OSTRAVSKÁ UNIVERZITA Filozofická fakulta

Katedra psychologie a sociální práce

SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MĚSTA OSTRAVY V NÁVAZNOSTI NA ROZVOJ

SOCIÁLNÍCH SLUŽEB II. etapa

Díl II.

Sociodemografická struktura Ostravy - současný stav a očekávaný vývoj

PhDr. Anna Schneiderová, CSc. PhDr. Oldřich Solanský

Mgr. Martin Pobořil

Ostrava

2002

díl II. 1

Obsah Sociodemografická struktura České republiky a Ostravy

- současný stav a očekávaný vývoj 4

1. Základní rysy demografického vývoje v ČR od 90 let po současnost 4

1.1. Ukazatele populačního vývoje v ČR v letech 2000 a 2001 5

1.2. Ukazatele populačního vývoje v Ostravě v letech 2000 a 2001 6

1.3. Srovnání populačního vývoje v ČR a Ostravě v roce 2000 a 2001 7

1.3.1. Srovnání populačního vývoje v ČR a Ostravě v roce 2000 7

1.3.2. Srovnání populačního vývoje ČR a Ostravy v roce 2001 8

2. Změny ve věkové struktuře obyvatel ČR a 0stravy 10

2.1. Změny ve věkové struktuře obyvatel České republiky 10

2.2. Předpokládaný vývoj struktury obyvatel v ČR do roku 2020 12

2.3. Předpokládaný vývoj struktury obyvatel v Ostravě do roku 2020 14

2.3.1. Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích po pěti letech v r.2000

15

2.3.2. Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích po pěti letech v r.2005

16

2.3.3. Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích po pěti letech v r.2010

17

2.3.4. Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích po pěti letech v r.2015

18

2.3.5. Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích po pěti letech v r.2020

19

2.3.6. Vývoj počtu občanů Ostravy do r. 2020 v nejdůležitějších skupinách 20

2.3.7. Indexy vývoje obyvatelstva v ČR a v Ostravě 21

2.3.8. Dílčí závěry vyplývající ze srovnání vývoje obyvatel Ostravy v průběhu let 2000 – 2020

22

3. Národnosti a cizinci v České republice a v Ostravě 23

3.1. Národnosti a cizinci v České republice 23

3.2. Národnosti a cizinci v Ostravě 23

3.2.1. Národnostní struktura obyvatel Ostravy 23

3.2.2. Cizinci v Ostravě 25

Zdroje 26

4. Trh práce a nezaměstnanost 27

4.1. Úvod, základní pojmy 27

4.2. Nezaměstnanost v evropském kontextu 27

4.3. Nezaměstnanost v ČR a v Ostravě 29

2 díl II.

4.3.1. Vývoj nezaměstnanosti v ČR a v Ostravě 29

4.3.2. Odvětvová struktura zaměstnanosti 30

4.3.3. Nezaměstnanost – věková struktura 31

4.3.4. Dlohodobá nezaměstnanost 31

4.3.5. Znevýhodněné skupiny 32

4.4. Nezaměstnanost v jednotlivých obvodech města Ostravy 35

4.5. Prognóza vývoje nezaměstnanosti v Ostravě 37

4.6. Možnosti rozvoje sociálních služeb při řešení problematiky nezaměstnanosti

38

Zdroje 40

Přílohy 41

5. Městské obvody 46

5.1. Počet obyvatel a jejich přírůstek podle věkových skupin v jednotlivých městských obvodech

47

5.2. Analýza údajů SLDB 2001 dle městských obvodů Statutárního města Ostravy

59

5.2.1. Obvody města Ostravy – věkové rozložení obyvatel 60

5.2.2. Ekonomicky aktivní občané v obvodech města Ostravy 63

5.3. Ohroženost obvodů z hlediska sociodemografického vývoje 64

Zdroje 66

díl II. 3

SOCIODEMOGRAFICKÁ STRUKTURA ČESKÉ REPUBLIKY A OSTRAVY – SOUČASNÝ STAV A OČEKÁVANÝ VÝVOJ Česká republika se zařadila mezi populačně nejstarší evropské země s nízkým podílem dětské složky. Populační stárnutí se týká celé Evropy, relativně méně jsou tímto procesem zasaženy země s donedávna vysokou porodností (Albánie, Island, Irsko). Věková struktura přibližně odpovídá (s výjimkou věkově mladšího Polska) jiným středoevropským zemím. Rozdíly ve srovnání se západoevropskými zeměmi jsou patrné zejména v 60tých letech, kdy porodnost v těchto zemích stoupala a v 70tých letech, kdy porodnost narozdíl od ČR klesala v důsledku populačních ztrát ze 2.světové války. Ve srovnání se zeměmi EU, které jsou omlazovány přílivem imigrantů, je perspektiva populačního stárnutí v ČR výraznější. 1. Základní rysy demografického vývoje v ČR od 90 let po současnost Pokles porodnosti, od roku 1994 převažuje počet zemřelých nad počtem

narozených. Snižující se plodnost (u mužů i žen). Úhrnná plodnost žen dosahuje velmi nízkých

hodnot. Ubývá obyvatel v absolutním počtu, klesá podíl dětské složky obyvatel. Pozitivním rysem je pokles potratů. Nejpočetnějšími ročníky jsou ročníky 1974 a 1975, které v 90 letech začínají být

ekonomicky a reprodukčně aktivní. Pro tuto silnou generaci nebyl připraven dostatečný počet pracovních míst a stoupla

nezaměstnanost absolventů škol. Od roku 1990 klesá úmrtnost zejména u osob středního a vyššího věku, střední

délka života v dlouhodobém vývoji roste a dosahuje v roce 2000 u mužů 70,5 a u žen 77,5 let. Roste index stáří, jeho hodnota se z 83,7 v roce 1990 zvýšila na 106,4 v roce 1998

a na 113,77 v roce 2000. Od roku 1996 počet a podíl poproduktivní složky populace v ČR přesahuje počet a

podíl předproduktivní složky. Nepříznivě ovlivňuje celkový demografický vývoj nezaměstnanost a špatná

ekonomická situace zejména mladých rodin. Změnil se životní způsob zejména mladých lidí vlivem změn v hodnotové hierarchii –

důraz na kariérní úspěch u mužů i u žen, upřednostňování spotřebního způsobu života, změny postojů k rodičovství. I při imigraci cizinců nelze zatím očekávat výraznější nárůst počtu obyvatel a tím

změny ve věkovém složení. Závažným důsledkem populační strategie je postupné stárnutí populace, které se

stane v budoucnosti největším populačním problémem v ČR.

díl II. 4

1.1. Ukazatele populačního vývoje v ČR v letech 2000 a 2001

ČR Absolutní údaje rok 2000 Rok 2001

Sňatky 55 321 52 374 Rozvody 29 704 31 586 Živě narození 90 910 90 715 Potraty 47 370 45 016 Zemřelí celkem 109 001 107 755 Kojenecká úmrtnost* 373 360 Přirozený přírůstek -18 091 -17 040 Migrační přírůstek 6 539 -8 551 Celkový přírůstek -11 552 -25 591 * na tisíc živě narozených dětí Graf populačního vývoje v ČR v roce 2000 a 2001 (v absolutních hodnotách):

-40 000-20 000

020 00040 00060 00080 000

100 000120 000

sňatk

y

rozvo

dy

živě n

aroze

ní

potra

ty

zemřel

í celk

em

kojen

ecká

úmrtn

ost

přiroz

ený p

řírůste

k

migrač

ní pří

růstek

celko

vý př

írůste

k

Populační vývoj v ČR v roce 2000 a 2001

ČR 2000 ČR 2001

Úbytek obyvatelstva v ČR v roce 2001 byl hlubší než celoroční úbytky v letech 1995 – 2000. V roce 2001 bylo uzavřeno jen 52,4 tisíce sňatků (nejnižší počet od první světové války), přičemž současná úroveň sňatečnosti (5 sňatků na 1000 obyvatel) odpovídá evropskému průměru. Příčinami nízké sňatečnosti je odkládání sňatků mladou generací a přibývání partnerských soužití bez uzavření formálního sňatku. Pro srovnání: sňatky postupně klesaly z počtu 90 624 v r. 1970 na 55 321 v roce 2000. Vysoká je naopak rozvodovost, která po přechodném poklesu v letech 1999 a 2000 dosahuje předchozí úrovně. Pro srovnání: rozvodovost stoupá, v roce 1970 bylo na území dnešní ČR 21 516 rozvodů, v roce 2000 pak 29 704 rozvodů. Nízká je porodnost, živě se narodilo 90,7 tisíc dětí, což je po mírném nárůstu v roce 2000 (nárůst počtu žen ve věku maximální plodnosti) opětovný pokles. Míra porodnosti v ČR patří k nejnižším v současném světě, a z historického hlediska je nejnižší ve statisticky zaznamenané historii českých zemí. /Úhrnná plodnost, tj počet dětí, které by se za dané míry plodnosti průměrně narodily každé ženě na její reprodukční období, je v ČR -1,14. K zachování rozšířené reprodukce obyvatelstva by bylo zapotřebí 2,1 úhrnné plodnosti. Z toho vyplývá, že počet obyvatel (bez migrace) se bude i nadále snižovat. Pro srovnání: V roce 1970 se narodilo 147 865 dětí a v roce 2000 jen 90 910 .

díl II. 5

Dalším jevem populačního vývoje je dlouhodobé snižování úmrtnosti. Střední délka života (naděje dožití) se v ČR postupně výrazně zvyšuje, v roce 2000 dosáhla u žen 78,4 let a u mužů 71,7 let. Pozitivním jevem je klesající kojenecká úmrtnost, která počtem 4 zemřelých kojenců na 1000 živě narozených. Pro srovnání: V roce 1970 na území dnešní ČR zemřelo 123 327 lidí, v roce 2000 jen 109 001 občanů. Narušená je přirozená měna obyvatelstva - počet zemřelých převyšuje počet narozených. Přirozený přírůstek se z kladných hodnot přesunul od roku 1994 do hodnot záporných. Pro srovnání: V roce 1970 činil 24 534 osob, v roce 2000 pak –17 040 osob. Ztrátové je saldo stěhování. Počet osob, které se vystěhovaly z ČR byl vyšší o 8600 než osob přistěhovaných do ČR. (Migrační ztráta byla způsobena zčásti změnou metodiky statistického sledování cizinců, do statistik byli zahrnuti i cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu (nad 90 dnů), u nichž počet vystěhovalých vysoce převažoval počet přistěhovalých, a nikoli pouze cizinci s povolením k trvalému pobytu jako dříve.) Pro srovnání: Přírůstek stěhováním v roce 1970 činil –4 350, od r. 1971 se pohyboval v kladných hodnotách s nejvyšším nárůstem v letech 1996 a 1997. V roce 2001 nabývá opět zápornou hodnotu –8 551. 1.2. Ukazatele populačního vývoje v Ostravě v letech 2000 a 2001

OSTRAVA Absolutní údaje rok 2000 Rok 2001

Sňatky 1 692 1 614 Rozvody 1 241 1 168 Živě narození 2 853 2 867 Potraty 1 527 1 469 Zemřelí celkem 3 342 3 410 Kojenecká úmrtnost* 17 15 Přirozený přírůstek -489 -543 Migrační přírůstek -733 -715 Celkový přírůstek -1 222 -1 258 * na tisíc živě narozených dětí Graf populačního vývoje v Ostravě (absolutní hodnoty):

-1 500-1 000

-5000

5001 0001 5002 0002 5003 0003 500

sňatk

y

rozvo

dy

živě n

aroze

ní

potra

ty

zemřel

í celk

em

kojen

ecká

úmrtn

ost

přiroz

ený p

řírůste

k

migrač

ní pří

růstek

celko

vý př

írůste

k

Populační vývoj v Ostravě v roce 2000 a 2001

OSTRAVA 2000 OSTRAVA 2001

díl II. 6

Zatímco do roku 1991 počet obyvatel Ostravy stoupal (v obdobích mezi sčítáním lidu za roky 1961 – 1970 o 42 874, tj. 16,9%; za roky 1970 – 1980 o 24 902, tj.8,4%; za roky 1980 – 1991 o 5 298, tj. 1,6%), od 3.3.1991 do 1.3. 2001 obyvatelstva v Ostravě ubylo o 8 078, tj. –2,5%. Úbytek obyvatelstva v současné době v Ostravě je ovlivněn vystěhováním z Ostravy, ve srovnání s ČR se Ostrava vyznačuje migrací mladých lidí do ekonomicky atraktivnějších částí ČR (zejména vzdělané části této populace) a naopak migrací především nekvalifikovaných lidí a přistěhovalců z chudších zemí do Ostravy. Vysoký je vliv záporného přirozeného přírůstku obyvatel – nízká porodnost, mírně zvýšená kojenecká úmrtnost a vyšší mortalita především v kategorii 40 – 59 let (tj. 18,28% z celkového počtu zemřelých ve srovnání s ČR, kde úmrtí v této kategorii činí 14,7%) a věkové kategorie 60 – 69 let (tj. 18,72% z celkového počtu zemřelých ve srovnání s ČR 16,39%). Přesto v roce 2000 dosahuje v Ostravě hustota 1 493,9 obyvatel/km2, tj. po Praze nejvyšší v republice a nejvyšší i v rámci Moravskoslezského kraje. Ve srovnání s ČR, kde hustota činí 130,2 obyvatel/km2, je obyvatel v Ostravě na 1 km2 11,5 krát více. Vysoká koncentrovanost obyvatel územního celku přináší i vyšší koncentraci sociálních problémů. 1.3. Srovnání populačního vývoje v ČR a Ostravě v roce 2000 a 2001 - v % na 1000 obyvatel 1.3.1. Srovnání populačního vývoje v ČR a Ostravě v roce 2000

Rok 2000 Relativní data - % na 1000 obyvatel ČR Ostrava Sňatky 5.4 5.3 Rozvody 2.9 3.9 Živě narození 8.8 8.9 Potraty 4.6 4.8 Zemřelí celkem 10.6 10.4 z toho kojenců 4.1 5.3 Přirozený přírůstek -1.8 -1.5 Migrační přírůstek 0.6 -2.3 Celkový přírůstek -1.1 -3.8

díl II. 7

Graf srovnání populačního vývoje v ČR a Ostravě v roce 2000 (v % na 1000 obyvatel):

-4.0-2.00.02.04.06.08.0

10.012.0

sňatk

y

rozvo

dy

živě n

aroze

ní

potra

ty

zemřel

í celk

em

z toh

o koje

nců

přiroz

ený p

řírůste

k

migrač

ní pří

růstek

celko

vý př

írůste

k

Populační vývoj v ČR a v Ostravě v roce 2000

2000 ČR 2000 Ostrava

Procentuální srovnání ukazatelů populačního vývoje v ČR a Ostravě za rok 2000 ukazuje následující, pro Ostravu nepříznivé odlišnosti: V Ostravě je výrazně vyšší rozvodovost, vyšší kojenecká úmrtnost, migrační přírůstek dosahuje vyšších záporných hodnot (více lidí se vystěhovalo než přistěhovalo), nižší je celkový přírůstek obyvatel. Střední délka života občanů Ostravy činí u žen 78,4 let a u mužů 71,7 let. Střední délka života občanů ČR činí u žen 77,5 let a u mužů 70,5 let. Průměrný věk občanů kraje činí 37,8 let oproti 38,8 letům úhrnu republiky. Průměrný věk občanů ČR činí 39,4 let, u mužů 37,8 let, u žen 40,93 let . /ČSÚ 2001/ 1.3.2. Srovnání populačního vývoje ČR a Ostravy v roce 2001 (v % na 1000 obyvatel):

Rok 2001 Relativní data - % na 1000 obyvatel ČR Ostrava Sňatky 5.10 5.05 Rozvody 3.1 3.7 živě narození 8.8 8.9 Potraty 4.4 4.6 Zemřelí celkem 10.5 10.7 z toho kojenců 4.0 4.7 Přirozený přírůstek -1.7 -1.7 Migrační přírůstek -0.8 -2.2 Celkový přírůstek -2.5 -3.9

díl II. 8

Graf srovnání populačního vývoje obyvatel ČR a Ostravy v roce 2001 v %:

-4.00-2.000.002.004.006.008.00

10.0012.00

sňatk

y

rozvo

dy

živě n

aroze

ní

potra

ty

zemřel

í celk

em

z toh

o koje

nců

přiroz

ený p

řírůste

k

migrač

ní pří

růstek

celko

vý př

írůste

k

Populační vývoj v ČR a v Ostravě v roce 2001

2001 ČR 2001 Ostrava

Rozdíly mezi ČR a Ostravou jsou nejvyšší v migračním přírůstku, který je zjevně nižší v Ostravě, a v celkovém přírůstku obyvatel – opět nižší v Ostravě. Zdroje: Populační vývoj v ČR v roce 2001. Český statistický úřad, www.czso.cz ČSÚ Ostrava Obyvatelstvo – population and vital statistics. www.czso.cz Statistické přehledy. MVČR - Centrální registr občanů, Občané ve statistikách

díl II. 9

2. Změny ve věkové struktuře obyvatel ČR a 0stravy 2.1. Změny ve věkové struktuře obyvatel České republiky Změny ve věkové struktuře obyvatel v devadesátých letech 20.století jsou podmíněné především předchozím vývojem porodnosti a úmrtnosti. Postupný pokles úmrtnosti a prodlužování střední délky života spolu se snížením porodnosti vede ke stárnutí obyvatelstva. Jen nepatrně se do věkové struktury obyvatel ČR promítlo působení migrace. I když imigrace se v devadesátých letech zvýšila, počet a věk cizinců (asi 2% obyvatel) věkovou strukturu obyvatel ČR zatím neovlivnil. Nepravidelnosti věkové struktury obyvatel jsou zjevně způsobeny výkyvy porodnosti již od vzniku Československa: • Výrazný výkyv porodnosti, který se už v současné době projevuje jen sekundárně,

se objevil za 1.světové války. Nízký počet živě narozených dětí (minimum v roce 1919, tj. 120,6 tisíc živě narozených) měl vliv na porodnost o generaci později, následně pak na generaci žen v šedesátých a osmdesátých letech. Zanedbatelný primární vliv se v současné době projevuje jen menším počtem obyvatel nejstarší generace (nad 80 let).

