OCHRANA P¤ÍRODY 7

OCHRANA P¤ÍRODY 7

ROâNÍK 56 CENA 25 KK 56 CENA 25 Kã

OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 7 193

Na základû ãetn˘ch publikovan˘ch dokumentÛ,závûreãn˘ch zpráv z rÛzn˘ch semináfiÛ, diskusníchdílen, národních i mezinárodních konferencí t˘kají-cích se Ïivotního prostfiedí ãlovûka, jeho zdravía zpÛsobu Ïivota, úbytku biologické a kulturní roz-manitosti a dal‰ích problémÛ, stává se stále nalé-havûj‰í potfieba vzdûlávat a vychovávat kaÏdéhojedince tak, aby pochopil základní principy souãas-ného Ïivota na Zemi. Tím více je tfieba vzdûlávatv této problematice i uãitele, neboÈ pfiedev‰ím oni bymûli b˘t nositeli nov˘ch informací a mûli by b˘t natakové úrovni ekogramotnosti, aby byli na jakémko-liv stupni ‰koly a vyuãovacího pfiedmûtu schopnipfiimûfieného v˘kladu, pfiíkladu, aplikace, vysvûtlenít˘kajícího se jednotliv˘ch problémÛ souãasného sta-vu Ïivotního prostfiedí a udrÏitelného rozvoje.

V posledních letech pfiib˘vá ohromné mnoÏství informací, které se mimojiné t˘kají environmentálního vzdûlávání, v˘chovy a osvûty.

Jsou to napfi.:- Agenda 21 z roku 1992, zvlá‰tû kapitola 36 Podpora vzdûlávání a vefiej-

ného povûdomí a odborného ‰kolení.- Místní agenda 21 z roku 1997, která rozvíjí my‰lenky pfiedchozího doku-

mentu na regionální a lokální úrovní.- Zákon 123/98 Sb. O právu na informace o Ïivotním prostfiedí, zvlá‰tû

paragraf 13, kter˘ formuluje odpovûdnost Ministerstva Ïivotního prostfiedía Ministerstva ‰kolství, mládeÏe a tûlov˘chovy za environmentální osvûtu,vzdûlávání a v˘chovu se zvlá‰tním zamûfiením na v˘chovu dûtí a mládeÏe;v˘znamné je zafiazení strategie udrÏitelného rozvoje do základních ‰kolníchkurikulárních dokumentÛ. Na v‰ech stupních ‰kol se jeví naléhavá potfiebaceloÏivotního vzdûlávání uãitelÛ, spojené se zvy‰ováním kvalifikace a s ino-vací poznatkÛ o pfiírodû, Ïivotním prostfiedí a udrÏitelném zpÛsobu Ïivota.

- Meziresortní dohoda o spolupráci v oblasti environmentální osvûty, vzdû-lávání a v˘chovy mezi Ministerstvem Ïivotního prostfiedí a Ministerstvem‰kolství, mládeÏe a tûlov˘chovy z prosince 1999, a koneãnû dlouho oãekáva-né dokumenty.

- Státní program environmentálního vzdûlávání, v˘chovy a osvûty v âRschválen˘ usnesením vlády âR ze dne 23. fiíjna 2000 ã. 1048 vãetnû akãní-ho plánu k uvedenému programu na léta 2001 aÏ 2003.

- Národní program rozvoje vzdûlávání v âR - Bílá kniha.

Ve v‰ech uveden˘ch dokumentech se objevuje nekompromisní poÏadavekna environmentální vzdûlávání a v˘chovu pedagogÛ v‰ech smûrÛ studiav jednotliv˘ch uãitelsk˘ch aprobacích. Pfiíkladem jednání, která uvedenouproblematiku sledují, jsou opakované mezinárodní ãesko-slovenské konference zab˘vající se environmentálnímvzdûláváním a v˘chovou na vysok˘ch ‰kolách pfiipravují-cích budoucí uãitele v roce 1998 a 2000, pofiádané v rámcimezinárodního filmového festivalu „T˘ká se to také tebe“(TSTTT) v Uherském Hradi‰ti a v roce 1999 v Banské Bystri-ci; pracovní semináfie organizované v rámci projektÛ UNDP(Program OSN pro rozvoj) ãást t˘kající se environmentálníhovzdûlávání, nizozemsko ãesk˘ projekt TULIPÁN i fiada dal-‰ích projektÛ a semináfiÛ vyhla‰ovan˘ch fakultami a cent-ry ekologické v˘chovy.

Závûry z tûchto jednání upozorÀují na:- Zafiazení environmentálního vzdûlávání a v˘chovy do studijních programÛ

v‰em studentÛm, budoucím uãitelÛm, ale i stávajícím uãitelÛm do celoÏivotní-ho vzdûlávání.

roãník 56IISSN 1210-258X

1. strana obálky: Králík divok˘, nepÛvodnídruh, u nás vysazen˘ jiÏ ve stfiedovûku

Foto Jaroslav âerven˘

OBSAHEva Li‰ková: Environmentální vzdûlávání

a v˘chova na pfielomu tfietího tisíciletí 193

Radomír Mrkva: âeská myslivost sechytila do pasti, kterou si samanastraÏila 195

Václav Hlaváã, Ale‰ Toman: Vetfielciv na‰í pfiírodû 198

Igor Míchal: První soukromá rezervace – pfiíklad a inspirace? 203

Jifií Îlebãík, Jana ·edivá: L˘kovec vonn˘ (Daphne cneorum L.) 208

Andreas Ranner: Rakouské zku‰enosti z plnûní smûrnice o ptácích a smûrnice o stanovi‰tích 211

Jan Plesník: Potfiebuje skuteãnû Bernská úmluva nové zamûfiení? 216

Zprávy státní ochrany pfiírody 219Recenze 223

Eva Li‰ková: Environmental Educationat the turn of the Third Millennium 194

Radomír Mrkva: Czech hunting has beencaught in its own Trap 197

Jifií Îlebãík, Jana ·edivá: Daphne (Daphnecneorum L.) 210

OCHRANA P¤ÍRODY 7

SUMMARY

Environmentální vzdûlávánía v˘chova na pfielomu tfietíhotisíciletí

âasopis státní ochrany pfiírody

Journal of the state nature conservancy

Vydává:Agentura ochrany pfiírodya krajiny âR v nakladatelství ENVIRONS

Vedoucí redaktor: RNDr. Bohumil Kuãera Redakãní rada: RNDr. Václav Cílek,RNDr. Jan âefiovsk˘ CSc., RNDr. Jifií Flousek,ing. Josef Hlásek, Dr. Tomá‰ Kuãera, RNDr. Vojen LoÏek, DrSc., ing. Igor Míchal CSc.,ing. Franti‰ek UrbanGrafická úprava: Zdenûk VejrostekAdresa redakce: Kali‰nická 4, 130 23 Praha 3tel.: 830 692 52, 830 691 11, fax: (02) 697 00 12Tiskne LD, s. r.o. – TISKÁRNA PRAGER, Radlická 2, 150 00 PRAHA 5-SmíchovPfiedplatné vyfiizuje celostátnû: PNS –P¤EDPLATNÉ TISKU s.r.o. ABOCENTRUM,Moravské nám. 12D, 659 51 Brno, tel.:05/4123 3232, fax 05/4161 6160, e-mail:[email protected]íjem reklamací, tel.: 0800 – 171 181Objednávky do zahraniãí vyfiizuje Pfiedplatnétisku, s. r. o., oddûlení v˘vozu tisku, HvoÏ-ìanská 5–7, 148 31 Praha 4-Roztyly, tel.:00420 2 67903240, 00420 2 67903242, fax:00420 2 7934607.

194 OCHRANA P¤ÍRODY, 56, 2001, ã. 7

- ZdÛrazÀují problematiku udrÏitelného rozvoje - nové-ho smûru my‰lení a konání pfiedev‰ím hloubkou svéhoobsahu, s dÛsledky pro existenci lidstva v nastupujícím21. století. Pfiechod k udrÏitelnému rozvoji je tfieba usku-teãnit na celé Zemi v krátkém ãasovém období, abynedo‰lo k dal‰ím nevratn˘m ekologick˘m zmûnám - pro-to má vzdûlávání v tomto smûru na v‰ech typech ‰kol,zvlá‰tû na fakultách uãitelsk˘ch, ale i v rovinû celoÏi-votního vzdûlávání ve‰keré populace, nezastupitelnouúlohu.

- Závûry z konferencí pfiipomínají vzájemnou spoluprácifakult pfiipravujících uãitele a center ekologické v˘chovyv âR projevující se napfi. poskytováním odborn˘ch konzul-tací, vytváfiením informaãních materiálÛ, vzdûlávánímpracovníkÛ stfiedisek ekologické v˘chovy; naopak vstupyãlenÛ stfiedisek ekologické v˘chovy do v˘uky studentÛuãitelství, pfiípravu rÛzn˘ch metodick˘ch materiálÛ a jejichdistribuci, spolupráci pfii vedení diplomov˘ch prací, spo-leãné fie‰ení nûkter˘ch projektÛ apod.

Doporuãení z konferencí jsou v souladu se Státním pro-gramem environmentálního vzdûlávání a osvûty, kde jezdÛraznûno, Ïe populace v âeské republice není dostateã-nû informována o principech udrÏitelného rozvoje a neníani dostateãnû pfiipravena na jejich uplatÀování v praxi.Kromû obecn˘ch cílÛ, nástrojÛ legislativních, ekonomic-k˘ch, institucionálních a informaãních se státní programzab˘vá otázkami vzdûlávání rÛzn˘ch skupin populacev âeské republice. V první fiadû je to poskytování environ-mentálních informací zamûstnancÛm v‰ech resortÛ vefiej-né správy na ústfiední, regionální, okresní a místní úrovni.

Mimofiádnou pozornost vûnuje státní program dal‰í sku-pinû, jejíÏ oznaãení je: dûti, mládeÏ, pedagogiãtí a odbornípracovníci. T˘ká se dûtí pfied‰kolního vûku, dûtí a mláde-Ïe základních, stfiedních a vy‰‰ích odborn˘ch ‰kol a vyso-ko‰kolsk˘ch studentÛ - specialistÛ a studentÛ, budoucích

uãitelÛ. Z pochopiteln˘ch dÛvodÛ, má-li dobfie fungovatcel˘ systém environmentálního vzdûlávání, je kladen nej-vût‰í dÛraz na vzdûlavatele tj. uãitele, pro rÛzné stupnû‰kol. Tento pfiístup by mûl b˘t zohlednûn i na vysok˘ch‰kolách uãitelského smûru, protoÏe by bylo tfieba z hledis-ka nov˘ch pfiístupÛ k uvedené problematice vûnovatpozornost (zejména aktuálními inovacemi) i uãitelÛmbudoucích uãitelÛ. Tuto problematiku, bohuÏel, státní pro-gram nepfiipomíná.

Tfietí skupina, kterou se program zab˘vá, jsou pracov-níci v podnikové sféfie (vedoucí pracovníci, pracovníci pod-nikÛ a rÛzn˘ch profesních organizací).

Poslední skupina, která je zmiÀována ve státním pro-gramu je laická i odborná vefiejnost. Jsou uvedeny rÛznécesty k poskytování informací vãetnû environmentálníhoporadenství. Státní program uvádí pfiehled spoluprácea metodick˘ch odpovûdností ve vztahu k rÛzn˘m cílov˘mskupinám, a to na úrovni resortních kompetencí, resortnía dobrovolné spolupráce.

Pro profesionální i environmentální pfiípravu budoucíchuãitelÛ má znaãn˘ v˘znam nov˘ dokument Národní pro-gram rozvoje vzdûlávání v âeské republice - Bílá kniha -schválen˘ vládou âeské republiky 7. února 2001, kter˘uvádí v cílech vzdûlávání a v˘chovy jednu z dÛleÏit˘chpodmínek pro zachování kontinuity lidské spoleãnostiv˘chovu k ochranû Ïivotního prostfiedí ve smyslu zaji‰tûníudrÏitelného rozvoje spoleãnosti a pfiipomíná rovnûÏ, jakopfiedchozí dokumenty, nezbytnost vytvofiení citového vzta-hu ãlovûka k pfiírodû.

JestliÏe budou plnûny cíle nov˘ch dokumentÛ, lze pfied-pokládat, Ïe vzdûlanûj‰í ãlovûk by mûl b˘t ke svémui okolnímu prostfiedí ohleduplnûj‰í tak, aby se Ïivoti v budoucnu na této planetû stal udrÏiteln˘.

Eva Li‰kováUniverzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta

Environmental Education at the Turnof the third Millennium

As discussed in numerous published docu-ments, final reports from workshops, nationaland international conferences concerning theenvironment of the man, his health and way oflife, the loss of biological and cultural diversityand other problems; education of each individu-al to the understanding of basic principles of lifeon the Earth has become an urgent need. It iseven more important to educate the teacherswho should carry the new information andshould be able, at all levels, to explain currentproblems of the environment and sustainabledevelopment, using appropriate examples andinterpretations.

Much information on environmental educati-on has become available recently, such as:– Agenda 21 (1992), especially the Chapter 36

– Promoting education, public awareness andtraining,

– local Agenda 21 (1997) which applies theabove document to the regional and locallevels,

– the Act No. 123/1998 on the right to envi-ronmental information, especially the para-graph 13, which states the responsibility ofthe Ministry of Environment and the Ministryof Education. Youth and Sports for environ-mental education, with special respect tochildren and young people. Inclusion of thestrategy of sustainable development in thebasic school documents is very important. Atall school levels, life-time education of tea-chers concerning new information on nature,environment and sustainable way of life isurgently needed,

– the Interdepartmental Agreement on the Co-operation in Environmental Education betwe-en the Ministry of Environment and theMinistry of Education, Youth and Sports(December 1992),

– the State Environmental Education Program-me, approved by the government on October

23, 2000 (Resolution No. 1048), including the2001–2003 Action Plan, and

– the National Education Development Pro-gramme – the White Book.In the above mentioned documents, an

uncompromising call for environmental educati-on of schoolmasters of all qualifications is sta-ted. Several examples concerning this issue canbe mentioned: the international Czech-Slovakconferences on environmental education atpedagogical faculties, held in 1998 and 2000 asa part of the international film festival “It con-cerns you too” in Uherské Hradi‰tû and in 1999in Bánská Bystrica; the UNDP workshops onenvironmental education, the Dutch-Czech pro-ject “Tulip” and other projects and workshopsorganised by universities and ecological educa-tion centres.

The most important conclusions of the mee-tings are:– to include environmental education in the

study programmes of all students and tea-chers

– to promote sustainable development – newway of thinking, essential for the existence ofthe mankind in the 21st century. As the shiftto sustainable development has to be imple-mented throughout the world in a short timeperiod to prevent further irreversible ecologi-cal changes, education at all school types,especially at pedagogical faculties, and rai-sing public awareness is extremely impor-tant.

– to improve co-operation between pedagogicalfaculties and ecological education centres inthe Czech Republic (providing scientific con-sultations, preparing information materials,education of the NGO workers, and vice ver-sa, participation of the NGO workers in stu-dent training, preparation of methodicalmaterials and their distribution, co-operationin supervising diploma theses, project co-operation etc.These conclusions are in accordance with

the State Environmental Education Programme

which stresses the fact that people in the CzechRepublic are not sufficiently informed about theprinciples of sustainable development and the-ir implementation in practice. Apart from thecommon goals and legislative, economic, insti-tutional and information tools, the State Pro-gramme includes the aims of education of vari-ous population groups in the country. First,there are state administration officers at thecentral, regional and local levels who should beprovided with environmental information.

The State Programme pays much attention tochildren, young people, students and the futureteachers. For understandable reason, if the who-le system of environmental education shall work,the most important is to educate the educators.This approach should be applied also at the tea-chers at pedagogical faculties, however, this pro-blem is not mentioned in the State Programme.

Other groups treated by the State Programmeare managers and industry workers, as well asnature lovers and scientists. Various ways ofproviding information are mentioned (includingenvironmental advising). The responsibility forvarious groups is stated, concerning bothdepartmental competence and voluntary co-operation.

Concerning professional and environmentaleducation of the future teachers, the new Natio-nal Education Development Programme (theWhite Book), approved by the government onFebruary 7, 2000, is very important. Among themain aims of education, environmental educati-on to sustainable development and the estab-lishment of emotional relation of people to thenature are mentioned as essential needs tomaintain the continuity of human society.

Provided that the goals of the new documentswill be implemented, we can suppose that theman will be more responsible to his environ-ment and that the life on this planet will beco-me sustainable.

Eva Li‰kováCharles University, Prague

SUMMARY


Diskuse kolem pfiípravy mysliveckého zákona se rozhofiely do té míry, Ïe vtáhly do problému nejen tradiãní oponenty sou-

ãasnû provozované myslivosti, lesníky a ochranáfie, ale i ‰irokouvefiejnost. Z rÛzn˘ch reakcí v médiích bylo moÏno soudit, Ïe narozdíl od dfiívûj‰ka pfiestali lidé bez v˘hrad podporovat myslivcea myslivost a to také proto, Ïe zaãaly b˘t diskutovány mnohé pro-blémy a sporné záleÏitosti. Tradovan˘ obrázek myslivce, kter˘v tfieskuté zimû dává seno do krmelce ãeka-jícím zvífiátkÛm se prostû zakalil. Myslivosta její protagonisté si v‰ak za to mohousami, neboÈ aÏ dosud nebyli schopni otev-fiené diskuse a konfrontace s jin˘mi názory,které jiÏ dávno nynûj‰í situaci pfiedcházely.

Co je moÏno souãasné myslivostivyãíst?

➢ snaÏí se konzervovat socialistick˘ zpÛ-sob hospodafiení se zvûfií a obcházípráva vlastníkÛ pozemkÛ na vlastnívolbu, jak˘m zpÛsobem co nejracionál-nûji lesnicky (zemûdûlsky) a zároveÀi myslivecky hospodafiit;

➢ centristick˘m vidûním zvûfie pominularevoluci, kterou v biologick˘ch vûdáchi aplikovan˘ch oborech pfiineslo eko-systémové chápání pfiírody;

➢ za cíl myslivosti vyhla‰uje také ochra-nu ÏivoãichÛ, kterou v‰ak chce prová-dût z pohledu ochrany pfiírody napros-to diletantsky a nepfiijateln˘mzpÛsobem;

➢ prosazuje intervenci státu pfii hospo-dafiení se zvûfií, av‰ak opodstatnûnosttakového pfiístupu se popírá zjevnounefunkãností tohoto systému, kter˘nedovedl zabránit miliardov˘m ‰ko-dám, absurdnû na státním majetku.

Srovnáváme-li pfiedloÏené návrhyzákona, pak je zjevné, Ïe se v prvé fiadûa zásadnû odli‰ují ideologicky. Návrhvypracovan˘ âeskomoravskou myslivec-kou jednotou a pfiedkládan˘ poslanci jakotisk ã. 788 a podobnû i vûcn˘ zámûr, pfii-praven˘ Ministerstvem zemûdûlství, zcelanepokrytû popírají práva soukrom˘chvlastníkÛ hospodafiit také se zvûfií navlastním pozemku. Pfiedpokládá se, Ïetak, jako dosud bude o hospodafienínaprosto dominantnû rozhodovat nájemcehonitby za vydatné intervence orgánÛstátní správy. Na rozdíl od toho, návrhpodan˘ skupinou poslancÛ a oznaãen˘jako tisk ã. 836 vychází z toho, Ïe takézvûfi, jako obnoviteln˘ zdroj, je souãástíprodukce, která vzniká na honebnímpozemku a proto by i právo myslivostimûlo b˘t neoddûlitelnû spjato s jeho vlast-nictvím.

Je zfiejmé, Ïe k problémovému hospodafiení se zvûfií do‰lodíky tomu, Ïe v socialistické minulosti zaniklo soukromé vlast-nictví lesÛ a lesy se staly v naprosté vût‰inû státními. To vedlotaké k tomu, Ïe bylo v koneãném dÛsledku naprosto oddûlenohospodafiení v lesích (na zemûdûlské pÛdû) od hospodafiení sezvûfií. Jak je dobfie známo, na „státním“ se dalo snadno pfiiÏivo-vat, a tak není divu, Ïe se vysok˘mi ‰kodami, vznikajícími jak

âeská myslivost se chytila do pasti,kterou si sama nastraÏilaRadomír Mrkva

Foto Karel Hájek


v lese, tak i na polích, nikdo pfiíli‰ nezab˘val. Naopak, pod pfií-m˘m dohledem státní správy se zavádûly do volnosti dal‰ínepÛvodní druhy zvûfie, muflon, danûk, kamzík a dal‰í druhyjelenÛ, zavedl se chov divokého prasete. Chov zvûfie se sicepodrobnû plánoval, i kdyÏ se skuteãná poãetnost v lese nedalastanovit a proto také kontrolovat. Nyní, kdy je ale 36 % lesÛsoukrom˘ch a kdy také v lesích státních se snaÏí hospodafiitracionálnû, nastávají problémy. Vlastník pozemku není ochoten„sponzorovat“ hospodafiení nájemcÛm honiteb, jejichÏ zájmemje naopak mít stavy zvûfie co nejvy‰‰í a dosáhnout tak svéhomaximálního zisku. ·kody v‰ak nevznikají pouze vlastníkÛmlesa a zemûdûlské pÛdy, protoÏe jsou napfi. poskytovány dotacena zavádûní tolik potfiebn˘ch melioraãních listnat˘ch dfievin,které v‰ak nakonec v lese slouÏí pouze jako „krmivo“ pro zvûfi.Jsme postiÏeni my v‰ichni, jako daÀoví poplatníci, protoÏevlastnû dotujeme souãasné „myslivecké hospodafiení“.

ZdÛvodnûní, proã je pfii hospodafiení se zvûfií nutnáintervence „státu“, staví na následujících axiomech:

– zvûfi je pfiírodním bohatstvím státu;– myslivost zaji‰Èuje ochranu zvûfie a tudíÏ ochranu pfií-

rodního bohatství státu;– z tûchto dÛvodÛ nepfiíslu‰í vlastníku honebního pozem-

ku, aby sám se zvûfií hospodafiil.

Je tomu ale opravdu tak, je napfi. v‰echna zvûfi a bez bliÏ‰íspecifikace (napfi. v˘ãet druhÛ v souãasnû platné zákonné úpra-vû) opravdu na‰im pfiírodním bohatstvím?

Nad tím, Ïe norka amerického, nebo psíka m˘valovitého nelzepovaÏovat za na‰e pfiírodní bohatství, se asi nikdo nepozastaví.Stejn˘ pfiístup ale musíme uplatnit vÛãi v‰em introdukovan˘mdruhÛm. Proto není moÏno povaÏovat za na‰e pfiírodní bohatstvímuflona (ze zoologického hlediska a s ohledem na dal‰í „zu‰lech-Èování“ vÛbec naprosto sporn˘ druh, zasluhující spí‰e oznaãení„lovné zvífie“), daÀka skvrnitého, ale také kamzíka horského, sikuv˘chodního, a dal‰í introdukované zástupce ãeledi jelenovit˘ch.Za na‰e pfiírodní bohatství mÛÏeme opravdu povaÏovat pouzeautochtonní druhy, které byly pfiítomny na na‰em území v his-torickém období, napfi. od stfiedovûku. Myslivecké diskuse a doha-dy o tom, které druhy jsou, ãi nejsou pÛvodní, jsou naprosto ire-levantní. Jak bylo ovûfieno, názor na tuto otázku je u v‰echrenomovan˘m zoologick˘ch pracovi‰È naprosto jednoznaãn˘.

Je tady ale dal‰í pochybnost. Je pfiírodním bohatstvímjakákoli poãetnost, byÈ domácích druhÛ? Kdyby nûkdo tvr-dil, Ïe nezáleÏí na tom, kolik je v lesích pfiítomno rysÛ nebovlkÛ, protoÏe jsou na‰im pfiírodním bohatstvím, patrnû byneobstál. Nikdo se ale nepozastavuje nad tím, Ïe v souvislostis mysliveck˘m hospodafiením se u problémov˘ch druhÛ (pfie-Ïv˘kaví sudokopytníci) pfiipou‰tûjí rÛzné chované poãetnosti,které nejsou kontrolovány a tudíÏ mohou b˘t navíc mnohoná-sobnû pfiekroãeny. Takto pfiemnoÏená zvûfi pak zcela bûÏnûdevastuje jiné „pfiírodní bohatství“, napfi. chránûné rostlinnédruhy a celé ekosystémy na chránûn˘ch územích. Uplatníme-li,jako jedinû moÏn˘, ekosystémov˘ pohled na pfiírodu, pak zjed-nodu‰enû fieãeno, za pfiírodní bohatství mÛÏeme povaÏovat pou-ze takové mnoÏství ÏivoãichÛ (napfi. konzumentÛ primárníchi sekundárních), jejichÏ poãetnost je v ekosystému „vybalanco-vána“ a je v˘slednicí napfi. také predace. Taková poãetnost(ov‰em v‰ech ÏivoãichÛ a ne jenom myslivecky chovan˘ch) musíb˘t nepochybnû pfiedmûtem ochrany. Obávám se ale, Ïe zaji‰tû-ní institutu takové ochrany nepfiíslu‰í Ministerstvu zemûdûlstvía navíc prostfiednictvím zákona o myslivosti.

Diskusní je rovnûÏ proklamovaná pfiedstava, Ïe myslivostzaji‰Èuje ochranu pfiírodního bohatství a je tudíÏ nástro-jem ochrany pfiírody. Pomineme-li skuteãnost, Ïe není jasné,proã je povaÏována za pfiírodní bohatství pouze zvûfi, jsoupozoruhodné také zpÛsoby a pfiedstavy, jak tuto ochranu zaji-stit. Pfiednû jde o stále sporné zapoãtení ÏivoãichÛ, poÏívají-cích pfiísnou ochranu, mezi zvûfi, s banálním zdÛvodnûním, Ïemyslivci musí tyto druhy znát, aby je mohli chránit. Filosofieochrany, která staví na tom, „co nezastfielím, to chráním“ jeov‰em více neÏ sporná. Neobstojí ani dal‰í zdÛvodnûní a to, Ïev krajním pfiípadû je nutno ulovit i nûkterého z tûchto Ïivoãi-chÛ. V tom pfiípadû by takov˘ lov rozhodnû nemûli provádûtfiadoví uÏivatelé honitby, ale napfi. „profesionální lovec“. Nelzetaké rozumût tomu, Ïe ochrana zvûfie by mûla b˘t zaji‰Èována

napfi. tzv. „ochranou myslivosti“ (viz návrh MZe) tj. napfi.ochranou pfied „mezidruhov˘mi vztahy“ (?), „‰kodliv˘mi zvífia-ty“(?) a také „pomocí mysliveckého hospodafiení, vãetnû zafia-zení honiteb do jakostních tfiíd a stanovení odpovídajících sta-vÛ zvûfie“(?). Je zfiejmé, Ïe se zde prezentují naprosto zmatenépfiedstavy o ochranû, které nechápou podstatu ochrany Ïivo-ãichÛ. Nelze se ztotoÏnit s názorem, Ïe pfiedmûtem ochrany bymûly b˘t populace ÏivoãichÛ, s nimiÏ se hospodafií. Nejen sty-listicky, ale i vûcnû jsou také pozoruhodné formulace, s nimiÏse zde setkáváme. Napfi. úãel mysliveckého hospodafiení sevysvûtluje tak, Ïe se „vytváfiejí podmínky pro udrÏení rovnová-hy mezi ochranou Ïivoãi‰n˘ch druhÛ a jejich negativnímpÛsobením na prostfiedí jakoÏ i udrÏení genetické kvalitya zdravotního stavu populací jednotliv˘ch druhÛ zvûfie a jejichhospodáfiského vyuÏití“(?).

