OSPOD nařizující · 2015. 4. 28. · Proč nařizovat první setkání s mediátorem? V praxi se...

OSPOD nařizujícíNařizování odborné spolupráce (rodičům)

(poradenské pomoci, povinnosti účastnit se prvního setkání s mediátorem nebo terapie)

Mgr. Martin Ježek / 31. března a 22. dubna, 2015. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015

Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce práv


Dva hlavní právní důvody

Zákon č. 359/1999 Sb.

§ 12 odst. 1 (poradenská činnost)

§ 13 odst. 1 písm. d) (výchovná opatření)


§ 12 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb.

OSPOD může uložit rodičům povinnost využít odbornou poradenskou pomoc,pokud rodiče:

b) nejsou schopni řešit problémy spojené s výchovou dítěte bez odborné poradensképomoci, zejména při sporech o úpravě výchovy dítěte nebo úpravě styku s dítětem,

c) nevyužili možnosti odborné poradenské pomoci potřebné k překonání problémů rodiny ak odvrácení umístění dítěte do náhradní péče nebo nedbali na doporučení spolupracovat spověřenými osobami, poskytovateli odborných poradenských služeb nebo mediátorem.

V principu existuje již od počátku platnosti zákona č. 359/1999 Sb.


Komentář (Novotná, Burdová 2007)

Aby se povinnost mohla uložit a vynutit, musí být splněny základní podmínky – existence

poradenského zařízení na území obce či kraje, a záruka, že zařízení rodiče a dítě přijme

(projednání předem).

Je-li zařízení více, může si rodič vybrat.

Bezplatnost.

K rozhodnutí by měl OSPOD přistoupit po vyčerpání možností řešit situaci domluvou,

projednáním, dobrovolným navštívením odborného pracoviště. To by se mělo projevit v

dokumentaci – OSPOD vyčerpal všechny možnosti k přesvědčení rodičů o tom, že tak, jak

jednají, škodí vlastnímu dítěti a že je třeba jednat zcela jinak.



Aby se povinnost mohla uložit a vynutit, musí být splněny základní podmínky – existence

poradenského zařízení na území obce či kraje, a záruka, že zařízení rodiče a dítě přijme

(projednání předem).

Je-li zařízení více, může si rodič vybrat.

Bezplatnost.

K rozhodnutí by měl OSPOD přistoupit po vyčerpání možností řešit situaci domluvou,

projednáním, dobrovolným navštívením odborného pracoviště. To by se mělo projevit v

dokumentaci – OSPOD vyčerpal všechny možnosti k přesvědčení rodičů o tom, že tak, jak

jednají, škodí vlastnímu dítěti a že je třeba jednat zcela jinak.


Zákon č. 401/2012 Sb. (důvodová zpráva)

Odborná poradenská pomoc nemusí být poskytována jen poradenským zařízením, jakpředpokládá dosavadní znění zákona, ale rovněž externími odborníky pracujícími mimorámec zařízení (např. dětský psycholog nebo mediátor). Nově se umožňuje uložit rodičůmpovinnost využít odbornou poradenskou pomoc ve formě spolupráce s pomáhajícímiorganizacemi (pověřené osoby, poskytovatelé sociálních služeb), jejímž cílem bude odvrátitumístění dítěte do náhradní péče a dosáhnout setrvání dítěte v péči vlastních rodičů.

MPSV při školeních na novelu a na připomínku ohledně dostupnosti poradenských zařízení (adlouhých objednacích lhůt):

„Vytvoříme minimální síť služeb, budou pilotní kraje – Karlovarský a Pardubický…“


§ 13 odst. 1 písm. d) zákona č. 359/1999 Sb.

OSPOD může uložit rodičům nebo jiným osobám odpovědným zavýchovu dítěte:

povinnost využít odbornou poradenskou pomoc,

povinnost účastnit se prvního setkání se zapsanýmmediátorem v rozsahu 3 hodin,

povinnost účastnit se terapie (§ 59a používá terminologii „rodinná

terapie“).

Mgr. Martin Ježek / 31. března a 22. dubna, 2015. © Copyright Veřejný ochránce

práv, 2015

Zákon č. 401/2012 Sb. (důvodová zpráva)

Rozšiřuje se okruh výchovných opatření (dosavadní § 43 zákona o rodině).