• Natalitní vlna s vysokým počtem narozených dětí po 1.světové válce (nejvíce 257,3 tisíc živě narozených dětí v roce 1921) zasahuje do struktury vývoje obyvatel ve druhé polovině 40tých let, kdy tato početně silná generace dvacátých let (až do roku 1930 nad 200 tisíc živě narozených) se dostává do plodných let. Sekundárně ovlivnila počet narozených v 70tých letech a terciálně se měla promítnout ve druhé polovině 90tých let.

• Problém poklesu porodnosti za doby hospodářské krize ve 30tých letech, umocněný vstupem slabé válečné generace do období plodnosti (nejnižší počet živě narozených v roce 1937, tj. 156 tisíc dětí), se promítl do druhé poloviny 50tých let . Následně se projevuje úbytkem živě narozených v letech 80tých.

• Paradoxně stoupla porodnost v období nacistické okupace ( maximum v roce 1944, tj. 230,2 tisíc živě narozených) jako důsledek natalitní vlny ze 20tých let a kontextu doby (muži nebyli odvedeni do války a otcovství bylo ochranou před totálním nasazením, projevil se i fenomén totalitních režimů omezujících aktivity mladých lidí).

• Natalitní vlna po 2.světové válce (v roce 1946se narodilo 210,5 tisíc a v roce 1947 – 206,7 tisíc dětí) se promítla do početnosti plodné generace 70tých let a následně se měla projevit ve druhé polovině 90tých let.

• V roce 1958 bylo navíc legalizováno umělé přerušení těhotenství, takže počet živě narozených klesl na 129 tisíc – tj. nejméně od 1.světové války.

• V první polovině šedesátých let se porodnost mírně zvýšila na maximum v roce 1964, které znamenalo 137 tisíc živě narozených.

• Pokles ve druhé polovině 60tých let (minimum 137 tisíc živě narozených v roce 1968) byl zapříčiněn změnou postojů k rodičovství – příklon k rodinám se dvěma dětmi.

• Natalitní vlna v sedmdesátých letech (maximum v roce 1974 – tj. 194,2 tisíc a v roce 1975 – tj. 191,8 tisíc živě narozených dětí) byla zapříčiněna početností mladé generace, která dosáhla plodného věku a kontextem doby – propopulační opatření státu a totalitní fenomén zaměřenosti aktivit dovnitř rodiny.

díl II. 10

• Pokles porodnosti na přelomu 80tých let (v roce 1980 úbytek na 153,8 tisíc živě narozených dětí) jako důsledek nižší početnosti nejplodnější generace, zdražení dětského zboží a příklonu k méněpočetným rodinám.

• Pokračující pokles porodnosti se místo očekávaného nárůstu ve druhé polovině 90tých let pouze zastavuje. Příčinami je zejména změny životního stylu (seberealizace v profesní kariéře a změna postojů k rodičovství a rodině) mladé generace, spolu s jejich nepříznivou ekonomickou a bytovou situací.

Nepravidelnosti ve vývoji věkové struktury obyvatel od vzniku Československé republiky - výkyvy negativní a pozitivní: Negativní 1915 - 1919 Pozitivní 1920 - 1923 Negativní 1935 - 1938 Pozitivní 1940 - 1944 Pozitivní 1946 - 1951 (v současnosti 2. nejpočetnější skupina) Negativní 1958 - 1962 Pozitivní 1963 - 1964 Negativní 1967 - 1869 Pozitivní 1970 - 1979 (v současnosti nejpočetnější skupina) Negativní 1980 - 2000 (v současnosti po generaci nad 65 let jsou děti do 5ti let nejméně početnou skupinou) Graf vývoje populace v ČR v letech 1998 až 2000:

Počet občanů podle roku narození

05

1015202530354045505560657075808590

počet obyvatel

věk

do (r

oky)

muži 1998

ženy 1998

muži 2000

ženy 2000

muži 1999

ženy 1999

muži 1998

ženy 1998

3000 2000 1000 30001000 2000

díl II. 11

Obyvatelstvo ČR je na přelomu tisíciletí nejstarší v celé své dosavadní historii. Má nízký podíl obyvatel ve věku 0-14 let, extrémně nízkou porodnost a naopak nejvyšší podíl obyvatel nad 65 let v celé historii. (V nejbližších 10 letech se podíl obyvatel poproduktivního věku bude výrazně zvyšovat.) Následky poklesu porodnosti se nejvýrazněji projevily u věkové skupiny 15 – 19 let, kde počet osob klesl od roku 1993 do roku 2000 o 25%. Podíl obyvatel v ekonomicky aktivním věku je vysoký díky generaci 70tých a 40tých let.(Tento jev je nutno považovat za přechodný, v celkovém potenciálu pracovních sil se přestane projevovat po odchodu poválečné generace do důchodu – tj. přibližně již v letech 2006 – 2010.) V devadesátých letech se počet osob v poproduktivním věku zvyšoval jen mírně a na konci dekády dokonce poklesl, protože se jednalo o nepočetné ročníky. Ubývalo i obyvatel nejstarší věkové kategorie (nad 80 let) - příslušníků natalitního poklesu před rokem 1920. V následujících letech se, s ohledem na vzestup natality po 1.světové válce, očekává zvýšení počtu nejstarší populace. 2.2. Předpokládaný vývoj struktury obyvatel v ČR do roku 2020 Vývoj populace ČR v následujících 20 letech je doložen v následující tabulce (výpočet na základě transformace podle střední varianty vývoje):

Četnost obyvatel ČR v letech 2000 – 2020 2000 2005 2010 2015 2020

0 až 2 269900 259600 258000 258200 233100

3 až 5 275800 269900 256100 259500 251900

6 až 14 1118700 933900 808400 785600 778100

15 až 19 682300 643900 573793 455402 470953

20 až 29 1719900 1541200 1334600 1226100 1037200

30 až 39 1380600 1561200 1729100 1551700 1347200

40 až 49 1476000 1364700 1374500 1551900 1715400

50 až 59 1449700 1563300 1415800 1313300 1322200

60 až 69 911400 1032100 1292300 1401100 1274100

70 až 79 733100 697700 675900 785500 992800

80 až 89 217800 292600 344700 323500 319000

90 a více 31400 35700 35200 48300 50300

Celkem: 10266600 10195800 10097393 9959902 9819253 Průměrný věk obyvatel ČR se bude postupně zvyšovat z hodnoty 39,4 let v roce 2000 na 44 let u střední varianty vývoje (na 43,9 u nízké varianty vývoje) v roce 2020. Výrazně se zmenší podíl dětské generace a zvýší podíl obyvatel v nejstarších věkových skupinách, polovina obyvatel bude starších 40 let. Počet dětí bude převýšen počtem osob nad 60 let. Z hlediska pohlaví převažují v roce 2000 ve všech věkových skupinách, kromě poproduktivní, muži: 15 – 19 let (muži 7% z celkové populace a ženy 6,3%), 20 – 24 let (muži 8,7% z celkové populace, ženy 7,9% z celkové populace), 25 – 39 let

díl II. 12

(22,9% k 20,9%), 40 – 64 let (33,3% k 32,9%). Výrazný rozdíl ve prospěch žen je zřejmý u obyvatel nad 65 let: u skupiny 65 – 79 let činí zastoupení mužů 9,5 % a žen 13,3% z celkového počtu obyvatel ČR, u skupiny nad 80 let muži jsou zastoupeni 1,5% a ženy 3,3% v celkovém počtu obyvatel ČR. Zatímco podíl produktivní složky obyvatel bude postupně ubývat, podíl neproduktivních složek obyvatelstva se bude postupně zvyšovat, a to nárůstem počtu obyvatel nad 60 let. Situace, kdy v produktivní složce obyvatel v současné době dominují 20 – 30ti letí, se nedá do budoucna očekávat, naopak tato kategorie mladé dospělosti se bude snižovat a v roce 2020 se výrazně sníží i kategorie nejproduktivnějších občanů 30 až 39 letých. Rok 2030 a následující, kdy sledovaná generace ze 70tých let dosáhne poproduktivního věku a občané nad 50 let budou v populaci převyšovat, předznamenává situaci, na kterou by se měla společnost připravovat s velkým předstihem. Graf očekávaného vývoje počtu osob ve věku 0-14 a nad 60 let v ČR:

Očekávaný vývoj počtu osob ve věku 0-14 a nad 60 let v ČR

1 664 4001 463 400

1 322 500 1 303 100 1 263 100

1 893 7002 058 100

2 348 100 2 558 400 2 636 200

0

500 000

1 000 000

1 500 000

2 000 000

2 500 000

3 000 000

rok 2000 rok 2005 rok 2010 rok 2015 rok 2020

0-14 let nad 60 let

Změny věkové struktury se projeví ve změně poměrů četností neproduktivních skupin, přičemž počet dětí do 14 let bude výrazně převýšen počtem obyvatel nad 60 let. Silná generace 70tých let bude do roku 2020 (i později) nejvýraznější věkovou skupinou obyvatelstva a bude tedy ovlivňovat věkové složení obyvatelstva. Vznikne situace, která se zatím v ČR, a jak uvádí ČSÚ, ani v jiné zemi zatím neobjevila. (www.czso.cz/cz/4/40/4041001/4041001.htm) Kolem roku 2015 budou nejpočetnější skupinou obyvatelstva čtyřicetiletí, kolem roku 2030 pětapadesátiletí a ještě v roce 2040 budou pravděpodobně představovat nejvýraznější složku obyvatelstva v ČR pětašedesátiletí. Velmi početnou skupinou obyvatel budou kolem roku 2010 šedesátiletí a kolem roku 2020 sedmdesátiletí občané.

díl II. 13

V období po roce 2020 a zejména pak 2030 vyvrcholí populační stárnutí a nastane zatím neznámá situace! Vývoj počtu mladých lidí, který není výrazněji ovlivněn úmrtností, je možné prognózovat na základě vývoje porodnosti. Očekávaný úbytek dětí do 14 let by mohla zvrátit jen změna natalitních postojů mladé generace, která je ovšem multifaktoriálně podmíněna a nejde ji řešit pouze zvýšením životní úrovně mladých lidí. 2.3. Předpokládaný vývoj struktury obyvatel v Ostravě do roku 2020 - podle střední varianty vývoje

Četnost obyvatel v OSTRAVĚ v letech 2000 – 2020 2000 2005 2010 2015 2020

0 až 2 5437 5230 5197 5201 4696

3 až 5 8287 8110 7695 7797 7569

6 až 14 33523 27985 24225 23541 23317

15 až 19 20751 19583 17451 13850 14323

20 až 29 52043 46636 40384 37101 31385

30 až 39 46712 52823 58503 52501 45582

40 až 49 45287 41872 42173 47616 52632

50 až 59 46858 50530 45762 42449 42737

60 až 69 29516 33425 41852 45375 41262

70 až 79 21633 20588 19945 23179 29296

80 až 89 7310 9821 11569 10858 10707

90 a více 1265 1438 1418 1946 2026

Četnost obyvatel v OSTRAVĚ – širší věkové kategorie 2000 2005 2010 2015 2020 O až 5 13724 13340 12892 12998 12265

6 až 14 33523 27985 24225 23541 23317

15 až19 20751 19583 17451 13850 14323

20 až 59 190900 191860 186822 179667 172336

60 až 69 29516 33425 41852 45375 41262

70 až 79 21633 20588 19945 23179 29296

80 až 89 7310 9821 11569 10858 10707

90 a více 1265 1438 1418 1946 2026

Celkem: 318622 318040 316174 311308 305532 Struktura vývoje obyvatel Ostravy do značné míry kopíruje strukturu vývoje obyvatel ČR. Strukturu vývoje obyvatel v Ostravě do roku 2020, posuny v pětiletých cyklech dokumentuje grafické znázornění - tzv. stromy života pro roky 2000, 2005, 2010, 2015 a 2020.

díl II. 14

2.3.1. Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích po pěti letech v r.2000

Poče t občanů v Os travě dle vě k ových k ate gor ií v r . 2000

-15 000 -13 000 -11 000 -9 000 -7 000 -5 000 -3 000 -1 000 1 000 3 000 5 000 7 000 9 000 11 000 13 000 15 000

0 - 4

5 - 9

10 -14

15 -19

20 - 24

25 - 29

30 - 34

35 - 39

40 - 44

45 - 49

50 - 54

55 - 59

60 -64

65 -69

70 - 74

75 - 79

80 - 84

85 a více

počet obyvatel muži ženy7 0009 000 3 0005 000 1 00011 00013 000 1 000 3 000 5 000 7 000 9 000 11 000 13 000

Jak je z uvedeného grafu jasně patrné, nejpočetnější věkovou kategorii tvoří občané produktivního věku, muži a ženy ve věku 25 až 29 let (celkem 26 527 osob) a 20 až 24 let (celkem 25 560 osob), zastupující ovšem tu část populace produktivního věku, která má nejproblematičtější uplatnění na trhu práce. V celkovém součtu jsou na třetím místě už lidé ve věku 50 až 54 let - 24 931 osob. Rozdíly mezi muži a ženami názorně dokumentuje následující tabulka, ve kterých jsou věkové kategorie mužů a žen seřazeny sestupně od nejpočetnějších k méně početným. Věkové kategorie mužů a žen seřazené podle jejich početnosti (r.2000) MUŽI ŽENY Věková kategorie Počet Věková kategorie Počet 25 až 29 let 13 549 25 až 29 let 12 978 20 až 24 let 13 051 50 až 54 let 12 963 35 až 39 let 12 322 45 až 49 let 12 608 45 až 49 let 12 185 20 až 24 let 12 509 50 až 54 let 11 968 35 až 39 let 11 848 Zatímco v generaci mladých dospělých mírně převažují muži, početní převaha ženské části populace je v kategoriích nad 40 let. Druhou a třetí kategorií z hlediska její početnosti jsou u žen kategorie 50-54 let a 45-49 let.

díl II. 15

2.3.2. Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích po pěti letech v roce 2005

Projekce obyvatelstva v Ostravě dle věkových kategorií v r. 2005(výpočet bez migrace)

-15 000 -13 000 -11 000 -9 000 -7 000 -5 000 -3 000 -1 000 1 000 3 000 5 000 7 000 9 000 11 000 13 000 15 000

0 - 4

5 - 9

10 -14

15 -19

20 - 24

25 - 29

30 - 34

35 - 39

40 - 44

45 - 49

50 - 54

55 - 59

60 -64

65 -69

70 - 74

75 - 79

80 - 84

85 a více

počet obyvatel muži ženy

7 0009 000 3 0005 000 1 00011 00013 000 1 000 3 000 5 000 7 000 9 000 11 000 13 000

Nejpočetnější věková kategorie narozená v sedmdesátých letech 20. století se v roce 2005 posouvá do rozmezí 30 až 34 let - asi 26 393 osob, druhou nejpočetnější by měla být kategorie 25 až 29 let - celkem 25 447 osob, na třetím místě pak kategorie 50 až 54 let – 24 046 osob. Četnostní zastoupení mužů a žen je poměrně rovnoměrně až do věku 45 let. Výraznější rozdíly jsou v počtu mužů a žen nad 50 let věku – ve prospěch žen. Věkové kategorie mužů a žen seřazené podle jejich početnosti (r. 2005) MUŽI ŽENY Věková kategorie Počet Věková kategorie Počet 30 až 34 let 13 452 30 až 34 let 12 941 25 až 29 let 12 967 55 až 59 let 12 597 40 až 44 let 12 128 25 až 29 let 12 480 50 až 54 let 11 657 50 až 54 let 12 389 35 až 39 let 11 439 40 až 44 let 11 774 55 až 59 let 11 123 35 až 39 let 11 397 15 až 19 let 10 878 45 až 49 let 10 961 45 až 49 let 10 748 60 až 64 let 10 822 20 až 24 let 10 723 15 až 19 let 10 488 5 až 9 let 10 496 20 až 24 let 10 243

díl II. 16

2.3.3. Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích po pěti letech – r. 2010

Projekce obyvatelstva v Ostravě dle věkových kategorií v r. 2010(výpočet bez m igrace)

-15 000 -13 000 -11 000 -9 000 -7 000 -5 000 -3 000 -1 000 1 000 3 000 5 000 7 000 9 000 11 000 13 000 15 000

0 - 4

5 - 9

10 -14

15 -19

20 - 24

25 - 29

30 - 34

35 - 39

40 - 44

45 - 49

50 - 54

55 - 59

60 -64

65 -69

70 - 74

75 - 79

80 - 84

85 a více

počet obyvatel muži ženy

7 0009 000 3 0005 000 1 00011 00013 000 1 000 3 000 5 000 7 000 9 000 11 000 13 000

V roce 2010 se nejpočetnější věková kategorie posouvá na 35 až 39 let – celkem 26 209 osob. Na druhém místě je kategorie 30 až 34 let - celkem 25 320 osob a na třetím místě je kategorie 45 až 49 let - celkem 23 463 osob. Stárnutí ostravské populace dokumentují silné kategorie 55 až 59 let a 60 až 64 let. Dále se rozevírají nůžky mezi počtem mužů a žen na konci produktivního a v postproduktivním věku. Zatímco kategorie žen nad 60 let je z hlediska početnosti zastoupení na čtvrtém místě, u mužů tato kategorie zaujímá místo jedenácté (viz následující tabulka). Věkové kategorie mužů a žen seřazené podle jejich početnosti (r. 2010) MUŽI ŽENY Věková kategorie Počet Věková kategorie Počet 35 až 39 let 13 316 35 až 39 let 12 893 30 až 34 let 12 873 30 až 34 let 12 447 45 až 49 let 11 814 55 až 59 let 12 037 40 až 44 let 11 258 60 až 64 let 12 001 55 až 59 let 10 833 45 až 49 let 11 649 20 až 24 let 10 819 40 až 44 let 11 327 25 až 29 let 10 653 50 až 54 let 10 770 10 až 14 let 10 479 20 až 24 let 10 467 15 až 19 let 10 289 25 až 29 let 10 220 50 až 54 let 10 282 65 až 69 let 9 959

díl II. 17

2.3.4. Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích po pěti letech – r. 2015

