+ All Categories
Home > Documents > Ostrov James Ross, Antarktida - muni.cz · peruánské bázi Machu Picchu (ostrov King Geor-ge)....

Ostrov James Ross, Antarktida - muni.cz · peruánské bázi Machu Picchu (ostrov King Geor-ge)....

Date post: 06-Aug-2019
Category:
Upload: trinhkhanh
View: 220 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
2
Česká polární stanice Johanna Gregora Mendla Ostrov James Ross, Antarktida Realizátor stavby: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Projektant: Investprojekt, s r.o. Zlín Zhotovitel stavby: PSG International, s.r.o., Zlín Organizace přepravy: Czechoslovak Ocean Shipping, s.r.o. Subdodavatelé stavebních Contimart Komárno (Slovenská republika), Elma-term Kroměříž, MG PLAST Letovice, a technických systémů: Ekosolaris Kroměříž, CZECH PAN Varnsdorf, AZ Klima Brno, WLV Zlín Tradice výzkumu v polárních oblastech na Příro- dovědecké fakultě Masarykovy univerzity sahá do poloviny 80. let 20. století. Tehdy byly uskutečněny geografické expedice, orientované hlavně na ob- last klimatologie, částečně geomorfologie. Zkuše- nosti při nich získané vyústily v projekt Grantové agentury ČR realizovaný v letech 1994-97 společ- ně s Botanickým ústavem AV ČR v oblasti Jižních Shetland (ostrov King George, polská báze H. Arc- towského). Po něm následoval v letech 1999-2004 výzkumný záměr „Ekologie pobřežní antarktické oázy“, na kterém se kromě Geografického ústavu podílela i katedra fyziologie a anatomie rostlin, katedra analytické chemie a částečně také ka- tedra zoologie a ekologie. Výzkum byl soustředěn na západní pobřeží Antarktického poloostrova (ukrajinská stanice Vernadsky – Argentinské sou- ostroví, ostrov Galindéz), částečně probíhal i na peruánské bázi Machu Picchu (ostrov King Geor- ge). Původně převažující klimatologie se rozšířila o topoklima a o témata řešící teplotní a vlhkostní důsledky atmosférické cirkulace či vlivy atmosfé- rických faktorů na režim UV záření apod. Rostlinní fyziologové do výzkumu zapojili botanické discipli- ny jako produkční a stresovou fyziologii, biodiver- zitu, ekofyziologii a taxonomii rostlin vegetačních oáz. Po nich následovala geomorfologie (studium periglaciálních procesů) a analytická chemie (pe- dogenetický proces v antarktických zvětralinách). Zkušenosti z pobytu na cizích stanicích i nutnost pracovat v Antarktidě podle vlastních zásad a ča- sových nároků vyústily ve snahu postavit vlastní stanici v té části kontinentu, která by vyhovovala koncepci českého vědeckého programu. Nedaleko jižního polárního kruhu, na os- trově James Ross, vybudovala Masaryko- va univerzita v průběhu let 2000 -2006 základnu, která bude sloužit antarktické- mu výzkumu Přírodovědecké fakulty MU a dalších akademických institucí. Projekt vznikl v roce 1999 na půdě Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty. K meziná- rodnímu souhlasu s projektem významně přispěl český zákon o Antarktidě, schvá- lený 6.8.2003 a účinný od 31.3.2005. Díky němu byla Česká republika v roce 2005 na zasedání Antarctic Treaty Con- sultative Meeting (ATCM) ve Stockholmu přijata do Committee for Environmental Protection (CEP) při Antarctic Treaty (AT) a v zastoupení Masarykovou univerzitou do European Polar Board (EPB). Vědecká polární stanice byla nazvaná po slavném českém genetikovi a klimatologovi Jo- hannu Gregoru Mendlovi. Cílem projektu „Vybudování české vědecké stanice v Antarktidě“ bylo vytvořit v Antark- tidě vědeckou a technicko-logistickou bázi pro realizaci českých vědeckých programů. Základna Johanna Gregora Mendla byla v roce 2006 do- končena. Jejím vybudováním se Česká republika zařadila mezi vyspělé státy světa, podílející se na výzkumu ledového kontinentu. Vybudování stanice v Antarktidě závisí na splnění podmínek, definovaných v základních dokumen- tech vymezujících činnosti v Antarktidě: Antarctic Treaty a Protocol on Environmental Protection to the Antarctic Treaty. Jejich důsledné respektování bylo doloženo v dokumentu Environmental Im- pact Assessment. Proces hodnocení probíhal na zasedáních Antarctic Treaty (ATCM) ve Varšavě (2002), Madridu (2003) a Kapském Městě (2004) a podílely se na něm Ministerstvo životního pro- středí ČR a Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Česká geologická služba, Botanický ústav Akade- mie věd ČR a ČVUT Praha. antarkt_vrstvy.indd 1 antarkt_vrstvy.indd 1 14.12.2006 18:43:05 14.12.2006 18:43:05
Transcript
Page 1: Ostrov James Ross, Antarktida - muni.cz · peruánské bázi Machu Picchu (ostrov King Geor-ge). Původně převažující klimatologie se rozšířila o topoklima a o témata řešící

