Ochrana hodnot krajinného rázu územního prostoru dálnice ...

STUDIO B&M

OCHRANA KRAJINY, PROJEKTOVÁNÍ

2017

Ing. Roman Bukáček STUDIO B&M

15.12.2017

Odborný podklad pro výkon státní správy na úseku

ochrany přírody a krajiny

Odborný podklad pro územní plánování

Ochrana hodnot krajinného rázu územního

prostoru dálnice D3 v ORP Tábor

Akce: Ochrana hodnot krajinného rázu územního prostoru dálnice D3 v ORP Tábor

Strana 2

Studio B&M Na Úvoze 720/32,

59101 Žďár nad Sázavou

http://www.studiobm.cz,


Popis akce:

Zpracování odborného podkladu pro výkon státní správy na úseku ochrany přírody a

krajiny k zajištění ochrany krajinného rázu vybraných území ve smyslu §12 zákona č.

114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny (dále budeme používat označení „zákon“).

Odborný podklad je zaměřen na ochranu krajinného rázu a hodnot krajiny

nezastavěných prostorů navazujících na koridor dálnice D3.

Metodika:

Hodnocení je zpracováno v souladu s metodikou preventivního hodnocení Bukáček, R. Matějka, P. 1997: Metodika hodnocení krajinného rázu. Správa Chráněných krajinných oblastí ČR, Praha. [http://www.schkocr.cz] a metodiky případového hodnocení autorů Vorel I., Bukáček R., Matějka P., Culek M., Sklenička P. 2004: Metodika posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz.

Zadavatel:

MěÚ Tábor

Zpracovatel:

Ing Roman Bukáček, Studio B&M, Žďár nad Sázavou – Praha

Datum: 8.6.2018 – dopracovaná a upravená, odsouhlasená verze


Strana 3




Obsah Obsah ....................................................................................................................................................... 3

1 Definice cíle ..................................................................................................................................... 6

2 Vymezení území .............................................................................................................................. 7

3 Metodika ......................................................................................................................................... 9

4 Hodnoty krajiny uvedené v ÚAP .................................................................................................... 10

5 Dálnice a její vliv na krajinu a krajinný ráz ..................................................................................... 13

5.1 Negativní uplatnění ............................................................................................................... 13

5.2 Související výstavba průmyslových hal .................................................................................. 14

5.3 Situace ................................................................................................................................... 15

6 Vymezené prostory a jejich charakteristika .................................................................................. 17

6.1 Nemyšl ................................................................................................................................... 18

6.1.1 Charakteristika prostoru ................................................................................................ 18

6.1.2 Ochrana krajinného rázu ............................................................................................... 20

6.1.3 Úkoly pro územní plánování .......................................................................................... 22

6.2 Sudoměřice ............................................................................................................................ 24




6.3 Chotoviny............................................................................................................................... 30




6.4 Košín ...................................................................................................................................... 36




6.5 Náchod .................................................................................................................................. 41




6.6 Čekanice ................................................................................................................................ 47




Strana 4





6.7 Záluží – Smyslov ..................................................................................................................... 53




6.8 Turovec – Zárybničná Lhota .................................................................................................. 59




6.9 Letiště .................................................................................................................................... 64




6.10 Sezimovo Ústí ........................................................................................................................ 70




6.11 Planá nad Lužnicí ................................................................................................................... 74




6.12 Košice ..................................................................................................................................... 81




7 Místa krajinného rázu .................................................................................................................... 87

7.1 01 - Tábor - Sezimovo Ústí - Planá nad Lužnicí ...................................................................... 88

7.1.1 Ochranné podmínky: ..................................................................................................... 88


7.2 02 - Tábor, venkov ................................................................................................................. 88



7.3 03 - Chotoviny - Miličín .......................................................................................................... 89



Strana 5





7.4 09 - Bradačka - Turovecký les ................................................................................................ 90



7.5 10 - Tučapsko ......................................................................................................................... 90



7.6 11 - Malšicko .......................................................................................................................... 91




Strana 6




1 Definice cíle

Předmětem práce je zpracování odborného podkladu pro výkon státní správy na úseku ochrany

přírody a krajiny k zajištění ochrany krajinného rázu vybraných území ve smyslu §12 zákona č. 114/92

Sb. o ochraně přírody a krajiny (dále budeme používat označení „zákon“). Odborný podklad je

zaměřen na ochranu krajinného rázu a hodnot krajiny nezastavěných prostorů navazujících na

koridor dálnice D3.

Cílem práce je zajištění ochrany zákonem deklarovaných hodnot a vztahů v území, které je

potenciálně ohroženo necitlivými zásahy, jež mohou vyplynout z potřeby urbanizace prostorů

navazujících na koridor dálnice D3. Jde především o snahy související s výstavbou logistických center,

skladovacích hal, výrobních a skladovacích prostorů, úpraven apod.

Zákon v ustanovení §12 deklaruje ochranu krajinného rázu ve smyslu ochrany přírodní a estetické

hodnoty, zachování harmonických vztahů v krajině, harmonického měřítka krajiny, ochrany

kulturních dominant, VKP, ZCHÚ. Zákon tím říká, že je třeba zajistit ochranu těch prvků a segmentů

krajiny a těch jevů, jež vytvářejí deklarované hodnoty krajinného rázu nebo deklarované vztahy či

jsou přímo jmenovanými prvky, na něž je třeba brát ohled.

Výsledný materiál si tedy klade za cíl vytvoření takového podkladu, jenž doporučí praktickou ochranu

hodnot vyplývajících ze zákona nejen na úseku ochrany přírody a krajiny, ale především směrem

k územnímu plánování.


Strana 7




2 Vymezení území

Tato studie se týká, jak je již uvedeno v cíli, území bezprostředně navazujícího na koridor dálnice D3.

Toto území je vymezeno v následující mapce (dálnice je vyznačena červeně),


Strana 8




a zahrnuje území následujících obcí: Chotoviny, Košice, Košín, Nemyšl, Planá nad Lužnicí, Sezimovo

Ústí, Tábor. Následující mapka ukazuje rozmístění jednotlivých katastrálních území, jež jsou

základním členěním krajiny pro vymezení charakteristických prostorů:


Strana 9




3 Metodika

Zpracovatel zvolil metodiku preventivního hodnocení krajinného rázu Bukáček, R. Matějka, P. 1997:

Metodika hodnocení krajinného rázu. Správa Chráněných krajinných oblastí ČR, Praha a metodiku

případového hodnocení autorů Vorel I., Bukáček R., Matějka P., Culek M., Sklenička P. 2004:

Metodika posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz.

Uvedené metodiky byly upraveny pro účely této práce následujícím způsobem:

A. Stanovení cílů hodnocení krajinného rázu

B. Vymezení území, které bude podrobeno analýze hodnot krajinného rázu

C. Rozdělení území z pohledu uvedeného cíle na jednotlivé charakteristické prostory

D. Charakteristika jednotlivých charakteristických prostorů

E. Identifikace hodnot krajinného rázu v jednotlivých charakteristických prostorech, jež mohou

být výstavbou center ovlivněny a hodnoty související, aby byl znám určitý kontext, s kterým

vylišené hodnoty souvisí

F. Stanovení významných narušení krajinného rázu současné krajiny

G. Vymezení funkčních ploch z hlediska jejich základní „metafunkce“ (venkovská krajiny,

příměstská krajina…) a stanovení jejich základních atributů z hlediska krajinného rázu

H. Návrh ochrany hodnot krajinného rázu ve vztahu k cíli

a. Charakteristika situace dálnice D3 v daném prostoru

b. Předmět ochrany krajinného rázu prostoru – znaky a jevy zásadní a významné

c. Cílové charakteristiky krajiny ve vztahu k D3

d. Ochranné limity k zajištění zachování hodnot krajinného rázu ve vztahu k D3

e. Citlivost a přípustnost jednotlivých ploch

f. Úkoly pro územní plánování

I. Vytvoření mapy vymezených charakteristických prostorů a jednotlivých funkčních ploch

Metodika je určena výhradně pro účely této expertízy.


Strana 10




4 Hodnoty krajiny uvedené v ÚAP

Zpracovateli byla poskytnuta data ÚAP, kde jsou uvedeny mimo jiné i jevy spoluvytvářející hodnoty

krajinného rázu území. Jde především o následující jevy:

Jevy spojené s kulturní a historickou charakteristikou krajinného rázu:

- STARÉ DŮLNÍ DÍLO

- PAMÁTKOVÁ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

- PAMÁTKOVÁ ZÓNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

- KRAJINNÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA

- NEMOVITÁ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

- NEMOVITÁ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

- REGION LIDOVÉ ARCHITEKTURY

- URBANISTICKÉ HODNOTY

- HISTORICKY VÝZNAMNÁ STAVBA, SOUBOR

- ARCHITEKTONICKY CENNÁ STAVBA, SOUBOR

- VÝZNAMNÁ STAVEBNÍ DOMINANTA

- MÍSTO VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI

- VÝZNAMNÝ VYHLÍDKOVÝ BOD

- ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY

- LÁZEŇSKÉ MÍSTO, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ÚZEMÍ LÁZEŇSKÉHO MÍSTA

Jevy spojené s kulturní charakteristikou krajinného rázu:

- VODNÍ NÁDRŽ

- LESY OCHRANNÉ

- LES ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ

- LESY HOSPODÁŘSKÉ

- VZDÁLENOST 50 M OD OKRAJE LESA

- VÝROBNA ELEKTŘINY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

- ELEKTRICKÁ STANICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

- NADZEMNÍ A PODZEMNÍ VEDENÍ ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

- TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO

- VEDENÍ PLYNOVODU VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA

- PRODUKTOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

- TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

- TEPLOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

- DÁLNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

- SILNICE I. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

- ŽELEZNIČNÍ DRÁHA CELOSTÁTNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA


- KORIDOR VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ TRATI

- VLEČKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

- LETIŠTĚ VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM

- LETECKÁ STAVBA VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM

- ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ

- SÍDELNÍ STRUKTURA

- CYKLOSTEZKA, CYKLOTRASA, HIPOSTEZKA A TURISTICKÁ STEZKA

- REKREAČNÍ OBLASTI S CELOROČNÍM A SEZÓNNÍM VYUŽITÍ


Strana 11




- PLOCHY VÝROBY

Jevy spojené s přírodní charakteristikou krajinného rázu:

- PŘÍRODNÍ LÉČIVÝ ZDROJ, ZDROJ PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM,

OCHRANNÉ PÁSMO LOŽISKA PELOIDŮ

- ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

- VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK REGISTROVANÝ, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU

- VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK ZE ZÁKONA, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU

- PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

- NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

- PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

- PŘÍRODNÍ PARK

- PAMÁTNÝ STROM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

- NATURA 2000 - EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA

- LOKALITY VÝSKYTU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ S NÁRODNÍM VÝZNAMEM

Jevy přímo spojené s ochranou krajinného rázu:

- OBLAST KRAJINNÉHO RÁZU A JEJÍ CHARAKTERISTIKA

- MÍSTO KRAJINNÉHO RÁZU A JEHO CHARAKTERISTIKA

Jevy snižující hodnotu krajinného rázu:

- DOBÝVACÍ PROSTOR

- PODDOLOVANÉ ÚZEMÍ

- SESUVNÉ ÚZEMÍ A ÚZEMÍ JINÝCH GEOLOGICKÝCH RIZIK

- ODVAL, VÝSYPKA, ODKALIŠTĚ, HALDA

- STARÉ ZÁTĚŽE ÚZEMÍ A KONTAMINOVANÉ PLOCHY

- OBLAST SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ

- OBJEKTY NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉ DO SKUPINY A NEBO B S UMÍSTĚNÝMI NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI

- SKLÁDKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

- ZAŘÍZENÍ NA ODSTRAŇOVÁNÍ NEBEZPEČNÉHO ODPADU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

- VÝROBNA ELEKTŘINY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

- ELEKTRICKÁ STANICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

- NADZEMNÍ A PODZEMNÍ VEDENÍ ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

- TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO

- VEDENÍ PLYNOVODU VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA

- PRODUKTOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

- TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

- TEPLOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

- DÁLNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

- SILNICE I. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

- SILNICE II. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

- SILNICE III. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

- MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE


-

- ŽELEZNIČNÍ DRÁHA REGIONÁLNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

- KORIDOR VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ TRATI


Strana 12




- VLEČKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

- LETIŠTĚ VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM

- LETECKÁ STAVBA VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM

- ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ

Jevy související s problematikou vytčeného cíle:

- ZASTAVITELNÁ PLOCHA

- PLOCHY K OBNOVĚ NEBO OPĚTOVNÉMU VYUŽITÍ ZNEHODNOCENÉHO ÚZEMÍ


Strana 13




5 Dálnice a její vliv na krajinu a krajinný ráz

5.1 Negativní uplatnění

Dálnice D3 (někdy zvaná Budějovická dálnice je plánovaná a částečně realizovaná dálnice z Prahy přes

Tábor a České Budějovice na česko-rakouskou hranici u Dolního Dvořiště, kde se spojí s

připravovanou rakouskou rychlostní silnicí S10. K 12. 10. 2017 jsou zprovozněny části mezi Meznem a

Bošilcem a mezi Borkem a Úsilným, celkem 45 km. Do území správního obvodu ORP Tábor dálnice

vchází lesem místním názvem označeným jako Lipiny v blízkosti Hoštic. Území dálnice opouští u Košic

a Doubí. V ORP Tábor prochází úseky:

Číslo Úsek Délka Kategorie Křižovatky, sjezdy

0305/II Nová Hospoda – Mezno 1,7 km D27,5/120 Mezno (exit 63)

0306/I Mezno – Chotoviny 6,8 km D27,5/120 —

0306/IIA Chotoviny – Stoklasná Lhota 3,25 km D27,5/120 Chotoviny (exit 70)

0306/IIB Stoklasná Lhota – Čekanice 1,02 km D27,5/120 —

0306/IIC most u Čekanic 474 m D27,5/120 —

0306/IID most Čekanice – obchvat Tábora 536 m D27,5/120 —

0306/III Tábor – obchvat 3,45 km D26,5/120 Tábor-Čekanice (exit 76)

Tábor-Měšice (exit 79)

0307 Tábor – Soběslav 16,30 km D27,5/120 Planá nad Lužnicí (exit 84)

Soběslav (exit 95)

0308AB Soběslav – Veselí nad Lužnicí 8,72 km D27,5/120 Dráchov (exit 100)

Veselí nad Lužnicí-sever (exit 104)

Koridor dálnice představuje specifický liniový technický prvek daný komunikací sestávající ze čtyř

pruhů, odstavných pruhů, připojovacích a odbočovacích pruhů, dále doprovodnými objekty jakými


Strana 14




jsou svodidla, značení, platební brány, protihlukové stěny, místy čerpací stanice a odpočinková místa,

parkoviště apod.

Dálnice jako liniová stavba procházející krajinou má na hodnoty krajinného rázu poměrně zásadní

vliv. Vozovka a její příslušenství zabírá velkou plochu (pouhá vozovka 100 km dálnice se standardní

šířkou 28 metrů zabírá prostor 2,8 km²), rozděluje krajinu na dvě poloviny, což komplikuje

průchodnost krajiny a zásadně mění vztahy v krajině, vymyká se měřítkem obvyklému měřítku

komunikací v místě, nerespektuje a ovlivňuje kulturní dominanty v krajině, potlačuje přírodní

hodnotu krajiny a mění tak zásadně obraz krajiny. Dálnice je dominantním prvkem v krajině. Je tomu

tak proto, že její pojetí vycházející z technických norem z principu nemůže respektovat přírodní

prostředí krajiny, kterou prochází. Dálnice je určena výhradně své funkci, jsou pro ni předepsány

určitá kritéria pro směrové oblouky, stoupání a klesání, šířku, odbočovací pruhy, krajnice, středový

pás, označení, apod. Tato kritéria se vymykají přirozenému prostředí a staví tak dálniční koridor nad

něj.

5.2 Související výstavba průmyslových hal

Se stavbou dálnic je dle našich zkušeností krajina, zejména v okolí větších měst, vystavena dalšímu

negativnímu jevu, kterým jsou navazující provozy spojené s dopravou na větší vzdálenosti. Proto

kolem větších měst a křižovatek vznikají v okolí dálnic tzv. logistická centra sloužící jako překladiště

přepravovaného nákladu, skladovací haly a distribuční centra, ale také výrobní provozy, jejichž

výrobní proces předpokládá zvýšenou přepravu materiálu a zboží. Názvy center se liší, mnohdy nesou

v názvu vznešený pojem „park“, avšak to nic nemění, že jde o výstavbu ploch s halami, jež svým

rozměrem markantně přesahují měřítko a proporce běžných průmyslových zón v okraji měst.

Mnohdy jsou to objekty o ploše 3 – 6 ha.


Strana 15




Dopad takových stavebních „kolosů“ na hodnoty krajinného rázu je poměrně podstatný. Lze říci

téměř vždy je snížena estetická hodnota krajinného rázu, v některých případech i přírodní hodnota,

dále nejsou nerespektovány harmonické vztahy a tím méně harmonické měřítko krajiny. Mnohdy je

to zdůvodněno, že jde o krajinu příměstskou zničenou intenzivními formami zemědělství. Tato centra

významným způsobem ovlivňují nejen obraz sídel, u kterých jsou postavena, ale zároveň obraz celé

dotčené krajiny. Z pohledu ochrany krajinného rázu, tak jak je koncipována v zákoně, jež v §12

deklaruje, co je chráněno, jsou objekty takových rozměrů mnohdy neúnosné.

Jak uvádíme v úvodu, cílem této expertízy je stanovení určité koncepčně pojaté regulace výstavby

uvedených objektů center a jejich umisťování do krajiny na území vybraných obcí, jež jsou položeny

podél koridoru dálnice D3, a kde je předpokládán nejvyšší zájem o jejich umístění.

Pro účely této práce budeme uvádět zkrácený souhrnný termín „logistická centra“.

5.3 Situace

Území správního obvodu ORP Tábor se nachází na severu v Jihočeského kraje. Dálnice D3 prochází

územím Táborska ze severu k jihu v podstatě středem a pomyslně rozděluje území na dvě části, jak

ukazuje následující mapka:

Pro účely hodnocení, byl vymezen prostor, který může být potenciálně dotčen záměry logistických

center a kde jsou již v současné době záměry k jejich výstavbě.


Strana 16




Mapka 1 Kartogram ukazuje vymezení řešeného prostoru v ORP Tábor (zeleně v oranžovém obrysu)


Strana 17




6 Vymezené prostory a jejich charakteristika Hodnocené území bylo rozděleno do celkem 13 prostorů (vč. města Tábor), ve kterých budou

identifikovány hodnoty krajinného rázu a stanoveny podmínky ve smyslu zadání:

Vymezené prostory jsou sestaveny do následující tabulky:

Číslo Prostor Číslo Prostor

1. Nemyšl 2. Sudoměřice


Strana 18




3. Chotoviny 4. Košín

5. Náchod 6. Čekanice

7. Záluží - Smyslov 8. Turovec – Zárybničná Lhota

9. Letiště 10. Sezimovo Ústí

11. Planá nad Lužnicí 12. Košice

13. Město Tábor, které nebude hodnoceno vzhledem k tomu, že budou hodnoceny okraje městské zástavby v ostatních prostorech, ale slouží jako referenční prostor vyznačující se významnými kulturními a historickými hodnotami

6.1 Nemyšl

6.1.1 Charakteristika prostoru

6.1.1.1 Vymezení

Mapka 2 Vymezení prostoru i plochy Nemyšli

6.1.1.2 Charakteristika území

Stručná charakteristika


Strana 19




Krajina protáhlé sníženiny horní části údolí Chotovinského potoka charakteristická pahorkatinným reliéfem a hřebenovitě uspořádanými vodními toky k hlavní údolní ose, která je ve směru sever - jih. Většina toků byla v minulosti zasažena technickými úpravami a na řadě z nich jsou zbudovány malé rybníky, které místy tvoří soustavy. Pro území je charakteristická venkovská krajina tvořená mozaikou polí a luk s převahou orné půdy s typickými liniemi zelení doprovázející vodní toky. Území vymezují jednak dílčí horizonty kopců, jednak okraji lesů, jež tvoří výraznější pohledové bariéry. Typické je zasazení sídel do drobných prohlubní v závěrech údolíček přítoků Chotovinského potoka nebo k soutokům. Charakter sídel je dán tradičními objekty zemědělských usedlostí a chalup. Těžiště prostoru tvoří Nemyšl, které dominuje zámek s navazujícím prostorem zámeckého parku, z části poničeného zemědělským areálem.

