P l a t e b n í s t y k

P l a t e b n í s t y k

JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D.,vedoucí katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠFS

Praha, externí spolupracovník katedry BaP VŠE Praha a

předseda předsednictva sdružení SOS-Dětské vesničky

Praha, VŠE, univerzita třetího věku

Ú v o d

Program kurzu: 1) Úvod a přehled právních norem 2) Základní pojmy platebního styku 3) Kdo může poskytovat platební služby 4) Platební styk a platební služby 5) Platební instrumenty 6) Mezibankovní platební styk 7) Lhůty v platebním styku 8) Opravné zúčtování 9) Mimosoudní vyrovnání sporů10) Závěr semináře

Úvod – přehled právních předpisů

Nařízení EP a Rady č. 924/2009, o přeshraničních převodech ve společenství;

Nařízení EP a Rady č. 1781/2006, o informacích o plátci doprovázející převody peněžních prostředků;

Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový; Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník; Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník; Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách;


Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance; Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních

družstvech; Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních

údajů; Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi

(pozn. novela zákona byla schválena a je účinná od 1. 7. 2011)

Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti;


Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád; Zákon č. 253/2008 Sb., o některých

opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu;

Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku (novela – zákon č. 139/2011 Sb.)

Zákon č. 285/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti se zákonem o platebním styku;


Vyhláška č. 374/2009 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu;

Vyhláška č. 32/2010 Sb., o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování;

Vyhláška č. 169/2011 Sb., o stanovení pravidel tvorby čísla účtu v platebním styku (účinná dnem publikace, která byla dne 28. června 2011).


Všeobecné obchodní podmínky ČNB ze dne 7. června 1994, kterými se stanoví zásady vedení účtů klientů u bank a provádění platebního styku na těchto účtech;

INCOTERMS 2000; Jednotná pravidla pro inkasa – URC 522; Jednotné zvyklosti a pravidla pro

dokumentární akreditivy – UCP 500;


Dodatek k UCP 500 pro elektronickou prezentaci – eUCP;

International Standby Practies – ISP 98; Jednotná pravidla MOK pro mezibankovní

úhrady dokumentárního akreditivu – URR 525;

Bill of Exchange Act (1882); Negotiable Instrument Law (1896); Uniform Commercial Code (1962)

Jednotná pravidla pro záruky vyplatitelné na požádání – publ. MOK č. 458;

Základní pojmy platebního styku

Platební služba: výběr a vložení hotovosti z/na účet vedený u

poskytovatele, provedení převodu peněžních prostředků

z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz plátce, příjemce, nebo plátce prostřednictvím příjemce,

jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr,


Platební služba: provedení převodu peněžních prostředků

z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz

plátce, příjemce, nebo plátce prostřednictvím příjemce,

jestliže poskytovatel poskytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr,

vydávání a správa platebních prostředků a zařízení k přijímání platebních prostředků


Platební služba: provedení převodu peněžních prostředků, při

němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce (poukazování peněz), nebo

provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení.


Platební službou však není např.: přeprava, sběr, zpracování a doručení

bankovek a mincí, směnárenská činnost podle devizového

zákona, vydávání šeků, směnek nebo cenných

papírů, poštovních poukázek, platební transakce, které si poskytují

poskytovatelé navzájem a řada dalších (taxativní výčet v zákoně).


Elektronické peníze – je to peněžní hodnota, která představuje pohledávku vůči tomu, kdo ji

vydal, je uchovávaná na elektronickém peněžním

prostředku, je vydávaná proti přijetí peněžních prostředků

za účelem provádění platebních transakcí, je přijímána jinými osobami než tím, kdo ji

vydal.


Přijaté peněžní prostředky nejsou vkladem ve smyslu zvláštních

právních předpisů, pokud je vydavatel elektronických peněz neprodleně vymění za elektronické peníze.


Platební transakce:● vložení peněžních prostředků na účet,

výběr peněžních prostředků z účtu nebo převod peněžních prostředků,

Platební účet: ● je za něj považován ten, který slouží k

provádění platebních transakcí,Peněžní prostředky:● bankovky, mince, bezhotovostní peněžní

prostředky a elektronické peníze


Platební příkaz:● pokyn vydaný plátcem nebo příjemcem

poskytovateli platebních služeb, jímž žádá o provedení platební transakce,

Platební prostředek:● personalizované zařízení nebo soubor

postupů dohodnutých mezi poskytovatelem a uživatelem, kterým uživatel dává platební příkaz,


Platebním prostředkem pro drobné platby se rozumí:

kterým lze podle rámcové smlouvy dát příkaz k

platební transakci v částce odpovídající nejvýše 30 eurům,

vnitrostátní platební transakci v částce odpovídající nejvýše 60 eurům, nebo

platební transakci, která se týká elektronických peněz, v částce odpovídající nejvýše 500 eurům, nebo


který má podle rámcové smlouvy výdajový limit nebo uchovává peněžní prostředky v částce odpovídající nejvýše

150 eurům, 300 eurům, jestliže lze tímto platebním

prostředkem podle rámcové smlouvy dát příkaz pouze k vnitrostátní platební transakci, nebo

500 eurům, jestliže lze tímto platebním prostředkem podle rámcové smlouvy dát příkaz pouze k platební transakci, která se týká elektronických peněz.


Platební systém:

● jde o systém s jednotnými pravidly, který slouží k provádění, zúčtování nebo vypořádání platebních transakcí,

Zúčtování: započtení vzájemných peněžitých pohledávek, nebo splnění vzájemných peněžitých dluhů převodem

peněžních prostředků,

Spotřebitel: ● je to fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy

nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti,


Drobný podnikatel:

● jde o osobu, který má méně než 10 zaměstnanců a roční obrat nebo bilanční sumu roční rozvahy nejvýše v částce ve výší 2 mil. Eur.Podmínky se posuzují ke dni uzavření smlouvy o platebních službách nebo ke dni uzavření dohody o změně této smlouvy. Pokud drobný podnikatel na výzvu poskytovatele platebních služeb nedoloží ve stanovené lhůtě výše uvedené skutečnosti, platí ze zákona, že není drobným podnikatelem.


Plátce:

● je uživatel, z jehož účtu mají být odepsány peněžní prostředky k provedení platební transakce nebo který skládá hotovost k provedení platební transakce,

Příjemce:● uživatel, který je v platebním příkazu určen jako

příjemce peněžních prostředků,Uživatel platebních služeb● je to fyzická nebo právnická osoba, která využívá

platební službu jako plátce, příjemce nebo obojí,


Poplatek:● odměna účtovaná poskytovatelem

platebních služeb uživateli platebních služeb a přímo nebo nepřímo spojený s platební transakcí,

Mezibankovní poplatek:● jedná se o odměnu placenou mezi

poskytovateli platebních služeb plátce a příjemce za každou platební transakci,


Jedinečný identifikátor:

● kombinace písmen, číslic nebo symbolů přidělených uživateli poskytovatelem za účelem identifikace uživatele nebo jeho účtu při provádění platebních transakcí,

Pracovní den:● den, kdy poskytovatel plátce nebo poskytovatel příjemce

provádějící platební transakci obvykle vykonává činnosti potřebné pro provedení této platební transakce.

