16
Týdeník Církve československé husitské Český zápas Ročník: 98 | číslo: 6 | 11. února 2018 | Cena: 10 Kč Věda a víra
Týdeník Církve československé husitské
Český zápasRočník: 98 | číslo: 6 | 11. února 2018 | Cena: 10 Kč
Věda a víra
Přednášející prof. Zdeněk Kučera, jehožotec se osobně podílel na událostech, kterévyvrcholily vznikem našeho státu, vy-zdvihl Masaryka jako ideál, se kterým jetřeba se znovu a znovu konfrontovat.Zhodnotil rovněž jeho specifické vnímánív naší církvi. Prostředí, kde se stal častýmpředmětem úvah a tím, kdo jeho formacihluboce ovlivnil: v neposlední řadě díkypromýšlení důsledků moderního způsobuživota 19. století, s důsledky ostré kritikynáboženství. „Alois Spisar nazýval Masa-ryka Janem Křtitelem Církve českosloven-ské. Je to neobyčejně výstižné. Protožeanalýza Masarykova a vstup jeho repu-bliky do dějin vytvořily dějinné předpo-klady vzniku naší církve. Bez toho, že seotevřela nové republice možnost svobodysvědomí, že moderní republika stála vevztahu k církvi na zásadě svobodná církevve svobodném státě, by nikdy CČSHvzniknout nemohla…“Prof. Kučera připomněl roli Ameriky v tě-chto předpokladech svobody a vůbec
obecný filosofický, sociální a historickýkontext doby. Rovněž pak zklamání z pro-pojení církve s dynastickým myšlenímhabsburským, které u Masaryka i našichotců vedlo k vytváření nového modelu.Masaryk to vyjádřil heslem Ježíš, ne
Caesar: „Absolutismus a cézaropapismusbude překonán vyšší mravností a vyššímnáboženstvím. Řídícím principem bude dů-sledně svoboda… V lásce k Bohu a bliž-nímu viděl Ježíš všechen zákon a všeckyproroky, podstatu náboženství a mrav-nosti... Duchovní absolutismus dělící se sestátem o světské panování byl zlý. Byl toduch římského imperialismu… Nábožen-ství diktované státem nemůže uspokojit mo-derního člověka.“ (Světová revoluce)Pro otce naší církve se pak východiskemstala náboženská reforma, jejíž jádro jev pojmovém určení, jmenovitě myšlenkaDucha Kristova, jenž prostupuje vše.Děkujeme bratru profesorovi za excelentnívýklad a připomenutí osobnosti, která zůs-tává vzorem toho, jaký by prezident mělbýt, jak by měl vést svůj národ: který jesice počtem a obývaným územím v rámciEU téměř nepatrný, ale který se může pyš-nit mnoha vzácnými předky včetně těchhusitských, a který měl své státoprávní vy-jádření již v království českém a markrab-ství moravském. Tak, jak ho Masarykpředstavil světové veřejnosti v Ženevě vevystoupení r. 1915, když usiloval o obno-vení národní samostatnosti. red
č. 6 11. 2. 2018
ediTorial • Ze žiVoTa CírkVe • Nad PíSMeM • TéMa MěSíCe: Věda a VíraPro děTi • TéMa MěSíCe • ZPráVy
2 Český zápas
ediTorial
Při přemýšlení nad tématem tohoto číslase mi vybavil příběh z knihy Genesis, kdyHospodin dává člověku k obývání za-hradu Eden, kde se nachází také strompoznání dobrého a zlého. Tradiční inter-pretace porušení Božího zákazu pojístovoce z tohoto stromu hovoří o prvnímlidském hříchu, o touze rovnat se Bohu.Podíváme-li se však na alegorický příběhz jiného úhlu, nabízí se odpověď, že te-prve člověk, nasycený plody stromu po-znání, obdařený rozumem, může plněrealizovat své poslání v tomto světě.Sice vyhnaný z komfortu a bezpečí ráje,z oněch známé písně „nablýskanýchplesů“, může však odha lovat krásu a do-konalost Bohem stvořeného světa, nej-rozmanitějšími vazbami a vztahy pro-pojeného celku, v němž má vše své ne-zaměnitelné místo včetně náhody. Odhalovat i využívat ve svůj prospěch –nicméně s láskou a nadmíru zodpo-vědně, aby se nemusel jednou rozloučitnejen s rájem, ale vůbec se svou exis-tencí na tomto světě.A přesně v tomto duchu se mi jevíi vztah vědy a víry. Netřeba uvádětv soulad znesvářené systémy, jak tomubylo v minulosti, netřeba ani hledatpodpůrné argumenty pro jejich soulad.Jak uvedl R. A. Millikan (1868-1953) –fyzik, nositel Nobelovy ceny, „Lidé,kteří vědí málo z vědy, a lidé, kteří vědímálo z náboženství, se mohou mezisebou hádat, a přítomní si mohou my-slet, že se to hádá věda s vírou, ale veskutečnosti se tu srazily jen dva druhynevědomosti.“Onen soulad zde je a vždy byl a domní-vám se, že žijeme v době, která námdává jedinečné možnosti jej vnímat.Snad k tomu přispějí i následující řádky.
KB
Ježíš, ne Caesar
Týdeník Církve československé husitskéVydává: Ústřední rada Církve československéhusitské, Wuchterlova 5, 160 00 Praha 6Vedoucí redaktorka: ThDr. Klára Břeňová, redaktoři: PhDr. Václav Drašnar,Mgr. Ervín Kukuczka, Milan Udržal, grafikŠéfredaktorka Cesty: Mgr. Jana Krajčiříková. Tel. redakce: 220 398 107; e-mail: [email protected] Tisk: Grafotechna plus, s.r.o.Distribuce:A.L.L. production s. r. o.,F. V. Veselého 15, 190 00 Praha 9Redakce si vyhrazuje právo na úpravy a krácení příspěvků. Předplatné a reklamace:Mgr. Jitka Wendlíková, tel.: 220 398 117, e-mail: [email protected]
Ze žiVoTa CírkVe
Povolební úvahaMohli jsme se jako občané zúčastnit přímých prezidentských voleb. Přicházeli jsme do volebníchmístností na nejrůznějších místech: do velkých budov v našich městech i do menších místnostína vesnicích. V takové chvíli jsme si mohli uvědomit, že patříme k určitému národu, společnostia státu, jehož symbolem je státní vlajka, umístěná v prostoru volební místnosti. V celé předvolební kampani na prezidentský úřad se ukázal klíčový význam řeči a slova, dů-ležitost schopnosti vést debatu a přesvědčit v rozhovoru o svých kvalitách a správných po-stojích a jednání. Politika je svým způsobem rétorikou a obor rétoriky se zrodil ve starověkuprávě také v politickém prostředí. Nestačí však jen zapůsobit převahou svých slov a na všehned a pohotově odpovědět, ale je důležité ověření pravdivosti jednotlivých tvrzení a vý-roků. Hodnota slova a řeči je v jejich pravdivosti.Asi málokdo má možnost znát a setkat se osobně s kandidáty do funkce prezidenta, anebojsou to jen kratší příležitostná setkání s občany. Jsme proto odkázáni na sdělovací pro-středky, na to, co nám o nich řeknou a napíší druzí. Proto v posledu je rozhodování v přímévolbě motivováno naší důvěrou a vírou. V letošní prezidentské volbě se objevilo několik za-jímavých kandidátů, nakonec byl výběr ze dvou: našeho stávajícího prezidenta - zkušenéhopolitika ing. Miloše Zemana, a člověka vědy - prof. Jiřího Drahoše. Ačkoliv téměř polovinavolících občanů měla jiný názor, ve svobodné přímé volbě potvrdil svou funkci i pro dalšíobdobí současný prezident.V čase 100. výročí našeho novodobého státu si přejeme, aby působení těch, kterým je svěřovánadůvěra lidí, napomáhalo k překlenutí prohlubujících se názorových rozdílů a k prospěchu celénaší společnosti. Aby svůj úřad nesli s pokorou, respektem k názoru druhých a k jejich důstoj-nosti, a takto užívali i svá slova. Přejeme-li si určité morální hodnoty zřetelně vidět na těch,kteří nás zastupují a reprezentují, pak je především my sami vnášejme do našich vztahů.
Tomáš Butta, patriarcha
V předvečer nedávných voleb prezi-denta ČR se v ústředí naší církvev Praze Dejvicích konala první z cyklupřednášek ke stému výročí republiky,jejímž tématem nemohlo být nic jinéhonež osobnost našeho prezidenta zakla-datele T. G. Masaryka.
Český zápas 3č. 6 11. 2. 2018
ediTorial • Ze žiVoTa CírkVe • Nad PíSMeM • TéMa MěSíCe: Věda a VíraPro děTi • TéMa MěSíCe • ZPráVy
„O šesť dní vzal Ježiš so sebou Petra, Jakuba a Jána a vyviedol
ich do ústrania na vysoký vrch. Tam sa pred nimi premenil.
Rúcho mu tak zbelelo, že by ho nijaký bielič na svete nevedel tak
vybieliť. A zjavil sa im Eliáš s Mojžišom a rozprávali sa s Ježi-
šom. Vtedy Peter povedal Ježišovi: Učiteľ, dobre je, že sme tu!
