrná cukernatost řepy vlivem již uvedeného počasí skončila na průměru 17,00 %, tj. o 1,8 % níže v porovnání s předchozím rokem. V návaznosti na hod-notu obsahu cukru v řepě poklesnula i hodnota výnosu po-larizačního cukru na 11,42 t/ha a výtěžek bílého cukru z řepy na 15,41 %. V přímé vazbě na tyto veličiny dopadl i para-metr nejdůležitější – výnos bílého cukru z hektaru s hodno-tou 10,35 t/ha (pokles o 8 %). Potvrdilo se tak, že dosažené výsledky roku 2011 byly výjimečné, a to nejenom v ČR, ale v celé EU. Přesto však byl udržen trendu růstu v průměrných hodnotách. Výroba melasy zaznamenala v  roce 2012/13 další pokles na 66 006 t (meziročně o 12 214 t).

Pohyb a zásoby cukru monitoruje a výkonnou orga-nizací trhu s cukrem je v každém členském státě EU po-věřena příslušná platební agentura. V ČR je to SZIF. Podle jeho informací bylo na trh EU v  roce 2011/12 prodáno z  českých cukrovarů celkem 633 448 t cukru. Z  tohoto množství připadá 317 092 t na prodej na tuzemském trhu a 101 765 t bylo prodáno do ostatních zemí EU, zbytek pak na cukr průmyslový a přebytkový. Vývoz cukru po-ložky KN 1701 do třetích zemí podle celní statistiky ČSÚ ve stejném roce dosáhnul výše 93 899 t.

Minimální cena cukrové řepy v EU je od hospodářské-ho roku 2009/10 stabilní a neměnná ve výši 26,29 EUR/t při standardní jakosti. V  roce 2012 dosáhla průměrná CZV cukrové řepy podle údajů ČSÚ hodnoty 797 Kč/t, průměrná CPV krystalového cukru v ČR dosáhla hodnoty 19,08 Kč/t a cena spotřebitelská historicky nejvyšší hod-noty 24,27 Kč/kg.

Bilance výroby a spotřeby cukru včetně cukru ve výrobcích a substituentů1) (tis. t)

Ukazatel 2006/07** 2007/08*** 2008/09*** 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13

Počáteční zásoba 105,0 119,8 62,5 86,4 41,1 70,9 80,9

Výroba cukru z řepy 470,5 353,9 414,7 431,8 432,8 564,4 535,4

Dovoz celkem 364,0 222,2 237,0 261,9 278,8 215,0

– dovoz cukru 91,6 138,8 91,9 88,9 76,5 50,0

– cukr ve výrobcích 272,4 138,8 145,1 173,0 202,3 165,0

Celková nabídka 939,5 695,9 714,2 780,1 752,7 850,3

68

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Ukazatel 2006/07** 2007/08*** 2008/09*** 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13

Domácí spotřeba 514,0 295,5 351,3 393,1 399,3 358,3

Vývoz celkem 305,7 238,2 276,5 346,0 282,5 390,0

– vývoz cukru 166,0 147,7 155,3 213,3 164,5 240,0

– cukr ve výrobcích 139,7 90,5 121,2 132,7 118,1 150,0

Celková poptávka 819,7 633,4 627,8 739,0 681,8 748,3

Konečná zásoba 119,8 62,5 86,4 41,1 70,9 102,0

Pramen: MZe, ČSÚ a SZIF.Poznámky:1) Všechny údaje až do roku 2003/04 jsou uvedeny za období kvótového roku, tedy od 1. 9. do 31. 8. následujícího roku. * od 1. 7. do 30. 6.následujícího roku. ** od 1. 7. 2006 do 30. 9. 2007 (výjimečně celkem 15 měsíců). *** hosp. roky od 2008/09 jsou od 1. 10. do 30. 9. příštího roku.

Charakter čistého vývozce cukru si Česká republika udržela i v  roce 2011/12, protože nejenom že  vyrobila znovu značné množství cukru nad svoji kvótu (o 233 755 t více), ale velké množství prodala na trh EU (101 765 t). Aktivní saldo bilance obchodu s cukrem tak bylo potvr-zeno a udrženo. Do ČR bylo dovezeno celkem 215,0 tis. t cukru, včetně cukru obsaženého ve  výrobcích. Dovoz z nových členských zemí zaznamenal nárůst. Tradičně nejvíce se jej dovezlo ze Slovenska (31 427 t) a z Polska (16 964 t).

Z ČR bylo vyvezeno celkem 390,0 tis. t cukru, čímž do-šlo opět k  nárůstu vývozu cukru z  ČR. Růst průměrných cen u dovozu cukru (dosažený průměr 23,13 Kč/kg) po-

kračoval stejně tak i  u  cen vývozu (22,95 Kč/kg). Pokles vývozu na Slovensko v roce 2011/12 pokračoval a skončil na hodnotě 16 837 t.

Brambory

V  roce 2012 se brambory v  České republice pěstovaly na 30  069 ha, přičemž v  zemědělském sektoru zaujíma-ly plochy brambor 23  652 ha a v  sektoru domácností 6  417 ha. Sklizeno bylo celkem 804  980 tun brambor, z toho 43 248 t brambor raných, 685 129 t brambor ostat-ních a 76 603 t brambor sadbových.

Celkové plochy, hektarové výnosy a produkce brambor pěstovaných v ČR

Rok Produkční plochy v ha Průměrný výnos v t Celková produkce v t

2004 42 141 23,57 993 203

2005 41 207 28,05 1 155 996

2006 38 549 21,70 836 614

2007 40 244 24,79 997 671

2008 37 816 25,00 945 234

2009 36 722 25,29 928 752

2010 35 050 23,45 821 862

2011 33 580 29,00 973 859

2012 30 069 26,77 804 980

Pramen: ČSÚ. Poznámka: Plochy a produkce za zemědělský sektor a domácnosti.

69

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Struktura celkové produkce brambor v ČR v roce 2012

Zemědělský sektor

(ha)Domácnosti

Průměrný výnos

(t/ha)

Celková slizeň

(t)

Brambory rané * 1 263 1 315 16,78 43 248

Brambory ostatní 19 121 5 102 28,28 685 129

Brambory sadbové 3 269 - 23,43 76 603

Brambory celkem 23 652 6 417 26,77 804 980

Pramen: ČSÚ. Poznámky: * Brambory sklizené do 30. 6. Sklizně za zemědělský sektor a domácnosti.

Dovoz a vývoz brambor v roce 2012

Položka celního sazebníku Množství (t)

Dovoz 0701 Brambory čerstvé chlazené 95 194

Vývoz 0701 Brambory čerstvé chlazené 53 185

Pramen: ČSÚ.

Bramborový a pšeničný škrob

Bramborový škrob

Sklizeň brambor pro výrobu bramborového škrobu byla v  roce 2012 o 6 570 tun nižší než sklizeň v roce 2011. Pro výrobu 23 982 tun bramborového škrobu bylo zpra-cováno 111 761 tun brambor.

Marketingovým rokem 2011/12 skončila 30. června 2012 v rámci Společné zemědělské politiky Společná orga-nizace trhu se škrobem. Dne 1. března 2012 nabylo účin-

nosti nařízení vlády č. 60/2012 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory zeměděl-cům. Cílem tohoto nařízení je kromě jiného také ochrana a zlepšení životního prostředí pomocí zvláštního systému pěstování brambor pro výrobu škrobu. V  tomto systému pěstování brambor se klade důraz na ochranu přiroze-né úrodnosti půd formou dodržování osevních postupů a upřednostnění organického hnojení brambor před mi-nerálními hnojivy. V  případě splnění podmínek stanove-ných v uvedeném nařízení obdrží pěstitel brambor urče-ných výrobě bramborového škrobu zvláštní podporu.

Výroba bramborového škrobu

Rok Zpracované brambory (t) Množství vyrobeného škrobu (t) Průměrná škrobnatost v %

2004 147 898 33 644 20,11

2005 166 353 36 281 18,80

2006 110 576 25 016 19,81

2007 147 878 32 692 18,86

2008 136 177 30 105 19,18

2009 136 581 29 618 18,70

2010 125 686 26 710 18,20

2011 148 441 30 552 17,60

2012 111 761 23 982 18,30

Pramen: Český škrobárenský svaz.

70

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Pšeničný škrob

Pšenice, respektive pšeničná mouka je výchozím produktem k výrobě pšeničného škrobu.

Vývoj výroby pšeničného škrobu s dopadem na osevní plochy a obilnou bilanci ČR

Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Výroba pšeničných škrobů v ČR (tis. tun) 21,9 20,5 18,4 19,3 19,9 19,2 19,3

Spotřeba pšenice (ř. 1x2,7) (tis. tun) 59,1 55,4 49,7 52,2 53,8 51,8 52,1

Pramen: Český škrobárenský svaz

Olejniny

Ve sklizňovém roce 2012 celková produkce olejnin dosáh-la 1 210,7 tis. t. Olejniny byly pěstovány na 19 % z celkové osevní plochy ČR. Ve struktuře osevů tak zaujímají druhou pozici za obilovinami. 

Nejpěstovanější olejninou je tradičně řepka olej-ka, které bylo pro sklizeň v roce 2012 zaseto rekordních 401,3 tis. ha a produkce z této plochy 1 109 tis. t byla dru-hou nejvyšší v  historii pěstování. Vysoké produkce bylo dosaženo rozlohou pěstování, protože průměrný hek-tarový výnos 2,76 t/ha patří k  těm spíše nižším. Řepka byla pěstována na 16,2 % osevní plochy. K velkému roz-machu pěstování řepky přispěla cena, za kterou je řepka realizována i její dobré odbytové možnosti na domácím i evropském trhu. Průměrné cena zemědělských výrobců (CZV) za marketingový rok 2011/2012 byla 12  213 Kč/t a v i dosud neukončeném marketingovém roce 2012/13 zůstává průměrná cena na velmi vysoké úrovni 12 179 Kč/t. Uvedené tržní podmínky vedly pěstitele, podle šetření Mze, k vysokému osevu i pro sklizeň v roce 2013 v rozsa-hu 411 tis. ha.

Slunečnice byla ve sklizňovém roce 2012 pěstována na ploše 24,6 tis. ha a produkce z  této plochy činila 56,9 tis. t, při průměrném hektarovém výnosu 2,31 t/ha. Osevní plocha slunečnice poklesla, ve srovnání s  rokem 2011, o necelé 4 tis. ha tzn. o 13,7 %. Průměrná cena zemědělských výrobců v  marketingovém roce 2011/12 vzrostla na 10 373  Kč/t, to je o 772 Kč/t více než v  roce předcházejícím. Z ČR bylo vyvezeno celkem 40 tis. tun slu-nečnicového semene a dovezeno 15 tis. t.

Velkým propadem pěstování reagoval mák na malou poptávku i nízké CZV v  marketingovém roce 2011/12, kdy průměrná CZV byla 22  939 Kč/t. Pro sklizeň v  roce 2012 bylo přes zvyšující se CZV zaseto pouhých 18,3 tis. t máku a to je o 13,1 tis. ha (41,7 %) méně než v roce 2011. Celková produkce máku v uvedeném roce byla pouhých 12,8 tis. t tzn., že se jedná o nejnižší dosaženou produk-ci  od  roku  1998.  Makového  semene  bylo  v  marketingo-vém roce 2011/12 dovezeno do ČR dovezeno 5,4 tis. tun a vyvezeno 31,1 tis. tun.

Pokles zaznamenala ve sklizňovém roce i hořčice. Sní-žení osevní plochy o 1,2 tis ha na 16,9 tis. ha, znamenalo i nižší celkovou produkci 15,4 tis. t. Hořčičné semeno je

vývozní komoditou. Více než 64  % celkové domácí pro-dukce hořčičného semene směřuje při vývozu převážně do  Německa, Polska, Nizozemska, Maďarska, Rakouska a na Slovensko.

Plochy lnu olejného v České republice velice kolísají. Očekávalo se, že s  ukončením pěstování lnu přadného vzrostou plochy lnu olejného, ale osevní plocha naopak klesá. Zatímco v  marketingovém roce 2011/12 byla 2,4 tis. ha pro sklizeň v roce 2012 pouhých 1,7 tis. ha, tzn. o  32 % nižší. Za poklesem stojí nízké CZV a horší uplat-nění této komodity na trhu a samozřejmě vysoké ceny a dobré uplatnění řepky, která nahrazuje na osevní ploše ostatní olejniny.

Luskoviny

Pěstování luskovin má v ČR dlouholetou tradici. V posled-ních letech se nicméně luskoviny dostávají do výrazného útlumu, což se projevuje především výrazným propadem jejich ploch.

Hlavní překážkou rozšiřování ploch luskovin je silná konkurence ze strany importu sojových bobů, či jejich pokrutin do EU a ČR a jiné převážně ekonomické faktory. Ke snižování ploch luskovin na zrno navíc přispívá i pokra-čující pokles stavů hospodářských zvířat.

Luskoviny  mají  uplatnění  v  potravinářském  průmys-lu  i  jako  složka  krmných  směsí  pro  hosp. zvířata. Jedna z nejvýznamnějších předností luskovin je jejich meliorač-ní a zúrodňující dopad na půdu. Své nezastupitelné místo mají proto luskoviny v osevních postupech a v ekologic-kém hospodářství jako vynikající předplodina.

Luskoviny jsou v ČR v podmínkách Společné zeměděl-ské politiky EU podporovány zejména systémem přímých plateb. Dalšími možnými formami podpory jsou národní podpory v rámci dotačních programů ministerstva, pod-pory z PGRLF či podpory v rámci Programu rozvoje ven-kova (PRV).

V minulých letech stagnovala výměra pěstování lus-kovin na zrno na úrovni kolem 30,0 tis. ha. V  roce 2012 však došlo k  dalšímu propadu osevní plochy luskovin na 20 177 ha. Hrách pěstovaný na výměře 15 068 ha, tvo-řil převážnou část výměry luskovin pěstovaných na zrno. Osevní plocha lupiny klesla na 1 408 ha a plocha ostatních

71

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

luskovin na zrno (mimo sóji) byla 3  702 ha. Kromě po-klesu ploch v  roce 2012 nebyly pro pěstování luskovin příznivé klimatické podmínky a v  důsledku těchto ne-gativních vlivů došlo ve srovnání s předcházejícím skliz-ňovým rokem k  poklesu hektarového výnosu luskovin na 1,94 t/ha. Celková produkce luskovin na území ČR dosáhla 39 144 tun a došlo tak k meziročnímu propadu o více než 24 tis. tun. Z toho produkce hrachu setého za-ujímala 30 710 tun, produkce lupiny na zrno 2 459 tun a produkce ostatních luskovin 5 975 tun.

Len a konopí seté

V  posledních několika letech probíhal pokles osevních ploch lnu přadného v  celém světě. Výjimkou nebyly ani tradiční lnářské západoevropské země – Francie, Belgie a Nizozemí, kde se  pěstitelské plochy snižovaly od roku 2006. Od roku 2011 dochází v těchto zemích k opětovné-mu zvyšování ploch přadného lnu.

Největší pokles ploch přadného lnu byl zazname-nán v  České republice a také v Litvě, kde pěstování lnu pro průmyslové zpracování bylo ukončeno. Od roku 2005 byl v  ČR zaznamenán pokles pěstebních ploch přadné-ho lnu, který dále pokračoval až po prakticky úplný zánik pěstování, který nastal v  roce 2011. Pěstební plocha se pohybuje v řádu pouze několika málo hektarů určených pro účely udržování osiva českých odrůd a produkci osi-va pro export. Ceny lnářských surovin byly na světových trzích v posledních letech velmi nízké. Spolu s podstatně nižšími podporami pro pěstování lnu v  ČR, ve srovnání s  EU 15, to bylo pro české lnářství likvidační a způsobi-lo praktický zánik pěstování a zpracování lnu přadného. V roce 2012 byl v ČR zaset pouze 1 ha přadného lnu od-růdy Rina.

Pěstební plochy lnu olejného v ČR meziročně kolísa-jí. V roce 2005 došlo ke skokovému nárůstu na 7 335 ha, v roce 2006 na 7 869 ha a v roce 2007 se plochy výrazně snížily na 2 642 ha. Tento pokles byl způsoben odbytový-mi problémy semene a poklesem ceny. V roce 2011 bylo olejným lnem oseto 2  475  ha, tj. 60  % skutečnosti roku 2010. V roce 2012 bylo zaseto 1 780 hektarů, tj. 71,9% sku-tečnosti roku 2011.

Pěstování konopí setého se od roku 2000 začalo za-bývat stále více pěstitelů. V  roce 2006 činily osevní plo-chy 1 155 ha, v  roce 2007 bylo oseto technickým kono-pím 1 538 ha a v roce 2008 jen 518 ha. Důvodem poklesu bylo snížení ceny krátkého vlákna v důsledku celosvětové hospodářské krize. V roce 2009 se plocha snížila až na cca 200 ha zejména kvůli odbytovým problémům.

V roce 2012 bylo oseto 279 ha konopím setým, v me-ziročním srovnání o 12 ha více než v roce 2011. Sklizeno bylo 429 t stonku a 66 t semene (v roce 2011 – 2  229 t stonku a 85 t semene).

Způsob sklizně a vhodná sklizňová technika byly dosud slabým článkem pěstitelské technologie konopí na vlákno, v současné době jsou to především zpracova-

telské technologie. V roce 2011 ukončila činnost i posled-ní velká lnářská tírna Lenka Kácov s. r. o., která disponova-la i zařízením schopným zpracovat nejen stonek přadné-ho lnu, ale i stonek lnu olejného a konopí setého. V pro-vozu zůstává tírna lnu v Agritec Farm s. r. o. v Šumperku a menší tírna na zpracování konopí BENEU s. r. o. v Dlouhé u Kladna.

Zájem o konopné vlákno má v současné době přede-vším papírenský a automobilový průmysl. Roste také pou-žití pro výrobu tepelných izolačních rohoží pro stavebnic-tví a nábytkářství. Od roku 2009 je ve zkušebním provozu nová výrobní kapacita ve fi rmě Canabest s. r. o. Břeclav. Firma uvádí na trh izolační rohože a stavební izolační pa-nely z  konopného vlákna a konopného pazdeří určené především pro ekologické stavby. Tato výrobní kapacita je zcela závislá na dovozu konopného vlákna vhodné kvality ze zahraničí, protože v tuzemsku zatím chybí výrobní ka-pacita na nezbytnou prvotní úpravu surového konopné-ho vlákna. Podobně OP Papírna v Olšanech dováží každý rok několik tisíc tun lněných, konopných a dalších přírod-ních celulosových vláken ze zahraničí. V  ČR chybí zpra-covatelská kapacita konopného stonku, která by pokryla produkci alespoň z plochy kolem 500 ha, a na zpracová-ní stonku z  olejného lnu k  produkci krátkého lněného vlákna.

V  rámci národních dotací podle „Zásad5)“ na dotační titul 3.i podpora použitého uznaného a mořeného osiva lnu a uznaného osiva konopí setého bylo vyplaceno cel-kem 162 tis. Kč. V rámci tohoto dotačního programu lze využít fi nanční prostředky do výše 18 000 Kč/t uznaného a mořeného osiva lnu a do výše 60  000 Kč/t uznaného osiva konopí setého při splnění daných podmínek, které jsou uvedeny v „Zásadách“. V rámci tohoto dotačního titu-lu bylo oseto 47 ha konopím setým 68 ha lnem při sazbě 60 000 Kč/t pro uznané osivo konopí setého a 18 000 Kč/t pro uznané a mořené osivo lnu. Od roku 2011 je ten-to dotační titul určen pro uznané osivo lnu setého, jak pro produkci vlákna, tak pro produkci semene.

Zelenina

Rok 2012 byl klimaticky nepříznivý pro pěstitele zeleniny jak v  ČR, tak i v  ostatních evropských zemích. V  zimním období došlo na některých pozemcích bez sněhové po-krývky k  vymrznutí ozimých druhů zeleniny (česnek, ci-bule, špenát). Brzký nástup jara umožnil pěstitelům zaklá-dat porosty raných druhů zeleniny již v polovině března. Některé z těchto porostů byly však poškozeny přízemními mrazy v  první polovině dubna a začátkem května, jako např. rané výsevy mrkve, petržele, výsadby košťálovin. Mrazová vlna, která zasáhla republiku v  noci na  veliko-noční pondělí, zničila na Moravě zejména porosty okurek, tykví a paprik.

Klimatické podmínky posledních let ukazují, že vý-znamným stabilizačním faktorem v zelinářství jsou závla-hy. Velké sucho v roce 2012 postihlo především pěstitele

5) Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na základě § 2 a §2d zákona č. 252/1997 Sb. o zemědělství

72

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

na severní a jižní Moravě, kde však ani vybudované zá-vlahové systémy nebyly dostačující ke krytí vláhového defi citu. Rozmary počasí roku 2012 potrápily i pěstitele na Přerovsku, kde přívalový déšť ve druhé polovině květ-na zatopil a zničil zelinářům část zeleninových porostů. Ve druhé polovině měsíce srpna postihlo některé pěstite-le na Litoměřicku a také v okolí Prostějova ničivé krupobi-tí, kdy kroupy na mnoha místech zničily porosty květáku, zelí, kapusty, celeru, paprik, cuket a cibule. Proměnlivé počasí roku 2012 zapříčinilo vyšší infekční tlak houbo-vých chorob, veliké problémy způsoboval rovněž mimo-řádný výskyt škůdců, a to zejména mšic, molic, třásněnek a klopušek. Podzimní období bylo srážkově i teplotně pří-

znivější, a proto se podařilo u některých druhů zeleniny zmírnit propad produkce, jako např. u  listové, cibulové a kořenové zeleniny.

Vzhledem k  nepříznivému průběhu počasí kles-la v  roce 2012 produkce zeleniny meziročně o  16  % na celkových 232,9 tis. t. Nižší sklizeň byla rovněž důsled-kem poklesu pěstebních ploch u všech druhů zeleniny (výjimkou je pouze mírné zvýšení ploch u česneku a ze-leného hrášku). Po  loňském nárůstu ploch zeleniny do-šlo v  roce 2012 k  jejich opětovnému výraznému snížení (o 11 %) na 12 571 ha, přičemž nejvíce se snížily plochy pro pěstování hlávkového zelí, cibule, rajčat, mrkve a ke-dluben.

Celková sklizeň zeleniny v ČR (t)

Zelenina 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Celer 10 588 11 364 10 390 11 414 10 223 9 410 6 997

Cibule 45 387 40 424 52 372 48 325 43 248 54 311 40 018

Česnek 2 079 2 038 1 759 1 590 1 457 1 530 1 272

Hrách dřeňový 6 759 5 857 6 201 4 742 4 130 4 588 3 590

Kapusta 4 327 4 242 4 048 3 930 2 994 4 043 2 906

Kedlubny 8 095 7 598 6 802 6 496 6 604 6 838 5 344

Květák a brokolice 9 069 7 611 7 549 5 937 5 441 6 068 4 655

Mrkev 33 813 39 466 34 406 31 982 27 735 33 205 28 378

Okurky nakládačky 22 460 22 367 18 290 14 116 16 731 16 130 13 849

Okurky salátové 14 790 10 859 10 798 9 629 8 625 9 229 7 621

Petržel 8 324 9 125 7 663 5 268 5 152 5 708 4 504

Pór - - - - - 345 278

Rajčata 35 604 29 771 27 899 29 441 20 721 28 536 25 740

Ředkvičky - - - - - 2 848 1 338

Salát hlávkový - - - - - 2 024 1 869

Zelí hlávkové* 55 945 57 915 56 656 50 679 40 664 62 874 53 565

Ostatní zelenina 34 312 33 390 29 491 30 291 24 898 29 915 30 949

Zelenina celkem 291 552 282 027 274 324 253 840 218 623 277 602 232 873

Pramen: ČSÚ.Poznámka: * Zelí hlávkové bílé a červené, od roku 2002 – údaje za zemědělský sektor s dopočtem sektoru domácností.

Trend stálého nárůstu dovozů čerstvé zeleniny do ČR se v roce 2012 změnil. Během tohoto roku bylo do repub-liky dovezeno celkem 533,8 tis. t čerstvé zeleniny, tj. oproti předchozímu roku pokles o 6 %. Hodnota dovezeného zbo-

ží však meziročně vzrostla o téměř 3 % na 8,5 mld. Kč. Do-dávky čerstvé zeleniny ze zemí EU klesly o 5,4 % na objem 485,4 tis. t v hodnotě 7,5 mld. Kč a na celkovém dovozu čer-stvé zeleniny se podílely 90,9 %. Největšími dodavateli bylo

73

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

v  hodnotě 1,6 mld. Kč, přičemž z  99,6 % směřoval do zemí EU. Nejvíce čerstvé zeleniny bylo dodáno na trh Slovenska (66,6 tis. t), dále pak do Německa (9,0 tis. t), Pol-ska (3,9 tis. t) a Rakouska (3,3 tis. t).

Saldo zahraničního obchodu ČR s čerstvou zeleninou

Jednotky 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Tuny -412 225 -452 214 -446 369 -447 883 -464 079 -468 705 -476 298 -441 048

Tis. Kč -5 304 528 -6 420 398 -6 761 911 -6 215 155 -6 592 593 -7 542 131 -6 669 718 -6 892 691

Pramen: Statistika zahraničního obchodu.

Stejně jako ovoce je i zelenina v ČR pěstována v rámci systému integrované produkce zeleniny. Přestože tento systém zahrnuje četná omezení v porovnání s konvenč-ním pěstováním zeleniny a  je administrativně náročněj-ší, počet pěstitelů se neustále zvyšuje. V současné době je v  tomto systému zařazeno 81 pěstitelů s  výměrou 5  980 ha. Podmínky a pravidla pěstování a poskytování podpory jsou stanoveny v  rámci Programu rozvoje ven-kova v NV č. 79/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Ovoce

Na počátku jara roku 2012 se předpokládalo, že úroda většiny ovocných druhů bude velmi dobrá. V noci na ve-likonoční pondělí (9. 4.) však zasáhl republiku velmi silný mráz, kdy teplota klesala až na -9o C. Zasaženy byly pře-devším nižší polohy v Čechách i na Moravě. Velikonoční mráz prakticky zničil úrodu meruněk a v silněji zasaže-ných oblastech negativně ovlivnil i násadu ostatních pec-kovin. Po dlouhodobém suchém počasí, kdy především na jižní Moravě značně utrpěly téměř všechny zeměděl-ské plodiny, zasáhla naši republiku druhá vlna mrazů (18. 5.). Tento mráz byl naprosto zničující především pro sady v nejteplejších lokalitách země, tj. na jižní Moravě ale i na severozápadě Čech a v řadě dalších míst. Utrpěly prakticky všechny ovocné druhy, nejvíce však jabloně, slivoně a jahodník. U slivoní došlo v několika případech i k úplnému zničení letorostů, což bude mít za následek ztrátu úrody v  příštím roce. Mrazy zasáhly také ovocné školky, kdy v  několika případech došlo ke spálení růs-tových vrcholů. V  červnu se  konečně dostavily dešťové srážky. V  průběhu léta se ojediněle objevovalo krupobi-tí, které lokálně poškodilo část úrody ovoce. Souhrnně tak lze konstatovat, že produkce ovoce v roce 2012 byla v některých oblastech Čech celkem dobrá, jsou však velké regionální rozdíly. Sady v pěstitelských oblastech Moravy byly vesměs silně poškozené, přičemž tato poškození ne-byla, s výjimkou některých lokalit na jižní Moravě, plošná, ale ohnisková.

Celková produkce ovoce ČR v  roce 2012 dosáhla objemu 300,0 tis. t, což je sice o 9,5 % více v porovnání s  velmi slabou sklizní ovoce v  předchozím roce, avšak v  porovnání s pětiletým průměrem se jedná o více než 15% pokles. V produkčních ovocných sadech, které jsou rozhodující pro pěstování konzumního ovoce, bylo sklize-no 138,2 tis. t ovoce, tj. meziroční nárůst o 36,5 %, avšak v  porovnání s  pětiletým průměrem je to o 5 % méně. Celková produkce jablek v ČR byla oproti předchozí sla-bé sklizni vyšší o téměř 27 % a činila 201,5 tis. t (z  toho 117,9 tis. t jablek bylo z  produkčních sadů). Kvalita jab-lek byla následkem poškození plodů mrazy i krupobitím průměrná až podprůměrná (zejména v zahrádkách a v ex-tenzivních sadech), takže objem naskladněných jablek pro letošní obchodní sezónu byl o 12 % nižší než v roce minulém. To znamená, že český trh bude v  roce 2013 ve větší míře zásoben tuzemskými konzumními jabl-ky pravděpodobně pouze do dubna, v  dalších měsících bude poptávka trhu kryta jablky z dovozu.

Výměra ovocných sadů v ČR má dlouhodobý klesající trend, v  roce 2012 činila 20 769 ha, z  toho 16 384 ha je produkčních plodných sadů. Přestože je restrukturalizace ovocných sadů fi nančně podporována v  rámci dotační politiky státu, pro zastavení a případně odvrácení stárnutí sadů je to nedostačující. Podíl přestárlých výsadeb, kte-ré dosahují výměry 8,2 tis. ha, se v  roce 2012 opět mír-ně zvýšil, a to ze 46,4 % na 46,7 %. Nevyhovující věkovou strukturu má stále drobné ovoce stejně jako broskvoně, jabloně a višně, nejpříznivější švestky a slivoně, černý ry-bíz a rovněž hrušně. V období let 1995 – 2012 bylo v ČR nově vysázeno celkem 11 140 ha produkčních ovocných sadů, z  toho s  podporou v  rámci dotační politiky státu 9 017 ha.

V  ČR je ovoce rovněž pěstováno v  rámci integrova-ného systému pěstování ovoce (IPO), jehož rozsah v sou-časné době dosahuje 10,8 tis. ha a představuje cca 66% podíl na celkové výměře produkčních sadů. Podmínky a pravidla pěstování a poskytování podpory jsou stanove-ny v rámci Programu rozvoje venkova v NV č. 79/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které rovněž řeší podmínky

tradičně Nizozemsko (97,0 tis. t), Španělsko (94,4 tis. t), Ně-mecko (72,5 tis. t), Polsko (69,2 tis. t) a Itálie (48,7 tis. t).

