Pokud je půda v dobrém stavu, zadrží hod-ně vody, a tím účinně reguluje její odtokz krajiny. Vodní retenční kapacita půd jedána infiltrací vody do půdy a schopnostívodu udržet v půdním profilu, a závisí namnoha faktorech. K nejdůležitějším patřítextura půdy (odvozena z velikosti půdníchčástic a jejich chemismu), struktura půdy,která určuje prostorové uspořádání částica volných prostorů a tím i velikost a rozlo -žení půdních pórů a objemovou hmotnostpůdy, dále hloubka půdního profilu a vlast -nosti podpovrchových horizontů.
Zatímco texturu, podpovrchové horizon -ty a hloubku půdního profilu člověk svoučinností jen tak neovlivní, na půdní struk-turu může příliš intenzivním hospodařenímsnadno působit. Degradace půdy spojenáse zhoršením jejích strukturních vlastnos-tí se stala častým problémem v intenzivněobhospodařovaných oblastech (obr. 3).
Zhoršení půdní struktury vychází pře-devším z úbytku organické hmoty a s tímsouvisejícího úbytku půdních organismů(edafonu; viz také seriál J. Ruska Živá půda
v Živě 2000, 1–6), které jsou pro tvorbua funkci kvalitních půd naprosto nepostra-datelné. Zhoršená půdní struktura a sní-žená pórovitost také zvyšují riziko tvorbypovrchových krust, které znemožňují vsa-kování vody a urychlují její odtok.
Struktura půdy závisí na textuře, obsahua kvalitě organické hmoty a na procesechv půdním prostředí, z nichž k nejpod-statnějším patří rozklad organické hmoty,aktivita kořenů a půdních organismů. Zá -klad půdní struktury tvoří hrudky nazýva -né agregáty. Vznikají slepováním bakteriía jílových částeček s houbovými vlákny,hrubšími minerálními částicemi, kořenya nerozloženými zbytky rostlin (obr. 4).Mikroorganismy uvnitř agregátu zůstá -vají aktivní, rozkládají organické zbytkyi odumřelé mikroorganismy, a tím v agre-gátu vznikají póry. Stabilita a architekturaagregátů zlepšují půdní pórovitost tím, žese zvyšuje zastoupení kapilárních pórů,v nichž zůstává voda dostupná pro rostliny.Dále zlepšují provzdušněnost, vododržnosti schopnost vázat živiny. Agregáty jsou
podmínkou rozvoje života v půdě a tedytvorby kvalitních půd. Póry mezi i uvnitřagregátů zajišťují výměnu plynů, tok vodya živin, prorůstání kořenů a houbovýchhyf, pohyb půdních organismů neschop-ných vytvářet si vlastní cesty a poskytujíživotní prostor pro veškerý edafon.
Pokud jsou agregáty stabilní a snadno senerozplaví ve vodě, mají půdy dobroustrukturu. Jsou pórovité, představují vhod-né prostředí pro rozvoj rostlin a půdníchorganismů, současně mohou zadržovathodně vody. Naopak nestabilní agregáty seve vodě rychle rozdělí na jednotlivé částeč -ky a půda má špatnou strukturu – snadnose slévá, utužuje a vytvářejí se škraloupynepropustné pro vodu a vzduch.
Akumulace organické hmoty a role půdních organismůPůdní organická hmota vzniká postupnoupřeměnou rostlinných a živočišných zbyt-ků vstupujících do půdy. Tam se stávajípotravou pro půdní organismy, které ji čás-tečně zabudují do vlastní biomasy a orga-nických produktů metabolismu, nebo jipřemění v procesech respirace na oxiduhličitý. Při zabudování rostlinných zbytkůdo biomasy a metabolitů mluvíme o trans-formaci organické hmoty, v případě pře-měny na oxid uhličitý jde o mineralizaciorganické hmoty, čímž z půdy mizí. Mrtvá,ale i živá těla půdních organismů jsou zdro-jem potravy pro další organismy, v půdě setvoří složité potravní sítě a pokračuje zmí-něná transformace a mineralizace. V sou-časnosti snad už nikdo nepochybuje, ževeškerý organický materiál, který se dosta-ne do půdy, musí být přeměněn aktivitoupůdních organismů, než se z něj stane kva-litní půdní organická hmota. Produkovanéorganické látky, ale i těla půdních mikro-organismů vstupují do fyzikálně-chemic-kých interakcí, vzniká organo-minerálníkomplex a agregáty. Organická hmota sepostupně stabilizuje (obr. 5).