Postavme tri stany — jeden tebe, jeden Mojžišovi a jeden Eliá-
šovi. Ani nevedel, čo povedať, lebo sa preľakli. Tu sa utvoril
oblak, zatienil ich a z oblaku zaznel hlas: Toto je môj milovaný
Syn! Jeho počúvajte! Keď sa spamätali a rozhliadli okolo seba,
nevideli už nikoho, len Ježiša. Keď zostupovali z vrchu, prikázal
im, aby nikomu nerozprávali, čo videli, kým Syn človeka ne-
vstane z mŕtvych.“ Mk 9,2-9
V tieto dni často zaznievalo okolo mňa slovo „premena“, a to buďže som počula svedectvo známej, ktorá zažila vnútornú premenu,či objavila som odkaz na názov filmu s týmto pojmom alebou seba samotnej vnímam vlastnú vnútornú a aj vonkajšiu pre-menu. Tú vonkajšiu vnímam hlavne, keď sa pozriem do zrkadlaa vidím v ňom premenu svojej tváre aj tela. Keď tak nad význa-mom slova premena premýšľam, tak si uvedomujem, že aj v pri-ebehu jedného dňa sa premieňam. Ráno môžem byť smutná,v poludnie radostná či natešená a večer zase unavená. Každýtento emočný stav sa odráža v tvári. V nej často vidieť všetkyemócie, ktoré sa menia podľa situácie, udalostí či okolnosťami.A každá tá premena príde nečakane...A o premene je aj dnešný príbeh z evanjelia. V ňom štyria mužikráčajú po ceste a smerujú na vysokú horu. Jeden je majstera ostatní sú jeho učeníci, ale zároveň aj veľmi dobrí priatelia.Ježiš im chce venovať a vyjaviť svoje tajomstvo, lebo vie, žena Petra, Jana a Jakuba sa môže spoľahnúť. Dôveruje im.Títotraja chlapi sú mu srdci najbližší. Miesto, kam smerujú, je vy-soko – miesto, kde sa často biblické postavy stretávajú s Bo-hom. Je to aj miesto, kde budú sami. Nikto ich tu nebude rušiť.Keď tam prídu, tak sa naraz Ježiš premení. Je zrazu iný. Má inéoblečenie. Má biele rúcho, ktoré by nevybielil nijaký bielič nazemi. Ježiš im ukazuje, kým naozaj je. Potvrdzuje im to, čov srdci vedia. Na malú chvíľu je to aj ich očiam viditeľné. Pre-mena nastane úplne nečakane. A to nie je všetko. Zrazu sú tamaj dve významné osobnosti izraelského národa – Mojžiš a Eliáš.Ako vieme, jeden predstavuje Zákon a druhý Prorokov.Keď to učeníci všetko uvidia, zľaknú sa. V tom úľaku by dokoncaPeter staval pre nich stany, lebo nevie, čo by povedal. Ale mi-esto stanov príde mrak – premena sa zastrie a ozve sa hlas:„Toto je môj milovaný Syn: Jeho poslúchajte.“ Po týchto nád-herných slovách lásky Otca o Synovi a aj múdrom doporučeniupre učeníkov zázrak premeny končí. Už tam znovu pred nimistojí Ježiš tak, ako ho poznajú v bežnom obyčajnom živote.Ježíš im daroval krásny okamih, keď mohli vidieť jeho pravútvár a identitu. Bola to len chvíľa, ale bola asi nádherná a tiežprinášala zo sebou strach z neznáma. V textu Biblie čítame len akosi o vonkajšej premene Ježiša. Má
na sebe zrazu biele rúcho. Aj z vlastnej skúsenosti vieme, že typoblečenia, ktoré si na seba vezmeme, tiež premieňa náš vzhľad.Som iná, keď sa oblečiem športovo, alebo si vezmem zásterua metlu do ruky, či oblečiem si spoločenské šaty. To, že išlo o viacnež o vonkajšiu premenu, sa dozvedáme z toho, že sa tam objaviaMojžiš a Eliáš. Priestor hory sa premieňa na odlesk priestoru ne-bies, čas pozemský sa pretne s časom nebeským a prichádza vidi-teľné znamenie budúcnosti v kráľovstve, kde kráľom je Ježiš.O tom, čo zažili naši traja učeníci, však nesmejú zatiaľ zdieľaťs druhými a to do chvíle „...kým Syn človeka nevstane z mŕtvych.“Asi preto, že keby o tom hovorili pred vzkriesením, tak by im niktov tom, čo by povedali, neveril, alebo by si o nich mysleli, že sapomiatli. Zažiť premenu Majstra bol silný vnútorný zážitok, ktorýprinášal podľa mňa učeníkom nádej a posilnenie do života. Niečopodobné môžeme zažívať, keď Krista poznáme ako svojho Pánaa Spasiteľa. Naše vnútro sa nečakane premení a vytvorí sa osobnývzťah s Bohom. Už to nebude neosobný Ježiš, o ktorom píše Bib-lia. Už to nebude len historická postava či duchovný učiteľ. Stanesa pre nás osobne tým, kým je – Mesiášom, Pánom, Spasiteľom,Priateľom... Amen. Henrieta Zejdová
drahý Bože, kiež premena nášho Pána nie je len pred tromi učeníkmi, ale často aj v našom srdci. kiež neznámy ježiš sa premení na osobného Pána a Spasiteľa nášho života. amen.
Premena PoSledNí Neděle Po ZjeVeNí
Dej mi poznat svoje cesty, Hospodine, uč mě chodit potvých stezkách. Veď mě cestou své pravdy a vyučuj mě,vždyť jsi Bůh, má spása. ŽALM 25,4-5
První čtení: 2. Královská 2,1-12
Tužby pro dobu po Zjevení: 2. Abychom Pána Ježíše slovy vyznávali i životem následovali,modleme se k Hospodinu. 3. Abychom Božímu slovu pozorně naslouchali a ve skutek jeuváděli, modleme se k Hospodinu.
Modlitba před čtením ze sv. Písem: Panovníku Hospodine, světlo tvé pravdy zazářilo do našich srdcí.Proměň nás skrze svého Syna, abychom evangeliem proměňovalisvět! Osviť nás, Bože, svým svatým Duchem, ať slyšíme slovaJežíše Krista, našeho Pána. Amen.
Druhé čtení: 2. Korintským 4,2-6
Evangelium: Marek 9,2-9
Verš k obětování: Žalm 27,1
Verš k požehnání: Marek 9,7
Modlitba k požehnání:Panovníku Hospodine, děkujeme ti, žes nás pohostil u svého stolu.Osvoboď nás od duchovní pýchy a daruj nám vytrvalou důvěruve tvé milosrdenství! Prosíme o to ve jménu Ježíše Krista, na-šeho Pána. Amen.
Vhodné písně: 46, 47, 49, 101, 116, 197
Nad PíSMeM
č. 6 11. 2. 2017
ediTorial • Ze žiVoTa CírkVe • Nad PíSMeM • TéMa MěSíCe: Věda a VíraPro děTi • TéMa MěSíCe • ZPráVy
4 Český zápasInvestor: CČSH, architektonický návrh: Ing. arch. Jiří Gebert, realizace: APM stavební, foto: Václav Drašnar
„Věda jako celek je systematický způsobracionálního a empirického poznávánískutečnosti, zaměřený na spolehlivostvýsledků a často i na možnosti aplikacea predikce (aplikované vědy). Předmě-tem vědeckého poznání mohou být ab-straktní struktury a vztahy, objektya procesy neživé i živé přírody nebo lid-ské společnosti, kultury a myšlení.“(Definice vědy: Wikipedia) Je správné a žádoucí, když jsou vědeckéhypotézy vystavovány zpochybnění. Vě-decké poznatky se stále vyvíjejí, každávědecká teorie dojde proměny a ve svépůvodní definici přestává platit.
Víra je poznání jiného druhu, rodí se zeslyšení či vidění, které přichází mimouzavřené racionální a empirické vnímánískutečnosti. Podle novozákonního textuje charakteristika víry následující: „Víra(v Boha) znamená spolehnout se na to,v co doufáme, a být si jisti tím, co nevi-díme.“ (Žd 11,1) Taková je charakteris-tika víry na sklonku helénistické dobyv rámci rostoucího křesťanského pro-středí. Zahrnuje pistis (praktickou víru),mystérium (tajemství víry) i gnósis (po-znání víry). Credo, quia absurdum est(Věřím, ačkoliv je to nesoudné) napsalcírkevní otec Tertullian a přiznal tím jinýstatus věřícího křesťana, který vnímápravidla víry jako přesahující běžné ra-cionální postupy myšlení. Reflektování a tázání se na obsah víryvede k osobnímu angažování a prohlou-bení víry v rámci církve. Teologie vní-mala i vnímá vědecké poznání jakoprotivící se víře a případně též reflexivíry (fundamentální teologie), nebo kom-plementární s vírou a její reflexi. Případněrespektuje součinnost a zahrnutí vědec-kého poznání v teologii. Rovněž učeníCČSH je založeno i na úctě k vědec-kému poznání. Toto tvrzení bychommohli považovat za jedinečný rozměrcírkevní nauky a je nanejvýš potřebné,aby církev toto učení nejen uchovávala,ale činně rozvíjela. Je to hřivna, kterouby měla Církev československá husitskáodpovědně rozmnožovat teď, v této spo-
lečnosti. Je nanejvýš žádoucí, aby téžpružně reagovala svou aktivitou a na-ukovými formulacemi na stavy vědec-kých poznání. Být „in“ v tomto smysluvůbec není pošetilé.
Teologie se však liší či přesahuje vedvou oblastech:1. Deus semper maior (Bůh je vždyvětší)2. Výsledky vědy jsou morálně ne-utrální, ale teologie vyzkoumané po-znatky vědy nahlíží optikou Bohemkomunikované (zjevené) morálky.
a) V čem by teologie měla respektovatvědecké poznatky?
Dobrým příkladem je bádání v oblastispolečenských věd z oblasti historie a ar-cheologie starověkého Předního vý-chodu, respektive starověké Palestiny. Patří sem nemístné názory některých vě-řících a teologů, vycházejících z předpo-
kladu, že je jen otázkou času, než histo-rické bádání a archeologické výzkumypotvrdí biblické informace o pohybu Iz-raelitů na Předním východě, jež jsou za-psané v Bibli. Není tomu tak, neboťshody mimobiblických písemných i ne-písemných pramenů s biblickou infor-mací jsou sice zajímavé, ale s biblickýmtextem se nějak nepropojují. I stejnédatum odkazující na stejné místo pouka-zuje na jiný rozměr dějin. Bible tedy roz-hodně není pojednáním o historii a ar-cheologii starověku. Historik a archeo-log popisuje a analyzuje nálezy, biblickýpisatel mluví o jednání člověka či lidípřed Boží tváří. Teologům ani věřícímkřesťanům to však nemusí vadit a nepo-třebují se vůči historickým a archeolo-gickým závěrům vymezovat, ani jekorigovat či doplňovat. Bible je soubo-rem písemných pramenů, jež jako celekpředstavují výpověď reflektované víryvěřícího člověka, „putujícího Božíholidu“, a její zvěst má hodnotu samao sobě, bez ohledu na to, co je v ní histo-ricky nebo archeologicky doložitelného.
Přejdeme-li do oblasti přírodních věd,stejně zbytečný rozpor je shledávánv otázkách evoluce a kreacionismu.Úkolem vědeckého zkoumání není dolo-žit ani vyvracet pojetí stvoření i zániksvěta podle záznamů v Bibli. Vědcizkoumají jen dostupné informace, hypo-tézy jejich vzniku, procesů a zániku, aleo smyslu kosmu a bytí poznatelnýchtvorů z vědecké pozice nic říci nemohou.Věřící člověk v rámci současné reflexevíry však z biblických textů dostane in-formaci o smyslu bytí člověka ve světěa v přírodě a upozornění i varování,k jaké budoucnosti směřují jeho kroky.(srv. např. VÁCHA, Marek Orko. Věda,víra, Darwinova teorie a stvoření podleknihy Genesis. Brno: Cesta 2014).
b) V čem už teologie vědu úplně respek-tovat nemůže, aniž by popřela svojiúlohu ve světě?
Boží slovo promítnuté do starozákon-ních a novozákonních textů, stejně jakonásledná křesťanská tradice se až dosoučasnosti potkává s novými vědec-kými poznatky a jejich aplikacemi z ob-
Naplnit současné snažení mravní a poznání vědeckéduchem kristovým
Bůh Soudce
Pojem VěDa je etymologicky odvozený od indoevropského výrazu vid – vědění.Myslí se tím racionální a empirické vědění či poznání pravdy o „viditelném“ i „neviditelném“ světě, jeho uspořádání, působení a směřování.
č. 6 11. 2. 2018
ediTorial • Ze žiVoTa CírkVe • Nad PíSMeM • TéMa MěSíCe: Věda a VíraPro děTi • TéMa MěSíCe • ZPráVy
Český zápas 5
lasti přírodních i sociálních věd, přinichž se setkáváme s přeznačeným po-hledem na člověka.