Zařazení

Oblast: Mladovožicko

Místo: Chotoviny – Miličín

Katastrální území

Prudice, Nemyšl, Sedlečko u Chotovin, Hoštice u Nemyšle

Hodnoty krajinného rázu

Přírodní charakteristika

Sníženina, pahorkatinný charakter, mělké údolí Chotovinského potoka s přítoky v charakteristickém uspořádání, drobné lesy vytvářející prostory, břehové porosty, stromořadí doprovázející a vzrostlá zeleň komunikace a sídla, zejména tradiční usedlosti a jejich okraje, kulturní a místy podmáčené a květnaté louky

Kulturní charakteristika

zemědělská krajina charakteristická scelenými bloky orné uspořádanými v osnově původní plužiny, uspořádání sídel v krajině podřízené přírodním podmínkám, významné objekty akcentující charakter místa Nemyšlský zámek, samoty a osady

Historická charakteristika

Uspořádání a struktura sídel, dochované objekty tradičních objektů sídla, zámek v Nemyšli, kostel v Hošticích, komunikace v historické stopě, patrná osnova původního vymezení plužiny sídla, židovský hřbitov u Prudic

Estetická hodnota

Estetickou hodnotu vytváří dochované historické prvky (objekty), stále patrný (i když potlačený) harmonický vztah venkovský sídel a krajiny v proporcích, uspořádání a měřítku, charakter venkovské krajiny s tradičními obvyklými objekty, prvky i jevy

Přírodní hodnota Dochované přírodě blízké segmenty, zejména vodní toky, doprovázené břehovými porosty, vzrostlá zeleň doprovázející sídla, i liniové objekty v krajině

Harmonické vztahy

Zasazení sídel do krajiny a jejich uspořádání respektující přírodní podmínky, mozaika ploch zemědělské krajiny doplněná pásy zeleně doprovázející vodní toky, komunikace vedené v historické stopě, vzrostlá zeleň doprovázející kulturní objekty.


Strana 20




Harmonické měřítko

Poměr měřítka stavebních objektů sídla k zastavěnému území a krajinnému rámci, proporce objektů na úrovni stavebního objektu, sídla i krajiny, uspořádání původní plužiny sídla, její vymezení a charakter čitelný místy dochovanými hranicemi, lidsky rozlišitelné proporce objektů sídel a jejich krajiny.

Kulturní dominanty Židovský hřbitov Prudice (umístění), kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Hošticích, zámek Nemyšl

Specifická místa Nemyšlský zámek a park, komponovaný prostor v krajině významně narušený zemědělským areálem, areál je ojedinělým objektem v celém prostoru

Významná narušení krajinného rázu

- Zemědělské areály (vliv na měřítko, charakter, umístění) Úlehle, Nemyšl, Sedlečko

- Zanedbanost Záhoříčko, Úraz, Úlehle, Nemyšl - Scelení původních tratí do větších bloků orné, změna měřítka krajiny - Dálnice D3 s doprovodnými prvky uplatňující se na horizontu - Technické úpravy vodních toků a nevhodná ovlivnění vodního režimu

krajiny s dopadem na její ekologické a hydrologické funkce - Nadzemní elektrické vedení 220 kV u Sedlečka - Viditelně umístěné stožáry mobilních operátorů v exponovaných

místech (nad Sedlečkem, Prudicemi)

Obr. 6.1 U Nemyšle je dálnice D3 vedena po horizontu, kde se uplatňuje jednak jako cizorodý antropogenní útvar (náspy, zářezy) a jednak jako liniová stavba, která je patrná protihlukovou stěnou, typickými prvky jako je značení, mostky, podjezdy apod. Z mnoha míst uzavírá horizont.

6.1.2 Ochrana krajinného rázu

Ochrana krajinného rázu ve vztahu k dálnici D3

Situace

Těleso dálnice D3 prochází západním okrajem území, koridor není s prostorem spojen žádným sjezdem, ale prochází jeho okrajem nad údolím Černého potoka.

Předmět ochrany krajinného rázu prostoru


Strana 21




Zásadní

zachování venkovského charakteru krajiny, ten je dán venkovskými sídly, jež si zachovala své tradiční měřítko (proporce sídla a krajiny, objektů sídla a zastavěného území) svůj tradiční charakter (převaha tradičních objektů sídla), venkovskou krajinou utvářenou mozaikou ploch orné, kulturních luk s rybníky zasazených do pahorkatinného reliéfu sníženiny horní části údolí Chotovinského potoka

centrum území Nemyšl s dominantou zámku

Významné

zachování prostupnosti krajiny, prostorového uspořádání, měřítka obvyklých objektů, převažující vliv místních jevů a objektů

zachování rybníků s břehovými porosty

zachování měřítka nerušených prostorů samot a osad, harmonického vztahu sídel s krajinou

Hodnoty

- Zámek v Nemyšl s rybníky a fragmenty zám. parku - Židovský hřbitov Prudice - Dochované tradiční zemědělské usedlosti, prostorová uspořádání sídel - Přírodní hodnota daná potokem, rybníky, podmáčené louky

Cílové charakteristiky krajiny ve vztahu k D3

Koridor dálnice D3 citlivě začleněný do krajiny vhodnými prostředky, zelení, protihlukovými zelenými stěnami.

Koridor dálnice D3 s minimalizovanými vlivy hluku, prostupný na vhodných místech, respektující významné migrační tahy s citlivě umístěnými a povrchově upravenými doprovodnými prvky bez doprovodné zástavby.

Ochrana krajinného rázu

Výstavba halových objektů se ve vymezeném prostoru z pohledu ochrany krajinného rázu jeví jako nevhodná a problematická vzhledem ke kvalitě venkovského prostoru a k jeho drobnému měřítku i významné pohledové expozici. V území v současné době nejsou přítomny objekty adekvátní charakteru logistických center, halových objektů určených k výrobě a skladování. Přítomnost dálnice není důvodem takovou výstavbu zahájit a podporovat. Prostor Nemyšli a okolí představuje venkovská krajina, jejímž okrajem dálnice prochází. Výstavba center by mohla v neúnosné míře ovlivnit hodnoty krajinného rázu, zejména estetické hodnoty, harmonických vztahů a měřítka v krajině. Citlivé jsou především tyto hodnoty krajinného rázu:

- Venkovský charakter sídel, jejich uspořádání v krajině i vnitřní uspořádání sídla, vztah sídla a krajiny daný komunikacemi, uspořádáním jednotlivých navazujících ploch s rybníky

- Výstavba bez kontextu k sídlu, vytváření nových průmyslových prostorů, jež zhoršují stav v území

- Zajištěné nerušených výhledů na chotovinský kostel tvořící charakteristickou dominantu z vedlejšího prostoru

- Nerušený prostor zámeckého areálu bez další zástavby (zaslouží si revitaslizaci) s rybníky a zelení

- Respektování lesů v prostoru (VKP ze zákona) - Respektování a zachování drobných potoků, pravostranných přítoků Chotovinského potoka


Strana 22




6.1.3 Úkoly pro územní plánování

Rozvoj území

V území není v současné době plánován rozvoj z pohledu výstavby logistických center a proporcemi i měřítkem nevhodných stavebních objektů. Výstavba předmětných typů funkčních ploch by mohla v území z pohledu hodnot krajinného rázu významným způsobem ohrozit estetickou i přírodní hodnotu, harmonické měřítko v krajině i harmonické vztahy, jež území vytváří kvalitu krajinného rázu. Hodnoty v území je třeba respektovat a to nejen z hlediska výstavby navazující na dálnici, ale i z hlediska ochrany krajiny území jako takové (a to nejen z pohledu předmětných typů funkčních ploch). Na úrovni územního plánování je třeba prověřit a zajistit ochranu hodnot krajinného rázu ve smyslu zákona č. 114/92 Sb. Aby byly respektovány hodnoty krajinného rázu, je třeba zajistit následující:

- Chránit celý prostor před výstavbou nevhodných měřítkem i proporcemi neobvyklých objektů, nevymezovat průmyslové zóny, využít stávající areály v Nemyšli

- Respektovat dochovaný charakteristický obraz sídel v krajině, včetně samot a osad - Respektovat drobné měřítko území a harmonické vztahy v území - Respektovat těžiště území dané umístěním sídla Nemyšl a prověřit možnost revitalizace

prostorů zámku a začlenění zemědělského areálu do krajiny - Respektovat přírodní hodnoty v území (především vodoteče, lesy, mimolesní vzrostlou zeleň)

Úkoly pro územní plánování

Předmět regulace:

Plochy polyfunkční určené pro výrobu a skladování k výstavbě zařízení drobné výroby a služeb všeho druhu, sklady a veřejné provozy

Halové objekty pro výrobu a skladování

Prověřit možnosti zajištění ochrany hodnot krajinného rázu v území a navrhnout jejich ochranu, zaměřit se především na venkovský charakter sídel i jejich krajiny a jeho zachování

Nevymezovat v území nové plochy s funkcí umožňující o Plochy polyfunkční určené pro výrobu a skladování k výstavbě zařízení drobné výroby

a služeb všeho druhu, sklady a veřejné provozy o Halové objekty pro výrobu a skladování

Případnou potřebu ploch drobné výroby a skladování směřovat do stávajících prostorů zemědělského areálu (Úlehle, Nemyšl, Dědice) a podmínit využití takové plochy:

o jako možné využití výstavba objektů drobného skladování a výroby odpovídajícího měřítka vycházejícího z okolní zástavby s respektováním obrazu sídla a nerušených výhledů na dominantu kostela, jeví se tak jako přípustné zařízení drobné výroby a služeb všeho druhu, sklady a veřejné provozy

o Podmínit výstavbu zachováním tradičního charakteru sídla – respektovat venkovský charakter, obraz sídla v krajině a charakter jeho krajinného rámce

o Podmínit výstavbu ochranou přírodního prostředí – ochrana vodotečí, jejich zachování, případně zlepšení jejich stavu (ozelenění, revitalizace apod.).

Regulativy je třeba stanovit tak, byla zajištěna ochrana krajinného rázu území v dostatečné podrobnosti formou parametrů, které je nutné respektovat při využití území, návrhu, realizaci a užívání staveb.


Strana 23




Využití

Ponechat v území stávající funkce

Podmínečné využití

Podmínečně povolit vhodné měřítkem, proporcemi a umístěním do stávajících areálů doplnění drobné výroby a skladování

Nepřípustné využití

Výstavba ve volné krajině bez návaznosti na zastavěný prostor Výstavba logistických center odlišného měřítka než je ve stávajícím prostoru obvyklé Plochy povolující výstavbu reklamních objektů k dálnici a do volné krajiny

Odůvodnění:

Území si i přes přítomnost dálnice D3 zachovává tradiční venkovský charakter krajiny drobného měřítka, které je do určité míry narušeno scelenými bloky orné a kulturních luk. Cílem by mělo být citlivé začlenění dálničního koridoru, který je veden přes dílčí horizont, do krajiny bez doplňujících dostaveb umisťovaných do území a to včetně okrajů dálnice (čerpací stanice, objekty dominující v území). Celý prostor v okolí D3 je pohledově exponovaný a nevhodné stavby se mohou snadno stát díky tomu neúměrně nápadné a rušivé.


Strana 24




6.2 Sudoměřice


6.2.1.1 Vymezení

Mapka 3 Vymezení prostoru i plochy Sudoměřice



Krajina asymetrického zářezu údolí Černého potoka sevřeného mezi lesy omezeného z jedné strany nenápadným avšak vyvýšeným hřbetem ze strany druhé plochými pozvolně se svažujícími zalesněnými svahy mezi Sudoměřicemi u Tábora a Moravčem. Prostor je charakteristický asymetrickou podobou údolí z jedné strany ohraničeného příkrou strání. Okraje údolí tvoří mozaika zemědělské krajiny v okolí sídel Moraveč a Borotín. Sudoměřice jsou zasazeny do rozšiřující se části v závěru údolí, charakteristický je zde rybník a specifické uspořádání původní historické zástavby v několika částech, mlýn. Moraveč představuje ves na okraji údolí. Závěr prostoru tvoří osada Rzavá jejíž malebný prostor významně znehodnocuje zemědělsko-výrobní areál a průmyslové prostory betonárky, či budova STN-ESOX.

Zařazení




Strana 25





Sudoměřice u Tábora, Moraveč u Chotovin, okrajově Borotín



Údolí Černého potoka, Černý potok s přítoky, asymetrický zářez, ojediněle skalky, pahorkatinný charakter území, lesní porosty vymezující údolí, břehové porosty a louky, vzrostlá zeleň doprovázející okraje sídel.


Zástavba sídel, zemědělská krajina v okrajích údolí utvářená mozaikou ploch s dominancí orné půdy, samoty s mlýny a zemědělskými usedlostmi, sídla venkovského charakteru, osada i samoty, uspořádání sídel v krajině podřízené přírodním podmínkám, rybníky.


Uspořádání a struktura sídel, dochované objekty tradičních objektů sídla, komunikace v historické stopě podřízené charakteru údolí

Estetická hodnota

Znaky historické charakteristiky, harmonický vztah sídel a krajiny v proporcích, uspořádání a měřítku odpovídajícímu prostoru údolí a jeho okrajům, charakter venkovské krajiny s tradičními obvyklými objekty, prvky i jevy, přírodní charakter území.

Přírodní hodnota Dochované přírodě blízké segmenty, zejména Černý potok s přítoky v doprovodu břehovými porosty, vzrostlá zeleň doprovázející sídla a liniové objekty v krajině.

Harmonické vztahy

Zasazení sídel do krajiny údolí a jeho okrajů a jejich uspořádání respektující přírodní podmínky, mozaika ploch navazující zemědělské krajiny, přírodní osa krajiny daná údolím, komunikace vedené v historické stopě, vzrostlá zeleň doprovázející okraje sídel.


Poměr měřítka stavebních objektů sídla k zastavěnému území a krajinnému rámci, proporce objektů na úrovni stavebního objektu, sídla i krajiny, uspořádání původní plužiny sídla, lidsky rozlišitelné proporce objektů sídel a jejich krajiny

Kulturní dominanty -

Specifická místa Okraje přírodního parku Jistebnická vrchovina


- Průmyslový areál u Rzavé bez začlenění do krajiny, okraje Sudoměřic v okolí nádraží

- Zanedbanost Rzavé, Moraveč - Scelení původních tratí do větších bloků orné, změna měřítka krajiny

v okrajích území - Dálnice D3 s doprovodnými prvky uplatňující se na horizontu - Technické úpravy vodních toků a nevhodná ovlivnění vodního režimu

krajiny s dopadem na její ekologické a hydrologické funkce - Nadzemní elektrické vedení 220 kV přecházející napříč území


Strana 26




Obr. 6.2 V prostoru Sudoměřic se dálnice projevuje jako výrazná bariéra uzavírající z mnoha míst horizont. V okolí Sudoměřic je její pohledové i pocitové uplatnění posíleno betonovou protihlukovou stěnou.

Obr. 6.3 V okolí Rzavé a Moravče je dálnice D3 vedena mělkém zářezu, v prostoru je patrná hlukem i většími vozy (vlevo je viditelná dominanta kostela sv. Petra a Pavla z návrší nad Chotovinami, je třeba zajistit ochranu nerušeného uplatnění této dominanty.



Situace

Těleso dálnice D3 prochází okrajem území po východním horizontu (rozvodnice), jež odděluje prostor údolí Sudoměřic od Nemyšlska.


Zásadní

zachování venkovského a přírodního charakteru krajiny údolí, jenž je dán především sevřeným prostorem údolí Černého potoka, prostory venkovských sídel, jež si zachovaly své tradiční měřítko (proporce sídla a krajiny, objektů sídla a zastavěného území) svůj tradiční charakter (převaha tradičních objektů sídla), okraje navazující venkovské krajiny utvářené mozaikou ploch zasazených do pahorkatinného reliéfu

Významné

- zachování prostupnosti krajiny, prostorového uspořádání, měřítka obvyklých objektů, převažující vliv místních jevů a objektů, zachování charakteru specifického uspořádání zástavby Sudoměřic a dále zástavby dochovaných sídel Rzavá, Moraveč a samot


Strana 27




- zachování nerušených průhledů na dominantu kostela sv. Petra a Pavla z Chotovin

Hodnoty - Údolí Černého potoka s břehovými porosty, nivou a lesy - Dochované prostory sídel s tradičními objekty zemědělských usedlostí

v původním prostorovém uspořádání


Koridor dálnice D3 citlivě začleněný do krajiny vhodnými prostředky, zelení.

Koridor dálnice D3 s minimalizovanými vlivy hluku, prostupný na vhodných místech, respektující významné migrační tahy s citlivě umístěnými a povrchově upravenými doprovodnými prvky bez doprovodné zástavby.


Výstavba halových objektů se ve vymezeném prostoru z pohledu ochrany krajinného rázu jeví jako nevhodná a problematická vzhledem ke kvalitě celého prostoru údolí a k jeho drobnému měřítku i významnému charakteru s přírodními a přírodě blízkými prvky. V území v současné jsou přítomny halové objekty v okraji území u Rzavé, kde je předpoklad určité dostavby. Přítomnost dálnice by neměla být důvodem otevření lokality k výstavbě logistických center pro krajinářské hodnoty údolí. Prověřit možnosti citlivé stabilizace stávajících objektů u Rzavé a jejich začlenění do krajiny. Zachovat odstup od dálnice a zamezit dalšímu rozšiřování tohoto druhu výstavby v území. V okrajích Sudoměřic zachovávat stávající měřítko i uspořádání respektující údolní osu. Z toho by měla vyplynout určitá snaha vhodného začlenění dálnice do krajiny. Citlivé jsou zde především tyto hodnoty krajinného rázu:

- Přírodní a krajinářsky cenný prostor údolí Černého potoka s lesy - Venkovský charakter sídel, jejich dochované původní uspořádání typických zemědělských

usedlostí - Zachovat vztah sídla a krajiny daný komunikacemi, uspořádáním jednotlivých navazujících

ploch s vazbou k údolí - Nevhodná dostavba prostorů u Sudoměřic a Rzavé halovými objekty a objekty drobné výroby - Zachování nerušeného prostoru údolí - Respektování lesů v prostoru (VKP ze zákona) - Respektování a zachování Černého potoka a jeho drobných přítoků - Zachovat poměrně kvalitní zástavbu venkovského sídla Moraveč


Rozvoj území

Možné vymezení odpovídajících funkčních ploch pro výstavbu halových objektů pro výrobu a skladování lze očekávat vzhledem k plánovanému rozvoji v okraji Rzavé. V současné době již zde výstavba s tímto záměrem existuje, avšak její další rozšiřování se jeví spíše jako nevhodné. Taková výstavba se zde může projevit jako nevhodná za předpokladu, že nebude respektovat podmínky k ochraně krajinného rázu. V takovém případě je třeba stanovit určitou regulaci, která je jednak zajištěna na úrovni územního plánu, jednak na úrovni výkonu státní správy dle zákona č. 114/92 Sb.

Území představuje především venkovskou krajinu v údolí Černého potoka, v závěru prostoru již


Strana 28




z určitého pohledu již narušenou. Z hlediska ochrany krajinného rázu je třeba zabezpečit následující:

- Chránit nerušené výhledy do údolí Černého potoka - Respektovat dochovaný charakteristický obraz sídla Rzavá, Moraveč - Respektovat drobné měřítko území a harmonické vztahy i měřítko - Respektovat průhledy k dominantě kostela sv. Petra a Pavla nad Chotovinami - Respektovat přírodní hodnoty v území (především vodoteče, lesy, mimolesní vzrostlou zeleň) - Respektovat nerušené prostory Černého potoka a to nejen pohledově i ve vztazích


Předmět regulace:



Vymezit pohledové osy na dominantu kostela sv. Petra a Pavla a jeho okolí z okolních prostorů v kruhu cca 6 km a stanovit jejich ochranu

Stabilizovat rozsah plochy u Rzavé ve vztahu k zachování hodnot krajinného rázu údolí Stanovit prostorové regulativy pro plochy u Rzavé

o Podmínit využití plochy: jako možné využití výstavba objektů drobného skladování a výroby odpovídajícího měřítka vycházejícího z okolní zástavby s respektováním obrazu sídla a nerušených výhledů na dominantu kostela, jeví se tak jako přípustné zařízení drobné výroby a služeb všeho druhu, sklady a veřejné provozy

o Podmínit výstavbu zachováním tradičního charakteru sídla Rzavá – respektovat venkovský charakter, obraz sídla v krajině a charakter jeho krajinného rámce


Prověřit možnosti rozsahu ploch pro výstavbu objektů zařízení drobné výroby a služeb všeho druhu, sklady a veřejné provozy z hlediska zachování nerušených prostorů údolí Černého potoka a zachování průhledů k dominantě kostela v Chotovinách a zachování obrazů sídel v krajině a dále respektování měřítka a harmonických vztahů v krajině včetně respektování charakteru venkovské krajiny

Vhodně doplnit a stabilizovat vymezené plochy u Rzavé (viz předmět regulace) sídelní zelení tak, aby vhodným způsobem byly zakryty halové objekty pro výrobu a skladování a pohledově se tak co nejméně uplatňovaly v obrazu sídla a v krajině

Regulativy je třeba stanovit tak, aby byla zajištěna ochrana krajinného rázu území v dostatečné podrobnosti formou parametrů, které je nutné respektovat při využití území, návrhu, realizaci a užívání staveb.

