Pamětní kniha obce - Olešnice

Pamětní knihaobce

městečko Olešnice

založená roku

1859

– 1 –

Olesnice kronika 3.8.2004 14:44 Stránka 1

– 2 –

© foto: archivy Městského úřadu a občanů města OlešniceText: přepis tří rukopisů pamětních knih (kronik) města Olešnice© CHAS Moravská Třebová


Úvod

Doba, v níž městečko Olešnice svůj počátek vzalo, tak jako i způsob počátků tohoto, jest docela ne-známý a nikde se toho dočísti nelze. Až doposaváde se oustní povídka udržela, že naše městečko předdávnými časy na obecním pastvisku Rovně nad Lambergským dvorem státi mělo. Tato důminka jestvšak bez důvodů, poněvadž se tam jen něco málo znaků někdejších stavení, a snad jen několika ma-lých, beze všech sklepů a neb základních zdí nacházelo.

Velmi silná a důvodná důminka, že Olešnice skrze pány z Lomnice jestli ne založená, tehdy ales-poň znamenitě rozšířená byla, jestit ta, poněvadž pečeť pana Laczka z Lomnice v jeho listu od roku1477 takřka ty samé znaky v sobě obsahuje, které Olešnice až doposaváde v pečeti své obecní nese.

A což z toho vysvítá, že pan Jan z Lomnice v jeho listu od roku 1408, pak Laczek z Lomnice v jeholistu od roku 1477 Olešnici městem a obyvatele měšťany jmenuje. Nemůžeme sobě z toho nic jinéhovyčerpati, než, že tehdejšího času Olešnice v poměru proti jiným městečkům dílem v lidnatosti, dílemv vejstavnosti a neb snad i v užívání mnohých práv nějakou znamenitost měla, která však skrze na-stalé válečné nepokoje a vrchnostenské utiskování v potomních letech, jakž to list p. hraběte Šlika1638, paní Abatyše z Parru 1667 zmiňují, velmi klesnouti musela.

Také žádná pochybnost není, že zde vojsko Žižkovo pod zprávou Bořeka a Viktoryna Poděbrad-ského v roku 1423 ve svém tahu od Svitavy na Kunštát zle hospodařilo. Ta okoličnost, že zdejší pivo-varské stavení, o jehož opravě a starodávnosti již p. Jan z Pernštýna v roku 1540 se zmiňuje, dle je-ho doposavádní soustavy ohniščat a komínů, a dle v něm při jeho přestavování po utrpěném ohni 1828získaného nálezu množství okovin, trusků neb škvárů někdy nějakou huti, nejspíše ale skleněnouslouti muselo, nechá též na starodávnost této osady domýšleti. Jinších pramenů nemáme, než oných,které dějepis městečka Olešnice, počnouce v 14. století nám podávají.

Též dojista dozvídáme sa, že k naší faře přináležely: „Prosetín, Rovečín, Sulkovec a Bohuňov,“ kamžse odtud dosluhovalo.

– 3 –


– 4 –


Dûjepis

V 14. století přináležela Olešnice (městská stra-na) jakožto samostatný statek z hradem LoukaPročkovi z Lomnice. Moravská Strana s několikavesnicemi přináležela v roku 1382 Markétěz Děblina; a v roku 1391 zadala ona tento statečeksvému manželi z Kunštátu.

Městskou stranu i s přináležejícími vesnicemi,které před rokem 1848 ke Křetínu patřily, odpro-dal Čeněk z Lomnice a Děblinu, syn Pročkaz Lomnice, v roku 1406 na Jana z Lomnice, a ten-to v roku 1416 odprodal zase Loucký hrad a po-zanechal sobě Olešnici (městskou stranu) a Kně-žoves.

Tento pan Jan z Lomnice udělil milost dědič-ného práva Olešnici (městské straně) dle jeho lis-tu od roku 1408 a nazývá Olešnici městem a oby-vatele měšťany.

Ačkoliv v Topografii Volnýho zní, že v roku1455 Bohuš z Lomnice, bez pochyby syn Janů,městečko Olešnici jeho manželce Kateřině z Ill-berku zapsati dal a ona zase svému druhémumanželi Bertholdovi ze Tvorníka věnem darova-la, po jehož smrti synové Ondřej a Kryštof měs-tečko toto zase na Vilíma z Pernštýna v roku 1466za jeden tisíc hřiven prodali, tedy předce z listuod Lacka z Lomnice v roku 1477, na kterým sámVilím z Pernštýna co svědek se vynachází, neo-mylně vysvítá, že až do tohoto roku 1477 Olešni-ce ne Vilímovi z Pernštýna, nýbrž Lackovi z Lom-nice přináležela.

Však ale nic méně již v roku 1483 vynacházelase Olešnice (alespoň Moravská Strana) v rukouchnadřečeného Pernštýna, což jeho obdarující listna udělení svobodného dědičného práva pro Mo-ravskou Stranu od toho samého roku patrně do-svědčuje.

Ale i městská strana přináležela tomu samémujiž v roku 1499, čehož jest důkazem udělená pri-vilegie od krále českého Vladislava.

I ta okoličnost, že tento král v roku 1499 dvavýroční trhy po osm dní trvající, pak zase Ferdi-nand, král římský v roku 1539 koňské trhy oddruhého postního pondělí začnouce až do sv. Ja-na křtitele trvajíce, Olešnici udělili, nechá na teh-dejší znamenitost městečka Olešnice soudit, cožse i také s tím shoduje, že toto městečko v roku1506 svobodu na šenkování vín od pana Vilímaz Pernštýna obdrželo. V roku 1539 udělil pan Jan

z Pernštýna, tehdejší držitel Olešnice, zdejšímcechmistrům a mistrům krejčovským cechovnípravidla, dle kterých se spatřuje, že tovaryši krej-čovský při sobě kordy neb tulichy nosili, podot-kuje o tehdejších lázněch, které, dle udržené po-věsti, na tom místě, kde palírně stojí, se vynachá-zely; a jest toto i lehce za pravdu držeti, an se zdeod jakživa vodovod ze studně na vejpustku, krbnazvané, nachází.

V příštím roku 1540 ten samý pan Jan z Pern-štýna udělil zdejším poddaným milost, že si mo-hou nad městečkem svobodný rybníček zhotovit,tak jako i že náklad na pivovar daný těm samýmzdarma odpouští, jen že oni povinní budou cinz,jakž z tohoto pivovaru od starodávna vycházel,do panského důchodu odváděti.

Z tohoto zase vysvětluje, že pivovar nejen jižtenkráte, nýbrž od starodávna sousedům olešnic-kým přináležeti musel, ačkolivěk poměry mezimajetností vrchnostenskou a pak poddaných zce-la jiné byly, než jak nyní jsou.

Tohoto času musila výživa chudého lidu nejví-ce v tkadlcovství mezulánu a šárky pozůstávat,neb s velkou rozsáhlostí udělil Jan z Pernštýnaa na Helfenštýně v roku 1545 zdejším tkadlcov-ským mistrům tkadlcovský řád cechovní.

Paní Eva z Lichtnštýnu a na Kunštátě v jejím li-stu od roku 1596 vyřkla mnohem zřetedlnější vla-stenství pivovaru pro obec Olešnici, jmenuje sa-mostatné panství Olešnické s přináležejícímirychtami, totiž: Crhovskou, Rovečínskou, Vír-skou, Chlumskou, Hlíbockou, Veselskou [... půl

řádku necháno volného ...], zakazuje skupování po-travných věcí, jako: másla, sýrů, vajec, pak příze,vlny atd. po dědinách s příkazem, že ty samévždy na trhu zde prodávané býti mají; pak dávásvobodu k prodávání soli.

Za času této paní přišlo bezpochybně panstvíOlešnice s Kunštátem v spojení. Po této paní ná-sledoval držitel panství Kunštátského Pavel Kata-ryn z Katarů, který však dlouho nepanoval, nebjiž v roku 1600 vyšlo udělení svobody na šenko-vání vína v Olešnici proti ročnímu cinzu 24 fzl. vedvou lhůtách, od Jana Waneckýho z Jemničky,pak Jana staršího Odkolka z Oujezdce a na Te-menici co poručníků Petra a Jana Katarynův z Ka-tarů, kteří též Jimramov drželi. Starší sirotek ten-to Petr Kataryn nastoupil v krátkosti dědictví pojeho otci, neb již roku 1601 udělil cechu kovář-skému a pak v roku 1603 cechu kožešnickémuv Olešnici cechovní pořádky.

– 5 –


Zase v krátkosti přešlo panství Kunštátskéa Olešnické na Jana Šmída z Freyhofu do vlasten-ství, který v roku 1610 cechovní pořádek pro sou-kenický cech v Olešnici udělil. V těchto časechmusela Olešnice velmi mnoho utrpěti, an list pa-na hraběte Jindřicha Šlika od roku 1638 zřetedlněpraví, že toto městečko skrze válečné nepokojea vojenský lid k skažení, k spustošení přišlo, všaknejen tyto události, nýbrž i předešlé vrchnosti sa-mé musely k této skáze mnoho přispívat, poně-vadž zase paní Maxmiliána z Parru, abatyšez kláštera sv. Jozefa v Brně majíce v užívání pan-ství Kunštátské, ve svém listu od roku 1667 zřej-mě praví, že dřívější obdarování městečka Oleš-nice z toho ohledu potvrzuje, poněvadž Olešnicedlouho trvajícími těžkostmi od předešlé vrchnos-ti k velikému zpustošení a porušení přišla.

Po této paní následovala zase Leopoldyna Šmí-dova, abatyše toho samého kláštera, která listemod roku 1677 stvrzení všech předešlých obdaro-vání udělila. Až do těchto dob byla Olešnice s ro-botou stižená, až pak roku 1702 tehdejší pán pan-ství Karel Benedikt z Lamberka sjednocenosts Olešnicí učinil, dle které on mnoho roboty po-pustil, však proti tomu, že v jeho panském doměv Olešnici pivo své šenkovati moct bude. Též z to-ho samého listu lze patrně nahlédnouti, že takzvané propinační právo v Olešnici ne vrchnosti,nýbrž obci příslušelo.

Poměr poddanství nebyl však nijak tímto způ-sobem zrušen; ačkoliv Olešnice předce nějakoupřednost a právo proti ostatním vesnickým obcímproti své vrchnosti užívala, jakož byly: své vlastnívedení gruntovní knihy, kontribučenské a sirotčíkase, svobodné volení obecných představených.[následující odstavec po okraji této strany kroniky]

Dle udržené oustní pověsti bylo zde více nežpřed sto lety, tehdy okolo 1720 neb 1730 hrdelníprávo, jakž takové v znamenitějších městečkáchdosti hustě se nacházelo. Popravní místo bylo napastvisku Skalky, které místo až doposaváde „naspravedlnosti“ se nazývá. Náš v obci žijící nej-starší muž Franz Sperat 98 roků starý vypravuje,že jeho matka poslední popravě nějakého Hájkaz Letovic pocházejícího, který sťatý byl, přítomnábyla, což ona tomuto synovi Fr. Speratovi vypra-vovala.Tento Sperat pamatuje, když v Olešniciokolo 1770 byly dávané domovní čísla.

Není sice žádného důvodu, však ale dosti po-zůstatku, že zde a u Austopa šarvátka mezi ra-kouským a saským vojskem okolo roku 1730 sve-

dena byla [oprava tužkou na „v roku 1740“, pak na 1742

nebo dokonce 92?]. Tyto pozůstatky jsou, že až podnešní den Austopská hospoda znaky od dělo-vých kul dosti husto na sobě nese. To samé byloviděti na zdejší kostelní věži, pokudž po ohniv roku 1827 opravená nebyla.

U Austopa se až doposaváde, však ale již zřídkarozličné železné vojenské nářadí, totiž: koule, ku-sy podkov, šavlí atd. z role vyvorávají. Od těchtodob bez pochybně pocházejí náspy neb šance zaTrpínem u Hartmanského lesa, a pak vedle velkéBysterské silnice na kopci u Faustkovýho lesa Ka-mence, ačkoliv pověst panuje, že tyto šance od ča-su 30ti leté války, když zde i Švejda přítomen bý-ti měl, pochází. V roku 1759, pokudž MoravskáStrana a městečko každý pro sebe obecné oučtyvedli, stalo se ujednání mezi obojími, že obojíobecní jmění do jedné obecnosti splynouti necha-li, přičemž však sobě moravští sousedi pastvu napastviskách Rovně vymínily. Správa obecní bylatyto časy opatřována skrze primátora, pak půl-mistra a rádní. Okolo roku 1790 přestal úřad pri-mátorství. Obecní písmo a gruntovní knihu ve-doucí nazýval se syndikus. V roku 1783 [83 dopsá-

no tužkou] dostala se Olešnice co poddaná osadapanství Kunštatského do vlastnictví baronůz Honrichsů, což až doposaváde trvá, a nynějšípan baron Jozef z Honrichsů se nazývá.

Již od starodávna nevykonávala Olešnice natu-rální robotu, ku které ještě po roku 1702 povino-vána byla, nýbrž co pamětníků jest, dával se vždynějaký ujednaný peníz, jenž jméno měl urbárnípovinnost, do panského důchodu, který vždy jed-notliví gruntovníci skládali. Co se nejdéle nazpětupamatovat můžem, vynášela tato urbární povin-nost na celou obec ročně 300 fr vídeňského čísla,pak více, až naposled několik let před vybavením1848 a 50 v plné 760 fr. neb 300 fr činila.

V roku 1805 byla zde všeobecná drahota v obi-lí. V roku 1809 bylo zde francouzské vojsko napřechodu, však žádnou škodu ani zhoubu v tomnejmenším nečinilo. Zdejší chudší lid živil se nej-více jak odstarodávna tkaním suken, obzvláštěale polovlněnných látek, totiž šarek; však ale,když tyto již z módy vycházely a odbytu nebylo,muselo se k jinším druhům, jenž v módě stály,přikročiti. A tak se stalo, že zde zrozený sousedpan Jozef Sperat, pobyvše dříve ve Vídni, zde fab-riku na moravské straně založil, a také v roku1810 vystavěl, kdež se však skrze tovaryše nepra-covalo, nýbrž odtud ze skladů bavlna, jenž se

– 6 –


z Vídně sem přivážela, na tkadlce do jejich domůk zetkání se vydávala. To z této bavlny utkanézboží (v náčení fabrikantovém) totiž: kamrtůčky,perkále, batisty, croisee atd., přijímaly se ve fab-rice na zpět proti náhradě tkadlcovské již předtím vysazené mzdy. To tak schromáždené zbožíbylo zase na vozech do Vídně odvezeno, a zasebavlna přivežená. Po tomto prvním majiteli fabri-ky nastoupil skrze odstup v roku 1820 pan Prin-ger a comp., pak v roku 1840 Fridolín a v roku1854 pan Jindřich Mully; všechny z Vídně.

Mimo velké drahoty navštívil naše městečkov roku 1817 také pád ohně, který 4 domy, totižčíslo 15, 16, 17, 18 strávil. Jest to první pád ohně,který se pamatuje, ačkoliv jich za starodavnýchčasů velmi mnoho být muselo, poněvadž se přikopání sklepů a základů v domech mnoho ohňo-vých vrstvev nacházívalo.

Kontribučenský úřad zdejší obce byl vyřknu-tím vrchního úřadu kunštátského v roku 1821 vy-zdvižen, a toto vyřknutí od ministerium stvrzeno,načež dne 30ho června 1825 odvod v Kunštátěnásledoval.

Zase v roku 1827 překvapil velký pád ohně na-še městečko, který farní kostel, pivovar, školu,rádní dům a ještě 73 dílem okolečních, dílem naMoravské Straně domů strávil a 3 lidi o život při-vedl. Kostel byl říkaje z gruntu nově stavený, jenvěžní zdi zůstaly staré; přitom byl také o něcorozšířen. Zvony, které dosti velké byly, jsou zni-čené. Teprv v roku 1839 byl tento kostel nově do-stavený a na den jména Panny Marie od brněn-ského p. biskupa Antonína Gindla vysvěcen a sv.Leopoldu obětován. [na okraji: „Dřívejší patron tohoto

kostela byl sv. Vavřinec] V roku 1834 bylo náramněsuché a horké léto, úroda však předce ucházející.

V roku 1841 vyhořelo zase 5 domů, mezi nimitaké fara; a zase v roku 1842 přikvapilo neštěstíohně na zdejší městečko, při kterém 27 domův rynku, a po několika nedělích 4 domy na Mo-ravské Straně popelem lehlo. Po těchto ohněch,obzláště od roku 1827 změnilo se znamenitě navýstavnosti a ouhlednosti domů, pak porovnánía úklidnosti náměstí; k čemuž poslednějšímu i ta-ké v roku 1836 vystavěná silnice skrze Olešnicinemálo přispěla. Přiložený plán zdejší osady odroku 18 dává o tom dostatečný obraz, když jejk nynějšímu přirovnáme.

Dle pozůstávajících zaznamenání v TopografiiVolnýho byl zde již v roku 13 chrám páně a v hu-sitské válce vynacházel se nějaký čas v rukou pi-

kardistů, tak že katolíci až do Kunštátu k své círk-vi přináleželi; což ale jen krátký čas trvalo.

Kdy chrám páně na hřbitově vystavený byl, ne-máme žádných důkazů. [Na okraji následujícího textu

je vepsáno: „Z jistého pramene se dozvídáme, že až do roku

1758 se jak okolo farního, tak i hřbitovního kostela pochová-

valo. K farnímu kostelu na hřbitov přináležely: Olešnice

městská strana, Kněžoves, Cerhof, Austup. Na hřbitov na

moravské straně se pochovávali: Moravská Strana, Kčenov

a Lhota.“] My se domníváme, jestli se to nestalo začasů hrabat z Lamberku a jestliže se ten čas takéi pochovávání od farního kostela tam nepřeneslo.

Tam, kde mlýn tak zvaný Pospíšilovský pod čí-sl. 10, pak chalupy č. 6, 7, 8 a 9, pak 203, 223 sto-jí, vynacházel se před 70-80 léty panský dvůrs pozemkami na moravské straně ležícími, kterýpak rozdělen a k výstavě nových stavení odpro-dán byl.

Obyvatelstva v roku 1842 bylo zde ne zouplna1700, v roku 1847 již k 1900 a nyní v roku 18602156 osob domácích a přes 200 cizích.

Když v roku 1847 hřbitovní kostel na své stav-bě scházel, přišel dopis od vrchního ouřadu Kun-štátského, že pan baron nikoliv tuto znamenitouopravu na sebe nevezme, protože nedávno velkévýlohy jakožto patron na farním kostele nesl, a te-dy povinnost kolatorních obcí bude, aby tutoopravu sami nesli. Předce ale nahlednul pan pa-tron jednu potřebnost neodkladnou, totiž aby sedruhá vyučovací světnice zřídila, poněvádž až dotéto doby všechny naše dítky 350 až 400 skrze dvaučitele v jedné světnici vyučovány byly. Nastojte-protož ještě tento rok byla druhá světnice z učite-lového obydlí od polední strany zřízená a učitelůvkvartýr v jinším domě městském najmutý.

I následoval nyní rok osudný 1848, kdežto by-lo zrušeno poddanství a vyřknuté shlazení všechrobot a z poddanského poměru pocházejících po-vinností, následovně i zrušení naší urbární po-vinnosti. Přešla také pravomocnost panská nebvrchnostenská na zeměpanské úřady, a tak sezdržela oprava hřbitovního kostela až do roku1852, kterou obce samy převzíti musely a jich 800zl. stála. Tato oprava pozůstávala z nové, šifrempokryté střechy a věžky, pak obílení jakž vnitř takzevnitř. Obecní úřad se dálej o potvrzení patroná-tu tohoto kostela nehlásil, a tak převzal břemenobez práva na sebe, až teprv v roku 1859, jak dolepodotýkáme bylo jednáno.

Též se zde v roku 1848 zřídila národní stráž,pozůstávala z okolo 75 oudů a trvala až do roku

– 7 –


1851, kdež zrušena byla. Ona oučinkovala po nej-prv dne 30ho března při veřejné slavnosti v upři-vítání konstituce. Byl to den krásy plný jak v po-větrnosti, tak v účelu jemu věnovaném, k čemužse množství lidu okolního, jakož i páni úředníciz Kunštátu sešli. Vedl se totiž průvod, v čele svémbílý prapor mající, s hudbou od rádního domu doLamberského dvora, pak přes Moravskou Stranua Vejpustek do města, kdež se na náměstí po dr-žané řeči, která díky dobrotivému zeměpánu zapropůjčené svobody a pak vídeňské vysoké školevzdávala, slavné přípitky činily. I večer zřídilaobecní rada na rádním domě hostinu jak pro cizí,tak pro zdejší vznešenější osoby a sousedy, a ce-lé městečko slavně osvícené a transparenty ozdo-beno bylo. V kratičkosti působení zdejší národnístráže přicházely příspěvky z koliktero stran protu samou, z čehož obzvláště dar praporů od paníbaronky rozené hraběnky Mitrovský k zmíněníjest; a který dne 27ho srpna toho roku od vel. pa-na faráře Jana Pleskače u přítomnosti Letovskénárodní stráže na place před kostelem vysvěcenbyl. Dne 24ho září navštívila zdejší národní strážLetovskou stráž k slavnosti svěcení praporů.Honbu tohoto roku provozovala obec sama, všakdruhé léta byla Moravská Strana panu baronovia městská sousedstvu pronajatá.

Též zde byla v prosinci komise od cís. k. kraj-ského úřadu a apelačního soudu v Brně na vyšet-ření, zdaž by okresní soud v Olešnici své sídlo mí-ti mohl; však ale již při té samé jsme viděli, že ti-to páni ne pro Olešnici, nýbrž dle přání panabarona Honrichs pro Kunštát nakloněné jsou;a tak se stalo, že v roku 1850 politicky tak zvanýpodkrajský úřad v Boskovicích, a soud, pak vej-běrčí úřad v Kunštátě své sídlo vzali. [po straně při-

psáno: Již v roku 1849 spadl strop ve škole, však když tam

žádné dítky nebyly. Byl v roku 1847 jak svrchu podotknuto

vystaven. Též v tomto roku 1849 vyhořelo mnoho domů na fa-

miliích v Roseči.] Při nastoupení tohoto soudu přišlagruntovní kniha odtud k odevzdáni. Pak v srpnuměsíci následovala volba místního představen-stva; při které byl následovní výsledek: starosta,dosavadní gruntovní knihu vedoucí pan FrantišekNeumann No 21; radní pánové Jozef Čapek No121 a Ignaz Puchar No 95 ostatní výbor, pánovéJan Pleskač, farář, Dr. Václav Felkl, obecní lékař,Franz Fiala No 83, Jakub Čapek No 84, Franz Ve-is No 6, Antonín Holz No117, Jacob Oderský No24, Fridolin Ullinger No 157 a Karel Bayer No 16.Náhradníci: Franz Veiner No 159, Franz Tichý No

167, Jan Fröhlich 123, Václav Černý No 13, FranzSlavíček učitel, Václav Šustr No 249.

Též v tomto roku dne 20ho června byla vyba-vena urbární povinnost; tak jako i zdejší domka-ři, kteří k obci pozemní cinz každoročně platili,byli z tohoto břemena vybaveni což získalo obcivýbavní kapitál 1330 zl. [vedle tohoto odstavcevepsáno: Ke zdejší faře přináležel Kněžoves s ro-botou před rokem 1848]

Tento rok ujednal výbor, že aby se dva proobec pozůstávající pastýřové vyzdvihli, a pastvis-ka skrze pronájem užitkovali, což také v prvnímpříštím roku 1851 provedeno bylo. [vedle dalšího:

V jaře roku 1851 vyhořelo mnoho stavení v Cerhově.] Obec-né pastoušky pod číslem 138 a 168 byly obydlímpro chudé věnované. Též tento rok nechala obecsvůj les ze strany od pastvisek kamenným plotemohradit, aby na tento způsob se předce jedenkrá-te docílit mohlo, by skrze to škodné a nepravé pa-sení dobytka v tomto lese se zamezilo, a les dopatřičného pořádku přiveden byl.

Při rozpuštění národní stráže v tomto roku od-vedlo se 12 kusů střelné zbroje do Olomouce pro-ti náhradě 40 k. za kus. Praporec byl proměněnv korouhve do kostela pro mládež a u stolice pa-tronové blíž velkého Oltáře postavené. Orlice 1zestříbrem a zlatem vytkávaná, byla daná do radni-ce za rám. Následkem velké povodně v roku 1850po dvakráte, tak že voda okolo 5 střevíců na lu-kách vysoko dosahovala a velmi mnoho domkůna moravské straně podtopila, ba jeden dílempodkroutila, vystavěly se mimo velkého mostuještě 3 mosty z té strany od města, aby voda svo-bodnější průlev měla.

Rok 1852 byl takřka nad míru suchý, však alepředce nebyl mezi neourodný k čítání. V tomtoroku byla Olešnice skrze vystavení pěti novýchdomů rozšířená, a to sice: vedle silnice k Trpínuuspořádané domořadí skrze postavení 4 domkůčíslo 273, 274, 275 a 276 a pak na Kunštátské sil-nici u Cerhovských hranic postavený hostinec odIgnaze Puchara, od čehož jméno Pucharna. Ještědoposaváde přičinila se Olešnice o sídlo okresní-ho soudu v jejím lůně, nabídla se celé stavení prokanceláře atd. na svůj náklad zříditi a pak státuza jmění odevzdati, pročež následovalo, že v ro-ku 1854 v této záležitosti tehdejší pan podkrajskýz Boskovic a ingineur z Mor. Třebový sem na ko-mis vyjeli a vše prohlídli, kde a jak by se stavětichtělo. Však toto vše nepřemohlo zakořeněnéchtění vysokých úřadů, aby okr. soud v Kunštátě

– 8 –


zůstal, předce ale poctil nás pan krajský z BrnaEugen hrabě Braida v této záležitosti s jeho osob-ní návštěvou v létě 1855, při které naši obětivostsice velmi schvaloval, ale na vzdor toho námmnoho nadějí nevyslovoval.

V létě roku 1854 okolo 4 hodin ráno při velkémlijavci uhodil blesk do radního domu do věžkya již se tato ohněm chytala, však ale pomocí lid-skou od dalšího neštěstí ochráněno bylo. Naše ná-městí (rynk) skrze jeho příkřejší polohu utrpívalovodou při tání sněhů a neb při bouřkách mnohona svém urovnání, pročež nechala obec od silnicezačnouce vedle fary až proti věži krytý kanál zho-toviti v roku 1855. Na jaře v měsíci máji 1856 sho-řelo zde v Trpínské ulici 3 domky No. 203, 223a 224 a zase dne 24ho června též 3 domky na hor-ním konci vejpustku číslo 212, 246 a 259 a dne11. listopadu toho samého roku na vejpustku je-den domek číslo 52. Tohoto roku vystavěla obeckůlny pro stříkač a vodní voze, pak pro jarmareč-ní boudy mezi pivovarem a kostelem. Též stala sesměna mezi obcí a Kunštátským panem baronemna pozemky, totiž obec odstoupila pastvisko Rov-ně s kouskama rolí, luk, a lesem vedle ležícími napana barona a tento odstoupil zase přední Unčov-sko okolo 14 mír role, pak 7 rybníků, které co lu-ka užívané jsou na obec, což z obouch stran teprvbudoucího roku v užívání vzaté bylo.

Od roku 1852 byla následující léta více mokráa chladná, rok 1856 prostřední povahy, však alerok 1857 následoval zase velmi suchý, ourodaskrouvná, v krajích ale výborná. Tento rok nechalpan baron jakožto kostelní patron plechovou stře-chu ze věže sejmouti a na místě té samé střechukamennou šifrovou zříditi, což jsme dosti těžkonesli, a to tím více, poněvadž tento pan patronpro Olešnici jen to konal, co se již beze všech od-kladů zřídit muselo. A tak také přišlo, že jsmeměli školní stavení jen pro vyučování dvou třídzřízené a quartir pro učitele pak pro třetí třídua podučitele najmout museli, k čemuž pan patronjen z 1/3 přispíval.

Ačkoliv již loňského roku následkem konkor-dátu o vyloučení zdejších evangelíků z hřbitovase jednalo, tak předce teprv tento rok k tomu po-volení přišlo, že evangelíci 300 duší svůj vlastníhřbitov na městské straně od půlnoční strany so-bě zříditi mohou, kteří se však pod jedním o po-volení k vystavení svého chrámu ucházeli.

Tento rok ponejprve bral zdejší školní učitel nazáklad ujednání svoji službu na 380 zl mimo što-

ly vysazenou od obce a tato vybírala pro sebeškolní plat, sobotáles. V tomto roku bylo zcelanové volení obecního uřadu předsevzato, poně-vadž doposavadní výbor skrze odemřití mnohaoudů pak skrze přání mnohých oudů o vystoupe-ní již ne dosti dostatečný byl. Vyvoleni byli IgnazPuchar starosta, Franz Fiala No 83 i JindřichOderský No 24 radní, Franz Neumann starší No21, Jozef Tuna No 114, Ignaz Mifek 115, Jozef Vi-šinka 116, Jan Pelíšek 112, Franz Pohanka No 93,Jan Mareš No 85, Franz Neumann No 23 a Vin-cenz Čapek No 28 výborové, pak Jozef Knížek No17, Karl Fiala No 11, Franz Tichý No 167, VenzlČerný No 13, Venzl Šuster No 249 a Jacob VainerNo 18 náhradníky.

V příštím roku 1858, jenž též mezi suché létapřináležel, byla zřízena stromová školka, velkýdíl pastviska skalky v roli zdělán a stromovím po-sázen, což se ale v roku 1859 a 1860 tak dalecedokončilo, že jen z předu něco málo okolo 1 jitrapastviskem zůstalo, aby chudší lidé pro jejichdrobný dobytek nějakou pastvu míti mohli.

Do pivovaru byly od kašně položeny železnétrouby, pro rozšíření hřbitova chystal se materiál,a evangelíci též chystali kámen k základu jejichkostela, poněvadž dál a dále více naděje měli, žepovolení k tomu obdrží.

Též i rok 1859 přináležel však ne tak, jak pře-dešle k suchému roku, ale rovně jen ku skrovné-mu v úrodě. Z toho následovalo, že pacht polnísilno opadl, neb hospodářství jen škodu přináše-lo. Každý hospodář hleděl své hospodářství radějsám obdělávat, protože pachtýři nebyli v stavuvyplácet jejich pachty. Dřívější léta vystoupilpacht až na 12 ba místem i na 14 zl, jedna míra tojest 533 1/3 II sáhů; nyní však nejdražší jest až100 fr. V běhu roku tohoto byl rozšířen hřbitova ukliden, spol také hrobařové obydlí vystaveno;to vše s nákladem 1400 fr. Toho samého roku by-la postavena kašna kamenná na rynku, též něko-lik zdejších mladých sousedů a svobodnýchchasníků a paniček usnesli se mezi sebou, žechtějí zřídit ochotnické divadlo, a také skutečněco ujednali, též vykonali, tak že v krátkosti s pro-spěchem toto divadlo provozované i pozornostu obce získalo, a tak odtud podporované bylo.

V běhu tohoto roku zadala obec zdejší k okre-snímu úřadu žádost o vysvětlení, vlastně ale o vy-zkoumání, kdo našeho hřbitovního kostela patro-nem jest, poněvadž na něm mnoho opravy po-třebné se vynacházely. Dostali jsme výnos, že

– 9 –


skutečně obce samy tímto patronem slují, že teh-dy jim udržování a opravy tohoto stavení přisluší.Když jsme ale o uznání tohoto práva také u du-chovního úřadu zakročili, tehdy odtud, a sice odpana biskupa v Brně, obdrželi jsme výnos, že panbaron odvždy patronem tohoto kostela býval a ta-ké zůstati hodlá a protož i potřebné opravy činitibude. Očekáváme, kdy tehdy tyto opravy, kteréna 200 fr. odhadnuté byly, se předvezmou. Věrněse ale vyznat musíme, že jsme mínili tento chrámpáně s obzvláštní péči upravovat, jestli nám takéduchovní úřady právo ochranství uznají.

Také v tomto roku pozdvihli se sousedi z Mo-ravské Strany proti učiněnému zhandlování past-visk Rovně na pana barona. Oni násilně hnali svůjdobytek na tyto pastviska o tom domnění, že jest tojejich nevývratné právo, kdežto se zase druhá stra-na ve své stížnosti u soudu o to podpírala, že mo-ravští sousedé poslednějšího času a jmenovitě odvyzdvihnutí obecního pastýře žádný dobytek natěchto pastviskách nepásli. Též sobě tito sousedéosobovali práva na pastvu v obecním lese, na kte-rém si obec poslednějšího času záležet nechalaa o jehož vzrůst se pilně starala. [Vedle na okraji: 1860

Co v tomto lese mladičkých stromků bylo vzrostlo, to vše ne-

chali mor. sousedé dobytkem spást a zničit.] Moravští sou-sedé nechtíce ustoupnout od tohoto důměnlivéhopráva, vzali sobě jak proti panu baronovi tak protiobci právního zastavatele z Brna; totéž učinila obeca pan baron, a tak jest tato celá záležitost u soudua ještě posud není žádného rozhodnutí zde.

Ačkoliv již v předešlém roku výbor obecní uza-vřel, aby se nový špitál vystavěl a na to se oběpastoušky věnovaly, tehdy předce přišlo uskuteč-nění teprv v roku 1860, když od místodržitelstvípovolení přišlo a městská pastouška prodaná by-la. [Dne 2ho července byl při velké slavnosti položen základ-

ní kámen k výstavbě evangelického helvetského kostela na

tom gruntě, který od Jozefa Puchara jak pro kostel, tak pro

hřbitov a ostatek pro někdejšího duchovního a školu za 1800

koupili.] Zchystal se totiž nějaký materiál jakož ka-mení, cihle a něco dříví. Rok tento byl mokrýa zase v ourodě skrovný, následovala drahota.

Ten v roku 1855 na náměstí vedle fary vysta-věný kanál nechala obec v roku 1860 až vzhůrupod silnici zhotovit a mřížemi opatřit, při té pří-ležitosti náměstí trochu porovnat.

Též ku konci tohoto roku zjednala obec, nevšak ze svých důchodů, nýbrž z příčiny jistéhopřestupku k tomuto oučelu věnovaných 40 fr.,pak k tomu zase z jiných pokutních peněz přida-

ných 20 fr. následovně dohromady za 60 fr. kni-hovnu pocházející ze 175 kněh, však rozličného,nejvíce drobných druhů kněh.

Důchody obecní obnášely tento rok v příjmech[volné místo/a ve vydání/volné místo]

Na udržení školních učitelů musíme vždy kaž-doročně okolo 100 fr. z obecní kase doplácet, po-něvadž sobotalesu, který 10 kr pro první, 15 krpro druhou a 20 kr pro třetí třídu skrze všech dva-nácte měsíců se platí, nedostačuje.

Obecní les neposkytuje žádného jinšího užitkukrom něco drobnějšího dříví na dřenice k mos-tům a lávkám atd. a pak něco málo pálicího dříví,asi 2 neb 3 sáhy ročně k topení radní světnice.

Od 2ho června 1858 jest zde každých 14 dní dr-žená úřední správa, ku které hořejší a okolní osa-dy přináležely.

Při konci tohoto roku byl zřízený soupis k no-vé, ve veškerém císařství nařízené volbě obecní-ho představu, před kterýmž dva čestný sousedéod celého výboru jmenovaní byli, totiž: pan Jind-řich Mully, zdejší fabrikant a pan doctor VáclavFelkl, zdejší obecní lékař.

Olešnice dne 31ho prosince 1860

[26cont]

V roku 1861

Dne 9ho ledna následovala volba obecního za-stupitelstva, kterou vedl okresní úřad, a bylo zvo-leno 12 výborníků totiž:[vedle následujícího vepsáno: Pan Jindřich Mully při poděko-

vání se za jemu udělené čestné občanství daroval k dobročin-

nému oučelu 25f]

Ignaz Puchar No. 95, Franz Fiala číslo 83,Franz Neumann číslo 23, Franz Fiala číslo 91, Jo-zef Višinka číslo 116, Jindřich Oderský číslo 24,Jan Pelíšek 112, Karel Fiala 11, vše sousedi, pakVáclav Felkl, Doctor lékařství a majitel mlýna čís-lo 36, Jindřich Mully z Vídně a majitel fabrikyzde číslo 157, Václav Černý, soused číslo 13 a JánPiskač, soused číslo 120.

Při volbě představeného padaly hlasy zase nabývalé představené, totiž: Ignace Puchara, FranceFialu číslo 83 a Jindřicha Oderského, které alevšechny se z tohoto úřadu poděkovali; a tak zvo-leni byli Jan Piskač starostou, Franz Fiala 91 prv-ním radním, a Franz Neumann druhým radním.

Při volbě do zemského sněmu, která se v Bos-kovicích pro spojené okrese Boskovice, Blanska

– 10 –


a Kunštát odbývala, byl poslancem p. doktor Pra-žák, advokát v Lenně, vyvolen. Následkem jehovýtečného počínání od zdejší obce za čestnéhosouseda zvolen byl, což z té samé příčiny i čes-kým poslancům na říšské radě ve Vídni, totiž Dr.Fr. Palackému, Dr. Fr. Ladislavu Riegrovi, Dr.Frant. Braunerovi, a Frant. Řezáčovi, který našiknihovnu obstaral, uděleno bylo. Tito všechnyjsou z Prahy.

Dne 6. dubna na památku zahájení moravskéhosněmu byly dva lipové stromky vedle hlavního kří-že na katol. hřbitově od školní mládeže zasazené.

Následkem poděkování se starosty Jana Piska-če nastoupil dne 4ho října t.r. Frant. Fiala číslo 83ouřad obecního představenstva.

Tento rok postavila obec svrch pumpy na ná-městí ze železné litiny, jenž 94 zlatých stál. Tentorok bylo jaro sice ranní, ale pozdějc velmi stude-né. Dne 28ho dubna napadlo trochu sněhu, a pakpokolik dní byly chumelice a mrazy, tak že 2hokvětna v západních stranách přes celý den ani ne-rozmrzlo. Poněvadž ale sucho bylo, tedy skoronaskrze zasetému obilí nic neuškodily. S ovocný-mi stromy bylo ale jinak, těm všechen květ umrz-nul a tak jen velmi málo ovoce se naklidilo.

Dne 4ho máje začalo tak chumelit, že 3 dni všeaž na 4 i 5 palců sněhem pokryto bylo. U Sulkov-ce jednou tolik, tak že tam na saněch jezdit moh-li. A skutečně přijel pan nadlesní z Lamberka dne5ho na saněch do kostela.

Dne 6., 7. a 8ho byly křížové dni, však pro zimua sníh nešlo se s procesím do pole. Na den božíhovstoupení do nebe následoval již pěkný den, všakale na svatodušní neděli napadlo zase dosti sněhua následovalo velmi vlhké povětří až přes červena něco července. Obilí a tráva rostly v hojnosti,obzvláštně přišel překrásný čas ku zrání, a tak semnoho a zdárného obilí naklidilo, až ani ve sto-dolech dosti placu nebylo. Od 10ho srpna neprše-lo ani dost málo až do 31ho října, tak následkemtoho velké sucho následovalo. Zaseté žita v jablis-kách nescházely až v začátku listopadu. A animraze skoro žádné až ku konci října nechodily.

Rok 1862

V začátku tohoto roku byla zde zaražená prů-myslová a hospodářská škola pro chlapce, pakpracovní škola pro děvčata.

V té prvnější vyučovali oba zdejší velební páni,totiž v.p. farář Jan Pleskač a v.p. kaplan Ignaz Ko-

nečný, pak školní učitel p. Fr. Slavíček, jeho pod-učitel I. Vlk, zdejší soused Ignaz Puchar a JakubVeiner. Vyučování se udělovalo každou nedělidvě hodiny po poledních. Netrvalo to ale dlouho,již počet posluchačů ze 70ti zeslábl na několika,20 a v jaře tohoto roku nepřicházel již skoro žád-ný, ačkoli učení vše zdarma udělováno bylo.

Příčina toho byla nedbalost a neprobuzenostducha rodičů. A tak tento mnoho přislibujícíústav zanikl. Dívčí škola byla 1. února t.r. otevře-na a zde vyučovala v šití a pletení zkoušená uči-telkyně Marie Neumanova proti ročnímu platu100 zl. Dítky neplatily ale žádný školní plat. Všaki tuto z příčiny nedbalosti a nevšímavosti rodičůbyla návštěva slabá a pak pořáde slabší, že i ten-to ústav mnoho nepřisliboval a také zanikl. Roktento byl pro hospodáře zase úrodný; byl více su-chý než vlhký. Lenu nebylo zde od množství lettaková hojnost. Podzim byl zase velice suchý a sesetím ozimů velká obtížnost.

Dne 22. dubna t.r. zřídil se přičiněním c.kr.okresního představeného z Kunštátu p. Joz. Petrahospodářský spolek pro okres Kunštátský, ku kte-rému z Olešnice hned 17 oudů přistouplo.

Rok 1863

Tento rok se předevšemi jinšími lety vyzname-nává skrze jeho převelké sucho, kterému se anirok 1834 nevyrovnal. Od 5ho května nepršelozde, vejmouce ale čtyry malý deště, které sotvaprach na zemi svlažily, až dne 19ho srpna, cožpak častěj následovalo. Úroda byla následovní:Žita důstatek a velmi krásného zrna, pšenice pro-středně a krátké slámy, též tak ječmene a místemdosti skrovně, ovsa velmi málo, v průměru jen asitřetí díl jiných let, a slámy obzlášt málo; sena by-lo skrovná hojnost na lukách a méně na jeteli;otavy skoro žádné vejmouce nejlepší luka. Jablkazemská velmi špatně rostly, až po deštěch v srp-nu se předce trochu zotavily tak, že se může je-jich úroda na polovici udat. Zelí a řepa se při sá-zení skrze suchost ani ujmout nemohly, tak žemnohý z větších hospodářů prach nic neměl.A komu se sazenice ujaly, i ten neměl hojnost,poněvadž též teprva v září růst počaly. Úroda ze-lí a řepy byla v průřizu na čtvrtý neb pátý díl. Le-nu též velmi málo a velice špatný.

Skrze tyto události počali hospodářové svůj do-bytek prodávat již v červenci za třetinu jeho pra-vé ceny, ba i níže, a tak se dobytek hodně zmálil,

– 11 –


s čímž se však již ku konci září zastavilo. Se zim-ní pící to vyhlíželo nejsmutněj, anžto skoro nic ji-ného než trochu slámy a to nejvíce režnej pro ho-vězí dobytek ku krmení nebylo. V tomto rocea z té příčiny, že sláma zřezaná na sekajnu nejlé-pe prospěje, zbudovali si hospodářové nejvícestrojů na řezaní sekajny. V Uhrách, kde suchotahned se začátkem jara již v březnu nastouplaa hroznou nouzi způsobila, staralo se uherskémístodržitelství o zakoupení mnoho set takovýchřezaček pro tamější hospodáře.

V měsíci září, říjnu, a půl listopádu vystavěliprávováreční sousedé v cestě pachtu velký sklepa lednici pod pivovarem proti rádnímu domu,jenž stál 1425 zl., kdežto dříve celá dílna nově zří-zená byla. Též v tomto roku počala se stavět sil-nice od města k Veselce.

Cena hospodářských plodin v tomto rokuv měsíci listopádu byla následovní, a sice v Brně1 dolnorak. míra p‰enice 4 zl 91 kr1 dolnorak. míra Ïita 3 571 dolnorak. míra jeãmena 2 691 dolnorak. míra ovsa 2 181 cent sena 3 251 cent jablek zemsk˘ch 1 401 cent slámy 1 50

Obecní příjem t.r. obnášel ouhrnkem zl.1727.38 a vydání obnášelo ouhrnkem zl. 1569.39a muselo se na daněch následovní částky odevšech občanů vybrat a k cís. kr. bernímu úřaduodvésti a sice:

1) DaÀ z pozemkÛ ãili kontribuce z rusti-kálních neb sousedsk˘ch usedlostí 1726 zl 10 k

2) Dvojnásobná pfiiráÏka váleãní z této danû 431 zl 52 k3) DaÀ z pozemkÛ z pansk˘ch usedlostí 284 zl 93 k4) Dvojnásobná pfiiráÏka váleãní z této danû 71 zl 23 k5) Domovní ze sousedsk˘ch domÛ i

s dvojnásobnou pfiiráÏkou 610 zl 87 k6) Domovní z panského Lamberského dvora 19 zl 60 k7) DaÀ z fiemesel a obchodÛ i s pfiiráÏkami 1411 zl 93 k8) Danû z dÛchodÛ neb pfiíjmÛ i s pfiiráÏkami 603 zl 33 k9) Danû z nájmÛ domovních i s pfiiráÏkami 100 zl 98 k

10) Pfiíspûvek zemsk˘ totiÏ 1/3 v˘bavní a zemské potfiebnosti 18 1/2 kr ze zlatého bez lamberského dvora 665 zl 84 k

11) Na okresní silnice 12 1/2 ze zlatého jak pfiímé danû tak váleãné pfiiráÏky 666 zl 20 k

12) Obecní pfiíplatek 2 1/2 kr ze zlatého 121 zl 41 kTehdy pospolu 6653 zl 94 k

Přičemž jest k podotknutí, že při tom přirážkyk zemské (18 1/2 kr), okresní (12 1/2 kr) a obec-

ní (2 1/2kr) pro lamberský dvůr zaznamenanénejsou.

Rok 1864

V lednu a i ještě v únoru tohoto panovala ne-slýchaně krutá zima, která i celé jaro v tomto způ-sobu sprovázela. Setí se velmi zpozdilo a poněva-dž i léto chladné bylo, tedy sklízení obilí se protijinším letám o 1 měsíc zpozdilo. Úroda byla hoj-ná, jen sena méně a jetele málo co. Tento rok ucí-til se značně nedostatek peněz, protož následova-la velká lacinost v obilí. Pšenice byla za 3 zl, žitopod 2 zl, ječmen okolo 1 zl 50 a oves pod 1 zl.

Dne 13. a 21. června byla volba obecního výbo-ru a představu, při kteréž zvolen za starostu Ig-nac Puchar č.95. Za radní Jindřich Mully, zdejšífabrikant, Ján Piskač č. 120 a František Holzč. 117. Dne 24. června byla zde biskupská vizita-ce a p. biskup Antonín Šafgoč biřmoval.

Dne 2ho listopadu počala evangelická školaa věž na evang. kostele byla zcela dohotovená,však ale bez zvonů. Dle zákonů byly zřízené kos-telní a školní výbory. Obecní oučty byly ponejpr-ve kladeny s posledním prosincem, kdežto dřívepři konci října závěrky činili. V září a říjnu bylstavěný pivovarní zásobní sklep proti radnici.

Rok 1865

Zima byla krutá a přenesmírně mnoho sněhupadlo, který žádným táním v měsícech lednu,únoru a březnu neutrpěl. Můžeme říci, že jej všu-de 2 až 3 střevíce vysoko leželo. Teprv 6. dubna,totiž na květnou neděli začal táti a přes velkono-ce skoro všechen zmizel. Jistý obuvník Jelínekz Olešnice šel v únoru z Trpína domů a v cestě téskrze velký úpad sněhu zabloudil a teprv na ze-lený čtvrtek byl na louce Fr. Fialy č. 91 k Veselskejstraně mrtvý nalezen a ještě ten den pochován.

V tomto roku byl vystaven kanál na náměstí odpotoka vedle palírně až proti podloubí a stál přes500 zl. Dne 22. ledna obdržela společnost pro zří-zení občanské záložny potvrzení stanov tohotoústavu, který již plný rok dříve potichu blahodár-ně účinkoval. Jistina tohoto roku dosáhla 2073zlatých.

Rok tento byl prostřední úrody, poněvadžpředce více suché než vlhké povětří panovalo.Len se dostatečně dobře podařil, a poněvadžvšechny jinší plodiny svou dřívější lacinost podr-

– 12 –


žely, a jen len vyšší ceny dosáhl, tedy zdejší rol-níci odhodlali se k setí více lenu, než až posavá-de obyčej byl.

Rok 1866

Zima tohoto roku z předešlého přecházející by-la velmi, ba nepamětně levná. Sníh žádný nepadlaž po Vánocích asi po 2 dni tak, že jej ani k umož-nění ježdení na saněch neleželo, který však alev prostřed lednu zmizel. Od té doby panovalovlhké a mlhavé povětří, takřka bez mrazů po ce-lou zimu. Však ale předce v druhé polovici břez-nu popadával sníh, který však málo trvání měl.

Již v prvnějších dnech počátku dubna počalovzdělávání rolí a setí, však ale přetrhováno mokrýmpočasím, trvalo až přes polovici měsíce května.V tomto času, okolo 20ho května panovaly tak velkémrazy, že potoky a kaluže od slunce odvrácené pocelý den ledem pokryté byly. Poněvadž ale ozimníosetí teprvé počínalo se vymetati, tedy neuškodilytyto mraze ani tomuto obilí ani jarnímu a jinšímuosetí s výminkou něco málo pádů. Jinak bylo alev teplejších krajinách obvzláště v Uhřích a Rakou-sích; tam na ozimě převelká ztráta se utrpěla.

Očekávaná vojna s Pruskem se k uskutečněníchystala, neboť v druhé polovici měsíce května jižmnoho vojska dílem po železnici skrze Letovice,dílem po silnici císařské se stěhovalo do Čecha dne 5ho června přibylo i sem depó od vozotajstvís 280 koňmi, které zde až do 16. června t. r. zůsta-lo. Dne tohoto přenocovalo zde přes 2000 mužůpěšího vojska, načež velké množství vojska skrzetáhlo. Dne 24ho června počala jízda zemských po-vozů, která asi do 30ho t.m. přes deset tisíc vozůobnášela. Dne 4ho a 5ho července v noci po bitvěu Král. Hradce, když celá armáda rakouská spát-kem šla, objevili se co první zemské přípřeže, sed-láci moravští od uherských hranic se svými koňmivšak bez vozu, kteří k domovu svému utíkali, ač-koliv doznali, že nepřítele neviděli. Následkem to-ho byli ti samí od zdejšího starosty na svém útěkuzastavení, když však na den sv. Cyrilla a Methodě-je důstojníci rak. od Poličky sem přišli a jim seoznámilo, že sedláci zadržení byli, dali tito své po-volení, aby se tito přípřežníci propustili, doloživše,že jest všechno ztraceno. Dne 8. a 9. července přispátečném pochodu byli u Kčenova na panskémpoli a pak u Cerhova vojenské tábory, a sice v kaž-dém rak. 3 jízdní pluky a dělostřelstvo; tomuto voj-sku vydáno od naší obce: 4180 U masa, 3780

U chleba, 40 mázů vína a 7 1/4 sáhu dříví; dne 10.července odtáhlo toto vojsko dílem k Brnu, dílemk Tišnovu, zanechavše zde patroly, které zde jed-noho markytána pruského s 2 vozy, jenž v Olešni-ci pivo zakoupil pro vojsko pruské v Trpíně ubyto-vané, zajali a se vším odvezli. Poněvadž pověst pa-novala, že cís. vojsko v lesích za Loukou se svýmiděly stojí, tedy si pruské vojsko bez zvláštní opatr-nosti do Olešnice přijíti netroufalo a byla jednapruská patrola asi 60 mužů v noci okolo 11. hod.z Trpína do Olešnice vyslaná, která se setkala s rak.patrolou kyrysníků a tito vystřelili na sebe několikran, při čemž jeden člověk z Trpína, který na útě-ku před nepřítelem do Olešnice přišel, na ruce po-raněn byl; rak. patrola odstoupila a pruské odděle-ní pátralo v několika domkách po rak. vojsku, kdyžse však se žádným domluviti nemohli, tedy jim by-lo ukázáno do č. 101, že tam bydlí člověk němčinyznalý, pročež tato patrola Jána Mareše z postelevzala, který ji k starostovi do č. 81 vésti musel;když ale přišli proti škole a domu č. 84, tu se opětobjevila rak. patrola, která vystřelila, na to pruskáněkolika 10 ranama odpověděla, z kterých 5 znakůna domech č. 27 a 28 zůstalo. Když rak. patrola od-stoupla, odebrala se pruská patrola k starostovi,který z postele na ulici vyjíti musel, a pod hrozbou,že jej několik mil před soud vojenský povlečou, vy-ptávala se s přísností přes c.k. vojsko, celý důmúplně prohlédla a opět do Trpína se navrátila.

Na druhý den okolo 8. hodiny ráno započalovojsko pruské ve velkém množství (15–20000) sestěhovati; do Olešnice přišlo téhož dne asi 1200mužů a 600 koní k ubytování a muselo se pro něrozličné potravní věci dodávati. Od toho dne sko-ro každý den bylo nepřátelské vojsko zde ubyto-vané, pošta byla přetržená, okresní ouřad naKunštátě přestal úřadovat a nevěděli jsme pranic,co a jak se ve světě děje, ba ani v sousední osaděse nic nedozvědělo, a tak obce samy sobě pone-chané byly.

Když pak 23. července příměří nastouplo, po-čal okr. úřad dne 2. srpna zase úřadovat; dne6. a 7. srpna bylo zde 1200 mužů prusk. vojskaa 10. srpna zase 150 mužů s 200 koňmi, kteří10. září odtáhli; od 15. srpna stravovalo se pruskévojsko již samo.

Některé obce jako: Lhota, Bolešín, Brťoví, Vír,Malý Tresný a Kněžoves neměly pražádné vojskona ubytování; s tímto vojskem byla také cholerasem přivléknuta, začala ve Lhotě strašně zuřiti,pak na zdejší Mor. Straně, v září taktéž v městě,

– 13 –


pročež obci výpomocný lékař od c.k. mor. místo-držitelství odeslán byl; na tuto nemoc umřelov Olešnici okolo 60 osob, v Rovečíně a jinýchokolních vesnicích žádná.

Dne 5. října stěhovalo se zase rak. vojsko doČech a zde bylo 150 mužů s koňmi přes noc uby-továno.

Úroda byla procházející, však obilí stálo v dvoj-násobné ceně jak předešlé léta.

V měsíci listopadu obdržel zdejší starosta Ig.Puchar v uznání jeho dobrého účinkování v časuvojny této od císaře pána zlatý záslužný kříž.

Rok 1867,1868,1869 a 1870

V první polovici roku tohoto provedeno planý-rování zdejšího náměstí, odstraněné byly zname-nité výstupky a tak že u kříže u pivovaru na hlejb-ku 1 1/2 střevíce k odkopání přišlo a velký a ška-redý vývoz v ulici, kde se nacházejí domy č. 109,107, 105, 106, 104 a 103 zavežen a úhledně vy-rovnán byl.

V červnu obnovená volba ob. zastupitelstvaa za představeného zvoleni: František Fiala, do-mař č. 91, za rádní: František Neumann, domařa koželuh č. 23, Vilím Oderský, domař č. 119a Václav Šustr, domkař a tesařský mistr č. 249. Za-vedeno obnovení obilních trhů týhodních v našíobci a aby se udržeti mohly, utvořila se zde spo-lečnost k zakupování obilí, která sice žádoucíúčel dosáhla, však značnými obětmi. Dnem 1.února 1868 výbor obecní ustanovil, aby k zame-zení žebrání po domech se každému nuznémupocestnému vyplatila z ob. důchodu částka 5 kr,kterýžto návod obecenstvo příznivě přijalo.

Císař pán povolil vyplacení 300 zl náhrady zazničené pozemky majitelům takových za tu do-bu, když rakouská jízda u Kčenovské cihelny tá-bořila, kdežto za polní škody od panského vojskazpůsobené se žádná náhrada neobdržela.

Na zakročení obce od 6.5. 1869 podosáhlaOlešnice oddělení c.k. četnictva, musela všakzdarma dodat byt na 1 rok a veškeré domácí ná-řadí na ob. útraty zakoupiti, což stálo úhrnem zl.

Obec vyměnila za pole „na rovněch“ 4 jitra600 ?? od pana barona z Honrichs pole na Unčov-sku 4 j. 1576 ??, směna tato jest pro obec velmiprospěšná.

Dle ujednání výboru obecního od 11. ledna1870 zavedeno osvětlení náměstí 8mi lucernami.Starý sešlý stříkač vozový byl opraven dle nového

způsobu a výloha tato od 380 zl. krytá byla obec-ní přirážkou.

Úředně nařízené počítání lidu dalo v naší obcidne 31. prosince 1869 následovní výsledek:

V obci přítomné obyvatelstvo: 2054; mužských1023, ženských 1031; domácích 1701, cizích 353.Dle vyznání: katolíků 1726, evangelíků 320, židů8; mužského pohlaví: svobodných 575, ženatých412, vdovců 36; ženského pohlaví: svobodných531, vdaných 414, vdov 86.

V červnu 1870 byla volba nového ob. výborua zvoleni byli: František Holz, měšťan č. 117 zastarostu, František Novotný, tkadlec a podruh zarádního, František Venclovský, domař a pekař č.25 za rádního, Jozef Tuna, kominický mistr a do-mař č. 114 za rádního a po odemříti FrantiškaVenclovskýho na jeho místo Karel Sehnal, majitelgrafitových dolů u Tresnýho za rádního.

V roku 1870 vstoupil do života nový zákonškolní, dle kterého obec Olešnice ohledně platuučitelův do I. třídy, ohledně platu školného všakdo II. třídy vřáděná byla a zvolená jest místníškolní rada.

Ob. představ měl při provádění tohoto zákonavelmi mnoho obtíží a ob. důchod musel během 3roků za chudé dítky nejméně 400 zlat. zaplatiti;ulehčení se však naší obci poskytlo, když na roky1873, 1874 a 1875 se povolilo za školní plat paušá-le ročních 450 zl odváděti, o toto ulehčení získalsobě také zásluhu c. k. okr. hejtman pan Souček.

Dne 27. července 1870 zakoupen pro obec důms 10 mírama pozemku pod č. 170 za cenu 2000 zl;k zaplacení této kupní ceny obrácen celý fond prostavbu nemocnice určený a z dobročinných přís-pěvků pocházející v obnosu 800 zl a zdejší ob-čanská záložna darovala k tomu účelu 1000 zl.Dne 14. října 1870 zakročila obec u císaře pánao podporu k stavbě budovy pro chudé a nemocnéa sice z čistého výnosu každoročně od vlády za-vedené státní loterie a rozpočtená k této stavběsuma 7700 zl. Císař pán tuto podporu povolil.

V červenci 1870 odbývala se zde slavnost Amo-se Komenskýho, který před 200 roky umřel, slav-nost tato měla ráz evangelický.

1871

V tomto roku přeložená ob. stromová školka,jenž se nacházela na místě tom, kde staveníč. 286 stojí, pod skalky a ministerstvo orby vě-novalo obci k účelu tomuto 50 zl.

– 14 –


1872

Obec a místní školní rada navrhly, aby se za-koupilo pro školní budovu pivovarské stavení č.124 a aby pivovar na jiné místo přeložen byl, cožse však setkalo s velkým protivenstvím od něko-lika právovárečných měštanů.

V tomto roce povolil zemský výbor na žádostobcí Olešnice a Kčenov stavbu nové silnice odOlešnice ke Kčenovu přes Mor. Stranu a uloženobylo těmto dvoum obcím to břemeno tuto stavbuprovésti a 1200 zl / každá obec 600 zl / doplatitina ten od zemského výboru povolený náklad sta-vební 5680 zl, na kterýž zemský fond daroval1800 zl a silničnímu výboru udělil v 10 letechsplatitelnou půjčku bez úroku od 1800 zl; obciOlešnice nastala ta výhoda, že dosavadní vydržo-vání mostu od palírně na Mor. Stranu odpadloa ta zcela nesnadná cesta na hřbitov upravená by-la.

1873

Dne 10. března 1873 zakoupila obec nedosta-vený jednopatrový dům č. 2 v Olešnici za cenu1800 zl.

Roku gruntovní domovní domovní v˘dûlková daÀ z pfiíjmutfiídní ãinÏovní

1870 2157 65 609 23 105 53 1396 57 652 35

1871 2157 65 614 13 204 10 1122 19 690 11

1872 2077 53 605 96 252 87 1081 01 770 81

Roku zemská okresní silnice na ‰kolu obecní tfiídní

1870 657 94

1871 720 64 798 89

1872 902 09 808 64

Rok 1873, 1874, 1875

Volba obecního výboru byla 23. června a před-stavenstva 1. července 1873 a zvoleni byli.

František Neumann, poštmistr a koželuh z čís-la 23 za starostu. Antonín Holz, kupec a domařz č. 16 za I. radního, Eduard Veiner, obchodníkz č. 87 za II. radního, Josef Fiala, jirchář z č. 83 zaIII. radního.

Dále byli do výboru zvoleni Frant. Holz č. 117,Josef Šimek č. 27, Josef Tuna č. 114, František Ču-hel č. 88, Josef Dukat, Frant. Nowotný č. 88, Ignaz

Puchar č. 95, Vojtěch Englhart č. 92, Frant. Fialač. 91, Jan Piskač, Václav Šustr, Frant. Fiala č. 26,Jan Frohlich, Karel Sehnal.

y Jan Pleskač, farář Dne 26. července t.r. usnul v Pánu důstojný

pan Jan Pleskač, konsistorní rada a farář zdejší,narodil se v Třebíči 15. května 1797, byl farářemve Lhotě u Imramova a odtud nastoupil na faruolešnickou a setrval zde co farář 40 let.

Byl to muž, v pravém smyslu slova kněz, přiveliké skromnosti jeho vzdělanej a neobyčejnoupamětí nadanej, lidé hledali jej zvláště v zármut-ku an jistě útěchu duševní u něho našli: Krom bo-hoslužby psal do poučných náboženských časo-pisů, skládal dram. hry pro zdejší ochotnické di-vadlo a byl mnoho let obecním výborem. Copříjemný společník a přítel každého, po nejvícevzdělanější občanstvo toužilo po jeho společnos-ti, an se každej z jeho velkých vědomostí zábav-ně poučit mohl. Za veliké jeho zásluhy všeobecníudělilo jemu zastupitelstvo obce dne 17. máje1864 čestné občanství.

V něm pozbyla církev nejhorlivějšího kněze,vlast nejvěrnějšího syna, farníci jednoho z nej-lepších pastýřů a chudina opravdového otce, je-hožto dům vždy dokořen nuzným býval otevřen.Pohřbu zúčastnilo se úžasně velké množství lidu.Nejpřednější občané, katolíci i evangelíci neslistřídavě rakev. Průvod pohřební vedl synovec ze-snulého, DpP Jan Soukop, slovutný spisovatela básník, konsistorní rada, a farář Doubravický;řeč nad hrobem kvítím takřka vyplněnym, drže-ná p. P. Soukopem byla tak hluboce dojemnéhoobsahu, že když slovutný řečník, končiv řeč svoupravil: „A jako každý člověk milosrdenství Boží-ho zapotřebí má, tak také zesnulý krom jeho do-brých a šlechetných vlastností, odpočívaje u brá-ny hřbitovní u cesty, jako žebrák o almužnu mod-litby okolojdoucí prosí“, vypukl celý pohřebníprůvod v tak hlasitý pláč, že řečníku nebylo mož-no dále mluviti, jsa též vnitřním bolem nad ztrá-tou drahého zesnulého nevýslovně zachvácen.Zesnulý honosil se též právem vůči jinověrcůmneobyčejnou snášelivostí a zásadou jeho bylo:„Amicus persona inimicus rei“: Nepřítelem jsavěci, nepřestal býti přítelem osoby. Nepopiratel-ným důkazem šlechetných vlastností zesnuléhojest, že za času jeho blahodárného působení, to-tiž po celých 40 roků v obecním životě, zde pa-novala nevšední svornost, která zajisté mravním

– 15 –


základem byla k zlepšení zdejších poměrů obec-ních, duševních i hmotných. Opačný obrat nastalbohužel za kratičkou již dobu po jeho odejití naodpočinek věčný v směru, týkajícím se svornosti.Sláva, čest, a pokoj popeli jeho! Dobrotivý nebesPán, slav jej na věčnosti!Silnice ke Kčenovu. Cesta od palírny k loucké-mu dvoru a Hodonínu přes Kčenov byla ve velmibídném stavu, tak že po větší část roku k upotře-bení ani nebyla; příčiny tohoto bídného stavucesty byly: špatná poloha cesty samé, velké závě-je sněhové zimního času, a smutné následky přitakových okolnostech, které vyplývaly v jarnímčase z tání sněhu, zkrátka řečeno bylo to jezeroblátem naplněné, cesta ale nikoliv.

Silnice od palírny na Mor. stranu měla pateroprimitivních mostků, a byla též až k hřbitovuv stavu neobyčejně bídném; následkem špatnýchtěchto mostků neměla nahromadivší se voda přijarním tání a bouřích na loučkách potřebné pro-story k odpadání a zatopovala velmi citelně dom-ky Mor. strany sousedící s loučkama; při pohře-bech pak ve vlhkém počasí stávalo pro zúčastně-né obecenstvo nebezpečí v nahromaděném natéto silnici blátě o obuv přijíti. Z příčin zmíně-ných a také z té, že obec zdejší jest v okresu nej-větším poplatníkem fondu silničního, pokusilo sezastupitelstvo obce již ale před 30 roky o to, abysilniční výbor silnici přes Mor. str. ke Kčenovua louckému dvoru vystavět nechal. Žádost tatobyla však otčímským spůsobem ze strany silnič-ního výboru odmítnutá (t.j. Kunštátského).

Zastupitelstvo obce naší však neustále u spra-vedlivé žádosti o vystavení řečené silnice, kterékonečně vyhověno bylo; povolení tomuto před-cházely však nemilé delší pojednávání, anž se jed-nalo o vystavení silnice v dvojím směru a sice: odPuchárně okolo farské skály jak voda teče,a o druhou původně žádanou, totiž přes Mor. stra-nu ke Kčenovu atd; první směr byl u interesentůneoblíbeným, poněvadž pro obec neužitečný, zato ale lacinější a proto od zeměpanských orgánůpodporován; konečně zvítězily užitečnost a pro-spěch obce rázným přičiněním několika stateč-ných občanů, a zemský výbor povolil čáru přesMor. stranu, Kčenov atd., spojené v tomto podni-ku obce Olešnice a Kčenov musely však nicméněk stavbě této silnice na hotových penězích znač-nou částkou 2 070 zl 80 přispěti a se zavázati vy-skytnuvší se snad při této stavbě vícepráce zvlášťze svého zapraviti; i stalo se proti všemu očekává-

ní, že pan zemský inženýr Štor prohlížeje ukon-čenou takřka stavbu silnice nařídil v listopaduměsíci stavbu velkého mostu na Mor. str., kterádle stávajících okolností nevyhnutelně provedenábýti musela k rozkazu tomu, nařízení toto způso-bilo obcím Olešnici a Kčenovu nejen ohromnouneočekávanou výlohu, nýbrž přivedlo jmenovitěpředstav obce Olešnice, který pod vlastním dozo-rem stavbu provádět musel, do obtížného posta-vení; mrzlo až se jiskřilo, malta zmrzala a muselojí podtápěno býti atd. i též jiné velmi citelné ne-příjemnosti zakusil představ obce při této stavbě;konečně se s pomocí Boží dokončila; posledníprácí bylo rozšíření silnice od palírny až po Mife-kovy a okrášlení vysázením stromoví atd. Stavbusilnice provedl co nájemník pan Šír, stavitelskýmistr v Poličce, za cenu 6 778. zl. Že tato čára sil-nice přes Moravskou stranu ke Kčenovu do životapřišla, o to přičinili se z horlivostí páni: Jan Pis-kač, Frant. Neumann a Frant. Holz.

Josef Jilg, čestný občan. První schůzi novozvo-leného výboru přítomen byl pan Josef Jilg, továr-ník z Vídně, v uvážení, že jmenovaný po více než18 roků velkému počtu zdejších tkalců práci a vý-živu dává a mnoho jiných zásluh o obec má, jme-nován byl dne 13.7. t.r. na základě výborovéhousnesení čestným občanem olešnickým; pan Jilgdaroval za tuto jemu prokázanou čest v hotovosti200 zl. k dostavení zdejší nemocnice.

P. Ondřej Haas, farář. Novozvolený místní fa-rář D.p. P. Ondřej Haas, farář z Dalečína, narozendne 28/4 1835 v Šumicích na Moravě, zavítalk nám dne 30.9. t.r., představený obce p. Frant.Neumann uvítal pana faráře před hlavníma kos-telníma dveři řečí velmi dojemnou; nápotom uve-dl a investoval jej do chrámu Páně veledůstojnýpan děkan Eduard Hašek z Letovic. Při této slav-nosti zúčastnilo se zastupitelstvo obecní a mnoholidí z kolatury i též evanjelíci. K poctě novému du-chovnímu správci konalo se večer zastaveníčko.

Vtělení pivovaru do pozemní knihy. Dne25.11. 1873 povolil sl. výbor zemský zdejšímuprávovárečnímu měštanstvu vtělení svých podílůna pivovaře č. 124 do pozemních knih.

1874

Spolek hospodářský. Dne 14.1. zakročil výborobecní u spolku hosp. boskovického o státní pod-poru k zakoupení ob. býka k účelu zvelebení cho-vu dobytka hovězího, a obdržela obec ze stáje pa-

– 16 –


na barona z Honrichsů dne 4.10. 1874 býka, kterýse ale za krátký čas skrze nespůsobilost prodatmusel. Tento býk byl ve stáji p. Englharta.

Jan Neumann. Dne 5.3. 1874 byl jmenovánpan Jan Neumann, továrník a majitel domů veVídni, rodák Olešnický, z příčin velkomyslnéštědrosti u podporování zdejší chudiny a jiných siv obci zdejší získavších zásluh na základě výbo-rového usnesení, všehlasně občanem čestným.

Odměna za lesní zásluhy. Veleslavný c. k. mís-todržitelství v Brně udělilo obci dne 3. března1875 odměnu za lesní zásluhy, státní prémii v ho-tovosti 100 zl. a jednu stříbrnou medaili. To sestalo nejvíce za příčinou kultury na skalkách za-setí lesem. Zásluha v tomto ohledu patří p. J. V.Wibyralovi, nadlesnímu v Lamberku.

Výstava hospodářská. Dne 7.9. 1875 byla zdehospodářská výstava a bylo zde krom 71 kusu ho-vězího dobytka 47 koní, též černý dobytek, drů-bež, včely a med, ovoce a zelenina vystavená,taktéž mnoho hospodářských strojů a nářadí i pi-va. Výstava byla na náměstí nad kostelem takvzorně sestavená, že po celou dobu odbývání ou-plnej pořádek panoval, proto se taky za to našíobci všestranej chvály dostalo. Zvláštní zásluhuv tom patří komitétu pánům J. Puchar, F. Holz,J. Šimek

Tkadlcovská škola. Dne 5.11. a 18.11. 1875jednal obecní výbor v poradách svých, aby seu vysoké vlády zakročilo o zařízení tkadlcovskéškoly a ujednali jsme se, že obec Olešnická k to-muto účelu dodá potřebný byt, pak otop a osvět-lení zdarma.

Pan místodržitel brněnskej baron Posinger ne-chal skrze ck. ok. hejtmanství v Boskovicích vy-šetřit, jesli si okolní obce tu školu v Olešnici pře-jou. Starostové okolních obcí se však při správěv Kunštátě proti tomu vyjádřili, že prej by potomkaždej chtěl bejt tkadlcem a nestačilo prej by po-tom lidu na obdělávání polností a pro naší obecsamou nezdála se bejt škola potřebná, tedy odzřízení tkadlcovské školy zešlo.

Telegraf. Více pokročilých občanů zdejšíchzestouplo k poradě ohledně zařízení telegrafníhospojení k nádraží skalickému, ob. výbor se dne18.11. 1875 na tom ujednal, že podá v tomto ohle-du žádost k teleg. ředitelství. Žádost taková bylapodaná, ale taky hned proto odkázaná, že se t. č.zdá bejt v Olešnici telegrafní stanice nepotřebná,však p. baron z Honrichsu se všemožně u vys.ministerstva ve Vídni o to přičinil, aby byl telegraf

povolenej, tedy konečně dne 8.6. 1875 se staloujednání mezi naší obcí a p. baronem Honrichsa telegrafním ředitelstvím v Brně, jak následuje.

Obec Olešnice se zavazuje dostavit k tomutoúčelu na místo 200 sloupců (zdejší záložna 125a obec 75), dále přislíbila obec svým závazkem,že kdyby roční příjem při telegrafní stanici nedo-sáhl výšku 300 zl, ten nedostatek ze svých pro-středků dodat. Za tímto usnesením se očekávápříznivé vyřízení. (tužkou: Tak se i stalo ze dne7. 11. 1876)

Oprava farního kostela. Oltáře, jmenovitěhlavní oltář v chrámu Páně, byl tuze zešlej, a hro-zilo již nebezpečí že se zhroutí, za tou příčinounechal kostelní výbor v roku 1875 celej vnitřekkostela dokonale a tak poopravit, že přední díl ol-táře byl i ze sloupama danej vzadu ke zdi, a oltářnynější jest docela novo zhotoven . Z příčiny, žeza starodávna byl svatej Vavřinec patronem toho-to chrámu páně, a den tohoto svatého ze starýhoobyčeje se zde pouť udržela, byla socha svatéhoVavřince k pobožnosti a poctě taky na oltář po-stavená.

Tato vnitřní oprava udělala výlohu asi 2 800 zl.a poněvadž v těchto letech ob. příplatky vysokejstupeň dosáhly, tak podal kostelní výbor žádostk. v. důst. konsistoři, aby povolila z kostelníhomajetku k účelu tomuto půjčku 1 100 zl. Pan fa-rář tuto žádost podporoval, a byla povolená a sicbez placení úroku na 10 let splátky. Upotřebilo sevšak tejto půjčky asi 400 zl. Další myšlenka, s kte-rou se některý sousedi zabývaj, aby vrch věže seopravil, t.j. zvýšil, musela z příčin nesnesitelnýchob. příplatků na budoucí čas odložená bejt, a křížna věži, nímž vítr na všechny strany pohyboval,a spadnutím hrozil, byl zatím poopraven.

Divadlo. V roku 1859 se pokusilo několik mla-dých zdejších občanů zařídit ochotnické národnídivadlo v Olešnici a vedli sbírku u zámožnějšíchměštanů, která vynesla 58 zl 73 1/2, koupili starédivadlo v Nedvědici a šaty mezi židama v Brněa hráli mnoho roků u p. f. Synka č. 90 za ujedna-nej nájem. Provozovaly se vícekráte hry pro velkédivadla zpracované, ovšem z velkýma obtíži v takmalej místnosti, ale k spokojení obecenstva, tak žeobecní výbor, uznávaje z vícero příčin důležitosttohoto ústavu, ujednal se dne 6.12. 1873 na tom,že zaopatří pro obecní divadlo na budoucí časypotřebnou budovu. Že divadlo zde v život vstoupi-lo, stalo se z přičinění p. t. J. Oderský č. 24, KarelWenzlofsky, lékař č. 25, K. Veselý, pernikář.

– 17 –


Požár. Dne 21.8. 1873, kde žito již sklizeno by-lo, vypukl o 1. hodině v poledne z neznámej pří-činy v dřevjených svislách mezi domama č 23a 22 oheň, a zhořela radnice, pak šindelem krytédomy č. 19, 20, 21, 22, 25, 26, pak hospodářskéstavení a stodole od č. 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24,25, 26. Při velkým parnu a nedostatku vody bylotěžko hasit, a oheň se rozlítal dále a zhořely ješ-tě domky na vejpustku č. 207, 78, 77 a hosp. sta-vení a stodole od čísel 80, 207, 81, 82, 83, 85, 86,87. Poškození byli k velkému štěstí všichni pojiš-tění. Radnice, která byla dříve šindelom krytáa dřevěnou věžku měla, prozatím se o 4 stopyvejš vyzdila a kamenem pokryla a další stavba seskrze nedostatek peněz na budoucnost odložila.Největší podpory obdrželi pohořelí od obce Ro-večína.

Hasičský sbor. Představ obce, uváživ hroznéneštěstí, které tvoří požár, kde lidé skrze ušetřenípeněz ani se pojistit nedaj, a takto největší žebro-tě vysazení jsouce obci k obtíži přichází, předse-vzal si pokusit se o zařízení spolku hasičského,a proto se z některýma horlivýma občanama o za-řízení tohoto spolku radil. Předběžné práceohledně zařízení has. sboru konalo několik zdej-ších občanů, i stanovy se vypracovaly, až koneč-ně dne 3. června 1874 sezval představený obecníveškeré zdejší občany do Puchárně a vylíčiv jimpotřebu tohoto spolku vyzval je, by dobrovolněk němu přistoupili. Hned na to ohlásilo se 94 mu-žů ke spolku a provedli volbu výboru, z něhož zavelitele zvolen byl p. V. Oderský, soused č. 119,za podvelitele p. K. Tuna, stolař, za pokladníka p.F. Novotný č. 38 a za tajemníka p. F. Vodnařík,obecní tajemník. Veškeré hasičské nářadí se v to-várně bratrů Smejkalových v Čechách dílem novozakoupilo, dílem staré opravit nechalo. Výlohatímto způsobena obnášela ? zl. a byla následovněkrytá. Občanská záložna darovala ? zl., kontribu-čenská záložna ? zl a další nedostatek krytej byls obecní přirážkou. Hlavní cvičení se konalo dne18. 10. 1874 u přítomnosti hasičských spolkůz Bystrého, Svitav, Poličky, Lomnice a Jimramo-va, pak spolku Sokola z Kunštátu a Lysic. Slav-nostní řeč držel představenej obce na vyvýšenémmístě na náměstí před domem obč. záložny vylí-čiv důležitost tohoto spolku, napomínal hasiče ksvornosti a poslušnosti svých vůdců atd. Na toodebraly se veškeré spolky z hudbou do chrámuPáně kat. a po službách Božích k společnému ob-jedu. Mezi tím troubeno bylo na poplach a odbý-

valo se na domech č. 16, 17, 18, 19 veřejné cviče-ní, po němž celej průvod v pořádku, každej spo-lek zvlášt k společnej zábavě do Puchárně se ode-bral. Tím slavnost skončená.

Škola. V letech 1840, kde si učiteli školní platsami vybírali a podučitel (preceptor) svému na-dučitelovi po školním vyučování všelijaké hospo-dářské práce k.p. štípání dříví, nakládání oupra-vy, kolíbání dětí atd. vykonávat musel, byla ško-la v Olešnici na masných krámech u kostela kat.Škola pozůstávala z jednej vyučovací světnice,vedle tejto byl byt pro nadučitela. [na okraji: naduči-

tel Tománek soukával tkadlcom cífky po škole skrze nedosta-

tek prostředků k živnosti v letech 1820.]

Po letech 1840 ukázala se místnost z jednej vy-učovací seknice malá a musel tehdejší nadučitelp. F. Slavíček postoupit své obydlí k zařízeni dru-hej třídy a pro třetí třídu se po domech byt pro-najímal. Školní zákon z roku 1870, jenž nařizuje,že více jak 80 dítek v jednej seknici vyučovat senesmí, a potom v r. 1873 na základ nařízení ok.hejtmanství v Boskovicích musely se dělat pří-pravy k stavbě novej školní budovy.

Tenkráte bylo mezi sousedama velké nezjedno-cení, o kterém pomlčím, toliko zaznamenávám,že jedni chtěli kupovat na školu dům č. 93, druhéchtěli z radnice školu, zas někteří chtěli k mas-ným krámům školu přistavjet atd. Obecní před-stav z několika sousedama navrhoval rozbouratpivovar a na tom místě u kostela vystavjet školu.

Za tímto účelem svolal představenej obce veš-keré právováreční měšťanstvo k domluvě a vylíčildůležitost školní stavby, prosil, aby všichni pevněpři sobě stáli a bratrsky se poradili a školu, kterámá bejt čestnou naší památkou a chloubou našichpotomků, na důstojném místě v městečku a jme-novitě u kostela, kde stojí pivovar vystavjeli.

Po trapném, namáhavém příčinění ze stranyob. představenstva a několika pokročilejších ob-čanů byl výsledek po ukončenej schůzi smutný,neb marné bylo od nás domlouvání, že pivovaru kostela žádnou budoucnost nemá a svým ča-sem zaniknout musí, pak továrna na Mor. straně,že se pro naše potřeby ke škole nehodí, litujem,že větší díl p. pravovárečníků z přepjatej láskyk pivovaru od něj upustit nechtěli, obecnímupředstavenstvu nezdálo se mezi občanstvem ješ-tě větší rozbroj dělat a do soudu se pouštět a pro-to se stavba školy ponechat musela osudu.

Dne 21.6. 1873 nabídl p. J. Mully z Vídně svoutkadlcovskou dílnu v Olešnici na M. straně, jeli-

– 18 –


kož docela prázdná stála, naší obci k prodeji naškolu a žádal za ni z polama 14 000 zl.

Zdálo se, že v hlavním stavení bude dost místana školní třídy a žádná stavba, toliko jen maláoprava zapotřebí bude, počalo vyjednávání z p.Mullym.

V tom vyjednávání vypukl zde oheň a zhořelaradnice a dům č. 21 vedle, navrhoval představobecní, aby se dům vedle radnice č. 21 za žáda-nou cenu 2000 zl. koupil a spojil z radnicí a zedvou těchto domů aby se škola vystavjela. Na ten-to návrh se nám ani odpovědi nedostalo, a hnedna to koupena byla továrna p. Mullyho na M. stra-ně dne 1875 za cenu 13 000 zl., pole od tejto used-losti koupil hned Josef Novotný za 5 000,

tak že školním obcím zůstalo za 8 000 zl. totostavení z velkou zahradou, v níž se krásný háj na-cházel a velký náklad od p. Mullyho na něj vyna-ložen byl. Místní školní rada však tento háj bezo-hledně hned vykácet a spálit dala, tak že s krás-nej zahrady obyčejná role ze zřídila.

Na tuto školu jsme obdrželi od sl. z. výb. dar1 200 zl. a na 10 leté splátky půjčku bez úroku p.2 000 zl.

Nadace pana Mully. Při tom jest k podotknu-tí, že p. Mully daroval z kupní ceny 1 000 zl zatím účelem, aby tento kapitál pro vječné časy natejto usedlosti v pozemní knize pojištěn zůstala úroky z něj na některýho sirotka do Olešnicepatřícího ku školnímu vzdělání vynaložené byly.Kdo hoden jest tejto podpory, to ustanovuje vždyvětšinou hlasů místní katolický duchovní, staros-ta obecní a majitel usedlosti tejto.

Chudý ústav nebo špitál. Prozatím koupenáusedlost č. 170 na Mor. straně nehodila se prochudý ústav z příčiny dřevjenej stavby a jednejpouze světnice. Naskytla se příležitost, že bylv právní cestě Josefovi Fialovi, obecnímu sluhoviprodávanej novostavěnej dům č. 2 v Olešnici, je-likož byl z pevných základů a lacinej, koupila jejobec na potřeby špitální a sice dne 10. března1873 za cenu 1 800 zl, a zapravila se tato kupnícena ze stržených peněz za prodanej domek č.170 na Mor. Straně. Aby se však ve špitáli pořá-dek a čistota udržela, chudý ústav aby taky něja-ký mnění mněl, z jehož úroku by se dílem potře-by špitální zapravily a dílem na památní dně al-mužna rozdělovala, podnikl obecní představ zatímto učelem sbírku po domech a učinil dne 20.února 1874 provolání na zámožnější rodáky Oleš-nický v cizině a podařilo se s pomocí důst. farní-

ho úřadu, že se nám krásné příspěvky dohroma-dy ve výšce 638 zl 83 kr. zešly.

Špitální fond. Za tyto peníze byla koupena1/5 losu z roku 1860 a 5 kusů renty, za druhé pe-níze koupené bylo potřebné kupecké zboží doústavu a oučet se k prozkoumání zastupitelstvuobecnímu složil. Tyto úpisy, tak jako onen od Ja-na Neumanna, byly k vinkulování dány a nachá-zí se v obecní pokladnici uschované.

Zmínit se sluší, že nejvydatnější podporu po-skytli Občanská záložna v Olešnici 400. zl. na ze-dnickou práci ve špitáli, pan baron z Honrichsuna Kunštátě 100 zl., pan Ignaz Puchar, horlivýa v obci zásluhy mající měštan olešnický 100 zl,pan Jan Neumann, rodák zdejší, měštan ve Víd-ni, na 100. zl. jednu stříbrnou rentu, krom tohovícero potřebného nářadí. Místnosti v tomto sta-vení, a sice 5 seknic k ubytování chudých se při-pravily a dány tam 2 kříže, 2 stolice k modlitbě,12 postelí, 12 polštářů, 12 húní, 12 slamníků, 12židlí, 12 skříněk k posteli, 2 lavice a krom ku-chyňského nářadí do zásoby 15 košil ženských,15 košil a 10 podvlíček mužských. Koněčně na sv.Františka dne 2. dubna 1874 po slav. službách Bo-žích byli žebráci do chudého ústavu uvedeni.Tam je představení obce k vděčnosti naprotisvým dobrodincům za tuto milost napomínali,tak jako aby vedli život bohabojnej, střídmej a vě-ci jim svěřené v čistotě udržovali jím nařídili.

Přijmuto bylo do tohoto ústavu mužských 11,ženských 6, z nich byl Antonín Zelinka za dohlí-žitela ustanoven. Žebráci, jenž dříve noclehy pokůlnách, chlévách neb jinde hledali, plakali slza-ma radosti nad neočekávanou touto milostí. Přálibychme si, aby v tomto domě, kterej z velkýmaoběti od lidumilných občanů na památku pro na-še potomky zřízen byl, staří, k práci neschopní,a docela opuštění spoluobčani olešnický našli po-sledního času svého života útěchu, jako v tichédomácnosti, spokojenost a outočiště.

F. Neumann

– 19 –


Pokraãování pamûtní knihy

Pamětní kniha olešnická založena 1859, vede-na jest až do roku 1874 stručnými záznamy z letminulých. Od té doby vedena nebyla. Vydánímzákona ze dne 30. ledna 1920 č. 80. Sb. z. a nař.a vl. nař. z 9. června 1921 č. 211 Sb. z. a nař. jsouobce povinny vésti pamětní knihy.

Tímto nařízením usneslo se obecní zastupitel-stvo obce Olešnické, aby v dalších záznamech pa-mětní knihy bylo pokračováno.

Usnesení toto stalo se dne 27. srpna 1923. Začleny letopisecké komise byli zvoleni: p. Franti-šek Vorlíček, úředník nem. pokladny, p. VladimírNeumann čp. 23 z Olešnice a za obecního kroni-káře Karel Kašpárek, obecní úředník v Olešnici.

Členové letopisecké komise p. Neumann s p.Vorlíčkem na základě protokolů i dle informacísebrali záznamy počínaje rokem 1874, které obec-ní kronikář postupně sestavil a zapsal.

Pfiehled dûjin obce Ole‰nice

Úvod kronikáře. Až doposud bylo naše měs-tečko připomínáno teprve r. 1360; dle záznamův zemském archivu uveřejněných nelze přesnězjistiti, kdy vlastně Olešnice počátek svůj vzala.Pátráním ve starých spisech zemského archivuzjistil p. Karel Doskočil, studující z Olešnice,dlouholetým studiem dějin olešnických, že prvnízmínka o Olešnici přichází již v 11 století, ačkolivdle různých nálezů, jako z nálezu popelnice a ka-menného kopí (z mladší doby kamenné) možnosouditi, že zdejší kraj byl již v této době obydlen,ačkoliv jiných památek neb zachovalých listin ne-máme.

První zmínka o Olešnici přichází v 11. století,kdy byla majetkem královým, patřila župěusobrněnské, kdy Vratislav, král český, založilv Opatovicích klášter, nadal jej příjmy z vesnic,mezi nimiž bylo také okolí olešnické, ohraniče-no bílými kameny, z jedné strany řekou Svrat-kou, a z druhé strany Svitavou. Stávala tedyOlešnice uprostřed lesů, o nichž jest řeč v roce1043, které bývaly co přirozená hradba ještě ve12. století. Jako již před rokem 1043 „Epo“ Prae-fektus Belinesis obdržel Sebranice, (při čemž sejmenuje u Chlumu veřejná silnice), tak někdypo roce 1073 dostal některý pan z Lomnice Oleš-nici s okolím.

V roce 1283 měla již kostel a faráře, který křtilJeška, syna královny Kunhuty a Záviše z Falken-štýna, za čež dostal ves Lhotu, později zvanouKněževes.

V té době patřila Olešnice pravděpodobně pan-ství lomnickému, neboť ještě Vznata II. z Lomni-ce v letech 1290-1340 držel ve svých rukou celézboží kol Olešnice nedílně, ale sám je rozdělilmezi syny Jana a Procka a tak si vysvětlujeme, žeolešnické panství, či jinak dle hradu Louka na po-čátku 14. století vystavěného, zvané Loucké, bylorozdrobeno v mnoho částí, náležejících potom-kům Jana z Deblína a Louky, a Procka z Loukya Lomnice. Tím také část obce Olešnice zvanáMor. Strana byla od městečka oddělena.

Panství vypadalo asi takto: Hrad Louka s měs-tečkem Olešnicí (v němž právo, patronát), vesLouka s dvorem, Hodonín, Bohuňov s rychtou,Poříčí Horní, Poříčí Dolní, Bradlné, Věchnova Rozseč, která byla prodána mimo stříbrnýchdolů již v roce 1350 panství kunštátskému, a Kně-ževes, jako statek vnitřní.

Podle zápisu do desek zemských patřila Oleš-nice v roce 1340–1380 Prockovi a Janovi z Lomni-ce. Za Procka se připomíná r. 1360 výslovně coměstečko.