Jde o vyjádření podoby a smyslu bytíčlověka ve světě. Napomoci nám mohouurčitá morální pravidla, zachycená v No-emově smlouvě (Gn 9) (tradicí pozdějirozšířená noachitská/noachická pra-vidla). Byť jsou tato pravidla vyřčenáz židovsko-křesťanského prostředí, oslo-vují každého člověka, který vnímá zod-povědně svou úlohu a poslání vůčisvému bližnímu i okolnímu světu. Stě-žejním z pravidel života je zákaz prolé-vání krve. Proti němu stojí případy„bezdůvodné“ interrupce i aktivní eutha-nasie, v nichž věřící křesťané mají právovyslovit své soudy. Židovská i křesťan-ská etika, vycházející z noachitskýchpravidel tyto zásahy na člověku pro-mýšlí, a to s ohledem na každý konkrétnípřípad, vedoucí například k přežitímatky na úkor embrya či plodu nebo zajiných závažných okolností. Všem radi-
kálním závěrům se opětně předkládá po-žadavek lásky a zlaté pravidlo v pozi-tivní či negativní formulaci „Jak chcete,aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vys nimi.“ (srv. ČEP L 6,31; srov. Mt 7,12)a „Co nechceš, aby ti jiní činili, nečiňty jim.“ (srv. ČEP včetně deuterokano-nických knih Tob 4,15). Mnohem kontroverznějším problémemjsou pak pokusy na zvířatech, byť vedouk rozvoji lékařské vědy a potažmo k bu-doucí eventuální záchraně lidského ži-vota. Nehledě na hubení zvířat ku pros-pěchu člověka z důvodů, jež ve své pod-statě nepřispívají ani k zachování či pro-dloužení života. Ještě problematičtěji sepak jeví genetické modifikace, klono-vání a pokusné spojování lidské a zvířecíDNA. To jsou naopak ohromující výdo-bytky vědy, ke kterým má věřící (křes-ťan) plné právo vyjádřit své stanoviskoa ze své pozice křesťana ve světě vynéstmorální soud k aplikacím těchto vědec-kých poznatků. (srv. Vymětalová Hrabá-ková, Eva; Noachitské příkazy v mi-
nulosti i dnes optikou křesťanské etiky.In: Bible a etika v kontextu doby a myš-lení. Pontes Pragenses. Praha: L. Marek2014, s. 39-50)Křesťan nahlíží vědu jako obrovský darmožností a rozvoje poznání, který všaknení dutou nádobou, kterou plníme mysami, ale od počátku je prostoupený Du-chem Kristovým (svatým). V takové op-tice může být křesťan vědcem v jakékolioblasti vědecké činnosti a vědec věřícímkřesťanem. Toto tvrzení může rezonovat s Pojmo-vým učením CČSH, které uvádí tezi„naplnit současné snažení mravní a po-
znání vědecké Duchem Kristovým“ a jena každém z nás bratří a sester, jak jiv naší společnosti v rámci svých mož-ností uvede do života!
Eva Vymětalová Hrabáková
Fotografie: Milan PavýzaFotografie M. Pavýzy s názvem Bůh
tvoří byla rovněž použita na titulní
stranu čísla.
Jak už čtenář asi tuší, zvláštní pán na obrázku vpravo s he-brejskými písmeny na čele, patří mezi postavy židovské my-tologie. Je dílem uměleckého sochaře Davida Čermákaa stojí na dvorku turnovské synagogy. Jakoby si kladl otázku,proč byl vůbec stvořen, a nevěděl, co si počít sám se sebou.Jak by také ne, když se jmenuje Golem. I když jsme z filmuCísařův pekař a Pekařův císař zvyklí na jiné ztvárnění, přecijen má turnovský golem se svým filmovým bratrem a řadouvzdálených příbuzných dost věcí podobných. Na jeho čeleje napsáno slovo „emet“ neboli „pravda“. Pro znehybněnígolema stačilo smazat první písmeno z tohoto slova, čímžvzniklo slovo „met“. Jeho význam je „mrtvý“. Takto byl dlelegendy umrtven chelmský golem, kterého vyrobil rabín Eli-jahu Ba’al Šem. Golem velikosti malé sošky svého pána pře-rostl, a rabi tak nebyl schopen dosáhnout mu na čeloa golema znehybnit. Poručil tedy golemovi, aby mu zavázalbotu. Obr se ochotně sklonil a rabi smazal první písmeno.Tělo golema padlo mrtvé k zemi, rozpadlo se a svou vahourozdrtilo i rabína. A protože se všichni golemové chovají po-dobně, stejné neštěstí se prý stalo i jednomu studentovi napůdě pražské Staronové synagogy. Otázku, zda může být go-lemem jen socha z pověsti, nadaná mnoho silou, ale málouž duchem, spolu s chytrým ale nemoudrým rabim, neboi materiálně bohatá a technologicky vyspělá civilizace bezetické zodpovědnosti a duchovní vyspělosti, se mj. snažíklást toto číslo Českého zápasu.
Vd
Zvláštní pán
Prof. RNDr. Jiří Bičák, DrSc. – teore-tický fyzik● Kam může podle vás dále vést rozvoj
technologií souběžný s pokrokem po-
znání v přírodních vědách v posledních
desetiletích?
Richard Feynman, který sehrál zcela mi-mořádnou roli v teoretické fyzice20. století, ale také pracoval na výrobě
atomové bomby v Los Alamos, se přinávštěvě buddhistického chrámu v Ho-nolulu dozvěděl od mnicha moudrost, nakterou, říká, nikdy nezapomněl: „Každýčlověk dostal klíč k nebeské bráně;stejný klíč otvírá i brány pekel.“Když Čapek v hovorech s TGM nazna-čuje možnost zneužití vědy, Masarykokamžitě vyzdvihuje význam jakéhokolipoznání, které je pravdivé. „Pravda nenív rozporu s mravností, věda neděláválku, tu dělá lidská nedokonalost!“Lasery lze využívat při válčení, při ope-racích oční sítnice, při prozkoumáváníokamžitých fluktuací atmosféry nad gi-gantickými teleskopy, velkolepými pří-klady současné technologie, aby mohlybýt na tyto fluktuace provedeny náležitékorekce. Díky laserům v přehrávačíchkompaktních disků si může každý z nástříbit mysl a city kvalitním poslechemkvalitní hudby anebo je otupovat kvalit-ním poslechem nekvalitní hudby. Pokroky přírodních věd a techniky spo-jené s rozumnými morálními postojimohou překonávat nerovnováhy v roz-dělení bohatství (slyšel jsem například
o tom, jaké podivuhodnosti způsobilododání počítačů a možnosti internetu doněkterých indických slumů); mohou véstk udržování a snad i citlivému rozšiřo-vání svobodné společnosti; jistě pove-dou ke zvětšování průměrné délkylidského života. Bude stát život za to?Přežije vůbec život? Z technologií 21. století může vzejít řada
rizik, které jsme si v minulém století ne-dokázali představit. Smrtící viry vyro-bené pro vojenské účely by mohlyvyhladit národy. Ničivé technologie semohou snadno dostat do rukou fanatikůnebo zhrzených teroristů. Globální kata-strofa může vzniknout i jen omylem je-dince. Shodou šťastných okolností znám dobřejiž více než 30 let dnes světově proslu-lého astrofyzika a kosmologa Sira Mar-
tina Reese. Vím o jeho humanizmu i mi-mořádné odpovědnosti. Před dvěma mě-síci mi v Cambridgi Martin věnovalprávě vyšlý český překlad své knížkyNaše poslední hodina – přežije lidstvosvůj úspěch? Uvádí v ní řadu rizik, kterádoprovázejí jinak nesporně velmi pro-spěšný výzkum v biotechnologiích, na-notechnologiích, v informatice.
Nepovede například in-ternet k tomu, že se lidéz vlastní vůle budou po-hybovat pouze v uza-vřených, názorově ne-bezpečně omezených ky-berspolečenstvích? Starost Martina Reeseje také vyvolána vzác-ností života, který siuvědomuje svou vlastníexistenci. Život stojí zato za každou cenu hozachovat. Zdá se mi, ževšak existuje i reálnějšíriziko, ne tak hrozivé,ale také depresivní, žetotiž rozvoj věd a tech-
nologií sice významně život člověkaprodlouží, ale ze života většiny se vytratí
jakýkoli hlubší smysl.Nehrozí už v některýchdnešních tak zvanýchvyspělých společnos-tech, že hodnoty budevytvářet a tvůrčí prácise věnovat asi 5 % po-pulace, zatímco zby-lých 95 % bude žítv duchu osvědčenýchtelevizních seriálů, jeno víkendu občas vyrazína výlet do supermar-ketu? Samozřejmě, že tomutak nebude! ...(Einsteinův rok aneb
O architektuře moderní fyziky, S. Daníčková a F. Houdek, 2005)
Sylva Daníčková vystudovala historii naFilozofické fakultě Univerzity Karlovy.Ve světě vědy působí od roku 1991, kdyzačala pracovat jako redaktorka Akade-mického bulletinu. Za dlouholetou práciobdržela v roce 2009 čestnou medailiVojtěcha Náprstka za zásluhy o popula-rizaci vědy.
ediTorial • Ze žiVoTa CírkVe • Nad PíSMeM • TéMa MěSíCe: Věda a VíraPro děTi • TéMa MěSíCe • ZPráVy
6 Český zápas č. 6 11. 2. 2018
MůžeTe Si PřeČíST
rádi bychom v tomto čísle upo-zornili na publikaci Sylvy daníč-kové, která vyšla již v roce 2011v nakladatelství academia. kniha Skrytá poselství vědy obsa-huje rozhovory s 40 vědci, kterévznikaly v redakci akademickéhobulletinu, měsíčníku akademievěd Čr. jejich východiska i meto-dologie čtenářům z řad odbornéi laické veřejnosti stále přinášejívítané obohacení pohledu na teo-logické otázky a také radost zesdíleného poznávání.
Skrytá poselství vědy
KŘ
ES
ŤA
NS
KÝ
Č
AS
OP
IS
P
RO
D
ĚT
I
CESTA
KŘ
ES
ŤA
NS
KÝ
Č
AS
OP
IS
P
RO
D
ĚT
I
81
Mod
litba
Pane
Bož
e, d
ěkuj
eme
ti za
to, ž
e js
i nám
dar
oval
rozu
m, k
terý
nám
um
ožňu
je s
tále
něc
ono
vého
obj
evov
at. P
rosí
me
tě, v
eď n
ás ta
k, a
bych
om te
nto
rozu
m p
ouží
vali
před
evší
mk
obje
vová
ní tv
é vů
le. A
men
.
člo
věk
jako
mys
lící t
vor j
e od
poč
átku
puze
n k
tom
u st
ále
něco
nov
ého
ob-
jevo
vat,
vyle
pšov
at a
usn
adňo
vat
si ž
ivot
doko
nale
jším
i ná
stro
ji,
zaříz
ením
, vy
-ba
vení
m.
Pořá
d se
sna
ží p
řijít
všem
u na
klou
b, z
jistit
, jak
co
fung
uje
a ja
k by
se
toda
lo v
yuží
t. Je
to d
obře
, bez
toho
to ú
silí b
yne
bylo
pok
roku
. Má
to v
šak
i svo
u dr
uhou
strá
nku.
V m
inul
osti
se v
ěda
a ví
ra, p
řesn
ěji ř
ečen
ocí
rkev
, čas
to d
ostá
valy
do
rozp
oru,
kdy
ž ba
-da
telé
ob
jevi
li ně
co,
co
neod
poví
dalo
trad
iční
na
uce
círk
ve.
Jedn
ím
z ne
-jz
nám
ější
ch p
říkla
dů js
ou o
bjev
y v
obla
sti
astr
onom
ie, d
okaz
ujíc
í, že
Zem
ě je
kul
atá,
není
stř
edem
ves
míru
a S
lunc
e se
neo
táčí
kole
m n
í, ný
brž
je to
mu
naop
ak. N
apřík
lad
Gio
rdan
o Br
uno
byl
kvůl
i to
mu
doko
nce
v ro
ce 1
600
upál
en ja
ko k
acíř,
o n
ěco
pozd
ěji
se d
o sp
oru
s cí
rkví
dos
tal G
alile
o G
alile
i(1
564
– 16
42) a
mno
zí d
alší.
