Oznámení o hodnocení vlivu na životní prostredí dle prílohy c. …...Oznámení o hodnocení...

Oznámení o hodnocení vlivu na životní prostredí dle prílohy c. 3 zákona c. 100/2001 Sb.

v platném znení

Výrobna bioethanolu 150 000 t/r a spalování biomasy

oznamovatel: SETUZA a.s. Ústí nad Labem

Prosinec 2006

Oznámení o hodnocení vlivu na životní prostredí dle prílohy c.3 zákona c.100/2001 Sb. v platném znení Výrobna bioethanolu 150 000 t/r a spalování bioamsy – SETUZA a.s. Ústí nad Labem

2


v platném znení


Zhotovitel: STAR, a.s. Trebohostická 14 100 31 Praha 10

Oprávnená osoba: Ing. Zdenek Obršál Tunechody 114 537 01 Chrudim 1 držitel osvedcení odborné zpusobilosti ke zpracování dokumentací a posudku dle zákona c.100/01 Sb., c.osvedcení 6890/218/OPV/93

prosinec 2006


3


v platném znení


Oznámení o hodnocení vlivu stavby na životní prostredí dle zákona c. 100/01 Sb. zpracovali:

Ing. Zdenek Obršál držitel osvedcení odborné zpusobilosti ke zpracování dokumentací a posudku dle zákona c.100/01 Sb., c.osvedcení 6890/218/OPV/93

Mgr. Radomír Smetana držitel osvedcení o autorizaci podle zákona c. 86/2002 Sb., c. osvedcení 2358a/740/03 ze dne 4. 8. 2003

Ing. Dana Potužníková autorizovaná osoba k hodnocení zdravotních rizik expozice hluku; císlo osvedcení 004/04; osoba zpusobilá pro oblast posuzování vlivu na verejné zdraví; osvedcení odborné zpusobilosti 2/2004

MUDr. Helena Kazmarová držitelka osvedcení o autorizaci k hodnocení zdravotních rizik c. 011/04

Ing. Katerina Ambrožová držitel autorizace ke zpracování dokumentací a posudku dle zákona c.100/01 Sb., c.j. 2783/ENV/06

Ing. Katerina Suchá

prosinec 2006


4

Obsah:

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI.............................................................................................6 A.I. OBCHODNÍ FIRMA.................................................................................................................. 6 A.II. IC.......................................................................................................................................... 6 A.III. SÍDLO ................................................................................................................................... 6 A.IV. JMÉNO, PRÍJMENÍ, BYDLIŠTE A TELEFON OPRÁVNENÉHO ZÁSTUPCE OZNAMOVATELE............... 6

B. ÚDAJE O ZÁMERU ...........................................................................................................7 B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE.................................................................................................................... 7 B.I.1. Název zámeru a jeho zarazení podle prílohy c.1 .......................................................7 B.I.2. Kapacita (rozsah)............................................................................................................7 B.I.3. Umístení zámeru.............................................................................................................7 B.I.4. Charakter zámeru a možnost kumulace s jinými zámery.........................................7 B.I.5. Zduvodnení potreby zámeru a jeho umístení.............................................................8 B.I.6. Popis technického a technologického rešení zámeru...............................................8 B.I.7. Predpokládaný termín zahájení realizace zámeru a jeho dokoncení ..................25 B.I.8. Výcet dotcených územne samosprávných celku.....................................................25 B.I.9. Výcet navazujících rozhodnutí podle §10 odstavec 4 a správních úradu, které budou tato rozhodnutí vydávat...............................................................................................25 B.II. ÚDAJE O VSTUPECH.............................................................................................................. 26 B.II.1. Puda...............................................................................................................................26 B.II.2. Voda................................................................................................................................27 B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje ...................................................................29 B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu.................................................................32 B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH........................................................................................................... 36 B.III.1. Ovzduší ........................................................................................................................36 B.III.2. Odpadní vody..............................................................................................................46 B.III.3. Odpady.........................................................................................................................49 B.III.4. Ostatní výstupy ...........................................................................................................52 B.III.5. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií....................57 B.III.5.1. Možnosti vzniku havárií...........................................................................................57 B.III.5.2 Preventivní opatrení..................................................................................................63 B.III.5.3 Následná opatrení....................................................................................................63

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ V DOTCENÉM ÚZEMÍ....................64 C.I. VÝCET NEJZÁVAŽNEJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTCEN ÉHO ÚZEMÍ...... 64 C.I.1. Územní systémy ekologické stability krajiny ............................................................64 C.I.2. Zvlášte chránená území..............................................................................................64 C.I.3. NATURA 2000 ..............................................................................................................64 C.I.4. Prírodní parky................................................................................................................65 C.I.5. Významné krajinné prvky............................................................................................65 C.I.6. Území historického, kulturního nebo archeologického významu..........................65 C.I.7. Území huste zalidnená ................................................................................................65 C.I.8. Území zatežovaná nad míru únosného zatížení.....................................................66 C.I.9. Staré ekologické záteže ..............................................................................................66 C.I.10. Extrémní pomery v dotceném území ......................................................................67 C.II. CHARAKTERISTIKA SOUCASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ V DOTCENÉM ÚZEMÍ........ 67 C.II.1. Ovzduší a klima ...........................................................................................................67 C.II.2. Voda ..............................................................................................................................72 C.II.3. Puda ..............................................................................................................................73


5

C.II.4. Horninové prostredí a prírodní zdroje ......................................................................73 C.II.5. Fauna a flora .................................................................................................................76 C.II.6. Ekosystémy ...................................................................................................................76 C.II.7. Krajina ............................................................................................................................77 C.II.8. Obyvatelstvo ..................................................................................................................78 C.II.9. Hmotný majetek a kulturní památky..........................................................................78 C.III. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ V DOTCENÉM ÚZEM Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ ........................................................................................................... 79

D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMERU NA VEREJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTREDÍ ................................................................................................................................80 D.1. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVU A ODHAD JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI (Z HLEDISKA PRAVDEPODOBNOSTI, DOBY TRVÁNÍ, FREKVENCE A VRATNOSTI)................................ 80 D.1.1. Vlivy na obyvatelstvo ...................................................................................................80 D.I.2. Vlivy na ovzduší.............................................................................................................88 D.I.3. Vlivy na povrchové a podzemní vody.........................................................................95 D.I.4. Vlivy na pudu..................................................................................................................97 D.I.5. Vlivy na horninové prostredí a prírodní zdroje ..........................................................99 D.I.6. Vlivy na faunu, floru a ekosystémy.............................................................................99 D.I.7. Vlivy na krajinu .............................................................................................................100 D.I.8. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky...........................................................100 D.2. ROZSAH VLIVU VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI ......................................... 101 D.3. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPRÍZNIVÝCH VLIVECH PRESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE................................................................................................................................................... 102 D.4. OPATRENÍ K PREVENCI, VYLOUCENÍ, SNÍŽENÍ, POPRÍPADE KOMPENZACI NEPRÍZNIVÝCH VLIVU ......................................................................................................................................... 103 D.5. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PREDPOKLADU PRI HODNOCENÍ VLIVU ..................................................................................................................... 105 D.6. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKU VE ZNALOSTECH A NEURCITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PRI ZPRACOVÁNÍ OZNÁMENÍ............................................................................................................. 106

E. POROVNÁNÍ VARIANT REŠENÍ ZÁMERU.................................................................106

F. ZÁVER ..............................................................................................................................107

G. VŠEOBECNE SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU.108

H. PRÍLOHY............................................................................................................................112


6

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI

A.I. Obchodní firma SETUZA a.s., Ústí nad Labem

A.II. IC

46 70 87 07

A.III. Sídlo

SETUZA a.s., Ústí nad Labem

Žukovova 100

401 29 Ústí nad Labem

A.IV. Jméno, príjmení, bydlište a telefon oprávneného zástupce oznamovatele Ing. Radovan Macek

výrobní reditel a místopredseda predstavenstva SEUZA a.s.,

Žukovova 100

401 29 Ústí nad Labem

Telefon: 475 292 111, 475 292 001

Projektant:

Chemoprojekt, a.s.

Ing. Jirí Vostárek

vedoucí projektu

Ruská 946

436 01 Litvínov 1


7

B. ÚDAJE O ZÁMERU B.I. Základní údaje B.I.1. Název zámeru a jeho zarazení podle prílohy c.1

Výrobna bioethanolu 150 000 tun/rok a spalování biomasy.

Dle zpracovatele predkládaného oznámení se z hlediska výroby bioetanolu jedná o zámer v Kategorii II. (zámery vyžadující zjištovací rízení), bod 8.4. “ Lihovary nebo pálenice s kapacitou od 50 000 hl/rok výrobku “, respektive lze zámer zaradit dle bodu 7.3. “Ostatní chemické výroby s produkcí od 100 tun/rok“.

Soucástí hodnoceného zámeru je i výstavba nového energetického centra, které naplnuje zámer v Kategorii II. (zámery vyžadující zjištovací rízení), bod 3.1. „ Zarízení ke spalování paliv o jmenovitém tepelném výkonu od 50 do 200 MW.

Príslušným úradem pro zjištovací rízení bude v tomto prípade Ministerstvo životního prostredí.

B.I.2. Kapacita (rozsah)

Zámer lze charakterizovat následujícími údaji:

v výroba bioetanolu 150 000 tun/rok

v celková výroba elektrické energie 63 MWh

v z toho dodávky do síte CEZ 51 – 58 MWh

B.I.3. Umístení zámeru

Kraj Ústecký

Obec Ústí nad Labem

Katastrální území Ústí nad Labem - Strekov

B.I.4. Charakter zámeru a možnost kumulace s jinými zámery

Posuzovaný zámer výroby bioetanolu je situován do stávajícího areálu SETUZA a.s. Ústí nad Labem v cásti „Výživa“, energoblok je situován do cásti „Chemie“. Veškerá realizace zámeru bude probíhat uvnitr stávajícího areálu. Soucástí zámeru bude i demolice nekterých stávajících, dnes již nevyužívaných objektu a na jejich míste tak vznikne volná plocha pro novou výstavbu. Pro provoz hodnoceného zámeru budou využity i nekteré stávající objekty (zarízení pro príjem obilí, skladovací sila na obilí).

Zámer na výstavbu nového závodu na výrobu bioetanolu je v souladu se strategií firmy a navazuje na již realizované zámery (extrakce oleju, výroba glycerinu) a zámer „Výroba metylesteru repkového oleje (MERO)“, jehož výstavba v soucasné dobe probíhá.

Soucástí výstavby výrobny bioetanolu bude i výstavba energobloku, ve kterém bude spalována odpadní biomasa jak z výroby bioetanolu (výpalky), tak i šrot z repkového semínka, který bude vznikat pri výrobe MERO.


8

Zámer „ Výroba MERO “ byl podroben samostatnému procesu posuzování vlivu na životní prostredí dle zákona c.100/2001 Sb. v platném znení. Pro realizaci této stavby bylo vydáno stavební povolení a výstavba tohoto zámeru v soucasné dobe probíhá. Dokoncení výstavby a zahájení zkušebního provozu se predpokládá v dubnu 2007. Vzhledem k výše uvedeným skutecnostem je zámer „Výroba MERO “ v rámci tohoto oznámení považován již za soucást stávající výrobní kapacity SETUZA a.s.

Oznamovateli ani zpracovatelskému týmu oznámení nejsou známy v hodnoceném území žádné další pripravované zámery, které by mohly mít kumulativní nebo synergické úcinky.

B.I.5. Zduvodnení potreby zámeru a jeho umístení

V kvetnu 2003 byla v rámci EU prijata direktiva EK, zavazující clenské státy k postupnému a procentuálne stanovenému zvyšování etylalkoholové prímesi do benzinu a nafty. Podle této direktivy má být k 1.1.2007 dosaženo minimální hodnoty 2%, v roce 2010 podíl 5,75% a roku 2020 podíl 20%. Vláda Ceské republiky projednala tuto direktivu a Usnesením císlo 833 ze dne 6.8.2003 stanovila následující závazné hodnoty podílu pro Ceskou republiku:

K datu: Evropská unie Ceská republika 1.1.2007 2,00 5,00 1.1.2010 5,75 10,00 1.1.2020 20,00 20,00

Tento zámer by mel zároven prispet i k udržení zemedelské rostlinné výroby v regionu zajištením potrebného množství obilí pro výrobu bioetanolu.

Zámer výstavby nové výrobny bioetanolu a získávání elektrické energie spalováním biomasy, která vzniká jako vedlejší produkt pri výrobe bioetanolu a metylesteru repkového oleje je v souladu se strategií firmy a navazuje na již realizované zámery jako je extrakce oleju, výroba glycerínu a v soucasné dobe realizovaná výroba MERO.

Rozširování potrfolia v a.s. SETUZA podporuje zámer vedení firmy venovat se žádané výrobe biopaliv – MERO a bioethanol, které jsou v souladu se zámery EU.

Dle vyjádrení stavebního úradu mesta Ústí nad Labem je stavba umístena v souladu se závaznou i smernou cástí schváleného územního plánu mesta, dotcený pozemek je zahrnut do plochy s funkcním využitím prumyslová zóna. Vyjádrení Magistrátu mesta Ústí nad Labem, odboru rozvoje a investic, oddelení územního plánování o souladu stavby s územním plánem je uvedeno jako príloha oznámení.

B.I.6. Popis technického a technologického rešení zámeru

Zámer bude realizován ve stávajícím areálu SETUZA a.s., který se nachází v katastrálním území Ústí nad Labem – Strekov. Areál závodu je rozdelen Žukovovou ulicí na dve cásti. Zatímco predchozí výstavba výroby glycerinu a soucasná výstavba výroby MERO byly situovány do východní cásti areálu nazývaného „Chemie“, je zámer výroby bioetanolu situován do západní cásti nazývané „Výživa“. Výstavba energobloku bude situována do cásti „Chemie“.

Prevážná cást výrob v cásti areálu „Výživa“ byla zrušena a proto soucástí zámeru musí být i demolice nepoužívaných stávajících objektu, nacházejících se v prostoru uvažované výstavby výroby bioetanolu.


9

Jedná se o demolice následujících objektu: Ø 50 – Distribucní sklad Ø 50B – Chladírna šrotu HILDE Ø 59 – Sklad a príprava kovu Ø 60 – Stavební dílny Ø 60A – Zásobník pilin Ø 60B – Lakýrna, sklenárna Ø 65 – Sklad materiálu Ø 70 – Sklad Ø 71 – Centrální sklad Ø 72 – Sklad obalu Ø 144 – Poloprovoz, šatny, laboratore, sklad Ø 165 – Autoopravna Ø 185 – Autogaráže Ø 2 x objekt firmy SEKOS s.r.o.

Ze stávajících objektu bude v rámci zámeru využito stávající zarízení pro príjem semen, následná doprava semen do skladovacích sil a jedna rada stávajících sil (7sil). Stavební cást

Celá stavba je rozdelena do následujících peti provozních celku:

v PC 01 – Výroba bioetanolu

v PC 02 – Úprava biomasy pro energoblok

v PC 03 – Energoblok

v PC 04 – Cistírna odpadních vod

v PC 05 – Pomocné provozy

Tyto provozní celky se dále delí na jednotlivé stavební objekty, jejichž popis je uveden v následující cásti oznámení:

PC 01 – Výrobna bioethanolu

Tento provozní celek se skládá z nekolika stavebních objektu.

SO 101 – Príprava zápary, mlýn

Jedná se o objekt o pudorysných rozmerech 40 x 14 m a výšce 14 m. Konstrukcní systém se uvažuje skelet z ocelových válcovaných profilu. Opláštení a zastrešení je uvažováno ze systému sendvicových panelu. Podlaha bude ze železobetonové izolované desky. Základové konstrukce budou železobetonové (patky a pasy), prípadne založeno na železobetonových pilotách (dle geologie a zatížení).

SO 102 – Fermentace

Objekt fermentace bude otevrený ocelový skelet o rozmerech 110 x 40 m a celkové výšce 14 m. Tento objekt bude zastrešený krytinou z vlnitého plechu. Na úrovni cca +12 m bude podlaží z podlahových roštu. Podlahová deska (+0,000) bude ze železobetonu a bude izolovaná. Nosné konstrukce budou založeny na železobetonových základových patkách (pasech). Dle zatížení a geologie lze uvažovat i se založením na železobetonových pilotách.


10

SO 103 – Destilace a dehydratace, nádrže pro denní spotrebu

Objekt destilace a dehydratace bude velikosti 24 x 16 m a výšce 27 m. Nosná konstrukce bude tvorena z ocelového skeletu s podlažím na úrovni +6,0 m (podlahové rošty). Celý objekt bude oplášten a zastrešen sendvicovými panely. Nosné konstrukce budou založeny na železobetonových základových patkách (pasech). Dle zatížení a geologie lze uvažovat i se založením na železobetonových pilotách. Podlahová deska (+0,000) bude ze železobetonu a bude izolovaná.

Objekt nádrží pro denní spotrebu bude železobetonová záchytná jímka s uvnitr osazenými dvema nádržemi. Jímka bude nadzemní izolovaná a dimenzovaná na objem jedné nádrže (300 m3).

SO 104 – Odparování a zpracování destilacního zbytku

Objekt odparování bude jednopodlažní o velikosti 24 x 16 m a výšce 15 m. Nosná konstrukce bude tvorena z ocelového skeletu. Celý objekt bude oplášten a zastrešen sendvicovými panely. Nosné konstrukce budou založeny na železobetonových základových patkách (pasech). Dle zatížení a geologie lze uvažovat i se založením na železobetonových pilotách. Podlahová deska (+0,000) bude ze železobetonu a bude izolovaná.

SO 105 – Výpalky

Tento objekt bude clenen na dve cásti. Bude to jednopodlažní objekt. Hlavní vetší cást bude železobetonová deska ohranicená obrubníkem. Tato cást bude otevrená a bude pouze zastrešena pomocí ocelové nosné konstrukce (sloupy a vazníky). Krytina bude z vlnitého plechu. Menší západní cást bude uzavrená opláštená a zastrešená sendvicovými panely.

SO 106 – Chladící veže, cerpací stanice

Objekt chladících veží bude na ploše 35 x 10 m. Výška chladících veží se predpokládá cca 11 m. Samotný objekt se skládá ze záchytného bazénu a základových konstrukcí pro chladící veže. Bazén i základy budou železobetonové izolované.

Soucástí tohoto SO bude samostatná budova cerpací stanice. Tento objekt bude prízemní, zdený o rozmerech 10 x 10 m a výšce do 5 m. Strecha železobetonová s krytinou z hydroizolacního pásu. Základové konstrukce a podlahová deska budou železobetonové.

SO 107 – Správní budova

Tento objekt bude jednopodlažní clenený do nekolika místností vetšinou se samostatným vstupem. Konstrukcní systém bude stenový zdený se železobetonovou strechou. Strešní krytina bude z hydroizolacního pásu. Objekt bude vysoký cca 8 m. V této budove se bude nacházet velín, elektrorozvodna, dílna, menší sklad chemikálií atd. Podlaha a základy budou železobetonové.

SO 108 – Sklady produktu a denaturacního benzinu

Jedná se o dve skladovací nádrže bioethanolu o objemech 2 x 3000 m3 a jedné nádrže na denaturovaný benzín (120 m3). Predmetem tohoto stavebního objektu budou základové konstrukce pod tyto zásobníky. Základy budou železobetonové se založením na pilotách.


11

SO 109 – Sklady chemikálií

Predmetem tohoto SO jsou železobetonové záchytné jímky pod jednotlivými zásobníky chemikálií. Jímky budou cástecne podzemní a cástecne nadzemní. Budou železobetonové obdélníkového pudorysu. Dimenzovány budou vždy na celý objem jednotlivého zásobníku. Budou izolované hydroizolací, vždy s odolností na konkrétní skladovanou chemikálii.

SO 110 – Cerpací stanice produktu

Objekt cerpací stanice bude prízemní budova obdélníkového pudorysu. Bude vyzdený s rovnou strechou ze železobetonu. Strešní krytina bude z hydroizolacního pásu. Základové konstrukce a podlaha budou železobetonové.

SO 111 – Stácení a plnení do železnicních cisteren

Na stávající železnici budou vybudovány dve stácecí a plnící místa surovin a produktu. Tyto objekty budou tvoreny ocelovým prístreškem se zastrešením z vlnitého plechu. Pod vlastním stáním cisteren budou železobetonové izolované záchytné jímky svedené do havarijních jímek ci nádrží. Základové konstrukce prístrešku budou železobetonové.

SO 112 – Stácení a plnení do autocisteren

Na stávající komunikací bude vybudováno jedno stácecí a plnící místa surovin a produktu. Objekt bude tvoren ocelovým prístreškem se zastrešením z vlnitého plechu. Pod vlastním stáním autocisteren bude železobetonová izolovaná záchytná jímka svedená do havarijní jímky ci nádrže. Základové konstrukce prístrešku budou železobetonové.

PC 02 – Úprava biomasy pro energoblok

Tento provozní celek se skládá z následujících stavebních objektu.

SO 201 – Homogenizace a granulace

Jedná se o objekt o pudorysných rozmerech 20 x 20 m a výšce 30 m. Tento objekt bude vícepodlažní. Jednotlivá podlaží budou rozdelena dle technologie. Spodní podlaha a základové konstrukce budou železobetonové izolované. Konstrukcní systém je uvažován jako ocelový skelet s prípadnými vyzdívkami dle požadavku oddelení technologie z hlediska požárního zabezpecení. Jednotlivá podlaží budou mít podlahy kombinované bud železobetonové spražené konstrukce nebo ocelové konstrukce se zakrytím pomocí podlahových roštu. Opláštení a zastrešení tohoto objektu se uvažuje ze sendvicových panelu.

SO 202 – Skladování a expedice granulátu

V rámci tohoto stavebního objektu budou vybetonovány železobetonové základové konstrukce (patky, piloty) pro celkem 4 ks ocelových válcových zásobníku na suroviny a na produkty. Pod temito zásobníky bude betonová plocha s obrubníkem. Soucástí objektu bude i plnící místo do autocisteren. Plnící místo bude zastrešeno ocelovým prístreškem s krytinou z vlnitého plechu.


12

PC 03 – Energoblok

SO 301 – Kotelna, strojovna, mezistrojovna a elektro budova

Tento stavební objekt je rozclenen na samostatné jednotky kotelny, strojovny, mezistrojovny a elektro budovy. Tyto jednotky budou sice stavebne oddeleny, avšak budou vzájemne propojeny a spolecne vytvorí jeden stavební celek o pudorysné ploše 42,5 x 62 m. Výšky jednotlivých samostatných cástí budou rozdílné. Nejvyšší cást tvorí kotelna o rozmerech 31 x 23 m a výšce 51 m. Celý komplex bude zastrešen a oplášten sendvicovými panely. Na nekolika výškových úrovních budou vybudovány ocelové obslužné plošiny. Základové konstrukce a podlaha na +0,000 budou železobetonové, izolované.

SO 302 – Chladící veže

Objekt chladících veží bude na ploše 57 x 12,5 m. Výška chladících veží se predpokládá cca 11 m. Samotný objekt se skládá ze záchytného bazénu a základových konstrukcí pro chladící veže (5 ks). Kapacita bazénu se predpokládá 10% celkového objemu (500 m3). Bazén i základy budou železobetonové izolované.

SO 303 – Komín

Komín bude samostatný stavební objekt kruhového pudorysu o prumeru 12 m (resp. 5 metru v korune komína s vložkou o prumeru 2m). Navrhovaná výška komína je 180 m. Teleso komína bude ze železobetonu. Stejne tak základová konstrukce.

PC 04 – Cistírna odpadních vod

SO 401 – COV

V rámci tohoto stavebního objektu bude realizována vlastní COV. Konstrukce bude železobetonová izolovaná jímka (bazén).

SO 402 – Kanalizace

Do této nové COV budou svedeny odpadní vody z nových, ale i stávajících provozu SETUZY. Odtud budou predcištené vody vedeny kanalizací na stávající COV SETUZY.

PC 05 – Pomocné provozy

SO 501 – Vnejší nadzemní rozvody

Pro jednotlivá strojne technologická pomocná média je potreba vybudovat nové potrubní mosty, prípadne upravit (zesílit) stávající mosty a nadzemní konstrukce. Tyto mosty budou ocelové, príhradové konstrukce na železobetonových základových patkách.

SO 502 – Polostabilní hasící zarízení

Predmetem tohoto stavebního objektu je vybudování odberného místa PHZ a s tím spojených nových potrubních rozvodu požární vody. Jedná se o ochranný štít (požární zed), kde se bude nacházet sberac pro pripojení mobilní techniky. Toto nové vnejší


13

odberné místo bude umísteno tak, aby mohlo sloužit i pro skladovací nádrže etanolu a plnící stanovište AC a ŽC.

Nové potrubní rozvody budou vedeny prevážne jako podzemní (príp. i po nových potrubních mostech z OK). Nový okruh bude napojen na stávající rozvod požární vody.

SO 503 – Dopravníky

Nekteré produkty a suroviny budou mezi jednotlivými objekty dopravovány pomocí pásových ci trubkových dopravníku. Pro tyto dopravníky budou betonovány železobetonové základové konstrukce. Vlastní dopravníky budou montovány na ocelové nosné konstrukce. Dopravníky budou opláštené a zastrešené (vlnitý plech).

SO 504 – Nové komunikace, oplocení

V areálu vzniknou nové silnicní komunikace a parkovací plochy. Budou napojeny na stávající komunikace. Nové parkovací a odstavné plochy pro nákladní autodopravu (cca 10 – 15 stání pro kamiony) vzniknou u nového vjezdu do cásti areálu „Výživa“ na míste vybouraných objektu. Nové komunikace budou privedeny k nove budovaným objektum. Silnicní kryt bude živicný (jako stávající). Soucástí budování nových komunikací bude osazení telesa silnicní váhy (2 ks). Parkovište u nového vjezdu bude oddeleno od vlastního areálu novým pletivovým oplocením. V místech demolice objektu c. 144 vznikne nové parkovište osobních automobilu zamestnancu SETUZY. Tato plocha bude oplocena (pletivo) a vjezd na parkovište bude na závoru z ulice Žukovova. Kapacita parkovište je 68 stání. Odvodnení bude zajišteno pres odlucovac ropných látek do stávající deštové kanalizace

SO 505 – Nová vrátnice

Nová vrátnice bude zdený prízemní objekt se sedlovou strechou. Dispozicne bude rozdelena na kancelár, kuchynku, sociální zarízení, šatnu atd. Základy, podlaha a strop budou železobetonové.

SO 506 – Prípojky inženýrských sítí

Každý stavební objekt bude pripojen na stávající inženýrské síte v rámci areálu. Prípojky budou realizovány dle potreb a úcelu jednotlivých stavebních objektu. Jedná se zejména o prípojky vody, kanalizace, elektrické energie, plynu, páry, vzduchu a dle požadavku i dalších pomocných médií. Prípojky budou podzemní i nadzemní vždy dle technických možností. Každý zastrešený objekt bude napojen na deštovou kanalizaci.


14

Technologická cást

Definitivní rozhodnutí o dodavateli technologie výrobny bioetanolu bude provedeno v rámci projektu pro stavební rízení formou výberového rízení. Dle sdelení oznamovatele se zvažují nabídky firem:

v CHEMATUR AB

v LURGI

v TOMSA DESTIL

Dle sdelení oznamovatele není mezi temito technologiemi podstatných rozdílu. V následujícím textu je popsána technologie firmy CHEMATUR, v technologii TOMSA DESTIL a LURGI je navíc zarazena sekce odparování cásti tzv. rídkých výpalku vzniklých odstredením destilacního zbytku z destilace zápary. Tímto odparováním vzniká kondenzát, který muže být znovu použit v procesu prípravy zápary a koncentrát, který je po spojení s odstredenou pevnou fází sušen.

Dodávka technologického zarízení energobloku se predpokládá od firem AUSTRIAN ENERGY (fluidní kotel), ŠKODA POWER (strojovna, turbína, chladící veže) a BOHEMIA MÜLLER (kabely). Konecné rozhodnutí bude provedeno rovnež v rámci projektu pro stavební rízení.

V další cásti je uveden strucný popis technologie jednotlivých PC.

PC 01 Výrobna bioetanolu

Príjem obilí, skladování, cištení

Obilí bude do areálu SETUZA dopravováno prevážne stávající železnicní vleckou, v omezeném rozsahu i nákladními automobily. Veškerá nákladní doprava do cásti „Výživa“ bude do areálu zajíždet z Žukovovy ulice pres nove vybudovaný vjezd v tesné blízkosti stávajícího železnicního prejezdu CD nad novým kruhovým objezdem a dále pres stávající parkovište osobních aut, které bude zrušeno. V rámci realizace zámeru bude zrušena i stávající váha situovaná v Žukovove ulici. Pred vrátnicí bude vybudována odstavná plocha pro nákladní automobily s dostatecnou kapacitou, címž bude odstraneno stávající parkování nákladních vozidel v Žukovove ulici. Po vjezdu do areálu SETUZA bude železnicní vagón zvážen na stávající železnicní váze. Nákladní automobil bude zvážen na silnicní váze, která bude premístena ze Žukovovy ulice do prostoru za novým vjezdem do areálu SETUZA (na míste stávajícího parkovište osobních aut). Následne bude obilí vyloženo stávajícím zpusobem do stávající výsypky, odkud bude stávajícím zarízením dopraveno do stávajících sil. Po vyložení bude vagón zvážen na stávající železnicní váze nebo nákladní automobil na stávající silnicní váze (objekt c.55) premístené poblíž stávající železnicní váhy.

Pro skladování obilí bude uvolneno 7 ze stávajících 14 sil, kapacita každého sila je cca 8200 m3, tj. cca 5700 t obilí. Celková skladovací kapacita na príjmu obilí bude cca 40000 tun, tj cca na 26 dní plného provozu výroby bioetanolu .

Ze skladovacích sil bude obilí kontinuálne dopravováno pomocí krytých dopravních pasu do objektu mlýna – SO 101, kde se provede nejprve vycištení obilí. Množství separovaných necistot bude závislé na dodavatelích obilí. V prípade dodávek od prvovýrobcu bude obsah necistot vyšší, pri dodávkách z výkupních sil by mel být obsah necistot minimální, protože obilí je obvykle cišteno pred uložením do výkupních


15

sil. Pro úcely bilancí se uvažuje obsah necistot na horní strane bezpecnosti, tj. ve výši cca 1,5 % - 1 000 kg/hod. Tyto necistoty tvorí predevším písek, kaménky, hlína, aspiracní prach, hluchá zrna, stébla apod. Vytrídeny odpad se bude akumulovat v podjezdném zásobníku a bude odvážen na skládku. Následná doprava obilí do mlýnu je rešena opet dopravníkovými pasy. Pri plném výkonu výrobní jednotky bioetanolu bude do mlýna dopravováno cca 65 tun/hod obilí.

Odpadní vzduch z cištení obilí bude veden pres úcinné filtry a vyveden nad strechu objektu. Predpokládá se osazení jednoho filtracního zarízení, pres které bude odváden veškerý odpadní vzduch vznikající ve fázi dopravy, cištení a mletí obilí.

Mletí, ztekucení, zcukrení

Obilí je dopravováno ze skladovacích sil do zásobníku umísteného nad mlýny. Hladina obiloviny v tomto zásobníku je kontrolována on/off spínacem, který spouští/zastavuje plnení dalšího zásobníku. Mlýny produkují obilnou mouku s 90% cástic menších než 0,8 mm. Mlýn je vybaven efektivním odsáváním, které udržuje v mlecím systému podtlak, sací systém je spojen s radou filtru, zachycený prach je následne pridáván k namleté mouce. Mouka je pneumaticky dávkována ze zásobníku do vážícího sytému v budove fermentace, který kontroluje dávkování mouky do mixéru mouky s vodou a recyklovanými výpalky. Výsledná smes je cerpána do dvou ztekucujících tanku stejné velikosti, vybavených míchadly, zapojených za sebou. V prvním tanku se vstrikováním páry zvyšuje teplota na cca 95 0C, pridává se enzym a dávkováním hydroxidu sodného do vstupní vody se udržuje pH cca 6,5. Poté je smes chlazena v deskovém výmeníku na cca 60oC a cerpána do 3 zcukrujících tanku stejné velikosti, vybavených míchadly, zapojených za sebou. Zde se pridávají další enzymy a dávkováním kyseliny sírové na vstupu do prvního zcukrujícího tanku se upravuje pH na cca 4,5.

Fermentace

Pro fermentaci jsou použity dva míchané fermentory, které pracují strídave. Pred zacátkem plnení fermentoru se v propagacním tanku pripravují kvasinky. Po presunu kvasinek do fermentoru se zahájí jeho plnení zcukrenou smesí. Ve fermentoru dochází ke konverzi cukru na ethanol, jeho koncentrace je však kontinuálním odstranováním udržována na hodnote cca 6,5%. Odpadní plyny z fermentace obsahující CO2, ethanol a tekavé látky jsou promývány vodou, címž se zvyšuje celkový výtežek ethanolu. Penení ve fermentoru je eliminováno prídavkem odpenovadla. Každý kg ethanolu je doprovázen vývinem 1200 kJ tepla, které je odstranováno kontinuální cirkulací obsahu fermentoru pres vnejší deskový výmeník (optimální teplota fermentace je 32 0C). Obsah fermentoru je cerpán k odstranení vláken na statickém sítu, z odstranených vláken je v záparové kolone oddelen ethanol. Kapalná fáze bez vláken je v cásti recyklace kvasinek odstredena. Získané kvasinky jsou vraceny do fermentoru, kapalná fáze je cerpána do záparové kolony.

Destilace, rektifikace, dehydratace

Záparová kolona je rozdelena na 3 cásti a kapalná fáze z odstredivky vstupuje k vrchu strední cásti kolony. Zde je cca 90% alkoholu odstraneno a ve forme páry odchází do horní cásti kolony. Tekavé složky jako acetaldehyd se odvádí z hlavy kolony, ethanol ze záchytného patra mezi horní a strední cástí kolony do zásobníku. Tekavé složky jsou kondenzovány a použity zcásti jako reflux, zcásti jsou odvádeny jako technický líh. Kapalná fáze ze vstupního proudu prochází kolonou až k záchytnému patru mezi strední a dolní cástí kolony. Odtud je kapalina cerpána k odstredivce. Kal (proteiny) je spolu s vlákny cerpán do spodní cásti kolony, kapalná fáze je cerpána k mixéru obilné


16

mouky s vodou a recyklovanými výpalky. Ve spodní cásti kolony je odstranen zbytkový alkohol, zbylé výpalky s cca 25% sušiny jsou sušeny. Kvuli velké schopnosti výpalku zanášet varák je kolona vybavena varáky dvema, z nichž jeden je v provozu a druhý je cišten. Záparová kolona pracuje pri tlaku cca 30 kPa(a).

Ethanol ze zásobníku je cerpán do rektifikacní kolony pracující pri tlaku cca 230 kPa(a). Rektifikovaný alkohol je ve forme páry odebírán z hlavy kolony a dopravován do dehydratacní jednotky, priboudlina je odebírána ze strední cásti kolony a lutrová voda z paty kolony. Kolona je otápena parou.

V cásti dehydratace vstupují alkoholové páry po predehrátí vysokotlakou párou na molekulové síto, na kterém je zachycována prítomná voda. Dehydratovaný alkohol je kondenzován a po ochlazení dopravován do skladu. K dispozici jsou vždy 2 molekulová síta - jedno dehydratuje alkoholové páry a druhé je soucasne regenerováno (je z nej odstranována voda zachycená pri dehydrataci), pricemž k regeneraci se používá cást dehydratovaných alkoholových par a vakuum. Voda získaná z molekulového síta pri regeneraci je separována následne v rektifikaci. Tento proces je znám jako PSA (Pressure Swing Absorption).

Vyrobený bioetanol se cerpá do denních nádrží bioetanolu, ze kterých se po kontrole kvality precerpává do skladovacích nádrží.

Sušení výpalku

Výpalky ve forme cca 25% sušiny budou z paty destilacní kolony odcerpávány na sušárnu výpalku.

Pro sušení výpalku je navržena bubnová sušárna. Vlastní ohrev sušárny bude teplovzdušný, neprímý. Vzduch bude ohríván na požadovanou teplotu spalinami zemního plynu, které jsou následne vyvedeny samostatným komínem do ovzduší. Usušené výpalky obsahují max. 10 % vlhkosti.

Vodní pára ze sušení výpalku po výstupu ze sušárny bude vedena pres kondenzátor a vznikající kondenzát bude odváden na COV. Malé množství odpadního vzduchu bude vedeno do spolecné dopalovací jednotky.

Usušené výpalky bohaté na proteiny se ochladí a pneumaticky se dopraví do sila. Ze sila je prášek dopravován k peletizacním strojum. Vyrobené peletky jsou chlazeny a sítovány, podsítný podíl je vracen zpet pred peletizacní stroje. Vychlazené peletky jsou dopraveny do sila peletek, ze kterých mohou být expedovány jako vedlejší výrobek z výroby bioetanolu (tzv. krmivo DDGS). Vzhledem k predpokládané výstavbe dalších jednotek na výrobu bioetanolu v CR a kapacitám živocišné výroby v CR se však ocekává, že odbyt tohoto vedlejšího produktu bude minimální a proto je v rámci tohoto zámeru navrženo plné využití výpalku jako paliva v budovaném energobloku.

