Oxidační číslo
• Volné atomy a atomy v molekulách prvků mají oxidační číslo 0
• Oxidační číslo vodíku je ve většině sloučenin rovno +I. Výjimkou jsou sloučeniny vodíku s kovy (hydridy), kde má vodík oxidační číslo –I.
• Oxidační číslo kyslíku je ve většině sloučenin rovno –II.
Výjimkou jsou z běžnějších sloučenin peroxidy, kde má kyslík oxidační číslo –I.
Oxidační číslo
• Fluor má oxidační číslo -I , hliník +III• Alkalické kovy (IA. skupina, Li, Na, K) mají
oxidační číslo +I • Kovy alkalických zemin (IIA. skupina, Be,
Mg, Ca, Sr, Ba) mají oxidační číslo +II • Kovy mají ve sloučeninách jen kladná
oxidační čísla (s výjimkou některých komplexních sloučenin)
Součet oxidačních čísel všech atomů v molekule je roven 0, v iontu náboji iontu
Číslovkové předpony
1 mono 2 di3 tri 4 tetra5 penta 6 hexa7 hepta 8 okta9 nona 10 deka
Násobné číslovkové předponydvakrát bis třikrát trisčtyřikrát tetrakis pětkrát
pentakis
Oxidační číslo
zakončení názvu
Binární sloučeniny,
Kationy
Kyseliny Soli Aniony
I – ný – ná – nan – nanový
II – natý – natá – natan – natanový
III – itý – itá – itan – itanový
IV – ičitý – ičitá – ičitan – ičitanový
V – ičný, – ečný
– ičná, – ečná
– ičnan, – ečnan
– ičnanový, – ečnanový
VI – ový – ová – an – anový
VII – istý – istá – istan – istanový
VIII – ičelý – ičelá – ičelan – ičelanový
Binární sloučeniny
Záporná oxidační čísla nekovových prvků se pohybují v rozmezí –I až –IV. Podstatné jméno je potom odvozeno od základu mezinárodního názvu prvku zakončením –id, např.
halogenid (fluorid, chlorid atd.) F–I, Cl–I
oxid, sulfid, selenid O–II, S–II, Se–II
borid, nitrid, fosfid, arsenid B–III, N–III, P–III, As–III
karbid, silicid C–IV, Si–IV
Názvosloví
• Názvosloví hydroxidů a oxokyselin
hydroxid vápenatý CaII(OH)2–I
kyselina sírová H2SO4
• Názvosloví iontů
kationt sodný Na+
kationt amonný NH4+
kation oxoniový H3O+
Názvosloví
• Názvosloví solí
chlorid hlinitý AlCl3
kyanid draselný KCN
uhličitan vápenatý CaCO3
hydrogenuhličitan vápenatý Ca(HCO3)2
• Soli polykyselin
tetraboritan disodný Na2B4O7
Názvosloví
• Hydráty solí heptahydrát síranu zinečnatého
ZnSO4.7 H2O hemihydrát uhličitanu vápenatého
CaCO3.1/2 H2O dihydrát hydrogenfosforečnanu vápenatého
CaHPO4.2 H2O • Komplexní sloučeniny ne
Karbidy
U karbidů není názvosloví zcela jednoznačné.
U mnoha technických karbidů nelze oxidační číslo kovu určit a používá se obecný název karbid kovu, karbid železa Fe3C (cementit)
Poznámka
CaC2 karbid vápenatý
triviální název, ve skutečnosti acetylid (ethynid) vápenatý
(vápenatá sůl odvozená od acetylénu)
Vícesložkové soustavy
V praxi se nejčastěji uplatňují přepočty
• látkové množství hmotnost látky
• hmotnost látky objem látky
• látkové množství objem látky
Výpočty složení roztoků
Pět základních vztahů
• definice hmotnostního zlomku
• definice molární koncentrace
• definice hmotnostní koncentrace
• definice hustoty
• definice počtu molů
Hmotnostní zlomek
m(A)
w(A) = 1, %
mc
poměr hmotností přítomných složek
Molární koncentrace
n(A)
cM(A) = mol.dm-3
V
běžné vyjádření roztoků
Relativní molární koncentrace - bezrozměrná
Hmotnostní koncentrace
m(A)
cH(A) = g.dm-3
V
běžné vyjádření roztoků
Hustota
mc
= g.cm-3
V
mc .. hmotnost roztoku celková
V .. objem roztoku (pozor, v cm-3)
Počet molů
m(A)
n = mol
M(A)
m(A) .. hmotnost složky A
M(A) .. molekulová hmotnost složky A
(přiřadit rozměr g.mol-1)
Molekulové hmotnosti
součet atomových hmotností přítomných atomů
Získáníz Mendělejevovy tabulky
(rozšířené o atomové hmotnosti)z chemických tabulek
udávány jako bezrozměrné, přiřadit rozměr g.mol-1
Stechiometrie
H2SO4 + 2 NaOH Na2SO4 + 2 H2O
1 x 98 + 2 x 40 142 + 2 x 18
98 g + 80 g 142 g + 36 g