Během vývoje půd se organická hmotahromadí v závislosti na produkci rostlinné -ho materiálu (primární produkce), rychlos-ti transformace a mineralizace vstupujícího
živa 2/2015 69 ziva.avcr.cz
Hana Šantrůčková, Stanislav Malý, Emil Cienciala
Povodně a sucho – krajina jakozáklad řešení 2. Organická hmotaa vodní retenční kapacita půd
Jednou z velmi významných ekologických funkcí půdy je retence a akumulacevody v suchozemských ekosystémech a v krajině. Zdravá půda vodu účinnězadržuje a současně reguluje její dostupnost pro rostliny. Schopnost půdy zadr-žovat vodu (vodní retenční kapacitu půd) určuje celá řada faktorů prostředí,z nichž nejdůležitější jsou půdní zrnitost, struktura, hloubka půdního profilua vlastnosti podpovrchových půdních horizontů. V následujícím textu krátcevysvětlíme vliv těchto faktorů prostředí a pak se soustředíme na strukturo-tvornou funkci půdní organické hmoty a roli půdních organismů. Ukážeme, jakse vlivem zemědělského obhospodařování snižuje obsah organické hmotyv půdách České republiky a nakonec uvedeme stručné doporučení, jak co nej-lépe ochránit kvalitu našich půd.
1 Terasy na jižní Moravě zabraňujícíerozi zemědělské půdy. Foto D. Vaněk2 Pěstování cukrové řepy je spojenos intenzivní kultivací a aerací půdy. Tímprobíhá rychlejší mineralizace organickéhmoty a ochuzování půdy. Pole u obcePodůlší v okrese Jičín. Foto M. Batysta
materiálu a schopnosti půdy organickouhmotu vázat a stabilizovat. K hromaděnídochází pouze tehdy, když primární pro-dukce (tedy vstup organické hmoty dopůdy) převyšuje její mineralizaci. V přiro -zených ekosystémech se organická hmotaakumuluje až do okamžiku, kdy se jí půda„nasytí“ a dosáhne rovnovážného stavu.Pak se vstupy organické hmoty vyrovnajís mineralizací a půdy mají dlouhodoběustálený obsah uhlíku, daný velikostí pri-mární produkce, jejich fyzikálně-chemic-kými vlastnostmi a klimatem. Tento stavtrvá, než dojde k nějaké dlouhodobé změ-ně, např. snížení primární produkce, změněteplotních a vlhkostních poměrů nebo na -rušení půdy (disturbanci). Disturbance, aťuž přirozená nebo antropogenní, vede ob -vykle ke zvýšení mineralizace organickéhmoty, která převáží nad jejím vstupema půda se ochuzuje o organickou hmotu.Následkem toho se mění diverzita a počet-nost edafonu, protože klesá množství po -travy, narušuje se půdní profil a následněi životní prostor pro organismy. Zatímcok tomu, aby se vytvořila zásoba stabilníorganické hmoty, jsou potřeba staletí ažtisíciletí, její mineralizace a úbytek probí-há výrazně rychleji. Po zavedení ochran-ných postupů obsah organické hmotyv půdě stoupá relativně rychle (v řádu de -sítek let) a už v prvních stadiích zvyšová-ní obsahu rostlinného materiálu (i zatímnestabilní organické hmoty) významnězlepšuje strukturu půdy. Nově akumulo-vaná nestabilní organická hmota se snad-no mineralizuje a půdy jsou tak náchylnék rychlé degradaci, vrátí-li se do systémuintenzivního hospodaření s hlavním cílemvysokých výnosů plodin.
