Otzky z Ortopedie a Traumatologie

Jirka Bene, 5113

Otzky zOrtopedie a Traumatologie

Otzky zOrtopedie

1. Systmov onemocnn skeletu (achondroplzie, osteogenesis imperfecta, artrogrypza, rachitis)

Achondroplzie

- nejastj kostn dysplzie

- je to AD ddin, ale 90% dt se rod na podklad mutace (RF je vy vk rodi dajn hlavn vk otce nad 36 let)

- jde o poruchu proliferace bunk epifyzrn plotnky (enchondrln osifikace) pi neporuen dezmogenn a periostln osifikaci

- proto jde o dispropocionln trpaslictv krtk konetiny, normln hlava...

- nejvce jsou postieny prox. sti dlouhch kost, protoe jejich rstov chrupavky jsou obvykle nejaktivnj

- defekt je na 4. chromozomu gen pro FGF3 (fibroblastov rstov faktor)

- vka vdosplosti je obvykle 131cm mui, 124cm eny

- vbedern oblasti je hyperlordza, asto je stenza ptenho kanlu

- vechny prsty maj piblin stejnou dlku

- ast jsou hlov deformity konetin - genu varum

- terapie rstov hormon (efekt je individuln)

- prolongace konetin

Osteogenesis imperfecta

- ddin onemocnn pojivov tkn, AD nebo spontnn

- zkladn projev je kehkost kost ast fraktury dlouhch kost

- kostn deformity, modr sklry, ztrta sluchu, lomivost zub

- vtina jedinc m defekt tvorby kolagenu typu I

- klasifikace typ I mrnj kostn lomivost, modr sklry, preseniln ztrta sluchu

- subtyp Ia bez dentinogenesis imperfkta, Ib s

- typ II extrmn lomivost, perinatln mrt

- typ III relativn vysok lomivost, bl sklry, men vzrst

- typ IV stedn zvan lomivost, opt typ IVa a IVb (jako u I)

- lomivost je variabiln i vrmci druh... je to problematick...

- jsou porueny vechny druhy osifikace, tvorba primitivn kostn tkn stenkmi a neorganizovanmi kostnmi trmci

- rzn deformity dky astm zlomeninm

- obecn plat, e m dve se zanou zlomeniny objevovat, tm je to hor

- hojen probh normln, pakloub je vzcn

- modr sklry jsou zpsobeny ztenenm vazivov vrstvy

- dentinogenesis imperfekta sklovina je normln, pokozen dentin, zuby kehk

- nkdy je nadmrn potivost a citlivost na teplo

- maj astj vskyt osteogennho sarkomu

- terapie velk krok vped je lba bisfosfonty, prevence zlomenin

Artrogrypza

- arthrogryposis multiplex congenita (AMC)

- obshl syndrom, charakterizovn neprogresivn vrozenou kloubn ztuhlost

- existuj i progresivn formy, kter jsou letln

- je to zpsobeno fibrzou sval a zkrcenm a ztlutnm kloubnho pouzdra a vaz

- etiologie je neznm, patrn je snena hybnost plodu vdsledku rznch abnormalit

- dlen neuropatick forma (95%) provzena degenerac bb. pednch roh mnch, je to

negeneticky vzan onemocnn

- myopatick forma (5%) primrn rozpad svalovch vlken, genetick

- dlen dle Hallov skupina 1 postien pevn konetin

- skupina 2 postien konetin, viscerlnch orgn a kraniofaciln malformace

- skupina 3 postien konetin a CNS (letln vranm dtstv)

- po narozen cylindrick tvar konetin, omezen hybnosti

- obvykle symetrick, jak na HK tak DK

- vzhled dt je pirovnvn kdevnm panenkm

- vy postien je na distlnch kloubech

- terapie protoe intelekt nen postien a nemoc ji neprogreduje, lze to sten zlepit rehabilitac, ortopedick konzervativn terapie

- dleit je, aby mohly v18 mscch chodit

- rzn operativn postupy nap. nait pectoralisu na loket...

Rachitis

- porucha mineralizace kost pi nedostatku vitaminu D

- kosti jsou mkk, porueny vechny osifikace

- kalcipenick rachitis vznik bu nedostatkem kalcia nebo vit.D

- fosfopenick rachitis nedostatek fosft

- porucha mineralizace novotvoenho osteoidu, kostn trmce lemovny irokmi pruhy neosifikovan matrix

- kost je vkrajin rstov chrupavky rozena

- kost je mkk, me se ohbat

- klinick obraz dti jsou apatick, spav, bled, podrdn, maj zvten bko

- kraniotabes mkk kalva vzhlav

- caput quadratum, dentice opodn, fontanely dlouho oteven

- na hrudnku vklesl Harrisonova rha po tahu brnice za ebra

- zduen chupavek kolem sterna rachitick renec

- hrudnk se me deformovat do ptaho tvaru pectus carinatus

- rtg obraz pohrkovit metafzy, rozen epifyzrn chrupavky, hlov deformity kost

- terapie je vrukou pediatr, ortoped se star a o nsledky

- vitamin D rezistentn rachitidy ddin poruchy metabolismu fosft a vpnku

2. Coxartrosis

Osteoartrza obecn

- nezntliv degenerativn onemocnn, degradace kloubn chupavky, subchondrln sklerza, tvorba osteofyt a zmny mkkch tkn

- ast onemocnn, pibv svkem, vce eny

- hlavn tit patogeneze spov vmetabolickch procesech pokozen chrupavky

- hyalinn chrupavka mlo chondrocyt, vysok obsah vody (pevnost vtlaku)

- viva se dje difz ze synoviln tekutiny

- synovie membrna obsahuje A buky (makrofgy) a B buky produkuj kys. hyaluronovou, C buky oboj

- matrix chupavky 70% vody vzna na makromolekuly, hlavn sloka je kolagen II

- proteoglykany dodvaj prunost

- chondrocyty chrupavky jsou hlavn na povrchu

- chrupavka se patn hoj je avaskulrn

- osteoartrza je nemoc celho kloubu, ne jen st chrupavky

- vvoj artrzy kyle nen vsledkem strnut, i kdy vk hraje vznamnou roli

- charakteristick seniln zmny zen kloubn trbiny (ztrta elasticity), bytek kostn hmoty, lehk zmenen kolodiafizlnho hlu

- osteofyty kprojevm strnut nepat

- as a dysfunkce vedou kopoteben kloubu

- preartrotick zmny maj za nsledek dysfunkci zmny kloubn mechaniky (tlak, tah, smr psoben sil), ktomu jistou tkovou mncennost (vrozen, znty, razy... t oznaovna jako faktor X)

- pechod preartrzy do artrzy trv dlouho a nejde jist urit (na rtg je znmka pechodu do artrzy zven denzita subchondrln kosti)

- prav artrotick zmny subchondrln sklerza, snen kloubn trbiny, nerovnost kloubnch ploch, nepravidelnost trabekul spongizy, cystick subchondrln zmny, tvorba osteofyt na okrajch kloubnch ploch

- sekundrn koxartrza vyvj se zpreartrotickho stavu (ten je jet reverzibiln)

- vznik ve 4. deceniu a je astj ne primrn (58:42)

- nejastj pinou jsou kyeln dysplzie, koxitidy, osteonekrza hlavice,

Perthesova choroba, coxa vara, razy...

- osteoartrza me postihovat rzn sti kloubu

- forma superolaterln nejastj proximolaterln migrace femuru sdestrukc

hlavice

- forma mediokaudln asto spojena se snenm kolodiafyzlnm hlem a

retroverz hlavice, typick je bolest pi flexi a addukci

- forma koncentrick postihuje cel kyeln kloub

- vechny tyto formy mohou bt hypertrofick vrazn forma osteofyt

- nebo atrofick bytek kosti i chrupavky

- rozdlen koxartrzy dle zvanosti, zrtg obrazu

- I. stdium zen kloubn trbiny mediln, potek tvorby osteofyt

- II. stdium zen trbiny inferomediln, zeteln osteofyty, subchondrln

sklerza

- III. stdium trbina vrazn zena, osteofyty, sklerotick zmny, cysty hlavice i

acetabula, deformace tvaru hlavice i acetabula

- IV. stdium vymizen kloubn trbiny, sklerza, cysty, deformace

- terapie TEP

- ve ped endoprotetikou osteotomie clem bylo zmenit zt kyle

3. Projevy zntlivch revmatickch chorob na pohybovm apartu a jejich chirurgick lba

- revmatick nemoci pat mezi nejrozenj lidsk choroby

- ve 30% populace, pro 3% maj trval postien

Revmatoidn artritida

- diagnostick kritria-

- rann ztuhlost, bolest pi pohybu, palpan citlivost, otok,

- symetrick kloubn zduen, podkon uzlky nad kostnmi prominencemi, nad

extenzory i juxtaartikulrn

- typick rtg zmny subchondrln dekalcinace

- pozitivn test na revmatoidn faktor

- charakteristick histo zmny vsynovii a vuzlech

- postieny jsou astji eny, nejastji vznik nemoc v5. dekd

- hraje roli i genetika

- revmatoidn artritida sniuje riziko pravdpodobnosti doit pinou smrti infekce, hlavn respiran

- dal komplikace jsou ast nefropatie i iatrogenn po NSA

etiologie je to autoimunitn znt, asto spojen svskytem HLA-DR4 i DR1

- pedpokld se, e inicitor je njak mikrobiln patogen (EBV, retroviry,

parvoviry, borrelie...)

- proti jakmu antigenu to pesn je se moc nev, patrn proti kolagenu typu II, nebo

proti chrupavkovmu glycoproteinu-39 (ve se na DR4)

- u 80% se vyskytuj jet Ig proti Fc fragmentu IgG (revmatoidn faktor)

patologicko-anatomick zmny

- prvn zmny jsou na synovii, pak vtekutin, na chrupavce, pak paraartikulrn

- iniciln lze je synovitida synovie hypertrofuje, hrubne, vaskularizuje

- zeslen je dno tvorbou tzv. panusu granulan tk proliferujcch fibroblast, cv

- panus pokrv nakonec i chrupavky, vnik do nich a destruuje je

- reparac dojde knhrad kloubu fibrzn tkn, nakonec vznikne ankylza

- dal jev revmatick uzlky zejmna vpodko

- histo se skldaj ze 3 vrstev centrln nekrza, kolem palisdovit fibroblasty a

mnohojadern bb., a kolem vrstva chronickho zntu

klinick obraz mimodn variabiln

- klasicky zan polyartikulrn, progresivn, klouby postihuje symtricky

- zan od periferie klouby ruky, zpst, loket...

- vyhb se distlnm interfalangelnm kloubm (ty jsou postieny pi psorize)

- na kloubech klasick znmky zntu, krom zarudnut

- hybnost je sniovna, poslze vznikaj deformity kloub, kontraktury flexor

- vakutnm stdiu typick migrace zntu

- aktivita procesu je kolsav, asto zvis na poas

Bechtrevova choroba

- tsn vazba sHLA-B27, Ig proti ponm vaz na ptei

- pevn u mu

- bolest vlumbln krajin, pohybov omezen L oblasti do vech smr

- histo zmny podobn RA

Dtsk revmatoidn choroby juveniln idiopatick artritida, psoriatick artritida, Kawasakiho choroba, Henoch-Scheinlainova purpura, SLE, revmatick horeka...

Revmatochirurgie

- operace kon asto nespchem, nutn spoluprce ortopeda, revmatologa a

rehabilitanho pracovnka

- primrn kol je prevence vzniku deformit synovektomie

- ostatn koly korigovat vytvoen deformity (artroplastiky, artrodzy, aloplastiky)

- obnovit ztracen fce kloub, mrnit bolesti

- asto je patn hojen rny (vaskulitidy)

- pro operaci je asto negativn i patn pstup kintubaci pi poruchch ptee

- hor prbh infekc

- stanovme si dlouhodob operan pln a operujeme po etapch vdy njak kloub...

4. Deformity dolnch konetin

Vrozen deformity DK

- amelie, hemimlie (chyb tibie nebo fibula, nebo cel brec zle na typu klasifikace)

- adaktylie, oligodyktylie,polydaktylie....

Zskan deformity DK

- deformity nohy viz. ot. 9 a 10

Genu varum

- vyboen kolena, lidov nohy do O, velmi ast deformita dtskho vku

- dleit je posoudit, co je jet fyziologick a co vyaduje lbu

- fyziologick genu varum minimln 10 tibiofemorln varozity, normln rstovou plotnku, mediln zahnutou prox. tibii

- je normln u novorozenc, kdy zanou chodit, tak se jet zvrazn

- je teba vylouit morbus Blount (nekrza mediln sti hlavice tibie), pokozen rstov plotnky, metabolick kostn onemocnn, generalizovan skeletrn dysplzie...