Roku 1382 Markéta, dcera Jence z Deblínaa z Lomnice sstoupila se s Oldřichem z Boskovic,tento na ves Bačov, Markéta na dědiny Olešnici,Bohuňov, Poříčí Horní a Dolní, Bradlné, přijalavšak r. 1391 svého chotě Čeňka z Kunštátu na pra-vý spolek na polovici městečka Olešnice s kostel-ním podacím a na dědiny Bohuňov s kostelnímpodacím, na Poříčí a Bradlné. Ale téhož roku za-se Vaněk z Lomnice a z Deblína zapsal své chotiMarkétě 250 hř. věnem na městečku Olešnici, nadědinách Poříčí, Bradlném, Louce a Hodoníněs mlýny, na poplužním dvoře Louce a na třetinělesů a pastvin, mimo hrad Louka a kostelní poda-cí (v Olešnici a Bohuňově). Byla tedy Olešnicerozdělena v rodě pánů z Lomnice. Jen na krátkýčas spojil městečko dohromady Jan z Lomnice,jemuž z darování sestry jeho Markéty, choti druh-dy Čeňka z Kunštátu a z Louček, náleželo zbožíjejí olešnické a v Poříčí, když r. 1406 koupil odČeňka z Lomnice a z Deblína polovici městečkaOlešnice, polovici Bohuňova s rychtou a s polovi-cí kostelního podací, polovici Horního a DolníhoPoříčí a polovici Bradlného a k tomu ještě hradLouku s dědinou a třemi dvory a v Hodoníně, cotam náleželo k Louce. Již však 1416 prodal Jan

– 20 –


z Lomnice hrad Louku Janu Ozorovi z Boskovic,ale ponechal si Olešnici, Bohuňov, Horní a DolníPoříčí, Bradlné, Kněževes a všecko co měl v Ho-doníně, jakož i louku širokou, louku ležící protiBudišovu mlýnu a louku u Hodonína, kde se říkána rybníce. Také toto zboží v Olešnici a Poříčís tím, co příslušelo ke hradu, slíbil Jan z Lomni-ce odprodati Janu Ozorovi za 600 hř., ale neučiniltak a proto ho Jan Ozor v r. 1446 poháněl. U pánůz Lomnice zůstala pak Olešnice ještě nějaký čas.R. 1455 Bohuše z Lomnice zapsal choti své Kate-řině z Illberka 13 kop ročního platu na městečkuOlešnici a na vsech: Kněževsi, Tasovicích, Poříčí,Černovicích, Hodoníně, a Čebíně. Kateřina ovdo-věvši, vdala se opět za Pertolta z Tvorkova (žilještě 1486), na něhož pak spadlo zboží její a poPertoltovi přešlo na Ondřeje a Krištofa z Tvorko-va, od nichž 1496 koupil všecko zboží jejich,loucké s městečkem Olešnicí a s vesnicemi pří-slušejícími, za 1000 hř. mar. Vilém z Pernštýna.

Tehdy již náležela Moravská strana olešnickárodu pánů z Pernštýna skoro 100 let. Již r. 1407zapsal Vilém z Pernštýna choti své Anně ze Štern-berka na Mor. Olešnici tolik, kolik dříve měla nadvoře v Prosetíně.

R. 1459 zase Jan z Pernštýna byl poháněn Bo-hušem z Lomnice, ze 100 hř., že mu drží rychtá-ře jeho z Olešnice mocí. R. 1496 byla tedy Olešni-ce spojena v jedněch rukou. R. 1507 listem dílčímstal se pánem na Louce a Olešnici syn VilémůvJan z Pernštýna. Za syna jeho Vratislava bylovšak zboží jeho ke hradu Louce příslušejícíi s Olešnicí prodáno hr. Hanuši Fridrichovi z Har-deka, jenž 1560 vládl Kunštátem. Dcery jeho Bar-bora a Alžběta prodaly všecko to Janovi, hrabětiz Hardeka, od něhož to koupila Johana Evaz Lichtenštejna, která zároveň koupila Kunštát.Od té doby byla Olešnice stále připojena k pan-ství Kunštátskému.

Válka třicetiletá dotkla se těžce Olešnice. Sámmajitel panství hrabě Jindřich Šlik vyznává r.1638, že toto městečko skrze válečné nepokojea vojenský lid k zkažení a zpustošení přišlo, aledlouhotrvajícími těžkostmi zavinila i vrchnost sa-ma, že Olešnice byla tak zhubena, jak doznáváabatyše kláštera sv. Josefa v Brně, Maxmilianaz Sparru, v listě svém r. 1667, kterým Olešnici po-tvrzuje dřívější obdarování.

Robota kterou Olešnice jako poddané městeč-ko byla povinna, zmírněna a zmenšena byla r.1702 Karlem Benediktem, hrabětem z Lamberka,

jenž si za to vymínil, že v panském domě v Oleš-nici šenkovati bude své pivo. R. 1750 platili Oleš-ničtí vrchnosti úroku o sv. Jiří 34 zl.11 kr., o sv.Václavě 37 zl. 35 kr., dávali 156 1/2 slepice a 2041/2 vejce.

Za robotu platili 44 zl. Kromě toho byli povin-ni obstarati na hon panský tolik honců, kolika kolikrát koli by vrchnost ročně potřebovala, sk-lizený chmel obrati a zanésti do pivovaru,u Louckého dvora 62 dní síci a u téhož dvora lou-ky Valcatku, Kotlovskou, Ovčákovu a rybničníposíci a usušiti seno a otavu. Později místo robo-ty odváděný z městečka do panského důchoduplat peněžitý urbární povinnost, činil 300 zlatýchstříbra.

Kultura a cechy. Ačkoliv Olešnice byla měs-tečkem poddaným, přece v něm již v tehdejšíchdobách život kulturní byl roven městům svobod-ným, ovšem že v menších rozměrech. Nejdůleži-tější složkou stejně starou, jako zřízení městské,vnitřní život dobře charakterizující, byly cechy.

V Olešnici setkáváme se s cechy během 16 sto-letí, ovšem jen pod ochranou vrchnosti, která ta-ké potvrzením artikul dbala i na mravní životv městečku.

Nejsilnějším cechem do počtu i do vůle bylikrejčí. Těmto v roce 1539 Jan z Pernštýna potvr-dil artikule. Tyto byly sepsány bratrstvem podlemístních poměrů a zasluhují také zmínky v pa-mětní knize, aby částečně mohl býti přehlédnuttehdejší život našeho městečka, jak jej artikulepředepisovaly.

Každý cech byl předně pod ochranou a mocíměstské rady. Každé pachole, které chtělo býtipřijato do cechu, musilo přinésti do cechovníhospody křestní list, že je původu manželského,a bylo-li přijato, složilo funt vosku.

Když se stal tovaryšem, nesměl od mistra své-volně odejíti a k druhému jíti, nýbrž vandrovati.Když povandroval, mohl býti přijat. Také tovary-ši tvořili dle obyčeje sdružení s dvěma staršímiv čele. Jeden od mistrů vybraný, druhý volený,kterých musil každý tovaryš poslouchati pod po-kutou sedmi peněz (neznámo jakých) a mohl seodvolati.

Každý tovaryš byl povinen každou neděli ih-ned po obědě k panu otci na hospodu přijíti v ka-bátě a nohavicích, připravený, oblečený, a do po-kladnice peníz vložiti pod pokutou 7 peněz, kdežbyl povinen před panem otcem a paní matkouv poctivosti kvasiti, (baviti se) vesel býti, žádných

– 21 –


svárov, řečí nestatečných ani různic nestrojiti anikordů ani tulichů jeden na druhého nevytrhovati.

Za to mohli tovaryši vespolek jíti do lázněa v lázni se mýti bez svárů, různic, pod pokutou7 peněz. Lázně tyto stávaly na domě čp. 29. No-šení zbraně jest vzácný případ, avšak v roce 1686není již o něm zmínky. Artikule zakazovaly, žežádný tovaryš nesměl v domku svobodných děv-čat přenocovati, neb s poběhlými ženami svo-bodně na rynku mluviti.

Když se tovaryš domníval, že dosti umí, a dě-lal-li u mistra rok, ohlásil mistrům, že se míníusaditi za mistra, přivedl 2 až 3 svědky, kteří sezaň přimlouvali. Vykonal mistrovskou zkoušku,a vystrojil mistrům slavnostní svačinu.

Listy, křestní a výuční předložil před purkmist-ra a konšely a přihlásil se za poctivého člověka.Pak se mohl a musil oženiti, vedl živnost, a stal sečlenem bratrstva. Kdyby někdo dělal řemeslo mi-mo cech buď v městě aneb na Mor. Straně, bylomu zastaveno. Rovněž když mu bylo před purk-mistrem a konšely dokázáno, že učinil proti svojícti, byl vyloučen. Tovaryše mohl míti nejvýš dvaa 1 učně. Nesměl je však odluzovati jeden druhé-mu pod pokutou půl funtu vosku. Pohřbů ce-chovních bratří se zúčastniti bylo povinností. Ře-mesla haněti se zakazovalo, rovněž byl zakázánvolný výběr sukna, nýbrž musilo se dělati to, cosi zákazník přinese. Zápisy o přijímání, vyučenía přijetí za mistra vedli mistři v registrech slože-ných v cechovní truhlici s pokladnicí, bubnema pod.

Registra od roku 1651 jsou zachována a až doroku 1730 pravidelné zápisy. Ročně byl přijímán1 mistr vůbec; v Olešnici bylo přijato od roku1650-1730 celkem 18 mistrů.

Druhý cech co do stáří i do počtu, byl tkalcov-ský, v roce 1545 též Janem z Pernštýna s velikourozsáhlostí artikul stvrzený.

Tyto artikule jsou však opsané a snad jen upra-vené. Také tkalci měli již dříve své bratrstvos cechmistry. Jsou však celkem podobné. Početbratrstva menší. Předpisy artikulí cechu tkalcov-ského předpisovaly šíři plátna stejnou, k měšťan-ce neb selce nesměl jíti žádný prositi o dílo, aninebrati méně od díla, za to musili všichni mítiměstský loket. Jak hodně se u nás tkalčilo, jestzřejmo z toho, že každý mohl míti 3 stavy.

Také tkalci upravili svým tovaryšům artikule,avšak teprve 1844, které jsou spíše společenskýmkatechismem. Registra jsou od roku 1650-1796.

Neméně jsou slavné i artikule cechu řezníkůolešnických r. 1602 v Olešnici sepsané, odkud sije kunštátští řezníci opsali. V artikulích se činízmínka o špitále, chudobinci, kam odváděli pro-padlé zboží, a o šatlavě. Ač řezníci vyváželi masodo Brna, přece z artikul jest zřejmo, že v Olešnicibylo uzavřené hospodářství městské. Ceny si sta-novili cechmistři sami. V témže privilegiu dostaliřezníci 12 masných krámů, z nichž 10 stojí do-dnes.

Před krámy bylo zakázáno do ulic střeva meta-ti a krev pouštěti. Krámy tyto jako svobodnévlastnictví si řezníci udrželi a ještě v letech 1860-65 prokázali.

O kovářském cechu, zaraženém v roce 1601Petrem Katarynem, jak jest již v pamětní knizezmínka, není ničeho známo, rovněž tak i o ko-žešnickém, jen to, že trval ještě r. 1857.

Roku 1610 potvrdil Šmíd soukeníkům artikule,1630 znovu Kataryn kožešníkům, krejčím, ková-řům a roku 1651 již nalézáme cechy mlynářskýa stolařský.

Od těchto cechů není artikulí, až teprve od ro-ku 1727 artikule ševcovské. Toho roku nechali siolešničtí ševci přeložiti do češtiny artikule samot-ného cechu brněnského a v roce 1728 byly jimpotvrzeny zemským král. úřadem hejtmanským.Brněnské artikule byly potvrzeny císařem a neli-ší se mnoho od všeobecných vládních nařízenítýmž císařem pro země české vydaných.

Z úcty si je dali přepsati téhož roku obecnímpísařem a potvrditi radou vysoce hraběcího Lam-berského městyse Olešnice. Ze všech těchto arti-kulí dovedeme si představiti čilý ruch v našemměstečku již v tehdejších dobách a v blahobyt-ném řemeslném životě. V době, kdy řemeslu sezlomilo zlaté dno, t.j. r. 1859, bylo v Olešnici 8 ce-chů sdružujících: ševce, krejčí, tkalce, pekaře,mlynáře, truhláře, stolaře, zedníky, kováře, zá-mečníky, bednáře, koláře, postřihače a kožešní-ky.

Tyto cechy jako přežilé a nemožné byly naří-zením ze dne 20. prosince 1859 vládou zrušenya během roku 1860 rozpuštěny. Na jejich místonastoupila nová živnostenská společenstva, druž-stva a volná soutěž. To jest krátká zmínka o živo-tě v našem městečku, jaký ve středověku zde vlá-dl. Doklady a různé artikule cechovní nachází senyní v soukromých rukách a z části jsou uloženyv městském archivu.

Spisy cechu ševcovského nachází se v rodině

– 22 –


p. Roberta Pelíška, spisy cechu kožešnického u p.Zelinky, kožešníka.

Polohopis a pohyb obyvatelstva. Olešnicejest městys, 10 km severozápadně od Kunštátua měří 12.51 km2, na vypnulině poněkud dolů sesvažující při Nyklovském potoku, jemuž se tu ří-ká Olešnička, při silnici z Kunštátu k Jimramovu541m nad mořem. Na náměstí, jež má podobutrojúhelníku, vedou 3 ulice, domy jsou těsně ved-le sebe, všude průčelím do ulice, z cihel a kame-ne, zomítány. Kromě vlastního městečka máOlešnice ještě části: Moravskou Stranu, Hliníkya Vejpustek.

Na Vejpustku jsou domy z části roztroušeny,místy stěsnány tak, že postrádají volného příjez-du. Hlavně horní část Vejpustku postrádá příjez-du vůbec, neboť jest protknuta vodním náhonempočínaje od splávku. Majitelkou tohoto vodníhopráva jest pí. Amalie Peterková, držitelka domučp. 36, v němž před léty býval mlýn.

Domky na Vejpustku s větší části jsou doposuddřevěné a staré.

Moravská strana rozkládá se po levém břehupotoka Olešničky a dřívejší staré dřevěné domyze 2 třetin jsou již přestavěny. Před přestavěnýmidomy jsou již povětšině zřízeny zahrádky, kteréz větší části jsou obecním majetkem a držitelé od-vádí nájem obci.

Počet obyvatel v Olešnici jest kolísavý: roku1674 měla Olešnice 12 26/64 lánu, domů osed-lých bylo 91, nově osedlých 8, nových pustých 18,(dva lidé utekli), starých pustých 6. R. 1772 bylotu 1119 obyvatel. Roku 1790 bylo 236 domůa 1370 obyvatel; pozemků 12 24/64 lánu, z čehožna 900 jiter polí a 360 jiter luk. Roku 1834 domů271, obyv. 1523, roku 1890 280 domů, obyvatel2176, r. 1900 296 domů, obyvatel 2058 a to: kato-líků 1702, evang. ref. vyz. 347, Židů 9. Čechů cel-kem 2052 a Němců 6.

Dlužno však připomenouti, že po třicetiletýchválkách vystěhovalo se z naší obce mnoho setobyvatelstva a čítá se na 800. Rodiny tyto odstě-hovaly se jednak k Baltickému moři, do Švédska,Pomořanska, čímž nastal katastrofální úbytekobyvatelstva.

V 16. století měla bratrská jednota na Mor. Stra-ně svůj sbor, ale byla pronásledována. Roku 1565lutheranskký pan Hanuš Fridrich hrabě z Harde-ka zapověděl bratřím v městečku sbor. Archivbratrského sboru jakož i knihovna byly v důsled-ku vystěhování se za hranice vzaty sebou a na-

chází se dnes v Německu, jednak v Ochranověu Berlína, a v Žitavě. Americké časopisy přineslyzprávu jednoho vystěhovalce z Olešnice, začína-jící již rokem 1700.

Z Olešnice měl také pocházeti rod sl. malířeŠkréty, jehož obrazy zdobí chrámy pražské. Dlevšeho se dá očekávati, že Olešnice byla ve středo-věku velmi známou a že cizina chová ve svých ar-chivech daleko více podrobností a památek, nežznáme sami. Lid v Olešnici byl vždy vyspělýma předčil ostatní obyvatele měst jiných. Rovněži v době pozdější začínaje od roku 1700 až do 19století předčil svou vyspělostí a kulturou většíměsta moravská a Olešnice byla dávána jinýmměstům za vzor.

Kostel. Na náměstí stojí farní katolický kostel.Dle vlastivědy moravské byl starý kostel založenísv. Vavřince na témže místě; byl jen klenutv presbyteři. Původně byl prý zasvěcen sv. Petrua Pavlu a husity zpustošen r. 1424, pak byla prýloď přistavena a kostel všecek zasvěcen sv. Vav-řinci. Před ním byl náhrobní kámen prý s letopo-čtem 1340, na věži byly 3 zvony z r. 1562, 1525,a 1593. Roku 1633 byl kostel skoro úplně zpustlý,r. 1653 byl poněkud opraven; měl 2 oltáře, a r.1691 náležela k němu 2 pole, na hotovosti měl329 zl. 24 kr., nejistě bylo uloženo 209 zl. 30 kr.;platilo se pak kostelu ročně úroku 2 libry voskua 1 zl. 10 kr. ze železné krávy. Roku 1827 vyhořel;na místě jeho byl postaven úplně nový, který bylr. 1839 zasvěcen ke cti a chvále sv. Leopolda. Má4 oltáře, na věži jsou 3 zvony a umíráček. Častějibyl opravován, zvláště r. 1875, kdy byl úplně po-změněn hlavní oltář, nad oltář postavena sochasv. Vavřince, za oltářem zavěšen obraz sv. Leo-polda. Roku 1881 byl zřízen oltář Lurdské P. Ma-rie. Roku 1882 vystavena nová věž, r. 1886 za-koupen nový boží hrob a Betlém a r. 1893 byl kos-tel vymalován olejovými barvami.

Filiální kostel sv. Mikuláše jest na Mor. straněna hřbitově, kde se pochovávají katolíci z Olešni-ce a z přifařených obcí Kčenova, Lhoty, Crhova.Ústupa, Kněževsi a dvoru Lamberka.

Kostelík tento připomíná se již v 16 století, kdybyl úplně dřevěný. V r. 1724 byl znovuzbudovánza pomoci občanů z Mor. Strany. Vyniká starýmizvony z roku 1650 s českými nápisy. V letech1852 byl však kostelík zmodernizován. Nejcen-nější jest hlavní oltář s oltářem pobočním, vyni-kající starou kružbou. Veškeré cínové nádobí to-hoto kostela zůstalo po dobu války zachováno.

– 23 –


Fara v Olešnici se připomíná r. 1369, kdy tu bylfarářem pan Vojšín z Olešné. R. 1466 hájil Bohu-še z Lomnice záduší kostela olešnického „rolia chrástku“, ve které se mu uvázal Jan Děvečkaz Herštejna, který i desátky bral od kostela Oleš-nického; pohnal z toho Bohuše. R. 1497 připomí-ná se kněz Václav z Olešnice. V 16. století měla naMoravské straně bratrská jednota svůj sbor, alebyla pronásledována. R. 1565 lutheránský pán,Hanuš Fridrich hrabě z Hardeka, zapověděl bra-třím v městečku sbor a r. 1582 kněz v Olešniciobeslav kostelníka, zapověděl mu pod hrdlema statkem, aby nikomu z bratří nekopal hrobu. Zato r. 1589 Jan z Hardeka udělil pastorům luthe-ránským právo svobodného kšaftování; z nich sepřipomíná Jan Albus Hořický r. 1581 a r. 1586 Ji-ří Borovský, jinak Střežecký. V 17. století po bitvěna Bílé Hoře byla přidělena duchovní správa takév Olešnici faráři kunštátskému Bernardovi Vosci-niovi, který r. 1653 naříkal si na převrácenost hor-ského lidu, k němuž se vypravuje s nebezpečímživota, až r. 1667 byla fara v Olešnici oddělena odKunštátu a r. 1668 obsazena vlastním katolickýmfarářem. Filiálkami k Olešnici byly: Prosetín, Ro-večín, Sulkovec, Dalečín a Bohuňov. Farář měltehdy pro sebe ročně 9 ofěr, při obnově rady do-stával 3 mázy vína, instalaci vystrojovali farníci,koledy měl 10 zlatých, sýr, máslo, 20 liber loje odpanství, o 4 výročích slavnostech po 1/4 telete,z várky po vědru předního a zadního piva, len, 3louky, na 15 měr pole, zahradu a les na českýchhranicích, za desátek dostával ze všech osad 82zl. a 6 měr mouky ročně z mlýna; v kostele sv. Mi-kuláše byly dvakráte do roka služby Boží, za něžse faráři dávalo po 1zl. 10kr. neb oběd. Kromě to-ho k faře robotovalo ze vsi Kněževsi 7 sedláků a 2domkaři. Matrika jest vedena od roku 1663 česky.Od roku 1629 podáváme seznam dp. farářů přifarním chrámě v Olešnici:1629 Bernard Voscinius – faráfi na celém okrese kun‰tátském

zemfiel 1659 v Kun‰tátû1663 Matiá‰ Felkle – zaloÏil matriku, pÛsobil aÏ do roku 1668

v Ole‰nici1668 Jan Franti‰ek Mádr – pÛsobil aÏ do roku 16771677 Tomá‰ Antonín Kainer – pÛsobil aÏ do roku 16841684 Valent. Josef Faya – roz. v Ratibofii v âechách, pÛsobil aÏ

do 1690 y28/11 pochován jest v kostele farním pod bíl˘mkamenem

1691 Frant. Skalick˘ – administrátor Jesuita1692 Frant. Ant. Nedûle – nar. v Ostrovû, y16921694 Jan Ant. âejka – zemfiel v 35 roku vûku, pochován jest

v kostele sv. Vavfiince 5. 2. 16941694 Martin Josef Chytil – pÛsobil aÏ do roku 16961696 Martin Antonín Horalík – pÛsobil aÏ do roku 1714.

Poslední ãas zchoromyslnûl.1714 Jifií Doãkal – administrátor1716 Mat. Jos. Maier – nar. v Medlovû, inst. 7. 9. 1716 aÏ do

1756, zemfiel 1760 v KromûfiíÏi1760 Martin Grınwald – z Telãe, stavûl zdej‰í faru s pomocí teh-

dej‰í patronky svob. paní Juseim a zdej‰ích farníkÛ. Zemfielv 43 letech svého vûku r. 1763.

1763 Jifií Jaich – ze Svitav a byl vícedûkanem okresu bystfiickéhor. 1782 pfiesazen do Sebranic, kdeÏ po 14 dnech zemfiel.

1782 Jan Nepom. Hust˘ – z Borovic na Moravû, v r. 1792 stal sevícedûkanem Letovického okresu. V r. 1795 stal se faráfiemv Novém Mûstû.

1795 Jakub Krejãí – nar. v âerné Hofie na Moravû. 29.11. 1806ustanoven v Újezdû za faráfie.

1806 Jan Nep. Friedrich – narozen ve Îìáfie. Byl dfiíve lokalistouv Sulkovci, zemfiel 29./7. 1809 v 47 letech svého vûku a po-chován jest na místním hfiitovû.

1809 Josef Andrlík – Rozen˘ v Lautrbach v âechách 1793, lokalis-ta v Roveãínû aÏ do roku 1827. Pfiesazen do Sebranic

1827 Václav Krenner – nar. v Kostelci v âechách 1793, lokalistav Sulkovci, zemfiel 1834

1834 Jan Pleskaã – nar. v Tfiebíãi 1797, vysvûcen 1820, pÛsobilaÏ do roku 1873, zemfiel 26. 7. 1873, pochován jest namístním hfibitovû.

1873 Ondfiej Haas – nar. v ·umicích na Moravû, kaplanoval v Jim-ramovû a byl sem dosazen co lokalista z Daleãína. R. 1904stal se dûkanem dûkanství letovického se sídlem v Ole‰nici,zemfiel 2.3. 1906. Pochován jest na místním hfibitovû.

1906 Frant. Svoboda – administrátor od 2. 3. 1906–31. 5. 19061906 Soukal Frant. – faráfi v Roveãínû, nar. 29. 1. 1865 v Lulãi

u Vy‰kova, stal se zde faráfiem 31. 5. 1906. Zemfiel 14. 9.1936 v Ole‰nici po pfievozu z nemocnice z Brna. Pochovánna místním hfibitovû.

Znak městečka Olešnice jest znak pánů z Lom-nice: „Křídlo“. Nejstarší pečet obecní z r. 1645 mánápis: „ Peczet mesteczka Olešnice“. Jiná pečetmá nápis „Sigilum comunne c. Olezznitens“.

Tratě zovou: U božích muk, Rychtářka, Nedvíd-ky, Šibrova zmola, Skalky, u Korsiky, Amerika, Ra-diměřka, Pijaviční rybník, Unčovsko, v Jeruzalé-mě, Koziny, Hastrmanka aj. (r. 1794 louky: u Krba)

Olešnice měla také hrdelní právo. Popravnímísto bylo na pastvisku Skalky a posud staří lidétam říkají na Spravedlnosti.

K nejstarším rodům v Olešnici náležejí: Člu-pek, Kuda, Fiala.

Největší láce obilí byla v roce 1864, drahota1816 a 1835.

– 24 –


Lamberk. Severozápadně Olešnice 1.5 km ležípanský dvůr Lamberk, který náleží k Olešnici.Vystavěn byl koncem 17. neb počátkem 18. stole-tí a jméno mu dáno po majiteli panství hr. Lam-berkovi. Sestává ze zámečku s hospodářskýmibudovami a byl v něm lesnický úřad velkostatkuKunštátského. Obyvatel tu bývalo 40. Roku 1750bylo u dvora 200 měr polí, 13 7/8 míry pastvin, 3míry zahrad, z luk bylo 46 čtyřspřežných vozůsena a 6 vozů otavy.

Ostatní doba a pokračování až do roku 1874-1875 jest již v pamětní knize uvedena. Přikročímetedy k dalším záznamům, jak se nám jednak dlezáznamů a jednak dle ústního podání jeví:

Kronikář však podotýká, že zápisy jsou jenstručné, neboť nebylo možno všechny význam-nosti zachytiti tak, jak se ve skutečnosti udály,neboť uplynulo již přes půl století od doby, kdyzápisy byly přerušeny.

Nutnost doplnění pamětní knihy uznávalovždy obecní zastupitelstvo a proto dne 5. února1888 ve schůzi obecního zastupitelstva bylousneseno zvoliti letopiseckou komisi sestávajícíz pánů p. Viléma Oderského, Filipa Skuteckého,Rudolfa Frőhlicha, Jana Hyláka, které bylo ulože-no seřaditi a doplniti scházející zápisy v pamětníknize, avšak a bohužel zápisy provedeny nebyly.

Doplnûk k roku 1874

Radnice. Celkový průběh roku 1874 nevyka-zoval v Olešnici žádných významných událostí.Po požáru v minulém roce nebyla dohotovena anistavba Radnice, poněvadž finanční poměry obcebyly v neutěšeném stavu. Přes to však začátkemroku 1874 a sice dne 14. ledna bylo dohotoveníRadnice zadáno zednickému mistru Karlu Říhovičp. 74 v Olešnici, avšak dokončení přece nebyloprovedeno. Říha vypracoval pouze plány a rozpo-čty na provedení vnitřní úpravy celé Radnicei vedlejší stavby ve dvoře.

Teprve 28. června 1877 byla odbývána veřejnádražba na dostavení Radnice. Oferty podali: Sta-vitel Havlina z Letovic na 754 zl. 06 kr. práce ze-dnické, a Říha z Olešnice na 690 zlatých. PanOderský nabízel cihly 1000 kusů za 17 zl. 40 kr.a František Lukeš ze Lhoty vápno za 95 kr. 1 cent.

Evangelická škola v Olešnici při filiálnímsboru církve rovečínské byla založena roku 1864a povolán na ni za podučitele Martin Šebesta,podučitel rovečínský. Roku 1867 ustanoven Še-

besta za definitivního učitele. (17.2. 1867 povola-cí listina)

Jelikož očekáváme, že naše jak ke škole schopnédítky, taktéž i mládež nedělní opakující hodiny nav-štěvující dle pozůstávajících zákonů a školních, po-litických i církevních předpisů pilně metodickya věrně cvičiti je povzbuzováním ústním a zvláštěvlastním šlechetným příkladem ku cnosti a křesťan-skému nábožnému obcování vésti, ve zpěvu srdcemládeže zušlechťujícím a vědomostech užitečnýchrozum vzdělávajících je poučovati, spolu pak zpěvv chrámu a předčítáním slova božího v nepřítom-nosti duchovního správce říditi tak vůbec povinnouúctu k místním školy představeným, taktéž i k vyš-ším církevním a školním představeným prokazovatibude, tak i my z naší strany jemu povinnou úctua lásku slibujeme a k jeho výživě kromě svobodnýbezplatný byt následující roční důchod pojišťujeme:1. Školního platu průměrně od 40 dítek 84 zl. r.č.2. Štoly a jiné ročně 15 zlatých.3. pod 1 míru zahradního pole 5 zl.4. 6 dolnorakouských mír čistého žita za 15 zl.5. z církevní pokladnice 91 zl.Úhrnem 210 zl. r.č.

Vybírání školního platu obstarávati bude buďbezprostředně sám, aneb pomocí obecního před-stavenstva. Zvláštní k tomu zvolený a ustanovenýškolní hospodář a zároveň místní školní dohliži-tel, který o to pečovati má, aby tento plat pořádněve čtvrtletních lhůtách se p. učiteli odváděl.

Po vydání nových školních zákonů byla evan-gelická škola v Olešnici zrušena.p. Havelka, protestantské školství v Čechách a na Moravě při

hesle Olešnice.

Lesní školka. V roce 1868 několik pokročilej-ších občanů, majících smysl pro vysazování stro-mů, zakročilo u obecního představu v záležitostiposkytnutí podpory na vysazování stromků a tímbyl dán podnět k založení vlastní pěstitelské škol-ky.

Spolek se utvořil a přistoupil za člena hospo-dářského spolku kunštátského, jehož předsedoubyl baron Honrichs v Kunštátě. Spolek započalčinnost a prvně založil školku na pozemku, nakterém nyní stojí domek čp. 286 (Stejskalů). Čin-nost spolku spočívala hlavně v pěstování lesníchsazenic a vrchním dozorem pověřen byl p. J. Vi-bíral, nadlesní v Lamberku.

Na základě podané žádosti o udělení státnísubvence byla spolku udělena 3. listopadu 1869subvence na zařízení školky ve výši 50 zl. Posta-

– 25 –


vením domku čp. 286 byla lesní školka přemístě-na pod Skalky, kde trvala až do roku 1883, kdyokrašlujícím spolkem byla přesídlena do staréškolní zahrady čp. 157.

Že tato školka měla velký význam pro celýzdejší kraj a tím získala si velkých zásluh celéhozdejšího kraje jest vidno také z toho, že v roce1875 byla jí udělena stříbrná medaile a 100 zl. od-měny za lesní zásluhy.

Od roku 1875 počala činnost ochabovati a takv roce 1878 opětně jali se někteří další činnostškolky povzbuzovati a sice starosta obce Puchara obecní tajemník Vodnařík vypracovali prohláše-ní k založení nově zařizujícího komité a utvořenOkrašlující spolek se sídlem v Olešnici. Schůzebyla svolána do tehdejšího hostince v domě p.Čermáka čp. 19, které se zúčastnilo 21 občanů.

Na schůzi vytčen další program prací, které sispolek předsevzal, jako: vysazovati sady, zaklá-dati stromořadí, upravovati cesty a potoky, urov-návati jednotlivá místa v obci, a pod.

K utvoření tohoto spolku byl dán všeobecnýsouhlas a dlužno také podotknouti, že okrašlujícíspolek zjednal si nemalých zásluh o rozvoj našíobce a jeho činnost jest také z největších, kterékdy jaký spolek vykonával.

Vypracováním stanov spolku byli pověřeni:p. Josef Vibíral co předseda spolku,p. Karel Mládekp. Jan Hylák,p. František Neumann,p. Ignác Puchar,p. František Vodnařík.

Vypracované stanovy byly předloženy spolkuku schválení dne 7. prosince 1878. Rokem příštímzapočal spolek již pracovati s následujícím rozdě-lením funkcí:Odbor I.Vysazování stromořadí: pověřen Konrád TunaOdbor II.Úprava a zakládání cest: pověřen Ignác Puchar.Odbor III.Úprava potoků u studní: pověřen Vilém Oderský.

Ještě téhož roku založen byl sad u kostela ka-tolického se stromy od fary a na Skalkách bylyvysázeny olše podél potoka.

Práce tato slibně pokračovala i rokem příštíma k návrhu předsedy p. Vibírala bylo pracovánoo vysázení pastviny v katastru obce crhovské zva-né Horky a Chrástky, přiléhající k obci Olešnici,jichž majitelé byli:

František Chládek, František Večeřa, FrantišekFadrný, František Fiala z Crhova, a katolická farav Olešnici.

Jednání o vysázení se sousedy crhovskými ne-vedlo k žádnému cíli po několikáte a teprve neú-navnému usilí p. funkcionářů podařilo se přimě-ti majitele k vysázení již hodně pozdě, takžev tomto roce nebylo již možno pro pokročilou do-bu k vysázení přikročiti. Teprve v roce 1881 v jar-ních měsících bylo přikročeno k vysázení pastvi-ny, která měřila 12 1/2 jitra.

Na pozemky bylo vysázeno: 8 javorů, 1.000 ja-vorových sazenic, 100 jasanů, 16.200 borků,36.000 smrků, 7.000 modřínů a 1 kg modřínové-ho semena.

Celkový náklad na vysázení, nepočítaje doda-né sazenice a práci, kterou jednotlivci sami udě-lali, obnášel 186.20 kr.

Na návrh p. Puchara k památce sňatku korun-ního prince Rudolfa s princeznou Štěpánkou mě-la býti tato část zvána Štěpánkou. Na severní stra-ně byla též iniciálkami vysázena začáteční pís-mena snoubenců, na straně jižní iniciálky císařeFrantiška Josefa I. a císařovny Alžběty.

Ještě však v roce 1880 zhotovil předseda spol-ku p. Vibíral plán na přestavbu části cesty u Kol-bábkových, kde býval hluboký úvoz a která zadeštivého počasí byla naprosto nesjízdnou. Plánbyl zhotoven až za most, při čemž byla zabránai část soukromého pozemku držitelům Pekařovia Karlu Novotnému, kteří byli obcí odškodněni zazabrané pozemky pozemky obecními a sice:

Držitel domku p. Pekař obdržel část pozemku,kterým zvětšil zahradu, p. Novotný čp. 103 obdr-žel část pole z obecní tratě zvané Velká role zamostem, k Veselce vedoucí. Dozorem nad stav-bou cesty byl pověřen p. František Fiala 122 a ná-klad hrazen majiteli pozemků společným nákla-dem s obcí Olešnicí.

Roku 1881 bylo v dalších pracech pokračovánoa především doplněna sadba keřů na jižní straněkat. kostela a tím založen nový sad (dnes ovšemjiž pustý) s nemalou námahou, neboť hlína prozaložení sadu nevyhovovala a musila býti nave-zena hlína nová.

Celá prostora byla hlínou navezena a prázdnámísta vyplněna pískem z Břesic. Náklad na prácimimo dovozu písku a hlíny, který obstarali farní-ci sami, obnášel 47 zl. 36 1/2 kr. Rovněž taki u kostela evangelického se prostora před koste-lem vysázela křovím a zasela travou. Stezky vy-

– 26 –


sypány pískem. Náklad obnášel 24 zl., 2 kr. mimodovozu písku, který si farníci sami obstarali. Stro-my, keře jakož i květiny darovali k tomu účelujednotlivci.

Podél silnice k Lamberku bylo vysázeno 140kaštanů, k Puchárni 31, ke staré škole 30. Z toho-to množství daroval baron kunštátský 158 kusů,ostatní darovala obec Olešnice.

Silnice k Trpínu byla vysázena téhož roku 40jilmy, 192 javory, 20 jasany, celkem 252 kusy,z nichž dodnes stojí nepatrná část. Náklad na za-koupení těchto stromů obnášel 205 zl. 75 kr.

Spolek zalesnil:Obci Olešnici na Skalkách 1 3/4 jitra – 7.000 sazenicFrantišku Novotnému a Červenému věnoval 7.000sazenic,obci Velkému Tresnému 1 1/2 jitra – 5.000 sazenic.

Za starou školní budovou (na zahradě) založe-na byla téhož roku nová ovocná školka nákladem119 zl. 83 kr. Dne 10. května 1881 oslavil spolekspolečně s představem obce Olešnice, Crhova,a hasičským sborem tím způsobem, že zasadilnejstarším členem a starostou Pucharem a p. Hol-zem první stromy na silnici k Trpínu. Po té prů-vod s hudbou procházel všechna nově založenástromořadí a zalesněnou plochu na Štěpánce.U iniciálek R. S. a F. J. I. E. bylo zasázeno 8 javo-rů zástupci obce crhovské a výbory spolku. Darůod vlády obdržel spolek 200 zlatých.

1882

Nedá se každým rokem přesně zanésti, jakmnoho práce spolek vykonal a jsou proto do pa-mětní knihy zaneseny jen významnější práce, ne-hledě k pracím podřadným.

V roce 1882 vysázel spolek zbývající část silni-ce od Pijavičního rybníku k Trpínu až na českéhranice 207 klenicemi, cestu k Veselce 160 javorya 14 olšemi, dále zasadil od mostka k Lamberku34 olší, od Lamberka ke Kozinám 52 javorů, 5 je-řábů, 5 jasanů, k Rovečnému 165 klenic.

Spolková školka dodala v tomto roce 19.300smrkových sazenic a bylo jí darováno p. předse-dou 25 600 kusů nových, 1 rok starých smrčkůk dosázení.

1883

Rokem tímto vzata na pořad cesta od Puchárnypo Boží muka k Ústupu vedoucí, kde bylo zasá-

zeno 194 stromků a cesta ke Lhotě, kde bylo za-sázeno 96 stromků.

Kromě toho bylo vyměněno 76 suchých strom-ků podél silnic a 21.000 kusů lesních sazenic po-sázeno a vyměněno za zničené.

Ve školce vypěstováno 40.000 kusů lesních sa-zenic různých druhů.

Dosavadní lesní školka umístěná pod Skalka-ma byla přemístěna do školní budovy a do ovoc-né školky zasázeno: 160 jabloní, 130 hrušek, 90švestek, 120 třešní.

Na obecním pozemku na Skalkách bylo vysá-zeno opětně 5 mír plochy.

1884

Spolek ztratil tohoto roku dosavadního předse-du p. Vibírala, který se z Olešnice odstěhoval a je-ho místo zaujal p. Albert Fiala.

V nově rozšířené školce vysázeno: 75.000 kusůsazenic smrkových, 10.000 borových, 6.000 mod-řínových. Všechny tyto sazenice daroval lesníúřad v Lamberku. Kromě toho bylo ve školce za-seto 5 kg různých semen. Vypěstováno bylo:47.000 kusů rozličných sazenic, kterých bylopoužito částečně k zalesnění ploch, zbývající zamírnou cenu přenechány jednotlivcům.

1885

Činnost spolku se rok od roku zvětšovala zvláš-tě pokud běží o pěstění lesních kultur, kterých by-lo vypěstováno v roce 1885 na 100.000 kusů.

V tomto roce pozbyl spolek 3 čelné funkcioná-ře, kteří tohoto roku odešli z Olešnice. Byli to: Ka-rel Mládek, Konrád Tuna, Albert Fiala. Správyspolku ujal se p. F. J. Fiala a činnost spolku dálese rozvíjela.

Byla zřízena cesta stezka pod Horkou Štěpán-kou nákladem 60 zl. a kromě toho bylo podélstezky vysázeno 50 líp, které však neměly dlou-hého trvání, neboť při konané taneční zábavě na„Puchárni“ ze zlomyslnosti byly zničeny.

1886

Počátkem roku doplnil spolek scházejícífunkcionáře novou volbou. Za předsedu zvolenbyl Vilém Diebel, nadlesní v Lamberku, místop-ředsedou p. F. J. Fiala, pokladníkem p. JosefDukát, měšťan v Olešnici. Vzhledem k tomu, že

– 27 –


zvolený předseda p. Diebel byl vázán svýmipovinnostmi v úřadě, přijal volbu pod podmín-kou, že správu spolku povede p. F. J. Fiala, kte-rý správu také vedl. Vypěstováno bylo 60.000sazenic.

1887

Mimo obvyklých prací ve školce, vysazení zni-čených lesních kultur a pod. bylo přikročenok vysázení obecního hliníka u obecního rybníkabřízami.

Činnost spolku byla podporována jednak dob-rovolnými dary, kterých ponejvíce darovala ob-čanská záložna v Olešnici, jednak prodejem vy-pěstěných lesních kultur a příspěvků členů spol-ku. Poněvadž však vybírání členských příspěvkůpůsobilo nemalé obtíže, bylo usneseno, že přís-pěvky nadále vybírány nebudou a že náklad a vý-daje spolku hrazeny budou z dobrovolných darůa z užitku za vypěstované kultury, kterých bylov roce 1887 vypěstováno 80.000 kusů.

1888

K žádosti obce Olešnice o vysázení částiobecního pozemku v „Jeruzalémě“ přikročilspolek k vysázení kulturou smrkovou a boro-vou. Kromě toho bylo vypěstováno 160.000 ku-sů lesních sazenic, z nichž větší část byla pře-nechána se slevou občanům a obcím Ústupu aRozsíčce. Okresní silnice ke Křtěnovu byla vy-sázena kaštany a sice od domu čp. 29. na Mo-ravskou Stranu.

1889

I. část nově pořízené cesty od domu čp. 282po most byla dle návrhu p. nadlesního Vibíralajiž v roku 1880 postavena a proto bylo usnesenopokračovati v dalších pracech na této cestě, kte-rá dalších oprav nevyhnutelně potřebovala.Oprava cesty byla svěřena okrašlujícímu spolkuobecní radou. Spolek započal se stavbou druhéčásti cesty od mostu až do Kudové cesty. Bylaopatřena řádným štěrkem v šíři 3m.

Celkový náklad s opravou a výstavbou spojenýnesli jednak interesenti a obec Olešnice.

Obci Olešnici bylo vysázeno na místě vykáce-ného lesa 5 mír pozemků novou lesní sadboua kromě toho ještě odprodáno 140.000 sazenic.

1890

V horní části Vejpustku proti domku čp. 240stávala hluboká strž, která každoročně přívalyjarních vod byla vymílána, prohlubována, takžecesta po strži vedoucí byla naprosto nesjízdná. Zapomoci okrašlujícího spolku zřídila obec na okra-ji cesty zděný vysoký taras, opatřený nahoře zá-bradlím, aby zamezeno bylo dalšímu sesouvání.

Při této příležitosti byl vyčistěn potok (vodníprávo domu čp. 36.) a dodáno nové korytou domku Kopalova čp. 205. Odprodáno celkem130.000 kusů sazenic.

1891, 1892, 1893, 1894.

V letech těchto bylo přikročeno k rozšířeníškolky na celý pozemek (školní zahradu) a počí-naje rokem 1891 obdržel již spolek jak zemskou,tak i státní subvenci, která obnášela:1891 státní 100 zl., zemská 80 zl.1892 zemská subvence 100 zl.

Kromě toho bylo vypěstováno přes 80.000 růz-ných sazenic k prodeji.

1895, 1896, 1897, 1898.

Počátkem roku 1895 přikročeno bylo k úpravěcesty za stodolama, která byla upravena až po rohdomu čp. 111 a na rohu zřízena byla nová stoka dokanalisace. Rokem příštím bylo přikročeno opětněku III. části výstavby cesty k Veselce až po Brodek,při kteréžto příležitosti byl Švandův kopeček pro-kopán za účelem dosažení nižšího stoupání cesty.

Dosavadní výlety v obci různými spolky bylypo různu pořádány, ba častokrát i na místech ne-příhodných. V roce 1897, kdy měla býti pořádánav obci slavnost matice školské, požádal obecnípředstav okrašlující spolek pro zřízení stálého vý-letního místa. Ve schůzi okrašlujícího spolku by-lo jednáno o návrhu p. Františka Fialy, aby totomísto bylo upraveno pod Skalkami a návrh jed-nomyslně schválen.

Za pomoci občanské záložny, která věnovalacelkový náklad s úpravou místa spojený, v obno-se 143 zl., bylo toto místo předáno obci k pořádá-ní výletů. Místo toto jest také jedno z nejpříhod-nějších v obci. Rovněž tak bylo postaráno i o řád-ný přístup vybudováním stezky, která byla 1896prodloužena až k obecnímu rybníku.

– 28 –


Kromě toho vypěstil spolek v uvedených letech243.000 lesních sazenic, mimo stromků ovoc-ných i planých. Státní subvence byla udělenav roce 1897 ve výši 100 zl.

1899, 1900, 1901, 1902, 1903, 1904

V roce 1899 odstěhoval se dosavadní předsedaspolku p. Diebel do Kunštátu a správu spolku ve-dl p. F. J. Fiala..

Obecní rybík nevyhovoval ku koupání a hrozi-la v něm častá utonutí pro studenou spodní vodu.Usneseno přikročiti k výstavbě koupelny u obec-ního rybníka pod březinou, která v roce 1899 by-la zřízena nákladem 350 zl, věnovaných občan-skou záložnou. Koupelna udržela se ještě v letech1902 a 1903 a poněvadž ze strany obce nebyla jívěnována náležitá pozornost k jejímu udržování,tato úplně shnila. Po částech se ztrácela až ko-nečně zůstala úplně bez ohrady, kterou po čás-tech lidé rozebrali.

V roce 1900 obdržel spolek 300 K subvencezemské, 200 K státní a 60 K podpory hospodář-ského spolku v Boskovicích. V roce 1901 převza-la občanská záložna v Olešnici protektorát nadokrašlujícím spolkem a tím současně i reviziúčtů. Subvence podléhaly přímému vyúčtovánía byly udělovány pod podmínkou, že spolek pře-nechával zemskému výboru lesní sazenice za po-loviční cenu, čímž subvence byla vyčerpávána.V roce 1902 bylo přikročeno ku zřízení nové les-ní stezky počínaje od Zmoly až do Ameriky.

Stezka zřízená pro přístup na výletiště jakoži procházky byla používána často majiteli povozůk projíždění a tím značně poškozována. Okrašlu-jící spolek navrhl, aby byla zřízena nová cesta,která by spojovala cestu k Veselce vedoucí s ces-tou pod Skalkami. Po delších poradách usneseno,aby cesta byla zřízena přes obecní louku. Občan-ská záložna přispěla 200 K a ještě roku 1902 pro-vedena byla základní práce s urovnáním terénua zbytek stavby proveden rokem příštím, postup-ně až do roku 1904. Náklad hradili obec, zájemní-cí a občanská záložna, která darovala 1200 K.

Rok 1904 byl neobyčejně suchý, takže veškerésazenice toho roku zasazené uschly, nehledě nasazenice již starší. Zemskému výboru bylo od-prodáno 59 000 sazenic a na soukromé, zasazenélesní plochy bylo rozdáno 19 000, obci Olešnici7000. Zemské subvence v tomto roce obdrželspolek 100 K, státní 200 K.

1905, 1906, 1907, 1908, 1909, 1910

V uvedených letech bylo přihlíženo hlavněk menším opravám prováděným v obci a nebylotudíž možno pouštěti se do větších a nákladněj-ších oprav. Byla obsázena různá stromořadí podélrůzných cest na Skalkách. Obci olešnické bylo vy-sázeno několik mír lesa na Skalkách za vykácenýles borový, který byl zaměněn sadbou smrkovou.

Velká péče byla věnována pěstění lesních saze-nic, kterých po roku 1904 bylo potřeba neobyčej-né množství.

Celkem vykazuje vypěstění v těchto letech přes700.000 kusů, které byly z části přenechány jedno-tlivcům, z části Mor. zemskému výboru a obcím.

1911

Rokem 1911 počaly se konat přípravy k pře-stavbě staré zdi u kostela katolického, která bylanáramně chatrná a primitivní, opatřená nahořecihlovou výplní.

Při bourání zdiva byla objevena spousta kostí.Dle staré matriky z roku 1664 stával kol kostelahřbitov a bylo tudíž nutno zbylé kosti zazdíti. By-ly urovnány za zdí a zastavěny. Náklad na stavbuzdi nesla obec Olešnice spolu s kostelním výbo-rem. Občanská záložna darovala zábradlí nahoru.

Postavením nové zdi byly rovněž zazděnykrámky stávající ve staré zdi. V krámcích bylyprovozovány živnosti zelinářské a hokynářské.Za náhradu dostalo se těmto živnostem krámůmasných, které nebyly řezníky používány. Stavbadokončena byla v roce 1912, kdy také ještě bylypořízeny nové schody do kostela a vydlážděnastrana od kat. fary.

Mimo toho téhož roku k žádosti odboru Čes-kých turistů provedl okrašlující spolek značková-ní veškerých stezek od Letovic, Křetína, na Zub-štýn a podobně.

V roce 1913 přikročeno k vysázení živého plo-tu kol školy. Na podzim tohoto roku byla zaháje-na výstavka ovoce v Olešnici, která byla pořádánana Radnici, kde bylo vystaveno přes 90 různýchdruhů ovoce, vypěstěného v Olešnici.

1914

Na valné hromadě v roce 1914 byl stanoven pro-gram prací pro běžný rok a pozůstával z 11 bodů.

– 29 –


Z programu byla však uskutečněna stromováslavnost, při níž školní mládež byla podarovánaovocnými stromky. K dalším pracem nedošlo ná-sledkem vypuknutí války. Světová válka jako všu-de tak i v Olešnici udělala značnou mezeru v čin-nosti, neboť za těchto poměrů nebylo možno vě-novati se různým pracem jako jiná léta. Činnostspolku omezila se na pěstění, doplňování, vysa-zování.

1916

V roce 1916 utrpěl spolek velikou ztrátu úmr-tím dosavadního předsedy p. F. J. Fialy v Olešni-ci, který správu spolku vedl po dobu 30 rokůa získal si nemalých zásluh.

Činností okrašlujícího spolku byla obec zbave-na všech starostí komunikace se týkajících, neboťveškeré tyto komunikační práce svěřila spolku.Velkých zásluh na zdárné práci spolku získalai občanská záložna, která téměř každoročně pa-matovala značnými finančními prostředky a tímčinnost spolku podporovala.

Že spolek vykonal za celou dobu působení ne-malé dobro nejen pro obec, ale i také ve prospěchvšech poplatníků, bylo již zřejmo v letech těsněpoválečných, kdy obec musila se sama staratio celý náklad na opravy, které před tím byly do-cela nepatrné. Celkové náklady vyvrcholily tepr-ve v letech 1923 a 1924, kdy musily býti opravenyobecní cesty, které nesnesly odkladu.

Prodejem staré školní budovy čp 157 Těl. jed-notě Sokol byla zrušena i školka stromková, ne-boť nemohla býti umístěna a obec sama vhodné-ho pozemku neměla. Ve staré školní zahradě by-la již i půda úplně vyčerpaná, takže další sadbystromků a školkování nemohly se již provádět.

Zbytek sazenic byl přenesen do nové školní za-hrady a v několika letech byl vyčerpán na dosa-zení obecního lesa.

Spisy okrašlujícího spolku jsou uloženy v ob-čanské záložně v Olešnici. Pamětní knihu spolkuzaložil p. předseda občanské záložny Albert Fia-la; z pamětní knihy spolku byl učiněn výtah propamětní knihu obecní.

Obecní a finanční hospodaření v obci: zajíma-vý jest též přehled finančního hospodaření v obciOlešnici; pokud jej bylo možno zachytiti. Zázna-my sahají od roku 1864.

V roce 1864 měla obec Olešnice dluhu 699 zl.37 1/2 kr. a na tento splatila až do konce roku

1872 pouze 65 zl. 33 kr. ale hned si vypůjčila zno-vu 140 zl. na zakoupení starého chudobince stá-vajícího na domku číslo 171, o kterém je již v pa-mětní knize zmínka.

V roce 1873 různými vydobytými pohledávka-mi uplatila obec Olešnice obnos 483 zl. 16 kr.,takže stav dluhů začátkem roku 1873 obnášel 290zl. 88 kr.

Příštím rokem čekaly však obec větší splátky,takže tyto musily býti opatřeny výpůjčkami.

K dostavení Radnice vypůjčeno 666 zl. 16 kr.k zakoupení nynějšího chudobince čp. 2 2500 zl.,na zaplacení doplatku stavby silnice ke Křtěnovu1035 zl. a na zaplacení dlužných úroků 107 zl. 96kr., takže do konce roku 1875 stoupl dluh celkemna 5000 zl.

V roce 1876 po učiněných splátkách klesl na3.780 zl. Téhož roku byla zakoupena stará školaa celkový náklad hrazen byl jednak z odproda-ných pozemků a zbytek hrazen výpůjčkou, kte-rou nesly přiškolené obce dohromady a dluhyrozděleny na dluh školní a dluhy obecní, jejichžvýše dne 31.12. 1876 obnášela

Dluh obecní 3780 zl.Dluh školní 4686 zl.Novým rokem 1877 nastala změna i dosavad-

ních cen, které v tomto roce rapidně stouply. Tímovšem stoupla rovněž i potřeba obce, takže bylonutno vypůjčiti obnos 6220 zl.

Tímto rokem počíná i zvyšování obecních dlu-hů, neboť splátky byly celkem nepatrné, ba v ně-kterých létech nebyly splaceny ani nejnutnějšíúroky ze zápůjček. Tyto byly placeny teprve v le-tech 1881. Avšak sotva na jedné straně byly úrokyzaplaceny, hned na druhé straně učiněna novázápůjčka.

Koncem roku 1881 sdělaná bilance obecníhomajetku vykazuje následující:Obecní budovy (vãetnû ‰koly) ocenûny na 22 500 zl.pozemky na 14 000 zl.úhrnem na 36 500 zl.Dluhy 15 968 zl. 78 kr.takÏe ãisté jmûní obce obná‰elo 20 531 zl. 22 kr.

Poplatnost obce (daňový předpis všech daní) ob-nášel 6.931 zl. 50 kr, který se udržel až do roku 1914.

V roce 1884 byly propachtovány obecní po-zemky veřejnou dražbou za obnos 707 zl. 56 kr.,luka 273 zl. 20 kr. Ani tento nájem nikterak se ne-změnil v pozdějších letech a nebyl také zvýšen,ba naopak v letech 1903 až 1905 bylo pachtovnésníženo u luk o 100 zl, a u polí o 200 zl.

– 30 –


Obecní stráně. Obecní pozemky zvané naStráni na Vejpustku byly úmluvou ze dne 31.března 1859 rozděleny k užívání mezi 15 uživate-lů (majitelů domků na stráni) za určitý poplatek.Aby bylo zamezeno případnému vydržení vlast-nického práva, touto novou smlouvou staráúmluva obecním zastupitelstvem zrušena. Protitomuto se sousedé ohradili, avšak po vysvětlenídražbu přijali.

Hasičské skladiště. Při schůzi právováreční-ků dne 19. března 1882 byla obcí Olešnicí podánažádost za pronájem pivovarské dílny obci k úče-lům hasičským. Do schůze dostavilo se 18 obča-nů a po dlouhé debatě usnesli se obci dílnu pro-najati za roční plat 20 zlatých. Poněvadž však díl-na byla dosud zařízena pro výrobu, dohodli seprávovárečníci, že zařízení prodá se veřejnoudražbou. Největších potíží nadělal však zazděnýkotel, jak tento zpeněžiti. Inzerovali jej několikrátv Mor. Orlici, však bezvýsledně. Nikdo nepodalnabídky. Po nějaké době prodali jej však židovido Boskovic. Celá oprava byla provedena na ná-klad právovárečných měštanů a pachtovní smlou-va byla potvrzena do 30. září 1885.

Od této doby slouží pronajatá dílna za hasičskéskladiště. Původní nájem zvýšen byl v roce 1885na 50 zl. ročně, v roce 1900 na 80 zlatých. Tentonájem se udržel ještě až do roku 1923, kdy ná-jemné bylo zvýšeno na 350 Kč a za tento plat sedo dnes užívá.

Hostinec pivovaru vedli si právováreční měšťa-né sami ve své správě a byl po 3 letech vždy pro-najímán. V dřívějších dobách byl o tento hostinecznačný zájem a to nejen uchazeči z řad občan-stva, ale i také pivovary, jelikož hostinec leží nafrekvenčním místě. V roce 1893 nabízel pivovarBystré nájem 330 zl. ročně, avšak ponejvíce pro-najímán byl místním občanům. Pozemky k pivo-varu patřící pronajímali právováreční měšťanérovněž sami. Jsou to pozemky pivovarské ležícípodél cesty k Veselce a louka na téže trati.

Novým zákonem z roku 1919 o zrušení veške-rých starých držeb tehdejší starosta obce JosefMatonoha pronajal tyto pozemky jako pozemkyobecní a nájem pobírá obec sama. Knihovníhovtělení se těmto pozemkům pravděpodobně do-sud nedostalo, neboť provedeno nebylo.

Průmysl. Pokud běží o vývoj průmyslu, nenípřesných záznamů, kdy u nás započal. Prvnízmínka přichází sice ze 14. století, jako by na stá-vajícím pivovaře stávaly skelné hutě. Po té mno-

hem později přichází v úvahu prvá továrna vestaré školní budově, nyní v Sokolovně, kde stáva-la tkalcovna, majetek Mullyho, továrníka z Víd-ně, který budovu odprodal obci Olešnice. Roku1873 přichází k zařízení závodu květinářského p.Josefem Matonohou, který se sem přistěhovalz Vídně. 1875 Josef Rauberg, továrník ve Vídni,zajímal se o koupi domu čp. 2 na zřízení tkalcov-ny. Věc byla dána na pořad ve schůzi obecníhovýboru, kde bylo usneseno budovu odprodati zacenu 4.100 zl.

Ke koupi však nedošlo neznámo z jakých pří-čin, zda snad ku vysoké ceně či z důvodů nedo-rozumění. Teprve v roce 1888 po velkých potí-žích a dohadování odprodal Karel Tichý, rolníkv Olešnici čp. 165 Jakubu Friedovi (židovi) částpozemků na hranicích katastru křtěnovského,který na těchto pozemcích postavil nynější továr-nu na hedvábné zboží. Tím zaveden byl u násvětší průmyslový ruch. V továrně zaměstnávánibyli z počátku lidé místní, později i lidé cizí. Pra-covalo se od 6 hod. ráno do 8 hod. do večera bezohledu na nějakou stanovenou pracovní dobua plat obnášel 20-70 kr. denně. Také i obec mělas majitelem továrny častá nedorozumění, zvláštěpokud se týče placení daní.

V roce ? byla továrna odprodána fmě Nagela Brody, která továrnu značně rozšířila a drží ji dodnes. Ostatní menší průmysl byl založen již dří-ve, ovšem v malých rozměrech a postupně se roz-šiřoval.

Byly to zejména koželuhny a sice: koželuhnafy Čápek Jindřich založena 1817 a koželuhna Ne-umannova založena roku (vepsáno: 1858). Oběkoželuhny postupem doby zřízeny na modernístrojové.

Nějakých podstatných změn v průmyslu u násnenastalo, neboť v pozdější době při zakládáníprůmyslu bylo přihlíženo pouze na levnou do-pravu železniční, takže všechen průmysl soustře-dil se výhradně v blízkosti železniční sítě.

1875, 1876 a 1877

Léta tato nezaznamenávají žádných význam-ných událostí a sice proto, poněvadž v témže ro-ce prováděny byly nové volby obecního předsta-vu, takže určitého programu nebylo. Volba pro-vedena v roce 1875, ve které byli zvoleni: EduardWeiner čp. 87, František Synek 90, Jan Ondráček127, a František Boček č. 100.

– 31 –


V tomto roce na podzim uspořádána bylav Olešnici hospodářská výstava ve větším rozsa-hu, na které bylo vystaveno zvláště mnoho do-bytka jakož i hospodářských strojů. O výstavcebyla vydána brožura tiskem, z nichž jeden výtiskjest schován v obecním archivu.

V roce 1876 činnost obecní rady omezila se pou-ze na umořování obecních dluhů, které povstalyjednak dokončením stavby Radnice, výstavbou sil-nice ke Křtěnovu a dokončením obecního chudo-bince na čp. 2, takže obec prožívala finanční tíseň,která následkem rapidního stoupnutí cen teprvevyvrcholila, neboť obec stála před projektem pře-stavby nové školní budovy, který vyžadoval znač-ných nákladů. V únoru dostala školní rada novénákresy na přestavbu nových školních místnostía dne 22. března zadávala práce cestou licitační.Práce byly zadány: kamenická Josefu Kadlecoviz Horního Poříčí za 295 zl. 94 kr., zámečnická prá-ce Františku Hájkovi, zámečníku v Olešnici za 214zl., pokrývačská Františku Kolářovi z Olešnice za80 kr 1m2, a břidlicová za 25 kr. 1m2, sklenářskáJanu Polívkovi v Olešnici za 180 zlatých, stolařskáJanu Prudkému za 380 zl. 26. března 1877 přišelstavitel Havlina z Letovic a nabízel, že provedepráce zednické, které byly zadány Karlu Říhoviv Olešnici za 2069 zl. 64 kr., o 5% levněji. Stavbavšak byla přenechána Říhovi.

Aby finanční nedostatky mohly býti kryty, ne-odhodlal se obecní představ zvýšiti obecní při-rážky, nýbrž ponechal je ve výši 35%, z čehožobec sama používala 10% na potřeby obecnéa 25% na potřeby školní, takže tyto přirážky ponastalých finančních katastrofách byly naprostonedostačující a není nikterak divným, že obec ne-mohla zaplatiti ani potřebných úroků ze zápůj-ček. Rovněž i škola pociťovala tyto nedostatky,neboť přirážka nedostačovala ani na nejnutnějšíopravy, nehledě k nákupu potřebných vyučova-cích pomůcek. Třídy školní byly roztroušeny porůzných domech v Olešnici a vyučovacích pomů-cek naprosto postrádaly.

Aby se částečně odpomohlo této finanční krizi,odhodlala se obec odprodati cenné papíry, kterévlastnila. Bohužel obnos tento kryl jen nepatrnoučást potřeby. Rokem 1877 datuje se také postave-ní domku na hranicích katastru veselskéhoa olešnického Josefem Korbářem, který domekpostavil a obdržel číslo 289.

V době od 3.6. do 13.6. byly v katolickém kos-tele konány misie P. J. Cibulkou a Frant. Malým,

které měly neobyčejnou účast. Ku zpovědi dosta-vilo se na 1800 lidí a přijalo svaté svátosti. Dálebyl pořízen v kostele nový obraz NejsvětějšíhoSrdce Ježíšova a Panny Marie.

Obecní představ 1877 zvolený dostal změnuv osobě starosty, za kterého byl zvolen Josef Fia-la čp. 83 následkem úmrtí dosavadního starosty.

1878

Hned počátkem roku usnesl se obecní před-stav, aby dobytčí trhy v obci byly rozšířeny i na tr-hy měsíční a sice každou I. středu v měsíci, mimotrhů hlavních. Trhy tyto byly povoleny, avšakudržely se pouze do roku 1885.

Silnice Makovský kopec již tehdy zdála se jakmístním, tak i okolním občanům nepohodlnoupro její značné stoupání a proto ještě téhož rokunechala si dělati plány obec Olešnice za účelempřeložení této cesty, avšak věc minula se výsled-kem.

Žádost byla odůvodňována, že po stávající ces-tě děje se občanstvu velká škoda na dobytku, kte-rý při tak značném stoupání padá a veškeré ná-klady jsou těžce převáženy.

V srpnu téhož roku zřízen byl v obci okrašlují-cí spolek, který si vzal za úkol udržovati a pod-porovati různé opravy jak cest tak i stromořadía jeho činnost jest v pamětní knize zvláště uve-dena.

V tomto roce opakovány byly v kat. kostele mi-sie opět misionářem J. Cibulkou a Josefem Svo-bodou. Účast na těchto misiích byla opět velká,ba předčila účast minulou, neboť přes 2 000 lidudostavilo se ku zpovědi a přijalo svaté svátosti.

V témže roce byla nařízena částečná mobiliza-ce za účelem okupace Bosny a Hercegoviny, kte-rá z Olešnice odvolala občany: Viktora Gintra, ad-junkta lesního úřadu v Lamberku, Františka Jílkaz č. 87, Františka Jaroše, pekaře v Olešnici č. 25,Josefa Procházku z čp. 265, kteří po celou dobuokupace vytrvali.

1879

Živěji započal však r. 1879. Ne snad v obci sa-mé, ale místní spolky v tomto roce začaly vyvíjetvětší činnost, zvláště spolek okrašlující. Po té ná-sledoval i spolek divadelních ochotníků, kterémubyla předána dosavadní stará školní budova namasných krámech čp. 251. Za pomoci obce a ob-

– 32 –


čanské záložny v Olešnici, která darovala 1800 zl.byl zřízen vnitřek budovy k účelům divadelnímk pořádání divadel. Při této příležitosti pověřilobecní představ občanskou záložnu dohledem nadivadlo za věnovaný obnos.

Dne 8. května byly na evangelický kostel přive-zeny a vytahovány 4 zvony a dne 22. května bylyposvěceny. Nové věžní hodiny byly pořízenyteprve v roce 1881 a do chodu byly uvedeny dne1. června 1881 odpoledne. Zakoupeny byly od Ja-na Mareše z Poděbrad za 500 zl., na kterýžto ob-nos věnovala občanská záložna 135 zl.

Evangelický sbor byl teprve v měsíci říjnu 1881prohlášen za samostatný a v důsledku oslav po-řádaných v r. 1882 na památku 100 letého jubileatolerančního patentu vydán „Almanach“, „Orloj“evangelický, v němž jsou uveřejněny paměti Ja-kubcovy a dějiny místního sboru. V Almanachujsou uváděny trhy v Olešnici a počet obyvateludán 2263.

Prvním pastorem evang. sboru byl ustanovendne 3.3. 1883 František Illek z Německého, kterýpůsobil v Olešnici až do 26.8. 1894 kdy odešel doRovečného.

Koncem roku 1879 vypukl v Olešnici tyfus, kte-rý se značně rozšířil. Nejvíce postižena byla částobce Vejpustek. Zaopatřeno bylo tehdy na 50osob. Nemoc tato řádila až do května 1880. V čís-le 72 zemřelo na tuto nemoc 5 osob.

1880

Založením okrašlujícího spolku v Olešnici, kte-rý převzal na sebe značný úkol, byla obec zbave-na starostí o veškeré práce komunikační, takžeobecní představ mohl se věnovati čistě vnitřnísprávě. V tomto roce datuje se výstavba části no-vé cesty na Veselku, počínaje od rohu stavení Kol-bábkova a její provedení jest vyznačeno v zázna-mech okrašlujícího spolku.

Za to obecní představ přistoupil k vypracovánínových plánů na výstavbu silnice do Křetína, alese stavby sešlo. Plány dosud nachází se na obec-ním úřadě.

1881

nevykazuje žádných událostí, které by mělybýti zaznamenány. Při katolickém kostele zapo-čaly přípravné práce pro přestavbu nové věže.Stavba byla zadána tesařskému mistru Schustero-

vi z Olešnice a práce klempířská Fišbekovi v Oleš-nici.

Významná také památnost bylo zavedení post-ních kázání v neděli odpoledne, které až do dnestrvají. Pořízena socha p. Marie Lurdské od Ada-ma Fagla z Insbrucku za 112 zlatých.

1882

přikročeno k provádění stavby věže na kat.kostele nákladem patronátu Huga Honrichse, ba-rona Kunštátského a farníků. Náklad obnášel2.750 zl. Na to darovala ovdovělá císařovna Anna,choť po zemřelém císaři Dobrotivém, obnos 50zl, za něž byl pořízen kříž a báně na temeni věže.Věž byla opatřena hromosvodem a druhý umís-těn byl na kostele. Při této opravě byly také za-koupeny nové věžní hodiny od J. Mareše z Podě-brad za 600 zl., na něž darovala občanská zálož-na 250 zl a zbytek zaplatila obec sama. Do novébaně v den slavnosti vložen byl pamětní spis, ob-sahující podpisy tehdejších zástupců a hodnostá-řů. Posvěcená byla 21. 8. 1882. V kostele samémdarovala Anna Konrádová nový oltář k soše p.Marie Lurdské za 100 zl. který byl 19. ledna po-svěcen. Při této příležitosti kázal bysterský farářKarel Břeský. Od května zavedena májová pobož-nost, trvající do dnešní doby. Jako všude taki v Olešnici samé provedena byla oslava 100 leté-ho jubilea tolerančního patentu okázalou slav-ností. Byly provedeny volby nového představua zvoleni: František Neumann, Rudolf Frőhlicha Josef Vybíral.

1883, 1884, 1885

Aby byla obec zabezpečena dostatkem vodypro případ požáru, zabýval se obecní představo zřízení řádného vodního reservoáru, poněvadžpo této stránce nebyla obec nijak zabezpečenaa dosavadní studně zdály se nepraktické a nedo-statečné. V roce 1883 bylo usneseno zříditi řádnývodní reservoár u domu čp. 111 v Olešnici, kterývytrval až do roku 1923, kdy byl vyměněn za že-lezobetonový nákladem Kč 12.000, který postavilmístní stavitel Jan Šedivý v Olešnici.

V 1883 byla konána vizitace tehdejším bisku-pem brněnským F. S. Bauerem, při níž večeruspořádána všeobecná slavnost, při níž se sešlocelé okolí. Večer hrála hudba, uspořádán průvod,který procházel osvětleným městem.

– 33 –


1884 byl zakoupen do zasedacího sálu Radnicenový nábytek k řádné a důstojné representaci.Nábytek až doposud chován jest v úctě a vážnos-ti a jest také dosud zachovalým.

Stávajícím zákonem vydaným za účelem utvo-ření se zdravotnických obvodů byl i v Olešnicitento obvod zřízen a čítá 14 obcí. Dlužno podo-tknouti, že již tehdy obec Olešnice měla svého lé-kaře městského Václava Felkla, kterému občan-ská záložna vyplácela 100 zl ročně odměny.

Po stránce hospodářské v popsaném desetiletíobec ničím netrpěla a zdárně se rozvíjela. To za-vdalo představu obce v roce 1885 podnět, aby bylaOlešnice povýšena na město, avšak rovněž i tatověc se neuskutečnila, jako se neuskutečnila v tém-že roce podniknutá akce za zřízení okresního sou-du v Olešnici. Akce byla vedena k baronu Pražáko-vi s příslušnými prohlášeními okolních obcí v po-čtu 25, avšak tento počet zdál se nedostačujícím.

Obecní rozpočet na rok 1885 vykazoval 50%obecní přirážku.

Koncese obecního hostince, která chodila stálepo číslech, byla dne 2. května 1885 pronajata zaroční poplatek 80 zlatých Antonínu Sedlákoviv Olešnici č. 121.

Rok 1885 byla doba, kdy obecní představ sestále usnášel na různých záležitostech, z nichžtéměř nic nepřišlo k uskutečnění.

2. května 1885: Obecní výbor se usnesl Olešni-ci prohlásiti za město.

Současně: podat žádost, by chudobince č. 2 bylprohlášen za veřejnou nemocnici.

2. listopadu 1885: usneseno rozšířiti dobytčí tr-hy na 12 v roce. Každý trh měl býti konán prvnípondělek v měsíci.

9. prosince 1885: Zvolena deputace k minister-stvu železnic na přání města Litomyšle a Poličky.Dráha tehdy byla myšlena směrem Litomyšl – Po-lička – Olešnice – Tišnov. Deputaci zastupoval zaobec Olešnice starosta Holz. Všechna usnesenív tomto roce setkala se s nezdarem. Kronikář po-dotýká, že pravděpodobně některá usnesení neby-la ani podána, poněvadž v listinách archivu se ne-nachází. Podotýká, že některé cenné věci archivnínalézaly se buď na půdě domu, kde bydlel staros-ta obce, nebo radní, a užívalo se těchto spisů nabalení cukroví v obchodě, ba dokonce bylo zjiště-no, že do těchto papírů bylo baleno maso. Někte-ré důležité věci byly zachyceny, ne však všechny.Jest zřejmo, že obecní archiv byl po všech do-mech, z nichž obecní představ pocházel, a dle

vlastní potřeby používal se pro různé případy. Do-plňky pamětní knihy budou znovu zaneseny ve II.knize pamětní knihy po celkovém zpracování, kte-ré bude důkladnější a přehlednější I. dílu. Myslíse, aby tento zpracovaný II. díl pamětní knihy při-šel do tisku, aby tak každý občan mohl si naše dě-jiny řádně pročísti a s nimi se obeznámiti.

V kostele: 1885 zakoupeny nové koberce k ol-tářům a zásluhou Pucharovou pořízen nový Božíhrob od Verka z Vídně za 380 zlatých.

Škola: 1885: rozšířena na 5 tříd, které trvaly aždo roku 1908.

Rok 1886

I v tomto roce došlo k různým návrhům, kterése rovněž neuskutečnily.

5. září 1886: Obecní výbor jednal o zřízeníměšťanské školy v Olešnici za přispění tehdejšíchpřiškolených obcí a to Křtěnova a Lhoty. Deputa-ce k zemské školní radě byla zvolena a pozůstá-vala z těchto pánů: Antonín Holz, Josef Šimeka Filip Skutecký; přiškolené obce Křtěnov a Lho-ta s tímto usnesením však nesouhlasily a tak i ta-to záležitost byla oddálena.

23. října 1886: Usneseno zříditi městskou spo-řitelnu v Olešnici a k tomu účelu byly vyžádánystanovy z různých okolních městských spořite-len, avšak vše bylo odloženo.

Dále bylo zakoupeno zbořeniště, nyní pod Špi-tálem po pravé straně silnice k Rovečnému, u sta-vení Leopoldova, které jest již dnes také zbořeno,za účelem rozšíření okresní silnice. U hasičskékůlny byla odstraněna stará, dřevěná kůlna.V témže roce byl utvořen spolek Dalibor a Vlasti-mila (pěvecký).

Rok 1887, 1888

22. ledna: zemřel p. Ignác Puchar, č. 95 mužneobyčejně zasloužilý, který ve všech korpora-cích stál na předním místě. Byl majitelem zásluž-ného zlatého kříže a zasloužil se o rozvoj obce.

Dne 12. února 1887 zemřel druhý zasloužilý ob-čan olešnický, František Neumann, z domu č. 23.Dne 27. července 1887 zemřel Antonín Holz,č. 16, třetí zasloužilý občan olešnický a starostaobce Olešnice.

Dne 2. září 1888: bylo jednáno o ubytování fi-nanční stráže v počtu 2 mužů na dobu 3 roků.Stráž byla zde krátkou dobu na domě č. 89.

– 34 –


Dne 27. září 1888: Tohoto dne dovršil u nás pů-sobnost 40 roků MUDr. Václav Felkl, obvodní lé-kař v Olešnici, (: rodák Němec :) jinak ale veliceoblíben a vážen. Na důkaz této pocty byla prove-dena v předvečer 27. září oslava všemi obyvateli.Byl uspořádán lampionový průvod, hudba hrálacelou obcí, střílelo se z hmoždířů, okna bylaosvětlena a druhého dne byly konány služby Bo-ží za blaho tohoto pána a po nich dostavila sek němu blahopřejná deputace.

18. listopadu 1888: Byl projednán dopis okres-ního zastupitelstva z Litomyšle, kterým bylo žá-dáno, aby obec Olešnice přispěla na stavbu dráhyLitomyšl – Polička – Olešnice – Tišnov. Povstaly 2návrhy:Návrh I. Na příspěvek 10.000 zl. podán radnímJosefem Dukátem: Pro tento hlasovali pánové:

Josef Šimek, Jakub Novotný, Vilém Oderský,Josef Fiala, Sperát Frant. č. 80,Sperát Frant. č. 38, Frant. Boček,Ignác Vondra, Vilém Diebel,Rudolf Frőhlich, Frant. Holz

Návrh II. na 5000 zlatých: podaný Filipem Sku-teckým.

hlasovali pánové:Richard Weis, František Čuhel, Filip Skutecký

V témže roce bylo započato se stavbou vodo-vodu pro vodu pitnou, jehož zřídlo začíná po le-vé straně silnice k Trpínu na pč. 96; jednání táh-lo se již od roku 1882 a za přispění občanské zá-ložny darem 3.010 zl. byl vodovod postaven,a zbytek nákladu měli zaplatiti právováreční měš-ťané. Plány tohoto vodovodu hledal kronikářdlouho. Jednalo se také o to, aby bylo jasno naobci, kudy jest potrubí položeno. Byla-li oprava,tu se musil každý ptát starších osob, kde vlastnětoto potrubí jest položeno, poněvadž v některýchmístech souběžně prochází potrubí i vodovoduužitkového z obec. rybníka. Teprve v roce 1933našel plány na půdě bývalého starosty obce Ru-dolfa Frőhlicha. Při této prohlídce byly nalezenyi jiné spisy obecní, ovšem úplně již zničené pra-chem a špínou. Také celé účty obecní byly nale-zeny, avšak z tohoto materiálu nedalo se již nicvybrat vyjma plánů vodovodu.

Vody této používá se z tohoto vodovodu vý-hradně z pump, umístěných na náměstí, a to u č.107, pod Kaštany u kostela, ze strany domů čp.122 a 123 a dál. První pumpa jest umístěna u č.domu 109. Jsou tedy celkem dodnes 4. Vody bý-

vá často nedostatek, ale přece jen vždy při šetře-ní odběru vody pitné stačila k spotřebě obyvatel-stva. Jinak v jiných částech obce byly pořízenystudně.

Rok 1889.

Dne 12. ledna 1889: bylo usneseno podati peticina zemský sněm o provedení dráhy od Litomyšlepřes Olešnici k Tišnovu. Vyřízení ale nepřišlo.

Dne 19. května: usnáší se obecní zastupitel-stvo, jakým způsobem má se oslaviti příjezd p.biskupa Bauera. Usneseno: postaviti slavobránumezi domem č. 26. a č. domem 82. Večer všeo-becné osvětlení, a pak spolek Dalibor zazpívaldostaveníčko střídavě s hudbou, doprovázenéstřelbou z hmoždířů; po té procházela hudbas lampiony přes náměstí.

1890

Začátkem roku byl zrušen byt hrobníka Ham-síka na kat. hřbitově, který obýval se svojí četnourodinou. Od té doby slouží tento domek za már-nici. V téže době stála ještě u nynějšího hostincePivovar studna na čerpání vody, směrem k hasič-skému skladišti proti domu č. 122.

Oslava 1. května 1890. Byl to první svátek, kte-rý olešnické dělnictvo slavilo. Obecní výbor usne-sl se dne 29. dubna, že tato oslava mohla by pů-sobiti na místní dělnictvo, o kterém předpokláda-li, že může povznésti nějakou bouři meziobčanstvem a ze schůze dle protokolu obecníhopředstavu jest zřejmo, že tato oslava byla nazvá-na hrozícím nátlakem vzbouřeného lidu i dělnic-tva a proto nařídil toto:1.) Všechny lucerny na náměstí budou celou noc

svítit.2.) Na Radnici a v chudobinci ve sklepě budou

upravena vězení.3.) Hasičský sbor vykoná stráž bezpečnostní,

a nebude-li tato pohotovost stačiti, bude tele-grafováno do Boskovic o výpomoc.

4.) Zaměstnavatelům bylo nařízeno, aby svýmzaměstnancům ve dnech 30. dubna a 1. květ-na byla zakázána vycházka z domu.

Po té bylo také usneseno, že pitný vodovodpředala občanská záložna obci Olešnici k užívánía také k udržování.

Také v tomto roce bylo postaráno o postaveníopěrné zdi ve strži u Konrádových č. 240. kdy

– 35 –


v jarní době stéká příliš mnoho vody do úvozuu Konrádových, odtud do Kopalovy zmoly. [Název

tento jest novější]

1891

8. listopadu: Projednává se záležitost ze dne2. května 1885, kdy na základě usnesení obecní-ho výboru byla podána žádost o povýšení městy-se Olešnice na město. JUDr. baron Pražák ozna-muje obci Olešnici, že v této záležitosti bude nut-no vyslati deputaci k samému císaři. Deputacebyla sic zvolena z členů ob. výboru, a to RudolfaFrőhlicha, Františka Holze, Jana Bachmana. Titopánové však se deputace nezúčastnili.

Kašna na náměstí. Na náměstí v Olešnici stá-vala stará kašna, čtverhranná, z červeného kame-ne od Černé Hory, opatřená 2 výtoky, na sloupěuprostřed rozmístěnými, se lvími hlavami. Bylanahrazena novou kašnou, zhotovenou v Blansku,zakoupenou občanskou záložnou v Olešnici zaobnos 550 zl., a v roce 1894 byl zřízen pod kaš-nou (vedle) rezervoár, rovněž nákladem záložnyza obnos 487 zl. 99 krejc.

1892 aÏ do roku 1914.

Nevykazují kromě drobností žádných změnv životě našeho občanstva. Obec samostatně nicnepodnikala, stanovovala vždy pokud možno ne-jmenší obecní přirážku, nebylo dáváno žádnýchinvestic, a spoléhalo se se vším na občanskou zá-ložnu, která každým rokem značně přispívala naúpravu obce, čímž páni představitelé obce tako-vým způsobem zbavovali se starostí o obec. Nenítaké divu, když někdo druhý stará se o zájmya potřeby obce a proto starali se více o některémalichernosti rázu čistě osobního. Toto však mu-sím ponechati vše stranou. Snad po časech při-jdeme k správnému úsudku, zda bylo v tehdejšídobě hospodařeno správně, či ne. Přílišná úz-kostlivost, šetrnost na nepravém místě zmařilamnoho věcí pro další generace. Nemůžeme ještědnes veřejně posuzovati tato jednání, ale jednojest jisto, že tato přílišná, úzkostlivá šetrnost ško-dila velmi rozvoji našeho městečka.

Kronikář zaznamenává z těchto roků jen tytodůležitější věci, a to jen stručně.

Rok 1892: Obecní přirážka 46%, 1893: Obecnípřirážka 30%. 10. března 1893: Obec Veselka žádáza přijmutí školních dětí do školy. Neuskutečněno.

Sbírání chroustů: Od 20. května do 15. červnabylo nasbíráno ve zdejší obci a okolí 44 hl.chroustů. Za 1 hl. se vyplácelo 2 zlaté, celkem by-lo vyplaceno 88 zlatých. Na tento obnos hradilzemský fond polovinu. Při tomto účtování bylotaké operováno těmito výpočty:

1 hl chroustů váží 40 kg, 1 kg obsahuje 1080chroustů; nasbíráno bylo 1 900800 chroustů; za 1zlatý 21.600 a za 1 krejcar 216 chroustů.

V roce 1892 nastoupil J. V. arcivévoda a ná-stupce trůnu rakouského Ferdinand z Este zku-šební cestu kolem světa, která měla trvati asi 14měsíců. Tuto zmínku činí kronikář proto, že tétocesty zúčastnil se zdejší příslušník Ludvík Libraz domu č. 245 jako lokaj pobočníka arcivévodo-vého, hraběte Wurmbadta. Cestu také vykonal,poslal mnoho dopisů z této zkušební cesty, z ni-chž některé jsou dosud zachovány. A zase v růz-ných rodinách, které mají obavu je vydati, aby sejim něco nestalo, zatím co je někdo spálí.

12. září 1893. Usneseno dobytčí trhy odbývatina pč. 1009, to jest v cihelně Oderských. Trhyv těchto místech nebyly konány dlouho. V po-zdější době bylo upraveno tržiště na náměstíolešnickém zasazením kamenů do země, kde by-ly zasazovány železné tyče s řetězem na přivázá-ní dobytka dopravovaného na trh. Ještě v roce1920-1921 měli někteří pánové z rady nepříjem-nosti, že v době války část řetězů se ztratila a by-la použita k jiným účelům. Než se však tato roze-pře urovnala, ztratil se nejen zbytek řetězů, alei železné, zasazovací koly. Obci zůstaly pouze za-sazené kameny v zemi. Pachatel se nenašel.

V roce 1894: Postavena evangelická fara: Byložádáno se strany obce o zapůjčení zápisů o tétostavbě, nedostalo se ji však odpovědi. V druhémdílu pamětní knihy budou zápisky přesně dopl-něny.

Žádost o povolení lékárny: František Jarolí-mek z Mor. Ostravy uchází se o zřízení lékárnyv Olešnici, avšak zamítá se.

1896: Městys Olešnice čítá 2176 obyvatel, do-mů 280, z nichž jednopatrových 33.

6. dubna 1896. Ve schůzi zastupitelstva obcepřednáší starosta, že obdržel pokyn z vyššíchkruhů, aby se obec ucházela znovu dosáhnouti c.k. okresního soudu. Dovozuje, že v prvé řadě jestobec povinna postarati se o řádnou budovu, kte-rá by tomuto účelu vyhovovala. Byla to zase ob-čanská záložna, která hodlala potřebný stavebníkapitál zapůjčiti a ze svých přebytků umořovati.

– 36 –


I tato akce ztroskotala. Dostalo se pouze soud-ních úředních dnů.

Šnelovka: 1897. Místní odbor ústřední maticeškolské uspořádal 18. července 1897 slavnost napamátku Bedřicha Schnella. Této slavnosti zú-častnilo se na 3.000 osob, při níž řečnili říšští po-slanci J. M. Heimrich a Dr. Šílený. Obecní výbordne 1. srpna 1897 se usnesl všemi hlasy, aby mís-to Pod Skalkami pojmenovalo se na věčné časySchnelovka. Tento název se do dnešní doby neu-platnil a bude třeba pravý název pojmenování to-hoto místa u mladší generace propagovati.

1898: 2. prosince bylo oslavováno 50ti leté pa-nování císaře Františka Josefa I. následovně:

V předvečer 1. prosince večer hudba po náměs-tí, osvětlení, střelba z hmoždířů 2. prosince, ránobudíček, v 8 hod. služby Boží, jichž se zúčastnilyvšechny spolky. Po službách Božích byla pořádánaschůze na Radnici. Obecní chudí obdržel každý po50 krejcařích z obecní pokladny. Prostřednictvímc. k. okresního hejtmanství byl zaslán holdovacítelegram císaři. Místní chudobinec nazván chudo-binec a nemocnice císaře Františka Josefa I. Poslé-ze se však přišlo na to; že chudobinec jest již po-jmenován jménem korunního prince Rudolfa.

Krátkou dobu před touto oslavou věnovali: p.Jindřich Čápek, MUDr. Ferdinand Mirovský, Gu-stav Piskač, Ludvík Fiala ohnivzdornou pokladnu„Wertheim“ o váze 10 centů. Do prvého poschodíbyla tažena prolomeným klenutím do čekárny,odtud umístěna v ob. kanceláři.

1899: Zřízena obecní koupelna u rybníka obec-ňáku nákladem občanské záložny v Olešniciv částce 326 zl. s kabinami a ohražením. Za dobusvětové války v roce 1915 a 1916 bylo lidmi vše ro-zebráno a spáleno.

23. července 1899 pořádal místní hasičský sboroslavu 25ti letého svého trvání. Byl uspořádánžupní sjezd hasičský. Město bylo slavnostně vy-zdobeno stožáry a prapory červenobílými. Dosta-vilo se mnoho okolních i vzdálených sborů. Cel-kem bylo přítomno 327 členů hasičstva, z nichž43 olešnických.

1900: 25. července podali všichni funkcionářihasičského sboru rezignaci. Rezignace byla záhyodvolána.

Občanská záložna zakoupila domek č. 163u hřbitova za účelem úpravy vchodu na hřbitov.Plot byl nahrazen zdí a pozdější kupitel domku č.163 převzal jednou pro vždy na sebe závazek, žetuto zeď bude udržovati v náležitém pořádku.

1901: Občanská záložna zakoupila od domuč. 188 část lesa, zvanou Marečkovo ve výměře3.46.75 ha. za cenu Kč 1260 a věnovala jej obciOlešnici. Dále občanská záložna přispěla obciOlešnici a hradila svým nákladem soudní úředníden, který byl zaveden pouze 1 měsíčně. Na žá-dost obce byl povolen i druhý soudní den v měsí-ci, který hradila celý občanská záložna.

Během tohoto roku postavil Metoděj Holz naMoravské Straně 3 domky, mající čísla 149, 148,182. Podle vyprávění byly tyto domky postavenyna místě, kde před rokem 1620 stával tak zvanýSbor čili chrám českých bratří, kde podle lidové-ho podání po bitvě na Bílé Hoře 8. listopadu 1620našlo hrob 12 bratří při zničení tohoto chrámu.Až do zastavění tohoto místa nesly pozemky (ro-le) název Sbor.

1902: Obec sama ničeho nepodnikala. Občan-ská záložna v Olešnici postavila během tohoto ro-ku užitkový vodovod nákladem korun 8 887.10a věnovala jej obci Olešnici přípisem ze dne 26. li-stopadu 1902.

1903: Občanská záložna v Olešnici postavilasvým nákladem silnici na Skalky-Šnelovku k ryb-níku . Náklad obnášel K 1200. Tím byla zrušenastará cesta, která vedla od splávku starého přímopotokem až před rybník. Touto úpravou dostalose obci kus řádné cesty.

1904. Zřízena komunální měšťanská školachlapecká.

15. prosince povolil zemský výbor obci Olešni-ci otevření zemské sirotčí kolonie v domě č. 2zvaný sirotčinec-chudobinec. Otevřen byl 1. břez-na 1905 a dostalo se tam 9 sirotků z Olešnice.3. února 1906 byla tato kolonie rozšířena pro 30chovanců.

V srpnu 1905 povolil obecní výbor na zaměřo-vání dráhy částku K 320 za 1 km. Současně jižtehdy bylo jednáno o zřízení autobusového spo-jení na nádraží.