Exemplárním pfiíkladem nepochopení ekosystémovéhovnímání pfiírody a nepochopení základních principÛ ochranypfiírody je poÏadavek na zfiizování „rezervací pro zvûfi“, jichÏse doÏadují oba zmínûné návrhy. Podobnû je to i s prezento-vanou pfiedstavou „zu‰lechÈování“ zvûfie, která sice není blí-Ïe popsána, ale nepochybnû se jí míní tzv. prÛbûrn˘ odstfielu trofejové zvûfie, provádûn˘ podle pfiesnû stanoven˘ch pfied-stav o optimálním vzhledu a v˘voji paroÏí nebo rohÛ bûhemÏivota samcÛ. Jako nástroj ke „zkvalitnûní“ (zu‰lechtûní) cho-vu má pak slouÏit institut tzv. chovatelsk˘ch pfiehlídek trofe-jí. Z pohledu ochrany pfiírody je vÛbec naprosto absurdnípfiedstava „zu‰lechÈování“ zoologického druhu. NatoÏ s pomo-cí kritéria, které s vitalitou zvífiete nemá pfiíli‰ mnoho spoleã-ného. Îe by si ale hospodafiení se zvûfií zaslouÏilo jin˘ pfiístup,svûdãí nejen stav populace srnãí zvûfie. Ta doznala i pfiespfiesnû stanovené zásady a na zmínûn˘ch v˘stavách kontro-lované parametry trofejí, zcela zjevn˘ úpadek. Její hmotnostse bûhem 50ti let sníÏila v prÛmûru minimálnû o 5 kg, sníÏi-la se reprodukce v prÛmûru ze 2 na 1 srnãe a zv˘‰ila se jejichúmrtnost. Jde o zjevn˘ doklad neúãelnosti provádûn˘ch„zu‰lechÈovacích“ praktik a fiízení chovu s dohledem státnísprávy.

Kontraproduktivní je také prÛbûrn˘ odstfiel a tendencepovaÏovat za cíl chovu dosaÏení trofejí o nejvy‰‰í bodové hod-notû u jelena evropského a to z pohledu uchování místníchfenotypÛ. Jak známo, je u jelena evropského uvádûn jako pod-druh jelen stfiedoevropsk˘, s niÏ‰í hmotností i men‰ím paro-Ïím, na rozdíl od poddruhu jelena karpatského. Zásady prÛ-bûrného odstfielu tak napfi. zcela eliminují tendence smûfiujícík „zachování druhÛ zvûfie“ (§ 4 a 5, návrh tisk 788). Podle tohose napfi. sice zakazuje vypou‰tût do honitby jedince jiného pod-druhu, ale pfiitom se napfi. z chovu neustále odstraÀují jedincise slab‰ím paroÏím, typiãtí pro místní fenotyp stfiedo-evropského jelena. Navíc v situaci, kdy v minulosti probûhlo namnoha místech tzv. zu‰lechÈování jelena, vysazováním jedincÛkarpatského poddruhu.

Jak je to s úãinností intervence státní správy pfii fiízení cho-vu zvûfie, bylo jiÏ mnohé uvedeno. I kdyÏ se v odborn˘ch lesnic-k˘ch kruzích a mezi ochránci pfiírody neustále poukazuje na‰kody nebo nevyváÏenost mezi poãetností zvûfie a stavem lesa,nedochází k nápravû. Poãetní stavy problémov˘ch druhÛ jsouv˘raznû nadmûrné. Soudû podle odlovu, do‰lo napfi. oproti roku1935 ke zv˘‰ení poãtu ulovené zvûfie, u jelení zvûfie o 356 %,u srnãí o 219 %, u daÀãí zvûfie o 460 % a u muflona se odstfielzv˘‰il ze 106 kusÛ dokonce na 7309 kusÛ, coÏ pfiedstavuje zv˘-‰ení o 6895 %. Poãetnost v‰ak narostla dokonce oproti roku1969 a to u jelení a srnãí zvûfie zhruba o 125 %, u muflonía daÀãí zvûfie dokonce o 260 a 340 %. Také v posledních letechse poãetní stavy je‰tû zvy‰ují. Zvûfie je tolik, Ïe „spase“ nadúnosnou míru nejen semenáãe dfievin, jimiÏ se les pfiirozenûobnovuje, ale i dotované umûlé v˘sadby a to i pfies to, Ïe senákladnû chemicky ochraÀují.

Jako ukázku v˘‰e ztrát, napfi. u LesÛ âR, lze uvést následu-jící kalkulaci. Souãasnû ãiní pfiíjem z pronájmu honiteb asi 90 mil. Kã, v˘daje na ochranu pfied ‰kodami zvûfií dosahují asi350 mil. a pfiesto dochází roãnû ke ‰kodám ve v˘‰i asi 20 mil. Kã.Roãní hospodáfiská ztráta v tomto pfiípadû ãiní asi 280 mil. Kã.Mimo to dochází k ztrátû pfii hospodafiení tím, Ïe nelze úãinnûjivyuÏít pfiirozenou obnovu pomocí semenáãÛ. O jakou úsporu by‰lo, si lze udûlat pfiedstavu, uváÏíme-li, Ïe zalesnûní 1 ha lesastojí asi 50 tis. a roãnû se zalesÀuje asi 23 tis ha. Mnohem vût‰í‰kody pÛsobí jelení zvûfi tím, Ïe z hladu ohryzává kÛru smrkÛ.


Podle aktuální informace se tyto ‰kody dokonce v souãasné dobûzv˘‰ily, takÏe oproti r. 1996, kdy bylo po‰kozeno 106 tis. haredukované plochy smrãin, je nyní po‰kozeno 220 tis ha. Bylovypoãteno, Ïe v dobû tûÏby lze v takov˘ch porostech vyãíslit ztrá-tu asi na 0,25 mil. Kã/ha. Podle toho pfiedstavuje uvedenépo‰kození ztrátu na zisku ve v˘‰i desítek miliard Kã. Taková jesituace u nejvût‰ího správce lesÛ – LâR a.s. Drobní vlastníci lesÛjsou postihováni neménû a ztráty pro nû znamenají mnohem tíÏi-vûj‰í újmu, pfiitom jejich vyhlídky na úãinnou obranu a náhradu‰kod jsou naprosto mizivé.

Nejde v‰ak pouze o ‰kody finanãní. MoÏná je‰tû závaÏnûj‰íjsou ‰kody ekologické. Tím, Ïe se lesy obecnû nemohou pfiiroze-nû obnovovat, je znemoÏnûna rovnûÏ schopnost adaptace dfievinna mûnící se podmínky související s klimatickou zmûnou. NemÛ-Ïe totiÏ probíhat pfiirozen˘ v˘bûr mezi semenáãi, jehoÏ v˘sledkemje vznik populací dfievin, které by byly schopné ve zmûnûn˘chpodmínkách pfieÏít. Patrnû v dÛsledku jiÏ probíhající globálnízmûny klimatu dochází také k rozpadu nepÛvodních smrãin, kte-ré se nacházejí témûfi na polovinû v˘mûry na‰ich lesÛ. Tento pro-ces jiÏ zapoãal a jsme svûdky, jak nab˘vá na intenzitû. Takto pro-fiídlé lesy bude velmi obtíÏné umûle zalesÀovat a nejen z tûchtodÛvodÛ je proto dÛleÏité, aby zde mohly probíhat pfiirozené pro-cesy urychlené generaãní, pfiípadnû druhové obmûny a pfiirozenéobnovy lesa.

Z uvedeného je zfiejmé, Ïe souãasnû provozovaná myslivostzpÛsobila mnoho problémÛ a to nejen na prostfiedí, v nûmÏ zvûfi

Ïije, ale absurdnû i zvûfii samotné. Mnozí v˘znamní pfiedstavite-lé myslivosti v‰ak opût pfiicházejí s pfiedstavami, které vzniklépotíÏe nefie‰í a co více, také samotnou myslivost nerozvíjejív intencích souãasného rozvoje vûdy. Není se proto co divit, Ïepfiedkládané pojetí, obsaÏené v návrzích (tisk ã. 788 a vûcn˘zámûr Mze), pro svÛj anachronismus jak spoleãensk˘, tak i bio-logick˘, naráÏí na tuh˘ odpor celé vefiejnosti. To by ov‰em mûlob˘t také v˘zvou pro samotnou myslivost, aby své postoje revi-dovala.

Komentované návrhy negují soukromovlastnick˘ principa apriori pfiedpokládají, Ïe vlastník nebude schopen hospodafiittaké se zvûfií a Ïe její poãetní stavy zruinuje pod práh pfiirozenépoãetnosti. Tato pfiedstava je, domnívám se, mylná. Lze naopakpfiedpokládat, Ïe na rozdíl od státní správy (viz uvedené pfiíkla-dy), bude pfiístup soukromého vlastníka k chovu zvûfie lep‰ízárukou skloubení mysliveckého a lesnického ãi zemûdûlskéhohospodafiení. Lze pfiedpokládat, Ïe je bytostn˘m zájmem vlastní-ka (na rozdíl od státního úfiedníka) dosáhnout takového stavu,aby mu oba obnovitelné zdroje sk˘taly co nejvy‰‰í zisk. Pfiitom senení tfieba obávat existenãního ohroÏení zvûfie. Ne nadarmo sefiíká: Ekonomické nebo racionální hospodafiení b˘vá obvyklei hospodafiení ekologické.

Z tohoto pohledu je apriori návrh zákona o myslivosti, tisk ã. 836, lépe akceptovateln˘ a po dílãích úpravách v jednotlivos-tech, které by pfiinesly pfiijateln˘ konsensus, pfiedstavuje dobr˘základ pro v‰eobecnû pfiijateln˘ zpÛsob hospodafiení se zvûfií.

Czech hunting has been caught in itsown Trap

Parliament discussions on preparation of thehunting act have drawn not only the traditionalopponents of current hunting practices (forestrangers and conservationists) but even thegeneral public into the problem. For what canbe the present hunting blamed?● it tries to preserve socialist practices of game

management and ignores the right of landowners to decide about the ways of forestryand hunting management,

● by centrist viewing of the game, it has passedthe revolution bringing ecosystem approachin biology and the applied fields,

● it claims animal protection to be one of itsaims, but it plans to carry out it in a dilettan-tish and unacceptable way,

● it enforces state intervention in the gamemanagement, however, this system has notbeen able to prevent enormous losses on sta-te properties.

When comparing the two act proposals, it isevident that they differ ideologically.1. Proposal prepared by the Bohemian-Moravi-

an Hunting Union (submitted under the No.788) and, similarly, the factual design prepa-red by the Ministry of Agriculture, ignoreopenly the rights of private owners to mana-ge the game on their lands. They supposegame management to be decided by the hirerof a hunting ground, under substantial inter-vention of state administration offices.

2. On the other way, proposal submitted by agroup of MPs (No. 836) suggests that thegame, as a renewable resource, is a part ofproduction of the hunting ground and thatthe hunting rights should be tied togetherwith the owership.

Problems in game management were causedin the socialist era, when most forests becamestate properties. Forestry (as a way of agricultu-ral management) was completely separated fromgame management. Large losses in both forestsand fields were usually not concerned by any-body. Moreover, several non-native game speci-es were introduced into the wild under the

supervision of state administration (mouflon,chamois, fallow deer and other cervid species),and breeding of wild roars was started. Nowa-days, when 36 % of the forests are private pro-perties ad when even the state forest rangers tryto economise the management, problems havebeen arising. Land owners are not willing to“sponsor” the management for the hirers ofhunting grounds who aim to reach the highestgame numbers. However, losses are not causedonly to the forest and farmland owners. E. g.planting of the desirable deciduous wood speci-es is promoted by subsidies, however, the plantsserve only as game food, all taxpayers thus fun-ding “game management”.

The first proposal explains the necessity of“state” intervention in the game management bythe following axioms: The game is a part of thestate natural heritage and the hunting ensu-res game conservation. Therefore, gamemanagement is not a land-owner’s business.

However, introduced game species cannot beconsidered our natural heritage – the mouflon(which is even more problematic because of bre-eding “improvements”), fallow deer, chamois,sika deer and other introduced deer species.Only the native, autochthonous species canbe considered our natural heritage – specieswhich were present in the country in historicaltimes (e. g. since the Middle Ages). The hunter-s’s discussion on which species are native isabsolutely irrelevant. Scientists have unambi-guous answer to this question.

There is one more question. What abundanceof a given species is our natural heritage? Ifsomebody said that it did not matter how manylynxes or wolves were present in the forestsbecause they were our natural heritage, he pro-bably would not hold his ground However, nobo-dy is surprised at the fact that hunters claim tobreed certain numbers of the problematic speci-es which are not checked and can be thus mani-fold exceeded, devastating other parts of the“natural heritage”, such as protected plant spe-cies and even ecosystems in the protected areas.The ecosystem approach shows that abundanceof animals representing our natural heritage isthat resulting from processes (including preda-tion) which create “balance” in the ecosystem.Control of these numbers should not be carried

out by the Ministry of Agriculture and certainlynot by means of the hunting act.

Another questionable presumption is that thehunting ensures protection of the naturalheritage and that it is a nature conservationtool. First, it is not clear why natural heritage isrestricted to the game only. Moreover, the pro-posed ways of its protection are quite doubtful(the game includes several endangered animalspecies protected by law).

Numbers of the problematic game species arevery high. Based on statistics, since 1935 hun-ted numbers have increased by 356 % in thered deer, by 219 % in the roe deer, by 460 % inthe fallow deer and by 689 % in the mouflon(from 106 to 7309 individuals). However, thenumbers have increased even in comparisonwith 1969 (by 125 % in the red and roe deer,260 % in the mouflon and 340 % in the fallowdeer) and this trend has been continuing atpresent. These game species browse out notonly the naturally dispersed wood seedlings,but also the funded forest plantations (evenwhen treated chemically).

An example of losses caused by the game canbe mentioned. The Forests of the CR companyreceives about 90 million CZK a year for rentingof the hunting grounds. At the same time, itspends about 350 million CZK to protect thewoods against the game. However, losses cau-sed by the game reach about 20 million CZK ayear. Thus the yearly economic loss of the com-pany is about 280 million CZK. Further lossesare caused by the fact that it is impossible touse the natural recovery of forests. The overalllosses of the company reach tens of milliardsCZK. Smaller land owners are affected as well,experiencing the losses much harder, but theirprospects of an effective defence and compensa-tions are very low.

Ecological losses may be even more impor-tant. E. g. natural selection among seedlingswhich could help to establish wood populationscapable to survive under the changed conditi-ons, is largely limited by the game.

From this point of view, the second huntingact proposal is more convenient and, after somechanges which would bring consensus into theproblem, can represent a good basis for a gene-rally acceptable game management.

SUMMARY


âlovûk jiÏ odedávna ovlivÀoval svojí ãinností populace rostlin a ÏivoãichÛ v pfiírodû. Jedním z opomíjen˘ch,

ale zároveÀ velmi závaÏn˘ch vlivÛ je vysazování rostlin avypou‰tûní ÏivoãichÛ mimo jejich pÛvodní areály roz‰ífiení.

Zámûrné roz‰ifiování i neúmyslné zavlékání Ïivoãi‰n˘chdruhÛ do oblastí, kde pÛvodnû neÏily, mûlo v mnohaoblastech svûta nedozírné následky. Nekontrolovatelnápopulaãní exploze, která následovala poté, co se druhdostal do podmínek bez pfiirozen˘ch nepfiátel a dal‰íchpfiirozen˘ch regulaãních mechanismÛ, mûla ãasto zanásledek rozvrat pÛvodních ekosystémÛ, vymizení nûkte-r˘ch pÛvodních druhÛ a mnohdy také rozsáhlé hospodáfi-ské ‰kody. Katastrofální následky expanze tûchto „vetfiel-cÛ“ pfiitom zdaleka nejsou omezeny jen na Austrálii ãitichomofiské ostrovy. Existuje fiada pfiípadÛ, kdy neuváÏe-né vysazování (introdukce) pfiineslo znaãné problémy i naevropském kontinentu. PfiipomeÀme jen historii expanzeondatry piÏmové (Ondatra zibethica), která je dodnes váÏ-n˘m problémem pro umûlé hráze v Nizozemsku, psíkam˘valovitého (Nyctereus procynoides), kter˘ likviduje uni-kátní ptaãí kolonie na mnoha místech baltského pobfieÏí,ãi norka amerického (Mustela vison), jehoÏ rostoucí popu-lace, vzniklá ze zvífiat unikl˘ch z farem, urychlila vymize-ní norka evropského (M. lutreola) a zaãíná ohroÏovatpotravní konkurencí a predaãním tlakem existenci dal‰íchpÛvodních druhÛ. Dal‰ím pfiíkladem mÛÏe b˘t i americkáveverka popelavá (Sciurus carolinensis), která vytlaãilapÛvodní veverku obecnou (S. vulgaris) z rozsáhl˘ch oblas-tí ve Velké Británii. V nedávné minulosti bylo nûkolikjedincÛ vypu‰tûno také v severní Itálii. I zde nalezla tatoveverka podmínky pro rychl˘ populaãní nárÛst a zaãala sevelmi rychle ‰ífiit. Proti expanzi tohoto druhu byla zorga-nizována rozsáhlá kampaÀ, jejímÏ cílem byla úplná likvi-dace v‰ech jedincÛ ve volné pfiírodû. V závûreãné fázi akcese v‰ak proti úplné likvidaci postavily místní organizacena ochranu zvífiat, které dosáhly pfieru‰ení akce a dosta-ly pfiípad pfied soudní dvÛr. Bûhem zdlouhavého soudní-ho procesu v‰ak veverka expandovala do rozsáhl˘ch les-ních oblastí, kde je jiÏ likvidace velmi tûÏko proveditelná.Pokud se v‰ak ‰ífiení nepodafií zastavit, je velmi pravdûpo-dobné, Ïe tento druh obsadí postupnû vût‰inu evropskéhoareálu veverky obecné, kterou vytlaãí do nejvy‰‰ích hor-sk˘ch poloh (viz Ochrana pfiírody, 55, 184–186, 2000).

Problémy spojené s nepÛvodními druhy nejsou pocho-pitelnû omezeny pouze na savce. Existuje dlouh˘ seznamnepÛvodních druhÛ z celé Ïivoãi‰né fií‰e, které stejnûv˘razn˘m zpÛsobem zasáhly do v˘voje pfiírodních spole-ãenstev nebo se projevily jako ‰kÛdci na polních ãi les-ních kulturách. Staãí pfiipomenout mandelinku brambo-rovou (Leptinotarsa decemlineata), ãi problém posledníchlet – klínûnku jírovcovou (Cameraria ohridella). drobnéhomot˘la decimujícího stromofiadí jírovcÛ v celé stfiedníEvropû. Dal‰ím pfiíkladem mÛÏe b˘t stfievliãka v˘chodní(Pseudorasbora parva), která díky rychlému reprodukãní-mu cyklu dosahuje v rybnících v krátké dobû takové bio-

masy, Ïe pfiedstavuje váÏného potravního konkurentakomerãním druhÛm ryb. Úpln˘ v˘ãet tûchto vetfielcÛ byv˘raznû pfiesáhl rámec tohoto pfiíspûvku.

Je zfiejmé, Ïe existuje i fiada nepÛvodních druhÛ, kte-ré u nás zdomácnûly, aniÏ zpÛsobily znatelné problémy.Jako pfiíklad mÛÏe b˘t uveden baÏant obecn˘ (Phasianuscolchicus) nebo králík divok˘ (Oryctolagus cuniculus). Jev‰ak nutno podotknout, Ïe tato bezproblémovost mÛÏeb˘t pouze zdánlivá. S nov˘m druhem mohou napfiíkladpfiijít parazité, ktefií v nov˘ch podmínkách zdecimujípopulace pfiíbuzn˘ch místních druhÛ, aniÏ je patrnásouvislost s introdukcí nepÛvodního druhu. Rizik spoje-n˘ch s introdukcemi je tedy celá fiada.

Vzhledem k nebezpeãí, které pfiedstavují nepÛvodnídruhy pro ochranu biodiverzity, zafiadil jiÏ v roce 1993Stál˘ v˘bor Bernské úmluvy (Úmluvy o ochranû evrop-ské fauny a flóry a pfiírodních stanovi‰È) problematikunepÛvodních druhÛ mezi v˘znamné problémy ochranybiologické rozmanitosti (biodiverzity) a od té doby vûnu-je této problematice mimofiádnou pozornost. Ve dnech3.–5. ãervna 1999 probûhl ve mûstû Sliema na Maltûsemináfi o regulaci a likvidaci nepÛvodních suchozem-sk˘ch obratlovcÛ, pofiádan˘ právû jako souãást realizacev˘‰e zmiÀované mezinárodní úmluvy. V referátechúãastníkÛ byly shrnuty poznatky o nepÛvodních druzíchz rÛzn˘ch evropsk˘ch zemí a popsány zku‰enostis metodami kontroly a likvidace tûchto druhÛ. V˘sled-kem semináfie byl návrh závazného sedmibodovéhodoporuãení pro signatáfiské zemû k postupu pfii fie‰eníproblému nepÛvodních druhÛ ÏivoãichÛ.

Stál˘ v˘bor Bernské úmluvy, konan˘ v prosinci1999 v sídle Rady Evropy ve francouzském ·tras-burku, uloÏil signatáfisk˘m státÛm této úmluvy:

● monitorovat populace nepÛvodních druhÛ obratlovcÛa stanovit potenciální nebezpeãnost pro biologickourozmanitost,

● stanovit nezbytnost likvidace populací, které pfiedsta-vují nebezpeãí pro biologickou rozmanitost,

● sestavit a pravidelnû aktualizovat národní akãní plá-ny na likvidaci populací druhÛ, které byly uznány zanebezpeãné,

● vytvofiit mechanismus vnitrostátní spolupráce,● zajistit spolupráci v‰ech zúãastnûn˘ch stran vãetnû

nevládních organizací, státních orgánÛ a vûdeck˘chinstitucí,

● za klíã reálnosti tohoto postupu povaÏovat vefiejnéakceptování nutnosti tlumit invazní druhy. Totovefiejné akceptování musí b˘t zaloÏeno na osvûtov˘chkampaních objasÀujících nebezpeãí nepÛvodníchdruhÛ pro biodiverzitu,

● prostfiednictvím sekretariátu Bernské úmluvy zaji‰Èo-vat informovanost ostatních ãlensk˘ch zemí ohlednûúãinnosti realizovan˘ch opatfiení.

Vetfielci v na‰í pfiírodûVáclav Hlaváã, Ale‰ Toman


Kamzík v CHKO Jeseníky Foto Lubomír Hlásek

Myslivci cenûní, ochranáfii a majiteli lesÛ zatracovaní mufloniFoto Mirko Hain

Paovce hfiivnatá, rarita západních âechFoto Jaroslav âerven˘

Danûk evropsk˘ Foto Mirko Hain

Koza bezoárová je‰tû z dob, kdy pÛsobilaznaãné ‰kody na vegetaci pálavsk˘ch stepí

Foto Lubomír Hlásek


V podmínkách âeské republiky je patrnû problémnepÛvodních druhÛ nejaktuálnûj‰í u ryb a u savcÛ. Int-rodukce obojÏivelníkÛ a plazÛ nepfiesáhly v na‰ich pod-mínkách charakter lokálních experimentÛ, jejichÏ popi-su by bylo vhodné vûnovat samostatn˘ pfiíspûvek. Ptácijsou naopak natolik pohybliv˘mi organismy, Ïe jsousami schopni aktivnû vyhledávat vhodné oblasti i na vel-ké vzdálenosti. Pfienos do podmínek, kde druh pfiirozenûneÏije, tedy obvykle znamená pfienos do podmínek, kte-ré tomuto druhu nevyhovují. V˘jimkou jsou druhy obtíÏ-nû létající (krocan divok˘ Meleagris gallopavo, baÏanti,nûkteré druhy kachen Anatinae apod.). Dále se budemevûnovat problematice na‰ich nepÛvodních druhÛ savcÛ,zejména zhodnocení souãasného stavu populací a prog-nóze v˘voje poãetnosti a rizikovosti z hlediska moÏnéhoovlivnûní pÛvodních ekosystémÛ.

Celkem se v na‰í pfiírodû mÛÏeme setkat s patnáctinepÛvodními druhy. Jsou to: králík divok˘, ondatra piÏ-mová, bobr kanadsk˘ (Castor canadensis), koza bezoáro-vá (Capra aegagrus), paovce hfiivnatá (Ammotragus lervia),kamzík horsk˘ (Rupicapra rupicapra), mulfon (Ovis musi-mon), jelenec bûloocas˘ (Odocoileus virginianus), danûkevropsk˘ (Cervus dama), sika (Cervus nippon), norek ame-rick˘, psík m˘valovit˘, m˘val severní (Procyon lotor),potkan (Rattus norvegicus) a krysa (R. rattus). PfiíleÏitost-nû se vyskytují i dal‰í druhy, které krátkodobû pfieÏívají poúniku z chovÛ (napfi. li‰ka polární Alopex lagopus, nutrieMyocastor coypus apod.), které v‰ak nemají pfiedpokladvytvofiit v na‰ich podmínkách dlouhodobû prosperujícípopulace. Motivem pro zámûrné zavedení vût‰iny druhÛdo na‰í pfiírody bylo roz‰ífiení sortimentu zvûfie. U vût‰inyostatních druhÛ jde o introdukci nechtûnou (uniknutí zví-fiat z farem, expanze z jin˘ch zemí apod.).

Muflon (Ovis musimon) – pÛvodnû stfiedomofisk˘(mediteránní) druh se k nám dostal patrnû uÏ v 50. aÏ60. letech 19. století a postupnû se stal cenûnou mysli-veckou zvûfií. Muflon u nás ob˘vá zejména pahorkatinya podhorské oblasti a Ïije dnes jako stál˘ druh asi napolovinû území âR. Po v˘razném nárÛstu poãetnosti,kter˘ byl patrn˘ od 70. let, se stavy muflonÛ dostaly naúroveÀ kolem 12 tisíc kusÛ. V souãasné dobû probíháv fiadû oblastí redukce poãtu muflonÛ z dÛvodu znaã-n˘ch ‰kod na lesních porostech.

Paovce hfiivnatá (Ammotragus lervia) – druh sedostal do pfiírody nezámûrnû poãátkem 80. let 20. stole-tí únikem nûkolika jedincÛ ze ZOO v Plzni. Na svazíchmezi fiekami MÏí a Tfiemo‰nou vznikla populace, kterádosud odolává snahám o likvidaci. Dnes ãítá tato popu-

lace pouh˘ch nûkolik kusÛ, v˘raznûj‰í vliv na pfiirozenéekosystémy nelze patrnû pfiedpokládat.

Koza bezoárová (Capra aegargus) – nepÛvodní druhze stfiedozemí byl od poãátku 50. let 20. století chovánjako kuriozita v obofie Pálava na jiÏní Moravû. Obora jev‰ak souãástí v˘znamné biosférické rezervace UNESCOa chovaná zvûfi váÏnû po‰kozovala spoleãenstva centrál-ní ãásti rezervace. Zru‰it tento kontroverzní chov sepodafiilo aÏ v roce 1994, kdy byly kozy bezoárové pfie-místûny do obor v severních âechách a na âeskomorav-ské vrchovinû.

Kamzík horsk˘ (Rupicapra rupicapra) – vyskytuje seu nás ve dvou populacích, které vznikly poãátkem 20.století vysazením jedincÛ alpského pÛvodu. První z nichÏije v severních âechách v oblasti LuÏick˘ch hora Dûãínské vrchoviny a druhá, v˘znamnûj‰í populaceob˘vá Hrub˘ Jeseník. V nûkter˘ch ãástech CHKO Jese-níky bylo prokázáno po‰kozování porostÛ a je v zájmuochrany pfiírody redukovat zde poãetnost tohoto nepÛ-vodního druhu. Tato snaha naráÏí na nesouhlas ze stra-ny myslivecké vefiejnosti, která poukazuje na stoletoutradici jeho v˘skytu v této ãásti âR. MoÏnost v˘raznûj‰í-ho ovlivnûní pÛvodních spoleãenstev kamzíky se s ohle-dem na plo‰nû omezen˘ v˘skyt nepfiedpokládá.

Danûk evropsk˘ (Dama dama) – je‰tû pfied poslednídobou ledovou ob˘val velkou ãást jiÏní Evropy a jihozá-padní Asie. Jeho souãasn˘ areál je dÛsledkem staletítrvajícího mysliveckého hospodafiení. Je chován v obo-rách i vysazován do volné pfiírody ve vût‰inû evropsk˘chzemí. U nás jsou známy oborové chovy od 15. století a vevolnosti se zaãíná objevovat na pfielomu 19. a 20. stole-tí. Vzhledem k této tradici je danûk povaÏován za zdo-mácnûlou lovnou zvûfi, která v nûkter˘ch na‰ich chovechdosahuje velmi dobré kvality. V nûkolika migracemi vzá-jemnû propojen˘ch populacích Ïije u nás v souãasnostiokolo 15 tisíc daÀkÛ. Roãní odstfiel se pohybuje mezi 5–6tisíci kusÛ. Ob˘vá pahorkatinné oblasti do 500 m n. m.s rozpt˘len˘mi lesními porosty. Nepo‰kozuje lesní poros-ty takovou mûrou jako jelen evropsk˘ (Cervus elaphus) ãimuflon, proto populace s niÏ‰í hustotou nepÛsobí kon-flikt se zájmy lesnictví ãi ochrany pfiírody.

