Čtvrtletník Krajské nemocnice T. Bati, a. s.

září/2018

Nejdůležitější je profesionalita a lidský přístup

Vzpomínka na profesora Jaroslava Rybku

Mám celkem obyčejné plány, třeba radost ze života Neurochirurgie je pestrý

a rozsáhlý obor

DOBRÉ ZPRÁVYZ BAŤOVKY...

V červnu se změnil systém vjezdu do nemocnice

Od začátku června byl zpoplatněn vjezd do Krajské nemocnice T. Bati, a to částkou pět korun. Ceník následujících hodin parkování se nijak nezměnil a po-platek se do nich nezapočítává. Změna se týká vjezdu do nemocničního areálu u 21. pavilonu i parkovacího domu u budovy ředitelství KNTB a krajské hygi-enické stanice. „Cílem pětikorunového poplatku je více regulovat parkování v ne-mocnici. Situace je mnohdy neúnosná, řidiči často nerespektují dopravní zna-čení a překážejí sanitkám. Areál není na takový provoz stavěný. Očekáváme, že byť je poplatek malý, množství aut v nemocnici se zmenší, zvýší se bezpeč-nost chodců i průjezdnost sanitních vozů,“ uvedl Ing. Vlastimil Vajdák, ekonomicko provozní náměstek KNTB. I nadále platí, že kdo využije služeb jedné z lékáren KNTB, bude mít výjezd z nemocnice zdarma. V nemocnici je nyní celkem 215 parkovacích míst pro pacienty. Ještě tento rok dojde k vybu-dování parkoviště pro zaměstnance tak, aby se uvolnila parkovací místa pří-mo u některých oddělení a ambulancí.

3

AKTUALITY

Vydává Krajská nemocnice T. Bati, a. s. čtvrtletně. Číslo 4/2018 vyšlo 5. 9. 2018. Neprodejné. Evidenční číslo MK ČR: E 23237. Redakce: Dana Lipovská, Adéla Čuříková. Grafický design, DTP: Ivan Vacke.

Krajská nemocnice T. Bati, a. s., Havlíčkovo nábř. 600, Zlín, IČ: 27661989

MAGAZÍN VAŠÍ NEMOCNICE

O příměstský tábor v nemocnici byl velký zájem

Vůbec poprvé měly děti zaměstnanců možnost účastnit se zdarma příměst-ského tábora, který organizovala v rámci zaměstnaneckých benefitů zlín-ská nemocnice. Letos vznikl program nazvaný Záchranáři pro dva týdenní tur-nusy a byl zdarma. „Tábor byl tematicky zaměřen na základy první pomoci, děti se podívaly i na některá nemocniční oddělení, například transfuzní stanici

4 5

nebo geriatrii. Součástí progra-mu byly také ukázky caniste-rapie, exkurze u záchranářů či hasičů nebo výlety do okolí,“ uvedla Dana Gottvaldová

z Odboru marketingu Krajské nemocnice T. Bati. Tábor pro-bíhal ve spolupráci s Dobro-volnickým centrem KNTB a se zlínským Domem dětí a mlá-deže Astra, jehož vedoucí se o děti staraly. Vzhledem k velkému zájmu ze strany zaměstnanců se z něj zřejmě stane každoroční tradice.

Děti budou hlídat další monitory dechu

Nadace Křižovatka opět nadělovala v nemocnicích. V rámci projektu „Maminko, dýchám“ získalo 37 no-vých monitorů dechu za 74 tisíc korun také Novorozenecké oddělení Krajské nemocnice T. Bati.Monitory dechu hlídají nejen zástavu dechu, ale jakékoliv nepravidelnosti v dýchání dítěte. V případě potíží oka-mžitě spustí alarm, díky němuž může být dítěti včas poskytnuta první po-moc. Novorozenecké oddělení KNTB má nyní celkem 57 monitorů dechu, jejich počet se nezmění, nové totiž nahradí zastaralé přístroje. Nadace Křižovatka se jako jediná nadace v ČR aktivně věnuje podpoře povědomí veřejnosti o syndromu náhlého úmrtí

„Festival tohoto typu na Zlínsku chybí a v dnešní hektické době je důležité najít si čas na odpočinek, zavzpomínat na začátky trampinku a pobyt v příro-dě,“ řekl Mirek Duroň ze společnosti Imatech group, která akci uspořádala, a doplnil: „Dalším rozměrem festivalu je spolupráce s charitativním projek-tem Pomáháme onkologii, jsme rádi, že i my můžeme přispět.“ Výtěžek country festivalu Bundy zelený přispěje na nákup systému pro kontrolu dý-chání při ozařování v oblasti hrudníku. „Systém umožňuje kontrolu pohybu anatomických struktur během ozařo-vání a je tedy možné více šetřit rizikové orgány v blízkosti ozařovaného obje-mu. Například při ozařování levého prsu můžeme ozařovat v náde-chu, tím se oddálí hrudní stěna od srdce a významně se sníží dávka na srdce. Tento systém bude využíván také pro tzv. stereotaktické ozařování, kde jsou nároky na přesnost umístění cílového objemu velmi vysoké,“ dodala Mgr. Beáta Kašpárková, radiologická fyzička Komplexního onkologického centra KNTB.

pak rozhodla, že se zapojí do léčby v našem Centru závislosti na tabáku,“ řekla všeobecná sestra Plicního oddělení KNTB Ivana Bobovská. Tři kuřáci zrov-

na navštívili plicní ambulanci a nechali si lékařem vyšetřit plíce. „Je prokázáno, že pra-videlné kouření zkracuje v průměru život o deset až patnáct let. Velkým strašákem je rakovina, ale na prvním místě zdravotních rizik jsou kardiovaskulární choroby – infarkty, cévní mozkové příhody. A samozřejmě také důsledky v plicích a průduškách. Lidé ale často bohužel navštíví lékaře, až mají vážnější problémy,“ podotkla zástupkyně primáře Plicního oddělení KNTB MUDr. Alena Zimulová.

Country festival „přinesl“ přes sto tisíc korun

V Zádveřicích u Zlína se uskutečnil první ročník country festivalu Bundy zelený. Kromě milovníků trampské a country hudby se tady také sešli lidé, kteří chtěli pomoci Komplexnímu on-kologickému centru Krajské nemocni-ce T. Bati. Výtěžek ze vstupného spolu s financemi partnerů festivalu jako jsou OFSITO, MP Krásno, Pekárna Betina, Graspo, TERNO Zlín, Imatech, Vinařství Halm, Svět oken a další nakonec přinesl zlínské onkologii neuvěřitelnou částku 101 275,- Kč.

AKTUALITY AKTUALITY

kojenců. Za více než 20 let své exis-tence se nadaci podařilo díky štědrosti sponzorů a dárců vybavit novorozenec-ká a dětská oddělení českých nemoc-nic téměř 7 000 monitory dechu v celkové hodnotě 30 milionů Kč.

Den bez tabáku využily desítky lidí

Preventivní akci Den bez tabáku, která se uskutečnila v areálu zlínské nemoc-nice, využilo přes šedesát zájemců. Větší částí z nich byli kuřáci, kteří chtěli s tímto nešvarem skončit, někteří si však také přišli pro rady, jak kouření rozmluvit svým rodinným příslušníkům nebo kamarádům. Mnozí kuřáci, kteří navštívili stánek zdravotníků z plicní-ho oddělení, přiznali, že už několikrát zkoušeli s kouřením přestat. Vždy ale znovu začali, a proto se rozhodli vyhle-dat odbornou pomoc. „Na místě jsme kromě měření tlaku, okysličení krve a hodnoty oxidu uhelnatého ve vydecho-vaném vzduchu vedli se zájemci také motivační pohovory. Většina z nich se