Genu valgum

- zven fyziologick valgozity kolennch kloub

- zpsobeno vlivy konstitunmi, porazovmi, artrzou lat. kompartmentu kolena, soust systmovch chorob

- mechanick osa DK pm linie spojujc sted hlavice femuru a sted hlezna

- je shodn ztzv. Mikuliczovou lini (historicky zanala ve stedu lig. ingvinale)

- fyziologicky linie protn sted kolennho kloubu

- dleit je, aby spojnice hrotu velkho trochanteru a stedu hlavice svrala stouto

osou prav hel

- spojnice kondyl femuru sn tvo hel 87

- anatomick osa DK sloena zanatomickch os femuru a tibie

- anatomick osa tibie je fyziologicky shodn smechanickou osou

- anatomick osa femuru sosou tibie svr hel 174

- pote pi genua valga navn chze, obte pi bhn, lateralizace eky, ligamentzn instabilita kolena, kosmetika...

5. Vadn dren tla a skoliza

Vadn dren tla

- pte udruje ve sprvnm postaven systm sval, vaz a kloub

- pokud je nkter systm oslaben, vznikne vadn dren tla

- nejastji je to dno zeslabenm svalovho apartu vlivem zanedban fyzick innosti nebo dsledkem psychickch zmn u adolescent

- aktivnm zapojenm sval lze dren korigovat je to posturln vada

- vzcn me pejt ve vadu strukturln (u to vli nenarovnme...)

- lba psychologick, tlesn cvien

- dren tla vyetujeme ve stoje, vlee, vchzi

- typy vadnho dren

- ploch zda zmenen fyziologickch kivek, vyhlazen bedern lordzy i hrudn

kyfzy

- kulat zda zvten hrudn kyfzy

- kyfolordotick dren zvten obou zkladnch kivek

- labiln postoj neustle se mnc postaven, vtinou u neurotik

- inverze zakiven nejt stupe vad dren, asto pechz ve strukturln vadu

Skoliza

- rotan deformita ptee a eber vrovin frontln

- pina vzniku nen jasn dna, ale nejzvanj budou genetick faktory

- tak jako nsledek neuromuskulrnch, traumatickch a ndorovch afekc (asto u neurofibromatzy)

- je to velmi komplikovan deformita nejen e jsou obratle laterln zakiveny ve frontln rovin, jsou ale i rotovny (rotuj ke konvexit kivky)

- neexistuje skoliza bez rotace kdy vpedklonu jsou lopatky ve stejn vi, nen to

skoliza!

- rotujc tla tla ebra na konvexn stran kivky dorzln a vznik gibbus

- vkonkavit dochz ke stlaen eber

- dochz ke zmnm struktur ptee tla obratl se zuuj ke konkvn stran, plotnky jsou na jedn stran stlaeny, pedikly jsou u a krat, kanl je zen

- vechny tyto zmny jsou typick hlavn pro idiopatickou skolizu

- etiologie nestrukturln skoliza nen zafixovan, nem strukturln zmny na skeletu

- je prun, dna afekc nerovnomrn zatujc pte (zkrcen

konetina, koenov drdn, nitrobin znty...)

- strukturln skoliza ji nen korigovateln, m vyjden anatomick zmny

- nkolik typ idiopatick, kongenitln, neuromuskulrn, pi neurofibro-

matze, pi poruchch mezenchymu (Marfanv sy...), a dal

- vyeten anamnesticky zjiujeme vvoj od narozen, celkov stav pacienta, rodinn vskyt malformac a vad, neurologick pote, ptme se na bolesti, na menarche

- status localis aspekc, palpac zjistme smr kivky, ptomnost gibbu...

- zjistit stav kompenzace trupu svsme olovnici od tlnho otvoru a kdy

protne gluteln rhu, je trup kompenzovn...

- vyetenm vpedklonu zjistme velikost ebern prominence

- zaznamenme vku ramen a sklon pnve (jejich asymetrie svd pro

dekompenzaci kivky)

- rtg vyeten ve stoje na dlouh formt, abychom zachytili sek od protuberantia

occ. ke kyelnmu kloubu, ve 2 projekcch

- popis skoliotick deformity

- hlavn kivka nejvt, strukturln, vznik jako prvn

- kompenzan kivka kompenzuje zakiven ptee, smuje na druhou stranu ne

hlavn, je nad nebo pod hlavn kivou

- koncov obratel je uloen nejkranilnji nebo nejkaudlnji na kivce, nejvce

sklonn ke konkavit kivky

- vrcholov obratel nejvce rotovan obratel, nejvce vychlen od vertikln kivky,

nejmn sklonn

- orientace kivky znamen zda jde vlevo nebo vpravo

- lokalizace znamen, kterou st ptee postihuje

- te m se podle Cobba jde o hel, kter spolu svraj oba koncov obratle

Idiopatick skoliza

- nejastj typ zakiven

- pi vtch zakivench deformuje hrudnk a tm ohrouje pulmonln a kardiln funkce

- vznik u dt, dlme ji podle doby vzniku

- infantiln typ do 3.roku ivota, vce u chlapc, ast je vUK, vtinou se koriguje spontnn, vtinou je kivka levostrann

- juveniln typ mezi 3. a 10. rokem, u obou pohlav stejn, vce doprava

- adolescentn typ mezi 10. rokem a skelern maturac, vsky u obou pohlav stejn, ale t kivky (nad 20) jsou vtinou u dvat

- lba - konzervativn lba pro kivky pod 40 a pro kivky neprogredujc

- kivka pod 20 nen lena, jen sledovna, doporueno cvien

- sdrov korzet nebo Milwaukee korzet

- operan lba u skoliz svraznou progres a u kivek nad 40

- zadn vkony prost komprese na konvexit a distrakce na konkavit, bez

spondylodzy (uml srst obratl)

- sten korekce pomoc spondylodzy

- pedn vkony odstrann plotnek a fixace spec. instrumentriem

Kongenitln skoliza

- porucha formace nebo segmentace obratl embryonln

- me vst ktkm deformitm nebo je nm

- povinn screening poporodn vyeten ptee

- porucha segmentace stav, kdy se chorda dorzalis vrzn dlouh seku nerozdlila

- vcelm rozsahu ptee pte nerost vbec, bez zakiven

- pouze vurit sti vmst nesegmentovan lity pte neroste, jinde ano, co vede

kzakiven, nejastji na hrudn ptei

- porucha formace patologick vvoj obratle jako takovho poloobratel, tvrtobratel, motlovit obratel (uprosted je jakoby zakrcen)

- konzervativn lba obvykle kompletn selhv

6. Benign ndory pohybovho apartuOsteom- vyskytuje se pedevm vlebench kostech, zde me i prorstat a destruovat CNS

Osteoidn osteom

- histologicky identick s osteoblastomem, li se jen velikost (je pod 2 cm)

- nejastji se vyskytuj mezi 5. a 30. rokem

- ve vech kostech skeletu, i vptei

- klidov non bolestivost, ustupuje po antiagreganch ltkch (acylpyrin)

- me dlat skolizu

- rtg vrazn sklerotizace kosti scentrlnm projesnnm - nidus (to je aktivn loisko)

- na dlouhch kostech je uloen excentricky vkortikalis diafz i metafz

- osteoblastom je spe vepifzch, tolik nesklerotizuje

- m i malign formu, me malignizovat vosteosarkom

- e se chirurgicky, nutn odstranit nidus

Chondrom

= enchondrom, chrupavit ndor, nejastji vkrtkch kostech prst a vdiafzch

- me se vzcn malignizovat (hlavn vdiafzch dlouhch kost)

- lme exkochleac a spondyloplastikou

- vceetn ddin postien chondromatza

- monosegmentln postien poloviny tla Ollierova choroba

Osteokartilaginzn exostza

- roste zkosti na stopce nebo pisedle

- asto je metafyzrn, u dt me vst kporue rstu

- aktivn st chrupavit epika exostzy

- chirurgick ablace vppad iritace mkkch tkn

Chondroblastom

- ve 2. a 3. deceniu, typicky je uloen vprox. epifzch humeru, tibie i femuru

- drd kloub me imitovat synovialitidu i meniskovou lzi

- lba exkochleace a spondyloplastika

Hemangiom

- nejastji na lebce nebo na obratli

- typick rtg obraz proukovn

- kost obvykle neoslabuje a nevyaduje lbu

Glomus tumor

- mal benign ndor na konecch prst, vrazn palpan citlivost

- vrazn reaguje na zmny teplot

Benign fibrzn histiocytom

- histologicky shodn sneosifikujcm fibromem

- asto na centrlnm skeletu

Lipom

- asto spojen sinfarktem kosti, nejastji ve vym vku

- dlouh kosti, patn kost

Jin ndory mkkch tkn

- fibrom, keloid, leiomyom, rabdomyom (extrmn vzcn)

7. Malign ndory pohybovho apartu

Osteosarkom

- nejastj malign ndor, hlavn mezi 10. a 30. rokem ivota

- pevn na metafzch dlouhch kost, kolem kolennho kloubu , prox. humerus a femur- po 50. roce ivota vznik sekundrn osteosarkom (pi chronick iritaci nap. radiac), ten je kdekoli

- ndorov bb. tvo bu kost nebo osteoid

- podle pevaujc bunn populace forma chondroblastick, osteoblastick, fibroblastick, teleangiektazick a malobunn

- se destruuje kost, se deovou dutinou, obas se proroste do kloubu, pak me podl vaz...

- vdob diagnzy asi 20% pacient u m plicn metastzy

- terapie pedoperan chemoterapie, pak chirurgick odstrann irokou resekc

- relapsy do plic se obvykle da eit, hor jsou recidivy vkostech

- chemoterapie metotrext

Chondrosarkom

- tumor necitliv na radio a chemoterapii

- vznik bu primrn nebo malignizac jin afekce chrupavky

- primrn po 50. roce na centrlnm skeletu a prox. dlouhch kostech (benign afekce jsou spe na perifernm skeletu...)

- jedin zpsob lby chirurgie

- riziko implantanch metastz musme exkochleovat velmi peliv irok resekce

Obrovskobunn ndor kosti

- OBN, osteoklastom

- radiosenzitivn, vychz zosteoklast

- je to semimalign ndor, 1-3% mohou mt po oeten prim. loiska do 3 let metastzy v plicch

- vskyt hlavn ve 2.-4. dekd, vce jak polovina je kolem kolennho kloubu, zbytek dist. radius, prox. humerus, pnev, kosti ruky

- na jinch mstech dif.dg- tumor pi hyperparatyreze (viz dle)

- pi radioterapii je riziko metastz a 25%

- ptilet peit malign formy je 50%, chemoterapie ji neovlivn

Sarkomy Ewingovy skupiny

- kulatobunn ndory, specifick translokace genu EWS-FLY1 a EWS-ERG

- malobunn ndory smodrmi jdry

- vtto skupin je vedle Ewingova sarkomu jet PNET (primitive neuroectodermal tumor)

- incidence 1:1mil obyvatel, mezi 5 a 30 lety

- vmladm vku imituje osteomyelitidu saktivac zntlivch parametr, vetn pozitivity scintigrafie (znaen leuko)

- charakterisktick je reaktivn periostln reakce tvoc vrstvy jako cibule

- prognostick faktor velikost ndoru

- je jak chemosenzitivn tak radiosenzitivn

- nejlep je uit vech t technik zaneme chemoterapi, pak zen a pak to vyzneme

Myelom- nejastj primrn kostn ndor ptee

- asto na vce obratlech, lba systmov, na onkologii

- diagnza ELFO

- jeden zmla kostnch tumor, kter me bt negativn na scintigrafii

Angiosarkom

- vzcn, vysoce malign, na rtg jen jemn seten trminy

- difzn prorst do mkkch tkn neztiiteln krvcen

- dobe reaguje na radioterapii

Chordom

- pechodn ndor agresivnho a malignho chovn, pochz ze zbytk chordy dorazlis

- je bu voblasti atlantookcipitln nebo sakrln

- pomal rst, na sakru bv dignostikovn a pozd, pacient asto mnohokrt operovn pro stevn obte, ne se na to pijde...

- pi postien koen S2 inkontinence, porucha sex.fc

8. Ndory pohybovho apartu obecn (klasifikace, diagnostika, klinick projevy, laboratorn a rtg vyeten, principy terapie)

- ndory pohybovho apartu dlme na ndory kost a ndory mkkch tkn (asi 2x astj)

- terapie se odvj od klinicko-histologick diagnzy (u kostnch) od gradingu (u mkkch tk.) Rozdlen

- dle biologick povahy neaktivn, aktivn, agresivn, malign, benign...