Vývoz čerstvé zeleniny z  ČR včetně reexportu za-znamenal mírné zvýšení (+1 %) na celkových 92,8 tis. t

74

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

a poskytování podpory v ekologickém pěstování ovoce. V roce 2012 bylo ve Svazu pro integrované systémy pěsto-vání ovoce (SISPO), což je dobrovolné sdružení pěstitelů ovoce a zástupců výzkumu, registrováno 296 členů.

Dovoz čerstvého a sušeného ovoce do ČR má od roku 2011 klesající tendenci; v  roce 2012 došlo opět k meziročnímu poklesu z  hlediska množstevního o té-měř 3 % na 539,2 tis. t. Hodnota dovezeného ovoce však vzrostla o 4,5 % na 11,4 mld. Kč. K  nejvýraznějšímu po-

klesu došlo u  dovozu banánů, pomerančů, nektarinek a hrušek, naproti tomu se zvýšil dovoz mandarinek, jahod a meruněk. Ze zemí EU bylo na náš trh dodáno celkem 351,2 tis. t v  hodnotě 6,5 mld. Kč (tj. meziroční nárůst o 1,3 %) a na celkovém objemu dovezeného ovoce do-sáhly podílu 65 %. Největšími dodavateli ovoce bylo tra-dičně Španělsko (111,1 tis. t) a Itálie (70,6 tis. t), dále Ně-mecko (41,0 tis. t), Slovensko (24,1 tis. t), Polsko (22,4 tis. t) a Francie (20,5 tis. t).

Dovoz vybraných druhů ovoce do ČR (t)

Komodita 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Jablka 81 684 70 942 70 724 62 862 82 889 74 304 86 067

Hrušky 7 679 9 214 10 308 9 701 10 670 14 520 11 535

Třešně 317 100 177 247 159 478 261

Višně 65 24 24 31 33 24 136

Meruňky 7 005 2 658 3 823 5 340 4 718 4 348 6 761

Broskve 15 666 10 773 10 550 11 159 12 903 12 962 12 417

Nektarinky 17 205 16 732 15 799 21 826 22 172 22 514 18 917

Švestky, slívy 9 050 8 027 10 740 7 905 10 100 8 755 8 514

Jahody 7 218 7 411 7 031 8 547 7 311 8 618 10 573

Citróny 27 733 26 696 24 170 27 987 29 766 33 161 32 498

Grapefruity 12 186 13 580 13 381 14 566 13 646 13 909 12 831

Mandarinky 68 270 66 906 54 337 48 394 54 593 58 709 61 657

Pomeranče 59 511 60 177 56 746 57 092 64 864 60 851 56 692

Ananas 10 848 21 144 12 161 10 566 12 378 11 404 11 432

Banány 117 754 123 219 153 142 160 867 198 737 145 702 131 259

Kiwi 14 309 16 071 9 627 14 850 17 561 10 461 10 058

Pramen: Statistika zahraničního obchodu.

Vývoz čerstvého a sušeného ovoce včetně reexpor-tu vzrostl v  roce 2012 v  porovnání s  předchozím rokem v  objemovém i fi nančním vyjádření, a to o 53 % (resp. o 22 %), a dosáhl objemu 201,6 tis. t v  hodnotě téměř 3,0 mld. Kč. Příčinou byl rekordní vývoz moštových jab-lek v  objemu 101,5 tis. t, a to zejména do Německa a Rakouska. Tato skutečnost ovlivnila i celkový objem vý-

vozu ovoce do zemí EU, který vzrostl meziročně o 54 % na 200,9 tis. t v hodnotě 2,9 mld. Kč, a na celkovém ob-jemu vyvezeného ovoce z ČR dosáhl podílu 99,6 %. Nej-větší množství ovoce směřovalo především na Slovensko (71,6 tis. t) a Německa (62,9 tis. t), dále pak do Rakouska (39,9 tis. t), Polska (7,8 tis. t), Rumunska (5,8 tis. t) a Itálie (3,2 tis. t).

75

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Vývoz vybraných druhů ovoce z ČR (t)

Komodita 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Jablka 75 396 52 653 62 389 59 866 56 856 40 201 114 924

Hrušky 1 368 1 881 1 631 1 935 2 013 2 302 2 050

Třešně 2 048 557 961 1 377 1 284 1 989 1 360

Višně 4 311 5 481 3 681 3 549 2 239 3 815 1 570

Meruňky 253 693 276 307 271 182 289

Broskve 1 289 800 1 021 1 365 1 325 1 423 1 345

Nektarinky 1 103 1 094 1 052 2 133 2 390 2 341 1 778

Švestky, slívy 406 577 647 708 980 437 832

Rybíz, angrešt 961 2 015 970 1 786 113 17 1 872

Jahody 408 401 465 381 350 212 216

Pramen: Statistika zahraničního obchodu.

Chmel

V měsíci květnu a červnu následovalo ve většině oblas-tí suché klima. Průběh srpna s vysokými až tropickými teplotami a minimem vodních srážek značně redukoval výnosy. Docházelo k  zasychání již kvetoucího chmele a zastavení růstu hlávek. V průběhu vegetace byly zazna-menány kroupy, které způsobily lokální poškození na 20 ha v  hlavní chmelařské oblasti. Také udržení zdravotního stavu chmele a eliminace škůdců si vyžádala v průběhu vegetace nemalé náklady. Přesto se tato etapa prací val-né většině pěstitelů podařila zvládnout a výsledkem byla velmi dobrá kvalita chmele.

V roce 2012 bylo obnoveno největší procento chmel-nic a to o 4,97 % (cca 217 ha). Vlivem postupného snižo-vání ploch chmelnic v  posledním desetiletí je procento obnovy chmelnic neporovnatelné s předcházejícími roky, kdy výměry plochy chmelnic byly vyšší.

Současná věková struktura porostů chmele v  ČR je jedním z významných faktorů ovlivňující výnosovou sta-bilitu. Optimální doba obměny porostů je 10–12 let. Na základě údajů ÚKZÚZ je podíl chmelnic starších 20 let se sníženým výnosem 24 % (nejstarší chmelnice jsou v Úš-těcké oblasti). Celkem 40 % porostů chmele je starších 15 let což přestavuje meziroční nárůst zhruba o 4 %. Po-díl produktivních porostů ve stáří 5–14 let je pouze 43 % všech chmelnic. Poměrně vyhovující věkovou strukturu má v současnosti zatím jen chmelařská oblast Tršicko. Průměrné stáří chmelových konstrukcí se zvyšuje a je ješ-tě méně příznivé než stáří porostů, protože celkem 65 % všech konstrukcí je starších dvaceti let. Tato situace bude do budoucnosti vyžadovat vysoké investice.

V rámci dotačního programu 3.h. uznaná certifi kova-ná sadba bylo v  roce 2012 vyplaceno celkem 3,9 mil. Kč, což je o 0,2 mil. Kč méně v porovnání s rokem 2011. Cel-kem bylo tak vysázeno 642 927  ks certifi kované sadby

na ploše 217  ha, což je o 126  ha více v  porovnání s  ro-kem 2011. V  roce 2012 byla obnova porostů provedena odrůdami - Žatecký poloraný červeňák (200,6 ha), Sládek (6,4 ha), Harmonie (3,3 ha) a Saaz special (4,3 ha). Celkem bylo vyplaceno 74,6  % fi nančních prostředků v  žatecké chmelařské oblasti (86,3 % v roce 2011), 15,7% v úštěcké oblasti (13,7 % v roce 2011) a 9,7 % v tršické chmelařské oblasti (0 % v roce 2011).

Mimo výše uvedený dotační program 3.h.) mohou chmelaři již od roku 2001 čerpat fi nanční prostředky i z dalšího dotačního programu 1.I.) podpora vybudování kapkové závlahy ve chmelnicích. V rámci existence tohoto dotačního programu byla vybudována kapková závlaha již na 853 ha chmelnic. V roce 2012 v rámci tohoto pod-půrného programu bylo vybudováno závlahové zařízení na 14,5 ha chmelnic při sazbě 34 248 Kč/ha; dotační pod-pora MZe činila 496,5 tis. Kč. V  porovnání s  rokem 2011 bylo vybudováno kapkové zařízení s  dotační podporou MZe o 10,8 ha méně tj. pokles o 42,6 %.

Od roku 2007 je české chmelařství podporováno také v rámci programu rozvoje venkova, a to především z Osy I – opatření I.1.1 modernizace podniků (mimo jiné i výstav-ba chmelových konstrukcí). Dále jsou v  tomto opatření zařazeny investice do techniky a  technologie pro  rost-linnou výrobu a investice do zemědělských staveb (re-konstrukce a výstavba nových) pro rostlinnou výrobu tj. i pro chmelaře. Celkem bylo podáno 58 „chmelařských“ projektů a mezi tyto projekty bude celkem rozděleno 108,2 mil Kč.

Nově od roku 2012 lze využít podpor v  rámci čl. 68 nařízení Rady (ES) č. 73/2009. Pro sektor chmele je zvlášt-ní podpora dle článku 68 poskytována na zvláštní druhy zemědělské činnosti, které jsou důležité pro ochranu či zlepšení životního prostředí. Cílem opatření je podpořit pěstování aromatické odrůdy chmele, která má men-ší nároky na agrotechniku a ochranu než ostatní hořké

76

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

a superhořké odrůdy chmele, čímž nedochází k nadměr-nému zatěžování životního prostředí, a má také dlouho-době pozitivní vliv na jeho zlepšování. Nařízení vlády, kte-ré stanovuje podmínky čerpání zvláštní podpory, vyšlo ve Sbírce zákonů pod číslem 60/2012 a nabylo účinnosti dnem 1. března 2012. Celková výše fi nančních prostřed-ků, využitelná na základě čl.  68  v  ČR pro sektor chmele, činí 843 387,8 EUR.

Podle údajů ČSÚ průměrná CZV sušeného chmele ze sklizně v  roce 2012 činila 137  811 Kč/t tj.  106,4 % skutečnosti srovnatelného období roku 2011. V  rám-

ci systému povinné registrace smluv bylo pro rok

2012 smluvně zajištěno 3  632 t chmele (bez rozliše-

ní odrůd a oblastí). Průměrná cena sušeného chme-

le dle uzavřených kupních smluv pro rok 2012 či-

nila 172 419 Kč/t (153 196 Kč/t v roce 2011). Pro rok

2013 bylo k  4. 3. 2013 smluvně ošetřeno 3  276 t

chmele.

Český chmel má potenciál stát se znovu silným odvět-vím v rámci zemědělství a pomoci jej stabilizovat pro ná-sledný růst. Český chmel je silně exportní komoditou čes-kého zemědělství a přibližně 80 % produkce se vyváží do zahraničí. To přináší ekonomický prospěch jak do bilance agrárního obchodu, tak do státního rozpočtu republiky a vysoký potenciál zaměstnanosti v  dotčených krajích s vysokým procentním bodem nezaměstnanosti.

V  návaznosti na rok 2012, kdy byly poškozeny  rost-liny chmele a na některých stanovištích došlo až téměř ke sto procentnímu vymrznutí porostů, bude zapotřebí v nejbližších letech silná podpora dotačního titulu 3. h), který podpoří novou výsadbu chmelnic a tím udrží rozsah sklizňových ploch, které mají pozvolný klesající charakter.

Geneticky modifi kované plodiny

Problematika GMO (zejména v zemědělství a potravinář-ství) je v EU stále kontroverzním tématem. Pohledy jed-notlivých členských států jsou značně polarizované a je obtížné dosáhnout jakýkoliv konsensus. ČR se řadí spíše k  liberálním státům, které při nakládání s  GMO vychází z vědeckých poznatků.

V oblasti pěstování geneticky modifi kovaných plodin (dále jen „GM plodiny“) pokračoval rozvoj nových techno-logií i v  roce 2012, a to zejména v zemích mimo EU. GM plodiny jsou v celosvětovém měřítku významnou složkou zemědělské výroby, podíl ploch v EU v rámci světa je však zanedbatelný.

Při pěstování GM kukuřice platí pro pěstitele na úrov-ni EU, tak i v ČR řada předpisů, které stanoví postup po-volování GMO a povinnosti těch, kteří s  nimi nakládají. V  ČR upravil oblast používání GMO zákon č. 153/2000 Sb., který prošel za poměrné krátkou dobu další právní úpravou. Zákon č.  78/2004 Sb.,  o nakládání s  geneticky modifi kovanými organismy a  genetickými produkty je již plně v souladu s legislativou Evropských společenství a platí od 25. února 2004.

Produkce GM kukuřice je ve většině případů využívá-na jako krmivo pro hospodářská zvířata, z menší části také jako surovina pro výrobu bioetanolu či bioplynu. Vypěs-

tovaná GM kukuřice není v ČR užívána pro potravinář-

ské účely.

Na základě dosavadních poznatků a s ohledem na stá-vající situaci v  oblasti GMO v EU lze očekávat, že zájem českých pěstitelů o technologii, založenou na GM plodi-nách se bude vyvíjet úměrně s mírou tolerance GMO ev-ropskými spotřebiteli, a s tím spojeným vývojem legislati-vy v EU. V ČR bude nadále existovat možnost výběru mezi pěstováním Bt kukuřice a konvenčním či ekologickým pěstováním. Více informací je pak v samostatné kapitole GENETICKY MODIFIKOVANÉ PLODINY.

Réva, víno

Počáteční měsíc roku leden byl teplotně silně nadnor-mální s  výjimkou závěru, průměrná teplota byla -0,2 oC, což je 2,6 oC nad dlouhodobým normálem (-2,8 oC) a srážkově byl také silně nadnormální, spadlo v průmě-ru 84 mm srážek, tedy téměř dvojnásobek (199 %) oproti normálu (42 mm).

Naopak měsíc únor byl teplotně silně podnormální, průměrná teplota byla -5,2 oC, což je -4,1 oC pod dlouho-dobým normálem (-1,1 oC), chladná byla především jeho první polovina, kdy teplota vzduchu na mnoha místech dosáhla rekordního minima, na některých stanicích se teploty přiblížily absolutnímu teplotnímu rekordu -40 oC. Srážkově byl únor téměř normální s 35 mm srážek, tedy 91 % srážek oproti normálu (38 mm).

Březen byl tedy teplotně silně nadnormální, průměr-ná teplota byla 5,2 oC, což je 2,7 oC nad  dlouhodobým normálem (2,5 oC) a srážkově silně podnormální, spad-lo v průměru pouze 15 mm srážek, což je 38 % normálu (40 mm). Měsíc březen a po něm všechny další měsíce ve-getačního období již byly teplotně nadnormální, s lokál-ními rozdíly v jednotlivých krajích, ale obecně bylo v Če-chách chladněji než na Moravě a ve Slezsku. Nejteplejší měsíce byly březen, květen, srpen a listopad.

Duben byl teplotně mírně nadnormální, průměrná teplota byla 8,4 oC, což je 1,1 oC nad dlouhodobým nor-málem (7,3 oC) a srážkově mírně podnormální, spadlo v průměru 39 mm srážek , což je 82 % normálu (47 mm). Chladné počasí bylo především v  závěru první dekády, tedy v období Velikonoc, kdy na některých výše polože-ných stanicích dosahovaly minimální teploty dokonce rekordních -20 oC.

Květen byl teplotně silně nadnormální, průměr-ná teplota byla 14,4 oC, což je 2,1 oC nad  dlouhodo-bým normálem (12,3 oC) a srážkově silně podnormální, spadlo v  průměru 48  mm  srážek, což je 65 % normálu (74 mm). V  důsledku pozdního jarního mrazu na konci druhé dekády (18. 5.) došlo u mnoha polních a především speciálních plodin ke značnému nebo úplnému poško-zení nadzemních částí rostlin, u ovocných dřevin a révy vinné byly zničeny květy, případně již vyvíjející se plody i mladé vyrašené letorosty.

Červen byl teplotně mírně nadnormální, průměrná teplota byla 16,9 oC, což je 1,4 oC nad dlouhodobým nor-málem (15,5 oC) a srážkově zcela normální, spadlo 84 mm což je 100 % dlouhodobého normálu (84 mm).

77

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Měsíc červenec byl teplotně opět mírně nadnor-mální, průměrná teplota byla 18,2 oC, což je 1,3  oC nad normálem (16,9 oC), srážkově byl rovněž nadnormál-ní, napršelo v průměru 114 mm, tedy 144 % dlouhodobé-ho normálu (79 mm).

Srpen byl teplotně nadnormální, průměrná teplota byla 18,2 oC, což je 1,8 oC nad dlouhodobým normálem (16,4 oC) a srážkově normální, spadlo 76 mm srážek, což představuje 97 % dlouhodobého normálu (78 mm).

Září bylo teplotně nadnormální, na počátku měsíce ještě teploty na některých místech přesahovaly i 30 oC a na konci září byly na mnoha stanicích překonány dlouho-dobé maximální teplotní rekordy. Průměrná teplota byla 13,3 oC, to je 0,5 oC nad dlouhodobým teplotním normá-lem (12,8 oC). Srážkově bylo září téměř normální, spadlo 45 mm srážek – tedy o 7 mm méně než je normál (52 mm), což představuje 94 % dlouhodobého normálu srážek.

Říjen byl teplotně podnormální, průměrná měsíční teplota byla 7,4 oC, tedy -0,6 oC pod dlouhodobým normá-lem (8,0 oC). Srážkově byl měsíc říjen nadnormální, spadlo v průměru 56 mm srážek, tedy 134 % dlouhodobého nor-málu (42 mm).

Listopad byl teplotně nadnormální, průměrná mě-síční teplota byla 4,9 oC, tedy 2,2 oC nad  dlouhodobým normálem (2,7 oC). Srážkově byl listopad podnormální, spadlo v průměru 39 mm srážek, tedy 80 % dlouhodobé-ho normálu (49 mm).

Prosinec byl teplotně podnormální, průměrná měsíční teplota byla -1,4 oC, tedy -0,4 oC pod dlouhodobým teplot-ním normálem (-1,0 oC). Srážkově byl prosinec nadnormální, spadlo v průměru 56 mm srážek, tedy o 8,0 mm více, což představuje 116 % dlouhodobého normálu srážek (48 mm).

Rok 2012 lze charakterizovat na základě vyhodnoce-ných dat jako teplotně nadprůměrný a srážkově průměr-ný. V roce 2012 spadlo 695 mm srážek, tedy o 21 mm více než je dlouhodobý normál, celkem 103 %. (Pro srovnání v roce 2011 spadlo na území ČR v průměru 627 mm srá-žek, což je o 47 mm méně než činí dlouhodobý normál srážek za období 1961–1990 (674 mm)). Průměrná roční teplota v roce 2012 byla 8,3 oC, tj. o 0,8 oC více než je dlou-hodobý normál, ale byla oproti roku 2011 nižší o 0,2 oC, přestože celých devět měsíců bylo teplotně nadnormál-ních. (Průměrná roční teplota pro území ČR činila v před-chozím roce 2011 8,5 oC, byla tedy o 1,0 oC vyšší než je dlouhodobý normál let 1961–1990).

Rozložení srážek během roku bylo nerovnoměrné, první polovina roku byla na srážky chudší a  teplotně nadnormální. Nejvíce srážek spadlo v  lednu a dále až ve druhé polovině roku – v létě v  červenci, dále v říjnu a v prosinci, vyšší úhrny byly také v  únoru, v červnu a v srpnu, ale v těchto měsících úhrny srážek pouze do-sáhly nebo se přiblížily dlouhodobému normálu za refe-renční období 1961–1990.

Odrůdová skladba registrovaných vinic v roce 2012

V závislosti na velikosti osázených ploch zahrnovala nej-častěji pěstované odrůdy: Veltlínské zelené (1 630,1 ha), Műller Thurgau (1  569,1  ha), Ryzlink rýnský (1  242,2 ha)

a Ryzlink vlašský (1 192,1 ha) z bílých odrůd, Svatovavři-necké (1  285,7 ha), Frankovku (1  165,2 ha), Zweigeltre-be (812,0 ha) a Rulandské modré (715,9 ha) z  modrých odrůd.

Podpory z  prostředků EU (80% nákladů)

s kofi nancováním Českého státu (20% nákladů)

Stav podpor v sektoru integrované produkce vinné révy – bylo podáno celkem 618 žádostí o vyplacení dotace AEO EAFRD v rámci podopatření integrovaná produkce vinné révy. Sazba podpory byla stanovena na 12 931,04 Kč/ha. Předpokládaný odhad výše podpory pro rok 2012  činil 147 647 262 Kč na celkovou výměru 11 418 ha.

Stav podpor v sektoru ekologické zemědělství – bylo podáno celkem 76 žádostí o vyplacení dotace AEO EAFRD (sazba podpory byla  stanovena na  21  653,75  Kč/ha). Předpokládaný odhad výše podpory pro rok 2012 činí 19 367 331 Kč po odpočtu všech sankcí na celkovou vý-měru 894,41 ha.

Dle ČSÚ bylo v roce 2011 sklizeno  přibližně 59 990 tun hroznů při průměrném výnosu 3,83  t/ha. SZPI v  roce 2012 ověřila cukernatost u 28 824 294 kg hroznů, z toho 98,05% na Moravě a 1,95% v Čechách. Tyto hrozny byly následně použity na výrobu přívlastkových vín.

Zatřiďování tuzemských vín v roce 2012

Celkem proběhlo 130 zasedání komisí pro hodnocení a zatřiďování vín, v  nichž bylo předloženo 6  423 vzorků vín. Tyto vzorky reprezentovaly 329 009 hl vína. Na Mo-ravě bylo celkem předloženo k zatřídění 326 649 hl vína (počet vzorků 6 339) a v  Čechách to bylo 2  359 hl vína (počet vzorků 84). Celkem bylo zatříděno 6 383 vzorků vín, což představuje množství 327  708  hl  vína. Z toho bylo hodnoceno ve  druhém kole (opakovaně) celkem 67 vzorků v množství 2 960 hl a 40 vzorků bylo vyřazeno v celkovém množství 1 301 hl.

Ve vinařské oblasti Čechy byl podíl bílých odrůd z celkového počtu zatřiďovaného vína 0,5 % a podíl mod-rých odrůd 0,2 % z celkového počtu zatřiďovaného vína v rámci ČR, tj. 74,5 % podíl bílých odrůd a podíl modrých odrůd 25,5 % zastoupených v rámci vinařské oblasti Če-chy.

Ve  vinařské oblasti Morava byl podíl bílých odrůd 68,9 % z celkového počtu zatřiďovaného vína a  mod-rých odrůd 30,4 % z celkového počtu zatřiďovaného vína v rámci ČR, tj. 69,4 % podíl bílých odrůd a podíl modrých odrůd 30,6 % zastoupených v rámci vinařské oblasti Mo-rava.

Podle výsledků registrace ÚKZÚZ činí plocha vi-nic představující současný produkční potenciál ČR 19 633,45 ha, přičemž osázených ploch je celkem 17 312,4980 ha. Ostatní plochy představují vyklučené vi-nice, práva na opětovnou výsadbu a státní rezervu.

78

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Produkční potenciál vinic v ČR je 19 633,45 ha.

K 31. 12. 2012 byl tvořen součtem:

Osázených ploch vinic 17 312,4980 ha

Plochy vyklučených vinic 113,8595 ha

Plochy s právem na opětovnou výsadbu vinic 973,3366 ha

Stávající práva na výsadbu v rezervě 1 233,7559 ha

Pramen: ÚKZÚZ.

Z následujícího grafu s aktuální strukturou vinic v ČR dle jejich velikosti a počtu pěstitelů lze vysledovat, že 31  %  z  celkového počtu pěstitelů obhospodařuje vini-ce s  plochou do  0,1  ha. Součet ploch těchto drobných vinic však tvoří pouze 4 % z  celkové plochy vinic v  ČR.

Na druhé straně dochází ke koncentraci vinic o velké roz-loze u malého počtu „velkých“ pěstitelů. Pěstitelů s vini-cemi nad 5 ha osázené plochy je pouze 1 % z celkového počtu pěstitelů, tito obhospodařují 45 % celkové plochy vinic v ČR.

Pramen: ÚKZÚZ.Poznámka:Jeden pěstitel může být veden ve více kategoriích (výměrách). Celkový počet pěstitelů však odpovídá počtu vedených pěstitelů v Registru vinic.

Odrůdová skladba registrovaných vinic v roce 2012

V závislosti na velikosti osázených ploch zahrnovala nej-častěji pěstované odrůdy: Veltlínské zelené (1  630  ha), Műller Thurgau (1  569 ha), Ryzlink rýnský (1  242 ha) a Ryzlink vlašský (1 192 ha) z bílých odrůd, Svatovavřinec-ké (1 286 ha), Frankovku (1 156 ha), Zweigeltrebe (812 ha) a Rulandské modré (716 ha) z modrých odrůd.

Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny

Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny (dále jen LAKR) se řadí mezi zajímavé komodity světového obchodu. V popředí zájmu jsou především pro své konečné využití, proto stále více nabývá na významu kvalita výsledného produktu. Tato skutečnost je určující pro pěstování LAKR, kdy se nejen objem, ale i způsob pěstování stal základem

79

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

pozornosti pěstitelů, zpracovatelů i spotřebitelů. Proto je hlavním trendem posledních let zavedení správné pěsti-telské praxe včetně posklizňové úpravy a skladování jak v  konvenčním, tak i  ekologickém zemědělství, a to ve světovém, evropském i domácím prostředí. Zajímavou součástí českého pěstování LAKR je nově pěstování tzv. zeleného koření (řezané natě) i tradičně hobby pěstování LAKR.

Rozsah pěstování LAKR je určován nestabilní situací jejich odbytu. Narůstá počet zpracovatelských subjektů, všeobecně roste poptávka po LAKR, pěstitelů je však ne-dostatek. Důvodem je na jedné straně především ekono-mická i odborná náročnost pěstování LAKR, na druhé pak stagnace výkupních cen. Při zpracovávání LAKR do ko-nečného výrobku hraje důležitou roli, zda jsou využívány

sušené LAKR (drogy), nebo se zpracovávají meziprodukty (extrakty, výluhy silice apod.).

Dle údajů ČSÚ lze v tuzemské produkci LAKR vy-pozorovat v období posledních 12 let kolísání pěsteb-ních ploch s maximy přes 11 tis. ha v letech 2003 a 2004 a propadem na cca 4 tis. ha v roce 2008. Od roku 2009 se plochy pro pěstování LAKR opětovně zvyšují na 7 864 ha v roce 2010, nárůst pokračoval i v roce 2011 na 8 588 ha a v  roce 2012 se pěstební plocha udržela na  7  225 ha. Nejvýznamnější velkoplošně pěstovanou komoditou je především kmín, dále rovněž ostropestřec, námel a mák (makovina). Na cca 100–120 ha se pěstuje koriandr a fenykl, v západních a středních Čechách se na přibližně stejné výměře pěstuje heřmánek, jeho produkce však ne-pokrývá poptávku.

Vývoj ploch produkce léčivých, aromatických a kořeninových rostlin v ČR

Rok

Léčivé rostliny Kořeninové a aromatické rostliny

Sklizňová

plocha (ha)

Produkce

(t)

Výnos

(t/ha)

Sklizňová plocha (ha)Produkce

(t)

Výnos

(t/ha)celkem z toho kmín

2000 2 201 2 118 0,96 4 818 - 2 440 0,51

2001 1 500 974 0,65 5 144 - 3 292 0,68

2002 2 841 2 086 0,73 3 429 - 3 709 0,72

2003 5 162 3 003 0,58 2 815 - 4 286 0,68

2004 5 595 5 257 0,94 1 615 - 2 456 0,40

2005 3 211 4 421 1,38 5 144 - 3 245 0,63

2006 2 429 1 963 0,81 3 429 - 2 764 0,81

2007 2 369 1 892 0,80 2 815 2 319 2 033 0,72

2008 2 400 2 356 0,98 1 615 1 490 1 491 0,92

2009 3 539 2 387 0,67 2 135 1 944 1 513 0,71

2010 3 977 2 915 0,73 3 887 3 670 2 690 0,69

2011 4 063 3 381 0,83 3 887 4 327 3 635 0,80

2012 4 177 3 179 0,76 3 048 2 954 2 919 0,96

Pramen: ČSÚ.

ČR má tradici nejen v pěstování, ale i ve sběru LAKR. Ten nastupuje jako možnost v případech, kdy daný druh nelze z ekologických nebo ekonomických důvodů a vzhledem ke značným specifi ckým nárokům pěstovat v monokultuře. Objem nakoupených sběrových drog je určen výší výkup-ních cen českých nákupců a zájmem sběračů. Sběr v posled-

ních letech stagnuje a zůstává aktivní především v místech tradice. U mnoha významných rostlinných druhů je sběr jediným, i když ohroženým způsobem získávání. Podstatné při sběru je dokonalá znalost sbíraných rostlin, problema-tickou však zůstává kvalita usušené drogy. Důležitá je také udržitelnost výskytu sbíraného rostlinného druhu v přírodě.

80

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Sběr, stejně jako pěstování, jsou pod jednoznačným vlivem světových cen dané komodity. V ČR patří mezi nej-více sbírané rostliny tradičně šípek, list břízy bělokoré, nať třezalky tečkované a kopřivy dvoudomé, květ lípy srdčité a černého bezu, nať řepíku lékařského a přesličky rolní, list maliníku a ostružiníku a mnoho dalších – celkem okolo 70 druhů nakupovaných léčivých rostlin.

Z  přehledů zahraničního obchodu ČR u skupiny ko-ření a  skupiny rostlin pro voňavkářství a  farmacii vyplý-vá dlouhodobé záporné saldo, které se od  roku 2011 výrazně zvyšuje. Významnými exportními komodita-mi jsou kmín a makovina, které se na celkovém obje-mu vývozu těchto komodit z ČR v  roce 2012 podílely 44,8 %.