Česká polární stanice Johanna Gregora MendlaOstrov James Ross, Antarktida

Realizátor stavby: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR

Projektant: Investprojekt, s r.o. Zlín

Zhotovitel stavby: PSG International, s.r.o., Zlín

Organizace přepravy: Czechoslovak Ocean Shipping, s.r.o.

Subdodavatelé stavebních Contimart Komárno (Slovenská republika), Elma-term Kroměříž, MG PLAST Letovice,a technických systémů: Ekosolaris Kroměříž, CZECH PAN Varnsdorf, AZ Klima Brno, WLV Zlín

Tradice výzkumu v polárních oblastech na Příro-dovědecké fakultě Masarykovy univerzity sahá do poloviny 80. let 20. století. Tehdy byly uskutečněny geografické expedice, orientované hlavně na ob-last klimatologie, částečně geomorfologie. Zkuše-nosti při nich získané vyústily v projekt Grantové agentury ČR realizovaný v letech 1994-97 společ-ně s Botanickým ústavem AV ČR v oblasti Jižních Shetland (ostrov King George, polská báze H. Arc-towského). Po něm následoval v letech 1999-2004 výzkumný záměr „Ekologie pobřežní antarktické oázy“, na kterém se kromě Geografického ústavu podílela i katedra fyziologie a anatomie rostlin, katedra analytické chemie a částečně také ka-tedra zoologie a ekologie. Výzkum byl soustředěn na západní pobřeží Antarktického poloostrova (ukrajinská stanice Vernadsky – Argentinské sou-

ostroví, ostrov Galindéz), částečně probíhal i na peruánské bázi Machu Picchu (ostrov King Geor-ge). Původně převažující klimatologie se rozšířila o topoklima a o témata řešící teplotní a vlhkostní důsledky atmosférické cirkulace či vlivy atmosfé-rických faktorů na režim UV záření apod. Rostlinní fyziologové do výzkumu zapojili botanické discipli-ny jako produkční a stresovou fyziologii, biodiver-zitu, ekofyziologii a taxonomii rostlin vegetačních oáz. Po nich následovala geomorfologie (studium periglaciálních procesů) a analytická chemie (pe-dogenetický proces v antarktických zvětralinách).Zkušenosti z pobytu na cizích stanicích i nutnost pracovat v Antarktidě podle vlastních zásad a ča-sových nároků vyústily ve snahu postavit vlastní stanici v té části kontinentu, která by vyhovovala koncepci českého vědeckého programu.