Vyučování ve staré škole, nyní Sokolovna, mě-lo značnou potíž, poněvadž děti musily choditipo úzké silnici, která byla ve stálém provozu a takohrožovala bezpečnost dětí do školy docházejí-cích. Bylo proto dohodnuto zřídit podél silnicechodník k domku č. 177, který zabočoval značnědo silnice. Domek patřil p. Frőhlichovi. Na chod-ník byla vykoupena část zahrádky od domu 177a část plochy od domu č. 28. koželuha J. Čápek.

1908. Dávným zvykem bylo, že v Olešnici vždyna 1. května každého roku hrála hudba u domů

– 37 –


zámožnějších občanů; tento zvyk byl roku 1908zrušen. 25. října 1908 ustanovil se, vlastně obno-vil se spolek divadelních ochotníků, jehož před-sedou byl Jan Hamerský, fotograf, Josef Matono-ha, jednatel, a Vincenc Čápek, koželuh, zapisova-telem.

O spolku divadelních ochotníků od jejich za-početí až do doby, kdy činnost spolku ustala, bu-de pojednáno později samostatně.

Jednota Sokol v roce 1908 nebyla snad znovuzaložena, ale pouze obnovena z roku 1869. Cviči-lo se v domě č. 81, později ve škole. Paměti Soko-la od založení budou vydány zvláště ode dne za-ložení až do doby nynější.

1910. Svítila po západu slunce kometa Halleyo-va. Byl to nezvyklý zjev a mnoho se mluvilo, žedne 18. května bude zeměkoule ohrožena a zni-čena. Hned se také vynořila nová písnička, kteráse hned zpívala jak ve městech tak i na venkově.„Přijde kometa, bouchne do světa, 18. května bu-de konec světa“ atd. Před 18. květnem lidé, kteřídlouhou dobu se vzájemně škorpili, hned seusmiřovali, zloby si odpouštěli, dluh však nikdonikomu neodpustil.

Rok 1910 byl celkem mokrý, následující 1911náramně suchý, což mělo velký vliv na ceny obilítak, že ceny stouply o 50%.

Škola měšťanská: V pátek 16. září 1910 odevz-dala obec Olešnice nově vystavěnou školu obec-nou a měšťanskou, kterou postavila svým nákla-dem , bez přispění obcí přiškolených, místnímškolním radám k účelům vyučovacím. Jednánío stavbě, stavba budovy trvala několik roků a za-vdala také mnoho příčin k nedorozuměním meziob. funkcionáři, zejména pokud se týkalo staveb-ního místa. Celkový náklad této stavby vyžádal sičástky K 130.000; náklad byl však najednou spla-cen v roce 1919 za starostování p. Josefa Matono-hy, prvního starosty po převratu, zvýšenou obec-ní přirážkou.

1911 Byla provedena přestavba tarasové zdiu kostela proti radnici. Před touto přestavbou stá-valy tam sklepy, lidově sklípky, které bývaly pro-najaty živnostníkům, hlavně zelinářům, takže tobývala taková malá tržnice. Nájem se odváděl doobecní pokladny. Při přestavbě přišlo se na veli-kou spoustu kostí lidských. Jak jest z farní matri-ky zřejmo, byl kolem kostela hřbitov, kde byli po-chováváni občané z Kněževse, Rovečného. Kostibyly veliké a silné, tak lidé soudili, že naši před-kové byli silnější konstrukce. Byly převezeny na

kat. hřbitov na Mor. Straně. Pokračováním stavbypřišlo se na větší množství kostí a od dalšího pře-vážení bylo upuštěno. Uložily se vedle tarasovézdi a zazdily. Na nově postavěnou zeď pořídilokrašlovací spolek spolu s občanskou záložnouželezný plot, provedl dlažbu u kostela svým ná-kladem.

Spolek Orel v Olešnici. Orel byl založen1. března 1911 jakožto tělocvičný odbor dělnické-ho vzdělávacího a svépomocného spolku „Všeod-borové sdružení křesťansko-sociálního dělnictva“.

Kromě prostných cvičení cvičilo se na nářadí(hradla, hrazda) a to 2xte v týdnu v budově staréškoly (nynější Sokolovna) až do války. Za válkyještě do konce roku 1915. Až do posledního mu-že bylo členstvo vzato na vojnu. Z počátku cviči-li většinou ženatí muži, pak přestávali a na místonich nastupovalo členstvo mladší, svobodné –cvičilo průměrně 20-25 mužů. Po válce byl Orelvzkříšen a začalo se cvičit roku 1918, po převratuopět ve staré škole, ale budova byla prodána So-kolu, načež se cvičilo na dvoře Františka Stejska-la, č. 286 po dobu letní. Na to v zimě 1919/1920cvičilo se v domě Františka Novotného č. 161 a naobou místech i následujícího roku. Ke schůzímbyla pronajata světnice od Aloise Stejskala č. 95v roce 1921.

Roku 1920 prvního ledna nové stanovy úředněschválené měnily odbor tělocvičný v samostat-nou jednotu, a to v tělovýchovný a vzdělávacíspolek na zásadách křesťanských.

Dne 13. září 1920 byla podána žádost, aby obecOlešnice odprodala na stavbu místností obecnípozemek. Zatím v roce 1921 na podzim dáno by-lo svolení od místní školní rady, by dvakrát v týd-nu cvičiti mohl Orel ve školní tělocvičně, což by-lo pak po 2 roky, do konce prázdnin roku 1923.Ku vzdělávacím schůzím 1. února 1922 byla pro-najata místnost od p. Neumanna na staré Poště.

V roce 1923 hostinec na Poště koupila společ-nost katolického domu a ta dovolila jednotě, by siupravila ke svým spolkovým účelům místnostivedle hostince a zahradu. Starostou jednoty bylCyril Motáček, kooperátor v Olešnici. Ze vzdělá-vací činnosti dlužno uvésti, že jednota pěstovalakromě četby zpěv národní a církevní, v zimnímobdobí byly pořádány měsíční schůze s přednáš-kami, několikrát v roce divadlo, jednou akade-mie, letní tělocvičná slavnost a divadlo v přírodě.Do roku 1922 byly pořádány 4 divadelní hryv přírodě. 1921: Jan Výrava, od Frant. Schuberta

– 38 –


a 1922: Jánošík od Mahena; Představení byla se-hrána na Šnelovce.

1913: 19. ledna byl pročten na valné hromadědivadelních ochotníků přípis ob. představu, kte-rým se budova Divadlo předává spolku k užívánía udržování. Obec si však vyhradila, že o propůj-čování divadla cizím kočujícím společnostem bu-de sama rozhodovati.

12. prosince se obecní výbor usnesl na defini-tivním odstranění budovy tak zvané pivovar, hos-tinec na náměstí u kostela. Poněvadž v této bu-dově v postraních přístavbách se nacházelyuskladněné jarmareční boudy, dále hasičské skla-diště, nabídla občanská záložna obci, že zřídísvým nákladem nové místnosti a předá je pak ob-ci k bezplatnému užívání. Ve schůzi obecního vý-boru byla tato záležitost schválena. Jinak všakdopadlo usnesení ve schůzi právovárečných měš-ťanů. Tam se narazilo na veliký odpor a poněva-dž dle staré smlouvy byť by i jediný právováreč-ný měšťan nesouhlasil, usnesení nenabývá práv-ní moci. Proto také z bourání Pivovaru sešlo.

Celkem rok 1913 byl rokem pro Olešnici nejdů-ležitějším. Přinesl mnoho nových návrhů pro roz-voj obce, počet živností vzrůstal, obchody šlydobře, průmysl byl plně zaměstnán, takže každýčlověk našel zaměstnání a výdělek.

Tak ku příkladu: Hedvábná továrna zaměstná-vala až 200 dělníků, kteří pracovali od kusu a vy-dělávali tkalci: 7-9 zlatých, zruční tkalci až 10 zltýdně.

Tuhové doly Weypustek zaměstnávaly přes 20horníků, ročně přes 20 povozníků odváželo tuhuna nádraží buď do Skalice nebo Březové. Hornícivydělali týdně přes 10 zlatých, řemeslnící, zejménabednáři a stolaři rovněž tak. Povozníci tehdy braliza 1 den párovým koňským potahem 5-7 zlatých.Ročně se odváželo v dřevěných sudech přes 12 va-gonů. Tuha z větší části byla zasílána do Anglie.

Koželuha Jindřicha Čápka zaměstnávala až 7koželuhů, 1 strojníka, 3 řemenáře, přes 15 sedlá-řů. Pro svoji potřebu nestačila však vydělati po-třebné množství kůže, tak že mnoho kůží byloobjednáváno – Polsko a Hamburg.

Koželužná fa. Neumann měla rovněž 5–6 kože-luhů, přes 15 sedlářů. I tato firma byla v dobrémchodu a měla mnoho státních dodávek. Mzdyv koželužnách obou pohybovaly se 8–12 zlatýchtýdně, u sedlářů 10–15 zlatých dle zručnosti.

Řeznictví Karel Čápek mělo 10–12 dělníků, Rol-nická škrobárna v sezóně rovněž 10–12 dělníků.

Živností bylo dle daňového rejstříku ohlášeno124. Továrna Matonoha na umělé květiny měla35 dělníků mimo domácích dělníků, kteří praco-vali doma. Obchody a živnosti dobře prosperova-ly, byly podnikány i stavby domků, takže do kon-ce roku 1913 počítala obec 311 domů.

Obecní rozpočet na rok 1913 vykazoval potře-bu 22 750 K, úhradu 7922 K, schodek 14 828 K.

Přímá daň přirážkám podléhajícím obnášela 11393,84. Obecní přirážka stanovena 130%.

Také byl projednán rozpočet 1914 a stanovenapřirážka 150%. V tomto roce bylo jednáno takéhodně o stavbě dráhy do Skalice a byly konányvelké přípravy. Obecní funkcionáři byli zaměstná-ni plně různými jednáními o stavbě, vysílali de-putace a opatřoval se potřebný stavební kapitál.

Rok 1914

začal velmi klidně, slibně, bohužel bouřlivěkončil.

Od jara bylo pracováno obcí na vytčeném pro-gramu prací, zejména výstavby dráhy, ale 28. čer-venec zmařil všechny plány, na kterých se praco-valo téměř 40 roků. Vše bylo zastaveno – na jakoudobu – nikdo neví.

Dne 28. června, kdy byl konán za obrovskéúčasti lidu I. všesokolský slet v Brně, byli zastře-leni srbským studentem Principem nástupce trů-nu rakouského František Ferdinand a jeho choťŽofie z Hohenbergů, rozená hraběnka Chotková.Byla to jiskra, která podnítila připravený již požársvětové války, z níž se rodily červánky naší svo-body.

Dne 28. července vyhlásilo Rakousko-UherskoSrbsku válku, ze které povstala válka evropská.

V Olešnici byla mobilizace vyhlášena 2. srpna1914 v 6 hodin ráno. Obecní strážník Kuda bubno-val po celé obci, že všichni vojíni, ať aktivní či v zá-loze, do 38 let, musí do 24 hodin nastoupiti vojen-skou službu u svého pluku. Nastal nářek a pláčv každém domě. Muži nesli tuto zprávu odhodla-ně, avšak hůř bylo se ženami. Tu noc málokdospal. Vše bylo dáváno nakvap do pořádku a v ne-děli ráno o 6 hodinách čekaly povozy u Radnicea pak ještě u hostince Puchárny. Smutné bylo lou-čení rodin – dětí se svými táty, rodičů se svými sy-ny, z nichž mnozí už nespatřili svoji obec, dřímajív dálné cizině, musili obětovati život za cizí zájmynám nepřátelské. „S Bohem“, vozy se hnuly a našizdraví občané olešničtí šli vstříc neznámým útra-

– 39 –


pám. Nastoupili na různé fronty v Haliči a v Srb-sku. 10. až 12. září nastupovala II. výzva od 38–42roků. Znovu odešlo přes 20 otců rodin.

Následovaly odvody mladších ročníků, kteříještě nebyli odvodem povinni a tak z každého do-mu muži jen poněkud schopní odcházeli na voj-nu.

Počátkem prosince 1914 nastaly první válečnédodávky obilí. Hospodářským usedlostem bylouloženo, kolik kg čeho musí odvésti. Za skladištěbyly určeny místnosti ve staré škole Sokolovnav přízemí ve dvoře.

Začali již dojížděti také ranění vojíni na krátkédovolené, aby znovu nastupovali na frontu.

První padlý z Olešnice byl Josef Stodola, učitel,jednoroční dobrovolník z domu č. 82.

Spolek divadelních ochotníků 15. listopadu1914 sehrál divadelní představení „Ošetřovatel-ka“. Čistý výnos byl věnován 10ti našim vojínům,kteří v tu dobu rukovali.

1915

Zase nastaly odvody již těch nejmladších ho-chů, z nichž některý nedovršil ještě 18 roků. Prv-ní takový ročník byli chlapci narození 1897.Z Olešnice jich šlo 14, 9 jich odvedli. Rukovali 15.října. České pluky již tehdy neměly u nás svojekádry a tak většinou rukovali zeměbranci do Hal-lu v Tyrolích, řadové vojsko do Hermanstatu (Si-biř) v Sedmihradsku. Nastával u nás značný ne-dostatek, byl nařízen soupis všeho obilí a mouky.Kdo chtěl otruby ze svého eráru odvedeného obi-lí, musil zaplatit za 1 cent K 20. A zase v červnunastaly nové odvody mužů od 42 do 50 let. Na„fiřpon“ byly 3 páry koní vyslány. V srpnu bylyuveřejněny vyhlášky, kterými se rolníkům naři-zovalo, aby odvedli všechno obilí eráru. Komisio-nářem bylo družstvo v Letovicích. Pšenice byla zaK 37, žito 34 K, ječmen 28 K za 100kg. Trhy bylyzrušeny a nikdo pod trestem nesměl nikomu,kromě eráru, svoje obilí odprodati. Kdo se přiznalv této době ke všem svým zásobám, brzy a trpcelitoval; na konec neměl sám co mlít, vše muselodvésti a jemu byla přidělena spotřební kvóta nagramy, aby toho bylo aspoň v číslicích mnoho.V říjnu 1915 bylo již zakázáno svobodné mletí vemlýnech. Každý si musil napřed podati žádost nac. k. hejtmanství v Boskovicích. Tam měli všech-ny zásoby zapsány. Přezkoušeli žadatelů „soupis-ný arch“ a teprve udělili povolení. Stalo se mno-

hokrát, že někdo, kdo si koupil obilí, neměl sou-pisného archu, zabavovaly je úřady. Lidé však br-zy na úřady vyzráli. Působilo se na mlynáře růz-nými dary a zázračně také někde působilo kuři-vo, poněvadž ho byl nedostatek. Pak přišli lidé nadruhou věc. Mlynář prostě mlecí list nevyplnil,a tak se na něj jelo podruhé. Byl-li někdo dopa-den bez lístku, obilí propadlo. Později však četní-ci vozů neviděli, poněvadž sami trpěli nedostat-kem a byli rádi, když jim rolník prodal. I nejvyššíkontrolní orgány kupovaly pod rukou, protožez přídělu na lístky nemohly žíti. Na osobu bylourčeno pro den 30 dkg mouky, nebo 40 dkg obi-lí. Každý si musel zásoby dobře rozpočítat, abyvystačil. Drahota citelně stoupla. Sádlo bylo za 8K, vepřové maso za 5 K. Tele se prodávalo až za200 K.

V prosinci podražil všechen dobytek. Starší li-dé žasli nad množstvím peněz. Kromě toho bylypořádány sbírky různých kovů, co mělo troškucenu a hodilo se na munici nebo zbraně. Všudepanoval nedostatek a čekalo se ukončení války,ale nastal rok

1916

a válka plnou prudkostí zuřila dále. Zase novésoupisy, rekvizice a upisování válečné půjčky.Obec Olešnice upsala po velkém nátlaku 30 000K. Drobní lidé a majitelé domů přes 50 000 K.Největší činnost z nařízení úřadů rozvinulo uči-telstvo v propagaci této rakousko-uherské akce.Přesvědčovalo se dům od domu, povzbuzovalo sea zaplašovaly obavy. Vzpomínky na tyto agitacejsou ještě svěží v paměti občanů. Ještě nebylaskončena půjčka, již tu zase nastal „Týden Čer-veného Kříže“ propagačními letáčky, ale lidé jižnejevili zájem. Část těchto příspěvků byla vybrá-na také v kostele, kde byla také úřady nařízena.

V letních měsících byly provedeny generálníodvody ročníků 1865 až 1897. Tyto dopadly tak,že z Olešnice nastoupilo do konce roku 350 vojá-ků. Nebylo jediného domu, aby někdo nebyl navojně. Z některých domů byli až 3. Hned na to za-se sbírka kovů. Sbíraly se měděné věci, kotle, mo-sazné hmoždíře, niklové a cínové předměty. Kaž-dý byl povinen tyto předměty dobrovolně odvés-ti, přičemž bylo řečeno, že budou konánypřehlídky v domácnostech a u koho se něco na-lezne, bude potrestán. Takový případ se stal na-šemu kat. faráři Františku Soukalovi, který chtěl

– 40 –


uchránit staré cínové svícny v kostelíku na Mo-ravské Straně, které jsou starobylou památkou.Byl vyšetřován, ale dokázal, že se jedná skutečněo starou památku. Nechal si svícny namalovati.Namalování svícnů tužkou udělal mu p. RobertPelíšek, olešnický občan. Tímto náčrtkem doká-zal to, že svícny zůstaly zachovány a sám bylzprostěn od stíhání úřady.

Na podzim byly kruté rekvizice dobytka. Stavse stále zmenšoval, poněvadž někteří majitelé do-dávali dobytek již po třetí neb po čtvrté. Cena zadodaný dobytek eráru pohybovala se: jalovice3.40 K, krávy od 2-3 K za 1kg.

V prosinci byly sdělány nové archy, kolik cel-kem v roce sklidil, kolik odevzdal eráru a po do-končení soupisu přišla první komise přehlížet zá-soby a soupisné archy, zda jest vše správně udá-no. Tehdejší starosta obce František Fiala, rolníkč. 83 v Olešnici, vyžádal si zdravotní dovolenou,a za něj úřadoval p. Jindřich Procházka, rolníkv Olešnici č. 85. V listopadu byla vyložena V. vá-lečná půjčka a znovu nastala agitace k upisování.V mnoha domech v Olešnici staří lidé, kteří mělipár korun ušetřeno pro stáří nebo nemoc, upsalivše, co měli a zůstali úplně bez prostředků. Mno-ho bylo také těch, kteří se vrátili ze služeb ze svě-ta, svůj těžce vydělaný groš obětovali. V Olešnicibylo více než 10 žen a mnoho starších mužů, kte-ré válka z měst vytlačila. Tito lidé nežili, ale ži-vořili, protože neměli, za co by si koupili. Rekvi-zice a dodávky obilí stoupaly; Olešnici byly před-pisovány velké: Žita 300q, ovsa 400q i více.

1917

V únoru nastala prohlídka všech zásob. Bylyzřízeny soupisné komise s doprovodem vojska.Udané váhy byly přezkoušeny a bylo-li něco navíc, odebráno. Vojáci, kteří prohlídku konali, bylivětšinou Maďaři. Zásoby byly ukrývány porůznu.Pod podlahy, na půdách do sena, ba i na poli sezakopávaly. Všude byl nedostatek pracovních sil,protože doma zůstaly jen ženy a děti. Ženy doná-šely i mrtvoly na hřbitov. Kostel neměl sluhu a počas ani varhaníka. Hoši školou povinni vykonáva-li zvonění.

Evropská válka stala se světovou. Příděl moukyvydával se pouze na lístky, ale často se stávalo, žese na lístky ničeho nedostalo. Cukr se dával 1/8Kg na měsíc pro osobu, ale ani toho se pro lid ne-dostalo. Mnoho lidí s lístky chodilo pro cukr až

do Březové. Kožené podrážky nesměl si civilistakoupit, nebo pak se musily nosit dřeváky. Mnohopotravin se kupovalo pod rukou, za lichevní ceny.Třebaže takový obchod byl stíhán a přísnětrestán, nic nepomohlo; vznikli takoví lichváři,kteří dostali jméno „keťasi“. Tak ku příkladu pše-nice, která měla maximální cenu 37K, prodávalase až za 1.000 K metrák, maso až za 25K. Podletoho i druhé věci. Zač byl před válkou statek,grunt, to stál za války kůň. Co stála před válkoukošile, ve válce nekoupil ani niti. Pivo prodávalose jen někdy a někde. Byla to vodička – vařenái z pejřu. Kdo chtěl pivo dostat, musil mít ještě ta-ké protekci u hostinského. Centrály pro zásobo-vání obyvatelstva se u nás neosvědčily. Olešnicebyla odkázána na Letovice a Skalici. Od nás setam dováželo obilí, odtud se přivážela mouka,která se někdy nedala moukou nazývati. Po vy-puknutí války s Itálií přišli do Olešnice italští vy-stěhovalci od Tridentu z Tyrol, kteří byli ubyto-váni ve dvoře Lambergu v sále v poschodí. Dostá-vali přidělenu kukuřičnou mouku, ze které vařilipolentu. Jinak ale chodili stále do okolních lesůa líčili na zvěř, v potoce za Lambergem, kde bylomnožství pstruhů, rybařili. Zvěř i ryby po dobujejich pobytu v Olešnici se ztratily.

Ženy narukovaných vojínů dostávaly na sebea děti podporu od státu. Pro podpory docházel naberní úřad v Kunštátě obecní stážník Kuda. Bralpodpory pro všechny ženy, jichž bylo přes 300.Jinak se podpory vyplácely jen na berním úřaděa každá žena si tam měla pro ně chodit. Ovšem žez těchto podpor nikdo nezbohatl, poněvadž za ta-kový obnos mnoho nekoupil. Na jedné straněhromadilo se jmění, ukládalo se do záložen, a nadruhé straně u drobných lidí byla obrovská bída– a stát již rychle upadal. Bylo také vidět, že i voj-sko nebude stále trpět a mnoho vojáků, kteří při-šli z fronty na dovolenou, nechtěli se již na fron-tu vrátit; utekli do lesů, nebo zůstávali ukryti napůdách. Začaly se tvořit „zelené kádry“ takéu nás. Největší potíže měli četníci, kteří stále hle-dali ukryté vojáky. Několikráte také došlo k to-mu, že četníci začali střílet po prchajících vojá-cích, jiní byli zase dopraveni do vězení na Radni-ci, odtud do Kunštátu, ale nádraží ještě nevidělia opět utekli domů. Někteří provinilci z Olešnicebyli postaveni před divizní soud, odsouzeni, alenikdo trestu neodpykal.

Pro letní dobu na návrh Německa byl změněnhodinový čas. Hodiny byly postrčeny o hodinu

– 41 –


ku předu. Byl to tak zvaný „letní čas“. Rekvírová-no bylo vše; obilí, brambory, dobytek a znovu ko-vy. Došlo i na zvony a píšťale z varhan evangelic-kého kostela. Starožitné zvony i varhany bylyuchráněny pouze z malé části. Došlo také na zvo-ny na katolickém kostele. O křížových dnech by-ly vzaty 3 zvony. Nejtěžší vážil 558kg, a měl ten-to nápis. „Uděl pane pokoje za těchto dnů našich“a nesl obraz sv. Leopolda. Druhý zvon měl 450kg,a měl nápis: „Svým milým poddaným – obětovalsvobodný pán Josef Honrichs 1835“, a nesl obrazsv. Floriána. Třetí vážil 329kg (umíráček).

I kostelík na Mor. Straně byl postižen. Tam bylvzat menší zvon, který vážil 50kg. Zůstal takv kostelíku na hřbitově jeden zvon vážící 192kg,zhotovený r. 1650 a má nápis „Ano, jalileo za pá-na Jana Pospíšila.“ Než byly ráno zvony z věžesdělány, bylo zvoněno celou hodinu na rozlouče-nou. Bylo-li dojemné, když naši otcové, synia bratři odcházeli do války, snad dojemněji půso-bilo, když tyto zvony nám naposledy vyzváněly.Ty zvony, které tak mnoho přátel a známých do-provázely na poslední místo odpočinku, věřícísvolávaly do chrámu Páně a v případech požáruvolaly k pomoci. Lidé plakali, někteří kamenemuráželi kousky odlitků na památku. Odváženézvony doprovázel lid až za Crhov. Při projížděníměstem vyzváněly zvony na evangelickém koste-le na rozloučenou. Zvony byly dopraveny doUher fě. Weis (byl to Žid), který prý náramnězbohatl, ale z doslechu se později oběsil. Za zvo-ny se dostalo 3 940 K. Tento obnos měl být upsánna válečnou půjčku, ale přičiněním dp. Soukala,faráře v Olešnici byl uložen na 4% rentu.

Celý rok 1917 byl suchý, špatný. Pícnin bylonedostatek. Zima přišla brzy, topiva byl nedosta-tek, takže i ve škole bylo zavedeno zkrácené vy-učování.

Rok 1918

Bída, hlad, útrapy přivodily také ještě do obcetyfus. Dosti lidí zemřelo, z nichž většina podvýži-vou.

Staré zvony vyměněny za zvony ocelové a by-ly pořízeny u fy. Matoušek v Husovicích – Brno.Hladový lid začal se již v městech bouřit, na fron-tách byly neúspěchy, a proto s napětím všichniočekávali rozvrat říše Rakousko-Uherské. Jakoblesk rozšířila se po našich vlastech zpráva o ka-pitulaci Rakousko-Uherska a dne 28. října 1918

byla prohlášena naše samostatnost. Tímto věko-památným aktem přestala pro nás existovati říšeRakousko-Uherská a s ní i dynastie Habsburskás posledním panovníkem Karlem I. V této radost-né chvíli zapomnělo se i v naší obci na bezpočet-né útrapy a po celý týden každého dne chodilprůvod městem za zpěvu národních písní. Pro-hlášení samostatného státu bylo obci oznámenotelegraficky z Prahy v následujícím znění.

Praha, 28. října, č. 3642Zákon vydaný národním výborům dne 28.října

1918. Samostatný stát československý vstoupilv život. Zachována byla souvislost dosavadníhoprávního řádu s právem novým, aby nenastalyzmatky a s právem byl nerušený přechod k nové-mu státnímu životu. Národní výbor jménem čes-koslovenského národa jako vykonavatel státnísvrchovanosti nařizuje:

Článek 1.) Státní formu československého stá-tu určí národní shromáždění ve srozumění s čes-koslovenskou národní radou v Paříži, jako orgá-nové jednomyslné vůle národa. Než se tak stane,vykonává státní svrchovanost národní výbor.

Článek 2.) Veškeré dosavadní zemské a říšskézákony a nařízení zůstávají prozatím v platnosti.

Článek 3.) Všecky úřady samosprávné a župníústavy státní, zemské, okresní, župní a obecníjsou podřízeny národnímu výboru. Prozatím úřa-dují a jednají dle dosud platných zákonů a naří-zení.

Článek 4.) Zákon nabývá platnosti dnešnímdnem.

Článek 5.) Předsednictvu národního výboru seukládá, aby tento zákon provedlo.Dáno v Praze, dne 28.října 1918.

Antonín Švehla.

Oslavy na Radnici byly uspořádány v neděli10. listopadu1918 o 2 hod. hodinách odpoledne.

Brzy po převratě vraceli se domů vojíni zevšech front. V obci nastal hned jiný ruch a veselí.Bohužel nepřišli všichni. Mnoho jich zůstalo nabojištích. Téměř pětina.âís. domu: 22, Metodûj Dufek, pekafi, Ïenat ,̆ 3 dûti.31. âípek Karel, tkadlec, svobodn ,̆35. Bednáfi Adolf, obuvník, Ïenat ,̆ 1 dítû.45. Macháãek Adolf, krejãí, svobodn .̆46. Synek Franti‰ek, obuvník, svobodn ,̆47. Procházka Franti‰ek, pekafi, svobodn .̆51. ·utera Adolf, zedník, Ïenat ,̆ 4 dûti.52. ·e‰ulka Josef, fiezník, svobodn ,̆

– 42 –


54. Koneãn˘ Gustav, sedláfi, svobodn˘54. Koneãn˘ Franti‰ek, cihláfi, Ïenat ,̆ 2 dûti.60. Synek Josef, obuvník, Ïenat ,̆ 1 dítû65. Chládek Alois, zedník, svobodn ,̆65. Chládek Josef, krejãí, svobodn˘65. Chládek Franti‰ek, zedník, Ïenat ,̆ 1 dítû.82. Stodola Josef, uãitel, svobodn ,̆

3. Ptáãek Josef, zedník, Ïenat ,̆ 5 dûtí94. âlupek Gustav, rolník, Ïenat ,̆ 2 dûti.

103. Novotn˘ Karel, rolník svobodn .̆106. Pe‰a Gustav, obuvník, svobodn˘106. Pe‰a Ludvík, obuvník, Ïenat .̆120. Piskaã Rudolf, hosp. úfiedník, svobodn˘139. Bednáfi Josef, dûlník, svobodn .̆144. ¤ehÛfiek Antonín, Ïenat ,̆ 1 dítû.151. Îliãafi Josef, rolník, Ïenat ,̆ 1 dítû159. Truhláfi Josef, fiezník, svobodn ,̆165. Synek Robert, fiezník, Ïenat ,̆ 2 dûti165. Vorlíãek Jindfiich, tkadlec, Ïenat˘ 3 dûti170. Îila Gustav, tkadlec, svobodn ,̆172. Musil Franti‰ek, svobodn˘172. Musil Josef, listono‰, Ïenat ,̆ 3 dûti.181. Valtr Franti‰ek, bednáfi, Ïenat ,̆ 2 dûti184. Dukát Bohumil, zedník, svobodn .̆186. Janãík svobodn˘190. Löffler Josef, fiezník, svobodn .̆196. Cibulka Josef, krejãí, svobodn˘197. Jirgl Jindfiich, tkadlec, Ïenat˘ 3 dûti198. Herník Josef svobodn˘200. Vrbka Karel, ‰afáfi, Ïenat ,̆ 2 dûti.207. ·imon Josef, krejãí, Ïenat ,̆ 1 dítû. 214. Kubíãek Karel, tkadlec, Ïenat ,̆ 2 dûti218. Nûmeãek Jan, Ïenat˘ 220. ·paãek Josef, tkadlec, Ïenat˘ bezdûtn˘221. Dymáãek Franti‰ek, dûlník, svobodn˘221. Dymáãek Josef, dûlník, Ïenat ,̆ 1 dítû.233. Koneãn˘ Franti‰ek, dûlník Ïenat ,̆ 1 dítû234. Koneãn˘ Karel, tkadlec, Ïenat ,̆ 1 dítû249. Novotn˘ Josef, fiezník, svobodn˘ 251. Vojtûch Josef, obuvník, svobodn˘ 259. Synek Franti‰ek, dûlník, svobodn˘ 259. Synek Jan, dûlník, svobodn˘ 270. Ma‰ík Jaroslav, obchod. pfiíruãí, svobodn˘272. Procházka Josef, fiezník, svobodn˘301. Elis Josef, tkadlec, Ïenat ,̆ 3 dûti 315. Holcner Franti‰ek, zednick˘ mistr, svobodn˘

Brychta Metodûj, dûlník, Ïenat ,̆ 2 dûti45. Konrád Jan, dûlník, svobodn˘

Halas Václav, dûlník svobodn˘238. Tono‰ Arno‰t, dûlník, Ïenat˘ 168. Novotn˘ Franti‰ek, dûlník, svobodn˘

2. Zelinka Franti‰ek, koãí, Ïenat ,̆ otec 3 dûtí âlupek Alfred, dûlník, svobodn˘Synek Vincenc, dûlník, svobodn˘ Îíla Josef, koláfi, svobodn˘

49. Îíla Josef, dûlník, Ïenat˘305. Grüner, úfiedník, Ïenat ,̆ 3 dûti

Prá‰il Jan, pekafi, svobodn˘ Fiala Vojtûch, strojník, Ïenat ,̆ 1 dítû ZrÛstek, dûlník, zemfiel na pou‰ti Gobi

Doma dále zemfieli:Navrátil Josef ã.194, Ïenat˘Navrátil Jan ã.2, Ïenat˘Ma‰ka Josef ã. 2, Ïenat˘

21.prosince vrátil se president Masaryk do Pra-hy. 27.prosince soupis všech rakouských váleč-ných půjček. Po dlouhé době byly zase slavenyveselejší vánoce.

Rok 1919

6.února obecní výbor usnesl se prodati těl. jed-notě Sokol budovu staré školy na Mor. Straně zaKč. 30 000 i s pozemky. Čís. domu 157, vložka154. Usnesení stalo se 10ti hlasy proti čtyřem.

V březnu kolkovaly se na radnici peníze. Od15. března vyplácel berní úřad zadržené penízepři kolkování do 250 Kč. Počátkem května bylykolkovány vkladní knížky a konal se soupis vkla-dů všech spořitelen a záložen i cenných papírů.Lidé byly též nabádáni, aby odevzdali své šperkya zlato na zlatý poklad republiky.

15. června 1919 konaly se volby do obecníhozastupitelstva dle nového řádu volebního.

Olešnice čítá přes 2000 obyvatel, bylo voleno30 členů.

Celkem byly podány 3 kandidátské listiny:1.) Strana lidová,2.) Strana soc. demokratická3.) Strana pokroková

Při volbách obdržela strana lidová 11 mandátů,strana soc. demokrat. 11 mandátů, strana pokro-ková 8 mandátů. Za starostu byl zvolen Josef Ma-tonoha, továrník v Olešnici č. 6.

Náměstkové starosty: Josef Višinka, rolník,Olešnice č. 116; František Vorlíček, úředník nem.pokladny v Olešnici.

28. července konala se první schůze novéobecní rady, kde starosta připoměl všem členůmjejich povinnosti a požádal všechny, aby v zájmuobce uložené práce svorně vykonávali. 7. srpna

– 43 –


1919 byl sestaven obecní rozpočet na rok 1919,který vykazuje

potřebu Kč 35 648,–úhradu Kč 6 891,–schodek Kč 28 757,–Mimo toho povolil zemský výbor 580% přiráž-

ku mimořádnou na zaplacení dluhů.19.srpna 6 vojáků provádělo rekvizi v obci.

Stravování za ně v hostinci platila obec.14.září měla obec dodati 2 kusy hovězího do-

bytka v živé váze 340 kg.15.září došel předpis o dodávce obilí a to 87q pše-

nice, 378q žita, 75q ječmene, 215q ovsa, která bylarozvržena na jednotlivé producenty, obdělávající ví-ce než 3ha orné půdy, celkem na 65 vlastníků po-zemků, a dále 13 kusů hovězího dobytka.

První 28.říjen: Domy ozdobeny prapory, bylavyjednána hudba a tábor lidu na náměstí. Pro deš-tivé počasí byla schůze a oslava v sále na Radnici.

15.listopadu byla zřízena poradna pro matkya kojence v živnostenské kanceláři, která dosudtrvá. Ošetřujícím lékařem ustanoven obvodní lé-kař MUDr. František Šebela v Olešnici.

29.prosince projednala obecní rada stížnostobcí Veselky a Kněževse, které žádaly za úpravusvých katastrů tak, aby pozemky odkoupenéz katastru obce Olešnice byly připsány do katast-ru jejich obcí. Žádosti nebylo vyhověno, a stěžu-jící byli vyzváni k oznámení, zda jsou ochotni na-hradit celkový náklad na opravy katastrálníchmap, který by byl příliš veliký, aby jak obec Ve-selka tak i Kněževes mohly jej zaplatiti.

1920

16. ledna byla uspořádána veřejná schůze odpo-ledne ve 2 hod., při níž promluvil p. říd. učitel Kaf-ka o zřízení osvětového sboru a obecních knihov-nách. Obec vlastnila knihovnu, která byla umístě-na ve škole. Čítala 347 děl o 365 svazcích.Knihovníkem byl p. učitel Frant. Fiala. Žádal proto,aby obec věnovala na knihovnu částku aspoň 500Kč, poněvadž některé knihy jsou ve velmi ubohémstavu a od roku 1916 nebylo ničeho knihovně vě-nováno. Žádost byla prozatímně odložena.

24.ledna jednáno o obsazení místa obecníhotajemníka. Žádosti o toto místo došly 3, a sice: Ja-na Danzingera v Olešnici, Ladislava Kokty z Roz-seče, Karla Kašpárka z Olešnice. Za obecního ta-jemníka byl ustanoven Karel Kašpárek, nar.1897,který úřad ihned nastoupil.

V měsíci únoru bylo přikročeno k přípravnýmpracím:1.) Výstavba elektrické sítě,2.) Jednání o pronájmu panské půdy,3.) Zřízení automobilové tratě Olešnice – Kun-

štát – Lysice – Skalice4.) Zřízení zemské odborné školy v Olešnici.

Tento program byl vytčen starostou obce Jose-fem Matonohou pro funkční období nově zvolenéobecní rady. Vycházel ze stanoviska, že poměrypočínají se konzolidovati a lid chápe a uznává ty-to různé novoty za správné. Dne 10.března 1920svolal starosta obce schůzi komitétu pro elektri-zaci obce, sestávající ze zástupců průmyslu, ob-chodu, živnostnictva a dělnictva, na které přede-slal nedostatky, které by obec měla, nepřikročitise ku stavbě elektrizace po způsobu obcí okol-ních, které již navázaly jednání přímo se západo-moravskými elektrárnami v Oslavanech o zřízenía postavení elektrovodné sítě. Doporučil, aby by-lo navázáno jednání o vedení tratě s obcemi: Po-lička – Jedlová – Bystré – Trpín – Olešnice.

Podmínky pro tuto výstavbu byly následující:Obec složí členský příspěvek za každou hlavuv obci Kč 20 a dále drahotní příspěvek za každé-ho obyvatele v obci Kč 80,-. Náklad byl rozpočtendle posledního sčítání lidu a obnášel:

Členský příspěvek Kč 40 000,-Drahotní příspěvek Kč 160 000,-Tento návrh byl schválen ve všech obecních

sborech, a posléze byla učiněna dohoda s elekt-rárnami ZME, že obec upíše akcie 183 ve výši Kč55 000,- a drahotní příspěvek ve výši 163 000,-tak, jak byl zemským výborem upraven, poněva-dž země Morava jest z větší části majitelem pod-niku. 19. března přistoupilo se k jednání o proná-jmu panské půdy drobným zemědělcům dle § 63záborového zákona. K jednání vyslal velkostatekKunštát zástupce Jana Štefla, správce dvoru Lou-ka, obec Olešnici zastupoval starosta obce JosefMatonoha a náměstek starosty František Vorlí-ček. Za strany: Místní domovinu: Antonín Pokor-ný, domkař.

Při tomto jednání prohlásil starosta obce zá-stupci velkostatku, že se přihlásilo 117 osobo pronájem pozemků ode dvora Lamberga a too 107.8 ha polí, a 25.3 ha luk a pastvin, tedy o cel-kové výměře 133.1 ha půdy. Zástupce velkostatkuprohlásil, že dosud neobdržel dispozic, jakou vý-měru půdy ředitelství povolí do dobrovolnéhopachtu a že ponechal tuto věc k rozhodnutí okre-

– 44 –


snímu úřadu, kolik výměry bude povoleno.V dubnu na to obdržela obec zprávu, kterou vel-kostatek Kunštát povoluje do nájmu pozemky:

Zadní Unčovsko 9.10 ha, Na Klimentovým3.63 ha, Žlíbek 0.60 ha, Luka: pole Před škrobár-nou 2 ha, Dále ještě pod Chrastí 7 ha

Tímto nájmem bylo poděleno 65 uchazečů.Nájem byl stanoven takto: Ze Zadního Unčovska50 kg žita za míru, Klimentovo 40 kg žita za mí-ru, pod „Chrastí“ 40 kg žita za míru buď v zrnínebo v penězích dle úředně stanovené maximál-ní ceny. Nájem vyšel v penězích Kč 38.50 za mí-ru. U luk nájem stanoven 70 Kč za míru. Nájemvybírala obec a odváděla panskému důchoduv Kunštátě. Pozemky byly pronajaty až do zábo-ru půdy.

Dne 3. března deputace podává zprávu o zá-kroku u ředitelství pošt a telegrafů v Brně o zří-zení autobusového spojení Olešnice-Skalice. De-putace zúčastnil se se zástupci obcí také p. okres-ní hejtman Fendrych. Bylo přislíbeno a deputaceujištěna, že v běžícím roce bude doprava usku-tečněna. Při této příležitosti bylo obcím přislíbe-no také zařízení telefonního vedení.

Volby do poslanecké sněmovny byly provede-ny dne18.dubna, do senátu 25. dubna. Volilo sena Radnici a ve škole.

14. dubna bylo odhlasováno jednotě Sokolv Olešnici udělení kinematografické licence v bu-dově č. 157 v Olešnici.

V témže měsíci byla svolána schůze na Radni-ci, na které přednášel ředitel hosp. školy z Bystři-ce o významu hospodářských škol. Schůzi zahá-jil p. Jílek z Rovečného a obeslal celý hospodář-ský spolek okresu Kunštátského. Výsledekschůze byl zdařilý, neboť tak padlo první séměk výstavbě zemské hospodářské školy v Olešnici.

8. června byl splacen dluh na školu u hypoteč-ní banky v Brně.

Od 22. července až do 17. srpna byl provedensoupis majetku všech občanů za účelem vyměře-ní dávky z majetku. Soupisy prováděli 2 učiteléa obecní úředník. Z Olešnice bylo podáno celkem430 přiznání.

Obecní přirážka pro rok 1920 obnášela 18%vzhledem k tomu, že na berním úřadě váznouvětší obnosy nedoplacených daní. II. Oslava – 2.výročí naší samostatnosti bylo oslaveno v měst-ském divadle slavnostní hrou, jíž se zúčastnila ta-ké obecní rada. Domů také dojelo v tomto roce 23legionářů.

1921

12. září byl obecním zastupitelstvem schválenobecní rozpočet na rok 1921 s potřebou 74 080 Kč,úhradou 19 871 Kč, schodek 54 209 Kč

Přirážka byla stanovena na 340%. Novým zá-konem byli při této schůzi zvoleni i členové míst-ních školních rad: Byla provedena volba 2 členůškolní rady pro školu měšťanskou: Zvoleni byli:Jan Šedivý, stavitel v Olešnici, František Hloušek,mlynář v Olešnici.

Dne 23. září bylo započato s výstavbou elek-trické sítě a současně se stavbou transformátoruna p.č. 235 a 113. Proti tomu se ohradil majiteldomku č. 175, bylo však dokázáno, že stavebnímísto mu nepatří. 30. března 1922 počala v Oleš-nici svítit již elektrika. Od června prováděla fa Ba-itelmus domovní přípojky, větší část jich proved-la fa. Grünvald z Nedvědice i s instalacemi. Takédivadlo pořídilo zařízení za obnos Kč 7 532 a ta-to částka byla vypůjčena od příznivců spolku bezúroků. Splácela se z výtěžku her.

2. listopadu 1921 dalo obecní zastupitelstvo min.pošt a telegrafů v Praze prohlášení, že společněz obcemi Kunštátem a Lysicemi složí 21% garančnízáruku z kapitálu investovaného ve vozech, kterébudou přiděleny do provozu na této trati. Dále sezavázaly obce, že tato záruka bude doplněna napůvodní výši, nebude-li podnik rentabilní, dále žeobstará bezplatné garážování v Olešnici v domě č.124 a při zahájení provozu postarají se obce svýmnákladem zřídit hlavní garáž ve Skalici – Boskovi-ce. Obecní zastupitelstva byla však nucena ihnedzapočíti se stavbou garáže ve Skalici nákladem Kč103 000 vyjma dalších úprav, takže celkový účetobnášel částku přes 120 000 Kč. Stavbu provedlstavitel Štěpán ze Svitávky. Zahájení jízdy bylo 1.října 1922, kterého se zúčastnila obecní rada, obec-ní zastupitelstvo, učitelský sbor, min. pošt a tele-grafů, zástupci ředitelství pošt, zástupci průmyslu,obchodu a živnostnictva. Obě auta přijela na ná-městí, kde byla uvítána náměstkem starosty p.Františkem Vorlíčkem (starosta obce jel v autech sezástupci úřadů ze Skalice.)

Rok 1922

Uprázdněné místnosti v chudobinci, kde předválkou byl zemský sirotčinec, použila obecní ra-da na dětský útulek pro děti od 2 – 5 roků.

– 45 –


K vybavení útulku dala odložené lavice ze školy,opatřila dětské hračky. První ošetřovatelka bylaEliška Novotná z Olešnice a měla platu Kč 200měsíčně.

Dětí v útulku bylo 35–45. Hlavně tovární dělní-ci měli velkou výhodu v tom, že děti ráno dodalido útulku a po práci pro ně docházeli. Otop a růz-né potřeby podávala obec Olešnice. Majetnější ro-diče přispívali částkou 50 haléřů týdně na dítě –nemajetní neplatili ničeho. V roce1924 byl všakútulek uzavřen, poněvadž neměl prostředkůk dalšímu udržení. Subvence byly zastavenya obec neměla prostředků, aby jej dále sama vy-držovala.

22. března byla obecním zastupitelstvem od-hlasována dávka z piva, vína a lihovin s předpo-kladem výnosu Kč 11 000 na úhradu částečnéhoschodku ob. rozpočtu.

1. června: zavedena dávka ze psů Kč 5 ze psa.Rozpočet na rok 1922: potřeba Kč 171 788úhrada Kč 77 349schodek Kč 94 439Přirážka stanovena 480 % k přímým daním,

které obnášely 19 922 Kč. Při této schůzi bylo za-dáno zřízení elektrického osvětlení Radnice zacenu 2 860 Kč p. F. Čápkovi v Olešnici.

Dnem 1. června byl zrušen školní plat na školeobecné, školní plat na škole měšťanské byl zvý-šen pro cizí na Kč 50 ročně za žáka.

Rok 1922 byl celkem suchý, obilí slabé, rovněžbyl slabý i výmlat. Obchod obilím a životními po-třebami byl uvolněn. Soupis oseté plochy se do-sud vykonal, ale pouze pro účely statistické.

Rok 1923

18. ledna 1923 byla vyměřena obci Olešnici dáv-ka z majetku a z přírůstku na majetku v částce Kč5 679. Proti výměře bylo podáno odvolání, ale by-lo zamítnuto. Obecní knihovna ze školy byla pře-místěna na Radnici, při čemž bylo shledáno, žechybí 22 svazků. Půjčování knih bylo zavedenotak, že se půjčují od 1. října do 30. dubna každéhoroku. 18. ledna byla zavedena dávka za prohlídkudobytka a masa dle pravidel vydaných vládou.

27. února projednán obecní rozpočet na rok1923 který vykazuje:

potřebu Kč 128 376úhradu Kč 47 574schodek Kč 80 802Přirážka stanovena 380 % k daním Kč 21 264

Dne 30. května usneslo se obecní zastupitel-stvo definitivně na zavedení telefoního spojení doOlešnice.

Před tím však žádala poštovní správa částkupřes 100 000 Kč v roce 1920.

Jednáno bylo s poštovním ředitelstvím, kterévyšlo obci vstříc na 50 000 Kč. Tento obnos mělbýti splacen v 6ti pololetních lhůtách a vztahovalse na obce: Kunštát -Lysice – Olešnice. Místní zá-jemci upsali na tento účet Kč 16 000.

Obecní zastupitelstvo usneslo podepsati pro-hlášení, dle kterého zavazuje se obec Olešnice:opatřiti místnosti pro nový telefoní úřad, sjednánájem nejméně na dobu 10 roků a zaručí hraditipřípadné přestěhování telefoního úřadu předuplynutím této lhůty. Poněvadž majitel domu č.91 p. Albert Fiala odmítl takový požadavek pode-psati, byl hledán vhodný byt pro poštovní úřada ten se našel v domě č. 92 u Josefa Hanskuta. Te-lefon v domě 91 byl jen prozatímně. 27. srpna1923 usneseno zastupitelstvem povoliti přenese-ní koncese hostinské patřící p. Metoději Neuma-novi na spolek kat. domu, který tuto budovu kou-pil.

16.září 1923 byly konány volby do obecníhozastupitelstva v sále na Radnici a ve škole.

Bylo podáno 6 kandidátních listin, voleno bylo24 členů:

čís. 1. Strana komunistická,čís. 2. Strana republikánská (Domovina)čís. 3. Živnostensko – obchodní strana středo-

stavovskáčís. 4. Strana lidováčís. 5. Sdružení pokrokových voličůčís. 6. Strana republikánskáPři volbě obdrželi: Komunisté 6 mandátůRepubl. „Domovina“ 0Živnostníci 2 mandáty,Lidovci 10 mandátůPokroková 4 mandátyRepubl. strana 2 mandátyZa starostu byl zvolen p. Alois Stejskal, ob-

chodník v Olešnici č. 95 za stranu lidovou,I. náměstek: p. Eduard Jurnečka, obchodník

v Olešnici, č 121, za sdružení strany pokrokové,II. náměstek: p. Jindřich Novotný, domkař

v Olešnici č. 3, za stranu komunistickou.23. října1923 byla svolána schůze obecní rady

nově zvolené a rozděleny funkce radním.Při tomto bylo vzpomenuto záslužné práce od-

stupujícího starosty Josefa Matonohy, který ne-

– 46 –


zištně a poctivě vykonal předsevzaté dílo jakelektrizaci obce, autobusové spojení, pronájempanské půdy, zřízení telefonu, a počátek stavbyzemské školy hospodářské. Členové obecní radyprohlašují, že budou svorně pracovati pro blahoa rozvoj obce. Po té byl převzat inventář a po-kladní hotovost obce.

8. listopadu zabývala se obecní rada vyhlédnu-tím vhodného stavebního místa pro zemskouhospodářskou školu a bylo zvoleno 5ti členné ko-mité, které mělo za úkol vyhlédnutí stavebníhomísta; před tím dne 3. listopadu zabýval se toutootázkou hospodářský spolek pro okres Kunštát-ský. Dne 16. listopadu ve schůzi obecního zastu-pitelstva sdělil starosta obce, že v roce 1927 mábýti přikročeno k výstavbě školy, a obec se mápostarati o stavební místo ve výměře 8 mír po-zemků, poněvadž zemský výbor zařadil do roz-počtu 1924 částku pro tento účel Kč 300 000, k če-muž analogicky přispěje stát dalšími Kč 300 000.Obecní zastupitelstvo se usneslo, že potřebné po-zemky k tomuto účelu opatří.

Současně v této schůzi byla zvolena knihovnírada.

1924

8. února 1924 schválen obecní rozpočet na rok1924 vykazující potřebu Kč 129 035, úhradu70 337, schodek 58 698. Přirážka 183% k dani čin-žovní a 400% obecních přirážek.

Při této schůzi bylo také rozhodnuto, aby elek-trárenský dluh, který zatím byl hrazen konzu-menty drahotní přirážkou, byl převeden na účetobce a umořován obecními přirážkami. Bylopředpokládáno to, aby obec obdržela pokudmožno co největší subvenci. O návrhu bylo hla-sováno a 18 hlasy návrh přijat. Hasičský sbor do-stal zařazenu částku Kč 2 400 na úhradu motori-zace stříkačky.

10. dubna byl předložen návrh stavebního mís-ta na stavbu školy hospodářské a to na políchSvobodných nad Škrobárnou, na pozemcích p.Františka Tichého, rolníka v Olešnici, a třetí mís-to pod Skalou u Lamberga. Tato místa byla pro-hlédnuta zemským architektem Vašíčkem, ale ne-byla uznána. Při pochůzce obcí navrhl nejvhod-nější místo po pravé straně silnice k Trpínu, napozemcích pí. Anastázie Sperátové, Josefa Pešea Jindřicha Weise. S majiteli pozemků bylo jed-náno a tito uplatňovali následující výměnu po-

zemků: pí. Anastázie Sperátová jest ochotna pře-dati 21/2 míry polí za 3 míry louky Pastýřkyu obecního rybníka, p. Josef Peša dal 6 mír svojítratě za 9 mír pole na protější straně silnice,

p. Jindřich Weis 31/2 míry za zbytek pole, kte-ré by nebylo zabráno z tratě Pešovy, zbytek vý-měry z ob. pozemku podél cesty k Veselce, 1 mí-ru za 1 1/2 míry.

Výlohy s převodem spojené nese obec. Po vel-ké debatě bylo usneseno všemi hlasy přítomnýchpozemek na stavbu školy obecním nákladem vy-koupiti, resp. směniti a věnovati jej tomuto účelu.Obec při pozdějším sdělávání směnné smlouvyvyhradila si předkupní právo nově postavené bu-dovy.

Vyučování v hospodářské škole bylo prozatím-ně na faře evangelického českobratrského sboru,v poschodí,

od 1. listopadu 1922 po dobu 2 roků. Prvnímředitelem byl Karel Cablík, který 2 roky bydlelv Hodoníně u Olešnice a dojížděl vyučovati doOlešnice. Sám také řídil stavbu nové školy. Nováškola byla slavnostně otevřena

12.září 1926 za obrovské účasti občanstva. Přiotevření této školy byla uspořádána výstavka ovo-ce, památek obce Olešnice a výstavka obilí. Řeč-nil zde poslanec Marcha, přísedící zemského vý-boru Viktor Stoupal dojel až k večeru. Bylo tui mnoho hodnostářů a zástupců úřadů. Početúčastníků byl přes 4 000. Kronikář poznamenává,že byl účastníkem této slavnosti a vydal za den4500 vstupenek po 1 Kč.

Večer slavnost byla zakončena veselicí v Soko-lovně.

10. dubna 1924 odstěhoval se z Olešnice ředitelškol Josef Marek, který zde působil od roku 1901a na jeho místo byl ustanoven ředitelem školFrantišek Havel.

V roce 1924 koupil starou pazdernu HolcovuJan Hlavica z Brna, který postavil malou továrnuna konfekci, dodávky prádla, na jejíž rozšířenípřikoupil část zahrady od Oderských. Z počátkutovárna šla dobře, ale pracující dělnictvo stěžova-lo si na malé mzdy. Nebylo také dosud zapraco-váno. Po krátké době pro chorobu majitele zůstalpodnik stát a majitel přišel o majetek.

22. prosince usneseno zařaditi do rozpočtučástku Kč 8000 na úpravu cesty na MoravskéStraně pro rok 1925. Obyvatelé Mor. Strany majína opravu cesty přispěti ručními pracemi, potahya ten kdo nemůže dáti ani potah, ani práci,

– 47 –


peněžitým příspěvkem. Náklad má být rozvržendle rozpočtu nákladu. Pracemi byli pověřenip.Metoděj Horáček a p.František Mareček, rolníkv Olešnici č.185. Oba tuto funkci přijali.

Na to projednán obecní rozpočet na rok 1925,který vykazuje: potřeba Kč 147716, úhrada Kč77285, schodek Kč 70431, přirážka stanovena450% k daním přirážkám podléhajícím.

1925

3. března zvolena nová místní školní rada a to:Josef Prášil, dp.František Soukal, Josef Višinka,Jindřich Procházka, prof.Alfons Čápek. Tito bylizvoleni pro školu obecnou. Pro školu měšťan-skou byli zvoleni: Augustin Hofbauer, JindřichNovotný, Metoděj Neumann, Metoděj Horáček,František Mareček, zvěrolékař Vladimír Ježek.V roce 1925 byla provedena parcelace pozemkůode dvora Lamberka na těch samých tratích, jakbyly v roce 1920 pronajaty. V této schůzi usnese-no, aby v den narozenin p. presidenta byly vyvě-šeny prapory k důstojné oslavě a aby náměstí by-lo pojmenováno náměstím Masarykovým. K to-mu účelu povoleno zakoupiti 3 emailové tabulea zasaditi je I. na domě č.101., II. č. 123, a III.č.26.

15. května pronajat hostinec Radnice za 1500Kč ročně dosavadnímu nájemci Josefu Koutnému.

Na podzim tohoto roku byla dokončena opravacesty na Moravské Straně nákladem Kč 11 813,68.Obecní rozpočet byl překročen o 3 339 Kč. Od-pracováno bylo 380 pracovních dnů, za neodpra-cované dni bylo vybráno 474 Kč. Dodávka kame-ne byla překročena o 250 m3. Úprava cesty bylaprovedena tak jako u silnice, totiž byla řádně vy-válcována a pískem vysypána.

Noční hlídky konali ponocní bez natahováníkontrolních hodin, za Kč 2 za noc. Bylo všakusneseno, že dostanou

Kč 5 za noc, musí však každou noc choditis kontrolními hodinami po obci na 5 různýchmíst, kde jsou klíče zazděny. Pískání hodin tímbylo zrušeno.

V roce 1925 bylo jaro pohodlné a vlhké; rok bylrolníkům příznivý.

Rok 1926

18. února byl předložen obecní rozpočet na rok1926, který vykazuje nekrytý schodek 68 919 Kča vyžaduje stanovení 400% obecní přirážky. Roz-

počet byl všemi hlasy schválen. V této schůzi do-šel také přípis, že kancelář p. presidenta udělujepovolení k pojmenování náměstí Masarykovým.

Na konci této schůze podal náměstek starostyp. Jindřich Novotný jménem strany komunistickénávrh, aby se obecní zastupitelstvo usneslo narezoluci, jímž se vláda vybízí, aby bylo uznánoSovětské Rusko z důvodů hospodářských a prů-myslových. O tomto návrhu při hlasování bylpouze 1 hlas z 18ti.

12. dubna dostala obec Olešnice povolenu sub-venci na elektrifikaci obce od ministerstva země-dělství ve výši Kč 35.700. Nebylo to na celkovýnáklad mnoho, poněvadž v dřívější době bylomožno docíliti subvence Kč 70 000. Příspěvku to-hoto se využilo na splacení dluhu.

9. června projednalo obecní zastupitelstvo de-finitivní obsazení místa ředitele na školáchv Olešnici. Podáno bylo 9 žádostí, z nichž byloutvořeno terno a sice:

p. František Havel, Olešnicep. Raimund Vodička, Sloupp. Albín Jandl, Velké PavloviceVolba byla provedena lístky: obdrželi: Frant.

Havel 14 hlasů, Raimund Vodička 2 hlasy, AlbínJandl 1 hlas. Za ředitele byl jmenován FrantišekHavel, odb. učitel v Olešnici. Od roku 1924 bylypodniknuty ze strany obce všemožné krokyo obnovení jednání o zřízení železnice, které vá-lečnou dobou bylo odsunuto do pozadí. Starostaobce p. Alois Stejskal podnikl všechny krokyo obnovení řízení, vyzval všechny poslaneckékluby ku pomoci našemu kraji, udržoval stálý pí-semný styk na vedoucích místech a podařilo semu, že jednání bylo oživeno. Byly svoláványschůze, podávány náměty, intervence u minis-terstev celé dva roky. Projekt železniční byl po-změněn, tvořeny nové varianty; schůzí bylo bezpočtu. 2leté jednání při schůzi v květnu 1926 vy-znělo tak, že se jedná o železnici, která by vedlaze stanice Skalice – Boskovice přes Drnovice, Ly-sice, Zbraslavec, Kunštát, Rudka, Sulíkov, Roz-seč, Loucký dvůr, Olešnice. Při této prohlásil sta-rosta obce Olešnice, že bez svolení obecního za-stupitelstva není oprávněn své stanovisko vůčitomuto projektu vyjádřiti. Navrhl proto, aby bylapodána žádost na ministerstvo železnic o vysláníodborného úředníka, který by nestranně projektposoudil. Tuto věc dal na pořad ve schůzi

9. června 1926 a obecní zastupitelstvo se vy-jádřilo, že by souhlasilo s navrženými změnami

– 48 –


pouze potud, aby projekt nebyl zbytečnými za-jížďkami prodlužován.

4. až 6. července byly hlavní dny 8. sletu so-kolského v Praze. Při této příležitosti byl také sta-noven sjezd všeho divadelního ochotnictva.Z Olešnice sletu se zúčastnili jak Sokol taki ochotníci. Z Olešnice jelo přes 40 osob.

20. srpna bylo usneseno pronajmouti obecnípozemky na další období 6 roků. V této době by-lo již utvořeno vodní družstvo pro melioraci po-zemků, které započalo s odvodňováním. Předse-dou jeho byl p. Jindřich Weis. Poněvadž se i v té-to době utvořilo vodní družstvo druhé, proregulaci potoka olešnického, obdržela tato druž-stva číslo 1. a 2. Vodní družstva a jejich činnostbudou zapsány samostatně. Tentýž den ve schů-zi zastupitelstva byl projednán přípis obce Ústu-pa, který se domáhá stavby silnice. Tato silniceměla být postavena v roce 1922, ale Ústup tehdynezaujal žádného stanoviska. Tenkrát totiž mi-nisterstvo povolovalo značných příspěvků na po-dobné stavby. Bylo zahájeno jednání s okresní sil-niční správní komisí a cesta byla zatímně oprave-na za přispění majitelů pozemků a obce Olešnice.

9. prosince usneslo se obecní zastupitelstvo při-spěti hasičskému sboru částkou Kč 2000 na zříze-ní betonové podlahy. V téže schůzi bylo usnesenozahájiti přípravné kroky ke zřízení částečné kana-lizace. Byl požádán zemský stavební úřad o vyslá-ní odborného inženýra za účelem proměření a vy-pracování projektu. Zaměření provedl od zemské-ho stav. úřadu Ing. Markus, který zjistil že u domůč. 28 a 29 jest nepatrný spád, takže tato kanaliza-ce musila být vyústěna 2 směry. Jeden odpad k Pe-terkovým, druhý odpad na Moravskou Stranu. Natyto přípravné práce bylo pamatováno do rozpočtupro rok 1927 částkou Kč 10 000.

30. prosince byl schválen obecní rozpočet narok 1927: potřeba Kč 165 964, úhradou Kč 102 554,schodkem Kč 63 410, přirážka stanovena 310%.

Žně byly na počátku deštivé, brzy však se zlep-šily a počasí bylo pěkné. Kdo se se žněmi opozdil,byl na tom dobře, protože suché počasí potrvaloi po celý podzim. I zima byla celkem mírná.

1927

V měsíci dubnu bylo již známo, že okresní sil-niční komise budou vbrzku rozpuštěny a protohned byly zahájeny kroky ku zřízení silnice doÚstupa a na Veselku, aby při rozpuštění této ko-

mise již byly předány naše požadavky zemskémuúřadu. Předpokládalo se, že agenda v pozdějšídobě bude těžkopádnější.

11. dubna se proto usneslo obecní zastupitel-stvo, aby byly podány žádosti za výstavbu silnicihned, což se také stalo.

Místo železnice – úprava silnic.Při této schůzi prohlásil starosta obce, že dle

informací možnost na uskutečnění železnice jestbeznadějnou pro velkou konkurenci autobusů.Proto byl podán návrh na zlepšení naší komuni-kace počínajíc od Lysic až po Rovečné. Úprava byse měla státi přeložením Makovského kopce, to-tiž místo do Makova odbočila by silnice od Mra-morky na Petrov a vyústila by v Horničí k silniciod Rozsíčky. Obecní rada spolu s obcemi Kunštá-tem, Lysicemi, Rovečným podala žádost správníkomisi v Kunštátě k podpoření tohoto projektu,poněvadž jen tímto způsobem byla by silniceuchráněna sněhových závějí a zaručovala by ce-loroční bezpečný provoz. Obec Rozseč ihned po-dala také samostatnou žádost podepsanou 25starosty obcí a žádala přeložení silnice opačnýmsměrem, totiž přes les Hyví na Rozseč. Bylo to no-vé opakování podobné petice, kterou podala obecRozseč při jednání o zřízení železnice. Obecní za-stupitelstvo odsoudilo návrh obce Rozseče proto,že Rozseč po stránce hospodářské a po stráncepoplatnosti nemůže se i s podepsanými obcemirovnati ani 1/3 poplatnosti. Utvořily se dva tábo-ry. I. Olešnice s požadavkem vedení silnice přesPetrov, II. Rozseč pro vedení silnice přes Hýví.

Na zemském úřadě i u ministerstva byly stáléintervence, prohlídky silnic a projektů, kterýz nich by byl výhodnější, ale zemský úřad zatímdal návrh na zamýšlené provedení rekonstrukceMakovského kopce, totiž volil střední cestu.

11. dubna rozšířeno pouliční elektrické osvět-lování o 3 světla, z dosavadních 41 na 44.

20. května 1927 byl předložen plán na částeč-nou kanalizaci obce Olešnice, jehož náklad sta-noven na 75 000 Kč. Obecní zastupitelstvo seusneslo, aby bylo urychleně pracováno o povole-ní subvencí, které měly obnášeti 40–50% staveb-ního nákladu. Poněvadž bylo již v této době za-počato s regulací potoka Olešnického, byl spádodpadový větší a navržen pro vyústění pod mostu Saidových na Mor. Stranu.

V téže schůzi byl jmenován obecní úředník Ka-rel Kašpárek definitivním obecním úředníkema plat byl mu upraven dle par. 23 vl. nař. ze dne

– 49 –


7/7 1926 čís. 113 Sb. a nař., podle II. platové stup-nice. Jmenovací dekret byl schválen.

27. června a 4. července bylo velké krupobití,které nadělalo velkých škod na polích a cestách.

Škoda způsobená na pozemcích při soupisuškod byla odhadnuta na katastru obce Olešnicečástkou 800 000 Kč. Na obecní cesty se usnesloobecní zastupitelstvo 30. července překročiti obec-ní rozpočet částkou 2500 K na nejnutnější opravycest. Krupobití nebylo u nás již pamětníka.

19. září 1929 byl povolen odběr vody ze studnypřed domem č.174 fě.Karel Čápek, řeznictví, kte-rý si odvádí vodu vlastním potrubím, elektrickýmčerpadlem. Do této doby, totiž do 27. října 1927,úřadoval starosta Alois Stejskal.

Tak jako jeho předchůdci dařilo se každé zapo-čaté dílo dobře a obec zbavována dluhů. Po dobujeho úřadování bylo zaplaceno na dluzích 120 000.

Volby konané 16. října 1927. Celkem bylo po-dáno 6 kandidátních listin:

č.1 nár. soc. obdržela 130 hlasůč.2 živ. strana 95 hlasůč.3 strana komunistická 155 hlasůč.4 strana lidová 71 hlasůč.5 sdružení pokr. voličů 152 hlasůč.6 strana republikánská 57 hlasůCelkem 960 hlasů

Obdželi:č. 1 strana nár. soc. 3 mandátyč. 2 živ.strana 2 mandátyč. 3 strana komunistická 4 mandátyč. 4 strana lidová 9 mandátůč. 5 sdružení pokrokových voličů 4 mandáty č. 6 strana republikánská 2 mandátyZa starostu zvolen: zvěr. Ježek Vladimír, (po-

krokoví), I. náměstek: Metoděj Horáček, stolařv Olešnici, (lidoví), II.náměstek: Jindřich Novot-ný, domkař č. 3 (komunisté).

Den před těmito volbami zemřel zasloužilý I.starosta obce Josef Matonoha a byl pohřben zaobrovské účasti lidu. K pohřbu se také sjela celáhasičská župa.

Nově zvolené obecní zastupitelstvo mělo schů-zi 14. listopadu, ve které byla zvolena nová fi-nanční komise a ostatní odbory. Starosta obcepřipomněl všem členům, aby pracovali všichnisvorně, jak se pracovalo v předešlých schůzích,aby tak mohla být dokončena započatá práce.

28. listopadu byl projednán obecní rozpočet narok 1928; celková potřeba vykazovala Kč 182 324,úhrada Kč 105 111, schodek Kč 77 213.

Poněvadž vydáním zákona o omezeném stano-vení obecních přirážek do nejvýše přípustné saz-by 200% úhrada nestačila, byl požádán zemskýúřad, aby nekrytý schodek Kč 35 409 byl hrazenzemským fondem. Tím se dostala obec na vyrov-nací fond poprvé. Hospodářsky byl tento roksmutný. Následkem krupobití byla i sklizeň ne-patrná.

1928

27. ledna povolilo obecní zastupitelstvo posta-vení čerpacích benzinových pump na náměstípro firmy: Vacum Oil Company a Bratři Zikmund.

Nájem z každé pumpy stanoven Kč 300 ročně.V této schůzi bylo také jednáno o udělení konce-se jednotě Sokol pro vyvařování a čepování piva,vína v případech, kdy budou pořádány tanečnízábavy. Schůzi bylo přítomno 21 členů a bylo hla-sováno: 7 proti, 2 se vzdali, a 12 hlasů bylo pro.Okresní úřad v Boskovicích sám rozhodl o tom,pro kolik podniků v roce se koncese bude vzta-hovati. Poněvadž dluhy byly rychle spláceny, roz-hodl zemský výbor, že dluh na elektrizaci má býtumořen ve lhůtě 40 roků, což se však zdálo obec-nímu zastupitelstvu příliš dlouho a usneslo sesplatiti dluh v době 20 ti roků.

20. ledna 1928 zahájil některý Gotfried Rudolfautomobilovou linku Olešnice – Brno, měl pěkněvybavená auta a prokázal se mezinárodní konce-sí pro Československo, Jugoslavii, Německo, Ra-kousko. Lidí hodně tohoto auta používalo, poně-vadž cesta do Brna stála 15 Kč a zavazadla zdar-ma. Státní a veřejní zaměstnanci požívalipolovinu slevy. Poněvadž však obec byla vázánazárukou, že doplatí min. pošt případný schodek,bylo zahájení tohoto provozu hlášeno na pošt. ře-ditelství současně se žádostí, aby obce Olešnice –Kunštát – Lysice byly zbaveny této záruky třebai za cenu zrušení státní linky. Po dlouhém a sví-zelném jednání byly obce ze závazku propuštěnya garanční vklady vráceny.

Ve schůzi 20. dubna bylo vzato na vědomí, žemoravský zemský výbor udělil obci subvenci nakanalizaci ve výši 10 % do výše 7500 Kč a minis-terstvo zemědělství 14. září 1928 rovněž 7500 Kč.Tím byl podpořen kanalizační projekt pro jehouskutečnění. 3. července byl však vrácen zem-ským úřadem obecní rozpočet k úpravě, takžezůstal nekrytý schodek místo 35 409 pouze18 262.

– 50 –


1.srpna 1928 nařídil zemský výbor obci, aby nazamýšlený odprodej stavebních míst v ulici Ho-ráčkové, směrem k Veselce po pravé straně silni-ce „na hlavatiskách“ byl předložen řádný parce-lační plán celé plochy. Plán byl již před tím zadánk vypracování Ing. Koubovi v Boskovicích a před-ložen k jednání a schválení zemskému úřadu.V tu dobu prodala však obec již pozemky ucha-zečům a povstala tam celé řada domků.

Prvně začal stavět: Karel Kašpárek, ob. úřed-ník, malý domek,

p. Horáček Metoděj v témže roce 1 a v příštím2 domky.

Na druhé straně p. Rudolf Procházka, řezník.Plán došel schválen a za krátkou dobu nabyl

obrovského významu pro obec, poněvadž se staldůležitým pro využití plochy a okrasy obce.

Kronikář uzavírá I. díl této pamětní knihy a po-kračuje v díle druhém od téhož data

Kašpárek, kronikář.

Pokraãování II. dílu pamûtní knihy

Zřízení lékárnyPo celou řadu let usilovalo několik lékárníků

o zřízení lékárny v Olešnici, vždy marně. Teprvedne 17. října 1928 podařilo se zřízení lékárnyv Olešnici p. PhMr. Rudolfu Kselíkovi, která mubyla povolena výměrem okres. úřadu v Boskovi-cích č. 27.891./1928. Lékárna byla zařízena v do-mě č. 123.Oslava: V předvečer 28. října 1928 shromáždilose všechno občanstvo obce, bez rozdílu politické-ho přesvědčení, u hospodářské školy v Olešnici,odkud vyšel průvod přes náměstí a vedlejší ulice.S průvodem vyšla též i hudba.

Celé naše městečko bylo osvětleno jak zvenčítak i svícemi v oknech. Po projítí celým městeč-kem stanul celý průvod na náměstí, kde měl krát-kou přednášku p. Adolf Kafka, řídící učitel ve vý-službě. Po proslovu zahrála hudba národní hym-ny a občanstvo je zpěvem doprovázelo.

Školník Horáček Vincenc: 10. prosince 1928udělilo obecní zastupitelstvo definitivní místoškolníka Vincenci Horáčkovi a upravilo mu platna základě zákona č. 16/1919 Sb.z. a nař.

Koupě lesů: V měsíci prosinci 1928 bylov obecních schůzích jednáno o parcelaci lesů odvelkostatků.

Jednání bylo obtížné, poněvadž se nevědělo,jak řešení parcelace bude provedeno. První schů-

ze byla svolána do Skalice a byla zastoupena vše-mi zástupci obcí a zástupci starostovských sbo-rů: Kunštát, Blansko a Boskovice. Utvořilo se ko-mité zastoupené zmíněnými okresy, které mělovypracovati stanovy a podati bližší informace, jakby se nechal opatřiti potřebný úvěr a jakou for-mou se bude díti další jednání. Během téhož mě-síce byla svolána druhá schůze, na níž předsedalDr. Radkovský, starosta města Blanska, a prohlá-sil, že by bylo lépe, aby bylo utvořeno jednodružstvo se sídlem v Blansku. Tento návrh všakztroskotal, poněvadž zejména kunštátský krajmusil by se na každý příděl dřeva obraceti naBlansko. Bylo uznáno, že by se tímto způsobemobcím nijak nepomohlo.

V zápětí na to byla svolána nová schůze prokraj kunštátský do Rozseče, kterou vedl letovickýfarář P. Holba, ale ani ten nepořídil. Tím uvázlavěc na mrtvém bodu.

Rok 1929

25. ledna byl obecním zastupitelstvem schva-lován obecní rozpočet na rok 1929 a vykazovalv řádném hospodaření schodek Kč 56 888 a usne-sena 200% obecní přirážka.

Mimořádný obecní rozpočet vykazoval nekry-tý schodek 99 500 Kč, který má být hrazen zá-půjčkou.

Tento obecní rozpočet zahrnoval v sobě:1.) Částečnou kanalizaci obce I. díl, jejíž ná-

klad byl rozpočten na Kč 75 000.2.) Náklad na zřízení koupaliště do výše

Kč 47 000.V stálém rozpočtu byl dále zařazován obnos Kč

16 846 na opravu Radnice, která byla zadána p.Janu Šedivému, staviteli v Olešnici.

Volby do místních školních rad 17. dubna 1929byly provedeny obecním zastupitelstvem volbyčlenů a náhradníků pro školu obecnou a volby čle-nů a náhradníků pro školu měšťanskou dle zák. 75z roku 1919; volilo se: Škola obecná: 5 členůa 3 náhradníky, Škola měšťanská: 4 členy a 3 ná-hradníky. Před volbou se strany dohodly na sdru-žení, vyjma strany lidové, která volila samostatně.

Při volbách obdržely: Sdružené strany 3 členy,2 náhradníky, Strana lidová: 2 členy, 1 náhradníka.

Pro školu měšťanskou byla volba provedenapodle téhož měřítka.

Sdružené strany obdržely: 3 členy, 2 náhradní-ky, Strana lidová: 1 člena, 1 náhradníka.

– 51 –


Chudinské zaopatření přestárlých osob. Až do26. června 1929 vyplácela obec sama ze svých pro-středků chudinské podpory 50ti přestárlým oso-bám, každé K 2 týdně. Vydáním nového zákonao převzetí těchto přestárlých osob byly výdaje chu-dinského fondu sníženy. Celkem byly přihlášenydle tohoto zákona 72 osoby a všechny obdrželyroční podporu 500 Kč s obecním příplatkem Kč 50.

3. říjen 1929. Na kanalizaci, která byla zařaze-na do obecního rozpočtu, vypracoval zemský sta-vební úřad v Brně plány a na základě podání žá-dosti obcí Olešnicí byly povoleny tyto subvence:

1.) Moravský zemský výbor 10 %2.) Ministerstvo zemědělství 10 %3.) Ministerstvo zdravotnictví 15 % z celkového

rozpočteného nákladu Kč 75 000. Obecní zastupi-telstvo schválilo toto oznámení a požádalo ihnedo vypsání stavby. Kanalizace I. díl jest v plánechod č. 17 na Peterků most, s odbočkou na rohu Čáp-kovy koželuhny na Moravskou stranu do potoka.

25. listopad 1929. Projednán obecní rozpočetna rok 1930, který se nikterak neliší od rozpočtuminulého, a k úhradě schodku byla usnesena200% obecní přirážka. Před tímto jednánímo obecním rozpočtě vyžádal si slovo náměstekstarosty Horáček Metoděj a poukázal na to, žeškolní rady propůjčily školní budovu ku konáníbohoslužeb církvi československé. Dále žádalv zájmu udržení klidu v obci, aby se obecní za-stupitelstvo uneslo, že škola napříště nebudek podobným účelům propůjčována. Starosta ob-ce podal o věci vysvětlení a předal tuto záležitostk projednání. Schůzi bylo přítomno 19 členůobecního zastupitelstva, které se usneslo oznámitškolním radám usnesení tohoto znění:

„Poněvadž škola je obecním majetkem, nebu-de pro příště k podobným účelům propůjčována,nýbrž bude sloužiti čistě k účelům vyučovacím.“

Rok 1929 byl hospodářsky dobrým rokem,a nevykazoval žádných škod a pohrom.

Úmrtnost roku 1929 vykazuje celkem 25 osob.Z toho počtu zemřelo: 21 osob vyznání římskokato-lického, 4 osoby vyznání evang. českobratrského.

Z celkového počtu zemřelých bylo 21 osob do-spělých, 4 děti.

Rok 1930

20. ledna došel schválený obecní rozpočet narok 1930 a současně došly nabídky na zřízení ka-nalizace I. dílu.

Nabídku podaly: 1) fa. Fischman Brno, na část-ku Kč 78 650,98; 2) fa. Ing. Hindels Brno, na část-ku Kč 108 268,42.

Již před tím jednala obecní rada a doporučilaobecní finanční komisi a obecnímu zastupitel-stvu, aby s kanalizací bylo zatímně posečkáno dodoby, než bude provedena regulace potoka oleš-nického, poněvadž vyústění kanalizace bylo za-měřeno pod starý dřevěný most u domu č. 176,kde nebyl dosud zajištěn dostatečný odpad vody.Rovněž tak nebyl zřízen most který byl již projek-tován a měl být posunut o několik metrů vpřed.Proto bylo zatímně se zadáním stavby posečkánodo doby vyřešení regulačního toku potoka.

18. únor 1930. Svolána slavnostní schůze obec-ního zastupitelstva, které se zúčastnilo 23 členůa 1 náhradník. Starosta obce zvěrolékař Ježekuvítal všechny členy obecního zastupitelstva, na-čež podal zprávu, že starostovské sbory okresuboskovického se usnesly, aby všechny obce v na-šem okrese jmenovaly p. presidenta republiky T.G. Masaryka čestným občanem za zásluhy, pro-kázané celému českému národu. Obecní zastupi-telstvo usneslo se za přítomnosti všech členů,aby i městys Olešnice jmenoval pana presidentarepubliky čestným občanem městyse Olešnice.Vzhledem k těžkým finančním poměrům nebylomožno k 80ti letým narozeninám p. presidentapořádati větší slavnost nebo založení různých na-dací, jak se dělo ve větších městech. Místní spol-ky byly vyzvány, aby důstojným způsobem pro-vedly oslavy.

Oslava v obci byla zařízena tak, aby občanstvov předvečer narozenin p. presidenta od 7 do 8hod. večer osvětlilo okna.

Důstojné oslavy vykonaly místní spolky jakOrel, tak Sokol. Při této příležitosti byly také spol-ky vyzvány na základě usnesení obecního zastu-pitelstva, aby bylo pamatováno na zřízení fonduna stavbu pomníku padlým vojínům ve světovéválce. Jednota Sokol přispěla na založení tohotofondu částkou Kč 1 200 uloženou na vkladníknížku občanské záložny v Olešnici. Jiných darůse nesešlo.

17. květen 1930. Na opravu Radnice, prováděnéod května 1930 vypracoval plány zdejší rodák ar-chitekt V. Chroust. Plány byly řešeny pro moder-ní stavbu, ale muselo být od opravy dle plánůupuštěno, poněvadž celá přední zeď Radnice jekamenná a těžko by bylo umísťování železnýchnosičů. Proto obecní zastupitelstvo upustilo od

– 52 –


původního plánu a návrhu a nová okna v Radnicibyla zřízena dle starých mír.

Od tohoto data bylo intenzivně pracováno nazlepšení silnice přes Makovský kopec, který mělbýti přeložen do výhodnější polohy. Již dříve seusneslo obecní zastupitelstvo, že obec Olešnicepřispěje na stavbu přeložení tohoto kopce obno-sem Kč 50 000. Při projednávání této otázky veschůzi obecního zastupitelstva konané dne 17.května bylo učiněno na návrh p. F. Fialy č. 122pozměňovací usnesení a to tak, že tato částka bu-de povolena k vybudování nové silnice od Mra-morky přes Crhov do Horničí.Vybudováním tétosilnice vidí obecní zastupitelstvo uskutečnění ce-loroční autobusové dopravy jako náhrady za že-lezniční spojení. Dále se obecní zastupitelstvousneslo, že na rekonstrukci Makovského kopcenemůže ničím přispěti, neboť přeložením silnicev kopci z leva na pravo se sněhovým závějím ne-odpomůže. Jednání tím bylo oddáleno a předánoznovu zemskému úřadu k dalšímu řešení, poně-vadž již mezi tím navázala obec jednání u minis-terstva obchodu, zda nemá námitek proti navrho-vané změně inkamerační silnice přes Olešnici naBystřici n/P. Ministerstvo kladně na tuto žádostodpovědělo.

19. březen 1930. V měsíci březnu 1930 vyhořelna Mor. Straně domek č. 177, patřící Gustě Ša-mánkové. Domek tento přečníval rohem přeschodník do veřejné silnice. Byl postaven z nepá-lených cihel, podkroví bylo deskové, vyplněnédrtinami. Po vyhoření domku zažádala pí. GustaŠamánková za povolení domku a to na starýchzdech. Stavební komise nemohla však přistoupitik povolení takové úpravy a přestavby. Bylo jed-náno s vlastnicí o vykoupení části zastavěné plo-chy pozemku na rozšíření chodníku a tím i rozší-ření okresní silnice. Obecní rada a stavební komi-se přizvala k jednání zástupce okresního úřaducestmistra Paara, který na místě samém vytýčilhranici tak ,aby novostavba byla provedena asi5,30 m až 5,80 m od hrany silniční, čímž by od-padla vyjímka § 46. mor. stav. ř. Vlastnici domkuzastupoval manžel p. Karel Šamánek a prohlásil,že by byl ochoten přední zeď stavby odstoupiti,bude-li mu vyplacen obnos Kč 10 000. To se zdá-lo příliš drahým výkupem a po delší debatě bylomu nabídnuto Kč 5 000 a podezdění a úpravachodníku. Ta ovšem byla daleko draží, než poža-dovaných dalších Kč 5 000. Ve schůzi obecníhozastupitelstva dne 13. června dlouho se o věci

jednalo, ale nakonec bylo usneseno, aby si obecvyžádala informace na okresním úřadu v Bosko-vicích a v ústředí starostenských sborů v Brně, je-li obec povinna sama zaplatiti toto místo a v jakévýši. Teprve po takto získaných zkušenostechbude definitivně výkup proveden. Schválení do-šlo 22. srpna 1930, kdy částka Kč 5 000 byla Gus-tě Šamánkové vyplacena a kromě toho byla jí po-stavena zeď od mostu pro zřízení chodníku. Sta-vebník byl však povinen celé spaliště zbouratia prohlásil také mezi jednáním, že již jedná o vy-pracování plánů na postavení činžovního domu.

18. červenec 1930. Obecní zastupitelstvo jed-nalo o zřízení pomocné třídy pro méně nadanéžáky, jak bylo nařízeno okresním školním výbo-rem. Poněvadž však do I. třídy bylo přihlášeno jižpřes 70 žáků, bylo nutno rozdělit I. třídu na po-bočku, takže ve školní budově není místa pro zří-zení třídy pro méně nadané žáky. Po delší poraděbylo rozhodnuto, aby tato třída byla zřízenav chudobinci, v místnostech, kde býval dříve dět-ský útulek.

Hasiči: Po vzoru jiných větších obcí, které sepostaraly o koupi nových automobilových stříka-ček, obrátil se také i sbor hasičský v Olešnici naobecní zastupitelstvo, aby mu obec přispěla pe-něžitě na pořízení automobilové stříkačky. Hasič-ský sbor zakoupil starší silný automobil ze zám-ku z Jimramova a hodlá svým nákladem automo-bilovou stříkačku poříditi. V žádosti uvádí, ženáklad bude obnášeti asi Kč 56 000. Obecní radadoporučila obecnímu zastupitelstvu, aby schváli-lo zúročení této zápůjčky, čímž obec bude taktopřispívati na úrokování pořizovacího nákladu.

Lesy: Po nezdařilých pokusech o zřízení les-ních družstev v roce 1928 navázali zástupci obcíjednání samostatné a to obce: Olešnice, Rovečné,Vel. Tresné, Věstín, Věstínek, Bolešín, Koroužné.Zda by nebylo možno bez parcelace z volné rukyodkoupiti les Dubovici v katastru obce Bolešína,jehož výměra obnáší přes 800 mír. Tohoto jedná-ní zúčastnili se všichni zástupci těchto obcí a zapomoci p. poslance Pelíška z Prosetína byly ko-nány intervence u státního pozemkového úřaduv Praze. Obecní zastupitelstvo ve schůzi konanédne 22. srpna 1930 se usneslo, aby k jednánío parcelaci lesa Dubovice, ze kterého by mělaobec Olešnice obdržeti asi 160 mír, vyslali svojezástupce na schůzi ve Víře, která se konala 23.srpna. Zástupcům naší obce bylo uloženo ohradi-ti se proti přídělu méně hodnotnějšího lesa, kde

– 53 –


nevede žádná cesta a žádali příděl lesa přístup-nějšího a bližšího. Současně byl pověřen starostaobce k prohlášení, že obec Olešnice trvá na par-celaci, že však s navrženým dílem (dříve již na-vrhnutým) nesouhlasí. Hned 28. srpna 1930 bylasvolána nová schůze obecního zastupitelstva, přikteré vysvětlil starosta obce výsledek jednáníschůze ve Víře, kde bylo dosavadní usnesení ob-cí o rozdělení lesa pozměněno. O rozdělení bylsepsán protokol, podle kterého se obci Olešnicepřiděluje část lesa Dubovice za obcí Bolešínemsměrem k Věstínku, mimo skály Sypiny, které sevypouští. Sypiny by si ponechala obec Bolešína obci Olešnici ponechává právo na 2 ha. Po tétodohodě byla ještě vykonána prohlídka lesa, kukteré byl přizván Robert Vorbach z Olešnice jakolesní znalec, a prohlásil, že v přídělu může ročnípřírůstek obnášeti 115m3 a že celková hmota ob-náší asi 1 815m3. Obecní zastupitelstvo vyslechlotuto zprávu a po delší debatě se usneslo trvati napřídělu lesa, jak bylo protokolárně smluveno,přes to, že s nabízeným přídělem není spokojenoa že konečné rozhodnutí učiní podle stanovenéceny. V případě, že by cena neodpovídala, od-stoupí od parcelace. Dále si vyhradilo, že důsled-ně ještě trvá na přídělu lesa Chrastě v revíru Lam-berg na katastru obce Olešnice. Tím bylo dalšíjednání posunuto až na rok 1931.

Inkamerační silnice: Po nesčetných jednánícho přeložení Makovského kopce vypracoval okresníúřad v Boskovicích dne 21. října 1930 protokolo dláždění silnic v Olešnici. Projektovaná délkadláždění silnic by obnášela asi 600 m a stavební ná-klad dle projektu Kč 70 000. Byla ale dána podmín-ka, že dlážděním silnic jest podmíněna výstavbakanalizace v části obce, a to počínaje od domu č.29. Kanalizační projekt nebyl dosud do této dobyzadán, ačkoliv subvence byla již povolena v před-cházejícím roce. Obecní zastupitelstvo zasedalo prořešení této otázky dne 11. prosince 1930 a usneslose, aby ihned se přikročilo k vypsání a zadání stav-by kanalizace, by v době zimní byla stavba zadánaa na jaře hned provedena. Při této příležitosti byloznovu jednáno o zřízení cesty na Veselku (od roku1927) a prozkoumán propočet cesty, na niž byl roz-počet 345 000 Kč místo původních Kč 90 000. Naúhradu nákladu měla Olešnice přispěti částkou 103500 Kč. A obec Veselka částkou 69 000 Kč. Obecnízastupitelstvo však prohlásilo, že trvá na původnímprojektě, kde stavební náklad je menší a plně vyho-vuje všem požadavkům.

Rok 1930 byl celkem klidný, hospodářsky a ob-chodně dobrý, i úmrtnost občanská se zmenšilana 20 osob. Zemřelo celkem 18 osob náboženstvíř. k. 2 osoby evang. českobratrské. V tomto počtu4 děti.

Rok 1931

Obecní rozpočet na rok 1931 byl předložen kuschválení dne 20. 2. a vykazoval potřebuKč 199 866, Úhradu Kč 131 642, Schodek Kč 68224.

Vzhledem k značnému poklesu předpisu pří-mých daní bylo nutno zvýšiti obecní přirážku navýši 250 %. Aby tato přirážka mohla být stanove-na, musily se snížit obecní rozpočty školních rado částku Kč 5 000, která měla sloužiti k zakoupe-ní nového školního nábytku. Mimořádný rozpo-čet byl stanoven pouze na zřízení kanalizace dlerozpočtené částky Kč 78 625.

Obecní stráně: 20. února 1931 schválilo obec-ní zastupitelstvo obnovení pronájmu obecníchstrání na dalších 10 roků a to tak, že dosavadnípacht, který uživatelé platili, byl jim zvýšen

o 200 % k dosavadnímu nájmu. Starý pacht ob-nášel dosud asi Kč 14 za 1 míru, takže daň po-zemková byla daleko větší.