Kořeny rostlin a edafon představují ži -vou složku půdní organické hmoty. Jejichpodíl je v průměru okolo 15 %, ale mění sev závislosti na typu ekosystému. Edafon jereprezentován obrovskou velikostní škálouorganismů od rozměru menšího než 1 μmaž po několik desítek centimetrů, od mikro -organismů (archea, bakterie, aktinobakte-rie a houby) přes bezobratlé živočichy ažpo obratlovce. Na tvorbě organické hmotyse podílejí hlavně mikroorganismy ve spo-lupráci s bezobratlými živočichy. Obratlov -ci převracejí a promíchávají půdní profila vytvářejí složitý systém chodeb.
Při hodnocení funkce půdních organis-mů používáme velikostní členění vycháze -jící z předpokladu, že organismy podobnévelikosti mají srovnatelnou délku života,podobné nároky na životní prostor a po -travu a rovněž plní obdobnou ekologickoufunkci. Podle velikosti se edafon dělí namikroflóru a mikro-, mezo- a makrofaunu(obr. 6–14). Zástupci makrofauny mohou
migrovat po celém půdním profilu a dovzdálenosti několika metrů, přemísťovánímezofauny je mnohem omezenější, mikro -flóra a mikrofauna zůstávají odkázánypouze na pohyb vody v půdě.
Kořeny zajišťují příjem vody a živin,ukotvení rostlin a jsou hlavním zdrojem or -ganické hmoty v půdě. Po svém odumřenía rozkladu zanechávají síť biopórů důleži-tou pro zadržování vody, ale i provzdušně -ní. Obsah organické hmoty zlepšuje proni-kání kořenů, uvolňování dostupných živinběhem sezony a významně zvyšuje množ-ství vody, které může půda zadržet. Toznamená, že po každém dešti půda boha-tá na organickou hmotu zadrží více vodya její větší část je dostupná pro rostliny.
Už bylo řečeno, že půdní mikroorganis-my a živočichové odpovídají za přeměnua mineralizaci organické hmoty. Z toho takévyplývá, že většina půdních organismůobývá svrchní horizonty půdního profilu,s největším množstvím organické hmoty. Vesvrchních 20 cm půdy se vyskytuje více než80 % všech půdních organismů. Biomasamikroorganismů je o 2–3 řády vyšší nežbiomasa živočichů a půdní mikroorganismyzajišťují zhruba 90 % veškeré transformacevstupující organické hmoty. To ale nezna-mená, že funkce půdních živočichů je za -nedbatelná. Jejich úloha spočívá v přemís-ťování organických zbytků, tvorbě biopórů,rozmělňování organických zbytků a tímzpřístupňování dalších látek, natrávenísložitějších látek, a nakonec ve vytvářenívhodného mikroprostředí pro růst a rozvojněkterých skupin mikroorganismů, kteréby za normálních okolností v půdě ne -uspěly (konzumace mikroorganismů půd-ní faunou). To reguluje rozvoj mikrobníchspolečenstev a stimuluje jejich aktivitu.
Rozmanitost a zastoupení jednotlivýchskupin půdních organismů závisí na různo -rodosti potravní nabídky i na podmínkáchv půdním prostředí. Edafon lesních půd seliší od edafonu lučních nebo orných půd.V orných půdách obecně vykazuje menšídiverzitu – v souvislosti s nižší diverzitouvegetačního pokryvu a tím méně pestroupotravní nabídkou, s rozrušováním půd-ního profilu, používáním hnojiv a pesti-cidů. V orných půdách mizí rozvrstvenípovrchových horizontů a organická hmo-ta i edafon jsou víceméně rovnoměrně roz-místěny v profilu. Převládají zde organismys krátkou generační dobou, zástupci mikro-a mezofauny. V mikrobních společenstvechklesá zastoupení hub citlivých na mecha-nické porušení houbových vláken; žížalvýznamně ubývá kvůli pravidelnému me -chanickému rozrušování půdního profilu.Zvyšuje se mineralizace organické hmoty,čímž se snižuje její obsah. Silně ochuze-
né půdy mají špatnou půdní strukturu,jsou citlivé k rozplavování, omezení in -filtrace vody, mají nižší retenční kapacitua jsou náchylnější k erozi. U trvalých trav-ních porostů vzniká na povrchu půdy or -ganická vrstva, která zlepšuje infiltracivody. Klesá rychlost mineralizace, zlepšu-je se struktura půdy a zvyšuje diverzitaedafonu. Stoupá podíl hub a makrofaunyvčetně žížal, které vytvářejí biopóry. Les-ní půdy charakterizuje výrazná stratifika-ce půdního profilu, akumulace organickéhmoty v povrchových vrstvách a obecněvyšší diverzita edafonu. Také kvůli ní a kva-litě organické hmoty je infiltrace vody dopůdy a vododržnost mnohem příznivějšípro půdy smíšených a listnatých lesů v po -rovnání s kyselými půdami monokulturjehličnanů.
