Podstránský, Josef Boleslav,

Paměti špitálu kutnohorského

Kutná Hora : B. Kohlmann,1885

EOD - milióny knih z katalogů knihoven více než 10 evropských zemí jsou nyní k dispozi-ci jedním kliknutím myši.

Co Vám můžeme nabídnout. (a proč využívat službu EOD)

Získáte téměř identický dojem, jako kdybyste si prohlíželi originál. K prohlížení elektornické knihy postačí běžný software, samozřejmostí je možnost zvětšení stran nebo jednoduchá navigace.Můžete si vytisknout jednotlivé strany nebo celou knihu.K dispozici máte vyhledávání jednotlivých slov z plného textu knihy.* Jednoduše zkopírujete obrázek nebo část textu a přenesete je do jiných aplikací, např. texto-vého editoru.*

* Nelze poskytnout u každé knihy.

Podmínky službyObjednáním služby EOD přijímáte podmínky stanovené knihovnou, která vlastní knihu. EOD pos-kytuje přístup k digitalizovaným dokumentům výhradně pro osobní potřebu, komerční využití není dovoleno bez svolení vlastníka dokumentu.

Všeobecmé podmínky - česky: http://books2ebooks.eu/odm/html/vkol/cz/agb.htmlTerms and Conditions in English: http://books2ebooks.eu/odm/html/vkol/en/agb.htmlTerms and Conditions in German: http://books2ebooks.eu/odm/html/vkol/de/agb.html

Více o projektuSlužbu EOD nabízí již 18 knihoven z více než 10 evropských zemí. Podrobné informace o projektu získáte na http://books2ebooks.eu

Děkujeme, že jste si vybrali EOD!

V evropských knihovnách jsou uchovávány milióny historických i novověkých knih. Velká část těchto dokumentů může být nyní velmi jednoduše k dispozi-ci v podobě elektronické knihy - eBook. Požadovaný titul si můžete kdykoli objednat prostřednictvím online katalogů knihoven zapojených do projektu EOD (eBooks on Demand – elektronické knihy na požádání). Tištěnou knihu převedeme do digitální podoby a zpřístupníme v elektronicképodobě.

books2ebooks.eu Vědecká knihovna Olomouc

bMfí

A

dlZSfj

• ••: '

:.

PAMĚTI

Josef Podstránský, U III^JÍS I Í ^ I H >pi t u l . ' .

i iájlfe V K r m : HOŘ] (•.ca."'.

U: r

o* & £

§ <í

.JffiEHS

H)

• J ' ' ~ i I

Wg»5=d "!

fr;

:

k-

:f«ttí

špitálu Kutnohorského

% Josef Podstťánský,

peus. 5. farář, ducllojHÍÍ správce v městském špitále.

V KUTNÉ KOŘE Nákladem knihtiskárny B. Xohlmanna.

18 8 5,

V

nCkudé vždycky máte mezi sebou — a můžete jim dobré činiti,,u

Mar. 14, 7.

6 2 2 3 7 3

rm. WTNÍ r « D E C K á KHí!!OV(JA

V OISMOUCI

---69 JtH \ |

I W E G E R 1

PŘEDMLUVA.

Dějeprava jest učitelkyně života „Historia vitaa ma­gistra, " dí latinské přísloví. A v pravdě mimilosf objas­ňuje přítomnosť i dává zříti do budoucnosti. Co lidé jednotliví a celí národové dobrého působili, slouží nám k poučení a ku povzbuzení, co pak zlého kde se dalo, může nám býti výstrahou. K tomu cíli mnozí učenci psali dějiny světa, totiž všech národů na zemi, jiní dějiny jedné toliko země, své vlasti, jiní paměti svého rodiště, dědiny, města, chrámu, školy nebo některého ústavu. Tudíž i já, pisatel této knihy, snesl jsem paměti ústavu pro chudé, čili špitálu městského v Kutné Hoře, — (při němž co duchovní správce jsem zřízen,) od nejstarších dob až na naše časy, které tuto ctěnému obecenstvu jen u výtahu podávám, tím úmyslem, aby měšťané mohovití, čtouoe o dobročinnosti svých předků, k podobným skutkům milo­srdenství byli povzbuzeni, chudí pak, kteří špitálního na­dáni již požívají, nebo požívati budou, by svých dobro­dinců vděčné vzpomínali.

Skládaje tuto knihu, užil jsem starších i novějších spisů, jako jsou: J a n a Kořinka Stiré paměti kutnohorské r- 1675., Mik. DaČického z Heslová Paměti Kutné Hory, vyd. v Praze r. 1878.—80., P. M. Veselského Hor* Kubná 1867., prof. J a n a "Řeháka, Hora Kutná 1879., prof. J a n a S l a v í k a Panství Kutné Hory 1880., zvláště pak několik článkův o městském špitále ve V e s n ě K u t n o ­h o r s k é z r. 1868. Mimo to rozličné pomůcky k tomuto

dilu ochotně mi poskytli sám pan V e s e l s k ý , měst. archi­vář a pan L u d v . T e l e n s k ý , městský důchodní a po­kladník špitální jakož i p. A. M a t e r k a , správce v zdejší nemocnici.

Kéžby městský špitál, ústav tak dobročinný, jenž více než 500 let trvá, povždy se zachoval i prospíval, aby ob­čané zdejší v štěstí i v neštěstí, v nesnázeoh a strastech života, za mladu se přičiňovali nejen ku-prospěchu svých svěřených a svého rodiště, nýbrž i ku zdaru všeho národa i naší milé vlasti, majíce naději, Že v stáří se dočekají odpočinku a slušného zaopatření!

Ostatně přál bych, aby všichni — bohatí i chudí — byli pamětlivi slov sv. Bernarda : „Pravé bohatství nejsou statky pozemské, nýbrž cnosti, ježto sebou duše odnáší, aby zbohatla na veky."

V Kutné Hoře, i88&.

Josetf Podsftránshý, pens. č. farář,

t. 6. duchovní správce v m. špitále.

I. Původ, zakladatelé a dobrodincové mesiánského špitálu.

Nejstarší dobročinný ústav v Hoře Kutné jest špitál.-''') Za dávných, časů, když v zdejší krajině stříbrné hory

byly objeveny, mnozí podnikatelé a kovkopové čili havíři 2 bJízka i z daleka sem se hrnuli a domy k obývání i chrámy stavěli.

Osada tu vzniklá, — od kutati Čili dolovati (stříbro) — Hora Kutná nazvaná, rychle zrůstala, i brzy stala se mě­stem, ježto Přemysl Otakar r. 1276. mezi královská města vřadil. V dobách, kdy doly stříbrné hojného poskytovaly užitku, měšťané, těžíří a rudokupci velmi bohatli. Však vedle znamenitých pánův a bohatých měšťanů bylo v Hoře Kutné ode dávna, jak snadno lze se domysliti, také mnoho potřebných a chudých, zvláště mezi lidem dělnickým, a sami měŠEané, prvé zámožní, jak Často se stává, vinně i nevinně* do neštěstí padnuvše, také zuboželi, zchudli. Vsak není pochybnosti, Že o takové chudé jak jednotliví zbožní a šle­chetní boháči, tak i Obec Kutnohorská hned od počátku & po všecky časy se starávali. Snad že byl záhy v městě zvláštní dům pro chudé neb chudobinec zařízen a činěna pro chudé nadáni jak na penězích tak i v nemovitých statcích.—

Vsak nynější ústav špitální, v kterém staří, zchudlí a ku práci neschopni měšťané a vdovy po měšťanech za­opatření docházejí, byl dle starého podání a později za-znamenaných zpráv v XIV. století založen, tedy přes 600 let již trvá.

V městském archivu jest uloženo tré nadacích listin zdejšího špitálu. R. 1780. byla tuším první nadací listina špitálu Kutnohorského sepsána a u vyšších míst potvrzena. —• Druhý nadací list pochází z r. 1820., kterýž ale není potvrzen; proto neumíme si vysvětliti, k jakému byl ličelu tehdy zdělán. — R, 1860. byl z vyššího rozkazu nový nadací list podle předešlých zřízen a v Praze od míetoiir-j^tejstvi r. 1864. potvrzen. Poslední tento list, jednaje

*) Š p i t á l , lat. hospitalo, hospitium, od slova lios>pes = cizince i host, tedy vlastně hospoda, hostinec pro lidi cizi, pat i domácí, kteří neměli vlastního příbytku. Žo v dome pro chudé takó choří a nemocni opa­třeni nacházeli, proto posud i nemocnice obyčejně š p i t á l se zovo.

i

2

o původu a vývoji měšť. špitálu, mimo zakladatele Ště­pána Pirknera ještě sedm zakladatelů téhož ústavu jme­nuje, kteří jsou: Václav Svatba z Tuehotic, Mikuláš z Po­jede, Jan z Trojanovic, Kateřina AlderovázLošan, Křišťan ze Semína, Josef Hommer a Matěj Zvára. Však od té doby ještě více jiných dobrodinců měšť. špitálu na jevo vyšlo. . . . My tudy všecky dosud známé nadatele a pod­porovatele měšť. špitálu zde uvádíme.

1) P r v n í n a d a t e l a z a k l a d a t e l měšť. š p i t á l u byl Š t ě p á n P i r k n a r z P i r k e n s t e i n a , * ) měšťan a bo­hatý nákladník v Hoře Kutné, muž bohabojný, který, jak Sim. Eust. Kapihorský v historii kláštera Sedleckého**) vy­pravuje, „na spasení své duše pamatovav — špitál pro chudé za zdmi městskými a Čáslavskou branou r. 1324. založil a při něm chrám sv. kříže vyzdvihl, (od něhož i důra chudých špitál sv. kříže byl nazván), což jak v na­d a c í l i a t i n e r. 1860. sdělané se píše, stalo se tím způ­sobem, že svůj blíže čáslavské brány na předměstí Kohl-marce ležící dům (viz níže III.) i se zahradou k tomu cíli daroval a při něm kostel vystavěti dal. Také prý špitál bohatě nadal, v opatrování mistru Oldřichovi, faráři Ma­línskému jakožto pánu gruntu odevzdal s tou podmínkou, by dva kneží ustanoveni ve špitále všecky odkazy, al­mužny, ofěry a p. přijímali a na vychování chudých vy­nakládali, též chudým a nemocným lidem ve věcech spa­sení se dotýkajících posluhovali (viz níže IV. správa ekon. i V. duchovní).

K prvnímu svrchu jmenovanému zakladateli připojili se postupem času j i n í d o b r o d i n c o v é ; ano dle téhož podání nebylo v minulých stoletích jedinného zámožného měšťana, aby při své smrti neučinil špitálu nějaký odkaz nebo částkou ae svého jmění nebyl chudých painětliv a přemnozí, zvláště pak ti, kteří špitálu pozemky zůstavili, vždy doložili, že každé prodání neb odcizení odkázaných Špitálu poli pod ztrátou spasení se zapovídá. Těmi hoj­nými odkazy zrůstalo znenáhla jmění špitálu a zaručeno jeho trvání.

2) Druhý známý nadatel a dobrodinec m. špitálu byl J a n G l e n c l , horník a měšťan kutnohorský. „Jak nej­starší něm. listina od r. 1397. v měst. archivu K. H. svědčí, prodali téhož roku — rychtář, šepmistři a konšelé jakožto

*) Pirkenstein, tvrz mezí Sedlcem a Kutnou Horou, již Berthold Pirknar z výtěžku hor K. H. zbohatlý, vystavěl, zbořena ve válkách husitských, (v. SI. nauč.)

**) Historie kláštera Sedl. v Praza 1680.

_ 3 —

porucníci měst. špitala dvůr a dědinu P ř í t o k a * ) k němu náležející, kterou daroval horník Hensl Glencl chudým ře­čeného špitala svému spoluměšťanu V á c l a v u B a r t u š o v i 2a 120 kp. gr. k jmění a dědičnému vládnutí." (Slav. P.K.H.)

Zmíněný dvůr byl prodán snad za tou příčinou, že tehda malého užitku vynášel; však není v pochybnosti, že pro špitál sv. kříže nějaký roční plat byl vymíněn. (v. Vesna K. H.) Než „prodejem dvoru Přítockého, ač proti placení ročních úroků, které časem ztenčeny a r. 1848. v nepatrné jistiny byly zaměněny, stalo se, že tak znamenitý dar, který, J . Grlencl špitálu byl učinil, skoro v nivec uveden, téměř zmizel." (Slavík Panství K. H.)

3) Jiný dobrodinec byl O n d ř e j K a t b o r s k ý , horník, který r. 1420. daroval špitálu K. H. platu ročního 10 kp. gr. ze dvoru na D r a ho n i č í oh. „List na ten plat postoupili šepmistři a konšelé r. 1446. obci Čáslavské" (Slav. P. K.H.)

4) V á c l a v S v a t b a z T u c h o t i c , zámožný měšťan, jenž r. 1471. zemřel a v posledním svém pořízení odkázal ku špitálu městskému 10 kop stálého a věčného platu roč­ního, za který plat kupována byla sukna pro chudé do Špitala. — „Týž roční plat vykázán na dvou gruntech v Z i -b o h l a v e c h . " (Slav. Panství K. H.)

5) Dobrodějkou m. špitálu v té době^byla též K a t e ­ř i n a B u ň k o v á , o níž ve spise prof. Ř e h á k a „Kutná Hora" se Čte: „První příspěvek na stavbu chrámu sv. Barbory 100 zl. uh. r. 1481. vzat z důchodu špitálního podle odkazu Kateřiny Buňkové r. 1472. učiněného." — Než co, jakou sumu peněz zmíněná K. Buňková spi bálu samému odkázala, není nám známo.

6) M i k u l á š L i b á k z P o j e d e , bohatýměšfan, byl též znamenitý dobrodinec, který r. 1473. v Hoře Kutné zemřel a v poslední vůli, jež v archivu m. se nachází, zdejší spirál bohatě obmyslil i ustanovil, aby z odkazu jeho za 220 zl. uh. kostelík sv. Lazara, tehda chatrný, nyní zrušený i s domkem při něm pro nemocné Špitálníky byl opraven. Veškerý od­kaz, který Mik. Libák učinil špitálu, obnášel 1082 zl uh. a 158 kp. 3 gr. Česk.

NB. V Lib. hser. v archivu m. r. 1473. poznamenáno: „Poručnici poslední vůle od knížete Jindřicha 600 zl. s ve­likou nesnázi vydobyli a za ty peníze koupili páni Šep-

*) P ř í t o k a ves od Němců Pfaffeiidorf přezděna, patři vála bi­skupa Olom. Brunovi, který ji r. ÍÚbQ. klášteru Sedleckému prodal.

~ 4 —

mistři a porucníci zboží a statek Lipoltice od p. Jaroslava ze Zdeslavic a na Cholticích." (Vesna K. H.) Zač statek Lipoltice koupen, jakož i kdy a proč zboží to špitál opět pozbyl, není nám povědomo.

7) P r o k o p A l d e r z L o š a n , měšťan li.H.,jenž byl úředníkem mince a bohatý nakladatel horní, r. 1471. da­roval mestsk. špitálu 50 kop gr. č\, tehdy dar znamenitý, jsa ještě na živě; zemřel r. 1472. (v. Paměti Mik. Dacick, a List zápisní ve Vesně K. H. 1868.)

8) K a t e ř i n a A l d e r o v á , vdova po Prokovi Alderovi z LoŠan, r. 1475. darovala špitálu 260 zl. uh., aby předně statek Lipoltice z odkazu Mik. Li báká pro špitál koupený zaplacen býti mohl, a spolu by z toho nadací lampa věčná před B, Tělem ve špitále hořela. L. P. 1493. zemřela. (Dač.)

9) J a n z T r o j a n o v i c a n a P a Š i n ě v s i , bohatý měšťan a borník, odkázal m. špitálu úpisem r. 1481. statek V e l e t o v se vším příslušenstvím, jehož držení pro měst špitál král Vladislav r. 1483. potvrdil, (v.Veselsk. Průvodce.)

NB. „Statek V e l e t o v daroval r. 1304. jistý Milota z Choltic klášteru sedleckému, který jej do vypuknutí roz­brojů husitských držel." (Si. nauč.) „Po spustošení kláštera sedl. zastavil k r á l S i g m u n d r. 1436. Veletov M i k u l á š i D i v u š k o v i z Kladrub, od něhož přešel statek na B e d ř i ­c h a ze S t r á ž n i c e r. 1441. a od toho na J a n a z T r o ­j a n o v i c , jehož k r á l J i ř í majestátem r. 1465. učinil vlastníkem té vesnice." (Vesna K. H.)