Projekce obyvatelstva v Ostravě dle věkových kategorií v r. 2015(výpočet bez m igrace)

-15 000 -13 000 -11 000 -9 000 -7 000 -5 000 -3 000 -1 000 1 000 3 000 5 000 7 000 9 000 11 000 13 000 15 000

0 - 4

5 - 9

10 -14

15 -19

20 - 24

25 - 29

30 - 34

35 - 39

40 - 44

45 - 49

50 - 54

55 - 59

60 -64

65 -69

70 - 74

75 - 79

80 - 84

85 a více

počet obyvatel muži ženy

7 0009 000 3 0005 000 1 00011 00013 000 1 000 3 000 5 000 7 000 9 000 11 000 13 000

V roce 2015 by mělo nejvíce lidí v Ostravě být ve věkové kategorii 40 až 44 let - 25 920 osob. Druhou nejpočetnější věkovou kategorii by měli tvořit lidé ve věku 35 až 39 let - 25 141 osob a třetí lidé ve věku 50 až 54 let - 22 757 osob. Největší rozdíly v četnosti zastoupení mužů a žen se objevují v populaci nad 60 let ( U mužů je tato kategorie na desátém místě, u žen na třetím v četnosti zastoupení jednotlivých kategorií – viz následující tabulka). Věkové kategorie mužů a žen seřazené podle jejich početnosti (r. 2015) MUŽI ŽENY Věková kategorie Počet Věková kategorie Počet 40 až 44 13 107 40 až 44 12 813 35 až 39 12 743 35 až 39 12 398 50 až 54 11 307 60 až 64 11 464 45 až 49 10 964 50 až 54 11 450 25 až 29 10 749 45 až 49 11 205 30 až 34 10 578 65 až 69 11 033 15 až 19 10 451 55 až 59 10 461 20 až 24 10 232 25 až 29 10 443 10 až 14 9 795 30 až 34 10 192 60 až 64 9 639 15 až 19 9 946

díl II. 18

2.3.5. Strom života: Rozložení věkové struktury obyvatel Ostravy v kategoriích po pěti letech – r. 2020

Projekce obyvatelstva v Ostravě dle věkových kategorií v r. 2020(výpočet bez m igrace)

-15 000 -13 000 -11 000 -9 000 -7 000 -5 000 -3 000 -1 000 1 000 3 000 5 000 7 000 9 000 11 000 13 000 15 000

0 - 4

5 - 9

10 -14

15 -19

20 - 24

25 - 29

30 - 34

35 - 39

40 - 44

45 - 49

50 - 54

55 - 59

60 -64

65 -69

70 - 74

75 - 79

80 - 84

85 a více

počet obyvatel muži ženy

7 0009 000 3 0005 000 1 00011 00013 000 1 000 3 000 5 000 7 000 9 000 11 000 13 000

Silné ročníky 70 let se posunují v roce 2020 už do věku 45 až 49 let, v této kategorii by mělo být v Ostravě 25 447 osob. Problém nastává u generace postproduktivního věku (zejména u žen), která je ve srovnání s předchozími léty (od r. 2000) nejpočetnější. Věkové kategorie mužů a žen seřazené podle jejich početnosti (r.2020) MUŽI ŽENY Věková kategorie Počet Věková kategorie Počet 45 až 49 12 771 45 až 49 12 676 40 až 44 12 540 40 až 44 12 321 30 až 34 10 673 55 až 59 11 129 55 až 59 10 516 50 až 54 11 012 50 až 54 10 491 65 až 69 10 537 35 až 39 10 471 30 až 34 10 414 20 až 24 10 395 35 až 39 10 152 25 až 29 10 168 60 až 64 9 960 15 až 19 9 769 20 až 24 9 927 10 až 14 9 071 25 až 29 9 711 Z této tabulky je převaha starších žen již více než patrná.

díl II. 19

2.3.6. Vývoj počtu občanů Ostravy do r. 2020 v nejdůležitějších skupinách Graf očekávaného vývoje počtu osob ve věku 0-14 a nad 60 let v Ostravě

Očekávaný vývoj počtu osob ve věku 0-14 a nad 60 let v OV

47 247 42 325 37 117 35 58236 548

83 29181 35274 784

65 27259 724

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

90 000

rok 2000 rok 2005 rok 2010 rok 2015 rok 2020

0-14 let nad 60 let

Změny věkové struktury se projeví ve změně poměrů četností neproduktivních skupin, přičemž počet dětí do 14 let bude výrazně převýšen počtem obyvatel nad 60 let. Situace v Ostravě bude ve srovnání s vývojem v ČR problematičtější, nedojde-li k výraznému oživení ekonomiky a její restrukturaci tak, aby mladí lidé našli pracovní uplatnění v Ostravě a okolí. Předpoklad pracovního uplatnění mladých lidí a dostatek bytů pro mladé rodiny není ovšem jedinou podmínkou pro nárůst natality, která je silně ovlivňována způsobem života, změnou v postojích k rodičovství. Silná generace 70tých let bude do roku 2020 (i později) stejně jako v ČR nejvýraznější věkovou skupinou obyvatelstva a bude tedy ovlivňovat věkové složení obyvatelstva. Tento fakt se projeví v postupném stárnutí obyvatel, v růstu průměrného věku. Velmi početnou skupinou obyvatel budou stejně jako v ČR kolem roku 2010 šedesátiletí a kolem roku 2020 sedmdesátiletí občané. V období po roce 2020 a zejména pak 2030 vyvrcholí populační stárnutí.

díl II. 20

2.3.7. Indexy vývoje obyvatelstva v ČR a Ostravě Situaci postupného stárnutí obyvatel Ostravy a zatížení produktivní části obyvatelstva dokumentují standardní ukazatele věkové struktury (indexy): index závislosti mladých osob: OVA / ČR pro roky 2000, 2005, 2010, 2015, 2020 Index závislosti starých osob: OVA / ČR pro roky 2000, 2005, 2010, 2015, 2020 Index ekonomického zatížení: OVA / ČR pro roky 2000, 2005, 2010, 2015, 2020 Index stáří: OVA / ČR pro roky 2000, 2005, 2010, 2015, 2020 Tabulka: Indexy pro Ostravu a ČR Rok 2000 2005 2010 2015 2020 OVA ČR OVA ČR OVA ČR OVA ČR OVA ČR I mladí 22,33 24,81 19,54 21,92 18,17 20,57 18,88 21,37 19,06 21,34 I staří 28,22 28,23 30,87 30,84 36,61 36,53 42,04 41,95 44,62 44,62 I ekon. 50,54 53,04 50,89 52,76 54,78 57,11 60,92 63,32 63,68 65,87 I stáří 126,41 113,77 154,22 140,64 201,48 170,55 222,59 196,33 234,08 208,71 Index závislosti mladých osob: počet dětí 0-14 let na 100 produktivních obyvatel. Klesající tendence v počtu dětí (nízká porodnost, vystěhování mladých vzdělaných obyvatel z Ostravy atd.) ukazuje, že v roce 2020 v případě střední varianty vývojové křivky obyvatel by na 100 osobách v produktivním věku bylo závislých 19 dětí. (Podle propočtů zohledňujících nárůst současné populace žen ve věku nejvyšší plodnosti spolu s výrazným odložením natality a stabilizací plodnosti v nejbližších 10 – 15ti letech, by se počet dětí na 100 produktivních obyvatel Ostravy mohl v roce 2020 zvýšit na 22 dětí.) Index závislosti starých osob: počet starých lidí ve věku 60 a více let na 100 produktivních obyvatel. Výrazně stoupající tendence v Ostravě i ČR! Podle střední varianty projekce obyvatel by mělo dojít k výraznému nárůstu podílu osob věkové skupiny nad 60 let v roce 2020 v ČR na 27% a v Ostravě na 27,26% ( ve srovnání s rokem 2000 – ČR 18,2% a v Ostravě 17,4%). Nepříznivý ekonomický vývoj v Ostravě může navíc znamenat nikoli očekávanou stagnaci produktivní složky obyvatelstva (jako v ČR), ale její dlouhodobý pokles v důsledku vystěhování vyššího počtu mladých (a vzdělaných) produktivních obyvatel za prací mimo Ostravu, spolu s odchodem do důchodu ročníků poválečné generace nad 65 let (v letech 2010 – 2020), znamená zvýšení indexu závislosti starých osob. Index ekonomického zatížení: počet neproduktivních obyvatel (děti 0-14let a poproduktivní populace 60 a více let) k produktivnímu obyvatelstvu. Ekonomické zatížení stoupá, přičemž pro budoucnost je alarmující, že ve srovnání s ČR se na tomto zatížení podílí nízký počet dětí při podstatném zvýšení počtu osob

díl II. 21

nad 65 let v letech 2010 – 2020, tzn. zatížení zabezpečením životních potřeb početné postproduktivní generace a nikoli dětmi, jak by odpovídalo „zdravému“ sociálnímu vývoji. Index stáří (Sauvyho index): poměr počtu starších lidí ve věku nad 60 let na 100 dětí ve věku 0 -14 let. Index má v Ostravě výrazně stoupající tendenci! Při zohlednění stabilizace, případně mírného nárůstu plodnosti do roku 2020, tj. zvýšení počtu dětí, by počet starších osob v poměru k dětem činil 200 (199,7) na 100 dětí. Současný stav zaznamenává pokles obyvatel předproduktivního věku (z celkového počtu obyvatel Ostravy) od roku 1995 o 1% ročně, zatímco podíl poproduktivních obyvatel na celkovém počtu obyvatel stoupá o 1% ročně. (Ve srovnání se současným stavem obyvatel ČR a OVA poklesne v r. 2015 počet lidí ve věku 20 až 29 let – tj. věk nejvyšší plodnosti přibližně o 3 % a naopak se výrazně zvýší počet lidí nad 65 let.) Vypočtené indexy dokumentují proces demografického stárnutí obyvatel ČR i Ostravy. Pro Ostravu jsou dále nepříznivými ukazateli: postupný pokles obyvatel předproduktivního a produktivního věku zaznamenaný za pět posledních let do r. 2001, vyšší migrace obyvatel (vystěhování mladých vzdělaných lidí), spolu se zvýšenou nemocností obyvatel Ostravy (kraje), vysoký počet chronicky nemocných dětí. Zdroje: statistiky MV a ČSÚ; Sociálně demografická analýza města Ostravy – 1.etapa 2.3.8. Dílčí závěry vyplývající ze srovnání vývoje obyvatel Ostravy v průběhu

let 2000 - 2020 • Silné ročníky žen ze 70. let nemají zásadní vliv na zvýšení porodnosti v roce

2005, způsobují pouze to, že pokles porodnosti není tak dramatický jako v roce 2010 – 2015.

• Současné dvě nejpočetnější věkové kategorie (25-29 a 20 – 24 let) zůstanou

po celé sledované období v produktivním věku. Problémem je ovšem uplatnění na trhu práce v důsledku ekonomických změn a nedostatku sociálních bytů pro mladé rodiny v Ostravě, které podmiňují zvýšenou migraci této generace.

• Počet lidí ve všech postproduktivních kategoriích (vyjma 85 a starší) během

sledovaného období neustále stoupá. Je to způsobeno přirozeným rolováním věkové kategorie početné poválečné generace a předpokládanou snižující se mortalitou.

• Problémem, který v budoucnu v Ostravě může být markantnější než v celé ČR, je

spolu se snížením počtu mladých lidí v Ostravě navíc i problém kvality dalších populací a jejich připravenosti pro výkon profesí vyžadujících vysokou úroveň vzdělanosti.

díl II. 22

3. Národnosti a cizinci v České republice a v Ostravě 3.1. Národnosti a cizinci v České republice Podle nejnovějších výsledků sčítání lidu ( k 1.3.2001 ) se v České republice přihlásilo k české národnosti 9 270 615 obyvatel, tj. 90,07 % populace. K jiné než většinové národnosti se tedy u nás hlásí necelých 10 % obyvatel. Toto číslo je ve srovnání s ostatními státy střední a západní Evropy významně nižší. Složení jiných národností v ČR ukazuje následující tabulka : Národnost : moravská 373 294 (3,63%) slezská 11 248 (0,11%) slovenská 183 749 (1,79%) německá 38 321 (0,37%) polská 50 971 (0,50%) romská 11 716 (0,11%) ostatní a nezjištěná 353 019 (3,43%) Oproti poslednímu sčítání lidu v roce 1991 došlo k přirozenému úbytku počtu lidí ve všech uvedených národnostních skupinách kromě kategorie "ostatní a nezjištěná". Nejedná se však o klasický přirozený úbytek počtu obyvatelstva, ale spíše o změnu postojů obyvatel ČR při jejich rozhodování o tom, k jaké národnosti se přihlásit. Přesně tak si lze vysvětlit úbytek 1 022 217 Moravanů a Slezanů a také 21 187 Rómů. Statisticky významné jsou rovněž 41,6 % úbytek Slováků, 21,1 % úbytek Němců a 14,2 % úbytek Poláků. Objasnění těchto ukazatelů už však není tak jednoznačné a není ani účelem této analýzy. Velké zvýšení počtu lidí, kteří se přihlásili k jiné další národnosti, zcela jistě souvisí se zvyšujícím se počtem cizinců, žijících na území České republiky. Nejpočetnější skupiny cizinců v ČR ukazuje následující tabulka. Cizinci v ČR : Ukrajina 19 419 SR 19 209 Vietnam 17 681 Rusko 8 767 USA 2 900 Z celkového počtu obyvatelstva České republiky ( k 1.3.2001 : 10 292 933 obyvatel ) tvoří cizinci pouze 1 % . Rovněž toto číslo je mnohem menší v porovnání se státy hlavně západní Evropy. 3.2. Národnosti a cizinci v Ostravě 3.2.1. Národnostní struktura obyvatel Ostravy Z 319 293 obyvatel města Ostravy se jich k české národnosti přihlásilo 283 443, tj. 88,77 % občanů. Tento údaj je plně srovnatelný s celkovou situací v České republice.

díl II. 23

Přehled počtu lidí, hlásících se v Ostravě k jiným národnostem než české, ukazuje následující grafické vyjádření. Graf národností v Ostravě v roce 2000:

7297

951

10577

584 919 691

14831

0

2000

4000

6000

8000

10000

12000

14000

16000

moravská slezská slovenská německá polská romská jiné

Ostatní národnosti v Ostravě

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů. MPSV 2001 Z uvedeného grafu je jasně patrné, že národnostní struktura v Ostravě se nikterak výrazně neliší od národnostní struktury populace celé České republiky. I zde je zřejmé, že oproti sčítání lidu v roce 1991 se mnohem více lidí rozhodlo přihlásit se k národnosti české na úkor národností moravské, slezské a také romské. V těchto třech případech lze tedy pouze konstatovat, že 7 297 obyvatel Ostravy se přihlásilo k národnosti moravské (2,3%), 951 k národnosti slezské (0,3%) a pouhých 691 (0,2%) k národnosti romské (ostatní Rómové se pravděpodobně přihlásili k národnosti české nebo slovenské). Slováků, kteří nejsou evidováni jako cizinci, žije na území města Ostravy 10 577 (3,3%), Poláků 919 (0,3%) a Němců 584 (0,2%). Z hlediska městských obvodů je nejvyšší procentuální zastoupení obyvatelstva české národnosti v Nové Bělé, v Martinově a ve Staré Bělé. K moravské národnosti se největší procento občanů obvodu přihlásilo v Proskovicích, v Hrabové a v Třebovicích. Ke slezské národnosti se největší procento občanů obvodu přihlásilo ve Lhotce, v Petřkovicích a v Hošťálkovicích. Procentuálně nejvíce občanů slovenské národnosti v rámci obvodu žije ve Vítkovicích, v Nové Vsi, v Radvanicích a Bartovicích a v obvodu Ostrava - Jih. K polské národnosti se procentuálně nejvíce občanů obvodu přihlásilo v Moravské Ostravě a Přívozu, v Petřkovicích, ve Slezské Ostravě a v Radvanicích a Bartovicích. K národnosti německé se procentuálně nejvíce občanů obvodu přihlásilo ve Lhotce, v Petřkovicích a v Hošťálkovicích. K romské národnosti, která se projevuje jako nejméně adaptovaná skupina, se procentuálně nejvíce občanů obvodu přihlásilo v Mariánských Horách a Hulvákách, v Radvanicích a Bartovicích, ve Slezské Ostravě, Moravské Ostravě a Přívozu a Hrabové (od 1% do 0,4% občanů obvodu). Vítkovice, které patří k lokalitě, kde žije převážně romské etnikum, vykazují jen 0,3% Romů. Procentuálně největší počet ostatních a nezjištěných občanů je v Nové Vsi, ve Vítkovicích a v Moravské Ostravě a Přívozu.

díl II. 24

Nárůst počtu lidí, zahrnutých do kategorie "ostatní a nezjištěná" ( k 1.3.2001 v Ostravě 14 831 osob ) souvisí rovněž se vzrůstajícím počtem cizinců, bydlících na území města Ostravy. 3.2.2. Cizinci v Ostravě Procentuální poměr cizinců v Ostravě k celkovému počtu jejích obyvatel je rovněž srovnatelný s celorepublikovým ukazatelem tohoto poměru a činí tedy 0,9 %. ( V ČR 1 % ). Graf zastoupení cizinců v Ostravě v roce 2000:

