slide 1

8. EKONOMICKÝ RŮST II: (technologický pokrok, empirie růstu,

růstová politika)

slide 2

Obsahem přednášky je…

Zakomponování technologického pokroku do Solowova růstového modelu

Empirie růstu: porovnání teorie a dat

Prorůstové politiky

Dva jednoduché modely, ve kterých je míra technologického pokroku endogenní

slide 3

Úvod

V Solow modelu z minulé přednášky: Byly produkční technologie konstantní Důchod na hlavu ve stálém stavu byl také

konstantní

Obojí v reálném světě neplatí: USA (1904-2004): Reálný HDP na hlavu vzrostl

7,6x, neboli tempem 2 % ročně. Technologický pokrok se nezastavuje

slide 4

8.1. Technologický pokrok v Solowově modelu

slide 5

Příklady technologického pokroku

Mezi roky 1950-2000, produktivita amerického zemědělství stoupla třikrát.

Reálná cena výpočetní síly klesala v posledních třiceti letech průměrným tempem 30 % ročně.

% amerických domácností, které vlastní alespoň 1 počítač: 8% v roce 1984, 62 % v roce 2003

1981: 213 počítačů připojených k Internetu2000: 60 miliónů počítačů připojených k Internetu

2001: iPod kapacita = 5gb, 1000 písní. 2006: iPod kapacita = 80gb, 20.000 písní.

slide 6

Technologický pokrok v Solowově modelu

Nová proměnná: E = efektivita práce

Předpokládejme: Technologický pokrok rozšiřuje objem práce: zvyšuje produktivitu práce exogenní mírou g:

Eg

E

slide 7

Technologický pokrok v Solowově modelu

Nyní můžeme zapsat produkční funkci jako:

kde L E = počet efektivnostních pracovníků. Zvýšení efektivity práce má stejný efekt na

výstup jako zvýšení pracovní síly.

( , )Y F K L E

slide 8

Technologický pokrok v Solowově modelu

Značení:

y = Y/LE = výstup na efektivního pracovníka

k = K/LE = kapitál na efektivního pracovníka

Produkční funkce na efektivnostního pracovníka:y = f(k)

Úspory a investice na efektivnostního pracovníka:

s y = s f(k)

slide 9

Technologický pokrok v Solowově modelu

( + n + g)k = investiční bod zvratu: množství investic nutné k udržení konstantního k.

Skládá se z: k k nahrazení opotřebení kapitálu

n k k vybavení nových pracovníků kapitálem

g k k vybavení kapitálem nových “efektivnostních” pracovníků, vytvořených technologickým pokrokem

slide 10

Technologický pokrok v Solowově modelu

Investiční bod zvratu

Kapitál na pracovníka, k

sf(k)

( +n +g ) k

k*

k = s f(k) ( +n +g)k

slide 11

Míry růstu ve stálém stavu v Solowově modelu s technologickým pokrokem

n + gY = yEL Celkový produkt

g(Y/ L) = yE Produkt na pracovníka

0y = Y/(LE )Produkt na efektivnostního pracovníka

0k = K/(LE )Kapitál na efektivnostního pracovníka

Míra růstu ve stálém stavu

SymbolProměnná

slide 12

Zlaté pravidlo

K nalezení kapitálové zásoby ve zlatém pravidle, vyjádříme c* v jednotkách k*:

c* = y* i*

= f (k* ) ( + n + g) k*

c* je maximalizováno, pokud MPK = + n + g

nebo alternativně, MPK = n + g

Ve stálém stavu podle zlatého

pravidla, je mezní produkt kapitálu

mínus opotřebení roven míře růstu

populace plus míra technologického

pokroku.

Ve stálém stavu podle zlatého

pravidla, je mezní produkt kapitálu

mínus opotřebení roven míře růstu

populace plus míra technologického

pokroku.

slide 13

8.2. Od teorie k empirii růstu

slide 14

Růstová empirie: vyrovnaný růst

Solowův model ve stálém stavu vykazuje vyrovnaný růst – mnoho veličin roste stejným tempem.

Solow model předpovídá, že Y/L a K/L rostou stejným tempem (g), takže K/Y by mělo zůstávat konstantní.