V návaznosti na výber dodavatele fluidního kotle pro spalování biomasy bude v rámci projektu pro stavební rízení upresnena i finální forma výpalku pro potreby spalování (výpalky ve forme sušiny nebo výpalky ve forme peletek).

Sklad bioetanolu

Bioetanol bude skladován ve dvou skladovacích nádržích o kapacite 2 x 3000 m3

(ocelové nádrže s pevnou strechou umístené v ocelové havarijní jímce, skladovací nádrž má dvojité dno s detekcí prípadných úniku). Do skladovacích nádrží bude bioetanol cerpán z nádrží denní výroby, které budou sloužit ke kontrole kvality vyrobeného bioetanolu. Kapacita skladu bioetanolu je na desetidenní výrobu.


17

Prívodní potrubí bude do skladovacích nádrží bioetanolu vedeno po novém potrubním mostu, výdej ze skladovacích nádrží bioetanolu bude do železnicních nebo automobilových cisteren pomocí výdejních cerpadel.

Soucástí skladu bioetanolu bude zásobní nádrž denaturovaného benzinu, technického lihu a priboudliny.

Zásobní nádrž denaturovaného benzínu je navržena o velikosti 120 m3. Denaturovaný benzin bude do skladu dopravován železnicními nebo automobilovými cisternami.

Zásobní nádrž technického lihu je navržena o velikosti 200 m3. Technický líh bude do nádrže cerpán prímo z výroby bioetanolu, expedován bude železnicními nebo automobilovými cisternami.

Zásobní nádrž priboudliny je navržena o velikosti 60 m3. Priboudlina bude do nádrže cerpána prímo z výroby bioetanolu, expedována bude železnicními nebo automobilovými cisternami.

Sklady chemikálií

Kapacita skladu chemikálií je na deset dní provozu výroby bioetanolu. Soucástí skladu chemikálií je nádrž na 25% cpavkovou vodu o objemu 13 m3, nádrž na kyselinu sírovou o objemu 55 m3 a nádrž na hydroxid sodný o objemu 50 m3.

Výše uvedené chemikálie budou do závodu dopravovány železnicními nebo automobilovými cisternami.

Skladování ostatních, objemove nevýznamných, surovin a chemikálií pro výrobu bioetanolu je navrženo ve skladech v místech spotreby. Tyto suroviny budou dodávány v drobných obalech (pytle, sudy, kanystry, kontejnery). Zabezpecení techto skladovacích místností bude provedeno v souladu s platnými predpisy.

Stácení a plnení autocisteren a železnicních cisteren

Pro novou výrobu bioethanolu bude navrženo nové plnení a stácení autocisteren a železnicních cisteren. Do cisteren bude expedován bioethanol, technický líh a priboudlina. Z cisteren bude stácena cpavková voda 25%, kyselina sírová, hydroxid sodný a denaturacní benzín.

V rámci zámeru budou realizována dve stání pro železnicní cisterny a jedno stání pro autocisterny.

Stácecí a plnící místa budou zabezpecena havarijními jímkami odpovídajícího objemu. Do jímky bude vyspádována i plocha ze stácení autocisreren a cerpací stanice.

PC 02 Úprava biomasy pro energoblok

V zarízeních PC 02 budou upravovány výpalky z výroby bioetanolu a repkový šrot z výroby metylesteru repkového oleje do formy vhodné pro následné spalování biomasy ve fluidním kotli. Je navržena forma granulí.

Výpalky a šrot se shromaždují v PC 02 oddelene v príjmových zásobnících. Doprava biomasy do techto zásobníku bude pasovými dopravníky. Z techto vstupních zásobníku se dopravují pres šrotovník do provozních mezizásobníku uvnitr objektu. Ve šrotovníku se upraví velikost cástic na cca 1 mm.

Z mezizásobníku se upravené suroviny dopravují do granulacní linky. Vystupující granule (smes výpalku a šrotu) jsou chlazeny a dopravovány do zásobníku granulí.


18

Takto pripravené palivo je dopravováno dopravníkem do zásobníku paliva v energobloku.

Kapacita granulacní linky biomasy je odvozena od instalovaného tepelného výkonu fluidního kotle – 40 tun granulí/hodinove. Pomer výpalku a šrotu muže být promenný.

Soucástí tohoto PC bude i jedno stání pro plnení výpalku nebo šrotu do autocisteren.

PC 03 Energoblok

Fluidní kotel

Pro spalování biomasy ve forme granulí je navržen dvoutahový kotel s odlucováním popela ze spalin v cyklonu umísteném mezi tahy kotle. Výparník je navržen s prirozenou cirkulací smesi vody a páry v trubkách. Je proveden jako svarovaný s membránovými stenami.

První tah kotle je celý volne zavešen v nosné konstrukci, mezitah kotle s cyklony a sifony je podepren v nosné konstrukci a druhý tah kotle, mimo ploch trubkového ohríváku vzduchu, je také volne zavešen v nosné konstrukci. Ohrívák vzduchu je podepren v nosné konstrukci. Kotel je plne odvodnitelný. Steny prvního tahu kotle tvorí membrány výparníku. V jeho spodní cásti je spalovací prostor s fluidním ložem, nad ním je volný sálavý prostor. V horní cásti spalovací komory jsou umísteny plne odvodnitelné šoty vstupního prehríváku.

Spojení mezi vzduchovou skríní a spalovací komorou je provedeno vzduchovými dýzami, které prochází stropem vzduchové skríne do fluidního lože. Hlavy trysek vytvárejí ve fluidním loži spalovací komory horizontální rovinu, jejich roztece jsou dimenzovány tak, aby zajistily fluidaci popelové vrstvy v celém výkonovém rozsahu kotle. Dýzy tvorí trubka se vzduchovou hlavicí a bocními otvory výstupu vzduchu. Materiál hlavic dýz je vysoce oteruvzdorná litina.

Ve dne lože jsou dve výpusti popela. V prostoru výpustí nejsou umísteny dýzy a tím je zajišten samovolný výtok popela z lože. Steny výparníku jsou v oblasti fluidní vrstvy po prívod sekundárního vzduchu otrneny a omazány tenkou vrstvou speciální hmoty s vysokou tepelnou vodivostí. Teplota ve fluidní vrstve a v prostoru spalovací komory je 850 °C pri jmenovitém výkonu kotle.

Spaliny s popelem postupují volným pruchodem do cyklonu, kde se popel odloucí a padá do sifonu. Cyklony a sifony jsou také chráneny vyzdívkou a omazem proti pusobení horkého popela. Popel ze sifonu je vracen prímo do spalovací komory kotle samospádem. Z cyklonu postupují spaliny do druhého tahu kotle.

Druhý tah kotle je tvoren membránovými stenami dílu stenového prehríváku. Spaliny protékají postupne pres výstupní, strední a vstupní díly konvekcních prehríváku, které jsou zavešeny na závesných trubkách výstupního dílu ohríváku vody. Dále postupují do ctyr svazku plochy horizontálního ohríváku vody. Tyto jsou zavešeny pod prehríváky na závesných tycích navazujících na závesné trubky prehríváku.

Dále jdou spaliny do dvojcestného trubkového ohríváku vzduchu, který je delený na strane vzduchu na primární a sekundární paralelní sekce. Trubkový ohrívák vzduchu je poslední výhrevnou plochou kotle.

Napájecí voda vstupuje do kotle vstupními díly ohríváku vody, které jsou umístené ve spodní cásti druhého tahu a jimi protéká v protiproudu ke spalinám. Dále je vedena


19

závesnými trubkami prehríváku, tvorenými svislými trubkami ekonomizéru do výstupní komory a dále do bubnu pod stropem kotle.

Výparník je tvoren výparnou plochou membránové steny prvního tahu kotle a jednotlivé steny jsou zavodnovány navzájem propojenými komorami a zavodnovacími trubkami. Parovodní smes z výstupních komor je vedena do bubnu prevádecími trubkami.

Pára z bubnu je prevádecím potrubím zavedena do šotového prehríváku v horní cásti spalovací komory. Z nej je vedena do stenového prehríváku, který tvorí steny druhého tahu kotle. Pára je vedena postupne do bocních sten, propojenými spodními delenými komorami. Jimi je prevádena do prední a zadní steny druhého tahu, ze kterých vystupuje do spolecné výstupní komory. Na tuto komoru navazují díly konvekcních prehríváku, které jsou zapojeny v protiproudu ke spalinám až do výstupního prehríváku.

V prevádecích potrubích mezi stredními a výstupním dílem prehríváku je jeden stupen vstrikovacího ejektoru chladice páry, kterým je regulována teplota prehráté páry vstrikem napájecí vody.

Spaliny s relativne vysokým obsahem popela predávají teplo výhrevným plochám výparníku v prvním tahu kotle a mají teplotu cca 850 °C pri jmenovitém výkonu kotle. Vysoký obsah popela pomáhá udržet teplotu po výšce spalovací komory témer konstantní.

Spaliny vystupují z prvního tahu kotle v jeho horní cásti jedním spalinovým potrubím do jednoho cyklonu, který je umísten mezi tahy kotle. Popel v nem odloucený se vrací do fluidního lože spádovou trubkou pres popelový sifon. Z výstupu cyklonu jsou spaliny vedeny spalinovodem do druhého tahu kotle, kde prochází pres svazky prehríváku páry, ohríváku vody a ohríváku vzduchu, kde jsou vychlazeny na výstupní teplotu z kotle 140 °C.

Ve dne spalovací komory jsou vypouštecí uzávery pro odvod popela z fluidní vrstvy do chladicích šneku popela a hospodárství odtahu ložového popela z kotle.

Cištení výhrevných ploch svazku prehríváku, výhrevných ploch svazku ohríváku vody a trubkového ohríváku vzduchu umístených ve druhém tahu kotle je umožneno provádet pri provozu kotle pomocí dlouhovýsuvných parních ofukovacu.

Kotel je vybaven jedním radiálním ventilátorem primárního vzduchu a jedním radiálním ventilátorem sekundárního vzduchu. Spalovací vzduch je nasáván z venku. Pro predehrev vzduchu slouží dva parní ohríváky vzduchu. Vzduch dále proudí horizontálními trubkami trubkového ohríváku vzduchu.

Celosvarovaný ohrívák vzduchu je rozdelen na dve cásti (levou a pravou stranu) pro ohrev primárního a sekundárního vzduchu. Horký primární vzduch je z ohríváku vzduchu veden vzduchovými potrubími do vzduchové skríne pod dýzovým dnem, horký sekundární vzduch k príslušným vstupum do spalovací komory kotle.

Kotel je vybaven vysokotlakovými dmychadly vzduchu pro dodávku vzduchu do sifonu.

Systém vzduchového traktu tvorí i príslušné prívody studeného i horkého primárního vzduchu do dyšen podávání paliva a tesnení zauhlovacích cest proti pretlaku fluidního lože.

Pro najíždení ze studeného stavu je kotel vybaven dvema horáky na zemní plyn, umístenými nad fluidním ložem v bocních stenách spalovací komory.


20

Kotel je umísten ve vlastní nosné konstrukci. Nosná konstrukce je vybavena obsluhovacími plošinami, ochozy a schody.

Kotel bude dodán z cástí vyrobených pro montáž na míste. Panely membrán budou dodány na stavenište v blocích.

Kotel vcetne príslušenství je prizpusoben a vybaven pro provozní dálkové merení, ovládání a kontrolu provozu a pro automatickou regulaci.

Instalovaný tepelný výkon kotle je 198 MW. Odsírené spaliny budou vedeny pres elektrostatický odlucovac tuhých cástic a následne budou vyvedeny komínem o stavební výšce 180 m do ovzduší.

Zarízení prípravy paliva je doplneno zarízením pro pneumatické dávkování aditiva prímo do spalovací komory kotle. Aditivum, uložené v zásobníku je dopravováno po otevrení uzáveru, ovládaného servopohonem svodkou do komorového dávkovace a odtud do šnekových podavacu pneudopravy aditiva. Aditivum je dopravováno tlakovým vzduchem (0,3 MPa). Dve potrubí jsou rozvetveny do vstupních dýz do kotle. Dávkování aditiva do kotle je kontinuální podle požadavku na emise SOx do komína. Množství podávaného aditiva do kotle je regulováno plynulou zmenou otácek dávkovacích šneku pneudopravy. Všechny cásti jsou provedeny prachotesne na pretlak 25 kPa.

Základní parametry fluidního kotle

Pri jmenovitém výkonu: § Teplota napájecí vody na vstupu do kotle 160 ± 10 °C § Hmotnostní prutok prehráté páry z kotle 205 t/h § Tlak prehráté páry na výstupu z kotle 9,6 ± 0,2 MPa § Teplota prehráté páry na výstupu z kotle 540 ± 6 °C § Úcinnost kotle dle CSN EN > 92 %

pri teplote odchozích spalin z kotle 140 °C, teplote okolí 25 °C, bez spalování prídavného stabilizacního paliva.

Pri minimálním výkonu: § Teplota napájecí vody na vstupu do kotle 160 ± 10 °C § Hmotnostní prutok prehráté páry z kotle 130 t/h § Tlak prehráté páry na výstupu z kotle 9,6 ± 0,2 MPa § Teplota prehráté páry na výstupu z kotle 540 ± 6 °C § Úcinnost kotle dle CSN EN > 90 %

pri teplote odchozích spalin z kotle 140 °C, teplote okolí 25 °C, bez spalování prídavného stabilizacního paliva.

Parní turbina

Parní turbína jednotelesová kondenzacní s jedním regulovaným odberem technologické páry a s radiálním výstupem páry do kondenzátoru.

Rychlozáverný ventil je umísten samostatne a regulacní ventily jsou umísteny na svršku turbínového telesa. Ventily jsou ovládány vysokotlakým hydraulickým servomotorem.

Rotor turbiny je uložen ve dvou radiálních ložiscích. Axiální ložisko je umísteno v predním ložiskovém stojanu. Axiální ložisko je oboustranné, segmentového typu.

Radiální ložiska jsou horizontálne delené konstrukce. Vrtání radiálních ložisek má


21

eliptický tvar (citrónová ložiska), výstelkou ložisek je kompozice.

Mazací olejový systém je oddelený od systému regulacního oleje (ten je vysokotlaký) a slouží k zásobování ložisek turbiny, prevodovky a generátoru mazacím olejem. Mazací olejový systém zahrnuje následující cásti: § hlavní olejové cerpadlo pohánené prímo rotorem turbiny § najíždecí cerpadlo (pohánené strídavým motorem) § nouzové cerpadlo (pohánené stejnosmerným motorem) § cerpadlo zvedacího oleje § olejové chladice § duplex filtr § termoregulacní ventil mazacího oleje § hlavní olejovou nádrž § ventilátor pro odsávání olejových par § potrebná potrubí a príruby

Generátor

Generátor bude trífázový synchronní, dvou ložiskový, s cylindrickým rotorem, chlazený uzavreným vzduchovým okruhem.

Typ chlazení je navržen (CACW/TEWAC). Chladic bude umístnen nad generátorem. Cirkulace chladícího vzduchu je zajištena ventilátory na hrídeli. Vzduch vystupující z generátoru je chlazen vodním chladicem. Generátor bude vyroben a odzkoušen dle norem IEC, CSN EN. Svorky statorového vinutí budou vyvedeny ze spodu generátoru. Buzení bude zabezpeceno statickým systémem (BS), který bude napájen z budícího transformátoru, napájeného ze svorek generátoru. Buzení bude rízeno dvema redundantními AVR.

Hlavní kondenzátor

Kondenzátor je umísten prícne pod turbínou, na pružinových podperách s mezikusem pevne privareným k turbíne. Teplosmenná plocha je tvorena prímými trubkami, na obou koncích zaválcovanými do trubkovnic. Trubky jsou z nerezavející oceli, podélne svarované. Ocelové trubkovnice jsou prímo privareny k plášti. Každá trubkovnice je opatrena prírubou, ke které je prišroubována vodní komora. Kondenzátor je delený na vodní strane, což umožnuje odstavení jeho jedné poloviny. Vodní komory jsou klenuté a prístup do každé cásti je prostrednictvím prulezu. Ve spodní cásti kondenzátoru je sberac kondenzátu.

Systém chlazení

Chladicí systém tvorí 5 souprav ventilátorových chladicích veží s príslušenstvím.

Cerpací stanice chladicí vody je vybavena dvema vertikálními cerpadly do mokré jímky a príslušnými armaturami. Predpokládá se venkovní provedení cerpací stanice s cerpadly umístenými pod prístreškem. Velikost jímky cerpací stanice bude cca 4 x 4 m, hloubka 3,5 m.

Pro omezení tvorby biologického znecištení bude v prípade potreby provedeno dávkování biocidního prostredku. Dávkování bude provedeno prímo z prepravních nádob. Dávkovací zarízení bude umísteno ve strojovne turbogenerátoru.

Vzhledem k tomu, že teplota vody v cirkulacním okruhu se pohybuje prevážne v rozmezí 25°C – 55°C, které je pro eventuelní tvorbu bakterií typu Legionella pneumophila nejnebezpecnejší, bude v prípade potreby provedeno dávkování


22

vhodného prostredku (napr. P3 - ferrocid 8580 od firmy HENKEL) do chladícího okruhu. Dávkování se provede jednorázove, v prípade potreby. Predpokládá se použít obdobné dávkovací zarízení jako pro dávkování biocidu.

Doplnování úbytku napájecí vody bude rešeno dodávkami napájecí vody od firmy ENERGY. Doplnované množství napájecí vody za normálního provozu na jmenovité parametry by nemelo prekrocit množství 10 tun/hod.

Vývod elektrické energie

Výkon bude vyveden pres blokový transformátor a kabelové vedení 110kV do síte CEZ. Pripojení bude provedeno v rozvodne 110kV Strekov. Tato rozvodna není dosud postavena, je soucástí konceptu územního plánu VÚC Ústeckého kraje. Pro výstavbu rozvodny se zpracovává potrebná projektová dokumentace a dle vyjádrení investora (CEZ), bude stavba realizována do dvou let, tj. do doby zahájení provozu hodnoceného zámeru.

Dodávka bude rešit vyvedení elektrického výkonu z generátoru a jeho rozdelení na vlastní spotrebu pro provoz hodnoceného zámeru a na prodej do síte CEZ. Vývod generátoru obsahuje generátorový odpojovac HAS, generátorový vypínac HGI2 a sadu ochran generátoru a transformátoru SEL. Soucástí dodávky je blokový transformátor 80 / 80 / 15 MVA , 110 / 10,5 / 6,3 kV, který slouží jak pro vyvedení výkonu do síte CEZ, tak i pro napájení nové kotelny biomasy a jednotky bioetanolu. Dále dodávka obsahuje transformátor 15 MVA, 110 / 6,3 kV, který slouží pro napájení výše uvedených jednotek pri odstavení generátoru. Soucástí dodávky jsou i dve sady vysokonapetových kabelu 110 kV pro vyvedení výkonu do vzdálenosti cca 2 km.

Soucástí dodávky je i komplex distribucních rozvadecu a transformátoru v napetových úrovních 6,3 kV a 0,4 kV. Veškerá zarízení budou dodána, namontována a provozována v souladu s platnými normami.

PC 04 Cistírna odpadních vod

V rámci hodnoceného zámeru bude vybudována nová cistírna odpadních vod. Pro aplikaci anaerobního predcištení je nutno odpadní vody z výroby bioetanolu naredit. Pro naredení budou používány odpadní vody ze stávajícího centrálního lapace tuku z cásti „Výživa“ (dále CLTV). Tím se sníží i nátok vody odcházející v soucasné dobe na stávající COV SETUZA, a vytvorí se prostor pro zátež stávající COV pocházející z výroby bioetanolu. Anaerobním predcištením se sníží produkované znecistení odpadních vod z výroby bioetanolu o cca 80%.

Vody z výroby bioetanolu se po ochlazení budou akumulovat v nádrži o objemu cca 500 m3 a do této nádrže budou natékat i odpadní vody z CLTV. Smes prochází acidifikací s dobou zdržení cca 3 - 5 hodin. Z nádrže je voda cerpána do mixtanku o objemu 30 m3, který je vybaven míchadlem. Míchadlem je vystrojena i vyrovnávací a acidifikacní nádrž, do obou nádrží je dávkován hydroxid sodný nebo kyselina chlorovodíková na neutralizaci. Vyrovnávací nádrž bude sloužit v celém svém objemu jako acidifikacní nádrž, bude osazena dvema cerpadly pro napájení mixtanku, a bude izolována pro udržení teploty. Bude zastropena plastovými odnímatelnými panely a odsávána do dezodorizacního biofiltru.

Jako anaerobní reaktor bude realizován tzv. IC reaktor, který pomocí granulované biomasy umožní extrémne vysoké výkony na malém objemu. Je realizován pomocí 24


23

m vysoké nerezové izolované nádoby o objemu 251 m3 ve které jsou umísteny speciální vestavby pro odloucení smesi kal, plyn, voda a systém napájení a vnitrní cirkulace. Extrémne nízká je produkce biomasy, pouhá 2% z 1 kg odstranené CHSK. Produkovaný bioplyn je veden do vyrovnávacího plynojemu (20 m3) ve forme kontejneru na betonovém základu a pomocí dmychadla bude dopravován bud do stávající kotelny firmy ENERGY nebo bude spalován spolecne se zemním plynem v sušárne výpalku. Konecné rozhodnutí bude provedeno v rámci projektu pro stavební rízení. Prípadný prebytek bioplynu (pouze v mimorádných situacích) bude veden na horák prebytecného bioplynu.

Umístení nové COV je zrejmé z celkové dispozice zámeru. Stávající aerobní cást COV u reky Labe bude provozována i nadále v nezmenené podobe.

PC 05 Pomocné provozy

Pomocné provozy jsou nedílnou soucástí nové výrobny bioetanolu.

Rozvody pomocných médií

Pro novou výrobu bioetanolu bude nutno zajistit dodávku techto pomocných médií: § pára 6 bar(a) § pára 12 bar(a) § tlakový vzduch technologický, instrumentacní § voda chladicí § voda procesní § voda požární § voda pitná § zemní plyn § dusík

Dodávky páry, tlakového vzduchu, vody a zemního plynu zajištuje pro SETUZU firma ENERGY. Pro zajištení dodávky páry bude nutno vybudovat nové potrubí z páterního rozvodu firmy ENERGY nebo nahradit stávající potrubí novým potrubím o vetší dimenzi.

Stávající potrubí technologického vzduchu je v soucasné dobe ukonceno u objektu 24 a má dostatecnou kapacitu i pro novou výrobu bioetanolu. Potrubí bude nutno prodloužit k nové výrobe bioetanolu. Instrumentacní vzduch bude vyráben úpravou technologického vzduchu v rámci nové výroby bioetanolu.

Napojovací bod pro vodu procesní bude na hlavním prívodním potrubí do SETUZY u objektu 55A. Kapacita prívodního potrubí vody je dostatecná i pro novou výrobu bioetanolu. Voda je cerpána z Labe pres pískové filtry bez dalších úprav. Tato voda bude používána pro technologické úcely, pro doplnování chladicího okruhu i pro požární rozvod. Na požadovanou kvalitu bude voda upravována v rámci nové výroby bioetanolu.

Napojovací bod na potrubí zemního plynu je u objektu 12E u stávající regulacní stanice. Kapacita potrubí je dostatecná.

Dusíkové hospodárství bude upresneno v dalších stupních projektové dokumentace. Zvažují se dve varianty: dovoz a skladování kapalného dusíku v typovém zarízení firmy LINDE, nebo výstavba typové jednotky na výrobu dusíku.


24

Dopravníky

V rámci nové výroby bioetanolu bude instalováno nekolik dopravníku:

§ dopravník obilovin ze stávajících skladovacích sil do zásobníku mlýna výroby bioetanolu. Pro tuto dopravu je navržen pásový dopravník v délce cca 60 m.

§ dopravník výpalku z nové výroby bioetanolu do PC 02 – príprava biomasy pro energoblok. Tato doprava bude zajištena 4 pásovými dopravníky v délkách cca 10 + 50 + 70 + 15 m.

§ dopravník repkového šrotu ze stávajícího sila šrotu do PC 02 – príprava biomasy pro energoblok. Je navržen pásový dopravník délky cca 60 m.

§ dopravník granulátu z PC 02 – príprava biomasy pro energoblok do PC 03 – energoblok. Zde je navržen trubkový dopravník délky cca 500 m.

Fond provozní doby zámeru je navržen ve výši 7920 hodin, tj. 330 dní v roce. Stejný FPD se uvažuje i pro provoz energobloku.

Prehled o poctu pracovníku je uveden v tabulce:

Provoz Celkem THP D Smennost Výroba bioetanolu 40 10 30 4 smenný Energoblok, príprava paliva 52 24 28 4 smenný Údržba 13 10 3 1 smenný COV 1 0 1 1 smenný CELKEM 106 44 62

V príloze oznámení jsou uvedena: Ø Situace širších vztahu Ø Celková situace stavby Ø Celková situace stavby – stávající dopravní rešení Ø Celková situace stavby – nové dopravní rešení Ø Blokové schéma výroby bioetanolu Ø Blokové schéma úpravy biomasy pro energoblok Ø Blokové schéma energobloku Ø Schéma cistírny odpadních vod


25

B.I.7. Predpokládaný termín zahájení realizace zámeru a jeho dokoncení

Zahájení výstavby 8/2007 Dokoncení výstavby 8/2008 Zahájení zkušebního provozu 9/2008 Zahájení trvalého provozu 9/2009

B.I.8. Výcet dotcených územne samosprávných celku

Mesto Ústí nad Labem

Ústecký kraj

B.I.9. Výcet navazujících rozhodnutí podle §10 odstavec 4 a správních úradu, které budou tato rozhodnutí vydávat

Nejbližším navazujícím rozhodnutím po ukoncení procesu posuzování vlivu na životní prostredí bude vydání územního rozhodnutí. Vydání tohoto rozhodnutí je v kompetenci stavebního úradu Magistrátu mesta Ústí nad Labem. Dále si musí oznamovatel zažádat OŽPZ Ústeckého kraje o souhlas k umístení zvlášte velkého zdroje znecištování ovzduší (predložení odborného posudku a rozptylové studie). Vydání tohoto souhlasu je jedním z podkladu pro územní rízení.

Nezbytným podkladem pro vydání stavebního povolení bude podání žádosti na OŽPZ KÚ Ústeckého kraje o vydání nového integrovaného povolení pro provoz hodnoceného zámeru.

Dalším nezbytným podkladem pro vydání stavebního povolení bude predložení materiálu „Bezpecnostní program prevence závažné havárie“ (jeho aktualizace) dle zákona c. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií.


26

B.II. Údaje o vstupech

B.II.1. Puda

Zámer bude realizován ve stávajícím areálu SETUZA a.s. Realizaci zámeru nedochází k záboru ZPF nebo PUPFL.

Celková plocha pro realizaci zámeru bude cca 28 860 m2. V clenení na jednotlivé PC, kterou budou v areálu SETUZA situovány oddelene, se bude jednat o následující plochy: v PC 01 6 870 m2 v PC 02 700 m2 v PC 03 3 500 m2 v PC 04 320 m2 v PC 05 17 470 m2

Do hodnoceného území zasahují ochranná pásma silnice, železnice a inženýrských sítí. Podrobnejší specifikace techto ochranných pásem bude uvedena v projektové dokumentaci pro stavební rízení. V dalším textu jsou obecne uvedena ochranná pásma inženýrských sítí:

ü Ochranná pásma elektroenergetických zarízení - dáno zákonem 458/00 Sb. u venkovního vedení se jedná o souvislý prostor vymezený svislými rovinami

vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti merené kolmo na vedení, která ciní od krajního vodice vedení na obe jeho strany:

1 kV až 35 kV - vodice bez izolace 7 m 1 kV až 35 kV - vodice s izolací 2 m 1 kV až 35 kV - záves. kabelové vedení 1 m 35 kV až 110 kV 12 m 110 kV až 220 kV 15 m 220 kV až 400 kV 20 m nad 400 kV 30 m závesné kabelové vedení 110 kV 2 m zarízení vlastní TELECOM, síte držitele licence 1 m

u podzemního vedení: do 110 kV 1 m od krajního kabelu oboustranne nad 110 kV 3 m od krajního kabelu oboustranne

u elektrických stanic u venkovních elektr. stanic s napetím vetším než 52 kV v budovách - 20 m od oplocení nebo od vnejšího líce obvodového zdiva, u stožárových elektrických stanic s prevodem napetí z úrovne nad 1 kV a menší než 52 kV na úroven nízkého napetí - 7 m, u kompaktních a zdených elektrických stanic s prevodem napetí z úrovne nad 1 kV a menší než 52 kV na úroven nízkého napetí - 2 m, u vestavených elektrických stanic - 1 m od obestavení u výrobny elektriny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocení nebo na vnejší líc obvodového zdiva elektrické stanice.

ü Ochranná pásma plynárenských zarízení - dáno zákonem 458/00 Sb. Ø u nízkotlakých a stredotlakých plynovodu a plynovodních prípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastaveném

území obce - 1 m na obe strany od pudorysu, Ø u ostatních plynovodu a plynovodních prípojek 4 m na obe strany od pudorysu Ø u technologických objektu 4 m na všechny strany od pudorysu.

ü Ochranná pásma teplárenských zarízení - dáno zákonem 458/00 Sb. Ø u zarízení na výrobu ci rozvod tepla - 2,5 m od zarízení Ø u výmeníkových stanic - 2,5 m od pudorysu


27

ü Ochranná pásma vodovodních radu a kanalizacních stok - dáno zákonem 274/01 Sb. Ø ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnejšího líce steny potrubí nebo

kanalizacní stoky na každou stranu a) u vodovodních radu a kanalizacních stok do prumeru 500 mm vcetne, 1,5m, b) u vodovodních radu a kanalizacních stok nad prumer 500 mm, 2,5 m

ü Silnicní ochranné pásmo stanoví zákon c. 13/97 Sb. mimo souvisle zastavená území a rozumí se jím prostor ohranicený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: • 100 m od osy prilehlého jízdního pásu dálnice, rychlostní silnice nebo rychlostní komunikace anebo od osy

vetve jejich križovatek • 50 m od osy vozovky nebo prilehlého jízdního pásu ostatních silnic I. trídy a ostatních místních komunikací

I. trídy • 15 m od osy vozovky nebo osy prilehlého jízdního pásu silnice II. nebo III. trídy a místní komunikace II.

trídy

B.II.2. Voda

Veškeré dodávky jak pitné tak i prumyslové vody do areálu SETUZA a.s. zajištuje na základe smluvního vztahu firma ENERGY a.s. V roce 2005 byly evidovány následující dodávky: ü Pitná voda – 256 305 m3 ü Prumyslová (užitková) voda – 582 563 m3

Dle sdelení oznamovatele i dodavatele vody jsou stávající dimenze prívodních potrubí vody do areálu SETUZA dostatecné i pro zvýšené dodávky vody v souvislosti s provozem hodnoceného zámeru. Výstavba

Voda pro sociální úcely bude odebírána ze stávajících prípojek vody a její množství bude záviset na poctu pracovníku a rychlosti stavebních prací. Predpokládaná spotreba vody na jednoho pracovníka je odvozena z prílohy 12 vyhlášky císlo 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon císlo 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro verejnou potrebu, ve výši 120 l/den.

Podle údaju od projektanta bude výstavba probíhat po dobu cca 12 mesícu s prumerným poctem 100 pracovníku z ruzných dodavatelských firem.

Predpokládaná maximální spotreba vody pro sociální úcely behem výstavby je uvedena v tabulce:

Prumerný stav pracovníku výstavby 100 Denní spotreba vody (m3) 12 Mesícní spotreba vody (m3) 250 Doba výstavby (mesíce) 12 Celková spotreba vody [m3] 3 000

Uvedená spotreba vody je podmínena dohodou mezi objednatelem a hlavním dodavatelem stavby o pronájmu stávajících sociálních zarízení objednatele, která jsou napojena na kanalizacní sít. Pokud k této dohode nedojde, bude spotreba vody pro sociální úcely minimální. V místech, kde to bude úcelné, budou na staveništi použita chemická WC. Pitná voda pro pracovníky výstavby bude na stavenište dovážena v PET lahvích.


28

Spotreba vody pro vlastní proces výstavby bude stanovena v provádecích projektech na základe požadavku hlavního dodavatele stavby. Z hlediska množství a ve vztahu ke stávajícímu odberu vody v a.s. SETUZA, se však bude jednat o nevýznamný odber.

Provoz

Pitná voda

Výpocet spotreby pitné vody pro sociální úcely je odvozen z prílohy 12 vyhlášky císlo 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon císlo 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro verejnou potrebu, a to ve výši:

• 30 m3/rok pro výrobního pracovníka • 16 m3/rok pro THP

Pri predpokládaném poctu 106 zamestnancu (62 delníku a 44 THP) je rocní spotreba vody pro sociální úcely uvedena v následující tabulce:

Pocet pracovníku Rocní spotreba (m3/rok) Delníci 62 1 860 THP 44 704 Jídelna 106 265 C E L K E M 106 2 829

Skutecný nárust spotreby vody pro sociální úcely bude nižší, protože oznamovatel predpokládá s prevodem nekterých pracovníku SETUZA a.s. ze stávajících provozu na nová pracovište.

V rámci výstavby zámeru budou realizovány pouze prípojky k jednotlivým objektum a vnitrní rozvody v objektech. Prumyslová voda

Spotreba prumyslové vody pro technologické úcely pri provozu hodnoceného zámeru bude maximálne 550 m3/hod, v prumeru 312 m3/hod, v prumeru 7 500 m3/den, 2 470 000 m3/rok. Bližší prehled o potrebe vody v rámci provozu hodnoceného zámeru je uveden v tabulce:

Místo spotreby m3/rok Výroba bioetanolu 450 000 Doplnování chladicího okruhu 2 000 000 Napájecí voda do kotle 20 000 Spotreba celkem 2 470 000

Úprava kvality vody pro potreby energobloku (napájecí voda) bude provádena na chemické úpravne v kotelne energobloku.

Kvalita chladící vody bude upravována dle potreby prímo v rámci cirkulacního okruhu.

Bližší specifikace poctu a rozmístení hydrantu, vcetne požadavku na potrebu požární vody bude provedena v projektu pro stavební rízení.


29

B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje

Výstavba

Pro výstavbu hodnoceného zámeru se predpokládá použití bežných stavebních surovin, materiálu a výrobku, jako je písek, šterk, cement, vápno, beton, malta, zdící materiály, panely, ocelové profily a konstrukce, izolacní materiály, elektroinstalacní a zdravotechnické materiály a výrobky, dvere, okna, dlažby apod. Upresnení sortimentu a množství jednotlivých druhu bude provedeno v provádecích projektech stavby.

Z technologického hlediska se jedná zejména o dovoz strojního zarízení a zejména pak jednotlivých zásobníku, nádrží a sil. Pro dovoz techto zarízení by bylo vhodné využít železnicní dopravu a stávající železnicní vlecku v areálu. Zpusob dopravy a montáže jednotlivých velkých zásobníku a sil bude upresnen v dalších stupních projektové dokumentace po dokoncení výberu dodavatelu príslušných provozních celku.

Vzhledem ke strednímu rozsahu stavebních prací a technologického zarízení a stávající dopravní obslužnosti SETUZA a.s. neovlivnuje absence techto údaju závery oznámení v cásti posuzování vlivu výstavby na životní prostredí.

Provoz

Suroviny a výrobky

Pri výrobe bioetanolu, provozu energobloku a nové COV se predpokládá následující sortiment a spotreby surovin a výrobku:

Suroviny tun/den tun/rok Výroba bioetanolu

Obilí 1 509 498 000 Kyselina sírová 96% 9,1 3 000 Hydroxid sodný 50% 3,0 1 000 Odpenovací olej 0,7 238 Kvasinky 0,7 222 Enzymy 2,3 773 Denaturacní benzin 8,0 2 650 Cpavková voda 25% (CHEMATUR) 1,1 350 Mocovina (TOMSA DESTIL, LURGI) 0,5 160 Peroxid vodíku (LURGI) 0,2 75

Úprava biomasy Šrot z repkového semínka 390 129 000 Výpalky z výroby bioetanolu 570 188 000

Energoblok Granulovaná biomasa 960 317 000 Vápenec 13,3 4 400

COV Hydroxid sodný 50% 0,4 130 Diamonofosfát 0,0 5


30

Výrobky tun/den tun/rok výroba bioetanolu

Bioetanol 454,5 150 000 Priboudlina 4,3 1 430 Technický líh 13,9 4 590 Výpalky 570 188 000

Energoblok Energetický výstup je uveden samostatne v další cásti této kapitoly.

COV Bioplyn 1 788 590 000 Nm3

Použití a spotreby amoniaku, mocoviny a peroxidu vodíku jsou závislé na výberu dodavatele technologie výroby bioetanolu.

Šrot z repkového semínka je výstupem z výroby oleje pro MERO, provozované v SETUZA a.s., cást „Chemie“. Doprava bude rešena dopravníkem.

