OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Mgr. Martin ŠULGANStřední škola zemědělská a přírodovědná

Rožnov pod Radhoštěm

OCHRANA GENOFONDUVODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

Monitorování výuky odborných předmětůReg. č. CZ.1.07/1.1.08/03.0032

OCHRANA GENOFONDUÚVOD

GENOFOND lze vysvětlit několika způsoby. Jedná se o soubor všech genů v dané populaci. Lze jej vyjádřit i jako soubor všech živých organismů v určité oblasti, ve které se projevují všechny geny (včetně genů potenciálních). Zjednodušeně lze pojem genofond chápat jako „soubor taxonů určitého území, které si v populaci předávají svou genetickou informaci“. Genofond má především význam jako zdroj genetické variability a můžeme jej chránit různým způsobem. Příkladem může být ochrana v přírodě (in – sit), ochrana v umělém prostředí (ex – sit), případně v laboratorních podmínkách (in – vitro).

FYTOGENOFOND ZOOGENOFOND

OCHRANA GENOFONDUZÁKLADNÍ POJMY

MINIMÁLNÍ VELIKOST POPULACE

METAPOPULACE

EFEKTIVNÍ VELIKOST POPULACE

EFEKT HRDLA LAHVE (bottleneck effect)

EFEKT ZAKLADATELE (founder effect)

GENETICKÝ DRIFT (též: genetický posun)

POPULAČNÍ VÝKYVY (též: demografické výkyvy)

OCHRANA GENOFONDUVYSVĚTLETE OBRÁZKY…

OCHRANA GENOFONDUSTRATEGIE OCHRANY DRUHŮ

OCHRANA IN – SITUOchrana v přirozeném prostředí. podmínkách.

OCHRANA EX – SITUOchrana v umělých

podmínkách.

Jedinci z populací ex – situ jsou pravidelně vypouštěni a doplňují populace in – situ.

Až 90% informací o druzích pochází z pozorování v zajetí (ex – sit).

Z populace ex – situ se mohou odebírat jedinci, kteří slouží k výzkumu a vystavování.

OCHRANA GENOFONDUOCHRANA EX-SITU

ROSTLINY ŽIVOČICHOVÉ

Botanické zahrady

Arboreta

Semenné banky

Zoologické zahrady

Akvária, terária

Odchovy v zajetí (záchranné stanice)

OCHRANA GENOFONDUOCHRANA EX-SITU

OCHRANA GENOFONDUOCHRANA EX-SITU

OCHRANA GENOFONDUOCHRANA EX-SITU

EVROPSKÁ ASOCIACE ZOOLOGICKÝCH ZAHRAD A AKVÁRIÍ

UNIE ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH ZOOLOGICKÝCH ZAHRAD

SVĚTOVÁ ASOCIACE ZOOLOGICKÝCH ZAHRAD A AKVÁRIÍ

OCHRANA GENOFONDUOCHRANA EX-SITU

Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES), Washignton 1973 (ČR od roku 1993).

OCHRANA GENOFONDUVYPOUŠTĚNÍ ŽIVOČICHŮ

JEMNÉ VYPUŠTĚNÍŽivočichové jsou po vypuštění

krmeni, například mláďata dravců nebo handicapovaní jedinci.

TVRDÉ VYPUŠTĚNÍ U jedinců bez handicapu

(poranění), často po krátkodobém držení v zajetí.

Lepší úspěšnost Horší úspěšnost

Býložravci Masožravci

Vypuštění v historickém areálu Vypuštění mimo historický areál

Jedinci odchycení v přírodě Jedinci odchovaní v zajetí

Vypuštění v kvalitním prostředí Vypuštění v málo kvalitním prostředí

Druhy běžné (hojně se vyskytující) Druhy vzácné (ohrožené taxony)

Z hlediska úspěšnosti vypouštění druhů lze rozlišit následující výhody a nevýhody:

OCHRANA GENOFONDUMONITOROVÁNÍ POPULACÍ

STUDIUM LITERATURY – zjištění dostupných informací o území (knihovny, historické ústavy)

TERÉNNÍ PRŮZKUM – zaznamenání informací, práce v terénu

ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ – setřídění, výstupy: články, grafy, mapy, odborné publikace

Každý monitoring probíhá v následujících fázích:

OCHRANA GENOFONDUMETODY MONITORINGU

INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM (INVENTARIZACE)

Provádíme soupis druhů na dané lokalitě (území). Zapisujeme zpravidla všechny

zjištěné druhy. Provádí se například v chráněných územích.

KROUŽKOVÁNÍ Provádíme hlavně u ptáků, kroužkují se rovněž netopýři. Každý jedinec dostane

kroužek s číslem, který je zaveden do evidence. ČR má tzv. Národní kroužkovací

stanici při Národním muzeu v Praze. Spolupráce i s ČSO.

TELEMETRIE Tato metoda se provádí u vybraných skupin

živočichů. Jedná se o sledování pomocí vysílačky nebo malého čipu umístěného na

zvířeti. V ČR a na Slovensku se nejčastěji setkáme s telemetrií u velkých šelem (rys,

vlk, medvěd). V minulosti existoval i projekt zaměřený na sledování čápů černých.

SČÍTÁNÍ, ODHAD Metody užívané při zjišťování početnosti

rostlinných populací. Buď provádíme sčítání (např. kvetoucích a nekvetoucích (sterilních) druhů) nebo početnost odhadujeme (velmi početné populace). Typickou skupinou pro

sčítání jedinců jsou orchideje, např. nápadně kvetoucí vstavače.