Neb
o tř
eba
Dar
-w
inov
a ev
oluč
ní t
eorie
– ja
k ta
se
sluč
uje
s na
ukou
o s
tvoř
ení s
věta
za
sedm
, res
pek-
tive
šest
dní
?D
nes u
ž na
štěs
tí vě
dcům
upá
lení
na
hran
ici
nehr
ozí.
Je tu
vša
k jin
ý pr
oblé
m. N
e ka
ždý
vyná
lez s
louž
í k d
obré
mu.
Čas
to i t
o, co
byl
oob
jeve
no s
nej
lepš
ími ú
mys
ly, b
ylo
pozd
ěji
jiným
i lid
mi
zneu
žito
tř
eba
na
výro
bu
niči
vých
zbra
ní (k
upřík
ladu
Nob
elův
vyn
ález
dyna
mitu
neb
o Ei
nste
inov
y ob
jevy
v o
blas
tija
dern
é en
ergi
e). V
ědec
ké p
ozná
ní s
e st
ále
zryc
hluj
e, a
pro
to si
poř
ád ča
stěj
i nej
en v
ěda,
ale
celá
spol
ečno
st k
lade
otá
zku,
kam
až
tosm
í zaj
ít. M
á čl
ověk
prá
vo ro
zvíje
t nap
říkla
dkl
onov
ání,
můž
e za
čít v
yráb
ět „u
měl
é lid
i“?Ve
lmi
výst
ižně
na
tyto
výz
vy r
eago
vala
Círk
ev č
esko
slov
ensk
á hu
sits
ká h
ned
vesv
ých
počá
tcíc
h, k
dyž
hned
do
úvod
u sv
éús
tavy
zak
otvi
la v
ětu:
„Círk
ev č
esko
slov
en-
skou
hus
itsko
u tv
oří k
řesť
ané,
kte
ří us
ilují
napl
nit s
ouča
sné
snaž
ení m
ravn
í a p
ozná
nívě
deck
é D
uche
m K
risto
vým
…“ J
de te
dy o
to k
lást
si n
eust
ále
otáz
ku: C
o k
tom
u řík
áBů
h? O
dpov
ídá
to, c
o dě
lám
e, je
ho v
ůli, j
eho
Duc
hu?
JK
Věd
a, v
íra
,eti
ka
Nakre
slila:
Lucie
Krajč
iříko
vá
Ten
tokr
át d
ěkuj
eme
za ti
p na
kníž
ku M
artin
u Ji
ndro
vi. P
okud
mát
e rá
di z
vířa
ta, u
rčitě
si p
řečt
ěte
knih
u M
UD
r. Ct
ibor
a Be
zděk
a „D
ěti a
je-
jich
milí
přá
telé
“. V
jedn
otliv
ých
příb
ězíc
h ob
jeví
te, ž
e zv
ířata
, pod
obně
jako
my,
vní
maj
í svě
t kol
em s
ebe,
dov
e-do
u cí
tit s
mut
ek, b
oles
t i s
trac
h, a
le p
ro-
jevu
jí ta
ké s
vou
rado
st, p
ečuj
í o s
vám
láďa
ta, t
ěší s
e na
své
blíz
ké.
Dr.
Ctib
or B
ezdě
k (1
872-
1956
) byl
výz
-na
mný
m p
rvor
epub
likov
ým p
acifi
stou
,př
edst
avite
lem
abs
tinen
čníh
o a
an-
titab
ákov
ého
hnut
í a b
yl ta
ké v
eget
ar-
iáne
m. J
e za
klad
atel
em lé
čebn
ém
etod
y et
ikot
erap
ie, k
terá
vyc
hází
z dv
ojí p
odst
avy
lidsk
é by
tost
i,
duch
ovní
a h
mot
né. P
říčin
u ne
moc
íhl
edal
a n
achá
zel v
por
ušen
í mra
vníc
hpr
inci
pů. V
e 30
. let
ech
min
uléh
o st
olet
ípř
edse
dal Č
esko
slov
ensk
ému
vege
tar-
iáns
kém
u kl
ubu
a Če
skos
love
nské
ab-
stin
enčn
í spo
lečn
osti.
Byl
jedn
ím z
esi
gnat
ářů
Prov
olán
í 109
čes
kých
inte
lek-
tuál
ů pr
oti z
broj
ení.
Smys
l živ
ota
hled
ala
naše
l v p
omoc
i lid
em n
emoc
ným
, tr-
pící
m, h
leda
jícím
.
Kníž
ku „D
ěti a
jejic
h m
ilí p
řáte
lé“ i
lus-
trov
ala
Kate
řina
Mac
hytk
ová.
JK
Bílé
přá
níSn
ížku
, kde
jsi –
kam
cho
dívá
š?Pr
oč se
pře
d ná
mi t
ak sk
rývá
š?U
ž je
dáv
no p
o Vá
nocí
ch,
čeká
me
tě d
nem
i no
cí.
Sníž
ku, p
adej
z o
blak
ů,bí
lý p
lášt
i záz
raků
,ud
ělej
rado
st n
ám d
ětem
,ro
zpro
stři
se ce
lým
svět
em.
Jitk
a Ve
stfá
lová
(Lan
dová
)
Co
rádi
čte
te?
KŘ
ES
ŤA
NS
KÝ
Č
AS
OP
IS
P
RO
D
ĚT
IK
ŘE
SŤ
AN
SK
Ý Č
AS
OP
IS
P
RO
D
ĚT
I
72
Vživotě člověka m
á všechno svůjčas. Platí to io
zakládání rodiny.Každý lékař vám
potvrdí, že pro ženunení dobré m
ít děti příliš brzy, ale anim
oc pozdě – když žena otěhotní počtyřicátém
roce svého věku, je jejítěhotenství již tzv. rizikové. Takové pří-pady se ovšem
vposlední době dějí
zrůzných důvodů pom
ěrně častoa
pokročilá lékařská věda sis
nimi většinou um
ídobře poradit.Je ale m
ožné mít
dítě, když matce
je devadesáta
otci skoro stolet? N
a to vámkaždý jistěřekne, že je tonesm
ysl. Ani
se moc nedi-
víme, že se
Abraham
ovam
anželka Sáranevěřícně sm
ála, kdyžslyšela, že jejich bezdětném
anželství bude požehnánosynem
. Apřece se to stalo. Byl to Boží
plán. Aco víc, nejen že Bůh slíbil A
bra-ham
ovi syna, dokonce mu řekl, že jeho
potomků bude víc než hvězd na nebi.
Ito se splnilo. ZIzáka postupně vzešel
celý izraelský lid. Příběh najdeme v
Prvníknize M
ojžíšově.N
arození Izáka však není vBibli ojed-
inělým zázrakem
tohoto typu. Podobněkněz Zachariáš a
jeho žena Alžběta již
byli pokročilého věku, když se Zachar-
iášovi ukázal anděl azvěstoval m
u, že je-jich dosud bezdětné m
anželství budepožehnáno synem
. Protože tomu
Zachariáš nechtěl uvěřit, musel být až do
narození syna němý. Tím
synem nebyl
nikdo jiný než Jan Křtitel. Tento zázrak jepopsán v
první kapitole Lukášova evan-gelia.
Ado třetice to nejlepší – sam
ozřejmě
mám
na mysli zázračné
narození Ježíšovo, kekterém
u došlo přesto,že M
arie, jehom
atka, ještěnežila s
mužem
.Sluší se pozna-m
enat, že narozdíl od Sárya
Zachariášepřijala M
arieandělovu zprávu
pokorně abez
pochybností.Proč to všechno? Proč
ty zvláštní aneobvyklé
okolnosti narození těchtovýjim
ečných biblických postav? Bůhnám
tím ukazuje, že pro něj není nic
nemožné, že ipřes naši nedůvěru, někdy
třeba inevěřícný smích, on dokáže
izdánlivě nemožné. Chce tím
posílit našivíru a
také vědomí, že je to on,
Hospodin, na koho se m
áme především
spoléhat, nikoliv na sebe, protože vesrovnání s
ním a
bez jeho pomoci
nezmůžem
e nic.JK
Nakreslila: Lucie Krajčiříková
Zázraky v B
ibli 2
. část – Z
ázračná narození
Soutěž o tři knihyVaším
úkolem je tentokrát správně spojit jm
éno vynálezce a objevu, o který se za-sloužil (i když někdy to bylo dílo více lidí). Pokud se vám
to podaří správně, získátepořadí písm
enek do tajenky. Tu nám pošlete do redakce nebo m
ailem na
nejpozději do poloviny března. V dubnové Cestě sedozvíte jm
éna tří výherců knihy. Nezapom
eňte připojit svou adresu, ať víme, kam
vám m
áme případnou výhru poslat!
Blahopřejeme výhercům
soutěže z prosincového čísla(tajenka: Příprava na příchod Páně.):
Matouš a František Jindrovi z Příbram
iG
abriela Bajuszová z PřerovaKryštof Kubín z Prahy
1. Johann Gutenberg
2. Thomas Edison
3. James W
att
4. Alexandr Fleming
5. Alexandr Graham
Bell
6. Nicola Tesla
7. Ludvík František Ressel
8. Otto W
ichterle
Lodní šroub(Z)
Žárovka(Y)
Rádio(E)
Parní stroj(N
)
Knihtisk(V)
Kontaktní čočky(Y)
Telefon(L)
Penicilin(Á)
Kres
ba Lu
cie Kr
ajčiří
ková
Krá
l D
av
id4.
David
a Go
liáš I
I.
Kdy
ž kr
ál S
aul p
ohlé
dl n
a m
ladí
ka, j
enž
se c
htěl
odv
ážně
utk
at s
obre
mG
oliá
šem
, nam
ítl: „
Vždy
ť jsi
tak
mla
dý. O
n je
zku
šený
boj
ovní
k!“
Dav
id m
u na
to v
šak
odpo
vědě
l: „O
dmal
ička
pas
u ot
cova
stá
da a
obča
s se
mus
ímpo
prat
ise
lvem
neb
o m
edvě
dem
, kdy
ž m
i cht
ějí u
krás
t ovc
i. Kd
yž m
i Hos
podi
npo
moh
l ubr
ánit
se lv
u a
med
vědo
vi, p
omůž
e m
i ipr
oti t
omu
Peliš
tejc
i!“Sa
ul s
e te
dy s
naži
l dát
Dav
idov
i ale
spoň
svo
ji zb
roj –
pan
cíř,
bron
zovo
u př
ilbu
am
eč. D
avid
vša
k na
něc
o ta
kové
ho n
ebyl
zvy
klý
– ne
doká
zal s
e ve
zbr
oji d
obře
pohy
bova
t. Pr
oto
si v
še s
unda
l, vz
al s
i jen
svo
u hů
la
prak
av
poto
ce v
ybra
l pět
obl
ázků
.Kd
yž h
o vi
děl G
oliá
š, p
ohrd
avě
se p
tal: „
Copa
kjs
em p
es, ž
e na
mě
jdeš
sho
lí?“ B
ylpř
esvě
dčen
ý, ž
e na
d D
avid
em h
ravě
zví
tězí
.D
avid
mu
odpo
vědě
l: „Ty
jdeš
pro
ti m
něs
meč
em, k
opím
aoš
těpe
m, j
á vš
ak jd
upr
oti t
obě
ve jm
énu
Hos
podi
na, B
oha
izra
elsk
ého,
kte
rý m
i tě
ješt
ě dn
es v
ydá
do ru
kou!