„Když klášter sedl. po úpadku ve válkách husitských opět se zvedati počal a svých bývalých statků zase nabýti hleděl, činil i nároky na někdejší drženi statku Veletova, kterýž spor ukončen byl smlouvou r, 1557., dle které klá­šter sedl. upustil od svého práva na Veletov a zanechal vesnici dědičně špitálu K. H.; za to postoupila obec klá­šteru tomu dvůr, řečený G-runtl ík, — patřící Špitálu — s dědinami, s platem i se vším příslušenstvím, na Turkaňku ležící. Smlouva ta svolením císaře Ferdinanda I. r. 1561, v desky zemské zanesena. Tím nabyl m. špitál K. H. teprv úplného vlastnictví na statek Veletov, kterýž od toho času až posaváde drží." (Slavík Panství K. H.)

10) A l ž b ě t a H r a b a n o v á z V l k a n o v a * ) bohatá měsťanka, vdova po zemř. Janu Hrabané, odkázala v po­slední vůlí r. 1511. veškeren svůj znamenitý statek — ves

*) Z Vlkanova psalo se již v 15 sto], několik rodin piitricijsliýek v Čechách. Sosnovcové z Vlkanova byli bohatí rutlokupci v Hoře Kutné,

— 5 —

H l í z o v a K o ř e n i c e na skutky milosrdné chudině ve Špi­tále sv. kříže, jak zaznamenáno ve spise P a m e t i Mi k. D a č.

N o t a Mik. Dač. z Hesl . : „Však po letech potomci týchž poručníků sami sobe ten statek zosobili dědičně, aniž se výplata vsi Hlízová vykonala a tomu kšaftu se zadost nestalo." — K tomu připominá Dr. R e z e k , vydat. Pam. Dač.: „O tento kšaft, jmenovitě o právo majetku na Hlízov, byl později rozsáhlý spor." — Dále o tom odkazu pí. Alžběty z Vlk. k špitálu sv. kříže čteme: „Odkázané tuto vesnice: Kořenice a Hlízov byly pak během dvou let vyplaceny a šepmistři, chtíce po přání odkazatelky se zachovati,- nesměli peněz těch jinak nežli ve prospěch špitálu m. vynaložiti; protož žádali krále Vladislava, aby k řečenému špitálu statky pozemské koupiti směli, což jim také Vladislav ma­jestátem daným 1515. v Budíne povolil." (Vesna K. H.)

11. K ř i š ť a n (Kristián) ze tíemína, bohatý měšťan čáslavský, odkázal r. 1525. špitálu K. H. 600 kp. gr. k za­koupení pozemků, kterýžto odkaz byl uložen na statku Lo-šanském (Ves. P r ů v o d e e). — L o š a n y koupila obec K. H. od P r o k o p a C a b e l i c k é k o z N e t o l i c za 800 kp. gr.— E. 1535. vznikl spor o Lošany s M a r k é t o u K ř i ž a t k o u , která šepmistry na soud obeslala a toho, Že jest někdy Kri-etian ze Semína, přítel její, odkázal k špitálu K. H. 1200 zl. uh., ale že ten plat jinam obrácen, — koupivše za ty pe­níze dědictví sobě a ne špitálu. — Na soudu zemském dáno Markétě za právo, že se Horníci dle kšaftu nezachovali, aby jí Markétě od toho původu dali a v Lošanech tvrz a dvůr poplužni a ves tudiž na týž špitál Kutnohorský zá­pisem převeden byl. Stalo se 1. 1535. (Slav. Panství K. H.)

NB. Kdy a proč dvůr v Lošanech od špitálu na obec přišel, není nám povedomo.

12. Š i m o n S r b ů v 1. 1581. k sv. Jakubu 100 tolarů, knežím některým po 15 kopách a chudým, kteří žebrati Be stydí, 50 tol. daroval; špitálským pak lidem na šaty a jiné potřeby též 50 tolarů, vše říšských, zanechal. (Kořínek Paměti Kutnohorské.)

13. J a k u b H o l ý S o t n o v s k ý ze Závořic,*) soused a bohatý horník, r. 1590. (mimo jiné dary k zadusím, školám a chudým) také zdejšímu špitálu 6 kp gr. c. odevzdal.(Koř.)

*) J a k u b H o l ý pocházel z rodu Skřetů Sotnovských ze Závořic, jak lze řísfci v Slovn. naučném. „Škreta Šofcnovský ze Závořic, jméno rodiny patricijské, jež v 16. a 17. stol. v Praze i na Horách Kutných byla usedlá a užívala erbu." Z téhož rodu byl i slavný malíř K a r e l B k r é t a , jenž nar. 1604., t 167i v Praze.

__ 6 —

14) J o s e f H o m m e r , jsa špitálmistrem, odkázal v po­slední vůli v r. 1657. ostn kop záhonů rolí orných k Špi­tálu městskému, jichž dosud užívá. M a n ž e l k a j e h o Si-b i l l a N e j e p i n s k á z N e j e p i n a * ) již dříve zemřela. Přátelé se strany její, zejména Jan B u r j a n S l a v í k o v e c z e S l a v i k o va a na Voděradech,**) odpor činili proti odkazu tomu; však nejvyšší zemský soud r. 1659. poslední vůli tu ve prospěch špitálu potvrdil.

15) Poslední známý dobrodinec m. Špitálu byl M a t e j Z v á r a , zdejší měšťan a mlynář, který r. 1715. svou někdejší vinici, jež se zahradou špitální hraničila, m. špitálu zanechal s výslovným přáním, aby se jak ovoce tak i hrozny dostá­valy Špitálnikům k požívání, (v. Nad. list z r. 1860.)

16) K dobrodincům m. špitálu lze přičísti všecky n a-k l a d a t e l e h o r , t e ž í ř e n e b k v e r k y v e s m ě s , zvláště v prvních dobách, totiž v 14. a 15. stol., kde stříbrné doly dávaly hojný výtěžek. „Za oněch bohabojných let v každém dole, v orte a štole kverci na svůj náklad dva kuksy t. j . dvě čtvrtě jedné třicátky pavovali, kteréžto zádušné na­zývali a z něho pocházející výtěžky kostelům, školám a špi­tálům dávali, tím úmyslem, aby Bůh horám žehnati ráčil". (Kořínek Paměti Kutnohorské.)

17) Nepochybně bylo ještě m n o h o j i n ý c h d o b r o ­d i n c ů m. š p i t á l u mimo svrchu jmenované; nebo mnozí bohatí hornici činili odkazy a dary na milosrdné skutky „ c h u d ý m v ů b e c , " kterýmžto slovem rozuměli se, jak K o ř í n e k dokládá, „všichni chudí, jak ve špitále bydlíci, tak i dům od domu žebřící."

M e z i d o b r o d i n c i c h u d ý c h v ů b e c v 16. století byli zvláště dva a sice:

a) J a n M a s l n í k , soused K. H., který 1. P. 1537. dva domy pro chudé odkázal a mimo jiné dary 500 kop gv. na stranu zvláště položil, aby za ne nějaký nezávadný statek pozemský pro chudé koupen byl.

b) K a š p a r F i f e k , kožešník, soused a horník bohatý, r. 1583. odkázal z lásky křest, na skutky milosrdné chu­dým lidem svobodný svůj d v ů r z a Č á s l a v s k o u b r a n o u na Kolmarku ležící se všemi rolemi 10 kop 53 '/2 záhonů, (v. Koř. Pam. Kutnohorské.)

*) N e j e p i n s k ý z N e j e p i n a , jméno starého rodu rytířského, jehož prvotní sídlo byla tvrz řfejepín v Čáslavsku, kterouž — mimo jiná zboží — rodina ta již v 15. stol. držela. Slovník naučný.

**) „ S l a v í k o v e c ze S l a v i k o va, jméno vymřelé ryt. rodiny v Cechách, jejíž původní sídlo byla tvrz, nyní ves Slavíkov v kraji Čáslavském. B u r j a n SI. měl i Pasinku a f r . 1674." Slovn. nauč.

_ 7 —

NB. Nadání obou, jak Máslníka tak i Fifka přiděleno jest nyní ústavu pro chudé.

18) Konečně sluší také m ě s t s k o u o b e c K u t n o ­h o r s k o u připočísti ke všem svrchu uvedeným dobrodin­cům zdejšího špitálu; nebo jako dříve šepmistři a konšelé, tak i za naších časů zástupcové města povŽdy starali a sta­rají se o zachování, rozmnožení a zdar našeho špitálu a sice tím způsobem, že za peníze Špitálu odkázané po vůli do­brodinců bud zemské statky kupovali neb penize na úrok ukládali; v novější pak době rozličné cenné papíry a renty -^ stálé důchody — proň opatřovali, že zboží jeho proti všem škodám statečně hájili, s jměním špitálním vždy svědomité hospodařili a tak ústav ten dobročinný městu až na naše časy dochovali.

Tak po r. 1473. koupila obec K. H. pro špitál statek l i i p o l t i c e z odkazu Mikuláše Libáka (v. 6.), kterýž statek doplatila penězi, ježto paní Kat. Alderová (v. 8) r. 1475. Špitálu darovala.

ríB. 1. Statek Lipoltice (v okr. Přeloučském) musil později býti prodán, ježto špitál K. H. ho více neužívá.

NB. 2. Dle nadací listiny z r. 1860 koupila obec K.H. ku konci XV. století z pozůstalosti Mikuláše Libáka a ji­ných případkův od V á c l . z O h o l t i c n ě k o l i k k o r c ů p o l í u m ě s t a v deskách zemsk. zapsaných.

K. 1516. dostali představení města H. K. od krále V l a d i s l a v a povolení, že směli pro zdejší Špitál za 3000 kop gr. č. koupiti některý zemský statek aneb dědičný úrok v deskách zemských si pojistiti; však zdali se to stalo, není povědomo. (v. nad. list. 1860.)

H. 1589. koupili špitálmistři (t. obec) statek odúmrtím L u d m i l y , sirotka, dcery po Magd. l u d e x o v é (Magd. Vorlovó), sousedě v Kutné Hoře, na J. M. krále H u d o l f a í l . připadlý — při potoku Pachu proti klášteru Matky Boží V S e d l c i se nacházející: totiž lán dědiny orné s lukami a tři rybníčky a co vše k tomu náleželo, k zadusí špitálu sv. kříže a sv. Lazara za 800 kop gr. Č. (Slav. P. K. H.)

R. 1597. „Dvůr D o b š o v s k ý v Hlouškach při Hoře Kutné s dědinami pod hamíest (?) náležejícími, řečenými Suchoměšcovské — prodán jest horníkům Kutnohorským k záduší sv. kříže ve špitále od poruěníků sirotkův po Ví­tovi Dobšovi pozůstalých — za sumu 1250 kop gr. Č." (v. Paměti Mikuláše Dačického II. str. 60.)

_ s — ŇB. Kdy a jak m. špitál o svrchu dotčené pozemky

ti Sedlec, jakož i o dvůr DobŠovský v Hlouškách přišel, není povedonio.

R. 1833. p r o d á n s t a r ý Š p i t á l n í d ů m P i r k n e -r o v s k ý za časl. branou a r. 1839. nový š p i t á l dostaven na místě, kde po tu dobu stál kostel sv. Bartoloměje (v. níže III. budovy Špitální.)

R. 1862. byl d r u h ý d ů m č. 203 se zahradou a r. 1882. ještě t ř e t í —podle špitální zahrady— e. 209. pro ústav Špitální od obce z důchodů Špitálních koupen.

R. 1883. byl týž domek chatrný c. 209 zbořen a místo něho r. 1884. jiný v e l i k ý d ů m ze špitálního jmění vy­staven (v. níže III. budovy) prozatím k ličelůni školním.

Ostatně jaké nesnáze Obec Kutnohorská o špitál mí­vala a jaké spory o jeho správu a statky po všecky časy vedla, dílem již svrchu připomenuto, dílem níže (IV.) bude povedíno.

Konečně sluší připomenouti, že druhdy, dokud Špitál m, nemel dostatečného nadání, Obec sama ze svých důchodů dobročinný ten ústav podporovala, jak o tom K o ř í n e k píše: „Mimo to pp. šeprnisfcři nařídili, aby ze všech cel a un­geltů peníz čtvrtý z dvojích krámů masných (pro domácí a přespolní) všecky důchody na špitál se obracely, což tak dlouho trvalo, dokud stavba svatobarhorského chrámu (okolo r. 1483.) výše hnáti se nepočala." (Paměti K. H.)

Za našich časů z přebytků špit. příjmů k jiným dobrým účelům dary se poskytují. Tak přispívá špitál místnímu ústavu chudých ročně 1500 zl.; a r. 1883. k opravě kostela sv. Barbory povoleno 1000 zl. v pěti ročních lhůtách a j . v.

II. Jmění špitálu kutnohorského. Statky, pozemky a důchody druhdy a nyní.

Jaké jmění špitál Kutnohorský původně za dávných času míval, nelze určitě povědíti, poněvadž není známo, jaké nadání první zakladatel Štěpán Pirknar — mimo dům a chrám — zdejšímu špitálu byl učinil a staré památky, nadační listiny — ač bylyli jaké — v dobách válečných přišly k zmaření.

A) Pokud z rozličných listin dosud zachovaných lze souditi, měla Obec HoraKutná následující statky, v ě n o v a n é m i l o s r d n ý m s k u t k ů m , t u d i Ž i m ě s t s k . š p i t á l u , o d stol. XIV. až do r. 1620, jak prof. Sla vík (P.K.H.) udává:

— 9 —

1) Ves P ř í t o k a v druhé polovici XIV. století, dvůr a dědina k němu náležející, kterou daroval J a n Grlencl chudým měsť. špitálu.

•2) Na D r a h o n i c í c h , kde mívali měšťané kutnoht 4vory, náleželo k špitálu Kutnohorskému 10 kop gr. platu ročn,, věnováno od Ondř. R a t i b o s k é h o r. 1420.

3) Vele to v, statek, kterýž odkázal měsť. špitálu J a n z T r o j a n o v i c r. 1481.

4) Z i b o h l a v y , zastavené od panství Kolínského roku 1485, z něhož vetší část úroků platila se do špitálu.

5) Ú j e z d ec, jinak K u t l í ř e se Z i b o h l a v y , zasta­vené od panství Kolínského r. 1528. Úroků platilo se něco do špitálu,

6) P o b o ř , ves, již obec K. H. koupila od Albr . Am-<?hy z B o r o v n i c e r. 1,515. Z úroků kupovala se sukna pro chudé.

7) XjOŠany, jež koupila obec od P r o k . Č a b e l i c k ó h o r, 1516, Úroky náležely špitálu, 12 kop 30 gr.

8) P ř e d b o ř i c e a 4 dvory, jez nakoupila r. 1545. Obec za 500 kop- gr., odkázaných J a n e m M a s l n í k e m . — Plat z nich vycházející obrácen vedle kšaftu téhož na milosrdné skutky chudým lidem.

9) Ve vsi P u c h ř i dvůr kmetcí s 1 poddaným a pla­tem ku špitálu sv. kříže.

10) S v o b o d n ý d v o r e c za Cásl. branou s rolemi na Rovni, 10 kop 5 3 % záh.s jež odevzdal obci Kašp. Fifek, na skutky mil. chudým r. 1583.

.X\) D ě d i n y pEj potoku P a c h u (Vrchlice) v S e d l c i , 1 lán půdy orné s lukami a 3 rybníčky, k záduší špitálu sv. kříže r. 1589. od krále líndolfa .koupeny.

12) K ř e s e t i c e , odkud z rybníku lidem potřebným na Štědrý den a zel. Čtvrtek ryby se rozdávaly.

13) N e s k a r e d i c e , odkudž až do roku 1624. jisté ú-roky pololetně po 33 zl. 28 kr. vycházely.

14) Ve vsi B l i n ě (Blynka), na 2 míle od Hory vzdálí r. 1624. byli 2 podanní, též něco do Špitálu úroků se platilo.

B) J a k é po r. 1620. po b i t v ě b ě l o b , š p i t á l K. H., když ze správy městské byl vyňat, měl důchody, vysvítá z d e s i g n a c e s t a t k ů , jakou pp. šepmistři a rada při ode­vzdání d n e 16. z á ř í 1625. byli učinili. — Dle P. V e s e l ­s k é h o byla o důchodech špitálu tato zpráva dána:

— 10 —

P l a t ů v s t á l ý c h pololetních za času pckoje přicházelo při sv. Jiří 141 zl. 12 kr., při sv. Havle 243 zl. Ty platy tak z úplná přítomně nevycházejí, takže zadusí nyní u ve­likém nedostatku postaveno.