To platí i v reálném světě.

Solowův model předpovídá, že reálné mzdy rostou stejným tempem jako Y/L, zatímco reálná cena kapitálu by měla zůstávat konstantní.

To také platí na reálných datech.

slide 15

Růstová empirie: konvergence

Solowův model předpovídá, že za jinak stejných okolností by „chudé“ země (s nižším Y/L a K/L) měly růst rychleji než „bohaté“.

Pokud je to pravda, mezera výstupu mezi bohatými a chudými zeměmi by se měla v průběhu času snižovat, čímž by ekonomické úrovně jednotlivých zemí k sobě měly konvergovat.

V reálném světě mnoho chudých zemích NEROSTE rychleji než bohaté. Znamená to, že Solow model nefunguje?

slide 16

Růstová empirie: konvergence

Solowův model předpovídá, že za jinak stejných okolností “chudé” země (s nižším Y/L a K/L) by měly růst rychleji než bohaté.

Avšak „jiné okolnosti“ nejsou stejné. Na vzorku zemí s podobnými mírami úspor a populačního

růstu se mezera důchodu uzavírala tempem 2 % ročně.

Na větších vzorcích, poté co byly kontrolováno pro rozdíly v úsporách, populačním růstu a lidském kapitálu, důchody konvergovaly tempem 2 % ročně.

slide 17

Růstová empirie: konvergence

Co Solowův model skutečně predikuje je podmíněná konvergence – země konvergují ke svým vlastním stálým stavům, které jsou determinovány úsporami, populačním růstem a vzděláním.

Tato predikce platí i na reálných datech.

slide 18

Růstová empirie: akumulace VF vs. výrobní efektivita

Rozdíly v důchodech na hlavu mezi jednotlivými zeměmi mohou být způsobeny rozdíly v:

1. kapitálu – fyzickém nebo lidském – na pracovníka

2. výrobní efektivitě (výšce produkční funkce)

Studie: Oba faktory jsou důležité. Oba faktory jsou korelovány: země s vyšším

fyzickým nebo lidským kapitálem na pracovníka mají obvykle také vyšší výrobní efektivitu.

slide 19

Růstová empirie: akumulace VF vs. výrobní efektivita

Možná vysvětlení pro korelaci mezi kapitálem na pracovníka a výrobní efektivitou:

Výrobní efektivita podporuje akumulaci kapitálu.

Akumulace kapitálu vytváří externality, které zvyšují efektivitu.

Třetí, neznámá proměnná způsobuje, že akumulace kapitálu a výrobní efektivita jsou vyšší v některých zemích než v jiných.

slide 20

Průměrná roční tempa růstu, 1970-89

uzavřenáotevřená

Růstová empirie: výrobní efektivita a svobodný obchod

Již od Adama Smitha ekonomové argumentovali, že svobodný obchod může zvýšit výrobní efektivitu a životní standarty.

Studie: Sachs & Warner:

0,7 %4,5 %rozvojové země

0,7 %2,3 %vyspělé země

slide 21

Růstová empirie: výrobní efektivita a svobodný obchod

K identifikaci kauzality Frankel and Romer využívají geografických rozdílů mezi zeměmi: Některé země obchodují méně, protože jsou vzdáleny od

ostatních zemí nebo nemají přístup k moři. Některé geografické rozdíly jsou korelovány s obchodem,

ale nikoliv s ostatními determinanty důchodu. Proto, mohou být využity k odlišení dopadu obchodu na

důchod.

Výsledky: Zvýšení poměru obchod/HDP o 2% způsobí za jinak stejných okolností růst HDP na hlavu o 1%.

slide 22

8.3. Růstové politiky

slide 23

Růstová politika

Spoříme příliš málo nebo příliš mnoho?

Které politiky mohou ovlivnit míru úspor?

Jak bychom měli rozdělit naše investice mezi soukromě vlastněný fyzický kapitál, veřejnou infrastrukturu a „lidský“ kapitál?

Jak instituce dané země ovlivňují výrobní efektivitu a akumulaci kapitálu?

