I. Osobnost v sociálním prostředí- sociální aspekty osobnosti.

II. Životní cyklus: Erikson, Adler.

III.Motivační témata v našichživotních příbězích

Osobnost v sociálním prostředí

sociální aspekty osobnosti

Vliv primární rodiny

vztah s matkou (pečující osobou) – attachment

vztah s otcem vztah mezi rodiči sourozenci- sourozenecké konstelace vztahy uvnitř širší rodiny

Attachment

„trvalé emoční pouto, charakterizované potřebou vyhledávat a udržovat blízkost s určitou osobou, zejména v podmínkách stresu“

zkušenosti s pozitivními a/nebo negativními reakcemi matky si dítě zvnitřňuje a utváří si tak vlastní představy a očekávání o podpoře primární osoby

Vztah s otcem

Hlavní úkol není regulovat emoce dítěte, ale povzbuzovat dítě v jeho exploraci

tzv. „herní senzitivita“ – souvisí s důvěrou v sebe a druhé sebedůvěrou dítěte v nových situacích představami o kamarádských a

partnerských vztazích

Sourozenecké pořadí (A.Adler) Prvorozený – zažilo pozici jedináčka, pokud

není připraveno na příchod sourozence, může to prožívat úkorně – jako zradu. Vyrůstají pod tlakem očekávání

Druhorozený – je pro něj normální, že se o pozornost apod. dělí (je lépe připraven na spolupráci). Snaží se dohnat staršího sourozence.

Nejmladší – bývá rozmazlován, nekladou se na něj nároky, těžko se učí spolupracovat

Vztahy s širším okolím

S vrstevníky – méně ochoty přizpůsobit se (na rozdíl od rodičů)- jsou na stejné úrovni (oproti sourozencům)

Kamarádské vztahy rozvíjejí schopnost spolupracovat

Vztahy s širším okolím Party – identifikace, konformita

S autoritami v institucích

Partnerství – ovlivněno primární rodinou

Členství ve společenství s nějakou ideologií

Sociální inteligence

soubor schopností a dovedností

- Sociální percepce a porozumění- Sociální paměť- Praktické sociální dovednosti- Sociální zdatnost

Vývoj pojmu

E. L.Thorndike (1920) -sociální inteligenci - schopnost chápat a zvládat muže a ženy, chlapce a dívky a moudře jednat v mezilidských vztazích

J.P. Guildford (1967) - struktura inteligence- 150 intelektuálních dovedností

H. Gardner (1983)- interpersonální inteligence– porozumění druhým lidem a mezilidským vztahům

R.I.Riggio (2007)

chápe SI jako soubor základních sociálníchkomunikačních dovedností

Vyjadřování - expresivita Vnímavost - senzitivita Kontrola – regulace

Dotazník sociálních dovedností

Teorie osobnosti založená na interpersonálním chování (T.LEARY)

interpersonální chování ovlivňují dvě síly: První silou je redukce strachu Druhou silou je udržení sebeúcty

osm typů chování je uspořádáno do tzv. interpersonálního kruhu, který je rozdělen na dvě dimenze (představují je dvě osy).

První dimenze se nazývá proximita (proximity) a je vymezena krajními póly „odpor“ (opposition) a „kooperace“ (cooperation).

Druhá dimenze se nazývá vliv (influence), příp. moc (power) s krajními póly „dominance“ (prosazování se) a „submise“ (podřizování se).

Adaptivní a maladaptivní formy interpersonální interakce

1. Dominantní typ s mírnou afiliací může tíhnout k ovládání svého okolí pod záštitou dobra a lásky.2. Soutěživý typ, jehož soutěživost nevede k pocitu dosaženého úspěchu, se stává neúnosně egocentrickým či narcistním.3. Kritický, rázný typ se při maladaptivním způsobu chování stává agresivním4. Rezervovaný, nedůvěřivý typ se může stát rezistentní a za každou cenu oponující5. Skromný, podřizující typ, který většinou potlačuje své reakce6. Poddajný, učenlivý typ může mít tendenci k přílišné závislosti na druhých lidech a jejich pomoci 7. Přátelský, důvěřivý, spolupracující typ se může stát za každou cenu milým a láskyplným8. Přirozeně odpovědný typ se může snažit až příliš, aby každému "bylo dobře".

Psychosociální vývoj Erik H. Erikson

porozumět osobnosti – zohlednit 3 úrovně tělesnou (včetně sexuální libidózní

dynamiky) ego úroveň (syntéza prožívání, zvládání

světa, smysl) rodiny a společnosti (individuální,

skupinová i společenská kultura, historie)osobnost: interpersonálně-sociálně-

kulturně-historický kontext

Psychosociální vývoj

dílčí etapy v životním cyklu – rozřešení příslušné psychosociální krize

vývoj pokračuje po celý život (není ukončen dosažením dospělosti)

etapy psychosociálního vývoje

Etapy psychosociálního vývoje

Individuální psychologie Alfred Adler

každý člověk je nedělitelná jednota, individuum, které funguje jako celistvá bytost

začátky a konce našich životních příběhů, rané vzpomínky odhalují začátek – obecnější orientace v životě

větší důraz na budoucnost a na možnou změnu cílů – důležitý je finální cíl

původně Adler předpokládal primární motiv – snaha realizovat agresivní pud; později hovoří o vůli k moci (kompenzace handicapů) a ještě později o usilování o nadřazenost vůči prostředí

základním cílem jedince je jeho zařazení do společnosti = sociální zájem (opravdové blízké vztahy)

způsob, jakým se jedinec zařazuje a chce zařazovat do společnosti (a prostředí vůbec) = životní styl

Motivační témata a životní příběhyŽivotní příběhy jsou klíčové, protože ukazují

smysl lidského života v průběhu času tak, jak se odvíjel od začátku, přes střední část, až ke konci daného příběhu.

Henry A. Murray - personologický systém Silvan Tomkins - “životní příběhy” a “životní

skripty” Dan McAdams – narativní psychologie-

vyprávění ztvárňujeme život jako příběh zahrnující i pochopení a interpretaci

OSOBNOST A JEJÍ ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH neboli

Motivační témata v životních příbězích - Henry A. Murray

existuje patrně konečný soubor „prototypických“ životních příběhů (př. Ikarus – lety a pády)

znát tohle životní téma daného člověka znamená přiblížit se jeho osobnosti

člověk je vázán v čase – směřování života je zřejmé jen v časovém pohledu utváří se příběh: to co se stalo určuje to, co se stane

příběh jako metoda zkoumání osobnosti metafora života

motivační témata

to, co určuje a vybírá, jak se život utváří jsou uvnitř organismu potřeby

(proč děláme to, co děláme – autonomie, výkonu, afiliace, dominance…)

vně organismu tlaky (možnosti a omezení pro vyjádření potřeby)

Pokud se určitá potřeba opakovaně setkává s určitými tlaky prostředí téma

Thematic Aperception Test

test interpretace viděného – diagnostika implicitních motivů (energizují, vybírají a zaměřují naše chování)

potřeba výkonu potřeba afiliace potřeba moci potřeba intimity