operačního řízení základních složek integrovaného záchranného...

Analýza interoperability operačního řízení základních složek integrovaného záchranného systému

Výstupy analýzy část

A - Standardy operačního řízení

24. září 2010

HZS

PČRZZS


Výstupy analýzy část strana 2 (celkem 84 stran) 24. září 2010

Obsah Shrnutí ................................................................................................................................................................................................................ 4

Výstupy podle smlouvy .......................................................................................................................................................................................... 6 Historie změn ......................................................................................................................................................................................................... 8

A1 - Cíle operačního řízení .................................................................................................................................................................................... 9 Přínosy projektu ..................................................................................................................................................................................................... 9 Cíle projektu ........................................................................................................................................................................................................... 9

Perspektiva Finance (rozpočtová omezení) ................................................................................................................................................................................. 9 Perspektiva Zákazník (veřejný zájem) ......................................................................................................................................................................................... 9 Perspektiva Procesy .................................................................................................................................................................................................................... 9 Perspektiva Infrastruktura a zdroje ........................................................................................................................................................................................... 10

Kauzalita cílů ........................................................................................................................................................................................................ 11 Měření cílů ........................................................................................................................................................................................................... 12

Perspektiva Finance (rozpočtová omezení) ............................................................................................................................................................................... 13 Perspektiva Zákazník (veřejný zájem) ....................................................................................................................................................................................... 13 Perspektiva Procesy .................................................................................................................................................................................................................. 16 Perspektiva Infrastruktura a zdroje ........................................................................................................................................................................................... 19

A2 - Procesní standardy ..................................................................................................................................................................................... 21 Popis budoucího stavu procesu operačního řízení ............................................................................................................................................... 21

Proces Zajistit příjem tísňového volání...................................................................................................................................................................................... 22 Proces Zajistit operační řízení ................................................................................................................................................................................................... 23

Číselník událostí operačního řízení ....................................................................................................................................................................... 27 Kvantifikace událostí a dalších aktivit ................................................................................................................................................................... 27 Vazba cílů na procesy ........................................................................................................................................................................................... 28

Rizika .................................................................................................................................................................................................................... 29 Operační rizika .......................................................................................................................................................................................................................... 29 Projektová rizika ....................................................................................................................................................................................................................... 30

A3 - Standardy ICT ............................................................................................................................................................................................. 31 Popis výchozího stavu IS operačního řízení .......................................................................................................................................................... 31

HZS ........................................................................................................................................................................................................................................... 31 PČR ........................................................................................................................................................................................................................................... 33 ZZS ............................................................................................................................................................................................................................................ 34

Popis cílového stavu IS operačního řízení ............................................................................................................................................................ 34 Integrace technologií NIS do systémů pro OŘ ........................................................................................................................................................................... 34 Úprava systémů pro OŘ ............................................................................................................................................................................................................ 35 Subsystém Předávání zpráv ...................................................................................................................................................................................................... 36

Definice standardů pro ICT ................................................................................................................................................................................... 37

A4 - Organizační standardy ................................................................................................................................................................................ 39 Popis výchozího stavu organizačního zajištění ..................................................................................................................................................... 39

Organizační zajištění HZS .......................................................................................................................................................................................................... 39 Organizační zajištění PČR .......................................................................................................................................................................................................... 41 Organizační zajištění ZZS ........................................................................................................................................................................................................... 43

Definování cílových rolí ........................................................................................................................................................................................ 43

A5 - Standardy infrastruktury ............................................................................................................................................................................. 44 Standardy pro typová pracoviště ......................................................................................................................................................................... 44

Počty pracovišť ......................................................................................................................................................................................................................... 44 Standardy pro energetické zajištění ..................................................................................................................................................................... 48 Standardy pro technologické prostory ................................................................................................................................................................. 48

Ostatní standardy pro infrastrukturu operačního řízení ...................................................................................................................................... 49 Síťová infrastruktura ................................................................................................................................................................................................................. 49 Telefonie ................................................................................................................................................................................................................................... 49 Nahrávání ................................................................................................................................................................................................................................. 50

HZS

PČRZZS



Radiokomunikace ..................................................................................................................................................................................................................... 50

A6 - Projektové standardy .................................................................................................................................................................................. 52 Řídící projektová struktura ................................................................................................................................................................................... 52 Typové složení projektových týmů ....................................................................................................................................................................... 53 Pracovní režim pro projektové týmy .................................................................................................................................................................... 55 Rozhodovací, reportovací a eskalační procedury ................................................................................................................................................. 55 Šablona pro posouzení projektových rizik ............................................................................................................................................................ 56 Šablona pro posouzení rozpočtu a harmonogramu ............................................................................................................................................. 58

Přílohy ............................................................................................................................................................................................................... 69 Příloha 1: Zkratky a pojmy .................................................................................................................................................................................... 69 Příloha 2: Číselník událostí ................................................................................................................................................................................... 70

Příloha 3: Kvantifikace událostí ............................................................................................................................................................................ 72 Kvantifikace událostí HZS .......................................................................................................................................................................................................... 72 Kvantifikace událostí PČR .......................................................................................................................................................................................................... 79 Kvantifikace událostí ZZS........................................................................................................................................................................................................... 81

Seznam tabulek a modelů .................................................................................................................................................................................... 83

HZS

PČRZZS



Shrnutí Informace o projektu

Identifikace projektu CZ.1.06/3.4.00/09.xx259

Název projektu „Analýza interoperability operačního řízení základních složek integrovaného záchranného systému“

Zkratka projektu AI OPŘ IZS

Smluvní strany

Zhotovitel

Název IQUAP Česká republika, s.r.o.

Adresa Václavské nám. 839/19, 110 00 Praha 1, Česká republika

Objednatel

Název Česká republika – Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky

Adresa Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7

Evidenční číslo smlouvy Objednatele:

smlouva č. 22/2010

Financování

Projekt „Analýza interoperability operačního řízení základních složek integrovaného záchranného systému“ je připravován ke spolufinancování ze SF EU v rámci IOP - oblast intervence 3.4 Služby v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik: organizační složky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace, kraje a jimi zřizované organizace.

Účel dokumentu

Shrnout výstupy projektu AI OPŘ IZS - fáze A – standardy platné pro všechny základní složky integrovaného záchranného systému (tj. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR a zdravotnická služba krajů), dále jen „složky“ až na úroveň krajů, a to v oblasti cílů a jejich ukazatelů, procesů, ICT, infrastruktury a projektových standardů.

Tyto standardy jsou závazné pro další specifikace jak v rámci jednotlivých složek, tak na úrovni jednotlivých krajů. Případné odchylky od těchto standardů musí být řádně zdůvodněny a jednotlivě schváleny na úrovni CPT. Tyto změny schválené v rámci týmu CPT budou následně zapracované do tohoto dokumentu.

HZS

PČRZZS



Zpracovatelé

Dokument shrnuje výstupy workshopů Centrálního projektového týmu (CPT), který pracoval ve složení:

Centrální projektový tým - CPTTitul Jméno Příjmení Funkce Složka

plk.Ing. Luděk Prudil Gestor projektu Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

plk. Mgr. Jiří Němec Gestor za HZS HZS Kraje Vysočina

plk. JUDr. Milan Zapletal Gestor za PČR P ČR KŘP HLMP

Patrik Merhaut Gestor za ZZS ÚZZS SČK Kladno

Bc. Jiří Lazar Žižka Administrátor projektu/Koordinátor Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

mjr. Mgr. Jaroslav Lepeška Metodik projektu HZS Plzeňského kraje

mjr. Mgr. František Špaček Specialista operačního řízení za HZS HZS Plzeňského kraje

plk. Mgr. Petr Vaňata Specialista operačního řízení za PČR PČR PP Operační odbor

MUDr. Otomar Kušička Specialista operačního řízení za ZZS ZZS Pardubického kraje

mjr. Ing. Petr Luciak Specialista ICT za HZS HZS Královehradeckého kraje

plk. Jaroslav Altman Specialista ICT za PČR PČR PP CIAP

Ing. Martin Repko Specialista ICT za ZZS ZZS Ústeckého kraje

Ing. Alexander Kúr Specialista ICT za ZZS ZZS Královehradeckého kraje

plk. Ing. Petr Berglowiec koordinátor za IBC MSK Ostrava HZS Moravskoslezského kraje

Na dokumentu dále spolupracovali:

Titul Jméno Příjmení Funkce Složka

pplk.Ing. Pavel Mára oddělení rozvoje a projektového řízení GŘ HZS ČR Praha

mjr. Ing. Radek Mencl vedoucí operačního středika Královéhradeckého kraje

Ing. Vojtěch Pytlík ZZS Plzeňského kraje

Ing. Miroslav Beneš ZZS Jihočeského kraje

npor.Bc. Hana Vrabcová PČR Správa hl.m.Prahy

Jiří Radoň ZZS Královéhradeckého kraje

Ing. Jindřich Vintr ZZS Jihomoravského kraje

Miroslav Lares ZZS Karlovarského kraje

Ivo Božek ZZS Olomouckého kraje

Ing. Martin Repko ZZS Ústeckého kraje

plk. Jiří Vojtíšek HZS Pardubického kraje

Ing. Josef Bernátek ZZS Karlovarského kraje

MUDr. Jiří Růžička ZZS Pardubického kraje

HZS

PČRZZS



Výstupy podle smlouvy

Dokument obsahuje tyto výstupy podle smlouvy č. 22/2010 příloha 1:

Část podle smlouvy

Věcný obsah podle smlouvy Odkaz na místo v dokumentu

A1 Přínosy projektu IS IZS platné pro všechny složky až na úroveň krajů s rámcovým popisem výchozí situace, opodstatnění realizace projektu IS IZS a zdůvodnění jeho potřebnosti.

zde

Definice a popis cílů budoucího (TO-BE) stavu procesu operačního řízení, kterého má být projektem IS IZS dosaženo, v metodice Balanced Scorecard (BSC) a perspektivách:

Finance (dopady na veřejné rozpočty),

Zákazník (veřejná služba – přínosy pro zákazníka/občana),

Procesy (cíle výkonnosti procesu operačního řízení),

Zdroje (cíle personální včetně znalostních, informační a komunikační technologie (dále jen „ICT“) a pro ostatní infrastrukturu).

zde

Kauzalita (ovlivnění) cílů navzájem i vzhledem k cílům společného řešení procesu příjmu tísňového volání v metodice Balanced Scorecard (BSC).

zde

Měření jednotlivých cílů pomocí ukazatelů se stanovením výchozí a cílové hodnoty (výchozí hodnoty budou vázány k roku 2008, cílovým rokem bude rok 2013) v metodice Balanced Scorecard (BSC).

zde

A2 Popis budoucího stavu (TO-BE) procesu operačního řízení na přehledové úrovni shodného pro všechny složky IZS s vyznačením subprocesů, které budou pro jednotlivé složky specifické. Model bude vytvořen v notaci BPMN verze 1.1.

zde

Číselník událostí a dalších aktivit operačního řízení (TO-BE). Události a aktivity musí být vyznačeny v předchozím modelu.

zde

Kvantifikace počtů událostí a dalších aktivit podle číselníku vždy za výchozí období a odhad pro cílové období (roční průměry, měsíční, denní a hodinové špičky) s rozdělením na události společné pro více základních složek IZS a události specifické pro každou základní složku IZS.

zde

Vazbu cílů z perspektivy Procesy výstupu A1 na procesy a subprocesy. zde

A3 Popis výchozího stavu (AS-IS) informačního zajištění procesu operačního řízení na přehledové úrovni se zachycením využívaných informačních a komunikačních systémů a jejich vzájemných informačních vazeb s vyznačením systémů dotčených projektem. Model bude vytvořen v notaci UML verze 2.

zde

Popis cílového stavu (TO-BE) informačního zajištění procesu operačního řízení na přehledové úrovni se zachycením zamýšlených informačních a komunikačních systémů a jejich vzájemných informačních vazeb. Model bude vytvořen v notaci UML verze 2.

zde

Definice standardů ICT pro cílový stav s vazbou na cíle z perspektivy Zdroje výstupu A1. Standardy budou definovány formou SLA s uvedením způsobu jejich zjišťování nebo měření.

zde

A4

Popis výchozího stavu (AS-IS) organizačního zajištění procesu operačního řízení na přehledové úrovni s vyznačením základní organizační struktury, systému řízení a velení a počtem pracovníků nezbytných pro zajištění tohoto procesu až na úroveň každé složky a kraje. Výsledné organizační struktury budou zachyceny formou organigramu.

zde

Definování cílových rolí, které budou zajišťovat aktivity procesu operačního řízení s jejich popisem a rámcovými znalostními nároky. Role a jejich požadované znalosti budou zachyceny formou mapy znalostí s vazbou na cíle z perspektivy Zdroje výstupu A1.

zde

A5 Standardy pro typová pracoviště podle jednotlivých rolí dle výstupu A4 a jejich vybavení včetně sociálního zázemí.

zde

Standardy pro energetické zajištění pracovišť operačního řízení. zde

Standardy pro technologické prostory pracovišť operačního řízení. zde

Ostatní standardy pro infrastrukturu operačního řízení společné pro všechny základní složky IZS. zde

HZS

PČRZZS



Část podle smlouvy

Věcný obsah podle smlouvy Odkaz na místo v dokumentu

A6 Řídící projektová struktura na úroveň rolí a jejich kompetencí. zde

Typové složení Dílčích projektových týmů na úrovni složky a krajských projektových týmů složek a jejich vzájemná koordinace.

zde

Pracovní režim pro Dílčí a krajské projektové týmy. zde

Rozhodovací, reportovací a eskalační procedury standardu v úrovni kraje. zde

Šablona pro posouzení projektových rizik standardu v úrovni kraje. zde

Šablona pro posouzení rozpočtu standardu v úrovni kraje. zde

Šablona pro posouzení harmonogramu standardu v úrovni kraje. zde

HZS

PČRZZS



Historie změn

Byly zpracovány postupně tyto verze dokumentu:

Soubor Verze Obsah Zpracováno Připomínkováno

Schváleno

ISIZS_AI_A_verze_0.doc pracovní verze Výstupy A k připomínkám 5.5.2010

ISIZS_AI_A_verze_1.doc změnová verze Zpracování připomínek z jednání CPT dne 5/5/2010. 5.5.2010

ISIZS_AI_A_verze_2.doc změnová verze Zpracování připomínek z jednání CPT.

Verze předávaná k posouzení. 5.5.2010

ISIZS_AI_A_verze_3.doc změnová verze Zapracované připomínky z jednání CPT ze dne 6.5.2010. 6.5.2010

ISIZS_AI_A_verze_4.doc změnová verze Vypořádání připomínek. 15.5.2010



ISIZS_AI_A_verze_7.doc změnová verze Verze k akceptaci 3.6.2010

ISIZS_AI_A_verze_8.doc změnová verze Změny dle jednání DT ZZS ze dne 21.6.2010 a další úpravy zjištěné dle jednání týmů v úrovni výstupů B.

16.7.2010

ISIZS_AI_A_verze_9.doc změnová verze Zapracování změn na základě výstupů C 24.9.2010

HZS

PČRZZS



A1 - Cíle operačního řízení

Přínosy projektu Realizace projektů zahrnuje vybudování nebo zlepšení informačního systému operačních středisek IZS s cílem zajistit provoz informačních a komunikačních sítí a služeb IZS, dosáhnout dokonalé propojení všech složek IZS mezi sebou bez ohledu na jejich lokaci a tak zajistit vysokou akceschopnost a operabilitu. Systém bude vybaven výkonnými lokalizátory místa ohlášení a dalšími prvky, které umožní velmi rychle vyhodnotit způsob a sílu v jaké budou prostředky IZS nasazeny. Zároveň bude vylepšena možnost vizualizace operační situace v rámci operačního řízení a zlepšena možnost interoperability jednotlivých základních složek integrovaného záchranného systému.

Cíle projektu

Perspektiva Finance (rozpočtová omezení)

F01 Nezvýšit provozní náklady OŘ

Projekt nesmí s ohledem na svou udržitelnost zvýšit provozní náklady OŘ.

Perspektiva Zákazník (veřejný zájem)

Z01 Zlepšit poskytování pomoci občanům při MU

Jde o klíčový cíl – celkové zlepšení řízení se musí v důsledku projevit na konkrétním zlepšení pomoci občanům v mimořádných situacích.

Z02 Zajistit reakci na rozsáhlé mimořádné události

Pomoc občanům musí být zajištěna i v případě rozsáhlých hrozeb a nesmí být zásadně omezena ani tehdy, pokud je příslušnou hrozbou dotčeno i středisko pro operační řízení.

Perspektiva Procesy

P01 Zvýšit účinnost operačního řízení

Účinnost operačního řízení je primárně dána rychlostí a koordinovaností zásahu na místě MU prostřednictvím optimálních SaP.

P02 Zvýšit účinnost nasazování SaP

Výběr adekvátních SaP podle typu, rozsahu a místa MU i vlastní aktivace SaP musí proběhnout s minimálním zdržením po obdržení informace.

P03 Zvýšit přehled o operační situaci

Průběžně aktualizovaný přehled o operační situaci umožňuje operačnímu řízení jak účinněji nasazovat další SaP při eskalaci MU, tak lépe provádět jejich vzájemnou koordinaci a organizovat spolupráci na místě MU.

P04 Zkrátit přepravní časy SaP

Přestože jde přepravní časy na místo MU ovlivnit z operačního řízení pouze částečně, jde z hlediska celkové doby do zahájení zásahu na místě MU o podstatnou položku, kde i dílčím zlepšením bude dosaženo zkrácení této doby.

P05 Zajistit interoperabilitu na úrovni krajů

Zejména při MU na hranicích kraje nebo při zasažení více krajů je nutné zlepšit vzájemnou součinnost tak, aby poskytování pomoci probíhalo bezešvě a s využitím nejvhodnějších SaP.

HZS

PČRZZS



Perspektiva Infrastruktura a zdroje

I01 Podporovat přesun SaP

Aktuální informace, které má o operační situaci k dispozici OŘ, mohou ovlivnit výběr nebo změnu optimální trasy. proto je nezbytné zajistit jejich doručení SaP.

I02 Podporovat nasazování SaP

Systémová podpora při výběru SaP umožní zrychlení této fáze procesu a tedy zkrácení celkové reakční doby.

I03 Zajistit účinné komunikační prostředí pro OŘ

Účinnost řízení SaP je plně odvislé od komunikačních kanálů a úrovně jejich integrace do jednotného systému operačního řízení.

I04 Zajistit zálohování OS

Operační střediska musí být odolná proti vnějším vlivům a v extrémních případech, kdy dojde k jejich znefunkčnění, musí jejich činnost dostatečně rychle převzít jiná pracoviště, v závislosti na efektivním využití těchto pracovišť a zejména s naplněním cíle F01.

I05 Zajistit operátorská pracoviště

Dostatečná kapacita operátorských pracovišť i jejich struktura zásadně ovlivňuje schopnost OŘ řídit nasazování SaP i pro rozsáhlé MU a katastrofy.

I06 Zajistit technologické zázemí OS

Zajištění technologického zázemí pro provoz OS1.

Tabulka 1: Přehled cílů

Číslo Název

F Finance (rozpočtová omezení)F01 Nezvýšit provozní náklady OŘ

Z Zákazník (veřejný zájem)Z01 Zlepšit poskytování pomoci občanům při MU


P ProcesyP01 Zvýšit účinnost operačního řízení




P05 Zajistit interoperabilitu na úrovni krajů a složek

I Infrastruktura a zdrojeI01 Podporovat přesun SaP





I06 Zajistit technologické zázemí

1 Drobné stavební úpravy nebo vybavení technologického zázemí operačního střediska.

HZS

PČRZZS



Kauzalita cílů

Je patrná z následujícího modelu:

Model 1: Kauzalita cílů

Nezvýšit provozní

náklady OŘ

Zlepšit poskytování

pomoci občanům

Zajistit reakci na rozsáhlé

MU

Zvýšit účinnost operačního

řízení

Zajistit interoperabi-

litu na úrovni krajů

Zajistit účinné komunikační

prostředí

Zvýšit účinnost nasazování SaP

Zvýšit přehled o operační

situaci

Zkrátit přepravní časy

SaP

Podporovat nasazování SaP

Podporovat přesun SaP

Zajistit zálohování OS

Zajistit operátorská

pracoviště

Legenda

Cíl v perspektivě

Finance

Cíl v perspektivě

Zákazník

Cíl v perspektivě

Procesy

Cíl v perspektivě

Infrastruktura

Cíle v zákaznické perspektivě nesmí negativně ovlivnit finanční cíle (rozpočtová omezení).

Naplnění hlavního cíle veřejného zájmu – Zlepšit poskytování pomoci občanům – je zásadně odvislé od splnění procesního cíle Zvýšit účinnost operačního řízení, který je determinován třemi dílčími cíly - Zvýšit účinnost nasazování SaP, Zvýšit přehled o operační situaci a Zkrátit přepravní časy SaP.

Podpůrný cíl v zákaznické perspektivě - Zajistit reakci na rozsáhlé mimořádné události – je determinován dosažením procesního cíle Zajistit interoperabilitu na úrovni krajů.

Každému procesnímu cíli odpovídá právě jeden cíl z perspektivy infrastruktury.