6

ODBORNÁ RADA

Bistro 51U hlavní brány Krajské nemocnice T. Bati, a. s., Zlín

PO - PÁ: 5.00 - 18.00SO - NE: 9.00 - 17.00

inzerát baťovka_08_2018.indd 1 06.08.18 15:43

S typickými příznaky alergie, což jsou kýchání, slzení očí a ucpaný nos, si většinou spojujeme jaro a léto, kdy vše kolem kvete. Bohužel ani na podzim nemají alergici klid. Podzimní alergie jsou stále častější a způsobují je hlav-ně plísně, roztoči a prach. Ráno se probudíte s ucpaným nosem, kýcháte, máte zarudlé oči. Pomyslíte na začínající chřipku, nachlazení. Ale za těmito potížemi může být alergie. „Nejdůležitější je omezení kontaktu s alergenem,“ říká zástupkyně primáře Plicního oddělení Krajské nemocnice T. Bati MUDr. Alena Zimulová. „Pokud jste alergičtí na pyly, neměli byste například sekat trávu, vhodné není ani sušení prádla venku, protože na něm mohou pylová zrna ulpět. Vhodné je si taky po pobytu venku umýt vlasy, aby pyl byl opláchnut dřív, než se uplatní

jako alergen,“ radí MUDr. Alena Zimulová a dodává, že sezónní potíže lze zmírnit léky. Úspěšná v boji s alergií je alergenová imunoterapie, která se zaměřuje na příčinu potíží. „Metoda spočívá v postupném po-dávání zvyšujících se dávek alergenu, což vede k rozvoji tolerance vůči cizorodé látce. Po této terapii, která se podává dlouho-době ve formě injekcí, kapek či tablet se sezonní potíže výrazně zmírní nebo někdy zcela vymizí. Alergenová imunoterapie je léčbou speciální, kterou provádí pouze odborný lékař – alergolog.“

Do boje s alergeny se můžete pustit i sami

Pokud jste alergičtí na roztoče a prach, vyměňujte často ložní prádlo (ideálně po 7 – 10 dnech), odstraňte koberce a závě-sy, alergickým dětem perte plyšové hračky. Vhodné jsou peřiny z umělého vlákna, které se dají vyprat a pomáhá i pravidelné vysávání matrace. Samozřejmostí by v domácnosti alergika měl být častý úklid a stírání prachu vlhkým hadříkem. Alergickou reakci mohou vyvolat i plísně. Těm se dobře daří například v hromadách vlhkého listí, koupelnách, kuchyních, starých chalupách. I pod tapetami nebo v květináčích lze často objevit plíseň, stejně jako na potravinách. Účinné řešení, jak se zbavit plísně v domácnosti, nabízí pravidelné větrání a dostatečné vytápění. S odstraněním nadbytečné vlhkosti vám může pomoci i odvlhčovač vzduchu.

Příčinu přecitlivělosti a následnou léčbu vám naordinuje specialista v oboru alergo-logie a imunologie. Pokud tedy často trpíte nepříjemnými příznaky v podobě rýmy, kaš-le nebo dušnosti, raději navštivte lékaře.

PODZIMNÍ ALERGIE JSOU STÁLE ČASTĚJŠÍ

8

ROZHOVOR

Určitě náborový příspěvek 10-50 tisíc korun a velké množství zaměstnaneckých benefitů. Vypíchnu jen některé – výhod-nější tarify u mobilních operátorů, slevy na nákupy do různých obchodů, včetně e-shopů, rovněž do restaurací, poukázky do ZOO, do nemocniční lékárny, slevy na ubytování, pobyty v lázních, očkování a mnoho dalšího. Nabízíme rovněž mož-nost využití rehabilitačního bazénu a masáží a letos poprvé jsme také uspo-řádali zdarma pro děti zaměstnanců dva turnusy příměstského tábora.

Máte v plánu nějaké další benefity?

Naše nabídka benefitů se stále rozšiřuje. Já nejvíc doufám, že se nám povede vy-budovat v areálu nemocnice mateřskou školu pro děti zaměstnanců. Vše je zatím ve fázi jednání a příprav, ale věřím, že se to povede.

Co je podle vás nejdůležitější při práci s pacientem?

Jednoznačně profesionalita a lidský přístup. A to na všech zdravotnických pozicích. Kvalitní zdravotnický personál a fungující management v nemocnici jsou základními pilíři pro to, aby z ní odcházel spokojený pacient. Někdy se to daří více, jindy méně, roli často na obou stranách sehraje lidský faktor – nálada, osobní problémy…Člověk samo-zřejmě není stroj. Já však věřím, že stáva-jící zaměstnanci jsou na svých pozicích ti nejlepší profesionálové.

V loňském i letošním roce proběhla pra-videlná výběrová řízení na pozice primá-

Mgr. Lucie Štěpánková, MBA již přes rok řídí v Krajské nemocniciT. Bati právní a personální záležitos-ti ve funkci členky představenstva a náměstkyně. V době personálně nelehké se tady s týmem dalších odborníků snaží mimo jiné o sta-bilitu lékařského i nelékařského personálu.

Proč je podle vás právě teď takový nedostatek sester i lékařů v nemocnicích obecně?

Nedostatek zaměstnanců je momen-tálně téměř ve všech oborech. Zdra-votnictví bohužel částečně doplácí na nedostatek absolventů, a to lékař-ských fakult i zdravotnických škol. U sester sehrála roli změna v systému vzdělávání, absolventky středních zdravotnických škol přestaly být plnohodnotné všeobecné sestry. Lékaři zase po ukončení studia často odcházejí do zahraničí, lékařky na mateřskou.

A jak je na tom nyní zlínská nemocnice?

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE PROFESIONALITAA LIDSKÝ PŘÍSTUP

I ve zlínské nemocnici nám chybí ses-try, sanitáři, lékaři. Snažíme se dělat nábory na školách, prostřednictvím Zlínského kraje máme stipendia pro studenty, nabízíme spoustu benefitů pro nové i stávající zaměstnance. V nemocnici se hodně investuje do zlepšení pracovního prostředí, do nových přístrojů. Děláme vše, co v současné době dělat lze.

Jaké konkrétní pozice nyní nemocnice shání nejvíce?

Největší „bolístkou“ pro všechny nemocnice, nejen tu zlínskou, jsou interní obory. Potřebovali bychom ses-try i lékaře na internu a kardiologické oddělení. Ale také do Centra klinické gerontologie, na urgentní příjem. Zájem ze strany nově příchozích je totiž přede-vším o dětské oddělení, porodnici nebo novorozenecké oddělení.

Co můžete nově příchozím momentálně nabídnout?

řů jednotlivých oddělení. Podle jakých kritérií vedení nemocnice vybíralo?

Nevybíralo pouze vedení nemocnice, ale také odborník z jiného pracoviště daného oboru, nejčastěji profesor nebo docent z fakultní nemocnice. Komise kladla velký důraz na konkrét-ní vize jednotlivých kandidátů, stejně tak na jejich plány ohledně dalšího fungování Krajské nemocnice T. Bati případně spolupráce s dalšími nemoc-nicemi Zlínského kraje. Jsem ráda, že do většiny výběrových řízení se přihlá-silo vždy několik kvalitních kandidátů a komise měla z „čeho“ vybírat.

Jsou již výběrová řízení ukončena?

Výběrová řízení na posty jednotlivých primářů jsou již ukončena. Další se uskuteční zase za pět let, což je rozhodnutí valné hromady nemocnice. Výběrová řízení na pozice vrchních sester ještě stále probíhají.

Co je Vaší prioritou a cílem v Krajské nemocnici T. Bati?

Prioritou pro mě, jako člověka zod-povědného za personálně právní záležitosti ve zlínské nemocnici, jsou zdejší zaměstnanci. Věřím, že pokud si budeme opravdu naslouchat, přistupo-vat k pracovním závazkům zodpověd-ně, chovat se realisticky, ale slušně, pokud nezapomeneme, že empatie a vstřícnost není slabost, ale naše velká deviza, tak je to, podle mě, správná společná cesta nejen ke zdraví našich pacientů, ale potažmo i společnosti.

9

KARDIOLOGICKÉODDĚLENÍ

kými pracovišti), léčba hypertenze (vysokého tlaku) i paliativní léčba konečných stádií srdečního selhání. Kromě kardiointervenčních výkonů, implantace defibrilátorů, některých typů radiofrekvenčních ablací poskytu-jeme celou šíři kardiologické péče. Nemocní s akutním infarktem jsou zpravidla přivážení Zdravotnickou zá-chrannou službou přímo na pracoviště intervenční kardiologie k urgentnímu neodkladnému zákroku.

Ambulantní vyšetření objednávají indikující lékaři přímo v příslušných ambulancích.

Ambulance kardiologického oddělení najdete v budově č. 25. Primářem kardiologického oddělení je MUDr. Zdeněk Coufal, vrchní sestrou Mgr. Jana Poláchová.