- staging posouzen, zda pesahuje i nepesahuje hranice komparmentu, TNM klasifikace

- grading G-0 ndor nejev znmky malignity a m prav pouzdro

G-1 histologick znmky nzkho stupn malignity, m pseudopouzdro

(ohranien dan kompres okoln tkn)

G-2 histo znmky vyho stupn malignity, nemus bt ohranien vbec

- oznaen tumoru - T-0 ndor nejev agresivn znmky rstu

T-1 agresivn rostouc ndor

T-2 ndor pesahuje hranice kompartmentu (rst do periostu, kloubu...)

- ptomnost metastz M-0 nejsou, M-1 jsou

- dlen dle Ennekinga

- 1. skupina ndory a jim podobn onemocnn, kter jsou neaktivn

- maj tendenci se spontnn hojit

- 2. skupina aktivn ndory a jim podobn onemocnn, kter expanduj do okol

- nedestruuj, utlauj

- 3. skupina agresivn ndory a jim podobn onemocnn, kter rostou invazivn

Diagnostika

- klinick obraz

- vmme si zejmna bolestivosti, omezen pohybu, rezistence, zmn obvodu konetiny, otoku, pp. reakce na chlad

- u kadho porazovho hematomu, kter petrvv dle ne 6 tdn, musme myslet na malign tumor

- laboratorn vyeten

- zntliv parametry FW? CRP, leukocytzu

- hladiny ALP a LDH

- ELFO u plasmocytomu

- pi chemoterapii KO, jatern a ledvinn fce, ABR, ionty

- ndorov markry (u metastz PSA, CA15-3)

- rtg vyeten

- snmky ve dvou na sebe kolmch projekcch

- posuzujeme 5 parametr

- charakter postien (loiskov/difzn)

- uloen vzhledem kosm kosti (diafza/metafza/epifza, centrln/

excentricky/na povrchu)

- strukturu a homogennost postien (lytick/sklerotick, homogenn/nehomo)

- ohranien (ostr/neostr, uzurace/elevace/perforace, sklerotick lem)

- mimokostn komponenta

- CT vyeten

- upesuje rtg, hlavn u plochch a krtkch kost (pnev a obratle)

- dleit na ndory mkkch tkn

- MRI vyeten

- posouzen rozsahu nitrodeovho en ndoru

- lep na ndory mkkch tkn, ur i vztah kcvm a nervm

- angiografie

- cvn zsoben ndoru zven u agresivnch a malignch (ale taky pi zntu...)

- digitln subtrakn (DSA), CT angiografie...

- scintigrafie

- vysok senzitivita ale nzk specifita

- zjistme aktivitu loiska, posoudme iritaci mkkch tkn, lokalizuje metastzy

- sonografie

- zkladn standardn vyeten u tumor mkkch tkn

- nejvznamnj je sledovn dynamiky rstu

Terapie ndor pohybovho apartu

- lbu meme rozdlit na lbu lokln a systmovou

- lokln lba lba primrnho ndoru, bu lba chirurgick nebo aktinoterapie

- vtinou je provdna samostatn nebo je to stejn st terapie

- systmov lba chemoterapie

- onkologickho hlediska mme lbu kurativn, paliativn a adjuvantn

- zpotku se vdy sname pistupovat kurativn

- na zklad odpovdi na systmovou lbu, stadia a lokalizace zmna na paliativn

- podprnou (adjuvantn) lbu dlme na onkologickou a ortopedickou

- onkologick me bt systmov (pooperan), naoadjuvantn (pedoperan)

- dle lokln adjuvantn

- ortopedick e oblast primrnho ndoru protetika, ortotika

- principy chirurgick lby

- zkroky diagnostick (biopsie), lebn a paliativn

- pi ablacch (amputace, exartikulace...) je dleit hranice resekce vychz

zEnnekongovy klasifikace

- dle hranice resekce intralezionrn linie jde pes ndor

- marginln linie jde po pouzdru ndoru

- irok po obvodu ndoru ponechn lem zdrav tkn

- radikln odstrann cel postien kompartment

9. Vrozen vady nohy

- pi narozen jsou talus, calcaneus a os cuboideum ji osifikovny

- kdeto os naviculare a ossa cuneiformia zstvaj chrupavit

- metatarzy a falangy jsou osifikovny

- hrub lze vrozen vady dlit na polohov, kter lze rozcviit a vznikaj patnou polohou nohy intrauterinn, a na strukturln dan patologicko-anatomickm defektem

Polohov vady nohy

- dan patnou polohou vdloze, obvykle jsou hned po porodu pasivn manipulac korigovateln

Pes calcaneovalgus

- nejastj vrozen vada nohy vbec (30-50%)

- noka je postavena do polohy maximln dorziflexe hlezna (hbet bv piloen kbrci)

- astji u dvek, astji u mladch prvorodiek (maj pevnou dlon stnu...)

- lme rehabilitac

Metatarsus adductus

- pedono je stoeno mediln

- nutno odliit od varznho postaven metatarz, kter je rigidn (dno subluxac Lisfrankova kloubu)

Polohov pes varus

- asto se zamuje spes equinavarus kongenitus

- pedono je addukci, zadn st nohy vinverzi, nen omezena dorziflexe

Nepolohov vady nohy

- jsou velice zvan, len sloit a dlouh, asto operativnPes equinavarus congenitus

- nejastj nepolohov vada, je znma ji tisce let

- vortopedii je to 2. nejastj vrozen vada (po kyeln dysplzii)

- chlapci astji (2:1), vpolovin ppad je vada oboustrann

- etiologie -

- teorie neuromuskulrnho defektu bu za to me defekt sval nebo intrauterinn lze n. peroneus, kdy dojde kpevaze sval dlajcch inverzi nohy

- teorie mechanick za vznik me patn poloha plodu vdloze (polohov p.e.c.)

- teorie vvojov dochz kzstav normlnho rstu talu pi zstav rotace nohy

- teorie primrn kostn dysplzie vrozen vadn tvar talu, pp. zven tlak m.tibialis post., kter deformuje talus (upn se na naviculare a tahne ji mediln...)

- patrn hlavn roli bude mt m.tibialis posterior a mediln subluxace Chopartova kloubu

- tyi hlavn komponenty, kter mohou vrzn me pevaovat

- ekvinozita vhlezennm kloubu

- varozita nohy dan supinac patn kosti

- exkavace (vyklenut stedn sti nohy)

- addukce pedono

- chodidlo nalapuje na zevn okraj, vkrajnm ppad a na dorzum nohy

- vznikaj msta nefyziologick zte nad Vmetatarzem se tvo tuh mozoly a ulcerace

- vkloubech nohy vznik asn artrza

- i pi terapii asto recidivuje

- klinick obraz noha je vplantiflexi

- pata je mal, varzn, vysunut vzhru, na ki zpat jsou pn rhy

- na laterln stran nohy je prominence pedn sti talu

- os naviculare pilh tsn ke vnitnmu kotnku

- zkrcen a napjat Achilovka

- patologick nlez

- talus hlavice skrkem jsou stoeny plantrn a mediln, laterln je oteven sinus

tarzi

- os naviculare mediln dislokovan

- calcaneus pedn st je stoena mediln

- fibula dislokovan dorzln

- rtg vyeten zjist anatomick vztahy jednotlivch kost, hodnotme 3 hly

- Kitev hel hel podlnch os kosti patn a talu (normln tm paraleln, pi vad

vce ne 20)

- hel mezi osou talu a podlnou osou 1. metatarzu (normln vt ne 20)

- talokalkanern hel vbon projekci (norma 15, tady nad 35)

- terapie smyslem je vytvoit tvarov i funkn normln nohu

- noka tm vdy zstane krat a ltko slab (esteticky je pijatelnj

oboustrann postien...)

- konzervativn terapie jde ruku vruce soperan, samostatn posta u polohovho

- podstatou je reponovat luxaci Chopartova kloubu (to je u pravho PEC

nemon)

- hlavn se sname o korekci addukce pedono, kter obvykle petrvv i

pooperan sdrovmi obvazy

- operan lba cel kla postup

- obecn operujeme bu na mkkch stech nebo na skeletu

- rzn prodluujeme lachy (achilovku, tibialis post., flexor hal. longus...)

nebo transponujeme (tibialis ant. zponu na 1.metatarz na zevn stranu

nohy cuboideum...), protnme kloubn pouzdra, protnme plantrn

aponeurzu (kvli kontraktue)

- na skeletu operujeme minimln po 3. roce ivota (obvykle a po 6.)

- osteotomie patn kosti pro npravu varozity, osteotomie pedono (ve

vi baze metatarz) pro npravu addukce

- artrodzy troj artrodza subtalrn jet pozdji (12.rok)

- operace podle Turca posteromediln uvolnn vech kloub, prodlouen

achilovky, lach flexor, lach tibialis post., uvolnme interskeletrn

ligamenta, postavme nohu do sprvnho postaven, transfixujeme

Kdrty a do sdry

- operace podle Mc Kaye pantalrn uvonn vypreparujeme n. suralis,

nervov-cvn svazek, mediln kotnk, uvolnme talus a kalkaneus,

abychom talus mohli natoit a fixovat ke kalkaneu Kdrty (operace do

3 let)

Metatarsus varus congenitus

- vrozen varzn metatarzy

- existuj ti typy vrozen, srpovit nohy a reziduln po lb PES

- vrozen metatarsus varus

- mediln subluxace vtarzometatarzlnch kloubech

- len nejprve konzervativn (korekn sdry nad koleno)

- operan osteotomie baz metatarz

- srpovit nohy

- varozita metatarz a valgozita paty

Ostatn vrozen vady nohy

- velmi vzcn, i zkuen ortoped se snimi stkv vjimen

- pi agrogryphosis multiplex congenita

- vady prstc varzn postaven, digitus V. supraductus, vrozen hallux valgus, makrodaktylie, mikrodaktylie, syndaktylie, polydaktylie, vrozen kladvkovit prsty, vrozen roztp nohy (jako klepeta)...

10. Zskan deformity nohou a prst nohy

Ploch noha

- abnormln snen podln klenby nebo jej vymizen

- integrita klenby je zvisl na konfiguraci kost a kloub a na napt vaz

- vznam sval je vtinou vliteratue peceovn svaly udruj rovnovhu a chrn vazy

- mme ploch nohy vrozen (vrozen strm talus, pes calcaneovalgus, hypoplzie sustentaculum tali...)

- nebo zskan dan chabost vaz, dan slabost sval a dysbalanc, artritick, ploch noha zkontraktur

Dtsk ploch noha pes planovalgus

- vrstovm vku dojde vlivem laxity vaz koplotn mediln klenby, ke zven valgozit patn kosti

- je to nejastj diagnza vambulantn ortopedick praxi

- etiologie vrozen laxita vaz (lid maj ohebnj zpst daj palec kpedlokt...), obezita, oslaben pi celkovch onemocnnch, nevhodn obuv

- u kojenc je planta vyplnna tukovm poltem dojem plochosti, ale nen to ploch noha!

- podeln klenba se stv zetelnou v2. roce ivota

- pata je bhem zaten veverzi, pedono vabdukci, hlavice talu a navicularky se dotkne podloky, mediln sloupec (talus, naviculare, cuneiformia, metatarsy) se zd bt del

- strvnm plochono se vyvj kontraktura m. triceps surae

- klinick obraz vhleznu i sutalrn je pohyb normln

- pi stoje na pikch se podln klenba zdrazn

- vtina autor vid vytvoen klenby pi stoje na pikch jako kritrium pro

normln nohu a a nohy, kter klenbu nevytvo jsou ploch

- obzn si stuj na bolesti mediln plocha nohy (sy. tibialis ant), pp. na bolesti

ltek pi myostatick kontraktue

- rtg hodnocen bon snmek nohy mme tzv. Mearyho hel talometatarzln hel

- u normln nohy je osa pm (hel 0)

- khodnocen vyuvme t plantogram

- terapie konzervativn ortopedick obuv, vloky

Zskan ploch noha dosplch

- vznik po ukonen rstu, komplexnm psobenm faktor hlavn peten

- dlouh stn vnevhodn obuvi (uni, pekai, nci, prodavaky...)