Clearingová instituce:● osoba, která provádí započtení vzájemných pohledávek a

závazků z příkazů peněžních institucí, ústřední protistrany nebo zúčtovatele


Den valuty:● okamžik, ke kterému je platební transakce

evidována pro potřeby výpočtu úroku z peněžních prostředků na platebním účtu,

Den valuty peněžních prostředků:● odepsaných - nastává nejdříve dnem

přijetí platebního příkazu plátce,● připsaných - nastává nejpozději

okamžikem, kdy jsou peněžní prostředky připsány příjemci na jeho platební účet,


Inkaso:

● jedná se o platební službu pro odepsání částky platební transakce z platebního účtu plátce, pří níž podnět k platební transakci dává příjemce na základě souhlasu, který plátce udělil příjemci, poskytovateli platebních služeb příjemce nebo svému vlastnímu poskytovateli platebních služeb (tzv. metoda DMF nebo CMF),

Inkasní systém:● je to společný soubor pravidel, postupů a standardů

dohodnutých mezi poskytovateli platebních služeb za účelem provádění inkasních transakcí,


Přeshraniční platba:

● elektronicky zpracovaná platební transakce z podnětu plátce nebo příjemce nebo prostřednictvím příjemce, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí v různých státech Společenství,

Vnitrostátní platba:● elektronicky zpracovaná platební transakce z

podnětu plátce nebo příjemce nebo prostřednictvím příjemce, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí ve stejném státě Společenství,

Kdo může poskytovat platební služby

Jde o to, kdo může poskytovat platební služby. Jsou to:● banky,● spořitelní a úvěrní družstva,● zahraniční banky a pobočky zahraničních bank,● instituce elektronických peněz vč. zahraničních,● vydavatelé elektronických peněz malého

rozsahu, ● platební instituce vč.zahraničních,● poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu● ČNB + právnické osoby veřejného práva.


Vydávat elektronické peníze jako podnikání mohou: banky, zahraniční banky a zahraniční finanční instituce, spořitelní a úvěrní družstva, instituce elektronických peněz, zahraniční instituce elektronických peněz, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu Česká národní banka, právnické osoby veřejného práva.


Platební instituce:

● je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat platební služby uvedené v povolení k činnosti platební instituce, které jí udělila Česká národní banka.

Na základě povolení může platební instituce dále:● poskytovat služby související vč. úvěrů● provozovat platební systém s výjimkou, kterou

stanoví zákon (ne systém s neodvolatelností zúčtování).


Česká národní banka udělí povolení k činnosti platební instituce žadateli,

který je právnickou osobou a má sídlo v ČR, který má počáteční kapitál alespoň ve výši

stanovené zákonem, jehož obchodní plán včetně předpokládaného

rozpočtu na první 3 účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty,

jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a

obezřetného poskytování platebních služeb,


jehož řídicí a kontrolní systém je vhodný z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb a z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, které mu uživatelé svěřili za účelem provedení platební transakce,

jehož účetní závěrku ověřuje auditor splňující požadavky zákona upravujícího činnost auditorů, pokud zákon takové ověření vyžaduje…. a některé další podmínky stanovené zákonem.


Rozhodnutí o žádosti o povolení k činnosti platební instituce se vydá a oznámí do 3 měsíců od zahájení řízení. Udělené rozhodnutí lze také odejmout.


Základní kapitál platební instituce se musí pohybovat minimálně v rozsahu od 20 to 125 tis. EUR. Podle jeho výše může platební instituce vykonávat příslušné činnosti.

Platební instituce průběžně udržuje kapitál alespoň ve výši odpovídající kapitálovému požadavku ke krytí rizik (dále jen „kapitálová přiměřenost“), avšak nesmí klesnout pod zákonem stanovené hranice (viz výše).


Základní principy platební instituce při realizaci platebních operací:

oddělené držení peněžních prostředků určených pro provádění platebních transakcí,

nebo jejich uložení u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva na samostatný účet, a to po uplynutí následujícího pracovního dne, kdy je obdržela.


Instituce elektronických peněz: je právnická osoba, která je

oprávněna vydávat elektronické peníze na základě povolení k činnosti instituce elektronických peněz, které jí udělila Česká národní banka.


Na základě uděleného povolení k činnosti instituce elektronických peněz je instituce elektronických peněz oprávněna

vydávat elektronické peníze, poskytovat platební služby, které se týkají

elektronických peněz, poskytovat platební služby, které se netýkají

elektronických peněz, uvedené v povolení k činnosti instituce elektronických peněz,

provádět činnosti související vč.poskytování úvěrů, provozovat platební systém s výjimkou platebního

systému s neodvolatelností zúčtování.


Pro splnění podmínek povolení ze strany ČNB musí žadatel např.:

být právnickou osobou, mít sídlo iv České republice, mít počáteční kapitál alespoň ve výši 350 000 EUR, obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první

3 účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty,

věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb,

jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené zákonem a další podmínky.


Rozhodnutí o žádosti o povolení k činnosti instituce elektronických peněz Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení.

Platební styk a platební služby

Platební styk je peněžní vztah mezi plátcem a příjemcem, který je uskutečňován v určitých formách dohodnutými platebními instrumenty buď přímo mezi nimi nebo prostřednictvím k tomu určených subjektů (např. bank nebo jiných poskytovatelů platebních služeb).


Obsahem takového právní vztahu, který je zprostředkován bankami nebo jinými poskytovateli platebních služeb, je souhrn práv a povinností spojených s uskutečňováním takových operací, při nichž poskytovatel platebních služeb (např. banka nebo platební instituce) na příkaz svých klientů provádí operace platebního styku klientem vybraným platebním instrumentem.


Subjekty jsou pak fyzické nebo právnické osoby, které stojí v roli klientů bank nebo uživatelů platebních služeb poskytovatelů platebních služeb na straně jedné, na straně druhé pak se jedná zejména o banky, spořitelní a úvěrní družstva a další poskytovatele platebních služeb.

Platební syk je zejména záležitostí mezi plátcem a příjemcem a pokud do tohoto vzájemného právního vztahu vstupuje banka nebo jiný poskytovatel platebních služeb, tak ten stojí v roli pouhého zprostředkovatele.


Formy platebního styku mohou být různé podle toho, jaké třídicí kritérium bude užito. Jde zejména o následující:

způsob placení, území, náležitostí průvodních dokumentů, lhůty realizace, vztah banky k převodu.


Podle způsobu placení:Hotovostní platební styk – mezi plátcem a příjemcem

dochází k předání peněz ve formě bankovek a mincí. Poskytovatel platebních služeb zde sehrává jen omezenou roli a to v případě, pokud jsou vkládány bankovky a mince na platební účet (např. platba za zboží v obchodě při použití bankovek a mincí)

Bezhotovostní platební styk – je vždy zprostředkován poskytovatelem platebních služeb a probíhá mezi platebními účty plátce a příjemce (např. tuzemský převod ve formě příkazu k úhradě)


Podle způsobu placení:

Elektronický platební styk – jedná se o platební styk zprostředkovaný platebním prostředkem, na kterém jsou peněžní prostředky uloženy v elektronické podobně ve formě elektronických peněz. Mezi plátcem a příjemcem dochází k předání elektronických peněz odepsáním z jeho nosiče – platebního prostředku ve prospěch příjemce (do jeho terminálu a následně jsou připsány jako bezhotovostní peníze na jeho účet u poskytovatele platebních služeb)


Podle území (teritoria):Vnitrostátní platební styk – vztah mezi plátcem a

příjemcem, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce i poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí ve stejném státě;

Přeshraniční platební styk – vztah mezi plátcem a příjemcem, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí v různých členských státech, ale pouze Evropského hospodářského prostoru.


Podle území (teritoria):

Zahraniční platební styk – vztah mezi plátcem a příjemcem, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí v různých státech s výjimkou států EHP.


Podle náležitostí průvodních dokumentů: Nedokumentární platební styk – vztah mezi plátcem

a příjemcem, kdy při jeho realizace nejsou platby doprovázeny žádnými průvodními dokumenty. Někdy se také hovoří o realizaci tzv. hladkých plateb.