Lesy: 2. ledna 1931 obdržela obecní rada ozná-mení státního pozemkového úřadu v Praze na zá-kladě podzimního jednání v roce 1930 výměremčíslo 180.624/30-IV/6, dle kterého po konečnédohodě s velkostatkem Kunštát ze dne 9. ledna1930 označuje za kupce lesních ploch za cenypřídělové mimo jiné také obec Olešnici, která ob-drží: Lesní trať Chrast 24,73 ha, část lesa Dubovi-ce 30,00 ha.

Současně byl vybídnut vlastník lesa (Kunštát)a obec městys Olešnice, aby ihned navázali stykya předložili řádnou kupní smlouvu, schválenoudohledacím úřadem. Obecní rada ihned navázalajednání o prodeji a stanovení ceny. Chrast v ka-tastru obce Olešnice nebylo zapotřebí rozměřiti,poněvadž se jednalo o celý úsek, kdežto Dubovi-ce musila být rozměřena i pro ostatní obce, kterésoučasně obdržely příděl. Na schůzi 12. března1931 v Rovečném bylo vyjednáno, že celá Dubo-vice bude rozměřena oprávněným měřičem a ná-klad za rozměření bude uhrazen všemi obcemispolečně dle výměry, nikoliv podle ceny lesa.Tím bylo dřívější jednání ze schůze konané 23.8.1930 pozměněno. Zaměření přídělu lesa Dubo-

– 54 –


vice bylo zadáno Ing. Joglovi z České Třebové zaobnos Kč 4 800. Dne 11. dubna 1931 podepsalaobec Olešnice zatímní kupní smlouvy o sjednanéceně za lesy, kterou prodává velkostatek Kunštáttyto části: Chrast katastr obec Olešnice, pč. 712,714, 720 za čistý obnos Kč 42 000 mimo všech po-platků, které budou stanoveny později, jednakstátním pozemkovým úřadem a generálním plno-mocníkem majitelky velkostatku Kunštát panemJanem Holubem, generálním ředitelem v Kromě-říži. Příděl lesa Chrastě dle proměření obnáší24 ha, 73 a, 24 m2. Dubovice, katastr obec Bole-šín, dle plánu Ing. Jogla obdrží obec Olešnice dílparcelu 142/9 ve výměře 27 ha, 51 a, 98 m2. Zatuto výměru zaplatí obec Olešnice Kč 70 000 čistéceny mimo poplatků. Kupní smlouvy téhož rokubyly zadány k vypracování dle přání generálníhoředitelství v Kroměříži p. JUDr. Dolanskému v Br-ně, který velkostatek při parcelaci zastupoval.Nyní se však jednalo o zaplacení celkového ná-kladu na odkup těchto lesů. 22. dubna 1931 usne-slo se obecní zastupitelstvo, aby ku hrazení ná-kladu na zakoupení lesů bylo v prvé řadě použitoIV. státní půjčky 6 % v částce Kč 15 000, a IV. stát-ní půjčky 4% rovněž Kč 15 000, které byly prodá-ny prostřednictvím občanské záložny v Olešniciza cenu Kč 24 240. Dále bylo použito kmenovéhojmění obce Olešnice ve výši Kč 12.313, takže cel-kem bylo uhrazeno Kč 36 553. Poněvadž cena by-la rozpočtena do výše Kč 140 000, bylo nutno žá-dati o zápůjčku, kterou obci poskytl místní spoři-telní a záloženský spolek s povolením okresníhoúřadu v Boskovicích do výše Kč 100 000, poněva-dž mimo jiných výdajů přicházel také v úvahulesní plán, který dosud nebyl vypracován a podleněhož se měla lesní těžba konati. K tomu kroni-kář podotýká, že na začátku listopadu, a bylo todne 11. listopadu, kdy řádila zde veliká větrnásmršť, bylo mnoho lesa poškozeno. Byla to ze-jména Schnelovka Skalky, která utrpěla značnýpolom, který mohl být zpracován teprve až v ro-ce 1931 v zimních měsících. Také v přídělovýchlesích smršť nadělala velkých škod, svalené dřevobylo však již sděláno.

Také v přídělových lesích smršť nadělala vel-kých škod, ale dřevo s větší části bylo již prodá-no. Při přejmutí lesa Chrastě v katastru obceOlešnice po dohodě s velkostatkem Kunštát kou-pila obec i zbytek kulatiny za obnos Kč 2 637, kte-rý prodala s nepatrným ziskem p. Janu Šedivé-mu, staviteli v Olešnici. Za výtěžek koupilo se

nejnutnější nářadí pro lesní hospodářství a to:1 pásmo do lesa1 klupna na měření dříví1 číslovačka na kulatinu a značkování paliva.Vracím se zpět k protokolu obecního zastupi-

telstva 22. dubna 1931, kde byl předložen posu-dek o zakoupených lesích lesním Benešem z vel-kostatku Kunštát, který podal písemný posudekpo prohlídce lesů, načež obecní zastupitelstvo nanávrh p. Frant. Fialy usneslo se na pravidlech,sloužících k řádnému provozu lesního hospoda-ření. Pravidla mají 12 bodů a jsou založena v pro-tokolní knize o schůzi obecního zastupitelstva.Začátky byly ovšem těžké. Dřeva bylo všude nad-bytek, zvláště po této kalamitě, takže dřevo seprodávalo za padanou cenu. Dřevo musilo býtodstraněno, aby lesy byly chráněny před škůdci(různými lesními brouky, kterých se mnoho vy-skytlo). Všechny polomy nebyly však zpracoványpro nedostatek odbytu a obecní rada považovalaza velikou škodu, mělo-li býti prodání pod cenou.

V Dubovici nebylo polomů, pouze zlomce, kte-ré byly zpracovány v pozdější době, postupně.V přídělu lesa Dubovice zůstaly však obci Olešnicia to ve prospěch obce Olešnice tyto služebnosti:

1.) Služebnost vytahování a svážení dříví k ces-tě vedoucí podél bodů 27, 28, 29, do bodu B nahranicích č. k. 142/7, a 142/8 a dále ježdění po té-to cestě přes p.č. 142/8, 142/7 do bodu D na ve-řejnou cestu č.p. 889/2.

2.) Služebnost cesty od bodu G po stávající ces-tě k bodu 19. Tyto služebnosti se vztahují na po-zemek panující a to pč. 142/9 majetek obce Oleš-nice přes pč. 142/8, les, majetek Věstínek 142/7,les, majetek Velké Tresné 142/9, les, majetekOlešnice, jako panující, pozemek služebný proobec Věstín. Tato práva byla zaknihována. Příděllesa nachází se na katastru obce Bolešína, kam jeobec Olešnice povinna odváděti všechny přede-psané daně.

Odevzdání diplomu: Současně v této schůziob. zastupitelstva, konané dne 22. dubna zaslaloministerstvo obchodu v Praze čestný diplomzdejšímu občanu Františku Štrůblovi , který po52 roků byl nepřetržitě zaměstnán v závodě p.Metoděje Neumanna, koželužna v Olešnici. Di-plom zaslal okresní úřad v Boskovicích a pověřilstarostu obce, aby diplom v této schůzi jubilanto-vi doručil. Jubilant se dostavil do schůze a čestnýdiplom převzal. Při této příležitosti se usnesloobecní zastupitelstvo poděkovati p. okresnímu

– 55 –


hejtmanovi za doporučení jubilanta ministerstvuobchodu. Předání diplomu stalo se ve schůzi sku-tečně důstojným, neboť jubilant se dostavil veslavnostním úboru a s velkou radostí a vděkemdiplom převzal. Byl v této době první, který přejí-má v republice československé v našem kraji ta-kovýto první diplom.

Kanalizace: Částečná kanalizace dle plánůzemským stavebním úřadem v Brně vypracova-ných byla zadána nejlevnější firmě Ing. OldřichNikel v Brně za cenu Kč 57 475,20, tedy za znač-ně nizší cenu, než v předcházejícím roce, kdy br-něnské firmy operovaly daleko vyššími obnosy.K tomu ještě zemský úřad nařídil fě. Ing. OldřichNikel, že pro stavbu může býti jedině používánorour hrdlových, nikoliv drážkových. Se stavboubylo ihned započato od domu č. 36 nahoru doměsta. Vykopávky šly dobře, až před budovou di-vadla narazili dělníci na tvrdou skálu ve hloubce60 cm, takže úsek v tomto místě v délce přes 30m musel se vystřelovat a ještě klíny do hloubky 11/2 m vysekávat. Práce byly dokončeny do pod-zimu a při rozpočteném obnose byla kanalizacerozšířena, a to od rohu domu č. 81 za stodolev délce 30 m a od domu č.123 do ulice k domu č.62 o 25 m, celkem o 55 m. Celkový účet obnášelKč 57 319,25 vyjma plánů a komisí jak vodopráv-ní, tak i kolaudační. Celkový náklad byl schválenzemským úřadem na Kč 78 000, účet i s prodlou-žením kanalizace včetně poplatků po skončeníprací obnášel Kč 71 000. K tomu se podotýká, žepro odpad vody regulovaného potoka pod mostmuselo být vykoupeno část místa od pí. Gusty Ša-mánkové, za které ji bylo zaplaceno Kč 1 000.Tento kanalizační úsek byl proveden velmi svě-domitě a trvanlivě.

IV. třída měšťanské školy: Až dosud postrá-dalo naše městečko IV. tř. měšt. školy, ačkolivv okolí jako v Kunštátě, Bystřici a Bystrém dávnotyto třídy byly zřízeny. Rodiče místních dětí bylinuceni, chtěli-li jim poskytnouti vzdělání IV. tří-dy, dáti je buď do Kunštátu, ponejvíc však doBystrého. Po získaných informacích dohodla seobecní rada se školní radou o podání žádost o zří-zení tohoto kursu také u nás. Žádosti bylo vyho-věno. Místní učitelstvo prokázalo ochotu vyučo-vati ve IV. třídě, aniž by rodiče musili platiti vel-ké náklady, čímž bylo usnadněno přijímání žáků.

Hasičský sbor: Hasičský sbor olešnický poří-dil si novou automobilovou stříkačku, na kterouse zavázalo obecní zastupitelstvo přispívati zúro-

čením dluhu. Dne 31. května 1931 bylo vykonánoslavnostní předání automobilky pod protektorá-tem obecního zastupitelstva a za přítomnosti ha-sičských sborů celého okolí. Slavnost byla uspo-řádána na náměstí. Průvod k této slavnosti vyšelod hedvábné továrny a znázorňoval vyvíjení sev hasičských stříkačích. První od roku 1700 aždo nynější doby postupně. Nebylo ani zapome-nuto starých požárních vozů na vodu i tehdejšíchkrojů. Předání bylo o 3 hod. odpoledne náměstíu kašny.

Garáže ve Skalici: Podle závazku z roku 1921bylo naše městečko povinno postarati se o vý-stavbu garáže ve Skalici pro státní autobusovoulinku na trati Skalice – Olešnice společně s Kun-štátem a Lysicemi, jak jest již zmínka v pamětníknize. Poněvadž podle zjištění byla tato linka stá-le aktivní a obce neobdržely od státu žádné ná-hrady ani nájem, rozhodli se zástupci zúčastně-ných obcí požádati Čsl. stát, aby garáže ve Skali-ci byly jím odkoupeny; bylo tak učiněnoz důvodu, že stavbou se obce značně zatížily. To-to jednání bylo navázáno již dříve, nedošlo všakk dohodě. Zástupci ministerstva prohlašovali, žemin. pošt a telegrafů trvá bezpodmínečně na zá-vazcích, kterými jsou obce povinovány. Druházávadná záležitost byla, že garáže potřebovalynevyhnutelně opravy, což obce nechtěly svýmnákladem prováděti. Po dlouhém jednání dne 20.října 1931 přijeli zástupci ministerstva pošt doSkalice, kam byli pozváni zástupci obcí Olešnice,Kunštátu a Lysic k jednání o koupi. Po dohadová-ní se byla sepsána prozatímní smlouva na Kč 43000, z čehož připadá obci Olešnice Kč 12 000. Tu-to zprávu vzalo obecní zastupitelstvo s potěšenímna vědomí, že pro další dobu bude obce zbavenazbytečných nákladů.

Obecní volby: Volby do obecního zastupitel-stva byly vykonány dne 27. září 1931. Voličů bylo1 011 a volby se zúčastnilo 980. Volilo se ve dvouvolebních místnostech a to ve Škole a na Radnici.Kandidátních listin bylo podáno 6. Tyto podaly:

1. Strana nár. soc., 2. Strana soc. dem., 3. živ-nostensko středostavovská, 4. Republikánskástrana, 5. strana bez politického pojmenování, 6.Strana lidová.

Při volbách obdrželi:1. Strana nár soc. 175 hlasů2. Strana soc.dem. 130 hlasů3. Strana živnostenská 93 hlasů4. Strana republikánská 169 hlasů

– 56 –


5. Strana bez pol.pojmen. 48 hlasů6. Strana lidová 365 hlasůvolební číslo bylo 36

Obecní rada sestavena takto:Starosta obce: zvěr. Ježek Vladimír, I. náměstek:Horáček Metoděj, stolař, II. náměstek: MUDr. Ot-mar Thoma. Radní: František Škarvada, knihař,Josef Kovář, domkař č. 58, Prof. Leopold Bená-ček, kooperátor, Karel Šamánek, řezník, JosefSperát, rolník

Nová obecní rada ponejprv zasedala dne 23. li-stopadu 1931, kde starosta rozdělil jednotlivýmčlenům obecní rady funkce a nabádal všechnyčleny ku svorné a pospolité práci. Práce bylo dos-ti hned na počátku. Již začátkem roku se pociťo-vala nezaměstnanost dělnictva všech oborů a by-lo nutno postarati se o zaměstnání hlavně živite-lů rodin, jež byli zaměstnáni v letní době tohotoroku na regulaci potoka a na stavbě kanalizace.Na podzim bylo již 60 živitelů rodin bez zaměst-nání. Musili se spokojiti s přídělem státních stra-vovacích lístků po 10 Kč, kterých bylo velmi má-lo přidělováno.V listopadu rozšířila fa. Nagela Brady provoz továrny, načež obecní rada se sta-rala o to, aby v prvé řadě byli zaměstnáni místnídělníci, což se podařilo.

2. prosince 1931 byl projednán obecní rozpočetna rok 1932, který vykazoval potřebu:

Kč 265 161, úhradu Kč 198 331, schodek Kč 66330. Mimořádný rozpočet vykazoval potřebu Kč142 109, úhradu Kč 142 109. Obecní přirážka by-la stanovena 200 % k dani činžovní, a 250 %k ostatním daním přirážkám podléhajícím.

10. prosince vypracovala obecní rada nový jed-nací řád pro schůze obecního zastupitelstva dlesměrnic které zákon přesně stanoví a podle nichžse dosud ve schůzích nejednalo. Celý řád jest za-psán v protokolní knize ze dne 10. prosince 1931a vyvěšen v sále Radnice.

První schůze nově zvoleného obecního zastu-pitelstva konala se dne 18. prosince 1931 a zú-častnilo se jí 22 členů z 24 volených.

Úmrtnost v roce 1931. Zemřelo celkem 24osob, z toho 19 ř.k., 5 evang. českobr. Z počtuzemřelých bylo 5 dětí.

Rok 1932

12. leden: hasičský sbor předložil vyúčtovánínákladu na pořízení automobilové stříkačky, kte-rý obnášel celkem Kč 84 276 a ku dni 12. ledna

1932 obnášel dluh celkem Kč 56 026. Obecní ra-da se usnesla, že bude úrokovati pořizovací ná-klad pouze do výše Kč 55 000.

26. února 1932: Občanům na Vejpustku bylonařízeno, hlavně nájemcům obecních strání, abyihned započali s hubením puklice švestkové, kte-rá se objevila na stromech a ohrožovala i soused-ní zahrady. Za tím účelem byl požádán zemskýzahradník, aby prohlédl zahrady. Občané žádaliobec o povolení příspěvku na hubení škůdce,avšak žádosti nebylo vyhověno, ale nařízeno, žekaždý vlastník stromů je povinen vlastním nákla-dem se postarati o řádné čištění stromů.

2. března 1932. Zakoupen nábytek od p. Meto-děje Horáčka v Olešnici a to 2 psací stoly, 8 ohý-baných židlí, 1 stůl k zasedání ke schůzím obec-ní rady za cenu Kč 3 896,40.

2. března 1932: Občanská záložna oznamuje,že darovala na zahradní úpravu školního parkuobnos Kč 3 811,82, což obecní rada vzala s potě-šením na vědomí a usnesla se poděkovati ředitel-ství záložny. Současně požádala okrašlovací spo-lek, aby převzal do své správy úpravu parku a do-hled na provádění práce. Okrašlovací spolekvyhověl přání obce a s úpravou započal dne 1.dubna 1932.

7. dubna 1932: Po celou řadu let nebyla vyko-nána volba do obecního honebního výboru. Pro-to požádali obecní radu všichni vlastníci pozem-ků o sestavení kandidátní listiny, aby volba bylaprovedena jednotně. Přáním vlastníků bylo vyho-věno a kandidátní listina byla sestavena takto:

Členové výboru: 1.) František Fiala, obchodník2.) Jindřich Weis, rolník 3.) Gustav Člupek, rolník4.) Jindřich Procházka, rolník5.) Josef Višinka, rolník6.) Antonín Novotný, rolník č. 757.) Josef Synek, č. 162, domkář

Mimo tyto osoby byli navrženi ještě 3 náhrad-níci.

21. duben 1930: Započato s vykopáním studnyna horní části Vejpustka nad domkem č. 59, kdebyla dosud studna nezakryta a při přívalech vodybyla stále znečisťována.

28. duben 1932: Dne 21. dubna 1932 podali děl-níci: Halámek Josef, Bukáček Frant., Švanda Jind-řich, malíř, Jahoda Frant. a Bláha Josef žádost ob-ci, aby jim odprodala louku u Puchárny na stav-bu rodinných domků. Nabídli cenu Kč 2 za 1m2.

– 57 –


Současně také podala žádost za odprodej tétolouky sl. JUDr. Jaromíra Procházková, která na-bídla obci Kč 4 za 1m2. Jednání o prodeji bylo dá-no na pořad do schůze obecního zastupitelstva,které předalo řízení nazpět obecní radě, aby vy-jednala se sl. Procházkovou, kolik by za míruskutečně zaplatila. Po delším jednání však z pro-deje sešlo, protože se obecní rada rozhodla, žemísta toho prodávat nebude, protože je sama bu-de potřebovat.

29. dubna 1932: ve schůzi ob. zastupitelstvabylo usneseno sestaviti a zvoliti odbor, který po-vede dozor nad obecním majetkem jak polnímtak lesním. Předpis obsahuje 7 bodů, které jsouvyznačeny v protokolární knize.

Stavební místa: Podle schváleného regulačníhoplánu v ulici Veselské po pravé straně cesty k Ve-selce prodaly se do konce června všechna staveb-ní místa různým žadatelům. Úpravou potokaOlešničky vznikla celá řada stavebních míst naMor. Straně, která se začala rovněž prodávat. Abybyl podpořen stavební ruch, byla tato místa pro-dávána:

1.) v ulici Veselské Kč 2 za 1m2, 2.) na Mor. Straně Kč 1 za 1m2,12. květen 1932: Začátkem května byl zdejší

katastr postižen velkou záplavou syslů, takže seobecní rada rozhodla vyzvati všechny občanyk řádnému hubení a vyplácela za každého usmr-ceného sysla 30 haléřů. Celkem bylo vyplacenopřes Kč 180 (z větší části klukům, kteří se v chy-tání syslů předstihovali.)

1. červenec 1932: Sportovní kroužek fotbalistůutvořený v roce 1931 hrával na pronajatém hřištiu Škrobárny, na louce p. Hlaváčka. Provedenímregulace potoka bylo místo úplně změněno a ta-ké zmenšeno a k dalším zápasům se nehodilo.Proto se obrátili vedoucí sportovního klubu se žá-dostí na obec, aby za hřiště byl jim pronajat po-zemek na obecní trati k Veselce ve výměře asi 3měřic, který obdělávala Františka Tomanová. Na-bídli Kč 300 ročního nájmu. Obec zprvu odkáza-la kroužek sportovců, aby vyčkal do doby proná-jmu obecních pozemků a teprve po dražběo předložené žádosti rozhodl. Mezi tou doboubyl však pozemek jim za nabízený obnos Kč 300pronajat.

16. červenec 1932 Nádrž na Mor. Straně: Připrovádění regulace olešnického potoka usneslase ob. rada na doporučení zástupce dohledacíhoúřadu Ing. arch. p. Koudely zříditi vodní nádrž

u Škrobárny, která by současně mohla sloužiti zakoupaliště. Předseda vodního družstva MetodějHoráček zdůraznil potřebu této nádrže, takžesubvencující úřady povolily příspěvek. Nádrž by-la projektována v rozměrech 800 m2 plochys podmínkou, že nádrž bude pouze obezděna ka-mennou zdí. Stavba nádrže byla dokončena na ja-ře 1932 a hned počátkem května byl o toto kou-paliště značný zájem, neboť občané neměli seskutečně kde koupati. Děti byly první, které za-čaly ihned koupaliště užívati, hloubka nádrže jestodstupňována od 30 cm do 1,8 m. Pro každý pří-pad bylo toto nové koupaliště ohraženo provizor-ně. Vyskytli se ihned zájemci, kteří chtěli koupa-liště pronajmouti a získati vedlejší příjem. Dne16. července oznámilo ministerstvo zemědělství,že koupaliště bylo schváleno jako vodní nádrža jako taková bylo subvencováno. Musil být ih-ned ustanoven 1 člověk, aby dohlížel na koupají-cí pro případ nehody, za takovou osobu se při-hlásil Karel Šamánek, že tuto funkci bude obsta-rávat a vybírat za osobu Kč 1 denně. Při tom siŠamánek hodlal zřídit prodejní budku a kabinysvým nákladem a třeba že byl pověřen, aby kou-paliště řádně hlídal, vypůjčil si pro tento rok dře-věnou boudu ze školního statku, která mu slou-žila za krámek pro prodej různých cukrovinekapod.

Pronájem obecních pozemků. Byl proveden8. srpna na dalších 6 roků. Obecní zastupitelstvoschválilo tento pronájem dne 20. srpna. Cena ná-jmu zůstala stejnou jako minule a nebyla zvyšo-vána. Byl brán ohled na staré a dobré pachtýře,kteří pozemky řádně obdělávali a nájem včas pla-tili. Během měsíce června vyskytla se choroba naobilí a to u pšenice, rez pšeničná, která natropilamnoho škody. Škoda se nechala zjistit teprve ažv srpnu při kosení obilí a obnášela asi 30 % skliz-ně. V měsíci září se v celém okrese Boskovickémrozmohl záškrt, což mělo za následek, že bylonařízeno očkování dětí. V Olešnici se však nevy-skytlo žádného onemocnění.

Ovocnická výstava: Byla pořádána v měsícizáří v Sokolovně v Olešnici. Pro výstavu sloužilocelé I. poschodí. Ovoce bylo vystavováno více nežv 1800 druzích. Byla to jedna z největších výstavnašeho kraje, které se zúčastnilo občanstvo z vel-kého okolí.

Odkoupení místa obcí. V roce 1923 vyhořelu chudobince domek č. 244 patřící Karlu Šimo-novi, po levé straně silnice k Rovečnému. Domek

– 58 –


byl dřevěný. Spalisko koupil od Šimona stavitelČeněk Jelínek, který je uklidil a na jeho místě zří-dil okrasnou zahrádku. 15. září 1932 požádalobec, aby mu byla povolena stavba domku. Obec-ní rada stavbu nepovolila a jednala o výkup toho-to místa pro rozšíření veřejné cesty. 22. září bylojednáno s p. stavitelem Jelínkem o odkupu, tenvšak žádal za místo Kč 10 000 a to se zdálo mno-ho. Konečně byla smluvena cena Kč 6 000 a při-dáno 1 stavební místo na Mor. Straně ve výměře

250 m2. Obec Olešnice zaplatila za toto místoKč 6 250. Ujednání kupní smlouvy bylo schvále-no obecním zastupitelstvem 11. března 1933.

29. října 1932 byl schválen obecní rozpočet narok 1933 a vykazoval potřebu Kč 228 248, úhradu179 413, schodek 68 835. Mimořádný rozpočetvykazuje potřebu Kč 20 000. Současně bylyschváleny obecní účty za rok 1930.

Obecní strážníci: Onemocněním strážníka Fra-niška Kudy dne 22. 9. 1932 udělila obecní radastrážníku Kudovi, 67 roků starému, dovolenou do31. března 1933 a usnesla se vypsati 2 místa stráž-níků. Změnila dosavadní způsob služby, kterouzastávali 4 ponocní, že službu budou konati stráž-níci. Místa byla vypsána dnem 15. listopadu do15. prosince 1932 a obsazena dne 1. ledna 1933.Podmínky byly vyvěšeny na obecní desce. Platpro každého strážníka stanoven Kč 4 800 ročně,mimo naturálního bytu a otopu. Kromě toho sezavázala obec platiti všechna pojištění. Podánobylo celkem 9 žádostí a dne 23. prosince 1932 by-li přijati strážníci: 1. Antonín Novotný z Olešnice,2. František Synek z Olešnice (co legionář). Obanastoupili místo dnem 1. ledna 1933.

Péče o nezaměstnané: V měsíci prosinci dopo-ručil okresní úřad v Boskovicích, aby v každé ob-ci byly vykonány sbírky pro péči o nezaměstna-né. Obecní rada se zastupitelstvem shodli sev tom, že se nejlépe osvědčila sbírka v obci, z je-jíhož výtěžku se dávaly dětem plné obědy. Podlezáznamů bylo v zimní době od měsíce prosinceaž do měsíce dubna vydáváno denně až 230 obě-dů. Náklad vždy obnášel až Kč 14 000. Hrazenbyl dary a vybranými příspěvky. Bilance vyda-ných státních stravovacích lístků za tento rok ob-nášela: 3 000 lístků pro nezaměstnané rodinyá Kč 10, 420 lístků na mléko po 3 1/2 l mléka.Mléko stálo 1,50 Kč 1 litr.

Úmrtnost v roce 1932:Celkem zemřelo 25 osob, 21 katolíků, 4 evan-

gelíci. Z tohoto počtu 2 děti.

Rok 1933

Začátek roku 1933 nevypadal nikterak slibně.Nezaměstnanost značně stoupla, přihlášenýchživitelů rodin bylo přes 150, takže obec byla do-nucena obrátiti se na okresní úřad o zvětšení pří-dělu stravovacích lístků. 10. ledna zaslal okresníúřad na hotovosti Kč 4 400, z čehož část byla ode-vzdána na stravovací akci ve škole a zbytek roz-dělen poukázkami na potraviny. Kromě toho ob-držela obec za Kč 5 000 stravovacích lístků a 30q uhlí. Uhlí bylo špatné jakosti, prachové, takžejej lidé zamotali do papíru a teprve pak s ním to-pili.

13. února: nová lesní katastrofa Velkým jíním (jinovatkou) byly postiženy

i obecní lesy. Byly velké polomy. Dřevo z obecní-ho lesa bylo prodáno: štípy 45 Kč, válce 30–35 Kč,stavební dřevo o 1/4 dráže než palivo.

22. února 1933: poštovní auto. Bylo jednánoo umístění poštovního auta na trati Olešnice – Br-no, které má garážovat v Olešnici. Obec se mápostarati o ubytování šoférů. Pro letní dobu bylypřislíbeny denně dva spoje a případnou změnuse zavázalo ředitelství pošt a telegrafů hlásiti.Obec přistoupila na tyto závazky, poněvadž jeuznala za výhodné. Přímé spojení s Brnem.

5. duben: Obecní studně. Pro rok 1933 bylyvzaty v úvahu úpravy studní a to: Krb na Vejpust-ku u č.72, studna u Člupkových č. 189 na Mor.Straně, studna u domku Ant. Šudomy na Mor.Straně; s pracemi bylo započato v měsíci květnuprvně na Vejpustku, kde toho bylo nejvíce zapo-třebí. Opravy byly prováděny za přispění občanů,kteří přispívali jak finančně, tak i pracemi.

5. května 1933.Volba do místních školních radbyla provedena ve schůzi obecního zastupitel-

stva a to stejným způsobem jako v roce 1929.Lesní plány. Byly rovněž v této schůzi k vypra-

cování zadány fě. Ing. Bernard v Brně, který plá-ny vypracoval do 8. srpna 1933. Náklad na plányobnášel Kč 4 576,80.

26. červen 1933: Poštovní provoz. Čsl. státnídráhy v Praze oznámily, že dnem 1. června přebí-rají všechen provoz státních poštovních autobusůse všemi právy a závazky jak původně obce po-depsaly. Poněvadž však obce Olešnice, Kunštáta Lysice podepsaly již dříve prozatímní kupy nagaráže ve Skalici, usneslo se obecní zastupitel-stvo ihned intervenovati v Praze na zrušení všech

– 59 –


závazků ze strany obcí, poněvadž podpisem kup-ní smlouvy tyto závazky přešly.

26. červen 1933. Volba kostelního konkurenč-ního výboru byla provedena a za obec Olešnicibyli zvolení: 1. Alois Stejskal, obchodník v Oleš-nici, 2. Josef Šikula, rolník v Olešnici, 3. Franti-šek Weiner, domkař v Olešnici.

Regulace potoka na Vejpustku. Při prováděníregulace potoka na Mor. Straně bylo doporučeno,aby podnikatel,který regulaci prováděl, Ing. Čer-ný Brno, vypracoval také plány na regulaci poto-ka Veselského, který úpravu velmi nutně potře-boval. Veselský potok protékal hlubokou zmoloua z druhé strany od obecního rybníka. Po Vej-pustku protékal volně a při rozvodnění ohrožovalstavby podél toku. Současně se potok používal zacestu. Povozy musily jezditi vodou. Vypracovanýprojekt byl vodoprávně schválen dne 28. prosin-ce 1932 a tehdy se také ku komisi přihlásil zá-stupce okrašlovacího spolku p. František Fiala,aby se vyřešila otázka splávku, kam se dosudchodilo koupat, který pro malý rozměr nevyho-voval a byl stále znečišťován. Rozpočet na regula-ci potoka obnášel Kč 229 000. Regulaci mělo pro-vést vodní družstvo, jehož jediným členem bylaobec Olešnice. Při novém jednání na jaře 1933 by-lo doporučeno, aby potok byl dán do betonovýchrour o průměru 1 m a zakryt násypem. Rouryprojektovány od mostku na cestě k Veselce ažk domu č. 39, kde by vyúsťoval do opěrných zdíobou stran potoka pod most u Peterkových.V rozpočtě však nebyla zařazena částka na zásyppotoka po celé délce, která měla obnášeti dle pro-počtu asi Kč 70 000. 26. června 1933 jednaloobecní zastupitelstvo o regulaci tohoto potokaa usneslo se, aby potok bylo zasypán náklademobce a nájemníků.

28. srpen 1933. Zrušení vodního náhonu: Podlouhou řadu let vlastnil dům č. 36 v Olešnici,kde v minulých dobách stával mlýn, vodní právona užívání vody odtékající z obecního rybníka.Vodní náhon vedl ze stávajícího splávku přesHorní Vejpustek a odpadová voda byla sváděnau domu č.36 do potoka. Během let se náhon znač-ně zanesl, takže v letech 1930 až 1931 byla topouze nepatrná strouha, ve které voda hnilaa podmáčela stavby stojící pod náhonem. Několikroků jednala obecní rada s majitelkou vodníhopráva domku č. 36 o zrušení tohoto náhonu, alemarně. Dohody nebylo docíleno ani za cenu od-škodného, kterou obec nabízela. Při komisionel-

ním jednání o regulaci potoka Veselského bylopoukázáno také na vodní náhon, který již vlastněneexistoval a byl jen na závadu. Komise prohléd-la Horní Vejpustek a zjistila, že náhonu se nedáv dnešní době používati a zjistila také dotazemu majitelky, že vodního náhonu pro účely, ku kte-rým voda sloužila,nebylo používáno po více než50 roků. V důsledku tohoto rozhodl okresní úřadv Boskovicích, vodní právo zrušiti bez jakékolivnáhrady ze strany obce.

Studna na Vejpustku: U domku č. 234 stávalastudna, jejíž voda v poslední době byla špatná.Sousedé se proto rozhodli, že za přispění obcepostaví si studnu o několik metrů směrem k č.220. Studnu vykopali, práce byla velmi těžká, po-něvadž se narazilo na tvrdou skálu a musilo sevystřelovat. Když se však přišlo na vodu, zjistilose, že voda je horší jakosti, než byla voda ve sta-ré studni. Pátráním přišlo se na to, že do studnyvniká močůvka z hnojišť horních chalup. Aniúpravou hnojišť se vod nezlepšila, tak nakonecbyla studna zrušena. Dalším jednáním s majitel-kou domu č. 51 sjednána dohoda, kterou povolu-je vykopání nové studny na její zahrádce, polože-né o několik metrů níže a přišlo se na velmi dob-rou vodu. Studna byla obcí zveřejněna.

13. září 1933. Silnice: Okresní úřad v Boskovi-cích svolal zástupce obcí v záležitosti inkameracesilnice k předběžnému jednání na dny 19. a 20.září 1933. Této schůze se zúčastnili: starosta ob-ce zvěr.Vladimír Ježek, náměstek starosty Meto-děj Horáček, dále členové akčního výboru prostavbu silnic, Alois Stejskal, obchodník v Olešni-ci, Karel Čápek, velkouzenář v Olešnici. O schůzisepsán protokol, v němž zástupci trvali na svýchpožadavcích, aby silnice byla vedena z Kunštátupřes Petrov, nikoliv „Hyvím“ k Rozseči, poněvadžby hospodářsky pro naše městečko ničeho ne-znamenala. Toto stanovisko také potvrdilo obec-ní zastupitelstvo městyse Olešnice ve schůzi ko-nané dne 11. prosince.

Oslavy 28.října 1933: K 15ti letým oslavám 28.října, které vyzněly skutečně slavnostně a jedno-tně, bylo do Olešnice pozváno 15 sousedních ob-cí a stanoven program slavnosti následovně:1. Sraz účastníků byl o 9 1/2 hod. dopoledne od

továrny Nagel a Brady až k Sokolovně 2. Průvod zahájili legionáři se státní vlajkou3. Za legionáři šli děti4. Hudba5. Občanstvo

– 60 –


6. Slavnostní projev na náměstí7. Přečtena rezoluce8. Zapěny národní hymny9. Promenádní koncert

Ustanovením pořadatelstva byl pověřen pol.radní Frant. Škarvada. V celém městečku vlályprapory, a průvod se odhadoval na 3000 osob.

Regulace potoka na Moravské Straně: 1. Kolaudace byla provedena zástupci minister-

stva zemědělství a zástupci země Moravskos-lezské dne 25. listopadu 1933.

2. 29. prosince 1933 po kolaudaci regulace bylpředložen účet za provedené objekty na ob.pozemcích, které byly částečně subvencovány.Účet obnášel Kč 45 194. Po delším jednání bylúčet schválen a usneseno, aby tento obnos bylhrazen zápůjčkou, sjednanou u některéhomístního peněžního ústavu. Byl zařazen domimořádného rozpočtu.Pojmenování ulic: 29. prosince 1933 usneslo se

obecní zastupitelstvo na návrh strany republikán-ské pojmenovati dosavadní ulici Jungmanovu naulici Švehlovu k jeho celostátním zásluhám.

Nezaměstnanost: Koncem roku 1933 se ukáza-lo, že nezaměstnanost v roce 1933 nijak neklesla,a že v roce tomto bylo vydáno státních stravova-cích poukázek celkem 5400 kusů á Kč10 a 600mléčných lístků, každý na 3 1/2 litru.

Úmrtnost: Za rok 1933 zemřelo 22 osob. 17obyvatel ř.k., 5 evang. českobr. Z tohoto počtu by-ly dvě děti. Mezi zemřelými byli také:

1. Havel František, ředitel škol v Olešnici, kterýzde působil přes 30 roků; zemřel dne 16. června1933.

2. Jan Kober, ředitel továrny na hedvábné zbo-ží fy Nagel a Brady v Olešnici, který zemřel dne21. 11. 1933. Byl rodákem Šumperským.

Rok 1934

Jak v roce předcházejícím, tak i letos poukázalokresní úřad v Boskovicích dne 17. ledna částkuKč 4000 pro nezaměstnané. Této částky bylo pou-žito obdobně jak minule na vyvařovací akci veškole, kde se počet žáků zvětšil a zbytek se roz-dělil nezaměstnaným v poukázkách na potraviny.Obecní rozpočet na rok 1934 byl schválen dne 28.února 1934.

Inkamerace: Na petici podanou obecní radouokresnímu úřadu v Boskovicích došla odpověď,podle které se cítil okresní úřad dotčen, že obec

Olešnice trvá na nemožných přáních. Proto seobecní rada rozhodla dne 28. února podati okre-snímu úřadu novou petici za účelem informace,že v požadavku obce Olešnice nejedná se o věciosobní jednotlivých činitelů, nýbrž o věc obciOlešnici skutečně potřebnou.

Hasiči: 28. února 1934 předložil sbor dobrovol-ných hasičů vyúčtování, dle kterého dluh na au-tomobilovou stříkačku obnáší Kč 51 625.

Chodníky po pravé straně náměstí: Dne26. dubna 1934 začalo se jednat o možnosti poří-zení nových chodníků postupně dle rozpočte-ných částek a přispění občanstva. V prvé řadě při-cházela v úvahu pravá strana náměstí, kde bylystaré chodníky z kamene, po nichž se chodilos velkou námahou pro jejich hrbolatost. Úpravachodníků byla předána radnímu p. P. prof. Be-náčkovi, který navázal jednání s jednotlivými ma-jiteli domů a vyžádal si informace od místníhostavitele, jaké chodníky by doporučoval. Staviteldoporučil chodníky betonové. Po prohlídce bylozjištěno, že pro tyto chodníky bude nutno spodnívrstvu (podklad) zvýšit o 30 cm, aby chodníkvzdoroval mrazu. Bylo navázáno jednání s maji-teli domů, kteří projevili ochotu dáti kamennýmateriál k dispozici, částečně i písek. Tím byl dánzačátek k provádění stavby.

Obsazení místa ředitele na školách: 22. března1934 jednalo obecní zastupitelstvo o návrhu naobsazení ředitelského místa na měšťanskéa obecné škole v Olešnici. Celkem bylo podáno 9žádostí, avšak obecní zastupitelstvo rozhodlo serozhodovati pouze o 3 žádostech v I. ternu, kdepřicházeli v úvahu: 1. Josef Peka, 2. Jakub Marek,3. Alois Cambal. Okresní školní výbor rozhodls konečnou platností a jmenoval za ředitele školv Olešnici Josefa Peku, zatímního ředitele škol veSloupě, jako služebně nejstaršího uchazeče.

Rovně: Dne 4. května 1934 podalo u obecní ra-dy v Olešnici žádost 32 občanů z Moravské Stra-ny, kteří hodlají utvořiti pastevní družstvo naobecních pozemcích zvaných Rovně a žádají zapronájem. Akci tuto vede František Marečekč.188, který byl zavolán k obecnímu úřadu v Oleš-nici, aby podal bližší informace o pastevnímdružstvu. Hned však na to podalo opět 32 občanůnovou žádost, aby jim část Rovní byla pronajatana zřízení hlavatisek. Obecní zastupitelstvo všakobě žádosti odložilo bez vyřízení, poněvadžpředpokládalo, že by k rozumné dohodě nikdynedošlo. Ještě mimo to musilo by býti pamatováno

– 61 –


na majitele koz, takže by se výměra určená propasení hovězího dobytka zmenšila a by dochá-zelo ku stálým sporům.

V tomto měsíci vysázel okrašlovací spolek ná-městí kulovými javory, dále část Blatin a částu Jeruzaléma.

Chodníky: 19.června 1934 dokončena bylastavba prvé části chodníků po pravé straně ná-městí dle obnosu zařazeného v ob. rozpočtě.Druhá část byla ponechána pro příští rok, poně-vadž pro další investice nebylo úhrady.

Koupaliště: Okrašlovací spolek v Olešnicipředložil obecní radě žádost, aby obec věnovalapozemky (část) zaměřené v regulačním pláně nazřízení nového moderního koupaliště. Ve schůzikonané dne 24. července byl předložen plánek nazřízení koupaliště, ale tato věc byla zatímně odlo-žena. 23. října 1934 zaslal okresní úřad dotaz, ja-ké práce by bylo možno prováděti v rámci péčeo nezaměstnané. Starosta obce podal obecní raděvysvětlení, že by nezaměstnaní dělníci mohli býtizaměstnáni na stavbě nového koupaliště na vyko-pávkách. Náklad byl by hrazen z bezúročné zá-půjčky, kterou by okrašlovací spolek obci Olešni-ci v částce asi Kč 100 000 poskytl. Koupaliště byzůstalo majetkem obce, avšak udržování a provozzůstane okrašlovacímu spolku za podmínek, kte-ré budou později sjednány. Poněvadž však stavbakoupaliště souvisí s úpravou potoka Veselského,nemůže býti se stavbou započato dříve, dokud ne-bude povolení a subvence na úpravu potoka.V příští schůzi obecní rady sdělil předseda vodní-ho družstva Metoděj Horáček, že dle informacíposkytnutých mu na zemském úřadě v Brně bylstátní příspěvek na regulaci potoka Veselského jižpovolen a upozornil obec, aby si prozatím sjedna-la zápůjčku, než bude moci býti státní příspěvekvyplácen. Při schůzi obecního zastupitelstva dne28. prosince bylo dojednání s okrašlovacím spol-kem schváleno. Okrašlovací spolek nechal vypra-covati řádné plány u fy. Ing. Oldřich Nikel v Brněa předložil je okresnímu úřadu v Boskovicích kuschválení a vodoprávnímu řízení.

Odkup garáží ve Skalici: 28. prosince 1934 by-lo obci oznámeno, že ministerstvo železnic jeochotno garáže ve Skalici, ne však za ujednanoucenu Kč 42 000, nýbrž za sníženou cenu Kč 40000 koupit. Snížení bylo odůvodněno tím, žeopravy garáží budou vyžadovati značných nákla-dů. Obec přistoupila na tento odprodej již proto,aby se jednou tato záležitost skoncovala.

Hasiči: Dne 24. června 1934 byly sborem po-řádány oslavy 60ti letého trvání sboru, přičemžprotektorát slavnosti převzala obecní rada. Slav-nosti se zúčastnily všechny sbory v župě. Měsícpoté byly provedeny zkoušky hasičstva pro asa-nační službu v případě války otravnými plyny. Veškolní budově byla umístěna výstava, kde byloznázorněno vše, co každý občan má věděti a jakse chovati při napadení. Byly vystaveny nejenasanační obleky, nýbrž i plynové masky a ukázkyjedů. Na školním hřišti byly postaveny provizor-ní zákopy, předvedeny různé útoky a výbuchypum. Výstavu a výcvik vedl štábní kapitán Tejkal.Odpoledne v den výstavy provedlo vojenské le-tectvo z Olomouce nálet na Olešnici v počtu 3 le-tadel.

Zastavení výroby v hedvábné továrně: V druhépolovině měsíce září pracovalo v továrně několiktkalců, kteří byli propuštěni a výroba zastavena.Zavření továrny mělo katastrofální následky nanezaměstnanost dělnictva v oboru textilním. To-várna, která dříve zaměstnávala více než 200 děl-níků a byla v ustavičném chodu od roku 1888, ny-ní zastavena a není naděje na brzké znovuzahá-jení výroby. Tovární dělníci nehodili se všakvšichni na vykonávání těžších pozemních prací,poněvadž někteří z nich celý svůj život pracovalijako textilní dělníci a k těžší práci byli neschopni.

Úmrtnost: Celkem zemřelo 16 osob; 13 ř.k., 3evang. českobr. Z tohoto počtu bylo 1 dítě. Prvnímezi zemřelými v tomto roce byl p. Metoděj Ne-umann, majitel koželužny, nar. 1858 v Olešnici.Byl po řadu let čelným funkcionářem všech míst-ních spolků, starostou obce, členem ob. zastupi-telstva, předsedou místní školní rady, náčelníkemhasičů apod. Jeho pohřbu se zúčastnilo celé měs-tečko a korporativně také ob. zastupitelstvoa všechny spolky.

Přehled stravovacích poukázek: V důsledkuzhoršení nezaměstnanosti bylo také vydáno většímnožství stravovacích poukázek mimo přídělůmléka, cukru, uhlí a pod. Náklad si vyžádal cel-kem přes Kč 88 000.

Rok 1934 byl velmi suchý, takže byl nedostatekpíce. Až do vánoc nebylo téměř zimy.

Rok 1935

Hned začátkem schválen obecní rozpočet narok 1935, který vykazoval potřebu Kč 162 793,úhradu 77 679, schodek Kč 85 114. Ku krytí

– 62 –


schodku stanovena obecní přirážka 200 % k daničinžovní a 250 % k ostatním daním.

Chodníky: Jak v minulém roce, tak i v roce1935 bylo přikročeno k II.etapě chodníků a to č.83 a 84,85, rovněž betonových. U domu č. 83 by-lo nutno vyřešiti schodiště. Stavbu provedl míst-ní stavitel Jan Šedivý. V roce 1934 provedla ob-čanská záložna na levé straně náměstí chodníkymozaikové za přispění majitelů domů. Chodníkybyly provedeny od rohu domu č. 123 po č. 116.25. března 1935 podali občané obecní radě žá-dost, aby jim byly zřízeny chodníky mozaikovéa sice jednoduché, od domu č. 116 nahoru kuškole. Celkem se jednalo o 6 majitelů domů, od č.116, po č. 111. Obecní rada nemohla však žádostivyhověti, protože neměla finančních prostředkůa musila v prvé řadě dokončiti práce chodníkovépo pravé straně náměstí. Doporučila tudíž obča-nům, že na pravou stranu náměstí může přispětiteprve v roce 1937.

Kulatina: Dne 26. března 1935 usneseno pro-dati kulatinu v lesích a to Pařízkovi v KoroužnémDubovici za cenu Kč 63 za 1m3. Dřevo kulatiny nadrobno od 80 Kč výše. Cena paliva zůstává ne-změněna 40–45 Kč, 35–40 Kč, 30–35 Kč.

Koupaliště: Ve schůzi ob. zastupitelstva dne8. května 1935 mimo jiné bylo jednáno o žádostiokrašl. spolku za prodej stavebního místa na kou-paliště. Žádost zněla tak, aby obec okrašlovac.spolku pronajala, prodala, neb eventuelně daro-vala pozemky na stavbu koupaliště, jehož projektbyl vodoprávně schválen okr. úřadem dne 7. květ-na 1935. Schůze se zúčastnil také předsedaokrašl. spolku p. František Fiala, který podal bliž-ší vysvětlení o zamýšlené stavbě zejména pokudse týče úchylky stavební čáry. Po přečtení žádostirozpředla se živá debata a trvala delší dobu. Členobecní rady P. prof. Benáček prohlašuje jménemklubu strany lidové, že zástupci strany lidové senikterak nestaví ani nestavěli proti stavbě koupa-liště. Ohražuje se však se vší rozhodností protivýtkám, jakoby odporem proti stavbě koupalištěbrali nezaměstnanému dělnictvu příležitost k prá-ci. Upozorňuje však, že nebylo šetřeno obvyklýchpředpisů při stavbách, že plány koupaliště nebylypředloženy stavební komisi ani obecní radě anipak obecnímu zastupitelstvu, ačkoliv šlo o úchyl-ku schváleného stavebního plánu. Podotýká, žekdyby bylo došlo předem k řádnému projednáníplánů koupaliště, mohla býti celá záležitost v kli-du projednána. Ostatní členové lidového klubu

žádají, aby při této stavbě bylo šetřeno pravidelmor. st. ř. Členové obecního zastupitelstva JosefHalámek a Karel Boček žádají, aby byla uloženaobcí okrašl. spolku ta podmínka, že budou v prvéřadě zaměstnáni živitelé rodin bez rozdílu politic-ké příslušnosti. Finanční komise doporučila obec-nímu zastupitelstvu, aby potřebné pozemky nastavbu koupaliště byly obcí okrašl. spolku darová-ny. Než bude dohlédacím úřadem řádná smlouvaschválena, aby byla uzavřena nájemní smlouvabez náhrady. O návrhu bylo hlasováno jmenovitě:7 hlasů proti, 12 hlasů pro. 13tý člen Metoděj Ho-ráček navrhuje, aby bylo okrašlovacímu spolkumísto prodáno za běžnou cenu Kč 2, vyjma půdyneplodící a plochy, která byla v parcelačním pláněoznačena jako koupaliště. Přítomný předsedaokrašl. spolku vysvětlil, že plány byly předloženypanu starostovi k nahlédnutí. Pan Horáček doda-tečně svůj návrh odvolal a všichni členové, kteříhlasovali proti návrhu finanční komise prohlašují,že k návrhu finanční komise přistupují, aby po-zemky byly okrašl. spolku darovány. Konečně by-lo schváleno, že v případě rozejítí se spolku při-padá celý vybudovaný objekt na darovaných par-celách obci Olešnice.

2. července 1935 bylo započato s novou kryt-bou farního kostela.

Studna: 18.července 1935 zažádal olešnický fa-rář P. prof. Benáček o povolení k odběru vodyz obecního vodovodu ze sběrny pod hřbitovem,aby byla voda vedena na kat. hřbitov. Obecní ra-da dala povolení, avšak upozornila, aby předembyl zajištěn pramen vody. Ukázalo se však, že bu-de výhodnější vykopati novou studnu pod hřbi-tovní zdí, což se také stalo. Pumpa byla umístěnana hřbitově až v roce 1936.

Regulace veselského potok: 30. července 1935jednalo ob. zastupitelstvo o regulaci potoka ve-selského, jejíž náklad podle nového rozpočtu mělobnášeti Kč 265 500. Min. zemědělství povolilosubvenci 40 % stav. nákladu, země 35 % a obcizůstalo ku hrazení 25 %. Obecní zastupitelstvosouhlasilo s udělenými příspěvky a zavázalo sezbytek zaplatiti z vlastních prostředků obce. Kro-mě této subvence udělilo ještě min. soc. péčepříspěvek pro 80 dělníků na nouzové práce Kč 45000. Kromě toho se usneslo obecní zastupitelstvoopatřiti zápůjčku Kč 58 000 na krytí rozdílu sta-vebního nákladu. Přípravné práce tím byly skon-čeny a byly vyslány deputace k zemskému úřaduv Brně, aby intervenovala o brzké zadání stavby.

– 63 –


Divadlo: 2. srpna 1935 jednala obecní rada o di-vadelní budově, která dle stavitelského posudku jestve velmi špatném stavu a je nutno provésti zabez-pečovací práce. Zdivo, zejména cihly, jsou rozmok-lé. Poněvadž spodní krámy užívalo několik jednot-livců, bylo uživatelům nařízeno vyklizení krámů.

Zasypání potoka: 10. srpna 1935 byl zakoupenod p.Vorbachové materiál cihelny (hlína) za obnosKč 700 na zásyp potoka. S lámáním kamene se za-počalo ve Chrasti dne 12. srpna 1935, čímž bylypráce zahájeny. Dne 25. září 1935 byla stavba re-gulace potoka Veselského zadána fy. Ing. Lejseka Soušek z Olomouce, která ihned sjednala kolek-tivní smlouvu s dělnictvem. Na pracích bylo za-městnáno přes 50 dělníků, 25. září již 80 dělníků.

Změny obecní rady: 22. října 1935 okresní úřadoznámil jmenování starosty obce zvěr.VladimíraJežka a člena obecní rady P. prof. Benáčka do okr.zastupitelstva. Za odstoupené členy byli do ob.zastupitelstva povoláni náhradníci Jaroslav Jílek,rolník, Vojta Vincenc, domkař. Doplňovací volbastarosty se konala 28. října 1935 a za starostu bylzvolen p. František Škarvada, knihař v Olešnici.

Koupaliště: 18. listopadu 1935 obdržela obecdalší příspěvek pro dělnictvo, zaměstnané na vý-kopu koupaliště a zavážce potoka. Současně pro-jednána byla žádost okrašl. spolku za odprodej 3mír pozemků z p. č. 1272/, které potřebuje na vý-měnu s p. Weisem za louku postoupenou k roz-šíření koupaliště. Dne 29. listopadu byly žádanépozemky prodány za cenu Kč 1 500 za mírua současně byla provedena částečná úprava hra-nic podél potoka na Schnelovku (vyrovnání hra-nic), kde obec postoupila s pozemkem 35 olší,které byly prodány za 500 Kč.

Inkamerační silnice: 25. listopadu 1935 zabýva-la se obecní rada zaslanými směrnicemi, které jípředložil člen okresního výboru P. prof. LeopoldBenáček, za jakých podmínek možno dále praco-vati na uskutečnění stavby silnice a dláždění. Poprojednání těchto směrnic doporučila ob. zastupi-telstvu ku schválení splnění následujících závaz-ků, které je obec Olešnice ochotna na sebe vzíti:

1. Požádati okresní úřad v Boskovicích o vý-stavbu silnice počínaje Crhovským kopcema konče u Lamberka. Současně požádati o vy-dláždění tohoto úseku.

2. Obec Olešnice přistupuje na podmínky okr.úřadem stanovené, totiž obstará si potřebný ná-klad na úhradu a současně obstará okresu zá-půjčku Kč 50 000.

3. Nechá si vypracovati kanalizační projekt od-borníkem Ing. Niklem v Brně a sice počínaje oddomu č. 127 až k mostu na Mor. Stranu č. 221.

4. Okamžitě předloží žádost min. soc. péčeo povolení příspěvku na produktivní péči o neza-městnané.

5. Požádá peněžní ústavy o příslib potřebnýchzápůjček.

Toto ustanovení bylo předloženo ku schváleníob. zastupitelstva. Dne 20. listopadu 1935 bylousnesení beze změny schváleno.

Nastoupení nově zvoleného starosty: 12. pro-since 1935 ujal se úřadu nově zvolený starostaFrantišek Škarvada; rozdělil funkce nově zvole-ným členům ob. rady Karlu Bočkovi a JaroslavuJílkovi, poděkoval odstouplým členům a to staro-stovi zvěr. Vladimíru Ježkovi a P. prof. LeopolduBenáčkovi za vykonané práce a požádal všechnyčleny obecní rady, aby mu v pokračování vytýče-ných prací byli vždy nápomocni.

30. prosince: Přes to, že byly zadány různéstavby, nebyli však všichni nezaměstnaní dělnícizaměstnáni a musili býti podporováni ze státnístravovací akce. V roce 1935 se celkem vydalo:6 916 poukázek á 10 Kč, 620 mléčných lístků,200 kg cukru, 60 kg ječné kávy, 350 kg ječnýchkrup, 150 q uhlí, 100 q brambor, 250 kg tuku,1200 kg pšeničné mouky, 6 940 chlebových líst-ků. Toto vydané množství mělo hodnotu104 634 Kč. Mimo to bylo ještě textilní dělnictvopodporováno podle gentského systému a vypla-ceno v roce 1935 přes 200 000 Kč.

Stavební ruch: Stavební ruch v přehledu odpřevratu 1918 do konce roku 1935. V roce 1918 čí-tala Olešnice 315 domů, 31. prosince 1935 369 do-mů. Bylo postaveno 54 domů.

Volby do sněmovny a senátu: Byly konányv neděli 19. května 1935 do sněmovny, v neděli26. května do senátu. Volba byla provedena ve 2volebních obvodech: na radnici a ve škole.

Úmrtnost: V roce 1935 zemřelo 20 osob – 16ř.k., 4 evang. českobr. Z toho 1 dítě.

Pro zemědělství byl rok 1935 u nás velmi do-brý. Úroda obilí a brambor veliká.

Vánoce tohoto roku byly „na blátě“ a počasí by-lo téměř jarní.

Rok 1936

Inkamerační silnicce: 23. ledna ve schůzi obec-ní rady přečetl starosta obce protokol o přezkou-

– 64 –


šení projektu a dláždění silnice v Olešnici. Z dů-vodů technických byl projekt přepracován, poně-vadž nevyhovoval všem požadavkům, čímž sestavební náklad zvýšil na obnos Kč 216 000.Obecní rada byla ihned svolána a obecní zastupi-telstvo dne 26. ledna 1936 připomělo na protokolz 19. 12.1935 a schválilo zvýšený náklad.

Rozpočet na rok 1936: Byl schválen dne 31. led-na 1936, který vykazuje potřebu v řádném hos-podaření: potřeba Kč 169 273, úhrada 94 417 Kč,schodek Kč 74 856. Obecní přirážka byla stano-vena 200 % k dani činžovní a 300 % k ostatnímdaním. Mimořádný rozpočet stanoven na Kč 400000. Při projednání tohoto rozpočtu byla stanove-na změna s odměnou starosty a radních, kteří aždosud měli roční remuneraci Kč 1 700, která bylazvýšena na Kč 3 500 ročně.

Těžba lesní: 28. února 1936 byla skončena les-ní těžba: celkem se vyrobilo:

Kulatina Za vrchama 53,55m3, paliva vyrobeno216 m. Dubovice 51,68m3

Kulatina byla z větší části odprodána Frant. Pa-řízkovi v Koroužném za Kč 68/m3. Palivo byloprodáno: Kč 40–40, 35–30 dle jakosti.

Újezdní měšťanky: Vydáním nového zákonao zřizování újezdních měšťanek bylo také i obciOlešnici přikázáno zřízení újezdní měšťanskéškoly v Olešnici, která má připojeno celkem 7 ob-cí z obvodu. Jedná se výhradně o obce ležící v ob-vodu, vzdálené do 5 km. Pro školní rok1936/1937 dohodla se obec Olešnice s okolnímiobcemi, že nadále bude přijímati žáky do měš-ťanské školy za dosavadních podmínek, totiž žerodiče zaplatí jako jiná léta příspěvek za každéhožáka.

Masarykova letecká liga: Na podzim roku1935 ustavila se v místě Masarykova letecká liga,užívající zkratku pojmenování MLL pro propaga-ci našeho letectva. V zimě začala pracovati nazbudování skluzáku v místnostech Sokolovny.Na jaře 1936 byl skluzák vystaven na náměstík veřejné prohlídce. V červnu začala MLL se stav-bou hangáru na pozemku Antonína Speráta, kdedříve byl malý borový les „Holců“ na návrší, směrk Ústupu. Hangár postavili za přispění obce, kte-rá na stavbu poskytla kulatinu.

18. března 1936 byly zveřejněny studny a tou domku č. 38 a 193 v Olešnici.

Návrh na zřízení parku u nového koupaliště:Tyto názvy nové koupaliště a koupaliště nutnorozlišovat. Koupaliště je dnes všeobecný název

nádržky na Mor. Straně, Nové koupaliště je mí-něno u cesty k Veselce. 8. dubna 1936 bylo jed-náno o zřízení parku u Nového koupaliště, kterýpředložil okrašl. spolek v náčrtku plánů, jak budetento park vypadati. Jednalo se o zasypanou plo-chu potoka vedle koupaliště. Plánek byl schválen.Podle plánku má být zřízena cesta a to od rohudomu strážníka Kudy až na Oboru v šíři 10 m. Dá-le byla schválena záměna místa s p. stavitelemŠedivým na zřízení cesty na Schnelovku, na kte-rou před tímto ujednáním bylo opomenuto. Sta-vební místo bylo totiž prodáno dříve p. staviteli,aniž by bylo přihlíženo, zda nový stav staré cestybude dostatečný k provozu.

Chodníky: 1. dubna 1936 pokračovalo se v tře-tí etapě stavby chodníků po pravé straně náměstíod domu č. 95 až po č. 102. Chodníky byly pro-vedeny z betonu jak v předcházejících obdobíchza týchž podmínek.

Kostelní konkurenční výbor: 7. května 1936byla provedena volba nového kostelního konku-renčního výboru a za obec Olešnici byli zvoleni:Alois Stejskal, obchodník v Olešnici, FrantišekWeiner, domkař v Olešnici, Josef Šikula, rolníkv Olešnici.

Zásyp potoka: 25. května 1936 povolilo min.soc. péče obci Olešnici na zásyp potoka na regu-laci částku Kč 24 000 a na úpravu koupaliště Kč16 000. Umožnilo se tím zaměstnati přechodně30 dělníků. Materiál na zásyp byl stále odebíránz cihelny. Scházející část získala se skopáním me-ze pod pozemkem p. Gustava Člupka, kde bylodříve několik hlavatisek. Skopáním meze docílilose rovného terénu na Vejpustek. Odkopáním hla-vatisek přišlo se na několik koster, z nichž jednabyla pod povrchem země asi 40 cm. Byla úplnězachovalá. Nenechala se však zjistit doba, ze kte-ré kostry pocházely, soudí se však, že šlo o kost-ry pravděpodobně vojáků z napoleonských vá-lek, kteří zemřeli asi na nakažlivou nemoc. U kos-ter nebylo naprosto ničeho nalezeno, jako třebaknoflík neb podobně. Byly uloženy na zdejší ka-tolický hřbitov. Práce na zasypání potoka protáh-ly se do podzimu. Celá zavážka vyžádala si ná-kladu Kč 80 560, obec doplatila Kč 10 589. K té-to částce bylo druhé vydání Kč 24 420, na kterévšak obec neobdržela žádné úhrady, protožeobecní funkcionáři byli udáni, že obec k výplatěpovolených subvencí dále používá na výplatudělnických mezd také stravovacích lístků. Do-konce dělnictvo vycházelo z tohoto stanoviska,

– 65 –


že práce ministerstvem soc. péče placená je jimneoprávněně přikazována. Subvence že prý majíbýt rozděleny mezi dělnictvo a ne je nutiti k pra-cím. Nebyli někteří na to zvyklí, aby pracovali.Byly to názory některých nesvědomitých dělníků,kteří pracovati nechtěli a jakmile práce započala,ihned podávali protesty a ostatní dělnictvo nabá-dali ku stávce. Stalo se mnohokrát, že se dostavi-ly houfy nezaměstnaného dělnictva na Radnici,kde se dožadovali zaměstnání, úpravy platu a ze-jména zvýšení státních přídělů. Obecní rada sklá-dající se ze všech politických složek nestačila naopatřování prací nezaměstnanému dělnictvu a ra-ději na takové dohadování se s dělnictvem ani naRadnici nepřišla. Nejhůře na tom byl vždy obecníúředník, který vše odnesl sám. Příděly stravova-cích poukázek nedostačovaly na všechny neza-městnané a musily být vydávány jen omezeně.

Utvoření sboru protiletecké obrany: Rozbouře-nými a neklidnými poměry v okolních státecha ustavičným zbrojením rozhodla se naše vládana ochranu civilního obyvatelstva pro případ na-padení nepřátelským letectvem zříditi v každéobci civilní protileteckou obranu z vojáků, kteříjiž nepodléhají vojenské službě a nevojáků. Pod-le pokynů zaslaných okresním úřadem vypraco-vala obecní rada směrnici a zvolila za veliteleCPO Františka Fialu č. 122, důstojníka ze světovéválky, který během této nabyl dostatečných zku-šeností. 21.června 1936 ustavilo se CPO a bylorozděleno na 7 odvětví: 1. Pohotovostní oddíly, 2.Požární služba. 3. Samaritský oddíl, 4. Bezpeč-nostní oddíl, 5. Poplachový a hlásný oddíl, 6. Za-stírací oddíl, 7. Desinfekční – asanační oddíl.Obec byla rozdělena na 3 obvody a každý mělsvého velitele. Tomuto byly přikázány osoby jme-novitě tak, aby každý občan v případě poplachuvěděl o svém místě, kam je povolán. Takový zku-šební poplach byl proveden 31. července 1936,při němž bylo znázorněno vybuchnutí puma místo požáru. Celý odbor CPO byl 106 osob,včetně žen pro službu samaritskou. Všechna cvi-čení v roce 1936 se zdařila.

Inkamerace silnice: Dne 1. srpna 1936 došlazpráva obci, že ministerstvo povolilo z veřejnýchprostředků částku 1 milion korun na stavbu silni-ce přes Olešnici. Obecní zastupitelstvo dne 6. srp-na 1936 vzalo tuto zprávu na vědomí a řešilootázku opatření potřebného úvěru do částky Kč500 000. Tento má sloužit na úhradu regulaceobou potoků, stavbu kanalizace a inkamerační

silnice. Tuto zápůjčku přislíbili spořitelní a zálo-ženský spolek v Olešnici do výše Kč 200 000, ob-čanská záložna v Olešnici do výše Kč 300 000.

Dne 14. září 1936 zemřel Dp. František Soukal,farář olešnický v.v. Narodil se 29. 11. 1865 v Lulčiu Vyškova a dne 14. září po převozu z nemocnicev Brně zemřel v Olešnici. Za faráře v Olešnici bylustanoven dne 31. května 1906. Působil jako farářdo 31. 12. 1933. Od 1. 1. 1934 odebral se na odpo-činek do svého domku č. 350. Na našich horáchstrávil přes 40 roků. Odešel v něm dobrý člověk,lidumil, průkopník národních ideí, zejména zasvětové války, kdy tolikrát mu hrozilo nebezpečíjako politicky podezřelému. Svou snášenlivostízískal si veliké obliby i u občanů vyznání česko-br. evang. Pečoval vzorně o chrám Páně, kamobětoval vše. Chudina vtiskne si jeho památkuhluboko do srdce, poněvadž ji všemožně podpo-roval, aniž by kdo poznal, od koho mu pomocpřišla. Byl dlouholetým členem obecních sborů,předsedou „Charity“ apod. Pohřben byl za velikéúčasti lidu a kněžstva na místním hřbitově.

Obecní rozpočet: 9. prosince 1936 byl schválenobecní rozpočet na rok 1937 a zůstal oproti před-cházejícímu roku nezměněn. Přirážka stanovena200 % k dani činžovní a 300 % k ostatním daním.

V mimořádném rozpočtě byl projednán nákladna kanalizaci, rozpočtený částkou Kč 225 000.

Zadání stavby kanalizace bylo vypsáno zem-ským stavebním úřadem, kam došly 2 nabídky:1. Ing. Oldřich Nikel v Brně na částku 151 281,98 Kč2. Ing.Koudelka v Brně na částku 155 287,36 Kč

Obecní rada navrhla zadání stavby fě. Koudel-ka, který žádá vyšší cenu, ale naproti tomu vyka-zuje vyšší mzdu dělnictvu a cenu stavebníchhmot, jež bude odebírati v obci. Finanční komisenávrh doporučila ob. zastupitelstvu, kde si jedná-ní vyžádalo rušnou debatu. Schůzi bylo přítomno20 členů. O zadání bylo hlasováno jmenovitě a to17 hlasy pro Koudelku, 2 hlasy pro Nikla.

Péče o nezaměstnané: Třebaže se obecní radastarala všemožně o podporu a zaměstnání neza-městnaných živitelů rodin, dotkla se jí trpce výt-ka okresního úřadu v Boskovicích, kterou dostalaza udání některého nesvědomitého občana, takžestarosta obce František Škarvada a Josef Halámekčlen obecní rady dne 12. listopadu 1936 podali re-zignace na svoje funkce. Narychlo svolal schůzináměstek starosty Metoděj Horáček a byl pově-řen, aby zajel k p. okresnímu hejtmanovi, a takaby byli přinuceni oba funkcionáři k odvolání

– 66 –


svých rezignací. Na žádost obecního hejtmanaoba tito funkcionáři nadále zůstali. Nehledě napodpory vyplácené podle gentského systémua výplaty dělnictvu třeba jen přechodně zaměst-nanému bylo ještě vydáno stravovacích lístků,potravin a podobně v ceně Kč 92 301.

Úmrtnost: V roce 1936 zemřelo 17 osob, 15 ka-tolíků, 2 evangelíci. Z těchto 2 děti.

Jiné události roku: Roku 1936 často a mnohopršelo, obilí polehlo a míň sypalo. Ve žních častopršelo, dosti obilí porostlo. Slámy a píce bylo vel-mi mnoho, úroda bramborů a řepy rekordní.

Rok 1936 opraven a pozlacen kříž na náměstípéčí a nákladem farního úřadu a za souhlasu obce.

Během podzimu započalo se stavbou rekon-strukce silnice u „Puchárny“ přes Crhovský ka-tastr.

Rok 1937

Rok 1937 započal ve znamení pokračování napracích stavby silnice a první schůze zastupitel-stva o této záležitosti konala se 14. ledna 1937.Tam starosta obce prohlásil, že p. Ing. Bábek, vy-slaný zemským úřadem v Brně, doporučuje vy-koupení domků a to: č. 126, patřící Josefě Ště-pánkové, č. 262 Augustina Doskočila a č. 252manželů Adolfa a Františky Lepoldových z důvo-du, aby silnice v těchto místech mohla být v ko-runě silniční rozšířena na 8 m. Dne 7. ledna udě-lala obecní rada předběžnou notářskou úmluvus majiteli, podle které mají obdržeti: manželé Ště-pánkovi Kč 15 000, Doskočil Augustin Kč 12 000,manželé Lepoldovi Kč 28 000, takže dojednanácena domků byla 55 000 Kč kromě poplatků, kte-ré převzala obec na sebe. Prodavatelé AugustinDoskočil a manželé Štěpánkovi uplatnili při jed-nání nárok na ponechání stavebních nových místna „planýrce“ vzadu na Vejpustku, každý do vý-měry 160 m2 zdarma a manželé Lepoldovi teprvepo sdělání kupní smlouvy. Proto jim bylo prodá-no stavební místo na Mor. Straně do výměry 360m2 za 1 Kč metr 2. Během provádění stavby sil-nice pamatovala obecní rada, aby cena domkůbyla pojata do stavebního deníku pro udělenísubvence 50 % skutečného nákladu. Dále byl po-žádán okresní úřad, aby bylo pamatováno na no-vé vjezdy ať již na pozemky nebo do domůa odůvodnila svou záležitost tak, že bylo pamato-váno na práce, které se během stavby vyskytnoua obec bude je musit hradit ze svých prostředků,

ale nemůže hraditi ony náklady, jež by vyžadova-ly značné výše. Obecní zastupitelstvo tento zásahschválilo.

Největší potíž při výkupu domů měla obecs manželi Štěpánkovými, kteří stále podávali stíž-nosti, že za domek dostali málo, a když obecs dohodou okresního úřadu přidala ještě Kč3 000, zase nesouhlasili se stavebním místem,které sami si vybrali, že na něm nemohou posta-viti hospodářské budovy. Žádali proto obec, abyjim opatřila takový domek a v takových rozmě-rech, jako byl starý. To byla ovšem těžká věc. Sta-rosta obce a radní chodili po obci a kupovali do-mek. Vybrali několik domků, a zase se Štěpánko-vým nehodily. Buď byl starý, nebo nemělzahrádku. Pod dlouhém hledání koupila obec no-vostavbu od manželů Škorpíkových za Kč 18 000a těmto prodala stavební místo u Škrobárny. Tímvšak nenastal konec požadavkům manželů Ště-pánkových, kteří chtěli zase dodání stavebníhomateriálu a podobně. Další stížnosti zůstaly všakjiž nepovšimnuty.

Rolnická mlékárna: 14. ledna 1937 podalo rol-nické mlékařské družstvo v Olešnici žádost naodprodej stavebního místa v „Šibrově zmole“ vevýměře asi 1100 m2. Místo bylo prodáno za Kč 2za 1 m2 s podmínkou, že stavba bude postavenaběhem 1 roku. Stavební plány byly předloženy22. června 1937 a ihned se stavělo, takže do zimybyla stavba dokončena mimo vnitřního zařízení.Voda do mlékárny byla opatřena z obecního po-zemku nad „Šibrovou zmolou“, které bylo prodá-no za Kč 720. Tam postavilo družstvo reservoára potrubím vede vodu do mlékárny.

Obecní zápůjčka: Kč 500 000 byla schválenazemským úřadem 8. července 1937.

Obecní rozpočet na rok 1938: Byl schválen 27.srpna 1937 a vykazoval potřebu Kč 186 304, úhra-du Kč 76 442, schodek Kč 109 862. Byla usnesena200 % obecní přirážka k dani činžovní a 350 %k ostatním daním. Zůstal však ještě nekrytý scho-dek Kč 12 000 a usneseno zavedení dávky z ma-sa, ze které se má schodek hraditi. Proti zavedenídávky byly podány námitky, které ovšem byly ja-ko neodůvodněné zamítnuty. Původně bylo sta-noveno 5 h za 1 kg, avšak koncem roku sjednánadohoda, že řezníci budou platit z kusu porážené-ho dobytčete: z krávy Kč 15, vepře 7,50 Kč, teleteKč 7, kozy Kč 3.

Inkamerace silnice: prvního a třetího dílu byladokončena 7. září 1937. Druhý díl nebyl dosud za-

– 67 –


dán a proto obecní rada intervenovala u zemské-ho úřadu v Brně, aby stavba byla urychleně zadá-na. Zúčastnili se i zástupci okresního výboru, kte-ří intervenovali též v Praze. 11. září 1937 přijel doOlešnice brněnský biskup Dr. Kupka, k jehož uví-tání se dostavili 4 členové obecní rady. Dojel doOlešnice před 4. hod. odpolední. Do městečkavjel slavobránou postavenou u domů č. 82 a 26.Na uvítání této návštěvy byl vyvěšen též praporna Radnici.

14. září 1937: Smutný den nastal po celé čes-koslovenské republice po ranní zprávě radiovéhorozhlasu, kdy v 6 hod. ráno hlasatel oznamoval:první prezident Československé republiky T. G.Masaryk zemřel na lánském zámku dnes v úterý14. září o 3 hod. 29 minutách v noci, když naplnil87 roků, 6 měsíců a 7 dní svého života. Ačkoliv sejiž před tím několik dní vědělo, že nastane brzykonec, přece jen zpráva působila drtivě. Hned po6. hodině ráno bylo na náměstí živo, lidé pobíha-li, plakali. Padala též slova: „Dokud s námi žil, ni-kdo si na nás netroufal, teď kdož ví, jak bude...“

Smutek zavládl v každé domácnosti. Nebylotřeba vyhlašovat, aby byly vyvěšeny smutečníprapory. Každý majitel domu jej vyvěsil. Příštíden 32 výkladů zdejších obchodů bylo smutečněvyzdobeno. Den pohřbu v Praze byl stanoven na21. září. K trvalému uctění památky našeho prv-ního presidenta republiky Osvoboditele T. G. Ma-saryka bylo svoláno obecní zastupitelstvo o půldesáté hodině dopoledne, kde starosta obce Fran-tišek Škarvada prostými slovy zahájil: První nášprezident Osvoboditel T. G. Masaryk odešel dne14. září po dosažení samých hranic lidského věkua splnil vrchovanou měrou své poslání. Po tomtoproslovu ujal se slova náměstek starosty MUDr.Otomar Thoma jménem legionářů a zdůraznil vý-znam velikého buditele, prvního presidenta, jehozásluh za osvobození a dosažení státní samostat-nosti. Po těchto projevech byla vyslechnuta smu-teční řeč jeho velkého žáka a následníka druhéhonašeho presidenta Dr. Edvarda Beneše, vysílanározhlasem. Kondolenční archy byly vyloženy naobecním úřadě, kde se podepsalo 600 občanůz Olešnice a okolí. Spolky připojily svá razítka. Napohřeb do Prahy jelo z místa i okolí mnoho lidu.

Nezaměstnanost: v důsledku stavby silniceu nás značně poklesla, přes to však se vydalostravovacích poukázek a potravin za Kč 36 811.

Úmrtnost: se zvýšila. Zemřelo 26 osob, 19 ka-tolíků, 7 evang. Z tohoto počtu byly 3 děti.

Jiné události: Během léta byla provedena opra-va kostela zvenčí, kterou provedl stavitel ČeněkJelínek, stavitel v Olešnici.

Úroda byla slabší, zvláště žito zklamalo. Bram-borů byla hojnost.

Rok 1938

Tento rok je historickým rokem v našich ději-nách. Započal velmi neklidně. Horečné zbrojeníve všech okolních státech, Habeš, Španělsko, při-nutilo i naše vládní činitele, aby tak těžce vydo-bytou samostatnost udrželi. Celá republika je ob-klíčena se všech stran, hnutí Němců v Sudetechnabádalo k největší bdělosti a ostražitosti. Jižv roce 1937 počalo se zabezpečování hranice re-publiky proti vpádu nepřítele a roku 1938 plnýmtempem se pokračovalo. Zejména proti straněNěmecka prováděly se velké a nákladné práce,dělnictvo bylo přijímáno pouze spolehlivé. Takéz Olešnice a okolí bylo přijato mnoho dělnictva,kteří pracovali v Říčkách v Orlických horách,Kunštátu v Čechách a u Králík na severní Moravě.Většina olešnického dělnictva pracovala pod do-zorem zdejšího rodáka p. Ing. Gustava Piskače,kterému byly práce svěřeny. Dělníci měli slušnývýdělek, který jim zabezpečoval výživu svých ro-din. Jiní dělníci opět pracovali ve zbrojovkách navelkých objednávkách z ciziny, takže v jarníchzimních měsících se značně zmenšil stav neza-městnaných. Na ochranu civilního obyvatelstvakonaly se výchovné kursy, cvičení a radiové před-nášky, které započaly hned v měsíci lednu a úno-ru. Pro jarní období bylo již občanstvo připrave-no na možný nepřátelský útok. Jednotlivé složkybyly částečně vybaveny jako: sbor samaritánskýa asanační. Pro nedostatek fin. prostředků zakou-pila obec pouze 3 plynové masky pro nejnutnějšípřípady. Hasičský sbor zakoupil několik masekpro asanační oddíl a zámožnější občané koupili siplynové masky sami. Maska byla drahá, stála Kč25, takže si ji každý občan nemohl koupit. ProCPO vydala obec za rok 1937 a začátek roku 1938přes Kč 3 000, což byl nepatrný obnos proti tomu,co mělo býti pořízeno. Tak nám nastal rok 1938v ustavičném napětí nervů a trpném očekávánívěcí příštích hned na počátku roku. Každý denvečer a po celé dny byly místnosti Radnice ne-přetržitě používány a to nejen k přednáškám, alei k podávání informací, poněvadž celá světová si-tuace se denně měnila.

– 68 –


Neklid, nepokoj, starosti, jak dokončiti započa-té práce, stálé změny nařízení, obstarávání fi-nančních prostředků, nehledě k zodpovědnostiza přímé vykonání nařízení bylo vyčerpávající.V obecním hospodaření bylo však pokračovánona vytýčeném programu investic, aby v nejkratšídobě se práce skončily.

Hedvábná továrna: Druhá velká starost, kteráobec tížila, bylo zastavení provozu v hedvábnétovárně. Obci záleželo na obnovení provozu, vy-jednávala s majiteli továrny, vykonala mnoho cesta intervencí jen proto, aby továrna byla dána dopohybu. Záleželo velmi na tom, aby 130 olešnic-kých hedvábných dělníků mělo opět zaměstnání.Na popud obecní rady byl dne 5. února 1938 ma-nifestační sjezd v Boskovicích za celý okres, kdese uplatňovaly nároky na pomoc, aby náš okres,který byl již tak dlouhou řadu let zanedbáván,mohl opět žít. Olešnice při této manifestaci před-ložila memorandum a dožadovala se pomoci nazahájení provozu továrny. Odvolala se také na to,že majitelům přičiněním obce byla přislíbena zá-půjčka 1 milion korun, zahájí-li se provoz. Velmibyl nápomocen národohospodářský svaz brněn-ský, který stále byl ve styku s ministerstvy a obcipodával zprávy. Majitel továrny Josef Guth v Pra-ze neměl provozního kapitálu a snažil se továrnuprodati. Teprve v létě 1938 prodal továrnu JosefuBarhoňovi a Oskaru Trebitzi v Curychu. V pod-zimních měsících noví majitelé provedli v továrněmenší opravy a v zimě měl být zahájen provoz.

Prostranství u kostela: Dne 14. dubna 1938 seusneslo obecní zastupitelstvo, aby parcela1657/19 byla dána do trvalé správy kostelnímukonkurečnímu výboru s podmínkou, že tentoprovede svým nákladem úpravu. Parcelu upravítak, aby byla ozdobou náměstí. Dle založenýchplánů vypracovaných Ing. Sommerem, geomet-rem v Brně dne 14. června 1907, byla tato parcelajiž rozdělena z p. č. 1657/3 na 1627/5 o výměře1166 m2 a připsána „Kostel v Olešnici“. V katast-rální mapě ani v evidenční mapě dosud změnanebyla provedena.

Mobilizace: Již od zimních měsíců očekávalase mobilizace. Napětí se stále stupňovalo, vládahorečně pracovala a konala přípravy pro každénebezpečí války, která stála téměř za dveřmi.Hnutí německé strany vedené Konrádem Henlei-nem v sudetských oblastech přímo jitřilo českýnárod svými požadavky, které se zdály nemožný-mi. 21. května 1938 byla provedena částečná mo-

bilizace několika ročníků svolávacími lístky. DoOlešnice přijelo auto z Boskovic ráno v 5 hod.a doručilo 14 svolávacích lístků. O půl desátéhod. dopoledne záložníky odvezlo nákladní autona nádraží do Skalice. 22. května bylo povolánodalších 6 záložníků. Všichni odjížděli na pohrani-čí k udržení a zachování klidu. Někteří byli nynípovoláni podruhé, třebaže již v březnu vykonalisvá řádná cvičení. Povolaní záložníci se vrátili po21 dnech nazpět zdraví.

Obecní volby: Na 12. června byly vypsány vol-by do obecního zastupitelstva. Celkem bylo po-dáno 7 kandidátních listin, označených tímto po-řadím:1. Nár. obec fašistická obdržela 24 hlasů2. Strana občanská 55 hlasů3. Strana nár. soc. 133 hlasů4. Strana živnost.-středostavovská 158 hlasů5. Strana soc. dem. 117 hlasů6. Strana lidová 373 hlasů7. Strana republikánská 122 hlasů

Při volbě bylo odevzdáno celkem 982 platnýchhlasů. Vojáci, kteří byli zaneseni ve vol. sezna-mech a byli narukováni, voleb se nezúčastnili.Volební číslo bylo 40, dle něho rozděleny mandá-ty. Při volbách sdružily se strany č. 3 a 5 na jedenblok, a dále strany č. 1, 4, 7 na druhý blok. Ne-sdruženy zůstaly strany lidová a občanská. Přidělení mandátů: 1. Strana občanská obdržela1 mandát, 2. Lidová strana 9 mandátů, 3. Sdružnéstrany socialistické 6 mandátů, 4. Ostatní sdruže-né strany 7 mandátů. Celkem bylo přiděleno 23mandátů. Poněvadž obecní zastupitelstvo čítalo24 členů, byl zbývající mandát přidělen stranámč.1, 4, 7, které vykazovaly největší zbytek hlasů.K volbám se musí poznamenati ještě, že před vol-bami dne 23. května 1938 starosta svolal důvěrní-ky stran, kde oznámil, že nynější doba je velmipohnutá a že volby by odpadly, bude-li docílenodohody. Důvěrníci všech stran se ku schůzi do-stavili a jednotně prohlásili, že souhlasí, aby vol-by zůstaly při starém zastoupení v počtu mandá-tů. Byla učiněna i dohoda, že obdrží: strana lido-vá 9 mandátů, strana nár. soc. 5 mandátů, stranasoc. dem. 3 mandáty, strana občanská se stranourepublikánskou 4 mandáty, živnostenská strana 2mandáty, strana nepolitická 1 mandát. Důvěrníkstrany fašistické prohlásil, že nebude žádati man-dát, bude-li docíleno dohody mezi stranami, a ženepodá kandidátku. Strany prohlásily, že jsouochotny dáti straně živnostenské zastoupení

– 69 –


v obecní radě 1 členem, případně i 1 člena domístní školní rady. Důvěrník strany p. LeopoldHanák, zástupce strany živnostenské, prohlásil,že prohlášení podá do 24 hod., bude-li s tímto ná-vrhem strana souhlasiti. Tím se prvního dne jed-nání skončilo. Druhý den 24. května 1938 dosta-vili se zástupci jednání opět a prohlásili, že se ne-dohodli. Volby se provedly podle poměrnéhozastoupení. 10. července 1938 byla provedena vol-ba starosty a členů obecní rady: Starosta obce zvo-len: Vladimír Neumann, I. náměstek: Augustin Ko-zel, II. náměstek: Rudolf Novotný. Za radní bylizvoleni: Horáček Metoděj, stolař; Boček Karel, děl-ník; Beneš Josef, krejčí č. 123; Člupek Gustav, rol-ník; Šešulka Gustav, techn.konstrukter v.v.

První schůze nové obecní rady se konala4. srpna 1938.

Domácí obrana: V měsíci květnu a červnu bylpořádán výcvik vojáků počínaje ročníkem 1898,kteří dosud nebyli vojenské služby zproštěni.První cvičení konala se v Kunštátě a byla naříze-na 4 hodiny týdně. Protože pro okolí olešnickébyla tato cvičení velmi obtížná, zejména vzdále-nost do Kunštátu, rozdělil se kunštátský obvodtaké na obvod olešnický. Olešnický obvod čítal140 mužů cvičících. Tato cvičení sloužila výhrad-ně s obeznámením se s novými zbraněmi a ply-novými maskami. 19. června 1938 bylo cvičenízakončeno ostrou střelbou za statkem p. AdolfaLoubala, č. 152 a trvalo ráno od 8 hod. do 1 hod.odpoledne. Vzniklá škoda na pozemcích bylahrazena obcí částkou Kč 280.

Divadlo, bourání: 27. června 1938 byla stará di-vadelní budova nabídnuta ku zbourání JosefuKonrádovi v Olešnici, který má zaplatit obci za vy-těžený materiál obnos Kč 1500. Tuto nabídku při-jal a zavázal se bouračku provésti do 1 měsíce.Převzal také na sebe závazek, že bourání provedese pod stavitelským dohledem. Tak dne 1. červen-ce počalo se bourati první české divadlo na mo-ravském venkově, ve kterém se po celá desetiletíhrálo. Divadelní archiv z části byl předán obci,šatna byla rozdělena mezi spolky „Sokol“, „Orel“.

Slintavka: V červenci 1938 vypukla v Olešnicislintavka a kulhavka u hovězího dobytka a rozší-řila se na 91 domů. Po dobu nemoci uhynulo 6telat, 2 kozy a 2 krávy. Jinak nezanechala tato ne-moc větších škod dík včasnému a řádnému léče-ní. Skončila se teprve v druhé polovině listopadu.

II. mobilizace: 13. září do Olešnice zasláno 13obsílek k okamžitému nastoupení vojenské služ-

by. Ihned byly doručeny. Vědělo se již, že se ně-co chystá. Nikdo však nereptal a s vlasteneckýmzápalem každý nastupoval. 15. a 17 září došlodalších 14 obsílek a denně se očekávala všeobec-ná mobilizace. Dne 23. září po 10. hod večer ohlá-sil president republiky rozhlasem mobilisaci 20tiročníků. Tato zpráva zapůsobila vzrušujícím do-jmem. Na náměstí bylo plno lidu. Z každého do-mu se soustřeďovalo občanstvo k Radnici, kde če-kalo na vyhlášky. Tuto noc nikdo nespal. Davy li-du proudily po náměstí celou noc. Po 11. hod.večerní přivezlo auto z Boskovic mobilizační vy-hlášky. Dle této vyhlášky povolává se všechnomužstvo vojska do 40 roků k nastoupení vojen-ské služby do 24 hod. Ještě v noci byl obsah vy-hlášky vybubnován. V noci také byly vykonánypřípravy k odeslání branců na nádraží. Někteříodjížděli svými auty, někteří auty najatými, ostat-ním obec sjednala nákladní auta, která brance od-vezla. Vše se dělo hladce. Celkem narukovaloz Olešnice 184 mužů. Odcházeli všichni svorně,dělníci, řemeslníci, rolníci, úředníci bez rozdílupolitického přesvědčení s nadšením za svojí po-vinností hájit vlast. 25. září 1938 v noci odjížděloz Olešnice 7 evidenčních koní na stanoviště doČerné Hory. 26. září 1938 zbylých 26 koní jelo kuklasifikaci do Černé Hory a na přípřež. Olešnicedala k dispozici 7 povozů. S koňmi a povozy bylyvelké těžkosti. Honci, jichž bylo 12, nastoupiliřádně a včas, ale s povozy to šlo velmi těžce, ažna jednotlivce. Že při určování došlo i k menšímslovním utkáním, netřeba poznamenávati. Osob-ní a nákladní auta rovněž odjela, takže zůstalazde pouze starší auta, která byla vrácena jako ne-schopná. Na polích byly ještě zbytky sklizně,brambory téměř všechny. Koňské potahy na voj-ně, muži na vojně a v obci řádila slintavka a kul-havka. Kravskými potahy dalo se pracovat pouzetam, kde byly již chlévy otevřeny.

Za několik dní došla nová zdrcující zvěst: pre-sident republiky Dr. Eduard Beneš odstoupil. Potomto prohlášení nastala obrovská sklíčenost. Ar-máda dostala rozkaz k vyklizení svých pozic.