Vývoj salda zahraničního obchodu s kořením a léčivými rostlinami ČR

Ukazatel 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Koření KN 0904-0910

(tis. Kč)-329 626,3 -301 532,7 -365 403,5 - 384 195,0 -416 925,0 -471 877,4

Rostliny pro voňavkářství

a farmacii KN 1211

(tis. Kč)

-57 869,7 -30 533,4 -48 716,8 -28 152,3 - 110 037,0 -191 278,3

Bilance celkem (tis. Kč) -387 496,00 -332 066,10 -414 120,30 -412 347,30 - 526 962,0 -663 155,7

Pramen: Statistika zahraničního obchodu.

Květiny a okrasné rostliny

Okrasné zahradnictví zahrnuje květinářství a okrasné škol-kařství. Toto odvětví, včetně ovocného školkařství, jak do-kazují šetření ČSÚ, je významnou složkou českého země-dělství. V horizontu posledních pěti let se tento sektor po-

dílí na rostlinné výrobě 5–7 % a 2–3 % na celkové tuzemské zemědělské produkci. Konkrétně v roce 2010 dosáhl zmi-ňovaný podíl okrasného zahradnictví v  rostlinné výrobě na 6,2 %, v roce 2011 se snížil na 5,1 %. Na celkové produkci zemědělského odvětví se v roce 2010 okrasné zahradnictví podílelo 3,5 % a v roce 2011 klesl tento podíl na 3,0 %.

Vývoj sektoru okrasného zahradnictví a školkařství produkce v mil. Kč

Ukazatel

Hodnotové množství (mil. Kč)

Index 2011/2010

2008 2009 2010 2011*

Sazenice a květiny 3 115,1 3 483,1 3 555,9 3 482,1 101,9

Výpěstky školek 362,6 388,0 342,6 292,8 85,5

Okrasné dřeviny a květiny(vč. vánočních stromků) 2 580,5 2 897,5 3 023,3 3 034,4 100,4

Výsadby kultur 172,0 197,7 190,0 154,9 81,5

Rostlinná produkce 62 191,4 51 050,5 56 950,9 68 621,4 120,5

Produkce zemědělského odvětví 118 839,4 97 682,7,5 102 673,7 117 450,6 114,4

Pramen: ČSÚ – zemědělská produkce.Poznámka: * předběžné údaje.

Celková bilance zahraničního obchodu ČR sektoru okrasného zahradnictví je ve všech třech oblastech výrazně pasivní.

81

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Vývoj bilance zahraničního obchodu s květinami (v mil. Kč)

Ukazatel 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Dovoz 1 894,7 2 338,7 2 461,9 2 648,3 2 665,9 2 908,1 2 942,3

Vývoz 219,3 202,3 195,2 246,3 294,3 294,6 378,0

Saldo zahr. obchodu -1 675,4 -2 136,4 -2 266,7 -2 402,0 -2 371,6 -2 613,5 -2 564,3

Pramen: Statistika zahraničního obchodu

Celková hodnota dovozu květin má každoročně stoupa-jící tendenci. Za posledních pět let vzrostl v roce 2012 dovoz o 603,6 mil. Kč, což představuje nárůst o 25,8 %. Největším dodavatelem v roce 2012 bylo Nizozemsko (2 018,1 mil. Kč), dále Německo (361,4 mil. Kč), Kolumbie (93,2 mil. Kč), Itálie (83,9 mil. Kč), Keňa (57,9 mil.) Kč a Ekvádor (57,4 mil. Kč).

Vývoz květinářských produktů má rovněž stoupající trend a je ovlivněn rovněž reexporty. V posledních letech mají největší podíl na vývozu hrnkové rostliny a skupina řezané zeleně. Hlavním odbytištěm je Německo a Sloven-sko, dále také Rakousko, Maďarsko a Rusko.

Vývoj bilance zahraničního obchodu se školkařskými výpěstky – okrasné školkařství (v mil. Kč)

Ukazatel 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Dovoz 467,5 474,9 552,0 575,0 556,2 560,3 668,4

Vývoz 103,1 105,6 142,4 159,7 183,5 151,8 146,6

Saldo zahr. obchodu -364,5 -369,3 -409,6 -415,3 -372,7 -408,5 -521,8

Pramen: Statistika zahraničního obchodu.

Dovoz produktů okrasného školkařství do ČR se v po-sledních letech pohybuje více méně na  stejné úrovni. Nejvíce dováženou skupinou jsou stromy a keře venkovní a rovněž skupina rostlin jednoletých a víceletých. K nej-významnějším dodavatelům výpěstků patří tradičně Ni-

zozemsko, dále s odstupem Německo, Maďarsko a Itálie.Vývoz školkařských výpěstků z  ČR se po letech nárůstu začíná od roku 2010 snižovat,  a  to  zejména z  důvodu výrazného poklesu vývozů na Slovensko, do Nizozemska a Maďarska.

Vývoj bilance zahraničního obchodu se školkařskými výpěstky – ovocné školkařství, bez rozmnožovacího materiálu

révy vinné (v mil. Kč)

Ukazatel 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Dovoz 46,9 34,0 38,3 29,2 22,8 22,6 34,8

Vývoz 18,7 21,5 24,8 24,5 16,8 12,8 15,7

Saldo zahr. obchodu -28,2 -12,5 -13,6 -4,8 -5,9 -9,8 -19,1

Pramen: Statistika zahraničního obchodu.

82

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

ŽIVOČIŠNÁ VÝROBA

Výrobní faktory ŽV

Plemenářská práce a evidence zvířat

Plemenářská práce a evidence v chovu

hospodářských zvířat v roce 2012

Chov, šlechtění a ochrana genofondu hospodářských zvířat jsou jednou z  priorit zemědělské politiky České republiky. Proto jsou pravidla pro tuto oblast uprave-na zvláštním předpisem – zákonem č.  154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon). Zákon byl od doby svého vzniku v  roce 2000 již několikrát novelizován, především z důvodů harmoniza-ce s předpisy Evropských společenství.

Další novela plemenářského zákona je připravova-ná v  tomto roce v souvislosti se  změnami ve  struktuře a působnosti dozorových orgánů, schválenými minist-rem. Kontrolní činnost nad dodržováním plemenářského zákona provádí Česká plemenářská inspekce a dodržo-vání povinností při označování a evidenci hospodář-ských zvířat též Státní veterinární správa ČR. Z  důvodů zefektivnění kontrolní činnosti, odstranění duplicitních kontrol a byrokratické zátěže chovatelů, v  neposlední řadě též snížení rozpočtových prostředků, rozhodl mi-nistr zemědělství o  sloučení obou státních dozorových orgánů od 1. 1. 2014. Vzhledem k  tomu, že tato změna vyvolá nutnou úpravu plemenářského zákona, byly za-hájeny začátkem roku práce na jeho novele, která má být předložena Parlamentu České republiky v  průbě-hu druhého čtvrtletí 2013. Dozorčí činnost nad všemi ustanoveními plemenářského zákona budou vyko-návat orgány veterinárního dozoru Státní veterinární správy.

Ministerstvo na základě § 5 plemenářského záko-na uznává chovatelská sdružení, která vedou plemenné knihy nebo plemenářské evidence, vystavují potvrzení o původu plemenným zvířatům, stanovují chovné cíle a šlechtitelské programy jednotlivých druhů a plemen. Členy těchto uznaných chovatelských sdružení je rozho-dující většina chovatelů plemenných zvířat. Ve  šlechti-telských programech jsou zakotveny vlastnosti a znaky jednotlivých plemen, postupy provádění kontroly užit-kovosti, výkonnostních zkoušek a testování, způsoby hodnocení zvířat a  další šlechtitelská opatření. V  roce 2012 ministerstvo evidovalo 25 uznaných chovatelských sdružení – v  oblasti chovu skotu 5, chovu koní 13, drů-beže 2, v chovu ovcí i koz 2 a v chovu prasat, ryb a včel po 1.

Ministerstvo také eviduje 4 chovatelské podniky pra-sat, které mají vlastní šlechtitelský program postavený na bázi zahraničních fi remních programů P.I.C., Seghers Hybrids, Hypor a Dalland.

Souhlas k  provádění odborné činnosti v  chovu hos-podářských zvířat v rozsahu kontroly užitkovosti, výkon-nostních zkoušek, testů a posuzování hospodářských zvířat podle § 7 zákona udělilo ministerstvo 120 opráv-

něným osobám, z toho 35 v chovu skotu, mezi něž se řadí též 14  provozovatelů odchoven masných plemen býků a 27 v  chovu koní. Souhlas k  činnosti při  ověřování  pů-vodů  a  stanovování  genetického  typu  plemenných  zví-řat  ve  svých  imunogenetických laboratořích získaly 4 oprávněné osoby.

K inseminaci, případně vlastnímu přenosu embryí po-dle § 17 zákona získalo souhlas 384  oprávněných fyzic-kých nebo právnických osob, podnikajících podle ustano-vení § 3 plemenářského zákona, především v plemenitbě skotu (310), koní (52), prasat (17) a ovcí (5).

Za odbornou způsobilost osob oprávněných podle § 7 a § 17 plemenářského zákona považuje plemenářský zákon též praxi v  příslušném oboru po dobu nejméně 5 let.

Od 1. 4. 2013 vstoupí v  platnost novela vyhlášky č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označová-ní zvířat a jejich evidence a evidence osob stanovených plemenářským zákonem, ve  znění pozdějších předpisů. V novele došlo k několika úpravám a změnám, vycházejí-cím z potřeb chovatelů, uznaných chovatelských sdruže-ní, oprávněných osob a ostatních uživatelů tohoto práv-ního předpisu. Současně došlo ke zpřesnění a doplnění těch ustanovení, která byla zdrojem nejednoznačného výkladu nebo nebyla dostatečně návodná pro uživa-tele.

Především byla upravena povinnost označit tele z dří-vějších 72 hodin do 20 dní po narození za předpokladu, že chovatel zabezpečí totožnost telete jiným způsobem do doby jeho trvalého označení a zaeviduje datum ozna-čení ve stájovém registru i v ústřední evidenci. V souladu s ustanovením veterinárního zákona se zavádí evidování domácích porážek turů ve stájovém registru a zasílání hlá-šení o těchto porážkách do ústřední evidence. Současně se zavádí povinnost předat část B průvodního listu skotu pověřené osobě při ztrátě zvířete nebo jeho domácí po-rážce.

Z  ostatních změn, dotýkajících se chovu skotu, uvá-díme zejména úpravu ustanovení, které se týká vedení evidence formou počítačové databáze a zasílání hlášení elektronickou cestou, kde je v souladu s  rozvojem elek-tronické komunikace umožněno zadávání dat přes Portál farmáře.

Zavádí se podmínky označení koní elektronickými identifi kátory, upravuje se evidence koní v  hospodář-ství, způsob registrace hříběte po narození, registrace koně přemístěného z  jiného členského státu Evropské unie nebo dovezeného ze třetí země a stanovují se pra-vidla pro vydávání, předávání a vyplňování průkazů koní.

Na tuto novelu navazuje též novela vyhlášky č. 448/2006 Sb., o provedení některých ustanovení ple-menářského zákona. Změny se týkají termínu zasílání při-pouštěcího lístku po narození hříběte.

Současně se zpřesňuje evidence včelstev na konkrét-ním stanovišti jako součást ochrany před použitím pesti-cidů při ošetřování kulturních porostů.

83

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Příslušná ustanovení zákona dále provádí vyhláška č. 370/2006 Sb., o odborných kurzech k  výkonu někte-rých odborných činností v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat, a vyhláška č. 447/2006 Sb., o gene-tických zdrojích zvířat významných pro výživu a zeměděl-ství, která obsahuje vzor žádosti o zařazení do Národního programu, podrobnosti o rozsahu a způsobu hodnocení genetických zdrojů a stanovuje povinnosti účastníka Ná-rodního programu.

Shromažďováním a zpracováváním údajů v informač-ním systému ústřední evidence a prováděním souvisejí-cích odborných činností byla na základě veřejné zakázky z  roku 2010 pověřena Českomoravská společnost cho-vatelů, a. s. Pověřená osoba také poskytuje chovatelům a ostatním povinným osobám veškeré potřebné formulá-ře k poskytování údajů, předává pokyny k vedení eviden-ce a poskytuje poradenskou činnost. Přiděluje identifi kač-ní čísla a vede evidenci těchto čísel, vystavuje průvodní listy skotu a průkazy koní nebo jejich duplikáty a náhradní doklady a vede o nich evidenci. Významnou úlohu splňu-je při kontrole identifi kačních čísel a údajů předávaných chovateli, při opravách a doplňování databáze, archivaci a ochraně údajů.

Krmiva

Výroba krmných směsí

Celková výroba krmných směsí v  roce 2012 činila 2 086 715 tun, tzn. že proti roku 2011 klesla o 118 473 tun (5,4 %).

Nejvíce krmných směsí se vyrobilo pro drůbež a pro pra-sata, méně pak pro skot, domácí zvířata a  pro ostatní zví-řata. Vzhledem k  výrobě předcházejícího roku byl zazna-menán v roce 2012 pokles výroby u všech krmných směsí.  U krmných směsí pro prasata se výroba snížila proti roku 2011 o 62 057 tun ( 7,7 %), u krmných směsí pro drůbež došlo v  tomto srovnání ke snížení výroby o 33 562 tun (3,8 %) podobně jako u krmných směsí pro skot, kde úbytek činí 21 125 tun ( 4,8 %) a krmných směsí pro ostatní zví-řata, kterých bylo v roce 2012 vyrobeno o 2 728 tun méně ( 3,7 %). Výrazný nárůst výroby v roce 2012 proti roku 2011 byl u krmných směsí pro domácí zvířata a to o 56 502 tun (36,6 %). Bylo zjištěno, že produkce pro uvedení do obě-hu pro cizí odběratele výrazně převažuje nad produkcí pro vlastní spotřebu. Produkce pro vlastní spotřebu vzhle-dem k celkové produkci činí u krmných směsí pro prasata 10,9 %, pro drůbež 4,3 % a pro skot 18,6 %.

Výroba krmných směsí v ČR pro ostatní a hospodářská zvířata (tun)

Ukazatel 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Prasata celkem 1 199 391 1 243 014 1 268 147 1 093 191 929 194 935 197 795 558 734 501

Uváděné do oběhu pro cizí odběratele 990 246 1 066 798 1 051 171 917 460 751, 92 766 338 715 122 654 548

Určené pro vlastní spotřebu 209 145 176 216 216 976 175 731 177 602 168 841 80 436 79 953

Drůbež celkem 905 237 961 968 1 074 327 1 073 615 1 039 020 993 296 886 958 853 396

Uváděno do oběhu pro cizí odběratele 822 903 855 823 967 603 958 254 921 721 889 778 827 112 816 626

Určeno pro vlastní spotřebu 82 334 106 145 106 724 115 361 117 299 93 518 59 846 36 770

Skot celkem 541 532 544 719 547 957 535 885 502 475 469 118 447 894 426 769

Uváděné do oběhu pro cizí odběratele 456 392 450 744 462 411 445 814 415 320 383 675 371 596 347 326

Určeno pro vlastní spotřebu 85 140 93 975 85 546 90 071 87 155 85 442 76 298 79 443

Ostatní zvířata 84 808 89 040 112 015 95 767 106 499 88 959 74 777 72 049

Uváděné do oběhu pro cizí odběratele 84 175 88 405 111 342 91 730 106 250 88 577 74 278 71 470

Určené pro vlastní spotřebu 633 635 673 4 037 249 382 499 579

Celkem 2 730 968 2 838 741 3 002 446 2 798 458 2 577 188 2 486 552 2 205 188 2 086 715

Pramen: Statistické zjišťování MZe.Poznámka: Položka „Ostatní zvířata“ obsahuje ryby, koně, králíky, ovce, kozy, lesní zvěř a zvířata v ZOO.

84

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Vývoj výroby krmných směsí v ČR pro domácí zvířata (tun)

Druh

krmné

směsi

Skutečná výroba krmných směsí v tunách

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Psi

a kočky115670 98 347 239 634 118 313 164 506 174 523 260 679 266 283 147 574 204 537

Ptactvo 3 353 1 799 1 446 1 257 1 373 1 416 1 277 1 373 1 793 1 956

Ostatní 1 752 3 107 9 642 2 948 8 797 4 481 1 821 3 194 4 815 4 192

Celkem 120 775 103 253 250 722 122 518 174 676 180 420 263 777 270 853 154 183 210 685

Pramen: Statistické zjišťování MZe.

Vývoj výroby krmných směsí celkem v ČR (tun)

Druh krmné směsi

(KS)2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

KS pro hosp. zv. + ost. 2 838 741 3 002 446 2 798 458 2 577 188 2 486 552 2 205 188 2 086 715

KS pro domácí zvířata 122 518 174 676 180 420 263 777 270 853 154 183 210 685

Celkem krmné směsi 2 961 259 3 177 122 2 978 878 2 840 965 2 757 405 2 359 371 2 297 400

Pramen: MZe.

Spotřeba krmných surovin pro výrobu krmných směsí

V  roce 2012 byla celková spotřeba krmných surovin pro výrobu krmných směsí zjištěna ve výši 2 216 316 tun a došlo tak k meziročnímu poklesu o 62 416 tun (2,8 %).

Nejvýznamnější surovinou pro výrobu krmných směsí byly z  krmných surovin obiloviny (63,44  %) s  tím, že obiloviny v roce 2012 byly tvořeny z 54,54 % pšenicí, 19,26 % ječmenem, 20,29 % kukuřicí, 3,88 % žitem a triti-kale, 1,62 % ovsem a dále ostatními obilovinami, jejichž podíl je 0,41 %.

U obilovin byl oproti roku 2011 zaznamenán pokles celkové spotřeby k  výrobě krmných směsí o  72 807 tun (5,0 %). Ze spotřeby  obilovin k  výrobě krmných směsí klesly v  roce 2012 proti roku 2011 pšenice o 5,7 %, ječ-men o 17,3 %, oves o 5,0 %, žito a triticale naopak stouplo

o 12,5 %, kukuřice také stoupla o 9,7 % a ostatní klesly o 9,9 %.

Pokles oproti roku 2011 byl zjištěn u  luštěnin o 261 tun (3,0 %). Naopak u mlýnských krmných surovin byl nárůst o 2 949 tun (2,6 %) a u sušeného pivovarského mláta o 1 456 tun (762,0 %).

Pokles byl zjištěn u krmných surovin z  olejnatých semen a sice o 3 924 tun (9,1 %), u ostatních produktů potravinářského průmyslu byl ale nárůst o 2 617 tun (10,9 %), krmných surovin živočišného původu byl také nárůst o 18 056 tun (30,6 %), který byl i u úsušků z pícnin o 144 tun (1,2 %).

Spotřeba premixů pro výrobu krmných směsí klesla v roce 2012 proti roku 2011 o 1 089 tun (5,9 %). Výrazně také klesla spotřeba nakoupených doplňkových krmiv ur-čených pro výrobu krmných směsí o 5 693 tun (23,2 %).

Spotřeba krmných surovin pro výrobu krmných směsí (tis. tun)

Druh krmné suroviny 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Obiloviny 1 877,9 1 993,5 1 862,5 1 681,9 1 658,3 1 478,9 1 406 093

Pšenice 1 022,5 1 076,1 936,2 850,4 882,8 812,5 766,9

Ječmen 485,8 524,7 413,2 391,9 419,9 327,5 270,8

Oves 33,0 33,8 29,4 26,5 26,9 23,9 22,8

Žito a tritikále 81,6 48,1 60,8 69,7 56,3 48,4 54,5

85

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Druh krmné suroviny 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Kukuřice 250,2 293,1 415,1 339,7 265,3 260,1 285,4

Ostatní 4,9 17,6 7,8 3,7 7,2 6,3 5,7

Luštěniny 22,9 21,1 8,5 8,7 9,9 8,9 8,7

Hrách - 15,0 6,8 5,1 6,7 6,8 6,4

Ostatní - 6,1 1,7 3,6 3,1 2,2 2,2

Mlýnské krmné

suroviny123,4 154,0 134,8 117,9 117,9 113,3 116,3

Krmná mouka 36,7 38,5 35,9 36,5 35,8 32,5 27,2

Otruby 84,0 110,5 94,5 79,1 78,2 72,9 80,5

Ostatní 2,7 4,9 4,4 2,3 3,9 7,9 8,6

Krmné suroviny z olej.

semen593,3 613,4 585,0 557,6 493,6 439,5 435,5

Sojový extrahovaný šrot 453,1 462,5 430,9 365,1 352,6 311,9 296,2

Řepkový extrahovaný šrot a výlisky 96,8 100,6 111,0 153,8 105,9 96,6 100,6

Slunečnicový extrahovaný šrot a výlisky 11,8 15,4 10,7 12,4 9,8 10,8 14,5

Ostatní 31,6 34,9 32,4 26,2 25,3 20,1 24,1

Sušené pivovarské

mláto1,0 0,5 1,1 1,4 1,6 0,2 1,5

Ostatní produkty potr.

průmyslu12,0 17,3 19,5 23,1 22,1 23,9 26,5

Krmiva živočišného

původu65,0 70,9 78,5 91,2 67,6 59,0 77,1

Živočišné moučky 31,5 30,5 31,9 26,6 27,2 31,1 39,9

Rybí moučka 10,7 9,3 9,8 9,4 5,9 3,5 2,6

Sušené mléko 5,8 2,9 3,6 3,5 3,1 2,6 2,6

Ostatní 16,9 28,2 33,2 51,7 31,2 21,9 32,0

Úsušky pícnin 15,3 19,4 16,7 16,3 13,0 12,9 11,9

Minerální krmiva 105,6 101,7 104,3 92,2 91,7 73,5 75,3

Ostatní krmné suroviny 77,6 78,7 73,0 83,4 59,9 68,7 57,5

Celkem krmné suroviny 2 893,6 3 070,4 2 884,0 2 673,6 2 535,7 2278,7 2 216,3

Pramen: Statistické zjišťování MZe.

Spotřeba premixů pro výrobu krmných směsí (tis. tun)

Ukazatel 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Spotřeba premixů celkem pro všechna zvířata

33,364 31,029 15,258 18,025 18,352 17,263

Pramen: Statistické zjišťování MZe.Poznámka: Uvedené údaje nebyly do roku 2005, respektive 2006 součástí statistického zjišťování.

86

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Spotřeba nakoupených doplňkových krmiv (DK) určených pro výrobu krmných směsí (tis. tun)

Ukazatelčíslo

řádku2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

DK pro prasata

501 9,19 9,19 11,834 3,664 4,097 7,210 5,019

DK pro drúbež

502 2,738 2,738 1,287 1,037 0,499 4,654 1,071

DK pro skot

503 12,957 12,957 10,357 7,333 7,497 12,056 12,207

DK pro ostatní zvířata

504 1,227 1,227 0,575 0,925 0,542 0,655 0,585

Celkem

DK505 26,112 26,112 24,053 12,959 12,635 24,575 18,882

Pramen: Statistické zjišťování MZe.Poznámka: Uvedené údaje nebyly do roku 2005, respektive 2006 součástí statistického zjišťování.

Ochrana zvířat

Oblast ochrany zvířat proti týrání je upravena zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve zně-ní pozdějších předpisů (dále zákon OZT). Zákon OZT stanovuje jako hlavní orgány ochrany zvířat MZe a SVS ČR. Ochrana zvířat a péče o jejich pohodu (welfare) patří do  kompetencí MZe, které pro tento účel zřídilo v rámci odboru živočišných komodit oddělení ochrany zvířat, a také odborný poradní orgán ministra zemědělství – ÚKOZ. Dozor na úseku ochrany zvířat provádějí orgány SVS ČR.

V roce 2012 byl ukončen tříletý legislativní proces vy-dáním novelizace zákona na ochranu zvířat proti týrání.

Na schválených školicích střediscích proběhly kursy k získání kvalifi kace pro inspektory ochrany zvířat, osvěd-čení pro řidiče a průvodce, kvalifi kace ke kontrole a řízení pokusů na zvířatech, odborné způsobilosti k péči o han-dicapovaná zvířata a kvalifi kace pro zabezpečení odchy-tu toulavých zvířat a péči o ně. Na VFU úspěšně proběh-la 19.  Konference s mezinárodní účastí „Ochrana zvířat a welfare 2012“. Témata vztahující se k životním podmín-kám zvířat byla obsahem i 27. semináře „Aktuální otázky bioklimatologie 2012“.

Situace ochrany zvířat v ČR v roce 2012 je detailně rozvedena v Informačním bulletinu SVS ČR č. 4/2013 „Program ochrany zvířat - situace v roce 2012“, který vy-dává MZe. Program ochrany zvířat SVS ČR je realizován již od roku 1993.

Živočišné komodity

Mléko, mléčné výrobky

Vývoj  sektoru mléka v  České republice je silně ovlivňo-ván situací na evropském i světovém trhu. Ceny na trhu určují kapitálově silné nadnárodní společnosti společně s postupující globalizací. Producenti mléka podnikají z velké míry na pronajaté půdě, což znamená celkové zvý-šení výrobních nákladů. Situace ve zpracovatelském prů-myslu je obdobná. Od přistoupení do Evropské unie došlo v České republice k významné redukci zpracovatelských kapacit, která není zřejmě ještě ukončena. V České repub-lice dnes působí ze světové TOP 20 pět mlékárenských skupin (Lactalis, Danone, Bongrain, Bel, Theo Müller), velmi silná je i italská skupina Brazzale. Podle údajů Čes-komoravského mlékárenského svazu za rok 2012 dosáhl celkový podíl zpracovaného mléka v  mlékárnách zahra-ničních investorů 40 %. Možnosti tuzemské mlékárenské výroby jsou v posledních letech tlumeny konkurenčními dovozy mléčných výrobků z evropských zemí, zejména pak z Německa, Belgie a z Polska, navíc zpracovatelé mlé-ka v České republice čelí vývozu velkého objemu mléčné suroviny ke zpracování do zahraničí, zejména do soused-ního Bavorska a Saska.

Roční produkce mléka v  České republice v  roce

2012 ve výši 2  740,7 mil. l představovala mezi-

roční zvýšení o 2,9 % (o 77,0 mil. l). Rovněž i tržní produkce mléka (celkový prodej mléka) oproti před-chozímu roku vzrostla o 2,9 % (o 73,9 mil. l), a to na 2  628,6 mil. l. Z  celkové tržní produkce mléka by-

lo zejména prostřednictvím odbytových organizací

87

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

prodáno celkem 20,3 % mléka do zahraničí, převážně do Německa.

Výroba mléka v zemích EU-27 v roce 2012 dosáhla ob-jemu 151,1 mil. t, v meziročním porovnání tento nárůst výroby představuje 0,6 % (Evropská komise – Short Term Outlook, Winter 2013). Některé evropské regiony v  roce 2012 zaznamenaly pokles výroby mléka, a to z  důvodů nižší dostupnosti krmné píce vlivem silného sucha, vyšší ceny za krmiva a v  porovnání s  rokem 2011 i nižší ceny za mléčnou surovinu. Podle dostupných statistik lze před-pokládat, že výroba mléka v dalších dvou letech v Evropě poroste, ale pomalejším tempem.

V  roce 2012 mlékárenský průmysl nakoupil od čes-kých producentů 2  381,8 mil. l mléka, tj.  o  77,9 mil. l více oproti roku 2011. Z  uvedeného nákupu bylo cca 264,9 mil. l (11,1  %  z  nákupu mléka) vyvezeno ke zpra-cování do zahraničí a 2  117,0 mil. l bylo zpracováno v  tuzemských mlékárnách. V porovnání s  rokem 2011

se v  roce 2012 snížil objem mléka ke zpracování

v  tuzemských mlékárnách o 0,5 %. Vlivem vyso-

kých dovozů mléčných výrobků ze zahraničí došlo

v  roce 2012 k  meziročnímu snížení výroby konzum-ního mléka o 4,1 %, ostatních zakysaných mléčných vý-robků – zákysy, jogurtová mléka, jogurtové nápoje, Bifi drinky, kefíry, acidofi lní mléko apod. o 14,5 %, jogurtů o 0,9 %, konzumní smetany o 0,5 %, másla o 1,1 %, smeta-nových krémů o 3,9 % a mléčných dezertů o 3,0. Naopak

vlivem zvýšené poptávky došlo v roce 2012 k nárůstu ob-jemu výroby u tvarohů o 0,2 %, sýrů přírodních o 1,6 %, sýrů tavených o 6,5 %, tvarohových dezertů o 5,1 %, kon-denzovaných mlék o 12,5 %, sušeného odtučněného mlé-ka o 16,4 %.

Objem dodávek mléka do mlékáren se v  roce 2012 v  evropských zemích zvýšil o 0,8 %, k  tomuto zvýšení přispělo nejvíce Polsko, Německo, Dánsko a Maďarsko, zatímco Irsko, Francie, Spojené království a Itálie své do-dávky mléka ke zpracování zredukovaly.

Trvalá poptávka po sýrech, navzdory hospodářské krizi, vedla k  odhadovanému nárůstu produkce sýrů v zemích EU-27, oproti roku 2011, o 1,3 %. Zvýšený objem produkce sýrů byl užit k domácí spotřebě a k  trvale ros-toucímu exportu sýrů do třetích zemí. V roce 2012 pokra-čoval zvyšující se zájem spotřebitelů o konzumní mléka a smetany (meziročně o 0,7 %). Naopak výroba zakysaných mléčných výrobků se mírně snížila, pravděpodobně v dů-sledku zvýšené obliby pití konzumního mléka. Meziročně nižší produkci vykázaly statistiky evropských zemí u  su-šeného plnotučného mléka (o 2,6 %). Pro další období se očekává snížená dostupnost této komodity, neboť je zpra-covávána do dalších výrobků a bude i méně konkurence-schopná oproti dodávkám sušeného plnotučného mléka např. z Oceánie. Produkce sušeného odtučněného mléka v  roce 2012 vykázala v  porovnání s rokem 2011 zvýšení o 7,2 %, rovněž tak produkce másla (+ 4,2 %).