Potom ves Y e l e t o v s lesy a lukami. Y té vsi dříve 18 lidí poddaných k tomu zadusí náleželo, nyní jich dosti málo zůstává. Běžných důchodů skrovně se schází, poně­vadž dobytka na mále jest. R o l i k t é m u ž š p i t á l u o r n é okolo 62 kop se nachází, na větším díle kamenitých a štěrkových. — Po min. léta na zimu oseto žita 100 korců, pšenice 47 k.; na jaře žita 3 k., ječmene 13, ovsa 57 korců.

O b i l i nyní žádné se nevynackází; na chléb žito, ječ­men na kroupy a oves pro koně na dluh se kupovati musí.

D o b y t k ů v ve špitále se nachází: koní 7, hovězího 18 k., krav dojných 13, býk 1, jalovice 3, volek roční 1 a tele u krávy. Ovčího dobytka 151 k., svinského 28 k.

Č e l e d i ve dvoře zůstává 16, chudých ve špitále 7 osob. — Pro v y c h o v á n í těch všech osob každého téhodne se vydává; žita 3 korce, ječmena na kroupy 1 k., masa na celý týdeu 34 lib., každý pátek na žemličky 12 kr. —

D l u h ů v nyní do 900 zl. se nachází. Sigm. Cervenomlýnský m/p. Ondř. Cvoček, písař.

{Viz PersokucG.)

C) J m ě n í , p ř í j m y a v y d á n i š p i t á l u d l e z p r á ­v y m. R a d y za cis. L e o p o l d a r. 1685.

Co k t é m u ž š p i t á l u na t e n č a s n á l e ž í : 1) D v ů r p o p l u ž n í , za Čáslavskou branou ležící; 2) k tomu náleží rolí 78 kop; 3) v e s V e l e t o v za Labem ležící s 10 usedlými, z nich

úroků ročně 74 zl.; 4) ú r o k y z některých gruntův obecních sedlských,

141 zl. 28 kr.; 5) z g r u n t ů v , r o l í a z a h r a d při městě ležících

33 zl. 53 kr. 6) u ž i t k ii v a d ů ch o d u všeho schází se — rok

k roku rovnaje — od 1000 do 2000 zl.; 7) vycházely před lety ze v s i N e š k a r e d i c jisté úroky

pololetně po 33 zl. 28 kr. do téhož špitálu až do 1. 1624.; že pak císař Ferdinand II . tuže ves s jinými vesnicemi a dvory pp, jesuitům dáti ráčil, od té doby

— l i ­

oni takových úroků platiti se zpěčují. — Jichž v restu z té vsi do konce r. 1684. pozůstává 4049 zl. 16 kr. Item ze dvora P u c k e r s k é h o restu . 564 „ 40 „ Item z rolí P ř í t o c k ý c h přikoupených 96 „ 36 „

Vy d á n í : 1) Z toho se v y c h o v á v á chudých l i d í ve špitále

18 osob; 2) 5 e 1 e d i ve dvoře s ovčákem 17 osob; 3) p o t a h u koňského 8 koní, dobytka hovězího 16 kusů,

ovčího 4 kopy 20 kusů, svinského 27 kusů; 4) žákovstvu a mendlikům chléb, jakož i chudým 14os.; 5) na p e n ě z í c h p. arciděkanu za služby boží (ve 2

nedělích jednou) 20 zl.; 6) všecka v y d á n í ř e m e s l n í k ů m , platy čeledi a jiné

náklady 1091 zl. Co přes vydání zbylo od některých let, jest uschováno

n ě k t e r é s t o z l a t ý c h a ty peníze mezi chudé řemeslníky po 5 °/o rozpůjčeny.

Že však 1. m, 1684. dne 6. aug. týž d v ů r skrze zlého Člověka se všemi stodolami, obilím a Částí dobytka k spá­l e n í p ř i š e l — nyní se kapitály vypovídají, tak aby obilí k setí a na chléb chudým i Čeledi se opatřilo a dvůr zase vystaven býti mohl. Kterážto škoda vynáší dle zprávy špi-tálmistrův 3854 zl. Tomu že tak a ne jinače jest, my špi-tálmistři a rada Hor Kuten . . . dotvrzujeme. (Zpráva V archivu m., v. P. Veselsk. Persekuce.)

D. Z p r á v a o j m ě n í m. š p i t á l u z r. 1750. dle spisu prof. Jana Slavika „Panství Kutnohorské:"

1) P o z e m k y . Bliž města Hory Kutné dvůr, pří němž tyto grunty panské: vrchu, orných poli pod výnosem 4 zrn 91 korců -f 3 l/2 aru 146 k. ~f- 3 zrn 164 k. 4-2'/2 zrn 133 k. -|-ladem ležící 2 věrt. ~\~ pastvin 2 k. -j~ zahrady 7 k.; lesy žádné -\- porostlin 2 k.; louč. sena 10 vozů, otavy 6 vozů. V e s V e l e t o v a při ni Špitálních gruntův (neudáno kolik korců). K Z á b o ř í louč. sena 10 vozů, otavy 5 vozů. Za mlýnem k H r á b í porostlin 2 korce; z louky u Labe sena 16 vozů, otavy 9 vozů, lesů tvrd. dříví 6'/4 k. porostlin 2 korce.

— 12 —

Ú h r n e m o r n ý c h p o l í 534 k. všech orných; laděni 2 v., pastvin 2 k., zahrady 7 k., sena 36 vozů, otavy 20 vozů, lesa 6'/4 k., porostlin 6 korců.

2) Na s t á l ý c h ú r o c í c h ke Špitálu. Z m ě s t s k ý c h g r u n t ů 40zl. 56kr., z domu—O t l a n k ů řečeného — nájmu ročně 9 zl. V Z i b o h l a v e c h ze dvoru pansk. 16 zl. 57 kr.; od 3. sedláků 26 zl. 50 kr. V L o š a n e c h ze dvoru panského 58 zl. 20 kr. V K u t í í ř í c h 15 zl. 33 kr. Ve Ve l e t o v ě od 8 sedláků, l'l ohalupníků a šenkýře 73 zl. 15 kr.; nájmu z přívozu 8 zl. ročně, z pansk. chalup nájmu 8 zl. 50 kr. Úhrnem 290 zl. 30 kr. a 30 slepic z Přítoky, Kut-Hř a Zihohlav,

3) U ž i t e k na b ě ž n ý c h ú r o c í c h : [Od mlynáře úroků ročně 23 zl. 20 kr., od poddaných za propuštěni na svobodu 6 zl. 15 kr.

4) Sedláci, zahradníci, chalupníci a podruzi r o b o t o ­v a l i . . . kolik dní v roce a co dostávali v. prof. S l a v í k P a n s t v í K. H.

E) Jmění špitálu dle základní listiny r. 1820 sepsané. konv. m.

zl. kr. Dům č. 20 za čásl. branou na Kolmarce (Pirk-

nerovský) se zahradou — odhadnut za 1600 Zahrada Otlanka (prodanár. 1875.za 1500 zl. r. m.) '700 Kostel sv. Kříže vedle špit. budovy . . . 450 Kostelík sv. Lazara i] ,'. j ,,. Jt ,,„ 750 Dvůr se zahradou } b u d o v y P r d t l s t a d i u m 690 Pozemky u Hory Kutné i „ „ . 79840 48 Luka u bažantnice a porostliny / J 1 • . 1528 45 Na statku Veletovském — hájovna, chalupa 60 Pozemky u Veletova: Orné pole . \ 354 45 Luka palouky a pastvišťata u Velet. \ 94 jit. 16973 13 Les u Veletova "8715 Roční činže a reluice . . . . 5(35 Hodnota regalií — hon, rybářství, pálení kořalky 360 Rozličné kapitály neb jistiny 20413 9

Součet veškerého jmění m. špitálu~r. 1820. 131990 40

F) S t a v šp i t . m a j e t k u d l e n a d a c í l i s t i n y r. 1800. z d ě l a n é , r. 1864. p o t v r z e n é .

— 13 —

P ř í j m y n a z á k l a d ě š p i t á l n í c h ú č t ů z r. 1857. (sečtené r. 1860.) měny rak.

zl. kr. a) Činže z rybářství a převozu ve Veletově 17 44 D) — ze zahrady špitální . , . . - . . . 2 35 °) úroky z jistin a sice

a) z veřejných nadací 1341 zl. 19 kr. 1 /3) ze soukr. jistin. . 2997 zl. 22 kr. I 4349 gg y) z nákladu správn. 8 zl. 41 kr. I d) z mešních nadací . 3 zl. 3 kr. >

3) Činže ze statku Telet. z pálenky a draslárny 56 15 e) — z polí u Hory Kutné a u Teletova 10479 12 í) Užitek z lesa Veletovského 706 34 g) Příspěvky na daň od nájemců . . . . . 1668 54 u) Rozličné příjmy 35 46

Suma 17315 25 V y d á n í ú s t a v u š p i t á l n í h o r. 1857. (1860.)

C. k. daně z veškerých realit 2088 52 Nadace na mše a výdaje na služby boží . . . 53 80 Opatření všech obročníků či nadaiíců špitálních 4372 20 Na oděv špitálniků 819 54 Služné a mzdy 757 28 Rozličné stavby a opravy 313 6 Příspěvek do důchodů městsk. na služné . . . "294 — Cestovné a denní služné 65 — Náklady lesní 132 zl. 57 kr. a za koupené dříví

558 zl '690 57 Léky pro špitálníky 212 15 Rozl. vydán! 122-38 zl. Porto a kolky 3-41 zl.

Náhrada činže 533 žl. 130 71 Sú~rS 9796 83

V e š k e r é j m ě n í š p i t á l u r. 1857. (1860.) 1) Jistiny veřejných nadací 12730 50 2) Půjčky státní z rozličných let . . . . 25080 — 3) Vyvážení pozemností — úpisy 6310 — 4) Jistiny u soukromníků 60178 57 5) Hodnota nemovitostí:

a) dům špitálni se zahradou . . . . 4672 — b) na věži dva zvony, 150 lib, vážící 150 —

Sneseno . . 109121 7

— 14 —

Přeneseno . . 109121 7 c) Myslivna ve Veletově 800 zl.,

a škola 600 zl, . . . 1400 — d) Pozemky u K. H. 290 jit. neb 900 mér 81370 33 e) Pozemky u Veletova: Pole a luka

48 jiter a les 35 jiter . . . . . 16327 59 í) Louka u sv. Kateřiny a lesík 14 jiter 8775 p-g) Hodnota regalií (rybářství, pálenka

a draslárna) 554 40 h) Nezáplatky či zadržalosti do konce

října r. 1857 19511 37 Suma všeho jmění . . . 237060 76

GJ J m ě n í š p i t á l t i K u t n o h o r s k é h o r. 1877. ú-h r n e m dle k n i k y i n v e n t á r n í : Dva domy v Hoře Kutné: dům o. 203 odh. za 4672 zl k. m.

a dlím č. 206 koupen za 7015 zl. se zahradou podl ' / 2 k. Pole u města . . . 900 mér neb 296 jit. Statek Veletov má orné půdy 80 ]ít. \ q~ ... K tomu louka hornická . . 16 jít. / ^ ' V tom zahrnuto lesů 35 jit. Právo lovení ryb v Labi a převoz u Veletova 360 zl. Reality v úhrne ceně 198540 zl. V jistinách rozličných . . . 180954 zl.

Úhrnem . . . 37985TŽL Boční příjem z vešk. jmění 25000 zl. r. m. Ročni vydáni asi . . . . 23000 zl. r. m.

H) P ř í j m y a v y d á n i m. š p i t á l u r- 1883. a 1885. vyd. od p o k l a d n í h o ú ř a d u .

Účty 1883. Návrh 1885. P ř í j m y :

1) 2)

8) 4)

Činže z rybářství na Veletově Úroky z jistin a) veřejn. fondů,

b) hypot., c) ve spořit. . . . Úroky z nadačn. jistin u soukr. Nájemné a) z pozemků K. H. 17405-—

z cvičiště vojen. 560.— b) z polí a luk u Velet. 1143-—

přidraženo . . 314"— c) z louky hornické u

sv. Kateřiny . 651'— 1 % chudinské 6'52j

zl. kr. 11 40

8636 51 8 20

[ 14825 43

zl. kr. 32 10

7168 — 8 20

20081 42

"Sneseno 23481 54 27289 72

— 15 —

Přeneseno . . 5) Užitek z lesů v katastru Velet,

a Kateřinském 6) Příspěvky a náhrady . . . . 7) Zpět splacené jistiny . . . . 8) Rozličné příjmy — za mrvu, slá­

mu a j 9) Poplatky za zvonění při pohrb.

V y d á n í : Všech příjmů

1) Daně gruntovní a ekvivalentní 2) Nadace zvláštní a dary . . . 3) Na kostelní a bohoslužebné

potřeby . 4) Nadace špitálniků 180 po 25 kr.

a 36 int. po 5 kr 5) Na služné duchovnímu, lékaři,

kostelníku, hospodáři, atd. 6) Pense, provise a mzdy . . . 7) Na stavby, správy a řem. práce 8) Výlohy při lesnictví . . . . 9) Náklad na topivo v obou do­

mech špitálních 10) Na šat, prádlo a obuv Špitáln. 11) Na Čistění prádla pro internisty 12) Za léky a ošetřování nemocn. 13) Solární příspěvek ob. důchodům 14) Diety a cestni výlohy . . . . 15) Rozličné výlohy: n. p. osvětlení,

Čistění, sláma atd 16. Jistiny zpět spi. neb nove u-

lpžené . . 17) Úroky z dluhů špitálních . . 18) Náhrada z nájemné činže . . 19) Výlohy pohřební 27 zl., zvo­

níkovi 8 zl 20) Odepsané pohledávky za škody

živelní 21) Za ukoupené nemovitosti

Všech výdajů

zl. kr. zl. kr. 23481 54 27289 72

461 61 1884 5 26713 82

118 80 20 15

52679 97

2694 51 1523 41

736 98 4144 12

86 52 20 —

32277 34

2986 16 1714 86

977 26 597 6

5195 19 5298 9

1176 86 176 50

15363 24 177 86

625 71 749 51 195 72 409 96 1200 — 71 60

1214 14 215 — 2502 59 125 —

701 — 656 82 196 — 401 — 1200 — 40 —

552 35 464 •

8737 66 14 49 7 10

45 86

14 50 8 40

35

325 90 325 — 18 15

51699 93 32287 34

Městský pokladní úřad v Hoře Kutné, dne 30. září 1884.

purkmistr. pokladník. kontrolor.

T- 16 •=

III. Sudový špitálu Kutnohorského. A. S t a v e n í obytní a, hospodářská.

1) Jak z předu povědíno, bylo v městě Hoře Kutné po všecky veky o chudé pečováno, nepochybně také záhy zvláštní obydlí pro ty, kteří neměli příbytku, vystaveno.

Zdá se, za to byl d o m e k p ř i c h r á m u sv. L a z a r a na předměstí Kolmarku, tam kde až podnes kaplička sv. Lazara se nachází, nebo když r. 1473. Mik. Libák z Pojede (v. I.) odkaz 220 zl. uh. špitálu m. učinil, aby za ně ko­stelík sv. Lapara — tehda již velmi sešlý, — opraven byl, v kšaftu připojil, „aby také při něm stojící domek byl o-praven, proto, jestliže by který chudý ve špitále trpěn býti nemohl pro své nedostatky, aby tam byl podán i opatřen ze špitálu všemi potřebami, jakož náleží." — Z toho viděti, že při kostelíku sv. Lazara stával zvláštní domok pro chudé nemocné, nejspíš pro clioré, zmrzačené havíře, tedy cho­ro binec, — který snad byl dříve obydlím chudých, než Štěp. Pirknar větší špitál za branou čáslavskou byl vystavěl.

Kostelík sv. Lazara jeste v zákl. listině r. 1820. se připomíná, vsak o domku není již zmínky.

2) K městskému Špitálu náležel drujidy také d v o r e c z a č á s l a v s k o u b r a n o u nad k o s t e l í k e m s v. L a z a r a ^ t. jak stavení obytní pro čeled^ tak i budovy hospodářské pro dobytek se stodolou, ježto hospodářství špit. pozemků vedlo se ve vlastní správě. Jak svrchu povědíno, dvorec r. 1684. vyhořel; však opět byl vystaven. Základní listina z r. 1820. se víc o něm nezmiňuje, — jen ovčín s malou zahuádkou se připomíná. Nepochybně že po roce r. 1790. když se vidělo býti výhodnějším, špitální pozemky prona­jímati, všecky budovy dvora špitálského byly prodány.