HZS

PČRZZS



Měření cílů Tabulka 2: Cíle a jejich ukazatele2,3

Číslo Název TrendVáha

(%)

Měrná

jednotka

AS-IS

(2008)

TO-BE

(2013)

F Finance (rozpočtová omezení)F01 Nezvýšit provozní náklady OŘ

F01-1A Počet pracovníků OŘ HZS udržet 40 počet 588 588

F01-1B Počet pracovníků OŘ PČR nezvýšit 40 počet 1022 1022

F01-1C Počet pracovníků OŘ ZZS snížit 40 počet 434 408

F01-2A Počet OS HZS snížit 40 počet 27 18

F01-2B Počet OS PČR snížit 40 počet 86 15

F01-2C Počet OS ZZS snížit 40 počet 35 22

F01-3 Ostatní náklady OŘ udržet 20 podíl (%) 100% 99%

Z Zákazník (veřejný zájem)Z01 Zlepšit poskytování pomoci občanům při MU

Z01-1B Včasnost zásahu na místě zvýšit 100 podíl (%) 23% 32%


Z02-1 Počet sousedních postižených krajů zvýšit 40 počet 0 2

Z02-2 Rychlost zajištění záložního operačního řízení snížit 60 minuty ne 60

P ProcesyP01 Zvýšit účinnost operačního řízení

P01-1 Zkrácení reakční doby při zásazích snížit 100 % 100% 87%


P02-1 Rychlost nasazení SaP snížit 50 % 100% 82%

P02-2 Rychlost aktivace SaP snížit 50 % 100% 96%


P03-1 Rychlost aktualizace informací o operační situaci snížit 70 minuty 2:05 0:15

P03-2 Rychlost poskytnutí informací o operační situaci snížit 30 minuty 2:30 0:30


P04-1 Průměrný přepravní čas SaP na místo MU snížit 100 % 100% 98%

P05 Zajistit interoperabilitu na úrovni krajů a složek

P05-1 Rychlost aktivace SaP z jiného kraje snížit 100 minuty 3:50 0:30

P05-2 Rychlost předání dat o MU snížit 100 minuty 1:30 0:30

I Infrastruktura a zdrojeI01 Podporovat přesun SaP

I01-1 Rychlost předání optimalizované trasy SaP snížit 50 minuty ne 1:00

I01-2 Rychlost aktualizace polohy SaP snížit 50 minuty 5:00 0:10


I02-2 Rychlost přiřazení informace o objektech snížit 100 minuty ne 0:01


I03-1 Účinné komunikační prostředí pro OŘ zvýšit 100 ano/ne ne ano


I04-1 Rychlost rekonfigurace kritických služeb OS snížit 50 minuty 3:00 0:10

I04-2 Energetická nezávislost OS zvýšit 30 ano/ne ne ano


I05-1 Počet operátorských pracovišť zvýšit 100 počet ne 575

I06 Zajistit technologické zázemí

I06-1 Zajistit technologické zázemí OS zvýšit 100 ano/ne ne ano

2 Z02-2 stav AS-IS „ne“ – stav zajištění není přesně definován a je závislý na komunikaci v rámci jednotlivých složek.

3 IO3-1 účinné komunikační prostředí ve stavu AS-IS v roce 2008 nebylo k dispozici v rámci všech základních složek IZS.

HZS

PČRZZS



Perspektiva Finance (rozpočtová omezení)

F01-1 Počet pracovníků OŘ

Definuje nepřímo personální náklady jako klíčovou položku variabilních nákladů. Ukazatel byl stanoven již ve střechovém projektu. Uvedený počet pracovníků odpovídá předpokládaným hodnotám v době realizace projektu Analýza interoperability4. Cílová hodnota je pouze orientační a není závazná. V rámci projektů KSP nelze financovat náklady na lidské zdroje nebo určovat počet pracovníků zajišťujících provoz jednotlivých operačních středisek. Výše uvedené hodnoty mohou být v budoucnosti měněny bez ohledu na tyto projekty. Tyto ukazatele byly definovány z důvodu určení omezení pro jednotlivé pořizované technologie.

F01-2 Počet OS

Definuje nepřímo ostatní náklady jako klíčovou položku fixních nákladů. Ukazatel byl částečně stanoven již ve střechovém projektu, v případě HZS došlo k aktualizaci cíle dle požadavku na zálohování.

F01-3 Ostatní náklady OŘ

Zahrnuje tyto náklady:

Náklady na údržbu a obnovu ICT

Náklady na externí služby

Náklady na telekomunikační služby

Ukazatel byl stanoven již ve střechovém projektu.

Perspektiva Zákazník (veřejný zájem)

Cíl veřejné služby Z01 Zlepšit poskytování pomoci občanům při MU je dosahován u všech složek zkrácením reakční doby zásahu5. U jednotlivých složek je nutné jeho účinek měřit specifickým ukazatelem:

Z01-1A Uchráněná hodnota při požárech

Krácením reakčního času dochází ke zvýšení uchráněných hodnot podle tohoto grafu:

4 Podklady z Q2/2010.

5 O 13% – viz ukazatel P01-1.

HZS

PČRZZS



Graf 1: Eskalace uchráněných hodnot podle rychlosti zásahu6

0%

1%

2%

3%

4%

5%

6%

7%

8%

9%

10%

11%

12%

13%

14%

15%

16%

17%

18%

19%

20%

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

Uchráněný majetek

Fakticky tedy dochází k nárůstu uchráněných hodnot z 8,2% na 14,9%, což při předpokládané shodné základně ohrožených hodnot představuje nárůst přes 900 mil. Kč.

Z01-1B Včasnost zásahu na místě

Včasnost zásahu SaP na místě MU přímo determinuje možnost okamžitého dopadení pachatele trestné činnosti, účinnosti jiné pomoci nebo prevence, ale i náklady na následné aktivity PČR (nasazování dalších SaP, dodatečné pátrání, eskalační aktivity atd.).

Podle zkušenosti je včasnost zásahu nepřímo úměrná reakčnímu času. Protože dochází ke zkrácení reakčního času o 13%, dochází následně ke zvýšení včasnosti zásahu z 23% na 32%.

Ekonomický dopad nelze vypočítat s ohledem na výraznou odlišnost jednotlivých zásahů a dopad včasnosti.

6 Modře vyznačeno proponované zkrácení reakčního času. Podrobněji k tématu viz Závěrečná zpráva střechového projektu. Mimoto dochází ke zvýšení počtu zachráněných osob z 1,98% na 2,67% a ke snížení pravděpodobnosti zranění ze 14,2% na 7,2%. Ekonomický přínos není možné vyčíslit s ohledem na nedostupnost dat o nákladech na léčení a délce pracovní neschopnosti.

HZS

PČRZZS



Z01-1C Uchráněné životy

Krácením reakčního času dochází ke snížení pravděpodobnosti mortality podle tohoto grafu:

Graf 2: Eskalace úmrtí podle rychlosti zásahu7

0%

5%

10%

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

Zkrácením reakční doby dojde ke snížení pravděpodobnosti mortality ze 7,29% na 6,07%, což při zachování stejného počtu MU vede k celkovému snížení počtu úmrtí za rok8 o 17. To při odhadované ekonomické hodnotě lidského života 12 mil. Kč9 představuje roční úsporu 204 mil. Kč.

Z02-1 Počet sousedních postižených krajů

Tento ukazatel definuje, jaký maximální rozsah plošného postižení katastrofou, která vyřadí z činnosti OS, musí být schopen cílový systém OŘ absorbovat. V současné době není možné výpadek OŘ v sousedním kraji nahradit, cílově je systém budován tak, aby funkcionalita byla zachována i při postižení 2 sousedních krajů.

7 Modře vyznačeno proponované zkrácení reakčního času. Podrobněji k tématu viz Závěrečná zpráva střechového projektu.

8 Obdobně dochází ke snížení pravděpodobnosti z 87,8% na 84,9%. Ekonomický přínos není možné vyčíslit s ohledem na nedostupnost dat o nákladech na léčení a délce pracovní neschopnosti.

9 Viz studie společnosti Infopharm z roku 2008 pro MZ ČR.

HZS

PČRZZS



Z02-2 Rychlost zajištění záložního operačního řízení

Ukazatel definuje čas, ve kterém musí být obnoveny funkce operačního řízení. U jednotlivých složek se předpokládají tyto formy zálohování:

HZS – decentralizace (převzetí OŘ v několika záložních prostorech v rámci kraje), mobilní případně zálohování vybraný kraj za jiný kraj

PČR - zálohování vybraný kraj za jiný kraj

ZZS - zálohování vybraný kraj za jiný kraj (nutno splnit podmínku shodného SW pro operační řízení a možnost ovládání komunikačních kanálů s ohledem na nutnost řídit SaP příslušného kraje)

Předpokládá se dvojí úroveň narušení funkcionality OS, kterou musí záložní řešení suplovat:

I. nutnost vyklizení budovy OS nebo nemožnost využívat pracoviště OS při zachování funkcionality systémů (technologická místnost a konektivita neporušena)

II. úplná nefunkčnost OS (včetně ztráty konektivity k lokální technologii) III. nedostupnost funkcionalit, které poskytují prvky a služby umístěné popř. spuštěné v jiné než

technologické místnosti dané složky a jsou pro plnou funkcionalitu operačního řízení

Pro obnovu funkcionality operačního řízení byly definovány tyto standardy:

Tabulka 3: Standardy obnovy činnosti OS10

Stav poškození Částečná

funkcionalita Plná

funkcionalita

I. technologie funguje 1:00 30:00

II. technologie nefunguje 10:00 60:00

III. externí technologie nefunguje/částečná funkcionalita 10:00 60:00

Perspektiva Procesy

P01-1 Zkrácení reakční doby při zásazích

Průměrná reakční doba při zásahu je tvořena součtem těchto dílčích časů:

1) P02-1 Rychlostí nasazení SaP 2) P02-2 Rychlostí aktivace SaP 3) P04-1 Průměrným přepravním časem SaP na místo MU

Jde o souhrnný ukazatel, který určuje efektivitu OŘ. Jeho zkrácením o 13% je podmíněno dosažení cílů v perspektivě veřejného zájmu, a tedy faktických přínosů projektu.

P02-1 Rychlost nasazení SaP

Je sledován od okamžiku kdy dispečer OŘ v uživatelském rozhraní aplikačního vybavení IS OŘ složky začne pracovat s daty o MU, přes výběr potřebných SaP složky až po dokončení procesu SaP aktivovány. Zkrácení tohoto času je podmíněno možností využít předdefinované scénáře, které na základě typu a polohy MU provedou předvýběr příslušných SaP.

10 Částečná funkcionalita zahrnuje možnost převzetí MU hlasem a možnost řídit příslušné SaP prostřednictvím rádia. Může být realizována prostřednictvím náhradní obsluhy. Plná funkcionalita zahrnuje převzetí MU prostřednictvím datové věty, sdílení MU včetně jejich vizualizace a plnou funkčnost SW pro operační řízení.

HZS

PČRZZS



Průměrná doba výběru v současné době činí 1:33 minut a rozložení poměru MU podle času výběru je patrné z následujícího grafu:

Graf 3: Rychlost výběru SaP

56,7%27,3%

8,6%

2,6%

1,2%

3,6%

do 1 min.

1-2 min.

2-3 min.

3-4 min.

4-5 min.

nad 5 min.

V cílovém stavu je proponováno zkrácení času potřebného na výběr SaP o 37%.

P02-2 Rychlost aktivace SaP

Jde o čas, které SaP potřebují k převzetí výzvy a přípravě výjezdu (od vyhlášení poplachu resp. předání výzvy po čas, kdy SaP vyjedou k MU). Tento čas je závislý na komunikačních kanálech, které operátor může k aktivaci SaP využít a technických možnostech SaP.

Průměrná doba aktivace v současné době činí 1:57 minut a rozložení poměru MU podle času aktivace je patrné z následujícího grafu:

Graf 4: Rychlost aktivace SaP

27,3%

47,6%

12,4%

2,8%

2,9%

7,0%

do 1 min.

1-2 min.

2-3 min.

3-4 min.

4-5 min.

nad 5 min.

V cílovém stavu je proponováno zkrácení času potřebného na aktivaci SaP o 10%.

HZS

PČRZZS



P03-1 Rychlost aktualizace informací o operační situaci

Nejdelší čas, do kterého jsou v kterémkoliv místě systému (pro kteréhokoliv uživatele) dostupné aktualizované informace o operační situaci. V současné době, kdy je nutné informace ručně vyhledávat a předávat spojovacími prostředky, činí tato doba přes 2 minuty. V cílovém stavu by aktualizovaná informace měla být dostupná do 15 sekund v celém systému11.

P03-2 Rychlost poskytnutí informací o operační situaci

Čas od vyžádání specifické informace do jejího poskytnutí, a to jak ve směru od velitele zásahu k OS, tak naopak. V současné době trvá průměrně vyhledání a poskytnutí informace 2,5 minuty, v cílovém stavu bude tento čas zkrácen na 30 sekund12. Pokud koncové zařízení nebude vybaveno mobilním datovým příjmem, bude efekt menší.

P04-1 Průměrný přepravní čas SaP na místo MU

Jde o čas od okamžiku aktivace SaP (vyhlášení poplachu, předání příkazu) do doby, než první jednotka (osádka) SaP dorazí na místo MU. Čas je závislý na dojezdové vzdálenosti, dopravní situaci, meteorologických podmínkách a konkrétním prostředku SaP. Z hlediska OŘ je ovlivnitelný pouze částečně, a to prostřednictvím optimalizace trasy na základě aktuálních informací. Efekt bude výrazně menší v případě, pokud nebudou k dispozici koncová zařízení v SaP.

Průměrná dojezdová doba v současné době činí 7:35 minut a rozložení poměru MU podle času dojezdových časů a vzdálenosti je patrné z následující tabulky:

Tabulka 4: Dojezdové časy SaP

Dojezd do 5 km 5-10 km 10-15 km 15-20 km 20-25 km nad 25 km

do 2 min. 15% 1% 0% 0% 0% 0%

2-3 min. 19% 2% 0% 0% 0% 0%

3-4 min. 21% 5% 1% 0% 0% 0%

4-5 min. 15% 9% 1% 1% 0% 0%

5-6 min. 10% 14% 3% 1% 0% 0%

6-7 min. 6% 14% 4% 1% 1% 0%

7-8 min. 4% 13% 6% 2% 1% 1%

8-9 min. 2% 10% 8% 3% 1% 1%

9-10 min. 2% 8% 10% 4% 3% 2%

10-11 min. 1% 6% 11% 6% 3% 2%

11-12 min. 1% 4% 10% 7% 3% 2%

12-13 min. 1% 3% 8% 8% 3% 2%

13-14 min. 1% 2% 7% 9% 4% 1%

14-15 min. 0% 2% 6% 9% 6% 2%

nad 15 min. 2% 7% 24% 48% 73% 84%

Podíl MU 55% 25% 12% 5% 2% 1%

V cílovém stavu dojde ke zkrácení průměrné dojezdové doby v průměru o 2%.

P05-1 Rychlost aktivace SaP z jiného kraje

Jde o čas od vyžádání součinnosti13 po její aktivaci. V současné době trvá vyžádání součinnosti téměř 4 minuty, v cílovém stavu bude žádost o součinnost doručena prostřednictvím sběrnice do 15 sekund

11 Jedná se o maximální technologické zpoždění.

12 V případě údajů dostupných v elektronické podobě.

13 U HZS jde o JPO zařazené do poplachového plánu kraje, který žádá součinnost.

HZS

PČRZZS



a do dalších 15 sekund14 musí být příjemcem potvrzena nebo odmítnuta. Celkově se tak doba zkracuje na 30 sekund.

P05-2 Rychlost předání dat o MU

Ukazatel definuje čas, který je nezbytně nutný pro předání dat o řešené mimořádné události další základní složce IZS do jeho IS pro OŘ. Obecně lze tuto činnost nazvat jako vyžádání součinnosti. Čas potřebný pro předání je součtem času, který vychází z času deklarovaného ve standardu konceptu TO-BE (tabulka 37) „Předat událost do OŘ na rozhraní“ tj. 3 s., času potřebného pro přenos dat na ESB tj. 4 s. a času potřebného na zpracování rozhraním na straně IS OŘ složky tj. 3 s, celkem tedy 10 s.

Měření tohoto času začíná po stisknutí tlačítka „vyžádání spolupráce s vybraným OS složky IZS“ v IS OŘ do času, kdy IS OŘ vyžadovaného OS složky IZS zobrazí koncovému uživateli množinu všech předávaných dat na obrazovce uživatele. V čase jsou zahrnuty všechny prodlevy procesů jako je zpracování na straně IS OŘ jedné složky, přes předání ESB, příjem na straně IS OŘ druhé složky, zpracování dle pravidel pro distribuci na konkrétní pracoviště OS až po samotné zobrazení uživateli.

Perspektiva Infrastruktura a zdroje

I01-1 Rychlost předání optimalizované trasy SaP

Jde o čas nutný pro předání změny trasy (dopravní informace, omezení apod.) z OS příslušné SaP. Tento čas definuje potřebnou přenosovou kapacitu a současně omezuje rozsah předávané informace15. Požadovaný čas z hlediska operability činí 1 minutu.

I01-2 Rychlost aktualizace polohy SaP

Jde o obnovu aktuální polohy příslušné SaP16 v systému OŘ (GIS). Optimální referesh je úměrný rychlosti pohybu SaP. Maximální možný interval obnovy byl stanoven na 10 s pro pohybující se vozidla k MU.

I02-2 Rychlost přiřazení informace o objektech

Jde o čas, který systém (operačního řízení a GIS) potřebuje, aby vyhledal konkrétní informace o objektech z vnitřních zdrojů na vyžádání. Tento čas byl stanoven na 1 sekundu.

I03-1 Účinné komunikační prostředí pro OŘ

Komunikační prostředí zahrnuje jak řízenou telefonii směrem k jiným OS a NSPTV a interním složkám a naopak, tak radiové spojení přímo ovládané ze systémů pro OŘ.

I04-1 Rychlost rekonfigurace kritických služeb OS

Jde o čas nutný pro přenastavení klíčových prvků (telefonie, rádia, SW) při výpadku některého prvku systému v rámci OS. Požadovaný čas je do 10 sekund.

I04-2 Energetická nezávislost OS

Je definovaná trojí úrovní zálohování:

zdvojenými on-line UPS17

dieselagregátem

možností připojení mobilního agregátu

Současně se předpokládá pro operační řízení oddělená elektroinstalace od zbytku objektu.

14 Platí pouze pro běžné situace, nikoliv pro rozsáhlé MU.

15 Platí pouze tehdy, pokud je SaP vybaveno konektivitou.

16 Aktualizace polohy bude dostupná pro SaP vybavené potřebným technickým vybavením.

17 Tam, kde to stavební připravenost a úroveň technologického zázemí dovoluje.

HZS

PČRZZS



I05-1 Počet operátorských pracovišť18

Počet pracovišť byl stanoven na základě analýzy zatížení a simulace (více viz Počty pracovišť). Celkový počet pracovišť je uveden v tabulce.

Tabulka 5: Počty pracovišť19

Kraj HZS PČR ZZS Celkem

Generální ředistelství HZS 9 9

Policejní prezídium 10 10

Hlavní město Praha 20 36 8 64

Jihočeský 14 17 10 41

Jihomoravský 20 23 12 55

Karlovarský 10 12 8 30

Královéhradecký 12 14 6 32

Liberecký 10 13 8 31

Moravskoslezský 22 19 10 51

Olomoucký 14 15 7 36

Pardubický 12 13 8 33

Plzeňský 14 16 9 39

Středočeský 22 24 12 58

Ústecký 18 17 12 47

Vysočina 12 13 9 34

Zlínský 10 11 6 27

Celkem 219 253 125 597

I06-1 Zajistit technologické zázemí OS

Zajištění technologické zázemí pro chod operačního střediska. Jedná se zejména o drobné stavební úpravy nebo technologické prvky zajišťující provoz operačního střediska.

18 Operátorské pracoviště je pracoviště, které splňuje definované standardy.

19 Jsou uvedeny souhrnné počty za pracoviště pro příjem TV, operační řízení a hybridní pracoviště umožňující jak příjem TV, tak OŘ.

HZS

PČRZZS



A2 - Procesní standardy

Popis budoucího stavu procesu operačního řízení Oblast operačního řízení je rozdělena do 2 samostatných procesů, které mají odlišný charakter, vyžadují různou formu zajištění i podporu ze strany ICT. Oba klíčové procesy jsou bezešvě provázány a využívají jednotné organizační zdroje pro své personální zajištění.

Model 2: Přehled procesů operačního řízení

HZS

PČRZZS



Proces Zajistit příjem tísňového volání

Je řešen samostatným střechovým projektem.

Model 3: Přehledová úroveň procesu Zajistit příjem tísňového volání

HZS

PČRZZS



Proces Zajistit operační řízení

Model 4: Přehledová úroveň procesu Zajistit operační řízení

Model 5: Subproces Monitorovat operační situaci

Model 6: Subproces Komunikovat s kompetentními orgány

HZS

PČRZZS



Model 7: Subproces Varovat a informovat obyvatelstvo

Model 8: Subproces Nasadit SaP – varianty podle složek

HZS

PČRZZS



Model 9: Subproces Nasadit SaP HZS

HZS

PČRZZS



Model 10: Subproces Nasadit SaP PČR

HZS

PČRZZS



Model 11: Subproces Nasadit SaP ZZS

Číselník událostí operačního řízení

Dohodnuté číselníky – viz Příloha 2: Číselník událostí.