Sika (Cervus nippon) – v˘chodoasijsk˘ druh, kter˘v âR v souãasnosti Ïije ve ãtyfiech populacích. Nejvût‰íz nich osídluje západní âechy, kde se sika roz‰ífiil dooblastí Slavkovského lesa, Doupovsk˘ch hor, Kru‰n˘chhor, âeského lesa a severozápadní ·umavy. Populacesiky v posledních desetiletích v˘raznû narÛstá, druh sedostává mimo kontrolu. Bylo prokázáno kfiíÏení sikys pÛvodním jelenem evropsk˘m.

Jelenec bûloocas˘ (Odocoileus virginianus) – severo-americk˘ druh, vysazen˘ do nûkolika honiteb od druhépoloviny 19. století. V souãasnosti se vyskytuje ve dvoumen‰ích populacích na Dobfií‰sku a Opoãensku. Vzhle-dem k nevelké poãetnosti (nûkolik set kusÛ) není mysli-veck˘ v˘znam druhu pfiíli‰ velk˘, vyÏaduje v‰ak pozor-nost z parazitologického hlediska. Druh je dosud podkontrolou, v˘razn˘ nárÛst poãetnosti nehrozí.

Psík m˘valovit˘ (Nyctereutes procynoides) – druhob˘vající v˘chodní Euroasii byl v první polovinû 20. sto-letí zámûrnû vysazován v evropské ãásti Ruska jakov˘znamné koÏe‰inové zvífie. Odtud se psík roz‰ífiil domnoha oblastí Evropy a v fiadû zemí zcela zdomácnûl(Pobaltí, Rumunsko, Maìarsko). Na na‰e území se roz-‰ífiil ze severov˘chodu z Polska a v˘chodního Nûmeckana poãátku 60. let. O tomto smûru ‰ífiení svûdãí pfieváÏ-ná vût‰ina zástfielÛ a pozorování ze severní Moravya severov˘chodních âech. V souãasnosti je jiÏ jehov˘skyt prokázán na témûfi celém území âech. Zku‰enos-ti z posledních let ukazují, Ïe v souvislosti s vakcinacíli‰ky obecné se zv˘‰ila i poãetnost psíka m˘valovitéhoa jeho pozorování a úlovky jsou stále ãastûj‰í. Jak uka-Ondatra Foto Lubomír Hlásek


zují zku‰enosti z Estonska, Loty‰ska ãi Polska, mÛÏe setento nepÛvodní druh stát pro pÛvodní faunu váÏn˘mproblémem. Populace vodních ptákÛ na jezefie Angurav Loty‰sku byla predaãním tlakem psíka m˘valovitéhoredukována na 20–30 % pÛvodního stavu, obdobnásituace byla popsána v mokfiadech nûkter˘ch polsk˘ch

národních parkÛ. U nás zatím populace tohoto druhunedosahuje poãetnosti, která by pÛsobila v pfiírodnímprostfiedí váÏnûj‰í problémy. V kaÏdém pfiípadû jde v‰ako druh potenciálnû problémov˘, kterému je tfieba vûno-vat zvlá‰tní pozornost. Patrnû jedinou moÏností kontrolypopulaãního nárÛstu je celoroãní intenzivní lov.

Sika Dybowského, jeden ze dvou podruhÛ chovan˘ch v âR Foto Jaroslav âerven˘

Psík m˘valovit˘Foto Václav Hlaváã

Norek americk˘Foto Ale‰ Toman

Bobr kanadsk˘ na fiece MackenzieFoto Otakar ·tûrba

M˘val severníFoto Ludvík Hauser

PotkanFoto Jaroslav âerven˘


M˘val severní (Procyon lotor) – severoamerick˘ druhchovan˘ ãasto v zoologick˘ch zahradách i domácnostechnebo jako koÏe‰inové zvífie na farmách. V Evropû bylv nûkolika zemích vysazen do volné pfiírody, úspû‰nû seaklimatizoval ve Spolkové republice Nûmecko a v Anglii. Vevolné pfiírodû se vyskytuje také v Rakousku, odkud je pfied-poklad ‰ífiení na na‰e území. Dosavadní pozorování tohotodruhu u nás se t˘kají jedincÛ uprchl˘ch ze zajetí. V na‰ichpodmínkách jde o druh, jemuÏ je tfieba vûnovat pozornost.

Norek americk˘ (Mustela vision) – pÛvodem ze Sever-ní Ameriky, kde ob˘vá okolí vodních tokÛ. Do Evropya Asie se dostal jako koÏe‰inové zvífie úmysln˘m vysaze-ním v nûkolika oblastech Ruska a únikem z koÏe‰ino-v˘ch farem. Zvífiata uniklá ze zajetí se totiÏ v pfiírodûsnadno aklimatizují, díky absenci pfiirozen˘ch nepfiátela chorob i ‰irokému potravnímu spektru (bezobratlí,ryby, obojÏivelníci, drobní a stfiední ptáci a savci) serychle ‰ífií do nov˘ch oblastí. V krátké dobû mÛÏe popu-lace dosáhnout pro predátory neobvykle vysoké poãet-nosti. Poãetné populace nepÛvodního druhu pÛsobízákonitû v pfiirozen˘ch ekosystémech váÏné problémy.V oblasti Pobaltí a severozápadního Ruska byl prokázánsiln˘ negativní vliv na populaci pÛvodního norka evrop-ského, kter˘ je silnûj‰ím a agresivnûj‰ím norkem ame-rick˘m vytlaãován z pÛvodních oblastí roz‰ífiení. Zdá se,Ïe konkurenãní tlak norka amerického je hlavní pfiíãinouzániku v˘chodoevropské populace tohoto kriticky ohro-Ïeného druhu. Poãetná populace norka amerického mánegativní dopad také na rybí obsádky vodních tokÛ,populace obojÏivelníkÛ a byl prokázán i siln˘ negativnívliv na stavy vodních ptákÛ. Jak ukázaly zku‰enostiz Islandu ãi Estonska, je úplná likvidace populace norkaamerického nereálná a její omezení je vÏdy jen ãásteãnéa pfiechodné. U nás norek americk˘ ob˘vá fiadu povodípfiedev‰ím tam, kde volnû Ïijící populace byla posilovánajedinci unikl˘mi z farmov˘ch chovÛ. Velmi poãetnépopulace ob˘vají horní povodí Labe, Sázavy, Berounky,Jihlavy, Moravské Dyje aj. Regulace tohoto nepÛvodníhodruhu je Ïádoucí, je v‰ak podmínûna legislativní úpra-vou umoÏÀující lov (zafiazením do seznamu lovné zvûfie)a stanovením zpÛsobu lovu tak, aby nebyly ohroÏenyjiné chránûné druhy (napfi. vydra fiíãní Lutra lutra).

Ondatra piÏmová (Ondatra zibethicus) – je dal‰ímkoÏe‰inov˘m zvífietem severoamerického pÛvodu. Svojicestu pfii osídlování Evropy zapoãala v roce 1905, kdy bylona dobfií‰ském panství vypu‰tûno nûkolik párÛ. Pozdûjibyla na mnoha místech v Evropû a Asii vysazena dal‰í zví-fiata, která umoÏnila roz‰ífiení ondatry na vût‰inu územíobou kontinentÛ. V souãasnosti je ondatra bûÏnû roz‰ífie-

n˘m druhem loven˘m pro kvalitní koÏe‰inu, pfiíleÏitostnûi pro maso a v nûkter˘ch státech (napfi. Nizozemsko) jeintenzivnû pronásledována pro ‰kody na vodních dílech.V âR ob˘vá témûfi celé území státu s v˘jimkou horsk˘chpoloh. Její poãetnost se v posledních letech v˘raznû sníÏi-la pravdûpodobnû následkem ‰ífiení parazitárního one-mocnûní. Ondatra je jedním z mála nepÛvodních druhÛ,které v novém prostfiedí plo‰nû zdomácnûly, aniÏ zpÛsobi-ly váÏnûj‰í destabilizaci ekosystémÛ. Pfiirození predátofiia dal‰í pfiírodní regulaãní mechanismy udrÏují stavyondater na únosné mífie. Druh lze dnes povaÏovat za zdo-mácnûl˘, v˘znamnûj‰í problémy patrnû jiÏ nelze oãekávat.

Bobr kanadsk˘ (Castor canadensis) – blízk˘ severo-americk˘ pfiíbuzn˘ bobra evropského (Castor fiber), kter˘byl s v˘jimkou nûkolika reliktních v˘skytÛ v Evropû vyhu-ben. Ve snaze o obnovení v˘skytu bobra byli v nûkter˘choblastech vypou‰tûni bobfii kanad‰tí, ktefií se napfiíklad veSkandinávii roz‰ífiili na podstatné ãásti Norska ãi Finskaa na nûkter˘ch lokalitách vytlaãili bobra evropského.Nûkolik jedincÛ bobra kanadského bylo bohuÏel vypu‰tû-no i v Rakousku na Dunaji. Je tedy moÏné pfiedpokládat,Ïe nûktefií z bobrÛ migrujících proti proudu Moravy, Dyjeãi Kyjovky mohou náleÏet severoamerickému druhu.

Králík divok˘ (Oryctolagus cuniculus) – nepÛvodnídruh stfiedomofiského (mediteránního) pÛvodu, vysazen˘u nás jiÏ ve stfiedovûku. Králík byl je‰tû nedávno u násroz‰ífien celoplo‰nû, pouze s v˘jimkou vy‰‰ích poloh.Jeho stavy v˘raznû zredukovaly dvû vlny infekãního one-mocnûní – myxomatózy. Dnes je proto jeho v˘skyt mozai-kovit˘. Druh je moÏné povaÏovat za zdomácnûl˘, oãeká-vat lze dal‰í populaãní v˘kyvy. VáÏnûj‰í negativní dopadna pÛvodní spoleãenstva patrnû u nás jiÏ nehrozí.

Potkan (Rattus norvegicus) – druh patrnû v˘chodoasij-ského pÛvodu, roz‰ífien˘ lodní a Ïelezniãní dopravou pocelém svûtû. V novém prostfiedí se stal vyloÏenû synan-tropním druhem. S ohledem na reprodukãní schopnost jenutné populace potkana systematicky redukovat.

Krysa (Rattus rattus) – krysa osídlila na‰e zemû v˘raz-nû dfiíve neÏ potkan, kter˘ se pozdûji stal jejím v˘znam-n˘m konkurentem. Na‰e území ob˘vá ostrÛvkovitû, její-mu vût‰ímu roz‰ífiení brání konkurenãní tlak potkana.Jde o druh men‰ího v˘znamu neÏ pfiede‰l˘.

Z uvedeného pfiehledu je zfiejmé, Ïe momentálnû nej-problémovûj‰ími druhy nepÛvodních savcÛ v na‰ich pod-mínkách jsou psík m˘valovit˘ a zejména norek americk˘.U tûchto druhÛ bude patrnû nutné vypracovat komplexníplán smûrovan˘ k maximální redukci jejich populací. Dáleexistuje skupina rizikov˘ch druhÛ, kter˘m by mûla b˘tvûnována zv˘‰ená pozornost. Jde o druhy, které je tfiebaudrÏet v prostorovû omezen˘ch oblastech (napfi. sika nebojelenec bûloocas˘), popfi. o druhy, které u nás dosud nevy-tvofiily trvalé populace, ale jejichÏ pronikání na na‰e úze-mí je moÏné oãekávat z okolních zemí (napfi. m˘val sever-ní, bobr kanadsk˘). Tfietí skupinu budou tvofiit druhy,které je jiÏ moÏné pokládat za zdomácnûlé (napfi. králíkdivok˘, ondatra piÏmová, danûk evropsk˘). U tûchto dru-hÛ patrnû nebude nutné podnikat okamÏitá opatfieník redukci jejich populací, i u nich je v‰ak tfieba zaji‰Èovatsoustavn˘ monitoring v˘voje poãetnosti a vyhodnocovatvliv na ostatní sloÏky pÛvodních ekosystémÛ.

Cílem tohoto ãlánku je dosáhnout zahájení diskuse,která by vedla k pfiípravû celonárodní strategie pfiístupuk jednotliv˘m nepÛvodním druhÛm. Je zfiejmé, Ïeu nûkter˘ch druhÛ budou zájmy myslivosti odli‰né odpoÏadavku ochrany pÛvodního genofondu na‰í fauny.Revidovat bude nutné také nové zámûry na obohacovánísortimentu lovné zvûfie dal‰ími druhy. Obdobná diskuseby mûla probûhnout také v oblasti ochrany pÛvodní rybífauny a rybáfiství. Vypracování a naplnûní celonárodnístrategie v pfiístupu k nepÛvodním druhÛm bude povinnépro v‰echny signatáfiské zemû Bernské úmluvy.

KrysaFoto Jaroslav âerven˘


Profesor Julius Komárek, univerzitní profesor zoologie a legen-da ãeské ochrany lesa a myslivosti, mûl dvû místa, která nadev‰emiloval. Jedním z nich bylo pohofií âergov na v˘chodním Sloven-sku, „jakési Karpaty v kapesním vydání“. Takto tento dÛvûrn˘znalec pfiírody popisoval tamní lesy v tfiicát˘ch letech 20. století vesv˘ch Lovech v Karpatech: „Les snad byl z hlediska lesnického‰patn˘, protoÏe vût‰ina porostÛ byla pfiestárlá a mezi mohutn˘mivelikány bukÛ, javorÛ a jedlí bylo plno mladého a hustého podros-tu, ale scenericky byly tyto zdivoãelé porosty pfiekrásné. âlovûk setudy procházel jako v ze‰efielém kostele…“ (KOMÁREK 1854).

Myslím, Ïe hymnickou krásu Komárkov˘ch popisÛ âergovapfiekonal v ãeském jazyce aÏ po pÛl století jin˘ zoolog – MílaNevrl˘ v kultovní kníÏce nûkolika generací ãundrákÛ s názvem„Karpatské hry“ tûmito vûtami: „Vidûl jsem kraje, jejichÏ mír, ãis-totu, samotu a krásu si budu pamatovat po cel˘ Ïivot a pfiestolidé, ktefií ‰li tehdy se mnou ani nepozvedli oãi, lhostejnû je míje-li… Kdyby vstali z hrobÛ sta let mrtví domorodci z horních Uher,zaplakali by nad pfiírodou svého Slovenska, jak jsem ji – v jejídomnûlé divokosti – poznal pfied lety já…“

A pfiesto stále platí Komárkovo „Kdo se napil z karpatské stu-dánky, musí se tam vracet stále znovu…“ JenÏe sedmdesát letuplynuv‰ích od záÏitkÛ lovce Komárka je i v Ïivotû krajiny dlou-há doba, a tak dnes rozsah antropogenních vlivÛ na mnohamístech âergova pfiekraãuje únosnou míru jak z lesnického, takz krajinnû-ekologického hlediska. V osmdesát˘ch letech 20. sto-letí zde docházelo (snad je‰tû více neÏ u nás) k tzv. urychlenélikvidaci pfiestárl˘ch porostÛ holoseãn˘mi postupy. V strm˘cha na erozi náchyln˘ch fly‰ov˘ch svazích nar˘pali lesníci v lanov-kov˘ch terénech stovky kilometrÛ nezpevnûn˘ch pfiibliÏovacíchlinek, které redukují souvislou porostní plochu a jsou zdrojemmasivní eroze. Státní pfiírodní rezervace ve zbytcích pfiírodníholesa jsou zde dlouho a zatím bezv˘slednû pfiipravovány.

Po listopadu 1988 jeden z nov˘ch vlastníkÛ – restituentÛ,ktefií na svém majetku uskuteãÀovali tûÏbu dfieva nezákonn˘mzpÛsobem, nabídl pod dojmem vysoké pokuty uloÏené orgánemstátní správy lesÛ inzerátem k prodeji 21 ha lesÛ na pfiechoduk lesÛm ochrann˘m pod Velkou Javorinou (1099 m). Ne‰loo lesní ekosystémy s nejzachovalej‰ím dfievinn˘m sloÏeníma strukturou na âergovû, ale o pfiirozen˘ les o prÛmûrném vûkuasi 110 let, vznikl˘ samovolnû po pfiírodním lese, exploatova-ném kdysi na v˘robu dfievûného uhlí.

Asi proto se jako kupec na‰la jen chudiãká nevládní organi-zace – lesoochranáfiské sdruÏení „Vlk“ z Tulãíka, a tak prodáva-jící strana souhlasila s majetkov˘m pfievodem po první splátceve v˘‰i 250 tisíc SK z celkové ceny 3,2 milionu SK. Majetkov˘pfievod se uskuteãnil v roce 1998 a poté „Vlci“ – nenapravitelníidealisté – vypsali vefiejnou sbírku pod heslem „Kupte si za tisí-covku svÛj strom“ a doplnili ji racionální kampaní vysvûtlující,k ãemu je takové bláznovství dobré. Na zakoupení lesa pfiispûlihlavnû jednotlivci, ale také nevládní organizace, ‰koly, ménû fir-my, dvacet poslancÛ a ãlenové vlády vãetnû slovenského premi-

éra. Inu jin˘ kraj, jin˘ mrav. Mezi dárci se zaãaly objevovatpopulární osobnosti ãeské i slovenské umûlecké a vûdecké scé-ny, stále v‰ak vedou stfiední zamûstnanecké vrstvy (napfi. uãite-lé a lékafii), z nichÏ fiada si nechává ze sv˘ch nevysok˘ch platÛstrhávat po tisícovce mûsíãnû. Dnes je mezi zhruba 1300 dárcize 14 státÛ asi polovina SlovákÛ a zhruba tfietinou se podílejíâe‰i a Britové, z nichÏ vût‰ina rezervaci „Vlãí“ vidûla jen nainformaãním letáku. Díky pfiekvapujícímu pochopení vefiejnostitak dokázali „Vlci“ do roku 2001 splatit 2,7 milionu SK.

Tak spontánní obãanská iniciativa na âergovû uskuteãÀujecosi stûÏí uvûfiitelného – malá skupina nad‰encÛ nejen uchrá-nila pfied pokraãováním tûÏby „prales budoucnosti“, ale dostávánabídky od rodin slovensk˘ch restituentÛ a dokonce od jednéosvícené obce na bezplatn˘ majetkov˘ pfievod je‰tû rozlehlej‰íchlesÛ, rozpt˘len˘ch po celém Slovensku.

Zdálo by se, Ïe pfiíbûh první soukromé rezervace v postkomunis-tick˘ch státech konãí idylicky, ale zdání klame:

– Státní orgány je‰tû stále projednávají uÏ ‰estou verzi statutuprvní soukromé rezervace Vlãí“.

– Místní orgán státní správy lesÛ se pokou‰í uloÏit novémuvlastníku lesa pokutu za nenaplnûní pfiedpisu lesního hospo-dáfiského plánu na léta 1994–2003 pro nynûj‰í porosty rezer-

Interiér buãiny obohacené o vrÛstavou jedli dává tu‰itv˘vojové trendy pfiirozeného lesa, které nenaru‰í Ïádná holina

Pfiedjarní pohled na pfiirozené smí‰ené jedlové buãiny v rezervaci „Vlãí“

První soukromá rezervace – pfiíklad a inspirace?


vace „Vlãí“, kde je uvedeno pro 1 ha pruhovou seã hospodáfi-ské opatfiení „vylep‰it 0,2 klenem, profiezávka 0,8 ha“. Pfied-mûtem soudního fiízení je, Ïe nebyla vyfiezána bfiíza o v˘‰ce do4 m, pod kterou se zmlazují pÛvodní dfieviny.

– Vût‰inov˘ vlastník – restituent okolních lesÛ, vzdûláním právníka lesník tvrdí, Ïe ochranné pásmo rezervace by znamenalo ome-zení práv sousedÛ (tj. jeho vlastní) a protoÏe rezervace „Vlãí“ je‰-tû není pralesem, mûl nynûj‰í vlastník bfiízu podle pfiedchozíhobodu vyfiezat a nenaru‰ovat autoritu státní správy.

– Z iniciativy místního mysliveckého hospodáfie byla buldoze-rem protaÏena jediná mûkká vrstevnicová sváÏnice, která pfie-tíná rezervaci Vlãí“ a zaãala uÏ zarÛstat pfiirozen˘m zmlaze-

ním. Tento frapantní pfiípad poru‰ení vlastnick˘ch práv leso-ochranáfiského sdruÏení „Vlk“ policie uÏ druh˘ rok do‰etfiuje.PovaÏoval jsem za korektní informovat také o „odvrácené stra-

nû“ zdánlivû idylického pfiíbûhu první soukromé lesní rezervacev postkomunistick˘ch zemích. Toto sdûlení v‰ak nemá jin˘ smyslneÏ upozornit pfiípadné ãeské a moravské zájemce, Ïe tam, kdestátní ochrana pfiírody neplní z nejrÛznûj‰ích dÛvodÛ své poslání,mohou v˘jimeãnû aktivní, houÏevnatí a vytrvalí soukromí vlastní-ci lesÛ suplovat její poslání a ponechávat vhodné pfiirozené poros-ty dlouhodobû bez zásahu jako stále vzácnûj‰í model toho, codokáÏe spontánní v˘voj stfiedoevropské pfiírody bez lidské pomoci.

Igor Míchal

Úãinná péãe o pfiírodní dûdictví by mûlab˘t zaloÏena na podrobné znalosti nejensouãasného stavu, ale i v˘vojov˘ch trendÛv urãit˘ch ãástech pfiírody. Pfiíslu‰né úfiadystátní správy se jiÏ tradiãnû soustfieìujízejména na nejrÛznûj‰í opatfiení pro ohro-Ïené populace, druhy ãi biotopy. Abychommohli k zmiÀovan˘m krokÛm co nejdfiívepfiistoupit, potfiebujeme mít k dispozicimetody, které by nám umoÏnily co nejob-jektivnûji vyhodnotit stav cílov˘ch ãástí pfií-rody právû z hlediska jejich ochrany. Proto-Ïe v Evropû zabírají lesy rÛzné kvalitytfietinu celkové rozlohy, byla jiÏ navrÏenafiada indikaãních druhÛ a dal‰ích taxonÛ,které by nás mûly informovat o souãasnémstavu a zmûnách lesních ekosystémÛ.

H. ULICZKA, a P. ANGELSTAM, pÛsobí-cí ve známé v˘zkumné stanici ·védskéuniverzity zemûdûlsk˘ch vûd v Grimsö,porovnávali v˘skyt vybran˘ch epifytick˘ch(na povrchu pfiisedle Ïijících) makrosko-pick˘ch druhÛ li‰ejníkÛ a stál˘ch ptákÛve tfiech typech lesa, rostoucích ve stfied-ním a jiÏním ·védsku: ve smí‰en˘ch a list-nat˘ch, ve star˘ch jehliãnat˘ch a v obhos-podafiovan˘ch lesích (Biol. Conserv., 95,343–351, 2000).

Jak druhová rozmanitost, tak poãet-nost li‰ejníkÛ byla sice nejvy‰‰í ve smí-‰en˘ch a listnat˘ch lesích, ale nejvy‰‰ípoãet druhÛ, pfiipadajících na jednu

lokalitu, zaznamenali autofii u uvede-n˘ch podvojn˘ch organismÛ ve star˘chlesích, tvofien˘ch jehliãnany. Poãet dru-hÛ li‰ejníkÛ se na zkouman˘ch lokali-tách zvy‰oval s tím, jak rostl podíl sta-r˘ch stromÛ v porostech. Diverzitaa prÛmûrn˘ poãet stál˘ch druhÛ ptákÛdosahoval nejvy‰‰ích hodnot ve smí‰e-n˘ch a listnat˘ch lesích, kdeÏto mezi sta-r˘mi jehliãnat˘mi a obhospodafiovan˘miporosty nebyl v tomto smûru zji‰tûnv˘znamn˘ rozdíl. Navíc se ukázalo, Ïepoãet stál˘ch druhÛ ptákÛ na studova-n˘ch plochách byl pfiímo úmûrn˘ zastou-pení listnat˘ch dfievin.

V˘zkumníci tak docházejí k závûru, Ïeochrana star˘ch porostÛ, kde se vysky-tují i prÛmyslovû nevyuÏívané druhylistnat˘ch dfievin, podporuje v˘skytli‰ejníkÛ a ptákÛ a pravdûpodobnûi fiady dal‰ích druhÛ planû rostoucíchrostlin a volnû Ïijících ÏivoãichÛ. StudierovnûÏ potvrdila, Ïe hodnocení vegetacev urãitém území nemusí plnû ohodnotitjeho v˘znam z hlediska ochrany pfiírody.VyuÏití nûkter˘ch druhÛ se specifick˘minároky na prostfiedí jako jsou právûnûktefií stálí ptáci mÛÏe b˘t dal‰ím kro-kem k vytvofiení soustavy vhodn˘chindikátorÛ stavu a zmûn v lesním pro-stfiedí.

-jpl-

Standardní podoba lesÛ âergova, m˘cen˘ch pruhov˘mi seãemi (na snímku vzadu a vpravo). Tento obnovní zpÛsobznamená zánik pfiirozené dfievinné skladby jedlov˘ch buãin V‰echny snímky I. Míchal

Hodnocení lesních porostÛ z hlediska ochrany pfiírody: jsou li‰ejníky a ptáci vhodn˘mi ukazateli?

JiÏ del‰í dobu se v nûkter˘ch evrop-sk˘ch zemích pouÏívají k hodnocenístavu lesních ekosystémÛ jakoindikaãní druhy ‰plhavci: kupfi.strakapoud bûlohfibet˘ (Picoidesleucotus) upfiednostÀuje souvislélistnaté lesy, zejména buãiny

Foto L. Hlásek


Japonsko – toxické maso velryb

Velryby je moÏné chránit pfiedlovem, nikoliv v‰ak pfied nebezpeã-n˘m zneãi‰tûním. Poté, co anal˘zyjejich masa v Japonsku objevily vyso-k˘ obsah tûÏk˘ch kovÛ a chemikálií,japon‰tí vûdci nedoporuãují jehopoÏívání. Prodej velrybího masa pro-to poklesl. V˘zkum odhalil, Ïe ‰kodli-vé chemikálie se mohou v tûle velryba delfínÛ vyskytovat v koncentraci aÏ70 000krát vût‰í neÏ je ve vodû,ve které plavou a Ïiví se. Ochranáfiivedou kampaÀ na ochranu velrybvíce neÏ 30 let, od té doby, co nûkte-ré druhy se dostaly nadmûrn˘mlovem na pokraj vyhynutí. Pfies ome-zení zavedená mezinárodní komisípfied 20 lety pokraãuje Japonskov lovu a vyuÏívá pfii tom moÏnost lovupro „vûdecké úãely“, a tak dostává natrh Ïádané velrybí maso. Objev zne-ãi‰tûní tohoto masa chemikáliemimÛÏe zmûnit situaci. Za rok byly pro-vedeny anal˘zy u 100 vzorkÛ masaa u poloviny byl zji‰tûn vy‰‰í obsahtoxick˘ch látek, neÏ je v Japonskupovoleno. Bylo také zji‰tûno, Ïe ãtvr-tina z testovaného masa byla prodá-na s fale‰n˘m údajem jako masojin˘ch druhÛ – delfínÛ, sviÀucha v jednom pfiípadû jako maso plnûchránûného vorvanû obrovského.Ochranáfii doufají, Ïe nové dÛkazyzmûní postoj Japonska v lovu velryb.Network 21

bo

Pûnkavy se uãí svou píseÀ ve spánku

Biologové Amish Dave a Daniel Mar-goliash na chicagské univerzitû zkou-mali, jak si mladé pûnkavy osvojujísvÛj typick˘ zpûv. Vûdci registrovaliaktivitu mozkov˘ch bunûk, které fiídízpûv, a tûch bunûk, které se aktivují,kdyÏ pták sly‰í svou vlastní píseÀ.¤ídicí buÀky mají specifick˘ vzor, kte-r˘ odpovídá slabikám zpûvu. Pfiestopfiedbíhají vytváfiené tóny o nûkolikslabik písnû a tím také aktivitu bunûk,které zachycují to, co sly‰í. Proto setáÏeme, jak mÛÏe opefien˘ uãedníkzpûvu opravovat pfiípadné chyby?Fale‰n˘ tón zaslechne fiídící nervovábuÀka aÏ pfii následujícím taktu, coÏznesnadÀuje zpûtnou vazbu.

