Oznámení CVE Býšov · Web viewPoznámka: údaj o rychlosti proudění na výstupu z komína...

VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE Z ODPADNÍ DŘEVNÍ BIOMASY

-Kelčany

DOKUMENTACE HODNOCENÍ VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Zpracováno ve smyslu ustanovení § 8 a přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění

Zpracoval: ing. Jaromír Pokoj a kolektiv Brno, květen 2011

Výroba elektrické energie z odpadní dřevní biomasy - KelčanyDOKUMENTACE EIA

Seznam zpracovatelů dokumentace

Dokumentaci zpracoval:

Ing. Jaromír Pokojdržitel autorizace k posuzování vlivůna životní prostředíosvědčení číslo: MŽP č.j. 3041/460/OPV/93 z 30.3.1993prodl .rozh. MŽP č.j. 42710/ENV/06 z 21.6.2006

Datum zpracování dokumentace: 2.6.2011

Seznam osob, které se podílely na zpracování dokumentace:

Jméno a příjmení Bydliště Telefon

Ing. Jaromír Pokoj Brno 723 637 450Mgr. Jakub Bucek Čebín 723 495 422Ing. Dita Janečková Brno 605 703 296Bc. Kateřina Gattermayerová Brno 732 286 716Prof. Mudr. Jaroslav Kotulán Brno 606 506 983Ing. Pavel Cetl Brno 608 968 368

Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 2003, registrovaným u společnosti Microsoft. Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW 11, registrovaným u společnosti Corel Corporation.


Obsah:SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK.......................................................................................................................7

0. ÚVOD...................................................................................................................................................................8

0.1. ÚČEL DOKUMENTACE.............................................................................................................................80.2. VYPOŘÁDÁNÍ POŽADAVKŮ ZE ZÁVĚRU ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ..............................................10

0.2.1. Požadavky krajského úřadu na obsah dokumentace...........................................................................100.2.2. K požadavkům dalších připomínek:....................................................................................................11

0.3. POZNÁMKY K TEXTU DOKUMENTACE............................................................................................13

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI...................................................................................................................14

A.1 OBCHODNÍ FIRMA..................................................................................................................................14A.2 IČ.................................................................................................................................................................14A.3 SÍDLO (BYDLIŠTĚ)..................................................................................................................................14A.4 JMÉNO, PŘÍJMENÍ, BYDLIŠTĚ A TELEFON OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE OZNAMOVATELE 14

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU...................................................................................................................................15

B.I ZÁKLADNÍ ÚDAJE...................................................................................................................................15B.I.1 Název záměru........................................................................................................................................15B.I.2 Kapacita (rozsah) záměru.....................................................................................................................15B.I.3 Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)..................................................................................15B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry......................................................................16B.I.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant...........................17B.I.6 Popis technického a technologického řešení záměru...........................................................................17

B.I.6.1 Koncepce záměru............................................................................................................................................18B.I.6.2 Členění stavby na stavební a technologické soubory......................................................................................18B.I.6.3 Charakteristika stavebního provedení.............................................................................................................19B.I.6.4. Charakteristika technologického řešení.........................................................................................................20B.I.6.5. Zapojení do místní infrastruktury...................................................................................................................22B.I.6.6. Potřeba pracovních sil....................................................................................................................................22

B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení..................................................23B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků...................................................................................23B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat...........................................................................................................................................................23

B.II. ÚDAJE O VSTUPECH.............................................................................................................................23B.II.1. Půda....................................................................................................................................................23B.II.2. Voda....................................................................................................................................................24

B.II.2.1. Zdroj vody.....................................................................................................................................................24B.II.2.2. Spotřeba vody...............................................................................................................................................24

B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje............................................................................................25B.II.3.1 Palivo.............................................................................................................................................................25B.II.3.2 Podpůrné materiály potřebné pro pomocné provozy.....................................................................................26B.II.3.3 Spotřeba energií.............................................................................................................................................27

B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu........................................................................................27B.II.4.1 Nároky na dopravní infrastrukturu.................................................................................................................27B.II.4.2 Přístup na staveniště a zajištění vody a energií po dobu výstavby................................................................29

B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH.........................................................................................................................29B.III.1. Ovzduší..............................................................................................................................................29

B.III.1.1. Hlavní zdroj emisí.......................................................................................................................................29B.III.2. Odpadní vody....................................................................................................................................34

B.III.2.1. Technologické vody....................................................................................................................................34B.III.2.2. Dešťové a splaškové vody...........................................................................................................................35B.III.2.3. Odvod technologických, splaškových a dešťových vod..............................................................................36

B.III.3. Odpady..............................................................................................................................................37B.III.3.1. Odpady z realizace stavby...........................................................................................................................37B.III.3.2. Odpady z provozu........................................................................................................................................38

B.III.4. Ostatní...............................................................................................................................................40

/964


B.III.4.1. Hluk a vibrace..............................................................................................................................................40B.III.4.2. Záření...........................................................................................................................................................44B.III.4.3. Zápach.........................................................................................................................................................45

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ................................................46

C.1. NEJZÁVAŽNĚJŠÍ ENVIRONMENTÁLNÍ CHARAKTERISTIKY DOTČENÉHO ÚZEMÍ................46C.1.1. Územní systémy ekologické stability krajiny......................................................................................46C.1.2. Zvláště chráněná území, přírodní parky.............................................................................................46C.1.3. Významné krajinné prvky....................................................................................................................47C.1.4. Území historického, kulturního nebo archeologického významu.......................................................47C.1.5. Územní hustě zalidněná......................................................................................................................47C.1.6. Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení..................................................................................47C.1.7. Staré ekologické zátěže.......................................................................................................................48C.1.8. Extrémní poměry v dotčeném území...................................................................................................48C.1.9. Další charakteristiky...........................................................................................................................48

C.2. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ............................................................................................................................................................................48

C.2.1. Ovzduší a klima...................................................................................................................................48C.2.1.1. Klimatická charakteristika.............................................................................................................................48C.2.1.2. Kvalita ovzduší..............................................................................................................................................49

C.2.2. Voda....................................................................................................................................................52C.2.2.1.Povrchové vody..............................................................................................................................................52C.2.2.2. Podzemní vody..............................................................................................................................................52

C.2.3. Horninové prostředí, přírodní zdroje, geomorfologie........................................................................52C.2.3.1. Horninové prostředí.......................................................................................................................................52C.2.3.2. Přírodní zdroje...............................................................................................................................................53C.2.3.3. Geomorfologie...............................................................................................................................................53

C.2.4. Půdní prostředí...................................................................................................................................53C.2.5. Biosféra...............................................................................................................................................56

C.2.5.1. Biogeografie..................................................................................................................................................56C.2.5.2. Fauna, flóra a ekosystémy............................................................................................................................56

C.2.6. Krajina................................................................................................................................................59C.2.7. Obyvatelstvo, hmotný majetek a kulturní památky.............................................................................59

C.2.7.1. Hmotný majetek............................................................................................................................................59C.2.7.2. Architektonické a historické památky...........................................................................................................59C.2.7.3. Archeologická naleziště.................................................................................................................................60

C.2.8. Hluková zátěž......................................................................................................................................60C.3. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍÉHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ...............................................................................................61

D. KOMPELXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.......................................................................................................................................63

D.I. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI...................................63

D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů................................................................63D.I.1.1. Hluk................................................................................................................................................................63D.I.1.2. Znečištění ovzduší..........................................................................................................................................63D.I.1.3. Vlivy na zdraví v době výstavby....................................................................................................................68D.I.1.4. Zápach............................................................................................................................................................68D.I.1.5. Psychosociální vlivy......................................................................................................................................69D.I.1.6. Vlivy na veřejné zdraví - souhrn....................................................................................................................69

D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima......................................................................................................................70D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a eventuální další fyzikální a biologické charakteristiky...........................72

D.I.3.1. Vlivy v důsledku hluku..................................................................................................................................72D.I.3.2. Vlivy v důsledku vibrací a záření..................................................................................................................74D.I.3.2. Vlivy v důsledku zápachu..............................................................................................................................74D.I.3.3. Vlivy v důsledku vzniku odpadů...................................................................................................................75

D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody..................................................................................................75D.I.5. Vlivy na půdu.......................................................................................................................................75D.I.6. Vliv na horninové prostředí a přírodní zdroje....................................................................................75D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy a krajinu:.....................................................................................75D.I.8. Vlivy na krajinu...................................................................................................................................76

/965


D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky:.....................................................................................77D.II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ.............................77D.III. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH....................................................................................................................78D.IV. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ......................................................81D.V. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ.................................................................................................84D.VI. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE..................................................................................85

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU.............................................................................................87

F. ZÁVĚR..............................................................................................................................................................88

G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU...........................89

H. PŘÍLOHY.........................................................................................................................................................95

Přílohová část..........................................................................................................................................................97

Přílohy: 1. Situace širších vztahů - ortofotomapa2. Situace stavby a technologické členění3. Rozptylová studie4. Hluková studie5. Vyjádření příslušného stavebního úřadu z hlediska územně plánovací dokumentace6. Stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění

zákona č. 218/2004 Sb. (NATURA 2000).7. Pachová studie pro EKOBRIKETY s.r.o.8. Hodnocení vlivu záměru na veřejné zdraví9. Bezpečnostní listy používaných přípravků

/966


SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

Zkratka VýznamASR Automatizované systémy řízeníBPEJ bonitovaná půdně-ekologická jednotkaČHMÚ Český hydrometeorologický ústavČIŽP, OI Česká inspekce životního prostředí, oblastní

inspektorátČOV čistírna odpadních vodČSN Česká státní normaEIA posouzení vlivů na životní prostředí

(Environmental Impact Assessment)EU Evropská UnieIL imisní limitk.ú. katastrální územíMŽP Ministerstvo životního prostředíN nebezpečný odpadn.m. nad mořemNV Nařízení vládyO ostatní odpadOZKO oblast se zhoršenou kvalitou ovzdušíp.č. parcelní čísloPUPFL pozemky určené k plnění funkce lesaRD rodinný důmREZZO Registr emisí zdrojů znečišťování ovzdušíRS rozptylová studies.r.o. společnost s ručením omezenýmTNV těžké nákladní vozidloTZL, TL tuhé znečišťující látkyÚSES územní systém ekologické stabilityVKP významný krajinný prvekWHO Světová zdravotnická organizaceZP zpevněné plochyZPF zemědělský půdní fond

Poznámka:Zkratky používané pro jednotky, chemické značky a dále lokálně se vyskytující zkratky vysvětlené v textu nejsou v tabulce uváděny.

/967


0. ÚVOD

0.1. ÚČEL DOKUMENTACEDokumentace byla vypracována na základě závěru zjišťovacího řízení JMK 137524/2009 S-JMK 122618/2009 OŽP/Bd z 6.10.2009, které provedl Krajský úřad Jihomoravského kraje. Dokumentace vychází ze zpracovaného oznámení záměru, které bylo předmětem zjišťovacího řízení: „Oznámení záměru podle přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, záměr:VÝROBA EL.ENERGIE Z ODPADNÍ DŘEVNÍ BIOMASY -Kelčany, zprac. Mgr. Jakub Bucek, Bc. Kateřina Chumelová, Brno, srpen 2009.

V závěru provedeného zjišťovacího řízení se uvádí:

Záměr „Výroba elektrické energie z odpadní dřevní biomasy - Kelčany“, k.ú. Kelčany a k.ú. Žádovice, okr. Hodonín naplňuje dikci bodu 3.1, kategorie II, přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., jedná se o podlimitní záměr ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm.d) zákona. Krajský úřad Jihomoravského kraje na základě zjišťovacího řízení provedeného ve smyslu § 7 citovaného zákona stanoví, že uvedený záměr

bude posuzovánpodle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších

předpisů.

Oznamovatel zajistí zpracování dokumentace podle ustanovení § 8 zákona v rozsahu podle přílohy č. 4 zákona. Dokumentace musí být zpracována autorizovanou osobou ve smyslu zákona.

Zpracovatel dokumentace vezme při jejím zpracování v úvahu všechny připomínky získané v rámci zjišťovacího řízení.

V dokumentaci je třeba se zaměřit zejména na následující oblasti:

Vyhodnotit vliv záměru na veřejné zdraví držitelem osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví v souladu s § 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a to nejen v souvislosti s předpokládaným záměrem, ale i s ohledem na stávající zátěž území. Při hodnocení vlivů na zdraví je nutno zohlednit také očekávanou zátěž z povolených, avšak doposud nerealizovaných záměrů.

Dopracovat rozptylovou a hlukovou studii; vyhodnotit kumulaci vlivů s ostatními záměry v lokalitě (zejména provoz firmy EKOBRIKETY s.r.o. a schválený záměr drtičky skla Remat Glass, s.r.o.)

Prověřit vliv záměru na kvalitu ovzduší, a to především na únik prachových částic ze skládky paliva.

Dopracovat návrh provozních podmínek na zkrápění příjezdové cesty, opatření při manipulaci se štěpkou a pilinami a zabezpečení skladu štěpky a pilin.

Doplnit údaje z hlediska ochrany vod: údaj o zdroji a roční spotřebě odebírané vody, řádně popsat vznikající technologické odpadní vody, popsat kvalitu produkovaných

/968


odpadních vod, složení inhibitoru koroze, údaje o garantovaných emisních limitech, kapacitě a účinnosti akumulační jímky, popsat recipient vypouštěných odpadních vod.

Vyhodnotit dopad stavby na krajinný ráz.

Tato dokumentace je zpracována ve smyslu § 8 a přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 100/2001 Sb.)

Záměr je možno s ohledem na provozovaná zařízení zařadit jako podlimitní záměr dle bodu 3.1 přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb.

3.1 Zařízení ke spalování paliv s tepelným výkonem pod 50 MW

Dokumentace je zpracována v rozsahu přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb.

Dle § 4 zákona č. 100/2001 Sb. (podlimitní záměry) spadá tento záměr pod působnost orgánu příslušného kraje, tj. Jihomoravského kraje.

Základním podkladem pro zpracování této dokumentace jsou údaje uvedené v projektové dokumentaci pro územní řízení stavby (konkrétní výčet podkladů viz v kapitole F.1. Mapová a jiná dokumentace týkající se záměrů v dokumentaci).

Projekce stavby - identifikační údaje projektanta:VAE a.s.Kalusova 12/968709 00 Ostrava 9IČ 646 10 144

Hlavním cílem práce společnosti je poskytováni vysoce odborných služeb jak v expertních, inženýrských a investorských činnostech, tak formou staveb na klíč se zajištěním různé reakce na požadavky zákazníka.

Standardními zákazníky jsou průmyslové podniky, elektrárny, teplárny, průmyslové a městské energetiky. Jde zejména o kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, moderní technologie spalování fosilních paliv a modernizaci i retrofit stávajících technologií.

Společnost působí především na segmentech elektrárenského, teplárenského, hutního, chemického, petrochemického a vodárenského průmyslu.

Generální dodavatel technologie:

/969


0.2. VYPOŘÁDÁNÍ POŽADAVKŮ ZE ZÁVĚRU ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

0.2.1. Požadavky krajského úřadu na obsah dokumentace Vyhodnotit vliv záměru na veřejné zdraví držitelem osvědčení odborné způsobilosti

pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví v souladu s § 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a to nejen v souvislosti s předpokládaným záměrem, ale i s ohledem na stávající zátěž území. Při hodnocení vlivů na zdraví je nutno zohlednit také očekávanou zátěž z povolených, avšak doposud nerealizovaných záměrů.

Součástí dokumentace je samostatná studie, zpracovaná odborníkem s příslušnou autorizací: Hodnocení vlivu na veřejné zdraví záměru „Výroba elektrické energie z odpadní dřevní biomasy - Kelčany“ (Příspěvek k dokumentaci EIA podle § 8 zákona č. 100/2001 Sb.). Zprac. Prof. MUDr. Jaroslav Kotulán, Csc., Brno, květen 2011.

Závěry z této studie byly použity při zpracování textu dokumentace a jejích závěrů.

Dopracovat rozptylovou a hlukovou studii; vyhodnotit kumulaci vlivů s ostatními záměry v lokalitě (zejména provoz firmy EKOBRIKETY s.r.o. a schválený záměr drtičky skla Remat Glass, s.r.o.)

Součástí dokumentace jsou nově zpracované hluková a rozptylová studie: Výroba elektrické energie z odpadní dřevní biomasy – Kelčany. Hluková studie - chráněný venkovní prostor staveb. Zprac. Ing. D. Janečková, Ing. M. Lepka, , Brno, březen 2011.Výroba elektrické energie z odpadní dřevní biomasy – Kelčany. Příspěvková rozptylová studie. Zprac. Mgr. J. Bucek, Brno, březen 2011.

Tyto studie zahrnují podle příslušných metodik všechny dostupné údaje o pozadí, včetně uvedených areálů firem, které jsou již od doby vdání rozhodnutí v provozu. Konstrukce hlukové studie je založena na měření reálného hlukového pozadí v místě.

Závěry z těchto studií byly použity při zpracování textu dokumentace a jejích závěrů.

Dále pak byla zpracována speciální pachová studie:

Výroba elektrické energie z odpadní dřevní biomasy – Kelčany. Vyhodnocení příspěvkového imisního zatížení lokality pachovými látkami vlivem provozu společnosti EKOBRIKETY s.r.o. Zprac. Mgr. J. Bucek, Brno, březen 2011

Tato pachová studie hodnotí situaci v oblasti zápachu v dotčeném území, který pochází z provozu jiného závodu, který ale je dán do souvislosti s oznamovaným záměrem z důvodu stávající zátěže dotčeného území. Oznamovatel je ochoten v rámci kompenzačních zařízení financovat vybavení tohoto provozu mokrou pračkou, která významným způsobem sníží pachovou zátěž, což je dokumentováno v pachové studii.

Prověřit vliv záměru na kvalitu ovzduší, a to především na únik prachových částic ze skládky paliva.

/9610


Prověření vlivu záměru na kvalitu ovzduší je součástí rozptylové studie. Oproti původním informacím podaným v oznámení byl upraven projekt v části manipulace s palivem, a to tak, aby byl minimalizován možný vývin prachu. Jedná se zejména o technická opatření (zapláštění skládky paliva a další technické úpravy)

Dopracovat návrh provozních podmínek na zkrápění příjezdové cesty, opatření při manipulaci se štěpkou a pilinami a zabezpečení skladu štěpky a pilin.

Souvisí s předchozím bodem, podmínky organizačního charakteru zahrnuty do návrhů podmínek pro realizaci záměru.

Doplnit údaje z hlediska ochrany vod: údaj o zdroji a roční spotřebě odebírané vody, řádně popsat vznikající technologické odpadní vody, popsat kvalitu produkovaných odpadních vod, složení inhibitoru koroze, údaje o garantovaných emisních limitech, kapacitě a účinnosti akumulační jímky, popsat recipient vypouštěných odpadních vod.

Doplněno na základě informací od investora. Dále doplněny informace o charakteru používaných chemikálií.

Vyhodnotit dopad stavby na krajinný ráz

Základní vyhodnocení je součástí příslušné pasáže dokumentace.

0.2.2. K požadavkům dalších připomínek: Obecní úřad Kelčany požaduje záměr dále posuzovat dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí z důvodu obav ze znečištění ovzduší.

Problematice hodnocení vlivu záměru na ovzduší jsou věnovány odborné studie uvedené v předchozí kapitole (rozptylová,pachová, studie vlivů na veřejné zdraví)

Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje požaduje další posouzení podle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí se zaměřením na vyhodnocení vlivu záměru na veřejné zdraví. Požaduje rovněž zohlednit očekávanou zátěž z povolených, avšak doposud nerealizovaných záměrů.

Hodnocení vlivu záměru na veřejné zdraví je součástí dokumentace. Předmětné záměry byly od doby vydání stanoviska realizovány (EKOBRIKETY s.r.o., Remat Glass, s.r.o.) a v uvedených specializovaných studiích zohledněny.

Česká inspekce životního prostředí požaduje zpracovat další stupeň posouzení vlivu na životní prostředí s ohledem na následující připomínky:

V oznámení záměru není řešeno zajištění opatření proti šíření sekundární prašnosti jak dopravou, tak při manipulaci se štěpkou a pilinami a dále úniky prachu ze skládky. Proto doporučuje dopracovat návrh provozních podmínek na zkrápění příjezdové cesty, opatření při manipulaci se štěpkou a pilinami a zabezpečení skladu pilin.

Předložená dokumentace neobsahuje odborný posudek, který bude sloužit k posouzení umístění a povolení stavby stacionárního zdroje znečištění ovzduší z hlediska zákona č. 86/2002 Sb.,o ochraně ovzduší.

Požaduje dořešení zabezpečení skládky paliva – dřevní štěpky a pilin, zastřešením a ohrazením.

/9611


Požaduje doplnit údaje z hlediska ochrany vod: údaj o roční potřebě odebírané vody, řádně popsat vznikající technologické odpadní vody, popsat kvalitu produkovaných odpadních vod, složení inhibitoru koroze, údaje o garantovaných emisních limitech, kapacitě a účinnosti akumulační jímky, popsat recipient vypouštěných odpadních vod.

Problematika zamezení prašnosti technickými opatřeními byla doplněna do projektové dokumentace. Organizační opatření jsou zahrnuta do návrhu podmínek pro realizaci záměru.

Odborný posudek zdroje znečištění ovzduší se ve fázi procesu posuzování vlivů na životní prostředí nepředkládá. Zpracovává se až pro účely povolení umístění zdroje znečištění ovzduší ať už jako povolení složkového nebo v rámci integrovaného povolení.

Oblast nakládání s vodami a látkami závadnými vodám je doplněna na základě informací od oznamovatele záměru.

Jihomoravský kraj nemá k uvedenému záměru žádné připomínky.

Městský úřad Kyjov, odbor životního prostředí sděluje k uvedenému záměru následující:

Ke kácení dřevin je zapotřebí povolení příslušného orgánu ochrany přírody souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a vyhl. č. 395/1992 Sb.

Ke stavbě ČOV EZK je potřeba stavební povolení dle ust. § 15vodního zákona a povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových.

Ke stavbě je třeba požádat ve smyslu ustanovení § 14 odst. 2 lesního zákona o vydání závazného stanoviska k návrhu územního rozhodnutí o umístění stavby na pozemky do vzdálenosti 50 m od okraje lesa.

Jedná se o požadavky, které vyplývají z platných předpisů a investor je bude muset splnit v dalších krocích přípravy stavby v rámci řízení podle stavebního zákona.

Manželé Bednaříkovi mají k uvedenému záměru následující připomínky:

Rozptylová a hluková studie posuzuje vliv pouze jednoho provozu a nebere na vědomí stávající provoz firmy Ekobrikety, s.r.o. a schválenou výstavbu drtičky skla Remat Glass, s.r.o.

V oznámení záměru není doložena spotřeba vody a zdroj vody pro výrobu páry. Upozorňují na přítomnost bobra evropského na lokalitě záměru.

K dokumentaci jsou přiloženy nově zpracované odborné studie (hluková, rozptylová, pachová, studie vlivů na zdraví), které zahrnují podle příslušných metodik všechny dostupné údaje o pozadí, včetně uvedených areálů firem, které jsou již od doby vdání rozhodnutí v provozu. Konstrukce hlukové studie je založena na měření reálného hlukového pozadí v místě.

Oblast nakládání s vodami a látkami závadnými vodám je doplněna na základě informací od oznamovatele záměru

Realizace záměru neprobíhá na ploše, kde by mohlo dojít k ohrožení biotopů chráněných a jiných druhů.

/9612


Pan Vladimír Jarošek sděluje k uvedenému záměru následující:

Rozptylová a hluková studie posuzuje vliv pouze jednoho provozu a nebere na vědomí stávající provoz firmy Ekobrikety, s.r.o. a schválenou výstavbu drtičky skla Remat Glass, s.r.o.

Uvedený záměr naruší krajinný ráz obce. Předpokládaná spotřeba vody využije veškerou vodu z přilehlého potoka.

K dokumentaci jsou přiloženy nově zpracované odborné studie (hluková, rozptylová, pachová, studie vlivů na zdraví), které zahrnují podle příslušných metodik všechny dostupné údaje o pozadí, včetně uvedených areálů firem, které jsou již od doby vdání rozhodnutí v provozu. Konstrukce hlukové studie je založena na měření reálného hlukového pozadí v místě.Z hlediska krajinného rázu není stavba umístěna v souvislé zástavbě obcí. Problematice ovlivnění krajinného rázu jsou věnovány příslušné pasáže dokumentace.

Oblast nakládání s vodami a látkami závadnými vodám je doplněna na základě informací od oznamovatele záměru

0.3. POZNÁMKY K TEXTU DOKUMENTACESoučástí této dokumentace jsou specializované studie, kterými jsou:

Příspěvková rozptylová studie znečištění ovzduší Hodnocení vlivu na veřejné zdraví záměru Vyhodnocení příspěvkového imisního zatížení lokality pachovými látkami

vlivem provozu společnosti EKOBRIKETY s.r.o. Hluková studie – chráněný venkovní prostor staveb

Tyto odborné studie obsahují údaje, které jsou použity v textu dokumentace, nebo je na ně odkazováno. Studie tvoří nedílnou součást dokumentace, se kterou jsou rovněž distribuovány příslušnému úřadu, který zajišťuje její zveřejnění. Pro blíže neobeznámenou veřejnost může být dostupnost těchto studií méně komfortní, proto je popisná část dokumentace v těch pasážích, kde jsou přejímána ze studií příslušná data, pojednána podrobněji, než je zcela nezbytné. To může být chápáno jako faktor omezující srozumitelnost dokumentace, praxe však zpracovatelům dokumentace ukázala vhodnost takto zvoleného postupu.

/9613


A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI

A.1 OBCHODNÍ FIRMA

TREVER, s.r.o.

A.2 IČ

255 70 943

A.3 SÍDLO (BYDLIŠTĚ)

687 42 Osvětimany 385

A.4 JMÉNO, PŘÍJMENÍ, BYDLIŠTĚ A TELEFON OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE OZNAMOVATELE

Společnost je zastoupena na základě plné moci: společností: VAE, a.s.

Ing. Jan Mosler - ředitel divize projektování Kalusova 968/12709 00 Ostrava - Mariánské Hory

e-mail: [email protected].: +420 596 242 001 mob.: +420 777 751 428

/9614

mailto:[email protected]


B. ÚDAJE O ZÁMĚRU

B.I ZÁKLADNÍ ÚDAJE

B.I.1 Název záměru

Název záměru:Výroba elektrické energie z odpadní dřevní biomasy - Kelčany

Zařazení podle přílohy č. 1: Záměr je možno s ohledem na provozovaná zařízení zařadit jako podlimitní záměr dle bodu 3.1 přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb.

3.1 Zařízení ke spalování paliv s tepelným výkonem pod 50 MW

Dle § 4 zákona č. 100/2001 Sb (podlimitní záměry) spadá tento záměr pod působnost orgánu příslušného kraje, tj. Jihomoravský kraje.

B.I.2 Kapacita (rozsah) záměru

Základní parametry bloku:Palivová základna odpadní dřevní biomasa Tepelný výkon: 17,8 MWt

Jmenovitý tlak páry: 6,4 MPaJmenovitá teplota páry: 485 oCJmenovitý výkon el. generátoru 6 875 MVAFond pracovní doby: 8000 hod/rokMnožství paliva: 9,1 t/hod, tj. 72 720 t/rok

B.I.3 Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) Kraj: JihomoravskýOkres: HodonínObec: KelčanyKatastrální území: 664774 Kelčany, 794261 ŽádoviceStavební úřad: Stavební úřad - Městský úřad Kyjov Obec Kelčany se nachází cca 3 km jihovýchodně od města Kyjov. Obec leží na výměře 261 ha, počet obyvatel 249. Nadmořská výška obce je 203 m n.m. Západně od Kelčan protéká potok Hruškovice.

Samotný záměr se nachází v nezastavěné části obce, mezi obcemi Kelčany a Žádovice, na pozemcích parc. č. 244/8, 244/22 v kat. území Kelčany a parc. č. 1155/3, 1159/1, 1159/3, 1159/4, 1159/6, 1159/7 v kat. území Žadovice. Stavba zařízení bude umístěna do průmyslového areálu obce Kelčany, který je lokalizován v extravilánu, severovýchodně od obce Kelčany. Přibližně obdélníkový pozemek je umístěn ve východní části areálu a je ohraničen místní komunikací Kelčany – Žádovice a polní cestou.

/9615


Obrázek 1 - umístění záměru

B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Charakter záměru:Novostavba charakteru technologického zařízení staveb.

Novostavba zařízení je trvalou stavbou, charakteru technologického zařízení staveb. Jejím účelem je primárně výroba elektrické energie z dřevní biomasy.

Záměrem investora je dále dodávat vyrobenou elektrickou energii jako zelenou energii do distribuční sítě.

Dodávané zařízení bude založeno na moderní osvědčené technologii fy Wärtsila, jejíž provozní spolehlivost byla ověřena v trvalém provozu. Švédsko, Finsko – přes 100 instalací, SRN – Baden Baden 2x 5,5 MWel., ČR – Dřevokombinát Čáslav 5,6 MWel.

Podle zákona č. 86/2002 Sb. a souvisejících předpisů o ochraně ovzduší musí technologické zařízení Energetického zdroje jako celek splňovat emisní limity podle nařízení vlády č. 146/2007 Sb.

Předkládaná dokumentace je ve shodě s investičním záměrem, na který je zpracovávána projektová dokumentace (v souladu se smlouvou mezi stavebníkem a zpracovatelem projektu), definováno pro záměr výstavby vlastního areálu závodu, tj. stavebních a provozních objektů nového zařízení.

Možnost kumulace s jinými dosud nerealizovanými záměry se nepředpokládá. V sousedství jsou v rámci vymezeného průmyslového areálu umístěny provozy firmy EKOBRIKETY s.r.o. na výrobu briket z odpadového dřeva a dále provoz Remat Glass s.r.o. na drcení odpadového skla. Možná kumulace negativních vlivů zejména v oblasti ovzduší a hluku je řešena samostatnými studiemi, které tvoří přílohu dokumentace.

/9616


B.I.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant Společnost Trever, s.r.o., je specializovanou firmou zabývající se přípravou a realizací projektů v oblasti výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů – fotovoltaika, biomasa a bioplyn.

Cílem investora je vyrábět z biomasy elektrickou energii, přičemž chce využít státní podpory a vyrobenou elektrickou energii chce uplatnit na trhu jako zelenou energii dle zákona č. 180/2005 Sb.