Kvantifikace událostí a dalších aktivit

Kvantifikace událostí – viz Příloha 3: Kvantifikace událostí.

HZS

PČRZZS



Vazba cílů na procesy Model 12: Vazba cílů na procesy

Model 13: Vazba cílů na subprocesy

HZS

PČRZZS



Rizika

Operační rizika

V operačním řízení byla identifikována tato rizika a navrženy procedury k jejich redukci20:

Tabulka 6: Operační rizika

Riziko Četnost Škoda Závažnost OpatřeníRedukovaná

četnost

Redukovaná

škoda

Redukovaná

závažnost

Vyšší moc

Živelná katastrofa 1 4 4Objektová preventivní opatření (lokace, stavební úpravy).

Zálohování.1 1 1

Pandemie 2 3 6 Prevence. Pandemický plán. 2 2 4

Krizové stavy 2 3 6 Energetika - Zálohování. Ostraha objektů. 2 1 2

Legislativní změny 3 3 9Předstižně metodicky ovlivňovat přípravu legislativy příp.

legislativní proces. 3 2 6

Rizika veřejné služby

Medializace 3 2 6Monitoring médií (nákup služby). Tiskový mluvčí. Systém

informování. Nápravná opatření.3 1 3

Nesprávně zveřejněná informace

v médiích3 2 6 Monitoring médií. Změna v řízení SaP. 3 1 3

Pomluva ze strany klientů 4 1 4 Nahrávání. Archivace úkonů OS. 3 1 3

Finanční rizika

Zvýšené provozní náklady 2 3 6Rozpočtová opatření s vysokou prioritou OŘ. Získání

dodatečných zdrojů.2 2 4

Nedostatečné zdroje pro obnovu

zařízení4 3 12

Prokazování alokace zdrojů pro obnovu ve víceletých a

ročních rozpočtech.4 2 8

Interní rizika

Zcizení vybavení nebo materiálu 2 2 4Předávání směn a další organizační opatření. Režimová

pracoviště.2 1 2

Zneužití nebo poškození

informací4 3 12 Přístupová práva. Organizační opatření.. 2 2 4

Zneužití prostředků 4 2 8 Organizační opatření. 3 2 6

Úmyslné poškození majetku 3 2 6 Monitoring. Dohled. Organizační opatření. 2 2 4

Vnitřní napadení IS 2 4 8Přístupová práva. Organizační opatření. Technická

opatření.2 2 4

Externí napadení

Externí napadení objektu 2 4 8 Ochrana objektu. Vhodná stavební dispozice. 2 2 4

Externí napadení IS 2 4 8Oddělené ICT vč. složek. Organizační opatření.

Zálohování.2 2 4

Rizika HR

Nedostatečná odborná

způsobilost3 2 6

Řízené vzdělávání. Opakované proškolování. Standardní

personální práce.3 1 3

Zadržování důležitých informací 2 3 6 Dokumentování MU a jejich řešení. Supervize. 2 1 2

Porušení loajality 3 3 9Mlčenlivost. Opakované proškolování. Etický kodex.

Personální práce.2 2 4

Ztráta zkušených pracovníků 3 3 9 Motivační systém. Kariérní řád. Výchova. 3 3 9

Operační rizika

Výpadek IS 3 4 12 Redundantní klíčové ICT. Zálohování. 3 2 6

Poškození HW 2 4 8 Redundantní klíčové ICT. Zálohování. 2 2 4

Přerušení dodávek energií 3 4 12 Energetika - Zálohování. 3 2 6

Požár 2 4 8 Protipožární opatření. 2 2 4

20 Metodika – viz Šablona pro řízení projektových rizik.

HZS

PČRZZS



Projektová rizika

V rámci řízení projektu byla identifikována tato obecně platná rizika:

Tabulka 7: Projektová rizika

Skupina rizik / Riziko Četnost Škoda Závažnost Opatření

Rizika financování a rozpočtu

Zvýšené provozní náklady projektu 2 3 6Rozpočtová opatření s vysokou prioritou OŘ. Získání

dodatečných zdrojů.Nedostatečné zdroje pro obnovu zařízení

(udržitelnost projektu)4 3 12

Prokazování alokace zdrojů pro obnovu ve víceletých

a ročních rozpočtech.Udržitelnost investičních nákladů v souladu

s plánovaným rozpočtem2 2 4

Naplánování potřebných zdrojů do budoucích

rozpočtů s požadavkem na vysokou prioritu.

Navýšení cen technologií, stavebních prací

a dalších vstupních zdrojů2 2 4

Rozpočtová opatření s vysokou prioritou OŘ. Získání

dodatečných zdrojů.

Operační riziko (finanční hlediska)

Chyba v řízení finančních toků (Např.

špatné zaúčtování zdrojů s důsledkem na

způsobilost nákladů).

3 2 6Důsledné řízení lidských zdrojů, double-checking,

kontrola z hlediska zaúčtování

Likvidní riziko (krátkodobý nedostatek

finančních protředků v důsledku špatného

naplánováni transferů např. kraj/ZZS)

3 2 6Držení záložních likvidních prostředků nebo

krátkodobé využití peněz z jiných kapitol.

Snížení čerpání ze SF EU 3 2 6Projekt je hodnocen jako strategický prioritní

projekt.

Narušení čerpání nebo přidělování dotace

ze SF EU1 1 1

Projekt je hodnocen jako strategický prioritní

projekt.

Tržní rizika

Riziko nedostatečné kapacity rozpočtu

(přidělování finančních prostředků na úrovni

státu,

2 4 8Projekt je hodnocen jako strategický prioritní

projekt.

Úrokové riziko 2 4 8

Fakticky nelze předcházet. Lze přijmout rozpočtová

opatření s vysokou prioritou OŘ mající za cíl získat

dodatečné zdroje v případě nepříznivé tržní situace.

Měnové riziko (změna hodnoty

poskytnutých prostředků ze SF EU, změna

pořizovacích hodnot technologií)

2 1 2Dodatečné zajištění proti pohybu měnového kurzu

(FX swaps).

HZS

PČRZZS



A3 - Standardy ICT

Popis výchozího stavu IS operačního řízení

HZS

Operační řízení je podporováno IS Výjezd. Dodavatel RCS Kladno. IS zahrnuje tuto funkcionalitu:

a) přímé zpracování MU, místopisnou podporu, tzn. rychlé vyhledávání v souborech místopisných názvů, klasifikace typu MU,

b) zpracování MU přicházejících z okolních systémů v datové podobě, zpracování textových zpráv od neslyšících občan, MU přicházejících prostřednictvím elektronické požární signalizace aj.,

c) řízení výjezdu JPO, nasazení SaP, aplikací poplachových plánů při výběru vhodné techniky, automatický návrh předvolby SaP v závislosti na typu řešené MU, místě MU případně i objektu, který je incidentem dotčen,

d) evidenci strojních prostředků, jízd techniky a činnosti agregátů s vazbou na čerpání pohonných hmot,

e) evidenci JPO včetně vyhláškou stanovených administrativních evidencí členů dobrovolných jednotek,

f) elektronickou podobu strážní knihy, což je přesná evidence činnosti profesionálních směnných JPO

g) statistické sledování událostí pro dokumentování JPO, jejich činnosti při řešení MU, h) nadstavbu geografického informačního systému určenou pro podporu operátora/dispečera při

příjmu nové události, i) činnost výjezdového místa profesionální JPO - přenos příkazů k výjezdu do prostor dislokované

JPO, aktivaci hlasových prostupů z OS do rozhlasu požární stanice, rychlé vyrozumění všech příslušníků určených pro výjezd a světelné označení techniky vybrané k výjezdu,

j) automatizované informování funkcionářů s využitím SMS a hlasových technologií se syntézou řeči při MU,

k) integraci spojových prostředků, současné ovládání několika radiostanic určitým počtem operátorů/dispečerů, digitální zpracování audiosignálů, jejich distribuce od místa vzniku informace do místa zpracování informace, propojování komunikačních cest, digitální mix a úpravu signálu,

l) dynamickou svodku MU a celostátní statistiku činnosti HZS jako celku, operativní sběry dat, nepřetržité zasílání informací o událostech probíhajících v celé ČR do jednoho centra a jejich následné vyhodnocování a případnou distribuci na další místa podle požadavků příslušných orgánů,

m) komunikaci s externími informačními systémy mimo rámec HZS ČR, portály orgánů samospráv, Jednotné centrum dopravních informací, registr adresných bodů, registr ekonomických subjektů aj.,

n) aplikace GPS a navigačních systémů pro výjezdová vozidla HZS ČR, o) povolávání jednotek dobrovolných hasičů.

Celkem se jedná o cca 40 SW modulů a několik speciálně vyvinutých HW komponent (např. pro řízení analogových převaděčů). Jádrem řešení je ORACLE 10g R2, cca 480 tabulek a číselníků mimo UIR-ADR a RES a vlastní komunikační server se stromovou organizací komunikace, instalovaný od úrovně požární stanice až po úroveň Generálního ředitelství. Architektura systému je rozdílná podle povahy úkolů dané aplikace:

HZS

PČRZZS



specializované aplikace pro činnost dispečera implementované v C++ s přímým připojením na ORACLE databázi nebo s připojením na aplikační server (konfiguračně nastavitelná dvou resp. třívrstvá architektura)

tencí klienti implementovaní v prostředí JAVA a MM Flash (plně třívrstvá architektura)

technologické a komunikační nástroje provozované jako služby implementované v C++ s přímým připojením na ORACLE databázi

statistické a administrativní aplikace implementované v .NET s přímým připojením na ORACLE databázi

rozhraní pro komunikaci s externími systémy implementované jako webové služby

Model 14: Blokové schéma IS Výjezd

V rámci operativního rozvoje se u toho IS předpokládají následující změny (do roku 2011 včetně):

Uvolnění do rutinního provozu aplikací pro zadávání, evidenci prostředků služeb, které jsou v operačním řízení určeny k nasazení.

Chemická služba (dle číselníku chemické služby SIAŘ č. 30/2006) Technická služba (dle číselníku technické služby SIAŘ č. 21/2006) Strojní služba (dle číselníku strojní služby SIAŘ č. 9/2006)

Spojová služba (dle číselníku spojové služby SIAŘ č. 42/2004)

HZS

PČRZZS



PČR

Klíčovým IS z hlediska OŘ je systém DISPEČER Maják 158 s následující architekturou:

Model 15: Blokové schéma IS Dispečer Maják 158

DISPEČER

Maják158

Databáze

DISPEČERMaják158

MS-SQL

GIS GEOBÁZE

Maják

Akce

Maják

Operátor

Maják

Text

Maják

Soubor

Maják

Typ události

Maják

Osoba

Maják

Útvar

Maják

Místo

Maják

Polygon

Maják

Vrstva

Maják

Mapa

N 1N 1

N

1

Čas

1

N

HMaják

SaP

1:N

Čas

N

N 1

N

1

1

N N

1

Akce

na místě

N:M

N:M

1

N

Osobana

místě

N:M

Akce

útvaru

N:M

N:M

N:M

N

1

Akce

k osobě

N:M

N:M

H

H

N:1

1

N

1

Operativní změny v tomto IS se do roku 2011 nepředpokládají.

HZS

PČRZZS



ZZS

Jednotlivé ZZS používají různé systémy. Celkový přehled podává následující model:

Model 16: Přehled IS pro OŘ ZZS

IS ZZS

S.O.S.

Jihomoravský, Ústecký,Plzeňský, Pardubický

PROFIA

Vysočina, Středočeský, Jihočeský,Hradecký, Karlovarský, Olomoucký

KTTP

Praha

ZZS Dispečer

Liberecký

MediumSoft

Zlínský

GIS

GISEL/TMapy

Nahrávání hovorů

a identifikace

systémové...

GIS

Navigate/Position

GIS

Navigate/Position

GIS

PJSoft

GIS

MetaSoft?

GPS

Flatware

GPS

Flatware


a identifikace

systémové...


a identifikace

systémové...

Popis cílového stavu IS operačního řízení

Integrace technologií NIS do systémů pro OŘ

Technické řešení všech oblastí v NIS nesmí klást žádné dodatečné nároky na změny nebo rozvoj systémů operačního řízení – všechny potřebné úpravy IS pro operační řízení na úroveň rozhraní k NIS jsou již kalkulovány v rámci projektu NIS. NIS zahrnuje tyto dopady do IS pro OŘ:

Aplikovaná jednotná technologická zařízení pro příjem TV

Plné využití této technologie předpokládá předání datové informace vytěžených během tísňového volání a dále, že bude možné hovor přepojit k dovytěžení v operačním řízení a současně rychle přehrát záznam hovoru v operačním řízení. Těchto požadavků musí být dosaženo již v rámci projektu NIS.

Aplikovaný jednotný GIS

Funkcionalita GIS v NSPTV bude plně dostupná i v IS pro operační řízení. Tyto systémy budou doplněny o specifické služby GIS určené pro operační řízení.

Aplikovaná technologická zařízení pro sdílení operačních dat

Sdílení událostí, a to jak mezisložkové, tak mezikrajové, musí být plně vyřešeno již v rámci projektu NIS.

Aplikovaná technologická zařízení pro navigační systémy

Podmínky pro obousměrný tok lokalizačních dat mezi SaP a systémem operačního řízení musí být vytvořeny projektem NIS, který musí zajistit i systémové podmínky pro využití navigačních systémů v koncových zařízeních.

HZS

PČRZZS



Aplikovaná technologická zařízení pro vizualizaci operační situace

Vizualizace operační situace, a to jak mezisložková, tak mezikrajová, musí být plně vyřešena již v rámci projektu NIS.

Úprava systémů pro OŘ

Jednotlivé IS pro OŘ budou rozšířeny o tuto funkcionalitu:

1) Zajištění automatizovaného návrhu SaP - podle typu, rozsahu a polohy události a příslušných reakčních scénářů resp. poplachových plánů, a to i na mezikrajské úrovni.

2) Zajištění automatizovaného přiřazení informací o objektech k místu MU a zpřístupnění těchto informace i pro další úrovně řízení (taktickou i strategickou).

3) Předání výzvy vybraným SaP - bude prováděno datově tj. automatizovaně (dle konektivity SaP). U PČR nebudou zahrnuty pěší hlídky, u HZS vybrané jednotky SDH obcí.

4) Průběžné vyhodnocování vhodných tras pro SaP - z hlediska jejich aktuální polohy, stavu silniční sítě a průjezdnosti včetně stavu hladiny vody v tocích a meteorologické situace (centrální SW pro výpočet tras SaP dle dynamických okolností).

5) Trvalá aktualizace polohy SaP – systém zajišťující aktualizaci polohy v intervalech, které jsou přímo úměrné rychlosti pohybu SaP21 (koncová zařízení vybavená pro mobilní datové přenosy, inteligentní koncové jednotky s možnosti autonomního plánování trasy).

6) Vyžádání součinnosti jiné složky nebo kraje – obousměrné rozhranní na integrační platformu NIS. 7) Využívání přístupu k centrálně poskytovaným registrům (adresním UirAdr, resp. RUJÁN, atd.) dle

stanovených SLA. 8) Poskytování dat NSPTV pro sdílení vizualizace operační situace22 při dodržení časů dle TO-BE cíle

P03.

Precizace měřitelných ukazatelů pro dodržování standardu:

Proto, aby bylo možné vyhodnotit dosažení cílů po realizaci projektu, budou IS složek IZS dodržovat standard pro sledování měřitelných ukazatelů. IS složek IZS musí být schopny, ke každé řešené události, v databázové struktuře složky IZS ukládat, průběžně vyhodnocovat a exportovat níže uvedené časové milníky:

a) Datum a čas převzetí MU k řešení (v procesech=je třeba nasadit SaP dané složky IZS). b) Datum a čas kdy jsou SaP vybrány (v procesech=SaP vybrány). c) Datum a čas vyhlášení poplachu resp. předání výzvy SaP (v procesech=SaP aktivovány). d) Datum a čas dojezdu prvních SaP základní složky IZS na místo MU (v procesech=SaP na místě

MU). e) Datum a čas vyžádání spolupráce jiné základní složky IZS (v procesech=Součinnost vyžádána). f) Datum a čas předání optimalizované trasy SaP včetně doby zpracování na straně koncového

zařízení. Zpracováním je v tomto případě chápáno zobrazení uživateli na koncovém zařízení. g) Datum a čas aktivace SaP z jiného kraje (čas, kdy došlo k doručení a zobrazení dat uživateli ve

vyžadovaném kraji = čas, kdy data s žádostí o vyžádání spolupráce jsou zobrazeny uživateli v IS složky jiného kraje).

h) Datum a čas potvrzení nebo odmítnutí vyžadované spolupráce z jiného kraje (čas, kdy je do IS složky vyžadujícího kraje doručena, uložena a zobrazena informace o potvrzení nebo odmítnutí aktivace SaP = informace o stavu potvrzení/odmítnutí je uživateli zobrazena v IS dané složky).

i) Datum a čas informace o aktuální poloze SaP, je zde zahrnut čas příjmu, uložení do databáze a zobrazení koncovému uživateli informace o poloze SaP v IS složky).

21 Aktualizace polohy bude dostupná pro SaP vybavené potřebným technickým vybavením.

22 Zahrnuje zobrazení místa události, kontaminovanou a uzavřenou oblast, místo velitelského stanoviště, aktuální pozice velitelů anebo vedoucích složek IZS, pozici SaP složek IZS - mobilní (např. hlídky pro uzavření komunikací), zvýraznění směrů dopravy (příjezd a odjezd složek IZS, dálková doprava vody) a účelový prostor – obecně data pro naplnění cílů v konceptu TO-BE.

HZS

PČRZZS



j) Datum a čas vyžádání aktualizované informace o operační situaci – v souladu s cílem P03-1. k) Datum a čas poskytnutí aktualizované informace o operační situaci uživateli na koncovém

zařízení – v souladu s cílem P03-1. l) Datum a čas pro vyžádání specifické informace o operační situaci – v souladu s cílem P03-1 m) Datum a čas pro poskytnutí specifické informace o operační situaci včetně zobrazení na

koncovém zařízení – v souladu s cílem P03-1. n) Datum a čas posledních SaP složky.23 o) Datum a čas uzavření události OS.24 p) Datum a čas zahájení spolupráce 2 a více složek IZS (dle číselníku – tabulka 29).25 q) Datum a čas vyhlášeného 2. Stupně poplachu.26 r) Datum a čas vyhlášeného 3. Stupně poplachu.27 s) Datum a čas vyhlášeného Z. Stupně poplachu.28 t) Datum a čas zjištění výpadku prvku kritických služeb (např. výpadek konektivity LAN OS složky

k ITS). u) Datum a čas rekonfigurace prvku kritické služby (např. výpadek konektivity LAN OS složky k ITS). v) Datum a čas rozhodnutí o vyklizení budovy OS složky = není možné vykonávat operační řízení na

operátorských pracovištích složky. w) Datum a čas zajištění částečné a datum a čas zajištění plné funkcionality operačního řízení pro

složku po rozhodnutí o vyklizení budovy OS složky. x) Datum a čas zjištění (stroj nebo člověk) nefunkčnosti prvků OS složky = není možné vykonávat

operační řízení na operátorských pracovištích složky. Funkcionality zajišťované prvky, které jsou umístěné v technologické místnosti dané složky, nejsou dostupné.

y) Datum a čas zajištění částečné a datum a čas zajištění plné funkcionality operačního řízení pro složku po zjištění nefunkčnosti prvků zajišťující funkcionality OS umístěných v technologické místnosti složky.

z) Datum a čas zjištění (stroj nebo člověk) nefunkčnosti prvků OS složky = není možné vykonávat operační řízení na operátorských pracovištích složky. Funkcionality zajišťované prvky, které jsou umístěné v jiných technologických prostorách než dané složky, nejsou dostupné.

aa) Datum a čas zajištění částečné a datum a čas zajištění plné funkcionality operačního řízení pro složku po zjištění nefunkčnosti prvků zajišťující funkcionality OS umístěných v jiných technologických prostorách než dané složky.

bb) Ke každé řešené události vzdálenost od místa vyslání SaP operačním střediskem do místa dislokace mimořádné události.

Subsystém Předávání zpráv

V rámci střechového projektu NIS bude vybudováno prostředí pro předávání strukturovaných zpráv (dotazů, úkolů, výzev apod.) mezi operačním řízením a dalšími subjekty s požadovanou strukturou odpovědi. K předávání zpráv bude využito integrační platformy (ESB), která bude doplněna o komunikační modul schopný k odeslání zprávy využít tyto kanály:

23 Nutné pro budoucí vyhodnocení simulace zatížení OS a zjištění, zda-li jsou navržené počty operátorských pracovišť odpovídající zatížení.

24 Nutné pro budoucí vyhodnocení simulace zatížení OS a zjištění, zda-li jsou navržené počty operátorských pracovišť odpovídající zatížení.

25 Nutné pro budoucí vyhodnocení spolupráce složek IZS.

26 Nutné pro budoucí vyhodnocení simulace zatížení OS a zjištění, zda-li jsou navržené počty operátorských pracovišť odpovídající pro daný rozsah události.