Nedaleko jižního polárního kruhu, na os-trově James Ross, vybudovala Masaryko-va univerzita v průběhu let 2000 -2006 základnu, která bude sloužit antarktické-mu výzkumu Přírodovědecké fakulty MU a dalších akademických institucí. Projekt vznikl v roce 1999 na půdě Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty. K meziná-rodnímu souhlasu s projektem významně přispěl český zákon o Antarktidě, schvá-lený 6.8.2003 a účinný od 31.3.2005. Díky němu byla Česká republika v roce 2005 na zasedání Antarctic Treaty Con-sultative Meeting (ATCM) ve Stockholmu přijata do Committee for Environmental Protection (CEP) při Antarctic Treaty (AT) a v zastoupení Masarykovou univerzitou do European Polar Board (EPB). Vědecká polární stanice byla nazvaná po slavném českém genetikovi a klimatologovi Jo-hannu Gregoru Mendlovi.

Cílem projektu „Vybudování české vědecké stanice v Antarktidě“ bylo vytvořit v Antark-tidě vědeckou a technicko-logistickou bázi pro realizaci českých vědeckých programů. Základna Johanna Gregora Mendla byla v roce 2006 do-končena. Jejím vybudováním se Česká republika zařadila mezi vyspělé státy světa, podílející se na výzkumu ledového kontinentu. Vybudování stanice v Antarktidě závisí na splnění podmínek, definovaných v základních dokumen-tech vymezujících činnosti v Antarktidě: Antarctic Treaty a Protocol on Environmental Protection to the Antarctic Treaty. Jejich důsledné respektování bylo doloženo v dokumentu Environmental Im-pact Assessment. Proces hodnocení probíhal na zasedáních Antarctic Treaty (ATCM) ve Varšavě (2002), Madridu (2003) a Kapském Městě (2004) a podílely se na něm Ministerstvo životního pro-středí ČR a Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Česká geologická služba, Botanický ústav Akade-mie věd ČR a ČVUT Praha.

antarkt_vrstvy.indd 1antarkt_vrstvy.indd 1 14.12.2006 18:43:0514.12.2006 18:43:05

Administrator
Highlight
Page 2: Ostrov James Ross, Antarktida - muni.cz · peruánské bázi Machu Picchu (ostrov King Geor-ge). Původně převažující klimatologie se rozšířila o topoklima a o témata řešící

Vědecký program stanice je koncipován jako dlouhodo-bý, multidisciplinární a vázaný na nadnárodní polární projekty koordinované Scientific Committee on Antarctic Research nebo European Polar Consortium ERA-NET EU-ROPOLAR. Území působnosti stanice má značný výzkum-ný potenciál. Nachází se na relativně málo probádané východní straně Antarktického poloostrova a je územím s pestrou geologickou stavbou a jejími význačnými refle-xemi v morfologii reliéfu. Jedná se o antarktické území s pravděpodobně nejvýznamnějším kolísáním klimatu s relativně krátkými periodami (jednotky až desítky let). Na jeho vývoji se významně podílelo zalednění, jež bě-hem poměrně krátké doby (cca 8 000 let prostoru Ant-arktického poloostrova a 6 000 let na ostrově James Ross) postupně ustupovalo. Obnažování zemského po-vrchu znamenalo radikální změnu prostředí – počínaje klimatem, přes fyzikální a geochemické změny v degla-ciovaném substrátu, modelaci obnaženého zemského povrchu a konče postupnou kolonizací živými organizmy. Multidisciplinarita vědeckého programu stanice je dána jeho orientací na komplexní poznání deglaciovaného území (pobřežní antarktické oázy) z hlediska abiotických i biotických složek, jejich vzájemných vazeb a funkce ce-lého systému včetně prognózy jeho vývoje. Program při-spěje i k poznání geologického vývoje území, rezistence a setrvačnosti vývoje klimatu v polárních oblastech, jeho vlivů na utváření reliéfu, bioty a aktuálních klimatických problémů (oteplování klimatu, problematika ozonosféry a UV záření). Umožní poznat roli živých organizmů v od-ledněných územích a jejich přizpůsobivost podmínkám, které lze považovat za energetickou, resp. potravní hranu jejich existence. Řešení programu musí pokrývat geologii, geochemii, analytickou chemii, skupinu fyzicko geogra-fických disciplin (klimatologii, geomorfologii, hydrologii) a disciplin biologických (především botanika, ekologie,