Pramen: Rezortní statistika Mlék MZe 6-12.

88

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Vývoj v sektoru mléka v České republice

Ukazatel/rok MJ 1989 2009 2010 2011 2012 1)

Zemědělství

Průměrné stavy dojnic tis. ks 1 228,5 394,1 378,4 373,7 368,7

Průměrná roční dojivost l/ks 3 982,0 6 869,9 6 903,8 7 127,8 7 432,6

Průměrná denní dojivost l/ks 10,91 18,82 18,91 19,53 20,31

Výroba mléka mil. l 4 892,5 2 707,6 2 612,5 2 663,7 2 740,7

Tržnost % 91,4 95,6 96,0 95,9 95,9

Celkový prodej mléka mil. l 4 473,3 2 588,4 2 508,4 2 554,7 2 628,6

CZV za mléko I a vyšší třídy Kč/1000 l 4 810,0 6 150,0 7 420,0 8 290,0 7 700,0

Mlékárenský průmysl a produkce hlavních výrobků

Nákup syrového mléka mil. l 4 473,3 2 291,7 2 251,4 2 303,9 2 381,9

Průměrný obsah tuku % 3,999 3,85 3,86 3,88 3,85

Průměrný obsah bílkov. % - 3,36 3,37 3,38 3,39

Produkce

Konzumní mléko tis. l 920 701,0 663 420,1 620 702,1 627 222,0 601 609,9

Konzumní smetana tis. l 44 744,0 50 067,5 50 601,0 46 779,4 46 547,9

Jogurty tis. l 40 982,0 152 435,5 139 350,2 132 567,5 131 392,9

Pramen: ČSÚ.

89

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Ukazatel/rok MJ 1989 2009 2010 2011 2012 1)

Ostatní kysané výrobky tis. l 36 872,0 60 551,6 57 270,9 56 454,6 48 245,6

Tvarohy tuny 52 846,0 28 223,1 29 550,3 30 448,3 30 506,2

Sýry tuny 10 440,0 98 084,9 96 155,0 93 565,8 95 742,7

Máslo tuny 119 18,0 45 775,9 40 688,5 39 287,2 38 867,0

Sušená mléka celkem tuny 139 29,0 31 068,8 26 924,2 29 087,0 29 986,5

z toho: SOM 2) tuny - 19 420,4 15 570,7 14 511,2 16 884,2

Celková domácí spotřeba

Konzumní mléko, smetana tuny 965 445,0 591 458,3 550 996,2 557 921,4 569 333,1

Mléčné konzervy3) tuny 62 262,1 21 047,8 19 034,1 14 641,6 14 388,0

Kysané mléčné výrobky tuny 77 854,0 175 061,7 169 880,8 161 521,6 170 257,5

Sýry, tvarohy tuny 148431,0 175 716,7 172 813,5 171 586,5 175 608,5

Máslo tuny 94 161,0 52 219,9 51 507,9 51 570,6 54 960,2

Pramen: Chov skotu ČSÚ, MZe – Výsledky statistického zjišťování Mlék (MZe) 6-12 Měsíční výkaz o nákupu mléka, o výrobě a užití vybraných mlékárenských výrobků, ČSÚ – Databáze zahraničního obchodu – celní statistika MZe, SZIF (celkový prodej mléka = dodávky a přímý prodej), propočty MZe.Pozn.: 1) předběžný údaj, 2) sušené odtučněné mléko, 3) sušená a zahuštěná mléka a smetany.

Průměrné roční stavy dojených krav byly v roce 2012

meziročně nižší o 1,3 % (úbytek stavů z  373,7 tis. ks v  roce 2011 na 368,7 tis. ks v  roce 2012). Průměrné stavy dojených krav se tak celkově snížily o 4  967 ks. Na celkovém snížení průměrných stavů dojených krav se podílelo 10  krajů. Procentický pokles stavů se po-

hyboval v rozmezí od 0,1 % (kraj Vysočina) do 5,1 %

(kraj Karlovarský). Podle kusů se nejvíce snížily stavy dojených krav v  kraji Jihočeském (o 2,5 tis. ks) a v  kraji Olomouckém (o 1,05 tis. ks). Ve třech krajích se průměr-né stavy dojených krav meziročně zvýšily, nejvyšší nárůst o 1,2 % zaznamenal kraj Plzeňský.

Průměrná roční dojivost se  v roce 2012 zvýšila

o 4,3 % (o 304,8 l/ks) na 7  432,6 l/ks. Na  celkovém meziročním navýšení užitkovosti se podílelo celkem 13 krajů. Užitkovost 7 000 kg mléka/rok překročilo 10 krajů. Nejvyšší užitkovost byla v roce 2012 dosažena v kraji Zlín-ském (7 988,5 kg/rok), Moravskoslezském (7 936,2 kg/rok) a Hl. m. Praha + Středočeský kraj (7 759,5 kg/rok).

Průměrná roční užitkovost na dojnici v zemích EU-27 dosáhla meziročního zvýšení o 1,7 % 6 584 kg. Nepřetr-žité zvyšování užitkovosti krav má za následek snižování počtů dojnic základního stáda (v  roce 2012 meziroč-ně o 1,1 %), obdobný trend se očekává i pro roky 2013 a 2014.

Podle předběžných výsledků se v  roce 2012 zvý-

šila celková domácí spotřeba mléka a mléčných

výrobků, došlo k  meziročnímu zvýšení spotřeby kon-zumního mléka o 2,1 % (v souladu s  evropským tren-dem), dále másla o 4,0 %, přírodních sýrů o 2,8 %, ta-

vených sýrů o  4,8 % a ostatních mléčných výrobků o 5,1 %.

Podíl celkového dovozu mléka a mléčných vý-

robků (v přepočtu na mléko) na celkové spotřebě se

v  roce 2012 zvýšil na 40,8 %. Podíl objemu dovozu

přírodních sýrů na jejich spotřebě v  roce 2012 před-

stavoval 56,7 %, u tavených sýrů podíl dovozu vykázal

47,2 %, u jogurtů 19,0 %, u ostatních kysaných mléčných výrobků 40,4 %, u másla 35,5 % a u smetan 21,5 %.

Po období vysokých plateb za mléčnou surovinu v  roce 2011 v EU-27 následoval postupný pokles cen až do června v  roce 2012, v  červenci se začaly ceny na ev-ropském trhu zotavovat až na 34,04 Eur/100 kg v prosin-ci 2012 (vážený průměr EU-27 za syrové kravské mléko o  skutečném obsahu tuku – podle čl. 2 nařízení Komise č. 479/2010). Od ledna 2012 do prosince 2012 zaznamena-lo 11 zemí zvýšení ceny za platby za syrové mléko (Belgie, Německo, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozem-sko, Polsko, Finsko, Švédsko, Spojené království), u  zbý-vajících 16 zemí se během roku ceny oproti lednu pro-padly.

V České republice došlo v roce 2012 k meziroční-

mu propadu průměrné ceny zemědělských výrob-

ců za mléčnou surovinu o 7,1 %, na 7,67 Kč/l. Cena zemědělských výrobců za mléko I. tř. jakosti, jehož ob-jem z nákupu mléka celkem představoval v  roce 2012 podíl 97,4 %, dosáhla průměrné roční úrovně 7,70 Kč/l, kdy od ledna 2012 (8,36 Kč/l) do prosince 2012 (7,82 Kč/l) byl patrný její propad o 6,5 %, meziroční pro-pad této ceny představoval 7,1 %.

90

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Vývoj zahraničního obchodu u mléka a mléčných výrobků v tunách

Ukazatel/rok 2004 2009 2010 2011 20121)

Vývoz

Mléko, smetana, nezahuštěné 89 976,32) 645 9722) 581 1132) 636 0152) 693 2662)

Mléko, smetana, zahuštěné 59 494,0 35 693 31 081 34 134 38 472

Jogurty, kefíry, podmáslí apod. 16 520,9 75 963 68 775 69 098 52 970

Syrovátka 41 240,0 41 436 42 964 50 753 49 539

Máslo a tuky z mléka 19 263,3 14 105 8 115 4 957 3 492

Sýry, tvarohy 20 388,6 25 613 29 218 31 050 32 531

Dovoz

Mléko, smetana, nezahuštěné 73 813,42) 109 2802) 71 823 72 899 82 770

Mléko, smetana, zahuštěné 4 009,7 8 045 8 298 7 302 6 556

Jogurty, kefíry, podmáslí apod. 29 651,7 38 017 42 053 41 597 43 589

Syrovátka 15 318,9 19 910 27 182 25 702 31 387

Máslo a tuky z mléka 4 519,5 20 149 19 251 18 826 19 484

Sýry, tvarohy 31 159,1 74 297 76 707 78 174 82 273

Pramen: Evropská komise.

91

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Ukazatel/rok 2004 2009 2010 2011 20121)

Saldo zahraničního obchodu

Mléko, smetana, nezahuštěné + 16 162,92) + 536 6922) 509 290 563 116 + 610 496

Mléko, smetana, zahuštěné + 55 484,3 + 27 648 22 783 26 832 + 31 916

Jogurty, kefíry, podmáslí apod. - 13 130,8 + 37 946 26 722 27 501 + 9 381

Syrovátka + 25 921,1 + 21 526 15 782 25 051 + 18 152

Máslo a tuky z mléka + 14 743,8 - 6 044 - 11 136 - 13 869 - 15 992

Sýry, tvarohy - 10 770,5 - 48 684 - 47 489 - 47 124 - 49 742

Pramen: ČSÚ – Databáze zahraničního obchodu – celní statistika MZe.Pozn.:1) předběžný údaj – únor 2012, 2) včetně syrového mléka v „cisternách“ pro zpracování.

Dosažené celkové saldo zahraničního obcho-

du s  mlékem a mléčnými výrobky za rok 2012  bylo

oproti roku 2011 nižší o 7,1 %, tj. snížení salda ze 4,224 mld. Kč v roce 2011 na 3,923 mld. Kč v roce 2012. Vysoká fi nanční hodnota vývozu byla dosažena zejmé-na dalším nárůstem objemu vývozu mléčné suroviny k  dalšímu zpracování v  zahraničí, zvýšením vývozu sýrů a tvarohů a vyšší úrovní vývozních cen zejména sýrů. Do-

voz mléka a mléčných výrobků v roce 2012 dosahoval

rychlejšího tempa růstu než vývoz. Meziroční nárůst fi nanční hodnoty dovozu za období roku 2012/2011 byl vyšší o 6,9 %, vývozu o 2,8 %. V roce 2012 trvale převlá-

dala negativní záporná bilance zahraničního obchodu

u másla a u sýrů.

Mléko a mléčné výrobky se z  ČR, v  lednu až pro-

sinci 2012, vyvezly do 71 zemí světa. V  meziroč-ním porovnání (leden–prosinec 2012/leden–prosi-nec 2011) došlo k navýšení fi nanční hodnoty vývozu o 2,8 %, tj. cca o 419 mil. Kč, zejména v  druhé polovi-

ně roku došlo ke  zpomalení tempa vývozu. Téměř tři čtvrtiny fi nančního objemu vývozu představuje export do 6 zemí (do Německa 29,5 %, na Slovensko 17,6 %, do Itálie 13,7 %, Maďarska 3,8 %, Francie 4,2 %, Polska 4,0 %). Do zemí EU-27 se v  daném období vyvez-

lo 83,6 % podílu z fi nanční hodnoty vývozu mléka

a mléčných výrobků. Podíl vývozu do třetích zemí

představoval v  daném období 16,4 %. Vývoz do tře-tích zemí tvořily převážně destinace –  Libanon, Thaj-sko, Malajsie, Bangladéš, Čína, Spojené arabské emiráty, Saudská Arábie. Předmětem obchodu s  těmito zeměmi byly zejména sušená mléka, sušená syrovátka, bílé sýry a máslo.

Na celkové fi nanční hodnotě vývozu v  daném

období se vývoz tekutých mlék a smetan podílel

43,5 %. Podíl vývozu mléčné suroviny na celkové fi -

nanční hodnotě vývozu mléka a mléčných výrobků

činil v daném období 29,2 %. V lednu až prosinci 2012 se meziročně snížil objem vývozu smetan v  cisternách

o 54,5 %, objem vývozu konzumního mléka se v daném období snížil o 13,3 %. Ke zvýšení objemu vývozu v da-ném období došlo u vývozu mléka v cisternách (o 20,1 %) a vývozu konzumních smetan (o 27,7 %). Významným vývozním artiklem mlékárenského zboží jsou sýry a tva-rohy (podíl na celkové fi nanční hodnotě vývozu předsta-vují 22,6 %). Celkové meziroční zvýšení objemu vývozu sýrů a tvarohů v  daném období představovalo 4,8 %. Objem vývozu sušeného plnotučného mléka a  smeta-ny se v  meziročním porovnání leden–prosinec 2012/leden–prosinec 2011 snížil o  12,3  % a vývoz sušeného odtučněného mléka se zvýšil o 18,1 %. Vývoz kondenzo-vaných mlék byl meziročně vyšší o 41,9 %. Objem vývozu jogurtů se meziročně propadl o 30,5 %, snížil se i vývoz ostatních zakysaných mléčných výrobků o 1,5 %. Vývoz čerstvého másla ve spotřebitelském balení se meziročně snížil o 41,1 %, vývoz másla v blocích byl meziročně nižší o 60,1 %.

Dovozy z  Německa (42,1 %), Polska (26,6 %)

a Slovenska (13,3 %) představují celkem 82,0 %

veškerého dovozu mléka a mléčných výrobků

(z fi nančního vyjádření). V  lednu až  prosinci 2012 se mléko a mléčné výrobky dovezly do ČR z 37 zemí, ze zemí

EU-27 celkem 99,4 %. V  meziročním porovnání došlo ke zvýšení fi nanční hodnoty dovozu o 719,8 mil. Kč,

tj. o 6,9 %.

Vysoké objemy dovozu sýrů (včetně tvarohů) se v me-ziročním porovnání leden–prosinec 2012/leden–prosinec 2011 dále zvýšily, a to o 3 926 t na celkových 82 273 t. Toto dovážené množství představuje cca 65,2 % ob-

jemu domácí výroby sýrů a tvarohů za dané obdo-

bí. Největší objemy sýrů a tvarohů se do ČR v období leden–prosinec 2012 dovezly z  Německa (z celkových 37 444 t např. 12 928 t Eidamu za průměrnou dovozní cenu 73,25 Kč/kg – přitom spotřebitelská cena Eidamu na domácím trhu ČR v měsíci prosinci byla 130,57 Kč/kg, 14 203 t čerstvých sýrů a tvarohů za průměrnou dovoz-ní cenu 47,72 Kč/kg a dále 3 508 t Goudy za 76,06 Kč/kg

92

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

– spotřebitelská cena na českém trhu v  prosinci 2012 byla 186,75 Kč/kg) a z Polska (z celkových 27 958 t např. tavené sýry – 5 876 t za 70,34 Kč/kg, na domácím trhu ČR byla spotřebitelská cena 196,50 Kč/kg, Eidam – 5 959 t za 75,72 Kč/kg). Meziročně vyšší jsou i  objemy  dovo-zu  jogurtů  a  ostatních  zakysaných  mléčných  výrobků  (o 1 955 t, tj. o 4,7 %), které se  v  daném  období  do-vážely  do  ČR  především  z  Německa (22 849 t), Polska

(12 658 t), Slovenska (3 683 t). Dovozy másla a jiných tuků z mléka v celkovém objemu 19 484 t v lednu až prosinci 2012 představují 50,1 % podílu z  domácí výroby másla. V lednu až prosinci 2012 se přírodní máslo ve spotře-bitelském balení dováželo do  ČR  zejména z  Německa (7 860 t za 93,40 Kč/kg), Polska (3 315 t za 75,80 Kč/kg), ze Slovenska (834 t za 80,50 Kč/kg), spotřebitelská cena másla v ČR v prosinci 2012 byla 142,75 Kč/kg.

Pramen: ČSÚ, databáze zahraničního obchodu.

Podmínky systému mléčných kvót a jejich administ-

race jsou stanoveny nařízením Rady č. 1234/2007, v plat-ném znění, nařízením Komise č. 595/2004, v platném zně-ní a nařízením vlády č. 244/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Toto nařízení vlády zajišťuje implementaci reži-mu mléčných kvót.

V  souladu s  1% navýšením kvót (příloha IX nařízení Rady ES č. 1234/2007) byla České republice stanovena od 1. 4. 2011 vnitrostátní kvóta mléka na 2 877 310,908 t. Pro kvótový rok 2012/2013 představuje výše vnitro-

státní kvóty pro dodávky mléka 2 881 139 tun a pro

přímý prodej mléka 24  945 tun. Za uplynulé obdo-bí kvótového roku (duben 2012 – leden 2013) bylo od-běratelům mléka v  rámci dodávkové kóty mléka do-dáno celkem 2  270  642 tun mléka a  vnitrostátní kvóta pro dodávky byla za uvedených 10 měsíců kvótového roku za ČR celkem plněna na 78,81 %. Za stejné období kvótového roku 2012/2013 bylo přímo spotřebitelům prodáno 6 384 tun mléka a mléčných výrobků a vnitro-

státní kvóta pro přímý prodej byla v daném období plně-na na 25,59 %.

Producenti s  vyšším plněním své individuální

kvóty mléka nebudou nuceni v  následném období

omezovat produkci mléka z  důvodů obavy překro-

čení své individuální kvóty a  následné sankce, ne-

boť se neočekává překročení stanoveného vnitro-

státního množství mléka pro dodávky i pro přímý

prodej.

Podpora spotřeby mléka a vybraných mléčných

výrobků žáky (dále jen „program podpory školního

mléka“) je v ČR poskytována v souladu s nařízením Rady (ES) č.  1234/2007 a  nařízením Komise (ES) č.  657/2008, v platném znění a v souladu s nařízením vlády č. 205/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V  České republice byl program podpory školního mléka zahájen v  roce 1999.

Ve školním roce 2011/2012 bylo do programu podpo-ry školního mléka zapojeno 6  mlékárenských subjektů,

93

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

které dodávaly podporované mléčné výrobky do  cca 2  850 škol. Žáci ve školách plně nevyužívali možnosti odběru podporovaných mléčných výrobků 5x v  týdnu. V porovnání se školním rokem 2010/2011 došlo ke sníže-ní celkových dodávek podporovaných mléčných výrobků do škol o 2 %. Důvodem snížení bylo zúžení sortimentu dodávaných podporovaných mléčných výrobků do škol ze strany některých subjektů a o 2 % nižší podíl žáků ve školách zapojených do programu. Platby byly uskuteč-něny za tři období školního roku 2011/2012. V roce 2012 bylo na podporu spotřeby školního mléka vyplaceno celkem 52 683 tis. Kč, z toho 43 077 tis. Kč ze státního

rozpočtu a 9 606 tis. Kč z rozpočtu EU.Další tržní opatření společné organizace trhu

s mlékem a mléčnými výrobky jsou prováděna v  rám-ci ustanovení nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, v platném znění a nařízením vlády č. 225/2004 Sb., ve znění pozděj-ších předpisů.

V  průběhu roku 2012 nebyla vyplacena žád-

ná fi nanční podpora na podporu výroby kaseinu

a kaseinátů (nařízení Komise ES č. 2921/1990 v  plat-ném znění). Tato situace trvá již od  roku 2006, kdy byla nařízením Komise (ES) č. 1487/2006 snížena podpora na výrobu kaseinu a kaseinátů na 0 €/100 kg odstředě-ného mléka. S uvedeným programem souvisí i program použití kaseinu a kaseinátů při výrobě sýrů (nařízení Ko-mise ES č. 760/2008 a nařízení Komise ES č.  548/2009). V  rámci tohoto programu není vyplácena podpora, pouze v případě porušení podmínek daných nařízením se vypočítává a ukládá sankce.

V roce 2012 byl režim soukromého skladování másla vyhlášen nařízením Komise (EU) č. 160/2012, podpora je poskytována na základě nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 a nařízení Komise (ES) č. 826/2008, v platném znění. SZIF neobdržel žádné žádosti o podporu soukromého sklado-vání másla, v roce 2012 nebyly tedy čerpány žádné fi nanč-ní prostředky.

Podmínky poskytování podpory pro odstředěné mléko a sušené odstředěné mléko využívané jako kr-mivo a prodej takového sušeného odstředěného mlé-ka jsou stanoveny nařízením Komise č.  2799/1999, v  platném znění. Nařízením Komise (ES) č. 1558/2006

byla podpora snížena na  0 €/100 kg odstředěné-

ho mléka určeného jako krmivo. V  roce 2012 nebyly

na tento program vyplaceny žádné fi nanční pro-

středky.

V  roce 2012 rovněž nebyly vyplaceny z  rozpočtu

Evropské unie žádné fi nanční prostředky na vývozní

náhrady na odbyt zpracovaných mlékárenských výrobků do třetích zemí.

Intervenční nákup másla a sušeného odstředě-

ného mléka je realizován na základě nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 a nařízení Komise (EU) č. 1272/2009, v plat-ném znění. Intervenční skladování másla a sušeného odstředěného mléka probíhá v  souladu s  nařízením Komise (ES) č.  884/2006, v  platném znění. Vzhledem k  vývoji tržních cen v  Evropské unii nebyl v  roce 2012 o intervenční nákup másla a sušeného odtučněného mléka zájem. K 1. lednu 2012 bylo v  intervenčních skla-dech České republiky 0 t másla, sušeného odtučněného

mléka bylo 330,350 t. K 31. prosinci 2012 nebylo v in-

tervenčních skladech žádné máslo ani sušené odtuč-

něné mléko. Průměrná sazba nákladů za naskladnění a vyskladnění sušeného odtučněného mléka před-stavovala 14 Kč/t, za skladování 90 Kč/t/měsíc. V  roce

2012 byly na skladování a  vyskladnění sušeného

odtučněného mléka vynaloženy fi nanční prostředky

ve výši 146 tis. Kč, včetně 20% DPH, z toho 25 tis. Kč

ze státního rozpočtu a 121 tis. Kč z  rozpoč-

tu Evropské unie. Na základě nařízení Komise (EU) č. 945/2010 bylo v roce 2012 vyskladněno celkem 330,350 t sušeného odtučněného mléka v  rámci programu po-travinové pomoci nejchudším osobám ve Společenství pro intervenční agenturu Španělska.

Tříletý program propagace spotřeby mléka „Bílé

plus. Mléko. Velké plus pro Vás“ vychází z nařízení Ko-mise (ES) č. 501/2008, v  platném znění a z  rozhodnutí Komise (EU) K(2010)4312. V  roce 2012 byly do progra-mu zahrnuty PR aktivity (komunikace s  médii, vydávání tiskových zpráv, články v  tisku), Internet (www stránky, Facebook), účast na veletrhu Země živitelka a  speciál-ní mediální projekty. V  roce 2012 bylo v  rámci toho-

to programu celkem vyplaceno 1  885 tis. Kč, z  toho

707 tis. Kč ze státního rozpočtu a 1 178 tis. Kč z roz-

počtu EU.

Systém přímých plateb vychází z podmínek vyme-zených Kodaňským summitem EU a navazující přístu-pové smlouvy v oblasti produkčních limitů a minimální výše přímých podpor ze zdrojů EU. V České republice jsou podpory zemědělským producentům vypláceny z rozpočtu EU v systému SAPS (Single Area Payment Scheme), tj. zjednodušeným systémem plateb. V  roce

2012 bylo podáno 27 628 žádostí na celkovou plochu

3 526 475,21 ha, žádosti byly podávány do 15. květ-

na 2012. Sazba byla stanovena na 5 387,30 Kč/ha ze-

mědělské půdy.

Další přímé platby, tedy platby vyplácené dle na-řízení Rady č. 1782/2003 a následně dle nařízení Rady č. 73/2009 v letech 2006–2011 jsou: platba na energe-tické podpory (vyplacena 2007–2009), oddělená platba za cukr, oddělená platba za rajčata a zvláštní podpora na dojnice dle čl.  68  nařízení Rady č. 73/2009. V soula-du s ustanovením čl. 68 nařízení Rady (ES) č. 73/2009, které umožňuje členským států využít 3,5 % fi nančních prostředků určených na SAPS, Česká republika rozhod-la, že celou částku v roce 2010 využije pro sektor mléka. Od roku 2012 se  použití čl. 68 rozšířilo o další cit-

livé sektory. Výše fi nančních prostředků, využitelná podle čl. 68 v ČR, je 31 826 tis. EUR. Z této částky bylo alokováno 59,33 % pro dojnice, 27,83 % pro  krávy bez tržní produkce mléka, 4,50 % pro ovce a kozy, 2,65 % pro chmel a 5,69 % pro  bramborový škrob. Plná výše

sazby pro platby na krávy chované v systému

s tržní produkcí  mléka  byla  pro  rok  2012  stano-

ven  ve  výši 1 399,20 Kč/VDJ, poloviční výše sazby

na 699,60 Kč/VDJ.

Dále jsou vypláceny národní doplňkové platby z roz-počtu České republiky. V rámci této podpory jsou pro-ducenti mléka podporováni formou platby na chov pře-žvýkavců. Počátkem roku 2012 došlo vzhledem k napjaté

94

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

situaci ve státním rozpočtu ke změně nařízení vlády č. 112/2008 Sb., ve smyslu dočasného zastavení přijí-mání žádostí o Top-Up pro rok 2012, a to s účinností od 1. 4. 2012 (nařízení vlády č. 107/2012 Sb.). Následně se v průběhu roku podařilo Ministerstvu zemědělství zajistit možnost dodatečných fi nančních prostředků

pro Top-Up pro rok 2012 (nařízení vlády č. 332/2012). V  roce 2012 bylo podáno 23 999 žádostí, které byly po-dávány do 1. listopadu 2012. Pro rok 2012 budou sazby

národních doplňkových plateb k  přímým podporám

stanoveny v dubnu 2013. V rámci národních doplňkových plateb za rok 2012

bude podpora poskytována na následující dotační titu-ly: platba na chmel, platba na přežvýkavce (skot, ovce, kozy) platba na chov ovcí a na chov koz, platba na chov krav bez tržní produkce mléka, platba na brambory pro výrobu škrobu a  platba na zemědělskou půdu, která v loňském roce nebyla součástí národních doplňkových plateb. Návrh na zpětné zařazení platby na zemědělskou půdu byl do návrhu nařízení vlády vložen s ohledem na pracovní dokument Evropské Komise – DS/2011/14/REV2 (na základě tohoto dokumentu bude od roku 2012 nově v nových členských státech aplikujících tyto platby posu-zována modulace, a to individuálně na farmu v závislosti na celkovém součtu přímých plateb – SAPS, zvláštní plat-ba dle čl. 68 nařízení Rady (ES) č. 73/2009, oddělená plat-ba na cukr a oddělená platba na rajčata) a národních do-plňkových plateb.)

Skot, hovězí maso

V období od 1. dubna 2011 do 1. dubna 2012 došlo oproti stejnému sledovanému předchozímu období k mírnému zvýšení celkových početních stavů skotu a to o cca 9 000 kusů na konečný počet 1 352 685 kusů skotu (meziročně

nárůst o 0,7  %). Jedná se o  nejnižší početní stavy skotu v České republice od roku 1990, kdy byl stav skotu v his-torii České republiky nejvyšší – k 1. 1. 1990 bylo v ČR cho-váno 3 506 222 kusů skotu.

V  uplynulém období 2011/2012 došlo opět pouze v kategorii krav chovaných v systému bez tržní produkce mléka k vzestupu početních stavů, a to tentokrát pouze o 385 kusů na 178 089 kusů (meziročně nárůst o 0,2 %), což představuje nejvyšší dosažený počet zvířat v této ka-tegorii od roku 1995, tedy počátku sledování počtu krav chovaných v systému bez tržní produkce mléka v České republice. V kategorii krav chovaných v systému s  tržní produkcí mléka dochází i v posledním sledovaném obdo-bí, tak jako v celých uplynulých cca 20 letech k poklesu jejího početního stavu. V posledním sledování to bylo o 696 kusů na konečných 373 136 kusů (meziročně pokles o 0,2 %).

Toto snižování početních stavů krav chovaných v sys-tému s  tržní produkcí mléka je způsobeno vedle výky-vu poptávky po syrovém kravském mléce, také vlivem zavádění nových výrobních technologií, zejména se na tomto poklesu dojnic projevuje vliv intenzivního šlechtění. V posledních 20 letech docházelo a dnes stále dochází k navyšování mléčné užitkovosti skotu. Při růstu průměrné roční mléčné užitkovosti krav dochází vlivem působení systému mléčných kvót stále ke snižování po-čtu dojených krav. V  rámci kontroly mléčné užitkovosti v posledním sledovaném kontrolním období 2011/2012 došlo k  poklesu dojnic zapojených do  kontroly mléčné užitkovosti z 354 299 kusů dojnic na 351 075 kusů, tedy snížení o 3  224 kusů (meziročně pokles o 0,9  %). Tento trend poklesu je v současné době nižší než v předchozích letech, kdy působila zejména velmi nízká tržní cena syro-vého kravského mléka, která zejména v období let 2008 až 2009 byla hluboce pod výrobními náklady producentů mléka.

Vývoj početních stavů skotu celkem a krav dle kategorií k 1. 4. daného roku (ks)

Kategorie 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Skot celkem 1 520 136 1 473 828 1 428 329 1 397 308 1 373 645 1 391 393

Krávy dojné 495 962 466 173 436 806 432 578 424 017 410 349

Krávy bez tržní produkce mléka 100 333 124 149 136 081 141 146 139 706 154 337

Krávy celkem 596 295 590 322 572 887 573 724 563 723 564 686

Kategorie 2008 2009 2010 2011 2012

Skot celkem 1 401 607 1 363 213 1 349 286 1 343 686 1 352 685

Krávy dojné 405 532 399 518 383 523 373 832 373 136

95

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Kategorie 2008 2009 2010 2011 2012

Krávy bez tržní produkce mléka 163 163 160 285 167 722 177 704 178 089

Krávy celkem 568 695 559 803 551 245 551 536 551 223

Pramen: ČSÚ – Soupis hospodářských zvířat. Poznámka: do roku 2002 je soupis hospodářských zvířat k 1. 3., od roku 2003 k 1. 4. daného roku.