1. října přihnaly 3 cikánky 183 krav ze státníchstatků ze zabraného území ze dvorů NěmeckéBělé a Banína do Olešnice. Krávy byly umístěnyv ohradě u Lamberku. Večer bylo sjednáno 16 do-jiček k dojení krav. Druhý den v neděli byly krá-vy rozděleny do okolních dvorů a soukromníkůmdo doby, než přijdou další rozkazy. Rozdělení tr-valo do 3 hod. odpoledne. Ještě během odpoled-

– 70 –


ne přitáhli vojáci hraničářského praporu k obsa-zení pohraničního pásma. Německé vojsko vtáh-lo již až do Svojanova, ustoupilo však, poněvadžpřekročilo určené hranice.V Olešnici zůstalo uby-továno 300 mužů do druhého dne. Každodenněnastávalo střídání vojska. Za týden přišel do Oleš-nice hraničářský prapor č. 7 z Frývaldova, z ně-hož zůstalo v Olešnici přes 500 mužů. Ubytovánibyli v Sokolovně a v Orlovně, zásobovací oddílyv hospodářské škole a hedvábné továrně. Vojskovycházelo s občanstvem velmi dobře a vojáci cho-pili se také polních prací, takže sklizeň hladce seodbyla. Půjčovali také koňské potahy, jenže těchbylo málo. Zbytek tohoto praporu zůstal v Oleš-nici až do 5.prosince, kdy odjel do Vel.Meziříčí.Velitel praporu, Matěj Švarný, byl ubytován v do-mě č. 95, ostatní důstojnictvo po domech a hos-tincích.

Dražba pozemků: 8. a 9. října byla provedenadražba (nájem) obecních pozemků a pole bylapronajata na 6 roků, luka na 3 roky. Výše nájmuzůstala ve stejné výši předcházejícího pachtupouze s tou změnou, že dílce byly přibližně pro-najaty v mírách.

Úroda: V roce 1938 byla velmi pěkná, ale deštěve žních způsobily mnoho škod. Úroda bramborbyla však menší než jiná léta.

Změna v osobě obecního kronikáře: Pisatel té-to pamětní knihy obecní tajemník Karel Kašpárekpřestal být tajemníkem r. 1939.

Roku 1941 odjel na práci do Lince v Rakousku,kde 7. prosince 1942 zemřel a tam byl pochován.

Obecní zastupitelstvo na své schůzi dne 3.dubna 1940 ustanovilo za kronikáře Josefa Višin-ku, rolníka v Olešnici čp. 116, narozeného 8. čer-vence 1911.

Za okupace byly knihy pamětní na německýrozkaz odevzdány a uloženy v zemském archivuv Brně. Když se blížila fronta, byly uschovány nazámku v Letovicích. Do Olešnice dopraveny ažkoncem r. 1945.

Rok 1939

Zima tohoto roku byla velmi mírná. Sněhu by-lo málo, teprve v březnu napadlo ho větší množ-ství, takže způsobil hodně škod na ozimech a je-teli.

V tuto dobu bylo z různých událostí a zprávmožné usuzovat, že se připravují osudové změnyv našem státním a národním životě. Německá ří-

še vymohla si stavbu dálnice územím druhé re-publiky s význačnými výsostnými právy, na pří-mý rozkaz Ad. Hitlera byly u nás ponechány ně-mecké vysoké školy, na Slovensku konány de-monstrace s výslovně protičeským a protistátnímrázem. Dne 14. března odtrhli se Slováci od našírepubliky a založili vlastní stát pod ochranou Ně-mecka.

Příští den 15. března ráno pochodovalo ně-mecké vojsko do území naší republiky a velkésvazy motorizované jely po státní silnici přes Le-tovice a Černou Horu k Brnu.

V naší obci dověděli jsme se o těchto událos-tech z rozhlasu. Ačkoliv bylo tento den počasívelmi nevlídné, ježto řádila prudká sněhová me-telice, stály na náměstí hloučky lidu a rokovalys obavou o tom, co přinese nejbližší budoucnost.Nikdo ovšem netušil, jaké utrpení bude musit nášnárod prožít za německé okupace. Jistou úlevupřinesla zpráva 16. března, že z Čech a Moravyzřízen „Protektorát Čechy a Morava“ jako částNěmecké říše, ačkoliv výnos o protektorátě obsa-hoval četné výhrady, jimiž byl význam slíbenéautonomie velmi oslaben.

Robert Vorbach čp. 314 a Bedřich Žila čp. 365vyvěsili prapory se skobovým křížem.

V Letovicích a Boskovicích byly zanechánymenší německé posádky. Do naší obce německévojsko nepřišlo. Naše četnictvo bylo odzbrojenoa teprve když složilo přísahu německé brannémoci, smělo opět zbraně používat.

Následky okupace: Hned první dny po okupa-ci byla u nás zavedena jízda vpravo. Obyvatelstvosi na změnu brzy zvyklo a neudály se žádné do-pravní nehody. Při vjezdech do obcí byly umístě-ny tabule německo-české se jmény obce a okre-su. Obcím, které neměly německé jméno, byladána zkomolená z českého názvu, jako Kretinau– Křtěnov, Cerhov- Crhov, Vesel – Veselka aj. Nakřižovatky byly postaveny žluté tabule s údajivzdáleností blízkých i vzdálených obcí.

Lidé předvídali nedostatek životních potřeb,skupovali co se dalo a dělali si zásoby. Peněžníústavy byly doslova obleženy žadateli o vydánívkladů. Aby se mohlo všem vyhověti, bylo jednot-livcům vydáváno týdně 200–500 Kč. Naše měnabyla znehodnocena tím, že bylo nařízeno platit za1 říš. marku 10 Kč. Ježto německé vojsko i stěhu-jící se sem obyvatelstvo německé mělo hodně pe-něz, kupovalo v našich obchodech šmahem všech-no a denně byly odesílány tisíce balíků do Říše.

– 71 –


Naše skvěle vyzbrojená armáda byla již kon-cem března rozpuštěna.Mužstvo bylo propuště-no do občanského života. Zásoby potravin, poho-ných látek, koně a výstroj byly odváženy do Říše,jejich cena činila asi 33 miliard Kč. Důstojnictvobylo zčásti pensionováno, většinou však přiděle-no do různých státních i obecních úřadů na ko-nání služby.

Na všech školách zavedeno vyučování němči-ně. Na obecných školách se jí vyučovalo již od 1.školního roku. Místní osvětová komise zařídilakursy němčiny v živnost. škole. Měly značnounávštěvu, protože všem státním i obecním za-městnancům a kněžím byla uložena zkouškaz němčiny s pohrůžkou propuštění z úřadu těm,kdo by zkoušku nesložil.

Národní souručenství: Dne 24. března založilDr. Emil Hácha Národní souručenství jako jedno-tnou stranu českého lidu. Občanstvo se kojilo na-dějí, že nová strana se stane obhájcem našichpráv a zájmů a proto k ní hromadně přistupovalo.V Olešnici byl nábor vykonán 14. dubna. Přihlási-lo se 561 mužů, nepřihlásilo 0. Vedením stranybyl jmenován Miroslav Kottbauer, ředitel měšťan-ské školy, jeho zástupce Vladimír Ježek, zvěrolé-kař čp. 101. Později byly organizovány i ženy, ve-doucí byla Marie Synková, manželka stolařečp.105. Mládež byla organizována v Mladém ná-rodním souručenství, jehož náčelníkem byl jme-nován Václav Stejskal, pak Jos. Soukal a Frant.Prudký. Později Olešnice rozdělena na dva obvo-dy, jejichž hranice tvořila silnice z Crhova k Lam-berku. V I.obvodu, strana západní, byl vedoucíMUDr. Jos. Habanec, v II. obvodu, strana vý-chodní, Richard Weis a Frant. Novotný, holič.

Okresním vedoucím byl jmenován FrantišekKučera, rolník v Hodoníně, jeho zástupcem P.Leopold Benáček, farář v Olešnici. Tyto organiza-ce však nevyvinuly téměř žádnou činnost kroměpořádání zábavních podniků a nařízených jim lo-ajálních manifestací.

Proti Národnímu souručenství organizovaličlenstvo fašisté, propagující plně německé názo-ry a zúčastňující se německých manifestací. V na-ší obci to byli: Vincenc Čuhel, majitel cihelnyčp.78, Karel Synek, stolař čp. 326, Bohumír Horá-ček klempíř, čp. 216 a jiní.

Místní Němci: K Němcům se v naší obci při-hlásili: Robert Vorbach, majitel cihelny, narozenýr. 1901 ve Smržovce u Jablonce v Čechách s man-želkou Olgou, roz. Oderskou, čp. 314. Václav Ka-

láček, bednář nar. v Kučerově u Vyškova, s man-želkou roz. Hanskutovou čp.260, Richard Schus-ter, stolař, rod. z Radiměře, s manželkou rozenouSynkovou čp. 167. Adolf Hauk, četník v.v., rodemz Hanušovic u Šumperka, antifašista. Později sepřihlásil: Frant. Petr, cestář, rodem z Vídně, pů-vodem z Velkého Tresného čp. 114. Rudolf Kse-lík, lékárník č. 123, nar. r.1882 ve Veselé Lhotcev Čechách a jeho syn Jiří Kselík,drogista čp.19.Bohuš Horáček st., klempíř, původně fašista. Ne-dospělé děti byly vedeny v národnosti rodičů, do-spělé mohly samy rozhodnouti. Školou povinnéděti byly soustředěny v Letovicích v německéškole. Tyto tam ale nechtěly chodit, protože neu-měly německy mluvit. Chlapci chodili v unifor-mách s kordem po boku.

Vedoucím zdejších Němců byl Robert Vorbach,později, když tento nastoupil vojenskou službu,lékárník Rudolf Kselík.

Druhá světová válka: Dne 1. září 1939 vtrhliNěmci do Polska. Anglie a Francie vypovědělyNěmecku válku a tak vypukla krutá válka, kteráse rozšířila na všechny světadíly a po 6 dlouhýchroků pustošila svět způsobem dosud nevídaným.Ihned bylo nařízeno přísné zatemnění po celounoc.Četnictvo a pro tento účel určené hlídky za-temnění kontrolovalo. Zbraně schopní Němci by-li postupně povoláváni do vojenské služby. Domazůstali jen Rudolf Kselík a Richard Schuster. Třiz nich padli: Eduard Schuster u Leningradu, Boři-voj Horáček u Nunzia v Itálii, Adolf Hauk zůstalnezvěstným, utopil se prý v Dunaji v Rumunsku.Čeští mužové nebyli povoláni do zbraně. Zatomusili pracovati v zázemí většinou v průmyslupro válku důležitém, zčásti též v zemědělství.

Jenom tzv. vládní vojsko (protektorátní) bylor. 1943 posláno do Itálie. Z Olešnice tam byli št.rot. Karel Pecka, manžel Marie roz. Špinarové, Jo-sef Mauer, Frant. Hanák a Mir. Synek. Št. rot. Pec-ka přešel do Francie a zde zemřel po automobilo-vé nehodě.

Hned v září 1939 bylo zavedeno řízené hospo-dářství. Počátek byl učiněn 1. října zavedenímlístků na maso, tuky, mléko, chléb a mýdlo. O vá-nocích zavedeny lístky na oděv a obuv.

Zemědělcům započaly povinné dodávky. Prv-ně zavedena dodávka vajec a sice 60 kusů ze sle-pice do roka. Z domácích zabíjaček se museloodevzdati sádlo. Z vepře do 100 kg těžkého 3 kg,nad 100 kg vážícího 4 kg sádla. Sběrna sádla procelé období u fy Karel Čápek. Dále nařízena po-

– 72 –


vinná dodávka mléka vyrobeného v hospodářstvípo odečtení samozásobitelských dávek na osobua den 1/2 l, později 1/4 l. Děti měly dávku dvoj-násobnou.

Aby se řízené hospodářství v obci mohlo zvlád-nout, zřízena byla na radnici tzv. zásobovací kan-celář, kterou vedl radní Edvard Šešulka a členovéfin. stráže, olešničtí rodáci Boh. Novotný a ViktorKuda.

Odvod koní: Ve dnech 20.–22.listopadu konánna olešnickém náměstí důstojníky a mužstvemněmecké branné moci odvod koní z celého kraje.Bylo odvedeno 60 koní, z Olešnice samé 6. Tito semuseli hned odevzdat. Více nežli polovina koníbyla prohlášena evidenční. Tito koně se museliještě předvést na požádání k odvodu do Letovic.

Mateřská škola: Tato byla zřízena v Olešnici jižr. 1938 a umístěna v měšťanské škole. Nábyteka pomůcky byly přivezeny ze Sudet těsně předodstoupením těchto krajů německé říši. Avšak po15. březnu 1939 muselo býti všechno vráceno.Proto byla mezi občanstvem uspořádána sbírkaa byl pořízen nábytek nový. Školka byla potomumístěna v sokolovně v loutkovém divadle a pakv Orlovně v předsálí. Místnosti tyto byly však ne-vyhovující a proto přijala obec s povděkem šle-chetnou nabídku pana Karla Čápka, který proškolku upravil svým nákladem místnosti ve svémdomě čp. 178 a zde zdarma poskytl školce míst-nosti i otop. Kromě toho věnoval školce mnohocenných hraček. První učitelkou na mateřskéškole byla učitelka Anna Bačovská.

Studentské nepokoje: O státním svátku 28. říj-na 1939 demonstrovalo obyvatelstvo pražské pro-ti násilnickému okupantu. Demonstrace se opa-kovaly, největší při pohřbu studenta Jana Opleta-la, zastřeleného Němci. Toho použili Němci jakozáminky k hrubým zákrokům proti českému stu-dentstvu a českému vysokému školství. Dne17. listopadu byly všechny české vysoké školy za-vřeny a jejich zařízení z největší části rozkradenoa odvezeno do Německa. Devět studentů bylobez soudního řízení popraveno a větší množstvíztýráno a uvězněno. Mezi nimi byl též zdejší ro-dák Muc Miloš Vrbka nar. r. 1915, syn FrantiškaVrbky čp. 288. Byl vězněn v Oranienburgu od 17.11. 39 do 30. 4. 1940.

Různé: Obecní lom. Roku 1939 byl v obecnímlese Chrasti otevřen obecní lom, aby si obec mo-hla levněji poříditi kámen na opravu cest apod.Postavena zde bouda na nářadí a upravena cesta

k silnici, což si vyžádalo nákladu 14 000 Kč. Do-zor v lomu měl radní Eduard Šešulka.

Oprava cesty u Hotárny. Z prvního kamenez obecního lomu byla opravena cesta u Hotárnyk Čuhlově cihelně. Pan Unčovský postoupil obcičást zahrádky u svého domu čp. 145, aby cestabyla náležitě široká. Náklad činil 13 630 Kč.

Stavby. V roce 1939 byl stavební ruch v obcivelmi slabý. Nový dům stavěl Robert Vorbachv cihelně čp. 339.

V rámci stavby inkamerační silnice byla upra-vena Palackého ulice. Silnice byla zde místemsnížena a vydlážděna. Před evangelickým koste-lem byla postavena kamenná zeď. Náklad na tytoopravy nesl okres. Obec zřídila za přispění maji-telů domů chodníky a dala podezdít základy do-mů, kde silnice byla snížena. Na chodníky vyna-ložila obec 29 020 Kč, na podezdívky 125 270 Kč.Na krytí těchto výloh učinila obec vypůjčku150 000 Kč.

Národní pomoc. V měšťanské škole se v zimě1939-40 vařilo pro děti z přiškolených vesnic.Sbírkou vykonanou v obci bylo získáno na peně-zích 7 870,50Kč a zásoba potravin: 40 kg rýže,570 kg mouky, 60 kg sádla, 15 kg loje, 370 kg ži-ta, 35 kg pšenice, 25 kg ječmene a něco šatstva.Obědy vařily místní ženy a dívky za pomoci žá-kyň z vyšších tříd.

Triangulace. Z německého popudu byl náš krajr. 1939 přeměřen vojenským zeměpisným ústa-vem v Praze a na triangulační body byly postave-ny dřevěné rozhledny. V olešnickém katastru by-la veliká rozhledna postavena na Moravskýchkopcích, v bodě 685 m na Pochopově skále.

Spor obce s p. Frant. Marečkem. Dle parcelníhoprotokolu náležela obci lesní parcela č. 556 na mo-ravských kopcích. František Mareček čp.188 si aletento les vlastnil a proto vznikl mezi ním a obcísoudní spor, který se dosti dlouho vlekl. Poněvadžobec neměla vyhlídku na výhru, raději spor zastavi-la a onen les Frant. Marečkovi prodala za 2 000 Kč.V parcelním protokolu byl patrně mylný záznam.

Neštěstí na měšťanské škole. Dne 21. září opra-vovali pokrývači střechu na měšťanské škole. Je-den z nich, Josef Švarcbach z Rohozné, spadl nadlažbu před vchodem do školy. Byl ihned odve-zen do nemocnice v Brně, ale zemřel zde na těž-ké zranění.

Úroda byla roku 1939 slabá. Stálé deště kazilypolní práci. Obilí bylo málo, pouze úroda bram-bor byla velmi dobrá.

– 73 –


Stavba dálnice od Jevíčka k Lysicím poskytova-la zaměstnání většímu počtu lidí z naší obce.Mnozí odešli dobrovolně na práce do Německa.

Odbor klubu českých turistů byl r.1939 založenv Olešnici. Předsedou zvolen p. Frant. Jos. Fiala,obchodník čp.122, jednatelem p. uč. Jos.Valošek.

Lyžařství. V tomto roce uspořádalo boskovic-ké gymnazium v Olešnici lyžařský kurs, kterýbyl zakončen závody v jízdě přes Závrší ke Lho-tě. Také sokolská župa krále Jiřího pořádala, ja-ko každoročně, u nás lyžařské závody. S potě-šením lze prohlásiti, že tak se Olešnice stáváv poslední době oblíbeným střediskem zimníchsportů.

Pohyb obyvatelstva. Roku 1939 se v Olešnicinarodilo 29 dětí, s toho 23 kat. a 6 evang. Zemře-lo 27 osob a sice 21 kat. a 6 evang. Nejstarší zem-řelý Josef Pelíšek, nar. 1845, pamatoval ještě ná-rodní gardu z let 1848–1850.

Rok 1940

Zima tohoto roku byla velmi tuhá. Mrzlo odpoloviny prosince do poloviny března. Největšímráz u nás byl –30 °C. O otop byla veliká nou-ze.Dříví nebylo téměř možno ani koupit a protošlo uhlí u obchodníků na dračku. Sněhu mnohonebylo a poštovní autobus mohl jezdit pravidel-ně po celou zimu. Velikým mrazem zamrzlyskoro všechny vodovody a kanály, což obojí pů-sobilo velké potíže. Mráz uškodil též veliceovocnému stromoví, místy činily škody až 50 %.Nejhůře byly postiženy švestky a hrušky.

Polární záře. Dne 24. března o 7. hod večer by-lo vidět na severní obloze polární záři. Mnoho li-dí přihlíželo tomuto v našich krajích nezvyklémuzjevu. Mnozí považovali tuto za vojenské cvičení,v Crhově zase myslili, že v Olešnici hoří a troubi-li na poplach.

Letní čas. O půl noci před 1. dubnem zavedenbyl letní čas. Všechny hodiny pošinuty byly o ho-dinu vpřed. Letní čas zpočátku působil nezvykle,ale později se toto opatření vžilo. Normální časbyl opět zaveden dne 15. října. Letní čas byl po-tom zaváděn po všechna válečná léta.

Letadlo u Kněževse. Dne 8. dubna přistálonouzově na polích mezi Jeruzalémem a Kněževsíněmecké letadlo. V malé chvíli se sem dostavilomnoho lidí z Olešnice, Veselky a Kněževse. Oleš-ničtí četníci měli u letadla hlídku až do druhéhodne, kdy letadlo dvěma páry koní zataženo k sil-

nici ke Kněževsi, potom rozloženo a na autechodvezeno do Brna.

Stavební ruch: Silnice u mlékárny. Kolem mlé-kárny bývalo, zvláště na podzim, velmi blátivo.Protože se frekvence u mlékárny stále zvyšovala,bylo uvažováno zříditi zde silnici. Věci se ujalonárodní souručenství. Prohlásilo pracovní povin-nost po dva dny všem svým členům. Kdo nemohljíti pracovat, zaplatil za den Kč 30. Rolníci svezlikámen z obecní skály v Chrasti, bylo ho 248 m3.S prací bylo započato 27. května. Byla postavenasilnice od konce Vejpustka až po veselskou cestu.Obec dala zdarma kámen a doplatila na mzdách48 921 Kč.

Opěrná zeď u katolického kostela. Při úpravědálkové silnice byla r. 1938 zbořena stará, již vel-mi sešlá budova divadla před katolickým koste-lem, která vadila komunikaci. Ježto jen části taktozískaného terénu bylo užito na rozšíření silnice,bylo třeba zbývající část vhodně upraviti a zabez-pečiti proti sesouvání, neboť v malé vzdálenostistojí kostel ve výšce 4 m nad silnicí. Na tuto úpra-vu dala obec v dohodě s památkovým úřadem vy-pracovati projekt architektem Janem Velkem z Br-na. Na přání místních činitelů navrhl stavitel Šmídz Poličky menší změny v projektu. Obecní zastu-pitelstvo učinilo dne 21. května 1940 dohodus kostelním výborem, podle níž úpravu u kostelaprovede kostelní výbor a obec mu přispěje částkou40 000 Kč, kterou obdržela od p. Josefa Konrádaza materiál z budovy starého divadla. Dále se obeczavázala zříditi svým nákladem chodník podél sil-nice a celé toto prostranství, které bylo dříve veřej-ným statkem, odevzdati po vykonané úpravě dovlastnictví kostela. Na stavbě opěrné zdi se začalopracovati dne 17. června. Okresní silniční výbordaroval potřebný kámen z okresního lomu u Ostréhorky. Rolníci z Olešnice a celé farnosti, ba i z Tr-pína, svezli zdarma všechen kámen na staveniště.Velkou starost působil odvoz vykopávky. I zde sesáhlo k svépomoci. Vykopávku odvezli hlavně ma-jitelé kravských potahů z celé farnosti a mnoho li-dí pomáhalo dobrovolně při vykopávce a nakládá-ní na vozy. Na stavbě se pracovalo do 26. října.Celkový náklad činil 93 000 Kč, v kteréžto částcejsou zahrnuty i práce zdarma. Stavbu zdi vedl p.farář P. Leopold Benáček, člen okresního výboru.

Nové domy. Tento rok stavěl nový domek Fr.Elis čp. 382 v Šibrově zmole a Jos. Juránek čp.383 při cestě ke Lhotě. Dále stav. Šedivý postavilvilu čp. 384 u mlékárny.

– 74 –


Živnostenská škola: V Olešnici byla od r.1899 tzv. pokračovací škola pro učně všech řeme-sel společná. Vyučovalo se zprvu ve školní budo-vě na Moravské straně a potom v nové budověměšťanské školy. Z počátku se vyučovalo jenv neděli, kdy měšťanská škola byla volná.

Roku 1940 bylo živnostenské školství přeorga-nisováno. Bývalé pokračovací školy byly zrušenya ve větších hospodářských střediscích byly zří-zeny odborné školy živnostenské s desetiměsíč-ním rokem učebním. U nás bylo zřízeno odděle-ní kovorobné a krejčovské. Poněvadž jest vyučo-vání každodenní, každý den pro jiné oddělení,nemohlo se vyučovati v měšťanské škole a bylonutno upravit školní místnosti jinde. Obec kun-štátská žádala, aby škola byla zřízena u nich,usneslo se olešnické obecní zastupitelstvo dne21. května 1940 propůjčiti pro účely školy budo-vu chudobince. Nákladem 35 300 Kč dala obecbudovu opraviti.

Počátkem roku 1940-41 byla sem živnostenskáškola přestěhována. Místnosti v přízemí zůstalyzatím na ubytování místních chudých, práce ne-schopných občanů.

Ředitelem školy jest Vlastimil Chroust, zdejšíobčan.

Nepříznivé změny v důsledku okupace: Zruše-ní čsl. červeného kříže. V Olešnici byla již pomnoho let odbočka čsl. červeného kříže. Ta bylar. 1940 zrušena. Dne 10. srpna přijeli do Olešniceněmečtí vojáci a jim bylo odevzdáno celé spolko-vé jmění, jak peníze, tak sanitní zařízení. Součas-ně bylo odevzdáno zařízení prázdninové osady,kterou po několik let zřizoval v Olešnici červenýkříž z Brna (lůžka, stoly, pokrývky, umývadla,kuchyňské zařízení apod.).

Dále byla u nás zrušena odbočka masarykovyletecké ligy, která byla v Olešnici od roku 1936.Bezmotorové letadlo (kluzák) Němci zničili.Hangár postavený r. 1937 na Pucharově kopciNěmci prodali Josefu Sperátovi, majiteli tzv. Hol-cové cihelny.

Německo-české nápisy. Od 15. září 1940 mu-sely mít všechny firmy a návěstní tabule text ně-mecko-český. Živnostníci omezili texty na ne-jmenší míru a obchody s textilním zbožím ozna-čily se jedině slovem „Textil“. Bylo nařízenooznačiti také ulice a náměstí dvojjazyčnými nápi-sy. U nás byly staré české tabulky sejmutya uschovány, na místo nich nebyly žádné novévyvěšeny.

Uschované busty. Roku 1940 bylo nařízenozničiti všechny sochy a jiné památníky presiden-tů, T. G. Masaryka a Eduarda Beneše a pozdějii dějepisce Frant. Palackého. V zasedací síni oleš-nické radnice byly busty těchto našich velikýchmužů. Tyto byly sejmuty a uschovány ve sklepěživnostenské školy.

Tento rok byla zničena socha presidenta T.G .Masaryka u Rudky.

Připojení Bysterska k Boskovicku. Dnem1. ledna 1940 byl zrušen okresní úřad v Poličce.Severní část okresu s městem Poličkou byla při-pojena k Litomyšli, jižní část k politickému okre-su v Boskovicích. Byly to obce: Bystré, Nedvězí,Nedvězíčko, Hartmanice, Trpín, Hlásnice, Svoja-nov, Starý Svojanov, Dolní Lhota, Jobova Lhota,Studenec, Hutě, Vítějeves, Manova Lhota a Ro-hozná. Z těchto obcí bylo do Kunštátu dalekoa proto bylo uvažováno o tom, aby okresní souda berní úřad byl z Kunštátu přenesen do Olešni-ce, která ležela ve středu oblasti uvedených úřa-dů. Na takové změny nebylo během války časua umístění úřadů a ubytování většího počtu úřed-nictva by bylo narazilo na nepřekonatelné pře-kážky. Z našich občanů si toho nikdo nepřál, pro-tože trvalé připojení Bysterska by znamenalookleštění starého území Českého.

Olešnice však přece po celou dobu války zů-stala středem okresu. Zde byly konány schůzestarostů obcí, zde konány prohlídky a oceňováníkoní při prodeji, do Olešnice dodáván dobytek nadodávku, do olešnické mlékárny dodáváno mlé-ko a vajíčka z širokého kraje. V naší obci zřízenasběrna sádla, ovoce, generátorového dřeva apod.

Povinné dodávky: Rokem 1940 začaly povinnédodávky obilí, sena, slámy a dobytka. Úroda to-hoto roku byla velmi špatná. Jaro bylo deštivéa také po celé žně pršelo, takže obilí, které neby-lo v panácích, porostlo. Obilí sypalo velmi špatně,pšenice nevrátily ani semeno.

Také úroda brambor byla slabší než jiná léta.Po sklizni musel každý hospodář přísežně

oznámiti, kolik sklidil obilí a brambor. Z tohoto simohl ponechati pouze samozásobitelskou dávkua to žita a pšenice 13 kg na osobu a měsíc, ovsa 2kg na koně a den a ječmene 0,5 kg na vepře a den.Domácí šrotovníky byly zaplombovány. Přísněbylo zakázáno krmiti celým obilím a bramboramidobytek a drůbež. Na setí bylo ponecháno po 30kg na měřici a brambor na sázení 4 q na měřici.Ostatní sklizeň byl hospodář povinen odevzdat

– 75 –


do družstva. Poněvadž se tento způsob dodávekneosvědčil, byly v příštích létech zavedeny kon-tingenty dle výměry půdy.

Byl zaveden povinný osev plodin kupř.: 33 %orné půdy se muselo oset chlebovinou (žitem,pšenicí a ječmenem), 18 % půdy osázet brambo-rami a 5 % oset olejninami. Okresní úřad uložildodávky obcím dle velikosti katastru a bonity pů-dy, obce pak jednotlivým hospodářům. Z naší ob-ce bylo r. 1940 odevzdáno 381 q žita, 80 q pšeni-ce, 535 q ječmene a 295 q ovsa. Sena musela obecdodat 57 q. Velmi tíživá byla tohoto roku zavede-ná povinnost dodávky dobytka. Ježto dodávkabyla předepisována podle výměry usedlostí,menší hospodářství plnila dodávky snáze nežvětší, v kterém byli koně, k nimž se nepřihlíželo.Plnění dodávek bylo obtížné jak pro hospodáře,tak i pro obecní úředníky, kteří vedli záznamyo plnění. Pochvalně nutno vytknouti, že jak obec-ní tajemník Antonín Novotný, tak i přidělenývrchní četnické stanice Trlida, který jako legionářmusil do výslužby, pracovali svědomitě a pomá-hali zemědělcům jak mohli, aby je ušetřili nepří-jemností. Pravým štěstím pro obec bylo, že po ce-lou dobu války stál v čele obce starosta VladimírNeumann, který svou prozíravostí a klidnou roz-vahou vedl správu obce s nejmenšími oběťmi proobčanstvo.

Postrachem občanstva byly v této době hospo-dářské kontroly, které lidem způsobily velké ne-příjemnosti a ztráty, protože na základě jejichoznámení byly lidem určovány pokuty i tresty nasvobodě. V pozdější době, asi od r. 1943, byla jižpraxe kontrolujících orgánů mírnější, ježto tytopřijímaly pohoštění i dary.

Rolníci museli vésti přesné výkazy o stavu do-bytka, o sklizni a zásobách obilí, o prodeji mléka,o počtu slepic apod.

Dávky nesamozásobitelů byly nedostačující.Na jedno přídělové období, asi 4 týdny připadalo:

pro dospûlé pro dûti do 6letMáslo 8 dkg 40 dkgSádlo 6 dkgUmûl˘ tuk 22 dkgMaso 75 dkg 45 dkgCukr 1 kgChléb 4,60 kgMouka 3,50 kg 3 kgPoÏivatiny, tj. kroupy, ovesné vloãky, tûstoviny, krupice, brambor. mouãka 15 dkg.

Mléko odstfi. 1/16 l 1/4 l tuãnéSÛl kuchyÀská 5 dkgDroÏdí 1 dkgUmûl˘ med 125 dkg 250 dkgM˘dlo 5 dkgM˘dlov˘ prá‰ek 250 dkgOvoce 10 dkgBrambory 2 kgOvocn˘ sirup 50 dkgVejce 1 ksMarmeláda 125 grMaso koÀské 1,50 kgPetrolej 1/4 litru

Nechtěli-li lidé hladovět, byli nuceni přikupo-vat potraviny na černo, za ceny vyšší. Našlo seněkolik nesvědomitých zemědělců, hlavně zadlu-žených, kteří prodávali potraviny za ceny přemr-štěné. Veliká většina rolníků zachovala se čestněa poskytovala lidem potraviny za ceny rozumné.

Naši mlynáři pomáhali lidem jak mohli, ačko-liv jim bylo hrozeno velikými tresty. Za soumra-ku a za tmy přicházeli lidé do mlýnů pro moukua nikdo neodešel s prázdnou. V tomto ohleduuznání a chvály zasluhuje hlavně

p. Dominik Šafařík a jeho synové. Ačkoliv pokontrole byli dvakráte v Brně vyšetřováni, přičemž jim bylo i šibenicí vyhrožováno, mleli načerno dále.

Různé: „Národní pomoc“ uspořádala v obcisbírku pro nejchudší, práce neschopné lidi. Sbír-ka vynesla 6 603,50 Kč. Naturálie se nesměly sbí-rat.

Výstava hub. V rámci podzimních pražskýchvzorkových veletrhů uspořádal spolek českýchhoteliérů výstavu „Houby ve výživě lidstva.“Olešničtí houbaři upravili velmi pěknou expozicis nápisem „Olešnice – ráj houbařů.“ Expozice setěšila veliké pozornosti návštěvníků. Navštívil jitaké stát. president Dr. Emil Hácha, jemuž podalpotřebné vysvětlení Jos. Vítek, nájemce hostincena radnici.

Výstava české knihy. Ve dnech 30. listopadua 1. prosince uspořádal okresní osvětový sbora národní souručenství „Výstavu české knihy“v Katolickém domě v Olěsnici. Slavnostní zaháje-ní mělo být 29. listopadu, ale bylo zakázáno. Vý-stavu řídil Stanislav Peša čp. 106. Bylo vystavenoasi 1 000 knih, z toho bylo prodáno 350 knih.

Meteor. V štědrovečerní noci o 3 1/2 hod. senáhle osvětlila obloha jasným světlem a bylo sly-šet rachot. Celý úkaz trval několik vteřin. Pozo-

– 76 –


rovalo jej mnoho lidí, kteří šli na jitřní do kostela.Usuzovalo se z toho, že bude konec války a tími strádání všeho druhu, které se stupňovalo po ka-pitulaci Francie v květnu r. 1940. Po několikadnech přinesly noviny zprávu, že nedaleko Tábo-ra spadl meteor.

Kárný tábor pro cikány byl zřízen r. 1940 v le-se nad Hodonínem, při silnici k Rozseči. Cikánipracovali hlavně na stavbě dálkové silnice odRozseče ke Štěpánovu, dále v lihovaře v Loucea pomáhali také rolníkům na poli i ve stodole.Úmrtnost jejich byla dosti vysoká. Z počátku by-ly pochováváni na hřbitově v Černovicích, pozdě-ji založen vlastní hřbitov u tábora.

Pohyb obyvatelstva. V roce 1940 se narodilokat. dětí 27 a evang. 9, celkem 36 dětí. Zemřelo 17osob kat. náboženství a 6 evang. nábož., celkem23 osob. Přírůstek 13 osob.

Rok 1941

Počasí v zimě a na jaře: Zima nevyznačovala sesilnými mrazy, ale velkými spoustami sněhu, kte-rého po Novém roce napadlo tolik, že takovémnožství nikdo nepamatoval. Na náměstí ho bylotolik, že chodce, který šel po vyházeném chodní-ku podél domu, nebylo vidět ze silnice. Místy by-ly stromky ve sněhu až po korunu a byly ohlodá-ny zajíci. U ovocné školky hospodářské školy přitrpínské sinici zasypal sníh celý plot a zajíci volněpobíhali po školce a způsobili velkou škodu. Poněkolik dní nebylo možná se dostat z obce do ob-ce. Aby se mohlo do olešnické mlékárny přece vo-zit mléko, byla nařízena pracovní povinnost. Kaž-dá obec musela silnici na svém katastru udržovatsjízdnou. Sníh bylo nutno stále vyhazovat, proto-že velmi často se přes noc utvořily velké závěje.

Poštovní autobus jezdil velmi nepravidelně,někdy nejel celý týden. Poštu bylo nutno vozit nasaních. Kunštátští přivezli poštu ze Skalice doKunštátu, olešničtí odtud do Olešnice a rovečtí odnás do Rovečného. Po několik dní nebylo se mož-ná vydat pro poštu ani s koňmi.

Ještě počátkem a v polovině dubna padal sníh.Dne 8. dubna ho bylo tolik, že nemohl jeti ani au-tobus.

Dostavovaly se často i silné mrazy. Polní prácezapočaly až v druhé polovině dubna. Žita špatněpřezimovala a musela se z části zaorat.

Regulační plán: Aby stavební vývoj našehoměstečka se děl plánovitě a aby tak byl zvýšen

pěkný vzhled obce, usneslo se obecní zastupitel-stvo dne 21. února 1941 zadati vypracování regu-lačního plánu technické kanceláři ústředí obcía okresů v Brně. Náklad činil: paušální částka 40000 K za rozlohu 120 ha plochy a za každý dalšíha 350 K. Měření bylo vykonáno na jaře 1941.

Zákaz volného prodeje mléka: Od 17. února by-lo zemědělcům zakázáno prodávat mléko volněspotřebitelům. Všecko mléko v hospodářství vy-robené se musilo po odečtení samozásobitelskédávky 1/4 l na osobu a den odevzdat do mlékár-ny. Zde se odtučnilo na 2,5 % tučnosti a prodáva-lo se spotřebitelům po 1/16 l denně na osobu.

Přesto rolníci pomáhali lidem jak mohli do-brým mlékem.

Omezení autodopravy: Autobusové spojení na-ší obce a našeho kraje bylo do r. 1941 dosti dob-ré. Do Skalice jezdil autobus třikrát denně, dálejeden autobus z Poličky přes Olešnici do Brnaa soukromý autobus z Olešnice přes Trpín do Po-ličky.

Ježto okupantské výboje v Evropě potřebovalyvelké množství benzinu, bylo přikročeno v na-šich zemích k pronikavému omezení autodopra-vy. U nás byl od 1. května ponechán pouze jedenautobus do Skalice. Ráno o 4,5 hod. vyjel z Ro-večného a večer o 7 hod. byl opět v Olešnici.V Rovečném byl o 7,5 hod. večer. Tento autobusbyl ovšem stále přeplněn a mnohdy cestující se-děli na střeše a nebo stáli na žebříku. Obecníúřad dával každodenně potvrzenky o nutné ces-tě, jinak se do autobusu nikdo nedostal. Zvláštěv pondělí ráno byly u autobusu tlačenice, pláča hádky, takže musel i četník zakročovat. Mnozí,aby se snadněji dostali, vstupovali do autobusuu Lamberga, kde byla zastávka.

Později byla zavedena autobusová linka Oleš-nice – Kuřim pro dělníky v kuřimské zbrojovce.

Zatýkání v Olešnici: Pokleslá nálada v českémlidu, která se i u nás rozhostila po úspěších Ně-mecka v r. 1940 ve Francii a v severských státecha v r. 1941 po porážce Jugoslávie a Řecka, se úpl-ně povznesla, když 22. června 1941 přepadla ně-mecká vojska na Hitlerův rozkaz sovětské Rusko.Každý byl přesvědčen i přes počáteční velké po-kroky Němců v Rusku, že tažení do Ruska zlomíněmeckou válečnou moc.

Jako agitační prostředek zavedli Němci různáhesla. (Německo vítězí na všech frontách pro Ev-ropu) a nutili též české obyvatelstvo, aby na oknaa do výklenků dávali velké V (victoria – vítězství).

– 77 –


Takové V bylo u nás v noci na 21. července na-malováno barvou na okna zdejších odrodilcůa národnostně podezřelých lidí. Večer dne23. července přijelo do Olešnice gestapo a vyšet-řovalo tuto záležitost. Mnoho osob bylo četníkypřivedeno na četnickou stanici. Podezření byloobráceno hlavně na hosty v Štěrbově hostinci.Z nich byli ještě v noci odvezeni do Brna hostin-ský Rudolf Štěrba, Jos. Matonoha, Jar. Skořapaa letní hosté z Brna Kitner, ředitel Kroupa a re-daktor Kantor. Na pokyn lékárníka Kselíka i jehodomácí pán Josef Beneš. Skořapa byl uvězněnv Kounicových kolejích, ostatní v táboře „podkaštany“. Byla zkoumána barva nápisů, provede-ny důkladné prohlídky v bytech vyšetřovaných,nic se ale nevyšetřilo a proto byli zatčení po 14dnech propuštěni. Jejich příjezd způsobil v obciradostný rozruch. Pro úplnost dodávám, že tytonápisy maloval Jar. Skořapa.

Žně: Celé léto bylo velmi studené a deštivé.Žně započaly až po pouti, po 10. srpnu. Úroda by-la pěkná až na žito, které bylo hodně řídké.

Okresním úřadem byla jmenována obecní žňo-vá komise, p. Ant. Novotný čp. 103 a Richard We-is čp. 93, která měla na polích odhadovat úrodu.Její odhad byl tento: pšenice 64,76 ha a 415 q, ži-ta 92,60 ha a 763 q, ječmene 71 ha a 882 q, ovsa97 ha a 1 104 q, pelušky 15 ha a 159 q zrna. Veskutečnosti ovšem byla sklizeň větší.

Okresní úřad dále nařídil udržovati od červen-ce na polích protipožární hlídky. Jejich stanoviš-tě byla: u hangáru, Višinků, Sperátů a Daňkův ko-pec. Na Višinkově a Daňkově kopci byly zřízenydřevěné boudy. Členy hlídky určoval obecní úřada trvaly do 15. září. Dále byly zřízeny trvalé hlíd-ky hasičské i přes den (br. Kopal a Člupek). Obecpronajala pro strážnici místnost u p. Jana Sedláč-ka čp. 17.

Silnice na Vejpustku: V r. 1941 bylo pokračová-no v stavbě silnice na Vejpustku nad zaklenutýmpotokem. Byla zbudována válcovaná silnice odmlékárny ke křižovatce pod uličkou z náměstí.Národní souručenství vyhlásilo pracovní povin-nost, majitelé koňských potahů odpracovali 1 denzdarma. Ostatní vydání nesla obec.

Požár: V noci na 28. srpna vypukl v domě p.Č. Jančíka čp. 186 na Moravské straně požár, kte-rý se rozšířil i na sousední dům p. stolaře Čípkačp. 322. Příčina ohně zjištěna: poruch v elektr.ve-dení. Národní souručenství zorganizovalo mezičleny sousedskou výpomoc v práci při úklidu

zbořeniště a při stavbě nových domů. Stavba šlajen pomalu kupředu, neboť byl velký nedostatekstavebních hmot a dělnictva.

Socha sv. Václava. Prostranství u katolickéhokostela, které bylo do r. 1784 hřbitovem, předanéobecním zastupitelstvem do majetku kostela, by-lo r. 1941 vydlážděno cementovými dlaždicemi.Podél zdi při silnici dala obec zříditi nákladem 16000 K pěkný chodník a na zeď byla v místě, kdese tato lomí, postavena jezdecká socha sv. Václa-va, vévody a dědice české země.

Z několika návrhů byl vybrán návrh AntonínaBerky, rodáka z Leštiny u Zábřeha, znázorňujícísvětce s lipovou větvičkou na vzpínajícím se koni.

Potřebné 4 kvádry kamene byly vyzvednutyv lomě fy Bílek v Podhorní Lhotě u Hořic a přive-zeny do Olešnice dne 3. a 4. srpna. Byly složenyna náměstí pod věží. Zde pracoval mistr Berka sesvým pomocníkem sochařem Rudolfem Hrádkempo 2 měsíce za velké pozornosti obecenstva.Zhruba vypracovaná socha byla potom doprave-na na určené místo a vyzvednuta na žulový pod-stavec, přivezený od Skutče. Detailní zpracovánísochy trvalo do 18. října. Slavností posvěcení so-chy se nemohlo konat, protože bylo v našich ze-mích stanné právo a jakékoliv shromažďování li-du bylo zakázáno. Celkový náklad na sochu činil51 752 K. Tato částka byla sebrána dobrovolnýmivětšími příspěvky několika jednotlivců a sbírka-mi. Sochaři po celou tu dobu bydleli a stravovalise na faře.

U hřbitovního kostelíka sv. Mikuláše bylav tomto roce zbořena předsíň na epištolní straně,která vybíhala do hlavní cesty hřbitovní a byla jenku kostelu přistavěna. Nade dveřmi do kostelabyla odkryta stará římsa. Hřbitovní cesta byla pakvyrovnána a upravena.

Jednoty Sokol a Orel zrušeny: V odbojovémhnutí měli všude členové Sokola vynikající účast.Proto okupanti zrušili na podzim r. 1941 českouobec sokolskou a všechny jednoty v ní sdružené.Jejich majetek byl zabaven pro německou bran-nou moc.

Stejně stalo se i v Olešnici. Nářadí, nábytek a ji-né svršky zůstaly v budově. Největší škoda bylazpůsobena tím, že byl odvezen starý prapor prv-ní jednoty z let 1870-73. Kino Sokol v Olešnici by-lo přezváno na Kino Unio.

Později došlo i na sdružení Orla. Protože spol-kové místnosti i veškerý inventář, který Orelv Olešnici používal, patří společnosti katolického

– 78 –


domu,mohli Němci jen zabavit domek čp. 207,který patřil Orlu. Nájem z něho posílán do Brna.

Poprava pl. Karla Čápka: Živelná touha čes-kého národa nabýt opět svobody ztracené r. 1939vedla na četných místech k tvoření tajných pod-zemních skupin, které připravovaly ozbrojenýodboj proti okupantům. V r. 1941 byly na všechstranách prováděny sabotáže nejrůznějšího dru-hu. Kruté pronásledování jednotlivců nepomáha-lo a proto poslal Hitler do Prahy jako protektoragenerála Reinharda Heydricha, aby odbojné hnu-tí potlačil nejostřejšími prostředky. Úřadu se ujaldne 27. září 1941 a hned vyhlásil stanné právo.Následujícího dne začaly popravy vlastenců,účastníků odbojného hnutí.

Tak položil dne 30. září 1941 svůj život za vlasttaké náš slavný rodák, plukovník ruských legiíKarel Čápek. Tento se narodil 23. července 1892v Olešnici v čp. 21. Vystudoval reálku v NovémMěstě, absolvoval abiturientský kurs na obchod-ní akademii a r. 1913 přišel jako jednoroční dob-rovolník k 14. zeměbraneckému pluku. Po vy-puknutí světové války odjel na ruskou frontu, aleještě v prosinci t. r. přešel do rus. zajetí.

Dne 4. srpna 1916 byl dobrovolec Karel Čápekzařazen jako střelec do 1. čsl. záložní střeleckébrigády ruských legií, v kterých se stal tvrdýmčeským vojákem a neohroženým velitelem. U 6.hanáckého pluku byl r. 1917 jmenován praporčí-kem a r. 1919 kapitánem a velitelem plukovníhodělostřelectva. S tímto plukem prodělal mnohobojů a konečně 19. června 1920 se vrátil do vlas-ti. Po krátké dovolené nastoupil opět u 6. hanác-kého pluku v Olomouci. Dne 26. dubna 1928 bylpovýšen na podplukovníka a jmenován velitelemškoly záložních důstojníků. V r. 1935 v hodnostiplukovníka opustil Olomouc, aby nastoupil odpo-vědné místo v ministerstvu národní obrany.

V podvečer tragických událostí byl 2. ledna1939 jmenován velitelem pěšího pluku 43 v Brně.

Když čsl. armáda pod tlakem osudu složilazbraně, volil Karel Čápek znovu boj za osvoboze-ní národa. Vstoupil do odbojné skupiny Obrananároda a odešel z Brna do rodné Olešnice, abyu nás organizoval odboj. Když první dva veliteléObrany národa přišli o život, převzal velení v kra-ji Brno – venkov.

Dne 30. října 1940 byl v Olešnici zatčen, odvle-čen do Olomouce a odtud 12. února 1941 do Kou-nicových kolejí v Brně. Muka vězně snášel stateč-ně, i kruté výslechy, při nichž nikoho nezradil.

Po jedenáctiměsíčním trápení postaven 30. zá-ří 1941 o 14. hod. před stanný soud a odsouzenk smrti.

V 16 hodin 40 minut byl vyveden na popraviš-tě. Odhalil svá prsa před popravčí četou a pevnýmhlasem zvolal: „Ať žije československá republi-ka!“. To slovo republika nedoznělo. Zasaženo 10ranami z vražedných germánských pušek zhrou-tilo se tělo jeho k zemi. Bylo právě 16 hodin 45minut, když Karel Čápek dokonal, položiv svůjživot za svobodu národa a vlasti.

Karel Čápek jest národním mučedníkem a pa-mátka jeho jest věčná!

Vilém Tocháček: Dne 1. října 1941 byl v Kou-nicových kolejích odsouzen k trestu smrti prova-zem Vilém Tocháček, mlynář ze Šitbořic u Brna,rodák a majitel Podhrázského mlýna pod Křtěno-vem, který se velmi staral o zásobování moukouobyvatel svého kraje. Poprava vykonána ještě týžden.

Byly to hrozné dny, které jsme tehdá prožívali.Nebylo chuti do práce. Lidé čekali každé ránou přijímačů, koho budou hlásit.

Počasí na podzim: Na podzim bylo počasí pol-ním pracím velmi nepříznivé. V září byly asi

3 týdny pěkné, kdy se sklidila vika a otava a za-sel ozim. Menší zemědělci sklidili i brambory.Většina zemědělců začala se sklizní po 10. říjnu.Podařilo se brambory sklidit, ale velmi obtížně,protože po celou dobu byly plískanice, které prá-ce na polích ztěžovaly. Po Všech svatých

napadlo hodně sněhu, že nebylo možné dosta-ti se na pole. Řepa se musela vykopávat ze zmrz-lé země. Mnohým hospodářům řepa zůstala napoli přes zimu. Mnoho polí zůstalo nezoráno.

Dodávky: V tomto roce nebyl žádný předpisdodávky obilí. Zato byli zemědělci povinni ohlá-sit přísežně výnos sklizně.Všechno obilí se musi-lo po odečtení samozásobitelských dávek odevz-dat do družstva. Protože hlášení sklizně se dělov měsíci říjnu, kdy většina zemědělců u nás neníještě hotova s výmlatem, musila se sklizeň hlásitijen odhadem. Každý omyl v odhadu byl všaktrestán jako zatajení zásob. Kolik se obilí dodalo,nebylo možno zjistit. Brambor dodáno 961 q, ho-vězího dobytka 46 800 kg, vepřového dobytka 23850 kg.

Rozdělovna dobytka: Okresní úřad v Boskovi-cích se rozhodl v říjnu 1941 zříditi v Olešnici roz-dělovnu dobytka pro sev. záp. část boskovickéhookresu. Obec měla zříditi chlévy pro dobytek, vá-

– 79 –


hu a k tomu potřebnou kancelář. Fy. Čápek na-bídla obci chlévy i váhu za mírný poplatek 1 K za1 kus dobytka. Kancelář zřízena v předsálí Kato-lického domu za nájemné 600 K ročně.

Na úhradu vydání vybírala obec od hospodářůpoplatek 10 K z krávy a 5 K z telete a vepře. Do-bytek byl dodáván každé úterý dopoledne.K olešnické rozdělovně patřily obce od Černovic,Makova a Sulíkova po Sulkovec, Nedvězí, Bystré,Rohoznou a Vítějeves.

Omezení mletí: V listopadu 1941 bylo zeměděl-cům zakázáno mleti volně v kterémkoliv mlýněa každé obci byl mlýn určen a to pokud možnohodně vzdálený, aby bylo znesnadněno mletí načerno.

Olešnice byla přidělena do mlýna p. Jana Kolá-ře v Mezeříčku u Letovic, vzdáleného 17 km. Pro-to byla vyslána deputace na okresní úřad. Její zá-krok měl kladný výsledek a obec byla určena naValchu u Prosetína.

Do mlýna se smělo jezdit jen v určité dny, Oleš-nice vždy jen v úterý a pátek, za bílého dnea vždy společně. Obec určila vždy svého zástup-ce, který přehlížel mlecí povolení a byl za celýkonvoj zodpovědný. Majitelé koňských potahůbyli povinni voziti menším zemědělcům obilí domlýna zdarma. Přes všechna tato opatření se mle-lo na černo dále a v hojné míře.

Menší mlýny jako Šimků, Hloušků, Tocháčků,Chudobů a Pavelků v Hodoníně byly zastaveny.Majitelé dostávali nepatrnou náhradu, ale zaříze-ní jejich mlýnů velmi utrpělo.

Sbírky nařízené okupanty: Okupanti se snažilize všech sil využíti co nejvíce našich zemí proúčely válečné a proto ukládali a všemožně vynu-covali různé sbírky ve prospěch své branné moci.V červenci byla provedena sbírka barevných ko-vů, kterých bylo sebráno 76 kg.

Sbírka na německý červený kříž vynesla v našíobci 1 500 K. V měsíci prosinci r. 1941 byla v ce-lém protektorátě nařízena sbírka oděvů, kožešina jiných zimních potřeb pro německou armáduna východní frontě. Výsledek sbírky byl příznivý,ježto byla konána v době kruté perzekuce našehonároda za R. Heydricha.

V Olešnici bylo sebráno: 8 pokrývek, 1 chráničprsou, 1 kalhoty, 42 svetrů, 4 břišní pásy, 3 kabá-ty, 62 šálů, 40 chráničů hlavy, 1 kožich, 21 košil,32 párů rukavic, 21 kusů předené vlny, 21 spod-ků, 32 párů nátepníček, 1 balík stříhané vlny,1 tepláky, 3 páry omotávek, 126 kusů kožešin,

2 kožené kabáty, 82 párů ponožek, 8 kusů vyřa-zeno, 2 chránítka uší, 20 kusů nakolenic – celkem696 kusů

Osud rodiny Weisensteinovy: Dům čp. 114v Olešnici patřil židovské rodině Weisensteinově.Karel Weisenstein měl v Ústupě palírnu a hosti-nec. Když se vzdal živnosti, přestěhoval se doOlešnice, kde byl pro svou tichou povahu u všechoblíben. Zanedlouho zemřela jeho manželkaa brzy nato i Karel Weisenstein. Starší syn Arnoldžil ve Vídni a odjel do Palestiny, když v Německuzačalo pronásledování Židů. Mladší jeho bratr Ja-roslav byl obchodním ředitelem cukrovaru v Ko-jetíně. Místo musil opustiti již v roce 1939 a žilpotom s manželkou Růženou a dcerou Olgouv Olešnici. Dle tehdejších předpisů museli být Ži-dé označeni žlutou hvězdou, nesměli nikam dospolečnosti, děti do škol, do obchodů mohli jenv určených hodinách, měli mnohem menší přídě-ly potravin apod. Naši lidé pomáhali jim kdemohli, aby jim učinili život snesitelnější. Koncemříjna 1941 byla celá rodina odvezena do sběrnéhotábora v Boskovicích a odtud potom zakrátko doTerezína a odtud prý do Varšavy, kde pravděpo-dobně při povstání všichni zahynuli.

Dům čp. 114 již r. 1941 pronajat Bohuslavu Ve-selskému a Frant. Petrovi, zahradu si pronajal lé-kárník Kselík.

StatistikaObecní rozpoãet: ¤ádn˘ Mimofiádn˘ Potfieba 347 795 K 1 118 000 KÚhrada 156 873 K 920 000 KSchodek 190 922 K 198 000 KPřirážky byly 200 % k dani činžovní a 350 %

k ostatním. Pomocný fond pro úpravu dluhůokresu a obcí převzal na naši žádost naše obecnídluhy a to 56 162 K v občanské záložně a 23 830K u spořitelního a zálož. spolku.

Rok 1942

Obecní rozpočet. Řádný: potřeba 447 969 K,úhrada 269 653 K, schodek 178 316 K . Mimořád-ný: potřeba 1 170 000 K, úhrada 950 000 K, scho-dek 180 000 K.

Obecní přirážky byly jako obyčejně 200 %k dani činžovní a 350 % k daním ostatním. Z vy-rovnávacího fondu obdržela obec příspěvek129 600 K.

Počasí v zimě. Zima r. 1942 byla tuhá a dlouhá.V lednu dosáhl mráz 32 stupňů C. V četných do-

– 80 –


mech zamrzly vodovody. Pomrzlo mnoho ovoc-ného stromoví, hlavně švestek a jabloní. Sněhumnoho nebylo a proto poštovní autobus jezdilpravidelně po celou zimu. Studené počasí trvalohodně dlouho. Ještě 15. března se jezdilo na sa-ních.

Změna ve složení obecní správy. Začátkem ro-ku 1942 na pokyn okresního úřadu vzdali se člen-ství v obecním zastupitelstvu legionáři MUDr. Jo-sef Habanec a Čeněk Čuhel, majitel cihelny. Zapodobných okolností se vzdal funkce policejníradní Josef Beneš čp. 123, vězněný minulý rokv Brně. Na jeho místo byl okresním úřadem jme-nován do obecní rady vůdce zdejších Němců(blockleiter) Robert Vorbach, majitel cihelny. Dne15. ledna byl na první schůzi obecní rady. Za krát-ko však nastoupil službu vojenskou.

Po něm byl blockleitrem bývalý majitel tuho-vých dolů v Tresném Weypoustek a po jeho smr-ti zdejší lékárník Rudolf Kselík.

Odebrání zvonů. Dne 27. března byly sejmutys věže katolického kostela všechny čtyři zvonya odevzdány k válečným účelům.

Byly to:1.) Zvon „Sv. Václav“ (tzv. hrubák) 760 kg těžký

s nápisem:“Nedej zahynouti nám ni budou-cím svatý Václave! Pořízen ze sbírek a odkazůzbožných osadníků L. P. 1928“

2.) Zvon „Panna Maria“ (poledňák) 430 kg těžkýs nápisem: „Zdrávas Maria“.

3.) Zvon „Svatý Leopold“ (zv.Krňa) 400 kg těžkýs nápisem: „Svatý Leopolde, oroduj za nás!“

Tyto tři zvony byly ulity r. 1928 u firmy Buřila Rys v Kuklenách.

4.) Zvon zv. Umíráček z r.1835 s nápisem:“K zbu-zení pobožnosti svim milim podanim obetovalJosef Svoboda pan z Honrichs. Uděl Pane poko-ge za techo dni nassich „Karel Stecher in Brun.“

Z věžky kostelíka na Moravské straně byl sňata odevzdán malý zvonek z r. 1923, zasvěcený sv.Janu Nepomuckému, mající nápis: „Oroduj zanás, svatý Jene Nepomucký!“ Z druhého zvonuz r. 1650, zasvěceného sv. Mikulášovi, byly vzatyotisky nápisu a ozdob a zaslány památkovémuúřadu v Brně; tak se podařilo tento zvonek za-chránit.

Zvony pořízené po první světové válce byly prýzavezeny do Hamburku, zvonek z r. 1835 zůstalv Praze a byl odtud po válce dopraven zpět.

Několik dní před sejmutím byl hlas zvonů za-chycen na gramofonové desky. Byl pořízen zesi-

lovač, na věž byly umístěny ampliony a tak bylozvoněno z gramofonu, po prve na Vzkříšení1942. Později však zvuk nebyl již lahodný a pro-to bylo do tohoto způsobu zvonění upuštěno.

Zvony s evangelického kostela nebyly odebrá-ny, protože prý jsou z materiálu, který se nehodík válečným účelům.

Zábor majetku. Rozhodnutím ministerstva ze-mědělství a lesnictví ze dne 10. dubna 1942 bylyprohlášeny za zabrané ve prospěch říše rolnickéusedlosti Jana Vodičky čp. 16 a Josefa Višinky čp.116. Jako příčina uvedeno zatajení prý zásob obi-lí, zjištěné při kontrole dne 18. prosince 1942. Zá-borů bylo na Moravě tehdy prohlášeno na 3 000,týkaly se pouze větších usedlostí a bylo patrno,že se tak činí na zastrašení rolníků.

Oba výše jmenovaní zemědělci hospodařilivolně dále.

Důsledky atentátu z 26. května. Dne 26. května1942 byl podniknut atentát na zastupujícího říš-ského protektora generála Reinharda Heydricha.Druhého dne bylo vyhlášeno stanné právo nadúzemím protektorátu. Nastala nejstrašnější dobaza celou dobu okupace. Obyvatelstvo žilo v trap-né nejistotě, neboť nikdo nevěděl, co přinese zít-řek. Rozhlas oznamoval denně desítky lidí od-souzených k smrti a popravených pro přechová-vání parašutistů, nebo těch, kteří schvalovaliatentát. Říkalo se, že bude celý národ nešťastný,nebudou-li vypátráni původci atentátu.

Četníci obcházeli domy a shromáždění přísluš-níci rodin museli svým podpisem stvrdit, že jimnení nic známo o původcích atentátu. Na Radni-ci byly podepisovány listy s projevem soustrasti.Noční hlídky byly zesíleny a u obecní strážnicečp. 17 a na důležitých křižovatkách stály četnickéhlídky i přes den. Nebylo radno vydati se z obcebez občanské legitimace. Nařízeno povinné při-hlašování všech osob v domácnosti. Každé pře-chovávání nepřihlášených bylo trestáno smrtí.

Dne 9. června přijeli v poledních hodinách doobce ve 2 autobusech němečtí vojáci. Ubytovalise v Sokolovně a obec musela dodat slámu nanoclehy. Odpoledne konaly hlídky po čtyřechmužích prohlídky po domech. Majitelé domůmusili předkládat policejní přihlášky všech osobv domě. V několika případech byli lidé voděni naRadnici, kde městský tajemník Ant. Novotný po-tvrzoval jejich totožnost. Prohlídky byly mírné,nebylo nic zjištěno, pouze v několika domácnos-tech větší zásoby potravin.

– 81 –


Na druhý den vojáci odjeli. Lesy u Hodonínaa Čtyř Dvorů byly prohledávány německým voj-skem, neskrývají-li se tam parašutisté. Když po-tom byli zjištěni původci atentátu, nastalo náhlézatýkání příslušníků jejich rodin a to až do devá-tého kolena.

Tak byl zatčen také Jos. Tichý, rolník z Nyklo-vic, poněvadž jeho manželka byla vzdálená pří-buzná parašutisty Kubeše. Jos. Tichý byl potoms manželkou a dítětem vězněn v Terezíně a tepr-ve po šesti týdnech se vrátili domů.

Dne 1. července 1942 byl v Brně zastřelen bý-valý olešnický kaplan

P. Frant. Voneš, protože na faře ve Ždánicích,kde tou dobou působil, byl ukrýván parašutistaPechal.

Aféra Šešulkova. Zásobovací oddělení vedl naobecním úřadě radní Eduard Šešulka čp. 52. Naudání byla v tomto oddělení provedena dne 15.a 16. července 1942 náhlá kontrola a byly zjištěnyveliké nesrovnalosti. Na základě toho byl EduardŠešulka dne 16. července zatčen.

V následujících dnech byly na Radnici konányvýslechy občanů, kteří podle Šešulkova přiznánípobírali více potravinových lístků, než jim nále-želo. Byli to hlavně olešničtí hostinští, kteří vařilipro hosty obědy a to: Miroslav Oliva z Panskéhodomu, Viktor Stejskal z pivovaru, Josef Vítekz Radnice, Rudolf Štěrba z čp. 12, Boh. Dolečko-vá z čp. 278. Dále Karel Boček čp. 159, který při-jímal lístky na maso pro nemocného synovcea Františka Vodičková čp. 100.

Soud se konal v Brně v justičním paláci dne 29.března 1943 od 9 1/2 hod dopoledne do 8 hodinvečer. Odsouzeni byli:

Eduard Šešulka na 8 roků káznice, (byl navr-hován trest smrti). Viktor Stejskal na 2 roky 3měs., Dolečková 1 rok 8měsíců, Mir. Oliva 1 rok,6 měsíců, Rudolf Štěrba na 1 rok 3 měsíce, KarelBoček na 4 měsíce, Josef Vítek a Františka Vodič-ková byli osvobozeni.

Všichni odsouzení byli kromě Karla Bočka ješ-tě večer odvezeni do vězení na Cejlu, kde pobyliasi 2 měsíce. Pak byl Ed. Šešulka odvezen do Cvi-kova v Sasku, kde byl až do osvobození r. 1945.

Viktor Stejskal byl dne 24. května 1943 dopra-ven do Bernau u Mnichova na dobývání rašeliny,odtud pak do Garstenu v Horních Rakousích, kdepracoval v krejčovské dílně.

Dolečková byla vězněna v Aichachu u Mnicho-va.

Miroslav Oliva a Rudolf Štěrba obdrželi pokrátké době odklad trestu, pak nastoupili 9. červ-na 1944 trest v Brně, odkud byli dopraveni dokáznice v Stuhmu ve Východních Prusích, pak doDeutsch Eylan, kde pracovali na pile do 18. ledna1945, kdy byli před blížícími se Rusy odvezeniv otevřených vagonech do Celle u Hanoveru, pakbyli 9. dubna převezeni do Bűtzowa, kde ve vě-zeňské kapli zemřel Rudolf Štěrba 30. dubna naúplavici a všeobecným vysílením. Mir. Oliva bylosvobozen Rudou armádou dne 3. května úplněvysílen.

Sbírky. Roku 1942 byly opětně nařízeny sběrystarého papíru, šatstva a v červenci sběr litinya mosazi. Výsledek u nás nebyl valný. Školnímdětem bylo uloženo odváděti každý měsíc 1 kg li-tiny a nebo železa. Přes prázdniny měl každý žáksebrati a usušiti 3 kg léčivých bylin. Dále bylo žá-kům uloženo sbírati kosti. Podle množství odevz-daných kostí bylo jim dáváno několik kouskůmýdla. Množství sebraných věcí bylo ve školeznázorňováno diagramem podle tříd na chodbě.Odpadky byly zpočátku ukládány ve školnímsklepě, později ve sklepě pod pivovarem. Koneč-ně postavila obec r. 1942 pro odpadky dřevěnouboudu v Blatinách nákladem asi 2 000 K. Tamsváželi starší žáci sebrané věci.

Opravy cest. V tomto roce bylo přikročenok opravě cest k Veselce a k Ústupu. Kámen naopravu byl přivážen z obecního lomu v Chrastina veselskou cestu, z části také ze skládky p. Ně-mečka na Švandovým kopci.

Na Vejpustku byla zbudována poslední etapasilnice a sice od křižovatky pod uličkou ke Kato-lickému domu. Celá silnice od koupelny stála na-ši obec 113 891 K, ačkoliv se mnoho práce a po-vozů vykonalo zdarma.

V obecním lese v Dubovici byla zřízena cestau Hraběcího stolku.

Pronájem Rovní. Obecní pastvina zv. Rovně ne-přinášela obci žádného užitku a proto bylo r.1942 přikročeno k přeměně pastviska na polea louky. Jednotlivé úseky byly pronajímány zá-jemcům, kteří si je zorali a zaseli. Výsledky obdě-lávání jsou pěkné. Bude ale třeba zříditi sem lep-ší cestu a některé části odvodnit. První úsek zpra-coval Vilém Šafář, elektrikář a Jos. Zelinka,deputátník z Lamberka.

Úroda. Úroda tohoto roku byla pěkná, zvláště natěžších půdách. Na písčinách následkem suchaslabší. Úroda brambor byla podprůměrná a proto

– 82 –


se předepsané dodávky dosti těžko sháněly. Počasíbylo po celý rok až do podzimu příznivé. Na pod-zim však nastalo velké sucho, zaseté obilí leželov zemi bez hnutí a vzešlo teprve v polovici října,kdy přišel vydatný déšť. Začátkem listopadu bylojiž počasí nevlídné a na sv. Martina padal prvnísníh. Protože však země nebyla ještě zmrzlá, moh-lo se orat až do 21. listopadu, kdy přišly mrazy.

Dodávky. Dodávka obilí byla tohoto roku opěttotální. Všechno obilí po odečtení samozásobitel-ské dávky a osiva podléhalo dodávce. Rolníci pře-sto si zajistili potřebné množství obilí pro svojidomácnost i pro potřebné sousedy, kteří nemělihospodářství. Nikdo u nás nehladověl. Předpisdobytka v hosp. roce 1942-43 činil 60 471 kg ho-vězího a 17 386 kg vepřového dobytka. Tentopředpis splněn přes 90 % a stav dobytka tím v ob-ci již znatelně poklesl. Tohoto roku v létě byl za-kázán volný prodej ovoce a zeleniny. Vše se mě-lo dodat do sběru a z těchto teprve lidem na líst-ky.V Olešnici zřízena sběrna ovoce a zeleninyv čp. 95. Odváděli jen menší množství majitelévětších zahrad.

Převzetí majetku hasičského sboru. Roku 1942bylo vydáno nařízení, že obce jsou povinny vydr-žovati svoje hasičské sbory a zakupovati pro něpatřičné hasičské přístroje, stejnokroje a podobně.Majetek sborů převzaly obce do své správy. Maje-tek olešnického sboru byl odhadnut na 29 089 K,dluhy však činily 36 626 K. Tyto převzala obec.

O.T. Dne 11. prosince byly v Kunštátě odvodymladíků 20 a 21 let starých do pracovní polovo-jenské organizace Todtovy. Z odvedených muselikoncem r. 1942 nastoupit Antonín Stejskal čp. 72,Mirek Motyčka čp. 18,

Vlad. Čípek čp. 186, Bohuš Glosr z Bystrého,kočí u Člupků a Theodor Moravec z Hartmanic,kočí u Višinků. Odejeli do Berlína, odtud do Dán-ska a pak lodí do Norska. Motyčka pracovalv Oslu, ostatní na stavbě silnice u Narviku. BohušGlosr přišel v červenci 1943 při havárii nákladní-ho auta o život a byl pohřben na vojenském hřbi-tově v Narviku.

Pohyb obyvatelstva. V roce 1942 se narodilo 47dětí a sice 31 katol. a 16 evang. Zemřelo 22 osob,z toho 16 kat. a 6 evangelíků.

Rok 1943

Obecní rozpočet. Řádný: potřeba 533 233 K,úhrada 107 109 K, schodek: 426 144 K.

Mimořádný: potřeba 2 010 000 K. Přirážky200 % k dani činžovní, 350 % k ostatním. Tyto vy-nesly 111 418 K. Příspěvek od vyrovnávacího fon-du činil 147 200 K.

Kontrola u Šafaříků. Dne 12. ledna r. 1943 přije-li do mlýna p. Šafaříka ve Křtěnově členové hospo-dářské kontroly. Přehlíželi mlecí povolení a hnedjim bylo podezřelé větší množství obilí ve mlýnici.Poněvadž ale chtěli býti na večeři ve Skalici, povo-lali četnickou asistenci z Olešnice a nechali všech-ny vchody do mlýnice zapečetiti. Potom odejeli.

Večer se rozpoutala nad naším krajem sněhovábouře. Vichřice smetala sníh z polí do cest a tvo-řila veliké závěje. Bylo jisté, že se kontrola běhemnoci zpět nedostane. Proto št. strážmistr AntonínHusička utrhl plomby ze dveří, všechno obilía mouka převážena a za pomoci sousedů vše zbý-vající odvezeno povozy ze mlýna. Bylo toho asi80 q.

Členové četnické stanice, vrchní Mikuláš Ko-čan a št. stráž. Antonín Husička hlídkovali na sil-nici před mlýnem, aby nikdo nepovolaný ke mlý-nu nepřišel.

Do rána bylo vše v pořádku. Sníh zavál všech-ny stopy a vítr se utišil. Všechny dvéře byly opětzapečetěny a byla očekávána kontrola.

Přijela až po desáté hodině, až byla silnice plu-hem uvolněna. Obilí bylo převáženo a zjištěno,až na maličkosti, vše v pořádku. Jeden člen kon-troly si ale povšiml otevřené okenice, o které vě-děl, že byla večer zavřena. Tato závada byla ohlá-šena kriminální policii, která nařídila čet. staniciv Olešnici, aby ihned bratry Františka a AloiseŠafaříkovy zatkli a doprovázeli je do Brna. Vezlje tam opět št. stráž. Husička. Všichni tři bylipodrobeni výslechu, ale poněvadž vypovídalishodně, byli bratři propuštěni domů.

Počasí v zimě a na jaře. Zima tohoto roku bylavelmi mírná. Sněhu bylo málo. Vítr jej smetal docest a roklí a proto bylo nutno silnice stále uvol-ňovat. Poštovní autobus jezdil pravidelně.

Již v únoru bylo pěkné jarní počasí. Polní prá-ce se započaly po 15. březnu. Po celý březen sedostavovaly silné noční mrazy, nenadělaly všakškod, protože již byla pole vyschlá. Začátkemdubna se však počasí zhoršilo. Dne 7. dubna na-padlo tolik sněhu, že ho byly plné cesty a ne-mohlo se jeti na pole. Mlékař z Veselky nemohlpo dva dny z obce.

Sloučení záložen. V Olešnici působily vedleobčanské záložny z r. 1864 ještě spořitelní a zálo-

– 83 –


ženský spolek, založený r. 1899 a záložna živno-stenská z r. 1931.

Protože občanská záložna a spoř. a zál. spolekbyly určeny převážně potřebám zemědělského li-du, byly tyto ústavy r. 1943 v prosinci sloučenyv jeden, tzv. hospodářskou záložnu.

Občanská záložna měla vkladů 25 500 561,60 K,půjček 7 354 265,26 K. Spoř. a záloženský spolekvkladů 5 908 199,95 K, půjček 2 377 468 K.

V novém ústavu dostaly zastoupení v předsta-venstvu i dozorčí radě oba bývalé ústavy podlestavu vkladů z 1. ledna 1937.

Živnostenská záložna sloučena se živ. zálož-nou kunštátskou v tzv. všeobecnou záložnu sesídlem v Olešnici čp. 16.

Dále v Olešnici do r. 1943 existovala tzv. zálož-na kontribučenská, jejíž kmenové jmění vzniklor. 1869 prodejem obilí z panské sýpky, které tambyla složeno za cís. Josefa II. pro případ neúro-dy. Kapitál vzniklý byl půjčován členům. Úrok sekaždoročně rozděloval mezi majiteli půdy. Tytokontribučenské záložny byly r. 1943 také zruše-ny. Kmenové jmění záložny olešnické, které čini-lo 32 451,70 K, bylo odesláno 27. dubna 1943 dospořitelny města Boskovic.

Posledním předsedou zál. byl Jos. Šikula čp.158 a správcem Jos. Prudký čp. 63.

Rozhlas z Olešnice. Dne 17. července odpoled-ne vysílala brněnská stanice reportáž z Olešnice.Byly předneseny záběry v mlékárně, v továrně naumělé květiny, v měšťanské škole, kde zahrálažákovská kapela, v živnostenské škole, dále bylvysílán rozhovor s houbaři a j. Vysílání vzbudilovelký zájem v obci i okolí.

Augustin Kozel zatčen. Roku 1943 byla na Bos-kovicku utvořena tajná skupina národního odbo-je. Činnost její byla však prozrazena a 60 účastní-ků bylo zatčeno. Z toho bylo 30 osob odsouzenok smrti a popraveno.

K této skupině bylo z Olešnice zapojeno něko-lik uvědomělých občanů, mezi nimi i AugustinKozel čp. 177, výrobce cementového zboží a ná-městek olešnického starosty. Aug. Kozel byl za-tčen ve svém domě dne 22. července a uvězněnv Kounicových kolejích v Brně. Po jednoročnímvěznění byl dopraven do koncentračního táborav Grosz-Rossenu v Německu, kde zůstal až dokonce války.

Kostel sv. Vavřince. Olešnický farní kostel bylod pradávna zasvěcený sv. Vavřinci, jáhnu a mu-čedníkovi.

Když po požáru v r. 1827 vystavěl baron Josefz Honrichsu nový kostel, dal jej proti vůli farníkůzasvětiti sv. Leopoldu, prý na počest své manžel-ky, která se jmenovala Leopoldina.

Lid však s touto změnou spokojený a dále sla-vil pouť v neděli po sv. Vavřinci. Socha tohotosvětce byla postavena na oltář, ač to slohově ne-odpovídalo. V letech padesátých minulého stoletížádali naší pradědové, aby byl kostel opětně za-svěcen sv. Vavřinci, avšak žádosti nebylo vyhově-no.

V roce 1943 byla zaslána žádost sv. Otci do Ří-ma. Měla kladný výsledek a tak po 116 létech by-la v neděli 15. srpna 1943 slavena opravdová pouťsv. vavřinecká. Při slavnostních bohoslužbáchměl kázání P. Josef Soukop, bývalý kaplan oleš-nický.

Výstava králíků a holubů. O pouti dne 15. srp-na uspořádal spolek pro chov drobného zvířectvav hospodářské škole výstavu králíků a holubů.

Zákrok proti poslechu cizího rozhlasu Velikou zásluhu o to, že i v nejhorších dobách

útisku neklesli naši lidé na mysli, měl pravidelnýposlech cizozemského rozhlasu, hlavně z Londý-na. Každý večer scházeli se lidé do domů, kdeměli dobrý rozhlasový přijímač a neměli malé dě-ti nebo nespolehlivou čeledˇ a poslouchali zprá-vy ze zahraničí.

Okupanti bránili poslechu cizího rozhlasu přís-nými tresty a rušili různým způsobem zahraničnívysílání. Roku 1943 bylo nařízeno vyjmout z roz-hlasových přijímačů zařízení pro poslech krát-kých vln, na kterých bylo možno chytati vzdále-nější stanice. Na přijímače byly kladeny lístkys výstrahou, že poslech cizího rozhlasu trestá sei smrtí.

Ale ani tato zařízení neodradilo od poslechuzahraničních stanic. Do přijímačů byly vkládánynáhradní součástky zv. „churchilek“ a na silnějšístroje bylo možno dále poslouchati cizí stanicea získané zprávy se šířily šeptanou propagandoudále.

V dobré míře udržovaly také naše lidi politickévtipy o vedoucích osobnostech fašistických státůi o vedoucích činitelích v protektorátě.

Úroda. Rok 1943 byl následkem velkého suchaneúrodný. Žito a pšenice měly ještě dosti zimnívláhy, ale ovsu a ječmeni sucho již hodně uško-dilo. Tráva na lukách byla řídká a krátká, takžesena bylo málo a otavy se na mnohých lukách aninesekly.

– 84 –


Přímo katastrofální byla tohoto roku neúrodabrambor. Lidé jich tak málo nepamatovali. Mnozíhospodáři sklidili pouze tolik, kolik zasadili. Tu-řínu bylo také velmi málo. Dřepčíci zničili zasa-zenou hlavatici. Tato byla velmi vzácná a vyskyt-ly se i případy krádeže zasazené hlavatice.

Polní práce nebyly zdržovány dešti a proto by-lo do zimy vše na polích uděláno.

Tohoto roku začali naši zemědělci pěstovat trá-vy na semeno, jako členové svazu pěstitelů rost-lin v Rožnově pod Radhoštěm.

Dodávky: V roce 1943 bylo dodáno:Pšenice 266,40 q, žita 1091,20 q, ječmene

281,50 q, ovsa 300,40 q, olejnin 60,17 q, brambor1 837,50 q, sena 85 q, slámy 70 q. Dobytka hově-zího 1 185 q, telecího 1 236 q, vepřového 1 363 q.

Ceny zemědělských plodin za 1q: žito 179 K,pšenice 202 K, ječmen 192 K a oves 162 K.

Filiálka hospodářského družstva v Olešnici:Hospodářské družstvo v Kunštátě mínilo postavi-ti v Olešnici filiální skladiště. Za tím účelem vy-jednávalo již dříve s naší obcí o koupi obecní lou-ky naproti Puchárně, kde hodlalo postavit skla-diště. Obecní zastupitelstvo se usneslo loukuprodat, avšak až po válce za nových poměrů, pro-tože stavebnímu podnikání byly za války činěnyvelké obtíže.

Proto vyjednávalo družstvo s majiteli továrnyna hedvábné zboží, ve které se již po 10 roků ne-pracovalo, a podařilo se mu najmouti část továrníbudovy. Byla provedena menší úprava a na pod-zim r. 1943 se započalo s výkupem a uskladňová-ním obilí. Jest to pro zdejší i okolní rolníky vý-hodné, protože mají ušetřenou cestu do Kunštá-tu. Správcem filiálky jest Jindřich Němecz Tasovic.

Záležitost vodovodu na pitnou vodu: V naší ob-ci jest veliký nedostatek pitné vody.Vodovod odhospodářské školy zastupuje jen malou část ob-ce. Jinak jsou jen v ulicích obecní studny. Roku1942 byly vrtány artézské studny u mlékárny a nazahradě Čápkova velkouzenářství. Vedoucí těch-to prací navrhoval obci vrtati 3 artézské studnyu Šimkova mlýna pod Lamberkem, odkud by sevoda vedla do městečka. Rozpočet na tyto vrtybyl 130 000 K. Zemský úřad však tento návrh ne-schválil a doporučoval vésti vodu z větší vzdále-nosti z pramene. Dne 19. srpna 1942 zkoumalakomise vydatnost našich studánek. Největší pra-men byl zjištěn na Žláteniční studánce u Ostréhorky, 0,7 l za vteřinu, pak studánky Hastrmánka

0,35 l za vteřinu. Dále byla měřena vydatnostKostelky u Holcovy cihelny, studánky u Nyklovicu Hodonína aj.

Dne 20. října 1942 byl v Olešnici Dr. Ing. Hy-nie, státní geolog z Prahy. Ten navrhoval prolomitve Žláteniční studánce sklípek a v něm studnu,do níž by se všechny okolní prameny zachytily.Majitel pozemku u Žláteniční studánky p. JosefNěmec z Velkého Tresného neměl námitek, kdyžbylo dohodnuto, že vylámaný kámen bude jehomajetkem. K vylámání skály bylo přikročeno ješ-tě na podzim 1942. Byla vylámána chodba 16m dlouhá a v ní studna 4 1/2 m hluboká. Vylá-maného kamene bylo přes 20 m3. Vody stále při-bývalo, takže dva muži nestačili pumpovat.

V říjnu 1943 byla vykonána zkouška vydatnos-ti pramene. Byl vypůjčen benzinový motors pumpou od firmy Panáčkovy z Brna.

Se zkouškou bylo započato dne 30. října o 2hod. odp. a bylo bez přestávky čerpáno do 19. li-stopadu 22 hod. 15 minut. Za tu dobu bylo na-čerpáno 59 508 hl vody, tj. za 1 vteřinu až 4 litry.

Zemský zdravotní ústav v Brně zjistil, že vodapramene jest k požívání nezávadná a že také ne-obsahuje prvky, které leptají železo a nebo ce-ment.

Dne 14. prosince bylo zadáno vypracování pro-jektu vodovodu fi. Stratil a Panáček v Brně za 75000 K. Tato firma pak stanovila rozpočet na zří-zení vodovodu na 3 960 000 K.

Část obce, a to Moravská strana, by měla vodo-vod spádový, pro ostatní části města by byla vodačerpána do vodojemu na poli p. Jaroslava Kaldyna Stráni, odkud by tekla spádem do města.

Obce Křtěnov a Crhov se r. 1945 usnesly připo-jiti se k našemu vodovodu, čímž by vznikl vodo-vod skupinový, na který jest větší podpora státu.

Kuratorium: Aby se naše česká mládež pře-vychovala k myšlení pro Říši, založil tehdejší mi-nistr školství a nár. osvěty Emanuel Moravec v r.1943 tzv. kuratorium pro výchovu mládeže v Če-chách a na Moravě. Účast mládeže v letech

14-25roků byla povinná. Vedoucí, tzv. pověřen-ci, byli jmenováni z ústředí. V Olešnici byl jme-nován pověřencem odb. uč. Evald Vítek a prová-děním služby pověřen K.Č T. Obci bylo dne 26.června 1943 nařízeno, aby pověřencům vycháze-la vstříc. Byl vypracován seznam mládeže patřícípodle nařízení do kuratoria. Cvičilo se v Sokolov-ně, pojmenované „Dům mládeže“ a na koupelně,kde uspořádán plavecký kurs. Účast na cvičení

– 85 –


byla stále menší a menší, ačkoliv každé zamešká-ní mělo být trestáno. Zaměstnavatelům bylo hro-zeno pokutou do 100 000 K a nebo vězením do 6měsíců, kdo by svého zaměstnance do cvičení ne-pustil. Podobně měl být trestán každý, kdo bymládež přemlouval, aby do cvičení nechodila.Cvičitelé byli ve velmi nemilé situaci. Nechtěli dě-lat nikomu nepříjemností a proto hlásili do Bos-kovic vždy velikou účast při cvičení, čímž se vy-dávali v nebezpečí trestního řízení v případě kon-troly. Výchova v kuratoriu v Olešnici byla spíševlastenecká ve smyslu českém.

Snaha zbořit pivovar: Roku 1943 byla vyvolá-na akce pro zboření staré budovy bývalého pi-vovaru na olešnickém náměstí. Akce se ujal kat.farář P. Leop. Benáček. Katolický farní úřadchtěl odkoupit od 44 právovárečných sousedůjejich podíly, každý po 1 000 K s tou podmín-kou, že budovu zbourá a okolí kostela upraví.Lednice by zůstala zachována a v majetku prá-vovárečníků. Velká většina měšťanů byla s od-prodejem a zbouráním pivovaru srozuměna,avšak z akce sešlo, neboť památkový úřad v Br-ně nedovolil budovu zbourat. Pivovar jest prýtypická stavba olešnického náměstí a horní částtohoto pěkně uzavírá.

Pohyb obyvatelstva: Roku 1943 se narodilo 43dětí, z toho 26 kat. a 17 evang. Zemřelo 24 osob,z toho 19 kat a 5 evang. Přirozený přírůstek 19osob.

Rok 1944

Obecní rozpočet: Řádný – potřeba 519 498 K,úhrada 81 176 K, schodek 432 322 K. Mimořádný– potřeba 2 010 000 K.

Obecní přirážky činily 200 % k dani činžovnía 400 % k ostatním. Vynesly 163 119 K. Příspěvekz vyrovnávacího fondu činil 170 000 K.

Počasí v zimě a na jaře: Po celý měsíc leden by-lo teplé počasí, takže mnozí hospodáři orali. Ažv únoru napadl sníh, ale ten se držel dlouho dojara. Ještě koncem března ho bylo tolik, že ne-mohl jezdit autobus. Na vyhazování sněhu naří-zena pracovní povinnost všech mužů od 15 do 60roků. Polní práce započaly až po 15. dubnu, alecesty byly ještě ten čas plné sněhu.

Veřejná osvětová služba: Místo bývalých osvě-tových komisí zřízeny byly r. 1944 na obcích „ve-řejné osvětové služby.“ Tyto měly za úkol hlavněpořádati přednášky, oslavy apod. a tak působiti,

aby obyvatelstvo protektorátu se celé zapojilo donových poměrů.

Založení veřejné osvětové služby řídil okresníúřad, který také jmenoval předsedu. V OlešniciMir. Kottbauera, ředitele měšťanské školy.

Dne 15. března 1944 byla na rozkaz okresníhoúřadu uspořádána oslava pátého výročí zřízeníprotektorátu. Slavnostní schůze byla v sále domumládeže – Sokolovně. Po přečtení zaslaného pří-pisu se obecenstvo v tichosti rozešlo. Účast naschůzi byla velice malá.

Poněvadž obecní tajemník i četnické stanicemuseli dát o „slavnosti“ zprávu, dohodli se obec-ní tajemník Ant. Novotný a vrch. četnické stanicepraporčík Kočan a hlásili stav oba stejně 282 osob.

Dne 26. května 1944 byl uspořádán z příkazuokresního úřadu v domě mládeže protibolševickýprojev. Z Boskovic došly pozvánky, které obecmusela dát roznést. Každý musel svým podpisempotvrdit, že pozvánku obdržel. Povánky byly očí-slované a měly očíslované útržky, které se naschůzi odevzdaly, takže se lehce zjistilo kdo bylpřítomen a kdo ne.

Na této schůzi mluvil odborný učitel Reitharz Prahy a okresní vedoucí veřejné osvětové služ-by v Boskovicích Radim Pluskal. Jejich projevynevyvolaly u posluchačů žádný zájem a ohlas.Tato přednáška byla poslední činnost veřejnéosvětové služby.

Anglická letadla: Dne 24. srpna v poledne jsmepoprvé nad Olešnici viděli anglická letadla. Bylojich velké množství a tak vysoko, že byly jakomušky a leskly se na slunci. Vracely se tehdá odVídně, kde byl nálet. Od té doby je bylo vidět čas-těji a bylo slyšet detonace až z Vídeňského Nové-ho Města. Roku 1944 začali spojenci bombardo-vat i naše města. Brno bylo bombardováno v mě-síci srpnu a pak dne 2. listopadu, mnoho lidípřišlo o život a mnoho domů bylo pobořeno.

Po těchto náletech nastal hromadný útěk lidíz města na venkov. Každý, kdo mohl, odešel kesvým příbuzným nebo známým a nebo tam ode-slal svoje děti. Nařízeno bylo učiniti soupis míst-ností, kde by se i v případě nového většího nále-tu mohli umístit lidé z měst. V Olešnici bylo za-jištěno místo pro 694 osob a sice: ve škole,v domě mládeže – Sokolovně, v katolickém doměa na Puchárně.

Dále se muselo zajistit u místních rolníků asi40 q slámy na upravení lůžek.

Bohu díky nebylo tomu třeba.

– 86 –


Dělníci v říši: Roku 1944 byla již převaha spo-jenců veliká. Němci proto volali do zbraně kaž-dého svého příslušníka, který jen trochu bylschopen.

Na jejich místa byli dosazování příslušnícipodmaněných národů, Čechů, Poláků, Francou-zů, Italů apod.

V Olešnici byly konány občas tzv. přehlídkypracovní schopnosti a prac. výkonu. Všichni ti,kteří nepracovali ve vojensky důležitých podni-cích, museli na práci do Říše, nebo do místníchprůmyslových podniků v Mostě, Adamově, Kuři-mi apod.

Z Olešnice byli na práci tito občané:Novotný Jindřich

čp. 3 – Hamburk, Štětín, PoznaňMotyčka Miroslav

čp. 18 – Christianstadt – NorskoFiala František

čp. 26 – BerlínŠkárka Emil u stav. Šedivého

čp. 30 – BerlínFadrný Josef

čp. 41 – Swinemünde u Balt. mořeStejskal Antonín

čp. 72 – Narvik v NorskuSchuster Frant.

čp. 167 – BerlínGlosr Bohuš, kočí u Člupků

čp. 94 – Narvik v Norsku. Zde zahynul přiaut. nehodě dne 25. července 1943 a v Narvi-ku pochován.

Novotný Karel čp. 102 – Berlín

Moravec Teodor, kočí u Višinků čp. 116 – Narvik v Norsku

Pokorný Josef čp. 195 – Vídeň

Dymáček Anton. čp. 198 – Kapfenberg

Fučík Alois čp. 204. Narozen 19. dubna 1920. Byl nasazenv Mostě. Několikrát opustil práci, za což byltrestán v táboře Planá. Po opětovném opuštěnípráce byl zatčen 13. května 1944 a uvězněn v Par-dubicích. Odtud 16. ledna 1945 odvezen s většískupinou do Buchenwaldu, kde asi zahynul.