HZS

PČRZZS



e-mail

datové schránky

SMS

FAX

hlasové technologie se syntézou řeči

univerzální webová služba

Zprávy budou vytvářeny přímo v příslušném SW pro operační řízení nebo v designéru zpráv, který umožní současně návrh struktury odpovědi. Systém dále musí umožnit správu adresátů, odpovídajících komunikačních kanálů a definování jednoúrovňových eskalačních procedur (pro případ nedoručení zprávy – např. odeslání jiným kanálem nebo notifikace odesílatele, pro případ vypršení reakční doby adresáta pro odpověď apod.).

Předpokládá se široké využití ve všech složkách, které bude pro jednotlivé scénáře upřesněno ve výstupech B.

Definice standardů pro ICT

Úrovně SLA byly stanoveny shodně s projektem NIS takto:

Tabulka 8: Úrovně SLA pro ICT

OznačeníÚroveň

služby Pravděpodobnost Možnost výskytu

Dopad na

zákazníka

Dopad na

obsluhu

S1 Standardní více než 98% běžně žádný žádný

S2 Přechodná do 2% během extrémního měsíčního zatížení a/nebo náběhu neznatelný minimální

S3 Výjimečná do 0,5% během extrémního ročního zatížení a/nebo pilotního projektuminimální zatěžující

S4 Extrémní do 0,01% během katastrofy mimořádných rozměrů znatelný omezující

S5 Kritická do 0,0001% při katastrofické situaci - fyzickém zničení části infrastrukutryomezující zásadní

S6 Vyloučená do 0,000001% vyloučená služba nefunkční služba nefunkční

HZS

PČRZZS



Tabulka 9: SLA pro ICT29

Ukazatel S1 S2 S3 S4 S5 S6

Předat hovor v NSPTV - technologická prodleva 0,5 s 1 s 5 s 30 s nad 30 s N

Předat hovor v NSPTV - lidská prodleva 3 s 6 s nad 6 s nad 6 s nad 6 s nad 6 s

Předat hovor FHQ - technologická prodleva 0,5 s 1 s 5 s 30 s nad 30 s N

Předat hovor FHQ - lidská prodleva 0 s 0 s 3 s nad 3 s nad 3 s nad 3 s

Spojit hovor člověk - člověk (od přidělení operátoru) 3 s 6 s 6 s nad 6 s nad 6 s N

Hledat v místopisu - omezeně 0,3 s 0,6 s 3 s 6 s nad 6 s N

Hledat v místopisu - neomezeně (3 znaky) 1 s 3 s 10 s 30 s nad 30 s N

Zajistit odezvu aplikace pro příjem TV 0,3 s 0,6 s 3 s 6 s nad 6 s N

Vizualizovat událost pro ostatní operátory NSPTV 3 s 6 s 10 s 30 s N N

Vyžádat součinnost - technologická prodleva 3 s 6 s 10 s 30 s N N

Vyžádat součinnost - lidská prodleva (zahájeno řešení) 9 s 15 s 30 s nad 30 s nad 30 s nad 30 s

Předat událost do OŘ na rozhraní 3 s 6 s 10 s 30 s N N

Hledat nejbližší objekt podle polohy v GIS 1 s 3 s 10 s 30 s nad 30 s N

Provést analytický výpočet v GIS (nad více vrstvami) 10 s 20 s 30 s 60 s N N

Provést výpočet v GIS (nad externími daty) A A A N N N

Předat hovor do OŘ - technologická prodleva 10 s 10 s 10 s A A N

Předat hovor do OŘ - lidská prodleva 15 s 15 s 30 s nad 30 s nad 30 s nad 30 s

29 Tabulka obsahuje základní požadovaná SLA, která budou upřesněna na úrovni jednotlivých složek.

HZS

PČRZZS



A4 - Organizační standardy

Popis výchozího stavu organizačního zajištění

Organizační zajištění HZS

Organizační zajištění HZS uvádí následující tabulka:

Tabulka 10: Organizační zajištění HZS

Kraj

KV

K

LIK

ZLK

KH

K

PA

K

VY

K

JCK

PLK

OLK

ULK

JMK

PH

A

SCK

MSK

Ce

lke

m

12

ho

din

ový

pro

voz

Ce

lke

m

pří

slu

šník

ů

OŘ

Základní početní stav příslušníků v jedné směně 8 8 8 9 9 9 12 12 12 15 15 15 17 17 166 664 720

z toho operačních důstojníků 3 3 3 3 3 3 4 4 4 5 5 5 5 5 55 220

z toho operačních techniků (celkem včetně TCTV 112) 5 5 5 5 5 5 8 8 8 10 10 10 12 12 105 420

Technik IT operačního střediska 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 14 56

Minimální početní stav příslušníků v jedné směně celkem 5 5 5 6 6 6 7 7 7 10 10 10 12 12 108 432 432

z toho operačních důstojníků 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 39 156 156

z toho operačních techniků (celkem včetně TCTV 112) 3 3 3 3 3 3 4 4 4 7 7 7 9 9 69 276 276

Minimální počet trvale aktivních operátorů TCTV 112 1 1 1 1 1 1 2 2 2 3 3 3 2 2 25 100 -

Počet příslušníků v pohotovosti mimo pracoviště 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 19 76 -

Celkem pracovišť operačního střediska 12 12 12 14 14 14 16 16 16 16 19 25 25 25 236 - -

z toho pracovišť OŘ 6 6 6 8 8 8 10 10 10 10 10 10 16 16 134

z toho pracovišť NSPTV 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 9 15 9 9 102

Jednotlivé typové pracovní pozice odpovídají rámcově těmto rolím:

operační technik – operátor NSPTV, pod dozorem může vykonávat roli dispečera OŘ

operační důstojník – dispečer OŘ, může vykonávat role vedoucí směny a operátor NSPTV

technik IT operačního střediska – jde o podpůrnou pracovní pozici

Kapacitně jsou pozice navrženy podle těchto principů:

počet operátorských pozic pro operační řízení v kraji je stanoven jako dvounásobek minimálního početního stavu směny určené pro operační řízení (bez obsluhy TCTV 112)

u určitého počtu operátorských pozic se připouští integrace obou technologií (operační řízení a příjmu tísňového volání)

počty operátorských pozic jsou odvozeny z velikosti krajů (počtu obyvatel) a počtu zásahů (MU) s přihlédnutím k počtu okresů a rozsahu řízených SaP

je pevně stanoven minimální početní stav příslušníků v jedné směně, minimální počet trvale aktivních operátorů TCTV 112 a počet příslušníků v pohotovosti mimo pracoviště

délka standardní směny je 12 hodin

HZS

PČRZZS



Činnost OŘ se řídí následující legislativou a vnitřními předpisy:

Tabulka 11: Řídící dokumentace pro OŘ HZS

Označení Typ Název

110/1998 Sb. ústavní zákon O bezpečnosti České republiky

133/1985 Sb. zákon

Zákon o požární ochraně, ve znění zák. č. 425/1990 Sb., zák. č. 40/1994 Sb., zák.č. 203/1994 Sb., zák. č. 163/1998

Sb., zák. č. 71/2000 Sb., zák. č. 237/2000 Sb., zák. č. 320/2002 Sb., zák. č. 413/2005 Sb., zák. č. 186/2006 Sb., zák.

238/2000 Sb. zákon

Zákon o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zák. č. 309/2002 Sb.,

zák. č. 362/2003 Sb., zák. č. 586/2004 Sb., zák. č. 413/2005 Sb., zák. č. 189/2006 Sb., zák. č. 264/2006 Sb. a zák. č.

239/2000 Sb. zákon Zákon o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zák. č. 320/2002 Sb., zák. č.

240/2000 Sb. zákon

Zákon o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zák. č. 320/2002 Sb., zák. č.

127/2005 Sb., zák. č. 112/2006 Sb., zák č. 267/2006 Sb., zák. č. 110/2007 Sb. a zák. č. 306/2008 Sb.

241/2000 Sb. zákon O hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých

361/2003 Sb. zákon

Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zák. č. 186/2004 Sb., zák. č. 436/2004 Sb.,

zák. č. 586/2004 Sb., zák. č. 626/2004 Sb., zák. č. 169/2005 Sb., zák. č. 253/2005 Sb., zák. č. 413/2005 Sb., zák. č.

148/1998 Sb. zákon O ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů

254/2001 Sb. zákon O vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)

328/2001 Sb. Vyhláška Vyhláška o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vyhl. č. 429/2003

247/2001 Sb. Vyhláška Vyhláška o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění vyhl. č. 226/2005 Sb.

267/2009 Sb. Vyhláška O číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací

238/2007 Sb. Vyhláška O lokalizaci polohy volajícího

380/2002 Sb. Vyhláška Vyhláška k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva

2/2006 Sb. Vyhláška Vyhláška, kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení

103/2006 Sb. Vyhláška Vyhláška o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího

97/2008 Sb. Vyhláška

Vyhláška o vzorech služebních stejnokrojů příslušníků hasičského záchranného sboru České republiky, jejich

používání a způsobu vnějšího označení a vzoru služebního průkazu (vyhláška o vystrojování a služebním průkazu

432/2004 Sb. Vyhláška Vyhláška, kterou se stanoví seznam činností zakázaných těhotným příslušnicím do konce devátého měsíce po


Vyhláška o osobnostní způsobilosti, která je předpokladem pro výkon služby v bezpečnostních sborech, ve znění

vyhl. č. 658/2004 Sb., vyhl. č. 468/2005 Sb. a vyhl. č. 199/2008 Sb.


Nařízení vlády, kterým se stanoví způsob přípravy na služební zkoušku, obsah služební zkoušky, její průběh,

hodnocení a ukončení, ve znění nař. vlády č. 698/2004 Sb., nař. vlády č. 517/2005 Sb. a nař. vlády č. 218/2008 Sb.

393/2006 Sb. Vyhláška Vyhláška o zdravotní způsobilosti, ve znění vyhl. č. 407/2008 Sb


Nařízení vlády, kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady a kterým se mění nařízení vlády o

platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění nař. vlády č. 331/2003 Sb., nař. vlády č.

104/2005 Sb. nařízení vlády Nařízení vlády, kterým se stanoví katalog činností v bezpečnostních sborech, ve znění nař. vlády č. 517/2005 Sb. a

34/1986 Sb. nařízení vlády

Nařízení vlády o jednorázovém mimořádném odškodňování osob za poškození na zdraví při plnění úkolů požární

ochrany, ve znění nař. vlády č. 168/1989 Sb., nař. vlády č. 195/1995 Sb. a nař. vlády č. 497/2002 Sb.

463/2001 Sb. nařízení vlády

Nařízení vlády o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání

humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na

352/2003 Sb. nařízení vlády Nařízení vlády o posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců jednotek hasičských záchranných sborů podniků a

508P2004 Sb. nařízení vlády Nařízení vlády, kterým se stanoví vzory hodnostního označení příslušníků bezpeč-nostních sborů, ve znění nař.

462/2000 Sb. nařízení vlády Nařízení vlády k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně

6/2003 resortní směrnice

Metodická pomůcka Ministerstva vnitra č.j.: PO-1590/IZS-2003 ze dne 30. června 2003, kterou se doporučují

zásady pro jednotné rozlišování a vymezení preven-tivních, záchranných, likvidačních a obnovovacích (asanačních)

prací spojených s předcházením, řešením a odstraněním následků mimořádných událostí, ve znění sdělení o opravě

4/2004 resortní směrnice

Směrnice Ministerstva vnitra ze dne 8. října 2004 č.j.: PO-365/IZS-2004, kterou se stanoví jednotná pravidla

organizačního uspořádání krizového štábu kraje a obce, jeho uvedení do pohotovosti, vedení dokumentace a

58/2008 SiAŘ GŘ HZS ČR

Pokyn, kterým se stanovují požadavky na tělesnou zdatnost občana při přijímání do služebního poměru příslušníka

Hasičského záchranného sboru České republiky a na tělesnou zdatnost příslušníka Hasičského záchranného sboru


Pokyn generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR ze dne 11.6.2007, kterým se stanoví způsob zajištění

nepřetržité akceschopnosti a okamžité dostupnosti vedoucích služeb-ních funkcionářů Hasičského záchranného


Pokyn generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR ze dne 30.3.2007, kterým se mění Pokyn

generálního ředitele HZS ČR a náměstka ministra vnitra č. 27/2006, kterým se stanoví opěrné body Hasičského

48/2005 SiAŘ GŘ HZS ČR Pokyn, kterým se stanoví postup pro hlášení závažných mimořádných událostí a krizových situací a podávání

56/2007 věstník MV Pokyn ministra vnitra ze dne 8. června 2007, kterým se stanoví jazykový kvalifikační požadavek a způsob jeho

regionální povodňové plány, kde operační a infrormační střediska zajišťují hlásnou službu

regionální úkoly pylnoucí z vnějších havarijních plánů

HZS

PČRZZS



Organizační zajištění PČR

Organizační zajištění PČR uvádí následující tabulka:

Tabulka 12: Organizační zajištění PČR Útvar a pozice Prověrka Druh Třída Plán

Policejní prezidium ČR Operační odbor

vedoucí odboru D P 09 1 zástupce vedoucího odboru D P 09 1 asistent V O 08 1 celkem

3

Operační středisko (oddělení) vrchní komisař D P 08 5 vrchní komisař D P 08 24 celkem

29

Oddělení analytiky a informačních technologií vrchní komisař D P 08 3 celkem 3

Oddělení dopravních informací redaktor V O 09 5

celkem

5 celkem za odbor 40

KŘP hl. m. Prahy Integrované operační středisko

vedoucí odboru D P 09 1 zástupce vedoucího odboru D P 09 1 komisař D P 07 5 komisař V P 07 4 komisař V P 07 67 vrchní inspektor V P 06 84 operátor inform. a komunik. V O 07 39 administrativní a spisový p D O 07 1

celkem za odbor

202 KŘP Středočeského kraje

Operační odbor vedoucí odboru D P 09 1

vrchní komisař D P 08 1 celkem 2

Integrované operační středisko(oddělení) komisař D P 07 5

komisař D P 07 12 vrchní inspektor V P 06 108 operátor inform. a komunik. V O 07 1 celkem 126

celkem za odbor

128 KŘP Jihočeského kraje


vrchní komisař D P 08 1 administrativní a spisový p D O 07 1 celkem

3

Integrované operační středisko komisař D P 07 5 komisař D P 07 3 komisař V P 07 2 vrchní inspektor V P 06 71 celkem

81

celkem za odbor 84 KŘP Plzeňského kraje

Operační odbor vedoucí odboru D P 09 1 zástupce vedoucího odboru D P 09 1 vrchní komisař D P 08 2 administrativní a spisový p D P 07 1 celkem

5

Integrované operační středisko komisař D P 07 5 komisař D P 07 19 komisař V P 07 4 vrchní inspektor V P 06 49 celkem

77

celkem za odbor

82 KŘP Ústeckého kraje


administrativní a spisový p D O 07 1 celkem 2

Integrované operační středisko komisař D P 07 5

komisař D P 07 6 vrchní inspektor V P 06 71 celkem

82

celkem za odbor 84 KŘP Královéhradeckého kraje

Operační odbor vedoucí odboru D P 09 1 vrchní komisař D P 08 2 celkem 3

Integrované operační středisko komisař D P 07 3 vrchní inspektor V P 06 50 celkem

53

celkem za odbor 56 KŘP Jihomoravského kraje

Operační odbor vedoucí odboru D P 09 1 zástupce vedoucího odboru D P 09 1 vrchní komisař D P 08 1 administrativní a spisový p D O 07 1 celkem

4

Integrované operační středisko komisař D P 07 5 komisař V P 07 32 vrchní inspektor V P 06 30 vrchní referent - P 02 4 operátor inform. a komunik. V O 07 13 celkem 84

celkem za odbor

88

HZS

PČRZZS



Útvar a pozice Prověrka Druh Třída Plán

KŘP Moravskoslezského kraje operační odbor

vedoucí odboru D P 09 1 celkem

1

integrované operační středisko komisař D P 07 9 komisař V P 07 1 vrchní inspektor V P 06 75 celkem 85

celkem za odbor

86 KŘP Karlovarského kraje


administrativní a spisový p D O 07 1 celkem 2


vrchní inspektor V P 06 34 operátor inform. a komunik. - O 07 5 celkem

40

celkem za odbor 42 KŘP Libereckého kraje

Operační odbor vedoucí odboru D P 09 1 celkem 1


vrchní inspektor V P 06 34 celkem 39

celkem za odbor

40 KŘP Pardubického kraje

Operační odbor vedoucí odboru D P 09 1 vrchní komisař D P 08 2 celkem

3

Integrované operační středisko komisař D P 07 3 vrchní inspektor V P 06 40 celkem

43

celkem za odbor 46 KŘP kraje Vysočina

Operační odbor vedoucí odboru D P 09 1 vrchní komisař D P 08 1 administrativní a spisový p D O 07 1 celkem 3


komisař V P 07 18 vrchní inspektor V P 06 14 operátor inform. a komunik. V O 07 4 celkem 41

celkem za odbor

44 KŘP Zlínského kraje


vrchní komisař D P 08 1 administrativní a spisový p D O 07 1 celkem

3

Integrované operační středisko komisař D P 07 5 komisař V P 07 10 vrchní inspektor V P 06 22 celkem 37

celkem za odbor

40 KŘP Olomouckého kraje

operační odbor vedoucí odboru D P 09 1

vrchní komisař D P 08 1 celkem 2

integrované operační středisko komisař D P 07 6

vrchní inspektor V P 06 51 celkem 57

celkem za odbor

59

HZS

PČRZZS



Organizační zajištění ZZS

Stávající organizační zajištění ZZS je v jednotlivých krajích velmi různorodé. Vesměs jsou vytvořeny tyto pracovní pozice:

Vrchní sestra – řízení provozu ZZS, příp. směny

Všeobecná sestra – příjem TV i operační řízení

Zdravotní záchranář - – příjem TV i operační řízení

Vedoucí lékař – metodické řízení a supervize

Definování cílových rolí V rámci operačního řízení jsou definovány tyto role:

Operátor NSPTV (může zajišťovat i roli Dispečer OŘ):

příjem TV

Dispečer OŘ (může zajišťovat i roli Operátora NSPTV) s pravomocemi:

řízení SaP, informování, rozhodování ve vymezených případech

Vedoucí směny s pravomocemi:

plánuje služby, odpovídá za provoz OS

PČR: právo vyžádat specifické zdroje, právo povolat některé SaP, zajišťuje hlásnou službu

HZS: definuje sektory, přiřazuje pracovníky k sektorům, organizační řízení

ZZS: aktivace traumatologického plánu, specifické rozhodovací pravomoci

Vedoucí OS

odpovídá za činnost OS

Podpůrné role:

Řídící důstojník – pouze HZS s pravomocemi:

HZS: personální obsazení směny, velící pravomoc, pravomoc na místě zásahu

Vedoucí lékař - pouze ZZS s pravomocemi:

školí pracovníky, kontroluje záznamy, odpovídá za odbornou přípravu

Technik – podpůrná role s náplní:

administrace ICT

dohled nad provozem ICT včetně zajišťování servisu

činnosti spojené s facility

HZS

PČRZZS



A5 - Standardy infrastruktury

Standardy pro typová pracoviště

Byly definovány tyto standardy pro vybavení pracoviště pro OŘ:

a) Vlastní pracovní stanice30 umístěna podle možností (vzdálenosti) v technologické místnosti pro omezení hlučnosti, lepšímu chlazení a umožnění servisu bez narušení provozu. Stanice pro OŘ musí umožnit provoz klienta systému OŘ a GIS, stanice hybridní musí navíc umožnit provoz systému NSPTV.

b) Monitory – nejméně 2 x LCD31 matné minimálně 24“ (16 bit, 5 ms, 1920x1200, tenký rámeček) nebo ekvivalentní zobrazovací jednotka plus nejméně 1 x dotykový pro ovládání technologií. Technické specifikace budou upřesněny až před výběrem s ohledem na rychlý technologický vývoj.

c) Dále technologie na distribuci audia (přepínání audia vstupů), náhlavní handsfree-set, integrace telefonie a rádiového provozu (digitálního i analogového).

d) Stoly odpovídající požadavkům na umístění operátorského pracoviště. e) Pro hybridní pracoviště bude dále zařízení pro přepínání režimu pracoviště (NSPTV/OŘ).

Tabulka 13: Standardy sálů pro OŘ

Ostatní standardy Standard (nový objekt) Minimum (stávající objekt)

Plocha (m2) 8 m2 na pracoviště + 20 m2 6 m2 na pracoviště + 10 m2

Klimatizace jištěná běžná

Možnost oddělení vedoucího směny ano ne

Zasedací místnost v objektu OŘ (kapacita) 12 osob 8 osob

Vyhrazená místnost v režimu D v objektu OŘ ano ne

Operační sál a další prostory pro operační řízení

Dále se u sálu předpokládá adekvátní odhlučnění s akustickými parametry32 pro call centra a odpovídající dostatečné osvětlení. Klimatizace musí zajistit dodržení požadované teploty s dostatečnou rezervou.

