� Předsedkyně Akademie věd České repub-liky prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc.,předala v pondělí 1. července 2019, zaúčasti dalších představitelů vedení AV ČR,zástupců akademických ústavů a hostů,čestné oborové medaile vynikajícím vě -deckým osobnostem. Čestnou oborovoumedaili Františka Křižíka za zásluhy v ob -lasti technických věd a za realizaci výsledkůvědeckého výzkumu obdržela Ilona Mül-lerová, čestnou oborovou medaili GregoraJohanna Mendela za zásluhy v biologic-kých vědách převzali botanik Jan Kirsch -ner a ekolog Marcel Rejmánek. FyziologFrantišek Kolář byl oceněn čestnou oboro-vou medailí Jana Evangelisty Purkyně zazásluhy v biomedicínských vědách.
� Ing. Ilona Müllerová, DrSc.Dlouhodobá pracovnice Ústavu přístrojo-vé techniky AV ČR, kde nyní působí v dru-hém funkčním období jako ředitelka. Navývojových pracích se zde podílela jižpo dobu svého studia na Vysokém učenítechnickém v Brně. Poté se zabývala ná -vrhem a realizací elektronických obvodůpro elektronově optické systémy elektro-nových mikroskopů.
„Pokud se v technických vědách, silněmužském prostředí, objeví žena, nezřídkato bývá velmi silná a výrazná osobnost.A to je přesně příklad paní doktorky Mülle -rové,“ uvedl při laudatiu kolega laureátkyz Ústavu přístrojové techniky a člen Akade -mické rady AV ČR prof. Ing. Josef Lazar, Dr.
Počátkem 90. let 20. století vytvořilaIlona Müllerová koncepci nového nekon-venčního principu v elektronové mikro-skopii – zobrazování tzv. pomalými elek-trony. Metoda má řadu unikátních výhodzejména, ale nejen pro uživatele z oblastimedicíny a věd o živé přírodě. Vyvinulanový typ mikroskopu, který se postupněprosadil u všech předních světových vý -robců elektronových mikroskopů. Dnes jestandardní součástí jejich nabídky. „Ústavpřístrojové techniky je tak přímo ztělesně-ním konceptu socioekonomické relevancevýzkumu,“ upozornil J. Lazar. „Ze zdejší-ho výzkumu na poli elektronové optikyvzešly tři velmi úspěšné firmy, které jsousvětovými lídry.“
živa 4/2019 CIX
Čestné oborové medaile Akademie věd ČRzískali čtyři význační vědci
21
1 Iloně Müllerové (uprostřed) předalačestnou oborovou medaili předsedkyněAkademie věd ČR Eva Zažímalová, spolu s členem předsednictva Akademic-ké rady AV ČR, místopředsedou pro I. vědní oblast Janem Řídkým.2 Oceněný Jan Kirschner (vpravo)s kolegou z Botanického ústavu AV ČRZdeňkem Kaplanem
I. Müllerová vyjádřila po převzetí medai -le hrdost na to, že pracuje v Akademii vědjiž od r. 1973. „Akademie věd je skutečněnadstandardní instituce. Vždy, když jsemtady šla po těch schodech nahoru, jsem bylapyšná, že jsem zde zaměstnaná.“
� doc. RNDr. Jan Kirschner, CSc.Jeden z čelných představitelů české taxo-nomické školy. Jeho hluboký zájem o rost-liny z čeledi sítinovitých (Juncaceae), kterýse datuje od diplomové práce, se rozvinulve vedení širokého mezinárodního kolek-tivu při zpracování čeledi pro dílo Flora ofthe World (vyšlo ve třech dílech v letech2002–03). Druhým okruhem rostlin, kte-rému se věnuje ve spolupráci s JanemŠtěpánkem, jsou pampelišky (Taraxacum),včetně skupin např. z Kavkazu, Himálají,Střední Asie nebo Číny. Otisk jejich bádá-ní, ať už z terénu, herbáře, nebo výsledkykultivací a experimentů, je součástí většinymoderních flór a klíčů v Eurasii.
Přínos ve výzkumu diverzity v rámci ce -lého světa vyzdvihl v laudatiu Mgr. ZdeněkKaplan, Ph.D., z Botanického ústavu AV ČR,kde laureát pracuje od r. 1979 a v letech2003–12 zde byl ředitelem. „Práce na mo -nografii trvá mnoho let, někdy i celý pro-fesní život. Potom jsou ale takové monogra-fie velmi ceněné a používané po desetiletí,“zdůraznil Z. Kaplan. Jan Kirschner má nakontě objev a popis přibližně 240 druhůnebo jiných taxonů a podílel se i na zpra-cování řady rodů v Květeně ČR a v Klíči kekvěteně ČR.