3) Hlavní a jak se vůbec za to má, první budova zdejšího Špitálu, byl d ů m z a b r a n o u Čás lavskou, hned za mostem, na pravém břehu potoka Vrchlice (Pachu) — ležícívpod čís. 20, který, jak z předu vypsáno, bohatý mě­šťan S t e p á n P i r k n a r r. 1324. pro chudé občany založil, tím způsobem, že svůj dům Špitálu daroval a pro 24 osob chudých upraviti dal a při něm kostel sv. kříže vyzdvihl, (v. I.) — Byla to budova, jak na zachovaném dosud plánu viděti, dosti veliká: 28 sáhu dlouhá 7 l/2 sáhů Široká; r. 1805. byla důkladně opravena. — Ačkoli město Hora Kutná za sta­rých dob nejednou bylo spustošeno a vypáleno, nicméně špitál i při posledním velikém požáru r. 1823., kde 142 domy

- 17 -

l S chrámem Matky Boží popelem lehly, zůstal uchráněn, tak že přes 500 let hlásal šlechetnou mysl svého zakla­datele a jeho útrpnou lásku k chudině.

Však r. Í833t byla tato budova špitální, poněvadž ji lékař za nezdravou k obýváni prohlásil, prodána za 2500 zla­tých jistému Pospíšilovi, od něhož se dostala v majetek isr. M. T e l l e r o v i , který z úí nákladný cukrovar zařídil.

4) Když byl starý špitál Pirknerovský prodán, vysta­věna Špit. budova nová na místé^ kde až posud stál kostel sv. Bartoloměje, jenž od r. 1787. byl zavřen, však teprv r. 1838. až na věž, ana zůstala státi, zbourán. N o v ý ny­n ě j š í d ů m j e d n o p a t r o v ý s k a p l í sv. k ř í ž e , c.pop. 206. byl r. 1839. dostaven, do něhož ihned téhož roku na-danci m. špitálu se přestěhovali. — V přízemí mimo zmíně­nou kapli jest kuchyň, prádelna, nemocnice a 8 větších, men­ších bytů. V prvním poschodí nachází se veliká síň, tak zv. refektář, jež zimního času slouží za modlitebnu a 8 men­ších pokojíků. V celém domě přebývá 36 Špit. obrocníků (internistů).

5) D r u h ý d ů m G. 203, který nyní ústavu špit. náleží — dříve stará městská nemocnice — byl r. 1862. z nadací Špitálního koupen za 7015 zl. a k přebýváni externistův upraven. Letos u něho vršek snížen a zahrádka založena.

6) R. 1882. koupila správa špitální jiný menší, též j e d n o p a t r o v ý sešlý d o m e k č. 209 (hned podle špitální zahrady) za 2000 zl., který nákladem asi 500 zl. rovněž pro špitální externisty dala opraviti.

7) Na místě přikoupeného domku č. 209 v zahradě Špit. byl r. 1883.—4. z důchodů špitálních nový v e l i k ý d ů m postaven nákladem asi 40000 z!., v kterémž ihned národní chlapecká 8třidní škola i s řídícím učitelem byla Umístěna. — Nájemného platí místní školní obec pokladně špitální úroky 4% ze 40000 zl., ročně 1600 zl, dokud tak Jívauý Vlašský dvůr pro zdejší Školy nebude upraven, načež řečená budova pro rodiny ženatých externistů špitálních má býti přizpůsobena. — JDůin ten jednopatrový podle plánu pana Fr. Hradeckého, stavitelem panem J. Krulišem v slohu renaissančním vyvedený, má v délce na straně východní 65 kroků, na jižní pak průčelí s portálem — vchodem ze zahradní uličky*) — 25 krokův obnáší.

V resalitn — prostředním výstupku — délky na obmitce §títu jest skvostný obraz dle návrhu iiditele reálných škol

*) Přeiškoda, že pro dům tak nákladný nfibylo jiné, vhodnější místo vyhledáno.

3

_ 18 _

pana Jiřího Zacha od zdejšího malíře Jana Vysekala mlad­šího barvami olejnými pěkně vyvedený. — Myšlenka je účelu chudobince zcela přiměřena. Uprostřed štítu Madonna — Maria Panna s Jesulátkem — sedící na trůně, jíž po pravé straně klecí zakladatel m. Špitálu Štěpán Pirknar v kroji staročeském ; po levé stojí sv. Alžběta, markrab. Durynská, proslulá dobrodějka chudých, nesoucí chléb v košíčku ; u její nohou dle známé legendy rozházené růže se spatřují. — Obraz chrání z obou stran drakové ve zlaté půdě; nížena licině drží dva andílkové zlaté medalionky. — Pod obrazem je nápis: ,.Pod ochranu tvou utíkáme se!" a na vhodných místech kolem a pod obrazem jsou jména zvěčnělého za­kladatele a sedmi nejstarších dobrodinců m, špitálu (v. I.). Xejdoleji pod okny jsou slova žehnací: „Pokoj domu tomuto!"

B. C h r á m y a k a p l e š p i t á l n í . 1) P r v n í c h r á m e c š p i t á l n í b y l s n a d k o s t e l í k

sv. L a z a r a na předměstí Kolmarku před stinadly, tam (něco výše), kde až podnes stojí kaplička s obrazem před­stavujícím ev. Lazara a hodujícího boháče (Luk. 16. 20). Již ta okolnost, že byl kostelík zasvěcen ke cti sv. Lazara, zdá se nasvědčovati, že byl vystaven pro chudinu. Kdy* a od koho byl založen, není povědomo. Víme toliko, že v druhé polovici XV. stol. byl již tak sešlý, že měl třeba opravy, jaké se mu dostalo z odkazu Mik. Libáka z Pojede (v. svrchu I. 6.) Při chrámku tom býval prostranný hřbi­tov, na němž špitálníci a snad také jiní občané se pocho­vávali ; nyní je polem. Kostelík ještě v základní listině 1820. se uvádí; vsak v nadací listině v. 1860. zdělané více nepřichází. Lidé staří ještě se naň pamatují. V kterém roce byl zrušen nemohl jsem se doptati.

2) D r u h ý k o s t e l š p i t á l n í pod n á z v e m sv. k r i z e stál podobně za branou čáslavskou při tehdejším dome špitálním, kterýž dal často jmenovaný zakladatel Š t ě p á n P i r k n a r r. 1324. vystavěti (v. svrchu). Vystaven byl v době přechodní z byzantského slohu do gothiky. Věž měla báň cibulovitou. Klenutí spočívalo na 4 štíhlých pi­lířích, jako viděti v chrámu nojsvět. Trojice za městem; proto domnívá se P. Vese l ský, že si ho vzal za vzor sta­vitel I íe j sek . (v. Průvodce po Hoře Kutné.) — Měl oltář hlavni překrásné řezbářské práce a obrazem sv. křiže (od P. Brandla) a dva postranní oltáře. — R. 1833. jak svrchu poved íno, byl špitál Pirknerovský i s kostelem sv. křiže prodán a stal se z něho hostinec, krčma i tančírna, až r. 1850. isr. Teller budovy ty odkoupil, přestavěl v olejnu a cu-

— 19 —

krovar. Z celé budovy chrámové zbyl toliko někdejší vchod do sakristie s kamenným kruhovitým obložením sloku byzantinského, na němž je nápis již nečitelný. Oltář lila vili s obrazem sv- kříže byl přenesen do nove kaple špitální (v. níže). Dva postranní oltáře přistaveny k pilířům v chrá­mě Matky Boží, kde r. 1874. oba shořely.

3j N y n ě j š í k o s t e l (vlastně kaple) ku p o c t ě Po­v ý š e n i sv. k ř í ž e pozdvižen byl r. 1839. zároveň se špi­tálem, k němuž je přistaven, na místě, kde až clo r. 1838. stával chrám sv. Bartoloměje. Týž je 16 kroku dlouhý a 14 široký, pro nadauce špitálu dosti prostranný, však k ne­dělním a svátečním službám božím, kde se mnoho věřících z okolních ulic schází, nepostačuje.

Vnitřní úprava pochází z větši části ze starého chrámu. Oltář — jediný — s jednoduchou svatyní, je novější. Hlavní obraz nad oltářem, představující c í s a ř e K o n s t a n t i n a , jenž sedě na koni, drží kříž svatý — péčí jeho matky, sv. Heleny, nalezený — kterýž pak vystavil v chrámě na hrobě Spasitelově r. 326. od něho založeném — je mistrné dílo slovutného malíře P e t r a B r a n d l a — f v Hoře Kutné r. 1739. —Též rám, kterýž dva andělé přeušlechtilé postavy drží, jest pěkná řezbářská práce od mistra neznámého.

Po pravé straně oltáře stojí k a z a t e l n a s řezuanii čtyř učitehi církevních — sv. Ambrože, Augustina, Řehoře Vel. a Jarolima—dosti dovednými opatřena, však již sešlá.

Na straně epištoly jest na podstavci dřevěná s o š k a , pěkná práce v řezaném rámci, představující Bolestnou Pannu Marii. Podle hlavního obrazu sv. kříže zavěšeny po obon stranách menši obrazy nejsv. Trojice B. a sv. Barto­loměje. Blíže kazatelny visí ušlechtilý obraz Početí Panny Marie. — Ostatní obrazy nejsou znamenité . .

Na kruchtě je malý positiv, varháuky, na nichž toliko v neděli a ve svátek při službách božích se hrává. Var­haníkem jest t. č. slepec měšťan Pokorný. -*- Na věži ko­stelní visí dva malé zvony. — Ostatně není v špitální kapli nic pozoru hodného.

4) Pod patronátem m. špitálu Kutnohorského nachází se též k o s t e l ve Ve le tově , z a s v ě c e n ý ku poetří Z v ě s t o v á n í P a n n y M a r i e , chrám filiální fary Koná-rovické. Kdy a od koho byl založen není povědomo, však jisto, že již r. 1350. měl svého plebána či správce du­chovního. B. 1616. chrám ten vyhořel, jak čteme v knize „Paměti Mik. Dačického."

— 20 —

Zdali v tehdejších smutných dobách byl hned opraven a měl-li tehda svého faráře — ovsem pod oboji — nevíme.

C h r á n í K o n á r o v i c k ý tit. P o v ý š e n í sv. k ř í ž e , mel také r. 1350. svého plebána, r. 1684, kaplana zámeckého a teprv r. 1820. stal se farním.

IY. Správa špitálních důchodů. 1) Za prvních dob, kde pro chudé v městě nebylo

jeŠte žádných nadání, bývali potřební, staří a neduživí lidé, kteří nemohli pracovati, od bohatých jednotlivců, náklad-níků stříbrných dolův a rudokupcův almužnou podělováni, a chudí, nemající přístřeší, do domu přijímáni. Záhy, jak svrchu povedíno, byl snad odkazem některého dobrodince pro chudé domek při kostelíku sv. Lazara vystaven, který pak nepochybně Obec městská ve správu vzala. Chudí tu přebývající živili se tuším jen zbytky, ježto jim lidé zá­možní posílali, jak podnes dí přísloví žertovně, když komu po jídle co zbude: Poneseme to do špitálu.

Když a protože malý domek pro chudé — jichž tou měrou, jak král. horní město se zmáhalo, přibývalo, — více nestačil, za tou příčinou, jak se zdá „Štěpán Pirknar, bo­hatý měšťan a horník, špitál pro chudé za branou Čáslav­skou založil; správu pak jeho mistru Oldřichovi, faráři Malínskému, jakožto pánu gruntu —jenž byl i duchovním správcem Kutnohorských kqstelův a kaplí — odevzdal, však na ten způsob, aby on — Štěp. Pirknar — dědicové a bu­doucí jeho, moc měli a svobodu, jednoho kněze do téhož špitala dosazovati a mistr Oldřich druhého, — kteříž by lidem chudým a nemocným nejen ve věcech spaseni po­sluhovali, nýbrž i přísahou zavázáni jscuce, všecky almužny, ofěry, odkazy a těm podobné věci a důchody přijímajíce, věrně a beze lsti, polovici z toho Š tepánu Pirknarovi a druhou polovici Oldřichovi, íaráři odváděli, oni pak (Pirk­nar a íarář) aby jak chudé, tak í kněze, jak by náleželo, vychovávali (živili)." (Kapih. Historie kláštera Sedleckého.)

Správu tedy téhož špitálu vedli prvotně sám zakladatel Štěp. Pirknar a Oldřich, farář Malínský; dva kněží pak byli ustanoveni za aimužníky.

Že zakladatel špitálu spoluvládu faráři Malínskému o-devzdal, svědčí prý, jak P. Veselský se domnívá, o tom, že Štěp. Pirknar s předními osobami města nebyl v dobrém srozumění; sice prý by dojista obci při špitále tom něja­kého práva vyhradil. (V. Hora Kutná.) Než pravá příčina

^i 2

g-S.

Ba

- 21 —

byla ta, že opatrování chudých, tudíž i správa špitálu tehdy hlavně kněžstvu náležely, kteréžto své právo také Oldřich, farář Malínský, co správce kutnohorských kostelnv a kaplí si přisvojoval a hájil; však je v krátce Bedřichovi, opatu kláštera Sedleckého odkázal.

Ano týž farář Malínský Oldřich, maje právo: při o-statních chrámech a kaplích Kutnohorských také r. 1324. veškeré příjmy, důchody a užitky z těchže chrámu (mimo kostel sv. kříže) vycházející špitálů pro chudé a nemocné v klášteře Sedleckém na všecky časy budoucí zapsal*) Toto pak odevzdání důchodů z kostelů Kutnoh. ve prospěch špitálu Sedleckého bylo zvláštní bullou pap. Klimenta V. potvrzeno." (Ves. Hora K. a Eust. Kapihorský Hist. kláštera Sedleck.)

Kdy první zakladetel špitálu Š t ě p á n P i r k n a r byl zemřel, není povědomo, však zdá se, již před smrti spoln-právo své na špitál jím založený, ne svým dědicům, nýbrž Z a s t u p i t e l s t v u Obce K u t n o h o r s k é zůstavil, nebo spor, jenž r. 1363. s opatem kláštera Sedleckého o to právo "vzešel, vedla sama ObecK. Hora. —„Rozsudím v té věci byl J a n , biskub Olomúcký, jenž takový výrok a porovnáni u-cinil, aby opat a konvent kláštera Sedleckého plné a doko­nalé právo měl špitala Kutnohorského quantum ad spiri-tualia, tak aby kněze do něho dosazovati, služby boží vy­konávati a svátostmi posluhovati svobodně mohl. Quantum Verš ad temporalia, aby měšťané usedlí, dohře zachovalí 2a správce, úředníky a ochrance Špitálu voleni a dosazováni byli." (P. Veselský Kutná Hora.)

2) Od té doby spočívala s p r á v a j m ě n í a d ů c h o d ů (cjuod temporalia) Špitálu Kutnohorského v rukou nejpřed­nějších osob, měšťanů z obecné rady volených, kteří vše­obecné důvěry požívali a Obci městské každoročně účty skládali. Ti také po všecky Časy o dobro zdejšího špitálu všemožně pečovali.

Již svrchu povědino, když Obec K u t n o h o r s k á špi­tál Pirknerovský ve svou správu dostala, jak zastupitelé města, resp. správcové Špitálu, statky z odkazu dobrodinců y opatrováni přijímali, jak reality či nemovitosti z peně­žitých darů špitálu přikupovali a domy stavěli.

Ještě chceme v krátkosti ukázati, j a ké o b t í ž e O b e c toěstská po všecky věky mívala, j a k é s p o r y m u s e l a Vést i , aby jmění špitálu obhájila i dobročinný ten ústav a ž n a n a š e oasy dochovala.

*) Však již r, 1828. opat Mikuláš hospitál Sedlecký byl zrušil, (Veselský Hora Kutná.)

— 22 —

P r v n í s p o r vzešel Obci městské prodejem dvoru na P ř í t o c e , který Jan tilencl v 14. stol. špitálu byl odkázal (v I. 2.), z něhož roční plat 20 kop gr. č. byl vy míněn. Když t. r. 1443, držitel dvoru, H a n u š e k F r i d a n , řečený úrok nechtěl a nemokl platiti, stalo se mezi ním a Obci Kutnou Horou narovnání, jímžto zmíněný plat ke špitálu z 20 na 10 kop gr. ročně byl snížen.