Dokumentární platební styk – vztah mezi plátcem a příjemcem, ve kterém si dohodnout obě strany takové podmínky, při kterých je převod peněžních prostředků spojen s dokumenty, které musejí platbu doprovázet. Někdy se hovoří o dokumentárních platbách, které však nejsou považovány za platební službu.


Podle lhůty realizace:Expresní platební styk (přednostní) – vztah mezi

plátce a příjemcem, ve kterém poskytovatel platebních služeb plátce zajistí v podstatě okamžité odepsání peněžních prostředků z platebního účtu plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce připsání peněžních prostředků příjemce nejpozději tentýž den na platební účet příjemce.

Standardní platební styk – vztah mezi plátcem a příjemcem, při kterém dochází k běžnému přesunu peněžních prostředků od plátce k příjemci zprostředkovaný jejich poskytovateli platebních služeb podle předem dohodnutých podmínek.


Podle vztahu banky k převodu: Bezzávazkový platební styk – vztah mezi

plátcem a příjemcem, ve kterém poskytovatel platebních služeb platební transakci pouze zprostředkovává (např. hladká platba).

Závazkový platební styk – vztah mezi plátcem a příjemce, ve kterém se strany dohodly na tom, že banka nebo jiná finanční instituce může vstoupit do závazku. Pak tato instituce nevystupuje pouze jako prostředník při realizaci platebního styku, ale přecházejí na ni povinnosti plátce.


Na podzim roku 2009 se v souvislosti s účinnosti zákona č. 284/2009 Sb., o platebním syku objevil nový ekonomický pojem, kterým je kategorie platební služby.

Jaký je tedy rozdíl mezi pojmy platební službou a platebním stykem?


Z toho, co jsme si řekli, je tedy zřejmé, že platební styk lze považovat za pojem širší než platební služby s ohledem na skutečnost, že zahrnuje širší právní vztahy vznikající mezi subjekty – klientem a jeho bankou, jež jsou dány širší škálou užívaných platebních instrumentů. Toto tvrzení lze opřít o právní východiska, jež jsou dána v ZPS. Platební styk a služby s ním spojené mohou poskytovat jen banky nebo družstevní záložny podle zvláštních právních předpisů


Platební služba je pak kategorie, která v sobě obsahuje jen vybrané platební instrumenty a mohou je poskytovat i další subjekty.

Např. mezi platební službu nepatří vydávání šeků a jeho zúčtování, realizace dokumentárního platebního styku jako platebně-zajišťovacího instrumentu, poskytnutí záruky nebo zajištění inkasa směnky.

Poskytování platebních služeb

Základní práva a povinnosti účastníků při poskytování platebních služeb musí být vyjádřeny smluvně, a to:

ve smlouvě o platebních službách nebo v tzv. rámcové smlouvě.Smlouvou o platebních službách se poskytovatel

zavazuje uživateli provést pro něho jednotlivou platební transakci.

Může ale provádět pro uživatele platební transakce ve smlouvě jednotlivě neurčené. Pak jde o rámcovou smlouvu.

Rámcová smlouva může stanovit podmínky pro vedení účtu.


Pokud rámcová smlouvy upravuje podmínky pro vedení platebního účtu (nebo-li je to smlouva o platebních službách ve smyslu zákona o platebním styku), pak je nutno vzít na zřetel:

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoníkV § 708 se doplňuje odstavec 3, který zní:„(3) § 708 odst. 2, § 709 odst. 1 a 2, § 710 až 714a § 715 odst. 1 až 3 se nepoužijí pro smlouvu o

běžnémúčtu, která je smlouvou o platebních službách podlezákona upravujícího platební styk.“


Pozor na pojmy „poskytnutí“ informací a „zpřístupnění informací.

Poskytnutí informací: ● informace musí uživateli dojít zachycena na trvalém

nosiči dat,

Zpřístupnění informací:● uživatel obdrží informaci o možnosti vyhledat si

danou skutečnost (např. na internetových stránkách).


Informační povinnost – informace před poskytnutím platební služby dle jednorázové smlouvy – zpřístupněny nebo poskytnuty:

údaj nebo jedinečný identifikátor, jehož poskytnutí je podmínkou řádného provedení platebního příkazu,

maximální lhůta pro provedení platební služby, údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit

poskytovateli, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,

údaj o skutečném nebo referenčním směnném kurzu, který má být při platební transakci použit,

další důležité informace podle, pokud to připadá v úvahu vzhledem k obsahu smlouvy o jednorázové platební transakci.


Informační povinnost – poskytnutí informací před uzavřením platební služby poskytnuté podle rámcové smlouvy:

obchodní firma, název, nebo jméno a příjmení, sídlo, místo podnikání nebo bydliště poskytovatele,

případně jiné adresy, včetně adresy elektronické, které mají význam pro komunikaci uživatele s poskytovatelem,

adresa obchodního zástupce nebo pobočky poskytovatele, je-li platební služba poskytována jejich prostřednictvím,

údaj o tom, zda je poskytovatel zapsán v seznamu nebo registru poskytovatelů, jeho registrační číslo nebo jiný prostředek umožňující identifikaci poskytovatele v takovém seznamu nebo registru,

název a sídlo orgánu dohledu nad činností poskytovatele,


Informační povinnost – poskytnutí informací před realizací platební služby:

popis platební služby, údaj nebo jedinečný identifikátor, jehož poskytnutí je

podmínkou řádného provedení platebního příkazu, forma a postup předání souhlasu s provedením platební

transakce a odvolání takového souhlasu, údaj o okamžiku přijetí platebního příkazu podle a o

okamžiku blízko konce pracovního dne, byl-li dohodnut, maximální lhůta pro provedení platební služby, údaj o omezení celkové částky platebních transakcí

provedených za použití platebního prostředku za určité období,


Informační povinnost – poskytnutí informací před realizací platební služby:

údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,

údaj o úrokových sazbách a směnných kurzech, které mají být použity, nebo údaj o způsobu výpočtu úroku nebo přepočtu měn a příslušný den a index nebo základ pro určení referenční úrokové sazby nebo referenčního směnného kurzu, je-li použita referenční úroková sazba nebo referenční směnný kurz,

údaj o tom, že poskytovatel je oprávněn kdykoli jednostranně a bez předchozího oznámení změnit dohodu stran o úrokových sazbách a směnných kurzech, bylo-li to dohodnuto, a další údaje s tím související,


Informační povinnost – poskytnuté informace před realizací platební služby:

tam, kde to připadá v úvahu, údaj o prostředcích komunikace mezi stranami a o technických požadavcích na vybavení uživatele k této komunikaci,

údaj o způsobu a lhůtách poskytování nebo zpřístupňování informací,

údaj o jazyce, v němž má být rámcová smlouva uzavřena, a o jazyce, v němž bude během jejího trvání probíhat komunikace mezi uživatelem a poskytovatelem,

informace o právu uživatele získat na žádost informace a smluvní podmínky rámcové smlouvy,


Informační povinnost – informace poskytnuté před realizací platební služby poskytnuté podle rámcové smlouvy:

informace o tom, že návrh poskytovatele na změnu rámcové smlouvy se považuje za přijatý, bylo-li to dohodnuto,

údaj o době trvání rámcové smlouvy, informace o právu uživatele vypovědět rámcovou smlouvu a

o podmínkách a následcích výpovědi, informace o právním řádu, kterým se řídí rámcová smlouva,

a o pravomoci nebo příslušnosti soudů, pokud jsou tyto skutečnosti určeny dohodou stran,

informace o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi uživatelem a poskytovatelem a o možnosti uživatele podat stížnost orgánu dohledu,


Informační povinnost – informace poskytnuté před realizací platební služby:

pokud má být podle rámcové smlouvy vydán uživateli platební prostředek, popis opatření, která musí uživatel přijmout na ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků, a informace o způsobu, jímž má uživatel oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití platebního prostředku,

podmínky, za nichž může poskytovatel zablokovat platební prostředek, bylo-li to dohodnuto,



informace o podmínkách, za nichž nese plátce ztrátu vzniklou z neautorizované platební transakce, včetně informací o částce, do jejíž výše tuto ztrátu nese,

informace o způsobu a lhůtě pro oznámení neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce poskytovateli,

informace o odpovědnosti poskytovatele za neautorizovanou platební transakci,



informace o odpovědnosti poskytovatele za neprovedení nebo nesprávné provedení platební transakce,

informace o podmínkách vrácení částky autorizované platební transakce provedené z podnětu příjemce,

informace o podmínkách, za nichž je poskytovatel příjemce oprávněn provést opravné zúčtování podle zákona upravujícího činnost bank nebo spořitelních a úvěrních družstev.


