Odstraňování bariér - euroskop.cz fileOdstraňování bariér k onkurenceschopnosti EU a ČR...

Odstraňování bariér

konkurenceschopnostiE

U a

ČR

Praha, Poslanecká sněmovna Parlam

enu ČR

30. října 2008

Projekt Odstraňování bariér konkurenceschopnosti E

U a

ČR

je podpořen odborem

informování o

evropských záležitostech Úřadu vlády Č

eské republiky.

Záštitu převzal

Předseda Poslanecké sněmovny Parlam

entu ČR

Ing. Miloslav V

lček

OD

STR

AŇ

OV

ÁN

ÍB

AR

IÉR

KO

NK

UR

EN

CE

SC

HO

PN

OS

TI

EU

AČ

R


konkurenceschopnosti E

U a Č

R

Záznam

příspěvků přednesených na konferencipořádané

v Poslanecké sněmovně PČ

R, dne 30. října 2008

Vzdělávacím

střediskem na podporu dem

okracie

Vytiskla tiskárna

SV, spol. s r. o., N

a Louži 2a, Praha 10

Praha 2008

Vzdělávací středisko na podporu dem

okracieJečná 2

120 00 Praha 2tel. 257 311 489

ISBN

978-80-904281-0-2

OB

SAH

I. BL

OK

Situace v

globálním, celosvětovém

, ekonomickém

prostředí, jeho vliv nanárodní státy, nadnárodní uskupení, případně na regiony a

hledání cestk

posilování konkurenceschopnosti. Definování potřeb pro evropskou

konkurenceschopnost, definování

nepřípustných způsobů

kposilování

konkurenceschopnosti EU

.

Srovnání EU

aU

S konkurenceschopnosti, ukazatelů, bariér, kladů,otevřenosti.

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7

II. BL

OK

Cesty

kposilování

konkurenceschopnosti a

jejich pozice

vsoutěži

om

aximálnípřitažlivost pro zahraniční investory, vstřícnost vůči podnikům

vdaných státech, m

íra avliv na efekt a

růst hospodářství. Balancování

apřebírání, či ponechávání, zodpovědnosti m

ezi státy, státními uskupením

ia

nadnárodními podnikatelským

i ainvestorským

i celky.

Soutěž států nebo podniků? Konkurenceschopnost podniků s

/ bezúčasti států?

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .55

III. BL

OK

Národní program

reforem a

jeho naplňování prostřednictvím základního

požadavku EU

na zvyšování konkurenceschopnosti vglobálním

světě.D

iskuse nad cestami E

U a

ČR

kodstraňování bariér konkurenceschopnosti,

potencionální úskalí apřípadné vytváření nežádoucích adm

inistrativníchopatření či nároků.

Konkurenceschopnost – průnik souboru faktorů, politik a

institucí, kteréurčují úroveň a

vývoj produktivity aekonom

ický růst země.

Úskalí, stav, m

ožnosti. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .93

I. BL

OK

Situace vglobálním

, celosvětovém,

ekonomickém

prostředí, jeho vliv na národní státy, nadnárodní uskupení,případně na regiony a

hledání cestk

posilování konkurenceschopnosti. D

efinování potřeb pro evropskou konkurenceschopnost, definování

nepřípustných způsobů kposilování

konkurenceschopnosti EU

.

Srovnání EU

aU

S konkurenceschopnosti, ukazatelů,

bariér, kladů, otevřenosti.

Přepis příspěvkůpřednesených na konferenci

konanév

Poslanecké sněmovně Parlam

entu ČR

Praha, 30. října 2008

Moderátor

Hynek O

polecký,V

zdělávací středisko na podporu demokracie

OD

STR

AŇ

OV

ÁN

ÍB

AR

IÉR

KO

NK

UR

EN

CE

SC

HO

PN

OS

TIE

U A

ČR

PR

OG

RA

M K

ON

FE

RE

NC

E

UV

ÍTÁ

NÍ

ÚČ

AST

NÍK

Ů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

11

Hynek O

polecký– V


ÚV

OD

NÍ

SLO

VO

Aktivity Ú

řadu vlády v

souvislosti sčeským

předsednictvím E

U 2009

. . . . . . . . . . . . . . . . . .13

Lucie L

oskotová – Odbor inform

ování oevropských záležitostech,

Úřad vlády Č

R

I. BLO

KHodnotící kritéria, definování potřeb konkurenceschopnosti

EU

aČ

R . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

15E

va Klvačová

– prorektorka pro vědu avýzkum

, N

EW

TO

N C

ollege, a.s.

Konkurenceschopnost U

SA a

jejich vyrovnávání se s

hospodářským vývojem

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .26

Pavel Neum

ann– V

ysoká škola ekonomická, Praha

Konkurenceschopnost U

SA a jejich vyrovnávání se

s hospodářským vývojem

(Kom

parativní analýza) . . . . . . . . . . . . . . . . .30

Pavel Neum

ann– V

ysoká škola ekonomická, Praha

Srovnání konkurenceschopnosti ekonomik E

U a

světa . . . . . . . . . . . . .

40Ingeborg N

ěmcová

– Vysoká škola ekonom

ická, Praha

Vliv evropské integrace na konkurenceschopnost Č

R:

očekávání askutečnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

46Jiří M

alý– N

EW

TO

N C

ollege, a.s.

OD

STR

AŇ

OV

ÁN

ÍB

AR

IÉR

KO

NK

UR

EN

CE

SC

HO

PN

OS

TIE

U A

ČR

Uvítání účastníků

Hynek O

poleckýV

ážené dámy, vážení páni. V

ítám vás na naší dnešní konferenci, nad níž převzal

záštitu předseda Poslanecké sněmovny Parlam

entu ČR

, pan Miloslav V

lček. Přeji vám

dobrý den apříjem

ný poslech. Jmenuji se H

ynek Opolecký a

jsem výkon-

ným předsedou V

zdělávacího střediska na podporu demokracie, které je realizátorem

projektu. Budu vás provázet dnešním

programem

. Úvodem

mi dovolte poděkovat

všem řečníkům

, kteří přijali naše pozvání do panelů jednotlivých bloků konference,ivám

všem ostatním

účastníkům, kteří jste přijali naše pozvání k

účasti. K

onference je součástí stejnojmenného projektu „O

dstraňování bariér konkurence-schopnosti E

U a

ČR

“, který jsme předložili na základě výzvy Ú

řadu vlády ktém

atuB

ariéry ekonomické a

sociální se zaměřením

na zvyšování konkurenceschopnosti EU

vglobálním

ekonomickém

prostředí.K

romě dnešní konference je součástí projektu inform

ační materiál, který m

á funk-ci vstupního m

ateriálu kdaném

u tématu. Tento m

ateriál má název D

omnělé a

skuteč-né bariéry konkurenceschopnosti E

U a

ČR

avznikl za spolupráce autorského tým

upaní E

vy Klvačové a

pana Jiřího Malého. V

průvodní publikaci, kterou máte všichni

kdispozici, se autoři zam

ýšlejí nad konkurenceschopností ve vztahu knárodním

stá-tům

, její smysluplností a

možnostm

i jejího posilování, případně nad nebezpečím či

úskalími, které doktrína konkurenceschopnosti m

ůže obnášet.D

ále jsme pro vás vytvořili a

dali vám k

dispozici podkladové materiály, které dopl-

ňují pohled na otázky spojené skonkurenceschopností ichápání bariér ekonom

ických,sociálních, ale inárodních.

Další součástí projektu bude Sborník z

konference, který bude souborem příspěvků

adiskuse, případně doplněný částm

i prezentací řečníků. Všem

účastníkům sborník po

dohotovení zašleme.

Veškeré inform

ace oprojektu naleznete na inform

ačním portálu w

ww

.pcfpd.cz/konkurenceschopnost, jenž je také součástí projektu. Stejně jako inform

ační materiál, tak

iprezentace asborník z

konference zde budou pro zájemce ke stažení.

Realizaci projektu nám

umožnila také odborná a

finanční podpora vysoké školyN

EW

TO

N C

ollege, a.s., jejíž prorektorkou je zde přítomná paní doc. E

va Klvačová.

Vneposlední řadě patří dík podpoře O

dboru informování o

evropských záležitos-tech Ú

řadu vlády České republiky, bez níž by projekt nevznikl.

Oúvodní slovo bych požádal zástupkyni právě tohoto odboru, paní L

ucii Losko-

tovou.

I. BLO

K

11

Motto:

Řekn

ěme si ko

nečn

ě pravd

u.

Mlu

vit o ko

nku

rencesch

op

no

stin

a úrovn

i náro

dn

ích eko

no

mik je n

esmysl.

Po

sedlo

st kon

kuren

cescho

pn

ostí

je špatn

á i neb

ezpečn

á zároveň.

Paul K

rugman

AK

TIV

ITY

ÚŘ

AD

U V

LÁ

DY

VSO

UV

ISLO

STI

SČ

ESK

ÝM

PŘ

ED

SED

NIC

TV

ÍM E

U 2009

Lucie L

oskotováD

obrý den, jsem ráda, že vás m

ohu přivítat jménem

svým i

jménem

odboru infor-m

ování oevropských záležitostech Ú

řadu vlády (OE

Z), který projekt podpořil v

rámci

grantového řízení vroce 2008. O

dbor je součástí útvaru místopředsedy vlády, pana

Alexandra V

ondry, který má na starosti přípravu českého předsednictví E

U 2009.

Odbor se obecně věnuje zlepšování systém

u informování o

evropských záležitostech,rozvoji efektivní sítě inform

ačních center, vydávání informačních m

ateriálů asam

o-zřejm

ě prioritě současné doby, kterou je příprava na české předsednictví Evropské unie

2009.D

ovolím si vás v

krátkosti seznámit s

komunikačním

i nástroji našeho odboru, kte-rým

i se snažíme oslovit široké spektrum

zájemců o

evropskou problematiku.

Eurocentra

působí ve všech krajských městech. Pracovníci E

urocenter jsou připra-vení inform

ovat či odpovídat na dotazy elektronické, osobní, případně telefonické. Lze

vnich využít odborné knihovny s

řadou publikací iinform

ačních materiálů, vyhledat

potřebné informace na počítačích, které jsou také k

dispozici veřejnosti. VE

urocent-rech se konají četné sem

ináře, besedy, přednášky pro různé zájmové skupiny, studen-

ty, uchazeče ovyužití evropských fondů apod. Příležitostně jsou zde organizovány

výstavy asoutěže.

Eurofon, na jehož telefonní číslo 800 200 200 lze volat zdarm

a zcelého územ

íČ

eské republiky od pondělí do pátku vdobě od 10 do 18 hodin, je hlavním

komuni-

kačním nástrojem

pro telefonické dotazy. Pracovníci Eurofonu odpovídají na otázky

týkající se národních specifik členství ČR

vE

U. Poskytují inform

ace opozici Č

Rv

aktuálních záležitostech evropských politik, základních změnách legislativy v

sou-vislosti s

právem E

U, m

ožnostech podpory zprogram

ů EU

, výsledcích využívánífondů E

U v

ČR

adalší.

Internetový portál Euroskop.cz

je oficiálním vládním

zdrojem inform

ací oE

vrop-ské unii. Z

ákladními principy E

uroskopu jsou jednoduchost auživatelská vstřícnost.

Vzákladním

menu jsou rubriky: E

urocentra, Eurofon, E

uroknihovna spřehledem

pub-likací a

časopisů sevropskou tem

atikou, Kalendář akcí s

avízy na akce stem

atikouE

vropské unie anaše granty s

informacem

i ograntech O

EZ

. Speciální rubrikou jem

onitoring evropské legislativy, který analyticky mapuje nejdůležitější legislativní

návrhy vE

U od jejich vzniku až po im

plementaci v

českém právu. Součástí m

onito-ringu jsou iveřejné konzultace, zelené a

bílé knihy. C

ílem grantového řízeníje podporovat kvalitní projekty, které zvyšují inform

ova-nost veřejnosti o

EU

apodněcují celospolečenskou debatu o

významných aspektech

ÚV

OD

NÍ

SLO

VO

13

HO

DN

OT

ÍCÍ K

RIT

ÉR

IA,

DE

FIN

OV

ÁN

Í PO

TŘ

EB

KO

NK

UR

EN

CE

SCH

OP

NO

STI

EU

AČ

R

Eva K

lvačová D

obrý den vážení přítomní. D

ovolím si zahájit své vystoupení citátem

Paula Krug-

mana, který je m

ottem úvodu m

é prezentace: „Řekněm

e si konečně pravdu. Mluvit

okonkurenceschopnosti na úrovni národních ekonom

ik je nesmysl. Posedlost konku-

renceschopností je špatná inebezpečná zároveň.“ 80. léta 20. století se stala počátkem

přenášení pojmu konkurenceschopnost z

pod-nikové úrovně na úroveň národních ekonom

ik. Jedním z

prvních, kdo se začal na tétoúrovni konkurenceschopností zabývat, byly Spojené státy am

erické. Jejich analytickéstudie dokazující, že U

SA ztrácí konkurenceschopnost ve vztahu k

Japonsku, volalypo akci. V

znikla Rada pro konkurenceschopnost. N

ěkterá prohlášení různých osob-ností zvyšovala důležitost pojm

u konkurenceschopnost na úrovni států. Např. B

illC

linton vyslovil větu: „Každá zem

ě se podobá velké korporaci soutěžící na globálnímtrhu“. A

nebo následná hodnocení francouzského politika aekonom

a Jacquesa Delorse:

„Příčinou vysoké nezaměstnanosti v

EU

je nízká konkurenceschopnost ve vztahuk

USA

aJaponsku“.

Aprávě srovnávání stavu E

vropy, USA

či ostatních států vedlo Evropskou unii

kprocesu L

isabonské strategie, která si dala jako cíl, že do roku 2010 se Evropa stane

nejkonkurenceschopnějším regionem

světa. Adneska všechny členské zem

ě mají svůj

„lisabonský program“ nebo program

reforem v

duchu Lisabonské strategie. V

ypadá tovelm

i uceleně, tak proč proti tomu vznášet nám

itky. Zem

ě není podnik, jak pravil PaulK

rugman, takže zatím

co na podnikové úrovni existuje dělící čára mezi konkurence-

schopností anekonkurenceschopností, m

tak na úrovni národních států asvětových

regionů tato dělící čára neexistuje, atvrdím

, že veškeré definice konkurenceschopnostistátů a

regionů jsou vágní, jsou nejednoznačné. Takže zpátky kpodniku. K

dy přestávábýt podnik konkurenceschopný? Z

a prvé když není schopen nabídnout na trhu takovézboží, které jsou spotřebitelé ochotni kupovat při dané ceně a

při dané kvalitě, aza

druhé jestliže není schopen plnit své finanční závazky vůči dodavatelům, státu, ban-

kám, zam

ěstnancům a

dalším zainteresovaným

osobám.

Kdy je nekonkurenceschopná národní ekonom

ika? Tady vznikají otázky aproblé-

my. K

dyž se díváte na hodnocení konkurenceschopnosti, tak vám nikdo nedá pořád-

nou odpověď na to, kdy je národní ekonom

ika nekonkurenceschopná. Když roste

pomaleji než jiné ekonom

iky? To je snad nejčastěji používaný argument, ale je ve své

podstatě velmi nesm

yslný, protože ztoho, že některý stát nebo některé seskupení roste

rychleji než ostatní státy, se nedá něco takového jednoznačně vyvozovat. Vždyť za

předpokladu, že mezi různě rychle rostoucím

i ekonomikam

i existuje mezinárodní

I. BLO

K

15

evropské integrace. Grantový systém

je otevřen fyzickým iprávnickým

osobám, pod-

nikatelským subjektům

ineziskovém

u sektoru. Vsoučasné době se prostřednictvím

grantového řízení Odbor inform

ování oevropských záležitostech snaží především

okom

unikaci sčeskou veřejností v

oblasti priorit našeho předsednictví EU

. Dnešní

konference je tedy vítaným příspěvkem

do diskuse na jedno zprioritních tém

at před-sednictví, jím

ž je odstraňování překážek na vnitřním trhu a

posilování konkurence-schopnosti v

rámci E

U.

Přeji vám také příjem

ný poslech, plný informací iplodné vým

ěny názorů.

ÚV

OD

NÍ

SLO

VO

14

světa se obvykle dokáží postarat opřitažlivost, ale současně také o

růst životní úrovněsvých občanů, o

zachování sociálního konsenzu ao

politickou stabilitu. (obr. 2) Jak jsem

přišla ktom

u, že se jedná opřitažlivost? N

ejlépe myslím

tuto hypotézupotvrzují jednotlivá m

ultikriteriální hodnocení konkurenceschopnosti národních států.Je jich celá řada. N

ejznámější je hodnocení, které je prováděno Světovým

ekonomic-

kým fórem

nebo Mezinárodním

institutem pro rozvoj m

anagementu, ale existuje řada

dalších multikriteriálních hodnocení ať už m

ají slovo konkurenceschopnost vnázvu

nebo ne. (obr. 3) Světová banka hodnotí státy ve svém hodnocení D

oing Business, Fra-

serův Institut

nebo H

eritage Foundation

hodnotí index

ekonomické

svobodya

vposlední době začínají vznikat hodnocení, která takříkajíc přiznávají barvu, takže

hodnocení A. T. K

earney vydává index přitažlivosti zemí z

hlediska delokačních roz-hodnutí – což si m

yslím, že to už je pom

ěrně poctivé – aE

mest and Y

oung vydává pře-hled ekonom

ické evropské přitažlivosti.

EVA

KLV

AČ

OV

Á

17

obchod, že mezi nim

i běhají investice, tak ta země, která m

á nižší ekonomický růst,

může profitovat z

toho, že jiný celek má ekonom

ický růst vyšší. Nicm

éně základníargum

ent je, že nižší ekonomický růst je sym

bolem nekonkurenceschopnosti. Je tedy

národní ekonomika nekonkurenceschopná, když stagnuje nebo klesá H

DP? K

dyžklesá podíl zem

ě na světovém obchodu? K

dyž klesá podíl země na přílivu přím

ýchzahraničních investic nebo až když je nutné vyhlásit státní bankrot? K

dyž kurz měny

podlamuje m

ožnosti exportu? Když roste nezam

ěstnanost rychleji než HD

P? Nebo

když zemi postihne delokace výroby, služeb, výzkum

ných kapacit? Kdy? N

evím.

(obr. 1)N

abídnu vám tři definice konkurenceschopnosti. K

dyž se nad nimi zam

yslíte, takvidíte, že žádnou z

nich nemůžete naplnit a

otestovat. „Konkurenceschopnost je naše

schopnost produkovat zboží aslužby, které jsou schopny projít testem

mezinárodní

konkurence, přičemž se naši občané budou m

oci těšit zrostoucí a

dlouhodobě udrži-telné životní úrovně,“ pravila L

aura Tyson, předsedkyně Rady ekonom

ických poradcůB

illa Clintona. Povšim

něte si, prosím, toho, že to je definice v

kruhu konkurence-schopnost je schopnost projít testem

mezinárodní konkurence. To bych studenty hnala,

kdyby definovali takto. Druhá definice je definicí E

U, je z

Lisabonské strategie z

roku2005: „K

onkurenceschopnost je schopnost země poskytovat svým

občanům vysokou

astále rostoucí životní úroveň a

zaměstnanost všem

, kdo chtějí pracovat.“ Třetí nako-

nec je definice OE

CD

: „Konkurenceschopnost je schopnost korporací odvětví, regio-

nů, národů anadnárodních celků generovat vysokou úroveň příjm

ů zvýrobních fakto-

rů irelativně vysokou úroveň jejich využití na udržitelné úrovni za současného

vystavení mezinárodní konkurenci.“ Z

ase jsme zpátky u

konkurence. Já vám nabídnu

jednu jednodušší, vlastní atakovou, za níž jsem

ochotna se prát, že je to takhle; tatodefinice nahlíží na konkurenceschopnost zem

ě jako na přitažlivost. „Konkurence-

schopnost země je její schopnost být přitažlivá pro zahraniční investory v

souladus

jejich vlastními kritérii.“ Jenom

bych poznamenala, že nejkonkurenceschopnější zem

ě

I. BLO

K

16

Obr. 1 K

dy je n

ekon

kuren

cescho

pn

á náro

dn

í ekon

om

ika?

•K

dyž roste pomaleji než jiné ekonom

iky?

•K

dyž stagnuje, nebo její HD

P klesá?

•K

dyž klesá podíl země na světovém

obchodu?

•K

dyž klesá podíl země na přílivu přím

ých zahraničních investic?

•K

dyž je nutné vyhlásit státní bankrot?

•K

dyž kurz měny podlam

uje možnosti exportu?

•K

dyž roste nezaměstnanost rychleji než H

DP

?

•K

dyž zemi postihne delokace výroby, služeb, výzkum

ných kapacit?

Obr. 2 K

on

kuren

cescho

pn

ost zem

ě jako p

řitažlivost

•K

onku

rence

schopnost ze

mě je

její sch

opnost být p

řitažlivá

pro

zahra

ničn

í investo

ry v soula

du s je

jich vla

stním

i kritérii.

•N

ejko

nku

rence

schopnější ze

mě svě

ta se

souča

sně d

oká

ží posta

rat o

růst živo

tní ú

rovně svých

obča

nů,

zach

ování so

ciáln

ího ko

nse

nsu

a p

oliticko

u sta

bilitu

.

Obr. 3 M

ultikriteriáln

í ho

dn

ocen

í ko

nku

rencesch

op

no

sti náro

dn

ích států

Nejzn

ámější:

•Z

práva

o g

lobáln

í konku

rence

schopnosti

(Svě

tové e

konom

ické fó

rum

)

•R

očenka světové konkurenceschopnosti (Institut pro rozvoj m

anagementu)

•P

odnika

telské

pro

středí (D

oin

g B

usin

ess –

Svě

tová b

anka

)

Řad

a dalších

:

•In

dex e

konom

ické svo

body

(Fra

ser’s In

stitute, H

erita

ge F

oundatio

n)

•In

dex p

řitažlivo

sti zem

í z hle

diska

delo

kačn

ích ro

zhodnu

tí (A

.T.Kearn

ey)

•P

řehle

d evro

pské

přita

žlivosti (E

rnest&

Young)

uvedla jeden, jediný příklad. Po řadu let byly uzprávy o

světové konkurenceschop-nosti vždycky v

čele Spojené státy, ale najednou vjednom

roce 2006 se objevily naprvních pěti m

ístech státy severské, skandinávské země, a

objevily se tam, protože

opravdu nejlépe dokázaly skloubit požadavky investorů ipožadavky vlastního oby-

vatelstva. Akdyž si vezm

ete další ročenku, tak zjistíte, že její výsledky byly přepo-čítány, takže vlastně iv

roce 2006 mizí stopy po tom

, že by někdy včele byly skan-

dinávské země. M

ůžete si to ověřit sami. Ideovým

východiskem m

ultikriteriálních hodno-cení konkurenceschopnosti je sam

ozřejmě neoliberalism

us, minim

ální státní zásahy,m

aximální otevřenost ekonom

iky, ale pragmatickým

východiskem je prospěšnost národ-

ního státu zhlediska uspokojení vlastních potřeb. To lze zase dokázat. Stát by nem

ěl zasa-hovat do ničeho, nem

ěl by poskytovat státní pomoc svým

podnikům, ale jestliže

poskytuje investiční pobídky, tak je to dobře. Dalším

charakteristickým rysem

je to, cojsem

označila jako „jeden model vyhovuje všem

“. To hodnocení vsobě obsahuje pro-

jev neokorporativism

u. Form

álními

hodnotiteli jsou

mezinárodní

organizace, ale

vpodstatě hodnotí podniková sféra, a

tak je to podniková sféra, kdo ukládá státu úkoly.N

ení to obráceně. Otom

, že jsou data nepřesná, zejména ta m

ěkká, otom

, myslím

,není ani potřeba m

luvit. Zajím

avé je, že každou zemi hodnotí jiný tým

expertů apak

se ty výsledky agregují. To by stálo za samostatnou diskusi, jaká je pak celková vypo-

vídací schopnost. V

ýhody anevýhody žebříčků konkurenceschopnosti: řekla bych, že co m

á výho-dy pro jedny, m

á nevýhody pro druhé (obr. 5). Tři základní body: 1. žebříčky jsou

snadno pochopitelné auchopitelné pro politiky, pro m

édia, pro laickou veřejnost,tedy pro všechny, kdo se v

daném problém

u nevyznají. Každý z

nich, ať už politik,nebo nepříliš vzdělaný žurnalista, pozná, že lepší je být na prvním

místě než na m

ístě131. To je strašně jednoduché – a

tak může být napsán článek, že Č

eská republika seobjevila na tom

to místě, že m

á nějakou konkurenční výhodu ajinou konkurenční

nevýhodu aže je zapotřebí tuto bariéru konkurenceschopnosti co nejdříve zlikvido-

vat. 2. Druhá charakteristická vlastnost – z

té první vyplývající – je vtom

, že sevytváří autom

atický tlak na reformní opatření. Jak to, že je Č

eská republika co dohodnocení investičních pobídek druhá, proč není první? Jak to, že české soudy jsouhodnoceny um

ístěním třeba na 35. m

ístě, když soudy vE

stonsku jsou hodnoceny na

EVA

KLV

AČ

OV

Á

19

Zkusm

e se podívat na charakteristické rysy multikriteriálních hodnocení konkuren-

ceschopnosti (obr. 4). Najdem

e vnich rozsáhlý počet indikátorů, rozsáhlý počet sle-

dovaných zemí, například hodnocení, které dělá Světové ekonom

ické fórum, a

každo-ročně roste počet sledovaných zem

í akaždoročně roste počet sledovaných indikátorů.

Tuším

, že to bylo vposlední zprávě, kde se objevilo 131 zem

í světa. Počet indikátorůjde do desítek, do stovek a

konečným výsledkem

– ato je důležité a

zajímavé – jsou

žebříčky pořadí podle jednotlivých indikátorů, žebříčky souhrnné. Na prvním

místě se

objevují většinou Spojené státy. Objevují se m

ezi těmi indikátory. N

ajdeme tam

tvrdádata a

měkká data, tzn. výpovědi respodentů, a

tendence je přidávat měkká data na

úkor dat tvrdých, takže tam vniká čím

dál více prvků subjektivity hodnocení. Já todobře vím

, protože jsem jedním

zhodnotitelů u

ročenky konkurenceschopnosti. Mul-

tikriteriální hodnocení mají pom

ěrně nízkou vypovídací schopnost zhlediska zm

ěnv

čase. Dochází ke zm

ěnám v

počtech hodnocených zemí, dochází ke zm

ěnám v

počtuindikátorů, takže sestavit dobrou časovou řadu je prakticky nem

ožné. Pak je ještězajím

avé – možná se k

tomu také dostanem

e –, že když výsledky hodnocení nedopad-nou podle očekávání, tak bývá dost častým

zvykem je zpátně přepočítat. Z

de bych

I. BLO

K

18

Obr. 4 C

harakteristické rysy m

ultikriteriáln

ích h

od

no

cení

kon

kuren

cescho

pn

osti

•ro

zsáhlý p

oče

t indiká

torů

isledova

ných ze

mí

•ko

nečným

výsledke

m jso

u že

bříčky p

ořa

dí p

odle

jednotlivých

in

diká

torů

žebříčky so

uhrn

né

•ko

mbin

ace

tvrdých

am

ěkkých

dat s

tendencí p

řidáva

t měkká

data

na ú

kor

tvrdých

•nízká

vypovíd

ací sch

opnost z

hle

diska

změn v

čase

(změny v

počte

ch h

od-

noce

ných ze

mích

, vpočte

ch in

diká

torů

)

•id

eové

východisko

:neolib

era

lismus (m

inim

áln

í státn

í zása

hy,m

axim

áln

í otevře

nost e

konom

iky)

•pra

gm

atické

východisko

:pro

spěšn

ost n

áro

dníh

o stá

tu z

hle

diska

usp

oko

jení

vlastn

ích p

otře

b

•one size

fits all(je

den m

odel vyh

ovuje

všem

)

•pro

jev neoko

rpora

tivismu, p

rosa

zování zá

jmů za

hra

ničn

ích

investo

rů a

dom

ácích

obch

odních

spole

čností

•ko

nku

rence

schopnost ze

mě ja

ko p

řitažlivo

st

•nepře

snost m

ěkkých

dat a

kom

bin

ací m

ěkkých

atvrd

ých d

at v

pořa

dích

zem

í podle

konku

rence

schopnosti

•K

ažd

ou ze

mi h

odnotí jiný tým

expertů

.

Obr. 5 V

ýho

dy a n

evýho

dy žeb

říčků ko

nku

rencesch

op

no

sti

1.Jsou snadno pochopitelné a uchopitelné pro politiky,m

édia a laickou veřejnost – tedy pro všechny, kdo se v daném

problému nevyznají

2.Vytvářejí autom

atický tlak na reformní opatření

3.Dobrá viditelnost vzorů chování – zem

í, kterése nacházejí v čele žebříčků

EVA

KLV

AČ

OV

Á

21

místě daleko vyšším

? Ale zejm

éna se to týká oblasti veřejných financí aoblasti soci-

álních opatření: Tak už něco udělejme proto, abychom

byli konkurenceschopnější. Co

můžem

e udělat? Snižme daně podnikatelům

, udělejme větší oka sociální sítě…

Tlak

se vytváří ina m

nohé další věci. 3. Žebříčky poskytují dobrou viditelnost vzorů cho-

vání zemí, které se nacházejí v

čele. Trochu kom

ický prvek můžete najít v

hodnoceníSvětové banky, v

hodnocení Douing B

usiness, kde se objevil, tuším předloni, článek

na webových stránkách, ale bylo to i

publikováno, že Gruzie, M

exiko anevím

kdo

I. BLO

K

20

Obr. 6 B

ilance n

árod

ní ko

nku

rencesch

op

no

sti České rep

ub

liky

Význ

amn

é kon

kuren

ční výh

od

yP

ořad

í (ze 125 zemí)

1.pilíř:

Institu

ceP

odnikatelské náklady související s terorismem

28

2.pilíř:

Infrastru

ktura

Kvalita nabídky elektrické energie

23R

ozvoj silniční infrastruktury27

3.pilíř:

Makro

ekon

om

ikaInflace (tvrdá data)

16V

ládní dluh (tvrdá data)22

5.pilíř:

Střed

ní a vyšší vzd

ělání a o

db

orný výcvik

Kvalita m

atematického a přírodovědného vzdělání

8Lokální disponibilita výzkum

ných a vzdělávacích služeb20

6.pilíř:Tržn

í efektivno

stO

mezení zahraničního vlastnictví

6M

zdy a produktivita18

Intenzita lokální konkurence23

Výskyt obchodních bariér

23

7.pilíř:Tech

no

log

ická přip

raveno

stV

ybavenost telefonními linkam

i (tvrdá data)5

Přím

é zahraniční investice a transfer technologií10

Počet uživatelů internetu (tvrdá data)

20S

chopnost firem absorbovat nové technologie

26

8.pilíř:

So

fistikovano

st po

dn

ikání

Dom

ácí nabídka – kvantitativní stránka18

Dom

ácí nabídka – kvalitativní stránka22

Sofistikvanost výrobního procesu

23H

odnotový řetězec27

9.pilíř:

Inovace

Disponibilita vysokoškoláků

7S

polupráce univerzit a průmyslového výzkum

u26

Kapacita pro inovace

27

Obr. 7 B

ilance n

árod

ní ko

nku

rencesch

op

no

sti České rep

ub

liky

Význ

amn

é kon

kuren

ční n

evýho

dy

Po

řadí (ze 125 zem

í)

1.pilíř:

Institu

ceB

římě státní regulace

112S

klon vlády k plýtvání96

Důvěra veřejnosti k politikům

88S

polehlivost služeb policie73

Ochrana zájm

ů minoritních vlastníků

71V

eřejné fondy69

Vlastnická práva

64Favoritism

us při rozhodování státních úředníků59

Nezávislost soudů

57A

udit a účetní standardy51

Náklady spojené s krim

inalitou a násilím49

Etické chování firem

48

2.pilíř:

Infrastru

ktura

Kvalita letecké infrastruktury

45

3.pilíř:

Makro

ekon

om

ikaR

eálný efektivní směnný kurz (tvrdá data)

112D

eficit veřejných financí (tvrdá data)74

5.pilíř:

Střed

ní a vyšší vzd

ělání a o

db

orný výcvik

Podíl vysokoškoláků (tvrdá data)

38

6.pilíř:Tržn

í efektivno

stN

ajímání a propouštění pracovníků

89R

ozsah a efekt zdaněn73í

Efektivnost právního rám

ce68

Čas potřebný pro start podnikání (tvrdá data)

68P

řístup k nemovitostem

65P

řístup k půjčkám60

Dostupnost rizikového kapitálu

Zdraví bank

58P

očet procedur k nastartování podnikání (tvrdá data)56

Kooperace ve vztahu zam

ěstnanec – zaměstnavatel

54S

ofistikovanost finančního trhu51

Odliv m

ozků44

Flexibilita m

zdové determinace

33

7.pilíř:Tech

no

log

ická přip

raveno

stZ

ákony týkající se ICT

44Technologická připravenost

33

9.pilíř:

Inovace

Vládní zakázky v oblasti technologií

53O

chrana duševního vlastnictví52

Kvalita vědeckovýzkum

ných institucí29

Pram

en:The G

lobal Com

petitiveness Report 2006 – 2007, W

orld Econom

ic Forum

.

EVA

KLV

AČ

OV

Á

23

I. BLO

K

22

Obr. 9 A

jak by mo

hla Č

eská repu

blika zlep

šit svo

u ko

nku

rencesch

op

no

st po

dle

Světové ro

čenky ko

nku

rencesch

op

no

sti 2005?

•M

ěla by snížit státní podpory poskytované soukromým

i veřejným podni-

kům.Tyto podpory jsou sedm

krát vyšší, než činí průměr

sledovaných zemí (9,66 %

HD

P v Č

R oproti prům

ěru 1,34 % H

DP

).

•M

ěla by zvýšit podíl zaměstnanců pracujících na částečný úvazek.Ten je

v České republice tém

ěř pětkrát nižší než ve vzorku sledovaných 60 zem

í.

•M

ěla by zvýšit podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva ve věkovékategorii 25-34 let.V

České republice činí tento podíl

12 %, ve sledovaných 60 zem

ích 25 %.

•M

ěla by zlepšit stav svého běžného účtu platební bilance (deficit ve výši přesahující 5 %

HD

P oproti prům

ěrnému přebytku 1,3 %

).

•M

ěla by snížit svou energetickou náročnost, která je téměř

dvojnásobná oproti sledovaným zem

ím.

•M

ěla by posílit růst zaměstnanosti.

•M

ěla by snížit celkové zdanění spotřeby.To činí 22 %, v zem

ích sledovaného vzorku 17 %

.

•M

ěla by zvýšit počet uživatelů vysokorychlostního internetu na 1000 obyvatel.

•M

ěla by zvýšit hodnotu kapitalizace burzy (19,5 % H

DP

v ČR

, 75,6 %H

DP

ve sledovaném vzorku zem

í).

•M

ěla by snížit povinný příspěvek zaměstnavatele na sociální zabezpečení

(35,6 % z H

DP

na obyvatele v ČR

, 20,6 % v prům

ěru za sledované země).

•M

ěla by zvýšit objem hodnoty obchodované na burze cenných

papírů (zhruba osmkrát, aby se dostala na úroveň prům

ěru).

•M

ěla by snížit celkový výběr daní.Podíl celkových příjm

ů z daní na hrubémdom

ácím produktu představuje v Č

R 37,7 %

HD

P, průměr za sledovaných

šedesát zemí je 29,12 %

.

•M

ěla by zvýšit podíl kapitálového trhu na financování podniků.

•M

ěla by posílit transparentnost rozhodování vlády.

•M

ěla by posílit konzistentnost vládních politik.

•M

ěla by změnou legislativy usnadnit zakládání nových firem

.

•M

ěla by zajistit, aby představenstva efektivně dohlížela na činnost m

anagementu.

•M

ěla by zlepšit úroveň vzdělání v oboru financí.

•A

konečně by měla zm

ěnit legislativu v oblasti nezaměstnanosti tak,

aby stimulovala nezam

ěstnané k návratu do práce.

ještě ukazují cestu kreform

ám; že opravdu zem

ě snepříliš kvalitním

institucionálnímrám

cem, jsou právě těm

i zeměm

i, jejichž příkladu by bylo záhodno následovat. Jaké důsledky m

ají celosvětové závody? Dochází k

určité inverzi role národníchstátů a

podnikatelských subjektů. Stát se postupně m

ění zautora norem

chovánípro podnikatelské subjekty v

účastníka soutěže ojejich přízeň. A

le protože nemů-

že na tvorbu vnovém

chování úplně rezignovat, tak se vjednom

kuse stát asilné

subjekty perou oto, kdo je vlastně tvůrcem

norem chování, kdo určuje pravidla

adohlíží na jejich dodržování a

kdo je účastníkem hry. P

řestává to být zřejmé, role

přesně nerozpoznáte, atím

pádem si stát s

podnikatelskými subjekty překážejí.

Aco je podstatné: dochází ke zm

ěně cílové funkce podnikové sféry. Sam

ozřejmě

je snadnější, jednodušší, účinnější dobývat prostřednictvím státu rentu, než se sna-

žit onovou kom

binaci výrobních faktorů, olepší uspokojování potřeb spotřebitele.

Obr. 8 P

atnáct n

ejpřitažlivějších

evrop

ských zem

í jako

investičních

destin

ací

Po

řadí

Zem

ě P

očet P

ZI

Tržní p

od

íl P

očet P

ZI

v r.20062006

v r.2006 (%)

v r.2005

1S

pojené království686

19,4559

2Francie

56516,0

538

3N

ěmecko

2868,1

182

4Š

panělsko 212

6,0147

5B

elgie 185

5,2179

6P

olsko 152

4,3180

7R

umunsko

1404,0

86

8Š

výcarsko 136

3,993

9Č

eská republika113

3,2116

9Š

védsko 113

3,295

11M

aďarsko

1083,1

115

12N

izozemsko

952,7

82

13R

usko 87

2,5111

14Irsko

742,1

67

14Itálie

742,1

49

Ostatní

50514,0

466

Celkem

3 531

1003 065

Pramen: E

rnst&Y

oung: European A

ttractiveness Survey 2007.

investorů je Západní E

vropa. Byl jsem

rád jak vČ

eskoslovensku, tak jsem rád v

České

republice mim

o jiné iproto, že si m

yslím, že m

áme docela slušný životní standard,

as

přihlédnutím ke skutečnosti, že tak trochu patřím

e do západní Evropy (to je spíš asi

geografická záležitost), tak jsem spokojený a

mohu si říkat: Jsem

vzápadní E

vropě,nejatraktivnější to oblasti světa a

Lisabonská strategie pro m

ě tedy přestává mít sm

ysl.K

oho ještě mám

e dohánět? Nebo předhánět?

* * *

Dal bych slovo dalším

u řečníkovi, kterým je pan Pavel N

eumann z

Vysoké školy

ekonomické z

Prahy abude se věnovat konkurenceschopnosti U

SA a

jejich vyrovnáníse s

hospodářským vývojem

. Prosím, m

áte slovo.

EVA

KLV

AČ

OV

Á

25

I. BLO

K

24

Obr. 1 N

ejkon

kuren

cescho

pn

ější (nejatraktivn

ější) regio

ny světa v ro

ce 2007 Č

ili prvek dobývání renty se posiluje. Vzniká tlak na reform

u veřejných financí nastraně příjm

ů ivýdajů. V

zniká také asymetrie m

ezi právy apovinnostm

i, mezi svo-

bodou aodpovědností. D

ochází tak kzajím

avému rysu státu, totiž že stát na jedné

straně oslabuje, ale na druhé straně bytní. Když si spočítáte, jak roste počet státních

úředníků, jak rostou výdaje na státní úředníky atd., tak zjistíte, že navzdory všemproklam

acím, že by stát by m

ěl být minim

ální, tak ty výdaje spíše rostou. Potenciální důsledky tlaku na růst konkurenceschopnosti: 1. nikdy nekončící tlak na

reformní opatření. Je obrovskou iluzí, která se neustále opakuje, když politici slibují,

že jakmile se udělají reform

ní opatření, bude dobře. Nebude, reform

ní opatření nemo-

hou být jednorázová, protože jakmile se státy účastní dostihů v

konkurenceschopnos-ti, tak z

nich nemohou vyskočit. To je dostih, který bohužel nikdy nekončí. 2. E

kono-m

ické sociální důsledky přijaté pod tlakem na růst konkurenceschopnosti nesou

občané vzájemně si konkurujících zem

í, nikoliv zahraniční investoři. Důsledky zahra-

niční investoři nenesou, ti mohou hlasovat noham

a.4. D

omácí politici nesou pouze

odpovědnost politickou. Vnejhorším

případě se jim stane to, co se stalo teď

vnedáv-

né době politické garnituře vČ

eské republice, totiž že prohrají volby auvolní m

ístonové politické garnituře.

Poslední, co bych chtěla říct, je, že dlouhodobé účinky závodů států vdisciplíně

konkurenceschopnost mohou být devastující, m

ohou se stát tím, čem

u se říká „dosti-hy ke dnu“. K

dyž nemají být devastující, tak je nutné vytvořit pravidla k

závodu, alek

vytvoření takovýchto pravidel existuje zásadní averze. Původně jsem

chtěla pokračovat tím, že tady budu hovořit na tém

a, zda je Evropa

nekonkurenceschopná vporovnání se Spojeným

i státy, ale asi to všechno řekne kole-ga M

alý, který to má připravené a

sním

ž jsme na tom

koneckonců pracovali. Jenombych uvedla ještě jedinou věc: v

neposlední řadě výsledky hodnocení jsou kritickyzávislé na použitých m

etodách, na použitých indikátorech – am

ůžete je snadno arych-

le změnit do protism

ěru. Z

ávěrem vystoupení m

i dovolte ještě poukázat na tabulky či některé vyplývajícízávěry průvodní prezentace. Jsou to zejm

éna: Patnáct nejpřitažlivějších zemí jako

investičních destinací (obr. 8 na str. 22), Výhody a

nevýhody konkurenceschopnosti ČR

(obr. 6 a7 na str. 20 a 21) a

jak by Česká republika m

ohla zlepšit svou konkurence-schopnost (obr. 9 na str. 23).D

ěkuji za pozornost.

Hynek O

poleckýD

ěkuji za příspěvek paní Klvačové. N

ež přistoupíme k

dalšímu příspěvku, dovolil

bych si malé doplnění. K

dybych byl demagog – kterým

se snažím nebýt –, tak bych si

vytáhnul ze strany 23 informačního m

ateriálu kprojektu O

dstraňování bariér konku-renceschopnosti E

U a

ČR

jednu tabulku, která mě upoutala (obr. 1 na str. 25). Pojed-

nává okonkurenceschopnosti, kde je použitý pojem

„nejkonkurenceschopnější (neja-traktivnější)“

regiony světa.

Graf

ukazuje, že

nejatraktivnější oblast

zpohledu

Pram

en:Ernst &

Young:European A

ttractiveness Survey 2007

mický růst Spojených států ivysoký H

DP na obyvatele rozhodně generoval zejm

éna vedruhé polovině 90. let m

imořádně silnou spotřebu, která také potom

zpětně ovlivňova-la ekonom

ický výkon aekonom

ický růst Spojených států. Zhruba před třem

i lety seudávalo, že soukrom

á spotřeba je USA

ve srovnání sprům

ěrem E

U až o

77 % vyšší.

Pokud jde opředpoklady růstu, tak tady byly uváděny zejm

éna investiční procesy,které m

ají své kvalitativní akvantitativní aspekty. Podstatně silnější přírůstky celkových

investic byly ve Spojených státech než vE

U. Silnější přírůstky celkových investic opro-

ti průměru E

vropské unie se projevovaly zejména v

90. letech. Investiční procesy měly

ovšem také svou kvalitativní stránku, která spočívala v

růstu progresivních technologií(typu inform

ační akom

unikační technologie apod.), sem byla sm

ěrována vyšší míra

investic. Hovořilo se o

tom, že dochází k

růstu technologické mezery m

ezi Spojenými

státy aE

vropskou unií. Souhrnně bych řekl, že tyto faktory měly vliv na růst produkti-

vity vpodnikatelském

sektoru. (obr. 2) Zase se tady objevuje rozdíl m

ezi Spojenými

státy aE

vropskou unií, vpřípadě Spojených států docházelo k

akceleraci růstu produk-tivity od 90. let, produktivita se v

podnikatelském sektoru koncem

90. let zdvojnásobila,a

rostla dokonce iv

různých krizových mom

entech počátku nového tisíciletí. Naproti

tomu v

případě Evropské unie dochází ke stagnaci, nebo dokonce k

poklesu tempa růstu.

Konkurenceschopnost Spojených států pokud je spojována s

těmi ukazateli, které

jsem tady prezentoval, se zdá být značná, ovšem

je potřeba vzít vúvahu sociálně-poli-

tický kontext této konkurenceschopnosti. Vzít v

úvahu to, že konkurenceschopnostU

SA je spojována převážně s

ekonomickým

výkonem a

relativně málo se zohledňuje

sociální dimenze. N

aopak vpřípadě E

vropské unie je konkurenceschopnost výraznědeterm

inována sociálním přístupem

azachování tohoto sociálního konsenzu m

ůže býtdo jisté m

íry obětován ivyšší ekonomický výkon. D

o jisté míry problém

em je idosa-

hování politického konsenzu ovývoji integrace, o

jejích parametrech. Ito m

ůže být jis-tou bariérou ve vytváření konkurenční schopnosti E

U.