ekofyziologie a stresová fyziologie rostlin, mikrobiologie, půdní biologie). Základní témata jejich činnosti jsou ná-sledně stručně shrnuta.Geologie – magmatický a metamorfní vývoj severní části Antarktického poloostrova (teplotní a tlakové paramet-ry, datování vývojových etap); rekonstrukce vzájemného

postavení mikrokontinentů západní Antarktidy, interakce pacifické oceánské kůry a litosféry antarktické desky. Základní geologické mapování, paleoklimatologická a paleogeografická rekonstrukce posledního zalednění prostoru stanice.Geomorfologie – geomorfologické mapování zájmového území, rychlost denudace účinkem různých typů geomor-fologických procesů, odezva litosféry na změny antarktic-kého klimatu, periglaciální procesy.Geochemie – role fyzikálního a chemického zvětrávání v deglaciovaném území. Zvětrávací procesy ve vztahu k mineralizaci, složení a účinkům srážkové, povrchové a podzemní vody, k atmosféře a půdní atmosféře, vlivům bioty a organických látek. Monitoring pedogenetického procesu.Organická chemie – obsah a spektrum antropogenních imisí do polárního prostředí, jejich fotodegradace účin-kem slunečního záření.Klimatologie – vliv atmosférických faktorů a jejich režimu na recentní deglaciaci zájmového území; sledování vlivů reliéfu na deformaci pole proudění a transformaci vlast-ností vzduchových hmot. Typy lokálního klimatu a topo-klimatu v zájmovém území. Energetické vztahy mezi at-mosférou, zemským povrchem a jeho podložím a jejich reflexe ve formování mikroklimatu a v morfogenezi deg-laciovaného území. Monitoring slunečního záření a jeho charakteristických částí (záření fotosynteticky aktivní, UV záření), vyzařování atmosféry a zemského povrchu, sledování faktorů jež je ovlivňují. Půdní klima a jeho role

čtvrtá kapitolaAntarktida je sice kontinentem pokrytým z 98 % ledem, ale na svých malých odledněných částech poskytuje podmínky k životu. Kontinentální část s extrémními teplotami klesajícími až téměř k –90°C existenci živých organismů prakticky vylučuje. Po-břeží je díky vlivům oceánů teplotně méně extrémní a podstatně vlhčí. To umožňuje život sinicím, řasám, lišejníkům, mechům (rostou zde pouze dvě cévna-té rostliny) a půdním živočichům. Pro klima Země představuje Antarktida významný stabilizační faktor. I zde se však regionálně významně projevuje globál-ní oteplování, které vede nejen k ústupu ledovců, ale má vliv i na vývoj ekosystémů – strukturně jednodu-chých, a proto snadno zranitelných. Umístění české stanice do prostoru Antarktického poloostrova bylo zvoleno s ohledem na její vědecký program zaměřený na komplexní výzkum odledňo-vaných území. Proto byla vybudována v severní části ostrova James Ross. Zbytek ostrova je zaledněn. Ost-rov je tvořen křídovými sedimenty, na jejichž povrchu se v třetihorách rozlily lávové proudy. Ty tvoří teme-na stolových hor, přecházejících ve strmé pobřežní útesy. Povrch ostrova byl modelován ledovci a po jejich částečném ústupu byl vystaven mrazovému zvětrávání, účinku proudící vody a periglaciálním procesům. Z pokryvného ledovce ostrova vytékají na okrajích splazy, jejichž čela jsou při telení zdrojem ledových hor.