Informační povinnost – vůči plátci během trvání smlouvy o platebních službách po přijetí platebního příkazu – poskytnutí nebo zpřístupnění:

údaj umožňující plátci identifikovat platební transakci, a pokud to připadá v úvahu, také údaje o příjemci,

částku platební transakce v měně použité v platebním příkazu,


údaj o úplatě, kterou je plátce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,

dochází-li při platební transakci ke směně měn, směnný kurz použitý poskytovatelem plátce nebo odkaz na něj, je-li tento směnný kurz odlišný od kurzu sdělený před uzavřením smlouvy, a částku platební transakce po této směně měn,

datum přijetí platebního příkazu,


Informační povinnost – vůči plátci během trvání rámcové smlouvy před provedením platební transakce – poskytnutí na žádost plátce:

maximální lhůty pro provedení transakce,

výše úplaty, kterou je plátce povinen zaplatit poskytovateli…..,


Informační povinnost – informace poskytnuté plátci během trvání rámcové smlouvy po odepsání částky platební transakce:

údaj umožňující plátci identifikovat platební transakci, a pokud to připadá v úvahu, také údaje o příjemci,

částku platební transakce v měně použité v platebním příkazu,

údaj o úplatě, kterou je plátce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,


dochází-li při platební transakci ke směně měn, směnný kurz použitý poskytovatelem příjemce a částku platební transakce před touto směnou měn,

den valuty částky připsané na účet.

Účastníci se mohou dohodnout, že informace budou poskytovány nebo zpřístupňovány plátci v pravidelných intervalech, které však nesmějí být delší než 1 měsíc.


Informační povinnost – informace poskytnuté příjemci během trvání smluvního vztahu po provedení platební transakce:

údaj umožňující příjemci identifikovat platební transakci,

částku platební transakce v měně, v níž jsou peněžní prostředky dány příjemci k dispozici,

údaj o úplatě, kterou je příjemce povinen zaplatit svému poskytovateli za provedenou platební transakci,

směnný kurz použitý poskytovatelem příjemce a částku platební transakce před touto směnou měn,


den valuty částky připsané na platební účet.

I zde se mohou účastníci dohodnout, že informace budou poskytovány nebo zpřístupňovány plátci v pravidelných intervalech, které však nesmějí být delší než 1 měsíc.


Další informační povinnosti: nabízí-li před zahájením platební transakce

příjemce nebo jiná osoba v místě prodeje zboží nebo poskytnutí služeb plátci směnu měn, informuje ten, kdo tuto službu nabízí, příjemce před zahájením platební transakce o úplatě a o směnném kursu, který má být při směně měn použit.

jestliže příjemce za použití určitého platebního prostředku požaduje úplatu, nebo nabízí slevu, informuje o tom plátce před zahájením platební transakce.


Další informační povinnosti: jestliže poskytovatel nebo jiná osoba za

použití určitého platební prostředku požaduje úplatu, nebo nabízí slevu, informuje o tom poskytovatel uživatele před zahájením platební transakce.

Právní úprava pak předvídá celou řadu změn z těchto informačních povinností.


Změna rámcové smlouvy:Navrhuje-li poskytovatel uživateli změnu rámcové

smlouvy, musí tak učinit na papíře nebo jiném trvalém nosiči dat nejpozději 2 měsíce přede dnem, kdy má podle návrhu změna rámcové smlouvy nabýt účinnosti. To neplatí v případě platebních prostředků pro drobné platby, jestliže to bylo dohodnuto v rámcové smlouvě.


Bylo-li to dohodnuto, platí, že uživatel návrh na změnu rámcové smlouvy přijal, jestliže:

poskytovatel navrhl změnu rámcové smlouvy nejpozději 2 měsíce přede dnem, kdy má změna nabýt účinnosti,

uživatel návrh na změnu rámcové smlouvy neodmítl, poskytovatel v návrhu na změnu rámcové smlouvy uživatele

o tomto důsledku informoval, poskytovatel v návrhu na změnu rámcové smlouvy

informoval uživatele o jeho právu vypovědět rámcovou smlouvu.

Jestliže uživatel návrh na změnu rámcové smlouvy odmítne, má právo rámcovou smlouvu přede dnem, kdy má změna nabýt účinnosti, bezúplatně a s okamžitou účinností vypovědět.


Bylo-li to dohodnuto, je poskytovatel oprávněn kdykoli jednostranně a bez předchozího oznámení změnit dohodu stran o úrokových sazbách a směnných kurzech, pokud je změna založena na změně referenčních sazeb nebo směnných kurzů.

Změna úrokových sazeb musí být uživateli oznámena bez zbytečného odkladu s výjimkou případu, kdy si strany dohodly zvláštní způsob nebo lhůty poskytování nebo zpřístupňování informací.

Jakákoli změna úrokových sazeb nebo směnných kurzů, která je pro uživatele příznivější, může být uplatněna i bez oznámení.


Výpověď z rámcové smlouvy: Uživatel může rámcovou smlouvu kdykoli

písemně vypovědět, i když byla uzavřena na dobu určitou. Byla-li sjednána výpovědní doba, zanikne rámcová smlouva uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba nesmí být delší než 1 měsíc.

Poskytovatel může rámcovou smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou vypovědět pouze tehdy, jestliže to bylo dohodnuto. Výpovědní doba nesmí být kratší než 2 měsíce.


Autorizace platební transakce: Platební transakce je autorizována, jestliže k ní

plátce dal souhlas, nestanoví-li jiný právní předpis jinak,

Platební transakce může být autorizována před provedením platební transakce, nebo dohodnou-li se tak plátce a jeho poskytovatel, po jejím provedení. Souhlas lze udělit k jednotlivé platební transakci nebo k několika platebním transakcím. Souhlas lze udělit i prostřednictvím platebního prostředku.

Forma a postup udělení souhlasu musí být dohodnuty mezi plátcem a poskytovatelem.


Povinnosti uživatele: používat platební prostředek v souladu

s rámcovou smlouvou, zejména je povinen okamžitě poté, co obdrží platební prostředek, přijmout veškerá přiměřená opatření na ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků,

bez zbytečného odkladu po zjištění oznámit poskytovateli nebo osobě jím určené ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití platebního prostředku.