Na prvním místě se předpokládá přijetí výchovných opatření rozhodnutím OSPOD, nicméněv řadě případů je vhodné, aby o těchto opatřeních rozhodl soud v rámci řízení o výchově dítěte,neboť mají souvislost s jinými opatřeními, která zasahují do rodičovské zodpovědnosti rodičůa která může učinit výlučně soud. Může se jednat např. o situaci, kdy soud rozhodne o zamítnutínávrhu na nařízení ústavní výchovy dítěte, avšak současně stanoví nad výchovou dítěte dohlednebo uloží dítěti omezení, stejně tak může uložení výchovných opatření doprovázet např.rozhodnutí soudu o zrušení ústavní výchovy, o svěření dítěte do výchovy jednoho z rodičů apod.

Rozhodnutí soudu o výchovném opatření má vždy subsidiární charakter, měl by o němzpravidla rozhodnout již orgán sociálně-právní ochrany.


Nejprve využít doporučení, teprve pokud rodiče doporučení nedbají nebo ho negují,přistoupit ke správnímu rozhodnutí.

Je praktické dát rodičům možnost vybrat si, kde povinnost podstoupí – vzhledem k blízkostik bydlišti nebo důvěře v určité odborníky.

Je praktické zjistit objednací lhůty a dohodnout nebo zprostředkovat návštěvu.

Do rozhodnutí uvést časový horizont návštěvy.

Uložit povinnost řídit se doporučeními zařízení či odborníka (jinak hrozí pouze formálnínávštěva a formální splnění povinnosti).


Komentář (Hrušáková, Králíčková, Westphalová 2014)

Jde o opatření, která si kladou za cíl zejména preventivní působení, kdy ještě situacenedosáhla takové intenzity, že by bylo nutno použít jiné právní nástroje (např. nařízení ústavnívýchovy), ale přitom je předpoklad, že budou účelné a efektivní, že si rodiče uvědomí jejichdopad a že tato opatření budou mít vliv na další pozitivní vývoj rodinné situace.

K povaze výchovných opatření a jejich účelu se vyjádřil také Ústavní soud, který uvedl:„Podstatou výchovných opatření je zajištění řádných podmínek pro péči a výchovu nezletiléhodo budoucna, především s ohledem na stávající podmínky a jejich prognózu (II. ÚS 838/2007).“Nejde tedy v prvé řadě o sankční opatření, nejde ani o trest za jednání či opomenutí dítěti anijiné osobě. Je tedy vhodné co nejdříve po zjištění problému či nedostatku přikročit k uloženínějakého výchovného opatření.


Souběh rozhodovací pravomociZákon č. 359/1999 Sb. (§ 13): Neučinil-li tak OSPOD, může o výchovném opatření za stejných podmínek rozhodnout

soud.

NOZ (§ 925 odst. 1): Vyžaduje-li to zájem na řádné výchově dítěte, a neučiní-li tak OSPOD, může soud… napomenout,

nařídit dohled, uložit omezující opatření k zabránění působení škodlivých vlivů (nikoli však nařídit poradenství, mediaci čiterapii).

Občanský soudní řád (§ 100 odst. 2): soud může nařídit první setkání s mediátorem v rámci již zahájeného řízení.

Zákon č. 292/2013 Sb. (§ 474 odst. 1): Soud může rodičům uložit na dobu nejvýše 3 měsíců účast na mediačním jednání

nebo rodinné terapii, nebo jim nařídit setkání s odborníkem v oboru pedopsychologie. (Problém: ohledně mediace nesmyslhodný ústavní stížnosti, nařídit lze pouze první setkání s mediátorem).

Zákon č. 292/2013 Sb. (§ 503 odst. 1 písm. a/ a d/): Je-li to účelné, může soud tomu, kdo neplní dobrovolně soudní

rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o péči o nezletilé dítě, popř. o úpravě styku s ním anebo rozhodnutí onavrácení dítěte, nařídit první setkání s mediátorem v rozsahu 3 hodin nebo setkání s odborníkem v oboru pedopsychologie.(Problém: jsme-li ve fázi vykonávacího řízení, jsou vztahy už tak rozloženy - účastníci neplní ani soudní rozhodnutí – že jeotázkou, zda je účelné nařizovat setkání s mediátorem či psychologem).


Další právní důvody proč odbornou spolupráci nařizovat

§ 9a odst. 2 (359/1999 Sb.):

Opatření sociálně-právní ochrany musí být zvolena tak, aby na sebe navazovala a vzájemně se

ovlivňovala. Při výkonu a realizaci opatření mají přednost ta, která zabezpečí řádnou výchovu a příznivý vývoj

dítěte v jeho rodinném prostředí a není-li to možné v náhradním rodinném prostředí; při tom se postupuje s

využitím metod sociální práce a postupů odpovídajících současným vědeckým poznatkům.