- pacient si stuje na bolesti pi chzi, pi stn, projikuj se pod a ped zevn kotnk

- zpotku pedono dr tah m. tibialis ant. bol pedn plocha brce

- asto pi obezit, asto spojena svarixy DK, svaly se vce namhaj, rychleji se unav

Statick deformity pedono- postihuj znanou st populace, nejastji oetovan ortopedick onemocnn

Hallux valgus

- valgzn postaven palce, zven varozita I. metatarzu a mediln prominence jeho hlavice

- cel palec je rotovn nehtem laterln (mediln ve vztahu knoze)

- dochz klaterln dislokaci lachy m.flexor hallucis brevis, a sezamskch kstek

- m abductor hallucis je jedin sla, kter zabrauje progresi

- prominence je dna hlavic metatarzu, hypertrofi mkkch tkn, mikrotraumatick zntliv zvten burzy, nen to exostza

- mediln sezamsk kstka je na mst laterln a ta laterln je mezi hlavic I. a II. MTT vlastn zstvaj ne svm pvodnm mst, jen hlavice se hbe

- dochz krozen nohy do ky odklonnm metatarzu (v mst Lisfrankova kloubu se I.MTT elevuje, vznik dojem oplotn podln klenby)

- etiologie nzory se rzn rzn dlka I.MTT, hereditrn vlivy, ploch nohy, insuficience vazivovho a svalovho apartu nohy, nevhodn obuv...

- terapie konzervativn gumov korektory palce, ortopedick vloky spodporou pn

klenby (podle sdrovho odlitku), vhodn obuv..

- operan na rtg je nutn posoudit stupe artrzy kloub

- kdy artrza nen nebo u mladch korekn osteotomie metatarzu

- Austinova operace incize medilnho pouzdra do tvaru Y, protnut

kontrahovan laterln sti pouzdra, snesen prominence a proveden

Vosteotomie hlaviky I.MTT

- u pacient nad 50.let a artrotik resekn operace

- existuje pes 100 typ operac, nutno postupovat individuln

- hlavn indikace je bolest, na druhm mst je deformita

- operan vkony lze rozdlit do nkolika skupin

- operace na mkkch tknch, resekn artroplastiky, korekn

osteotomie, aloplastiky a artrodzy

- u pacient sartrzou Brandesova-Kellerova resekn plastika resekce 2/3

zkladnho lnku palce a snesen mediln prominence

Hallux rigidus

- artrza zkladnho kloubu palce bez jeho osovch chylek

- me vznikat zrznch pin pli dlouh metatarz, disekujc osteochondrza, subchondrln zlomenina, chronick mikrotraumatizace, luxace palce, nevhodn obuv

- dif.dg dna, revmatoidn znt

- bolest, zhrubl kresba na rtg, omezen hybnost, nelze bhat, vzne extenze palce

Metatarzalgie

- bolestiv afekce pedn sti nohy distln od Lisfranka

- mnoho klinickch jednotek Mortonova neuralgie, aseptick nekrza, zlomeniny znavy, ndor, cvn a nervov onemocnn...

- nejastji je pinou insuficience prvnho paprsku snslednm petenm stednch MTT

- terapie ortopedick vloky, mase, vodolba, metatarsln osteotomie...

Statick deformity prst

- bvaj soust komplexn deformity pedono, nejastji je postien 2. prst

- prst je bu vsupradukci (nad) nebo vsubdukci (pod vedlejm prstem)

Hkovit prst (digitus hamatus)

- flexe vdistlnm IF kloubu, vznik bolestiv otlak (clavus) na dorzln stran tohoto kloubu

- terapie u mladch transpozice rozpolcen lachy dlouhho flexoru na dorzum dist.

lnku

- u dosplch resekce kloubu a vyrovnn prstu

Kladvkovit prst (digitus malleus)

- prst je flektovn vprox. IF kloub, posledn lnek je lehce extendovn

- terapie resekce kloubu, prava postaven prstu

Jin deformity

- neurogenn podmnn u chabch obrn (DMO)

- pes varus, pes valgus, pes cavus, pes equinus...

11. Ndorm podobn afekce

- radiologick podobnost sndory kost (cysty)

- nebo riziko malignho zvratu (fibrzn dysplzie) i pro sv agresivn chovn vkosti

- juveniln kostn cysta

- vmetafze prox. humeru i femuru, do 12. roku progreduje, pak regreduje

- ast nhodn nlez pi patologick zlomenin

- lba je konzervativn, ppadn punkce jehlami po punkci vytk slmov lut

tekutina

- pi dislokovan zlomenin osteosyntza a osteoplastika

- aneurysmatick kostn cysta

- vypad agresivn, me bt kdekoli a vypadat jakkoli

- obvykle u mladch adolescent

- patrn vznik tepennm krvcenm do kosti

- lme exkochleac a spondyloplastikou, doporuuje se deperiostace vokol, aby to

nerecidovalo

- juxtaartikulrn kostn cysta

- intraosln ganglion, vznik ektopickou kloubn vstelkou kolem velkch kloub

- na diagnostiku je lep CT, na rtg meme pehldnout

- nejastji kolem kolena i vacetabulu

- me drdit kloub, obsahuje gelatinzn tekutinu

- metafyzrn fibrzn defekt

- neosifikujc fibrom, jedna znejastjch nhodnch afekc kolem kolennho kloubu

- bol jen pi infrakci, po pubert regreduje

- exkochleace a spondyloplastika jen u vtch afekc srizikem zlomeniny

- obsahuje obrovsk buky (me bt zmlena sOBN)

- eosinofiln granulom

- soust histiocytzy X, lokalizovan forma tto choroby

- rzn formy do vysoca aktivn a po neaktivn

- do 10 let je aktivn forma knerozeznn od osteomyelitidy i Ewingova sarkomu

- odli jen histologie

- fibrzn dysplzie

- bodov mutace Gs- podjednotky G proteinu kontinuln aktivace clovch bb.

- vy inek stimulanch peptidovch hormon

- aktivovan osteoklasty resorbuj kost, kosti se ohbaj

- me bt na jedn kosti, na vce kostech (soust McCuneova-Albrightova sy)

- obvykle progreduje do puberty a pak se zastav

- lba je symptomatick (analgetika, vit.D, bisfosfonty...) a chirurgick

- osteofibrzn dysplzie

- obdoba pedchoz choroby na pedn stran tibie nebo fibuly malch dt

- osifikujc myositida

- heterotopick osifikace vmkkch tknch

- bu po traumatu nebo spojena schorobou ledvin i metabolickou poruchou

- imituje sarkomy oproti nim osifikuje obvykle zperiferie do stedu

- hnd tumor pi hyperparatyreoidismu

- histo knerozeznn od obrovskobu. ndoru, je ale vce vdiafzch

- diagnza je klinick a rtg vysok hladina parathormonu a kalcia...

12. Endoprotetika obecn, druhy kloubnch nhrad

- viz. ot. 13 a 14

13. Uml nhrady kolennho kloubu

- prvn totln endoprotza umoovala pohyb jen vsagitln rovin, lo o velk dky zaveden do resekovanch kost, kter byly spojeny kloubem

- dnes se vmodifikovan prav (pohyb ve vce rovinch) uvaj vextrmnch

onkologickch indikacch

- jsou to implantty snejvym stupnm vnitn stability

- v80. letech unikompartmentln endoprotzy je nahrazen bu mediln nebo laterln kompartment kloubu

- mobile bearings mobiln artikulan PET vloky, minimalizuj penos sil (Oxford-knee)

- vtina souasnch endoprotz je zaloena na stavebnicovm systmu femorln komponenty jsou kovov, tibiln se skldaj zPET vloky zasazen do kotvc kovov tibiln sti

- kovov sti jsou bu cementovan nebo necementovan

- clem aloplastiky kolennho kloubu obnoven anatomick osy DK, stabilita kloubu, zlepen funkce, odstrann bolesti

- pedoperan je nutno udlat rtg cel DK, dle hl na frontln a bon projekci urme velikosti komponent

- vsouasnosti se pouvaj navigan pstroje spotaovm zpracovnm

- indikace koperaci gonartrza, revmatoidn artritida, porazov artrza

- kontraindikace absolutn ICHDK, infekce kolem kloubu, brcov vedy

- relativn infekce kdekoli vorganismu, vk, obezita...

14. Uml nhrady kyelnho kloubu

- nabvaj stle na vznamu

- do bn klinick praxe byly uvedeny na konci 60.let

- obecn mme bu cervikokapitln endoprotzu jen dk shlavic, dnes se uvaj jen u zlomenin krku biologicky starch jedinc

- nebo totln endoprotzu i skloubn jamkou

- endoprotza me bt cementovan i necementovan

- kostn cement (metylmetakrylt) pipravuje se ad hoc smchnm prkov a tekut sloky

- kpolymerizaci a ztuhnut dojde za nkolik minut

- proces je provzen exotermickou reakc, je nutn cement chladit, jinak hroz vznik

kostn termick nekrzy

- pi uvn cementu a PET jamek dochz nkdy ktvorb tzv. agresivnho granulomu, proto je zaaly vyrbt necementovan endoprotzy

- agresivn granulom osteolytick defekt vkosti, vtsn blzkosti implantt

- zPET jamky se uvoluj otrnm stice polyetylenu a jsou spolen ssticemi

cementu fagycytovny makrofgy a putuj do interface zny (prostor mezi

cementem a kost), kde se zane tvoit ten granulom

- necementovan endoprotzy mly odstranit negativn vliv cementu na kost

- umouj tzv. sekundrn stabilitu vrstnm kosti do endoprotzy (osteointegrace)

- povrch obou komponent je zhrubl za elem osteointegrace (tzv. kontaktn typ

osteogeneze)

- i jin metody povrchu nap. porous coating kovov porzn povrchy

- bioaktivn keramika hydroxyapatit na povrchu endoprotzy tvo se

chemick vazba mezi implanttem a kost (tzv. vazebn osteogeneze)

- nevhoda je olupovn hydroxyapatitu

- kombinovan povrchy je to provan a pokryt hydroxyapatitem

- standardn ivotnost TEP je 10-15 let

- femorln komponenty

- zhlediska stavby dlme na modulrn a monoblok

- monoblok znamen, e cel komponenta je zjednoho materilu

- modulrn endoprotzy maj dk a nj roubovatelnou hlaviku, lze mnit dlku

krku...

- maretily antikorozn ocel (pms Cr a Mo), CCM slitiny (Cr,Co,Mo) a titan

- acetabulrn komponenty

- cementovan jsou vyrbny zpolyetylenu (UHMWPE ultra-high molecular weight

polyethylene), jsou monoblok

- necementovan jsou modulrn, press-fit jsou na n sfrick frzky, to se navrt do

pnve a na to se fixuje kovov st jamky- indikace koperaci po vyerpn konzervativn lby

- u primrn a sekundrn koxartrzy, revmatickch onemocnn, fraktur, ndor

- operace- dokonal aseptick reim na sle, dodrovn hygienickch pravidel

- pprava pacienta dokonal likvidace vech monch zdroj infekce

- po operaci cvien, nesm se dlat velk flexe (sed apod.)

15. Osteoartrza konzervativn lba

- u primrn artrzy terapie neexistuje, protoe je etiologie neznm

- prevence sekundrnch OA vas zachytit a lit VVV a jin onemocnn

- zkladn pravidla lby kadodenn cvien, redukc vhy, dieta, sport

Fyzikln terapie

- pohybov aktivita, vodolba, mase, lba teplem nebo chladem, UZ, magnetoterapie

- nel, jen tlum nepjemn reakce, kter ji provzej

- inn klidov terapie, Priessnitzovy obklady 1-2hodiny aplikujeme pltno namoen ve studen vod, konetina mus bt nahoe, po sundn nechat vsuchm teple (nejlep ped spanm)

- pozdj stdia ortopedick pomcky hole, berle

Medikamentzn terapie

- mnoho ltek, analgetika, nesteroidn antirevmatika, kortikosteroidy

NSA inky protizntliv, analgetick a antipyretick, pes 200 prepart

- inhibuj COX, COX-1 ale chrn aluden sliznici, COX-2 je indukovan pi zntu

- rzn gely a masti santikoagulanm, protizntlivm a protiedmovm psobenm Heparin, Hirudoid, Voltaren...

kortikoidy nejastji nitrokloubn aplikace nebo obstiky bolestivch lach a ligament

- sniuj tvorbu synovilnho vpotku, zmruj bolest

- KI znt, virza, tbc

- nesmme aplikovat intratendinzn (nebezpe ruptury)

- pouvme je obvykle tehdy, kdy jin lba nezabere a pacient nen indikovn k

operaci

- nov lky proti artrze tzv. pomalu psobc ltky (SADOA slow acting drugs of osteoartrosis) chondroprotektiva (pro mlad, vpotench fzch) kys.hyaluronov, chondroitinsulft, glukosamnisulft)

16. Osteoartrza operan lba

- pokud sele konzervativn lba a pacient spolupracuje a nen kontraindikovn

- zkladn druhy operac korekn osteotomie prott kosti a vyrovnn jej osy

- artrodza znehybnn kloubu resekc ploch a srstem

- aloplastika viz. ot. 12,13,14

Operan lba gonartrzy

- vechno jsou to symptomatick zkroky

- artroskopick lav odstrann drobnch fragment chupavky, kter uvoluj meditory zntu, krtkodob zmrn obte

- shaving artroskopick oeten defekt chrupavky, kdy jsou odstranny sti, kter psob mechanick obte nebo se mohou uvolnit

- debridement artroskopick odstrann volnch tlsek, pokozench st chrupavky, menisk, osteofyt...