Vûdci nyní pfiehráli ptákÛm jejichpíseÀ ve spánku a zjistili, Ïe mozkovébuÀky, které fiídí zpûv, vykazují pfiireprodukci ze záznamu tent˘Ï vzoraktivity, i kdyÏ spící pûnkavy mlãely.Ale i tak byly vÏdy o nûkolik tónÛdále, neÏ byla melodie, kterou sly‰e-

ly. Pokud ptáci bdûli, buÀky na hud-bu z pásky nereagovaly. I pfii klid-ném okolí vykazoval mozek ve spán-ku pfiíleÏitostnû hudební ãinnost.Vûdci z toho usoudili, Ïe si pûnkavyve spánku zpûv opakovaly. Tak moh-ly nacviãit, která ãinnost mozkovébuÀky vede ke správn˘m tónÛm.Kdybychom zjistili, podle jak˘ch pra-videl se tak dûje, bylo by to moÏnopouÏít i u jin˘ch zvífiat a u lidí.Science, svazek 290, s. 812, roãník2000

jsk

Klimatick˘ archivZmûny teplot se na severní a jiÏní

polokouli neuskuteãÀovaly souãas-nû. U sedmi z tûchto zmûn klimatuse naopak prokázalo, Ïe se nejprveoteplila oblast jiÏního pólu a teprveza 1500 aÏ 2000 let se zv˘‰ila teplo-ta nad Grónskem.

K tomuto poznatku dospûli vûdcisrovnáním vrtn˘ch jader v leduz Grónska a Antarktidy. V nichnavrstven˘ led se usazoval v období10 000 aÏ 90 000 let pfied na‰ím leto-poãtem a lze ho nyní pouÏít jako „kli-matick˘ archiv“. Teplota kolísala po10 °C v jednotliv˘ch desetiletích.Pov‰echnû se r˘suje ãasovû posunu-té chování obou pólÛ. Nejprve sepozvolna oteplovala Antarktida,zatímco v Grónsku zÛstala teplotanezmûnûna, anebo se dokonce sníÏi-la. KdyÏ konãila teplá fáze na jiÏnímpólu, nastalo na severním pólurychlé oteplování.

Vût‰ina klimatologÛ pfiedpokládá,Ïe za tuto „klimatickou houpaãku“jsou odpovûdny zmûny mofiskéhoproudûní.Nature, sv. 291, s. 109, roãník 2001

jsk

Péãe o srst u my‰í jako odmûna za sex

Vzájemná nûÏná péãe o srst („groo-ming“) je roz‰ífiena u ãetn˘ch savcÛa slouÏí k odv‰ivení a sociální sou-drÏnosti.

Vûdci na oxfordské univerzitû nynízkoumali u lesních my‰í, zdali jeu nich péãe o srst opravdu zcela vzá-jemná. Zjistili, Ïe samci jsou pfiitomãastûji aktivnûj‰í neÏ samiãky. Ana-l˘za: Samiãky poÏadují odv‰iveníjako odmûnu za pohlavní styk.I u my‰í je stále více sameãkÛ touÏí-cích po konjugaci neÏ plodn˘chsamiãek a my‰í sameãci nemohounabídnout kromû aktivní péãe o srstÏádné jiné smûnné hodnoty.Ethology, ã. 105, str. 982

jsk

Kolumbie – trh s kvûtinami

Kolumbijsk˘ trh s kvûtinami pfii-jal reformy, které Ïádal evropsk˘trh. Kolumbijsk˘ trh je druh˘m nej-vût‰ím evropsk˘m trhem po Nizoze-mí, s témûfi 600 miliony dolarÛz v˘vozu a poskytuje 130 000 pfií-m˘ch a nepfiím˘ch pracovních míst.Av‰ak neetické pracovní praktiky,jako dlouhé pracovní dny, chybûjícíodborová organizovanost, zdravotníproblémy – bolesti Ïaludku se zvra-cením z vysoké koncentrace pestici-dÛ, bolesti zad a obûhové potíÏe,jsou problémy, o které se svût zají-má.

Pûstitelé kvûtin proto nastoupilicestu ke zlep‰ení podmínek pro pra-covníky a své povûsti. Po realizacipilotního projektu, do nûhoÏ sezapojilo 28 kolumbijsk˘ch pûstitelÛ,ktefií mûli zájem o organické metodypûstování, je do tûchto postupÛdnes zapojeno 130 (tj. 60 %) kvûti-nov˘ch spoleãností. Poradci v rámcitohoto programu uãí dûlníky jakrozpoznávat rostlinné chorobya pouÏívat pesticidy pouze na zasa-Ïené rostliny a ne na celá pole jakodfiíve. Podporují také recyklaciodpadÛ, pouÏití ÏíÏal pfii komposto-vání a tím i omezení potfieb prÛmy-slov˘ch hnojiv.Network 21, ã. 12/2000

bo

Údaje z druÏic dokazují skleníkov˘ efekt

Brit‰tí vûdci dokázali nyní jakoprvní na podkladû mûfiení vliv ãlovû-ka na zahfiívání ovzdu‰í Zemû. V˘po-ãty klimatologÛ dosud spoãívaly pou-ze na simulacích. V˘zkumnícivyhodnotili údaje z druÏic za uplynu-l˘ch 30 let a zjistili znaãn˘ úbytekvyzafiování tepla ze zemské atmosférydo vesmíru.

Skleníkové plyny sice nechávajíneru‰enû procházet sluneãní svûtlo,pohlcují v‰ak urãité vlnové délkyv infraãerveném pásmu. Teplo, kterévyzafiuje na zemsk˘ povrch, je tímzadrÏováno v ovzdu‰í. âím více skle-níkov˘ch plynÛ vzduch obsahuje, tímménû tepla mÛÏe uniknout do kos-mického prostoru. Aby bylo moÏnozachytit zmûny skleníkového efektu,srovnali v˘zkumníci údaje dvou dru-Ïic, které v letech 1970 a 1997 zazna-menávaly vÏdy po tfii mûsíce infraãer-vené záfiení vycházející od Zemû.Bûhem 27 let mezi mûfieními se vypa-fiování do vesmíru zfietelnû sníÏilo,a to v pásmu vlnov˘ch délek, které

jsou pohlcovány skleníkov˘mi plynyCO2, methanem, ozonem a rÛzn˘mifluorochlorouhlovodíky. To lzevysvûtlit pouze pfiírÛstken plynÛv ovzdu‰í, kter˘ zpÛsobil ãlovûk,ponûvadÏ pfiirozená kolísání bymusela b˘t patrna ve zmínûnéminfraãerveném pásmu.Nature, sv. 410, s. 355, 2001

jsk

Kukléfikahvûzdnicová – Cucullia asteris(Den. & Schiff.,1775) – vzácn˘mot˘l na stfiedníMoravû

Tento mot˘l náleÏí do ãeledi mÛro-vit˘ch (Noctuidae) a podãeledi kukléfi-ky (Cucullinae). Je roz‰ífien˘ v ãás-ti severní Evropy, dále v celé stfiedníEvropû aÏ po severní Itálii. V âecháchje povaÏován za nezvûstn˘ a jeaktuálnû znám pouze z Moravy a Slo-venska. Jde o druh vzácn˘, jen místyhojnûj‰í na ãerstv˘ch svûtl˘ch les-ních okrajích, na v˘slunn˘ch strá-ních, stepních biotopech, m˘tinách,pasekách a mÛÏe se vyskytovati v zahradách a parcích. V oblastistfiední Moravy se druh pravidelnûobjevuje v nûkolika opu‰tûn˘chvápencov˘ch lomech v okolí Olomou-ce. Mot˘li létají od ãervna do ãerven-ce, housenky se vyskytují od ãerven-ce do záfií. Vzhledem k tomu, Ïedospûlci mají nízkou afinitu ke svût-lu, je setkání s nimi spí‰e náhodné.Pfiítomnost druhu na lokalitách pro-zradí pestré housenky, jejichÏ potra-vou jsou listy a kvûtenství aster(Aster spp.) a zlatob˘lu obecného(Solidago virgaurea). Pfiezimujícímstádiem je kukla, která je uloÏenav pÛdû.

Cevenn pûstují zemûdûlci tradiãníjemnou cibuli St. Andre. SklizeÀ tétocibule se za posledních 10 let zdvoj-násobila. To pfiivedlo mnoho mla-d˘ch lidí k zemûdûlskému hospoda-fiení a tak bylo obnoveno mnohoopu‰tûn˘ch teras. Ve vesnici Sou-dourgues pûstují zemûdûlci na tera-sách léãivé a aromatické rostlinya prodávají je pod oznaãením pro-duktÛ organického zemûdûlstvía organizace Forgotten Fruit obno-vuje terasy, aby na nich pûstovalatradiãní místní ovocné stromy. Tera-sy jsou k tomu zvlá‰tû vhodné.Suché kamenné zdi pomáhají pfiiodvodÀování pÛd, odráÏejí sluneãnízáfiení a umoÏÀují napfi. olivámdozrávat del‰í dobu. Lidé více pûstu-jí ovce a kozy a krajina vypadá zno-vu jako dfiíve. Obnova teras jenákladná. Nicménû místní obyvatelézjistili, Ïe vedle zisku z produkce, sestává krajina i pfiitaÏlivûj‰í pro turis-ty. Vesnice Saint Germain a Cal-berte vybudovaly turistické stezkypro náv‰tûvníky, ktefií chtûjí poznatterasy a plodiny, které tu rostou.V biosférické rezervaci Cévennestaké pomáhají lidem nauãit se, jakobnovovat a budovat suché kamen-né zídky.Network 21 podle zdrojÛ UNESCO

bo

Slunce jako kompas

Arktiãtí taÏní ptáci kaÏdoroãnûlétají po ideálních trasách bez kom-pasu z oblasti severního pólu nav˘chodní pobfieÏí Ameriky. Mezi vûdcidosud panoval spor o tom, jak se ptá-ci na tûchto dlouh˘ch trasách orien-tují.

·véd‰tí vûdci nalezli nyní fie‰eníalespoÀ pro taÏné ptáky z Dalekéhoseveru, kde odpadá moÏnost orienta-ce podle zemského magnetickéhopole v dÛsledku znaãn˘ch odchylekv blízkosti magnetického pólu. Ptácise proto orientují podle Slunce.

Vûdci sledovali taÏné ptáky z ledo-borce pomocí radiolokátorÛ a zjistili,Ïe létají podél hlavní kruÏnice. Je tonejkrat‰í spojení mezi dvûma bodyna povrchu koule. Sledování tétokruÏnice vyÏaduje neustálé pfiizpÛ-sobování smûru letu. To se automa-ticky provádí pfii orientaci podle v˘‰-ky Slunce.

Smûr letu se naproti tomu mûní pfiiorientaci na ãasovû nezávislé zenity,nikoliv na Polárku. Trasa letu se tímznaãnû prodlouÏí. KdyÏ se ptáciorientují na Slunce, zkrátí svou leto-vou trasu.Science, sv. 291, s. 300, rok 2001

jskKukléfika hvûzdnicová (Cuculliaasteris)


Jeho pfiední kfiídla jsou úzká, fia-lovû ‰edá s tmav‰ím pfiedním okra-jem. Vnitfiní okraj je rovnûÏ tmav˘,úzce a ostfie ohraniãen˘. Nad tímtopruhem se táhne od kofiene kfiídla aÏk bílo‰edému, ãernû lemovanémupÛlmûsíci jasnû ‰edû poprá‰en˘pruh. Kruhová a ledvinovitá skvrnajsou zfietelné a ãernû lemované. Zad-ní kfiídla jsou tmavû ‰edohnûdás jasnûj‰ím kofienem a s bûlav˘mitfiásnûmi.

Housenka má hlavu jasnû hnûdoua hustû ãernû kropenatou. Na svrch-ní stranû se stfiídají zelené, ãervenéa Ïluté pruhy. Po bocích od hlavy kekonci tûla se nacházejí velmi jemné,ãervené a vlnité ãáry. Na nejspodnûj-‰í ãáfie se nalézají bílé a ãernû vrou-bené prÛduchy. Vyskytují se i hou-senky odchylného a pestfiej‰íhozbarvení.

Kukla je rudoÏlutá s krátkoupochvou sosáku.

Ivan Horãiãko, Alois âelechovsk˘

Francie – obnovazemûdûlské krajiny

Biosférická rezervace Cevennes veFrancii se sv˘mi agrárními terasamije dobr˘m pfiíkladem, jak ãlovûkdokázal vyuÏívat krajinu a také jichránit. Pfied staletími se místníobyvatelé nauãili, jak vyuÏívat pfiík-ré svahy hor, jejich pÛdy a klima,které se mûní od sucha po silné de‰-tû. Generace rolníkÛ tvrdû pracova-ly, aby zabránily de‰Èové vodû v ero-zi svahÛ a vybudovaly zde systémyteras, které brání odnosu pÛdy.Kameny – nepfiátelé zemûdûlcev pÛdû, se staly spojenci. TisícehektarÛ s takto vybudovan˘miagrárními terasami bylo zniãenotím, Ïe zemûdûlci zaãali poãínaje 19.stoletím zemûdûlskou krajinu opou-‰tût. V souãasnosti se v‰ak tatozapomenutá pÛda aspoÀ nûkde vra-cí k Ïivotu. V Le Vigan na jihu

Housenka kukléfiky hvûzdnicové(Cucullia asteris)

Velk˘ úspûch –konec postfiikufungicidy

Poprvé bylo dokázáno, Ïe v˘nosr˘Ïe ve smí‰en˘ch kulturách je vy‰‰íneÏ v monokulturách. To platí i propûstûní ménû odoln˘ch druhÛ.

V uplynul˘ch dvou letech usku-teãnili ameriãtí, ãín‰tí a filipín‰tívûdci pod vedením ChristopheraMundta ze Státní univerzity v Sever-ní Karolínû v ãínské provincii Yun-nan pokus, pfii nûmÏ bylo obdûlánocelkem 3300 hektarÛ r˘Ïov˘ch polí,a to smí‰en˘mi kulturami v pásmu‰irokém asi 1 metr. Za úãelem kon-troly byla sousední pole oseta mono-kulturami.

V˘sledek pfiedãil i nejodváÏnûj‰íoãekávání: za dva roky se sníÏily ‰ko-dy zpÛsobené plísnûmi ve srovnánís kontrolními plochami o 94 %a v˘nos byl vy‰‰í o 89 %.

Zemûdûlci, ktefií v pfiedchozíchletech postfiikovali pole fungicidy aÏosmkrát roãnû, sníÏili poãet postfiikÛna jeden roãnû a mnozí s ním zcelapfiestali.Nature, ã. 406, s. 718

jsk

Jak se chrání mravenci pfied povodní

Zoologové na univerzitû ve Frank-furtu nad Mohanem zjistili u mra-vencÛ v Malajsku nov˘ zpÛsob boje

proti povodni. Aby uchránili svámraveni‰tû umístûná v dut˘ch bam-busov˘ch kmenech pfii siln˘ch de‰-tích, postupují mravenci druhuCataulacus muticus takto:

Nejprve sv˘mi ‰irok˘mi ploch˘mihlaviãkami blokují malink˘ vstupníotvor. Vnikne-li voda pfiestodovnitfi, vypije ji aÏ 2000 dûlníkÛz kolonie a vymû‰uje ji mimo mra-veni‰tû.

V návaznosti na svá pozorovánístudovali frankfurt‰tí vûdci prÛbûhprocesu v laboratofii. Simulovalizaplavení 2 ml vody, které neohro-Ïovalo mravence na Ïivotû. Pfiestov‰ak po nûkolika minutách zaãalimravenci pít. Asi za ãtvrt hodiny seobjevili první dûlníci venku, aby sevymoãili. Pfiitom kaÏdou minutuvypustili dvû malinké kapiãky, tak-Ïe tfietí den mraveni‰tû zcela vysu-‰ili.Süddeutsche Zeitung, ã. 48, s. V2/11,2001

jsk

Fauna jepic (Ephemeroptera) PP Koryto fieky Ostravice

Pfiírodní památka „Koryto fiekyOstravice“ se nachází v katastrálnímúzemí Ostravice I v okrese Fr˘dek-Místek. Jedná se o chránûné území,vyhlá‰ené v roce 1966 na rozloze 0,8 ha a jde o ãást koryta fieky Ostra-vice. Motiv ochrany je geologick˘ –

lokalita je názorn˘m pfiíkladem tekto-nické stavby vnûj‰ích Karpat a jeukázkou odkryvu tektonického stykutû‰ínsko-hradi‰Èského souvrstvía fr˘deck˘ch vrstev. Vlastní chránûnéúzemí je organickou souãástí korytafieky v nadmofiské v˘‰ce kolem 400metrÛ n. m. V místech styku vrstevtvofií fieka zhruba 3 m vysok˘ eroznípráh. Vzhledem k motivu ochranybylo území zkoumáno z hlediska geo-logického, ale entomofauna zde neby-la podrobnûji sledována.

Vlastní chránûné území je malérozlohy a proto byla vodní entomo-fauna sledována nejen na území pfií-rodní památky (úsek prudce tekoucívody, „vodopád“ a tÛÀ pod eroznímprahem), ale i ãást toku nad územímPP (rychle tekoucí voda, kamenitédno) a úsek pod chránûn˘m územím(mírnûji tekoucí, hlub‰í voda). Celko-vû se jedná o 200 metrov˘ úsek tokuOstravice.

V rámci prÛzkumu entomofaunyfieky Ostravice v letech 1999 a 2000byla této lokalitû vûnována zv˘‰enápozornost. Mezi druhovû nejvícezastoupené skupiny vodní entomo-fauny zde patfií jepice (Ephemeropte-ra) a po‰vatky (Plecoptera).

Mezi nejv˘znamnûj‰í nález patfiízji‰tûní v˘skytu jepice sporoÏilné (Oli-goneuriella rhenana), která je zafiaze-na do kategorie ohroÏen˘ch druhÛnavrhovaného ãerveného seznamujepic âR. Na severní Moravû jerecentnû známa jen z jedné dal‰ílokality (Beãva, Zubfií).

Celkem bylo ve sledovaném územízji‰tûno 12 druhÛ jepic. Mezi druhyeudominantní patfií jepice Serratellaignita (22,9 % zastoupení v odebra-n˘ch vzorcích), Baetis alpinus(17,3 %), Baetis rhodani (14,9 %)a Baetis fuscatus (11,3 %). Mezidruhy dominantní náleÏí jepiceRhithrogena carpatoalpina (8 %)a Alainites muticus (7 %). Tûsnû podhranicí dominance jsou druhyRhithrogena semicolorata (4,9 %)a Ecdyonurus venosus (4,9 %),k druhÛm subdominantním patfiíje‰tû Torleya major (3,1 %), Caenismacrura (2,6 %) a Ecdyonurus dis-par (2,3 %). Druhy subrecedentnízastupuje jiÏ v˘‰e zmínûná jepiceOligoneuriella rhenana (0,8 %).

Z dal‰ích druhÛ, vyskytujících sena území PP, stojí za zmínku vzácnávodní plo‰tice hlubenka skrytá(Aphelocherius aestivalis). Z po‰va-tek (Plecoptera) se zde vyskytujenapfiíklad po‰vatka Protonemurapraecox, po‰vatka Protonemura niti-da, po‰vatka Ïlutozelená (Isoperiagrammatica) nebo po‰vatka rybáfiice(Perla burmeisteriana). VáÏky (Odo-nata) jsou zastoupeny mot˘licí obec-nou (Calopteryx virgo), mot˘licílesklou (Calopteryx splendens) a klí-natkou obecnou (Gomphus vulgattis-simus).

Petr ZárubaPP Koryto fieky Ostravice – skalní práh Foto P. Záruba



Na území âR se vyskytují dva druhy rodu Daphne. Jedná seo l˘kovec vonn˘ (D. cneorum) a l˘kovec jedovat˘ (D. mezereum);habituálnû naprosto odli‰né druhy. L˘kovec vonn˘ je v souãas-né dobû kriticky ohroÏen˘ druh podle vyhlá‰ky MÎP âR395/1992 Sb.

Tento nízk˘ rozvûtven˘ kefi je vysok˘ 10 aÏ 20 cm. Oblé vûtvejsou tenké, poléhavé na konci vystoupavé, nûkdy i kofieÀující.Listy vydrÏí na rostlinû je‰tû v zimním období. Jsou nahlouãenéna koncích vûtví, pfiisedlé, kopinaté, 13–20 x 3–4 mm, koÏovité,lysé, sytû zelené. Drobné ãtyfiãetné kvûty se nacházejí po 4 aÏ 15v kvûtenstvích. Barva je ãistû rÛÏová, kvûty intenzivnû voní.Kvete od konce dubna aÏ do zaãátku ãervna, nejãastûji v polo-vinû kvûtna. Kvût ojedinûle v srpnu opakuje. Plod pfiedstavujemalá, duÏnatá, zas˘chavá peckovice, velká 6–10 mm; ãasto jechybnû uvádûna ãervenohnûdá barva (napfi. DOSTÁL, 1989).Podle na‰ich poznatkÛ je slámovû naÏloutlá a prÛsvitná, ãastov‰ak oplodí zasychá a je pak zelenohnûdé. Semena jsou lesklá,takfika ãerná, 3–4 mm velká, vejãitého tvaru. Nepfiesnostiv popisu plodÛ jsou patrnû zpÛsobeny okolností, Ïe se tvofiípouze ojedinûle a bûhem t˘dne opadávají. Je tfieba se zmíniti o obsahu toxick˘ch látek, jejichÏ hofiká chuÈ mÛÏe l˘kovecuchránit pfied spásáním a tím podpofiit jeho konkurenãníschopnost (HEJN¯, SLAVÍK et al. 1992).

L˘kovec vonn˘ b˘vá charakterizován jako teplomiln˘ druhsvûtl˘ch doubrav, reliktních borÛ, lesních lemÛ a lesostepí. Nej-ãastûji jde o spoleãenstva svazu Quercion pubescenti-petre-ae (SUZA 1932, ·MARDA 1963, GRULICH 1986). Uvádí se, ÏeupfiednostÀuje mírnû vlhká stanovi‰tû, pÛdy zásadité, ale je homoÏné nalézt i na písãit˘ch kysel˘ch pÛdách. Zafiazení meziobligátní kalcifyty (MÁJOVSK¯ et al., 1965) nelze tedy povaÏo-vat, aspoÀ na na‰em území, za správné. Plnû to ov‰em platí problízce pfiíbuzn˘ endemit MuráÀské planiny l˘kovec slovensk˘ D.arbuscula (KUKLA et al.1996).

Daphne cneorum je povaÏován za evropsk˘ element se sub-mediteránním aÏ subatlantick˘m roz‰ífiením. Jako v˘vojovécentrum i tûÏi‰tû dne‰ního roz‰ífiení se uvádí teplá vápencovápfiedhofií Alp a Karpat, kde byl druh v dobû ledové vytlaãenpostupujícím zalednûním do niÏ‰ích poloh (âE¤OVSK¯ 1985,JAKUBKOVÁ 1997). Areál druhu nyní tvofií ostrÛvkovité v˘sky-ty ve stfiední a jiÏní Evropû poãínaje Pyrenejemi a konãe okolímKurska na Ukrajinû. Nejdále na sever roste v jihov˘chodnímPolsku a na západní Ukrajinû, na jihu pak v ¤ecku (DOMIN1939, BROWICZ 1968, âE¤OVSK¯ 1985, HROUDA et al. 1996,CHYTR¯ et VICHEREK 1996).

L˘kovec vonn˘ se v âR vyskytoval v termofytiku a v teplej‰íchãástech mezofytika (max. 460 m). Nacházel se v âechách v oko-lí Prahy, v âeském krasu, ve stfiedním Polabí, Pojizefií a na jihuu Suchdola nad LuÏnicí. Na Moravû v dosti velkém území meziZnojmem a Ti‰novem, severnû od Hodonína, v ‰ir‰ím okolí Pro-stûjova (¤EHO¤EK 1972, HEJN¯, SLAVÍK et al. 1992, NùMECet LOÎEK 1996, âE¤OVSK¯ 1999, CHÁN 1999).

Z kdysi znám˘ch 116 lokalit nelze pochopitelnû na na‰í map-ce v‰echny znázornit. Do souãasné doby se jich dochovalo 16,coÏ je 13,8 %. Je‰tû vût‰í ztráty jsou v‰ak kvantitativní. Zvlá‰tûna Moravû rostl l˘kovec vonn˘ v nûkter˘ch oblastech na v‰echpfiíhodn˘ch stanovi‰tích. Dokonce se vyskytoval nejménû doroku 1934 na více místech i pfiímo v Brnû (JAKUBKOVÁ 1997).Z fytogeografického hlediska je pozoruhodná izolovanost stfie-doãeského v˘skytu, neboÈ vzdu‰ná vzdálenost k dal‰ím lokali-tám, které byly u Suchdola n. L., pfiedstavovala vÏdy nejménû130 km.

Na základû pozorování v terénu jsme lokality Daphne cneo-rum rozãlenili do 4 kategorií, které mohou slouÏit jako podkladpro dal‰í diskusi pracovníkÛ zab˘vajících se touto problemati-kou. Opakovaná sledování po 4 letech umoÏÀují posoudit smûrdal‰ího v˘voje na jednotliv˘ch lokalitách.

Kategorie:

I. Porost bohat˘ zabírající celkovû plochu desítek m2, zfiejmûobsahující mlad‰í jedince a patrnû dostateãnû variabilní.

Na lokalitû dozrávají semena. Svûtelné, vláhové a konku-renãní pomûry z hlediska celé lokality pomûrnû pfiíznivé.Pfii uchování souãasného pÛsobení a intenzity vlivu ãlovû-ka bez radikálních zásahÛ lze pfiedpokládat dlouhodobouexistenci druhu na lokalitû.

II. Porost na celkové plo‰e nûkolika m2 tvofií desítky rostlina je tedy dostateãnû bohat˘. Pro udrÏení na lokalitû vyÏa-duje v‰ak v blízké dobû zásahy z hlediska odstraÀováníkonkurenãních dfievin, trav i jin˘ch bylin.

III. Porost málo bohat˘, jen s nûkolika jedinci nebo se poãetl˘kovcÛ viditelnû sniÏuje. Nebezpeãí zániku je znaãné.V˘razn˘ zásah do pomûrÛ na lokalitû by byl patrnû je‰tûúspû‰n˘. Hlavnû u této kategorie je tedy Ïádoucí posílenípopulace v kultufie pfiemnoÏen˘mi jedinci.

IV. Kriticky omezen˘ poãet jedincÛ na nûkolik posledníchnebo jen jedin˘. Krajnû nepfiíznivé prostfiedí, v nûmÏ zjev-nû l˘kovce rychle zanikají. Je problematické, zda by bylzásah do pomûrÛ pfiímo na lokalitû úspû‰n˘. Pro návratdruhu je lépe vyhledat náhradní plochy v blízkém okolí.

Generativní mnoÏení se v pfiírodû uplatÀuje zfiídka a nenípodmínkou pro udrÏení druhu na lokalitû. Pfiedstavuje v‰akjedinou cestu k proniknutí na vzdálenûj‰í plochy a k zachovánívariability. BohuÏel, je u tohoto druhu obtíÏné. V letech 1996 aÏ2000 jsme provádûli umûlé opylování l˘kovce vonného na loka-litû Lodûnice. Z celkem 766 opylen˘ch izolovan˘ch kvûtÛ sepodafiilo sklidit 69 plodÛ, coÏ je 9,0 % – nejménû 2,7 % v roce1996, nejvíce 12,9 % v roce 1998. V pfiírodû je tvorba plodÛ je‰-

L˘kovec vonn˘ (Daphne cneorum L.)

Kvetoucí porost l˘kovce vonného na lokalitû u DukovanFoto J. Îlebãík

Lokality souãasné ●

Lokality zaniklé �


tû v˘raznû niÏ‰í. V˘sevy vzcházejí hlavnû následující jaro pov˘sevu, z men‰í ãásti je‰tû po dal‰í zimû, celkovû na 17,9 %.PouÏití studené stratifikace (+ 3 °C) vzcházivost nezv˘‰ilo, pfiinásledné aplikaci mrazu (2 mûsíce pfii – 12 °C) do‰lo dokonce kesníÏení. Semenáãe jsou kvûtuschopné za dva roky a pfiipravenék v˘sadbû (ÎLEBâÍK 2000).