Jaké faktory ovlivňují ekonomickou konkurenceschopnost? K

onvenčně je to zdaně-ní a

regulace. Tady bychom m

ohli uvádět nižší míru zdanění ve Spojených státech

apom

aleji rostoucí daňové zátěže: 30% podíl na H

DP v

USA

oproti průměru 40 %

vE

U. U

rčitým problém

em v

tomto sm

yslu je odlišnost daňových systémů (zátěže) jed-

notlivých zemí uvnitř E

U, které brání dotvoření jednotného konkurenčního prostředí,

atak ovlivňuje ivnější konkurenční schopnost E

U. Potom

je to otázka regulace, okteré

PA

VE

LN

EU

MA

NN

27

KO

NK

UR

EN

CE

SCH

OP

NO

ST U

SAA

JEJIC

H V

YR

OV

NÁ

VÁ

NÍ SE

S

HO

SPO

DÁ

ŘSK

ÝM

VÝ

VO

JEM

Pavel N

eumann

Dobrý den dám

y apánové. V

e svém příspěvku bych se chtěl zabývat tím

, včem

spo-čívá konkurenceschopnost Spojených států, respektive jakým

způsobem je v

současnédobě prezentována. B

udu hovořit otom

, jaké hospodářské faktory ovlivňují konkuren-ceschopnost Spojených států.Tady trošku narážím

ina to, co říkala paní docentka

Klvačová. A

potom rozvedu, zda m

ůže případně dojít ke korekci konkurenceschop-nosti vlivem

současného vývoje, který všichni sledujeme pravděpodobně na finanč-

ních trzích, na trzích hypoték atd. Budu se snažit průběžně porovnat postavení Spoje-

ných států spodm

ínkami E

U a

vtom

budu pravděpodobně také navazovat na panídocentku K

lvačovou, případně na její brožuru. Jedním

ze znaků konkurenceschopnosti je hrubý domácí produkt (obr. 1). Tady

nesporně Spojené státy patří knejsilnějším

zemím

světa zhlediska velikosti hrubého

domácího produktu. V

současné době je Evropská unie jako sedm

advacítka již vtom

toukazateli silnější než byla dříve, nicm

éně vtakovém

ukazateli, jakým je hrubý dom

ácíprodukt na obyvatele, je i

vsoučasné době na tom

hůře. Spojené státy mají tento uka-

zatel podstatně vyšší. Vposledních desetiletích nejde jen o

růst HD

P, ale zejména

ootázku ekonom

ického růstu, kde Spojené státy podaly lepší výkon ajejich ekono-

mický výkon, jak je patrné zejm

éna vobdobí 90. let, byl daleko silnější. N

a tabulcevidíte, že byl vyšší o

50 % v

90. letech aještě na počátku další dekády byl rovněž vyšší.

Tento ekonomický výkon se odráží potom

vdalším

ukazateli, kterým je soukrom

áspotřeba. Tato soukrom

á spotřeba, zdůrazňuji, může být indikátorem

životní úrovně,potažm

o ikonkurenceschopnosti země. O

všem itoto je otázka diskuse. V

ysoký ekono-

I. BLO

K

26

Obr. 1 A

bso

lutn

í a relativní H

DP

a jeho

dyn

amika

prů

měrný

ročn

í přírů

stek1990–1995

1996–20002001–2005

(%)

US

A1,0

2,02,3

EU

1,81,1

0,5

Obr. 2 R

ůst p

rod

uktivity v p

od

nikatelském

sektoru

Při srovnatelné absoutní velikosti H

DP

US

A a E

U je jeho relativní velikost (H

DP

/ob.)v U

SA

téměř o 50 %

vyšší

Dynam

ika růstu HD

P byla v poslední dekádě vyšší v U

SA

, zejména ve druhé

polovině 90.let.Příznivější byl vývoj nezam

ěstnanosti.

Prů

měrný ro

ční

1996–20002001–2007

růst H

DP

(%)

US

A4,1

2,4

EU

-272,8

2,1

PA

VE

LN

EU

MA

NN

29

se hodně diskutuje, což je věc regulace podnikatelského prostředí aregulace ekonom

i-ky jako takové, kdy se trhy E

vropské unie označují za relativně silněji regulované narozdíl od Spojených států, kde dochází k

rozsáhlé deregulaci, nebo alespoň vm

inulos-ti docházelo. N

árodní vlády zemí E

U intervenují více a

intenzivněji než vláda USA

.O

bdobně můžem

e srovnávat vývoj pracovních trhů, podmínky Spojených států

aE

vropské unie, kde jedním z

činitelů je kvalifikace pracovní síly, která vstupuje natyto trhy. Z

de je kvalifikační struktura, myslím

si, srovnatelná, nicméně existují rozdí-

ly vprim

árním a

všeobecném vzdělání, kde je pravděpodobně vyšší úroveň v

Evropě,

naopak určité typy špičkového vzdělání manažerů atd. budou zřejm

ě na lepší úrovni veSpojených státech. Pokud jde o

celkovou pružnost pracovního trhu, označují se evrop-ské trhy ve srovnání se Spojeným

i státy za méně pružné, a

to jak zhlediska ceny pra-

covní síly, tak zhlediska m

íry regulace, která je prováděna na těchto pracovních trzích,či forem

zaměstnávání pracovníků, dále z

hlediska věku odchodu do důchodu, zhle-

diska míry zam

ěstnanosti či výše podpory vnezam

ěstnanosti atd. Ale zase bychom

zdem

ohli připomenout, že určitým

kritériem fungování pracovního trhu v

Evropě jsou

sociální jistoty, které sice na jedné straně omezují ekonom

ický výkon, ale jsou určitousoučástí evropské tradice.

Ve fiskální politice jsou m

ezi USA

aE

U shody. V

e stanovení všeobecných prioritfiskální politiky vidím

e shody jak ve snaze připravit kvalifikované pracovní síly (vzdě-lání a

odborný výcvik), tak vúsilí o

podporu oblasti výzkumu, vývoje a

aplikace pro-gresivních technologií. M

yslím si, že tyto priority jsou v

obou těchto seskupeních.Pokud jde o

rozpočtovou konsolidaci, tak na tu je tlačeno rovněž vE

vropské unii iveSpojených státech. Tato konsolidace m

ůže přinést určité zisky vrozvoji zm

íněnýchaktivit, tj. v

oblasti podpory vzdělání nebo vědy, výzkumu atd., a

může sam

ozřejmě

zlepšit makroekonom

ickou rovnováhu, což je důležitý ukazatel. Nicm

éně odstraňová-ní deficitu ve státním

rozpočtu, tj. úsilí orozpočtovou konsolidaci, m

ůže vést kurči-

tým problém

ům. V

případě Spojených států lze konstatovat, že to může om

ezit eko-nom

ický výkon, ekonomický růst, protože deficit do jisté m

íry stimuloval poptávkově

americkou ekonom

iku; vpřípadě E

U m

ůže tento postup, který je součástí třeba tzv.Paktu stability, vést ke zpom

alení některých strukturálních změn.

Pokud jde monetární politiku, tak tam

lze zase srovnávat přístupy centrální banky(federálního rezervního systém

u) Spojených států aE

vropské centrální banky. Ve Spo-

jených státech je podle mého názoru chápání inflace v

kontextu celkové makroekono-

mické rovnováhy trošičku volnější (vzhledem

krůstu, zam

ěstnanosti, poptávce atd.)a

úroková politika je zde relativně velmi pružná, je zde relativně pružný pohyb úroko-

vých sazeb. Myslím

, že právě to vedlo kbudování vyváženého ekonom

ického růstuběhem

90. let, ajá osobně oceňuji tuto m

onetární politiku relativně velmi pozitivně.

USA

provozují důslednou, avšak vyváženou politiku poskytující prostor ekonomické-

mu růstu (kvalitativním

ikvantitativním

změnám

). Na druhé straně stojí E

vropskácentrální banka, a

pokud jde ospolečnou m

ěnovou politiku aeuro, tak v

heterogennímprostoru eurozóny je úloha m

onetární politiky objektivně složitější. Podpora růstu jepodřízena v

posledních letech plnění inflačního cíle, banka je zaměřena v

posledních

I. BLO

K

28

letech zejména na kritérium

inflace. To, myslím

, do jisté míry brzdí tem

po ekonomic-

kého růstu am

ožnost provádění strukturálních změn. E

xistuje také nižší pružnost úro-kové politiky v

EU

. Všechny tyto m

omenty m

ají negativní dopady pro růst konkuren-ceschopnosti E

U. R

ychle však přejděme k

současné etapě. Jak hodnotit hospodářskou politiku U

SA ve fázi finanční krize? Jakým

způsobemhodnotit intervenci, která proběhla ve Spojených státech v

současné době vkonfron-

taci skonkurenceschopností? N

a tyto zásahy jsou různé názory. Jeden názor je, že sejedná o

mim

ořádné zásahy fiskální im

onetární politiky, které mají sloužit převážně

kobnově důvěry jinak zdravé, odolné a

progresivně se vyvíjející ekonomiky, popřípa-

dě eliminovat výjim

ečné tržní selhání. Jiný názor říká, že jde ocelkové, dlouhodobé

posilování regulace, která bude pro další chod ekonomiky nezbytná, nebo která je nao-

pak chybná aom

ezením trhu současnou krizi právě vyvolala. Já se dom

nívám, že

vkrátkodobém

horizontu tato opatření byla zřejmě nezbytná a

že krátkodobá opatřeník

obnově ekonomické stability m

ohou udržet, nebo obnovit konkurenceschopnost. D

omnívám

se však, že dlouhodobě, vdelším

horizontu budou Spojené státy inadá-le hledat základ své konkurenceschopnosti v

relativně ekonomicky a

sociálně deregu-lovaném

prostředí, což souvisí spíše sjejich tradičním

modelem

. Tento model bude

Spojeným státům

přinášet vurčitých situacích jistou „rizikovou prém

ii“ zekonom

ic-ké efektivnosti, tj. z

čistého ekonomického výkonu, ale současně tento m

odel nesev

sobě iurčitou nestabilitu, nem

ůže zabránit výkyvům, kterým

i jsou třeba finančníkrize. N

emůže současně zabránit i

určitému problém

u sociální diferenciace apodob-

ným dopadům

, jimž se sice Spojené státy nem

íní zvláště silně bránit, ale tradičně ses

nimi um

ějí vypořádat.. Na druhé straně evropské hledání konkurenceschopnosti

půjde pravděpodobně cestou vyšší regulace inadále, cestou sociálních akcentů, které

jsou nutnou součástí dosahování ekonomické efektivnosti a

které budou vždyckynezbytným

komponentem

dosahování konkurenceschopnosti vevropském

prostoru. Z

ávěrem bych řekl, že prozatím

ně existovala určitá „větší úspěšnost“ ekonomiky

Spojených států (měřená vesm

ěs makroekonom

ickými ukazateli čistého ekonom

ickéhovýkonu), že k

ní docházelo v90. letech, případně iv

současnosti, ale že je potřeba při-hlížet a

zvážit určité rozdíly mezi Spojeným

i státy, jejich pojetím konkurenceschopnosti

aE

vropskou unií. EU

je objektivně ve složitější situaci kvůli své heterogenní struktuřea

kvůli tomu, že jakékoliv ekonom

ické změny, které se týkají konkurenční akceschop-

nosti, jsou omezovány neekonom

ickými aspekty. E

konomické zm

ěny vE

U budou vždy

respektovat sociální tradici; cesta ke konkurenceschopnosti bude tak hledáním kom

pro-m

isu mezi sociální ochranou a

ekonomickou efektivnosti. A

kcelerace výkonu acesta

kvyšší konkurenceschopnosti E

U bude spíše dlouhodobá, v

závislosti na schopnostia

politické ochotě km

odernizaci jejího ekonomicko-sociálního m

odelu.M

yslím, že to by bylo z

mé strany všechno. D


Poznám

ka redakce:D

ále zařazujeme také článek pana N

eumanna, který poskytl dodatečně

akterý význam

ně obohacuje jeho proslovený příspěvek, vněm

ž musel brát ohled na vym

ezenýčas prom

luvy.

Absolutní a

relativní HD

PU

SA patří k

nejvyšším na světě. R

eálný růst HD

P dosa-

hoval svého vrcholu ve druhé polovině 90. let (více než 4%), od počátku nového tisí-

ciletí se sice snížil, nicméně jeho tem

po bylo významně vyšší ve srovnání s

ostatními

centry (2,5–3,5 vletech 2003–2006). R

elativně příznivý byl ivývoj dalších makroeko-

nomických ukazatelů.

Tab. 1 Ab

solu

tní a

relativní H

DP

vybraných

zemí (2006)

Ukazatel/zem

ěU

SA

Japo

nsko

EU

-27

Počet obyvatel (m

il.)299,7

127,7489,0

HD

P (bil.euro)

10,5453,478

11,622

HD

P/obyvatele (euro)

3519527228

23500

Zdroje: http://w

ww

.ec.europa.eu/trade/issues/bilateral/data.htm; http://epp.eurostat.ec.europa.eu/por

tal/;O

EC

D E

conomic O

utlook, Vol. 2007/2, N

o. 82, Decem

ber. Paris: OE

CD

Publications. ISBN

978-92-64-04162-2.; vlastní výpočty.

Tab. 2V

ývoj základ

ních

makro

ekon

om

ických u

kazatelů vyb

raných zem

ív

letech 2000–2007

Ukazatel / o

bd

ob

í2000

20012002

20032004

20052006

2007

Rů

st reálnéh

o

HD

P (%

°)

US

A3,7

0,81,6

2,53,6

3,12,9

2,2

EU

-273,9

2,01,2

1,32,5

1,93,1

2,9

Japonsko2,9

0,20,3

1,42,7

1,92,4

2,1

Míra in

flace (%)

US

A3,4

2,81,6

2,32,7

3,43,2

2,9

EU

1,92,2

2,12,0

2,02,2

2,22,3

Japonsko-0,7

-0,7-0,9

-0,30,0

-0,30,3

0,1

Míra

nezam

ěstnan

osti (%

)

US

A4,0

4,85,8

6,05,5

5,14,6

4,6

EU

-278,6

8,58,9

8,99,0

8,98,1

7,1

Japonsko4,7

5,05,4

5,34,7

4,44,1

3,9

Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/

PA

VE

LN

EU

MA

NN

31

KO

NK

UR

EN

CE

SCH

OP

NO

ST U

SA A

JEJIC

HV

YR

OV

NÁ

VÁ

NÍ SE

SH

OSP

OD

ÁŘ

SKÝ

M V

ÝV

OJE

M(K

omparativní analýza) 1

Pavel N

eumann

Příspěvek se zabývá stěžejním

i faktory aprojevy konkurenceschopnosti U

SAve světové ekonom

ice. Poukazuje na m

ožnosti jejích změn v

době ekonomických

turbulencí akom

paruje americký m

odel konkurenceschopnosti spodm

ínkami

EU

.Úvod

Od začátku 90. let byl vývoj U

SA sledován spíše s

optimism

em. Z

atímco Spojené

státy prošly vtéto dekádě etapou růstové akcelerace, ostatní centra světové ekonom

i-ky, tj. především

EU

jako celek iJaponsko, za svým hlavním

konkurentem zaostávala

jak vtem

pu HD

P, tak iv

růstu produktivity (pominem

e-li výkony některých menších

evropských zemí). U

rčitá ekonomická konvergence center, která probíhala vzhledem

kU

SA v

poválečném období, se zpom

alila. Výkon U

SA naznačoval, alespoň opticky,

jejich vysokou schopnost obstát ve světové soutěži, abyl proto ztotožňován s

rostoucíkonkurenceschopností

Vtéto souvislosti je m

ožno si položit otázku,1. v

čem spočívá konkurenceschopnost U

SA, na základě jakých ukazatelů byla její

míra nejčastěji prezentována;

2. které hospodářské podmínky, faktory či zásahy ji m

ohou zvýšit;3. jak m

ůže být korigována současným děním

ve světové ekonomice, resp. projevy

finanční ahypotéční krize.

Současně je možné dílčím

způsobem kom

parovat situaci USA

sE

vropskou unií.

1. Hlavní faktory prezentace konkurenceschopnosti U

SA1.1 E

konomická konkurenceschopnost

Konkurenceschopnost lze prezentovat na základě různých hledisek. Z

čistě ekono-m

ického hlediska jsou nejčastěji uváděny hlavní makroekonom

ické ukazatele: abso-lutní a

relativní úroveň hrubého domácího produktu, dynam

ika jeho růstu; popř. dalšíukazatele m

akroekonomické rovnováhy

(inflace, nezaměstnanost). M

ožným výstu-

pem růstových ukazatelů je z

hlediska obyvatel poté spotřeba (zejména soukrom

á) ají

měřená životní úroveň. Předpokladem

růstu HD

P je míra investic

(zejména do pro-

gresivních oborů atechnologií), jež ústí do dynam

iky produktivity práce.Z

hlediska uvedených ukazatelů Spojené státy zaznamenávaly veskrze pozitivní

trend ve fázi 90. let ana počátku nového tisíciletí. V

USA

dominoval tedy „ekono-

mický“ výkon, vym

ezený kvantitativně vrovině uvedených ukazatelů.

I. BLO

K

30

ve prospěch dosahování sociální harmonie. Je třeba dále podtrhnout, že kroky E

U,

které míří ke zvýšení konkurenceschopnosti obsahují do značné m

íry politickou oblast(vyjednávání m

ezi státy oparam

etrech rozvoje integrace areform

ních změnách).

Tento problém nem

usí řešit USA

, jejichž ekonomika představuje integrovaný, vnitřně

koherentní celek sjednoznačně prosazovaným

i ekonomickým

i cíli. EU

jako celekpotřebuje tedy relativně velké úsilí na vyladění (reform

u) integračního mechanism

u,resp. jednotné hospodářské politiky; vlastní ekonom

ická reforma sm

ěřující kposílení

konkurenceschopnosti byla potom pravděpodobně prosazována m

éně důrazně5. Pozi-

ce USA

je tedy vtom

to smyslu jednodušší.

2. Hospodářsko politické faktory konkurenceschopnosti

2.1 Zdanění a

regulaceM

íra zdaněnípředstavuje důležitý faktor, který m

á vliv na konkurenceschopnostzem

í. Rozdíly m

ezi EU

aU

SA v

této oblasti lze vysledovat ve dvou rovinách. Za prvé

existuje podstatný rozdíl vm

íře zdanění jako procenta HD

P mezi oběm

a subjekty.Z

danění vU

SA se pohybuje okolo 30 %

; zatímco prům

ěr EU

je ovíce než deset vyšší.

Růst zdanění byl v

USA

za posledních 30 let kromě toho m

inimální (1,5 %

); zatímco

vE

U-15 činil necelých deset procent (s

výjimkou Irska a

Británie, kde daně vzrostly

srovnatelně sU

SA, resp. dokonce poklesly) 6.

Za druhé sam

otné systémy jednotlivých zem

í EU

jsou kromě celkově vysoké daňo-

vé zátěže odlišné, ato i

pokud jde onepřím

é daně, kde nebyla dosud provedena har-m

onizace. Rozdílné daňové systém

y jsou překážkou dotváření společného trhu EU

,prakticky totiž brání rozvoji optim

alizace konkurenčního prostředí. Problémy form

o-vání vnitřní konkurence ovlivňují poté ikonkurenční schopnost E

U vůči soupeřům

vesvětové ekonom

ice.Překážkou rozvoje vnitřního trhu jsou i

pokračující regulace národních trhůE

U.

Ipřes dílčí deregulace vybraných sektorů (elektřina, telekom

unikace) některé vládypokračují

vintervencích

ve prospěch

vybraných velkých

národních firem

, resp.

zaměstnanců. V

ýrobkové trhy jsou proto ve Spojených státech celkově považovány zavíce deregulované než v

EU

7.

2.2 Pracovní trhy

Oblast lidského kapitálu představuje další velm

i důležitou oblast konkurenceschop-nosti, jejíž význam

se stupňuje snástupem

znalostní ekonomiky.

Pokud jde okvalifikační úroveň

ajejí získávání, nelze pozorovat velm

i zřetelné roz-díly m

ezi EU

aU

SA. Z

ápadoevropská pracovní síla patří na jedné straně společněs

americkou k

nejkvalifikovanějším na světě. D

o určitého protikladu lze postavit úroveňšpičkového vzdělávání na vysokých školách, které připravuje okruh vysoce kvalifiko-vaných odborníků: zde jsou podm

ínky pravděpodobně lepší ve Spojených státech. USA

také vynikly od 90. let určitou přizpůsobivostí pracovních sil (včetně rekvalifikací)v

odezvě na technologické změny spojené s

tzv. novou ekonomikou. V

podmínkách

Evropy je naopak označována za lepší úroveň prim

árního, resp. všeobecného vzdělání.

PA

VE

LN

EU

MA

NN

33

Předpokladem pozitivního ekonom

ického růstu byla míra a

kvalita investiční čin-nosti

vU

SA. O

dlišný charakter tohoto ukazatele patří např. mezi hlavní příčiny roz-

dílného ekonomického vývoje E

U a

USA

. Během

90. let byly celkové investice ve Spo-jených státech podstatně silnější. V

USA

se vtom

to období zdvojnásobily, kdežtov

západní Evropě rostly pouze o

16 %. Investice v

EU

však zaostávaly vklíčových

oblastech tzv. nové ekonomiky, jež se prosazovala zejm

éna ve Spojených státech,zvláště na poli inform

ačních akom

unikačních technologií (ICT

). 2

Výsledkem

investiční činnosti apostupu technologických zm

ěn byl také růst pro-duktivity

Spojených států. Am

erická produktivita výrazně zrychlila mezi první a

dru-hou polovinou 90. let, a

to zjednoho procenta na 2 %

, zatímco evropská produktivita

naopak zpomalila z

1,8 na 1,1 %. Z

měny v

tempech produktivity jsou spojovány právě

suplatňováním

nových investic do ICT. I

přes pokles investic vrecesi 2001 produkti-

vita vU

SA dále rostla, byť zprvu pom

aleji, především zásluhou výroby a

užití ICT

3;poté prudce akcelerovala před polovinou nové dekády. V

EU

naopak zůstal po r. 2001skrom

ný růst produktivity nejvýše do 1 %.

Tab. 3 US

A,E

U:

vývoj p

rod

uktivity v

po

dn

ikatelském sekto

ru

vletech

1990–

2005 (prů

měrn

á míra rů

stu za u

veden

á ob

do

bí v

%)

1990–951996–2000

20002001

20022003

20042005

US

A1,0

2,01,9

0,92,8

2,73,1

2,1

EU

a1,8

1,11,5

0,30,3

0,30,9

0,5

*Údaje za eurozónu

Zdroj: O

EC

D E

conomic O


o. 79, June. Paris: OE

CD

Publications 2006, s. A

-176; vlastní výpočty.

Soukromá spotřeba

na obyvatele je vzávislosti na velikosti H

DP/ob. opět význam

něvyšší v

USA

než vE

U. Převyšuje např. o

29 % L

ucembursko, které je zem

í snejvyšší

soukromou spotřebou v

Evropě. V

porovnání sprům

ěrem E

U je dokonce o

77 % vyšší. 4

1.2 Sociálně politický kontext konkurenceschopnostiPodstatným

rysem budování konkurenční schopnosti ekonom

iky USA

je zřetelněudržení ekonom

ického výkonu, kněm

už dochází uvnitř relativně vysoce liberálníhoekonom

ického prostředí. Špičkové parametry dom

ácí ekonomiky poté povedou k

pro-sazení m

ezinárodní konkurenceschopnosti ve světovém m

ěřítku. Am

erický model však

bere při rozvoji konkurenceschopnosti vúvahu podstatně m

éně sociálně politickoudim

enzi případných ekonomických zm

ěn. M

odel USA

stojí vkontrastu s

evropským přístupem

, kde je akcelerace ekonomic-

kého růstu abudování konkurenceschopnosti nutně determ

inováno vývojem sociálních

podmínek. E

vropané proto akceptují, popř. ipreferují, nižší ekonom

ický výkon (růst)

I. BLO

K

32

oblastí (včetně racionalizace sociálního systému). V

další fázi typické obnovením roz-

počtových schodků se snažila nová vláda, byť jinými m

echanismy, v

této podpořepokračovat. R

ozpočtové deficity, resp. zvýšené fiskální výdaje, vytvořily paradoxněv

ekonomice i

růstové stimuly; zhoršily však param

etry celkové makroekonom

ickérovnováhy. Situaci tom

to směru m

ůže dále zkomplikovat ohlášený prudký růst vlád-

ních prostředků na eliminaci finanční a

hypotéční krize (viz dále).V

EU

je fiskální politika rozhodována doposud na úrovni národních států, nicméně

je regulována od první poloviny 90. let maastrichtským

kriteriem 3%

deficitu vzhle-dem

kvelikosti H

DP, které potvrdil následně tzv. Pakt stability a

růstu. Požadovanárelativně přísná fiskální politika je sice důvodná z

pohledu fiskální am

ěnové stability,ale zvyšuje i

riziko omezení rozpočtové podpory strukturálním

změnám

azprostřed-

kovaně iekonom

ickému růstu. Z

mírnění Paktu z

r. 2005 pak již oněco realističtěji

zohlednilo možné dopady prováděných sociálně ekonom

ických reforem (penzijních,

vzdělávacích, vědecko-výzkumné oblasti) na fiskální rovnováhu.

Monetární politika.A

merická centrální banka (Federální rezervní systém

– FRS)

stanoví měnové cíle relativně široce – nelpí například striktně jako E

vropská centrálníbanka (E

CB

) na cíli dvouprocentní inflace. Míra inflace je daleko kom

plexněji posu-zována v

kontextu ekonomického růstu, nezam

ěstnanosti, spotřebitelské poptávky, atd.Politika FR

S je proto považována za relativně pružnou13

oproti rigidnější politiceE

CB

.Politika FR

S prokazovala od 90. let schopnost krátkodobého idlouhodobého pruž-ného pohybu sazeb zohledňující jak inflaci, tak i

ekonomický růst, nezam

ěstnanost čivývoj akciových trhů. Přes značnou ostražitost politika akceptovala nakonec rostoucíproduktivitu v

USA

auvolnila tak potřebný prostor k

ekonomickém

u růstu, podpořeklíčových investic a

inovací, ikdyž je často označována za viníka nafouknutí bublin nafinančních a

nemovitostních trzích.

Ve srovnání se Spojeným

i státy byla dosud variabilita politiky EC

B po r. 1999 nižší,

jak např. ukazovala rozpětí pohybu hlavních úrokových sazeb. EC

B byla zpravidla

spíše znepokojena inflací než nedostatečným růstem

. Poměrně striktní evropská m

ěno-vá politika byla proto viněna z

pomalého oživování evropské ekonom

iky islabšího

dlouhodobého růstu. Tyto skutečnosti jsou nepochybně iv

těsné souvislosti srelativ-

ně menší investiční aktivitou v

Evropě, která se prom

ítá ido nižšího tempa uplatňová-

ní nových technologií, strukturální adaptace ekonomiky a

její celkové nižší konkuren-ceschopnosti.

3. Vlivy aktuálního ekonom

ického vývoje na konkurenceschopnostV

ýrazně negativním faktorům

, které mohly zasáhnout do vývoje jejich konkuren-

ceschopnosti, podléhala ekonomika U

SA od r. 2007. B

ezprostřední podnět zavdalyrozvíjející se hypotéční a

finanční krize, jež vyvolaly řetězec problémů, podle někte-

rých komentářů nejhorších od dob V

elké deprese, jež zasáhly do citlivých oblastí sta-bility am

erické ekonomiky. E

skalace krize vletošním

roce způsobila ostrý problémlikvidity ústící do insolvence řady bank a

hypotéčních ústavů.

PA

VE

LN

EU

MA

NN

35

Pokud jde ocharakter pracovního trhu, disponují U

SA zřetelným

i ekonomický-

mi výhodam

i. Am

erická pracovní síla jednak nepatří ve srovnání sprům

ěrem E

U-15

knejdražším

; existuje zde zejména nižší zátěž sociálních odvodů. Pracovní trh v

USA

je dále velmi pružný, m

éně regulovaný. Na trhu práce jsou využívány alternativní

formy zam

ěstnávání pracovníků, které zvyšují jeho flexibilitu, ikdyž za cenu nižší

míry sociálních jistot. Pokud zde docházelo v

posledních letech ke ztrátám pracovních

míst, je to přičítáno více strukturálním

než cyklickým zm

ěnám na pracovních trzích. 8

Pracovní trh řady zemí E

U je oproti U

SA trhem

výrazně regulovaným, v

součas-nosti volajícím

po reformách, jež by přehodnotily stávající zákony a

předpisy směrem

květší m

obilitě apružnosti pracovní síly

9. Vrozporu s

ekonomickým

i potřebami

umožňuje řada evropských zem

ích příliš brzký odchod do důchodu, má značně vyso-

kou ochranu zaměstnanců před zam

ěstnavateli, vysoké dlouhodobé podpory vneza-

městnanosti a

značné sociální výdaje prodražující cenu práce. Za spíše kontraproduk-

tivní opatření je považováno zkracování pracovní doby (např. Francie). Přes případnédílčí již provedené reform

y (Španělsko, Nizozem

sko, Británie) většina členských států

EU

stojí dosud před rozhodujícími zm

ěnami.

Za význam

nou slabinu EU

je považována nízká zaměstnanost v

produktivní popu-laci (labour supply ratio – L

SR) od 16 do 64 let, tedy m

íra využití klíčového faktorupráce jako zdroje tvorby H

DP a

potenciální konkurenceschopnosti. Zatím

co vU

SAčiní L

SR zhruba 74 %

, vE

U-15 je to m

ezi 50 až 67 %10; prům

ěr EU

je pak okolo 10 %

nižší, než představuje hodnota USA

. Evropa je tedy pom

ěrně vzdálena cíli dosáh-nout alespoň sedm

desátiprocentního zapojení potenciálních pracovních sil, které byeventuálně zvýšilo ekonom

ický růst ojedno procento

11. Je zřejmé, že dosažení podobné

mety by bylo podm

íněno pro řadu evropských zemí nepřijatelným

i sociálně politickými

zásahy do pracovního trhu. Pracovní trhy USA

mají zřetelnou ekonom

ickou výhodu veznačné absenci sociální dim

enze, která není spojována se změnam

i těchto trhů.

2.3 Charakter hospodářské politiky

Hospodářská politika m

ůže být důležitým potenciálním

nástrojem strukturálních

změn v

ekonomice, které povedou ke zvýšení konkurenční schopnosti. Svoji úlohu

sehrává jak rozpočtová, tak ipeněžní politika.V

e sféře fiskální politikyse od 90. let objevují pokusy definovat rozpočtovou poli-

tiku jako úspornou, nicméně v

selektivních zásazích (zohledňujících probíhající struk-turální zm

ěny) účinnou podporu tržních funkcí. Jde tedy okom

promis m

ezi nutnou fis-kální konsolidací a

zavedením určitých podpůrných státních fiskálních aktivit 12.

Fiskální politika se od 90. let ve většině zemí, včetně U

SA, svým

i zásahy pokoušíprioritně ovlivnit vzdělání a

odborný výcvik acelkově reform

ovat vzdělávací systémů

připravující kvalifikovanou aflexibilní pracovní sílu. D

ále usiluje opodporu oblasti

výzkumu, vývoje a

aplikace progresivních technologií především na úrovni m

enšícha

středních podniků.Spojené státy prošly v

90. letech apočátkem

další dekády stadiem rozpočtové kon-

solidace, která se současně snažila vytvořit prostor pro podporu shora uvedených

I. BLO

K

34

ani disponibilních finančních prostředků, zajišťujících potřebný objem investic do stát-

ní aveřejné správy.

Hospodářský systém

Spojených států je ovšem dlouhodobě založen na podstupová-

ní zvýšeného rizika, ato jak v

ekonomické, tak i

vsociální oblasti, kterého se U

SAurčitě v

budoucnu nevzdají. Na této prem

ise totiž historicky vybudovaly základ svékonkurenceschopnosti. Ten tkví především

vtakových ekonom

ických faktorech, jakoje technologická a

tržní mobilita, vysoká efektivnost vynaložených investic, sklon

kvysoké m

íře inovací spočívající na pružném chování firem

do značné míry závislých

na přílivu rizikového kapitálu. Paralelně dlouhodobě prováděná deregulace hospodář-ské politiky nevylučuje přitom

vznik makroekonom

ické lability. Současně je vsysté-

mu preferována flexibilní pracovní síla, tolerována nízká sociální soudržnost, tenden-

ce kdůchodové nerovnosti a

diferencované distribuci zdravotní avzdělávací péče

státu, které vycházejí zcelkově nízké sociálně-institucionální regulace společnosti 16.

EU

kráčí jiným sm

ěrem. Jak dokazují m

ultikriteriální analýzy17, U

nie je, nebo budeschopna dosahovat konkurenceschopnosti v

řadě oblastí. Volí ovšem

model, který

odpovídá její dlouhodobé tradici, typický vysokými sociálním

i důrazy, snižší m

íroucelkového rizika. Posuzování konkurence tak závisí v

poslední instanci na způsobu jejídefinice. E

vropský model obsahuje přirozeně i

vyšší míru regulace, jež se často není

schopna vyhnout (neadekvátním) byrokratickým

zásahům. Ty pak m

ohou omezovat

ekonomické prvky konkurenceschopnosti, v

nichž dosahují posléze aktuálně většíúčinnosti Spojené státy.

Závěr

Období 90. let a

počátku nového tisíciletí znamenalo posílení především

americké

ekonomiky, která dem

onstrovala svoji konkurenceschopnost příznivějšími hlavním

im

akroekonomickým

i charakteristikami a

zvýšeným ekonom

ickým výkonem

.Při kritice evropského zaostávání je pochopitelně potřeba vzít v

úvahu složitějšípozici E

U jako celku s

heterogenní strukturou, atedy iznačně odlišnou ekonom

ickou,sociální a

politickou situací jednotlivých zemí. K

e zvýšení své konkurenceschopnostibude však E

vropa nucena akceptovat některé kroky. Jejich přijetí je často otázkou vícepolitickou, než ekonom

ickou, asm

ěry kflexibilním

u systému podnikání jsou často

vnímány jako útok na tradiční evropský sociální m

odel.E

xistuje oprávněné přesvědčení, že určitý sociální model, jenž se rozvíjel v

Evropě

po dlouhá desetiletí, nemůže být kom

pletně změněn a

připodobněn podmínkám

, kterém

ají např. USA

. Proto řešením m

ůže být vždy jen vhodný komprom

is mezi sociální

ochranou aekonom

ickou efektivitou. Touto cestou vykročily již dílem některé zem

ě(skandinávské státy, N

izozemsko); podobným

směrem

by měla zřejm

ě postupovat,poučena výše zm

íněnými zkušenostm

i, iČeská republika. D

aleko složitější úkol shle-

dáním přijatelného m

odelu budou však pravděpodobně mít velké zem

ě stradičně sil-

nou sociální politikou. C

esta kvyšší konkurenceschopnosti bude proto dlouhodobým

, obtížným procesem

,závisejícím

na celkových možnostech transform

ace stávajícího evropského sociálně

PA

VE

LN

EU

MA

NN

37

Vládní hospodářská politika zareagovala na krizi pom

ěrně velmi rychle. N

a straněrozpočtové politiky byl připraven podpůrný balíček v

hodnotě více než 160 mld dola-

rů na podporu spotřeby ainvestic. C

entrální banka již od druhé poloviny roku 2007snižovala základní úrokové sazby; jejich prudký pokles vyvrcholil počátkem

roku2008. B

yl přijat speciální program půjček, který zahrnoval nejen kom

erční banky, aleposkytoval finanční injekce i

dalším finančním

ústavům, především

hypotéčním ban-

kám. Podzim

ní eskalace krize nakonec přiměla vládu přijm

out nový balíček vhodno-

tě 700 mld dolarů na obnovu likvidity hlavních segm

entů postiženého bankovního sek-toru.Přijetí uvedených opatření vzbudila pochopitelně živou diskusi a

přinesla polemiky

na téma jejich relevance. Jedná se nesporně o

největší zásahy do tržního prostředí od30. let m

inulého století. Jednou zhlavních otázek je, zda existuje reálná potřeba této

intervence; resp. do jaké míry je narušena stabilita (krátkodobá a

dlouhodobá) americ-

ké ekonomiky.

Na jedné straně existuje dom

něnka zastávaná vesměs představiteli business sféry, že

ekonomika U

SA prokazuje stále vysokou odolnost vůči ekonom

ickým obtížím

14.Podle nich jsou Spojené státy inadále charakterizovány především

mohutným

hospo-dářským

potenciálem, inovacem

i, mírou odborných znalostí a

vysokou vstřícnostík

podnikání spíše než fenoménem

spekulace na Wall Streetu. V

tomto sm

yslu je tedyam

erická ekonomika v

pořádku. Uvedené státní zásahy budou m

ít potom zejm

énaúlohu psychologické podpory sm

ěřující kobnovení důvěry podnikatelů; resp. budou

korigovat důsledky nezodpovědných spekulativních trendů.N

a druhé straně analytici rozebírají pochybnosti odostatečné flexibilitě hospodář-

ství ao

způsobu jeho řízení, potažmo o

jeho schopnosti si poradit srestrukturalizací

domácích problem

atických segmentů. E

konomice U

SA m

ůže hrozit systémová krize

vyvolaná špatnou hospodářskou politikou, která některými zásahy om

ezuje nežádou-cím

způsobem tržní m

echanismy. A

nalýzy se hojně zabývají dilematem

mezi nynější

narůstající regulací atradičním

americkým

trendem k

deregulaci. E

xistuje např. velmi kritický pohled na zčásti již dříve existující a

nyní de facto ros-toucí vliv státu na hypotéční společnosti, kde stát pod hlavičkou podpory bydlení udr-žuje nad vodou insolventní klientelu, případně podporuje nem

ovitostní spekulace. Státzapojuje údajně i

voluntaristickou monetární politiku stlačování úrokových sazeb

15.D

ůsledkem je nem

ovitostní bublina arozpoutání krize. Jiné názory naopak obdivují

rychlou reakci americké adm

inistrativy aschvaluji rostoucí regulaci jako odvržení

zastaralých dogmat o

svobodném trhu.

Jak ovlivní případná regulace, či deregulace konkurenceschopnost? Je pravděpo-dobné, že m

nohé současné formy zásahů byly akutně nutné, přinejm

enším k

obnovědůvěry a

jako cesta kelim

inaci turbulencí, jež mohou vážným

způsobem narušit ohro-

zit dlouhodobou stabilitu nejen americké ekonom

iky, ale isvětové ekonom

iky jakocelku, v

jejímž rám

ci hrají USA

stále klíčovou úlohu. Určitým

paradoxem je však to,

že gigantickou vládní transakci kobnovení likvidity zaplatí daňoví poplatníci, potaž-

mo celá společnost, a

nelze proto vyloučit jak snížení soukromých úspor a

investic, tak

I .BLO

K

36

6.HO

BZ

A, A

lexandr. Na hranici svých m

ožností. Ekonom

, 2001, roč. XLV

, č. 28.7.K

LVA

ČO

VÁ

, Eva, M

ALÝ

, Jiří. Dom

nělé askutečné bariery konkurenceschopnosti E

Ua

ČR

. Praha:Vzdělávací středisko na podporu dem

okracie, 2008. 8.M

AC

H, Petr. Selhání státních regulací. E

uro, 2008, roč. XI, č. 41, s. 116

–117.9.N

ová ekonomika iv

Evropě? E

konom, 2001, roč. X

LV, č. 7, příloha.

10.O

EC

D E

conomic O


o. 77, June 2005; Vol. 2006/1, N

o. 79, June2006. Paris: O

EC

D Publications 2005, 2006.

11.O

EC

D E

conomic O


o. 82, Decem

ber. Paris: OE

CD

Publications.ISB

N 978-92-64-04162-2.

12.Překročí nová ekonom

ika Atlantik? T

he Econom

ist, cit. dle Ekonom

, 2000, roč. XL

IV,

č. 10, příloha.13.

Rem

arks by Law

rence Summ

ers, Finance Conference 2000 – „T

he New

Econom

y“.B

oston College, 2000. w

ww

.bc.edu/bc_org/mvp/fincon/sum

mersspeech.htm

l.14.

SAN

TO

NE

RO

, Antony M

. Flexible Com

mitm

ent or Inflation Targeting for the U.S.?

Vital Speeches of the Day, 1.7. 2003, V

ol. 69, Issue 18.15.T

EM

PLE

, Jonathan. The A

ssessment: T

he New

Econom

y. Oxford R

eview of E

conomic

Policy, Vol. 18, N

o. 3, 2002.16.

Zpráva o

zaměstnanosti a

sociální ochraně Evropské kom

ise, cit. dle Právo, 31.1. 2005.

Hynek O

poleckýD

ěkuji panu Neum

annovi za jeho příspěvek adal bych nyní slovo paní Ingeborg

Něm

cové zV

ysoké školy ekonomické v

Praze, která se bude zabývat srovnáním kon-

kurenceschopnosti ekonomik E

U a

světa. Předpokládám, že se v

jejím příspěvku

dozvíme, že konkurenceschopnost není bojem

mezi E

vropou aSpojeným

i státy, ale žeje to daleko složitější záležitost. Prosím

, máte slovo.

PA

VE

LN

EU

MA

NN

39

ekonomického m

odelu, resp. ipolitické odvaze a

určitém konsensu jednotlivých stát-

ních vlád ainstitucí E

U. Jen prosazení adekvátního m

odelu však udrží Evropě naději

na úspěch vboji o

globální konkurenceschopnost.

Poznám

ky1

Příspěvek byl vypracován vrám

ci Výzkum

ného záměru Fakulty m

ezinárodních vztahů VŠE

Praha č. MSM

6138439909 „G

overnance vkontextu globalizované ekonom

iky aspolečnosti“

aprojektu G

rantové agentury ČR

č. 402/07/0253 „R

egionalismus a

multilateralism

us: zákla-dy nového světového řádu?“.

2V

iz Překročí nová ekonom

ika Atlantik? T

he Econom

ist, cit. dle Ekonom

, 2000, roč. XL

IV,

č. 10, příloha, s. VII.

3Srovnej T

EM

PLE

, Jonathan. The A

ssessment: T

he New

Econom

y. Oxford R

eview of E

cono-m

ic Policy, Vol. 18, N

o. 3, 2002; podobně BA

UD

CH

ON

, Hél_ne. T

he Afterm

ath of the „New

Econom

y“ Bust: A

Case Study of Five O

EC

D C

ountries. IAO

S Conference on the N

ew E

co-nom

y, L

ondon, A

ugust 2002.

ww

w.statistics.gov.uk/iaoslondon2002/

contributed-papers/dow

nloads/IP_baudchon.doc.4

BE

RG

STÖ

M, Fredrik, G

IDE

HA

G, R

obert. EU

versus USA

. Stockholm: T

imbro, June, 2004,

s. 14–15.5

Srovnej např. BE

RG

STÖ

M, Fredrik, G

IDE

HA

G, R

obert. EU

versus USA

, s. 2. 6

Tamtéž, , s. 25–26.

7Index O

EC

D označující m

íru produktově tržní regulace byl pro EU

vr. 2000 o

polovinu vyššínež v

USA

. (Nová ekonom

ika ivE

vropě? Příloha, s. III).8

Srovnej např. BE

NJA

MIN

, Matthew

, PER

RY

, Joelen. The N

ew Job R

eality. U.S. N

ews

& W

orld Report, 11.8. 2003, V

ol. 135, Issue 4.9

Index OE

CD

označující míru regulace zam

ěstnanosti měl v

r. 2000 vE

U hodnotu 2,5; v

USA

pouze 0,2. (Nová ekonom

ika ivE

vropě? Příloha, s. III).10

BE

RG

STÖ

M, Fredrik, G

IDE

HA

G, R

obert. EU

versus USA

, s. 29.11

Viz Z

práva Evropské kom

ise ozam

ěstnanosti asociální ochraně (podle Právo, 31.1. 2005).

12Srovnej např. R

emarks by L

awrence Sum

mers, Finance C

onference 2000 – „The N

ew E

co-nom

y“. Boston C

ollege, 2000. ww

w.bc.edu/bc_org/m

vp /fincon/summ

ersspeech.html.

13Strategie FR

S byla označována termínem

pružný závazek (flexible comm

itment). (V

iz např.SA

NT

ON

ER

O, A

ntony M. Flexible C

omm

itment or Inflation Targeting for the U

.S.? VitalSpeeches of the D

ay, 1.7. 2003, Vol. 69, Issue 18, s. 548–549).

14Srovnej E

WIN

G, Jack. W

all Street vkrizi – globální pohled . Z

krvavený, ale pořád silný.B

usiness Week, in: E

uro, č. 41/2008, s. 108–110.15

MA

CH

, Petr. Selhání státních regulací. Euro, č. 41/2008, s. 116–117.

16Srovnej K

LVA

ČO

VÁ

, Eva, M

ALÝ

, Jiří. Dom

nělé askutečné bariery konkurenceschopnosti

EU

aČ

R. Praha: V

zdělávací středisko na podporu demokracie, 2008, s. 9–38.

17V

iz např. KLV

AČ

OV

Á, E

va, MA

LÝ, Jiří, c.d.

Literatura

1.BA

UD

CH

ON

, Hél_ne. T

he Afterm

ath of the „N

ew E

conomy“

Bust: A

Case Study of F

iveO

EC

D C

ountries. IAO

S Conference on the N

ew E

conomy, L

ondon, August 2002.

ww

w.statistics.gov.uk/iaoslondon2002/contributedpapers/dow

nloads/IP_baudchon.doc2.B

EN

JAM

IN, M

atthew, PE

RR

Y, Joelen. T

he New

Job Reality. U

. S. New

s & W

orldR

eport, 11. 8. 2003, Vol. 135, Issue 4.

3.BE

RG

STÖ

M, Fredrik, G

IDE

HA

G, R

obert. EU

versus USA

. Stockholm: T

imbro, June,

2004, ISBN

91-7566-564-6.4.E

UR

OSTA

T:http://epp.eurostat.cec.eu.int/portal/; http://ww

w.ec.europa.eu/trade/issues/bilate-

ral/ data.htm; http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/.

5.EW

ING

, Jack. Wall Street v

krizi – globální pohled . Zkrvavený, ale pořád silný. B

usi-ness W

eek, in: Euro, 2008, roč. X

I, č. 41, s. 108–110.

I. BLO

K

38

do všech těch ukazatelů, které se týkají stability. Stabilita se týká nejenom ekonom

iky,ekonom

ické stability, ale také politické stability, ata je přím

o provázána se sociální sta-bilitou. A

si bychom správně m

ěli dodat, že je tam ještě jedna oblast stability, která se

málokdy bere v

kalkulacích vúvahu, a

to je stabilita ekologická či environmentální,

chcete-li. Otázka je, jaký je vztah m

ezi produktivitou anáklady v

pojetí vulgarizacepostupu investora. M

ůžeme říct, že úsporou nákladů ve sm

yslu zintenzivnění práce přistávajících technologiích atd. investor získá úsporu v

řádu možná procent, ale pokud se

mu podaří uplatnit technologickou zm

ěnu, může získat až desítky procent. Tohle je

jeden zklíčů, kdy m

u technologickou změnu um

ožňuje specifické prostředí, jež ovšemvyžaduje kvalifikovanou pracovní sílu, která je ale zase dražší.