Dispečink odborných ambulanci: tel.: 577 552 513.

Kardiologické oddělení je součástí Centra vysoce specializované kardio-vaskulární péče, které zahrnuje:• Kardiologické oddělení• Angiologickou ambulanci Interní kliniky KNTB• Cévní chirurgii v rámci Chirurgického oddělení KNTB• Pracoviště intervenční radiolo - gie v rámci Oddělení zobrazova- cích metod KNTB

Kardiologické oddělení poskytuje am-bulantní i lůžkovou péči téměř v celém spektru kardiovaskulárních chorob. Jedná se o jediné lůžkové oddělení ve Zlínském kraji poskytující komplex-ní kardiologickou péči. V popředí je kardiovaskulární diagnostika a léčba (vyšetření funkce srdce, koronárních tepen, léčba infarktu myokardu a angi-ny pectoris, léčba srdečního selhání), diagnostika a léčba poruch srdečního rytmu (implantace kardiostimulátorů, radiofrekvenční ablace). Do spektra péče patří i komplexní diagnostika a zajištění léčby srdečních chlopenních vad (ve spolupráci s kardiochirurgic-

PŘEDSTAVUJEME

10 11

Mateřská škola vyroste přímo v areá-lu Krajské nemocnice T. Bati, a to v klidnější zóně směrem k městské části Příluky. V současné době vzniká projekt, pokud vše půjde podle plánu, první děti do školky nastoupí v září příštího roku.

ZLÍNSKÁ NEMOCNICE POSTAVÍ ZAMĚSTNA-NECKOU ŠKOLKU

NOVINKA

V první fázi vzniknou v mateřské škole dvě třídy pro maximálně 50 dětí. Školka bude mít s ohledem na pracovní dobu zdravotnických profesí rozšířený provoz a budou do ní moci chodit děti od dvou let.

Stavět se začne ještě v letošním roce. „Na podzim se dozvíme, jestli na vý-stavbu mateřské školy získáme dotaci 30 milionů od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Pokud bychom ji nezískali, jsme rozhodnuti školku postavit z vlastních zdrojů, pro-tože tuto službu považujeme za velmi důležitou a pro zaměstnance potřeb-nou,“ uvedla Mgr. Lucie Štěpánková, MBA, členka představenstva KNTB.

Pro mateřskou školu by měla vznik-nout přízemní budova s veškerým zázemím. V plánu je i velká terasa a zahrada s herními prvky nebo vytvo-ření zvlněného terénu pro případné zimní hrátky.

Hledáme nové kolegy/kolegyně

Více informací o volných pozi-cích na https://www.kntb.cz/

zdravotnicke-profese

kontakt: 703 464 458 nebo personalni@bnzlin.cz

12 13

ROZHOVOR

Za nejdůležitější pova-žuji zajištění optimální kapacity operačního sálu a lůžkové části tak, aby bylo možno posky-tovat neurochirurgickou péči i nadále na vysoké úrovni a v přijatelných čekacích dobách. Dobré interpersonální vztahy a vztahy s ostatními odděleními nemocnice jsou podmínkou našeho fungování. Pro budouc-nost oddělení je také podstatnou podmínkou výchova další generace neurochirurgů.

Pocítí nějaké změny i pacienti?

Pacienti určitě ocení další rozvoj v oblasti miniinvazivní chirurgie páteře, jako jsou endoskopické zákroky a miniinvazivní fixace. Dále navigované operace páteře, které snižují radiační zátěž a zpřesňují orientaci při operacích se zaváděním instrumentarií.

V oblasti mozkové neurochirurgie bych rád rozšířil elektrofyziologické sledování pacientů při operacích ve funkčně důležitých oblastech mozku. Důležité je také zdokonalení ultrazvukového a fluorescenčního zobrazení nádorů během operace, které nám umožní dosahovat radi-kálního odstranění nádorů a mini-malizovat operační přístup k nim.

Jaké operace provádíte nejčastěji?

Stejně jako na většině českých neu-rochirurgických pracovištích tvoří i ve zlínské nemocnici největší část zákro-ky pro degenerativní onemocnění be-derní a krční páteře, jako jsou výhřezy meziobratlových plotének a zúžení kanálu páteřního, včetně instrumen-tovaných zákroků pro posuny obratlů. Na našem pracovišti jsou také časté zákroky pro zlomeniny obratlů. Z ambulantních výkonů je nejčastější dekomprese pro syndrom karpálního kanálu. Mezi medicínsky obtížnější zákroky patří operace mozkových ná-dorů ve funkčně důležitých oblastech hemisfér, v oblasti zadní jámy lební, a hluboko uložené tumory.

Jaké jsou Vaše plány coby nového primáře?

Novým primářem Neurochirurgického oddělení Krajské nemocnice T. Bati se stal po úspěšně absolvovaném výběrovém řízení MUDr. Petr Linzer. Ve zlínské nemocnici pracuje 12 let, svou profesionální dráhu však zahájil již v roce 1995 na Neurochirurgické klinice Fakultní nemocnice Ostrava, kde získal atestaci z chirurgie. V roce 2001 pak na Neurochirurgické kli-nice Fakultní nemocnice Královské Vinohrady složil i atestační zkoušku z neurochirurgie a v Praze se rovněž podílel na výuce mediků. V KNTB do-posud působil na neurochirurgickém oddělení jako zástupce primáře.

Čím vás zaujala medicína a zrovna neurochirurgie?

V naší rodině medicína neměla žád-nou tradici. I já jsem se pro ni rozhodl až ve čtvrtém ročníku gymnázia a byla to šťastná volba. Z chirurgických oborů mi byla vedle kardiochirurgie a cévní chirurgie nejbližší právě neurochi-rurgie. Jedná se o pestrý a rozsáhlý obor, zasahující do mnoha jiných

NEUROCHIRURGIEJE PESTRÝ A ROZSÁHLÝ OBOR

odborností. Lákala mě jemná operační technika, zaměření na nervový systém a chirurgii páteře. Neurochirurgie je navíc spojena se speciální technikou a vybavením, které umožňují lékaři dosa-hovat optimálních výsledků.

Dá se stručně říci, čím se neurochirurgie zabývá?

Obecně se neurochirurgie zabývá chirurgickou léčbou úrazových, nádo-rových, zánětlivých a degenerativních onemocnění mozku, páteře a perifer-ních nervů. V KNTB to nejčastěji před-stavuje operace pro úrazová i neúrazo-vá nitrolební krvácení, nádory mozku, výhřezy meziobratlových plotének a zúžení páteřního kanálu, vertebroplas-tiky obratlů a fixace všech úseků páte-ře pro zlomeniny a v neposlední řadě poranění periferních nervů, zákroky pro jejich úžinové syndromy a operace pro vodnatelnost mozku.

14 15

GENETICKÁ LABORATOŘ URYCHLÍ LÉČBU PACIENTA

ratoře. Nyní se vše urychlí a lékař může o to dříve začít s konkrétní léč-bou. „Vyšetřujeme například maligní melanomy. Část znaménka přijde do laboratoře a my identifikujeme gen, ze kterého jsme schopni zjistit pří-tomnost nebo nepřítomnost mutace daného genu. Podle výsledku pak ošetřující lékař zahájí u pacienta léčbu, která je v obou uvedených pří-padech odlišná. Ale nemusí jít pouze o nemocné. Mladé dívky, které chtějí užívat hormonální antikoncepci, by měly být vyšetřeny na přítomnost trombofilních mutací. Pokud by tyto mutace měly, užívání antikoncepce by pro ně bylo velmi nebezpečné,“ dodala RNDr. Dita Bednářová.Genetika a molekulární biologie jsou moderní obory, které zasahují do téměř všech medicínských od-borností. Diagnostika i léčba v Kraj-ské nemocnici T. Bati se spuštěním plného provozu laboratoře posunula zase o kus dál a do budoucna by mohla fungovat i pro ostatní nemoc-nice v kraji.

Od července tohoto roku funguje v Krajské nemocnici T. Bati naplno Laboratoř molekulární diagnostiky a cytogenetiky. Zlínská nemocnice totiž získala akreditaci i smlouvu s VZP a lékařům z celého kraje nyní nabídne široké spektrum genetic-kých vyšetření.