L˘kovec vonn˘ patfií mezi obtíÏnû fiízkovatelné dfieviny. ProzakofieÀování jsou nejvhodnûj‰í polovyzrálé letorosty vyrÛstajícípo odkvûtu. Na úspû‰nost fiízkování má vliv fyziologické stá-dium rostliny, kvalita substrátu a skleníkového mnoÏárenské-ho prostfiedí, pouÏité stimulátory, infekce patogenními mikroor-ganismy. V˘sledky proto znaãnû kolísaly jak mezi jednotliv˘miroky, tak lokalitami. Celkov˘ prÛmûr je 37,8 %. První pfiezimo-vání je nutné v bezmrazém skleníku. ¤ízkování je vhodnoumetodou zejména tam, kde rostliny nepfiiná‰ejí plody a kdepotfiebujeme rychle dopûstovat sazenice. Pfiímo na lokalitû lzenûkdy získat nového jedince také hfiíÏením poléhajících vûtví(JAKUBKOVÁ 1997, ÎLEBâÍK 2000).

Vedle klasick˘ch metod vegetativního mnoÏení existují bio-technologické postupy in vitro, které umoÏÀují z pomûrnûmalého mnoÏství v˘chozího rostlinného materiálu získat vel-k˘ poãet nov˘ch jedincÛ v relativnû krátké dobû. Základnípodmínkou pro zaloÏení kultury in vitro je dostateãná povr-chová sterilizace rostlinného materiálu a samozfiejmû sterili-ta Ïivného média a kultivaãního prostfiedí. Pfii sterilizacil˘kovce jsme pouÏili etanol, chlorid rtuÈnat˘ a chlornan sod-

n˘. Primární explantáty (vrcholové a nodální stonkové seg-menty) byly umístûny na upravené Ïivné médium WPM (LLOYD, McCOWN, 1980) obohacené o rÛstovou látku zeatin,vitamíny, sacharózu a zpevÀující sloÏku agar. Po 4 t˘dnech sez úÏlabních a vrcholov˘ch pupenÛ vyvinuly pr˘ty, které bylyzákladem kultury l˘kovce v in vitro podmínkách. Stonkovéexplantáty multiplikovaly na stejném Ïivném médiu. Intervalmezi jednotliv˘mi pfienosy na ãerstvé kultivaãní médium bylv rozmezí 4–6 t˘dnÛ. RÛst explantátÛ probíhal v kultivaãnímístnosti pfii stál˘ch svûteln˘ch a teplotních podmínkách.Pro zachování co nej‰ir‰í genetické variability jsme se snaÏilizískat co nejvût‰í poãet klonÛ z kaÏdé lokality. Vzhledemk tomu, Ïe nûkteré lokality byly ve velmi ‰patném stavu bylozaloÏení kultury in vitro velmi obtíÏné, neboÈ docházelok vysoké kontaminaci mikroorganismy a k odumírání explan-tátÛ. U klonÛ, kde byla úspû‰nû zaloÏena kultura in vitroa docházelo k multiplikaci v˘honÛ byla navozena indukce

Lokalita l˘kovce vonného u âejkovicna Hodonínsku je pfiíkladem typické-ho ostrÛvkovitého v˘skytu

Foto J. Îlebãík

Slámovû Ïluté plody l˘kovce vonnéhojsou zfiídka k vidûní, Dúbravau Hodonína Foto J. Îlebãík

Tab. 1: Stav ohroÏení Daphne cneorum v âR v letech1995 aÏ 2000

oblast v˘skytulokalita, kategoriekatastrální území 95–96 99–00

stfiední âechy Lodûnice u Berouna II. II.Lhotka u Mûlníka III. II.

Podyjí Havraníky u Znojma II. II.Moravskokrumlovsko Pfie‰ovice III. III.

Rouchovany IV. III.Dukovany I. I.Dolní DubÀany III. IV.Rak‰ice IV. IV.

Brnûnsko Zlobice u Kufiimi IV. III.Boskovicko Vinohrádky u Boskovic IV. IV.Prostûjovsko Slatinice II. II.

Mostkovice III. III.Hodonínsko Kobylí IV. III.

âejkovice IV. IV.Adamce u Îeletic II. II.Dúbrava u Hodonína I. I.

Tab. 2: Pfiehled lokalit Daphne cneorum v âR ovûfien˘chv letech 1998 aÏ 2000 z hlediska postupu pfiemno-Ïování ve VÚKOZ PrÛhonice

Pozn.:1 – zji‰tûna tvorba semen2 – vypûstované semenáãe3 – vypûstovaní fiízkovanci4 – klony v kultufie in vitro (ve sterilních podmínkách)5 – mladé rostliny ve skleníkov˘ch podmínkách (pÛvodem

z kultury in vitro)6 – vysazena genofondová plocha

lokalita 1 2 3 4 5 6

Lodûnice u Berouna × × × × × ×Lhotka u Mûlníka × – × × × ×Havraníky u Znojma – – – × – –Pfie‰ovice – – × × – –Rouchovany × – × × – ×Dukovany × × × × × ×Dolní DubÀany – – × – – –Rak‰ice – – × × – –Zlobice u Kufiimi – – × × – –Vinohrádky u Boskovic – – – – – –Slatinice – – × × × ×Mostkovice – – – × × –Kobylí – – – × – –âejkovice – – – – – –Adamce u Îeletic – – × × × ×Dúbrava u Hodonína × × × × × ×

kofienÛ v jiÏ nesterilních podmínkách. Mikrofiízky v minimál-ní délce 30 mm byly o‰etfieny prá‰kov˘m stimulátorem obsa-hujícím rÛstové látky (IBA, IAA, NAA). ¤ízky byly napíchánydo perlitu a umístûny v plastov˘ch boxech do kultivaãní míst-nosti pfii teplotû 23 °C a 16 hodinové fotoperiodû. Po 8 t˘d-nech byly zakofienûlé fiízky pfiesazeny opût do plastikov˘chboxÛ, ale do zeminy, která obsahovala perlit, kfiemiãit˘ píseka ra‰elinov˘ substrát typu A. Po dal‰ích 8 t˘dnech byly fiízkynahrnkovány do kontejnerÛ (prÛmûr 7 cm). Rostliny bylyumístûny do studeného skleníku, kde se teplota pohybovalamezi 5–10 °C (·EDIVÁ 2000).

PrÛbûÏnû od roku 1999 je l˘kovec vonn˘ vysazován v PrÛ-honicích na genofondovou plochu na Dendrologickou zahraduVÚKOZ. Jde o dubov˘ porost stfiedního vûku blíÏící se sv˘mcharakterem pfiirozen˘m lesÛm v okolí Prahy. Kontejnerovanésazenice umísÈujeme po odstranûní konkurenãních bylin naprosvûtlená stanovi‰tû do nepravideln˘ch ploch o prÛmûru asidvou metrÛ v poãtu 8 aÏ 16 kusÛ. Prostorovû izolované jsourostliny z jednotliv˘ch lokalit nebo jejich ãástí i sazenice zís-kané rÛzn˘mi zpÛsoby mnoÏení. Genofondová plocha námnejen umoÏní lépe poznat biologické vlastnosti druhu, alei dopûstovat dle potfieb pracovi‰È ochrany pfiírody i vût‰í mnoÏ-ství sazenic pro jiÏ pfiipravované zpûtné v˘sadby na vhodnámísta.

Na‰e podûkování za poskytnutí v˘chozího rostlinného mate-riálu, konzultace a dal‰í formy spolupráce patfií pracovi‰tímAOPK âR, CHKO âR, referátÛm Ïivotního prostfiedí OÚ, Masa-rykovû univerzitû, pfiírodovûdeck˘m oddûlením oblastníchmuzeí.

Jifií Îlebãík a Jana ·edivá

LITERATURABROWICZ K. (1968): Wawrzynek glówkowy Daphne cneorum L. w Polsce.

– Ochrona przyrody, Zaklad ochrony przyrody Polskiej akademii nauk, 33:51–58. – âE¤OVSK¯ J. (1985): L˘kovec vonn˘ – Daphne cneorum L. –Památky a pfiíroda, 10/8: 3. – âE¤OVSK¯ J. et al. (1999): âervená knihaohroÏen˘ch a vzácn˘ch druhÛ rostlin a ÏivoãichÛ âR a SR. Vol. 5. Vy‰‰írostliny. – Príroda a.s., Bratislava, 456 s. – DOMIN K. (1939): L˘kovec von-n˘ (Daphne cneorum L.) a jeho ochrana. – Vûda pfiír., 19: 196–198. –DOSTÁL J. (1989): Nová Kvûtena âSSR I, II. – Academia, Praha. – GRULICHV. (1986): Kvûtena CHKO Podyjí. – Památky a pfiíroda, 11: 239–244. – HEJ-N¯ S., SLAVÍK B. et al. (1992): Kvûtena âR, díl 3. – Academia, Praha. –HROUDA L., MANDÁK B., HADINEC J. (1996): Materiály k flófie Kokofiínskaa Mûlnicka. – Pfiíroda, Praha, 7: 7–109. – CHÁN V. (1999): Komentovan˘ ãer-ven˘ seznam kvûteny jiÏní ãásti âech. – Pfiíroda, Praha, 16: 1–284. – CHYT-R¯ M., VICHEREK J. (1996): Pfiirozená a polopfiirozená vegetace údolí fiekOslavy, Jihlavy a Rokytné. – Pfiírodovûdeck˘ sborník Západomoravskéhomuzea Tfiebíã, 22: 1–125. – JAKUBKOVÁ M. (1997): Biologie, ekologie a roz-‰ífiení Daphne cneorum L. na Moravû. – Diplomová práce, MÚ, kated. syst.bot. a geobot. Brno. – KUKLA J., KONTRI·OVÁ O., KONTRI· J. (1996): Geo-biocenotic conditions for supsistence of the Daphne arbuscula âelak. – Spe-cies. Ekologia 15/3: 283–293. – LIOYD G., McCOWN B. (1980): Commerci-ally-feasible micropropagation of mountain laurel, Kalmia latifolia, by use ofshoot tip culture. – Intern. Plant Prop. Soc. Proc., 30: 421–427. – NùMECJ., LOÎEK V. (1996): Chránûná území âR 1, Stfiední âechy. – AOPK, Praha.– ¤EHO¤EK V. (1972): Pfiíspûvek ke kvûtenû Drahanské vrchoviny – II. ãástspeciální. – Preslia, 44: 67–87. – SMEJKAL M. (1981): Komentovan˘ katalogmoravské flory. – UJEP, Brno. – SUZA J. (1932): Pamûtihodné botanickénálezy na stfiední Rokytné (jz. Morava). – Pfiíroda, Praha, 25: 223. – ·EDIVÁJ. (2000): Záchrana genofondu a obnova populací ohroÏen˘ch taxonÛ rost-lin in vitro metodami pro potfiebu národních záchrann˘ch programÛ. – Zprá-va o prÛbûhu fie‰ení projektu, VÚKOZ PrÛhonice. – ·MARDA J. (1963): Roz-‰ífiení xerothermních rostlin na Moravû a ve Slezsku. – Brno. – ÎLEBâÍK J.(2000): Záchrana genofondu a obnova populací ohroÏen˘ch taxonÛ rostlinklasick˘mi metodami. – Zpráva o prÛbûhu fie‰ení projektu, VÚKOZ PrÛho-nice.


Daphne (Daphne cneorum L.)

Daphne cneorum belongs to critically endan-gered plant species of the Czech Republic accor-ding to national legislation (Regulation No.395/1992). It is a thermophilous species of sub-Mediterranean to sub-Atlantic distribution. Thelocalities are situated in light oak woods, relictpine woods, forest margins and forest steppes.The species prefers slightly moist stands withalkaline soil, but it is possible to find it also insandy acid soils. Its occurrence is confined tothermophyticum and warmer areas of mesophy-ticum (max. 460 m a. s. l.). In Bohemia it wasfound in environs of Prague, in the Bohemiankarst (âesk˘ kras), in central part of the Elbevalley (Polabí), in the Jizera valley (Pojizefií) and

in the south near Suchdol nad LuÏnicí; in Mora-via in a large territory between Znojmo and Ti‰-nov (¤EHO¤EK 1972, HEJN¯, SLAVÍK et al.1992, NùMEC et LOÎEK 1996, âE¤OVSK¯1999, CHÁN 1999). There were 116 localitiesknown in the Czech Republic in past and only16 of them have existed till now.

Generative propagation is rare in nature. Itis not necessary for existence of the species,but it is the only way for maintaining the gene-tic variability. Vegetative propagation was verydifficult. Semi-mature shoots were the suitab-le material for propagation by cuttings. But itis also possible to obtain new plants by laye-ring. Beside classic methods there are met-hods of micropropagation under aseptic condi-tions. Culture in vitro of Daphne cneorum was

established from terminal and axillar buds.The stem explants were multiplicated on medi-um WPM (LLOYD, MCCOWN 1980). Thegrowth medium was supplemented with suc-rose, vitamins, agar and cytokinin zeatin. Therooting phase was carried out under conditi-ons ex vitro, the shoots rooted in perlite. Theuse of a stimulant was necessary. The rootingcuttings were transferred to a mixture of per-lite, sand and peat substrate. The youngplants were taken place in a cold greenhouse.In 1999 we started with establishment of generesource in the Dendrology garden of VÚKOZ(Silva Tarouca Research Institute for Landsca-pe and Ornamental Gardening) and we alsoproduced young plants for reintroductionplantings into suitable localities.

Úspû‰nû zaloÏená kultura l˘kovce vonného v podmínkáchin vitro

Foto J. ·edivá

Mladé rostliny l˘kovce vonného získané z kulturyin vitro

Foto J. ·edivá

SUMMARY


Pfiedev‰ím je tfieba podat krátké objasnûní legislativnísituace v Rakousku pokud jde o ochranu pfiírody a mys-livost. Z dÛvodu federální struktury, která je v Rakous-ku, jsou tato odvûtví (vedle dal‰ích) v legislativní kompe-tenci zemí. Rakousko má 9 spolkov˘ch zemí a je tu proto9 zákonÛ na ochranu pfiírody a 9 zákonÛ o myslivosti.Neexistuje Ïádn˘ federální legislativní rámec. TudíÏ kaÏ-dá spolková zemû sama rozhoduje o takov˘ch záleÏitos-tech jako jsou chránûné druhy, chránûná území, lovnédruhy, doba lovu apod.

Smûrnice o ptácíchBûhem procesu vyjednávání se úpravám smûrnice

o ptácích vûnovala malá pozornost. Pokud jde o pfiílo-hu I, neprovedla vláda Ïádné konzultace s potfiebn˘miodborníky. Rakousko nepfiidalo do pfiílohy I smûrnice(tj. na seznam chránûn˘ch druhÛ a poddruhÛ – pozn.)ani jeden druh, zatímco ·védsko a Finsko, které vedlyjednání o pfiistoupení ve stejnou dobu, pfiidaly nûkteréboreální druhy ptákÛ. Podle BirdLife Rakouska mûloRakousko dvû hlavní priority, které bylo moÏné navrh-nout na roz‰ífiení pfiílohy I jako dvû hlavní priority stá-tu: po‰tolku rudonohou (Falco vespertinus) a rarohavelkého (Falco cherrug). Ty jsou na‰tûstí v dne‰ní dobûnavrhovány âeskou republikou a Maìarskem.

Pokud jde o pfiílohu II/2 smûrnice, je situace ponûkudgroteskní (tj. seznam chránûn˘ch druhÛ a poddruhÛptákÛ, které mohou b˘t za urãit˘ch podmínek loveny –tato druhá ãást seznamu platí v‰ak jen v ãlensk˘ch stá-tech, které toto stanovují ve své legislativû – pozn.).Návrh obsahující 11 druhÛ byl pfiedloÏen pfiedstavitelimyslivosti a byl zaãlenûn do smûrnice. Pozdûji se v‰akukázalo, Ïe je zastaral˘. To zpÛsobil ãásteãnû fakt, Ïebûhem procesu vyjednávání byla pfiíloha II/2 doplnûnapfiipojením – mezi jin˘mi – nûkolika druhÛ z ãeledikrkavcovit˘ch (Corvidae). Pfiedstavitelé myslivosti pfied-loÏili tedy nov˘ návrh zahrnující tfii druhy krkavcovit˘ch– sojku obecnou (Garrulus glandarius), straku obecnou(Pica pica) a vránu obecnou (Corvus corone). Tentonávrh v‰ak nebyl nikdy vyjednávací delegací vzat v úva-hu. TakÏe nejen BirdLife, ale také myslivci jsou ne‰Èast-ní z v˘sledkÛ vyjednávání o smûrnici o ptácích. Rakous-ko si nezajistilo Ïádné pfiechodné období pro plnûnísmûrnice o ptácích, takÏe tato vstoupila v platnost bez-prostfiednû s pfiistoupením Rakouska k EU 1. ledna1995.

Do doby pfiistoupení Rakouska k Evropské unii bylahlavním nástrojem pro stanovení priorit druhovéochrany âervená kniha Rakouska. Nyní stanovilasmûrnice o ptácích nové standardy, aspoÀ pro urãeníchránûn˘ch území pro ptáky. Ze 181 taxonÛ zapsan˘chna pfiíloze I, se jich 76 objevuje v Rakousku jako hníz-dící, migranti nebo zimní hosté. To musí b˘t vzatov úvahu pfii v˘bûru oblastí zvlá‰tní ochrany – SPA(Special Protection Areas - vyhla‰ované podle smûrniceo ptácích – pozn.). Na druhé stranû jedna tfietina hníz-dících druhÛ, které jsou v âervené knize Rakouska vetfiech kategoriích s nejvy‰‰í ohroÏeností, nejsou zahr-nuty do pfiílohy I smûrnice o ptácích a tak nejsou prio-ritou pro stanovení oblastí zvlá‰tní ochrany, pokudnemohou b˘t zahrnuty do stûhovav˘ch druhÛ (viz ãlá-nek 4 (2) smûrnice ).

Smûrnice sama nemá Ïádná jasná kritéria jak vybíratoblasti zvlá‰tní ochrany. Stanovení priorit bylo tedy vel-mi naléhavé. Krátce po pfiistoupení Rakouska k EUorganizace BirdLife publikovala, spolu s Federální agen-turou pro Ïivotní prostfiedí ve Vídni, dvû základní studie,které by mûly b˘t podkladem pro budoucí plnûní smûr-nice a pomoci fie‰it potfiebné priority:

– V˘znamná ptaãí území Rakouska (IBA – ImportantBird Areas) – národní inventarizace IBA, publikovanáv roce 1995 urãuje 58 v˘znamn˘ch ptaãích územís celkov˘m povrchem pfies 12 000 km2, které pfiedsta-vují 14,8 % rozlohy Rakouska. Seznam v˘znamn˘chptaãích území byl záhy pfiijat jako národní seznamkandidátsk˘ch území oblastí zvlá‰tní ochrany (SPA)také pfiedstaviteli ochrany pfiírody v jednotliv˘chzemích. Po vydání nov˘ch v˘znamn˘ch ptaãích územíEvropy v r. 2000 obsahuje souãasn˘ seznamv Rakousku 55 v˘znamn˘ch ptaãích území (tab. 3)s témûfi stejnou rozlohou jako pfiedchozích 58.

– Priority pro plnûní smûrnice o ptácích v Rakousku(Handlungsbedarf für Österreich zur Erfüllung der EU– Vogelschutzrichtlinie).

Studie má pût hlavních ãástí:

1. hodnocení stavu a ohroÏení v‰ech druhÛ Rakouska,které jsou v pfiíloze I a II,

2. krátk˘ pfiehled procesu urãování oblastí zvlá‰tní

Rakouské zku‰enosti z plnûní smûrniceo ptácích a smûrnice o stanovi‰tích

Andreas Ranner

Dnes je to více neÏ ‰est let, kdy se Rakousko pfiipojilo k Evropské unii. Ze strany vlády byly vyvolány velké nadûje, Ïe Rakousko, jako modelová zemû

pro ochranu Ïivotního prostfiedí, zaloÏí nové standardy v tomto odvûtví na úrovní EU. Av‰ak Rakousko samozfiejmû nehraje Ïádnou modelovou roli

v plnûní dvou základních smûrnic Evropské unie: smûrnice o ptácích79/409/EEC a smûrnice o stanovi‰tích 92/43/EEC. V mnoha ohledech

je plnûní smûrnic Rakouskem spí‰e slabé. Tento ãlánek má podat pfiehledpoznatkÛ z plnûní smûrnic v Rakousku z pohledu nevládní organizace

(s hlavním zamûfiením na smûrnici o ptácích).


ochrany se zfietelem na IBA (v˘znamn˘ch ptaãích úze-mí) Rakouska,

3. priority pro ochranu ptákÛ v kaÏdé zemi zpracovanépo ‰iroké diskusi v regionálních poboãkách BirdLifeRakouska,

4. hodnocení lovn˘ch ptaãích druhÛ v Rakousku a jejichdoby lovu v porovnání s opatfieními smûrnice,

5. právní hlediska plnûní – zhodnocení nezbytn˘ch úpravodpovídajících zákonÛ v Rakousku, resp. jeho zemích.

Aãkoliv tyto studie byly dobfie pfiijaty, celkové plnûnísmûrnice o ptácích v Rakousku je stále je‰tû nedostateã-né. Nûkolik zemsk˘ch zákonÛ nebylo doplnûno podlepotfieby nebo jsou nyní v procesu potfiebn˘ch úprav.

Napfi. ve spolkov˘ch zemích zÛstalo nûkolik druhÛjako lovné druhy (aãkoliv nejsou zahrnuty v pfiíloze IIsmûrnice) a to jiÏ nûkolik let po pfiistoupení. Mezi nimikrkavec velk˘ (Corvus corax).

Je‰tû více zmûn by mûlo nastat pokud jde o dobulovu, která v nûkolika pfiípadech není v souladu s usta-novením ãlánku 7(4) smûrnice (tzn. Ïádn˘ lov v dobûv˘chovy mláìat a v rÛzn˘ch fázích rozmnoÏování nebopfii jejich návratu na hnízdi‰tû). To platí pfiedev‰ím protradiãní lovecké praktiky, které zahrnují dobu lovui v tûchto kritick˘ch obdobích, jmenovitû jarní lov slukylesní (Scolopax rusticola) a jarní lov samce tetfiívka obec-ného (Tetrao tetrix) a tetfieva hlu‰ce (Tetrao urogallus).Tyto lovecké praktiky jsou jasn˘m poru‰ením smûrniceo ptácích.

Jak jiÏ bylo uvedeno v˘‰e, pfiedstavitelé rakouskémyslivosti by si pfiáli oznaãit dal‰í ãtyfii druhy v pfiílozeII/2: husu bûloãelou (Anser albifrons), sojku obecnou(Garrulus glandarius), straku obecnou (Pica pica) a vrá-nu obecnou (Corvus corone). Av‰ak prosté pfiidání ãtyfimal˘ch kfiíÏkÛ v pfiíloze není nic men‰ího, neÏ zmûnasmûrnice, která by musela b˘t projednána v‰emi zain-teresovan˘mi institucemi.

Jin˘m polem ‰iroké diskuse je ãlánek 9 smûrniceo ptácích. (âlánek stanovuje, za jak˘ch mimofiádn˘chpodmínek se mohou státy odch˘lit od podmínek ochra-ny druhÛ. DÛvody jsou pfiesnû vyjmenované, napfi. vefiej-né zdraví a bezpeãnost, úãely v˘zkumu apod. V˘jimkyjsou vázány na dal‰í upfiesÀující podmínky, kontrolua také kaÏdoroãní zprávu pfiíslu‰ného státu Evropskékomisi. – Pozn.) Rakouské úfiady ãlánek 9 rozsáhle vyu-Ïívají a nûkteré pfiípady jsou velmi diskutované.

Mezi nimi nejvíce:

– odstfiely kormoránÛ ve vût‰inû spolkov˘ch zemí –regulace je v jednotliv˘ch zemích zfietelnû odli‰ná:nûkteré mají horní limit ptákÛ, které je moÏné odstfie-lit, Dolní Rakousy nemají Ïádn˘ horní limit, HorníRakousy odstfiel odvozují od mnoÏství ptákÛ;

– odstfiely volavky popelavé; – odstfiel dravcÛ a odstfiel nebo odchyt v˘ra velkého,– odchyt pûnkav v oblasti Salzkammergut v Horních

Rakousích.

Jedna v˘znamná vûc, která napomáhá plnûní smûrni-ce a také tlumí emoce, které se vynofiují kolem procesuNatura 2000 v Rakousku (jak bude uvedeno dále) jerÛst správného uvûdomûní – uvûdomûní o smûrnicia jejích opatfieních, nejen u vládních pfiedstavitelÛa podílníkÛ v problematice, ale také u ‰iroké vefiejnosti.Jedna velká iniciativa byla zahájena organizací BirdLifev roce 1999 oslavou 20. v˘roãí smûrnice. S finanãnípomocí ministerstva Ïivotního prostfiedí byl pfiipraveninformaãní materiál, kter˘ byl roz‰ífien po celémRakousku.

Smûrnice o stanovi‰tíchPfii uváÏení, jak malá pozornost byla vûnována obûma

smûrnicím bûhem procesu vyjednávání o pfiiblíÏeník Evropské unii je pozoruhodné, Ïe Rakousko poÏádaloo doplnûní pfiíloh smûrnice o stanovi‰tích. Doplnûno bylo

8 typÛ panonsk˘ch stanovi‰È a 5 druhÛ (bezobratlía rostliny) pro pfiílohu II smûrnice (tj. seznamy typÛ pfií-rodních stanovi‰È resp. druhÛ ÏivoãichÛ a rostlin v zájmuES, jejichÏ ochrana vyÏaduje vyhlá‰ení zvlá‰tních územíochrany) a dva druhy pro pfiílohu IV (druhy ÏivoãichÛa rostlin v zájmu ES, vyÏadující pfiísnou ochranu). Takjako nepoÏádalo Rakousko o pfiechodné období pro smûr-nici o ptácích, tak nepoÏádalo o pfiechodné období ani prosmûrnici o stanovi‰tích, která tak ve‰la v platnost 1. led-na 1995. Navíc, zb˘valo pouze ‰est mûsícÛ na splnûníprvního termínu v harmonogramu plnûní programuNATURA 2000 – pfiedloÏení návrhu lokalit v˘znamn˘chpro ES – SCI (Sites of Community Importance, tj. lokalitvybran˘ch na základû smûrnice o stanovi‰tích, kterév˘znamnû pfiispívají z hlediska ochrany pfiírody k udrÏe-ní nebo obnovû pfiíznivého stavu pfiírodního stanovi‰tûuvedeného v pfiíloze I smûrnice o stanovi‰tích nebo dru-hu uvedeného v pfiíloze II této smûrnice a mohou tak pfii-spût k soudrÏnosti soustavy NATURA 2000 a/nebo pfii-spívat k udrÏení biologické rozmanitosti pfiíslu‰né oblasti– pozn.). Tato naléhavá potfieba pfiedloÏit návrhy územíNATURA 2000 mûla kladnou stránku v tom, Ïe muselyb˘t také velmi rychle pfiipraveny návrhy oblastí zvlá‰tníochrany (SPA – podle smûrnice o ptácích).

Byla zde tedy naléhavá potfieba vûdeck˘ch základÛ prov˘bûr území. Brzy se ukázal jeden v˘razn˘ nedostatektvorby NATURA 2000 na území Rakouska. Dobré vûdec-ké podklady byly dostupné pokud jde o stanovi‰tûa rostlinné druhy, ale ne pro Ïivoãichy (s v˘jimkou ptá-kÛ). Tento neuspokojiv˘ stav mûl nûkolik pfiíãin, vãetnûskuteãnosti, Ïe na problematice smûrnice o stanovi‰tíchpracovalo málo pracovníkÛ a k zaji‰tûní potfiebné práceu ÏivoãichÛ je tfieba mnoha zoologÛ, k pokrytí informacíod bezobratl˘ch po savce. Ti v‰ak nebyli nikdy odpovûd-n˘mi pracovníky vyzvání ke spolupráci. Také neexisto-vala Ïádná studie zamûfiená na priority pro smûrnicio stanovi‰tích, jako byla pro smûrnici o ptácích. Nehledûna vûdecké podklady pro urãení území soustavy NATU-RA 2000, je diskuse v souãasné dobû zamûfiena hlavnûna znûní ãlánku 6 a jeho plnûní. (âlánek 6 pojednáváo fiízené péãi, kterou je tfieba zaji‰Èovat pro zvlá‰tníoblasti ochrany a jejich ochranu pfied vlivy jak˘chkolivplánÛ nebo projektÛ, které na lokality mohou mítv˘znamn˘ vliv. – Pozn.)