Možná bychom

se ještě mohli zastavit u

některých dalších mom

entů. Tady bylo zmi-

ňováno, jak důležitý je pro investora ekonomický růst. A

no, většina investorů investujedo ekonom

iky, která roste. Jenom velice prozíraví a

velice optimističtí investoři jdou do

oblastí, které zatím nerostou, s

vírou, že růst budou, ale těch je opravdu minim

um a

častose počítají m

ezi spekulanty. Kam

zařadit celkové ekonomické prostředí? N

epochybně jeto otázka stability, ale m

ůže to být iotázka vlády. Je slavný příběh z

první poloviny 90. let, který se traduje m

ezi investory do Ruska, kdy tam

zahraniční investoři přicháze-li. K

tomu, aby m

ohli investovat, aby mohli uskutečnit svou investici, zejm

éna přímou,

tj. třeba založit nějaký podnik, potřebovali velkou spoustu razítek. Získání každého razít-

ka bylo spojeno snějakým

i korupčními úplatkovým

i náklady ačasto se ukazovalo, že

nároky jednotlivých držitelů razítek jsou tak vysoké, že na konci povolovacího procesuje investor oškubán a

investici už neuskuteční. To je situace, která je nepříznivá jak proinvestora, tak ipro danou zem

i. Ve Financial T

imes byl uveřejněn článek, který říkal, že

by se konečně měli v

Rusku dom

luvit anějak si korupci zorganizovat, aby tam

investorm

ohl skutečně investovat. Ito je otázka. Prostředí je také spojeno s

transakčními nákla-

dy. Další otázkou je tvorba inovací. U

ž jsem hovořila o

tom, že inovace m

ůže být cestouke zm

ěně technologie avysokém

u nárůstu zisku odesítky procent, ale vytváření inova-

cí má svá pravidla. V

ětšinou je to nákladné, vyžaduje to dlouhodobější investice ataké

to vyžaduje určitou koncentraci. To je vlastně důvod, proč existují technologické parkyapod. Pak je zde sam

ozřejmě ještě otázka uplatňování politiky, prosazování protim

ono-polní politiky apod. M

ůžeme to přeložit do otázek nejenom

stability anákladů, ale ido

otázek šance, která se dává jednotlivé firmě k

okamžitém

u zisku, nebo do otázek kvytvá-

ření prostředí, kde je šance ponechána více firmám

. K

dyž už tady hovořím hodně obecně z

pohledu investora, tak bych ještě měla zdů-

raznit dva poznatky. Pro investora je vzásadě jedno, jakým

způsobem jsou stabilita

anízké náklady ve společnosti zajišťovány. Jeho zajím

á konečný součet, což takévysvětluje to, že do Č

íny bez ohledu na režim plynou velké investice. Je otázkou – a

toje otázkou pro politiky –, nakolik je m

ožné regulací ve zdrojové zemi, např. ve Spoje-

ných státech, skutečně ovlivnit chování investorů vté zem

i, kam investor investuje.

Pak je tady ještě jeden důležitý poznatek, který bych zdůraznila právě vsoučasné době,

že totiž nejistota, která roste, co se týká celkové stability, vede ktom

u, že se zkracujíčasové horizonty, za které se počítá výnosnost investice. To znam

ená, že investor,

ING

EB

OR

GN

ĚM

CO

VÁ

41

SRO

VN

ÁN

Í KO

NK

UR

EN

CE

SCH

OP

NO

STI

EK

ON

OM

IK E

U A

SVĚ

TA

Ingeborg Něm

cováD

obrý den dámy a

pánové, děkuji za slovo. Dovolila bych si problém

trošičku zjed-nodušit a

možná, že m

ě řada mých kolegů osočí z

toho, že ho zvulgarizuji. My žijem

eve světě, kde je nejpohyblivějším

faktorem, jak se odborně říká, produkce kapitálu

azem

ě soutěží, ať chceme, nebo nechcem

e, oto, kdo přitáhne kapitál, kdo co nejvíc zau-

jme investory, protože investor přináší do zem

ě ekonomickou aktivitu a

pracovní místa,

am

ůžeme říct, že do značné m

íry země rezignovaly na to, jaké přináší idaně. C

elá otáz-ka konkurenceschopnosti, kdybychom

si ji zvulgarizovali, je otázkou, jak má vypadat

ekonomika, do které investoři budou rádi a, pokud m

ožno, masově a

dlouhodobě inve-stovat. M

áme tady investora, který je nahlížen zvenčí, a

pro politiky, pro hospodářskéekonom

y atd., pro všechny, kteří jsou na straně vlád, působí vlastně jako černá skříňka.C

elý koncept konkurenceschopnosti není nic jiného než pokus otevřít hlavu investora,zjistit, jak uvažuje, co je pro něj důležité, zm

apovat si to avyužít to ve svůj prospěch. Jak

tedy investor uvažuje? On m

á vpodstatě dva hlavní cíle: v

prvé řadě má investici, kterou

by chtěl maxim

álně zhodnotit, ajeho druhým

cílem je o

tu investici nepřijít; skaždou

investicí je přece spojováno určité riziko abezpečnost m

ůže být někdy imnohem

výraz-nější faktor než sam

otná ziskovost investice. Investiční proces není vlastně nic jiného nežhledání vhodné kom

binace rizika aziskovosti. To je koneckonců znám

é zteorie a

tvoryportfolia. Sam

ozřejmým

snem každého investora je najít zcela bezpečnou investiční pří-

ležitost sm

aximálním

zhodnocením. To je skutečně ten nejsladší sen a

černá můra je

pravý opak; černou můrou je nízké zhodnocení investice s

vysokým rizikem

. Nicm

éněvěří se a

dokazuje se – ateorie portfolia to dokládá –, že existuje vzájem

ná vazba, že jsouinvestice, které m

ají nízké riziko, jsou bezpečnější, ale jejich ziskovost je nižší, anaopak

že jsou investice, které mají vysoké riziko, ale šance na zhodnocení je vyšší.

Pokud takto uvažujeme, tak se m

ůžeme zpětně zeptat, jaká je vlastně vazba na kon-

kurenceschopnost. Vté brožuře D

omnělé a

skutečné bariéry konkurenceschopnosti EU

aČ

R, kterou jsm

e zde dostali akterou velm

i chválím, je věnována celá oblast tom

u,které otázky jsou kladeny, které faktory jsou brány v

úvahu při vytváření jednotlivýchindikátorů, zejm

éna těch kompozitních. Podívejm

e se na to, jak se investor dívá na jed-notlivé položky. D

o oblasti výnosnosti, tedy zhodnocení té investice, je nutné zahrnoutveškeré položky, které ovlivňují náklady. Investora sam

ozřejmě zajím

á celková výšenákladů a

také možnost úspor, ať už jsou to přím

é náklady, nebo nepřímé náklady, ať už

tam dosahuje úspor z

rozsahu apod. Tuto kalkulaci m

á každý investor individuálnía

zvenčí se jen těžko dá odhadovat, co je pro něj vdané situaci zrovna nejdůležitější.

Bezpečnost té investice, nebo, chcete-li, riziko m

ůžeme přeložit jako faktor pronikající

I. BLO

K

40

je Nokia a

Nokia je Finsko. B

ylo zajímavé sledovat, co se stalo s

finskou ekonomikou

vokam

žiku, kdy Finové Nokii prodávali, ale vidíte – když se podíváte do žebříčku

konkurenceschopnosti, který zase máte prezentovaný ve zm

iňovaném inform

ačnímm

ateriálu na str. 46 a47 –, že finská ekonom

ika je stále konkurenceschopná, že Fin-sko není ve špatné situaci (obr. 2 na str. 44).

Když hovořím

oE

vropě, tak bych se možná m

ěla dotknout itří dalších zemí. V

ěnuj-m

e pozornost Estonsku, které je někdy považováno – opět zvulgarizuji – za Finsko za

vodou, nebo přes záliv. Měli bychom

si uvědomit, nakolik se E

stonci ve svém progra-

mu zam

ěřili na podobné paralely. Další zem

ě je Lucem

bursko, které má nejvyšší H

DP

na obyvatele vcelé E

vropě. Mohli bychom

se spíše ptát: „Existuje lucem

burský pří-běh?“ T

uto otázku bych nechala viset ve vzduchu. Pak zde mám

e dneska nepříliš zatímznám

ý, ale velice úspěšný současný globalizační příběh nizozemský. H

olandsko, nebosprávně řečeno N

izozemsko, ukazuje, že je schopno jako jedna z

mála zem

í se účast-

ING

EB

OR

GN

ĚM

CO

VÁ

43

pokud neočekává dlouhodobější celkovou stabilitu, bude dávat přednost krátkodobému

arychlém

u zhodnocení investice. Pokud budem

e mít všechny tyto zásady chování investora na pam

ěti, tak myslím

, žepak se m

ůžeme sm

ěle podívat na graf číslo 1 na str. 23 informačního m

ateriálu Dom

-nělé a

skutečné bariéry…, který zm

iňoval pan předsedající ajenž neříká nic jiného než

to, které oblasti jsou pro investora přitažlivé.(obr. 1 str. 25 uH

. Opoleckého) G

raf uvádístav z

roku 2007, ale možná bych ještě m

ěla zmínit to, co je v

komentářích, totiž stav

vroce 2006, kdy m

ěla západní Evropa 68 %

, Čína 41 %

, střední avýchodní E

vropa52 %

aU

SA

aK

anada 48 % m

ísto 38 %. Tato pořadí, ta přitažlivost se m

ění. Mění se

podmínky, a

kdybych měla použít žargonu – např. disciplíny, která si říká systém

ovádynam

ika –, tak bych řekla, že jsou to dynamické procesy se zpětnou vazbou a

jsounesm

írně složité. Tím

vás samozřejm

ě nechci odradit. Mohli bychom

se ještě podí-vat na další obrázek ze str. 25 téhož inform

ačního materiálu D

omnělé a

skutečnébariéry…

, kde jsou nejvýznamnější investiční destinace v

Evropě. (obr. 1 na str. 43)

Vtéto souvislosti bych m

ožná mohla uvést několik slavných příkladů o

úspěchu zemí

voblasti přilákání zahraničních investorů, i

když většina jich je velice známých.

Zevropských příkladů jsou to dva, které jsou hodně popularizované, a

upřímně řeče-

no, vL

isabonské strategii byly využity. Vprvé řadě je to irský příběh. Příběh o

zemi,

která se v70. roce zapojila do E

U a

během následujících deseti, patnácti let jí de facto

zkrachoval veškerý domácí prům

ysl. Tato země byla geograficky na okraji celého pro-

storu. Je to příběh okreativitě, o

kreativním m

yšlení ao

tom, zda sklenice je poloplná

nebo poloprázdná. Irové si uvědomili, že jsou sice na okraji prostoru E

U, ale zároveň

že jsou na cestě mezi Spojeným

i státy aE

vropskou unií. Zvážili svoje přednosti

adokázali dlouhodobě investovat do své ekonom

iky; tak bych to vyjádřila, kdybychm

ěla shrnout nejdůležitější body. Irové mají vynikající vyjednávací schopnosti, vždyť

víme, že nejtěžší oříšky většiny vyjednávání se přesunují na irská, případně dánská

předsednictví. Tito vyjednávači dokázali dostat m

aximum

zevropských fondů, které

byly vté době k

dispozici, apoužít je do infrastruktury a

na vzdělání obyvatelstva.Současně s

tím šla péče o

investora – to byl nový prvek. Tam se zrodila instituce, která

je vlastně prababičkou CzechInvestů a

podobných institucí, které se dneska používají.Tam

nejenom že prosadili určité daňové prázdniny, které nechci podceňovat, ale věno-

vali se práci sinvestorem

apom

áhali mu usadit se v

té zemi. Tato nová instituce doká-

zala pochopit potřeby investorů adokázala přitáhnout zájem

všech zhruba 24 milionů

Irů, kteří žijí ve světě mim

o Irsko. Realitou dneška je, že Irsko je v

HD

P na obyvate-le v

Evropě na druhém

místě hned za L

ucemburskem

. To je to, co se vyrobí na území

Irska. Ale pozor, protože to jsou zahraniční investoři, tak jenom

upozorňuji, že to, copo rozdělení zbývá, je hrubý národní produkt, a

to už není tak slavná záležitost. Druhý

slavný evropský příklad je příběh finský. Po rozpadu Sovětského svazu aR

VH

P se Fin-sku rozpadl zahraniční obchod, to se týkalo zhruba asi jedné třetiny zahraničníhoobchodu. Finsko se v

této obchodní krizi dokázalo přeorientovat atvrdě se připravo-

valo na vstup do EU

. Aopět použili investice do vzdělání. Investice do vzdělání

am

ožná iurčité štěstí – avýsledným

produktem byla N

okia; někdy se říká, že Finsko

I. BLO

K

42

Po

řadí / Z

emě

Po

čet PZ

IP

od

íln

a trhu

v %

1S

pojené království686

19,4

2Francie

56516,0

3N

ěmecko

2868,1

4Š

panělsko212

6,0

5B

elgie185

5,2

6P

olsko152

4,3

7R

umunsko

1404,0

8Š

výcarsko136

3,9

9Č

eská republika113

3,2

9Š

védsko113

3,2

11M

aďarskoo

1083,1

12N

izozemsko

952,7

13R

usko87

2,5

14Irsko

742,1

14Itálie

742,1

Ostatní

50514,0

Celkem

3531100,0

Pram

en:Ernst &

Young:European A

ttractiveness Survey 2007

Obr. 1 N

ejvýznam

nejší investicn

í destin

ace v Evro

pe 2005–2006

nit na investicích kapitálově aziskově, tedy hlavně přitáhnout zisk z

celých distribuč-ních a

obchodních procesů sasijským

azejm

éna čínským zbožím

vE

vropě. Nebudu

tady zkoumat am

erický příběh. Am

erický příběh už tady rozebíral kolega abude ho

rozebírat pan doktor Malý, ale m

ožná bychom se m

ěli dotknout příběhu čínského.K

dybych ho zase měla stručně charakterizovat, zdůraznila bych: velice, velice levná

pracovní síla, stabilita iza využití nedem

okratických prostředků anulové ekologické

náklady. Ato se rozhodně nem

ění ani tím, že čínská vláda se dneska staví za ekolo-

gickou politiku abuduje nejekologičtější m

ěsto na světě. Zdalších receptů je zde prav-

děpodobně recept indický. Co to je? Já bych to nazvala levnou a

relativně vzdělanouangličtinou. V

elmi levnou angličtinou. K

dyž to budu vulgarizovat, tak mohu říct, že

Čína se stává dílnou světa a

Indie jeho kanceláří. Možná bychom

se měli ptát, jestli

existuje recept na úspěch Singapuru. Kdybych to zase hodně zjednodušila, tak bych to

charakterizovala asi tak, že je to upořádaná výspa vasijské nepřehlednosti. Je to kus

země, který je pochopitelný pro zahraničního investora a

může být jeho východiskem

pro určité další typy expanze. Když se podívám

e do historie, tak bychom m

ožná našlizejm

éna vprůběhu 80. a

90. let im

exický příběh. Mexický příběh v

podstatě říká:levná práce hned u

hranice USA

. To je vlastně první krok velkých amerických firem

,které nejdříve odešly ze severu za levnější pracovní sílou na jih Spojených států, alev

určitém okam

žiku překročily státní hranici, neboť Mexiko za hranicí se snažilo být

levnější blízko velkého trhu. N

a závěr bych vás přece jen upozornila na příběh, který se může odvíjet od tabulky

číslo 7 na 75 str. uváděného informačního m

ateriálu pí. Klvačové a

p. Malého. Tabulka

se týká tržní integrace přímých zahraničních investic /prům

ěrná hodnota přílivu aodlivu

jako procento HD

P) auvádí procenta, která ukazují úspěšnost Č

eské republiky. Atak

bych si dovolila nechat viset ve vzduchu ještě jednu otázku, totiž jestli existuje českýpříběh úspěšnosti jako cílové zem

ě pro investory. Na sam

otný závěr bych ještě chtělaříct, že ne zcela souhlasím

sPaulem

Krugm

anem, který zde byl citován, resp. s

jehocitací. Já se dom

nívám, že politici a

státní správa jsou vlastně manažery své zem

ě,a

jestliže se díváme

na tu zemi jako na firm

u, tak pak musím

e mít na pam

ěti, že cílemfirm

y není jen okamžitý zisk, ale ijejí přežití a

dlouhodobý rozkvět, Chování, které by

vedlo kdelším

časovým horizontům

, je to podstatné. Takové chování vřadě příběhů, jež

jsem tady uváděla, zejm

énatěch evropských hrálo podstatnou roli. A

je otázka, nakolikje právě na tuto dlouhodobě zam

ěřenou manažerskou činnost jak státní sféra, tak poli-

tická správa připravena vrám

ci Lisabonské strategie. D

ámy a

pánové, děkuji za pozor-nost.

Hynek O

poleckýD

ěkuji paní Něm

cové. Nyní bychom

přikročili kposlední části prvního dopolední-

ho bloku, kterému se bude věnovat pan doktor Jiří M

alý zN

EW

TO

N C

ollege. Pro-m

luví na téma V

liv evropské integrace na konkurenceschopnost ČR

: očekávání asku-

tečnost. Prosím, m

áte slovo.

ING

EB

OR

GN

ĚM

CO

VÁ

45

I. BLO

K

44

Obr. 2 C

elkové pořadí konkurenceschopnosti zemí

podle jedenácti vybraných tvrdých kritérií konkurenceschopnosti (každá zem

ě EU-25 vyhodnocována zvlášť)

Zem

ěIn

dex*)

Zem

ěIn

dex*)

Zem

ěIn

dex*)

1N

ors

ko

17,0

940

Čín

a49,9

179

Egypt

69,3

62

Austrá

lie18,4

541

Kypr

50,0

080

Uru

guay

70,4

53

Švédsko

20,0

941

Rusko

50,0

080

Vie

tnam

70,4

54

Fin

sko

20,8

243

Kata

r51,4

582

Filip

íny

71,0

05

Spoje

né

krá

lovstv

í20,9

144

Slo

vensko

52,0

083

Jam

ajk

a71,1

86

Kanada

23,4

545

Bulh

ars

ko

52,0

984

Indie

71,7

37

Hongkong

(Čín

a)

24,0

946

Malta

52,3

685

Bots

wana

72,8

28

Španěls

ko

24,4

547

Maď

ars

ko

53,0

086

Gru

zie

73,7

39

Švýcars

ko

24,5

548

Bahra

jn53,3

687

Nig

érie

75,0

010

Dánsko

25,1

849

Chorv

ats

ko

53,5

588

Dom

inik

ánská

republik

a75,1

811

Něm

ecko

25,7

350

Makedonie

53,7

389

Kam

eru

n75,4

512

Niz

ozem

sko

26,8

251

Alž

írsko

55,4

590

Pákis

tán

77,0

913

Irsko

27,3

651

Venezuela

55,4

591

Bangla

déš

78,3

614

Lucem

burs

ko

27,8

253

Loty

šsko

55,5

592

Srí L

anka

79,2

715

Itálie

28,1

854

Již

ní A

frika

55,7

393

Arm

énie

80,0

016

Fra

ncie

28,4

555

Bra

zílie

56,0

994

Hondura

s80,9

117

Rakousko

28,8

256

Trin

idad

aTobago

56,1

895

Benin

81,8

218

Již

ní K

ore

a28,9

157

Kolu

mbie

57,3

696

Nam

ibie

83,6

419

US

A29,3

658

Rum

unsko

57,7

397

Nik

ara

gua

84,2

720

Chile

30,1

859

Tunis

ko

59,5

598

Mold

avsko

85,1

821

Nový Z

éla

nd

30,5

560

Ekvádor

60,2

799

Bolív

ie86,7

322

Taiw

an

31,2

761

Bosna a

Herc

e-

govin

a60,5

5100

Ghana

87,0

023

Japonsko

32,0

962

Para

guay

62,0

0101

Čad

87,1

824

Isla

nd

32,1

863

Arg

entin

a62,2

7102

Keňa

87,8

225

Belg

ie32,4

564

Peru

63,0

0103

Uganda

88,2

726

Sin

gapur

33,9

165

Panam

a63,0

9104

Kam

bodža

88,3

627

Česko

34,9

166

Kazachstá

n63,3

6104

Mali

88,3

628

Kuvajt

37,6

467

Kosta

rika

64,3

6106

Východní

Tim

or

89,1

029

Spoje

né a

rabské

em

iráty

37,9

168

Ture

cko

65,0

0107

Tanzanie

89,2

730

Slo

vin

sko

38,3

668

Ukra

jina

65,0

0108

Tádžik

istá

n90,8

231

Izra

el

38,8

270

Srb

sko a

Čern

áH

ora

65,1

8109

Kyrg

yzstá

n91,3

632

Portu

gals

ko

39,1

871

Salv

ador

65,4

5110

Mongols

ko

93,1

833

Mexik

o40,5

572

Mauritiu

s66,4

5111

Guyana

93,2

734

Řecko

43,1

873

Jord

ánsko

66,5

5112

Zim

babw

e94,3

635

Esto

nsko

45,2

774

Indonésie

66,7

3113

Etio

pie

98,0

036

Pols

ko

46,2

775

Alb

ánie

66,9

1114

Madagaskar

98,6

437

Litv

a46,6

476

Guate

mala

67,3

6115

Mosam

bik

100,0

038

Mala

jsie

49,0

076

Maro

ko

67,3

6116

Gam

bie

103,5

538

Thajs

ko

49,0

078

Ázerb

ájd

žán

68,8

2117

Mala

wi

106,5

5

*) Index =

hodnota

aritm

etic

kého p

rům

ěru

pořa

dí z

em

ě (k

aždá z

em

ě E

U-2

5 v

yhodnocována

zvlá

šť) v

jedenácti v

ybra

ných tv

rdých k

ritériíc

h k

onkure

nceschopnosti (c

elk

ový H

DP

v U

SD

, počet

obyvate

l, HD

P n

a o

byvate

le v

US

D v

paritě

kupní s

íly, míra

infla

ce v

%, s

ald

o v

eře

jných ro

zpočtů

v %

HD

P, v

eře

jný d

luh v

% H

DP, In

stitu

tional In

vesto

r Country

Cre

dit R

atin

g, p

očet p

oužív

aných

mobiln

ích te

lefo

nů n

a 1

00 o

byvate

l, koje

necká ú

mrtn

ost n

a 1

000 ž

ivě n

aro

zených d

ětí, n

aděje

dožití p

ři naro

zení a

počet p

řípadů tu

berk

uló

zy n

a 1

00 0

00 o

byvate

l)P

ram

en:T

he G

lobal C

om

petitiv

eness R

eport 2

005–2006, W

orld

Econom

ic F

oru

m, G

eneva 2

005;

výpočty

auto

ra

může být přísnější. K

dyby byli hodnotitelé alespoň titíž pro všechny země, bylo by to

přece jen objektivnější, ale tím, že pro každou zem

i je různá skupina hodnotitelů, vzni-ká už docela značný problém

. Druhým

faktorem jsou potom

váhy, které jsou přiřaze-ny k

jednotlivým dílčím

kritériím. S

postupem času čím

dál tím více vzrůstá zase váha

měkkých kritérií, kdy záleží na osobním

úsudku hodnotitele, ačím

dál menší váha se

přiřazuje statistickým datům

, což může být problém

, oněm

ž budu ještě hovořit. Důle-

žitým třetím

faktorem je také to, jaké ekonom

iky se posuzují azda posuzujem

e iněkte-rá integrační seskupení, například E

vropskou unii jako celek. Při agregaci údajů zaintegrační seskupení pak do jednotlivých indikátorů vstupují i

takové, které hodnotínapříklad počet obyvatel, velikost ekonom

iky atd. Tam potom

mají autom

aticky výho-du větší ekonom

iky před menším

i. Tyto faktory, které m

ohou ovlivňovat pořadí zemí v

žebříčcích konkurenceschop-nosti pak způsobují, že žebříčky m

ohou svým uživatelům

poskytovat zkreslené, nebopřím

o chybné informace. M

y jsme otestovali vliv těchto faktorů na jednom

hodnoce-ní konkurenceschopnosti podle zprávy o

globální konkurenceschopnosti The G

lobalC

ompetitiveness. V

těchto každoročních hodnoceních byly Spojené státy vždy na prv-ním

místě s

jedinou výjimkou za období 2006 až 2007, kdy se ocitly na 6. m

ístě zaskandinávským

i zeměm

i, jak už tady bylo řečeno vprvním

příspěvku. My jsm

e vzaliza základ původní žebříček, ovšem

zaměřili jsm

e se na žebříček, který mu předcházel,

to znamená na žebříček, kde Spojené státy figurovaly na prvním

místě, abychom

zjis-tili, proč se Spojené státy v

následujícím roce o

pět příček propadly ajestli by se náho-

dou při jiné kombinaci kritérií nepropadly ještě více. Původní žebříček jsm

e vzaliz

roku 2005 až 2006, který hodnotí 90 dílčích kritérií tvrdých im

ěkkých pro celkem117 zem

í světa, vytvořili jsme k

němu dva alternativní žebříčky. To bylo na spočítání

dost náročné, neboť jsme m

useli mít data pro E

U jako celek. Pro první alternativní žeb-

říček jsme vybrali tvrdá dílčí kriteria pro 117 zem

í, pro druhý alternativní žebříčekjsm

e použili 11 vybraných tvrdých dílčích kriterií pro tehdejší EU

-25 azbylých 92

zemí (tj. celkem

93 ekonomik). Tak se nám

počet zemí sam

ozřejmě snížil. A

byste měli

představu jakých jedenáct vybraných kritérií jsme použili, tak je zde uvedu, i

když tojsou sam

á bohulibá kritéria anikdo nem

ůže proti nim nic nam

ítat. Je to celkový hrubýdom

ácí produkt, počet obyvatel, hrubý domácí produkt na obyvatele, m

íra inflace,saldo veřejných rozpočtů v

poměru k

hrubému dom

ácímu produktu v

procentech,veřejný dluh v

poměru k

hrubému dom

ácímu produktu v

procentech, rating sledova-ných zem

í, počet mobilních telefonů na sto obyvatel, kojenecká úm

rtnost, naděje doži-tí při narození a

počet případů tuberkulózy na 100 tisíc obyvatel. Jsou to všechna tvrdákritéria, která byla použita i

vpůvodním

hodnocení, to znamená, že žádné nové jsm

enepřidali. A

jaké byly výsledky? Podle původního oficiálního žebříčku tam byly na

prvním m

ístě Spojené státy, na dalších byly dvě skandinávské země Finsko a

Dánsko,

následovalo Švýcarsko, Singapur, Něm

ecko aŠvédsko. K

dyž jsme udělali náš propo-

čet na základě těch tvrdých kritérií ajednotlivé zem

ě EU

jsme sledovali zvlášť, tak

vprvním

alternativním žebříčku na prvním

místě nám

najednou vyšlo Norsko, potom

Austrálie, Švédsko, Finsko…

deváté Švýcarsko, pak Dánsko a

Něm

ecko atd. aSpoje-

JIŘ

ÍMA

LÝ

47

VL

IV E

VR

OP

SKÉ

INT

EG

RA

CE

N

A K

ON

KU

RE

NC

ESC

HO

PN

OST

ČR

: O

ČE

KÁ

VÁ

NÍ A

SKU

TE

ČN

OST

Jiří Malý

Děkuji za slovo. U

ž tady bylo řečeno, že žebříčky konkurenceschopnosti mají

některé své slabé stránky. Já bych ktom

u dodal, že ty slabé stránky mohou m

ít dostnepříznivé dopady právě na rozhodování politiků. A

nejen politiků, mohou m

ít nepříz-nivé dopady i

na další příjemce inform

ací ztěchto žebříčků konkurenceschopnosti,

například na investory. Když v

žebříčcích konkurenceschopnosti vm

inulosti byly naprvních m

ístech většinou Spojené státy, tak pro politiky to byl signál uzpůsobovatinstitucionální rám

ec zemí podle am

erického příkladu, nebo alespoň měnit ho v

tomto

směru. Pro investory to byl zase signál um

ísťovat své investice do Spojených států. Jeaž ironické, že největší finanční krize v

historii vypukla vzem

i, která byla dlouhodo-bě na prvních m

ístech téměř všech žebříčků konkurenceschopnosti. V

nucuje se takotázka, jakou inform

aci tyto žebříčky konkurenceschopnosti mně jako uživateli, poli-

tikovi nebo investorovi vlastně dávají ajestli se na ně m

ohu spolehnout. Byly tady zm

í-něny ijiné příklady úspěšných zem

í, např. irský zázrak. Také Irsko se nacházelo větši-nou m

ezi 10. až 15. místem

vžebříčku konkurenceschopnosti, což je velm

i vysokápozice, když bylo hodnoceno přes sto zem

í. Ale Irsko bylo první zem

í vE

vropě, kamdorazila finanční krize, a

bylo první zemí v

EU

, která musela vyhlásit stoprocentní

garanci na bankovní vklady. Dále byl zm

íněn příklad Estonska. B

yla to dlouho opě-vovaná ekonom

ika svysokým

ekonomickým

růstem, ale z

nových členských zemí

bylo Estonsko zase první, kdo zaznam

enal pokles HD

P vletošním

roce. To znamená,

že Estonsko bylo m

ezi prvními zem

ěmi z

nových členských zemí, kam

finanční krizedorazila. V

idíme, že zářné příklady z

minulosti, ty ikony úspěchu se jaksi najednou

viklají. Samozřejm

ě, finanční krize zasáhla ijiné země, které byly na nižších příčkách

žebříčků, tedy na horších pozicích, ale to nic neumenšuje fakt, že výrazně zasáhla

istáty, které byly hodnoceny jako vysoce konkurenceschopné. Takže skutečně je otáz-kou, o

čem žebříčky konkurenceschopnosti vlastně vypovídají. M

y jsme otestovali

některé faktory, které mohou pořadí zem

í vžebříčcích konkurenceschopnosti ovlivňo-

vat, apodrobnější výsledky jsm

e zveřejnili vinform

ační publikaci, kterou jste obdrže-li; tady teď

uvedu jen shrnutí. Prvním faktorem

je výběr dílčích kritérií konkurence-schopnosti; to jsou ukazatelé, podle nichž konkurenceschopnost nějakým

způsobemm

ěříme. M

ohou to být jak statistická data, například míra inflace, růst hrubého dom

á-cího produktu, H

DP na obyvatele, stav veřejných financí apod., ale jsou to v

čím dál

více vzrůstající míře i

tzv. měkká data. O

tom u

tady paní docentka Klvačová hovoři-

la. Měkká data jsou různá dotazníková šetření hodnotitelů. Pro každou zem

i je jináskupina hodnotitelů, to znam

ená, že někdo může být v

hodnocení shovívavější, někdo

I. BLO

K

46

konkurenceschopnosti po vstupu do EU

se nakonec nenaplnila. Když si vezm

eme jed-

notlivé indikátory, jak se vyvíjely vněkolikaletém

období před naším vstupem

doE

vropské unie apotom

po vstupu až do roku 2007, tak vidíme, že se nezvýšila m

írainflace; ke silném

u zvýšení došlo až vletošním

roce, ato je dáno externím

faktorem.

Jednak byl letos celosvětový nárůst cen ropy, cen potravinářských produktů ak

tomu

také přistoupil dopad naší daňové reformy. M

íra nezaměstnanosti poklesla. Sice to

bylo až zhruba sdvouletým

odstupem po našem

vstupu do Evropské unie, ale neza-

městnanost skutečně význam

ně poklesla. Velm

i výrazně se zlepšila bilance našehozahraničního obchodu. Z

vysokých deficitů se přehoupla do přebytku. Také se snížildeficit veřejných rozpočtů Č

eské republiky vpom

ěru khrubém

u domácím

u produktu.Tady je zase pikantní, že k

tomuto snížení pod 3 %

HD

P došlo již před realizací roz-počtové reform

y. Už v

roce 2007 jsme dosáhli podle nejnovějšího odhadu statistické-

ho úřadu deficitu pouze 1 % H

DP. R

ovněž se výrazně zrychlilo tempo ekonom

ickéhorůstu a

výrazně se zrychlilo item

po naší ekonomické konvergence k

průměru E

U,

pokud ho měřím

e jako hrubý domácí produkt na obyvatele v

paritě kupní síly. Pro ilus-traci jsem

připravil následující graf (obr. 1) přičemž konkrétní údaje lze zase najít

vinform

ačním m

ateriálu. Vybral jsem

graf růstu reálného hrubého domácího produk-

tu ČR

od roku 1993. Vidím

e, že opravdu nejtučnější léta jsou až po roce 2000. Obdo-

bí předtím vykazuje občas nějaký tučný rok, ale jinak velm

i slabé výsledky, nebodokonce pokles. U

ž intenzivní přípravy na vstup ičlenství sam

otné přineslo po roce1989 zatím

skutečně historicky největší ekonomický rozm

ach.

JIŘ

ÍMA

LÝ

49

né státy se propadly vtom

to případě až na 19. pozici. Takže vidíme, že když opravdu

vybereme vhodná kritéria – a

zde jsme použili statistická data a

odsunuli jsme všech-

ny hodnotící soudy, které mohou být zatíženy nějakým

subjektivním prvkem

–, taknajednou jsm

e opravdu velice silně spořadím

zamíchali. Ještě zajím

avější potom byl

druhý alternativní žebříček, kde jsme hodnotili E

U jako celek. Tady nám

vyšlo, žeSpojené státy se propadly z

1. na 9. pozici, ale EU

jako celek skončila očtyři příčky

nad Spojenými státy, skončila jako pátá. První byla A

ustrálie, pak Norsko, K

anada,H

ongkong (Čína), E

U-25, Jižní K

orea, Švýcarsko, Chile a

konečně USA

. Vidím

e, žem

ůžeme dojít i

ktakovým

hodnocením konkurenceschopnosti, že E

U je konkurence-

schopnější než USA

. N

yní je velkou otázkou – právě sohledem

na průběh současné finanční krize, na to,kde začala, kde se projevila nejintenzivněji –, jestli je opravdu tolik nutné přejím

atinstitucionální rám

ec Spojených států vE

vropě, jestli skutečně všechny cíle Lisabon-

ské strategie skutečně povedou koné tzv. vyšší konkurenceschopnosti jak jednotlivých

členských zemí E

U, tak i

Evropské unie jako celku. K

tomu jen takovou perličku na

okraj (je to také zmíněno v

informačním

materiálu): například bodem

Lisabonské stra-

tegie ke zvýšení konkurenceschopnosti je zvýšení zaměstnanosti, co největší zam

ěst-nanost v

zemích E

U. M

ěla by to být kvalitní pracovní místa, ale kvalita pracovních

míst m

ůže být ido značné míry form

ální azáleží skutečně na tom

, jaký je výstup těch-to pracovních m

íst. Řada zem

í EU

sice zvýšila svou zaměstnanost, ale nevedlo to vždy

kposunu v

růstu hrubého domácího produktu, protože jsou to pracovní m

ísta, kterájsou na m

éně kvalifikovaných pozicích. Teď

bych přešel přímo ke vztahu m

ezi konkurenceschopností České republiky

ačlenstvím

vE

U, tedy k

vlivu evropské integrace na konkurenceschopnost ČR

. Předvstupem

unás existovala řada negativních očekávání ohledně vývoje naší konkuren-

ceschopnosti. Byly tady vydávány scénáře, že Č

eská republika rapidně ztratí konku-renceschopnost, bylo to například C

entrum pro ekonom

iku apolitiku apod., vlastně

vycházely celé souhrnné studie na toto téma. N

a makroekonom

ické úrovni nejzávaž-nějším

i důsledky našeho vstupu do EU

mělo být velm

i razantní zvýšení míry inflace,

dále nárůst míry nezam

ěstnanosti, zhoršení bilance našeho zahraničního obchodu,zhoršení salda našich veřejných rozpočtů, snížení tem

pa našeho ekonomického růstu

ataké zpom

alení, dokonce až zastavení konvergence naší ekonomické úrovně k

prů-m

ěru EU

. Vzali jsm

e si kprozkoum

ání celou sadu makroekonom

ických ukazatelů,abychom

otestovali, zda se tato negativní očekávání naplnila, nebo nenaplnila. Kvůli

finanční krizi – která nám letos naplno propukla a

která už vletošním

roce ovlivňuječástečně celosvětově výsledky, ale nem

á přitom nic společného s

naším vstupem

doE

vropské unie – jsme m

useli relevantní časovou řadu končit vroce 2007. Finanční

krizi budeme m

oci posléze vyhodnocovat snějakým

odstupem; budem

e zjišťovat, nakterou zem

i dopadla silněji, na kterou méně, takže ta data budou verifikována s

delšímčasovým

odstupem iu

finanční krize. Ale zatím

bych námi sledované období ohledně

konkurenceschopnosti ČR

ajejího vstupu do E

U ukončil v

roce 2007. Makroekono-

mické ukazatele ukazují, že negativní a

pesimistická očekávání ohledně ztráty naší

I. BLO

K

48

Obr. 1 R

ůst reáln

ého

HD

P Č

eské repu

bliky o

d ro

ku 1993

(meziro

ční zm

ěny v %)

růst reálného HD

P České republiky

vislost svývojem

ekonomiky; jsou to důsledky především

kurzových spekulací. Podob-ně rozkolísané kurzy jako Č

eská republika mají i

další ekonomiky s

vlastní měnou ve

střední Evropě, tj. Polsko a

Maď

arsko, naopak jediná ekonomika, která m

á vsoučasné

době stabilní kurz měny, je ekonom

ika slovenská, protože už je Slovensko de factobráno jako člen eurozóny. V

liv blízké perspektivy členství Slovenska veurozóně se

opravdu projevuje pozitivně na kurzové stabilitě. Zároveň si m

usíme uvědom

it, že mož-

nosti České národní banky reagovat na tyto kurzové výkyvy, o

nichž jsem m

luvil, jsouvelm

i omezené, protože zatím

co na měnových trzích se pohybuje likvidita v

řádu sto-vek m

iliard až bilionů dolarů, tak Česká národní banka m

á kdispozici devizové rezer-

vy pouze vřádu desítek m

iliard dolarů. Ikdyž by bylo na obchodování s

českou koru-nou použito pouze zlom

ku likvidity měnových trhů, tak při soustředěném

útoku nakorunu nem

ůže ČN

B dlouhodobě udržovat předem

stanovený kurz. Bohužel si m

usíme

uvědomit, že existují určitá rizika ohledně vývoje platební bilance Č

eské republiky, pro-tože už z

minulosti pokračuje trend neustálého zhoršování bilance výnosů Č

eské repub-liky a

snižování přebytků finančního účtu. Vsoučasné době, když se zpom

aluje hospo-dářský růst v

západní Evropě, což je naše nejdůležitější exportní teritorium

, bohuželtaké vzrůstá riziko zhoršení obchodní bilance kvůli zhoršení vývoje exportu do zápa-doevropských zem

í. Za těchto okolností spoléhat na dlouhodobé zhodnocování kurzu

české koruny jako na prostředek konvergence naší cenové hladiny keurozóně je dosti

riskantní strategií, protože kurz je vlastně obtížně předjímatelný a

téměř neovlivnitelný.

Podle mého názoru by Č

R právě pro tento důvod m

ěla naopak preferovat bližší termín

přijetí eura. K

vyvrácení druhého argumentu, proč by Č

eská republika měla oddalovat vstup do

eurozóny, bych použil také tvrzení, které bych později dokázal, že autonomie m

one-tární politiky m

alé otevřené ekonomiky, jako je česká, je v

éře globalizace při uvolně-ných tocích kapitálu do značné m

íry iluzorní. Že je česká ekonom

ika malá a

otevřená,to vidím

e na statistických datech, která jsou běžně uváděna: velikost HD

P ČR

odpo-vídá 1,4 %

HD

P eurozóny, 1,0 % H

DP E

U-27 a

1,3 % H

DP U

SA (údaje z

roku 2007).O

tevřenost ČR

je jedna znevyšších na světě, podíl exportu a

importu na H

DP Č

R tvo-

říl vroce 2007 celkem

136 %. Z

ároveň co je důležité, že česká ekonomika je velm

isilně provázaná s

eurozónou. Na zem

ě eurozóny včetně Slovenska jako nového členaa

na země s

měnam

i fixovanými na euro připadá 63 %

obratu českého zahraničníhoobchodu a

68 % českého vývozu; 80 %

stavu přímých zahraničních investic v

ČR

tvoříPZ

I zeurozóny (podle údajů z

roku 2007). Českou republiku a

českou ekonomiku

proto velmi výrazně ovlivňují ekonom

ické události vzahraničí (především

veurozó-

ně), na tyto zahraniční podněty pak samozřejm

ě musí reagovat i

česká hospodářskápolitika, a

to včetně politiky monetární. Jako příklad m

ůžeme uvést pohyb nebo vývoj

úrokových sazeb ČN

B nebo stanovení úrokových sazeb Č

NB

na počátku srpna letoš-ního roku, kdy naše centrální banka m

usela reagovat na prudké zhodnocování korunyprávě v

průběhu července arozhodla o

poklesu úrokových sazeb. Nebylo to dáno vnitř-

ním stavem

naší ekonomiky, ale bylo to dáno vývojem

na měnových trzích. V

součas-né finanční krizi rovněž m

ůžeme sledovat, že autonom

ní monetární politika m

alých

JIŘ

ÍMA

LÝ

51

Analýza těchto negativních očekávání v

souvislosti snaším

vstupem do E

U je veli-

ce zajímavá iv

kontextu toho, jak se Česká republika připravuje na své členství v

euro-zóně. R

ovněž vsouvislosti s

naším budoucím

vstupem do eurozóny a

přijetím eura se

vynořuje celá řada pesimistických předpovědí o

tom, jak Č

eská republika ztratí svoukonkurenceschopnost, co to zase udělá s

našimi m

akroekonomickým

i ukazateli apod.A

rgumentace se velm

i nápadně podobá té, která se uplatňovala před naším vstupem

doE

vropské unie. Těch důvodů, proč bychom m

ěli ztratit konkurenceschopnost po přije-tí eura, bývá jm

enována celá řada. Já bych vybral tři nejčastěji zmiňované. Z

a prvéČ

eská republika by podle těchto argumentů m

ěla oddalovat přijetí eura, protože zaprvé m

ůže nadále dlouhodobě probíhat konvergence cenové hladiny ČR

kprům

ěrueurozóny prostřednictvím

zhodnocování kurzu české koruny keuru; to by m

ělo při-bližovat naši cenovou hladinu a

oslabovat inflaci po přijetí eura. Druhým

důvodem,

proč bychom m

ěli podle zastánců oddalování přijetí eura do eurozóny vstoupit pozdě-ji, je, že m

ůže být zachována autonomie české m

onetární politiky, která může tak

svými nástroji reagovat na případné nepříznivé výkyvy ve vývoji české ekonom

iky,a

tak tu ekonomiku stabilizovat. T

řetím často zm

iňovaným důvodem

je, že stále nenípřes pozitivní výsledky v

poslední době zaručena dlouhodobá udržitelnost astabilita

českých veřejných financí. M

yslím, že již v

současné době můžem

e tuto argumentaci zastánců oddalování

zavedení eura vČ

R pom

ěrně přesvědčivě vyvrátit, ato následujícím

způsobem. A

rgu-m

ent číslo jedna, který říká, že je pro Českou republiku výhodné nepřijím

at euro, abyse m

ohla neustále dlouhodobě zhodnocovat česká koruna, lze vyvrátit jednoduše tím,

že zhodnocování měnových kurzů v

nových členských zemích E

vropské unie – ato ani

vČ

eské republice – není žádným přirozeným

nebo automatickým

trendem, na který

bychom se m

ohli spolehnout. Příkladem m

ůže být kurz slovinského tolaru, který sepřed vstupem

do mechanism

u směnných kurzů (E

MR

II) – kam m

usí měna nového

člena eurozóny vstoupit, kde se musí m

inimálně dva roky pohybovat a

udržovat stabi-lizovaný kurz před přijetím

eura – dlouhodobě znehodnocoval, to znamená, že činil

pravý opak toho, co očekávají apožadují zastánci oddalování přijetí eura v

případěČ

eské republiky. To znamená, že kurzový kanál konvergence v

případě Slovinskanefungoval. Přitom

slovinská ekonomika byla v

té době vm

inimálně stejně dobré kon-

dici jako ekonomika česká, dokonce je vyspělejší než česká ekonom

ika. To znamená,

že oto, jestli kurz bude dlouhodobě zhodnocovat, nebo znehodnocovat dom

ácí měnu,

vůbec nezávisí na tom, co se děje v

dané zemi. Je to rozhodnutí m

imo tu zem

i, je torozhodnutí na zahraničních m

ěnových trzích. Na to bych navázal dalším

způsobemvyvracení, totiž tím

, že kurz české koruny je ovlivňován rovněž vývojem světové eko-

nomiky a

náladou investorů na měnových, finančních a

kapitálových trzích, ato se

projevuje iza současné finanční krize. N

apříklad od počátku letošního května až dopoloviny července, kdy jsm

e dosáhli nejsilnějšího kurzu koruny, se kurz české korunyk

euru zhodnotil o9 %

. Posléze se do poloviny října znehodnotil o8 %

ateď

, tj. vobdo-

bí od poloviny října do konce října, se nám zase zhodnotil o

5 %. To jsou tak extrém

nívýkyvy kurzu ve velice krátké době, že ani nem

ohou mít žádnou přím

ou apevnou sou-

I. BLO

K

50

pravidlo Paktu stability otom

, že rozpočtový schodek musí být nižší než 3 %

HD

P.Sam

otný Pakt stability přece definuje období nebo situace, za kterých může být toto

pravidlo tříprocentního deficitu porušeno, ato je například právě velká hospodářská

ekonomická krize, která je způsobena vnějším

i faktory. To je přesně ten současný pří-pad. I

současné porušování pravidel je paradoxně vsouladu s

Paktem stability a

růstu. T

ím bych své vystoupení zakončil. D


Hynek O

poleckýD

ěkuji panu Malém

u za poslední vystoupení před naší přestávkou. Přerušuji na 15 mi-

nut naše jednání adoufám

, že se ukázněně ve stanovený čas sejdeme

* * *

JIŘ

ÍMA

LÝ

53

otevřených ekonomik m

á dost výrazné náklady. Například D

ánsko jako jedna zm

álazem

í se nemohlo připojit ke koordinovaném

u snížení úrokových sazeb centrálními

bankami, které proběhlo v

první polovině letošního října, naopak udržuje ojeden pro-

centní bod vyšší úrokové sazby než eurozóna, aby udržela stabilní kurz dánské koru-ny k

euru. Maď

arsko čelilo vposlední době velm

i rychlému znehodnocování své

měny. A

by mu zabránilo, tak razantně zvýšilo svou klíčovou úrokovou m

íru z8,5 na

11,5 %, a

snad ani nemusím

používat známý příklad Islandu. Pan prezident nedávno

pravil, že samostatná m

ěna Českou republiku do značné m

íry ochránila před důsledkyfinanční krize. To sam

é jsem včera četl od viceguvernéra Č

NB

, Mojm

íra Ham

pla.Island m

ěl rovněž samostatnou m

ěnu; je to první země, která se kvůli finanční krizi

ocitla na pokraji státního bankrotu ajeho sam

ostatná monetární politika, řekl bych,

finanční krizi spíše prohloubila, než že by ji zmírnila. K

urz islandské koruny se – jakvidím

e na číslech – velice prudce znehodnotil zhruba z90 islandských korun za euro

na začátku letošního roku na 150 vříjnu, a

to ještě tento kurz de facto uměle nastavu-

je islandská centrální banka, protože obchodování sislandskou korunou je tém

ěřzastaveno. K

dyž se včera pokusně na krátkou dobu zase sislandskou korunou obcho-

dovalo, tak se její kurz znehodnotil až na 240 za euro. Vidím

e, že vdůsledku tohoto

znehodnocení také začíná na Islandu silně narůstat míra inflace, zatím

je to ze 3 na 16 %,

ale tendence je vzestupná, ataké se velice prudce zvýšily islandské úrokové sazby z

12 na18 %

. Takže vidíme, že v

malé otevřené ekonom

ice suvolněným

i pohyby kapitálu exi-stence vlastní m

ěny as

ní spojené autonomní m

ěnové politiky přestává být nástrojemstabilizace ekonom

ického vývoje, ale naopak může být prostředkem

vnášení nestabi-lity do ekonom

iky. Nebo m

ůže existence vlastní měny ještě dále prohlubovat vnitřní

nestabilitu, protože kurzové výkyvy jsou přehnané, jsou přestřelené. Ito je další

důvod, proč by Česká republika nem

ěla otálet se zavedením eura, ale přijm

out ho vco

nejbližším term

ínu. T

řetí důvod proč oddalovat přijetí eura říká, že naše veřejné finance přes dosaženépozitivní výsledky v

poslední době pořád nejsou ve stavu dlouhodobé udržitelnosti,dlouhodobé stability, že ta situace se m

ůže zase po několika letech zhoršit. Myslím

si,že to jsou taková účelová tvrzení, protože je sam

ozřejmé, že nikdy nem

ůžeme žádnou

sadou opatření hospodářské politiky vývoj veřejných financí nalajnovat tak, aby příš-tích padesát let byly stále v

pořádku. To je prostě nemožné, protože se neustále m

ěníněkteré vnitřní ivnější podm

ínky, vnichž se ekonom

ika pohybuje, takže pořád se budem

ěnit istav veřejných financí. Pro zavedení eura je proto důležité aktuální a

středně-dobé plnění fiskálního konvergenčního kritéria, tj. kritéria v

horizontu tří až čtyř let.V

současné době ipřes finanční krizi Č

eská republika tuto podmínku splňuje. Sam

o-zřejm

ě prognózy dalšího vývoje jsou nejisté, prognóza na delší než čtyřleté období jezatížena značnou m

írou nejistoty. Dokonce v

současné době je kvůli finanční kriziznačná m

íra nejistoty iv

prognózách daleko kratších, ale přesto, dokud bude Česká

republika tuto podmínku fiskální udržitelnosti splňovat, není důvod vstup do eurozó-

ny oddalovat. Nem

á taky smysl poukazovat na to, jakým

způsobem například reagují

některé země na zvládání finanční krize, že je například povoleno porušovat základní

I. BLO

K

52

II. BL

OK

Cesty k

posilování konkurenceschopnosti a

jejich pozice vsoutěži o

maxim

ální přitažlivost pro zahraniční investory,

vstřícnost vůči podnikům v

daných státech, m

íra avliv na efekt a

růst hospodářství.B

alancování apřebírání, či ponechávání,

zodpovědnosti mezi státy, státním

i uskupeními

nadnárodními podnikatelským

i a

investorskými celky.