Důvodem k realizaci oznamovaného záměru je snaha společnosti uplatnit biomasu - štěpku do jejího finálního produktu – výroby tzv. zelené elektrické energie. Výroba elektrické energie a tepla z bio-paliv získávaných z tzv. obnovitelných zdrojů energií je v současnosti strategickou prioritou, podporovanou státem a EU. Orientace na obnovitelné zdroje energie se urychlila celosvětovým prohloubením ekologického cítění. Při spalování bio-paliva na rozdíl od jiných fosilních paliv je bilance produkce skleníkového plynu CO2 nulová, neboť se do ovzduší uvolňuje jen takové množství CO2, jaké bylo do hmoty bio-paliva akumulováno fotosyntézou v období jeho růstu. Další velkou předností bio-paliva je to, že obvykle neobsahuje síru a tak během spalování nevzniká škodlivý plynný exhalát SO2.

Oznamovaný záměr svou koncepcí odpovídá požadavkům Evropské unie (legislativní směrnice 2001/77/EC o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a Akční plán EU pro biomasu 12/2005) i České republiky (Zákon č. 180/ 2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v ČR a Vyhláška MŽP č. 482/2005 o stanovení druhů, způsobu využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy).

Důvodem pro výběr pozemku pro stavbu nového energetického zdroje byla možnost nekomplikovaného vyvedení vyrobené elektrické energie do sítě E.ON. Stavba bude napojena na území technicko-inženýrskou vybavenost budovanou jako další stavby v dané lokalitě stavby. Dalším dobrým důvodem byla samotná existence průmyslové zóny obce Kelčany a její příznivá poloha (bývalý areál cukrovaru) v nezastavěné oblasti bez možnosti osídlení, dále pak vlastnická struktura investora, z níž vyplývá jednoduchá možnost poskytnutí pozemků o potřebné velikosti. Místo stavby je vhodné i z hlediska přenosu hluku do okolí. Okolní obytná zástavba je vzdálená tak, že nebude ovlivněna provozem navrhované jednotky, což vyplynulo ze zpracované a přiložené hlukové studie.

Technologické řešení pak bylo voleno na základě potřeb definovaných určením záměru, za použití obecně používaných a prověřených technologií na současně dosažitelné úrovni technického rozvoje. Požaduje se, aby zařízení vycházelo z osvědčených, provozně vyzkoušených technologických jednotek, které nemají charakter prototypu (vždy pokud je to možné), s životností odpovídající vysokému technickému standardu. Zařízení bude zcela nové, dosud nepoužité.

Uvedené aspekty pak byla hodnoceny v rámci interního rozhodovacího procesu při přípravě záměru a volbě jednotlivých realizačních možností. Výsledkem byl ucelený záměr, prezentovaný v této dokumentaci. Z uvedených důvodů není dokumentací dále rozpracováno variantní řešení záměru, protože .ve vazbě na dosavadní proces přípravy záměru by bylo bezúčelné.

B.I.6 Popis technického a technologického řešení záměru Dispoziční řešení technologického zařízení je podmíněno technologickým procesem zařízení, začínajícím denní skládkou biomasy s mechanizovanou vykládkou, dopravou biomasy do spalovací komory parního kotle a navazující strojovnou parní odběrové kondenzační turbíny.

/9617


Parní kotel a parní turbína tvoří hlavní výrobní blok a jsou umístěny v kompaktním stavebním objektu. Na východní straně hlavního výrobního objektu jsou umístěny nad zemí na podpěrné ocelové konstrukci buňky vzduchových chladičů zajišťující kondenzaci výfukové páry z turbíny. Rozmístění ostatního technologického zařízení je dáno jejich funkcí ve výrobním procesu s přihlédnutím na tvar vymezeného pozemku.

Blíže je řešení stavby včetně struktury a rozmístění stavebních a technologických ceků patrné ze situace v příloze č. 2. Jedná se o pracovní verzi na základě vstupních požadavků. Konečné řešení může být v detailech odlišné, celková koncepce, která určuje charakteristiky vstupů a výstupů uváděné v této dokumentaci, však zůstane zachována.

B.I.6.1 Koncepce záměru

Oznamované zařízení bude vyrábět a dodávat elektrickou energii do veřejné sítě.

Využití odpadního tepla: V současné chvíli není využití odpadního tepla řešeno, v budoucnu je však v plánu odpadní teplo efektivně využívat.

Výroba elektrické energie:Při instalovaném výkonu turbosoustrojí 5,5 MW se předpokládá, že na svorkách generátoru bude vyrobeno 44 000 MWh el. energie za rok. Vlastní spotřeba teplárny a ztráty v přenosu budou cca 4 040 MWh/rok.

Veškerá elektrická energie ve výši 39 960 MWh/rok bude dodána do sítě E.ON.

B.I.6.2 Členění stavby na stavební a technologické soubory

Provozní soubory Stavební objektOznačení Název Označení Název

PS01. Kotelna SO01. Přípravné a bourací práce

PS02. Umělý tah s odpopílkováním SO02. Kogenerační jednotka

PS03. Strojovna turbogenerátoru SO03. Zastřešená skládka paliva

PS04. Systém chlazení SO04. Trafostanice a rozvodna 22 kV

PS05. Palivové hospodářství SO05. Záložní zdroj elektrické energie

PS06. Popelové hospodářství SO06. Příjezdní komunikace

PS07. Měření a regulace a ASŘ SO07. Most v km 0,026˙489

PS08. Kompresorová stanice SO08. Vnitrozávodní komunikace a ZP

PS09. Výměníková stanice SO09. Silniční váha

PS10. Laboratoř SO10. Kanalizace

PS11. Úpravna vody SO11. Splašková kanalizace vč. ČOV

PS12. Vstupní transformovna a napájecí rozvody vn

SO12. Venkovní rozvod vody

PS13. Napájecí silnoproudé rozvody SO13. Požární nádrž

PS14. Provozní silnoproudé rozvody SO14. Oplocení

PS15. Nouzový zdroj elektrické energie SO15. Vnější silnoproudé rozvody

PS16. SO16. Protihluková opatření

PS17. SO17. Teplovodní rozvody

/9618


Představu o členění stavby na jednotlivé stavební objekty podává příloha č. 2. Situace stavby a technologické členění.

Kapacitní údaje:komunikace 1 077 m2

zpevněné plochy 6 612 m2

zastavěná plocha 2 533 m2

B.I.6.3 Charakteristika stavebního provedení

B.I.6.3.1 Příprava staveniště

Požadavky na asanace, bourací práce a kácení porostů:Pro výstavbu vlastního zařízení je potřeba realizovat v předstihu demolice stávajících nevyužitých budov a přípravu území. Součástí přípravy území bude také pokácení náletové zeleně a případné odstranění suti, která je na pozemku deponována.

Bilance zemních prací a požadavky na deponie zeminy: V rámci přípravy území budou provedeny demoliční práce stávajících objektů a povrchů zpevněných ploch. Demolice těchto objektů a výstavba nových budov si vyžádá odstranění náletové zeleně uvnitř areálu.

V rámci této stavby budou provedeny hrubé terénní úpravy (HTU), v nichž jsou řešeny zemní práce, a to po úroveň zemní pláně tělesa komunikací, zakládací roviny objektu, chodníků, parkovišť a ostatních zpevněných ploch. Při zemních pracích je počítáno s částečným využitím zeminy z odkopávek do násypů. Stávající zemina nevhodná do násypů bude vytěžena a odvezena na patřičný zemník či skládku.

Pozn.: Pro vyšší stupeň projektové dokumentace bude proveden podrobný inženýrsko-geologický průzkum, aby bylo možno stanovit postup prací při provádění hrubých terénních úprav a úpravách pláně.

B.I.6.3.2 Zásady urbanistického, architektonického a výtvarného řešení

Urbanistické a architektonické řešení stavby je realizováno podle těchto základních kritérií: Stavba se nachází v areálu bývalého cukrovaru a stavebně navazuje na stávající zástavbu.

Architektonické řešení je podřízeno charakteru stavby. Jedná se o jednoduché tvarové a hmotové řešení jednotlivých objektů. Vzhledem k velikosti hlavního technologického zařízení je dána i hmota hlavního stavebního objektu. Výška hmoty je opticky snížena pásy prosklení. Nepříznivé hmotnostní řešení bude částečně eliminováno odpovídajícím barevným řešením objektů.

B.I.6.3.3 Požadavky na sadové a venkovní úpravy

Sadové úpravy budou provedeny po ukončení stavby hlavních objektů a budou spočívat v ozelenění volných ploch a osázení dřevinami podle dokumentace, která bude provedena v rámci dalších stupňů dokumentace.

/9619


B.I.6.4. Charakteristika technologického řešení

B.I.6.4.1. Provoz energetického zdroje

Navržené zařízení je založeno na osvědčeném procesu výroby tepla a elektrické energie prostřednictvím vysokotlaké páry vyrobené v parním roštovém kotli na spalování dřevní biomasy (jedná se o výrobu energie z obnovitelných zdrojů).

Hlavní výrobní zařízení je tvořeno parním kotlem s komínem, parní turbínou s elektrickým generátorem, systémem napájecí vody, systémem chlazení, chemickou úpravou vody, elektrostatickým odlučovačem popílku a systémem skladování a dopravy paliva, transformační stanicí vyrobené elektrické energie.

V parním kotli o jmenovitém tepelném výkonu 17,8 MW (21,7 tun páry za hodinu o jmenovitém tlaku 6,4 MPa a jmenovité teplotě 485 °C) bude spalována štěpka o výhřevnosti 8 MJ/kg a vlhkosti do 55 %. Jedná se o roštový kotel s přirozenou cirkulací směsi vody a páry v trubkách výparníku. První tah kotle – spalovací komoru - tvoří svařované membránové stěny výparníku. V dalším tahu tvořeném plechovými kanály jsou umístěny dodatkové výhřevné plochy. Přehříváky budou umístěny nad koncem zadní stěny topeniště na výstupu spalin ze spalovací komory.

Před kotlem je provozní zásobník paliva a šnekový podavač pro dopravu paliva do kotle. Popel z pod roštu a popel z druhého tahu kotle dopravuje dopravník do kontejneru vedle kotelny, tento popel je mokrý. Spaliny budou čištěny v elektrostatickém filtru a ocelovým komínem vypouštěny do ovzduší. Popílek z výsypek elektrostatického filtru bude šnekovými dopravníky dopravován do druhého kontejneru umístěného pod filtrem, popílek je suchý. Kontejnery jsou uzavřené o objemu 8 m3.

Ostrá pára vyrobená v kotli bude přivedena na hrdlo parní odběrové kondenzační turbíny spojené přes převodovou skříň s generátorem, který bude vyrábět elektrickou energii. V turbíně bude expandovat pára, která bude roztáčet její oběžná kola a následně generátor, který bude vyrábět elektrickou energii. Turbogenerátor je navržen o elektrickém výkonu 5,5 MW. Mimo elektrickou energii bude zároveň z turbíny odebírána pára pro technologické potřeby závodu a vytápění. Vstupní potrubí bude osazeno rychlozávěrným ventilem a regulačními ventily se servopohonem.

Pára vystupující z turbíny bude zavedena do kondenzátoru, kde bude chlazena směsí vody a glykolu, která bude ochlazována v systému chladičů umístěných v těsné blízkosti zařízení. Součástí dodávky turbíny bude řídící systém se systémem ochran turbíny a systémem řízení pomocných zařízení turbíny.

Zařízení bude provozováno 8 000 hodin v roce a za rok spotřebuje cca 70 720 tun biomasy (odpadu z dřevozpracujících závodů).

B.I.6.4.2. Zařízení palivového hospodářství

Potřeba paliva bude zajišťována dovozem z blízkého okolí, kamióny s velkoobjemovými návěsy o kapacitě 90 m3 biomasy s pohyblivou podlahou. Převoz materiálu a manipulace mezi zásobníkem a zastřešeným skladem paliva pro zařízení bude řešen kolovým lžícovým nakladačem, pro zamezení prášení budou zpevněné plochy skrápěny vodou. Biomasa je obecně vlhká a tím nedochází k jejímu úletu, jak z lopaty nakladače, tak ze skladů.

/9620


Palivo bude naváženo přímo do denního zásobníku paliva s tzv. pohyblivou podlahou ovládanou hydraulickými siloválci, který má kapacitu na 12hod provozu, při max. výkonu. Zásobník bude zastřešen a celý opláštěn. Na zásobník bude navazovat zastřešený a částečně opláštěný sklad paliva, tak aby nedocházelo ke zbytečným přejezdům s biomasou na otevřené ploše. Sklad u zásobníku bude využíván pro normální provoz teplárny a bude mít kapacitu na 3 dny provozu, což je obecné pravidlo pro předzásobení takovýchto zařízení. V případě přebytků bude palivo skladováno v zastřešeném a částečně opláštěném skladu u jižní hranice areálu.

Palivo bude ze zásobníku posouváno pohyblivou podlahou, s hydraulickým pohonem, směrem vibračnímu dopravníku, který bude umístěn na odvrácené stěně zásobníku, z pohledu přísunu paliva. Vibrační dopravník přesypává palivo přes přesýpací stanici na řetězový dopravník, který je zaústěn do bunkru před kotlem. Provoz řetězového dopravníku bude řešen automaticky, podle množství paliva v bunkru před kotlem. Bunkr bude mít objem 7,5 m3 a slouží pro vyrovnání výkyvů odběru a přísunu paliva s ohledem na regulaci výkonu kotle a jako záloha paliva pro bezpečné odstavení celé technologie zařízení. Palivo bude z tohoto sila vynášeno šnekovým dopravníkem přímo do spalovací komory kotle.

B.I.6.4.3. Koncepce zařízení

Parní kotel s roštem na spalování biomasy má následující parametry:

Jmenovitý výkon kotle t/h 21,7Jmenovitý tlak páry MPa 6,4Jmenovitá teplota páry °°C 485Tepelný výkon MW 17,8Fond pracovní doby hod 8 000Účinnost kotle % 88Množství paliva t/h 9,1Množství spalovacího vzduchu kg/s 9,7Množství spalin za kotlem, skutečné podmínky Nm3/h 65 500Teplota spalin na vstupu do komína °C 155Množství strusky a popela kg/h 140Množství popílku z filtru a zadního tahu kotle kg/h 73Tlak napájecí vody MPa 0,3Teplota napájecí vody °C 105

Parní turbínaVstupní parametry páry na hrdle turbíny jsou následující:

jmenovité množství páry 21,7 t/h jmenovitý tlak páry 6,2 MPa jmenovitá teplota páry 480 oC

Parametry páry na regulovaném odběru:

max. odebírané množství 17 t/h tlak páry 0,13 MPa

/9621


teplota páry 150 oC Tlak páry na výstupu z turbíny (do kondenzátoru) 0,011 MPa

Pára vystupující z turbíny bude zavedena do vodou chlazeného kondenzátoru, kde zkondenzuje. Vzniklý kondenzát bude mít teplotu 48 °C. Oteplená chladicí voda (ve směsi s glykolem proti zamrznutí) bude ochlazována v soustavě vzduchových chladičů s nuceným tahem vzduchu.

Elektrický generátor Jedná se o synchronní generátor střídavého napětí, bezkomutátorový, vzduchem chlazený, s těmito parametry:

jmen. napětí 6,3 kV jmen. výkon 6,875 MVA cos fí 0,8 jmen. otáčky 1500 ot/min krytí IP44 teplotní třída F izolační třída F pracovní podmínky:

- teplota okolí +8 až 40 oC- relativní vlhkost vzduchu do 70%- zeměpisná výška do 1000 m nad mořem

B.I.6.5. Zapojení do místní infrastruktury

Stavba bude napojena na území technicko-inženýrskou vybavenost budovanou jako další stavby v dané lokalitě stavby. Tyto projekty a stavby jsou řešeny samostatně mimo rámec této dokumentace, proto v něm nejsou rozpracovány.

Dopravní napojení je uvedeno v kap. B.II.5. Dopravní infrastruktura.

B.I.6.6. Potřeba pracovních sil

Energetický zdroj bude provozován v nepřetržitém provozu, pouze s nutnými technologickými odstávkami. Počet provozních hodin kotle za rok je uvažován ve výši 8 000 hodin, tj. 333 dní.

Hlavní i pomocné zařízení nového energetického zdroje jsou v plné míře automatizovány s minimálními nároky na počet provozního a údržbářského personálu. Předpokládaný počet personálu pro nepřetržitý provoz:

Počet osob v 1 týmu Celkový početVedoucí teplárny 1 1Operátor zdroje 1 4Operátor palivového hospodářství 1 4Počet pracovníků celkem 9

Provozy tepláren mohou obsluhovat jen osoby starší 18 let, fyzicky i duševně způsobilé, řádně zaškolené a prakticky vycvičené. Musí být vybaveny příslušnými pokyny pro obsluhu,

/9622


provozními řády a bezpečnostními předpisy. Jelikož se jedná o kotel 3. třídy, musí kotel obsluhovat topiči s topičským průkazem pro kotle 3. třídy s platným osvědčením o obsluze.

B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení (Orientační termíny vyplývající z dosavadních informací, mohou doznat změn na základě konkrétního vývoje termínů zejména ve schvalovacím procesu.)

Předpokládaný termín zahájení: 09/2011Předpokládaný termín dokončení: 01/2012 (zkušební provoz)

B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Obec: KelčanyPověřený obecní úřad: KelčanyKatastrální území: 664774 Kelčany, 794261 ŽádoviceStavební úřad: Stavební úřad - Městský úřad Kyjov

B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávatKrajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí

- Rozhodnutí podle zákona 100/2001 Sb.

Stavební úřad - Městský úřad Kyjov

- Rozhodnutí podle stavebního zákona (územní rozhodnutí, stavební povolení).

(Pozn.: Nejsou uváděna dílčí povolení, souhlasy a rozhodnutí, jako např. povolení provozu emisních zdrojů znečištění ovzduší).

B.II. ÚDAJE O VSTUPECH

B.II.1. Půda Způsob využití pozemku: manipulační plocha, ostatní komunikace, druh pozemku: ostatní plocha. Nároky na zábor ZPF a PUPFL nevznikají.

/9623


B.II.2. Voda B.II.2.1. Zdroj vody

Voda bude odebírána z veřejného vodovodu, který spravuje společnost Vodovody a Kanalizace Hodonín, z přivaděče o dimenzi PVC110, kde je předjednán patřičný odběr pitné vody pro technologii i pro sociální zázemí. Přivaděč vede po pozemkuobce Kelčany. Místo napojení bude na pozemku parc. č. 215/1, před domem č.p. 71Přímý odběr z vodních toků nebo budování odběrných míst podzemních vod se nepředpokládá.

B.II.2.2. Spotřeba vody

B.II.2.2.1. Technologická voda

Pitná voda určena pro technologii vstupuje do objektu kogenerační jednotky v místnosti Úpravna vody. V tomto místě se rozděluje do několika větví: doplňování chladící vody s obsahem glykolu, pro vlastní úpravu napájecí vody, pro rozředění odluhu a odkalu parního kotle, chlazení šnekového dopravníku paliva vstupujícího do spalovací komory, pro doplňování chladící vody popela, do vakuové stanice a do bezpečnostní sprchy umístěné v kotelně v blízkosti úpravny vody.

Vlastí úprava napájecí vody je provedena v těchto krocích:

Změkčení pro odloučení vápníku a hořčíku.

Odfiltrování volného chlóru na filtru s aktivním uhlím s vyjímatelnou náplní

Reverzní osmóza (RO) pro odloučení 98% všech solí

/9624


Elektrická deionizace (EDI) pro odstranění zbytkových solí s obsahem křemíku a sodíku.

Projektovaná kapacita úpravny vody je 2 m3/hod.

Upravená voda je akumulována v zásobníku upravené vody o objemu 20 m3, ze kterého jsou odebírány vzorky a automaticky vyhodnocovány. Upravená voda je používána pro doplňování napájecí vody kotle v napájecí nádrži s odplyňovákem.

V celém cyklu úpravy vody je použita pro regeneraci změkčovacích filtrů pouze sůl kamenná (NaCl). Zbytek procesu funguje pomocí tlaku v reverzní osmóze a elektrické energie v elektrické deionizaci. Spotřeba NaCl je dána kvalitou pitné vody na vstupu, dá se odhadnout, že spotřeba bude asi 1500 kg/rok.

Zčásti se předpokládá využití upraveného vratného kondenzátu.

Provoz kogenerační jednotky si vyžaduje max. potřebu vody 2 l/s. Roční spotřeba je odhadnuta na 11 437 m3/rok pro:

výrobu demineralizované vody v úpravně vody (Reverzní osmóze) pro doplňování hmotnostních ztrát kondenzátu paro-vodního okruhu

výrobu změkčené vody pro doplňování hmotnostních ztrát oběhové vody teplovodu

výrobu změkčené vody pro doplňování hmotnostních ztrát chladicího systému vzduchu generátoru turbíny, olejových chladičů a dalšího pomocného zařízení

sociální účely

B.II.2.2.2. Požární voda

V rámci budované stavby je řešena požární voda, která bude akumulována v nádrži o objemu 35 m3. Požární nádrž bude naplněna cisternou při stavbě.

B.II.2.2.3. Voda pro sociální účely

Spotřeba vody vypočtená dle počtu zaměstnanců:

150 l/os/den (pro 9 zaměstnanců), celková spotřeba Qp (l/den) 1350 l/den

B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje B.II.3.1 Palivo

Palivem pro výrobu el. energie je dřevní biomasa, která patří v energetice mezi nově zaváděná tuhá paliva. Využití biomasy jako paliva je určeno specifickými energetickými vlastnostmi. Předpokládá se, že palivem bude štěpka vzniklá při těžbě dřeva, případně odpadní biomasa z pilařských závodů. Kontaminace se nepřipouští.

Společné vlastnosti všech druhů paliva:

Veškeré palivo bude pouze dřevo Jakákoliv chemická kontaminace není povolena Palivo nebude obsahovat kovy, plasty, minerály a ostatní cizí látky Mechanické nečistoty jsou povoleny do maximálního rozsahu popelnatosti a

velikosti zrna. Hrubé nečistoty jako kameny, šrouby atd. nejsou povoleny.

/9625


Jednotlivé kusy nesmí přesáhnout velikost v součtu délky+šířky+tloušťky, příp. obvodu kruhu 350 mm

Složení a data paliva při vlhkosti při 40% a 50%: Vzorek v dodaném stavu ( r ) % čistá dřevní štěpka

Voda celková 40 50 Popel 3,0 5,0Hořlavina 65 48,55Výhřevnost kJ/kg 10 000 7 583Vodík H 3,6 3,1Uhlík C 30,4 24,00Dusík N 0,12 0,16Síra veškerá St 0,02 0,015Kyslík O 25,7 20Garantované palivo: se střední výhřevností a vlhkostí 50%

Celkové množství: celkem cca 72 720 t/rokParametr Jednotka RozsahVýhřevnost Qi

r MJ/kg 7,2 ÷ 11,5Voda Wt

r % 35 ÷ 55Popel Ar % 0,4 ÷ 5,0

Potřeba paliva bude zajišťována dovozem z blízkého okolí, kamióny s velkoobjemovými návěsy o kapacitě 90 m3 biomasy s pohyblivou podlahou. Palivo bude naváženo přímo do denního zásobníku paliva s tzv, pohyblivou podlahou ovládanou hydraulickými siloválci, který má kapacitu na 12 hod provozu, při max. výkonu. Zásobník bude zastřešen a celý opláštěn. Na zásobník bude navazovat zastřešený a částečně opláštěný sklad paliva, tak aby nedocházelo ke zbytečným přejezdům s biomasou na otevřené ploše. Sklad u zásobníku bude využíván pro normální provoz teplárny a bude mít kapacitu na 3 dny provozu, což je obecné pravidlo pro předzásobení takovýchto zařízení. V případě přebytků bude palivo skladováno v zastřešeném a částečně opláštěném skladu u jižní hranice areálu.

Palivo bude ze zásobníku posouváno pohyblivou podlahou, s hydraulickým pohonem, směrem vibračnímu dopravníku, který bude umístěn na odvrácené stěně zásobníku, z pohledu přísunu paliva. Vibrační dopravník přesypává palivo přes přesýpací stanici na řetězový dopravník, který je zaústěn do bunkru před kotlem. Provoz řetězového dopravníku bude řešen automaticky, podle množství paliva v bunkru před kotlem. Bunkr bude mít objem 7,5 m3 a slouží pro vyrovnání výkyvů odběru a přísunu paliva s ohledem na regulaci výkonu kotle a jako záloha paliva pro bezpečné odstavení celé technologie zařízení. Palivo bude z tohoto sila vynášeno šnekovým dopravníkem přímo do spalovací komory kotle.

B.II.3.2 Podpůrné materiály potřebné pro pomocné provozy

Jedná se zejména o chemikálie potřebné pro úpravu vody.

Předběžná bilance potřeby chemikálií:

Položka neb. vlastnosti roční spotřeba

/9626


Sůl kamenná NaClkg/rok

nemá 1500 kg

Drewphos 3333 (fosfát) neb. složka: diethylhydroxylamin 20 – 25% neb. vl.: dráždivý, R 36/38 Dráždí oči a kůži

1000 kg

Amersite 1824 (inhibitor koroze)

neb. složka: hydroxid sodný 2,5 – 5%neb. vl.: žíravý R34 Způsobuje poleptání

500 kg/rok

Chemikálie budou uloženy v zabezpečeném skladu.

Bezpečnostní listy jsou přiloženy.

Motorová nafta – záskokový dieselagregát o výkonu 304 kW

Spotřeba při 100 % výkonu: 72,2 litrů za hodinuRoční spotřeba: pro ověření pohotovostního stavu se předpokládá cca: 730 litrů/rok.Provoz nakladače Volvo (Catterpilar) 4 hod/den: roční spotřeba 52 600 l/rokV objektu nebude motorová nafta skladována. Doplňování paliva do manipulačnítechniky a záložního zdroje elektrické energie bude probíhat zavážkou a to vintervalech dle provozu.

B.II.3.3 Spotřeba energií

Elektrická energie: Při instalovaném výkonu turbosoustrojí 5,5 MW se předpokládá, že na svorkách generátoru bude vyrobeno 44 000 MWh el. energie za rok. Vlastní spotřeba teplárny a ztráty v přenosu budou cca 4 040 MWh/rok.

Tlakový vzduch:Pro provoz pneumaticky ovládaných ventilů a zařízení měření a regulace bude dodáván stlačený vzduch ze dvou šroubových kompresorů o výkonu každého 44 m3/h (nasávaného vzduchu).Maximální nasávané množství vzduchu 88 m3/h.Tlak vzduchu na výstupu z kompresorů 0,9 MPa.

B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu B.II.4.1 Nároky na dopravní infrastrukturu

Obec leží 4 km východně od Kyjova. Leží v nadmořské výšce 203 m n.m.. Katastr je minimálně zalesněn. Geograficky patří do Kyjovské pahorkatiny. Obcí Kelčany prochází krajská silnice III. třídy III/42211 Milotice – Skoronice – Vlkoš – Kelčany – Žádovice.

/9627


Obrázek 2 - dopravní infrastruktura

Areál zařízení bude dopravně napojen ze severu rekonstruovanou příjezdovou komunikací na komunikaci II/422 Kyjov-Žádovice. Příjezdová obslužná komunikace bude vedena v trase stávající polní cesty. Šířka nově upravené obslužné komunikace bude 3,5 m. Napojení areálu bude navrženo pro vjezd maximálního návrhového vozidla, jímž je návěsová souprava o celkové délce 16,5 m.

Při provádění napojení obslužné komunikace na silnici II/422 je nutno zajistit kvalitní napojení jednotlivých vrstev v souladu s požadavky Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje.

Doprava stavebního a technologického materiálu po dobu výstavby bude zajištěna po stávající zpevněné komunikaci, vedoucí do areálu (parc. č. 1167/3 v k.ú. Kelčany), napojené na silnici č. III/42211.

Komunikace v areálu jsou navrženy jako soukromé účelové komunikace. Provoz vozidel v areálu bude podléhat provoznímu řádu. V návrhu je uvažováno jak s osobní tak i s nákladní dopravou. Řešení dopravy v areálu je navrženo jako jednosměrné. Na komunikaci š. 3,5 m navazují jednotlivé zpevněné plochy. Na příjezdové komunikaci do areálu bude osazena silniční váha dl. 18 m/60 t. Veškeré zpevněné plochy a komunikace jsou navrženy s živičným krytem.

Charakter výroby v zařízení předpokládá zásobování základními surovinami po uvedené komunikaci, dopravovány budou:

Dřevní biomasa jako základní palivo v denním množství 200 až 230 t biomasy. Navážení paliva bude probíhat pouze v pracovních dnech a v denních hodinách 11–15 nákladními automobily.

Vyvážení popelovin, ke kterému budou použity kontejnery o objemu 8 m3. Popeloviny budou vyváženy nákladními automobily o nosnosti 6 t v průměru 1x za den.

Dále budou dopravovány jen poměrně zřídka podružné podpůrné materiály, jako jsou náhradní díly, součástky a menší množství provozních podpůrných materiálů pro provoz technologických provozů (chemikálie pro úpravu vody, oleje a mazadla). Dovoz těchto materiálů bude ve srovnání s dopravou biomasy zanedbatelný.

/9628


B.II.4.2 Přístup na staveniště a zajištění vody a energií po dobu výstavby

Přístup na staveniště po dobu výstavby:Doprava stavebního a technologického materiálu po dobu výstavby bude zajištěna po stávající zpevněné komunikaci, vedoucí do areálu (parc. č. 1167/3 v k.ú. Kelčany), napojené na silnici č. III/42211. Uvažované pozemky stavby jsou umístěny v průmyslové části obce, dostatečně vzdálené od obytné zástavby.

Zajištění elektrické energie a vody po dobu výstavby:Pro zásobování elektrickou energií po dobu výstavby bude využito stávající hlavní podzemní kabelové trasy z objektu trafostanice. Nový staveništní rozvaděč bude sloužit jen pro potřeby výstavby. Přípojka elektrické energie bude řešena jako nadzemní a bude uložena na dřevěných podpěrách. Po dostavbě bude staveništní rozvaděč demontován společně s přípojkou elektrické energie. V předpokládaných místech křížení elektrického kabelu s pojezdem nákladních automobilů a staveništních mechanizmů bude přívodní kabel chráněn uložením do chrániček z betonových trub nebo ocelových trubek.Předpokládaná spotřeba elektrické energie v době výstavby je závislá na právě prováděné stavební činnosti. Z hlediska spotřeby se jedná o menší množství vzhledem ke stávající spotřebě, předpokládá se odběr cca do 1 600 MWh.

Po dobu výstavby bude pitná voda pro účely stavby zajištěna ze stávajících rozvodů vody v areálu.

B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH

B.III.1. Ovzduší Poznámka:

Údaje v této kapitole jsou převzaty z materiálu: Příspěvková rozptylová studie dle § 17 zákona č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší: „Výroba el. energie z odpadní dřevní biomasy – Kelčany“, Mgr. Jakub Bucek, Brno, březen 2011. Rozptylová studie tvoří přílohu této dokumentace.