V kontrole mléčné užitkovosti bylo v posledním kon-trolním období v  České republice z  hlediska plemenné příslušnosti početně nejvíce zastoupeno plemeno hol-štýnského skotu. Jedná se v posledním uzavřeném kon-trolním roce  2011/2012  o  157  533  normovaných laktací z  celkového počtu 288  015 normovaných laktací všech plemen v České republice (54,7 %). Na  holštýnský skot početním zastoupením navazuje hned naše národní ple-meno českého strakatého skotu s  možným ekonomicky výhodným využitím obou směrů jeho kombinované užit-kovosti. Tyto krávy měly v  roce 2012 uzavřeno celkem 110 303 normovaných laktací tj. 38,3 % ze všech.

V rámci celé České republiky bylo v uplynulém kon-trolním roce 2011/2012 dosaženo mléčné užitkovosti 8 047 kg mléka za normovanou laktaci, což představuje navýšení o 236 kg mléka oproti minulému kontrolnímu období. V rámci početně nejzastoupenějších plemen cho-vaných v České republice se jednalo u holštýnského skotu o užitkovost 9 185 kg mléka (nárůst o 229 kg) a u plemene českého strakatého skotu byla dosažena užitkovost 7 001 kg mléka (nárůst o 204 kg). Těchto vynikajících užitkovostí bylo našimi chovateli dosaženo zejména díky jejich eru-dované práci v chovu dojeného skotu a v neposlední řadě zde také působil vliv nepříznivé realizační ceny mléka v předchozích letech, kdy výraznějším snižováním počet-ních stavů dojnic došlo k intenzívnější selekci národního základního stáda skotu.

V úzkém vztahu s touto zvyšující se užitkovostí je také vývoj reprodukčních ukazatelů. Především se jedná o výši mezidobí, které se dá označit za jeden ze základních reprodukčních ukazatelů. Tento ukazatel byl v uplynulém kontrolním roce 2011/2012 na  úrovni 407 dní, což  zna-mená, že meziročně tato hodnota stagnovala. V několika předchozích letech tento ukazatel sice zaznamenal mírný pokles, ale přesto je stále velmi vysoký a vlastní reproduk-ce skotu včetně navazujícího procentového ukazatele od-

chovu telat (zejména v  chovu skotu bez  tržní produkce mléka) zůstává jedním z hlavních ekonomických problé-mů chovatelů mnoha stád v České republice.

V chovu krav bez tržní produkce mléka od roku 1995, tedy roku od kdy je tato kategorie v  České republice sledována, dochází s  mírnými krátkodobými výkyvy na-opak k  jejich neustálému zvyšování počtu chovaných kusů. Chov masného skotu plně projevuje svou neza-stupitelnou úlohu nejen ve svém potenciálu produko-vat spotřebiteli žádané kulinářsky a  dieteticky kvalitní maso, ale i  v  naplňování jeho mimoprodukčních funkcí v  rámci utváření krajiny a vůbec celého českého venko-va. Jedná se jak o přirozené protierozní udržování trva-lých travních porostů s pozitivním vlivem na biodiverzitu a  spoluvytváření kulturně-estetického vzhledu krajiny, tak  také o vytváření pracovních příležitostí a  podnika-telských aktivit, formou jak dodavatelských, tak i  od-běratelských vztahů vztahujících se k chovu masného skotu. S tím úzce souvisí zachování osídlení našeho ven-kova a také rozvíjení se turistického ruchu v našich hor-ských a  podhorských oblastech s  příznivým dopadem do  mnoha dalších pracovních a sociálních oblastí a to nejen v  daných lokalitách, kde se chov masného skotu realizuje.

Kontroverzním a mnohokrát v  chovatelské veřejnos-ti diskutovaným trendem, který se stále ve  velké míře v  chovu masného skotu projevuje, je mnoha jeho cho-vateli z ekonomických důvodů prováděný sezónní vývoz zástavového skotu do okolních zemí po ukončení pastev-ního období. Důsledkem je skutečnost, že se následně nedostatečně využívá potenciál naší krmivové základny a následná realizace přidané hodnoty masa, která vzni-ká při jeho porážení a zpracování, se rovněž uskutečňuje mimo území České republiky. Nehledě na skutečnost, že český konzument je ochuzen o značnou část produkce kulinářsky velmi kvalitního hovězího masa.

96

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Vývoj zahraničního obchodu – živý skot a hovězí maso

Živý skot

(CS 0102)

Ob

do

bí

Objem (tuny)Průměrná cena

(Kč/kg)Finanční hodnota (tis. Kč)

Směn.

relace1)

Dovoz Vývoz Saldo Dovoz Vývoz Dovoz Vývoz Saldo

2004 2 256 25 835 +23 579 40,55 53,34 91 470 1 378 000 + 1 286 530 1,32

2005 1 480 36 709 +35 229 57,65 55,08 85 351 2 022 072 + 1 936 721 0,96

20062) - - - - - 50 652 2 051 360 + 2 000 708 -

20072) - - - - - 108 627 2 078 860 + 1 970 233 -

20082) - - - - - 101 909 2 349 709 + 2 247 800 -

2009 1 978 51 182 +49 204 42,41 46,75 83 904 2 392 574 + 2 308 670 1,10

2010 1 062 47 411 +46 349 46,55 47,43 49 454 2 248 553 +2 199 099 1,02

2011 574 51 209 +50 635 50,98 55,76 31 979 2 610 648 +2 578 669 0,90

2012 642 67 538 +66 896 78,22 57,13 50 253 3 858 327 +3 808 074 0,73

Hov. maso

čerstvé,

chlazené

(CS 0201)

2004 5 844 10 594 + 4 750 64,58 70,35 377 366 77 890 - 299 476 0,11

2005 13 478 1 794 - 11 684 67,69 84,22 912 330 151 097 - 761 233 1,24

2006 13 733 2 357 -11 376 81,20 86,15 1 115175 203 017 - 912 158 1,06

2007 14 845 3 312 -11 533 89,21 87,05 1 324329 288 302 - 1 036 027 0,97

2008 12 866 5 346 -7 520 92,93 80,51 1 195676 430 397 - 765 279 0,87

2009 16 503 4 494 -12 009 92,01 82,59 1 518448 371 151 - 1 147 297 0,90

2010 18 692 5 677 -13 015 89,09 85,71 1 665232 486 546 -1 178 668 0,96

2011 18 302 7 261 -11 041 96,88 87,00 1 773150 631 727 -1 141 423 0,89

2012 17 221 7 708 -9 513 111,51 96,19 1 920211 741 377 -1 178 834 0,86

Hov. maso

zmrazené

(CS 0202)

2004 2 717 276 - 2 441 78,60 87,72 213 569 24 174 - 189 395 1,12

2005 3 859 303 - 3 556 82,21 89,63 317 254 27 188 - 290 066 1,09

2006 2 809 387 -2 422 75,30 109,91 211 519 42 571 - 168 948 1,46

2007 2 749 643 - 2 106 90,98 62,65 250 084 40 256 - 209 828 0,69

2008 2 168 723 -1 445 93,96 61,90 203 710 44 737 - 158 973 0,66

2009 1 967 581 - 1 386 99,25 78,78 195 187 45 798 - 149 389 0,79

2010 2 739 835 -1 904 92,19 81,60 252 489 68 124 - 184 365 0,89

2011 3 171 756 -2 415 95,84 101,94 303 922 77 080 -226 842 1,06

2012 2 500 921 -1 579 124,21 121,76 310 520 112 083 -198 437 0,98

Pramen: Statistika zahraničního obchodu ČSÚ.Poznámky: 1) Vyjadřuje podmínky, za nichž určitá země prodává své vývozní produkty a nakupuje své dovozní produkty – poměr indexu vývozních cen

k indexu dovozních cen, číselné údaje jsou zaokrouhleny.2) Od 2. čtvrtletí 2006 do 31. 12. 2008 se nesledovala živá hmotnost skotu.

97

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Ohledně bilance výroby hovězího masa lze konstatovat, že v roce 2012 výroba hovězího masa včetně telecího činila 170,8 tis. tun živé hmotnosti, tedy díky vyrovna-nějším pohybům v početních stavech skotu byla zhruba na stejné úrovni jako v předchozích dvou letech (meziroč-ně nárůst o 0,3 %). Dovoz hovězího masa klesl o 5,5 tis. tun na 37,7 tis. tun živé hmotnosti (meziročně pokles o 12,7 %). Vývozy byly v roce 2012 naopak vyšší o 10,4 tis. tun, tedy na úrovni 83,5 tis. tun živé hmotnosti (mezi-ročně nárůst o 14,2 %). Domácí spotřeba hovězího masa zaznamenává již pátým rokem pokles a to o 9,8 tis. tun

živé hmotnosti na 129,9 tis. tun. Soběstačnost v produkci tohoto druhu masa se tedy v roce 2012 stejně jako v roce 2011 zvýšila a to nyní o 9,9 % na 131,5 %.

V roce 2013 se na základě dlouhodobého vyrovnané-ho vývoje početních stavů skotu odhaduje stagnace vý-roby, mírný nárůst dovozu a mírný pokles vývozu hovězí-ho masa. Soběstačnost v produkci hovězího masa v roce 2013 se díky stagnaci výroby a stále nižší spotřebě tedy odhaduje na úrovni 132,8 %, což představuje oproti roku 2012 nárůst o 1,3 %.

Bilance výroby a spotřeby hovězího masa (tis. t jat. hm)

Ukazatel 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 20131)

Počáteční zásoba 8,9 9,0 7,7 11,9 12,0 7,1 9,1 11,8 11,3 11,8 7,1

Výroba 198,4 177,0 166,9 170,6 170,3 182,7 180,9 170,8 170,3 170,8 171,0

Dovoz 6,9 19,2 35,8 31,6 35,6 29,9 37,1 40,7 40,3 37,7 38,5

Celková nabídka 214,2 205,2 210,4 214,1 217,9 219,7 227,1 223,1 221,9 220,3 216,6

Domácí spotřeba 187,7 151,0 158,0 159,7 163,5 149,5 149,4 152,3 143,8 129,9 129,0

Vývoz 17,5 46,5 40,5 42,4 47,3 61,1 65,9 59,5 66,1 83,5 80,0

Celková poptávka 205,2 197,5 198,5 202,1 210,8 210,6 215,3 211,8 209,9 231,4 209,0

Konečná zásoba 9,0 7,7 11,9 12,0 7,1 9,1 11,8 11,3 12,0 7,1 7,6

Soběstačnost 105,7 117,2 105,6 106,8 104,2 122,2 121,1 112,0 118,4 131,5 132,6

Pramen: ČSÚ, ÚZEI, MZE, celní statistika.Poznámka: 1) odhad

V rámci sledování cen hovězího masa lze v cenách ze-mědělských výrobců (CZV) v posledních letech ve všech kategoriích jatečného skotu sledovat poměrně stabil-ní stav cen, zejména v  letech 2008 až 2010. V roce 2011 a zejména pak v roce 2012 dochází k jejich mírnému ná-růstu. Pouze v kategorii jatečných telat dochází ke kolísání ceny. Tyto ceny se nyní pohybují na výši, která chovatelům

skotu zajišťuje příznivější rentabilitu v produkci hovězího masa. Průměrná cena v roce 2012 byla v jednotlivých cho-vaných kategoriích na úrovni – býci jateční 46,42 Kč, krávy jatečné 31,73 Kč a jalovice jatečné 35,13 Kč za 1 kg živé hmotnosti v průměru tříd zmasilosti S, E a U. V kategorii jatečných telat průměrná cena v roce 2012 činila 61,27 Kč za 1 kg živé hmotnosti.

CZV – býci jateční tř. j. S,E,U (Kč/kg živ. hm.)

Rok I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. roku

2004 35,89 36,48 36,77 37,15 37,11 37,67 38,60 39,21 39,48 39,24 38,87 39,13 38,27

2005 39,54 39,84 40,87 41,44 41,93 41,92 42,29 42,15 42,09 41,18 40,83 40,72 41,31

2006 41,07 41,70 41,89 42,80 42,61 42,45 42,77 42,58 41,96 41,69 41,07 40,63 41,89

2007 40,58 40,48 40,77 40,71 40,57 40,38 39,81 39,27 39,27 39,08 38,62 38,57 39,84

98

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Rok I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. roku

2008 39,00 38,90 38,89 39,19 39,05 39,27 38,90 38,73 38,48 38,40 38,38 38,58 38,81

2009 39,27 40,71 41,72 41,74 41,22 40,75 39,92 39,44 39,32 38,47 38,16 38,64 39,95

2010 38,70 39,58 40,07 40,14 39,82 39,93 39,40 39,33 39,25 39,23 39,69 40,36 39,63

2011 41,70 42,44 42,39 42,42 42,10 41,46 41,20 41,46 41,45 42,32 42,64 43,53 42,08

2012 43,70 45,02 45,41 45,23 45,88 46,78 47,73 47,33 47,77 47,36 47,60 47,24 46,42

Pramen: Měsíční ceny ČSÚ.Poznámka: Průměr roku je vypočten jako aritmetický průměr.

CZV – krávy jatečné tř. j. S, E, U (Kč/kg živ. hm.)

Rok I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. roku

2004 18,41 18,52 18,83 19,29 20,52 22,17 23,97 24,78 24,97 25,24 24,94 25,09 22,96

2005 25,24 25,87 26,38 27,16 27,52 27,84 28,21 28,12 28,35 27,57 26,95 26,39 27,26

2006 26,82 26,84 26,96 27,00 27,26 27,52 27,76 27,51 27,17 27,23 27,02 27,48 27,24

2007 27,03 27,25 27,09 26,66 27,12 27,07 27,06 27,15 27,26 26,94 26,78 26,88 27,02

2008 26,65 26,68 26,72 27,14 27,24 27,64 27,95 27,02 26,76 26,62 26,83 26,46 26,97

2009 26,24 26,56 27,22 26,95 27,04 26,74 27,13 26,70 26,05 25,86 25,21 25,24 26,41

2010 25,42 25,54 26,27 26,03 25,82 25,97 26,13 26,18 26,03 25,85 26,01 25,55 25,90

2011 26,09 26,53 26,57 26,79 27,38 27,83 27,66 27,76 28,08 28,17 28,82 29,05 27,56

2012 29,25 29,73 30,57 31,07 31,10 31,94 31,90 32,83 33,52 32,71 33,56 32,54 31,73

Pramen: Měsíční ceny ČSÚ.Poznámka: Průměr roku vypočten jako aritmetický průměr.

CZV – jalovice jatečné tř. j. S, E, U (Kč/kg živ. hm.)

Rok I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. roku

2004 25,03 25,33 25,41 25,85 26,56 27,18 27,81 28,61 28,70 28,98 28,48 29,18 27,63

2005 28,97 29,46 30,06 30,10 30,79 31,32 31,74 31,47 31,27 31,11 30,75 30,50 30,77

2006 30,65 30,68 31,16 32,06 31,50 31,59 31,60 32,61 31,79 31,23 30,41 29,99 31,28

2007 30,15 30,43 30,31 29,98 30,46 29,74 30,39 31,00 30,79 30,78 30,11 30,22 30,36

2008 30,34 30,13 30,03 30,72 31,14 31,12 30,68 30,72 30,14 30,37 30,32 30,95 30,55

2009 29,99 30,34 30,81 30,84 31,24 30,49 31,04 31,16 30,07 30,28 30,06 30,62 30,58

2010 30,34 30,62 30,94 30,54 30,57 29,96 30,33 31,00 30,10 30,19 30,58 30,20 30,45

2011 30,87 30,91 31,13 31,60 31,68 31,46 31,71 31,57 32,41 32,14 32,85 33,14 31,79

2012 32,47 32,88 33,64 34,15 34,78 35,44 35,92 36,25 36,91 36,47 36,22 36,37 35,13

Pramen: Měsíční ceny ČSÚ.Poznámka: Průměr roku je vypočten jako aritmetický průměr.

99

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

CZV – telata jatečná (Kč/kg živ. hm.)

Rok I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. roku

2004 42,28 38,61 40,71 42,38 44,84 50,29 54,31 56,79 54,71 55,86 55,47 57,27 51,21

2005 56,73 62,32 61,79 65,56 69,66 70,41 68,51 69,72 63,95 64,21 65,25 61,73 65,29

2006 63,23 65,73 69,38 68,15 70,91 69,87 73,06 67,11 66,56 61,65 60,43 58,55 65,69

2007 58,57 59,38 60,44 59,84 59,54 60,28 60,04 58,77 58,05 58,25 55,31 55,53 58,67

2008 56,13 54,68 55,15 55,52 53,41 53,80 52,46 52,49 49,50 47,98 48,93 47,32 52,28

2009 47,28 47,27 49,37 52,19 54,53 56,33 59,41 58,88 58,70 58,50 57,69 58,37 54,88

2010 58,92 58,82 59,81 58,00 58,23 57,83 58,75 58,14 58,31 56,60 56,46 57,38 58,10

2011 57,40 53,84 56,74 56,92 57,70 58,11 58,40 58,46 58,62 58,35 58,81 58,28 57,64

2012 58,98 58,86 59,16 60,04 60,58 60,99 60,56 62,63 63,79 63,84 62,50 63,26 61,27

Pramen: ČSÚ, průměr roku podle metodiky ČSÚ.Poznámka: Průměr roku vypočten jako aritmetický průměr.

Ve sledovaných spotřebitelských cenách (SC) nejzastoupe-nějších druhů hovězího masa se v posledních letech proje-vovala jejich celková vyrovnanost s jejich celkovým mírným nárůstem, zejména v posledním sledovaném roce. U hově-zího zadního masa bez kosti se tato vyrovnanost projevova-la zejména v letech 2008 až 2010, avšak od 2. poloviny roku

2011 dochází k pozvolnému vzestupu ceny, která kulmino-vala na konci roku 2012 na úrovni přes 205  Kč/kg tohoto druhu masa. Meziročně průměrná cena vzrostla cca o 20 Kč (tj. o 11,2 %). Cena tohoto druhu hovězího masa tak v tomto roce dosahuje svého historického maxima a od druhé polo-viny roku se pohybuje nad úrovní 200 Kč/kg.

Spotřebitelské ceny za hovězí maso zadní bez kosti (Kč/kg)

Rok I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. roku

2004 147,39 147,79 147,92 147,69 146,93 147,48 151,16 152,57 153,86 155,08 153,25 153,73 150,40

2005 154,15 153,75 154,10 155,95 156,51 157,75 159,35 160,26 159,16 159,80 161,25 160,42 157,70

2006 160,88 161,42 162,77 164,40 164,49 165,44 165,75 166,24 166,69 167,51 167,91 167,41 165,08

2007 168,53 168,00 167,36 167,28 168,54 167,81 167,65 169,49 169,04 169,29 168,66 169,66 168,44

2008 172,84 173,22 172,32 173,65 174,17 174,62 175,49 176,47 175,83 174,79 176,23 176,17 174,65

2009 175,63 177,94 178,34 177,33 178,62 179,36 178,01 177,70 177,02 178,58 176,35 177,88 177,73

2010 177,89 176,73 175,29 175,23 175,67 174,87 176,92 175,09 173,75 173,53 173,03 175,27 175,31

2011 177,78 178,49 177,94 174,07 178,78 176,63 180,54 181,12 178,13 182,57 184,22 187,21 179,79

2012 192,23 193,63 192,88 199,53 195,52 199,84 201,05 202,67 203,79 206,50 206,12 205,25 199,92

Pramen: Měsíční ceny ČSÚ.Poznámka: Průměr roku je vypočten jako aritmetický průměr.

Z hlediska zdravotního stavu u nás chované populace sko-tu můžeme konstatovat snížení zjištěných výskytů zvířat pozitivních na BSE na nulovou úroveň a zdárný dosavadní průběh Národního ozdravovacího programu od infekční rinotracheitidy skotu. K 31. 12. 2012 bylo v České repub-

lice ozdraveno cca 70  % hospodářství chovajících skot. Nejlépe jsou na tom Kraj Vysočina s 87,46 %, Karlovarský kraj s 87,40 %, Plzeňský kraj s 87,16  % a Hlavní město Praha se 100 % IBR prostých hospodářství. Naproti tomu v ozdravování dle počtu hospodářství zaostávají zejména

100

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Jihomoravský kraj s 48,34 % a Olomoucký kraj s 55,77 %. V současné době Česká republika vstupuje do závěrečné fáze ozdravování a lze konstatovat, že během dosud šes-tileté realizace NOP od IBR se dařilo a daří mezi MZe a SVS ČR na jedné straně a  představiteli chovatelských svazů na straně druhé v celém průběhu realizace ozdravovacího programu hledat a přijímat společná konstruktivní řeše-ní, která jsou předpokladem pro zdárné dokončení NOP IBR v horizontu příštích 2 až 3 let tak, aby jednotlivé kraje a v nich všechna hospodářství s chovem skotu v ČR mohla být prohlášena za úředně prostá nákazy.

Důvod pro zahájení Národního ozdravovacího progra-mu od infekční rinotracheitidy skotu byl v roce 1995 nejen zájem chovatelů zlepšit zdravotní status národního stáda skotu, ale  i vytvořit lepší obchodní předpoklady. Cílem je zjednodušit českým chovatelům podmínky pro  pohyb zvířat v  rámci intrakomunitárního obchodu i pro obchod s třetími zeměmi. Trendem evropských chovatelů (nejen skotu) je ozdravovat od produkčních nákaz. Pokud jde o IBR, jsou naši bezprostřední sousedé Rakousko a Bavor-sko a zároveň největší obchodní partneři IBR prostí. Zejmé-na Rakousko dalo v minulosti některým našim chovatelům jasný signál, že zásilky, které bude považovat za rizikové, nepřijme. Prosté této nákazy jsou kromě těchto vyjmeno-vaných sousedních zemí taktéž skandinávské země a Švý-carsko a ostatní státy západní Evropy od IBR ozdravují také.

V oblasti chovu skotu v České republice je nutno zde zmínit, že se v současné době, tak jako ve všech vyspělých zemích v návaznosti na domácí populace, v rámci výzkum-ných projektů připravují postupy stanovení plemenných hodnot na základě jednotlivých nukleotidů. Toto vede ke stanovení genomických plemenných hodnot a následně rozvoji nově zaváděné genomické selekci. Na úrovni svě-tového žebříčku plemenných býků „Interbull“ se v nejbližší době postupně očekává celosvětové genomické hodno-cení. Každá země má své jedinečné chovatelské podmínky a své populace skotu, proto je třeba vytvořit vlastní meto-

dy hodnocení v každé zemi samostatně. V České republice se jedná zejména o populace plemen českého strakatého skotu a  holštýnského skotu. V  rámci tohoto progresivní-ho hodnocení plemenných hodnot skotu se za podpory zainteresovaných chovatelských svazů zahájil výzkumný projekt, který má za úkol zabezpečit, aby Česká republika nezůstala pozadu ve šlechtění dojeného skotu, či aby po-stupně díky vysokému ekonomickému přínosu genomic-kého hodnocení plemenných hodnot nezanikla kvalitní česká plemenářská práce, která by díky tomu byla v brzké budoucnosti chovatelsky vyspělým světem překonána.

Prasata, vepřové maso

Pozitivní zprávou týkající se českého sektoru chovu prasat je především to, že se chovatelé prasat v České republice zařadili v roce 2012 mezi nejúspěšnější chovatelské země ve srovnání z  pohledu dosažených reprodukčních ukaza-telů. Výtečné výsledky inseminace, zlepšení technologie odchovu a  chovu plemenných zvířat, příznivý odraz prů-běžného zlepšování zdraví zvířat a odborná úroveň samot-ných chovatelů, šlechtitelů i  veterinárních lékařů přispěly k  tomu, že Česká republika dosáhla dosud nejvyššího počtu odchovaných selat na 1 prasnici za kalendářní rok, a to 23,9 kusů selat. Potvrzení celoročního výsledku za rok 2012 bylo netrpělivě očekáváno odbornou veřejností, je-jímž přáním je docílit srovnatelných výsledků s chovatelsky nejvyspělejšími zeměmi jako je například Dánsko, Němec-ko a USA, kde dosahují výsledku nad 24 kusů odchovaných selat na jednu prasnici a kalendářní rok.

Příjemným zjištěním je i věrnost českého spotřebitele vepřovému masu a masným výrobkům. Spotřeba vepřo-vého masa na 1 obyvatele České republiky v  roce 2011, v  posledním uváděném roce Českým statistickým úřa-dem, činila 42,1 kg, a to i při současném zvyšování spotře-bitelských cen vepřového masa a masných výrobků.

Pramen: ČSÚ.

101

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Za potraviny a nealkoholické nápoje v období 3. čtvrt-letí roku 2012 český spotřebitel vydal měsíčně 1966 Kč. V   období 4. čtvrtletí roku 2012, z  důvodu každoročně vyššího vydání za  potraviny vzhledem k  svátkům vá-nočním, to bylo 2 097 Kč na osobu, z toho 27 % za maso a masné výrobky. Vzhledem k tomu, že vepřové maso se podílí na celkové spotřebě masa 53,5  %, představoval tento podíl na osobu z  uváděného vydání v  roce 2012 za vepřové maso necelých 294 Kč za kalendářní měsíc.

Samotné zvyšování spotřebitelských cen v  průbě-hu roku 2012 odpovídá zvýšeným nákladům na  výrobu. V roce 2012 se na nich podílely především ceny obilovin, ale i energií. Nárůst cen krmných směsí nesporně ovlivnil v roce 2012 postupné zvyšování cen krmných směsí i ren-tabilitu odvětví, neboť krmné směsi jsou významnou ná-

kladovou položkou, která představuje například u prasat ve výkrmu 94 % přímých materiálových nákladů. V před-chozím období se především rok 2007, ale i rok 2012, vy-značoval prudkým nárůstem cen obilovin, což se odrazilo i na cenách krmných směsí. Průměrná roční cena průmy-slových výrobců v  roce 2012  u krmné směsi pro prasata nad 65 kg činila 6 000 Kč za tunu (přičemž v roce 2011 to bylo 5 262 Kč za 1 tunu, to odpovídá meziročnímu nárůstu ceny o 14 %) a cena pro předvýkrm činila 6 802 Kč za tunu (12 % meziročního zvýšení). V roce 2012 byly ceny, s ne-patrným rozdílem, druhé nejvyšší za posledních deset let po roku 2008, který růstem reagoval na zvýšení cen obi-lovin od sklizně v  roce 2007. Pro sektor chovu prasat je nepříznivou zprávou, že nárůst cen v druhé polovině roku nebyl konečný a je očekáván i v roce 2013.

Pramen: ČSÚ.

Pramen: ČSÚ.

102

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Vývoj v chovu prasat a produkci vepřového masa v ČR

Ukazatel Jednotka 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Stavy prasat k 1. 4. tis. kusů 2 840 2 830 2 433 1 971 1 909 1 749 1 579

Stavy prasat celkem k 1.12. tis. kusů 2 741 2 662 2 135 1 914 1 846 1 487 1 534

z toho stav prasnic k 1.12. tis. kusů 221 197 149 136 122 97 98

Počet narozených selat mil. kusů 5,27 5,15 4,17 3,59 3,47 3,02 2,84

Produkce jatečných prasat1) tis. tun ž.hm. 449,3 463,7 431,6 370,3 366,4 350,0 303,6

Spotřeba vepřového masa1) tis. tun ž.hm. 564,0 588,9 583,0 568,9 574,0 576,1 556,6

Spotřeba vepř. masa na kosti kg/osoba/rok 40,7 42,0 41,3 40,9 41,6 42,1 xx

Pramen: ČSÚ, MZe. Poznámka:1) po přepočtu na živou hmotnost.

Objem dovozu i vývozu vepřového masa zůstává i na-dále ve srovnání s  ostatními druhy mas nejvyšší. Do-voz vepřového masa se v roce 2012 ve srovnání s rokem 2011 zvýšil o 6 %. Z celkového objemu dovezeného vepřo-vého masa téměř polovina byla dovezena z Německa (43 % z  celkového objemu dovážené hmotnosti). Dalšími vý-znamnými dovozci byli Belgie, Polsko a Španělsko (každá po 9 %). Nepatrně se snížil vývoz vepřového masa (o 2 %).

Nízké stavy prasat a nedostatek masa z  tuzemských zdrojů vyvolaly zvyšující se poptávku  po dovozu živých prasat, především selat k  dalšímu dokrmu. V  roce 2012 byl zaznamenán rekordní dovoz selat, který převýšil 500 tis. kusů. Z Dánska bylo dovezeno 335 tis. kusů o prů-měrné hmotnosti 27 kg za cenu 62 Kč za 1 kg živé hmot-nosti.

Sektor chovu prasat zažívá složité období. V  důsledku růstu nákladů a zvýšení dovozů vepřového masa i ži-vých prasat, především selat došlo postupně k  poklesu rentability a současně i k snížení celkových stavů prasat. Celkový počet prasat k 31. 12. 2012, zveřejněný Českým

statistickým úřadem, potvrdil celkový stav prasat ve výši 1 533 810 kusů. To představuje ve srovnání s prosincem roku 2011 mírné meziroční zvýšení. Stavy prasnic z  to-hoto uvedeného počtu činily k  poslednímu dni roku 98 302 kusů.

Pramen: Celní statistika.

103

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Důsledkem několikaletého poklesu celkových sta-vů prasat je stále se zvyšující záporné saldo zahraniční-ho obchodu s  vepřovým masem a živými prasaty, které v  roce 2012 přesáhlo 11 mld. Kč i pokles narozených selat na 2 838 176 kusů selat v  roce 2012. Následkem několi-kaletého poklesu celkových stavů prasat je i snižující se soběstačnost České republiky ve výrobě vepřového masa, která  se v roce 2012  snížila na hranici 54,5 %.