Soutěž států nebo podniků? K

onkurenceschopnost podniků s

/ bez účasti států?

Přepis příspěvků přednesených na konferenci

konanév


entu ČR


Moderátor

Hynek O

polecký,V


OD

STR

AŇ

OV

ÁN

ÍB

AR

IÉR

KO

NK

UR

EN

CE

SC

HO

PN

OS

TIE

U A

ČR

PR

OG

RA

M K

ON

FE

RE

NC

E

II. BL

OK

Daňové, zdravotnické a

penzijní reformy,

euro aj. významné faktory ovlivňující konkurenceschopnost

českých aevropských podniků ve světle současné

americké finanční krize

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .59

Jan Mládek – předseda družstva FO

NT

ES R

ER

UM

,ředitel M

asarykovy dělnické akademie (M

DA

)

Nejzávažnější bariéry konkurenceschopnosti českých podniků,

návrhy na řešení aopatření

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .65

Zdeněk Som

r– viceprezident H

ospodářské komory Č

R

Vztah velkých podniků a

MSP, úloha státu

při odstraňování bariér konkurenceschopnosti EU

aČ

R . . . . . . . . . . .

72D

avid Šeich– poslanec PSP Č

R,

předseda Unie m

alých astředních podniků (U

MSP)

Prosazování zájm

ů České republiky

prostřednictvím ekonom

ické diplomacie

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .77

Martin T

lapa– nám

ěstek ministra,

Ministerstvo prům

yslu aobchodu Č

R

Diskuse k

dopolednímu program

u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

82

OD

STR

AŇ

OV

ÁN

ÍB

AR

IÉR

KO

NK

UR

EN

CE

SC

HO

PN

OS

TIE

U A

ČR

Hynek O

poleckýZ

ahajuji další část naší konference apředávám

slovo panu Janu Mládkovi, předse-

dovi družstva FON

TE

S RE

RU

M a

řediteli Masarykovy dělnické akadem

ie. Téma jeho

příspěvku bude Daňové, zdravotnické a

penzijní reformy, euro aj. význam

né faktoryovlivňující konkurenceschopnost českých a

evropských podniků ve světle současnéam

erické finanční krize. Prosím, m

áte slovo.

DA

ŇO

VÉ

, ZD

RA

VO

TN

ICK

É A

PE

NZ

IJNÍ R

EF

OR

MY

, E

UR

O A

JINÉ

VÝ

ZN

AM

NÉ

FAK

TO

RY

OV

LIV

ŇU

JÍCÍ

KO

NK

UR

EN

CE

SCH

OP

NO

ST Č

ESK

ÝC

H

AE

VR

OP

SKÝ

CH

PO

DN

IKŮ

V

E SV

ĚT

LE

SOU

ČA

SNÉ

AM

ER

ICK

É F

INA

NČ

NÍ K

RIZ

E

Jan Mládek

Děkuji a

také dovolte mi popřát všem

dobrý den. Když jsm

e se vm

inulosti bavilis

některými kolegy v

souvislosti sfinanční či hospodářskou krizí o

tom, kde nem

o-hou být způsobeny extrém

ně velké škody, domnívali jsm

e se, že to mohou být pojiš-

ťovny, ato zejm

éna proto, že když nastane velká katastrofa, tak zpravidla cvaká stát.D

ošli jsme k

závěru, že pojišťovna vpodstatě tém

ěř nemůže zbankrotovat. V

e Spoje-

ných státech dokázali nemožné; u

těch dvou kategorií, které fungovali stejně nebovelm

i podobně jako pojišťovny české, samozřejm

ě problém nebyl, ale oni si zavedli

ještě třetí obor, když začali pojišťovat ony deriváty proti riziku. Na výdělku se to podí-

lelo asi 20 %, a

když došlo na lámání chleba, tak to de facto přivedlo A

IG k

bankro-tu; do bankrotu nespadla jen díky m

asivní pomoci am

erického státu, tj. de facto zná-rodnění. V

USA

od 1. ledna 2008 do počátku října přišli držitelé cenných papírů o8 bi-

lionů US

D, tj. pokles z

20 bilionů na 12 bilionů US

D. A

meričanům

se podařilo téměř

nemožné. U

kázali, že ipojišťovna m

ůže zbankrotovat. Ze seriozního bankovního

podnikání vhypotékách udělali „C

asino Bussines“ a

podařilo se jim zbankrotovat

iobrovskou pojišťovnu AIG

. Je to nepochybně konec jedné formy kapitalism

u ve svéneoliberální form

ě postavené na Washingtonském

konsenzu, investičních bankách,cham

tivosti anaivní víře v

autoregulaci odvětví. Mim

ochodem A

lan Greenspen také

trpěl takovou fantasmagorii, že věřil, že W

all Street je schopen seberegulace. V

praxise ukázalo, že prostě toho schopen není. N

ěkteré příčiny krize byly a) dlouhodobýživot na dluh v

US

A, b) hypotéka se rovnala spotřebitelském

u úvěru, alespoň tak tobylo chápáno a

praktikováno, c) finanční inovace byly někdy až perverzního typu,d) m

ěnová politika FE

Du byla procyklická a

e) působil dlouhodobý nedostatekregulace.

II. BLO

K

59

xistovala, ale po prohraných volbách si na ni vzpomněl a

sdělil veřejnosti, že právě onaje ten důvod, proč m

usí zůstat uvesla. Č

eská vláda je vtéto době pom

ěrně arogantnívůči E

vropě adává hraběcí rady. T

rošku zapomněla, proč si takovou aroganci m

ůžedovolit, že totiž m

y jsme bankovní krizí prošli v

období 1998 až 2001, když jsme ban-

kovnímu sektoru zaplatili větší procento H

DP, než je zatím

dočasný účet ve Spojenýchstátech. O

tázkou samozřejm

ě je, kam se to v

USA

vyšplhá, protože já si nemyslím

, žeam

erický účet je už konečný, ale zatím jsm

e relativně zaplatili více než tam. U

násjsm

e také měli bankovní socialism

us, byť postavený na trošku jiném základě: K

lauso-va vláda nechala běžet velké podniky, netlačila m

oc na propouštění lidí. Ato bylo na

úkor měkkých peněz bankovního systém

u. Problémem

bylo, že potom stát m

usel něcozaplatit, protože dokud byly zisky, tak se o

ně podělili soukromníci v

rámci sektoru,

ale oztráty se potom

rádi kvazipodnikatelé podělili sdaňovým

i poplatníky. Velm

i topřipom

íná současnou americkou situaci. D

okud se na Wall Streetu dařilo, tak někteří

měli desetim

ilionové odměny v

dolarech, teď se rádi podělí s

daňovými poplatníky

oztráty. První důvod současné stability českých bank je to, že kolem

roku 2000 bylaprovedena privatizace a

sanace českého bankovního sektoru. Dluhy z

období 90. let,z

období českého bankovního socialismu byly převedeny na stát. B

ilance bank bylyvyčištěny a

bankéři dosud nezapomněli na lekce z

oné doby. Dluhy za bankovní soci-

alismus ovšem

dlouhá léta zatěžovaly české veřejné finance. D

ruhý důvod stability českých bank spočívá voblasti hypoték. Je to trochu náhoda,

ale je dobré si to připomenout. Č

eští bankéři se nestihli dostat tak daleko při poskyto-vání hypoték jako ti am

eričtí, nestihli se „propracovat“ kproblém

ovým skupinám

.V

Am

erice má 98 %

domácností hypotéku, v

Čechách 18 %

. Osm

náct procent zna-m

ená, že hypotéku vČ

R m

á nejvyšší avyšší střední třída, která to částečně dělá

zdaňových důvodů, částečně proto, že to chce. V

tomto sm

ěru jsem optim

ista; mys-

lím, že iv

době největší krize pravděpodobně budou uživatelé hypoték pracovat asplá-

cet je. Zde tedy pravděpodobně žádný větší problém

nehrozí. Je ovšem více než prav-

děpodobné, že pokud by čeští bankéři dostali dost času, dopracovali by se během 10 –

15 let ikoněm

polozaměstnaným

příjemcům

hypoték jako američtí. N

yní je šance, žepokud se poučí z

americké krize, neosloví je nikdy.

Třetí důvod stability našich bank je poněkud pikantní. T

ím, jak jsm

e provedli pri-vatizaci bank, bylo způsobeno, že české banky vlastní velké banky ze Z

ápadní Evro-

py. Tito vlastníci se postarali o

to, že obchodování sderiváty dom

orodcům nepřene-

chali anechali si ho v

centrálách, tudíž se jim podařilo také ztráty zrealizovat

vcentrálách. R

adši ty mateřské banky nebudu jm

enovat, aupřím

ně řečeno, jestli vsou-

časné době hrozí nějaké nebezpečí českému bankovním

u sektoru, tak je to jakási náka-za panikou od m

ateřských společností, znichž m

nohé dostávají státní pomoc ve svých

mateřských státech. Ještě existuje čtvrtý důvod, který jsem

neuvedl vprezentaci, ale který bych přece

jenom chtěl zm

ínit. Český bankovní systém

je stabilní také proto, že naše obyvatelstvoje naučené dlouhodobě spořit, nikoliv žít na dluh. To se naštěstí nepodařilo vym

ýtit,byť m

nohé reklamní kam

paně různých společností se oto snažily docela intenzivně.

JA

NM

LÁD

EK

61

Ono to m

á daleko významnější dopady. M

yslím si, že je do značné m

íry podlome-

na softpower Spojených států, což znam

ená, že americký m

odel se již těžko dá vyvá-žet na základě příkladu. V

budoucnosti se vývoz amerického m

odelu bude dít již jensilou. V

ývoz „měkkou silou“, tj. příkladem

, byl vposledních letech trochu m

anipulo-ván, jak tady bylo ráno ukázáno, ale přesto je třeba říci, že m

odel Spojených států byldlouhá léta výborným

vývozním artiklem

. Včera ve zkratce tu složitou historku vyjád-

řil dost přesně jeden Čechoam

eričan, kterého se na to Česká televize ptala. O

n řekl:„V

80. letech jsem si s

americkým

pasem připadal jak vítaná hvězda, dneska je to hroz-

né. Já si snad pořídím pas český.“ Takto shrnul vývoj Spojených států v

posledních tři-ceti letech. V

ývoz amerického m

odelu se vpodstatě prosazuje již jen silou, v

Asii si

ztoho už dělají legraci. Toto není ale jediný důsledek, m

á to dopady pro celý systém.

Zřejm

ě se bude uplatňovat nová verze tržní ekonomiky, v

níž bude více regulace, vníž

dojde kposílení úlohy státu. N

astane porýnský kapitalismus, nebo se snad prosadí

sociálně-tržní hospodářství? Uvidím

e. K

rize je samozřejm

ě také selhání Měnového fondu (IM

F), Světové banky (WB

)a

možná iO

EC

D. U

IMF je problém

spíše politicko-mocenský než technický. Jestli je

Měnový fond (IM

F) na něco dobrý, tak to jsou právě světové finanční abankovní

krize, na to jsou experti. Je to snad jediná instituce, která má evidenci o

desítkách,stovkách finančních krizích, které proběhly všude na světě. N

ěkteří naši vládní před-stavitelé by si tam

možná m

ohli zajet trošku tu problematiku prostudovat. Problém

jev

jiné věci, totiž vtom

, že poslední, kdo se řídí radami IM

F, je hlavní akcionář, totižSpojené státy. IM

F je schopný dávat rady všem ostatním

– jen ne hlavnímu akcionáři.

Oni to o

Spojených státech psali, vyjadřovali obavy, ale nepřeklopilo se to do žádnéakce, do žádných silnějších prohlášení nebo doporučení. V

šechno to skončilo na úrov-ni m

emorand a

interních „pejprů“ Měnového fondu, což je ovšem

pro instituci typuIM

F trochu málo, protože tato instituce by m

ěla být regulátorem světových finančních

trhů anejenom

výborným akadem

ickým pracovištěm

. Teď je otázka, co bude dál.

Nezůstane kám

en na kameni, ale není úplné zřejm

é, co bude dál. Bude nepochybně

více regulace na finančních trzích, dojde kposílení úlohy státu. D

okonce si myslím

, žeposílení úlohy státu jako vlastníka přinejm

enším v

některých infrastrukturních odvět-vích se zřetelně ukáže, zejm

éna bude-li negativních růst HD

P. Ukáže se, že státní

vlastnictví může m

ít velmi stabilizující vliv v

případě otřesů. Jestli dojde krenesanci

porýnského kapitalismu nebo sociálního tržního hospodářství, to je otázkou, nicm

éněbude třeba vym

yslet něco nového, protože, upřímně řečeno, pokud se nevym

yslí něja-ká reform

a kapitalismu, tak už na nás čeká právě jen K

arel Marx a

Che G

evara. D

o Čech dorazila krize a

mnozí si toho ani nevšim

li, možná s

výjimkou některých

exportérů. Ona dorazila už někdy v

červenci roku 2007 se silnou korunou. Zposílení

koruny až o20 %

se dokonce někteří radovali, propadali euforii asdělovali své poznat-

ky, jak mám

e levný benzín, jak jsou levné dovolené ajak se levně na internetu naku-

puje vA

merice přesto, že poštovné je pom

ěrně vysoké. Vpřípadě převahy exportně

orientované ekonomiky zem

ě to bylo hodně krátkozraké. Nebudu radši příliš m

luvito

švejkování politické reprezentace VČ

echách – pro pana premiéra nejdříve krize nee-

II. BLO

K

60

anejen ve Spojených státech. 4. V

e světovém m

ěřítku je nutno začít mluvit o

Tobino-vě dani a

také ji prosadit. Tato daň vybírá nějaké zlomkové procento z

každé finančnítransakce, celosvětově vytváří fond, který je potom

možno použít při řešení finančních

krizí. Já vím, že je to obtížně představitelné, ale bylo by to nejčistší řešení, protože,

upřímně řečeno, ani to není férové, když selhání finančních trhů zaplatí prům

ěrný daňo-vý poplatník, ale dokonce není férové ani to, že ho zaplatí produktivní kapitalista v

reál-né ekonom

ice, protože on tu krizi nezpůsobil. On vyrábí hodnoty a

zaměstnává pra-

covní síly anehrál si žádné „C

asino Business“, tak proč m

á tyto finanční hry platit?Je naprosto zřejm

é, že naše vláda by měla pokorně hodit do stoupy veškeré návrhy

na zavedení soukromých penzijních fondů. To je velm

i špatný nápad, protože to nejsoujenom

řeči otom

, že se finančním kapitalistům

svěří na hraní ty peníze, které by jinakbyly pouze ve form

ě příslibu důchodu, jak to funguje vprůběžném

systému. Světová

finanční krize ukusuje nejen zam

erických penzí. Je vůbec obtížné dávat něco do pen-zijních fondů, když am

erickým důchodcům

se vypařují desítky procent hodnoty jejichpenzí z

penzijních fondů, protože sice ve fondech byly podniky AA

A, ale když došlo

na lámání chleba, tak se ukázalo, že fondy sam

y moc blue chips nejsou. R

atingy jsouzpochybněny, ratingové agentury stejně tak. Tady je jednoznačně nejlepším

řešenímzachování průběžného systém

u financování důchodů, při čemž param

etrické změny

jsou samozřejm

ě nutné. Obrovská výhoda průběžného financování je, že se nedá roz-

krást. Nedá se vytunelovat ani správci fondu, ani státem

, když mu chybí peníze. Soci-

ální pojištění apenze – jak jsou tam

skutečné peníze, tak na ně číhají velká nebezpečíze všech m

ožných stran. Krásná historka je z

Argentiny, doporučuji velké pozornosti.

Vroce 2001 se A

rgentina dostala do obrovských fiskálních problémů právě proto, že

přecházela na kapitálové penzijní fondy. Byl to de facto jeden důvod státního bankro-

tu. Za těch osm

let se ukázalo, že správci jsou zcela neschopní, tunelování je pro jejichčinnost příliš silné slovo, ale obezlička tam

byla neuvěřitelná. Žádné efektivní spravo-

vání tam neexistuje, a

teď prezidentka, když nem

á stát peníze, tak se rozhodla, žefondy zase pro zm

ěnu znárodní. Ty peníze jsou obrovským pokušením

, že snim

iněkdo něco udělá, takže je lepší je tam

vůbec nedávat. Samozřejm

ě další folklórv

Čechách: m

y jako mám

e problém stárnutí populace, m

y mám

e problém v

důchodo-vém

systému, načež to první, co se vláda chystá udělat, je snížit výběr sociálního pojiš-

tění. Vláda jedná přesně tak, jako kdyby si sam

a vyráběla problém, který chce potom

řešit. Myslím

, že už je čas tohle také zastavit. Třetí pilíř sociálního pojištění a

penzí jenaštěstí v

českých poměrech om

ezen na státní obligace OE

CD

apouze na m

alé pro-cento akcií. Snad ten největší fond m

á 10 % akcií, to znam

ená, že ita poměrně m

asiv-ní ztráta nebude úplnou katastrofou. N

a druhé straně by bylo dobré vědět, kolik našichpenzijních fondů nakoupilo islandské obligace, protože Island m

ožná formálně a

práv-ně není ve státním

bankrotu, ale de facto je, to si řekněme otevřeně. Z

emě, která m

ázadlužení v

této chvíli asi 8 ročních HD

P, je daleko (asi 60 %) nad m

aastrichtskými

kritérii. V

e zdravotnictví je nutné udržet páteřní síť neziskovou. Nezisková nem

ocnice má

dobře fungovat na každém okrese. Z

namená to poskytnout všem

i možným

i způsoby

JA

NM

LÁD

EK

63

Tím

se stalo, že český bankovní systém není závislý na cizích penězích, což se ukazu-

je být vtěchto dobách finančních krizí velm

i výhodné. Potíže Ruska, U

krajiny,R

umunska a

Pobaltí jsou mim

o jiné způsobeny tím, že zahraniční investoři, kteří m

ělipeníze v

tamním

sektoru, je rychle stáhli, atyto zem

ě se tak dostaly do obrovskýchproblém

ů. Bohužel ne všechny ze jm

enovaných zemí m

ěly možnost peníze dosypat ze

suverénního fondu jako Rusko; ale itak m

á Rusko problém

y. Přestože s

malinkou dávkou pochybností sdílím

optimistický předpoklad, který je

snad ikonsenzus, že není důvod k

tomu, aby v

českém bankovním

sektoru propuklakrize, aby český bankovní sektor byl zdrojem

krize, považuji ovšem na druhé straně za

téměř jisté, že světová finanční krize se u

nás projeví skrze reálnou ekonomiku. O

tomuž není pochyb. D

ochází klikvidaci zbytku textilního prům

yslu, urychlily se bankro-ty v

porcelánovém a

sklářském prům

yslu – kde to bylo urychleno zvláštní vlastnickoustrukturou jedním

zpohrobků IPB

, ale to tady nechci rozebírat – asam

ozřejmě, a

to jevelm

i nebezpečné, jsou potíže vautom

obilovém prům

yslu, který je významnou částí

české ekonomiky a

českého exportu. Česká republika se důsledkům

krize nevyhne; jejen otázkou, jak budou dopady hluboké. Jako bývalý prognostik vím

, že je lepší krát-kodobé prognózy nedělat, protože se brzy přijde na to, že jsou třeba špatné, ale v

tomto

případě jsem si dovolil udělat prognózu alespoň obecnou: V

lepším případě, pokud se

nám podaří zaplácat díry ve finančním

sektoru na účet daňových poplatníků ana účet

inflace apokud systém

bude fungovat, tak nás čeká sedm hubených let. V

horším pří-

padě nás čeká velká vleklá deprese. Ale já stále ještě doufám

, že pravděpodobnější jevarianta sedm

i hubených let než varianta velké deprese, která stále číhá za rohem.

Teď bych se docela jasně vyjádřil k

tomu, co znam

ená pro Českou republiku pou-

čení ztěchto krizí a

co to znamená pro zm

ěnu politik. 1. Vpodstatě se ukazuje, že je

nutné zastavit snižování daňové kvóty, zastavit tuto populistickou politiku. Důvod je

za prvé vtom

, že se ukazuje, ato tady bylo prezentováno, neplatnost jednoduché závis-

losti: nejlépe jsou na tom zem

ě, které mají nejnižší daňovou kvótu. To není pravda;

nejlépe jsou na tom zem

ě, které vytvoří sociální kohezi, vzdělanou pracovní sílu akva-

litní infrastrukturu všeho druhu. Druhý důvod je v

tom, že je třeba vybírat více peněz

od daňových poplatníků na krytí občasných selhání finančních trhů. Když se finanční

trhy nedaří, tak to rádi převalí na daňové poplatníky. 2. To samozřejm

ě znamená obno-

vení progresivního zdanění fyzických osob. Mně se velm

i líbí 10, 20, 30% zdanění, ale

berte to jako čísla přibližná. Je velký politický problém toto vysvětlit a

uskutečnit, aleje to nutné. 3. N

ení možné dvacet let provozovat volnou hru tržních sil, a

když to selže,tak si to nechat zaplatit státem

. To není politicky vysvětlitelné, připomíná to starou

židovskou anekdotu: Dva rabíni jdou a

najdou sto dolarů, ale je šábes aoni nem

ohoupracovat, tudíž se nem

ohou ani sehnout. Tak přemýšlí a

najednou se jeden sehnea

sebere to. Druhý říká: „Jak jsi to m

ohl udělat, vždyť je dneska šábes?“ Adruhý m

uodpoví: „A

no šábes vidím kolem

sebe, ale když kouknu kolem té stodolarovky, tak tam

šábes není, tam je pátek.“ Tak zhruba takhle se chovají zastánci volného trhu, kteří

říkají: „Ano, volný trh m

usíme prosazovat a

nechat působit, ale když dojde na selhánífinančních trhů, tak to m

usí zaplatit daňový poplatník.“ To se špatně vysvětluje voliči

II. BLO

K

62

NE

JZÁ

VA

ŽN

ĚJŠÍ B

AR

IÉR

Y

KO

NK

UR

EN

CE

SCH

OP

NO

STI Č

ESK

ÝC

H P

OD

NIK

Ů,

NÁ

VR

HY

NA

ŘE

ŠEN

Í AO

PAT

ŘE

NÍ

Zdeněk Som

rD

obrý den, dámy a

pánové. Přiznám se, že jsem

váhal, zda právě já jsem tou sprá-

vnou osobou pro vystoupení na této konferenci, protože vzděláním jsem

„matfyzák“,

konkrétně numerik, takže m

ě velmi iritují skoro všechny žebříčky a

všechno to sčítá-ní jablek s

hruškami, které tyto žebříčky obsahují. Potěšilo m

ě to, co jsem dnes slyšel

na úvod, totiž že nejsem jediný, koho rozčiluje ono sčítání jablek a

hrušek avydávání

to za jakýsi žebříček. Mim

ochodem ten žebříček, který tady byl m

nohokrát citován zestr. 45 v

informačním

materiálu (obr. 1 na str. 66), ta globální zpráva uvádí pro loňský

rok Island na 16. místě před N

orskem, A

ustrálií, daleko před Španělskem, Č

eskem, Itá-

lií anekonečně daleko před Indií, Č

ínou aR

uskem, u

kterého teď islandští politici

prosí, jestli by jim nepůjčilo pár m

iliard. To mě jenom

utvrzuje vtom

, že sčítání jab-lek s

hruškami toho m

noho nepřináší. Tím

nezpochybňuji uvádění aporovnávání tvr-

dých dat, nezpochybňuji účelnost řazení jednoznačně porovnatelných dat vnějaké

časové řadě, která ukazuje trend. To samozřejm

ě smysl m

á, ale globalizace žebříčkůvětšinou přinese ten efekt, že potom

postrádají jakoukoliv vypovídací schopnosta

jenom si na ni hrají v

době, kdy se nic neděje. Musím

říct, že po přestávce jsem tro-

chu ztratil pocit, že jsem sem

měl jít, že jsem

zde na správném m

ístě. Když jsem

poslouchal pana Mládka, tak to m

oje počtářská duše těžce nesla. Téměř všechno, co

řekl, lze říct iobráceně, apokud se k

tomu nedodají žádná tvrdá data nebo tvrdé argu-

menty, tak m

u to můžem

e věřit, ale nemusím

e – ato obojím

u. Nechápal jsem

také,v

čem je výhodné, aby to všechno dělaly státy. V

tuhle chvíli mnohem

víc než bankyselhávají státy. K

olik bank vtuto chvíli dělá to, co státy? Ž

e horem pádem

pumpují

peníze do něčeho, co ještě ani není? Co kdyby náhodou, to přišlo? Tak pro jistotu tam

nalijeme další a

další prostředky aposkytnem

e nekonečné záruky na cokoliv jen proto,aby jakási opatření dělali politici. O

d podnikatelů nemůže nikdo čekat nic jiného, než

že se pokusí získat všechny dostupné peníze na trhu. Jestli vtuto chvíli usoudí E

vrop-ská unie, že přispěje na snížení em

isí aut mnoha m

iliardami autom

obilovému prům

ys-lu, tak je to zase rozhodnutí politiků. N

esvádějme to na autom

obilový průmysl. A

jest-li někteří podnikatelé či bankéři usoudili, že je šance urvat nějaký balík peněz, tak seo

to pokouší, to jim nem

ůžete vyčítat. Koneckonců podnikatel nebo řídící orgány

vkaždé firm

ě jsou odpovědny za to, aby vytvářely zisk – ak

tomu se m

ají získat pení-ze tak, aby se zisk vytvářet dal. M

ůžeme polem

izovat otom

, kdo se choval nemravně

nebo protiprávně – tak ho mají zavřít. N

evím, jestli m

noho českých bankéřů zté doby,

která tady byla citována, nějakým způsobem

to vtom

to smyslu odneslo. A

není pochybo

tom, že m

y jsme na tom

teď o

něco lépe, protože už jsme si to předplatili. To zase

II. BLO

K

65

občanovi jistotu zdravotní péče. Je ovšem nutné zlepšit řízení nem

ocnic avůbec zdra-

votní péče. Myslím

, že sice Spojené státy mají nejlepší zdravotnictví, když m

áte najeho zaplacení, ale m

ají ho také relativně nejdražší, co se týče podílu na HD

P, am

ajítaké 45 m

ilionů Am

eričanů nepojištěných pro případ nemoci. Pravděpodobný am

eric-ký prezident, pan O

bama, údajně nabídne paní C

lintonové místo m

inistryně zdravot-nictví. Tak nevím

, jestli je to za odměnu, nebo za trest.

Ještě poslední zásadní sdělení. Pan Malý tady o

tom pěkně m

luvil. Já bych sjeho

argumenty souhlasil, ale pokusil bych se být ještě ď

áblovým advokátem

, tedy vtom

topřípadě advokátem

pana prezidenta. Největším

problémem

není to, očem

tady mluvil

pan Malý, ta stabilita, ale test je skutečně v

té krizi, která přichází. Eurozóna by m

ělabýt schopná řešit také finanční krize, ale zatím

je její výkon vtom

to směru rozporupl-

ný, ikdyž zatím převažuje to dobré. N

icméně si m

yslím, že je třeba pokračovat v

pří-pravách na vstup do eurozóny. R

eálně vzato jsme nejdéle dva roky od vstupu do E

RM

II anejm

éně čtyři roky od vstupu do eurozóny; do té chvíle bude určitě jasné, zda kri-térium

pana prezidenta je splněno, protože pokud euro překoná tuto krizi, tak je nepo-chybně životaschopným

projektm, a

pokud ji náhodou nepřekoná, tak budou jehoodpůrci slavit – a

my tam

stejně nestihneme vstoupit.

To je všechno. Děkuji za pozornost.

Hynek O

poleckýD

ěkuji panu Mládkovi za jeho příspěvek; připadalo m

ně, že jím jakoby trošku hodil

rukavici do prostoru. Nevím

jestli ji tady někdo zdvihne, ale třeba se někdo takovýnajde ina tom

to jednání, nebo se tak stane jinde prostřednictvím sborníku, který bude-

me rozesílat. V

této části jednání je druhým v

řadě přednášejících pan Zdeněk Som

r,viceprezident H

ospodářské komory Č

eské republiky, který se bude věnovat tématu

Nejzávažnější

bariéry konkurenceschopnosti

českých podniků,

návrhy na

řešenía

opatření. Prosím, m

áte slovo.

II. BLO

K

64

není nic světoborného, když už jsme si řádnou částku zaplatili před x

lety, tak teď jsm

ena tom

okousek lépe, protože jsm

e si ty peníze nepůjčili venku, ale zaplatili jsme si je

ze svého rozpočtu. Je to dobře, nemůže nám

je vtuto chvíli nikdo sebrat. A

le to je takvšechno. Jaký je v

tom rozdíl? M

ožná jedna věta, která je hodně pravdivá: Tím

, žejsm

e to již zažili, tak nějakou dobu ten strach určitě ve všech byl, atudíž dneska zda-

leka nejsme tak odvážní ve vytváření jakýchsi až pofidérních m

echanismů. Tolik

jenom k

tomu. Já bych radši čísla, která se dají jasně sečíst, a

nikoliv ten pocit, že něcoje černé, nebo bílé, ale obojí je tvrzeno bez jakýchkoliv argum

entů. D

ovolte mi ještě dvě poznám

ky ktom

u, co tady zaznělo. Opsal jsem

si to, co bylona plátně z

Lisabonské strategie: „K

onkurence je schopnost státu poskytovat svýmobčanům

vysokou astále rostoucí životní úroveň.“ E

vropa sama o

sobě řekla jinými

slovy, že je nekonkurenceschopná, protože teď zcela jistě životní úroveň evropských

občanů klesá, tedy nikoliv, že stále roste. Je to tak, nebo to tak není? Obrovské heslo,

za kterým nic není, které je duté. L

isabonská strategie je něco, co se nedaří naplňovatm

ožná právě proto, že to jsou obrovská hesla bez toho, že bychom jim

dali nějakýkonkrétní obsah. A

ještě konkrétnější poznámka k

euru. Dlouhodobý postoj nejen H

os-podářské kom

ory, ale iSvazu průmyslu a

všech, kteří sdružují podnikatele, je přijmout

euro hned. Já se přiznám, že neum

ím vysvětlit ani odůvodnit nicnedělání Č

NB

. My

jsme se na pravidelném

setkání, které mám

e vždycky ke konci roku sbankovní radou

České národní banky, ne zrovna pohodli, kdy jsm

e vyčítali panu guvernérovi, že nicnedělají a

že je to hrob českých exportérů aobzvlášť českých středních. K

romě toho,

že jsem viceprezident K

omory, jsem

předsedou středního podnikatelského stavu.N

ikoliv malého a

středního. Jedna zvěcí, na které jsem

trošku alergický, je pojem„m

alí astřední podnikatelé“. N

eexistují žádní malí a

střední podnikatelé. Od m

aléhoke středním

u je desetkrát dál než od středního kvelkém

u. Fabrika o200 lidech a

otisí-

ci lidech má hodně podobné problém

y. Živnostník se dvěm

a lidmi a

fabrika osto

lidech mají úplně jiné problém

y aúplně jiné m

ožnosti řešení, vzorce chování avůbec

všechno. Já říkám, že „m

alí astřední podnikatelé“ je evropská nebo bruselská politic-

ká lež. Kdokoliv to říká, m

yslí tím začínající a

malé. Podívejte se na ty nástroje –

všechny jsou pro mikrom

alé. Když se podíváte do těch m

ateriálů, tak na malé m

yslínejdřív, ne na m

alé astřední. V

šechno je malé, m

alé, ale aby se neurazili, říkáme m

aléa

střední. Na střední tam

pamatováno absolutně není a

střední jsou ti, kteří to nejvícodnášejí. Právě střední jsou ti, kteří tady trvale dlouhodobě podnikají, žijí tady, m

ajítady rodiny – a

na ně to všechno dopadá. Nejsou tak velcí, aby se jim

i státy zabývalya

dělaly pro ně investiční pobídky azvláštní pravidla, nejsou tak velcí, aby optim

ali-zovali své finanční toky po E

vropě nebo po světě, takže na ně to všechno dopadá plnousilou. N

ejsou tak malí, aby m

ohli ztěch tří zam

ěstnanců jednoho propustit, nechat sijenom

neteř abratrance a

nějak to překlepat, trošku vtom

izašvindlovat apřečkat to,

až bude zase lépe. Střední podnikatelé chtějí jenom jedno, a

to jedno jsou rovné pod-m

ínky. Nechcem

e žádné výhody, zrušte výhody, my si s

tím v

rovných podmínkách

poradíme sam

i. Ale v

podmínkách, které tady dneska v

této zemi jsou, to zvládat

nemůžem

e, nebo jen skrajním

vypětím. K

dyž jsme to dopočítávali, tak jsm

e zjistili,

ZD

EN

ĚK

SO

MR

67

II. BLO

K

66

Obr. 1 C

elkové po

řadí ko

nku

rencesch

op

no

sti zemí p

od

le oficiáln

ího

Ind

exu světové ko

nku

rencesch

op

no

sti 2005–2006 zveřejn

ěnéh

o

v Th

e Glo

bal C

om

petitiven

ess Rep

ort 2005

–2006

Zem

ěS

kó

reZ

em

ěS

kó

reZ

em

ěS

kó

re

1U

SA

5,8

540

Již

ní A

frika

4,4

379

Nam

ibie

3,8

02

Fin

sko

5,7

341

Kypr

4,4

080

Srí L

anka

3,7

73

Dánsko

5,7

342

Jord

ánsko

4,3

881

Arm

énie

3,7

54

Švýcars

ko5,6

743

Pols

ko4,3

882

Alž

írsko

3,7

55

Sin

gapur

5,6

744

Malta

4,3

483

Nig

érie

3,7

46

Něm

ecko

5,5

645

Indie

4,3

284

Venezuela

3,7

17

Švé

dsko

5,5

546

Kata

r4,3

185

Srb

sko

a Č

ern

áH

ora

3,6

78

Taiw

an

5,5

247

Řecko

4,2

886

Gru

zie

3,6

19

Spoje

né

5,5

148

Čín

a4,2

687

Ekvá

dor

3,5

9krá

lovstv

í10

Japonsko

5,5

049

Kuva

jt4,2

488

Bosna a

Herc

egovin

a3,5

811

Nizo

zem

sko

5,3

950

Bahra

jn4,1

989

Mold

avsko

3,5

812

Fra

ncie

5,3

951

Kazachstá

n4,1

790

Mongols

ko3,5

713

Kanada

5,3

952

Egypt

4,1

091

Dom

inik

.re

publik

a3,5

614

Hongko

ng (Č

ína)5

,35

53

Rusko

4,1

092

Tádžik

istá

n3,5

315

Rako

usko

5,3

454

Arg

entin

a4,0

993

Keňa

3,5

216

Isla

nd

5,3

455

Mauritiu

s4,0

894

Pákis

tán

3,5

117

Nors

ko5,3

156

Kosta

rika

4,0

895

Guate

mala

3,5

018

Austrá

lie5,3

157

Bra

zílie

4,0

896

Nik

ara

gua

3,4

819

Již

ní K

ore

a5,2

858

Kolu

mbie

4,0

797

Hondura

s3,4

720

Belg

ie5,2

359

Mexiko

4,0

798

Bangla

déš

3,4

521

Irsko

5,2

260

Salva

dor

4,0

599

Kam

eru

n3,4

222

Nový Z

éla

nd

5,2

261

Bulh

ars

ko4,0

4100

Alb

ánie

3,4

023

Izra

el

5,2

262

Áze

rbájd

žán

4,0

4101

Bolív

ie3,3

924

Lucem

burs

ko5,0

463

Jam

ajk

a4,0

3102

Para

guay

3,3

625

Mala

jsie

5,0

364

Chorva

tsko

4,0

1103

Uganda

3,3

626

Esto

nsko

5,0

365

Panam

a4,0

0104

Kyrg

yzstá

n3,3

527

Chile

4,8

466

Trinid

ad

3,9

9105

Tanzanie

3,3

5a To

bago

28

Španěls

ko4,8

067

Rum

unsko

3,9

8106

Benin

3,3

329

Česko

4,7

668

Ukra

jina

3,9

7107

Madagaskar

3,3

030

Slo

vin

sko

4,6

269

Indonésie

3,9

6108

Guya

na

3,2

731

Portu

gals

ko4,6

070

Uru

guay

3,9

5109

Gam

bie

3,2

632

Spoje

né a

rabské

em

iráty

4,5

971

Ture

cko3,9

4110

Zim

babw

e3,2

533

Thajs

ko4,5

972

Botsw

ana

3,9

4111

Kam

bodža

3,2

034

Litva

4,5

173

Filip

íny

3,9

3112

Mosam

bik

3,1

735

Maď

ars

ko4,5

074

Vie

tnam

3,9

1113

Východní

Tim

or

3,0

936

Slo

vensko

4,4

875

Make

donie

3,8

4114

Mala

wi

3,0

837

Tunis

ko4,4

876

Maro

ko3,8

3115

Mali

2,9

438

Itálie

4,4

777

Peru

3,8

3116

Etio

pie

2,8

539

Loty

šsko

4,4

678

Ghana

3,8

2117

Čad

2,6

5

Pra

men:T

he G

lobal C

om

petitive

ness R

eport 2

005–2006, W

orld

Econom

ic F

oru

m, G

eneva

2005

státě. Firmy, které přicházejí s

jasným důvodem

dosáhnout rychle významný zisk, si

zkalkulovaly, že náklady tady jsou dobré, tak si řekly: „Jdu do toho, mám

ktom

u ještěnějaké podm

ínky, tím si vylepším

svoje možnosti, a

až se to změní, zhorší, půjdu dál,

kde to bude dobré jako tady předtím.“ To je přece legitim

ní, naprosto jasný důvod,proč to podnikatel dělá. Č

ím větší podnikatel nebo firm

a, tím větší m

á možnosti a

tímvíc se světě m

ůže rozkročit. Otěch teď

mluvit nebudu. Přišli, zrealizují tady, co potře-

bují, ve chvíli, kdy to přestane vycházet, se posunou dál. Proto je konkurenceschop-nost tohoto státu nezajím

á. Oni si konkurenceschopnost prostředí pro sebe vytvořili

třeba tím, že získali investiční pobídky, nebo jiným

i výjimkam

i adohodam

i, které sejim

podařilo udělat – avždycky se jim

je podaří udělat. Myslet si, že vláda zem

ěs

deseti miliony obyvatel dokáže přechytračit nebo přetlačit někoho z

top světovýchfirem

, je nereálná – nepřetlačí. Já tady hovořím za firm

y, které tady dlouhodobě půso-bí, chtějí tady působit, m

luvím za podnikatele, kteří svoji firm

u chtějí předat svýmdětem

, chtějí tady žít – az

toho pohledu jsou závislí na konkurenceschopnosti tohotostátu.

Chci zdůraznit tři body. První: konkurence státu je schopnost vytvářet prostředí, kde

mají ti, kdož se dokáží na trhu prosadit, m

ožnost aochotu na něm

dlouhodobě půso-bit, chcete-li, růst. Z

důrazňuji nejen možnost, ale i

ochotu. Aúm

yslně říkám schop-

nost, protože jestli se dlouhodobě prosadili, mají k

tomu schopnost. M

y jsme to zaži-

li. Tam vidím

Václava Šm

ejkala. Když jsm

e spolu dělali před vstupem do U

nie jakýsinástroj na zjišťování slabin českých firem

– ten Václavův nástroj byl úžasný, m

ěl spou-stu výstupů číselných, faktických a

měřitelných –, tak jsm

e se mim

o jiné dobralik

určitému nem

ěřitelnému efektu, že v

řadě případů firmy na to « kašlaly », že nějak

se už zařídily, nějak jim slabiny prošly a

projdou. Afirm

y byly úspěšné. Občas nám

vstávaly vlasy hrůzou, když jsme viděli, jak třeba nem

ají udělanou personální politi-ku, nebo jak m

ají ploché řízení, jak tohle, jak tamto, m

ilion věcí, ale ony prošly apořád

byly ajsou úspěšné. T

u schopnost bezpochyby měly a

teď je otázka, jestli m

ají mož-

nost růst dál, jestli jim v

tom nebrání stát regulacem

i am

noha jinými způsoby a

jestlim

ají firmy ochotu. A

to začíná být obrovský problém, který jde celou E

vropou odseveru na jih, protože rodinné firm

y byl fenomén severských zem

í adneska naráží na

to – auž na to dokonce existují výzkum

y –, že je nemá kdo převzít. D

ěti nechtějí pře-vzít odpovědnost svých rodičů. Tento trend je i

unás. D

neska narážíme ve středních

firmách na to, že děti to odm

ítají převzít. Seveřané, protože zažili tuto situaci nejdříva

jsou vjejím

rozboru nejdál, došli ve svých výzkumech k

jedinému závěru: m

usíte sipočkat na vnoučata, ta už se na to budou dívat jinak. M

y zažíváme totéž. M

oji kole-gové, kterým

je odvacet, třicet let víc než m

ně, už říkají: „Já už toho mám

dost, jábych to předal, ale děti do toho nepůjdou a

vnoučata jsou ještě na začátku.“ To je jedenz

problémů – ochota. D

ruhé řešení těchto lidí je, že firmu prodají. A

mají kom

u, oto

se nemusí nikdo obávat. V

tuto chvíli je spousta možností, jak dobře prodat střední

firmu. A

ten člověk, když mu je šedesát, sedm

desát aprodá firm

u za 20, 30, 100 mili-

onů, tak už ty peníze neutratí, ani děti už ty peníze neutratí, pokud je vyloženě nepro-šustrují. Teď

už nejde oto, že by firm

u prodat nemohl. M

y už nejsme v

roce 1997, vté

ZD

EN

ĚK

SO

MR

69

že dneska investičními pobídkam

i nadělíme přicházejícím

u velkému investorovi půl

milionu na jednoho zam

ěstnance, ztoho 51 %

je zahraničních zaměstnanců, takže na

jednoho domácího zam

ěstnance jde milion z

českého rozpočtu – tak tomu říkám

báječ-ná konkurence. V

elké firmy sam

ozřejmě nebudou platit ty úplně poslední dělníky, ony

zaplatí technology atd., nikdo znich nebude nezam

ěstnaný. Velké podniky na ně

vyčerpají ten milion, za to je proškolí a

nevím, co všechno. M

y ten milion nejen zapla-

tíme, m

y už jsme ten m

ilion do nich vrazili anaučili jsm

e je dělat technology atd., alem

y sami takové kvalifikované lidi nem

áme a

nemám

e ani na jejich školení. To je úžas-né: když m

i někdo dá milion, najm

u zítra kolik chcete lidí. Mohu je nechat rok dom

aa

pořád jsem vydělal. Takhle absurdní a

obludný rozměr m

ají vtuto chvíli investiční

pobídky. Atím

nezpochybňuji, co se událo dříve, vůbec neřeším dobu před deseti lety,

jestli bylo třeba připumpovat peníze, aby přišli investoři, nebo jestli to nutné nebylo.

Ten průšvih je jinde. Ten průšvih je vtom

, že to, co možná m

ělo fungovat dva, tři roky,funguje už deset let, a

to vsituaci, kdy totálně nejsou lidi, zoufale je hledám

e, ale něko-m

u přidáváme naše peníze za to, aby je ze středních firem

vytahoval. Problémem

je tenčasový rozm

ěr. Bojím

se, že totéž nastane při finanční krizi, která teď je. V

ůbec nechcizpochybňovat, jestli někdo řekne na om

ezenou dobu aza jasně daných pravidel, že

pomůže m

ezibankovním finančním

tokům. A

le je také nutné říct, do kdy ta pomoc

bude trvat, že to nebude do bůhvíkdy. Azase se bojím

, jestli se tady pět, deset let nebu-dou čerpat nějaké peníze ještě pod rouškou jakéhosi řešení finanční krize, při čem

žvýsledkem

bude zase jenom totální pokřivení trhu a

to, že někteří velcí aještě větší si

dokáží ksobě nechat přitéct těch peněz o

něco víc. V

rátím se k

euru. Jsou dva důvody proč si myslím

e, že euro má zavedeno být hned.