- synovektomie odstrann hypertrofick zntliv zmnn synoviln membrny

- korekn osteotomie pi postien jen jednoho kompartmentu kloubu spojenm svalgozitou i varozitou

- petneme kost a nechme srst rovn, efekt obvykle vydr mnoho let

- zhoruje rizika pozdj implantace endoprotzy

- dobr provdt co nejble ke kloubu, kde je spongiza, kter se lpe hoj (na tibii

tsn nad tuberozitou, na femuru nad epikondyly)

- mnoho typ, nejastji osteotomie klnovit

- novou pozici fixujeme osteosyntzou

- artrodza alternativa totln endoprotzy pi velmi tk gonartrze svraznmi defekty ploch, kosti se nechaj srst ve fiziologick valgozit a ve flexi 5-10

- funkce umon i zen auta...

Operan lba coxartrzy

- osteotomie vychz zmechanickho pojet patogeneze onemocnn

- mnoho typ, varizan a valgizan intertrochanterick osteotomie

- artrodza vdob ped aloplastikou to byla velmi dobr metoda

- umouje stabiln a nebolestiv stoj i chzi

17. Scheuermannova choroba

= juveniln kyfza

- postihuje 10% (8-20%) populace, astji u chlapc (tk deformity natst jen u 1%)

- je to strukturln vada ptee, etiologie nen znma

- jej podstatou jsou deformovan obratlov tla, kter maj nerovn plotnky

- vlec obratlovho tla roste se snenm pedn sti do klnu

- disky jsou zen a nepravideln

- vznik vlun vdob posledn rstov akcelerace (12-18let), kdy vprbhu 3-6 msc prudce naroste jedinec a o 5% sv vky

- vtto dob pi vrazn zti ptee jsou popsny deformity se vznikem myelopatie

- po tto dob progresi ji nikdy nevidme

- je dobr vtomto obdob omezit aktivitu a fyzickou zt na pte

- postien obratl je od Th3 po L2

- diagnza zkrcen svaly, bolesti voblasti tuh hyperkyfzy

- rtg- zmny koncovch plotnek, klnov obratle, Schmorlovy uzly, nen hyperkyfza

- tento nlez je tzv. stigmatizovan pte me ztoho nco bt, ale nemus

- klinick obraz do ambulance pijde mlad jedince, nejastji zpopudu rodi, kte zjist deformitu, bolest nen pravideln znak

- nalzme zkrcen prsn svaly a tuhou kyfzu

- odlien od posturln kyfzy provedeme hyperextennm testem pacient sepne

ruce za hlavou a udl maximln lordotizaci ptee (vyprs se...) pokud je

tam reziduum kyfzy svd to pro strukturln vadu (tedy Sch. choroba...)

- terapie rehabilitace sprotaenm zkrcench sval trupu (samotn cvien neme tuto vadu zkorigovat, korekce je mon jen ortzou i operac)

- obvykle men postien nenese dn problmy i nsledky, nvrh na lbu ortzou

se obvykle nesetk spochopenm pacienta

- vznamn je tzv. nzk forma Sch. choroby voblasti Th11 vede asto kherniaci disku LS pechodu...

18. Amputace konetin

- pat knejstarm historicky doloenm vkonm

- vedle terapeutickho vznamu mli vhistorii i vznam rituln nebo trestn

- exartikulace amputace vlinii kloubu

- amputace se provd bu oteven nebo uzaven

- oteven technika rna nen po amputaci primrn uzavena, ke tvorb kvalitnho pahlu je teba jet jedna operace

Gilotinov amputace

- vdy provdny oteven, dnes to nen pouh peseknut konetiny...

- prvn se cirkulrn rozzne ke, ta se retrahuje, tak kde se zastav, se znou svaly, ty se zase retrahuj a tam, kde se zastav se peru kost

- ped uzvrem se mus upravit pro oprotzovn

Lalokov amputace

- standardn operan vkon

- utvome si na pahlu kon laloky a invertujeme je, seijeme

- musme si pedem naplnovat umstn lalok, aby byla odstranna veker patologick tk a skelet poruen vplnovan vi

- piem pi indikaci kvli kosti, je rozhodujc vka peruen skeletu, pi indikaci zmkkch tkn vytvome laloky a pak nad nimi odzneme kost...

- musme zrove usilovat o zachovn motoriky pahlu dl se bu myoplastika nebo myodza

- myoplastika spojme svaly urit skupiny sjejich antagonisty, nejastji flexory sextenzory krom prst!!

- myodza reinzerce vytvoen novho svalovho ponu (typicky adduktory stahna...)

- amputan jizvu umstit mimo nlapnou plochu pahlu

- zvltn pi vnujeme oeten nerv prevence amputanho neuromu

- nejlep vytaen kmene nervu a ostr peruen, pot ho nechme spontnn

retrahovat

- kostn pahl pekryjeme pipravenm periostlnm lalokem (kvli viv) prevence korunovho sekvestru

Indikace kamputacm

- trauma dve asto, dnes dky mikrochirurgii mn

- infekce dlouhodob lokln procesy i naopak akutn sepse zloklnho infektu

- nekrza popleniny, omrzliny

- tumory, afunkce, defekty mkkch tkn

- u zlomenin pouvme MESS hodnocen

Komplikace hematom, kon nekrza, dehiscence rny, gangrna pahlu, otok...

- fantomov obte fantomov pocity normln stav po amputaci, ne si CNS

zvykne, pocit ptomnosti konetiny

- fantomov bolesti neurom, terpie lky, kdy nepome revize

- amputace HK interthorakohumeroskapulohuemrln amputace komplet konetina i s

pletencem

- Krugenbergovo klepeto amputace vdistln tetin pelokt, nkovit oddlen

radia a ulny (jako jdlo nskmi hlkami)

- na prstech nesmme sevat flexory sextensory omezili bychom pohyb ostatnch

prst

- amputace DK hemikorporektomie vjimen zkrok, odstrann celho pnevnho

pletence

- hemipelvektomie odstrann DK splkou pnve

- exartikulace kyelnho kloubu dobr odstranit i chrupavku acetabula (sekvestruje)

- femorln amputace velmi ast

- exartikulace vkolennm kloubu velmi kvalitn pahl, je zachovna vihov fze

chze, dobr dren protzy

- amputace vbrci fibulu resekujeme vdy proximlnji a srazme pedn hranu tibie

vmst resekce prevence konch otlak, nkdy lze kusem fibuly ob kosti

spojit mstkem

- amputace voblasti nohy dle Symeho resekce tibie a fibuly kolmo a pod nimi

nechat patn kost, dle dle Choparta a Lisfranka

19. Osteoartrza kolennho kloubu a jej len

- gonartrza

- nezntliv degenerativn onemocnn, nadmrn opoteben kloubn chrupavky, subchondrln sklerza, tvorba osteofyt, zmny synovie vaz i sval

- me postihovat mediln, laterln femorotibiln nebo femoropatelrn komparment

- zpsobuje bolest, omezen pohybu, osov deformity

- etiologie

- AO primrn (idiopatick) pedasn nebo nadmrn opoteben chrupavky

- genetika, petovn, nadvha

- AO sekundrn vkloubu postienm vminulosti njakm procesem

- vrozen vady kolena, artritidy, aseptick nekrza, razy, osov deformity

- nezvisl na vku

- klinick obraz

- nem celkov projevy, pznaky omezeny na kloub

- hlavn pznak je bolest nejdve tup, zhoruje se pi pohybu (typicky na zatku

pohybu), pak se bolest stupuje, je ovlivovna poasm

- intenzita bolesti nemus korelovat srtg nlezem (individun rozdly vprahu bolesti,

velikosti zatovn..)

- dal pznak drsoty vkloubu, kloub m sklon tuhnout vklidu

- asto se objevuj osov deformity genua valga, vara

- rtg obraz

- zpotku vidme pihrocen intercondylick eminence a subchondrln sklerzu

- po meniskektomii vidme drobn protaen okraje tibie (Raubnerovo znamen)

- dlen do 4 skupin podobn jako u kyle

- terapie viz. ot. 13, 15 a 16

20. Ortopedick protetika

- neboli technick ortopedie samostatn obor, svlastn nstavbovou atestac

- zce souvis schirurgi, neurologi, revmatologi a rehabilitac

- zabv se funknmi i kosmetickmi nhradami anatomickch ztrt pohybovho apartu

- touha kompenzovat tlesn defekty je star jak lidstvo samo prvn znmky protz Egypt

- bohuel kvraznmu pokroku ve vvoji dochzelo vdy vsouvislosti svlkami nebo srznmi katastrofami (thalidomid)

Protetika

- nhrada anatomickho defektu i funkce

- funkn nen nikdy pln dokonal

- nhrada funkce zvis na technick dokonalosti nhrady, stavu pahlu a celkovm stavu organismu

- protza se skld zpahlov objmky, dlu nahrazujcho danou st tla a zkoncovho dlu- ruka, chodidlo

Protzy HK

- protzy pasivn neboli estetick

- hlavn pi amputacch distln od karpometakarplnho kloubu, slou jako pasivn

st klet pi chopu

- indikace jako prvotn vybaven dt pi vrozench vadch (do 6 tdn vku, kdy se

zan fixovat prostorov pohybov stereotyp), od 2 let pak m aktivn model

- u dosplch je to relativn indikace pi jednostrannch postiench (ada

postiench dv pednost pasivn protze)

- protzy ovldan vlastn silou penesenm pohybu ze zachoval sti konetiny

- mechanick protza ruky i pracovn nstavec (pohyb je penen tahnm za lanko)

- protzy se zevnm zdrojem energie elektrick, elektromechanick ruka, elektrody snmaj potencily ze dvou svalovch antagonistickch skupin pi kontrakci svalu se potencil zesl a udl pohyb protzy

- indikace hlavn oboustrann amputace

Protzy DK

- konstrukce protz vychz zve amputace

- amputace voblasti tarzu protzov sandl

- amputace vhleznu protza sbrcovou objmkou, snhradou chodidla

- amputace vbrci pahlov lko, nhrada hlezna a chodidla

- atp.

Epitetika

- nhrada anatomickho defektu

- jen kosmetick nhrady bez nhrady funkce

- nejastj epitzy prst, nhrady nosu, boltc, atrofickch svalovch skupin

- epitzy prs...

- m to vznamn pnos pro psychiku nemocnho

Ortotika

- nhrada ztracen funkce

- ortzy..., monosti ortz jsou hlavn vkompenzaci stabilizan funkce, fixaci i prav vadnho postaven

- ortzy trupov fixace, odlehen a korekce vadnho postaven ptee

- fixace krn ptee nkrnky typ Philadephia, Schanzv lmec...

- na hrudn a bedern pte ortza typu Milwaukee, i individuln korzety

- ortzy DK fixan nahrazuj sdrovou dlahu

- stabilizan stabilizuj pohyb vkloubu pi insuf. vazivovho apartu, brn sublux.

- ortzy HK pevn funkce fixan

Ortopedick obuv

- vloky podepraj klenbu non

- obuv zdravotn korekce lehch vad nohy

- tk ortopedick obuv zvanj postien, zkraty konetin (do10cm), equinozn nohy...

- obuv se zhotovuje individuln dle sdrovho odlitku

Adjuvantika

- kompenzan pomcky

- berle, hole, invalidn vozky, tkolky, postele...

21. inov syndromy horn konetiny

- nejastj pina mononeuropati komprese nervu

- akutn komprese nap. obrna milenc (obrna ulnarisu, kdy dvka le chlapci hlavou na pai...)

- mezi chronick komprese pat mj. inov syndromy

- inov sy tlak nervu pi prchodu nervu anatomicky definovanmi tuhmi a zkmi prchody

- pinou mohou bt rzn vci i tlak hypertrofickmi svaly (kulturisti...)

inov syndromy n. radialis

- syndrom supintorovho kanlu

- komprese ramus profundus n. radialis pi prchodu supinatorem na pedlokt (Frosheho arkda)

- zpotku jen slabost extenze malku (vad pi zasunut ruky do kapsy)

- pot tk parza extenze prst i ruky, stisk bv siln, ale extenze pasivn...

- charakteristicky pepadvn prst bez pepadvn ruky (extensor carpi radialis je

zramus spf.)