Stavba byla zahájena v jižním létě 2005/06 s tím, že výzkumné činnosti byly postupně prováděny již od léta 2004/05. Termín dokončení stavby byl 4. března 2006.Projekt stanice byl koncipován jako ekologicky vstřícný a z pohledu realisticky možného využití obnovitelných zdrojů energie (vítr, sluneční záření) jako energeticky úsporný. Mnohá použitá technická řešení jsou zcela originální. Výsledkem je moderní a vůči přírodě ohleduplně koncipovaná výzkumná stanice Masarykovy univerzity s kapacitou 15 až 20 pracovníků.

Vědecký program stanice je koncipován jako dlouho-dobý, multidisciplinární a je vázaný na nadnárodní polární projekty koordinované Scientific Committee on Antarctic Research nebo European Polar Con-sortium ERA-NET EUROPOLAR. Území stanice má značný výzkumný potenciál. Ostrov se nachází na málo probádané východní straně Antarktického po-loostrova, má pestrou geologickou stavbu a výrazný reliéf. Jde o území s pravděpodobně největším kolísá-ním klimatu v relativně krátkých periodách (jednotky až desítky let). Na jeho vývoji se významně podílelo zalednění, jež během poměrně krátké doby (řádově

jednotky tisíc let) ustupovalo. Obnažování zemského povrchu znamenalo radikální změnu prostředí, počí-naje klimatem, přes fyzikální a geochemické změny v substrátu a konče modelací povrchu a postupnou kolonizací živými organismy. Multidisciplinarita vě-deckého programu stanice je dána orientací na komplexní poznání deglaciovaného území z hlediska jeho abiotických i biotických složek, jejich vzájemných vazeb a funkce celého systému včetně prognózy jeho vývoje. Program přispěje i k poznání geologického vý-voje území, vývoje klimatu v polárních oblastech, jeho vlivů na utváření reliéfu, bioty a aktuálních problémů (oteplování klimatu, problematika ozonosféry a UV záření). Umožní poznat roli živých organismů v od-ledněných územích a jejich přizpůsobivost extrémním podmínkám. Řešení programu musí pokrývat geolo-gie, geochemie, analytická chemie, skupina fyzicko geografických disciplin (klimatologie, geomorfologie, hydrologie) a discipliny biologické (především botani-ka, ekologie, ekofyziologie a stresová fyziologie rost-lin, mikrobiologie a půdní biologie).

Geologie P magmatický a metamorfní vývoj severní části Ant-

arktického poloostrova, rekonstrukce vzájemného postavení mikrokontinentů západní Antarktidy, interakce pacifické oceánské kůry a litosféry ant-arktické desky. Základní geologické mapování, pa-leoklimatologická a paleogeografická rekonstrukce posledního zalednění prostoru stanice.

GeomorfologieP geomorfologické mapování, denudace účinkem

různých typů geomorfologických procesů, odezva litosféry na změny antarktického klimatu, perigla-ciální procesy.

GeochemieP fyzikální a chemické zvětrávání a jeho vztahy k mi-

neralizaci, složení a účinkům srážkové, povrchové a podzemní vody, k atmosféře a půdní atmosféře, vlivům bioty a organických látek. Monitoring pedo-genetického procesu.

Organická chemieP obsah a spektrum antropogenních imisí do polár-

ního prostředí a jejich fotodegradace účinkem slu-nečního záření.

KlimatologieP vliv atmosférických faktorů a jejich režimu na re-

centní deglaciace i sledování vlivů reliéfu na trans-formaci vlastností vzduchových hmot. Typy lokální-ho klimatu a topoklimatu. Energetické vztahy mezi atmosférou, zemským povrchem a jeho podložím a jejich reflexe v mikroklimatu a v morfogenezi de-glaciovaného území. Monitoring slunečního záření a jeho charakteristických částí (záření fotosynteticky aktivní, UV záření), vyzařování atmosféry a zemské-ho povrchu, sledování faktorů, které je ovlivňují. Půd-ní klima a jeho role v pedogenetickém procesu.

Botanika P biodiverzita deglaciovaného území: typy eko-

systémů, struktura společenstev nižších rostlin (sini-ce, řasy, lišejníky, mechorosty) a jejich konfrontace s kontinentálními a pobřežními systémy Antarktidy.