“ Pot
om v
zal j
eden
kám
en,
vlož
il je
j do
prak
u a
zasá
hl G
oliá
šepř
ímo
dopr
ostř
ed č
ela.
Pel
ište
jec
se rá
zem
ská
cel n
a ze
m. D
avid
kně
mu
přis
koči
l, vz
al je
hom
eč a
usek
l mu
hlav
u.Kd
yž to
vid
ěli o
stat
ní P
eliš
te-
jci,
dali
se v
yděš
eně
na ú
těk.
Izra
elci
je z
ačal
i pro
násl
edov
ata
mno
ho ji
ch p
obili
.Kd
yž to
vid
ěl S
aul,
vypt
ával
,kd
o to
vla
stně
je, t
enm
ladí
k, k
terý
por
azil
obra
Gol
iáše
? A
ni v
elite
l jeh
o vo
-js
ka to
nev
ěděl
. Zep
tal s
ete
dy p
římo
Dav
ida.
Kdy
žzj
istil
, že
je to
syn
Jíš
ajův
,kt
erý
mu
dřív
e hr
ával
na
cita
ru, u
ž m
u ne
dovo
lil v
rátit
se z
pět k
otci
.JK
KŘ
ES
ŤA
NS
KÝ
Č
AS
OP
IS
P
RO
D
ĚT
IK
ŘE
SŤ
AN
SK
Ý Č
AS
OP
IS
P
RO
D
ĚT
I
63
Asi
ne-
jpre
stiž
nějš
ímoc
eněn
ím,
jaké
ho s
em
ůže
vědc
iza
jeho
obje
v do
-st
at, j
eN
obel
ova
cena
.U
dělu
jese
na
zák-
ladě
záv
ěti
švéd
skéh
ovy
nále
zce
dyna
mitu
apo
dnik
atel
e A
l-fr
eda
Nob
ela,
kte
rýbě
hem
své
ho ž
ivot
azí
skal
vel
ký m
ajet
ek.
Z ně
j zříd
il fo
nd a
rozh
odl,
že k
až-
doro
čně
má
být
z to
hoto
fond
uoc
eněn
o ně
kolik
vy-
bran
ých
osob
za
tech
nick
é ob
jevy
nebo
přín
os s
pole
čnos
ti. C
eny
seud
ílejí
v tě
chto
obo
rech
: fyz
ika,
chem
ie, f
yzio
logi
e ne
bo lé
kařs
tví,
liter
-at
ura
a m
ír.Ce
ny s
e ud
ílejí
od ro
ku 1
901.
Od
roku
1968
Švé
dská
nár
odní
ban
ka u
dělu
jeté
ž ce
nu z
a ek
onom
ii, b
ěžně
ozn
ačo-
vano
u za
„Nob
elov
u ce
nu“,
kter
á vš
akne
ní s
kute
čnou
cen
ou A
. Nob
ela
podl
eje
ho o
dkaz
u.Sl
avno
stní
pře
dání
cen
se
děje
vžd
y10
. pro
sinc
e, v
den
výr
očí N
obel
ovy
smrt
i. Ce
ny p
ředá
vá š
véds
ký k
rál v
eSt
ockh
olm
u. N
obel
ova
cena
za
mír
jeve
ste
jný
den
před
áván
a v
Osl
u. K
aždý
nosi
tel d
osta
ne d
iplo
m a
med
aili
s po
rtré
tem
Alfr
eda
No-
bela
a n
ápis
em v
lat-
ině,
kte
rý z
nam
ená
„Vyn
ález
yzl
epšu
jí ži
vot,
jenž
jezk
rášl
ován
uměn
ím.“
Jeto
citá
tz
Verg
iliov
yA
enei
dy.
Souč
ástí
ceny
jeov
šem
také
fi-
nanč
ní o
dměn
a,vy
plác
ená
z úr
oků
Nob
elov
a fo
ndu,
je-
jímž
cíle
m je
pod
le N
o-be
lova
odk
azu
zajiš
tění
pro
stře
dků
pro
dalš
í bád
ání
ocen
ěnéh
o vě
dce.
Výše
odm
ěny
činí
8 m
ilion
ů šv
édsk
ých
koru
n, c
ož je
asi
23
mili
onů
česk
ých
koru
n.O
tom
, kdo
bud
e oc
eněn
, roz
hodu
jíod
born
é ko
mis
e. P
okud
v d
aném
roce
kom
ise
vybe
re v
íce
kand
idát
ů, je
mož
né je
dnu
cenu
rozd
ělit
mez
i max
-im
álně
tři l
idi.
Cenu
nel
ze u
dělit
pos
m-
rtně
.N
ěkte
ří vě
dci N
obel
ovu
cenu
dos
tali
doko
nce
dvak
rát,
např
íkla
d M
arie
Curie
-Skl
odow
ská
ji zí
skal
a v
roce
1903
za
fyzi
ku a
v ro
ce 1
911
za c
hem
ii.
Česk
ými n
osite
li N
obel
ovy
ceny
jsou
Jaro
slav
Hey
rovs
ký z
a ch
emii
– ob
jevi
lpo
laro
graf
ii (1
959)
, a Ja
rosl
av S
eife
rtza
lite
ratu
ru (1
984)
.JK
No
be
lov
ac
en
a
KŘ
ES
ŤA
NS
KÝ
Č
AS
OP
IS
P
RO
D
ĚT
I
5
KŘ
ES
ŤA
NS
KÝ
Č
AS
OP
IS
P
RO
D
ĚT
I
4
Dnes m
ěl Mark Spencer představit svůj průlom
ovýobjev – nanoboty. D
okázal najít způsob, jak vyro-bit m
ikroskopicky malé roboty. Jejich využití
například v boji proti rakovině by bylo naprostoprůlom
ové. Nanoboty m
ůžete vpravit do těla pa-cienta a naprogram
ovat tak, aby čistě,bezbolestně a jednou provždy zničily všechnypřesně specifikované rakovinné buňky. Poskončení úkoly by se nanoboti podle předemdaného zadání sam
y zničily a pacient by mohl jít
zcela zdráv domů.
Zní to jako sen. Nicm
éně o tomto přelom
ovém ob-
jevu se hodně diskutuje a má i své kritiky. M
nozítotiž varují před m
ožností jeho zneužití. Ani se
nechce domýšlet, kam
by to mohlo vést, kdyby je
někdo použil jako zbraň. Do nanobota totiž
můžete naprogram
ovat prakticky cokoliv…Proto nebylo divu, že účast na kongresu byla takveliká. Všichni, včetně stovek novinářů, dychtivěočekávali, co ke svém
u objevu řekne sám autor.
Obrovský sál, kde přednáška m
ěla každou minutu začít, šum
ěl jako úl plný včel. V urče-nou hodinu na podium
vstoupil moderátor, aby uvedl hlavního řečníka. Konečně!
„Dám
y a pánové, omlouvám
e se, ale plánované přednášce pana Marka Spencera bude
ještě předcházet projev pana… pana…
“ Moderátor se zarazil: „Prom
iňte, představí sevám
jistě sám…
“ A bledý m
oderátor, na kterém bylo jasně vidět, že není ve své kůži,
rychle odběhl z podia, aby řečnický pult uvolnil nečekanému hostu. O
čividně se dostavilněkdo velm
i vlivný, když si prosadil tak zásadní změnu program
u, a jednání s ním zře-
jmě nebylo příliš příjem
né.Posluchači utichli. N
ěkteří byli tou změnou rozladění, všichni ale byli zvědaví, co se stalo.
„Vážené dámy, vážení pánové,“ ozval se náhle silný hlas, ačkoliv nikdo neviděl nikoho
přicházet na podium. N
ebylo jasné, odkud hlas přichází, vypadalo to, jakoby každému
jednotlivci zněl přímo v hlavě. Co bylo ještě zvláštnější,
každý jej slyšel ve svém vlastním
jazyce – ten samý hlas, bez
tlumočení do sluchátek!
„Promiňte m
i můj vpád na váš kongres, ale situace dospěla
již tak daleko, že jsem byl nucen vás přím
o oslovit.“ Hlas byl
velice autoritativní, nikoho ani nenapadlo se na něco ptát,cokoliv nam
ítat, všichni jen seděli a tiše poslouchali. „Vašebádání již dospělo tak daleko, že vás m
usím důrazně varovat
před následky, jaké to může m
ít. Až dosud jsem
nezasahoval.Chtěli jste svobodu, a tak ji m
áte. I když některá vaše rozhod-nutí ve m
ně již dříve vzbudila hněv nebo lítost, nebránil jsemvám
a časem jste většinou sam
i pochopili, že tudy cestanevede. N
yní jste však již překročili hranici! Přikazuji vám,
musíte to zastavit, jinak zasáhnu já! Vzpom
eňte si na Baby-lonskou věž!“Po tom
to zvolání se hlas vytratil. Všichni seděli několikokam
žiků jako omráčení, ale potom
se strhl neskutečnýzm
atek. Co to bylo? Snad nějaký trik ekologických aktivistů?N
ebo tu k nim prom
luvil samotný Bůh? Lidé křičeli jeden
přes druhého, nikdo nikoho ale pořádně neposlouchal…
…M
ark Spencer se probudil celý zpocený. Chvilku zmateně
zíral na strop a pomalu si uvědom
oval, kde je a že se mu to
všechno jenom zdálo. To byl ale divný sen…
Kolik je hodin?Pohled na svítící číslice digitálního budíku m
u řekl, že pětm
inut po šesté ráno. Za čtyři hodiny má vystoupit na kon-
gresu. Dlouhé týdny ho m
učí pochybnosti, zda má svůj objev
zveřejnit nebo ne. A teď takovýhle sen. Byl to však vůbec sen?
Co když to byl jasný pokyn od Boha? Vždyť v Bibli se píše, že se Bůh mnoha lidem
zjevoval ve snu,aby jim
řekl, co mají dělat. Jakou jasnější odpověď na své pochybnosti by m
ohl dostat?M
ark ještě chvíli tiše ležel a přemýšlel. Potom
pomalu vstal, došel si do koupelny pro sklenici
vody, napil se a usedl ke svému počítači. Všechny potřebné údaje k jeho objevu byly v něm
. Jed-iná kopie ležela ve složce na stole. Zatím
nikdo jiný neměl kom
pletní informace. N
a tom M
arktrval, že je nezveřejní dříve, než se definitivně rozhodne. K tom
u mělo dojít právě dnes. M
ark po-m
alu zapnul počítač a začal mazat všechny příslušné soubory. Současně zapnul skartovačku a vk-
ládal do ní jednotlivé listy ze složky.Přem
ýšlel, jaká bude reakce na kongresu, až jim oznám
í, že se rozhodl svůj objev zničit a nikdynezveřejnit. Čelit jejich reakcím
asi nebude nijak lehké. Škoda, že to Bůh neudělá za něj…Jana Krajčiříková
Vědecký kongres
Dnes vědecký kongres pokračoval svým
druhým dnem
a na pro-gram
u byl hlavní bod, to, proč se tu vlastně sešlo několik stoveknejvětších vědců z celého světa.