Rok 2012 začínal s  nižší cenou nakupovaných jateč-ných prasat na počátku roku a vývoj cen směřoval vzhůru. Zřetelné zvyšování nad průměr rentability lze sledovat již od počátku listopadu 2011, kdy se začal projevovat nedo-statek jatečných prasat na českém trhu.

Cena v tomto období výrazně převyšovala průměr re-ferenčních cen uváděných členskými státy EU.

Pramen: ČSÚ.

Pramen: EUROSTAT.

Vyšší ceny zemědělských výrobců jatečných prasat se s  určitým zpožděním promítly do nárůstu spotřebi-telských cen vepřového masa. Z  těchto důvodů se pro-to i  po roce 2012 očekává v  mnoha členských zemích

EU pokles jeho spotřeby. Pokles poptávky po vepřovém mase v České republice očekáván není. Důvodem je tra-diční obliba tohoto druhu masa u domácích spotřebi-telů.

104

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Ministerstvo zemědělství reagovalo na nepříznivou si-tuaci v sektoru chovu prasat a i v roce 2012 zařadilo v rám-ci dotačního programu 8. Nákazový fond podprogram, podpory vybraných činností zaměřených na ozdravování chovů prasat a prasnic.

Pro uvedené kategorie prasat bylo z tohoto podpro-gramu v  roce 2012 schváleno 316 žádostí o  podporu a vyplaceno 372,7 mil. Kč.

Potřeba zařazení preventivních ozdravovacích pro-gramů chovů prasat vyplývá ze skutečnosti, že zdravotní stav hospodářských zvířat představuje nejen pro Českou republiku závažný zdravotně-hygienický a ekonomický problém z hlediska ochrany zdraví lidí i zvířat, zajištění kvality a bezpečnosti potravin a zároveň jejich konkuren-ceschopnosti na světových trzích.

V roce 2012, v rámci národních dotačních programů, byl podporován sektor chovu prasat  v  oblasti udržová-ní a zlepšování genetického potenciálu v  celkové výši 25,7 miliónů Kč. Šlo o podporu ověřování původu, podpo-ru a zavádění plemenných knih, podporu kontroly užitko-vosti a kontrolu dědičnosti.

Součástí národních programů, které jsou naplňová-ny výlučně z  národních zdrojů, je také podpora sektoru chovu prasat v  oblasti speciálního poradenství. Tento program podporuje zveřejňování výsledků plemenář-ské práce a zabezpečování pořádání výstav a přehlídek. V  roce 2012 byl sektor chovu prasat podpořen v  rámci

speciálního poradenství pro živočišnou výrobu ve výši 3,5 mil. Kč.

V  neposlední řadě chovatelé prasat v  roce 2012 vy-užili z  národních zdrojů fi nanční prostředky k  podpoře částečné úhrady na odvoz a likvidaci kadáverů ve výši 9,3 mil. Kč.

Chovateli prasat byly také využity fi nanční prostředky na podporu pojištění a chovatelských zařízení ze strany PGRLF a. s. v roce 2012 odhadem ve výši cca 21 mil. Kč.

Ministerstvo zemědělství průběžně analyzuje účin-nost vynaložených prostředků do sektoru chovu prasat tak, aby fi nanční prostředky byly vynaloženy účelně, s očekávanou návratností, která se projeví nejen ve sta-bilizaci celkových stavů prasat a následném zvýšení so-běstačnosti ve výrobě vepřového masa, ale i v biologické bezpečnosti a zvýšení prevence proti šíření nákaz, které se na evropském kontinentě vyskytují.

Drůbež, drůbeží maso a vejce

Drůbež, drůbeží maso

V roce 2012 klesly stavy drůbeže k 1. 4. proti roku 2011 pouze o 2,6 % (Soupis hospodářských zvířat), což bylo proti minulému období zmírnění poklesu stavů. Důvo-dem byla vyšší poptávka po tomto druhu masa a mírné zvýšení cen zemědělských výrobců především kuřat.

Bilance výroby, spotřeby drůbeže a ceny kuřat (tis. t ž. hm. a Kč/kg)

Rok Výroba Dovoz Vývoz SpotřebaSpotřeba

obyv./rokCZV kuřat CPV kuřat SC kuřat

1989 199,0 - 13,2 180,0 13,0 18,50 - -

1990 210,0 - 21,5 188,0 13,6 18,50 - -

1991 208,0 - 26,1 177,0 12,2 20,60 34,61 39,07

1992 170,0 0,6 20,8 168,0 12,0 21,31 37,98 43,02

1993 163,1 2,0 14,0 158,0 11,7 22,87 40,56 49,04

1994 165,0 6,4 10,2 160,7 11,6 22,37 44,77 54,60

1995 180,0 11,7 10,2 178,8 13,0 22,22 38,81 46,80

1996 178,0 18,3 10,6 187,2 13,6 23,64 47,32 57,00

1997 190,0 22,6 8,1 206,5 15,3 26,93 51,71 61,57

1998 241,0 16,1 8,1 246,0 17,8 27,58 55,32 66,22

1999 273,0 18,8 6,3 278,5 20,1 22,34 43,03 50,09

2000 294,0 21,6 9,6 307,0 22,2 21,82 43,72 53,63

2001 312,5 20,4 12,5 302,0 23,1 25,82 51,60 63,53

2002 317,0 26,0 16,0 335,0 24,2 21,95 40,98 51,42

2003 304,0 43,5 17,2 329,0 23,8 21,03 38,27 48,50

2004 310,0 72,4 32,9 349,5 25,3 22,11 40,55 52,15

105

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Rok Výroba Dovoz Vývoz SpotřebaSpotřeba

obyv./rokCZV kuřat CPV kuřat SC kuřat

2005 321,7 74,5 36,5 355,0 26,1 21,18 38,06 51,58

2006 305,5 80,6 31,5 356,4 25,9 19,22 35,40 46,80

2007 289,5 70,8 28,6 340,9 24,9 20,98 39,06 53,47

2008 282,5 87,5 30,4 339,1 24,8 22,82 42,58 60,47

2009 270,5 103,2 34,4 338,3 24,8 20,66 40,70 57,68

2010 263,0 103,9 35,6 332,6 24,1 20,38 39,06 56,79

2011 236,8 120,2 33,9 323,3 24,5 22,11 40,56 57,97

2012 241,7 148,9 42,8 348,4 25,2* 23,09 41,35 62,57

Pramen: ČSÚ, SDP, celní statistika, Situační a výhledové zprávy MZe.Vysvětlivky: CZV – ceny zemědělských výrobců.CPV – ceny průmyslových výrobců.SC – spotřebitelské ceny.Pozn.: * odhad.

V  roce 2012 stoupla produkce drůbežího masa proti roku 2011 o 2,1 % a stoupla i spotřeba drůbežího masa, a to o 2,8 %. Spotřeba drůbežího masa kolísá již několik let od 24,5  kg/obyv./rok do 25,2 kg/obyv./rok. Domácí produkce nepokrývala poptávku po této komoditě a roz-díl byl řešen dovozem. Výše dovozů v roce 2012 se zvýšila proti roku 2011 o 23,9 % na 148,9 tis. t. ž. hm. a činí 61,6 %

z celkové produkce. Mimo dovozu se zvýšil také vývoz drů-bežího masa o 26,3 %. Poptávka po tomto druhu masa stoupla díky jeho cenovým relacím k  ostatním druhům masa na tuzemském trhu. V roce 2012 se sice spotřebitel-ské ceny proti roku 2011 zvýšily o 10,7 %, ale přesto se ten-to druh masa těší velké oblibě. Výše spotřeby drůbežího masa je druhou nejvyšší za spotřebou masa vepřového.

Vývoj stavů jednotlivých kategorií drůbeže v ČR (v tis. ks)

RokKuřata

na chov

Kuřata

na výkrmSlepice Kohouti Husy Kachny Krůty

Drůbež

celkem

2004 3 663 14 166 6 394 142 32 258 837 25 494

2005 3 706 14 322 5 941 134 33 420 816 25 372

2006 3 608 14 670 6 316 175 17 494 456 25 736

2007 2 813 14 310 6 288 188 16 410 566 24 592

2008 3 465 16 183 6 309 149 19 496 697 27 317

2009 3 003 15 868 6 464 153 21 504 478 26 491

2010 2 755 14 884 6 216 187 19 402 376 24 838

2011 2 932 11 320 6 137 188 18 289 365 21 250

2012 2 686 11 824 5 355 242 15 249 320 20 691

V  roce 2005 došlo k  rekordnímu zvýšení spotřeby drůbežího masa proti roku 2004 na  26,1  kg/obyv./rok a až do roku 2012 vše nasvědčuje tomu, že je to pro tu-zemské spotřebitele v současné době horní hranice. Tato výše spotřeby byla o 3 kg vyšší, než průměrná spotřeba tohoto druhu masa v EU. V dalších letech spotřeba mírně

klesala, i když z časového horizontu několika let vícemé-ně stagnuje. Výkyvy spotřeby drůbežího masa se řádově pohybují v deseti dkg. V roce 2012 se odhaduje proti roku 2011 nárůst spotřeby o necelá 3 %. Skutečná výše spotře-by dle ČSÚ bude známa až v závěru roku 2013.

106

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Vejce

V  roce 2012 vzhledem k nižším stavům nosnic v  ze-mědělském sektoru klesla produkce vajec o  7,7 % proti roku 2011. Stavy nosnic se v  roce 2012 snížily z  důvo-du dodržování podmínek daných směrnicí Rady (ES) č. 74/1999, stanovující minimální standardy pro ochra-nu nosnic. Rostoucí ceny vajec na tuzemském trhu (cena zemědělských výrobců v  roce 2012 proti roku 2011 se

zvýšila dokonce o 55,9 % vlivem jarního dramatického nárůstu ceny a spotřebitelská cena kopírovala nárůst ceny zemědělských výrobců a zvýšila se o 54,1 %) byly hlavní příčinou poklesu spotřeby vajec o 9,2 %. Poptáv-ka po vejcích několik let převyšuje produkci – rozdíl byl řešen dovozem. Dovoz vajec v  roce 2012 víceméně ve srovnání s  rokem 2011 stagnoval, ale vývoz se zvýšil o 13,9 %.

Bilance výroby a spotřeby vajec (mil. ks) a ceny zemědělských výrobců (CZV) a spotřebitelské ceny (SC) v Kč/ks

Rok Výrobaz toho

samozásobeníDovoz Vývoz CZV SC

2001 3 190 1 658 45,8 60,6 3 174,2 1,92

2002 3 150 1 321 64,3 140,7 3 073,6 1,58

2003 2 626 982 117,0 143,0 2 600,0 1,76

2004 2 423 944 290,4 175,6 2 537,8 1,80

2005 2 148 876 409,7 165,9 2 393,8 1,47

2006 2 191 968 497,2 154,3 2 528,3 1,48

2007 2 203 958 519,4 372,1 2 350,3 1,67

2008 2 647 926 421,6 180,1 2 888,5 1,75

2009 2 275 916 527,9 146,3 2 656,6 1,73

2010 2 125 888 615,7 191,7 2 549,0 1,63

2011 2 168 896 647,5 157,5 2 658,0 1,43

2012 2 001 852 650,5 179,5 2 472,0 3,58

Pramen: ČSÚ – Výsledky chovu skotu, prasat a drůbeže, celní statistika, MZe Poznámka: Koefi cient pro přepočet kg na kusy vajec: skořápková vejce 17,4 ks, tekuté vaječné produkty 20 ks, sušené vaječné produkty 72 ks.

Stavy nosnic s dopočtem domácích hospodářství jsou publikovány pouze jedenkrát ročně ve  výkazu Výsledky chovu drůbeže ČSÚ. V roce 2012 se proti roku 2011 stavy nosnic celkem snížily o 7,3 %. Důvodem bylo především zavedení směrnice Rady 74/1999/ES od 1.1 2012, stano-vující minimální standardy pro ochranu nosnic.

Ministerstvo zemědělství reagovalo na nepříznivou situaci v sektoru chovu drůbeže a i v roce 2012 zařadilo v  rámci dotačního programu 8. Nákazový fond podpro-gram, podpory vybraných činností zaměřených na pre-ventivní opatření proti výskytu zoonóz v  chovech drů-beže. Pro uvedené kategorie drůbeže bylo z tohoto pod-programu v roce 2012 schváleno 464 žádostí o podporu a vyplaceno 153,3 mil. Kč.

V roce 2012, v rámci národních dotačních programů, byl podporován sektor chovu drůbeže v  oblasti udržo-vání a zlepšování genetického potenciálu v celkové výši 31,7 miliónů Kč. Šlo o podporu ověřování původu, pod-

poru testování, podporu kontroly užitkovosti a kontrolu dědičnosti.

Součástí národních programů, které jsou naplňová-ny výlučně z  národních zdrojů, je také podpora sektoru chovu drůbeže v  oblasti speciálního poradenství. Tento program podporuje zveřejňování výsledků plemenář-ské práce a zabezpečování pořádání výstav a přehlídek. V  roce 2012 byl sektor chovu drůbeže podpořen v  rám-ci speciálního poradenství pro živočišnou výrobu ve výši 0,3 mil. Kč.

V  neposlední řadě chovatelé drůbeže v  roce 2012 využili z  národních zdrojů fi nanční prostředky k podpo-ře částečné úhrady na odvoz a likvidaci kadáverů ve výši 5,1 mil. Kč.

Chovateli drůbeže byly také využity fi nanční prostřed-ky na podporu pojištění drůbeže a chovatelských zaříze-ní ze strany PGRLF a. s. v roce 2012 odhadem ve výši cca 11,7 mil. Kč.

107

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Ostatní živočišné komodity

Ovce a kozy

V  roce 2012 oproti roku 2011 došlo k dalšímu nárůs-tu početních stavů ovcí o 11  962 kusů, tj.  o  5,7 %. Sta-vy bahnic překročily v roce 2012 hranici 120 tisíc kusů (120  254 ks) a společně s  28  492 ks jehnic je to základ pro další rozvoj chovu ovcí u nás. V roce 2012 se chovalo celkem 23 620 kusů koz, což představuje proti roku 2004 zvýšení o 11 708 kusů, tj. o 98,3 %, oproti roku 2011 došlo k dalšímu zvýšení početních stavů koz o 357 ks, tj. o 1,5 %.

Produkce skopového a kozího masa se od roku 2005 zvyšuje vlivem neustále rostoucích stavů těchto druhů zvířat. Nejvyšší nárůst produkce o 18,5 % byl meziroč-ně sledován v roce 2006, zatímco v roce 2010 byl nárůst zaznamenán o 10 %. V roce 2011 bylo zvýšení produkce proti roku 2010 o 10,7 %. Zpomalení tempa růstu pro-dukce nastalo v  roce 2012, kdy proti roku 2011  byl růst produkce pouze o 1,7 %. I v  dalších letech by nárůst produkce měl pokračovat, i  když pomalejším tempem.

Na růst produkce má kromě stoupajících stavů zvířat vliv i rostoucí poptávka po tomto druhu masa, které je ale stále jenom doplňkovým masem na tuzemském trhu. Většinou se jedná pouze o tradiční sváteční spotřebu a spotřeba v průběhu roku je stále na nízké úrovni proti ostatním druhům masa. Počty zvířat se zvyšují nejenom díky vyšší poptávce po mase, ale také díky vyšší poptáv-ce a spotřebě mléčných výrobků, které pomocí propaga-ce správné výživy jsou na tuzemském trhu více žádané. V  dalších letech se očekává pokračování tohoto trendu, a to jak u masa, tak i u mléčných výrobků.

Spotřeba skopového a kozího masa (dle statistiky včetně koňského masa) je v  České republice velmi níz-ká a pohybuje se na úrovni 0,4 kg na obyvatele za rok. Na jatečných porážkách je poráženo pouze kolem 18 % ovcí, jehňat, koz a kůzlat, zatímco v rámci samozásobení je poráženo 82 % jatečných zvířat.

Vedle produkce kvalitního a dieteticky hodnotného masa je chov ovcí nezastupitelný pro  udržování oblastí s trvalými travními porosty v kulturním stavu pastvou.

Bilance výroby a spotřeby skopového a kozího masa 1)

Ukazatel MJ 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Stavy ovcí celkem k 1. 4. ks 168 910 183 618 183 084 196 913 209 052 221 014

Stavy koz celkem k 1. 4. ks 16 222 16 627 16 674 21 709 23 263 23 620

Výroba tis. t j. hm. 1,70 1,94 1,94 2,15 2,38 3,01

z toho – domácí hospodářství tis. t j. hm. 1,45 1,65 1,65 1,65 1,89 2,84

Dovoz2) tis. t j. hm. 0,55 0,46 0,48 0,31 0,34 0,34

Celková nabídka tis. t j. hm. 2,25 2,40 2,42 2,46 2,72 3,35

Domácí spotřeba tis. t j. hm. 2,16 2,32 2,35 2,34 2,68 3,28

Vývoz2) tis. t j. hm. 0,09 0,08 0,07 0,12 0,04 0,07

Celková poptávka tis. t j. hm. 2,25 2,40 2,42 2,46 2,72 3,35

Soběstačnost % 78,7 83,6 82,6 91,8 90,2 91,8

Pramen: ČSÚ, MZe, Statistika zahraničního obchodu ČSÚ, Svaz chovatelů ovcí a koz ČR.Poznámka:1) Koefi cient přepočtu živé hmotnosti na jatečnou = 0,46.2) Dovoz a vývoz včetně živých zvířat.

Na zvyšování stavů těchto zvířat má nemalý podíl i dotační politika státu – státní podpory, podpory z Pro-gramu rozvoje venkova, přímé platby a národní doplňko-vá platba.

Zvláštní podporu dle nařízení Rady (ES) č. 73/2009 mohli čeští zemědělci čerpat poprvé na ovce a kozy od roku 2012. Celková obálka zvláštní podpory pro sektor ovcí a koz byla stanovena v celkové výši 1 432 168 EUR.

Základní podmínkou pro tuto platbu je chov bahnic, popřípadě koz pastevním způsobem chovu, což zname-ná, že žadatel musí bahnice nebo kozy pást na travních porostech v období od 15. května do 11. září příslušného

kalendářního roku. Zároveň je tato platba poskytována na  minimálně 2 velké dobytčí jednotky (VDJ), přičemž přepočítací koefi cient u bahnic a koz je 1 koza či bahnice = 0,15 VDJ. Veškeré podmínky čerpání zvláštní podpo-ry na bahnice, popřípadě kozy stanovuje Nařízení vlády č. 60/2012 Sb.

Králíci

Od roku 2003 se snižovala poptávka po relativně dra-hém králičím mase ve srovnání s  ostatními druhy masa na tuzemském trhu. Snížení poptávky způsobilo pokles ceny za jatečné králíky, a proto většina chovatelů omezila

108

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

svojí činnost nebo ji ukončila. Proto klesají stavy králíků převážně ve farmových chovech. Stejně tak došlo k  po-stupnému omezení porážek živých králíků. V současnos-ti je v  České republice kolem 40 chovů, které produkují

brojlerového králíka. Nejvyšší poptávka po králičím mase je v období Vánoc a Velikonoc. V obchodní síti se čím dál tím víc vyskytují výrobky vyšší fi nalizace, to znamená pře-devším chlazené porcované maso.

Stavy králíků v tis. kusech

Druh chovu Kategorie 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

FaremníChov 41,5 39 35 34 32 26 25 23

Výkrm 796 748 671 652 619 503 484 452

MalochovyChov 1 570 1 500 1 350 1 300 1 235 1 100 1 050 920

Výkrm 9 529 9 105 8 195 7 891 7 496 6 677 6 373 5 900

Celkem 11 937 11 392 10 251 9 877 9 382 8 306 7 932 7 295

Pramen: ČZÚ.

Produkce králičího masa klesala od roku 2000 z 64 680 tun ž. hm. na 22 648 tun ž. hm. v roce 2012, což byl pokles o 65,0 %.

V roce 2008 proti předchozímu roku poklesla produkce o cca 10 % a spotřeba o 19 %. Vzhledem k cenovým relacím králičího masa k  ostatním druhům masa klesá poptávka po tomto druhu masa. Dovoz v roce 2008 začal být kromě masa realizován i v živých zvířatech, která se v ČR porážela. Dovoz jatečných zvířat byl uskutečňován především z Pol-ska a Slovenska. Vývozy byly realizovány převážně v mase a chovném materiálu. V roce 2011 se dovezlo 527 663 kusů živých králíků o hmotnosti cca 2,67 kg a to hlavně ze Slo-venska a Polska k  jatečným účelům. Vývoz se uskutečnil pouze s chovným materiálem. V roce 2012 nastala v zahra-ničním obchodu změna. Kvůli stále se snižující poptávce se zastavily dovozy živých jatečných králíků a  zahraniční obchod byl pouze s masem. Dovezlo se 785,4 tun králičího masa a vyvezlo se 312,9 tun tohoto druhu masa.

Spotřeba králičího masa

Spotřeba králičího masa od roku 2003 neustále kle-sá. Důvodem je patrně vyšší cenová hladina a  to neje-nom celých králíků, ale především výrobků vyšší fi na-lizace a to především králičích dílů, v porovnání s ostat-ními druhy masa na tuzemském trhu. V  roce 2009 byla spotřeba tohoto druhu masa 2,3 kg/obyv./rok a v  roce 2010 klesla spotřeba o 4,4 % na 2,2 kg dle ČSÚ. V  roce 2011  se  poprvé spotřeby tohoto druhu masa dostala pod úroveň 2 kg/obyv. ./rok. Rok 2012 tento markantní pokles spotřeby pokračoval. Důvodem je malá poptáv-ka po tomto druhu masa vzhledem k  jeho cenovým re-lacím (spotřebitelské ceně), která se blíží cenám zadního hovězího masa. Králičí maso patří svým složením k  nej-hodnotnějším druhům masa. K  zemím s  nejvyšší spo-třebou králičího masa patří Itálie s  téměř 5 kg na osobu a rok.

Spotřeba králičího masa v ČR v kg na obyvatele a rok

Rok Spotřeba

2002 3,0

2003 3,0

2004 2,9

2005 2,8

2006 2,6

2007 2,6

2008 2,5

2009 2,3

2010 2,2

109

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Rok Spotřeba

2011 1,8

20121) 1,4

Pramen: ČSÚ.Poznámka:1) odhad MZe.

Ryby

Rybářství v ČR patří z hlediska chovu ryb specializova-ného na produkci rybího masa ke stabilizovanému a eko-nomicky efektivnímu sektoru. V České republice se rybář-ství člení do dvou základních odvětví, a  to na produkční rybářství a dále na hospodaření v rybářských revírech.

Nejvýznamnější oblastí rybářství je v  ČR historicky rybníkářství. Toto odvětví je tradiční součástí zemědělství a patří z hlediska produkce rybího masa mezi úspěšné ob-lasti zemědělské výroby. Rybníky však plní mnoho dalších významných mimoprodukčních funkcí, jako je krajinotvor-ná, retenční, protipovodňová a přispívají také k zachování biodiverzity, apod. Celková plocha rybníků a vodních nádrží na našem území dosahuje 52 tis. ha. V českých podmínkách je chov ryb realizován přibližně ve 24 tisících rybnících a vod-ních nádržích. Z nich v roce 2012 obhospodařovali členové Rybářského sdružení plochu 35,6 tis. ha (meziroční pokles o 2,4 %), ostatní chovatelé pak přibližně 7 tis. ha. Zastoupení tržních druhů ryb je dlouhodobě poměrně stabilní. Hlavní chovanou rybou v  produkčním rybářství je tradičně kapr obecný, jako doplňkové druhy jsou chovány býložravé ryby (tolstolobik bílý a tolstolobec pestrý, amur bílý), lososovité ryby (zejména pstruh duhový a siven americký), lín obecný a dravé ryby (štika obecná, candát obecný a sumec velký).

Na území ČR v současné době působí přibližně sto pod-niků, které se zabývají chovem sladkovodních ryb, z  toho téměř 88 % tvoří členské subjekty Rybářského sdružení. Pro-dukční rybářství je také provázáno se službami, které jsou pro činnost tohoto odvětví nezbytné (např. výroba různých síťových systémů, související techniky a technologie apod.).

Další důležitou aktivitou, s níž je rybářství spojeno, je hos-podaření na tekoucích vodách, podpora existence rybích druhů, ale především udržování rovnováhy rybích společen-stev v povrchových vodách, jmenovitě ve vodotečích a dal-

ších vodních útvarech. Tuto činnost provozuje na území ČR přibližně 400 tis. sportovních rybářů, kteří jsou organizováni převážně ve dvou největších rybářských svazech (Český ry-bářský svaz, Moravský rybářský svaz). V roce 2012 dosahoval výlov ryb na udici podle odhadu 4,0 tis. t ž. hm., z toho více než 79 % (3,2 tis. t) se na něm podílel kapr. Z ostatních druhů ryb pak převažoval cejn velký a štika (celkem 0,3 tis. t. ž. hm.).

Tržní produkce ryb v  ČR je dlouhodobě vyrovnaná, bez výrazných výkyvů a dosahuje v  ročním průměru ko-lem 20 tis. t ž. hm. Celková produkce tržních ryb získaných chovem dosáhla v roce 2012 celkem 20,8 tis. t, což předsta-vovalo ve srovnání s historicky produkčně nejúspěšnějším rokem 2011 pokles o 1,0 % (tj. o 0,20 tis. t). Více než 96 % výlovu pocházelo z  rybničních chovů a  zbytek připadl na ryby chované ve speciálních zařízeních. Průměrná pro-dukce z  jednoho hektaru rybníka dosahovala přibližně 489 kg, což bylo meziročně o 7 kg méně. V celkové tržní pro-dukci ryb tradičně dominoval kapr, jehož bylo v roce 2012 vyprodukováno 18,0 tis. t ž. hm. V meziročním srovnání to představovalo pokles produkce o 1,1 %, tj. o 0,2 tis. t ž. hm. Podíl této ryby na celkové tržní produkci dosáhl nece-lých 87  %. Z  ostatních druhů ryb se na ní podílely býlo-žravé ryby – amur a tolstolobik 4,8 % (1,0 tis. t) a lososo-vité ryby 3,7  % (0,8  tis  t). Téměř polovina z  celkové tržní produkce ryb (9,5  tis. t ž. hm.) byla v  roce 2012 prodána na českém trhu především v podobě živých ryb. Nabídka kapra byla v rovnováze s požadavky domácího a zahranič-ního trhu. Kapr je v ČR stále považován za sezónní rybu, neboť více než dvě třetiny produkce se podle údajů Ry-bářského sdružení ČR prodají koncem roku v  souvislosti s vánočními svátky. V roce 2012 se CZV kapra ve srovná-ní s rokem 2011 meziročně snížila o 2,6 % (o 1,29 Kč/kg) na 48,98 Kč/kg ž. hm., zatímco spotřebitelská cena (kapr chlazený, mražený) zaznamenala nárůst o 8,8 %.

Produkce ryb z rybníků dalších rybochovných zařízení (v tis. t ž.hm.)

Ukazatel 2008 2009 2010 2011 2012 Meziroční index

Produkce 20,4 20,1 20,4 21,0 20,8 99,0

v tom – vývoz2) 9,8 10,7 10,8 10,9 10,9 100,0

– zpracování 1,7 1,6 1,8 2,1 2,3 109,5

Spotřeba na osobu (kg/rok)1) 1,32 1,37 1,41 1,43 1,41 98,6

Pramen: Rybářské sdružení ČR, Statistika zahraničního obchodu SČSÚ.Poznámka: 1) Spotřeba sladkovodních ryb v kg/obyv./rok 2012, kvalifi kovaný odhad Rybářské sdružení ČR.2) Vývoz od roku 2012 zahrnuje také chlazené a zmražené sladkovodní ryby.

110

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

V ČR je ročně zpracováno přibližně 8–11 % z celkové tržní produkce sladkovodních ryb. V roce 2012 bylo v ČR takto zpracováno celkem 2 317 t ž. hm., což představova-lo meziroční zvýšení o 9,5 %, tj. o 0,2 tis. t a podíl 11,1 % z celkové domácí tržní produkce sladkovodních ryb. Z to-hoto objemu bylo více než 79 % prodáno na českém trhu a zbytek byl exportován.

Zahraniční obchod se sladkovodními rybami v  ČR vykazuje dlouhodobě kladné saldo. V roce 2012 byla ob-jemová i fi nanční bilance zahraničního obchodu opět ak-tivní ve výši 8,2 tis. t ž. hm. a 362,2 mil. Kč. Celkový vývoz živých ryb včetně chlazených a mražených v roce 2012 do-sáhl 10,9 tis. t ž. hm. za 524,1 mil. Kč. Z toho export živých ryb představoval více než 91 % a v roce 2012 klesl o 8,3 % (tj. o 0,9 tis. t). Převažoval z 92 % vývoz kapra, kterého bylo v roce 2012 exportováno 9,6 tis. t ž. hm. za průměrnou cenu 48,17 Kč/kg ž. hm. (v roce 2011 to bylo 49,18 Kč/kg ž. hm.). Hlavními odběrateli této nejvýznamnější české sladkovod-ní ryby byly tradičně tři sousední země – Německo, Polsko a Slovensko, kam směřovalo více než 66 % z celkového vý-vozu živého kapra. K dalším významnějším odběratelům

této ryby patřily dále Francie a Rakousko s 18% podílem na jejím exportu. Kromě kapra se ve velmi malém obje-mu na vývozu podílel pstruh (2,2  %), jehož hlavním od-běratelem bylo Německo a Slovensko. Vývoz chlazených a mražených sladkovodních ryb byl poměrně nízký a po-dílel se  na celkovém exportu necelými 9  %. Převažoval v něm ze 47 % pstruh a 43 % kapr.

Dovoz sladkovodních ryb do ČR byl ve srovnání s vý-vozem výrazně nižší. V  roce 2012 dosáhl 2,7  tis.  t v  pře-počtu na ž. hm. v celkové hodnotě 161,9 mil. Kč. Převa-žoval import chlazených a mražených sladkovodních ryb (68  %), kterých bylo nakoupeno za 99  mil.  Kč. Na jejich dovezeném objemu se nejvýznamněji podílely lososovité ryby 93 % (1,2 tis. t), které pocházely převážně z Turecka a Španělska.