Z výpalku a šrotu budou pripravovány granule, které budou vstupním palivem do fluidního kotle. Cást výpalku a šrotu muže být prodávána jako krmivo pro dobytek (dle požadavku trhu). Z hlediska expedovaného množství se však bude jednat o nevýznamné množství.

Bioplyn vznikající na nové COV bude veden potrubím do kotelny firmy ENERGY s.r.o. nebo bude spalován spolu se zemním plynem v sušárne výpalku.

V tabulce surovin nejsou uvedeny obalové materiály, suroviny a prípravky pro údržbu strojního zarízení (oleje, tuky apod.). Z hlediska spotreby techto neuvedených surovin, materiálu a prípravku se však jedná o zcela nevýznamná množství.

Upresnení sortimentu (konkretizace jednotlivých prípravku) a jejich množství bude provedeno v rámci zkušebního provozu.

Energie

Elektrická energie

Napájení závodu SETUZA a.s. zajištuje ze svého energetického systému firma ENERGY. Tri stávající generátory o celkovém výkonu 24,5 MVA jsou schopny vzhledem k parametrum turbín a stavu parní cásti elektrárny dodat výkon 6,5 MW. Z distribucní soustavy 22 kV CEZ, na kterou je systém pripojen dvema transformátory 10 MVA, je možné prenést výkon 6 MW. Distribucní soustava je tedy schopna pouze zálohovat stávající výrobu. Energetický systém firmy ENERGY není v soucasné dobe schopen zajistit napájení hodnoceného zámeru.

Napájení nové výrobny by bylo možné zajistit úpravami energosystému firmy ENERGY nebo z nového energobloku, realizovaného v rámci zámeru.

Varianta úprav stávajícího energosystému firmy ENERGY by zahrnovala rekonstrukci parní cásti elektrárny a rekonstrukci respektive výstavbu nové rozvodny 6 kV. Vzhledem ke složitosti tohoto rešení je navrženo napájení z nového energobloku. Blok o výkonu 63 MW bude napájet vlastní spotrebu kotelny o príkonu 3,9 MW a výrobnu bioetanolu se souvisejícími provozy o soudobém príkonu 8,1 MW. Do síte CEZ bude vyveden výkon 51 MW.


31

Výrobní kapacita bloku pri FPD 7920 hod rok bude 499 000 MWh/rok. Predpokládaná dodávka elektrické energie do síte CEZ bude 404 000 MWh/rok. Skutecná dodávka elektrické energie do síte CEZ bude upresnena v rámci projetu pro stavební rízení, kdy budou stanoveni dodavatelé technologie jednotlivých provozních celku a kdy budu možno upresnit i vlastní spotreby elektrické energie v jednotlivých PC. Uvádená celková vlastní spotreba elektrické energie pro provoz hodnoceného zámeru ve výši cca 12 MWh je na strane bezpecnosti výpoctu, tj. predpokládaná spotreba bude nižší.

Spotrebice, které vyžadují trvalou dodávku elektrické energie (napr. cerpadla SHZ) budou v prípade výpadku elektrické energie napájeny z dieselagregátu. Pára

Areál SETUZA a.s. je zásobován parou z firmy ENERGY stávajícími prípojkami páry (o tlaku 1,3 nebo 0,6 MPa a teplote 270 nebo 230 0C), která je zavedena do hlavního parního rozdelovace, ze kterého je pára rozvádena k jednotlivým objektum a upravována na potrebné parametry.

Vlastní spotreba páry pro výroby bioetanolu, vcetne pomocných provozu bude cca 70 tun/hod.

Návratnost kondenzátu bude cca 75 %, prímá spotreba páry bude 135 000 tun/rok. Chladící voda

Chlazení energobloku bude zajištováno samostatným uzavreným cirkulacním okruhem chladící vody s 5 ks otevrených chladících veží, který bude vybudován v rámci zámeru. Parametry chladícího okruhu budou 29/ 19 0C, výkon cirkulacních cerpadel 8200 m3/hod.

Chlazení ve výrobne bioetanolu bude zajištováno rovnež samostatným uzavreným cirkulacním okruhem chladící vody se 4 ks otevrených chladících veží, který bude vybudován v rámci zámeru. Parametry chladícího okruhu budou 45/ 30 0C, výkon cirkulacních cerpadel 5500 m3/hod.

Doplnování chladících okruhu v množství 2 000 000 m3/rok (ztráty dluhem a odparem) bude provádeno z rádu technologické vody. Úprava chladící vody bude provádena prímo (prídavkem potrebných chemikálií) v nové úpravne vody. Odluh z chladících veží ve výši 460 000 m3/rok bude vypoušten do stávající kanalizace SETUZA a.s. a veden na stávající COV. Tlakový vzduch

Areál SETUZA a.s. je zásobován tlakovým vzduchem z firmy ENERGY stávající prípojkou tlakového vzduchu o tlaku 0,7 MPa(a), která je zavedena do hlavního rozdelovace, ze kterého je tlakový vzduch rozváden k jednotlivým objektum a upravován na potrebné parametry.

Dle vyjádrení oznamovatele i provozovatele výroby tlakového vzduchu je výrobní kapacita i stávající prívodní potrubí tlakového vzduchu do areálu SETUZA a.s. dostatecné a nevyžaduje rekonstrukci nebo rozšírení. V rámci hodnoceného zámeru budou realizovány pouze prípojky k jednotlivým objektum a vnitrní rozvody.

Spotreba tlakového vzduchu pro provoz hodnoceného zámeru bude upresnena v rámci projektu pro stavební rízení. V rámci výstavby se nepredpokládá osazení nových kompresoru.


32

Zemní plyn

Areál SETUZA a.s. je zásobován zemním plynem z firmy ENERGY stávající vysokotlakou prípojkou, která je zavedena do regulacní stanice VTL/STL v areálu SETUZA a.s., ze které je zemní plyn rozváden k jednotlivým objektum.

Dle vyjádrení oznamovatele i dodavatele zemního plynu je stávající prívodní potrubí zemního plynu do areálu SETUZA a.s. dostatecné a nevyžaduje rekonstrukci nebo rozšírení. V rámci hodnoceného zámeru budou realizovány pouze prípojky k jednotlivým objektum a vnitrní rozvody. Hlavním odberatelem zemního plynu bude sušárna výpalku. Spotreba zemního plynu u dalších spotrebicu je nevýznamná, nebo pouze obcasná (dopalovací jednotka, najíždení kotle na spalování biomasy).

Dle podkladu z rozpracovaného projektu pro územní rízení se predpokládá hodinová spotreba zemního plynu ve výši cca 3 000 m3, 24 000 000 m3/rok. Dusík

Predpokládaná spotreba dusíku je 50m3/hod,, 400 000 m3/rok. Zpusob zajištení dodávek dusíku bude upresnen v rámci zpracování projektu pro stavební rízení. Dle projektových podkladu bude realizována jedna z následujících dvou variant: Ø Dovoz kapalného dusíku a typová jednotka pro skladování a zplynení dusíku Ø Vlastní výroba dusíku na typové jednotce.

Provoz hodnoceného zámeru nevyžaduje dodávky dalších energií.

B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

Výstavba

Ve fázi výstavby dojde k urcitému zvýšení nároku na stávající dopravní sít, které budou zpusobeny odvozem demolicního materiálu a výkopové zeminy a dovozem stavebních materiálu a strojního zarízení. Presun hmot bude probíhat po stávajících hlavních komunikacích a nevyžaduje žádné rozšírení stávajícího komunikacního systému. Dovoz technologického zarízení nebude predstavovat, z hlediska nároku na dopravní infrastrukturu, významnejší zatížení. Jednotlivé stroje a ostatní zarízení budou dodávány jako kompletní dodávky od jednotlivých dodavatelu a pro jejich dodávky bude možné využívat i stávající železnicní vlecku. Provoz

Dopravní obslužnost hodnoceného zámeru bude zejména záviset na zpusobu dodávek hlavní suroviny – obilí a na zpusobu expedice hlavního výrobku – bioetanolu. V rámci provozu energobloku dojde k energetickému využití repkového šrotu z výroby oleje pro MERO a odpadne tak jeho odvoz z areálu SETUZA.

Oznamovatel predpokládá následující model nákladní dopravy pro dovoz surovin a expedici výrobku:

♦ Obilí bude cca z 90 % dopravována v železnicních vagónech (50 t/vagón), silnicní doprava (25 tun/vozidlo) neprevýší 10 %. Silnicní doprava bude realizována predevším v dobe sklizne a to pro dovoz od prvovýrobcu z blízkého okolí. Provozovatel bude v maximální míre preferovat železnicní dopravu.


33

♦ Vzhledem k tomu, že odberatelem bioetanolu budou závody vyrábející benziny a motorovou naftu, tj. odberatelé, které mají železnicní vlecku, bude se expedice bioetanolu provádet prevážne v železnicních cisternách (40 t/cisterna). Expedice v autocisternách bude pouze mimorádná a v modelu dopravy není uvažována.

♦ Expedice priboudliny a technického lihu bude závislá na odberatelích. Predpokládá se cca 50% silnicní dopravou, 50% železnicní dopravou.

♦ Pro dovoz objemove nejvýznamnejších kapalných surovin (kyselina sírová, hydroxid sodný, cpavek a denaturacní benzin) se predpokládá železnicní doprava.

♦ Pro dovoz vápence na odsírení spalin z fluidního kotle je uvažováno se silnicní dopravou.

♦ Doprava ostatních surovin pro výrobu bioetanolu a chemikálií pro COV je objemove nevýznamná a bude prevážne zajištována automobilovou dopravou.

♦ Doprava výpalku a šrotu z repkového oleje do prípravy paliva a následne do energobloku, tj. produktu, které vznikají v areálu SETUZA a.s., bude dopravníky.

♦ Prípadná expedice výpalku jako krmiva ze závodu SETUTA k odberatelum není v dopravním modelu uvažována. Pokud budou výpalky expedovány, musí být expedované množství výpalku v príprave biomasy nahrazeno približne stejným množstvím šrotu (aby bylo zajišteno požadované množství paliva pro fluidní kotel) a odpadne tak odvoz adekvátního množství šrotu.

♦ Odvoz odpadu bude zajištován silnicní dopravou. Objemove nejvýznamnejší bude odvoz hlíny a kamení z cištení obilí a odvoz smesi popela a sádrovce z procesu odsírení spalin pri spalování biomasy. Odvoz ostatních odpadu je objemove nevýznamný a z hlediska dopravních nároku zanedbatelný.

♦ Pro prípravu paliva pro fluidní kotel se využije cca 129 000 tun šrotu za rok. Tím odpadne jeho expedice ze závodu SETUZA a významným zpusobem se sníží nároky na dopravu.

♦ Zpetné vytížení vozidel se neuvažuje. Na základe výše uvedených predpokladu je celková bilance dopravy vyvolaná provozem zámeru uvedena v následující tabulce:

Silnicní doprava-TNA

Železnicní doprava (cisterna,vagón)

Suroviny a výrobky

Den rok den rok

tun/rok

Pšenice 8,0 1992 24,6 8964 498 000 Bioetanol - - 10,3 3750 150 000 Kyselina sírová, hydroxid sodný, denaturacní benzin

- - 0,5 170 6 780

Ostatní suroviny a prípravky 0,6 160 - - 1 600 Priboudlina, technický líh 0,6 150 0,2 75 6 020 Vápenec 0,9 220 - - 4 400 Šrot z repkového oleje -17,2 -4300 -5,9 -2150 -129 000 Velkokapacitní odpady (hlína, kamení, popel, sádrovec)

8,0 2000 - - 40 000

CELKEM 1 222 30 10809


34

Železnicní vlecka zajíždí do areálu SETUZA a.s. pravidelne 3 x denne (ve 4, 13 a 20 hodin), vcetne sobot a nedelí. V roce 2005 bylo prepraveno po železnicní vlecce 9838 vagonu nebo cisteren (stávající prumerné vytížení cca 9 vagonu nebo cisteren na jednu jízdu). Realizací zámeru dojde ke zvýšení vytížení železnicní vlecky cca o 100%. To vyvolá s nejvetší pravdepodobností další dve jízdy po železnicní vlecce a zvýšení prumerného vytížení na jednu jízdu na cca 12 vagonu nebo cisteren. Nové pohyby železnicní vlecky budou provádeny v denní dobu.

Zásobování a expedice ze SETUZA a.s. nákladní silnicní dopravou se provádí prevážne pouze v denní dobe a v pracovní dny. Príjezdy vozidel v nocní dobe a o sobotách a nedelích jsou výjimecné. V dobe sklizne obilí nelze vyloucit urcité množství dovozu obilí od prvovýrobcu silnicní dopravou i o sobotách a nedelích. V roce 2005 bylo na vrátnicích SETUZA zaznamenáno celkem 27 713 príjezdu TNA, t.j cca 110 príjezdu denne. Dle evidence za prvních devet mesícu roku 2006 (22814 príjezdu) lze predpokládat, že težká nákladní doprava dosáhne v roce 2006 cca 30 000 príjezdu, tj. cca 120 príjezdu denne. Navýšení této dopravy realizací hodnoceného zámeru o 1 TNA denne je zcela nevýznamné a zanedbatelné.

Pro dovoz ostatních objemove nevýznamných surovin, odvoz ostatních odpadu, servisní a opravárenská cinnost a další cinnosti související s provozem zámeru se predpokládá denní príjezd cca 10 LNA a cca 10 dodávkových OA v pracovní dny.

Zvýšení poctu príjezdu osobních vozidel zamestnancu a návštev se predpokládá ve výši cca 30 OA denne, z toho cca 10 OA prijede nebo odjede v nocní dobe od 22 do 6 hodin. (odjezd z odpolední smeny a príjezd smenových pracovníku na ranní smenu). Areál SETUZY je dobre dostupný verejnou mestskou dopravou.

Pohyby vozidel v mimopracovní dny budou malé (prakticky pouze doprava zamestnancu v nepretržitém provozu).

Prevážná cást pohybu nákladních vozidel je z areálu SETUZY smerována Žukovovou ulicí k novému kruhovému objezdu, pohyby nákladních vozidel ve smeru na Kamenný vrch jsou ojedinelé.

V rámci realizace zámeru bude vybudována nová vrátnice, pres kterou bude prováden vjezd veškerých nákladních vozidel do cásti areálu „Výživa“. V prostoru mezi Žukovovou ulicí a novou vrátnicí se vytvorí odstavná plocha pro cekající kamiony (cca 10 – 15 stání). Vážení veškerých kamionu vjíždejících do cásti „Výživa“ se premístí ze stávající silnicní váhy v Žukovove ulici do areálu „Výživa“. Výjezd nákladních vozidel bude pres stávající vrátnici (jednosmerný provoz). V rámci zámeru bude dále vybudováno parkovište osobních automobilu s kapacitou cca 68 stání. Výstavba nového parkovište pro OA, odstavné plochy pro TNA a premístení vážení vozidel do areálu závodu by melo významným zpusobem prispet ke zklidnení silnicního provozu v Žukovove ulici. Nárust silnicní nákladní dopravy ve vztahu k dopravní obslužnosti zámeru je zcela zanedbatelný.

Celkové prumerné pohyby (príjezd a odjezd = 2 pohyby) silnicní a železnicní dopravy vyvolané provozem zámeru jsou uvedeny v následující tabulce:

Vozidlo Denní pohyby Rocní pohyby Lokotraktor 4 1 460 TNA 2 500 LNA 20 5 000 OA + dodávky OA 80 20 000 Celkem 106 26 960


35

Stávající intenzita silnicní dopravy

Pro posouzení vlivu dopravní obslužnosti zámeru v oblasti silnicní dopravy jsou v následující tabulce uvedeny výsledky scítání dopravy z roku 2005 na sedmi scítacích profilech hlavních komunikací v blízkém okolí areálu SETUZA a.s. V techto údajích je pochopitelne obsažena i stávající dopravní obslužnost SETUZA a.s.

Výsledky scítání dopravy v roce 2005:

Komunikace Scítací profil

OA TNA M CELKEM

Decínská, mezi Žukovovou a Národního odboje

4-0911 6 889 1 134 24 8 057

Decínská, od Žukovovy smer LT 4-2201 6 889 1 134 24 8 057 Decínská, mezi Nár. odboje a Mariánským mostem

4-0912 5 531 1 524 45 7 100

Nár. odboje od mostu k Decínské

4-2202 15 092 1 865 61 17 018

Žukovovoa, od Decínské 4-4704 3 604 457 25 4 086 Mariánský most, k Decínské 4-4703 8 629 2 362 39 11 030 Nová, od Mariánského mostu 4-4531 4 059 978 17 5 054

Pri respektování doporucených rustových koeficientu (1,057 pro OA, 1,012 pro TNA a 1,0 pro M) je predpokládaná intenzita dopravy pro rok 2006 uvedena v tabulce:

Komunikace Scítací profil

OA TNA M CELKEM

Decínská, mezi Žukovovou a Národního odboje

4-0911 7 292 1 148 24 8 464

Decínská, od Žukovovy smer LT 4-2201 7 292 1 148 24 8 464 Decínská, mezi Nár. odboje a Mariánským mostem

4-0912 5 846 1 542 45 7 449

Nár. odboje od mostu k Decínské

4-2202 15 952 1 887 61 17 900

Žukovovoa, od Decínské 4-4704 3 809 462 25 4 296 Mariánský most, k Decínské 4-4703 5 121 2 390 39 11 550 Nová, od Mariánského mostu 4-4531 4 290 990 17 5 297


36

B.III. Údaje o výstupech B.III.1. Ovzduší

Údaje o stávajících zdrojích znecištování ovzduší ze SETUZA a.s. jsou komplexne uvedeny v príslušné kapitole rozptylové studie, která je samostatnou prílohou oznámení. V této rozptylové studie jsou uvedeny i veškeré dostupné informace o stávajícím imisním pozadí v zájmovém území.

Výstavba

Bodové zdroje: Bodové zdroje znecištení ovzduší v etape výstavby nevzniknou.

Liniové zdroje: Liniové zdroje znecištování ovzduší bude tvorit provoz nákladní techniky a to zejména pri provádení zemních prací a pri návozu stavebního materiálu. Cást materiálu z demolic a výkopu bude použita na staveništi pri zakládání staveb a provádení terénních úprav. Bližší specifikace presunu hmot bude provedena v dalších stupních projektové dokumentace, kdy bude možné specifikovat i následné smery pohybu techto vozidel. Vzhledem k uvedenému rozsahu výstavby se bude jednat pouze o krátkodobé (cca rocní) zvýšení provozu na okolních komunikacích. Vzhledem ke stávající dopravní obslužnosti areálu SETUZA a intenzite dopravy na okolních komunikacích lze toto zvýšení v etape výstavby oznacit za stredne významné.

Plošné zdroje: Za docasný plošný zdroj znecištení je možné považovat vlastní prostor stavenište, který muže být zdrojem sekundární prašnosti. Doporucení zpracovatelu oznámení k minimalizaci sekundární prašnosti jsou uvedena v dalších cástech oznámení. Provoz

Energetické bodové zdroje Fluidní kotel

Novým energetickým zdrojem je kotelna, kde bude instalován moderní fluidní kotel pro spalování granulované biomasy. Najíždecím palivem bude zemní plyn. Odsírení spalin bude provádeno prímo v kotli. Bližší popis kotle byl uveden v kapitole B.1.6. oznámení. Soucástí energobloku je i turbina pro následnou výrobu elektrické energie.

Výpalky a šrot se pro potreby spalování budou upravovat v PC 02, kde se nejprve sešrotují ve šrotovníku na cástice o velikosti cca 1 mm a následne se na granulacní lince upraví do tvaru granulí.

Prehled o základních vlastnostech a množství spalované biomasy je uveden v tabulce:

Granulovaná biomasa Jednotka Hodnota Množství tun/hod 40 Množství tun/rok 317 000 Obsah síry % váhových 0,38 -0,55 Výhrevnost MJ/kg 16,5-17,9 Sušina % váhových 90


37

Pro najíždení fluidního kotle bude používán zemní plyn. Obsah síry a výhrevnost granulované biomasy je závislá na pomeru výpalku a šrotu v granulích.

Základní charakteristika fluidního kotle je uvedena v následující tabulce:

Parametry kotle Jednotka Hodnota Palivo - Granulovaná biomasa Instalovaný tepelný výkon MW 198 Instalovaný tepelný výkon tun páry/hod 205 Úcinnost kotle % 92 Tlak páry MPa 9,6 ± 0,2 Teplota páry 0C 540 ± 6 Fond provozní doby hod/rok 7 920 Množství spalin m3/hod 227 000 Teplota spalin 0C 140 Prumer komína v korune m 2 Výška komína m 180

Základní charakteristika turbiny je uvedena v následující tabulce:

Parametry turbiny Jednotka Hodnota Typ - kondenzacní Výkon MWe 63 Úcinnost % 89

Hmotnostní toky emisí

Dle narízení vlády c. 352/2002 Sb. jsou pro budoucí zvlášte velké spalovací zdroje s instalovaným tepelným výkonem 198 MW a spalující biomasu ve fluidním kotli stanoveny následující emisní limity v mg/m3.

Škodlivina TZL SO2 NOx CO

Emisní limit 30 200 300 250

Hodnoty emisních limitu platí jsou vztaženy na normální stavové podmínky, suchý plyn a obsah kyslíku 6%.

Dle sdelení projektanta bude dodavatel kotle garantovat pro emise NOx maximální koncentraci do 200 mg/m3, pro emise CO maximální koncentraci do 150 mg/m3 a pro TZL maximální koncentraci do 20 mg/m3. Tento návrh na zprísnení emisních limitu je zapracován do souboru navrhovaných opatrení pro snížení negativních vlivu na ŽP.

Pri respektování již uvedeného množství spalin ve výši 227 000 m3/hod a fondu provozní doby zdroje 7920 hod/rok jsou hmotnostní toky emisí z fluidního kotle vycísleny v následující tabulce:

Škodlivina Emisní limit (mg/m3)

Hmotnostní tok (kg/hod)

Hmotnostní tok (tun/rok)

TZL 20 4,54 35,957 SO2 200 45,40 359,568 NOx jako NO2 200 45,40 359,568 CO 150 34,05 269,676

Výše uvedené hmotnostní toky lze považovat za maximální, skutecne dosahované provozní hodnoty budou nižší.


38

Parametry hlavního energetického zdroje – fluidní kotel na spalování biomasy, jsou uvedeny v tabulce:

Fluidní kotel Jednotka Hodnota

Množství spalin Nm3/hod 227 000 Hmotnostní tok TZL kg/hod 4,54 Hmotnostní tok SO2 kg/hod 45,40 Hmotnostní tok NOx kg/hod 45,40 Hmotnostní tok CO kg/hod 34,05 Teplota spalin 0C 140 Prumer výduchu m 2 Výška výduchu m 180

Sušárna výpalku

Za energetický zdroj znecištování ovzduší je treba považovat i neprímý ohrev vzduchu pro bubnovou sušárnu výpalku v PC 01 – výroba bioetanolu. Neprímý ohrev vzduchu bude prováden horákem na zemní plyn.

Prumerná hodinová spotreba zemního plynu bude cca 3 000 m3, rocní spotreba zemního plynu bude cca 24 000 000 m3, fond provozní doby zdroje bude 7 920 hodin.

Hmotnostní toky emisí z tohoto zdroje byly stanoveny na základe doporucených emisních faktoru dle prílohy c.5 narízení vlády c. 352/2002 Sb.

Pri respektování techto emisních faktoru a výše uvedené spotreby zemního plynu jsou hmotnostní toky emisí z fluidního kotle vycísleny v následující tabulce:

Škodlivina Emisní faktor (kg/106 ZP)

Hmotnostní tok (kg/hod)

Hmotnostní tok (tun/rok)

TZL 20 0,060 0,480 SO2 9,6 0,029 0,230 NOx jako NO2 1 920 5,760 46,080 CO 320 0,960 7,680 CxHY 64 0,192 1,536

Parametry zdroje pro spalování zemního plynu v sušárne výpalku jsou uvedeny v tabulce:

Sušárna výpalku Jednotka Hodnota Množství spalin Nm3/hod 36 000 Hmotnostní tok TZL kg/hod 0,060 Hmotnostní tok SO2 kg/hod 0,029 Hmotnostní tok NOx kg/hod 5,760 Hmotnostní tok CO kg/hod 0,960 Hmotnostní tok CxHy kg/hod 0,192 Teplota spalin 0C 60 Prumer výduchu m 1,2 Výška výduchu m 20


39

Technologické bodové zdroje

Za technologické zdroje znecištování ovzduší pri výrobe bioetanolu lze oznacit:: ♦ aspiracní systémy cištení, mletí a dopravy obilí ♦ sušárna výpalku ♦ granulace biomasy ♦ fermentace ♦ zásobníky bioetanolu, vedlejších produktu a denaturacního benzinu ♦ dopalovací jednotka odplynu aspiracní systémy cištení, mletí a dopravy obilí

Ve fázi cištení, mletí a dopravy obilí bude nekolik výduchu odpadního vzduchu, který muže obsahovat tuhé znecištující látky (obilní prach, stržené cástice mouky apod.). Všechny tyto výduchy budou zaústeny do spolecného sberného potrubí, které bude vedeno pres úcinné filtracní zarízení, napr. rukávové tkaninové filtry. Konkrétní typ a velikost filtru bude stanovena v dalších fázích projektové prípravy. Pri výberu dodavatele filtru bude uplatnen požadavek, aby dodavatel filtru garantoval maximální koncentraci TZL v odpadním vzduchu na výstupu z filtru ve výši 10 mg/m3. Tento návrh na zprísnení emisních limitu je zapracován do souboru navrhovaných opatrení pro snížení negativních vlivu na ŽP.

Charakteristika technologického zdroje aspirace je uvedena v tabulce:

Aspirace Jednotka Hodnota Koncentrace TZL mg/m3 10 Množství vzduchu m3/hod 50 000 Hmotnostní tok TZL kg/hod 0,5 Hmotnostní tok TZL kg/rok 3 960 Teplota vzduchu 0C 20 Prumer výduchu m 1,4 Výška výduchu m 20

Sušárna výpalku

Pri výrobe bioetanolu vznikají výpalky, které budou sušeny v bubnové sušárne. Ohrev sušárny byl zarazen jako energetický zdroj. Vzhledem k tomu, že pri sušení výpalku muže docházet k emisím pachových látek, bude odvzdušnení bubnové sušárny zavedeno do dopalovací jednotky, která je uvedena v další cásti této kapitoly. Granulace biomasy

U granulacní linky bude instalováno místní odsávání, které bude vedeno pres úcinné filtracní zarízení, napr. rukávové tkaninové filtry. Konkrétní typ a velikost filtru bude stanovena v dalších fázích projektové prípravy. Pri výberu dodavatele filtru bude uplatnen požadavek, aby dodavatel filtru garantoval maximální koncentraci TZL v odpadním vzduchu na výstupu z filtru ve výši 10 mg/m3. Tento návrh na zprísnení emisních limitu je zapracován do souboru navrhovaných opatrení pro snížení negativních vlivu na ŽP.


40

Charakteristika zdroje je uvedena v tabulce:

Granulace biomasy Jednotka Hodnota Koncentrace TZL mg/m3 10 Množství vzduchu m3/hod 500 Hmotnostní tok TZL kg/hod 0,005 Hmotnostní tok TZL kg/rok 40 Teplota vzduchu 0C 20 Prumer výduchu m 0,15 Výška výduchu m 32

Fermentace

Pri každé technologii výroby bioetanolu dochází vlivem odvzdušnení jednotlivých technologických zarízení k odvodu vzdušiny, která obsahuje urcitá množství znecištujících látek, zejména pak tekavých organických látek (prevážne bioetanolu). Tyto výstupní proudy již nelze recyklovat zpet do technologického procesu.

Hlavním zdrojem je proces fermentace. Z fermentacní nádrže bude odcházet CO2 ve smesi se vzduchem, vlhkostí a parami organických látek. Smes bude pred výstupem do atmosféry vedena pres vodní pracku, která zajistí odstranení prevážného množství par bioetanolu z odtahu a vrácení kapalného bioetanolu zpet do procesu.

Predpokládané složení a vlastnosti plynu na výstupu z pracky do ovzduší je uvedeno v tabulce:

Fermentace Jednotka Hodnota Teplota 0C 20 Prumerný prutok vzduchu Nm3/hod 20 000 Hmotnostní tok CO2 kg/hod 19 500 Hmotnostní tok vody kg/hod 250 Hmotnostní tok etanolu + kg/hod 1 Hmotnostní tok etanolu + kg/rok 7 920 Hmotnostní tok CO2 % hmotová 66 Hmotnostní koncentrace etanolu mg/m3 50

+ z hlediska složení organických látek ve vystupujícím plynu z pracky se bude jednat zejména o etanol, nelze vyloucit zbytková, stopová množství aldehydu nebo metanolu. Skutecné složení a množství organických látek bude stanoveno merením v prubehu zkušebního provozu.

Zásobníky bioetanolu, vedlejších produktu a denaturacního benzinu

Ve výrobe bioetanolu budou instalovány tyto zásobníky: § skladovací zásobníky bioetanolu 2 x 3000 m3 § denní zásobníky na bioetanol 2 x 300 m3 § zásobník na technický líh 1 x 200 m3 § zásobník priboudliny 1 x 60 m3 § zásobník na denaturacní benzin 1 x 120 m3

V rámci tohoto zdroje je uvažováno:

Ø precerpávání vyrábeného bioetanolu mezi zásobníky Ø cerpání denaturacního benzinu z cisteren do skladovacích zásobníku Ø vlastní provoz skladovacích zásobníku – odvzdušnení


41

Ø následná expedice bioetanolu a vedlejších produktu ze zásobníku do železnicních cisteren nebo do autocisteren

Dle prílohy c.1 narízení vlády c. 353/2002 Sb. bod 4.8. platí pro skladování petrochemických výrobku a jiných kapalných organických látek obecné emisní limity pro pachové látky. Provozovatel zdroje je povinen pri skladování surovin, výrobku nebo meziproduktu, které mají pri teplote 20 0C tlak par vyšší než 1,32 kPa, plnit požadavky uvedené v této cásti narízení.

Dle podkladu z rozpracovaného projektu pro územní rízení jsou navrhována následující opatrení: Ø Zásobníky budou opatrené vhodným reflexním náterem, který zajistí minimálne

70% odraznost sálavého tepla. Ø Plnení techto zásobníku bude navrženo spodem nebo plnící potrubí bude

zavedeno ke dnu zásobníku. Ø Pro cerpání výše uvedených kapalin budou navržena cerpadla s mechanickou

ucpávkou nebo jiné vhodné typy cerpadel u kterých nebude docházet k únikum cerpané kapaliny.

Ø Pri stácení denaturacního benzinu z cisteren do skladovacího zásobníku budou parní prostory zásobníku a cisterny propojeny (zpetné vedení par).

Ø Pri plnení technického lihu a priboudliny ze skladovacích zásobníku do železnicních nebo automobilových cisteren budou parní prostory príslušného zásobníku a cisterny propojeny (zpetné vedení par).

Ø Pri precerpávání bioetanolu z denních zásobníku do skladovacích zásobníku budou parní prostory príslušných zásobníku propojeny (zpetné vedení par).

Ø Vzhledem k tomu, že denaturace vyrobeného bioetanolu bude provádena až ve fázi vlastního plnení (dávkování benzinu do plnícího potrubí bioetanolu), docházelo by pri použití zpetného vedení par z cisteren do skladovacího zásobníku ke znecištování skladovaného bioetanolu benzinem. Proto bude vzduch z plnených cisteren vytlacován potrubím do sberného potrubí zaústeného do dopalovací jednotky odplynu.

Ø Odvzdušnení všech výše uvedených zásobníku a odvetrání z dalších technologických zarízení, které muže obsahovat emise tekavých organických látek bude zavedeno do dopalovací jednotky odplynu – viz dále.

Pri respektování výše uvedených opatrení lze konstatovat, že výše uvedená zarízení pro skladování bioetanolu, vedlejších produktu a denaturacního benzinu budou provozována v souladu s platnou legislativou a emise tekavých organických látek budou minimalizovány.

Dopalovací jednotka odplynu

Soucástí výroby bioetanolu bude dopalovací jednotka. Dopalovací jednotka bude v provozu trvale po celou dobu provozu výroby bioetanolu. V horáku dopalovací jednotky bude spalován zemní plyn, predpokládaná spotreba bude cca 50 m3/hod.

Na dopalovací jednotku budou zavedeny následující výduchy: § výduch z vývevy prípravy zápary § výduch z kondenzátoru destilace § výduch z kondenzátoru rektifikace § výduch z kondenzátoru dehydratace § výduch z vývevy dehydratace § výduch z vývevy odparování


42

§ výduch z bubnové sušárny výpalku § odvzdušnení plnených cisteren s bioetanolem

Predpokládané hmotnostní koncentrace jednotlivých škodlivin a bilance hmotnostních toku emisí na výstupu z dopalovací jednotky jsou uvedeny v tabulce:

Dopalovací jednotka Jednotka Hodnota Množství spalin Nm3/hod 500 Koncentrace NOx mg/m3 200 Koncentrace CO mg/m3 100 Koncentrace CxHy mg/m3 20 Hmotnostní tok NOx kg/hod 0,100 Hmotnostní tok NOx kg/rok 792 Hmotnostní tok CO kg/hod 0,050 Hmotnostní tok CO kg/rok 396 Hmotnostní tok CxHy kg/hod 0,010 Hmotnostní tok CxHy kg/rok 79 Teplota spalin 0C 280 Prumer výduchu m 0,2 Výška výduchu m 30

COV

V rámci realizace zámeru bude vybudována nová COV, na které budou predcišteny odpadní vody z výroby bioetanolu a dále budou v této cistírne predcišteny i stávající odpadní vody z lapace tuku. Popis této cistírny je uveden v kapitole B.I.6 oznámení.

Pri anaerobním predcištení bude vznikat bioplyn, který bude jímán v plynojemu a dopravován k dalšímu využití. Prípadné prebytky budou spalovány na polním horáku.

Minimalizace emisí pachových látek bude zajištena instalací biofiltru.

Emise oxidu uhlicitého

Pri výrobe bioetanolu se uvolnuje ve fázi fermentace cca 20000 m3/hod smesi oxidu uhlicitého a vzduchu, což odpovídá hodinové produkci cca 19,5 tun CO2 a rocní produkci cca 154 500 tun CO2. Uvolnované množství oxidu uhlicitého v zásade odpovídá množství, které bylo ze zemské atmosféry spotrebováno pri produkci zkvasitelné biomasy asimilací. Z hlediska celkové bilance této látky je množství vázané pri rustu obilí približne shodné s množstvím, které se uvolnuje pri výrobe bioetanolu. Vyrobený CO2 bude vypoušten pres vodní pracku zpet do atmosféry.

Sumarizace všech predpokládaných hmotnostních toku emisí je provedena v následující tabulce. Údaje jsou uvedeny v tunách za rok.

Zdroj TZL SO2 NOx CO CxHY VOC (etanol)

Fluidní kotel 35,957 359,568 359,568 269,676 - - Sušárna výpalku - Ohrev 0,480 0,230 46,080 7,680 1,536 - Aspirace obilí 3,960 - - - - - Granulace biomasy 0,040 - - - - - Fermentace - - - - - 7,920 Dopalovací jednotka - - 0,792 0,396 0,079 - C E L K E M 40,437 359,798 406,440 277,752 1,615 7,920


43

Plošné a liniové zdroje Použité emisní faktory z dopravy

Pro vyhodnocení príspevku k imisní záteži souvisejících s dopravou bylo pracováno s emisními faktory pro rok 2008, tj v dobe kdy bude zámer uveden do provozu. V souladu s novými legislativními opatreními MŽP vydalo jednotné emisní faktory pro motorová vozidla tak, aby bylo možné v rámci CR provádet vzájemne porovnatelné bilancní výpocty emisí z dopravy ci hodnocení vlivu motorových vozidel na kvalitu ovzduší. Proto byly emisní faktory urceny pomocí programu MEFA v.02. Pro výpocet emisních faktoru pro motorová vozidla je urcen PC program MEFA v.02 (Mobilní Emisní Faktory, verze 2002). Tento uživatelsky jednoduchý program umožnuje výpocet univerzálních emisních faktoru (µg/km – g/km) pro všechny základní kategorie vozidel ruzných emisních úrovní pohánených jak kapalnými, tak i alternativními plynnými pohonnými hmotami. Program zohlednuje rovnež další zásadní vlivy na hodnotu emisních faktoru – rychlost jízdy, podélný sklon vozovky i stárnutí motorových vozidel. Program MEFA v.02 umožnuje výpocet emisních faktoru pro široké spektrum znecištujících látek. Zahrnuje jak hlavní složky výfukových plynu, tak i látky rizikové pro lidské zdraví (aromatické a polyaromatické uhlovodíky, aldehydy). Zahrnuty jsou i reaktivní organické slouceniny, které predstavují hlavní prekurzory tvorby prízemního ozónu a fotooxidacního smogu (alkeny). Jedná se o následující slouceniny:

Anorganické slouceniny Organické slouceniny oxidy dusíku (NOx) oxid dusicitý (NO2) oxid siricitý (SO2) oxid uhelnatý (CO) tuhé znecištující látky (PM, PM10)

suma uhlovodíku (CxHy ) methan propan 1,3-butadien styren benzen toluen formaldehyd acetaldehyd benzo(a)pyren

Program MEFA v. 02 byl vytvoren v rámci rešení projektu MŽP CR VaV/740/3/00 autorským kolektivem pracovníku VŠCHT Praha, ATEM a DINPROJEKT. Použité výpocetní vztahy vycházejí z dostupných informací a reflektují soucasný stav znalostí o této problematice. Pri konstrukci modelu byla zvolena cesta použití již získaných a overených emisních dat vozidel z rady testu v zemích EU. Jako výchozí podklad byla využita databáze HBEFA -„Handbook Emission Factors for Road Transport“, která predstavuje oficiální datový podklad pro výpocet emisí z dopravy ve Spolkové republice Nemecko a ve Švýcarsku. Získané údaje byly dále doplneny s využitím dalších zahranicních metodik (CORINAIR, COPERT) a zejména výsledku emisních testu charakteristických zástupcu vozového parku CR. Program sice nemuže postihnout emisní charakteristiky jednotlivých vozidel v plné šíri (jedná se zejména o nákladní vozidla, kde je produkce emisí do znacné míry ovlivnena celkovou hmotností vozidla), poskytuje však typické prumerné hodnoty odpovídající vozovému parku v Ceské republice a stredoevropském regionu. Rovnež v prípade organických látek, které nejsou v emisích standardne sledovány, bylo velmi obtížné získat potrebné podklady pro vypracování matematických závislostí modelujících výsledné hodnoty emisních faktoru v závislosti na jízdním režimu, kategorii motorového vozidla a druhu použitého paliva. Na nekteré z prezentovaných emisních faktoru pro organické


44

slouceniny (napr. benzo(a)pyren, styren, 1,3-butadien) je proto nutné nahlížet jako na kvalifikované odhady. Matematické vztahy pro výpocet emisních faktoru pro motorová vozidla budou prubežne zpresnovány v návaznosti na vývoj stavu poznání v této problematice a následne bude upravován i program pro jejich výpocet.