§ 13 odst. 2 (359/1999 Sb.):

OSPOD při rozhodování o výchovných opatřeních přihlédne k tomu, že projednávání nedostatků podle § 10

odst. 1 písm. b) až d) nebo uložení povinnosti podle § 12 odst. 1 a 3 nevedlo k nápravě.

Pokud tedy rodiče nedbají doporučení OSPOD, ačkoli tomu rozumí a přislíbili doporučení respektovat, ale nic v

tom smyslu neučinili, aniž by k tomu měli relevantní důvod → OSPOD nařizuje.


Další právní důvody proč odbornou spolupráci nařizovat

Rada Evropy: Doporučení o rodinné mediaci (1998) – nezbytnost využívání alternativního řešení sporů

Pokyny Výboru ministrů Rady Evropy o justici vstřícné k dětem (2010)

EU: Směrnice o některých aspektech mediace v občanských a obchodních věcech (2008) – zatím se

nezabývá rodinnou mediací, ale je to jen otázka času

Důraz na smírné řešení konfliktů klade i Úmluva o výkonu práv dětí (čl. 13) a Úmluva o styku s dětmi (čl.

7 písm. b/).


Důvody nenařizování zjištěné v praxi: Námitka dobrovolnosti

Formálnost splnění

Úplatnost

Nejistý výsledek

Časový aspekt související s délkou správního řízení

Krajský úřad v odvolacím řízení nepodpoří

Nezajištěná síť služeb (odborníků)

Všechny uvedené důvody snižují efekt „nařízené spolupráce“, nikoli však vylučují.


Mgr. Martin Ježek / 31. března a 22. dubna, 2015. © Copyright Veřejný ochránce

práv, 2015

Proč nařizovat terapii? Pokud bude ČR následovat vývoj v zahraničí, dá se předpokládat, že trend „nařízené spolupráce“ bude

spíše zesilovat.

„Nechuť ke komunikaci s bývalým partnerem je možné respektovat jen u těch klientů, kteří nemusejí

koordinovat svoje kontakty s dětmi.“ (Matoušek O., Uhlíková Š.: Sociální práce v praxi, Praha 2005, s. 69).

V ČR v poslední době vznikají projekty, které se na tento nový kontext zaměřují, využívají se inovativní

myšlenky systemického přístupu a kolaborativní praxe, které se pro oblast „nařízené spolupráce“ ukazují být

vhodné.

V některých případech, kdy je terapie klientům nařízena, může mít pozitivní efekt, neboť to, že klienti terapii

doposud odmítali, mohlo být jen důsledkem nedostatku informací, předsudků atd.

Nejde o těžiště práce rodinných terapeutů, ale dává alespoň malou naději na pozitivní změnu.

Na principu nařízené spolupráce je postaven systém ochranného léčení.

Kontraindikace (rodinné) terapie(PhDr. Novák, Právo a rodina 4/2012)

Jednoznačná nenávist partnerů je již příliš rozvinutá.

Přílišná vzdálenost členů rodiny - terapie málo pravděpodobná.

Psychické a osobnostní překážky:

partner je psychotik (příp. neurotik), trpí depresemi, závislostí, partner je psychopat (např. rozvinutá dlouhodobá žárlivost), přistupovat individuálně, vždy záleží na rozvinutosti a akutnosti poruchy.

Špatná motivace:

bojové zakopání: „sice nechci, ale podrobit se musím, já jim ukáži, že to je k ničemu…“, vylepšení argumentace k rozvodu: „i rodinnou terapii jsem absolvoval a nepomohlo to…“,

Časový rozsah:

jedno, dvě, tři setkání nemohou vyřešit dlouhodobý a zásadní problém.


Proč nařizovat první setkání s mediátorem?

„Dobrovolností v mediaci rozumíme svobodnou volbu stran v mediaci setrvat, přerušit nebo

z ní odejít, přijímat rozhodnutí a uzavírat dohody. Prvotní mediační sezení nemusí mít

vždy čistě dobrovolný charakter.“

„Po řadu let diskutuje odborná veřejnost o míře úspěšnosti nařízených mediací… přitom do

mediace přichází z vlastní iniciativy pouze 30% osob… ať již byl prvotní impulz k mediaci

dobrovolný, doporučený nebo povinný, neměla tato skutečnost vliv na dosažení

dohody nebo na spokojenost klientů s mediačním procesem.“

(výzkumy pochází z USA a Kanady, povinný „pokus o mediaci“ je v Itálii, Norsku, Švédsku, Québecu, Argentině).