Využití území obecně

- Ponechat v území stávající funkce


- Podmínečně lze doplnit stávající vymezené prostory určené k výstavbě halových objektů ke skladování a drobné výrobě v prostoru na okraji Rzavé a u nádraží v Sudoměřicích za podmínek citlivého začlenění do krajiny (členěním fasád, sedlovými střechami, vhodnou orientací vycházející z přírodních podmínek a okolního prostředí), respektování stávajících kulturních dominant a charakteru okolní zástavby, respektování měřítka staveb podobného


Strana 29




charakteru v území


- Výstavba ve volné krajině bez návaznosti na zastavěný prostor - Výstavba logistických center odlišného měřítka než je ve stávajícím prostoru obvyklé - Plochy povolující výstavbu reklamních objektů k dálnici a do volné krajiny

Odůvodnění:

Výstavba halových objektů se ve vymezeném prostoru z pohledu ochrany krajinného rázu jeví na většině území jako nevhodná a problematická. V území v současné době nejsou přítomny objekty adekvátní charakteru logistických center, halových objektů určených k výrobě a skladování, vyjma drobných objektů navazujících na sídlo u Rzavá. Jejich výstavbou byl významným způsobem narušen tento malebný venkovský prostor již na hranici únosné míry. Dostavby a rozšiřování výstavby u Rzavé, ale i v celém území by mohly významným způsobem snížit hodnoty krajinného rázu dané zejména přírodní hodnotou Černého potoka, venkovskými charakterem sídel Rzavá a Moraveč a z toho vyplývajících harmonických vztahů a měřítka v krajině.


Strana 30




6.3 Chotoviny


6.3.1.1 Vymezení

Mapka 4 Vymezení prostoru i plochy Chotoviny



Pahorkatinný prostor na rozvodí Černého a Chotovinského potoka jemuž dominuje zástavba sídla Chotoviny situovaného pod návrší na rozvodnici. Jde o široce rozevřený a pohledově otevřený venkovský prostor údolí Chotovinského potoka, jenž je převážně ukloněný jihovýchodním směrem, západní části prostoru naopak přechází do údolí Černého potoka. Obě paralelně jdoucí údolí jsou odděleny krajinou na rozvodí s nevýraznými pahorky. Pro území je charakteristická zemědělská krajina, utvářená nepravidelnou mozaikou scelených bloků orné a luk, rozčleněných komunikacemi a vodními toky doprovázenými břehovými porosty a loukami. Původní plužina sídla byla v krajině potlačena scelením tradičních tratí, dochovala se jen základní osnova daná komunikacemi, potoky a sídlem. Charakteristické jsou drobné rybníky. Prostor graduje k návrší nad Chotovinami, kde je byl zbudován kostel s komponovaným prostorem křížové cesty, který dominuje celému místu. Převažují drobné vsi a osady, výjimkou nejsou samoty a na potocích mlýny. Sídla jsou zde zasazena do prostorů drobných údolí přítoků Chotovinského nebo Černého potoka, typické je i jejich uspořádání do vějíře s vazbou na Chotoviny. Zde se nachází zámek s komponovaným prostorem parku. Územím prochází dálnice D3, nadzemní elektrické vedení. Vyvýšené prostory v okolí Chotovin

Zařazení

Oblast: Území se nachází na rozhraní dvou oblastí Mladovožicko a Táborsko


Strana 31




Místo: Chotoviny – Miličín z Mladovožicka, Tábor venkov z Táborska


Chotoviny, Červené Záhoří, Jeníčkova Lhota, Vrážná, Broučkova Lhota, Košín



Nepravidelně ukloněný prostor pahorkatinného charakteru položený podél rozvodnice, vodní toky Černý a Chotovinský potok s jejich krátkými přítoky, potoky vytvářející osy krajiny, nepravidelně uspořádané přítoky obou potoků v charakteristickém hřebenovitém uspořádání k východu i k západu, lesy vytvářející a vymezující prostory sídel, zelené linie břehových porostů, stromořadí doprovázející a vzrostlá zeleň komunikace a sídla, zejména tradiční usedlosti a jejich okraje, kulturní a místy podmáčené a květnaté louky


zemědělská krajina charakteristická scelenými bloky orné uspořádanými v základní osnově původní plužiny, uspořádání sídel v krajině podřízené přírodním podmínkám k jednotlivým vodním tokům, významné objekty akcentující charakter místa jako je zámek v Chotovinách s parkem, mlýny na vodních tocích, dominanty kostelů v Chotovinách a komponovaný prostor křížové cesty, četné samoty a osady


Uspořádání a struktura sídel, dochované objekty tradičních objektů sídla, zámek v Chotovinách, kostely v dominující zástavbě Chotovin a území, komunikace v historické stopě, patrná osnova původního vymezení plužiny sídla, historické objekty mlýnů

Estetická hodnota

Znaky historické charakteristiky, stále patrný harmonický vztah sídel a krajiny v proporcích, uspořádání a měřítku, charakter venkovské krajiny s tradičními obvyklými objekty, prvky i jevy, výrazná dominanta kostela sv. Petra a Pavla na návrší v Chotovinách

Přírodní hodnota Dochované přírodě blízké segmenty, zejména vodní toky, doprovázené břehovými porosty, vzrostlá zeleň doprovázející sídla, i liniové objekty v krajině

Harmonické vztahy

Zasazení sídel do krajiny a jejich uspořádání respektující přírodní podmínky, mozaika ploch zemědělské krajiny doplněná pásy zeleně doprovázející vodní toky, komunikace vedené v historické stopě, vzrostlá zeleň doprovázející kulturní objekty.


Poměr měřítka stavebních objektů sídla k zastavěnému území a krajinnému rámci, proporce objektů na úrovni stavebního objektu, sídla i krajiny, uspořádání původní plužiny sídla, její vymezení a charakter čitelný místy dochovanými hranicemi, lidsky rozlišitelné proporce objektů sídel a jejich krajiny, komunikační koridor sledující základní osu údolí.

Kulturní dominanty kostel sv. Petra a Pavla dominující Chotovinám a jejich krajinnému rámci, zámek v Chotovinách, kostel Husův sbor

Specifická místa Zámecký areál v Chotovinách, areál kostela sv. Petra a Pavla s křížovou cestou


Strana 32





- Zemědělské, výrobní a skladovací areály v okraji Chotovin, Úlehle, Nemyšl, Sedlečko, volně v krajině u záhorského rybníka

- Častá přestavěnost tradičních objektů sídla a nevhodně situované dostavby okrajů sídel

- Scelení původních tratí do větších bloků orné, změna měřítka krajiny - Fotovoltaická elektrárna u rybníka Polní - Dálnice D3 s doprovodnými prvky uplatňující se na horizontu - Četné technické úpravy vodních toků a nevhodná ovlivnění vodního

režimu krajiny s dopadem na její ekologické a hydrologické funkce - Četná nadzemní elektrická vedení VVN

Obr. 6.4 V prostoru Chotovin je dálnice D3 vedena zářezem, ten je na některých místech doprovázen zelení, uplatnění dálnice je tak místy zmírněno.

Obr. 6.5 Okraj Chotovin je již v současné době z určitého hlediska "narušený" zástavbou odlišného měřítka. Průmyslová zóna je zde vymezena mezi prostorem nádraží a dálnicí. Je třeba nalézt určitý způsob jak takové stavby začlenit do krajiny, aby nerušily charar venkovské krajiny, ale také pohledy na významnou dominantu kostela sv. Petra a Pavla, jež je významnou ikonou obrazu sídla v krajině a právě z dálnice působí jako určitý pól poukazující na existenci tohoto sídla. Jední ze způsobů začlenění je dodržení maximálního měřítka stávajících objektů, členitostí fasády a doplnění sedlovými střechami jako je tomu u stávajících staveb na obrázku. Je třeba zabránit určité kumulaci hmot.



Situace


Strana 33




Těleso dálnice D3 prochází západním okrajem území, jež odděluje prostor Chotovin od údolí Černého potoka a příměstských míst Náchod, Čekanice.


Zásadní

zachování venkovského charakteru krajiny, ten je dán venkovskými sídly, jež si zachovaly své tradiční měřítko (proporce sídla a krajiny, objektů sídla a zastavěného území) svůj tradiční charakter (převaha tradičních objektů sídla), venkovskou krajinou utvářenou mozaikou ploch zasazených do pahorkatinného reliéfu sníženiny údolí Chotovinského potoka, zachování nerušeného horizontu s dominantou kostela sv. Petra a Pavla

Významné

zachování prostupnosti krajiny, respektování a zachování prostorového uspořádání, měřítka obvyklých objektů, respektování místních jevů a vztahů a zamezení výstavbě objektů uplatňujících se svými vztahy i významem nad rámec místa

Hodnoty

- Areál kostela sv. Petra a Pavla nad Chotovinami s navazujícím komponovaným prostorem křížové cesty, kostel působící jako charakteristická dominanta celého prostoru

- Areál chotovinského zámku se zámeckým parkem - Dochované prostory mlýna - Přírodní hodnota daná potokem


Koridor dálnice D3 citlivě začleněný do krajiny vhodnými prostředky, zelení lemující zářez u Chotovin.

Koridor dálnice D3 s minimalizovanými vlivy hluku, prostupný na vhodných místech, respektující významné migrační tahy mezi povodími s citlivě umístěnými a povrchově upravenými doprovodnými prvky bez doprovodné zástavby nevhodně se uplatňující v prostoru.


- Zajištěné nerušených výhledů na chotovinský kostel tvořící charakteristickou dominantu celého prostoru, včetně směrů přes dálnici D3 k Táboru: v ose na Rzavou, v ose na exit č. 70, v ose k Náchodu a Košínu

- Zachování charakteru venkovského prostoru Chotovin - Nerušený prostor zámeckého areálu bez další zástavby - Respektování lesa u dálnice D3 východně od Košína - Respektování a zachování drobných potoků, levostranných přítoků Košínského potoka


Rozvoj území

Lze očekávat vzhledem k plánovanému rozvoji Chotovin výstavbu navazující na stávající průmyslovou zónu u nádraží. Výstavba halových objektů se zde však může projevit jako nevhodná za předpokladu, že nebude respektovat podmínky k ochraně krajinného rázu. V takovém případě je třeba stanovit určitou regulaci, která je jednak zajištěna na úrovni územního plánu, jednak na úrovni výkonu státní


Strana 34




správy dle zákona č. 114/92 Sb.

Území Chotovin představuje především venkovské krajina, jíž dominuje zástavba Chotovin gradující k vrchu s charakteristickou dominantou kostela, která spolu se sídlem vytváří pro Chotoviny charakteristický obraz patrný z řady vyhlídkových míst v okolí cca 6 km. V určitém kontrastu k tomu se již dnes jeví zástavba uvedené průmyslové zóny mezi nádražím a dálnicí. Územní plán uvažuje o její dostavbě. Taková dostavba však může v necitlivých případech narušit stále patrnou harmonii sídla a krajiny a též charakteristický obraz sídla a tím i krajinný ráz daného místa. Aby k tomu nedošlo je třeba zajistit následující:

- Chránit nerušené výhledy na dominantu uvedeného kostela. - Respektovat dochovaný charakteristický obraz sídla - Respektovat drobné měřítko území a harmonické vztahy v území dané především přirozené

gradací zástavby sídla ke kostelu (dáno reliéfem návrší), dále zachováním prostorů bývalého panského sídla, měřítkem zástavby rodinných domků a v neposlední řadě mozaikou zemědělské krajiny.

- Respektovat přírodní hodnoty v území (především vodoteče, lesy, mimolesní vzrostlou zeleň) - Případné dostavba průmyslové zóny by neměla změnit venkovský charakter ploch

navazujících na zástavbu


Předmět regulace:



Vymezit pohledové osy na dominantu kostela sv. Petra a Pavla a jeho okolí z okolních prostorů v kruhu cca 6 km a stanovit jejich ochranu

Stabilizovat rozsah plochy pro výstavbu výrobních a skladovacích halových objektů a to tak, aby nebyl narušen typický obraz sídla ve výseči JZ – SZ

Stanovit prostorové regulativy o Podmínit využití plochy: jako možné využití výstavba objektů drobného skladování a

výroby odpovídajícího měřítka vycházejícího z okolní zástavby s respektováním obrazu sídla a nerušených výhledů na dominantu kostela, jeví se tak jako přípustné zařízení drobné výroby a služeb všeho druhu, sklady a veřejné provozy



Prověřit možnosti rozsahu plochy pro výstavbu objektů zařízení drobné výroby a služeb všeho druhu, sklady a veřejné provozy z hlediska zachování nerušených výhledů na dominantu kostela a zachování obrazu sídla v krajině a dále respektování měřítka a harmonických vztahů v krajině včetně respektování charakteru venkovské krajiny

Vhodně doplnit vymezené plochy (viz předmět regulace) sídelní zelení tak, aby vhodným způsobem byly zakryty halové objekty pro výrobu a skladování a pohledově se tak co nejméně uplatňovaly v obrazu sídla a v krajině



Strana 35




Využití

- Ponechat v území stávající funkce


- Podmínečně lze vymezit prostor určený k zastavění halovými objekty určenými ke skladování a výrobě v prostoru na okraji Chotovin u Nádraží za podmínek citlivého začlenění do krajiny (členěním fasád, sedlovými střechami, vhodnou orientací vycházející z přírodních podmínek a okolního prostředí), respektování stávajících kulturních dominant a charakteru okolní zástavby, respektování měřítka staveb podobného charakteru v území


- Výstavba ve volné krajině bez návaznosti na zastavěný prostor - Výstavba logistických center odlišného měřítka než je ve stávajícím prostoru obvyklé - Plochy povolující výstavbu reklamních objektů k dálnici a do volné krajiny

Odůvodnění:

Území si i přes přítomnost dálnice D3 a administrativně technické budovy Policie ČR si převážná část krajiny zachovává venkovský charakter, který je třeba respektovat a z pohledu zachování hodnot krajinného rázu zachovat. Cílem by mělo být citlivé začlenění dálničního koridoru do krajiny bez doplňujících dostaveb umisťovaných k Chotovinám nebo do tzv. volné krajiny v celém prostoru.


Strana 36




6.4 Košín


6.4.1.1 Vymezení

Mapka 5 Vymezení prostoru i plochy Košín



Prostor údolí Košínského potoka zahrnující krajinný úsek mezi Rzavou, Liderovicemi a Košínem. Údolí představuje poměrně širokou protáhlou sníženinu, jejíž osu tvoří Košínský potok, jehož koryto je místy technicky upraveno, místy si zachovalo typické meandry v široké nivě. Krajinu údolí tvoří zemědělské plochy nápadně uspořádané ve směru přítoků, stejně ta lesní porost u Košínova. Mozaika ploch je poměrně pravidelná, jednotlivé bloky orné tvoří úseky vymezené technicky upravenými vodními toky. Sídla jsou uspořádána ve směru osy údolí k potokům do širších částí údolí, přes určité dostavby si zachovala svůj tradiční historický charakter (zejména Liderovice). Pro krajinu jsou charakteristická venkovská sídla s rybníky a Košínský potok s přítoky obklopený břehovými porosty, přírodní charakter.

Zařazení




Strana 37





Košín, Liderovice



Sníženina, pahorkatinný charakter, mělké údolí Chotovinského potoka s přítoky v charakteristickém uspořádání, drobné lesy vytvářející prostory, břehové porosty, stromořadí doprovázející a vzrostlá zeleň komunikace a sídla, zejména tradiční usedlosti a jejich okraje, kulturní a místy podmáčené a květnaté louky


Zemědělská krajina charakteristická scelenými bloky uspořádanými podél osy údolí, struktura sídel venkovského charakteru podřízené přírodním podmínkám, četné rybníky uspořádané do soustav


Uspořádání a struktura sídel, dochované objekty tradičních objektů sídla, samoty mlýna a pily, rybníky

Estetická hodnota

Znaky historické charakteristiky, harmonický vztah sídel a krajiny v proporcích, uspořádání a měřítku, charakter venkovské krajiny s tradičními obvyklými objekty, četné rybníky doprovázené břehovými porosty akcentující přírodní hodnotu území

Přírodní hodnota Košínský potok s břehovými porosty, břehové porosty doprovázející rybníky, vzrostlá zeleň doprovázející sídla, i liniové objekty v krajině

Harmonické vztahy Zasazení sídel do krajiny a jejich uspořádání respektující přírodní podmínky, mozaika ploch uspořádaných podél vodních toků, pásy zeleně doprovázející vodní toky, četné rybníky v zeleni


Poměr měřítka stavebních objektů sídla k zastavěnému území a krajinnému rámci, proporce objektů na úrovni stavebního objektu, sídla i krajiny, uspořádání původní plužiny sídla, její vymezení a charakter čitelný místy dochovanými hranicemi, lidsky rozlišitelné proporce objektů sídel a jejich krajiny.


Specifická místa Košínská nádrž a Liderovické rybníky, soustava rybníků


- Zanedbanost některých míst v Košíně - Scelení původních polních tratí do větších bloků orné, změna měřítka

krajiny v okolí Liderovic - Dálnice D3 s doprovodnými prvky uplatňujícími na okraji údolí - Technické úpravy vodních toků a nevhodná ovlivnění vodního režimu

krajiny s dopadem na její ekologické a hydrologické funkce - Stožár mobilního operátora nad Vosovcem v okraji lesního porostu


Strana 38




Obr. 6.6 V krajině v okolí Košína je třeba zachovat stávající charakter krajiny. Košín si zachovává charakter venkovského sídla, krajina i přes značné zornění navazující na dálnici, je pohledově velmi citlivá.

Obr. 6.7 Prostory mezi původní komunikací č. 603 a dálnicí by měly být ponechány stávajícím funkcím. Vyvýšená místa nad údolím odtud poskytují pohledy na nedaleké Chotoviny s typickou dominantou kostela. Tyto průhledy je třeba ctít a zajistit tak nerušené pohledy na obraz sídla.



Situace

Těleso dálnice D3 prochází hranicí prostoru a lze říci, že odděluje prostor Chotovin a Košína.


Zásadní

zachování venkovského charakteru krajiny, ten je dán venkovskými sídly, jež si zachovaly své tradiční měřítko (proporce sídla a krajiny, objektů sídla a zastavěného území) svůj tradiční charakter (převaha tradičních objektů sídla), zachování nerušeného přírodního charakteru v území

Významné zachování prostupnosti krajiny údolí, prostorového uspořádání sídel i jejich struktury, respektování prostorů samot, zachování měřítka tradičních objektů, převažující vliv místních jevů a objektů

Hodnoty

- Výhledy na areál kostela sv. Petra a Pavla nad Chotovinami s navazujícím komponovaným prostorem křížové cesty, kostel působící jako charakteristická dominanta celého prostoru

- Soustava rybníků na Košínském potoce s břehovými porosty - Přírodní hodnota daná potokem, nivou a břehovými porosty


Strana 39




- Historické objekty v původním uspořádání Košína a Liderovic - Charakteristické prostory samot (Jalovčí – v současné době narušeno

zanedbaností a neuspořádaností, Na Kohoutově, Na Vintýřce a Stará pila)

- Historické objekty a prostor mlýna Lapáček


Koridor dálnice D3 citlivě začleněný do krajiny vhodnými prostředky, zelení lemující zářez u Chotovin.

Koridor dálnice D3 s minimalizovanými vlivy hluku, prostupný na vhodných místech, respektující významné migrační tahy mezi povodími s citlivě umístěnými a povrchově upravenými doprovodnými prvky bez doprovodné zástavby uplatňující se v prostoru.