O tento plat 10 kop gr. ku špitálu m. ze dvora Pří-tockého povstal opět spor s pozdějšími držiteli, bratřími A d a m e m a J i n d ř i c h e m l a t e r n o u z K v e t n i c a na Přítoce, jimžfco smlouvou r. 1564. bylo povoleno, aby onen plat — po 10 roků zadržený — na jiný jich majetek přenesen býti mohl. (v. Vesna K. 1864.)

R. 1535. vznikl Obci K. H. s p o r s paní H a r k . Kř í-Ž a t k o u o d v ů r v L o Š a n e o h z odkazu Křišťana ze Se-rnína pro špitál koupený, (v. I. 11.)

S p o r o V e l e t o v , jež Obec K. H. po dlouhá léta s klášterem Sedleckým vedla, byl r. 1561. ukončen tak, že statek Veletov zůstal špitálu Kutnohorskému, (v. I. 9.)

B. 1581. r y t í ř i M a l o v e o v é z M a l o v i c , Oldřich a Vilém — držíce dvory kmetcí v P o l i c a n e c h nechtěli úroků — k Špitálu — platiti, protož od šepmistrův a kon­šelů K. H. k soudu komornímu pohnáni byli, aby vedle smlouvy z r. 1571. ty dva dvory osadili robotnými lidmi. (Slavíka Panství Kutnohorské.)

R. 1614. Obec K. H. mela s p o r s V á c l a v e m z Vchy-n i c a T e t o v a , —komorníkem kr. Matiáše a pietickářem. svého Sašu — o V e l e t o v s k ý o s t r o v a l e s na něm vzrostlý, patřící m. špitálu, (v. Slav. Panství K. H.)

P o b i t v ě n a Bí lé H o ř e r. 1,629. přišla na Horu Kutnou jako na mnohá jiná města v Cechách i na Moravě těžká pohroma. Statky ubeení se všemi důchody byly skon-řlskovány, ba i špitál ze správy městské byl vyňat. Z roz­kazu J. M. C. Ferd. byl gen. i n s p e k t o r e m všech zadusí a špitálu ve veškerých děd. zemích ustanoven jistý Frater J a n B a p t . Grossu er , Člen řádu Misericordias Dej, roz. Italian, jenž r. 1622. dne 17. října poslal J a n a C á p a , měšťana Pražského, co svého komisaře do Hory Kutné, by jmění špitálu shledal, sepsal a jemu náležitou zprávu učinil. Týž komisař za inspektory špitální zřídil H l a v s u z Libo -slavě t. Č. rychtáře, Jiuřicba š ť a s t n é h o z Větčina i Ja­kuba M a r e š e , jimž prozatím správu špitálu odevzdal. — „Tak Horníkům druhý důchod, jímžto se rádi zakládali z rukou vyrván byl." (Veselsk. Persekuce.)

— 23 —

Nemalé nesnáze a potíže působil tehda ohci Kutnohorské i strany špitala t. č. horní hejtman a m i n c m i s t r Vi lém z V ř e s o v i c , jenž co horlivý, ano fanatický katolík byl úhlavním protivníkem Kutnohorských občanů, kteří se ještě tehcly na větším díle k utrakvismu přiznávali.

Týž horní hejtman, jemuž i dozor na zdejší špitál byl svěřen, vykonav r, 1624. obnovení rady, učinil přednesení, y kterém mezi jiným pravil: „G-enera ln í k o m i s a ř nad špitály J a n B a p t i s t C a s a n d o žádá, aby mu přidány hýly osoby k spravování špitálu. A k tomu se nařizují: J a n K o s a ř z Šepmistrů a S i k m u n d C e r v e n o m l e j n -s k ý z obce, kteří s gen. komisařem budou moci radu držeti & jemu v spravování špitálu nápomocni býti povinni budou, ftby drancování špitala, co chudým náleží, se nedalo." (Veselsk. Persekuce.)

Horníci, vidouce jakých ztrát obec utrpěti musí, pro­sili komora království česle, aby jim ony nejbližší vesnice, Eřersetice, Křupá, Neškaredice , . Předboř a Černíny ne-hyly odejímány, neb aby na místě toho panství Malešov a Libenice postoupeny míti mohli.

V žádosti r. 1625. podané mimo jiné se píše: „Co se vesnice P ř e d b o ř i c a čtyř poddaných v Č e r n í n a ch do­tyce, ty jsou za peníze někdy od nebožt. Máslníka — na milosrdné skutky pro lidi horní zpracované a nemocné, též jiné potřebné a chudé s inspekcí a správou Obci odevzdány. Kdyby táž vesnice komu jinému postoupena býti měla, že by opět zádušní stavení, když nejsou na to žádné důchody, na pustinu přicházeti, nad to pak lidé horní zpracovaní a ne­mocní a jiní potřební a chudí — toho milosrdenství sobe náležitého žalostivě zbaveni a nemohouce do špitálův, ze správy naší vyňatých — všeho útočiště a podpory prázdni býti a tou příčinou mnozí od hor všecku chuť a mysl by odvrátiti museli." (v. Slavíka Panství K. H.) Však žádosti té nebylo vyhověno. — Marně opět r. 1628. samého císaře F e r d i n a n d a II. p r o s i l i Kutnohorané; statek Křesetický se všemi k němu náležejícími vesnicemi d á n j e s t J e s u ­i t ů m a do zem. desk vložen r. 1.630.

R. 1626. připomíná se co v r c h n í k o m i s a ř š p i t á l ů v G a b r i e l F e r a r a z M e d i o l a n u , bratr řehole bl. Jana božího, i n s p e k t o r e m pak a ú ř e d n í k e m špitálu K. H. byl městský soused a horník D a n i el S o l č i c k ý ustanoven, jehož povinnosti bylo, veškeré důchody špitala přijímati, ze všech přijmuv a vydání účty skládati, jakož i všecky potřeby špitala náležitě spravovati. (Veselsk. Persekuee.)

* u -ItdyŽ UŽ všichni obyvalé v Hoře Kutilo k náboženství

katolickému přestoupili a jiní pod obojí se vystěhovali, byly i. 162S. d e k r e t e m c í s a ř e F e r d i n a n d a městu některé svobody -«• ne statky — navráceny J úřad šep-mistrovský a konšelský byl obnoven a snad i s p r á v a š p i t á l u b y l a opět m ě s t u o d e v z d á n a ; neboť již okolo ř. 1640. představení města vedli p ř i s J e s u i t y pro za­držené úroky ke špitálu z vesnic Keškaredic a ze dvora Pucherského, jež od ujití statku Křesetického nebyly za* praveny* až r. 1642. učiněno narovnání.

O Sporu, kterýž ř. 1659. vedla obec s B t i r j á n e m Slá-Víkovcem o pole Homrovské. špitálu darované; již svrchu (I. 14.) psáno.

B. 1085. byla od ŠeprnístrůV a rady ííor ÍČuten dle n e j v y š š í h o n a ř í z e n í c í s a ř e L e o p o l d a král. České komoře podána z p r á v a o z a l o ž e n í a n a d á n i , o j m ě n í a d ů c h o d e c h „i jak kollatora (ň. podací právo) špitala i všech kostelů na obec se dostala, při níž potvrzením nyní panujícího krále a pána zůstává." (v archivu m.)

3) Z a dob ú p a d k u n á r o d a Českého téměř po celé století nemáme zprávy o zdejším špitále a jeho řízení leda že v archivu m. snad účty z těch let jsou uloženy*

E,. 1761. měli se z vys. nařízení všecky š p i t á l n í p o j

z e m k y p r o d a t i , čemuž tehdejší správce Špitálu jménem Lošanovský mužně odporoval, až i uvězněn byl; však zmí­něné pozemky — tehda právě na 6 let pronajaté — byly šťastně zachovány.

R. 1790. vyšlo nejv. nařízení, d l e n ě h o ž Š p i t á l n í p o z e m k y se m a j í p r o n a j í m a t i .

3J. 1793. přešla s p r á v a obce, t u d í ž i š p i t á l u n a m a g i s t r á t , (v jehož čele byl šepmístr, z vyšších míst; ustanovený právník) jakéžto správní úřady z rozkazu cis. tehdy ve všech větších městech byly zařízeny. Všakr. 1850. dostala se správa města opět do rukou zástupců, volených ode všech měšťanův a příslušníkův obce.

Z těch dob. jak svrchu (I) povedíno, pocházejí t ř i n a d a c í l i s t i n y zdejšího m. špitálu, a sice r. 1780., 1820. a 1860. zdělané. V poslední z r. 1860. mimo původ a vý­voj špitálu i stavu jeho majetku také vnitřní a zevní správa téhož ústavu dosti zevrubně se popisuje.' — Na základě toho podán i zde:

- 25 -

4) Z p ů s o b s p r á v y m ě s t s k é h o š p i t á l u d á v n ý a n y n ě j š í :

Jak původně špitál Pirknerovský byl spravován, svrchu povědino. Od té doby, oo do správy městské se dostal, řídili ho a spravovali jeho důchody zvláštní správcové, špi-tálmistři zvaní, jeden neb dva, volení z měšťanstva, obyčejně členové m. rady, kteří mimo čeleď a potřebnou chasu při hospodářství mívali také k své ruce zvláštního písaře, neboť, se tehdy hospodářství pozemků špitálních vedlo ve Vlastní správě a nadanci špitálu mívali v dome celé zaopatřeni, t. nejen příbytek, teplo a světlo, nýbrž i stravu, šat a lé­kařské ošetřeni. —

Takové hospodaření a opatřováni špitálníků trvalo do *• 1Í90., kde vidělo se býti výhodnější, dle nejv. nařízení t. r. všecky špit. pozemky pronajímati, což od těch dob vždy po šesti létech se opakuje.

Pronajetím špit. polností pominulo i místo špitálmistra a správa Špitálního nadací^ jakož i dozor nad ústavním tlomem a nad špitálníky přešla na magistrát, jenž k tomu zvláštního správce ustanovil.

Od času obecní s a m o s p r á v y r. Í850. má dohled na špitál i na Špitálníky zvláštní dozorce neb i n s p e k t o r , Voleny ze středu městské rady neb ze zastupitelstva, jemuž přísluší bdíti nad pořádkem i kázní v dome^ i má všeliké Vady buď sám odklízeti aneb m. radě návrhy činiti, jak by se měly odvarovati. X. 5. jest inspektorem p. Jan Oliva, voskář a měšťan Kutnohorský, jenž úřad svůj pro čest, zdarma zastává.

Špitálníkům v kruhu domácím představen jest ze středu jejich volený h o s p o d á ř , t. ě. p. Jan Drábek. ^ Purkmistr, co s t a r o s t a o b c e , — t. Č. JTJDr. p. Josef &íha, advokát v lii H. — jest první a nejvyšší představený měsť. Špitálu.

Celé m. zastupitelstvo — purkmistr, rada i výbor — jakožto patron špitálu vykonává p r á v o p o d a c i , volí 4krát do roka nadance špitálu z měšťanův opravdu chu­dých, k prácí neschopných a dobře zachovalých i takových Vdov měšťanských. Tože radí a usnáší se o všech záleži­tostech špitálu k uávrhu špitálního dozorce.

Ú č t y š p i t á l n í vede m. pokladník neb důchodní, t, c.p. Ludv. Telenský, ježto rada m. sama přehlíží a výtahy fc revidovaných účtů státnímu účetnictví! zasýlá. —

4

— 26 -

K ošetřování nemocnýchšpitálníkův ustanoven zv láš tní fysik, t. c. MDr. p. Fi\ Stáné. — D u c h o v n í s p r á v u ve špitále vede zvláště ustanovený lměz neh beneficiat špitální, t. č. Jos. Podstránský.

Y. Špitálních obročníkův osobnost, počet, opatření a povinnosti.

1) P f t v o d n ě , když špitál zdejší byl založen, dostávali se tam l i d é c h u d í v ů b e c , kteří neměli kde přebývati, nejspíše havíři zpracovaní, sestárli, ochuravělí a v dolech zmrzačení.

Zprvu nebylo v Hoře Kutné měšťanů chudých; nebo nikdo nedošel měšťanského práva, leč by spolu na hory na­kládal; všickni měšťané byli těžíři neb kverkovó a jsouce bohatí, neměli almužny třeba, ni špitálního opatření. Ano v prvních dobách, v XIV. a XV. stol., kde stříbrné doly dávaly hojný výtěžek, bývali zámožní měšťané k chudým velmi dobročinní, nejen že hojné almužny udíleli, nýbrž i „hojné odkazy špitálům činili," ježto pro chudé v ů b e o h y l y založeny. Tak víme, Že Š t ě p á n P i r k n a r (1324.) špitál pro c h u d é (nejmenuje měšťany) založil. J a n G-lencl, dvůr Přítoka „chudým a neduživým špitálu daroval" (ku konci XIV.stol.) V á c l a v S v a t b a z T u c h o t i c (r. 1471.) stálého ročního platu 10 kop špitálu p r o c h u d é zůstavil; Mik. L i b á k z Pojede (r. 1478.) Špitál hojně obmyslil, Žá­daje, „aby kostelík sv. Lazara a domek při něm byl opra­ven, proto, jestliže by který c h u d ý pro své nedostatky (chorobu) ve špitále trpěn býti nemohl, aby tam podán a opatřen byl ze špitálu." — Podobně všichni ostatní do­brodincové „na skutky milosrdné c h u d ý m l i d e m ve špi­tále" cdkazy Činili. — Také o b e c značnou Čásť svých dů­chodů na špitál obracela ,.pro c h u d é , " aniž se dokládá „měšťany." I kverci z výtěžku hor „c h u d ý ni i špitálům" příspěvky dávali, z Čehož patrně vysvítá, že byli ve špi­tále měšťanském i havíři ošetřováni. —

Však když lipadkem hor — za příčinou rozbrojů v a válek v naší vlasti — mnozí zdejší měšťané schudli, zajisté také v městském špitále své opatření hledali. Snadno se ale domysliti, že schudli měšťané, vědomi svých práv a svobod král. horního města, i ve špitále se různili od jiných chu­dých občanů, kteří práva měšťanského neměli. Proto snad záhy činěn tu rozdíl mezi chudými měšťany a těmi, kteří nebyli měšťané, jako: řemeslníci, havíři, dělníci a nádeníci.

- 27 —

Chudí řemeslnici docházeli podpory od svých pořádků lieb cechů, havíři od nakladatelů hor ; také obec všech chu­dých vždy podporovala, ano zámožní měšťané jako n. p. J a n Máslník (r. 1537.), K a š p a r P i f e k (r. 1583) a j . pro chudé vůbec činili bohaté odkazy, z jakých nadáni, kde výslovně nejmenován špitál, r. 1815. byl ú s t a v p r o c h u d é v městě založen a r. 1822. znova opraven, jemuž se z důchodu m, špitálu roční příspěvek 1500 zl. dostává.

Kdy, v kterém čase neb roce bylo u s t a n o v e n o , ž e do š p i t á l u z d e j š í h o p o d á v a j í se j e n m ě š ť a n é K u t n o h o r š t í , n e n í povědomo.

Ještě r. 1625. šepmistři a rada městská ve své žádosti ke král. české komoře představovali, „že by lidé horní, zpra­covaní a nemocní a jiní chudí toho milosrdenství zbaveni a nemohouce do špitálu ze správy naší vyňatých, všeho ú-točištČ a podpory prázdni byli a tou příčinou by od hor všecku mysl odvrátili."

Však již r. 1685. projádřuji se špitálmistři k cis. král. rychtáři v radě, z jakých důvodů staří a churavi havíři do špitala přijímáni býti nemohou, (v. Ves. Persekuoe.)

V základní listině r. 1820. se praví, že následkem vy­sokého nařízení r. 1807. ve špitále 24 c h u d ý c h a zas lou­ž i l ý c h m ě š ť a n ů se vydržuje.

Podobně v nadaci listině r. 1860. se dí: „Přijímáni špi-tálníků dalo se vždy od městské rady (vlastně od celého zastupitelstva) a opatření dostávalo se ode dávna jen opravdu chudým, zachovalým měšťanům a jich vdovám. Ku konci pak slibuje patron, zastupitelstvo, že chce podle posavadního zvyku voliti do špitálu vždy jen opravdu chudé, dobře zachovalé a ku práci neschopné m ě š ť a n y a měšť. vdovy, t. osoby, ježto se právem měšťanským patřičně vykáží a jen takovým způsobem, že podacího práva podle posavadního zvyku bude užívati," což, jak jsme svrchu se­znali, zúplna s pravdou se nesrovnává. —

2) P o č e t Š p i t á l n i c h obr oční ků byl za rozličných dob a okolností rozdílný. Původní špitál Pirknerův byl pro 24 osoby zřízen, však v něm v rozličných dobách více méně chudých přebývalo, jak tomu důchody špitálního ústavu dovolovaly. Ve XIV. a XV. stol., kde stříbrné báně bohatý výtěžek poskytovaly, bylo zajisté špitálníků vice, až sto, jak se píše, osob, tak že i v městě přebývali; v dobách pak trudných, válečných, kde havířstvo se rozešlo a důchody Špitálu se uskx'Ovnily, byl počet nadanou nepatrný.