Povinnosti poskytovatele: zajistit, aby personalizované bezpečnostní prvky

platebního prostředku nebyly přístupné osobám jiným než jeho držiteli; tím nejsou dotčeny povinnosti držitele platebního prostředku,

nevydat nevyžádaný platební prostředek, nejedná-li se o náhradu za platební prostředek vydaný držiteli platebního prostředku již dříve,

zajistit, aby držiteli platebního prostředku byly k dispozici vhodné prostředky umožňující kdykoli:oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované

použití platebního prostředku,požádat o odblokování platebního prostředku,


Povinnosti vydavatele platebního prostředku: na žádost poskytnout držiteli platebního prostředku

doklad, kterým může po dobu 18 měsíců od oznámení prokázat, že toto oznámení učinil,

zabránit jakémukoli užití platebního prostředku poté, co bylo učiněno oznámení, jestliže se nejedná o elektronické peníze, jejichž povaha takové zabránění neumožňuje.

Vydavatel platebního prostředku nese riziko spojené s doručením platebního prostředku nebo jeho personalizovaných bezpečnostních prvků držiteli platebního prostředku.


Vrácení částky autorizované platební transakce:Plátce je oprávněn do 8 týdnů ode dne, kdy byly peněžní

prostředky odepsány z jeho účtu, požadovat vrácení částky autorizované platební transakce provedené z podnětu příjemce, jestliže

v okamžiku autorizace nebyla stanovena přesná částka platební transakce a zároveň

částka platební transakce převyšuje částku, kterou plátce mohl očekávat se zřetelem ke všem okolnostem; plátce však nemůže namítat neočekávanou změnu směnného kurzu, pokud byl použit referenční směnný kurz dohodnutý mezi plátcem a jeho poskytovatelem.

Opět i zde zákon umožňuje řadu výjimek.


Vrácení částky autorizované platební transakce: Plátce poskytne poskytovateli na jeho žádost

informace a doklady nasvědčující tomu, že byly splněny podmínky pro vrácení částky platební transakce,

Poskytovatel do 10 pracovních dnů od obdržení žádosti plátce částku platební transakce vrátí, nebo její vrácení odmítne a sdělí plátci důvody odmítnutí spolu s informací o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi plátcem a jeho poskytovatelem a o možnosti plátce podat stížnost orgánu dohledu.


Zákaz provádění srážek z částky platební transakce:

Poskytovatel plátce, poskytovatel příjemce a zprostředkující poskytovatel jsou povinni převést částku platební transakce v plné výši bez jakýchkoli srážek. Příjemce a jeho poskytovatel se však mohou dohodnout, že poskytovatel si svou úplatu odečte z převáděné částky před jejím připsáním na účet příjemce nebo vyplacením; v takovém případě musí být částka platební transakce a úplaty v informaci oddělena.


Realizace platebních transakcí: Možnost odmítnutí přijetí (např. nebyli-li splněny

podmínky poskytovatele), Neodvolatelnost platebního příkazu po jeho

přijetí, avšak opět jsou zde výjimky.


Stávající smlouvy o běžném účtu a poskytování služeb platebního styku:

Právní vztahy mezi poskytovatelem a uživatelem se dnem nabytí účinnosti nové právní úpravy (což bylo k 1. listopadu 2009) řídí touto právní úpravou, i když vznikly přede dnem její účinnosti. Samotný vznik a právní nároky vzniklé přede dnem účinnosti této nové právní úpravy, se však řídí původní právní úpravou.



Jestliže ale byly mezi poskytovatelem a uživatelem ke dni účinnosti nové právní úpravy sjednány podmínky pro poskytování platebních služeb méně příznivé než ty, které předvídá tato úprava (tzv. nejméně příznivé podmínky), pak platí, že byly sjednány podmínky, které jsou považovány jako nejméně příznivé.



Shrnutí:Novelizace obchodních podmínek, ve

kterých jsou uvedeny podmínky pro poskytování platebních služeb se zaměřením na tzv. poskytnutí informací.

Vytváření dodatků ke smlouvám o běžném účtu a službách s ním spojených není nutné s ohledem na výše uvedené.


Nové smlouvy o poskytování platebních služeb:

Doporučení: Pro banky a spořitelní a úvěrní družstva, příp.

pro některé další vybrané poskytovatele platebních služeb lze doporučit uzavírat jednoznačně rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb už jen proto, že smlouva může obsahovat také podmínky pro vedení platebního účtu a příp. další podmínky s tím související.


Odpovědnost poskytovatele za neautorizovanou platební transakci:

Jestliže byla provedena neautorizovaná platební transakce, poskytovatel plátce:

ihned vrátí částku platební transakce plátci, nebo

v případě, že částka platební transakce byla odepsána z účtu plátce, uvede tento účet do stavu, v němž by byl, kdyby z něj částka platební transakce nebyla odepsána.


Plátce nese ztrátu z neautorizované platební transakce:

do částky odpovídající 150 eurům, pokud tato ztráta byla způsobena použitím ztraceného nebo odcizeného platebního

prostředku, nebo zneužitím platebního prostředku v případě, že plátce

nezajistil ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků,

v plném rozsahu, pokud tato ztráta byla způsobena jeho podvodným jednáním nebo úmyslným nebo hrubě nedbalostním porušením některé z jeho povinností.


Byť je v platné právní úpravě uvedeno jednotné číslo, odpovědnost poskytovatele je do výše 150,-- eur za všechny transakce celkem k jednomu platebnímu prostředku (viz výklad ČNB).

I bez tohoto výkladu měla být tato skutečnost všem jasná, neboť v rámci Vzorových obchodních podmínek pro vydávání a užívání elektronický platebních prostředků tomu tak vždy bylo. Tyto podmínky byly účinné od 1. ledna 2003. Takže žádná novinka.


Plátce nese ztrátu z neautorizované platební transakce:

Výše uvedené se nepoužije, pokud plátce nejednal podvodně a

ztráta vznikla po té, co plátce oznámil ztrátu, odcizení nebo zneužití platebního prostředku, nebo

poskytovatel nezajistil, aby uživateli byly k dispozici vhodné prostředky umožňující kdykoli oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití platebního prostředku.


Odpovědnost poskytovatele za neprovedenou nebo nesprávně provedenou platební transakci z podnětu plátce:

Jestliže platební transakce z podnětu plátce nebyla provedena, nebo byla provedena nesprávně, poskytovatel plátce

ihned vrátí částku platební transakce plátci, nebo v případě, že částka platební transakce byla odepsána

z účtu plátce, uvede tento účet do stavu, v němž by byl, kdyby z něj částka platební transakce nebyla odepsána,

pokud plátce oznámí svému poskytovateli, že netrvá na provedení platební transakce. Splněním této povinnosti zanikne povinnost poskytovatele plátce zajistit připsání částky platební transakce na účet poskytovatele příjemce.


Odpovědnost poskytovatele za neprovedenou nebo nesprávně provedenou platební transakci z podnětu příjemce:

Jestliže platební transakce z podnětu příjemce nebyla provedena, nebo byla provedena nesprávně a jestliže poskytovatel příjemce splnil svoji povinnost řádně předat platební příkaz poskytovateli plátce, poskytovatel plátce

ihned vrátí částku platební transakce plátci, nebo v případě, že částka platební transakce byla

odepsána z účtu plátce, uvede tento účet do stavu, v němž by byl, kdyby z něj částka platební transakce nebyla odepsána.


K tomu lze dále uvést:

Jestliže uživatel tvrdí, že provedenou platební transakci neautorizoval nebo že platební transakce byla provedena nesprávně, je poskytovatel povinen doložit, že tato platební transakce byla ověřena, správně zaznamenána, zaúčtována, a že nebyla ovlivněna technickou poruchou nebo jinou závadou (tzv. subjektivní odpovědnost -

Odpovědností poskytovatele podle tohoto dílu není dotčena jeho odpovědnost za škodu ani za bezdůvodné obohacení.