Laboratoř molekulární diagnostiky a cytogenetiky spadající pod oddě-lení lékařské mikrobiologie KNTB funguje pro ambulance klinických genetiků i lékaře dalších odborností jako jsou onkologové, hematologové, internisté, neonatologové nebo kožní lékaři. Laboratoř pro ně zpracovává vyšetření založená na lidském geno-mu „Naším standardním základním biologickým materiálem je krev. Z ní vyizolujeme speciálními postupy genetický materiál neboli DNA. Změ-říme její čistotu, na základě požadav-ků lékaře pak vyšetříme konkrétní gen,“ uvedla vedoucí laboratoře RNDr. Dita Bednářová.

Konkrétním případem může být on-kologický pacient, který v minulosti musel čekat na výsledky z jiné labo-

MEDICÍNA MEDICÍNA

ZLÍNSKÁ PORODNICE CHYSTÁ NA PODZIM ŘADU NOVINEK

není jednoduché, protože se často musí naučit „pracovat“ s velmi malým miminkem. Tuto péči nyní novoroze-necké oddělení ještě rozšiřuje a na podzim uvede do provozu pokoj, ve kterém bude fungovat laktační po-radna, a to nejen přímo v porodnici, ale také online. Další novinkou bude zřízení edukačního týmu s léka-řem neonatologem, novorozeneckou sestrou, rehabilitační pracovnicí, neurologem, logopedem a psycholo-gem. Ten by měl v místnosti laktační poradny poskytovat edukační péči rodičům předčasně narozených dětí. Samotný předčasný porod je dosti těžkou zkouškou pro psychiku rodičů, často se bojí na své malinké dítě sáhnout, dotknout se ho, natož s ním cokoliv dělat, když porodní hmotnost je mnohdy pouze několik set gramů. „Rodiče budeme učit všem aktivitám a dovednostem, budeme poskytovat informace, jak s dítětem manipulo-vat, krmit jej, přebalovat. Chystáme výukové materiály, součástí edukace bude praktický nácvik na modelech,“ objasňuje záměr primář Macko.

Porodnice Krajské nemocnice T. Bati hlásí letos nárůst porodů a do konce roku chystá také několik změn k lepšímu. Potěší těhotné ženy i „čerstvé“ maminky.

Gynekologicko – porodnické oddělení bude vybaveno novými lůžky pro pa-cienty a získá i nové přístroje. „Jedná se o přístroje pro monitorování plodu, což bude pro rodičky velmi komfortní – nebudou muset ležet připojené k přístroji KTG, ale budou se moci volně pohybovat a s monitorem jít dokonce i do koupele,“ uvedla lékařka Mar-cela Henčlová. Novinky chystá také novorozenecké oddělení. V rámci evropských dotačních titulů dojde letos a v příštím roce k nákupu no-vých inkubátorů, monitorů, dýchacích přístrojů a podobně. „Nově budeme moci také provádět rychlou analýzu složení mateřského mléka a podle toho upravovat parametry výživy, především u předčasně narozených dětí,“ řekl primář Novorozeneckého oddělení MUDr. Jozef Macko. Snahou lékařů i ošetřovatelského personálu je zapojit do péče také ro-diče předčasně narozených dětí, což

OSOBNOST

16 17

VZPOMÍNKA NA PROFESORAJAROSLAVA RYBKU

časopisů. Za svou práci byl oceněn Rytířským řádem „Pro Merito Meli-tensi“, Medailí Slovenské geriatric-ké společnosti nebo Cenou České internistické společnosti. V roce 2015 získal stříbrnou pamětní medaili Se-nátu ČR a medaili Za zásluhy z rukou prezidenta ČR.

Na profesora Jaroslava Rybku vzpo-mínají všichni, kteří s ním kdy pra-covali. Byl přísný, vyžadoval disciplí-nu, ne vždy a ne každý zvládl jeho pracovní nasazení a dril. Všichni se ale shodují v jednom – poznamenal jejich profesní životy.

Emeritní primář Centra klinické ge-rontologie MUDr. Milan Forejtar: „Na profesora Jaroslava Rybku vzpomínám jako na osobnost přesahující medicín-

V úterý 3. července tohoto roku zemřel ve věku 86 let profesor MUDr. Jaro-slav Rybka, DrSc., dlouholetý lékař Krajské nemocnice T. Bati a meziná-rodně uznávaný odborník specializu-jící se na diabetologii a vnitřní lékař-ství. Ve zlínské nemocnici pracoval nepřetržitě 55 let.

Profesor Rybka patřil k zakladatelům české diabetologie. V roce 1970 se stal přednostou Interní kliniky ve zlínské nemocnici a v této funkci pracoval až do roku 2001. V roce 1983 inicioval jako první v Evropě programové řešení péče o diabetiky. Tento Národní diabetologický program Rybka také koordinoval. V roce 1988 bylo jím řízené pracoviště interního oddělení jmenováno Světovou zdra-votnickou organizací Spolupracujícím centrem pro studium diabetu. Od roku 1985 se Jaroslav Rybka jako hlavní investigátor účastnil desítek mezinárodních klinických studií. Byl členem Americké diabetologické aso-ciace, Evropské asociace pro studium diabetu, Mezinárodní diabetologické federace, členem redakčních rad řady mezinárodních a českých odborných

kolektivem a zažil poprvé po-cit, že jsem lékař, i když jsem byl mladý medik. Cítil jsem velký respekt a imponoval mi stejně jako profesoři na mojí alma mater. To trvalo stále, přestože se z nás časem stali přátelé.“

Primář Interního oddělení KNTB MUDr. Jiří Latta: „V době, kdy komplikované

medicínské vyšetřovací a léčebné technologie nutí lékaře ke stále hlubší specializaci, která přináší oslnivé me-dicínské výsledky a vědecká uznání, profesor Rybka vždy dbal současně na běžnou denní práci u lůžka ne-mocného, její organizaci a řád. Tímto způsobem vnímal činnost lékaře na oddělení a formoval medicínské myšlení desítek lékařů, zároveň tím prospěl tisícům pacientů interního oddělení. Ze zlínské interny vybudoval pracoviště, které je svébytné a v me-dicínských kruzích vysoce ceněné.“

Primář Kardiologického oddělení KNTB MUDr. Zdeněk Coufal: „Poprvé jsem se s ním setkal při svém nástu-pu do práce v roce 1986, kdy byla interní klinika v rozkvětu. Dokázal vytvořit výborný kolektiv lidí, kteří táhli za jeden provaz. Byl na všechny bez rozdílu hodně náročný, ale každý přesně věděl, co má dělat. Byl skvělý učitel. Pacient u něj měl vždy prioritu a bral ho jako celého člověka. Z práce s ním čerpá mnoho lidí po celý život – z jeho přístupu, z jeho způsobu uvažování.“

ské hranice zlínského zdravotnictví. Pracoval vždy s obrovským nasazením a zápalem, dokázal pozvednout interní oddělení původně okresní nemocnice na interní kliniku a zlínskou diabetolo-gii proměnit v diabetologické centrum. Dokázal sebe a své spolupracovníky motivovat k výzkumu a vědecké práci natolik, že mnozí z těchto lékařů se stali známými českými medicínskými odborníky. Zasloužil se rovněž o včle-nění geriatrického oddělení do zlínské nemocnice, byl nápomocen v rozvoji komplexní péče o seniory.“

Primář Ortopedického oddělení KNTB MUDr. Tomáš Janečka: „Mé první se-známení s profesorem Rybkou bylo při studiu medicíny na povinné praxi na interně. Plný strachu jsem nastoupil na internu - východ, kde tehdy pan do-cent Rybka působil jako primář. Obavy vyplývaly z jeho pověstné přísnosti, o níž kolovaly řeči mezi zlínskými stu-denty. Je pravdou, že se mí spolužáci chodili po obědě koupat a já byl stále na oddělení až do konce pracovní doby. Kupodivu mi to nevadilo, neboť jsem se setkal s opravdu výjimečným

Foto

Zlín

ský

dení

k

18

PRVNÍ POMOC MŮŽE ZACHRÁNITŽIVOT

Základní povědomí určitě mají – od uči-telů, z medií… Konkrétně na slavičínské základce mohou žáci čerpat i z poznatků a zkušeností získaných v rámci soutěže

Helfíkův kotár, která se těší obrovské oblibě. Je vyhledávanou, vysoce hodno-cenou akcí nejen ve Slavičíně, ale i v ši-rokém okolí, a svým pojetím je jedinečná v celém Zlínském kraji. Před 17 lety jsem stála u jejího zrodu a dosud působím jako hlavní organizátor. „Malí záchranáři“ se při ní nejen pobaví, ale také poučí – třeba právě o poskytování první pomoci.