P fotosyntéza a primární produkce nižších rost-lin: toky látek (uhlíku a dusíku) a energie v ekosysté-mech, jejich časoprostorová analýza, produktivita ekosystémů a jejich citlivost na klimatické změny; konfrontace s jinými antarktickými ekosystémy. Fo-tosyntéza mechů a lišejníků v závislosti na živinách a abiotických faktorech prostředí. Závislost foto-syntetických a produkčních procesů na biotických faktorech prostředí, respirace typických druhů a je-jí reflexe v uhlíkové bilanci společenstev. Produkční model antarktické terestrické vegetace.

P stresová fyziologie mechů a lišejníků: stano-vení fotosynteticky aktivní doby v období astrální-ho léta, teplotních, vlhkostních a radiačních limitů biochemických procesů, způsoby ochrany fotosyn-tetického aparátu před fotoinhibicí, nefotochemic-ké procesy ve fotoprotekci.

ZoologieP půdní biologie: výskyt bezobratlých půdních ži-

vočichů, zjištění dominantních druhů a jejich zá-kladní ekofyziologické charakteristiky v závislosti na podmínkách stanoviště (mikroklima, potravní podmínky), metabolismus a aktivita enzymů.

P biodiverzita, ekosystém a komplexita litorálu: jeho vývoj pod vlivem destrukce mořským ledem a sedimentace pevninského materiálu.

Uvedené vědní discipliny jsou v programu provázány s cílem poskytnout komplexní obraz o vzniku, vývoji, současném stavu a funkci ekosystému odledněného území včetně prognózy jeho vývoje, a modelování jeho funkce.

Stanice je otevřena vědcům jiných českých institucí a výzkumníkům ze zahraničí:V České republice se od druhé poloviny 80. let 20. století formoval tým geografů, geologů, che-miků a biologů, orientovaný na polární výzkum a soustředěný kolem skupiny pracovníků Příro-dovědecké fakulty MU. Jedná se o vědce z České geologické služby, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, dvou ústavů Akademie věd ČR – Bo-tanického a Geologického a Biologického centra. Stanice byla proklamována jako hlavní zázemí pro činnost českých vědců, badatelský potenciál pro-storu stanice je však atraktivní i pro mezinárodní spolupráci. Projevilo se to mimo jiné i přijetím čes-kého projektu „Multidisciplinary Ecological Study of Antarctic Oasis“ (MESAO), do programu Mezi-národního polárního roku 2007/08 (IPY 2007/08) nebo zahájením společného glacioklimatického projektu s British Antarctic Survey. Masarykova univerzita by chtěla spolupracovat s nejbližšími sousedy – argentinskou a chilskou stanicí. Spolu s Ministerstvem zahraničních věcí ČR se proto nyní připravují dvoustranné smlouvy o vědecké a logistické spolupráci s antarktickými instituce-mi těchto států.

Julius Johannes PAYER (1841–1915)Malíř a polární cestovatel, rodák z Tep-lic-Šanova v severních Čechách. Zúčast-nil se německé expedice k východním břehům Grónska a dvou rakouských výprav do Severního ledového oceánu, na nichž byl velitelem pozemního prů-

zkumu. Objevil Zemi krále Viléma a podstatně se podílel na objevu a prvním průzkumu Země Františka Josefa až po 82° s. š. (vedl 3 první sáňové výpravy na toto souostroví). Věno-val se jako první horolezeckým výstupům v Arktidě, vystou-pil na několik vrcholů přesahujících 2000 m a je po něm po-jmenován Payers Bjerg v severním Grónsku. Byl i vynikajícím malířem a jeho četné obrazy obsahují polární tématiku.