- Zajištěné nerušených výhledů na chotovinský kostel tvořící charakteristickou dominantu celého prostoru, včetně směrů přes dálnici D3 k Táboru: v ose na Rzavou, v ose na exit č. 70, v ose k Náchodu a Košínu

- Zachování charakteru venkovského prostoru Chotovin - Nerušený prostor zámeckého areálu bez další zástavby - Respektování lesů - Respektování a zachování drobných potoků přítoků Košínského potoka

Výstavba halových objektů se ve vymezeném prostoru z pohledu ochrany krajinného rázu jeví jako nevhodná. V území v současné době v podstatě nejsou přítomny objekty adekvátní charakteru logistických center, halových objektů určených k výrobě a skladování. Jejich výstavba by mohla v neúnosné míře ovlivnit hodnoty krajinného rázu.

Jako nevhodně umístěná se jeví plocha situována k silnici spojující Chotoviny a Řevnov v blízkosti Mlýna Lapáček.


Rozvoj území

Lze očekávat vzhledem k plánovanému rozvoji u Rzavé určitou potřebu dostavby stávajících prostorů. Výstavba halových objektů se s v území z obecného hlediska jeví jako nevhodná, v okolí Rzavé se může projevit jako nevhodná za předpokladu, že nebude respektovat podmínky k ochraně krajinného rázu. Z tohoto důvodu je třeba stanovit určitou regulaci, která je jednak zajištěna na úrovni územního plánu, jednak na úrovni výkonu státní správy dle zákona č. 114/92 Sb.

Území představuje především venkovská krajina s rybníky v údolí Košínského potoka s těžištěm v prostoru sídla Košín. Území poskytuje výhledy na významnou dominantu kostela sv. Petra a Pavla v Chotovinách. V určitém kontrastu ke krajině údolí se dnes jeví prostory navazující na Rzavou. Územní plán zde uvažuje o určité dostavbě, avšak nepředpokládá výstavbu velkých logistických center. Taková dostavba však může v necitlivých případech narušit stále patrnou harmonii sídla a krajiny a též charakteristický obraz sídla, charakteristický obraz celého prostoru a tím i krajinný ráz daného místa. Vzhledem k charakteru území, kterému dominují soustavy rybníků a pás břehové zeleně doprovázející Košínský potok i rybníky, jeho přírodní charakter a okraje lesního porostu se výstavby logistických center jeví jako problematická. Údolí doprovází zemědělské plochy tvořené půdními bloky v okolí Liderovic a doprovázející dálnici. Výstavba takových center by mohla neúnosně snížit


Strana 40




hodnoty krajinného rázu v celém prostoru, kde jsou citlivé:

- nerušené výhledy na dominantu kostela v Chotovinách - dochovaný charakteristický obraz sídel Košín, Liderovice - drobné měřítko území a harmonické vztahy v území dané především charakterem zástavby a

sídel, velikostí a uspořádáním ploch, prostory s rybníky - přírodní hodnota v území tvořená meandrujícím Košínským potokem s břehovými porosty,

břehovými porosty a loukami doprovázejícími soustavy rybníků - kulturní a estetická hodnota daná soustavou rybníků na Košínském potoce, dochovanými

historickými objekty sídel v původním historickém uspořádání

Případné doplnění prostoru u Rzavé by nemělo narušit hodnoty krajinného rázu v okolí, mělo by respektovat venkovský charakter území a obvyklé měřítko.


Předmět regulace:



Vymezit pohledové osy na dominantu kostela sv. Petra a Pavla z prostoru a stanovit jejich ochranu

Stabilizovat rozsah ploch pro výstavbu drobných výrobních objektů a prověřit jejich citlivé začlenění do krajiny pomocí vhodné regulace u Rzavé, prověřit možnost začlenění ploch do krajiny vhodnou regulací

Pro plochy u Rzavé stanovit prostorové regulativy o Podmínit využití plochy a prověřit možný rozsah vzhledem k ochraně krajinného rázu

k zachování uvedených hodnot o Podmínit výstavbu zachováním tradičního charakteru sídla – respektovat venkovský

charakter, obraz sídla v krajině a charakter jeho krajinného rámce o Podmínit výstavbu ochranou přírodního prostředí – ochrana vodotečí, jejich

zachování, případně zlepšení jejich stavu (ozelenění, revitalizace apod.). Zachovat stávající využití zbývajících částí území


Využití

- Ponechat v území především stávající funkce


- Vymezování odpovídajících pouze formou citlivého doplnění prostoru u Rzavé za dodržení uvedených podmínek


- Vymezování ploch k výstavbě halových objektů logistických center - Vymezování ploch určených k umístění reklamy v okolí dálnice.


Strana 41




Odůvodnění:

Území si i přes přítomnost dálnice D3 zachovává venkovský charakter, který je třeba respektovat a z pohledu zachování hodnot krajinného rázu zachovat. Díky reliéfu je celý prostor pohledově citlivý a místy otevřený. Cílem by mělo být citlivé začlenění dálničního koridoru do krajiny bez doplňujících dostaveb, zachování kulturních a přírodních hodnot v celém území.

6.5 Náchod


6.5.1.1 Vymezení

Mapka 6 Vymezení prostoru i plochy Náchod



Příměstský prostor, jehož centrem je původně ves Náchod, který je v současné době místní částí města Tábor. Území se nachází na severním okraji Tábora, za mimoúrovňovou křižovatkou silnic č. 19 a č. 603. Území tvoří příměstská krajina na styku se zemědělskou krajinou. Ta je charakteristická velkými bloky orné půdy a typickými znaky intenzivního využívání. Území odvodňuje několik potoků, ty jsou převážně v technicky upraveném korytě, nejvýznamnější je Košínský potok, který spolu s Radimovským sytí vody nádrží Velkého i malého Jordánu. Krajina má charakter ploché pahorkatiny.


Strana 42




Území je značně ovlivněno okraji města Tábor, četnými komunikacemi, liniovými objekty nadzemního elektrického vedení s příhradovými stožáry, železniční koridor, okraje zástavby charakteristické

Zařazení

Oblast: Táborsko

Místo: Tábor venkov


Tábor, Čekanice u Tábora, Měšice u Tábora, Náchod u Tábora, Stoklasná Lhota



Východním směrem terasovitě se svažující prostor k zaříznutému údolí Košínského potoka, který na jeho východním okraji vytváří zářez zaplněný vodami Malého a dále Velkého Jordánu. Koridor potoka a obě nádrže doprovází vzrostlé břehové porosty a místy louky. Horní část toku je v přírodním korytě s typickými meandry na dně vyvinuté nivy. Přírodní charakter má i prostor Malého Jordánu a svažité břehy Velkého Jordánu. Zde je též drobná skalka.


zemědělská krajina charakteristická velkými scelenými bloky orné typickými prvky intenzifikace, okraje města s charakteristickými objekty liniových objektů komunikačních koridorů a energovodů, původně samostatné sídlo na okraji města postupně dostavěné městskou zástavbou individuálního bydlení, rekreační prostory u Malého a Velkého Jordánu, harfový most přes Jordán


tradiční objekty Náchoda v historickém jádru sídla Náchod (jsou však potlačeny novou zástavbou); Velký Jordán, nejstarší přehradní nádrží v Česku

Estetická hodnota Estetickou hodnotu vytváří údolí Košínského potoka s charakteristickými prostory, tj. přírodní meandrující část, malebné prostory obklopující vodní nádrže Velký a Malý Jordán.

Přírodní hodnota Dochované přírodě blízké segmenty přirozeného vodního toku Košínského potoka doprovázené břehovými porosty, břehové porosty vodních nádrží obou Jordánů

Harmonické vztahy Přírodní charakter údolí, přírodní osa údolí vytvářející souměrnost v krajině, jíž je podřízena původní komunikace vycházející z města, prostor zářezu údolí, kde je využití území podřízeno přírodnímu rámci


Soulad prvků v krajině je přítomen jen v některých segmentech, jednak v historickém jádru Náchoda, dále v okolí Jordánu

Kulturní dominanty harfový most přes Jordán

Specifická místa Košínský potok, údolí s vodním tokem v přírodním korytě s typickými meandry a zachovalým prostorem nivy; Malý a Velký Jordán vodní nádrže na Košinském


Strana 43




potoce.


- Scelené bloky orné do pravidelných tvarů měnící měřítko i charakter krajiny, omezující její ekologické funkce

- Technické úpravy vodních toků a nevhodná ovlivnění vodního režimu krajiny s dopadem na její ekologické a hydrologické funkce

- Dálnice D3 s doprovodnými prvky uplatňující se na severovýchodním okraji území

- Exploatace města do volné krajiny s charakteristickými technickými prvky, komunikacemi, energovody aj.

Obr. 6.8 Krajina v okolí Náchoda si zachovává svůj venkovský ráz navzdory exploataci městem Tábor. Vyvýšená místa poskytují řadu vyhlídek do okolí, například směrem k Chotovinám. Pro území se jeví vhodnější k zachování jeho charakteru.

Obr. 6.9 Jižní a jihovýchodní horizont tvoří okraje zastavěného území Tábora (Pražské předměstí). Charateristickou dominantou je na komunikaci č. 19 Harfový most a na pozadí sila. Okraje města nejsou překvapivě kontaktní, jak by se dalo očekávat. Zastavění halovými objekty vby tento vztah výrazně změnily.



Situace

Těleso dálnice D3 prochází severovýchodním okrajem území, s územím je koridor spojen komunikací č. 19. Vzhledem k tomu a přítomnosti města lze očekávat určitý tlak na výstavbu v prostoru mezi Pražským sídlištěm a Náchodem v polích.



Strana 44




Zásadní zachování přírodních segmentů v krajině (meandrující část Košínského potoka), zachování fragmentů kulturní krajiny v okolí Velkého i Malého Jordánu

Významné ochrana dílčích hodnot krajinného rázu, historické jádro sídla s tradičními objekty, ochrana nerušené dominanty harfového mostu přes Jordán

Hodnoty

- Soustava vodních nádrží na Košínském potoce, zejm. v.n. Jordán - Historická část vsi Náchod - Charakteristický, dnes upravený prostor mlýna - Přírodní charakter strání nad Jordánem, místy se skalními výchozy - Mendrující tok Košínského potoka s podmáčenými loukami a nivou - Uplatňující se dominanta kostela sv. Petra a Pavla nad Chotovinami - Harfový most, charakteristická dominanta okraje města Tábor



Zemědělská krajina s posílenými ekologickými funkcemi.

Sídlo začleněné do krajiny

Rekreační funkce údolí

Přírodní prostor meandrujícího toku s nivou, revitalizovaný přítok Radimovického potoka


Území je značně kontrastní, což je dáno okraji městské zástavby reprezentované objekty vícepodlažních domů Pražského sídliště, dále zástavbou Náchoda, jenž dnes tvoří obytnou čtvrť města na straně jedné, intenzivně obdělávanou zemědělskou krajinou na straně druhé a přírodními prostory v okolí zářezu Košínského potoka na straně třetí. Tyto tři charakteristické plochy tvoří charakter celého prostoru. Je třeba zajistit:

- Zachování nerušeného prostoru vodních nádrží na Košínském potoce, zejm. v.n. Jordán, přírodní charakter, kulturní kvalitu

- Chránit dochované objekty historické části Náchoda s návsí - Zachovat prostor mlýna - Respektovat a zachovat meandrující část Košínského potoka s podmáčenými loukami a nivou - Zachovat průhledy na město Tábor, začlenit jeho okraje do krajiny pomoci parků či jinak

uspořádané zeleně - Zachovávat nerušené výhledy na dominantu kostela sv. Petra a Pavla nad Chotovinami - Zachovat nerušený pohled na Harfový most


Rozvoj území

Vzhledem k tomu, že sjezd z dálnice D3 je poměrně vzdálený u Čekanic (exit 76) je výstavba logistických center a halových objektů v místě do jisté míry utlumena. Avšak vzhledem k plochám


Strana 45




velkých bloků polí a přítomnosti komunikace I. třídy, lze očekávat určitý zájem o takovou výstavbu. Taková výstavba by se uplatnila v obrazu města v krajině a vzhledem k tomu, že zde prozatím nebyla povolována, došlo by k významnému ovlivnění krajinného rázu místa.

Výstavba halových objektů se ve vymezeném prostoru z pohledu ochrany krajinného rázu jeví jako problematická především pro zachování kulturní hodnoty v území dané průhledy na město, nerušenou zemědělskou krajinou, která by si zde zasloužila revitalizaci, zachování nerušeného uplatnění kostela nad Chotovinami a stejně tak Harfového mostu. Citlivé jsou především tyto hodnoty krajinného rázu:

- Nerušené výhledy na stále patrné dominanty historického centra města (i když přes obytné čtvrti Pražského sídliště)

- Nerušené výhledy na chotovinský kostel tvořící charakteristickou dominantu celého prostoru, včetně směrů přes dálnici D3 k Táboru: v ose na Rzavou, v ose na exit č. 70, v ose k Náchodu a Košínu

- Zachování charakteru venkovského prostoru v okolí Náchoda - Respektování a zachování přírodních a přírodě blízkých partií Košínského potoka - Respektování charakteru prostorů s vodními nádržemi - Zajištění ochrany přírodě blízkých segmentů v území jako stabilizujících prvků


Předmět regulace:



Vymezit pohledové osy na dominantu kostela sv. Petra a Pavla z prostoru v okolí Náchoda a stanovit jejich kvalitu a regulací ochranu

Zamezit výstavbě velkých logistických center a halových objektů a logistických center vzhledem k obytné a zemědělské funkci krajiny, zachovat určitou rezervu vyplývající z potenciálu obytné, zemědělské a přírodní funkce krajiny

Prověřit koncepční rozvoj území s ohledem především na zachování krajinných funkcí, stabilizace okrajů města a jejich začlenění do krajiny, so hledem na zachování uvedených hodnot krajinného rázu

Prověřit potenciál území z pohledu možného tlaku na vymezení uvedených funkčních ploch ve vztahu ochraně uvedených hodnot krajinného rázu a stanovit dostatečnou regulaci


Využití

- Ponechat v území stávající funkce, případně tyto funkce rozvíjet


- Do jisté míry, lze povolit objekty drobné výroby a skladování navazující na sídlo, citlivě začlenit do krajiny



Strana 46




- Výstavba ve volné krajině bez návaznosti na zastavěný prostor - Výstavba logistických center odlišného měřítka než je ve stávajícím prostoru obvyklé - Plochy povolující výstavbu reklamních objektů do volné krajiny - Změna využití, která by mohla narušit stávající hodnoty krajinného rázu, zejména přírodní

(prostory Košínského potoka), estetickou, výhledy na město a dominantu kostela nad Chotovinami

Odůvodnění:

Přírodní segmenty jsou v zemědělské krajině u Tábora velmi cenné znaky přírodní hodnoty a je nutné je bezpodmínečně zachovat především pro jejich ekologické funkce, přirozenou akumulaci vody a nakládání s ní, estetickou kvalitu přírodního území.

Kulturní krajina i přes potlačení estetické hodnoty a harmonických vztahů i měřítka by vzhledem k charakteru zástavby měla zůstat zachována ve stávající podobě a to vzhledem k významnému potenciálu vytvoření harmonické kulturní krajiny navazující na městský prostor. Území je přítomností dálnice D3 narušeno jen málo a tak by to mělo zůstat. Logistická centra ani halové objekty odlišného měřítka se jeví v celém prostoru jako nevhodné. Významné jsou též průhledy k Chotovinám s dominantou kostela a k historickému jádru města Tábor.


Strana 47




6.6 Čekanice


6.6.1.1 Vymezení

Mapka 7 Vymezení prostoru i plochy Čekanice



Krajinný prostor na okraji města Tábor s těžištěm v sídle Čekanice, který již v současné době ztrácí svou původní charakteristiku zemědělské krajiny díky exploataci průmyslových okrajů města do krajiny ve svém okolí. Krajina je utvářena okrajem Sezimoústecké pahorkatiny a charakterizují ji především bloky orné půdy v okolí Čekanic, které jsou dnes rozděleny do dvou hlavních segmentů zastavěnými prostory jednak obce samotné a jednak průmyslovými zónami navazujícími na zástavbu města i Čekanic.

Nezastavěné prostory tvoří velké scelené bloky orné, které zcela potlačují původní charakter tradiční plužiny, avšak naznačují charakter krajiny před jejím zastavováním, těžištěm území je zastavěný prostor Čekanic, jižní hranici tvoří okraje zástavby města Tábor. Zástavba Čekanic má dnes převážně městský charakter a navazují na ni průmyslové zóny, území je sevřeno mezi velké komunikace, jednak dálnici D3, dále komunikaci č. 19 a Pelhřimovskou.

Zařazení

Oblast: Táborsko


Strana 48




Místo: Táborská aglomerace


Čekanice u Tábora, Tábor



Přírodní charakteristiku tvoří především vzrostlá zeleň doprovázející okraje Čekanic a liniové objekty v krajině, dvě místa s rybníky a převážně technicky upravenými toky doprovázenými úzkým lemem břehových porostů, v severní části území vymezuje lesní porost na rozhraní tří prostorů


velké scelené bloky orné, které zcela potlačují původní charakter tradiční plužiny, avšak naznačují charakter krajiny před jejím zastavováním, zastavěný prostor Čekanic, zástavba města Tábor, městský charakter zástavby, průmyslové zóny s halovými objekty, velké komunikace vytvářející bariéry, fotovoltaické elektrárny, železniční koridor, energovody


Historické jádro Čekanic s dochovanými objekty tradičních usedlostí

Estetická hodnota Je značně potlačena a místně ji lze vnímat u Zavadilky, nad Jordánem

Přírodní hodnota Lesní porost u dálnice, vzrostlá zeleň doprovázející zástavby, přírodě blízké segmenty v krajině s drobnými rybníky

Harmonické vztahy Jsou v současné krajině značně potlačeny a je nutné je urbanizací budovat.


Určité měřítko lze v prostoru chápat ve dvou úrovních: první měřítko dané tradiční zástavbou, to je však značně potlačeno, měřítko nové dané však novodobou zástavbou v okrajích města a v průmyslových zónách.


Specifická místa -


- Zemědělská areál v okraji Čekanic (vliv na měřítko, charakter, umístění)

- Průmyslové areály s halovými objekty v krajině - Fotovoltaické elektrárny v polích - Scelení původních tratí do větších bloků orné, změna měřítka krajiny - Energovody, zejm. nadzemní elektrické vedení - Dálnice D3 a dopravní koridory silnic vyšší třídy s doprovodnými prvky

uplatňující se v krajině - Technické úpravy vodních toků a nevhodná ovlivnění vodního režimu

krajiny s dopadem na její ekologické a hydrologické funkce


Strana 49




Obr. 6.10 Krajina v okolí Čekanic je značně přeměněná právě výstavbou halových objektů průmyslových zón na okraji Tábora. některá místa jsou však v pohledově exponovaných partiích, zejména ta, která navazují na dálnici D3. Územní plán v těchto prostorech s výstavbou halových objektů počítá. Je třeba však zmírnit jejich pohledové uplatnění v krajině, zejména z okolních vyvýšených prostorů, aby nevytvářely základní obraz města. Zmírnění lze dosáhnout, dostatečným ozeleněním, členěním hmot sedlovými střechami a fasádami a zejména pak umístěním staveb a jejich orientací, která bere v úvahu nejen okolní zástavbu, ale také přírodní podmínky.

Obr. 6.11 Některé pohledy je třeba v prostoru Čekanic chránit. Jeden z nich se naskýtá z vyvýšených míst v okolí Blanické ulice, odkud je patrné historické jádro města s typickou dominantou kostelní věže. Tento prostor by měl být respektován.

Obr. 6.12 Podobně by měly být respektovány fragmenty venkovské krajiny v okolí komunikace č. 347 spojující Čekanice se Stoklasnou Lhotou.



Situace


Strana 50




Těleso dálnice D3 prochází severovýchodním okrajem území, s územím je koridor spojen komunikací č. 19. Vzhledem k tomu a přítomnosti města lze očekávat určitý tlak na výstavbu v prostoru mezi Čekanicemi a Táborem a mezi komunikacemi č. 19 a č. 137 (Na Lopatkách, U Staré silnice).


Zásadní zachování zbývajících přírodních segmentů v krajině, respektování lesního porostu v severní části

Významné ochrana dílčích hodnot krajinného rázu drobných míst, zamezení rezignace na uplatňování ochrany hodnot v území

Hodnoty

- Historické jádro Čekanic s dochovanými objekty tradičních usedlostí - Kulturní prostor u Zavadilky, nad Jordánem - Lesní porosty u dálnice navazující na údolí Košínského potoka, vzrostlá

zeleň doprovázející zástavby, přírodě blízké segmenty v krajině s drobnými rybníky

- Vyhlídka na město ze strání nad Jordánem - Pohledově exponovaný prostor V Lopatkách s výhledy do údolí

Chotovinského potoka - Pohledy na Harfový most přes Jordán - Průhled na dominantu chotovinského kostela v ose silnice I. tř. č. 19 u

Čekanic


Koridor dálnice D3 doplněný zelení, kde je to možné.