Odpovědnost za správně provedené převody Správně provedený převod je takový,

který odpovídá příkazu příkazce a byl učiněn v souladu s jedinečným identifikátorem.

Poskytovatel plátce odpovídá za úsek cesty: poskytovatel plátce až k poskytovateli příjemce. Za zbytek už odpovídá poskytovatel příjemce vůči příjemci.

Platební instrumenty

Nástroje platebního styku – základní: ● doklady hotovostního platebního styku (pokladní

složenka, výběrní lístek apod.),● příkaz k úhradě (jednotlivý, hromadný)● příkaz k inkasu (jednotlivý, hromadný)● šek (soukromý, bankovní, cestovní)● dokumentární akreditiv,● dokumentární inkaso,● platební karta (debetní, kreditní, charge)● různé kombinace a varianty předchozího (např.

SIPO, trvalé příkazy, automatické převody apod.)



Bankovní spojení v vnitrostátním platebním styku bylo vždy chápáno jako číslo účtu a kód banky.

Nyní, po účinnosti vyhlášky č. 169/2011 Sb., o stanovení pravidel tvorby čísla účtu v platebním styku, tento pojem zanikl.

Je nutno si zvyknout na skutečnost, že číslo účtu je tvořeno identifikátorem účtu klienta a kódem platebního styku.


Číslo účtu je chápáno jako jedinečný identifikátor klienta ve vnitrostátním platebním styku.

Číslo účtu ve formátu IBAN je užíváno pro přeshraniční, příp. zahraničním platební styk.


První část – tzv. předčíslí

(prefix)

Druhá část – tzv. základní část

Kód platebního

styku

max.6 číslicnejméně 2, nejvíce

10 číslic 4 číslice

UUUUUK MMMMMMMMKM YYYY


Příklad bankovního spojení:

ABO forma: 12-4538111/0100

Psaná forma nová:120004538111/0100


IBAN – pro ČR stanoven v rozsahu 24 znaků:

CZKK XXXX YYYY YYMM MMMM MMMM

BIC – obecný tvar je pro všechny uživatele stejný:

K K K K C Z Y Y C C C (např. KOBACZPPccc)


Podstatné náležitosti tuzemského platebního příkazu jsou:

● označení, o jaký platební příkaz se jedná, (úrhada vs. inkaso)

● bankovní spojení plátce a příjemce,● částka v české měně, ● podpis nebo elektronický podpis.Nepodstatné náležitosti pak jsou:● tzv. AV pole, nebo-li textová zpráva,● symboly (VS, KS, SS s výjimkou),● datum splatnosti,● datum (místo) vystavení platebního příkazu


Podstatné náležitosti přeshraničního platebního příkazu jsou:

bankovní spojení plátce a příjemce v IBAN a BIC formě,

název banky plátce a příjemce jméno nebo název, bydliště nebo sídlo plátce a

příjemce, poplatky SLEV (příp. SHA), podpis nebo el. podpis osoby oprávněné s

nakládáním s prostředky na účtu.




Základní náležitosti šeku: bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou sumu peněz, slovo „šek“ v textu listiny, jméno toho, kdo má platit (tzv. šekovník), místo splatnosti, datum a místo vystavení, podpis výstavce.

Šek musí být napsán v jednom jazyce.


Platební instrumenty a přeshraniční platební styk

Působnost Nařízení EP a R č. 924/2009: Na přeshraniční platby a jejich cenovou politiku

s tím, že poplatky za ně musí být stejné jako poplatky v téže měně uvnitř členského státu;

Nadále platí možnost dobrovolného rozhodnutí plnit podmínky stanovené tímto nařízením i pro země Společenství, které by jinak toto nařízení plnit nemusely;

Nevztahuje se na platební služby poskytovatelů platebních služeb na jejich účet nebo pro jiné poskytovatele.


Hlavní myšlenka zůstává – poplatky za přeshraniční platby do výše 50 tis. EUR jsou stejné jako poplatky účtované tímto poskytovatelem platebních služeb uživatelům za odpovídající vnitrostátní platby stejné hodnoty a ve stejné měně.

Pokud členský stát Společenství se rozhodne dobrovolně uplatňovat toto Nařízení na svou národní měnu, je pak vnitrostátní platba prováděná v této měně považována za platbu odpovídající přeshraniční platbě prováděné v eurech.

Opětovné uvádění BIC a IBAN pro automatizaci zpracování plateb.


I nadále platí zásada, že poskytovatel může uživateli platebních služeb účtovat dodatečné poplatky, pokud nebude uživatelem vůči jeho poskytovateli sdělen IBAN a BIC protistran.

Poplatky však musí být přiměřené a musí odpovídat nákladům. Poplatky však musí uživatel znát s dostatečným předstihem před tím, že jsou uplatněny.


Nově pak:Pokud není dohoda mezi poskytovateli, u

přímého inkasa se uplatňuje u přeshraničních převodů do 1. listopadu 2012 vícestranný mezibankovní poplatek ve výši 0,088 EUR. Platí poskytovatel příjemce poskytovateli plátce, pokud se nedohodnou na poplatku nižším.

Pokud jde o vnitrostátní poplatky za inkaso, pak se do výše uvedeného data uplatňují stávající poplatky, ale jen do 1. listopadu 2012.


Nově pak:

Dosažitelnost – poskytovatel plátce, který umožňuje z platebního účtu plátce provádět vnitrostátní inkaso denominované v eurech, umožní z toho účtu provádět také v rámci přeshraničních transakcí.

Uplatňuje se však jen na platby v eurech!!


Nově pak:

Pozor – Poskytovatelé platebních služeb ze Společenství, jejichž měnou není euro, musí splnit požadavky na poskytování dosažitelnosti pro inkasa v eurech do 1. listopadu 2014. Pokud bude zavedeno euro, musí dosažitelnost zajistit k tomuto datu.

Očekává se změna – urychlení.

Mezibankovní platební styk

Platební systémy s neodvolatelností zúčtování:

Jde o systém, který zajišťuje převody peněžních prostředků, jestliže:

má alespoň tři účastníky za podmínek vymezených zákonem;

je provozován na základě písemné smlouvy; provozovatel je držitelem povolení k

provozování platebního systému;


Platební systémy: provádí převody peněžních prostředků

podle pravidel stanovených tímto ZPS a podle postupů dohodnutých mezi účastníky systému;

existenci systému a jeho název oznámí ČNB Komisi Evropských společenství.


Platební systémy provozované v ČR mohou být pouze takové, které garantují neodvolatelnost platebních transakcí.

Účastníky mohou být: banky a spořitelní a úvěrní družstva; osoby oprávněné poskytovat investiční služby; osoby veřejného práva; zahraniční osoby; ústřední protistrana; zúčtovatel; cleringová instituce ČNB


Provozovatelem systému s neodvolatelností zúčtování může být pouze takový účastník v platebním systému, který splňuje podmínky zákona.

Systém musí mít stanovená základní pravidla:1. Kdo je provozovatelem systému2. Kdo může být účastníkem a za jakých podmínek,3. Práva a povinnosti účastníků systému,4. Způsob zajištění likvidity,5. Způsob vypořádání vzájemných závazků a pohledávek,6. Stanovení okamžiku přijetí příkazu systémem,7. Měna systému.


Platební systémy – obecné principy:

Brutto vs. Netto princip; smluvní princip; neodvolatelnosti příkazu; neprovedení nekrytých plateb.


Platební systémy – obecné principy:

Brutto princip – zúčtování jednotlivých položek při současné kontrole jejich krytí;

Netto princip – zúčtování rozdílů (sald) vypočtených ze vzájemných pohledávek a závazků účastníků systému.