Předmětem rozptylové studie je posouzení záměru investora instalovat v areálu společnosti TREVER s.r.o. v Kelčanech parní kotel na spalování biomasy pro účely výroby el. energie v el. generátoru.

B.III.1.1. Hlavní zdroj emisí

Ve stávajícím průmyslovém areálu Kelčany, bude instalováno zařízení na výrobu elektrické energie prostřednictvím vysokotlaké páry vyrobené v parním roštovém kotli na spalování dřevní biomasy.

V kotelně bude instalován parní kotel o jmenovitém tepelném výkonu 17,8 MW (tj. 21,7 tun páry za hodinu o jmenovitém tlaku 6,4 MPa a teplotě 485 °C).

V zařízení budou spalovány piliny, kůra a štěpka o výhřevnosti 8 MJ/kg a vlhkosti do 55 %.

Spaliny ze zadních tahů kotle budou odvedeny do elektrostatického odlučovače, pro odloučení TZL.

Kapacitní údaje o spalování biomasy jsou uvedeny v následující tabulce:

/9629


Parní kotel – provozní parametryRoční spotřeba biomasy t/rok 72 720Hodinová spotřeba biomasy kg/hod 9,1Vytížení zdroje h/rok 8000

Potřebné množství páry bude zajištěno spalováním biomasy v parním kotli. Mohou zde být spalovány následující druhy dřeva: štěpky, piliny, odpad po těžbě dřeva, kůra. Všechny druhy mohou být spalovány samostatně či ve směsi tak, aby byla splněna požadovaná velikost částic a požadovaný rozsah vlhkosti.

Společné vlastnosti všech druhů paliva:

- Veškeré palivo bude pouze dřevo

- Jakákoliv chemická kontaminace není povolena

- Palivo nebude obsahovat kovy, plasty, minerály a ostatní cizí látky

- Mechanické nečistoty jsou povoleny do maximálního rozsahu popelnatosti a velikosti zrna. Hrubé nečistoty jako kameny, šrouby atd. nejsou povoleny.

- Jednotlivé kusy nesmí přesáhnout velikost v součtu délky+šířky+tloušťky, příp. obvodu kruhu 350 mm

Celkové množství: 72 720 t/rok

Přehled emisních zdrojů:

Bodové zdroje znečišťování ovzduší:

Parní kotel:Emisní limity a garantované emisní parametry dodavatele zařízení jsou následujícíŠkodlivina limit NV č. 146/2007 Sb. garantované hodnotytuhé znečišťující látky (mg/m3) 250 35oxid siřičitý SO2 (mg/m3) 2500 -oxid dusíku NOx (mg/m3) 650 450oxid uhelnatý CO (mg/m3) 650 300organické látky suma C (mg/m3) 50 -

Objemový tok odcházejících emisí bude na úrovni 7,9 Nm3/s. Vlastní uvažované emise. Při běžných provozních podmínkách zdroje, bude skutečný objemový tok na úrovni 16,11 m3/s.

Výška koruny komína bude 40 metrů.

Poznámka: údaj o rychlosti proudění na výstupu z komína nemá vliv na výpočet tohoto typu rozptylové studie. Důvodem je, že metodika Symos uvažuje u stacionárních zdrojů s teplotou na výduchu větší než 80 ºC s tepelným a nikoli kinetickým vznosem vlečky pro výpočet efektivní výšky komína.

Celkové emise ze zdroje znečišťování ovzduší jsou pak uvedeny v následující tabulce:

Výstupní koncentrace TZL v suchých spalinách při 11 % O2

[mg/Nm3] 35

Roční emise TZL [t/rok] 7,96

/9630


Výstupní koncentrace NOx v suchých spalinách při 11 % O2

[mg/Nm3] 450

Roční emise NOx [t/rok] 102,38Výstupní koncentrace SO2 v suchých spalinách při 11 % O2

[mg/Nm3] 40

Roční emise SO2 [t/rok] 9,1Výstupní koncentrace CO v suchých spalinách při 11 % O2

[mg/Nm3] 300

Roční emise CO [t/rok] 68,26

Pozn.: Do RS byla použita koncentrace imisí SO2 na úrovni 100 mg.Nm-3. Tento konzervativní přístup byl volen z toho důvodu, aby byl modelován nejhorší možný stav imisního zatížení území imisemi SO2.

Plošné zdroje znečišťování ovzduší: Záměrem vyvolané plošné zdroje emisí jsou následující:

Čelní kolový nakladač - Doprava štěpky ze skladu na pásový dopravník Skladování štěpkyStarty a pojezdy automobilů dovážejících štěpku

Čelní kolový nakladač:Na skládce se uvažuje s čelním kolovým nakladačem, který bude provádět veškerou manipulaci s palivem na skládce při jeho příjmu a zakládání, tak i při jeho přísunu do denního zásobníku paliva. V případě přebytků, bude palivo skladováno na přilehlé zpevněné ploše.

Doprava štěpky ParametryMnožství materiálu [t/r] 72 720Hustota štěpky [kg/m3] 175Množství materiálu [m3/r] 415 543Nosnost nakladače [m3] 5Počet jízd nakladače za rok 83 108Dopravní vzdálenost tam+zpět [m] 80Celkem počet km za rok 6 649

Předpokládaná spotřeba nafty na motohodinu u předpokládaného typu kolového nakladače je 15 litrů nafty. Předpokládané využití je cca 2000 motohodin/rok. Spotřeba nafty za rok bude cca 30 000 l. Výše uvedený údaj lze brát jako konzervativní odhad spotřeby. Při hustotě nafty 0,8 kg/l bude roční spotřeba nafty max. 24 t.

Emisní faktory pro spalování motorové nafty a podobných paliv v kg/t spálené nafty: NOx – 2,0 prach – 1,42 CO - 0,71Z hlediska emisí NOx jsou celkové roční emise na úrovni 48 kg za rok, a z hlediska emisí prachu pak 34,08 kg za rok při výše uvedené spotřebě paliva. Pro CO pak je uvažovaná celková roční emise na úrovni 17,04 kg. U prachu předpokládáme, že veškerý prach je PM10, protože výfukové plyny automobilů obsahují velmi jemné částice. Podělením provozními

/9631


hodinami a sekundami za hodinu se dostaneme k emisím v g/s potřebných pro výpočet rozptylové studie.Tedy (48*1000)/(3600*2000) = 0,0066 g/s NOx

(34,08*1000)/(3600*2000) = 0,00473 g/s prachu(17,04*1000)/(3600*2000) = 0,002366 g/s CO

Dále pak emise pro benzen musí být stanoveny jinak, jelikož nikde v dostupné literatuře není emisní faktor na tunu spáleného paliva stanoven.

Tedy vyjděme z materiálu MEFA 02. Ten uvádí, že při pojezdu těžkých nákladních automobilů rychlostí cca 5 km za hodinu se při dodržování normy EURO 1 uvolní cca 0,16 g emisí benzenu na jeden kilometr. Spotřeba nafty je 24000 kg. Dále pak je potřeba vyjít ze spotřeby nákladního auta s obdobným dieselovým motorem. Průměrná spotřeba 144 kW motoru jako má nakladač je 1,2 litrů na 1 km. Potom počet ujetých fiktivních kilometrů na výše uvedenou spotřebu nafty je:

24000/1,2 = 20000 fiktivních kilometrů. Pokud víme, že při pojezdu 1 km se uvolní 0,16 g benzenu, pak celková roční emise benzenu z výše uvedené spotřeby paliva je 20000 * 0,16 = 3200 g emisí benzenu za rok.

Skladování štěpky:

Palivo bude naváženo přímo do denního zásobníku paliva s tzv. pohyblivou podlahou ovládanou hydraulickým pohonem, který má kapacitu na 12 hod provozu, při max. výkonu. Zásobník paliva je zastřešen se zpevněnými bočnicemi, tudíž k úletům skladovaného materiálu bude docházet minimálně. Přesto v rámci konzervativního přístupu uvažujeme skladování štěpky jako plošný zdroj znečišťování ovzduší. Na zásobník bude navazovat zastřešený a částečně opláštěný sklad paliva, tak aby nedocházelo ke zbytečným přejezdům s biomasou na otevřené ploše. Sklad u zásobníku bude využíván pro normální provoz teplárny a bude mít kapacitu na 3 dny provozu, což je obecné pravidlo pro předzásobení takovýchto zařízení. V případě přebytků bude palivo skladováno v zastřešeném a částečně opláštěném skladu u jižní hranice areálu.

Manipulace mezi skladem a zásobníkem bude zajišťována kolovým lžícovým nakladačem.

Palivo bude ze zásobníku posouváno pohyblivou podlahou, s hydraulickým pohonem, směrem vibračnímu dopravníku, který bude umístěn na odvrácené stěně zásobníku, z pohledu přísunu paliva. Dopravník bude přes přesýpací stanici zaústěn do bunkru před kotlem. Provoz řetězového dopravníku bude řešen automaticky, podle množství paliva v bunkru před kotlem. Bunkr bude mít objem 7,5 m3 a slouží pro vyrovnání výkyvů odběru a přísunu paliva s ohledem na regulaci výkonu kotle a jako záloha paliva pro bezpečné odstavení celé technologie zařízení. Palivo bude z tohoto sila vynášeno šnekovými dopravníky přímo do spalovací komory kotle.

Při skladování štěpky mohou vznikat emise způsobené vířením prašných částic ze skladovaného materiálu.

Rozptyl sekundární prašnosti silně závisí na zrnitosti prašných částic, protože ta ovlivňuje pádovou rychlost částic ve vzduchu. Protože nebyly k dispozici údaje o zrnitosti prachu na skládce štěpky, byly pro účely výpočtu emisí prachu použity zrnitosti ze skládky kotelny na štěpku v Brně-Bystrci. Zrnitosti jsou uvedené v následující tabulce:

Velikost prašných částic [µm] Hmotnostní podíl [%]

/9632


interval střed Skladování biomasy0 -10 6 0,1

10 - 20 15 0,720 - 32 26 1,132 - 50 41 1,750 - 80 65 2,380 - 110 95 1,6110 - 150 130 2,0150 - 200 175 2,9

Celkem 12,4

Součet četností v tabulce není 100 %, protože se nejedná o prach v ovzduší, ale o materiál na povrchu skládky. Ten může být vířen působením větru. Pro koncentrace PM10 v ovzduší má význam pouze četnost částic o velikosti 0-10 µm. Vrstvu, ze které se mohou tyto částice působením větru uvolňovat, uvažujeme 2 cm. Touto úvahou byla stanovena hmotnost prachu, která se může denně dostat do vznosu.

Prašné emise vlivem větru však mohou vznikat jen v případě, že materiál na skládce je suchý. Předpokládáme, že k tomu může docházet maximálně po 2/3 doby v roce, po ostatní dobu je materiál z přirozených příčin vlhký nebo zmrzlý (nepráší se).

Starty a pojezdy automobilů dovážejících štěpku:Potřeba paliva bude zajišťována dovozem z blízkého okolí, kamióny s velkoobjemovými návěsy o kapacitě 90 m3 biomasy s pohyblivou podlahou. Převoz materiálu po areálu bude řešen kolovým lžícovým nakladačem. Předpokládá se, že palivem bude štěpka vzniklá při těžbě dřeva, případně odpadní biomasa z pilařských závodů.

Celkový počet automobilů vyvolaný provozem areálu bude 15 TNV za den. Toto je víceméně nejhorší možný stav, lze předpokládat, že počty automobilů, které budou jezdit po areálu, budou spíše menší. Emise jsou spočítány následujícím způsobem:Emise z pojezdů automobilů byly vypočteny následujícím způsobem:Emise jsou spočítány následujícím způsobem: Tedy uvažujme 15 TNV/den. Pokud vyjdeme z programu MEFA 2002, lze konstatovat, že při pojezdu tohoto počtu automobilů za den se v průměru uvolní 5,67 g emisí NOx, 0,039 g benzenu a 18,48 g PM10, pokud budeme uvažovat pojezd po areálu max. 200 metrů. Emisní faktor pro TNV: 1,89 g emisí na km NOx

Emisní faktor pro TNV: 0,013 g emisí na km benzenuEmisní faktor pro TNV: 6,16 g emisí na km PM10

Dále pak je nutné k této emisi připočítat emise ze startu automobilů, tu lze vypočítat na základě dále uvedeného postupu.

Emisní faktory pro studený start automobilů byly převzaty od DEFRA UK, což je obdoba našeho ČHMU ve Velké Británii. Emisní faktory jsou k nahlédnutí u zpracovatele této rozptylové studie.Pro TNV platí: NOx je 4,17 g/start TNV, benzen 0,123 g/start TNV a PM10 je 0,665 g/start TNV.Pokud budeme uvažovat 15 TNV za den, tak jsou celkové emise ze startů dány vztahem: (4,17*15) = 62,55 g emisí za den na start všech automobilů pro NOx. (0,123*15) = 1,845 g emisí za den na start všech automobilů pro benzen. (0,665*15) = 9,975 g emisí za den na start všech automobilů pro PM10.

/9633


Celkové emise jsou pak dány součtem emisí z pojezdu po areálu a startů automobilů.suma emisí

g/s g/denNOx 0.001895 68.2CO 0.007807 281.1benzen 0.000052 1.9PM10 0.000790 28.5

Liniové zdroje znečišťování ovzduší: Trasování automobilové dopravy je následující: Maximálně bude jezdit 15 kamionů/den (jízd tedy bude maximálně 30 za den). Příjezd vozidel bude směrem od Kyjova po krajské silnici II. třídy, odjezd vozidel bude opět po krajské silnici II. třídy směrem na Ježov.

Výpočet emisí byl proveden na základě metodiky MEFA 02. Emise z pojezdů automobilů a startů automobilů po areálu jsou zohledněny v předcházejících bodech v rámci řešení plošných zdrojů znečištění ovzduší.

B.III.2. Odpadní vody B.III.2.1. Technologické vody

Z technologie jsou vypouštěny dva druhy vod:

1. Odluh a odkal z kotle odluh a odkal z parního kotle obsahuje pouze rozpuštěné anorganické soli a

proto bude po vychlazení a rozředění ve vychlazovací jímce dešťovou vodou a vypuštěn do kanalizace.

2. Koncentrát z úpravny vody reverzní osmóza – složení odpadní vody je podle složení vstupní vody (max.

0,7 m3/hod,) regenerace změkčovacího filtru odchází 1x/den voda s obsahem asi 5% solí

v množství asi 100-150 litrů/den

/9634


Obrázek 3 - toky odpadních vod, hodnoty za 6 měsíců

Chemické složení jednotlivých druhů odpadních vod

Odpadní vody budou jednoznačně znečištěny pouze anorganickými látkami. Přítomnost organických látek v odpadní vodě bude velmi nízká, téměř nulová.

Chemické složení odpadního koncentrátu z reverzní osmózy:

Anorganické látky přítomné ve vstupní vodě do reverzní osmózy jsou v ní zkoncentrovány a ze zařízení odcházejí v koncentrátu.

Na 43,3 mg/lMg 78,7 mg/lCa 270 mg/lHCO3 960 mg/lNH4 1,12 mg/lK 6,0 mg/lNO3 58 mg/lSO4 196 mg/lCl 77 mg/l

B.III.2.2. Dešťové a splaškové vody

Splaškové vody: 150 l/os/den (pro 9 zaměstnanců), celková spotřeba Qp (l/den) 1350 l/den

Dešťové vody:zpevněné plochy a střechy F=0,54ha , i=160 l /ha, k=1 Q=89,6 l/szatravněné plochy F=0,56ha , i=160 l /ha, k=0,9 Q=80,6 l/sCelkové odtékající množství maximálně po dobu 30 min, 170,24 l/s

/9635


Dotazem na ČHMU se zjistilo celkové úhrnné roční množství srážek 607 mm/m2 plochy, úhrnné množství srážek z celé plochy za rok činí 5 850 m3/rok.

B.III.2.3. Odvod technologických, splaškových a dešťových vod

Stavba bude napojena na územní technicko-inženýrskou vybavenost budovanou jako další stavby v dané lokalitě stavby. Tyto projekty a stavby jsou řešeny samostatně mimo rámec této dokumentace, proto v něm nejsou rozpracovány. V zásadě platí, že odpadní vody budou svedeny do samostatné domovní ČOV zařízení a ostatní odpadní vody svedeny do recipientu vyvedeného z této ČOV potrubním vedením do vlastní retenční nádrže a odtud vyvedeny do společné kanalizace

Společná kanalizace bude potrubím napojena na stávající areálovou dešťovou kanalizaci a bude splňovat požadované koncentrace. Množství odpadních technologických vod bude na úrovni do 1 m3 za den. Odpadní voda bude procházet chemickou úpravnou. Recipentem těchto odpadních vod bude potok Hruškovice patřící do povodí Dyje. Projektant stavby s povodím jednal a povodí vyjádřilo předběžný souhlas s napojením odpadních vod. Limity pro vypouštění odpadních vod budou stanoveny ke stavebnímu povolení.

Jiné technologické odpadní vody nebudou vznikat. Ovlivnění kvality podzemní či povrchové vody při provozu kotelny se nepředpokládá – nebude nakládáno se závadnými látkami, které by mohly způsobit havárii či jinou mimořádnou situaci a tedy ohrozit jakost podzemní či povrchové vody. Záměr nebude mít vliv na charakter odvodnění oblasti, neovlivní režim podzemních ani povrchových vod. Skladované palivo bude zajištěno proti vyplavení do toku při případné záplavě – bude umístěno v betonových zásobnících. Vyplavení štěpky by znamenalo finanční ztrátu pro provozovatele, kvalita vody v toku by ovlivněna nebyla. Vliv záměru na vody je moţné označit jako zanedbatelný a nevýznamný.

Odvedení dešťových vodZ objektu provozu budou do dešťové kanalizace zaústěny dešťové svody ze střechy. Dešťové svody ze střechy budou zaústěny přes lapač střešních nečistot do nově vybudované jednotné kanalizace v blízkosti objektu. Na stokách budou vybudovány typové šachty DN 1000 a plastové revizní šachty DN 400, poklopy třídy „D“ pro pojezd vysokým zatížením. Nově vybudované kanalizační potrubí bude zaústěno do nově navržených vsakovacích objektů.Odvodnění všech ploch je zajištěno podélným a příčným sklonem komunikací a ploch do uličních vpustí, případně přes zapuštěný obrubník do zelených ploch.

Veškeré dešťové vody budou zaústěny do vychlazovací a rozřeďovací jímky o objemu 15 m3, do této jímky budou zaústěny i vody vypouštěné z technologie, což je koncentrát z jednotky reverzní osmózy, odluh a odkal z kotle.

Max. okamžité množství dešťových vod 95 l/s.

Odvedení splaškových vodSplaškové odpadní vody ze sociálního zázemí nově vybudovaného objektu energetického zdroje budou svedeny do samostatné domovní ČOV a z této ČOV potrubním vedením vyvedeny do společné dešťové kanalizace.

Odpadní vody budou jednoznačně znečištěny pouze anorganickými látkami. Přítomnost organických látek v odpadní vodě bude velmi nízká téměř nulová.

/9636


Před zprovozněním je nutno provést kamerovou prohlídku vybudovaných tras v celé délce a zkoušky vodotěsnosti dle ČSN 75 6909 vč. revizních šachet a objektů na stokové síti.

Množství splaškových vod ze sociálního zázemí 360 m3/rok, zaústěných do ČOV a poté do dešťové kanalizace.

B.III.3. Odpady B.III.3.1. Odpady z realizace stavby

V projektové dokumentaci jsou definovány tyto základní druhy odpadů, jejichž vznik se předpokládá po dobu výstavby:

Hlavní skupina odpadů ze stavby:

Kód Název podskupiny nebo druhu odpadu dle Katalogu odpadů Kat. Předpokládané maximální

množství (t)17 01 07 Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a

keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06O 30

17 05 04 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 O 2 77517 09 04 Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly

17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03O 75

Zneškodnění uvedených odpadů je možné pouze v prostorech objektů a zařízeních k tomuto účelu určených - uložením na stanovené povolené skládky a plochy stanovené investorem. V těch případech, kdy je to technicky a ekonomicky možné, je nutno preferovat recyklaci stavebních materiálů před jejich ukládáním.

Menší množství odpadů ze stavby:

Kód Název podskupiny nebo druhu odpadu dle Katalogu odpadů Kat. Předpokládané maximální

množství (t)08 01 11 Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla

nebo jiné nebezpečné látkyN 0,3

15 01 01 Papírové a lepenkové obaly O Do 0,05 t/měsíc17 02 03 Plasty O Do 0,05 t/měsíc17 04 05 Železo a ocel O Do 0,05 t/měsíc17 04 11 Kabely neuvedené pod 17 04 10 O Do 0,05 t/měsíc

Odpady budou předávány oprávněným odběratelům k dalšímu nakládání.

Uvedené způsoby zneškodnění budou realizovány prostřednictvím oprávněných organizací.

Odpady, které budou vznikat v průběhu stavby, budou přechodně shromažďovány v odpovídajících shromažďovacích prostředcích nebo na určených místech (zabezpečených plochách), odděleně podle kategorií a druhů. Shromažďovací prostředky resp. místa shromažďování odpadů budou řádně označena názvy, číselnými kódy druhu odpadu a kategorií dle Katalogu odpadů

Shromážděné odpady budou průběžně, po dosažení technicky a ekonomicky optimálního množství, odváženy oprávněnou osobou, mimo areál staveniště k dalšímu využití resp. ke zneškodnění. Tento postup bude zajištěn smluvně se všemi souvisejícími náležitostmi (způsob a frekvence odvozu odpadů). Vlastní manipulace s odpady vznikajícími při výstavbě bude

/9637


zajištěna technicky tak, aby byly minimalizovány případné negativní dopady na životní prostředí (zamezení prášení, technické zabezpečení vozidel přepravujících odpady atd.).

Za odpady vzniklé při stavebních pracích odpovídají dodavatelé stavebních prací. Výkazy a doklady o množství a zneškodnění odpadů budou předány investorovi stavby.

B.III.3.2. Odpady z provozu

Jako odpadní produkt při spalování biomasy vzniká popel a popílek. Předpokládané množství je následující:

popel 109 kg/h 872 tun/rokpopílek 73 kg/h 582 tun/rok

Dle Katalogu odpadů se jedná o odpad ostatní, katalogové číslo 10 01 03 Popílek ze spalování rašeliny a neošetřeného dřeva. Popel a popílek budou ukládány na skládku, pokud nebudou rozebrány jako žádané hnojivo.

Při provozu zařízení mohou vznikat odpady z dále uvedeného přehledu:

Upozornění:Z důvodů úplnosti výčtu možných i potenciálních faktorů, které mohou negativně působit na životní prostředí, jsou uvedeny odpady z kat. N.

Množství a druh uváděných odpadů jsou široce pojaté možné druhy odpadů a předběžné bilanční odhady získané na základě předkontraktační dokumentace dodavatelů a údajů z obdobných projektů. Bilance a druhy odpadů při rozpracování projektů pro povolení stavby a prováděcího projektu budou upraveny podle kontraktačních údajů dodavatelů, tak aby přesněji vystihovaly skutečnost. Uvedeny jsou i ty odpady, které se potenciálně nedaly vyřadit, avšak v reálném provozu se vyskytnout nemusí.

Kód Název podskupiny nebo druhu odpadu dle Katalogu odpadů Kat. Cca roční

produkce (t)

05 01 09 Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látky

N Bude stanoveno na základě

konkretizace údajů pro provoz zařízení.

06 01 06 Jiné kyseliny N06 02 05 Jiné alkálie N

07 01 04 Jiná organická rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy

N

08 01 11 Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky

N

08 03 17 Odpadní tiskařský toner obsahující nebezpečné látky N

08 04 09 Odpadní lepidla a těsnicí materiály obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky

N

12 01 12 Upotřebené vosky a tuky N13 01 11 Syntetické hydraulické oleje13 02 06 Syntetické motorové, převodové a mazací oleje N13 02 08 Jiné motorové, převodové a mazací oleje N13 03 10 Jiné izolační a teplonosné oleje N13 05 01 Pevný podíl z lapáků písku a odlučovačů oleje N13 05 02 Kaly z odlučovačů oleje N13 05 06 Olej z odlučovačů oleje N13 05 07 Zaolejovaná voda z odlučovačů oleje N13 07 01 Topný olej a motorová nafta N13 08 02 Jiné emulze N

/9638


Kód Název podskupiny nebo druhu odpadu dle Katalogu odpadů Kat. Cca roční

produkce (t)14 06 03 Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel N14 06 05 Kaly nebo pevné odpady obsahující ostatní rozpouštědla N15 01 02 Plastové obaly – znečištěné O/N15 01 04 Kovové obaly – znečištěné O/N15 01 05 Kompozitní obaly – znečištěné /N15 01 07 Skleněné obaly – znečištěné /N

15 01 10 Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné N

15 02 02Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

N

16 01 07 Olejové filtry N16 01 14 Nemrznoucí kapaliny obsahující nebezpečné látky N

16 05 07 Vyřazené anorganické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky

N

16 05 08 Vyřazené organické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky

N

16 06 01 Olověné akumulátory N16 06 02 Nikl–kadmiové baterie a akumulátory N

16 06 04 Alkalické baterie (kromě baterií uvedených pod číslem 16 06 03) O/N

16 06 05 Jiné baterie a akumulátory O/N17 04 09 Kovový odpad znečištěný nebezpečnými látkami N19 08 05 Kaly z čištění komunálních odpadních vod O/N19 08 07 Roztoky a kaly z regenerace iontoměničů N

19 08 13 Kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních vod obsahující NL N

20 01 21 Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť N

20 01 33Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly 16 06 01, 16 06 02 nebo pod číslem 16 06 03 a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie

N

20 01 35 Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly 20 01 21 a 20 01 23) N

Provozovatel požádá o souhlas s nakládání s nebezpečnými látkami, jejichž množství bude dále upřesněno v projektu pro povolení stavby a prováděcích projektech.

Při nakládání s nebezpečnými odpady platí:Při shromažďování nebezpečných odpadů nebude v žádném případě překračována shromažďovací nebo skladovací kapacita shromažďovacích prostředků.

Nebezpečné odpady využívat nebo předávat dalším oprávněným osobám k materiálovému využití. Tento způsob nakládání má přednost před energetickým využitím nebo odstraněním odpadů.

Shromažďovací prostředky kapalných druhů odpadů nebo odpadů, které by mohly ve větší míře uvolňovat kapalnou fázi, budou zabezpečeny tak, aby při nakládání s nimi nemohlo dojít k úniku do životního prostředí nebo k ohrožení zdraví lidí (např. umístění v záchytných vanách, speciální kontejnery apod.).

Shromaždiště odpadů:V rámci objektů a manipulačních ploch provozu se plánuje několik vyhrazených venkovních a vnitřních shromažďovacích míst odpadů využívaných pro dočasné shromažďování

/9639


vyprodukovaných odpadů v k tomu určených shromažďovacích prostředcích před jejich odvozem k využití či odstranění externími firmami.

B.III.4. Ostatní

B.III.4.1. Hluk a vibrace

Poznámka:Údaje v této kapitole jsou převzaty z materiálu Výroba elektrické energie z odpadní dřevní biomasy – Kelčany. Hluková studie - chráněný venkovní prostor staveb. Zprac. Ing. D. Janečková, Ing. M. Lepka, Brno, březen 2011. Hluková studie tvoří přílohu této dokumentace.

B.III.4.1.1. Hluk v období výstavby

K objektivnímu výpočtovému vyhodnocení hlukových vlivů z období vlastní výstavby záměru (stavební činnosti a stavební doprava) není v této fázi dostatek konkrétních údajů. Vzhledem k poloze záměru ve stávajícím výrobním areálu a dělícím vzdálenostem od nejbližších chráněných venkovních prostorů staveb a k převážně montážnímu charakteru realizace výstavby je reálný předpoklad, že z krátkého a dočasného období výstavby nedojde k žádnému významnějšímu hlukovému ovlivnění nejbližšího chráněného venkovního prostoru staveb. Pro toto období není nutné uvažovat s realizací žádných protihlukových opatření.

V rámci přípravy území budou provedeny demoliční práce stávajících objektů a povrchů zpevněných ploch. Demolice těchto objektů a výstavba nových budov si vyžádá odstranění náletové zeleně uvnitř areálu. Po dobu výstavby bude veškerá stavební doprava využívat stávající dopravní napojení na okolní komunikační síť. Hlavní dopravní trasa v době výstavby bude vedena přes areál s napojením na komunikaci 42211. Odvoz zeminy a suti bude směrován na skládku nejkratší možnou trasou, vozidla v žádném případě nebudou využívat tras, na kterých je zakázán vjezd těžkým vozidlům.

B.III.4.1.2. Hluk v období provozu

Předmětný záměr bude provozován nepřetržitě (fond pracovní doby 8 000 hodin za rok), pouze s nutnými technologickými odstávkami.

Proto lze považovat hlukové působení rozhodujících stacionárních zdrojů provozního hluku záměru na okolní venkovní prostor za ustálené a rovnoměrné v průběhu denní i noční doby. V průběhu denní doby bude navíc provozována nákladní doprava pro zajištění dovozu paliva (dřevěná štěpka, piliny apod.) a to během dopolední pracovní směny v pracovní dny (v noční době nebude do areálu zajíždět žádná doprava).

Z hlediska ověřovaného příspěvkového hlukového působení provozu předmětného záměru na okolní venkovní prostor je pro zadání do výpočtů uvažováno s následujícími zdroji hluku:

Stacionární zdroje hlukuNejhlučnější technologická zařízení záměru budou instalována a provozována ve stavebně uzavřených halách kotelny a strojovny. Projektovou dokumentací je uváděna provozní hlučnost v hale kotelny LAp = do 85 dB a v hale strojovny LAp = do 100 dB.

/9640


Opláštění obvodových stěn obou hal bude provedeno z panelů stěnového systému KINGSPAN KS1000-FR-B/B tl. 150 mm, kompaktní střešní pláště obou hal budou provedeny z panelů střešního systému KINGSPAN KS1000-FR-TRAPÉZ/B tl. 150 mm.

Výrobce systému KINGSPAN udává pro tyto panely následující parametry:

- Stěnový systém – Akustika Panely KS1000 FR mají vážený průměr indexu vzduchové neprůzvučnosti Rw=31 dB pro tloušťky panelu 60-100mm a Rw=32dB pro tloušťky 100-150mm.