Ve výpoctu použité emisní faktory pro rok 2008 jsou sumarizovány v následujících tabulkách:

Emisní faktory – automobilová doprava:

Emisní faktor (g/km) Typ vozidla

Emisní úroven

Rychlost (km/h): NOx Benzen PM10

OA EURO 4 50 0,1139 0,0019 0,0005 LNA EURO 4 50 0,2350 0,0013 0,0287 TNA EURO 4 50 1,4191 0,0075 0,0659

Emisní faktory – železnicní doprava:

Emisní faktor (g/km) NOx Benzen PM10

Lokotraktor 29,8751 0,0783 2,6730 Plošné zdroje

Za plošné zdroje jsou v rámci posuzovaného zámeru uvažována parkovište TNA, LNA a OA. Pohyby jednotlivých vozidel byly blíže specifikovány v kapitole B.II.4 oznámení a zde je uvádena pouze záverecná sumarizacní tabulka o pohybech motorových vozidel vyvolaných provozem zámeru.

Vozidlo Denní pohyby Rocní pohyby TNA 2 500 LNA 20 5 000 OA 80 20 000

Pro výpocet sumy emisí z plošného zdroje parkovište a rampy nákladních automobilu byl pro volnobeh použit predpoklad : 1 minuta volnobehu = ujetí 1 km. Na základe uvedeného predpokladu a pri uvažovaných pohybech jednotlivých druhu automobilu a dobe volnobehu 30 sekund lze sumarizovat následující hmotnostní toky emisí pri použití emisních faktoru pro rok 2008:

NOx PM10 Benzen g.s-1 g.den-1 kg.rok-1 g.s-1 g.den-1 kg.rok-1 g.s-1 g.den-1 kg.rok-1

7,879E-04 68,075 23,890 6,684E-05 5,775 2,0585 2,281E-06 0,197 0,0673

Liniové zdroje

Automobilová doprava:

Z hlediska silnicních liniových zdroju je uvažováno s následujícími pohyby automobilu na komunikaci:



45

Pri respektování výše uvedených emisních faktoru pro rok 2008 jsou hmotnostní toky emisí z automobilové dopravy uvedeny v tabulce:

NOx PM10 Benzen g/m.s -1 g/km.den-1 kg/km. rok -1 g/m.s -1 g/km.den-1 kg/km. rok -1 g/m.s -1 g/km.den-1 kg/km. rok -1

4,625E-07 16,6502 4,1626 2,382E-08 0,8578 0,2145 2,250E-09 0,081 0,0202

Železnicní doprava:

Z hlediska železnicní dopravy vyvolá provoz hodnoceného zámeru dve nové výmeny vagonu a cisteren, tj. dojde k nárustu 4 pohybu lokotraktoru. Provoz vlecky se uvažuje každý den. Nárust pohybu na železnicní vecce je uveden v tabulce:

Vozidlo Denní pohyby Rocní pohyby Lokotraktor 4 1 460

Na základe uvedené intenzity dopravy na železnicní vlecce a emisních faktoru pro rok 2008 lze stanovit následující hmotnostní toky emisí:

NOx PM10 Benzen g/m.s -1 g/km.den-1 kg/km. rok -1 g/m.s -1 g/km.den-1 kg/km. rok-1 g/m.s -1 g/km.den-1 kg/km. rok -1

3,319E-06 119,500 43,618 2,970E-07 10,692 3,9026 8,70E-09 0,313 0,1143


46

B.III.2. Odpadní vody

V SETUZA a.s. jsou provozovány dva oddílné kanalizacní rady pro odvod odpadních a srážkových vod. Tzv. tuková kanalizace slouží pro odvod technologických odpadních vod. Do deštové kanalizace jsou pak zaústeny deštové vody, chladící vody a splaškové vody.

Do tukové kanalizace jsou napojeny technologické odpadní vody z provozu, které vykazují znecištení rostlinnými a živocišnými tuky nebo oleji. U každého provozu je instalován gravitacní lapac tuku, kde dochází k prvnímu predcištení techto vod. Zachycené tukové a olejové podíly se vrací zpet ke zpracování. Predcištená technologická voda z lapace tuku je vedena kanalizací na centrální lapac tuku. Jeden lapac tuku je situován v cásti areálu „Výživa“, druhý v cásti „Chemie“. Zde dojde k dalšímu odloucení tuku a následnému docištení tlakovou flotací za prídavku koagulantu a flokulantu.

Do deštové kanalizace jsou napojeny deštové, chladící a splaškové vody z areálu SETUZA a dále ze závodu ENERGY a.s., cást odpadních vod ze závodu SEKOS a.s. a dále srážkové vody z Nové ulice. V prípade prívalových deštu je cást techto odpadních vod (presahující kapacitu stávající COV SETUZA) odvádena prepadem do mestské kanalizace provozované ScVaK. Tento stav nasává 2 – 6 x do roka po dobu cca 1 hodiny.

Od roku 2003, kdy byla rekonstruována COV SETUZA, se kanalizacní rad tukové a deštové kanalizace spojují do spolecného radu, který ústí na stávající COV SETUZA.

Na COV prochází odpadní voda postupne pres úpravu pH, lapák šterku, hrubé cesle, cerpací stanici a jemné cesle do dvou provzdušnovaných lapáku písku a tuku. Následne se v neutralizacní stanici provede neutralizace odpadních vod vápenným mlékem. Z neutralizacní stanice natéká odpadní voda do kruhové nádrže ze které je cerpána do dvou kruhových aktivacních nádrží provzdušnovaných mikrobublinovým systémem. Z biologického cištení je voda vedena na dva dvoupatrové dosazováky, kde dojde k odsazení aktivního kalu. Vycištená voda je vypouštena do recipientu – reky Labe.

Povolení k vypouštení odpadních vod do vod povrchových vydal OŽPZ Krajského úradu Ústeckého kraje v roce 2005 pod c.j. 321/ZPZ/05/J-105. Dle tohoto rozhodnutí je povoleno vypouštet ze závodu SETUZA a.s. do vodního toku Labe v r.km. 37,22 prumyslové odpadní vody v množství: prumerne 88 l/s, maximálne 180 l/s, 300 000 m3/mesíc, 2 000 000 m3/rok a jakosti:

Ukazatel „p“ (mg/l) prípustné hodnoty

„m“ (mg/l) maxim. hodnoty

tun/rok vypoušteného

znecištení CHSK Cr 75 125 110 BSK5 15 30 20 NL 25 40 40 EL 2 5 1 N celkový 10 20 8 Pcelkový 5 8 6


47

Platnost tohoto rozhodnutí je stanovena do 30.4.2010 s podmínkou, že od roku 2007 dojde ke snížení emisního limitu v ukazateli Pcelkový na hodnoty: 3 mg/l jako „p“, 6 mg/l jako „m“ a bilancní hodnotu max. 3 tun/rok.

Dále jsou v tomto rozhodnutí specifikovány zpusoby merení množství a vzorkování odpadních vod. Výše uvedené rozhodnutí je uvedeno v príloze oznámení.

Na základe výsledku za rok 2005 lze konstatovat, že v roce 2005 bylo pres COV vypušteno do Labe 1 149 030 m3 odpadních vod. Z provedených analýz je zrejmé, že stanovené hodnoty jednotlivých ukazatelu jsou plneny, sledují se i hodnoty dalších ukazatelu (RAS, NEL, CN, fenol, PAU, AOX, Hg, Cd, pH). Sumární prehled provedených analýz a výsledku je uveden v príloze oznámení.

Výstavba

Splaškové odpadní vody v etape výstavby odpovídají nárokum na vodu pro sociální zarízení v této etape a lze je stanovit objemem maximálne 3 000 m3 pro celou etapu výstavby, která je predpokládána v délce cca 12 mesícu. Tato bilance odpovídá situaci, kdy bude pro všechny pracovníky výstavby zajišteno sociální zázemí ve stávajících prostorách SETUZA a.s., nebo zarízeních stavenište, které budou napojeny na stávající kanalizacní rad. Pokud tomu tak nebude, produkce splaškových vod bude úmerne nižší.

Technologické odpadní vody v prubehu výstavby nevznikají. Malé množství neznecištených vod, které bude vznikat v prubehu komplexních zkoušek strojního zarízení (napr. tlakové zkoušky na vodu) bude vypoušteno do stávající deštové kanalizace.

Srážkové vody z prevážné plochy výstavby ( i dnes zpevnené nebo zastavené plochy) budou odvádeny stávajícím zpusobem, t..j do deštové kanalizace.

Provoz

Splaškové vody

Množství splaškových vod odpovídá približne spotrebe vody pro sociální úcely, tj. v rámci hodnoceného zámeru se bude jednat o produkci cca 2 800 m3 splaškových vod rocne. Tyto vody budou vznikat výhradne v prostorách sociálního zázemí pracovníku závodu (WC, umývárny, výdej jídel). Tyto prostory budou napojeny kanalizacními prípojkami do stávající deštové kanalizace, která ústí na stávající COV SETUZA. Srážkové vody

Srážkové vody ze zastavených a zpevnených ploch budou odvádeny kanalizacními prípojkami do stávající deštové kanalizace.

V následujících tabulkách je proveden výpocet rocního množství srážkových vod z plochy stavenište. Jak již bylo uvedeno, plocha stavenište je prevážne zpevnená a nachází se na ní nekolik objektu, které jsou urceny k demolici. Charakter plochy stavenište se z hlediska odtokových pomeru realizací zámeru nezmení. V dobe prívalových deštu bude cást techto odpadních vod (presahující kapacitu stávající COV SETUZA) i nadále odvádena prepadem do mestské kanalizace provozované ScVaK.

Bilance množství srážkových vod z plochy stavenište vychází z údaju o velikosti jednotlivých druhu ploch a dále z prumerného rocního úhrnu srážek v Ústeckém


48

regionu ve výši cca 600 mm. Bilance prívalového dešte vychází z intenzity dešte 182 l/s.ha.

Bilance rocního množství srážkových vod z plochy stavenište:

Plocha [m2] Koef. odtoku Qr [m3/rok] Zastavené a zpevnené plochy 28 860 0,8 13 853

Bilance odtokových pomeru v dobe prívalových deštu z plochy stavenište:

Plocha [m2] Koef.odtoku Q (l/s) Q [m3/15min] Zastavené a zpevnené plochy 28 860 0,8 420 378

Technologické odpadní vody

Technologické odpadní vody, které budou vznikat provozem hodnoceného zámeru lze rozdelit do dvou kategorií.

Z kotelny bude odcházet odluh z fluidního kotle v predpokládaném množství cca 15 800 m3/rok a dále bude prováden odluh chladících veží z energobloku v predpokládané výši cca 213 500 m3/rok a odluh chladících veží z výroby bioethanolu v predpokládané výši cca 247 000 m3/rok. Ve všech techto prípadech se bude jednat o vody mírne anorganicky znecištené (zvýšenou solností) bez organického znecištení. Tyto vody budou vypoušteny do kanalizacního radu stávající deštové kanalizace a budou zaústeny na stávající COV SETUZA.

Z vlastní výroby bioetanolu bude rocne produkováno cca 400 000 m3 odpadních vod s organickým znecištením. Tyto vody budou vedeny novou kanalizací na novou COV. Na novou COV budou dále prepojeny odpadní vody z lapace tuku „Výživa“ v množství cca 330 000 m3/rok. Tyto vody budou predcišteny na nové COV, predpokládaná hodnota BSK5 na výstupu z nové cistírny se predpokládá okolo 100 mg/l, hodnota CHSKCr se ocekává okolo 350 mg/l. Tyto vody na výstupu z nové COV budou vedeny na docištení na stávající COV.

Provozem hodnoceného zámeru se zvýší produkce odpadních vod, které budou vedeny pres stávající COV SETUZA celkem o cca 876 000 m3//rok, címž dojde k naplnení prutoku pres tuto cistírnu dle vydaného rozhodnutí vodoprávního úradu. Pokud se v dalších fázích projektové prípravy (po výberu dodavatelu jednotlivých zarízení a upresnení požadavku na spotrebu vody a tím v zásade i na produkci odpadních vod) zvýší produkce odpadních vod nad výše uvedenou hodnotu požádá oznamovatel príslušný vodoprávní úrad o nové rozhodnutí ve vztahu k vypouštenému objemu odpadních vod do reky Labe. Z hlediska znecištení odpadních vod, které budou natékat na stávající cistírnu by melo dojít k urcitému poklesu, protože cca 476 000 m3 nových odpadních vod nebude nositelem organického znecištení a odpadní vody ze stávajícího odlucovace tuku budou predcišteny na nové COV. Predpokládaný nárust odpadních vod z budovaného zámeru „MERO“ je zcela nevýznamný – cca 12 000 m3/rok.


49

B.III.3. Odpady

SETUZA a.s. nakládá s odpady na základe souhlasu, který vydal ve svém rozhodnutí Okresní úrad Ústí nad Labem dne 20.2.2002 (c.j. RŽP 328.834/02/Paz.).

Rozhodnutím KÚ Ústeckého kraje ze dne 30.11.2005 (c.j.4548/ZPZ/2004/NE-209/Cž) byl firme SETUZA a.s. udelen souhlas k upuštení od trídení a oddeleného shromaždování pro odpady katalogových císel 150106, 200203, 200303.

Rozhodnutím KÚ Ústeckého kraje ze dne 11.09.2006 (c.j.1290/ZPZ/06/NN/-243(byl firme SETUZA a.s. udelen souhlas k nakládání s odpadem katalogové císlo 170204.

Výše uvedená rozhodnutí obsahují i odpovídající podmínky ve smyslu ustanovení §78 odstavec 2) písmeno i) zákona odpadech.

V souladu s dikcí zákona o odpadech je v SETUZA a.s. zrízena funkce odpadového hospodáre.

Dle hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2005 vznikly v SETUZA a.s. v roce 2005 následující druhy a množství odpadu:

Kód odpadu

Kate-gorie

Název odpadu Množství tun/rok 2005

02 03 01 O Kaly z praní, cištení, loupání, odstredování a separace 77,330 02 03 04 O Suroviny nevhodné ke spotrebe nebo zpracování 136,060 02 03 04 O/N Suroviny nevhodné ke spotrebe nebo zpracování 9,320 02 03 05 O Kaly z cištení odpadních vod v míste jejich vzniku 16,260 02 03 99 O/N Odpady jinak blíže neurcené (belící hlinka) 811,320 06 03 99 O/N Odpady jinak blíže neurcené (soli s obsahem chloridu, fluoridu .) 7,700 07 01 10 N Jiné filtracní koláce, upotrebená absorpcní cinidla 689,650 07 06 08 N Ostatní destilacní a reakcní zbytky 93,200 07 06 10 N Jiné filtracní koláce, upotrebená absorpcní cinidla 44,160 07 06 11 N Kaly z cištení odpadních vod v míste jejich vzniku obsahující

nebezpecné látky 2,880

07 06 99 O Odpady jinak blíže neurcené 6,360 07 06 99 O/N Odpady jinak blíže neurcené (zbytky z výroby pracích

prostredku) 19,780

10 11 12 O Odpadní sklo neuvedené pod císlem 101111 17,210 15 01 01 O Papírové a lepenkové obaly 31,600 15 01 02 O Plastové obaly 32,310 15 01 04 O Kovové obaly 182,000 15 01 06 O Smesné obaly 242,960 15 01 07 O Sklenené obaly 2,880 15 01 10 N Obaly obsahující zbytky nebezpecných látek nebo obaly temito

látkami znecištené 0,960

16 02 13 N Vyrazená zarízení obsahující nebezpecné látky neuvedené pod císly 160209 až 160212

0,460

16 05 07 N Vyrazené anorganické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpecné látky

2,617

16 05 08 N Vyrazené organické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpecné látky

2,367

16 08 02 N Upotrebené katalyzátory obsahující nebezpecné prechodné kovy nebo jejich slouceniny

36,732

17 01 02 O Cihly 166,600 17 02 01 O Drevo 8,370 17 02 03 O Plasty 2,700 17 04 05 O Železo a ocel 381,830 17 05 04 O Zemina a kamení neuvedené pod císlem 170503 322,800 17 06 04 O Izolacní materiály neuvedené pod císly 170601 a 170603 0,240


50

17 09 04 O Smesné stavební a demolicní odpady neuvedené pod císly 170901, 170902, 170903

384,210

19 08 02 O Odpady z lapáku písku 53,650 19 08 09 O Smes tuku a oleju z odlucovacu tuku obsahující pouze jedlé

oleje a jedlé tuky 5,000

19 08 12 O Kaly z biologického cištení prumyslových odpadních vod neuvedené pod císlem 190811

3121,470

19 08 12 O/N Kaly z biologického cištení prumyslových odpadních vod neuvedené pod císlem 190811

164,710

20 02 03 O Jiný biologicky nerozložitelný odpad 84,020 20 03 03 O Ulicní smetky 23,770

Veškeré výše uvedené odpady byly predány na základe smluvního vztahu oprávneným firmám k využití nebo odstranení.

Výstavba

Z hlediska druhové skladby odpadu a jednotlivých fází výstavby lze produkci odpadu rozdelit do dvou cástí:

Ø odpady vznikající v prubehu demolic a zemních prací

Množství odpadu z demolic a výkopové zeminy bude upresneno v projektu pro stavební rízení. Cást nezávadného demolicního odpadu a výkopové zeminy bude využita pri provádení hrubých terénních úprav na vlastním staveništi. Prebytecné množství zeminy a stavebního odpadu bude využito na jiných stavbách v regionu, predáno k recyklaci nebo bude odvezeno na odpovídající typ skládky.

Ø odpady vznikající v prubehu vlastní výstavby uvažovaného zámeru

Presnou specifikaci konkrétních druhu a množství jednotlivých druhu odpadu z vlastního procesu výstavby lze upresnit až v provádecích projektech, kdy budou známy dodavatelé a budou specifikovány i konkrétní použité materiály. Soucástí smlouvy mezi investorem a hlavním dodavatelem stavby bude i podmínka, že hlavní dodavatel stavby je zodpovedný za správné nakládání s odpady vznikajícími v prubehu výstavby (vcetne odpadu vznikajících cinností subdodavatelu na stavbe), vcetne jejich následného využití nebo odstranení a investor vytvorí na staveništi potrebné podmínky pro trídení a shromaždování jednotlivých druhu odpadu. Pri nakládání s odpady bude uprednostnováno jejich materiálové nebo jiné využití.

Predpokládaná produkce jednotlivých druhu odpadu v období výstavby je uvedena v následující tabulce:

Kód Název odpadu Kategorie 150101 Papírové a lepenkové obaly O 150102 Plastové obaly O 150104 Kovové obaly O 150105 Kompozitní obaly O 150110 Obaly obsahující zbytky nebezpecných látek N 150202 Cistící tkanina N 170101 Beton O 170102 Cihly O 170103 Keramické výrobky O 170104 Sádrová stavební hmota O 170106 Smesi betonu, cihel a keramických výrobku obsahující nebezpecné látky N 170201 Drevo O 170203 Plasty O 170302 Asfaltové smesi neuvedené pod císlem 170301 O


51

Kód Název odpadu Kategorie 170400 Kovy, vcetne jejich slitin O 170411 Kabely neuvedené pod 170410 O 170503 Zemina a kamení obsahující nebezpecné látky N 170504 Zemina a kamení neuvedené pod 170503 O 170903 Jiné stavební a demolicní odpady obsahující nebezpecné látky N 170904 Smesné stavební a demolicní odpady neuvedené pod císly 170901,

170902, 170903 O

200301 Smesný komunální odpad O

Množství všech výše uvedených odpadu vznikajících v etape výstavby nelze ve fázi zpracování tohoto oznámení objektivne urcit. Využití, príp. odstranení odpadu vzniklých v etape výstavby bude zabezpeceno oprávnenou firmou (firmami). Pri jejich odstranování bude preferováno jejich další využití.

Oznamovatel doloží ke kolaudaci stavby prehled o druzích a množstvích jednotlivých odpadu vzniklých v etape výstavby, vcetne zpusobu jejich využití ci odstranení.

Provoz

Jednotlivé druhy odpadu budou shromaždovány oddelene v oznacených a zabezpecených prostorách. Nebezpecné odpady budou shromaždovány ve skladu nebezpecných odpadu. Bude vypracován provozní rád skladu nebezpecných odpadu. Pred zahájením provozu požádá provozovatel príslušný úrad o nový souhlas k nakládání s nebezpecnými odpady. Vzniklé odpady budou predávány oprávneným osobám nebo firmám pouze na základe smluvního vztahu.

Pri provozu zámeru lze predpokládat produkci následujících druhu odpadu:

Kód název odpadu Kategorie 020701 Odpady z praní, cištení a mechanického zpracování surovin O 020704 Suroviny nevhodné ke spotrebe nebo zpracování O 100101 Škvára, struska a kotelní prach (krome kotelního prachu uvedeného pod

císlem 100104) O

130110 Nechlorované hydraulické minerální oleje N 130205 Nechlorované minerální motorové, prevodové a mazací oleje N 130502 Kaly z odlucovacu oleje N 130506 Olej z odlucovacu oleje N 150101 Plastové a lepenkové obaly O 150102 Plastové obaly O 150103 Drevené obaly O 150104 Kovové obaly O 150105 Kompozitní obaly O 150110 Obaly obsahující zbytky nebezpecných látek N 150202 Absorpcní cinidla, filtracní materiály, cistící tkanina znecištená

nebezpecnými látkami N

160103 Pneumatiky O 160107 Olejové filtry N 160113 Brzdové kapaliny N 160114 Nemrznoucí kapaliny obsahující nebezpecné látky N 160601 Olovené akumulátory N 200101 Papír a lepenka O 200102 Sklo O 200108 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven O 200121 Zárivky a jiný odpad obsahující rtut N 200301 Smesný komunální odpad O 200302 Ulicní smetky O 200307 Objemný odpad O


52

Z hlediska množství se ocekává vznik cca 32 000 tun popela z provozu fluidního kotle. Vzhledem k tomu, že odsírení spalin z fluidního kotle bude provádeno prímo v kotli, bude tento odpad v zásade smesí odpadu katalogových císel 100101 a 100105. Druhým, hmotnostne nejvýznamnejším odpadem bude cca 8 000 tun kamení a hlíny z cištení obilí (odpad císlo 020701). Produkce ostatních odpadu bude hmotnostne významne nižší.

Konecný sortiment odpadu, množství jednotlivých druhu odpadu a smluvní vztahy budou upresneny v rámci zkušebního provozu.

B.III.4. Ostatní výstupy

Hluk Výstavba

Etapa výstavby bude zdrojem hluku, který muže ovlivnit akustické parametry v území.

Hluk šírící se ze stavenište je závislý na množství, umístení, druhu a stavu používaných stavebních stroju, poctu pracovníku v jedné pracovní smene, druhu prací, organizaci práce i snaze vedení stavby hluk co nejvíce omezit. Všechny tyto parametry nezustávají konstantní, ale mohou se i zásadním zpusobem menit v závislosti na okamžitém stadiu výstavby.

Pro realizaci stavebních prací budou jako stavební stroje používány bežné stavební stroje - jedná se o obvyklou stavební cinnost provádenou standardními technologiemi, které významne neovlivní životní prostredí v blízkém okolí a predpokládá se, že zvuková kulisa pracujících zemních, dopravních a stavebních stroju neprekrocí prijatelnou hlukovou hranici. Nepredpokládá se užívání všech uvedených mechanismu soucasne a umístení zdroju hluku se bude neustále menit dle okamžité potreby. Negativní vliv hluku bude pouze docasný - hluk ze stavenište však bude vznikat pouze behem výstavby, která je casove omezena.

Z uvedeného vyplývá, že presnost predikce hluku šírícího se z budoucího stavenište do okolí nemuže být príliš vysoká, a to i s ohledem na vzdálenost nejbližší obytné zástavby. Základem výpoctu muže být urcitý odhad nasazení stavebních mechanismu vycházející z druhu a velikosti stavby a odhad hustoty dopravní obsluhy vycházející z predpokládaného harmonogramu stavby. Odhad se v tomto prípade blíží maximálnímu možnému pracovnímu a dopravnímu ruchu na staveništi a v mnoha dnech ci cástech dne bude nepochybne nižší. V tabulce jsou uvedeny i hladiny akustických výkonu stavebních mechanismu, které vycházejí z archivních údaju.

Predpokládané parametry použitých stroju pro zemní práce:

Císlo zdroje hluku

Typ stroje, název Akustický

výkon LW v dB(A)

Hladina akustického tlaku 1 m od zdroje

dB(A)

Doba používání stroje

(hod/den) 1 vrtná souprava pro vrtání (1 kus) - LpA10 = 80 dB(A) 4 2 rypadlo Caterpillar 428C (1 kus) - LpA10 = 83 dB(A) 6 3 rypadlo UDS 110A (1kus) - LpA10 = 85 dB(A) 6 4 nakladac UNC 151 (1 kus) - LpA10 = 83 dB(A) 3

Doprava nákladní automobily Tatra 815 (3 kusy)

Cetnost jízd nákladních automobilu na stavenište a ze stavenište – 7/hod


53

Predpokládané parametry použitých stroju pro stavební práce:

Císlo zdroje hluku

Typ stroje, název Akustický

výkon LW v dB(A)

Hladina akustického tlaku 1 m od zdroje

dB(A)

Doba používání stroje

(hod/den)

1 autojeráb GROVE TM 875 (1 kus) - LpA10 = 79 dB(A) 7

2 cerpadlo betonové smesi (1 kus) - LpA10 = 80 dB(A) 2

3 domíchávace betonové smesi (3 kusy) 92 dB(A) - 4

4 stavební míchacky (2 kusy) - LpA7 = 81 dB(A) 4

5 stavební výtah NOV 1000 (2 kusy) LpA1 = 80 dB(A) 6

Doprava nákladní automobily Liaz s návesem (3 kusy)

Cetnost jízd nákladních automobilu na stavenište a ze stavenište – 7/hod

Provoz

V rámci provozu hodnoceného zámeru budou v rámci jednotlivých provozních celku provozovány následující stacionární zdroje hluku. PC 01 – výroba bioetanolu

• Mlýn – (zdroje P1 – P4) obezdený objekt, sendvicové panely, prestup hluku pres fasádu objektu max. 70 dB.

• Príprava zápary – (zdroje P5 – P8) obezdený objekt, sendvicové panely, v objektu 4 cerpadla, LAw = 75 dB.

• Fermentace – (zdroje P9 – P20) otevrená budova, pouze zastrešená: 12 ks cerpadel, LAw = 75 dB.

• Destilace – (zdroje P28 – P31) uzavrená budova, sendvicové panely, v objektu 10 cerpadel LAw = 75 dB.

• Výpalky – (zdroje P21 – P27) uzavrená budova, sendvicové panely, v objektu 7 cerpadel LAw = 75 dB.

• Chladící veže – (zdroje P32 – P35) 4 veže chladicu pro bioetanol, model EVAPCO AT 312-560, LAp = 73 dB ve vzdál. 1,5 m.

• Na streše administrativní budovy se predpokládá umístení 2 ks VZT jednotek pro vlastní prostor administrativní cásti a pro prostor sociálního zarízení (zdroje P45 – P46). Predpokládaná hodnota akustického tlaku ve vzdálenosti 1,5 m od ústí výduchu a sání: LAp =65 dB.

• Jako soucást tohoto provozního celku jsou uvažovány i dopravníky surovin (ze sila do mlýna v rámci PC 01 a doprava výpalku z PC 01 do PC 02). Podle zpracovatele projektové dokumentace se jedná o liniový zdroj s LAeq v referencní vzdálenosti 7,5 m rovnou 70 dB.

• Soucástí tohoto provozního celku bude prístrešek se skladovacími nádržemi bioetanolu a chemikáliemi. V tomto prostoru bude provádeno stácení autocisteren a železnicních cisteren. V objektu budou umístena 4 cerpadla: LAw = 75 dB (zdroje P36 – P39).


54

PC 02 – úprava biomasy pro energoblok

• Budova homogenizace a granulace - jedná se o uzavrenou budovy, opláštení sendvicové panely (zdroje P40 – P43): v objektu 6 cerpadel LAw = 75 dB.

• Jako soucást tohoto provozního celku je uvažován i dopravník paliva pro energoblok. Podle zpracovatele projektové dokumentace se jedná o liniový zdroj s LAeq v referencní vzdálenosti 7,5 m rovnou 70 dB.

• Na severní strane stavebního objektu bude umísten prostor pro plnení autocisteren.

PC 03 - Energoblok

• Objekt kotelny a strojovny – celý objekt energobloku bude predstavovat jeden stavební celek. Stavební provedení budovy bude provedeno tak, aby prenos hluku z prostoru kotelny a strojovny a od spalinového ventilátoru neprekrocil 50 dB (zdroje P47, P48). Od nejbližší obytné zástavby ležící jižne od areálu závodu bude prostor kotelny a strojovny stavebne oddelen obezdeným prostorem elektrobudovy a filtru. Spalinový ventilátor bude umísten v obezdeném objektu filtru. Na objektu energobloku budou umísteny otvory sání spalovacího vzduchu a výústky odsávání vzduchu z prostoru kotelny. Tyto výduchy budou na objektu energobloku umísteny tak, aby nesmerovaly k blízké obytné zástavbe ale do areálu závodu (zdroj P50 = 45 dB ). Kourovod od kotle do komínu bude oplášten a odhlucnen, aby nebyl zdrojem nadmerného hluku pro obytnou zástavbu jižne od areálu závodu (zdroj P49 = 75 dB).

• Chladící veže – 5 veží chladicu pro energoblok, model EVAPCO AT 312-560, LAp = 73 dB ve vzdál. 1,5 m. Budou umísteny v rade západne od budovy energobloku (zdroje P52 – P56).

PC 04 – COV

• V rámci hodnoceného zámeru bude vybudována nová cistírna odpadních vod. Vody z výroby bioetanolu se budou po ochlazení akumulovat v nádrži o objemu cca 500 m3 a do této nádrže budou natékat i odpadní vody z CLTV. Smes prochází acidifikací s dobou zdržení cca 3 - 5 hodin. Vyrovnávací nádrž bude sloužit v celém svém objemu jako acidifikacní nádrž, bude osazena dvema cerpadly pro napájení mixtanku. Bude zastropena plastovými odnímatelnými panely a odsávána do dezodorizacního biofiltru. Zdrojem hluku budou cerpadla pro napájení mixtanku (LAw = 75 dB) a vlastní probublávání akumulacní nádrže. Z merení hluku v obdobných zarízeních lze predpokládat hodnotu akustického tlaku ve vzdálenosti 5 m od okraje nádrže cca 60 dB (zdroj P44).

§ Prístrešek se skladovacími nádržemi bioetanolu a chemikáliemi. V tomto prostoru bude provádeno stácení a plnení autocisteren a železnicních cisteren. V objektu budou umístena 4 cerpadla LAW = 75 dB.

Dispozicní umístení jednotlivých zdroju hluku je zrejmé ze situacního výkresu, který je uveden v rámci akustické studie.


55

Liniové a plošné zdroje hluku

Liniové zdroje hluku

Automobilová doprava

Nákladní doprava se predpokládá pouze v denní dobe a v pracovní dny, v prumeru cca 1 príjezd TNA denne. Príjezdy kamionu v nocní dobe budou zcela výjimecné (porucha vozidla apod.). V závode nebude vykládka a expedice kamionu v nocní dobe provádena.

Pro dovoz ostatních objemove nevýznamných surovin, odvoz odpadu a další cinnosti se predpokládá denní príjezd 10 LNA a 10 dodávkových OA.

Pocet príjezdu osobních vozidel zamestnancu, vedení firmy a návštev se predpokládá ve výši cca 30 OA denne. Cca 10 OA prijede nebo odjede v nocní dobe od 22 do 6 hodin (odjezd z odpolední smeny a príjezd smenových pracovníku na ranní smenu).

Pohyby vozidel v sobotu, nedeli a o svátcích budou malé, a z hlediska intenzity dopravy na okolních komunikacích zcela nevýznamné.

Celkové prumerné pohyby silnicní dopravy jsou uvedeny v následující tabulce:


Železnicní doprava

Realizací zámeru dojde ke zvýšení vytížení železnicní vlecky cca o 100%. To vyvolá s nejvetší pravdepodobností další dve jízdy po železnicní vlecce a zvýšení prumerného vytížení na jednu jízdu na cca 12 vagonu nebo cisteren. Nové pohyby železnicní vlecky budou provádeny v denní dobu, každý den vcetne sobot a nedelí.

Plošné zdroje hluku

Plošnými zdroji hluku v rámci uvažovaného zámeru jsou parkovište osobních a nákladních automobilu s obmenou automobilu vycházející z již prezentovaného modelu dopravy.

Liniové zdroje hluku nesouvisející s posuzovaným zámerem – stávající stav:

Dne 17.10.2006 bylo provedeno v rámci predkládaného oznámení merení hluku v denní dobe a související scítání dopravy v Decínské ulici.

Pri tomto merení byly zvoleny následující tri merící místa:

MM1 - Decínská ulice, pred fasádou kancelárského objektu c.p. 726

MM2 - Decínská ulice, volný prostor proti budoucímu objektu fermentace

MM3 - Decínská ulice, hranice parku mezi Hviezdoslavovou ulicí a budovaným kruhovým objezdem ul. Národního odboje


56

Výsledky merení a soubežného scítání dopravy jsou uvedeny v tabulce:

Merící místo

Doba merení LAeq [dB] pocet vozidel

OA TNA MM1 13,15 – 13,45 71,8 192 44 MM2 14,00 – 14,30 71,4 176 48 MM3 14,45 – 15,15 65,3 85 25

Dominantním zdrojem hluku byla v dobe merení intenzivní automobilová doprava v Decínské ulici. Zdrojem ustáleného hluku byl provoz v areálu firmy SETUZA. Akustická situace v lokalite (v místech merení) byla v prubehu merení ovlivnena prujezdem 6 vlaku po trati CD 073 Ústí n.L.-Strekov – Decín (z toho 3 vlaky nákladní).

Umístení merících míst je zrejmé z priloženého mapového podkladu:

Vibrace

Zámer ve stadiu realizace ani provozu není zdrojem vibrací, které by pronikaly mimo areál SETUZA a.s.

Zárení

Provoz není zdrojem radioaktivního ani elektromagnetického zárení.

Pri realizaci ani v provozu není predpokládáno provozování otevrených generátoru vysokých a velmi vysokých frekvencí ani zarízení, která by takové generátory obsahovala, tj. zarízení, která by mohla být puvodcem nepríznivých úcinku elektromagnetického zárení na zdraví ve smyslu Narízení vlády 480/2001 Sb. o ochrane zdraví pred neionizujícím zárením. Napájení je provedeno z napetových hladin 110, 10,5 a 6 kV.


57

Zámer se nenachází v oblasti pusobení externích zdroju vysokých a velmi vysokých frekvencí. Není nutné realizovat opatrení, jež by vyloucila indukovaná pole prekracující hodnoty stanovené uvedeným Narízením vlády 480/2001 Sb.