Počty pracovišť

Počty pracovišť pro příjem tísňových volání (TV) byly navrženy na základě výsledků simulace v projektu NSPTV. Počty pracovišť pro OŘ byly navrženy na základě analýz a simulací událostí OŘ (podrobněji viz analýzy Příloha 4: Kvantifikace událostí). Navržené počty zohledňují nejen zatížení vlastními MU, ale i rozsah SaP, které daný kraj řídí.

30 Včetně klávesnice, myši, HW telefon.

31 Pro pracoviště NSPTV a hybridní pracoviště nejméně 3 monitory. Alespoň 1 monitor s reproduktory.

32 Doporučeno: 28 dB pro místnost bez jakéhokoliv provozu (pouze klimatizace), 34 dB při běžících zařízeních. Adekvátní parametry pro akustické vlastnosti.

HZS

PČRZZS



Tabulka 14: Počet pracovišť pro OS HZS

MěsícObyvatel

(mil.)Počet MU Celkem MD TV OŘ TV/OŘ

Celkem

pracovišť

Hlavní město Praha 1,18 9 311 210 10 5 5 20

Jihočeský 0,63 7 212 372 4 8 2 14

Jihomoravský 1,13 8 021 370 6 11 3 20

Karlovarský 0,30 3 375 136 4 4 2 10

Královéhradecký 0,55 5 495 233 4 6 2 12

Liberecký 0,43 3 594 169 4 4 2 10

Moravskoslezský 1,25 18 206 613 6 13 3 22

Olomoucký 0,64 5 546 251 4 8 2 14

Pardubický 0,51 5 178 257 4 6 2 12

Plzeňský 0,55 6 515 329 4 8 2 14

Středočeský 1,16 12 747 629 6 13 3 22

Ústecký 0,82 7 735 361 4 12 2 18

Vysočina 0,51 6 039 310 4 6 2 12

Zlínský 0,59 3 185 155 4 4 2 10

Celkem 10,25 102 159 4 408 68 108 34 210

Tabulka 15: Počet pracovišť pro OS PČR

MěsícObyvatel

(mil.)Počet MU TV OŘ Vedoucí OS

Celkem

pracovišť

Hlavní město Praha 1,18 26 522 12 23 1 36

Jihočeský 0,63 15 351 4 12 1 17

Jihomoravský 1,13 18 263 6 16 1 23

Karlovarský 0,30 6 149 3 8 1 12

Královéhradecký 0,55 6 710 3 10 1 14

Liberecký 0,43 5 807 3 9 1 13

Moravskoslezský 1,25 16 229 6 12 1 19

Olomoucký 0,64 8 591 4 10 1 15

Pardubický 0,51 5 533 3 9 1 13

Plzeňský 0,55 9 038 4 11 1 16

Středočeský 1,16 17 016 5 18 1 24

Ústecký 0,82 14 274 4 12 1 17

Vysočina 0,51 5 683 3 9 1 13

Zlínský 0,59 12 157 3 7 1 11


Celkem 10,25 167 323 63 176 14 253

HZS

PČRZZS



Jednotlivá pracoviště pro OŘ u PČR jsou takto specializována:

Tabulka 16: Specializace pracovišť OŘ PČR

Pracoviště TV OŘ obecné Hlídky Lustrace Akce Doprava Email OŘ celkem Vedoucí OS Celkem

Hlavní město Praha 12 3 3 6 6 3 2 23 1 36 Policejní prezidium 0 6 0 0 1 1 1 9 1 10 Jihočeský kraj 4 3 2 2 3 1 1 12 1 17 Jihomoravský kraj 6 3 2 4 2 3 2 16 1 23 Karlovarský kraj 3 1 2 1 2 1 1 8 1 12 Královehradecký kraj 3 1 2 2 3 1 1 10 1 14 Liberecký kraj 3 1 2 2 2 1 1 9 1 13 Moravskoslezský kraj 6 3 3 2 1 1 2 12 1 19 Olomoucký kraj 4 2 2 2 2 1 1 10 1 15 Pardubický kraj 3 1 2 2 2 1 1 9 1 13 Plzeňský kraj 4 2 2 2 3 1 1 11 1 16 Středočeský kraj 5 3 3 4 4 2 2 18 1 24 Ústecký kraj 5 2 2 2 3 1 1 11 1 17 Vysočina 3 2 2 1 2 1 1 9 1 13 Zlínský kraj 3 1 1 1 2 1 1 7 1 11 Celkem 64 34 30 33 38 20 19 174 15 253

Tabulka 17: Počet pracovišť pro OS ZZS33

MěsícObyvatel

(mil.)TV/OŘ

Celkem

pracovišť

Hlavní město Praha 1,18 8 8

Jihočeský 0,63 10 10

Jihomoravský 1,13 12 12

Karlovarský 0,30 8 8

Královéhradecký 0,55 6 6

Liberecký 0,43 8 8

Moravskoslezský 1,25 10 10

Olomoucký 0,64 7 7

Pardubický 0,51 8 8

Plzeňský 0,55 9 9

Středočeský 1,16 12 12

Ústecký 0,82 12 12

Vysočina 0,51 9 9

Zlínský 0,59 6 6

Celkem 10,25 125 125

Ze stanoveného počtu pracovišť a definovaných standardů byla odvozena požadovaná plocha pro operační sály.

33 U ZZS se předpokládá, že všechna pracoviště budou kombinovaná, tj. umožní jak příjem TV, tak vlastní operační řízení (hybridní pracoviště).

HZS

PČRZZS



Tabulka 18: Plocha sálů pro OŘ34

Plocha sálů pro OŘ

Hlavní město Praha 180 140 308 244 84 62

Jihočeský 132 101 156 121 100 75

Jihomoravský 180 140 204 160 116 88

Karlovarský 100 75 116 88 84 62

Královéhradecký 116 88 132 101 68 49

Liberecký 100 75 124 95 84 62

Moravskoslezský 196 153 204 160 100 75

Olomoucký 132 101 140 108 68 49

Pardubický 116 88 124 95 68 49

Plzeňský 132 101 148 114 84 62

Středočeský 196 153 212 166 116 88

Ústecký 164 127 148 114 76 56

Vysočina 116 88 132 101 92 69

Zlínský 100 75 124 95 68 49


HZS PČR ZZS

U nově budovaných sálů se požaduje možnost oddělit operativně (zvukově, opticky) prostor pro vedoucího směny.

Pro strategické řízení musí být dále k dispozici zasedací místnost minimálně s kapacitou 8 osob (optimálně pro 12 osob), doporučené vybavení audiovizuální technikou (datový projektor).

V objektu/areálu operačního řízení má být volitelně (podle konkrétní složky a lokality) dále k dispozici místnost v režimu D.

Prostory operačního střediska vč. technologických místností jsou režimované.

34 V m2. První údaj udává plochu optimální (závazné pro nově budované objekty), druhý údaj plochu minimální (závazné pro upravované a stávající objekty). Plně dohledovaný DA představuje sledování těchto parametrů: chod, teplota, stav paliva, případně další parametry. Oddělená elektroinstalace pro operační středisko znamená oddělení kritických částí objektu od ostatních. Požadovaná zaručená doba krytí výpadku napájení činí minimálně 20 minut. Součástí energetických rozvodů musí být přepěťová ochrana.

HZS

PČRZZS



Standardy pro energetické zajištění

Byly definovány tyto standardy pro energetiku:

Tabulka 19: Standardy pro energetiku35

Oblast Standard (nový objekt) Minimum (stávající objekt)

Provedení kompatibilní s UPS dohledovaný dohledovaný (chod)

Výkonová rezerva 18 kVA 12 kVA

Provedení zdvojená, on-line, dohledovaná on-line, dohledovaná

Výkonová rezerva 15 kVA 10 kVA

Přepěťová ochrana ano ano

Vnější zásuvka pro připojení mobilního agregátu ano ano

Oddělená elektroinstalace pro operační středisko ano ne

Dieselagregát

UPS

Elektroinstalace

Standardy pro technologické prostory

Byly definovány tyto standardy pro technologické místnosti:

Tabulka 20: Standardy pro technologické místnosti36

Oblast Standard (nový objekt) Minimum (stávající objekt)

Plocha pro umístění technologie OŘ 2 místa 19" 800*1000 (45 U) 1 místo 19" 800*1000 (42 U)

Plocha pro technologii NSPTV 2 místa 19" 800*1000 (45 U) 2 místa 19" 800*1000 (42 U)

Plocha pro umístění technologie ITS 1 místo 19" 800*1000 (45 U) 1 místo 19" 800*1000 (42 U)

Plocha pro umístění stanic 1 rack (45U) pro 6 stanic stanice na sálu

Klimatizace - provedení zdvojená, dohledovaná (teplota) jednoduchá, dohledovaná (teplota)

Klimatizace - rezerva výkonu na 22 st.C 11 kW 7 kW

Rezerva napájení 15 kVA 10 kVA

Kontrola vstupu režimová režimová

Technologické prostory (pokud jich je více, sčítají se)

Zásadní nárůst potřeby prostorů pro umístění technologie je dán předpokladem nutnosti paralelního provozu stávající a nové technologie po dobu cut over, a to jak u NSPTV, tak u systémů pro operační řízení.

V případě uvolnění pouze minimálního prostoru bude nutné organizačně projektem zajistit postupné přepínání technologií.

35 Při více UPS se výkonová rezerva sčítá.

36 Plocha pro umístění serverů – předpokládají se 2 stojany pro NSPTV, 1 stojan pro připojení ITS. Rezerva napájení a rezerva výkonu klimatizace představuje požadavky na nově instalovanou technologii. Operační sál musí poskytovat rezervu výkonu pro umístění příslušné technologie, zálohované UPS. Pro technologii „matky“ NSPTV se optimálně předpokládají 4 racky s příkonem 5kW, minimálně pak 3 racky s příkonem 4kW.

HZS

PČRZZS



Ostatní standardy pro infrastrukturu operačního řízení

Byly definovány tyto standardy pro ostatní infrastrukturu:

Síťová infrastruktura

Všechna operační střediska budou redundantně napojena do ITS MV v rámci realizace projektu ITS NGN. Síťové prvky LAN budou jednotné a budou pořízeny ze střechového projektu NIS IZS.

Telefonie

Je tvořena 3 vzájemně propojenými vrstvami – síťovou infrastrukturou, realizovanou v rámci ITS MV, úrovní základních telefonních služeb a aplikační nadstavbou.

Model 17: Vrstvy telefonie

V operačním řízení je nutné zajistit telefonní konektivitu mezi těmito subjekty:

A. Příjem tísňového volání B. Operační řízení C. Ostatní subjekty v rámci složky

Z hlediska možnosti příjmu volání v operačním řízení je nutné, aby systém předávání hovorů (konferencí) byl schopen zohlednit tyto stavy operátora OŘ:

1. Není přihlášen (není dostupný) 2. Má hovor (nesmí mu být přepojen hovor) 3. Má jinou záležitost týkající se operačního řízení (nedostane hovor, pokud jsou volní jiní

operátoři, pokud nejsou volní operátoři, bude mu hovor přiřazen) 4. Volný

Systém musí umožnit předávání hovorů na jinou složku / kraj podle pravidel, a to na příslušnou skupinu37. Tu mohou tvořit na nejvyšší úrovni všichni operátoři OŘ příslušné složky a kraje, na nejnižší

37 Software pro operační řízení musí umožnit definovat skupiny (sektor) podle území a typu/podtypu události. Tuto skupinu musí být možné nastavit v SW pro operační řízení, který musí zajistit příslušné směrování hovoru a datových vět při zohlednění statusu operátora OŘ. Skupiny budou zveřejněny na

HZS

PČRZZS



úrovni jednotlivý operátor. Tyto skupiny a pravidla musí být uživatelsky centralizovaně spravovatelné. Pokud je současně se zpracovanými informacemi o MU z NSPTV přepojován tísňový hovor na pracoviště OŘ, systém musí dispečerovi OŘ umožňovat identifikaci tísňového volání a musí zajistit návaznost na zpracovaná data o MU.

V rámci projektu se nepředpokládá pro operační řízení využití stávajících objektových ústředen – příslušná funkcionalita bude zajištěna buď adekvátním rozšířením NSPTV nebo samostatnou ústřednou pouze pro potřeby operačního řízení38.

Nahrávání

Pro jednotlivé složky a kraje bude vybudováno nahrávání veškeré komunikace v rámci operačního řízení (telefonie ze všech směrů, radioprovoz digitální i analogový, hlasové vstupy – příkazy vedoucího směny nebo rozhodnutí členů krizového štábu s ruční aktivací).

Nahrávání musí umožnit:

a) vyhledávání, přehrání a export hovorů podle metadat (MU, typ MU, číslo, jméno, operátor, časové razítko, charakteristiky hovoru) – pro klíčové činnosti musí být v rámci implementace stanoveny požadované SLA39 (operativní přístup k záznamům min. 90 dní)

b) archivaci hovorů Volitelné položky: a) on-line analýza hovoru (emoční, klíčová slova apod.) s možností definování pravidel pro aktivaci

příposlechu vedoucího směny nebo supervizora při daných charakteristikách

Nahrávka bude dostupná pouze v rámci příslušné složky. Pokud je hovor předán jiné složce, bude této složce přístupná i nahrávka předchozí komunikace.

Radiokomunikace

Pro radiokomunikace je společným standardem identifikace komunikujícího (pokud to technologie dovoluje). U jednotlivých složek se dále předpokládají tyto úpravy:

HZS

a) Digitální (a částečně i analogové) rádiové terminály dovybavit na potřebné počty a plně integrovat do SW pro operační řízení

b) Zajištění směrování radiové komunikace od SaP na příslušný SOŘ resp. sektor.

ZZS

a) Integrace do SW operační řízení (digitální/analogové rádia) b) Doplnění o PEGAS podle rozpočtových možností.

PČR

Předpokládá se, že nebude v rámci projektu radiokomunikace rozšiřovat. Bude upřesněno ve standardech složky.

sběrnici NSPTV. Systém NSPTV musí zajistit automatické přepojení hovoru na danou skupinu při výběru území a typu/podtypu události.

38 PČR předpokládá po konzultaci s odbornou službou zajišťující telefonii pro PČR vybavení operačních středisek samostatnou non-IP ústřednou k zajištění plné kompatibility se stávající sítí.

39 Minimálně stanovení SLA pro vyhledání a spuštění přehrávání hovoru z NSPTV.

HZS

PČRZZS



HZS

PČRZZS



A6 - Projektové standardy

Řídící projektová struktura Tato kapitola obsahuje návrh typové projektové řídící struktury v minimálním požadovaném rozsahu. Tato struktura může být rozšířena o další role/pracovníky, zejména pracovníky krajů.

Základní členění projektu se skládá z Projektového týmu a Řešitelských týmů. Nadřízeným orgánem je Dílčí tým, který je vytvořen v rámci IZS.

Model 18: Projektové struktury

Projektový tým projektu KSP

Řešitelské týmy projektu KSP

Dílčí tým HZS

Dílčí tým

Dílčí tým složky je nadřízeným orgánem projektového týmu v oblastech týkajících se technického řešení a definovaných standardů. Jeho úlohou je v případě potřeby koordinace Projektových týmů v rámci dané složky. Dále monitoruje průběh prací v rámci jednotlivých projektů.

Dílčí tým rozhoduje zejména o těchto klíčových otázkách:

řeší zásadní změny týkající se zaměření koncepce Projektu,

vybírá navržené varianty řešení,

rozhoduje podstatné změny metodiky a organizace práce,

rozhoduje problémy eskalované Projektovým manažerem, které nelze řešit na úrovni Projektového týmu.

Projektový tým

Projektový tým KSP (dále také „PT KSP“) je výkonnou složkou projektu. Řídí, plánuje a realizuje jednotlivé činnosti za účelem dosažení definovaných standardů a cílů. Projektový tým řídí Projektový manažer. Dále je nadřízeným řešitelských týmům, které ustanovil. Projektový tým zodpovídá za běh projektu a operativní řešení identifikovaných problémů.

HZS

PČRZZS



Projektový tým dále zodpovídá za následující oblasti:

řízení a koordinace projektu (řízení, plánování, úkoly, koordinace) a kontroluje postup realizace tak, aby byly naplněny definované standardy a cíle projektu,

kontroluje plán řešení projektu dle platného harmonogramu,

řízení koordinace s návaznými/podpůrnými projekty,

řízení činnosti jednotlivých týmů,

definice komunikačního plánu,

řídí proces spolufinancování ze SF EU,

identifikace a problémů v rámci projektu,

plnění stanovaných požadavků vyplývajících ze spolufinancování ze SF EU,

řešení eskalací z řešitelských týmů.

Řešitelské týmy

Řešitelské týmy v rámci jednotlivých složek a projektů (dále také „ŘT“) jsou výkonné pracovní skupiny. ŘT zpracovávají podklady pro řízení a realizaci dílčích částí projektu, plní úkoly na základě jednání Projektového týmu. Řešitelský tým zodpovídá za realizaci uložených úkolů a řešení operativních problémů v rámci stanovených pravomocí. V případě potřeby eskaluje problém na úroveň Projektového týmu.

Řešitelský tým dále zodpovídá za následující oblasti:

realizuje řešení uložených úkolů,

shromažďuje věcné podklady pro zajištění spolufinancování ze SF EU,

řeší problémy v rámci stanovených pravomocí.

Typové složení projektových týmů Jednotlivé uvedené role jsou nominace v rámci tohoto projektu. Lze předpokládat, že role budou kumulovány na menší počet pracovníků.

Dílčí tým

Dílčí tým je definován v rámci IS IZS.

Projektový tým

Role zastoupené v projektovém týmu:

Projektový manažer (projektu KSP)

vedoucí pracovník projektu,

koordinace projektu a projektového týmu,

navrhování a sestavování Řešitelských týmů, Plánu projektu, atd.,

výběr vhodného řešení,

zajištění potřebné dokumentace projektu (taktéž v oblasti týkající se žádostí o financování ze SF),

monitoring a reporting projektu,

řešení krizových situací projektu,

eskalace na Řídící výbor,

spolupráce při realizaci výběrových řízení.

HZS

PČRZZS



Technický gestor

gestor za danou složku/projekt v oblasti operačního řízení,

odpovídá za klíčová rozhodnutí v oblasti realizace dosažení stanovených standardů a cílů dosažených v rámci realizace projektu.

Právník

poskytování právních konsultací,

podpora přípravy veřejných zakázek a klíčové dokumentace,

Ekonom

řešení oblasti financování a peněžních toků,

příprava a plánování rozpočtu,

příprava podkladů pro proplácení ze SF EU.

EU administrátor

zajištění potřebné dokumentace k podání žádosti o financování ze SF,

komunikace s OSF

Manažer publicity

manažer odpovědný za povinnou publicitu realizovanou v rámci projektu financovaného ze SF EU.

Technik/metodik

klíčový pracovník (často vedoucí řešitelského týmu) odpovědný za dílčí realizaci projektu

Řešitelský tým

Řešitelský tým se skládá z následujících rolí:

Vedoucí řešitelského týmu

odpovídá za organizaci práce v týmu,

je odpovědný za vytvoření výstupů a jejich předání projektovému týmu,

řeší problémy a navrhuje jejich řešení v rámci stanovené odpovědnosti,

účastní se dle potřeby jednání projektového týmu.

Řešitel

pracovník začleněný do řešitelského týmu,

účastní se jednání a rozhodování Řešitelského týmu,

má odpovědnost definovanou Projektovým manažerem při vytváření Řešitelského týmu

Specifické role v rámci složky ZZS

Projektový tým v rámci složky ZZS rozšířen o další role.

V rámci složky ZZS budou následující specifické role určené v rámci Projektového týmu:

Technický gestor kraje

odpovídá za technickou stránku realizace v rámci daného kraje.

Ředitel ZZS

ředitel ZZS v rámci kraje,

odpovídá za zajištění provozu ZZS.

HZS

PČRZZS



Pracovní režim pro projektové týmy Projektový tým zajišťuje zejména následující oblasti:

Řízení a koordinace projektu - řízení běhu projektu ve vztahu k jednotlivým částem jeho realizace a koordinace s návaznými projekty (NIS IZS, ITS MV, ostatní KSP)

Řízení rozsahu - projekt zajišťuje veškeré potřebné práce pro zajištění definovaných standardů a cílů

Harmonogram a plánování - realizace projektu a všech částí ve stanoveném čase, koordinace s ostatními projekty

Rozpočet - plánování a řízení čerpání prostředků

Rizika - identifikace a vyhodnocení rizik, včetně definice a přijetí nápravných opatření

Každý KSP je řízen Projektovým týmem. Tento tým je složen ze zástupců kraje, řešitelských týmů a dodavatelů. Řešitelské týmy v rámci projektu řeší dílčí oblasti v rámci realizace dosažení definovaných standardů a cílů.

Projekt je řízen pověřeným projektovým manažerem. Tento je zároveň vedoucím PT. Projektový manažer řídí a koordinuje činnosti v rámci projektu.

Osoby zúčastněné v rámci jednotlivých týmů mají jasně definované kompetence v rámci projektu. V případě požadavku je možné vytvořit řešitelský tým, který je odpovědný za dílčí oblast řešení. Tento tým je ustanoven a zrušen projektovým manažerem.

Jednání svolává projektový manažer v dostatečném předstihu prostřednictvím pozvánky. Z jednání je vytvořen zápis, jehož součástí je presenční listina. Základním cílem jednání je výměna informací mezi členy týmu, kontrola úkolů a plánování.