853 847

191 13745

0

200

400

600

800

1000

Vietnam SR Ukrajina Rusko USA

Cizinci v Ostravě

Zdroj: MPSV, 2001 V souvislosti s rozvíjející se makroekonomickou strukturou ČR, s rozvojem Moravskoslezského kraje a také s očekávaným vstupem České republiky do EU, je naprosto evidentní, že typická mnohonárodnostní struktura obyvatel větších měst v EU bude samozřejmostí také v Ostravě. Předpokládá se, že počet cizinců a také příslušníků různých národnostních menšin se bude zvyšovat. Časový horizont tohoto stavu bude posouvat především politicko-hospodářský vývoj naší země. Problémem mnoha vyspělých zemí se stává příliv uprchlíků. Podkladem pro předcházející tvrzení je fakt, že počet uprchlíků a „vnitřně přemístěných“ (lidé na útěku v důsledku války, rasového, náboženského, etnického a politického pronásledování uvnitř vlastního státu) stoupl ve světě v letech 1990 – 1993 ze 30 miliónů na 43 miliónů osob. Z toho 19 miliónů bylo umístěno v uprchlických zařízeních a tím i zcela závislých na mezinárodní pomoci. Tito lidé trpí velmi často „syndromem přežití“ (duševní stav vyvolaný předcházejícím utrpením, ztrátou sociálního postavení a individuality), který se negativně odráží v aktivitě a také ve zhoršení celkového zdravotního stavu. Nejohroženější uprchlickou skupinou jsou malé děti (nemoci), ženy a staří lidé, což dokazují i údaje o úmrtnosti uprchlíků, která je 7 – 22 krát vyšší než úmrtnost v zemích původu. Vysoká nemocnost přináší i nutnost zdravotních opatření ke zmírnění ohrožení většinové populace. Očekávané problémy soužití s jinými kulturními skupinami vyplývají z jejich postupné akulturace (proměny tradičního života při setkání kultur), která může vyústit ve ztrátu kulturní identity daného etnika a k jeho postupné asimilaci – tj. postupnému splynutí s většinovou kulturou, anebo k rozvoji etnocentrismu - tendence posuzovat veškeré fenomény života z hlediska tradic a hodnot vlastní etnické skupiny a odmítání většinové kultury. Spolužití s jinou sociální rasou, jinou kulturní skupinou, vyvolává u majoritní skupiny segregační tendence (společenský odstup od minoritní skupiny),

díl II. 25

k podceňování členů minoritní skupiny, k obviňování ze společenských problémů – tj. podporuje rasistické tendence. Pro Ostravu, stejně jako jiné části České republiky, je charakteristická homogenita českých obyvatel bez osobních zkušeností s cizinci (kromě zkušenosti s polskou a slovenskou menšinou, které nereprezentují odlišné kultury). Přesto je možné očekávat vysoce negativní postoje k jiným národnostem a etnickým menšinám, jež v ČR vykazuje až 85% populace. Netolerance se objevuje i u skupin, které se v zemích EU projevují spíše jako neutrální – například mladí vzdělaní občané a lidé věřící. Je to důsledek nezkušenosti soužití s jinými národnostními skupinami, ovlivnění negativními zkušenostmi z jiných zemí a také obav z přílivu pracovních sil v situaci vysoké nezaměstnanosti. S očekávaným růstem počtu azylantů a osob v dočasném útočišti (jen na časově omezenou dobu), se v horizontu příštích 20 let objeví i potřebnost speciálních institucí zabývajících se adaptačními problémy cizinců a jejich dětí i v Ostravě, procesem jejich postupné integrace do stávajících sociálních struktur. Kromě sociální pomoci ve formě finančního příspěvku azylantům (uznaným uprchlíkům) po dobu 10 let a zajištění odpovídajícího bydlení s finančním příspěvkem na bydlení a problémů spojených s jejich integrací, jsou financovány náklady spojené s repatriací („dobrovolný“ návrat těch, kteří nemají předpoklady pro úspěšné ukončení azylového řízení) a sociálně patologické jevy spojené s jejich návratem na území ČR, nelegální migrací, zaměstnáváním, zdravotním ohrožením, vzděláváním dětí apod. V Ostravě se v současné době začínají objevovat problémy (drobné krádeže a přestupky u dětí) zejména u Ukrajinců a to i přes jejich nízké procentuální zastoupení v celkové populaci Ostravy. Zdroje: ČSÚ Ostrava, 2001, 2002 Hendriks, M.: Sociální práce a uprchlíci. Utrecht, Stichting Pharos, Hogeschool de Horst. Kaňáková, R.: Péče o uprchlíky. In: Společenské minority a sociální práce. České

Budějovice, ZSFJihočeská univerzita 2000. Obyvatelstvo – population and vital statistics. www.czso.cz Populační vývoj v ČR v roce 2001. Český statistický úřad, www.czso.cz Příručka procedur a kritérií pro přiznání postavení uprchlíky. Ženeva, Úřad vysoké komisařky OSN 1979. Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001. Moravskoslezský kraj. Okres

Ostrava. ČSÚ, 2001. Sčítání lidu, domů a bytů. MPSV 2001 Situace uprchlíků ve světě – humanitární program. New Zork, Oxford University Press. Statistické přehledy. MVČR - Centrální registr občanů, Občané ve statistikách Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2000. MPSV, Praha 2001. Strategický plán ekonomického rozvoje Ostravy do roku 1010. Barents, Ostrava

1998. Věková struktura obyvatelstva ČR v letech 1993-2000 s výhledem do roku 2030.

www.czso.cz/cisla/4/40/401001/401001.htm Van der Laan, G.: Otázky legitimace sociální práce. Albert, Brno 1998. www.czso.cz/cz/4/40/4041001/4041001.htm

díl II. 26

4. Trh práce a nezaměstnanost

4.1 Úvod, základní pojmy

Nejprve se pokusíme objasnit vliv politiky zaměstnanosti na trh práce. Politika

zaměstnanosti sice usiluje o přímé ovlivnění vztahů mezi nabídkou a poptávkou, ale

spíše ve snaze o nastolení rovnováhy pracovní trh podporuje a dolaďuje, bez

zásadní modifikace trhu práce. Mnohem větší vliv na trh práce má hospodářská

politika, jejíž opatření směřují k podpoře ekonomického růstu a tvorbě pracovních

míst. Politika zaměstnanosti se orientuje především na následující aktivity:

- Rozvoj infrastruktury trhu práce – za pomoci sítě příslušných institucí

zabezpečuje informovanost o volných pracovních místech i uchazečích o

práci.

- Podpora vytváření nových pracovních míst – formou poskytování finanční

podpory zaměstnavatelům, podnikatelům, v rámci veřejně prospěšných

prací a podporou zaměstnávání mladých a handicapovaných občanů.

- Zvyšování adaptability pracovní síly – růst strukturální nezaměstnanosti

(pro tento druh nezaměstnanosti je charakteristická nemožnost spojení

volné pracovní síly s požadavky na obsazení pracovního místa, ve smyslu

profesní nebo geografické mobility) dodává požadavku adaptability velmi

na významu.

- Zabezpečení životních podmínek – formou dávek a podpor

v nezaměstnanosti.

Typickým rysem politik zaměstnanosti ve vyspělých státech je ústup od příjmové

ochrany nezaměstnaných a nárůst podpory investování do lidí a jejich schopností.

Dochází tak k přesunu důrazu z pasivní politiky zaměstnanosti na aktivní. Do centra

pozornosti se tak dostává úsilí o vytváření nových pracovních míst a podpora

celoživotního vzdělávání.

4.2 Nezaměstnanost v evropském kontextu

Úroveň nezaměstnanosti stoupla v roce 1991 z 39 000 koncem roku 1990 až na

221 000 v roce 1991. Průměrná míra nezaměstnanosti v následujících letech se

pohybovala kolem 3%. K výraznému zvýšení nezaměstnanosti došlo v roce 1997,

díl II. 27

kdy průměrná míra dosáhla 4,3%, se zvýšením až na 9,8 % koncem roku 1999. Ke

konci roku 2000 míra nezaměstnanosti klesla na 8,8 %. Nepotvrdily se tak

předpovědi, které předvídaly její zvýšení až na 10 - 11%. Stav z konce roku 2000 lze

zhruba srovnat s úrovní míry nezaměstnanosti ve Spojeném království, Dánsku a

Portugalsku, a lze ji srovnat i s průměrem zemí EU 8,0 %. Míra nezaměstnanosti je

lepší v porovnání s dalšími ekonomikami v transformaci - Polsko 11% a Slovensko

16%.

Průměrná nezaměstnanost stírá značné rozdíly jež existují mezi jednotlivými regiony.

Tisková zpráva Eurostatu z 19. 7. 2001 uvádí, že regionální míra nezaměstnanosti v

EU a CECC (kandidátské země Střední Evropy) i v roce 2000 výrazně kolísala. Její

hodnoty se v EU pohybovaly od 1,7% v regionu Åland ve Finsku až k 33,1% v

regionu Réunion ve Francii. O málo menší rozptyl byl v regionech CECC: od 3,4% v

regionu Praha v České Republice až k 31,0% v regionu Severozápad v Bulharsku.

Velké rozdíly mezi regiony byly zjištěny v rámci každé země. V zemích EU mělo

největší odchylky Finsko (od 1,7% v regionu Åland až k 15,5% v regionu Itae-Suomi),

následovala Itálie (od 3,1% za Trentino-Alto Adige až po 27,7% v regionu Calabria) a

Francie (od 5,3% v Alsace do 33,1% v regionu Réunion). V CECC jsou největší

rozdíly v České republice (od 3,4% v regionu Praha do 15,2% v regionu Ostravsko) a

na Slovensku (od 6,6% v Bratislavském regionu do 25,1% v regionu Východní

Slovensko). Zřetelně se ale ukazuje divergentní směr vývoje v obou zónách. Zatímco

míra regionální nezaměstnanosti poklesla od dubna 1999 do dubna 2000 ve více než

90% regionů EU (ve 193 z 207 sledovaných regionů úrovně NUTS II), ve více než

80% regionů CECC (43 z 53 regionů úrovně NUTS II) mezi druhým čtvrtletím roku

1999 a druhým čtvrtletím roku 2000 vzrostla. Příčinou tohoto vývoje je nepochybně

realizace podpůrných programů ze strukturálních fondů v rámci politiky soudržnosti

EU, jež je v zemích CECC zatím omezena nutností nejdříve dobudovat institucionální

struktury pro jejich realizaci.

V ČR přetrvává nízká alokace prostředků státního rozpočtu na aktivní politiku

zaměstnanosti ve výši 0,19 % HDP v porovnání s průměrem EU ve výši 3% HDP,

umožňující účast na aktivních opatřeních jen omezenému počtu uchazečů o

zaměstnání, např. 59 439 v roce 2000, což představuje 12,0 % všech umístěných

uchazečů o zaměstnání v roce 2000.

Problematika nezaměstnanosti úzce souvisí s možnostmi vzdělávacího systému. V

polovině 90. let jen 12 % mladé populace dosáhlo terciárního vzdělání v porovnání s

díl II. 28

dvojnásobkem v zemích EU. V současné době se na vzdělávací systém vynakládá

pouze 4,7 % HDP v porovnání s 6 % ve vyspělých zemích. Toto je obzvláště patrné v

problematice podpory dalšího vzdělávání. Neexistuje mechanismus, který by

zajišťoval účast zaměstnavatelů na financování odborného vzdělávání, neexistuje

právní rámec, ani nejsou určeny a rozděleny kompetence k dalšímu vzdělávání.

Pouze 28 % populace ve věkové skupině 16 – 65 let se účastní dalšího vzdělávání,

ve srovnání s 30-50 % v zemích EU. Je nutné položit základy celé koncepce dalšího

vzdělávání, certifikace, legislativy, odpovídající infrastruktury a mobilizace

podnikových zdrojů, na nich pak tento systém efektivně budovat a rozvíjet. Podobně

ve středoškolském vzdělávání se koncept širšího obecného základu odborného

vzdělávání a orientace na klíčové dovednosti, jako je týmová práce, práce s

informacemi, využití výpočetní techniky, tvořivé řešení problémů apod., začíná teprve

rozvíjet. Jeho rozvoj je však třeba podporovat, protože neznalost těchto klíčových

znalostí vede k problémům zaměstnávání absolventů.

4.3. Nezaměstnanost v Ostravě a ČR 4.3.1. Vývoj nezaměstnanosti v ČR a Ostravě

Porovnáme-li změny v míře nezaměstnanosti, ke kterým došlo v uplynulém roce

2001 na celostátní úrovni, se situací v Ostravě, zjistíme, že se jedná v podstatě o

podobné trendy s tím, že míra nezaměstnanosti v Ostravě je zhruba dvojnásobná

(následující graf ). V pomyslném žebříčku výše míry nezaměstnanosti všech okresů

České republiky se Ostrava v uplynulém roce pohybovala mezi 3. místem (v

červenci, srpnu, říjnu a listopadu) až 7. místem (v prosinci); v celkovém počtu

evidovaných uchazečů o zaměstnání ve všech měsících patřila Ostravě příčka

nejvyšší. Jestliže se občané Ostravy nyní podílejí na celkovém stavu obyvatel České

republiky 3,1 %, v nezaměstnanosti jsou zastoupeni 5,5 %.

díl II. 29

Graf: Vývoj míry nezaměstnanosti v roce 2001 v Ostravě a ČR v %

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18led

en

únor

břez

en

dube

nkv

ěten

červe

n če

rvene

csrp

en září

říjen

listop

adpr

osine

c

Ostrava ČR

Zdroj: Úřad práce Ostrava

4.3.2. Odvětvová struktura zaměstnanosti

Odvětvová struktura zaměstnanosti Ostravy je dána historickým vývojem

Moravskoslezského regionu. Odlišnosti této struktury jsou patrné z tabulky odvětvové

struktury. Patrná je dominance sektoru průmyslu a naopak enormně nízké procento

zaměstnaných v sektoru služeb. Zaměstnanost v sektoru služeb se postupně

zvyšuje, v roce 2000 v bylo v ČR 55,4% všech ekonomicky aktivních obyvatel

zaměstnáno v tomto sektoru (v porovnání s průměrem EU, kde ve službách je

zaměstnanost všech ekonomicky aktivních téměř 66%). Současně se snižuje ve

stejném období zaměstnanost v sektoru zemědělství na hodnotu 5,0 % a v průmyslu

39,6 %.

Podíl pracujících v průmyslu a zemědělství klesal v minulosti výrazně ve všech

státech EU. Uvolnění pracovníci přecházeli do sektoru služeb, popřípadě přestávali

pracovat. Uvedený trend je důsledkem zvyšování produktivity, životní úrovně a

bezpochyby také prudkého růstu vysokoškolsky vzdělaných lidí v EU. Za všechny

můžeme uvést dva příklady. V roce 1965 pracovalo v Belgii 6% pracujících

v zemědělství, 46% v průmyslu a 48% ve službách, v roce 1993 to už bylo ale 3%

v zemědělství, 28% v průmyslu a 69% ve službách. V roce 1965 pracovalo ve Velké

Británii 3% pracujících v zemědělství, 47% v průmyslu a 50% ve službách, v roce

1993 to už bylo ale 2% v zemědělství, 29% v průmyslu a 69% ve službách.

díl II. 30

Můžeme říci, že tento trend bude pokračovat i v Ostravě a Moravskoslezském kraji.

Především v souvislosti s očekávanou restrukturalizací průmyslu v Ostravě a v celém

kraji lze očekávat masivní přesun ekonomicky aktivních obyvatel ze sektoru průmyslu

do sektoru služeb.

Tabulka: Odvětvová struktura zaměstnanosti v ČR a severomoravském regionu Odvětví

ost v % MS region 1997

ČR 1997 ČR 2000

Průmysl 49 41 39,6 Zemědělství 4 6 5 Služby 47 53 55,4

Zaměstnan

Zdroj: ARR a MPSV

4.3.3. Nezaměstnanost - věková struktura Věková struktura uchazečů o zaměstnání se v průběhu roku 2001 změnila jen

nepatrně, v podílovém zastoupení se jednalo o desetiny procentních bodů. Výjimku

představovali mladí lidé do 19 let věku, kterých během dvanácti měsíců přibylo o 3,7

procentního bodu (Tab. Věková struktura nezaměstnaných). Naopak k největšímu

úbytku došlo ve věkové skupině 20-24 let, a to o 4,8 procentního bodu. Přesto tato

věková skupina uchazečů zůstává stále nejpočetnější. Podobně i v republikovém

průměru se ve všech věkových skupinách míra nezaměstnanosti v průběhu roku

2001 držela na přibližně stejné úrovni. Nejpočetnější skupinou ve věkové struktuře

uchazečů o zaměstnání zůstává kategorie 20 - 29 let, k 31.12.2001 - 36,2 % všech

evidovaných uchazečů v republikovém průměru; v Ostravě bylo v této kategorii

29,5 % všech evidovaných uchazečů k 31. 12. 2001.

Tab.: Věková struktura nezaměstnaných v Ostravě v % období/věk do 19

let 20 - 24 let

25 - 29 let

30 - 34 let

35 - 39 let

40 - 44 let

45 - 49 let

50 - 54 let

55 - 59 let

60 a

12/2000 3,3 20,6 13,7 12,1 11,4 11,2 12,1 11,3 4 0,3 12/2001 7 15,8 13,7 11,6 11,6 10,9 12,5 11,9 4,6 0,4

více let

Zdroj: ÚP Ostrava 4.3.4. Dlouhodobá nezaměstnanost

Přestože se celková míra nezaměstnanosti v Ostravě za poslední rok nepatrně

snížila, v průběhu několika posledních let dochází k velmi negativnímu trendu - k

díl II. 31

rychlému zvyšování délky evidence nezaměstnaných. Průměrná doba setrvání všech

uchazečů v registru ÚPO meziročně stoupla z 517 na 608 dní. Do kategorii tzv.

dlouhodobě nezaměstnaných jsou řazeni uchazeči o zaměstnání, kteří jsou

v evidenci úřadu práce déle než šest měsíců. Podíl této skupiny klientů na celkové

nezaměstnanosti stoupl v Ostravě na 67,8 %, což představuje roční zvýšení o 1,1

procentního bodu. Ve srovnání s prosincem 1999 stouplo podílové zastoupení

dlouhodobě evidovaných uchazečů o 5,8 procentního bodu. Téměř jedna třetina

všech nezaměstnaných je bez práce déle než dva roky.

V republikovém průměru se kategorie dlouhodobě nezaměstnaných k 31. 12. 2000

podílela na nezaměstnanosti 56,2 %, Z této skupiny nezaměstnaných 68,3 % tvoří ti,

kteří jsou bez práce déle než 1 rok. Z celkového počtu nezaměstnaných představuje

jejich podíl 38,4 %.