Kozel František čp. 225 – Linec

Dvořáček Josef čp. 233 – Kapfenberg

Novotný Rudolf čp. 234 – Hamburg

Kučírek Jan čp. 238 – Bremen – Christianstadt

Musil Ladislav čp. 249 – Berlín

Konrád Josef čp. 251 – Berlín

Holcner Stanislav čp. 256 – Döberitz u Branibora

Haupt Jan čp. 258 – Olešnice ve Slezsku

Doskočil Josef čp. 262 – Vídeň

Peša Bohumír čp. 263. Narozen 29. 10. 1921. Nasazen v Kap-fenbergu, kde zemřel 2. dubna 1944 na zápalplic. Pochován jest v Olešnici.

Vaněrka Jan čp. 276 – Langen Bielau (Dlouhá Bělá)

Havlíček Karel čp. 284 – Vídeň,

Kašpárek Karel čp. 318. Narozen roku 1897. Nasazen v Linci,kde zemřel 7. prosince 1942 a tam pochován.

Vrbka Vlad. čp. 288 – Berlín

Synek Robert čp. 309 – Berlín

Černý František čp. 311 – Vídeň

Hlaváček Karel ml. čp. 319 – Kapfenberg

Slavíček František čp. 321 – Vídeňské Nové Město

Čípek Vladimír čp. 322 – Lofoty v Norsku

Husička (Vladimír) Stanislav čp. 335 – Mnichov

Bedan Vladimír čp. 336 – Střelice v Hor. Slezku

Kuda Vilém čp. 341 – Sankt Veit /Svatý Vít/ Korutany

Svojanovský Lad. čp. 348 – Kladsko

Bukáček Josef čp. 362 – Schloss Rott u Zhořelce

Pavlišta Jindřich čp. 172. Narozen 15. 7. 1924, nasazen v Pinka-feldu v Burgenlandě, kde zemřel 22. srpnaa tam pochován.

– 87 –


Všechny podniky, které nebyly válečně důleži-té, byly zavřeny. V Olešnici to postihlo FrantiškaPolacha, obchodníka čp. 19 a Ferd. Mikoláše, dro-gistu. Jejich živnosti byly dnem 1. prosince 1944zavřeny a majitelé přiděleni do zemědělství.

Ženy mající dítě do 6 roků stáří a nebo děti do14 roků stáří byly z pracovní povinnosti vyňaty.Jinak musely pracovat alespoň částečně denněpůl dne buď v průmyslu a nebo v zemědělství.Toto nařízení mělo vliv na zvýšení populace ná-roda.

V Boskovicích zřízen pracovní úřad a každýzaměstnanec musel míti pracovní knížku.

y Karel Čápek velkouzenář: Dne 13. červen-ce 1944 zemřel ve věku 82 roků velkouzenář Ka-rel Čápek, čp. 29.

Narodil se 21. listopadu 1862. Vyučil se řezní-kem a roku 1888 se osamostatnil. S počátku pra-coval v domě čp. 18, kde bydlel v nájmu. Svojípracovitostí, šetrností a solidností získal si jak ze-mědělce, tak i spotřebitele. Zakrátko získal si od-bytiště pro své výrobky nejen v našem okolí, alei v městech Brně, Praze, Bratislavě, Vídni a j.

Roku 1897 zakoupil si dům čp. 21 a výrobu ruč-ní zaměnil za strojovou. Roku 1910 zakoupil odFilipa Skuteckého tzv. palírnu čp. 29, kterou pře-stavěl a zbudoval zde velký řeznicko-uzenářskýpodnik, největší v okolí.

Karel Čápek býval také starostou Sokola, čle-nem výboru občanské záložny, čelným funkcio-nářem společenstva živnostníků a j.

Byl také štědrým podporovatelem našich kor-porací, hlavně naší školy. Ve svém domě čp. 176po mnoho roků zdarma poskytoval útulek mateř-ské školce. Dokonce sám dodával sem otopi hračky. Pohřeb jeho dne 15. července byl mo-hutným projevem úcty občanů k zemřelému. Zú-častnilo se ho sokolstvo, hasiči, řezníci v krojíchse sekerami a mnoho lidu.

Svěcení boží muky u Ústupa: Ústupská božímuka byla v dosti chatrném stavu. Roku 1944 by-la opravena a na místo obrazu, který zde velmi tr-pěl nepřízní osudu, zasazeno bylo do boží mukypět reliefů od mistra Ant. Berky z Pelhřimova.Představují: Nejsvětější Trojici Boží, narození,křest a umučení Páně a poslední soud.

Slavnostní posvěcení obnovené boží muky by-lo v neděli, dne 24. září

o 2 1/2 hod. odpoledne. Svěcení vykonal nášrodák ThDr. Alois Augustin Neumann, universit-ní profesor z Olomouce, za asistence našeho p.

faráře a P. Dvořáka, faráře ze Sulíkova. Kázáníměl P. Leop. Benáček, místní farář, sborové zpěvyřídil P. Jaroslav Kampf, kooperátor.

Počasí bylo slavnosti velmi příznivé a proto seku slavnosti dostavilo mnoho lidí z celého kraje.Reliéfy a oprava boží muky stála asi 33 000 K. Ná-klad tento hrazen z příjmů kostela.

Tato boží muka byla postavena r. 1944 přesněna hranicích katastru olešnického a ústupského.Dřívější boží muka stála na téže trati, ale poně-kud blíže k Olešnici. Byla prý jen maličká, ve vel-mi chatrném stavu a byla postavena asi na pa-mátku porážky saského vojska v Ústupě a vypá-lení Ústupa roku 1742. Není to pravda. Jest topamátka na porážku Švédů, asi r. 1643.

Počasí v létě a na podzim: Po celé léto i pod-zim bylo veliké sucho. Sklizeň se lehce odbyla,ale hůře bylo s oračkami. Úroda tohoto roku bylaprostřední. Se setím ozimů se čekalo až poněkudnamokne, ale pak přece seto za sucha. Namokloaž začátkem října. Koncem října začaly plískani-ce, které potrvaly skorem celý listopad. Začátkemprosince napadl sníh a země zmrzla. Mnoho polízůstalo nezoráno a u dvorů zůstaly na políchbrambory i řepa přes zimu.

Partyzáni: Již roku 1943 procházeli našímkrajem tajně uprchlíci se zajateckých táborův Německu, hlavně Rusové. Vyptávali se na ces-tu, nejsou-li v kraji usazeni také Němci. A s veli-kým díkem přijali kus chleba. V měsíci červnu1943 dva z těchto běženců v našem kraji zůstali.Byli to Sergej a Ivan. Zdržovali se v Tasovicích, vemlýně na Valše a pak v Louce ve staré kovárně.Koncem roku 1943 přibyl k těmto dvěma ještě Va-lentin Berezovský, bývalý ruský pilot. Z Loukybyli převedeni do Prosetína, kde u Lad. Jančíkapřečkali zimu. Na jaře r. 1944 se ubytovali v ze-mljance v Kopaninách, v lese Prvniku pod Olově-nou skálou.V červnu 1944 čítala skupina již 12členů. Mimo již známých byl tu ještě Jurka Vol-kovec, Gena, Míša, Zachar, Nikolaj a ještě několikneznámých, z nichž jeden vysílením a útrapamizemřel a byl v lese u Prosetína pochován. Totonebyli ještě praví partyzáni, protože nebyli spoje-ni s Rudou armádou a nebyli vyzbrojeni. Četní-kům ve Štěpánově vzali dvě pistole, kdesi v há-jence mysliveckou pušku, ale bez nábojů. Franti-šek Žíla, klempíř z Olešnice jim dělal ručnígranáty, které donášel Hejtmánek z Louky. V září1944 se s ním setkal v samotě Karlově nad Hodo-nínem Jaroslav Řehůřek z Olešnice čp. 144. Va-

– 88 –


lentin jej žádal o zbraně a náboje, aby se mohliprobojovat na Valašsko, kde tehdy byly již party-zánské boje v plném proudu. Řehůřek zbraně ne-měl, ale nabídl se jim, že zprostředkuje s Valaš-skem spojení. V polovině října 1944 zajel do Jab-lůnky na Vsetínsku ke svému strýci, kde seubytoval. Bratranec Zdeněk Knopek jej zavedlmezi partyzány. Schůzka tato byla však Němcirozehnána a Řehůřek jen stěží se zachránil. Kedruhé schůzce již tehdá nedošlo a proto se bezúspěchu navrátil. Asi za čtrnáct dní odjel na Va-lašsko podruhé. Tehdá odjel do Vsetína, kde bylzaměstnán ve zbrojovce Josef Toncr ze Lhoty.Ten umožnil Řehůřkovi schůzku s člověkemz Velkých Karlovic, u kterého byl partyzánskýštáb. Jemu odevzdal dopis od Valentina, kterýměl ukrytý v dvojité podrážce boty. Josef Toncrze Lhoty zakrátko přijel domů a potom působiljako spojka.

Koncem září r. 1944 seskočili z letadla kdesi naDrahanské vysočině ruští parašutisté. Bylo jichasi patnáct. Pod velením Nikolaje založili skupi-nu Jermak. Zdržovali se v bunkru u Nýrova a pakse jich část přestěhovala k Prosetínu. Zde se spo-jili s prosetínskými partyzány v jeden oddíl podvedením parašutisty Nikolaje. Když potom Niko-laj padl, stal se velitelem Petrovský. Upravili si no-vou zemljanku ve Vostrejžově lese u Prosetína.Byli dobře vyzbrojeni kulomety, oblečeni na zi-mu v teplé dlouhé kožichy a hlavně měli svoji taj-nou vysílačku „severku“, s kterou byli spojenis Rudou armádou.

U této vysílací stanice se jim ale spálilo dyna-mo. Bylo proto v říjnu 1944 dopraveno do Olešni-ce k Frant. Řehůřkovi čp. 367, který za pomociruského telegrafisty spálené dynamo opravil. Tr-valo to bezmála tři týdny. U Řehůřků čp. 144 by-la později uschována a léčena parašutistka Nata-ša, telefonistka, která si při seskoku z letadla zlo-mila nohu. Zraněné poskytl lékařskou pomoc Dr.Josef Habanec z Olešnice.

Veřejně navštívili partyzáni Olešnici ponejprvdne 12. prosince 1944. Vešli do obecní strážnicev čp. 17, hlídka je musela zavést k Vorbachům čp.339. Chovali se velmi klidně, provedli sice pro-hlídku zbraní po Robertu Vorbachovi, ale protožeto byly samé staré kusy, nic si nevzali. Potom jemusel Josef Krepl zavést k autodopravci KarluKrejčímu čp. 35; donutili ho, aby jim odevzdalsvé osobní auto, v kterém pak ujeli. Auto bylo pakza několik dní nalezeno opuštěné u Lažan za Čer-

nou Horou. Tito partyzáni byli až od Skaličkyu Újezda, vedeni Mihánem Genserkem.

Na Štědrý večer 1944 přišli partyzáni tajněk Řehůřkům. Byly zde partyzánům známé signá-ly, na které domácí otevřeli. Chtěli, aby je zavedlido grafitárny, kde tehdá byly ukryty asi 3 q dyna-mitu v betonové místnosti; tu se jim nepodařilootevřít a proto odešli s nepořízenou.

V lednu 1945 byla zemljanka u Prosetína zni-čena a Petrovský se odstěhoval pod Horní lesu Nyklovic, kde zřízen pěkný kryt.

Mimo skupinu „Jermak“, jíž velel por. Petrov-ský, působila v našem kraji ještě skupina „Tyrš“,jíž velel por. Labuňský. Tato skupina byla nasa-zena kdesi u Tišnova, ale byla úplně rozprášenaa por. Labuňský jen s několika druhy se zachrá-nil. Poněvadž pozbyli i vysílací stanici, zapojili sedo skupiny „Jermak“. Později přibrali mezi sebečeské lidi, většinou uprchlíky z říše a nebo osobystíhané gestapem, a opět se osamostatnili. ŠtábLabuňského byl ve Věstínku u stolaře Dobiáše,mužstvo bylo ubytované v zemljance v lesích me-zi Věstínem a Bolešínem.

Partyzáni oddílu Labuňského vnikli dne 18.prosince 1944 o 6 hod. večer do statku NěmceHaberhauera ve Věstíně a když se jim vzpíral, za-střelili ho.

Byl pochován 20. prosince na hřbitově v Ro-večném.

Kromě těchto dvou skupin přicházeli do našichvesnic, hlavně Veselky, Ústupa a Rozsíčky party-záni, kdesi od Vítějevse, kteří byli ale neukázně-ní a tropili výtržnosti.

Obyvatelé našich vesnic byli ve stálém nebez-pečí, neboť Němci trestali smrtí každého, kdopartyzány podporoval.

Kopání zákopů: Když se fronta blížila kva-pem k hranicím protektorátu, bylo nařízeno bu-dovati překážky nepřátelskému vojsku. K tétopráci byli určeni zemědělští synkové v době pra-covního klidu v zimě.

Dne 9. prosince 1944 povoláni byli do Boskovick odvodu zemědělští synkové narození r. 1921-22-23. Z Olešnice byli odvedeni Eduard Náhlíkčp. 97, Frant. Girgle čp. 178, Slávek Hloušek čp.33, Jan Vodička čp. 16, a Josef Vach z Lamberka.

Dne 12. prosince odjeli do Skalice, odkud bylJan Vodička propuštěn. Ostatní odjeli k jezeruNeziderskému v Maďarsku. Byli ubytováni vevesnici Mónchhof ve stodolách tamních statků.Zde zakusili velké zimy. Neměli se kde ohřát

– 89 –


a usušit oděv a obuv. Vše přes noc zmrzlo nakost. Do práce jezdili denně 20 km vlakem s roz-bitými okny, kde mnohdy bylo hodně sněhu. Ko-pali ve zmrzlé zemi dlouhé a hluboké příkopy,tzv. lapače tanků.

Zde byli nasazeni až do 2. března 1945, kdy seve zdraví vrátili domů.

Pohyb obyvatelstva: Roku 1944 se narodilo39 katolíků, 8 evangel., 47 celkem a zemřelo26 katolíků, 6 evangel. 32 celkem

Rok 1945

Obecní rozpočet: řádný mimořádnýSpotřeba 519 498 K 2 010 000 KÚhrada 81 176 KSchodek 438 322 K

Obecní přirážky: 200 % k dani činžovní, 400 %k daním ostatním

Stavba překážek: Rudá armáda se blížila Pol-skem k hranicím Moravy. Němci započali budo-vat překážky na východní Moravě. Dne 8. lednaodjelo z Olešnice

12 chlapců na stavbu těchto překážek. Vrátilise více než za měsíc.

V měsíci únoru budovány překážky na silni-cích i v našich krajích. Poslední byla v Hýví podRozsečí a pak v Horničí na silnici k Rozsíčce. Dá-le u tak zvané zemské brány nad Bohuňovem.Obyvatelstvo z okolních obcí muselo při stavbězdarma pracovat. Naše obec měla dodat na stav-bu překážek kámen, ale žádný nebyl nalámaný.Překážky byly zbudovány ze silných klád a ka-mene. Uprostřed byl ponechán jen úzký prů-chod.

Němečtí četníci: Naši četníci byli koncem vál-ky ve velmi nepříjemném postavení. Museli, ačneradi, vykonávat nařízení okupantů a proto jepartyzáni považovali za svoje nepřátele.

Bylo třeba, aby členové našich četnických sta-nic vešli s partyzány do styku. Tohoto úkolu sepodjal Jan Svoboda, mlynář z Valchy. Ten zpro-středkoval ve svém mlýně v lednu 1945 schůzkuvrchního četnické stanice olešnické Mikuláše Ko-čana a vrchního četnické stanice v Hodoníně No-votného s partyzány. Zde se dalo naše četnictvodo služeb partyzánského hnutí, dostali pokyny,jak se chovati na obchůzkách,podávat hlášenía pod.

Němci nevěřili protektorátnímu četnictvua proto dosazeni na četnické stanice němečtí čet-

níci. Dne 14. ledna musela obec pro ně poslat doLetovic saně. Pozdě večer přijeli. A sice: MeisterHans Schneider, Haupt. Wachtm. Heinrich Kolara Wachtm. Wielhelm Beichter.

Byli ubytováni na četnické stanici a stravovalise v hostinci na Radnici. Četnická stanice bylaopevněna proti útokům partyzánů.

Podobně jako v Olešnici byli němečtí četníciv Hodoníně, Rovečném a na všech okolních sta-nicích. Dne 18. ledna večer zastřelen byl jedenněmecký četník při večeři v hostinci v Hodoníně.Útočník byl partyzán skupiny gen. Lud. Svobodyod Černovic. Druhý den byly konány veliké pro-hlídky v Hodoníně a okolních lesích, bez výsled-ku.

Po tomto činu zničili partyzáni skupiny Jermaksvůj bunkr u Prosetína a přemístili se k Nyklovi-cím a Sulkovci.

Odtud podnikli dne 19. ledna nepromyšlenoua nešťastnou výpravu na Němce, továrníka Öhmave Víře, při které partyzán Nykolaj Čuršin, *1920v Rostově byl zastřelen a partyzáni Roman a Ko-záček byli zraněni.

Ještě téže noci byli zranění dopraveni na sa-ních do Louky k horním Dufkům. Poněvadž sevšak jejich rány nehojily, odjeli 28. ledna večerpartyzáni Zich a Míša do Olešnice pro Dr. JosefaHabance a po 11. hodině noční ho dovezli na sa-ních do Louky. Asi za půl hodiny přicházela doLouky po silnici od Rozseče četnická hlídkaz Olešnice. Byli to: Meister Schneider,Haupt.Wachtm. Kolar a strážm. Antonín Husička.

Hlídkující partyzán se domníval, že celá akcejest prozrazena a proto vypálil do hlídky celoudávku z automatické pistole. Němec Schneidera strážm. Ant. Husička byli těžce zraněni. DruhýNěmec Kolar, který kráčel při okraji silnice, připrvní ráně se vrhl do příkopu a tak se zachránil.Ve vesnici zatím nastal shon. Nemocní partyzánibyli rychle odvezeni do Tasovic a Dr. Habanecodešel ke starostovi Krejčímu, kam zakrátkoobecní hlídka dopravila zraněné četníky. Dr. Ha-banec je ošetřil a strážm. Husičku dopravil do ne-mocnice do Brna. Smrtelně zraněný MeisterSchneider dopraven do Olešnice, kde o 1 hod. popůlnoci dne 29. ledna zemřel. Jeho mrtvola byladopravena do Brna, kde byla zpopelněna.

Do Louky zatím přijela policie a německé voj-sko. Lidé byli vyslýcháni, byla obava z velikýchtrestů, ale vše dobře dopadlo. Němci uvěřili, žeDr. Habanec byl volán k dceři starosty Krejčího

– 90 –


Bedřišce, která po udělené injekci se svíjela v ho-rečce a proto neshledáno nic podezřelého.

Jako náhrada za zastřeleného Meistra HanseSchneidra přišel na stanici Ober. Wachtm. FranzPatsch a po něm Wachtm. Karl Krebs.

Dne 17. dubna 1945 byli němečtí četníci se sta-nice staženi na velitelství do Kunštátu, kde sezdrželi do 8. května. Dne 10. května v časnýchhodinách byli zatčeni u Nového Města příslušní-ky Rudé armády.

Němečtí polní četníci: Když se fronta blížilak hranicím Moravy a oddíly stávaly se útočnější-mi, byli ve větších obcích jako Bystřice, Letovi-cích, Kunštátě a Olešnici dosazeny čety polníchčetníků, tzv. Jagdkomanda. Do Olešnice přišlidne 28. ledna. Bylo jich asi 30. Ubytovali se v hos-podářské škole, koně a vozy měli umístěné napanském domě. Obec jim dala udělati u stolařeMet. Synka postele.

Polní četníci měli za úkol zneškodňovat party-zánské hnutí. Byli v Olešnici do 13. března, kdyodjeli do Německého. Týž den přišla jiná skupi-na z Letovic, kteří v Olešnici zůstali do 6. dubna.

Oběti: Úkolem partyzánů bylo znepokojovatiNěmce a vázati větší německé síly, které by jinakmohly býti použity na frontě. Tento úkol partyzá-ni splnili.

Obyvatelé našich vesnic přinesli však velikéoběti partyzánskému hnutí. Němci totiž trestalivelmi přísně každého, kdo partyzány podporo-val. Tito lidé byli ve stálém nebezpečí, ani chvil-ku si nebyli jistí životem.

V Pivonicích byl 19. ledna zatčen partyzánIvan, který se při mučení přiznal, u koho se zdr-žoval. Proto dne 20. ledna ve 2. hodiny v noci bylzatčen Čeněk Hlaváček z Brťoví a Ladislav Štarhaze Čtyř Dvorů. Byli uvězněni v Kounicových ko-lejích v Brně a potom ve Flosenburku, kde Hlavá-ček zemřel. Kde byl umučen Štarha, se neví.

Dne 8. února zatčen majitel samoty Karlov podLouckým dvorem Prudil se svou manželkou a 11letým synem. Byli uvězněni v Letovicích, odkudodesláni prý do Brna, kde všechna stopa po nichmizí. Dne 21. února zatčen tasovický občan Do-stál a celá rodina Škrabalova v Tasovicích. Matka,syn a tři dcery. Tito všichni byli asi umučeni v Le-tovicích. Čest budiž jejich památce! Při výslechuneprozradili nikoho, jinak by celá řada lidí bylanešťastná.

Nejhorší bylo, že gestapo posílalo do vesnicsvoje náhončí, kteří se vydávali za partyzány

a vše zjištěné hlásili gestapu. Lidé nevěděli ně-kdy, koho mají před sebou. Toto se stalo osud-ným Josefu Štarhovi z Petrova.

K němu přišli na noc dne 30. ledna čtyři party-záni. Počínali si velmi neopatrně a tak, že to bu-dilo zdání, že to jsou tzv.Vlasovci, zaprodanciNěmců. Proto Jos. Štarha je ohlásil německýmpolním četníkům v Kunštátě. Tito přijeli již 31.ledna do Petrova, obstoupili ves a zahájili palbuna Štarhův statek. Partyzáni se snažili zachránitútěkem. Podařilo se to jen dvěma. Jeden padl,druhý těžce zraněný byl zajat, ale cestou do Kun-štátu zemřel. Obec petrovská musela dát střelboupoškozený statek opravit.

Dne 22. února večer vtrhli partyzáni do Petro-va, Josefa Štarhu vyvedli ze statku a po krátkémvýslechu jej zastřelili na mostě v dolní části obce.

Další činnost partyzánů: Dne 18. ledna za-střelen byl partyzány u Bolešína Němec Otto Pas-sek z Brna. Dne 5. března o 5. hod. odpoledne za-střelen byl továrník Öhm z Víru u tzv. Andulčinakamene pod Žleby.

Partyzánské jednotky se zvětšovaly náboremnového členstva z řad českého lidu, trpěly všakvelikým nedostatkem zbraní a nábojů. Tajnávysílačka oddílu Tyrš ve Věstíně žádala Rudouarmádu o zbraně. Tyto byly shozeny v nociz Bílé soboty na Hod boží velikonoční, ze dne31. března 1. duben. Po celou noc bylo slyšethukot letadel a světelné signály bylo vidět naZávrší.

Hned této noci vydalo se několik místních po-mocníků partyzánů a sice Frant. Polach, Frant.Prosecký, Jar. Řehůřek, Borek Čermák, OldřichFučík, Antonín Holcner, Ladislav Peša a j. na Zá-vrší a tyto padáky a pytle se zbraněmi schovávalido bezpečí, aby se nedostaly do rukou Němců.

Nálezy padáků byly od Kozin, přes Pochopovuskalu ke Lhotě a do Lamačů. Olešničtí sklidili17 pytlů, v každém bylo 10 pušek a 1000 nábojů.Jeden pytel spadl na pole Vlad. Baky u cesty keLhotě. Tento nebyl uklizen a příští den 1. dubnaho němečtí vojáci z Olešnice odnesli do školy.Nalezené zbraně dostali partyzáni skupin Jermaka Tyrš. U skupiny Jermak zprostředkoval Frant.Polach, u skupiny Tyrš zase Oldřich Fučík.

Dále byly nějaké zbraně získány z kárného tá-bora v Mladkově. Byly uschovány v lese u Sebra-nic, odkud je dne 26. dubna v noci odvezl Boh. Jí-lek s autem fy Karel Čápek. Byly tam 4 těžké ku-lomety, 10 000 nábojů do pušek a bedna granátů.

– 91 –


Tyto zbraně obdržel oddíl Jermak a byly složenyve Lhotě u Olešnice a zbytek v Sulkovci.

V tuhových závodech u Tresného bylo na skla-dě větší množství výbušnin. Těchto se také party-záni zmocnili a používali jich hlavně k vyhazová-ní mostů a kolejnic vlaků.

Po odchodu německého četnictva a jagdko-manda z Olešnice stali se partyzáni mnohemsmělejší.

Dne 20. dubna v dopoledních hodinách přijelido Olešnice na nákladním autě členové partyzán-ské jednotky skupiny Tyrš velitele Labuňského,přestrojení za německé vojáky. Obsadili vchodydo městečka a poručili vydat větší množství ben-zínu z nádrže na náměstí. Lidé chodili volně měs-tem, každý se domníval, že jsou to příslušníci ně-mecké branné moci.

V noci přijeli partyzáni opět a vzali si většímnožství sádla od fy Karel Čápek a oděvy od fyAug. Konrád.

Dne 25. dubna v nočních hodinách přijeli par-tyzáni opět nákladním autem fy Engliš a vzali siz prodejny Baťa asi 160 párů botů. Dne 24. dubnao 23. hodině vnikli patryzáni odd. Tyrš do samo-ty Kreplovy při cestě k Veselce. Vyvolali si ven Jo-sefa Krepla a po krátké rozmluvě jej zastřelili.Stalo prý se to na rozkaz velitele oddílu mj. La-buňského. Dle jedné verze nechtěl Josef Krepl vy-zradit, kde se ukrývá Olga Vorbachová, dle jinéprý musel Jos. Krepl zemřít, aby nemohl po válcesvědčit proti různým partyzánům o jejich stycíchs Robertem Vorbachem na počátku války. Pocho-ván byl dne 26. dubna na katolickém hřbitověu sv. Mikuláše. Byl stár 24 roků.

Již bylo všem jasné, že vláda Němců u nás sechýlí ku konci a náš lid se těšil na osvobození.

Poprava Mirka Blažky a Aloise Bauera: Dne14. dubna 1945 byli popraveni v Brně v Kounico-vých kolejích olešničtí rodáci part. poručík Vladi-mír Blažka a jeho bratranec Alois Bauer.

Vlad. Blažka se narodil v Olešnici 12. prosince1920 v domě čp. 192. Jako chlapec se odstěhovals rodiči do Brna. Vyučil se obchodníkem a sou-kromě studoval střední školu. Za okupace byl na-sazen na práci v Berlíně, kde pro sabotáže vězněnve Spandau – West, potom poslán na přeškolenído Štrasburgu a pak Weinwer – Neudorf Grisfeld.Zde organizoval dobrovolníky do Titovy armádyv Jugoslávii. Konečně při jedné kulturní cestě doJugoslávie byl chycen na chorvatských hranicícha odvlečen do věznice v Mariboru a tam půl roku

vězněn. Pak byl nasazen do továrny v Dubnicinad Váhom na Slovensku.

Odtud se mu podařilo přejít k slovenským par-tyzánům, kde se zúčastnil slovenského povstánív I. čsl. armádě, I. brigádě generála Goliana.V prosinci 1944 odešel do Brna k rodičům, kdepracoval dále na osvobození národa pod krycímjménem Poruba. Poslední jeho čin – zastřelení SShauptscharfführera Gőlnera před kanceláří gesta-pa, byl prozrazen a Vlad. Blažka zatčen dne 22.března 1945 zároveň se svým bratrancem Aloi-sem Bauerem, narozeným dne 23. května 1926v č. 146, jako svým pomocníkem. Oba byli vězně-ni a krutě mučeni v Kounicových kolejích v Brně.Ač sami zrazeni, nikoho neprozradili. Odsouzenik smrti zastřelením a rozsudek proveden 14. dub-na 1945.

Těla bratranců byla po tříměsíčním hledání po-chována na čestném místě Ústř. hřbitova v Brně –skup. 25. Oba jmenovaní byli vyznamenáni čsl.válečným křížem in memoriam.

Hospodářská omezení: Katastrofa německéříše se blížila. Ničeho nebylo dostatek.

V únoru 1945 nařízena povinná dodávka dře-va. Klády a tyčkovina určená na stavbu překážek,krátké štípané dřevo, tzv. tankové, jako náhradaza benzín pro pohon motorů.

V Olešnici zřízena sběrna tankového dřevav továrně na hedvábné zboží. Byly sem přidělenyobce od Vítějevse a Bystrého po Kunštát, Toubořa Černovice. Kolem 15. února se dřevo sváželo dosběrny. Byly zde veliké řady povozů od Olešnicei Křtěnova. Toto dřevo měli Němci připravené propřípad potřeby, ale odebrali jen 15 m3 a ostatnízůstalo zachováno pro mírové účely.

Dále došlo k velikým omezením ve spotřeběelektrického proudu. Bylo nařízeno, že se smípoužívat elektr. proud v zemědělských podnicíchjen přes den. V domech s číslem sudým ve dnechsudých a v domech s čísly lichými jen ve dnech li-chých.

Později zakázáno odebírat el. proud v země-dělských podnicích od 6 hodin ráno do 9 hodinvečer. Během dne používaly proudu jen továrnya dílny pro válku důležité.

Dne 17. dubna přestal elektr. proud docházetvůbec. V mlékárně se přestalo pracovat 19. dubnaa v ten čas i v továrně p. Konráda a všech dílnáchzařízených na elektr. proud.

Od 15.dubna přestal jezdit poštovní autobus,pošta ani záložna nebraly peníze. Nedocházely

– 92 –


ani noviny, ani žádná korespondence od Brna.Vypnutím elektr. proudu přestalo i vysílání rádia.

Bylo stále jen slyšet výstřely z děl, které seblížily. Šířily se nepravdivé zprávy, že jsou jižRusové v Černé Hoře a v Tišnově. Nikdo nevě-děl, co přinese zítřek, do práce nebylo chuti. Li-dé kopali ve sklepech úkryty, kam ukrývali svo-je cenné věci.

Jedině ve filiálce hospod. družstva v Olešnicise pilně pracovalo. Z iniciativy správce Jindř.Němce uklízeno všechno obilí do sklepů a do ci-zích domů, kam ukryto 16 vagónů obilí. Odváželje svým nákladním autem p. Augustin Konrádz Olešnice a p. Kadlec z Rovečného, hlavně keKintrům ve Křtěnově a do Šimkova mlýna.

Stěhování hodonínského tábora: Jak bylozde již napsáno, byl r. 1940 zbudován nad Hodo-nínem směrem k Rozseči kárný tábor pro cikány,kteří zde pracovali při stavbě silnice Rozseč – Ště-pánov. Ti zde z velké části pomřeli. Z počátku by-li pochováváni v Černovicích, později zřízen u tá-bora zvláštní hřbitov. Zbytek zesláblých cikánůbyl r. 1943 odvezen do Osvětimi. S pláčem prý seloučili s táborem. V opuštěném táboře zřízen bylpotom lazaret pro zraněné německé vojáky.

Když se fronta blížila k Brnu, byl tento lazaretodstěhován. Dne 19. dubna 1945 došlo nařízenído všech okolních obcí o koně na přípřež. Z Oleš-nice jich mělo být 5 párů. Byl to velmi těžký úkolpro starostu obce určit, kteří hospodáři pojedou,neboť se nevědělo, kam se pojede a na jak dlou-ho. Mnozí hospodáři dostali včas zprávu a čekalis koňmi na poli dlouho do noci. Teprve večer by-li určeni na přípřež Jindř. Weis, Frant. Hloušek,Eduard Petr a dvůr Lamberk s párem, Jos. Říhaa Met. Chlup po 1 koni. Ti museli ihned večers koňmi do Hodonína, kde čekali do rána. Hlouš-ků kůň se roznemohl a proto ráno ten pár se vrá-til. Ostatní vezli zařízení lazaretu až do Krucem-burku u Skutče. Odtud se vrátili šťastně domů asiza 5 dní.

Příjezd vyškovské střelnice: Dne 21. dubnapřed večerem přijeli do Olešnice němečtí vojácize cvičné střelnice u Vyškova. Přijeli asi na 60 vo-zech. Mínili jeti od Rozseče ke Štěpánovu a Byst-řici, poněvadž ale partyzáni poškodili most u Ště-pánova, proto změnili směr a jeli přes Olešnici,Rovečné a Vír. Mužstvo s koňmi a vozy umístěnove dvoře Lamberku, důstojníci v hospodářskéškole. V noci nato přijela do Olešnice menší sku-pina partyzánů odd. Tyrš. Vedl je partyzán Míša

a říd. učitel z Louky Jeník. V Olešnici zabavovalipro své účely motocykly. Byli u Podlipných, u Pe-šů čp. 106, u Petrů čp. 285, který byl spojkou me-zi jednotlivými oddíly partyzánů a měl krycí jmé-no Havran.

Bylo asi 11 hod. v noci. V tu chvíli se ozval odnáměstí hlasitý německý hovor. Němečtí důstoj-níci se svými ženami se vraceli z hostince Pivovark hospodářské škole. Byli to 3 důstojníci a 2 ženy.Partyzáni je nemínili nechat klidně odejít. Někte-ří běželi kolem školy Hliníkama, aby je zaskočili.Ostatní partyzáni napadli Němce u Tomanovýchč. 109. Jeden důstojník se ženou prchli a zachrá-nili se. Zbylí dva důstojníci a žena se ukryli zaplot Tomanovy zahrady a odtud stříleli po party-zánech k domu p. Kadlece čp. 110. Partyzán Míšabyl přitom těžce zraněn. Toho využili Němci a pr-chali k hospod. škole.

Druhá část partyzánů již zaujala pozice v úvo-ze za domem pí Stejskalové čp. 286 a zde očeká-vala prchající Němce. Když ti doběhli ke scho-dům ku školnímu parku, padlo několik výstřelů,jeden důstojník a žena byli zastřeleni, druhý dů-stojník těžce zraněn.

Po tomto činu partyzáni sedli na motocyklya odejeli. Raněný partyzán dlouho stonal a pakzemřel v nemocnici v Novém Městě.

V hospodářské škole zatím nastal poplach. By-lo ihned zatelefonováno do Lamberka o pomoc.V krátké chvíli již ozbrojení Němci běželi doOlešnice.

Tuto noc měli obecní hlídku: Bohouš Horáčekčp. 127, Vlad. Baka čp. 133, Eduard Petr čp. 153,Frant. Škorpík, Jar. Skořapa čp. 188 a Frant. Kad-lec čp. 110.

Asi o půl noci šel si Vlad. Baka domů pro jídlo.Před evangelickým kostelem uslyšel hrozný du-pot směrem od Lamberka. Proto nešel již domů,ale v rychlosti se navrátil na obecní strážnici v do-mě čp. 17. Byl ale spatřen a za krátko vtrhli Něm-ci na obec. strážnici a v domnění, že mají před se-bou partyzány, s rukama zvednutýma nad hlavouje nutili běžet k hospodářské škole. Pažbami jepoháněli k rychlejšímu běhu. Potom byli posta-veni k vratům domu pí Stejskalové čp. 286 a pro-hledáni. Nejvíce měli spadeno na Vlad. Baku, kte-rého ztloukli pažbou pušky, že omdlel. Po chvílipřišli na místo naši četníci a též přivolán byl sta-rosta města Vlad. Neumann, ale na jejich slovanic nebylo dáno. Museli stát s rukama zvednutý-ma od půlnoci do 3 hod. ráno, kdy německý rad-

– 93 –


ní, lékárník Rud. Kselík, vzbuzen pí starostovouEliškou Neumannovou, dostavil se před hospo-dářskou školu.

Teprve jemu Němci uvěřili, že se nejednáo partyzány, ale o obecní hlídku. Potom teprvebyli propuštěni. Od té noci nikdo nechtěl jít nahlídku a tyto zrušeny.

Příští den chtěli Němci odejet, ale protože za-tím partyzáni vyhodili most přes Svratku ve Víře,byl jejich odjezd odložen o další den. Olešnicea okolní obce dostaly nařízení vyslat s nimi poněkolika selských chlapcích, kteří by jeli s koňmi,aby se němečtí vojáci mohli věnovat případnéobraně. Odejeli dne 23. dubna v ranních hodi-nách přes Prosetín a Čtyři Dvory k Bystřici.

Zastřelení byli odvezeni již předešlého dne na-jatým autem. Lidé očekávali se strachem, jaké bu-de mít tento případ následky, ale nedošlo k niče-mu.

Fronta se blíží: Koncem dubna se fronta při-blížila až k Brnu. Dne 26. dubna bylo již celé Br-no v rukou Rudé armády až na Řečkovice a částKrálova Pole. V pozicích zde připravených se dr-želi Němci ještě 10 dní a tím bylo způsobeno, žese fronta nedostala do našeho kraje.

V Olešnici bylo ubytováno přes 200 lidí z Brna,kteří žili ve veliké nejistotě a neměli žádnýchzpráv o osudu svého majetku ve městě.

Ve dne i v noci bylo slyšet od Brna mohutnédetonace a dělostřeleckou palbu. Ruská letadlaobjevovala se častěji nad naším krajem.

Dne 24. dubna shazovalo ruské letadlo spous-tu letáků německou řečí psaných, v nichž se upo-zorňovali Němci, aby neubližovali spojeneckýmzajatcům. Letáků byla veliká spousta. Bylo naří-zeno ihned je odevzdati na Radnici.

Dne 26. dubna o 2 1/2 hod. odp. byl nad Oleš-nicí sveden letecký souboj. Tři ruská letadla pro-následovala jedno německé. Střelbou z kulome-tu byla poškozena střecha na některých domechv Hliníkách a na Mor. straně. K úrazu na štěstínedošlo. Německé letadlo bylo pak sestřelenonad rovečínským katastrem. Pilot se zachránila šel do Rovečného na poštovní úřad. Spojení sesvětem ale bylo přerušeno. Když se potom vra-cel k letadlu, byli zde již partyzáni, kteří jej za-střelili.

V této době ustupovaly naší obcí stále různéoddíly německé branné moci.

Dne 27. dubna přijela do města správkárna10. pancéřového pluku asi s 200 muži, kteří se

ubytovali v hospodářské škole. Nákladní autaa tanky stály na cvičišti u měšťanské školy, v uli-ci Hliníky a v cihelně Vorbachově. Starosta Vladi-mír Neumann a radní Rudolf Kselík marně se při-mlouvali, aby tato vozidla byla umístěna dále nacestě k Veselce.

Rusové se domnívali, že jest v Olešnici umístě-na větší vojenská jednotka.

V noci toho dne o 11. hod. podniklo ruské leta-dlo na Olešnici útok s fosforovými zápalnýmibombami. Letadlo letělo od Stráně k hospodářskéškole. V okamžiku byly v plamenech domy p.Jos. Prudkého čp. 63 na Vejpustku, p. Frant. To-mana čp. 109, p. Frant Weinera čp. 273 a část do-mu p. Hynka Peši čp. 274 v Hliníkách. Jednabomba padla též na dům p. Karla Hřebíčka čp.111. Prorazila střechu a vybuchla, ale protože zdenebylo nic hořlavého, byl zde oheň uhašen.

Dále padaly bomby na zahradu a dvůr p. Frant.Fialy čp. 102, na silnici před Hřebíčkovými ažk domu pí Stejskalové čp. 286. Škola, ani žádnýobrněný vůz nebyl zasažen.

Hašení požárů bylo velmi obtížné, neboť Něm-ci při přemísťování přejeli a zničili hasičům hadi-ce. Přesto se podařilo hasičům oheň v domě čp.274 utlumit. Při ohni bylo v Olešnici mnoho lidíz vesnic. Na evangelické věži bylo vyzváněno napoplach. Bohu díky nedošlo během náletu a ha-šení k žádnému úrazu. Škoda postižených bylaveliká, poněvadž pojišťovny žádné škody vznikléválkou postiženým nehradily.

Po tomto náletu rozestavili Němci svoje obrně-né vozy a tanky do hlubokých úvozů anebo podstromy. Obyvatelstvo městečka, hlavně Hliníků,obávalo se také dalších náletů, vyváželo většístroje do polí a na noc se vše stěhovalo i s dobyt-kem do jiných částí obce nebo tam, kde měli do-brý sklep. Někteří chodili spát do Lhoty, na Ve-selku aj., ba někteří nocovali ve skalách a nebov lese. Na štěstí se již nálet neopakoval. Velikýrozruch způsobila zpráva, že partyzáni žádaliNěmce o vydání zbraní. Jistý civilista z Nyklovicpřinesl list od partyzánů a vhodil jej na četnickoustanici. Vrchní Mikuláš Kočan se dohodl s obec-ním tajemníkem Ant. Novotným, který se staros-tou obce Neumannem celou věc vzali na sebe.List odevzdali veliteli německého vojska a jemutvrdili, že ho přinesl na radnici nějaký neznámýčlověk, který ihned po odevzdání odešel. Němciihned vyhlásili stanné právo. Po 10. hodině večernesměl nikdo na ulici pod trestem zastřelení. Je-

– 94 –


nom vojenské hlídky chodily městem. Lidé se bá-li noční střelby a pro jistotu nikdo nespal ve svět-nici s okny do ulice. Nedošlo však k ničemu.

Poslední období války: Dne 30. dubna pře-padli partyzáni v Kamenicích konvoj německéhovojska a 3 auta zničili.

V krátkosti přijela do Olešnice další kolonaNěmců, kteří u zničených aut zastihli několikmladých lidí z Nyklovic. Zatkli je a dopravili doOlešnice k výslechu. Přivolaný lékárník RudolfKselík je velmi hájil a proto byli propuštěni, ačjim hrozeno trestem smrti za rabování.

Každého dne procházely Olešnicí některé vo-jenské jednotky směrem na Lamberk a nebo Tr-pín.

Dne 29. dubna rota polních četníků a maďar-ské vozatajstvo.

Dne 30. dubna přenocovalo v Olešnici 62 mu-žů maďarského vojska.

Dne 3. května přijelo do Olešnice zdravotní od-dělení 46. divize a ubytovalo se v měšťanské ško-le. Sanitní auta stála na školním hřišti a 40 konís vozy bylo umístěno ve stodolách našich domů.

Raněných bylo ve škole umístěno velké množ-ství. Dva vojáci zde 8. května zemřeli a byli týžden vojenským knězem pochováni jen ve stano-vých dílcích na kat. hřbitově D. III.-5.

Byli to: Titry Roger, voj. německé armády, (gra-nadier) * 18. srpna 1927 v Montenich, okres Me-ty. Zranění: průstřel plic.

Peter Helmut, voj. německého námořnictva *8.října 1928 v Rochlitz – Saschen. Zranění: roz-tříštění obou stehen.

Mezi německými vojáky, kteří s nemocnicí doOlešnice přijeli, bylo hodně bývalých ruských za-jatců, kteří ze strachu z trýznění a hladu v zaja-teckých táborech raději vstupovali do něm. armá-dy. Sloužili beze zbraně, jako vozkové u koní. Po-slední dny války mnozí z nich vyměňovali sicivilní šaty a prchali od svých jednotek. Mínilivstoupit u někoho do služby a nebo přejít k par-tyzánům. Ti je však v krátkosti vyřídili.

Tak v Bolešíně u Štěpánků ve sklepě bylo za-střeleno několik těchto uprchlíků.

Později přivedl Tic z Bolešína k partyzánům doBolešína 6 těchto utečenců. Dostali rozkaz, abypočkali všichni do rána. Tic ze strachu utekl. Par-tyzáni se obávali, aby je snad neudal a proto par-tyzán Štefan pustil se na kole za nim. U hostinceLajtrovny jej dohonil a beze slova zastřelil. Potomnařídil hostinskému Janu Kadlecovi, aby ho po-

choval. Nežli se rozednilo, byl Tic pochován napoli před Lajtrovnou.

Uprchlíci byli potom všichni zabiti sekeroua pochováni v lese mezi Bolešínem a Lhotou přisilnici.

Smrt Františka Kupsy: V těchto dnech bylaOlešnice vzrušena zprávou o smrti FrantiškaKupsy, úředníka v hospodářské záložně. Tentobyl rodák z Bořitova a v Olešnici působil od r.1941. Zároveň se Slávkem Žilou z Olešnice čp. 39vstoupili do partyzánského oddílu „Tyrš“ a byliubytováni ve Věstínku u Janoušků a když se otep-lilo, v lesním táboře nad Bolešínem.

Odtud podnikli nešťastnou a nepromyšlenouvýpravu do Bystřice nad Pernšt., kde mínili od-zbrojit větší německou jednotku, umístěnou veškole. Obsadili okolí školy a partyzán zv. Janek senabídl, že jako vyjednávač vstoupí do budovya vyzve Němce ku složení zbraně. Protože ale ne-uměl německy, bylo třeba s sebou vzíti tlumoční-ka. K tomuto úkolu byl určen Kupsa, který uměldobře německy. Za krátkou dobu po jejich od-chodu se z budovy ozvaly výstřely. Na pomoc ne-bylo pomyšlení, poněvadž od města se blížila vět-ší německá jednotka. Proto partyzáni nasedli doauta a odejeli. Co se v budově školy dělo, nenípřesně známo. Vypráví se, že partyzán Janek pozáporné odpovědi Němců sám započal střelbu.Kupsa byl střelen na útěku, neboť rána šla do tý-la hlavy.

Pohřben byl v rodné obci Bořitově až po pře-vratě dne 7. května za veliké účasti lidu.

Začátkem května byl do naší obce v malémrozsahu zaveden elektr. proud. Na něj byl zapo-jen radiový přijímač a přijaté zprávy byly roz-množovány tiskem mezi obyvatelstvo. Tato akcese prováděla v Čápkově uzenářství a řídil ji KarelHamerský, učitel v živnostenské škole.

Tak se již 5. května lidé dozvěděli o hrdinnémpovstání pražského lidu a byli naplněni obavamio osud drahého hlavního města.

V neděli dne 6. května odpoledne byla vztyče-na na Hradisku u Louky československá státnívlajka. Byla zdaleka viditelná. Mnoho lidí ji pozo-rovalo z Olešnice od lékárny čp. 123.

Kapitulace: Krátce po Hitlerově smrti dne7. května 1945 Německo kapitulovalo.

Tato radostná pro nás zpráva došla do Olešnicek večeru týž den. Lidé hned sundávali z domů ně-mecké nápisy a připravovali prapory v českoslo-venských barvách. Němečtí vojáci ubytovaní

– 95 –


v hosp. škole ještě ten večer odjeli z Olešnicek Bystřici. V noci na 8. květen projížděly městeč-kem velké svazy německého vojska. Několik setpancéřů a tanků projíždělo ve dvou řadách po sil-nici k Lamberku. Tento veliký útěk trval bez pře-stávky celou noc.

V úterý dne 8. května byl již svátek. Nikdo ne-jel na pole. Na domech zavlály prapory. Lidé vesváteční šat oblečeni procházeli městem.

Odpoledne o 5. 3/4 hod. se shromáždilo ob-čanstvo na náměstí před vchodem do pivovaru,kde pověřenec okr. národního výboru Tesař,vrchní čet. stanice v Rovečném, přečetl provolánívlády v Košicích a přípis okr. národního výboruv Boskovicích, dle něhož se ruší činnost dosavad-ního obec. zastupitelstva a ustanoven revolučnínárodní výbor v čele s Dr. Josefem Habancem.Potom měli menší projevy Dr. Josef Habanec, ve-litel čet. stanice praporčík Mikuláš Kočan. Hol-dem pres. Ed. Benešovi byl projev skončen. Večero 6. hodině byla první schůze nár. výboru na Rad-nici. Tento revoluční národní výbor byl ustavenna schůzce ilegálních pracovníků v Grafitárně.Měl tyto členy: Dr. Josef Habanec, lékař, RudolfČápek, velkouzenář, Cyril Stejskal, obchodník,Alois Špinar, řezník, Frant. Řehůřek, zedník, Jos.Višinka, rolník, Rudolf Beneš, učitel, Lad. Peša,dělník a Josef Holas, dělník.

Náhradníci: Rudolf Novotný, dělník, Jindř.Smejkal, dělník, Vincenc Vojta, malorolník, KarelHamerský, učitel.

Po celý tento den projíždělo obcí ustupující ně-mecké vojsko. Podobně i přes celou noc.

Dosud byl to spořádaný ústup armády. Jednot-livé útvary postupovaly uceleně se svými důstoj-níky.

Ve středu 9. května ráno projela auta s němec-kými důstojníky. Zdáli se být překvapeni vyvěše-nými prapory a zprávou o kapitulaci něm. bran-né moci. Na náměstí přijel nějaký mladý generál,kterého vojáci za hlučného provolávání slávy no-sili na ramenou. Před domem čp. 95 byla zřízenapřijímací stanice a po získaných informacích od-táhli k Trpínu. Před odjezdem spálili na Tomano-vě spálisku různé písemnosti, pušky, peníze, spo-jovací materiál a pod.

Tento den již bylo pozorovat v ustupujícím voj-sku chaos a nepořádek. Útvary jezdily pomícha-né, každý jel na vlastní pěst. Vojáci vypřahali ko-ně z děl a vozů a ujížděli na nich směrem k Nyk-lovicím. Dotazovali se, jak je ještě daleko

k americké armádě, kde se chtěli dát zajat. Jistéale jest, že ti všichni byli zajati Rudou armádouu Nového Města.

Několik vozů vezoucích hlavně kovářský mate-riál zůstalo stát za evangelickým kostelem. Obsahvozů složili Němci na hromadu a zapálili. Co zby-lo, v krátkosti bylo lidmi rozebráno.

Odpoledne tohoto dne zničili Němci na silnicipřed Chroustovými čp. 282 poškozený tank. Naštěstí nebyla výbuchem způsobena větší škoda.Podobně zničili Němci tank u Lamberka, u škro-bárny a auto u Weinerova křížku, aby se nedo-staly do rukou Rudé armády. Mnohé mosty bylypobořeny.

Dosud se děl útěk poražené armády v dostimírném tempu. Avšak

po 5. hodině odp., prý na zprávu o blížících seRusech, změnil se v zběsilý a šílený útěk. Silnicenemohly stačit pojmout tolik vojska. Vše spěcha-lo k Bystřici a k Novému Městu. K Trpínu a Po-ličce jich jelo méně. Mnoho vojska jelo přes poleod Rozsíčky přímo k Čechově chrasti k olešnickémlékárně a za zahradou hosp. školy přímok Lamberku. Tento šílený útěk trval 3 hodiny. Ne-přetržitě valily se spousty prchajícího vojskav rozrušených svazech, vše pomícháno. Jízda,dělostřelectvo bez děl, pěchota i jednotliví prcha-jící koně. Prchající vojsko odhazovalo všechnozatížení, mnohdy i zbraně.

Olešničtí občané přihlíželi tomuto divadlu odsochy sv. Václava před vchodem do kostela a jin-de a jinde. Mnoho německých vojáků bylo v Oleš-nici zajato. Byli umístěni v katolickém domě. Nanádvoří tohoto domu byli shromažďováni chyce-ní koně. Bylo jich asi 80 a všichni hladoví.

Noc na 10. květen již byla klidnější. Jen maléskupinky opožděných procházely obcí. Tu nocjiž byli Rusové v Černovicích a táhli od Hodonínaku Štěpánovu a Bystřici.

Po celý německý útěk nepřišel nikdo v Olešni-ci o život. Nebylo tomu tak všude.

V Černovicích stříleli ustupující Němci do okendomů a smrtelně zranili jednu ženu.

V Prosetíně chytili ustupující Němci u vesnicemístního občana Ludvíka Lukeše se zbraní v rucea odsoudili ho k smrti. Ortel vykonávající vojákstřelil jej z pistole do hlavy. Lukeš zůstal ležetv krvi na zemi. Když Němci ve spěchu odtáhli,ohledal Lukeše lékař, který náhodou byl v Prose-tíně koncem války ubytován. Tomuto se podařilopřivésti Lukaše k vědomí a zachoval ho životu.

– 96 –


Ve Čtyřech Dvorech byl zastřelen Němci míst-ní občan Macourek, kterého měli v podezření, ževypomáhal partyzánům při dělání zásek při silni-ci ke Švarcu.

V Bohuňově byl zastřelen kovář se synem, kte-ří dělali zvláštní trojnožky, které pohazovali posilnici, aby se poškodila kola německých automo-bilů.

Ve Svojanově chytili Němci partyzána se zbra-ní v ruce, pocházejícího z Rohozné. Byl po kra-tičkém soudu oběšen na hrušce uprostřed měs-tečka.

Na křižovatce Trpín – Hlásnice – Hartmanicebyl zastřelen službu konající důstojník. Němcimysleli, že to způsobili občané z Hlásnice, a pro-to zahájili na obec palbu. Dva domky vyhořelya jeden život přišel na zmar. Dvě osoby byly zra-něny. Potom vyvedli Němci všechny muže z obcek hasičskému skladišti s pohrůžkou, že budouvšichni zastřeleni, jestli dojde k nějaké nepřístoj-nosti. Bohu díky nic se nestalo a tak byli propuš-těni.

Příjezd Rudé armády: Nadešel den 10. květ-na, svátek Nanebevstoupení Páně, na který bylohlášen příjezd prvního oddílu Rudé armády.

Za nádherného počasí čekal národní výbor,velký zástup občanů a utvořivší se národní stráž,40 ozbrojených mužů, před četnickou stanicí.

O 12 hod. 30 minutě přijela první hlídka Rudéarmády na nákladním automobilu. Byl to štábníkapitán a několik vojínů. Předseda národního vý-boru MUDr. Jos..Habanec v ruském projevu uví-tal rudoarmějce a vyjádřil dík a radost našiz osvobození. Jemu odpověděli sovětští důstojní-ci, zakončujíce své projevy provoláním slávy ob-novené ČSR presidentu Dr. Edv. Benešovi a mar-šálu Stalinovi. Děvčata v národních krojích poda-la jim chléb a sůl a přivítání bylo ukončenotancem na náměstí. Potom odjeli rudoarmějcik Trpínu.

Za hodinu přijela pak menší jednotka česko-slovenské armády. Byli to hlavně Slováci. Vojínibyli srdečně přivítáni a pohoštěni jídlem a nápo-ji. S účastí bylo vyslechnuto jejich vypravovánío dosavadních jejich bojích, hlavně o krvavémboji v Dukelském průsmyku. Vojíni pak odjelik Trpínu.

Další jednotky Olešnicí projíždějící jely přímok Lamberku.

Příští den 11. května pokračoval pochod Rudéarmády. Jelo hlavně vozatajstvo, srdečně vítáno

shromážděným občanstvem. Hlavní proud armá-dy gen. Malinovského jel po státní silnici od Brnake Svitavům.

Tento den došlo u dvora Lamberka ke střelbě.Několik německých vojínů, opozdilých a neo-zbrojených prchalo směrem od trpínské silnicekolem Lamberka k Chrasti. Po silnici jela v tu do-bu od Olešnice jednotka, prý čsl. armády. Prcha-jící Němci byli zastaveni a prohledáni. U jednohonalezen ruční granát a za trest na místě zastřelen.Zemřel v příkopu silnice mezi Lamberkem a Šim-kovým mlýnem. Nebylo u něho nic nalezeno,z čeho by se dalo soudit o jeho totožnosti. Stáří35-40 roků. Byl pohřben na kat. hřbitově hrob D.III. 5. na obecní útraty.

Dne 12. května byl nalezen v Tocháčkově leseu Křtěnova zastřelený německý voják. Dle osob-ních záznamů byl to Zappe Willi, desátník ně-mecké armády *1. 2. 1923 v Morz Kr. Zauch Bel-zig. Tento asi se sám zastřelil, neboť nalezen s pi-stolí v ruce. Byl pohřben na kat. hřbitověolešnickém D. III. 4. Teprve potom zjištěno, žebyl náboženství evangelického a že měl být po-chován na evangelickém hřbitově.

Na Lhotecku bylo zastřeleno od místních par-tyzánů několik německých běženců a byli porůz-nu jen velmi mělce pohřbeni, mnohdy jen zahá-zeni kamením. Po čase nebylo možno pro zápachv ta místa se přiblížiti.

Mnoho německých vojáků opozdilých raději senechalo v Olešnici zajmout. Byli umístěni v Kato-lickém domě a pak v hospodářské škole. Po ně-kolika dnech byli dopraveni do Letovic. V Olešni-ci jich zůstalo jen několik, kteří pomáhali přistavbě vybombardovaných domů. Vařil jim Frant.Jahoda, cukrář a voj. kuchař v záloze. Vařilo sejim hlavně koňské maso z koní, kterých tehdámnoho muselo být poraženo.

S Rudou armádou projížděli naším krajem spo-jenci její. Nedaleko rozcestí k Rovečnému, smě-rem k Nyklovicím byli zabiti dva Rumuni odho-zeným německým granátem. Byli hned na místěpochováni. Rumunské vojsko bylo Rudou armá-dou velmi špatně zásobováno a proto si vypomá-halo všelijakým způsobem. Z ohrad pod Lamber-kem vzali Rumuni asi 200 koní pochytaných poněmecké armádě. Dále vybrali všechny zásoby vemlýně na Valše pod Louckým dvorem. V Lamber-ku vzali všechny koně, několik krav a vepř. doby-tek. Později 20 q ovesného šrotu. Proto bylav příštích dnech dávána do Lamberka hlídka nár.

– 97 –


stráže v síle 18 mužů. Tehdá nebylo jisto jetis pěknými koňmi do světa. Jinak byli Rumunidobří lidé. V Rozseči, ve Víře a jinde, kde byli Ru-muni ubytováni, stavěny byly veliké dřevěné kří-že s rumunským nápisem.

Oslava svobody: V neděli 13. května bylyv obou farních chrámech děkovné bohoslužby zaosvobození z nacistického jha a obnovení česko-slovenské republiky. Když zazněly kostelem opětvelebné zvuky naší státní hymny, plakali pohnu-tím mnozí přítomní. Obou bohoslužeb se zúčast-nil celý národní výbor. 6. odpoledne o 4 hodiněbyla konána na náměstí u pivovaru slavnostníschůze našeho občanstva.

Zahájil ji proslovem předseda NV Dr. Josef Ha-banec, poukázav na význam posledních událostí.Hlavní řečník byl říd. učitel v. v. Adolf Kafka. Ten-to ve své nadšené řeči, často bouřlivě aklamova-né, vylíčil utrpení našeho národa za války a žádalpřísné potrestání těch, kteří v této době zradilinárod přestoupením k Němcům. Potom promlu-vil ke školní mládeži uč. Rudolf Beneš a k dělnic-tvu Jindřich Smejkal. Při slavnosti účinkoval ka-tolický pěvecký sbor za řízení kooperátora P. Ja-roslava Kampfa.

Odklízení válečného materiálu: Cesty, kudyprchala poražená německá armáda naším kra-jem, byly značeny velkým množstvím válečnéhomateriálu. Trosky ohořelých aut a tanků, převrá-cené vozy, opuštěná děla, odhozené kulometya pancéřové pěsti, spousty ručních granátů, celébedny nábojů, spojovací materiál, součástky vo-jenského stejnokroje a pod. Tento materiál bylkořistí vítězné Rudé armády.

V pondělí dne 14. května byli zmobilizovánivšichni mužové do 60 roků a prohlédnut celý ka-tastr obce. Materiál byl snášen k cestám a odvá-žen na vozech do Vorbachovy cihelny, kde zříze-na sběrná stanice. Sem vozili vojenský materiáli z okolních obcí. Bylo ho zde veliké množství.

Tento sklad prohlédli vojáci Rudé armádya cenné věci poručili zavést do Víru.

Z Olešnice jelo tam 20 hospodářů dne 19. květ-na. Těžší věci vozeny do Víru traktory. Mnohovozů a vojenského materiálu zůstalo opuštěnov Předměstí pod Svojanovem a na cestě k Hlásni-ci. Na odvážení tohoto nařídílo velitelství Rudéarmády ve Víře přípřeže z celého kraje.

Z Olešnice jelo dne 27. května 7 párů konía tento materiál odvezen do Víru. Do Předměstíse pak jelo ještě několikráte.

Z Víru se později odváželo vše do Nového Měs-ta. Dne 10. června tam jelo 10 hospodářů a tatopřípřež několikráte opakována. Z Olešnice se vy-jíždělo časně ráno jen s koňmi a váhou a domů sepřijíždělo až po půl noci.

Materiál hodně poškozený, rezavé nábojea pod. nemusely se odvážet a zůstaly na místě.Byla zde stavěna hlídka Nár. stráže, 1 velitel a 3muži.

Zákeřnou německou zbraní přišlo u nás něko-lik lidí o život.

Při manipulaci s pancéřovou pěstí byl zabit Fr.Kleveta z Olešnice. Bylo to 9. května ve Štěpán-kově lese za Lamberkem.

Dne 31. května navečer hrálo si několik chlap-ců z Olešnice za Vorbachovou cihelnou s graná-tem. Úderem na kámen granát explodoval a zabilJaroslava Vázlera a Frant. Svojanovského. Něko-lik chlapců ještě lehce zraněno. Místo neštěstí by-lo označeno křížem.

Později přišel o život při rozdělávání granátuolešnický příslušník Karel Vrbka čp. 1. Stalo se tov Ostrém Kameni u Svitav. Byl pochován na hřbi-tově v Olešnici.

Při neopatrném zacházení se zbraní byl kama-rádem smrtelně zraněn Vilém Neděla ze Lhoty.Tento zemřel v Olešnici v ordinaci Dr. Výlety.V Trpíně byla z neopatrnosti zastřelena svým bra-trem 22letá Františka Marečková.

Proto byly národní stráže zrušeny a všechnyzbraně a náboje bylo nařízeno odevzdat a rezavévýbušniny zničit.

V Olešnici svezeny tyto výbušniny do Jeruzalé-ma, ostatní do Žlíbka za Škrobárnou a zde vy-střeleny. V ten čas nesměl nikdo jíti na okolní po-le, neboť části granátů lítaly od Žlíbka až k silniciTrpínské.

Po Němcích zůstalo v obci několik starších vo-zů, postroje na koně a německé stejnokroje. Pro-tože byl veliký nedostatek textilií, chodili chu-dobnější lidé oblečeni v uniformách německéhovojska. Granáty a pancéřové pěsti se používalys velkým zdarem při dobývání pařezů v lesích.V Hodoníně při tom přišel jeden člověk o život.

Odchod cizích vojsk: Pokud ruské a rumun-ské vojsko leželo v našem kraji, museli jim našizemědělci dodávat obilí a dobytek.

Dne 26. května dodáno Rudé armádě 20 kusůhov. dobytka a 28. května opět 20 kusů. Tento-kráte se dobytek musel vést do Louckého dvora.Bylo ho zde veliké množství z celého kraje, ale

– 98 –


nebyl zde nikdo, kdo by ho převzal. Čekalo sezde do večera, kdy teprve dobytek odebrán.

Dne 30. května dodáno 8 kusů hov. dobytka doJimramova pro Rudou armádu.

Dále dodáváno obilí, hlavně oves. Tento ode-brán z hosp. družstva. Některému hospodáři vy-sekli vojáci zelené obilí a nebo jetel pro krmeníkoní. Jinak žádné škody nebylo.

Dne 2. června započal odchod rumunskéhovojska. Jelo jich přes Olešnici veliké množství odLamberka k Crhovu.

Koně, kteří u nás po německé armádě zůstali,byli rozpůjčováni zemědělcům. Dne 5. červnashromáždili je z celého kraje v Olešnici u mlékár-ny a pak je hnali k Brnu. Někteří hospodáři koněvyměnili. Svého odevzdali a vojenského, lepšíhosi ponechali. Na hnaní koní musela obec dátk dispozici 30 mladých mužů. Byli to Jos. Kopal,Slávek Doskočil, Slávek Polach, Lad. Vaverka,Lad. Musil, Stan. Husička, Jos. Vítek, Frant. Ost-rý a j. Měli je hnát do Brna, ale tam je nepustilia museli jít dále, až do Rajhradu, odtud se jim po-dařilo uniknout. Byli na cestě 3 dni.

Mnoho koní se páslo na lukách u Louckéhodvora. Když tamní louky byly vypaseny, byli ko-ně hnáni po loukách ke Křtěnovu a pak k Olešni-ci. Nikdo nesměl svoji louku poséci a sklidit.

Koně obsluhovalo několik ruských vojínů, kte-ří byli ubytováni v domech podle luk. V Olešnicibydleli na Moravské straně v domech čp. 310,165, 107, 33. Byli to lidé dobří a pokojní, většinoustarší ročníky. Naši lidé si s nimi dobře rozuměli.

Louky pod Olešnicí byly vypaseny až po Čáp-kovo řeznictví. Zdrželi se zde asi 14 dní a dne 25.června byli hnáni po silnici k Brnu. Louky nadOlešnicí zůstali ušetřeny.

Ten čas začala procházet naším krajem Rudáarmáda maršála Koněva, která byla v Čechácha vracela se domů. Jeli od Lamberka k Crhovu.

Dne 27. června projelo městem velké množstvíruského vozatajstva. Tento pochod trval několikdní.

V neděli dne 1. července jelo opět městečkemnaším veliké množství ruského vojska. Domy by-ly ozdobeny prapory a hudba hrála. Předseda

NV Dr. Jos. Habanec ruskou řečí jim děkoval zato, že nám přinesli svobodu.

Většina vojska pochodovala od Bystřice přímona Štěpánov a Rozseč.

V několika dnech byl náš kraj cizího vojskaprost. Zůstali zde jen ti, kteří se domů obávali

vrátit. Bývalý partyzán Valentyn Berezovskýukrýval se u své milenky na Tišnovsku a dělalpartyzána dál. Byl ale zatčen, uvězněn v Brněa ve Vídni, kde prý byl zastřelen.

Na ruské vojsko mají naši lidé pěkné vzpomín-ky. Viděli v nich své osvoboditele z nadvlády na-cistické a dle toho se k nim chovali. Ale když po-slední cizí voják opustil náš kraj, všichni si spo-kojeně oddechli.

Výslechy Němců a kolaborantů: Při národ-ním výboře v Olešnici byla utvořena vyšetřujícíkomise, která vyslýchala místní Němce, jejichspolupracovníky a bývalé fašisty. Mnozí z nichbyli internováni v hospodářské škole. Po krátkémčase byli všichni propuštěni, jen lékárník RudolfKselík a Olga Vorbachová byli předáni do kárné-ho tábora v Mladkově.

Kselík byl později odsouzen pro udavačství na20 roků do vězení. Olze Vorbachové se podařiloz tábora prchnout. Přijeli do tábora sovětští dů-stojníci, kteří ji vzali do auta a odjeli. Byli prý topřestrojení Němci, kteří s ní odjeli do Rakouska.

Majetky patřící Němcům byly zabaveny.V Olešnici to byl dům a cihelna Roberta Vorbachačp. 339, dům a polnosti Vencla Kalatcka čp. 260a dům a polnosti Richarda Schustera čp. 167. Natěchto majetcích určena národní správa.

Otec Marie Kaláčkové – Antonín Hanskut, bý-valý majitel domu čp. 260 spáchal proto sebe-vraždu.

Z Olešnice byli v německé armádě tito mu-ži: Robert Vorbach, Václav Kaláček, Frant. Petr,Jiří Kselík, Adolf Hauk, Bohuš Kaláček, jeho sy-nové Bořivoj a Jindřich, dále synové RichardaSchustera: Bedřich, Zdeněk, Jindřich a Eduard.

Eduard Schuster *17. 11. 1921, zemřel 9. dubna1942 v pol. lazaretu na následky zranění na se-verním úseku vých. fronty. Pochován v Solgolu-borsku 25 km již. od Schlüoselburku.

Bořivoj Horáček *5. 4. 1924, padl u Nettunuv Itálii 29. května 1944.

Eduard Hauk přišel o život při kladení minv řece Dunaji kdesi v Rumunsku.

O Václavu Kaláčkovi není od r. 1944 žádnýchzpráv. Zahynul asi na východní frontě.

Robert Vorbach, Jiří Kselík, Frant. Petr, BohušHoráček, Jindřich Horáček a Bedřich Schuster senevrátili domů a zůstali v Německu nebo Ra-kousku. Jindřich a Zdeněk Schuster se po válcenavrátili do Olešnice. Do armády byli dáni protisvé vůli jako nedospělí synové německého otce.

– 99 –


Politické strany: Dle košické dohody bylyu nás povoleny jen čtyři pol. strany. A to: komu-nistická, soc. demokratická, nár. socialistická a li-dová.

Strany pravicové, t.j. republikánská, živnosten-ská, nár. demokratická a fašistická byly zakázánya jejich bývalí členové vstoupili do stran povole-ných.

V Olešnici byly také všechny povolené stranyzaloženy.

Komunisté: předseda Jindř. Smejkal, dělník čp.359, jednatel Vlast. Chroust, řed. živnost. školyčp. 34.

Sociální demokraté: před. Eng. Bidmon, děl.čp. 211, jed. Josef Holas, dělník čp. 346.

Národní socialisté: před. Rudolf Novotný, děl.čp. 60, jed. Frant. Fiala, pošt úřed. čp. 26.

Lidovci: předseda Vincenc Vojta, zemědělecčp. 228, jednatel Josef Soukal, zemědělec čp. 103.

Dne 27. června přestal úřadovat revoluční ná-rodní výbor a ujal se moci národní výbor složenýze zástupců politických stran. Každá strana vy-slala do národního výboru po šesti členech bezohledu na sílu strany.

Zástupci komunistů: Jindř. Smejkal, děl. čp.259, Oldřich Fučík,

děl. čp. 210, František Řehůřek, děl. čp. 367,Josef Kuba, děl. čp. 54, Rudolf Beneš, učitel čp.342, Gustav Člupek, rolník čp. 94.

Zástupci soc. demokratů: Bidmon Engelbert,děl. čp. 211, Němec Josef,

děl. čp. 366, Mikoláš Ferd., drogista čp. 61, Pro-secký Frant., rolník čp. 17, Pospíchal Jan, dělníkčp. 370, Žila Metoděj, domkař čp. 170.

Zástupci nár. socialistů: Novotný Rudolf, děl-ník čp. 60, Matonoha Josef, továrník čp. 6, Hřebí-ček Karel, svrškař čp. 111, Hamerský Karel, učitelna živ. škole čp. 96, Bedan Frant., dělník čp. 336,Fučík František, dělník čp. 337

Zástupci lidovců: Neumann Vladimír, koželuhčp. 23, Kozel Augustin, cementář čp. 177, VojtaVincenc, rolník čp. 228, Horáček Ondřej, dělník

čp. 375, Procházka Josef, rolník čp. 85 a VojtaJosef, dělník čp. 43.

Předsedou národního výboru zvolen RudolfNovotný čp. 60, jeho náměstky Jindř. Smejkala Vlad. Neumann. Radními zvoleni: Aug. Kozel,Gustav Člupek, Josef Němec, Ferd. Mikoláš a Ka-rel Hřebíček.

Nár. tělovýchovný výbor: Zástupci těl. jedno-ty Sokol, jednoty Orel, sportov. klubu a klubu čsl.

turistů na schůzi dne 12. července 1945 utvořili„národní tělovýchovný výbor.“ Předsedou zvolenJos. Matonoha. Do výboru vyslaly sdružené spol-ky svoje členy.

Usneseno konati tělovýchovná cvičení každýspolek samostatně, veřejná cvičení za úzké spo-lupráce všech spolků.

O pouti dne 12. srpna bylo konáno společnévystoupení Sokola a Orla. Odpoledne byla slav-nost na zahradě Sokolovny, večer v sále Katol. do-mu.

Přivítání příslušníků zahraniční armády:V neděli 26. srpna byli uvítáni celým národ. vý-borem olešničtí rodáci, příslušníci zahraniční ar-mády. Byli to: Stan. Neumann, Zdeněk Škarvadaa Rud. Pochop.

Stanislav Neumann * 8. 5. 1903 v Olešnici. Bylzaměstnán jako nákupčí kůží pro Baťovy závodyv Nigerii v západní Africe. Zde jej zastihla válka.

Již 13. ledna 1940 se hlásil v Londýně u čsl. ar-mády. Byl zařazen k letectvu.

Rudolf Pochop* 8. 1. V Olešnici čp. 174.Roku 1942 byl nasazen v pracovní organizaci

Todtově. Pracoval ve Francii v městě Biaritz, krajBayone.

Ve snaze dostati se do zahraniční armádyopustil své stanoviště. Byl ale chycen německouhlídkou a veden ku zjištění. Před samotnou stráž-nicí se mu podařilo prchnout a za tmavé noci seukrýt.

Po několik dní se skrýval po lesích, až se mupodařilo přejít do Španělska. Odtud odejel předVánocemi r. 1942 přes Gibraltar a Azorské ostro-vy do Anglie. V Londýně se přihlásil do čsl. ar-mády a byl zařazen k útočné vozbě. Při invaziv druhém sledu se dostal do Francie, kde se zú-častnil bojů s Němci a v měsíci říjnu 1944 byl těž-ce raněn u Dunkergue. Po vyléčení postupovals armádou gen. Patona přes Německo do Cech.

Zdeněk Škarvada * 8. 11. 1917 v Olešnici čp. 81Byl letcem v britské armádě.Ač vícekráte vyzván, nepodal o své činnosti

zprávu.Karel Pecka * 7. ledna 1905 v Římově u Třebí-

če. Na počátku války se přistěhoval do Olešnicečp. 283. Jeho manželka byla olešnická občankaAmalie Špinarová.

Byl čsl. rotmistrem a za protektorátu byl přidě-len k vládnímu vojsku. S tímto odejel do Itálie.Odtud se mu podařilo prchnout přes Alpy doFrancie. Zde vstoupil do I. obrněné čsl. brigády,

– 100 –


ale dne 30. listopadu 1944 zemřel po automobilo-vém neštěstí u Casselu.

Vystěhovalci do pohraničí: Dohodou mezinaší vládou a vládami vítězných států bylo námdovoleno odsunouti Němce z naší republiky doNěmecka a jejich majetek zabrat ve prospěch stá-tu jako náhradu za škody od Němců nám způso-bené. Na místo odsunutých Němců stěhovali senaši lidé.

Z Olešnice odstěhovali se hlavně do Svitava okolí a částečně na Znojemsko.

Do Svitav se přestěhoval: Metod Chlup, řezník,Adolf Metelák, řezník, Bedřich Oliva, hodinář,Frant. Pohanka, ladič pian, Bedřich Kratochvíl,dělník, Mikuláš Girgle, listonoš, Vladimír Knotek,dělník, Frant. Haupt, železničář, Petr Petr, listo-noš, Jaroslav Vaverka, dělník, Bedřich Žila, děl-ník, Jindřich Novotný, dělník, Vlasta Nykodýmo-vá, dělnice, Opatřilová, dělnice a Marie Višinko-vá, učitelka.

Do Grandorfa u Svitav se odstěhoval: Jos. Žli-čař, rolník, Antonín Dymáček, dělník, Frant. Čí-pek, dělník, Frant. Novotný, dělník, Ladislav Ho-ralík, obuvník, Fr. Škorpík, drnomistr.

Do Lačnova u Svitav: Ladislav Peša, rolník,Frant. Mach, kovář, Antonín Peterka, sedlář, An-tonín Mifek, pekař.

Do Muzlova u Svitav: Frant. Novotný, (Pionýr)řezník.

Do Březové se odstěhoval: Arnošt Girgle, pro-vazník a Frant.Novotná, dělnice.

Do Chrastové: Alois Vávra, dělník a Jan Klíma,soukromník

Do Mor. Radiměře přesídlili: Jan Dobeš, děl-ník, Eduard Horáček, klempíř, Josef Němeček,kovář a Frant. Kuda, obuv.

Do České Radiměře: Eduard Ondráček, rolníka Josef Vaněrka, rolník.

Do Jedlové se odstěhovali deputátníci z Lam-berka Alois Vach, Met. Lev a Anton. Roun.

Do Znojma se odebrali: Augustin Krahulec,soukrom. a Jos.Tichý, pokrývač.

Do Hrabětic u Znojma: Josef Zelinka, zem. děl-ník, do Jaroslavic u Znojma: Josef Vojta, obuvníka do Šatova u Znojma: Karel Kadlec, pekař.

Do Šternberka se odstěhoval Jos.Vaverka, dělník,do Chomutova Karel Frensl, do Teplic Šanova seodebrala Marie Hřebcová, do Dolní Poustevny AdolfBareš, úředník a do Aše Josef Daněk, obchodník.

Počet obyvatelstva poklesl v našem městečkuna 1500. Podobně tomu bylo i v okolních vesni-

cích, odkud odešli všichni bezzemci. Některéstarší chalupy zůstaly neobydleny a byly zboře-ny. Na Veselce, v Kněževsi a v Bolešíně přestalose vyučovat ve školách pro nedostatek dětí.

Odešla do pohraničí také všechna zemědělskáčeleď. Nejhůře bylo v Louckém dvoře a na Lam-berku, kde byli úplně bez pracovních sil. Na zdo-lání nutných prací byli zmobilizováni dělníci odMatonohů, Konrádů a pod.

Později byli na dvory a statky přidělovániNěmci a Maďaři. Tito pracovali svědomitě, ale by-li u nás nespokojeni a toužili odejet za svými doNěmecka a nebo Maďarska. Někteří zůstali u nás2–3 roky.

Změna ve správě školy: Dosavadní ředitelměšťanské školy Miroslav Kottbauer odešel napočátku školního roku 1945-46 na nové působiš-tě do Boskovic. Na jeho místo byl jmenován ředi-telem měšťanské školy dosavadní odborný učitelAdolf Srstka. Narozen v Malém Tresném 29. 1.1907. Studoval uč. ústav v Čáslavi, kde r. 1926 ma-turoval. Jako učitel působil v Rovečném, potom 2roky v Kořenci u Boskovic a 3 roky jako správceškoly ve Študlově. Odtud přišel na měšťanskouškolu do Olešnice, kde kromě kratšího nasazeníza okupace působí dodnes.

Do roku 1945 byla správa školy obecné a měš-ťanské spojena a ředitel měšťanské školy byl zá-roveň správcem školy obecné. Roku 1945 bylaobecná škola osamostatněna a ředitelem jmeno-ván dosavadní zdejší učitel Arnošt Mareček. Ten-to narozen 21. 5. 1908 v Kunčině Vsi. Studovalučitelský ústav v Lučenci na Slovensku. Po vystu-dování učil 8 roků v Kalaši u Košic a od r. 1939 naobecné škole v Olešnici.

Kromě školy pracuje m.j. jako knihovníkv obecní knihovně.

Různé: Úroda r. 1945 byla slabší, nežli léta mi-nulá. Příčinou tohoto bylo veliké sucho a pak ne-dostatek strojených hnojiv. Počasí bylo žním pří-hodné a proto, ač bylo málo lidí k práci, vše selehce sklidilo.

Suché počasí potrvalo i na podzim, že se místynemohlo ani orat. Namoklo až začátkem října.

Kříž na farském poli: Na paměť ukončeníválky a znovunabytí svobody byl postaven na vý-běžku farského pole nad koupelnou kamennýkříž. Slavnost svěcení kříže se konala v neděli 16.září odpoledne za veliké účasti lidu. Kříž posvětilp. farář P. Leopold Benáček, kázání měl P. Jaro-slav Kampf, kooperátor.

– 101 –


Zvonek navrácen: Odebrané zvony r. 1942byly rozděleny dle svého stáří na dvě skupiny.Zvony nové byly prý odvezeny do Hamburkuk zpracování a zvony starší zůstaly v Praze. Mezitěmi byl i náš zvonek zv. Umíráček

z r. 1835. Tento zvon byl po válce vyhledána dopraven do Olešnice. V neděli 30. září byl vy-nesen na věž a připevněn.

Návrat zvonku vyvolal velikou radost v měs-tečku.

Posvěcení sochy svatého Václava: Tentýžden 30. září odpoledne posvětil tehdejší regentalumnátu Dr. Karel Skoupý sochu sv.Václava předkostelem. Za doby německé okupace se svěcenínemohlo konat. Slavnostní kázání měl ndp. světi-tel v kostele.

Přemístění továrny na umělé květiny: Roku1869 založil místní občan Alois Matonoha v Oleš-nici čp. 6 podnik na výrobu umělých květin. Ten-to podnik se časem zvětšoval a před II. svět. vál-kou bylo v něm zaměstnáno 34 osob. Po převratěr. 1945 dostala firma Matonoha přidělenou býva-lou továrnu na hedvábné zboží při silnici ke Křtě-novu, která byla majiteli – Němci zkonfiskována.Byla zde provedena menší adaptace a dnem 1. li-stopadu 1945 začalo se pracovat zde. Ze staré bu-dovy tovární zřízeny byty pro dělnictvo. Potombyla výroba rozšířena a zaměstnáno 76 osob.

Oheň u Konrádů: Dne 14. listopadu časně ránovznikl požár v žehlírně fy August. Konrád, umístě-né v sousedním domě čp. 90, od špatně uhašené-ho ohně pod kotlem. Požár byl na štěstí včas zpo-zorován a hasiči v krátké době jej uhasili.

Výměna peněz: Naše měna byla velmi zne-hodnocena papírovými penězi, které Němci vevelkém počtu tiskli. Aby nenastal veliký poklespeněz a zdražení životních potřeb, zavedeny od1. listopadu 1945 nové peníze. Každá osoba do-stala vyměnit 500 Kč v nových penězích Kčs.Ostatní volné peníze se musely uložit v záložnějako vázaný vklad bez úroků. Ten mohli vybíratjen staří, práce neschopní lidé, jinak jen na léče-ní nemocných, výbavy nevěstám, výbavičky no-vorozeňatům, na pohřeb a pod. Do 15. prosincemusel každý na zvláštních tiskopisech ohlásitsvoje vázané vklady a z větších obnosů zaplatitdaň. Neohlášené vklady byly prohlášeny za ne-platné.

Pohyb obyvatelstva: Roku 1945 zemřelo dětí31, 20 katolíků a 11 evangelíků. Osob 32, 25 kato-líků a 7 evangelíků.

Rok 1946

Obecní rozpočet.Příjem řádný 140 683 Kčs, mimořádný

9 200 000 Kčs. Vydání řádné 1 139 027 Kčs, mi-mořádné 882 382 Kčs

Schodek 998 344 Kčs Obec. přirážka 179 675 KčsNekrytý schodek 818 669 KčsZemský národní výbor přiznal a vyplatil obci

příspěvek 500 000 Kčs.

Počasí v zimě a na jaře Zima byla velice mírná, sněhu bylo málo. Sani-

ce trvala jen asi dva týdny. Koncem března se jižpracovalo na polích. Po celé jaro bylo počasí veli-ce suché. Dřepčíci sežrali všechnu hlavatici. Ne-bylo jí v celém kraji. Proto se selo více krmné ře-py, po případě více sázelo brambor.

Čestné měšťanství President republiky Dr. Edvard Beneš a náměs-

tek předsedy vlády Dr. Jan Šrámek byli ve schůzimístního národního výboru dne 25. dubna 1946jmenováni pro svoji zásluhu o obnovení naší sa-mostatnosti čestnými měšťany naší obce.

Obsazení biskupského stolcePo smrti brněnského biskupa Dr. Josefa Kupky

zůstal stolec biskupský neobsazen.Konečně dne 3. dubna 1946 jmenoval Svatý

otec biskupem brněnské diecéze Dr. Karla Skou-pého, dosavadního ředitele bohovědného účelištěv Brně. Nový ndp. biskup se narodil v Lipůvceu Brna dne 30. prosince

r. 1886. Na kněze vysvěcen byl 16. července1911 v Brně. Od roku 1923 byl ředitelem boho-vědného účeliště.

Jest to muž bezúhoného života a apoštolskéhorlivosti. Jest také velikým přítelem našeho kra-je. Po mnoho již let rád dojíždí na olešnickou fa-ru, mnohokráte v našem kostele kázal a zvláštěza těžké doby okupace mezi naším lidem nalézalzotavení.

Olešničtí farníci zaslali mu blahopřání a někte-ří se též zúčastnili svěcení dne 30. června 1946.

Oslava svobody Osvětová rada uspořádala dne 9. května oslavu

I. výročí znovunabytí svobody.

– 102 –


Od továrny vyšel v 9 1/2 hod. velký průvods hudbou na náměstí, kde v 10 hodin zahájenu pivovaru veřejný projev. Mluvil zde člen ONVCibulka z Boskovic. Potom následovala veřejnáschůze revolučního nár. výboru v sále radnice,kde Dr. Josef Habanec podal referát o průběhuhistorických událostí v Olešnici před rokem.

Večer pak se konala v Katolickém domě velmizdařilá akademie, kterou nacvičil a řídil P. Jar.Kampf, místní kooperátor.

Volby Dne 26. května konány volby do ústavodárné-

ho shromáždění.V Olešnici byl výsledek následující:1.) Komunistická strana čsl. 232 hlasů2.) Čsl. strana lidová 454 hlasů3.) Čsl. strana soc. dem. 139 hlasů4.) Čsl. strana nár. social. 211 hlasůV politickém okrese boskovickém byl výsledek

následující:1.) Komunistická strana čsl. 18 613 hla-

sů2.) Čsl. strana lidová 18 178 hlasů3.) Čsl. strana soc. dem. 9 037 hlasů4.) Čsl. strana nár. social. 12 473 hlasůBylo vylepeno hodně plakátů, ale volební boj

byl velmi slušný.

Nový národní výbor Volby do místních národních výborů se neko-

naly, ale podle volby do národních shromážděníbyl stanoven počet zástupců jednotlivých stranv místním národním výboru.

V Olešnici bylo složení národního výboru ná-sledující:

čsl. strana lidová 11 zástupcůkomunistická strana čsl. 5 zástupcůčsl. strana národně socialist 5 zástupců čsl. strana soc. demokratická 3 zástupciDne 30. června byla provedena volba předsedy

národního výboru a ustanovení rady. PředsedouNVČ byl zvolen Vladimír Neumann, majitel kože-lužny čp. 23 (lidovec)

I. náměstkem: Jindř. Smejkal, dělník čp. 359(komunista)

II. náměstkem: Rudolf Novotný, dělník čp. 60(nár. soc.)

Radní: Leopold Hanák, stolař čp. 129, (soc. de-mokrat)

Gustav Člupek, rolník čp. 94, (komunista)

Hynek Peša, dělník čp. 64, (lidovec)Josef Procházka, rolník čp. 85, (lidovec)Josef Soukal, rolník čp. 104. (lidovec)

Sportovní hřiště Pod Horkou na farské louce zřídila si jednota

čsl. Orla v Olešnici sportovní hřiště.Louka byla odvodněna, urovnána a uválcová-

na. Postaveny zde dřevěné kabiny a vysázenyokrasné topoly. Pozemek zůstal i dále majetkemřím. katolické fary, kamž placen každoročně ná-jem.

Slavnostní otevření se konalo 29. června 1946.

Památník na Hradisku V neděli 30. června odpoledne byl na Hradisku

u Louky za veliké účasti lidu odhalen památníkobětem nacistické hrůzovlády z našeho kraje. By-la zde čestná rota vojska z Brna, dále Sokoli, Orlia hasiči v krojích. Hlavní projev měl Dr. Jos. Ha-banec, který také památník odhalil.

Na památníku jest nápis: „Padli, aby národ žil.“Dále jest uvedeno 21 jmen občanů z Olešnicea okolí zahynuvších za německé okupace.

Úroda Rok 1946 byl rokem úrodným. Všeho narostlo

dost – obilí i píce.V době sklizně sena dne 13. června byla veliká

bouřka. Příval vody pobral pole a kalná voda od-nesla posečené seno na hromady. Na neposeče-ných lukách byla tráva hodně podkalena. Potomtrvalo asi 14 dní deštivé počasí a mnoho sena po-hnilo. Při sklizni muselo se často přehazovat, abyse vyprášilo a mnoho se přece nastlalo pod doby-tek.

Žně začaly hodně brzy. Na sv. Maří Magdalenu22. července již bylo vidět panáky. Počasí bylo sk-lizni příznivé, takže na naší pouti, dne 11. Srpna,byl na polích jen oves. Sklizeň ovsa se však na-stálými dešti protáhla až do konce srpna. Bram-bor se udařilo dost, též i krmné řepy. Tuřín nebylskorem žádný, neboť hlavatici zničili dřepčíci.

Hned po sklizni řepy přišlo několik mrazivýchnocí a hodně brambor na hromadách v poli a ne-bo i ve stodolách pomrzlo.

Nedostatek čeledě Polní práce byly velmi zdržovány velikým ne-

dostatkem pracovních sil v zemědělství. Všechnačeleď a mnozí bezzemci odešli do Sudet na vlast-

– 103 –


ní hospodářství. Na statcích, kde dříve býval kočía služka, případně i chůva a pastevec, zůstal jenhospodář a hospodyně, kteří ovšem nemohlivšechnu práci na poli i ve chlévě udělati.

Veškeré dodávky obilí, brambor, dobytka, mlé-ka a vajec předepisovány ne dle stavu dobytkaa drůbeže, ale dle výměry půdy. Přitom nebránohled na to, že majitelé větších statků musí cho-vati koně, které spotřebují úrodu z mnoha měřicpolí a luk. Majitelům větších usedlostí brzdí pl-nění dodávek i to, že musí často přijednávati navýpomoc dělníky a tyto stravovati a vypláceti nepenězi, ale zemědělskými plodinami.

Drobným zemědělcům se lépe dodávky plnilo,protože měli dost pracovních sil a nechovali ko-ně.

Aby se nedostatek pracovních sil v zemědělstvízmenšil, byli do dvorů a statků přidělováni Něm-ci a Maďaři. Tito ale nebyli spolehliví, pracovalis nechutí a z práce utíkali.

V Louckém dvoře způsobili dne 13. července1946 požár, jemuž padla za oběť stáj nad chlévys velikou zásobou píce.