Bojím

e se toho, že od 1. 1. 2009 začneme přicházet velm

i velkým tem

pem o

zakázky.Č

eské firmy jsou subdodavatelské firm

y. Ateď

si představte, že jste za hranicemi, že

jste podnikatelem v

eurozóně am

áte si vybrat subdodavatele mezi dvěm

a zvašeho

pohledu stejnými zem

ěmi, jako je Č

esko aSlovensko. K

oho si vyberete? Toho, kdo má

euro jako vy, nebo toho, kdo euro nemá? U

toho, kdo euro má, nenastávají žádné kon-

verzní problémy, žádné diskuse o

tom, že jem

u letěl kurz nahoru nebo dolů, aže by

proto potřeboval nějak změnit sm

louvu apod. Nem

áte-li jiné měřítko, jsou-li subdoda-

vatelé ze zemí jinak srovnatelní, vyberete toho, kdo euro m

á. Tohle bude dostatečnýdůvod; m

ožná vtu chvíli jediný, ale v

náš neprospěch. To je první věc, proč se bojíme

oddalování přijetí eura. Druhou věcí je to – alespoň já to tak říkám

, že bych se tohonerad dožil –, že česká koruna bude poslední relevantní hračkou v

rukách londýnskýchspekulantů. To nem

ůžeme ustát. K

de bychom na to vzali? To je furiantství Č

eskénárodní banky, pokud si m

yslí, že to může ovlivnit. Furiantství, které je v

přímém

kon-trastu s

nicneděláním. Přitom

když kurz posiloval, bylo zřejmé, že tak nesm

yslné posi-lování nem

á žádný ekonomický důvod, a

přesto banka nic nedělala, nechala to véčkoudělat tak hluboké, jak nakonec bylo. Z

aplatili ho čeští exportéři, nikdo jiný. Je ovšemotázka, jestli je dobře takto vytěžovat české exportéry.

Vrátím

se kotázce, která padla na začátku, totiž ke konkurenceschopnosti státu.

Zkusím

se na ni podívat zpohledu firem

, ato firem

dlouhodobě působících vtom

to

II. BLO

K

68

může stát, tzn. předvídatelnost podm

ínek pro podnikání. To je věc, kterou my tady

dlouhodobě postrádáme. V

této zemi se nedá předvídat v

žádném rozum

ně dlouhémhorizontu nic, protože zm

ěna může být jakákoliv kdykoliv, a

to je pro podnikatele tonejhorší. To je totéž jako kurz, který poletuje sem

tam a

každý výkyv zaplatíme m

y. Tonení stejné, jako když kurz roste rovnom

ěrně o3 %

za rok am

y stím

můžem

e dlou-hodobě počítat. A

le když nečekaně vyletí nahoru 5 %, pak sletí o

dolů 7 % dolů, tak

to všechno my zaplatím

e, aniž bychom z

toho jedinou korunu získali. Předvídatelnostje pro nás docela zásadní věcí. Pokud by vám

vymezení konkurenceschopnosti státu

ve třech bodech připadalo příliš široké, tak to mohu om

ezit na bod jediný. Konkuren-

ceschopnost státu znamená schopnost nezbankrotovat. N

ic jiného stát nezastaví. Je-lischopen nezbankrotovat, je aspoň elem

entárně konkurenceschopný. Ještě jsem

si vzpomněl na výrok jednoho z

řečníků nebo zřečnic přede m

nou otom

,že sklenice je poloprázdná nebo poloplná. K

dybych tento příměr chtěl použít na cha-

rakteristiku konkurenceschopnosti, tak potom bych řekl, že je to schopnost přesvědčit

ty vně státu, že sklenice je poloprázdná am

ají nám ji z

jejich dolít, azároveň je to

schopnost přesvědčit ty uvnitř státu, že sklenice je poloplná, takže se klidně můžem

enapít a

ještě tam dost zbude. V

tom jsou Č

eši mistři, takže se o

nás dlouhodobě nebo-jím

.

Hynek O

poleckýD

ěkuji panu Somrovi, jehož příspěvek bych lehce okom

entoval asi takto: Zprvo-

počátku jeho vystoupení zazněl jistý nesouhlas spanem

Mládkem

, což se dalo chápatjako určité nadzvednutí té hozené rukavice. Problém

však je vtom

, že mi připadá, že

hodil do ringu další rukavici, ato je představa, jakým

způsobem se m

á chovat státk

veřejným, potažm

o ikpodnikovým

problémům

.

* * *

Dále je na řadě příspěvek pana D

avida Šeicha, člena Poslanecké sněmovny Parla-

mentu Č

R a

zároveň předsedy Unie m

alých astředních podniků. Jsem

velmi rád, že je

tady. Dovolím

si vyjádřit naši obavu, kterou jsme sdíleli v

posledních dnech azejm

é-na včera, že třeba nebudem

e moci zde naši konferenci uskutečnit. Probíhalo totiž zase-

dání Sněmovny a

my jsm

e snapětím

očekávali, co se bude dít, ajestli bude, nebo

nebude změna v

programu. N

evím, jak to při dnešním

raním hlasování dopadlo, ale

důležité je, že můžem

e být tady, vtéto m

ístnosti. Hrozilo nebezpečí, že kdyby pro-

běhly nějaké velké změny v

programu, tak bychom

tuto místnost nem

ohli knašem

ukonferování využít, protože ona slouží m

imo jiné také k

jednání azasedání klubů. N

ej-horší očekávání se naštěstí nenaplnila. Pan Šeich se bude věnovat vztahu velkých pod-niků a

malých a

středních podniků, úloze státu při odstraňování bariér, konkurence-schopnosti E

U a

ČR

. Prosím, m

áte slovo.

ZD

EN

ĚK

SO

MR

71

první krizi, kdy jsme všichni m

ěli zpočátku investiční dluhy aprivatizační dluhy

am

useli jsme podnikat dál a

dál firmy držet, protože jsm

e nejdřív museli dluhy spla-

tit. Všechny dnešní firm

y mají dluhy zaplacené, dnes už budují a

platí svůj rozvoj. Pro-dat jdou a

jdou prodat dobře. Už nejde o

to, že by tito lidi podnikat museli. A

když tohonechají a

skončí, tak noví podnikatelé se zítra nenajdou. To je velké riziko astát, chce-

li být konkurenceschopný, by měl vytvářet prostředí, které by bylo pro podnikání těch-

to firem výhodné.

Druhý bod je to, co už jsem

zmínil. Státní exekutivci a

legislativci by měli usilovat

orovnost podm

ínek pro všechny podnikatele. Typický příklad investiční podmínky

pokřivující trh už jsem zm

ínil, tak se zde nebudu opakovatT

řetím bodem

je schopnost státu vytvářet konkurenceschopné produkty. Teď jsem

schválně parafrázoval jednu zvět z

předchozích vystoupení. Já teď neříkám

, že stát jefirm

a, ale cosi vytváří. Jeho produkty nejsou zboží, nejsou to auta ani jablka, ale je toinfrastruktura. A

vtom

to se stát má chovat úplně stejně jako firm

a, chce-li být am

á-libýt konkurenceschopný. D

opravní cesty. Jestliže si tady necháme tankodrom

, tak sim

ůžeme o

konkurenceschopnosti tohoto státu jen povídat. Všichni odejdou, protože

vtakovém

prostředí se pak nedá rozvíjet arůst. E

nergetické zdroje. Kvalifikace obča-

nů. Můžem

e sice zítra mít všichni vysokou školu – takové nápady tady taky jsou –, ale

ti lidé nebudou uplatnitelní. To je také produkt státu ajeho „prodej“ na trhu. Já m

ohukom

ukoliv dát jakoukoliv školu, ale už se nikdo neptá, jestli na toho absolventa zítračeká nějaké reálné povolání. V

tom m

usí nastat rovnováha. Ato je ta role státu, chce-

li být konkunrenceschopný. Ne být na jedné straně m

ontovnou abít se v

prsa, jak je toúžasné, a

na druhé straně nezaměstnaným

vědátorem a

zase se bít vprsa, jak je to úžas-

né. Ne. D

okázat vyrovnat svoji stávající úroveň ať technickou, ať lidskou stím

, com

ůžeme na trhu uplatnit. V

zdělání má vytvořit lidskou kapacitu na to, co m

ůžeme pře-

brat odjinud. Z

ase se vrátím ke svým

oblíbeným „investičním

pobídkám“. Je báječné, že jsm

eněkom

u nadělili miliardy na to, aby si za naše peníze pro sebe vyškolil kvalifikované

lidi apod. Taky jsme m

u naslibovali, že kjeho podniku povede silnice a

spoustu dalšívěcí, ale ty už stát nikdy neudělal. K

olín nemá obchvat do dneška. To bylo slibů!!

Atakhle to vždycky pokračuje, že stát udělá to, co je jednoduché – totiž že jakoby

někam dá peníze. K

oneckonců to ho tolik nebolí. Ale že by už pak dodělal ty věci,

které „bolí“, protože se dělají na místě, s

místním

i zdroji, to už ne. To se nikdy nedo-táhne, protože se najdou jiné priority. A

to je problém. M

yslím si, že právě tato nerov-

nováha ataké nedůslednost státu v

realizace investičních pobídek je to, co ohrožujekonkurenceschopnost státu. O

bezpečnosti azdraví se zm

iňovat nechci. M

ám-li shrnout, co je to konkurenceschopnost státu z

pohledu podnikatelského, takza prvé je to schopnost platit své závazky, a

to jak finanční, tak infrastrukturní. Jesnadné se „nezadlužit“ za cenu toho, že nechám

zchátrat infrastrukturu. Za druhé je to

dlouhodobá odpovědnost politiků; tím m

yslím, aby politici pociťovali odpovědnost za

svoje rozhodnutí vdlouhodobém

horizontu aaby m

ohli dlouhodobě pracovat. Propodnikatele je nejbáječnější, když z

politické situace vyplývá předpoklad toho, co se

II. BLO

K

70

mená, že v

důsledku orientují aposilují vysokou úroveň vzdělanosti v

ČR

. Pořád sepotýkám

e spraktickým

zaměřením

části vzdělanosti, to znamená učňovské obory, ori-

entace vysokých škol tak, aby byly schopny pro průmysl vygenerovat lidi, kteří pod-

nikům k

něčemu jsou a

nemají jen obecné znalosti. A

le přesto úroveň vzdělanosti bylavždy vysoká a

roste, strukturální změny vzdělanosti se dějí.

Na druhou stranu to, co podm

iňuje konkurenceschopnost firem, je podle m

éhonázoru společné s

tím, co je relevantní ipro stát – a

tady bych řekl vurčité značné kon-

tradikci spanem

kolegou Mládkem

–, ato je oblast daňová. Pro stát je to daňová kon-

kurence. To znamená, že určitou hladinou daní konkuruje v

tom, aby někdo si vybral

svůj cíl investic. Pro podnik je tou základní věcí to, co zmínil pan Som

r, totiž rovnápravidla pro všechny, stejná pravidla hry. Pokud se pravidla hry m

ění, jsou různá prorůzné subjekty – ať už podle obratu, nebo podle nejrůznějších dalších kritérií –, tak sim

yslím, že to nejsou pravidla férová. O

dhlédněme od podpor, protože podpory vždy

dostane omezená skupina podniků. O

dhlédneme-li tedy od podpor, které také posléze

zmíním

, tak férová rovná pravidla znamenají základní věci: rovné férové daně takové,

aby byly relativně co nejnižší, aby zajistily základní významné služby státu, které m

usístát svým

občanům poskytovat. To je oblast průhlednosti soudnictví, vym

ahatelnostipráva, předvídatelnosti podnikatelského prostředí. R

ovná ajasná pravidla pro všechny

podnikatele, ať už jsou velcí, střední, nebo malí, to je přece základní deviza, kterou stát

svým podnikatelům

může dát. S

daněmi souvisí zam

ezení vícerého zdanění, tím m

ys-lím

zdanění nemovitostí, zdanění dividend atd. Z

danění přece má m

otivovat ktakové-

mu chování, které nás m

á chránit před krizemi. Jestliže zam

ezíte vícerému zdanění pří-

jmů, tak m

otivujete podnikatele aobčany k

tomu, aby své peníze ukládali na účty,

kupovali za ně nemovitosti, investovali je do budov, nem

ovitostí. Zam

ezíte-li víceré-m

u zdanění, tak samozřejm

ě motivujete pozitivní způsoby chování. M

usíme zajistit,

aby občané zúspor zhodnocovali své peníze tak, aby je nem

useli ještě násobně zdanita

nemuseli hledat cesty, jak je někde udržovat v

čisté podobě, voběhu nebo v

zahra-ničních cenných papírech nebo v

něčem takovém

. Já si myslím

, že průhlednost daňo-vého systém

u ještě není zcela uspokojivá, mám

e hodně daňových výjimek a

daňovéreform

y ještě přijdou. Průhlednost ajednoduchost daňového systém

u je podstatná. Toje opravdu jedna ze základních věcí pro konkurenceschopnost zem

ě ipodniků. Podstatná je ovšem

stejně tak oblast průhlednosti avym

ahatelnosti rychlého práva.V

poslední době se uskutečňuje řada reforem, aby se zprůchodnilo soudnictví, které

opravdu pracovalo pomalu, jeho horizontem

nebyly jen roky, ale někdy desetiletí. Není to

ještě zdaleka ideální, ale myslím

, že kroky, které se dějí, apostup jsou zjevné, že soudní

reformy se ubírají správným

směrem

. Souvisí to selektronizací oběhu dat. Spousta pod-

nikatelů by si přála, aby při založení firmy a

při jejím zapsání do obchodního rejstříku

nemusela obíhat dvacet institucí, aby při každé zm

ěně maličkosti typu sídla nem

uselaznovu s

nějakými papírovým

i listinami na rejstříkový soud dokládat nejrůznější skuteč-

nosti, které je možno získat už jiným

způsobem. M

á-li stát evidenci otom

, že nějakéosoby jsou nebo byly trestané, m

á stát přece sám m

ožnosti zjistit, že někdo trestaný není,a

tudíž nemusí nikdo dokládat nějakým

výpisem, že není trestaný. Stejně tak doklady

DA

VID

ŠE

ICH

73

VZ

TA

H V

EL

KÝ

CH

PO

DN

IKŮ

AM

SP, ÚL

OH

A ST

ÁT

U

PŘ

I OD

STR

AŇ

OV

ÁN

Í BA

RIÉ

R

KO

NK

UR

EN

CE

SCH

OP

NO

STI E

U A

ČR

David ŠeichV

ážené dámy, vážení pánové. Svůj příspěvek si dovolím

rozdělit na úvahy, znichž

některé se týkají konkurenceschopnosti státu ajiné konkurenceschopnosti firem

; tímm

yslím všech firem

, ať už velkých, středních či malých. M

ezi konkurenceschopnostístátu a

konkurenceschopností firem jsou jak značné shody, tak výrazné rozdíly, ale vnitř-

ní souvztažnost mezi nim

i existuje natolik silná, že je můžem

e porovnávat oprávněně. Ř

ekněme si několik slov o

tom, co m

ůže udělat stát pro svou konkurenceschopnost,co udělal, co udělá a

co vtéto chvíli dělá. Č

eská ekonomika byla ekonom

ikou trans-form

ační, která nesla určitý transformační náklad. O

tom hovořil i

kolega Mládek,

když zmiňoval restrukturalizaci bank a

jejich ozdravný proces, který tady probíhal. Jeto věc, kterou zm

iňuje ikolega Som

r as

nímž já souhlasím

, že totiž vpočátku inves-

tičních pobídek byl systém systém

em startovacím

, ale jako takový nebyl trvale udrži-telný. V

tomto sm

ěru byl systém opakovaně částí z

nás kritizován. Myslím

si, že dnesje jasné a

zřejmé každém

u, že investiční pobídky nejsou pilířem české konkurence-

schopnosti, českého hospodářství, nejsou tím, na čem

by byl důraz, ale naopak je toum

írající, končící nástroj, který se téměř vyčerpal. M

y dnes státní konkurenceschop-nost stavím

e na úplně jiných hodnotách, ato jistě nejsou věci, o

nichž byste slyšeli teďpoprvé. Jsou to věci, které se zřetelně objevují, jsou to věci postavené na vyšší přida-né hodnotě výrobků, tj. hodnoty postavené na kvalifikované pracovní síle za relativněnízkých nákladů. U

ž to není jen taková prostá rumunská, bulharská, ukrajinská, viet-

namská konkurence, prosté nejnižší ceny pracovní síly, ale je to ono znám

é: „cena ver-sus výkon“. To znam

ená relativně velmi vysoce kvalifikovaná pracovní síla ku relativ-

ně poměrně levné pracovní síle. M

yslím, že to je hodnota, kterou investoři, kteří

nechtějí vyloženě jen budovat montovny, ještě stále vyhledávají. M

yslím si, že stále je

abude přitažlivá pro investory oblast pom

ěrně vysoké přidané hodnoty, oblast inova-tivnosti českých výrobků, vědy, výzkum

u. Ivládou je dáván velký důraz na podporu

vědy avýzkum

u různými způsoby. V

idíme to jak v

oblasti daňové, tak voblasti pobí-

dek vědy avýzkum

u. Je to samozřejm

ě vzájm

u českých firem a

je to jejich přirozenásnaha udržovat si pom

ěrně vysokou inovativní úroveň svých výrobků. Myslím

, že ino-vativnost hightec orientace českého prům

yslu je určitou významnou devizou, která ho

provází od Rakousko-U

herska, první republiky iv

dalším vývoji, byť za kom

unismu

prošel průmysl těžkým

obdobím, určitou úroveň si udržel a

tuto vědeckotechnickouúroveň si udržuje nadále. Souvisí to s

oblastí vzdělanosti společnosti. Dnes je sam

o-zřejm

ě důraz na oblast vzdělanosti velký, je zde spousta programů, podpor a

různýchjiných způsobů, jež ovlivňují orientaci českého vysokého a

středního školství; to zna-

II. BLO

K

72

malé a

střední, tak je dobré jich využít. Myslím

, že vtéto otázce m

ůžeme spojovat

malé a

střední podnikatele, protože právě vorientaci a

přístupu kfondovým

věcemjsou jejich m

ožnosti poměrně rovnocenné. Je tady určitý m

oment podpory, která dává

prostor na dotažení transformačních nákladů, dává m

ožnost posunout ekonomiku na

určitou hightec úroveň, posílit investiční možnosti českých podniků, které na to třeba

nemají z

hlediska garancí, záruk atd. Programy, které jsou například pod M

inister-stvem

obchodu aprům

yslu ČR

, jsou podle mého m

ínění férové pro malé ipro střední

projekty. Mám

na mysli program

y typu inovace, které jsou opravdu šity na highteczařízení. Je tady řada nástrojů Č

eskomoravské banky s

CzechInvestu, které um

ožňujígarantovat půjčení si úvěru, poskytují záruky za úvěry atd. N

ějaký dopad to bude mít

ado české ekonom

iky se tím napum

pují nebývalé prostředky. Jsou to ipeníze, které

nejdou přímo podnikatelům

, ale města iobce m

ohou žádat významné příspěvky na čis-

tičky, na dopravní infrastrukturu atd. Samozřejm

ě ty věci bude někdo stavět, budedodávat technologie, a

tak to má na podnikatelské prostředí v

období do roku 2013nepochybný vliv. Je to příliv nem

alých prostředků, když se kjednom

u euru dodávajídalší čtyři, je tady m

ultiplikační efekt apeníze budou opravdu nebývalé. N

astavíme-li

dobře jejich použití, bude to mít nem

alé kladné dopady.M

yslím si, že pan kolega M

ládek nemohl nevyvolat otázky a

diskusi ktém

atům,

které otevřel. Finanční krize je na jedné straně dopadem přeregulace, na druhé straně

deregulace voblastech, kde by být m

ěla. Můžem

e se ptát, jestli katarzí je takové selhá-ní trhu, které by trh vůbec nevyřešil, nebo jestli je způsobem

, nástrojem řešení té krize

například to, že by se nedělo nic zásadního zhlediska investic státu. M

ůžeme uvažo-

vat, jestli tou správnou katarzí je nechat určité podnikatele, kteří neodhadli své riziko,bez jakéhokoli pom

ocného zásahu. Svám

i by nikdo nediskutoval. Kdybyste si založi-

li společnost na výrobu mlékárenských technologií a

ten záměr by se vám

nepovedl,tak by se s

vámi nikdo nebavil, nikdo by vám

nenavrhl, že doplatí náklady operacešpatného podnikatelského zám

ěru. Také můžem

e uvažovat, jestli katarzí není třebaneposkytovat takové šílené prostředky některým

sektorům prům

yslu; jestli není tímcílem

naučit podnikatele, bankovní domy, pojišťovací dom

y, určité oblasti průmyslu

tomu, že některé operace m

ají obrovskou rizikovost aže jim

je nikdo nezaplatí, takžeje prostě v

budoucnu nebudou dělat. Další úvahy pana kolegy M

ládka otom

, že ztoho

vyvozuje závěry pro penzijní systém, zdravotnictví atd., jsou už snad založeny na pří-

liš velkém spojování věcí, které spolu přím

o nesouvisejí. Spenzijním

systémem

tonepochybně souvisí, ale tady je jasné, že zde existuje dem

ografická křivka, která neu-m

ožní průběžným způsobem

financování udržet systém funkční. M

ůžeme se bavit

onutnosti, bonitě, o

tom, co m

ohou investiční fondy kupovat, jaký mají způsob kon-

troly atd. Tak jako centrální banka má určitý způsob kontroly nad bankam

i, tak pen-zijní fond je určitý způsob dohledu, jaké typy investic by m

ohly dělat. Ale vyvodit

ztoho, že vůbec nejsou nutnou součástí reform

y, tak to je závěr podle mě předčasný.

Stejně tak se zdravotnictvím – to jsou podle m

ě úvahy čistě politického typu, ne pod-nikatelského. U

rčitě si myslím

, že zdravotnictví je zdravý sektor, kam by pod regula-

cí, pod dohledem m

ěl být vpuštěn systém kom

erčních pojišťoven. Ty by si konkuro-

DA

VID

ŠE

ICH

75

zkatastru nem

ovitostí. Katastr nem

ovitostí je státní instituce, takže stát má jistě schopnost

si data ovlastnění nem

ovitostí získat sám Pan X

Y, který tvrdí, že nem

ovitost vlastní, tonem

usí přece dokazovat, stát si to může ověřit sám

. Nem

usí přece nutit podnikatele, abydonesl rozhodnutí jiného státního orgánu, živnostenského úřadu , katastru, registru trestůatd. E

lektronický oběh dat je významná věc, bude se uplatňovat v

justici. Jsou vyčleněnynem

alé evropské peníze na to, aby byly značné prostředky investovány do elektronizacejustice, zdravotnictví, státních registrů atd. Pro podnikatele to bude určitý kom

fort. Pro podnikatele bude sam

ozřejmě problém

em, který přinese krize, m

enší dostup-nost úvěrů. To určitě pocítím

e. Myslím

, že to bude významná věc, protože m

enšídostupnost úvěrů a

větší konzervativnost aopatrnost bank bude zjevná, přestože

ktom

u nemají důvod, alespoň podle nějakých dat, která české bankovnictví m

á kdis-

pozici. Obecná opatrnost, lidský faktor opatrnosti, obava centrál, nějaký m

oment větší

konzervativnosti při úvěrové politice, to jistě nastane aprosadí se v

celkové politicebank. D

ůsledky musí nést firm

y, bude to brzdit vinvesticích. A

le ifirm

y samy budou

vinvesticích více opatrné a

budou váhat.D

alším m

omentem

, který dnes vystupuje do popředí, je euro. Myslím

, že zejména

velké podniky, ale istřední am

alé exportně orientované podniky euro trápí. Zejm

éna tivelcí to dávají najevo prostřednictvím

Svazu průmyslu a

dopravy. Střední podnikatelév

našich řadách také nejsou tiší adavají své názory najevo jak prostřednictvím

Kom

ory,tak U

nie malých a

středních podniků. Zejm

éna ti, kteří jsou exportně orientováni na euro,si stěžují a

jeho zavedení by si přáli. Zavede-li ho Slovensko je nepochybné, že to ten

argument posiluje. V

této chvíli není připraven kpřijetí jasný plán a

můžem

e diskutovato

tom, proč není, nebo jestli by vůbec m

ěl být. Argum

ent na úrovni vlády je ten, že tako-vý plán není m

ožné úplně férově stanovit, protože na jedné straně jsou tu mom

enty his-torických dluhů, které je třeba postupně platit, a

na druhé straně je tu finanční krize. Ale

myslím

si, že bychom příští rok m

ěli společně tlačit na to, aby nějaká data padla, aby-chom

nějaká referenční motivační data dali dohrom

ady. Data sam

a osobě – řekněm

e sito otevřeně – proces neposunou. B

uď budem

e splňovat maastrichtská kritéria a

pak serozhodnem

e, jestli euro přijímám

e, nebo ne, nebo je stejně nesplňujeme – a

pak není očse dohadovat. Z

da budeme, či nebudem

e kritéria splňovat, se ukáže určitě vřádu tří, čtyř

let. Datum

samotný m

oment přijetí eura neovlivní, ale m

ěli bychom sam

ozřejmě tlačit

na nějaké stanovení minim

álně referenčních dat jako motivačních.

Podnikatelé by určitě uvítali reformu či revizi předpisů týkajících se zam

ěstnanos-ti. Z

ákoník práce by měl obsahovat jako princip větší flexibilitu v

možnosti dohody

zaměstnavatele a

zaměstnance, ve výpovědi a

vdalších věcech. V

tomto sm

ěru se chy-stají reform

y, které připravuje Ministerstvo práce a

sociálních věcí ČR

, am

yslím si, že

to podnikatelům pom

ůže především ve vzájem

né operativnosti vztahu zaměstnance

azam

ěstnavatele. Nějaký přínos zde být m

usí. Jsou tady evropské peníze, které doroku 2013 budem

e moci využívat. Sam

ozřejmě pro podnikatele je prim

ární férovýrovný přístup pravidel, aby znali pravidla hry, m

ěli nízké daně, měli jasné podnikatel-

ské prostředí am

ohli se svých práv případně domoci u

soudu. Na druhé straně jsou-li

tady evropské peníze, tak byť nejsou pro všechny, ale jen pro část podnikatelů, pro

II. BLO

K

74

PR

OSA

ZO

VÁ

NÍ Z

ÁJM

Ů Č

ESK

É R

EP

UB

LIK

Y

PR

OST

ŘE

DN

ICT

VÍM

EK

ON

OM

ICK

É D

IPL

OM

AC

IE

Martin T

lapaD

ěkuji za pozvání am

ožnost tady vystoupit. Dopoledne bylo pro m

ě osobně velmi

zajímavé a

děkuji všem vystupujícím

za příspěvky hodné pozornosti. Paní profesorkaK

lvačová mě úplně znejistila v

pojetí toho, co je konkurenceschopnost. Ato nevadí,

vím, že to byl její zám

ěr, neboť ona vždycky trochu provokuje. Odnáším

si ztoho

jedno poznání, že ani tak nezáleží na tom, jakou definici si zvolím

e; je to stejné jakou

jakékoliv strategie nebo jakéhokoliv plánu, který měl stát nebo vláda. Sm

ysl věci jev

debatě, vtom

, abychom si dokázali sednout za jeden stůl a

začali přemýšlet, co pro-

spěje podnikatelům v

České republice, co m

áme dělat. M

ožná nám nejvíc chybí to,

abychom dostali k

jednomu stolu lidi, kteří se zajím

ají oto, jak bude vypadat Č

eskárepublika v

roce 2015 či 2020. Ne proto, abychom

se trefili do přesných čísel, aleproto, abychom

dokázali přemýšlet o

tom, co potřebujem

e udělat, abychom byli

úspěšní aprosperovali. To nám

chybí. Abychom

dali dohromady klíčové hráče, pod-

nikatele, tvůrčí členy akademické sféry a

také politické sféry. Když se někdo v

Bruse-

lu zeptá jaké mám

e plány, jak má vypadat Č

eská republika vroce 2013, tak poslední

pokus oodpověď

, který znám, byl pokus o

vypracování dlouhodobé strategie, který sedělal pod hlavičkou tehdejšího pana m

ístopředsedy vlády. Myslím

, že to bylo docelaužitečné cvičení o

tom, jak bychom

si představovali, že má vypadat Č

eská republika.D

ruhá moje poznám

ka směřuje do rám

ce strukturálních fondů. Aje to docela hezká

ukázka toho, jak se špatně nastavily parametry čerpání strukturálních fondů. Teď

mám

na mysli to druhé období. A

přitom je to podstatné pro řadu věcí, které dělám

e. Tehdyzvítězil rezortní přístup, každé m

inisterstvo má vlastní operační program

avlastní

finanční prostředky, které obhospodařuje příslušný ministr, nebo m

inisterstvo. My

jsme se nedokázali dohodnout horizontálně; to dokázali Irové, když si řekli, že vyčer-

pají ze strukturálních fondů co nejvíce. To byl jejich strategický cíl, dali dohromady

dvanáct lidí, kteří měli toto zadání. M

y jsme se dokázali jen pěkně posekat o

to, kterém

inisterstvo bude mít kolik procent. To je docela výstižná ukázka toho, jak se m

usíme

učit, abychom byli v

Evropě úspěšní. Ř

ada věcí, která se projednává vE

vropě, je pojí-m

ána horizontálně, prolíná se navzájem, a

není to úkol jednoho ministerstva, jednoho

úřadu, nebo jednoho odboru. Pokud se toto nenaučíme, tj. nebudem

e přemýšlet ať už

ve státní správě, či vjiných sférách o

tomto druhu spolupráce, tak si m

yslím, že úspěš-

ní zhlediska toho, co chcem

e prosazovat, nebudeme.

Pokud jde otém

a, oněm

ž zde mám

hovořit, tak bych ho vymezil dvěm

a skupinami

poznámek. Jedna je spíš povídání o

tom, jakou m

áme za exportní strategii, co to je.

Nezm

iňuji to zde proto, že bych ji zde chtěl prodávat; vy si sami povídání o

exportní

II. BLO

K

77

valy vnějakém

nutném standardu zajištění služeb pacientům

, vm

ožnostech využívatněkterá špičková zdravotnická zařízení, která sam

ozřejmě m

usí vždycky zůstat státnína bázi univerzitních nem

ocnic. Pojišťovny by se mohly lišit v

nabídce nemocnic,

které komerčně m

ezi sebou soutěží opacienty a

spolu spojišťovnam

i se přetahujío

určitý standard služeb pro pacienty. Myslím

si, že pacient by takovou situaci roz-hodně nepocítil jako obrat k

horšímu. Pro podnikatele by to byla příležitost, jak inve-

stovat prostředky, jak rozvíjet různé obory, am

yslím si, že by pacient rozhodně tako-

vý zásah nepocítil aže by stát nem

usel vbudoucnu nic takového dotovat.

Am

erická krize má spoustu dalších dopadů, třeba na typ a

strukturu americké

poptávky. Am

erická poptávka byla orientována výhradně na spotřební zboží rychléobrátky. K

onzum, potraviny, elektronika, to jsou věci, které podle m

ě tady nejsouúplně doceňovány a

nejde znich vyvozovat globální závěry. Potom

bychom m

useliříci, že A

sii se krize více vyhýbá, protože má zřejm

ě více regulace. Nebo m

á regulacem

éně, aproto se jí krize vyhýbá? Takové teze jsou občas účelové.

Infrastruktura je také velmi podstatný m

oment rozvoje podnikání. M

á jasná pravi-dla. Infrastruktura m

á tu výhodu, že spadá do kategorie, kde platí stejná pravidla provšechny, protože postavíte-li silnici, tak nezvýhodňujete prim

árně jednoho či druhéhopodnikatele investiční pobídkou. Postavíte silnici a

podél té silnice má každý stejnou

možnost vykoupit pozem

ky auskutečnit své podnikatelské zám

ěry. Stát má zajišťovat

přesně tyto věci, infrastrukturu, kde může využívat evropské peníze, tři koruny k

jedné. Stručné shrnutí: Pro podnikatele je opravdu důležitá věc jednoduchých pravidel,

jednoduchých vymahatelných pravidel, slušného daňového systém

u, který nezatěžujepodnikatele, m

ožnost vymahatelnosti práva, věc jasných a

průhledných pravidel. Mys-

lím si, že to podnikatelům

stačí. Přidají-li se ktom

u evropské fondy, nějaké podpory,je to něco navíc, třešinka na dortu, ale s

těmi základním

i jednoduchými pravidly si

podnikatelé vystačí. Myslím

, že ti odpovědní podnikatelé potom nepůjdou s

nastave-nou rukou žádat stát o

prostředky navíc. Na druhou stranu tato férová pravidla je jim

stát povinen zajistit. D

ěkuji za vaši pozornost. Musím

se omluvit z

dalšího jednání, protože za chvílim

usím odejíti. D

ěkuji.

Hynek O

poleckýD

ěkuji panu Šeichovi za jeho příspěvek apřistoupím

e kposledním

u vystoupení tétodopolední části, ve kterém

se bude pan Martin T

lapa věnovat tématu Prosazování

zájmů Č

eské republiky prostřednictvím ekonom

ické diplomacie. A

si se shodneme, že

je to téma důležité, neboť určitá diplom

acie je nutná ktom

u, aby se naše výrobky, služ-by, produkty z

České republiky a

potažmo i

zE

vropské unie dostaly do povědomí

světa aněkam

za hranice naší republiky. Příspěvek přednese pan Martin T

lapa, náměs-

tek ministra z

Ministerstva prům

yslu aobchodu Č

R. Prosím

, máte slovo.

II. BLO

K

76

dělá, aby se definovaly strategické cíle, abychom začali m

ěřit to, co měří jiní v

zahra-ničí. D

ůležitým závěrem

bylo, že výsledky toho, co dělají lidé vzahraničí pro klienty,

musí hodnotit sam

otné firmy. Podnikatelé a

firmy tedy m

usí hodnotit práci obchodníchradů a

zástupců CzechT

rade. Jsme příliš vzdáleni naplnění těchto am

bicí, než aby-chom

mohli říct, že se ten systém

změnil a

funguje dobře. Je zřejmé, že snahy po zm

ě-nách narážejí na velkou averzi těch lidí, kteří jsou tím

systémem

nejvíc postiženi. Ato

jsou lidé na ministerstvech, na zahraničních pracovištích a

postech. Na zavedení m

ana-žerského způsobení řízení nejsou připraveni. Pokud se nám

nepodaří zásadním způso-

bem toto zm

ěnit, pak Česká republika nebude m

ít konkurenceschopný servis pro naševývozce v

zahraničí. Prosazení tohoto způsobu je nutné iza cenu, že se nám

značnězm

ění struktura lidí, kteří doma iv

zahraničí. Tato změna nesouvisí s

objemem

finanč-ních prostředků, souvisí přím

o skvalitou lidí.

Stát, úředníci jsou snadný terč. Problém není v

tom, jestli m

áme hodně, nebo m

áloúředníků. V

šichni jdou do voleb stím

, že sníží počty úředníků. Já ale vím, že m

áme

úředníky, kteří chtějí sloužit, ale mám

e většinu lidí, kteří nejsou schopni dostát tomu

zadání, které po nich vyžadujeme. N

ejsou schopni být platnými partnery podnikatelů,

být tím, co oni potřebují. M

ožná bychom m

ěli mít m

éně úředníků, ale zato dobře pla-cených, výkonných a

vzdělaných. Potřebujeme tedy investovat do jejich vzdělávání,

aby dokázali vystupovat, prezentovat, zastupovat Českou republiku. M

yslím si, že

spousta zvás se potkává s

lidmi, kteří jsou v

zahraničí, takže už si udělala obrázek, jakjednotliví lidé fungují. A

le vůbec ze všeho nejvíc potřebujeme zm

ěnit, otočit stávajícístav tak, aby si úřední aparát vzal za své, že je servisem

pro ty, co platí daně, aby úřed-níci začali dělat to, co potřebují firm

y. Tedy nemám

lepší model, než začít definovat

měřitelné cíle, jednotlivé projekty, postupy a

začít nekomprom

isně měřit. A

do hodno-cení toho, jak stát funguje, zapojit klienty toho státu, kteří budou tím

, kdo zvedá palecnahoru či dolů, když posuzuje, jestli lidé v

zahraničí slouží, nebo neslouží dobře.Pokud toto neudělám

e, tak zůstaneme v

kruhu těch lidí, kteří se navzájem vysílají do

zahraničí anem

ají žádný zájem na zm

ěnách. Možná to popisuji pesim

isticky, ale popi-suji to tak, jak to vidím

. Myslím

, že nás čeká ještě spousta práce. D

ruhá část poznámky: to, že jsm

e vstoupili do Evropské unie, sam

ozřejmě znam

e-ná – jak už jsem

už naznačil –, že jsme spolutvůrci toho, jaká bude v

Unii politika.

Můžem

e se chovat švejkovsky, můžem

e říkat, že všechno zlé pochází od Bruselu.

Často to i

děláme. Je to laciné a

není to dost důstojné. Anení to ani vhodné k

tomu,

abychom v

Unii dobře a

dlouhodobě uspěli. To už by bylo legitimní říct: „nechcem

ebýt členy E

vropské unie.“Jsm

e tedy vU

nii ajá i

můj tým

se snažíme vystupovat skutečně profesionálně,

důstojně apůsobit tak, abychom

dokázali prosazovat zájmy Č

R v

tom, co dneska E

Uovlivňuje, abychom

byli pozitivními hráči těch tém

at, která se právě odehrávají. Říkal

jsem již, že obchodní politika je společná. To ovšem

neznamená, že celá E

U m

á jed-notné názory, že se uvnitř ní nediskutuje. D

nes je Evropa rozdělená na dvě skupiny, na

země protekcionistické a

země více liberální. V

ůbec to snesouvisí s

tím, jestli vláda té

které země je sociální, pravicová nebo levicová. Také se to m

ění: severské státy včet-

MA

RTIN

TLA

PA

79

strategii najdete na portálu businessinfo, kde je mim

o jiné také spousta informací pro

podnikatele aje tam

itento text. E

xportní strategie je sada opatření připravenýcha

výhodných pro podnikatele, seznam úkolů, co m

áme pro podnikatele udělat. Sam

o-zřejm

ě vycházeli jsme z

toho, že Česká republika je s

Belgií a

Slovenskem nejvíc otev-

řená ekonomika, nebo jinak řečeno, je nejvíc závislá na zahraničním

obchodě. To číslotady padlo – přes 130 %

HD

P součet vývozu adovozu. N

aše otevřená ekonomika závi-

sí zásadně na tom, jak se daří českém

u vývozu. Ataké jsm

e si řekli, že musím

e při-pravit strategii, která by reagovala na to, že Č

eská republika vstoupí do EU

. To přiná-ší spoustu zm

ěn, ale věci, které bezprostředně ovlivňují obchod, jsou dvě. Za prvé

obchodní politika po vstupu do Unie je společná. O

bchodní dohody, cla se sjednávajíprostřednictvím

společného postupu Bruselu, jednáním

komisaře U

nie na základěm

andátu národních států. Za druhé vstupujem

e do vnitřního trhu, kde už se podlem

ého soudu nedá hovořit oklasickém

vývozu, dovozu. Naše firm

y spíš čelí, nebobudou čelit tom

u, jaké jsou bariéry na vnitřním trhu sam

otné Unie. K

dyž jsme hleda-

li, jakým způsobem

si určit nějaké vize nebo strategie, tak jsme došli k

závěru, že to,co potřebujem

e, je, aby sektor veřejných služeb voblasti podpory exportu prošel zm

ě-nam

i, kterými prošli podnikatelé ze začátku 90. let. To, co m

useli prožít podnikatelé,když vstoupili do tržní ekonom

iky, když se víc odřízli od státu am

useli uspět. Státnísprávu čeká stejná zm

ěna, změna paradigm

atu, kterou bych stručně azjednodušeně

charakterizoval tak, že stát má sloužit těm

, co platí daně. Klientem

státu aúředníků je

občan afirm

y. Samozřejm

ě jsou miliony pokusů, jak to m

ěnit, ajsou dílčí zm

ěny. Teďpom

íjím diskusi o

tom, co stát dělat m

á, nebo nemá, protože to je úplně na jinou deba-

tu. Abychom

uspěli vkonkurenceschopnosti veřejného sektoru obecně, tak z

mého

pohledu je klíčové to, aby jakákoliv vláda ijednotliví ministři dali zřetelné zadání, že

chtějí, aby jejich úřad fungoval pro zájmy podnikatelů, aby jejich úřad tyto zájm

y uměl

definovat, shromáždit, a

aby uměl podle toho zm

ěnit paradigma svého fungování. M

yjsm

e dělali exportní strategii tak, že jsme bez nějakých velkých teorií posléze přihlí-

želi jenom ke dvěm

a metodám

. Myslím

si, že nám sloužil docela dobře benchm

arking,když jsm

e se dívali na to, co dělají jiné země a

zejména ty v

EU

pro podporu prosa-zování svých zájm

ů vzahraničí. D

ruhá metoda byla, že jsm

e se ptali firem a

podnika-telů. Z

těchto dvou věcí jsme tedy definovali vizi, cíle, jednotlivé projekty; to byl

základ toho, jak se postavily jednotlivé cíle aprojekty exportní strategie. To je výcho-

disko toho, co najdete vm

ateriálu, který máte na w

ebu. To, co m

á dělat stát, se dá do značné míry vyčíst z

teorií. Pro nás byla zajímavá ta,

která sledovala konkurenční výhody národů, tzv. Protrova teorie konkurenčních výhodnárodů. To byla práce, kterou, m

yslím, dělal pro adm

inistrativu Ronalda R

eaganatehdy, když zkoum

al konkurenční výhody americké ekonom

iky. Myslím

si, že ta meto-

dika se dá použít ipro hlubší debatu o

tom, jak bychom

měli podporovat naše zájm

yv

zahraničí. Vyšlo nám

podle ní, že si musím

e definovat jednak svoje strategické cílev

obchodní politice, jednak otočit servis státu pro podnikatele vzahraničí. Ř

ada věcíse podařila. N

etroufám si dneska říct, že došlo ke klíčové zm

ěně, protože ten pocitzatím

znejrůznějších důvodů nem

ám. M

y jsme se snažili, aby stát začal m

ěřit to, co

II. BLO

K

78

přehrát ivelké zem

ě, pokud máte silné argum

enty. Aargum

enty mohou být v

zájmu

firem, třeba středních. A

musíte dokázat vše spočítat, jak říkal Z

deněk Somr, m

usítem

ít čísla ktom

u, abyste mohli argum

entovat, že je to zbytečný náklad. Tak vypadáevropská obchodní politika. V

tomto případě skončila, jak jinak, kom

promisem

, celnísazba je nyní 3 %

stím

, že příští rok se může snížit na nulu.

Stejně tak je pro nás důležité ito, abychom

dokázali pokračovat vodstraňování

bariér, které jsou na vnitřním trhu ve službách. Sm

ěrnice oslužbách je kom

promisem

,který utrpěl hlasováním

vE

vropském parlam

entu, ale pro nás je to téma docela zají-

mavé, protože pokud firm

y budou mít ty bariéry pryč, tak se jim

sníží náklady na vnitř-ním

trhu Unie. Pokud tedy budem

e vtéto naší politice v

Unii slyšet, pokud budem

em

luvit konzistentně abudem

e mít spojence, tak si m

yslím, že dokážem

e prospět ledas-čem

u, co je dobré ipro české firm

y. Když argum

entujeme v

Bruselu, tak krom

ě čes-kých zájm

ů musím

e umět říct – a

hlavně doložit –, že prosazujeme něco, co je v

zájmu

evropských firem. To znam

ená, že pokud chceme uspět v

evropské politice, vjejím

ovlivňování, tak ktom

u potřebujeme spojence a

solidní data aargum

enty. A

le abych se vrátil ktém

atu prosazování zájmů v

zahraničí. Ono je úplně jedno,

jestli kompetence bude m

ít naše Ministerstvo prům

yslu nebo Ministerstvo zahraničí.

Klíčové je, ať už je kom

petence kdekoliv, aby došlo ktom

u, že budeme provádět ser-

vis, aby klient cítil, že mu chcem

e pomáhat. K

dyž jsme otvírali první kanceláře C

ze-chT

radu vzahraničí, tak jsm

e měli sam

ozřejmě spoustu lidí, kteří neum

ěli spoustu věcía

možná je neum

í úplně dobře ani dosud. Avždycky jsm

e se jim snažili říct: „D

ělejteto, co po vás chce firm

a aběžte s

ní co nejdál.“ Atím

, že ty služby byly placené aže

byly kontrolovány klientem, tak se vyvinul přim

ěřený tlak, že se po nějaké době služ-by daly poskládat do nějakých okruhů toho, co m

á stát dělat. Dneska je snaha, aby

obchodní radové prováděli služby tohoto typu, abychom už i

je dostali pod tlak toho,co potřebují firm

y. Atady právě narůstá ten velký odpor, který je paradoxně cítit ne od

ministrů, ale od úředníků, kteří to m

ají na starosti. Jim ta zm

ěna vadí především, pro-

tože jim bere nějakou zaběhnutou jistotu, protože je tlačí do prostředí, v

němž se

nechtějí, nebo neumějí pohybovat. Tohle je největší výzva, které dnes čelím

e. Ajejí

prosazení je nezbytné ktom

u, abychom dokázali prosazovat prostřednictvím

státunaše zájm

y vzahraničí. M

yslím si, že pokud se povede, tak z

toho budou mít největší

profit samozřejm

ě firmy, protože budou cítit, že stát stojí za nim

i, že je chce účinněpodporovat a

že je snim

i na jedné lodi. Děkuji.

Hynek O

poleckýD

ěkuji panu Tlapovi. Teď

bych se pokusil otevřít diskusi. Nejdřív se obrátím

sdota-

zem na panelisty, a

to jak na ty, kteří už vystupovali, tak na ty, kteří to mají teprve před

sebou, jestli nemají neodvratnou touhu reagovat na vystoupení některého svého kole-

gy. Pokud tomu tak není, tak se obrátím

do pléna avezm

u si dotazy zpléna. Paní K

lva-čová.