Zápach

Pri výrobe bioetanolu nelze zcela vyloucit pri nekterých technologických operacích (napr. fermentace, nakládání s výpalky v kapalné forme, úprava odpadních vod) i možnost emisí pachových látek. Minimalizace emisí pachových látek bude zajištena odvedením odvetrávání zásobních nádrží do dopalovací jednotky a použitím vhodných filtru na výstupech ze zarízení, kde muže dojít k úniku pachových látek. Celý technologický proces výroby bioetanolu, vcetne pomocných zarízení, zejména pak zpracování výpalku a cistírny odpadních vod bude navržen tak, aby byly dodrženy podmínky pro pachové látky dle vyhlášky c. 363/2006 Sb., o obtežování zápachem (prípustná míra obtežování zápachem) mimo areál závodu.

Jiné výstupy

Jiné výstupy zámeru nejsou známy.

B.III.5. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií

B.III.5.1. Možnosti vzniku havárií

Za rizika vzniku havarijních stavu lze oznacit:

♦ požár v areálu objektu

♦ havarijní únik látek škodlivých vodám

Požár

Pro zamýšlenou stavbu jsou z pohledu požární ochrany platná ustanovení CSN norem rady 7308xx a 65020x a legislativy (zákon o požární ochrane c. 133/1985 Sb. ve znení pozdejších predpisu).

Riziko vzniku požáru

Požáry otevrených technologických zarízení mohou vznikat narušením technologického režimu, v dusledku chyb obsluhy, neopatrným zacházením s otevreným ohnem, chybami pri projektování, nedostatky stavebního rešení atd.. Požárum techto zarízení casto predchází výbuchy v technologických aparátech, které mohou být dusledkem zvýšení tlaku ci teploty uvnitr aparátu, nedostatecného dozoru pracovníku provozu ci zanedbáním údržby ci chybou pri údržbe.

K eliminaci techto možných rizik vzniku požáru prispívá užití projekcních norem rady CSN 65 020x ci CSN 73 08xx a instalace požárne bezpecnostních zarízení v posuzovaných požárních úsecích.

Charakteristika vyrábeného média

Etanol je cirá, po alkoholu páchnoucí kapalina, která má lehké dráždivé úcinky, ve vysokých koncentracích pusobí páry omamne - inhalativní toxicita nepatrná.


58

Jde o horlavou kapalinu I. trídy nebezpecnosti dle CSN 65 0201, která je s vodou neomezene mísitelná, její páry jsou ponekud težší než vzduch, se kterým tvorí výbušné smesi.

Vhodným hasivem je tríštená voda, težká a strední pena (pena odolná proti alkoholu).

Požární úseky

Provozní celky budou rozdeleny na požární úseky. Toto rozdelení stavby na požární úseky bude navrženo a rešeno projektovou dokumentací.

Predpokládá se, že samostatnými požárními úseky budou: § plnící stanovište autocisteren § plnící stanovište železnicních cisteren § skladovací nádrže bioetanolu § nová COV § pomocné provozy § fermentace § destilace § velín § energoblok

Požární riziko a ekonomické riziko

Požární riziko a ekonomické riziko jednotlivých požárních úseku bude urceno v dokumentaci pro stavební rízení (povolení).

Stavební konstrukce potrubní rozvody, záchytné a havarijní jímky, vetrání, požadavky na tankovište

Veškeré použité stavební konstrukce uzavrených objektu budou nehorlavé ve smyslu CSN 73 0804 druhu D1.

Veškeré konstrukce otevrených technologických zarízení, jímek, nádrží ci obslužných (manipulacních) plošin a lávek budou provedeny z nehorlavých materiálu, tzn., že budou ve smyslu CSN 73 0804 nehorlavé - druhu D1.

Potrubní rozvody s horlavými kapalinami budou provedeny z nehorlavých materiálu a budou vyhovovat CSN 65 0201 (CSN 65 0202) a CSN 73 0804. Rovnež materiál techto potrubních rozvodu bude odolný proti pusobení jimi protékajících chemických médií - horlavých kapalin.

Tam, kde se cásti potrubních mostu dostanou do požárne nebezpecného prostoru nádrží etanolu ci jiného otevreného technologického zarízení, kde se etanol bude vyskytovat, budou jejich nosné konstrukce (nohy mostu) min. do výše 6 m obetonovány (pokud nebude zvolen jiný adekvátní zpusob) tak, aby byla zajištena jejich požární odolnost min. 90 minut (cl. 6.4.10 CSN 65 0201).

Požadovaná požární odolnost stavebních konstrukcí a požárních uzáveru otvoru, adekvátní príslušným stupnum požární bezpecnosti jednotlivých požárních úseku, bude urcena na základe tabulkových hodnot v CSN 73 0821, ci na základe platných atestu výrobcu a dodavatelu ci bude prokázána v realizacní stavební projektové dokumentaci dle souboru EN Eurokódu.


59

Jímky a vetrání elektroinstalace

Výrobní prostory s výskytem horlavých kapalin a skladovací nádrže etanolu budou vybaveny záchytnými a havarijními jímkami dimenzovanými dle požadavku CSN 65 0201.

Plnící stanovište AC a ŽC budou vybaveny záchytnými a havarijními jímkami dimenzovanými dle požadavku CSN 65 0201.

Vetrání výrobních prostoru s výskytem horlavých prostoru bude navrženo v souladu s požadavky CSN 65 0201 prípadných chránených únikových cest v souladu s požadavky CSN 73 0804.

Elektroinstalace bude provedena v souladu s normami elektro podle stanoveného prostoru o urcení vnejších vlivu (bude soucástí projektu elektro). Instalacní rozvody budou vedeny na nehorlavých podkladech. Elektrokabeláž musí být provedena tak, aby byla zajištena její funkcnost po celou predepsanou dobu dle druhu zarízení (EPS 15 minut).

Únikové cesty

Únikové cesty z prostoru otevrených technologických zarízení (objekty bez obvodových sten) budou navrženy tak, aby jejich minimální šíre cinila min. 55 cm (tj. jeden únikový pruh) a jejich délka vyhovovala požadavkum tab. 21 CSN 73 0804.

V prostoru skladovacích nádrží, otevrených technologických zarízení k výrobe a plnících stanovišt nebude mít žádná osoba trvalé pracovní místo (pochuzková obsluha).

Ve smyslu CSN 73 018 /viz pozn. 44) v tab. 1/ se pri prípadné evakuaci nepredpokládá vetší pocet osob než 3. Pri minimální šíri obslužných lávek 55 cm, tj. 1 únikový pruh, budou tyto jako úniková cesta pro prípadnou evakuaci obsluhy vyhovující.

Z prostoru velína nebo kotelny budou únikové cesty navrženy tak, aby jejich šírky a délky vyhovovaly požadavkum CSN 73 0804 a poctu unikajících osob v souladu s CSN 73 0818. Predpokládány jsou spíše nechránené únikové cesty o minimální šíri 1,5 únikového pruhu tj. 82,5 cm.

Odstupy

S ohledem na uvažované rozmery otevrených technologických zarízení pro výrobu etanolu (napr. fermentace a zpracování výpalku, kde jejich délka presahuje 90 m) a 100 % požárne otevrených ploch se predpokládají odstupové vzdálenosti min. 21,3 m.

Stejne tak se odstupové vzdálenosti v délce min. 24 m predpokládají u obou skladovacích nádrží na bioetanol o objemu 3000 m3. Mezi nádržemi navzájem musí být min. vzdálenost rovnající 1/3 souctu jejich prumeru.

U plnících stanovišt železnicních cisteren a autocisteren se pri jednom plnícím míste predpokládá odstupová vzdálenost min. 10 m.

Vzhledem k umístení jednotlivých objektu v areálu SETUZA a. s. a k tomu vymezenému prostoru, kde je mezi jednotlivými objekty vzdálenost v rozmezí od 6 do 15 m lze predpokládat, že se jednotlivé objekty a otevrená technologická zarízení budou navzájem ovlivnovat svými požárne nebezpecnými prostory.

Stejne tak budou ovlivneny stávající okolní objekty a navíc jejich požárne nebezpecný prostor (odstupová vzdálenost) muže ovlivnovat nove navrhované objekty.


60

Kolize techto požárne nebezpecných prostoru (odstupových vzdáleností) bude v maximální možné míre rešena tzv. seskupením technologicky spojených objektu v jeden celek, který tvorí speciální požární úsek (viz cl. 5.2.5 CSN 73 0804).

Pokud nebude možno užít výše popsaného rešení vzhledem k tzv. maximální možné ploše požárního úseku, která vychází z jeho "Ekonomického rizika", bude ochrana sousedních objektu pred sálavým teplem (požárne nebezpecným prostorem) rešena výstavbou požárne stínících prekážek (požárních sten), instalací systému zkrápení s funkcí požárne delící steny, osazením požárních uzáveru otvoru (okna, dvere), použitím strešních pláštu bránících šírení požáru strešním pláštem.

Veškeré hranice požárne nebezpecných prostoru od plnících stanovišt, skladovacích nádržích na etanol a ostatních zarízení musí zustat uvnitr areálu závodu a nesmí zasahovat do sousedních pozemku, pokud tyto nepatrí firme SETUZA (viz ustanovení § 17 vyhlášky MMR c. 137/1998). Pokud by požárne nebezpecný prostor zasahoval do sousedního pozemku, bylo by treba vybudovat stínící prekážku - požárne delící stenu o min. výšce cca 6 m a s požární odolností 120 minut, která bude požárne nebezpecný prostor eliminovat.

Zarízení pro protipožární zásah

Elektrická požární signalizace (EPS)

Nové otevrené technologické zarízení - lihovar, skladovací nádrže a plnící stanovište bude vybaveno tlacítkovou i samocinnou elektrickou požární signalizací. Tlacítkové a samocinné hlásice budou napojeny na stávající systém EPS v areálu závodu. Hlášení o prípadném požáru bude prostrednictvím EPS podáno do velínu výroby bioetanolu a na Hasicský záchranný sbor podniku SETUZA, a. s..

Tlacítka EPS budou umístena zejména v míste vstupu obsluhy zarízení na obslužné galerie, lávky a schodište. Samocinné hlásice zejména v mezikruží nádrží a v prostoru otevrených technologických zarízení, dále pod prístrešky plnících stanovišt.

Ohlášení vzniklého požáru bude možné i prostrednictvím provozních telefonu na plnících stanovištích a u skladovacích nádrží.

Kabelové rozvody ke všem prvkum zarízení EPS, krome vedení hlásících linek od hlásicu požáru musí být provedeny nebo chráneny tak aby byla zajištena doba funkcnosti minimálne 15 minut.

Tento systém EPS bude upresnen v rámci realizacního projektu a to oprávnenou osobou ve smyslu § 5 vyhlášky MV CR c. 246/2001 Sb..

Dále budou otevrená technologická zarízení, plnící stanovište, skladovací nádrže etanolu a cerpací stanice etanolu na vhodných místech vybaveny cidly plynové detekce - analyzátory koncentrací s prenosem signálu do velínu, a to v souladu s protokolem "O urcení vnejších vlivu a nebezpecných zón".

U venkovního otevreného technologického zarízení, u kterého bude prípadne výše uvedeným protokolem stanoveno prostredí BE3N2 – Nebezpecí výbuchu horlavých plynu a par, bude protivýbuchová prevence zajištena prímo v konstrukcí jednotlivých zarízení a aparátu výrobcem (pretlakové a pojištovací ventily, neprubojné pojistky, trhací švy u strech skladovacích nádrží, prípadne klapky a membrány).

Pokud by se tato zarízení nacházela ve zdeném objektu, je nutno rešit výfukové plochy ve smyslu ustanovení CSN 65 0201.


61

Hasící systémy

Skladovací nádrže bioetanolu a otevrená technologická zarízení zpracovávající a vyrábející horlavé kapaliny budou muset být vybaveny polostabilním hasícím zarízením - PHZ (v SETUZA, a. s. je dojezd HZS v casovém pásmu H1 dle CSN 65 0201 a není tedy vyžadováno SHZ). Instalace tohoto PHZ se doporucuje i na plnící stanovište železnicních cisteren a autocisteren.

Systém hašení bude proveden v souladu s prílohou E CSN 65 0201 a zvláštních predpisu, v nichž jsou stanoveny detailní návrhové požadavky na tyto systémy.

Tento systém hašení (jeho ovládání) bude presne navržen a rešen v rámci realizacní projektové dokumentace a to oprávnenou osobou ve smyslu vyhlášky MV CR c. 246/2001 Sb..

Vzhledem k instalaci tohoto zarízení bude v souladu s ustanovením CSN 73 0873 upušteno od instalace hadicového systému pro první zásah, tedy i od instalace penového nástenného hydrantu (CSN 65 0201), který má omezenou úcinnost.

Požární voda

Na vnejším rozvodu požární vody jsou v areálu SETUZA, a. s. stávající vnejší odberná místa, na prípojce DN 200 ze stávajícího radu užitkové vody DN 500.

CSN 73 0873 požaduje rozvod požární vody o DN 150.

V rámci stavby je predpokládáno v míste sberace PHZ lihovaru vysazení vnejšího odberního místa (hydrantu) požární vody a zdroje tlakové vody (vývody 4 x B75 na prípojce užitkové vody DN 200 ze stávajícího rádu užitkové vody DN 500) pro pripojení mobilní techniky, která bude zásobovat sberac PHZ penového, navrženého pro jištení vytypovaných objektu a prostoru stavby. Podle požadavku tab.1 a 2, pol.3 CSN 73 0873 je stanovena potreba pro vnejší odberní místo Q = 14 l.s-1.

Toto nové vnejší odberné místo bude umísteno tak, aby mohlo sloužit i pro skladovací nádrže bioetanolu a plnící stanovište železnicních cisteren a autocisteren.

Predbežne odhadované množství požární vody pro prípadný hasební zásah pro hydranty a pro PHZ ciní cca 300 m3.

Prenosné hasící prístroje, výstražné a bezpecnostní tabulky

Pocty a druhy prenosných hasících prístroju pro jednotlivé požární úseky budou stanoveny v dokumentaci pro stavební rízení (povolení).

Tyto budou zajišteny provozovatelem tak, aby mely minimální hasební schopnost 13A a 75B, jako vhodné se predpokládají práškové (vyjma rozvodny, kde bude lépe dát snehové) o obsahu hasiva min. 6 kg v každém z nich.

Tabulky, oznacení

Prostory lihovaru, technologické zarízení a nádrže ci požárne bezpecnostní zarízení budou opatreny adekvátním znacením a tabulkami dle narízení vlády c. 11/2002 Sb. ci CSN ISO 3864, které budou zajišteny provozovatelem.

Dokumentace

Provozovatel zajistí pred uvedením stavby do provozu vypracování požárního rádu, požárne poplachových smernic a rád ohlašovny požáru (popr. aktualizuje stávající).


62

Komunikace a zásahové cesty

Pro príjezd vozidel Hasicského záchranného sboru budou sloužit stávající vnitropodnikové komunikace, na než naváží nové komunikace realizované v rámci stavby zámeru, které budou vyhovovat požadavkum CSN 73 0804.

Venkovní zásahové cesty (vnitrní nejsou prozatím predpokládány) - žebríky, budou navrženy v projektové dokumentaci

Hasební zásah

V SETUZA, a. s. je zrízena stanice Hasicského záchranného sboru podniku – HZS, která je dostatecne vybavena, vystrojena a vycvicena pro provedení hasebního zásahu pri požáru horlavých kapalin, probíhající na stavebne omezených plochách záchytných a havarijních jímek provozu ci skladu.

Havarijní únik látek škodlivých vodám

Veškerý pohyb osobních i nákladních vozidel v areálu firmy bude pouze po zpevnených a odvodnených komunikacích a zpevnených plochách. Rovnež tak i vykládka surovin a expedice výrobku se bude provádet na zpevnených plochách.

Pri havarijním úniku látek škodlivých vodám (únik pohonných hmot z motorového vozidla) lze v první fázi havarijní únik likvidovat vhodným zpusobem prímo na zpevnené ploše. Pokud bude tento zásah opoždený nebo neúcinný, dojde k úniku látky do kanalizace srážkových vod a následne na stávající COV SETUZA, kde lze provést záchyt uniklé kapaliny a následnou likvidaci.

Havarijní únik látek škodlivých vodám z prostor jejich skladování lze prakticky vyloucit. Všechny tyto látky (vcetne odpadu) budou skladovány v místnostech, které budou opatreny nepropustnou podlahou a bezodtokovou havarijní jímkou odpovídajícího objemu. Stejne budou zajištena i stácište a plnište kapalin.

Podrobný postup pro likvidaci havarijních úniku látek škodlivých vodám bude uveden v materiálu „Plán opatrení pro prípad havarijního úniku látek škodlivých vodám„. V tomto plánu budou uvedeny i druhy a pocty zásahových prostredku. Tyto prostredky nesmí být používány pro jiné úcely a musí být trvale dostupné.

Pri realizaci navržených opatrení lze dopady havarijního úniku látek škodlivých vodám oznacit za lokální, neprojevující se mimo areál závodu. V rámci predkládaného zámeru lze pro další projektovou prípravu formulovat následující doporucení:

• pred uvedením stavby do provozu bude vypracován a predložen ke schválení Plán opatrení pro prípad havárie a zhoršení jakosti vod dle zákona o vodách

• pred uvedením stavby do provozu bude vypracován a predložen ke schválení požární rád závodu


63

B.III.5.2 Preventivní opatrení

Preventivní opatrení, která minimalizují vznik havarijních stavu, spocívají predevším ve volbe bezpecné výrobní praxe, v konstrukcním a dispozicním rešení jednotlivých objektu dle platných predpisu, v realizaci odpovídajících samocinných systému kontroly a rízení a v dodržování ustanovení provozní dokumentace. Nutnou podmínkou pro zajištení bezpecného provozu je vypracování a zejména pak následné dodržování provozních predpisu a instrukcí, požárního rádu a havarijního plánu.

B.III.5.3 Následná opatrení

Likvidace následku požáru souvisí zejména s odstranením a zneškodnením zbytku horlavých látek, produktu horení, znecištení pudy, tj. odstranením jednorázových a mimorádných odpadu. Tento aspekt musí být rešen v havarijním resp. požárním rádu. Vzhledem k lokalizaci areálu není nutné požadovat realizaci dalších následných opatrení krome tech, která již byla prezentována v predcházejících cástech predkládaného oznámení.


64

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ V DOTCENÉM ÚZEMÍ

C.I. Výcet nejzávažnejších environmentálních charakteristik dotceného území C.I.1. Územní systémy ekologické stability krajiny

Katastrální území mesta Ústí nad Labem i cásti Strekov je jako celek ekologicky slabe stabilní, i když do katastru zasahuje CHKO Ceské stredohorí. Pro celé území mesta je zpracován územní systém ekologické stability, který byl promítnut i do ÚPD mesta Ústí n. L. (Okresní generel ÚSES).

Nejbližší biokoridor NBK 391 – vodní plocha Labe a význacný biotop 515 - Pod Strekovem (pás zarostlých šterkových a hlinitých náplavu) je vzdálen od hranice závodu asi 340 m. Tento biokoridor je oddelen od závodu tratí CD (nádraží Strekov) a zástavbou. Ostatní prvky ÚSES jsou rovnež oddeleny zástavbou (prumyslovou i bytovou).

V katastru mesta a ve vztahu k areálu SETUZA lze zmínit následující nadregionální biokoridory: NBK Stríbrný Roh – Polabský luh NBK Stríbrný Roh – Milešovka

Mapový podklad je uveden v príloze oznámení.

C.I.2. Zvlášte chránená území Chránená území

Lokalita závodu SETUZA a.s. a tím i hodnocený zámer se nachází pri severozápadním okraji CHKO Ceské stredohorí (do území mesta Ústí n/L zasahuje cca 4 500 ha CHKO). SETUZA a.s. se nachází ve IV. zony ochrany CHKO Ceské stredohorí (prumyslová oblast).

Zájmová lokalita se nenachází v blízkosti maloplošného chráneného území dle zákona c. 114/1992 Sb., v platném znení, V širším okolí se nachází prírodní rezervace Slunecní strán a prírodní památka Loupežnická jeskyne.

Mapové podklady jsou uvedeny v príloze oznámení. Ochranná pásma

V blízkosti severní strany areálu (místy i podél) probíhá trat CD 072 Všetaty - Decín východ. Areál zasahuje do jejího ochranného pásma – prostor budoucí výstavby leží mimo toto ochranné pásmo.

Areál SETUAZA a.s. neleží v CHOPAV ani v pásmu hygienické ochrany zdroju pitné vody.

C.I.3. NATURA 2000

V blízkosti areálu a.s. SETUZA se nenachází území soustavy NATURA 2000, nejblíže je cca ve vzdálenosti 10 km ptací oblast Krušné hory. Mapový podklad a vyjádrení Správy CHKO Ceské stredohorí jsou uvedeny v príloze oznámení.


65

Jak vyplývá z vyjádrení Správy CHKO Ceské stredohorí (viz príloha oznámení) dle § 45i zákona c. 114/1992 Sb., v platném znení, lze vyloucit ovlivnení území soustavy NATURA 2000.

C.I.4. Prírodní parky

Zájmová lokalita se nenachází v prírodním parku ani v jeho blízkém okolí. Nejbližší prírodní park – Východní Krušné hory, zahrnuje vrcholové partie cásti Krušných hor mezi obcemi Cínovec a Petrovice, je vzdálen od zájmové lokality asi 15 km.

C.I.5. Významné krajinné prvky

V katastru mesta se nachází VKP ze zákona c. 114/92 Sb. o ochrane prírody a krajiny, v platném znení. Jedná se o veškeré vodní toky (Labe). Uvedený prvek (Labe) je spolu s dalšími zahrnut v MSES. Dále se zde nacházejí registrované významné krajinné prvky Mariánská skála a Pramenište v ul. Na Louži.

Všechny významné krajinné prvky jsou ve znacné vzdálenosti od zájmové lokality a nebudou stavbou ovlivneny.

Na území mesta Ústí nad Labem se nachází rovnež 21 památných stromu, vetšina jich je na levém brehu Labe.

C.I.6. Území historického, kulturního nebo archeologického významu

Príznivé prírodní podmínky vytvorily vhodné predpoklady k osídlení území na soutoku Labe a Bíliny již v období mladší doby kamenné. Nejstarší doložená zpráva o Ústí n. L. je z r. 1057 - 1058 v zakládací listine kapituly litomerické. Má polohu prirozeného dopravního uzlu na soutoku Labe a Bíliny. Z r. 1278 pochází zmínka o královském hradu v místech dnešního kostela sv. Vojtecha, pozdeji prevzal jeho funkci hrad Strekov. O vzniku mesta se hovorí v pramenech od r. 1249.

Od r. 1856 zacíná nový rozvoj mesta v souvislosti s pocátkem vzniku dnešního Spolku pro chemickou a hutní výrobu. SETUZA vznikla v r. 1882 na rozhraní katastru Strekov, Kramoly a Novosedlice.

Strekov v dnešních hranicích vznikl až v r. 1922 spojením puvodních obcí Strekov, Kramoly a Novosedlice. Povýšen na mesto byl v r. 1936. V r. 1939 byl Strekov sloucen s Ústím n. Labem.

Architektonickou a kulturní památkou mestské cásti Strekov je hrad Strekov a kostel sv. Trojice, který však nemá vetší význam a není veden v seznamu kulturních památek (nebyl nalezen záznam).

V mestské cásti nejsou žádná archeologická nalezište ani kulturní památky širšího významu.

C.I.7. Území huste zalidnená

Mesto Ústí nad Labem tvorí svojí polohou, prírodními zdroji a dopravními podmínkami specifické centrum Ústeckého kraje. Pro mesto Ústí nad Labem je typické rozložení osídlených ploch jak v nižších polohách (údolní prostory Labe, Bíliny), tak na prilehlých


66

svazích. Vetšina jeho území se nachází v nadmorské výšce od 250 do 330 m. Mesto Ústí n. L. melo k 31. 12. 2001 celkem 96 851 obyvatel, tj. 1 028,75 obyv. km-2. Mestská cást Ústí n. L. – Strekov (zahrnuje k. ú. Strekov, Brná n. L., Nová Ves, Církvice, Kojetice u Malecova, Olešnice u Svádova, Svádov, Budov u Svádova, Sebuzín ) má 13 621 obyvatel (tj. 449,54 obyv. km-2).

V mestské cásti Strekov se jedná o území s typickou mestskou zástavbou (jižní a východní cást) a prímestskou zástavbou (západní cást) s významnou prumyslovou zástavbou v severní cásti. V ostatních mestských cástech je charakter osídlení obdobný, hustota zalidnení je však vyšší (obvod Ústí n. L. – mesto – 742,26 obyv.km-2, mestská cást Severní Terasa – 4 318,82 obyv.km-2 – nejmenší podíl prumyslu, mestská cást Neštemice – 2 439,12 obyv.km-2).

Pro celé území mesta je typická bohatá komunikacní sít s napojením na významné silnicní tahy (I/62, I/30, I/13, II/253 atd.). V mestské cásti Strekov je významná silnice II. tr. Litomerice - Decín, železnice (trat CD 072 Lysá n. L. - Decín - východ) jako soucást žel. uzlu Ústí n. L. Zastoupena je zde i vodní doprava (vlastní prístav SETUZA pro vykládku semen).

Vlastní místo stavby se nachází v prumyslové cásti mesta (uvnitr závodu) nepríliš vzdáleno od obytné zástavby. Huste zalidnená oblast leží jižne a jihovýchodne od lokality stavby.

C.I.8. Území zatežovaná nad míru únosného zatížení

Jak je zrejmé z akustické studie, která je uvedena v príloze oznámení, jedná se o území, kde zejména vlivem silnicní dopravy ulici dochází k prekracování limitních hodnot hluku. Problematice hluku z nove budovaných provozu musí být v dalších stupních projektové prípravy zámeru venována maximální pozornost. Nové provozy musí být realizovány tak, aby nezvyšovaly hlukovou zátež v okolí závodu.

Bližší údaje o imisním situaci v bližším i širším zájmovém území jsou uvedeny v príslušných cástech oznámení a dále v rozptylové studii, která je uvedena jako príloha oznámení.

C.I.9. Staré ekologické záteže

V a.s. SETUZA byl v r. 1994 zpracován ekologický audit, na nejž navázala v r. 1995 “Analýza rizika znecištení horninového prostredí”. Byla zjištena ruzná ohniska kontaminace jak v cásti „Výživa“ tak v cásti „Chemie“.

V blízkosti výstavby posuzovaného zámeru byl prováden monitoring podzemních vod a odstranování ropné fáze v lokalite „Benzina“. Monitorování této lokality a vypracování záverecného vyhodnocení provedených prací bylo uloženo spolecnosti SETUZA rozhodnutím CIŽP – oblastní inspektorát Ústí nad Labem dne 17.3.2004.

Dne 16.12.2005 predložila SETUZA a.s. „Zprávu o monitoringu podzemních vod a odstranování ropné fáze z vrtu v areálu SETUZA a.s.., „lokalita Benzina“. Zprávu vypracovala firma P-EKO s.r.o. se sídlem v Ústí nad Labem. Z predložených výsledku lze odvodit, že dosažený stav splnil stanovený sanacní limit 8 mg/NEL/l v podzemní vode, který byl a.s. SETUZA stanoven rozhodnutím CIŽP v roce 2002. Nehrozí další nebezpecí negativního ovlivnení cistoty vodního toku Labe.


67

CIŽP – oblastní inspektorát Ústí nad Labem proto ve svém rozhodnutí ze dne 27.12.2005 konstatovala, že podmínky stanovené rozhodnutími v roce 20002 a 2004 byly splneny a souhlasí s ukoncením sanacních prací na lokalite „Benzina“. Vrty HV 1 – HV 5 musí být zabezpeceny tak, aby nemohly být v budoucnu zdrojem kontaminace podzemních vod.

Za starou zátež lze považovat i hlucnost nekterých stávajících provozu v areálu SETUZA. C.I.10. Extrémní pomery v dotceném území

V zájmovém území nejsou známy žádné extrémní pomery. Území není ohroženo erozí, sesuvy, záplavami ani jinými prírodními vlivy.

C.II. Charakteristika soucasného stavu životního prostredí v dotceném území

C.II.1. Ovzduší a klima Klimatické pomery zájmového území

Mesto Ústí nad Labem patrí do klimatické pánevní zóny ovlivnené topografickým reliéfem. Dle charakteristiky klimatických oblastí náleží oblast Ústí n. L. do klimatického regionu 2, oblasti T2, mírne teplé, mírne suché, prevážne s mírnou zimou, vrchovinové. Oblast je charakterizována stredním poctem letních dnu (50 - 60), nízkým poctem mrazových dnu (do 100), nízkým poctem dnu se snehovou pokrývkou (méne než 40). Rocní suma teplot nad +10°C ciní 2 600 až 2 800 hodin. Slunecní svit má kratší trvání, ve vegetacním období (duben až zárí) nedosahuje ani 1400 hodin. Oblast má typické klima vhloubených tvaru, kde rozptyl emisí je nízký, trvání místních teplotních inverzí, jejich cetnost a intenzita jsou vysoké.

Pocet dnu s mlhou v letech 1976 – 2000:

Prumerný pocet topných dnu v nížinné poloze okresu Ústí n. L. je 221. Oblast se vyznacuje dlouhým, mírným, mírne vlhkým létem, krátkým prechodným obdobím


68

(mírné jaro, mírne teplý podzim) a normálne dlouhou, mírne chladnou zimou s krátkým trváním snehové pokrývky. Vlivem klimatických a geografických podmínek jsou teplotní inverze soustredeny prevážne do topného období s pomerne dlouhou dobou trvání. Cásti mesta v údolí Labe jsou vlivem geografických podmínek vystaveny i castým inverzím v letním období s krátkou dobou trvání (v ranních a dopoledních hodinách). Teploty prízemní vrstvy ovzduší mají relativne homogenní rozložení a pomerne dobre korelují s nadmorskou výškou.

Mezoklimatické pomery jsou pomerne významne ovlivneny reliéfem, což se projevuje i ve skutecnosti, že území má nejvyšší cetnost výskytu 3 a 4 trídy stability (izotermní a normální), avšak i s castým výskytem nižších tríd stability zahrnující i inverzní stavy. Území lze tedy charakterizovat jako vhodné pro vznik spodní inverzní vrstvy, protože je lokalizováno v pánevní klimatické zóne ovlivnené okolním topografickým reliéfem krajiny. Práve uzavrení okolními pahorky podporuje vznik spodní inverzní vrstvy, podílející se následne na zhoršení rozptylových podmínek. Tvorba této vrstvy je nejvýraznejší v ríjnu a listopadu, nejméne cetná je v kvetnu a cervnu.

V území lze vymezit nekolik cástí mesta a blízkého okolí s nejvetší náchylností k uplatnení inverze: - podél reky Bíliny – Trmice, Predlice, areál Spolchemie, stred mesta, - podél reky Labe na vtoku do mesta – Vanov, Strekov, - podél reky Labe na výtoku z mesta – Krásné Brezno, Neštemice, - údolní oblast v prostoru Skorotice, Všeborice, Bukov, Klíše.

Výše uvedená území jsou pri jižním a zvlášte severním proudení odvetrávána pomerne dobre. Výrazné nepríznivé uplatnení inverze zde lze v dusledku špatného provetrávání predpokládat za prevládajících západních nebo východních smeru vetru, dále pri nedostatecném proudení vzduchu nebo bezvetrí.

Smer a cetnost vetru jsou uvedeny v následující tabulce. Podrobnejší vetrná ružice je uvedena v rozptylové studii. Celková vetrná ružice sestrojená pro nejbližší meteorologickou stanici CHMÚ 1011 Ústí nad Labem – Kockov ukazuje, že v oblasti prevažuje S a SZ proudení vzduchu. Místní modifikace smeru a rychlostí vetru jsou vzhledem k utvárení krajiny prímo v dané lokalite lokálne významné (zahloubení).

Smer a cetnost vetru - prumerné hodnoty z let 1994 – 2001:

Smer vetru S SV V JV J JZ Z SZ Calm Σ Cetnost v % 12,0 15,4 6,8 7,8 20,3 21,8 8,5 7,4 0,0 100

Prumerná dlouhodobá rocní teplota je 8 – 9 0C (1961 – 90). Prumerná rocní teplota na stanici Mánesovy sady je 9,6 °C, na stanici Kockov 8,2 °C (prumer z let 1976 – 2000). Nejteplejším mesícem je cervenec, nejchladnejším leden.


69

Prumerné mesícní teploty v období 1994 – 2002:

Prumerné rocní teploty v letech 1976 – 2000:

Dlouhodobý rocní prumer srážek z let 1976 – 2000 je na stanici Mánesovy sady 533,2 mm, na stanici Kockov 581,8 mm. V posledních letech jsou prumerné rocní srážky mírne nad uvedeným prumerem.

Prumerná výška snehové pokrývky je menší než 50 cm za celou zimu. Maximální prumerná výška snehové pokrývky je nižší než 20 cm.


70

Rocní úhrny srážek v letech 1976-2000:

Imisní situace

Dle narízení vlády c. 60/2004 Sb., kterým se mení narízení vlády c. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a zpusob sledování, posuzování, hodnocení a rízení kvality ovzduší je mesto Ústí nad Labem zarazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) z hlediska prekracování jak rocního imisního limitu, tak i denního imisního limitu pro PM10 a dále imisního limitu pro benzo(a)pyren.

Merící stanice pro sledování imisních koncentrací jsou umísteny:

Ústí nad Labem – Kockov

Ústí nad Labem – mesto

Všeborice

Krásné Brezno

Ústí nad Labem – Pasteurova

V následujících tabulkách jsou uvedeny výsledky merení na techto stanicích za roky 2004 a 2005. Imisní situace pro PM 10

Merící stanice Ústí n/L - Kockov Ústí n/L - mesto Krásné Brezno rok 2004 2005 2004 2005 2004 2005

Maximální 401,0 228,0 646,0 712,0 - - Hodinové hodnoty 98%kvantil 137,0 87,0 181,0 141,0 - -

Maximální 203,8 115,9 209,7 157,3 130,0 130,0 Denní hodnoty 98%kvantil 83,0 81,1 125,3 117,0 89,0 85,0 Rocní hodnota

Prumerná koncentr.

32,0 22,8 44,5 42,0 - 32,1

a dále:


71

Merící stanice Ústí n/L - Pasteurova Všeborice rok 2004 2005 2004 2005

Maximální - - - - Hodinové hodnoty 98%kvantil - - - -

Maximální 112,0 130,0 156,6 166,3 Denní hodnoty 98%kvantil 97,0 97,0 113,4 116,0 Rocní hodnota

Prumerná koncentr.

- - - 39,0

Imisní situace pro SO 2

Merící stanice Ústí n/L - Kockov Ústí n/L - mesto Ústí n/L – Pasteurova rok 2004 2005 2004 2005 2004 2005

Maximální 458,8 162,7 203,7 141,1 - - Hodinové hodnoty 98%kvantil 73,5 59,9 55,7 46,6 - -


Prumerná koncentr.

13,0 12,5 11,6 10,4 13,5 11,7

a dále: Merící stanice Všeborice Ústí n/L – Severní

terasa Ústí n/L – Kamenný

vrch rok 2004 2005 2004 2005 2004 2005

Maximální - - - - - - Hodinové hodnoty 98%kvantil - - - - - -

Maximální 63,0 - 69,0 - 98,0 - Denní hodnoty 98%kvantil 32,0 - 44,0 - 58,0 - Rocní hodnota

Prumerná koncentr.

- - - - - -

Imisní situace pro NO 2

Merící stanice Ústí n/L - Kockov Ústí n/L - mesto Všeborice rok 2004 2005 2004 2005 2004 2005

Maximální 96,6 103,7 107,7 108,4 112,9 124,1 Hodinové hodnoty 98%kvantil 58,3 47,1 69,4 71,9 79,6 83,2


Prumerná koncentr.

17,0 16,1 29,8 30,9 - 37,6

Imisní situace pro CO:

Merící stanice Ústí n/L - Kockov Ústí n/L - mesto rok 2004 2005 2004 2005

Maximální 1830,5 1012,5 2296,4 2564,1 Hodinové hodnoty 98%kvantil - - - -

Maximální 1572,8 783,5 1637,0 1609,8 Denní hodnoty 98%kvantil 753,3 673,3 1381,5 1213,0 Rocní hodnota

Prumerná koncentr.

347,8 380,1 507,1 566,5

Imisní situace pro benzen: Merící stanice Ústí n/L - mesto Ústí n/L - Pasteurova Všeborice rok 2004 2005 2004 2005 2004 2005

Maximální 27,4 14,8 - - - 62,5 Hodinové hodnoty 98%kvantil 11,4 6,1 - - - 10,3

Maximální 15,8 7,6 16,5 21,2 - 15,6 Denní hodnoty 98%kvantil 9,3 4,8 - - - 7,9 Rocní hodnota

Prumerná koncentr.

- 1,4 4,4 3,9 - 2,7


72

Z uvedených hodnot je zrejmé:

Ø Denní imisní limit pro PM10 je prekracován na všech stanicích a to i hodnotou 98% kvantitu. Rocní imisní limit je dodržován na všech stanicích krome Ústí n/L mesto kde je mírne prekrocen. Pri porovnání imisní situace za roky 2004 a 2005 lze konstatovat približne vyrovnané hodnoty (na nekterých stanicích mírný pokles, na jiných mírný nárust).

Ø Hodinový i denní imisní limit pro SO2 je plnen na všech stanicích, hodnoty vykazují klesající trend.