- Střešní systém – Akustika Panely KS1000 FF mají vážený průměr indexu vzduchové neprůzvučnosti Rw=32 dB.Pozn.: Pro zvýšení neprůzvučnosti konstrukcí dále výrobce panelů uvádí doporučení: „Je-li potřeba zvýšit neprůzvučnost konstrukcí lze použít sendvičové panely Kingspan podle konstrukčních schémat. Akustický princip je ten, že ke stávající, např. hmotné stěně, přidáváme lehkou tenkou předstěnu (s charakterem membrány). Připevnění ke stávající stěně musí být pružné, měkké, umožňující akustickou reakci tenké předstěny na procházející hluk a nevytvářející akustické mosty. Do mezery se v kontaktu na hmotnou stěnu vkládají teplené izolace z minerálních vláken, které zvyšují výslednou neprůzvučnost a přispívají ke zlepšení tepelně izolačních vlastností konstrukce. Teoreticky lze dosáhnout zvýšení neprůzvučnosti až o 15 dB.“

Podle projektové dokumentace budou v obou halách provedeny následující akustické obklady:

Hala strojovny – Akustický obklad A01 stěn a stropu se skladbou- minerální desky tl. 60 mm 30 kg.m-3

- minerální desky tl. 40 mm 90 kg.m-3

- SDK desky děrované tl. 12,5 mm s akustickou fólií, nosný rošt pružný

Hala kotelny – Akustický obklad A02 stěn a stropu se skladbou- minerální desky tl. 100 mm 30 kg.m-3

- SDK desky děrované tl. 12,5 mm s akustickou fólií, nosný rošt pružný

Při realizaci akustických obkladů lze reálně uvažovat s následujícími zvýšenými hodnotami vážených průměrů indexu vzduchové neprůzvučnosti těchto částí obvodových plášťů:

Hala strojovny Rw=32 + 12 = 44 dB

Hala kotelny Rw=32 + 10 = 42 dBPro stanovení očekávaných hladin akustického tlaku způsobovaných plošnými zdroji jižního obvodového pláště haly strojovny a kotelny ve vzdálenosti r (cca 100 m – nejbližší objekty k bydlení č.p. 38 na p.č. 1145 a č.p. 260 na p.č. 1147 v k.ú. Žádovice) je použit výpočtový vztah:

Lr = /LAp - Rw - 6/ + /10 log (S/2πr2)/ - /ΔLz/

kde jednotlivé členy vyjadřují

/LAp - Rw - 6/ … hladina akustického tlaku v blízkosti vyzařujícího plošného zdroje obvodového pláště

/10 log (S/2πr2)/ … útlum hladiny akustického tlaku na vzdálenost r (100 m) od zdroje, pro platnost výpočtu u plošného zdroje musí být splněna podmínka r ≥ 1,5 lmax, kde lmax je největší rozměr plošného zdroje

/ΔLz/ … korekce pro odstínění sledovaného místa vlastní budovou strojovny a kotelny

Při působení uvedených plošných zdrojů haly strojovny a kotelny na nejbližší chráněný venkovní prostor staveb č.p. 38 a 260 ve vzdálenosti cca r = 100 m, budou mít jednotlivé členy výpočtového vztahu následující hodnoty:

/9641


Strojovna LAp = do 100 dB a kotelna LAp = do 85 dB

plošný zdroj /LAp - Rw - 6/

/10 log (S/2πr2)/ /ΔLz/

stavby č.p. 38 a 260

jižní stěna strojovny 50 dB -24 dB -0 dB 26 dBjižní stěna kotelny 37 dB -22 dB -0 dB 15 dB

Na základě výsledků výpočtů (jednak v blízkosti obvodového pláště a jednak ve vzdálenosti nejbližších staveb pro bydlení) je dokladováno, že přes obvodový a střešní plášť hal strojovny a kotelny, který bude tvořený panely KINGSPAN, nebude docházet k žádnému významnému průniku provozního hluku do okolního venkovního prostoru. Z toho důvodu nejsou tyto plochy obvodových plášťů hal strojovny a kotelny zahrnuty do dalších výpočtů.

Plošné zdroje hal strojovny a kotelny záměru budou tvořit pouze části obvodového pláště s nižšími hodnotami vážených průměrů indexu vzduchové neprůzvučnosti (výplně oken, vrat, dveří) a dále plochy průvětrníků (větrací otvory), které budou podle projektu opatřeny např. protihlukovými žaluziemi.

Pro výpočet je u výplní otvorů a u průvětrníků uvažováno s následujícími hodnotami vážených průměrů indexu vzduchové neprůzvučnosti:

Vrata a dveře Rw = 30 dBOkna Rw = 25 dBVětrací otvory s protihlukovými žaluziemi Rw = 27 dB

Do výpočtů jsou zadány následující plošné zdroje hal strojovny a kotelny:

Strojovna – severní stěna:Dveře na úrovni terénu, plocha 2 m2 LAw = 73 dBPrůvětrníky ve výšce cca 9 m nad terénem, plocha 2x 1 m2 LAw = 76 dB

Strojovna – východní stěna:Vrata na úrovni terénu, plocha 8 m2 LAw = 79 dBVrata ve výšce cca 10 m nad terénem, plocha 2x 7 m2 LAw = 82 dBDveře ve výšce cca 10 m nad terénem, plocha 2 m2 LAw = 73 dB

Strojovna – jižní stěna:Dveře ve výšce cca 10 m nad terénem, plocha 2 m2 LAw = 73 dBPrůvětrník ve výšce cca 10 m nad terénem, plocha 2 m2 LAw = 76 dB

Strojovna – západní stěna:Dveře na úrovni terénu, plocha 2 m2 LAw = 73 dB

Kotelna – severní stěna:Vrata na úrovni terénu, plocha 16 m2 LAw = 67 dBOkna ve výšce cca 10 m nad terénem, plocha 45 m2 LAw = 77 dB

Kotelna – východní stěna:Průvětrníky ve výšce cca 17 m nad terénem, plocha 2x 4 m2 LAw = 67 dB

Kotelna – jižní stěna:Dveře ve výšce cca 17 m nad terénem, plocha 2 m2 LAw = 58 dBPrůvětrníky ve výšce cca 17 m nad terénem, plocha 2x 1 m2 LAw = 61 dB

Kotelna – západní stěna:

/9642


Okna ve výšce cca 10 m nad terénem, plocha 45 m2 LAw = 77 dBDveře na úrovni terénu, plocha 2x 2 m2 LAw = 61 dB

Pole venkovních chladičů – umístěných u severní strany kotelny:Venkovní chladiče a ocelové konstrukci ve výšce cca 5 m nad terénem, plocha cca 450 m2. Pro provoz chladičů je uváděna hodnota hladiny akustického tlaku LAp = 45 dB ve vzdálenosti 100 m.

Dalšími významnými zdroji provozního hluku záměru, s charakterem bodových zdrojů, budou tvořit zařízení instalovaná a provozovaná ve venkovním prostoru. Pro splnění stanovených hygienických limitů hluku ve sledovaných chráněných venkovních prostorech u nejbližších obytných staveb od záměru, musí tato zařízení vykazovat následující provozní hladiny akustického tlaku (podle projektové dokumentace se bude jednat o zařízení):

Venkovní klimatizační jednotky na plošině u východní stěny strojovny, ve výšce cca 10 m nad terénem – 3x LAw = 91 dB.Pozn.: Pro letní období a odvod tepelné zátěže z prostoru rozvoden elektrické energie jsou navrženy klimatizační jednotky. Jednotky sestávají z vnitřní a venkovní kondenzační jednotky, které jsou mezi sebou propojeny Cu potrubím chladícího okruhu a propojovacím el. kabelem. Jednotky cirkulují vzduch v prostoru rozvodny, filtrují jej a ochlazují. Pro zajištění požadované výměny vzduchu budou instalovány axiální ventilátory.

Ventilátory pro přívod vzduchu do kotelny, ve výšce cca 15 m na jižní stěně kotelny – 3x LAw = 86 dB.Pozn.: Větrání prostoru kotelny s požadovanou výměnou vzduchu 3 krát za hodinu bude zajištěno přirozeným způsobem neuzavíratelnými otvory v obvodovém plášti kotelny, které budou opatřeny protihlukovými žaluziemi a regulačními a uzavíracími klapkami, které bude možno v závislosti na provozu kotle uzavírat. Při provozu kotle na dřevní odpad bude navíc větrání zajišťováno spalovacím vzduchem, který je odsáván v horní části kotelny.

Přisávací ventilátory pro odvod vzduchu z kotelny, na střeše kotelny – 3x LAw = 50 dB.Pozn.: Pro odvod tepelné zátěže z prostoru jsou navrženy střešní přisávací ventilátory s tlumiči hluku ve střešním nástavci a v krytu ventilátoru a budou v provedení pro trvalý chod pro nasávání čerstvého vzduchu, přetlak vzduchu bude odváděn přes otvory v plášti budovy kotelny. Ovládání bude ruční dle potřeby a automatické, dle tlaku a teploty. Pro výpočet byl zvolen výše uvedený počet, jejich počet bude upřesněn v dalším stupni dokumentace.

Elektrostatický odlučovač tuhých znečišťujících látek spalin (ESP), ve výšce cca 18 m před jižní stěnou kotelny – LAw = 86 dB.

Komín kotelny, koruna komína ve výšce 40 m – LAw = 85 dB.

Dopravník paliva ve výšce cca 3 m – LAw = 86 dB.

Venkovní trafostanice – LAw = 86 dB.

Mobilní zdroje hlukuTyto zdroje hluku může představovat především doprava zajišťující dovoz paliva (dřevěná štěpka, piliny apod.) nákladními vozidly s velkoobjemovými návěsy s pohyblivou podlahou o uváděné kapacitě 90 m3 a odvoz popelovin (budou použity kontejnery o objemu 8 m3, popeloviny budou vyváženy nákladními automobily o nosnosti 6 t v průměru 1x za den).

/9643


Dále budou dopravovány jen poměrně zřídka podružné podpůrné materiály, jako jsou náhradní díly, součástky a menší množství provozních podpůrných materiálů pro provoz technologických provozů (chemikálie pro úpravu vody, oleje a mazadla). Dovoz těchto materiálů bude ve srovnání s dopravou biomasy zanedbatelný.

Navrhovaný záměr nebude využívat stávající dopravní napojení průmyslového areálu, ale bude dopravně napojen ze severu na rekonstruovanou příjezdovou komunikaci, která odbočuje z komunikace II/422 Kyjov-Žádovice. Příjezdová komunikace bude vedena v trase stávající polní cesty.

Pro potřeby hlukové studie je uvažováno s následující intenzitou dopravy v průběhu denní doby provozu záměru (stanovení četnosti nákladní dopravy vychází z projektových údajů a dalších předpokladů poskytnutých investorem):

- Počet jízd nákladních vozidel za den (příjezd – odjezd) = 30, tj. cca 4 za hodinu, během dopolední 8 h pracovní směny. (Ve výpočtu byl použit tento nejhorší možný stav, lze předpokládat, že počty nákladních automobilů záměru budou spíše nižší.)

- Provoz osobních vozidel v souvislosti s provozem zařízení lze odhadnout následovně. Celkový počet zaměstnanců bude pouze 9 (cca 3 na pracovní směnu). I v případě, že by všichni dojížděli do zaměstnání svými vozidly, nebude tento počet osobních vozidel představovat žádný významný zdroj hluku z dopravy pro sledované území.

Ve sledovaném území bude pro provoz nákladní dopravy tvořit přepravní trasu silnice II. třídy (č. 422) v úseku mezi obcemi Kelčany a Žádovice, na kterou bude počet vozidel rozložen rovnoměrně do obou směrů od vjezdu do areálu 2 jízdy za hodinu, během dopolední 8 h pracovní směny.

Stanovené zvýšení intenzity dopravy po silnici II.třídy, způsobené dopravou paliva pro provoz zařízení o cca 2 jízdy za hodinu, nebude z hlediska hlukových vlivů z dopravy pro okolí přepravní trasy a denní dobu představovat významný zdroj hluku.

Parkování osobních vozidel je umožněno na vyznačeném parkovišti situovaném na severní straně areálu. Jsou navržena celkem 3 parkovací stání pro osobní automobily, z toho 1 stání je pro osoby zdravotně těžce postižené. Nákladní automobily a kamiony s biomasou z externích zdrojů budou parkovat na zpevněných plochách v rámci areálu.

Pro manipulaci s palivem bude používán lžícový kolový nakladač, který bude splňovat podmínky předpisů pro provoz těchto strojů. Při provozu zařízení bude provedeno organizační opatření při zavážení denního zásobníku biomasy tak, že bude vyloučen provoz lžícového nakladače v době nočního klidu a kolový nakladač tak bude v provozu pouze v denní době. Pro tuto lokalitu je únosné, aby maximální akustický výkon tohoto zařízení byl 80 dB .

B.III.4.1.3. Vibrace

Významné zdroje vibrací s negativním přenosem do okolí nejsou předpokládány.

B.III.4.2. Záření

Zdroje ionizujícího záření nebudou instalovány.

/9644


Zvláštní zdroje neionizujícího záření rovněž nebudou instalovány. Provoz generátoru na výrobu elektrického provozu je vzhledem ke své fyzikální podstatě zdrojem elektromagnetického záření. Toto záření však je svým charakterem krátkého dosahu a jeho produkce se nebude ničím lišit od zařízení obdobného charakteru (elektrické točivé stroje).

B.III.4.3. Zápach

Samotné spalování dřevní štěpky nepředstavuje zdroj emitující zápach. Štěpka jakožto materiál biologického původu se vyznačuje průvodním jevem charakterizovaným určitou úrovní zápachu pocházejícího z dřevního materiálu. Tento zápach může být za určitých okolností vnímán některými osobami více nebo méně rušivě. |Zvolený způsob hospodaření se vstupní surovinou (preference zakrytovaných skládek) tyto projevy omezuje. Dle srovnatelných zkušeností je možný provoz zařízení na spalování stejného materiálu v bezprostřední blízkosti sídlištní zástavby (např. kotelna v Brně-Bystrci na ul. Teyschlově.

/9645


C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

C.1. NEJZÁVAŽNĚJŠÍ ENVIRONMENTÁLNÍ CHARAKTERISTIKY DOTČENÉHO ÚZEMÍ

C.1.1. Územní systémy ekologické stability krajiny Územní systém ekologické stability (ÚSES) byl v širším území vymezen územním plánem obce Kelčany a Žádovice. Územní plán obce Kelčany byl zpracován Architektonickou kanceláří Strublová – Drkošová a schválen byl v roce 1998. Územní plán obce Žádovice vypracovala společnost Urbanistické středisko Brno spol. s r.o. a byl schválen v roce 1998.

V širším území posuzovaného záměru byly uvedenými územně plánovacími dokumenty vymezeny pouze skladebné části místní hierarchické úrovně. Konkrétně se jedná dvě hydrofilní (na vodním toku) a dvě mezofilní větve. První hydrofilní větev je vymezena na toku Huškovice. Do širšího území přichází z východu. Severně od průmyslového areálu, u soutoku Hruškovice a Moštěnky, je vymezeno lokální biocentrum. Z tohoto biocentra pokračuje lokální biokoridor dále po Hruškovici. Do biocentra je rovněž napojena druhá hydrofilní větev, která je vymezena na toku Moštěnky.

První mezofilní větev přichází do širšího území od jihu přes polní trať Vysoká hora a Staré Kelčany k průmyslovému areálu, kde je v lesním porostu vymezeno lokální biocentrum. Z něj pokračuje biokoridor svahy severní expozice směrem k západu. Následně se stáčí k severu a napojuje se na lokální biokoridor na Hurškovici. Druhá mezofilní větev je vymezena v žádovickém katastru. Prochází jím ve směru východ – západ polní tratí Nad Tobolkami, Tobolky a Dlouhé losky a napojuje se na lokální biokoridor první mezofilní větve.

C.1.2. Zvláště chráněná území, přírodní parky Za zvláště chráněná se podle § 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, vyhlašují území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná. V řešeném území, ani jeho blízkosti, není ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, vyhlášeno žádné zvláště chráněné území.

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, v § 12 odst.1 definuje pojem krajinného rázu. Na základě § 12 odst. 3 zákona může orgán ochrany přírody k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.

Řešené území se nenachází v přírodním parku a ani v jeho blízkosti není žádný vyhlášen.

Natura 2000 je dle § 3, odst. 1, písm. r) zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy přírodních stanovišť a stanoviště evropsky významných druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami.V řešeném území, ani jeho blízkosti, není ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, vyhlášena evropský významná lokalita, nebo ptačí oblast.

/9646


C.1.3. Významné krajinné prvky V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění, mají zvláštní postavení významné krajinné prvky (VKP) - ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability (§ 3 písm. b). Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy (tzv. VKP ze zákona) a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistruje podle § 6 zákona (tzv. registrované VKP).

Významné krajinné prvky nebyly orgánem ochrany přírody a krajiny v řešeném území a jeho okolí registrovány.

V území jsou zastoupeny pouze VKP ze zákona. Záměr bude realizován ve stávajícím průmyslovém areálu nacházejícím se v levobřežní části nivy Hruškovice, která protéká kolem severního okraje průmyslového areálu. Dalšími VKP ze zákona jsou lesy, které se nacházejí na svazích při jižním okraji průmyslového areálu. V nivě Hruškovice, u západního okraje areálu je nově vybudovaný rybník, který je rovněž VKP ze zákona.

Památné stromy:

Zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění, umožňuje vyhlášení mimořádně významných stromů, jejich skupiny a stromořadí za památné stromy. (§ 46, odst. 1).

Městský úřad Kyjov, jako příslušný orgán ochrany přírody a krajiny vyhlásil rozhodnutím č.j. ŽP/05/31/2551 ze dne 5. 12. 2005 tři jedince lípy srdčité (Tilia cordata) za památné stromy. Ti rostou v k. ú. Kelčany na parcele č. 753, na okraji lesa Chrást východně od obce.

Uvedené památné stromy jsou zhruba 1,2 km východně od posuzovaného záměru a tedy mimo dosah možných negativních vlivů.

C.1.4. Území historického, kulturního nebo archeologického významu Území, kam je umístěn posuzovaný záměr, bylo v minulosti člověkem značně přetvořeno a sloužilo výrobě. Průmyslový areál byl situován do levobřežní části nivy Hruškovice, do vzdálenosti cca 400 m od obce Kelčany (severovýchodním směrem). Z historického hlediska nemá toto území velký význam.

Širší území záměru se nachází v území s archeologickými nálezy III. kategorie. Pouze v zastavěném území Žádovic je území s archeologickými nálezy I. a II. kategorie.

C.1.5. Územní hustě zalidněná Oznamovaný záměr je situován mimo zastavěná území.

Počet obyvatel obce Kelčany byl k 1.1.2007 235, průměrný věk obyvatel obce Kelčany je 38 let, do budoucna se nepředpokládá masivní nárůst počtu obyvatel dané lokality.

Lokalita stavby se nachází přibližně 750 m od obce Kelčany a 400 m od obce Žádovice.

C.1.6. Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení Popisované území leží v zemědělské oblasti, kde nejbližšími průmyslovými městy jsou města Kyjov, Veselí nad Moravou, Rohatec, Hodonín. Tím není zájmové území hodnoceno jako lokalita zatěžovaná nad míru únosného zatížení.

Z hlediska parametrů jednotlivých složek životního prostředí není situace v dotčené oblasti taková, aby vlivem provozu záměru došlo k jejich zhoršení nad meze dané příslušnými limity. Výjimku tvoří v lokálním území přiléhajícím k místu záměru oblast pachové zátěže a

/9647


znečištění ovzduší prachem. Tuto situaci v současné době negativně ovlivňuje provoz nedalekého závodu na výrobu dřevěných briket EKOBRIKETY s.r.o. V případě pachové zátěže se jedná o vjem značně ovlivněný subjektivním vnímáním jednotlivce, ovšem objektivně mající vliv na kvalitu života, v případě prachové zátěže se jedná o příspěvky k maximálním 24hodinovým imisním koncentracím PM10, které již v současnosti překračují limitní hodnotu.

C.1.7. Staré ekologické zátěže V řešeném území, ani jeho okolí nejsou staré ekologické zátěže evidovány.

C.1.8. Extrémní poměry v dotčeném území Poddolovaná a sesuvná území:Do řešeného území zasahuje svým okrajem evidované poddolované území č. 4127 Ježkov. Poddolované území se rozkládá jižně od řešeného území (u východního okraje obce Kelčany) a pokračuje východním směrem až k Žeravici. Podle územně analytických podkladů zasahuje poddolované území i pod průmyslový areál.

V zájmovém území nejsou Geofondem ČR evidovány žádné sesuvy. Ty se nacházejí v širším území, především na svazích severní expozice u Žádovic. Evidován je zde aktivní plošný sesuv č. 2506, dva potenciální plošné sesuvy č. 2505 a 2509. Dále jsou zde evidovány tři aktivní bodové sesuvy (č. 2507, 2508 a 2510)

Žádné další extrémní poměry v zájmové lokalitě nejsou známy.

C.1.9. Další charakteristiky Chráněná ložisková území: NeníÚzemí ohrožené sesuvy: Není.Záplavové pásmo: Není.Radonová zátěž: Objekt není určen k trvalému bydlení osob. Seismicita: Území je seismicky stabilní.

C.2. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

C.2.1. Ovzduší a klima

C.2.1.1. Klimatická charakteristikaZ pohledu klimatických oblastí ČR vymezených Quittem (1971) se zájmové území nachází na rozhraní dvou teplých klimatických oblastí – T2 a T4. Pro ty je charakteristické dlouhé, teplé až velmi teplé a suché až velmi suché léto, krátké až velmi krátké přechodné období s teplým jarem a teplým podzimem a krátká, teplá, velmi suchá zima s krátkým trváním sněhové pokrývky.

T2 T4Počet letních dnů (T > 25 °C) 50 - 60 60 - 70Počet dní s průměrnou teplotou 10 °C a více 160 -170 170 - 180Počet mrazových dnů (Tmin ≤ -0,1 °C) 100 - 110 100 - 110

/9648


Počet ledových dnů (Tmax ≤ -0,1 °C) 30 - 40 30 - 40Průměrná teplota v lednu - 2 až -3 °C - 2 až -3Průměrná teplota v červenci 18 - 19 °C 19 - 20Průměrná teplota v dubnu 8 - 9 °C 9 - 10Průměrná teplota v říjnu 7 - 9 °C 9 - 10Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 90 - 100 80 - 90Srážkový úhrn ve vegetačním období (IV. - IX.) 350 - 400 mm 300 - 350Srážkový úhrn v zimním období (X. - III.) 200 - 300 mm 200 - 300Počet dnů se sněhovou pokrývkou 40 - 50 40 - 50Počet dnů zamračených (oblačnost větší než 8/10) 120 - 140 110 - 120Počet dnů jasných (oblačnost menší než 2/10) 40 - 50 50 - 60

C.2.1.2. Kvalita ovzduší

Údaje v této kapitole jsou převzaty z materiálu: Příspěvková rozptylová studie dle §17 zákona č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší: „Výroba el. energie z odpadní dřevní biomasy – Kelčany“, zprac. Mgr. Jakub Bucek, Brno, březen 2011. Rozptylová studie tvoří přílohu této dokumentace. Popisu stávající imisní situace byla věnována varianta – vlastní posouzení imisní zátěže v lokalitě v rozptylové studii.

Vyhodnocení stávajícího imisního zatížení v lokalitě na základě dostupných informací:Stávající imisní zatížení v lokalitě na základě Sdělení OOO MŽP ČR: (Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší – OZKO)

OZKO 2007:V roce 2007 bylo území Stavebního úřadu Městského úřadu Kyjov, pod který obec Kelčany spadá, zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, neboť došlo k překročení imisních limitů pro PM10 – průměrný denní imisní limit a BaP – cílový imisní limit. Dokládá to Sdělení uveřejněné ve věstníku MŽP č.2/2009 – OZKO za rok 2007.

OZKO 2008:V roce 2008 předmětné území nebylo zařazeno mezi OZKO, dokládá to Sdělení č. 8 uveřejněné ve věstníku MŽP, částka 6 z června 2009 – OZKO za rok 2008.

OZKO 2009:V roce 2009 bylo území Stavebního úřadu Městského úřadu Kyjov opět zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, neboť došlo k překročení cílového imisního limitu BaP na 1,3% území. Dokládá to Sdělení č. 11 uveřejněné ve věstníku MŽP, částka 4 z dubna 2011 –

OZKO za rok 2009. Tab.: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území)

Rok Stavební úřad PM10 (d IL) BaP2007 Městský úřad Kyjov 0,9 2,52008 Městský úřad Kyjov 0 02009 Městský úřad Kyjov 0 1,3

/9649


Poznámka: Z grafického zobrazení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v širším okolí záměru se místo dotčené realizací záměru se nenachází v OZKO pro škodlivinu, kde je v tabulce uvedeno překročení cílového limitu.

Imisní zatížení na základě dat Automatizovaného imisního monitoringu - AIM:Nejbližší měřící stanice Automatizovaného imisního monitoringu se nachází v Lovčicích. Je vzdálena cca 10,7 km od posuzovaného záměru a jde o stanici s manuálním měřícím programem. Data zde uvedená slouží k dokreslení celkové imisní situace v lokalitě:- oxid dusičitý (NO2) - maximální hodinová koncentrace – neuvedena, IL 200 μg/m3

- četnost překročení IL - neuvedena - MV19 (19. nejvyšší hodnota max. krátkodobé konc. v roce) – neuvedena - maximální denní koncentrace – 38,9 μg/m3

- průměrná roční koncentrace 10,7 μg/m3, IL 40 μg/m3 - částice PM10 - maximální denní koncentrace – 104,0 μg/m3, IL 50 μg/m3

- četnost překročení max. denní konc. – 16 případů/rok, - povolená četnost překročení: 35 případů/rok- MV36 (třicátá šestá nejvyšší hodnota denní koncentrace v roce) – 36,0 μg/m3, - průměrná roční koncentrace 21,0 μg/m3, IL 40 μg/m3

- benzen - není na stanici měřen- benzo(a)pyren (BaP) – není měřen- oxid uhelnatý – není měřen- oxid siřičitý – není měřen

Vyhodnocení stávajícího imisního zatížení lokality dle Krajské rozptylové studie Jihomoravského kraje – stav k roku 2009: Krajská rozptylová studie Jihomoravského kraje je jedním ze strategických dokumentů odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje a je zpracována na základě dat o zdrojích REZZO 1, 2, 3 a 4. Zdroje, emitující do ovzduší znečišťující látky, jsou celostátně sledovány v rámci tzv. Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Podle zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší se zdroje znečišťování člení na zdroje mobilní a stacionární. Zdroje stacionární jsou dále členěny podle míry vlivu na kvalitu ovzduší (zvláště velké, velké, střední a malé zdroje) a podle technického a technologického uspořádání (spalovací zdroje, spalovny odpadů a ostatní zdroje).

Stacionární zdroje jsou zahrnuty v dílčích souborech REZZO 1 - 3, mobilní zdroje jsou začleněny v dílčím souboru REZZO 4.

Správou databáze REZZO za celou Českou republiku je pověřen Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jednotlivé dílčí databáze REZZO 1-4, které slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší, tvoří součást Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) provozovaného rovněž ČHMÚ jako jeden ze základních článků soustavy nástrojů pro sledování a hodnocení kvality ovzduší ČR.

/9650


Kumulace vlivů s ostatními záměry v lokalitě nebyla hodnocena a to z následujícího důvodu. Stávající provoz firmy Ekobrikety, s.r.o. je zohledněn v Krajské rozptylové studii a je tedy započítán a vyhodnocen v rámci stávajícího imisního pozadí. Dále, tento provoz je „problematický“ spíše z pohledu emisí pachových látek, tyto jsou hodnoceny v samostatné rozptylové studii pachových látek, která taktéž tvoří přílohu dokumentace.

Další provoz - drtička skla společnosti Remat Glass, s.r.o. není dle zákona o ovzduší a příslušných prováděcích předpisů zdrojem znečišťování ovzduší a nebylo u ní provedeno povolovací řízení. Tento provoz není zohledněn v krajské rozptylové studii. Zpracovatel RS se domnívá, že vhodné je hodnotit tento provoz spíše z pohledu hluku, než z pohledu vlivu na ovzduší. Hluková studie tvoří taktéž přílohu dokumentace.

Dle údajů Krajské rozptylové studie Jihomoravského kraje za rok 2009 (Mgr. J. Bucek) je situace v předmětné lokalitě následující

Oxid dusičitý:

Průměrné roční koncentrace NO2 jsou v předmětné lokalitě na úrovni do 8 µg/m3. Imisní limit je 40 µg/m3. Tedy stávající vypočtené hodnoty dosahují 20% platného imisního limitu a lze tedy říci, že je zde dostatečná imisní rezerva. Maximální hodinové koncentrace NO2 se v lokalitě pohybují na úrovni do 60 µg/m3. Imisní limit je stanoven na 200 µg/m3. Imisní limity pro průměrné roční a maximální hodinové koncentrace této škodliviny jsou dodržovány.

Částice PM10:

Pro škodlivinu PM10 platí následující: Nejvyšší průměrné roční koncentrace PM10 jsou přímo v lokalitě na úrovni do 23 µg/m3. Imisní limit je 40 µg/m3. Tedy stávající hodnoty jsou podobně jako u škodliviny NO2 pod hranici platných imisních limitů s dostatečnou rezervou. Četnost překročení IL pro průměrné denní koncentrace škodliviny PM10 se pohybuje na úrovni do 21 případů/rok. Povolená četnost překročení je 35 případů/rok.

Částice PM2,5:

Pro škodlivinu PM2,5 platí následující: Nejvyšší průměrné roční koncentrace PM2,5 jsou přímo v lokalitě na úrovni do 19,2 µg/m3. Imisní limit je 25 µg/m3. Tedy stávající hodnoty jsou pod hranici platných imisních limitů s dostatečnou rezervou.

TZL:

Pro škodlivinu TZL platí následující: Nejvyšší průměrné roční koncentrace tuhých znečišťujících látek jsou přímo v lokalitě na úrovni do 25,8 µg/m3. Imisní limit není stanoven.

Oxid siřičitý:

Pro škodlivinu SO2 platí následující: Nejvyšší průměrné roční koncentrace SO2 jsou přímo v lokalitě na úrovni do 0,27 µg/m3. Imisní limit je 20 µg/m3. Tedy stávající hodnoty jsou pod hranici platných imisních limitů s dostatečnou rezervou. Maximální hodinové koncentrace škodliviny SO2 se pohybují na úrovni 5,13 µg/m3. Imisní limit je 350 µg/m3. Imisní zatížení lokality touto škodlivinou je nevýznamné.

Benzen:

/9651


Co se týče škodliviny benzen, potom se průměrné roční koncentrace v předmětné lokalitě pohybují na úrovni 0,05 µg/m3. Imisní limit je 5 µg/m3, tzn. i pro tuto škodlivinu jsou platné imisní limity dodržovány s dostatečnou rezervou.