OCHRANA GENOFONDUVODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

CHARAKTER POVODÍ HYDROLOGICKÉ VLASTNOSTI POVODÍ

TECHNICKÉ STAVBY (přehrady, rybníky…) ČINNOST ČLOVĚKA (silnice, stavby…)

HYDROPEDOLOGICKÉ VLASTNOSTI PŮDY HOSPODAŘENÍ ČLOVĚKA V POVODÍ

V České republice vymezujeme 5 základních organizací – povodí Moravy (sídlo v Brně), povodí Vltavy (Praha), povodí Labe (Hradec Králové), povodí Ohře (Chomutov) nebo povodí Odry (Ostrava). Všechny jmenované instituce jsou státními podniky řízené Ministerstvem zemědělství ČR. Jejich činnost mimo jiné zahrnuje:

OCHRANA GENOFONDUVODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

Sledování stavu koryt vodních toků a okolních pozemků z hlediska funkcí vodního toku.Péče a udržování koryt v dobrém stavu, aby byla zabezpečena jejich funkce.Udržování břehových porostů.Provoz a údržba vodních děl na tocích (např. přehradní nádrže)Spolupráce se správci drobných vodních toků.Řešení vzniklých škod a havárií, které mohou ohrozit jakost vody.Evidence hodnocení stavu povrchových i podzemních vod apod.

STAVY A PRŮTOKY NA

VODNÍCH TOCÍCH

STAVY HLADINY VODY NA NÁDRŽÍCH

SRÁŽKY(úhrny za

posledních 24 hodin)

OCHRANA GENOFONDUVODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

Jednou z nejvýznamnějších institucí, která se zabývá třeba předpovědí počasí, hydrologickými předpověďmi nebo vydává výstrahy hydrologických a meteorologických jevů, je ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ). Jedná se o příspěvkovou organizaci Ministerstva životního prostředí (MŽP ČR). Sídlo: Praha, pobočky: České Budějovice, Plzeň, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Brno a Ostrava.

OCHRANA GENOFONDUVODNÍ REŽIM V ČR

Vltava 433 kmLabe 357 km

Morava 270 kmOhře 256 km

Sázava 225 kmJihlava 185 km

CHRÁNĚNÁ OBLAST PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD (CHOPAV) Jedná se o území, kde pramení významné vodní toky nebo dochází k přirozené akumulaci většího množství vody. Jsou zde stanovena přísnější opatření. Týká se to například omezení pro odběr vody, zákaz vypouštění nečištěných odpadních vod, zpřísněný režim pro dopravu ropných produktů, těžba nerostných surovin. V ČR se takovým způsobem chrání třeba CHOPAV Krušné hory, Severočeská křída, Kvartér řeky Moravy, Jizerské hory, Krkonoše nebo Beskydy.

OCHRANA GENOFONDUÚPRAVY VODNÍCH TOKŮ

PRAHY SKLUZY STUPNĚ JEZY

OCHRANNÉ HRÁZE

PODÉLNÉ OPEVNĚNÍ BŘEHŮ (např. kamenný zához, zdivo)

KONCENTRAČNÍ STAVBY (např. výhony – slouží

k odstranění vymílání břehů)

Nejčastěji dochází k napřimování toku, tzv. že dochází ke zkrácení toku. Zároveň dochází ke zvýšení spádu (rychlosti vody) a snížení infiltrace (však do půdy). Koryta bývají často prohloubeny, aby bylo dosaženo maximálních průtoků. Díky tomu dochází ke snížení hladiny podzemní vody. Do úprav vodních toků lze zařadit:

OCHRANA GENOFONDUÚPRAVY VODNÍCH TOKŮ

OCHRANNÁ HRÁZ

BERMA

ZDIVO (podélná úprava toku)

ZDIVO

VODNÍ TOKZDIVO

ZDIVO

1:2

Schéma upraveného vodního toku

KORYTO

PŘÍRODNÍ VODNÍ NÁDRŽE (JEZERA)Vznikly přirozeným způsobem bez

zásahu člověka.

Mezi úpravy vodního režimu patří i výstavba vodních nádrží. Po celé ČR byla vystavěna řada těchto stavebních děl. Vodní nádrže lze rozdělit do dvou skupin:

UMĚLÉ VODNÍ NÁDRŽE (PŘEHRADY)Vznikly zásahem člověka a dělí se do několika skupin podle účelu vzniku.

OCHRANA GENOFONDUREVITALIZACEDŮVODY REVITALIZACÍ

TYPY REVITALIZACÍ

Zrychlení běžných i povodňových odtoků z krajinyMenší zásoby podzemní vodyVyplavování živin z půdyZhoršená „samočistící“ funkce vodyPokles biodiverzity

DLOUHODOBÁ SAMOVOLNÁRENATURACE

Postupné zanášení a

zarůstání koryta, eroze upravených břehů.

Pomalý proces.

RENATURACE POVODNĚMI

Při vysokém stavu vody vznikají břehové nátrže, náplavy a tok se navrací

do původního stavu. Rychlý proces.

TECHNICKÉ REVITALIZACE

Zásahy člověka. Patří zde obnova břehových

porostů, tůní, slepých ramen, budování meandrů apod.

upravených břehů.

Potřebuje tato řeka revitalizaci ??? ANO NE

Autor: Mgr. Martin ŠULGAN, Ing. Jolana JUŘICOVÁTento materiál vznikl jako součást projektu Modernizace výuky odborných předmětů. Střední škola zemědělská a přírodovědná Rožnov pod Radhoštěm. 2011