(Dana Potočková: Nejlepší je domluvit se aneb průvodce mediačním procesem, 2013)



V praxi se někdy hranice mezi rodinnou terapií, poradenstvím a mediací překrývají. Výzkumy naznačují, že úspěšná mediace má

sekundární terapeutické efekty projevující se v dlouhodobém zlepšení rodinných vztahů či zdárném osobnostním rozvoji. Rodinná

mediace je některými autory vnímána jako proces nejen orientovaný na cíl, ale i proces transformační, vedoucí ke změně

postojů členů rodiny.

Všeobecně se soudí, že mediační programy jsou prospěšné bez ohledu na to, zda je dosaženo dohody a zda je dodržována.

Mediace má totiž určitý edukační potenciál – účastníci se učí lépe komunikovat a zlepší svou dovednost řešit konflikty.

Z psychologického hlediska souvisí úspěch v mediaci se subjektivní spokojeností klientů a s pocitem, že se jejich situace zlepšila.

Předpoklady rodinné mediace – komunikace členů rodiny alespoň na té úrovni, že jsou schopni přijímat nové informace, relativní

rovnost pozic a zájem na vyřešení problému.

Okolnosti ztěžující (nikoli a priori vylučující) mediaci – přítomnost vyhrožování a násilí (u dlouhodobého a kontinuálního terapie),

závislost na návykových látkách a duševní nemoci. Nevyužívat mediaci na řešení dlouhodobých hlubokých emocionálních

vztahových krizí (opět terapie), mediace by měla řešit dílčí věcnější konflikty.

(Lenka Holá a kolektiv: Mediace a možnosti využití, 2013)

(Holá, Westphalová, Kováčová, Spáčil: Rodinná mediace v ČR, 2014)



Mezi stranami rodinných sporů je dlouhodobý, v případě dětí doživotní vztah, přičemž

existuje zájem na tom, aby tento dlouhodobý vztah nadále pokračoval (zajištění kontinuity

osobních vztahů).

Mediace vede rodiče k tomu, aby znovuobjevili svou schopnost (povinnost) rozhodovat v

rámci své rodičovské zodpovědnosti, je prostředkem ke zklidnění rozvodu, odloučení páru,

je privilegovaným místem rozhovoru pro zmírnění konfliktů

Cílem není donutit lidi k vyjednávání (což by bylo v rozporu s celou myšlenkou

mediace), ale dát každému příležitost být si této možnosti vědom.

(Pokyny Výboru ministrů Rady Evropy o justici vstřícné k dětem, 2010)


Kdo to zaplatí?

Správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a dotčené osoby co možná nejméně zatěžuje. (ustanovení § 6 odst. 2 správního řádu), tedy je-li možné stejného účelu dosáhnout za využití neplacené služby, má

neplacená služba přednost před placenou.

§ 58 zákona č. 359/1999 Sb., tj. dotace SPO

Hypotetická otázka úhrad:

rodiče?

výhoda – pravděpodobnost větší motivace

nevýhoda – co v případě rodin v hmotné nouzi? Může být přiznána dávka MOP.

veřejné zdravotní pojištění u hrazené terapie?


Příklad výroku rozhodnutí o nařízení prvního setkání s

mediátorem

Městský úřad …

I. Nařizuje první setkání s mediátorem, a to v rozsahu trvání … hodin.

II. K prvnímu setkání s mediátorem s účastníky se ustanovuje mediátor…


Příklad výroku rozhodnutí o nařízení terapie

Městský úřad …

I. Nařizuje terapii, a to v rozsahu … setkání.

II. K terapii se ustanovuje …

III. Účastníci mají povinnost řídit se doporučeními odborníka.


Praktické aspekty

OSPOD může od mediátora požadovat pouze informaci, zda účastníci splnili povinnostprvního setkání s mediátorem – OSPOD nemá právo na informace od mediátora o průběhumediace, leda by rodiče souhlasili – povinnost mlčenlivosti (§ 9 odst. 1 zákona o mediaci);podobně u terapie mlčenlivost podle zákona o zdravotních službách.

Účastníci splní tuto povinnost, i když se s mediátorem setkají odděleně (potom mají každý1,5 hodiny).

Pro splnění povinnosti nepostačuje telefonický kontakt s mediátorem (jen ve zcelavýjimečných případech).


Provázanost jednotlivých opatření

Hluboce uložené emoční problémy a bloky v komunikaci znesnadňují

proces mediace, proto by sled odborných služeb měl být následující:

nejdříve (je-li to potřeba) pracovat s rodinnou terapií nebo poradenstvím,

teprve potom až s rodinnou mediací.


Co dělat, pokud rodiče neuposlechnou?

§ 59a (359/1999 Sb.)