František BĚHOUNEK (1898–1973)Fyzik a geofyzik, univerzitní profesor na ČVUT v Praze. Zabýval se zejména ex-perimentálním výzkumem radioaktivní-ho a kosmického záření. Účastník Nobi-leho výpravy k Severnímu pólu (1928), kterého dosáhl na palubě vzducholodi

„Italia“. Po jejím ztroskotání při zpáteční cestě prožil 48 dní v tzv. červeném stanu na plovoucích krách severovýchodně od Svalbardu.

Václav VOJTĚCH (1901–1932)Geograf a historik, krátce po promoci na Přírodovědecké fakultě UK v Praze v r. 1928 se zúčastnil výpravy admirála Byrda do Antarktidy (1928-1930), kde pracoval jako topič na lodi a psovod. V r. 1929 byl prvním Čechem, který

vstoupil na antarktickou pevninu. Mimořádně se osvědčil, obdržel zlatou medaili Kongresu Spojených Států, a byl po-zván k další spolupráci na antarktických výzkumech z USA a Kanady. Bohužel tragicky zahynul při přípravě následující expedice do Arktidy.

Emil HADAČ (1914–2003)Botanik a krajinný ekolog, profesor na Pedagogické fakultě v Plzni, hostující profesor na College of Sciences v Bag-dádu, přední vědecký pracovník české Akademie věd. V letech 1936 a 1937 pracoval na Islandu a v roce 1939 na

Svalbardu. Přispěl podstatně k poznání arktické flory cév-natých rostlin a lze jej považovat za zakladatele arktické fytocenologie. Vedl českou biologickou expedici na Island v r. 1948 a účastnil se i slovensko-české hydrobiologické ex-pedice na Svalbard v r. 1985.

Antonín MRKOS (1918–1992)Astronom a geofyzik, působil jako do-cent na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích a Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze, především však pracoval na hvězdárnách ve Vysokých Tatrách a na jihočeské Kleti. Zabýval

se přednostně studiem a měřením malých těles sluneční soustavy, planetek a komet (objevil 13 komet a téměř 580 planetek). Účastnil se sovětských expedic do Antarktidy (1957-1959 a 1961-1963), kde pracoval na kontinentálních stanicích Novolazarevskaja, Mirnyj a Vostok a absolvoval několik výprav do antarktického vnitrozemí.

Josef SEKYRA (*1928)Geolog a geomorfolog, vědecký pra-covník Ústředního ústavu geologického a docent na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Pracoval především ve vele-horských a aridních oblastech, kde se zabýval zejména periglaciální geomor-

fologií a kryopedologií. V Antarktidě se zúčastnil sovětské expedice 1966-1967 na základnách Moloďežnaja a Novo-lazarevskaja, a v sezóně 1968-1969 působil na americké základně McMurdo (projekt Deep freeze). V r. 1969 stanul jako první Čech na jižním pólu.

Josef SVOBODA (*1929)Botanik a ekolog, emigroval po roce 1968 z Československa před komunis-tickým režimem. Stal se profesorem bo-taniky na univerzitě v Torontu a v letech 1970 až 1994 vedl komplexní ekologický výzkum v kanadské Arktidě (zejména na

ostrově Ellesmere). Zabýval se zejména ekologií, adaptacemi a sukcesí rostlin na deglaciovaných územích vysoké Arktidy. Je považován za předního světového odborníka v oboru ark-tické botaniky a ekologie.

Pavel Prošek (* 1940)Klimatolog a profesor na Geografic-kém ústavu Přírodovědecké fakulty Ma-sarykovy univerzity. Zabývá se hlavně mikroklimatologií, energetickou bilancí systému přízemní atmosféra – zemský povrch a topoklimatologií. V 80. le-

tech se zúčastnil se tří geografických expedic na Svalbard a v letech 1994 – 1997 a 1999 – 2004 vedl dva antarktic-ké projekty. V období 2000 – 2006 je řešitelem projektu vybudování české vědecké stanice na ostrově James Ross v Antarktidě.

antarkt_vrstvy.indd 2antarkt_vrstvy.indd 2 14.12.2006 18:43:5014.12.2006 18:43:50


Recommended