Ø Hodinový a rocní imisní limit pro NO2 je plnen na všech stanicích, porovnání hodnot z let 2004 a 2005 lze charakterizovat jako vyrovnané, nebo s nepatrným nárustem.

Ø Imisní limit pro CO je s rezervou plnen na všech stanicích

Ø Rocní imisní limit pro benzen je plnen na všech stanicích.

C.II.2. Voda

Zájmové území neleží v CHOPAV ani jiném chráneném území z hlediska ochrany zdroju vod. Vodohospodárský potenciál povrchových i podzemních vod sledované oblasti je vysoký, (týká se zejména cásti Strekov, kde leží závod SETUZA a. s.). Povrchové vody

Mesto Ústí nad Labem se rozkládá v údolích reky Labe a Bíliny a jeho území je soucástí výrazného hydrogeologického celku Ceská krídová pánev.

Katastrální území Strekov náleží do povodí Labe - císlo hydrologického poradí 1 - 14 - 02. Území závodu je odvodnováno prímo do Labe.

Severne od závodu ve vzdálenosti asi 500 m od jeho hranice tece reka Labe (Q355 = 58,2 m3.s-1). Prumerný prutok Labe v profilu Vanov - Strekov ciní 290 m3.s-1. Dle CSN 75 7221 má Labe v tomto profilu III trídu cistotu. Po soutoku s rekou Bílina je voda v Labi zarazena do IV trídy cistoty.

Voda z Labe je v SETUZA a.s. využívána jako užitková a technologická voda, zejména pro úcely chlazení (vlastní odberový objekt je tvoren soustavou 3 sacích kanálu a 5 sedimentacních nádrží zakoncených násoskou, dopravují vodu do vlastní vodárny). Podzemní vody

Podzemní voda v areálu závodu se nachází v hloubce od 4 do 10 - 13 m pod úrovní terénu. Výška hladiny podzemní vody pravdepodobne koresponduje s úrovní vody v rece Labi. Podzemní vody v areálu závodu dotují vodní tok a naopak, pri vysoké hladine v Labi je ovlivnována výše hladiny podzemní vody v areálu závodu. Z polohy závodu a konfigurace terénu (mírný spád celé plochy závodu od jihu k severu, tedy smerem k Labi) je zrejmý smer proudení melké podzemní vody - od jihu k severu (k Labi).

V okolí areálu závodu nejsou žádné studny, které by byly využívány jako zdroj pitné vody. Celý Strekov je zásobován pitnou vodou z mestské vodovodní síte.


73

C.II.3. Puda

Výstavbou ani realizací zámeru nedojde k žádnému docasnému ani trvalému záboru zemedelského pudního fondu ve smyslu zákona c. 334/1992 Sb., o ochrane zemedelského pudního fondu, v platném znení. Nedojde ani k odnetí nebo omezení využívání pozemku urcených pro funkci lesa ve smyslu zákona c. 289/1995 Sb., v platném znení.

Plocha závodu a jeho blízké okolí je zastavené a není ani nebude využíváno pro zemedelskou výrobu. Zemedelské a jinak obhospodarované plochy v širším okolí nebudou novou stavbou dotceny.

Z výše uvedených duvodu není bližší specifikace pud uvádena.

C.II.4. Horninové prostredí a prírodní zdroje

Morfologie území

Na základe orografického clenení je zájmová oblast soucástí: Provincie : Ceská vysocina Soustava : Krušnohorská Podsoustava : Vnitrní krušnohorské pásmo Celek : Ceské stredohorí Podcelek : Ústecké stredohorí

Mesto Ústí n. L. leží na soutoku rek Labe a Bíliny v údolí mezi Ceským stredohorím a Krušnými horami a na svazích Ceského stredohorí. Údolí je smerem severozápadním (ke Krušným horám) a západním (do severoceské uhelné pánve) pomerne ploché a široké, smerem k Ceskému stredohorí je úzké s prudkými svahy. Cást Strekov leží na pravém brehu Labe, tato cást údolí je pomerne úzká, s pomerne strmými svahy Ceského stredohorí. Geomorfologicky se jedná o vrchoviny s vulkanickým reliéfem vytvorené erozním vypreparováním tektonicky vyzdvižených sopecných struktur a exotu, zahrnující zbytky posopecného zarovnaného povrchu, strukturní plošiny, hrbety, výrazné kužely, kupy a tvary zvetrávání i odnosu hornin. V reliéfu mesta jsou morfologicky nejvýznamnejší tvary plošinné, svahové, údolní, vulkanické a sesuvné. Údolí je smerem k jihu úzké, smerem k severu se rozširuje do podkrušnohorské kotliny.

Areál závodu SETUZA se nachází v nadmorské výšce 143 - 156 m.n.m, tzn. že je v pozvolna se zvedající cásti údolí. Na jižní strane závodu v cásti „Výživa“ je terénní zlom, za nímž jsou svahy prudší.

Konfiguraci rostlého terénu puvodních parcel nelze presne urcit, jde o plochu zastavenou, pretvorenou pri výstavbe. Dle charakteru okolního terénu, dobových fotografií a popisu zde puvodne byl k Labi uklonený svah vetšinou zemedelsky využívaný (louky, orná puda).

Z obrázku je zrejmé zaclenení širšího zájmového území do fyzickogeografických regionu:


74

Geologické pomery

Z regionálne geologického hlediska náleží lokalita k teplické cásti severoceské pánve, která je budována terciérními a krídovými sedimenty. Terciérní horniny v zájmovém území náleží jednak k vulkanosedimentárnímu stredohorskému komplexu a dále jsou zastoupeny miocenními sedimenty severoceské pánve. Pred nástupem vulkanické cinnosti byl krídový povrch modelován erozí, která vyhloubila v krídových pískovcích kanonovitá údolí o výškové diferenci 100 až 150 metru.

Terciérní vulkanická série je tvorena prevážne cedicovými a znelcovými útvary v podobe kup, výplní a kuželu. Horninová pestrost melkého podloží, nestejná odolnost vulkanických a sedimentárních hornin vuci rozrušování erozí denundací byla potvrzena vrty (provedeny v rámci ekologického auditu). Erozní pusobení toku Labe bylo dominujícím prvkem ovlivnujícím reliéf terciérních pevných hornin, pozdeji zaplavených kvartérními sedimenty.

Typická tvárnost vulkanické krajiny, modelované do dnešní podoby rušivými ciniteli, byla v kvartéru podmínena tektonickým vyzdvižením území.

Méne odolné mekcí krídové horniny byly postupne odneseny a splaveny, zatímco tvrdé terciérní vyvreliny cedice a znelce odolávaly temto denundacním cinitelum. Zahlubováním reky Labe do terénu vzniklo charakteristické mohutné a hluboké údolí pri jeho dolním toku.

Horniny vulkanické série (v prostoru SETUZA a.s. prevažují znelce) jsou kryty prevážne vrstvami sedimentu v podobe balvanu, šterkopísku, písku, hlín a jílu. Akumulace nezpevnených klastických sedimentu valounového materiálu v nivách


75

a terasách (dolní cást závodu) má prevážne petrografický puvod v horninách krkonošského krystalinika.

Šterkopískové sedimenty jsou místne kryty vátými (eolickými) písky, maximálne do mocnosti 2 - 3 m s prevažujícím kremenem a živci. Místy se v podloží závodu vyskytují i nekolikametrové polohy jílu až jílovitého písku. Hydrogeologické pomery

Z hlediska hydrogeologického se jedná o území prevážne velmi propustné v sedimentech šterkopískových a pískových, málo propustné až nepropustné v sedimentech jílových a omezene (puklinove) propustné až nepropustné v podložních vyvrelých horninách terciérní série.

Smerným pokracováním stupnovitých poklesu podkrušnohorské tretihorní kotliny k východu je krídové, poklesové pole Ceského stredohorí z obou stran Labe. Krídové vrstvy se dostaly do velkých hloubek v mocnostech až 600 m. V bazálních krídových pískovcích (cenomanské) se shromaždovaly prosté podzemní vody a zároven pohlcovaly oxid uhlicitý juvenilních exhalací malovulkanické oblasti. Cenomanské pískovce byly prekryty souvrstvím 200 - 300 m mocných turonských nepropustných slínu a vytvoreny tak predpoklady pro vznik obzoru hluboké artézské teplé uhlicité vody (terciérní cedicové a znelcové magma vytvorilo v tektonických zlomech krídového útvaru prehrady artézským vodám) - jedny z nejvydatnejších jsou v okolí Ústí n. L. s pretlakem až 0,4 MPa a teplotou více než 32 °C s vydatností pres 50 l.s-1.

Porfyr v podloží sedimentacních príkrovu i porfyr vycházející mimo ne na povrch je prostoupen hustou sítí pomerne dobre propustných puklin. Vzhledem ke krehkosti porfyrového pokryvu vuci horotvorným tlakum je prostá puklinová voda ve spojitosti s obzory podzemní vody propustných a zvodnelých sedimentacních vrstev krídových i bazálních vrstev tretihorních.

Rula (krystalinikum), podloží mocného porfyrového príkrovu je rovnež rozpukaná, ale její diaklasy (tlakové pukliny) jsou sepnuté a je tedy možné ji považovat za prakticky nepropustný podklad príkrovu.

Tlakové pukliny porfyru umožnují na velmi rozsáhlých plochách výchozu porfyru v Krušných horách vsak srážkových vod. Prusak puklinové podzemní vody v porfyrovém príkrovu se dostává postupne k povrchu a napájí i obzory propustných sedimentu krídy a báze mladé tretihorní pánve. Eroze

Lokalita závodu i širší okolí je územím zastaveným jak prumyslovou, tak i bytovou (obcanskou) zástavbou. V dané lokalite ani jejím okolí nehrozí nebezpecí vetrné ani vodní eroze. Seismicita území

Posuzovaná lokalita se nenalézá dle CSN 730036 Seismická zatížení staveb v blízkosti seizmicky aktivního území. Za seizmickou oblast se považuje takové území, v nemž se makroskopicky projevilo v historické dobe vedecky prokázané zemetresení

s intenzitou nejméne 6o M.C.S. stupnice. Z tohoto duvodu není treba pred výstavbou bioetanolu zpracovávat odborný posudek z hlediska seizmicity oblasti. Prírodní zdroje

Stavba se nenachází v chráneném ložiskovém území dle § 15 – 19 zákona c. 44/1988 Sb., o ochrane a využití nerostného bohatství, ve znení zákona CNR c. 544/1991 Sb.


76

V širším zájmovém území probíhala v minulosti težba kamene (malý kamenolom asi 600 m SV, dnes areál TS Ústí n. L.), oddeleno komunikací. Težba byla již ukoncena, plochy jsou využívány.

C.II.5. Fauna a flora

Zámer bude realizován uvnitr stávající prumyslové zástavby závodu SETUZA a. s. Všemi smery sousedí s prumyslovými areály. Celé katastrální území Ústí n. L. - Strekov má biocenózu charakteristickou pro smíšený biotop, která je chudá jak co do pocetnosti, tak do druhové skladby - je to dusledek vysoké technizace a urbanizace nejbližšího okolí. Flora

V zájmovém území se nedochovala puvodní flóra, zejména proto, že oblast byla a je prumyslove intenzivne využívaná. Zájmová lokalita (tj. vlastní závod) nemá ani významnou parkovou úpravu – je typickým projevem staré prumyslové zástavby, kde témer všechny plochy jsou nebo byly využity k výrobním úcelum. V blízkém okolí se vyskytují další prumyslové závody, zarízení CD a dále bytová zástavba. Celé zájmové území je silne ovlivneno již svým urcením – prumyslová zóna Strekov.

Vzhledem k tomu, že plocha pro výstavbu leží uvnitr stávajícího areálu SETUTA a.s., nebyl prováden ani orientacní biologický pruzkum (prostor je témer bez zelene). Nevyskytují se zde žádné chránené druhy rostlin.

V širším zájmovém území by se mela rekonstrukcne nacházet predevším spolecenstva bukovo-dubových lesu a háju. Puvodní prírodní spolecenstvo v posuzovaném území bylo v minulosti beze zbytku zlikvidováno. Fauna

Z hlediska fauny nebylo v zájmovém území, vzhledem k poloze, provádeno žádné podrobné šetrení. Ocekávat lze pouze faunu bežnou pro mestskou a prumyslovou zástavbu. Nelze ocekávat cennejší druhy živocichu, významnejší výskyt, zejména ptactva, by mohl být (a jiste i je) v lesních celcích nad obytnou zástavbou Strekova, která je již významne vzdálena od areálu závodu a nebude realizací zámeru ovlivnena. Celý areál SETUZA a.s. je oplocen a oddelen od volné prírody širokými pásy navazující prumyslové zástavby, které brání zveri v prístupu k areálu a nevytvárí podmínky k pobytu.

Výše uvedené umístení závodu vylucuje prítomnost vyšších obratlovcu (vyskytují se hlodavci) a je neslucitelné s trvalým výskytem chránených a zvlášte chránených živocichu.

C.II.6. Ekosystémy

ÚSES predstavuje úcelové propojení ekologicky stabilních cástí krajiny do funkcního celku, s cílem zachování biodiverzity prírodních ekosystému a stabilizacního pusobení na okolní, antropicky narušenou krajinu. Je tedy jednak predpokladem záchrany genofondu rostlin, živocichu i celých geobiocenóz prirozene se vyskytujících v širším okolí sledovaného území a jednak nezbytným východiskem pro ozdravení krajinného prostredí a uchování všech jeho užitecných funkcí.


77

Územní systém ekologické stability je definován v ustanovení § 3 písmeno a) zákona c. 114/1992 Sb., o ochrane prírody a krajiny, jako vzájemne propojený soubor prirozených i pozmenených, avšak prírode blízkých ekosystému, které udržují prírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. V ustanovení § 4 odstavci 1) téhož zákona se uvádí, že vymezení systému ekologické stability, zajištujícího uchování a reprodukci prírodního bohatství, príznivé pusobení na okolní méne stabilní cásti krajiny a vytvorení základu pro mnohostranné využívání krajiny stanoví a jeho hodnocení provádejí orgány územního plánování a ochrany prírody ve spolupráci s orgány vodohospodárskými, ochrany zemedelského pudního fondu a státní správy lesního hospodárství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníku a uživatelu pozemku tvorících jeho základ, jeho vytvárení je verejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemku, obce a stát.

Pokud jde o vlastní lokalitu výstavby a její bezprostrední okolí, jedná se o území s absencí prirozených ekosystému. I v celém širším prostoru se nyní nacházejí lesní porosty se zmenenou druhovou skladbou.

Koeficient ekologické stability okresu, mesta i mestské ctvrti je pomerne nízký, území je ekologicky slabe stabilní. V celém okrese je podíl prumyslu s nadprumernou produkcí škodlivin vysoký, soustredený predevším do mesta Ústí n. L. (mimo mesto je málo významný až bezvýznamný).

Posuzovaná lokalita leží v CHKO Ceské stredohorí.

Podle zpracovaného lokálního ÚSES je v širším okolí nekolik regionálních i lokálních biocenter a biokoridoru, z nichž nekteré jsou funkcní – viz kapitola C.I.1.). Prvky lokálního ÚSES se v r. 1996 staly soucástí územního plánu mesta.

C.II.7. Krajina

Zájmové území se nalézá v urbanizované a technizované krajine, predstavované velkým mestem – Ústí n. L., na níž navazuje krajina težebních a devastovaných ploch na severozápade a krajina s ornou pudou s výrazným podílem travních porostu na severu a severovýchode, na jihu precházející do zalesnených ploch.

Zpusob využití území (bývalý okres Ústí n/L, mesto Ústí nad Labem a katastrální území Strekov) a jeho ekologická interpretace jsou zrejmé z následujících tabulek: (dle stavu k 1.1.1996)

Druh pozemku Rozloha (ha)

Okr. Ústí n. L. Mesto Ústí n. L. K. ú. Strekov Rozloha celkem 40 404,2915 9 392,0315 589,1215 Zemedelská puda 18 588,5593 2 964,1948 125,1334 Orná puda 8 833,5228 1 160,6215 26,4540 Zahrady 950,3516 529,2263 71,5962 Sady 196,1480 43,3560 4,9327 Louky 6 097,8014 766,4624 3,7681 Pastviny 2 510,7355 464,5286 18,3824 Lesní puda 12 470,2487 2 405,3543 182,5026 Rybníky 52,3080 15,9444 - Ostatní vody 671,5014 294,1475 54,1813 Zastavená plocha 892,8426 528,3584 51,2721 Ostatní plochy 7 770,8315 3 184,0321 177,0321


78

EKOLOGICKÁ INTERPRETACE

Zornení celku (%) 21,84 12,36 4,50 Zornení ZPF (%) 47,52 39,15 21,14 Lesnatost (%) 30,83 25,61 30,98 Devastace (ha) 6 216,66 2 547,23 141,62 Devastace (%) 15,37 27,12 24,03 Ekolog. pozitiv. (ha) 24 503,35 5 155,83 369,77 Ekolog negativ. (ha) 15 942,94 4 236,20 219,35 KES 1,54 1,22 1,68 Stupen stability 2 2 2 Míra ekol. stability slabe stabilní slabe stabilní slabe stabilní

Témer 2/3 katastrálního území Strekova bylo v minulosti dusledne odlesneno. Území bylo a je využíváno i k zemedelské výrobe, zejména však k bydlení a prumyslové výrobe.

Následkem lidské cinnosti došlo ke znacným zmenám krajinného obrazu - katastr má nyní jednoznacne prumyslový ráz s významným podílem devastovaných ploch - drívejší prírodní krajina z vetší cásti zanikla, zbylé lesy mají zmenenou druhovou skladbu.

C.II.8. Obyvatelstvo

Mesto Ústí n. L. má, jak již bylo uvedeno, kolem 96 620 obyvatel. Ve vekové skupine 26 – 60 let asi 50 % obyvatel, ve skupine 16 – 25 let asi 15,5 % a ve skupine 61 – 80 let asi 14 %. Prumerný vek byl koncem r. 2001 37,89 let (v r. 1999 – 37,59 let). Prirozený prírustek obyvatel je malý (veková skupina 0 – 6 let asi 6,5 % obyvatel).

Nezamestnanost je na obdobné úrovni jako v celém okrese, kolem 16 %. Vzdelanost je na nižší úrovni, je to dáno predevším tím, že v míste byl a je prumysl, který zamestnával predevším delnické profese, mnohdy i s nedokonceným základním vzdeláním.

Zdravotní stav obyvatelstva je totožný se stavem populace v pánevní cásti kraje. Jedná se zejména o vyšší výskyt respiracních onemocnení, vyskytuje se i vyšší pocet novotvaru. Prumerný vek je nižší, než je republikový prumer.

C.II.9. Hmotný majetek a kulturní památky

Mesto Ústí nad Labem se nachází v oblasti, která byla v minulosti postižena snížením životnosti stavebních a ocelových konstrukcí. Vlivem vysokých koncentrací oxidu v ovzduší (zejména síry a dusíku) docházelo ke korozivnímu napadání hmotných statku.

Celá pánevní oblast a její okolí bylo zarazeno do stupne korozního ohrožení 5. V praxi to znamenalo snížení životnosti betonových i ocelových staveb, podstatné snížení životnosti náterových systému apod.

V druhé polovine 90 let minulého století došlo k podstatnému snížení produkce oxidu síry, což se projevilo ve výrazném snížení imisních hodnot techto škodlivin. I když v oblasti již nedochází k dlouhodobému prekracování imisních hodnot škodlivin v ovzduší, korozní ohrožení vlivem agresivního ovzduší se snížilo, není však zcela


79

eliminováno. Je odhadováno, že stupen korozního ohrožení v zájmové oblasti se nyní pohybuje kolem hodnoty 3.

Stavba je situována v katastrálním území Strekov. Prímo v lokalite nejsou žádné chránené památky (chránené dle § 14 zákona c. 20/1987 Sb. o státní památkové péci). V mestské cásti Strekov se nenacházejí významnejší kulturní památky ani chránené objekty.

Pri realizaci stavby se archeologické nálezy neocekávají. V prípade zjištení výskytu archeologických památek bude nezbytné umožnit záchranný archeologický výzkum (zpracování dokumentace).

C.III. Celkové zhodnocení kvality životního prostredí v dotceném územ z hlediska jeho únosného zatížení

Celkové hodnocení kvality životního prostredí ve meste Ústí n. L. a v katastrálním území Strekov není jednoduché. Atlas životního prostredí CR z r. 1991 radil toto území do V. trídy kvality životního prostredí (hlavní význam byl prikládán imisním cinitelum a ekologické stabilite). V dlouhodobém prumeru dosahovala prumerná rocní zátež ovzduší oxidy síry a polétavým prachem kolem 100 µg.m-3.

Zatímco Imisní situace oxidu siricitého se vlivem odsírení energetických zdroju a odstavení nekterých zastaralých zdroju výrazným zpusobem zlepšila a v soucasné dobe jsou imisní limity pro tuto znecištující látku s rezervou plneny, a hodnoty imisních koncentrací dále klesají, imisní situaci z hlediska polétavého prachu, vyjádreného jako frakce PM10 se výrazným zpusobem nezmenila a i z porovnání imisních hodnot z let 2004 a 2005 je zrejmé, že nemá výrazne klesající tendenci. Vlivem clenitosti terénu širšího zájmového území a meteorologickým podmínkám dochází k prekracování denních imisních limitu v dobe nepríznivých rozptylových podmínek a inverzních stavu. Jak je z výsledku imisního monitoringu zrejmé, i hodnoty 98% kvantitu významne prekracují denní imisní limit prakticky na všech stanicích. Hodnota rocního imisního limitu je prevážne plnena, krome stredu mesta, kde je i tato hodnota mírne prekrocena.

Obdobne nepríznivá je i situace z hlediska hlukové záteže, kde na rade míst dochází k prekracování limitních hodnot pro chránené venkovní prostory staveb. Dominantní podíl na této situaci má zejména silnicní doprava. Bližší hodnocení akustické situace v zájmovém území je uvedeno v príslušných cástech oznámení.


80

D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMERU NA VEREJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTREDÍ

D.1. Charakteristika možných vlivu a odhad jejich velikosti a významnosti (z hlediska pravdepodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) D.1.1. Vlivy na obyvatelstvo

Zdravotní rizika, sociální a ekonomické dusledky

Výstavba

Rozsah stavebních a zemních prací lze oznacit za stredne velký, a nelze proto jednoznacne vyloucit, že etapa výstavby nemuže predstavovat cástecné narušení faktoru pohody. Prípadnou sekundární prašnost lze technicky eliminovat. Zámer je realizován zcela mimo souvislou obytnou zástavbu, tudíž etapa výstavby nemuže v žádném prípade negativne narušit faktory pohody trvale bydlícího obyvatelstva. Pro minimalizaci negativních vlivu jsou formulována následující doporucení:

• dodavatel stavebních prací zajistí úcinnou techniku pro cištení vozovek predevším v prubehu zemních prací

• zásoby sypkých stavebních materiálu a ostatních potenciálních zdroju prašnosti budou minimalizovány

• celý proces výstavby bude organizacne zajišten tak, aby maximálne omezoval možnost narušení faktoru pohody, a to zejména v nocních hodinách a ve dnech pracovního klidu

Provoz

Negativní vlivy související s posuzovaným zámerem se ve vztahu k ohrožení zdraví obyvatelstva mohou projevit v následujících oblastech:

n znecištení ovzduší n hluk n znecištení vody a pudy n havarijní stavy Znecištení ovzduší

V rámci predkládaného oznámení byla zpracována rozptylová studie, ve které jsou vypocteny imisní príspevky jednotlivých znecištujících látek ze stávajícího provozu, hodnoceného zámeru a výsledného provozu po realizaci zámeru. Výstupy rozptylové studie byly podkladem pro vyhodnocení vlivu zámeru na verejné zdraví. Toto vyhodnocení je uvedeno jako samostatná príloha oznámení a závery tohoto hodnocení jsou prezentovány v další cásti této kapitoly. Hluk

Posuzovaný zámer bude predstavovat provoz nových stacionárních, liniových a plošných zdroju hluku. Pro posouzení velikosti a významnosti vlivu na akustickou situaci v území byla vypracována akustická studie, posuzující stávající akustickou situaci v zájmovém území, príspevek nových stacionárních zdroju hluku a výslednou akustickou situaci po realizaci zámeru.


81

Stávající stav

Výsledky merení hluku z ríjna 2006 v Decínské ulici jsou uvedeny v kapitole B.III.4 oznámení. Zjištené hodnoty LAeq se pohybují v rozmezí od 65,3 do 71,8 dB. Dominantním zdrojem hluku je v této lokalite stávající silnicní doprava.

Z drívejší doby je k dispozici merení hluku v nocní dobe ve Varšavské ulici (c.p.54), kde byla zjištena hodnota LAeq = 43,3 dB a dále v Purkynove ulici (c.p.25-27), kde byla namerena hodnota 48,8 dB. V obou techto prípadech byl za dominantní zdroj hluku oznacen hluk z areálu SETUZY.

Príspevek zámeru

Specifikace nových stacionárních a liniových zdroju hluku byla provedena v kapitole B.III.4 oznámení. Na základe techto vstupních údaju bylo provedeno vyhodnocení príspevku zámeru. Výpocet byl proveden programem HLUK +, verze 7.16.

Výpocet byl proveden pro 19 referencních bodu, které jsou uvedeny v následující tabulce a zákres do mapového podkladu je uveden v akustické studii. Body 16 – 19 odpovídají místum, kde bylo provádeno merení hluku. Merící body MM1 – MM3 nepredstavují venkovní chránené prostory staveb.

Bod c. Bod c. 1 Varšavská c.p. 764 11 Purkynova c.p. 1093 2 Varšavská c.p. 617 12 Purkynova c.p. 1093 3 Varšavská c.p. 13 Žukovova c.p. 1335 4 Varšavská c.p. 614 14 Máchova c.p. 1376 5 Národního odboje c.p. 597 15 Žukovova c.p. 385 6 Decínská c.p. 717 16 místo merení MM1 7 Národního odboje c.p. 794 17 místo merení MM2 8 Žukovova c.p. 95 18 místo merení MM3 9 Žukovova c.p. 88 19 místo merení MM4 10 Purkynova c.p. 1093


82

Výsledky výpoctu – príspevek zámeru ze stacionárních zdroju je uveden v tabulce:

Bod Výška [m] Den Noc 1 5 35,6 35,4 2 5 36,8 36,6 3 5 31,5 31,5 4 5 37,2 36,9 5 5 38,7 37,8 6 5 38,6 37,4 7 5 29,5 29,4

16 – MM1 3 39,6 39,4 17 – MM2 3 40,7 40,4 18 – MM3 3 37,4 37,2

8 5 25,4 25,4 9 5 34,2 34,2 10 12 35,7 35,7 11 12 30,6 30,6 12 12 31,1 31,1 13 12 36,2 36,2 14 12 26,7 26,7 15 5 38,0 38,0

19 – MM4 3 30,9 30,9

Rozdíl v hladinách hluku v denní a v nocní dobe je zpusoben vetším provozem nákladní dopravy v areálu v denní dobe (vlecka, nákladní automobily). Jak je z uvedeného výpoctu zrejmé, provoz hodnoceného zámeru splnuje hygienický limit jak pro denní, tak i nocní dobu (za predpokladu dodržení vstupních údaju pro výpocet).

Výsledný stav

Na základe výsledku merení hluku byl v rámci programu HLUK + modelován stávající stav akustické situace v zájmovém území (tyto dílcí výsledky modelových výpoctu jsou uvedeny v akustické studii) a v následném výpoctu byl proveden finální výpocet, ve kterém je zohlednen stávající stav i príspevek zámeru. Výsledek tohoto výpoctu je uveden v tabulce:

Den Noc soucasný stav výhledový stav soucasný stav výhledový stav doprava SETUZA celkem zámer celkem doprava SETUZA celkem zámer celkem

1 53,7 54,1 35,6 54,2 46,1 48,2 35,4 48,4 2 55,8 56,1 36,8 56,1 48,2 49,6 36,6 49,8 3 58,0 58,2 31,5 58,2 50,1 51,1 31,5 51,1 4 57,6 57,8 37,2 57,8 49,8 50,8 36,9 51,0 5 62,7 62,8 38,7 62,8 54,8 55,1 37,8 55,2 6 65,3 65,3 38,6 65,3 57,3 57,5 37,4 57,5 7 64,1

44,0

64,1 29,5 64,1 55,9

44,0

56,2 29,4 56,2 8 60,7 61,0 25,4 61,0 52,4 54,0 25,4 54,0 9 54,9 55,9 34,2 55,9 46,0 50,6 34,2 50,7 10 48,7 51,8 35,7 51,9 40,4 49,4 35,7 49,6 11 46,7 50,9 30,6 50,9 38,4 49,2 30,6 49,3 12 43,3 49,9 31,1 50,0 35,0 49,0 31,1 49,1 13 54,8 55,8 36,2 55,9 46,5 50,8 36,2 50,9 14 54,7 55,7 26,7 55,7 46,8 50,9 26,7 50,9 15 62,4

48,8

62,6 38,0 62,6 54,1

48,8

55,2 38,0 55,3


83

Nárust hluku v nejbližších chránených venkovních prostorech budov zpusobený provozem nových zdroju hluku se v denní i nocní dobe bude pohybovat maximálne do 0,2 dB. Zmenu akustické situace lze oznacit za zcela nevýznamnou a merením neprokazatelnou.

Nezbytné je upozornit, že predložené hlukové posouzení vychází z úvodních podkladu oznamovatele, a to jak z hlediska parametru zdroju hluku, tak i z hlediska situování techto zdroju hluku. V prípade zmen oproti v oznámení uvedených skutecností je vhodné respektovat následující doporucení:

• v dalších stupních projektové dokumentace, po výberu dodavatele technologických celku, které mohou být zdrojem hluku, doložit orgánu ochrany verejného zdraví garantované parametry stacionárních zdroju hluku

Predpokládané zmeny hladin hluku na príjezdové komunikaci Decínská, vyvolané dopravní obslužností zámeru jsou uvedeny v tabulce:

LAeq 2 m pred fasádou domu ve vzdálenosti 10 m od osy vozovky [dB]

Soucasný stav Budoucí stav Komunikace

Den Noc Den Noc Decínská, smer DC 65,9 57,5 66,4 57,5 Decínská, smer LT 65,9 57,5 66,4 57,5

Nárust hluku zpusobený dopravní obslužností zámeru muže dosahovat v denní dobe maximálne 0,5 dB, v nocní dobe je nárust nulový. Zmenu akustické situace lze oznacit za zcela nevýznamnou a merením neprokazatelnou.

Celkove lze vliv posuzovaného zámeru z hlediska velikosti vlivu ve vztahu k akustické situaci oznacit za malý, z hlediska významnosti vlivu, vzhledem ke stávající nevyhovující akustické situaci v území za významný.

Zpracovatelský tým oznámení doporucuje respektování následujících doporucení:

• v rámci zkušebního provozu provést kontrolní merení hluku pro overení záveru hlukové studie a úcinnosti navržených protihlukových opatrení; výber merících bodu bude konzultován s príslušným orgánem ochrany verejného zdraví. Merení bude provedeno vcetne frekvencní analýzy.

• v rámci projektu pro stavební rízení bude vypracována akustická studie pro fázi výstavby

Znecištení vody a pudy

Z hlediska ovlivnení zdravotního stavu obyvatelstva prostrednictvím pudy a vody lze vliv zámeru oznacit za malý, protože vlastní provoz pri respektování provozních rádu nepredstavuje výraznejší riziko kontaminace pudy a vody.

Kontaminace pud v etape výstavby je ošetrena doporuceními prezentovanými v príslušných kapitolách predkládaného oznámení.

Havarijní stavy

Dle sdelení oznamovatele nespadá soucasný provoz SETUZA a.s. pod režim zákona c. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií. Po dokoncení výstavby a uvedení do provozu zámeru „Výroba metylesteru repkového oleje“ však již bude provoz SETUZA


84

naplnovat dikci tohoto zákona v kategorii „A“. SETUZA a.s. vypracovala tzv. Bezpecnostní program, který predložila ke schválení na OŽPZ KÚ Ústeckého kraje.

Realizace hodnoceného zámeru vyvolá zmeny v tomto materiálu, a proto bude nutné v rámci zpracování projektové dokumentace pro stavební rízení provést i aktualizaci tohoto materiálu. Do návrhu opatrení je navrhováno následující opatrení:

• v rámci projektu pro stavební rízení bude provedena aktualizace materiálu „Bezpecnostní program“ dle zákona c. 59/2003 Sb. o prevenci závažných havárií

Sociální a ekonomické dusledky

Provozem hodnoceného zámeru se vytvorí 106 nových pracovních míst. Pri výstavbe zámeru se mohou uplatnit stavební firmy, autodopravci a další subjekty z regionu. Vzhledem k vysoké nezamestnanosti v tomto regionu se jedná o významný pozitivní vliv. Hodnocení zdravotních rizik

Posouzení vlivu expozice hluku na verejné zdraví zpracovala autorizovaná osoba – Ing. Dana Potužníková. Toto posouzení je uvedeno v príloze oznámení.

Posouzení vlivu hluku na verejné zdraví bylo zpracováno v souladu s platnou metodikou pro tuto oblast hodnocení. Hlavním podkladem pro toto hodnocení byly provedená merení hluku a výsledky akustické studie.

Na základe provedeného posouzení vlivu expozice hluku na verejné zdraví byly formulovány následující závery:

Hluk z areálu SETUZA (stacionární zdroje hluku)

Ø Již ve stávajícím stavu jsou prekracovány hygienické limity pro LA eq v chráneném venkovním prostoru staveb a to:

• v ulici Decínská v denní i nocní dobe

• v ulici Varšavská a Purkynova v nocní dobe

• v ulici Žukovova nejsou hodnoty k dispozici

Ø Ve výhledovém stavu lze ocekávat následující zmeny akustické studie:

• v ulici Decínská se zmeny v hlucnosti v denní i nocní dobe nepredpokládají

• v ulici Varšavská a Purkynova se zmeny v hlucnosti v denní a nocní dobe predpokládají navýšením LAeqT o desetiny dB. Tak malá zmena je lidským uchem nezaznamenatelná. Pravdepodobné negativní úcinky expozice hluku tedy budou oproti stávajícímu stavu beze zmen.

• V ulici Žukovova lze predpokládat ve výhledovém stavu hodnoty LAeqT od nové technologie cca 27 až 36 dB. Hodnocení rizik nelze vypracovat z duvodu chybejících podkladu ohledne stávajícího stavu.


85

Hluk z dopravy

Ø Již ve stávajícím stavu jsou prekracovány hygienické limity pro LA eq v chráneném venkovním prostoru staveb a to:

• v ulici Decínská v denní i nocní dobe

• v ulici Varšavská v denní dobe

• v ulici Purkynova nejsou prekracovány

• v ulici Žukovova v denní i nocní dobe

Ø Ve výhledovém stavu lze ocekávat následující zmeny akustické studie:

• Z vypoctených ekvivalentních hladin akustického tlaku A vyplývá, že nárust nákladní dopravy se v okolí príjezdových tras akusticky neprojeví. Pravdepodobné negativní úcinky expozice hluku tedy budou oproti stávajícímu stavu beze zmen.

Realizace zámeru tedy nezvýší z hlediska expozice hluku u exponovaných obyvatel stávající zdravotní rizika.

Vyhodnocení zdravotních rizik provedl SZÚ Praha - MUDr. Helena Kazmarová, autorizovaná osoba. Toto vyhodnocení je uvedeno v príloze oznámení. Posouzení vlivu škodlivin na verejné zdraví bylo zpracováno v souladu s platnou metodikou pro tuto oblast hodnocení. Hlavním podkladem pro toto hodnocení byly údaje o stávající imisní situaci v zájmovém území a výsledky rozptylové studie.

Na základe provedeného posouzení vlivu výše uvedených škodlivin na verejné zdraví byly formulovány následující závery:

Pri hodnocení byl použit konzervativní prístup, s využitím posledních dostupných informací a postupu, zvolených s ohledem na kvalitu a dostupnost dat.

Z látek modelovaných rozptylovou studií byly na základe zdravotní významnosti vybrány k hodnocení koncentrace suspendovaných cástice frakce PM10, oxidu dusicitého, oxidu siricitého a etanolu. Hodnocení bylo provedeno pro situaci charakterizovanou jak nejvyšším, tak nejnižším príspevkem vypocteným v rozptylové studii. Hodnocení soucasné imisní situace v Ústí nad Labem bylo provedeno na základe výsledku merení kvality ovzduší na trech stanicích CHMÚ. Suspendované cástice frakce PM 10

Již v soucasné dobe dosahují v Ústí nad Labem koncentrace suspendovaných cástic frakce PM10 hodnot, které prekracují imisní limity - na všech stanicích dochází k castejšímu výskytu nadlimitních denních hodnot než povolených 35x rocne. Na stanici Ústí nad Labem – mesto je prekracován i rocní limit. Tyto imisní koncentrace suspendovaných cástic frakce PM10 mohou prispívat ke zvýšení celkové úmrtnosti o 2,3% - 7,4% v porovnání s nezatíženou populací. Je to rovnež spojeno s navýšením výskytu príznaku zánetu prudušek a dalších respiracních symptomu u detí ze 3% v neovlivnené populaci na 6,23% až 9,7%.