Průmyslové zóny respektující původní charakter území a okraje městské zástavby s obytnou funkcí, v čitelném uspořádání a citlivě začleněné do krajiny pomocí vhodných úprav fasád a zeleně

Zemědělská krajina s posílenými ekologickými funkcemi nad Jordánem, údolím Košínského potoka a V Lopatkách vhodně členěné remízky se vzrostlou zelení


- Zajištění nerušených výhledů na harfový most přes Jordán a do prostoru Jordánu a Košínského potoka

- Zachování charakteru venkovského prostoru Čekanic na okraji města s prostory výchozími do krajiny, respektování zástavby s obytnou funkcí, respektování samoty U Gráfů, respektování napojení k městu v ose Průběžné a Soví ulice

- Respektování lesních porostů nad údolím Košínského potoka, prostoru údolí Košínského potoka

- Respektování a zachování drobných rybníčků v území s ochrannými prostory začlenění do krajiny

Výstavba halových objektů se ve vymezeném prostoru z pohledu ochrany krajinného rázu jeví jako problematická především v západní části k Jordánu a údolí Košínského potoka a dále v prostoru V Lopatkách a U Staré silnice východně od dálnice D3. V území v současné době již jsou přítomny halové objekty u Čekanic určené k výrobě a skladování v prostorech U Staré silnice a U Doubku západně navazující na koridor dálnice D3. Tyto objekty jsou umístěny k železniční trati a silnici do Jeníčkovy Lhoty do mělké sníženiny. Tento prostor je možné vhodným způsobem doplnit, avšak je nutné respektovat pohledovou expozici místa. Území je kontrastní, což je dáno jednak okraji zástavby


Strana 51




města navazujícího sídliště, dále nesourodou zástavbou Čekanic, jež jsou dnes obytnou čtvrtí obklopenou průmyslovými a skladovými objekty a intenzivně obdělávanou zemědělskou krajinou protkanou dopravními koridory.


Rozvoj území

Vzhledem k expozici místa k dálnici D3, existujícím objektům průmyslové zóny u Čekanic, lze očekávat záměry k výstavbě logistických center s halovými objekty. Svědčí o tom záměry poslední změny platného ÚP Tábora. Určité doplnění je v území možné. Měly by však být respektovány hodnoty krajinného rázu a zejména určitá pohledová exponovanost prostoru v okraji města.

Území v okolí Čekanic Chotovin představuje příměstský prostor, který je již z hlediska původních hodnot krajiny značně přeměněn. Zástavba Čekanic má spíše příměstský až městský charakter, což navazující průmyslová spíše umocňuje. Z hlediska rozvoje území je však rozvoj v podstatě logický, je zde třeba hledat určitou formu ochrany zbývající kvality území z hlediska jeho krajinného rázu:

- chránit nerušené výhledy v uvedené ose na dominantu chotovinského kostela - respektovat prostory navazující na údolí Košínského potoka s vodní nádrží Jordán a lesními

porosty v okrajích a zachovávat určitý odstup - respektovat prostory východně pod dálnicí a zachovat jejich stávající venkovský charakter

zemědělské krajiny - respektovat pohledovou exponovanost místa V Lopatkách - doplnění stávající průmyslové zóny navazující na Čekanice provést s ohledem na začlenění do

krajiny a stávající měřítko zóny, s ohledem na to, že jde o území okraje města a tedy jeho vnímaného obrazu v krajině


Předmět regulace:



Vymezit pohledovou osu průhledu na dominantu kostela sv. Petra a Pavla a jeho okolí z okolních prostorů v kruhu cca 6 km a stanovit jejich ochranu

Vymezit a respektovat vyhlídky na město z prostorů nad Jordánem pod železniční tratí Stabilizovat rozsah plochy pro výstavbu výrobních a skladovacích halových objektů u Čekanic

a zajistit jejich začlenění do krajiny vhodnou regulací stanovit pro možné doplnění průmyslové zóny prostorové regulativy

o podmínit využití plochy: jako možné využití výstavba objektů drobného skladování a výroby odpovídajícího měřítka vycházejícího ze stávajících objektů, respektovat orientaci v ose železniční tratě

o Podmínit výstavbu ochranou kulturního prostředí – ochrana zemědělské krajiny v okrajích města, zachování a doplnění zeleně, možné revitalizace a doplnění prvků ÚSES apod.

Prověřit možnosti rozsahu plochy pro výstavbu objektů zařízení drobné výroby a služeb všeho druhu, sklady a veřejné provozy z hlediska zachování dochovaných hodnot krajinného rázu v území


Strana 52




Doplnit sídelní zeleň tak, aby byly vhodným způsobem zakryty jednotlivé objekty a zástavba se tak pohledově co nejméně uplatňovala v obrazu sídla

Respektovat volný prostor mezi Čekanicemi a Průmyslovou čtvrtí u Vožické ulice, zachovat prostory Zavadilky jako potenciální místo k vycházkám či dostavbě obytných čtvrtí

Prověřit a navrhnout ochranu okrajů města s průhledy na historické centrum z Vožické, od Jordánu, případně dalších prostorů

Prověřit ochranu území V Lopatkách mezi Vožickou a sil. I. třídy č. 19 z hlediska pohledové expozice, chránit pohledy k Táboru z protějších svahů údolí Chotovinského potoka


Využití

- Upřednostnit ponechání stávající funkce v území s důrazem na stabilizaci jednotlivých funkcí a jejich provázání s důrazem na ochranu pohledově exponovaných míst nad Jordánem a V Lopatkách,

- Zachovat prostory zemědělské krajiny v okolí Zavadilky, V Lopatkách, U Doubku


- Možná dostavba vymezených ploch v prolukách a návaznosti na existující průmyslové zóny objekty odpovídajícího měřítka, proporcí, které je dáno stávající zástavbou stejného typu



Odůvodnění:

Hodnoty krajinného rázu jsou v území v okolí Čekanic značně narušené, avšak rezignací na tento stav může dojít ke zhoršení harmonických vztahů přesahujících rámec tohoto místa. V prostoru je možná dostavba skladovacích hal i průmyslových objektů, avšak za předpokladu, že dodrží měřítko současné zástavby odpovídajícího typu a nezanesou do okrajů města novodobé několika hektarové logistické provozy vztahy navázané na existenci dálnice D3, jež nemají s místem společného více než zábor půdy. Realizace takových záměrů může nejen zhoršit harmonické vztahy v krajině, které jsou dány vztahy místa ke krajině, jíž je místo utvářeno a to přírodními podmínkami, historií a kulturní kvalitou. Území je navíc pohledově značně exponované vůči navazujícím prostorů směrem k východu. Tento fakt by měla zástavba respektovat, neboť spoluvytváří obraz města v krajině.


Strana 53




6.7 Záluží – Smyslov


6.7.1.1 Vymezení

Mapka 8 Vymezení prostoru i plochy Záluží - Smyslov



Prostor dochované venkovské krajiny navazující na příměstské prostory v okolí města Tábor. Prostor odděluje od města koridor dálnice D3, který prochází skrz prostor a rozděluje jej na dvě části: příměstskou a venkovskou. Území je charakteristické především svou venkovskou zemědělskou krajinou v okraji lesa s typickými rybníky různé velikosti. Krajinu utváří pahorkatinný reliéf ukloněný směrem do široce rozevřeného a poměrně mělkého údolí Stříbrného potoka, jež je souběžné se sousedním údolím Chotovinského potoka. Obě údolí jsou oddělena lesními porosty s četnými rybníky. Právě soustavy rybníků zde tvoří významný prvek v krajině, zejména v okolí Smyslova. Sídla si zde zachovala svůj venkovský ráz a i přes četné dostavby je stále patrné jejich historické prostorové uspořádání. Místy jsou patrná humna v okrajích. Tábor do prostoru vstupuje okraji průmyslových zón a obytnými prostory Měšic.

Zařazení

Oblast: Táborsko



Strana 54





Tábor, Čekanice u Tábora, Měšice u Tábora



Lesní prostory s členitými okraji vymezují prostor východním směrem a tvoří dílčí horizont, potoky s rybníky doprovází břehové porosty a podmáčené louky, které vytváří zelené linie v krajině, vzrostlá zeleň doprovázející okraje venkovských sídel, v území je patrná absence stromořadí a luk.


Charakter krajiny zásadně ovlivňují plochy zemědělské půdy uspořádané do scelených poměrně velkých, místy až pravidelných bloků, dále okraje průmyslových zón v západní části prostoru, koridor dálnice D3 procházející územím jako významný objekt uplatňující se v krajině pohledově a vztahy a zároveň vytvářející pohledovou i funkční bariéru, řada nadzemních elektrických vedení zaústěných do transformovny na Šibenném vrchu v okraji města, zástavba venkovských sídel s tradičními objekty usedlostí a chalup, významným doplňujícím prvkem jsou soustavy rybníků.


Ve značné části území je potlačena a je zde patrná především díky zastavěným prostorům vsí Smyslov a Záluží.

Estetická hodnota

Estetickou hodnotu vytváří prostory sídel obklopené zahradami a humny, soustavy rybníků, členité okraje lesních porostů a určitý základní charakter daný zemědělskou krajinou zjemňující dopad průmyslových okrajů sídla, dále vzrostlou zelení v krajině tam, kde je přítomna.

Přírodní hodnota Dochované přírodě blízké segmenty v okolí vodních toků a rybníků, okraje lesních porostů a lesíky, pomístně kulturní louky, vzrostlá zeleň doprovázející tradiční objekty sídla a okraje sídel.

Harmonické vztahy

Základní harmonický vztah je dán venkovským charakterem sídel a převažujícím venkovským charakterem krajiny, dále uspořádáním tradiční vesnické zástavby respektující reliéf údolí i orientaci jeho osy. Okraje města a dálnice D3 harmonické vztahy významným způsobem potlačuje.


Soulad lze nalézt v dochovaných segmentech venkovské krajiny především východně od dálnice k lesu směrem do údolí,

Kulturní dominanty Převažují dominanty s negativními dopady, dálnice D3, průmyslové objekty v okraji města.





- Dálnice D3 s doprovodnými prvky uplatňující se na severovýchodním okraji území


Strana 55




- Exploatace města do volné krajiny s charakteristickými technickými prvky, komunikacemi, energovody aj.

Obr. 6.13 Do prostoru Záluží vchází město okrajem poměrně rozsáhlé průmyslové zóny, jež zakrývá jeho charakteristický obraz Tábora s dominantami (vpravo městská věž). Z některých průhledů je charakteristický obraz města stále patrný a takové průhledy je třeba respektovat.

Obr. 6.14 I přes přítomnost města a dálnice si prostor Záluží, Smyslova a Hlinic zachovává charakter zemědělské venkovské krajiny. Tento charakter je nutné respektovat a zachovávat.



Situace

Těleso dálnice D3 prochází skrz celý prostor a vytváří novou významnou osu v krajině, která respektuje základní osovou orientaci širšího prostoru danou Chotovinským potokem, je bez vztahu k místu, kterým prochází. I zde lze očekávat do jisté míry tlak související s přítomností dálnice na výstavbu logistických center, halových objektů ke skladování apod. Nejbližší nájezdy jsou u nedalekých Čekanic a u Měšic.


Zásadní zachování a respektování venkovského charakteru krajiny daného zemědělskými plochami a charakterem sídel, zachování přírodních segmentů v krajině, respektování lesních porostů v okrajích prostoru

Významné ochrana dílčích hodnot krajinného rázu drobných míst, především sídel, soustav rybníků, koutů v okrajích lesa a ojedinělých míst uvnitř krajiny, jako


Strana 56




např. drobný rybníček uprostřed orné

Hodnoty

- lesní prostory s členitými okraji vymezují prostor východním směrem a tvořící dílčí horizont,

- potoky s rybníky doprovází břehové porosty a podmáčené louky, které vytváří zelené linie v krajině, vzrostlá zeleň doprovázející okraje venkovských sídel, v území je patrná absence stromořadí a luk

- dochovaná venkovská sídla v historickém tradičním prostorovém uspořádání stavebních objektů místy se zachovanými prostory humen

- dochované přírodě blízké segmenty v okolí vodních toků a rybníků, okraje lesních porostů a lesíky

- harmonický vztah venkovských sídel s krajinou s rybníky - venkovský charakter území - základní uspořádání ploch jednotlivých bloků v základní osnově

tradiční plužiny



Do krajiny začleněné objekty v okrajích průmyslové zóny města Tábor respektující charakter krajiny,

Do krajiny citlivě zasazené okraje obytných zón města a jejich provázání s krajinou v čitelném kompozičním uspořádání s využitím prostorů zámeckého areálu v Měšicích.


Revitalizované vodní toky s rybníky.

Vzrostlá zeleň v krajině a stromořadí doprovázející kulturní prvky a komunikace.


- zachování venkovské krajiny - zachování venkovského charakteru sídel - zachování nerušených prostorů s rybníky v celém údolí - respektování harmonického vztahu sídla a krajiny - respektování měřítka zástavby - respektování stávajícího zemědělského využití krajiny


Rozvoj území

Výstavba halových objektů se ve vymezeném prostoru z pohledu ochrany krajinného rázu jeví jako nevhodná a z pohledu zachování hodnot krajinného rázu významně problematická. Je třeba začlenit do krajiny kontrastní okraje tvořené průmyslovou zónou města Tábor položené k Vožické ulici, které svými objekty odlišného měřítka spoluvytváří obraz města v krajině. Okraje města jsou v okolí Vožické položeny do pohledově exponovaných míst, které jsou patrny z protějších svahů navazujícího údolí Chotovinského potoka. V převážné části krajiny v současné době (vyjma prostoru Šibenného vrchu) nejsou přítomny plochy logistických center, halových objektů určených k výrobě a skladování. Necitlivé rozšiřování jejich výstavby by mohlo v neúnosné míře ovlivnit hodnoty krajinného rázu v


Strana 57




území. Citlivé jsou především tyto hodnoty krajinného rázu:

- Zachovat charakter venkovské zemědělské krajiny mezi Měšicemi, Smyslovem a Hnilicemi - Respektovat dochovaný obraz venkovských sídel - Respektovat drobné měřítko území a harmonické vztahy v území dané vztahy sídel a jejich

krajiny v prostorech Záluží a Smyslova. - Respektovat přírodní hodnoty v území, zejména potoky s rybníky - Případné dostavba stávajících prostorů průmyslových zón by neměla změnit venkovský

charakter ploch navazujících na zástavbu - Respektovat převažující měřítko krajiny v území


Předmět regulace:



Prověřit pohledové vztahy území v okolí stávajících průmyslových zón a stanovit výškové a prostorové limity zástavby s ohledem na obraz sídla, začlenění do krajiny a zachování venkovského charakteru prostorů v okolí dálnice D3

Stabilizovat rozsah plochy pro výstavbu výrobních a skladovacích halových objektů a to tak, aby nebyl více narušen typický obraz okolní krajiny

Respektovat prostory k Zavadilce, Velký kus, Měšice zámek, celé území východně od dálnice D3

Stanovit prostorové regulativy o Podmínit využití plochy: jako možné využití výstavba objektů skladování a výroby

odpovídajícího měřítka vycházejícího z okolní zástavby s respektováním průhledů na obraz historické části Tábora s dominantami věží, vzdálených výhledů k městu

o Podmínit výstavbu zachováním venkovského charakteru navazujícího krajinného prostoru (zejména na straně Záluží a Smyslova) – respektovat venkovský charakter, obraz sídla v krajině a charakter jeho krajinného rámce


Prověřit možnosti rozsahu vymezování předmětných ploch z hlediska zachování nerušených výhledů, respektování měřítka a harmonických vztahů v krajině včetně respektování charakteru venkovské krajiny



Využití

- Ve východní části ponechat stávající využití krajiny v duchu venkovského charakteru s důrazem na zachování charakteru sídel a prostorů s rybníky, ponechat funkci zemědělské krajiny

- V západní části upřednostnit ponechání stávající funkce v území bezprostředně navazujících na prostor dálnice D3, v návaznosti na průmyslové okraje města s možností


Strana 58




dostavby důrazem na citlivé začleněné do krajiny


- Možná dostavba okrajů průmyslové zóny do vymezených ploch v prolukách a návaznosti na existující průmyslové zóny objekty odpovídajícího měřítka, proporcí, které je dáno stávající zástavbou stejného typu s důrazem na zachování měřítka, podlažnosti, respektování vztahů v krajině a citlivé začlenění okrajů zástavby do krajiny.



Odůvodnění:

Hodnoty krajinného rázu jsou v území v okolí města Tábor a Měšic značně narušené, avšak rezignací na tento stav může dojít ke zhoršení harmonických vztahů přesahujících rámec tohoto místa. V prostoru je možná dostavba skladovacích hal i průmyslových objektů, avšak za předpokladu, že dodrží měřítko současné zástavby odpovídajícího typu a nezanesou do okrajů města novodobé několika hektarové logistické provozy vztahy navázané na existenci dálnice D3, jež nemají s místem společného více než zábor půdy. Realizace takových záměrů může nejen zhoršit harmonické vztahy v krajině, které jsou dány vztahy daného místa ke krajině, jíž je místo utvářeno, zejména přírodními podmínkami, historií a kulturní kvalitou. Z pohledu krajinného rázu je v území potřebné vytvořit určité „nárazníkové“ pásmo oddělující město, jeho okraje od dálnice, kde bude zachován charakter venkovského prostoru.


Strana 59




6.8 Turovec – Zárybničná Lhota


6.8.1.1 Vymezení

Mapka 9 Vymezení prostoru i plochy Turovec – Zárybničná Lhota



Poměrně charakteristický zalesněný prostor s enklávami sídel a četnými rybníky v okraji lesa a mezi lesy doprovázenými podmáčenými a kulturními loukami. Charakteristické členění krajiny odlesněnými enklávami s venkovskými sídly.

Zařazení

Oblast: Táborsko

Místo: Bradačka - Turovecký les


Turovec, Planá nad Lužnicí, Sezimovo Ústí, Zárybničná Lhota, Měšice u Tábora


Strana 60






rozsáhlý lesní komplex s převahou smrku a borovice a s menší příměsí dubu a vtroušenou olší na podmáčených stanovištích, členité okraje lesa, břehové porosty doprovázející rybníky potoky s břehovými porosty a loukami, kulturní louky, vzrostlá zeleň doprovázející okraje sídla, Chotovinský potok s přítoky vytvářející osu území


soustavy rybníků, zemědělská krajina v odlesněných enklávách utvářená mozaikou scelených bloků menšího měřítka, venkovská sídla s převahou charakteristické zástavby tradičních objektů zemědělských usedlostí a chalup v původním historickém uspořádání


tradiční objekty zemědělských usedlostí uspořádané v původním prostorovém uspořádání sídla, starobylá venkovská sídla zasazené do krajiny údolí, soustavy rybníků, zřícenina hradu Kozí Hrádek a jeho okolí upozorňující na historické vztahy v území

Estetická hodnota Estetickou hodnotu vytváří údolí Chotovinského potoka později Kozského potoka s charakteristickými prostory, údolní nivou, tj. přírodní meandrující část, malebné prostory obklopující rybníky, malebné prostory vsí

Přírodní hodnota Lesní porosty a přírodní partie v okolí přirozených vodních toků a přírodní osa Kozského potoka s břehovými porosty, břehové porosty rybníků, vzrostlá zeleň doprovázející sídla

Harmonické vztahy

Vztah sídel a k jejich krajinnému rámci s objekty a prvky umožňujícími spojení sídel a jejich krajiny, lesní porosty s rybníky a sídly spoluvytvářející prostor harmonické kulturní krajiny, sídla s dochovanými objekty zemědělských usedlostí a chalup v původním prostorovém uspořádání, charakteristické prostory s rybníky, zřícenina hradu Kozí Hrádek akcentující historické vztahy v prostoru


Soulad měřítek zástavby sídel a krajinného rámce, prostory s rybníky vytvářející malebná místa v krajině

Kulturní dominanty Zřícenina hradu Kozí hrádek

Specifická místa Přírodní park Turovecký les


- Scelené bloky orné mírně narušující měřítko i charakter krajiny, omezující její ekologické funkce v odlesněných enklávách

- Místy nevhodné technické úpravy vodních toků ovlivňující vodní režim krajiny

- Dálnice D3 s doprovodnými prvky procházející západním okrajem území

- Areál skladu pohonných hmot ČEPRO a.s. - Rekreační areály a plochy s objekty individuální rekreace v lesích a

v okolí rybníků


Strana 61






Situace

Těleso dálnice D3 prochází západním okrajem území, průsekem a po té na rozhraní s prostorem Plané, koridor D3 je s územím spojen komunikací č. 409 (sjezd 84). Vzhledem k tomu lze očekávat určitý požadavek na výstavbu spojenou s existencí dálnice, zejména skladovací a logistická centra v navazujících prostorech.