NATURA 2000Rakousko náleÏí do dvou biogeografick˘ch regionÛ:

alpinského (hlavnû území Alp) a kontinentálního. V prv-ním kole návrhÛ, byly v‰echny vybrané lokality z jiÏ exi-stujících chránûn˘ch území. Pozdûji v‰ak, ãásteãnû díkyvlivu nevládních organizací, ale také vlivem reakceEvropské komise na pfiedkládané návrhy, bylo navrho-váno stále více dal‰ích území. Zvlá‰tû v˘znamnû vzrost-lo mnoÏství IBA – v˘znamn˘ch ptaãích území Rakouskanavrhovan˘ch jako oblasti zvlá‰tní ochrany – SPA. Ten-to proces není stále je‰tû ukonãen. Nûkteré zemû pracu-jí na dal‰ích návrzích. Hlavní problém spoãívá – jak bylov˘‰e uvedeno – ve federální struktufie. KaÏdá spolkovázemû urãuje území pro soustavu NATURA 2000 samo-statnû, bez existence národního koordinaãního útvaru,kter˘ by napfi. sledoval reprezentativnost pokrytí stano-vi‰È a druhÛ v navrhovan˘ch územích.

Problémy v procesu v˘bûru a urãení je moÏné shr-nout takto:

– v Rakousku není Ïádná ‰iroká spolupráce v procesuv˘bûru,

– jedno hlavní kritérium je velikost odporu majitelÛpozemkÛ a uÏivatelsk˘ch skupin, které mÛÏe ovlivniturãení pfiíslu‰ného území,

– pfievládá velké upfiednostnûní existujících chránûn˘chúzemí,

– zakreslení hranic území ãasto nesleduje vûdecká kri-téria,


Obr.

1


– zvaÏování jin˘ch zájmÛ pfii urãování území a stanove-ní hranic ( projekty silnic apod.),

– zpoãátku témûfi Ïádn˘ dialog s majiteli pozemkÛ a dal-‰ími podílníky.

To v‰e vedlo k velmi nerovnomûrné kvalitû soustavyNATURA 2000 v Rakousku. Souãasná situace (léto roku2000) je tato: bylo urãeno 161 území s celkov˘m povr-chem 13 000 km2, reprezentujících 16 % povrchuRakouska (obr. 1, tab. 1).

32 území je vybráno pouze jako oblasti zvlá‰tní ochra-ny – SPA (podle smûrnice o ptácích), 49 je jich kombino-van˘ch jako území zvlá‰tní ochrany (podle smûrniceo ptácích) a jako lokality v˘znamné pro Evropské spole-ãenství – SCI (podle smûrnice o stanovi‰tích). 80 je urãe-no pouze jako lokality v˘znamné pro ES.

Podíl rÛzn˘ch zemí Rakouska je nerovnomûrn˘. Zemûs nejvy‰‰ím pokryvem soustavou NATURA 2000 jsouDolní Rakousy, s 29 územími, která pokr˘vají 31 % roz-lohy zemû. Zemû s nejniÏ‰ím pokrytím jsou HorníRakousy s 15 územími, které pokr˘vají pouze 3 % jehorozlohy (tab. 1). Jeden pfiekvapiv˘ pfiíklad pro tentoneuspokojiv˘ pfiístup leÏí v jihov˘chodním ·t˘rsku. Zdeje jedno v˘znamné ptaãí území – SPA, ve kterém Ïijíposlední zbylé hnízdící páry mandelíka hajního (Coraci-as garrulus) v Rakousku. ·t˘rská vláda v tomto územíurãila oblast zvlá‰tní ochrany – SPA, av‰ak pouze naúzemí existující chránûné krajinné oblasti a pfiekr˘vají-cí pouze malou ãást v˘znamného ptaãího území. Nej-bliÏ‰í mandelíci hnízdí mimo oblast zvlá‰tní ochrany.

Proti soustavû NATURA 2000 vyrostla v Rakousku sil-ná opozice. Spou‰tûcím mechanismem pro silnou opozi-ci, která zapoãala po roce 1998, byla velká území vybra-ná v Dolních Rakousích. Opozice je vytváfiena hlavnûzájmov˘mi skupinami z oblasti zemûdûlství, lesnictvía myslivosti, podporovan˘ch pfiíslu‰n˘mi pfiedstavitelizemûdûlství v zemsk˘ch vládách. Silná (a z velké ãástioprávnûná) kritika za nepfiizvání k procesu v˘bûru úze-mí byla následována neopodstatnûn˘mi obavami ze sou-stavy NATURA 2000. Nûktefií pfiedstavitelé uÏivatelsk˘chskupin (myslivci, zainteresované zemûdûlské skupiny)vyuÏily tento stále skryt˘ strach z vyvlastnûní a ztrát pfií-jmu z území soustavy NATURA 2000 ke své opozicipfii schvalovacím procesu.

ZhodnoceníNásledující v˘sledky jsou z hodnocení soustavy NATU-

RA 2000 v Rakousku provedeného organizací BirdLifeRakousko pro ptáky podle smûrnice o ptácích a ÖGNUpro stanovi‰tû rostliny, na základû smlouvy s Federálníagenturou Ïivotního prostfiedí. Hodnocení bylo provede-no na základû schvalovacího fiízení z fiíjna 1998, kdy byloschváleno 113 území.

PtáciMnoho rakousk˘ch druhÛ z pfiílohy I je plnû pokryt˘ch

schválen˘mi územími SPA. Jde v‰ak o druhy vodních ptá-kÛ s velmi koncentrovan˘m v˘skytem a pokrytí je dánodíky pouze ãtyfiem územím, která plnû pokr˘vají v˘skytdruhu. Druhy, jejichÏ populace je pokryta více neÏ z polo-viny zahrnují mnoho regionálnû roz‰ífien˘ch druhÛ jakoledÀáãek (Alcedo atthis) nebo lejsek mal˘ (Ficedula parva).Slabé pokrytí populace – ménû neÏ z poloviny nebodokonce i ménû neÏ 20 % – je u velmi rozpt˘len˘ch druhÛjako je tetfiívek, sovy, datel. Nûkteré druhy nejsou oblast-mi zvlá‰tní ochrany – SPA aÏ dosud podchyceny vÛbec.Nane‰tûstí jde o v˘znamné priority ochrany pfiírody.

Zvlá‰tû dytík úhorní (Burhinus oedicnemus), lindu‰kaúhorní (Anthus campestris) a strnad zahradní (Emberizahortulana), pro které nebyla vyhlá‰ena zatím Ïádnáoblast. JestliÏe srovnáme soustavu NATURA 2000 seseznamem rakousk˘ch v˘znamn˘ch ptaãích území uká-Ïe se, Ïe 60–65 % v˘znamn˘ch ptaãích území je pokrytosoustavou NATURA 2000, hlavnû oblastmi zvlá‰tní

Tab. 1: Chránûná území soustavy Natura 2000 v Rakousku (stav v létû r. 2000)

spolková poãet rozloha území % z celkovézemû území v km2 rozlohy

Burgenland 12 811,9 20,5Korutany 20 486,5 5,1Dolní Rakousy 29 6 008,5 31,3Horní Rakousy 15 408,7 3,4Salbursko 22 1 078,8 15,1·t˘rsko 37 2 648,8 16,2Tyrolsko 9 1 825,5 14,4Vorarlbersko 13 191,3 7,4hl. m. VídeÀ 4 55,4 13,3Rakousko celkem 161 13 515,3 16,1

Tab. 2: PfiedbûÏná anal˘za pokrytí ptaãích druhÛ pfiíl. Ismûrnice o ptácích hnízdících v Rakouskuchránûn˘mi územími soustavy Natura 2000

bukaã velk˘ luÀák ãervan˘ racek ãernohlav˘(Botaurus stellaris) (Milvus milvus) (Larus melanocephalus)

kvako‰ noãní moták pochop rybák obecn˘(Nycticorax nycticorax) (Circus aeruginosus) (Sterna hirundo)

volavka bílá chfiástal kropenat˘ pala‰níãek tamary‰kov˘(Egretta alba) (Porzana porzana) (Acrocephalus melanopogon)

volavka ãervená chfiástal mal˘ Èuh˘k men‰í(Ardea purpurea) (Porzana parva) (Lanius minor)

klopík bíl˘ pisila ãáponohá(Platalea leucorodia) (Himantopus himant.)

polák mal˘ tenkozobec opaãn˘(Aythya nyroca) (Recurvirostra avosetta)

bukáãek mal˘ Drop mal˘ slavík modráãek(Ixobrychus minutus) (Otis tarda) (Lusciniqa svecica)

ãáp bíl˘ kalous pustovka lejsek mal˘(Ciconia ciconia) (Asio fammeus) (Ficedula parva)

luÀák hnûd˘ ledÀáãek fiíãní lejsek bûlokrk˘(Milvus migrans) (Alcedo atthis) (Ficedula albicollis)

moták luÏní strakapoud prostfiední(Circus pygargus) (Picoides medius)

chfiástal polní skfiivan lesní(Crex crex) (Lullula arborea)

ãáp ãern˘ kulí‰ek nejmen‰í strakapoud jiÏní(Ciconia nigra) (Glaucidium passerin.) (Picoides syriacus)

orel skalní s˘c rousn˘ datlík tfiíprst˘(Aquila chrysaëtos) (Aegolius funereus) (Picoides tridactylus)

sokol stûhovav˘ Ïluna ‰edá pûnice vla‰ská(Falco peregrinus) (Picus canus) (Sylvia nisoria)

kulík hnûd˘ datel ãern˘(Eudromias morinellus) (Dryocopus martius)

v˘r velk˘ strakapoud bûlohfibet˘(Bubo bubo) (Picoides leucotus)

vãelojed lesní tetfiívek obecn˘ Èuh˘k obecn˘(Pernis apivorus) (Tetrao tetrix) (Lanius collurio)

jefiábek lesní orebice horská(Bonasa bonasia) (Alectoris graeca)

bûlokur horsk˘ lelek lesní(Lagopus mutus) (Caprimulgus europ.)

orel královsk˘ dytík úhorní lindu‰ka úhorní(Aquila heliaca) (Burhinus oedicnemus) (Anthus campestris)

tetfiev hlu‰ec mandelík hajní strnad zahradní(Tetrao urogallus) (Coracias garrulus) (Emberiza hortulana)

ochrany – SPA (vyhla‰ovan˘mi podle smûrnice o ptá-cích).

Stanovi‰tû a rostlinné druhyPokrytí prioritních stanovi‰È pfiílohy I (smûrnice

o stanovi‰tích) lokalitami v˘znamn˘mi pro Spoleãen-ství – SCI je lep‰í v kontinentálním neÏ alpinském regi-onu. V kontinentální ãásti Rakouska je pokryto 50 %stanovi‰È dostateãnû ( tzn. pokrytí aspoÀ ze 60 %),


ostatní jsou pokryty mezi 20 a 60 %. V alpínské ãástibylo dostateãnû pokryto pouze 20 % stanovi‰È, pfiibliÏ-nû 25 % bylo pokryto nedostateãnû (tzn. pokrytí men-‰í neÏ 20 %). Zbytek má pokrytí mezi 20 a 60 %.

Z neprioritních stanovi‰È je vût‰í ãást pokryta mezi 20a 60 %, pouze s jedním typem stanovi‰tû pokryt˘mdostateãnû a ãtyfimi nedostateãnû. Z 15 rostlinn˘ch dru-hÛ pfiílohy II, které se vyskytují v Rakousku (tfii dal‰íjsou povaÏované za vymizelé) nejsou tfii pokryty vÛbeca ãtyfii jsou pokryty ménû neÏ z 60 % (tab.4).

Hodnocení Evropské komisePfii hodnocení byly urãeny nedostatky zpracované

soustavy NATURA 2000 v Rakousku a bylo poÏádánoo doplnûní dal‰ích oblastí. Na semináfii státÛ alpinské-ho biogeografického regionu bylo Rakousko poÏádánoo doplnûní svého alpinského regionu o území s dal‰ími23 typy stanovi‰È (7 z nich prioritních) a pro 29 Ïivo-ãi‰n˘ch druhÛ a 8 rostlinn˘ch druhÛ. Na semináfii stá-tÛ kontinentálního biogeografického regionu bylou Rakouska zhodnoceno nedostateãné pokrytí územímisoustavou NATURA 2000 u 32 stanovi‰È (8 prioritních),40 Ïivoãi‰n˘ch druhÛ a 8 rostlinn˘ch druhÛ.

ReakceOchrana pfiírody patfií sice k pfiedním tématÛm vefiej-

ného zájmu, av‰ak plnûní obou smûrnic v Rakousku je‰patné. VÛãi Rakousku bylo podáno mnoho stíÏností naEvropskou komisi s cílem, aby byl zahájen proces pronedodrÏení smûrnic. Tyto stíÏnosti vycházely hlavnû odnevládních organizací jako BirdLife nebo WWF a pouka-zovaly hlavnû na to, Ïe nebylo urãeno dostateãné mnoÏ-ství území podle obou smûrnic, poukazovaly na ohroÏe-ní v˘znamn˘ch ptaãích území a na uplatnûní ãlánku 9u smûrnice o ptácích. Îádná z nich v‰ak zatím neskon-ãila pfied Evropsk˘m soudním dvorem, ne v‰ak proto, Ïeby Evropská komise nesdílela názory stûÏovatelÛ, alejednodu‰e rozvaÏování EK je‰tû neskonãilo a bylo nale-zeno urãité kompromisní fie‰ení.

Je zde je‰tû rozsáhlé prÛfiezové ‰etfiení o nedodrÏenísmûrnic, iniciované samotnou Evropskou komisí. V‰ech-ny rakouské zemské zákony byly kontrolovány pro nedo-statky pfii pfievedení poÏadavkÛ obou smûrnic. To jev souãasnosti v bûhu. Rakouské spolkové zemû odpovû-dûly na první dotazník Evropské komise. Dal‰ím krokemk nim budou zdÛvodnûné odborné názory.

LITERATURADVORAK M., KARNER E. (1995): Important Bird Areas in

Österreich. UBA-Monographs vol. 71, 454 pp., Vienna. – ELL-MAUER T., TRAXLER A., RANNER A., PAAR M.(1999): Nationa-le Bewertung des österrechischen Natura 2000 – Netzwerkes.UBA – Reports R – 158, 87 pp., Vienna. – KARNER E., MAUER-HOFER V., RANNER A. (1997): Handlungsbedarf für Österrechzur Erfüllung der EU-Vogelschutzrichtlinie. 2 aktualisierteAuflage. UBA-Reports R-144, 169 pp.+ annexes, Vienna. – RAN-NER A. (1999): Die Vogelschutz-Richtlinie. Ziele ind Inhalte derersten Naturschutzbestimmung der EU und ihre Umsetzung inÖsterreich, 20 pp. Brochure edited by BirdLife Austria and theFederal Environment Ministry of Austria.

spolková poãet rozloha z toho navíc území zemû IBA IBA v SPA i v SCI IBA

(km2) (km2) (km2) pokrytá v %

Burgenland 7 813 417 2 52Korutany 4 655 23 396 64Dolní Rakousy 22 4 952 3 080 – 62Horní Rakousy 7 994 250 0,03 25Salcbursko 4 854 821 – 96·t˘rsko 8 2 886 1 948 – 67Tyrolsko 4 1 012 648 – 64Vorarlbersko 4 271 164 0,5 61hl. m. VídeÀ 4 79 50 – 63Rakousko celkem 155* 12 516 7 401 399 62

Tab. 4: Roz‰ífiení a pokrytí rostlinn˘ch druhÛ pfiíl. II smûrniceo stanovi‰tích v Rakousku(AL – alpínsk˘ region, CO – kontinentální region

Prioritní druhy

druhAL CO AL CO

pelynûk Artemisiadfiípat˘ laciniata – 100 – 100

pelynûk ArtemisiaPanãiãÛv pancicii – 100 – 100

kavyl Stipa‰t˘rsk˘ styriaca 100 – 0 –

Dal‰í v˘znamné druhy

druhAL CO AL CO

mifiík plaziv˘ Apium repens 55 45 0 60

vratiãka Botrychiumjednoduchá simplex 100 – 0 –

stfieviãník Cypripediumpantoflíãek calceolus 80 20 20 40

vãelník Dracocephalumrakousk˘ austriacum 50 50 100 100

bahniãka EleochariskraÀská carniolica – 100 – 0

máãka Eryngiumalpínská alpinum 100 – 40 –

popelivka Lingulariasibifiská sibirica 100 – 100 –

hlízovec LiparisLoeselÛv loeselii 90 10 20 25

marsilka Marsileaãtyfilistá quadrifolia – 100 – 25

pomnûnka MyosotisRehsteinerova rehsteineri 100 – 100 –

lnûnka Thesiumbezlistenná ebracteatum – 100 – 100

jetel Trifoliumskalní saxatile 100 – 50 –

Tab. 3: V˘znamná ptaãí území – IBA vRakousku a jejich pokrytísoustavou Natura 2000 (léto r.2000)IBA – (Important Bird Areas)

v˘znamná ptaãí územíSPA – (Special Areas of Conse-

rvation) zvlá‰tní oblastiochrany

SCI – (Sites of Communityimportance) lokalityv˘znamné pro ES


Tvrzení, Ïe Úmluva o ochranû evropské fauny a flórya pfiírodních stanovi‰È sehrála v rozvoji ochrany pfiírodyna na‰em kontinentû nezastupitelnou roli, není anizdaleka nadsazené. Na rozdíl od fiady jin˘ch meziná-rodních úmluv a dohod se zmiÀovaná úmluva, které sepodle místa jejího dojednání fiíká pracovnû Bernskáúmluva, zamûfiuje na konkrétní ãást péãe o pfiírodnídûdictví – na ochranu populací celoevropsky v˘znam-n˘ch planû rostoucích rostlin a volnû Ïijících ÏivoãichÛa jimi ob˘van˘ch biotopÛ (stanovi‰È). V dobû vstupuv platnost (1981) sdruÏovala Rada Evropy (RE), jeÏ pfie-vzala nad Bernskou úmluvou politickou gesci, v˘luãnûzemû ‰ífieji pojaté západní Evropy. Po zmûnách v b˘va-l˘ch komunistick˘ch zemích, k nimÏ do‰lo na pfielomu80. a 90. let, se RE otevfiela i pro b˘valé státy sovût-ského bloku a Bernská úmluva se stala praktick˘mvzorem pfii vytváfiení jejich ãasto chybûjícího nebo for-málního zákonodárství na ochranu pfiírody. Ostatnûnebylo tomu jen v tomto pfiípadû. Evropská komise (EK)se nikdy netajila tím, Ïe pfii pfiípravû bezpochyby nej-komplexnûj‰í legislativy na ochranu pfiírody, smûrniceã. 92/43/EEC o ochranû pfiírodních stanovi‰È, volnûÏijících ÏivoãichÛ a planû rostoucích rostlin (smûrniceo stanovi‰tích), ãerpala inspiraci právû v Bernskéúmluvû. V rámci úmluvy vznikl zajímav˘ kontrolnímechanismus, kdy obãan nebo organizace z jakéhoko-li státu, kter˘ se stal její smluvní stranou, mÛÏe upo-zornit sekretariát Bernské konvence, Ïe podle jehonázoru neplní vláda dané zemû v urãitém konkrétnímpfiípadû závazky, které na sebe dobrovolnû a vûdomûvzala jejím pfiijetím. Stál˘ v˘bor, kter˘ se schází zpravi-dla jednou roãnû, tuto stíÏnost vyslechne a v pfiípadû,Ïe je oprávnûná, a poÏádá vládu pfiíslu‰né zemû o ofi-ciální stanovisko. JestliÏe dá za pravdu stûÏovateli,navrhne uvedenému státu konkrétní doporuãení nanápravu a vyzve jej, aby je naplnil. Na pfií‰tím zasedá-ní zástupce dotãené vlády podává zprávu o jejich reali-zaci. Pfiípad je uzavfien teprve tehdy, pokud Stál˘ v˘boruzná, Ïe uveden˘ signatáfisk˘ stát úmluvy jeho dopo-ruãení naplnil dostateãn˘m zpÛsobem. A je‰tû v jed-nom ohledu zÛstává Bernská úmluva mezi ostatnímikonvencemi, snad s v˘jimkou CITES, tak trochu bílouvránou. Vût‰inu úãastníkÛ zasedání Stálého v˘borutvofií zástupci nevládních organizací, obãansk˘ch sdru-Ïení a odborn˘ch spoleãností, a to nejen tûch s celoev-ropskou pÛsobností, ale zejména ze státÛ, jejichÏ pfií-pady se právû projednávají. Musíme fiíci, Ïe delegáti,ktefií nereprezentují vlády smluvních stran nebo Evrop-ská spoleãenství (ES), moÏnosti vyjadfiovat se k projed-návan˘m bodÛm plnû vyuÏívají.

V roce 2000 vstoupila Bernská úmluva do tfietíhodesetiletí své existence. Pfiesto se právû v tomto roceocitla na symbolické kfiiÏovatce. Proã, kdyÏ je úspû‰ná,podiví se moÏná ãtenáfi. V souãasnosti totiÏ probíhározsáhlá reorganizace Rady Evropy, která by mûlaumoÏnit této dÛleÏité mezinárodní organizaci úãinnûreagovat na souãasné problémy na‰eho kontinentu (vizOchrana pfiírody, 56, 155, 2001). Pro rok 2001 je plá-nováno sníÏení rozpoãtu a zamûstnancÛ pfiíslu‰n˘choddûlení v rámci fieditelství kultury a kulturního a pfií-rodního dûdictví, kam od ledna 2001 v RE spadá ochra-na pfiírody a krajiny, o pln˘ch 40 %. ProtoÏe Bernskáúmluva kaÏdoroãnû získává nezanedbateln˘ pfiíjemz dobrovoln˘ch pfiíspûvkÛ smluvních stran, pfiedpoklá-dá se, Ïe uvedené omezení se jejího naplÀovánív˘znamnûji nedotkne. Nicménû sekretariát úmluvybude muset ve‰keré ãinnosti vykonávat s podstatnû

men‰ím poãtem pracovníkÛ. V˘bor ministrÛ RE zdÛ-raznil, Ïe by Stál˘ v˘bor úmluvy mûl vûnovat zv˘‰enoupozornost politick˘m aspektÛm naplÀování úmluvya svou ãinnost roz‰ífiit i o nové aspekty ochrany pfiíro-dy nebo i Ïivotního prostfiedí. V prosinci 1999 ustavilStál˘ v˘bor na svém 19. zasedání skupinu pro strate-gick˘ rozvoj Bernské úmluvy, která se se‰la v dubnua v záfií 2000 a kvûtnu 2001. Jejím ãlenem se stali zástupce âeské republiky.

Pfiedpokládá se, Ïe ãinnost Bernské úmluvy budepruÏnû pfiizpÛsobována odborn˘m otázkám, fie‰en˘mÚmluvou o biologické rozmanitosti, zvlá‰tû tûm, u nichÏbyly v rámci Bernské úmluvy získány nemalé zku‰enos-ti. Oboustranná spolupráce se zamûfií zejména na reali-zaci národních strategií ochrany biologické rozmanitosti,konkrétnûji rozpracovan˘ch do navazujících akãníchplánÛ. Do budoucnosti by mûla b˘t v rámci Bernskékonvence zachována ãinnost jednotliv˘ch odborn˘chskupin, byÈ v pozmûnûné podobû. UvaÏuje se rovnûÏ, Ïepartnerské nevládní organizace jako je kupfi. BirdLifeInternational nebo Planta Europa se budou na jejich ãin-nosti v budoucnu podílet mnohem více neÏ je tomudnes. Návrh, aby byl v rámci Úmluvy o ochranû evropskéfauny a flóry a pfiírodních stanovi‰È po vzoru jin˘chmezinárodních úmluv ustaven poradní vûdeck˘ v˘bor,kter˘ by byl zamûfien vyslovenû na vûdecké a odbornéotázky, nebyl prozatím schválen.

Stál˘ v˘bor, kter˘ se naposledy se‰el na pfielomu listo-padu a prosince 2000, dospûl rovnûÏ k závûru, Ïe sou-ãasn˘ stav, kdy je financování ãinnosti Bernské úmluvydo znaãné míry závislé na prioritách RE a na dobrovol-n˘ch pfiíspûvcích smluvních stran, není udrÏiteln˘.Z v˘‰e uveden˘ch sponzorsk˘ch darÛ není hrazena ãin-nost sekretariátu, ale konkrétní projekty a úãast delegá-tÛ ze zemí stfiední a v˘chodní Evropy a Afriky na akcích,pofiádan˘ch v rámci Bernské úmluvy.

V roce 2000 se dal‰ími smluvními stranami Bernskéúmluvy staly Andora, Chorvatsko, ÁzerbajdÏán a Slovin-sko: úmluva tak mûla v prosinci 2000 celkem 44 smluv-ních stran. Ze zpráv nov˘ch smluvních stran, pfiedsta-vujících stav ochrany pfiírody v tûchto zemích, zaujalazku‰enost Andory, kde byl v roce 1991 vysazen muflon(Ovis ammon f. musimon). V souãasnosti ãítá tamûj‰ípopulace této zdivoãelé ovce na 200 jedincÛ a pÛsobíviditelné problémy vlastníkÛm pozemkÛ. Chorvatskovyniká vysok˘m stupnûm endemismu flóry a fauny:odhaduje se, Ïe u nûkter˘ch taxonÛ více neÏ polovinaznám˘ch druhÛ, vyskytujících se v této zemi, neÏijenikde na svûtû. ProtoÏe kras zaujímá témûfi polovinustátního území Slovinska, najdeme v této b˘valé jugo-slávské republice 745 jeskyní, ãasto s unikátní biotou(Ïivou sloÏkou ekosystémÛ). Vzhledem k tomu, Ïe kom-petence nûkdej‰ího Státního v˘boru pro Ïivotní prostfie-dí Ruské federace pfievzalo Ministerstvo pfiírodních zdro-jÛ, a k celkové politické, hospodáfiské a spoleãenskésituaci v zemi se nedá pfiedpokládat, Ïe by se Rusko sta-lo smluvní stranou Bernské úmluvy je‰tû v roce 2001.

Návrh Moldovy, aby byly do pfiílohy II (pfiísnû chránû-né druhy ÏivoãichÛ) zafiazeny dva poddruhy stfievlíkÛ,Carabus (Tomocarabus) b. besserabicus a Carabus(Pachystus) hungaricus scythus, nebyl pfiijat zejménaproto, Ïe Stál˘ v˘bor nedoporuãuje od r. 1997 roz‰ifiovatpfiílohy úmluvy o poddruhy.

Stál˘ v˘bor schválil plány péãe o dva druhy celoevrop-sky ohroÏen˘ch mlÏÛ, perlorodky fiíãní (Margaritiferamargaritifera) a perlorodky M. avicularia, odsouhlasenéna zasedání pracovní skupiny pro ochranu bezobrat-

Potfiebuje skuteãnû Bernská úmluvanové zamûfiení? Jan Plesník


l˘ch, která se se‰la 10.–12. 5. 2000 ve ‰v˘carském Neu-châtelu. Jednání pfiedcházel semináfi o biokoridorechpro bezobratlé, podpofien˘ ‰v˘carskou vládou.