Benzo(a)Pyren:

Průměrné roční koncentrace škodliviny BaP se v předmětné lokalitě pohybují na úrovni do 0,044 ng/m3, imisní limit je 1 ng/m3, tzn. i pro tuto škodlivinu je platný imisní limit dodržován.

Celková charakteristika:

Vzhledem k charakteru území a posuzovaným škodlivinám lze považovat pozaďové zatížení okolí z hlediska uvažovaných škodlivin za přijatelné. Lze hovořit o mírně až středně znečištěném území.

C.2.2. Voda C.2.2.1.Povrchové vody

Řešené území se nachází při levobřežní části nivy Hruškovice, která je levostranným přítokem Kyjovky. Vodní tok Hruškovice je dlouhý 24,3 km a má povodí o rozloze 116,9 km2. Koryto Hruškovice v širším území bylo v minulosti vypřímeno a upraveno do pravidelného lichoběžníkového profilu. Místy je tok poměrně zahlouben. Na březích vodního toku jsou travinné břehové a doprovodné porosty s dřevinami.

Zhruba 100 m severně od průmyslového areálu se do Hruškovice zprava vlévá Moštěnka. I koryto tohoto toku bylo v minulosti vypřímeno a upraveno. Jeho travinné břehové a doprovodné porosty jsou místy doplněny dřevinami.

Území, ve kterém se záměr nachází, náleží do povodí ČHP 4-17-01-091, které má plochu 17,076 km2.

Při západním okraji průmyslového areálu je nový rybník, sloužící chovu ryb a sportovnímu rybářství. Další vodní plochou v území je rybník Hýsly, který se nachází zhruba 700 m severně od posuzovaného záměru.

C.2.2.2. Podzemní vody

Z hydrogeologického hlediska náleží zájmové území k hydrologickému rajonu základní vrstvy 2250 – Dolnomoravský úval - severní část, skupina rajonů - Neogenní sedimenty vněkarpatských a vnitrokarpatských pánví. V řešeném území se jedná o typ kolektoru – údolní nivy ostatních toků překryté holocénními povodňovými hlínami. V širším území se pak jedná o typ kolektoru – jemných písků a vápnitých jílů panonu.

C.2.3. Horninové prostředí, přírodní zdroje, geomorfologie C.2.3.1. Horninové prostředí

Geologie:Širší území je budováno především neogénními horninami. Konkrétně se jedná o písky s vložkami jílů (pannon). V části území však převažují jíly s vložkami písků. Tyto sedimenty byly v mladším pleistocénu místy překryty sprašemi, případně sprašovými hlínami. Nivy vodních toků jsou budovány fluviálními písčitohlinitými sedimenty. Na nivu se napojují drobná údolí a svahové úpady, ve kterých jsou deluviofluviální písčitohlinité sedimenty. V obou případech se jedná o horniny z období holocénu.

/9652


Horniny v řešeném území a v jižní části širšího území mají radonový index – 1, nízký. Horniny budující nivu Hruškovice a širší území severně od nivy mají radonový index – 2, přechodný.

Bioregion zahrnuje kyselé váté písky s vlhkými depresemi. Podloží tvoří terasové štěrkopísky řeky Moravy, na nichž spočívají váté písky, v severovýchodní části až 30 m mocné („Moravská Sahara“). Z jejich podloží se místy vynořuje podloží mladomicénního stáří – písky, vápnité jíly nebo štěrky. Okrajově jsou vyvinuté nivy, rašeliniště a slatiny zčásti vápnité. Reliéf je plochý až mírně zvlněný, s členitostí 30 – 55 m, tedy charakter ploché pahorkatiny. Typické jsou zamokřené mezidunové deprese (Vracov, Milotice). Uprostřed bioregionu vystupuje ploché návrší na neogenních sedimentech s nejvyšším bodem Náklo – 265 m.

C.2.3.2. Přírodní zdroje

Samotný záměr se problematiky čerpání přírodních zdrojů netýká. Jako zdroj energie bude používáno palivo z obnovitelných zdrojů (dřevní štěpky).

V dotčené zóně se nenacházejí registrované přírodní zdroje.

Těžba nerostných surovin:V širším území je vyhlášeno chráněné ložiskové území (CHLÚ) surovin - ropa č. 24430000 Vlkoš. Toto CHLÚ je vymezeno v prostoru mezi Skoronicemi, Vlkoší, Kelčany, Žádovice a Vracovem. Jeho severní okraj se nachází zhruba 500 m jihojihovýchodně od řešeného území.Dobývací prostory (DP) nejsou v řešeném území, ani jeho bezprostřední blízkosti vymezeny. Nejbližší DP jsou mezi Vlkoší a Vracovem. Jedná se o DP č. 40056 Vracov I, 400057 Vracov II, 40058 Vracov III, 40059 Vlkoš, 40060 Vlkoš I a 40067 Vlkoš II.

Východně od řešeného území, východně od Žádovic je okraj ložiska a prognózní zdroje č. 313920000 Ježov-Pokrok-Barbora 2, surovina lignit. Další ložisko a prognózní zdroj se nachází při východním a jižním okraji Kyjova. Jedná se o ložisko č. 316110001 Kyjov-Svatobořice.

C.2.3.3. Geomorfologie

Z hlediska geomorfologického členění (Demek 2006) se zájmové území nachází v geomorfologické provincii Západní Karpaty. Zastoupení nižších geomorfologických jednotek je následující:Subprovincie Vnější Západní KarpatyOblast Středomoravské KarpatyCelek Kyjovská pahorkatinaPodcelek Mutěnická pahorkatinaOkrsek Žádovická pahorkatina

C.2.4. Půdní prostředí Pedologie:Podle Půdní mapy ČR 1:50 000 jsou v řešeném území karbonátové fluvizemě (v nivě Hruškovice). V nivě vodních toků jsou zastoupeny i fluvizemě karbonátové glejové. V širším území převažují modální černozemě. Na svazích nad nivou jsou významně zastoupeny i modální hnědozemě. Místně se vytvořily modální luvizemě a kambizemě dystrické arenické

/9653


(na písčitých sedimentech). V rozsáhlejších svahových úpadech se vyvinuly černozemě černické.

Orná půda je na svazích postihována vodní erozí. V jarním období se projevuje i větrná eroze.

Zemědělská půda - bonitované půdně ekologické jednotky:Z pohledu zemědělského hospodářství je půda charakterizována bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (BPEJ). Pětimístný kód BPEJ definovaný vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů, vyjadřuje:

1. místo - Klimatický region2. a 3. místo - Hlavní půdní jednotka - je syntetická agronomická jednotka charakterizovaná

půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě

4. místo - Kód kombinace sklonitosti a expozice ke světovým stranám5. místo - Kód kombinace skeletovitosti (obsah štěrku v ornici a štěrku a kamene ve spodině)

a hloubky půdy

Metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy MŽP zařazuje půdy podle kvality do pěti tříd ochrany. Tyto třídy určuji různou míru možnosti vynětí půd ze zemědělského půdního fondu (ZPF). Jednotlivé třídy jsou charakterizovány takto:

I. třída - bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možné odejmout pouze výjimečně.

II. třída - zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu se jedna o půdy vysoce chráněné.

III. třída - jsou zde sloučeny půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany.

IV. třída - jsou zde sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, jen s omezenou ochranou.

V. třída - jsou zde zahrnuty zbývající BPEJ, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopnosti včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o půdy s nižším stupněm ochrany s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí.

V okolí posuzovaného záměru jsou na zemědělských pozemcích vymezeny následující BPEJ – 0.08.10, 0.22.12, 0.40.77 a 0.56.00.

Z uvedeného je patrné, že se zájmové území nachází v klimatickém regionu 0 – velmi teplém, suchém, který má průměrnou roční teplotou 9-10 °C a průměrný roční úhrn srážek 500-600 mm.

Hlavní půdní jednotky jsou charakterizovány takto:08 - Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě

luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti

/9654


22 - půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na mírné těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším než předcházející

40 - půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středné těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici

56 - Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické; koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středné těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé

BPEJ 0.56.00 je zařazené do I. třídy ochrany ZPF, 0.08.10 do III. třídy ochrany ZPF, 0.22.12 do IV. třídy ochrany ZPF a 0.40.77 do V. třídy ochrany ZPF.

Posuzovaný záměr je umístěn do stávajícího průmyslového areálu a nevyžaduje zábor ZPF.

Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) – soubory lesních typů: Obdobou BPEJ jsou na PUPFL lesní typy (LT), které charakterizují přírodní podmínky. Lesní typy se sdružují do tzv. souborů lesních typů (SLT). Kód souboru lesních typů se skládá z číslice vyjadřující vegetační stupeň a písmene vyjadřujícího edafickou kategorii.

K jižnímu okraji řešeného území přiléhají dva lesní porosty, ve kterých je vymezen SLT 2N a 3D. V lesních porostech v širším území je dále SLT 2H

Z uvedeného je patrné, že z pohledu lesního hospodářství se zájmové území nachází ve druhém lesním vegetačním stupni – bukodubovém a okrajově ve třetím lesním vegetačním stupni – dubobukovém. Pro druhý vegetační stupeň je charakteristická průměrná roční teplota 7,8-8,7 °C, roční úhrn srážek 500-780 mm a vegetační doba 154-170 dní. Pro třetí vegetační stupeň pak průměrná roční teplota 7,0-8,7 °C, roční úhrn srážek 650-800 mm a vegetační doba 150-165 dní.

Edafická kategorie D – hlinitá acerózní je typická pro obohacená hlinitá deluvia, vodou víceméně neovlivněná. Většinou to jsou báze svahů a dna potočních úžlabin. Patří sem humusem obohacené půdy na spraších, sprašových hlínách, na hlinitě zvětrávajících horninách flyše, na slínech, opukách apod. Půdním typem jsou kambizemě typické mezotrofní až eutrofní, případně luvizemě a hnědozemě, často s náznaky oglejení. Bonita dřevin je nadprůměrná.

Edafická kategorie H – hlinitá reprezentuje velmi hluboké, čerstvě vlhké, mírně uléhavé půdy. Půdním typem bývá luvizem až kambizem luvická, často s náznaky oglejení. V teplejších oblastech to bývá hnědozem, v chladnějších oblastech kambizem, převážně slabě oglejená. Bonita dřevin je nadprůměrná. Ohrožení porostů větrem a sněhem je zvýšené.

Edafická kategorie N – kamenitá kyselá je charakteristická pro silně kamenité, minerálně chudší půdy a exponovanou polohou na svazích a hřebenech. Půdním typem je většinou oligotrofní kambizem, vždy se jedná o silně skeletovité variety a o přechody k rankerům. Bonita dřevin je průměrná až podprůměrná. Významně se uplatňuje půdoochranná funkce porostů.

Posuzovaná záměr se nedotýká PUPFL.

/9655


C.2.5. Biosféra C.2.5.1. Biogeografie

Z hlediska biogeografického členění České republiky (Culek 1996, 2005) se zájmové území nachází na přechodu mezi dvěma bioregiony - Ždánickolitenčickým (3.1) a Hustopečským (4.3). Zároveň se jedná o přechodné území mezi dvěma podprovinciemi – Západokarpatskou a Severopanonskou.

Původní vegetaci území tvořily dle Geobotanické mapy ČSSR vydané Botanickým ústavem ČSAV (1970) převážně dubo-habrové háje, ostrůvkovitě byly zastoupeny acidofilní doubravy a v nivách vodních toků luhy a olšinami.Podle Mapy potenciální přirozené vegetace ČR (Neuhäuslová-Novotná 1998) převažuje v širším území společenstvo - Primulo veris-Carpinetum. Podél vodních toků se jedná o Pruno-Fraxinetum incl. Alnion-glutinosae. Ostrůvkovitě je zastoupeno Quercetum pubescenti-roboris.

Z pohledu regionálně fytogeografické členění ČSR (Botanický ústav ČSAV, 1987) se širší území nachází na rozhraní dvou fytogeografických okresů – Jihomoravský úval, reprezentovaný podokresem Dolnomoravský úval a Jihomoravská pahorkatina, reprezentovaná podokresem Hustopečská pahorkatina. Uvedené fytogeografické jednotky jsou součástí fytogeografického obvodu Panonské termofytikum.

C.2.5.2. Fauna, flóra a ekosystémy

Posuzovaný záměr je situován do východní části průmyslového areálu, bývalého cukrovaru, který se nachází cca 0,5 km severovýchodně od Kelčan. Vlastní parcela výstavby energetického zdroje není v současné době nijak využívána, jedná se o pozemek sousedící s dalšími objekty průmyslového využití (sklady, výrobní haly). Žádné chráněné druhy živočichů a rostlin se zde nenacházejí.

V areálu převažují zpevněné a zastavěné plochy a vegetace je zde zastoupena sporadicky. V místě posuzovaného záměru se jedná především o menší plochy ruderální vegetace soustředěné k okraji (oplocení) areálu. V této vegetaci je zastoupen například hadinec obecný (Echium vulgare), jílek vytrvalý (Lolium perenne), komonice bílá (Medicago albus), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), locika kompasovitá (Lactuca serriola), měrnice černá pravá (Ballota nigra ssp. nigra), mrkev obecná (Daucus carota), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), pampeliška lékařská (Taraxacum sect. Ruderalia), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), srha laločnatá (Dactylis glomerata), sveřep jalový (Bromus sterilis), třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) a vratič obecný (Tanacetum vulgare).

Spíše ojediněle jsou zastoupeny náletové dřeviny. Jedná se o trnovník akát (Robinia pseudacacia), bez černý (Sambucus nigra), svídu krvavou (Cornus sanguinea), vrbu bílou (Salix alba), topol osiku (Populus tremula), břízu bělokorou (Betula pendula) a růži šípkovou (Rosa canina).

U vjedu do průmyslového areálu, při parkovišti, je na svahu silnice travinný porost. Obdobné porosty jsou i kolem silnice lemující jižní okraj průmyslového areálu a kolem jeho oplocení. Tato travinná vegetace vykazuje různý stupeň ruderalizace. K východnímu okraji průmyslového areálu přiléhá panely zpevněná, ladem ležící plocha. Ve spárách mezi panely a

/9656


místy i na nich se vyvinula obdobná travinná vegetace. V těchto travinných porostech je zastoupen například bolševník obecný (Heracleum sphondylium), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), celík kanadský (Solidago canadensis), hluchavka nachová (Lamium purpureum), hrachor luční (Lathyrus pratensis), jetel plazivý a ladní (Trifolium repens a campestre), jílek vytrvalý (Lolium perenne), jitrocel kopinatý a větší (Plantago lanceolata a major), kakost luční (Geranium pratense), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), kostival lékařský (Symphytum officinale), kozí brada luční (Tragopogon pratensis), kuklík městský (Geum urbanum), lipnice luční (Poa pratensis), lopuch plstnatý (Arctium tomentosum), mochna plazivá (Potentilla repens), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), ostřice srstnatá (Carex hirta), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), pastinák setý (Pastinaca sativa), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), ptačinec prostřední (Stellaria media), rozchodník prudký (Sedum acre), rozrazil vídeňský (Veronica vindobonensis), řebříček obecný (Achilea millefolium), srha laločnatá (Dactylis glomerata), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), sveřep jalový (Bromus sterilis), svízel přítula (Galium aparine), svlačec rolní (Convolvulus arvensis), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), truskavec obecný (Polygonum arenastrum), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), vikev plotní (Vicia sepium) a vlaštovičník větší (Chelidonium majus).

Místy je v těchto travinných porostech nálet dřevin. Zastoupen je bez černý (Sambucus nigra), bříza bělokorá (Betula pendula), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor babyka (Acer campestre), pajasan žlaznatý (Ailanthus altissima), růže šípková (Rosa canina), svída krvavá (Cornus sanguinea), topol bílý, kanadský a osika (Populus alba, x canadensis a tremula), trnovník akát (Robinia pseudacacia) a vrba bílá (Salix alba).

Při vjezdu do průmyslového areálu je na svahu severní expozice akátina. V jejím podrostu dominuje netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). Další lesní porost se nachází jižně od posuzovaného záměru. Z dřevin je v porostu zastoupena borovice lesní (Pinus sylvestris), bříza bělokorá (Betula pendula), dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč a babyka (Acer platanoides a campestre), trnovník akát (Robinia pseudacacia), hloh obecný (Crataegus laevigata) a brslen evropský (Euonymus europaeus). V podrostu dominuje netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). Zastoupen je dále čistec lesní (Stachys sylvatica), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), kuklík městský (Geum urbanum), lipnice hajní (Poa nemoralis) a vlaštovičník větší (Chelidonium majus).

Na březích Huškovice a Moštěnky jsou především travinné porosty. Dřeviny tvoří různě velké skupiny, nebo rostou solitérně. Z dřevin je zastoupena olše lepkavá (Alnus glutinosa), topol kanadský (Populus x canadensis), vrba bílá (Salix alba), bez černý (Sambucus nigra), brslen evropský (Euonymus europaeus), svída krvavá (Cornus sanguinea) a kustovnice cizí (Lycium barbarum). V podrostu je zastoupena bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), kuklík městský (Geum urbanum), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), locika kompasovitá (Lactuca serriola), lopuch plstnatý a větší (Arctium tomentosum a lappa), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), sadec konopáč (Eupatorium cannabinum), slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus), srha laločnatá (Dactylis glomerata), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum) a vlaštovičník větší (Chelidonium majus).

Kolem nově vybudovaného rybníka při západním okraji průmyslového areálu je uměle založený travinný porost, který je zatím poměrně řídký. V tomto porostu dominuje jílek vytrvalý (Lolium perenne). Zastoupen je dále hadinec obecný (Echium vulgare), jetel plazivý

/9657


a ladní (Trifolium repens a campestre), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), kostival lékařský (Symphytum officinale), locika kompasovitá (Lactuca serriola), lopuch plstnatý (Arctium tomentosum), mochna husí a stříbrná (Potentilla anserina a argentea), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), pampeliška lékařská (Taraxacum sect. Ruderalia), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), srha laločnatá (Dactylis glomerata), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), vikev plotní (Vicia sepium) a vratič obecný (Tanacetum vulgare).

Břehy rybníka jsou velmi strmé a neumožňují rozvoj litorální a vlhkomilné vegetace. Pouze místy se uchytili druhy typické pro tato stanoviště jako je dvojzubec černoplodý (Bidens frondosa), karbinec evropský (Lycopus europaeus), lipnice bahenní (Poa palustris), orobinec úzkolistý (Typhy latifolia) a pryskyřník prudký (Ranunculus acris). V okolí rybníka byly vysazeny i dřeviny. Ve výsadbách je zastoupen dub letní (Quercus robur), habr obecný (Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jilm drsný (Ulmus glabra), lípa srdčitá (Tilia cordata), topol bílý a kanadský (Populus alba a x canadensis) a vrba bílá a košíkářská (Salix alba a viminalis). Místy je při břehu rdest kadeřavý (Potamogeton crispus).

V blízkosti průmyslového areálu je několik obytných domů, u kterých jsou zahrady. V nich jsou ovocné i okrasné dřeviny a zemědělské plodiny.

Spolu se změnami vegetace došlo i ke změnám ve složení fauny. V širším území jsou nyní zastoupeny především druhy vázané na zemědělskou krajinu. Na vlastní řešené území je trvale vázáno pouze malé množství druhů. Zastoupeny jsou zde především bezobratlí - hmyz, pavouci a plži, případně někteří drobní obratlovci (např. myš domácí). Ostatní druhy živočichů – ptáci, drobní obratlovci se zde zdržují přechodně. V průběhu terénního průzkumu bylo v řešeném území pozorováno několik druhů motýlů (babočka paví oko Inachis io, bělásci), sarančata, pestřenky.

Běžné druhy bezobratlých živočichů byly pozorovány i v širším území. Jednalo se například o babočku paví oko (Inachis io), bělásky, modrásky, kobylku bělopásou (Leptophyes albovittata), sarančata a pestřenky.

Z ptáků je v zemědělské krajině zastoupen především bažant obecný (Phasianus colchicus) a skřivan polní (Alauda arvensis). Jako potravní základna slouží toto území především běžným druhům dravců, zaletujících sem z hnízdišť buď v sousedících lesích - káně lesní (Buteo buteo) nebo hnízdících i na solitérních stromech nebo ve skupinách stromů - poštolka obecná (Falco tinnunculus). Neudržované travinné porosty skýtají potravní příležitosti semenožravým druhům ptáků jako je strnad obecný (Emberiza citrinella), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), vrabec polní (Passer montanus), stehlík obecný (Carduelis carduelis), konopka obecná (Carduelis cannabina), zvonek zelený (Carduelis chloris).

V širším území je dále zastoupen například drozd brávník (Turdus viscivorus), hrdlička divoká (Treptopelia turtur), konipas bílý (Motacilla alba), kos černý (Turdus merula), rehek domácí (Phoenicurus ochruros) a sýkora koňadra a modřinka (Parus major a caeruleus).

Ze savců se v širším území vyskytuje například hraboš polní (Microtus arvalis), myšice lesní (Apodemus flavicollis), rejsek obecný (Sorex araneus), ježek východní (Erinaceus roumanicus), zajíc polní (Lepus europaeus) a kuna lesní (Martes martes).

V rybníce při západním okraji průmyslového areálu jsou chovány kaprovité ryby. Hojná je zde plovatka bahenní (Lymnaea stagnalis). Pozorována zde byla (stejně jako u Hruškovice ) šídélka, motýlice a vážky. Zjištěno bylo i několik exemplářů „zeleného“ skokana (determinaci nebylo možné provést) a 2 jedinci užovky obojkové (Natrix natrix).

/9658


Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů se v řešeném území nevyskytují. V širším území byl zjištěn výskyt zvláště chráněných druhů živočichů. Jedná se o užovku obojkovou (Natrix natrix), která je ohroženým druhem a nedeterminovaného „vodního“ skokana (všechny druhy „vodních“ skokanů jsou chráněni). Oba druhy se však vyskytují v dostatečné vzdálenosti od posuzovaného záměru a nemohou jím být negativně ovlivněni.

C.2.6. Krajina Širší území se nachází na okraji pahorkatiny, která navazuje na úval řeky Moravy. Svahy pahorkatiny jsou členěny četnými údolími s vodními toky a svahovými úpady. Nejvýznamnějším vodním tokem je Hruškovice protékající územím ve směru severovýchod-jihozápad. Kolem Hruškovice je vytvořena plochá, místy poměrně široká niva navazující na jihu na úval řeky Moravy. Svahy navazující na nivu Hruškovice jsou, stejně jako v celém území, vypuklé a mají proměnlivý sklon.

Zástavba vesnického typu se nachází právě v údolích vodních toků, případně na bázích přilehlých svahů. Na zástavbu navazují záhumenky a pozemky zemědělské velkovýroby, které jsou nejvýznamnější krajinnou strukturou. Zastoupeny jsou i vinice a plošně rozsáhlé sady. Zastoupení rozsáhlejších ploch lesů je naproti tomu velmi malé.

Kromě vodních toků je krajina členěna dalšími liniovými strukturami. Jedná se o komunikace různého významu – silnice a účelové komunikace. Význam liniových krajinných struktur je dán především přítomností doprovodné vegetace a u komunikací i jejich situováním vůči terénu. Doprovodná vegetace liniových prvků je v území častá. Jedná se především o nesouvislé dřevinné porosty, které takový prvek zvýrazňují a zvyšují jeho pohledový význam.

Širší území záměru má poměrně velké rozpětí nadmořských výšek. Nejnižším místem je údolní niva Hruškovice u Kelčan s nadmořskou výškou zhruba 201 m n. m. Nejvyšším místem je vrch v polní trati Nad Tobolkami s nadmořskou výškou 294 m.

C.2.7. Obyvatelstvo, hmotný majetek a kulturní památky

Záměr nebude realizován v osídleném území.

C.2.7.1. Hmotný majetek

V místě, kde má být realizován posuzovaný záměr, jsou zpevněné plochy, několik unimobuněk, plechový přístřešek a zděná budova. Tyto stavby budou před zahájením realizace záměru demolovány, nebo odstraněny. Uvedené objekty se v současnosti nevyužívají. Jejich trvalé využití pro plánovanou stavbu je nepravděpodobné. Možné je jejich dočasné využití jako skladů stavebního materiálu a zařízení staveniště.

C.2.7.2. Architektonické a historické památky

V řešeném území se nenacházejí kulturní ani historické památky podléhající zákonu č. 20/1987Sb., o státní památkové péči, v platném znění, evidované v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky.

Nejbližší nemovitou kulturní památkou je dřevěný kříž. Ten byl původně umístěn na východním okraji lesa Chrást při polní cestě. V současnosti je umístěn na boční stěně kaple v Kelčanech. Dřevěný kříž je evidován v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod číslem 49974/7-8831.

/9659


C.2.7.3. Archeologická naleziště

Vzhledem k tomu, že území je součástí pravěké ekumeny a je tudíž dlouhodobě osídleno, bylo zařazeno mezi území s výskytem archeologických nálezů III. stupně.

C.2.8. Hluková zátěž Poznámka:Údaje v této kapitole jsou převzaty materiálu Výroba elektrické energie z odpadní dřevní biomasy – Kelčany. Hluková studie - chráněný venkovní prostor staveb. Zprac. Ing. D. Janečková, Ing. M. Lepka, , Brno, březen 2011. Hluková studie tvoří přílohu této dokumentace.

Pro možnost matematické modelace hlukové zátěže byl stanoven soubor výpočtových bodů, které jsou zadány v chráněném venkovní prostoru nejbližších staveb pro bydlení postavených v okolí místa výstavby záměru a ke kterým bylo vztaženo konkrétní vyjádření hodnot úrovně hlukové zátěže. Přehled výpočtových bodů:

číslo ref. výp. bodu popis referenčního výpočtového bodu

1 Žádovice č.p. 260 ( parc. č. 1147 v k.ú. Žádovice) – rodinný dům2 Kelčany č.p. 46 (parc. č. 208 v k.ú. Kelčany) – objekt k bydlení3 Kelčany č.p. 77 (parc. č. 219 v k.ú. Kelčany) – objekt k bydlení4 Žádovice č.p. 174 (parc. č. 1170 v k.ú. Žádovice) – rodinný dům5 Kelčany č.p. 75 (parc. č. 240 v k.ú. Kelčany) – rodinný dům

Na základě vyhodnocených výsledků hodnot ekvivalentních hladin akustického tlaku v souboru výpočtových bodů lze vyvodit následující závěry:

Varianta A - denní a noční doba, hluková zátěž způsobovaná provozem stávající silniční dopravy a stávajícím provozem průmyslového areálu

V této variantě je výpočtově vyhodnocena stávající hluková zátěž venkovního prostoru ve sledovaném území z provozu stávající silniční dopravy na okolních komunikacích a provozu stávajícího průmyslového areálu. Za rozhodující zdroj hluku je pro sledované území považována doprava na hlavních pozemních komunikacích ve sledovaném území. Vypočtené hodnoty jsou v zadaných výpočtových bodech hodnoceny ve vztahu k hygienickému limitu hluku - pro denní dobu LAeq 16h = 60 dB a pro noční dobu LAeq 8h = 50 dB.

Výsledky výpočtů:Denní doba – stávající silniční doprava a stávající provoz průmyslového areálu

Výpočtový bod Vypočtená hodnota LAeq,16h [dB]

Hygienický limit hluku LAeq,16h [dB]

Překročení limitu

1 51,3 60 Nezjištěno2 56,2 60 Nezjištěno3 51,2 60 Nezjištěno4 45,3 60 Nezjištěno5 59,5 60 Nezjištěno

/9660


Noční doba - stávající silniční dopravaVýpočtový bod Vypočtená hodnota

LAeq,8h [dB]Hygienický limit hluku

LAeq,8h [dB]Překročení

limitu1 36,5 50 Nezjištěno2 34,5 50 Nezjištěno3 34,9 50 Nezjištěno4 27,6 50 Nezjištěno5 36,8 50 Nezjištěno

Z výsledků výpočtů hluku ze stávajícího provozu dopravy a provozu stávajícího průmyslového areálu je zřejmé, že ve všech zadaných výpočtových bodech, v denní i noční době, jsou vypočtené hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku nižší, než je výše uvedený hygienický limit.

C.3. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍÉHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ

Obecná charakteristika - dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání:

Obec Kelčany se rozkládá podél potoka Hruškovice ve správě ZVHS. Zástavba je tvořena převážně rodinnými domky. Počet obyvatel v obci v současnosti se pohybuje kolem 240, výraznější nárůst není ve výhledu. Dále je v obci kulturní sál, knihovna, hostinec, obchod, z veřejných institucí obecní úřad, hasičská zbrojnice. Na kraji obce je průmyslový areál, ve kterém je v současné době umístěna řada provozů sloužících k výrobě a skladování (dominantní je výroba dřevěných briket - Ekobrikety s. r. o. a recyklační linka na sklo - Remat Glass s. r. o. Z technické vybavenosti – veškeré základní sítě, tj. vodovod, plynovod, ap. Obcí prochází krajská silnice III. třídy III/42211 Milotice – Skoronice – Vlkoš – Kelčany – Žádovice. Obec leží 4 km východně od Kyjova. Leží v nadmořské výšce 203 m n.m. Katastr je minimálně zalesněn. Geograficky patří do Kyjovské pahorkatiny.

Areál závodu je situován na místě odlehlém od obytných lokalit.

Lokalita stavby se nachází přibližně 750 m od obce Kelčany a 400 m od obce Žádovice. Areál je dobře dostupný po místní komunikaci spojující obě obce.

Záměr se nedotýká prvků územního systému ekologické stability krajiny zvláště chráněných území, území přírodních parků, významných krajinných prvků, ani nedojde ke kácení vzrostlých stromů nebo souvislých keřových porostů.

Z hlediska území hustě zalidněných je záměr umístěn mimo osídlená místa. Areál neleží v ochranném pásmu.

Z hlediska parametrů vlivů na veřejné zdraví je nutno sledovat zátěž nejbližšího okolí zápachem ze stávajícího provozu (EKO-BRIKETY) a problematiku prachové zátěže.

Z hlediska zatížení ovzduší vyjádřeného jako imisní situace znečištění ovzduší lze vzhledem k charakteru území a posuzovaným škodlivinám považovat pozaďové zatížení okolí

/9661


z hlediska uvažovaných škodlivin za přijatelné. Lze hovořit o mírně až středně znečištěném území.

Z hlediska zátěže hlukem, hodnocené ve vztahu k hygienickému limitu hluku zahrnujícím korekci na tzv. „starou zátěž“ - pro denní dobu LAeq 16h = 60 dB a pro noční dobu LAeq 8h = 50 dB je z výsledků výpočtů hluku ze stávajícího provozu dopravy a provozu stávajícího průmyslového areálu zřejmé, že ve všech zadaných výpočtových bodech, v denní i noční době, jsou vypočtené hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku nižší, než je výše uvedený hygienický limit.