MA

RTIN

TLA

PA

81

ně Švédska jsou vobchodní politice státy liberální, prosazují liberalizaci obchodu, sni-

žování bariér, ato přesto, že Švédsko je zem

í, která má jedno z

největších zdanění.Švédsko je tedy jasným

příkladem, že politická vnitřní orientace státu se naprosto

nemusí propojovat s

obchodní politiko směřovanou vně. N

a druhé straně stojí státyspíše protekcionistické, to jsou znám

é země sousedící se středom

ořským pobřežím

;v

řadě případů vede tuto skupinu Francie. Ty skupinky jsou tak půl na půl, stejně silné.D

ost klíčovým hráčem

pro to, jak projednávaná témata dopadnou, je N

ěmecko, které se

také různě vyvíjí ajeho politika odráží to, jaká je síla koalice vládnoucí v

Něm

ecku. Pronás je důležité, že m

áme konzistentně dlouhodobě liberální politiku, protože jsm

evždycky byli spíše na straně zem

í, které se snažily odstraňovat překážky vobchodě. N

ášhlas není v

EU

marný, je důležitý, a

ve spolupráci sostatním

i zeměm

i, které jsou nala-děny podobně, m

ůžeme řadu věcí ovlivňovat. M

ůžeme ovlivnit to, jaký bude m

andátkom

ise pro jednání oliberalizaci světového obchodu, jestli bude skutečně spíše prosa-

zovat liberalizaci průmyslového zboží a

služeb, můžem

e pomoci prosadit v

EU

, abysnížila zem

ědělské dotace aexportní subvence pro zem

ědělství, bez čehož pro nás zají-m

avá dohoda není možná. M

ůžeme uplatnit svůj hlas v

otázce, jak se budou posuzovatbudoucí dohody, s

kterými zem

ěmi chcem

e dohody ovolném

obchodu. H

odně práce nás čeká iběhem

českého předsednictví. Hodlám

e například otevřítzásadní debatu o

revizi ochranných opatření, která používá Evropa vůči dovozům

ztře-

tích zemí, které jsou dneska koncipovány spíše na principu solidarity podle hesla „jed-

nou pomůžeš ty m

ně, podruhé já tobě“. Jednou pomohu Italům

, protože mi vadí dovo-

zy obuvi, jednou pomohu N

ěmcům

, protože jim vadí dovozy IT

komponentů; m

y jsme

si taková jednání prožili, když jsme se snažili dosáhnout snížení celních sazeb u

hliní-ku. A

nám se zdá, že spíš bychom

se měli naučit hledat něco, jako je evropský ekono-

mický zájem

, av

těch debatách vzít víc vpotaz krom

ě solidarity ikonkurenty ahlav-

ně spotřebitele aostatní firm

y, protože vřadě případů je to zbytečný náklad, který sice

prosadí jeden sektor, ale je to na úkor jiných výrobců ahlavně spotřebitelů. E

vropav

řadě případů vglobální konkurenci hledá ochranná opatření tam

, kde by je možná

hledat ani nemusela. A

le to je na velkou debatu. U

vedl jsem zde tém

ata, jmenoval jsem

jenom tři, u

nichž je podstatné, jak Česká

republika bude vystupovat, jak Česká republika najde spojence. U

rčitě při projednává-ní a

prosazování těchto témat svůj hlas m

ůžeme m

ít. Když jsm

e vstoupili do Evropské

unie, tak jedna zvěcí, co jsm

e řešili ařešili jsm

e ji dlouho – možná je to m

arginálnívěc, ale já to uvedu jako příklad –, byla, že se nám

zvýšila cla na dovoz hliníku do ČR

.M

ěli jsme nulové celní zatížení a

po vstupu do EU

jsme stáli před faktem

, že vzem

íchE

U bylo clo 6 %

na dovoz hliníku. Hliník je všude: ve veškerém

stavebnictví, vauto-

mobilovém

průmyslu, v

potravinářském sektoru. K

dyž jsme chtěli snížit cla jedno-

stranně na nulové procento, tak jsme zjistili, že proti je Francie a

Něm

ecko, země,

které mají vlastní výrobu a

snížení je nezajímá, protože si tím

chrání svoje výrobce,byť jsou v

řadě případů vlastněni kapitálem, který je odjinud. V

debatě otom

to pro-blém

u jsme dokázali najít spojenectví k

tomu, aby se clo postupně snižovalo na 3 %

,a

doufejme, že do dvou let bude na nule. Toto jednání bylo ukázkou toho, že se dají

II. BLO

K

80

Jaroslav ŠulcV

zhledem k

tomu, že m

ám vystoupení odpoledne a

zhruba dvě třetiny mého vystou-

pení jsou polemikou s

kolegou Šeichem, i

když jsem jeho vystoupení předem

neznal,tak se teď

vzdávám slova.

Hynek O

poleckýProsím

tázající, aby se představili, případně sdělili instituci, ze které pocházejí. Pro-sím

, máte slovo.

pan Novák

Jméno není důležité, třeba se jm

enuji pan Novák. Jak jsem

poslouchal pana Tlapu,

tak jsem si uvědom

il, že řekl naprosto fantasticky dobrou věc. Vokam

žiku, kdy námjde jako Č

eské republice oto, abychom

vyčerpali co největší částku ze strukturálníchfondů, tak je úplně jedno, jestli vládne O

DS nebo sociální dem

okracie, ale bylo byúplně fantastické, kdyby třeba Poslanecká sněm

ovna vytvořila podobnou komisi,

jakou měli, nebo ještě m

ají vIrsku. O

kamžitě jak to pan T

lapa řekl, tak mě to napad-

lo. To není vůbec závislé na osmnácti m

inistrech, to je závislé na dvě stě lidech vPos-

lanecké sněmovně a

na jednaosmdesáti senátorech. To znam

ená, že je to zájem naše-

ho státu, abychom získali co největší finanční prostředky. K

dyby se ustanovilo desetlidí z

Poslanecké sněmovny a

pět, nebo deset lidí ze Senátu, abychom působili jako

celek, ane jako kluci, kteří si hrají na písku a

házejí po sobě bábovičkami a

mydlí se

– protože navenek tak můžem

e působit –, tak by se snáze došlo kuspokojivým

výsled-kům

. Unás jsm

e všichni důležití, pan ministr řekl tohle a

tohle, udělal tohle atohle.

Ale m

ělo by to být tak, že když ministr nesplnil určitý úkol, tak půjde na kobereček,

my ho prostě seřvem

e. Když budem

e působit jednotně abude tady kom

ise jakov

Irsku, bude vní dvacet lidí, kteří se o

to budou starat, tak když paní ministryně kul-

tury nesežene 100 miliard, tak tam

bude člověk, který bude mít zástupní právo a

budena tom

pracovat aty peníze třeba sežene on. Pak bude úplně jedno, jestli to bude paní

ministryně V

eselá, nebo Smutná. Jeden z

těch dvaceti sežene ty peníze pro Českou

republiku, ne pro nějaké ministerstvo, ale pro nás pro všechny. To je všechno.

Hynek O

poleckýM

ám pocit, že by pan T

lapa chtěl reagovat.

Martin T

lapaK

dyž mám

být otevřený, tak musím

říct, že teď už je pozdě. To bychom

bývali měli

udělat už někdy vroce 2002. K

dyž se bavíme o

tom, jestli bychom

měli m

ít, nebonem

ěli mít nějakou vizi Č

R 2020, tak je to v

rozhodnutí poslanců, politiků. Stálo byza to, aby tohle byla konsenzuální věc, protože na řadu reforem

, které musím

e udělat,potřebujem

e dohodu napříč politickým spektrem

. Dělat vizi Č

R, posoudit, jaké jsou

dlouhodobě silné stránky, jak je pěstovat, nebo naopak které slabé stránky měnit

DIS

KU

SE

83

Diskuse

Eva K

lvačováJen poznám

ka kté citaci K

rugmana, jestli byla, nebo nebyla na m

ístě. Ono to m

áhlubší souvislosti. To nesouvisí jenom

sK

rugmanem

. Krugm

an se tam brání tom

u, abybyl stát považován v

podstatě za něco stejného, jako je podnik. Vdobě před globali-

zací to bylo poměrně jasné; aby jakákoliv soutěž včetně závodů v

konkurenceschop-nosti m

ohla fungovat, tak někdo pro ni musí stanovit pravidla hry, někdo m

usí bdít naddodržováním

těch pravidel aněkdo m

usí sankcionovat nedodržování pravidel. Atím

někým byly národní státy. B

yly to národní státy, které určovaly pravidla hospodářskésoutěže, které bděly nad tím

, jak jsou ta pravidla dodržována, asankcionovaly jejich

nedodržení. Byly to národní státy, jejichž úkolem

bylo chránit vlastnická práva, chrá-nit hospodářskou soutěž, ale také chránit slabší sm

luvní stranu, obstarávat veřejné stat-ky atd. A

le jakmile podnikání překročilo hranice národních států – a

to je ekonomic-

kou podstatou globalizace –, tak národní státy nemohou tyto tradiční role plnit, jsou na

to krátké. Nejsou schopny to dělat. A

právě vtéto chvíli vzniká m

ez, kdy se národnístáty stávají jakoby prodlouženou rukou podnikové sféry. A

le jakmile se stane národ-

ní stát prodlouženou rukou kohokoliv, tak nemůže dost dobře určovat pravidla hry.

Ono je v

zásadě jedno, jestli jednotná pravidla hry bude dělat nějaká globální institu-ce, nebo nadnárodní seskupení, ale někdo je dělat m

usí. Když je nikdo dělat nebude

akdyž budem

e považovat stát jenom za něco stejného, jako je podnik, tak co to bude

za soutěž? Vždyť bez pravidel hry nem

ůžete hrát volejbal, fotbal, šachy, nic. Aproto

jsem toho K

rugmana na začátku citovala.

Hynek O

poleckýD

ěkuji za reakci. Ještě paní Něm

cová.

Ingeborg Něm

cováO

bávám se, že nebudu nesouhlasit, naopak souhlasím

ajenom

bych podotkla, žeglobalizace vlastně znam

ená krizi národního státu. My jsm

e mom

entálně vsituaci, kdy

tyto národní státy vkrizi jsou testovány finanční krizí. K

té soutěžní politice: já jsemto tak jako lehce nahodila, ale nedořekla. N

edělejme si iluze v

oblasti zejména fúzí

aprotim

onopolní politiky; celkově jsou nadnárodními firm

ami respektované pouze

dvě instituce: soudy Spojených států aE

vropská komise. Jinak nikdo. D

ěkuji.

Hynek O

poleckýD

ěkuji za doplnění. Nejdříve ještě pan Šulc a

pak se dostane ke slovu auditorium.

II. BLO

K

82

nemuselo by to být m

arné. Další věc, kterou tady m

ám v

poznámkách, je otázka vzta-

hu podnik/stát. Paní kolegyně tady říkala, že upodniku je to jednoduché, tzv. konku-

renceschopnost. Myslím

si, že problémy jsou obdobné, zejm

éna když vidíme, že pod-

niky překračují hranice, jsou to nadnárodní korporace avelm

i ovlivňují jednánía

chování státu. To by mělo být řešeno. D

ále: jestli se hovoří oněčem

, jako je konku-renceschopnost, je zřejm

é, že istát má plnit jisté funkce, a

ty jsou odlišné od podniku,což je také zřejm

é. Mám

tady další poznámku, která se týká vývoje a

rozvoje konku-renceschopnosti v

ČR

. Jaký má rozvoj konkurenceschopnosti vztah k

regionům?

Nevím

, jestli je to předmětem

zájmu, ale m

ě by zajímalo, jestli ten rozvoj bude jenom

vPraze, nebo i

mim

o Prahu, protože to je velmi závažná otázka, viz rozdělení pro-

středků adalší věci. H

lavní těžiště je vPraze. D

alší věc, kterou tady mám

zachycenou,je otázka tzv. definic v

kruhu. Bylo několikrát řečeno, že konkurenceschopnost je jistá

schopnost. Dávám

do úvahy, zda by nebylo dobré rozlišit konkurenceschopnost akon-

kurenci. Tyto koncepce jsou zpracovány, jenom zřejm

ě onich autoři příspěvků nem

u-sí vědět. Ještě další problém

: co je dál za konkurenceschopností? Velm

i dobrá otázka.D

ávám k

úvaze termín „rozvoj“ a

všechno, co stím

souvisí. Ještě jednu poznámku na

konec, která však je také závažná. Když někteří dělají svůj postup, m

ají třeba velkouhierarchickou strukturu, jiní m

ohou mít plochou strukturu. To ale vůbec nem

usí zna-m

enat, že jeden je horší adruhý je špatný. V

iz třeba, co dělají Asiaté a

někteří jiní, kteřídosahují obdobných výsledků. M

yslím si, že aspekty toho prostředí, té kultury, která

tam zasahuje, je význam

ný mom

ent ipro zam

yšlení se nad pojmy tzv. konkurence-

schopnosti, konkurence arozvoje.

Hynek O

poleckýD

ěkuji. Kprvním

u dotazu pana Vondráka poprosím

pana Tlapu.

Martin T

lapaJen stručně. Sm

ěrnice oslužbách je docela těžké cvičení, protože v

ČR

je ktom

uasi 44 zákonů a

mění se za tichého souhlasu, což je docela příjem

né pro podnikatele.U

žívat nemůže, m

usí rozhodnout ve správní lhůtě, pokud nerozhodne, tak musí zdů-

vodnit. Jinak se má za to, že bezodkladně. Je tam

spousta věcí, které jsou pro podnikyužitečné včetně poskytování přeshraničních služeb. Im

plementace sm

ěrnice ajejí

zavedení by měly proběhnut do konce příštího roku. M

y chceme, aby proběhly dvě

věci: jednak kontrola toho, jak se směrnice zavádí v

jednotlivých členských státech,jestli to bude m

ít ten efekt, který se od toho očekává. Kvalita toho, jak se zm

ění fun-gování, jak se zm

ění možnost poskytování služeb, závisí na tom

, jak se to bude vpráv-

ních systémech jednotlivých členských zem

í implem

entovat. Druhá věc, o

níž mám

ezájem

, aby proběhla, je ta, že dáváme dohrom

ady sO

EC

D studii, která by m

ěla zma-

povat zbývající bariéry na vnitřním trhu, a

to zejména z

hlediska služeb, achcem

enějakým

způsobem kvantifikovat přínos pro růst evropské ekonom

iky, pokud by setyto bariéry odstranily. C

hceme se dobrat m

odelu, který bude využívat to, co je

DIS

KU

SE

85

vnějaké dobré příležitosti, tak k

tomu by m

ožná stálo za to mít nějaký tým

lidí, kterýby pracoval dohrom

ady. Ne kvůli tom

u číslu, co vyjde, ale kvůli tomu, abychom

měli

mechanism

us, jak se otěch věcech hádat m

ezi sebou, nebo vnějakém

týmu. To je

důležité, protože nejde onějaké číslo, ale o

ten mechanism

us, atohle je m

ožná cesta,která by se hodila. Ta nám

chybí. Aono by se nám

to hodilo iproto, že po volbách byse daleko m

íň měnilo zprava doleva, nebo někdy naopak, a

spousta věcí by byla sta-bilnějších. Takovou situaci vidíte třeba v

severských státech, tam se m

ění vlády apoli-

tiky, ale věci, kde byl sjednán konsenzus, fungují dlouhodobě. Stabilita vtom

to směru

je příjemná.

Hynek O

poleckýV

idím další dva dotazy.

David V

ondrákD

avid Vondrák, redakce portálu B

usinessInfo.cz. Chtěl bych reagovat na příspěvek

pana Tlapy, který zm

iňoval důležitost směrnice o

službách. Vrám

ci avizovaných pri-orit předsednictví se objevovaly návrhy, že Č

eská republika by měla iniciovat diskusi,

která by se týkala úrovně implem

entace této směrnice v

jednotlivých členskýchzem

ích. Chci se zeptat, nakolik je ta vize, že Č

eská republika tuto diskusi skutečněvyvolá, nadějná a

jestli se ve Vašem

týmu na tom

pracuje, protože předpokládám, že

to spadá pod Vaši kom

petenci. Děkuji.

Hynek O

poleckýProsím

ještě druhý dotaz.

Ladislav L

udvíkL

adislav Ludvík, V

ysoká škola báňská, Technická univerzita, ekonomická fakulta.

Mám

pár poznámek. První se týká úvodního vystoupení paní kolegyně K

lvačové. Můj

dojem je takový, že jako žena se nebála přijít s

netradičními postupy, dokonce bych

řekl, že se snaží ojistou kritickou analýzu m

ožná ioficiálních stanovisek v

České

republice. Takže se skláním před její odvahou. V

e svém příspěvku řekla, že něco sm

ě-řuje ke dnu, někdo to nazývá propastí. M

yslím si, že to je výzva – protože ta prezen-

tace se týká jistého kolektivu, který se nad otázkou konkurenceschopností zamýšlí –

ke hledání jiných pohledů, jiných přístupů ke konkurenceschopnosti. Tak si to označi-li, takové asi bylo zadání.

Mám

tady pár takových věcí. Jsou útržkovité, reagují na dnešní jednotlivá vystou-pení. První věc: kolega, který působí také na tom

pracovišti, říká: „Já mám

ještě čtyřiroky do důchodu, snad ta E

vropská unie ještě vydrží.“ Takže první věc: vjaké fázi se

Unie nachází, v

jaké fázi se nachází ČR

, jak dlouho bude žít tento stát atato unie?

Učlověka to dokážem

e odhadnout surčitou m

enší nepřesností, upodniku také, a

taksi m

yslím, že kdybychom

se zamýšleli i

nad otázkou životnosti těchto seskupení,

II. BLO

K

84

banka. Tady skutečně kontrola není žádná, nebo prachmizerná. A

le ive světě si všich-ni stěžují, jak je sm

ěnárny okrádají. ČN

B nic neiniciuje. 4. října jsem

četl časopis Euro

atam

je zmínka, že Č

SOB

má kapitál 8,4. Při 8 nastupuje nucená správa atd. Já se

domnívám

, že by ČN

B m

ěla mnohem

více kontrolovat dceřinné společnosti asam

o-statné banky v

naší republice, měla by asi více zasahovat a

možná více varovat, nebo

možná i

vystoupit proti mateřským

firmám

, mateřským

bankéřům v

zahraničí. Jenomna odlehčení uvedu, že statistiky o

konkurenceschopnosti jsou skutečně někdy velicesm

ěšné. Souhlasím s

tím, že, není m

ožné směšovat – jak tady bylo zm

íněno – jablkas

hruškami atd. K

dyž jsem byl v

Indii, tak jsem zažil, že v

Búthánu již před rokem

nebo dvěma vznikla m

yšlenka, že by se mělo posuzovat hrubé národní štěstí. N

ejenhrubý národní důchod. O

no je to samozřejm

ě úsměvné, ale m

yslím si, že k

tomu

pomalu sm

ěřujeme. D

ěkuji.

Hynek O

poleckýD

ěkuji panu Jirkovskému. Já bych dal prostor pro odpověď

panu Tlapovi.

Martin T

lapaK

dyž jsme dělali zm

íněnou strategii, tak jsme se dívali, jaké jsou m

odely projektuv

Evropě. Srovnávali jsm

e ty věci, dívali jsme se jaké jsou systém

y vE

U a

rozhlíželijsm

e se trošku ijinde. Většinou je trend, že organizace poskytují placené služby. K

dyžse podíváte na D

ánsko, Finsko, Švédsko nebo Irsko, tak jejich organizace ty službyposkytují. A

hlavní důvod, který uvádějí, proč to dělají, je ten, že chtěli, aby jejichslužby byly efektivní. C

htěli dostat lidi, kteří mají ty služby poskytovat, pod tlak firem

,chtěli, aby firm

y kontrolovaly kvalitu služeb, toho jaký je vstup té které služby, proto-že jinak se kontrola činnosti aparátu m

ěří tím, kolik času jednotliví úředníci něčem

uvěnují, úředníci se pom

ěřují navzájem a

sledují, kolik času kdo něco dělal, nebo sischválí obecné plány, že budem

e prezentovat Českou republiku. Tak taková práce

atakováto kontrola ke zm

ěně systému nepovede. D

ívali jsme se, jak to dělají jinde,

aviděli jsm

e, že vm

alých otevřených ekonomikách v

Evropě trend skutečně sm

ěřujek

placeným zakázkám

.

Hynek O

poleckýJá se neubráním

malém

u komentáři k

tomuto problém

u. Nebude pak ten pracovník,

ten úředník zaměstnancem

toho podniku, který mu za službu zaplatí, a

nikoliv zaměst-

nancem úřadu, příslušného m

inisterstva apod.?

Martin T

lapaSvým

způsobem ano, protože on část svého času věnuje tom

u, co bude vyžadovatnějaký podnik, nějaká firm

a. Ale ta služba znam

ená jen určitou fázi procesu, který napodnik čeká. Ta služba končí tím

, že se najdou partneři pro jednání ausedne se za stůl.

Dál žádný úředník nem

ůže jít, dál to neumí a

dál ani nepůjde. Jde oto, když to trochu

DIS

KU

SE

87

vknow

-how O

EC

D. T

ím bychom

chtěli vyprovokovat debatu na neformální R

adě prokonkurenceschopnost, která je plánována někdy na únor příštího roku. A

no, tato téma-

ta by se měla objevit během

českého předsednictví.

Jaroslav ŠulcJá bych rád reagoval na třetí připom

ínku pana Ludvíka, to znam

ená na rozvoj kon-kurenceschopnosti, alokace zdrojů z

hlediska regionálního rozmístění. Shodou okol-

ností jsem členem

Rady vlády pro udržitelný rozvoj. M

ohu vás ujistit, že předmětem

jednání Rady je z

50 % právě regionální hledisko rovnom

ěrného rozvoje území. I

for-m

álně je členem této R

ady většina hejtmanů; teď

snad bude nějaká změna.

Hynek O

poleckýD

alší dotaz.

Michal JirkovskýM

ichal Jirkovský, pracuji vzahraničním

obchodě už asi 28 let aprožil jsem

je jed-nak v

podnicích zahraničního obchodu, vbankách atd. C

htěl bych se zeptat panaT

lapy, jak si představuje placenou práci našich obchodních radů nebo ekonomických

úseků velvyslanectví. Jestliže nedostatečně pracují, nebo jsou nedostatečně pružní,nebo nedostatečně schopní, tak se dom

nívám, že by je m

ělo Ministerstvo zahraničních

věcí aM

inisterstvo průmyslu a

obchodu, jedno idruhé, donutit, aby pracovali pružně

arychle, aktivně. Snad by se nem

ěl vpodstatě řešit odpor těch úředníků tak, jak jste

zmínil, že totiž podnikatelé budou platit za jejich kvalitní služby. N

echtěl bych, aby nasoučasnou krizi doplatili podnikatelé. N

edávno jsem m

luvil sředitelem

sekce podni-kání M

PO Č

R a

ten mi řekl : „N

ení přece možné, aby se beztrestně plýtvalo. A

co tojiného je, když nejen politici a

manažeři, ale i

mnoho dalších úředníků různých správ

berou platy několik měsíců potom

, co odešli do důchodu, nebo byli zrůzných příčin

odejiti. Třeba policisté dostávají m

zdu klidně až půl roku atd. To znamená, že to m

use-lo bouchnout.“ V

té době jsem shodou okolností byl u

expertů vN

ěmecku, kteří se m

ism

áli, že mám

e informace z

ulice, že všechny statistiky, všechny akcie všechno jesuper, perfektní, že jsem

zbytečný pesimista atd. V

šechno se zhroutilo. Ajá m

ám tako-

vý dojem, že si tito kvazibankéři vůbec nevzali poučení z

krizí minulých, protože

vlastně stejným způsobem

se pracovalo od Am

eriky až po západní Evropu, a

nedělámsi iluze, že k

nám se to nem

ůže dostat. Jen se to naštěstí provalilo dřív vzápadní E

vro-pě. Před půl rokem

mně znám

í zbankovních sektorů v

Praze říkali, že mají m

ěsíčníplán, kolik m

usí sehnat úvěrů, kolik musí vnutit lidem

hypoték av

podstatě se orien-tovali už i

na chudé lidí avnucovali se i

přes mobilní telefony jenom

proto, aby siodškrtli čárku, protože jim

hrozilo snížení platu, nebo dokonce propuštění. Tyto bankyjsou řízeny m

ateřskými firm

ami právě ze západní E

vropy, kterou si bereme za vzor.

Jestliže takto získáváte klienty na hypotéky, tak se to zhroutit prostě musí. M

yslím si,

že tady – av

tom souhlasím

spanem

Somrem

– naprosto nefunguje Česká národní

II. BLO

K

86

potom zřejm

ě potvrzení toho, že statistiky by se měly brát rozhodovateli i

trochuvážněji, a

ne je šmahem

odsoudit, protože tam S

pojené státy vyšly dobře aIsland

také. To je nesmysl.

Hynek O

poleckýProsím

, druhý dotaz.

Jiří Lang

Dobrý den. Já bych si dovolil polem

izovat stvrzením

paní Něm

cové, že národnístáty se nacházejí v

krizi kvůli ekonomické globalizaci. B

avíme-li se o

konkurence-schopnosti, studujem

e-li pečlivě tržní balanci jednotlivých států, nemáte náhodou

pocit, že se možná navracím

e vjakési form

ě km

erkantilismu? K

jakémusi návratu

knárodním

státům? N

ebo naopak, myslíte si, že opravdu dojde k

tomu, že se vytvoří

jakýsi globální regulátor finančních trhů? Děkuji.

Hynek O

poleckýJeště jsem

viděl jednoho zájemce o

dotaz.

Vlastim

il JuppaJsem

zH

ospodářské komory a

rád bych se vrátil kjednom

u tématu, kterého jsm

e sedotkli pouze okrajově, a

to je inovace. Pořád vidím, že naše společnost nem

á ani otroc-tví, ani kolonie, surovinové zdroje jsou om

ezeny. To znamená, že bychom

pořád měli

dávat důraz na to, abychom dobře um

ěli vytěžit duševní vlastnictví aprostřednictvím

inovací ho dostali až do výrobního procesu. Pan Somr zm

ínil určitou závislou křivkupotenciálu každého z

nás apodle m

ě my tím

potenciálem, který je om

ezený, svým způ-

sobem plýtvám

e. Očekával jsem

, že na tomto fóru se třeba inovacím

avytěžení našich

hlav budeme věnovat trošku víc. D

ěkuji.

Hynek O

poleckýD

ěkuji za poslední připomínku. Teď

dám prostor reakcím

na dotazy apřipom

ínky.Paní K

lvačová se hlásí.

Eva K

lvačováSvé původní vystoupení bych uzavřela tím

, že nemůžem

e nebrat vážně výsledkyvšech m

ultikriteriálních hodnocení, ale současně je nesmím

e fetišizovat až ktom

u, žeposkytují v

něčem absolutní jistotu. M

imochodem

na základě údajů The G

lobal Report

2006 – 2007 si mohl člověk všim

nout, že americká ekonom

ika není vtak báječném

stavu, jak se mnozí z

nás domnívali. To znam

ená, jestliže makroekonom

ická stabilita,která byla hodnocena především

tvrdými daty – m

ěkká data jsou trošku něco jiného –,ukazovala, že ze 125 zem

í byly Spojené státy hodnoceny na 69. místě, tak se dost

dobře dal předpokládat například ivznik finanční krize.

DIS

KU

SE

89

zjednoduším, aby nastartoval obchodní jednání, aby dokázal prezentovat, jaké jsou

silné stránky firmy, co tam

hledá, aaby na základě toho obstaral partnery, kteří si sed-

nou za stůl, uněhož pak probíhají další fáze jednání m

ezi podnikem a

partnery. Úřed-

ník vurčité fázi končí. S

takovým m

odelem služeb souvisí debata o

kapacitách úřadu,je potřeba, aby počet lidí v

zahraničí byl dostatečný.

Hynek O

poleckýD

ěkuji.

Zdeněk Som

rTeď

jsem si vzpom

něl na historickou nebo dávnou větu dnešního prezidenta, teh-dejšího prem

iéra: Jedinou možnou politikou m

alé země, jako jsm

e my, vyjm

a zemí

sousedů avelm

ocí, je zahraniční obchod.

Hynek O

poleckýD

ěkuji panu Somrovi za doplnění. Z

aregistroval jsem další tři dotazy.

Václav Šm

ejkalV

áclav Šm

ejkal, dobrý den. Je to poznámka, nebo m

ožná polemika, protože se

mi zdá, že se tady všichni vystupující shodli na tom

, že mezinárodní srovnání jsou

nesmyslná a

kničem

u. Mně se zdá, že se s

vaničkou vylilo idítě, že je to inform

a-ce, která m

ůže být jak užitečná, tak zneužitelná, jako nůž, který mohu použít k

lou-pání bram

bor, nebo kpodříznutí někoho. Já osobně rád pracuji se statistikou S

vě-tové banky Q

ueen Business a

vidím nejm

éně tři velice užitečné abohulibé účely,

kčem

u se dá tato statistika použít. Za prvé podle m

ě velice dobře indikuje, kde má

některá země velm

i konkrétní problém, protože je-li statistika postavená na dosta-

tečně ověřitelných datech, tak se zní dozvím

ledasco zajímavého. Já se z

ní třebadozvím

, že ČR

naprosto propadá vtom

, jaké dlouhé má konkurzní řízení, a

vtom

,jaká je návratnost toho konkurzního řízení pro konkurzního věřitele. To m

ně todocela dobře indikuje, kde je problém

, ajá si nem

ohu nalhávat – tak jako se to děla-lo v

době, kdy jsme do těch srovnání nepatřili –, že to vlastně ještě jde. Z

a druhéstatistika um

ožňuje právě na srovnání dílčích tvrdých dat, zkterých se slušné sta-

tistiky nebo srovnání dělají, docela dobrý benchmarking, protože si zase m

ohulehko najít, v

které zemi třeba ten konkurz funguje a

mohu si potom

– pokud mám

tu ochotu jít do jejich právního řádu, do jejich systému – zjistit, co jsou benchm

ar-kingově ty prvky, které bych m

ohl převzít. Aza třetí pokud je ta m

etodika dělanáv

čase aje alespoň trošku stabilní, tak dostávám

velice zajímavou časovou řadu.

Pokud si z

ní vyčtu, že ČR

zoufale zaostává zroku na rok a

parametry se nem

ění,nebo se někde m

ění málo, nebo se případně i

zhoršují, tak mě to zase vede k

hlou-bání o

tom, co tady zm

ínil pan náměstek T

lapa, že je možná zakopán pes v

chybě-jícím

konsenzu, vresortism

u, vnedostatku strategie, prostě někde hlouběji. A

to je

II. BLO

K

88

hegemonií Spojených států vznikne panam

erická integrace atd? Člověka napadají

ipodobné m

yšlenky. Potom se nastolí otázka, jestli dokáží tato seskupení spolu spo-

lupracovat ana jakém

základě. Neodvažovala bych se nesouhlasit s

vaším názorem

,když vy tu krizi nevním

áte. Já ji pro změnu vním

ám, a

myslím

si, že jsou důvody, pročto tak je. D

ěkuji.

Hynek O

poleckýD

ěkuji paní Něm

cové. Ještě pan Šulc.

Jaroslav ŠulcJá jen doplněním

paní kolegyni. Protože jsem nějakou dobu m

ěl na starosti regula-ci finančních trhů, tak vás m

ohu ujistit, že velice intenzivně se posledních šest až osmlet v

Evropě diskutuje o

něčem, co by se dalo nazvat integrace dozorových orgánů,

nebo dokonce konsolidovaný dozor. Představte si matku, která je ve Francii, a

má tady

dceru. Její minim

ální dozor je vtom

, že sdcerou kom

unikuje. To je věc, která vsou-

časnosti probíhá na nejrůznějších podnikových, politických afinančních úrovních.

Druhá věc je, že jsou nějaké standardy regulačních pravidel, kterým

i se řídí jednotnéfinanční instituce, ať je to osm

iprocentní kapitálová přiměřenost a

další adalší nástro-

je adalší kontroly. H

ledá se nějaký uzus. Ujišťuji vás, že každé procento nahoru nebo

dolů něco stojí. Aposlední věc. H

ledá se varianta nějakého nového světového modelu

finančního systému, který tady není. Ten, který existuje, teď

krachuje, nebo je předkrachem

. Je to vnějakém

vývoji. Doplním

, co říkala kolegyně Něm

cová. Já půjdu ještědál: není to jen otázka globální finanční regulace. To je také otázka toho, jestli um

ož-ním

e iv

budoucnu, aby nám jako dneska unikala část globálního finančního kapitálu

do daňových rájů. Je to otázka kontroly pohybu špinavých peněz. Minim

álně je to dis-kuse k

předkrmu a

kpolévce, ale m

ožná ik

hlavnímu chodu. A

oto vás nechci při-

pravit.

Hynek O

poleckýD

ěkuji za poslední připomínku před obědem

. Přeji vám dobrou chuť. Sejdem

e sezde ve 14 hodin.

* * *

DIS

KU

SE

91

Hynek O

poleckýPak tady byl adresovaný dotaz na paní N

ěmcovou.

Ingeborg Něm

cováD

ěkuji za dotaz. Nesouhlasíte s

tím, že dochází v

rámci globalizace ke krizi národ-

ních států. Ona je otázka, jaké sym

ptomy zohledním

ea sjakým

pohledem k

tomu

budeme přistupovat. Pokud si tu otázku přeložím

e jako „stát nebo trh“ avezm

eme to

politicky, tak odpověď je dána politickou orientací. Pokud to vezm

eme politicko-eko-

nomicky, tak pak už je otázka, které sym

ptomy skutečně budem

e hledat. Já se přiznámk

tomu, že spíš vidím

symptom

y toho, že stát na jedné straně bytní, ale na druhé stra-ně zároveň ztrácí akceschopnost. M

ě velice překvapil výzkum, který dělala shodou

okolností paní docentka Klvačová někdy okolo roku 2000, v

němž spočítala, že počet

byrokratů nebo zaměstnanců státu je v

dnešní době mnohanásobně vyšší, než byl

vcentrálně plánované ekonom

ice, ato jsm

e byli vsituaci, kdy centrum

říkalo Ško-dovce, kolik m

á vyrobit aut ajaká ta auta m

ají mít kola. Tady je otázka skutečného

vlivu. Další sym

ptom, který já vidím

, je vtom

, že ztráta moci je příznakem

krize. Moc

je vázána na moc ekonom

ickou am

oc ekonomická se odvíjí od, m

ůžeme říct, ekono-

mických prostředků, zdrojů, který ten dotyčný ovládá. Jestliže budem

e snižovat daněa

snižovat míru přerozdělení přes státní rozpočet, tak v

tom vidím

ukazatel, že se státvzdává části své m

oci. Zároveň pokud stát jako vlastník začne privatizovat, vlastně to

také znamená, že se vzdává kontroly. Já nechci hodnotit, zdali je to správné, nebo špat-

né, ale faktem je, že co se týká ekonom

ické moci, stát jako by od ní ustupoval. A

kdyžjsem

řekla, že finanční krize je jakýmsi druhem

testu, vněm

ž se leccos vyjeví, tak tonebylo v

podstatě nic jiného než trošku parafráze pana kolegy Mládka, který v

pod-statě říká: „A

no, teď tady stojí stát, který m

á skutečně uhradit ztráty soukromého sek-

toru. Bude na to m

ít abude toho schopen? A

bude toho schopen vdem

okratické spo-lečnosti?“ A

to bych možná ještě trošku podtrhla, protože m

ně to připadá jako docelapodstatné, protože pokud stát zm

ění svoji definici zdem

okracie na autoritativní režim,

pak skutečně nemusí tuto situaci řešit.

Co se týká vytvoření nadnárodního regulativního centra: já se dom

nívám, že pokud

svět bude inadále provozovat skutečnou globální ekonom

iku, tak se pravděpodobněasi něčem

u podobnému nevyhne. Z

atím jsou ve světě stále ještě zdroje, které jsou

vglobální ekonom

ice nevyužité. Jsou nevyžité ztoho důvodu, že neexistuje stejná

míra regulace v

různých zemích, jsou tam

nekontrolované zdroje aty využívají glo-

bální společnosti. Ale v

určitém okam

žiku, kdy se tyto zdroje vyčerpají, tak je možné,

že se skutečně začne vglobálním

měřítku regulovat. V

současné době víme, že prav-

děpodobně ani Měnový fond ani Světová banka nejsou těm

i institucemi, které by celo-

světovou regulaci garantovaly aprováděly. N

ení to pravděpodobně ani OSN

. Je otáz-ka, zda tyto záležitosti nesm

ěřují spíše knovém

u regionalismu apod. N

epůjde vývojtak, že budou vlastně více regulované určité oblasti, které se budou zvětšovat z

národ-ních do nějakých větších prostorů, ať už to bude vliv E

U v

celé Evropě, nebo ať pod

II. BLO

K

90

III. BL

OK

Národní program

reforem a jeho naplňování

prostřednictvím základního požadavku E

U

na zvyšování konkurenceschopnosti v globálním

světě. Diskuse nad cestam

i EU

a ČR

k odstraňování bariér konkurenceschopnosti,

potencionální úskalí a případné vytváření nežádoucích adm

inistrativních opatření či nároků.

Konkurenceschopnost – průnik souboru faktorů,

politik a institucí, které určují úroveňa vývoj produktivity a ekonom

ický růst země.

Úskalí, stav, m

ožnosti.

Přepis příspěvků přednesených na konferenci

konanév


entu ČR


Moderátor

Hynek O

polecký,V


OD

STR

AŇ

OV

ÁN

ÍB

AR

IÉR

KO

NK

UR

EN

CE

SC

HO

PN

OS

TIE

U A

ČR

PR

OG

RA

M K

ON

FE

RE

NC

E

III. BL

OK

Příklady odstraňování bariér

konkurenceschopnosti české ekonomiky

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .97

Martin Turnovský

– ředitel sekce podnikání, MPO

ČR

Plnění N

árodního programu reforem

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .104

Jiří Palán– vedoucí oddělení strukturální politiky E

U,

Ministerstvo financí Č

R

Jak sladit zájmy podnikatelů, občanů, státu a

EU

? C

esta ke zvyšování konkurenceschopnosti a

knaplňování N


. . . . . . . . . . . . . . . . . .108

Pavel Kafka

– viceprezident pro zaměstnavatelskou oblast

avzdělávání, Svaz prům

yslu adopravy v

ČR

Má stát pečovat více o

podnikatele nebo občany? . . . . . . . . . . . . . . . .

112Jaroslav Šulc

– poradce Makroekonom

ického oddělení ČM

KO

S

Diskuse k

odpolednímu program

u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

123

Závěrečná číše vína

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .127

OD

STR

AŇ

OV

ÁN

ÍB

AR

IÉR

KO

NK

UR

EN

CE

SC

HO

PN

OS

TIE

U A

ČR

Hynek O

poleckýD

ovolte, prosím, bych zahájil naše odpolední jednání. Jako první přednese svůj

příspěvek pan Martin T

urnovský, ředitel sekce podnikání MPO

ČR

. Promluví na tém

aPříklady odstraňování bariér konkurenceschopnosti české ekonom

iky. Prosím, m

áteslovo.

PŘ

ÍKL

AD

Y O

DST

RA

ŇO

VÁ

NÍ B

AR

IÉR

K

ON

KU

RE

NC

ESC

HO

PN

OST

I ČE

SKÉ

EK

ON

OM

IKY

Martin TurnovskýV

ážení přítomní, svůj příspěvek m

ohu rozdělit do tří částí. Vprvní se budu zabývat

analýzou administrativní zátěže, ve druhé novelou živnostenského zákona a

ve třetí sebudu věnovat technickým

normám

. A

dministrativní zátěže vyplývají z

různých zdrojů, znichž velikou skupinu tvoří

zbytečně složité zákony, které obsahují často nadbytečné, či úplně zbytečné regulace.Pokud si vedle sebe postavím

e podnikatele aúřad a

pokud jsme skutečně vedeni

upřímnou snahou život podnikatele co nejvíce usnadnit, m

usíme se ptát, co, kdy, kde,

jak as

jakým efektem

musím

e udělat, aby podnikatel vúřadu neviděl nepřítele a

abypostup úřadu nebyl shledáván jako nějaká překážka rozvoje podnikatelských aktivit.Sam

ozřejmá odpověď

na tyto otázky by určitě zněla: udělejme vše, nebo udělejm

etoho co nejvíce a

udělejme to okam

žitě. Všichni jsm

e realisté avím

e, že to nením

ožné, že musím

e brát vúvahu různé procesy, jako je třeba legislativní proces v

Pos-lanecké sněm

ovně nebo třeba obyčejnou ochotu opravdu, toto slovo zdůrazňuji, něcozm

ěnit. C

o se týče snižování administrativní zátěže vycházím

e zanalýzy, která byla

vypracována vroce 2005, kdy adm

inistrativní zátěž podnikatelů byla identifikovánave výši celkem

86,4 miliard korun ročně. Z

koumáno tehdy bylo 24 státních orgánů

ainstitucí, vedle m

inisterstev například Český statistický úřad či Ú

řad průmyslové-

ho vlastnictví. Celkem

bylo vté době analyzováno celkem

2 168 informačních

povinností obsažených v245 právních předpisech. V

rámci této analýzy, abychom

skutečně zacílili své aktivity, jsme identifikovali šest resortů, šest m

inisterstev, kterápodnikatele zatěžují nejvíce, a

to, řekněme, z

té celkové administrativní zátěže 86

miliard celkem

88 %, tedy zhruba ve výši 76 m

iliard. Na prom

ítané tabulce (obr. 1na str. 98) vidíte ty resorty pěkně seřazené. Je to zejm

éna Ministerstvo práce a

soci-álních věcí Č

R se svým

zákonodárstvím, které se týká sociálního zabezpečení, druhé

se umístilo M

inisterstvo zemědělství Č

R, tam

je to zejména zákon o

potravinářských

III. BLO

K

97

ských aktivit. Ve zm

iňovaném vládním

usnesení se počítá do roku 2010 se zrušením104 a

som

ezením 102 inform

ačních povinností u578 právních předpisů, což činí

úsporu 16,7 mld. K

č/rok. Ještě ktom

u dodám, že 49 %

ccelkového počtu povinností

se opírá opovinnosti založené na právu E

U.

Nyní několik slov o

tom, jaký je aktuální stav, tedy jak jsm

e na tom se snižováním

administrativní zátěže v

současnosti. (obr. 2) Je třeba zmínit údaj, který m

luví o5,7 m

i-liardách adm

inistrativní zátěže, která byla již odbourána. Ztěch 20 %

je to pouze 7,5 %,

což vzhledem k

tomu, že se nacházím

e vobdobí říjen-listopad 2008 není až zase tak

oslnivý výsledek. Každopádně je zde snaha, aby žádné m

inisterstvo nezůstalo ve sni-žování adm

inistrativní zátěže pozadu. Proto vsoučasnosti budem

e do vlády předklá-dat m

ateriál, kde se přesně napíše, co které ztěch šesti m

inisterstev udělá, aby skuteč-ně do roku 2010 adm

inistrativní zátěž snížilo na plánovanou úroveň. Tato současnáaktivita m

imo jiné obsahuje iněkterá další dílčí řešení různých adm

inistrativních pro-blém

ů, která se týkají snižování administrativní zátěže. Z

de konkrétně pro oblast sta-tistiky, kdy, jak všichni víte, podnikatelé jsou zatěžováni vyplňováním

spousty statis-tických výkazů, které jsou m

nohdy zbytečné, aproto Č

eský statistický úřad musí

provést analýzu účelnosti těchto údajů am

usí dále analyzovat, zda-li tyto údaje nelzezískat z

jiných zdrojů veřejné správy. Jednou z

těch konkrétních aktivit snižování administrativní zátěže je živnostenský

zákon. N

ovela, která

byla Parlam

entem

ČR

konstruktivně

projednána, vstoupila

MA

RTIN

TU

RN

OV

SK

Ý

99

atabákových výrobcích a

zákon ovodách. N

ásleduje Ministerstvo zdravotnictví Č

Rse zákony, jež se týkají zdravotního pojištění, M

inisterstvo financí ČR

se zákonemo

dani zpříjm

u, Ministerstvo životního prostředí Č

R, zde je to zejm

éna zákono

odpadech. Anyní rána do vlastních řad: v

neposlední řadě následuje Ministerstvo

průmyslu a

obchodu ČR

se svým živnostenským

zákonem. O

všem co se týče počtu

vyžadovaných povinností, tak vede souhrnná položka Ostatní úřady. N

a vládní úrov-ni proběhla několikrát snaha tento problém

administrativní zátěže řešit. V

láda seproblem

atikou několikrát zabývala apřijala různá usnesení. B

udu jmenovat alespoň

Usnesení vlády č. 1316 ze dne 15. 11. 2006 o

realizaci postupného snižování admi-

nistrativní zátěže drobných živnostníků am

alých firem, nebo U

snesení vlády č. 759ze dne 11. 7. 2007, které m

ělo za cíl snížit do roku 2010 administrativní zátěž pod-

nikatelů o20 %

. Myslím

si, že vsoučasnosti je pro nás rozhodující U

snesení vládyč. 446 ze dne 21. 4. 2008 o

Plánu snižování adm

inistrativní zátěže podnikatelů doroku 2010. Toto usnesení zopakovalo závazek snížit adm

inistrativní zátěž podnika-telů do roku 2010 o

20 % a

obsahuje též důležitý dovětek, že tato věc bude pravi-delně kontrolována. To znam

ená, že Ministerstvo prům

yslu ve spolupráci se všemi

ostatními vždy do 31. března kalendářního roku předloží jakýsi odečet toho, co se za

daný rok udělalo, ataké toho, co zbývá udělat a

kdo to má udělat. To proto, aby

nikdo neusnul vtéto věci na vavřínech. P

lán se týká oněch šesti resortů, okterých

jsem m

luvil, tj. resortů snejvětší adm

inistrativní zátěží ve výši 76,5 mld. K

č/rok (tj. 88 %

), ukládajících 998 informačních povinností. Tyto resorty m

usí administra-

tivní zátěž snížit ovíce jak 16 m

iliard korun ročně. Těch 16 miliard představuje ono

20% snížení zátěže, to je těch 16 m

iliard, které jsou ročně zbytečně vytahoványz

kapes podnikatelů místo toho, aby se účelně využily na rozvoj dalších podnikatel-

III. BLO

K

98

Obr. 2 P

lán sn

ižování ad

min

istrativní zátěže d

o ro

ku 2010

•S

tav plnění plánu k 30.6.2008

•R

ealizované změny k 30.6.2008 odpovídají úspoře podnikatelůve výši

5,7 mld.K

č ročně, tj.7,5 %

Obr. 1 C

elková adm

inistrativn

í zátěž v roce 2005

Název ú

řadu

Celková ad

min

istrativní zátěž v ro

ce 2005

v mld

.Kč/ro

kp

od

íl v %p

očet

povin

no

stí

MP

SV

20,123

108

MZ

e18,8

22495

Mzd

r.17,3

20146

MF

7,28

52

MŽ

P6,6

889

MP

O6,5

8108

Ostatn

í9,8

111170

počítači elektronicky, přičemž m

nohé údaje se doplňují automaticky díky propojení

jednotlivých databází veřejné správy, anebo má od 1. října tohoto roku – je to, řek-

něme, novinka – m

ožnost ohlásit živnost atedy vstoupit do podnikání přím

o zdom

u,ze svého počítače. O

d 1. 10. 2008 funguje Elektronická podatelna živnostenského

rejstříku (ww

w.rzp.cz), služba elektronického podání Jednotného registračního for-

muláře (JR

F). E

xistuje propojenost sdalším

i informačním

i systémy (F

Ú, Ú

P, ČS

SZ

,Z

P) a

konečně ohlášení nové živnosti, ohlášení změny, kontrola úplnosti vyplněných

položek.D

alší aktivitou, okteré chci m

luvit vsouvislosti se snižováním

administrativní

zátěže azlepšení života podnikatelů, jsou technické norm

y. Také toto má být přís-

pěvkem ke zvýšení konkurenceschopnosti našich podnikatelů. Š

lo oto udělat něco

spřístupností norem

audělat něco s

cenami norem

. Co se týče přístupnosti norem

vsoučasnosti, jsou přístupné pouze v

tištěné podobě. Je to záležitost dosti nákladná,těžko dostupná, a

to také proto, že se ještě tisknou pouze vcentrále Č

eského nor-m

alizačního institutu vP

raze. Co se týče elektronického přístupu k

normám

, tak tentém

ěř neexistuje. Je poskytován pouze selektivně na základě dvoustranných smluv

za roční poplatek, který činí minim

álně 50 tisíc korun. Naším

cílem bylo zvýšit

transparentnost vcelém

procesu tvorby avydávání norem

, zlepšit jejich přístupnost,což se v

současné době skutečně děje. Chcem

e elektronický přístup knorm

ám pro

všechny, aby všichni měli volbu pro čtení itisk. S

oučasnost je taková, že podnikate-lé utratili za norm

y přibližně 100 mil. K

č ročně, vroce 2009 ušetří podnikatelé okolo

50 mil., K

č ročně (tj. asi polovinu). Vsoučasné době je schvalována novela zákona

č. 22 otechnických požadavcích na výrobky s

doprovodnou cenovou vyhláškou,která – opět opakuji – transparentně stanovuje ceny norem

. Zde tedy konkrétně

koněm

cenám norem

. Důležité je, že naším

cílem rovněž bylo, aby norm

y bylyzlevněny v

obou podobách, to znamená jak tištěné, tak elektronické, přičem

ž jasnýprim

át bude hrát elektronická podoba norem. Z

de na grafu vidíte, (obr. 4 na str. 102)že cena tištěných norem

byla nejvíce snížena vintervalu od 16 do 48 stran, což je

nejběžnější rozsah norem. C

o se týče elektronické podoby, tak nejvyšší poplatek,který bude placen za elektronický přístup je 3 500 K

č azajišťuje neom

ezený přístupk

jejich čtení atisku. Je to skutečně velký rozdíl od stávajícího stavu. Já to uvedu na

jednom již publikovaném

případu. Například revizor elektrických zařízení ideálně ke

své činnosti potřebuje celkem, řekněm

e, 200 norem a

vsoučasnosti za ně m

uselzaplatit zhruba 65 tisíc korun, přičem

ž dalších 5 tisíc korun platil každoročně zajejich aktualizaci. N

yní nově, pokud nebude požadovat přímo autorizovaný výtisk,

zaplatí pouze 3500 korun, atak každý další rok ušetří 1500 korun; ten rozdíl je

obrovský. V

šechny tyto aktivity, okterých jsem

zde mluvil, jsou sam

ozřejmě provázány

is

aktivitami na úrovni E

U. K

dyž mluvím

osnižování adm

inistrativní zátěže, mohu

například zmínit projekt E

vropské komise ke zlepšení regulace, která m

á za cíl snížitzátěž vyplývající z

evropských předpisů do roku 2012 o25 %

. Zm

iňuji to zde proto,že se svým

i aktivitami sam

ozřejmě nejsm

e vžádném

vakuu.