Nakreslila: Lucie Krajčiříková
eDitoriAl • Ze žiVotA církVe • nAD PíSMeM • téMA MěSíce: VěDA A VírAPro Děti • téMA MěSíce • ZPráVy
Český zápas 7č. 6 11. 2. 2018
... „Tož tento konflikt rozumové filozofiea vědy s teologií, ten rozpor a boj kritickéhorozumu s církevní a náboženskou autoritouje chronický, je dán samou povahou a vý-vojem lidského myšlení. Věda a filozofiese už u Řeků vyvíjela a dodnes se vyvíjíz počátečního mýtu; lidský duch zraje tím,že se zbavuje mytologie – pravda, to od-mytologizování, to vědecké přesnění sedálo a stále se děje povlovně; napřed tro-cha vědy pronikla do mýtu, časem trochamýtu utkvívala ve vědě. To se rozumí, lid-stvo nemohlo čekat, až mu věda a filozo-fie podá hotový, úplný, logicky jednotnězbudovaný, vědecky přesný názor na světa na život; lidé potřebovali výkladu světaa života hned, vem kde vem; a ten pů-vodní výklad byl a znova bývá mytický.A rozumí se, když ten konflikt vzplaneakutně, nahrazuje se často kritika na té i naoné straně nepřátelskou negací: církevchce potlačit vědu, věda chce vyvracet ná-boženství. Ale negace není a nemůže býtcílem, běží o vývoj pozitivní, o pokrok,o zdokonalení na té i oné straně.
Ale dá se víra zdokonalovat poznáním? Pozor na slovo: víra! Psychologicky víra jesoud a přesvědčení, že ten soud je správný;v tom smyslu je víra podstatnou činnostírozumu, a není poznání bez víry. Běží noe-ticky o to, je-li naše věření vědecké, kri-tické, nebo zda místo správného po-zorování a zdůvodnění věříme v to, co sipřejeme; jde o to, věříme-li autoritě – nebokritickému rozumu. I věda věří, ale zdů-vodněně. Pozitivní pokrok: Napříkladřecká filozofie se postavila proti lidovémytologii a náboženskému polyteismu;dopracovávala se z mýtu k počátkůmvědy a nábožensky k monoteismu. Protose ta filozofie hodila židovskému a křes-ťanskému monoteismu a pomohla ustavitteologii křesťanskou. Řečtí filozofové do-spěli také k hlásání humanity, všelidstvía rovnosti všech lidí; v tom pokračovalokřesťanství se svým hlásáním lásky a lid-skosti. To máte takový kus pozitivního vý-voje: křesťanská teologie pokračovalav antické filozofii, třebaže ex thesi stálaproti ní. A podobně dál: teologie zbudo-vala svou křesťanskou filozofii, a ta chtícnechtíc otvírala cestu filozofii moderní, vě-decké. A dnešní věda – jsme jen na prahupoznání, ale oč hlubší může být naše chá-pání řádu světa a života s každým novýmvědeckým poznatkem! Čím víc rozšiřu-
jeme a prohlubujeme vědeckým poznánímsvůj obraz světa a života, tím lépe pozná-váme nebo můžeme poznat Boha stvořitelea hybatele... Pořád a pořád se v boji s náboženstvíma teologií zapomíná, že náboženství neníjen učením, jen teologií, že je životní praxí,že prostupuje a povznáší celý život věří-cích. Řekněme: svým kultem a obřademmá církev svou, řekl bych, poetičnost.Vzpomínám si, jak Björnson líčí vlivchrámu na vesnici – jen si to představte vevší plnosti: jak už ta neobyčejná, architek-tonicky a symbolicky nabádající budovapůsobí na prostého člověka a zejména nadítě, které zná jen chudou a těsnou seknici;vesničané se v kostele vidí všichni pohro-madě, všichni ustrojeni a umyti, od sta-rosty – kdysi od feudálního pána – až doposledního podruha, a všichni patří do jed-noho celku; setkávají se tu mladí lidé... –i to, pane, patří k věci; v kostele lidé slyšíhudbu, často hudbu pěknou, a zpívajív jednotě mysli; sochy, obrazy i kadidlo,to všecko na ně působí přímo smyslově;
kult a jednotlivé obřady, to je jako divadlo,je to drama a veliký symbol zároveň, po-dívaná i pobídka k přemýšlení; kázání jevzorem v rétorice, diskusi a polemice, pří-kladem, jak rozvíjet téma – co tu je pěk-ných dojmů, jaká to je hostina pro smyslya pro duši lidí, co to je pro děti! Co to bylokdysi pro mne! To je to, nestačí církeva teologii negovat teoreticky; náboženstvía mravnost se prožívají prakticky; lze dátlidem nauku jinou, ale co jim dát za tu ná-boženskou nadějnost a plnost? Jen nábo-ženství živé dovede nahradit náboženstvía církevnictví neživé a živořící. V tomchybují filozofové i teologové: Teologienení náboženstvím, je jen teorií nábožen-ství; filozofie může nahradit teologii, alenedovede nahradit náboženství. Ovšem –často i církve kladou větší váhu na svouteologii, na to, co lidé věří, na pravověrnostnež na mravní a životní obsah náboženství.Ale není tomu stejně – například i v poli-tických stranách? Slabost lidská: víc dámena slova než na skutky... Karel Čapek, Hovory s T. G. Masarykem
První československý prezident o vědě a víře
Dá se víra zdokonalovat poznáním?
Tuto otázku položil Karel Čapek T. G. Masarykovi ve známé knize Hovorů a myjsme se na totéž zeptali v následující anketě:
Pro hledajícího člověka, který má v dnešní době nepřeberné množství informací, jepoznání naprosto zásadní pro víru a možná i pro jistotu. Ovšem nemusí to platitvždycky, že…? Jan Matouš, Čtyřkoly
Podle mého názoru nejen, že se víra dá zdokonalovat poznáním, poznání je přímo pod-mínkou jejího prohlubování – jednak poznávání Boha četbou Bible, modlitbami, živo-tem ve společenství církve... Ale i hlubší poznávání okolního světa ve věřícím člověkuvzbuzuje stále větší úžas nad dokonalostí Božího stvoření. Jana krajčiříková, Praha
Podľa mňa sa viera zdokonaliť poznaním dá, a to nezávisle od toho, v čo veríme. Či užje to viera v sebe sama, v sily prírody, v Boha alebo v schopnosti druhých. Každý deňsa stretávame s novými ľuďmi, dozvedáme sa o nových objavoch či k nám prichádzajúinformácie z ďalekých zemí, ktoré majú iné zvyky, inú vieru v Boha, inú filozofiu ži-vota. Je málo pravdepodobné, aby nás tieto skutočnosti neovplyvnili, ak sme im otvo-rení... Skôr sa tu naskytuje otázka, do akej miery sme ochotní otvoriť sa poznaniua prehodnotiť svoj postoj a vieru, ktorá je vždy na určitej úrovni. A je na každomz nás, či chceme túto úroveň dostať na ďalší stupienok. Veronika Savariová, Praha
Nevím, zda pohan jako já, je mocen odpovědi na takový filozofický problém, ale podlemého laického soudu se v první rovině poznání a víra vylučují, ale přejde-li se myšlenkověna další level, pak se původní, již vštípená víra prý prohlubuje (viz Grygar).
Dagmar kárníková, Praha
AnketA
Vydejme se na virtuální procházku po ně-které internetové síti, řekněme Facebooku.Pan Vocílka je jeho vášnivý ctitel a záro-veň se považuje za vynikajícího rodin-ného fotografa. „Obětí“ je dcerka Anička(už bude brzy chodit!) a kříženec Voříšek.Dáme ty dva subjekty dohromady, zhoto-víme haldu fotografií, uložíme do cloudu,tedy jakéhosi éterického oblaku – tam setoho vejde skoro nekonečně a je to za-darmo! Nu, a odtud budeme rozesílatvšem známým, kteří to strpí. Tedy ten obláček. Jak tvrdí média, v ob-láčcích zpívají jen barokní boubelatí an-dílkové a mezi nimi se potloukají dvarozverní mládenci, dobromyslný Petronela rohatý Uriáš. Jejich největší radostí jezpívat sličným švadlenkám v naději, že sejim dostane odměny v opětované přízni.O internetu tady ještě nevědí. Však jsmetaké nedopatřením vstoupili do světa po-hádkové poetické krásy 18. století.Tak to zkusíme jinak. Slyšeli jsme všichnio digitálních bitech, jednotkách infor-mace. Počítač tedy rozcupuje Vocílkovyfotografie na bity, základní jednotky digi-tálních dat. Data nejprve procházejí přesdomácí router nebo jiný způsob připojenía prostřednictvím místního internetovéhoposkytovatele cestují optickým kabelemnebo vysokofrekvenčně přes satelit do ně-kterého z gigantických routerů, který bityobrázků přesměruje do hlavního servero-vého centra ve Virginii. Proč zrovna tam,když přece většina internetových mediísídlí v Kalifornii, to se dozvíme později. Malé vysvětlení pro naše seniory, kteříchodili do školy ještě v dávných dobách,kdy pokrokové noviny psávaly, že kyber-netika je pavěda tmářů. Bit není úhoz pen-drekem, ale nejmenší jednotka informacezpracovatelná počítačem. Byte (byt) je 8bitů. Rychlost internetu (např. během sta-hování filmů) měříme na Kbps, příp. Mbps.Zde jde vždy o bity, nikoli o byty. Ty seoznačují vždy kapitálkou B (MB, GB...).Za takové zmatení pojmů vděčíme našimprůkopnickým hackerům. Ti byli feno-méni na počítače, ale poněkud slabší v ma-tematice; tedy, jak se kdysi říkalo, v ku-
peckých počtech; pro to obdivovali vysokáčísla. Ve školních škamnách se pak místovyjmenovaným slovům pod lavicí oddá-vali četbě v Advanced Computing. Od tédoby si počítačové jednotky každý plete.Technologie přenosu je sice složitější, alepro dobro těch vytrvalců, kteří stále ještěvěří, že naše Země je kulatá, podávámevysvětlení přijatelnější. Jak je známo z his-torie, již před mnoha léty objevil režisérGene Roddenberry technologii telepor-tace, založenou na scramblingu, tedy za-kódování atomů a jejich opětné rekon-strukci. Někdy kolem roku 2260 ji použilv zařízení zvaném „Transportér“ vesmírnýastronaut kpt. James T. Kirk v korábu USSEnterprise 1701 při vysazování a návratuposádek z příslušné planety, když korábcestoval prostorami Mléčné dráhy. To jetatáž technologie. Kirk ji užíval pro lidi,internet ale jen pro digitální bity.Nyní tedy vážněji. Fotografie Aničkys pejskem dolétly do Virginie. Servery setočily, zahřívaly, chladily, vypínaly, zkra-
tovaly, potřebovaly údržbu, zkrátka ener-gii. A to hodně. V současné době spotře-buje infrastruktura internetu přes 3 %celkové energetické spotřeby celé země-koule. Při současném růstu internetu, kekterému dochází exponenciálně, se odha-duje, že do 15 let bude internet potřebovatkolem 20 – 23 % celkové energetické spo-třeby naší Země. Jen do roku 2020 sepodle odhadu připojí k internetu kolem2 miliard nových subskribentů. Co se dále děje s fotografiemi Aničkya pejska v data centru? Pan Vocílka ho-rečně rozesílá fotografie všem známým;tak musí být obrázky okamžitě po ruce.Na disku se neustále otáčejí a v tomto sta-diu se nazývají ‚horká‘ fotografie. Záro-veň se rozmnoží na více kopií, jednak, abybyly k disposici, zastaví-li se server proúdržbu, poruchu apod., dále aby se přede-šlo obvyklé nevítané fragmentaci; ko-nečně pak, zákazník může požadovat fo-tografie v různých formátech. To je všeenergeticky náročné. Za nějaký čas do-stane pan Vocílka v hospodě par facek, aťuž své kunšafty s obrázky neobtěžuje. Lidése na obrázek dívají zřídka a v data centruse z něj stává ‚teplá‘ fotografie. Přemístí sena disk, který se otáčí jen zřídka. Konečněza nějaký čas se na fotografii zapomene;fotografie se stane ‚chladnou‘. Je uloženana pásce či optickém disku a když ji chceněkdo vidět, rameno robota ji vyzvednea položí na projekční destičku, aby ji bylomožno studovat.Teď už se pohybujeme v dramatických čí-slech. Dovolím si vás zahltit ještě dalšímidaty z každodenní internetové aktivity.Strávíte-li 1 hodinu streaming-videem naNetflixu, transferovali jste zhruba 1 GB(gigabytů) dat. Jde-li o HD video, asi 3xtolik. Internet spotřebuje mezi 9 – 16 kWhenergie pro 1 GB transferovaných dat. Netflix streamuje něco přes miliarduhodin videí měsíčně, může tedy spotřebo-vat kolem 10 miliard kWh měsíčně, cožje téměř energie spotřebovaná 6,5 milionydomácností za měsíc. Uvedené odhady pocházejí z nezávislýchzdrojů a mohou být nepřesné. Aktivityhlavních internetových providerů jsouvelmi komplexní a jejich skutečné ener-getické spotřeby mohou být mnohdy niž-ší. Žádný z nich ovšem nezveřejňuje sku-tečná čísla o energetické spotřebě. Takovádata všichni pečlivě chrání z konkurenč-ních důvodů. Data zde uvedená většinou
eDitoriAl • Ze žiVotA církVe • nAD PíSMeM • téMA MěSíce: VěDA A VírAPro Děti • téMA MěSíce • ZPráVy
8 Český zápas č. 6 11. 2. 2018
citáty slavnýchvědců
Johannes kepler (1571-1630)- matematik a astronom
„Věnovat se astronomii znamená čístBoží myšlenky.“
karl ernst von Baer (1792-1876)- biolog,
zakladatel moderní embryologie„Dnes k nám hovoří příroda podivu-
hodnou řečí, symfonií zákonitostia krásy. Když jsem nedávno pozoro-
val lidské tělo, cítil jsem se, jako kdybych poslouchal úchvatné kázání.Obnažil jsem si hlavu a zachtělo se mi
zazpívat Aleluja – chvalme Boha!“
charles Darwin (1809-1895)- biolog, původce vývojové teorie„Nikdy jsem nepopíral existenci
Boha. Jsem přesvědčen, že vývojovouteorii je plně možno sladit s vírou
v Boha.“
internet, jeho energetická a ekologická stopa Provoz internetových sítí se zdánlivě jeví jako maximální energetická úspora, jakocosi, kde je ekologická stopa minimální; vzorný příklad, jak řešit ekologické prob-lémy i v jiných oborech lidského snažení. Nakonec, služby nejpopulárnějších po-skytovatelů internetových služeb, Facebooku, Googlu, YouTube, Twitteru a dalšíchjsou prakticky zdarma, vydržovány jen reklamou, kterou zdatnější klient můželehce či obtížněji odfiltrovat. Ale jejich správní rady přece dobře vědí, co dělají...?