Plánovaný zámer prispeje k navýšení maximálních denních koncentrací PM10 o 2,5 – 15 µg/m3, což ješte pravdepodobne zvýší pocet dnu s prekrocením limitních hodnot. Rocní koncentrace se zmení maximálne o 0,15 µg/m3, což významne neovlivní


86

celkovou úmrtnost ani výskyt respiracních onemocnení u detí, ale presto pri soucasné imisní situaci by se mely zdroje techto látek spíše redukovat. Oxid dusicitý

Soucasné prumerné rocní koncentrace NO2 se pohybují na stanicích v Ústí nad Labem od 40 – 94 % imisního limitu a muže být podle teoretického výpoctu prícinou zvýšení výskytu chronických onemocnení dýchacích cest u detí a astmatických obtíží ze 2% ocekávaného výskytu v nezatížené populaci na 2,6 až 3,7%.

Plánovaný zámer prispeje k navýšení maximálních hodinových koncentrací o 5 – 25 µg/m3 a rocních koncentrací do 0,25 µg/m3. Tyto hodnoty tedy nemohou prispet k prekrocení limitu, ani prakticky neovlivní prevalenci výše uvedených onemocnení u detí. Oxid siricitý

V soucasné dobe nedochází v Ústí nad Labem k prekracování imisních limitu a tato situace by se na vetšine území mesta nemela zmenit ani pri realizaci plánovaného zámeru. Výjimku tvorí pouze obytná lokalita Nová Ves, kde je príspevek k denním koncentracím až 100 µg/m3, což muže vést k prekrocení limitu.

Pri srovnání soucasné situace se smernicí WHO je patrné, že merené rozpetí maximálních denních koncentrací (42 – 120 µg/m3) prevyšuje nejen doporucovanou hodnotou 20 µg/m3, ale casto i prechodný cíl 50 µg/m3, což muže být zdrojem zdravotního rizika. Plánovaný zámer prispeje k dalšímu navýšení maximálních denních koncentrací až o 25 µg/m3, což ješte ztíží dosažení hodnot uvedených ve smernici WHO. ZÁVER

V hodnoceném území je znecištení ovzduší v soucasnosti zdrojem urcitého zdravotního rizika a to zejména vlivem koncentrace suspendovaných cástic frakce PM10. Lze predpokládat, že se tato situace projevuje nepríznivým ovlivnením nemocnosti a úmrtnosti (o 2,3% - 7,4% v porovnání s nezatíženou populací) zvlášte citlivých skupin populace.

Imisní príspevek daný plánovaným zámerem nezvýší zdravotní rizika dlouhodobé expozice suspendovaných cástic, oxidu siricitého ani oxidu dusíku, ale pravdepodobne by mohl zvýšit pocet dnu s prekrocením limitu 24hodinových koncentrací pro suspendované cástice a pro oxid siricitý, což by mohlo ovlivnit denní úmrtnost a hospitalizace pro kardiovaskulární onemocnení. Míru tohoto ovlivnení nelze blíže urcit, protože není dáno, jak casto takové situace nastanou.

Pri dalším použití uvedených záveru si musíme být vedomi nejistot, které v sobe skrývá každé hodnocení rizika a které je dáno použitými vstupními daty a postupy:

– nejistoty vstupních dat o emisích - odhad byl proveden pro stabilní, bezporuchový provoz technologie, pouze za toho predpokladu jsou závery platné.

– nejistoty dané použitým výpocetním modelem, který je vždy jen priblížením skutecnosti.

– použití toxikologických dat a vztah mezi dávkou a úcinkem na základe epidemiologických dat ze zahranicních studií. Použití techto vztahu je nutné, ponevadž údaju o vztahu dávka - úcinek je nedostatek. Pri tom je jasné, že prenesení techto vztahu z jiného prostredí, z populace s jinými životními zvyklostmi, muže být zatíženo jistými nepresnostmi.


87

– nejistota hodnocení pozadového - soucasného znecištení. Byly použity imisní charakteristiky získané na provozovaných merících stanicích s predpokladem, že rozmezí merených hodnot charakterizuje situaci ve meste.

– Provedený kvantitativní odhad predstavuje velmi hrubé orientacní vyjádrení predpokládaného vlivu znecištujících látek.

– Použitý expozicní scénár - 24hodinová expozice nadhodnocuje míru rizika z venkovního ovzduší a v tomto smyslu predstavuje nejnepríznivejší variantu.


88

D.I.2. Vlivy na ovzduší

Specifikace bodových zdroju znecištování ovzduší ze stávajících zdroju SETUZA a.s. je uvedena v rozptylové studii.

Specifikace nových bodových, plošných a liniových zdroju znecištování ovzduší je uvedena v kapitole B.III.1 oznámení.

Na základe techto vstupních údaju byly v rozptylové studii vyhodnoceny príspevky znecištujících látek k imisní záteži v zájmovém území pro následující varianty: Ø Príspevky stávajících zdroju SETUZA Ø Príspevky nových zdroju – hodnocený zámer Ø Príspevky ze všech zdroju SETUZA po realizaci zámeru

Výpocet byl proveden pro PM10, NO2, CO a TOC (stávající stav), PM10, SO2, NOx, NO2, CO a TOC (hodnocený zámer) a pro PM10 ve variante po realizaci zámeru.

Výpocet imisních koncentrací byl proveden s využitím programu SYMOS 97, verze 2003. Použitá vetrná ružice je dokladována v rozptylové studii.

Výpocet byl proveden ve výpoctové ctvercové síti o rozloze 7,2 x 5,2 km a kroku 100 metru, pro sestrojení izoliniových map byly vypocítané hodnoty interpolovány do síte s krokem 25 m. Dále byly vypocteny imisní koncentrace pro následujících 18 referencních bodu, situovaných na území mesta Ústí n/L: R.B.1 – Truhlárova 1242 R.B.10 – Nová Ves 1384 R.B.2 – Truhlárova 523 R.B.11 – stred mesta, Krajský soud R.B.3 – základní škola, Nová ulice R.B.12 – ulice SNP 2379 R.B.4 – Nová 1403 R.B.13 – areál UJEP, Horení ulice R.B.5 – U Krematoria 398 R.B.14 – Šumavská 3102 R.B.6 – Škrétova 378 R.B.15 – Brandtova 3265 R.B.7 – Puškinova 1081 R.B.16 – Rabasova 3183 R.B.8 – U Lesa 24 R.B.17 – Dvojdomí 509 R.B.9 – Na Zákrutu 1298 R.B.18 – areál nemocnice

Výpoctová sít a body mimo výpoctovou sít jsou zrejmé z mapových podkladu, které jsou doloženy v rozptylové studii.

Výsledky výpoctu

Výsledky výpoctu modelových koncentrací pomocí programu SYMOS 97 verze 2003 jsou uvedeny v rozptylové studii a to ve forme mapových podkladu se zákresem izolinií (pro celé zájmové území) a dále v tabelární forme (pro jednotlivé referencní body).

Vyhodnocení príspevku suspendovaných cástic PM 10 k imisní záteži zájmového území

Pro PM10 je stávající platnou legislativou stanovena jako imisní limit z hlediska rocního aritmetického prumeru hodnota 40 µg.m-3, pro 24 hodinový aritmetický prumer potom 50 µg.m-3.

Merené pozadí této škodliviny v zájmovém území na mericích stanicích nesignalizuje prekracování rocního imisního limitu (krome stanice Ústí n/L mesto). Na všech stanicích však dochází k prekracování 24 hodinových koncentrací.


89

Stávající stav

Stávající zdroje z provozu SETUZA se podílí na této imisní situaci v rocních koncentracích nevýznamne – maximálne v desetinách µg.m-3. Tyto imisní príspevky se vyskytují zejména v bezprostredním okolí areálu (viz R.B. 1 – 8 v tabulce 1 a izolinie v mapovém podkladu c.5 rozptylové studie). V ostatním zájmovém území je tento príspevek pod 0,05 µg.m-3. Výsledek výpoctu dobre koresponduje se stávajícím stavem v a.s. SETUZA, kdy jsou provozovány zdroje s nízkou výškou komína a malým fondem provozní doby. Ve vztahu k príspevkum stávajícího provozu k rocnímu aritmetickému prumeru PM10 lze vliv oznacit jako malý a nevýznamný.

Z hlediska aritmetického prumeru za 24 hodin se stávající zdroje z provozu SETUZA mohou podílet na stávající nepríznivé imisní situaci hodnotami až okolo 30 µg.m-3, v R.B.2 byla vypoctena hodnota 47 µg.m-3. Tyto imisní príspevky nad 20 µg.m-3 se vyskytují zejména v bezprostredním okolí areálu (viz R.B. 1 – 7 v tabulce 1 a izolinie v mapovém podkladu c.4 rozptylové studie). Plochy s koncentracemi nad 15 µg.m-3 se dále vyskytují na levém brehu Labe v okolí Mariánského vrchu (bez obytné zástavby). V ostatním zájmovém území je tento príspevek v jednotkách µg.m-3. Ve vztahu k príspevkum stávajícího provozu ke 24 hodinovému aritmetickému prumeru PM10 lze vliv v bezprostredním okolí areálu oznacit jako stredne významný, na ostatním území jako malý. Príspevek zámeru

Nové zdroje z provozu SETUZA se mohou podílet na této imisní situaci v rocních koncentracích rovnež nevýznamne – maximálne v desetinách µg.m-3. Tyto imisní príspevky se vyskytují zejména v bezprostredním okolí areálu (viz R.B. 1 – 8 v tabulce 11 a izolinie v mapovém podkladu c.11 rozptylové studie). Vlivem komínu energocentra se vytvárí imisní príspevek v rozmezí od 0,05 do cca 0,1 µg.m-3 i na severozápadních svazích Malého Sedla. V ostatním zájmovém území je tento príspevek pod 0,05 µg.m-3. Ve vztahu k príspevkum hodnoceného zámeru k rocnímu aritmetickému prumeru PM10 lze vliv oznacit jako malý a nevýznamný.

Z hlediska aritmetického prumeru za 24 hodin se zdroje hodnoceného zámeru mohou podílet na stávající nepríznivé imisní situaci hodnotami do 20 µg.m-3 (viz tabulka 11 a izolinie v mapovém podkladu c.10 rozptylové studie). Tyto imisní príspevky se vyskytují zejména v bezprostredním okolí areálu, v R.B.1 byla vypoctena hodnota 16,6 µg.m-3. Plochy s koncentracemi do 15 µg.m-3 se vlivem komínu energocentra mohou vyskytovat i v zástavbe na severozápadním svahu Malého Sedla a ve vyvýšených zalesnených partiích nad Strekovem. Koncentrace až do 10 µg.m-3 se mohou vyskytovat na levém brehu Labe v okolí Mariánského vrchu (bez obytné zástavby). V ostatním zájmovém území je tento príspevek do 2,5 µg.m-3. Ve vztahu k príspevkum hodnoceného zámeru ke 24 hodinovému aritmetickému prumeru PM10 lze vliv v bezprostredním okolí areálu oznacit jako významný, na ostatním území jako malý. Vlivem provozu energocentra dojde ke zvýšení imisních koncentrací i v oblasti Malého Sedla a nad Strekovem. Výsledný stav

Budoucí provoz SETUZA se muže podílet na imisní situaci v rocních koncentracích nevýznamne – maximálne do 0,8 µg.m-3. Tyto imisní príspevky se vyskytují zejména v bezprostredním okolí areálu (viz R.B. 1 – 8 v tabulce 21 a izolinie v mapovém podkladu c.19 rozptylové studie). Vlivem provozu hodnoceného zámeru se zvyšuje


90

plocha s imisním príspevkem nad 0,1 µg.m-3 ve smeru k Malému Sedlu. Príspevek nad 0,1 µg.m-3 lze ocekávat i v cásti stredu mesta, podél Labe a na Mariánském vrchu. Ve vztahu k príspevkum budoucího provozu k rocnímu aritmetickému prumeru PM10 lze vliv oznacit jako malý až mírne významný.

Z hlediska aritmetického prumeru za 24 hodin se budoucí provoz SETUZA muže podílet na stávající nepríznivé imisní situaci hodnotami až do 66 µg.m-3 (viz tabulka 21 a izolinie v mapovém podkladu c.18 rozptylové studie). V R.B.2 muže samotný príspevek prekracovat po dobu 26,5 hodin v roce imisní limit. V R.B.6 se muže rovnež príspevek imisní koncentrace priblížit krátkodobe hodnote imisního limitu. Nejvyšší imisní príspevky se opet budou vyskytovat v bezprostredním okolí areálu. V ploše s koncentrací nad 20 µg.m-3 se bude nacházet velká cást zástavby mestské cásti Strekov a strední cást mesta na levém brehu Labe. Ve vztahu k príspevkum budoucího provozu ke 24 hodinovému aritmetickému prumeru PM10 lze vliv oznacit jako velmi významný.

Vyhodnocení príspevku NO x k imisní záteži zájmového území

Pro NO2 je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro rocní aritmetický prumer ve vztahu k ochrane zdraví lidí hodnotou 40 µg.m-3 a 200 µg.m-3 ve vztahu k hodinovému aritmetickému prumeru. Nejbližší stanice nesignalizují prekracování imisních limitu.

Pro ochranu ekosystému a vegetace je vyhlášen rocní imisní limit pro NOx v hodnote 30 µg.m-3. Stávající stav

Jak je zrejmé z prehledu stávajících zdroju v a.s. SETUZA jsou hmotnostní toky emisí oxidu dusíku zcela minimální a tomu odpovídají i imisní príspevky pro stávající stav. Maximální príspevky stávajícího stavu se z hlediska rocního aritmetického prumeru pohybují v setinách µg.m-3 (viz tabulka 2 a izolinie v mapovém podkladu c.7 rozptylové studie). Ve vztahu k príspevkum stávajícího stavu k rocnímu aritmetickému prumeru NO2 lze vliv oznacit jako zcela nevýznamný.

Imisní príspevek stávajícího stavu ve vztahu k hodinovému aritmetickému prumeru nepresáhne 3 µg.m-3 (R.B. 1), v ostatním území je tento príspevek do 1 µg.m-3 (viz tabulka c.2 a izolinie v mapovém podkladu c. 6 rozptylové studie). Ve vztahu k príspevkum stávajícího stavu k hodinovému aritmetickému prumeru NO2 lze vliv oznacit jako zcela nevýznamný. Príspevek zámeru

Vlivem provozu energocentra a sušárny výpalku se imisní príspevky zvýší a to jak v bezprostredním okolí areálu, tak i ve vzdálenejším okolí.

Imisní príspevky zámeru z hlediska rocního aritmetického prumeru mohou dosahovat maximálních koncentrací okolo 0,25 µg.m-3 ve svazích nad Strekovem a v nejbližším okolí areálu SETUZA. V malé cásti mesta na levém brehu Labe se mohou vyskytovat príspevky okolo 0,1 µg.m-3 (viz tabulka 12 a izolinie v mapovém podkladu c.13 rozptylové studie). Ve vztahu k príspevkum hodnoceného zámeru k rocnímu aritmetickému prumeru NO2 lze vliv oznacit jako malý a málo významný.

Imisní príspevek zámeru ve vztahu k hodinovému aritmetickému prumeru se vlivem provozu energocentra projeví zejména ve vyšších partiích jihovýchodne od areálu


91

SETUZA, ve vzdálenosti cca 1 km od zdroje. Zde mohou imisní príspevky dosahovat hodnot až 30 µg.m-3, príspevky okolo 15 µg.m-3 lze ocekávat na levém brehu Labe a v neobydlených svazích vrchu Orechovka. Hodnoty nad 5 µg.m-3 se mohou vyskytovat na sídlišti Severní terasa a na území Kockova (viz tabulka c.12 a izolinie v mapovém podkladu c. 12 rozptylové studie). Ve vztahu k príspevkum zámeru k hodinovému aritmetickému prumeru NO2 lze vliv oznacit jako málo až stredne významný. Výsledný stav

Vzhledem k tomu, že stávající imisní príspevky NO2 ze zdroju SETUZA jsou zcela zanedbatelné, lze pokládat príspevky zámeru i za príspevky výsledného stavu, vcetne hodnocení velikosti a významnosti vlivu.

Toto konstatování se týká i imisního príspevku NOx. Rocní koncentrace oxidu dusíku se v nejexponovanejších místech budou pohybovat kolem 3 µg.m-3, to je kolem 10 % hodnoty imisního limitu. Ve vztahu k rocnímu limitu pro ochranu ekosystému lze vliv oznacit jako málo až stredne významný.

Vyhodnocení príspevku CO k imisní záteži zájmového území

Pro uvedenou škodlivinu je stanoven imisní limit jako maximální denní osmihodinový klouzavý prumer hodnotou 10 000 µg.m-3. Nejbližší stanice nesignalizují prekracování imisních limitu. Stávající stav

Jak je zrejmé z prehledu stávajících zdroju v a.s. SETUZA, jsou hmotnostní toky emisí oxidu uhelnatého zcela minimální a tomu odpovídají i imisní príspevky pro stávající stav. Maximální príspevky stávajícího stavu se z hlediska osmihodinového prumeru pohybují v bezprostredním okolí areálu SETUZA maximálne do 3 µg.m-3, v ostatním území jsou pak pod 0,5 µg.m-3 (viz tabulka 3 a izolinie v mapovém podkladu c.8 rozptylové studie). Ve vztahu k príspevkum stávajícího stavu k osmihodinovému klouzavému prumeru CO lze vliv oznacit jako zcela nevýznamný. Príspevek zámeru

Vlivem provozu energocentra a sušárny výpalku se imisní príspevky zvýší a to jak v bezprostredním okolí areálu, tak i ve vzdálenejším okolí.

Imisní príspevky zámeru z hlediska osmihodinového klouzavého prumeru mohou dosahovat maximálních koncentrací až okolo 100 µg.m-3 v lesnatých svazích jihozápadne od areálu SETUZA, v okolí areálu lze ocekávat príspevky od 20 do 60 µg.m-3 (viz tabulka 13 a izolinie v mapovém podkladu c.14 rozptylové studie). Ve vztahu k príspevkum hodnoceného zámeru k osmihodinovému klouzavému prumeru CO lze vliv oznacit jako zcela nevýznamný. Výsledný stav

Vzhledem k tomu, že stávající imisní príspevky CO ze zdroju SETUZA jsou zcela zanedbatelné, lze pokládat príspevky zámeru i za príspevky výsledného stavu, vcetne hodnocení velikosti a významnosti vlivu.


92

Vyhodnocení príspevku SO2 k imisní záteži zájmového území

Pro SO2 je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro 24 hodinový aritmetický prumer hodnotou 125 µg.m-3 a 350 µg.m-3 ve vztahu k hodinovému aritmetickému prumeru. Nejbližší stanice nesignalizují prekracování imisních limitu, dochází k postupnému snižování namerených imisních koncentrací.

Pro ochranu ekosystému a vegetace je vyhlášen imisní limit pro rocní prumer a pro prumer za zimní období v hodnote 20 µg.m-3.

Stávající stav

Ze stávajících zdroju SETUZA nedochází prakticky k žádným emisím oxidu siricitého (v závode se spaluje pouze malé množství zemního plynu z verejné síte). Príspevek zámeru

Vzhledem k tomu, že zdrojem emisí oxidu siricitého bude pouze kotel na spalování biomasy, projeví se imisní príspevky, na rozdíl od ostatních znecištujících látek, zejména ve vzdálenejším okolí.

Imisní príspevky zámeru z hlediska 24 hodinového aritmetického prumeru se mohou blížit hodnotám imisního limitu v území jižne od areálu SETUZA (bez obytné zástavby) a dále se mohou vyskytovat koncentrace okolo 100 µg.m-3 v obytné zástavbe Novoveského potoka a na prilehlých svazích. Na svazích vrchu Orechovka muže dosahovat príspevek hodnot až okolo 75 µg.m-3. Na ostatním území mesta Ústí n/L bude príspevek do 25 µg.m-3, na Severní terase mohou být príspevky i nad 25 µg.m-3 (viz tabulka 15 a izolinie v mapovém podkladu c.17 rozptylové studie). Ve vztahu k príspevkum hodnoceného zámeru ke 24 hodinovému aritmetickému prumeru SO2 lze vliv oznacit za velmi významný.

Imisní príspevek zámeru ve vztahu k hodinovému aritmetickému prumeru vykazuje obdobný prubeh s tím rozdílem, že príspevky se již neblíží hodnotám hodinového imisního limitu. Nejvyšší hodnoty príspevku i nad 175 µg.m-3 lze krátkodobe ocekávat v neobydlených cástech vyšších partií jižne od areálu. Koncentrace od 100 do 150 µg.m-3 lze krátkodobe ocekávat v obytné zástavbe nad Novoveským potokem. Na svazích vrchu Orechovka muže dosahovat príspevek hodnot až okolo 75 µg.m-3. Na ostatním území mesta Ústí n/L bude príspevek do 25 µg.m-3, na Severní terase mohou být príspevky i nad 50 µg.m-3 (viz tabulka c.12 a izolinie v mapovém podkladu c. 16 rozptylové studie). Ve vztahu k príspevkum zámeru k hodinovému aritmetickému prumeru SO2 lze vliv oznacit jako významný. Výsledný stav

Vzhledem k tomu, že stávající imisní príspevky SO2 ze zdroju SETUZA jsou zcela zanedbatelné, lze pokládat príspevky zámeru i za príspevky výsledného stavu, vcetne hodnocení velikosti a významnosti vlivu.

Vzhledem k celorocnímu provozu energocentra lze z pohledu limitu pro ochranu ekosystému a vegetace srovnávat rocní prumerné koncentrace SO2 jak s rocním limitem, tak i s limitem pro zimní období. Rocní koncentrace oxidu siricitého neprekrocí hodnotu 1 µg/m3, což predstavuje cca 5 % limitní hodnoty pro ochranu ekosystému. Vliv zámeru lze oznacit za málo až stredne významný.


93

Vyhodnocení príspevku VOC k imisní záteži zájmového území

Pro VOC není stávající platnou legislativou imisní limit stanoven. Stávající stav

Nejvýznamnejší tekavou organickou látkou emitovanou ze stávajících zdroju SETUZA je hexan. Vzhledem k tomu, že imisní limit není stanoven, byl výpocet imisních koncentrací, ve vztahu k následnému hodnocení zdravotních rizik, proveden pro prumernou rocní koncentraci. Vzhledem k nízké stavební výšce komína se vliv rocních koncentrací projevuje pouze v bezprostredním okolí areálu SETUZA, kde dosahuje maximální rocní koncentrace hodnoty 1,2 µg.m-3, na ostatním území mesta se vliv VOC prakticky neprojeví (viz tabulka 4 a izolinie v mapovém podkladu c.9 rozptylové studie). Vliv lze oznacit jako zcela nevýznamný. Príspevek zámeru

Nejvýznamnejší tekavou organickou látkou emitovanou z provozu hodnoceného zámeru bude etanol (emise z fermentoru). Vzhledem k tomu, že imisní limit není stanoven, byl výpocet imisních koncentrací, ve vztahu k následnému hodnocení zdravotních rizik, proveden pro prumernou rocní koncentraci. Vzhledem k nízké stavební výšce výduchu se vliv rocních koncentrací projevuje pouze v bezprostredním okolí areálu SETUZA, kde dosahuje maximální rocní koncentrace hodnoty 0,8 µg.m-3, na ostatním území mesta se vliv VOC prakticky neprojeví (viz tabulka 14 a izolinie v mapovém podkladu c.15 rozptylové studie). Vliv lze oznacit jako zcela nevýznamný. Výsledný stav

Vzhledem k vypoctené výši imisních príspevku hexanu ze stávajícího provozu a etanolu z provozu zámeru a zejména pak vzhledem k tomu, že se jedná o dve ruzné tekavé organické látky nebylo jejich spolecné vyhodnocení provádeno.

K výše uvedenému vyhodnocení vlivu zámeru a výsledného stavu na ovzduší je treba uvést, že bylo provedeno z hodnot stanovených nebo navrhovaných emisních limitu, tj. stavu, kdy všechny zdroje jsou po celou provozu provozovány na hodnotách emisních limitu. Aby zarízení plnilo trvale všechny podmínky emisního limitu, musí za bežného a ustáleného provozu dosahovat emisní koncentrace podstatne nižší než emisní limit. Skutecné emisní koncentrace z nových zdroju lze overit až v prubehu zkušebního provozu autorizovaným merením. I pres tuto skutecnost je však treba hodnotit vliv zámeru z hlediska emisí oxidu siricitého a zejména pak emisí PM10, ve vztahu ke stávající imisní situaci v zájmovém území, jak z hlediska velikosti, tak i významnosti za velmi významný negativní vliv.

Zápach

Pri výrobe bioetanolu nelze zcela vyloucit pri nekterých technologických operacích (napr. fermentace, nakládání s výpalky v kapalné forme, cistírna odpadních vod) i možnost emisí pachových látek. Minimalizace emisí pachových látek bude rešena instalací biofiltru na COV a dopalovací jednotky, do které budou zavedeny veškeré významnejší výduchy, které by mohly být zdrojem zápachu. Vzduch z fermentoru bude veden pres vodní pracku.

Celý technologický proces výroby bioetanolu, vcetne pomocných zarízení, zejména pak cistírny technologických odpadních vod musí být navržen tak, aby nebyla prekracována prípustná míra obtežování zápachem dle vyhlášky c. 362/2006 Sb.


94

Z hlediska problematiky vlivu na ovzduší lze požadovat respektování následujících doporucení: • pri dovozu obilí a expedici bioetanolu bude v maximální možné míre preferována železnicní

doprava

• pri výberu dodavatele filtru pro záchyt tuhých látek bude uplatnen požadavek na zajištení garance maximální hodnoty 10 mg/m3 tuhých látek na výstupu z filtru

• pri výberu dodavatele kotle na spalování biomasy bude uplatnen požadavek na zajištení garance maximální hmotnostní koncentrace ve vystupujících spalinách: TZL = 20 mg/m3, NOx jako NO2 = 200 mg/m3, CO = 150 mg/m3

• pri výberu dodavatele horáku na ohrev vzduchu pro sušárnu výpalku bude uplatnen požadavek na dodávku nízkoemisního horáku z hlediska oxidu dusíku

• v rámci výrobny bioetanolu bude osazena dopalovací jednotka pro likvidaci pachových látek z odplynu z technologie bioetanolu

• v rámci zámeru bude realizován nový vjezd do cásti „Výživa“, bude vybudována odstavná plocha pro nákladní vozidla a nové parkovište pro osobní vozidla zamestnancu

• soucástí nové COV bude dezodoracní biofiltr

• v rámci zkušebního provozu bude provedeno autorizované merení emisí stredních a velkých zdroju znecištování ovzduší, rozsah merení upresní príslušný inspektorát CIŽP

• v rámci zkušebního provozu požádá oznamovatel o certifikaci granulované biomasy jako paliva


95

D.I.3. Vlivy na povrchové a podzemní vody

Vliv na charakter odvodnení oblasti

Zámer negeneruje vznik nových objemu srážkových vod. V místech navržené výstavby se nachází stávající objekty, které budou demolovány, a v prevážné míre zpevnené plochy. Rozloha nezpevnených ploch v místech výstavby je minimální.

Velikost zastavených a zpevnených ploch se tak oproti stávajícímu stavu významne nezmení. Lze tudíž konstatovat, že nedojde ke zhoršení odtokových pomeru z hodnoceného území a z tohoto aspektu lze vliv hodnotit z hlediska velikosti jako malý, z hlediska významnosti jako málo významný. Zmena hydrologických charakteristik

Výstavbou hodnoceného zámeru v uvedené lokalite nedojde ke snížení infiltrace srážkových vod v území ani ke zmene hydrologických charakteristik zrychlením odtoku srážkových vod, protože stavba bude realizována na stávajících zpevnených a zastavených plochách. Vlivy na jakost vod

Potenciální ovlivnení kvality povrchových a podzemních vod muže nastat zejména v etape výstavby, cástecne i v rámci vlastního provozu. Výstavba

Vlastní etapa výstavby nepredstavuje významnejší riziko ohrožení kvality vod. Pro minimalizaci tohoto rizika jsou v doporuceních tohoto oznámení pro etapu výstavby navržena následující opatrení: • všechny mechanismy, které se budou pohybovat na staveništi, musí být v dokonalém

technickém stavu; zejména z hlediska možných úkapu ropných látek

• v prípade úniku ropných nebo jiných závadných látek bude kontaminovaná zemina neprodlene odstranena a uložena na lokalite urcené k temto úcelum, nebo predána k provedení dekontaminace

Provoz

Objekty se sociálním zarízením budou napojeny na stávající areálovou kanalizaci, která je zakoncena BCOV odpovídající velikosti. Vycištené splaškové vody budou i nadále vypoušteny stávajícím výústním objektem do Labe.

Neznecištené srážkové vody ze strech objektu budou odvádeny spolecnou stávající kanalizací na stávající BCOV. Pro prípad prívalových deštu zustane zachován prepad do mestské kanalizace ScVaK.

Srážkové vody ze zpevnených ploch, kterou mohou být potenciálne kontaminovány ropnými látkami, budou do této kanalizace vedeny pres odlucovace ropných látek. Pocty, velikosti a dispozicní rozmístení odlucovacu bude upresneno v projektu pro stavební rízení. Odlucovace budou zabezpeceny proti vyplavení.

Veškeré technologické vody z výroby bioetanolu budou odvádeny samostatným potrubím na novou cistírnu odpadních vod, která bude vybudována v rámci hodnoceného zámeru. Na tuto COV bude privádena i cást stávajících technologických odpadní vod ( odpadní vody z odlucovace tuku „Výživa“). Odpadní vody po pruchodu novou COV budou vedeny k docištení na stávající COV. Na vstupu do stávající COV by tak melo dojít k cástecnému snížení znecištení pri soucasném zvýšení prutoku. Dle


96

dostupných podkladu bude i po realizaci zámeru plneno stávající vodoprávní rozhodnutí pro vypouštení odpadních vod do Labe, a to jak z hlediska kvality vypouštených odpadních vod, tak i z hlediska vypoušteného množství.

V rámci zpracování projektu pro stavební rízení budou upresneny množství a stupen znecištení jednotlivých odpadních vod z výrobny bioetanolu a návazne budou upresnena i zarízení nové COV tak, aby na výstupu odpadních vod ze stávající cistírny do Labe byly trvale dodržovány hodnoty ukazatelu stanovené vodoprávním rozhodnutím.

Kvalita podzemních a povrchových vod nebude provozem hodnoceného zámeru ohrožena. Veškeré nádrže, ve kterých budou skladovány látky nebezpecné vodám, budou navrženy jako dvoupláštové (s automatickou kontrolou meziprostoru) nebo budou tyto zásobníky umísteny v nepropustných, bezodtokových jímkách odpovídajícího objemu. Suroviny a prípravky dovážené do závodu v prepravních obalech (kontejnery, sudy, kanystry) budou skladovány a veškeré následné operace s temito surovinami budou provádeny pouze na vodohospodársky zabezpecených plochách (nepropustná podlaha s ochranným náterem, vyspádovaná do nepropustné, bezodtokové havarijní jímky odpovídající objemu). Jakékoliv nakládání s temito látkami mimo takto zabezpecené prostory bude v rámci provozních predpisu prísne zakázáno.

Na základe uvedených skutecností lze doporucit respektovat následujících opatrení: • v rámci zpracování projektu pro stavební rízení upresnit množství a stupen znecištení

jednotlivých odpadních vod z výrobny bioetanolu a specifikovat druhy a rozmery jednotlivých zarízení v nové COV tak, aby na výstupu odpadních vod ze stávající COV byly trvale dodržovány hodnoty ukazatelu stanovené stávajícím vodoprávním rozhodnutím

• Srážkové vody ze zpevnených ploch, které mohou být potenciálne kontaminovány ropnými látkami, budou odvádeny do kanalizace srážkových vod pres odlucovace ropných látek, které budou zabezpeceny proti vyplavení v období prívalových deštu

• Provozovatel predloží ke kolaudaci stavby schválené provozní rády pro cistírny odpadních vod a odlucovace ropných látek


• Pri provozu COV a odlucovacu ropných látek bude pravidelne sledována kvalita vody na výstupu z techto zarízení; rozsah a cetnost analýz bude provádena dle požadavku príslušného vodohospodárského orgánu

Pri realizaci všech navržených opatrení lze vliv zámeru na vodu oznacit z hlediska významnosti za málo významný, z hlediska velikosti za strední až malý. Z hlediska navržené koncepce cištení odpadních vod a navrženého rešení ochrany vod lze konstatovat, že posuzovaný zámer nebude predstavovat ovlivnení kvality povrchových a podzemních vod v etape výstavby i provozu pri respektování doporucení uvedených tímto oznámením.


97

D.I.4. Vlivy na pudu Vlivy na rozsah a zpusob užívání pudy

Tento vliv nenastává nebot zámer nevyžaduje zábor ZPF ani PUPFL. Znecištení pudy

Z hlediska vlastního provozu nelze objektivne predpokládat významnou pravdepodobnost kontaminace pud pri respektování opatrení navržených tímto oznámením a pri dodržení technického rešení stavby v souladu se zpracovaným zadáním a pri respektování príslušných provozních smernic. Obecne lze vyvodit záver, že pri respektování navržených doporucení je možné vliv na kontaminaci pud oznacit z hlediska velikosti vlivu jako malý, z hlediska významnosti jako málo významný. Zmena místní topografie, vliv na stabilitu a erozi pudy

Realizace zámeru není spojena se zmenou místní topografie a nemá vliv na stabilitu a erozi pudy. Vlivy na chránené cásti prírody

Areál a.s. SETUZA se nachází ve IV. zóne (prumyslová oblast) CHKO Ceské stredohorí. Realizací zámeru nedochází k rozšírení stávajícího areálu, prímé vlivy na CHKO nenastávají. Neprímé vlivy – zmeny v imisní situaci jsou uvedeny a hodnoceny v príslušné cásti oznámení. Vlivy v dusledku ukládání odpadu

Z hlediska odpadu bude v rámci výstavby a provozu provádeno pouze jejich shromaždování, tj. docasné uložení na místech k tomu urcených a zabezpecených po dobu nezbytne nutnou.

Výstavba

Specifikace jednotlivých druhu odpadu a jejich množství v prubehu výstavby bude provedena v rámci zpracování provádecích projektu, kdy budou konkretizovány i použité stavební materiály. Pro shromaždování jednotlivých druhu odpadu vytvorí investor potrebné podmínky. Za dodržování predpisu pro nakládání s odpady, vcetne vyhovujícího zpusobu využití nebo odstranení, které vzniknou v prubehu výstavby odpovídá hlavní dodavatel stavby. Tato povinnost by mela být zapracována do smlouvy o provedení prací. Množství všech odpadu vznikajících v etape výstavby, nelze objektivne urcit. Z hlediska problematiky odpadu je nezbytné požadovat, aby byly v dalších stupních projektové dokumentace respektovány následující podmínky: • v následujících stupních projektové dokumentace specifikovat prostory pro shromaždování

nebezpecných odpadu a prípadných ostatních látek škodlivých vodám ze všech uvažovaných aktivit v rámci stavby uvažovaného zámeru; tyto budou ukládány pouze ve vybraných a oznacených prostorách v souladu s legislativou v oblasti ochrany vod a odpadovém hospodárství

• v provádecích projektech stavby budou upresneny jednotlivé druhy odpadu z výstavby, jejich množství a predpokládaný zpusob využití respektive odstranení

• dodavatel stavby vytvorí v rámci zarízení stavenište podmínky pro trídení a shromaždování jednotlivých druhu odpadu v souladu se stávajícími predpisy v oblasti odpadového hospodárství; o vznikajících odpadech v prubehu stavby a zpusobu jejich odstranení nebo využití bude vedena odpovídající evidence; soucástí smlouvy s dodavatelem stavby bude požadavek vznikající odpady v etape výstavby nejprve nabídnout k využití

• smluvne zajistit likvidaci a odstranení odpadu pouze se subjekty oprávnenými k této cinnosti


98

• pri provádení demolic objektu (zejména podlah), kde nelze zcela jednoznacne vyloucit možnost kontaminace, budou provádeny odbery vzorku a dokladována nezávadnost odpadu z hlediska zákona o odpadech

• provozovatel predloží ke kolaudaci stavby specifikaci druhu a množství odpadu vzniklých v procesu výstavby a doloží zpusob jejich odstranení

Provoz

Predpokládané druhy odpadu z etapy provozu jsou souhrnne uvedeny v predcházející cásti predkládaného oznámení. Jak je z jejich specifikace a z vydaného souhlasu k nakládání s nebezpecnými odpady (pro stávající provoz) zrejmé, prevážná cást odpadu, souvisejících s provozem hodnoceného zámeru již v a.s. SETUZA vzniká. Nove budou vznikat dva druhy odpadu, které budou i objemove nejvýznamnejší.

Hmotnostne nejvýznamnejším odpadem bude cca 32 000 tun popela z provozu fluidního kotle. Vzhledem k tomu, že odsírení spalin z fluidního kotle bude provádeno prímo v kotli, bude tento odpad v zásade smesi odpadu katalogových císel 100101 a 100105. Druhým, hmotnostne nejvýznamnejším odpadem bude cca 8 000 tun kamení a hlíny z cištení obilí (odpad katalogové císlo 020701). Produkce ostatních odpadu bude hmotnostne významne nižší.