Jak si pozorn˘ ãtenáfi moÏná vybaví, zab˘vá se Bern-ská úmluva ve spolupráci s fiadou dal‰ích odborn˘chinstitucí a nevládních organizací dlouhodobû ochranoua fiízenou péãí o populace velk˘ch ‰elem na na‰em kon-tinentû: patfií sem medvûd hnûd˘ (Ursus arctos), vlk(Canis lupus), rys ostrovid (Lynx lynx), rys pardálov˘(Lynx pardina) a rosomák (Gulo gulo). Celoevropskéakãní plány, zamûfiené na vlastní ochranu populacíuveden˘ch savãích predátorÛ a jimi ob˘van˘ch stano-vi‰È i na v˘chovné kampanû, objasÀující v˘znam tûch-to druhÛ z hlediska fungování ekosystémÛ, pfiipravilapro Bernskou úmluvu v roce 1998 Iniciativa na ochra-nu velk˘ch ‰elem v Evropû (Large Carnivore Initiativefor Europe, LCIE), pÛsobící v rámci WWF – Svûtovéhofondu na ochranu pfiírody, a Stál˘ v˘bor je vzal navûdomí v roce 1999. Pracovní skupina pro velké ‰elmy,pÛsobící v rámci Bernské úmluvy, zasedala ve dnech22.–24. 6. 2000 v Oslu. Jednání v Norsku se zamûfiilopfiedev‰ím na zku‰enosti s uskuteãÀováním odpovída-jících akcí na ochranu tûchto savãích predátorÛa v tomto smyslu pfiijalo konkrétní doporuãení. Nastátní ochranu pfiírody v âR se vztahuje doporuãení,t˘kající se ochrany medvûda hnûdého, rysa ostrovidaa vlka v Karpatech. Pfiíslu‰né úfiady v âeské republice,Polsku, Rumunsku, na Slovensku a Ukrajinû by mûlyvytvofiit vhodn˘ rámec pro odbornou a politickou spo-lupráci pfii ochranû zmiÀovan˘ch tfií druhÛ velk˘ch‰elem v Karpatech, která by mohla vyústit v koordino-vanou fiízenou péãi o pfieshraniãní populace a v jejichudrÏení ve stavu, pfiíznivém z hlediska jejich ochrany.První krok byl jiÏ v tomto smûru uãinûn na spoleãnémjednání mezi pfiedstaviteli Ministerstev Ïivotního pro-stfiedí âR a SR o problematice velk˘ch ‰elem v lednu2001 v horském hotelu Súkenická v CHKO Beskydy(viz Ochrana pfiírody, 56, 60, 2001).

V roce 2000 byla v rámci naplÀování Bernské úmluvyvypracována fiada studií, kupfi. o vlivu turistiky na mofi-ské Ïelvy, národních a mezinárodních aktivitách naochranu planû rostoucích rostlin v Evropû, moÏném roz-‰ífiení pfiílohy II Bernské úmluvy o druhy bezobratl˘chz jiÏní a v˘chodní Evropy, o zásadách odstraÀováníinvazních vetfieleck˘ch druhÛ suchozemsk˘ch obratlov-cÛ z ekosystémÛ a pfiedbûÏn˘ ãerven˘ seznam ohroÏe-n˘ch obratlovcÛ Evropy.

Jedním ze soudob˘ch pfiístupÛ, uplatÀovan˘chv rámci Bernské úmluvy, zÛstává oprávnûn˘ dÛraznejen na ochranu vlastních populací cílov˘ch druhÛ,ale i jejich stanovi‰È. Právû na ochranu evropskyv˘znamn˘ch druhÛ a stanovi‰È se od konce 80. letzamûfiuje projekt, nazvan˘ Soustava SMARAGD (Eme-rald Network). Tuto obdobu soustavy chránûn˘ch územíNATURA 2000, vytváfiené v zemích Evropské unie (EU)podle základní legislativy ES (smûrnice ã. 79/409/1979EEC o ochranû volnû Ïijících ptákÛ a jiÏ zmiÀovanásmûrnice ã. 92/43/1992 EEC), tvofií lokality skuteãnûceloevropského v˘znamu. Na pfiedcházejících zasedá-ních Stálého v˘boru byly schváleny základní dokumen-ty pro pfiípravu soustavy SMARAGD vãetnû pravidel projejí vytváfiení nebo seznamu druhÛ planû rostoucíchrostlin a volnû Ïijících ÏivoãichÛ vyÏadujících zvlá‰tníopatfiení na ochranu jejich biotopÛ. âlenské státy EU sena vytváfiení celoevropské soustavy SMARAGD podílejíbudováním soustavy NATURA 2000.

V roce 2000 se uskuteãnila fiada ãinností, souvisejí-cích s budováním soustavy SMARAGD. V Bulharsku,Ruské federaci, Slovinsku a na Slovensku jiÏ pilotní pro-jekty, zamûfiené na urãení oblastí zvlá‰tního zájmuochrany pfiírody (Areas of Special Conservation Interest,ASCI), skonãily. Obdobné projekty budou ukonãeny nazaãátku roku 2001 i v âR, Estonsku, Loty‰sku, Moldo-vû, Polsku, Rumunsku a Turecku. V závislosti na finanã-ních moÏnostech RE by mûly b˘t pilotní projekty zaháje-ny v roce 2001 v Maìarsku, Litvû, Maltû, Tunisku a naUkrajinû a pokraãovat v Bulharsku a v Ruské federaci.Pomûrnû rozsáhlé projekty, t˘kající se soustavy SMA-RAGD, probíhají i ve dvou státech, které nejsou ãleny EU– v Norsku a ve ·v˘carsku, a stejné aktivity se pfiipravu-jí i na Islandu. Skupina expertÛ pro soustavu SMARAGDby se v roce 2001 mûla podrobnûji zab˘vat moÏností, zdaby mûla b˘t Bernská úmluva roz‰ífiena o lokality geolo-gického zájmu jejich zaãlenûním do soustavy SMARAGD.Zástupci nûkter˘ch státÛ jako Francie a Nizozemskoopakovanû vyjádfiili ochotu se finanãnû podílet na rozvo-ji soustavy SMARAGD v postkomunistick˘ch zemích.

Rozsáhl˘ areál roz‰ífiení, sahající od Pyrenejí pfiesstfiední a jiÏní Evropu aÏ po Kavkaz, ob˘vá uÏovkastromová (Elaphe longissima), zafiazená v rámci Bernskéúmluvy do pfiílohy II (pfiísnû chránûné druhy ÏivoãichÛ)

Foto J. Hlásek

V˘r velk˘ (Bubo bubo) je Bernskou úmluvou pfiísnûchránûn. âeská republika uãinila pfii ratifikaci tétomezinárodní úmluvy proti pfiísné ochranû zmiÀovanéhoptaãího predátora v˘hradu Foto M. ·álek


Pfiipravuje se i dohoda RE s odborn˘m pracovi‰tûm ES,Evropskou agenturou Ïivotního prostfiedí (EuropeanEnvironment Agency, EAA). Jejím cílem je zejména vytvá-fiení kompatibilních nebo dokonce spoleãn˘ch databází,pfiedev‰ím v rámci budování sítû SMARAGD, resp. sou-stavy chránûn˘ch území ES NATURA 2000.

Invazní rostliny a Ïivoãichové jsou v‰eobecnû povaÏo-váni, hned po niãení a rozpadu pfiírodních stanovi‰È, zanejãastûj‰í pfiíãinu ãlovûkem vyvolaného vymírání dru-hÛ. PfiestoÏe tento jev ohroÏuje nejv˘raznûji flóru a fau-nu ostrovÛ, nevyhnul se ani kontinentální Evropû.V rámci Bernské úmluvy je pÛvodním a invazním dru-hÛm dlouhodobû vûnována mimofiádná pozornost uÏproto, Ïe úmluva ukládá smluvním stranám pfiísnûkontrolovat vysazování nepÛvodních druhÛ do volnépfiírody.

Jedním z invazních vetfieleck˘ch druhÛ, kter˘mi seBernská úmluva zab˘vá jiÏ nûkolik let, je rychle se ‰ífiícínepÛvodní severoamerická kachnice ka‰tanová (Oxyurajamaicensis), která se do volné pfiírody v mnoha evrop-sk˘ch zemích dostala z chovÛ v lidské péãi a vytvofiilazde Ïivotaschopné populace. Nane‰tûstí se tento nepÛ-vodní druh plodnû kfiíÏí s pfiíbuznou, celosvûtovû ohroÏe-nou kachnicí bûlohlavou (Oxyura leucocephala). Rozho-dující zemí je z tohoto hlediska Velká Británie, kde sechov kachnice ka‰tanové tû‰í jiÏ del‰í dobu mimofiádnéoblibû a snaha odstranit volnû Ïijící jedince naráÏeladlouhou dobu na siln˘ odpor nej‰ir‰í vefiejnosti. V prÛ-bûhu semináfie, organizovaného vládou Spojeného krá-lovství bûhem zasedání Stálého v˘boru, bylo zdÛraznû-no, Ïe úãinná regulace kachnice ka‰tanové ve volné

pfiírodû na na‰em kontinentû není moÏná bez meziná-rodní spolupráce. Ve Velké Británii by mûl b˘t programna odstranûní kachnice ka‰tanové z volné pfiírody ukon-ãen do bfiezna 2001.

Obdobnû jako v pfiedcházejících letech byla znaãnáãást ãinnosti Úmluvy o ochranû evropské fauny a flórya pfiírodních stanovi‰È vûnována jednotliv˘m pfiípadÛm,kdy smluvní strany poru‰ily závazky z ní vypl˘vající.Jedná se pfiedev‰ím o ochranu míst rozmnoÏování mofi-sk˘ch Ïelv v turecké Patafie, na Akamaském poloostrovûna Kypru a na dal‰ích místech v obou zmiÀovan˘ch stá-tech a v ¤ecku.

Zranitelnost mofisk˘ch Ïelv zvy‰uje skuteãnost, Ïedospívají ve 20–30 letech a jak prokázalo znaãení, sami-ce se vracejí naklást vajíãka na stále stejnou pláÏ: pfii-tom se orientují podle hvûzd. Odpadky na pláÏi semohou v dobû rozmnoÏování mofisk˘ch Ïelv, tj. v kvûtnuaÏ v fiíjnu, stát pro vylíhlá mláìata nepfiekonatelnoupfiekáÏkou. Malé Ïelviãky mohou dokonce uvíznoutv kolejích po automobilech nebo v koÀsk˘ch stopáchje‰tû pfiedtím neÏ dosáhnou mofie. Navíc svûtla hotelÛ,zejména diskoték, mohou mláìata mofisk˘ch Ïelv dezo-rientovat do té míry, Ïe se nikdy nedostanou do vody,i kdyÏ v cestû nemají Ïádné pfiekáÏky. RovnûÏ dal‰ínebezpeãí, ãíhající na mofiské Ïelvy, souvisí se zneãi‰Èo-váním prostfiedí odpadky. Igelitové sáãky, plující v oceá-nu, zamûÀují tito ohroÏení plazi za medúzy a po jejichpolknutí hynou.

Dal‰ím druhem, kterému se snaÏí Bernská úmluvapomoci, je kfieãek polní (Cricetus cricetus). Ten sev dÛsledku intenzifikace zemûdûlské v˘roby stal kritic-ky ohroÏen˘m druhem hned v nûkolika evropsk˘ch stá-tech: v SRN, Francii, Belgii a v Nizozemsku. V˘sledkyinventarizace zmiÀovaného hlodavce v záfií 2000 potvr-dily, Ïe v celém Nizozemsku bylo zji‰tûno celkem 15otevfien˘ch nor, z toho pouze jediná byla nová. Tamûj‰ívláda proto schválila podrobn˘ plán ochrany kfieãkapolního na období 2000–2004, zamûfien˘ na péãio poslední pfieÏívající populace ve stfiedním a jiÏnímLimbursku a zahrnující mj. i v˘kup vhodn˘ch pozemkÛ.S vlastníky pozemkÛ byly uzavfieny dohody o obhospo-dafiování pÛdy tak, aby napomáhalo zachovat nebovytvofiit vhodné biotopy. V kvûtnu 1999 byl zahájenchov kfieãka polního v lidské péãi. ProtoÏe vzhledemk malému poãtu chovn˘ch párÛ hrozí problémy, souvi-sející s nízkou genetickou rozmanitostí (diverzitou),obrátila se nizozemská vláda na pfiíslu‰né úfiady v Bel-gii a SRN s Ïádostí o spolupráci pfii realizaci chovnéhoprogramu, konkrétnû o poskytnutí dal‰ích jedincÛ dochovného programu.

·panûlská vláda by mûla pfiijmout úãinná opatfiení,zamezující obchodu s mofisk˘m mlÏem Lithophaga lit-hophaga, sbíran˘m na Baleársk˘ch ostrovech. Ponáv‰tûvû jezera Vistonis a zálivu Lafra-Lafrouda v ¤ec-ku nezávisl˘m odborníkem doporuãil Stál˘ v˘bor fieckévládû, aby i pfies urãité dílãí kroky podnikla patfiiãnáopatfiení, která by zabezpeãila dal‰í existenci tohotomezinárodnû v˘znamného území. Ve zdej‰ích mokfia-dech pravidelnû zimuje nebo se zdrÏuje na tahu 192druhÛ ptákÛ, uveden˘ch v pfiíloze II. Bernské úmluvyjako je kormorán mal˘ (Phalacrocorax pygmaeus), kach-nice bûlohlavá, pelikán kadefiav˘ (Pelecanus crispus)nebo orel královsk˘ (Aquila heliaca). ProtoÏe se ve zmi-Àované oblasti nachází hned nûkolik lokalit, zafiazen˘chdo soustavy chránûn˘ch území ES NATURA 2000, zahá-jila ‰etfiení o jejich stavu z hlediska cílÛ ochrany pfiíro-dy i Evropské komise. Endemická zmije Schweizerova(Macrovipera schweizeri) se vyskytuje zejména v západ-ní ãásti fieckého ostrova Milos v poãtu 2000–3000 jedin-cÛ a ohroÏuje ji tûÏba surovin, aÈ uÏ pfiímo niãenímvhodn˘ch biotopÛ nebo tím, Ïe ji ãasto, zejména v noci,usmrcují na silnicích nákladní automobily. Zdá se, Ïejedin˘m fie‰ením zÛstává pfiíprava plánu udrÏitelnéhorozvoje celého ostrova, kter˘ by mohl b˘t pfiijateln˘mkompromisem mezi ochranou tamûj‰í cenné pfiírodya dal‰ími aktivitami jako je k Ïivotnímu prostfiedí citlivátûÏba nerostÛ a ekoturistika.

Do znaku Bernské úmluvy se vydra fiíãní (Lutra lutra)nedostala náhodou. Osídluje jak suchozemské, tak vodníekosystémy a v nûkter˘ch evropsk˘ch zemích patfií mezidruhy, oblíbené nej‰ir‰í vefiejností a pomáhající ji získatpro ochranu pfiírody (vlajkové druhy) Foto L. Hauser


I pfies oãekávané omezení finanãních zdrojÛ a poãtupracovníkÛ v sekretariátu Bernské úmluvy budoui v roce 2001 pokraãovat konkrétní projekty na ochra-nu planû rostoucích rostlin a volnû Ïijících ÏivoãichÛa jimi osídlen˘ch biotopÛ a vytváfiení soustavy SMA-RAGD. Zasedání skupiny expertÛ pro ochranu rostlinprobûhlo bûhem 3. Evropské konference PLANTAEUROPA, která se uskuteãnila v ãervnu 2001 v PrÛho-nicích u Prahy a na jehoÏ pfiípravû se v˘znamnû podíle-la i Agentura ochrany pfiírody a krajiny âR. Budevypracována i studie o hlavních ãinitelích, ohroÏujícíchplanû rostoucí rostliny a volnû Ïijící Ïivoãichy v zemû-dûlské krajinû Evropy.

Úmluva o ochranû evropské fauny a flóry a pfiírod-ních stanovi‰È prokázala v uplynulém dvacetiletí, Ïe sestala tûÏko nahraditeln˘m nástrojem péãe o pfiírodnídûdictví na na‰em kontinentû. Jako konkrétní souãástmezinárodního práva se vztahuje nejen na souãasné

ãlenské státy EU a zemû, usilující o pfiijetí do EU, alemá bezesporu celoevropskou pÛsobnost. Smluvnímistranami se dokonce stalo i nûkolik zemí na severua západû Afriky, v˘znamn˘ch z hlediska tahÛ a zimová-ní celoevropsky chránûn˘ch druhÛ. Proto se domnívá-me, Ïe by se její pÛsobnost nemûla za kaÏdou cenu roz-‰ifiovat o nová, byÈ aktuální a do urãité míry i módnítémata jako jsou kupfi. geneticky modifikované organis-my (GMO). Spí‰e je tfieba hledat cesty, jak nespornév˘sledky jejího naplÀování odpovídajícím zpÛsobemprosadit na znaãnû pfiehu‰tûném poli mezinárodníochrany pfiírody a krajiny. Tfieba tak, Ïe se pokusímeprolomit tradiãní pfiedstavu, Ïe skuteãná, nikoli formál-ní realizace Bernské úmluvy na národní úrovni je zále-Ïitostí pouze resortu Ïivotního prostfiedí, a zejménarozumn˘m zpÛsobem pfiedstavit v˘stupy jejího naplÀo-vání nejen ‰iroké evropské vefiejnosti, ale hlavnû fiídí-cím pracovníkÛm a politikÛm.

Je‰tû pomûrnû nedávno jsme mohliãíst prognózy, Ïe rys ostrovid postupnûosídlí ve‰kerá na‰e pohofií a bude sevyskytovat na více neÏ tfietinû lesnat˘chúzemí i ve vnitrozemí. Na‰li se myslivci,ktefií se obávali, Ïe rys bude lovit zajícei v takové krajinû, jako je Kladensko.

Doãetli jsme se, Ïe rys ob˘vá Brdy,Slavkovsk˘ les, proniká do Kru‰nohofií,Jihlavsk˘ch vrchÛ, Kfiivoklátska atd. Abyse myslivecká vefiejnost uklidnila, bylanavrÏena tzv. zonace. Vymezilo se území,kde rys nebude smût b˘t v Ïádném pfiípa-dû loven, dále území, kde rys mÛÏe b˘tloven za urãit˘ch podmínek a území vyslo-ven˘ch níÏin, kde mÛÏe b˘t rys loven kdy-koliv. Dnes se zdá, Ïe zonace postrádásmysl. Poãetní stavy rysÛ totiÏ poklesáva-jí tak rapidnû, Ïe mÛÏe dojít k situaci, Ïese rys ocitne na listinû kriticky ohroÏe-n˘ch druhÛ. Pfii zimním sãítání rysÛ sezjistilo, Ïe napfi. v CHKO Labské pískovcerys docela chybí, aãkoliv po fiadu let zdeprospívala malá populace rysÛ.

Podobnû v Hrubém Jeseníku, kdepomûrnû je‰tû nedávno varoval dr. V.Babiãka, Ïe zdej‰ích 25 rysÛ mÛÏe ohrozitchov kamzíkÛ ve vysok˘ch polohácha vyloví i muflony na ZábfieÏsku. Pfii zim-ním sãítání zde nebyly nalezeny Ïádnéstopy rysÛ. V loÀském roce byli v Besky-dech zabiti dva rysové – mlad˘ sameca samice – ‰lo nepochybnû o pytláctví.

Není Ïádnou novinkou, Ïe rys je nele-gálnû stfiílen na ·umavû, kde byly shro-máÏdûny údaje, Ïe zde padlo nûkolik desí-tek rysÛ. Poãetní stav rysÛ klesá i naSlovensku, kde je rys celoroãnû chránûn˘,a pfiesto jeho poãetní stavy klesají. DÛvo-dy jsou zfiejmé: stále vzrÛstá hlad po krás-né skvrnité rysí dece. Rys je nelegálnûloven a kÛÏe jsou prodávány.

Díky povûfien˘m pracovníkÛm Akade-mie vûd v Brnû – dr. P. Koubkovi a ing. J.âervenému a dr. L. Bufkovi ze Správynárodního parku ·umava, ktefií se zab˘-vají telemetrií rysa na ·umavû bylo zji‰tû-no, Ïe jednotliví rysi ob˘vají mnohem vût-‰í území, neÏ se pfiedpokládalo. Ukázalose, Ïe teritorium jednotlivého rysa mÛÏeb˘t vût‰í neÏ 200 km2. Je pfiirozené, Ïe jentak rozsáhlé území mÛÏe uÏivit rysa,u kterého se uvádí, Ïe úspû‰n˘ je kaÏd˘osm˘ útok. Pokud rys zvûfi vypla‰í a neu-loví, musí se pfiesunout do jiné oblasti,kde má nadûji vyuÏít momentu pfiekvape-ní kofiisti.

Dnes se ukazuje, Ïe tzv. záplavu rysÛv podhÛfií ·umavy tvofiil men‰í poãet mla-d˘ch, neteritoriálních rysÛ, ktefií bylivyhnáni siln˘mi jedinci z jejich domovské-ho území. Tito mladí, ménû zku‰ení jedin-ci jsou vesmûs velmi toulaví a ménû opa-trní. Proto byla jejich pfiítomnostmnohokrát zji‰tûna v men‰ích lesníchkomplexech. Tak se mohlo stát, Ïe urãit˘jedinec byl myslivci nûkolikrát evidován.Je pravdûpodobné, Ïe tito toulaví rysi sestali i loveckou kofiistí pytlákÛ.

Aã Ministerstvo Ïivotního prostfiedínevydalo ani jediné povolení k odstfielurysa, je jasné, Ïe lov se provádí ilegálnû.Rys je konzervativní ‰elma, která dodrÏu-je svoje ochozy a kdyÏ se na tuto ‰elmunûkdo zamûfií, ukazuje se, Ïe není aÏ tako-v˘ problém rysa zlikvidovat. Poãet stfielcÛstále vzrÛstá a situace s rysem mÛÏe b˘tbrzy váÏná.

Podle mého soudu nemá rys perspekti-vu osídlit v budoucnu dal‰í nová teritoria,spí‰e naopak – jeho poãty mohou klesati v takov˘ch oblastech, kde v minulostidobfie prospíval.

Ludvik Kunc

STÁTNÍ OCHRANA P¤ÍRODYZPRÁVY

Poãetní stavy rysÛ ostrovidÛ klesají

Rys má svá oblíbená stanovi‰tûFoto L. Kunc

Rys odchycen˘ do Ïelez a dostfielen˘Foto L. Kunc


V letech 1996–2001 bylo na území KRNAP a jehoochranného pásma prostfiednictvím Programu péãeo krajinu a Programu revitalizace fiíãních systémÛ reali-zováno více neÏ 250 akcí. Jejich cílem bylo pfiedev‰ímuchování v˘znamn˘ch typÛ biotopÛ, podpora tradiãníchzpÛsobÛ hospodafiení, omezení antropogenních vlivÛ napfiírodní ekosystémy, asanaãní a revitalizaãní opatfienív I. a II. zónû NP.

Mezi nejv˘znamnûj‰í akce patfiily revitalizace Úpskéhora‰elini‰tû a oprava KoÀské cesty na Luãní hofie.

Revitalizace Úpského ra‰elini‰tûSubalpinské ra‰elini‰tû v pramenné oblasti Úpy

a Bílého Labe s kombinací arktick˘ch a alpinsk˘ch prv-kÛ a povrchovou morfologií strang-flakarového typu. Vevegetaãním krytu se prolínají fyziognomické jednotky zesvazÛ Leuco-Scheuzerion, Drepanocladion, Oxycocco-Empetrion hermaphroditi aj. Z v˘znamn˘ch rostlinn˘cha Ïivoãi‰n˘ch druhÛ lze jmenovat alespoÀ ostruÏiníkmoru‰ku (Rubus chamaemorus), v‰ivec sudetsk˘ (Pedi-cularis sudetica), slavíka modráãka tundrového (Lusciniasvecica svecica), stfievlíka Nebria gyllenhali.

V roce 1993 byla tato lokalita zafiazena mezi mokfiadymezinárodního v˘znamu chránûné Ramsarskou úmlu-vou.

V polovinû 70. let byla napfiíã ra‰elini‰tûm vybudová-na zpevnûná cesta. Tímto zásahem do‰lo k negativnímuovlivnûní hydrologick˘ch a Ïivinn˘ch pomûrÛ ra‰elini‰tû.Byl pfieru‰en pfiirozen˘ odtok vody a soustfiedûn˘ odtokzpÛsoboval odvodÀování lokality, erozní po‰kozenía splavování materiálu. Krycí vrstva dolomitickéhovápence byla vym˘vána a uvolnûné Ïiviny v˘raznû mûni-ly pÛdní a následnû vegetaãní pomûry ve prospûch nepÛ-vodních a apofytick˘ch druhÛ rostlin, jako jsou napfi.pcháã rolní (Cirsium arvense), pryskyfiník plaziv˘(Ranunculus repens), kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica).

V prÛbûhu let 1996–1997 byl z Programu revitalizacefiíãních systémÛ realizován projekt revitalizace ra‰elini‰-tû. V jeho rámci byla nejprve odstranûna vápencová drÈa ostatní alochtonní materiál z tûlesa cesty a okolí.Následnû byl vybudován zv˘‰en˘ povalov˘ chodník

z dubov˘ch trámÛ a umístûny pfiíãné zemní pfiehrádky,nahrazující pfiirozené odtokové bariéry. Následovalypostupné drobné úpravy terénu a likvidace zavleãen˘chrostlinn˘ch druhÛ.

V souãasné dobû jsou jiÏ mnohé plochy porostlé míst-ními rostlinn˘mi spoleãenstvy a vrací se pfiirozen˘ vodníreÏim lokality. Revitalizované plochy jsou pravidelnûmonitorovány, vãetnû odbûru vzorkÛ vody.

Oprava KoÀské cestyCesta prochází nejcennûj‰ími partiemi národního par-

ku v oblasti arkto-alpinské tundry Krkono‰ (I. zónaKRNAP). V jejím okolí se nachází fiada velmi citliv˘chekosystémÛ, mj. s v˘skytem chránûn˘ch a endemick˘chdruhÛ rostlin a ÏivoãichÛ a specifick˘ch mrazov˘ch pÛd-ních forem (polygonální, lysinové a girlandové pÛdy).PodloÏí je tvofieno krystalick˘mi bfiidlicemi – svory, fylitya chloritick˘mi kvarcity.

Cesta je vyuÏívána pro provoz motorov˘ch vozidela snûhové rolby v období, kdy nelze vyuÏít nedalekouzpevnûnou cestu z dÛvodu velk˘ch snûhov˘ch akumu-lací.

Komunikace byla v letech 1972–74 zpevnûna vápenco-vou drtí, která je v daném prostfiedí materiálem cizím

Krajinotvorné programy – Krkono‰sk˘ národní park

PÛvodní stav – zpevnûní cesty dolomitick˘m vápencem Tûleso cesty po skrytí nepÛvodní naváÏky


a zcela nevhodn˘m. Bazick˘ v˘luh z drtí a jeho splachzpÛsoboval dlouhodobé a v˘razné zv˘‰ení pH (z hodnot3,5 na 7,6) a zv˘‰ení v˘Ïivné hodnoty pÛdy. DÛsledkembylo ‰ífiení nepÛvodních basofilních druhÛ rostlin nastanovi‰tích tundrov˘ch spoleãenstev. Z alochtonnícha apofytick˘ch druhÛ lze jmenovat starãek FuchsÛv(Senecio fuchsii), pcháã rolní (Cirsium arvense), pryskyfi-ník plaziv˘ (Ranunculus repens). Souãasnû docházelo

k neustálému eroznímu po‰kozování cesty a následnûokolního terénu.

V roce 1998 byla v rámci Programu péãe o krajinu pro-vedena celková oprava cesty a revitalizace okolí. Nejprvebyla odstranûna vápencová drÈ z tûlesa cesty v délce1300 m a také splaven˘ materiál z okolního terénu. Totobylo provedeno pfieváÏnû ruãnû a za pouÏití lehkémechanizace. ZároveÀ byl vyzvednut stfiedov˘ vegetaãní

Ruãní odstraÀování vápencové drtû, v pozadí transportní„kabelky“

ZarÛstání pÛvodnû zpevnûn˘ch ploch ra‰elini‰tnívegetací a pohled na dokonãen˘ chodník

Stav ra‰elini‰tû v roce 1999

PÛvodní stav – zpevnûní cesty dolomitick˘m vápencem


pruh, následnû pouÏit˘ k zadrnování upravené cesty.Celková vrstva nepÛvodního materiálu se v jednotliv˘chúsecích pohybovala mezi 10–40 cm a odvezeno bylo víceneÏ 500 m3 materiálu. Tento byl nahrazen hlinito-kame-nitou frakcí krystalick˘ch bfiidlic z lesních cest na územíIII. zóny KRNAP. Hrub‰í frakce byla pouÏita k tzv. ‰tûto-vání a stabilizaci nejsvaÏitûj‰ích úsekÛ a hlinitá, jemnûj-‰í byla navezena jako vrstva krycí. Na závûr byly prove-

deny vegetaãní úpravy - odstranûní nepÛvodních rostlin-n˘ch druhÛ a osévání a drnování obnaÏen˘ch ploch.V tûlese cesty a v nejbliÏ‰ím okolí byly zaloÏeny monito-rovací plochy, zamûfiené na sledování v˘voje vegetaãníhokrytu po provedeném zásahu a budou odebírány srov-návací pÛdní vzorky.