eDitoriAl • Ze žiVotA církVe • nAD PíSMeM • téMA MěSíce: VěDA A VírAPro Děti • téMA MěSíce • ZPráVy
Český zápas 9č. 6 11. 2. 2018
pocházejí z Centra pro energeticky úspor-né telekomunikace při univerzitě v Mel-bourne. Uvedené údaje nezahrnují tzv.černý, divoký web (deep, grey web), ob-lasti dosažitelné pomocí serveru Tor. Ve-likost a růst této oblasti nikdo nezná.Bity našich imaginárních fotografií se vrtíkdesi na serverech v dálné Virginii. Pročprávě tam? Všichni řádní poskytovateléinternetových služeb se zvučnou reputacípřece sídlí v Kalifornii, zde kují své inves-tiční rejdy, zde operují jejich správní rady,zde mezi sebou soutěží, lanaří si personál,navzájem se slučují, pojídají či bankrotují,aby se druhého dne vynořili pod jinýmjménem a znovu vesele podnikali.To máte tak: Virginie je, tak řečeno, na do-střel od Washingtonu, tedy jakési vládnípodhradí. Tam sídlí ministři a diplomaté,generalita i mafie, zpravodajská tiskováa televizní média, rezidentury někdejšíKGB, nyní FSB, kupčíci a penězoměnci,zkrátka celá nezbytná vládní kamarila...Zde se kuchtí politika Washingtonu. A in-ternetová média musí být přece také u válu.Energetická potřeba podhradí ve Virginiije hodně nákladná. Pro internetové provi-dery jsou to výdaje pobytů v pětihvězdič-kovém hotelu. Zdejší oblastí procházítéměř 70 % celosvětového objemu den-ního internetového provozu. Přitom ener-gie používaná ve Virginii je tzv. špinavá,tedy hlavně z uhlí, trochu z přírodníhoplynu, něco z nukleárních zdrojů. Tedyžádná hydroenergetická, sluneční nebo bi-oenergetická (zapáchá) či dokonce větrná(je hlučná). Však také internetoví magnátivybudovali a stále konstruují nejen v se-verní Americe, ale i celosvětově úspornácentra digitálních dat v příhodných stá-
tech, např. Novém Mexiku, Arizoně, Ore-gonu, Utahu. Centra se zásobují často slu-neční energií a hydroenergií, tedy ob-novitelnými zdroji. Google jich má 36,z toho kolem 18 v USA a asi 7 v Evropě.Facebook vybudoval celosvětově kolem10 datových center (s cca 60 000 servery). Přítomnost poblíž Washingtonu je ale re-prezentace. Ta holt něco stojí. Někdo jimusí zaplatit. V tomto případě reklama, zacenu toho, že původní noblesní idea exis-tence internetu, tedy nezávislá a svobodnávýměna informací, ustoupí do pozadí.Internet nás tedy exponenciálně přerůstáa expanduje. Dosahuje rozměrů v řádechvesmírného díla fyzického. Odhaduje se,že za cca 5 let bude digitální vesmír obsa-hovat takové množství digitálních bitů,jaký je počet hvězd v naší mlhovině –nebo snad v deseti podobných? Matema-ticky vyjádřeno kolem 44 trilionů gigabytů.Kolik to je? Ten, kdo si ještě zachoval sel-ský rozum, si to raději ani nepředstavuje. Zde ale přichází na mysl srovnání mikro-světa internetu a makrosvěta vesmírnéhoa jeho konečné jednoty... Úchvatného díla,kde matematická čísla a jejich vztahy jsounepochopitelné; kde zákony newtonskéfyziky se řídí dle odlišných rovnic... Díla,jež Tvůrce stvořil jediným Slovem, či Vel-kým třeskem...Před více než 3000 lety starověk netušilo existenci mikrosvěta internetu. Znalvšak dobře krásu makrosvěta vesmír-ného a chápal i jeho zvěst člověčenstvu.Král David ji vyzpíval v Ž 33 a 147:„Nebesa byla učiněna Hospodinovýmslovem, dechem jeho úst pak všechen je-jich zástup... On určuje počet hvězd, onkaždou vyvolává jménem...“K závěru jestě jeden příběh z oné doby.
Na dvoře krále Davida prý pobýval po-tulný kronikář a básník, který se zajímalo hvězdy a svůj úžas nad jejich velikostía krásou při toulkách krajinou judskouvyprávěl... Pastýřům judským se nějaknezamlouval, tož toho kronikáře, možnáprvního astronoma, ztloukli a zavřeli doovčince. Pak je ale napadlo, že ten podi-vín může být chráněncem královým. Takpro jistotu kronikáře pustili a vyhnali svéstádce na sever, mimo jurisdikci králeDavida. Kde že se to píše? Není to jižpříběh, který se dostal do kanonickéedice Svitků, tedy našich starozákonníchknih Písma. Zachoval jej však pro našegenerace vynikající litevsko-americký
hebraista 1. pol. 20. stol., Louis Ginz-berg, ve své epopeji Legendy židovské.Abych byl spravedlivý k potomstvu pas-týřů. To se dle příslibu Božího mocněrozrostlo a z mnohých z nich vyrostli vy-nikající kybernetici i astronomové. Tací,že stát Izrael má nyní teamy počítačo-vých odborníků i astronomů s reputacídruhých nejlepších na světě... A to svérodilé potomky. Žádný dovoz z rozvíje-jících se zemí... A dovedou ochránit svoumaličkou krajinu, ostrůvek míru a po-koje, obklopený světem nenávisti a jehoproponenty, hackery světa virtuálního iraketovými fanatiky ideje vyhlazení,proti jejich útokům. Slavomír Pícha,
Kanada
eugene cernan (1934-2017) - americký astronaut s českými a slo-
venskými předky, velitel Apolla 17 „Jsem nadšen vědeckým pokrokem,
ale vím a pevně věřím, že jednučást člověka nenahradíme nikdy.Je to právě ten duch, který sídlí
v mozku.
My sami bychom neuměli vybudovatvesmír, ve kterém bychom mohli žít.
Bůh je opravdu skvělý inženýr.“
carl Gustav Jung (1875-1961) - psycholog
„Nezáleží na tom, co si svět myslí o náboženských záležitostech.
Ten, kdo je prožívá, má velký poklad,který je pro něho pramenem,
smyslem a krásou života, a tím zároveň dává světu i lidstvu
nového lesku. Kde je potom kriterium, které bydovolilo prohlásit, že taková sku-tečnost není realitou, ale i iluzí?“
Albert einstein (1879-1955) ý- německý fyzik, tvůrce teorie relati-
vity, nositel nobelovy ceny „Je to ale smutná epocha,
když je snadnější rozbít atom, než zničit předsudky.“
„Každý hluboký přírodovědec musímít určitý náboženský cit, neboť si
nemůže představit, že on první myslel na neobyčejné spojitosti,
které zjistil v přírodě. V nepochopitelném vesmíru
se projevuje bezmezný, povědomý rozum.
Dost rozšířené mínění, že jsem ateista, se zakládá na velkém omylu.Ten, kdo toto vyčetl z mých teorií,ten z nich nepochopil vůbec nic.“
louis Pasteur (1822-1895)- chemik, bakteriolog
a výzkumník infekčních chorob„Má studia a výzkumy mě přivedlyk tomu, že mám skoro takovou víru
jako bretaňský sedlák. Ale jsem si jist, že kdybych ještě
více studoval a zkoumal, měl bych víru bretaňské selky.“
Max Planck (1858-1947)- německý fyzik,
zakladatel kvantové teorie,nositel nobelovy ceny
„Pro náboženství znamená Bůh základ, východisko.