— 28 —

Skoda, že H i t . Dačický ve svých Pamětech z roku 1478.—1626. nikde počet Špitálníků nezaznamenal; toliko připomíná, že zemřel ve špit. r. 1583. jistý Pavel Ckaramza, r. 1617. Jan Pečecký a r. 1625. Jakub Kubelka.

Ve zp v rávě městské rady ku kr. České komoře z r. 1625, udáno: „Čeledi ve dvoře špitálním zůstává 16; chudých ve špitále dolejším 7 osob." V prosbě pak k císaři t, v. se di, že „již tak měř žádní chudí se do špitala nepřijímají." — Die z p r á v y ku c. k. české komoře za císaře L e o p o l d a r. 1685. vychovávalo se ve Špitále 18 osob a 14, osobám chudým a sirotkům v městě dával se ze Špitálu chléb. — Podle staré z á k l a d n í l i s t i n y zr. 1780. v archivu městek, uložené —̂ bylo tehdy ve špitále 13 mužů a 9 vdov ; z chu­dých v městě přebývajících dostávalo 12 mužů a 10 žen celý podíl, pak 8 mužů, 25 žen, 6 chlapců a 5 holek si­rotků jen chléb. — Yys. nařízením r. 1807, jak z á k l a d n í l i s t i n a z r. 1820. svědčí, vydržovalo se ve špitále 24 osob chudých, což trvalo do r. 1850., kde správa mešť. špitálu zcela obci připadla. V nadacím listě z r. 1860. se praví: „Když důchody Špitální příznivými okolnostmi se zmáhaly, bylo k žádosti městského zastupitelstva dekretem místo-držitelským 18. září 1849. počet špitálníků s celým podí­lem o 12 rozmnožen a na 36 osob ustanoven. Dále "byl svolením c. k. místodržitelstva přimuožen počet špitálníků roku 1851. o 24, r. 1853. zas o 12 a r. 1857. o 28, však tím způsobem, že ty 64 v posledním trojím období přibylé osoby pouze jako externisté mají býti považovány s pří­spěvkem peněžitým a teprv, až by některý z 36 internistů zemřel, mají externisté pořadem, jak byli zvoleni, nabýti práva k celému podílu." Dle ustanovení obecního zastupi­telstva přibylo r. 1867. externistů 20, r. 1869. opět 20, r. 1880 též 20 a r. 1883. konečně 30. Bylo tedy externistů 154 a internistů 36 = 190. Však již r. 1884. byl počet exter­nistů o 10 zmenšen, tak že všech špitálníků zůstalo 180, z nichž je polovice měšťanů mužských a polovice měšťan­ských vdov. Všichni internisté přebývají v hlavním špi­tálním domě, z externistů pak asi 20 v druhém dome špi^ tálu náležejícím, ostatní po různu v městě zůstávají.

3) O p a t ř e n í a p o ž i t k y Š p i t á l n í k ů . Jako počet tak i opatření Špitálních obročniků bývalo dle času a po­měrů rozdílné.

Když r. 1324, Š t ě p á n P i r k n a r zdejsi špitál založil, měli tam chudí zprvu, jak již povedíno, zdarma byt a z ofěr í almužen byli živi. Jak medle Špitál ve s p r á v u

— 29 —

o b c e se dostal, tato pak o chudé z rozličných darů v a od­kazů sama so starala, zcela jich opatrovala. Dokavad obec hospodářství špitálních pozemků ve vlastní správě vedla, mívali chudí ve špitále ce lé z a o p a t ř e n í , nejen byt a to­pivo, nýbrž i stravu, šat, prádlo i obsluhu; i churaví v domku pří kostelíku sv.Lazara přebývající— ze špitálu sv. kříže byli opatřováni. Ovšem z důchodů Špitálních vydržována ve dvore i čeleď, dobytek i vše k hospodář­ství opatřováno, ha i žákovstvu i kněžstvu chleby ze špi­tálu vycházely.

Takové opatřování špitálniků trvalo do roku 1790., kdežto z nejv. cis. rozkazu všechny špitální pozemky se pronajímaly a dosud pronajímají.

Od té doby špitální nadanci místo stravy p e n ě ž i t ý p ř í s p ě v e k dostávají. Podle základní listiny z r. 1820. dostával každý z, těch 24 špitálniků vys. nařízením z r. 1807. taimo byt, denně 10 kr., tedy týdně 1 zl. 10 kr., kterýžto příspěvek r. 1816. aa 2 zl. 20 kr. vid. č. týdně byl zvýšen. Paliva bylo pro každého buď 1 sáh tvrdého dříví neb 3 kopy otýpek ustanoveno. — N a šatstvu měli 1 pár střevíců, 1 pár vlněných, 1 pár nitěných punčoch, 2 košile, 1 klobouk, (ženské čepec) a plášť na 6 let. Mimo to k obsloužení platila se děvečka (10 zl. ročně) a v pádu nemoci měli nadanci lékaře i léky zdarma.

Dle n a d a c í l i s t i n y z r. 1860. byla r. 1827. p e n ě ­ž i t á č á s t k a š p i t á l n i k ů na 10 kr. konv. m. denně usta­novena ; od r. 1870. dostávali 25 kr. rak. m. Konečně byl rozhodnutím městsk. zastupitelstva r. 1883. peněžitý pří­spěvek všech 36 internistů na 30 kr. zvýšen, externisté pak mají p 0 25 kr. denně.

Š a t , j a k ý n y n í Š p i t á l n í i n t e r n i s t é d o s t á v a j í , jest následující; & u ž i :

1 kabát (na dobu 4 roků), 1 kumizolu (život s rukávy na * Jeta), 1 plstěný klobouk a zimní čepici (vždy na 2 léta), 1 šátek na krk, 1 šátek kapesní, 1 pár zimních, 1 pár letních punčoch, 1 pár teplých spodku (kalhot), 2 plátěné košile, 2 páry podvlókaček, 1 pár bot na čas X roku. Ž e n y :

1 velký Šátek na hlavu, 1 kanafasovou, 1 moldonovou spodničku (na 2 léta), 1 kartounovou kazajku, 1 šátek na krk, 1 šátek kapesní, 2 košile, 1 pár střevíců, 1 pár zimních, 1 pár letních punčoch (vždy na 1 rok.)

— 30 —

K tomu dostává se špitálním internistům také vyprání. K v y t á p ě n í příbytků. Špitálních ustanoveno 60 rak.

sáhů dříví; však místo dříví topí se také uhlím. Ku p o s l u z e špitálníků v domě ústavním jsou 2 služky,

jež v domě čistí, nemocných ošetřují a špit. internistům vaří. L é k a ř s k é o š e t ř e n í i l é k y mají jak internisté tak

externisté zdarma. M e n š í p o ž i t k y . Všickni obrocníci poděleni bývají

o v á n o c í c h po lz l . rak. měny. — Z mešních nadací, Ji-rušovy, Hertlovy, Zvárovy a Jauůvkovy, (4 zl. 16 kr. ročně) dostává každý z internistů v pondělí v e l i k o n o č n í ko­l e d y : sklenku vína, žemliČku a 4 kr. místo vajíčka-kraslice.

Mimo to přináleží každému nadanei špitálnímu, když zemTel, rakev v ceně 1*80 zl. nebo náhrada v tom obnosu ze špitátní pokladny a zvonem zdarma.

NB. B. 1870. založili si špitální nadanei soukromý s p o l e k p o h ř e b n í , k němuž jeden každý téhodně 5 kr. přispívá, za čež se mu v pádu úmrtí ze spolkové pokladny vyplácí 30 zl. na pohřeb, když byl nejméně 3 léta údem téhož spolku. Tomu, kdo dříve zemře, dostává Be té Částky polovice.

4) P o v i n n o s t i Š p i t á l n í c h o b r o č n í k ů byly hned od počátku a jsou po všecky věky hlavní povinností kře­sťanské, jaké náboženství Kristovo všem věřícím ukládá, t. vděčná vzpomínka dobrodincův, lícta k představeným, svorné v dome přebývání, mravné chováni, modlitby a jiné soukromé a veřejné pobožnosti. —

V n a d a c í l i s t i n ě z r. 1820. jsou povinnosti Špitál­níků takto vyjádřeny: „ Špitální ei povinni jsou každodenně ráno, v poledne a večer pokaždé půl hodiny v špitálním kostele za šťastné panování cis. král. Veličenstva, za blaho dobrodincův a opatrovníkův, obzvláště za jeho zakladatele, Stepána Pirknara, se modliti, v den povýšení sv. kříže svat. pokání a oltářní každoročně přijímati, konečně církevních průvodů se zúčastniti.

D l e n a d a č n í l i s t i n y z r. 1860. mají špitálníci za všecka dobrodiní, ježto ze špitálního nadání požívají, každo­denně ve farním chrámu sv. Jakuba mši svaté obcovati ; vsak od r. 1866., co má špitální ústav vlastního kněze, koná se mše sv. ve špitální kapli. Modlení koná se dle dá­vného zvyku jen dvakráte za den a sice ráno v 11 hodin a odpoledne ve 3 hodiny. — O církevních průvodech čili procesích není tam zmínky; však se jich nadanei špitálu zúčastňují, pokud jím toho vek, zdraví a povetrnosfi do-

— 31 —

Volu/jí. Také se sprOBťují modlitby v neděli a ve svátky za­svěcené ; vsak jsou povinni v ty dny choditi do farního chrámu na požehnáni, ovšem podle možnosti. Jen na §!v. Š t ě p á n a konají se po mši sv. společné modlitby za Stepána Pirknara, zakladatele špitálu a všecky jeho do­brodince.

Co se t ý č e p o ř á d k u a k á z n ě d o m á c í , jsou dle Ustanovení městské rady r. 1875. ve špitálním refektáři Vyvěšeny stanovy neb pravidla, podle nichž se všichni na-danci špitala mají chovati.

S t a n o v y měšť. š p i t a l a v H o ř e K u t n é z n í : 1) Především jest upřímná vůle městského zastupi­

telstva, jakožto patrona špitálu, aby všichni nadanci panu špitálnímu inspektoru čili dozorci úctu a poslušnost pro­kazovali, jakož i aby hospodáře, který nad špitálním po­řádkem bdíti má, ve všem byli poslušní. Kdyby se některý Špitálník od hospodáře uražena cítil, může svou stížnost přednésti špitálnímu inspektoru.

2) Všichni špitálníci jsou povinni každodenně nejen mši sv. obcovati, nýbrž i obvyklou pobožnost ve Špitálním domě konati, čehož jen nemocní jsou sproštěni.

3) Z ohledu choroby a stáří se pobožnost odpolední externistům promíjí, t. zimního Času — od měsíce října do konce března, — však ať modlení doma svědomitě vyko­návají.

4) Po skončené večerní pobožnosti nesmí — zvlášť zimního času •— žádný špitálník (internista) dům, který se zavře, opustiti. Ve zvláštních nepředvídaných pádech může špitální nadanec hospodáře požádati, aby směl z domu Vyjíti, však se to nemá Častěji opakovati, leč s dovolením pana inspektora.

5) Pravidelně nesmějí ve špitálním dome žádné cizí osoby — ani příbuzní špitálníků — mimo návštěvu — přebývati. Chceli nemocný špitálník od svých příbuzných býti ošetřován, může k tomu pan inspektor na Čas trvající nemoce svoliti.

6) Stane-li se, že některý špitálník předepsanou po­božnost ve špitále konati nemůže nebo chce na čas z Hory Kutné se vzdáliti, musí míti dovolení od p. inspektora. Trvá-li to déle než měsíc, dává svolení p. obecní starosta.

7) Každé samolibé vzdálení se špitálníka přísně se zapovídá i tresce odejmutím všech požitků na čas jeho ne­přítomnosti.

-- 32 —

8) Všichni nadanci mají Špitální šatstvo v Čistotě Chovati a šetřiti, aby na vyměřený čas vydrželo. Také nesmi žádný Špitálník oblek ani po určitém Čase samovolně zadati nebo prodati. — V pádu úmrtí některého špitálníka má hospodář pozor dáti, aby si oblek Špitální nikdo ani E příbuzných nepřivlastňoval.

9) tlospodář má přihlížeti, aby místnosti v dome špi­tálním od služebných v čistotě a všecky věci v pořádíuí byly držány, též aby dříví neb tlhlí k palivil nikdo ze špi j

táhiiho domu neodnášel. 10) Konečně se všichni špítálníci důtklivě napomínají ^

aby pospolu tichý, pokojný a bohumilý život vedli. Kdyby některý domácí pokoj rušil, i ac byl napomenu^ předce neslušně, hrubě ge choval, tehdy by se městská rada viděla nucena, takového nesrovnánlivého člověka zdomu vypovědíti a vřaditi mezi externisty, poněvadž se dle'vůle zakladatele v domě k odpočinku ustanoveném Žádný rušitel míru ne­smi trpěti.

V Hoře Kutné, dne 16. února 1875. San SBtíuíí, t. g. starosta. Šfz. cKá-6, m< radní;

Ví. Správa duchovní ve špitále kutnohorskénl. Iíora Kutná, osada, jež v XII. neb 5QII. století po-

vstavěij rychle v město Vzrůstala, patřila tehda v církevním ohledu z části k farnosti Pněvieké*) a z části k Malinu^ nejbližšímu ondy městu pod patronátem kláštera Sedle­ckého**).

Když r. 1324. Štěpán Pirknar veliký špitál s kostelem sv. kříže před branou čáslavskou založil, odevzdal, jak svrchu povědíno, správu jeho ekonomickou mistru Oldřichovi, fa­ráři Malínskému, jemuž i správa duchovní, jako při ostat­ních chrámech Kutnohorských — kromě kostela sv. Jiří a kaple Božiho Těla neb sv. Barbory — beztoho náležela.

Však zakladatel Pirknar ustanovil, aby d v a k n ě ž í do řečeného špitálu byli dosazováni, z nichž by jednoho sám a po něm dědicové jeho, druhého pak Malínský farář jme^ novali a sice „kněze pobožné, příkladné a ku vzdělání

*) P n ě v i c e , městečko, stálo druhdy na Rovni neb na Rovinách* vsak v bouřích husitských r. 1424. bylo zničeno až na chrám sv, Vác­lava, který r. 1785. byl zbořen.

**) Klášter S e d l e c k ý založen byl r. 1148. za panování Vladi­slava II. od bohatého pána českého, Miroslava.

~ 33 —

Spasení lidského náchylné, kteří by chudým a nemocným mlem ve věcech spasení se dotýkajících posluhoval:, aby jsouce boží a rozumná stvoření a obraz boží na sobe ne-R 0 U C 3 ]ako hovada nebyli živi a nemřeli." Ti tedy dva knéží ve špitále nejen co alinužnikovó všecky almužny, °fěry a odkazy pro chudé přijímali, nýbrž i duchovní správu •vedli, v chrámě sv. kříže služby boží konali, chudé jim svěřené poučovali, k pobožnému a cnostnérau životu na­pomínali, s nimi se modlili, zpívali a sv. svátosti jim udí­leli. — Nepochybně, že oba dva kněží špitální byli z klá­štera sedleckého, mniši Cisteroiaci (jichž tehda bylo na 300 kněží a "200 bratří lajků v konvente sedleckém), a oba D3'li z důchodů téhož Špitala opatřováni, snad i potom, když Hprávn ekonomickou obec městská sama vedla.

Zakladatel špitálu Stepán Pirknar právo své, dosazo­vati do špitala jednoho kněze, tuším Obci Kutnohorské zů­stavil, z čehož pak dlouhé rozepře mezi konventem Sedl. n Obci Kutnohorskou vzešly; neboť jedna i druhá strana chtěla v dosazování kněží špitálních přednosť míti. Ií tomu nastoupil i farář jVlalinský na svá práva jurisdikčni, že veškeré duchovní záležitosti toliko jemu, co zřízenému faráři přísluší. Rozepře ty konečně Jan, biskup Olomúcký, rozsoudil, aby t. opat a konvent kláštera Sedleckého plné a dokonalé právo měl quod spiritualia, t. j . aby kněží do něho osazovati a jimi služby boží vykonávati a svátostmi posluhovati mohl svobodné, bez všeliké od koholi vymyšlené překážky; právo pak quod tenjporalia (v. svrchu V.), aby měla obec Kutnohorská. — Narovnáni takové stalo se r, 1363., od kterého času fcněži c í s t e r c i á c i sedlečtí duchovní správu ve špitále Kutnohorském zastávali až do r. 1421.. kde klášter sedlecký vojskem husitským dobyt a i s kostelem Marie Panny — proti výslovnému zákazu vůdce Jana Zižliy byl vypálen, načež se mniši cist. rozprchli. Klášter i chrámy ležrly pak v ssutináeh, až r. 1454; za krále Ladislava, vrátivší se opat Theodorik do Sedlec bu­dovy klášterní opět pozdvihl a jal se vymáhati zatím od-cizei.é statky.