Jan Kirschner při přebírání ceny připo-mněl výročí 150 let od publikace Mende-lovy práce o jestřábnících. „Mendel připokusech s jestřábníky zjistil, že tady jehopravidla univerzálně nefungují. Ale oprotiobecnému přesvědčení, že byl zkrušen,z jeho dopisů vyplývá, že tím byl naopaknadšen. A to je inspirace pro nás: když našepravidla nefungují, je to skvělé, máme nadčím bádat.“
� prof. RNDr. František Kolář, CSc.Přední odborník v oblasti fyziologie a pato-fyziologie kardiovaskulárního systému. Ponástupu do Fyziologického ústavu (FGÚ)Akademie věd, od nějž v r. 2018 uplynulo35 let, se intenzivně zabýval zejména vý -vojovou kardiologií a jeho práce významně
pomohly charakterizovat úlohu humorálníregulace v časném postnatálním vývoji váp-níkové homeostázy a kontraktilní funkcesrdce. Laudátor, špičkový experimentálníkardiolog prof. MUDr. Bohuslav Ošťádal,DrSc., představil oceněného jako „druhdyžáka, později kolegu, nyní vlídného nad -řízeného a především vzácného přítele“.„Na Františkovi jsem si vždycky vážil vy -nikajících odborných znalostí a schopnostiintegrovaného pohledu na sledovanouproblematiku – skutečně od molekuly ažk lůžku pacienta.“
F. Kolář absolvoval četné dlouhodobéstáže v Kanadě, Skotsku a Belgii. V posled-ních desetiletích se zabývá předevšímmolekulárními mechanismy, které podmi-ňují odolnost chronicky hypoxického srdcek poškození vyvolanému akutní okluzí ko -ronární arterie. Od r. 2005 je vedoucímoddělení vývojové kardiologie FGÚ. Jiždlouhou dobu také působí v odbornýchspolečnostech na mezinárodní úrovni. Odr. 2006 je editorem kardiovaskulární sekceprestižního časopisu Acta Physiologicaa členem redakčních rad ExperimentalBiology and Medicine a Physiological Re -search. „Je nepochybné, že prof. Kolář pa -tří v současné době k několika málo expe-rimentálním kardiologům, kteří důstojněreprezentují českou vědu v zahraničí,“shrnul B. Ošťádal.
„Medaile se jménem Jana EvangelistyPurkyně je velikým oceněním pro každéhofyziologa,“ uvedl v poděkování F. Kolář.
� RNDr. Marcel RejmánekKlíčová osobnost mezi českými ekology.To, že Česká republika obsazuje přednímísta na světě v počtu publikací v rostlin-né ekologii, je i jeho zásluha. Většina auto-rů těchto publikací jsou buď jeho žáci,nebo badatelé jeho působením ovlivnění.Jak uvedl laudátor, prof. RNDr. FrantišekKrahulec, CSc., „nejméně tři Markem silněovlivnění jsme přímo tady v sále“.
Jméno M. Rejmánka je nejvíce spojenos ekologií invazí. Zde jako jeden z prvníchpoužil kvantitativní komparativní přístupk dávné otázce invazní ekologie, totiž pre-dikci invazního potenciálu cizorodýchdruhů. V 70. a 80. letech 20. století, v doběnormalizační stagnace, Rejmánek na ka -tedře botaniky Přírodovědecké fakultyUniverzity Karlovy v Praze a v Entomolo-gickém ústavu Akademie věd v ČeskýchBudějovicích vytvořil ostrůvky svobodné-ho a kritického myšlení, diskuze a důklad-ného studia moderní kvantitativní ekolo-gie. České vědce, jejichž nadšení pro tentointerdisciplinární obor probudil, pak pod-poroval i z Kalifornské univerzity v Davisu,kam v druhé polovině 80. let odešel.
„Jsem rád, že mohu Markovi nejen zasebe, ale i za ostatní vděčné takto veřejněza vše poděkovat,“ řekl F. Krahulec, kte-rého s Marcelem (Markem) Rejmánkempojí přátelství úctyhodných 55 let.
„Je to pro mě velká pocta a vůbec si tonezasloužím, protože zkoušku z genetikyu docenta Nečáska jsem tehdy udělal – jakse říká – s odřeným hřbetem,“ vzpomínals humorem oceněný vědec. „Když jsemvčera příbuzným vysvětloval, co mě dnesv Akademii věd čeká, dostal jsem od švagro -vé knihu Mendelův trpaslík, zřejmě abychse to tedy konečně doučil.“
„Nemám nejmenších pochyb, že medai -le jsou v dobrých rukou,“ uzavřela gratu-laci oceněným Eva Zažímalová a popřálavšem laureátům štěstí, zdraví a radostz další práce.
CX živa 4/2019
43
5
3 Čestná oborová medaile J. E. Purkyněbyla udělena Františku Kolářovi (upro-střed). Na snímku s Evou Zažímalovoua Zdeňkem Havlasem4 Oceněný ekolog Marcel Rejmánek5 Čestné oborové medaile laureátů.Snímky J. Landergotta, AV ČR