Lubomír Jifii‰tûSpráva Krkono‰ského národního parku

= Ruãní ‰tûtování svaÏit˘ch úsekÛ cesty

Stav KoÀské cesty v létû 1999

„Vfiesovi‰tû jako dûdictví pro zítfiek“ je desetilet˘ pro-gram na obnovu a znovuvytvofiení vybran˘ch oblastítohoto ohroÏeného biotopu po celé Anglii a Walesu. Jedotován 25 miliony liber. Vfiesovi‰tû patfií k nejvzácnûj-‰ím biotopÛm svûta. Od r. 1800 zaniklo ve Velké Britániivíce neÏ 80 % vfiesovi‰È; i kdyÏ dosud zde existuje stáleje‰tû 20 % ze v‰ech svûtov˘ch vfiesovi‰È. Díky fondu Heri-tage Lottery se program mÛÏe stát v˘znamn˘m pfiíspûv-kem do akãního plánu národní biodiverzity s cílem obno-vit 58 000 ha a znovu vytvofiit 6000 ha vfiesovi‰È.

Do r. 2005 by se v rámci programu mûlo obnovit témûfi30 000 ha a znovu vytvofiit více neÏ 2100 ha. Poãítá ses tím, Ïe by se mohlo pfiidat je‰tû kolem 10 000 ha navíc.Do spolupráce s English Nature se jiÏ pfiihlásilo témûfi140 partnersk˘ch organizací v Anglii, Walesu a v Sever-ním Irsku.

V Cornwallu se k v˘zvû English Nature na znovu-vytvofiení vfiesovi‰È na odvalov˘ch haldách pfiihlásilyspoleãnosti Imerys a Coonvean provozující tûÏbu kao-línu.

Vfiesovi‰tû jako dûdictví pro zítfiek

Vegetaãní stfiedov˘ pruh pfied navezením jemné krycí frakce


Svûdãí o tom na 200 ha odvalÛ, které jiÏ byly v tûÏeb-ní oblasti pfieprofilovány. Jen na jednom místû bylo pfie-místûno 20 milionÛ tun odvalu, aby se dosáhlo tvaru,kter˘ vyhovuje geomorfologii místní krajiny. K dokresle-ní krajinného rázu byl vyset vfies. Vze‰el rychle a pod-statnû zlep‰il celkov˘ vzhled oblasti.

Firma Imerys se ztotoÏnila se zamûfiením programunatolik, Ïe si pofiídila vlastní stádo dobytka a honáka –stádo ovcí a nûkolik kusÛ dobytka – kter˘m podle potfie-by spásají vfiesovi‰tû.

V rámci cornwallského programu bylo zregenerovánoasi 200 ha vfiesovi‰È bûhem 18 mûsícÛ, 80 ha bylo vyãi‰-tûno od náletu kefiÛ a 100 ha od porostu kapradin. Prv-ní vyuÏijí upraveného terénu k nastûhování pohyblivûj‰ísloÏky pfiírody vázané na vfiesovi‰tû, jako jsou mravenci,mot˘li a samotáfiské vosy. Po nich následují dal‰í.

UÏitek z toho mají také lidé. Napfiíklad jedno zrestau-rované území firmou Imerys – Caerloggas Downs – nynínav‰tûvuje aÏ 50 lidí za den. Voln˘ pfiístup je souãástícelého cornwallského programu vfiesovi‰È. (V zemi, kdenení voln˘ vstup na soukromé pozemky a tudíÏ ani vol-n˘ prÛchod krajinou je ov‰em tato náv‰tûvnost pochopi-telná. – Pozn.)

English Nature zainteresovala také místní obyvateleprostfiednictvím finanãních ãástek, které spravuje a pfii-dûluje pracovník povûfien˘ informováním vefiejnosti,zejména ve ‰kolách a obcích. Urãité práce zamûfiené nakultivaci a obnovu se fie‰í uzavíráním smluv se zájemciz fiad dobrovolníkÛ.

Cornwallsk˘ program je dvojjazyãn˘. Je-li tfieba, jemateriál publikován jak v angliãtinû, tak v kornwall‰tinû.Snahou programu je zajistit, aby vfiesovi‰tû jednou obno-vená nebo znovu zaloÏená se nadále udrÏovala. Bylaohrazena plocha o rozloze 35 km2. Místní farmáfii byli

vyzváni, aby vyuÏívali finanãní podporu Countryside Ste-wardship a vyhnali svá stáda na vfiesovi‰tû.

Kromû záchrany vfiesovi‰tû fie‰í organizace EnglishNature, Forestry Commission a firma Imerys i projektobnovy pfiírodû blízk˘ch lesÛ vypûstovan˘ch ze semensebran˘ch v místû. Letos na podzim bude vyseto vevlastních ‰kolkách firmy Imerys prvních pár tisíc ÏaludÛz místních stromÛ.

Je to souãást snahy vytvofiit vhodné podmínky prostfiednû a dlouhodobou obnovu krajiny.

Dorsetské vfiesovi‰tû bylo zahrnuto do programuTomorrow’s Heathland Heritage jako jedno z nejvût-‰ích území. Úkolem se bude zab˘vat t˘m z dorsetskéorganizace English Nature a dal‰ích 13 partnersk˘chorganizací po dobu 5 let s nákladem 3,75 milionÛliber. Poãítá se s vyãi‰tûním plochy 1000 ha b˘valéhovfiesovi‰tû zarostlého náletov˘mi dfievinami, jako jsouborovice, rododendrony a husté pichlavé kefie gaulte-rie.

Z pÛvodního celkového mnoÏství 40 000 ha vfiesovi‰tûpfieÏilo jen 7000 ha jako fragmenty rozpadlé do 150 jed-notliv˘ch lokalit, z nichÏ 80 bylo zahrnuto do programu.Vût‰ina z nich silnû utrpûla od doby, kdy se zde v minu-lém století upustilo od pastvy dobytka a zcela vzaly zasvé za 2. svûtové války.

Jak cornwallsk˘ program, tak i obnova a znovu vytvá-fiení dorsetské krajiny se musí plánovat s ohledem nabudoucí v˘voj. Napfiíklad ohrazení nov˘ch pastvin budenyní drahé, ale dobytek, kter˘ má moÏnost volnéhopohybu je urãit˘m typem fiízené péãe. Je podstatné, Ïepráce i náklady vloÏené do obnoveného území jsou efek-tivní a v˘daje se vrátí.English Nature

zp

Atlas niv Odry – Atlas obszarówzalewowych Odry – Oder-Auen-Atlas (ed. WWF Auen Institut,Deutschland, red. G. Rast, P. Obrd-lík, P. Neiznaƒski)

Devadesátá léta dvacátého století (uÏ pÛl rokuminulého) byla poznamenána mj. dvûma zvlá‰t-ními ekologick˘mi jevy – neb˘vale katastrofální-mi povodnûmi v âeské republice, Evropû i svûtûa neb˘val˘m zájmem o krajinu, krajinnou eko-logii i ochranu krajinu. Náhodná souvislost ?

V prosinci 2000 bylo v SRN vydáno jmenova-né dílo, zpracované ‰irok˘m mezinárodnímkolektivem autorÛ, hodné tohoto mezinárodníhov˘znamu. Fyzicky pfiedstavuje atlas publikaci –‰anon o rozmûrech 43 x 34 cm s obsahem VI +103 stran trojjazyãného textu a 61 mapov˘chlistÛ se stejn˘m poãtem prÛsvitn˘ch folií.

Institucionálnû nesl projekt zmapování územínivy a pfiírody fieky Odry a vydání atlasu pfiede-v‰ím WWF – Auen Institut Rastatt (SRN)s finanãní podporou Poji‰Èovny Gerling (GerlingVersicherung-Beteiligungs AG, SRN), za spolu-práce Dolnoslezské nadace ekologického rozvoje(Dolnoslaska fundacja ekorozwoju, PR) a podpo-rou Národního fondu pro ochranu Ïivotního pro-stfiedí a vodního hospodáfiství (Narodowy Fun-dusz Ochrony Ârodowiska i GospodarkiWodnej).

Podnûtem byla souhra nûkolika jevÛ: sjedno-cování Evropy a zv˘‰ení hospodáfisk˘ch aktivitv Polsku, zde konkrétnû dopravních, pfiedpo-kládajících úpravu koryta a v˘stavbu dvou pla-vebních stupÀÛ a – katastrofálních povodní,v posledním desetiletí s ekologick˘m kontex-

tem. Proto WWF postupnû roz‰ífiila pÛvodníprojekt mapování s cílem „zabránit ‰kodliv˘mnásledkÛm hydrotechnick˘ch zásahÛ na stfied-ní a dolní Odfie“ a po povodních v roce 1997i o aspekty protipovodÀové ochrany, pfiedev‰ímprostfiednictvím „znovu získateln˘ch retenã-ních ploch“. Vícekrát pfiepracovan˘ a roz‰ifio-van˘ vládní Program pro Odru 2006 byl 30.kvûtna 2000 pfiijat polskou ministerskou radoua obdrÏel tím statut vládního programu. V par-lamentu byl posléze projednáván i zákono financování realizace programu, kter˘ sepohybuje kolem 10 mld. zlot˘ch, vãetnû pla-vebních stupÀÛ. Cel˘ proces je trvale doprová-zen protesty a stíÏnostmi fiady nevládních orga-nizací. Ty poukazují na to, Ïe Polsko ratifikacíúmluvy o „pfieshraniãním posuzování vlivu naÏivotní prostfiedí“ (1991, platnost v Polsku od r.1997) na sebe vzalo i závazek posouzení tohotoprogramu. Stejnû tak by mûl b˘t posouzen uva-Ïovan˘ projekt v˘stavby plavebního kanálu„Dunaj–Morava–Odra, v projektu rovnûÏ zmi-Àovan˘.

Uvedené a dal‰í vstupní informace jsou obsa-Ïeny v úvodní kapitole, po které následuje „his-torick˘ v˘voj, souãasn˘ krajinn˘ ráz“. Pro ekolo-gii Odry jsou podstatné dvû historické etapy:první, dlouhá, nastartovaná jiÏ v neolitu, kdybyla vykácena vût‰ina lesÛ a pÛda vyuÏita prozemûdûlství, druhá mnohem krat‰í, kdy za 80let po pfievzetí povodní Odry pod pruskou sprá-vu v roce 1741, do‰lo regulacemi ke zkrácenítoku o 160 km. Do zaãátku 20. stol. o dal‰ích 30 km. Hlavní práce na splavnûní v˘stavbouv˘honÛ, stupÀÛ a dal‰í kanalizací s cílem zajis-tit plavební hloubku cca 1 m, byly ukonãenyv roce 1885. Podíl lodní dopravy pfied 1. svûto-

vou válkou ãinil 6 aÏ 7 % (v tehdej‰ím Prusku!),souãasn˘ podíl v Polsku ãiní 1 % s nosností lodído 500 tun.

Kapitola 1.3 se zab˘vá „zvlá‰tními aspektyekologie a ochrany pfiírody oderské fiíãní kraji-ny“, zahrnující podrobn˘ popis hydrologick˘ch,klimatick˘ch, hydrogeologick˘ch pomûrÛ,zvlá‰tní zfietel je vûnován historick˘m, lidskouãinností podmínûn˘m a nevratn˘m zmûnámv prÛbûhu a dynamice toku. PÛvodnû silnûmeandrující tok je po prÛpichách a narovnává-ní koryta v pfieváÏné ãásti (hlavnû od Ostravy do·tûtína) uÏ jen „pfiím˘“ nebo je‰tû i „vinut˘“.V této kapitole jsou zajímavé úvahy o pfiíãinn˘chsouvislostech historick˘ch zmûn toku a odpoví-dající nové dynamice s negativními jevy, vyÏa-dující si dal‰í úpravy a tím nastartování zaãaro-vaného kruhu. Vedle popisu kvality vody jev této kapitole i staÈ o biogeografii a geobotanic-k˘ch aspektech. Odra má v˘znam nejen jakobiokoridor obecnû, ale i jako cesta pro infiltracielementÛ jihoevropské kvûteny na sever, prak-ticky aÏ k ústí do Baltského mofie. Pro pomûrnûbohatou ichtyofaunu je dÛleÏitá prÛchodnosttoku k migraci: plavební stupnû znemoÏnily exi-stenci nûkter˘ch taÏn˘ch druhÛ, jako lososaobecného, pstruha obecného severomofiskéhoa jesetera velkého.

Kapitola ã. 2 „Vymezení sledovaného území“nastiÀuje také metodiku koncepce mapování,pfiedev‰ím ad hoc definování fiíãní nivy. Zákla-dem je statistická veliãina – zaplavené území pfiistaleté vodû, dále pedologické a geobotanicképodrobné mapy. Úpravami toku, v˘stavbou pro-tipovodÀov˘ch hrází i pfiehrad v‰ak je toto úze-mí vymezeno jinak. Z toho dÛvodu byly pro úãe-ly mapování definovány dva typy: pÛvodní niva

recenze recenze recenze recenze recenze recenze


a souãasná niva. Plocha souãasné nivy Odry jev‰ak pouze 27 % pÛvodní, pfiirozené nivy!

Zásadním krokem pfied terénním prÛzkumembylo stanovení typologického systému. Pro bota-nika by bylo logické pfievzít fytocenologick˘systém, kter˘ je exaktní a má dnes uÏ celosvûto-v˘ dosah. Nev˘hodou mohou b˘t dosud nepo-psaná, i kdyÏ vyhranûná spoleãenstva. Proto bylpouÏit v Nûmecku zaÏit˘ systém typÛ biotopÛ,kter˘ je sice postaven na vegetaci, ale umoÏÀujepodchytit i ostatní „stanovi‰tû“, buì syntaxono-micky nejasná, nenasycená spoleãenstva, eko-tony apod. PotíÏ je v nekompatibilitû jednotli-v˘ch zemsk˘ch „systémÛ“. ProtoÏe se pro tentoúãel vycházelo jak z dolnoslezského tak brani-borského systému, bylo nutno vytvofiit „ad hoc“systém nov˘. Bylo vyli‰eno celkem 15 typÛ, ves-mûs mokfiadních biotopÛ. Je otázkou, zda v ães-kém a pravdûpodobnû i polském úseku Oder-sk˘ch niv bude nutno mapování zopakovat,tentokrát pomocí typÛ pfiírodních stanovi‰ÈNATURA 2000, které jsou opût odli‰né od pfied-chozích. Interpretaãní pfiíruãka „biotopÛ“ je promapovatele v této sezónû jiÏ k dispozici (v loÀ-ském roce probíhalo ovûfiovací „pilotní“ mapová-ní ve vybran˘ch územích).

Zákresy do pracovních map 1 : 25 000 pfiede-v‰ím vznikly interpretací leteck˘ch snímkÛ,nejmen‰í mapovaná plocha – „pixl“, mûl 10 ha,v˘jimeãnû i men‰í. Terénní mapování probûhlove vegetaãní sezónû v roce 1999 a to na ãeskéma polském území. V˘sledné mapy jsou v mûfiítku1 : 50 000.

Jako doplnûk k uveden˘m typÛm biotopÛbyly sledovány i vybrané „bioindikátory“, tj. dru-hy rostlin a ÏivoãichÛ indikující urãit˘ typ pro-stfiedí: 8 taxonÛ rostlin (bylin i dfievin), 8 taxonÛryb a 9 druhÛ ptákÛ.K hodnocení (kap. 8) byl pouÏit plo‰n˘ podíl:A – vybran˘ch typÛ biotopÛ na plo‰e souãasné

a pÛvodní nivy;B – vybran˘ch typÛ lesních biotopÛ na plo‰e

souãasné a pÛvodní nivy;C – souãasné nivy na plo‰e pfiirozeného inun-

daãního území.Podíl byl vyjádfien 4 tfiídami:– velmi nízk˘ (men‰í neÏ 20 %);– nízk˘ (20 aÏ 40 %);– vysok˘ (41 aÏ 70 %);– velmi vysok˘ ( vût‰í neÏ 70 %).

V˘sledné multikriteriální hodnocení je vyjá-dfieno ve tfiech stupních: ‰patn˘, uspokojiv˘,dobr˘.

Kapitola 7 je vûnována dne‰nímu stavu pfiiro-zeného inundaãního území v jednotliv˘ch geo-grafick˘ch regionech s pfiedchozími a dal‰ímiinformacemi, jako poãet typÛ biotopÛ, poãet exi-stujících i plánovan˘ch chránûn˘ch území apod.

Kapitola 9 obsahuje doplÀující vodohospo-dáfiské informace, pfiedev‰ím vztaÏené na povod-nû a odpovídající vesmûs technická opatfiení. Nafoliích, pfiekr˘vajících jednotlivé mapové listys biotopy jsou zakresleny protipovodÀovéochranné hráze, v souãasnosti pravidelnû zapla-vovaná území (pfiirozená inundaãní území), plo-chy zaplavené pfii povodni v roce 1997 a existu-jící i plánované retenãní nádrÏe (poldry).

V 10. kapitole jsou krátké informace o stáva-jících i navrÏen˘ch chránûn˘ch územícha k systému evropsky v˘znamn˘ch pfiírodníchstanovi‰È (biotopÛ) – tfii se vyskytují ve sledova-ném území, kromû toho i jeden druh ryby, kter˘je na seznamu smûrnice EU o druzích. RovnûÏ jekomentován stav protipovodÀové ochrany.Autofii nepopírají rÛzné pfiedstavy vodohospodá-fiÛ, ekologÛ a nakonec i obãanÛ k dal‰ím opat-fiením. Zmínûn˘ atlas mÛÏe b˘t objektivnímpodkladem k osvûtov˘m akcím. V této kapitolejsou je‰tû komentáfie k vyuÏívání krajiny, úpra-vám tokÛ a k melioracím.

Dal‰í kapitola shrnuje cenná doporuãení, a topfiedev‰ím pro Polsko, kde zákonné zaji‰tûníochrany inundaãních území chybí. V kaÏdémpfiípadû by mûla b˘t vypracována anal˘za rizikjako podklad pro územní plánování. U nás je

právnû ochrana niv podloÏena pfiedev‰ím záko-nem ã. 114/92, konkrétnû institutem v˘znam-ného krajinného prvku „ze zákona“, kter˘ zaji‰-Èuje urãit˘ stop stav dal‰í v˘stavbû nebovyuÏívání, které by sniÏovalo ekologickou stabi-litu. V navrhované novelizaci vodního zákona sepoãítá s pfiesn˘m geodetick˘m vymezením nivypfiíp. i s právní podstatou vymístûní nûkter˘chstaveb a zafiízení ve vefiejném zájmu protipovod-Àové ochrany. Velké moÏnosti pfii ochranû tokÛa niv má územní plánování. Ochrana niv bymûla b˘t o‰etfiena i mezinárodním ãesko-sloven-sko-rakousk˘m memorandem. Praxe je mno-hem sloÏitûj‰í. ¤eka a její niva asi budou proãlovûka a jeho aktivity stále velk˘m poku‰eníma ekologové musí vyvinout hodnû úsilí, aby pfii-vedli velkou ãást na‰ich obãanÛ k respektunejen pfied jejich pÛvabem, ale i neovlivnitelnousílou velk˘ch vod.

Je poukazováno na lep‰í efekt protipovodÀo-vé ochrany roz‰ifiováním pfiírodû blízk˘ch luÏ-ních lesÛ neÏ nûkteré budované poldery. Je‰tûménû sympatií mají autofii pro plánovanouv˘stavbu polsk˘ch pfiehrad z obecnû znám˘chdÛvodÛ, mj. ztrátou dynamiky toku a jeho nena-ru‰en˘ prÛbûh.

Zvlá‰tní pozornost je vûnována pfiekvapujícízachovalosti luÏních ekosystémÛ, z nichÏ fiadamá jako typ stanovi‰tû NATURA 2000 evropsk˘v˘znam a vztahuje se na nû ochrana v zájmuEvropsk˘ch spoleãenství. To je i jisté varovánípro „ãekatele“ vstupu do EU, tedy jak âeskou,tak Polskou republiku, pokud by politickáreprezentace ekologické pfiedpisy chtûla pfiehlí-Ïet.

TûÏi‰tû celého díla je v souboru map: prvníchdevût je vûnováno roz‰ífiení rostlinn˘ch a Ïivo-ãi‰n˘ch taxonÛ – „bioindikátorÛ“, ostatních 52pak barevnû vyjádfiené distribuci 11 typÛ bioto-pÛ, dvou skupin lesÛ (monokultur a ostatníchlesních ploch), 5 typÛm vodních ploch. Na pfie-kryvn˘ch foliích jsou pak liniemi ãi ‰rafurouvymapována pfiirozená i aktuální inundaãníúzemí, plánované i existující poldry a ochrannéhráze.

Uveden˘ atlas je impozantní nejen sv˘m obje-mem, ale i obsahem a bude jistû inspirací propodobnou perspektivní ãinnost v ochranû pfiíro-dy a krajiny fiíãních systémÛ. Jedním z aktuál-ních problémÛ je navrhované zlep‰ení plaveb-ních podmínek na dolním Labi, mimochodemcele na území CHKO âeské stfiedohofií a Labsképískovce, coÏ znamená v˘stavbu dvou plaveb-ních stupÀÛ a ãásteãné vzdutí dosud pfiírodûblízkého toku. Bylo by optimální, aby dokumen-tace EIA podobn˘ atlas obsahovala.

Václav Petfiíãek

STORCH D., MIHULKA S.: ÚVODDO SOUâASNÉ EKOLOGIE. PortálPraha, 160 str. Cena 197 Kã.

Záplava více ãi ménû kvalitních pfiekladÛ zezápadních jazykÛ se v uplynulém desetiletínevyhnula ani literatufie, zamûfiené na ekologiiãi ochranu pfiírody. V˘raznû zlep‰ené podmínkypro vydavatelskou ãinnost, kdy je pro autorymnohem snaz‰í doãkat se pfiemûny rukopisuv knihu, vedou k tomu, Ïe i na fiadû pÛvodníchpublikací je na první pohled vidût ponûkudleÏérní pfiístup recenzenta (pokud ov‰em nûkdorukopis vÛbec pfiehlédl) a neprofesionalitaredaktora (pokud ov‰em nûkdo publikaci vÛbeceditoval). O to pfiíjemnûji pfiekvapí, jestliÏe se natrhu objeví kniha, která se v˘‰e popsanémuschématu ponûkud vymyká.

Pfiíruãka D. Storcha a S. Mihulky pÛvodnûvznikla jako uãební text pro stfiedo‰koláky,zapojené do biologické olympiády. Vydání, pfii-pravené nakladatelstvím Portál, roz‰ífiili autofii,patfiící k mlad‰í generaci akademick˘ch ekolo-gÛ, navíc o celé nové pasáÏe.

Z tak ‰iroce pojaté a pfiitom dynamicky sevyvíjející vûdní disciplíny, kterou ekologie beze-sporu je, se broÏovaná publikace zamûfiuje naoblast jevÛ, spojen˘ch bezprostfiednû s Ïiv˘miorganismy a s procesy, které ovlivÀují jejichv˘skyt a zpÛsob Ïivota. âtenáfi se tak postupnûseznámí s pochody, které urãují v˘skyt organis-mÛ v urãitém konkrétním prostfiedí, a se vzni-kem a zánikem populací vãetnû otázek, jakémechanismy udrÏují jejich poãetnost a jak jsouuspofiádány v prostoru. Z dal‰ích makroekolo-gick˘ch otázek nechybí ani problematika dnesjiÏ klasické ostrovní biogeografie a informativníúvod do ekologie spoleãenstev. Autofii se nemoh-li vyhnout ani dal‰ím v souãasnosti znaãnû dis-kutovan˘m tématÛm: biologické rozmanitostia ekologické variabilitû a stabilitû.

Pfiedpona makro ve slovu makroekologie, tedyzpÛsobu, jak zkoumat vztahy mezi organismya jejich prostfiedím, snaÏícím se o vysvûtlenízákonitostí poãetnosti, roz‰ífiení a rozmanitostiorganismÛ (BROWN 1995), není náhodná.Naznaãuje mj., Ïe uveden˘ pfiístup pracuje s vel-k˘m prostorov˘m a ãasov˘m mûfiítkem. Proto sev poslední kapitole autofii soustfiedili na vybranéaspekty ekologie globálního ekosystému.

K nepochybn˘m kladÛm Storchovy a Mihul-kovy knihy patfií viditelná snaha o srozumitelnévysvûtlení i ne zcela jednoduch˘ch jevÛ a sou-vislostí a v˘borná práce s literaturou. Text navícoÏivují vhodnû vybrané pfiíklady z pfiírody âR ãistfiední Evropy. Po vzoru americk˘ch uãebnicjsou nûkteré pojmy a procesy vysvûtleny v podo-bû názorn˘ch boxÛ. Publikaci navíc doplÀujekapitola o metodologii ekologického v˘zkumui slovníãek základních ekologick˘ch pojmÛ. Zanejvût‰í pfiínos pfiíruãky povaÏuji skuteãnost, Ïena základû faktÛ bofií nûkteré tradované názorya pfiíklady, pfiepisované ãasto bez znalosti sou-ãasn˘ch názorÛ z publikace do publikace (vztahmezi biodiverzitou a stabilitou, populaãní cyklusrysa kanadského a zajícÛ v Severní Americeapod.).

Ale aby té chvály nebylo pfiíli‰, právû v dru-hém pfiípadû se autofii dopustili omylu, i kdyÏnikoli z ekologického, ale biogeografickéhohlediska. V pfiípadû aÏ zprofanovaného kolísá-ní poãetnosti zajíce na severu Ameriky senejedná o zajíce bûláka (Lepus timidus) prostûproto, Ïe ten na americkém kontinentû vÛbecneÏije. Ve skuteãnosti jde o zajíce mûnivého(Lepus americanus). Na druhou stranu, uÏjsem se setkal s ãesk˘m „vûdeck˘m“ názvemsnûÏnicov˘ zajíc.

Aãkoliv chápu, Ïe dne‰ním studentÛm neãinípotíÏe zvládnutí angliãtiny, a nepovaÏuji se zajazykového puritána, domnívám se, Ïe je ãastona místû pouÏít místo cizího slova (efekt, intro-dukce, management, lokální, distribuce, kom-ponenty atd.) odpovídající ãesk˘ v˘raz. RovnûÏdruhová jména neuvádûjí autofii zcela dÛslednû,a to dokonce i tehdy, pokud pouÏijí v závorcelatinsk˘ název (kupfi. str. 11, 29, 72). ·koda, Ïese tvÛrci nedotkli nûkter˘ch novûj‰ích pfiístupÛjako je ekologické integrita ãi zdraví ekosysté-mu. U nûkter˘ch citovan˘ch publikací (napfi.ROSENZWEIG 1995) jiÏ mezitím vy‰lo dal‰í,pfiepracované vydání. Tvrzení, Ïe o dynamicebiosféry prakticky nic nevíme, mi pfiipadá pfiíli‰jednoznaãné. O urãitém, byÈ stále dílãím a nezcela dostateãném posunu v této oblasti svûdãíjak poãet ãlánkÛ, zamûfien˘ch na problematikuglobální ekologie a uvefiejnûn˘ch v prestiÏníchãasopisech, tak skuteãnost, Ïe vyslovenû uvede-nému tématu se vûnuje jiÏ nûkolik specializova-n˘ch ãasopisÛ, vydávan˘ch ‰piãkov˘mi nakla-datelstvími.

Pfiíruãku D. Storcha a S. Mihulky by si mûlipfieãíst nejen zájemci o ekologii z fiad stfiedo‰kol-sk˘ch a vysoko‰kolsk˘ch studentÛ, amatér-sk˘ch ochráncÛ pfiírody a pracovníkÛ jin˘ch,ekologii zdánlivû vzdálen˘ch ekonomick˘cha sociálních oborÛ, ale pfiedev‰ím ti, pro neÏ sepéãe o pfiírodní dûdictví stala profesí.

Jan Plesník

Date post:	10-Apr-2022
Category:	Documents
Upload:	others
View:	5 times
Download:	0 times

OCHRANA P¤ÍRODY 7

Documents