Konecný sortiment odpadu, množství jednotlivých druhu odpadu a smluvní vztahy budou upresneny v rámci zkušebního provozu.

Nakládání s odpady v etape provozu bude ošetreno v rámci príslušného složkového zákona a souvisejících predpisu. Vliv lze z hlediska velikosti oznacit za malý, z hlediska významnosti za málo významný.


99

D.I.5. Vlivy na horninové prostredí a prírodní zdroje

Realizace zámeru nenarušuje žádné ložisko nerostných surovin ani dobývací prostor. K ovlivnení horninového prostredí nedojde. Vliv lze oznacit za nulový.

D.I.6. Vlivy na faunu, floru a ekosystémy

Lokalita výstavby se nachází ve stávajícím areálu SETUZA a.s. a neznamená tedy zásah do nového, dosud nezastaveného prostoru. Veškeré plochy, na kterých bude realizován zámer, jsou v kategorii zastavených a ostatních ploch. Z této skutecnosti se také odvíjí vyhodnocení velikosti a významnosti vlivu na faunu, floru a ekosystémy. Vlivy na floru

Realizací posuzovaného zámeru nedojde k trvalé zmene habitatu prostredí, protože se nejedná o stavbu na zelené louce. Realizací zámeru nebudou dotceny prostory známých výskytu zvlášte chránených druhu rostlin. V areálu závodu nebyl zjišten žádný druh rostliny zvlášte chránený podle vyhlášky Ministerstva životního prostredí Ceské republiky c.395/1992 Sb. Vlivy na prvky drevin rostoucí mimo les

Zámer negeneruje kácení prvku drevin rostoucích mimo les. Z hlediska konecného funkcního využití areálu je v doporuceních predkládaného oznámení formulováno ve vztahu k výše uvedené skutecnosti následující opatrení:

• v rámci další projektové prípravy vypracovat komplexní projekt sadových úprav a ozelenení

areálu. Pro novou výsadbu použít zapestované jedince stromu a keru. Soucástí projektu bude i plán údržby zelene. Projekt sadových úprav v predstihu konzultovat s príslušným orgánem ochrany prírody

Vlivy na faunu

Zámer neznamená ohrožení populací zvlášte chránených nebo regionálne vzácných druhu živocichu, vcetne jejich reprodukcních prostor v prostoru vlastního stavenište.

Výše uvedené umístení závodu vylucuje prítomnost vyšších obratlovcu (vyskytují se hlodavci) a je neslucitelné s trvalým výskytem chránených a zvlášte chránených živocichu.

Vlivy na lokality NATURA 2000

Nejbližší lokality NATURA 2000 se nachází v dostatecné vzdálenosti a nemohou být výstavbou ani provozem hodnoceného zámeru ovlivneny. Vyjádrení Správy CHKO Ceské stredohorí je uvedeno v príloze oznámení. Vlivy na další významné krajinné prvky

Vlivy na vodní toky a údolní nivy

Velikost a významnost tohoto vlivu se oproti stávajícímu stavu nezmení – stávající výústní objekt pro vypouštení predcištených odpadních vod z COV nebude žádným zpusobem upravován.

Vlivy na jezera, rybníky a vodní plochy

Tento vliv nenastává.


100

Vlivy na prvky ÚSES

Z hodnocení cásti dokumentace, týkající se územního systému ekologické stability krajiny vyplývá, že zámer vlastní výstavby se prímo nedotýká žádného stávajícího ani navrhovaného skladebného prvku ÚSES ani žádného kosterního prvku ekologické stability krajiny zájmového území, protože realizace zámeru není spojena se zastavením nových ploch mimo areál SETUZA. Vlivy na další ekosystémy

Zámerem nejsou dotceny jiné než popsané ekosystémy. Významným biologickým vlivem muže být ruderalizace území po výstavbe z duvodu, že plochy zasažené stavebními pracemi nebudou dusledne rekultivovány. Otevrené plochy mohou být vystavovány nástupu ruderálních rostlin a jednoletých plevelu, které mohou znamenat i ovlivnení druhové skladby okolních fytocenóz nežádoucí sukcesí. Je proto doporuceno následující opatrení:

• dusledne zajistit rekultivaci všech pozemku, dotcených stavebními pracemi, z duvodu prevence šírení ruderálních druhu rostlin a alergenních plevelu

D.I.7. Vlivy na krajinu

Pro posouzení vlivu stavby navrhovaného zámeru na krajinný ráz a estetické parametry území je podstatné hodnotit posuzovaný zámer v kontextu urcujících faktoru krajinného rázu území. Hodnocení je možno provést v syntéze nekolika pohledu:

1. Vznik nové charakteristiky území:

V míste výstavby nedojde ke vzniku nové charakteristiky území. V rámci zámeru budou provedeny demolice urcených objektu a na jejich míste budou vybudovány nové objekty, které svými rozmery a úcelem budou obdobné, jako stávající objekty v areálu SETUZA a.s. V daném kontextu je možno vliv pokládat za nevýznamný. 2.Narušení stávajícího pomeru krajinných složek:

V daném kontextu zmeny krajinných složek nejde o posílení nepríznivých složek krajiny. Lze konstatovat, že dnes v území jsou situovány plošne zhruba stejne rozsáhlé objekty, jako je tomu i v ocekávaném stavu. Vliv lze oznacit za nevýznamný. 3. Dálkové pohledy

S ohledem na charakter stavby a její umístení je možno konstatovat, že v dálkových pohledech se vliv zámeru výrazneji projeví v porovnání se stávajícím stavem realizací 180 m vysokého komína energocentra. Prestože se v dálkových pohledech již uplatnují obdobné stávající objekty, v kontextu merítka ve vazbe na okolní objekty lze vliv zámeru považovat za významný.

D.I.8. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

Predkládaný zámer nepredpokládá vlivy na hmotný majetek a kulturní památky. Z hlediska provádení zemních prací bude postupováno ve smyslu zákona c.20/87 Sb. o státní památkové péci a zákona c 242/92 Sb.


101

D.2. Rozsah vlivu vzhledem k zasaženému území a populaci Zámer je v daném území predkládaným oznámením posouzen ze všech podstatných hledisek. Z hlediska umístení predloženého zámeru je patrné, že se jedná o aktivitu navrhovanou v zóne urcené územním plánem pro obdobné zámery. Z hlediska posuzovaných vlivu hodnocených dle kapitoly D.I. predloženého oznámení je patrné, že nejvýznamnejší vlivy z hlediska velikosti a významnosti lze ocekávat zejména v oblasti vlivu na ovzduší a akustickou situaci v území, což bezprostredne souvisí i s vlivy na verejné zdraví.

Zámer je situován do území, kde ve vetšine merených nebo výpoctových bodech jsou již nyní prekracovány hygienické limity hluku v chránených venkovních prostorách staveb a to jak pro denní, tak i pro nocní dobu. Tento nepríznivý stav je zpusoben jak stávajícími stacionárními zdroji závodu SETUZA a.s., tak i stávající dopravou na prilehlých komunikacích.

V rámci projektové prípravy hodnoceného zámeru byl kladen maximální duraz na minimalizaci hlukových parametru nových stacionárních zdroju hluku. Všechny hlavní zdroje budou utlumeny bud realizací prímých protihlukových opatrení prímo na zdroji hluku, nebo tyto zdroje budou umísteny do vnitrních prostor objektu a protihluková opatrení budou rešena v rámci stavebního rešení objektu. Pri respektování techto opatrení, jak je zrejmé ze zpracované akustické studie, budou pri provozu hodnoceného zámeru dodrženy hygienické limity hluku jak pro denní, tak i pro nocní dobu a príspevek stacionárních zdroju hluku ke stávající hlukové záteži je prakticky nulový.

V rámci projektové prípravy je navrhována i rada opatrení pro minimalizaci hluku z dopravy (další vjezd do areálu, výstavba odstavné plochy pro kamiony a parkovište pro osobní automobily, výstavba silnicní váhy v areálu závodu). Pro dopravu obilí a expedici bioetanolu bude v maximální míre preferována železnicní doprava. Z hlediska vyvolané dopravní obslužností zámeru je patrné, že zmena akustické situace se projevuje navýšením maximálne do 0,5 dB, což jsou príspevky, které jsou pri úvaze chyby terénního merení nepodstatné a neprokazatelné.

Realizace zámeru tudíž nezvýší z hlediska expozice hluku u exponovaných obyvatel stávající zdravotní rizika a pravdepodobné negativní úcinky vlivu hluku budou oproti stávajícímu stavu beze zmeny.

Jak je zrejmé z predchozích cástí oznámení, zámer je situován do území, kde na všech stanicích monitorujících kvalitu ovzduší, dochází k prekracování 24 hodinového imisního limitu tuhých znecištujících látek, vyjádrených jako PM10. Na stanici Ústí n/L mesto dochází i k prekracování rocního imisního limitu (dle názoru zpracovatele oznámení se na této stanici projevuje významne vliv dopravy).

V rámci hodnoceného zámeru je navrhována rada opatrení ( i nad rámec platné legislativy) pro minimalizaci emisí TZL. Doprava obilí, mouky a dalších pevných látek je v maximální možné míre rešena zakrytovanou pasovou dopravou. Veškeré výduchy z technologie, které mohou obsahovat tuhé cástice, budou vedeny pres úcinné filtracní systémy tak, aby ve vycišteném vzduchu na výstupu z filtru byla trvale dodržována maximální koncentrace TZL do 10 mg/m3. Pri provozu kotle na spalování biomasy musí být dodržovány emisní limity pro budoucí zdroje. Z hlediska emisních limitu pro TZL, NOx a CO je predkládaným oznámením navrhováno další zprísnení techto limitu.


102

Pri realizaci techto opatrení a navrhovaném zvýšení výšky komína energocentra na 180 m lze ocekávat príspevky zámeru vyjádrené jako 24 hodinové koncentrace PM10 maximálne do 20 µg/m3. Tyto koncentrace se však budou vyskytovat pouze krátkodobe a na relativne malém území (v bezprostredním okolí areálu, na severozápadním svahu Malého Sedla a ve vyvýšených partiích nad Strekovem). Na vetšine území mesta Ústí n/L a okolí bude tento príspevek do 2,5 µg.m-3.

Na základe vyhodnocení výsledného provozu SETUZA po realizaci zámeru, z hlediska PM10 a aritmetického prumeru za 24 hodin, muže tento príspevek po dobu nekolika desítek hodin v roce prekracovat nebo dosahovat hodnoty imisního limitu. V ploše s príspevkem koncentrací nad 20 µg/m3 se bude nacházet velká cást zástavby cásti Strekov a strední cást mesta na levém brehu Labe.

Z hlediska následného hodnocení vlivu na verejné zdraví lze konstatovat, že míra stávajícího znecištení ovzduší v zájmovém území je zdrojem urcitého zdravotního rizika a to zejména vlivem koncentrace suspendovaných cástic frakce PM10. Lze predpokládat, že tato situace se projevuje nepríznivým ovlivnením nemocnosti a úmrtnosti (o 2,3% - 7,4% v porovnání s nezatíženou populací) zvlášte citlivých skupin populace.

Imisní príspevek daný plánovaným zámerem nezvýší zdravotní rizika dlouhodobé expozice suspendovaných cástic, oxidu siricitého ani oxidu dusíku, ale pravdepodobne by mohl zvýšit pocet dnu s prekrocením limitu 24hodinových koncentrací pro suspendované cástice a pro oxid siricitý, což by mohlo ovlivnilo denní úmrtnost a hospitalizace pro kardiovaskulární onemocnení. Míru tohoto ovlivnení nelze blíže urcit, protože není dáno, jak casto takové situace nastanou.

Z hlediska vlivu na ostatní složky životního prostredí, které jsou podrobneji komentované v príslušných pasážích oznámení, lze zámer oznacit z hlediska velikosti vlivu za malý až málo významný, z hlediska významnosti vlivu za málo až stredne významný.

D.3. Údaje o možných významných nepríznivých vlivech presahujících státní hranice Pri realizaci zámeru se nepredpokládají prokazatelné vlivy presahující státní hranice.


103

D.4. Opatrení k prevenci, vyloucení, snížení, poprípade kompenzaci nepríznivých vlivu V této kapitole je provedena sumarizace všech navrhovaných opatreních, která byla uvedena v jednotlivých kapitolách oznámení a která považuje zpracovatelský tým oznámení za nutné, aby byly zohledneny v další fázi prípravy, výstavby a provozu hodnoceného zámeru: • pri výberu dodavatele filtru pro záchyt tuhých látek bude uplatnen požadavek na zajištení

garance maximální hodnoty 10 mg/m3 tuhých látek na výstupu z filtru

• pri výberu dodavatele kotle na spalování biomasy bude uplatnen požadavek na zajištení garance maximální hmotnostní koncentrace ve vystupujících spalinách: TZL = 20 mg/m3, NOx jako NO2 = 200 mg/m3, CO = 150 mg/m3

• pri výberu dodavatele horáku na ohrev vzduchu pro sušárnu výpalku bude uplatnen požadavek na dodávku nízkoemisního horáku z hlediska oxidu dusíku

• v rámci výrobny bioetanolu bude osazena dopalovací jednotka pro likvidaci pachových látek z odplynu z technologie bioetanolu

• v rámci zámeru bude realizován nový vjezd do cásti „Výživa“, bude vybudována odstavná plocha pro nákladní vozidla a nové parkovište pro osobní vozidla zamestnancu

• soucástí nové COV bude dezodoracní biofiltr

• srážkové vody ze zpevnených ploch, které mohou být potenciálne kontaminovány ropnými látkami, budou odvádeny do kanalizace srážkových vod pres odlucovace ropných látek, které budou zabezpeceny proti vyplavení v období prívalových deštu

• v rámci projektu pro stavební rízení bude vypracována akustická studie pro fázi výstavby

• v rámci projektu pro stavební rízení bude provedena aktualizace materiálu „Bezpecnostní program“ dle zákona c. 59/2003 Sb. o prevenci závažných havárií

• v rámci projektu pro stavební rízení upresnit množství a stupen znecištení jednotlivých odpadních vod z výrobny bioetanolu a specifikovat druhy a rozmery jednotlivých zarízení v nové COV tak, aby na výstupu odpadních vod ze stávající COV byly trvale dodržovány hodnoty ukazatelu stanovené stávajícím vodoprávním rozhodnutím

• v dalších stupních projektové dokumentace, po výberu dodavatele technologických celku, které mohou být zdrojem hluku, doložit orgánu ochrany verejného zdraví garantované parametry stacionárních zdroju hluku

• v následujících stupních projektové dokumentace specifikovat prostory pro shromaždování nebezpecných odpadu a prípadných ostatních látek škodlivých vodám ze všech uvažovaných aktivit v rámci stavby uvažovaného zámeru; tyto budou ukládány pouze ve vybraných a oznacených prostorách v souladu s legislativou v oblasti ochrany vod a odpadovém hospodárství

• v rámci další projektové prípravy vypracovat komplexní projekt sadových úprav a ozelenení areálu. Pro novou výsadbu použít zapestované jedince stromu a keru. Soucástí projektu bude i plán údržby zelene. Projekt sadových úprav v predstihu konzultovat s príslušným orgánem ochrany prírody

• v provádecích projektech stavby budou upresneny jednotlivé druhy odpadu z výstavby, jejich množství a predpokládaný zpusob využití respektive odstranení

• dodavatel stavebních prací zajistí úcinnou techniku pro cištení vozovek predevším v prubehu zemních prací

• zásoby sypkých stavebních materiálu a ostatních potenciálních zdroju prašnosti budou minimalizovány


104

• celý proces výstavby bude organizacne zajišten tak, aby maximálne omezoval možnost narušení faktoru pohody, a to zejména v nocních hodinách a ve dnech pracovního klidu

• všechny mechanismy, které se budou pohybovat na staveništi, musí být v dokonalém technickém stavu; zejména z hlediska možných úkapu ropných látek

• v prípade úniku ropných nebo jiných závadných látek bude kontaminovaná zemina neprodlene odstranena a uložena na lokalite urcené k temto úcelum, nebo predána k provedení dekontaminace

• dodavatel stavby vytvorí v rámci zarízení stavenište podmínky pro trídení a shromaždování jednotlivých druhu odpadu v souladu se stávajícími predpisy v oblasti odpadového hospodárství; o vznikajících odpadech v prubehu stavby a zpusobu jejich odstranení nebo využití bude vedena odpovídající evidence; soucástí smlouvy s dodavatelem stavby bude požadavek vznikající odpady v etape výstavby nejprve nabídnout k využití

• smluvne zajistit likvidaci a odstranení odpadu pouze se subjekty oprávnenými k této cinnosti

• pri provádení demolic objektu (zejména podlah), kde nelze zcela jednoznacne vyloucit možnost kontaminace, budou provádeny odbery vzorku a dokladována nezávadnost odpadu z hlediska zákona o odpadech

• dusledne zajistit rekultivaci všech pozemku, dotcených stavebními pracemi, z duvodu prevence šírení ruderálních druhu rostlin a alergenních plevelu

• provozovatel predloží ke kolaudaci stavby schválené provozní rády pro cistírny odpadních

vod a odlucovace ropných látek

• provozovatel predloží ke kolaudaci stavby specifikaci druhu a množství odpadu vzniklých v procesu výstavby a doloží zpusob jejich odstranení


• pred uvedením stavby do provozu bude vypracován a predložen ke schválení požární rád závodu

• v rámci zkušebního provozu provést kontrolní merení hluku pro overení záveru hlukové studie a úcinnosti navržených protihlukových opatrení; výber merících bodu bude konzultován s príslušným orgánem ochrany verejného zdraví. Merení bude provedeno vcetne frekvencní analýzy

• v rámci zkušebního provozu bude provedeno autorizované merení emisí stredních a velkých zdroju znecištování ovzduší, rozsah merení upresní príslušný inspektorát CIŽP

• v rámci zkušebního provozu požádá oznamovatel o certifikaci granulované biomasy jako paliva

• pri dovozu obilí a expedici bioetanolu bude v maximální možné míre preferována železnicní doprava

• pri provozu COV a odlucovacu ropných látek bude pravidelne sledována kvalita vody na výstupu z techto zarízení; rozsah a cetnost analýz bude provádena dle požadavku príslušného vodohospodárského orgánu


105

D.5. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích predpokladu pri hodnocení vlivu

Pri zpracování oznámení byly použity následující podklady:

n literární údaje (viz seznam literatury) n terénní pruzkumy n osobní jednání

Problematika hluku ze stacionárních zdroju byla zpracována dle Podkladu pro navrhování a posuzování prumyslových výrob - stavební akustika, problematika hluku z mobilních zdroju byla zpracována dle Metodických pokynu pro výpocet hladin hluku z dopravy - VÚVA Praha s pomocí programu HLUK+, verze 7.16. Hodnocení vlivu imisí z bodových, plošných a liniových zdroju znecištení bylo provedeno podle metodiky SYMOS 97, verze 2003.

Seznam použité literatury a podkladu 1) Výrobna bioetanolu 150 000 t/r a spalování biomasy – studie proveditelnosti,

Chemoprojekt Litvínov 2006 2) Bubník J.: Modely pro výpocet znecištení ovzduší z provozu automobilové dopravy

používané v CHMÚ a praktické príklady výpoctu imisní záteže, Sb. predn.: "Metody stanovení emisní a imisní záteže z mobilních zdroju znecištení ovzduší, FINISH s.r.o., Pardubice, 1995

3) Liberko M., Polášek J.: HLUK +, verze 6.01, ENVICONSULT, JpSoft, Praha, 1999 4) Demek J.et al.(1966): Atlas Ceskoslovenské socialistické republiky, Praha 5) Mikyška R.et al.(1972): Geobotanická mapa CSSR. 1. Ceské zeme. - Academia, Praha 6) Quitt E.et al.(1971): Klimatische Gebiete der Tschechoslowakei. - Studia

Geographica,Brno,16:1-74 7) Kolektiv: Hygiena, díl 1., faktory životního prostredí ovlivnující zdraví, Univerzita

Karlova, Praha, 1996 8) Míchal I. a kol.: Územní zabezpecování ekologické stability, MŽP CR, Praha, 1991 9) Znecištení ovzduší a chemické složení srážek na území Ceské republiky vcetne

doprovodných meteorologických dat, CHMÚ, 1997 10) Hejný S.et Slavík B. [eds.] (1988): Kvetena Ceské socialistické republiky. 1. -

Academia, Praha. 11) Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. et Štepánek J. [eds.]

(2002): Klíc ke kvetene Ceské republiky. - Academia, Praha. 12) Procházka F. [ed.] (2001): Cerný a cervený seznam cévnatých rostlin Ceské republiky

(stav v roce 2000). - Príroda, Praha, 18:1-166. 13) Neuhäuslová Z. et al. (1998) : Mapa potenciální prirozené vegetace Ceské republiky. -

Academia, Praha.


106

D.6. Charakteristika nedostatku ve znalostech a neurcitostí, které se vyskytly pri zpracování oznámení Prognostické metody použité v oblasti emisí, imisí a hluku jsou postaveny na základe soucasného stupne poznání a nejsou a ani nemohou být absolutne presnou prognózou, ale pouze maximální možnou syntézou na základe stávajících znalostí. Podle toho je k nim treba také pristupovat.

Uvádený popis jednotlivých technologických cástí výroby bioetanolu a spalování biomasy vychází z údaju ze zpracované studie proveditelnosti a informací pracovníku SETUZA a.s. V dobe zpracování tohoto oznámení nebyla ješte uzavrena smlouva mezi investorem a zahranicním dodavatelem technologie a tak dodavatel technologie neposkytl potrebný rozsah podkladu, které by byly nutné pro jednoznacné posouzení navrhované technologie z hlediska možných vlivu na životní prostredí. Podrobnejší popis technologie, vcetne bilancních údaju a specifikace strojního zarízení obdrží investor po uzavrení kontraktu. Tyto podklady budou promítnuty do projektu pro stavební rízení. Z výše uvedených duvodu jsou v souboru doporucených opatrení formulována i nekterá všeobecná opatrení.

Za nezbytné je však treba požadovat realizování souboru doporucení, která vzešla ze zpracování oznámení, zejména pro etapu prípravy a výstavby, jejichž respektováním lze negativní vlivy na životní prostredí významným zpusobem minimalizovat.

E. POROVNÁNÍ VARIANT REŠENÍ ZÁMERU Predložený zámer je navržen jednovariantne. To znamená, že je posouzena velikost a významnost vlivu té aktivity, která je oznamovatelem uvažována a jíž je podrizováno projektové rešení zámeru.


107

F. ZÁVER V rámci predkládaného oznámení v rozsahu prílohy c. 3 zákona c. 100/2001 Sb. v platném znení byl zámer posouzen z hlediska velikosti a významnosti vlivu na jednotlivé složky životního prostredí.

Z hlediska stávající akustické situace je patrné, že ve vetšine zvolených výpoctových bodech nejsou plneny hygienické limity jak pro denní, tak i pro nocní dobu. Duvodem prekracování hygienických limitu je jak stávající doprava na okolních komunikacích, tak i stávající stacionární zdroje hluku z provozu SETUZA a.s. Z hlediska samostatných príspevku stacionárních zdroju hluku zámeru je zrejmé, že tyto príspevky jsou výrazne pod limitní hladinou hluku 40 dB pro noc a 50 dB pro den. Ve vztahu k výsledné akustické záteži po realizaci zámeru nedochází k žádné zmene. Z hlediska dopravní obslužnosti zámeru je patrné, že zmena akustické situace se projevuje navýšením maximálne do 0,5 dB v denní dobe, což jsou príspevky, které jsou pri úvaze chyby terénního merení nepodstatné a neprokazatelné.



Za nezbytné je však treba požadovat realizování souboru doporucení, která vzešla ze zpracování oznámení, zejména pro etapu prípravy a výstavby, jejichž respektováním lze negativní vlivy na životní prostredí významným zpusobem minimalizovat.

Predkládané oznámení vyhodnocuje velikost a významnost vlivu na jednotlivé složky životního prostredí na základe všech dostupných informací o predloženém zámeru a poskytuje tak ucelený prehled o vlivech tohoto zámeru jako vstupní podklad pro další etapu procesu posuzování vlivu na životní prostredí.


108

G. VŠEOBECNE SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Kapacitou hodnoceného zámeru je výroba 150 000 tun bioetanolu rocne. Soucástí hodnoceného zámeru je i výstavba energobloku, kde bude jako palivo využívána biomasa, která vzniká pri výrobe bioetanolu (výpalky), a dále bude využívána i biomasa, která bude vznikat pri výrobe metylesteru repkového oleje (zámer ve výstavbe). V rámci energobloku tak bude vyrábeno 63 MWh elektrické energie, která bude cástecne využita pri výrobe bioetanolu, a zbývající, prevážná cást, bude dodávána do síte CEZ.

Výroba bioetanolu je situována do areálu SETUZA a.s. Ústí nad Labem v cásti „Výživa“, energoblok je situován do cásti „Chemie“. Veškerá realizace zámeru bude probíhat uvnitr stávajícího areálu. Soucástí zámeru bude i demolice nekterých stávajících, dnes již nevyužívaných objektu, a na jejich míste tak vznikne volná plocha pro novou výstavbu. Pro provoz hodnoceného zámeru budou využity i nekteré stávající objekty (zarízení pro príjem obilí, skladovací sila na obilí).

Dle vyjádrení stavebního úradu mesta Ústí nad Labem je stavba umístena v souladu se závaznou i smernou cástí schváleného územního plánu mesta, dotcený pozemek je zahrnut do plochy s funkcním využitím prumyslová zóna.

Celá stavba je rozdelena do následujících peti provozních celku:

v PC 01 – Výroba bioetanolu

v PC 02 – Úprava biomasy pro energoblok

v PC 03 – Energoblok

v PC 04 – Cistírna odpadních vod

v PC 05 – Pomocné provozy

Soucástí stavebního rešení je i výstavba nového vjezdu do cásti „Výživa“, odstavné plochy pro kamiony a parkovište zamestnancu v areálu SETUZA.

Ø Výroba bioetanolu (PC 01) bude sestávat z následujících technologických operací:

Ø Príjem obilí, skladování, cištení

Ø Mletí, ztekucení, zcukrení

Ø Fermentace

Ø Destilace, rektifikace, dehydratace

Ø Sušení výpalku

Ø Sklad bioetanolu

Ø Sklady chemikálií

Ø Stácení a plnení železnicních cisteren a autocisteren

V rámci PC 02 Úprava biomasy pro energoblok budou vznikající výpalky z výroby bioetanolu a šrot z výroby metylesteru upravovány do vhodné formy (granule) pro následné spalování.


109

Soucástí PC 03 Energoblok bude fluidní kotel o instalovaném výkonu 198 MW, parní turbina, generátor, systém chlazení a vývod elektrické energie.

Soucástí zámeru bude i nová cistírna odpadních vod, kde budou predcišteny odpadní vody z výroby bioetanolu a cást stávajících odpadních vod.

Provozem hodnoceného zámeru se vytvorí 106 nových pracovních míst. Zahájení zkušebního provozu se predpokládá v roce 2008.

Zámer bude realizován ve stávajícím areálu a nevyžaduje zábor ZPF nebo PUPFL. V zásobování energiemi (voda, pára, tlakový vzduch, zemní plyn) nedojde ke zmenám. Dodávky bude i nadále zajištovat firma ENERGY, kapcity rozvodu jsou dostacující.

Hlavní surovinou pro výrobu bude obilí, které bude dodáváno prevážne železnicní dopravou. Rovnež tak hlavní výrobek – bioetanol bude expedován prevážne železnicní dopravou. Hlavní vedlejší výrobek – výpalky, budou využity jako biomasa pro spalování. Doprava ostatních surovin je kapacitne nevýznamná. Vzhledem k tomu, že v energocentru bude spalován i šrot z výroby metylesteru (který by jinak musel být expedován k odberatelum) je navýšení silnicní dopravy minimální, provoz železnicní vlecky se zvýší o dve jízdy denne.

Hlavním zdrojem znecištování ovzduší bude fluidní kotel na spalování biomasy. Pro provoz tohoto kotle se navrhují zprísnené emisní limity. Dalším energetickým zdrojem bude sušárna výpalku, kde bude spalován zemní plyn. Z technologických zdroju se bude jednat o nekolik menších zdroju, které budou emitovat zejména tuhé látky. Na všech zdrojích budou instalována vysoce úcinná filtracní zarízení. Výduchy vzduchu, které by mohly být zdrojem zápachu, budou spalovány na dopalovací jednotce. V rámci cistírny odpadních vod bude osazen dezodoracní biofiltr.

Sumarizace všech predpokládaných hmotnostních toku emisí je provedena v následující tabulce. Údaje jsou uvedeny v tunách za rok.

Zdroj TZL SO2 NOx CO CxHY VOC (etanol)

Fluidní kotel 35,957 359,568 359,568 269,676 - - Sušárna výpalku - Ohrev 0,480 0,230 46,080 7,680 1,536 - Aspirace obilí 3,960 - - - - - Granulace biomasy 0,040 - - - - - Fermentace - - - - - 7,920 Dopalovací jednotka - - 0,792 0,396 0,079 - C E L K E M 40,437 359,798 406,440 277,752 1,615 7,920

Emise z liniových a plošných zdroju jsou množstevne nevýznamné.

Veškeré odpadní vody z výroby bioetanolu budou predcišteny na nové cistírne odpadních vod a následne docišteny na stávající cistírne tak, aby na výtoku z cistírny a nátoku do Labe byly plneny stávající ukazatele znecištení dle vydaného rozhodnutí.

Pri provozu zámeru bude vznikat cca 8000 tun/rok odpadu z cištení obilí (prevážne hlína, kamení, obilní prach) a cca 32 000 popela z provozu fluidního kotle. Produkce ostatních druhu odpadu je množstevne nevýznamná a prakticky všechny predpokládané druhy odpadu již pri provozu SETUA a.s. vznikají.

Provozem hodnoceného zámeru vznikne celá rada nových stacionárních zdroju hluku, které jsou podrobne specifikovány v kapitole B.III.4 oznámení a v akustické studii.


110

Areál SETUZA a.s. se nachází pri severozápadním okraji CHKO Ceské stredohorí, ve IV. zóne ochrany. Územní systémy ekologické stability krajiny, další zvlášte chránená území, prírodní parky a prvky soustavy NATURA 2000 se nachází v dostatecné vzdálenosti a nejsou v prímém kontaktu s hodnoceným zámerem.

Zámer je situován do území, kde ve vetšine merených nebo výpoctových bodech jsou již nyní prekracovány hygienické limity hluku v chránených venkovních prostorách staveb a to jak pro denní, tak i pro nocní dobu. Tento nepríznivý stav je zpusoben jak stávajícími stacionárními zdroji závodu SETUZA a.s., tak i stávající dopravou na prilehlých komunikacích.

V rámci projektové prípravy hodnoceného zámeru byl kladen maximální duraz na minimalizaci hlukových parametru nových stacionárních zdroju hluku. Všechny hlavní zdroje budou utlumeny bud realizací prímých protihlukových opatrení prímo na zdroji hluku, nebo tyto zdroje budou umísteny do vnitrních prostor objektu a protihluková opatrení budou rešena v rámci stavebního rešení objektu. Pri respektování techto opatrení, jak je zrejmé ze zpracované akustické studie, budou pri provozu hodnoceného zámeru dodrženy hygienické limity hluku jak pro denní tak i pro nocní dobu a príspevek stacionárních zdroju hluku ke stávající hlukové záteži je prakticky nulový. Z hlediska vyvolané dopravní obslužností zámeru je patrné, že zmena akustické situace se projevuje navýšením maximálne do 0,5 dB, což jsou príspevky, které jsou pri úvaze chyby terénního merení nepodstatné a neprokazatelné.

Realizace zámeru tudíž nezvýší z hlediska expozice hluku u exponovaných obyvatel stávající zdravotní rizika a pravdepodobné negativní úcinky vlivu hluku budou oproti stávajícímu stavu beze zmeny.

Zámer je situován do území, kde na všech stanicích monitorujících kvalitu ovzduší dochází k prekracování 24 hodinového imisního limitu tuhých znecištujících látek, vyjádrených jako PM10. Na stanici Ústí n/L mesto dochází i k prekracování rocního imisního limitu.

V rámci hodnoceného zámeru je navrhována rada opatrení ( i nad rámec platné legislativy) pro minimalizaci emisí TZL. Doprava obilí, mouky a dalších pevných látek je v maximální možné míre rešena zakrytovanou pasovou dopravou. Veškeré výduchy z technologie, které mohou obsahovat tuhé cástice, budou vedeny pres úcinné filtracní systémy tak, aby ve vycišteném vzduchu na výstupu z filtru byla trvale dodržována maximální koncentrace TZL do 10 mg/m3. Pri provozu kotle na spalování biomasy musí být dodržovány emisní limity pro budoucí zdroje. Z hlediska emisních limitu pro TZL, NOx a CO je predkládaným oznámením navrhováno další zprísnení techto limitu.

Pri realizaci techto opatrení a navrhovaném zvýšení výšky komína energocentra na 180 m lze ocekávat príspevky zámeru vyjádrené jako 24 hodinové koncentrace PM10 maximálne do 20 µg/m3. Tyto koncentrace se však budou vyskytovat pouze krátkodobe a na relativne malém území (v bezprostredním okolí areálu, na severozápadním svahu Malého sedla a ve vyvýšených partiích nad Strekovem). Na vetšine území mesta Ústí n/L a okolí bude tento príspevek do 2,5 µg/m3.

Na základe vyhodnocení výsledného provozu SETUZA po realizaci zámeru, z hlediska PM10 a aritmetického prumeru za 24 hodin se budoucí provoz SETUZA muže tento príspevek po dobu nekolika desítek hodin v roce prekracovat nebo dosahovat hodnoty imisního limitu. V ploše s príspevkem koncentrací nad 20 µg/m3 se bude nacházet velká cást zástavby cásti Strekov a strední cást mesta na levém brehu Labe.


111


Novou dominantní stavbou v hodnoceném území, která významne ovlivní krajinný ráz z hlediska dálkových pohledu, bude výstavba 180 metru vysokého komína pro odvod spalin z fluidního kotle.



112

H. PRÍLOHY Prílohy ve svazku oznámení:

1. Vyjádrení z hlediska souladu stavby s ÚPD

2. Vyjádrení Správy CHKO Ceské stredohorí z hlediska možných vlivu na soustavu NATURA 2000

3. Situace širších vztahu

4. Celková situace stavby

5. Celková situace stavby – dopravní rešení, stávající stav

6. Celková situace stavby – dopravní rešení – nový stav

7. Blokové schéma zámeru

8. Blokové schéma výroby bioetanolu

9. Blokové schéma prípravy biomasy

10. Blokové schéma energobloku

11. Mapa ÚSES

12. Mapa CHKO Ceské stredohorí

13. Mapa maloplošných ZCHÚ

14. Mapa prvku NATURA 2000

15. Rozhodnutí OŽPZ KÚ Ústeckého kraje – povolení k vypouštení odpadních vod

16. Analýzy odpadních vod za rok 2005

Samostatné prílohy:

Ø Rozptylová studie

Ø Akustická studie

Ø Posouzení vlivu expozice hluku na verejné zdraví

Ø Protokol o autorizovaném hodnocení zdravotních rizik


113

Seznam používaných zkratek AC - autocisterna COV – cistírna odpadních vod EO – ekvivalentní obyvatel EPS – elektrická požární signalizace EVL – evropsky významná lokalita FPD – fond pracovní doby CHKO – chránená krajinná oblast KÚ – krajský úrad LNA – lehký nákladní automobil MERO – metylester repkového oleje MeÚ – mestský úrad MŽP – Ministerstvo životního prostredí NBK – nadregionální biokoridor NPP – národní prírodní památka OA – osobní automobil OK – ocelové konstrukce OkÚ – okresní úrad OŽPZ – odbor životního prostredí a zemedelství PC – provozní celek PHZ – polostabilní hasicí zarízení POH – program odpadového hospodárství PO – ptací oblast PP – prírodní památka PR – prírodní rezervace PS – provozní soubor RBK – regionální biokoridor RŽP – referát životního prostredí SHZ – stabilní hasící zarízení SO – stavební objekt STL – stredotlak TNA – težký nákladní automobil ÚPD – územne plánovací dokumentace ÚSES – územní systém ekologické stability VTL – vysokotlak ŽC – železnicní cisterna ŽP – životní prostredí


114

Zpracovatel oznámení:

Ing. Zdenek Obršál Tunechody 114 537 01 Chrudim 1 ICO: 40097889 DIC: CZ460402015 tel.: 469632568, 603256471 e-mail: [email protected] Spolupráce:

Mgr. Radomír Smetana

Ing. Dana Potužníková

MUDr. Helena Kazmarová

Ing. Katerina Ambrožová

Ing. Katerina Suchá

Datum zpracování oznámení: 08.12. 2006 Podpis zpracovatele oznámení:

Date post:	04-Dec-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	2 times
Download:	0 times

Oznámení o hodnocení vlivu na životní prostredí dle prílohy c. …...Oznámení o hodnocení...

Documents