Na Lamberku byli zaměstnáni Maďaři ze Žit-ného ostrova. Přijížděl za nimi občas maďarskýkatolický kněz. Tito zde byli dosti spokojeni.

Roku 1947 bylo zaměstnáno u místních rolníkůasi 5 Rumunů, kteří pracovali dobře. Potíže čini-lo velmi obtížné dorozumění.

Zemědělci zakupovali si hojně hospodářskéstroje, aby nebyli tolik na dělnictvu závislí.

Zakupovány hlavně pohrabáče a obraceče naseno, samovazače, samovázací lisy k mlátičce,výfukové řezačky, trhače lnu a j.

Evangelická fara uprázděna Olešnický evangelický farář Jiří Nedvěd odejel

dne 16. srpna 1946 na nové působiště do HorníchVilémovic u Třebíče. Olešnická evang. fara zůsta-la uprázdněna a služby Boží zde konal evang. fa-rář Jan Pokorný z Prosetína. Farář Jiří Nedvěd bylrodák plzeňský a v Olešnici byl od roku 1931. Bylvýborným kazatelem a i mezi jinověrci oblíben.

y SrstkováDne 19. září přecházela 76 letá Filoména Srst-

ková, porodní babička z Olešnice čp. 133, po láv-ce nad náhonem na bývalý Pospíšilovský mlýnpod domem čp. 4. Sklouzla jí noha, spadla do ná-honu a utopila se, ač zde teklo vody velmi málo,asi 10 cm hluboko.

Pamětní deska pluk. Čápka Na dům p. Rudolfa Čápka, velkouzenáře čp.

29, byla umístěna pamětní deska s poprsím pluk.rus. leg. Karla Čápka popraveného okupanty

dne 30. 9. 1941. Zhotovil ji Julius Pelikán z Olo-mouce *1886 v Novém Veselí u Žďáru. Slavnost-ní odhalení bylo konáno dne 29. září ve 2 hod.odpoledne. Slavnost zahájil a desku odhalil před-seda svazu bojovníků za svobodu Dr. Jos. Haba-nec. Pak měl projev zástupce armády, svazuosvobozených vězňů, svazu národní revoluce a j.Po slavnosti konáno defilé čestné roty vojska, le-gionářů a spolků. Od 4.-5. hodiny odpol. koncer-tovala na náměstí 60 členná vojen. hudba.

Plukovník Čápek byl ve schůzi místního národ.výboru dne 13. září 1946 jmenován čestným měš-ťanem Olešnice in memoriam.

President republiky Dr. Edvard Beneš jmenovalpluk. Čápka za jeho zásluhy brig. generálem inmemoriam.

Hlášení vkladů V měsíci listopadu 1946 byl každý občan po-

vinnen ohlásit svůj majetkový přírůstek od 1. 1.1939 do 15. 11.1945. Na radnici zasedala zvláštníkomise, která přihlášky přebírala.

Bez zdanění zůstaly přírůstky 20 000 Kč na hla-vu rodiny, 20 000 Kč na jeho manželku a 5 000 Kčna každé dítě. Vyšší přírůstky byly vysoce zdaněny.

Stavby Stavební ruch v tomto roku byl velmi malý. No-

vý dům na místě dřevěných chalup postavil An-tonín Klusák čp. 67 na Vejpustku. Jinak byly pro-váděny jen nejnutnější opravy. Bylo velmi málostavebního materiálu, vše se vozilo na jižní Mora-vu na stavbu zničených domů.

Cesta ke křížku Obecní cesta od mlékárny ke křížku byla stále

ve velmi špatném stavu, poněvadž jí při dešti tek-la voda z veliké části katastru. Ačkoliv byla kaž-doročně opravována, vždy při první jarní bouřiodnesl vodní příval všechen štěrk až na skálu.

Na návrh finanční komise dne 12. dubna 1944usneslo se obecní zastupitelstvo zříditi novou ce-stu po sousedním pozemku a ze staré cesty udě-lat svodnici. Novou cestu vyměřil ing. Alexej Sy-tenko z Kunštátu.

Dne 1. prosince 1944 sjednána dohoda s maji-telem sousedního pole p. Jar. Jílkem, který pře-

– 104 –


nechal obci 669 m2 pole, za což obdržel obecnípozemek ve výměře 66 m2.

Kámen na štětování navážen z obecní skályv Chrasti již koncem r. 1944 a počátkem r. 1945.Pro válečné a poválečné události přikročeno kestavbě cesty až r. 1946. Tehdy cesta vyštětována,vyštěrkována a na podzim uválcována. Příští rokupravena cesta nad křížkem směrem k Rozsíčce.Roku 1948 byla při této cestě od domu čp. 382 aždolů k mlékárně pořízena za dozoru náměstkapředsedy MNV Josefa Němce kanalizace. Výkoppro položení rour byl značně ztížen v některýchmístech skalnatým spodkem zeminy. Na podzimroku 1949 bylo podél cesty vysázeno 20 vysoko-kmenů třešní. Náklad na vybudování této cestybyl velmi značný. Místní zájemci také svépomocívydatně přispěli k tomu, aby cesta byla zbudová-na. Stavbu cesty vedl radní Josef Prudký.

Pohyb obyvatelstva Roku 1946 se narodilo 23 kat, 9 evang. celkem

32, zemřelo 17 kat, 3 evang., celkem20osob.Nejstarší zemřelá Františka Strnadová, bývalá

hospodyně kat. faráře Ant. Nováka v Prosetíně,stáří 97 roků, 8 měsíců a 16 dní.

Léta Pánû 1947

Rozpočet Řádná potřeba 1 158 464 KčDodávky a přirážky 297 510 KčNekrytý schodek 860 954 Kč

Mimořádné hospodaření:Potřeba 1 920 000 KčÚhrada 675 000 KčSchodek 1 245 000 KčNa úhradu schodku obdržela obec příspěvek

od zemského nár. výboru v částce 500 000 Kč.Zbytek byl hrazen vypůjčkou.

Dvouletka Dne 1. ledna 1947 vyhlášen dvouletý plán ob-

novy 1947-48. Všechny podniky průmyslové i ze-mědělské měly stanovené svoje výrobní povin-nosti, aby koncem dvouletky byl stát v takovémhospodářském stavu, jako r. 1938.

P. Benáček jmenován děkanem Po zemřelém děkanu P. Josefu Prokopovi

z Bystřice jmenoval Ndp. biskup 1. ledna 1947děkanem bystřickým našeho p. faráře P. Leopol-

da Benáčka. Nový vldp. děkan *14.listopadu 1901v Martínkově u Mor. Budějovic. V Olešnici půso-bí od 1. ledna 1925 jako kooperátor do r. 1933 31.12. Potom jako administrátor, od 2. dubna 1934 jefarářem. Ačkoliv mu bylo nabízeno, aby se odstě-hoval do Bystřice, zůstal přece i nadále v Olešni-ci.

K děkanství bystřickému patří tyto fary: Bystři-ce s fil.kostelem ve Vítochově, Rozsochy, Lhotau Bystřice, Dalečín, Jimramov, Sulkovec, Roveč-né, Olešnice a Prosetín.

Před r. 1914 patřila olešnická fara k děkanstvíletovickému.

Počasí v zimě a na jaře Zima tohoto roku byla velmi tuhá. Mrzlo od vá-

noc kromě několika dní do sv. Josefa. Největšímráz byl na Tři krále a to –24 C. V mnohých do-mech zamrzly vodovody a voda se musela prokuchyni i chlévy donášet. Sněhu bylo dosti, alepoštovní autobus jezdil pravidelně.

Sníh ležel skorem až do konce měsíce březnaa na polích se začalo pracovat v polovině dubna.Ozimy dobře přezimovaly, ale pak nastalo velikésucho a pozdě zaseté ovsy a brambory vzcházelyaž po deštích, které přišly koncem června.

Oslavy sv.Vojtěcha Při příležitosti oslav 950. letého výročí mučed-

nické smrti svatého Vojtěcha, druhého biskupapražského, uspořádána tak zvaná „posmrtná visi-tace“ jeho býv. diecéze. Ostatky sv. Vojtěcha bylyvyzvednuty z hrobky v chrámě sv. Víta v Prazea v slavném průvodu vozeny naší vlastí.

Do našeho kraje přivezeny byly z Nového Měs-ta do Bystřice dne 10. června 1947. Příštího dnekonáno uvítání v Tišnově, dne 12. června v Bos-kovicích, 13. června v Letovicích. Odtud pokračo-váno v Jevíčku, Svitavách a Poličce.

Na všech zastávkách byly shromážděny velikézástupy věřících z okolního kraje.

Farnost olešnická zúčastnila se oslav v Letovi-cích, kam vypraveno větší procesí a dvě auta sestaršími poutníky.

Neúroda Rok 1947 byl rokem velmi neúrodným. Bylo ta-

kové sucho, že toho nikdo nepamatoval. Od roz-tání sněhu nenamoklo, až teprve koncem června.Po těchto deštích vzešly teprve pozdě seté ovsya ječmeny. Potom nastalo opět sucho. Kromě ně-

– 105 –


kolika menších deštíčků, které sotva skropilyprach, namoklo až v polovině listopadu.

Následky tohoto sucha byly nepříznivé. Obilí,kromě žita, které si udrželo zimní vláhu, bylo vel-mi řídké a krátké. Pozdní ovsy místem ani nevy-metaly. Brambor bylo také velmi málo, na su-chých polích sklidilo se mnohdy sotva tolik, kolikse zasadilo.

Přímo katastrofální byla neúroda pícnin. Senaa jetele bylo málo, otavy skorem žádné. Směskana zelené krmení dílem nevzešla, dílem byla vel-mi špatná. Podobně bylo velmi málo řepy. Bram-borová nať byla všechna zkrmena dobytku. Něk-teří, i větší hospodáři, na podzim vyháněli doby-tek na pastvu, tento ale neměl se na čem napástia byl honěn hladový domů. Hospodářům bylodovoleno hrabati v panských lesích stlaní, aby seveškerá sláma mohla použít na krmení. Hospodá-ři prodávali část svého dobytka, nikdo neodstaviltele. Zbylý dobytek byl velmi hubený a několikkusů padlo na lámavku kostí na jaře příštího ro-ku.

S podzimním setím se stále čekalo až namok-ne, ale začátkem října se selo přece do suché ze-mě. Ještě na svátek Všech svatých dne 1. listopa-du bylo v kostele modlení o déšť. Teprve začát-kem listopadu začalo pršet a zaseté oziminyvzklíčily. Ale poněvadž bylo již chladno, vzešloosení až v polovině listopadu a zůstalo krátkéa řídké.

Neúroda měla veliký vliv na plynulé zásobová-ní obyvatelstva. Ve městech byla větší bída než zaválky. Bylo přivezeno větší množství obilí z cizi-ny, hlavně Sovětského svazu. Poněvadž nebyloani sladu, chmele a cukru na vývoz, musely býtza přivezené obilí do ciziny vozeny stroje, textila uhlí. Proto i tohoto byl u nás veliký nedostatek.

Aby zemědělci dodávali co nejvíce, zavedenatzv. milionářská dávka a z výnosu dávány země-dělcům přídavky k cenám obilí a sice:

cena 1q + přídavekŽito 360 Kč 150 KčPšenice 400Kč 200 KčJečmen 371Kč 200 KčOves 283Kč 150 Kč Brambory 100Kč 50 Kč

Požáry V neděli 29. června v odpoledních hodinách

byla nad Olešnicí veliká bouřka, při které udeřilodo domu p. Josefa Stejskala, autodopravce

čp. 318. Nikdo z domácích ani sousedů nic nepo-zoroval. Až ve 4 hodiny odp. náhodou byla otev-řena půda, kde bylo plno kouře a ohořelé trámy.Štěstí bylo, že zde nebylo uskladněno seno. Oheňse proto nerozšířil a v kratičké době byl uhašen.

V neděli 3. srpna odpoledne vznítil se panskýles „V kozinách“ nad Lamberkem. Bylo veliké su-cho a požár se rychle šířil. Štěstí bylo, že vítr hnaloheň proti hustému zelenému mlází, kde se za-stavil. Přesto vyhořelo asi 1 ha lesa. Bylo tam svo-láno mnoho lidí z Olešnice a Tresného a několikhasičských sborů.

Dne 3. října večer opět troubeno na poplach.Chytlo se stavení pí.Valtrové čp. 181 na Mor.stra-ně. Na štěstí byl oheň včas zpozorován a sousedyuhašen dříve, nežli hasiči dojeli. Oheň se tehdymohl hodně rozšířit, neboť vlivem velikého suchanetekla v Olešnickém potoku žádná voda.

Autobus do Bystřice Dnem 1. září zavedena byla nová autobusová

linka: Olešnice – Vír – Bystřice nad Pernšt. Proautobus, který v Olešnici zůstával přes noc, bylazřízena garáž v budově bývalého pivovaru. Tatoúprava stála 14 761 Kčs. Od ČSAD nedostala obecani haléře. Za nedlouho byla linka prodlouženado Trpína.Pfiíjezd a odjezd autobusÛ â. lin. hod. pfiíjezd hod. odjezd poznámka

1 3.41 z Roveãného 3.47 do Skalice

3 4.17 ze Sulkovce 4.23 do Skalice jen v prac. dny

2 5.00 do Brna

4 6.10 z Trpína 6.15 do Bystfiice

2 6.25 z Poliãky 6.27 do Brna

3 6.30 ze Sulkovce 6.30 do Skalice jen v N a svátek

1 8.31 ze Skalice 8.40 do Roveãného

1 9.35 z Roveãného 9.41 do Skalice jen v prac. dny

2 9.40 z Brna jen v N a svátek

3 10.34 ze Skalice 10.40 do Sulkovce

3 12.33 ze Sulkovce 12.39 do Skalice

1 13.11 ze Skalice 13.20 do Roveãného jen v prac. dny

1 14.10 z Roveãného 14.19 do Skalice

3 17.07 ze Skalice 17.12 do Sulkovce jen v S a prac. dny

1 17.31 ze Skalice 17.40 do Roveãného kromû soboty

2 17.48 z Brna 17.50 do Poliãky

4 18.05 z Bystfiice 18.15 do Trpína

2 18.30 do Brna jen v N a svátek

1 20.11 ze Skalice 20.20 do Roveãného jen v sobotu

3 20.17 ze Skalice 20.23 do Sulkovce dennû mimo S

2 20.35 z Brna v prac. dny mimo S

2 23.05 z Brna jen v nedûli

– 106 –


Kromě těchto autobusů jezdil ještě 2x týdněpoštovní autobus nákladní. Sklad u p. Rud. Grub-hofera čp. 113.

Zrušení živnostenské školy Od roku 1940 byla živnostenská škola umístě-

na v prvním poschodí obecního chudobince čp.2. Do školy chodili žáci ze vzdálených obcí a pro-to bylo nutno zříditi při škole imternát pro žáky.Obec mínila zříditi dvě místnosti v podkroví chu-dobince, ale nadřízené úřady to uznaly za nedo-stačující. Proto vyslána deputace do Prahy na pří-slušná ministerstva, kde však si kladli tyto pod-mínky: Obec postaví novou budovu školnís internátem a příslušným inventářem a bude sa-ma hraditi věcné vydání školy a internátu.

Toto finanční zatížení bylo by pro obec neú-nosné a proto nemohla na tyto podmínky při-stoupit. Na základě toho byla živnostenská školav Olešnici roku 1947 zrušena a naši učni navště-vují živn. školy v Letovicích, Blansku, nebo i v Br-ně, dle druhu řemesel.

Stavby Roku 1947 postavila obec nový betonový most

u Salajny pod Lamberkem na místě starého dře-věného mostu, který byl ve velmi špatném stavu.Vydání se stavbou tohoto činilo 10 360 Kč.

Tento rok také obec obnovila hráz vodního ná-honu u domu čp. 194 na Moravské straně, kterouprotrhla voda při jarním tání. Náklad činil 19 972Kč. Na toto vydání obdržela obec zemskou pod-poru z akce „Unra“ v částce 11 007 Kč.

Ze soukromých staveb stavěl nový dům namístě starého p. Eduard Stodola čp. 82. Velkoupřístavbu provedl Karel Krejčí čp. 36 a Hynek Pe-ša čp. 64. Dvorní křídlo vystavěl Vlad. Podlipnýčp. 88.

Benderovci Na podzim roku 1947 znepokojovali naše ves-

nice tzv. benderovci. Byli to hlavně bývalí bojov-níci za svobodu Ukrajiny, kteří bojovali po bokuNěmců proti Rusku, s jehož vládou nesouhlasili.Po ukončení války se tito nesměli vrátiti domů,zdržovali se v Polsku, odtud byli vytlačeni na Slo-vensko. Přes Slovensko pak postupovali do Ra-kouska k Američanům.

Menší množství jich též přešlo na Moravu. By-li dobře vyzbrojeni samopaly a měli tajné vysílač-ky. Podobně jako dříve partyzáni požadovali od

lidí jídlo a přístřeší. Mnoho krádeží se na ně sved-lo.

Dne 26. října přijelo pozdě večer do Olešnicena dvou autech asi 80 čsl. vojáků. Byli ubytovániv Katolickém domě, velitelství měli na četnickéstanici, kde stála po celý den stráž. V příštíchdnech konali obchůzky po okolí pátrajíce po ben-derovcích.

Z Olešnice vojáci odejeli dne 30. října.

VýstavyVe dnech 7.–8. prosince uspořádal tiskový od-

bor kat. akce v přísálí Katolického domu v Oleš-nici výstavu knih vhodných jako vánoční dárky.Výstavu vedl p. Ondřej Horáček, knihovník farníknihovny.

Ve dnech 25.–28. prosince uspořádal svaz ná-rodní revoluce v sále Sokolovny „Výstavu II. Od-boje.“ Byly zde hlavně fotografie o činnosti party-zánských skupin na Boskovicku.

Svaz bojovníků za svobodu Roku 1947 založena v Olešnici odbočka Svazu

bojovníků za svobodu.V této nové organisaci byly spojeny tyto spol-

ky: Jednota čsl. legionářů, Sdružení čsl. partyzá-nů, Svaz národní revoluce a Svaz osvobozenýchpol. vězňů.

Předsedou nové organisace zvolen Dr. Franti-šek Čípek, zvěrolékař v Olešnici.

Pohyb obyvatelstvaRoku 1947 se narodilo 33 dětí, z toho 24 kat.

a 9 evangel.Zemřelo 26 osob, z toho 17 kat. a 9 evang.Viděl 14. 2 .1951 Jos. Husák, kki

Rok 1948

Počasí v zimě Zima byla velice mírná, mrzlo jen několik dní

a ještě málo. Sanice trvala jen asi 4 dny, 21. - 24.ledna, ale pod sněhem byla zem nezmrzlá. Moh-lo se orat po celý měsíc leden. Teprve v druhé po-lovině února začalo mrznout. Největší mráz byl18°C dne 23. února.

Nový národní výbor Po 25. únoru 1948 převzala i u nás dělnická tří-

da vedení obce. Přípisem okr. nár. výboru v Bos-kovicích ze dne 11. 3. 1948 č. 364/23 byli všichni

– 107 –


členové nár. výborů za stranu lidovou a nár. soci-alistickou odvoláni ze svých funkcí.

Jako v jiných obcích byl i v Olešnici utvořentzv. místní akční výbor národní fronty, který zapředsednictví Josefa Halámka, dělníka čp. 361navrhl za odvolané členy MNV osoby jiné, kteřéměly kladnější postoj k novému řádu.

Rada MNV měla pak toto složení:Předseda Vlad. Neumann, zemědělec čp. 23,I. náměstek Gustav Člupek, zemědělec čp. 94,II. náměstek Josef Němec, dělník čp. 366Radní: Leopold Hanák, stolař čp. 129, Josef Sy-nek, zemědělec, Josef Prudký, zemědělec čp. 63,Oldřich Fučík, dělník čp. 210 a Jaroslav Havlíček,zemědělec čp. 115. Funkce byly předány 16. břez-na 1948.

Podobně byla provedena „očista“ ve finančníkomisi, osvětové radě, jednotném svazu českýchzemědělců, v hospodářském družstvě a v hosp.záložně.

Sloučení tělovýchovy V měsíci březnu došlo ku sloučení tělovýchovy

v ČSR V Olešnici byly tyto tělovýchovné spolky:Sokol, starosta Jos. Matonoha, továrník, čp. 305,

Orel, starosta Jakub Havlíček, listonoš čp. 384,Sportovní klub, před. Ferd. Mikoláš, drogista,

čp. 22Spolek čsl. turistů, před. Jos. Matonoha, továr-

ník čp. 305Zástupci těchto spolků sešli se dne 15. 3. k po-

radě do Sokolovny a zde všechny spolky slouče-ny do jednoho spolku zv. Sokol.

Výkup pozemkůRoku 1948 byly státem vykoupeny pozemky,

které byly delší dobu v nájmu.V Olešnici se jednalo o pozemky p. Frant. Fi-

aly čp. 91 a 122, Josefa Reifa čp. 84, Josefa Be-neše čp. 123, Milady Višinkové čp. 24 a od kato-lické fary.

Polnosti byly přiděleny ku státnímu statkuv Domanínku, hospodářství Louka. Část byladále pronajata, ostatní obdělávány z Louckéhodvora.

Strojní družstvo Nedostatek pracovních sil nutil zemědělce, aby

si pořizovali stroje, které by jim práci ulehčily. Poroku 1948 dělo se to jen na podkladě družstev-ním. Také v Olešnici bylo založeno strojní druž-

stvo. Předsedou zvolen Josef Synek čp. 162 a hos-podářem Josef Prudký čp. 63.

Zakoupen traktor s orným nářadín, vůz na gu-mových kolech, samovaz a mlátička.

Ministerstvo zemědělství věnovalo naší obci el.pračku. Tato umístěna v domě čp. 327 na Vej-pustku. Byla zde provedena větší stavební úpra-va, zaveden el. proud a pořízeno samočinné čer-padlo na vodu.

Snaha postavit zotavovnu Ženská útulna v Brně - Títova 35, jejíž funkcio-

nářkou byla naše rodačka pí Blažena Kohoutová,mínila postavit na Závrší zotavovnu pro matkypočetných dětí.

Obec naše měla věnovat potřebný pozemek.Zvoleno zvláštní „Kuratorium,“ které mělo celouakci na starosti. Byli to p. Josef Šikula, Adolf Kaf-ka, František Stuchlý, Karel Hřebíček a Leop. Ha-nák. Dle původního plánu měla být zotavovna po-stavena nad studánkou zv. Hastrmánka na pozem-cích p. Eduarda Petra čp. 153, Jindř. Speráta čp.184 aj. Poněvdž ale tyto pozemky nemohla obeczískat, změněn plán a rozhodnuto zotavovnu sta-vět výše, na pozemcích manželů Sedlákových čp.151 a pí Loubalové čp. 152. Manželé Sedlákovi po-třebný pozemek č. parc. 482/2, 484/2, 485 a 486ve výměře 3 ha 16 a obci prodali za 47 406 Kč. PíLoubalová žádala výměnu za svoje pozemky č.parc. 432, 438/4, 438/5 a 438/6 v celkové výměře3 ha 90 a dostala od obce část pole dříve zvané „NaDvorství“ nad cestou k Veselce č. parc. 1270, 1271,1272/1, celková výměra 5 ha 37 a.

Na přípravné práce věnovala ženská útulnačástku 700 000 Kč. Za tyto peníze bylo pracovánona zachycení pramene v Hastrmánce a byla opra-vena cesta zv. Příhony od lhotecké silnice ku sta-veništi, aby se po ní mohl vozit stavební materiál.

Místní rozhlas Styk občanů s obcí byl stále živější a zastaralý

způsob ohlašování bubnem nestačil. Proto r. 1948pořízen místní rozhlas. Instalaci provedl p. VilémŠafář, místní elektrikář, zařízení dodala fi.Tesla.Celkový náklad

121 392 Kč. Hlasatelem ustanoven LeopoldPenka úředník MNV

Úprava místností na Radnici Od přestavby Radnice po ohni r. 1873 byly

úřední místnosti v I. poschodí nad průjezdem.

– 108 –


Tyto ale již nevyhovovaly nynějšímu úřadování.Proto rozhodnuto dáti výpověď nájemci hostince,který se v přízemí budovy nacházel a dnem 1. zá-ří 1947 dán hostinec do klidu.

Roku 1948 byly místnosti úřední upravenyz býv. hostince. Plán přestavby vypracoval místnírodák Josef Ptáček, stavitel z Brna. Oprava stálaasi 115 000 Kč. V bývalých místnostech kancelář-ských umístěna veřejná knihovna a obecní ar-chiv. Ten srovnán dle hesel a roků a uložen le-penkových krabicích.

Knihovníkem jest Arnošt Mareček, ředitel nár.školy, archivářem Josef Višinka, rolník a pisateltéto knihy.

Sanitní auto Ministersvo zemědělství věnovalo naší obci sa-

nitní auto na převoz nemocných do nemocnice.Obec svěřila auto do správy spolku čsl. červe-

ného kříže. Slavnostní předání věřejnosti bylo přihasičském veřejném cvičení dne 11. července1948. Auto umístěno v kůlně bývalého pivovaruna náměstí.

Úroda a dodávky Počasí po celý rok 1948 bylo zamědělství dosti

příznivé, ale poněvadž příděl strojených hnojivpro naše neúrodné půdy byl nedostatečný, bylaúroda podprůměrná.

Předpisy dodávek byly vysoko stanoveny a vel-mi těžko plněny. Dle nařízení Okres. nár. výboruv Boskovicích mělo se chlebové obilí dodat do28.října. Proto se musely polní práce nechat státa mlátit. Předpis dodávek a jejich plnění byl t. r.následujícíDodávka pfiedpis splnûnoÎito a pÏenice 991 q 932 qJeãmen 380 q 220 qOves 200 q 178 qBrambory 4 000 q 2 500 qMaso 711 q 621 q

Úprava vozovky na Mor. Straně Cesta po Moravské Straně bývala velmi blátivá.

Na podzim r. 1946 přikročeno ke kanalizaci tétočásti obce. Během příštího roku byla zde kanali-zace dokončena a všechna voda odvedena do po-toka. Roku 1948 zbudována vozovka od Sokolov-ny ke škrobárně. Stavbu kanalizace i vozovkyprováděla fi Panáček z Brna, po r. 1948 přezvanána Stavební podniky Brno, závod B.N. - 551.

Obec pronajala stavebním podnikům svůj lomv Chrasti, odkud přivážen na silnici kámen. Drtična štěrk byl umístěn u Sokolovny.

Roku 1949 dány k silnici na Moravské Straně,pak v ulici Na oboře a Hliníky žulové obrubníky.Tyto byly přivezeny od Skutče.

Nový českobratr. evang. kněz.Po odchodu evang. faráře Jiřího Nedvěda r.

1946 byla olešnická ev. fara uprázdněna a du-chovní správu zde zastával farář z Prosetína.

Dne 1. srpna 1948 dosazen do Olešnice novýkněz Miloslav Klapuš, narozený 13. ledna 1907v Přelouči v Čechách. Gymnasium studoval v Par-dubicích, bohosloví v Praze 1927–31. Od r. 1937působil nejdříve jako vikář a později jako farářv Praze XI - Jarov. Roku 1948 odstěhoval se doOlešnice, kde instalován 26. září 1948.

Od založení fary byli zde tito faráři: Fr.Illek1883–94, Frant. Rozbořil 1895–1904, Václav Bureš1905–20, Josef Dobiáš 1921–31 a Jiří Nedvěd1931–46.

Olešnická fara náleží k seniorátu v NovémMěstě, ku kterému patří fary: Nové Město, Sáza-va, Sněžné, Jimramov, Veselí, Rovečné, Olešnicea Prosetín.

y ThDr.Augustin NeumannDne 26. prosince 1948 zemřel v Olomouci

olešnický rodák ThDr. P. Alois Augustin Neu-mann, člen řádu sv. Augustina na Starém Brněa profesor Palackého univerzity v Olomouci.Narodil se v Olešnici dne 14. června 1891 v čp.23. Studoval reálku v Novém Městě a dne 23.září 1911 vstoupil do řádu sv. Augustina. Po stu-diích bohosloveckých 1912 - 16 byl vysvěcen 5.července 1916 na kněze. Potom studoval na uni-versitě v Paříži. V letech 1929 - 30 byl profeso-rem na diecéznímm ústavě v Hradci Králové.Dne 10. dubna 1930 byl promován na doktoratheologie a ustaven profesorem církevních dě-jin na cyrilometodějské fakultě v Olomouci. Ro-ku 1931 se odebral na studie do vatikánskýcharchivů v Římě. Po návratu do vlasti působil dá-le na universitě v Olomouci. Poslední léta bylnemocen.

Napsal celou řadu historických prací: Katoličtímučedníci doby husitské, Nové prameny k ději-nám husitství na Moravě, Církevní jmění za dobyhusitské, Prameny k dějinám duchovenstva dobyhusitské, Z dějin bohoslužby doby husitské, M.

– 109 –


Jan Hus, Piaristé a český barok, Katolictví a našeobrození, Kněží buditelé aj.

O našem kraji jednají tyto jeho práce: Z nábo-ženských dějin horácka, Olešnice v minulém sto-letí, Paměti rodu Neumannova z Olešnice.

Pod pseodonymem Skalský napsal sbírku his-toric. povídek zv. Moravské elegie.

Dr. August. Neumann jest pochován na Ústřed-ním hřbitově v Brně.

Vánoční strom Po vzoru jiných měst byl před vánocemi 1948

postaven a osvětlen vánoční strom. Do poklad-ničky pod stromem umístěné skládány byly přís-pěvky pro chudé.

Tento zvyk byl pak opakován před vánocemikaždoročně.

Rok 1949

Okresní národní výbor v Bystřici.Dnem 1. ledna 1949 vešel v platnost zákon

o novém politickém rozdělení státu. Zemské úřa-dy byly zrušeny a naše republika rozdělena na 19krajů. Náš kraj má sídlo v Brně. Politické stranybyly zmenšeny. Z okresu boskovického odlouče-no blanensko, kde zřízen nový okres. Také okresnovoměstský byl rozdělen. Pro část západní zří-zen okres ve Žďáře, kam přiděleno i Nové Město.Pro část východní zřízen nový okres v Bystřicinad Pernštejnem, ku kterému přiděleno 15 obcínašeho kraje z býv. okresu boskovického. Jsouto: Olešnice, Rovečné, Věstín, Věstínek, VelkéTresné, Malé Tresné, Nyklovice, Sulkovec, Kně-ževes, Křtěnov, Lhota, Bolešín, Prosetín, Brťovía Čtyři Dvory.

Obec naše vyslala deputaci do Prahy, aby Oleš-nice zůstala i dále při Boskovicích, ale bez vý-sledku. Okolní obce Křtěnov, Crhov, Kněževes,Veselka, Ústup, Rozsíčka, Lhota a Louka žádaly,aby zůstaly při Olešnici, kde mají svoje politickéi hospodářské středisko, ale ani jejich hlasu ne-bylo dbáno.

Olešnice dostala se tímto na samý okraj okresua pozbyla svého vůdčího postavení mezi okolní-mi obcemi; na příklad odvody koní konány v Ro-večném.

Musel být změněn obvod SNB, zdravotní ob-vod lékaře, obvod hospodářského družstva,apod. Pozemkové knihy byly převezeny z Kun-štátu do Bystřice.

V Olešnici konán 2x za měsíc tzv. úřední denpro okolní obce. Obec naše na ně přispívala roč-ně 1 835 Kč.

Okresní národní výbor plánoval v Olešnici vy-dláždit silnici po náměstí k hospodářské škole. Popřipojení obce naší k Bystřici bylo od toho upuš-těno.

Počasí v zimě a na jaře Zima tohoto roku byla velmi mírná. Sníh byl

jen pod mezemi a v úvozech. V únoru bylo úplnějarní počasí a u louckého dvora orali. Počátkembřezna se však počasí zhoršilo. Napadlo tolik sně-hu, že po několik dní nebylo spojení s Trpínema Veselkou. K uvolnění cest byla vyhlášena pra-covní povinnost.

Polní práce začaly koncem března, ale počátkemdubna se opět ochladilo a napadlo tolik sněhu, žeho byly plné cesty a nemohlo se jeti na pole.

Úprava Tomanova spáleniska Při náletu dne 27. dubna 1945 bylo také zniče-

no stavení p. Frant. Tomana čp. 109 před měšťan-skou školou. Již 26. září 1945 byla uvedena naspálenisko komise okr. nár. výboru. Tento stavbunového domu na tomto místě nepovolil a protoobec spálenisko koupila a zavázala se, že spále-niště odklidí a zřídí zde park. Materiál byl pone-chán p. Tomanovi.

S bouráním zdí se započalo 21. září 1946. Bylavypsána pracovní povinnost všech občanů měs-tečka, později politické strany svolávaly vždyv sobotu, kdy dělníci měli volno, svoje členy nabourání a odvoz kamene a cihel. Roku 1947 za-počalo se s uklízením rumiska. Uloženo bylo doVorbachovy cihelny. Každý majitel koní byl povi-nen voziti 1 den zdarma. Roku 1948 byl zbořena odklizen sklep a vybrány kameny ze základudomu. Roku 1949 byla úprava prostranství do-končena. Komunistická strana v Olešnici jako zá-vazek k IX. sjezdu strany vyhlásila pracovní po-vinnost pro své členy. Prostranství bylo urovná-no, navezeno sem dobré hlíny a oseto trávníkem.

Snaha postavit hasičský dům Snahou olešnického hasičského sboru po mno-

ho let jest postavení nové moderní zbrojnice,v které by kromě garáží pro protipožární výzbrojbyl též byt pro řidiče a strážnice pro mužstvojsoucí na hlídce. Obec tuto snahu podporovala.Komise krajského nár. výboru prohlédla starou

– 110 –


zbrojnici v bývalém pivovaře a uznala ji za nevy-hovující také proto, že jest zde umístěn poštovníautobus.

Podařilo se do rozpočtu krajského národníhovýboru pro rok 1950 vložiti větší obnos na stavbuhas. domu v Olešnici.

Obec koupila na stavbu pozemek č. parc.1457/3 vedle koupelny od pí Věry Mikolášové za50 000 Kč. Plán na stavbu vypracoval Ing. Ladyžz Kníniček u Brna. Za ten mu bylo vyplaceno 43350 Kčs.

Při hasičském okrskovém cvičení dne 26. červ-na 1949, konaném na oslavu 75. letého výročí za-ložení olešnického sboru, byl slavnostně položenzákladní kámen ke stavbě.

Tento byl přivezen z obecního lomu v Chrasti.Slavnostní projev měl řídící učitel Jedlička z Bo-huňova. Poklepy ozdobným kladívkem učinili zá-stupci obce, hasičstva, církví, škol a pod.

Sbor dobrovolných hasičů se usnesl, aby každýčlen odpracoval na přípravě ku stavbě 10 hodinzdarma. Byla vykopána jáma na vápno a toto uha-šeno. Zakoupen kámen a písek a započato kopatsklep a základy zdí. Veškerá práce však ustala,když Okresní nár. výbor v Bystřici obnos, kterýbyl v rozpočtu na rok 1950 na stavbu hasičskéhodomu zařazen, použil na stavbu budovy okresní-ho nár výboru. Stavba byla odložena na pozdějšídobu.

Sbor. dobrovol. hasičů měl tento rok 61 členů.Starostou sboru Karel Boček, tov. dělník čp. 159,jednatelem Vladimír Neumann, koželuh čp. 23,velitel Tomáš Blaha, stolař čp. 179.

Národní podniky a družstva V únoru r. 1948 nastoupili jsme cestu k socia-

lismu. Již r. 1948 byla znárodněna továrna naumělé květiny p. Josefa Matonohy a začleněna donár. podniku zv. Centroflor. Čápkovo uzenářstvízapojeno do nár podniku Masna a Neumannovakoželužna do nár. podniku Dekva. Později zná-rodněna sodovkárna p. Aug. Konráda a zapojenado nár. podniku Moravské lihovary a octárny, dá-le tkalcovna Jiřího Konráda začleněna do nár.podniku Vitka a parní vulkanizace p. Karla Krej-čího do nár. podniku Obnova.

K stávající prodejně „Včela“ u Peterků čp. 36přibyla r. 1948 prodejna u Grubhoferů čp. 113a pak u Fialů čp. 122. Ostatní obchody se smíše-ným zbožím a to Ed. Jurnečka čp. 121, Cyril Stej-skal čp. 95, Josef Matal čp. 80, Růžena Jílková čp.

8 a Karel Boček čp. 159 byly v krátkém čase za-vřeny. V obchodě Blanky Šimkové čp. 27 zřízenaprodejna nár. pod. Kovomat. Papírník Miloš Škar-vada čp. 91 stal se prodavačem nár. pod. Narpaa druhý papírnický obchod Anny Stejskalové čp.98 zrušen.

Zelinář Boh. Veselský se zapojil do družstvaVčela a v obchodě šicích strojů a jízdních kolFrant. Polacha zřízena prodejna nár. pod. Moto-techna. V domě čp. 84 otevřena prodejna galan-terního zboží nár. pod. Zdar. Soukromý obchodtohoto zboží Petra Krističe čp. 28 byl zrušen. Dro-gerie v čp. 22 změněna v prodejnu nár. pod. Che-modroga a z lékárny prodejna nár. podniku Me-dika.

V obchodě střižným zbožím Vlad. Podlipnéhočp. 88 zřízena prodejna Oděvního Průmyslu =OP, v obchodě Eduarda Stodoly čp. 82 zřízenaprodejna textilu družstva Včela. Ostatní obchodystřižným zbožím byly zrušeny. Byly to fy. Vlad.Oderský čp. 119, Frant Weiner čp. 217, Frant.Štourač čp. 57 a Frant. Procházka čp. 142.

Hostinec Panský a Katolický dům zapojeny dokomunálního podniku okresu boskovického.Hostince U Troníčků čp. 278, u Moravské Orlicečp. 13 a Puchárna čp. 272 byly zrušeny. Do ko-munálních podniků dále vstoupili holiči RudolfPrášil čp. 26 a Josef Štourač čp. 81, pokrývač Lud-vík Jandl čp. 50 a kominík Boh. Onderka čp. 357.Cukrář Frant. Jahoda stal se zaměstnancem druž.Včela. Pekaři Frant. Motyčka čp. 18, Josef Řehů-řek čp. 25 a Eduard Sovák čp. 112 vstoupili donár. pod. Středomoravské mlýny. Řezníci JosefŘíha čp. 74 a Met. Chlup čp. 160 vzdali se své sa-mostatnosti. U Říhů zřízena druhá prodejna nár.pod. Masna a u Chlupů sběrna sádla.

Zednický a tesařský mistr Brokl čp. 383 vstou-pil do okres. stavebního kombinátu v Boskovi-cích.

Někteří řemeslníci vzdali se svých živností a šliraději do výroby. Byli to: Jan Hamerský, fotografčp. 226, Hynek Hamerský, obuvník čp. 99, VilémŠafář, elektrikář čp. 18, Bohouš Horáček, klempířčp. 127, Josef Reif, kožešník čp. 84 a j.

Uvolnění životních potřeb.Od 1. října 1949 byly zrušeny poukazy na mou-

ku a chléb a tyto poživatiny byly volné.Na maso, textil a obuv sice poukazy ponechá-

ny, ale kromě toho dáno do prodeje toto zbožíi na volném trhu, ovšem za ceny několikráte vyš-

– 111 –


ší. Zemědělci hospodařící na větší usedlosti než 2ha poukazy na maso nedostali a potřebné maso simuseli vyrobit ve svém hospodářství. Poukazy natextil obdrželi r. 1949 jen lidé v zaměstnaneckémpoměru a zemědělci do 15 ha půdy, kteří měli spl-něné dodávky.

Drůbežárna Rolnické mlékařské družstvo zakoupilo od p.

Gustava Člupka pozemek v těsné blízkosti mlé-kárny a zřídilo zde drůbežárnu.

Pozemek byl oplocen, postavena větší budova,v níž umístěny umělé líhně a umělé kvočny a zá-soba krmiva. Dále postaveno několik menšíchdřevěných kurníků.

Mlékařské družstvo dále provedlo přístavbua nádstavbu mlékárny.

Rok 1950

Změna v obecním hospodaření Rokem 1949 končilo samosprávné hospodaření

obcí a veškeré hospodaření zapojeno do hospo-daření státu. Veškerý obecní příjem kupř. nájem-né z obecních polí, těžba za prodané dřevo, skoč-né z plemenic a pod., jest zasílán do státní po-kladny. Státní správa naproti tomu zase vyplácelaveškerá vydání obce dle rozpočtu.

Naše obecní dluhy v částce 6 144 127 Kčs bylypřevzaty státem, obec naproti tomu odevzdalastátu svůj majetek a sice: cenné papíry, vázanévklady a hlavně svoje pozemky. Obecní přirážkybyly zrušeny.

Rozpočet na r.1950 byl tento:Potřeba 899 530 Kčsúhrada 259 090 Kčs schodek 640 440 Kčs byl hrazen státem.

Stát také převzal povinnost podporovat nema-jetné a práce neschopné občany.

Dříve každý příslušník státu měl v některé ob-ci své domovské právo, které nabyl rodem, přiv-dáním za příslušníka obce nebo desetiletým ne-přetržitým pobytem a p.

Domovská obec byla povinna se starat o svéhopříslušníka v chudobě či nemoci postaveného.

Roku 1950 byly domovské obce zrušenya o staré a zchudlé občany se stará stát.

V obecním chudobinci v Olešnici, dříve starý-mi lidmi přeplněném, mohla býti umístěna zubníordinace.

Matriční úřady Dne 1. ledna 1950 vešel v život zákon o stát-

ních matrikách.Do té doby byly vedeny matriky na farách, po

případě u okresního nár. výboru pro osoby beznáboženského vyznání. Nyní zřízeny ve většíchobcích matriční úřady pro několik blízkých obcíza vedení k tomu určeného matrikáře.

Takový matriční úřad zřízen i v Olešnici a sicepro obce: Olešnice, Kněževes, Křtěnov, Lhota,Prosetín, Čtyři Dvory, a Bolešín. Od roku 1951 namístě Lhoty, Prosetína, Čtyř Dvorů a Bolešína při-děleny obce: Veselka, Ústup a Crhov. Matrikářemustanoven Bohuslav Novotný, insp. finanč. strá-že. Matriky z našich farních úřadů, a sice katolic-ká matrika založena r. 1663 a evangelická od

r. 1857 vedená, byly odevzdány na matričníúřad a později starší odvezeny do krajského ar-chivu v Brně.

Státem uznané manželství jest od 1. ledna 1950jedině uzavřené před předsedou místního nár.výboru. Po uzavření manželského sňatku jest po-necháno snoubencům na vůli nechati si pože-hnati sňatku v kostele.

Nákladem ONV v Bystřici upravena ze zaseda-cí síně radnice tzv. sňatková síň. Na čelnou stra-nu zavěsen červený závěs se znakem republiky.Současně upraveno schodiště a chodba.

První sňatek zde byl uzavřen dne 14. ledna1950. Sezdáni byli Josef Juránek, dělník a Ludmi-la Štěpánková, roz. Bukalová, oba z Olešnice.

Ve sňatkové síni nesměly se, kromě schůzímístního nár. výboru, konat žádné schůze anishromáždění občanů. Proto když týž rok zrušenabyla „Společnost katolického domu v Olešnici“,obec se o tento dům zajímala a byl jí přidělen. Ko-nají se zde schůze KSČ, zemědělců a pod. V sáleumístěno po žních obilí hosp. družstva. Dům na-zván „Osvětová beseda“.

Sčítání liduDne 1. března bylo konáno v celé republice sčí-

tání lidu. V Olešnici bylo napočteno 1 524 lidía 378 domů. Od posledního sčítání r. 1930 pokle-sl počet obyvatel o 258 osob, hlavně odchodemdo pohraničí. Od r. 1880, kdy bylo v Olešnici nej-více lidí, 2268, poklesl počet obyvatel o 736 osob.Příčina toho úpadku jest veliká odlehlost od drá-hy a měst. Domácí tkalcovský průmysl upadla žádný větší zde nevznikl, proto lidi museli sestěhovat za zaměstnáním.

– 112 –


Úprava studny v Žláteniční studánce Studně v Ostré horce u Žláteniční studánky pro

olešnický vodovod r. 1942 velkým nákladem zbu-dována hrozila zkázou. Dřevěné vzpěry shnilya byla obava, že se zřítí a celá práce přijde na-zmar. Na žádost obce bylo povoleno vykopanoustudni vyzdíti. Byl sem dopraven benzínový mo-tor s čerpadlem, jímž voda stále čerpána, aby semohlo ve studni pracovat. Studna vyzděna až napovrch a dána na ni střecha.

Je 4 m hluboká. Potom byla prokopána 4m hluboká šachta a položeny odtokové roury propřebytečnou vodu do nedalekého potoka. Náklad977 749 Kčs včetně projektu budoucí stavby.

Nový MNVV měsíci červnu byla u nás provedena, podob-

ně jako v jiných obcích, reorganizace místníhonár. výboru. Dle došlých směrnic mohli být členytohoto jen ti, kteří mají kladný poměr k budovánísocialismu na vesnici.

Na schůzi akčního výboru národní fronty usta-novena byla kandidátka, která byla schválena naveřejné schůzi občanstva dne 18. června 1950v Sokolovně. Z 24 členů MNV bylo 16 komunis-tů a 8 bezpartijiních. Rada MNV ustanovena bylanásledovně:Předseda: Milan Srstka, soukromník čp. 80,zemědělský referent: Josef Synek, zemědělec

čp. 162,finanční referent: Josef Němec, dělník, čp. 366,

bezpečnostní referent: Leopold Hanák, stolařčp. 129,

kulturní referent: Vlastimil Člupek, kovář čp. 189,vodovody a cesty: Oldřich Fučík, dělník čp. 210,obecní budovy: Josef Elis, školník čp. 108.Všichni členové komunistické strany.

Veliké suchoPo velmi příznivém jaru nastalo začátkem

května veliké sucho a nepršelo až do konce červ-na, kdy se teprve začalo se sázením tuřínu, tzv.hlavatice.

Obilí, hlavně jařiny, zůstaly krátké a řídké. Lense vůbec nerozvinul, byl krátký a bez vláken. Ka-tastrofální byla neúroda pícnin, hlavně sena, jete-le a směsek.

Společné žněŽně začaly dosti brzy. Obilí více uschlo nežli

uzrálo. Tyto žně byly společné.Katastr obce byl rozdělen na čtyři úseky, kaž-

dému úseku přidělen úsekář, pracovní síly a po-tahy.I. úsek: od ústupské cesty po veselskou cestu.

Úsekář Josef Prudký čp. 63.II. úsek: od cesty k Veselce k silnici k Trpínu.

Úsekář Vincenc Vojta čp. 228.III. úsek: od silnice trpínské k silnici rovečínské.

Úsekář Frant. Vázner čp. 192.IV. úsek: za silnici Olešnice – Rovečné. Úsekář

Metod Žila čp. 170.

– 113 –

Obec 1618 1657 1672 1772 1790 1834 1890 1900 1910 1921 1930 1950

Olešnicedomů 123 99 201 236 271 280 296 301 301 306 335 378

obyvatel 1,119 1,370 1,523 2,176 2,058 2,084 2,084 1,826 1,782 1,524

Kunštátdomů 59 50 80 130 148 157 152 183 225

obyvatel 815 877 1,108 1,188 1,310 1,233 1,237 1,640

Boskovicedomů 315 171 193 322 392+židé 610+židé 973 1124

obyvatel 1,945 3,617 3,365 5,814 4,855 6,814 6,617 6,884 6,953

Blanskodomů 132 205 307 378 630 876

obyvatel 980 1453 2,667 3,339 4,118 4,165 4,956 5,491

Letovicedomů 189 83 71 224 253 312 409 487

obyvatel 1,021 1,522 1,660 2,484 3,209 3,134 3,158 4,356

Svitávkadomů 2,786 247 327

obyvatel 2,202 2,136 2,268 2,024

Adamovdomů 47 52 78 157

obyvatel 225 334 417 728 814 982 1,148 2,090


Dozorcem nad žňovými pracemi se stal dělníkz Gottwaldových závodů v Brně jménem Tuček.Tento byl v Olešnici od počátku žní do ukončenívybírání brambor.

Podle prvního plánu měli se každého rána do-staviti pracovníci s potahy u svého úsekáře a dlejeho rozkazu pracovati, kde jest třeba.

Potom ale bylo od tohoto způsobu upuštěno.Sousedé utvořili menší pracovní skupinky a na-vzájem si vypomáhali. Každého večera hlásilihospodáři svému úsekáři, kolik práce se udělalo,kteří pracovníci byli zaměstnání a co se bude dě-lati další den. Státní strojní stanice dodala doOlešnice dva samovazy a traktor a poněvadž po-časí bylo příznivé a úrody poskrovnu, šly žňovépráce pěkně ku předu. O naší pouti dne 13. srpnabyl na poli jen někde oves.

Obilí se mělo svážet ke společným mlátičkám.Zatím ale přišlo několik menších deštíčků a protopovoleno zemědělcům, kteří se zavázali, že splnídodávky na 100 %, svážet do svých stodol a domavymlátit. Dodávky měly býti splněny do 28. října,poněvadž ale okres bystřický soutěžil s okresemboskovickým, který dříve dodávky splní, působe-no bylo na zemědělce, aby nechali práce na polia hned mlátili. Tím bylo dosaženo toho, že již 19.srpna bylo všechno obilí dodáno na 100 %.

Mnohým zemědělcům však po splnění dodáveknezbylo žádné obilí na chléb a museli kupovat navolném trhu. Nezůstalo na sýpce nic pro dobytek.

Jednotné zemědělské družstvoPo vzoru kolchozů v Sovětském svazu zakládá-

na i v našich obcích jednotná zemědělská druž-stva. První JZD u nás bylo založeno již v r. 1949v Prosetíně a v Hlásnici. V Olešnici došlo k zalo-žení JZD roku 1950. Ustavující schůze se konala15. května, na níž zvolen předsedou Josef Synekčp. 162 a členy výboru: Rudolf Prášil, Frant. Ab-rahám, Vlad. Baka, Frant. Barták, Vilma Novotnáa Marie Fučíková.

Strojní družstvo založené u nás r. 1948 likvido-valo a stroje převzalo nově utvořené JZD. Byl totraktor, samovaz, pluh, kultivátor, talířové bránya mlátička. Podobně likvidovala družstevní prá-delna. Do JZD vstoupilo 63 členů, z toho 10 ze-mědělců. Členské půdy 13 ha, později pronajato50 ha.

Obilí a píce uskladněna v domech členů, dáleve stodole a kůlně pí Kláry Fialové čp. 122 a p.Vlad. Oderského čp. 119.

Počátkem r. 1953 vstoupilo JZD do III. typua svedlo dobytek do společných stájí. Hovězí do-bytek v počtu 23 kusů, dále dva koně umístěniu Fialů čp. 122, vepřový dobytek na Puchárněa drůbež u Synků čp. 162.

Přemístění pamětního kamenePři veselské cestě, před potůčkem tekoucím ze

širokých luk stál v mezi pamětní kámen. Při urov-návce okolí r. 1950 byl tento skorem celý zasy-pán.

Chlapci ze střední školy za pomoci školníkaJos. Elise tento kámen vykopali a dopravili na no-vé místo, do rohu parku u koupelny.

Na kameni jest vyryt kříž a tento nápis: Wysta-wen gest tento kamen pro ... matku zie ... tu zabitSchymon Czermaczek soused oles... Leta 1678.

Dle lánové visitace z r. 1672 pocházel ŠimonČermáček z domu čp. 117 a převzal pustinu poDanielu Polívkovi čp. 122, kde pak hospodařil.V úmrtní matrice katol. fary v Olešnici jest zápis:L.P.1678... dne 6. augusta pochován byl ku sv.Vavřinci Šimon Čermáček, soused v městis Oleš-nici, věku svého byl 36 let.

Příčinu smrti těžko říci. Snad jej zabil blesk čipadající fůra.

ÚmrtíRoku 1950 opustili nás dva významní občané.Dne 24. června zemřel Frant. Fiala, obchodník

čp. 122, předseda občanské záložny a okrašlova-cího spolku, stár 72 roků.

Dne 16. října zemřel Jindřich Weis, rolník čp.93, obecní radní, předseda odvodňovacího druž-stva atd, stár 75 roků.

Léta Pánû 1951

Reorganizace hasičstvaDnem 1. ledna 1951 vešel v platnost zákon

o ochraně před požáry.Sbory dobrovolných hasičů byly zrušeny

a obrana před požáry svěřena tzv. požárním sbo-rům. Členství v tomto jest povinné. Velitele i čle-ny jmenuje místní národní výbor. Síla požárníhosboru se řídí počtem obyvatel v obci. Veškeré ha-sící zařízení patří obci, která jest však ponvinnapřispívati na pořizování výzbroje a výstroje a hra-diti jeho vydání.

Kromě toho založeny ještě tzv. hasičské jedno-ty s členstvím dobrovolným, které mají za úkol

– 114 –


vypomáhat požárním sborům v jejich úkolu. V Olešnici byl sbor dobrovolných hasičů od r.

1874. Za své 77 leté činnosti získal si o naši obeci okolí velkých zásluh.Tento byl tedy zrušena ustavena místní jednota čs. hasičstva. Předse-dou zvolen Karel Boček, soukromník čp. 159a jednatelem Vlad. Neumann, zemědělec čp. 23.

Požární sbor ustaven o síle 3 obsluh po 9 mu-žích. Velitelem jmenován Tomáš Blaha, stolař čp.179, podvelitelem Josef Prudký, zemědělecčp. 63.

Hasící zařízení jest následující:automobilový stříkač z r.1930, motorový stří-

kač z r.1924, ruční stříkač z r.1874, naviják s ha-dicemi, dva posouvací žebře a různé drobné ná-řadí.

Dle obecního rozpočtu činil příspěvěk obce napožární sbor r. 1951 Kčs 72 820.

Nové autobusové spojeOd 1. ledna 1951 zavedena pravidelná autobu-

sová doprava osob z Olešnice přes Trpín a Bystrédo Poličky a z Olešnice přes Rozsíčku do Letovic.Oba spoje jsou hojně používané hlavně dělnic-tvem a školními dětmi.

x x x x x- 11.15 18.15 Polička 8.30 16.40

6.40 12.25 19.25 Trpín 7.15 15.25 6.55 12.40 - Olešnice 7.00 15.10

x x x x7.15 16.45 Letovice 10.45 18.308.00 17.30 Olešnice 10.00 17.45

Olešnice v okresu boskovickém Od r. 1949 patřila Olešnice k okresu Bystřice

nad Pernštejnem. Nebyla však zde spokojenaa usilovala dostati se opět k Boskovicím. Akce sezdařila a 1. dubna 1951 s obcemi Kněževsí a Křtě-novem připojena k okresu boskovickému.

Nedostatek píce Loňský neúrodný rok, povinné dodávky a plá-

nované stavy dobytka byly příčinou, že na jaře1951 byl veliký nedostatek píce pro dobytek. By-lo přísně zakázáno prodávati seno či slámu do ci-zí obce. Naši lidé slámu pořezali a jako řezankuv pytlích odváželi do okolních obcí, kde ji vymě-nili obyčejně za dřevo v poměru 1 1/2 q slámy za1 m3 dřeva.

Zvláštní komise zjišťovala zásoby píce v jedno-tlivých usedlostech a kdo měl větší zásoby, muselpřenechat tomu, kdo měl málo. Místo slámy po-destýlána pod krávy hrabanka z lesa, pilinya pod.

Leč přes všechnu pomoc mnoho hovězího do-bytka padlo na měknutí kostí. Hlavně stelné krá-vy a telata. Mnozí lidé, hlavně bezzemci, krmilivepře žitnou moukou, která tehdy byla volně naprodej. Následkem toho byl na jaře 1951 nedosta-tek chleba. Proto zavedeny opět lístky na moukua pečivo.

Zemědělci tyto lístky nedostali. Mnozí však,aby splnili dodávkový úkol, dodali všechny svojezásoby a chléb si kupovali. Tito byli nyní odkázá-ni na volný trh za vyšší ceny.

1 kg chleba dříve 5 Kčs, nyní 8 K čs, na volnémtrhu 16 Kčs, 1 rohlík dříve 1 Kčs, nyní 2 Kčs, navolném trhu 4 Kčs.

Počasí v zimě a na jaře Zima byla velmi mírná. Počátkem ledna bylo

úplně teplé počasí, že se mohlo pracovat na stav-bách. Koncem ledna něco mrzlo a byla asi týdensanice. Jinak se po celou zimu jezdilo na vozech.V únoru bylo opět teplé počasí, že jsme v lesíchpracovali bez kabátů. Řezníci a hostinští potřebo-vali ledovat, ale led žádný nebyl. Teprve počát-kem března bylo několik dní chladněji a něco má-lo ledu se do lednic přivezlo.

Jaro se dostavilo dosti pozdě. Počasí bylo ze-mědělství příznivé a proto byly pěkné vyhlídkyna úrodu.

Povodeň a krupobití K večeru dne 14. července 1951 rozpoutala se

nad naším krajem bouřka s průtrží mračen a kru-pobitím. Příval vod zaplavil v krátké době korytoOlešničky a valil se po Loučkách až 1/2 m vyso-ko. Voda ze Závrší tekoucí Daňkovou a Marečko-vou cestou ucpala rošt kanálu a proudila po Mo-ravské straně. Také Veselský potok se rozvodnil,zaplnil nádrž koupelny, svalil plot a protože po-trubí nestačilo, valil se Vejpustkem dolů. Nikdose nemohl odvážit přejít silnici. Dřevo postavenépři domech voda odnesla. Před budovou Osvěto-vé besedy po silnici proudila voda. Tato vniklakanálem do skladišť masny a způsobila značnéškody. V několika domcích na Vejpustku a Mor.Straně vnikla voda do sklepů, chlévů i do světnic.Byli voláni hasiči, aby pomohli kde bylo nejhůře.

– 115 –


Valící se voda vybrala cesty, hlavně na Závrší,jinde strhla meze a cestu zatarasila. V příštíchdnech bylo nutno vyhlásiti pracovní povinnost,aby cesty byly alespoň poněkud sjízdné.

Při bouřce padaly také kroupy. Postiženy bylypolnosti na Závrší a v Končinách. Pojišťovnauznala škodu u ječmene 35 %, u žita 30 %, u ov-sa 25 %, u pšenice 15 %. Ve skutečnosti byly ško-dy ještě mnohem větší.

Žně a dodávky Na polích postižených krupobitím sypalo obilí

velmi málo. Asi 10 q z 1 ha. Přesto však měly bý-ti všechny dodávky obilí splněné do 2. září na 100%. Zemědělci se snažili seč byli, mnozí nenecha-li nic pro dobytek, ale dodávky splněny nebyly.

Celkový výsledek byl tento:pšenice předpis 26 q dodáno 32 qžito 800 q 671 qječmen 318 q 257 qoves 178 q 181 qbrambor 3 100 q 2 700 q

V měsíci listopadu byly nedodávky obilí posti-ženým krupobitím prominuty a mlecí povolenívydáváno.

Počasí na podzim Na podzim bylo veliké sucho. Od poloviny srp-

na nenamoklo. Oralo se velmi těžce a zaseté obi-lí špatně vzcházelo a již zůstalo řidší.

Brambor a řepy následkem sucha narostlo mé-ně. Proto zavedeny opět poukazy na bramborya sice 50 kg na osobu a rok.

Dne 2. listopadu konečně vydatně namoklo.Pěkné počasí potrvalo po celý listopad, orati semohlo do půl prosince, kdy půda zamrzla.

Stavba silnice pod kat. hřbitovem Ženská útulna v Brně hodlala na Závrší zbudo-

vat ozdravovnu pro matky četných dětí.Roku 1951 vyměřena ku staveništi cesta. Mě-

la vést pod kat. hřbitovem k domku p. Jos. Ha-lámka čp. 361, pak vpravo polem a Šikulovouloukou k cestě zv. Příhon. Se stavbou se zapo-čalo již roku 1951 pod kat. hřbitovem. Zde po-loženo dříve potrubí kanalizace v délce 130 m.Cesta poněkud prokopána a vyštětována. Dalšípráce na stavbě byla zastavena, neboť koncemroku 1951 ženská útulna v Brně splynula s ra-dou čsl. žen, která neměla na stavbě ozdravov-ny zájmu.

Nová čtvrť obce Roku 1948 koupila obec pozemky od p.Frant.

Fialy, obchodníka čp. 122, rozkládající se na se-verní straně města, nad koupelnou. Za pozemekve výměře 17 971 m2 bylo zaplaceno 90 000 Kčs.

Sousední pozemky a sice bývalá cihelna a částpole patřící Němci Robertu Vorbachovi byly jakokonfiskát rozhodnutím krajského národního vý-boru ze dne 30. 6. 1951 zestátněny a přidělenypod správu obce.

Zde uvažováno postavit novou čtvrť obce. Již r.1949 vypracoval ing. Sytenko zastavovací plán,dle něhož tyto pozemky rozděleny na 36 dílůo rozloze asi 600 m2 pro postavení rodinnýchdomků. Tyto díly během r. 1951 rozprodány zá-jemcům s podmínkou, že zde do 10 roků postavídům.

Za 1 m2 žádáno 8 Kčs. Část pozemků si obecponechala pro sebe.

Již r. 1950 postaven obecní dvojdomek čp.385a 386. Náklad 543 652,80 Kčs hrazen ze státní po-kladny.

Roku 1951 stavěl zde dům Josef Fadrný, JosefNovotný, Josef Vašíř, Frant.Šutera, Josef Ingršta Milan Srstka. Příští rok stavěl Bohuš Jílek a Jo-sef Kinc.

Část louky ležící za potůčkem tekoucím ze Ši-rokých luk byla odprodána Met. Horáčkovi na po-stavení stolařského závodu. Tento kup všakokresní nár. výbor neschválil.

Rok 1952

Úprava vázaného trhu Počátkem roku 1952 byla provedena rozsáhlá

úprava vázaného trhu.Byly zavedeny dvoje lístkyna potraviny i poukazy na oděv.

Lístky s více body obdrželi zaměstnanci socia-listického sektoru, státní zaměstnanci a pod.

Lístky základní s méně body obdrželi zaměst-nanci soukromého sektoru, důchodci, živnostní-ci nezaměstnávající pracovní síly a zemědělci do0,50 ha výměry.

Rodiny zemědělců s výměrou nad 0,50 ha pů-dy, kteří splnili povinné dodávky a nezaměstná-vají pracovní síly byli vedeni jako samozásobitelémoukou, masem, mlékem a vejci, obdrželi jenomlístek na cukr a mýdlo.

Neplniči dodávek, dále zemědělci a živnostnícizaměstnávající pracovní síly, nedostali lístky žád-né a svoje potřeby museli krýti na volném trhu.

– 116 –


Podobně tomu bylo i s šatenkou. Neplniči dodá-vek šatenku neobdrželi, dostávali však body zaodevzdaný len, případně vlnu. Ceny volnéhozboží byly však velmi vysoké. Ku příkladu:

ZboÏí trh vázan˘ trh voln˘ ZboÏí trh vázan˘ trh voln˘

Kãs Kãs Kãs Kãs

Oblek pánsk˘ 1800 6000 1 kg sádla 58 450

plá‰È 2000 6500 1 kg vepfi. masa 46 260

dámské ‰aty 1000 3000 1 kg hov. masa 38 260

pánská ko‰ile 250 1000 1 kg salámu 70 500

‰átek na hlavu 45 350 1 kg mouky 18 38

pánské polobotky 400 3000 1 kg chleba 8 16

pracovní obuv 300 1 kg r˘Ïe 70 300

1 kg cukru 15 140 1 rohlík 0,30 0,60

1 kg másla 80 450 1 vajíãko 3,80 10,50

1 kg umûlého tuku 38 250 1l mléka 4,20 8

y MVDr. JežekDne 24. února 1952 zemřel v brněnské nemoc-

nici MVDr.Vladimír Ježek, místní zvěrolékařa majitel domu čp.101 ve věku 64 roků.

Pocházel z města Letovic, kde se narodil dne 2.listopadu 1887. Do Olešnice přišel v měsíci lednu1914. V celém širém kraji byl znám jako zkušenýzvěrolékař a za 38 let své činnosti získal si velikézásluhy o zemědělství našeho kraje.

Zasloužil se také o naši obec. Byl po kolik rokůčlenem obecní rady a v letech 1927 - 1935 též sta-rostou městečka. Později členem okresního za-stupitelstva v Boskovicích.

Pohřbu žehem zúčastnilo se mnoho olešnic-kých občanů.

Počasí během roku Zima tohoto roku byla dosti mírná, ale dlouho

trvala. Pod mezí a na pokraji lesa ležel sníh dopoloviny dubna a zde vyležel žito. Jinak obilídobře přezimovalo, i jetel.

V druhé polovině května udeřily velké mrazy,až -2,2 st.C. Pomrzly květy i listí na stromech, je-tel i jarní obilí. Dne 21. května padal celý densníh. Jaro bylo hodně deštivé. Od začátku květnado 26. června pršelo velmi často, skorem každýden. Od 26. června nastalo opět sucho a nena-moklo do

1. září. Seno i jetel se pěkně usušily, žně se leh-ce odbyly, ale veliké sucho uškodilo bramborům.Od počátku září začaly opět deště a pršelo sko-rem denně přes celé září a říjen. Se sečením otavčekali mnozí hospodáři, až se vyčasí. Sekali ji až

po sv.Václavu, ale usušit ji nemohli a vozili ji do-mů mokrou a hned krmili. Na svátek Všech sva-tých ještě tu a tam byla otava na lukách, někdezůstala přes zimu.

Sklizeň brambor a řepy byla velmi pracná. Vy-bíralo se stále za deště. Dne 5. listopadu začal po-padávat sníh a držel asi 10 dní. Na polích však by-lo ještě dosti brambor, řepy, někde rozložen len.Potom se udělalo ještě několik dní pěkných, kdyse vše sklidilo, ale mnoho polí zůstalo nezaora-ných.

Dle zprávy meteorologické stanice v Olešnici,kterou vede p. Josef Vítek, soukromník čp. 297,byla nejvyšší teplota v roce 1952 dne 13. srpnaa sice 32,8 st.C a nejnižší teplota dne 29. ledna,totiž –18 st.C. Bouřek bylo 38, první 31. března,poslední 18. září.

SráÏky dle mûsícÛ.

Mûsíc de‰È. dnÛ mnoÏst. m/m Mûsíc de‰È. dnÛ mnoÏst. m/m

Leden 21 46,7 âervenec 7 21,7

Únor 23 56,6 Srpen 15 44,6

Bfiezen 19 36 Záfií 24 131

Duben 9 30,8 ¤íjen 19 51,9

Kvûten 17 56,8 Listopad 23 41,0

âerven 22 100,4 Prosinec 16 41,0

celkem 1952 215 686,7

Různé Ovocný sad. Péčí Františka Prudkého, vedoucí-

ho sodovkárny, byl vysázen ovocný sad na býva-lém Vaněrkově poli nad Skalkama. Bylo zde vy-sázeno 50 švestek a 50 ořechů. Dále při cestěk Lamberku vysázeno 50 topolů kulovitých a zakoupelnou 50 topolů pyramidálních.

Zrušeno velitelství SNB. Dnem 1. října 1952zrušeno v Olešnici velitelství sboru národní bez-pečnosti, býv. četnická stanice. Nejbližší tzv.ob-vodní velitelství veřej. bezpečnosti zřízenov Kunštátě. V Olešnici zůstal jen okrskový zmoc-něnec veřejné bezpečnosti, podobně jako v Ho-doníně a v Rozseči. Za nedlouho byla funkce okr.zmocněnce zrušena. Od r. 1981 jest naše velitel-ství SNB v Letovicích.

Zrušena filiálka hosp.družstva. Na jaře 1952bylo zrušeno v Olešnici filiální skladiště hospod.družstva, které bylo umístěno v továrně.

Obilí a brambory ze sklizně 1952 bylo odváže-no do Kunštátu, odkud se také dovážela sadba,seťové obilí a hnojivo.

– 117 –


Povinný nájem pozemků. Všechny pozemkymusely býti obdělány a ze všech splněny povinnédodávky. Mnozí majitelé pozemků však pro ne-moc či stáří nemohli na poli pracovat a poněvadžnebylo nikoho, kdo by tyto pozemky pronajal,byly dány k dispozici místnímu národnímu výbo-ru. Tento je pak přidělil ostatním zemědělcům donuceného nájmu na 3 roky. Z těchto polí se ne-platí nájem a dodávky živočišné výroby jsou po-loviční. V Olešnici se jednalo o 1 ha 15 a políobecních a 24 ha 60 a polí soukromých majitelů.Celkem 25 ha 75 a. Postižení se bránili, ale bylidonuceni pole převzíti.

Slintavka a kulhavka. Dne 6. prosince 1952 vy-pukla v hospodářství Bohuše Konráda v Olešnicičp. 275 u hov. dobytka slintavka a kulhavka. Oka-mžitě byl všechen hovězí dobytek v obci očko-ván, zakázán všechen styk s obyvateli zamořené-ho domu a podařilo se nemoc omeziti jen na tutojedinou usedlost.

Osvětová činnost r. 1952 Divadla:

20. 1. Jirásek: Kolébka, hrál div. odbor ROH Tex-til Letovice. Účast 250 osob.

30. 3. Lazebník Sevilský, hrálo Krajské oblastnídivadlo v Brně. Účast 350 osob.

13.–14.4. Jirásek:Vojnarka, hrál div.odbor ROHCentroflor Olešnice. Účast 450 o.

26.–27.4. Sněhurka, hrálo žactvo nár. školyv Olešnici. Účast 750 osob.

28. 6. Moliére: Chudák manžel, hrálo KOD v Br-ně. Účast 270 osob.

26. 10. Nedbal: Polská krev, hrál div. odbor TextilSvitávka. Účast 620 osob.

1. 6. uspořádán zájezd do Brna na operu Rusalka.Účast 140 osob.

Koncert symfonického orchestru z Brna – 50účinkujících. Účast 290 osob.

Sokolský den 15.6. provedly většinou školní děti.

Výstavy:knih a obrazů 30. 11. Účast asi 300 osob.nábytku 9. 11. Účast asi 250 osob.

Oslavy:20. 1. výročí Leninovy smrti. Účast 150 osob.9. 3. Mezinárodní den žen. Účast 200 osob.1. 5. Svátek práce - průvod. Účast 1 800 osob.8. 5. Den vítězství. Účast 200 osob.

12. 9. Den horníků. Účinkovaly školní děti. 180osob.

24. 9. Den čsl. armády. Účast 120 osob.6. 11. Velká říjnová revoluce. Účast 150 osob.11. 12. Zakončení měsíce čsl. - sov.přátelství.

Přednášky: Rakovina, Ošetřování úrazů a po-pálenin, Státní rozpočet, Živočišná výroba, Míro-vá politika SSSR.

Kurzy: zdravotnický, vedl MUDr. Habanec.Účast 60 osob. Ruské řeči, vedla Jiřina Hanáková,učitelka. 30 osob.

Dne 24. 12. 1953 viděl Jos. Dudek ref. ONV.

Rok 1953

Úmrtí J. V. Stalina a Kl. Gottwalda.Dne 5. března 1953 zemřel v Moskvě předseda

Rady ministrů SSSR, maršál Sovětského svazu Jo-sef Vissarianovič Stalin ve věku 73 roků, 2 měs.a 12 dní.

Dne 14. března 1953 zemřel na Hradčanechpresident ČSR Klement Gottwald. Narozen

23. listopadu 1896 v Dědicích u Vyškova. Po-hřben dne 19. listopadu o 1 hod. odpoledne v Pa-mátníku odboje na vrchu Vítkově v Praze.

V Olešnici v obou případech zavlály na veřej-ných budovách smuteční prapory, ve výkladechobchodů a v oknech domů vystaveny obrazyzemřelých. V den pohřbů shromáždili se občanéna tryzně v Sokolovně, kde uspořádán poslechrozhlasu z pohřbu.

DSO JiskraV Olešnici existovala již od 10. března 1952

kromě těl. jed. Sokol též závodní Jednota Sokolpři nár. podniku Centroflor. Tato měla asi 40 čle-nů. Pěstovala hlavně kopanou na bývalém orel-ském hřišti pod Horkou.

Starostou Jednoty byl Josef Krejčí, Kněževes,jednatelem Marie Marečková, náčelníkem Frant.Polok, náčelnicí Ludmila Vrbková z Olešnice.

Dle usnesení strany a vlády ze dne 2. - 10. pro-since 1952 o rozvoji tělesné výchovy a sportu máse veškerá tělovýchova prováděti v dobrovolnýchsportovních organisacích, které budou zásadnědle pracoviště. V obcích bez průmyslu zůstanezachován název Sokol. Při závodech těžkého prů-myslu zakládány DSO Dynamo. Při závodech leh-kého průmyslu DSO Jiskra. Všude tam, kde jestněkolik menších závodů, má býti založena jedna

– 118 –


DSO při největším podniku. Proto svolána v Oleš-nici přípravná schůze obou sokolských jednot zaúčasti zástupců obce a strany, kde usneseno za-ložiti v Olešnici DSO Jiskra při nár. podniku Cent-roflor.

Slavnostní ustavující schůze se konala 26. led-na 1953 v Sokolovně.

Zvoleni byli:předsedou: František Olšán, dělník Kněževesmístopředsedou: Frant. Sotorník, řed. školy Oleš-

niceúsekář organisační: Frant. Polok, vedoucí n. p.

Centroflorúsekář sportovní: Ing. Socha, profesor hosp. ško-

ly, Olešniceúsekář zdravotní: MUDr. Jos. Habanec, lékař

Olešniceúsekář hospodářský: Jar.Valenta, řed. spořitelny

v OlešniciVeškerý majetek Těl. jednoty Sokol, též budo-

va Sokolovny, předán závodní radě n. p. Centrof-lor.

Cvičení mužů řídil Ing. Socha, cvičení žen pí.učit. Ochranová. Zavedeny tyto sportovní oddíly:fotbalový, lyžařský turistický a motocyklový.

Soud Za okupace zdržoval se na Rovečínsku party-

zán Josef Matouš z Jasinova u Letovic, všeobecnězvaný „Bezzubej Pepek“. Dobře se mu vedloa proto po převratě dělal partyzána dále. Živil sekrádežemi. Později prohlašoval o sobě, že jestamerický parašutista a že má za úkol provádětu nás sabotážní činy. Lidé mu uvěřili a skrývaliho ve svých domech.

Počátkem r. 1952 přišel do bývalého mlýnaFrantiška Chudoby pod Louckým dvorem. Po-zději se ukrýval u Josefa Janči, rolníka ve Křtěno-vě a ve mlýně bratří Šafaříkových tamtéž. Frant.Huk, krejčí v Crhově, doporučil MatoušeFrant.Kalasovi z Ústupa, který jej ubytoval za po-moci Pavla Tomana u Ladislava Toula, rolníkav Ústupě.

Na jaře r. 1952 odešel Josef Matouš z Ústupa doKunic u Kunštátu, kde na vybídnutí místního rol-níka Josefa Krejčího těžce zranil místního před-sedu KSČ.

Na podzim r. 1952 byl Josef Matouš zatčena při výslechu udal všechny, kteří ho ukrývalia všechny podrobnosti. V úmyslu sobě pomocisvaloval všechnu vinu na ně.

V neděli 8. února 1953 byli všichni zatčeni, od-vezeni k výslechu do Olešnice a pak do Brna. Vednech 17. - 19. dubna 1953 pak se konal v Olešni-ci v sále sokolovny nad nimi soud za účasti širo-ké veřejnosti.

Odsouzeni byli: Josef Matouš a Josef Krejčíz Kunic k trestu smrti, Josef Janča k trestu odně-tí svobody na doživotí, Frant. Chudoba na 20 ro-ků, Alois Šafařík na 19 roků, Frant. Šafařík a Lad.Toul na 17 roků, Frant. Kalas a Frant. Huk na 10roků a Pavel Toman na 5 roků.

U Janči, Chudoby, Toula a Šafaříkových vyslo-ven zábor majetku a zákaz pobytu na okrese bos-kovickém navždy.

Za několik dní byla vystěhována rodina Jančo-va, Šafaříkova a Chudobova na státní statky doČech.

Několik občanů ze Křtěnova bylo později v Br-ně odsouzeno k menším trestům.

Peněžní reforma Dne 30. května 1953 přijala sněmovna zákon

o peněžní reformě a o zrušení vázaného trhu. Dnem 1. června dány byly do oběhu nové pe-

níze, které byly za staré vyměňovány. V Olešnicibylo zřízeno tzv. výměnné středisko v bývalémobchodě p. Jurnečky čp. 121 pro obec Olešnici,Křtěnov, Crhov, Louku, Hodonín, Tasovice, Roz-síčku, Sulíkov, Ústup, Veselku a Kněževes.

V pondělí dne 1. června o 8 hod. dopolednepřijelo do Olešnice vojenské nákladní auto s no-vými penězi. Tyto byly následovně vyměňovány:peníze na hotovosti 50 starých korun za 1 novoukorunu. Občanům bez námezdního poměru vy-měňováno bylo 300 Kčs na 1 osobu v poměru 5:1.Tato výhoda byla odepřena ves. boháčům a sa-mostatným živnostníkům.

Znehodnocení vkladů uložených ve spořitelněbylo odstupňováno dle výšky vkladů. Obnosy

do 5 000 Kčs znehodnoceny v poměru 5:1.U větších vkladů bylo znehodnocení větší, kupř.vklad přesahující 50 000 Kčs znehodnocen v po-měru 30:1.

Do 5. června museli obchodníci přijímat takéstaré peníze v poměru 50:1.

Kupř. 1kg cukru stál 700 st. Kčs, 1 vejce 75 st.Kčs, 1 rohlík 20st. Kčs.

Dnem 5. června přestaly staré peníze platit.Současně zrušen vázaný trh a přestaly lístkya poukazy, které nás po 14 roků provázely. Cenyživotních potřeb byly následovně stanoveny:

– 119 –


1 kg chleba 2,80 Kãs 1 m pánské látky 200 Kãs

1 rohlík 60gr. 0,40 Kãs 1 m dámské látky 96 Kãs

1 kg p‰eniãné mouky 5 Kãs 1 m ko‰iloviny 22 Kãs

1 kg cukru l4 Kãs pánsk˘ oblek 530 Kãs

1 kg hov. masa 20 Kãs zimník 630 Kãs

1 kg vepfi. masa 30 Kãs dámsk˘ plá‰È 620 Kãs

1 kg másla 44 Kãs pánská ko‰ile 70 Kãs

1 kg margarinu 24 Kãs pracovní boty 120 Kãs

1 kg soli 0,92 Kãs zápalky 0,20 Kãs

1 kg brambor 0,80 Kãs benzín 1 l 6 Kãs

1 vejce 1,50 Kãs cement 1 q 100 Kãs

1 l mléka 2,00 Kãs cihla 1 ks 0,70 Kãs

1 l piva 1,40 Kãs jízdní kolo 560 Kãs

Veškeré dluhy, nájmy, platy zaměstnanců kles-ly na 1/5. Aby nenastal zmatek, bylo možno přijedné návštěvě v obchodě koupiti 3 kg chleba, 10rohlíků, 2 kg mouky, 1 kg cukru, 1 kg masa, 1l mléka

ap. Toto nařízení bylo však brzy zrušeno, ne-boť lidé nečinili zásob. Během roku byly několi-kráte životní potřeby zlevněny.

Počasí a úroda Počasí na jaře a v létě bylo příznivé a proto, ač

byl příděl strojených hnojiv nedostačující, přecebyla úroda obilí nadprůměrná. Kde se více po-hnojilo, bylo obilí polehlé. Toto dosti sypaloa proto po splnění dodávek zbylo zemědělcůmdosti pro svoji potřebu. Na začátku žní začalo su-ché počasí a nenamoklo až do zámrzu. Úroda sepohodlně sklidila, ale brambor, hlavně pozdníchbylo méně. Orání šlo velmi těžce a pomalu. Ně-kolik malých deštíčků stačilo zvlažit naoranoupůdu a proto zasetý ozim pěkně vzešel.

Na polích se mohlo pracovat do poloviny pro-since, kdy teprve půda zamrzla.

Oheň Dne 26. října navečer zazněla poplašná siréna.

Z nezjištěné příčiny vznikl požár nedávno posta-veného domku Ant. Klusáka čp. 67. K požáruv krátké době se dostavilo mnoho lidí, dále hasi-či z Olešnice a Crhova, jimž se podařilo v krátkédobě požár uhasiti.

Rok 1954

Počasí v zimě Zima tohoto roku byla tuhá. Skorem všechny

vodovody zamrzly a voda pro domácnost i pro

dobytek se musela přinášeti od kašny na náměs-tí. Některým hospodářům pomrzla řepa i bram-bory. Sněhu bylo hodně. Na silnicích byl stálerozhrnován a proto autobusy mohly jezditi pravi-delně. Byly obavy, že veliké a dlouhotrvající mra-zy uškodí ovocnému stromoví, ale nestalo se tak.Též ozimy i jetel dobře přezimovaly. Koncembřezna se počalo pracovat na polích.

VolbyNa 16. květen vypsány byly volby do národních

výborů. Tyto se konaly dle obvodů. Rozsah obvo-dů se řídil počtem obyvatel. Obvod pro volbu domístních národ. výborů čítal asi 100 obyvatel. Ob-vod pro volbu do okresního národ. výboru asi 1000 obyvatel a pro volbu do krajského národ. vý-boru asi 7 000 obyvatel.

V Olešnici utvořeno pro volbu do místního ná-rodního výboru 15 obvodů. Pro volbu do okres.národního výboru tvořila Olešnice s Crhovema Kněževsí dva obvody. Obvod pro volbu do kraj-ského národ. výboru tvořila západní část okresuboskovického po Kunštát a Křetín. Na návrh ko-munistické strany a masových organizací neb ná-rod. podniků byli jmenováni kandidáti, a sicev obvodě jeden kandidát.

V Osvětové besedě v Olešnici bylo zřízenotzv.agitační středisko. Konány zde schůze, na ni-chž probírán volební zákon a schvalováni kandi-dáti. Pořádány přednášky a besedy s voliči, kterézpestřovány zpěvem, hudbou a vypravovánímstarých pamětníků. Dne 2. května odpoledne do-konce proveden v akci předvolební agitace se-skok tří osob z letadla na polích za kat. hřbito-vem.

Volby se konaly v sále Osvětové besedy v ne-děli 16. května. Voliči obdrželi kandidátní list sejménem svého kandidáta, který buď přímo vloži-li do urny, nebo dříve škrtli jméno kandidáta. Vol-by byly tajné, ale přesto mnoho voličů volilo ve-řejně. Získal-li kandidát 50 % voličů, byl zvolen.Ne-li, musela se v tomto obvodu za týden prová-dět volba druhá.

V Olešnici bylo oprávněných voličů 1 085. Vo-leb se zúčastnilo 1 047 osob, nezúčastnilo 38osob.

Výsledek voleb do MNV byl tento:Obvod: pro protič.1 Rud. Prášil, soukromník 29 42 č.2 Frant. Elis, šofér 44 26č.3 Frant. Vorlíček, dělník 48 18

– 120 –


č.4 Milosl. Srstka, důchodce 43 9č.5 Frant. Prudký, ved. np. 48 18č.6 Josef Elis, školník 33 22č.7 Arnošt Cupal, ved. prodej. 54 17č.8 Frant. Mareček, rolník 54 17č.9 Ludv. Sedlák, prac. min. výkupu 38 33č.10 Alois Holcner, ved. prodej. 58 20č.11 Tomáš Blaha, stolař 50 17č.12 Boh. Řehůřek, důchodce 60 11č.13 Josef Kinc, dělník 48 25č.14 Josef Pochop, rolník 65 11č.15 Gustav Doskočil, dělník 59 7

Poněvadž v obvodu č. 1 nedosáhl kandidát po-třebného počtu hlasů, konala se v tomto obvodudne 23. května volba druhá. Navržený kandidátFrant. Žíla, klempíř zvolen jednomyslně, získavvšech 69 hlasů.

Do okresního národ. výboru zvoleni:hlasů pro proti

Dr. Jos. Habanec, lékař 512 194Josef Soukal, rolník 281 60 Do krajského národního výboru zvolenJosef Fučík, rolník v Crhově 804 216

První schůze nově zvoleného místního národ-ního výboru v Olešnici se konala dne 3. června1954.

Na ní zvoleni: předsedou MNV Mil. Srstka čp.387, tajemníkem Josef Kinc čp. 392, členy rady:Bohuš Řehůřek čp. 368, Frant. Mareček čp.188a Frant. Prudký čp. 395. Z 15 členů MNV jest 7členů KSČ a 8 bezpartajních.

Dne 28. listopadu 1954 se konaly volby do ná-rodního shromáždění. Olešnice s okolím byla při-dělena k obvodu č.199 - Bystřice nad Peršt. Kan-didátem navržen byl Alois Málek, ministr lehké-ho průmyslu. Narozen r.1893 v Rozsocháchu Bystřice nad Peršt. Tento do Olešnice zavítal

dne 13. listopadu t.r. Zde si prohlédl místníprůmyslové podniky a měl v Osvětové beseděprojev.

Výsledek volby do národního shromáždění bylv Olešnici tento: pro kandidáta hlasovalo 957 vo-ličů tj. 94 %, proti hlasovalo 61 voličů tj. 6 %. Vel-ká většina volila manifestačně, t.j. veřejně. Za ne-dlouho po volbách navštívil p. min. Alois Málekopět Olešnici a zde vyřizoval různé žádosti a stíž-nosti občanů.

SlavnostRoku 1954 vzpomínala jednota požární ochra-

ny v Olešnici, že před 80. roky založen u nás sbor

dobrovolných hasičů. Podnětem k založení bylveliký požár v Olešnici dne 21. srpna 1873. O zdo-lání požáru se zasloužili hlavně členové sborudobrovolných hasičů z Bystrého, kteří přijelik ohni se svojí novou stříkačkou. Olešničtí bylibysterským velmi vděčni a příští rok, dne 3. červ-na r. 1874 i v Olešnici sbor dobrovolných hasičůbyl založen.

Slavnost 80. letého výročí se konala 11. červen-ce 1954 za veliké účasti požárníků i občanstva.Byly postaveny slavobrány a domy ozdobenyprapory. Slavnost zahájená o 6. hod. ráno střel-bou a slavnostním budíčkem. V 8 hodin odešličlenové, katolíci i evangelíci do svých chrámů nabohoslužby. Pak společně navštíveny oba hřbito-vy, kde uctěna památka zemřelých bratří, zde od-počívajících. Odpoledne uspořádána na náměstíukázka vývoje požární ochrany od háků a berlo-vek po pěnový přístroj. Členové požárního sboruz Bystrého zúčastnili se slavnosti v starých kro-jích a se stříkačkou, s kterou byli jejich dědovév Olešnici před 8O. roky. Byl jim předán vavříno-vý věnec s nápisem na stuhách: „Na paměť 21.srpna 1873.“

Umělá hnojiva Hospodářská družstva přestala obhospodařo-

vat umělá hnojiva a věnovala se výhradně výku-pu zemědělských výrobků. Pro nákup umělýchhnojiv utvořeny tzv. sklady zemědělského záso-bování. Hnojiva nebyla však volně k dispozici, alejejich odběr byl naplánovaný. Množství čistýchživin v kg byl r. 1954 tento:Plodina ãist˘ch Ïivin na 1 ha

N P2O5 K2O

Oziminy 6 5 8

Jafiiny 5 4 7

Len 12 20 30

Brambory 12 15 40

¤epa 5 8 20

Louky 0 0 0

Hnojiva v Olešnici rozděloval Josef Soukal, ze-mědělec čp. 104.

Státní statky a JZD byly zásobeny přímo zeskladu a obdržely hnojiv větší množství.

ÚrodaPočasí během jara bylo zemědělství příhodné

a zdálo se, že bude velká úroda. Zatím ale koncemčervna a počátkem července přišly veliké lijákys větrem, obilí polehlo, nevyzrálo a málo sypalo.

– 121 –


Uprostřed žní, dne 22. srpna před večerem, při-hnala se od jihu prudká bouře s lijavcem, prová-zená větrnou smrští. Obilí stojící v panákách od-nesl vítr daleko z polí do příkopů. Z pozemkůnad Skalkami vynesla vichřice snopy do korunstromů. Polními cestami nebylo možno pro nahá-zené snopy jeti. Sousedé se dohadovali, čí kterýsnop jest. Mnoho starých stromů vichřice polá-mala.

Jinak bylo počasí během žní suché a skliznipříhodné. Sucho mělo však neblahý vliv navzrůst brambor. Těchto se urodilo velmi málo,hlavně pozdních odrůd. Pícnin se urodilo hoj-nost. Dosti sena se však sklidilo vymokléhoa podkaleného.

Povinné dodávky zemědělských plodin nebylysplněny.

Nesplnili hlavně majitelé větších zeměděl-ských usedlostí, tzv. vesničtí boháči, kteří mělinedostatek pracovních sil a každou pomoc muse-li honorovat obilím a jinými produkty a poněvadžměli nepoměrně veliké dodávky.