Platební systémy – obecné principyNeodvolatelnost příkazuÚčastník systému ani žádná jiná třetí

osoba nemůže platně odvolat příkaz přijatý systémem počínaje okamžikem přijetí příkazu, který stanoví pravidla systému.

Tento princip je uplatněn i v případě okamžiku rozhodnutí o úpadku účastníka systému.


Systém licence: povolení k provozování platebního systému s neodvolatelnosti zúčtování.

Žádost se předkládá se ČNB. Lze ji udělit za splnění zákonem stanovených podmínek, např. provozovatel systému je akciovou společností se sídlem v ČR nebo zemích EHP, kapitál ve výši 730 000 EUR, odpovídající technické a organizační předpoklady, odborně způsobilé osoby do řídicích funkcí apod.


Dohled nad platebními systémy s neodvolatelností zúčtování podléhá

dohledu ČNB. Pro dodržování mlčenlivosti při výkonu

dohledu platí obdobná ustanovení jako při výkonu bankovního dohledu.


Pořádková pokuta a pokuta: ČNB může uložit za neposkytnutí

informace při výkonu dohledu nad systémy nebo neposkytnutí součinnosti pořádkovou pokutu až do výše 100 tis. Kč, max. však do výše 200 tis. Kč;

Pořádkovou pokutu vybírá a vymáhá příslušný finanční úřad; je příjmem státního rozpočtu;


Pořádková pokuta a pokuta:

Pokutu může udělit ČNB až do výše 100 mil. Kč při zjištění nedostatků při provozování systému;


Správní delikt:Správního deliktu se může dopustit: provozovatel systému; účastník systému;Pokuta může být udělena s ohledem na

rozsah a závažnost porušení až do výše 50 mil. Kč.


V České republice je funkční pouze jeden platební systém, který zajišťuje tuzemský mezibankovní platební styk.

Systém se nazývá CERTIS – Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement systém.


Systém CERTIS a jeho principy: smluvní princip, brutto princip, princip neprovedení nekrytých plateb, princip neodvolatelnosti, přímá účast banka a družstevních záložen, vypořádání pouze v Kč, nepovolený debetní zůstatek na ÚPS


Lhůty v platebním styku: Základní lhůta mezi různými

poskytovateli na území ČR:= od poskytovatele plátce k poskytovateli příjemce nejpozději do konce následujícího pracovního dne;


Plátce a jeho poskytovatel si mohou dohodnout lhůtu o 1 pracovní den delší, než je uvedeno výše, jedná-li se o platební transakci v

měně euro, ke které je dán papírový platební příkaz a která nezahrnuje směnu měn,

měně euro, ke které je dán papírový platební příkaz a která zahrnuje směnu měn mezi měnou euro a měnou členského státu, na jehož území ke směně měn dochází, nebo

české měně, která je prováděna výlučně na území České republiky a zahrnuje jinou směnu měn než směnu mezi českou měnou a měnou euro.


Plátce a jeho poskytovatel si mohou dohodnout lhůtu o 3 pracovní dny delší, než je lhůta základní, jedná-li se o platební transakci, v

měně euro, která zahrnuje směnu měn mezi měnou euro a jinou měnou, než měnou členského státu, na jehož území ke směně měn dochází,

české měně, která není prováděna výlučně na území České republiky,

měně jiného členského státu s výjimkou měny euro.


Výjimky: Do 1. ledna 2012 si mohou plátce a jeho

poskytovatel dohodnout lhůtu o 2 pracovní dny delší, než je lhůta základní, jedná-li se o platební transakci v měně euro;

Jedná-li se o platební transakci, ke které je dán papírový platební příkaz, prodlužuje se lhůta podle odstavce 1 o další pracovní den.


Lhůta pro připsání peněžních prostředků na platební účet příjemce

Poskytovatel příjemce připíše částku platební transakce na platební účet příjemce

nebo, nevede-li příjemci platební účet, dá příjemci částku platební

transakce k dispozici

neprodleně poté, kdy byla připsána na účet poskytovatele příjemce, nebo jedná-li se o platební transakci v měně jiného než členského státu nebo o platební účet vedený v měně jiného než členského státu, do konce pracovního dne následujícího po dni, kdy byla připsána na účet poskytovatele příjemce.


V rámci téhož poskytovatele:

peněžní prostředky musejí být dány příjemci k dispozici nejpozději na konci dne, v něž nastal okamžik přijetí příkazu poskytovatelem.

pokud taková platební transakce zahrnuje směnu měn, mohou se plátce a jeho poskytovatel dohodnout na lhůtě o 1 pracovní den delší.


Lhůta pro předání platebního příkazu v případě platební transakce z podnětu příjemce:

podnět k realizaci platební transakce předává poskytovatel příjemce poskytovateli plátce ve lhůtě dohodnuté mezi příjemcem a jeho poskytovatelem

v případě inkasa předává poskytovatel příjemce příkaz poskytovateli plátce ve lhůtě stanovené výše ale tak, aby bylo umožněno dodržení okamžiku přijetí platebního příkazu dohodnutého mezi plátcem a příjemcem.



Lhůtu v platebním styku

Realizace platebních transakcí – přijetí platebního příkazu:

Okamžikem přijetí platebního příkazu je okamžik, kdy poskytovatel plátce obdrží platební příkaz přímo od plátce nebo zprostředkovaně prostřednictvím příjemce.

Jestliže se uživatel, který dal podnět k platební transakci, a jeho poskytovatel dohodli, že provedení platební transakce započne v určitý okamžik, v okamžik, kdy budou splněny určité podmínky, nebo na konci určitého období (dále jen „odložená splatnost platebního příkazu“), považuje se za okamžik přijetí takto určený okamžik.



připadne-li okamžik přijetí platebního příkazu na den, který není pracovním dnem pro poskytovatele plátce, platí, že platební příkaz byl přijat následující pracovní den.



Uživatel a poskytovatel se mohou dohodnout na okamžiku blízko konce

pracovního dne; platební příkazy, které poskytovatel obdržel po

uplynutí tohoto okamžiku, se považují za přijaté následující pracovní den.

Opravné zúčtování

Opravné zúčtování má právní základ v zákoně č. 21/1992 Sb., o bankách.

S účinností od 28. 6. 2011 byla zrušena vyhláška č. 62/2004 Sb., kterou se stanovil způsob provádění platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech u bank a technické postupy bank při opravném zúčtování. Podrobné postupy pro provádění opravného zúčtování jsou tedy nyní zakotveny zejména v Pravidlech systému CERTIS.


Opravné zúčtování probíhá vždy v koruně české (CZK), ve které provádí systém CERTIS mezibankovní zúčtování, přičemž nezáleží na měně dotčených účtů, ve kterých jsou vedeny.

Opravné zúčtování lze tedy provést výlučně u plateb v CZK, kdy jsou účet plátce i účet příjemce vedeny bankou či pobočkou zahraniční banky se sídlem na území České republiky.


Kdy je možno uplatnit ze strany banky opravné zúčtování?

Opravné zúčtování může být iniciováno pouze tehdy, pokud byla platební transakce zúčtována v rozporu s příkazem klienta. Tento rozpor může být dán pouze chybně pořízenou částkou příkazu k převodu nebo chybou v čísle účtu klienta (tzn. identifikátoru účtu klienta nebo kódu platebního styku nebo obojím).



Za chybně provedenou platební transakci lze považovat také vícenásobné zpracování téhož příkazu klienta nebo zpracování příkazu klienta před jím stanoveným datem splatnosti, ale za předpokladu, že klient příkaz před datem splatnosti odvolal.

Za pochybení v čísle účtu klienta lze chápat jak chybu v čísle účtu plátce, tak chybu v čísle účtu příjemce.