- asto je parza m. extenzor carpi ulnaris pi podn ruky se uchyluje radiln

- dif.dg nutno vyetit radikulopatii C7, spinln svalovou atrofii, kompartment sy

- terapie protizntliv terapie, fixace dlahou, i prott arkdy

- syndrom n.interosseus posterior

- komprese nervu nejhlub st m.supinator, pina bolest vzpst

inov syndromy n. medianus

- komprese ve Struthersov kanlu

- na humeru (asi 5 cm nad med. kondylem) me bt abnormln vbek proc. supracondylaris, od nj jde na mediln kondyl ligamentum (Struthersv vaz) a tvo tunel pro medianus, brachiln tepnu a lu (nkdy i ulnaris)

- lehk motorick lze medianu, lehk porucha it

- prontorov syndrom

- medianus probh zkubity na pedlokt mezi dvma hlavami m. pronator teres, pi hypertrofii i ztuhnut tohoto svalu dojde ktlaku (sportovci)

- bolest vlokti, prox. pedlokt, brnn prst

- terapie vylouit petovn lokte, injekce kortikoid, operace vjimen

- syndrom n. interosseus anterior

- ist motorick vtev, tlak variabilnm vazem spojujcm pronator teres a felxor digitorum prof. i spf., vzcn

- syndrom karplnho tunelu

- nejastj inov syndrom

- vce u starch, malch en

- stny tunelu tvo karpy (eminentia carpi radialis os pisiforme, hamulus ossis hamati, eminentia carpi ulnaris tuberositas ossis scaphoidei a tuberculum ossis trapezii, mezi nimi je retinakulum flexorum)

- vtunelu jde n. medianus a 9 lach flexor

- diagnostika nemocn pijdou pro parestezie prst (asto vech), dlan ale i hbetu

ruky i pedlokt

- jako kritrium non buzen pro brnn ruky slevou po rozcvien (v noci

se ruka nehbe, tolik se neprokrvuje, vt ischemie nervu...)

- objevuje se neobratnost prst pi jemnch pracech

- svalov atrofie se vyvj nepozorovan, asto se vyskytuje tak Raynaudv

fenomn

- rzn manvry na prkaz syndromu vyprovokovn parestzi vraznou

pasivn flex zpst aj.

- piny vzniku idiopatick, gravidita, kongenitln malformace (stenza, ulnaris vtunelu, sval vtunelu), metabolick nemoci (DM, amyloidza, akromeglie...), nemoci pojiva (revmatoidn artritida..), expanze vtunelu (ganglion, neurofibrom, hematom, metastzy...), infekce (borreliza, tbc), trauma, aj.

- profesionln SKT prce svibranmi nstroji

- terapie snit zt ruky, na noc imobilizace vextenzi stup nonch obt,

krtkodob

- injekce kortikoid do tunelu leva, ale recidivuje

- obstiky mohou pokodit nerv

- operace pett retinakula vcel dlce

inov syndromy nervus ulnaris

- tlaky vStruthersov kanlu (viz ve), vsulcus nervi ulnaris chronicky vzcn

- tlak vkubitlnm tunelu

- tunel tvo lig. colaterale ulnare (spodina), mediln epikondyl humeru, olekranon a aponourza m. flexor carpi ulnaris

- brnn 4. a 5. prstu, tupost prst, mnohdy a parzy a atrofie

- typick obte pi sepnut opasku, zapnut zipu, knoflku

- vtkch ppadech drpovit ruka- obrna interoseln sval

- lze n. ulnaris vGuyonov kanlu

- n. ulnaris jde na retinaculem, ale pod palmrn aponeurzou

- navc leze tzv. Guyonovm kanlem mezi os pisiforme a hamulus ossis hamati

- postiena je povrchov vtev (m. palmaris brevis a it) i hlubok vtev (zbytek m. adductor pollicis, mm.interossei, ulnrn 2 lumbricales a celej hypothenar)

- je to vzcn pi duplikatue lachy m. flexor carpi ulnaris...

22. Choroby sval, lach a aponeurz

Choroby svalPorann svalu- vlivem tupho porann (pmo), nebo dysbalanc svalovch skupin (nepmo)

- namoen svalu pechodn bolest pi zaten (obvykle 2. den po vkonu)

- svalov ke bhem vkonu je to dno ztrtou vody a elektrolyt

- myogelza bolestiv, zatvrdl okrsky svalu, reflexn zvyuj svalov tonus

- svalov kontuze krevn vron do svalu, lokln bolest, ztuhnut

- natren svalu zpravidla nepmm mechanismem, keovit bolest, nevolnost, omezen pohybu

- myositis ossificans osifikace svalu metaplzi histiocyt vosteoblasty, pi patnm len porann, kdy dolo khematomu

Hnisav myositida

- primrn hnisav znt svalu je vzcn

- obvykle se objevuje pi septikmii nebo u imunosuprimovanch i HIV

- vce u dt (nsledek varicely, srpkovit anmie, CF...)

- nejastji postieny velk svaly (iliopsoas, kvadriceps...)

- horeky, bolest ve svalu pi pohybu

- pi postien iliopsoatu se to podob koxitid

Myofascitida

= lokalizovan myofasciln bolest

- bolest a dysfunkce kosternch sval, jeden znejastjch typ akutn a chronick bolesti pro kterou pacient vyhledv lkae

- me vychzet zjakhokoli svalu

- ve svalech jsou tzv. spouov body (trigger points) okrsky zven drdivosti vmst hmatnho hypersenzitivnho uzlu (napjat svalov snopec)

- vtchto bodech jsou dysfunkn plotnky, mohou bt latentn nebo aktivn

- body nebol pi pohybu, ale mohou bt aktivovny pohmatem nebo pi velk zti svalu

- bolest je to tup, lokalizovan vhloubce

- nejastji je postien m.trapezius, m. sternocleidomastoideus, m.quadratus lumborum

Svalov dystrofie

- ddin onemocnn charakterizovan progresivn degenerac sval

- nejastji jsou vzny na X chromosom, defekt genu pro dystrofin Duchen, Becker...

- svalov vlkna se rozpadaj vdsledku nekrzy nebo fragmentace vlken

- nekrotick oblasti jsou organizovny, vznik tam fibrotick a tukov tk

- u Duchennovy dystrofie dystrofin chyb, u Beckera je ho mn a je defektn

Onemocnn lach

- pokozen lach ast problm

- obvykle jsou problmy zpsobeny repetitivn mechanickou zt, asto provzenou zntem peritendinzn tkn

- dal faktor je vkem podmnn degenerace tkn

- tendinza degenerativn zmny ve lae, me nebo nemus bt provzena zntem okol - peritendinitidou

- msto ponu enthesis

- kolagenn vlkna jsou ve lae vlnit, pi prodlouen lachy o 2% se narovnvaj, pi nataen o 4-8% zanaj povolovat pn vazby vmolekule kolagenu, pi dalm prodluovn kolagenn vlkna praskaj

- nejhor je rychl napt bez rozcvien

- znt obal lachy peritendinitida (nebo tendosynovialitida pokud maj lachy synoviln dvouvrstevn obal) nap. u achilovky nebo u dlouhho adduktoru palce

- zmny ve lae pi tom ale popsny nebyly...

- entezopatie viz. ot 29, 31

23. Aseptick kostn nekrzy krom m.Perthes

- pinou je ischmie

Avaskulrn nekrzy u dt

- m. Perthes viz. ot.33.

- m. Scheuermann viz. ot. 17

- avaskulrn nekrza os naviculare (Kohler I)

- vertebra plana Calv spe afekce podobn ndorm

- avaskulrn nekrzy apofzy tibie bolest a hrbol kolem ponu lig. patelae, dt si neme pro bolest kleknout

- nekrza apofzy patn kosti

Avaskulrn nekrzy u dosplch

Avaskulrn nekrza hlavice stehenn kosti

- chorobn proces dan ne zcela vysvtlenou poruchou nitrokloubn cirkulace

- neohrouje ivot, ale je to sociln-medicnsk problm postihuje toti 30-40ti let mue

- TEP vtomto vku vysok procento selhn

- etiologie je patrn multifaktoriln (RF myeloproliferativn procesy, kesonov nemoc, kortikoidy, hemodialza...)

- patogeneze nekrza rzn velk sti hlavice, ve deni je edm stoup tam tlak omez pvod krve ischmie (cirkulus vitiosus)

- nekrotick tk ztrc pevnost a kolabuje degenerativn artrza

- hlubok bolest tsla, antalgick chze, nejvce omezena vnitn rotace, ale vechny krajn polohy jsou bolestiv

- terapie pozdn stdia TEP

- konzervativn dlouhodob odlehen, pofidrn

- operan deov dekomprese navrtn hlavice

- zaveden kostnho tpu m zabrnit kolapsu

- osteotomie pozdj stdia princip je penst hlavn vhu tla na

neznienou st hlavice

Jin avaskulrn nekrzy

- nekrza hlavice femuru nejastji porazov

- nekrza os lunatum rovn nejastji porazov, vznik sekundrn artrza

- nekrza os scaphoideum porazov, nejastji po nezhojen zlomenin

- nekrza talu po zlomeninch krku, bolestiv chze, omezen hybnosti hlezna, vznik artrza hlezennho kloub

Osteochondritis dissecans

- ohranien nekrza sti kosti kolem kloubu a uvolnn disektu do kloubu

- tyto afekce t pat ke kostnm nekrzm

- nejastji voblasti kolene (mediln kondyl femuru), ramene, kyle, ky a hlezna

- etiologie nen zcela jasn, patrn vliv biomechanickch faktor (vce u sportovc)

- stdia 1. ohranien subchondrln nekrza, 2- sklerotick lem kolem loiska, chrupavka je intaktn, 3- sten uvolnn disektu, 4- pln uvolnn

- otoky kloub, klidov bolesti, omezen pohybu, synovialitidy

24. Specifick znty pohybovho stroj

Tuberkulza

- postien kost je nejastj mimoplicn lokalizac tbc

- ohroen jedinci sta, sDM, jaternm onemocnnm, vedovou chorobou, imunosuprimovan, HIV, malunutrice...

- vstup nkazy plce, vytv se primrn loisko, spostienm uzliny primrn komplex

- zpotku je asymptomatick i pod obrazem virzy

- po rzn dlouh dob me dojt ken hematogenn, lymfou nebo enm

- projevy tbc uzlk saktivovanmi makrofgy (Langhansovy bb.)

- druh je tbc. exsudt obsahuje velk histiocytrn elementy (Orthovy bb.)

- abscesy podlhaj kasezn nekrze, studen abscesy sbhaj podl fascilnch prostor do vzdlench lokalizac, kde vytv ptle...

- u pohybovho stroj postihuje spongizu, synovii kloub, lachov pochvy

- u dosplch tbc OM nevyvolv periostln reakci (krom krtkch kost u dt, kde je reakce vrazn)

- asi v50% je postiena pte (hlavn pohyblivj sti pechod C-Th, Th-L)

- centrln forma vcentru tl obratl

- paradiskln forma, postien je i disk

- spondylitis anterior spf. postien ventrln, se pod lig. longitudinale ant.

- nejastj - spondylitis anterior prof. loisko vperidiskln sti, se na disk

- pak na dal obratlov tlo, obratle postupn kolabuj, nejvce ventrln

- vyst vtzv. Pottovu tris absces, kyfza, paraplgie

- abscesy sbhaj dol vC retrofaryngln, zTh do mediastina a do

retroperitonea, zL podl psoatu pes trigonum femorale na stehno

- kyfza se vyskytuje nejastji vTh ptei, spontnn fze fixace do gibbu

- druh nejastj lokalizace je kolenn kloub

- primrn postienm synovie kloubu, rozvj se exsudativn synovitida

- kloub je zduel, ke napjat

- klinick nlez je podobn tumoru (tumor albus)

- pi vasn diagnze je ale dobr prognza

- klinick obraz

- prbh me bt velmi rznorod, me imitovat rzn jin choroby

- klinick nlez je zpotku nevrazn

- pozdji bolestiv omezen vkloubu skontrakturou

- u ptee rzn symptomy (nap. radikulrn iritan syndrom)

- terapie antituberkulotika

- operan terapie incize a drene absces, artrodzy

- operaci provdme pi pokozen nervovch struktur, pi progredujc kyfotizaci,

velkm abscesu...

Syfilis

- vrozen syfilis vkostech se usazuj hlavn kolem rstovch chrupavek osteochondritida, oblast metafzy je nahrazena granulan tkn, dochz zde ke zlomenin (Parrottova paralza na HK chab, na DK spastick

- periostitis luetica na dlouhch kostech, periostln apozice i vnkolika vrstvch

- zskan lues ve 2. stdiu artralgie se zduenm kloub

- ve 3. stdium gumata ohranien destrukce kosti, tvo se hlavn kolem kloub

- gummata hlavn na lebce a na tibii

Sarkoidza

- systmov onemocnn RES, nejastji u mladch ve 3. a 4. dekd

- zpohybovho apartu obas artritida oligoartikulrn, migrujc

25. Metastatick postien skeletu

- jakkoli malign tumor me metastazovat do skeletu

- nejastj zdroje vdtstv leukmie, Wilmsv tumor (tumor ledvin), retinoblastom a

neuroblastom

- u dosplch ca prsu, prostaty, plic, ttn lzy, Grawitz

- metastzy jsou osteolytick, osteoplastick nebo smen

- pi osteolze nedochz kresorpci ndorovmi bb, ale bb. produkuj ltky, kter aktivuj osteoklasty, osteoplastick zase podporuj osteoblasty...