Naopak intenzivní obhospodařováníspojené s opakovaným pěstováním mono-kultur, nadměrným používáním minerál-ních hnojiv a pesticidů, poklesem obsahuorganické hmoty a utužeností půd snižujediverzitu půdních bezobratlých i mikro-organismů. Dochází k významné redukcinebo dokonce vyloučení činnosti klíčovýchdruhů, které zásadním způsobem ovlivňu -jí tvorbu půdy (např. žížaly, hlístice, myko -rhizní houby, fixátoři dusíku). Mění se tímbiologická regulace rozkladu organickéhmoty i dostupnost živin a půdy se stáva-jí náchylnějšími k degradaci. Kromě tohoje podpořen výskyt škůdců a parazitů, do -provázený snižujícími se výnosy a vstupyorganické hmoty do půdy na jedné straněa vzrůstající potřebou aplikovat pesticidyna straně druhé.
ziva.avcr.cz 70 živa 2/2015
4 53
3 Vlastnosti půd, které působí na infiltraci a zadržování (retenci) vodyv půdě. Faktory jsou rozděleny na snadno a obtížně ovlivnitelné obhospodařováním.4 Struktura půdního agregátu. Orig. H. Šantrůčková5 Vztah mezi kvalitou organické hmoty(OH), půdními organismy a jejich vlivem na kvalitu a vodní retenční kapacitu půdy6 až 14 Vybraní typičtí zástupci mikro- (bakterie, houby, prvoci, hlístice),mezo- (chvostoskoci, roztoči a roupice)a makroedafonu (larvy much, mnoho -nožky). Nárosty půdních bakterií (obr. 6, foto R. Tichý), sporangia mikro-skopických hub (7, foto J. Jirout), krytenka (8, foto V. Balík), hlístice (9, foto L. Háněl), chvostoskok (10, foto J. Rusek), roztoč (11, foto J. Starý), roupice (12, foto J. Schlaghamerský), larva mouchy (13, foto J. Frouz), mnohonožka (14, foto K. Tajovský)
Vlastnosti půdy určující infiltraci a retenci vody Vysoký obsah stabilní organické hmoty
Početná a druhově rozmanitá půdnífauna a mikroflóra (edafon)
Nesnadno ovlivnitelnéobhospodařováním
Ovlivnitelné obhospodařováním
� Obsah organické hmoty� Edafon� Struktura� Architektura pórů� Objemová hmotnost� Tvorba povrchových
krust
Zlepšuje půdní strukturu a pórovitost, zvyšuje rychlost infiltrace a retenčníkapacitu půd
Dekompozicí OH se postupněuvolňují živiny pro rostliny (Ca, Mg, N, P, K)
Udržuje kationtovou výměnnoukapacitu, tím zajišťuje uchovánídostupných živin (Ca, Mg, K, NH4)a příznivého pH
Rozvoj mikroorganismů závisí na dostup -nosti a obsahu organické hmoty, a naopaktvorba půdní organické hmoty je úzce spo-jena s mikrobní aktivitou. Mikrobní bioma-sa obecně koreluje s množstvím půdní orga-nické hmoty. Díky krátké generační doběmikroorganismů má ale rychlý obrat a vel-mi pružně reaguje na změny v půdním pro-středí. Snižuje se rychleji než celkový obsahorganické hmoty, a proto se využívá jakojeden z indikátorů kvality půd. Jestliže po -kles mikrobní biomasy včas zachytíme,můžeme provést nápravná opatření a za -bránit úbytku stabilní organické hmoty.