Než fcoho Času stala se téměř v celých cechách, i v Hoře Kutné veliká z m ě n a n á b o ž e n s k á . Když r. 1415. M. J a n H u s pro některá učení, najmě o přijímání Těla božího — pod obojí způsohou, — na cirk. sněmu v Kost-fcioj byl odsouzen a na hranici upálen, což povahovalo se v Cechách za vsahání do práv zemských, povstaly v celé zemi mnohé výtržnosti a rozbroje náboženské. R 1420-složeny v Praze č t y r y a r t i k u l e (články, z nichž první

5

- 34 -

obsahoval přijímání pod obojí, ostatní pak zásady k opravám církevním), ku kterým přistoupila většina Českého panstva i národa. Mimo to strana husitův, jichž vůdcem stal se Zlítal, nechtěla Sigmunda, dědice českého trůnu po Václavovi, co známého kalicha odpůrce a škůdce vlasti, za krále při­jíti. Němci pak v Cechách jednak ze záští národníhoT

jednak co horliví katolíci všem novotám náboženským od­porovali ; zvláště pak bohatí Horníci, většinou němci a kato­líci, dlouho se utrakvismu protivili, až konečně r. 1424. Žižka po vítězné bitvě v Malešova Kutnou Horu opět dobyl, ježto z částí popelem lehla (i městečko Pněviee bylo vy­vráceno), město mnozí z nich opustili a zbylé o b y v a ­t e l s t v o — skoro veskrz č e s k é — n á b o ž e n s t v í p o d o b o j í p ř i j a l o . Odtud pak bylo při všech chrámech Kutnohorských jen kněžstvo utrakvistické dosazováno, což trvalo po 200 let do r. 1622.

V d o b á c h u t r a k v i s m u (od r. 1424.—1622.) mělyr

pokud víme, čtyři chrámy v Hoře Kutné své vlastní faráře, totiž chrám sv. Jakuba (od r. 1500. arciděkana), sv. Bar­bory, Matky Boži na Náměti a sv. Bartoloměje.

Mělli také š p i t á l a k o s t e l sv. k ř í ž e zprvu v těch časech svého beneficiata, jestpochybno; spíše, trvám, konal duchovní správu ve špitále f a r á ř N á m é í s k ý u Matky Boži, do jehož obvodu snad celé dolení město i se špi­tálem náleželo.

Pan V e s e l s k ý (Průvodce po Kutné Hoře) má za to, že farář Náměfský za vždy, a také v časech utrakvismu arciděkanovi od sv. Jakuba byl podřízen, že mohl mši sv. u Matky Boží čísti, aie pouze s- jeho přivolením jiné du­chovní služby konati. Jeli tomu tak, ovšem by také špi­tál a kostel sv. kříže byl i v dobách utrakvistických ná­ležel k duchovní správě arciděkanství kutnohorského.

Když ale r. 1572. špitálmistři — kteří na dobrý řád v domě tehdy dbali, — stížne před pány v městské rad© žalovali, že veliká nedbalost, zejména co se pobožnosti tkne, při lidech ve špitále jsoucích panuje, i byl následkem toho ustanoven zvláštní domácí řád a d o s a z e n d o š p i t a l a k n o z (podobojí), kterýž by je k tomu měl, by se modlí­vali a pobožné písně zpívali. (Veselský Průvodce.) Týž pak kněz pod oboji nepochybně duchovní správu ve špi­tále vedl až do tak zvané restaurace náboženské r. 1622., kdy přijímáni podobojí bylo v Čechách zrušeno, duchoven-

— 35 —

stvo protestantské ze xemě vypovězeno, pražskému arci­biskupovi dána moc nade vším obyvatelstvem, a tak nábo­ženství římsko-katolické znenáhla v celé zemi uvedeno.

VJ městě Hoře Kutné mimo jesuity (r. 1626. sem uve­dené) nejvíce o pokatoličeni obyvatelstva podobojí se při­činil horní hejtman a mincmistr V i l é m Y ř e š o v e c 2 V ř e s o v á , jenž roku 1622., když právo kolatorní při všech chrámech v království českém cis. reskriptem arci­biskupovi pražskému bylo uděleno, ihned kněžím kutno­horským podobojí oznámil, aby všichni, kteří se arci­biskupem říditi nechtí, království toho prázdni byli.

Z rozkazu jeho byl tedy poslední arciděkan — luterán Jerem. Denkhort — z Kutné Hory odstraněn a první ka­tolický arciděkan Mat. A p i a n z M i l e s u z Pardubic do Hory povolán, kterýž ihned všecky kostely v městě, tudíž i špitální kostel sv. kříže ve svou pravomoc vzal a cír­kevním způsobem vykropil. Od té doby nepochybně arci­děkan i kněžstvo při chrámu sv. Jakuba také duchovní správu v měšť. špitále zastávalo.

P o v i n n o s t i , j a k é mělo k n ě ž s t v o u sv. J a k u b a v příčině duchovní správ}' ve š p i t á l e , udány jsou v na­dační listině z r. 1860. takto: Arciděkan Kutnohorský po­vinen byl dle zřizovací listiny, r. 1791. od vyšších miáfc schválené, každou druhou neděli ve špitální kapli mši sv. sloužiti a krátké kř. cvičení držeti, jakož i každý měsíc za zemřelé dobrodince a zakladatele téhož ústava malou mši sv. Čísti, v den pak Nalezení a Povýšení sv. kříže zpívanou mši sv. odbývati.

VŠak dle téže nadací listiny z r. 1860. se již tehdáž a snad dávno na to pomýšlelo, pro špitál opět, jak bývalo, vlastního kněze ustanoviti; nebo tamže se připomíná, že „Špitálníci povinni jsou každodenně podle možnosti ve far­ním chrámu Páně sv. Jakuba mši svaté obcovati, pokud by vlastní špitální kněz nebyl ustanoven," což také brzo v skutek uvedeno; neboť již 1. května 1865. zdělána od městské rady „ n a d a c í l i s t i n a o z ř í z e n i b e n e í i c i a p ř i m ě s t s k é m š p i t á l n í m ú s t a v e v H o ř e K u t n é a 28. srpna téhož roku od vys. místodržitelstva v Praze byla potvrzena, načež dne 20. března 1866. byl konkurs vypsán a špitální beneficiat ustanoven.

P o v i n n o s t i d u c h o v n í h o s p r á v c e v mÓsť. špi­t á l e v krátkosti jsou tyto:

Týž duchovní jest povinen v kapli špitální každodenně mši sv. čísti, — vyjma tři poslední dny před velikonoci, —

— 36 —

v pádu onemocnění neb z jiné důležité příčiny; však vzhledem úmyslu (intence) vázán jest toliko v neděli a ve svátek mši sv. obětovati. Také povinen jest onemocnělým špi­tální kům (internistům) duchovní útěchy poskytovati a sv. svátostmi jich zaopatřovati.

Seznam kněžstva ve správě duchovní v Hoře Kutné.

a) Kněžstvo v nejstarších dobách až po rok 1422. První známý farář, jenž přisluhoval v kostelích kutno­

horských r. 1324. byl farář Malínský, mistr Oldřich, kostela hradu

pražského scholasticus. 1356. přichází již vlastní farář při vys. kostele sv. Jakuba. 1390. f Ondřej, farář v Malině, prof. eisterc. konventu

Sedleckého, po němž ihned nastoupil farář Jan, z téhož řádu cisterciáckého.

1392. Ondřej Buboss, farář v Pně vících (pleban culesias Pnijewíez)

1397. založeno kaplansfcví u Oltáře Rodičky Boží v chrá­mě sv. Jakuba.

1403. Linhart, farář Pněvický, spolu řiditel kaple B. Těla. 1404. Baltazar, oltářník při chrámu sv. Bartoloměje.

b) Duchovenstvo pod obojí (utrakv.) od r. 1424—1622. První utrakv. farář u sv. Jakuba, Vít r. 1425. Martin Jar. u sv. Jakuba 1478. Miko Svatomir Zrubek z Újezda r. 1493., jenž za krále

Vladislava okolo r. 1500. povýšen za arciděkana. Od r. 1480.—93. žil v Čechách biskup Sanktur. A u g u s t i n

L u c i a n de Bessariis, prob. z Mirandoly, jenž se zdržoval nějaký čas v Hoře Kutné, zemřel v Praze r. 1493.

B. 1504.—1507. sídlil v Hoře Kutné b i s k u p S i d o n s k ý z V i l l o n u o v y , maje zde svou konsistoř, f 1507. pochován u sv. Barbory.

A r c i d ě k a n o v é u t r a k v . Miko Svat. Zrubek f 1507. Jakub Květin z Mezholez 1517. Jan Buchal 1519. Jan Plechovička 1536, stěhoval se k Sla­nému. Václav, přij mim -Řezník, 1507, však 1552, stěhovaly se do Libáne, kdo brzo zemřel. Matouš Hradecký (dék. Ža-tecký) od r. 1554 f 1560. Benedikt neb Beneš, odsouzen za kacíře v Praze 1562 a vypovězen z vlasti. Kněz

— 37 —

Daniel, děkan Horský, 1563. zemřel v Praze. Jan Habart 1665. Jan ze Semína, dobrý stařeček f 1582 pohřben u sv. Barbory. Sixt Candidus zvolen 1583, odebral se do Pelhřimova f 1593. Valeni in ze Žatue + 1593. a téhož r. zvolen Jakub z Prostějova + 1594. Jakub Melisseus Krtský t 1599. morovou ránou. Václav Štěpán Teplický (Thome-nus) od r. 1607. f 16-21 Jerem. Denkhort Skytořinský, íarář lut. z Nehvizd do Kutné Hory povolán 1621., však musil v krásce Ustoupiti.

F a r á ř i u t r a k v . u M a t k y B. na N á m ě t i : kněz Václav 1519. Brikci 1554. Jan Vodnianský 1569. Jakub •i Prostějova 1593. Petr farář 1599. Vít Phagellus 1G00. Oyprian Pěšin Žateeký 1607.-1620. Sigmund Těšík 1621. musil do vyhnanství.

D u c h o v e n s t v o u t r a k v . u sv. B a r b o r y : Jan Cifra kněz 1519., Šimon Litomyšlský 1552., Matouš kněz 1554., Bohuslav Bijelovský z Malina, kazatel u sv. Barbory t v Praze 1556. Havel Žalanský příjmím Phacton z Ledče t v Praze 1621., Matouš Nosislavský 1623. vyhnanec.

J i n í d u c h o v n í pod o b o j í v K u t n é H o ř e b e z u d á n í c h r á m u : Jiří Kvintík farář 1511. Tomáš kněz 1519. Havel kněz 1534. Jiří Kuthen kněz 1570. Pavel Přaza z Kouřimi německý kazatel 1576. Jan Štelear Želtavský kaplan 1579. zemřel oo farář v Kopidlně 1696. Daniel Btodolius z Požova farář 1589. Jan Vodička kněz z Ledče 1590-1607. Sigmund Tribulecius kaplan 1596. Blažej Borovička kněz 1614. Pa­vel kněz z dol. města f 1608. Tobiáš Cekanka kaplan 1615. Vit Jakeš kněz 1621.

c) A r c i d ě k a n o v é k a t o l i č t í .

M a t o u š A p i a n S t o l i č k a z M i l e s u povolán z Pardu­bic 1622—1626.

J i ř í B í l e k z B i l l e n b e r k a , děkan z Chrudimi, r. 1622. zaměnil místo s Apianem; r. 1627. stal se děkanem v St. Boleslavi, r. 1647. arcijahnem v Krumlově, kde zemřel 1657.

V á c l a v Klooar 1627. S e b e s t i a n Z b r a s l a v s k ý 1650. J a n P u š 1653. snad kutnohoran z rodu mocného v 14

stol v Praze i v Kutné Hoře. M a r t i n K e m l i c h 1654. J a n K r u b i n i u s 1663. J a k u b L a n š k r o u n s k ý 1673.

— 38 —

Sigm. Hysrle svobodný pán z Chodou 1679.—1682. Z a c h a r i á š K l e e a r z Růžokvětu 1682. J a n D a č i c k ý z H e s l o v á 1694., z rodiny patricijské

na Horách Kutných. V á c l a v E r i t h r e i 1722. F r . S a m u e l i s 1756. I g n . N n v o m l e j u s k ý 1772. F e r d . H a u s a inful. posi. adm. opatství Sedleckého, arci-

děkan 1785. f 1835. J o s . H e r z a n , nar. v Dašicích 1783. býv. řiditel hlavní

školy v Kutné Hoře, arcidekan od r. 1837. -j- 1844. J a n K ř i k a v a , Dr. Phil. a Thesi. Kutnohoran. nar. 1805.,

arciděkanem od r. 1844. f 1849. J o s . P e ř i n a , nar. v N. Bydžově, dříve kaplan v Hoře

Kutné, pak farář v Janovicích, od r. 1849. arcidé­kanem, f 18. dubna 1881.

Karel Y o r l í č e k , nar. v N. Brodě r. 1844., od r. 1871. kaplanem v Hoře Kutné, r. 1881. dne 18. července zvolen a ua sv. Václava t. r. ust. za arciděkana.

d) B e n e f i c i a t i meš í . š p i t á l u v H o ř e K u t n é .

Jména Špit. duchovenstva z dřívějších časů jsou nám neznáma. Od r. 1622. jak již povědíno, zastávalo duchovní správu ve špitále kurátní duchovenstvo od sv. Jakuba. Teprv r. 1866. byl ustanoven za beneficiata špitálního J a n

P ř e r o v s k ý , nar. v Ledci r. .1817., dříve kaplan v Hoře Kutné, pak farář v červ. Janovicích; ve Špitále kutnohorském r. 1866.—1876., f v N. Brodě r. 1880.

Druhý benef. špitální J o s . P o d s t r á n s k ý , nar. v Rych­nově nad Kněžnou 1815., dříve od r. 1861. ka-zafeel u sv Barbory, stal se 1876. knězem ve zdejším měst. špitále.

— 39 —

Přídavek. Promluva při uvedení hospodáře do měšť. špitálu'

v Hoře Kutné. (1877) Dnešní den v Kristu shromážděni! jest pro nás den

slavný, v němž nárn špitální p. dozorce představil nového hospodáře, kterého si. m. rada, po úmrti jeho předchůdce byla ustanovila. — Budte nám tedy p. hospodáři, srdečně vítán! Kéž příchod váš a působeni vaše přispěje ku zdaru našeho ústavu. To pak jistě se naplní, budete Ji nejen vy, nýbrž i všiokni účastnici věrně konati své povinnosti, ježto vám p. dozorce právě na paměť uvedl a na srdce vložil. Všecky tyto povinnosti vaše týkají se nejen těla, nýbrž i duší vašich a jsou zároveň povinnosti křesťanské, sáhají "V obor církve, patří tedy k mému povolání, jež jsem vám nejen od slav. městského zastupitelstva ustanoven za správce duchovního, nýbrž i potvrzen a zřízen od církevní vrch­nosti vašim duchovnim pastýřem. — Z toho stanoviska chci vám mili přátelé ještě krátce o vzájemných povin­nostech vašich promluviti.

