Oxidační číslo

• Volné atomy a atomy v molekulách prvků mají oxidační číslo 0

• Oxidační číslo vodíku je ve většině sloučenin rovno +I. Výjimkou jsou sloučeniny vodíku s kovy (hydridy), kde má vodík oxidační číslo –I.

• Oxidační číslo kyslíku je ve většině sloučenin rovno –II.

Výjimkou jsou z běžnějších sloučenin peroxidy, kde má kyslík oxidační číslo –I.

Oxidační číslo

• Fluor má oxidační číslo -I , hliník +III• Alkalické kovy (IA. skupina, Li, Na, K) mají

oxidační číslo +I • Kovy alkalických zemin (IIA. skupina, Be,

Mg, Ca, Sr, Ba) mají oxidační číslo +II • Kovy mají ve sloučeninách jen kladná

oxidační čísla (s výjimkou některých komplexních sloučenin)

Součet oxidačních čísel všech atomů v molekule je roven 0, v iontu náboji iontu

Číslovkové předpony

1 mono 2 di3 tri 4 tetra5 penta 6 hexa7 hepta 8 okta9 nona 10 deka

Násobné číslovkové předponydvakrát bis třikrát trisčtyřikrát tetrakis pětkrát

pentakis

Oxidační číslo

zakončení názvu

Binární sloučeniny,

Kationy

Kyseliny Soli Aniony

I – ný – ná – nan – nanový

II – natý – natá – natan – natanový

III – itý – itá – itan – itanový

IV – ičitý – ičitá – ičitan – ičitanový

V – ičný, – ečný

– ičná, – ečná

– ičnan, – ečnan

– ičnanový, – ečnanový

VI – ový – ová – an – anový

VII – istý – istá – istan – istanový

VIII – ičelý – ičelá – ičelan – ičelanový

Binární sloučeniny

Záporná oxidační čísla nekovových prvků se pohybují v rozmezí –I až –IV. Podstatné jméno je potom odvozeno od základu mezinárodního názvu prvku zakončením –id, např.

halogenid (fluorid, chlorid atd.) F–I, Cl–I

oxid, sulfid, selenid O–II, S–II, Se–II

borid, nitrid, fosfid, arsenid B–III, N–III, P–III, As–III

karbid, silicid C–IV, Si–IV

Názvosloví

• Názvosloví hydroxidů a oxokyselin

hydroxid vápenatý CaII(OH)2–I

kyselina sírová H2SO4

• Názvosloví iontů

kationt sodný Na+

kationt amonný NH4+

kation oxoniový H3O+

Názvosloví

• Názvosloví solí

chlorid hlinitý AlCl3

kyanid draselný KCN

uhličitan vápenatý CaCO3

hydrogenuhličitan vápenatý Ca(HCO3)2

• Soli polykyselin

tetraboritan disodný Na2B4O7

Názvosloví

• Hydráty solí heptahydrát síranu zinečnatého

ZnSO4.7 H2O hemihydrát uhličitanu vápenatého

CaCO3.1/2 H2O dihydrát hydrogenfosforečnanu vápenatého

CaHPO4.2 H2O • Komplexní sloučeniny ne

Karbidy

U karbidů není názvosloví zcela jednoznačné.

U mnoha technických karbidů nelze oxidační číslo kovu určit a používá se obecný název karbid kovu, karbid železa Fe3C (cementit)

Poznámka

CaC2 karbid vápenatý

triviální název, ve skutečnosti acetylid (ethynid) vápenatý

(vápenatá sůl odvozená od acetylénu)

Vícesložkové soustavy

V praxi se nejčastěji uplatňují přepočty

• látkové množství hmotnost látky

• hmotnost látky objem látky

• látkové množství objem látky

Výpočty složení roztoků

Pět základních vztahů

• definice hmotnostního zlomku

• definice molární koncentrace

• definice hmotnostní koncentrace

• definice hustoty

• definice počtu molů

Hmotnostní zlomek

m(A)

w(A) = 1, %

mc

poměr hmotností přítomných složek

Molární koncentrace

n(A)

cM(A) = mol.dm-3

V

běžné vyjádření roztoků

Relativní molární koncentrace - bezrozměrná

Hmotnostní koncentrace

m(A)

cH(A) = g.dm-3

V

běžné vyjádření roztoků

Hustota

mc

= g.cm-3

V

mc .. hmotnost roztoku celková

V .. objem roztoku (pozor, v cm-3)

Počet molů

m(A)

n = mol

M(A)

m(A) .. hmotnost složky A

M(A) .. molekulová hmotnost složky A

(přiřadit rozměr g.mol-1)

Molekulové hmotnosti

součet atomových hmotností přítomných atomů

Získáníz Mendělejevovy tabulky

(rozšířené o atomové hmotnosti)z chemických tabulek

udávány jako bezrozměrné, přiřadit rozměr g.mol-1

Stechiometrie

H2SO4 + 2 NaOH Na2SO4 + 2 H2O

1 x 98 + 2 x 40 142 + 2 x 18

98 g + 80 g 142 g + 36 g