Jaké politiky mohou podpořit rychlejší technologický pokrok?

slide 24

Růstová politika: zhodnocení role míry úspor

Pomocí zlatého pravidla můžeme určit, zda je míra úspor a kapitálová zásoba dané země příliš nízká, příliš vysoká nebo právě tak akorát.

Pokud (MPK ) > (n + g ), potom se ekonomika nachází pod stálým stavem zlatého pravidla, a proto by měla zvýšit s.

pokud (MPK ) < (n + g ), potom je daná ekonomika nad stálým stavem zlatého pravidla, a měla by snížit s.

slide 25

Aplikace: zhodnocení míry úspor

TK odhadu (MPK ) využijme tří údajů o americké ekonomice:

1. k = 2.5 yKapitálová zásoba představuje zhruba dvouapůlnásobek ročního HDP.

2. k = 0.1 yZhruba 10 % HDP ročně je použito na náhradu opotřebovaného kapitálu.

3. MPK k = 0.3 yCDůchody z kapitálu představují asi 30 % HDP.

slide 26

Aplikace: míra úspor v USA

1. k = 2.5 y

2. k = 0.1 y

3. MPK k = 0.3 y

0.1

2.5

k yk y

0.1

0.042.5

Abychom určili , podělme 2 / 1:

slide 27

Aplikace: míra úspor v USA

MPK 0.3

2.5

k yk y

0.3

MPK 0.122.5

K určení MPK, podělme 3 / 1:

MPK = 0.12 0.04 = 0.08

1. k = 2.5 y

2. k = 0.1 y

3. MPK k = 0.3 y

slide 28

Aplikace: míra úspor v USA

Z posledního slidu: MPK = 0.08

Reálný HDP v USA roste tempem 3 % ročně, proto n + g = 0.03

Proto, MPK = 0.08 > 0.03 = n + g

Závěr:

Míra úspor v USA je níže než je stálý stav ve Zlatém pravidle: zvýšení míry úspor v USA by zvýšilo spotřebu na hlavu v dlouhém období.

Míra úspor v USA je níže než je stálý stav ve Zlatém pravidle: zvýšení míry úspor v USA by zvýšilo spotřebu na hlavu v dlouhém období.

slide 29

Růstová politika: jak zvýšit míru úspor?

Snížit deficit veřejných rozpočtů(nebo zvýšit jejich přebytek).

Zvýšit pobídky pro soukromé úspory: Snížení daně z kapitálových zisků, daně z

příjmu a daně z nemovitostí, protože odrazují od spoření.

Nahradit důchodové daně nepřímými daněmi. Zavést daňové pobídky pro podporu

důchodového a stavebního spoření.

slide 30

Růstová politika: alokace investic

V Solowově modelu existuje jeden typ kapitálu.

V reálném světě existuje více druhů kapitálu, které můžeme rozdělit do následujících tří kategorií: Soukromá kapitálová zásoba Veřejná infrastruktura Lidský kapitál: znalosti a schopnosti, které

pracovníci získávají vzděláváním.

Jak bychom měli alokovat investice mezi tyto rozdílné typy kapitalů?

slide 31

Růstová politika: alokace investic

Dva pohledy:

1. Vyrovnat daňové zatížení všech typů kapitálu ve všech odvětvích a ponechat tak na trhu, aby alokoval investice do těch typů kapitálu s nejvyšším mezním produktem.

2. Strukturální politika: Vlády by měly aktivně podporovat investice do určitého typu kapitálu v určitých odvětvích, protože mohou existovat pozitivní externality, které soukromí investoři neberou v úvahu.

slide 32

Problémy s aplikací strukturální politiky

Vlády nemusí být schopny správně „vybírat vítěze“ (vybírat odvětví s nejvyšším výnosy z kapitálu nebo s nejvyššími externalitami).

Politika (např. příspěvky politickým stranám) spíše než ekonomie může ovlivňovat, která odvětví získají přízeň politiků.

slide 33

Růstová politika: vytváření správných institucí

Vytváření správných institucí je důležité, pro zajištění toho, aby zdroje jsou alokovány do svého nejlepší využití. Příklady:

Právní řád k ochraně vlastnických práv.

Finanční trhy k zajištění toho, že kapitálové fondy plynou k těm nejlepším investičním projektům.