Živých sladkovodních ryb bylo v roce 2012 nakoupe-no 0,9 tis.  t ž. hm. v hodnotě 62,5 mil. Kč. V meziročním srovnání se jejich dovoz nezměnil. Hlavním dodavate-lem sladkovodních ryb do ČR byly v roce 2012 v případě pstruhů Slovensko, Španělsko a Francie (0,62 tis. t), zatím-co kapr pocházel převážně z Maďarska (0,24 tis. t).

Pramen: Rybářské sdružení ČR, ČSÚ – Statistika zahraničního obchodu.

Spotřeba ryb v  ČR, zahrnující sladkovodní i  mořské ryby v roce 2011 dosahovala 5,4 kg/obyv./rok, z toho spo-třeba sladkovodních ryb byla 1,43  kg/obyv./rok. V  roce 2012 podle odhadu Rybářského sdružení ČR dosahovala roční spotřeba sladkovodních ryb na obyvatele přibližně 1,41 kg, což představovalo ve srovnání s rokem 2011 její mírný pokles o 1,4 %, tj. o 0,02 kg.

Produkční rybářství je v ČR podporováno z národních zdrojů a rovněž ze zdrojů EU. V současné době jsou v tom-to odvětví využívány především následující podpory:

Národní resortní podpory (state aid), které se týkají akva-kultury a  sladkovodního rybolovu (Kontrola užitkovosti, Speciální poradenství pro živočišnou výrobu, Školní závo-dy, Podpora mimoprodukčních funkcí rybníků a Genetic-ké zdroje).

Operační program Rybářství 2007–2013, na základě kterého mohou rybáři čerpat fi nanční prostředky určené na investice do produkce akvakultury, vyrovnávací platby na zlepšení vodního prostředí, opatření v  oblasti zdraví ryb, investice do zpracování ryb a uvádění na trh, na rozvoj

111

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

nových trhů ryb a  na pilotní projekty. Intervence OP ry-bářství si rovněž kladou za cíl posílit domácí poptávku po sladkovodních druzích ryb a výrobcích z nich prostřednic-tvím marketingových a propagačních aktivit vedoucích ke zvýšení spotřeby sladkovodních ryb. Prostředky z  to-hoto operačního programu jsou hrazeny ze tří čtvrtin ze zdrojů EU v rámci EEF a z jedné čtvrtiny z národních zdrojů.

Včely

Je velmi pozitivní, že v České republice produkovaný med dosahuje v souladu se základními pravidly ošetřová-ní včelstev a zpracování medu významně lepší kvality než udává vyhláška č.    76/2003 Sb., oddíl 2 Med, popřípadě směrnice Rady (ES) 2001/110. Většina produkce odpoví-dá vyšší kvalitě, kterou deklaruje norma Českého svazu včelařů, o. s. (dále jen ČSV) č. 1/1999 Český med. Fyzikální a chemické požadavky se v  rámci této normy hodnotí dle metod „Harmonised methods of the European Honey Commision, 1997“. Certifi káty specifi ckých vlastností: jsou vydávány podle normy jakosti ČSV 1/1999 Český med, v platném znění. Chráněné zeměpisné označení není.

Výrazná převaha malovčelařů chovajících do 15 včel-stev mezi chovateli včel v České republice zajišťuje opti-málním způsobem nejefektivněji rovnoměrnou opylova-cí službu v krajině a současně dává ideální předpoklady pro produkci regionálních potravin i možnosti regionální nabídky na celém území ČR. Současně je tato struktura cennou zárukou stability oboru jako celku s nejvíce fl exi-bilním chováním podmíněným zvýšenou odolností vůči změnám v  ekonomických podmínkách trhu, které men-ší včelařské jednotky bez přímé ekonomické závislosti na oboru mohou lépe překonávat.

Důležitá je současná existence asi 120 větších včelař-ských provozů v ČR, většinou rovnoměrně rozmístěných v  rámci České republiky, které jsou regionálními centry propagace pokrokových metod a  racionalizace ve  vče-lařství, a které se pořádáním kurzů podílejí na zlepšová-ní úrovně chovu u  malovčelařů. Těm  současně zajišťují výrobu pomůcek a zařízení i  odbyt části jejich produk-ce, kterou nedokážou sami uvést na trh. To vytváří bázi pro globální rozvoj včelařství v ČR. Tyto včelařské větší pro-vozy včetně několika velkoprovozů mají kvalitnější tech-nické vybavení a používají progresivní technologie ošet-řování včelstev. Z nich některé přebírají včelaři s menšími počty včelstev, kteří tak současně vytvářejí základnu pro budoucí růst provozů komerčního charakteru potřebných pro rozvoj progresivních metod v českém včelařství.

Stále zůstává rizikovým faktorem věková struktura chovatelů včel, která vyžaduje neustálou práci s  včelař-skou mládeží.

Silnou stránkou je vysoký stupeň organizovanosti čes-kých včelařů v občanských sdruženích. Odborná úroveň včelařů je zajišťována systémem vzdělávání jak na národ-ní úrovni, tak i  prostřednictvím vzdělávacích přednášek kurzů a seminářů organizovaných občanskými sdružení-mi. Informační programy řízené ČSV za využití programů EU působí pozitivně na  úroveň poznání nevčelařské ve-řejnosti o kvalitě produktů chovu včel v ČR, a tak spolu-působí na prokazatelnou stabilizaci oboru včelařství v ČR v posledních několika letech.

Včelařské vzdělávání má v České republice dlouhole-tou tradici. V současnosti je realizováno ve dvou základ-ních liniích.

Vzděláváním dospělých a mládeže prostřednictvím především Středního odborného učiliště včelařského – Včelařského vzdělávacího centra, o. p. s., (SOUV – VVC) a lektory pro včelařství přímo ve včelařských sdruženích. SOUV – VVC je zařízení založené společně Ministerstvem zemědělství a Českým svazem včelařů a je hlavním vzdě-lávacím zařízením poskytujícím celostátně komplexní te-oretickou a praktickou výuku ve včelařství.

Dále je zřízeno SOU Blatná Jihočeským krajem a  má akreditovaný učební obor Včelař, zajišťující komplexní te-oretickou a praktickou výuku ve včelařství kde je garan-tem výuky Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ.

Z  vysokých škol stěžejní roli ve vzdělávání zaujímá Mendelova univerzita v  Brně, která zajišťuje svými ab-solventy nejvyšší odbornost ve včelařství orientovanou na nejnovější poznatky, a mohou zajistit v rámci vzdělá-vání rozšiřování nejmodernějších technologií chovu včel-stev spojených s  preventivními opatřeními zaměřenými na předcházení nemocem.

Výsledky výzkumu a aktuální informace se mezi širo-kou včelařskou veřejnost dostávají rovněž prostřednic-tvím časopisu Včelařství (vydavatel ČSV, o. s.) a  časopi-su Moderní včelař (vydavatel PSNV – CZ. o. s.). Časopis Včelařství je interní časopis členů ČSV a  je distribuován pro všech 48 237 členů této organizace. Časopis Moderní včelař vychází v celkovém nákladu 8 000 výtisků, včetně Slovenska, a je volně prodejný.

Podpora včelařství je i v dnešní době potřebná z mno-ha společenských hledisek.

Hlavní hodnoty z ekonomického hlediska přináší opy-lovací činnost včel včetně uchování genofondu planě rostoucích a ohrožených taxonů krytosemenných rost-lin. Včela medonosná je nejvýznamnějším opylovatelem v ovocnářství a semenářství – u všech druhů ovocných dřevin, jetele, bobu, vojtěšky, řepky, okurky, máku, cibule, kmínu, brukvovitých zelenin.

Včelařství je významným dodavatelem biologicky hodnotných potravin – medu, farmakologicky význam-ných antimikrobiálních látek – propolisu, biostimulací imunitního systému – pylu, mateří kašičky, jedu i tech-nicky významných látek – vosku, nalézajícího uplatnění v různých průmyslových odvětvích i ve farmacii.

Včely mohou sloužit i k indikaci a monitorování stavu životního prostředí vzhledem k velké citlivosti k některým škodlivinám jako je arsen, pesticidy nebo radiace.

Podaří-li se zachovat současnou úroveň českého vče-lařství a tento obor přizpůsobovat novým společensko--ekonomickým požadavkům, dokáže plnit veškeré funkce i spolupůsobit při zajištění potravinové bezpečnosti ČR v oblasti produkce řady zemědělských komodit závislých na opylování i všech včelích produktů, tak jak je tomu do-sud.

Česká republika je rozložením včelstev celoplošně re-lativně dobře pokryta. V českém včelařství výrazně převa-žují zájmoví chovatelé a malovčelaři. Trh s medem je tu-zemskou surovinou dostatečně zásoben, v roce 2012 bylo vyprodukováno 7 332 t medu.

112

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

V  neposlední řadě je české včelařství podporováno i  v národních právních předpisech z  oblasti veterinární péče. Konkrétně se jedná o  novelu prováděcích předpi-sů k veterinárnímu zákonu týkající se opatření pro před-cházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka. V této národní normě se nově zavádí institut

selektivního přístupu a prevence ke včelstvům nacháze-jících se  v  ohnisku moru včelího plodu. Tento princip je vztažen ke stanovišti včelstev a umožňuje přímou likvida-ci pouze zasažených včel a jednoroční možnost prověření rezistence ostatních včelstev.

Stavy včelstev a počet včelstev na včelaře v ČR

Ukazatel 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Počet včelstev

celkem (ks)525 560 520 084 461 086 497 946 528 186 565 419 540 705

Včelařů s 1–15 včelstvy 38 802 38 197 37 145 36 689 36 471 37 130 37 990

Včelařů s 16–30 včelstvy 6 087 5 994 5 140 5 503 6 001 6 468 6 030

Včelařů s 31–150 včelstvy 2 496 2 442 2 133 2 435 2 721 3 025 2 747

Včelařů nad 150 včelstev 83 90 83 97 100 120 110

Včelařů mimo ČSV 1 210 1 243 1 103 1 265 1 280 1 331 1 255

Včelařů celkem 48 678 47 966 45 604 46 033 46 573 48 054 48 132

Prům. počet

včelstev

na včelaře (ks)

10,80 10,84 10,11 10,82 11,34 11,77 11,23

Pramen: Český svaz včelařů.

Zhodnocení stávajícího stavu v oblasti dotační

politiky EU

Aplikace nařízení Rady (ES) č. 797/2004, nařízení Rady (ES) 1234/2007 a nařízení Komise (ES) č. 917/2004 v plat-ném znění, se projevila výrazně větším zájmem chovate-lů včel o  modernizaci zařízení pro získávání a zpracová-ní včelích produktů. I v ne zcela příznivých podmínkách českého a evropského včelařství se daří udržet, popř. i zlepšit některé hlavní ukazatele oboru v České republice. A to zejména v přetržení dlouhodobě trvale nepříznivého trendu poklesu počtu chovatelů včel. Kladný vliv využití nařízení stále má na  obnovu specializovaných včelař-ských zařízení. Dále pak mohou chovatelé včel zvyšovat

svou kvalifi kaci prostřednictvím přednášek, kurzů a semi-nářů. Trvale je hodnocena úroveň odborných akcí, včetně odborné i pedagogické kvality lektorů na všech úrovních včelařského vzdělávání. Díky aplikaci některých opatření z  citovaných nařízení stále stoupají počty obnovených včelstev, která jsou osazena matkami vysoké genetické hodnoty. Tyto dodávají širokému okruhu včelařů šlechti-telské chovy včelích matek.

V  České republice je k  provádění opatření podle Českého včelařského programu vydáno nařízení vlády č. 197/2005 Sb., které je pravidelně pro každé programo-vací období novelizováno. Další programovací období je připravováno na roky 2014 až 2016.

Přehled o čerpání dotací dle nařízení Rady (ES) č. 797/2004 a dle nařízení Rady (ES č. 1234/2007 v letech 2005–2012

(v tisících Kč)

Ukazatel 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Technická pomoc 7 040 10 862 24 167 26 792 24 030 34 460 36 897

Boj proti varroáze 9 267 10 522 13 816 10 198 11 448 11 112 15 949

113

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Ukazatel 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Racionalizace kočování

3 108 4 287 7844 10 765 11 503 5 016 4 478

Rozbory medu 324 550 505 471 503 1 836 937

Obnova včelstev 5 778 6 213 8 526 8 705 8 903 8 804 8 159

Celkem čerpáno 25 518 32 434 54 859 56 931 56 387 61 231 66 420

Možnost čerpání 38 600 45 720 54 860 56 962 56 389 62 653 66 421

Čerpání (%) 66 71 100 100 100 98 100

Pramen: Český svaz včelařů.

I v dalším období je třeba podporovat ty aktivity, které ohrožení varroózou sníží na minimum. Je nadále potřeba podporovat prevenci a monitoring míry varroázy a dále šlechtění a testování včel na varroatoleranci.

Další podpory do včelařství

Na základě § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o země-dělství je poskytována podpora z  národních zdrojů 1.D. Podpora včelařství. V roce 2012 byla podpora poskytnu-ta ve výši 133,- Kč na zazimované včelstvo a celková výše podpory dosáhla částky 75 mil. Kč.

Českému svazu včelařů, jako občanskému sdružení, je poskytována dotace z titulu usnesení vlády ČR č. 410/2012 k hlavním oblastem státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím. Z ní jsou poskytovány prostředky na aktivity spojené s  prací s včelařskou  mládeží a  činnosti, které nejsou podporovány z prostředků EU. Dotace ze stát-ního rozpočtu v roce 2012 činila 21,65 mil. Kč. PSNV-CZ byla poskytnuta v roce 2012 dotace z téhož zdroje na monitoring varroázy – pozorovací stanice a činila ve výši 203 000,- Kč.

V  ČR existuje díky aktivním opatřením zahrnutým do Českého včelařského programu příznivá situace nejen v oblasti zdravotního stavu včelstev, ale i využití cílené prů-hledné a kontrolovatelné administrace veškerých fi nanč-

ních příspěvků. S ohledem na celosvětově ojedinělou orga-nizovanost českých včelařů (v Českém svazu včelařů 97 %), je příznivá situace nejen v oblasti zvládnutí zdravotního sta-vu včelstev, ale i ve využití svazu k cílené, průhledné a kont-rolovatelné distribuci veškerých fi nančních příspěvků.

Koně

Česká republika patří mezi země s tradičním chovem koní. Chov koní, ačkoli plní i jiné funkce než chov ostat-ních hospodářských zvířat, spadá jednoznačně do oblasti zemědělské výroby. Proto je také podle  plemenářského zákona č.154/2000 Sb. kůň hospodářským zvířetem.

Obliba koní v české společnosti stále trvá a počet koní, který se od roku 1996 neustále zvyšuje, i v současné době mírně stoupá.

V  posledních letech však dochází vlivem nepříznivé ekonomické situace ke snižování počtu reprodukčně vyu-žívaných klisen a tím i narozených hříbat.

Nejrozšířenějším plemenem koní v České republice je český teplokrevník. Dalšími významnými plemeny koní chovanými u nás jsou anglický plnokrevník, slovenský teplokrevník, klusák, starokladrubský kůň, hafl ing, velšská plemena pony a kob, huculský kůň a chladnokrevná ple-mena, především českomoravský belgický kůň a norik.

Počet koní registrovaných v ústřední evidenci

Období Počet koní

2003 43 725

2004 49 512

2005 54 956

2006 59 165

2007 63 196

2008 66 671

2009 71 223

2010 73 932

2011 76 365

2012 79 473

114

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Speciální úlohu v chovu koní plní dva státní podniky, a to Zemský hřebčinec Písek a Zemský hřebčinec Tlu-mačov, a státní příspěvková organizace Národní hřebčín Kladruby nad Labem.

Plemenářská práce byla před rokem 1989 řízena Stát-ním plemenářským podnikem. V roce 1991 přešla většina pravomocí v řízení šlechtitelské práce ze státu na chova-telské svazy. V oblasti šlechtění je v ČR v současné době činných 13 uznaných chovatelských sdružení, která rea-lizují své šlechtitelské programy celkem pro 22 plemen koní. Nejvíce plemen, celkem deset, zastupuje Asociace svazů chovatelů koní ČR, o. s., která je také chovatelským sdružením, zastupujícím nejvíce chovatelů koní.

Plemena starokladrubský kůň, českomoravský belgic-ký kůň a slezský norik jsou zařazena do  Národního pro-gramu konzervace a využívání genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství. K těmto speciálně chráněným plemenům náleží ještě populace huculského koně, jehož významná část je chována právě v ČR.

Zootechnickým unikátem a součástí národního kul-turního dědictví ČR je kůň starokladrubský. Již  přes 4 století je chován v hřebčíně v Kladrubech nad Labem, který je považován za jeden z nejstarších velkých dosud provozovaných hřebčínů na světě. Jedná se o plemeno vyšlechtěné k  ceremoniálním účelům rakouského císař-ského dvora. Světovým unikátem je skutečnost, že vedle historického areálu hřebčína bylo zařazeno mezi národní kulturní památky i kmenové chovné stádo starokladrub-ských koní chované v hřebčíně. Od roku 2010 je Zemský

hřebčinec  Písek prohlášen za národní kulturní památku a od roku 2011 je základní objekt Zemského hřebčince Tlumačov, s. p. kulturní památkou.

Podpory

Cílem podpor pro chovatele koní je jednak zachování původních málopočetných populací plemen koní, která byla zařazena do tzv. genetických zdrojů a jednak zlepšo-vání genetického potenciálu koní a tím zvýšení konkuren-ceschopnosti českých chovatelů. Po vstupu ČR do EU byly zachovány stávající podpory poskytované formou dotací na základě podpůrných programů stanovených podle § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství vydá-vané každoročně v samostatných „Zásadách“ včetně pod-por poskytovaných na genetické zdroje. Jedná se nadále o podpory fi nancované z národních zdrojů.

Označování a evidence

Podle plemenářského zákona č. 154/2000 Sb., je každý chovatel koně povinen zajistit označení a zaregistrování koně do ústřední evidence. Od 1. 1. 2005 musí každého koně doprovázet identifi kační dokument – průkaz koně, který vydává osoba pověřená vedením ústřední eviden-ce. Od 1. 7. 2009 je podle evropské legislativy povinné označování koní čipováním. U koní plemen staroklad-rubský kůň, lipický kůň, Shagya-arab, norik, slezský norik, českomoravský belgický kůň a moravský teplokrevník lze čipování nahradit označením výžehem uvedeným v pří-slušném řádu plemenné knihy.

115

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ

Základní statistické údaje k 31. 12. 2012

Počet ekologických zemědělců za rok 2012 mírně narostl. K 31. 12. 2012 jich hospodařilo 3 934, a to na celkové vý-měře 488 658 ha, což představuje podíl 11,46 % z celkové výměry zemědělské půdy. Výměra orné půdy dosahuje

téměř 60 000 ha, zvýšila se výměra vinic v ekologickém zemědělství na současných 1000 ha. V  ekologickém ze-mědělství hospodaří dále 11 včelařů.

Srovnání základních statistických ukazatelů EZ

31. 12. 2011 31. 12. 2012Meziroční nárůst

za rok 2012

Nárůst za leden–

–srpen 2012 (%)

Počet výrobců biopotravin 646 454* 20 -29,7

Počet ekofarem 3 920 3 934 14 0,4

Výměra zemědělské půdy v ekologickém zemědělství (ha)

482 927 488 658 5 731 1,2

Podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zeměd. půdy (%)

11,40 11,46 0,06 -

Výměra orné půdy (ha) 59 281 58 489 -792 -1,4

Výměra trvalých travních porostů (ha) 398 060 407 219 9 159 2,3

Výměra trvalých kultur (sady) (ha) 6 453 6 672 1 325 3,3

Výměra trvalých kultur (vinice) (ha) 965 1 000 35 20

Výměra trvalých kultur (chmelnice) (ha) 10 11 -787 20

Ostatní plochy (ha) 18 158 17 371 103 1

Pramen: MZe.* Úbytek počtu výrobců biopotravin je způsoben omezením činnosti společnosti Billa, která ukončila v průběhu roku 2012 dopékání biope-

čiva ze zmražených polotovarů ve svých provozovnách.

Aktuality v legislativě

Novela zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém

zemědělství

Dne 1. 1. 2012 nabyl účinnosti zákon č. 344/2011, kterým se mění dosavadní zákon č. 242/2000 Sb., o eko-logickém zemědělství. Novela byla přijata především na základě nové evropské legislativy ekologického země-dělství, kterým je nařízení Rady (ES) č. 834/2007 a prová-děcí nařízení Komise (ES) č. 889/2008. Co novela zákona o ekologickém zemědělství přinesla?

Hlavním smyslem novely bylo zjednodušit administ-rativu kolem registrace nových osob podnikajících v eko-logickém zemědělství, včetně výrobců biopotravin a ob-chodníků s  biopotravinami. Proto se již neplatí správní poplatek 1  000 Kč za podání žádosti o registraci a  také byly zjednodušeny formuláře pro registraci. Místo dosa-vadních 5 formulářů je jednotný formulář pro všechny typy osob podnikajících v ekologickém zemědělství (ze-

mědělci, výrobci, obchodníci, včelaři, dovozci biopotravin apod.).

Zákon také stanoví administrativní postup při vydá-vání výjimek z pravidel ekologického zemědělství. Výjim-ky už nemohou vydávat kontrolní organizace, proto je od roku 2010 vydává MZe a některé žádosti o vydání vý-jimky jsou nově zpoplatněny částkou 1 000,- Kč. Pouze vý-jimku na použití neekologického osiva a sadby brambor vydává ÚKZÚZ, odbor osiva a sadby a tato žádost není zpoplatněna. Dále není zpoplatněna žádost o výjimku v  případě katastrofi ckých událostí a žádost o zkrácení přechodného období.

V oblasti kontrolního systému se nově stanovuje lhů-ta, do kdy musí osoba podnikající v ekologickém země-dělství dokončit proces přechodu k jiné kontrolní organi-zaci, pokud chce svoji kontrolní organizaci změnit. Pokud původní smlouva o kontrolní činnosti pozbude platnosti, musí osoba podnikající v  ekologickém zemědělství (po-kud má zájem dále pokračovat v podnikání v ekologickém

116

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

zemědělství) do 30 dnů uzavřít smlouvu s jinou kontrolní organizací pověřenou MZe, jinak jí bude zrušena regist-race. V oblasti správních řízení byly také přeformulovány skutkové podstaty porušení pravidel ekologického země-dělství tak, aby odpovídaly terminologii evropské legisla-tivy.

Novela prováděcí vyhlášky č. 16/2006 Sb.

Dne 1. 4. 2012 nabyla účinnosti vyhláška č. 80/2012 Sb., kterou se provádí zákon č. 242/2000 Sb. Vyhláška je poměrně stručná, v příloze 1 je uveden vzor jednotného formuláře pro všechny osoby podnikající v ekologickém zemědělství. Vyhláška dále obsahuje zejména výčet hos-podářských zvířat, která je možné chovat v ekologickém zemědělství a aktualizovaná pravidla pro chov králíků v ekologickém zemědělství. Naopak byla vypuštěna pra-vidla ekologického chovu ryb, protože ta jsou obsahem nařízení Komise (ES) 710/2009 o ekoakvakultuře. Vyhláška

dále obsahuje podobu národního loga, kterým se ozna-čují biopotraviny a několik formálních ustanovení.

Státní podpora ekologického zemědělství

MZe podporuje ekologické zemědělství již od roku 1998, a to podporou na plochu zařazenou do  ekologic-kého zemědělství. Od roku 2007 MZe zavedlo zcela nové podpůrné nástroje pro rozvoj ekologického zemědělství, produkce biopotravin i informování spotřebitele.

Podpora ekologických zemědělců

Tradiční podpora pro ekologické zemědělce, dotace na plochu zařazenou do přechodného období, nebo eko-logického zemědělství, byla v roce 2012 vyplácena z Pro-gramu rozvoje venkova 2007–2013 (PRV), kde je ekologic-ké zemědělství jedním z tzv. agroenvironmentálních opat-ření. Podpora se liší podle obhospodařované kultury, výše dotace byla v porovnání s předchozími lety následující:

Podpora ekologických zemědělců

Kultura Výše dotace 2012 (EUR/ha/rok)

Orná půda 155

Trvalé travní porosty 160

Zelenina a speciální byliny na orné půdě 564

Trvalé kultury (sady, vinice, chmelnice) 849

Trvalé kultury (extenzivní sady) 510

Pramen: MZe.

Vyplacené fi nanční prostředky v rámci agroenvironmentálního opatření „Ekologické zemědělství“ – dotace

na plochu zařazenou do ekologického zemědělství nebo přechodného období v letech 1998–2012

Rok Vyplacené fi nanční prostředky (Kč)

1998 48 091 000

1999 84 168 000

2000 89 101 971

2001 167 966 104

2002 210 861 131

2003 230 810 809

2004 292 200 000

2005 285 828 855

2006 304 995 064

2007 536 410 176

2008 687 594 517

2009 980 809 000

117

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Rok Vyplacené fi nanční prostředky (Kč)

2010 1 154 028 000

2011 1 160 709 973

2012 zažádáno o 1 224 569 370 Kč

Pramen: MZe.

Od roku 2007 začalo být ekologické zemědělství pod-porováno nejenom v rámci dotace na plochu v Ose II PRV, ale také bodovým zvýhodněním ekologických zeměděl-ců při hodnocení investičních projektů v rámci Osy I a III PRV. Ekologičtí zemědělci tak měli mnohem vyšší šanci, že jejich projekt bude schválen a fi nancován. V Ose I byly ekologičtí zemědělci bodově zvýhodněni v  rámci Opat-ření „Modernizace zemědělských podniků“ a „Zahájení činnosti mladých zemědělců“, v  Ose III v  rámci opatření „Podpora cestovního ruchu“ (agroturistika) a „Diverzifi ka-ce činností nezemědělské povahy“.

Podpora výrobců biopotravin

Podobně jako ekologičtí zemědělci, i výrobci biopo-travin byli bodově zvýhodněni v Ose I PRV v rámci opat-ření „Přidávání hodnoty zemědělským i potravinářským produktům“. V  rámci tohoto opatření byli podpořeni i faremní zpracovatelé biopotravin. Výrobci biopotravin tak měli možnost s podporou státu investovat do výstav-by nebo rekonstrukce prostor na výrobu nebo skladování biopotravin, nebo do marketingu biopotravin.

Výraznému nárůstu počtu výrobců biopotravin při-spěla také zvýšená poptávka spotřebitelů, která přesvěd-čuje stále více zpracovatelů, že produkce biopotravin je dobrá podnikatelská příležitost.

Strategie rozvoje produkce biopotravin

Hlavním strategickým dokumentem v oblasti dalšího rozvoje produkce biopotravin je „Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2011-2015. Akční plán byl připraven MZe v úzké spolupráci s nevládními orga-nizacemi a byl dne 14. 12. 2010 přijat vládou ČR. Hlavním cílem nového Akčního plánu je dosažení 15% podílu eko-logického zemědělství do roku 2015.

V oblasti produkce biopotravin jsou hlavní cíle násle-dující:- vybudování stabilního, dlouhodobě prosperujícího

a konkurenceschopného trhu s bioprodukcí, vyrábě-nou efektivně a zároveň podle principů EZ, s ohledem

na pohodu zvířat, životní prostředí a šetrné zpracova-telské metody

- vytvoření takové infrastruktury, která bude umož-ňovat kontinuální a dlouhodobě udržitelný rozvoj a zároveň bude vytvářet podmínky k tomu, aby mohla být bioprodukce významnou položkou českého eko-logického zemědělství (významné zvýšení produkce českých biopotravin)

- dosažení efektivního propojení prvovýroby a zpraco-vatelských aktivit zemědělského i  nezemědělského charakteru v rámci celého ekologického zemědělství

Konkrétními cíli v oblasti produkce biopotravin je:- dosáhnout 3% podíl biopotravin na celkovém množ-

ství zpracovaných potravin- zvýšit podíl českých biopotravin na 60 % na trhu s bio-

potravinami

Propagace biopotravin

V  roce 2012 proběhl již 8. ročník informační akce pro spotřebitele „Září – Měsíc biopotravin“. Měsíc biopo-travin byl zahájen dne 3. září tiskovou konferencí v Praze.

Mottem loňského ročníku Měsíce biopotravin bylo „Držte se biokvality“. Byl tak zdůrazněn aspekt trvalé udr-žitelnosti ekologického zemědělství. V případě zeměděl-ství (a nejen jeho) nejde o trvalý růst výnosů a produkce, ale o to, aby byl tento růst trvale udržitelný. Bioprodukce má v zemědělské produkci již své trvalé místo, existuje tr-valá státní garance celého systému prostřednictvím legis-lativních pravidel, kontrolního a certifi kačního systému, dotací, nebo poptávky spotřebitelů díky informačním a propagačním akcím.

Na webové stránce www.mesicbiopotravin.cz byl seznam akcí, kterých se mohli spotřebitelé zúčastnit a které na webové stránky vkládali organizátoři těchto akcí. Spotřebitelé tak mohli poznat ekofarmáře a výrob-ce biopotravin na dnech otevřených dveří přímo v  je-jich podnicích, mohli biopotraviny ochutnat a zakoupit na biojarmarcích a biodožínkách, nebo mohli biopotravi-ny ochutnat přímo v prodejních místech.

118

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

BIOPALIVA

Výrobní kapacity, certifi kace biopaliv a související legislativa

Výrobní kapacity

Přehled výrobců, jejich produkční kapacity a používané suroviny pro výrobu FAME -MEŘO (ČSN 14214) v ČR v roce 2012 ukazuje tab. MZe:

Současné výrobní kapacity FAME - MEŘO v ČR v roce 2009 (využití 330 dní za rok v třísměnném provozu)

Rok zahájení

výroby

Roční produkční kapacita

MEŘO-FAME (t)Rozhodující použitá surovina

AGROPODNIK, a. s. Jihlava

2004 70 000 řepka olejná

Oleo Chemical, a. s. Liberec

2009 70 000odpadní rostlinné oleje a živočiš. tuky,

řepkový olej

Primagra, a. s. Milín 2007 35 000 řepka olejná

Preol, a. s. Lovosice 2009 100 000 řepka olejná

FAME, a. s. Ústí/L. 2007 100 000odpadní rostlinné oleje a živočišné tuky,

řepkový olej

Ostatní - 15 000 řepka olejná

CELKEM - 410 000 -

Pramen: MZe.