Jak moc je důležité, aby děti uměly poskytnout první pomoc?

Děti jsou velmi vděčné, vnímavé a tvárné publikum. Z vlastní zkušenosti vím, že poskytování první pomoci není pro každého samozřejmostí. A kde jinde začít s proškolováním než právě u malých, mladých posluchačů. Vím minimálně o dvou situacích, kdy děti díky znalosti

Pavla Sudková, zdravotní sestra pracující čtvrt století v Krajské nemocnici T. Bati, z toho 10 let na urgentním příjmu, má kromě náročné práce v akutní medicíně ještě chuť a zájem učit první po-moc i ostatní. Už přes dvacet roků přednáší žákům Základ-ní školy Vlára ve Slavičíně.

Mají děti o výuku první pomoci zájem?

Mají obrovský zájem a to mě samozřej-mě těší. (úsměv) Mou snahou je, aby přednášky byly poutavé a přiměřené věku posluchačů. Největší oblibě se tradičně těší příklady z praxe a samot-ný nácvik modelových situací, napří-klad kardiopulmonální resuscitace na loutce, cvičné použití automatizované-ho externího defibrilátoru (AED), volání na tísňovou linku a podobně. Momen-tálně přednáším pravidelně v sedmých a devátých třídách a letos mě mimo-řádně pozvali i za nejmladšími školáčky do družinky.

Jaké jsou vlastně znalosti školáků o první pomoci?

ROZHOVOR

první pomoci reagovaly v tísnivé situaci pohotově, zachovaly se téměř profesio-nálně a dokonce radily svým bezradným rodičům. V neposlední řadě jde i o výcho-vu nastupující generace k tolik žádané-mu povolání zdravotní sestry. Sama se snad mohu pochlubit tím, že se několik mých „žáků“ skutečně stalo profesionál-ními zdravotníky a dokonce někteří z nich pracují ve zlínské nemocnici! (smích)

Co byste poradila jako základ u poskytnutí pomoci?

Je dobré dbát na pět nejdůležitějších bodů, které když člověk dodrží, pomůže zraněnému a neublíží sobě. Patří sem za-chování klidu a rozvahy, správné a rychlé vyhodnocení situace, bezpečnost vlastní i zraněných, ošetření zraněných a přivolá-ní pomoci. Při poskytování první pomoci nesmíte zapomínat na sebe. Neboť - jak s oblibou svým posluchačům říkám - mrtvý záchranář, žádný záchranář.

Je to jednoduché!Koupí potištěných výrobků a korálků

pomůžete pacientům Komplexního onko-logického centra Krajské nemocnice

T. Bati ve Zlíně. Výrobky můžete zakoupit také v nemocničním Bistru 51 u hlavní brány. Získané prostředky jsou určené

na nákup přístrojového vybavení.

www.POMAHAMEONKOLOGII.cz

zakladatel projektu

KOMPLETNÍ TISKOVÉ SLUŽBYwww.ofsito.cz

20 21

ZDRAVOTNÍ KLAU-NI? TO JE RADOST-NÁ KOMUNIKACE BEZ PŘEDSUDKŮ...

Kolik klaunů momentálně máte a jsou to profesionálové, kteří se takovou činností živí?

Klaunů máme v tuto chvíli 86 a roz-místěni jsou v několika týmech tak, aby svým záběrem obsáhli celou republiku. Profesionály jsou všichni – touto profesí se živí, doplňují ji však většinou nějakým dalším zaměst-náním a činností. Výčet „vedlejších“ klaunských profesí je poměrně pestrý, asi vás nepřekvapí, že mezi klauny převažují herci – činoherci, herci pohybového divadla, ale třeba také pedagogové dramatické výchovy nebo učitelé působící na uměleckých vyso-kých školách.

Jak vznikají scénky, které pak přímo v nemocnicích pomáhají?

Součástí půvabu naší práce je, že klauni nepracují podle žádného

Zdravotní klauni jsou dnes běžnou součástí hospitalizace dítěte. Pravidelně navštěvují i Dětské oddělení Krajské nemocnice T. Bati. Přinášejí radost, zábavu, nadhled nad problémy. Českou organizaci vede ředitelka Kateřina Slámová Kubešová.

Kdy oficiálně vznikl pojem „zdravotní klaun“ u nás?

Tento termín začal razit zakladatel organizace Gary Edwards. Ta naše tak byla pojmenována hned v okamžiku svého vzniku v roce 2001. Podobné organizace vznikají po celém světě už zhruba od konce sedmdesátých let minulého století, v posledních letech je zřejmá snaha tuto profesi lépe a přesněji uchopit, definovat, profesi-onalizovat ji. S potěšením konstatuje-me, že český Zdravotní klaun patří k největším organizacím svého druhu v Evropě a z pravidelných a intenziv-ních kontaktů s evropskými, ale také mimoevropskými kolegy vidíme, že i z hlediska profesionality a odbornos-ti naší práce se nemáme za co stydět.

ROZHOVOR

i kostýmy mají klau-ni jiné. To základní ale zůstává – ra-dostná komunika-ce bez předsudků, otvírání prostoru ke hře a radosti bez obav z toho, že budu nějak sou-zen nebo i litován. Takový pohled na problém, který nám umožní se zasmát, a tak nad ním získat nadhled.

Kam vlastně směřují Zdravotní klauni?

Vyvíjíme se oběma směry, do šířky i do hloubky. Z původního jednoho Zdravotního klauna, otce zakladatele, záhy doplněného o několik průkopnic-kých kolegů, se v průběhu sedmnácti let stala doširoka rozvětvená klaun-ská rodina. Důležité je ale i prohlu-bování naší kvalifikace, průběžné vzdělávání a zdokonalování se v mno-ha oblastech – od samotného klaun-ského hraní přes různé dovednosti až po informace medicínské. Nepřestá-váme také zkoumat možnosti nových projektů, které by pacientům přinesly co největší úlevu a radost, a zrovna nedávno jsme v intenzivní spolupráci s psychology a lékaři jeden takový za-hájili v pražské motolské nemocnici. Jmenuje se příznačně Dítě.

www.zdravotniklaun.cz, https://facebook.com/zdravotniklaun/

předem daného scénáře. Klaunská odbornost spočívá především ve zvlád-nutí klaunské postavy, která je velice individuální a vždy vychází z toho, jaký je její představitel, a pak v technice klaunského herectví. Ta je z velké míry závislá na improvizaci, která ale není bezbřehá – musí vycházet právě z klaunské postavy a respektovat základy tohoto důmyslného a jen zdánlivě prostého řemesla. Klaun je skutečně svébytná umělecká forma, nejen souhrn vnějších poznávacích rysů, jako je například červený nos.

Kam všude vaši klauni chodí?

Naši klauni navštěvují pravidelně 62 nemocnic po celé zemi, ale také osm domovů pro seniory a jeden hospic. Kromě toho navštěvujeme třeba vážně nemocné děti v domácí péči, handica-pované děti v léčebnách, klauni také občas doprovázejí děti na operační sál. Klaunské návštěvy u seniorů mají odliš-nou formu, bývají tematičtěji zaměřené,