Nestandardní situace řeší neprodleně pracovníkem zodpovědným za danou oblast. Tento neodkladně informuje projektového manažera.

Rozhodovací, reportovací a eskalační procedury Rozhodovací pravomoc

Rozhodovací pravomoc v rámci projektového týmu je definována následovně:

pravomoci jednotlivých členů projektového týmu vyplývají z jejich definovaných kompetencí, popř. účasti v rámci řešitelským týmů. Řízením projektového týmu je pověřen projektový manažer, který koordinuje jeho činnost. V rámci jednání pak kontroluje plnění stanovených úkolů a cílů.

pravidelná jednání - za svolání pravidelného jednání projektového týmu je odpovědný projektový manažer, který zároveň odpovídá za pořízení zápisu a seznamu úkolů

delegování – delegování úkolů je možné na základě definovaných pracovních postupů

Reporting

Pro efektivní komunikaci jsou definovány kontaktní osoby a komunikační plán v rámci projektu:

Dílčí tým složky je pravidelně informován na základě stavu projektu projektovým manažerem dle definovaných pravidel.

Projektový tým - informace jsou šířeny prostřednictvím jednání a rozesílám zápisů z jednání všem členům týmu, poskytuje informace a podklady pro jednání Řídicího výboru

Řešitelský tým - v rámci řešení specifických oblastí jsou připravovány podklady a informace pro projektový tým

HZS

PČRZZS



Řešení problémů

Identifikace problémů a jejich řešení patří mezi nejdůležitější součásti projektového týmu v rámci projektu. Obecně lze identifikaci a řešení problému popsat následujícími kroky:

identifikace problému - popis vzniklého nebo potenciální problému - je nutné identifikovat podstatu problému, nikoliv pouze jeho dopady

shromáždění informací/podkladů - shromáždění dostupných podkladů pro provedení analýzy identifikovaného problému, tyto informace se stanou součástí dokumentace identifikovaného problému a budou sloužit jako podklad pro výběr varianty řešení

řešení problému/minimalizace rizika - na základě shromážděných informací a pokladů je zpracován návrh možných variant řešení nebo snížení dopadů identifikovaného problému

výběr varianty řešení - na základě vypracovaných variant řešení je nutné zvolit nejoptimálnější řešení

komunikace - o identifikovaném problému a následně o zvoleném řešení je informován celý projektový tým, včetně informace o případných dopadech na projektový plán

kontrola navrhovaného řešení a jeho realizace je průběžně kontrolována

Jednání a eskalace

Jednání jednotlivých týmu jsou realizovány na základě dohody. V případě projektového týmu je jednání alespoň 1x 14 dnů. Řešitelské týmy se scházejí dle potřeby.

Postup eskalací:

a) Řešitelský tým - v případě neshody v rámci řešitelského týmu nebo při identifikací překročení definovaných pravomocí je tato skutečnost eskalována na projektový tým

b) Projektový tým - v případě identifikace problému nebo eskalace z řešitelského týmu rozhoduje o zvoleném řešení projektový tým na základě poskytnutých podkladů, pokud projektový tým nedosáhne konsensu, rozhoduje Technický gestor kraje/Technický gestor, popř. Dílčí tým složky.

c) Dílčí tým složky - řeší globální a strategická rozhodnutí v rámci dané složky, koordinuje a hodnotí postup prací v jednotlivých projektech

Šablona pro posouzení projektových rizik Pro řízení rizik bude využita tato metodika:

Identifikovaná rizika budou ohodnocena z hlediska pravděpodobnosti a výše škody (možných dopadů).

Četnost, tedy pravděpodobnost výskytu rizika bude posouzena na této škále:

4 – častá (vícekrát za měsíc)

3 – pravděpodobná (vícekrát za rok)

2 – výjimečná (za několik let)

1 – nepravděpodobná

Škoda, tedy velikost dopadu bude posouzena na této škále:

4 – zásadní (ohrožuje funkčnost nebo dokončení projektu nebo jeho udržitelnost)

3 – vážná (narušuje kvalitu realizovaných služeb, zvyšuje náklady, narušuje harmonogram)

2 – citelná (vyvolává změny v řízení projektu, mění nutnou alokaci zdrojů projektu)

1 – okrajová (znepříjemňuje projektovou práci)

HZS

PČRZZS



Závažnost rizika je počítána jako součin jeho četnosti a škody. Závažnost je hodnocena takto:

I. 12 a více – kritické riziko, které musí být eliminováno II. 8 až 9 – vážné riziko, které je nutné redukovat III. 4 až 6 – okrajové riziko, které je nutné monitorovat a případný výskyt ošetřit emergency

procedurou IV. méně než 4 – zanedbatelné riziko, není nutné řídit

Pro rizika úrovně I. až III. je nutné stanovit opatření pro jejich redukci a uvést jejich redukovanou četnost a škodu. Současně je nutné provádět pravidelný monitoring těchto rizik včetně kontroly dodržování příslušných opatření.

Tabulka 21: Šablona pro posouzení projektových rizik

Skupina rizik / Riziko Četnost Škoda Závažnost OpatřeníRedukovaná

četnost

Redukovaná

škoda

Redukovaná

závažnost

Rizika financování a rozpočtu

0 0

0 0

0 0

0 0

Rizika harmonogramu

0 0

0 0

0 0

Rizika výběru dodavatelů 0

0 0

0 0

Rizika technická

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

Rizika integrační

0 0

0 0

Rizika cut-over

0 0

0 0

0 0

0 0

Rizika ohrožení udržitelnosti 0

0 0

0 0

0 0

0 0

HZS

PČRZZS



Šablona pro posouzení rozpočtu a harmonogramu Předkládaný dotazník slouží k základní orientaci v procesech souvisejících s řešením krajského standardizovaného projektu příslušné základní složky IZS (dále jen „projekt IS IZS“) a k identifikaci souvztažností termínů a rozpočtů k tomuto projektu. Mapuje současnou situaci ve vztahu projektu IS IZS a má sloužit ke sjednocení procesních šablon z hlediska:

Upřesnění vnitřních termínů v celé struktuře žadatelů a procesů

Stanovení harmonogramů pro předkládání žádosti o financování projektů v IS Benefit a schvalovacích procesů

Identifikování zdrojů a jejich potencionálních možností

Názorů k financování projektu

Od vyplnění dotazníku očekáváme odpovědi věcně příslušné k řešení jeho cíle, tj. sestavení šablon pro vyplnění žádostí v IS Benefit o podporu projektu ze strukturálních fondů Evropské unie (dále SF EU) v rámci probíhající analýzy interoperability.

Odpovědi by měly vyjasnit procesy a:

jejich začlenění ve vnitřních harmonogramech a tak determinovat harmonogramy projektu konkrétního kraje a složky IZS a vazby na termíny dané zákony a pravidly SF EU

vysvětlit vztahy a schvalování jednotlivých aktivit u všech složek (v našem případě KÚ a ZZS)

ozřejmit budoucí vývoj požadavků na provozní prostředky a možnost jejich zajištění po ukončení realizační fáze projektu a tím nastínit otázky udržitelnosti projektu

specifikovat možné použitelné zdroje (finanční, personální)

popsat začlenění projektu v organizační struktuře žadatele a personální obsazení

koncentrovat názory na danou problematiku s identifikací neshod

HZS

PČRZZS



K uvedenému použijte metody

Slovní popis

Procesů včetně časových návazností

Obecných standardů v rámci požadovaných informací

Obecných postupů při jednotlivých úkonech na úrovni podrobnosti převyšující rámec definovaný příslušným zákonem či vyhláškou

Obecných postupů ve vztahu ke krajským úřadům jednotlivých krajů (specifikovat případné odlišnosti v postupech)

Popis rizik a možností k úspěšné realizaci projektu (lze i jednoduchou SWOT metodou)

Zjištění s komentářem

Možností mimořádných schvalování zastupitelstvy

Personálního obsazení a garancí za sestavení rozpočtu ZZS a rozpočtu projektu a jeho kontrolu

Požadavků na provozní prostředky ve vztahu k udržitelnosti projektu a možnosti jejich zajištění ze strany krajského úřadu

Specifikace zdrojů krajských úřadů (finanční, personální)

Využití externích zdrojů pro případné dofinancování

Využití vyšších plateb od zdravotních pojišťoven ve vztahu k budoucím úsporám nákladů na zdravotní péči

Pro větší názornost jsou použity vzorové odpovědi z obecně platných norem a předpisů. Cílem je maximální možná míra zjednodušení dotazníku pro respondenty. V případě, že vzorová odpověď se shoduje s odpovědí Vaší, lze použít pouze odkaz na tuto vzorovou odpověď.

V případě potřeby většího prostoru na odpovědi lze příslušnou kolonku tabulky rozšířit.

Níže specifikované dotazy směřují k rozpočtování obecně. Pokud v rámci Vašich odpovědí na dotazy existuje-li speciální úprava či odlišná situace pro oblast finančních prostředků pro projekty strukturálních fondů Evropské unie, prosím uveďte ji rovněž.

HZS

PČRZZS



KRAJ/složka: Místo:

NA DOTAZNÍK ODPOVĚDĚL (jméno, kontakt):

Pozice:

Odpovězte, prosím, na dané okruhy otázek v případě, že ve Vašem kraji se liší odpověď od uvedeného. Pokud se neliší, uveďte poznámku „neliší se“, v případě potřeby vzorovou odpověď doplňte či rozšiřte. Pokud bude odpovědí odkaz na dokument na internetu, prosím PŘÍMO JEJ UVEĎTE!!!

1. Termíny a harmonogramy

1.1. Kdy se sestavuje návrh rozpočtu a kolik fází má

1.2. Kdy se sestavuje definitivní rozpočet

1.3. Kdy jsou termíny na možné změny

1.4. Kdy se rozpouští rozpočtová rezerva

1.5. Jaké jsou jiné důležité termíny a k čemu

Vzorová odpověď:

rozpočtový výhled - červen,

návrh - září,

schválení - prosinec

definitivní rozpočet – prosinec předchozího roku

termíny na možné změny – po dobu celého rozpočtového období

nerozpočtová rezerva se rozpouští – po dobu celého rozpočtového období

Vaše odpovědi:

2 Obsah rozpočtu

2.1 Jaké oblasti se rozpočtují a v jakém detailu (kapitoly)

2.2 Jaké jsou oblasti požadavků podřízených složek dle globálních složek

2.3 V jakém rozsahu se rozpočet schvaluje

2.4 Jak časově náročný bývá schvalovací proces, jaká jsou schvalovací místa

Vzorová odpověď:

A/ souhrnné údaje;

B/ zdroje rozpočtu;

C/ výdaje rozpočtu dle jednotlivých kapitol;

D/závazné ukazatele příspěvkových organizací;

E/ seznam dotací poskytovaných obcím a jiným subjektům.

přílohy k jednotlivým výdajovým kapitolám rozpočtu;

HZS

PČRZZS



tabulková část a grafy.

ORJ, Paragraf, Název paragrafu, Navrhovaná částka (v tis. Kč) a Podrobný popis účelu výdaje.

Rozpočet musí obsahovat tzv. rezervní položky Nespecifikovaná rezerva, Strategické a koncepční materiály a Péče o lidské zdroje a majetek kraje.

Saldo celkových zdrojů a výdajů rozpočtu bude koncipováno jako nulové.

Přílohy rozpočtu 2010 budou zpracovávat příslušné odbory a budou odpovídat přílohám v roce 2009. Potřeba dalších příloh bude vyjasněna během projednávání.

Zůstatky zvláštních účtů na financování projektů z EU k 31. 12. 2009 budou převedeny k použití do roku 2010 a ve spolupráci s garanty jednotlivých projektů bude proveden jejich rozpis do položek a paragrafů.

Do návrhu rozpočtu pro rok 2010 bude zařazena nová kapitola Ostatní finanční operace (zajistí OE).

Rozsah schvalování rozpočtu - po kapitolách a paragrafech.

Vaše odpovědi:

2. Procesy

2.1. Popis procesu rozpočtu – kdo, kdy a jak je zapojen

Otázka pouze pro HZS ČR a P ČR:

2.2. Subprocesy skupin činností podřízených složek HZS a PČR

Otázka pouze pro ZZS/KÚ

2.3. Subproces ve veřejné správě – ZZS – ve vazbě na odlišné zpracování a schvalování (zapojení KÚ)

2.4. Pravidla schvalování rozpočtových opatření

2.5. Proces žádostí a schvalování o finanční podporu ze SF EU – obecně popsat procesy spojené se sestavením žádostí nebo schvalováním, tj. jaké aktivity a role tyto procesy obsahují

2.6. Proces změnového řízení

2.7. Proces rozpouštění rezerv

2.8. Procesy získání cizích zdrojů (Proces zabezpečení a schvalování finančních prostředků na projekty SF EU) – možnosti a omezení

Vzorová odpověď:

Popis procesu rozpočtu – kdo, kdy a jak je zapojen:

A. Příjmy

Rozpočet bude sestavován za předpokladu platnosti stávající legislativy (především zákona o rozpočtovém určení daní a dalších daňových zákonů). Daňové příjmy budou nastaveny maximálně na úroveň skutečnosti daňových příjmů roku 2006; případně mohou být ještě sníženy na základě predikce Ministerstva financí.

Jednotlivé odbory provedou odhad očekávaných příjmů (odvody PO, správní poplatky, příjmy z prodejů a pronájmu majetku, závazně přislíbené dotace, splátky půjček poskytnutých z rozpočtu kraje…).

Jednotlivé odbory, které administrují evropské projekty, provedou odhad příjmů z evropských projektů a jejich zobrazení v čase (zobrazení finančních toků příjmů v jednotlivých měsících roku 2010).

B. Výdaje

Jednotlivé odbory provedou při zpracování předpokládaných výdajů jejich rozdělení dle priorit stanovených pro zařazení

HZS

PČRZZS



do návrhu rozpočtu následovně:

Nejvyšší prioritu mají výdaje sloužící k uhrazení závazků roku 2009 (nebude možno hradit tyto závazky z přebytku hospodaření roku 2009);

Druhou skupinou výdajů zařazenou do návrhu rozpočtu budou nezbytné provozní, mandatorní výdaje vyplývající ze zákona (jednotlivé odbory do komentáře uvedou k těmto výdajům konkrétní zákon). Přitom platí, že režijní výdaje jednotlivých kapitol a zároveň věcné výdaje kapitol Krajský úřad a Zastupitelstvo kraje a výdaje zajišťující provoz příspěvkových organizací (bez dotací na investice) mohou být maximálně ve výši 95 % schváleného rozpočtu roku 2009;

Třetí skupinou výdajů budou výdaje na financování projektů spolufinancovaných z evropských fondů;

Poslední skupinou výdajů případně zařazených do návrhu rozpočtu budou fakultativní výdaje a výdaje na rozvoj (např. výdaje poskytované na základě zásad zastupitelstva a rady kraje). V rámci této skupiny výdajů vypracují jednotlivé odbory návrh seznamu dotací, které by mohly být pro rok 2010 pozastaveny či poníženy. V této skupině výdajů je nutné se omezit na naprosto nezbytné výdaje, které znamenají zabránění havarijním stavům, nenesou další provozní náklady či tyto náklady snižují.

Subproces ve veřejné správě – ZZS – ve vazbě na odlišné zpracování a schvalování (zapojení KÚ)

Návrh finančního plánu na rok 2010 (výnosy, náklady)

I. Návrh investičního plánu

II. Návrh plánu oprav

III. Odpisový plán

IV. Závazné ukazatele

Peněžní fondy

I. Fond rezervní (úč. 914)

II. Fond investiční (dále jen IF - úč. 916)

III. Fond odměn (úč. 911)

IV. Fond kulturních a sociálních potřeb (úč. 912)

V. Fond kulturních a sociálních potřeb (úč. 912)

VI. Doplňkové údaje

Pravidla schvalování rozpočtových opatření

Dle zákona o krajích (ZK a RK) :

Zastupitelstvo kraje svěřuje

radě kraje provádění:

všech rozpočtových opatření týkajících se účelových dotací ze státního rozpočtu, státních fondů, popř. z prostředků Evropské unie a od mezinárodních a jiných institucí a jejich použití;

rozpočtových opatření týkajících se převodu zůstatků na zvláštních účtech evropských projektů včetně připsaných úroků (po ukončení realizace projektu, případně jeho etap) do Fondu strategických rezerv v souladu s podmínkami jednotlivých projektů a v souladu se Statutem Fondu strategických rezerv kraje;

všech rozpočtových opatření souvisejících s výkonem zřizovatelské funkce, kdy dochází:

a) ke změně rozpočtu kraje na základě uloženého odvodu z investičního fondu, popřípadě změny příspěvku na provoz příspěvkové organizace a zároveň jsou této organizaci z výdajové části rozpočtu kraje poskytnuty finanční prostředky ve stejném objemu formou příspěvku na provoz, popřípadě dotace na investice;

b) ke zvýšení (snížení) příjmové části rozpočtu kraje o:

- příjmy z prodeje movitého majetku kraje předaného příspěvkové organizaci do správy;

- příjmy z pronájmu nemovitostí a movitých věcí ve vlastnictví kraje obhospodařovaných příspěvkovou organizací na základě příkazní smlouvy;

- příjmy z pronájmu nemovitostí a movitých věcí ve vlastnictví kraje pronajatého příspěvkové organizaci na

HZS

PČRZZS



základě smlouvy o nájmu

a zároveň je ve výdajové části rozpočtu kraje ve stejném objemu nebo objemu sníženém o dopad vyplývající ze zákona o dani z přidané hodnoty upraven u této organizace příslušný dotační titul (příspěvek na provoz, investiční dotace) na její běžný nebo investiční rozvoj;

c) ke změně rozpočtu kraje v souvislosti se snížením příspěvku na provoz, resp. s odvodem z investičního fondu;

d) ke změně rozpočtu kraje, kdy

- dočasný nedostatek finančních zdrojů ke krytí provozních potřeb u příspěvkové organizace je nutné řešit poskytnutím návratné finanční výpomoci z rozpočtu kraje podle § 34 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů;

- příspěvková organizace vrátí návratnou finanční výpomoc poskytnutou z rozpočtu kraje na účet svého zřizovatele;

úprav závazných ukazatelů příspěvkových organizací zřizovaných krajem;

všech ostatních rozpočtových opatření do výše 2 mil. Kč v jednotlivých případech.

Předmětem svěření nejsou rozpočtová opatření prováděná na položce Nespecifikovaná rezerva v kapitole Rezerva a rozvoj kraje.

Proces žádostí a schvalování dotací

ZDROJE ROZPOČTU

1 DAŇOVÉ PŘÍJMY

2 NEDAŇOVÉ PŘÍJMY

3 KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY

4 PŘIJATÉ TRANSFERY

5 FINANCOVÁNÍ (+)

Převod z FSR (prostředky na spolufin. projektů v rámci ROP Regionální radě regionu soudržnosti NUTS II. Zapojení části předpokládaného zůstatku na základním běžném účtu - podzemní vody podle § 42 vod. zákona k 31. 12. 2009 do rozpočtu roku 2010

Převod prostředků na spolufinancování evropských projektů

Dle zásad ZK

Popis procesu (příklad):

Usnesením Zastupitelstva kraje byly schváleny Zásady Zastupitelstva kraje na realizaci vybavení organizací zřizovaných krajem a zároveň rozpočtové opatření spočívající ve zvýšení příslušné kapitoly s rozepsáním do položek

Uzávěrka prvního kola příjmu žádostí proběhla 30. 4. 2009 a usnesením bylo schváleno x projektů, rozděleno xxx,- Kč.

Uzávěrka druhého kola příjmu žádostí byla dle Zásad č. 06/09 stanovena na 31. 08. 2009. Materiál na přípravnou RK měl být odeslán do 27. 08. 2009, což nebylo možné zrealizovat. Bohužel v době schvalování Zásad č. 06/09 nebyly známy termíny zasedání ZK v druhé polovině roku a nebylo možné je lépe zkoordinovat s termíny uzávěrek příjmu žádostí. Z tohoto důvodu bude předložen materiál s konkrétními čísly opožděně.

Příslušný odbor předkládá zastupitelstvu kraje na vědomí materiál o probíhajícím druhém kole příjmu žádostí na realizaci.

Konkrétní seznam podaných žádostí a návrh projektů ke schválení bude předložen na RK č. 28, která se koná dne 08. 09. 2009. Na ZK č. 5 bude v řádném termínu pro příjem podkladů odeslán opět informativní materiál, konkrétní čísla obdrží zastupitelé před zasedáním ZK.

Individuální dotace na základě žádosti

Proces změnového řízení

V kompetenci rady kraje na základě žádosti ZZS, odvětvový odbor předkládá radě kraje.

Proces rozpouštění rezerv

V kompetenci rady kraje popř. zastupitelstva na základě žádosti ZZS, odvětvový odbor předkládá radě/zastupitelstvu kraje.