Dlouhodobá nezaměstnanost je jak absolutně, tak i podílem vyšší v regionech s

nadprůměrnou nezaměstnaností. Údaje k 31. 12. 2000 ukazují, že nejvíce jsou

dlouhodobou nezaměstnaností postiženy zejména okresy Most (podíl

nezaměstnaných nad 6 měsíců 72,6 %, nad 12 měsíců 53,8 %), Karviná (70,7 %,

resp. 51,5 %), Ostrava-město (66,7 %, resp. 46,8 %), Teplice (65,5 %, resp. 46,9 %),

Ústí nad Labem (64,5 %, resp. 46,4 %). Naopak nejnižší podíl těchto uchazečů mají

okresy s nejnižší nezaměstnaností, a to Benešov (26,7 %, resp. 12,8 %), Pelhřimov

(31,4 %, resp. 15,9 %) a Jindřichův Hradec (36,7 %, resp. 24,0 %).

Tab.: Dlouhodobá nezaměstnanost v Ostravě v % období/délka do 3 měs. 3 - 6 měs. 6 - 12 měs. 12 - 24 měs. nad 24 měs.

12/2000 17,3 16 19,9 22,3 24,5 12/2001 16,8 15,5 18,6 18,2 30,9

Zdroj: ÚP Ostrava

4.3.5. Znevýhodněné skupiny

V Ostravě patří mezi nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání následující :

- občané se ZPS (změněnou pracovní schopností)

- nezaměstnaní bez kvalifikace

- absolventi škol a mladiství

díl II. 32

Tab.: Změny v počtu nezaměstnaných v Ostravě ve vybraných skupinách. stav k 30. 9. 2000 stav k 30. 9. 2001 index 2001/2000

Občané se ZPS 2769 2831 102,2 Absolventi a mladiství 3494 3373 96,5 Občané bez kvalifikace 9425 9429 100 Zdroj: ÚP Ostrava

Mezi nejvíce ohrožené skupiny na ostravském trhu práce patří dlouhodobě osoby se

změněnou pracovní schopností. Evidenční stav těchto zdravotně handicapovaných

uchazečů je v Ostravě ze všech okresů ČR dlouhodobě nejvyšší. V závěru roku 2001

ÚP Ostrava celkem registroval 2,884 uchazečů se ZPS, což je v meziročním

srovnání o 3,9 % více. Nabídka vhodných pracovních příležitostí pro tyto občany je

dlouhodobě nedostatečná a to i přes to, že výše dotace na vznik chráněných dílen a

pracovišť podle vyhlášky MPSV ČR č. 115/1992 Sb., o provádění pracovní

rehabilitace občanů se ZPS, v platném znění, může na jedno chráněné pracovní

místo podle doložených nákladů činit až 100 tisíc Kč. I při využití prostředků aktivní

politiky zaměstnanosti se tak negativně projevuje naprostý nedostatek vhodných

projektů se specifickými výrobními programy pro zaměstnávání těchto

handicapovaných občanů, popř. podnikatelských záměrů. Konkrétním příkladem ze

zemí EU je například podpora projektů teleworku (práce po telefonu) a dalších, které

by vycházely z možností rozvoje sociálních služeb při řešení problematiky

nezaměstnanosti, tak jak jsou uvedeny v závěru této kapitoly.

U nezaměstnaných občanů bez kvalifikace k žádným výrazným změnám nedošlo, ale

absolutní počet, a tím i podíl na celkové nezaměstnanosti v této skupině, je velmi

vysoký.

Jak vyplývá z následující tabulky, počet evidovaných ve skupině absolventů se snížil.

Jedná se o trvalejší trend, neboť jejich počet se snižuje již od roku 1999 (s malými

sezónními výkyvy před a po prázdninách). Na druhé straně je potřeba říci, že jejich

počet je stále velmi vysoký, a v rámci celé republiky zaujímá Ostrava v počtu

nezaměstnaných mladých lidí 2. místo, hned za okresem Karviná. Alarmující je také

vzdělanostní struktura absolventů a mladistvých a její změny (viz. následující

tabulka).

díl II. 33

Tab.: Nezaměstnaní absolventi a mladiství v procentech podle stupně vzdělání.

stav k 31. 12. 1999 v %

stav k 31. 12. 2000 v %

Stav k 31. 12. 2001 v %

Mladiství po ZŠ 12,1 9,0 10,0 Střední oborné 34,2 40,9 41,6 Střední odborné s maturitou 40,3 35,7 33,5 Střední všeobecné 7,7 7,4 8,0 VŠ 5,7 7,0 6,9 Celkově (absolutně

3418) 100 % (absolutně 3040) 100 %

(absolutně 3036) 100%

Zdroj: ÚP Ostrava Z předchozí tabulky se jeví jako nejhrozivější a (díky dlouhodobě neřešeným

problémům v odborném školství) nikoliv neočekávaný nárůst v evidenci osob se

středním vzděláním bez maturity. Míra nezaměstnanosti v této skupině činila na

konci roku 2001 až 41,6%. Bez povšimnutí by neměla zůstat kategorie

nezaměstnaných vysokoškoláků, kde se ale podařilo zvrátit nepříznivý trend z konce

roku 2000, kdy došlo k zhruba 22% nárůstu oproti konci roku 1999. Podrobnější

statistické údaje o struktuře evidovaných absolventů podle dosaženého stupně

vzdělání, studijních a učebních oborů uvádíme pro jejich značný rozsah v příloze č. 1

a 2. Z těchto údajů je patrné, že podíl nově evidovaných uchazečů, kteří ukončili

školní docházku ve školním roce 1999/2000, na celkovém počtu evidovaných

absolventů činí v průměru 39%. Tento průměr vysoce převyšuje zastoupení žen s

vyšším odborným (77,8 %), bakalářským (71,4 %) a vysokoškolským vzděláním

(69,4 %) : Příloha č. 1. Z porovnání údajů z přílohy č. 2. vyplývá nevyváženost

nabídky jednotlivých studijních nebo učebních oborů. Obory s největšími počty

evidovaných nezaměstnaných absolventů jsou následující: gymnázium, provoz

obchodu, rodinná příprava, kuchař-číšník, práce ve společném stravování,

ekonomika a podnikání, organizace a management v odvětví, pozemní stavitelství,

prodavač, obchodník, obchodní provoz a automechanik, technické práce

v autoservisu. Přesto v posledních pěti jmenovaných oborech (počínaje ekonomikou

a podnikáním) se daří umisťovat největší počty uchazečů. Poměr mezi umístěnými a

evidovanými uchazeči o zaměstnání není v těchto oborech ani zdaleka tak velký,

jako například u oborů - zámečník, číšník, servírka nebo zahradník.

Ohrožené skupiny obyvatel patří také do kategorie dlouhodobě evidovaných

nezaměstnaných. Jedná se především o uchazeče se ZPS (průměrná délka

díl II. 34

evidence - 37,6 měsíce), občany bez kvalifikace (průměrná délka evidence je 25,9

měsíc. Dlouhodobou nezaměstnaností jsou ohroženy také osoby starší 45 let

(průměrná délka evidence je 27,4 měsíce) a příslušníci národnostních menšin

(přesné údaje nejsou k dispozici) - u romské populace je dle dostupných odhadů

úroveň nezaměstnanosti vyšší, odhady hovoří asi o 60 - 70 % míře nezaměstnanosti.

Naprosto specifickou skupinou v této oblasti jsou občané společensky

nepřizpůsobiví, zejména pak občané vracející se z výkonu trestu. Ze statistických

údajů (uvedených taktéž z důvodu značné rozsáhlosti v Příloze č. 3. a 4) vyplývá, že

z celkového počtu uchazečů o zaměstnání v této skupině (424), zaevidovaných

v průběhu roku 2000, bylo v uvedeném období vyřazeno 75 uchazečů. Největšími

skupinami jsou zde sankčně vyřazení (42) a uchazeči umístění na trhu práce (21).

V následujícím roce bylo ze skupiny uchazečů evidovaných v roce 2000 vyřazeno

117 uchazečů, z toho 72 sankčně a jen 33 občanů nalezlo uplatnění na trhu práce.

Trend zvýšené uplatnitelnosti občanů vracejících se z výkonu trestu na trh práce, ale

bohužel i nárůst sankčně vyřazených, je patrný ze skupiny evidovaných v roce 2001

(615). Z této skupiny nalezlo uplatnění, respektive bylo v roce 2001 sankčně

vyřazeno 43 a umístěno 90 osob. V příloze č. 5. uvádíme porovnání vývoje míry

nezaměstnanosti a kriminality v členských zemích EU a některých kandidátských

zemí na přistoupení k EU. Vliv nezaměstnanosti na vývoj kriminality je pouze

hypotetický, neboť je pouze jednou z mnoha determinant kriminality.

4.4. Nezaměstnanost v jednotlivých obvodech města Ostravy

Pokud se zaměříme na změny v míře nezaměstnanosti v jednotlivých obvodech,

zjistíme, že se v podstatě potvrzují trendy, které jsme naznačili před rokem v I. etapě

sociálně demografické analýzy města Ostravy. Prvním trendem jsou změny

v obvodech s vysokou nezaměstnaností dlouhodobého charakteru (podle odhadů

pravděpodobně obyvatelstva romské národnosti), kde nezaměstnanost mírně kolísá

a nebo stoupá (např. Radvanice a Bartovice, Michálkovice, Slezská Ostrava,

Moravská Ostrava a Přívoz, resp. Vítkovice). Druhým trendem je pokles

nezaměstnanosti v obvodech se zástavbou rodinných domků, kam se stěhují

ekonomicky lépe situované rodiny (např. Pustkovec, Martinov, Plesná). V obou dvou

případech se navíc jedná většinou o obvody s vyšším počtem obyvatel v mladším

díl II. 35

produktivním věku než je průměr Ostravy. Třetím, logicky se potvrzujícím trendem, je

vliv největších obvodů Ostrava – Jih a Poruba, kde žijí téměř 2/3 obyvatel Ostravy,

na celkovou nezaměstnanost v Ostravě.

Jednou z výjimek je (v minulé etapě již zmiňovaná) Nová Ves, kde je masivní vzrůst

nezaměstnanosti důsledkem ničivých povodní z roku 1997 a následným úbytkem

ekonomicky aktivního obyvatelstva. Druhou výjimkou je Lhotka, kde je tento nárůst

nejspíše způsobem poklesem počtu obyvatel z nejpočetnějších skupin obyvatel

produktivního věku.

Tab.: Nezaměstnanost v jednotlivých městských obvodech.

Obvod Nezaměstnanost v % (6/2000)

Nezaměstnanost v % (6/2001)

Rozdíl v %

Pořadí v (6/2001)

01 – Moravská Ostrava a Přívoz 19,0 19,5 + 0,5 6. 02 – Slezská Ostrava 24,7 26,2 + 1,5 2. 03 – Ostrava – Jih 16,3 15,9 - 0,4 9. 04 – Poruba 12,6 11,9 - 0,7 13. 05 – Nová Bělá 10,2 11,2 + 1 15. 06 – Vítkovice 36,5 35,9 - 0,6 1. 07 – Stará Bělá 8,0 8,8 + 0,8 19. 08 – Pustkovec 10,3 8,8 - 1,5 20. 09 – Mariánské Hory a Hulváky 17,7 17,8 + 0,1 8. 10 – Petřkovice 15,7 15,0 - 0,7 10. 11 – Lhotka 9,7 12,4 + 2,7 12. 12 – Hošťálkovice 11,3 10,9 - 0,4 16. 13 – Nová Ves 14,7 19,8 + 5,1 5. 14 – Proskovice 8,2 9,0 + 0,8 18. 15 – Michálkovice 22,6 22,7 + 0,1 4. 16 – Radvanice a Bartovice 23,4 23,6 +0,2 3. 17 – Krásné Pole 8,9 10,0 + 1,1 17. 18 – Martinov 8,4 5,7 - 2,7 23. 19 – Polanka nad Odrou 8,7 8,5 - 0,2 22. 20 – Hrabová 12,8 12,5 - 0,3 11. 21 – Svinov 18,6 17,9 - 0,7 7. 22 – Třebovice 8,3 8,5 + 0,2 21. 23 – Plesná 12,7 11,4 - 1,3 14. Ostrava celkově 16,4 16,2 - 0,2 Zdroj: ÚP Ostrava Nejčerstvější údaje o míře nezaměstnanosti v jednotlivých obvodech (k 31. 3. 2002)

potvrzují, že výše uvedené trendy v jednotlivých obvodech Ostravy mají, s menšími

odchylkami, dlouhodobý charakter. Překvapením jsou obvody Svinov a Poruba.

V obvodě Svinov poklesla míra nezaměstnanosti oproti polovině roku 2001 o 5,1% a

v obvodě Poruba naopak ke stejnému datu stoupla o 2%. Údaje z těchto obvodů

díl II. 36

nelze zatím jednoznačně interpretovat, neboť není jasné, zda se jedná o dlouhodobý

trend.

4.5. Prognóza vývoje nezaměstnanosti v Ostravě

Prognózy ÚP Ostrava hovoří o dvou variantách pro první pololetí roku 2002.

Příznivější varianta hovoří o 16% míře celkové nezaměstnanosti, varianta

pesimističtější o 16,6% míře nezaměstnanosti v Ostravě. Vzhledem

k restrukturalizaci průmyslu v Ostravě a přibrzdění ekonomického růstu v celé ČR,

můžeme ale předpokládat spíše pesimističtější variantu vývoje nezaměstnanosti, jejíž

míra by se tak v závěru tohoto roku mohla přiblížit k hranici 17%. S ohledem na

specifika města Ostravy lze předpokládat přetrvávající problémy s pracovním

uplatněním členů ohrožených skupin, o kterých se zmiňujeme výše. Jak už jsme také

uvedli v části věnované odvětvové zaměstnanosti, v dlouhodobějším horizontu dojde

k úbytku pracovníků v sektoru průmyslu a nárůstu pracovníků v sektoru služeb.

Vzhledem k tomu, že v rámci programu Phare 2000 bude do moravskoslezského

kraje v nejbližším roce nasměrována částka 4.000.000,- EUR, právě na podporu

rozvoje lidských zdrojů (kromě jiných cílů), lze předpokládat postupné mírné zlepšení

celkové situace v dlouhodobějším horizontu. A právě proto, že moravskoslezský

region patří k dlouhodobě sociálně i ekonomicky nejslabším, lze předpokládat

v souvislosti s naším vstupem do EU, také možnost čerpání prostředků ze

strukturálních fondů EU.

V souladu s prioritami a opatřeními Návrhu sektorového operačního programu

rozvoje lidských zdrojů 2000 – 2006 můžeme formulovat následující problémy

strategického významu:

• růst nezaměstnanosti, zvláště pak dlouhodobé nezaměstnanosti

• relativně nízký objem prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti a na

vzdělávací systém

• růst nezaměstnanosti znevýhodněných skupin na trhu práce a nebezpečí

jejich následné sociální exkluze

• nedostatečná provázanost mezi vzdělávací soustavou a trhem práce, malé

zapojení zaměstnavatelů a odborových svazů při rozvoji, realizaci a

financování odborného vzdělávání

díl II. 37

• nízký podíl státní podpory průmyslovému výzkumu a vývoji v porovnání s

vyspělými zeměmi

4.6. Možnosti rozvoje sociálních služeb při řešení problematiky nezaměstnanosti

V současné sociální a ekonomické situaci, která se vyznačuje zvýšeným

znevýhodněním určitých skupin, jsou především tyto skupiny ohroženy marginalizací

a vyčleňováním z práce, vzdělávání a společnosti. To představuje v situaci, kdy

dochází k obecnému snížení míry zaměstnanosti, vážný problém při zajištění

rovnosti příležitostí. Z analýzy statistických údajů a strategických materiálů na krajské

a národní úrovni tak vyplývá, že služby sociální práce mohou participovat na řešení

problémů spojených s nezaměstnaností především v následujících oblastech:

• vytváření nových pracovní příležitostí a specifických programů pro občany

znevýhodněné na trhu práce a dlouhodobě nezaměstnané

• integrovaný přístup a partnerská spolupráce na podporu sociální integrace

• rozvoj informačních, poradenských a vzdělávacích služeb zaměřených

specificky na potřeby skupin ohrožených sociální exkluzí

• podpora rovných příležitostí pro ženy a muže na trhu práce

• podporu činnosti neziskových organizací a občanských aktivit v různých

složkách společenského života, rozvíjení institucionálního zázemí (včetně

informačního systému) a lidského potenciálu pro jejich činnost

• vybudování partnerství mezi veřejnými orgány, soukromými institucemi,

občanskými iniciativami při koncipování a realizaci programů na národní,

regionální i místní úrovni, podporu zapojování veřejnosti do rozhodovacích

procesů na místní a regionální úrovni

• rozvoj podmínek pro aktivní využití volného času všech generací, zejména

dětí a mládeže, posílení prevence sociálně patologických jevů, včetně

preventivního působení na mládež

• podporu vzdělávacích, kulturních a sociálních aktivit vedoucích ke zlepšení

životních podmínek obyvatel města a přispívajících k jeho příznivému image

díl II. 38

• odstraňování bariér pro zapojování národnostních menšin a minoritních skupin

do života a rozvoje regionu v oblasti kulturní, sociální a ekonomické

Služby sociální práce tak mají možnost zapojit se do konkrétních aktivit na úrovni

města tak, jak jsou uvedeny v již zmíněném Návrhu sektorového operačního

programu rozvoje lidských zdrojů 2000 – 2006:

• Rozvoj základních dovedností, vzdělání, kvalifikace a rekvalifikace -

rozvoj nových forem resocializačně-rekvalifikačních aktivit vedoucích k získání

konkrétního uplatnění na trhu práce pro uchazeče z řad dlouhodobě

nezaměstnaných, zvláště s ohledem na příslušníky minorit, mladistvé bez

vzdělání a občany se základním vzděláním s problémy čtení, psaní a počítání;

programy praktické rekvalifikace; programy pro získávání základních znalostí

a dovedností (sociálně-profesních, společenských); programy podporující

ekonomickou a funkční gramotnost; programy postupného zvyšování

kvalifikace v kombinaci s nástroji aktivní politiky zaměstnanosti.