Celková tuzemská produkční kapacita závodů na vý-robu FAME - MEŘO činí 410 tis. t. Výrobu certifi kovaného FAME - MEŘO ovšem prakticky zajišťovaly jen společnosti Preol, a. s. Lovosice, Primagra, a. s. Milín a Oleo Chemical, a. s. Liberec. Někteří z ostatních provozů buď výrobu přerušili, případně se připravovali na řízenou likvidaci nebo se zamě-řili na dílčí činnosti, jako je lisování řepky olejky a prodej řepkového oleje. Někteří další výrobci zajišťovali výrobu směsné motorové nafty SMN 30 (ČSN 65 6508) spojenou s nákupem MEŘO, FAME a dodávku SMN 30 a FAME na trh s motorovými palivy v souladu s platnou legislativou.

Porovnání produkčních kapacit FAME-MEŘO v ČR s produkční kapacitou FAME a HVO vybraných členů EU uvádí tab. níže. I v některých zemích EU byly defi nitivně uzavírány provozy na  výrobu FAME, což ukazuje sníže-ní roční kapacity z  22,1 mil. t v  roce 2011 na  20,7 mil. t v  roce 2012. V  této kapacitě je zahrnuta i produkční ka-pacita hydrogenovaných rostlinných olejů a živočišných tuků (HVO), která dosahuje 1,14 mil. t. Jde o závody Porvoo (Finsko) – 340 tis. t a  Rotterdam (Holandsko) – 800 tis. t.

Bionafta v EU – výroba v roce 2009 a 2010 a produkční kapacity v roce 2010 a 2011

(zdroj: 17/10/2011 - 701/COM/11, EBB)

ZEMĚProdukční kapacity (tis.t) Produkční kapacity (tis.t)

2011 2012

Německo 4932 4550

Francie 2505 2505

Rakousko 560 560

119

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

ZEMĚProdukční kapacity (tis.t) Produkční kapacity (tis.t)

2011 2012

Španělsko 4 410 4 100

Velká Británie 404 404

Švédsko 277 277

Itálie 2 265 2 200

Polsko 864 864

Holandsko 1 452 1 452

Česká republika 425 410

Slovensko 156 156

Ostatní*) 3 867 3 256

CELKEM 22 117 20 734

Pramen: MZe.Poznámka: *) Portugalsko, Bulharsko, Belgie, Řecko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Lucembursko, Slovinsko, Maďarsko, Island, Irsko, Dánsko, Malta, Finsko,

Kypr, Rumunsko.

V následující tabulce jsou uvedeny kapacity, rok zahá-jení provozu a základní použitá surovina pro výrobu bio-ethanolu jako složky automobilových benzinů. V  roce

2012 výrobu zajišťovaly pouze závody Agroetanol Tereos TTD, a. s. Dobrovice a Ethanol Energy, a. s. Vrdy.

Bioethanolové lihovary v ČR a jejich roční kapacita

Název společnostiRok zahájení

výroby

Roční produkční kapacita Základní použitá

surovinahl t

Agroetanol TTD, a. s. (lihovar Dobrovice)

2006 1 000 000 79 000 cukrová řepa

PLP, a. s. (lihovar Trmice)

2007 1 000 000 79 000 obiloviny, kukuřice

Ethanol Energy, a. s. (lihovar Vrdy)

2007 700 000 55 200 obiloviny, kukuřice

Korfi l, a. s. (lihovar Hustopeče)

2008 1 000 000 79 000 obiloviny

CELKEM 3 700 000 292 200

Pramen: Svaz lihovarů ČR.

Spotřeba palivového bioethanolu se v  EU postupně zvyšuje a v roce 2011 činila 4,3 mil. t. Jestliže v roce 2010 dosáhl export palivového bioethanolu z Brazílie 760 mil. l (591 280 t), v roce 2011 to bylo 750 mil. l (583500 t). Im-port palivového bioethanolu do  Brazílie ovšem stoupl z 50 mil. l (38 900 t) v roce 2010 na 1100 mil. l (855 800 t) v roce 2011. Současně rostla exportní síla USA z 1500 mil. l

Světový trh s biopalivy

V roce 2011 se ve světě spotřebovalo při zohlednění počátečních a konečných zásob 64,5 mil. t bioethanolu a 18,5 mil. t FAME + HVO. V roce 2012 celosvětová spotře-ba FAME + HVO stoupla na 18,6 mil. t. V EU naopak do-minuje spotřeba FAME + HVO, která v roce 2011 dosáhla výše 10,45 mil. t a v roce 2012 10,25 mil. t.

120

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

(1 167 000 t) v roce 2010 na 3300 mil. l (2 567 400 t) pa-livového bioethanolu v  roce 2011. Import palivového bioethanolu do USA stoupl z 370 mil. l (287 860 t) v roce 2010 na 700 mil. l (544 600 t) v roce 2011. Tím se USA sta-ly v roce 2011 největším vývozcem bioethanolu na světě. Na světových trzích se surovinami a FAME + HVO je roz-hodují cena a nahraditelnost. Více než 90 % FAME + HVO vyrobeného ve světě je dováženo do EU. Se zvyšující se spotřebou FAME v  USA klesají dovozy do EU ze severní Ameriky.

Kritéria udržitelnosti biopaliv a související legislativa

Zákon č. 201/2012 Sb. ze 2. 5. 2012 o ochraně ovzduší zahrnuje povinnost zajištění minimálního obsahu biopa-liv (§ 19) a povinnost snižování emisí CO2eq z pohonných hmot (§ 20) v jejich úplném životním cyklu tak, aby dosáh-la ve srovnání se základní hodnotou produkce emisí CO2eq pro referenční fosilní palivo snížení o 2 % do 31. 12. 2014, o 4 % do 31. 12. 2017 a o 6 % do 31. 12. 2020. V tomto zákoně jsou dále specifi kována kritéria udržitelnosti bi-opaliv a činnost řízená nebo prováděná MŽP ČR a MZe ČR, resp. osobou pověřenou těmito ministerstvy. Naříze-ní vlády č. 351/2012 Sb. z 3.10.2012 o kritériích udržitel-

nosti biopaliv zpracovává směrnici EP a Rady 2009/28/ES o podpoře energie z obnovitelných zdrojů (RED) a směr-nici 2009/30/ES o specifi kaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí CO2eq. Toto nařízení stanovilo kritéria udr-žitelnosti biopaliv a výši úspor emisí CO2eq při jejich pou-žívání oproti emisím CO2eq referenčního fosilního paliva. Úspory musí činit nejméně: 35 % do 31. 12. 2016, 50 % od 1. 1. 2017, 60 % od 1. 1. 2018 v  případě biopaliv vyrobených

ve stacionárním zdroji, uvedeném do  provozu 1. 1. 2017 nebo později.

Vedle toho nařízení vlády č. 351/2012 Sb. specifi kuje požadavky na systém kvality a systém hmotnostní bilan-ce, náležitosti samostatného prohlášení pěstitele bio-masy, náležitosti certifi kátu, základní hodnotu produkce emisí CO2eq pro referenční fosilní palivo a obsahové nále-žitosti zprávy o emisích.

Vývoj minimálních podílů biopaliv v letech 2007–2012 je patrný z následující tabulky a v tab. níže je provedeno srovnání obdobných údajů v zemích EU.

Vývoj minimálních podílů biopaliv v ČR v letech 2007–2012

2007 1) 2008 2009 2010 2) 2011–2012

% V/V3) % e.o.4) % V/V3) % e.o.4) % V/V3) % e.o.4) % V/V3) % e.o.4) % V/V3) % e.o.4)

Biopaliva v motorové naftě

0,66 0,61 2 1,84 4,5 4,1 5,4 5,0 6,0 5,5

Biopaliva v motorových benzinech

- - 2 1,32 3,5 2,3 3,9 2,6 4,1 2,7

Biopaliva

v pohonných

hmotách celkem

- 0,32 - 1,59 - 3,3 - 3,8 - 4,22

1) od 1.9.2007, leden - srpen 0 %, září - prosinec 2 % jen MEŘO - FAME v motorové naftě.2) od 1.6.2010, leden - květen 4,5 % V/V, červen - prosinec 6 % V/V MEŘO - FAME v motorové naftě, leden - květen 3,5 % V/V, červen - prosinec

4,1 % V/V bioethanolu v motorových benzinech.3) % V/V = % objemová. 4) % e.o. = % energetického obsahu.

Současné minimální podíly biopaliv v zemích EU (zdroj: Petrotec, 3-month report 2, 2012)

Celkový podílBiopaliva

v mot. naftě

Bioethanol

v mot. benzinech

Rakousko 6,25 % e.o. min. 6,3 % e.o. min. 3,4 % e.o.

Belgie 4 % V/V 4 % V/V 4 % V/V

Bulharsko 5,75 % V/V 6 % V/V

Česká republika 4,22 % e.o. 6 % V/V 4,1 % V/V

121

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Celkový podílBiopaliva

v mot. naftě

Bioethanol

v mot. benzinech

Kypr 2,5 % e.o.

Dánsko 5,75 % e.o.

Estonsko 5,75 % e.o.

Finsko 6 % e.o.

Francie 7 % e.o. 7 % e.o. 7 % e.o.

Německo 6,25 % e.o. min. 4,4 % e.o. min. 2,8 % e.o.

Řecko 6,5 % e.o.

Maďarsko 4,8 % e.o. min. 4,8 % V/V min. 4,8 % V/V

Irsko 4 % V/V

Itálie 4,5 % e.o.

Lotyšsko 5,75 % e.o. 5 % V/V 5 % V/V

Litva 5,75 % V/V

Holandsko 5,25 % e.o. min. 3,5 % e.o. min. 3,5 % e.o.

Norsko 5 % V/V 5 % V/V 5 % V/V

Polsko 6,65 % e.o.

Portugalsko 5 % e.o. 6,75 % V/V

Rumunsko 5,75 % e.o. 5 % e.o. 5 % e.o.

Slovensko 5,75 % e.o. min. 5,2 % V/V min. 3,2 % V/V

Slovinsko 6 % e.o.

Španělsko 6,5 % e.o. min. 7 % e.o. min. 4,1 % e.o.

Švédsko 5 % V/V 6,5 % V/V

Velká Británie 4,5 % V/V

% e.o. – % energetického obsahu, % V/V – objemová %

Certifi kace biomasy a biopaliv v  celém produkčním a spotřebitelském řetězce v České republice probíhá té-měř výhradně v dobrovolném systému ISCC. V roce 2010 a 2011 v systému ISCC De a od roku 2012 ISCC EU. Certifi -kace zajišťují společnosti Bureau Veritas, TÜV SÜD Czech, SGS Czech Republic.

Evropská komise zveřejnila 17. října ofi ciální legis-lativní návrh COM(2012) 595, ve  kterém se  navrhují změny ve směrnicích o  obnovitelných zdrojích energie (RED, 2009/28) a kvalitě paliv (FQD, 2009/30).

Cílem předloženého návrhu je zahájení přechodu na biopaliva, která poskytují významné úspory emisí skle-níkových plynů i při zahrnutí nepřímých změn ve využí-vání půdy, tzv. ILUC faktoru. Konkrétním cílem návrhu je: Omezení příspěvku biopaliv vyrobených z „potravi-

nářské“ biomasy k dosažení cíle uvedeného ve směr-nici 2009/28/ES (10% cíl OZE v dopravě);

Zvýšení úspory emisí skleníkových plynů u nově bu-dovaných zařízení na výrobu biopaliv oproti stávají-cím zařízením;

Podpora většího využití „pokročilých“ (biopaliva z od-padů nebo z  „nepotravinářské“ biomasy) biopaliv s nízkými emisemi ILUC;

Zlepšení vykazování emisí skleníkových plynů tím, že členské státy a dodavatelé pohonných hmot do svých zpráv zahrnou i odhadované ILUC emise;

Zvýhodnění biopaliv s nízkým ILUC faktorem;

Návrh dále obsahuje ochranu stávajících investic do roku 2020.

Výše uvedené návrhy jsou určeny pro diskuzi v členských zemích EU. Obecně je proto nutné podporovat kroky při-spívající k mezinárodním ujednáním na ochranu půd s vel-kou zásobou uhlíku. Zemědělská půda je neobnovitelným

122

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

zdrojem a tvoří jednu z hlavních součástí životního prostře-dí. Na tuto skutečnost je třeba brát zřetel i v případě zajiš-ťování obnovitelných zdrojů energie. Nadměrná poptávka po biopalivech vyvolá, převážně ve třetích zemích, tlak na zvýšení rozlohy zemědělské půdy, což povede k  ne-přímému zvýšení emisí kvůli změnám ve využívání půdy. Na druhou stranu by neměla být znevýhodňována biopa-liva, kde je riziko nepřímé změny minimální. S  tím souvi-sí podpora toho, aby byl ILUC faktor u plodin, které jsou pěstovány v  oblastech, kde je zaručeno, že nemůže dojít ke změně ve využívání půdy, stanoven jako nulový.

Tuzemská výroba biopaliv, směsných motorových

paliv, spotřeba výchozích surovin a využití

zemědělské půdy v roce 2012

Bionafta, FAME-MEŘO a směsná motorová nafta

Bilanci výroby FAME-MEŘO v ČR, jejich vývoz, dovoz, hrubou spotřebu, prodej FAME-MEŘO jako palivo B100 a směsné motorové nafty SMN 30 v roce 2012 se srovná-ním s rokem 2011 uvádí tab. níže:

Bilance výroby, vývozu, dovozu a uplatnění na trhu ČR MEŘO, FAME a SMN 30 v roce 2012 a srovnání

s rokem 2011

2011

(t)

2012

(t)Index 2012/2011

Výroba FAME-MEŘO v ČR 210 092 1) 172 729 1) 0,822

Dovoz FAME do ČR 54 294 1) 78 314 1) 1,442

Vývoz FAME-MEŘO z ČR 16 796 1) 6 703 1) 0,399

Hrubá spotřeba v ČR 4) 245 216 1) 242 267 1) 0,988

MEŘO jako čistá pohonná hmota 31 669 2) 38 636 3) 1,220

Směsná motorová naftaSMN 30 (obsahuje pouze MEŘO) 155 812 2) 100 888 1) 0,647

1) sběr výkazem Eng (MPO) 6–12. 2) GŘ cel. 3) odhad SVB Praha.4) při zohlednění počátečních a konečných zásob.Pro tuto bilanci se použily hodnoty hustot při 15 oC: MEŘO: 891,9 kg.m-3, SMN 30: 853,6 kg.m-3, motorová nafta: 837,2 kg.m-3.

Výroba 172 729 t FAME-MEŘO v roce 2012 byla téměř o 18 % nižší než v  roce 2011. Hrubé spotřeby FAME-ME-ŘO ve výši 242  267 t bylo dosaženo o 44 % zvýšeným dovozem FAME oproti roku 2011 a snížením vývozu na 40 % úrovně roku 2011. V  roce 2012 se vyrobilo cca 12 750 FAME z použitých kuchyňských olejů a živočišných tuků. Z údajů o výrobních kapacitách (viz tab. na začátku

kapitoly) a výše uvedené produkce v  ČR plyne, že jejich průměrné využití z  49,5 % v roce 2011 kleslo na 42,1 % v roce 2012. Hrubá spotřeba FAME-MEŘO jako palivo B100 stoupla o 22 % ve srovnání s rokem 2011 a současně došlo k jejímu snížení u SMN 30 na cca 65 % roku 2011.

V tab. níže je uvedena výroba MEŘO a podíl řepky olej-ky zpracované na MEŘO v letech 2009–2012.

Bilance osevních ploch a produkce řepky olejky využité na výrobu MEŘO

Jednotka 2009 2010 2011 2012

Výroba FAME: 1)

t154 923 197 988 210 092 172 729

z toho MEŘO 144 013 186 268 197 492 159 979

Spotřeba řepky olejky na výrobu MEŘO 2) t 367 233 474 983 503 605 407 946

Sklizňová plocha řepky olejky 3) ha 354 826 368 824 373 386 401 319

Výnos řepky olejky 3) t.ha-1 3,18 2,83 2,80 2,76

123

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Jednotka 2009 2010 2011 2012

Produkce řepky olejky 3) t 1 128 119 1 042 418 1 046 071 1 109 137

Plocha řepky olejky, při daném výnosu, určená pro výrobu MEŘO

ha 115 482 167 838 179 859 147 807

Podíl ploch řepky olejky

zpracované na MEŘO

z celkových ploch

% 32,5 45,5 48,2 36,8

1) zdroj: MPO - Eng (MPO) 6–12.2) zdroj: VÚZT & SVB s ohledem na účinnost získávání řepkového oleje a jeho reesterifi kaci, řepka olejka 2,55 kg na 1 kg MEŘO.3) zdroj: ČSÚ.

Pro výrobu MEŘO se v  ČR v  roce 2012 spotřebovalo cca 407  950 t řepky olejky, což při průměrném výnosu 2,76 t.ha-1 představuje plochu 147 807 ha, resp. 36,8 % její celkové sklizňové plochy v roce 2012.

Bioethanol a paliva na jeho bázi

Výroba, dovoz, vývoz a hrubá spotřeba bioethanolu, dovoz bio-ETBE (ethyl-tercio-buthyl-ether) a hrubá spo-třeba E85 ve vozidlech k takovému palivu určeným („fl e-xi fuel vehicles“) v ČR v roce 2012 a pro porovnání v roce 2010 a 2011 uvádí tab. níže:

Bilance bioethanolu v ČR v roce 2010, 2011 a 2012

2010

(t)

2011

(t)

2012

(t)

Index

2012/2011

Výroba 1) 94 523 54 412 102 195 1,878

Dovoz 1) 10 361 35 696 5 184 0,145

Vývoz 1) 36 556 7 378 16 644 2,266

Hrubá spotřeba 1) 69 037 78 961 89 592 1,135

Dovoz bio-ETBE 1), 3) 15 351 13 969 10 970 0,785

Spotřeba E85 801 2) 5 450 15 523 2,845

Pramen: 1) MPO - Eng (MPO) 6–12.2) GŘ cel.3) jen do automobilových benzinů BA 98 a určených na export.

Tuzemská výroba bioethanolu se v roce 2012 zvýšila téměř o 88 % ve srovnání s rokem 2011. Snížil se jeho do-voz z  35  696 t v  roce 2011 na 5  184 t v  roce 2012. Více než dvojnásobně vzrostl jeho vývoz. Hrubá spotřeba bioethanolu stoupla oproti roku 2011 o více než 13 % a činila 89 592 t. Téměř dvojnásobná byla spotřeba paliva

E85. S přihlédnutím k deklarovaným zpracovatelským ka-pacitám (viz tab. 3) jejich využití dosáhlo 35 %.

Pro výrobu bioethanolu v roce 2011 se spotřebovalo cca 652  400 t cukrové řepy, což při průměrném výnosu v  ČR za období 2005–2010 cca 54,5 t.ha-1 představuje 11 971 ha této plodiny (viz tab. níže).

124

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

Bilance cukrovky a pšenice ozimé využitých na výrobu palivového bioethanolu v letech 2009–2012

Jednotka 2009 2010 2011 2012

Výroba bioethanolu: z toho 1)

- z cukrovky technické t

89 625

53 775 2)

94 523

57 814 2)

54 412

54 412

102 195

69 920

- z pšenice 35 850 2) 36 709 2) - -

- ze zrna kukuřice - - - 32 275

Spotřeba vstupních surovin: z toho- cukrovka technická t 644 762 693 190 652 400 838 341

- pšenice 118 305 121 140 - -

- zrno kukuřice - - - 88 433

Sklizňové plochy: 3)

- cukrovka technickáha

52 500 56 400 58 300 61 161

- pšenice 831 300 833 600 863 100 815 381

- kukuřice na zrno 105 300 103 300 109 700 119 333

Výnos: 3)

- cukrovky technickét.ha-1

57,92 54,36 66,84 63,26

- pšenice 5,24 4,99 5,79 4,32

- zrna kukuřice 8,45 6,71 8,12 7,78

Produkce: 3)

- cukrovky technickét

3 038 000 3 065 000 3 899 000 3 868 829

- pšenice 4 358 100 4 161 600 4 993 400 3 518 896

- zrna kukuřice 889 600 692 600 890 500 928 147

Plocha:- cukrovky technické

ha

11 132 12 752 9 761 13 252

- pšenice 22 577 24 277 - -

- kukuřice na zrnopři daném výnosu využitá pro výrobu bioethanolu

- - - 11 367

Podíl ploch

- cukrovky technické

%

21,2 22,6 16,7 21,6

- pšenice 2,72 2,91 - -

- kukuřice na zrno

zpracovaných na bioethanol

z celkových ploch těchto plodin

- - - 9,52

1) zdroj: MPO - Eng (MPO) 6–12.2) zdroj: Svaz lihovarů ČR.3) zdroj: ČSÚ.Bilance výtěžnosti: cukrovka: 11,99 kg na 1 kg bioethanolu, tj. 9,3 kg na 1 l bioethanolu, pšenice (měkká): 3,3 kg na 1 kg bioethanolu, tj. 2,6 kg na 1 l bioethanolu, zrno kukuřice: 2,74 kg na 1 kg bioethanolu, tj. 2,13 kg na 1 l bioethanolu.

Pro výrobu palivového bioethanolu v  roce 2012 se spotřebovalo cca 838 341 t cukrovky a 88 433 t zrna kuku-řice. Podíl ploch cukrovky zpracované na bioethanol činil

21,6  % sklizňových ploch cukrovky a 9,5 % sklizňových ploch kukuřice na zrno.

V roce 2011 byl průměrný obsah bioethanolu v palivu E85 75 % V/V

125

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

GENETICKY MODIFIKOVANÉ PLODINY

Geneticky modifi kované (dále jen „GM“) neboli transgen-ní rostliny jsou takové rostliny, u kterých byl změněn dě-dičný materiál pomocí genových technologií (genového inženýrství). GM rostliny se vyznačují různými specifi cký-mi vlastnostmi, mezi které patří zejména odolnost vůči škůdcům nebo tolerance k neselektivním herbicidům. Nově získané vlastnosti mají obecně přinášet přímé vý-hody především pro pěstitele, a to v podobě úspory ná-kladů, zvýšeného výnosu, zkvalitnění produkce a vyšší šetrnosti k životnímu prostředí.

V  oblasti pěstování geneticky modifi kovaných plo-din (dále jen „GM plodiny“) pokračoval rozvoj nových technologií i v  roce 2012, a to zejména v  zemích mimo EU. GM plodiny jsou v  celosvětovém měřítku význam-nou složkou zemědělské výroby, podíl ploch v EU v rámci světa je však zanedbatelný. Z celkové plochy GM plodin na světě v  roce 2012 (170,3 mil. ha) tvoří 41  % plocha v USA, tři největší státy (USA, Brazílie a Argentina) zaují-mají plochu 76 % z celku. Oproti roku 2011 došlo k navý-šení plochy o 6 %. GM plodiny pěstovalo 17,3 mil. pěstitelů ve 28  státech světa. Největší výměry GM plodin (ku-kuřice, sóji, bavlníku a řepky) jsou v  USA (69,5  mil. ha), Brazílii (36,6 mil. ha), Argentině (23,9 mil. ha), Kanadě (11,6 mil. ha), Indii (10,8 mil. ha) a v Číně (4,0 mil. ha). Roz-vojové země osázely poprvé v roce 2012 větší zeměděl-

ské plochy geneticky modifi kovanými plodinami v porov-nání s „vyspělými“ zeměmi.

Ve srovnání s  jinými regiony světa EU přistupuje ke GM plodinám s vysokou mírou obezřetnosti, s princi-pem předběžné opatrnosti a nevyužívá tedy GM plodi-ny v takové míře jako např. USA, kde „nové technologie“ nachází stále větší uplatnění. Proces uvádění GM plodin do životního prostředí je dlouhý, fi nančně a administra-tivně náročný. Uplatnění GM plodin na trhu EU je velmi problematické dílem vyšší nákladovosti, dílem značné nedůvěry obyvatelstva. Výsledkem je mj. i stagnace ploch GM plodin. Prvenství v pěstování GM kukuřice (označení MON-810) si v EU s velkým odstupem udrželo Španělsko. Obecný trend je takový, že plocha pěstované Bt kukuřice v EU klesá, pouze ve Španělsku a Portugalsku se zvyšuje. Řada evropských států vydala národní zákazy pěstování GM plodin, v současné době je pěstování GM plodin za-kázáno v  Německu, Rakousku, Francii, Řecku, Maďarsku a od roku 2013 také v  Polsku. Vývoj ploch GM kukuřice v EU zobrazuje níže uvedená tabulka.

Produkce GM kukuřice je ve většině případů využívá-na jako krmivo pro hospodářská zvířata, z menší části také jako surovina pro výrobu bioethanolu či bioplynu. Vypěs-tovaná GM kukuřice není v ČR užívána pro potravinářské účely.

Pěstování GM kukuřice v EU (ha)

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Španělsko 53 670 75 150 79 270 76 060 76 580 97 330 116 310

Portugalsko 1 250 4 500 4 850 5 090 4 870 7 720 9 280

ČR 1 290 5 000 8 380 6 480 4 680 5 090 3 050

Polsko 100 320 3 000 3 000 3 000 3 900 4 000

Slovensko 30 900 1 900 880 1 250 760 380

Rumunsko 0 350 7 150 3 240 820 590 220

Francie 5 000 21 150 0 0 0 0 0

Německo 950 2 690 3 170 0 0 0 0

CELKEM 62 290 110 060 107 720 94 750 91 200 115 390 133 240

Pramen: www.transgen.de.

V  rámci EU lze zkušenosti ČR s  GM plodinami ozna-čit za velmi pokročilé. GM kukuřice typu MON810 odol-ná vůči zavíječi kukuřičnému, nazývaná též Bt kukuřice, se v  ČR pěstuje od roku 2005. Jedná se o GM plodinu s vloženým genem z půdní bakterie Bacillus thuringiensis (odtud Bt-kukuřice), který kukuřici propůjčuje odolnost

proti škodlivému zavíječi kukuřičnému. Doposud největší výměra GM kukuřice v ČR je zaznamenána v  roce 2008, kdy bylo oseto 8380 ha (cca 3 % celkové plochy kukuři-ce v ČR). Od roku 2009 měly plochy Bt kukuřice klesající tendenci až do roku 2010. V roce 2011 byl naopak zazna-menán meziroční nárůst ploch Bt kukuřice o 8 %. Výměra

126

Z e m ě d ě l s t v í 2 0 1 2

plochy Bt kukuřice dosáhla 5090 ha. V  roce 2012 došlo naopak opět k poklesu plochy – Bt kukuřice se pěstovala na výměře 3050 ha.

V roce 2010 byly poprvé také vysázeny GM brambo-ry, konkrétně odrůda Amfl ora, která se vyznačovala změ-něným složením škrobu (amylopektin na úkor amylózy). Ve Švédsku a  Německu byly GM brambory pěstovány za účelem sadby v  následných letech. Pouze v  ČR byly na ploše 147 ha pěstovány k výrobě škrobu pro průmyslo-vé využití. GM brambory byly zpracovány v jedné škrobár-ně v ČR, kde bylo vyrobeno 720 t škrobu s jasně určeným použitím mimo potravinářství. V roce 2011 GM brambory pěstovány v ČR nebyly.

V  oblasti právního rámce v  roce 2011 nedošlo k  vý-znamnějším změnám. Platí tedy poslední z  nich: novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (zejm. novely č. 441/2005 Sb. a č. 291/2009 Sb.) a prováděcí vyhláška č. 89/2006 Sb., o bližších podmín-kách pěstování geneticky modifi kované odrůdy, ve znění novely č. 58/2010.

Kromě dotčených předpisů jsou pro pěstitele závazná i některá ustanovení zákona č. 78/2004 Sb., o nakládání s  geneticky modifi kovanými organismy a genetickými

produkty, ve znění zákona č. 346/2005 Sb., a to konkrétně § 11 (označování produktů GM organismů) a § 23 (ohlašo-vání lokalit s pěstovanou GM plodinou).

Čeští pěstitelé spatřují výhody biotechnologií zejmé-na v  její užitné jednoduchosti a spolehlivosti ochrany pro zavíječi (Bt hybridy vykazují 100% účinnost proti škůd-ci), ve snížených vstupech do porostů (méně chemických prostředků a mechanizačních pojezdů po poli) a v kvalitní sklizni (nepolámané, nepoléhavé rostliny). Výsledkem jsou vyšší výnosy než při pěstování pomocí tradičních forem, sklizený materiál je kvalitnější vzhledem k nižšímu zaplís-nění houbami rodu Fusarium. Na druhé straně, pěstování GM plodin s  sebou přináší určité nevýhody. U pěstitelů výrazně převládá nespokojenost s  legislativně-administ-rativním pozadím, které k pěstování, a obecně k jakému-koliv užívání GMO v EU, neodmyslitelně patří. Z ekonomic-kého pohledu pěstitelé poukazují také na vyšší náklady na vstupech produkce (dražší osivo) i problémy s odby-tem produkce. Stále přetrvávají obavy a neochota odběra-telů odkoupit produkty GM plodin, případně i zvířat, která takovými plodinami byla krmena. Tyto problémy souvise-jí obecně s  přetrvávajícím negativním vnímáním GMO v EU.

Vydalo Ministerstvo zemědělství

Těšnov 17, 117 05 Praha 1

www.eagri.cz, info@mze.cz

+420 221 811 111

Praha 2013

ISBN 978-80-7434-111-3

2012ZEMĚDĚLSTVÍ