HZS

PČRZZS



Procesy získání cizích zdrojů – možnosti a omezení

Dary do majetku kraje v pravomoci ZZS, dar do majetku ZZS po schválení ze strany rady kraje

Vaše odpovědi:

3. Rozpočty

3.1. Předložení rozpočtů r. 2010

3.2. Soulad zdrojů a potřeb – co je rozporováno (nepokryto)

3.3. Názor na vývoj rozpočtů na dalších 5 let – co lze očekávat, co je „uchopitelné“ a „udržitelné“

Vzorová odpověď:

Předložení rozpočtů r. 2010 – viz Ad 1)

4 KAPITOLA ZDRAVOTNICTVÍ

Organizace ve zdravotnictví

ZZS kraje

o Skutečnost 2008

o RS 2009

o RU 2009

o Návrh 2010

o Index 10/09 RU

Rozpočet s konkrétními částkami je vyvěšen na www „uvedena konkrétní stránka nebo jiný zdroj“

Soulad zdrojů a potřeb – co je rozporováno (nepokryto)

V úvahách, zatím nespecifikováno.

Názor na vývoj rozpočtů na dalších 5 let – co je „uchopitelné“ a „udržitelné“

SOUHRNNÉ ÚDAJE ZA ROZPOČET KRAJE (VČETNĚ EVROPSKÝCH PROJEKTŮ)

Skutečnost 2008 Kč …..

Schválený rozpočet 2009 Kč …..

2010 Kč …..

2011 a dále

Struktura položek:

PŘÍJMY CELKEM (tis. Kč)

PŘEDPOKLÁDANÉ PŘÍJMY na spolufinancování evropských projektů

FINANCOVÁNÍ (+) (-) (tis. Kč) (+ použití FSR, - převody do FSR)

FINANCOVÁNÍ (+) (převod prostředků z FSR na spolufin. evropských projektů)

ZDROJE CELKEM (tis. Kč)

VÝDAJE (tis. Kč)

FINANCOVÁNÍ (-) (tis. Kč)(splátky jistiny úvěru od EIB čerp. v 07 a 08)

VÝDAJE CELKEM (tis. Kč)

SALDO ROZPOČTU (tis. Kč) ( PŘEBYTEK (+), SCHODEK (-)

Předpokládané příjmy a výdaje na spolufinancování projektů z prostředků EU (v tis. Kč)

Příjmy projektu – předpoklad (2010,2011,2012)

Výdaje projektu – předpoklad (2010,2011,2012)

Vaše odpovědi:

HZS

PČRZZS



4. Zdroje

4.1. Bilance potřeb a zdrojů – vývoj

4.2. Možnosti uvolnění zdrojů

4.3. Potenciál cizích zdrojů (finančních prostředků na projekty SF EU) – podmínky a pravidla k získání

Vzorová odpověď:

Bilance potřeb a zdrojů – vývoj

Peněžní fondy

I. Fond rezervní (úč. 914)

a. Počáteční stav k 1.1. Kč ….

b. Tvorba celkem Kč …..

c. Čerpání celkem Kč …..

d. Zůstatek k 31.12. Kč …..

II. Fond investiční (dále jen IF - úč. 916)

a. Počáteční stav k 1.1. Kč …..

b. Tvorba celkem Kč …..

c. Čerpání celkem Kč …..

d. Zůstatek k 31.12. Kč …..

III. Fond odměn (úč. 911) – členění stejné ad a.-d. Kč …..

IV. Fond kulturních a sociálních potřeb (úč. 912) Kč …..

Možnosti uvolnění zdrojů

V kompetenci rady kraje popř. zastupitelstva na základě žádosti ZZS, odvětvový odbor předkládá radě/zastupitelstvu kraje.

Potenciál cizích zdrojů – podmínky a pravidla k získání

Dary do majetku kraje v pravomoci ZZS, dar do majetku ZZS po schválení ze strany rady kraje

Úvěry jen za kraj. Bez pravidel, řešeno ad-hoc.

Vaše odpovědi:

5. Majetek

5.1. Nakládání ZZS s majetkem kraje, majetek ZZS. Možnosti zajištění majetku obecně a ve výhledu na roky udržitelnosti projektu (tj. cca v čas. horizontu do roku 2017)

5.2. Krytí financování majetku (existující)

5.3. Časové rozložení (harmonogramy) – pohled na pořizování majetku v letech

5.4. Nájmy majetku – stav smluv, výhled nájmů a možnosti jejich financování na roky udržitelnosti projektu – s ohledem na právní zajištění

5.5. Přehledy nájmů (seřazeno podle typu)

5.6. Stav majetku ZZS/kraje z pohledu životnosti

HZS

PČRZZS



Vzorová odpověď:

Zajištěnost majetku ve výhledu na roky udržitelnosti projektu

Pojištění – kraj zajišťuje rámcovou smlouvu s pojistitelem, ZZS přistupuje k rámcové smlouvě a pojišťuje majetek.

Jsou zpracovány finanční plány na léta 2010-2012. Jsou uvedeny – popsat kde.

Krytí financování majetku (existující)

Odpisy vytváří ZZS dle vnitřních předpisů KÚ a naplňuje investiční fond, ze kterého hradí obnovu majetku.

Časové rozložení (harmonogramy) – pohled na pořizování majetku v letech

Roční odpisové plány, v aktuálním roce v rámci finančního plánu

Nájmy majetku – stav smluv, výhled nájmů na roky udržitelnosti

ZZS nemá majetek v nájmu. Majetek je svěřen do užívání krajským úřadem.

Přehledy nájmů

ZZS nemá majetek v nájmu. Majetek je svěřen do užívání krajským úřadem.

Stav majetku z pohledu životnosti

Je dáno odpisovou skupinou a délkou účetního odepisování. Popsat konkrétně.

Vaše odpovědi:

6. Strukturální fondy EU (SF EU)

6.1. Jaké máte zkušenosti s čerpáním zdrojů z SF EU?

6.2. Kolik prostředků a na co se čerpalo z SF EU, v jakém režimu (ex-ante nebo ex-post)?

6.3. Pokud jste čerpali, jaká je současná situace?

6.4. Měli jste problémy vůči SF EU – neplnění podmínek (v čem), nečerpání zdrojů (krácení dotace/vracení prostředků z důvodu neznatelnosti nákladů, porušení rozpočtové kázně aj.) – nezajištěnost investic. Pokud ano, jak byly problémy řešeny?

Vzorová odpověď:

Jaké máte zkušenosti s čerpáním zdrojů z SF EU

Kraj řádové desítky projektů, ZZS 0 z SF EU.

Kolik prostředků a na co se čerpalo z SF EU

Odkaz na oficiální stránky

Pokud jste čerpali, jaká je současná situace

Odkaz na oficiální stránky

Měli jste problémy vůči SF EU neplnění podmínek (v čem), nečerpání zdrojů – nezajištěnost investic

Zatím ne.

Vaše odpovědi:

HZS

PČRZZS



7. Trendy

7.1. Vývoj zdrojů za roky 2006 – 2009 s komentářem

7.2. Vývoj kapitol za roky 2006 – 2009 s komentářem

7.3. Vývoj omezujících faktorů za roky 2006 – 2009 s komentářem

7.4. Vývoj rozporných oblastí za roky 2006 – 2009 s komentářem – hlavní důvody na růst rozporů

Vzorová odpověď:

Vývoj zdrojů za roky 2006 – 2009 s komentářem

Odkaz na samostatné přehledy plnění Rozpočtu 2001-2009 na web

Vývoj kapitol za roky 2006 – 2009 s komentářem

Dtto viz výše.

Vývoj omezujících faktorů za roky 2006 – 2009 s komentářem

Komentář

Vývoj sporných oblastí za roky 2006 – 2009 s komentářem – hlavní důvody na růst rozporů

Komentář

Vaše odpovědi:

HZS

PČRZZS



8. Vlastní poznatky a návrhy

8.1. V čem vidíte hlavní problémy financování Vámi řízené oblasti

8.2. Jaký je Váš názor na možnosti zajištění financování pro realizaci Vašeho krajského standardizovaného projektu a na zajištění financování jeho udržitelnost

8.3. Popište možnosti uvolnění jiných zdrojů obecně (mimo dotace) a Váš pohled na jejich návratnost

8.4. Jakou máte představu o limitech dalšího rozvoje ZZS

8.5. Představa o harmonogramu čerpání možných zdrojů v návaznosti na schopnosti zajistit jejich realizaci

8.6. Jaká je Vaše připravenost na čerpání zdrojů – co Vám chybí k realizaci plánů rozvoje a integrace v rámci IZS z hlediska financování

8.7. Jaké Vaše náměty nebyly realizovány a proč

8.8. Stanovte pořadí priorit čerpání zdrojů a zdůvodněte je

8.9. V čem vidíte hlavní článek, jehož řešení je podstatné pro úspěšnost ostatních částí a návazně celého procesu integrace

8.10. Na co jsme se nezeptali a měli jsme (mělo by být řešeno a chybí Vám), specifikujte rovněž ve vztahu k připravovanému krajskému standardizovanému projektu.

Vaše odpovědi:

HZS

PČRZZS



Přílohy

Příloha 1: Zkratky a pojmy Tabulka 22: Pojmy a jejich definice

Zkratka Pojem Definice pojmu

ESB Enterprise Service Bus Sběrnice služeb. Součást integrační platformy NIS IZS.

FSR Fond strategických rezerv

GIS Geografický informační systém Dílčí celkek NIS IZS,

HZS Hasičský záchranný sbor

ICT Informační a komunikační technologie

IF Investiční fond

IS Informační systémy

IS Benefit Informační systém BENEFIT7

IT Informační technologie

ITS MV Síťová infrastruktura MV Integrovaná telekomunikační síť Ministerstva vnitra

IZS Integrovaný záchranný systém Koordinace záchranných a l ikvidačních prací včetně řízení jejich součinnosti.

KOS Krajské operační středisko Pracoviště integrované organizačně, materiálně a personálně v rámci příslušného kraje.

KSP Krajský standardizovaný projekt Projekt pro zavedení standardů operačního řízení v dané složce a kraji

KÚ Krajský úřad

MU Mimořádná událostŠkodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které

ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a

l ikvidačních prací.

NIS IZSNárodní informační systém

integrovaného záchranného systému"Střechový" projekt

NSPTVNárodní systém příjmu tísňového

voláníJednotná technologie příjmu tísňového volání. Součást projektu NIS IZS,

OŘ Operační řízení Řízení SaP k řešení MU.

OS Operační střediskoPracoviště zajišťující nepřetržitě jednotný a koordinovaný výkon operačního řízení na vymezeném

území.

PČR Policie České republiky

RK Rada Kraje

SaP Síly a prostředky Disponibilní síla a disponibilní zdroje.

SF EU Strukturální fondy Evropské unie

SOA Servisně orientovaná architektura

SP Stupeň poplachu IZSPředurčení potřeby sil a prostředků pro záchranné a l ikvidační práce v závislosti na rozsahu a

druhu mimořádné události a úrovni koordinace složek při společném zásahu.

TCTV Technologie a služby centra tísňového

voláníTechnologie současné linky 112

TI Tísňová informaceInformace obyvatelstvu o bezprostředním nebezpečí vzniku nebo již nastalé mimořádné události

a údaje o opatřeních k jeho ochraně.

TV Tísňové volání Hovor na linkách 112, 150, 155 a 158.

VPN Virtual Private Network Virtuální privátní síť

ZK Zastupitelstvo kraje

Zpráva Elementární jednotka komunikace mezi subjekty

ZS Záchranný sborJednotně organizovaný sbor k provádění a řízení záchranných prací při mimořádných událostech a

krizových situacích (např. Báňská záchranná služba, Hasičský záchranný sbor ČR, Horská služba

atd.).

ZS IZS Základní složky IZS HZS, ZZZ a PČR.

ZZS Zdravotnická záchranná služba

HZS

PČRZZS



Příloha 2: Číselník událostí Tabulka 23: Společný číselník typů událostí

Typ

událostiNázev typu události

A ANONYMNÍ VÝHRUŽKA

B DOPRAVNÍ NEHODA

C NÁLEZ MRTVOLY

D ONEMOCNĚNÍ

E POHŘEŠOVANÁ OSOBA

F POŽÁR

G PŘÍMÉ OHROŽENÍ ŽIVOTA

H TECHNICKÁ POMOC

I TRESTNÁ ČINNOST

J ÚNIK NEBEZPEČNÝCH LÁTEK

K ÚRAZ

L ZÁCHRANA OSOB A ZVÍŘAT

M JINÁ UDÁLOST

N TECHNOLOGICKÝ TEST

O PLANÝ POPLACH

Tabulka 24: Společný číselník typů SaP

Složka

1 Hlídka PČR PČR

2 Velitel opatření PČR PČR

3 Vrtulník PČR PČR

4 Vodní prostředek PČR PČR

5 Mobilní požární technika HZS

6 Velitel jednotek HZS HZS

7 Vzdušný prostředek HZS

8 Vodní prostředek HZS HZS

9 Vedoucí lékař ZZS

10 RLP (rychlá lékařská pomoc) ZZS

11 RZP (rychlá zdravotnická pomoc) ZZS

12 Doktor systém Randewouz ZZS

13 Vozidlo Hromadného neštěstí ZZS

14 Osobní automobil ZZS ZZS

15 Vrtulník LZS ZZS

16 Vodní prostředek ZZS ZZS

17 Ostatní SaP PČR PČR

18 Ostatní SaP HZS HZS

19 Ostatní SaP ZZS ZZS

Typ SaP IZS

HZS

PČRZZS



Tabulka 25: Společný číselník stavu událostí

Stav

událostiNázev stavu události

1 Událost oznámena

2 Výjezd prvních SaP složky

3 Na místě první SaP složky

4 Požár lokalizován

5 Odjezd posledních SaP složky

6 Událost uzavřena OS

Tabulka 26: Společný číselník typů a stavů spolupráce

Typ

spolupráceNázev typu spolupráce

1 Primární

2 Informovaná

3 Přizvaná

Stav

spolupráceNázev stavu reakce

A Výzva

B Zahájeno řešení

Tabulka 27: Společný číselník závažnosti situace

Závažnost

situacePopis závažnosti situace

0 Spolupráce dosud nevyžádána

1 Spolupracují 2 a více složek IZS

2 Stupeň poplachu v IZS

3 Stupeň poplachu v IZS

Z Stupeň poplachu v IZS

HZS

PČRZZS



Příloha 3: Kvantifikace událostí

Kvantifikace událostí HZS

Zohledňuje všechny události operačního řízení zadokumentované v roce 2008.

Tabulka 28: Typy MU HZS podle krajů

Typ

y zá

sah

ů

Hlavní město Praha

Jihočeský

Jihomoravský

Karlovarský

Královéhradecký

Liberecký

Moravskoslezský

Olomoucký

Pardubický

Plzeňský

Středočeský

Ústecký

Vysočina

Zlínský

Celkem

Tech

nic

ká p

om

oc

2 9

04

3 8

27

2 7

72

1 2

40

2 0

89

80

69

35

82

69

02

04

62

24

33

13

22

08

32

45

81

09

63

8 7

44

Po

žár

2 4

52

1 1

71

1 8

71

80

39

51

90

22

57

71

09

46

75

1 2

68

3 1

11

2 5

36

78

96

59

20

85

9

Do

pra

vní n

eho

da

siln

ičn

í1

15

61

19

91

65

56

26

1 3

09

97

82

06

01

01

11

38

51

65

12

97

01

19

41

37

77

48

19

31

9

Pla

ný

po

pla

ch1

12

33

80

51

63

72

20

32

31

1 1

39

28

02

28

43

31

04

88

35

76

12

30

7 7

79

Ún

ik r

op

nýc

h p

rod

ukt

ů1

22

22

45

34

72

12

20

22

87

41

62

14

12

93

60

65

75

48

28

91

10

5 2

38

Pře

važu

jící v

ětrn

á sm

ršť

25

55

13

40

02

40

1 5

40

34

23

40

1 1

28

15

31

11

25

02

4

Ost

atní

po

mo

c3

82

16

25

42

25

38

64

90

16

12

58

52

34

91

40

19

71

23

2 4

30

Tech

no

logi

cká

po

mo

c1

11

03

75

34

20

64

53

54

35

31

41

67

10

33

57

71

Do

pra

vní n

eho

da

žel

ezn

ičn

í (vč

. met

ra)

22

45

62

10

42

35

49

40

25

36

11

96

53

33

36

16

Ún

ik p

lyn

u/a

ero

solu

39

16

89

33

18

21

13

21

92

03

69

14

21

41

25

82

Pře

važu

jící p

ovo

deň

, záp

lava

, déš

ť7

15

83

69

25

15

18

52

0

Ún

ik k

apal

iny

(mim

o r

op

nýc

h p

rod

ukt

ů)3

41

43

42

12

02

04

92

31

13

15

33

11

82

03

79

Do

pra

vní n

eho

da

siln

ičn

í hro

mad

ná

42

99

63

16

21

41

12

21

01

82

16

4

Ún

ik n

ebez

peč

né

chem

. lát

ky

35

18

26

17

11

24

24

29

11

11

24

Do

pra

vní n

eho

da

- o

stat

ní1

23

73

34

27

94

45

Po

žár

bez

úča

sti J

PO

12

13

14

34

33

13

5

Ost

atní

mim

ořá

dn

é u

dál

ost

i (ep

idem

ie, n

ákaz

y,a

jiné)

21

11

21

10

13

11

24

Do

pra

vní n

eho

da

lete

cká

12

32

21

11

22

32

0

Ún

ik p

evn

é lá

tky

15

21

22

13

Pře

važu

jící s

níh

, nám

razy

18

11

11

Tech

nic

ká h

avár

ie2

12

22

9

Rad

iačn

í hav

árie

a n

eho

da

21

11

5

Sesu

v p

ůd

y1

12

Ce

lke

m9

37

87

24

88

05

93

39

55

53

43

62

11

8 2

57

5 5

89

5 1

89

6 5

50

12

86

07

76

06

06

83

20

51

02

71

3

HZS

PČRZZS



Tabulka 29: Čas aktivace SaP HZS40

Aktivace SaP do 1 min. 1-2 min. 2-3 min. 3-4 min. 4-5 min. nad 5 min. MUPrůměrný

čas

Hlavní město Praha 42% 36% 16% 4% 1% 1% 7 151 0:01:24

Jihočeský 76% 15% 4% 2% 1% 2% 5 569 0:00:52

Jihomoravský 61% 28% 6% 2% 1% 2% 6 998 0:01:03

Karlovarský 55% 32% 8% 2% 1% 2% 3 007 0:01:10

Královéhradecký 43% 37% 12% 4% 2% 3% 5 175 0:01:27

Liberecký 69% 18% 7% 2% 1% 3% 2 964 0:01:01

Moravskoslezský 54% 28% 10% 3% 1% 4% 14 865 0:01:22

Olomoucký 41% 39% 12% 3% 1% 3% 5 276 0:01:33

Pardubický 77% 16% 3% 1% 1% 2% 4 756 0:00:44

Plzeňský 86% 9% 2% 1% 1% 2% 6 112 0:00:42

Středočeský 56% 29% 9% 2% 1% 2% 10 936 0:01:13

Ústecký 40% 38% 13% 5% 2% 3% 7 185 0:01:32

Vysočina 73% 21% 4% 1% 0% 1% 5 375 0:00:48

Zlínský 46% 40% 9% 3% 1% 1% 3 066 0:01:17

Celkem 57% 28% 9% 3% 1% 2% 88 435 0:01:11

Tabulka 30: Čas výjezdu SaP HZS41

Výjezd SaP do 1 min. 1-2 min. 2-3 min. 3-4 min. 4-5 min. nad 5 min. MUPrůměrný

čas

Hlavní město Praha 41% 46% 10% 1% 1% 1% 7 949 0:01:15

Jihočeský 35% 40% 14% 3% 2% 5% 7 068 0:01:47

Jihomoravský 25% 50% 13% 2% 3% 7% 7 850 0:01:57

Karlovarský 19% 49% 8% 5% 9% 9% 3 356 0:02:16

Královéhradecký 38% 41% 8% 3% 4% 7% 5 355 0:01:48

Liberecký 33% 39% 11% 4% 3% 10% 3 482 0:02:05

Moravskoslezský 19% 45% 21% 4% 3% 8% 16 652 0:02:18

Olomoucký 28% 50% 11% 2% 2% 7% 5 468 0:01:56

Pardubický 30% 50% 7% 2% 3% 7% 5 040 0:01:50

Plzeňský 27% 52% 7% 2% 3% 9% 6 376 0:01:58

Středočeský 23% 52% 11% 2% 3% 9% 11 783 0:02:08

Ústecký 23% 48% 16% 4% 3% 7% 7 613 0:02:00

Vysočina 31% 49% 7% 3% 3% 6% 5 980 0:01:46

Zlínský 23% 57% 11% 2% 2% 5% 3 117 0:01:49

CELKEM 27% 48% 12% 3% 3% 7% 97 089 0:01:57

40 Ze zpracování byly vyloučeny události s nulovým časem a také s dobou aktivace nad 15 minut, o kterých lze předpokládat, že prodleva nebyla způsobena hledáním vhodných SaP ale čekáním operačního řízení na doplňující informace o MU.

41 Ze zpracování byly vyloučeny události s nulovým nebo záporným časem (tj. SaP vyjížděly zřejmě podle lokálních informací) a také s dobou výjezdu nad 15 minut.