(1) Rodič nebo jiná fyzická osoba odpovědná za výchovu dítěte se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní povinnost využít odbornou poradenskou pomoc nebo účastnit se prvního setkání sezapsaným mediátorem nebo rodinné terapie, o jejímž uložení rozhodl orgán sociálně-právníochrany podle § 12 nebo § 13.

Pokuta až 20.000 Kč.

Podle zákona o přestupcích (§ 11) platí, že od uložení sankce lze upustit, jestli k nápravě

postačí samotné projednání přestupku.


Kazuistika – kdy nemá smysl nařizovat

Sourozenci (6 a 7 let) v péči matky, otec stanoven víkendový styk s dětmi (1x14 dní). Matka proti styku brojí, často honeumožňuje, neustále stížnosti na otce u OSPOD, vztahy rodičů jsou velmi napjaté, matka na otce podává trestníoznámení (sexuální obtěžování, nikdy se však neprokázalo), došlo i k fyzickému incidentu (matka proti otci použilapepřový sprej). U matky poté zjištěna porucha osobnosti (emoční nestabilita). Při předávání ke styku matka děti dlenázoru odborníka neurotizovala ještě před příchodem otce (předávání mj. natáčela na kameru), starší ze sester již léčenana neurologii pro bolest hlavy (stres při předávání otci).

OSPOD doporučil mediaci (dohoda ohledně styku) a terapii matce. Uvažoval o nařízení rodinnéterapie, nicméně od záměru ustoupil – vzhledem k vyhrocenému vztahu i osobnostnímudeficitu matky (po konzultaci s odborníkem z NNO), nařízení nesvědčila ani časová vytíženostotce (třísměnný provoz) a případná finanční nákladnost pro matku. Vyřízeny oddělenékonzultace v NNO.


Kazuistika – kdy nemá smysl nařizovat

5 sourozenců (5 – 13 let), rodiče problémy v komunikaci, vzájemné osočování z nedostatků v péči a výchově, byť faktickápéče obou dobrá. Od rozvodu jeden rok střídavá péče, poté výlučná péče matky, otci určen široký styk. Rok na to rapidnízhoršení situace, nový partner matky děti začal odmítat, matka navrhovala péči otce, dokonce souhlasila s ÚV. Následnědošlo k předání dětí do péče otce, matka se kvůli novému partnerovi dětem spíše vyhýbala. Ani přes značnou pomocOSPOD se matce pro její osobnostní předpoklady, které jsou (jak vyplynulo také ze znaleckého posudku) pouzeomezené, nepodařilo konflikty s otcem dětí ustát a v situaci, kdy je plně závislá na pomoci aktuálního partnera, na péčio děti z předchozího vztahu, i na styk s nimi, zcela rezignovala.

OSPOD s matkou situaci pravidelně probíral, otec deklaroval, že případnému styku nebudenijak bránit, děti je schopen ke styku řádně připravit. Pokud dotčený úřad zvažoval možnostnařídit rodičům povinnost využít odbornou poradenskou pomoc, došel k závěru, že na straněmatky nejsou předpoklady pro úspěšné využití takové pomoci, a to pro její osobnostnídispozice, tak jak byly popsány v soudně znaleckém posudku.


Kazuistika – kdy má smysl nařizovat

v situaci, kdy rodiče prokázali schopnost respektovat autoritativní rozhodnutí soudu, je tedypravděpodobné, že povinnost nařízená OSPOD by byla rodiči akceptována, což v důsledku mohlo přinéstzklidnění vztahů (namísto toho se zhoršovala jak komunikace mezi rodiči, tak komunikace otce s OSPOD avedoucí, kdy otec přenášel na pracovníky OSPOD veškerý tlak z nevyřešených vztahů s matkou).

v situaci, kdy došlo ke svěření 12tilé dívky (již somatizované negativní projevy), která utekla jak od matky, taki od otce, do péče mateřských prarodičů, přičemž vztahy mezi prarodiči a rodiči byly velmi konfliktní. OSPODargumentoval, že čas vše vyřeší, proto není třeba nařizovat.

v situaci, kdy otec syna roky neviděl, komunikace mezi rodiči byla zablokovaná (OSPOD dokonce plnil rolikomunikačního prostředníka), proběhlo doporučené první setkání u terapeuta, které nedopadlo příliš úspěšněa pokusy o další setkání (hledání termínů) nakonec vyšly do ztracena. OSPOD nenařídil, protože nařízenéspolupráci vnitřně nevěřil.


Date post:	05-Oct-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

OSPOD nařizující · 2015. 4. 28. · Proč nařizovat první setkání s mediátorem? V praxi se...

Documents