- osteolytick metastzy plce, ledviny, prs, ttn lza, aludek, colon

- osteoplastick metastzy mui prostata, varle

eny prs, dloha, ovaria

vichni neurogenn tumory, karcinoid, osteosarkom

- karcinomy ledvin a ttnice solitrn metastzy

- nejastji postihuje oblasti skeletu sbohatm cvnm zsobenm axiln skelet, prox. femur a humerus

- metastzy do malch kost periferie nejsou ast, obvykle pvodu plce, ledviny, colon

- prognza je rzn a stle se zlepuje

- zsadn je rozhodnut zda pjde o lbu kurativn i paliativn

- paliativn lba zkroky minimln, aby byla asn mobilizace pacienta

- kposouzen je mnoho faktor vk, lokalita, charakter loiska, bolest, prognza...

- solitrn loisko tm vdy operace

- dlen operanch vkon podle pnosu pro pacienta

- adaptan (ke zlepen oetovn vterminlnm stdiu), odlehovac, stabilizan (hrozc patologick zlomenina), paliativn, kurativn

26. Nespecifick znty kost a kloubOsteomyelitidy

- znt kortikalis a den, obvan problm, rezistence klb, recidivy

- akutn ohrouje na ivot, chronick mohou vst ke ztrt konetiny

- nejastji je zpsobuje staphylococcus aureus

Akutn hematogenn osteomyelitida

- je to onemocnn dtskho vku

- etio aureus, streptokoky sk.B, pneumokok, pseudomonas, e.coli, salmonella, hemofilus

- prbh se li vzvislosti na vku a vzhledem krznmu prokrven kost

- novorozeneck a kojeneck OM

- vtinou je postien prox. femur, primrn loisko je vmetafze (je tam mn den,

tud mn krvinek...

- me se it do kloubu (podl plotnky do epifzy nebo pouzdrem)

- kloub je tce pokozen, prognza je patn

- tk celkov pznaky zntu a septick stav asto pekrvaj lokln nlez

vkyli pijde se na to pozd

- terapie imobilizace, i.v. PNC, pyartros punkce kloubu, lav

- OM u dt

- do ukonen rstu je rstov plotnka nepekonateln avaskulrn barira

- na diafyzrn stran jsou posledn vtviky a.nutricia, prudce se ot zpt a

komunikuj silnmi sinusy krev se zde zpomal usdlen infektu

- proto je to hlavn vmetafzch

- vznik absces roste, usurpuje kortikalis subperiostln absces porucha cvnho

zsoben vznikaj rozshl sekvestry

- vzcn perforuj mkk tkn a vznik ptl

- iv periost tvo kolem abscesu kostn hmotu zarakven sekvestr (involukrum)

- rstov plotnka nebv pokozena, kost je spe stimulovna krychlejmu rstu

Klinick obraz zplnho zdrav

- infekn fokus je obvykle tk najt (kon infekty, ORL oblast, urogenitl...)

- horeky, edm oblasti a cel konetiny, palpan bolest nad kost (ne nad kloubem)

- CRP, leukocytza....

- dif. dg. Ewingv sarkom!

- ATB jsou inn jen do doby vytvoen abscesu, pak u se tam nedostanou

- u dosplch

- hematogenn rozsev je vzcn, infekt nejastji vORL oblasti, leze to hlavn do

obratl (hodn prokrven...)

- rizikov skupiny pacient DM, ICHDK, jatern nemoci, HIV...

Akutn exogenn osteomyelitida

- po razech mkkch tkn, otevench zlomeninch a po operacch na kostech

- pmou kontaminac bakteriemi

- etio aureus, s. epidermidis, vznamn bv podl nozokomil

- projev se 3.-14. den po razu i operaci

- horkost, kubn a plen vrn, otok, zarudnut, sekrece zrny

- febrilie, lymfadenitida

- terapie incize ji zhojen rny, evakuace hnisu, exkochleace nekrotickch hmot

- mikrobiol. rozbor, ATB

- operan revize

Subakutn osteomyelitida

- velmi vzcn onemocnn, vlastn mrnji probhajc akutn hematogenn OM

- bez vraznjch klinickch nebo laboratornch pznak

- nejastji vdoln metafze tibie a vptei

Primrn chronick osteomyelitida

- velmi vzcn, infekce mlo virulentnm organismem a souasn vysok imunitn odolnost

- prbh dlouhodob, nenpadn, jen bolestivost postienho seku

- kultivace negativn, laborato nespecifick

- sklon ke sklerotizaci kosti, mal tendence ksekvestraci

- nap. Brodieho absces aj.

Sekundrn chronick osteomyelitida

- vznik pechodem zakutn hematogenn i exogenn (to astji)

- pinou je pozd rozpoznan i nesprvn len akutn OM

- ve tech formch znt se uklidn a asem recidivuje, ptl nevznikne

- znt zstv vklidu, trv fistulace

- petrvv ptl a dochz kexacerbacm

- je to na dlouho... asto celoivotn, me vst ke ztrt konetiny

- nemluv se o vylen chronick OM, ale o peveden do klidovho stdia

- kortikalis sklerotizuje, pestavuje se hroz patologick fraktura

- periost fibrotizuje

- sekvestry mohou spontnn odchzet ptl

- abscesy se tvo vzcn

- pi dlouhotrvajcm prbhu hroz amyloidza vnitnch orgn (jako dsledek SAA produkovanmu jako protein akutn fze) a spinaliom ke nad defektem

- kultivan objevujeme stle to sam agens (sem tam superinfekce...)

- terapie konzervativn odlehen konetiny, ATB, incize absces, dezinfekce, imunizace, dostaten psun blkovin a vitamn

- operativn pi nedostatenm efektu konzervativnho pstupu

- spongioplastika, fibrinov pna sgentamycinem...

- vkrajn situaci amputace

Pyogenn artritida

- hnisav znt kloubu

- bu hematogenn znjakho fokusu, pmo pi OM, exogenn pi traumatu, iatrogenn punkc i operac

- nejastji kolenn a kyeln kloub, rameno, zpst, loket, hlezno, SI kloub

- hematogenn i vce kloub souasn

- ptomnost hnisu vkloubu kloubn empym pyartros

- etio jako u OM

- klinick obraz

- zan podobn jako OM (horeka, otok)

- otok, zarudnut kloubu, pak cel konetiny, okoln svaly reaguj bolestivm spazmem

- pacient hled levovou polohu (vtinou semiflexe)

- synovie zbytuje a hypertrofuje, se na kloubn plochy a destruuje chrupavky

- chrupavku pokozuje i kysel pH zntu a lysosomln E

- postupn je pak pokozovna i kost pod chupavkou

- terapie vprvn ad je dleit na to myslet

- zpotku kloub imobilizujeme, podvme NSA, sledujeme

- pi vpotku punkce, asiprace, vplach desinfekc

- souasn i.v. dvme masivn dvky ATB

27. Vertebrogenn algick syndrom

- pina nen vdegenerativnch stavech vptei, ale vischemizaci sval a okolnch tkn

Bolesti v oblasti krn a hrudn ptee

- zadn koeny CTh pechodu maj etn spojky peklenujc vce segment

iritace vjednom segmetu me bt penesena do vzdlen oblasti

- klinickm vyetenm jen zt odhalme msto zdroje obt, klinick obraz nejrznjch poruch me bt podobn...

- nejastji pichz pacient sbolestivost CTh pechodu, asto vidme pznaky iritace sympatiku (zvrat, huen vuch, zmny teploty a barvy ke...)

- terapii lmcem zahajujeme jen tam, kde je iritace nervovho koene nebo durlnho vaku

Bolesti vki

- stav, kter bhem ivota postihne prakticky kadho

- jedny znejastjch pin pracovn neschopnosti a invalidity

- jsou multifaktoriln, obtn diagnostikovateln

- bolesti nemus mt zdroj jen vptei...

- klinick vyeten -

- anamnza podrobn, peliv, myslet i na mon psychiatrick podklad

- charakter zamstnn, spokojenost vnm, vztah bolesti kpracovnm konm...

- rann ztuhlost u spondylartrzy a Bechtreva

- siln non bolest u osteoidnho osteomu

- bolest pi chzi a zhoren pohybem u spinln stenzy

- rtg- 2 projekce na LS pte

- CT (na herniaci disku), MRI (zmny mkkch tkn), scintigrafie skeletu...

- klasifikace bolest vki

- razy akutn trauma a zlomenina nedl diagnostick obte, hor je chronick mikrotraumatick peten vyvolan opakovanm nebo nhlm razem lumbago

- lumbago akutn stel, nhl blokda LS ptee vyvolan reflexn paravertebrln svalov kontraktura

- provokan moment je zvednut tkho bemene nebo prudk rotan pohyb

- bolest je dramatick, dobe reaguje na analgetika a myorelaxantia

- lumbalgie opakovan bolest vki, dlouh asymptomatick intevaly

- obvykle nen somatick, ale je teba na to myslet

- bolest nen vrazn

- bv u manuln pracujcch, u obznch

- lumbosakrln syndrom vhez plotnky, krut, nhle vznikl bolest spropagac koenov do DK, motorick vpadky eit urgentn operac

- vrozen anomlie lumbalizace S1, nebo sakralizace L5, spina bifida, spondylolistza

- degenerativn zmny spondylza a spondyloartrza,na podklad peten ptench kloub

- vpotky vkloubu, ztlutn pouzdra, osteofyty..., zmenuj pten kanl

- spinln stenzy, herniace...

- metabolick choroby osteoporza vede asto kbolestem ptee, obvykle bol cel pte

- pote jsou dlouhodob, stejn intenzity sobasnmi epizodami zhoren (kolaps tl)

- revmatoidn artritida panus vintervertebrlnch kloubech, usurace chrupavky, bolesti velk

- morbus Bechtrev bolest hlavn po rnu, vyrovnn lordzy

- ndory vechny typy kostnch ndor a neurogennch ndor, navc asto metastzy

28. Vrozen dysplzie kyelnho kloubu

- uvd se vskyt u na populace 6% (dle pednky 3%)

- to jsou vechny ppady od nejlehch po nejt

- i nejleh nelen mohou vst vproduktivnm vku ke koxartrze

- vskyt skutench luxac se uvd kolem 1% (dle pednky 0,3%)

- astji je to u dvek (jsou ovlivnny hormony matky relaxin...)

- vangl. maj zkratku DDH developmental dysplazia of the hip

- pro echy m DDH vznam, protoe u ns psobilo mnoho kapacit, kter ovlivnili terapeutick postupy Bedich Frejka Frejkova peinka, Pavlkovi tmnky

Etiologie

- patrn multifaktoriln, vlivy endogenn i exogenn

- ovlivovny jsou zejmna vvoj acetabula, hlavice femuru, laxita kloubnho p.

- teorie o prvn vad teorie o ddinosti, polygenn geny ovlivuj dysplzii

acetabula, monogenn dominantn geny ovlivuj dysplzii pouzdra

- teorie intrauterinn polohy plodu teorie antropologick, polohou vdloze dojde ze

zven torzi femuru vsledek torze femuru a inklinace jamky kdy to

peshne 60 vznikne dysplzie

- teorie o prodlouenm pouzdru nejspe hormonln dojde kprotaen pouzdra

smonost dislokace

- teorie o infekci matky zejmna virov infekce

- teorie endokrinn poruchy, svalov teorie, teorie o seznnm vskytu (vce dti

narozen vzimnch mscch), zmny voblasti krku (vt valgozita a

anteverze), teorie o vzjemnm vztahu velikosti plodu a dlohy (nejpravdp.)