HZS

PČRZZS



Tabulka 31: Časy dojezdu SaP HZS na místo MU42

Dojezd SaP na místo MUPrůměrný

čas

Průměr

km

Průměr

na km

Hlavní město Praha 0:06:25 5,0 0:01:17

Jihočeský 0:09:14 6,9 0:01:20

Jihomoravský 0:07:06 5,9 0:01:13

Karlovarský 0:06:06 4,7 0:01:18

Královéhradecký 0:07:12 5,7 0:01:15

Liberecký 0:07:18 6,0 0:01:12

Moravskoslezský 0:07:30 5,3 0:01:25

Olomoucký 0:07:44 5,7 0:01:22

Pardubický 0:07:28 6,1 0:01:13

Plzeňský 0:08:28 6,7 0:01:15

Středočeský 0:08:47 7,1 0:01:14

Ústecký 0:07:16 5,4 0:01:21

Vysočina 0:06:38 5,4 0:01:14

Zlínský 0:07:12 6,0 0:01:12

Celkový součet 0:07:35 5,9 0:01:17

Tabulka 32: Dojezdový čas SaP HZS podle vzdálenosti

Vzdálenost Počet MUDojezdový

čas

do 5 km 61 156 0:04:52

5-10 km 20 553 0:09:28

10-15 km 9 323 0:13:27

15-20 km 3 369 0:17:04

20-25 km 1 186 0:21:17

nad 25 km 1 098 0:29:52

CELKEM 96 716 0:07:35

42 Ze zpracování byly vyloučeny MU s nulovým časem dojezdu na místo MU a také s časem dojezdu nad 60 minut, o kterých lze předpokládat, že doba dojezdu byla ovlivněna jinými okolnostmi MU.

HZS

PČRZZS



Tabulka 33: Časové zatížení SaP HZS po dobu trvání zásahu43

Celkové trvání Počet MUPrůměrný

časCelkem MD

Hlavní město Praha 9 311 0:32:40 210

Jihočeský 7 212 1:14:34 372

Jihomoravský 8 021 1:06:42 370

Karlovarský 3 375 0:58:17 136

Královéhradecký 5 495 1:01:15 233

Liberecký 3 594 1:08:06 169

Moravskoslezský 18 206 0:48:32 613

Olomoucký 5 546 1:05:29 251

Pardubický 5 178 1:11:40 257

Plzeňský 6 515 1:12:51 329

Středočeský 12 747 1:11:09 629

Ústecký 7 735 1:07:27 361

Vysočina 6 039 1:14:14 310

Zlínský 3 185 1:10:35 155

Celkový součet 102 159 1:02:09 4 408

Tabulka 34: Rozložení MU HZS podle dnů týdne44

Den týdne Počet MU Podíl

Pondělí 13 982 95%

Úterý 13 549 92%

Středa 15 154 103%

Čtvrtek 14 385 98%

Pátek 14 533 99%

Sobota 17 088 116%

Neděle 14 064 96%

Celkem 102 755

43 Časové zatížení bylo počítáno celkovým časem od převzetí události operačním řízením až do ukončení události. MD – člověkodny (24 hodin).

44 Statisticky významně nadprůměrným dnem z hlediska výskytu MU je sobota, podprůměrným dnem je úterý. Ostatní odchylky nejsou statisticky významné.

HZS

PČRZZS



Tabulka 35: Rozložení MU HZS během dne45

Hodina Počet MU Podíl Tísňová volání

0 1 951 46% 1 825

1 1 711 40% 1 460

2 1 459 34% 1 095

3 1 288 30% 1 095

4 1 402 33% 1 095

5 1 745 41% 1 460

6 2 432 57% 3 285

7 3 993 93% 4 380

8 5 227 122% 8 030

9 5 707 133% 9 125

10 5 988 140% 9 855

11 5 967 139% 10 220

12 5 895 138% 10 585

13 6 107 143% 10 950

14 6 261 146% 10 950

15 6 470 151% 10 950

16 6 698 156% 10 950

17 6 696 156% 7 300

18 6 216 145% 10 950

19 5 503 129% 9 855

20 4 676 109% 8 030

21 3 801 89% 6 205

22 3 188 74% 4 015

23 2 374 55% 2 555

Celkem 102 755 156 220

45 Rozložení zatížení operačního řízení během dne poměrně přesně odpovídá přijatým tísňovým voláním.

HZS

PČRZZS



Tabulka 36: Rozložení MU HZS po měsících M

ěsí

c1

23

45

67

89

10

11

12

Ce

lke

m

Hla

vní m

ěsto

Pra

ha

65

26

98

86

26

82

78

29

56

87

08

46

74

97

58

73

47

90

9 3

79

Jih

oče

ský

42

44

35

1 0

01

45

96

04

75

47

41

80

85

66

49

74

83

48

07

25

2

Jih

om

ora

vský

49

34

62

1 0

35

58

86

86

91

37

89

83

86

49

55

15

39

53

58

07

8

Kar

lova

rský

20

82

41

45

82

54

28

13

44

32

33

21

26

42

30

21

42

57

3 3

95

Krá

lové

hra

dec

ký3

52

33

97

71

39

14

03

60

05

85

62

14

45

35

63

40

33

15

53

4

Lib

erec

ký2

45

23

05

40

22

83

18

31

83

44

35

82

88

27

82

28

24

63

62

1

Mo

ravs

kosl

ezsk

ý1

23

91

12

11

48

31

14

61

33

41

98

62

11

82

44

51

48

81

39

01

30

11

20

81

8 2

59

Olo

mo

uck

ý3

88

36

35

66

32

24

72

67

05

83

62

14

25

37

54

00

40

65

59

1

Par

du

bic

ký2

96

30

96

97

32

63

66

82

84

63

51

63

52

33

63

66

33

45

18

9

Plz

eňsk

ý3

39

42

57

25

43

45

25

66

17

35

84

45

50

46

84

13

43

16

55

0

Stře

do

česk

ý7

25

83

21

61

08

97

92

91

67

91

22

61

26

81

05

79

13

84

88

81

12

86

5

Úst

ecký

51

05

82

78

35

13

65

88

26

82

57

72

59

65

68

51

76

16

7 7

66

Vys

oči

na

39

53

36

74

73

57

49

07

52

58

76

24

47

14

37

44

44

28

6 0

68

Zlín

ský

25

52

03

26

92

23

25

73

91

31

23

87

23

42

26

23

32

15

3 2

05

Ce

lke

m6

52

16

57

61

1 5

47

6 8

20

8 1

05

11

67

81

0 5

01

11

26

98

13

47

38

37

06

07

15

81

02

75

2

HZS

PČRZZS



Tabulka 37: HZS - Dny s maximálním zatížením46

Den

Hlavní město Praha

Jihočeský

Jihomoravský

Karlovarský

Královéhradecký

Liberecký

Moravskoslezský

Olomoucký

Pardubický

Plzeňský

Středočeský

Ústecký

Vysočina

Zlínský

Cel

kem

1.3.

0814

534

538

119

628

118

724

715

329

023

455

917

425

359

3 50

4

2.3.

0888

123

8240

8186

7172

8690

171

6266

171

135

25.6

.08

8780

9832

100

2225

115

118

495

364

6917

268

1 77

3

26.6

.08

2829

5114

2915

258

7614

225

172

3357

3095

9

2.7.

0826

2423

714

1460

2724

2173

3027

2239

2

3.7.

0865

4030

1133

1462

2322

2984

5149

1052

3

13.7

.08

1414

2416

3716

213

4117

1944

2313

2151

2

14.7

.08

2418

184

1815

103

1313

1720

1715

329

8

25.7

.08

3921

3211

2012

173

2411

3941

1625

947

3

26.7

.08

2932

2710

1916

9015

1531

4633

159

387

28.7

.08

1836

3010

1612

9422

1433

4635

1415

395

2.8.

0829

2428

519

1510

831

1125

4219

2127

404

3.8.

0822

2725

1018

1056

1418

2736

3226

1233

3

4.8.

0833

5726

1031

727

256

4241

7226

4215

730

5.8.

0830

2326

1127

1112

928

1824

3220

169

404

6.8.

0832

3333

1218

895

1514

3753

3118

1641

5

11.8

.08

3341

2212

2313

9021

1932

4126

1815

406

12.8

.08

4536

289

3112

8030

2422

5132

2816

444

14.8

.08

4525

2416

208

6716

934

5920

2211

376

15.8

.08

2318

3817

3423

155

3229

3940

3020

3453

2

16.8

.08

3935

3710

1811

8824

1921

3422

1843

419

30.1

0.08

2816

4811

1413

241

5722

1517

1823

3555

8

12.1

2.08

1718

178

99

479

1316

4155

137

279

Cel

kem

9 37

97

252

8 07

83

395

5 53

43

621

18 2

595

591

5 18

96

550

12 8

657

766

6 06

83

205

102

752

Max

ima

145

345

381

196

281

187

272

153

290

234

559

174

253

683

504

Prů

měr

2620

229

1510

5015

1418

3521

179

281

46 V tabulce jsou vyselektovány dny, kdy výskyt MU alespoň v jednom kraji dosáhl nadprůměru (černá – běžná zátěž, šedá – nadprůměrná zátěž, světle červená – vysoce nadprůměrná zátěž, červená – maximální zátěž) podle statistického rozložení hodnot během celého roku v daném kraji.

HZS

PČRZZS



Kvantifikace událostí PČR

Tabulka 38: Počty MU PČR podle krajů

Měsíc Počet MU

Hlavní město Praha 26 522

Jihočeský 15 351

Jihomoravský 18 263

Karlovarský 6 149

Královéhradecký 6 710

Liberecký 5 807

Moravskoslezský 16 229

Olomoucký 8 591

Pardubický 5 533

Plzeňský 9 038

Středočeský 17 016

Ústecký 14 274

Vysočina 5 683

Zlínský 12 157

Celkem 167 323

Tabulka 39: Rozložení MU PČR během dne

Hodina Počet MU Podíl

0 4 853 70%

1 3 798 54%

2 3 165 45%

3 2 743 39%

4 2 110 30%

5 2 532 36%

6 3 587 51%

7 6 119 88%

8 8 440 121%

9 9 073 130%

10 9 284 133%

11 9 495 136%

12 9 706 139%

13 9 706 139%

14 10 339 148%

15 10 339 148%

16 10 128 145%

17 9 495 136%

18 9 706 139%

19 8 018 115%

20 7 174 103%

21 6 119 88%

22 6 119 88%

23 5 275 76%

Celkem 167 323

HZS

PČRZZS



Tabulka 40: PČR – Dny s maximálním zatížením

Den Hla

vní m

ěsto

Pra

ha

Jih

oče

ský

Jih

om

ora

vský

Kar

lova

rský

Krá

lové

hrad

ecký

Lib

erec

ký

Mor

avsk

osl

ezsk

ý

Olo

mo

ucký

Par

dub

ický

Plz

eňsk

ý

Stře

do

česk

ý

Úst

ecký

Vys

oči

na

Zlín

ský

Celkem

01.03.08 184 60 71 19 30 30 33 38 26 56 77 54 21 44 743

02.03.08 170 50 103 27 32 29 66 54 24 48 60 83 27 40 812

25.06.08 197 69 70 28 33 39 37 46 29 37 60 61 26 28 762

26.06.08 204 50 62 23 33 33 74 39 19 40 78 99 26 36 816

02.07.08 140 55 93 19 30 45 142 45 31 43 111 62 43 42 900

03.07.08 100 58 117 29 34 25 103 41 21 33 92 84 27 49 812

13.07.08 146 38 69 24 26 33 79 42 29 41 77 93 29 32 757

14.07.08 194 54 88 22 36 32 94 38 27 50 92 60 16 33 836

25.07.08 163 49 59 23 50 26 86 49 25 52 51 51 31 35 748

26.07.08 123 75 94 30 32 20 110 61 28 49 61 84 17 60 843

28.07.08 202 62 97 20 33 44 90 43 25 41 54 96 21 33 861

02.08.08 106 65 105 23 30 27 133 42 28 57 51 87 29 36 818

03.08.08 157 63 86 27 47 36 102 59 41 66 54 95 32 37 903

04.08.08 100 56 92 22 25 36 59 36 33 51 73 52 22 36 692

05.08.08 174 50 105 16 46 31 98 39 26 40 74 81 18 48 848

06.08.08 136 49 78 27 31 29 38 70 32 33 49 105 27 41 743

11.08.08 186 88 91 21 45 30 106 54 31 49 83 106 22 62 973

12.08.08 112 66 115 22 44 27 78 65 23 67 67 80 18 67 852

14.08.08 186 64 163 31 34 27 127 50 46 65 77 87 20 124 1 101

15.08.08 118 63 140 18 27 50 114 57 37 47 60 101 19 81 933

16.08.08 148 75 77 22 28 44 142 50 26 52 82 63 23 71 903

30.10.08 174 57 111 38 29 29 102 42 47 74 64 115 23 68 974

12.12.08 21 37 21 27 36 31 21 32 43 6 69 46 28 79 497

24.12.08 32 28 19 16 56 38 36 43 45 31 38 23 13 23 442

25.12.08 35 27 19 19 32 24 39 43 56 32 52 32 15 37 462

26.12.08 67 89 53 38 41 31 34 16 56 32 84 43 51 60 694

27.12.08 65 49 22 32 73 32 33 44 54 32 39 75 25 47 621

28.12.08 43 59 21 23 21 45 31 43 34 64 70 58 15 35 562

29.12.08 33 40 27 15 35 23 23 43 56 56 56 54 18 59 538

30.12.08 32 59 15 28 34 12 35 43 43 34 46 47 14 27 470

31.12.08 46 66 25 27 33 36 98 47 43 33 73 54 16 32 630

Maxima 204 89 163 38 73 50 142 70 56 74 111 115 51 124 1 101

Průměr 122 57 74 24 36 32 76 46 35 45 67 72 24 48 759

HZS

PČRZZS



Kvantifikace událostí ZZS

Validní data byla získána pouze ze 3 krajů:

Tabulka 41: Počet MU ZZS

Kraj Počet MU

Moravskoslezský 44 527

Ústecký 58 135

Vysočina 30 603

Celkem 133 265

Tabulka 42: Počet MU ZZS podle měsíců

Měsíc

Mo

ravs

kosl

ezs

ký

Úst

eck

ý

Vys

oči

na

Celkem

1 3 829 4 918 2 440 11 187

2 3 437 4 339 2 297 10 073

3 3 973 4 886 2 562 11 421

4 3 723 4 811 2 469 11 003

5 3 866 4 979 2 716 11 561

6 3 794 5 053 2 660 11 507

7 3 899 5 140 2 689 11 728

8 3 832 4 969 2 689 11 490

9 3 430 4 634 2 528 10 592

10 3 573 4 755 2 536 10 864

11 3 626 4 808 2 505 10 939

12 3 545 4 843 2 512 10 900

Celkem 44 527 58 135 30 603 133 265

HZS

PČRZZS



Tabulka 43: Rozložení MU ZZS během dne

Hodiny

Mo

ravs

kosl

ezs

ký

Úst

eck

ý

Vys

oči

na

Celkem

0 1 091 1 553 773 3 417

1 955 1 420 726 3 101

2 870 1 272 681 2 823

3 815 1 123 611 2 549

4 811 1 017 581 2 409

5 973 1 236 631 2 840

6 1 215 1 680 812 3 707

7 1 897 2 726 1 520 6 143

8 2 674 3 191 1 856 7 721

9 2 928 3 670 2 033 8 631

10 2 966 3 500 2 026 8 492

11 2 756 3 339 1 823 7 918

12 2 540 3 247 1 654 7 441

13 2 369 2 912 1 642 6 923

14 2 235 2 910 1 534 6 679

15 2 252 2 805 1 452 6 509

16 2 138 2 770 1 435 6 343

17 2 199 2 948 1 527 6 674

18 2 156 2 857 1 523 6 536

19 2 197 2 864 1 380 6 441

20 2 038 2 716 1 272 6 026

21 1 701 2 442 1 163 5 306

22 1 478 2 099 1 058 4 635

23 1 273 1 838 890 4 001

Tabulka 44: Reakční časy ZZS47

HodinyČas

aktivace

Čas

výjezdu

Čas

dojezdKm

Moravskoslezský 0:03:30 0:01:11 0:23:11 24,4

Ústecký 0:02:23 0:01:47 0:07:35 20,7

Vysočina 0:01:12 0:01:32 0:08:32 34,4

Průměr 0:02:26 0:01:31 0:13:01 25

47 Vzdálenost měřena jako celková, nikoliv na místo MU.

HZS

PČRZZS



Seznam tabulek a modelů Tabulka 1: Přehled cílů .......................................................................................................................... 10 Tabulka 2: Cíle a jejich ukazatele, .......................................................................................................... 12 Tabulka 3: Standardy obnovy činnosti OS ............................................................................................. 16 Tabulka 4: Dojezdové časy SaP .............................................................................................................. 18 Tabulka 5: Počty pracovišť..................................................................................................................... 20 Tabulka 6: Operační rizika ..................................................................................................................... 29 Tabulka 7: Projektová rizika .................................................................................................................. 30 Tabulka 8: Úrovně SLA pro ICT .............................................................................................................. 37 Tabulka 9: SLA pro ICT ........................................................................................................................... 38 Tabulka 10: Organizační zajištění HZS ................................................................................................... 39 Tabulka 11: Řídící dokumentace pro OŘ HZS ........................................................................................ 40 Tabulka 12: Organizační zajištění PČR ................................................................................................... 41 Tabulka 13: Standardy sálů pro OŘ ....................................................................................................... 44 Tabulka 14: Počet pracovišť pro OS HZS ............................................................................................... 45 Tabulka 15: Počet pracovišť pro OS PČR ............................................................................................... 45 Tabulka 16: Specializace pracovišť OŘ PČR ........................................................................................... 46 Tabulka 17: Počet pracovišť pro OS ZZS ................................................................................................ 46 Tabulka 18: Plocha sálů pro OŘ ............................................................................................................. 47 Tabulka 19: Standardy pro energetiku .................................................................................................. 48 Tabulka 20: Standardy pro technologické místnosti ............................................................................. 48 Tabulka 21: Šablona pro posouzení projektových rizik ......................................................................... 57 Tabulka 22: Pojmy a jejich definice ....................................................................................................... 69 Tabulka 23: Společný číselník typů událostí .......................................................................................... 70 Tabulka 24: Společný číselník typů SaP ................................................................................................. 70 Tabulka 25: Společný číselník stavu událostí ......................................................................................... 71 Tabulka 26: Společný číselník typů a stavů spolupráce ......................................................................... 71 Tabulka 27: Společný číselník závažnosti situace .................................................................................. 71 Tabulka 28: Typy MU HZS podle krajů .................................................................................................. 72 Tabulka 29: Čas aktivace SaP HZS .......................................................................................................... 73 Tabulka 30: Čas výjezdu SaP HZS ........................................................................................................... 73 Tabulka 31: Časy dojezdu SaP HZS na místo MU .................................................................................. 74 Tabulka 32: Dojezdový čas SaP HZS podle vzdálenosti ......................................................................... 74 Tabulka 33: Časové zatížení SaP HZS po dobu trvání zásahu ................................................................ 75 Tabulka 34: Rozložení MU HZS podle dnů týdne .................................................................................. 75 Tabulka 35: Rozložení MU HZS během dne ........................................................................................... 76 Tabulka 36: Rozložení MU HZS po měsících .......................................................................................... 77 Tabulka 37: HZS - Dny s maximálním zatížením .................................................................................... 78 Tabulka 38: Počty MU PČR podle krajů ................................................................................................. 79 Tabulka 39: Rozložení MU PČR během dne .......................................................................................... 79 Tabulka 40: PČR – Dny s maximálním zatížením ................................................................................... 80 Tabulka 41: Počet MU ZZS ..................................................................................................................... 81 Tabulka 42: Počet MU ZZS podle měsíců .............................................................................................. 81 Tabulka 43: Rozložení MU ZZS během dne ........................................................................................... 82 Tabulka 44: Reakční časy ZZS ................................................................................................................ 82

HZS

PČRZZS



Model 1: Kauzalita cílů .......................................................................................................................... 11 Model 2: Přehled procesů operačního řízení ........................................................................................ 21 Model 3: Přehledová úroveň procesu Zajistit příjem tísňového volání ................................................ 22 Model 4: Přehledová úroveň procesu Zajistit operační řízení .............................................................. 23 Model 5: Subproces Monitorovat operační situaci ............................................................................... 23 Model 6: Subproces Komunikovat s kompetentními orgány ................................................................ 23 Model 7: Subproces Varovat a informovat obyvatelstvo ...................................................................... 24 Model 8: Subproces Nasadit SaP – varianty podle složek ..................................................................... 24 Model 9: Subproces Nasadit SaP HZS .................................................................................................... 25 Model 10: Subproces Nasadit SaP PČR ................................................................................................. 26 Model 11: Subproces Nasadit SaP ZZS .................................................................................................. 27 Model 12: Vazba cílů na procesy ........................................................................................................... 28 Model 13: Vazba cílů na subprocesy ..................................................................................................... 28 Model 14: Blokové schéma IS Výjezd .................................................................................................... 32 Model 15: Blokové schéma IS Dispečer Maják 158 ............................................................................... 33 Model 16: Přehled IS pro OŘ ZZS........................................................................................................... 34 Model 17: Vrstvy telefonie .................................................................................................................... 49 Model 18: Projektové struktury ............................................................................................................ 52

Date post:	10-Mar-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

operačního řízení základních složek integrovaného záchranného...

Documents