Mikrobní biomasa se měří také v rámcimonitorování půd České republiky. Protento článek jsme vybrali výsledky z půd(61 orných a 21 z trvalých travních poros-tů – TTP), které byly odebrány a analy -zovány v rámci bazálního monitoringuÚstředního kontrolního a zkušebního ústa-vu zemědělského a bazálního monitoringuchráněných krajinných oblastí (pět TTP,na nichž byla vyloučena zemědělská čin-nost). Vyhodnotili jsme mikrobní biomasua testovali závislost mezi obsahem orga-nické hmoty, mikrobní biomasou a vodníretenční kapacitou půd. Orná půda měla2–3× nižší mikrobní biomasu než půdatrvalých travních porostů (obr. 16). Měni-la se v úzkém vztahu k obsahu organickéhmoty, a tím i v závislosti na vodní reten -ční kapacitě půd, která lineárně stoupá sevzrůstajícím obsahem organické hmoty(obr. 15). Z výsledků jasně vyplývá, že pod-pora rozvoje mikroorganismů a současnězvyšování jejich diverzity by mělo být sou-částí půdo-ochranných opatření.
Hloubka půdního profiluPřestože jsme v předchozím textu uvedli,že hloubku půdního profilu člověk svoučinností snadno neovlivní, řešíme v celo-světovém měřítku přemísťování půdníchčástic působením větrné a vodní eroze,které ovlivňuje změny v lokálním rozlože -ní zrnitosti a retenci vody v půdě. Souvisíto se změnami vegetačního pokryvu v in -tenzivně obhospodařovaných místech, s po -klesem obsahu a kvality půdní organickéhmoty, vedoucím ke zhoršování půdnístruktury. Degradované půdy chudé naorganickou hmotu a se špatnou strukturouzadrží mnohem méně vody a jsou k odno-su půdních částic náchylnější.
Smyv půdních částic včetně organickéhmoty probíhá tak rychle, že nemůže býtnahrazen přirozenými pedogenetickýmiprocesy ani vstupem organické hmoty z čis -té primární produkce. Eroze půdy ovliv-ňuje významným způsobem retenci vodyv krajině. Erodované půdy ztrácejí laterál -ním odnosem jemné částečky a organickouhmotu, které se ukládají v nižších oblas-tech a terénních depresích. Část materiá -lu odnášejí vodní toky nebo se usazuje nadně vodních nádrží, rybníků a jezer. Od -nos a depozice způsobuje změny v distri-buci retenční kapacity půd. Svahové půdy,nacházející se převážně ve vyšších nadmoř-ských výškách v horských a podhorskýchoblastech, ztrácejí organickou hmotu a jem-né částice, které se deponují na úpatí sva-hu, nebo jsou odnášeny do nižších oblas-tí či do oceánů. Tyto změny v distribuciorganické hmoty omezují zadržování vodyhlavně v půdách horských a podhorských
oblastí, s obvykle vyššími srážkovými úhr-ny. Akumulace deponovaných jemnýchčástic a organické hmoty v nivních (alu-viálních) oblastech (tudíž zvýšení reten -ční kapacity půd těchto území) nemůževyrovnat snížení retenční kapacity půd vezdrojových oblastech proto, že část mate-riálu odnesou řeky nebo se usazuje na dněstojatých vod. Místa zpětné depozice pakzpravidla zaujímají menší plochu, vyzna-čují se pomalejší infiltrací vody do půdní -ho profilu způsobenou hromaděním jem-ných částic, větším podílem jemných pórůa náchylností k utužení.