• Rozvoj specifických školících programů pro pracovníky služeb

zaměstnanosti, nestátních neziskových organizací, charit a jiných

dobrovolnických organizací působících v oblasti zaměstnávání a podpory

sociálně vyloučených občanů, transfer zkušeností ze zahraničí.

• Rozvoj specifických programů a nových pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané - zajišťování vhodných dílčích prvků sociálních a

dalších služeb, preference zapojení nestátního neziskového sektoru při

zajišťování vybraných služeb s využitím dlouhodobě nezaměstnaných

uchazečů registrovaných při ÚP a nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti,

podpora experimentálních řešení (např. pracovní místa "na zkoušku",

začleňovací podniky) a ověřování jejich účinnosti.

• Komplexní přístup k řešení problematiky občanů se speciálními potřebami a občanů se zdravotním postižením - zavedení systému ucelené

rehabilitace a bilanční diagnostiky zabývající se problematikou posuzování

zbytkového pracovního potenciálu zdravotně postižených občanů, jejich

ergoterapií, léčebnou rehabilitací, sociálně psychologickým poradenstvím,

pracovní rehabilitací, formou agenturní činnosti; vytvoření specifického

informačního výstupu pro potřeby zdravotně postižených, nabízejícího

díl II. 39

informace a databáze přístupné prostřednictvím informačních sítí a dalších

médií (virtuální mobilita) pro zdravotně postižené s informacemi o

rekvalifikačních programech.

• Rozvoj specifických programů a podpora nových pracovních míst -

programy integrace osob ohrožených sociálním vylučováním, zapojení

rizikových skupin při zajišťování sociálních a dalších vhodných služeb;

motivace zaměstnavatelů k přijímání občanů skupin ohrožených sociální

exkluzí do pracovního poměru formou zkušební praxe; rozvoj programů

podporovaného zaměstnávání na otevřeném trhu práce; podpora rizikových

skupin ke vstupu na otevřený trh práce; využití sociálních služeb pro osoby

zdravotně postižené při jejich začleňování do pracovního procesu.

• Podpora již existujících subjektů a organizací s programy pro začleňování osob sociálně exkludovaných, pracujících s osobami ohroženými sociální exkluzí a motivační programy k samostatným aktivitám - aktivní vyhledávání nových možností samostatných ekonomických

aktivit se zaměřením na lokální potřeby, podpora programů nadací, nestátních

neziskových organizací a dobrovolnických organizací pracujících se sociálně

exkludovanými.

• Zjišťování dat a monitorování uplatnění skupin obyvatel ohrožených sociální exkluzí v rámci stávajících státních či regionálních informačních systémů - počet, struktura, kvalifikace a další ukazatele důležité pro efektivní

intervenci ve prospěch jednotlivých skupin osob ohrožených sociální exkluzí,

na základě jejich dobrovolné sebeidentifikace.

Zdroje: Barclay, G., Tavares, C., Siddique, A.: International comparisons of criminal justice

statistics, 1999. Research, Development and Statistics Directorate (RDS), Home

Office, UK 2001.

Keřkovský, M, Keřkovská, A.: EU – historie, instituce, ekonomika a politiky. Computer

Press, Praha 1999.

Národní akční plán zaměstnanosti. MPSV 2002.

Návrh sektorového operačního programu rozvoje lidských zdrojů 2000 – 2006. MPSV

2002.

díl II. 40

Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje. Agentura pro regionální rozvoj 2001.

Winkler, J., Wildmanová, M.: EU – evropské pracovní trhy a průmyslové vztahy.

Computer Press, Praha 1999.

100 basic indicators – the statistical guide to Europe, data 1989 – 1999, Eurostat

Yearbook 2001.

Statistické údaje a tiskové zprávy z těchto úřadů: ČSÚ, http://www.czso.cz; MPSV, http://www.mpsv.cz; ÚP Ostrava, http://ot.uradprace.cz/ ; Eurostat, http://europa.eu.int/comm/eurostat/. Přílohy (kapitola 4.) Příloha č.1: Struktura počtu absolventů podle dosaženého stupně vzdělání a podle ukončení docházky ve školním roce 1999/2000 (bez mladistvých)

počet evidovaných absolventů celkem z toho “nových” stupeň vzdělání

celkem z toho žen

podíl žen v % celkem z toho

žen podíl žen

v %

podíl “nových” absolventů

v %

nižší střední odborné 198 69 34,8 80 30 37,5 40,4 střední odborné (vyučen) 739 261 35,3 235 99 42,1 31,8 střední nebo střední odborné bez maturity a vyučení

16 14 87,5 1 0 0,0 6,25

ÚSV* 236 114 48,3 129 63 48,8 54,7 ÚSO *(vyučení s maturitou) 296 107 36,1 77 40 51,9 26,0

ÚSO* s maturitou (bez vyučení) 574 348 60,6 205 122 59,5 35,7

vyšší odborné vzdělání 33 22 66,7 18 14 77,8 54,5 bakalářské 21 11 52,4 7 5 71,4 33,3 vysokoškolské 113 60 53,1 49 34 69,4 43,4 doktorské 1 0 0,0 0 0 0,0 0,0 celkem 2 227 1 006 45,2 801 407 50,8 36,0

* Vysvětlivky: ÚSV – úplné střední všeobecné vzdělání ÚSO – úplné střední odborné vzdělání

Zdroj: ÚP Ostrava

Příloha č. 2: Počet evidovaných absolventů podle stupně vzdělání, studijních a učebních oborů k 30.4.2001 včetně zachycení jejich toku v průběhu měsíce dubna

stav k 30.4.2001 nově evidovaní umístění

KKOV název studijního nebo učebního oboru celkem

z toho

nepracujíc celkem z toho celkem z toho

NIŽŠÍ STŘEDNÍ ODBORNÉ VZDĚLÁNÍ

3667E Zedník, kamnář, zednické práce, stavební práce 31 17 0 0 2 1

3657E Malíř-natěrač, malířské a natěračské práce 24 10 0 0 1 1 6551E Kuchař-číšník, práce ve společném

stravování 21 13 4 1 0 0

dosud

í “noví” “noví”

díl II. 41

6552E Kuchař, kuchařské práce 19 11 2 2 0 0 4152E Zahradník, zahradnické a květinářské práce 14 7 1 1 1 0 2368E Automechanik, technické práce v

autoservisu 12 9 1 0 0 0 6651E Prodavač, obchodník, obchodní provoz 11 5 0 0 0 0 3662E Sklenář, sklenářské práce 10 7 0 0 0 0 3159E Švadlena, šití oděvů, prádla a rukavic 8 3 0 0 0 0 3359E Čalounické práce 8 3 0 0 1 1 2351E Zámečník, zámečnické práce a údržba 7 1 2 2 3 2 3357E Zpracování dřeva 7 4 1 1 1 1 6953E Provoz domácností 5 2 0 0 0 0

STŘEDNÍ ODBORNÉ VZDĚLÁNÍ (VYUČEN) 6651H Prodavač, obchodník, obchodní provoz 87 38 6 1 6 3 2368H Automechanik, technické práce v

autoservisu 81 47 8 3 10 4

6551H Kuchař-číšník, práce ve společném stravování 65 19 9 1 0 0

3356H Truhlář, truhlářské práce 44 17 7 0 2 0 2351H Zámečník, zámečnické práce a údržba 37 11 7 1 6 0 3667H Zedník, kamnář, zednické práce, stavební

práce 27 6 3 0 6 1 6952H Kosmetička 27 15 1 1 4 1 3652H Instalatér, instalatérské práce 23 12 4 0 1 1 6552H Kuchař, kuchařské práce 22 16 2 2 4 2 6953H Provoz služeb 22 10 2 1 1 0 2355H Klempíř, klempířské práce ve strojírenství 20 11 6 0 1 4 2652H Mechanik elektrotechnických zařízení 18 8 1 0 2 0 3657H Malíř-natěrač, malířské a natěračské práce 17 7 1 0 2 0 2657H Autoelektrikář 16 7 2 0 1 0 2651H Elektrikář, elektrotechnické práce 15 10 1 1 0 0 6351H Technickoadministrativní pracovník,

technickoadministrativní práce 13 10 0 0 1 0 2653H Mechanik elektronických zařízení 12 5 1 0 0 0 2954H Cukrář, cukrovinkář, cukrářské práce 12 5 1 1 2 2 6653H Skladník, práce ve skladu 12 5 0 0 0 0 6951H Kadeřník 12 6 0 0 1 1 2356H Obráběč kovů, obráběčské práce 11 8 2 1 0 0 6553H Číšník, servírka 11 4 2 1 3 3 3158H Krejčí, krejčovské práce 10 2 1 0 1 0 2366H Mechanik opravář, opravářské práce 9 3 3 0 2 0 6652H Aranžér, propagační práce 9 8 1 0 1 1 2362H Optik 8 7 0 0 0 0 2654H Montér elektrorozvodných sítí 8 3 2 0 0 0 2655H Mechanik automatizační techniky 7 2 1 1 0 0 2659H Mechanik telekomunikačních sítí 7 4 0 0 0 0 3664H Tesař, tesařské práce 7 2 0 0 0 0 4152H Zahradník, zahradnické práce 7 4 0 0 3 3 2658H Mechanik telekomunikační techniky 6 3 2 0 1 0 3359H Čalouník, čalounické práce 6 3 0 0 0 0 3662H Sklenář, sklenářské práce 5 3 1 0 1 0

STŘEDNÍ NEBO STŘEDNÍ ODBORNÉ VZDĚLÁNÍ BEZ MATURITY A BEZ VYUČENÍ 7841J Rodinná příprava 12 4 0 0 0 0

ÚSV VZDĚLÁNÍ 7941K Gymnázium 221 156 27 14 13 6 7942K Sportovní gymnázium 15 13 1 0 1 0

ÚSO VZDĚLÁNÍ (VYUČENÍ S MATURITOU)

díl II. 42

6641L Provoz obchodu 92 46 2 5 2 2643L Elektronika 33

10 21 3 2 0

6441L Podnikání v oborech 28 16 3 1 1 1 2641L Elektrotechnika 22 10 5 1 0 0 6541L Gastronomie 19 16 0 0 0 0 2645L Telekomunikace 15 11 1 0 2 1 2343L Strojírenská výroba 13 6 1 0 2 0 2644L Automatizace 12 7 2 0 0 0 2344L Montáž strojů a zařízení 11 6 1 1 1 0 2642L Silnoproudá elektrotechnika 9 6 1 0 2 0 2646L Aplikovaná elektronika 7 3 1 0 0 0 2647L Výpočetní technika 5 5 0 0 0 0 3143L Oděvnictví 5 2 0 0 0 0 3644L Stavební provoz 5 1 0 0 0 0

ÚSO VZDĚLÁNÍ S MATURITOU (BEZ VYUČENÍ) 6341M Ekonomika a podnikání 141 72 20 9 17 6 7841M Rodinná příprava 65 35 3 1 4 1 6442M Organizace a management v odvětví 61 36 7 3 8 3 3641M Pozemní stavitelství 45 25 5 2 11 5 6542M Hotelnictví a turismus 33 20 3 1 4 1 2341M Strojírenství 30 20 3 0 6 2 8241M Výtvarná a uměleckořemeslná činnost 21 14 1 0 1 0 2647M Výpočetní technika 17 10 4 2 2 0 2641M Elektrotechnika 12 8 3 0 0 0 2643M Elektronika 12 7 2 0 2 0 6842M Bezpečnostně právní činnost 12 5 3 0 1 0 6343M Finančnictví a bankovnictví 10 6 0 0 0 0 2644M Automatizace 9 4 3 1 0 0 3143M Oděvnictví 9 3 1 1 1 0 2642M Silnoproudá elektrotechnika 8 5 1 0 1 0 3741M Provoz, organizace a ekonomika dopravy 8 6 0 0 0 0 5345M Specializace ve zdravotnictví 8 4 2 2 1 0 4144M Zahradnictví 7 3 0 0 0 0 6342M Administrativa 6 6 0 0 1 0 2841M Chemická technologie 5 3 0 0 0 0 3647M Stavebnictví 5 5 0 0 0 0

VYŠŠÍ ODBORNÉ VZDĚLÁNÍ 6341N Ekonomika a podnikání 15 10 2 0 3 1 6343N Finančnictví a bankovnictví 10 6 1 0 1 1

BAKALÁŘSKÉ VZDĚLÁNÍ 7310R Filologie 5 2 0 0 1 0

VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLÁNÍ 6208T Ekonomika a management 27 17 4 1 3 1 2109T Metalurgické inženýrství 10 7 1 0 1 0 6202T Hospodářská politika a státní správa 7 4 1 0 1 1 2102T Nerostné suroviny 6 5 0 0 0 0 1601T Ekologie a ochrana prostředí 5 3 1 0 0 0 7503T Učitelství pro základní školy 5 4 2 1 0 0

1

Zdroj: ÚP Ostrava

díl II. 43

Příloha č. 3: Uchazeči o zaměstnání z výkonu trestu odnětí svobody v období 1. 1. 2000 – 31. 1. 2000 zaregistrovaní ÚP v Ostravě celkem Z toho ženy uchazeči o zaměstnání zaevidovaní 1.1.2000-31 .12.2000 424 16 z nich k 11.3.2002 zůstalo v evidenci 226 9 vyřazení v období 1.1.2000 - 31.12.2000 75 1

Sankční vyřazení 42 1 Přirozený úbytek 2 0 Vlastní žádost o vyřazení 8 0 Změna bydliště 2 0

Z toho

Nalezli uplatnění na trhu práce 21 0 vyřazení v období 1.1.2001 - 31.12.2001 117 4

Sankční vyřazení 72 0 Přirozený úbytek 5 0 Vlastní žádost o vyřazení 4 3 Změna bydliště 2 0

Z toho

Nalezli uplatnění na trhu práce 33 1 vyřazení v období 1.1.2002 - 11.3.2002 6 1

Sankční vyřazení 3 1 Přirozený úbytek 0 0 Vlastní žádost o vyřazení 1 0 Změna bydliště 0 0

Z toho

Nalezli uplatnění na trhu práce 2 0 Znovu v evidenci 35 1 Zdroj: ÚP Ostrava

Příloha č. 4: Uchazeči o zaměstnání z výkonu trestu odnětí svobody v období 1. 1. 2001 – 31. 1. 2001 zaregistrovaní ÚP v Ostravě celkem Z toho ženy uchazeči o zaměstnání zaevidovaní 1.1.2001-31 .12.2001 615 22 z nich k 11.3.2002 zůstalo v evidenci 436 10 vyřazení v období 1.1.2001 - 31.12.2001 152 9

Sankční vyřazení 90 5 Přirozený úbytek 1 1 Vlastní žádost o vyřazení 8 0 Změna bydliště 0 0

Z toho

Nalezli uplatnění na trhu práce 43 1 vyřazení v období 1.1.2002 - 11.3.2002 37 3

Sankční vyřazení 16 1 Přirozený úbytek 0 0 Vlastní žádost o vyřazení 3 1 Změna bydliště 1 0

Z toho

Nalezli uplatnění na trhu práce 15 1 Znovu v evidenci 10 0 Zdroj: ÚP Ostrava

díl II. 44

Příloha č. 5: Míra nezaměstnanosti v zemích EU a vybraných kandidátských zemích v roce 1999, v procentech Vývoj nezaměstnanosti v zemích EU a vybraných kandidátských zemích v letech 1995 – 1999, procentuální změna Vývoj kriminality (zločinů evidovaných policií*) v zemích EU a vybraných kandidátských zemích v letech 1995 – 1999, procentuální změna Země* EU B DK D EL E F IRL I L NL A P FIN S UK PL HU CZ Nezaměstnanost/1999, v %

9,2 9,1 5,2 8,8 12 16 11 5,7 11 2,3 3,3 3,8 4,5 11 7,2 6,1 13 7 8,7

Nezaměstnanost/1995-1999, v %

-2 -1 -2 -1 2,5 -7 -0 -7 -0 -1 -4 -0 -3 -5 -2 -3 2 -3 4,7

Kriminalita/1995-1999, v %

-1 18 -8 -5 14 1 -3 -21 5 -5 2 1 11 -2 2 -10 15 1 14

*Vysvětlivky: EU – 15 členských zemí EU, B – Belgie, DK – Dánsko, EL – Řecko, E – Španělsko, F – Francie, IRL – Irsko, I – Itálie, L – Lucembursko, NL – Nizozemí, A – Rakousko, P- Portugalsko, FIN – Finsko, S – Švédsko, PL – Polsko, HU – Maďarsko, CZ – Česká Republika. Zločiny zaznamenané policií (Crimes recorded by the police) – činy definovány jako trestné činy, (přestupky a přečiny jsou vyloučeny). Rozsah těchto zločinů je v jednotlivých zemích z mnoha důvodů různý, takže detailní srovnání některých údajů mohou být více či méně zavádějící. Zdroj: Eurostat, RDS

díl II. 45

5. MĚSTSKÉ OBVODY Obr.: Mapka městských obvodů

díl II. 46

5.1. Počet obyvatel a jejich přírůstek podle věkových skupin v jednotlivých městských obvodech V této kapitole jsme se zaměřili na zjištění změn v počtu obyvatel jednotlivých městských částí ve vztahu k věkovým skupinám za posledních pět let a jejich grafické zpracování. Tabulky: Ostrava a jednotlivé městské obvody - počty obyvatel a jejich přírůstek podle jednotlivých věkových skupin v r. 1995 a 2000 (zdroj: MMO - upraveno, údaje se vztahují k 15.12.1995 a 2.2.2000) http://mis.mmo.cz Ostrava věk 1-10 11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91+ Celkem ´95 39263 47570 50237 46533 50539 38024 28026 16380 6358 445 323375 ´00 32406 41359 53027 45390 47348 45177 27265 20450 5486 781 318689 př. -6857 -6211 +2790 -1143 -3191 +7153 -761 +4070 -872 +336 -4686 % -17,5 -13,1 +5,5 -2,5 -6,3 +18,8 -2,7 +24,8 -13,7 +75,5 -1,4