Zásadní zachování charakteru celého území, nerušeného přírodního prostředí, charakter prostorů s rybníky, lesní porosty i venkovský charakter sídel

Významné ochrana historických hodnot sídel daných tradičními objekty, ochrana nerušeného prostoru Kozího Hrádku a jeho okolí, okrajů obory Smolín, prostoru Kozského mlýna, prostorů v okolí Strkovských rybníků

Hodnoty

- Lesní krajina s rybníky a odlesněnými enklávami sídel - Charakteristická sídla s dochovanými zemědělskými usedlostmi a

chalupami v tradičním uspořádání - Meandrující toky Kozského a Chotovinského potoka s břehovými

porosty a loukami - Přírodní hodnota daná potokem - Turovecký les s rybníky (přírodní park) - Prostor Kozího hrádku - Samoty s myslivnou Nechyba a oborou



Lesní krajina s rybníky a přirozenou akumulací vod

Odlesněné enklávy s venkovskými sídly s dochovanými historickými objekty tradičních usedlostí v původním historickém prostorovém uspořádání s autentickou vazbou s krajinným rámcem


Výstavba halových objektů se ve vymezeném prostoru z pohledu ochrany krajinného rázu jeví jako nevhodná. V území v současné době nejsou přítomny objekty adekvátní charakteru logistických center, halových objektů určených k výrobě a skladování. Jejich výstavba by mohla v neúnosné míře ovlivnit hodnoty krajinného rázu. Celý prostor je z hlediska ochrany krajinného rázu citlivý na výstavbu halových objektů k výrobě a skladování. Potenciál prostoru tkví především ve funkcích lesa, akumulaci vod, rekreačním využití a chovu ryb. Z tohoto důvodu je třeba zajistit ochranu prostoru v navazujících územích, zejména Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí:

- charakter údolí Kozského potoka - prostory v okolí myslivny Nechyba - prostor Kozího hrádku


Strana 62





Rozvoj území

V celém území by neměla být povolována výstavba halových objektů logistických center, vymezování ploch pro výstavbu objektů výroby a skladování. Na úrovni územního plánu je třeba zajistit ochranu nerušených okrajů celého území v návaznosti na prostory v okolí Sezimova Ústí a Plané:

- Respektováním charakteru údolí Kozského potoka - Respektováním prostorů v okolí myslivny Nechyba - Respektováním významného historického místa Kozího hrádku - Respektováním přírodní hodnoty v území - Zajistit dostatečný odstup zástavby


Předmět regulace:



Prověřit odstup zástavby od uvedených okrajů v prostorech Plané a Sezimova Ústí Nevymezovat funkční plochy určené pro výstavbu objektů výroby a skladování s ohledem na

přírodní a přírodě blízký charakter území a jeho kulturní hodnoty


Využití

- Ponechat v území stávající funkce, les, zemědělské využití, obývání, rekreace


- Možná výstavba drobných objektů spojených se zemědělstvím a rybníkářstvím dle aktuální potřeby v sídlech


- Výstavba ve volné krajině bez návaznosti na zastavěné prostory - Výstavba logistických a skladovacích center, překladišť, výrobních prostorů apod., jež

představuje halové objekty určené k jinému účelu než k obhospodařování území, jiného měřítka, proporcí i charakteru, než je v území obvyklé


Strana 63




Odůvodnění:

Území vytváří doposud zachovalý cenný lesní komplex s několika charakteristickými enklávami, s typickými soustavami rybníků a zejména s četnými potoky, je prostorem přirozené akumulace vody, stabilizuje tak vodní režim v krajině, plní řadu ekologických funkcí a poskytuje širšímu území významné ekologické služby, na kterých je mimo jiné postaveno rekreační využití některých částí území. Zásadní hodnotou krajinného rázu je právě přírodní, daná přírodně blízkým charakterem celého prostoru a estetická, kterou tvoří doposud patrný a jen místy narušený soulad využívání krajiny s přírodními podmínkami. Z pohledu ochrany krajinného rázu je jakákoliv výstavba v území i na jeho okrajích nepřípustná a zejména pak výstavba bez kontextu k území a jeho historii a využití, jakou jsou logistická centra, skladovací prostory, výrobní areály apod.


Strana 64




6.9 Letiště


6.9.1.1 Vymezení

Mapka 10 Vymezení prostoru i plochy Letiště



Příměstský a velmi specifický prostor s ojedinělou funkcí letiště tvořící otevřenou enklávu zemědělské krajiny mezi Měšicemi a zastavěnými prostory Sezimova Ústí. Těžištěm celého místa je právě plocha letiště se dvěma dráhami s travnatým povrchem, budovou letového provozu a hangáru k uskladnění letadel. Prostor, jež má charakter ploché pahorkatiny, je utvářen scelenými bloky orné, které jsou rozčleněny komunikacemi, technicky upravenými toky do pravidelných bloků. Do území vstupuje ze tří stran zástavba Měšic a Sezimova Ústí, s dominantním prostorem v okolí kaple sv. Anny, sídlišti a rodinnými domky, s několika svébytnými místy jako např. prostor hvězdárny, Kozí Hrádek, Kozský Mlýn, hotel Elzet a navazující dráha, zářez Kozského potoka s charakteristickými stráněmi, skalkami, místy narušený chatovými koloniemi. Území uzavírá koridor dálnice D3, který jej odděluje od navazujícího Turoveckého lesa. Navzdory přítomnosti městské aglomerace byl prostor ušetřen živelné výstavby halových objektů průmyslových zón, nadzemních elektrických vedení apod.

Zařazení


Strana 65




Oblast: Táborsko



Tábor, Čekanice u Tábora, Měšice u Tábora



Je v území potlačena a lze ji spatřit v plochách s travními porosty, ve vzrostlé zeleni, avšak územím prochází v zářezu Kozský potok doprovázený cennými přírodními partiemi se skalkami, travnatými stráněmi (PP Luna) se vzrostlou zelení.


Fragment zemědělské krajiny v okraji města utvářený scelenými bloky orné pravidelně členěnými komunikacemi, technicky upravenými vodními toky a plochami zástavby, v centru území se nachází letiště se dvěma dráhami s travnatým povrchem, s budovami letového provozu a hangáry k uskladnění letadel, v okrajích u Kozského potoka se nachází několik chatových kolonií, specifický prostor Čápova dvora s okolím, územím prochází několik drobných komunikací zajišťujících spojení s městem, západní okraj tvoří koridor dálnice D3 spojený s území sjezdem 79


V místě je značně potlačena, z určitého pohledu lze historický kontext spatřit v letišti aeroklubu, dochovaném zemědělském dvoře Čápův dvůr, nedaleká zřícenina Kozího Hrádku, prostor Kozského mlýna a z určitého pohledu vrch s kaplí sv. Anny, který je dnes zastavěný

Estetická hodnota

Estetická hodnota je v území podstatně potlačena, prostor je značně nesourodý ovlivněný vlivy navazující aglomerace, avšak zachovává si určité cenné segmenty (Kozský potok) navazující zalesněné prostory Turoveckého lesa s cennými okraji s rybníky, prostor Kozského mlýna

Přírodní hodnota Především zářez Kozského potoka okraje, Turoveckého lesa, o to cennější jsou drobné fragmenty se zelení a trvale zatravněné plochy

Harmonické vztahy Harmonické vztahy jsou významným způsobem potlačeny a je možné je vnímat v určitých částech jako je např. zářez Kozského potoka


V krajině převládá spíše nesoulad měřítek, základní měřítko dává zemědělská půda rozdělená do bloků, měřítko jednotlivých segmentů krajiny je však spíše kontrastní, určitou harmonii lze spatřit v jednotlivých segmentech





- Technické úpravy vodních toků a nevhodná ovlivnění vodního režimu


Strana 66




krajiny s dopadem na její ekologické a hydrologické funkce - Dálnice D3 s doprovodnými prvky tvořící bariéru, která vymezuje

východní část území - Patrná exploatace města do volné krajiny s charakteristickými

technickými prvky, komunikacemi, novou zástavbou - Neuspořádanost a nesourodost ploch

Obr. 6.15 Prostor v okolí letiště mezi Táborem a Sezimovým Ústí si zachovává charakter venkovské příměstské krajiny. Pohledově je tento prostor poměrně exponovaný a navíc propojuje město s krajinou. Koridor dálnice je zde méně patrný. Vzhledem k tomu se jeví vhodnější prostor využít k rekreačním funkcím. Halové objekty v tomto místě mohou způsobit významnou přeměnu příměstské krajiny jako celku, neboť by propojily pohledově průmyslové okraje Sezimova Ústí s průmyslovými okraji Tábora. Vznikla by tak nevratná škoda, neboť obraz obou měst by se významně změnil a stejně tak jejich navazující krajina.



Situace

Těleso dálnice D3 prochází východním okrajem území a odděluje prostor od Turoveckého lesa, dálnice je s prostorem spojena sjezdem č. 79 silnicí č 603 na Turovec, a lze očekávat určitý tlak na výstavbu související s přítomností dálnice D3 v ose směrem k městu Tábor.


Zásadní

zachování přírodních segmentů v krajině, především zářezu Kozského potoka, respektování a zachování přírodního charakteru okrajů Turoveckého lesa, zachování převažujícího charakteru zemědělské otevřené příměstské krajiny bez významných nevratných narušení

Významné ochrana dílčích hodnot krajinného rázu, segmenty Čápova dvora, letiště, navazující segment samoty Kozského Mlýna, chránit a posilovat fragmenty vzrostlé zeleně v krajině

Hodnoty

- přírodních segmenty v krajině, zářez Kozského potoka, - přírodní charakter okrajů Turoveckého lesa, - plochy zemědělské otevřené příměstské krajiny bez významných

nevratných narušení - segment Čápova dvora, - prostor letiště jako kulturní hodnota území, - samota Kozského Mlýna - fragmenty vzrostlé zeleně v krajině


Strana 67




- pohled k údolí Kozského potoka a k Turoveckému lesu - specifické místo s obytnou zástavbou u sv. Anny



Zemědělská příměstská krajina s posílenými ekologickými funkcemi a se sportovně rekreačním využitím, rezerva pro rozvoj obytných zón

Stabilizované a do krajiny citlivě vstupující a začleněné okraje města.


Výstavba halových objektů se ve vymezeném prostoru z pohledu ochrany krajinného rázu jeví jako problematická, je zde podmínečně možná v určitých vymezených prostorech, místo by však mělo plnit funkce především příměstské otevřené krajiny s potenciálem možného rozvoje obytných rekreačních a sportovních funkcí se zvýrazněním dochovaných segmentů. Důležité je respektování provozu a potřeb letiště. Z pohledu zachování hodnot krajinného rázu se jeví jako citlivé především tyto hodnoty krajinného rázu:

- přírodních segmenty v krajině, zářez Kozského potoka a přírodní charakter okrajů Turoveckého lesa,

- charakter území daný otevřenou příměstskou zemědělskou krajinou bez významných nevratných narušení

- segment Čápova dvora, prostor letiště jako kulturní hodnota území, samota Kozského Mlýna - nerušený pohled k údolí Kozského potoka a k Turoveckému lesu - specifické území s obytnou zástavbou u sv. Anny

Navzdory uplatnění zástavby měst Sezimovo Ústí a Tábor Měšice si prostor zachovává určitý charakter příměstské, avšak ne zcela narušené krajiny. Území není významně narušeno zástavbou průmyslových zón, ty jsou překvapivě umístěny mimo prostor a jsou komunikacemi zřetelně odděleny. Charakter prostoru tvoří stále zemědělské plochy, významné je rámování lesy na východě a jižní strany Kozským potokem.


Rozvoj území

V území lze očekávat určitou potřebu výstavby uvedených ploch pro výstavbu logistických center a pro výrobu a skladování. Výstavba halových objektů se zde však může projevit jako nevhodná za předpokladu, že nebude respektovat podmínky k ochraně krajinného rázu. Z tohoto důvodu je třeba stanovit určitou regulaci, která je jednak zajištěna na úrovni územního plánu, jednak na úrovni výkonu státní správy dle zákona č. 114/92 Sb. Ochránit především:

- Obecně přírodní segmenty v krajině, zejména však v dostatečné vzdálenosti respektovat prostory v okolí Kozského potoka a přírodní charakter okrajů Turoveckého lesa

- Zachovávat převažující současný charakter území daný otevřenou příměstskou zemědělskou krajinou bez významných nevratných narušení

- Respektovat segment Čápova dvora, prostory v okolí letiště a prostory v okolí Kozského Mlýna


Strana 68




- Zachovávat nerušený výhled z prostorů v okolí sv. Anny do údolí Kozského potoka a k Turoveckému lesu

- Respektovat a dále nenarušovat specifické území s obytnou zástavbou u sv. Anny - Respektovat pohledovou exponovanost prostorů v okolí sv. Anny - Zachovat charakter krajiny v okolí Sezimovské ulice s výhledy na město


Předmět regulace:



Prověřit vhodnost dostavby stávajících prostorů pro výrobu a skladování z pohledu zachování hodnot krajinného rázu

Stabilizovat jednotlivé drobné plochy s halovými objekty pod sv. Annou, a v okolí dálničního přivaděče I. tř. č. 19 k městu a stanovit podmínky ve vztahu k ochraně krajinného rázu území

Stanovit prostorové regulativy pro případná doplnění stávajících prostorů o Podmínit využití plochy: jako možné využití výstavba objektů drobného skladování a

výroby odpovídajícího měřítka vycházejícího z okolní zástavby s respektováním obrazu sídla a nerušených výhledů na dominantu kostela, jeví se tak jako přípustné zařízení drobné výroby a služeb všeho druhu, sklady a veřejné provozy



Prověřit možnosti rozsahu plochy pro výstavbu objektů zařízení drobné výroby a služeb všeho druhu, sklady a veřejné provozy z hlediska zachování nerušených výhledů na dominantu kostela a zachování obrazu sídla v krajině a dále respektování měřítka a harmonických vztahů v krajině včetně respektování charakteru venkovské krajiny



Využití

- Ponechat v území převážně stávající funkce a funkce vedoucí ke zvýšení kvality území, posílení ekologických funkcí, ekosystémových služeb a citlivé rozšiřování funkcí určených k bydlení a rekreaci


- Možná dostavba stavebních proluk objekty odpovídajícího měřítka a funkce vycházející ze vztahů k okolním prostorům


- Výstavba ve volné krajině bez návaznosti na zastavěný prostor - Výstavba snižující ekologické funkce území a rušící hodnoty krajinného rázu - Výstavba v prostorech zářezu údolí Kozského potoka a jeho bezprostředního okolí


Strana 69




- Výstavba velkých logistických a skladovacích center a halových objektů, které se svým měřítkem vymykají měřítku staveb podobného charakteru

Odůvodnění:

Přírodní segmenty v údolí Kozského potoka jsou v zemědělské a příměstské krajině u Tábora velmi cenné znaky přírodní hodnoty a je nutné je bezpodmínečně zachovat především pro jejich ekologické funkce, přirozenou akumulaci vody a nakládání s ní, estetickou kvalitu přírodního území.

Kulturní krajina i přes potlačení estetické hodnoty a harmonických vztahů i měřítka by vzhledem k charakteru zástavby měla zůstat zachována ve stávající podobě nebo podobě, u které lze konstatovat zlepšení stavu ve vztahu k hodnotám krajinného rázu. Území nese určitý krajinný potenciál ať již zemědělský, tak i ekologický (ekosystémové funkce) a to vzhledem k významnému potenciálu vytvoření harmonické kulturní krajiny navazující na městský prostor. Území je přítomností dálnice D3 narušeno jen málo a tak by to mělo zůstat. Logistická centra ani halové objekty odlišného měřítka se jeví v celém prostoru jako nevhodné.


Strana 70




6.10 Sezimovo Ústí


6.10.1.1 Vymezení

Mapka 11 Vymezení prostoru i plochy Sezimovo Ústí



Drobný příměstský prostor sevřený mezi okraje Turoveckého lesa a okraje zástavby Sezimova Ústí. Okrajem prochází zářez Kozského potoka s charakteristickými porosty, skalkami a lučními společenstvy ve stráních. S územím mají vztahovou i funkční souvislost okraje Turoveckého lesa s místem Myslivny Nechyba, oborou Smlolín s naučnou stezkou, v okraji zástavby prostor hvězdárny.

Zařazení

Oblast: Táborsko



Sezimovo Ústí


Strana 71






Prostor k zaříznutému údolí Kozského potoka s charakteristickými porosty, stráněmi se skalkami, členité okraje lesního komplexu Turoveckého lesa a obory, vzrostlé starobylé dřeviny v okolí hájovny, vzrostlá zeleň v zahradách, trvalé travní porosty


Fragment zemědělské krajiny sestávající ze zbytku bloků orné, která je však z velké části již zastavována okraji městské zástavby


Ve fragmentu krajiny je spíše potlačena a lze ji spatřit v okrajích Turoveckého lesa v prostoru Hájovny Nechyba

Estetická hodnota Estetickou hodnotu vytváří především zářez Kozlovského potoka a okraje lesního komplexu Turoveckého lesa

Přírodní hodnota Přírodní segment Kozlovského potoka s doprovodnými přírodními prvky

Harmonické vztahy Harmonický vztah v území vytváří především přírodní segmenty a okraje lesních porostů, stejně tak překvapivé kouty v okrajích lesa


Soulad měřítka lze spatřit v podstatě jen v určitých segmentech, především v prostorech zářezu Kozského potoka, ale též v okolí Hájovny Nechyba.

Kulturní dominanty

Specifická místa Zářez Kozského potoka



- Okraje průmyslové zóny Sezimova Ústí - Exploatace města do volné krajiny zástavbou rodinných domků - Zahrádkářské kolonie v prostoru Kozského potoka



Situace

Těleso dálnice D3 územím přímo neprochází, avšak lze uvažovat o určité vazbě, která může ovlivnit charakter prostoru díky napojení nedaleké příjezdové komunikace č. 409 na dálnici D3 sloužící jako přivaděč k dálnici ze Sezimova Ústí a Plané nad Lužnicí (řešeno v navazujícím prostoru).


Zásadní zachování přírodních segmentů v krajině v okolí Kozského potoka a nerušených prostorů v okraji Turoveckého lesa (Smoínská obora, Myslivna Nechybov), respektování obytných funkcí zástavby v okraji Sezimova ústí,


Strana 72




respektování charakteru kulturní krajiny

Významné ochrana prostorů v okolí hvězdárny v kontextu ochrany přírodní hodnoty v území, zachování travních porostů v okolí sídla

Hodnoty

- údolí Kozského potoka s charakteristickými porosty, stráněmi se skalkami,

- členité okraje lesního komplexu Turoveckého lesa a obory, vzrostlé starobylé dřeviny v okolí hájovny, vzrostlá zeleň v zahradách, trvalé travní porosty

- fragment zemědělské krajiny sestávající ze zbytku bloků orné s mezí - okraje prostoru Hájovny Nechyba - okraje lesa vytvářející harmonický vztah


Okraj města citlivě začleněný do krajiny v širších souvislostech

Soulad obytných přírodních a průmyslových ploch, které se vzájemně neruší

Krajina bez bariér umožňující vstup do mnoha míst provázaných s městem

Zachovaný přírodní segment Kozského potoka a s tím související ekosystémové služby využitelné v městském prostoru, přírodní rámec okraje sídla.