Z hlediska hodnocení hluku studií vlivu na veřejné zdraví je konstatováno pro denní dobu při hodnocení vztaženém na základní hodnotu limitu bez korekcí (50 dB) u dvou výpočtových bodů (č. 2 a - viz tabulky výše) zřetelnější zvýšení, stávající úrovně hluku.

/9662


D. KOMPELXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

D.I. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI

D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů Pro účely této dokumentace byl odborníkem s příslušným oprávněním zpracován materiál: „Hodnocení vlivu na veřejné zdraví záměru „Výroba elektrické energie z odpadní dřevní biomasy - Kelčany“ (Příspěvek k dokumentaci EIA podle § 8 zákona č. 100/2001 Sb.)“, zpracovatel: prof. MUDr. Jaroslav Kotulán, Csc., držitel osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví. Z tohoto materiálu jsou převzaty informace uvedené dále.

D.I.1.1. Hluk

Jak ukazují výsledky hlukové studie, v noční době zůstávají hlukové hladiny v nejbližším obytném území i s příspěvkem záměru pod úrovní základního limitu (40 dB) a nepředstavují tedy žádný zdravotní problém. Nebudeme je tedy podrobněji hodnotit.

V denní době však vystupují nad základní limit (50 dB), v některých bodech jen zcela lehce a nevýznamně. U dvou domů (body č. 2 a 5) však je zvýšení zřetelnější, a to již za stávajícího stavu, Záměr k tomu přispívá jen zcela nepatrně (0,1 až 0,2 dB). Míra rušivých vlivů v uvedených bodech byla ve studii doložena kvantitativním výpočtem s použitím příslušné metodiky (podrobně viz citovanou studii). Výsledky těchto výpočtů shrnuje tabulka níže. Je z ní především zřejmé, že určitá míra rušení je přítomna i při hladině na úrovni základního limitu (poslední řádek tabulky). Oproti němu je v bodě 2 procento lehce rušených zvýšeno o 10,5, středně rušených o 6,5 a těžce rušených o 2,8, v bodě 5 je to obdobně o 17,5, 11,4 a 5,0. Rozdíly mezi oběma řádky každého bodu však ukazují, že podíl záměru je v těchto rušivých vlivech nepatrný u bodu 2 o 0,2 až 0,6 %, u bodu 5 o 0,1 až 0,2 %. Jsou to příspěvky zcela nepatrné, které nemají žádný praktický význam.

Tabulka: Procento obyvatel v referenčních bodech 2 a 5 obtěžovaných hlukem v denní době zastávající situace a s příspěvkem záměru

Bod Situace Ldn % LA % A % HA2 současná 54,6 36,7 17,3 6,4

+ DBK 54,9 37,3 17,8 6,65 současná 57,9 44,1 22,5 8,7

+ DBK 58,0 44,3 22,7 8,8Limit 50 26,8 11,3 3,8

Realizace záměru ani v denní době prakticky nezvýší hlukové rušení obyvatel nejbližších domů.

D.I.1.2. Znečištění ovzduší

Hodnocení vlivu na veřejné zdraví z důvodu znečištění ovzduší vychází z modelace provedené rozptylovou studií. Pro potřeby hodnocení vlivu na veřejné zdraví byly provedeny i výpočty příspěvkových imisních koncentrací šesti hodnocených škodlivin pro dva referenční

/9663


body, zvolené ve skupině nejbližších obytných budov. Jejich přesná poloha je uvedena na následujícím obrázku (bod č. 1 ve směru západním od areálu záměru, č. 2 ve směru jihozápadním).

O hodnoty zjištěné pro uvedené body, kartografické údaje a o dodatečně dodané numerické hodnoty pro nejbližší obytné území se hodnocení vlivů na veřejné zdraví opírá.

D.I.1.2.1. Oxidy dusíku jako oxid dusičitý

Tabulka: Příspěvky k maximálním hodinovým imisním koncentracím NO2 (g.m-3) v nejbližším obytném území, místní pozadí, výsledné imise a stanovený limit Příspěvek 8,6Pozadí 75Součet 83,6Limit 200

Pokud jde o průměrné roční imisní koncentrace NO2 ukazuje v tabulce srovnání s limitem (poslední řádek), že místní pozadí je hluboce podlimitní a příspěvek záměru na této situaci prakticky nic nezmění.

Tabulka: Příspěvky k průměrným ročním imisním koncentracím NO2 (g.m-3) v referenčních bodech, místní pozadí, výsledné imise a stanovený limit

Bod g.m-3

1 0,112 0,05

Pozadí 15,87Součet 15,98Limit 40

Podobné poměry jsou i v maximálních krátkodobých koncentracích (tabulka 6). Příspěvek DBK je zde sice relativně vyšší, ale i po jeho přičtení k pozadí zůstane výsledná úroveň pod polovinou stanoveného limitu.

Z hlediska imisí oxidu dusičitého je příspěvek záměru zdravotně plně přijatelný.

/9664


D.I.1.2.2. Oxid siřičitý

Tabulka: Příspěvky k maximálním hodinovým imisním koncentracím SO2 (g.m-3) v nejbližším obytném území, místní pozadí, výsledné imise a stanovený limit

24 hod. 1 hod.Příspěvky 13,8 12,7Pozadí 15 17,5Součet 28,8 30Limit 125 350

Jak ukazuje tabulka, jsou stávající denní i hodinové imisní koncentrace SO2 v pozadí nejbližšího obytného území velmi nízké. Přičtení příspěvků záměru tento stav podstatně nezmění, výsledné 24hodinové koncentrace budou na úrovni 23 % limitu, maximální hodinové koncentrace na úrovni 8,6 % limitu. Z hlediska znečišťování ovzduší oxidem siřičitým bude tedy prostředí nejbližšího obytného území zdravotně zcela vyhovující.

D.I.1.2.3. Oxid uhelnatý

Tabulka: Příspěvky záměru k maximálním osmihodinovým imisním koncentracím CO (g.m-

3) v nejbližším obytném území, místní pozadí, výsledné imise a stanovený limit

Příspěvek 64Pozadí 218Součet 282Limit 10000

Výsledný součet imisního pozadí a příspěvku záměru v nejbližším obytném území představuje pouhých 2,8 % stanoveného limitu a po zdravotní stránce tedy plně vyhovuje.

D.I.1.2.4. Prach – suspendované částice v ovzduší

Frakce PM10:Tabulka: Příspěvky k průměrným ročním imisním koncentracím PM10 (g.m-3) v referenčních bodech, místní pozadí, výsledné imise a stanovený limit

Bod g.m-3

1 0,172 0,05


Úroveň nejvyššího příspěvku záměru k maximálním krátkodobým (24hodinovým) imisním koncentracím PM10 v nejbližším obytném území, místní pozadí, jejich součet a stanovený limit shrnuje tabulka 12.

/9665


Tabulka: Příspěvky k maximálním 24hodinovým imisním koncentracím PM10 (g.m-3) v nejbližším obytném území, místní pozadí, výsledné imise a stanovený limit

Příspěvek 13,4Pozadí 62,8Součet 76,2Limit 50

Charakteristika rizika

Vzhledem k tomu, že frakce PM2,5 nejsou u nás v rozptylových studiích zatím počítány, vycházíme zde pouze z imisních koncentrací PM10 (g.m-3).

Jak ukazuje tabulka 11, dosahuje výsledná imisní koncentrace (součet pozadí a příspěvku DBK) jen hodnotu 9,53 g.m-3, tj. 23.8 % limitu. Ze srovnání s tabulkou 9 pak vyplývá, že tato koncentrace odpovídá zhruba polovině základní směrné hodnoty WHO a po zdravotní stránce tedy plně vyhovuje.

Závažnější úroveň má udávané místní pozadí maximálních krátkodobých (24hodinových) koncentrací PM10 a jeho součet s příspěvkem DBK (76,2 g.m-3). Ten překračuje zhruba o polovinu stanovený limit a odpovídá postupnému cíli 3 dle WHO (viz tabulku 10). Oproti úrovni limitu zvyšuje riziko krátkodobé úmrtnosti o cca 1,2 %. Přitom je třeba vzít v úvahu, že v rozptylové studii není v udávaném pozadí dostatečně zohledněna prašnost šířená z blízkého provozu výroby ekobriket. Můžeme tedy uzavřít, že úrovně krátkodobých imisních koncentrací PM10 jsou, především stávajícím zdrojům znečišťování ovzduší, ze zdravotního hlediska mírně nepříznivé a bude žádoucí hledat cesty k jejich snižování.

Poznámka: Připravovaný zákon o ovzduší nařizuje zpracovatelům štěpky zpracovat a nechat si schválit provozní řád. V rámci tohoto provozního řádu bude jednoznačně stanovena podmínka skladování veškeré štěpky v Ekobriketách v rámci skladové haly

D.I.1.2.5.Benzen

Tabulka: Příspěvky záměru k průměrným ročním imisním koncentracím benzenu (g.m-3) v referenčních bodech, místní pozadí, výsledné imise a stanovený limit

Bod g.m-3

1 0,0032 0,004


Z tabulky je zřejmé, že úroveň místního pozadí koncentrací benzenu je hluboce podlimitní (24 % stanoveného limitu) a příspěvek záměru na této situaci prakticky nic nezmění. Z hlediska imisí benzenu je tedy posuzovaný záměr zdravotně velmi dobře přijatelný

D.I.1.2.6. Benzo(a)pyren

/9666


Tabulka: Příspěvky záměru k průměrným ročním imisním koncentracím benzo/a/pyrenu (ng.m-3) v referenčních bodech, místní pozadí, výsledné imise a stanovený limit

Bod ng.m-3

1 0,00082 0,0008


Z tabulky vyplývá, že stávající průměrné roční imisní koncentrace BaP se pohybují zhruba na úrovni poloviny stanoveného limitu a příspěvek záměru je tak nepatrný, že uvedený stav nezmění. Záměr je tedy z hlediska imisí benzo(a)pyrenu po zdravotní stránce dobře přijatelný.

D.I.1.2.7. Další škodliviny

Kromě výše uvedených škodlivin se v emisích spalovacích procesů a zejména ve výfukových plynech motorových vozidel vyskytují i četné další noxy, zejména ze skupiny uhlovodíků, ovšem vesměs v nepatrných koncentracích. Šíří se zhruba paralelně se základními škodlivinami (oxidy dusíku). V posuzovaném případě je vzhledem k velmi nízkým koncentracím základních škodlivin a stopovým množstvím dalších škodlivin možno s jistotou předpokládat, že ani u těchto látek nebude příspěvek záměru zdravotně významný.

D.I.1.2.8. Souhrn k oblasti vlivů ze znečištění ovzduší

Zhodnocení zdravotního významu šesti sledovaných škodlivin v souvislosti s pozadím v místním ovzduší a s příspěvky zámšěru, založené na podkladech rozptylové studie, vykazuje z hlediska vlivu na veřejné zdraví většinou příznivé výsledky. Výjimkou jsou pouze krátkodobá maxima suspendovaných částic v vzduší (PM10), kde je možno předpokládat lehké dotčení zdraví.

K celkovému posouzení situace je však nutno vzít v úvahu i další významné místní zdroje znečištění. Je to především v téže průmyslové zóně situovaný závod na výrobu dřevěných briket společnosti Ekobrikety s.r.o. Je v provozu již 9 let a po celou tuto dobu značně obtěžuje okolní obyvatelstvo silným zápachem, značnými emisemi prachových částic (hlavně jemných pilin) a občasným šířením viditelného modrého kouře do přilehlého obytného území. Tento stav je příčinou silného odporu obyvatelstva k uvedenému provozu a četných, zatím marných snah o zjednání nápravy. Tyto postoje, založené na špatných zkušenostech se sliby provozovatelů a odpovědných orgánů v době přípravy stavby výrobny ekobriket, se přenášejí i do vztahu obyvatel k záměru, a projevují se absolutní nedůvěrou k údajům o neškodnosti tohoto nového provozu a rozhodným odporem proti jeho realizaci. Uvedené reakce obyvatelstva jsou plně pochopitelné a svým způsobem oprávněné.

Je třeba také vzít v úvahu, že údaje o pozadí, uváděné v rozptylové studii, jsou odvozené z širších oblastních podkladů a nevystihují v náležité míře místní dopady výroby ekobriket na okolí. Příspěvky záměru ke znečištění ovzduší v nejbližším obytném území, zejména k šíření prašnosti, i když samy o sobě velmi nízké, budou tedy přičítány do pozadí mnohem silněji znečištěného. Z uvedených důvodů je nutno k průchodnosti projednávání záměru DBK požadovat, aby jako podmínka jeho schválení byly stanoveny technologické úpravy a potřebná míra provozní kázně k dosažení tří cílů: a) poklesu šíření pachových látek do okolí

/9667


v maximálních hodnotách do 6,5 ouE/m3, b) poklesu šíření suspendovaných látek v ovzduší k dosažení přijatelné úrovně průměrných ročních i krátkodobých maximálních imisních koncentrací PM10 v nejbližším obytném území, c) zamezení šíření viditelného modrého kouře resp. modré mlhy v přízemních vrstvách atmosféry za hranicemi areálu podniku. Uvedené tři faktory pocházejí nikoli z působení předkládaného záměru, nýbrž z provozu f. Ekobrikety. Při realizaci navrženého kompenzačního opatření budou tyto tři negativní faktory eliminovány.

D.I.1.3. Vlivy na zdraví v době výstavby

V průběhu výstavby budou postupně prováděny práce s různým potenciálním dopadem na obydlené okolí: demolice stávajících nevyužitých budov, příprava území (včetně pokácení náletové zeleně, odstranění suti a zemních prací), odvoz nevyužité zeminy, stavba a montáž nových budov, instalace technologického zařízení, vybudování komunikací, parkovišť a dalších zpevněných ploch. Po dobu výstavby bude veškerá stavební doprava využívat stávající dopravní napojení na okolní komunikační síť. Hlavní dopravní trasa v době výstavby bude vedena přes areál s napojením na komunikaci 42211. Odvoz zeminy a suti bude směrován na skládku nejkratší možnou trasou.

Mezi potenciálně nepříznivé faktory je možno počítat zejména růst prašnosti a zvyšování hlukových hladin. Kvantitativní míru těchto vlivů nelze zatím spolehlivě odhadnout, neboť není známá organizace stavby. Vzhledem k poměrně krátkému trvání výstavby, půjde jen o vlivy přechodné, a to s různými mírami zátěží v jednotlivých fázích výstavby.

Přesto je třeba požadovat, aby v rámci další přípravy stavby byla kromě technologických kritérií řešena i hlediska environmentální a práce plánovány tak, aby případné rušení okolního obyvatelstva bylo v dosažitelné míře minimalizováno. Při ohleduplném plánování prací nemusí představovat významnější zátěže pro okolní chráněné území.

Stavební činnosti i navazující doprava musí být omezeny pouze na denní dobu.

Rozhodující budou jednak opatření protiprašná (udržování zeminy ve vazkém stavu, kropení povrchů k zamezení sekundární prašnosti, čištění vozidel před výjezdem z areálu aj.), jednak protihluková (omezení hlučných činností na pracovní dny a denní dobu, maximální zkrácení hlukově významných činností organizačními a technickými opatřeními, péče o bezvadný technický stav používaných zařízení aj.).

Termín i zajištění průběhu stavebních prací musí být oznámen a projednán s příslušným odborem orgánu ochrany veřejného zdraví.

Vzhledem k tomu, že půjde o vlivy zřejmě jen lehké a přechodné, proměnlivé a časově omezené, lze je při dodržení shora uvedených podmínek ze zdravotního hlediska akceptovat.

D.I.1.4. Zápach

Závažnost šíření zápachu z provozu výroby ekobriket je objektivně doložena speciální studií (Mgr. J. Bucek, březen 2011), která je součástí dokumentace záměru. Charakterizuje zdroje pachových látek z provozu výroby ekobriket (především sušení dřeva) a jejich charakteristiku. Jde o pryskyřičné a terpenové látky, zpravidla velmi dráždivé, vyznačují se významným pachovým vjemem (nízkým čichovým prahem) a poměrně dlouhou dobou rozpadu, tedy dlouhodobým setrváváním v atmosféře. Výpočtem šíření pachových látek v zájmovém území (v síti 1728 uzlových bodů s krokem 50 m) studie dovozuje, že jejich maximální úroveň, měřená v mezinárodně užívaných evropských jednotkách, dosahuje v nejzatíženější oblasti hodnoty do 21,6 ouE/m3. Z hlediska zábrany obtěžování obyvatel by přitom byla žádoucí

/9668


úroveň od 5 do nanejvýš 10 ouE/m3. Výpočtem je dále doloženo, že instalací zařízení pro mokrou filtraci pachových látek by bylo možno dosáhnout hodnot do 6,5 ouE/m3 a dosáhnout tak z hlediska vlivu na obyvatelstvo uspokojivý stav.

Hodnocení problematiky zápachu je velmi složitá záležitost a v této souvislosti je nutno uvést, že neexistují metody, jak zápach, jeho úroveň a míru obtěžování objektivně změřit a vyhodnotit. V případě zápachu nelze na rozdíl od působení jiných faktorů, jako např. chemické škodliviny v ovzduší, hluk apod. hovořit o přímém působní na zdraví. Nejde o přímou intoxikaci organismu zápachem. Vlivy se projevují zprostředkovaně, a to především v oblasti psychické pohody, jak je rozebráno ve studii vlivů na veřejné zdraví. V pachové studii jsou problematice pojmu zápach, jeho charakterizaci, způsobu vzniku, zdrojům zápachu, způsobům jeho měření a vyhodnocení, věnovány obsáhlé pasáže, které umožňují zájemcům zprostředkovat úvod do celé problematiky. Bez alespoň minimálního pochopení a především akceptace těchto teoretických základů nelze vést v dané oblasti racionální diskusi. Laik je zvyklý, že působení škodliviny lze změřit a k dané hodnotě přiřadit jednoznačný projev tohoto působní. To v oblasti pachové zátěže neplatí. Používané pachové jednotky jsou víceméně výsledkem určitého konsenzu v zájmu toho, aby bylo možno zápach nějak srovnatelně hodnotit. Proto ani výsledná hodnota v absolutním číselném vyjádření nemůže jednoznačně charakterizovat míru obtěžování zápachem v daných konkrétních podmínkách. Z těchto důvodů byly rovněž zrušeny obecně závazné předpisy, které dříve obsahovaly závazné limity hodnot zatížení zápachem vyjádřené v pachových jednotkách.

Pro daný záměr a zejména pro navržené kompenzační opatření se tedy jako nejvýznamnější a největší vypovídající hodnotu jevící závěr jeví vyjádření relativní, tj. míra poklesu modelované pachové zátěže po realizaci kompenzačního opatření.

D.I.1.5. Psychosociální vlivy

Záměr sám nemusí mít žádné nepříznivé psychologické dopady. Značné napětí zde však vzniká v souvislosti s nepříznivými vlivy nedaleké výrobny ekobriket, s níž okolní obyvatelé záměr svůj rozhodný zamítavý postoj spojují. K uklidnění by mohla přispět dodatečná ochranná opatření v závodě EKOBRIKETY.

Záměr nebude mít nepříznivé sociální dopady. Přínosem budou nové pracovní příležitosti po dobu její výstavby a 9 stálých míst po uvedení do provozu.

Psychickými tenzemi jsou v souvislosti s přípravou záměru nejvíce dotčeni lidé bydlící v 6 izolovaných domech v těsné blízkosti průmyslového areálu (cca 30 osob), výrazně postižení nepříznivými vlivy výrobny ekobriket, a v menší míře ze stejného důvodu obyvatelé přivrácených okrajů souvislé zástavby obcí Kelčany a Žádovice (cca 100 osob).

D.I.1.6. Vlivy na veřejné zdraví - souhrn

Posuzovaný záměr se sám o sobě prakticky nedotkne zdraví a pohody obyvatelstva. V zájmu ochrany zdraví a pohody obyvatel blízkého okolí je však nutné řešit nepříznivé zdravotní a psychologické dopady nedaleké výrobny ekobriket ve smyslu výše uvedených doporučených opatření.

Ze sociálního hlediska bude přínosem vytvoření nových pracovních příležitostí v průběhu výstavby i po jejím dokončení.

/9669


D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima Údaje v této kapitole jsou převzaty z materiálu: Příspěvková rozptylová studie dle § 17 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší: „Výroba el.energie z odpadní dřevní biomasy Kelčany“, zprac. Mgr. Jakub Bucek, Brno, březen 2011. Rozptylová studie tvoří přílohu této dokumentace. Popis příspěvku oznamovaného zdroje byl uveden jako Výpočtová varianta č. 1 - Vyhodnocení příspěvku nového stacionárního, plošného a liniového zdroje znečišťování ovzduší provozovaného v rámci provozu zařízení na výrobu elektrické energie z odpadní biomasy. Rozptylová studie byla zpracována pro průměrné roční koncentrace jednotlivých látek na průměrný provoz.

Dle provedených výpočtů (rozptylová studie) lze konstatovat následující:

Vyhodnocení příspěvku zdrojů znečišťování ovzduší provozovatele ke stávajícímu imisnímu zatížení:

Oxid dusičitý:

Nejvyšší vypočtené maximální hodinové koncentrace znečišťující látky NO2 z provozu zařízení budou na úrovni do 47,8 µg/m3. Imisní limit je 200 µg/m3. Příspěvek k nejvyšším průměrným ročním koncentracím téže škodliviny pak bude na úrovni do 0,44 µg/m3. Šíření emisí škodliviny NO2 vyvolané provozem zdroje je patrné z grafických příloh rozptylové studie.

Prach – částice frakce PM10:

Příspěvek zdrojů k průměrným ročním koncentracím PM10 je taktéž malý. Nejvyšší vypočtené příspěvky k průměrným ročním koncentracím se pohybují na úrovni do 0,567 µg/m3, což je o několik řádů níže, než je stanovený imisní limit 40 µg/m3. Tedy v součtu lze předpokládat imisní zátěž na úrovni 11 µg/m3 v nejzatíženější části území. Tedy níže než jaký je imisní limit.

Nejvyšší vypočtené průměrné denní koncentrace PM10 budou na úrovni do 26,95 µg/m3. IL je 50 µg/m3. Pro tuto imisní charakteristiku nelze sčítat vypočtené stávající a příspěvek nových vypočtených koncentrací.

Pro maximální hodinové koncentrace a průměrné denní koncentrace (ty jsou závislé na výsledcích výpočtu maximálních hodinových koncentrací) prostý součet již nelze použít. Zde jako celkové imisní zatížení víceméně platí vyšší hodnota z vypočtených. Při překročení imisního limitu je potřeba hodnotit dobu překročení za rok. Rozptylovou studií bylo vypočteno, že k překročení limitní koncentrace imisí v nejzatíženějším místě dojde v méně než 1 hodině za rok. U obytné zástavby bude příspěvek z posuzovaného zdroje minimální.

Oxid siřičitý:

Maximální hodinové koncentrace SO2 ze zdroje jsou na úrovni do 91,89 µg/m3. Imisní limit je 350 µg/m3. V místech trvalé obytné zástavby jsou pak vypočtené koncentrace na úrovni do 15 µg/m3. Nejvyšší vypočtené průměrné denní koncentrace SO2 budou na úrovni do 79,67 µg/m3. Imisní limit je 125 µg/m3.

Příspěvky k průměrným ročním koncentracím SO2 jsou na úrovni do 0,89 µg/m3. V součtu se stávajícím imisním zatížením jsou pak koncentrace SO2 do 4,5 µg/m3, v nejzatíženější části území.

Benzen:

/9670


Příspěvek zdroje (vyvolané dopravy) k nejvyšším průměrným ročním koncentracím benzenu se pohybuje na úrovni do 0,0131 µg/m3, IL je 5 µg/m3.

BaP:

Příspěvek zdroje (vyvolané dopravy) k nejvyšším průměrným ročním koncentracím BaP se pohybuje na úrovni do 0,003 ng/m3, IL je 1 ng/m3.

Oxid uhelnatý:

Max.8-hod klouzavý průměr CO má imisní limit 10 000 µg/m3. Příspěvek zdroje k maximálnímu 8hodinovému klouzavému průměru se pohybuje na úrovni do 144 µg/m3.

Vyhodnocení příspěvku nového zdroje znečišťování ovzduší ve vztahu k nejbližší obytné zástavbě:

Pro porovnání příspěvků zdroje znečišťování ovzduší vůči obytné zástavbě byly vybrány 2 body, u nichž byla vyhodnocena imisní zátěž (tj. bod RB 001 a RB 002 – jde o rodinné domy v blízkosti záměru). jejich umístění je patrné z mapy na obrázku v kapitole D.I.1.2. Znečištění ovzduší – viz v textu výše.

Samozřejmě logické jsou pouze maximální hodinové a nejvyšší průměrné denní koncentrace.

Příspěvky posuzovaného zdroje v těchto bodech jsou následující:

referenční bod

souřadnice

NO2 - prum rok

PM 10 - prum rok

SO2 - prum rok

Benzen - prum

rok

BaP - prum rok

X Y Z [µg/m3] [µg/m3] [µg/m3] [µg/m3] [ng/m3]

001 -558457 -1185755 222

stávající stav 7,6000 22,9000 0,2700 0,0510 0,0450

příspěvky 0,05060 0,19425 0,08004 0,00474 0,00109

souběh 7,6506023,0942

5 0,35004 0,05574 0,04609% vyjádření příspěvku vůči stávajícímu stavu 0,67% 0,85% 29,64% 9,29% 2,42%

002 -558705 -1185670 204

stávající stav 7,6000 22,9000 0,2700 0,0510 0,0440

příspěvky 0,04594 0,05384 0,05926 0,00346 0,00080

souběh 7,6459422,9538

4 0,32926 0,05446 0,04480% vyjádření příspěvku vůči stávajícímu stavu 0,60% 0,24% 21,95% 6,78% 1,83%

Na základě dat výše uvedené tabulky lze konstatovat, že příspěvky zdroje k dlouhodobým charakteristikám budou minimální, v řádech desetin až jednotek procent. Je celkem nasnadě, že při výšce komínu 40 metrů a efektivní výšce komína, nebude obytná zástavba významným způsobem zasažena nad úroveň okolí.

Vyhodnocení příspěvků z realizace záměru:Za stávajících jsou imisní limity, pro škodlivinu NO2, PM10 a SO2 které jsou dominantním polutantem spalování štěpky, dodržovány.

Příspěvek k imisnímu zatížení z navýšeného výkonu zdroje znečišťování ovzduší není na takové úrovni, aby mohlo vlivem těchto zdrojů dojít k zásadnímu ovlivnění imisní zátěže v lokalitě a aby provozem nového zdroje bylo ohroženo dodržování platných imisních limitů.

/9671


Vypočtené koncentrace imisí BaP a benzenu z dopravy materiálu nákladními vozy, byly vypočteny na úrovni pod 1% platných imisních limitů. Vliv vyvolané dopravy na imisní zatížení území imisemi těchto škodlivin je nevýznamný.

Vzhledem ke stavební výšce komína a vzdálenosti od obytné zástavby obcí Kelčany a Žádovice, byly vypočteny rozptylovou studií charakteristiky znečištění výše uvedených škodlivin, na úrovni jednotek platných imisních limitů. Parametry instalovaného zařízení dávají dobrý předpoklad k plnění platných imisních limitů u všech z modelovaných škodlivin.

Vlivy na změnu klimatu nenastanou.

Za předpokladu správného dodržování technologických postupů a hodnot emisí garantovaných dodavatelem zařízení lze hodnotit příspěvky z provozu zdroje jako přijatelné. Tyto příspěvky nebudou znamenat dramatické navýšení imisní situace v lokalitě a nezpůsobí překročení imisních limitů pro posuzované škodliviny. Je to dáno jednak zamezením prašnosti ze skladu štěpky (zásobník paliva je zastřešen a má zpevněné bočnice, nepředpokládá se tedy zásadní víření částic polétavého prachu) a dále dostatečnou výškou komína. Provoz čelního kolového nakladače a vliv vyvolané dopravy těžkými nákladními vozidly je z pohledu vlivu na ovzduší přijatelný.

D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a eventuální další fyzikální a biologické charakteristiky D.I.3.1. Vlivy v důsledku hluku

Poznámka:Údaje v této kapitole jsou převzaty materiálu: Výroba elektrické energie z odpadní dřevní biomasy – Kelčany. Hluková studie - chráněný venkovní prostor staveb. Zprac. Ing. D. Janečková, Ing. M. Lepka, , Brno, březen 2011Hluková studie tvoří přílohu této dokumentace.

Pro možnost matematické modelace hlukové zátěže byl stanoven soubor výpočtových bodů, které jsou zadány v chráněném venkovní prostoru nejbližších staveb pro bydlení postavených v okolí místa výstavby záměru a ke kterým bylo vztaženo konkrétní vyjádření hodnot úrovně hlukové zátěže. Přehled výpočtových bodů:

číslo ref. výp. bodu popis referenčního výpočtového bodu

1 Žádovice č.p. 260 ( parc. č. 1147 v k.ú. Žádovice) – rodinný dům2 Kelčany č.p. 46 (parc. č. 208 v k.ú. Kelčany) – objekt k bydlení3 Kelčany č.p. 77 (parc. č. 219 v k.ú. Kelčany) – objekt k bydlení4 Žádovice č.p. 174 (parc. č. 1170 v k.ú. Žádovice) – rodinný dům5 Kelčany č.p. 75 (parc. č. 240 v k.ú. Kelčany) – rodinný dům

Výpočtovým způsobem byla ověřována předpokládaná příspěvková hluková zátěž v nejbližších chráněných venkovních prostorech staveb ve sledovaném území pro následující stavy, které jsou označeny jako varianty:

Varianta B – denní a noční doba, provozní hluk záměru (stacionární zdroje hluku a manipulační technika). Pro ochranu stavby RD Žádovice č.p. 174 (parc. č. 1170 v k.ú. Židovice) je v délce od příjezdové komunikace po pole venkovních chladičů navržena kompaktní protihluková stěna o výšce min. +6 m, kopírující severní hranici pozemku.

/9672


Varianta C – denní doba, provozní hluk záměru (vyvolaná doprava po komunikacích).Pro ochranu stavby RD Žádovice č.p. 174 (parc. č. 1170 v k.ú. Židovice) je v délce od příjezdové komunikace po pole venkovních chladičů navržena kompaktní protihluková stěna o výšce min. +6 m, kopírující severní hranici pozemku.Varianta D – denní a noční doba, předpokládaná výsledná hluková zátěž sledovaného území (součtové působení provozního hluku předmětného záměru, včetně hluku způsobovaného provozem silniční dopravy).