Obvod 01 - Moravská Ostrava a Přívoz věk 1-10 11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91+ Celkem ´95 5517 7298 6535 7126 7313 4398 3783 2652 989 69 45680 ´00 4281 5981 7492 6235 7409 5594 3306 3025 870 121 44314 př. -1236 -1317 +957 -891 +96 +1196 -477 +373 -119 +52 -1366 % -22,4 -18 +14,6 -12,5 +1,3 +27,2 -12,6 +14,1 -12 +75,4 55,1

Obvod 02 - Slezská Ostrava věk 1-10 11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91+ Celkem ´95 2471 2804 2892 2584 2866 2225 1918 1338 680 46 19824 ´00 2072 2575 3091 2603 2790 2653 1645 1524 510 94 19557 př. -399 -229 +199 +19 -76 +428 -273 +186 -170 +48 -267 % -16,1 -8,2 +6,9 +0,7 -2,7 +19,2 -14,2 +13,9 -25 +104,3 78,8

Obvod 03 - Ostrava – Jih věk 1-10 11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91+ Celkem ´95 16472 18115 20338 19763 18184 12350 7490 4589 1776 129 119206 ´00 13085 17324 19738 19493 17586 15457 7832 5685 1519 221 117940 př. -3387 -791 -600 -270 -598 +3107 +342 +1096 -257 +92 -1266 % -20,6 -4,4 -3 -1,4 -3,3 +25,2 +4,6 +23,9 -14,5 +71,3 77,8

Obvod 04 – Poruba věk 1-10 11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91+ Celkem ´95 8001 10707 11912 9463 12527 12014 9061 4120 1343 84 79232 ´00 6781 8044 12667 9644 10436 12584 9231 5796 1286 165 76634 př. -1220 -2663 +755 +181 -2091 +570 +170 +1676 -57 +81 -2598 % -15,2 -24,9 +6,3 +1,9 -16,7 +4,7 +1,9 +23,9 -4,2 +96,4 74,1

díl II. 47

Obvod 05 - Nová Bělá věk 1-10 11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91+ Celkem ´95 156 239 197 176 234 185 154 87 34 1 1463 ´00 135 207 254 183 230 206 145 121 24 3 1508 př. -21 -32 +57 +7 -4 +21 -9 +34 -10 +2 45 % -13,5 -13,4 +28,9 +4 -1,7 +11,4 -5,8 +39,1 -29,4 +200 219,6

Obvod 06 – Vítkovice věk 1-10 11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91+ Celkem ´95 1145 1146 1126 1022 1095 655 491 363 191 16 7250 ´00 1099 1055 1307 984 1192 822 419 383 150 31 7442 př. -46 -91 +181 -38 +97 +167 -72 +20 -41 +15 192 % +4 -7,9 +16,1 -3,7 +8,9 +25,5 -14,7 +5,5 -21,5 +93,8 106

Obvod 07 - Stará Bělá věk 1-10 11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91+ Celkem ´95 337 423 449 362 517 389 321 183 83 4 3068 ´00 313 394 478 381 473 522 268 254 64 10 3157 př. -24 -29 +29 +19 -44 +133 -53 +71 -19 +6 89 % -7,1 -6,9 +6,5 +5,2 -8,5 +34,2 -16,5 +38,8 -22,9 +150 172,8

Obvod 08 – Pustkovec věk 1-10 11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91+ Celkem ´95 70 169 122 102 167 155 69 67 14 2 937 ´00 70 125 171 89 161 178 112 67 20 4 997 př. 0 -44 +49 -13 -6 +23 +43 0 +6 +2 60 % 0 -26 +40,2 -12,8 -3,6 +14,8 +62,3 0 +42,9 +100 217,8

Obvod 09 - Mariánské Hory a Hulváky věk 1-10 11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91+ Celkem ´95 1393 1768 2014 1559 2372 1549 1422 911 382 27 13397 ´00 1289 1338 2362 1460 1891 2081 1255 1054 341 38 13109 př. -104 -430 +348 -99 -481 +532 -167 +143 -41 +11 -288 % -7,5 -24,3 +17,3 -6,4 -20,3 +34,3 -11,7 +15,7 -10,7 +40,7 27,1

Obvod 10 – Petřkovice věk 1-10 11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91+ Celkem ´95 314 368 397 353 412 405 235 166 76 5 2731 ´00 267 322 450 370 414 426 288 177 64 9 2787 př. -47 -46 +53 +17 +2 +21 +53 +11 -12 +4 56 % -15 -12,5 +13,4 +4,8 +0,5 +5,2 +22,6 +6,6 +15,8 +80 121,4

Obvod 11 – Lhotka věk 1-10 11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91+ Celkem ´95 110 113 149 123 152 123 110 52 23 2 957 ´00 92 107 162 117 136 160 106 70 21 3 974 př. -18 -6 +13 -6 -16 +37 -4 +18 -2 +1 17 % -16,4 -5,3 +8,7 -4,9 -10,5 +30 -3,6 +34,6 +8,7 +50 91,3

díl II. 48

Obvod 12 – Hošťálkovice věk 1-10 11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91+ Celkem ´95 149 218 224 197 233 189 185 84 45 3 1527 ´00 128 160 268 196 221 221 156 115 28 3 1496 př. -21 -58 +44 -1 -12 +32 -29 +31 -17 0 -31 % -14,1 -26,6 +19,7 -0,5 -5,2 +16,9 -15,7 +36,9 -37,8 0 -26,4

Obvod 13 - Nová Ves věk 1-10 11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91+ Celkem ´95 66 95 87 99 89 81 74 43 21 6 661 ´00 61 81 95 81 89 71 56 46 6 3 589 př. -5 -14 +8 -18 0 -10 -18 +3 -15 -3 -72 % -7,6 -14,7 +9,2 -18,2 0 -12,3 -24,3 +7 -71,4 -50 -182,3

Obvod 14 – Proskovice věk 1-10 11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91+ Celkem ´95 106 171 139 133 188 110 116 75 23 1 1062 ´00 91 148 190 125 170 162 81 97 23 3 1090 př. -15 -23 +51 -8 -18 +52 -35 +22 0 +2 28 % -14,2 -13,5 +36,7 -6 -9,6 +47,3 -30,2 +29,3 0 +200 239,8

Obvod 15 – Michálkovice věk 1-10 11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91+ Celkem ´95 324 349 368 370 363 284 289 193 83 6 2629 ´00 296 371 439 376 412 360 222 226 64 8 2774 př. -28 +22 +71 +6 +49 +76 -67 +33 -19 +2 145 % -8,6 +6,3 +19,3 +1,6 +13,5 +26,8 -23,2 +17,1 -22,9 +33,3 63,2

Obvod 16 - Radvanice a Bartovice věk 1-10 11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91+ Celkem ´95 678 871 840 728 921 759 570 432 171 10 5980 ´00 662 784 1033 781 896 939 519 476 140 13 6243 př. -16 -87 +193 +53 -25 +180 -51 +44 -31 +3 263 % -2,4 -10 +23 +7,3 -2,7 +23,7 -8,9 +10,2 -18,1 +30 52,1

Obvod 17 - Krásné Pole věk 1-10 11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91+ Celkem ´95 188 292 255 254 304 240 216 125 43 2 1919 ´00 188 237 337 243 341 289 200 163 44 7 2049 př. 0 -55 +82 -11 +37 +49 -16 +38 +1 +5 130 % 0 -18,8 +32,2 -4,3 +12,2 +20,4 -7,4 +30,4 +2,3 +250 317

Obvod 18 – Martinov věk 1-10 11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91+ Celkem ´95 149 168 143 186 164 111 87 43 18 1 1070 ´00 116 165 151 165 182 154 79 61 14 1 1088 př. -33 -3 +8 -21 +18 +43 -8 +18 -4 0 18 % -22,1 -1,8 +5,6 -11,3 +11 +38,7 -9,2 +41,9 -22,2 0 30,6

díl II. 49

Obvod 19 – Polanka věk 1-10 11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91+ Celkem ´95 495 647 538 547 646 475 382 247 108 5 4090 ´00 414 560 662 514 664 577 364 310 82 16 4163 př. -81 -87 +124 -33 +18 +102 -18 +63 -26 +11 73 % -16,4 -13,4 +23 -6 +2,8 +21,5 -4,7 +25,5 -24,1 +220 228,2

Obvod 20 – Hrabová věk 1-10 11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91+ Celkem ´95 366 481 516 392 576 393 340 247 85 9 3405 ´00 305 421 563 458 504 546 296 318 77 9 3497 př. -61 -60 +47 +66 -72 +153 -44 +71 -8 0 92 % -16,7 -12,5 +9,1 +16,8 -12,5 +38,9 -12,9 +28,7 -9,4 0 29,5

Obvod 21 – Svinov věk 1-10 11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91+ Celkem ´95 472 792 621 645 812 554 400 224 107 10 4637 ´00 395 628 718 542 738 737 381 272 93 12 4516 př. -77 -164 +97 -103 -74 +183 -19 +48 -14 +2 -121 % -16,3 -20,7 +15,6 -16 -9,1 +33 -4,8 +21,4 -13,8 +20 9,3

Obvod 22 – Třebovice věk 1-10 11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91+ Celkem ´95 171 193 222 218 239 239 213 87 50 3 1635 ´00 145 205 226 215 249 266 210 127 31 5 1679 př. -26 +12 +4 -3 +10 +27 -3 +40 -19 +2 44 % -15,2 +6,2 +1,8 -1,4 +4,2 +11,3 -1,4 +46 -38 +66,7 80,2

Obvod 23 – Plesná věk 1-10 11-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91+ Celkem ´95 113 143 152 131 164 140 100 52 13 4 1012 ´00 121 126 171 134 164 172 94 83 15 2 1082 př. +8 -17 +19 +3 0 +32 -6 +31 2 -2 70 % +7,1 -11,9 +12,5 +2,3 0 +22,9 -6 +59,6 +15,4 -50 51,9

Na základě těchto tabulek jsme zpracovali srovnání změny počtu obyvatel mezi jednotlivými městskými částmi pro každou věkovou kategorii zvlášť. Městské obvody jsou zde označeny čísly stejně jako v předchozích tabulkách a mapce. Pro srovnání je zde pod č. 0 (na ose městských obvodů) uveden údaj za celou Ostravu. Je potřeba mít na paměti, že absolutní počet obyvatel ve věkové skupině 91 let a více, je v některých městských obvodech tak malý, že vyjádření jeho změny relativní četností v procentech můžeme chápat jako pouze orientační, i když v celku potvrzuje, že největší nárůst obyvatel Ostravy se uskutečnil právě v této věkové skupině (75,5%).

díl II. 50

Grafické vyjádření přírůstku obyvatel v jednotlivých věkových kategoriích v obvodech města Ostravy

-25

-20

-15

-10

-5

0

5

10

Přírůstek v %

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

Číslo městského obvodu

Přírůstek obyvatel ve věkovém rozmezí 1 - 10 let v jednotlivých městských obvodech

Ve věkovém rozmezí 1 – 10 let je zaznamenán přírůstek od r. 1995 do r. 2000 pouze v městských obvodech Plesná a Vítkovice. Nejvíce dětí v tomto věku ubylo v městských obvodech Martinov, Moravská Ostrava a Přívoz.

-30

-25

-20

-15

-10

-5

0

5

10

Přírůstek v %

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

Číslo městského obvodu

Přírůstek obyvatel ve věkovém rozmezí 11 - 20 let v jednotlivých městských obvodech

V tomto věkovém rozmezí byl zaznamenán přírůstek obyvatel od roku 1995 do roku 2000 pouze v městských obvodech Michálkovice a Třebovice. Největší pokles počtu obyvatel v tomto věkovém rozmezí byl zaznamenán v městských obvodech Hošťálkovice, Pustkovec a Poruba.

díl II. 51

-505

1015202530354045

Přírůstek v %

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

Číslo městského obvodu

Přírůstek obyvatel ve věkovém rozmezí 21 - 30 let v jednotlivých městských obvodech

Ve věkovém rozmezí 21 – 30 let klesl od r. 1995 do r. 2000 počet obyvatel pouze v městském obvodu Ostrava – Jih. Nejvíce obyvatel v tomto věkové rozmezí přibylo v městských obvodech Pustkovec, Proskovice a Krásné Pole.

-20

-15

-10

-5

0

5

10

15

20

Přírůstek v %

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

Číslo městského obvodu

Přírůstek obyvatel ve věkovém rozmezí 31 - 40 let v jednotlivých městských obvodech

Jediný významnější přírůstek obyvatel ve věkovém rozmezí 31 – 40 let byl od r. 1995 do r. 2000 zaznamenán v městském obvodu Hrabová. Nejvíce obyvatel v tomto věkovém rozmezí ubylo v městských obvodech Nová Ves a Svinov.

díl II. 52

-25

-20

-15

-10

-5

0

5

10

15

Přírůstek v %

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

Číslo městského obvodu

Přírůstek obyvatel ve věkovém rozmezí 41 - 50 let v jednotlivých městských obvodech

Ve věkovém rozmezí 41 –50 let byl zaznamenán výraznější přírůstek obyvatelstva od roku 1995 do roku 2000 v městských obvodech Michálkovice, Krásné Pole, Martinov a Vítkovice. V této věkové kategorii ubylo nejvíce obyvatel v městských obvodech Mariánské Hory a Hulváky a Poruba.

-20

-10

0

10

20

30

40

50

Přírůstek v %

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

Číslo městského obvodu

Přírůstek obyvatel ve věkovém rozmezí 51 - 60 let v jednotlivých městských obvodech

Ve věkové kategorii 51 – 60 let byl zaznamenán v letech 1995 – 2000 jediný úbytek obyvatelstva v městském obvodu Nová Ves. Nejvíce obyvatel této věkové kategorie přibylo v městském obvodu Proskovice.

díl II. 53

-40-30-20-10

010203040506070

Přírůstek v %

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

Číslo městského obvodu

Přírůstek obyvatel ve věkovém rozmezí 61 - 70 let v jednotlivých městských obvodech

Od roku 1995 do roku 2000 přibylo obyvatel ve věkovém rozmezí 61 – 70 let pouze v městských obvodech Pustkovec a Petřkovice. Nejvíce obyvatel této věkové kategorie ubylo v městských obvodech Proskovice, Nová Ves a Michálkovice.

0

10

20

30

40

50

60

Přírůstek v %

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

Číslo městského obvodu

Přírůstek obyvatelstva ve věkovém rozmezí 71 - 80 let v jednotlivých městských obvodech

Od roku 1995 do roku 2000 nebyl zaznamenán úbytek počtu obyvatel ve věkové kategorii 71 – 80 let v žádném městském obvodu města Ostravy. Nejvíc obyvatel této věkové kategorie přibylo v městských obvodech Plesná, Třebovice a Martinov.

díl II. 54

-80

-60

-40

-20

0

20

40

60

Přírůstek v %

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

Číslo městského obvodu

Přírůstek obyvatel ve věkovém rozmezí 81 - 90 let v jednotlivých městských obvodech

Ve věkové kategorii 81 – 90 let byl zaznamenán od roku 1995 do roku 2000 největší přírůstek počtu obyvatelstva v městských obvodech Pustkovec, Plesná a Petřkovice. Největší úbytek počtu obyvatelstva v tomto věkovém rozmezí byl zaznamenán v městských obvodech Nová Ves, Hošťálkovice a Třebovice.

-50

0

50

100

150

200

250

Přírůstek v %

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

Číslo městského obvodu

Přírůstek obyvatel starších 90 let v jednotlivých městských obvodech

U obyvatelstva staršího 90 let byl od rok 1995 do roku 2000 zaznamenán úbytek počtu obyvatel pouze v městských obvodech Nová Ves a Plesná. Největší přírůstek těchto nejstarších obyvatel byl zaznamenán v městských obvodech Krásné Pole, Polanka nad Odrou, Proskovice a Nová Bělá. Z výše uvedených grafů jsou zcela jasně patrné hlavní trendy ve vývoji počtu obyvatel Ostravy, respektive městských obvodů, v jednotlivých věkových kategoriích. V tomto směru změny v počtu obyvatel celé Ostravy v podstatě kopírují změny ve dvou městských obvodech: Ostrava – Poruba a Ostrava – Jih (viz násl. grafy).

díl II. 55

Rozloha těchto obvodů (jak je patrné z mapky městských obvodů) není významně vyšší než ostatních, ale hustota obydlení je tak vysoká, že v těchto obvodech žijí cca 2/3 obyvatel Ostravy.

-20-10

01020304050607080

Přírůstek v %

I-I0 II-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91+

Věk

Přírůstek obyvatel v Ostravě v jednotlivých věkových kategoriích

Z uvedeného grafu je jasně patrné, že nejvíce obyvatel od roku 1995 do roku 2000 přibylo v Ostravě ve věkové kategorii nad 91 let. Následující dva grafy dokazují výše uvedené tvrzení o podobnosti věkové struktury celé Ostravy a obvodů Ostrava - Jih a Ostrava - Poruba.

-30-20-10

01020304050607080

Přírůstek v %

I-I0 II-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91+

Věk

Přírůstek obyvatelstva v jednotlivých věkových kategoriích v městské části Ostrava - Jih

díl II. 56

-40

-20

0

20

40

60

80

100

Přírůstek v %

I-I0 II-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91+

Věk

Přírůstek obyvatel v jednotlivých věkových kategoriích v městské části Ostrava - Poruba

Z těchto dvou grafů je jasně patrné, že největší přírůstek obyvatelstva od roku 1995 do roku 2000 se ve výše jmenovaných obvodech týkal nejstarší věkové kategorie. Podobné trendy jako v městských obvodech Ostrava – Jih a Ostrava – Poruba můžeme sledovat s menšími odchylkami i v mnohých dalších městských obvodech. O to větší pozornost si ale podle našeho názoru zasluhují ty městské obvody, které se těmto trendům svým způsobem vymykají. Procházíme-li postupně jednotlivými věkovými kategoriemi, nacházíme nápadně podobné (a očekávané) trendy. Již v prvních dvou kategoriích (1 – 10 let a 11 – 20 let), ve kterých je patrný výrazný úbytek obyvatel, ale nacházíme mnohé výjimky: Vítkovice, Michálkovice nebo Pustkovec, Krásné Pole, Třebovice a Plesná. Tato zjištění ale více či méně korespondují s trendem nárůstu obyvatelstva ve věku 21 – 30 let, který v těchto částech vysoce převyšuje úroveň Ostravy (+5,5 %), viz grafy: Vítkovice (+16,1 %), Pustkovec (+40,2 %), Krásné Pole (+32,2 %).