1) P o v i n n o s t i šp i t . h o s p o d á ř e . Samo jméno ho­spodář a sice křest, hospodář značí, jaké jsou míli přátelé vaše povinnosti. Křest, hospodář jest hlava rodiny, má pečovati, starati se o své dítky, o svou čeleď, o všecky do­mácí. „Kdo o své domácí péči nemá, viru zapřel." (I. Tim. 8- 5.) Než svěřenci vaši nejsou vlastně dítky a služební, nýbrž lidé dospěli, stařečkové a stařenky, mnozí vás starší, jsou to měšťanové a měšťanky, vám rovni a co nad to, jsou to vaši bližní, křest, bratři a sestry. Tím obnjezeno právo a stanoví se vaše povinnosti, ano, dle toho má se říditi celé jednáni vaše. — Křesťanské náboženství ukládá nám, abychom každého člověka měli za svého bližního, proto jej ctili a jako sebe milovali; ono káže, by také představeni své podřízené považovali za své bratry a sestry, by k nim spravedlivě, slušně a laskavé se chovali. Pročež vy, křest, hospodáři, chovejte se ke všem svěřencům svým jako dobrý otec k ditkám, jako bratr k bratřím a sestrám, jako přítel ku svým přátelům. Buďte povždy skromný, a nad žádného se nevynášejte, nýbrž pamatujte na slova

- 4o -

Kristova: ..Kdo větší jest mezi vámi, budiž jako mensí.tt

(Luk. 22. 26.) Ke všem bucTte stejně spravedlivý bez při­jímáni osob a žádnému nečiňte křivdy. (III. Mjž.) Co jest spravedlivého a slušného, prokazujte všem vám svěřeným, věda, že i vy máte Pána na nebi. (Kol. 4.1.) Buďte ké všem vlídný, přívětivý, laskavý. Stáří jest mdlé, nedosta­tečné ; měj to tedy se všemi útrpnost a co možná jim sho­vívejte. — Hospodář, chtěje svou domácnosf dobře říditi, musí dbáti o to, aby CD zlého jest, od rodin}' vzdálil a na-potom vše dobré pěstoval. Proto hleďte p. hospodáři za­mezovati všechen nepořádek, i vše, co by dávalo příčinu k různicím a svárům a dbejte, aby ode všech zachovávaly se pořádek a čistota i aby panovaly v domě dobré křesť. mravy. — Poučujte sobě svěřených při každé příležitosti a k dobrému je vzbuzujte, chybujících pak laskavé napo­mínejte a bratrsky kárejte. Zvláště pak mějte všech k po­božnosti, aby z pouhé netečnosti mši sv. nezameškávali a bez důležité příčiny nezanedbávali společné modlitby. — Kdykoii někdo v domě onemocní, mějte nejen péči o jeho tělo, aby se mu v čas dostalo pomoci lékařské, nýbrž i ú-těc-hy náboženské, aby totiž sv. svátostmi byl zaopatřen. — Vsak nejlepším učitelem a správcem je příklad; proto milí přátelé jiným dobrým příkladem ve všem předcházejte, jak sv. Pavel napomíná: „Buď příkladem věřícím v slovu, v obcování, vlasce." (Tim. 4, 12.) Jaký hospodář, dí přísloví, takoví domácí. Jak veliké hodiny ukazují, tak se i malé spravují. Když tak mílí přátelé všecky povinnosti váni uložené věrně budete plniti, zachováte sobě vážností, přízeň a lásku svých podřízených. Tak jen po vůli si. městsk. zastupitelstva, dobrý řád v dome udržíte, a co nejvíce kře­sťanu platí, Bohu, nejvyššímu Pánu, se líbiti budete.

2) Již pak obracím se k rám ostatním všem zde pří­tomným. J a k o h o s p o d á ř k vám, t a k i vy N. m á t e k n ě m u s v é p o v i n n o s t i .

Vůle boží jest, aby podřízení toho, kdo jim představen, ctili, poslouchali a milovali jej. Nuže, N., mějte v pocti­vosti, jak sluší, svého hospodáře, ovšem beze všeho licho-ceni a pochlebování. „Komu eesť, dí Pán, tomu Cesi" (Mat. 22) Nic není dokonalého pod sluncem ; každý člověk má své chyby a vady; však přihlížejíce k chybám svým vlastním, žádného, zvláště svých představených nikdy nepomlouvejte. ~— Dále poslouchejte hospodáře ve všem, co vam ve jménu městsk. představenstva přikazuje nebo zapovídá, jak apo­štol Pavel tomu chce, an píše : „Poslušní, buďte správců

— 41 —

svých a buďte jim poddáni. (Žid. 13. 7.) „Kohokoli pán na hospodářství posílá.-'di sv. Ignác, „toho jest nám tak přijití, jako toho, kterýž jej poslal/1 — Mají-li slova hospodářova 0 0 prospívati, musíte naučení, napomínáni a rady jeho o-chotně přijímati a podle nich se také spravovati.

Kdyby se vám zdálo, že se vám v něčem křivda děje, slušné se domluvte a hledejte spravedlnost bez urážky. Jen tehdy, kdyby se vám něco nepravého rozkazovalo — proti vůlí hoží (čehož bohdá nebude), — nemohli a nesměli byste po vůli býti, nebo „více sluší poslouchati Boha než lidí." (Sk. ap. 5.) — Posléz buďte N. k svému hospodáři jakožto * svému spoluměsťanu, příteli a dobrému rádci povždy upřímní a bratrsky, sestersky — jemu náchylní a hleďte, abyste mu postavení jeho neztrpčovali, nýbrž dle možnosti což na vás jest, ulehčovali a zpříjemňovali. „Proto což li oli činíte, ze srdce čiňte, vědouce, že jednou ode Pana vezmete odplatu." (Kol. 3. 22.)

3) Konečně jste N. nejen hospodáři zavázáni, n ý b r ž Hiáte v š i c h n i p o v i n n o s t i k sobě v e s p o l e k čili spo­lečné, o nichž chci ještě něco povéditi.

Všichni podílníci neb obroóníci ústavu pro chudé, zvláště kteří v tomto domě pod jednou střechou přebýváte, všichni jste jako údovó jednoho těla, členové jedné rodiny a v duchu Kristově jste všichni děti — synové a dcery — Otce nebeského, vespolek bratří a sestry. Proto se ve­spolek milujte. Láska jest základ našeho sv. náboženství, jest hlavní přikázaní boží, na němž záleží zákon i proroci. (Hat. 22. 40.) Tuť Spasitel náš hlavně nn srdoe kladl svým učeníkům, řka: „Toto pak obzvláště a nade všecko přika­zuji vám, abyste se vespolek milovali." (Jan 15.) „Kdo mi­luje bližního, naplnil zákon" (Řím. 13. 8), plni všecka při­kázáni, koná všecky své povinnosti. Kdo pak lásky nemá, uic mu neprospívá. „Kdybych měl viru, že bych hory pře­nášel, lásky pak neměl, nic nejsem11 (I. Kor. 13.) ' N^ž v cení záleží křesťanská láska? jaká jest podstata její? — Sám Pan Ježíš vyložil lásku k bližnímu takto; „Všecko, co­koli chcete, aby Vám lidé činili, i vy čiňte jim." (Mat. 7 12), kteréžto pravidlo již st. Tobiáš vyslovil svému synu opačně: »Ceho nenávidíš, aby od jiného dalo se tobě, hleď, abys i ty toho nikdy jinému nečinil." (Tob. 4 16.) Čiňte tedy •N. svým druhům povždy, co chcete, aby oni vám činili a chraňte se jiným Činiti, což i vám od nich bylo by uepří-Jemno. Mějte se N. vespolek jako křesíané a sousedé v poctivosti, nikdo se nad jiné nevynášej, nikým nikdo ne-

— 42 —

pohrdej. Učte se ode Pána pokoře, je už dí: „Učte se ode mne, jáť jsem tichý a pokorný srdcem." (Matěj. 12, 19.) „Bůh se pyšným protiví, ale pokorným milost dává." (Jak.4.) Chovejte se jeden k druhému přívětivé a laskavě; buďte vzájemně k sobe vlídní a úslužní. Jako ve zdi kámen ka­menem se drží, tak i vy se vespolek podporujte. „Pokoj mějte mezi sebou", jako Pán Ježíš své učeníky napomínal. (Mat. 9, 39.) Druh Jruhu v ničem neubližujte; raději křivda sneste, než abyste komu křivdu Činili. — Jako všecka ko­lečka v hodinách k jednomu cíli běží, aby totiž hodiny správně Čas ukazovali: tak i vy všichni buďte jednomyslní a svorní. „Jak utěšené jest, když bratři a sestry přebývají v jednotě!-' (Žalm. 142, 1.) Proto chraňte se N. všeho, čím by mezi vámi nevole a nesrozumění, mrzutosti a sváry povstati mohly. „Hněvejte g e , ale nehřešte. Slunce neza­padej nad hněvivosti vaší." (Éf. 4.) Ano kdyby vám i u-blíženo bylo, vše mile odpouštějte. „Milujte nepřátele své, káže nám Spasitel, dobrořečte těm, kteří vás proklínají, čiňte dobře nenávidícím vás a modlete se za ty, kteří vám ubližují." (Mat. 5.44.) „Žádnému zlého za zlé neodplácejte." (Řím 12.12.) „Neodplaeujte zlořečením za zlořečení, ale ra­ději dobrořečíce." (I. Petr. 3.) A zdá-li se vám N., to vše býti obtížno, pomnete, že jsme všichni lidé křehcí a hříšní a žádáme od Boha odpuštění, modlíce se : „Odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme svým viuikům." „Jestliže vy neodpustíte, aniž Otec váš v nebesích odpustí vám hří­chů vašich." {Mar. 11.)

Dále c h o v e j t e se N. v š i c h n i v ů b e c jako d o b ř í k ř e s ť a n é ; všichni Pánu Bohu věrně a upřímně služte, neobmeškávejte nikdy mši svatou a společné modlení, leda

v pádu churavosti, nebo z jiné důležitosti a potřeby. Tatě vaše hlavni poviunosť, již světská i duchovní vrchnost vám ukládá. Byl by to veliký nevděk, kdybyste na šlechetného zakladatele a jiué dobrodince tohoto ústavu zapomínali, kteří o Vaše zaopatření v stáři tak velkodušně se postarali.

Ješ tě n ě c o c h c i v á m N. n a s r d c e v l o ž i t i : Všichni jste ve věku pokročilém, v podzimu života; ano mnohému zima, konec pozemského života se blíží. „Stáří je ctihodné, pakli vyniká moudrosti a cností." (Přísl. 16.) „Marnéťí dlouhý život si přáti, však o Boha, o cnosť a spa­sení duše nedbáti," dokládá b í . T o m á š Kemp. V stáří má člověk toužiti po kř. dokonalosti ; proto má býti pečliv, aby se sprostil pokleskův a hřťchův, ježto pro starce jsou pošetilostí a hanbou, zvláště pak nestřídmosti a chlípnosti.

_ 43 -

Stařec nemá lpíti na věcech pozemských a vyhledávati Požitků v a rozkoší světa, nýbrž má upřímně a věrně slou­žiti Bohu, m á d b á t i o své s p a s e n í a h o t o v i t i s e k od-c h o d u , jenž mu snad brzy nastane. — Proto N. „prosím & napomínám vás slovy sv. Pavla, abyste hodně chodili, Bohu se líbíce, kterýž povolal vás do svého království." (I. Tes. 2, 12.) Všem se nám, milí přátelé, již připozdívá; Proto připravujme se k odchodu, bychom, až Pán pokyne, nemuseli se lekati soudu, ale radostně mohli pohlížeti za hrob, do věčnosti.

Modlitby před pole dní.

Ve jménu Otce f i Syna f i Ducha sv. f Amen.

CHce všech v Tebe doufajících, který dáváš požehnání všem úrodám na zemi, Pane smiluj se, Kriste smiluj se, Pane, smiluj se! Otce náš . . . Zdrávas . . . Posvétiž nám po­krmu, požehnej nám nápoje, Pane Bože náš, který všecko v svých rukou máš! Dejž hodně požívati, v dobrém vždy

racovati, tak dojiti sytosti, radosti na výsosti v nebeském rálovství.— Dekujeme Tobě ó Bože, za všecka dobrodiní,

která z Tvé Štědrosti přijímati a bráti budeme, skrze JeŽíŠe Krista Pána našeho. Amen. Otčenáš . . Zdrávas . . Budiž v slávě zveleben, Pán Bůh v Trojici jeden, jenž nás Vždy posilňuješ, z lásky své opatruješ; divné z tučnosti zemské, také z rosy nebeské dáváš nám požehnání všem úrodám na zemi. Ó nestihlá moudrosti, budiž chvála z Tvé milosti, z nasycení časného, z Tvých rukou přijatého.

Věčný Bože, ve jménu Ježíše Krista, Marie milosrden­ství, dobrotivý Ježíši! at se vždycky staue ve mně, ode ttine a nade mnou Tvá nejsvatější vůle. Amen. Otče náš . . . Zdrávas . . . [5krát].

Na to říká se odsv.Jifido Andělů str. Otče náš . . . ~— a Zdrávas . . . za úrodu. — Po celý rok: Otčenáš . . . Zdrávas . . . a sice v p o n d ě l í fundační, za dobrodince Špitálu [3], v s o b o t u za všecky zemřelé toho ústavu [3]. Na to: Odpočinutí lehké dejž jim Pane! Světlo věčné . . . V o s t a t n í d n i Otce náš a Zdrávas za šfasfc. hodinku smrti. Po té : Sláva Bohu Otci f i Synu f i Duchu sv. . . . Amen.

Všech jeden Hospodin na věky buď požehnaný. Amen. Pane, rač odměniti všem nám dobře činícím pro jméno

Tvé svaté životem věčným. Amen.

— 44 —

Po těch modlitbách zpívá se píseň dle řasu cirkevn.: V a d v e n t e : Z nebe posel vychází; o Vánocích: Narodil se Kristus Pán: po J m é n u J e ž í Š : Mé jsi potěšení; T po­s t ě : Maria pod křížem stála; v čas V e l i k o n o č n í : Vesel se nebes královno! po s l a v n o s t e c h P á n ě do a d v e n t u : Hvězdo jasná. Maria, Maria! n. j .

PQ písni říká se P o z d r a v e n í a n d ě l s k é (Anděl Páně . .) Sláva Bohu Otci f i Synu f i Duchu sv. P. b. J. K.

Modlitby odpolední. Odpoledne říká se každodenně nejprve r ů ž e n e c (3de­

sátky bez tajemství); po něm: Otče náš . . a Zdrávas . . ku poete n ě k t e r é h o s v a t é h o , a sice: v po nde li ke cti sv. Floriana, v ú t e r ý k sv. Anně, ve s t ř e d u k sv. Janu Nep., ve Č t v r t e k k sv. Václavu a sv. patronům českým, v p á t e k k s v. Františku z Pauli, v s o b o t u k P.Marii a sv. Josefu; pak k a ž d o d e n n ě Otce náš . . . a Zdrávas . . . za d u š e v o č i s t c i .

Bože dej jim lehké odpočinutí a světlo věčné ať jím svití, ať odpočívají v svatém pokoji. Amen. Po té : Sláva Bohu Otci f i Synu f i Duchu svatému . . .

Na to zpívají se písně a sice: v pondělí: Odpočiňte v pokoji . . , v pátek|: a) Ježíši s Marií, 6) Zdráv buď Spa­siteli, c) Tobě mou duši, 9) Pro Tvé svaté drahé rány . . V ost. dni: Opatruj nás i s svým synem, Blahoslavená Panno. Po té k a ž d o d e n n ě popěvek: Svatý N N pros za nás , . Po zpěvích k a ž d o d e n n ě Anděl Páně . . jako dopoledne.

Celá odp pobožnost zakončí se pokaždé modlitbou: Zdrávas královno . . aneb: Pod ochranu Tvou utíkáme se sv. Boží Rodičko . . Sláva Bohu Otoi f i Synu f i Duchu sv. .

1 'a^gjfc^a — ~

Ovtaviy. Str . 3 řád. i zdola

, 9 „ 19 n 2 1

„ 22 „ 35 n 36 „ 36 » 36 » 37 n 37 » 37 „ 38 . 38 n 39 i

« 6 „ •> 20 „ ti 25 „ » 7 „ » 6 »

„ 9 zdola » 16 „ n 25 , „ 6 shora „ 17 „ » 18 n

n 12 * » 19 n

i. 40

místo biskupa čti ; b iskupu.

n

n n n „

„

n n „

Rat iboského „ B r a n d l a „ verš „ 1629 Vřešovee „ Vi l lonnovy „ J a r . n

culesise .. T h o m e n u s ., Bi je lovský n

P h a c t o n „ Thes i . „ ust . „ mil í p ř á t e l é ! „

R a t b o r s k é h o nepoved. umSlco vero 1620 Vřesovec z Vřesová. F i l i p z Vi l lannovy farář ecclesise Theruiflíms Bi le jovský F a e t o n Tbeol . ins ta l lován m i l ý p ř í t e l i !

Tiskem B. Kohlmanna v Kutné" Horo & P

I

www.books2ebooks.eu

elektronické knihy získáváte prostřednictvím

books2ebooks.eu

eBooks on Demand

digitalizaci provedla

Vědecká knihovna Olomouc