Anatomie a patologie

Vvoj kyelnho kloubu zan mezi 3. a 6. tdnem

- antetorze krku kdy na femur koukm zeshora, tak je to hel mezi osou krku a

osou kondyl (torzn hle) vdosplosti je 12-15

- prvn je retrotorze, pak se to vyrovn a pak hel roste

- CD hel kolodiafyzln hel mezi krek a diafzou dosplci 130

- pi narozen je 150 (fyziologick valgozita)

- anteverze acetabula velmi variabiln (od 2 retroverze do 14 anteverze)

- chyb-li iliopsoas je velk valgozita a anteverze

- osifikan jdro femuru od 3. do 10. msce

- Ychrupavka miz kolem 13. 14. roku ivota

- DDH je teba chpat jako spojitou adu patologickch zmn od nejlehho po nejt stupe

- acetabulum bv deformovno vpedu, me bt everze labra, hlavn je poruen chrupavit st

- krek femuru antetorze obvykle spojena svalgozitou, tlakem dochz ke zmnm na okraji acetabula

- stupn DDH dle Dunna

- 1. stupe polohov instabilita hlavice je vacetabulu (nen sfrick, ale eliptick),

take hlavice nen zcela kongruentn, volnj pouzdro, protaen lig. capitis,

anteverze je 60-90

- 2. stupe subluxace acetabulum je mal, eliptick, hlavika femuru je mal,

limbus je evertovan, prodlouen kloubn pouzdro

- 3. stupe luxace vrazn deformace acetabula je strm, mlk, eliptick

- vrazn anteverze, inverze limbu, protaen pouzdro, zmny limbu,

prodluuje se lig. capitis femoris, zmnouje se pulvinar, zvtuje se valgozita

krku a anteverze

- svaly jsou zkrceny hlavn m. gluteus max. et med., zevn rottory a adduktory

- nejvce je zmnn iliopsoas je hlavikou vytahovn a zaezv se do pouzdra, kde

vytv istmus tzv. sutkovit pouzdro (tvar pespacch hodin)

Klinick vyeten

- vanamnze zjiujeme prbh thotenstv prvn, druh..., virzy, raz, radiace, ptme se na DDH vrodin...

- postaven DK soumrnost

- svalov tonus

- pohyb konetin omezen abdukce nebo naopak pli voln pohyb

- asymetrie glutelnch rh, skolizu

- Bettmanovo znamen pi 90 flexi vkolenou a kylch je koleno na luxovan stran ne

- Ortolaniho pznak pi pevdn konetiny do abdukce a flexe dojde kpeskoen a lupnut, nesmme dlat nsilm

- Barlowv pznak pi fixovan pnvi se sname udlat pedozadn posun pi flexi a mrn abdukci, znamen teleskopick, pznak luxabiln kyle

- vznamn je omezen abdukce, normln by mlo jt pi flexi dotknout se kolnky podloky

Sonografie

- klinick vyeten u novorozence probh ve tech etapch (systm trojho sta)

- zavedeno v60.letech, skld se zvyeten klinickho a sonografickho, ve tech etapch

1. etapa vyeten hned vporodnici nejprve klinick, pak sonografick

- linern sonda 7,5MHz

- ortoped by ml vyetit vechny dti ne opust porodnici, optimln doba vyeten

je 3.-5. den po narozen

- nutno dbt na sprvn balen novorozenc abdukn

2. etapa na konci estinedl, opt klinicky a sonograficky

- nejvce dysplastickch kyl se zjist kolem 6. tdne vku

3. etapa vechny dti vyetme klinicky i sonograficky kolem 16. tdne, pi nejasnch nlezech rtg

- hodnocen podle Graafa uvme standardn rovinu prochz stedem acetabula, kolm krovin vchodu acetabula

- na sonu popisujeme

- zkladn linie tena na konkavitu hlavice vmst, kde perichondrium

pechz vperiost uruje, jak je hlavice centrovna

- linie kostnho okraje acetabula

- linie chrupavit stky

- hel hel kostn stky hodnot kostn vvoj acetabula, 60 a vce

- hel hel chrupavit stky normln 55 a mn

- typ I normln nlez, centrovan kloub, dobr acetabulum

- typ II nejrozenj forma centrovan kloub se zaoblenm kostnm okrajem

- je 50-59, vt ne 55

- terapie prodlouit abdukn balen

- typ III decentrovan kyeln kloub nedostaten vyvinut kostn i chrupavit

stka, kloub je decentrovan, nelze mit

- typ IV nejzvanj kon asto otevenou repozic

- sono nenahrad pln rtg, ale me minimalizovat poet rtg

Rentgenov vyeten

- rtg zhotovujeme pi jakkoli nejasnosti pi rozporu klinickho a sono vyeten

- snmek pnve skyelnmi klouby, peliv kryjeme gondy

- stanoven hl a pomocnch lini

- Hilgenreinerova linie ra spojujc stedy Y chrupavek

- AC hel spojnice okraj acetabula a Hilgenreinerovy ry, m bt do 30

- Shentonova linie pomysln kivka jdouc krkem femuru a pokraujc do

medilnho okraje hornho ramnka stydk kosti

- Hlavinkova linie mylen kivka prochzejc zevnm okrajem kosti kyeln a

zevnm okrajem krku

- Ombredanova vertikla kolmice na Hilgenreinerovu linii prochzejc zevnm

okrajem acetabula

- Kopitzv paralelogram tzv. tverec jistoty, doln strana je tvoena hornm okrajem

epifzy femuru a horn strana lini stky

- Zahradnkovo schma vertikla sputn stedem stky a horizontla veden

hornm okrajem symfzy normln jde vertikla jako tena medilnho

okraje femuru

- preluxace (dysplzie I.stupn) acetabulrn dysplzie pouze zmna AC hlu

- subluxace krom AC hlu je poruena i Shentonova linie a Hlavinkova linie

- marginln luxace krtk strm stka, hlavice tla na zrodenou vrstvu chrupavit stky a labra

- luxace jdro se nalz vhornm zevnm kvadrantu, poruena Shentonova a Hlavinkova linie, klinicky zkrat konetiny, przdn kloubn jamka

- na zklad rtg indikujeme u preluxace abdukn balen, u subluxace Frejkovu peinku i Pavlkovy tmeny, u luxace hospitalizujeme, distrakn lba

Konzervativn terapie

- hlavn zsada zkloubu decentrovanho udlat centrovan a stabiln

- musme to stihnout ne zane chodit

- prost abdukn balen 2 nebo 3 pleny nairoko mezi noky, abychom zajistili flexi vkylch a kolenou a souasnou abdukci

- abdukn peinka (Frejkova), Pavlkovy tmnky u subluxac (jen, kdy nejsou kontraktury, jinak je riziko nekrzy hlavice)

- distrakn reim za hospitalizace u marginln a ilick luxace

- u postlky je rm a dt je za nohy zaveno (jako bychom ho chtli roztrhnout :) )

- nejastj chybou je nasazen retenn pomcky, centraci musme udlat etrn, nensiln

- pi distrakci uvme jen takovch poloh, kdy nen ohroena hlavice ischemi

- to je tzv. bezpen zna (safe zone) flexe vkyli 90-120, abdukce 50-70

- stabiln zna (stable zone) poloha, kdy je kyel centrovna a stabiln, mus bt

vrmci safe zone!

- distrakci provdme stle, dt snmme jen na krmen a hygienu

Operan terapie

- 4 zkladn typy operac oteven (krvav) repozice

- extraartikulrn vkony na femuru

- pnevn osteotomie i acetabuloplastiky

- kombinace tchto vkon

- nejastji operujeme, kdy mme njakou repozin pekku

- extrakapsulrn pekky zkrcen iliopsoas, zkrcen adduktory

- intrakapsulrn pekky invertovan limbus, pulvinar acetabuli, zbytnl lig.

transversum acetabuli, velk anteverze

- operujeme obvykle po neinn distrakn lb

- oteven repozice provedeme zaklouben, zaijeme, fixujeme sdrou

- rzn typ operanch pstup se jmenuj podle autor Ludolffv, Collonv...

- kdy je velk anteverze, dl se subtrochanterick osteotomie sabreviac a fixac dlakou a rouby

- po 18. msci vku ji nen mlk acetabulum schopn udret hlavici a mus se koperaci pidat i pnevn osteotomie

- Salterova pnevn osteotomie korekce patn orientovanho acetabula tak, aby byla kyel stabiln

- osteotomii udlme supraacetabulrn do incisura ischiadica se zavede pila, protne se

pnev, vlo se tam tp, take se acetabulum sklp vped a laterln

- vhodou je, e je acetabulum zachovno, jde tedy o fyziologick pomry vkloubu

- Pembertonova pnevn osteotomie operoval hlavn indiny kmene Navajo

- u pacient nad 6 let Steelova troj osteotomie osteotomie vech t pnevnch kost, prava pozice acetabula a transfixace Kdrty

- Chiariho osteotomie horizontln osteotomie spodsunutm distlnho fragmentu mediln

- nevhoda hlavice nebyla kryta pirozenou chrupavkou, zmenen prostoru pnve

29. Entezopatie a tendovaginitidy

Entezopatie

- postien ponu lachy enthesis

- enthesis zahrnuje pon lachy, st kosti, interponovanou hyalinn chrupavku, peritenon, kter pechz do periostu

- etiologie multifaktoriln

- exogenn faktory peten, vznik paradoxn arteriln ischmie (sval je lpe

prokrven, na kor ponu), mikrotraumatizace

- endogenn faktory dysplzie kloubu, cvn poruchy, metabolick, endokrinn...

- podle toho, co pev vznik entezopatie lokalizovan ne jeden pon nebo generalizovan

- nejastji se vyskytuj mezi 40. a 45. rokem, astji na dominantn stran

- vy vskyt u sportovc a manuln pracujcch

- tenisov a golfov loket viz. ot. 31

Entezopatie Achillovy lachy

- u mu kolem tyictky

- asi 2cm nad ponem dojde koslaben lachy

- bolest, pacient neme bhat, otok

- asto dojde kruptue pi minimlnm nsil prudk bolest, jako prsknut biem

- nelze se postavit na piku, ale flexe nohy je nkdy mon, provd to plantaris

Entezopatie adduktor kyle

- nejastji postien adductor longus

- jsou zatovny hlavn pi fotbalu, bruslen, lyovn

- bolest je na potku lachy u stydk kosti

Jin

- pon gluteus medius, pes anserinus, tendinza rottorov manety...

Tendovaginitidy

Stenzujc tendovaginitida prst

- tzv. trigger finger (lupav prst)

- pozorujeme lupav fenomn pi pohybu prstu zflexe do extenze

- vpokroil fzi se prst zcela zasekne a extenzi musme provst pasivn

- je to dno postienm pochvy flexoru voblasti MCF kloubu

- nejastji je postien 3. prst

- terapie discize pochvy

Morbus deQuervain

- stenzujc tendovaginitida lach dlouhho abduktoru a krtkho extenzoru palce

- bolest pi distlnm radiu dorzolaterln

30. Dupuytrenova kontraktura, chirurgick len, rehabilitace- popsal vr.1831 baron Guillaume Dupuytren

- patrn byl postien i Je Kristus (ruka kazatele postihuje hlavn ulnrn 2 prsty)

- tvorba uzl a ztlutn dlaov aponeurzy (je to vlastn pon m.palmaris longus)

- progrese vede kflexnm kontrakturm prst, nelze korigovat ani nsilm

- lidov se tomu k zkracovn lach, ale pozor! ty jsou zcela vpodku!!!

- zpozdjch fzch je ruka omezena ve funkci, hygien...

- klinick obraz typick, diagnza nein obte

- dlaov test pacient nen schopen piloit dla na stl

- obdobn syndromy mohou postihnout i plantu (Ledderhosenv sy) a penis (Peyron)

- etiologie nezjitna, nkdo tvrd, e je to kolagenza, jin, e pina je vki, vmikrotraumatech i vimunit

- astji je to u alkoholik a lid sjatern lz

- mui astji ne eny

- dle postien dlme dlaov typ bez postien prst

- prstov typ, dlaoprstov typ

- dle dle postien 1.stupe uzly vdlani, deformity ke,

2. stupe zatek kontraktury metakarpofal. kloub

3. stupe kontraktura prst vprox. interfal. kloubu

4. stupe pidv se kompenzan hyperextenze distlnho kloubu

- terapie neznme pinu nen kauzln terapie

- jedin inn lba excize aponeurzy

- operace ji pi pozitivnm dlaovm testu, m dve operujeme, tm lep vsledek

- 4 typy operac

- zaven aponeurotomie pouh prott kontrahujcho pruhu tenotomem

zminimln incize, nen nutn rekonvalescence

- limitovan aponeurektomie odstrann sti, kter dl pote

- parciln aponeurektomie odstranme i okoln povzku

- radikln (totln) aponeurektomie odstranme ji vcelm rozsahu

- vlokln anestezii, sblokem n. ulnaris a medianus

31. Epicondylitis radialis a ulnaris humeri

- jsou to entezopatie lokte

Epicondylitis radialis humeri (tenisov loket)

- maximum zmn se tk zatku m.extenzor carpi radialis brevis

- postieny mohou bt i dal svaly peten pi pronaci a supinaci

- etiopatogeneze peten a m