Nezkorumpovaná vláda, která podporuje konkurenci, vynucuje plnění smluv, atd.

slide 34

Růstová politika: podpora technologického pokroku

Patentové zákony:podpora inovací pomocí udělování dočasných monopolů vynálezcům nových produktů.

Daňová podpora výzkumu a vývoje

Granty k financování základního výzkumu na univerzitách

Strukturální politika: podpora vybraných odvětví, které jsou klíčové k akceleraci technologického pokroku (včetně předchozích výhrad).

slide 35

CASE STUDY: Zpomalení produktivity

1,5

1,8

2,6

2,3

2,0

1,6

1,8

2,2

2,4

8,2

4,9

5,7

4,3

2,9

1972-951948-72

USA

UK

Japonsko

Itálie

Německo

Francie

Kanada

Růst výstupu na hlavu(% ročně)

slide 36

Možná vysvětlení zpomalení produktivity

Problémy měření:Nárůsty produktivity nejsou plně zachyceny. Ale: Proč by problémy měření měly být horší

po roce 1972 než v předchozím období?

Ceny ropy:Ropné šoky nastaly současně s počátkem poklesu produktivity. Ale: Potom proč produktivita neakcelerovala,

když ceny ropy spadly v polovině osmdesátých let?

slide 37

Možná vysvětlení zpomalení produktivity

Kvalita pracovníků:sedmdesátá léta – velký příliv nových pracovníků do pracovní síly (baby boomers, ženy).Noví pracovníci bývají méně produktivní než zkušení pracovníci.

Vyčerpání nápadů:Možná je pomalý růst v období 1972-1995 normální a rychlý růst v období 1948-1972 byl anomálií.

slide 38

Který z těchto podezřelých je viníkem?

Všichni jsou podezřelí, ale je obtížné prokázat, že některý z

nich je skutečně vinen.

Všichni jsou podezřelí, ale je obtížné prokázat, že některý z

nich je skutečně vinen.

slide 39

APLIKACE: I.T. a “New Economy”

2,2

2,5

1,2

1,5

1,2

1,7

2,4

1,5

1,8

2,6

2,3

2,0

1,6

1,8

2,2

2,4

8,2

4,9

5,7

4,3

2,9

1995-20041972-951948-72

USA

UK

Japonsko

Itálie

Německo

Francie

Kanada

Růst výstupu na hlavu(% ročně)

slide 40

APLIKACE:I.T. a “New Economy”

Počítačová revoluce evidentně neovlivnila celkovou produktivitu až do poloviny devadesátých let.

Dvě příčiny:

1. Podíl IT odvětví na HDP byl na konci 90.-tých let mnohem větší než dříve.

2. Určitý čas zabere, než firmy dostatečně využijí potenciál nových technologií.

Velká, otevřená otázka: Jak dlouho I.T. vydrží jako zdroj růstu?

slide 41

8.4. Endogenní růstové modely

slide 42

Endogenní růstové teorie

Solowův model: Trvalý růst životní úrovně je způsoben

technologickým pokrokem.

Endogenní růstové teorie: Soubor modelů, ve kterých je tempo růstu

produktivity a životní úrovně endogenní.

slide 43

Základní model

Produkční funkce: Y = A Kkde A je množství výstupu na každou jednotku kapitálu (A je exogenní a konstantní)

Klíčový rozdíl mezi tímto modelem a Solowem: MPK je zde konstantní, klesající v Solow modelu.

Investice: sY

Amortizace: K

Rovnice pro změnu celkového kapitálu: K = s Y K

slide 44

Základní model

K = s Y K

Y KsA

Y K

Pokud s A > , potom důchod poroste donekonečna a investice budou “motorem růstu”

Permanentní tempo růstu zde závisí na s. V Solowově modelu nikoliv.

Podělme K a použijme Y = A K pro:

slide 45

Vykazuje kapitál klesající výnosy nebo ne?

Závisí na definici “kapitálu”

Pokud je “kapitál” úzce definovaný (pouze továrny a zařízení), potom ano.

Obhájci teorií endogenního růstu argumentují, že znalosti jsou také typem kapitálu.