22 23

ZLÍNSKÁ NEMOCNI-CE BUDUJE NOVÝ URGENTNÍ PŘÍJEM

Akutní ambulantní péče v klíčo-vých medicínských oborech na jednom místě a moderní přístro-jové vybavení. Tak by se stručně dal shrnout projekt vytvoření nového urgentního příjmu v Krajské nemocnici T. Bati. Vše se bude odehrávat v příze-mí budovy chirurgických oborů. Zatímco dnes lidé musí přemýš-let, zda jít například na úrazovku, internu anebo pohotovost, které jsou každá na jiném místě, do budoucna přijdou s akutním problémem do jednoho prosto-ru. „Pacient přijde na recepci, kde ho vyšetří sestra, změří mu základní vitální funkce, vyptá se ho na potíže a poté ho zařadí do jedné z ambulancí. Na jednom místě bude traumatologická, chirurgická, urologická, neu-rologická a interní ambulance včetně pohotovosti pro dospělé,“ uvedl primář Oddělení urgentního příjmu Krajské nemocnice T. Bati MUDr. Michal Pisár a dodal, že cílem je také oddělit akutní pa-cienty od těch, co přicházejí na kontrolu. „Zřídíme také expek-

tační lůžka pro pacienty, kteří nemohou sedět v čekárně, mají velké bolesti a podobně. Budou v oddělených prosto-rách na monitorovaném lůžku a lékaři přijdou za nimi.“Pacienti objednaní do chirurgických am-bulancí na kontroly tak půjdou do stejné budovy jako dosud, ale do třetího patra, které se nyní jako první rekonstruuje. Specializované interní, kardiologické, urologické i neurologické ambulance, do kterých se lidé objednávají, zůstanou na svých stávajících místech. Rekonstrukce prostor bude znamenat i lepší orientaci pro pacienty, kterou umožní barevné na-váděcí pásy, pro větší bezpečnost a pře-hled bude nově instalován elektronický vyvolávací systém. Krajská nemocnice také získala díky evropským dotacím řadu nových přístrojů v celkové hodnotě přes tři miliony korun - nový ultrazvuk, defibrilátor a EKG, přístroj na zevní srdeční masáž, transportní ventilátor, novou monitorovací techniku nebo sedm transportních lůžek. Moderní technolo-gie budou srovnatelné s vybavením, kte-ré mají velké fakultní nemocnice, což by mohlo přispět i k zájmu zdravotníků pracovat právě na urgentu ve Zlíně.Hlavní stavební práce v prostorách nynějších traumatologických a chirur-gických ambulancí začnou na podzim a vzhledem k akutní péči, kterou nelze nijak omezit, budou probíhat při plném provozu. „Prosíme proto příchozí, aby byli shovívaví a trpěliví. Výsledkem pak pro ně bude daleko větší komfort, bez-pečí i kratší čekací doby,“ dodal primář Michal Pisár. Pokud vše půjde podle plánu, nový urgentní příjem by pro první pacienty mohl začít fungovat od února příštího roku.

NOVINKA

Nejbližší budoucnost nemocni-ce vidíme v jejím dalším rozvoji a modernizaci s cílem zlepšit

služby a prostředí pro pacienty i zaměstnance. Chceme zajistit vysokou kvalitu specializované

péče a v té souvislosti maximál-ně využít trendů moderní medi-cíny. Veškeré kroky a úsilí všech

zaměstnanců jakož i vedení nemocnice jednoznačně

směřují ke zvýšení kvality, dostupnosti léčebné péče a ke

spokojenosti i bezpečí pacienta.

Náš profesionální přístup má lidský rozměr.

Žijeme posláním.

24 25

MÁM CELKEM OBY-ČEJNÉ PLÁNY, TŘEBA RADOST ZE ŽIVOTA

Děvčata mě obdivovala. Pokračoval jsem při studiu vysoké školy a byl jsem trochu zištný. Plně jsem využíval nároku na volný den. Zpravidla když jsme měli výuku na vojenské katedře. Pak jsem měl výpadek a ve Zlíně jsem začal v rámci nějaké propagační akce - primátor, sportovci, herci. To bylo asi před osmi lety.

Se zlínskou nemocnicí jste spjat i díky Vaší ženě, která je speciální pedagožka a věnuje se hospitalizo-vaným dětem. Máte ještě nějakou další zkušenost?

Díky lékařům zlínské nemocnice jsem si mohl prohlédnout své plíce a tlusté střevo. Už vím, kde mám apendix. Nevšední zážitek! Srdečně jim za to děkuji. Pak byla jedna kýla a plané neštovice. Ve čtyřiceti. To se na mě chodili dívat. No a samozřejmě naro-zení mých tří děti.

Dlouholetý dárce krve, ale přede-vším herec Městského divadla Zlín. Luděk Randár letos v červenci osla-vil šesté kulatiny. Nutno podotknout, že na svůj věk zdaleka nevypadá a ani jeho mimodivadelní aktivity typu triatlon nebo půlmaraton nejsou pro jeho vrstevníky zcela běžné.

Jak se teď jako šedesátník cítíte?

Po probuzení ještě nic moc, ale po ranním úklidu a sprše skvěle. Takřka každý den.

Víte o tom, že horní hranice pro darování krve je šedesát let?

A to určil kdo? Jestli je to pravda, je to nespravedlivé omezování. Já mám krev stále sytě červenou a všelijaké krvinky a hodnoty, které paní doktorka hlídá, jsou v pořádku. Znovu opakuji: nespravedlivé! Budu se bránit.(smích)

Jak dlouho vlastně krev do zlínské nemocnice chodíte darovat a proč? Co bylo impulsem?

S darováním krve jsem začal jako náctiletý a byl jsem na to pyšný.

ROZHOVOR

Prý jste si k narozeninám přál kurz první pomoci…

Toto přání jsem skutečně vyslovil. Kdykoli čtu nebo vidím reportáže o nějakém neštěstí, sevře se mi hrdlo. Nikdy jsem nemusel nikoho skutečně zachraňovat, ale vím, že pro splnění této občanské povinnosti nejsem dostatečně vzdělán. Děti mi přání spl-nily. Dostal jsem poukaz na intenzivní kurz první pomoci i s modelovými situacemi.

Jak bude vypadat Vaše letošní divadelní sezóna?

Bude stejně dobrodružná jako těch třicet pět předešlých. Nové tituly, nové podněty, nové zkušenosti. Zatím vím o jednom představení, do kterého jsem obsazen – Masaryk/Štefánik. A z těch, která se hrají - Noc na Karl-štejně, Smrt v hotelu Alexandria, Ma-lované na skle, Trójanky, Zamilovaný Shakespeare a především Blackbird. To představení mám velmi rád.

ROZHOVOR

A Vaše další pracovní i nepracovní plány? Že by maraton?

Pracovní plány ne-mám žádné. Herec je při plánování v pozici čekatele. A nepracov-ní? Maraton asi ne. Ten se běží dlouho, po tvrdém, a musí se na to trénovat. Ale poběžíme s dětmi štafetu na olomouc-kém půlmaratonu.

Jinak zůstanu u těch obyčejných plá-nů. Radost ze života, radost z dětí.

Luděk Randár se svou dcerou Annou

Noc na Karlštějně

Do znárodnění komunistickým režimem pak podnik dosahuje největšího meziná-rodního rozvoje, zaměstnává přitom 70 000 lidí a staví mimo jiné značnou část areálu pozdějšího Svitu, včetně správní budovy „21“, dnešního sídla Zlínského kraje.

Všichni Baťovi byli nacisty nuceni během války utéct a po ní jim bylo komunisty zabráněno se vrátit. Rodina Baťů se ve světě rozešla na dvě místa. Jan Antonín nalezl své místo v Brazílii, kde také v ro-ce 1965 zemřel. Tomáš mladší zůstal v Kanadě. Přestože jediným vlastníkem firmy byl v roce 1948 už patnáct let vý-hradně Jan Antonín, Tomáš se o firmu začal soudit – ta mu nakonec byla reži-mem, který z rozhodnutí těžil vlastním prospěchem, přiřknuta. Je dobře, že Zlín, a potažmo Zlínský kraj, pojmenovává své významné instituce po Baťových, na-prosto si to zaslouží. Někdy se ale může stát, že jednotlivá jména mohou splývat.

Tak například, zatímco jméno v názvu Krajské nemocnice T. Bati, a. s., odkazuje na Tomáše staršího (zakladatele), jméno v názvu Univerzity Tomáše Bati odkazuje na Tomáše mladšího, který Zlín, už jako starý pán, po revoluci ještě stihl navštěvo-vat. Pro mnohé tak mohou oba Tomášové snadno působit jako tentýž. Jan Antonín byl totalitní propagandou nadále očerňo-ván a kromě nedávné právní rehabilitace se dočkal zatím jen skromnějších projevů uznání. Proto mu bude věnován příští díl tohoto historického přehledu.

Mgr. Josef Šilhavíkvedoucí lékařské knihovny KNTB

26 27

JAK JE TO S TĚMI BATI, ANEB KTERÝ JE KTERÝ

výroby, po uhlí na topení. To už ale bydlel v Uherském Hradišti, kde také založil první firmu Baťa: Anton Bata, erste walla-chische Hunya & Filzschuhe – Erzeugung v Uherském Hradišti – Rybárnách. A při všem tom shonu mu jeho žena ještě stih-la porodit děti Annu, Antonína (nejmladší-ho) a Tomáše.