V území hodnotíme především nezastavěný prostor a okraje zástavby mezi územím města Sezimovo Ústí a Turoveckým lesem na hranici s Planou. Výstavba halových objektů se ve vymezeném prostoru z pohledu ochrany krajinného rázu jeví jako problematická, neboť v okrajích města, které jsou zahrnuty do vylišeného prostoru, k takové výstavbě není vhodný prostor. Výstavba by mohla snížit hodnoty krajinného rázu. Okraje Sezimova Ústí k Turoveckému lesu a v okolí Kozského potoka jsou poměrně citlivé na charakter využití. Z pohledu kvality území je třeba dbát na jednotlivé atributy krajiny vytvářející její hodnoty a to nejen z pohledu krajinného rázu, ale i z pohledu obytných a rekreačních funkcí, které by měly být v souladu s těmi přírodními. Tento soulad je pro území podstatný. Okraje Turoveckého lesa se specifickými prostory Kozího Hrádku (není sice v prostoru, ale je z prostoru dostupný), Kozského potoka vyznačujícího se přírodním charakterem, kulturní prostor obory a myslivny jsou značně citlivé. Jejich kvalita by mohla nevhodným způsobem zastavění či využití území značně utrpět. Je třeba zajistit:

- respektování charakteru celého prostoru - respektování okrajů Turoveckého lesa - respektovat nerušené přírodě blízké území Kozského potoka - Respektovat otevřené zatravněné plochy v území


Rozvoj území

Hodnocený prostor se jeví k výstavbě logistických center s halovými objekty jako nevhodný a je třeba před takovou výstavbou chránit.


Strana 73




Je třeba zajistit ochranu území:

- Chránit charakter okrajů Turoveckého lesa, zachovat dostatečný odstup zástavby. - Chránit a zachovat charakter prostorů Kozského potoka - Respektovat zatravněné plochy v okrajích lesa


Předmět regulace:



Prověřit možný vliv průmyslové zóny Sezimova Ústí na hodnocené území, a tedy prostor mezi okraji Sezimova Ústí a okraji Turoveckého lesa s ohledem na zachování stávajících hodnot krajinného rázu a stanovit podmínky ochrany vhodnou regulací


Využití

- Ponechat v území stávající funkce a zamezit výstavbě v prostoru navazujícím bezprostředně na Turovecký les a zářez Kozského potoka

- Plochy veřejné zeleně, přírodní zeleně


- Plochy k bydlení v rodinných domcích v dostatečné vzdálenosti respektující lesní okraje a přírodní segmenty v území, měřítko a prostorové uspořádání stávající zástavby, vytvoření okraje města začleněného do krajiny zachovávající dostatečný odstup od přírodních segmentů krajiny, VKP a historicky daných prostorů Nechyby s oborou


- Výstavba ve volné krajině bez návaznosti na zastavěný prostor - Výstavba v ochranném pásmu lesa a v prostorech navazujících na zářez Kozského potoka - Výstavba narušující

Odůvodnění:

Přírodní segmenty jsou v zemědělské a urbanizované krajině v okolí města a jeho krajích velmi cenné znaky přírodní hodnoty a je nutné je bezpodmínečně zachovat především pro jejich ekologické funkce, přirozenou akumulaci vody a nakládání s ní, estetickou kvalitu přírodního území. Kulturní krajina zde významným způsobem ustoupila do fragmentu v okraji Turoveckého lesa. Avšak díky tomu je zachován určití žádoucí odstup a stejná situace by měla být zachována v okrajích prostoru Kozského potoka. Území je přítomností dálnice D3 narušeno minimálně, neboť dálnice prochází lesním průsekem a vizuálně se v prostoru neuplatňuje. Území se jeví z hlediska zachování harmonických vztahů a měřítka v krajině pro výstavbu halových objektů logistických a skladovacích jako nevhodné.


Strana 74




6.11 Planá nad Lužnicí


6.11.1.1 Vymezení

Mapka 12 Vymezení prostoru i plochy Planá nad Lužnicí



Poměrně komplikovaný prostor zahrnující nezastavěné plochy ve východních okrajích Plané nad Lužnicí a jihovýchodním okraji Sezimova mezi Turoveckýcm lesem a zastavěným územím obou měst a plochy venkovské krajiny v okraji Plané mezi lesy, dále prostor Strkova s dochovaným krajinným prostorem zemědělské krajiny a lesní krajiny s rybníky.

Prostor u Sezimova Ústí má charakter příměstské krajiny, jde o fragment zemědělského prostoru utvářeného velkými bloky orné s výjimečnými místy drobného lesa u Samolína, samolínských chatových kolonií se zahradami v okraji Turoveckého lesa, vodní toky jsou zde technicky upraveny a zatrubněny.

Navazující příměstský prostor odlesněné krajiny mezi zastavěným územím Plané a Turoveckým lesem je utvářen zemědělskou krajinou s lesy, do které ze severní strany vstupuje průmyslová zóna soustředěná kolem Chýnovské ulice a z jihu zástavba Strkova, v okolí Strkovského zámku.

V západním výběžku vymezeného prostoru se mezi lesy nachází venkovský prostor navazující na městskou zástavbu Plané Lhota Samoty s několika rybníky. Tento prostor utváří zemědělská venkovská krajina sevřená mezi lesy, jedná se o poměrně malebný kout.


Strana 75




Zařazení

Oblast: Táborsko



Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí, Strkov



Lužnice s břehovými porosty, okraje Turoveckého lesa, lesíky, drobné rybníky, vrostlá zeleň doprovázející komunikace, okraje Strkova, kulturní louky a drobné podmáčené louky


zemědělská krajina charakteristická pravidelnými scelenými bloky orné typickými prvky intenzifikace, okraje městské zástavby Plané, Sezimova Ústí, Strkova, zastavěné plochy průmyslových zón v okraji Sezimova Ústí, Plané, území zástavby domů a sídlišť, železnice, nadzemní elektrické vedení VVN, komunikace spojující území s dálnicí D3


tradiční objekty a areál zámku ve Strkově, dochované prvky původního členění krajiny (polní cesty, které sledují lesní porosty)

Estetická hodnota Estetickou hodnotu vytváří především okraje Turoveckého lesa, rybníky u Strkova, vzrostlá zeleň a pravidelné členění vycházející z osnovy původní plužiny sídla, přírodní segmenty v krajině

Přírodní hodnota Dochované přírodě blízké segmenty v krajině, Lužnice s břehovými porosty, rybníky s břehovými porosty a podmáčenými loukami, kulturní louky, lesíky

Harmonické vztahy

Harmonické vztahy jsou patrné v některých částech území, zejména v okrajích Turoveckého lesa, Strkova a zejména v prostoru Lhoty Samoty, harmonický vztah lze spatřit v dochovaných polních cestách vycházejících z Plané směrem k Turoveckému lesu, naznačují charakter původního prostorového uspořádání krajiny


Soulad prvků v krajině je přítomen jen v některých segmentech, určitý harmonický vztah lze spatřovat v poměru rozlohy plochy zemědělské krajiny, rozlohy zastavěného území a rozlohy navazujícího lesa

Kulturní dominanty Zámek ve Strkově

Specifická místa Strkovské rybníky, okraje Turoveckého lesa




- Dálnice D3 s doprovodnými prvky vymazující východní hranici


Strana 76




prostoru, bariéra v prostoru - Exploatace města do volné krajiny - Nadzemní elektrické vedení VVN - Nesourodost některých prostoru a nečitelnost prostorového

uspořádání (nepřehlednost), překrývání funkcí (průmyslové zóny s obytnými a rekreačními, zemědělským využitím krajiny)

- Poničený areál parku zámku Strkov průmyslově-výrobním areálem - Železniční koridor vytvářející bariéru v krajině - Technické dominanty chladících věží a komíny C-Energy Plana s.r.o.

Obr. 6.16 Poměrně plochý prostor mezi Sezimovým Ústí a Planou nad Lužnicí je dle územního plánu určen z velké části k zastavění průmyslovými zónami, kde se předpokládá umístění předmětných halových objektů. Přitom je tento prostor určitým vstupním území jak k městu Sezimovo Ústí, tak i k Plané. Je třeba požadovat citlivé začlenění jednotlivých objektů do krajiny a respektování navazujících obytných čtvrtí. Místo by mělo být jednak koncepčně urbanizováno (vhodná je územní studie), objekty by měly respektovat určité předem definované uspořádání, jež vychází z prostorových a přírodních podmínek tohoto místa. K halovým objektům je třeba pak stanovit regulaci v podobě vhodného členění hmot, prostorového uspořádání, podlažností, poměru zastavěného území vůči nezastavěnému, ozelenění a je-li to vhodné osazením vhodnějšími sedlovými střechami.

Obr. 6.17 Místo na okraji plané navazující na ulici Chýnovská je již dnes „obětováno“ výstavbě průmyslových zón. Charakteristické jsou zde již v současné době právě halové objekty. Ty však měřítkem odpovídají spíše lokálním potřebám. Určitý kontrast je v území vůči fragmentu zástavby zástavby v závěru Chýnovské právě v blízkosti dálnice D3, která se zde viditelně uplatňuje spíše charakteristickými znaky a hlukem. Umisťování halových objektů by mělo být podřízeno určitým zásadám, které jednak vychází z prostorového uspořádání v místě, ale zároveň respektují přírodní podmínky a existující zastavěný prostor s rodinnými domy. Výstavba by i zde měla respektovat určitou regulaci: vhodné koncepcí stanovené prostorové uspořádání, jež vychází z prostorových a přírodních podmínek tohoto místa, dále regulace členění hmot, podlažnosti, poměru zastavěného území vůči nezastavěnému, ozelenění a je-li to možné osazením vhodnějšími sedlovými střechami.



Situace

Těleso dálnice D3 prochází východním okrajem území lesními průseky Turoveckého lesa a nejvíce je


Strana 77




patrná v okolí sjezdu č. 84, který spojuje dálnici s komunikací č 409, jež slouží jako přivaděč z Plané a Sezimova Ústí. Lze očekávat určitý tlak na výstavbu související s přítomností dálnice D3 v ose směrem k oběma městům, zvláště proto, že již v současné době jsou zde průmyslové zóny s halovými objekty (Chýnovská, Průmyslová).


Zásadní

zachování přírodních segmentů v krajině, jež tvoří krajinný rámec celého prostoru, zejména členité okraje Turoveckého lesa, prostor s rybníky u Strkova, prostory Lužnice, dále drobné přírodě blízké segmenty jako jsou lesíky, drobné rybníky, vzrostlá zeleň doprovázející okraje zástavby, regulované toky a břehy drobných rybníků, ochrana nerušeného charakteru území u Lhoty Samoty

Významné

Místy patrný soulad využití území, jeho charakteru a měřítka (jde o prostor mezi Strkovským rybníkem, dálnicí D3 a okraji stávající průmyslové zóny v okolí Chýnovské, ochrana dílčích hodnot krajinného rázu, historické objekty Sezimova Ústí, Plané, prostory s přírodě blízkými e segmenty, dochované prvky struktury krajiny (polní cesty u Plané)

Hodnoty

- Lužnice s břehovými porosty a širokou nivou - okraje Turoveckého lesa, lesíky, drobné rybníky, vrostlá zeleň

doprovázející komunikace, - okraje Strkova s rybníky, kulturní louky a drobné podmáčené louky - tradiční objekty a areál zámku ve Strkově - dochované prvky původního členění krajiny (polní cesty, které sledují

lesní porosty), pravidelné členění vycházející z osnovy původní plužiny sídla Planá,

- Dochované přírodě blízké segmenty v krajině, Lužnice s břehovými porosty, rybníky s břehovými porosty a podmáčenými loukami, kulturní louky, lesíky

- Harmonický vztah daný měřítkem prostorové skladby



Funkční zemědělská krajina s posílenými ekologickými a rekreačními funkcemi.

Harmonické vztahy i měřítko v krajině dané čitelným uspořádáním a funkcí, vyznačující se souladem obytných přírodních a průmyslových ploch.

Citlivě začleněné okraje sídla do krajiny, prostupnost krajiny, nebo alespoň jejích segmentů.

Uvolněné migrační trasy spojující prostory Turoveckého lesa a Strkova a Lužnice.


Výstavba halových objektů se ve vymezeném prostoru z pohledu ochrany krajinného rázu jeví v některých místech podmínečně přípustná; stanovení podmínek by mělo vycházet z měřítka, proporcí, umístění a začlenění do krajiny. Podmínky by měly hraniční meze. V území jsou v současné době přítomny poměrně rozsáhlé prostory průmyslových zón, jež z určitého pohledu dovolují mírné a citlivé doplnění v okrajích v rámci určitých prostorových rezerv. Současný územní plán jak Plané tak


Strana 78




Sezimova Ústí na toto doplnění pamatuje. Z pohledu ochrany krajinného rázu by mělo být podstatné stanovit princip začlenění nových objektů do krajiny a předejít nekoncepční, živelné výstavbě. Je třeba vycházet z určité základní citlivosti území:

- Charakter Lužnice s břehovými porosty a širokou nivou - Charakter okrajů Turoveckého lesa, - Zachování lesíků a rybniční soustavy u Strkova - Zachování prostorového členění krajiny u Plané n. L. v prostoru U Lísku - Respektování přírodě blízkých segmentů v krajině - Respektování harmonického vztahu daný měřítkem prostorové skladby - Respektování odstupu od okrajů zástavby Plané v Prostrech U Lísku, U Vlečky, pod

Průmyslovou ulicí, u Chýnovské ulice

Lze konstatovat, že území vymezeného prostoru je značně kontrastní, což je dáno stykem městské zástavby s obytnými zónami, průmyslovými areály uspořádanými v přísné pravidelnosti v okrajích sídel podél Průmyslové a Chýnovské, jež vstupují do krajiny, jež si zachovala svůj venkovský charakter, avšak z pohledu měřítka jde jen o její původní fragment. Obraz sídla je tak citelně narušen průmyslovými areály, ty se vyznačují neuspořádaností obrazu, na první pohled je nemají sjednocující prvky, ale spíše jsou kontrastní vůči sobě navzájem. To vytváří dojem nesouladu. Měřítko území je dáno Lužnicí a mohutnou sníženinou, kterou protéká. Funkční plochy určené k doplnění průmyslových zón by měly být situovány tak, aby koncepčně uzavřely obraz průmyslových zón a „zjemnily“ jejich negativní dopad na krajinu a dále stabilizovaly a vymezily zastavěný prostor sídel s důrazem na zachování významných segmentů krajiny.


Rozvoj území

Lze očekávat a současný územní plán to dokládá, že se toto území nevyhne požadavku na výstavbu logistických center s halovými objekty. Vyplývá to především z toho, že v území je již v současné době poměrně velký prostor průmyslových zón u Chýnovské a Průmyslové ulice a také blízký exit č. 84 z dálnice D3. Rozvoj v prostorech stávajících průmyslových zón je do jisté míry možný, avšak územní plán by měl deklarovat vhodnost a rozsah takového rozvoje dle jednotlivých míst a to z hlediska širších souvislostí a také z hlediska zachování hodnot krajinného rázu. Z tohoto důvodu se jeví jako vhodné zajistit:

- Dostatečný odstup od okrajů Turoveckého lesa - Zamezení přístupu průmyslových zón k řece Lužnici - Ochranu stávajících vyjmenovaných hodnot krajinného rázu - Respektovat okraje obytné zástavby Plané - Stanovení možností rozvoje stávajících zón ve vztahu ke krajinnému rázu - Respektovat měřítko obvyklé v území a dochované harmonické vztahy v území - Respektovat přírodní hodnoty v území (především vodoteče, lesy, mimolesní vzrostlou zeleň)


Předmět regulace:




Strana 79




Prověřit doplnění stávajících průmyslových zón u Chýnovské a Průmyslové ulice ve vztahu ke krajinnému rázu a stanovit podmínky vhodnou regulací, prověřit krajní limity se zaměřením na ochranu prostorů Smolína, Na Vrších, U Lísku (s rybníky), dolní části Chýnovské s obytnou zástavbou, obytného prostoru na Nové ulici

Stabilizovat rozsah ploch pro výstavbu výrobních a skladovacích halových objektů na Chýnovské a Průmyslové

Stanovit prostorové pro potenciálně vymezené plochy regulativy o Podmínit využití plochy: jako možné využití výstavba objektů skladování a výroby

odpovídajícího měřítka vycházejícího z okolní zástavby s respektováním obrazu krajiny a nerušených výhledů do krajiny, jeví se tak jako přípustné takové stavby, které měřítkem a uspořádáním, orientací ani začleněním do krajiny nenaruší dochované hodnoty krajinného rázu a krajiny v území

o Podmínit výstavbu zachováním tradičního charakteru okolní krajiny – respektovat charakter prostorů nivy po Turovecký les, obraz sídla v krajině a charakter jeho krajinného rámce


o Podmínit výstavbu členěním fasád, max. výškou, orientací podél osy dané železnicí a ulicemi, poměrem zastavěného a nezastavěného prostoru, ozeleněním nezastavěného prostoru a začleněním stavby do krajiny

Prověřit maximální možnosti území z pohledu výstavby logistických center a průmyslových zón a stanovit ochranné limity z pohledu ochrany krajinného rázu

Doplnit sídelní zeleň tak, aby byly vhodným způsobem zakryty jednotlivé stávající objekty průmyslových zón u Chýnovské a Průmyslové

Nevymezovat předmětné plochy v prostorech U Lísku, v okolí Strkova, levém břehu Lužnice, v blízkosti pravého břehu Lužnice, respektovat zde stávající členění krajiny

Nevymezovat předmětné plochy v prostorech Smolína a v okrajích obytných zón Sezimova Ústí a Plané


Využití

- Citlivé doplnění prostorů stávajících průmyslových zón s důrazem na jejich charakter a obraz patrný v krajině a tedy na jejich začlenění do krajiny

- V území jež představuje fragment venkovské krajiny u Plané ponechat v území stávající funkce a zamezit výstavbě, upřednostnit hospodářské a rekreační funkce

- V území Lhota Samoty ponechat prostor stávajícímu využití, zamezit jakékoliv doplňování samoty zástavbou, ponechat prostor jako významný segment zachovávající obraz tradiční venkovské krajiny u Plané


- Plochy k bydlení v okrajích měst citlivě rozvíjet tak, aby vstupovaly do krajiny určitým obrazem a vytvářely tak harmonické vztahy i měřítko v krajině.


- Výstavba ve volné krajině bez návaznosti na zastavěný prostor - Výstavba v dochovaných prostorech venkovské krajiny s převahou zemědělských ploch

s přírodě blízkými segmenty krajiny


Strana 80




- Výstavba narušující obraz sídla, charakter krajiny, charakter soustavy rybníků u Strkova a okrajů Turoveckého lesa

Odůvodnění:

Zástavba Plané i Sezimova Ústí rozvojem ve druhé pol. 20. století významně proměnila tvář krajinného rámce a to především atakem průmyslových zón, jež se dnes uplatňují v okrajích obou sídel. Tento atak trvá dodnes. Vyplývá to z určitého trendu uvolnit dříve velmi cenná místa zemědělské krajiny průmyslu. Díky tomu se proměnila původně lesně-zemědělská krajina v okolí sídel, postupným zastavováním vznikly její fragmenty, jež mají o to větší hodnotu, neboť tvoří určitý zklidňující rámec obou měst a zároveň územní rezervu, jež může přinést městu nové přírodě a krajině bližší funkce. Současný přístup rozvoje územní zapomíná na přírodní jeho hodnotu, která je důležitá pro zachování základních vztahů v krajině jejích ekologických funkcí, stejně tak zapomíná na zachování určitých cenných znaků kulturní krajiny a jejího historického vývoje, jež spoluurčují estetickou hodnotu, harmonické vztahy a měřítko v krajině. Výstavbou nových objektů lze v okrajích obou měst dosáhnout určitého souladu s krajinou, pokud jsou tyto objekty citlivým způsobem do krajiny začleněny. Z hlediska krajinného rázu by měly být zachovávány a chráněny hodnoty, jež se dochovaly ve stávající krajině, proto je třeba vymezit prostory, kde jsou stavby a rozvoj tohoto typu nepřípustné. Kulturní krajina i přes potlačení estetické hodnoty a harmonických vztahů i měřítka by vzhledem k charakteru zástavby měla zůstat ve vymezených místech zachována ve stávající podobě a to vzhledem k významnému potenciálu vytvoření harmonické kulturní krajiny navazující na městský prostor, kde kromě hospodářských a ekologických funkcí je potenciál rekreační funkce. Území u Plané směrem k Strkovu je přítomností dálnice D3 narušeno jen málo a tak by to mělo i zůstat. Logistická centra ani halové objekty odlišného měřítka se jeví v tomto prostoru jako nevhodné, jak ukazuje hodnocení. Vymezení funkčních ploch z hlediska ochrany krajinného rázu na to reaguje.