Výpočty jsou doloženy hlukovými mapami a výsledky hodnot zjištěných v zadaných výpočtových bodech jsou uvedeny v tabulkách – podrobně viz hlukovou studii, která tvoří přílohu této dokumentace..

Pro účely posouzení vlivu záměru a zvýšené dopravy po komunikacích v nejbližším okolí záměru byl vypočítán očekávaný přírůstek hlukové zátěže v pěti referenčních bodech, které charakterizují nejbližší chráněný venkovní prostor staveb. Jako příspěvek hlukové zátěže bylo uvažováno s navýšením dopravy (nákladních a osobních automobilů) po veřejných komunikacích, s provozem obslužné dopravy záměru (provoz osobních automobilů a nákladních automobilů) a stacionárními zdroji a manipulační technikou záměru.

Závěry hlukové studie k jednotlivým variantám:

Podle vyhodnocených výsledků hodnot ekvivalentních hladin akustického tlaku v souboru výpočtových bodů, které byly zadány v nejbližším chráněném venkovní prostoru staveb postavených ve sledovaném území lze, ve vztahu k předpokládaným provozním hlukovým vlivům záměru , vyvodit následující závěry:

Varianta B - Varianta hodnotí předpokládané příspěvkové provozní hlukové vlivy vlastního záměru z pohledu stacionárních zdrojů hluku a manipulační techniky na chráněné venkovní prostory nejbližších staveb, které jsou postaveny ve sledovaném území, pro denní i noční dobu, ve vztahu ke stanovanému hygienickému limitu hluku LAeq 8h = 50 dB a LAeq 1h = 40 dB.Podle provedených výpočtů bude pro chráněný venkovní prostor u stavby č.p. 174 nejvýznamnější provozní zdroj hluku tvořit pole venkovních chladičů (umístěných u východní strany kotelny) a provoz kolového nakladače (provoz jen v denní době). Pro zajištění splnění hygienického limitu hluku je v délce od příjezdové komunikace po pole venkovních chladičů navržena kompaktní protihluková stěna o výšce min. +6 m, kopírující severní hranici pozemku. Pro manipulaci s palivem je pro tuto lokalitu únosné použití lžícového kolového nakladače o maximálním akustickém výkonu 80 dB. V případě realizace protihlukového opatření lze předpokládané příspěvkové provozní hlukové vlivy vlastního záměru hodnotit z hlediska stanovených požadavků na ochranu veřejného zdraví před nepříznivými účinky hluku jako podlimitní.

Varianta C - Varianta hodnotí předpokládané příspěvkové provozní hlukové vlivy vlastního záměru z pohledu dopravy vyvolané provozem záměru po komunikacích v chráněné venkovní prostory nejbližších staveb, které jsou postaveny ve sledovaném území, ve vztahu ke stanovanému hygienickému limitu hluku LAeq 16h = 55 dB.Doprava paliva bude zajištěna nákladními automobily pouze v denní době. Počet vozidel zajišťujících dopravu paliva představuje 2 jízdy za hodinu, během dopolední 8 h pracovní směny.

/9673


Stanovené zvýšení intenzity dopravy po silnici II. třídy, způsobené dopravou paliva záměru o cca 2 jízdy za hodinu, nebude z hlediska hlukových vlivů z dopravy pro okolí přepravní trasy a denní dobu představovat žádný významný zdroj hluku.

Varianta D – Součtová varianta hodnotí předpokládané příspěvkové ovlivnění stávající hlukové situace ve sledovaném území po zprovoznění předmětného záměru .

Ze srovnání výsledků výpočtů s variantou A (stávající hluková zátěž) jsou hodnoty v zadaných výpočtových bodech č. 1 až 3 a ve výpočtovém bodu č. 5 v denní době jen nepatrně vyšší, než za stávajícího stavu. Ve výpočtovém bodu č. 4 (Žádovice č.p. 174) je pro denní dobu vypočtená hodnota vyšší o 7,6 dB ve srovnání se stávajícím stavem. Obdobná situace je zjištěna v noční době, kdy jsou hodnoty v zadaných výpočtových bodech č. 1 až 3 vyšší v průměru o cca 3 dB a ve výpočtovém bodu č. 5 je vypočtená hodnota vyšší o 1,1 dB než za stávajícího stavu. Ve výpočtovém bodu č. 4 (č.p. 174) je pro noční dobu vypočtená hodnota vyšší o 12,2 dB ve srovnání se stávajícím stavem.Nejvýznamnější příspěvkový podíl provozního hluku je zjištěn ve výpočtovém bodě č. 4 (Žádovice č.p. 174) z důvodů polohy stavby tohoto RD, který je za stávajícího stavu minimálně ovlivněn hlukem z dopravy a hlukem z provozu průmyslového areálu.Pro zajištění požadované ochrany chráněného venkovního prostoru stavby RD Žádovice č.p. 174 je navržena kompaktní protihluková stěna o výšce min. +6 m, kopírující severní hranici areálu .Při realizaci navržené protihlukové stěny je reálný předpoklad, že působením příspěvkového hlukového vlivu záměru nedojde k překročení stanovených hygienických limitů hluku.

SouhrnProvedené výpočty ve zpracované hlukové studii dokladují:

- předpokládané podlimitní hlukové vlivy z provozování předmětného záměru na nejbližší chráněné venkovní prostory staveb ve sledovaném území za podmínky realizace protihlukového opatření (protihluková stěna),

- významnější příspěvkový hlukový vliv z provozu záměru (doprava paliva a nové stacionární zdroje hluku) na stávající hlukovou zátěž u rodinného domu Žádovice č.p. 174.

- nevýznamné zhoršení stávající hlukové zátěže chráněných venkovních prostorů staveb u ostatních staveb ve sledovaném území po zprovoznění předmětného záměru .

Poznámka:

Hodnocení hlukové zátěže chráněného venkovního prostoru staveb postavených ve sledovaném území je v hlukové studii řešeno výpočtovým způsobem a na úrovni dostupných podkladových materiálů. Výsledky teoretických výpočtů se dají věřit při reálném provozu kontrolním měřením hluku.

D.I.3.2. Vlivy v důsledku vibrací a záření

Tyto vlivy pocházející z provozu záměru nejsou v dosahu obydlené zástavby předpokládány z důvodu charakteru zařízení a jeho umístění.

D.I.3.2. Vlivy v důsledku zápachu

Problematika vlivů v oblasti zápachu je rozebrána výše v kapitole D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů, speciálně v části D.I.1.4. Zápach. Je

/9674


zřejmé, že svoji velkou roli zde hraje situace stávající, kdy je negativně pociťován vliv provozu jiného závodu. Samotná činnost záměru není zatížena průvodními vlivy majícími za následek zvýšené emise zápachu. Vlastní provoz zařízení není zdrojem zápachu. Jako rizikový prvek může být chápána vstupní surovina – dřevní štěpka, která jakožto biologický materiál může být chápana jako zdroj zápachu. Z objektivního hlediska zde působí následující faktory:

- Zpracovávána bude pouze čistá dřevní štěpka, nikoli odpadní a jinak znečištěné dřevo.- Štěpka nebude dlouhodobě skladována.- Štěpkové hospodářství je řešeno tak, aby všechny provozní uzly tam, kde je to technicky

možné, byly uzavřené

Vzhledem k charakteru zpracovávaného materiálu lze uvažovat o aromatických projevech typických pro zpracovávané dřevo (obdobně např. jako při těžbě dřev v lese, nebo zpracování na pile). Tyto projevy mohou být intenzivnější v např. v případě , kdy materiál bude mít zvýšený obsah vody. Vzhledem k tomu, že štěpka nebude dlouhodobě skladována, nebude docházet k vývoji pachových projevů v důsledku biologických procesů vyvolávajících tlení dřeva.

Provozovatel se po zhodnocení zápachu pocházejícího s nedalekého provozu zavázal k zajištění kompenzačních opatření v tomto provozu, které budou mít za následkem snížení stávající pachové zátěže v přilehlém okolí. V případě nerealizace záměru by pochopitelně toto kompenzační opatření nebylo realizováno. Realizace záměru tak paradoxně bude mít za následek zlepšení stávající situace.

D.I.3.3. Vlivy v důsledku vzniku odpadů

Provoz záměru není zatížen produkcí odpadů v mimořádné míře nebo složení. Nedojde ke vzniku takových odpadů, které by nebylo možno využít nebo zneškodnit v souladu se zákonem o odpadech. Pro všechny odpady, včetně nebezpečných budou zajištěni oprávnění odběratelé, disponující příslušnými možnostmi pro jejich zneškodnění.

D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody Současný charakter těchto vlivů se nezmění. Vznikající odpadní vody budou před vypouštěním do kanalizace předčišťovány. Manipulace se závadnými látkami nebezpečnými vodám bude zajištěno primárně pomocí technických zařízení (např. konstrukční provedení nádrží) a dále organizačně (havarijní plány).

D.I.5. Vlivy na půdu Záměr se netýká záboru půdních ploch zařazených jako zemědělský půdní fond nebo pozemky určené k plnění funkce lesa.

D.I.6. Vliv na horninové prostředí a přírodní zdroje Záměr nepředpokládá činnosti mající za následek vlivy tohoto druhu.

D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy a krajinu: Záměr se těchto oblastí nedotýká. Vlivy tohoto druhu nenastanou.

/9675


D.I.8. Vlivy na krajinu Přímo na zájmové lokalitě se nenachází žádný registrovaný významný krajinný prvek ani významný krajinný prvek vyjmenovaný v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Hlavním prvkem plánované stavby, který by mohl narušovat krajinný ráz je objekt komína, jehož výška 40 m je dána požadavkem na plnění limitů emisí v ovzduší – viz rozptylová studie (součást dokumentace zjišťovacího řízení EIA).

Bez komína je předmětná stavba neprovozovatelná. Nižší výška komína je u těchto technologických zařízení spalujících pevná paliva myslitelná pouze s vynaložením opatření, jež jsou s ohledem na relativně malý výkon neadekvátně drahá.

Vřazování dalších stupňů čištění spalin u těchto v teplárenských modulů s malými výkony se díky enormně vzrůstajícím odporům na straně spalin neprovádí. S růstem hydraulických odporů na straně spalin se rovněž také v širším pohledu ekologický přínos devalvuje, neboť s vzrůstajícími odpory rostou výkony el. pohonů instalovaných u zařízení zajišťujících odvod spalin a vzrůstá tedy vlastní spotřeba el. energie bloku za provozu.

Dále může být diskutováno provedení hlavní budovy provozního celku, která dosahuje výšky přes 20 m, tedy asi jako šestipatrový dům. Plánovaná stavba zařízení je situována v územním plánem schválené průmyslové zóně a svým charakterem odpovídá typu zástavby používanému v průmyslových zónách. Samotná dotčená průmyslová zóna se nachází zcela mimo souvislou zástavbu nejbližších sídelních celků (Kelčany, Židovice). V důsledku terénní lokalizace ve sníženině krajiny charakterizované kopcovitou členitostí nebude dotčená stavba tvořit krajinnou dominantu a vytvářet tak výrazný rušivý prvek. Na území stavby a v jejím nejbližším okolí se dle dostupných informací nenachází významné krajinné prvky (VKP).

Na následujících obrázcích jsou uvedeny příklady architektonických řešení staveb obdobného výkonu na spalování biomasy z různých míst Evropy:

BIOTHERM BADEN GMBH & CO. KG,BADEN BADEN, GERMANY

MARKS VÄRME AB,KINNA/SKENE, SWEDEN. . 2005

/9676


Parametry: 3.5 MWe / 17 MWthPára: 50 bar, 450 °CPalivo: kůra, piliny, lesní štěpka

Teplárenský zdroj Maribo–Sakskøbing o výkonu cca 30 MWt byl vybudován s podporou dánské vlády a evropské unie je situován cca 12 km od města Maribo v roce 1999.

Kogenerační zdroj Maribo–Sakskøbing na spalování biomasy je usazen do malebné starobylé venkovské krajiny dánského ostrova Lolland, která je pro své půvaby hospodářsky i turisticky hojně využívaná. Krajina ostrova je jen mírně zvlněná, spíš rovinatá, zdroj však díky jednoduchým architektonickým prvkům rušivě

nepůsobí. Na obrázcích jsou patrné rovněž komíny biomasových kotlů. Díky své konstrukci a malému průměru je jejich negativní vnímání v krajině oproti minulosti méně nápadné.

Projekt sadových úprav s návrhem konkrétních druhů a typů plánované výsadby, včetně jejích výšek bude předložen ke schválení orgánům ochrany ŽP v rámci projednávání dalšího stupně projektové přípravy stavby (stavební řízení).

D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky: Vlivy tohoto druhu nenastanou. Stavbou ani jejím provozem nejsou tyto zájmy dotčeny.

D.II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ

Možné vlivy na jednotlivé sféry životního prostředí a veřejné zdraví, uvedené v předchozích kapitolách, je možno shrnout takto:

1. Aspekty s kladným vlivem:- zhodnocení obnovitelného zdroje energií;- využití plochy určené územním plánem jako plocha pro výrobu;- vytvoření pracovních míst;- vlivy v důsledku působení zápachu ze stávajících zdrojů (v případě realizace

kompenzačních opatření).

2. Aspekty bez negativního vlivu nebo s vlivem nevýznamným:- vlivy na obyvatelstvo (chemické škodliviny);- vypouštění odpadních vod; - nakládání s odpady vznikajícími z provozu zařízení;- elektromagnetické, ionizující záření, vibrace;- klimatické charakteristiky;

/9677


- povrchové vody; charakter odvodnění oblasti, změny hydrologických charakteristik, jakost vod;

- horninové prostředí, přírodní zdroje;- biota;- ekosystémy; - evropsky významné lokality a ptačí oblasti;- zvláště chráněná území v kategorii přírodní památka a přírodní rezervace;- hmotný majetek, kulturní památky;- zábor ZPF a PUPFL;- přeshraniční vlivy; - havarijní stavy;- vznik mimořádného stavu v případě živelní pohromy.

3. Aspekty s negativním vlivem minimálním:- vlivy na ovzduší (mimo prachové částice);- vlivy na krajinný ráz.

4. Aspekty s negativním vlivem minimálním, nebo na hranici limitů, nebo přispívající k nežádoucímu zhoršení stávající situace, vyžadující realizaci doprovodných opatření:- vlivy na ovzduší (prachové částice);- hluk;- vlivy na psychickou pohodu obyvatelstva v důsledku zápachu (v případě nerealizace

kompenzačního opatření)

Z provedeného přehledu je patrné, že oznamovaný záměr lze provozovat za přijetí navržených opatření tak, aby specifikované negativní vlivy nedosáhly úrovně, která způsobí překročení platných limitů, nebo byly eliminovány na akceptovatelnou úroveň. Realizace záměru se může paradoxně projevit ve zlepšení některých parametrů, které jsou v současné době obyvatelstvem vnímány negativně (zápach z provozu již existujícího závodu), a to v důsledku aplikace kompenzačního opatření.

Možnost přeshraničních vlivů je zcela vyloučena.

Oznamovaný záměr lze připravit k realizaci tak, aby byly dány předpoklady k zajištění požadavku zamezení takových vlivů na veřejné zdraví (obyvatelstvo) a životní prostředí, které by měly za následek zhoršení životního prostředí dotčeného území nad přípustné limity.

D.III. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH

Charakter případné havárie a pravděpodobnost jejího vzniku je dán v případě oznamovaného záměru především charakterem činností, které budou v v rámci zařízení provozovány. Z tohoto hlediska lze hodnotit rizika havárií následovně:

Havárie z důvodu předmětu činnosti:

Provoz zařízení sám o sobě nepředstavuje realizaci činností nové, nevyzkoušené, se zastoupením obtížně zvládnutelných rizikových prvků. Dotčené technologie jsou běžně používány, technické zařízení je již aplikováno v jiných případech, provozně odzkoušeno a sledováno. Zpracovávané materiály i používané postupy jsou běžné, jednoduché a provoz

/9678


zařízení lze v případě potřeby přerušit bez fatálních důsledků na jeho další projevy. Může dojít pouze k poruše zařízení, v takovém případě bude zařízení odstaveno z provozu bez dalších vlivů na znečištění ovzduší. Na regulátor jsou napojeny všechny havarijní stavy kotelny. Regulátor bude umožňovat vizuální adresu havárie na displej a archivaci havárií v paměti regulátoru. Při přetopení prostoru, úniku paliva v kotelně, při zaplavení kotelny bude vypnut kotel a oběhová čerpadla. Při každém havarijním stavu bude aktivována havarijní optická a akustická signalizace.

Řešení bezpečnosti provozu je zajištěno již ve fázi projekce. Používány jsou pouze prověřené technologie a pří výstavbě bude použito ověřených postupů a certifikovaných materiálů. Provoz zařízení bude zabezpečen příslušnými vnitropodnikovými organizačními akty (směrnice, řády, havarijní plány atd.).

Ve smyslu platných předpisů je třeba v této souvislosti zhodnotit nakládání s nebezpečnými látkami a přípravky podle zákona č. 59/2006 Sb., (prevence závažných havárií) a zákona 254/2001 Sb., v platném znění (vodní zákon), včetně vyhlášky č. 450/2005 Sb. Pro provoz bude provedeno vyhodnocení nebezpečnosti z hlediska zákona 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, a podle výsledků vyhodnocení budou přijata příslušná opatření v souladu s uvedeným zákonem. Z charakteru manipulovaného materiálu vyplývá, že v areálu budou v některých případech přítomny položky, které by spadaly pod působnost Zákona 59/2006 Sb., (prevence závažných havárií).

Nicméně nebudou přítomny v takovém množství, aby byly naplněny podmínky pro zařazení areálu do skupiny A nebo B podle citovaného Zákona. Přesný výpočet je nutno doložit v příslušných stupních přípravy stavby.

Havárie velkého zdroje emisí:Havárie zdroje – nenadálý nebo neočekávaný stav, při němž bezprostředně a výrazně vzrostou emise znečišťujících látek a zdroj nelze zpravidla regulovat ani zastavit běžným technickými postupy.

V případě oznamovaného záměru nemůže k takto definované havárii dojít.

Požár:

Požárně – bezpečnostní řešení stavby je součástí zvláštních částí příslušných stupňů projektové dokumentace. Problematika požární prevence je součástí zpracovaného Provozně manipulačního řádu zařízení. Provoz betonárny není z požárního hlediska rizikovou činností.

Pro kotelnu bude vyvěšen požární řád, který stanovuje zásady chování při vzniku a prevenci požáru. Zařízení bude osazeno elektrickou požární signalizací (EPS).

Bezpečnost provozu:

Dodávané zařízení bude založeno na moderní osvědčené technologii, jejíž provozní spolehlivost byla ověřena v trvalém provozu. Budou vyloučena všechna rizika vznikající z procesu. Proces musí být bezpečný a musí se provést všechna nutná opatření, aby se předešlo jakémukoli nebezpečí pro personál, zařízení a okolí během najíždění, normálního provozu, plánovaných odstávek, nouzového odstavení a výpadků. Uvolňovací a odvětrávací systémy budou řešit bezpečné odvedení uvolňovaných plynů nebo par.Bezpečnost při provozu je zajištěna:

Proškolením obsluhy

Nátěry, výstražnými nápisy, ochrannými pomůckami ap.

/9679


Východy do volného prostoru, únikovým značením a vypínači přívodu el. proudu ke spalovacímu zařízení

Protipožárním zařízením

Nouzovým osvětlením

Provoz kotle musí být trvale dokumentován v provozním deníku, vedeném ve smyslu požadavků ČSN 070710.

Řešení ochrany stavby před vniknutím nepovolaných osob:Areál bude oplocen na svých hranicích, vjezdy do areálu budou řešeny automatizovanými bezobslužnými vrátnicemi, kontrolovanými kamerovým systémem se zavedenou vizualizací na monitorovací obrazovky do velína. Předpokládá se rovněž zabezpečení budov elektronickými hlídacími systémy s přístupovými kódy. Nepovolaným osobám je pohyb v areálu zakázán.

Ochrana vod:

Z hlediska povinností dle zákona 254/2001 Sb., v platném znění (vodní zákon), včetně vyhlášky č. 450/2005 Sb., je možná manipulace s látkami závadnými vodám (viz např. přehled nebezpečných odpadů). Provoz je stavebně řešen tak, že veškeré látky nebezpečné vodám budou uloženy v zabezpečených prostorách, chráněných proti působení povětrnosti a úniku těchto nebezpečných látek. Provozní média sloužící jako palivo pro zařízení (motorová nafta) budou uloženy v dvouplášťových nádržích.

Odvod všech druhů odpadních vod vznikajících při provozu, včetně dešťových vod ze zpevněných ploch, je řešen samostatným projektem, který bude zahrnovat veškeré požadavky na ochranu vod (předčištění apod.).

Havárie z důvodů přerušení dodávky energie a dalších provozních médií:

V případě vzniku nestandardní situace v oblasti dodávky potřebných médií nedojde k nekontrolovanému vývoji procesů, vedoucímu k havarijnímu stavu. Může dojít nanejvýš k přerušení aktuálního procesu, bez dopadu do okolí.

Dopravní nehody:

Součástí záměru je řešení nového bezkonfliktního připojení areálu na veřejnou dopravní silniční síť.

Živelní pohroma:

Lokalita, kde má být umístěna oznamovaná stavba, leží mimo záplavová pásma. Rovněž výskyt jiných živelních pohrom (zemětřesení) není v místě pravděpodobný.

Další nebezpečí:- stavba se nenachází v záplavovém území- stavba je situována v rovinatém terénu bez nebezpečí sesuvu půdy- stavba se nenachází v poddolovaném území- lokalita není vedena jako oblast se zvýšenou seizmickou aktivitou

Zvýšená rizika v průběhu výstavby:

/9680


Vlastní výstavba a montáž zařízení nepředpokládá použití mimořádných postupů ani materiálů, které by se vymykaly z charakteru běžných postupů při instalaci zařízení daného typu. Není tedy dán předpoklad ke zvýšenému riziku vzniku havárií nebo mimořádných stavů.

Souhrn:

Realizace oznamovaného záměru nebude mít za následek zvýšení úrovně environmentálních rizik obvyklých v místě kde bude zařízení instalováno při možných haváriích a nestandardních stavech buď vůbec, nebo nad mez, kdy by musela být v souvislosti s oznamovaným záměrem přijímána zvláštní opatření. Rizika běžného charakteru, u provozu daného charakteru obvyklá, jsou zvládnutelná obvyklými technickými a organizačními opatřeními

D.IV. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Tato opatření vyplývají jednak z požadavků uvedených v projektové dokumentace a dále jsou uvedena další opatření sledující dodržení předpokladů, za kterých bude zajištěn minimální dopad výstavby a provozu oznamovaného záměru na veřejné zdraví a životní prostředí.

A. Opatření pro fázi přípravy stavby:

1. Dodávané zařízení bude založeno na moderní osvědčené technologii, jejíž provozní spolehlivost byla ověřena v trvalém provozu.

2. V rámci zpracování pro stavební povolení budou provedeny další podrobnější geologické a hydrogeologické průzkumy. Tyto průzkumy budou podle potřeby pro konkrétní místa a podle požadavků jednotlivých profesí ve fázi prováděcích projektů stavby dále rozšířeny.

3. Při zpracování projektu sadových úprav respektovat požadavek na uplatnění druhově původní a příbuzné skladby výsadby.

4. Hodnoty hluku ze zařízení musí splňovat požadavky na dodržení přípustných hodnot hluku stanovených státními, oborovými a podnikovými technickými normami.

5. Pro zajištění požadované ochrany chráněného venkovního prostoru stavby RD Žádovice č.p. 174 je navržena kompaktní protihluková stěna o výšce min. +6 m, kopírující severní hranici areálu.

6. Součástí řešení stavby bude realizace nového napojení areálu na veřejnou silniční síť mimo obydlená území.

7. Zabezpečení energií, zejména přívod vody a odvod znečištěných vod včetně dešťových vod bude řešeno v souladu s požadavky platných právních předpisů samostatnou stavbou „Příprava zasíťování a vybavenost území pro výstavbu KGJ“, která není předmětem této dokumentace.

8. Skladování a manipulace s látkami nebezpečnými vodám bude zajištěna v odpovídajících technických zřízeních a na zabezpečených plochách a prostorách.

/9681


9. Projektová dokumentace bude zahrnovat opatření směřující k minimalizaci emisí do ovzduší (provedení a provoz štěpkového hospodářství, technické parametry spalovacího zdroje vč. způsobu rozptylu spalin do ovzduší).

10. Jako součást přípravy stavby navrhnout kompenzační opatření, které představuje investici do mokré pračky pachových látek briketovací línky společnosti Ekobrikety, s.r.o

11. V rámci přípravy stavby a zpracování provozních dokumentů budou vyloučena všechna rizika vznikající z procesu. Budou řešena organizační a technická opatření, aby se předešlo jakémukoli nebezpečí pro personál, zařízení a okolí během najíždění, normálního provozu, plánovaných odstávek, nouzového odstavení a výpadků. Uvolňovací a odvětrávací systémy budou řešit bezpečné odvedení uvolňovaných plynů nebo par.

12. Bude zpracováno vyhodnocení objektu podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, a dále postupováno podle výsledků tohoto vyhodnocení.

C. Podmínky pro období realizace stavby

13. Stavební práce plánovat tak, aby případné rušení okolního obyvatelstva bylo v dosažitelné míře minimalizováno, zejména se jedná o:- Stavební činnosti i navazující doprava musí být omezeny pouze na denní dobu.- Odvoz zeminy a suti bude směrován na skládku nejkratší možnou trasou, vozidla

v žádném případě nebudou využívat tras, na kterých je zakázán vjezd těžkým vozidlům.

- Protiprašná opatření (udržování zeminy ve vazkém stavu, kropení povrchů k zamezení sekundární prašnosti, čištění vozidel před výjezdem z areálu aj.)

- Protihluková opatření (omezení hlučných činností na pracovní dny a denní dobu, maximální zkrácení hlukově významných činností organizačními a technickými opatřeními, péče o bezvadný technický stav používaných zařízení aj.).Termín i zajištění průběhu stavebních prací musí být oznámen a projednán s příslušným odborem orgánu ochrany veřejného zdraví.

14. Na potrubí pro odvod znečištěné vzdušiny do ovzduší bude vybudováno a udržováno měřící místo s přírubami pro jednorázové měření emisí znečišťujících látek do ovzduší.

15. V případě zjištění archeologických nálezů v průběhu výstavby budou dotčené práce zastaveny a skutečnost oznámena příslušnému pracovišti Archeologického ústavu.

D. Podmínky pro období zkušebního provozu včetně opatření k provozu velkého zdroje emisí

16. S ohledem na kategorizaci zdroje je třeba požádat orgán ochrany ovzduší (Krajský úřad Jihomoravského kraje – odbor životního prostředí) o povolení stavby zdroje znečišťování ovzduší podle zákona o ovzduší č. 86/2002 Sb., § 17, odst. (1) písm. b) a c). K žádosti je třeba přiložit odborný posudek a rozptylovou studii.

/9682


17. Před zahájením zkušebního provozu musí být smluvně zajištěna dodávky energií ze sítí jiného provozovatele, které nejsou řešeny v rámci této dokumentace a obdobně musí být zajištěn odvod výstupů jako např. odpadní a dešťové vody.

18. Zahájení provozu bude do 15 dnů oznámeno inspekci (ČIŽP – OI Brno).

19. Před povolením trvalého provozu bude vypracován podrobný provozní řád velkého zdroje znečišťování ovzduší, který bude zahrnovat opatření směřující k minimalizaci emisí do ovzduší (jednotlivé pracovní postupy při manipulaci se vstupními surovinami vč. zabezpečení manipulace s biomasou v rámci celého areálu). Tento provozní řád bude projednán s kompetentními orgány ochrany ovzduší (ČIŽP a krajský úřad) a bude vypracován dle přílohy č. 8 k vyhlášce č. 205/2009 a následně schválen dle ust. 11 odst. 2 zákona č. 86/2002 Sb.

20. Provozovatel bude pravidelně kontrolovat parametry paliva tak, aby nedošlo k vychýlení z optimálních hodnot (vlhkost, výhřevnost). V případě zjištění kritických hodnot bude neprodleně upravena vstupní surovina tak, aby byl dlouhodobě zaručen optimální spalovací proces, eliminována možnost nadměrné prašnosti v areálu.

21. Provozovatel bude pravidelně kontrolovat provozní stav výše provozních zařízení včetně provozování v souladu s technickými požadavky, povede provozní evidenci dle přílohy č. 6 vyhlášky č. 205/2009 Sb.

22. Plnění emisních limitů znečišťujících látek, pro které má spalovací zařízení stanoveny emisní limity je třeba verifikovat jednorázovým autorizovaným měřením emisí provedeným do 3 měsíců od uvedení zdrojů do provozu.

E. Podmínky pro období trvalého provozu

23. Autorizované měření emisí znečišťujících látek bude prováděno v intervalu jedenkrát za rok, ne dříve než po uplynutí 6 měsíců od data předchozího měření.

24. Bude vedena a předávána provozní evidence velkého zdroje znečišťování ovzduší podle ust. § 11, odst. 1, písm. e) zákona č. 86/2002 Sb., a přílohy č. 6 vyhlášky č. 205/2009 Sb.

25. Zdroj znečišťování ovzduší bude provozován v souladu s technickými podmínkami stanovenými výrobcem zařízení a bude zajištěna jejich pravidelná údržba, servis a revize. Záznamy o těchto úkonech budou součástí provozní evidence v souladu s přílohou č. 6 vyhlášky č. 205/2009 Sb.

26. Bude vyloučen provoz lžícového nakladače v době nočního klidu a kolový nakladač tak bude v provozu pouze v denní době. Toto opatření bude zapracováno do provozních dokumentů, kterými bude řízena činnost zařízení

27. Provozní dokumenty vydané pro provoz zařízení (provozní řád zařízení , popř. další) budou obsahovat konkrétní opatření v organizaci zamezení prašnosti, zejména:.- Udržování ploch a příjezdové komunikace v bezprašném stavu- Kropení povrchů, kde může dojít k vývinu prašnosti v období sucha

/9683


- Režim manipulace s palivem- Další dle potřeby

28. Provoz zařízení vázat na realizaci a provoz kompenzačního opatření mokrá pračka pachových látek briketovací línky společnosti Ekobrikety, s.r.o. Toto opatření zajistí odstranění stávajících faktorů pocházejících z provozu f. Ekobrokety a zapříčiňujících negativní ovlivňování životního prostředí v místě, tedy:

a) pokles šíření pachových látek do okolí na maximální hodnoty do 6,5 ouE/m3, b) poklesu šíření suspendovaných látek v ovzduší k dosažení přijatelné úrovně průměrných ročních i krátkodobých maximálních imisních koncentrací PM10 v nejbližším obytném území, c) zamezení šíření viditelného modrého kouře resp. modré mlhy v přízemních vrstvách atmosféry za hranicemi areálu podniku Ekobrikety, s.r.o.