Bratři brzy začali otci v dílně pomáhat a až neshody v pohledu na řízení firmy je dovedly k založení firmy vlastní. Ta byla psána na Antonína, protože Tomáš v té době ještě nebyl plnoletý. To se psal rok 1894 a nová firma už nesla český název A. Baťa, který se po dosažení Tomášovy plnoletosti změnil na T. & A. Baťa. Krát-ce nato ale Antonín zemřel a tak z názvu firmy zůstalo dnes známé Baťa.Otec mezitím ovdověl a oženil se podru-hé. Z druhého manželství se mu narodil také syn Jan Antonín. A právě v něm Tomáš rozpoznal svého nejschopnějšího spolupracovníka. Proto jej, teprve čtrnác-tiletého, také oslovil, aby mu s podniká-ním, na které zůstal sám, pomáhal.

Příjmení Baťa v názvu Baťovy nemocni-ce je od začátku plným právem spo-jováno se jménem Tomáš. Možná ne všichni ale vědí, že Tomáš Baťa nebyl ve stejnojmenné firmě svého jména, natož příjmení, jediným nositelem. A aby toho nebylo málo, ono i těch firem Baťa bylo vlastně více. Vezměme to popořadě.

Rodina Baťů, provozující ševcovské řemeslo, je na Zlínsku doložena už z 16. století. A roku 1844 se v této rodině na-rodil otci Antonínovi syn Antonín (mladší). Syn byl po okolí brzy znám svou fantazií, výřečností a podnikavostí. U otce se vyučil a po zkušené ve světě se vrátil do Zlína, kde si založil vlastní živnost. Svou touhu po tom, jak věci dělat lépe, projevil záhy poté, když jako první v okolí přestal tvrdé kožené boty šít, a začal je flokovat (spojovat dřevěnými hřebíčky bez hlavi-ček). Zároveň si od začátku uvědomoval, že dobrá bota je jen půl úspěchu. Druhou polovinou je tu botu prodat.

A tak začal své řemeslo zdokonalovat i po této stránce. Obchod mu nakonec šel tak dobře, že začal prodávat kdeco, od sušeného ovoce, přes sodovku vlastní

HISTORIE - DÍL ČTVRTÝ

Jan Antonín to ale nedostal zadarmo. Prošel prací celé firmy a zkušenou ve světě, než se těsně před svým dvacátým rokem a koncem první světové války začal podílet na řízení podniku. Pod vedením bratrů Tomáše a Jana Antonína firma vzkvétala. Brzy se stala jednou z největ-ších v Evropě, nehledě na obor podnikání. V tomto období je v roce 1926 také rozhodnuto založení Baťovy nemocnice.

Když se Tomášovi narodil syn, dostal jméno Tomáš po otci a Jan po strýci. Také Tomáš Jan, kterému se pro odlišení říkalo Tomík, vyrůstal v otcových šlépějích k ře-meslu ševce podnikatele. Tomíkovi bylo osmnáct let, když jeho otec Tomáš zakla-datel sepsal svou závěť, ve které ustavuje pokračovatelem ve vedení podniku svého bratra Jana Antonína a nabízí mu za cenu, kterou vyplatí jeho pozůstalé rodině, veš-keré akcie společnosti. Když krátce nato, v roce 1932, Tomáš tragicky umírá, Jan Antonín, zdrcen ztrátou svého milované-ho bratra, tuto vůli naplňuje a firmu za Tomášem stanovenou cenu odkupuje.

Jan Antonín Baťa s Dr. AlbertemTomáš Baťa pacientem

Novorozenecké oddělení se zapo-jilo do projektu Nadačního fondu La Vida Loca Život v kufříku. Cílem projektu je snaha zachránit životní příběhy novorozenců, vyrůstajících mimo své biologické rodiny. Zástupci nadačního fondu a partne-ra projektu firmy Hamé ve zlínské nemocnici předali kromě dalších dárků také deset kufříků, které poputují k dětem, mířícím po naro-zení do náhradní rodičovské péče. Takových dětí je v každé nemocnici několik ročně. „Snažíme se vyrovnat znevýhodnění, které si tyto děti ne-sou do začátku svého života. Kufříky mají pomoci k tomu, aby děti měly nějaké uchopitelné vzpomínky. Kufřík obsahuje fotografie zdravotní-ků, kteří o miminko pečovali, knihu života se vzkazy od zdravotníků, osobní údaje o miminku, jeho první obleček nebo hračku a podobně. Zmapování vlastní historie a lidí pro ně důležitých pomůže dětem minu-lost přijmout a vykročit sebevědomě a s láskou do dalších dní,“ vysvět-lila Iva Říhová, spoluzakladatelka Nadačního fondu La Vida Loca.

28

ŽIVOT V KUFŘÍKUPOMŮŽE I VE ZLÍNSKÉM KRAJI

ZAJÍMAVOST

HISTORICKÁŘEZAČKA

Je až s podivem, jaké historické „po-klady“ se mohou skrývat v prostorách Krajské nemocnice T. Bati. Kupodivu se nejedná o žádné zdravotnické přístroje, ale konkrétně o tzv. kolovou řezačku papíru. Prvorepubliková kolová řezačka papíru se z Baťových závodů do zlínské nemocnice dostala až po roce 1989, respektive někdy v době ukončení činnosti podniku Svit. Přesné datum si již bohužel nikdo nepamatuje, k stroji ani neexistují žádné historické doku-menty. „Řezačku papíru stále používá-me na provozním oddělení, výborně řeže velké kusy papíru, ale řežeme na ní také například buničinu pro pato-logii,“ upřesnil s úsměvem vedoucí Provozního odboru KNTB Ing. Petr Voráč. O historickou řezačku, která pochází z dílny firmy „M. BECKER továrna na stroje“ z Prahy - Smíchova již projevilo zájem několik muzeí, se kterými Krajská nemocnice T. Bati jedná. Než se ale stane součástí muzejní expozice, bude bytelný ruční stroj dál sloužit v nemocni-ci svému účelu.

PERLIČKA

;

WALMARK MARŤÁNCI Imuno jahoda

269 Kč235 Kč90 tablet

LÉKÁRNA KRAJSKÉ NEMOCNICE T. BATI, a. s.

WALMARK MARŤÁNCI Imunoactiv Aquabot

RAKYTNÍČEK želatinky

199 Kč180 Kč70 ks

WALMARK MARŤÁNCI zářící gummies

171 Kč155 Kč50 ks

283Kč245 Kč

PODPOŘTE IMUNITU DĚTÍ PO PRÁZDNINÁCH

AKCE PLATÍ V MĚSÍCI ZÁŘÍ A DO VYPRODÁNÍ ZÁSOB

více druhů

30 31

ROZHOVOR

(smích)samozřejmě spo-kojená. (úsměv)

Plánujete někdy běžet i maraton?

Cílem každého běžce je zaběhnout si aspoň jednou maraton. Ze zdravotního hle-diska se však jedná o velmi náročnou disciplínu, stručně řečeno, moc zdravé to není. Ale třeba se někdy hecnu…

Jana Bílková je všeobecná sestra, pra-cující na interní JIP Krajské nemocni-ce T. Bati. „Neběhá“ však pouze kolem pacientů, běh jako sportov-ní disciplína je jejím koníčkem. Nedávno dokonce vyhrála zlín-ský festivalový půlmaraton.

Jak jste se vlastně k běhání dostala?

Sportovala jsem odmalička. Hrála jsem závodně házenou a pak se dala na atletiku. Nejčastěji běhávám kratší závody do deseti kilometrů.

Jak často trénujete?

Téměř denně a převážně ve Zlíně. Ale mám ráda i prostředí kolem Baťova ka-nálu z Otrokovic směrem na Napajed-la. I mé tréninkové dávky jsou zhruba desetikilometrové. Fyzickou kondici si zlepšuji také díky kruhovým tréninkům a pestré stravě.

Co byste poradila někomu, kdo chce začít běhat?

JEDNOU TŘEBA POBĚŽÍM MARATON

Člověk by si měl uvědomit, proč chce začít běhat. Jestli hledá nového koníčka, jestli chce zhubnout, zlepšit si kondici, zdraví nebo posílit psychiku, v podstatě tohle všechno člověk může od běhání očekávat a mnoho dalšího.