Strana 81




6.12 Košice


6.12.1.1 Vymezení

Mapka 13 Vymezení prostoru i plochy Košice



Prostor tvořící krajinný rámec sídel Košice a Doubí na jižním okraji správního obvodu ORP Tábor. Charakterizuje jej venkovská krajina na rozhraní Tučapské a Sezimoústecké pahorkatiny jíž dominují bloky orné uspořádané v základní osnově plužiny sídla, která je dána komunikacemi okraji lesa, a převážně technicky upravenými vodotečemi. Projevují se zde typické znaky intenzifikace zemědělské výroby. Krajina se svažuje severovýchodním směrem k údolí Lužnice ke Strkovu, odkud jsou patrné partie okrajů Turoveckého lesa s rybníky. Košice se vyznačují značnou přestavěností, jejich charakter je kombinací tradičního jádra lánové návesní vsi s četnými dostavbami v okrajích připomínající spíše okra městské zástavby. Na rozdíl od toho Doubí si zachovává svůj malebný obraz tradiční venkovské vsi. Sídla od sebe rozděluje dálnice D3 procházející územím napříč ze severu k jihu. V okrajích prostoru u Turoveckého lesa jsou na drobných přítocích Boreckého potoka rybníky doprovázené břehovými porosty a podmáčenými loukami. Drobná kaskáda rybníků je i na Habřím potoce v jižní části prostoru u Doubí.

Zařazení


Strana 82




Oblast: Soběslavsko

Místo: Tučapsko


Košice u Soběslavi, Doubí nad Lužnicí



Okraje lesních komplexů vymezující prostor, ojediněle drobné lesíky, potoky doprovázené liniemi břehových porostů, břehové porosty a podmáčené louky v okolí rybníků, vzrostlá zeleň v okrajích sídel, stromořadí u silnice do Krátošic


scelené bloky orné, drobné komunikace spojující obce s centry, dálnice procházející územím, venkovská sídla, průmyslová zóna v okraji Košic


Patrná základní osnova tradiční plužiny, dochované objekty tradičních zemědělských usedlosti a chalup

Estetická hodnota

Estetickou hodnotu vytváří především charakteristicky okrouhle uzavřený prostor mezi lesy, jež díky své poloze poskytuje výhledy do údolí Lužnice, dále drobné vodoteče doprovázené vrostlými porosty, místy až lesíky, pomístně malebný prostor Doubí s dochovanými objekty tradičních usedlostí a údolí Borského potoka s rybníky a podmáčenými loukami, stromořadí u Košic

Přírodní hodnota Dochované přírodě blízké segmenty s břehovými porosty a loukami v okolí potoků, zejména Doubského, Habřího a Borského, vzrostlá zeleň v krajině a v okrajích sídel, stromořadí

Harmonické vztahy

Jsou patrné v určité omezené míře ve vztazích sídel a jejich krajiny (vycházející komunikace so navazující krajiny), přírodní segmenty vytvářející malebné kouty v krajině, lesní okraje rámující celý prostor a výhledy do údolí Lužnice, stále patrný určitý soulad s přírodními podmínkami území (situování sídel, místní komunikace, potoky)


Soulad prvků v krajině je přítomen jen v některých segmentech, jednak v Doubí, ale i v Košicích v určitém pohledu lze spatřit soulad měřítka zástavby a krajinného rámce






- Dálnice D3 s doprovodnými prvky uplatňující se jako dominanta v celém prostoru, skrz který prochází

- Nadzemní elektrické vedení VVN procházející krajinou


Strana 83




- Necitlivé dostavby Košic v okrajích sídla měnící jejich obraz v krajině - Průmyslová zóna v okraji Košic

Obr. 6.18 Dálnice krajinou v okolí Košic prochází jako významná bariéra. S prostorem však není spojena žádným přivaděčem. Vzhledem k tomu a vzhledem k převažujícímu charakteru krajiny se jeví z pohledu zachování hodnot krajinného rázu dálnici v krajině tzv. „uklidit“ a tedy začlenit vhodnými prostředky, než posilovat její význam. Území by mělo být zachováno a výstavba jakýchkoliv průmyslových zón souvisejících s logistikou či výrobou vázanou na dálnici by měla být zapovězena. Možné je dostavění drobných ploch v okraji Košic zástavbou naplňující místní potřeby, avšak i zde je třeba trvat na regulaci vycházející z ochrany krajinného rázu.



Situace

Těleso dálnice D3 prochází skrz prostor ze severu k jihu, s územím koridor není spojen žádným sjezdem. Dálnici je možné překročit komunikací spojující Doubí a Košice, dále komunikací Košice –Strkov.


Zásadní zachování přírodních segmentů v krajině (meandrující část Borského potoka, rybníky doprovázené vzrostlou zelení a loukami), zachování fragmentů kulturní krajiny v okolí Doubí

Významné ochrana dílčích hodnot krajinného rázu, historické jádro Košic s tradičními objekty, ochrana nerušených segmentů kulturní krajiny

Hodnoty

- členité okraje navazujících a vymezujících lesních - drobné lesíky - údolí Borského potoka s rybníky a podmáčenými loukami, potoky

doprovázené liniemi břehových porostů, břehové porosty a podmáčené louky v okolí rybníků, vzrostlá zeleň v okrajích sídel, stromořadí u silnice do Krátošic, stromořadí u Košic

- patrná základní osnova tradiční plužiny - dochované objekty tradičních zemědělských usedlosti a chalup - prostorové vztahy dané krajinným rámcem sídel a sídly, jejich vztahy a

převažující funkcí - charakteristicky okrouhle uzavřený prostor mezi lesy poměrně

přehledný - přírodní segmenty vytvářející malebné kouty v krajině


Strana 84




- výhledy do údolí Lužnice, stále patrný určitý soulad s přírodními podmínkami území (situování sídel, místní komunikace, potoky)

- soulad prvků v segmentech u Doubí, Košic místy soulad měřítka zástavby a krajinného rámce


Koridor dálnice D3 citlivě začleněný do krajiny vhodnými prostředky, zelení.



Území je utvářeno zemědělskou venkovskou krajinou s charakteristickými sídly, jejichž zastavěný prostor Košic, Doubí si zachovává svůj venkovský charakter. Celý prostor tvoří venkovská zemědělská krajina situovaná do údolí. Výstavba halových objektů se ve vymezeném prostoru z pohledu ochrany krajinného rázu jeví jako nevhodná a problematická. V území v současné době nejsou přítomny objekty adekvátní charakteru logistických center, halových objektů určených k výrobě a skladování. Jejich výstavba by mohla v neúnosné míře ovlivnit hodnoty krajinného rázu. Citlivé jsou především tyto hodnoty krajinného rázu:

- charakter krajiny - otevřené výhledy k Lužnici a Táboru - nerušené prostory v údolních částech Lužnice a Borského potoka s rybníky vytvářející

estetickou a přírodní hodnotu - charakteristický venkovský prostor v okolí Doubí jako kulturní hodnota vytvářející

harmonické vztahy v krajině - harmonické měřítko krajiny dané členěním ploch a existencí osnovy původní plužiny - harmonické měřítko zástavby sídel


Rozvoj území

Územ je poměrně vzdáleno sjezdům z dálnice D3 a z toho důvodu může být požadavek na jeho využití k výstavbě logistických center s halovými objekty malý. Prostor by si navíc z hlediska ochrany krajinného rázu zasloužil postupné začlenění dálnice D3 do krajiny bez další výstavby doprovodných prvků a především bez výstavby halových objektů odlišného měřítka vůči zástavbě v území. Z tohoto důvodu by měla být zajištěna ochrana prostoru jako celku:

- Zachování stávajícího charakteru území, nerušených výhledů, měřítka i vztahů v krajině - Respektovat a zachovat přírodní a estetické hodnoty vytvářené uvedenými charakteristikami

a jevy - Chránit celý prostor před výstavbou nevhodných měřítkem i proporcemi neobvyklých

objektů, nevymezovat průmyslové zóny vyjma drobné výroby pro potřeby místních obyvatel - Respektovat dochovaný charakteristický obraz sídel v krajině, včetně samot a osad - Respektovat harmonické měřítko území a harmonické vztahy v území - Respektovat přírodní hodnoty v území (především vodoteče, lesy, mimolesní vzrostlou zeleň) - Začlenit stávající areál průmyslové zóny v okraji Košic do krajiny s možností extenzivního


Strana 85




doplnění v ose příjezdové komunikace


Předmět regulace:



Prověřit možnosti zajištění ochrany hodnot krajinného rázu v území a navrhnout jejich ochranu, zaměřit se především na venkovský charakter sídel i jejich krajiny a jeho zachování

Nevymezovat v území nové plochy s funkcí umožňující o Plochy polyfunkční určené pro výrobu a skladování k výstavbě zařízení drobné výroby

a služeb všeho druhu, sklady a veřejné provozy o Halové objekty pro výrobu a skladování

Prověřit možnosti doplnění plochy drobné výroby a skladování v okraji Košic a stanovit limity takového rozvoje, podmínit takový rozvoj mj. i ve smyslu ochrany krajinného rázu

Případnou potřebu doplnění plochy drobné výroby a skladování v okraji Košic podmínit využitím:

o jako možné využití výstavba objektů drobného skladování a výroby odpovídajícího měřítka vycházejícího z okolní zástavby dané plochy s respektováním obrazu sídla a nerušených výhledů do okolní krajiny

o Podmínit výstavbu zachováním tradičního charakteru sídla – respektovat venkovský charakter krajiny i sídla, obraz sídla v krajině a charakter jeho krajinného rámce

o Podmínit výstavbu ochranou přírodního prostředí – ochrana vodotečí, jejich zachování, případně zlepšení jejich stavu (ozelenění, revitalizace apod.)

o Podmínit rozvoj plochy limity ve vztahu k ochraně krajinného rázu


Využití

- Ponechat stávající využití krajiny v duchu venkovského charakteru s důrazem na zachování charakteru sídel, a prostorů s rybníky, jejich hodnot, ponechat funkci zemědělské krajiny


- Výstavba center se z pohledu ochrany krajinného rázu jeví jako nevhodná



- Plochy průmyslové výroby a skladování v krajině odlišného měřítka - Reklamní objekty umisťované k dálnici a do volné krajiny


Strana 86




Odůvodnění:

Území si i přes přítomnost dálnice D3 zachovává venkovský charakter, který je třeba respektovat a z pohledu zachování hodnot krajinného rázu chránit. Cílem by mělo být citlivé začlenění dálničního koridoru do krajiny bez doplňujících dostaveb. Výstavba halových objektů logistických center by v území snížila hodnoty krajinného rázu, především estetickou hodnotu, harmonické vztahy i měřítko krajiny, jak napovídá hodnocení.


Strana 87




7 Místa krajinného rázu

Na území správního obvodu ORP Tábor bylo v rámci aktualizace ÚAP vymezeno celkem 18 míst

krajinného rázu, která byla charakterizována a kde byly stanoveny určité limity ochrany hodnot

krajinného rázu, kterými je doporučeno se řídit. Vymezený prostor zahrnuje:

Chotoviny – Miličín – jihozápadní část místa v prostorech Sudoměřice, Nemyšl a části

Chotovin

Tábor venkov – východní část místa v okolí městské části Náchod

Táborská aglomerace – celé místo je zahrnuto v několika prostorech, Čekanice, část Záluží,

Letiště, Sezimovo Ústí, Planá

Bradačka - Turovecký les – zahrnuje prostor Turovec – Zárybničná Lhota

Tučapsko – severní výběžek zasahuje do prostoru Košic

Malšicko – jihovýchodní výběžek zasahuje území v okolí Lužnice k Plané

Rozdělení území na místa a oblasti je znázorněno na následující mapce:

Mapka 14 Diferenciace území na místa (oranžová) a oblasti (červená) krajinného rázu v ÚAP ORP Tábor

Aby bylo hodnocení kompletní, jeví se jako účelné poukázat na ochranné limity a z toho vyplývající

úkoly pro územní plánování k zajištění ochrany hodnot krajinného rázu jednotlivých vymezených míst

v kontextu této práce. Následující text předkládá výtah ochranných limitů a z toho vyplývajících úkolů

pro územní plánování vztažený k potenciálním záměrům výstavby logistických center v území.


Strana 88




7.1 01 - Tábor - Sezimovo Ústí - Planá nad Lužnicí

7.1.1 Ochranné podmínky:

● dbát na měřítko zástavby a její harmonický vztah v prostorech Starého města, v okolí

Jordánu, v okolí řeky Lužnice

● nezastavovat stávající volné přírodní prostory v okolí řeky Lužnice

● zachovávat přírodní charakter severní části Jordánu, respektovat jeho okolí a nezastavovat

jej, zachovat přírodní charakter břehových porostů

● respektovat obraz historické části města Tábor v krajině a zamezit změnám v území vedoucím

k jeho dalšímu upozadění či znehodnocení jak uvnitř, tak vně

● respektovat pohledové osy v krajině s významnými dominantami: pohledy na obraz Starého

města Tábor z prostorů z Čekanic, Čelkovic, i obraz poutního místa v Klokotech

● zachovat a respektovat nerušené pohledové osy na město zejména od Čekanic (hřbitovní

kaple - městská věž, pohledy přes Jordán), z návrší s kaplí sv. Anny a jejího okolí (dnes

poničena prvky nové zástavby), z vyvýšených míst od Čelkovic a Babí hory

● zabránit nevhodnému zastavování fragmentů krajiny tradičního venkovského prostoru v okolí

sídel Smyslov, Náchod, Čekanice a respektovat jejich krajinný rámec, koncipovat novou

zástavbu tak, aby respektovala historická jádra těchto venkovských sídel

● zachovat charakter přírodních scenérií v krajině, zejména údolí Lužnice a nenarušovat je

nevhodnými technicistními stavbami, které jej potlačují


● zamezit nevhodnému zastavění pohledově exponovaných lokalit, zejména: okolí Kozího

hrádku u Sezimova ústí

● respektovat a zachovávat nižší podlažnost zástavby v lokalitách Čelkovice, Měšice, Čekanice s

výhledem na obraz historického jádra

● chránit před znehodnocením obraz historického centra Tábor (Staré město) v pohledových

osách ze směrů: Čekanice, Čelkovice

7.2 02 - Tábor, venkov


● Respektovat a zachovat vzrostlou zeleň doprovázející komunikace

● Dbát na měřítko tradiční zástavby vsí a její harmonický vztah s krajinným rámcem

● Nezastavovat stávající volné přírodní prostory navazující na prostory údolí Lužnice

● Respektovat nerušenou pohledovou osu na dominantu Chotovinského kostela a

nezastavovat ji nevhodnou zástavbou nebo výškovými stavbami

● Respektovat pohledovou osu na dominantu táborské kostelní věže

● Respektovat nerušené dílčí průhledy na areál poutního kostela v Klokotech

● Zabránit nevhodnému zastavování tradičního venkovského prostoru nevhodnými objekty

narušujícími ráz venkovské krajiny


Strana 89





● Zamezit rozvoje sídel, který nerespektuje původní prostorové uspořádání a charakter

tradičních objektů sídla, rozvoj situovat do samostatně urbanizovaných částí s důrazem na

jejich začlenění k sídlu a do krajiny

● Respektovat a zachovávat nižší podlažnost zástavby venkovských sídel

● Zabránit zastavění okrajů sídel se zachovanými zahradami a humny

● Chránit pohledové osy na významné dominanty před jejich znehodnocením (kostel v

Chotovinách, kostelní věž Tábor)

● Zabránit vymezování ploch určených pro výstavbu výškových staveb, které by se mohly

pohledově uplatnit v obrazu města Tábor, dominanty kostela v Chotovinách

7.3 03 - Chotoviny - Miličín


● Zachovat stromořadí podél komunikací a zeleň dotvářející obraz sídla v krajině

● Dbát na měřítko zástavby a její harmonický vztah ke krajinnému rámci

● Nezastavovat návrší a vyhlídkové prostory

● Zabránit nevhodnému zastavování fragmentů krajiny tradičního venkovského prostoru v

okolí sídel zachovávajících si v dané ose svůj tradiční obraz v krajině

● Respektovat přírodní segmenty v krajině

● Dbát na měřítko tradiční zástavby vsí a její harmonický vztah s krajinným rámcem

● Respektovat nerušenou pohledovou osu na dominantu chotovinského kostela a nezastavovat

ji nevhodnou zástavbou nebo výškovými stavbami

● Zabránit nevhodnému zastavování tradičního venkovského prostoru nevhodnými objekty

narušujícími ráz venkovské krajiny

● Zamezit výstavbě technicistních dominant přesahujících dílčí horizonty krajiny vzhledem k

citlivosti území na umístění takových staveb, zamezit výstavbě nadzemního elektrického

vedení, které by mohlo pohledově narušit průhledy na významné krajinné scenérie


● Zamezit rozvoji sídel, který nerespektuje původní prostorové uspořádání a charakter

tradičních objektů sídla, rozvoj situovat do samostatně urbanizovaných částí s důrazem na

jejich začlenění k sídlu a do krajiny

● Respektovat a zachovávat nižší podlažnost zástavby venkovských sídel

● Zabránit zastavění okrajů sídel se zachovanými zahradami a humny

● Chránit pohledové osy na významné dominanty před jejich znehodnocením (kostel v

Chotovinách, obraz Mladé Vožice s dominantou kostela a zámku, pohled na kostel nad

osadou Kostelec)

● Nevymezovat plochy zástavby, které by mohly pohledově či vztahy narušit charakter

dochovaných historicky cenných objektů sídla či v krajině


Strana 90




7.4 09 - Bradačka - Turovecký les


● Dbát na měřítko zástavby a její harmonický vztah v prostorech samot

● Nezastavovat stávající volné prostory odlesněných enkláv v lesích a v jejich okrajích

● Zachovávat přírodní charakter prostorů v okolí rybníků

● Respektovat prostor zříceniny Kozího Hrádku

● Respektovat okraje lesa bez narušení

● Zabránit nevhodnému zastavování fragmentů krajiny tradičního venkovského prostoru

navazujícího prostoru k obytným zónám Tábora, Sezimova Ústí a Plané nad Lužnicí, zejména

v okolí sídel Smilov, Strkov, Měšice, Stoklasné Lhoty, Chabrovic a Skopytce), koncipovat

novou zástavbu tak, aby respektovala přírodní charakter lesní krajiny a typického

venkovského osídlení v místě

● Zamezit výstavbě halových objektů, logistických center, čerpacích stanic, parkovišť a

reklamních bilboardů či jiných objektů doprovázejících dálniční koridory v celém prostoru

vymezeného místa, zajistit prostupnost území a snížení vlivu bariéry


● Zamezit nevhodnému zastavění území v okolí rybničních soustav

● Respektovat a zachovávat nižší podlažnost zástavby venkovských sídel v území, respektovat a

regulativy stanovit charakter samot a osad v území

● Chránit regulativy před znehodnocením obrazy dochovaných historických center sídel,

zejména Podolí, Zárybniční Lhoty, Nové Vsi u Chýnova, Skopytce, Chabrovic), zamezit jejich

nevhodnému dostavování, dále prostory samot s dochovanými objekty zemědělských

usedlostí

● V uspořádání krajiny vymezit zóny zvýšené ochrany krajinného rázu vázané na historické

rybniční soustavy

● Nevymezovat plochy zástavby v současných volných prostorech v okolí samot

7.5 10 - Tučapsko


● Respektovat převažující měřítko zástavby

● Respektovat nerušenou pohledovou osu na dominantu vrchu Choustník a sídlo pod ním

● Respektovat nerušené zalesněné horizonty

● Zachovat charakter přírodě blízkých segmentů v okolí drobných rybníků


● Respektovat a zachovávat nižší podlažnost zástavby v území

● Chránit před znehodnocením nerušenou pohledovou osu směrem k Choustníku

● Zachovávat a obnovovat plochy veřejné zeleně v sídlech

● Nevymezovat plochy k zastavění navazující na dálniční koridor v celém úseku daného místa,

zamezit výstavbě bilboardů a jiných objektů zasahujících krajinný rámec v okolí dálnic


Strana 91




7.6 11 - Malšicko


● Zachovávat nerušené průhledy do přírodního prostoru údolí Lužnice

● Respektovat měřítko zástavby historických částí sídel a její harmonický vztah ke krajinnému

rámci

● Zachovat tradiční charakter samot s usedlostmi a zemědělský charakter jejich krajinného

rámce

● Zachovat charakter přírodě blízkých segmentů v krajině s rybníky a mokřady


● Zamezit nevhodnému zastavění pohledově exponovaných lokalit

● Zachovávat a obnovovat plochy veřejné zeleně v sídlech

● Zabránit zastavování okrajů přírodního prostoru údolí Lužnice

● Nezastavovat prostory samot

Date post:	02-Nov-2021
Category:	Documents
Upload:	others
View:	3 times
Download:	0 times

Ochrana hodnot krajinného rázu územního prostoru dálnice ...

Documents