101

vúčinnosti 1. července tohoto roku. Je to novela, která je opravdu novelou zásadní.

Nikdy předtím

nebyl živnostenský zákon novelizován tak razantně ve prospěch pod-nikatelů. (obr. 3) Takovým

vývěsním štítem

té novely bylo zavedení jedné volné živ-nosti, čím

ž se celkový počet živností snížil z261 na 95, což sam

o osobě dosti

výmluvně dokazuje, že se snížila iadm

inistrativní zátěž spojená se vstupem do pod-

nikání. Sam

ozřejmě bylo zde im

noho dalších témat, jako je třeba zrušení m

ístní pří-slušnosti živnostenských úřadů atd., což jsou všechno věci, které v

konečném efek-

tu podnikatelům ušetří více jak 400 m

ilionů korun ročně. Důležitou aktivitou

vsouvislosti s

živnostenským zákonem

je činnost tzv. centrálních registračních míst.

Je to opět jedna aktivita, která má z

podnikatelů sejmout ono adm

inistrativní břímě.

Centrální registrační m

ísta jsou při obecních živnostenských úřadech. Znam

ená tom

ožnost udělat si na jednom m

ístě celkem pět registrací m

ísto obíhání pěti úřadů, najednom

místě provést a

vyplnit všechny potřebné formuláře, například pro F

inančníúřad, pro Ú

řad práce, Českou správu sociálního zabezpečení atd. V

souvislostis

centrálními registračním

i místy m

luvíme io

jednotném registračním

formuláři, což

by byla taková slitina všech formulářů oněch pěti úřadů. P

ůvodní měl 24 stran, ale

ztěch dvaceti čtyř stran byl osekán na strany dvě, což je opět význam

ný krokk

tomu, abychom

ušetřili čas apeníze podnikatelů. Tento dvoustránkový form

ulář jenyní k

dispozicí iv

elektronické podobě. Podnikatel tedy m

ůže buď přijít na živno-

stenský úřad, zde spracovníkem

živnostenského úřadu vyplnit formulář přím

o na

III. BLO

K

100

Obr. 3 N

ovela živno

stenskéh

o záko

na

MA

RTIN

TU

RN

OV

SK

Ý

•O

d 1.7.2008 nabyla účinnosti novela živnostenského zákona.

•C

íl:zjednodušení celého systému zákona a snížení adm

inistrativní zátěže

podnikatelů.

•C

elková úspora administrativní zátěže byla vyčíslena na 479 m

il.Kč ročně

živno

stip

očet živn

ostí

před

novelo

up

o n

ovele

Koncesované

2921

Vázané

5632

Řem

eslné51

41

Volné

1251

Celkem

26195

Celkem

regulované136

94

Hynek O

poleckýD

ěkuji panu Turnovském

u za jeho příspěvek. Byl jsem

zvědavý, jaké bude posled-ní slovo v

poslední větě, jestli to bude „států“, nebo „podniků“ – anebyl jsem

zkla-m

án. Bylo to dobře, alespoň v

mých očích. D

ruhým, kdo bude vystupovat v

odpoled-ním

bloku je pan Jiří Palán, vedoucí oddělení strukturální politiky EU

zM

inisterstvafinancí Č

R. Pohovoří na tém

a Plnění Národního program

u reforem. Prosím

, máte

slovo.

MA

RTIN

TU

RN

OV

SK

Ý

103

Na závěr bych si dovolil říci jenom

několik málo shrnujících poznám

ek. Snižováníadm

inistrativní zátěže je tématem

, okterém

se mluví často, m

nohdy se ztoho stává až

takové klišé am

ožná ialibi. Je proto vkaždém

okamžiku třeba dávat pozor na to, aby

za slovy následovaly ičiny, aby se o

té věci pouze nemluvilo, ale skutečně se pro ni

něco dělalo. Druhá poznám

ka: snižování administrativní zátěže není jenom

pouze zále-žitostí iniciace ze strany státu, vlády. M

usí zde být souhra obou stran, to znamená stát-

ní správy na jedné straně, apodnikatelů na straně druhé. To je naprosto nezbytná pod-

mínka. D

alší věc, kterou bych chtěl zmínit je, že snižování adm

inistrativní zátěže má

dva rozměry. Ten jeden je jasný, a

to je odbourávání skutečných administrativních

nesmyslů, zbytečných form

ulářů, zbytečných ustanoveních zákona, které způsobujím

noho papírování, způsobují, že se na ně musí vynakládat spousta času a

peněz. To je,řekněm

e, jeden rozměr. D

ruhý, skrytější rozměr je, že m

ůžeme za použití m

oderníchtechnologií některé nezbytné procesy, které stát m

usí administrovat, uspořádat co neje-

fektivněji, ato cestou elektronizace. U

váděl jsem příklad onoho vstupu do podnikání,

které vsoučasnosti m

ůže udělat každý ze svého počítače zdom

u. Akonečně poslední

poznámka, kterou chci vyslovit, je, že snižování adm

inistrativní zátěže je naprostonezbytnou

komponentou

odbourávání překážek

konkurenceschopnosti. Snižování

administrativní zátěže je záležitostí velm

i rozsáhlou, má různé podoby, zasahuje různé

oblasti, ale má význam

ný vliv na prostředí, vněm

ž se realizuje podnikání, je to záleži-tost, kterou nem

ůžeme v

žádném případě pom

inout, pokud chceme zvyšovat, nebo při-

spívat ke zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků. Děkuji za pozornost.

III. BLO

K

102

Obr. 4 Tech

nické n

orm

y – cena / str.

© 2008 M

inisterstvo průmyslu a obchodu

tice zaměstnanosti. B

udu se vpokračování příspěvku snažit věnovat se těm

částemtohoto strategického dokum

entu, které jsou vgesci M

inisterstva financí. Myslím

, žeo

dalších promluvil pan ředitel T

urnovský, promluvil o

velké části tohoto dokumentu,

ajak jsem

pochopil, ivdopolední části této konference jste se trošku věnovali věcem

,které s

Národním

programem

reforem také souvisí, totiž trhu práce, penzím

adalším

.Tam

přímo m

oje vystoupení nebude zasahovat, ale vdiskusi, pokud bude zájem

, sek

tomu m

ůžeme vrátit.

Vgesci M

inisterstva financí je úvodní část tohoto dokumentu, která popisuje hos-

podářskou situaci vČ

R. M

y se většinou snažíme, když se to připravuje, aby to nebyl

jen takový popis hospodářské situace, který za půl roku nebo za rok přestane být aktu-ální. N

aší snahou je vidět věci vdlouhodobějším

pohledu aprávě – a

to souvisíis

dnešní konferencí – poukázat vpopisu hospodářské situace na to, kde jsou problé-

my naší konkurenceschopnosti, kde jsou m

ožnosti zvyšování hospodářského růstu atd.V

popisu hospodářské situace je hlubší analýza, která dělá úvod pro další části, proopatření, která se pak navrhují. M

inisterstvo financí má dále v

gesci makroekonom

ic-kou část a

ze strukturních mikroekonom

ických politik finanční trh adaňovou oblast.

Teď bych se věnoval jednotlivým

krokům plnění N


, takbyl konečně nazván i

tento příspěvek. Jednou zoblastí v

makroekonom

ické části –a

dovolím si tvrdit, že velm

i významnou oblastí, přím

o prioritou – je dodržování prin-cipů fiskálního cílení a

posilování střednědobých výdajových rámců. Skeptik by před

rokem či půlrokem

řekl, že makroekonom

ická stabilita není důležitá, že je víceméně

zajištěná, téměř to vypadalo, že globálně žádné problém

y neexistují. Teď jsm

e vtako-

vé době, kdy se naopak ukazuje, že právě chybějící makroekonom

ická stabilita avelké

makroekonom

ické nerovnováhy mohou být velm

i problematické pro budoucí hospo-

dářský růst. Nechtěl bych na nikoho ukazovat, ale příklad M

aďarska je ze srovnatel-

ných zemí velm

i příznačný. Já si dovolím zdůraznit, a

je to možná klasický pohled

ministerstva financí, že tato oblast by se nem

ěla podceňovat. Řekl bych, že m

akroe-konom

ická rovnováha je principiálně důležitým faktorem

pro fungování celého eko-nom

ického systému. M

ožná můžem

e říct, že jsme m

ěli itrošku štěstí, když se nám

včervnu 2008 podařilo ukončit proces nadm

ěrného schodku vrám

ci vyhodnocováníPaktu stability a

růstu vE

U. V

současné globální finanční krizi, kdy trhy jsou dost ner-vózní a

hektické, je to podstatná informace, a

Česká republika se tak m

ůže odlišit třebaod jiných zem

í, které tyto problémy m

ají. Vroce 2008 došlo k

tomu, že deficity byly

nižší než cílené. Opět bych chtěl tento aspekt zdůraznit, protože střednědobé výdajo-

vé rámce by se m

ěly snažit oto, aby v

dobrých dobách se trochu šetřilo, aby vhorších

časech bylo co utrácet. VN

árodním program

u reforem byl zakotven princip snížení

výdajových stropů. Vm

inulém roce, který patřil do lepšího období, se nám

podařilov

tom být ještě střízlivější, a

to nám dává šanci do budoucna využívat fiskální politiku

pro jistou stabilizační roli pomocí autom

atických stabilizátorů. D

alší priorita, která byla vm

akroekonomické části národního program

u reforem, se

nazývá restrukturalizace výdajové strany veřejných rozpočtů. Když jsem

předtím m

lu-vil o

celkovém balíku veřejných rozpočtů, tak toto tém

a se týká kvality astruktury.

MA

RTIN

TU

RN

OV

SK

Ý

105

PL

NĚ

NÍ N

ÁR

OD

NÍH

O P

RO

GR

AM

U R

EF

OR

EM

Jiří Palán

Děkuji za slovo. D

obré odpoledne, dámy a

pánové. Nejdřív m

i dovolte omluvit pana

náměstka Z

ídka, který se měl této konference původně zúčastnit, ale nebude asi žád-

ným tajem

stvím, když řeknu, že kom

binace přípravy našeho předsednictví EU

se sou-časnou globální finanční krizí tvoří jakýsi nebezpečný koktejl, který nám

na Minister-

stvu financí ČR

dost nabourává dlouhodobější programy setkávání, protože nám

vnucuje aktuální setkání jiná. Takže na úvod přijměte om

luvu. Možná v

souvislostis

naším předsednictvím

, když jsem to zm

ínil, ještě několik slov. Teď se několikrát

vtisku objevily pochyby, jak to s

naším předsednictvím

vlastně je, jestli nám ho nese-

berou Francouzi nebo jestli ho nemám

e raději postoupit někomu jiném

u. Mám

takovýosobní švejkovský názor, že bychom

to předsednictví měli prodat, zpeněžit a

peníze,které tak získám

e, investovat do zvyšování konkurenceschopnosti naší ekonomiky.

Ztoho by byl m

ožná větší užitek. To je tedy moje žertovná reakce na debatu, která teď

probíhá vtisku.

Nyní přistoupím

ktém

atu této konference ak

příspěvku Ministerstvu financí, který

se měl věnovat N

árodnímu program

u reforem. B

udu se snažit být maxim

álně stručný,protože odpolední část konferencí většinou bývá ta náročnější. N

ejdříve pár slov naúvod pro některé nezasvěcené, co to vlastně N

árodní program reforem

je, jak se obje-vil, a

proč otom

dneska mluvím

e. Ataké jak ho plním

e. Národní program

reforem je

věc, která souvisí sL

isabonskou strategií aL

isabonská strategie zase souvisí skonku-

renceschopností, takže si myslím

, že do dnešní diskuse Národní program

reforem roz-

hodně patří. Sám tento dokum

ent je postaven na závěrech jarní Evropské rady z

roku2005, která provedla jistou revizi strategie, zhodnotilo se vyhlášení lisabonských cílůpo pěti letech té plánované desetiletky. B

ylo kritizováno, že ten proces je řízen moc

zcentra, z

Bruselu a

že by členské státy vněm

měly m

ít větší roli, že by měla být zvý-

šena – jak se často říká – sounáležitost národních vlád stím

to procesem, takže se roz-

hodlo, že to budou členské státy, které si budou vypracovávat své strategické doku-m

enty. Tak to dělá iČ

eská republika. Strategické dokumenty budou m

ít svůj tříletýcyklus, takže N

árodní program reforem

jsme m

ěli napsán pro roky 2005 až 2008. Poz-ději se budu věnovat vyhodnocování stávajícího N

árodního programu a

informaci

odalším

Národní program

reforem, který byl tento m

ěsíc schválen naší vládou; je naroky 2008 až 2010. D

otknu se ho vtom

příspěvku na závěr, protože to jsou ty nejak-tuálnější věci. K

Národním

u programu reforem

bych řekl, že se věnuje věcem strate-

gičtějšího charakteru, který mají právě rozsah na jedno- až tříleté období. Stanovuje

priority aplánovaná opatření v

makroekonom

ické am

ikroekonomické oblasti a

vpoli-

III. BLO

K

104

– 2010 je zajistit hospodářskou stabilitu audržitelný růst. Z

de se uplatňuje už zmiňo-

vané dodržování principů fiskálního cílení astřednědobých výdajových rám

ců apatří

sem také přijetí dodatečných úsporných opatření v

případě zvýšení mandatorních

výdajů, které by mohly dodržení výdajových rám

ců ohrozit. Druhou prioritou je zaji-

stit hospodářskou afiskální udržitelnost jako základ pro zvýšení zam

ěstnanosti. Semdlouhodobě patří reform

a důchodového systému a

reforma systém

u zdravotní péče.Jako další priorita se opakuje podporovat efektivní rozdělování veřejných zdrojů, kteréby rovněž bylo zam

ěřené na růst zaměstnanosti. Sem

patří snižování daňového zatíže-ní práce a

zvyšování adresnosti sociálních plateb státu apřesm

ěrování veřejných zdro-jů do oblastí s

růstovým potenciálem

. Uposledních dvou priorit se opět dostávám

e doklasických m

ikroekonomických politik. Jde o

prioritu zajistit efektivně fungujícífinanční trh. K

tomu m

á soužit příprava zákona odohledu nad finančním

trhem a

nove-ly zákona o

podnikání na kapitálovém trhu O

pět bych řekl, že ve světle současné situ-ace jsou to velm

i důležité reformní kroky. D

ále sem patří im

plementace R

ámcové poli-

tiky ochrany

spotřebitele a

Strategie finančního

vzdělávání. Poslední

priorita je

formulována jako příprava kom

plexní reformy daňového systém

u. Tato položka bym

ěla obsahovat reformu zdaňování příjm

ů am

ajetku, reformu daňového procesu

ainstitucionální reform

u. Tím

určitým způsobem

navazuji na to, co přede mnou řekl

pan Turnovský, totiž že právě uvedené reform

y mají přispět ke snižování adm

inistra-tivní zátěže. M

inisterstvo financí připravuje komplexní daňovou reform

u, která sesnaží jednak zjednodušit daňovou legislativu, jednak zprůhlednit institucionální pro-ces, tj. práci těch, kteří zodpovídají za vynucování a

výběr daní. Řekl bych, že itoto je

vsouladu s

tím, co řekl m

ůj předřečník aco m

y považujeme konsenzuálně v

rámci

vlády astátní správy za reform

y na podporu konkurenceschopnosti. Děkuji.

Hynek O

poleckýD

ěkuji panu Palánovi. Dalším

řečníkem bude pan Pavel K

afka, viceprezident prozam

ěstnavatelskou oblast avzdělávání ve Svazu prům

yslu adopravy Č

R. B

ude sevěnovat tém

atu Jak sladit zájmy podnikatelů, občanů, státu a

EU

? Cesta ke zvyšování

konkurenceschopnosti ak

naplňování Národního program

u reforem

MA

RTIN

TU

RN

OV

SK

Ý

107

Mezi roky 2006 až 2007 došlo k

snížení výdajů vládního sektoru ve výši 42,4 % H

DP

ataké došlo k

restrukturalizaci některých výdajů směrem

od sociálních dávek kpro-

růstovým výdajům

, ať je to infrastruktura nebo výdaje na vědu avýzkum

. Došlo ke sní-

žení dávek hmotné nouze s

cílem zvýšit m

otivaci kpráci a

rozšířit prostor pro finan-cování výdajových priorit. K

dyž jsem m

luvil ovýdajové straně je potřeba zm

ínitipříjm

ovou stranu, atak další prioritou N


bylo pokračová-ní v

restrukturalizaci daňového břemene. V

roce 2007 došlo ke snížení daňového bře-m

ene ve výši 35,8 % H

DP. A

le zase bych poukázal na kvalitativní stránku, na restruk-turalizaci daňového břem

ene. Myslím

, že některé kroky vtéto oblasti m

ohou býtchápány více ideologicky, některé m

éně, ale vposledních deseti letech v

ČR

docházív

rámci konsenzu a

nastavení hospodářských politik kpřesunu zdanění. O

d zdaněnípřím

ého, které proběhlo za sociálnědemokratických vlád, ke zdanění k

nepřímém

u, jakse uskutečňuje za současných konzervativních vlád. M

ohl bych zmiňovat kroky, které

proběhly předtím, tj. přesuny m

ezi nižší avyšší sazbou daně z

přidané hodnoty, kteráum

ožnila dále snížit přímé zdanění, m

ohl bych zmiňovat některé kroky, které proved-

la současná vláda, třeba snižování daní zpříjm

u jak právnických, tak fyzických osob,a

na druhé straně dofinancování toho zvýšením snížené sazby daně z

přidané hodnoty.A

od 1. ledna tohoto roku byla také zavedena tzv. první fáze ekologické daňové refor-m

y, která vlastně zatížila energie zdaněním. D

alší prioritou je předcházení vznikunepřím

ého zadlužování formou m

imorozpočtových fiskálních rizik. Sem

patří opatře-ní, které bych ve stručnosti zm

ínil, totiž zrušení České konsolidační agentury, jehož

cílem bylo předcházet jakém

usi nepřímém

u zadlužování, které se sice neprojevuje vestátním

rozpočtu, ale má dopad na celkové konsolidování zadlužování. D

alší prioritou,kterou se podařilo z

části naplnit, byla otázka dlouhodobé udržitelnosti veřejnýchfinancí a

stím

spojené reformy důchodového systém

u asystém

u financování zdravot-ní péče. D

ošlo kzahájení první etapy reform

y důchodového systému, k

níž byl vytvo-řen dlouhodobý konsenzus, započatý už diskusí v

tzv. Bezděkově kom

isi. Voblasti

zdravotnictví byly zavedeny regulační poplatky, ajak jistě víte, probíhá diskuse

obudoucím

financování zdravotního systému, kam

se další změny m

ají nasměrovat.

Akonečně bych chtěl zm

ínit ještě jednu prioritu, kterou je zajištění efektivního fun-gování finančního trhu. Sem

patří přijetí politiky ochrany spotřebitele astrategie

finančního vzdělávání Mohlo by se zdát, že opatření v

oblasti ochrany spotřebitele jejakousi třešničkou na dortu, ale není tom

u tak. Právě vsoučasné situaci nestability

nabývá chování apocity spotřebitele na význam

u. Dále sem

patří transpozice směrnic

ofinančních nástrojích (M

iFID). Sledujte současnou finanční krizi a

to, co se třebadělo v

Am

erice, az

toho uvidíte, jak je také další transpozice směrnice o

finančníchnástrojích důležitou věcí.

Ikdyž to není v

názvu mé přednášky, čas m

i dovolí, abych řekl několik slov zamě-

řených kbudoucnosti. C

htěl bych upozornit, že vláda přijala nový Národní program

reforem a

vněm

vytyčila priority do roku 2010. Já to projdu velmi rychle, protože

strukturální reformy se většinou provádějí dlouhodobě, takže se rozvíjí, dotahuje či

následuje to, co už bylo uděláno. Jednou zpriorit N


2008

III. BLO

K

106

vněkterých částech světové ekonom

iky růst služeb virtuální, se bohužel teď m

ůžeme

bolestně přesvědčit. Evropa svoji dnešní sílu opírá o

bohatou historii. Tato historie jitaké ale v

mnohém

svazuje. Snad nejmarkantnější je to v

oblasti vzdělávání, ato plně

platí ipro Českou republiku. Je to oblast, která by svojí náplní, form

ou acelkovým

kli-m

atem m

ěla vývoj společnosti předbíhat. Opak je bohužel pravdou. Svaz prům

yslua

dopravy proto ve své strategii na léta 2008 až 2011 žádá mnohem

těsnější propojeníškol a

reálného života či ekonomiky ve všech oblastech, to znam

ená opustit terezián-ské m

emorování v

metodách výuky, v

řízení škol, ve financování. Když toto tém

a oto-čím

apoužiji slov naší dnešní konference, m

ohl bych říci, že voláme po tom

, aby sezbořily bariéry m

ezi školami a

zbytkem společnosti. C

hceme, aby školy byly centrem

nejen prvotního vzdělávání, ale iceloživotního, aby vobcích a

městech se staly přiro-

zenými centry intelektu, civilizace a

kultury. Proto pozitivně hodnotíme úsilí o

hori-zontální a

vertikální prostupnost vzdělávacího systému od základního vzdělávání po

vyšší odborné vzdělávání. Pozitivně hodnotíme zákon č.179 z

roku 2006 oověřování

auznávání výsledku dalšího vzdělávání a

pozitivně hodnotíme i

navazující projektnárodní soustavy kvalifikací. Stejně tak pozitivně hodnotím

e strategii celoživotníhoučení, která byla schválena v

červenci roku 2007. Pozitivně hodnotíme tvorbu rám

co-vých vzdělávacích program

ů pro odborné vzdělávání ataké jsm

e rádi, že byla zaháje-na široká diskuse o

reformě terciálního vzdělávání na základě tzv. B

ílé knihy. Naše

výhrady směřují k

pomalé realizaci, nekonkrétnosti realizačních plánů, k

absenci toho,co je základem

jakéhokoliv managem

entu či řízení, ato jsou jasné úkoly, stanovené

termíny, jejich kontrolovatelnost a

kontrola. Vsoučasné době asi nejaktuálnější disku-

se se vede orealizace zám

ěru tzv. Bílé knihy. Považujem

e terciální vzdělávání za pilot-ní projekt. O

no, pokud bude správně nastaveno vsouladu s

požadavky pracovníhotrhu,

bude určovat

požadavky na

předchozí vzdělávací

stupně, a

bude vytvářet

ivýznamnou základnu pro systém

celoživotního vzdělávání. Svaz průmyslu a

dopravyv

této souvislosti žádá změnit například systém

řízení škol na manažerský, podpořit

financování vysokých škol zvíce zdrojů, rozšířit bakalářské studium

zaměřené na

praxi. To, co se unás děje, je jenom

administrativní rozdělení m

agisterského studia naprvní a

druhý stupeň. Cíl bakalářského studia je někde jinde. Je ve výchově odborní-

ků, kteří jsou schopni nastoupit úspěšně vpraxi, řídit v

praxi nejrůznější procesy.C

hceme, aby cílem

bylo zavést projektově řízenou výuku, zajistit přednost požadavkůa

zkušenosti praxe, zavést systém, který by um

ěl využívat nejlepších odborníků zpraxe

vpedagogické činnosti. C

hceme, aby se co nejdříve realizovalo to, o

čem se v

Bílé

knize hovoří jako otendrování šéfů kateder a

udělování profesur na základě výsledkůtěchto tendrů.

Oblast konkurenceschopnosti m

á být postavena na základě vzdělávání, tj. má být

vytvořena konkurenceschopnost na základě kreativnosti vědy avýzkum

u. Proto musí

isystém vzdělávání vzbuzovat a

prohlubovat vabsolventech schopnost inovací v

růz-ných oblastech, m

usí prostě posilovat tvořivé, nápadité myšlení sam

ozřejmě na bázi

širokých znalostí. Svaz průmyslu a

dopravy podporuje reformu vědy a

výzkumu tak,

jak ji schválila vláda.

PA

VE

LK

AFK

A

109

JAK

SLA

DIT

ZÁ

JMY

PO

DN

IKA

TE

LŮ

, OB

ČA

NŮ

,ST

ÁT

U A

EU

? C

EST

A K

E Z

VY

ŠOV

ÁN

Í KO

NK

UR

EN

CE

SCH

OP

NO

STI

AK

NA

PL

ŇO

VÁN

Í NÁ

RO

DN

ÍHO

PR

OG

RA

MU

RE

FO

RE

M

Pavel K

afkaD

ámy a

pánové, dobré odpoledne. Děkuji organizátorům

za pozvání. Rád bych se

svám

i podělil oněkteré názory Svazu prům

yslu na téma, které je předm

ětem jednání

dnešní naší konference. Názory jsou někdy trochu propojeny s

osobním akcentem

, aleto je asi přesně to, co potřebujem

e ktom

u, abychom vyvolali následnou diskusi. E

vro-pa, nebo E

U je v

defenzivě. Problémy nejsou řešeny aktivně, je na ně pouze reagová-

no. Vokam

žiku skutečné tísně – tento okamžik právě zažívám

e, aje to okam

žik tísněreálné, ne virtuální – není schopna jednat. T

i, kteří jinak kontinuálně hovoří oglobali-

zaci avšestranném

propojení světa, nyní přijímají čistě národní řešení. To je z

evrop-ského pohledu politické i

intelektuální selhání. Přece nelze před krizí utéct, aještě

ktom

u na úkor sousedů. Kdybychom

my takto reagovali například na nedostatek pra-

covníků na českém pracovním

trhu, tak bychom si nem

ohli dát za cíl českého před-sednictví iodstranění bariér, které brání volném

u pohybu pracovních sil. Krom

ě toho,že jde o

základní princip EU

, lze očekávat, že česká ekonomika m

ůže více profitovatz

nárůstu konkurenceschopnosti celé EU

jako důsledku optimální alokace lidských

zdrojů než zjakési sobecké optim

alizace vrám

ci českých hranic. To, co by bylo přisobeckém

přístupu naším prim

árním stanoviskem

, by byla snaha naopak bariéryvytvořit a

zamezit odlivu pracovníků na jiné trhy v

EU

. Avšak vysvětlit toto českém

uvoliči není však vůbec jednoduché. E

vropská unie aČ

eská republika může být trvale

ve stavu silné konkurenceschopnosti. Sohledem

na historický vývoj, geografickoupolohu naší zem

ě anaše přírodní zdroje jsou jednoznačně a

téměř výhradně lidské

zdroje tou položkou, kterou můžem

e konkurovat. Především je to kvalita těchto zdro-

jů, protože vzhledem k

demografickém

u vývoji vE

vropě se kvantita stává vdynam

i-ce vývoje m

inusovou položkou, ato jak v

celé Evropě, tak u

nás. Nakonec i

takto jem

ožno interpretovat demografický vývoj v

ČR

. Kvalita se bude opírat o

motivaci, fle-

xibilitu, ale zejména o

inovativnost či kreativitu. Vpříštích letech totiž bude než dopo-

sud hrdé „made in“ daleko význam

nější „inventit in“, ne „uděláno“, ale „vymyšleno“.

Rozhodující se stane schopnost a

kompetence vym

yslet to, co je potřeba, co je poptá-váno dnes a

bude poptáváno zítra, ale zároveň umění to vym

yšlené převést do výroby,do praxe. Proto také existuje evropský K

ulatý stůl průmyslu; to je sdružení asi pěta-

čtyřiceti šéfů průmyslových firem

, jejichž obrat je dohromady 1 600 m

iliard euro. Totosdružení jasně požaduje posílit vzdělávání v

oborech souvisejících sm

atematikou

atechnologiem

i. To je stanovisko, které Svaz průmyslu Č

R podporuje. N

a tomto m

ístěje třeba zdůraznit, že klíčovým

faktorem dosavadního evropského ekonom

ickéhovývoje byl prům

ysl, aani do budoucna tom

u nemůže být jinak. Jak v

mnohém

byl

III. BLO

K

108

hodující zdroje na nejperspektivnější obory, je českému prům

yslu ajeho výrobkové

struktuře nastaveno brutální zrcadlo. Výsledky se m

ohou zrcadlit například vkalkula-

ci dle měnového kurzu, ale takového, který odpovídá základním

nákladovým veliči-

nám ekonom

iky. Tam by se ukázalo, kde jsm

e skutečně konkurenceschopní, kde mám

ekonkurenceschopné procesy, protože doposud jsm

e naši konkurenceschopnost stavělina kom

parativně nízkých nákladech. Děkuji vám

za pozornost.

Hynek O

poleckýD

ěkuji panu Kafkovi. N

ásledujícím řečníkem

bude pan Jaroslav Šulc, poradce Mak-

roekonomického oddělení Č

eskomoravské kom

ory odborových svazů. Bude se věno-

vat otázce, má-li stát pečovat více o

podnikatele, nebo občany. Prosím, m

áte slovo.

PA

VE

LK

AFK

A

111

Voblasti N


jde Svazu průmyslu a

dopravy zejména

olepší efektivnost vynakládaných prostředků a

odaleko větší zohlednění potřeb české

ekonomiky a

společnosti. To je pořád neuspokojivé. Někdy se zdá, jako by cílem

bylodost práce pro úředníky a

prostředkem k

zajištění tohoto cíle jako by bylo vytvářetneustále řadu byrokratických překážek. Proč není m

ožno například daňově zvýhodniti

jednoduchý nákup výstupu zvýzkum

u? Společné projekty výzkumných organizací

apodniků jsou asi optim

ální formou, ale m

noho podniků pro ně nemá vhodné lidské

zdroje. Zejm

éna to jsou podniky malé a

střední. Chcem

e, aby byla zřetelněji podpoře-na rotace odborníků m

ezi výzkumnou a

aplikační sférou. Je to nejlepší nástroj přeno-su m

yšlenek aodbourávání nejrůznějších bariér, stejně jako je tom

u při rotaci odbor-níků z

praxe na pedagogická místa ve školách. Slovinsko m

á například pro tuto oblast,kterou nazývám

e horizontální mobilitou, zpracováno pět program

ů. Přes posun klep-

šímu považujem

e za neuspokojivý vysoký podíl tzv. institucionální podpory výzkum-

ným organizacím

. Dnes to u

nás činí 55 %, zatím

co obvyklý podíl ve vyspělýchzem

ích je jen 40 %. Tento stav je dalším

důkazem m

alého úsilí oskutečný m

ěřitelnýa

dokazatelný výsledek. Neochota vědecké sféry spolupracovat s

aplikačním sektorem

azejm

éna přijmout jeho podm

ínky apravidla hry ohrožuje idlouhodobou udržitelnost

vědeckých avýzkum

ných kapacit. To se bude týkat zejména těch nově vznikajících po

vyčerpání podpory ze strukturálních fondů EU

po roce 2013. Obecně lze ke sféře

vzdělávání, vědy avýzkum

u shrnout, že se usilovně brání konfrontaci sbrutální glo-

bální světovou konkurencí, ikdyž jen částečné, které je nucena vplné m

íře čelit pod-nikatelská sféra. C

elospolečenské klima, a

to jak vE

vropské unii, tak ivČ

eské repub-lice,

nepodporuje tvorbu

hodnot, ale

je určováno

především

rozdělováníma

přerozdělováním hodnot již vytvořených, veškerá diskuse o

podpoře vědy avýzku-

mu se soustřeď

uje na téma, kolik na vědu a

výzkum dám

e finančních prostředků,popřípadě se už dnes hledá i

vyšší efektivnost, ale téma podpory poptávky po výstu-

pech vědy avýzkum

u je zcela opomíjeno. D

nes už nastává situace, kdy mnohé nejlepší

výrobky zE

vropy ajejich technologie jsou instalovány m

imo E

vropu. To je podlem

ého názoru tikající bomba.

Závěrem

mi dovolte jednu poznám

ku kpostavení problem

atiky průmyslu v

Národ-

ním program

u reforem. Prům

ysl byl aje hlavním

zdrojem blahobytu této zem

ě vdobě

globální konkurence, kdy úspěšný je ten, kdo je schopen se odlišit, tedy kdo je scho-pen diference od většiny. A

právě průmysl by m

ohl být oním diferenciátorem

. Jakm

á vypadat jeho co nejvýhodnější struktura, to je třeba na základě dnešních am

ož-ných budoucích kom

parativních výhod určitě analyzovat. Do m

anažerské praxe jetřeba ale také výrazně vnést analýzu rizik. To by m

ělo být imanentní m

anagementu.

Jednoduché ždímání aktiv, opřené o

výhodnou komparaci nákladů, to skončilo. S

itu-ace v

keramickém

asklářském

průmyslu dnešního dne je přesným

příkladem toho,

jak se analýza rizik dělat nemá, nebo toho, že byla úplně opom

enuta. To, že posilová-ní konkurenčních výhod prům

yslové základny ČR

nebylo pro Národní program

refo-rem

2005 až 2008 klasifikováno jako prioritní oblast, považuji za nedostatek. Reakce

vnovém

období 2008 až 2010 je tedy správná. Tím

, že je určen cíl koncentrovat roz-

III. BLO

K

110

rovaná nástupem řady globalizačních trendů zejm

éna vdůsledku rozm

achu informač-

ních technologií apohybu kapitálu m

ezi hranicemi). Jednou z

podmínek úspěšnosti hos-

podářské soutěže je mim

o jiné její minim

ální koordinovanost, ato zejm

éna koordinova-nost m

otivace kziskovosti podnikatelských aktivit. K

olega ředitel Pavel Kafka m

ne asichytne za slovo a

řekne, že tak jednoduché to rozhodně není (am

á pravdu); kolega Somr

zde před chvílí mluvil o

itom, že stát si nechává různé regulační role: nejde jen o

hygi-enické norm

y, ale mim

o jiné také ocelou pracovně právní legislativu, a

předevšímo

daňovou správu, ato je také m

imo diskusi. Stát té tržní hře „jen“ nastavuje pravidla.

Jde jen oto, jak rovnovážně jsou nastavena m

ezi zaměstnavatele a

zaměstnance.

Požadavky „oprávněných“ zájmů podnikatelské obce našly svůj exaktně zform

ulo-vaný teoretický fundam

ent (odvozený zklasické ekonom

ické teorie aH

ayekovýchpostulátů) v

neoliberální doktríně nějakých 50 letech od velké krize, tj. v80. letech 20.

století, koncentrovaně pak vpodobě tchatcherism

u ve Velké B

ritánii areaganism

uv

USA

. Pravda je, že poučením byla tato neoliberální teorie zejm

éna pro zdejší ekono-m

ickou obec, která se zabývala hlavně teoriemi, nikoli praxí, a

to především pro pra-

covníky Akadem

ie věd. Neoliberalism

us byl pro ně natolik inspirativní, natolik opojný,natolik nový, že až na m

alé výjimky (tuším

, nebožtíka Mirka Tom

se), podlehla obecněcelá ekonom

ická teoretická fronta včetně mých dnešních kolegů na m

é „rodné“ Náro-

dohospodářské fakultě VŠE

či na Liberálním

institutu; ti si ztoho dělají živnost dodnes.

Bohužel se m

nozí tito lidé, vyznávající neoliberální doktrínu (atrh bez přívlastků), po

roce 1990 dostali do vedoucích hospodářských funkcí (analogicky neoliberálové nejenu

nás, ale ivdalších postsocialistických zem

ích). Podle toho to dopadlo…N

icméně je třeba zm

ínit iobjektivní důvody, proč neoliberalismus v

90. letech vítězilna plné čáře, vlastně byl úspěšný ještě docela nedávno. Především

to byla skutečně silnáspolečenská objednávka po plošné a

urychlené aplikaci doktríny konkurenceschopnosti,často uplatňované im

etodou strategie šoku. Odkazuji na úvodní studii paní docentky E

vyK

lvačové vbrožurce, kterou m

áte na stole. Eva se na tom

to místě už ale o

variantě meto-

dy strategie šoku nezmiňuje. V

tuto chvíli má v

českém překladu vyjít kniha N

aomi K

lei-nové

1, která popisuje velmi plasticky strategii šoků, jak je aplikována nejen v

ekonomii,

ale iv

politice adalších oblastech. E

videntní tu na počátku 90. let byla potřeba urychlitekonom

ický růst vglobálním

měřítku a

spolu stím

zvýšit výtěžnost investovaného kapi-tálu. Platí to jak obecně, tak především

vtěch zem

ích, které by ktom

u měly předpokla-

dy. Dále bylo nutno čelit hospodářské výzvě „kom

unistické“ Číny, (která však s

komu-

nismem

nemá už dlouho nic společného) a

postavit se kdynam

ismu řady asijských tygrů

atd. Dále bylo třeba využít také celkem

nečekaného vakua, které se tady otevřelo po pře-vratech ve východní E

vropě arozpadu sovětského bloku. B

yly zde ovšem idalší im

pul-sy, především

tlak na kontrolu klíčových průmyslových surovin, zvláště ropy.

Akonečně zde byla šance potlačit do té doby velm

i silnou azejm

éna vE

vropě pro-sazovanou doktrínu sociálního státu. Tyto dvě doktríny, tj. doktrína konkurenceschop-nosti a

doktrína sociálního státu, jsou bezesporu konkurenční. Ze statistických dat je

možno dokonce dedukovat, že doktrína konkurenceschopnosti byla aplikována nejen

plošně vběžném

slova smyslu, ale zejm

éna tam, kde nabízela m

aximální efekty, m

axi-

JA

RO

SLA

VŠ

ULC

113

MÁ

STÁ

T P

EČ

OV

AT

VÍC

E

OP

OD

NIK

AT

EL

E N

EB

O O

BČ

AN

Y?

Jaroslav ŠulcV

ážení přítomní, jistě cítíte v

té otázce, která mi byla přiřčena jako tém

a – totižo

koho má stát více pečovat, zda o

podnikatele, nebo zaměstnance – jistou zlom

ysl-nost. N

aštěstí už tu pan Zdeněk Som

r není, takže mohu vyjadřovat své názory zcela

bezohledně. Na danou otázku nelze dost dobře odpovědět, aniž bychom

si uvědomili,

že ipodnikatel je občan. Takže se domnívám

, že stát se má starat a

pečovat ovšechny

své občany, ať již jsou zaměstnavatelé, či zam

ěstnanci. Zastupuji tu dnes Č

eskomo-

ravskou konfederaci odborových svazů, ale ani to mi nebrání v

tom, abych se v

úvodusvého povídání nezastavil nejdříve u

toho, čím začala dopoledne paní docentka K

lva-čová, a

to je uchopení pojmu konkurenceschopnosti.

Její referát byl velmi podnětný. Z

atímco konkurenceschopnost na úrovni podniku,

firmy se dá jakž takž vym

ezit adá se na její definici dohodnout, tak v

okamžiku, kdy

se pojem konkurenceschopnost posouvá na úroveň státu, již vyžaduje značné zobec-

nění arozostření charakteristik tohoto pojm

u. Nutně to vyvolává konflikty či nedoro-

zumění. Sm

yslem této konference je orientovat se na to podstatné a

myslím

, žebychom

se někam m

ohli dobrat.D

ovolte mi, abych nejdříve velm

i stručně vprvní části hovořil o

tomto teoretickém

konceptu ave druhé části o

tom, co způsobuje účelová dezinterpretace pojm

u konku-renceschopnost na úrovni státu a

kam taková dezinterpretace vede. V

elice teď lituji, že

pan poslanec Šeich má v

tuto chvíli závažnější starosti, protože, jak jsem m

u sdělil jižpřed přestávkou, větší část m

ého textu je polemikou s

tím, s

čím zde vystoupil on. Já

si však dovolím lehce „kopnout“ ido svého bývalého kolegy z

Ministerstva financí, ale

snad to nebude brát osobně. D

ržím se hypotézy, že prazáklad současné globální krize je v

agresivním prosazo-

vání doktríny konkurenceschopnosti na úrovni státu, ato v

podobě, okteré soudím

, žeje účelově posunutá tak, aby vyhovovala jednostranně zájm

ům zam

ěstnavatelů.O

becná ekonomická teorie říká, že pro tržní ekonom

iku je cykličnost anerovnová-

ha typická, což pro ty zvás, kdo jste ekonom

icky erudovaní, není žádný objev. Lze říci,

že tržní ekonomika na tom

stojí, aopakující se nerovnováha je nejenom

typickýmjevem

, ale zároveň im

echanismem

, jak se dosahuje rovnováhy nové. Ano, za cenu

jistých větších, či menších obětí.

To platí obecně jak pro nerovnováhy dílčí (odvětvové, komoditní či regionální), tak

pro nerovnováhy globální. Podstatné je ale to, že včase roste rozlehlost cyklu, m

yslímteritoriálně. Poté, co se na konci 80. let rozpadla socialistická soustava a

socialismus jako

společensko-ekonomický systém

havaroval, začala postupně narůstat ivolatilita (akcele-

III. BLO

K

112

apriori působily proti vysoké ekonom

ické efektivnosti. Je to třeba brát vkom

plexu. Zde

na obrázku (obr. 1) vidíte, že konkurenceschopný stát je více než konkurenceschopnáfirm

a. Musí dbát na vysokou hladinu celého trojúhelníku cílů, které působí v

jednotě.M

usí zde být ekonomický růst, a

ač nejsem zastánce fetišizování m

aximálního růstu

HD

P nebo jakéhokoliv podobného typu makroagregátu, je jasné, že vysoká m

íra uspo-kojování ekonom

ických potřeb občanů je beze sporu nezbytná. Za druhé vidím

nutnostm

ít zajištěnou vdané (vysoce konkurenceschopné) zem

i isociální kohezi. A

konečněza třetí vidím

vtakové zem

i nutnost zajistit práva občana ajeho politické svobody atd.