Opravné zúčtování může být použito jen tehdy, nedošlo-li k uplynutí 3 měsíců od okamžiku vzniku chybného zúčtování ze strany banky plátce. Za rozhodný den je považován den, kdy byla částka nesprávně odepsána z účtu plátce.


Banka je oprávněna předat podnět dalšímu účastníku mezibankovního systému CERTIS k odepsání částky (říká se mu „storno“) z účtu neoprávněného příjemce ve lhůtě třech měsíců od okamžiku vzniku chyby. Do pole „Zpráva pro příjemce“ uvede text: „Storno částky Kč…… ze dne…… pod položkou č…… z účtu č………/XXXX“.


Partnerská banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo (dále jen „banka příjemce“) na základě této žádosti odepíše z účtu neoprávněného příjemce nesprávně zúčtovanou částku a vydá ji RBCZ, a to týž nebo následující pracovní den po obdržení žádosti.


Může se stát také případ, že banka odepíše správnou částku z účtu jiného klienta u téže banky.

V tomto případě nebude provedeno storno, ale banka neprodleně převede ze svého vnitřního účtu na účet, z nějž byly prostředky odepsány, prostředky ve výši neoprávněně odepsané částky včetně ušlých úroků a z účtu, z něhož měla být platba podle platebního příkazu provedena, částku odepíše a převede ji na vnitřní účet.

Banka v takovém případě bez zbytečného odkladu informuje banku příjemce o tom, že došlo k chybě v čísle účtu plátce, a sdělí správné číslo účtu plátce.


Opravné zúčtování na vrub účtu dotčeného exekucíV praxi může nastat situace spočívající ve skutečnosti, že

jiný účastník mezibankovního platebního systému CERTIS zašle platbu chybně na číslo účtu do banky zatíženého exekucí.

Na základě § 306 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, § 20b a 20c a dále podle §§ 117 an. zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, lze žádosti o storno vyhovět, aniž by byla porušena pravidla exekuce přikázáním pohledávky ve prospěch oprávněného na vrub účtu povinného.


Opravné zúčtování ve formě storna nelze realizovat u zahraničního, ale ani u přeshraničního platebního styku. Neoprávněný převod ve prospěch klienta banky – neoprávněného příjemce, lze opravit pouze na základě jeho souhlasu. S ohledem na zachování bankovního tajemství nelze mimo území ČR sdělovat identifikační údaje klienta bank. Totéž se týká i případu, kdy je účet zatížen exekucí. V tomto případě lze uvést bance do zahraničí informaci ve znění např.: „Požadavku na vrácení peněžních prostředků nelze vyhovět“. Je to z toho důvodu, že postup uvedený pod bodem je účinný pouze vůči vnitrostátnímu opravnému zúčtování ve formě storna.

Mimosoudní vyrovnání sporů

Kompetence finančního arbitra:Jde o spory: mezi poskytovateli platebních služeb a

jejich uživateli při poskytování platebních služeb,

mezi vydavateli elektronických peněz a jejich držiteli při vydávání elektronických peněž a jejich zpětné výměně.


Kompetence finančního arbitra: Mezi věřiteli nebo zprostředkovateli a

spotřebiteli při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru,

IF, IS nebo zahraničními IS a spotřebiteli ze standardních fondů kolektivního investování a speciálních fondů kolektivního investování, které shromažďují peněžní prostředky od veřejnosti.


Činnost spojenou s úkoly finančního arbitra zajišťuje Kancelář finančního arbitra, která je organizační složkou státu.

V čele Kanceláře stojí finanční arbitr.Pracovní poměr a odměňování

finančního arbitra, jeho zástupce a dalších zaměstnanců se řídí zákoníkem práce.


Celé řízení se zahajuje na návrh navrhovatele. Podání má na promlčení tytéž právní účinky, jako kdyby byla věc podána u soudu;

Návrh však není přípustný, jestliže: spor nenáleží do působnosti arbitra; ve věci již rozhodl soud; ve věci již arbitr rozhodl nebo

rozhoduje; spor je předmětem rozhodčího řízení.


Po podání vyzve arbitr instituci z návrhu, aby se do 15 dnů vyjádřila.

Lhůtu lze v odůvodněných případech prodloužit o dalších 15 dnů, a to i

opakovaně.


Zásady řízení: může být vedeno ústní jednání; arbitr není vázán návrhem

navrhovatele; arbitr může ze svého podnětu zjišťovat

důkazy; možnost nahlížení do spisu účastníkům

řízení; možnost vyžadovat předložení důkazů.


Povinnosti instituce: dostavit se na výzvu k arbitrovi; vyhovět žádosti arbitra o poskytnutí

vysvětlení; umožnit arbitrovi nahlédnout do spisů

a elektronických záznamů.


Povinnosti instituce dané zákonem se vztahují také na ty subjekty – instituce,

které nejsou účastníky řízení, pokud jejich vysvětlení může mít význam pro

průběh nebo výsledek řízení.


Zastavení řízení:■jestliže FA zjistil, že návrh je

nepřípustný (§ 9 zákona);

Pokud navrhovatel podal na instituci návrh u soudu v téže věci;

Pokud navrhovatel neposkytl součinnost;

Vzetí návrhu zpět.


Arbitr rozhoduje tzv. nálezem. Obsahuje: výrok; odůvodnění; poučení o odvolání.


Arbitr rozhodne nálezem ve věci do 30-ti dnů ode dne zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhoduje nejdéle do 60-ti dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji arbitr přiměřeně prodloužit.


Námitky: Do 15 dnů od doručení písemného

vyhotovení nálezu mohou strany podat proti nálezu odůvodněné námitky.

O námitkách rozhoduje opět arbitr a jsou konečné a stanoví je vydat do 30 dnů za použití výjimek jako u nálezu.


Právní moc a vykonatelnost:Doručený nález, který nelze již

napadnout námitkami, je v právní moci.

Nález je vykonatelný podle občanského soudního řádu, jakmile uplyne lhůta k plnění.


Informační povinnost arbitra: seznam institucí s možností

dálkového přístupu; zpracovávat každoroční výroční

zprávu; informace vůči ČNB o zjištěných

nedostatcích institucí; pomoc při sepisování žádosti a také

dále kdykoliv v průběhu řízení;


Informační povinnost arbitra – pokračování: vhodná informační linka vůči veřejnosti;

Pozor!Uvedením identifikačních údajů instituce ve výroční zprávě a uveřejněním projednávaných sporů s uvedením identifikačních údajů instituce není porušena povinnost mlčenlivosti.

Sankce, která je spojena s vydáním pravomocného nálezu, jímž se vyhovuje navrhovateli, byť i částečně. Sankce se uvádí rovnou do nálezu, a to ve výši 10 % z částky, kterou je instituce povinna zaplatit navrhovateli, nejméně však 10 tis. Kč. Zaplacení 10 tis. Kč se uloží i v případě, kdy předmětem sporu není peněžitá částka.



Pokuty za nesplnění vybraných povinností uložených zákonem o finančním arbitrovi zůstávají beze změny s tím, že jejich řízení může být zahájeno též doručením rozhodnutí o uložení pokuty.


S účinností od 1. ledna 2011 je výnos ze sankcí udělených FA příjmem státního rozpočtu. Náhrada nákladů správního řízení je příjmem ČNB.

Na náhradu nákladů správního řízení se pro účely správy jejich placení hledí jako na prostředky veřejného rozpočtu podle daňového řadu.

Závěr a dotazy……?

Huráááááá…

a jdeme domů…...

Date post:	11-Jan-2016
Category:	Documents
Upload:	carrington
View:	38 times
Download:	1 times

P l a t e b n í s t y k

Documents