Zatímco pro vědu vrchol, ukončeníkaždého světonázorového hloubání."
eDitoriAl • Ze žiVotA církVe • nAD PíSMeM • téMA MěSíce: VěDA A VírAPro Děti • téMA MěSíce • ZPráVy
10 Český zápas č. 6 11. 2. 2018
24. prosince 1937 ve 23.00 hodin od-vysílaly všechny domácí stanice Česko-slovenského rozhlasu Pozdrav lidemdobré vůle. Své mírové poselství pro-nesl karel Čapek pro rabíndranáthathákura i 90letý František křižík, kte-rý se obrátil na Alberta einsteina.„Stál jsem u jeho počátku (pozn. red.:rozhlasu). A pamatuji živě ještě počátkyEdisonovy. Opravňuje mě to, abych věřilv další pokrok a šťastnou budoucnostlidstva. Chci vám, velkému vědci a mys-
liteli, dnes říci o mé víře, že věda blížílidi i národy. Lidstvo pochopí nakonec,že je si povinno vzájemnou úctou a lás-kou. Jsou to slova mé oprávněné víryv porozumění a mír mezi lidmi dobrévůle.“
A Albert einstein na křižíkův pozdravodpověděl:„Tento vánoční pozdrav jest vpravdě za-měřen na všechny, jimž v této dobězmatku leží na srdci zachování duchov-
ních hodnot. Ti všichni vědí, že Česko-slovensko hájí za obtížných podmínek typolitické svobody a lidská práva, bezkterých není možné, aby rozkvetl du-chovní život. Naděje a srdečné přánívšech přátel pravdy, lidskosti a svobodyjsou proto určeny Československé re-publice v srdci Evropy, která za vedenímoudrých a prozíravých mužů dovedlaa dovede pracovat pro lepší budoucnostEvropy."
red
Hana Librová, bioložka a socioložkaO tom nepochybuji. Nebo: Jen si představme, že od roku 1970do roku 2014 ubylo na planetě podle sdělení World Wide Fundfor Nature 52 % obratlovců (ne druhů, ale jedinců)! Nefandímesi, když si s odvoláním na Písmo myslíme, že Hospodin mávětší zalíbení v člověku než ve svém velkolepém díle? Neklepnenás Stvořitel přes prsty? Nebo se to už děje?
Jiří Schneider, člen synodní rady ČCECo my vůbec víme o Božím stvořitelském plánu? Na počátkuBible stojí, že člověk má v Boží zahradě hospodařit, nemá pří-rodu uctívat ani si sám hrát na Boha. Jsem přesvědčen, že řadaobjevů genetiky je odpovědnou správou stvoření. Ale také sebojím, že člověk podléhá pokušení třídit lidi „jak brambory“a děsím se, kdyby to dělal s pomocí genetiky.
Aleš Opatrný, katolický kněz a učitel na KTF UKSolidní odpověď je na traktát, ne-li na monografii. Jestliže něcotrvale v přírodě měníme, zásah to je. Ovšem to, že je člověk us-chopněn poznávat, vynalézat a měnit, tedy být i genetickým ma-nipulátorem, patří také do Božího plánu – člověk není pouhý„konzument stvoření“. Zásadní otázkou je, zda je zásah dobrý(dovolený) nebo špatný (nedovolený)? Tak vnímám jádrootázky. K jejímu zodpovězení je třeba začít dalším tázáním: Cose mění? Proč se to mění? Dodejme ještě, že jako křesťané bu-deme vnímat zvláštní postavení člověka v celém stvoření, takžerozlišíme problém genetické manipulace u kukuřice a u člověka.S dodatkem, že toho u člověka i tak měníme velmi mnoho (pre-natální operace, transplantace, transfúze, atd.).
Anna Lavická, farářka ČCEMám za to, že Bůh si do svého stvořitelského řádu zasahovatasi nedá. Zato lidé si genetickými manipulacemi do života svéhoi do života přírody zasahují až dost a nejsem si jista, že je jim(nám) to vždy k dobrému.
Jiří Nečas, přírodovědec a ekologČlověku byla svěřena ve stvoření aktivní role. Dotváří kra-jinu, staví často hodně mohutné stavby (např. přehrady) a jeho
činnost se týká i mikroskopické úrovně; pracuje se subato-márními částicemi a pracuje i s geny. Klasické šlechtění ro-stlin či dobytka je vlastně také genovou manipulací, byťhodně starou. Život bez hospodářských zvířat a kulturníchplodin si neumíme představit. Boží stvořitelský plán je ote-vřen; lidská svobodná vůle v něm má prostor. Jde o to, aby jičlověk užíval mravně a uvážlivě, aby přírodu dobře poznávala vždy přemýšlel o možných důsledcích své činnosti na celéstvoření. Na položenou otázku neodpovím jednoznačně aniano ani ne, nicméně mě hned napadá otázka analogická: Za-sahuje do Božího stvořitelského plánu současné více méněnekontrolované spalování fosilních paliv?
Vladimír Zikmund, synodní kurátor synodní rady Česko-bratrské církve evangelickéMyslím si, že člověk zasahuje Bohu do jeho stvořitelskéhoplánu téměř ihned od svého stvoření. Docela se obávám ne-gativních dopadů na zdraví u genetických úprav všeho, co jeurčeno ke konzumaci. Ne možná na naše, ale na zdraví dal-ších generací, které přijdou po nás. Ale třeba se mýlím. Třebato všechno do jeho plánu zapadá. Třeba je důležitější nasytitrostoucí počet lidí na zemi a my to jiným způsobem nedoká-žeme.
Lydie Roskovcová, někdejší synodní kurátorka ČCEOsobně se domnívám, že na Boží záměry a jeho dílo lidská rukanedosáhne. Lidé dostali od Boha nesmírný prostor k poznání –jeho meze nikdo nedokáže určit. Tento prostor také po celou dě-jinnou dobu bohatě využívají. Plody tohoto poznání okoušímea těšíme se z nich. Ve všech etapách dějin však lidé dokážousvé schopnosti užívat i k plýtvání, ničení a zmaru, a tak obracídobré dary Boží proti sobě samým. K tomu bychom my jakokřesťané měli říci rozhodné ne. Genetický výzkum přináší novémožnosti pomoci tam, kde jiné způsoby selhávají. Jeho možnézneužití je ovšem vážným ohrožením, patrně vážnějším, než sidokážeme představit.
Daniela Ženatá,Český Bratr 6/2015,
Přetištěno s laskavým souhlasem redakce měsíčníku Český Bratr
Zasahují genetické manipulace do Božího stvořitelského plánu?
otáZkA nA tělo
František křižík Albertu einsteinovi
eDitoriAl • Ze žiVotA církVe • nAD PíSMeM • téMA MěSíce: VěDA A VírAPro Děti • téMA MěSíce • ZPráVy
Český zápas 11č. 6 11. 2. 2018
Vzpomínka
Dne 14. 2. vzpomeneme 5. výročíúmrtí bratra faráře Vladimíra Va-líčka, který působil v náboženskýchobcích České Budějovice a Husinec.Jeho věrnost a oddanost církvi zůs-tává v našich srdcích.
Vzpomíná rodina a rada starších.
Tempo technického pokroku se neustále zrychluje, a to víc než kdy-koli v minulosti. Mezi konkrétní projevy patří kupříkladu postupnápřeměna některých pracovních míst na faktickou obsluhu počítačů (iv netechnických oborech) nebo uplatňování robotů v průmyslové vý-robě. Méně známým příkladem je využívání počítačových programůna automatické psaní krátkých článků do novin (dokonce už i českypsaných), třeba o předpovědi počasí nebo výsledcích sportovních ut-kání. Jinou novinkou je začínající zavádění tzv. internetu věcí, tedypropojování chytrých přístrojů; vzorovým výrobkem pak může býtlednička, která si sama po internetu objedná nákup, když je prázdná.Počítače nás dnes předstihnou nejen svou výbornou pamětí, ale do-konce i při některých úlohách rozhodování. Při určování diagnózyu některých vzácných nebo komplikovanýchonemocnění už dosáhly složité počítačovéprogramy lepšího výsledku než začínajícílékař. Jiná výpočetní technika našla nej-lepší strategii pro karetní nebo hazardní hrya porazila v nich špičkové profesionálníhráče. Když jsme už svěřili počítačům řaduúloh a opíráme se v nevídané míře o tech-nický pokrok, zvládla by za nás technika roz-hodovat také o ještě důležitějších otázkách?Vždyť rozhodování stojí na informacícha software se z nich už umí učit a získávatnové znalosti. Nebyla by úleva, kdyby nászbavil i rozličného rozhodování? Zlepšilo byto třeba fungování celé společnosti? Internetdnes nabízí záplavu informací z nejrůzněj-ších oborů, tak na něm ovšem často naj-deme informace svědčící pro libovolnouhypotézu a zároveň i proti ní. Zdá se tedy,že mnoho informací může být i horší nežmálo (Kaz 1,18), a proto se dnešní dobaoznačuje jako postfaktická nebo postinfor-mační.Počítače se pořád ještě učí obtížně a zej-ména pomalu. V tom se jejich výkony v žá-dném případě ani nepřibližují tomu, jak sedokážou učit malé děti. Těm stačí si jedin-krát prohlédnout, dejme tomu, fotku ži-rafy a když příště vidí žirafu úplně jinou -nakreslenou jen tužkou a ještě v jiné veli-kosti a z jiného úhlu - žirafu poznají. S takčástečnou úrovní znalostí (1K 13,12) tožádný robot nedokáže. A tak spolu s tím, jak
jsou postupně vyvíjeny čím dál složitější programy pro automatickéučení, teprve dokážeme v plné síle ocenit, jak je nám učení i chuťk němu dáno jako vzácný Boží dar i důležitý úkol.Ponechme tedy počítačům rozhodování jen v některých pomocnýchúlohách, které lze řešit bez výrazného přemýšlení. O lidském mozkuvíme, že je nejsložitější a nejorganizovanější hmotou ve vesmíru.Superinteligence ovšem nepřekoná ani jeho jedinečné funkce, kteréumožňují interpretovat informace v hlubším kontextu či uplatnit se-lský rozum. Navíc máme i přes svou vlastní omezenost světlo do roz-hodování (Ž 119,105) v podobě biblických měřítek, abychom věděli,co je dobré a správné.
Jan kalina
naučí se umělá inteligence za nás rozhodovat?
Pozdravy, projevy
Přednášky
Diskuze
y
opřvní míst, prekJan Hamáč., pah.DTutta, omáš BTTomáš B. rhDT
yjojev, p, pryyvadrzoP
amu:ogrV pr
y PČRvné sněmooslaneckedseda PopřČSHcha Ctriar., pa
y
euziskDmíšeného sboroupení SystV
umu a jeho další perspektivýzkv vktuální staAýzkzním vzi serió. G. M. meT„„., ř, Ph.DelekVuboš . Lr - PhD
ev čírko a Censkvosloesk„Čh.DT, onzarTTonzarvid . DarhDT. ocD
ednáškyřP
yně Nadia L, sbormistremilya Serkizu Jmíšeného sbor
“yumu a jeho další perspektivumem, popularizací a mediálním kýýzk
chivu Avu a ara ústavoykel Masaredit., řá/“á /husitskenskvosloesk
ČSH up Cažský bisk., pr. h. cr., Dh.D
i
k
euziskD
rP
ou adronicknebo na elektroji úč, svosíme, preďtvrotP
oy P Poslaneckorry Pdpoé pvvé paskkaa laněn z za laeččněn zutojekt je uskrrojekt je usk
taktní toncsh.cz kesu: prihlasky@cou adrulturní resu Ka 2018 na adrast do 26. únoroji úč
epubliké resklamentu Č Českarrlamentu Čy P Parvnny Pé sněmooslaneck
on: 220 398 108eleffon: 220 398 108taktní tuchW, ekaníčViří . JrhDTČSH, ada Culturní r
epubliké resky Č Českulturry Ča kvva kerstinisty a M Ministpublikky a M
aha 6ra 5, 160 00 Pverlotuch
ylikky