Teď by bych m

ohl udělat celou přednášku otypech států založenou na kom

paracipodle uvedených tří kritérií, ale není na to čas a

existuje ktom

u řada prací. Viděl jsem

to nedávno uprofesora Švejnara, kde takhle srovnává Č

ínu, Chile, R

usko, východníE

vropu, Skandinávii atd. Nejen on. V

e zmiňovaném

podkladu pro tuto konferenci Dom

-nělé a

skutečné bariéry koinkurenceschopnosti EU

aČ

R od E

vy Klvačové a

JiříhoM

alého, kterou máte k

dispozici, se odkazuje na literaturu. Je to na str. 17. Doporučuji

si všimnout studie pod číslem

6, kde je uveden jako autor Miloš Pick: H

ospodářskáa

sociální výkonnost modelů evropského sociálního státu v

soutěži sU

SA. V

yšlo tov

Politické ekonomii 2006, č. 5. Je m

i hrozně líto, že kolem této fundam

entální prácese u

nás nerozvinula žádná diskuse. Avím

také dobře, proč se nerozvinula. Protože tamM

iloš Pick dokladuje na číslech, že vm

íře konkurenceschopnosti jednotlivých modelů

anglosaského, skandinávského, evropského azápadoevropského atd. je skandinávský

nejvýkonnější. Jestli si pamatujete na vystoupení kolegy M

alého dneska dopoledne, jaksi tam

hrál svariantam

i kritérii, co mu vycházelo? Sam

ozřejmě, že m

u Skandinávie

JA

RO

SLA

VŠ

ULC

115

mální výnosy. To znam

ená zejména v

těch zemích, kde byl rozvinutý nejen ekono-

mický, ale především

dobře fungující legální finanční sektor. Značná část finančních

služeb – zejména m

oderní, velmi sofistikované a

výkonné služby investičního ban-kovnictví – se tak postupně odpoutala od reálné ekonom

iky azačala „žít vlastním

živo-tem

“. Hovořil o

tom kolega M

ládek dneska dopoledne, že je symptom

atické pro tutofinanční krizi, jejím

ž zdrojem jsou Spojené státy, že toxická aktiva jsou alokována

zejména v

těch zemích, které m

ěly nejsofistikovanější bankovní sektor. Mám

e štěstí,že ještě nedávno k

nejzajímavějším

anejvýnosnějším

produktům investičního ban-

kovnictví naše bankovní filiálky jejich zahraniční vlastníci nepustili, neboť to ve svémdůsledku znam

ená, že jsme se teď

vyhnuli těm nepříjem

nostem, s

nimiž se dnes

finanční svět jak USA

, tak izápadní Evropy dosud m

arně potýká. N

yní několik slov kpojm

u, výhodám a

úskalí doktríny (vysoké) konkurenceschop-nosti. N

echci opakovat teze Mládkovy a

nechci, aby to vyznělo tak, že jsem snad proti

konkurenceschopnosti jako takové. To by byl hluboký omyl. Je však důležité brát

vúvahu, jak ji vym

ezíme. Jestli ji přijm

eme tak – odkazuji na kolegyni K

lvačovouv

první části akolegu M

alého –, jak ji vymezuje klasická čistě ekonom

ická verze naúrovni firm

y. Parafrázuji: firma je konkurenceschopná tehdy, jestliže rozhodující (z

hle-diska dlouhodobého cash flow

firmy) část jejích produktů nebo služeb je na konci pro-

dukčního cyklu při dané užitné hodnotě, poptávce apři respektování všech požadavků na

jednotlivé fáze cyklu, tzn. dodržování norem, postupů atd., nabízena zákazníkovi levně-

ji avůbec výhodněji, než nabízí konkurence. M

yslím, že proti tom

uto vymezení se asi

nepovedou velké diskuse. Pokud takto firma postupuje, je schopna si optim

alizovat tržnívýseč; říkám

„optimalizovat“, nikoliv „m

aximalizovat“. M

ám k

tomu svůj důvod.

Anaopak. Pokud firm

a tuto tržní výseč není schopna optimalizovat, o

její konku-renceschopnosti lze m

íti pochyby, respektive je to konkurenceschopnost nikoliv maxi-

mální, ale suboptim

ální. Teď

jsme u

toho rozhodujícího: Dá se tato firem

ní strategie, firemní hladina pojm

ukonkurenceschopnost přenést na stát? D

omnívám

se, že ano; jde oto, jak. Jsem

zastán-ce takové podoby zobecnění, kdy stát je ve světové soutěži konkurenceschopný, jestližeje přitažlivý jak pro vlastní občany, tak pro cizince. L

idově řečeno jde ozem

i, ve kteréstojí za to žít. N

ejen ale nadprůměrnou úrovní spotřeby dom

ácností. Dom

nívám, že kon-

kurenceschopný stát je ten, který je schopen jednak efektivně produkovat užitečné hod-noty, to znam

ená vytvářet hmotné statky a

služby pro svoje obyvatelstvo vkonkurenčně

srovnatelné avyšší hladině, než produkuje soused nebo sousední zem

ě; ale nejenom to.

Vedle vysokého konzum

u hmotných statků je pro vysokou konkurenceschopnost pří-

značná úroveň akvalita nabízených služeb veřejných statků (včetně dobrého životního

prostředí), vysoká míra sociální soudržnosti (neplodící sociální napětí a

konflikty) apatří

sem ivysoká hladina politických svobod s

respektováním dem

okratických práv občanů. M

etodu zobecnění firma/stát prostým

per analogiam tedy nelze použít bez toho, aniž

by se katributům

konkurenceschopného státu nepřidaly další výše zmíněné, svou pod-

statou mim

oekonomické funkce (sociální koheze a

demokratické svobody). T

ím sam

o-zřejm

ě nechci říci, že by jak sociální koheze, tak demokratické politické svobody snad

III. BLO

K

114

Obr. 1 K

on

kuren

cescho

pný stát je m

no

hem

víc n

ež kon

kuren

cescho

pn

á firma

Ano, kdybych byl neoliberál, řekl bych „A

no, to je to pravé ořechové, to je ta legi-tim

ace konkurenceschopnosti.“ Já na vysoké škole učím m

arketing. Studentům vždyc-

ky říkám, že jsou tři velké m

arketingové akce, které by si neměli nechat ujít, když

budou studovat efektivnost marketingu.

Ta první byla akce, která se odehrála těsně před Silvestrem 1999, při níž se nechala

báječně okrást většina společností afirem

. Pan ředitel Kafka akci Y

2Kpam

atuje. Já jsemtenkrát dělal ekonom

ického ředitele ve firmě, kam

za mnou na podzim

1999 přišly asičtyři softw

arové firmy: „Pane řediteli, jste už psychicky připraven na to, že je riziko, že

vám od prvního ledna 2000 nepůjdou počítače? V

nímáte riziko, že vám

celá síť spadne,nebudete m

ít přístup kdatům

ovašich 300 tisících klientech, přestanete kom

unikovat sezákazníky, s

bankou, se všemi. M

áte důvěryhodný atest, že vaše síť avšechny počítače

vní m

ají zakódovánu vsoftw

aru variantu, že to bude fungovat is

dvojkou na začátkuletopočtu? N

ejste si ale 100% jist? N

evadí. My vám

ten atest uděláme. Protože varianta,

že by vám síť havarovala, je pro vás finančně nedozírná, tak ten m

írný obolus za fakturujistě rád zaplatíte.“ Taky že jo. N

eznám přesné číslo, ale odhady říkají, že takhle nasbí-

rali „softwéráři“ po celém

světě od vyděšených zákazníků 16 miliard dolarů.

Druhá m

istrná kampaň je o

pět či šest let mladší a

je rovněž založena na strachuz

nebezpečí. Jmenuje se „virus ptačí chřipka“. Takových m

arketingových akcí si vší-m

ám, protože je to m

oje profesionální postižení. Registroval jsem

, že čtyři měsíce za

sebou na veřejnoprávním rádiu Č

eský rozhlas 1 Radiožurnál se v

každé hodinové rela-ci opakovala alespoň jedna inform

ace otom

, jestli chřipka je vtuto chvíli u

kuřat, potéu

labutí, uholubů a

já už nevím u

koho ještě. Pak neurální odborná zmínka, že je velké

riziko, že daný virus může zm

utovat apřenést se nejprve z

ptáka na ptáka, poté zptáka

na člověka aže nelze v

nejhorší variantě vyloučit, že iz

člověka na člověka. Pokudznáte bilanci m

rtvých na ptačí chřipku, tak ta je zhlediska „strašení“ tristní. N

evím

JA

RO

SLA

VŠ

ULC

117

jako skupina chápající kritéria konkurenceschopnosti jinak, než se obecně traduje, vyšlav

žebříčku hodně nahoře. Je to pochopitelné, protože Švédsko, Norsko, Finsko a

Dán-

sko jsou země, které m

ají velmi sym

patický ekonomický růst, m

ají vysokou míru kva-

litního životního prostředí, vysokou míru sociální soudržnosti a

také mají velm

i slušnépolitické svobody včetně dem

okratických tradic. Chce se m

i říci, že nepodlehly tlakuna opuštění doktríny sociálního státu, protože vědí, jak je tento stát cenný a

prospěšný.K

rátce odbočím: B

yla tu řeč otom

, jak se lze kvysoké konkurenceschopnosti

dopracovat přes reformy. N

epochybně. Strávil jsem asi patnáct roků pracem

i na pen-zijní reform

ě vtéto zem

i, pane kolego. Ve Švédsku se jejich dnešní m

odel penzijníhosystém

u diskutoval vparlam

entu ana odborných fórech osm

náct let. Apokud se

nepletu, tak ve finále oněm

snad ani nebylo potřeba dramaticky hlasovat, protože exa-

ktní argumentací se došlo ke konsenzu politických stran. O

dborné týmy své politické

reprezentanty přesvědčily, že výsledné řešení je ten nejlepší možný kom

promis, jaký

je možné pro švédské dom

ácnosti vperspektivě horizontu padesáti let zajistit. To jen

tak mim

ochodem, když vidím

naše parlamentní válcování oponentů tu o

hlas, tu odva.

Jsem ale u

druhé části vystoupení, udezinterpretace m

odelu doktríny konkurence-schopnosti. Soudím

, že je krajně zavádějící používání kritéria tzv. „bonanzy“. Stát –tím

méně konkurenceschopný stát – přece nem

á být bonanzou, tedy vysněným zlatým

dolem jen pro zlatokopy, přeneseně pro investory, především

zahraniční. Sinterpreta-

cí konkurenceschopného státu jako státu, který je přitažlivý pro zahraniční investory(v

souladu sjejich kritérii) je proto nutno razantně polem

izovat. Proč? V

logice takto vymezené a

chápané konkurenceschopnosti jsou poté jako nástroje jizvyšující využívány zejm

éna: a) snížení daní právnickým

potažmo fyzickým

osobám, především

samostatným

podnikatelům;

b) posílení flexibility pracovní síly, potlačení kolektivního vyjednávání;c) redukce a

privatizace sociální sítě. K

oneckonců co bod, to negace doktríny sociálního státu. Přitažlivost přece něcostojí. (obr. 2 na str. 117)

Čtete K

lvačovou str. 7; pokud si vezmem

e jen kritérium kon-

kurenceschopnosti, jde oto, který stát je přitažlivější pro podnikatele a

zahraničníinvestory a

který méně.

Neříkám

, že se Eva K

ováčová stím

ztotožňuje, ta to jen takto popisuje. Pak ale sku-tečně vidím

e, že čím je stát více konkurenceschopnější podle tohoto vlastního kritéria, tím

je více, nebo méně potlačována konkurenční doktrína sociálního státu. Jako když slyším

kolegu Šeicha; opakuji, že je mi líto, že už tady není, protože teď

třeba mám

na mysli sou-

těž vdostizích daňového dum

pingu. Ať to stojí, co to stojí, jen když se posílí flexibilita

pracovní síly! Nebo tendence vym

ýtit kolektivní vyjednávání. Redukovat, potažm

o priva-tizovat sociální sítě. Proč by m

ěl stát provozovat penzijní systém, když to um

í soukromé

penzijní společnosti. Proč by měl stát cpát spoustu peněz do zdravotnictví, když m

ohoulékařskou péči zajišťovat soukrom

é nemocnice? Proč by m

ěl platit studium na vysokých

školách, když to lze udělat na soukromé bázi pod heslem

zefektivnit investice do vzdělá-ní? O

statně, jak zní mantra neoliberálů? Stát je vždy tím

nejhorším hospodářem

…

III. BLO

K

116

Obr. 2 P

řitažlivost n

ěco sto

jí…

Ab

solu

tní p

riorita d

aná m

íře zho

dn

ocen

í investovanéh

o kap

itálu zn

amen

á p

ožad

ovat od

státu výh

od

y pro

investora ve všech

fází op

erace:

•jak při vlastním

vstupu na dané teritorium (žádat investiční pobídky

infrastruktury (především byty a

obchodní síť, doprava zaměstnanců

do objektu)

• při provozu (klíčové pozice ve firm

ě má zahraniční vlastník, oslabení

čieliminace vlivu odborové organizace při vyjednávání o

pracovních podm

ínkách či om

zdách, realizace slibu daňových prázdnin či jinýchdaňových výhod, m

ožnost repatriace výnosů do mateřské zem

ě apod.)

• při případném

odchodu (klausule ostátních garancích finančních náhrad

akom

penzací vpřípadě zm

ařené investice)

úměrně vyšší daně. Já si m

yslím, že to nem

á dobře spočítané, pokud to vůbec spočíta-né m

á. Takže já si nemyslím

, že to musí být tak úplně fatálně špatné, že tam

mohou

být nějaké efekty navíc. Jistě jsou zde – vpřípadě realizace – podněty pro vlastní

výzkum a

vývoj, pro růst produktivity, snížení odstupu vůči vyspělejší konkurenci, růstpříjm

ů vregionu, kde je akce realizována, a

unavazujících subdodavatelů atd. Také se

investiční akcí dá získat středně vysoké až vysoké know how

, ve výjimečných přípa-

dech ipřístup khigh tech. M

ediální apolitický efekt ze získání dobrého im

age země,

okterou se zahraniční investoři perou, také není k

zahození, byť se ale těžko vyčíslu-je. A

le nemám

dost věrohodných informací, studie se v

tomto diam

etrálně rozcházejí 2,tak o

tom nem

ohu dál nic povídat, byť vidím, že pro diskusi o

konkurenceschopnostiiv

onom m

nou kritizovaném pojetí je to docela podstatné.

Dovolte m

ně, abych se ve svém vystoupení také zabýval stručným

popisem toho,

jak na účelově deformovanou podobu doktríny konkurenceschopnosti reaguje evrop-

ské, potažmo české odborové hnutí. N

echci již opakovat arozvíjet to, co tu říkal kole-

ga Jan Mládek, že celá doktrína konkurenceschopnosti, když se přelila do nejproduk-

tivnějšího sektoru, kde se dají vydělávat nejrychleji velké peníze – promiňte pane

řediteli Kafko –, a

neorientovala se na tradiční průmysl, který dobře um

í třeba Sie-m

ens, napomohla vytvořit něco, co by se dalo nazvat finanční industrie. To zde říkám

jako bývalý vedoucí katedry financí, kde jsem v

oboru bankovnictví měl v

programu

studia dvě větve finančního bankovnictví, to nové, tj. investiční bankovnictví, ato kla-

sické, komerční bankovnictví. Pravda, na tom

klasickém, na těch m

aržích, jste moc

nevydělali. Ty velké peníze, skutečně velké zisky, ty se dělaly přes finanční investičnínástroje. V

tomto sm

ěru to, že jsem včas nevaroval před riziky toho, čem

u se dnes říkákasinový kapitalism

us, berte ijako další rovinu mé sebekritiky. Jde o

to, že vtu chví-

li, kdy vám takto odskočila finanční industrie ve výnosech, kdy vám

takto odskočilave zhodnocování vloženého kapitálu, tak se ukázalo, že to je ten způsob, kde se dajírychle a

poměrně bezpečně udělat super-výnosy. Tam

, kde jsou nadprůměrné výnosy,

je bohužel vždy idruhá strana m

ince, protože právě tam je zrcadlově i

riziko nadprů-m

ěrných ztrát (vdůsledku pákového efektu; to není jen hodně rychle nahoru, ale také

dolů). Toto riziko jsme v

odborných kruzích sice vnímali, ale nebrali ho dost vážně,

protože jsme věděli, jak obrovské m

á krytí, třeba vpojištění. Představa, že by snad toto

hypotéční letadlo přistálo „natvrdo“, byla až příliš fantastická…O

to tvrdší bylo aje vystřízlivění, zvláště když se rozkrývá m

arketingové adealer-

ské, chcete-li provizní zázemí celé operace. K

dyž se situace na hypotéčním trhu

vA

merice už v

průběhu letošní léta ukázala jako velmi vážná, tak se k

tomu postavili

tvrdě čelem především

američtí odboráři, banky dále m

lžily. Am

eričtí odboráři koor-dinují své akce s

odboráři evropskými, a

proto koncem září vyšla L

ondýnská deklara-ce jako stanovisko E

vropské odborové konference. E

vropská odborová konfederace soudí, že

•M

ezinárodní finanční krize musí být bodem

obratu avyvolat úplnou zm

ěnu způ-sobu fungování finančního světa.

JA

RO

SLA

VŠ

ULC

119

kolik tisíc či desítek tisíc ptáků uhynulo, ale lidí zemřelo asi 240 na celém

světě, ovšemza celou dobu existence této ptačí chřipky. Pokud jsou zprávy m

édií věrohodné, tak jakom

ožný přenos na člověka byly rozpoznány asi tři případy někde vT

hajsku či ve Viet-

namu, a

to se jednalo okonzum

aci syrové drůbeže; jako přenos zčlověka na člověka

byl, tuším, označen jeden případ. Je m

i to lidsky líto, ale počet úmrtí lidí na celém

světěna ptačí chřipku je co do počtu roven počtu m

rtvých za jeden týden na Středním výcho-

dě či za čtvrtletí na českých silnicích. Nicm

éně pan kolega zM

inisterstva financí budevědět, že jsm

e zrozpočtových rezerv vzali 5 m

iliard po naléhání pana hlavního hygie-nika dr. V

íta, že on si toto riziko, že by náhodou ptačí chřipka vypukla itady, na triko

nevezme, že chce m

ít čisté svědomí, že pro to udělal m

aximum

. Nakoupili jsm

eTA

MIFL

U, lék proti riziku globální pandem

ii ptačí chřipky, lék, který se stál poměrně

velké peníze akterý se ještě při vývoji prodal tém

ěř do všech národních hygienickýchdatabank. Ptal jsem

se lékařů atak jsem

se dozvěděl, že TAM

IFLU

má jediný efekt, a

tože příznaky chřipky je schopen utlum

it místo šesti dnů po pěti dnech; nikoliv vyléčit,

nikoliv zastavit. Druhá báječná m

arketingová akce. To je „superkšeft“ XX

I. století. Z

a třetí akci vtéto souvislosti považuji plošnou aplikaci doktríny konkurence-

schopnosti, ato zvlášť na skupinu postsocialistických zem

í. Já se tady nerad přizná-vám

– aříkal jsem

to ráno paní kolegyni Evě K

ováčové ukávy –, že jsem

se nechaltehdejším

panem prem

iérem někdy v

roce 2003 poslat do Bukurešti v

jeho zastoupenína velké m

ezinárodní sympózium

. Tam jsem

pyšně referoval, jak to Česká republika

dělá báječně, že stahuje smetanu z

Evropy a

vlastně zcelého světa, pokud jde o

inves-tiční pobídky a

zahraniční kapitál. Je mou ostudou, že m

ne vůbec tenkrát nenapadlo,jaký jsem

sodpuštěním

vůl, očem

to vlastně mluvím

ačím

se to chlubím. Je škoda,

že odešel ipan náměstek T

lapa, aby teď slyšel m

ou sebekritiku, číst to ve sborníku užnení ono.

Celá finanční operace s

investičními pobídkam

i jako reálnou aplikací doktríny kon-kurenceschopnosti v

praxi je vpodstatě asi hra s

nulovým součtem

. Nem

ám data, abych

si potvrdil, či vyvrátil domněnku o

komplexních efektech investičních pobídek. V

ychá-zím

proto zpředpokladu, že výnos, který získá jedna strana (tj. to, co investor/vlastník

získá na investičních pobídkách, na daňových úlevách, na vybudování dopravní infra-struktury atd.), je stejně velký jako ztráta, kterou v

důsledku vynaložených nákladůinkasuje strana druhá (zem

ě, region, kde byla investiční akce realizována), ato jak prů-

běžně, tak vkalkulaci všech nákladů (přím

ých ivyvolaných) arecipročně ivšech výno-

sů (přímých i

vyvolaných) za celou dobu trvání investice. Pokud předpoklad platí, takm

y tu vlastně soutěžíme dum

pingem v

tom, kdo se víc nechá oškubat. N

ebo to tak není?Takhle je to hrozně jednoduchá dedukce, ale jak říkám

, nemám

dost informací, že je to

jinak. V

ím, že Svaz prům

yslu adopravy Č

R údajně požadoval opakovaně po M

inisterstvuprům

yslu aobchodu inform

aci otom

, že investiční pobídky mají im

ultiplikační efek-ty, že to nejsou jen přím

é ztráty. Vím

, že pan ministr financí, M

iroslav Kalousek, před

čtvrt rokem argum

entoval na tripartitě, když se projednával zákon oinvestičních

pobídkách, tím, že na investičních pobídkách náš stát jen prodělává, že se nevyberou

III. BLO

K

118

vedlivé, aby na zpackané situaci snad mohli vydělávat hlavně ti, kdo ji způsobili (om

e-zit praxi „zlatých padáků“);

•V

olit účinnou (celo)evropskou reakci na zpomalení, které probíhá v

reálné eko-nom

ice, aby nedošlo kfinančním

nepokojům, které by m

ěly další dopady. Ataké je

třeba se vyhnout návratu kpřístupu "zachraň se, kdo m

ůžeš, ina úkor ostatních", spo-čívajícím

u vsoutěžení v

mzdové um

írněnosti ave snižování úrovně systém

ů sociálníochrany, což škodí pracujícím

ajejich rodinám

;

•N

aléhavost řešení projevů krize by neměla odpoutat pozornost od jejích systém

o-vých příčin a

všech souvislostí. Je třeba posoudit účinnost dosavadních veřejných poli-tik týkajících se příjm

ových am

zdových nerovností. Tyto nerovnosti apom

alý mzdo-

vý růst vedou kještě větším

u zadlužování domácností, které pak v

zoufalství hledajíspásu prostřednictvím

rizikových finančních operací.E

vropská odborová konference tedy vyzývá EU

, aby bojovala za práva pracujících,za spravedlivé a

důstojné mzdy, za stálá pracovní m

ísta, za pevný systém kolektivního

vyjednávání nezávislý na soudech asoudcích a

jim nepodřízený.

Teze Londýnské deklarace zde byly již zm

iňovány některými m

ými předřečníky, stej-

ně jako některé požadavky odborářů, které zkonference vyplynuly. V

ětšina těch opatře-ní je v

souladu stím

, co říkal před chvilkou kolega Zdeněk Som

r, když se snažil osym

e-trickou odpověď

na otázku, co má stát udělat pro zam

ěstnance aco pro podnikatele,

respektive koho upřednostní. My jsm

e ale vtuto chvíli skutečně na jedné lodi, a

to do níještě m

oc vody neteče; nerad bych byl poslem špatných zpráv – je to nevděčné.

To, co požaduje Českom

oravská konfederace odborových svazů, však není vůbecžádný nový požadavek. Je obsažen v

materiálu, který je k

dispozici zhruba od dubnatohoto roku: m

ít program protikrizových opatření, čili přestat krizi bagatelizovat. To

JA

RO

SLA

VŠ

ULC

121

•Převažující m

odel finančního kapitalismu je na pokraji zhroucení.

•K

asinový kapitalismus se nyní svým

i excesy dostal na samou hranici krachu

aohrožuje reálnou ekonom

iku.

•E

vropská ekonomika tak žije v

obavách, že bude zasažena finančními tsunam

i.

•R

ecese je už na obzoru.

To jsou důvody, proč je naléhavě nutné přijmout sérii vnitřně provázaných opatření,

ato především

:

•Intervenci států prostřednictvím

výdajů veřejných financí směřujících do finanč-

ních institucí, ovšem za podm

ínky, že vnich bude nastolena veřejná kontrola a

spolus

tím zajištěna zásadní zm

ěna jejich chování. Není m

ožné posilovat morální hazard;

•Z

ajistit mnohem

přísnější kontrolu nad tím, jakou kapacitu pro zadlužení finanč-

ní instituce mají, a

zároveň vnich posílit podíl vlastního kapitálu;

•N

ově analyzovat modely regulace finančních trhů z

hledika jejich efektivitya

eventuálně přijmout iinstitucionální opatření. Z

dá se mi, že dosavadní m

odely regu-lace finančních trhů (včetně im

plementace B

ASE

L II., který osobně považuji za notně

prozíravý) přes všechno nejsou dostatečně účinné, zřejmě ikvůli absenci nadnárodní-

ho regulačního orgánu, který by integroval jednotný dozor jak nad jednotlivými část-

mi finančního trhu (jako jsou klasické kom

erční bankovnictví, investiční bankovnictví,pojišťovnictví, operace s

cennými papíry apod.), tak nad činností příslušných finanč-

ních institucí vdom

ácím i

vpřeshraničním

měřítku (včetně konsolidovaného dozoru

nad finančními konglom

eráty). Proto se dívám s

jistým optim

ismem

na návrhy zavéstalespoň m

inimální regulaci finančních trhů na evropské a

mezinárodní úrovni s

ohle-dem

na to, že rozsah globálního finančního kapitalismu již dávno přesahuje národní

rámce;

•S

ohledem na nespolehlivost některých dosavadních ratingových hodnocení vý-

znamných ratingových firem

(viz rating islandských státních cenných papírů, americ-

képojišťovny A

IG apod.) je nezbytné ustavit (celo)evropskou ratingovou agenturu. Je

otázka, zda by měla pracovat na kom

erční bázi, či jako (nad)státní instituce, financo-vaná z

peněz daňových poplatníků, velmi transparentní a

finančně nezainteresovaná naobsahu konečného výroku;

•Přijm

out opatření na straně výdajů veřejného sektoru zajišťující investice do reál-né ekonom

iky (průmyslu, zpracování surovin), dále do "zelených" technologií (a

takvytvoření nových pracovních m

íst) ado udržitelného rozvoje. V

této souvislosti posou-dit funčnost m

aastrichtských kritérií, které by mohly být z

krátkodobého hlediskav

nové situaci kontraproduktivní;

•V

zhledem k

tomu, že se původně finanční krize poznenáhlu přelévá do krize reál-

né ekonomiky, je nezbytné pom

oci jednak těm pracujícím

, kteří jsou krizí zasaženi,jednak dom

ácnostem s

nesplacenými hypotékam

i, které jsou ohroženy vystěhovánímjen proto, že nem

ají dost peněz na další splátky, ajednak důchodcům

, kteří jsou vysta-veni riziku chudoby v

pokročilém věku bez m

ožnosti pozitivně ovlivnit svou příjmo-

vou situaci. Rovněž tak podnikatelům

, kteří hledají investiční kapitál. Bylo by nespra-

III. BLO

K

120

Obr. 3 P

osto

je ČM

KO

S jso

u stejn

é.Na české vlád

ě po

žadu

jeme:

•V

ypracovat program prorůstových a protikrizových opatření jak v ekonom

ické,tak sociální oblasti

•B

ránit propojení vnější globální finanční krize s krizi vnitřní, vyvolané neuváženým

i vládními reform

ami a kroky vyvolávající inflaci v důsledku zm

ěnydaní, regulace nájem

ného, zavedení poplatků u lékaře, oslabení regulace cenyenergií atd.

•K

oordinovat opatření přijímaná v hospodářské a finanční politice jak s Č

eskounárodní bankou, tak sociálním

i partnery

•P

řipravit se na koordinaci protikrizových opatření s ostatními zem

ěmi v době,

kdy bude zemí předsedající E

vropské Unii.

Diskuse

Pavel K

afkaJestli m

ohu, tak jen tři konkrétní poznámky, m

ožná jakoby impuls do diskuse. Podle

mě je, pokud jde o

vztah kekonom

ice, hlavní úlohou státu udržovat trh, tržní prostře-dí. Im

anentní vlastností trhu je, že sám sebe likviduje. To je první inform

ace, kteroujsem

získal na první přednášce zpolitické ekonom

ie vroce 1967 od profesora V

ojtíš-ka. A

pořád si ji musím

e stavět před oči. To, co nám chybí, je příspěvek k

porovnává-ní konkurenceschopnosti firm

y astátu. O

no tam je strašně m

noho podobného, jenomse některé param

etry možná jinak nazývají. I

ta sociální koheze vrám

ci státu, to jeněco, co najdete ve firm

ě také. To, co nám chybí, je interdisciplinární přístup. M

y tojednou analyzujem

e zekonom

ického pohledu, podruhé ztechnického atd. a

přitomstačí, abychom

se podívali na Jana Ám

ose Kom

enského apřečetli si a

zažili jeho kon-cept obecné porady. O

n ve své Obecné poradě k

nápravě věcí lidských volal po tom,

aby se obudoucnosti lidstva rokovalo v

interdisciplinárním prostředí. A

poslednípoznám

ka. Ta se znovu váže na konkurenceschopnost státu. Vstupujem

e do éry, kdyzačíná to, čem

u se říká válka otalenty. Ty budou rozhodovat o

úspěchu jednotlivýchekonom

ik, ale tu válkou otalenty zdaleka nerozhodnou peníze, které ti nadaní lidé

vydělají. Tu rozhodne celé prostředí, celá kvalita života, kterou jim

jednotlivé státynebo regiony budou schopny nabídnout. V

zpomínám

si na investiční fórum před pěti

lety vO

stravě, kde se vedla debata otom

, jak dostat schopné zahraniční manažery do

Ostravy. C

elé to krachovalo na tom, že m

anažeři si chtějí vzít do nového místa celou

rodinu, tedy také školou povinné děti, ale nemají m

ožnost je do nějaké vhodné školyum

ístit. Tak komplexní jsou tato tém

ata. My nejsm

e schopni jednotlivá témata analy-

zovat vcelé jejich kom

plexnosti. Třeba otázka výdajů na vzdělávání. M

y se vůbecnezabývám

e multiplikačním

i efekty do vzdělání. Je celá řada studií otom

, jak trans-akční náklady ve společnosti klesají, pokud je vzdělanost té společnosti vyšší, ale m

ynejsm

e schopni pochopit jejich významnost a

prosadit podle toho praxi. Tohle musí

někdo říct hodně hlasitě, to se unás nechce slyšet. V

ypadá to jako nějaké sociální plá-nování, ale ve skutečnosti jde o

kvalitní informaci pro rozhodovací procesy studentů

ajejich rodičů. Pokud jde o

směr nebo zam

ěření studentů, které bychom chtěli m

ezinim

i prosadit, chybí nám tady vzory. S

kým vidíte politiky vyfocené v

novinách?S

modelkam

i, golfisty, ale že by tam byl někdo s

vynálezcem nebo s

někým význam

-ným

zoblasti aplikovaného výzkum

u – to ne. Víte o

někom, kdo u

nás zkonstruovalskvělou lokom

otivu, že by se mu dal prostor? A

le ti, co žijí zpřerozdělování vytvoře-

ných hodnot, fotbalisté, hokejisti atd., ti jsou na prvních stránkách novin pořád. Tovede ke zkreslené inform

aci. Pokud jde oM

inisterstvo školství, tak tam bohužel situ-

III. BLO

K

123

považujeme za nutnost, protože je skutečně veliké riziko, že se přelije – a

někde se užpřelévá – vnější finanční krize do české reálné ekonom

iky. To bylo některým, kdo se

dívají nezaujatě na čísla, jasné už vlétě.

Dokonce, pokud jde o

inflaci, to bylo jasné už na jaře, stejně jako to, jak kinflaci

letos napomohla zpackaná daňová reform

a. Mrazí m

ne, jak málo jsm

e se poučili, pro-tože teď

přede mnou říkal kolega, že na M

inisterstvu financí už připravují reformu

další. Nevyhodnotili pořádně reform

u zroku 2005 ani 2006, a

už se snaží odalší v

roce2008. To je diletantství. A

no, rozumím

tomu, tam

se střídají náměstci jako ponožky

achybí potřebná odborná kontinuita, ale podívejte se, co bylo připraveno, a

porovnej-te si to s

tím, co proběhlo. Podívejte se na výsledky státního rozpočtu za rok 2007

asrovnejte si to s

tím, jak byl koncipován. Jeho plnění je přece v

opačných gardech,než se plánovalo. T

ím chci říct, že nejde jenom

odaňovou reform

u. K

rátce před ní se spustila další etapa regulace nájemného, nikoliv jeho deregulace

jak se domnívá větší část naší novinářské obce. Je to naopak zákon o

velmi tvrdé regu-

laci. Regulace je přece zákon určující pravidla, latinsky regule, podle kterých jsou

nájemci povinni platit stále více peněz na nájem

ném m

ajitelům dom

ů, vlastníkům, a

tonem

luvím o

službách, to je také docela výživný kanál inflace vposledních třech letech.

Nechci se už pouštět do dalších „reform

ních“ kroků, kterými se zaštiťuje úsilí

ojinak žádoucí zvyšování tzv. konkurenceschopnosti; ať je to zdravotnická reform

a, aťoslabení regulace cen energií…

, atak m

ohl bych ještě dlouho pokračovat. Je nezbytně nutné začít koordinovat opatření vlády – včera se k

tomu konečně při-

hlásil premiér v

Třinci na jednání s

Kom

orou – jednak se svazy zaměstnavatelů, jed-

nak sodbory, přestat přehlížet funkci tripartity a

nakonec se čelem postavit k

tomu, že

budeme koordinovat protikrizová opatření iv

rámci E

vropské unie. (obr. 3 na str. 121)Jsem

pořád optimista v

tom, že se nenechám

e znaší pozice efektivního řízení U

nievyšachovat, a

to iproto, že se nám

tak nabízí možnost více m

luvit do toho „komu by

měl stát pom

áhat“ – no přece oběma, podnikatelům

iobčanům.

Děkuji za pozornost.

Literatura

1. Naom

i Klein: T

he Shock Doctrine. T

he Rise of D

isaster Capitalism

, Metropolitan B

ooks,N

ew Y

ork and Knopf C

anada, Toronto. September 2007

2. MPO

se opírá o studii Národohospodářské fakulty V

ŠE, která polem

izuje s odbornými

studiemi třeba D

eloit – Touch.

Pozn. red.: Tento příspěvek byl dodatečně autorem

rozšířen. Uvádím

e jeho autorizovanou podobu.

Hynek O

poleckýD

ěkuji panu Šulcovi. Nyní m

ěl pohovořit pan Urban, ale jak vidíte společně se

mnou, pan U

rban nedorazil, takže nám zůstalo víc prostoru na diskusi. N

emá někdo

zpanelu připom

ínku, kterou by chtěl reagovat na někoho zřečníků?

III. BLO

K

122

to znamená, že zm

ěna od pouhého mem

orování ke kreativnímu m

yšlení je tam velice

zřetelná. Lisabonská strategie se velice zásadně ptá, čím

se vE

vropě budeme živit. A

jeotázka, jestli to, co jsm

e tady diskutovali, nám skutečně dává nějaké vodítko k

odpo-vědi. D

ěkuji.

Hynek O

poleckýPan Šulc.

Jaroslav ŠulcC

hci se jen zmínit o

své osobní zkušenosti. Učím

stále na soukromé vysoké škole

finanční asprávní a

tato škola má dneska takový stav studentů, jako m

ěla vysoká školaekonom

ická vdobě, kdy jsem

končil někdy vpolovině 70. let, tj. kolem

čtyř tisíc stu-dentů. T

ito naši studenti dneska studují na jednotlivých oborech, aprotože značný

podíl posluchačů není české provenience, ale jsou to děti už skoro dospělé, které při-cházejí se svým

i rodiči zejména z

Ukrajiny, z

Ruska, M

oldávie, aprotože já krom

ěm

arketingu učím iněkteré exaktní vědy, jako je ekonom

ie nebo pojišťovnictví, pojist-ná m

atematika a

podobné věci, tak mohu relativně velm

i dobře posoudit úroveň zna-lostí studentů z

určitých regionů vurčitých oborech. Je fantastické, jak jsou po strán-

ce matem

atiky aexaktního vzdělání ty děti z

Východu připravenější než děti naše. To

mě naprosto fascinuje. R

ozumím

tomu. A

ještě kdoplnění toho, co říkala Inge. Já m

ámpocit, že skutečně to není nic nového. M

y se oteorii lidského kapitálu a

otom

, čím se

tato republika bude živit, bavíme už třicet let, protože žádný jiný zdroj bohatství v

tétozem

i není. Je to kreativita aintelektuální kultivovaná schopnost lidí m

ladé generace.B

ohužel víc otom

mluvím

e, než pro to děláme.

Hynek O

poleckýD

ěkuji. Říkal jste, že na V

ýchodě mají m

atematické vzdělání vyšší. Jestliže bych

udělal jakési volné rozvinutí myšlenky, že m

atematická vzdělanost přibývá sm

ěrem na

východ, mohl bych konstatovat, že ubývá sm

ěrem na západ; tak m

i pak vychází jednazem

ě nejvíce na západě – ato nevím

do jaké míry s

tím budou všichni souhlasit…

.Prosím

další dotaz.

Vlastim

il JuppaJá si dovolím

zmínit ještě jedno tém

a. Když jednáte v

týmu N

ěmců nebo v

týmu

Am

eričanů, napadá vás, že jsou stejně chytří, nebo hloupí jako my, ale že vždy jsou

daleko lépe zorganizovaní. Chci jen říci, že organizovanost a

schopnost organizace jedalší síla. E

vropa se dopouští jedné chyby, že vydává střední am

alé firmy za potenci-

ál tvorby HD

P. To není pravda. Pokud chceme vyvézt kom

plex – může to být turbo-

soustrojí, turbína, může to být vlak –, tak se na tom

uplatní, řekl bych, pyramida doda-

vatelů; vtom

je právě ta organizace. My nem

ůžeme spoléhat na to, že m

alá firma ohne

plíšek – ajejím

úspěchem je, že ho ohne na tříbodové ohýbačce, to znam

ená, že dosáh-

DIS

KU

SE

125

ace není příznivá; musím

tady uvést jeden příklad zpraxe. Inicioval jsem

jako vicep-rezident Č

eskoněmecké obchodní a

průmyslové kom

ory přenos německého duálního

vzdělávání knám

do Čech. B

yl to jakýsi pokus opostm

aturitní pěti semestrální vzdě-

lávání, dodnes běží asi tři nebo čtyři třídy, moc se to tady neujalo, i

když tento typvzdělávání, toto duální vzdělávání bylo před pár lety v

jednom průzkum

u vA

merice

považováno americkým

i podnikateli za jeden zrozhodujících faktorů úspěchu něm

ec-kého hospodářství. To probíhá pro jednoduchou inform

aci tak, že děcka jsou šesttýdnů ve škole a

šest týdnů ve firmě. A

takhle se to střídá stále. Mládež totiž ve firm

ěpřestane překážet. V

okamžiku, kdy tam

děcka pošlete jen na dva měsíce, tak tam

pře-kážejí, ale po jednom

u turnusu už zjistí, kde je kantýna akde je kopírka, a

od druhé-ho či třetího turnusu začínají pom

áhat azačínají se s

tou firmou a

stím

způsobem živo-

ta sžívat. Mluvím

otom

proto, že jsme potřebovali reakreditaci tohoto program

u,protože jsm

e ho přenášeli zjedné české školy na druhou, ale ta byla zam

ítnuta vprv-

ním čtení, protože je tam

prý moc praxe; a

právě po tom m

y voláme. Ještě jednu

poznámku. Jednou jsem

diskutoval spanem

rektorem W

ilhelmem

otom

, jak Karlova

univerzita může přispět ke kultivaci našeho m

yšlení ajednání, a

on řekl: „Budete se

divit, ale česká politika se za mého rektorování ani jednou nezeptala K

arlovy univer-zity na její názor.“ A

to je možná ten zakopaný pes. D

ěkuji.

Hynek O

poleckýD

ěkuji za poznámky. Paní N

ěmcová.

Ingeborg Něm

cováŘ

ekla bych zde pár provokativních poznámek. M

ám několik dokončených studií

otom

, co je česká konkurenční výhoda, kde ji mám

e. Je to jednoznačně pivovarnictví.D

alší poznámka k

tomu, že není zájem

otechnické obory. Tato zem

ě má zajím

avouzkušenost. M

y jsme byli jako Č

eskoslovensko šestý největší vývozce zbraní do roku1990. Tady byla k

dispozici vysoce kvalifikovaná pracovní síla ve strojních oborech,která byla po transform

aci apo rozpadu zbrojního prům

yslu uvolněna. Transform

acea

rozpad jednoho průmyslového odvětví jsou dva procesy, které spolu souvisely, ale

nebylo to nutné. Jestliže někdo dokáže smontovat sofistikovanou zbraň, dokáže sm

on-tovat na pásu škodovku – pardon, om

louvám se všem

ze Škodovky. Mám

e jako obča-né tohoto státu určitou zkušenost, že v

minulosti tato pracovní síla byla jakoby deval-

vována. Nedivm

e se tedy tomu jistém

u „nezájmu“. K

dyž si zvážíme, proč tady m

áme

dneska automobilový prům

ysl, tak dojdeme k

závěru, že je tady proto, že pracovní sílabyla k

dispozici. My teď

narážíme na problém

, že chceme reprodukovat strukturu,

která tady byla výhodná v90. letech. A

nyní dávám otázku: je pro nás ještě teď

per-spektivní? A

jsme zpátky u

perspektivních oborů. Aposlední poznám

ka. Když se podí-

váte na strategie například Číňanů nebo jiných asijských zem

í, tak zjistíte, že oninehodlají neustále být zem

í, která bude produkovat nebo poskytovat levnou pracovnísílu. O

ni sází na kvalifikaci, na ofenzívu do vzdělání ado zm

ěny režimu vzdělávání,

III. BLO

K

124

Martin TurnovskýM

ožná mi teď

bude scházet argument, jak vám

vyvrátit to, co tady říkáte, ale prav-da to není, to vím

jistě. Ta záležitost byla dlouze diskutována sČ

eským norm

alizač-ním

institutem a

ty částky, které jsou nastaveny vpřipravované cenové vyhlášce, jsou

skutečně ve srovnání stím

, co je nyní, velkým posunem

ke snížení ceny toho přístupu.Já vám

teď tu inform

aci nevyvrátím, zároveň ani nem

ohu podat žádný pádný argu-m

ent, že tomu tak skutečně není.

Hynek O

poleckýJestliže už není žádný dotaz z

pléna ani žádná reakce ze strany předsednických židlí,tak bych si dovolil uzavřít dnešní sezení s

poslední lehkou poznámkou. K

dyž jsme pře-

mítali o

programu konference a

otém

atu Odstraňování bariér konkurenceschopnosti,

tak jsem m

ěl trošku iobavy, že mim

o jiné zde budou tematizovány různé bariéry, které

nám klade svět, E

U, potažm

o nějaké okolní země, což by bylo také m

ožné. Ale

vkonečném

závěru jsem si udělal úsudek, že nejvíc je to asi na nás dom

a aže daleko

nejvíce bariér, které bychom m

ohli vidět jako nežádoucí vnaší konkurenceschopnos-

ti – kdybychom ten pojem

strávili jak na podnikové, tak im

ezinárodní nebo státníúrovni –, jsou vlastní bariéry, které m

y sami m

usíme nějakým

způsobem odstraňovat,

neboť si je sami kladem

e. Mám

na mysli bariéry reform

ních kroků nebo vzdělávacíchkroků, které m

ožná patří do reformních kroků apod.

* * *

Ještě jednou vám všem

děkuji za pozornost, za trpělivost, skterou jste vyslechli

všechny příspěvky, dokonce mi připadá, že nás zase ani tak m

oc za celý den neubylo.Složení auditoria se poněkud zm

ěnilo, ale počet účastníků zůstal víceméně stejný. Z

ato vám

všem patří dík. D

ěkuji iza poskytnutí těchto prostor aděkuji rovněž všem

tech-nikům

, kteří se nám věnovali, kteří jsou na druhé straně všech těch m

ikrofonů. Přejivám

hezký den adovolte m

i vás na závěr pozvat na číši vína, která je vpředsálí a

přiníž m

ůžeme pokračovat v

neformální diskusi. H

ezký večer.

DIS

KU

SE

127

ne určité kvality –, ale ten plech se musí stát součástí kom

plexu, který se vyveze. Zde

vystupuje jako další téma síla organizace, která putuje tím

komplexem

. Ani chytrý

jedinec ani jedinec šikovný neudělá nic víc než díl něčeho, co musí být kom

plex.

Hynek O

poleckýD

ěkuji za připomínku. Ještě vzadu se někdo hlásí. Prosím

, máte slovo.

pan Novák

Já mám

takovou hloupou poznámku, nem

ám ani vysokou školu. N

icméně když tady

pan Martin T

urnovský hovořil otechnických norm

ách, tak říkal, že ročně by stál řeme-

slníka nebo středního podnikatele přístup knim

50 až 60 tisíc apozději 3,5 tisíce

ročně. Kdyby se ten člověk přihlásil do Státní technické knihovny – která teď

bude naPraze 6, bude úplně nová a

bude mít obrovskou kapacitu, už dneska m

á na internetunový portál – v

okamžiku, kdy to členství stojí 100 K

č ročně, tak se domnívám

, že tynorm

y by byly zřejmě bez tisku. To nem

ám stoprocentně ověřené. A

le kdyby si tunorm

u chtěl doma ten elektrikář, o

kterém se zde m

luvilo, přečíst anaučit se jí z

inter-netu, tak by to m

ěl za stovku anem

usel by za to platit 60 tisíc korun.

Hynek O

poleckýD

ěkuji panu Novákovi.

Martin TurnovskýSam

ozřejmě ten příklad, který jsem

uváděl byl maxim

alistický, byl spočítán početnorem

, který maxim

álně taková profese vyžaduje, apočítalo se s

ryze teoretickým pří-

padem, že by si všechny ty norm

y pořizoval onen řemeslník. D

ruhá poznámka: těch

3500 Kč je m

aximální hranice nebo m

aximální částka, která bude nově za neom

ezenýpřístup ke všem

technickým norm

ám, co se týče jejich čtení itisku. K

dyž budu řeme-

slníkem, tak m

i stačí přístup knorm

ám z

mé branže a

ten přístup je podle tohoiodstupňován, co se týče financí, takže je tam

podstatně nižší částka. Navíc tento pří-

stup mohu m

ít přímo z

domu z

počítače. Nem

usím docházet nikam

do knihovny sinorm

y číst aučit se je. První případ byl teoretický. Ta částka 3,5 tisíce byla uváděna

jako maxim

ální, kterou si zaplatím, abych m

ěl přístup úplně ke všemu.

Hynek O

poleckýProsím

ještě něco, pane Nováku?

pan Novák

Já to musím

ještě doplnit. Hovořil jsem

ow

ww

.stk.cz. Dom

a mám

počítač, vyťu-kám

, mám

adresu adívám

se na normy za sto korun ročně. A

přihlásím se už teď

zdom

ova do té knihovny anem

usím nikam

chodit. Mohu bydlet ve východních

Čechách, ve Z

líně, Ostravě a

ww

w.stk.cz obslouží celou republiku.

III. BLO

K

126


konkurenceschopnosti E

U a Č

R

Záznam

příspěvků přednesených na konferencipořádané

v Poslanecké sněmovně PČ

R, dne 30. října 2008

Vzdělávacím

střediskem na podporu dem

okracie

Vytiskla tiskárna

SV, spol. s r. o., N

a Louži 2a, Praha 10

Praha 2008

Vzdělávací středisko na podporu dem

okracieJečná 2

120 00 Praha 2tel. 257 311 489

ISBN

978-80-904281-0-2

Date post:	20-Oct-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

Odstraňování bariér - euroskop.cz fileOdstraňování bariér k onkurenceschopnosti EU a ČR...

Documents