29. Při nakládání s odpady jak z výstavby, tak z provozu bude postupováno podle požadavků platných předpisů v odpadovém hospodářství. Zejména:- Odpady budou shromažďovány odděleně podle jejich druhu.- Zvláštní pozornost bude věnována nakládání s odpady kat. N. - Provozovatel si zajistí povolení k nakládání s tímto druhem odpadů.- Veškeré odpady budou předávány k dalšímu nakládání oprávněným firmám. - Provozovatel bude dále respektovat požadavky vyplývající z Plánu odpadového

hospodářství Jihomoravského kraje.

30. Ověřit výsledky teoretických výpočtů hlukové zátěže kontrolním měřením hluku z podmínek řádného provozu zřízení.

31. Další sledování, analýzy a měření jednotlivých složek životního prostředí provádět podle požadavků konkrétních dotčených orgánů státní správy a dalších oprávněných institucí v návaznosti na konkrétní aktuální situaci.

D.V. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ

Charakter možného ovlivnění životního prostředí byl stanoven na základě shromážděných datových podkladů metodami matematické modelace (odborné studie), expertního odhadu, analogie a srovnáním s platnými předpisy.

Pro zpracování dílčích studií byly dále použity metody matematického modelování. Informace založené na statistických metodách byly využity ve studii vlivů na veřejné zdraví.

Výchozí tezí použitou při prováděném hodnocení možných vlivů oznamované akce na životní prostředí je jednak charakter záměru a dále konkrétní situace v místě, kde se dotčený areál nachází. Dále byly použity metody analogie – znalosti z aplikace oznamovaných postupů na jiných místech.

Pro získání údajů potřebných pro vypracování této dokumentace byly použity dostupné podklady, uvedené v přehledu v závěru této kapitoly. V některých případech byl použity citace z těchto materiálů. Jedná se zejména o podklady o technickém provedení oznamované akce (projektová dokumentace a další informace oznamovatele) a statistické podklady o

/9684


dotčené lokalitě. Úroveň a věrohodnost těchto podkladů, za kterou odpovídají jejich původci, podmiňuje přímo závěry uváděné v předkládané dokumentaci.

Odborná studie vlivů na veřejné zdraví byla zpracována na podkladě předložených ústních a písemných informací o projektovém záměru, podkladových studií, kartografických podkladů a posouzení místních podmínek osobním průzkumem. Hodnocení potenciálních vlivů na obyvatelstvo bylo provedeno metodou Risk Assessment a odbornou úvahou na základě níže vyjmenovaných pramenů odborné literatury.

Použité podklady a literatura:

1. Projektová dokumentace pro územní řízení stavby: „Výroba elektrické enegie z odpadní dřevní biomasy - Kelčany“ . Zpracovatel: VAE, a.s., Ostrava, 6/2009. + rev. 1 – 10/2009

2. Doplňující informace poskytnuté zástupci investora3. Oznámení záměru podle přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na

životní prostředí Záměr: VÝROBA EL.ENERGIE Z ODPADNÍ DŘEVNÍ BIOMASY –Kelčany Oznamovatel:TREVER, s.r.o., 687 42 Osvětimany, 385, zpracovali: Mgr. Jakub Bucek, Bc. Kateřina Chumelová, Brno, srpen 2009

4. „Výroba elektrické energie z odpadní dřevní biomasy - Kelčany“, k.ú. Kelčany a k.ú. Žádovice, okr. Hodonín – závěr zjišťovacího řízení ve smyslu ustanovení § 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Č.j.: JMK 137524/2009, Brno, 6.10.2009

5. Připomínky získané v rámci zjišťovacího řízení. 6. Výroba elektrické energie z odpadní dřevní biomasy – Kelčany. Hluková studie -

chráněný venkovní prostor staveb. Zprac. Ing. D. Janečková, Ing. M. Lepka, , Brno, březen 2011

7. Výroba elektrické energie z odpadní dřevní biomasy – Kelčany. Příspěvková rozptylová studie. Zprac. Mgr. J. Bucek, Brno, březen 2011

8. Výroba elektrické energie z odpadní dřevní biomasy – Kelčany. Vyhodnocení příspěvkového imisního zatížení lokality pachovými látkami vlivem provozu společnosti EKOBRIKETY s.r.o. Zprac. Mgr. J. Bucek, Brno, březen 2011

9. Hodnocení vlivu na veřejné zdraví záměru „Výroba elektrické energie z odpadní dřevní biomasy - Kelčany“ (Příspěvek k dokumentaci EIA podle § 8 zákona č. 100/2001 Sb.). Zprac. Prof. MUDr. Jaroslav Kotulán, Csc., Brno, květen 2011

10. Bezpečnostní listy k používaným přípravkům. Dod. zástupce investora, květen 201111. Databáze Cenia – Geoportal, 12. Internetové stránky http://www.mapy.cz/

D.VI. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE

Rozsah znalostí a podkladů, které sloužily k vypracování této dokumentace, byl dán stupněm přípravy projektu, který byl v době zpracování dokumentace k dispozici. Jednalo se o postupně zpřesňovanou projektovou dokumentaci ve fázi přípravy projektu pro územní řízení.

V některých případech nebylo přes opakovanou snahu možno od investora získat konkrétnější údaje, což se týkalo zejména souvisejících záležitostí (detailní řešení nakládání s vodami apod.). V těchto případech byly k dispozici pouze údaje týkající se koncepce řešení. Aby mohly být vysloveny závěry tak, jak je to uvedeno v textu této dokumentace, bylo odstranění nejasnosti, vyjádřeno formou opatření uvedených v předchozí kapitole. Jedná se o záležitosti

/9685


příslušející do dalších fází přípravy stavby, bez jejichž řešení nemohou být vydána příslušná rozhodnutí při řízení podle stavebního zákona

Informace o stávajícím stavu dotčené lokality byly získány především ze zdrojů uvedených v předchozí kapitole. Pro účely hlukové studie bylo provedeno měření aktuální hlukové zátěže dotčeného území. Problematika nejdůležitějších oblastí možných vlivů na životní prostředí oznamovaného záměru – ovzduší, hluk a veřejné zdraví – byla zpracována samostatných studiích.

Souhrnně lze konstatovat, že suma podkladových materiálů, které byly v rámci zpracování oznámení a dokumentace k dispozici, odpovídá míře konkrétnosti závěrů činěných dokumentací. Pokud byly některé informace v době zpracování dokumentace nedostupné nebo nebyla známa konkrétní podoba řešení, byly tyto nejistoty eliminovány formou navržených opatření. Za správnost poskytnutých údajů nese odpovědnost oznamovatel.

V současné fázi přípravy stavby byly podklady pro jednotlivé odborné studie hodnoceny jejich zpracovateli jako dostatečné.

/9686


E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU

(pokud byly předloženy)

Vzhledem k charakteru záměru a vazbě na zdroj paliva nebyl záměr řešen variantně.

Důvodem pro výběr pozemku pro stavbu nového energetického zdroje byla možnost nekomplikovaného vyvedení vyrobené elektrické energie do sítě E.ON. Stavba bude napojena na území technicko-inženýrskou vybavenost budovanou jako další stavby v dané lokalitě stavby. Dalším dobrým důvodem byla samotná existence průmyslové zóny obce Kelčany a její příznivá poloha (bývalý areál cukrovaru) v nezastavěné oblasti bez možnosti osídlení, dále pak vlastnická struktura investora, z níž vyplývá jednoduchá možnost poskytnutí pozemků o potřebné velikosti. Místo stavby je vhodné i z hlediska přenosu hluku do okolí. Okolní obytná zástavba je vzdálená tak, že nebude ovlivněna provozem navrhovaného zařízení, což vyplynulo ze zpracované a přiložené hlukové studie.

Lokalizační varianty nejsou aktuální z uvedených objektivních důvodů.

Technologické varianty nebyly v této dokumentaci řešeny z následujících důvodů:

Technologické řešení pak bylo voleno na základě potřeb definovaných určením záměru, za použití obecně používaných a prověřených technologií na současně dosažitelné úrovni technického rozvoje. Požaduje se, aby zařízení vycházelo z osvědčených, provozně vyzkoušených technologických jednotek, které nemají charakter prototypu (vždy pokud je to možné), s životností odpovídající vysokému technickému standardu. Zařízení bude zcela nové, dosud nepoužité.

Uvedené aspekty pak byla hodnoceny v rámci interního rozhodovacího procesu při přípravě záměru a volbě jednotlivých realizačních možností. Výsledkem byl ucelený záměr, prezentovaný v této dokumentaci. Z uvedených důvodů nebylo dokumentací dále rozpracováno variantní řešení záměru, protože .ve vazbě na dosavadní proces přípravy záměru by bylo bezúčelné.

/9687


F. ZÁVĚR

Záměr „Výroba elektrické energie z odpadní dřevní biomasy - Kelčany“ vychází z podnikatelské strategie oznamovatele, která odpovídá současným požadavkům na aktivizaci využití obnovitelných zdrojů a omezování zátěže životního prostředí, v tomto případě jde o zátěž atmosféry skleníkovým plynem oxidem uhličitým (do atmosféry je vracen pouze oxid uhličitý dříve absorbovaný biomasou, takže jeho celková bilance se nezhoršuje).

Záměr je umístěn na plochu, určenou územním plánem města pro aktivity obdobného charakteru.

Provoz vlastního zařízení je jednoduchý, bez použití komplikovaných technologických postupů. Technické zařízení představuje typizovanou dodávku praxí prověřeného celku. Vlivy vlastního provozu zařízení na veřejné zdraví a životní prostředí v důsledku provozu vlastního zařízení byly vyhodnoceny jako minimální nebo alespoň nedosahující úrovně platných limitů. Ty vlivy, které by mohly negativně působit na okolí (zejména prašnost a dále hluk) jsou potlačovány pomocí technického provedení zařízení a rovněž prostřednictvím organizačních opatření.

Jako nejproblematičtější se jeví příspěvek vlivů zařízení k situaci, která již v dané oblasti existuje. Zejména se jedná o zátěž z provozu nedalekých zařízení v dotčené průmyslové zóně. Zde pak je nejrušivěji vnímán provoz zařízení na výrobu ekobriket, který svoje okolí obtěžuje zápachem a prachem. Přestože pachové emise nepatří mezi zátěže, kterými může záměr zásadně ovlivňovat okolí, rozhodl se oznamovatel realizovat kompenzační zařízení v provoze EKOBRIKETY, s.r.o., tj. výstavbu mokré pračky spalin. Tím dojde jednak k významnému poklesu pachové zátěže v dotčeném území a dále rovněž poklesu vývinu prachu. Toto kompenzační opatření pak zajistí, že příspěvek provozu záměru nezpůsobí další zhoršení poměrů v daném území.

Naopak v případě nerealizace záměru a tedy ani kompenzačního opatření, by se situace v oblasti měnila jen obtížně. Realizace záměru tak paradoxně může přispět ke zlepšení životního prostředí v dotčené oblasti.

Protože ve fázi přípravy stavby, kdy probíhá proces posuzování vlivů na životní prostředí nelze přesně stanovit veškeré technické a organizační podrobnosti, je nutno možnost uskutečnění a provozu záměru podmínit požadavkem na realizaci opatření uvedených v kapitole D.IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí.

/9688


G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

Stavba: Výroba el.energie z odpadní dřevní biomasy - Kelčany

Oznamovatel: TREVER, s.r.o.

Místo:

Kraj: JihomoravskýOkres: HodonínObec: KelčanyKatastrální území: 664774 Kelčany, 794261 ŽádoviceStavební úřad: Stavební úřad - Městský úřad Kyjov

Charakter záměru:

Společnost Trever, s.r.o. je specializovanou firmou zabývající se přípravou a realizací projektů v oblasti výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů – fotovoltaika, biomasa a bioplyn.

Energetický zdroj spalující dřevní biomasu v Kelčanech – jde o novostavbu charakteru technologického zařízení staveb. Jejím účelem je primárně výroba elektrické energie z dřevní biomasy.

Předpokládaný termín zahájení: 09/2011Předpokládaný termín dokončení: 01/2012 (zkušební provoz)

Stručný popis záměru:

Novostavba charakteru technologického zařízení staveb.

Novostavba ZAŘÍZENÍ je trvalou stavbou, charakteru technologického zařízení staveb. Jejím účelem je primárně výroba elektrické energie z dřevní biomasy.

Záměrem investora je dále dodávat vyrobenou elektrickou energii jako zelenou energii do distribuční sítě.

Dodávané zařízení bude založeno na moderní osvědčené technologii, jejíž provozní spolehlivost byla ověřena v trvalém provozu.

Podle zákona č. 86/2002 Sb. a souvisejících předpisů o ochraně ovzduší musí technologické zařízení energetického zdroje jako celek splňovat emisní limity podle nařízení vlády č. 146/2007 Sb.

Předkládaná dokumentace je ve shodě s investičním záměrem, na který je zpracovávána projektová dokumentace (v souladu se smlouvou mezi stavebníkem a zpracovatelem projektu), definováno pro záměr výstavby vlastního areálu závodu, tj. stavebních a provozních objektů nového ZAŘÍZENÍ na pozemcích areálu průmyslové zóny.

Cílem investora je vyrábět z biomasy elektrickou energii, přičemž chce využít státní podpory a vyrobenou elektrickou energii chce uplatnit na trhu jako zelenou energii dle zákona č. 180/2005 Sb.

Důvodem k realizaci oznamovaného záměru je snaha společnosti uplatnit biomasu - štěpku do jejího finálního produktu – výroby tzv. zelené elektrické energie. Výroba elektrické energie a tepla z bio-paliv získávaných z tzv. obnovitelných zdrojů energií je v současnosti strategickou prioritou, podporovanou státem a EU. Orientace na obnovitelné zdroje energie se urychlila celosvětovým prohloubením ekologického cítění. Při spalování bio-paliva na rozdíl

/9689


od jiných fosilních paliv je bilance produkce skleníkového plynu CO2 nulová, neboť se do ovzduší uvolňuje jen takové množství CO2, jaké bylo do hmoty bio-paliva akumulováno fotosyntézou v období jeho růstu. Další velkou předností bio-paliva je to, že obvykle neobsahuje síru a tak během spalování nevzniká škodlivý plynný exhalát SO2.

Oznamovaný záměr svou koncepcí odpovídá požadavkům Evropské unie (legislativní směrnice 2001/77/EC o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a Akční plán EU pro biomasu 12/2005) i České republiky (Zákon č. 180/ 2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v ČR a Vyhláška MŽP č. 482/2005 Sb., o stanovení druhů, způsobu využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy).

Kapacity zařízení:

Palivová základna odpadní dřevní biomasa Jmenovitý tepelný výkon: 17,8 MWt

Jmenovitý tlak páry: 6,4 MPaJmenovitá teplota páry: 485 oCJmenovitý výkon el. generátoru 6 875 MVAFond pracovní doby: 8000 hod/rokMnožství paliva: 9,1 t/hod, tj. 72 720 t/rok

Výroba tepla – v tuto chvíli není využití odpadního tepla řešeno, do budoucna se předpokládá efektivní využití odpadního tepla.

Výroba elektrické energie:

Při instalovaném výkonu turbosoustrojí 5,5 MW se předpokládá, že na svorkách generátoru bude vyrobeno 44 000 MWh el. energie za rok. vlastní potřeba elektřiny pro provoz kogenerační jednotky se předpokládá ve výši 4 040 MWh/rok, takže do sítě distributora elektřiny bude dodáno 39 960 MWh/rok elektrické energie.

Stavební soubory:

Provozní soubory Stavební objekt

Označení Název Označení Název

PS18. Kotelna SO18. Přípravné a bourací práce

PS19. Umělý tah s odpopílkováním SO19. Kogenerační jednotka

PS20. Strojovna turbogenerátoru SO20. Zastřešená skládka paliva

PS21. Systém chlazení SO21. Trafostanice a rozvodna 22 kV

PS22. Palivové hospodářství SO22. Záložní zdroj elektrické energie

PS23. Popelové hospodářství SO23. Příjezdní komunikace

PS24. Měření a regulace a ASŘ SO24. Most v km 0,026˙489

PS25. Kompresorová stanice SO25. Vnitrozávodní komunikace a ZP

PS26. Výměníková stanice SO26. Silniční váha

PS27. Laboratoř SO27. Kanalizace

PS28. Úpravna vody SO28. Splašková kanalizace vč. ČOV

PS29. Vstupní transformovna a napájecí rozvody vn SO29. Venkovní rozvod vody

Provozní soubory Stavební objekt

/9690


Označení Název Označení Název

PS30. Napájecí silnoproudé rozvody SO30. Požární nádrž

PS31. Provozní silnoproudé rozvody SO31. Oplocení

PS32. Nouzový zdroj elektrické energie SO32. Vnější silnoproudé rozvody

PS33. SO33. Protihluková opatření

PS34. SO34. Teplovodní rozvody

Představu o členění stavby na jednotlivé stavební objekty podává příloha č. 2. Situace stavby a technologické členění.

Možné vlivy uvažovaného záměru na okolí lze charakterizovat takto:

Vlivy na obyvatelstvo:

Posuzovaný záměr se sám o sobě prakticky nedotkne zdraví a pohody obyvatelstva. V zájmu ochrany zdraví a pohody obyvatel blízkého okolí je však nutné řešit nepříznivé zdravotní a psychologické dopady nedaleké výrobny ekobriket ve smyslu dokumentací uvedených doporučených opatření (kompenzační opatření na provozu Ekobrikety s cílem odstranění šíření prachu, zápachu a kouře)..

Ze sociálního hlediska bude přínosem vytvoření nových pracovních příležitostí v průběhu výstavby i po jejím dokončení.

Vlivy na ovzduší a klima:

Vyhodnocení příspěvku nového zdroje znečišťování ovzduší:

Oxid dusičitý: Maximální hodinové koncentrace NO2 jsou spočítány na úrovni do 47,8 µg/m3

pro nejzatíženější část lokality. Imisní limit je 200 µg/m3. Příspěvek k nejvyšším průměrným ročním koncentracím téže škodliviny pak bude na úrovni do 0,44 µg/m3.

Pro průměrné roční koncentrace všech znečišťujících látek platí, že celkové imisní zatížení je dáno prostým součtem stávajícího zatížení a příspěvku nového zdroje Tedy v součtu lze předpokládat imisní zátěž škodlivinou NO2 na úrovni 17 µg/m3 v nejzatíženější části území.

PM10: Příspěvek zdrojů k průměrným ročním koncentracím PM10 je taktéž malý. Nejvyšší vypočtené příspěvky k průměrným ročním koncentracím se pohybují na úrovni do 0,6 µg/m3, což je o několik řádů níže, než je stanovený imisní limit. Tedy v součtu lze předpokládat imisní zátěž na úrovni 11 µg/m3 v nejzatíženější části území. Tedy níže než jaký je imisní limit.

Nejvyšší vypočtené průměrné denní koncentrace PM10 budou na úrovni do 26,95 µg/m3. IL je 50 µg/m3. Pro tuto imisní charakteristiku nelze sčítat vypočtené stávající a příspěvek nových vypočtených koncentrací.

Pro maximální hodinové koncentrace a průměrné denní koncentrace (ty jsou závislé na výsledcích výpočtu maximálních hodinových koncentrací) prostý součet již nelze použít. Zde jako celkové imisní zatížení víceméně platí vyšší hodnota z vypočtených. Při překročení imisního limitu je potřeba hodnotit dobu překročení za rok. RS bylo vypočteno, že k překročení limitní koncentrace imisí v nejzatíženějším místě dojde v méně než 1 hodině za rok. U obytné zástavby bude příspěvek z posuzovaného zdroje minimální.

/9691


Oxid siřičitý: Maximální hodinové koncentrace SO2 ze zdroje jsou pak na úrovni do 91,89 µg/m3. Imisní limit je 350 µg/m3. V místech trvalé obytné zástavby jsou pak vypočtené koncentrace na úrovni do 15 µg/m3. Nejvyšší vypočtené průměrné denní koncentrace SO2

budou na úrovni do 79,67 µg/m3. Imisní limit je 125 µg/m3.

Příspěvky k průměrným ročním koncentracím SO2 jsou na úrovni do 0,89 µg/m3. V součtu se stávajícím imisním zatížením jsou pak koncentrace SO2 do 4,5 µg/m3, v nejzatíženější části území.

Benzen: Příspěvek zdroje (vyvolané dopravy) k nejvyšším průměrným ročním koncentracím benzenu se pohybuje na úrovni do 0,0131 µg/m3, IL je 5 µg/m3.

BaP: Příspěvek zdroje (vyvolané dopravy) k nejvyšším průměrným ročním koncentracím BaP se pohybuje na úrovni do 0,003 ng/m3, IL je 1 ng/m3.

Oxid uhelnatý: Max.8-hod klouzavý průměr CO má imisní limit 10 000 µg/m3. Příspěvek zdroje k maximálnímu 8hodinovému klouzavému průměru se pohybuje na úrovni do 144 µg/m3.

Souhrn:

Za stávajících jsou imisní limity, pro škodlivinu NO2, PM10 a SO2 které jsou dominantním polutantem spalování štěpky, dodržovány.

Příspěvek k imisnímu zatížení z navýšeného výkonu zdroje znečišťování ovzduší není na takové úrovni, aby mohlo vlivem těchto zdrojů dojít k zásadnímu ovlivnění imisní zátěže v lokalitě a aby provozem nového zdroje bylo ohroženo dodržování platných imisních limitů.

Vypočtené koncentrace imisí BaP a benzenu z dopravy materiálu nákladními vozy, byly vypočteny na úrovni pod 1% platných imisních limitů. Vliv vyvolané dopravy na imisní zatížení území imisemi těchto škodlivin je nevýznamný.

Vzhledem ke stavební výšce komína a vzdálenosti od obytné zástavby obcí Kelčany a Žádovice, byly vypočteny RS charakteristiky znečištění výše uvedených škodlivin, na úrovni jednotek platných imisních limitů. Parametry instalovaného zařízení dávají dobrý předpoklad k plnění platných imisních limitů u všech z modelovaných škodlivin.

Za předpokladu správného dodržování technologických postupů a hodnot emisí garantovaných dodavatelem zařízení lze hodnotit příspěvky z provozu zdroje jako přijatelné. Tyto příspěvky nebudou znamenat dramatické navýšení imisní situace v lokalitě a nezpůsobí překročení imisních limitů pro posuzované škodliviny. Je to dáno jednak zamezením prašnosti ze skladu štěpky (zásobník paliva je zastřešen a má zpevněné bočnice, nepředpokládá se tedy zásadní víření částic polétavého prachu) a dále dostatečnou výškou komína. Provoz čelního kolového nakladače a vliv vyvolané dopravy těžkými nákladními vozidly je z pohledu vlivu na ovzduší přijatelný.

Vlivy na změnu klimatu nenastanou.

Vlivy v důsledku zápachu:

Problematika vlivů v oblasti zápachu je rozebrána v dokumentaciv kapitole D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů, speciálně v části D.I.1.4. Zápach. Je zřejmé, že svoji velkou roli zde hraje situace stávající, kdy je negativně pociťován vliv provozu jiného závodu. Samotná činnost záměru není zatížena průvodními vlivy majícími za

/9692


následek zvýšené emise zápachu. Vlastní provoz zařízení není zdrojem zápachu. Jako rizikový prvek může být chápána vstupní surovina – dřevní štěpka, která jakožto biologický materiál může být chápana jako zdroj zápachu. Z objektivního hlediska zde působí následující faktory:

- Zpracovávána bude pouze čistá dřevní štěpka, nikoli odpadní a jinak znečištěné dřevo.- Štěpka nebude dlouhodobě skladována.- Štěpkové hospodářství je řešeno tak, aby všechny provozní uzly tam, kde je to technicky

možné, byly uzavřené

Vzhledem k charakteru zpracovávaného materiálu lze uvažovat o aromatických projevech typických pro zpracovávané dřevo (obdobně např. jako při těžbě dřev v lese, nebo zpracování na pile). Tyto projevy mohou být intenzivnější v např. v případě , kdy materiál bude mít zvýšený obsah vody. Vzhledem k tomu, že štěpka nebude dlouhodobě skladována, nebude docházet k vývoji pachových projevů v důsledku biologických procesů vyvolávajících tlení dřeva.

Provozovatel se po zhodnocení zápachu pocházejícího s nedalekého provozu zavázal k zajištění kompenzačních opatření v tomto provozu, které budou mít za následkem snížení stávající pachové zátěže v přilehlém okolí. V případě nerealizace záměru by pochopitelně toto kompenzační opatření nebylo realizováno. Realizace záměru tak paradoxně bude mít za následek zlepšení stávající situace.

Vlivy v důsledku hluku, vibrací, záření:

Provedené výpočty ve zpracované hlukové studii dokladují:- předpokládané podlimitní hlukové vlivy z provozování předmětného záměru na nejbližší

chráněné venkovní prostory staveb ve sledovaném území za podmínky realizace protihlukového opatření (protihluková stěna),

- významnější příspěvkový hlukový vliv z provozu záměru (doprava paliva a nové stacionární zdroje hluku) na stávající hlukovou zátěž u rodinného domu Žádovice č.p. 174.

- nevýznamné zhoršení stávající hlukové zátěže chráněných venkovních prostorů staveb u ostatních staveb ve sledovaném území po zprovoznění předmětného záměru.

Vlivy na povrchové a podzemní vody:

Současný charakter těchto vlivů se nezmění. Zajištění zdrojů vody a řešení odvodu odpadních vod a dešťových vod je řešeno projektem. Vznikající odpadní vody budou před vypouštěním do kanalizace předčišťovány. Manipulace se závadnými látkami nebezpečnými vodám bude zajištěno primárně pomocí technických zařízení (např. konstrukční provedení nádrží) a dále organizačně (havarijní plány). na zabezpečené ploše haly.

Vlivy v důsledku vzniku odpadů:

Nedojde ke vzniku takových odpadů, které by nebylo možno využít nebo zneškodnit v souladu se zákonem o odpadech. Pro všechny odpady, včetně nebezpečných, budou zajištěni oprávnění odběratelé, disponující příslušnými možnostmi pro jejich zneškodnění.

Vlivy na půdu:

/9693


Záměr se netýká záboru půdních ploch zařazených jako zemědělský půdní fond nebo pozemky určené k plnění funkce lesa.

Vliv na horninové prostředí a přírodní zdroje:

Záměr nepředpokládá činnosti mající za následek vlivy tohoto druhu.

Vlivy na faunu, flóru, ekosystémy a krajinu:

Záměr se těchto oblastí nedotýká. Vlivy tohoto druhu nenastanou.

Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky:

Vlivy tohoto druhu nenastanou.

Vlivy v důsledku havárií:

Řešení bezpečnosti provozu je zajištěno již ve fázi projekce. Používány jsou pouze prověřené technologie a pří výstavbě bude použito ověřených postupů a certifikovaných materiálů. Provoz zařízení bude zabezpečen příslušnými vnitropodnikovými organizačními akty (směrnice, řády, havarijní plány atd.). Požární ochrana je řešena zvláštní částí projektové dokumentace.

Pro provoz bude provedeno vyhodnocení nebezpečnosti z hlediska zákona 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, a podle výsledků vyhodnocení budou přijata příslušná opatření v souladu s uvedeným zákonem.

Souhrnně lze konstatovat, že v důsledku realizace oznamovaného záměru nedojde ke zvýšení potenciálu havarijních rizik s dosahem do osídlených oblastí nebo se závažným dopadem na životní prostředí.

Souhrnná charakteristika:

Oznamovaný záměr nebude mít za následek takové vlivy na obyvatelstvo a životní prostředí, které by měly za následek zhoršení životního prostředí dotčeného území nad přípustné limity.

/9694


H. PŘÍLOHY

1. Situace širších vztahů - ortofotomapa2. Situace stavby a technologické členění3. Rozptylová studie4. Hluková studie5. Vyjádření příslušného stavebního úřadu z hlediska územně plánovací dokumentace6. Stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění


/9695


Datum zpracování dokumentace:

2. června 2011

Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele dokumentace a osob, které se podílely na zpracování dokumentace:

Autorizovaná osoba:

Ing. Jaromír Pokoj, Kuršova 16, 635 00 Brno, tel.: 723 637 450e-mail:[email protected]ědčení odborné způsobilosti MŽP č.j. 3041/460/OPV/93 z 30.3.1993, prodlouženo do 28.6.2011 rozhodnutím MŽP č.j. 42710/ENV/06 z 21.6.2006

Další zpracovatelé dokumentace:

Jméno a příjmení Bydliště TelefonMgr. Jakub Bucek Čebín 723 495 422Ing. Dita Janečková Brno 605 703 296Bc. Kateřina Gattermayerová Brno 732 286 716Ing. Pavel Cetl Brno 608 968 368

Studie zdravotních rizik:

Prof. MUDr. Jaroslav Kotulán, Csc., Expertízy vlivu životního prostředí na zdraví, 613 00 Brno, Zemědělská 24, tel.: 545 578 438, mobil 606 506 983. Držitel osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví vydaného rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví dle § 19 odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění zákona č. 93/2004 Sb. a dle navazující vyhlášky č. 353/2004. Rozhodnutí vydáno dne 19.11.2004, č.j. HEM-300-26.8.04/25788, pořadové číslo osvědčení 1/Z/2004. Obnoveno rozhodnutím téhož ministerstva ze dne 8.4.2009, č.j.: 17981-OVZ-32.1-22.1.09, pořadové číslo osvědčení 1/2009

Rozptylová studie ovzduší, pachová studie:

Mgr. Jakub BucekBucek s.r.o., Pekařská 364/76, 602 00 Brno, kancelář Staňkova 18a, 602 00 Brno, tel. 723 495 422e-mail: [email protected]

Hluková studie:

Ing. Dita Janečková, Ing. Miroslav Lepka, Bucek s.r.o., Pekařská 364/76, 602 00 Brno, kancelář Staňkova 18a, 602 00 Brno,

Podpis zástupce zpracovatele dokumentace:

/9696


PŘÍLOHOVÁ ČÁST

Seznam příloh:

1. Situace širších vztahů - ortofotomapa2. Situace stavby a technologické členění3. Rozptylová studie4. Hluková studie5. Vyjádření příslušného stavebního úřadu z hlediska územně plánovací dokumentace6. Stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění


/9697

Date post:	19-Nov-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

Oznámení CVE Býšov · Web viewPoznámka: údaj o rychlosti proudění na výstupu z komína...

Documents