Odhad úbytku organické hmotyv půdách České republikyZemědělské obhospodařování s sebou neseúbytek organické hmoty v povrchovýchvrstvách a je normální, že zemědělské půdymají o 30–60 % nižší obsah organickéhouhlíku (Corg) než odpovídající neporušenépůdy. V podmínkách našeho státu ornépůdy v průměru obsahují ve svrchníchvrstvách profilu zhruba o 50 % méně uhlí-ku než lesní půdy. Tento odhad jsme získa -li na základě vlastních výsledků z lesníchpůd odebíraných v rámci ČR z hloubky0–30 cm po odstranění čerstvého opadus daty Výzkumného ústavu rostlinné výro-by, v. v. i., pro zemědělské půdy z hloub-ky 0–20 cm (Kubát a kol. 2008). Oba zdro-je představují poměrně rozsáhlý soubordat z více než 600 lokalit. Naše srovnánívychází z předpokladu, že přirozenýmiekosystémy na našem území jsou lesníekosystémy a obsah organické hmoty vesvrchních částech jejich půdního profilu
můžeme považovat za reprezentativní proneporušené půdy ČR. Pro tento příspěvekjsme vybrali jen půdní typy a druhy za -stoupené v obou souborech dat a srovná-vali jsme mediány, které nejsou na rozdílod průměru ovlivněny odlehlými hodnota -mi a poskytují dobrou představu o úrovnihodnot sledované proměnné. Obsah orga-nické hmoty jsme vyjádřili v procentechCorg (množství organické hmoty se spočítávynásobením Corg koeficientem 1,724).
Obsah organické hmoty v suché půdě sev orných půdách pohyboval v rozmezí0,7–1,7 % Corg v závislosti na půdním typua v lesních půdách 1,8–2,8 %. Největšíúbytek organické hmoty v rozsahu 50–60 %vykazovaly kambizemě, které se v ČR vy -skytují nejčastěji (hlavně ve svažitýchpodmínkách pahorkatin, vrchovin a horna -tin; dříve se nazývaly hnědé lesní půdy;jsou náchylné k erozi), a slabě vyvinutéhorské půdy. Pokud jsme půdy rozdělilido druhu na základě zrnitostních charak-teristik, nenašli jsme významný rozdíl mezizastoupenými půdními druhy a úbytekCorg dosahoval 52–59 %. Přestože jsme ne -zjistili rozdíl ve snížení podílu organickéhmoty mezi jednotlivými půdními druhy,předpokládáme, že stejný pokles orga-nické hmoty bude ovlivňovat retenčnívlastnosti půd různě, v závislosti na obsa-hu zrnitostních frakcí. Je dokumentováno,že vliv množství organické hmoty na re -tenci vody v půdě závisí na podílu jílua písku. Organická hmota hraje význam-nější roli v lehkých písčitých než v těž-kých jílovitých půdách (Rawls a kol. 2003).V písčitých půdách chudých na organickouhmotu nárůst jejího obsahu zvyšuje reten-ci vody, zatímco v jílových půdách chudýchna organickou hmotu tato změna působí
opačně. V půdách bohatých na organickouhmotu další zvýšení jejího obsahu zlepši-lo retenční kapacitu u všech druhů půd,nezávisle na zrnitostním složení. Z výsled-ků lze usuzovat, že obohacování zeměděl-ských půd chudých na organickou hmotupřinese rychleji zlepšení jejich vodní reten -ční kapacity v půdách lehkých než těžkých.
Nadmořská výška a změna klimatickýchpodmínek s tím spojená je důležitým fakto -rem ovlivňujícím obsah organické hmotyv půdě. Nejmenší úbytek (38 % oproti les -ním půdám) jsme zjistili ve výškách mezi300 až 400 m n. m. a nejvyšší (77 %) v hor-ských a podhorských oblastech nad 600 mn. m. (tab. 1), což dokumentuje náchylnosttamních půd k poklesu podílu organickéhmoty a degradaci spojenou se snižovánímretenční kapacity. Použitá čísla lze pova-žovat za konzervativní odhad úbytku orga-nické hmoty. Je známo, že její obsah rychleklesá od povrchu směrem k hlubším vrst-vám profilu. Můžeme tak předpokládat, žev lesních půdách by byl v hloubce 0–20 cmvyšší než ve zde uvedené vrstvě 0–30 cm.Naopak v orných půdách v 0–30 cm by bylponěkud nižší, přestože u těchto půd do -chází k promíchávání povrchových vrsteva obsah Corg je v orné vrstvě homogenní.