Běhání není limitováno počasím a běhat lze kdekoliv a kdykoliv. Moje rada tedy zní, být trpělivý a vytrvalý, udělat si na běhání čas a snažit se běhat pravidelně.

Letos za sebou máte už několik běžeckých úspěchů. Půlmaraton jste však vyhrála poprvé…

Běžela jsem ho již potřetí a byla to pro mě výzva. Delší trať, horké poča-sí… Náročný závod, ale povedlo se mi udržet rovnoměrné tempo a vydržet se silami až do cíle. Festivalová atmo-sféra byla skvělá a s výsledkem jsem

inzerce

32

PODĚKOVÁNÍNEMOCNICI

val, přiznám se, že jsem z něj měl docela strach. Vše ale dopadlo výborně. Vážím si zejména lidského přístupu pana doktora, kdy mi již před zákrokem vše ukázal na rentgenovém snímku a podrobně vysvětlil, co mě čeká, takže mě zbavil obav a získal

si moji plnou důvěru. Současně bych chtěl poděkovat všem dalším pracovní-kům tohoto oddělení, (bohužel jména neznám) ale ať už se jednalo o asistující sestry nebo slečnu na recepci, všichni byli velice milí a příjemní a jednání bylo velmi vstřícné a přátelské. Pokud bych měl ještě někdy v budoucnu podobné zdravotní pro-blémy, určitě se obrátím na toto oddělení Vaší nemocnice, ze kterého jsem si odnesl velice dobrý dojem a rád ho doporučím všem známým i kolegům. Jan Graas, Otrokovice

Ráda bych touto cestou poděkovala ce-lému personálu na 5. etáži v porodnici

Všichni se chovali mile, vždy ochotni po-moci a s úsměvem na tváři. Jde vidět, že je práce naplňuje a baví. Taktéž děkuji porodní asistence, jmenovitě paní Kra-jčové, za její empatické vedení porodu. Děkuji všem za jejich laskavé chování, moc si toho vážím!

Helena Burgetová a Ráchel

Hold zlínské krajské nemocnici

Příspěvek bude delší. Ale mohl tu být místo něj už jen nekrolog… Když mne v neděli rozbolela hlava, odložil jsem

Děkujeme za péči a profesionální přístup

Rodili jsme u vás po třetí a vždy s porodní asistentkou Halouzkovou Poděkování celé směně ze dne 16. srpna 2018.

Spokojený otec Petr Hruboš

Chtěl bych touto cestou moc poděkovat

za velmi profesionální zákrok pana MDDr. Davida Pretsche z Oddělení ústní, čelistní a obličejové chirurgie v červenci tohoto roku. Zákrok byl komplikovaný, i když se jednalo „jen“ o extrakci zubu moudrosti, který byl však uložen hluboko v čelisti. Pan doktor je i přes své mládí velice šikovný. Jelikož jsem v životě dosud takovýto zákrok neabsolvo-

NAPSALI JSTE NÁM

jednoduše 900 km cestu k německému zákazníkovi o den. V pondělí ovšem hlavu vystřídala bolest pod rozdělanou šestkou vpravo dole. Ale když databázoví vývojáři v Německu zavelí, druhou stranu vaše zuby nezajímají. Dal jsem si ibuprofen a jel. Bohužel prášky nezabíraly, v pátek odpoledne jsem přestal mluvit a večerní dýchání s chrapotem mi bránilo ve spaní. Učinil jsem tedy impulzivní rozhodnutí neúčastnit se sobotního školení progra-mového systému, kterého jsem autorem, a vydal se na dlouhou cestu domů, neboť jsem si nedokázal představit, jak bych kdekoliv sípavě cokoliv vysvětloval. Cesta byla příšerná, nemohl jsem mluvit, polykat, nic. Po příjezdu domů hurá na pohotovost ORL a okamžitá hospitalizace. ORL lékařka povolala primáře ústní, če-listní a obličejové chirurgie, který se přiřítil na kole z chalupy, prošel jsem CT a zubní rentgeny, absolvoval spoustu koukání do krku a večer mě už vezli na sál, přijel i pri-mář ORL. Spousta anesteziologů, chirurgů a dalších mě pak zachraňovala. Probudil jsem se na JIP, dýchal slavikem, nemluvil, ale žiju. Tímto děkuji manželce Hance, že mě přesvědčila a zavezla na pohotovost, kamarádovi Víťovi, jehož smska přispěla k rozhodnutí vrátit se z Německa zpátky do Zlína a především všem zúčastněným pracovníkům Krajské nemocnice T. Bati. MUDr. Nečasovi na pohotovosti, MUDr. Turnové z ORL a jejímu „sobotnímu“ týmu, prim. Šimkovi, který ve svém volném čase neprodleně přijel, prim. Světlíkovi z ORL, který udělal totéž, a celému tomu nesku-tečnému týmu na sále i na oddělení JIP chirurgie. Děkuji také řediteli KNTB za jeho výběr lidí. Jako mini kapitalista malé softwarové firmy Vám ty lidi závidím.

Radek Strouhal

33

PODĚKOVÁNÍDÁRCŮM KRVEDĚKUJEME VŠEM DÁRCŮM

KRVE, KTEŘÍ S NÁMI OSLAVILI 14. ČERVNA

SVĚTOVÝ DEN DAROVÁNÍ KRVE. PODPOŘILA HO TAKÉ

FIRMA TESCOMA.

KREV NELZE UMĚLE VYROBIT, LZE JI JEN

ZÍSKAT OD ČLOVĚKA.

DĚKUJEME, ŽE POMÁHÁTE…

34

HRABĚNČIN KOLÁČ

Z NAŠEHO BISTRA 51

ZÁBAVA

SUDOKU

Korpus:(Pečeme ve formě o průměru 30 cm)120 g cukr moučka1 vanilkový cukr250 g Hera2 žloutky350 g hladká moukašpetka soli

Další suroviny:400 g jablek0,5 hrnku cukr krupice2 polévkové lžíce ořechů2 bílky1 čajová lžička skořice

Jeden standardní koláčový korpus ve formě o průměru 30cm. Na plech s těstem nastrouháme jablka, ochutíme skořicí a zasypeme polovinou cukru a strouhanými ořechy. Na jablka rozetřeme pevný sníh z bílků a zbytku cukru, postrou-háme nahrubo kousek těsta z ledničky. Pečeme 25 minut při 180 °C.

CENÍK REKLAMY A INZERCEv Krajské nemocnici T. Bati, a. s.

LetákyFormát A5, A6 do 50 kusů 150 Kč/jednorázově

do 200 kusů 300 Kč/jednorázovědo 500 kusů 500 Kč/jednorázově

Letáky k výplatnicím (cca 2 500 zaměstnanců)Do velikosti formátu A4 5 000 Kč/jednorázově

Interiérová reklama (figurína, roll up, poster, držáky na letáky)Dle velikosti a umístění od 1 500 Kč/měsíc

Inzerce v nemocničním časopise• Formát A5• Náklad 3 000 ks/3 měsíce• Zdarma v čekárnách, ambulancích a na lůžkových odděleních

1/1 strana ½ strany ¼ strany(132 x 189 mm) (64 x 89 nebo 132 x 92 mm) (132 x 46 nebo 64 x 92 mm)

10 000 Kč 6 000 Kč 4 000 Kč

Reklamní spotyReklamní spot na LCD obrazovkách v čekárnách a ambulancích (19 obrazovek) 7 000 Kč/minuta/měsíc

Intranet (vnitřní webové stránky nemocnice)Zveřejnění informace vč. přílohy 1 000 Kč/jednorázově

KNTB, a. s., si vyhrazuje právo neuzavřít smlouvu o umístění inzerce na poskytování konkurenčního zboží či služeb.

Partnerství akce – odborné, veřejné, zaměstnanecké, PR akceCeny dle individuální dohody podle typu a rozsahu akce

Podomní prodejCeny dle individuální dohody od 100 Kč/hodina (podle druhu prodeje, ceny zboží, pronajatého prostoru)

Účast v Benefitním programu pro zaměstnanceIndividuální podmínky

KONTAKT:Dana Gottvaldová, odbor marketingutelefon: +420 577 552 103, +420 777 590 050e-mail: dana.gottvaldova@bnzlin.czwww.kntb.cz