-40

-20

0

20

40

60

80

100

Přírůstek v %

I-I0 II-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91+

Věk

Přírůstek obyvatel v jednotlivých věkových kategoriích v městské části Ostrava - Vítkovice

díl II. 57

-40-20

020406080

100

Přírůstek v %

I-I0 II-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91+

Věk

Přírůstek obyvatel v jednotlivých věkových kategoriích v městské části Pustkovec

-50

0

50

100

150

200

250

Přírůstek v %

I-I0 II-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91+

Věk

Přírůstek obyvatel v jednotlivých věkových kategoriích v městské části Krásné Pole

Uvedené tři grafy názorně dokumentují výše uvedené tvrzení. Ve věkové kategorii 21 – 30 let je pak patrný jasný nárůst počtu obyvatel ve všech městských obvodech s výjimkou obvodu O – Jih. Věkové kategorie 31 – 40 let a 41 – 50 let jsou si podobné svou různorodostí napříč městskými obvody. V kategorii 51 – 60 let je patrný výrazný přírůstek s výjimkou Nové Vsi (viz graf), kde se jedná o výrazný pokles i v následujících kategoriích, který je nepochybně důsledkem ničivých povodní v roce 1997. Ve zbývajících věkových kategoriích (61 – 70, 71 – 80, 81 – 90, 91 a více let), pak dochází střídavě k poklesu a nárůstu počtu obyvatel, přičemž nárůst obyvatel v důchodovém věku výrazně převyšuje jejich pokles. Za povšimnutí také stojí velmi vysoký nárůst osob v důchodovém věku v Pustkovci. Zvláštností je úplná absence nárůstu osob ve věku 71 – 80 let také v Pustkovci (viz graf výše). Téměř zrcadlově opačná situace je pak v obvodu Plesná, kde je nárůst počtu osob ve věku 71 – 80 let největší (viz graf níže).

díl II. 58

-80-70-60-50-40-30-20-10

010

Přírůstek v %

I-I0 II-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91+

Věk

Přírůstek obyvatel v jednotlivých věkových kategoriích v městské části Nová Ves

Tento graf dokumentuje úbytek obyvatelstva (narozdíl od jiných obvodů) v letech 1995 až 2000 ve věkové kategorii 51 – 60 v obvodu Nová Ves.

-60

-40

-20

0

20

40

60

Přírůstek v %

I-I0 II-20 21-30 31-40 41-50 51-60 61-70 71-80 81-90 91+

Věk

Přírůstek obyvatel v jednotlivých věkových kategoriích v městské části Plesná

Poslední graf dokumentuje nárůst počtu osob ve věku 71 –80 let v letech 1995 až 2000 v městském obvodu Plesná (narozdíl od městského obvodu Pustkovec). 5.2. Analýza údajů SLDB 2001 dle městských obvodů Statutárního města Ostravy Současná situace městských obvodů je, co do věkové struktury a ekonomické aktivity jako určujících faktorů sociálního vývoje obyvatel, velmi rozdílná. Poznámka: V dalším textu znamená % vyjádření: - početnost věkové skupiny a ekonomické aktivity ve vztahu k celkovému počtu obyvatel obvodu, - poměr sledovaného bytového fondu k celkovému fondu bytů v daném obvodu.

díl II. 59

Průměrné % výskytu sledovaných kategorií v Ostravě – městě a v ČR: Ostrava ČR Občané 0-14 let 16,7% 16,5% Občané nad 60 let 17,4% 18,2% Ekonomicky aktivní 40,1% 45% Byty nezpůsobilé k bydlení 13,9% 12,1% z celkového fondu Ostrava zaujímá v ekonomické aktivitě občanů poslední místo v rámci krajů i okresů ! 5.2.1. Obvody města Ostravy – věkové rozložení obyvatel (zdroj: SLDB 2001, Moravskoslezský kraj, Ostrava) Tabulka věkového zastoupení občanů v obvodech města Ostravy

Věkové rozložení obyvatel Věkové rozložení v %

Obvody města Ostravy 0 – 14 15 - 59 60 a více 0 - 14 15 - 59 60 a více

Hošťálkovice 209 993 313 13.8 65.5 20.7 Hrabová 2242 707 14.7 64.8 20.5 Krásné Pole 314 1384 415 14.9 65.5 19.6 Lhotka 164 639 205 16.3 63.4 20.3 Mariánské Hory a Hulváky 1937 8430 2720 14.8 64.4 20.8 Martinov 178 760 161 16.2 69.2 14.6 Michálkovice 503 1836 528 17.6 64 18.4 Moravská Ostrava a Přívoz 7012 29622 7315 16 67.4 16.6 Nová Bělá 250 1010 312 16 64.2 19.8 Nová Ves 109 415 108 17.2 65.7 17.1 Ostrava – Jih 22153 80881 15798 18.7 68 13.3 Petřkovice 454 1780 559 16.3 63.7 20 Plesná 189 724 203 16.9 64.9 18.2 Polanka 693 2743 803 16.3 64.7 19 Poruba 10547 47919 17002 14 63.5 22.5 Proskovice 164 762 200 14.5 67.7 17.8 Pustkovec 151 756 221 13.4 67 19.6 Radvanice a Bartovice 1090 4084 1143 17.3 64.6 18.1 Slezská Ostrava 3413 12464 3789 17.2 63.3 19.3 Stará Bělá 515 2121 616 15.9 65.2 18.9 Svinov 665 3132 784 14.5 68.4 17.1 Třebovice 256 1068 390 14.9 62.3 22.8 Vítkovice 1694 4777 1178 22.1 62.4 15.4 Ostrava – město 53167 210542 55470 16.7 65.9 17.4

507

díl II. 60

Graf: Věkové zastoupení občanů v obvodech města Ostravy

0

10000

20000

30000

40000

50000

60000

70000

80000

90000

Hošť

álkov

iceHr

abov

áKr

ásné

Pole

Lhot

ka

Mar

iánsk

é Ho

ry a

Hulv

áky

Mar

tinov

Mich

álkov

ice

Mor

avsk

á Os

trava

a P

řívoz

Nová

Bělá

Nová

Ves

Ostra

va -

JihPe

třkov

icePl

esná

Polan

kaPo

ruba

Pros

kovic

ePu

stkov

ec

Radv

anice

a B

arto

vice

Slez

ská

Ostra

vaSt

ará

Bělá

Svino

vTř

ebov

iceVí

tkovic

e

Obvody města Ostravy - věkové rozložení v absolutních hodnotách

0 - 14

15 - 59

60 a v íce

Z uvedeného grafu je hned na první pohled zřejmých několik skutečností: nejvíce obyvatel ve věkové kategorii 15 – 59 let mají tři nejlidnatější obvody města Ostravy – Ostrava – Jih, Poruba a Moravská Ostrava a Přívoz. Tyto obvody mají samozřejmě také početně nejvyšší zastoupení obyvatel nad 60 let i obyvatel do 14 let . Naprosto výjimečné postavení však má městský obvod Ostrava – Jih, kde je počet obyvatel do 14 let jasně vyšší než počet obyvatel nad 60 let.

díl II. 61

Graf: Věkové rozložení obyvatel obvodů města Ostravy - vyjádřeno v %:

0%

20%

40%

60%

80%

100%Ho

šťálk

ovice

Hrab

ová

Krás

né P

oleLh

otka

Mar

iánsk

é Ho

ry a

Hulv

áky

Mar

tinov

Mich

álkov

ice

Mor

avsk

á Os

trava

a P

řívoz

Nová

Bělá

Nová

Ves

Ostra

va -

JihPe

třkov

icePl

esná

Polan

kaPo

ruba

Pros

kovic

ePu

stkov

ec

Radv

anice

a B

arto

vice

Slez

ská

Ostra

vaSt

ará

Bělá

Svino

vTř

ebov

iceVí

tkovic

e

Obvody města Ostravy - věkové rozložení v relativních četnostech

60 a více

15 - 59

0 - 14

Ze stejného grafu vyjádřeného v relativních četnostech (v %) je zřejmé, že ve všech obvodech města Ostravy převažuje kategorie obyvatel v produktivním věku 15 – 59 let. Poměrově nejvíce obyvatel do 14 let mají městský obvod Vítkovice a Ostrava – Jih. Nejvyšší počet lidí nad 60 let vzhledem k ostatnímu obyvatelstvu mají městské obvody Třebovice a Poruba. Velmi vysoké procento obyvatel této nejstarší věkové kategorie (nad 20%) mají také městské obvody Mariánské Hory a Hulváky, Hošťálkovice, Hrabová a Lhotka.

díl II. 62

5.2.2. Ekonomicky aktivní občané v obvodech města Ostravy

Obvody města Ostravy ekonomická aktivita Pracující počet ob. pracující pr. mimo v %

Hošťálkovice 1515 650 43 42.9 Hrabová 3456 1510 117 43.7 Krásné Pole 2113 957 80 45.3 Lhotka 1008 428 32 42.5 Mariánské Hory a Hulváky 13089 5006 320 38.2 Martinov 1099 523 17 47.6 Michálkovice 2867 1027 305 35.8 Moravská Ostrava a Přívoz 43963 17541 1466 39.9 Nová Bělá 1572 675 87 42.9 Nová Ves 632 223 4 35.3 Ostrava – Jih 118872 49572 3819 41.7 Petřkovice 2793 1151 125 41.2 Plesná 1116 447 39 40.1 Polanka 4241 1850 160 43.6 Poruba 75501 30206 3106 40 Proskovice 1126 523 180 46.4 Pustkovec 1128 500 15 44.3 Radvanice a Bartovice 6318 2339 361 37 Slezská Ostrava 19683 6678 798 33.9 Stará Bělá 3252 1412 206 43.4 Svinov 4581 1977 180 43.2 Třebovice 1714 775 60 45.2 Vítkovice 7654 2180 143 28.5 Ostrava – město 319293 128150 11663 40.1 Legenda: počet občanů - celkem v obvodech „pr. mimo“ - z toho pracujících mimo Ostravu Graf: Počet ekonomicky aktivních občanů obvodů Ostravy

0

20000

40000

60000

80000

100000

120000

Hošťálko

vice

Hrabová

Krásné PoleLhotka

Mariánské

Hory a Hulvá

ky

Martinov

Michálko

vice

Moravská Ostr

ava a Přívoz

Nová Bělá

Nová Ves

Ostrava - J

ih

Petřkovic

ePlesná

PolankaPoruba

Proskovic

e

Pustkovec

Radvanice a Barto

vice

Slezská Ostr

ava

Stará Bělá

Svinov

Třebovice

Vítkovic

e

Ekonomická aktivita obyvatel podle obvodů

počet ob.

pracující

díl II. 63

V uvedeném grafu je znovu vidět největší počet ekonomicky aktivních obyvatel v nejlidnatějších obvodech města Ostravy : Ostrava – Jih, Poruba a Moravská Ostrava a Přívoz (následují Slezská Ostrava a Mariánské Hory a Hulváky). Největší rozdíl mezi celkovým počtem osob a počtem pracujících osob je v městském obvodu Vítkovice. Graf: Srovnání ekonomické aktivity obyvatel obvodů – vyjádřeno v %:

05

101520253035404550

Hoš

ťálk

ovic

eH

rabo

váKr

ásné

Pol

eLh

otka

Mar

iáns

ké H

ory

a H

ulvá

kyM

artin

ovM

ichá

lkov

ice

Mor

avsk

á O

stra

va a

Přív

ozN

ová

Bělá

Nov

á Ve

sO

stra

va -

Jih

Petřk

ovic

ePl

esná

Pola

nka

Poru

baPr

osko

vice

Pust

kove

cR

adva

nice

a B

arto

vice

Slez

ská

Ost

rava

Star

á Bě

láSv

inov

Třeb

ovic

eVí

tkov

ice

Ekonomická aktivita obyvatel podle obvodů - v %

pracující v %

Uvedený graf má mnohem vyšší vypovídající hodnotu o poměru počtu pracujících a nepracujících osob v jednotlivých obvodech města Ostravy. Jasně nejvyšší procento pracujících obyvatel má městský obvod Martinov. Následují městské obvody Proskovice, Krásné Pole, Třebovice a Pustkovec. Naopak nejnižší procento pracujících obyvatel vykazuje již výše zmíněný městský obvod Vítkovice. Dále následují městské obvody Slezská Ostrava, Nová Ves, Michálkovice, Radvanice a Bartovice, Mariánské Hory a Hulváky a Moravská Ostrava a Přívoz. 5.3. Ohroženost obvodů z hlediska sociodemografického vývoje Vítkovice – hodně dětí (22,1%) – otázkou je kvalita populace, málo ekonomicky aktivních občanů (15,4%), 25,6% bytů nezpůsobilých k bydlení. Slezská Ostrava – větší počet postproduktivních obyvatel (19,3%), málo ekonomicky aktivních občanů (33,9%), 35,6% bytů nezpůsobilých k bydlení. Michálkovice – hodně dětí (17,6%), málo ekonomicky aktivních občanů (18,4%), 22,5% bytů nezpůsobilých k bydlení. Mariánské Hory a Hulváky – hodně postproduktivních (20,3%), málo dětí(14,8%), nízká ekonomická aktivita občanů (38,2%), 20,7% bytů nezpůsobilých k bydlení. Radvanice a Bartovice – málo dětí (14%), ekonomicky aktivních jen 37%, průměrný

díl II. 64

počet lidí nad 60 let (18,1%) a starý bytový fond s 20,7% bytů nezpůsobilých k bydlení. Poruba – málo dětí (14%), hodně postproduktivních (22,5%), ekonomicky aktivních 40,1% Situace této části Ostravy je problematizovaná bytovým fondem především sídlištní zástavby neumožňující dvougenerační bydlení a ztěžující pomoc rodinných příslušníků starší generaci. Svinov – málo dětí (14,5%), průměrné zastoupení generace nad 60 let (17,1), ale poměrně vysoké zastoupení občany ekonomicky aktivními (43,2%) a 15,7% bytového fondu nezpůsobilého k bydlení. Hošťálkovice – málo dětí (13,8%) větší počet postproduktivních (20,7%), ale poměrně vysoké procento zastoupení ekonomicky aktivních občanů (43%) a hodně bytů nezpůsobilých k bydlení (23,3%). Třebovice - málo dětí (14,9%), hodně občanů nad 60let (22,8%), ale vyšší procento ekonomicky aktivních obyvatel (45,2%) a průměrné procento bytů nezpůsobilých k bydlení (15,2%). Proskovice – málo dětí (14,5%), průměrné procento lidí nad 60 let (17,8%), vyšší ekonomická aktivita (46,4%), hodně bytů nezpůsobilých k bydlení (23,3%). Pustkovec – málo dětí (13,4%), průměrné procento lidí nad 60let (19,6%), průměrná ekonomická aktivita (44,3%). Hrabová – málo dětí (14,7%), více postproduktivních obyvatel (20,7%), větší procento bytů nezpůsobilých k bydlení (19,8%), vyšší ekonomická aktivita (42,9%). Krásné Pole – málo dětí (14,9%), více postproduktivních obyvatel (20,5%), vysoká ekonomická aktivita (45,3%), 19,8% bytů nezpůsobilých k bydlení. Lhotka – málo dětí (14,9%), více postproduktivních obyvatel (19,6), průměrná ekonomická aktivita (42,5%), 17% bytů nezpůsobilých k bydlení. Nová Bělá – průměrné zastoupení dětí (16%), více postproduktivních obyvatel (19,8%), průměrná ekonomická aktivita (42,9%) a devastovaný bytový fond (30,2%). Nová Ves – průměrné zastoupení dětí (17,2%), průměrné zastoupená generace nad 60 let (17,1%), málo ekonomicky aktivních obyvatel (35,3%) a zcela nevyhovující bytový fond (65,5% bytů nezpůsobilých k bydlení po povodni v r. 1997). Ostrava – Jih – hodně dětí (18,7%), málo postproduktivních obyvatel (13,3%), průměrné zastoupení ekonomicky aktivními obyvateli, bytový fond s minimálním počtem nevyhovujících bytů. Tento obvod se vyznačuje především vysokou koncentrací obyvatel v sídlištní panelové zástavbě s trvale obydlenými byty. Ze statistik uvádějících průměrný počet osob na 1 trvale obydlený byt (a které tento obvod zařazují na 4. místo v pořadí obvodů v Ostravě) vyplývá, že v průběhu 20 let, kdy se změní věková struktura obyvatel (produktivní generace se posune na hranici

díl II. 65

nebo do postproduktivního věku), bude nutno řešit sociální pomoc této generaci, kterou nezaručí rodina, protože bytový fond neumožňuje dvougenerační bydlení. Petřkovice – průměrné zastoupení dětmi (16,3%), vyšší zastoupení občany nad 60 let (20%), průměrná ekonomická aktivita (41,2%) a poměrně špatný bytový fond (24,7% bytů nezpůsobilých k bydlení). Plesná – průměrné zastoupení dětmi (16,9%) i postproduktivními občany (18,2%), průměrná ekonomická aktivita (40,1%) a 16,7% bytů nezpůsobilých k bydlení. Polanka nad Odrou – průměrné zastoupení dětmi (16,3%) i postproduktivními občany (19%), nadprůměrné zastoupení ekonomicky aktivními obyvateli (43,6%) a průměrný počet bytů nezpůsobilých k bydlení (13,6%). Stará Bělá – průměrné zastoupení dětmi (15,9%) i postproduktivními občany (18,9%), nadprůměrná ekonomická aktivita (43,3%) a průměrný počet bytů nezpůsobilých k bydlení. Zdroje: Autorský kolektiv: Obce, města, regiony a sociální služby. Socioklub, Praha 1997. Moravskoslezský kraj, okres Ostrava. Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001. ČSÚ 2001 http ://mis.mmo.cz www.mpsv.cz

díl II. 66