Pokud ano, potom konstantní výnosy z kapitálu jsou pravděpodobnější a tyto modely mohou být dobrým popisem ekonomického růstu.

slide 46

Dvousektorový model

Dva sektory: výrobní podniky vyrábějí zboží. výzkumné univerzity vyrábějí znalosti, které

zvyšují efektivitu práce ve výrobě.

u = podíl práce ve výzkumu (u je exogenní)

Výrobní produkční funkce: Y = F [K, (1-u )E L]

Výzkumná produkční funkce: E = g (u )E

Akumulace kapitálu: K = s Y K

slide 47

Dvousektorový model

Ve stálém stavu, rostou výrobní produkt na pracovníka a životní úroveň tempem E/E = g (u ).

Klíčové proměnné:s: ovlivňuje úroveň důchodu, ale nikoliv

tempo jeho růstu (stejně jako v Solowově modelu)

u: ovlivňuje úroveň a tempo růstu důchodu

Otázka: Bylo by zvýšení u jednoznačně dobré pro ekonomiku?

slide 48

Fakta o výzkumu

1. Většina výzkumu je prováděna firmami za účelem zvyšování zisku.

2. Firemní zisky z výzkumu: Patenty vytvářejí toky monopolních zisků. Mimořádné zisky z toho, že je někdo jako první na trhu.

3. Inovace vytvářejí externality, které následně snižují náklady dalších inovací.

Mnoho nových endogenních teorií růstu se pokouší zakomponovat tyto fakta do modelů, abychom lépe porozuměli technologickému pokroku.

Mnoho nových endogenních teorií růstu se pokouší zakomponovat tyto fakta do modelů, abychom lépe porozuměli technologickému pokroku.

slide 49

Provádí soukromý sektor dostatečně mnoho výzkumu?

Existence pozitivních externalit při tvorbě znalostí indikuje, že jich soukromý sektor neprodukuje dostatečné množství.

Ale existuje také mnoho duplikací výzkumného úsilí mezi konkurenčními firmami.

Odhady: Společenské výnosy R&D ≥ 40 % ročně.

Proto mnozí věří, že by vláda měla podporovat R&D.

slide 50

Ekonomický růst jako “kreativní destrukce”

Schumpeter (1942) razil termín “kreativní destrukce” k popisu změn vyplývajících z technologického pokroku: Zavádění nových produktů je dobré pro

zákazníky, ale často špatné pro existující producenty, kteří mohou být vytlačováni z trhu.

Příklady: Ludité (1811-12) ničili stroje, které nahrazovaly

kvalifikované textilní pracovníky v Anglii. Supermarkety nahrazují rodinné obchůdky.

ShrnutíShrnutí

1. Klíčové závěry ze Solowově modelu s technologickým pokrokem Míra růstu důchodu na hlavu ve stálém stavu

závisí výhradně na exogenní míře technologického pokroku

USA mají mnohem méně kapitálu, než kolik předpokládá zlaté pravidlo a jeho stálý stav

2. Způsoby, jak zvýšit míru úspor Zvýšit veřejné úspory (snížit rozpočtový deficit) Daňové podpory pro soukromé úspory

slide 51

ShrnutíShrnutí

3. Zpomalení produktivity a “new economy” Počátek sedmdesátých let: tempa růstu produktivity ve

vyspělých zemích poklesla. Polovina devadesátých let: tempo růstu produktivity se

opět zvýšilo, pravděpodobně díky informačním technologiím.

4. Empirické studie Solowův model vysvětluje vyvážený růst a podmíněnou

konvergenci Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi v životní úrovni je dán

rozdíly v akumulaci kapitálu a ve výrobní efektivitě

slide 52

ShrnutíShrnutí

5. Endogenní růstové teorie: modely, které Zkoumají determinaci tempa růstu

technologického pokroku, který Solowův model bere jako dané.

Vysvětluje rozhodování, které determinuje tvorbu znalostí pomocí R&D.

slide 53

slide 54

LiteraturaLiteratura

Holman (2010): Kapitola 9: Hospodářský růst.

Mankiw (2010): Chapter 8: Economic Growth II: Technology, Empirics and Policy.

Powerpoint Slides: Mankiw’s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers. (Autor: R. Cronovich)

slide 54