Co si zapamatovat a udělatKvalita půdy představuje důležitý faktorovlivňující odtok vody z krajiny. Schop-nost půdy zadržovat vodu je významnouměrou ovlivněna obsahem organické hmo-ty v půdě a schopností půdních organismůtransformovat vstupující rostlinnou bioma -su na půdní organickou hmotu. Jak obsahorganické hmoty, tak biologická aktivitapatří mezi faktory, které člověk může svoučinností ovlivnit v poměrně krátkém ča -sovém úseku (obr. 3) a může být účinnýmprostředkem pro obnovení funkce krajiny.Zlepšování kvality půd prostřednictvímzvyšování obsahu a kvality organické hmo-ty v půdě a zvyšování diverzity i počet-nosti edafonu by měly mít prioritu přiochraně a tvorbě krajiny. Těchto cílů lzedosáhnout pomocí vhodných agrotech-nických zásahů, jako jsou omezení orby,vhodné osevní postupy založené na stří-dání plodin, zařazení plodin schopnýchvázat vzdušný dusík, hlubokokořenícíchrostlin, omezení velikosti lánů apod. Je tře-ba zvýšit počet chovaných kusů dobytka(především skotu, důležité hlavně v hor-ských a podhorských oblastech), zapravovatorganickou hmotu do půdy a kompostovatbiomasu na úkor využívání organické hmo-ty k energetickým účelům. V současnostiznamená ochuzení půd o organickou hmo-tu jednu z příčin rychlého odtoku vodyz krajiny a zvyšující se podíl pěstováníplodin, jako je kukuřice a řepka, včetně ne -dodržování osevních postupů tuto situacina celém našem území dále zhoršuje.
Použitá literatura uvedena na webu Živy.
Část dat byla získána v rámci projektuGrantové agentury ČR 14-12262S.
ziva.avcr.cz 72 živa 2/2015
15 16
Tab. 1 Obsah organické hmoty vyjádřený v procentech organického uhlíku (% Corg)v lesních (LP) a orných (OP) půdách rozdělených podle nadmořské výšky. V lesních půdách byl Corg hodnocen ve vrstvě 0–30 cm po odstranění čerstvého opadua v orných půdách vrstva 0–20 cm. V tabulce uvádíme počet lokalit (n), medián a procenta úbytku Corg v orných půdách [100*(LP–OP)/LP], která byla vypočítána z mediánu a je vyjádřena v procentech.
Nadmořská Lesní půdy (LP) Orné půdy (OP) Úbytek organické výška [m] n Corg [%] n Corg [%] hmoty v OP [%]
15 a 16 Vodní retenční kapacita (obr. 15; WHC – Water Holding Capacity)a obsah organické hmoty vyjádřenýv miligramech organického uhlíku (Corg)a mikrobní biomasa (obr. 16; C-MB, vyjádřeno na 1 g suché půdy) v ornýchpůdách a v půdách trvalých travníchporostů (TTP; ÚKZÚZ – Ústřední kontrol-ní a zkušební ústav zemědělský, CHKO – chráněná krajinná oblast).Sloupce odpovídají mediánům, kterénejsou na rozdíl od průměru ovlivněnyodlehlými hodnotami a poskytují dobroupředstavu o úrovni hodnot námi sledova-né proměnné. Orig. H. Šantrůčková17 Půdy s různým obsahem organickéhmoty: a – kambizem má její nižší podíl(zhruba 50 % území ČR); b – černozem,s vyšším obsahem, představuje nejúrod-nější půdu; c – organozem s velmi vyso-kým obsahem organické hmoty (vytváříse hlavně na lesních a zamokřených stanovištích). Foto M. Batysta