Dodávkové předpisy r. 1954 počítané z celkovéorné půdy kromě pozemků zasetých lnem, bylytyto:

Dodávkové předpisy z 1 ha orné půdyPlodina JZD Jednotlivû hosp. zemûdûlci

ha 2 3,5 5 10 15 20 20+

P‰enice kg 15 10 20 25 60 100 120

Îito kg 120 56 80 105 135 210 270

Jeãmen kg 15 9 10 30 90

Oves kg 30 20 36 60 130 140

Brambory kg 600 170 430 670 820 870 900 940

Podobně byly třídně rozepsány dodávky masa,mléka, vajec atd. Po splnění povinných dodávekmohli zemědělci dodávati na volný trh za vyššíceny. Kupř.Produkt Kãs dodávka volnû Produkt Kãs dodávka volnû

q Ïita 90 188 kg hovûzí maso 1,80–7,00 12

q p‰enice 150 240 kg vepfi. maso 4,10–6,80 15

q jeãmen – krm. 54 – kg drÛbeÏ. maso 6

– slad 92 224

q ovsa 545 – l mléka 0,90–1,30 1,90–2,30

q brambor 20 50 kg vajec 8,40 24

Nucené nájmy V Olešnici bylo mnoho pozemků, jež majitelé

neobdělávali, ale měli je pronajmuté a sami se ži-vili jiným, výnosnějším zaměstnáním. Pozemky

delší dobu pronajaté byly r.1948 zestátněny a při-dány k Louckému dvoru. Ostatní byly majitelůmponechány.

Poněvadž ale zemědělství stalo se málo výnos-né a dělníci obhospodařující polnosti, třebas pro-najaté, ztráceli různé výhody na platě apod., pro-to nájemci rušili nájmy a majitelé pozemků ne-mohli tyto obdělávat, dali je k dispozici MNV.Všechny pozemky musely býti obdělané a protopřiděloval MNV tyto některým menším zeměděl-cům jako nucený nájem bezplatně se zmenšený-mi dodávkami. Postižení se bránili, ale marně.Polnosti museli přijmouti. Část těchto pozemkůpřevzalo do obdělávání JZD. Roku 1954 obhos-podařoval místní nár. výbor ve své režii 13 ha po-zemků, které nikdo nechtěl obdělávat.

Tento stav však nemohl dlouho trvati a protopůsobeno na majitele těchto pozemků, aby jeprodali, když sami je nemohou obdělávat. Roku1954 bylo něco těchto pozemků prodáno, ale zavelmi nízkou cenu. Kupř.Eduard Stodola čp. 82prodal 3 ha polí za 1 000 Kčs 1ha.

Požár Dne 2. září odpoledne vznikl od vadného el.

vedení požár ve stodole Rich. Weise čp. 93 a tutozničil. Rychlému zásahu požárního sboru lze dě-kovati, že se požár nerozšířil na okolní, již úro-dou naplněné stodoly.

PamátníkSvaz protifašistických bojovníků zbudoval na

místě za války vybombardovaného domu Frant.Tomana čp. 109 před školou památník obětem I.a II. světové války. Pomník navrhl Ing. Arch. Ev-žen Šteflíček, náčrt reliefu provedl ak. malíř Šenkz Brna. Práci provedla fi. Kamena, družstvo so-chařů, závod Blansko. Celkový náklad činil 36920 Kčs, kterýžto obnos hradil krajský nár. výbor.

Slavnost odhalení památníku se konala dne 17.října 1954 odpoledne za účasti čestné roty vojska,spolků a četného občanstva. Slavnostním řeční-kem byl jednatel krajského svazu protifašistic-kých bojovníků Řehůřek, rodák z Rovečného. Dá-le mluvili zástupci čsl. armády, okresu, obcea korporací. Největší zásluhu o zbudování památ-níku má Mil. Srstka, předseda MNV v Olešnici.

y Alois StejskalDne 30. června 1954 zemřel v domě čp. 95

v Olešnici Alois Stejskal, obchodník na odp. ve

– 122 –


stáří 77 roků. Zemřelý pocházel z Crhova, odkudse do Olešnice přistěhoval r. 1902. Zde se pilnězúčastňoval veřejného života. Byl členem obecní-ho zastupitelstva, obecní rady a starostou měs-tečka v letech 1923 - 27. Též členem okresního za-stupitelstva. Kromě toho stál v čele katolickéhohnutí v kraji. Býval starostou Orla, předsedouSpolečnosti kat. domu, předsedou Spořitelníhospolku, pokladníkem kostel. výboru atd.

Rok 1955

Zima Zima r. 1954 - 55 byla mírná. Pamětihodné jsou

dvě bouřky uprostřed zimy. První byla 23. pro-since odpoledne, kdy za husté metelice několi-kráte silně zahřmělo. Druhá bouřka byla 17. led-na. V časných hodinách hřmělo a blýskalo se ja-ko v parném létě. P. Václav Holas, býv. kaplanv Domažlicích, který po rozpuštění řádu aug. r.1950 hospodaří na samotě mezi Ústupem a Ve-selkou, šel tehdá veselskou cestou do Olešnicesloužit mši sv. Bouře ho zastihla u odbočky cestyk Obecňáku. Tlakem vzduchu byl povalen nazem a na chvíli ztratil vědomí.

Sněhu bylo málo, jen v úvozech a pod mezemi.Autobusy jezdily pravidelně po celou zimu, ne-boť silnice byly stále prohrnovány. Studené poča-sí potrvalo však hodně dlouho. Ještě na den sv.Josefa bylo -14 st. C a tolik sněhu, že lyžaři moh-li jezdit. Na polích se začalo pracovati až v druhépolovině měsíce dubna.

Středisko STS Zemědělcům nebyly přidělovány hosp. stroje,

ale zřizovány tzv.“Strojní traktorové stanice“,vy-bavené dostatečným množstvím hosp. strojů vět-ší výkonosti, které zemědělcům námezdně prácivykonávaly.

Nejbližší středisko STS bylo v Kunštátě. Tonám ale nevyhovovalo a proto místní nár. výborjednal se strojní trakt. stanicí v Boskovicích o zří-zení střediska v Olešnici.

STS mínila u nás postavit větší skladiště s po-třebnými bytovými jednotkami. Krajský nár. vý-bor naznal jako nejvhodnější staveniště pozemekp. Jar. Bartoně při silnici ke Křtěnovu naproti to-várně. Poněvadž ale tento pozemek nebyl získán,byl prozatímně pronajat býv. hostinec zv. Pu-chárna a zde středisko vybudováno. Přidělenysem: 4 traktory s vozy a orným nářadím, 4 samo-

vazy, mlátička s el.motorem a lisem, stroj na vy-bírání brambor, trhač a odsemeňovač lnu a jinéstroje.Vedoucím střediska ustanoven Ant. Kubátz Ústupu. Zřízením střediska STS bylo velmi po-moženo hlavně drobným zemědělcům, kteří ne-mají potah.

Nová protipožární výzbroj Místní jednota svazu požární ochrany v Oleš-

nici si zakoupila r. 1950 od olešnické mlékárnybývalý terenní vůz americké armády značky Ford– Canada, který byl věnován republice v akci Un-ra.

Tento velikým nákladem přebudovala v krytýautobus na přepravu mužstva k požárům. Vůzmá přední i zadní náhon a osmiválcový motorv síle 95 HP.

Okresní inspekce požární ochrany v Boskovi-cích pak přidělila našemu požárnímu sboru mo-torovou stříkačku typ P.S. - 8, uloženou na dvou-kolovém přívěsném voze. Výkonnost motoru 30HP, výkonnost čerpadla 800 l za 1 min.

Slavnostní předání těchto strojů veřejnosti sekonalo dne 24. července za veliké účasti požární-ků i obecenstva. Zájem veřejnosti a požárníochrany byl dokumentován tím, že MNV v Oleš-nici a Základní organisace Svazarmu v Olešnicivěnovaly stuhy na has. prapor. Stuhy připevnilpředseda MNV Mil. Srstka a předseda SvazarmuDr. Frant. Čípek.

Kromě zmíněných strojů má požární sbork disposici ruční stříkač z r. 1874, motor. stříkačz r. 1924 a automobilový stříkač zn. Tatra z r.1930.

Velitelem P. S. jest Jos. Prudký čp. 63.

Počasí a úrodaJaro se dostavilo hodně pozdě. Ještě na začát-

ku dubna bylo zcela zimní počasí. Žito špatněpřezimovalo a mnoho se ho muselo zaorat. Ostat-ní zůstala řídká. Setí se započalo koncem měsícedubna. Toto opoždění bylo pak po celý rok patr-no. Byla pozdě senoseč i žně. Tyto začaly až ponaší pouti. Počasí během žní bylo deštivé a protodne 15. září, kdy měla býti již dodávka obilí spl-něna, bylo ho ještě hodně na polích. Úroda, kro-mě žita, byla pěkná. Pícnin narostla také hojnost.Brambory, hlavně rané odrůdy, byly následkemdeštivého počasí napadeny plísní bramborovoua hodně hnily. Na podzim bylo veliké pilno, po-něvadž všechna polní práce byla o 14 dní zpož-

– 123 –


děna a dále, že počátkem října se konalo u násvelké vojenské cvičení. Zemědělci se snažili do tédoby skliditi úrodu, aby nebyla poškozena voj-skem. Při sklizni brambor a řepy pomáhali hodněvojáci. Každý den ráno přijeli v autech do Olešni-ce, kde si je zájemci rozebrali. Za práci se jim dá-vala strava a kapesné. Vojenská správa žádnýplat za práci vojáků nebrala, ani za odvážení úro-dy vojenskými auty.

Se setím ozimů se čekalo až po ukončení cvi-čení.

Vojenské cvičeníNejvýznamější událostí tohoto roku bylo veliké

vojenské cvičení na katastru naší obce konané.Již počátkem srpna byla v Olešnici větší vojenskájednotka, která zkoumala terén a připravovalaplán cvičení.

V polovině září přijeli ženisté z posádkovéslužby č. 7 z Komárna. Byli ubytováni ve stanechv lesích u Tasovic, odkud do Olešnice denně při-jížděli. Tito postavili na Jílkovým kopci č. parc.1494 nad Skalkami dvoupatrovou rozhlednu. Pří-zemí rozhledny bylo zaskleno a zřízeno zde veli-telství vojenského cvičení. V prvním a druhémposchodí byl volný výhled do kraje. K rozhledněbyla zbudována cesta pro auta od Podlipnéhokřížku.

Na polích skorem po celém katastru byla zbu-dována minová pole.

Hlavní cvičení se konalo v pondělí 3. října. Jižv předvečer předcházejícího dne nesměl jíti ni-kdo na pole, poněvadž byly kladeny ostré minya mohlo by dojíti k úrazu. Dále bylo doporučová-no otevříti, případně vysaditi okna (263( domůa dobře uvázati dobytek ve chlévech. V pondělí 3.října byla silnice od Kunštátu přeplněna vojen-skými auty, že poštovní autobus jel velmi nepra-videlně.

Po ránu přijela do Olešnice generalita, zástup-ci vlády a zahraniční pozorovatelé a zaujali svojemísta na pozorovatelně.

Bojový plán byl následující: Olešnice jest obsa-zena modrou armádou a armáda červených ji do-nutí k ústupu směrem na sev. západ.

V 11 hodin cvičení započalo. Nejprve provedlapostupující armáda tzv. dělostřeleckou přípravu.Dopady střel znázorňovaly výbuchy min. Potomzasáhlo do boje letectvo a pěchota, podporovánaútočnou vazbou. Útok se děl dvěma směry. Jedenproud postupoval od Křtěnova po polích západně

od Olešnice, druhý pak od Ústupu na Švandovo,přes Široká luka a Končiny k Lamberku.

Tomuto cvičení přihlíželo naše obyvatelstvo zeStráně, z věží kostelů a pod. Mnoho bojácných li-dí v tento den Olešnici opustilo, méně bojácní by-li schováni ve sklepech.

Byly způsobeny velké škody, hlavně na lukách.Škody byly nahrazeny, v Olešnici bylo vyplaceno115 312 Kčs.

PožárDne 20. října 1955 asi o 3 hod. odpoledne vy-

pukl požár ve stodole hospodářství p. Josefa Pro-cházky v Olešnici čp. 85. Za velikého větru, kterýznesnadňoval hašení, vyhořela stodola a kůlnounaplněné obilím a lnem a vazba chléva se záso-bou píce. Shořely také všechny hosp. stroje vestodole a kůlně uložené. Požár způsobil 9. letýLad. Juránek z Olešnice. Postižený byl pojištěna podařilo se mu ještě před zimou stodolu i chlé-vy postaviti.

P. František KšicaPo odsunutí kat. faráře prof. P. Leopolda Be-

náčka, dne 12. září 1950, vedl duchovní správuv Olešnici jeho kaplan P. František Kšica. Tentobyl jmenován dne 24. dubna 1955 administráto-rem olešnické fary. Narozen jest v Pivonicích podZubštejnem 21. srpna 1922. Gymnasium studovalv Tišnově, bohosloví v Brně, kde také 5. 7. 1946vysvěcen byl na kněze. V Olešnici působí od 1.září 1946.

Pro svoji milou povahu a vzorné plnění svýchkněžských povinností jest u farníků velmi oblí-ben

Přemístění mateřské školkyMateřská škola byla po řadu let umístěna

v budově bývalého chudobince čp. 2. Tato bu-dova však pro tento účel plně nevyhovovala,neboť stojí v živé ulici a v blízkosti není hřiště,kde by si děti mohly hrát. Protože obec plánu-je v této budově umístiti zdravotní středisko,bylo nutno pro školku vyhlédnouti nové umís-tění. Roku 1955 byla školka přemístěna do Vor-bachovy vily čp. 339 v bývalé Oderského cihel-ně. Tato budova byla dříve nákladem 25 000Kčs opravena a dne 1. listopadu 1955 zde škol-ka zahájila činnost.

Dětí školku navštěvujících jest asi 50. Z toho 20dětí, jejichž matky jsou zaměstnány, jest ve škol-

– 124 –


ce celodenně. Školka jest dostatečně zásobenahračkami a různými pomůckami. O děti zde pe-čují dvě učitelky.

Bývalý majitel budovy Robert Vorbach sloužilv II. světové válce v německé armádě. Po válce sedomů nenavrátil a žije v Rakousku. Proto jehomajetek propadl ve prospěch státu.

V továrně na umělé květiny Centroflor v Oleš-nici otevřena také mateřská školka pro děti, jichžmatky v závodě pracují.

Osvětová činnostZ osvětové činnosti třeba zaznamenati:koncert „Pěveckého sdružení Janáček“ z Bos-

kovic dne 29. května na počest 10. výročí našehoosvobození,

koncert Pěveckého sdružení kat. akademiků„Moravan“ dne 25. září v Osvět. besedě a vystou-pení Armádního uměleckého souboru Víta Ne-jedlého v počtu 250 osob na hřišti pod Horkoudne 2. října 1995.

Krajské oblastní divadlo bratří Mrštíků z Brnasehrálo u nás čtyři div. představení.

Výměrazeměd. usedlostí v Olešnici r. 1955.

Jméno hospodáfie neplod p. celková pÛda

a ha a

Míchal âenûk 7 36 15

Náhlík Eduard 14 23 28

Hlou‰ek Frant - 21 09

âlupek Gustav - 19 24

Vi‰inka Josef 73 18 54

Weis Richard 2 17 07

Novotn˘ Frant. 18 17 74

Loubalová Josefa 55 16 52

Peterka Jan 25 14 92

Jílek Jaroslav 18 13 82

Petr Eduard 3 13 81

Kadla Jaroslav 42 12 52

Sedlák Bohusl. 2 12 40

Proseck˘ Frant. - 12 38

Novotn˘ Karel - 12 35

Procházka Josef 42 10 93

Prudk˘ Jaroslav 2 10 04

Vaverka Adolf 56 10 81

Matou‰ek Josef 26 9 33

Stav zemědělských usedlostí v Olešnici naMor. roku 1995, dle rozlohy byl tento:

Rozloha (ha) do 1/2 do 2 do 5 do 10 do 15 do 20 nad 20

Poãet 91 48 52 18 9 4 2

– 125 –

Jméno hosp., ãp. Pole Zahrad Louky Pastvy Zemûd. pÛda Lesy Staveb. p.

ha a ha a a ha a ha a ha a ha a ha

Míchal âenûk 156 18 65 54 2 86 3 57 25 62 10 31 15

Náhlík Eduard 97 20 86 10 1 57 51 23 04 10

Hlou‰ek Frant. 33 13 74 13 2 39 1 82 18 08 2 93 8

âlupek Gustav, 94 14 65 4 3 43 1 04 19 16 8

Vi‰inka Josef 116 13 40 11 1 68 87 16 06 1 63 12

Weis Richard 93 11 82 6 3 68 1 00 16 56 40 9

Novotn˘ Frant., 161 11 64 23 1 06 76 13 69 3 81 6

Loubalová Josefa, 152 10 41 11 1 50 1 23 13 25 2 63 9

Peterka Jan 36 12 62 10 1 29 57 14 58 9

Jílek Jaroslav 87 11 46 5 1 39 67 13 57 7

Petr Eduard 153 9 02 10 68 57 10 37 3 39 2

Kadla Jaroslav, 83 10 54 5 1 45 41 12 45 - 6

Sedlák Bohusl., 151 3 88 12 2 29 3 94 9 23 3 08 7

Proseck˘ Frant., 17 8 88 27 2 56 60 12 31 7

Novotn˘ Karel, 155 7 51 18 3 09 39 11 17 1 09 9

Procházka Josef, 85 8 54 5 1 45 41 10 45 6

Prudk˘ Jaroslav, 90 8 89 4 66 36 9 95 7

Vaverka Adolf, 11 7 83 14 91 83 9 71 49 5

Matou‰ek Josef, 98 7 40 10 98 52 9 00 7


Stavba družstevního vepřínaPředsedou jednotného zemědělského družstva

v Olešnici byl Jos. Synek čp. 162, pak jeho syn Ja-romír a od r. 1954 Rudolf Prášil čp. 42. Kancelářdružstva byla v domě pí Fialové čp. 122, kde byltaké ustájen hovězí dobytek a koně. Vepřový do-bytek ustájen v býv. hostinci Puchárna, pozdějiv býv. koželužně p. Neumanna.

Roku 1955 přikročeno bylo k budování hospo-dářského střediska. Místo na staveniště vyhléd-nuto na severovýchod od města na pozemcíchzvaných „U Fialové vrby“, patřících státnímu stat-ku, dříve kat. faře a pí Fialové. Tyto pozemky JZDsnadno získalo. Potom provedena menší aronda-ce půdy okolní.

JZD získalo ještě pozemky na stranu vých. ažpo Kudovu cestu. Všichni majitelé vzdali se svýchpozemků bez náhrady, jen Hynek Hamerský čp.99 žádal půdu náhradní. Tuto obdržel z rolnickéusedlosti Richarda Weise čp. 93.

Rada MNV dne 6. října 1955 dala JZD do bez-platného užívání obecní pole č. parc. 1270/1 vevýměře 4 ha.

Roku 1955 započato se stavbou vepřínu. Vyko-pán a vyzděn rozsáhlý sklep a vepřín vystavěn dovýše oken. Další práce stavební přerušil příchodzimy. V zimních měsících přivezeno velikémnožství cihel, stropnic a jiného stavebního ma-teriálu na dostavění vepřínu a stavbu kravínu. Najaře však již na stavbě pokračováno nebylo prosvízelnou fin. situaci v JZD.

Na pozvání čínské vlády uspořádal „Českoslo-venský státní soubor písní a tanců“ zájezd do Čí-ny. Tohoto se též zúčastnila olešnická rodačka sl.Jaroslava Člupková čp. 94.

Cesta sibiřskou magistrálou trvala 14 dní. V Čí-ně soubor vystoupil v těchto městech: Peking,Wu - chan, Kanton, Chang - džou, Šang - haj, Ta-lien a Mukden.

S cestou trval zájezd 3 měsíce, od 4. 4. do 4. 7.1955.

Rok 1956

Stav průmyslu a živností v Olešnici na Mor. nazačátku 2. pětiletky.

PrůmyslPodnik Zamûstnanci

Vedoucí dílensk. domácí celkem Ústfiedí

Centroflor, továrna na umûl. kvûtiny, ãp. 305

Jan BydÏovsk˘ 260 140 400 Poustevna

Masna, podnik fieznick˘ a uzen., ãp. 29

Karel Podsedník 62 – 62 Svitavy

Mlékárna, vajíãkárna a drÛbeÏárna, ãp. 376

Antonín Brychta 41 – 41 âtyfiic. LánÛ u Svit.

Vitka, továrna tkalcovská, ãp. 229

·afáfi 43 – 43 Brnûnec

Odûvní druÏstvo, ãp. 251

Bene‰ – 33 33 Letovice

Kras, podnik krejãovsk ,̆ ãp. 90

Josef Vaverka 24 –- 24 Boskovice

Sodovkárna, ãp. 89

Frant. Prudk˘ 14 – 14 Letovice

Živnostníci zapojení v sektor socialistickýJméno zamûstnání ãp. poãet zamûst.

Dvofiáãek Jindfiich kováfi 128 1

Îíla Franti‰ek klempífi 28 1

Bene‰ Josef krejãí 246 6

Mar‰álek Stanislav oprava obuvi 119 3

Krejãí Karel oprava pneumatik 34 4

Motyãka Miroslav pekafi 18 2

Jahoda Franti‰ek cukráfi 120 1

·touraã Josef holiã 22 3

Onderka Bohumil kominík 357 1

Živnostníci pracující soukroměJméno zamûstnání ãp. poãet zamûst.

âápek Franti‰ek zámeãník 21 1

âlupek Bohumír kováfi 189 1

Prudk˘ Josef koláfi 5 1

Horáãek Metodûj stolafi 300 2

Blaha Tomá‰ stolafi 179 2

Synek Karel stolafi 326 1

Dvofiák Franti‰ek sedláfi 12 1

·tûpánek Vilém sedláfi 140 1

Ka‰párek Josef sedláfi 310 1

·vanda Bohumil malífi 358 1

Schuster Emil malífi 167 1

Stejskal Franti‰ek zahradník 273 1

Novotná Îofie kadefinice 1

ObchodyPo únoru 1948 zapojovali se naši obchodníci

buď do národních podniků, nebo družstev.

– 126 –


Na podzim r. 1953 došlo k delimitaci, čili k vy-mezení pole působnosti mezi národními podnikya družstvy. V městech zapojen obchod na nár.podniky, na venkově na družstva. V našem okre-se soustředěn veškeren obchod v Jednotě, spo-třebním a lidovém družstvě v Boskovicích.V Olešnici zřízeno „středisko“, které organizova-lo obchod v městečku a okolí.

Prodejny v Olešnici r. 1956Prodejna Vedoucí ãp. Poãet zamûst.

Stfiedisko Ludvík Sedlák 121 8

Potraviny Rudolf Stejskal 122 2

Potraviny Karel Hfiebíãek 111 1

Potraviny Marie Vojtová 159 2

Masné v˘robky Josef ¤íha 74 1

Masné v˘robky Zeman 36 1

Masné v˘robky Frant. Chlup 160 1

Mléãné v˘robky Anna Cibulková 19 1

Ovoce a zelenina ·lesingrová 19 1

Cukroví Marie Jahodová 120 1

StfiiÏné zboÏí ZdeÀka Juránková 82 2

Odûvy Vladimír Podlipn˘ 88 2

Obuv Antonín Kováfi 123 2

Îelezo a stavebniny Arno‰t Cupal 27 1

Nábytek a elektrika Frant. Polach 95 1

Papírnictví Milo‰ ·karvada 91 3

Galanterie Josef Reif 84 1

Pohostinství Franti‰ek Vaverka 120 3

Pohostinství Viktor Stejskal 124 1

Pohostinství Marie Srstková 80 2

Pohostinství Fuãíková 164 1

Počasí a úroda.Zima tohoto roku byla tuhá a dlouho trvala.

Dne 3. února byl největší mráz -28°C. Všechnyvodovodní přípojky ve městě zamrzly a voda semusela od kašny donášet. Jaro přišlo hodně po-zdě, až v polovině dubna a bylo hodně deštivé.Pro mokro se nedalo na pole vstoupit. Se setím sezačalo až kolem 7. května. Deštivé počasí pak vy-střídáno počasím suchým. Od jara nenamoklo ažv měsíci srpnu. Následky sucha se brzy objevily.Krmná řepa špatně vzešla, později pak byla napa-dena mšicí makovou. Sena, jetele a směsky bylomálo. Obilí bylo sice kratší, ale dosti sypalo, takžedodávky se splnily. Uprostřed žní asi týden prše-lo. Obilí na zemi položené porostlo, ale déšť mělblahodárný vliv na vzrůst brambor. Těch narostlohojně. Na podzim bylo počasí příhodné. Koncemříjna začaly deště, po 1. listopadu mrazy. Tyto se

stupňovaly až 19. listopadu dosáhly -14°C a zemzamrzla 40 cm hluboko. Na polích byla ještě řepa,jejíž sklizeň byla velmi svízelná. Po rozmrznutí semusela brzy zkrmiti. Mnoho polí zůstalo nezora-ných.V prosinci bylo počasí bezmrazné, ale oratise již nedalo, poněvadž země již nerozmrzla.

Úprava okolí památníku Sdružení rodičů a přátel školy v Olešnici pro-

vedlo r. 1956 úpravu okolí památníku odboje. Po-zemek byl urovnán a oplocen.

Výkop pro podezdívku provedly školní děti,podezdívku postavili místní zedníci brigádnicky.Železný plot provedl okresní komunální podnikv Letovicích. Na celkový náklad 9 382 Kčs přispě-lo rodičovské sdružení obnosem 3 101 Kčs.Ostatní hradil místní nár. výbor.

Parkovou výzdobu na jaře 1957 přislíbil pro-vésti důchodce p. Vojtěch Kopecký čp. 283.

Celou akci vyvolal a vedl ředitel místní školyFrantišek Krejčíř.

Rekonstrukce vodovoduOd nepaměti byl v Olešnici vodovod, kterým

vedena voda do města pro účely hospodářskéa k hašení v případě ohně. Z obecního rybníka šlavoda úvozem k reservátu a odtud vedena dřevě-nými, od r. 1902 litinovými troubami do města.Zde se voda shromažďovala v malém rybníčku.Roku 1856 pořízena kamenná kašna, která r. 1891nahrazena kašnou nynější. Od r. 1912 zaváděnyvodovodní přípojky do domů.

Vodovod tento měl však malý tlak a byl nestá-lý. Náhon se zanášel bahnem a listím, v čase zim-ním pak sněhem a voda místo toho do nádržeunikala přes hráz na louku.

Několikráte bylo vysloveno přání náhon zakle-nouti či vodovod prodloužiti, ale k uskutečněnínedošlo.

Na schůzce uživatelů vodovodu, kterou svolalčlen rady MNV Oldřich Fučík dne 5. března 1950,ujednáno položiti do náhonu cementové nebo ka-meninové trouby, aby nedocházelo k zanášení.

Dne 8. června 1950 konáno vodosprávní řízeníza účelem vyšetření právního stavu vodovodu.Vodosprávní řízení vypracoval ing. Richard Jelí-nek. Dle tohoto mělo býti vodovodní potrubí pro-dlouženo o 200 m a zbudován nový filtr.

K rekonstrukci vodovodu však došlo až v roce1955–56 zásluhou člena rady MNV FrantiškaPrudkého.

– 127 –


Roku 1954 se jevil nedostatek užitkové vodya bylo zjištěno, že příčinou jeho jest nedostateč-ný přívod vody do reservátu.

Na základě uvedeného poznatku byla dne 9.března 1955 svolána schůze uživatelů vodovodu,kde byly projednány možnosti zlepšení přítokua zvýšení tlaku vodovodu. Dohodnuto akci pro-vésti svépomocí v délce 600 m, t.j. od reservátuk obecnímu rybníku, a to ve 3 etapách.

První etapa byla provedena v měsíci dubnu1955 v délce 117 1/2 m od staré nádrže. Rouryvzaty ze zásob místního národního výboru. Jsouto roury litinové, průměr 10 cm. Více se nemohloudělat pro nedostatek rour.

Druhá etapa provedena r. 1956. V měsíci dub-nu vypracován ing. Jelínkem přívodní řád na dél-ku 500 m, t.j. až k příčné cestě. V měsíci květnu1956 vykopáno a položeno 319 1/2 m rour a sice267 m ocelových o světlosti 10 cm. Dále byly na-pojeny na roury litinové - hrdlové o světlosti 121/2 cm 52 1/2 m.

V měsíci září bylo započato se stavbou filtračnístanice dle plánu ing. Jelínka před příční cestou.Dále byla vybudována vyrovnávací nádrž nadpříční cestou, která byla propojena s filtrační sta-nici ocelovou rourou a opatřena uzavíracím ven-tilem a košem.

Dne 22. listopadu bylo provedeno propojenínového potrubí s původním vedeným ve staréfiltrační stanici na Weisově louce. Toto propojeníbylo provedeno ocelovými rourami a opatřenouzavíracím kolem pro uzavření vody v případěoprav vodovodu ve městě.

Třetí etapa v rozsahu od příčné cesty k obecní-mu rybníku nebyla provedena pro nedostatekvodních rour a pro obtížné propojení obec. ryb-níka.

Rekonstrukce vodovodu provedena svépomoc-nou akcí za přispění MNV částkou 15 000 Kčs, zacož koupen materiál a placena odborná práce.Materiál, t.j. roury, spojky, cihly a cement obsta-ral člen rady MNV Fr. Prudký, který zároveň měltechnický dozor.

Práci zámečnickou provedli Oldřich Fučík, Gu-stav Fadrný a Frant. Čápek, práci zednickou Bo-huš Řehůřek.

Výkop a zásyp provedli uživatelé vodovodu dlenávrhu ze schůzky 9. března 1955. Uživatelé vo-dovodu, kteří nechovají žádné hospodářské zví-řectvo, vykopali 5 m. Chovatelé menšího stavuhosp. zvířectva vykopali 10 m, chovatelé většího

stavu vykopali 15 m. Velkospotřebitelé, t.j. sodov-kárna zaplatila výkop 25 m a masna 50 m.

Rekonstrukce užitkového vodovodu splnilaočekávané předpoklady. Vodní sloupec zvednuto 5 1/2 m a průtočnost vody byla zvětšena k vše-obecné spokojenosti.

Zrušení JZDRoku 1956 mělo olešnické jednotné zeměd.

družstvo jen 7 členů, mezi nimiž nebyl ani jedenskutečný zemědělec. Z obhospodařovaných58,61 ha pozemků bylo jen 4,98 ha půdy členské,ostatní byla pronajata. Tento nezdravý jev byl pří-činou, že JZD jen živořilo. Členové - bezzemcineměli správný postoj ke družstvu a zodpověd-nost za jeho chod.

Místní nár. výbor a nadřízené úřady se velmisnažily rozšířiti členskou základnu družstva z řadskutečných zemědělců a tím toto oživiti, ale bezvýsledku. Nikdo do JZD vstoupiti nechtěl. Bylautvořena „komise pro pomoc JZD“, která se sna-žila odstranit vše, co se rozvoji družstva stavělov cestu.

Pracovní morálka v JZD velmi poklesla, kdyžnásledkem velikého vydání se stavbou vepřínunedostali členové družstva po delší čas proplace-né zálohy na odpracované jednotky. Proto usne-seno bylo povolat zástupce místních průmyslo-vých podniků na Radnici a seznámit je s tíživýmstavem JZD a vyzvat je, aby zaměstnanci podni-ků učinili závazky pracovat na polích JZD úplnězdarma. Tato akce nebyla však pochopena závo-dem Centroflor a Vitka, jejichž zástupci na schůz-ce

dne 8. května oznámili, že dělníci nejsouochotni pro JZD zdarma pracovat.

Zbyly dvě možnosti. Buď založit nové, většino-vé JZD z řad skutečných zemědělců, které by pře-vzalo také půdu státních statků, a nebo zříditv Olešnici státní statek, který by také převzal pol-nosti JZD.

Tato záležitost byla projednána na schůzi ze-mědělské komise a na veřejné schůzi zemědělců

18. července 1956 v Osvětové besedě, ale roz-hodnutí nikde nepadlo.

Proto se sešel dne 19. července místní národnívýbor, který tuto záležitost rozhodl. Na návrhFrant. Elise rozhodnuto 9 proti 5 hlasům JZDv Olešnici jako životaneschopné zrušiti a jehopolnosti přiděliti státnímu statku. Okresní nár.výbor toto usnesení schválil.

– 128 –


Ředitelství Státního statku v Rožínce po splně-ní určitých podmínek bylo ochotno hospodářstvíJZD převzíti ku dni 15. ledna 1957.

Zatím ale pracovní morálka v JZD velmi po-klesla. Na schůzi MNV dne 6. srpna 1956 prohlá-sil předseda JZD Rudolf Prášil, že za dané situacenesklidí polní úrodu. Proto přistoupeno k likvida-ci JZD ihned. Rostliná výroba převzata 15. srpna,živočišná výroba dne následujícího. Inventářa pokladna převzata 15. srpna. Hovězí dobytekz větší části odvezen do dvora v Drnovicích, kampo několik dní dovážena také zelená píce. Koněodvedeny do Louckého dvora, vepřový dobytekponechán v Olešnici. Státní statek převzal dálebudovy, které užívalo JZD, hlavně dům pí KláryFialové čp.122 do užívání. Tři bývalí členové JZDstali se zaměstnanci státního statku.

Vedením pověřen Frant. Štourač z Olešnice čp.393. Družstevní prádelna, která jest umístěnav bývalé Neumannově koželužně, převzata dosprávy MNV.

Arondace půdy Státní statek převzaly hospodářství bývalého

JZD v Olešnici pod podmínkou, že pozemky bu-dou sceleny ve velké celky, aby se mohly obdělá-vat velkými výkonými stroji. Proto na podzim r.1956 provedena v Olešnici arondace půdy.

Do záboru připadly pozemky zv. Končiny smě-rem k Trpínu, část katastru zv. V širokých lukáchsměrem ku Kněževsi a polnosti zvané dříve Zad-ničky směrem k Veselce.

Dále pozemky vklíněné do polností dvora Lam-berka. Odbornou práci při výměně pozemků pro-váděl ing. Oldřich Boleslav, který byl v Olešniciod 17. září do 23. listopadu. Jemu ku pomoci by-la utvořena „Komise pro provádění změn“, v nížobec zastupoval člen rady MNV Frant. Mareček,zemědělce Adolf Vaverka a Josef Soukal a státnístatek Ludvík Reitter z Drnovic. Náhradní půdabyla přidělována z pozemků obecních neb stát.statku, v jiné části katastru ležících, dále půdapronajatá a konečně pozemky zlikvidovanýchrol. usedlostí, jejichž majitelům pro nedostatekpracovních sil nebylo možno plniti vysoké do-dávky. Jsou to: Čeněk Michal čp. 156, Eduard Pe-tr čp. 153, Frant. Hloušek čp. 33, Jan Peterka čp.36 a Richard Weis čp. 93. Občané trpínští, vlast-nící pozemky na našem katastru, dostali přiděle-nou část Končin, občané kněževeští pozemkyzv.“Radlica“ za Jeruzalémem. Majetkově se nic

nezměnilo. Likvidace i výměny prováděny jen conájem na 6 roků. Výměna pozemků byla velmiobtížná. Pole blízká a vyhnojená byla na odbyt,ale pole vzdálená a neúrodná nikdo nechtěl, pro-to je ONV přiděloval výměrem.

Rok 1957

Státní statek Když v měsíci srpnu 1956 přebíral Státní statek

pozemky býv. JZD v Olešnici, kladl si mimo jinépodmínku, že bude jim předán též školní statekLamberk, aby měl dosti prostoru pro ustájení do-bytka. Ministerstvo školství však se stavělo k tétoakci záporně. Poukazovalo na to, že při zdejšímistrovské zemědělské škole jest nutně třebaškolního statku, aby se mohli žáci nejen teoretic-ky, ale i prakticky vzdělávat. Jednání se protaho-valo, až konečně dne 5. února 1957 docíleno do-hody v tom smyslu, že zemědělská škola v Oleš-nici bude zachována i bez statku a dvůr Lamberkdnem 1. března 1957 pronajme Státní statek nadobu 6 roků. Ředitelství statku v Dolní Rožíncezřídilo v Olešnici samostatné oddělení s farmouOlešnice, Lamberkem a později Ústupem.

Správcem oddělení ustanoven Jaroslav Ševčík,účetním Frant. Štourač. Do té doby byla Olešnicejen farmou správcovanou oddělením Louckýdvůr.

Na podzim roku 1957 došlo opět k rozšířeníStátního statku v Olešnici. Zemědělci Gustav Člu-pek čp. 94, Eduard Náhlík čp. 97, Jaroslav Havlí-ček čp. 115, Josef Višinka čp. 116, Josefa Louba-lová čp. 152, Františka Stejskalová čp. 286 a JosefOlšan čp. 289 nesplnili vlivem veliké neúrody po-vinné dodávky a proto byla jejich hospodářství li-kvidována ve prospěch Stát. statku. Likvidaceprovedena jen jako nájem na dobu 6 roků. Bylaprovedena opět arondace půdy. Do záboru padlypozemky zv.“Pod skalou „ č. parc. 589/2, zbytekKončin při silnici k Trpínu, pak pozemky při hra-nicích ústupských, zv. U božích muk a polnostikolem Holcovy samoty. Jako náhradu dostali po-stižení půdu zlikvidovaných zemědělců. Někteřínáhradní půdu nepřijali a raději svoje hospodář-ství zmenšili, případně úplně zlikvidovali. Kupř.Jaroslav Prudký čp. 345 a Josef Sperát

čp. 294. Podobně bylo v Ústupě zlikvidovánopro neplnění dodávek 8 zeměd. usedlostí a na Ve-selce 2 usedlosti. V těchto obcích provedena takéarondace půdy. Konečně do Stát. statku zapojena

– 129 –


jedna usedlost v Trpíně. Pozemky Stát. statku,oddělení Olešnice jsou scelené a sahají od Kozina Chrastě po Křetínské lesy. Změny v držení ze-mědělské půdy na katastru olešnickém jsou ná-sledující:Den JZD ·kolní st. Stát. st. Soukrom. Drob. uÏiv.

15. 12.1955 53 104 62 703

15. 12.1956 - 104 301 517

15. 12.1957 - - 548 374

15. 12.1958 - - 584 338

15. 12.1959 - - 727 195

15. 12.1960 - - 799 + 54 58 74

15. 12.1964 - - 845 + 54 10 76

Zdravotnické středisko Snaha zříditi v Olešnici zdravotnické středisko,

kam by dojížděli lékaři - specialisté, se datuje od r. 1954. Podmínkou bylo přidělení vhodné

budovy. MNV v Olešnici nabídl pro tento účelsvoji budovu - bývalý chudobinec čp. 2. Okresnínár. výbor v Boskovicích uznal tuto budovu zavhodnou. Od 1. ledna 1956 převzal budovu domajetku okresní ústav národního zdraví v Bosko-vicích. Krajský nár. výbor v Brně dne 21. června1955 přidělil na nejnutnější opravy

10 000 Kčs, kterýž obnos byl věnován na poří-zení nových oken. Zástupcům obce se podařilodostati opravu budovy do akce generálních oprava v druhé polovině r. 1956 nákladem 130 000 Kčszvenku i uvnitř opraviti. Počátkem roku 1957 by-lo středisko vybaveno potřebným nábytkem a lé-kařskými přístroji. V květnu 1957 se započala vestředisku lékařská praxe. Tuto provádí státní ob-vodní lékař MUDr. Josef Habanec *17. 3. 1897.

Volby Roku 1957 prošlo funkční období členů nár. vý-

borů.Utvořena volební komise nár. fronty, která na

návrh strany, masových organisací a průmyslo-vých závodů jmenovala kandidáty.

Volby se konaly dle obvodů, v každém obvoděkandidoval a byl zvolen jeden člen NV.

V Olešnici mělo býti zvoleno 19 členů a protoobec rozdělena na 19 obvodů.

Občané své kandidáty schválili dne 19. května1957 v sále Osvětové besedy. Každému byla dánamožnost jíti za plentu a jméno kandidáta škrt-nout. Tohoto práva použilo jen málo voličů.Ostatní volili veřejně. Až na malé výjimky volilaOlešnice manifestačně.

Mezi zvolenými byl také dosavadní předsedaMNV Miloslav Srstka, důchodce čp. 387. Tentovšak dne 25. května 1957 zemřel, stár 52 roků.

Proto se konala v jeho obvodě volba náhradní.Z 19 členů MNV jest 16 mužů a 3 ženy, dle polit.přesvědčení jest 10 členů KSČ a 9 nestraníků.

Dle zaměstnání jest 7 dělníků, 1 živnostník, 5úředníků, 0 zemědělec a 6 ostatních.

Rada MNV byla utvořena následovně:Předseda: Frant. Elis, šofér čp. 382Tajemník: Josef Kinc, dělník čp. 393Radní: Tomáš Blaha, stolař čp. 81, Ludvík Sed-

lák, úředník čp. 42, Frant. Štourač, úředník čp.392, Jos. Elis, školník čp. 107 a Vlasta Kitnerová,v domácnosti čp. 147.

Služby veřejnosti Na základě směrnice min. vnitřního hospodář-

ství a vybídnutí ONV byly dnem 1. září t.r. zříze-ny provozovny MNV v Olešnici, a sice: holičstvía kadeřnictví v domě čp. 22 a fotoslužba v doměčp. 62, kteréžto provozovny obec převzala od Slu-žeb města Boskovic.

Dnem 1. listopadu obnovena práce v kameno-lomu Horka. Na znovuzahájení výroby obdrželaobec od ONV peněžní výpomoc 6 000 Kčs. Ve-doucím lomu ustanoven Frant. Barták.

Počátkem r. 1958 zřízena provozovna zámeč-nická v domě čp. 21 a provozovna stolařská v do-mě čp. 322.

Požární zbrojnice Jak již bylo v této knize napsáno, položen byl

dne 26. června 1949 slavnostně základní kámenku stavbě hasičského domu s lázněmi. Stavebnímísto u koupelny koupila obec usnesením MNVdne 16. prosince 1948 za 50 000 Kčs.

Propočtený stavební náklad 1 700 000 Kčs pře-vzal do svého rozpočtu KNV v Brně.

Roku 1949 zaplaceny plány a rozpočty s obno-su 43 000 Kčs. Na stavební práce poukázáno by-lo 400 000 Kčs. ONV v Bystřici však tento obnospoužil k úpravě svých kanceláří a proto se stav-bou nebylo započato. Stavba pak byla KNV od-kládána rok po roku.

Poněvadž nebylo naděje, že by v dohledné do-bě ku stavbě nákladem státu došlo, bylo r. 1954rozhodnuto provésti tuto svépomocí občanů zapomoci státu, v tzv. akci Z. Příspěvky státu se ří-dily dle práce zdarma při stavbě odpracované.Stavba se musela provésti dle typizovaného pro-

– 130 –


jektu min. vnitra. Původně měla býti zbrojnicejen přízemní, teprve během stavby bylo rozhod-nuto zbudovati v poschodí byt pro strojníka. Plá-ny zpracoval stavitel Al. Brokl.

Na výroční členské schůzi místní jednoty čsl.svazu požární ochrany v Olešnici, konané

dne 5. 12. 1954 zvolena čtyřčlenná stavební ko-mise v čele s velitelem br. Jos. Prudkým a odhla-sována pracovní povinnost pro každého požární-ka v r. 1955, a to 20 hodin.

V rámci oslav 10. výročí osvobození bylo vy-zváno občanstvo, aby přispělo dobrovolnou pracízdarma na stavbě zbrojnice, což se také stalo.

Ještě během zimy navezen kámen do základůpodezdívky z lomů „Horka“ a „Chrast,“ částečněz „Ostré horky.“ Přivezeno vápno a uhašeno, ská-ceno dřevo v lese p. Čeňka Michala a svezeno kustavbě.

Během roku 1955 postaveno přízemí a garážzastřešena.

Roku 1956 postaveno poschodí a zastřešeno,dále provedena kanalizace a instalace el. proudu.Roku 1957 budova z venku i uvnitř nahozena, po-staveny schody, položeny podlahy a zaveden dodomu vodovod.

Největší zásluhy o stavbu zbrojnice si získalvelitel místní jednoty ČSPO br. Josef Prudký, ze-mědělec č. 63. On měl stavbu na starosti, dovedldruhé k práci. Sám vždy v práci první dával dru-hým příklad.

Kromě práce potahové odpracovali občané nastavbě zbrojnice 1 084 hodin zdarma. Když prvénadšení k práci vyprchalo, byla nádenická práceprováděna dělníky, které platila místní jednotačsl. svazu pož. ochrany. Celkový náklad, kroměpráce zdarma vykonané, činil

151 847,32 Kčs, na který přispěla MJ – ČSPOobnosem 39 647,55 Kčs a MNV 8 525,11 Kčs.

Slavnostní otevření budovy se konalo za velikéúčasti požárníků a občanstva 21. července 1957.Slavnost započala o 2. hod. odp. rozloučením sestarou zbrojnicí v pivovaře. Proslov měl předsedaMJ ČSPO br. Vladimír Neumann.

Potom následovalo defilé před has. praporema odchod k novostavbě. Zde po vztyčení státní vlaj-ky a projevech zástupců okres. výboru ČSPO z Bos-kovic předal předseda MNV v Olešnici s. Frant. Elisklíče od zbrojnice br. veliteli Jos. Prudkému, kterýpak budovu slavnostně otevřel. Potom následovalaprohlídka budovy a volná zábava.

Pro zajímavost uvádím, kde za starých časů by-lo hasící náčiní uloženo:

do r. 1856 v soukromých domech. Toho rokubyla kůlna na hasičské potřeby postavena mezikostelem a pivovarem. Když roku 1881 přestalose vařit pivo, zřízeno hasičské skladiště v míst-nostech pivovaru.

Počasí a úroda Rok 1957 byl velmi neúrodný.Zima byla mírná, bez sněhu. Na saních se vů-

bec nejezdilo. Na silnicích bylo stále náledí.Jaro bylo velmi suché. V měsíci květnu a čer-

vnu skorem nepršelo. Následky tohoto sucha seprojevily ve vzrůstu zemědělských plodin. Jeteluschl na stojatě, len zůstal krátký a nevytvořilžádné vlákno.

Z obilí byl nejvíce postížen oves. Ten zůstalu země a předčasně uzrál, zároveň se žitem.Když potom přišla vláha, tak podrostl a zazelenalse jako na jaře. Potom nastalo deštivé počasí, pře-zrálý oves vypadal a podrostlý již neuzrál. Prostálé deště ve žních mohlo se málo používat vý-konných strojů a žně se protahovaly. Státní statekpřivezl poslední oves dne 21. září.

Otava se sušila na sušácích a sklízela znehod-nocená až kolem svátku sv. Václava.

Měsíc říjen byl zeměděl. pracím příhodný, pro-to se brambory pohodlně sklidily. Úroda jejichbyla nadprůměrná. Některé brambory byly napa-deny nemocí zv. suchá noha a byly hodně chyb-né. Tento rok se u nás objevila ve větším měřítkumandelinka bramborová.

Řepy bylo dosti a pohodlně se z polí sklidila.Počátkem prosince pola zamrzla.

Mûsíãní pfiehled prÛmûrné teploty a sráÏek roku 1957

Mûsíc PrÛmûr. teplota [°C] SráÏky [m/m]

Leden - 3,53 20

Únor 0,31 44,93

Bfiezen 3,21 90,80

Duben 6,84 59,30

Kvûten 9,18 11,80

âerven 16,20 40,60

âervenec 16,41 122,10

Srpen 13,32 87,30

Záfií 9,46 76,30

¤íjen 6,25 6,00

Listopad 2,86 23,80

Prosinec -1,60 21,80

– 131 –


Průměrná teplota roční byla 6,57°C. Stav srá-žek za rok 1957 byl 604,70 m/m. Nejvyšší teplotabyla 36,20°C dne 5. července. Nejnižší teplotabyla -14,20°C dne 16. ledna. Zprávu o průměrnéteplotě a srážkách podal správce meterolog. sta-nice p. Josef Vítek.

Televize Dne 27. ledna 1957 byl po několika zkouškách

uskutečněn první příjem televizního vysílání ví-deňské vysílačky u p.Vlad. Podlipného. Během r.1957 bylo zapojeno několik televizních přijíma-čů.

Výstava obrazů Sdružení rodičů a přátel školy v Olešnici uspo-

řádalo v Osvětové besedě výstavu žákovskýchprací, spojenou s výstavou obrazů místních malí-řů. Byly zde vystaveny obrazy + akad.malíře Ot.Oderského, dále obrazy malířů amatérů: p. Al-fonse Čápka, Karla Hamerského,Vlast. Havelkya j. Výstava trvala od 7. do 14. února 1957 a těšilase veliké pozornosti občanů.

Neštěstí na poli Na poli státního statku za Lamberkem došlo

dne 8. května k neštěstí. Při zapřahání byl smr-telně koněm zraněn zaměstnanec statku 39 letýJosef Hájek. Byl ihned zavezen do nemocnicev Poličce a tam operován, ale veškerá pomoc by-la marná. Zemřel dne 11. května, aniž nabyl vě-domí. Pochován na olešnickém kat. hřbitově dne11. května. Zanechal vdovu a 2 malé chlapce.

Divadelní spolek „Tyl“V Olešnici v posledních letech hrál divadla div.

kroužek místní jednoty čsl. svazu pož. ochranya div. kroužek národ. podniku Centroflor. Roku1957 tyto kroužky byly zrušeny a založen diva-delní spolek, který nazván „Tyl“. Předsedou zvo-len Rud. Grubhoffer, režisérem Karel Hamerský.Hraje se v Osvětové besedě.

Tělocvičná Jednota Sokol Na podzim r. 1957 obnovena byla v Olešnici TJ

Sokol. Předsedou zvolen Frant. Štourač, úředník,jednatelem Frant. Krejčíř, ředitel školy a náčelní-kem Jos. Beneš, krejčí. Od r.1953 provozovalau nás tělovýchovu těl. organizace „Jiskra“ při nár.podniku Centroflor, které patřila Sokolovnai cvič. nářadí. Její jediná činnost však byla provo-

zování kopané na býv. orelském hřišti „Pod hor-kou“. V sále Sokolovny umístěno skladiště a fil.provozovna nár. podniku Centroflor. ObnovenáTJ Sokol převzala budovu i inventář Sokolovny.Dokud nebyla Centroflorem vyklizena, cvičilo sev tělocvičně zdejší 8 leté školy. Zápis od sovětských turistů s podpisy.

Rok 1958

Prodej moravské pastoušky Místní nár. výbor ve své schůzi dne 30. ledna

schválil prodej bývalé moravské pastoušky čp.168. Koupil ji Jaroslav Stejskal z Olešnice za 6 100Kčs a přilehlou loučku ve výměře 1 070 m2 za

535 Kčs. Tento domek patřil za starých časůsousedům bydlícím na Moravské straně. Městskápastouška byla v čp. 138. Do r. 1496 byla Morav-ská strana samostatná obec, mající svého rychtá-ře. Když však tento rok Vilém z Perštýna koupilOlešnici - část městskou, spojil tím natrvalo Oleš-nici v jednu obec. Avšak do doby tereziánské mě-la Moravská strana svůj majetek, jehož sousedésami užívali.

Roku 1759 učiněna byla dohoda, v níž sousedémoravsko-stranští předali obci veškeren svůj ma-jetek, totiž les Koziny, pastvisko Ubčina a Rovně.Vymínili si však právo pasení na Rovních. Totoprávo si sousedé několikráte hájili proti vrchnos-ti i proti obci a svoje právo uhájili. Pastýř za svojislužbu bezplatně obýval pastoušku, dále užívalkus pole na Rovních. Kromě toho dostával odsousedů menší plat dle počtu dobytka. Před I.světovou válkou pásly se zde ovce, potom jen ko-zy.

Když r. 1919 vyšel zákon, jímž se rušila tzv.práva starousedlíků, přišlo k zrušení i právo sou-sedů moravských na pastvu na Rovních. Přesto sevšak zde společně páslo asi do r. 1930. Poslednípastýř byl František Haupt.

Soukromně někteří sousedé na Rovních páslido r. 1957, kdy toto pastvisko připadlo do užíváníčs. státnímu statku.

Stavba vodovodu V letech 1957 - 58 bylo opět pokračováno ve

stavbě vodovodu ze Žláteniční studánky pod Ost-rou horkou. Stavbu prováděla fi. Ingstav, nár.podnik v Brně. Roku 1957 za pomoci občanů pro-veden byl výkop od studny až po okraj obce. Vý-

– 132 –


kop se děl částečně pomocí strojů, ale většinouručně. Práce to byla velmi svízelná. Pod Lamber-kem ji ztěžovala voda a u Škrobárny pak tvrdáskála. V prvních měsících r. 1958 proveden bylvýkop na náměstí od domu čp.123 po dům čp.111. Před Panským domem byla objevena tajnáchodba vedoucí ze sklepu Panského domu, asipamátka z války třicetileté.

V letních měsících proveden byl výkop v uliciPalackého před evangelickým kostelem. Celkovádélka položeného potrubí od studny k domu čp.111 jest 3195 m. Průměr potrubí jest 20 cm. Celko-vý náklad v letech 1957 - 58 činil 1 217 478,25 Kčs.

Dne 1. září 1958 v odpoledních hodinách popr-ve puštěna do potrubí voda. Ještě na podzim 1958zapojena na nový vodovod sodovkárna a několikdomů v ulici u evang. kostela.

Návštěva ze SSSR Na pozvání místního nár. výboru a spolku čes-

koslovensko - sovětského přátelství v Olešnicinavštívila naši obec dne 28. června 1958 skupina12 turistů ze Sovětského svazu. Bylo připravenoslavnostní uvítání na náměstí. Poněvadž však ce-lý den hustě pršelo, konal se tento akt v sáleOsvětové besedy. Hosté si pak prohlédli naše ško-ly a místní průmyslové podniky. Večer pak se ko-nal v sále Osvětové besedy seznamovací večírek.

Nemocnice v Boskovicích Okres boskovický neměl žádné nemocnice.

Těžce nemocní občané hledali uzdravení v ne-mocnici v Brně a v Poličce a po r. 1945 hlavně veSvitavách. Tyto nemocnice však byly přeplněnya proto postavena byla též nemocnice v Boskovi-cích. Slavnost otevření se konala 26. října 1958.Naši obec na slavnosti zastupoval předseda MNVa členové rady. Bylo též přítomno mnoho našichobčanů.

Dne 10. srpna 1958 uspořádána v Osvětové be-sedě v Olešnici zdravotnická beseda, na níž se na-šim občanům představili vedoucí lékaři nové ne-mocnice. Léčení v nemocnici byl zahájeno počát-kem roku 1959.

Pro zajímavost zaznamenávám, že od r. 1952nerodí naše ženy v domácnostech, ale v Ústavěnár. zdraví v Boskovicích.

Počasí a úrodaRok 1958 byl rokem úrodným. Všeho narostlo

dostadek, jenom brambor bylo méně. I ovoce by-

la hojnost, hlavně třešní a jablek. Časté a dlou-hotrvající deště však velmi ztěžovaly sklizeň, tak-že tam, kde se obhospodařují veliké rozlohy po-zemků a jest málo pracovních sil, došlo ke ško-dám. Brambory sklízeli za deště vojáci.

Rok 1959

Volba poslance Zástupce našeho kraje v poslanecké sněmov-

ně, ministr lehkého průmyslu s. Málek r. 1958zemřel a proto připravena volba nového poslan-ce. Ústřední volební komise pro doplňovací volbydo nár. shromáždění zaregistrovala jako poslanceJos. Tatíčka, člena JZD v Prosetíně * r. 1911. Ten-to byl dne 1. února 1959 zvolen.

Oslava stého výročí českého divadla Tento rok oslavovali jsme sté výročí provozo-

vání prvého českého divadelního představenív Olešnici a založení Spolku divadelních ochotní-ků.

Před sto lety, dne 20. března 1859 sehránov domě Synkově č. 90 div. představení „Lakomec“od Moliéra. Dříve se hrála u nás div. představeníjazykem německým. Tohoto jubilea bylo vzpo-menuto ve dnech 29. března až 5. dubna 1959hrou Jos.Kajetána Tyla „Strakonický dudák“, kte-rou sehrál místní divadelní spolek Tyl za režie p.Karla Hamerského. Slavnostní projev přednesl p.Vlad. Neumann. Dále byla uspořádána výstavačinnosti divadelního spolku. K oslavě bylo takéopraveno jeviště v Osvětové besedě a pořízenanová opona. Vydání s opravou činilo 18 696,70Kčs. MNV přispěl obnosem 12 574,50 Kčs, zbytekuhradil div. spolek Tyl.

Zvětšení kat. hřbitova Katolický hřbitov v Olešnici byl naposledy roz-

šířen před sto léty, r. 1859. V pozdějších létech seznačně zvýšila úcta k mrtvým. Hroby nebyly poprojití tlecí doby kopány znovu a velká část hro-bů se stala rodinnými. Proto se nová část hřbito-va dosti brzy zaplnila. Když se naskytla příleži-tost, zakoupila katolická hřbitovní správa dne 1.října 1914 od manželů Františka a Anny Cvečko-vých z Olešnice čp. 162 část jejich pole sousedící-ho se hřbitovem ve výměře 19 a 18 m2 za 1000 K.Pan Jakub Stejskal z Olešnice daroval ze svého lo-mu „Za strážama“ asi 50 m3 kamene. Roku 1934byly nákladem kat. hřbitovní správy základy vy-

– 133 –


kopány a vyzděny. K další stavbě došlo až po lé-tech. Ve schůzi hřbitovní správy dne 25. 5. 1957usneseno vybídnouti MNV, aby zahájil krokyk rozšíření hřbitova. Na příkaz MNV vypracovalmístní stavitel p. Alois Brokl plán stavby a rozpo-čet materiálu a práce. Navrhl zeď cihelnou na ka-menné podezdívce, s cementovou plotnou na po-vrchu. Celkový náklad propočten na 57 211,97Kčs.

ONV v Boskovicích zařadil nato stavbu hřbi-tovní zdi do akce Z, t.j. svépomocí občanů, na r.1959. Na stavební náklad přispěl stát 40 %. Zby-tek měli občané uhradit svojí prací.

Proto koncem zimy navštíveny všechny do-mácnosti v Olešnici i v přifařených obcích a přijí-mány závazky občanů. Tito se postavili k této ak-ci kladně.

Se stavbou se započalo počátkem května a díloskončeno do poloviny srpna. Stavbu provedlimístní zedeníci i důchodci pod vedením p. Boh.Řehůřka čp. 368. Zadní bránu provedl p. Frant.Čápek čp. 21. Stará zadní zeď byla rozbořenaa kámen použit na štěrkování cesty středem hřbi-tova. Hodnota vykonaného díla oceněna na 58031,- Kčs, stát přispěl obnosem 23 398,88 Kčs.V příštích letech jest ještě třeba poříditi smetníka přemístiti umrlčí komoru.

Pomoc občanů při stavbě hřbitovní zdi.

Závazek

Obec Práce [Hodin] PenûÏ. pomoc [Kãs]

odborná pomocná potaÏní celkem

Ole‰nice 200 2335 85 2 620 2 513

Crhov 65 374 80 519 -

Kfitûnov - 254 80 334 425

Lhota - 90 - 90 820

Ústup - 48 20 68 655

KnûÏeves 16 155 20 191 250

Celkem 281 3 256 285 3 822 4 663

Splnûno

Obec Práce [Hodin] PenûÏ. pomoc [Kãs]

odborná pomocná potaÏní celkem

Ole‰nice 76 1 400 90 1 566 3 553

Crhov - 25 - 25 -

Kfitûnov - 55 30 85 325

Lhota - 35 - 35 990

Ústup - 20 15 35 755

KnûÏeves - 65 10 75 515

Celkem 76 1 600 145 1 821 6 138

Jako první byla na nové části hřbitova pohřbe-ná Marie Synková, manželka býv. obec. strážníkav Olešnici dne 2. srpna 1960.

Zvětšení státního statku Státní statek každoročně zvětšoval svoji výmě-

ru. Koncem r. 1958 začleněna byla do statku rol-nická usedlost bratří Františka a Karla Novotnýchčp. 155 a několik kovozemědělců předalo svojepozemky. Při arondaci stát. půdy konané na pod-zim 1958 urovnal si stát. statek hranice svých po-zemků, hlavně směrem k Veselce. Koncem roku1959 vstoupili do Stát. statku tito zemědělci: Jar.Jílek čp. 87, Jos. Procházka čp. 85, Jar. Kadla čp.83, Frant. Prosecký čp. 17, Adolf Vaverka čp. 11,Vladimír Neumann čp. 23, Jos. Novotný čp. 161a několik kovozemědělců. Celkem 143 ha. Statekpřevzal polnosti u Weinerova křížku při silnicik Trpínu, od boží muky ku Skalkám, louky a po-le při hranicích křtěnovských, pozemky na Závr-ší, kde se plánuje pastvina. Tohoto roku byla za-členěna do Státního statku obec Kněževes a při-dělena k oddělení Veselka.

Poněvadž Olešnice a většina okolních obcí jestzapojena na státní statek, stala se strojní trakto-rová stanice v Olešnici bezpředmětná a proto by-la r. 1959 zrušena.

Počasí a úroda Zima byla velmi mírná. Největší mráz -15 st. C.

Sníh skorem žádný nebyl. Koncem února bylo jižzcela jarní počasí. Na jaře a v létě bylo počasí vel-mi příhodné, více deštivé a proto úroda byla vel-mi pěkná. Podzim byl suchý. Od poloviny srpnanepršelo. Sklizeň obilí, otavy i brambor byla vel-mi pohodlná. Nic nepřišlo nazmar. Zato setí ozi-min bylo velmi pracné. Dne 6. listopadu napadlprvní sníh. Ten se v brzku rozpustil a zavlažil za-seté obilí, že mohlo vzklíčit. Obilí zaseté časněvšak v zemi ztrouchnivělo a bylo hodně řídké.Pěkně zelené a urosté obilí nebylo viděti.

Dodávky Druh dodávky Stát. statky, soukromníci Splnûno

Zrniny 478 q 100 %

Brambory 1335 q 100 %

Len - stonky 184 q 95 %

Hovûzí maso 237 q 100 %

Vepfiové maso 195 q 82 %

Mléko 160 000 l 103 %

Vajíãka 101 300 ks 110 %

– 134 –


Při příležitosti oslav 15. výročí našeho osvobo-zení podepsaly se lidické ženy, které byly zúčast-něny na besedě v Olešnici.Kohličková Marie v. r. Horníková Anna v. r.

Pohyb obyvatelstva v Olešnici a okolních ob-cích r. 1959.

Obec Narození SÀatky Úmrtí

chlapci dûvãata celkem muÏi Ïeny celkem

Ole‰nice 14 10 24 13 8 5 13

Crhov 3 - 3 2 - 2 2

Kfitûnov 7 2 9 - 1 - 1

Ústup - 1 1 2 1 1 2

KnûÏeves 2 1 3 1 1 - 1

Veselka - - - - - - -

Rozsíãka 1 - 1 - - 2 2

Louka 2 - 2 - - 2 2

Celkem 29 14 43 18 11 12 23

Rok 1960

Oslava 15. výročí osvobozeníTohoto roku vzpomínal celý náš národ, že před

15 lety byla naše vlast osvobozena od nacisticképoroby. V Olešnici bylo toto jubileum následovněoslaveno:

V sobotu – 7. května odpoledne slavnostní schůzeMNV, večer v Sokolovně tělovýchovná akademie.

V neděli – 8. května odpoledne na Hradisku mani-festace, kterou provedl Svaz protifašistických bojov-níků. Večer v Osvětové besedě div. představení„Omyl prof. Somolova“. Provedl div. spolek z Letovic.

V pondělí – 9. května odpoledne na hřišti PodHorkou branné vystoupení, které provedl Sva-zarm. Večer konal se průvod od památníku osvo-bození do Osvětové besedy, kde se konala oslav-ná schůze občanů, na které m. j. promluvily ženyz Lidic.

V rámci oslav bylo vyhlášeno heslo „Naše vlastještě krásnější“. Naši občané se zavázali odpraco-vati 10 322 hodin na okrášlení obce.

Byl upraven parčík u kašny na náměstí, pakpark před mlékárnou, zkrášleno prostranství ko-lem Centrofloru, upraven vchod do Kovodílaapod. Dále v této akci opraveno mnoho domů.

Nová územní organizace našeho státuPočátkem července vešla v platnost nová

územní organizace našeho státu. Veškeré územní

celky byly zvětšeny a jejich počet zmenšen. Počet krajů stanoven na 10 a sice: Kraj středo-

český se sídlem v Praze, jihočeský – Budějovice,západočeský – Plzeň, severočeský – Ústí n. La-bem, východočeský – Hradec Králové, severomo-ravský – Ostrava, jihomoravský – Brno, západo-slovenský – Bratislava, středoslovenský – BáňskáBystrica a východoslovenský – Košice.

Také území okresů bylo zvětšeno. Okres boskovický spojen s blanenským se síd-

lem v Blansku, okres bystřický byl připojen kuŽďáru nad Sázavou, okres poličský připojenk okresu svitavskému a přidělen ku kraji výcho-dočeskému.

Kraj jihomoravský má tyto okresy: Brno – měs-to, Brno – venkov, Blansko, Žďár, Jihlava, Třebíč,Znojmo, Břeclav, Hodonín, Uher. Hradiště, Gott-waldov, Kroměříž, Vyškov a Prostějov.

Hranice jednotlivých okresů byly později upra-vovány. Obce ležící při hranicích mohly býti nasvé přání připojeny k okresu sousednímu.K okresu blanenskému v našem okolí přiřazenaLhota u Olešnice z okresu Žďár a Jobova Lhotaz okresu Svitavy.

Menší obce byly spojovány s většími v jedencelek. Veselka a Jobova Lhota spojeny s Kněžev-sí, Ústup s Rozsíčkou.

Volby do NVDne 12. června 1960 provedeny byly volby do

národ. shromáždění a do národ. výborů všechstupňů.

V Olešnici kandidoval do národ. shromážděnía byl zvolen Josef Illa, zemědělec v Mezeříčí u Le-tovic.

Do krajského národ. výboru zvolena AnnaSoukalová, dělnice z Olešnice č. 104.

Do okresního národ. výboru zvoleni Frant.Elis, řidič auta, č. 382 a Bohuslava Žilová, č. 28.

Do místního národ. výboru zvoleno 26 zástup-ců. Předsedou MNV zvolen opět František Elis, ři-dič auta, č. 382, tajemníkem Ludvík Sedlák, úřed-ník, č. 42.

Členové rady MNV jsou: Jan Bydžovský, ve-doucí n.p. Centroflor, Frant. Štourač, úředník, Ar-nošt Mareček, učitel, Arnošt Cupal, vedoucí pro-dejny, Josef Fiala, vedoucí prodejny, EngelbertBidmon, tov. mistr, Gustav Doskočil, důchodce.

Ustaveny byly dále komise při MNV a sice: ko-mise finanční, zemědělská, průmyslová, kultur-ní, bytová, protipožární a j.

– 135 –


Ředitelství stát. statku Státní statky podléhaly dříve pod dozor kraj-

ským národním výborům. Při nové územní orga-nizaci přiděleny tyto pod dozor okresním nár. vý-borům. V důsledku toho muselo býti na každémokrese ředitelství ČSSS. Pro všechna hospodářstvíČSSS v okrese blanenském zřízeno ředitelstvív Olešnici. Jedná se o tato hospodářství a provo-zovny: Olešnice, Lamberk, Kněževes a Veselka,Ústup, Loucký Dvůr s Loukou a Hodonínem, Dr-novice a Skalice.

Ředitelem jmenován Ludvík Reitter, dosavadnísprávce z Drnovic. Nové ředitelství zahájilo čin-nost dne 1. července 1960.

Kanceláře ředitelství byly upraveny z budovybýv. líhňařského závodu u mlékárny.

Lidová jídelnaNa podzim r. 1959 bylo zrušeno pohostinství

v bývalém Katolickém domě v Olešnici s úmys-lem zříditi zde lidovou jídelnu a bufet. Budovabyla vhodně přestavěna, poněkud do dvora rozší-řena. Vznikla zde prostorná kuchyně se spížkoua dosti rozsáhlá jídelna s bufetem. Byt domovní-ka přenesen do poschodí v býv. Orlovně.

Práce stavební a zařizovací trvaly do konce srp-na 1960. Dne příštího, t. j. 1. září 1960 byl v jídel-ně zahájen provoz.

Vedoucím ustanoven Karel Hřebíček č. 111.Obědů se vaří v letních měsících asi 400, v zim-ních měsících kolem 200.

Stavební a zařizovací práce stály 97 000 Kčs.Místní nár. výbor přispěl částkou 20 000 Kčs,okresní nár. výbor věnoval na tento účel 23 000Kčs. Ostatní náklad nesla Jednota, lidové spo-třební družstvo v Boskovicích.

Zřízením lid. jídelny přispělo se v značné mířehlavně lidem starým a opuštěným, dále těm, kte-ří jsou plně zaměstnáni.

Pro školní děti se vaří obědy ve škole.

Provozovny MNVPo vzoru větších obcí počal též MNV v Olešni-

ci již r. 1957 budovat svoje provozovny, do nichžzačleňoval místní živnostníky nutné k údržbě.

Roku 1957 zřízeno holičství, kadeřnictví, ma-lířství a sklad rakví.

Roku 1958 zbudováno zámečnictví, stolařství,klempířství a zednictví.

Roku 1959 zřízeno kovářství a dám. krejčov-ství.

Roku 1960 zřízena sběrna chem. čistírny a po-krývačství.

Od 1. července 1960 jest správcem provozovenMNV s. Josef Kinc.

Nynější stav provozovenProvozovna ã.d. Vedoucí Poãet zamûstn.

Holiãství 19 Josef ·touraã 3

Kadefinictví 22 Míla Sedláková 3

Stolafiství 300 Bohusl. âípek 3

Malífiství 62 Bohumil ·vanda 2

Klempífiství 28 Franti‰ek Îíla 1

Zednictví 67 Antonín Klusák 2

Dámské krejãovství 24 Vûra ·toudová 1

Kováfiství 132 Jindfi. Dvofiáãek 1

Pokr˘vaãství 50 Ludvík Jandl 1

Sklad rakví 119 Vladimír Odersk˘ 1

Sbûrna ãistírny 25 Anna Soukalová 1

Kamenolom Frant. Barták 4

Olešnické novinyVe schůzi MNV dne 24. března 1960 usneseno

bylo vydávat pro naše občany časopis zvanýOlešnické noviny. Tyto vychází koncem každéhoměsíce. Tisknou se ručním rozmnožovacím pří-strojem, asi 300 výtisků. Odpovědný redaktor jestFrantišek Krejčíř, ředitel zdejší 9-ti leté školy. No-viny informují čtenáře o činnosti MNV a jeho ko-misí a podávají zprávy, co jest v Olešnici nového.

Nový lékařZasloužilý olešnický lékař MUDr. Josef Haba-

nec tohoto roku vážně onemocněl a proto odešelpo 33-ti leté činnosti v Olešnici na odpočinek. Najeho místo nastoupil MUDr. Frant. Kotouček, na-rozený 6. února 1922 ve Svinošicích u Lipůvky.

Stavba kravínaV létech 1959-60 vystavěn na staveništi stát-

ních statků nový kravín pro 100 krav. Na podzimr. 1960 zaveden do kravína v Olešnici vodovod.V třetí pětiletce jest zde plánována stavba kravínaa vepřína.

Jak se kde v Olešnici říkávaloV posledních letech se mnoho změnilo na na-

šich polích. Meze byly rozorány, mnohá louka nebpastvina změněna v pole. Lidé pracují na jinýchpolích, nežli dříve a proto jest zcela pochopitelné,že staré místní názvy se zapomínají. Aby se taknestalo, zaznamenávám je v této pamětní knize.

– 136 –


Některé z těchto názvů se však v nynější dobějiž neužívají. Slyšel jsem je od starých pamětní-ků, neb našel zapsané v různých listinách ve Stát.archivu v Brně. Kupř. Rustikální fasse 1755, Tere-ziánský katastr 1764, Josefinský katastr 1788, a j..Některé názvy jsem nalezl v obecním a farním ar-chivu v Olešnici.

Názvy částí katastruU božích muk. Pozemky táhnoucí se od obce

směrem k Ústupu.Zadničky. Pozemky ležící před ústupským le-

sem.Veselské tratě, dříve Příčnice. Část katastru při

hranicích veselských. Tyto tratě nesměřovaly odobce na hranici katastru, ale šly příčně. V Jose-finském katastru tyto pozemky zv. Zadničky.

V širokých lukách. Pozemky směrem ke Kně-ževsi, mezi silnicí k Trpínu a Kudovou cestou.

Končiny. Pozemky táhnoucí se od městečkak Trpínu, mezi silnicí trpínskou a rovečínskou.

U Lamberka. Část katastru patřící dříve ke dvo-ru Lamberku, při hranicích obce Velké Tresné.

Závrší, též Za vrchama. Tratě táhnoucí se odobce na západ, mezi cestou Daňkovou a cestoudo Lhoty.

Názvy políNad Holcovým. Při hranicích crhovských. Jmé-

no dle býv. majitele Met. Holce.U kapličky. Za Holcovou cihelnou, vlevo od

cesty k Ustupu. Číslo parc. 1577. Jméno dle blíz-ké boží muky.

Vejměnek. U trati Hlouškové, před cestou doRozsíčky.

Na stráni. Nad Vejpustkem, č. parc. 1620, 1628,1630, 1639, 1641.

U spravedlnosti. Nad Skalkama, č. parc.1465.V blízkosti bylo popravní místo. Ter. katastr 1764.

Zadničky. Za Skalkama k Ústupskému lesu. Pruty. Za Obecňákem, č. parc.1430, 1431, 1436.

Jméno jest dle staré polní míry - prut. Nyní se zdeříká V Americe.

Višňové. Patří k domu č. 97, č. parc. 1406. Ny-ní se zde říká Náhlíků kopec.

Svobodná Matouška. Vpravo od cesty k Vesel-ce, č. parc. 1396. Pole bylo svobodné, t. j. od do-mu oddělitelné.

Maršovo srdce. Vlevo od cesty na Veselku, popřekročení Veselského potoka, patřící k domu č.85. Dnes se zde říká „Nad Švandovým“. Jméno

dle tvaru pozemku a majitele. č. parc. 1279-1280.Radlice. Pozemky za Jeruzalémem, č. parc.

1286, 1299, 1301. Jméno dle tvaru pozemků. V Jelinkách. Před Tereziánskou cestou z Vesel-

ky ku Kněževsi. č. parc. 1358. Jméno dle býv. ma-jitele.

Na dvorství. Bývalé obecní pole. Mezi cestouna Veselku a cestou Kudovou, č. parc. 1272

Na malé roli. Polní trať patřící k domu č. 97, č.parc. 1225, u kravína ČSSS.

Na troubách. Vlevo od cesty k Veselce, při ob-ci, č. parc. 1101/2, 1144/3. Jméno dle potrubí vo-dovodu.

U pazderny. Pole nyní zastavěné za domem č.202, kde dříve byla obecní pazderna.

Dolina. Za býv. Oderského cihelnou vpravo odsilnice k Trpínu, č. parc. 1105.

Unčovsko. Polní trati patřící původně k pan-skému domu táhnoucí se podél silnice k Trpínu.Č. parc. 964, 958-60, 952. Jméno prý dle posled-ního olešnického rychtáře Unčovského.

Oderskýho kopec. Při silnici k Trpínu za Pija-vičným rybníčkem, č. parc. 1072/2. Jméno dlebýv. majitele Vlad. Oderského.

V křemelích. Vpravo od Oderskýho kopce přihranicích kněževeských, č. parc. 1184, 1208,1211, 1231.

Na svobodným. Na severní straně obce u Kav-kové vily, č. parc. 897, patřící k domu č. 93. Totopole mohlo býti volně od gruntu odprodáno, pro-to jeho jméno.

Končiny. Polnosti od silnice trpínské k Faust-kově samotě při hranicích trpínských.

U vápenice. Vlevo od silnice k Rovečnému zaOstrou horkou, č. parc. 724. Před léty zde byla vá-penka.

Na krchově. Vlevo od silnice k Rovečnému kusza Lamberkem pod Chrastí, č. parc. 718. Původjména neznám.

Na Klimentovým. Vlevo od škrobárny k Rovním,č. parc. 652-657. Jméno dle býv. majitele č. d.144.

U buka. Pole na jih od Rovní a na východ od Ko-zin, č. parc. 650. Původně patřilo k domu č. 144.

Pod skalou. Pole pod Daňkovým kopcem, č.parc. 589. V době třicetileté války patřilo k Pospí-šilovu statku.

Na sekeře. Při lesu zv. Pajčlupek, č. parc. 604.Jméno dle tvaru pozemku.

Přední kopanina. Dříve polnosti, nyní les ko-lem Pochopovy skály, č. parc. 536 - 540, 552 -556, 559 - 563, 612 - 616.

– 137 –


Zadní kopanina. Dříve pole, nyní pastvisko přiVašíčkovém chocholíku, č. parc. 464.

Niva. Pole Za vrchama od domu č. 151-152, č.parc. 443, 472. Niva byl pozemek oraný jednouza několik let.

U svatého Jána. Proti továrně na umělé květiny,č. parc. 258. V těchto místech stála před dávnýmilety socha sv. Jana Nepomuckého.

Názvy lukNa loučkách. Louky mezi městem a Morav-

skou stranou, č. parc. 71 - 111.Pod Horkou. Při crhovských hranicích, č. parc.

244.Valentka. Nad Křtěnovem při olešnickém poto-

ku, č. parc. 245 - 246,Obora. Nynější Pešova zahrada, č. parc. 1656.Šibrova zmola. Louky, nyní zastavěné, nad

mlékárnou.Pastejřka. Pod Obecňákem, č. parc. 1446. Byla

majetkem obecním a užíval ji pastýř. Brodek. Při pravém břehu veselského potoka

nad cestou na Veselku, č. parc. 1271.Rychtářka. Nad Brodkem mezi rybníkem No-

vým a Šibeničným, č. parc. 1269. Užíval ji měst-ský rychtář.

Pivovárka. Nad Rychtářkou mezi rybníkem Ši-beničným a Beránkovým, č. parc. 1269. Tato lou-ka i přilehlé pole patřilo k pivovaru.

Radiměřka. Pod Jeruzalémem nad rybníkemBeránkovým, č. parc. 1266. Původ jména ne-znám.

Močidla. Louka před vepřínem ČSSS, č. parc.1203. Později se zde říkalo U Fialové vrby.

U krba. Loučka patřící k domu č. 94, č. parc.1114.

Široký luka. Vpravo od silnice trpínské až k Je-ruzalému, č. parc. 1252, 1230, 1240, 1213, 1208,1186. Po odvodnění 1925 louky byly rozorány.

Korsika. Loučka u Weinerova křížku, č. parc.962. Nyní změněna v pole.

Žlíbek. Vpravo od silnice k Lamberku za škro-bárnou, č. parc. 791, 800, 817, 840.

Blatiny. Pod Lamberkem při olešnickém potoku.Korábky. U škrobárny při koupelně, č. parc.

771. Jméno dle majitele mlýna č. 199 Korába.Nedvídek. Od Lamberka k Pijavičnému rybníč-

ku a k Širokým lukám, č. parc. 796, 903, 912, 982,997 atd. Původ jména neznám.

Zmolka. Při Nedvídku, loučka vzniklá z opuš-těné cesty, č. parc. 887 v trati od domu č. 116.

Engelhartka. Při českých hranicích proti Faust-kově samotě, č. parc. 762. Jméno dle býv. majite-le.

Zubová. Louky na trpínském katastru, za Kon-činami.

V mlejniskách. Na české straně olešnickéhopotoka, pod Ostrou horkou. Za starých časů bylzde mlýn.

Fabrická louka. Na Závrší mezi lesy, č. parc.356. Patřila k bývalé továrně, nyní Sokolovna.

Kyselka. Na Závrší, od domu č. 153, č. parc.411. Louka jest nyní zorána.

Obecník. Vpravo od cesty ke Lhotě, od domu č.162, č. parc. 270. Bývala čas majetkem obce. Ny-ní zorána.

V břehách Pod pastouškou na pravém břehuolešnického potoka.

Názvy pastvisekJalovčinky. Dříve pastvisko, nyní pole vlevo od

cesty k Ústupu proti Čechové chrasti, č. parc. 1558, 1564.Stráň. Nad Vejpustkem, částečně změněné

v zahrady.Dobiášů kopec. Nad požární zbrojnicí, č. parc.

1459. Jméno dle majitele č. domu 90.Přední Oulehla, nyní vysázena lesem zv. Skal-

ky.Zadní Oulehla, pastvisko v pole změněné při

hranicích Ústupských, u boží muky.Ostrá horka. Vpravo od silnice k Nyklovicím za

Lamberkem, č. parc. 739.Rovně. Pastvisko nad Lamberkem, č. parc. 665.

Dle staré pověsti byla zde v dávných dobách ves-nička zv. Rovná.

Daňků kopec. Pastvisko z části zoráno a z čás-ti vysázeno lesem, před Závrším, č. parc. 502.

V pařezách. Pastvisko v pole obrácené za Daň-kovým kopcem, č. parc. 598. Patřilo ke statku Po-spíšilovému.

Ubčina. Pastvisko vysázené před lety lesem. Zavrchama, č. parc. 618. Patřilo obci.

V lázích. Pastvisko porostlé křovinami za Has-trmánkou, od domu č. 158, č. parc. 320, 322, 326.

Názvy lesůHorka. Na jihu u městečka, již na katastru cr-

hovském. Za stara nazýván „Panáčkova chrást-ka“. Patřil totiž olešnickému faráři. U příležitostisňatku kor. prince Rudolfa s princeznou Štěpán-kou nazván les „Štěpánka“. Název se však neujal.

– 138 –


Čechova chrast. Na jihovýchod obce na katast-ru crhovském. Jméno od majitele mlýna č. 33.

Pucharova bažiska. Les na trati Holcové, od č.d. 95, č. kat. 1556. Jméno od bývalého majitele Ig.Puchara.

Skalky. Les severovýchodně obce, dř. pastvina.Roku 1897 upraven v park a nazván dle národ.mecenáše Bedř. Schnella - „Šnelovka“.

Ústupský les. Za Skalkama, na katastru ústup-ském.

Jeruzalem. Obecní lesík směrem k Veselce.Končiny. Směrem k Trpínu. Dříve zv. Březinka.Faustkův les. Vpravo od silnice k Rovečnému

za Lamberkem, na katastru trpínském.Chrast. Nad Lamberkem, směrem k Velkému

Tresnému.Kulatka. Malý lesík za Chrastí k Nyklovicím č.

p. 720.Baba. Za Chrastí směrem k Velkému Tresné-

mu. Na katastru této obce.Koziny. U Rovní, směrem ku grafitárně. Původ-

ně patřil ku gruntu Klimentovému č. 144, pakpanský. Část lesa patřila obci.

U včelína. Les u Kozin.Pajčlupek. Panský les, č. kat. 607. Jméno vznik-

lo asi z německého jazykaV přejímkách. Les v blízkosti Pajčlupku.Na Pospíšilovým. Les za Pajčlupkem. Jméno

dle majitele po třicetileté válce Václava Pospíšilaz Postřelmova.

Straňák. Směrem ku Lhotě, na katastru této ob-ce.

Názvy rybníků Dolní Smetaník. Vypuštěný rybníček v zahra-

dě Puchárny.Horní Smetaník. Nad Puchárnou č. parc. 1584.

Jména dle majitele luk Smetany č. d. 95.Káčírek. Vpravo od cesty k Ústupu při hrani-

cích pozemků olešnických a ústupských, č. parc.1568.

Obecňák. Rybník pod Skalkama, č. parc. 1444.Patřil obci a byl zbudován v polovině XVI. stol.

Nový rybník nad cestou k Veselce, č. parc.1275.

Šibeničný, též právičný rybník. Druhý rybníknad cestou k Veselce, č. parc. 1277. Původ tohotojména není znám. Nyní se nazývá Jirglů rybník.

Beránků rybník. Pod Jeruzalémem, č. parc.1283. Jméno asi dle majitele okol. luk a domu č.85, před třicetiletou válkou. Nyní se zve Neu-

mannův ryb. Poslední 3 rybníky se také nazývajíMaršovy.

Javůrků rybník. Nad Jeruzalémem, č. kat.parc. Jméno snad dle majitele domu č. 114, v XVI.století.

Veselský rybník. Pod Veselkou směrem k Oleš-nici, č. katastru 1338.

Pijaviční rybníček. Při silnici k Trpínu, č. parc.157/2. Všechny jmenované rybníky, kromě Obecňá-ka, patřily vrchnosti a byly vypuštěné poč. XIX. stol.

Oderskýho rybníček. Nad Oderského cihel-nou, č. parc. 1149.

Náhlíkův rybníček. Před Ústupským lesem, č.parc. 1428. Komu patřily a kdy byly vypuštěny seneví.

Názvy studánek Kostelka. Na louce pod Holcovou cihelnou, již

na katastru crhovském, při parc. č. 1581/4. Jmé-no Kostelka měla asi dříve louka, na níž se stu-dánka nachází. Později jméno přešlo na studán-ku.

Krb. U trati od domu č. 94, u Širokých luk smě-rem k městečku, č. parc. 1114.

Žláteniční studánka. Pod Ostrou horkou na pra-vém břehu olešnického potoka, č. parc. 739. Vodaze studánky byla dříve užívána jako léčivá protižloutence, od čehož dostala studánka jméno.

Zvonková studánka. V lese pod grafitárnou nakatastru malotresenském, při cestě do Lhoty. Dlepověsti byl ve studánce ukryt zvonek ze zaniklévesničky Rovné.

Hastrmánka. V lese na Závrší, v trati od domuč. 158, č. par. 323. Dle pověsti ve studánce přebý-val vodník, či hastrman, od něhož má studánkajméno.

Třešínková studánka. V Pařezách u Daňkovéhokopce. Jméno má dle třešní v blízkosti rostoucí.

Názvy cest Ke křížku. Od mlékárny k Rozsíčce, č. parc.

1696.Kudova. Začíná u veselské cesty nad koupel-

nou, jde ku kravínu ČSSS, k Jeruzalému a k hra-nicím kněževeským, č. parc. 1689/1. Jméno dlebýv. majitele č. domu 99.

Farskýho. Začíná u koupelny u far. křížka, táh-ne se k vepřínu ČSSS a dále na hranice kněževe-ské. Nyní jest z větší části rozoraná.

Tereziánská. Spojovací cesta, dř. silnice z Ústu-pa kolem Veselky a Kněževse na silnici trpínskou,

– 139 –


č. parc. 1692. Dříve silnice spojující Čechy s Mo-ravou. Jméno má dle císařovny Marie Terezie, zajejíž vlády byla asi opravená.

Trpínská, nyní zv. Mirovského, č. parc.1679/2. Začíná za evang. kostelem a táhne se kTrpínu. Před postavením silnice jezdilo se toutocestou do Trpína.

Příčnica. Spojuje silnici rovečínskou a trpín-skou od Lamberka k Pijavičnímu rybníčku.

Klimentova. Začíná u Hotárny č. d. 144 a táhnese na Rovně, č. parc. 1670. Jméno dle bývaléhomajitele č. domu 144.

Daňkova. Začíná mezi domy č. 145 a 188 a táh-ne se na Závrší a ke grafitárně, č. parc. 1668.

Jméno dle býv. majitele domu č. 183.Fabrická. Začíná za Sokolovnou a jde na Závr-

ší, č. parc. 1661. Jméno dle továrny č. d. 157, ny-ní Sokolovna, ku které patřila.

Příhon. Spojovací cesta, která začíná u silnicelhotecké, přetíná tratě křtěnovské a moravskost-ranské a směřuje ku grafitárně, č. parc. 1665.

Rok 1961

Sčítání lidu Dne 1. března provedeno na území našeho stá-

tu sčítání lidu, domů a bytů. Rozhodující čas by-la půlnoc z 28. února na 1. březen. V Olešnici bylnásledující výsledek:

domů obývaných napočteno 385. Z toho bylo332 domů rodinných, 26 domů zemědělských, 10domů činžovních a 17 úředních. Domů neobydle-ných napočteno 18.

Bytů bylo zjištěno 405.Počet obyvatel přihlášených k trvalému pobytu

shledáno 1 608, z toho 778 mužů a 830 žen. K do-časnému pobytu napočteno 91 osob. Průměrněpřipadá na 1 obyvatele 10 m2 obytné plochy.

Úroveň bydlení jest následující:1 % rodin užívá 5 obytných místností kromě

kuchyně,4 % rodin užívá 4 obytné místnosti,14 % rodin užívá 3 obytné místnosti,30 % rodin užívá 2 obytné místnosti,47 % rodin užívá 1 obytnou místnost.

Počasí a úroda Počasí v tomto roce bylo zemědělství příznivé

a úroda polní byla velmi dobrá. Zima byla mírná,sníh skorem žádný nebyl. Ozimé obilí dobře pře-

zimovalo, též jetel. Jaro se dostavilo časně a bylovíce suché, takže se jarní práce mohly včas udě-lat. Koncem května začalo deštivé počasí, kterétrvalo asi 3 týdny a sena časně posečená pohnila.Potom opět počasí příznivé, teplé s menšími deš-ti, takže všeho narostlo dostatek. Žito na lepšíchpolích, případně dusíkem přihnojené, ještě předkvětem polehlo a dalo menší výnos. Jinak úrodaobilí velmi dobrá, beze ztrát sklizená. Z celkovévýměry obilnin bylo 2/3 sklizeno a uskladněnodo stohů. Příhodné počasí potrvalo i na podzim.Brambor i řepy bylo dostatek, ovoce bylo málo.Pro veliké sucho začalo se s přípravou půdy nasetí ozimů až v měsíci říjnu. Orati se mohlos menšími přestávkami do poloviny prosince, kdypůda zamrzla.

Stavby ve Stát. statku Po bývalém JZD Olešnice převzal statek roze-

stavěný vepřín. Tento byl dostavěn r. 1957. V po-zdějších letech byla v blízkosti vepřína postavenasuška na dosušování obilí po kombajnech. V le-tech 1959-60 postaven kravín pro 100 krav s při-lehlou přípravnou píce. Krávy do nového kravínazavedeny 31. května 1961. Poněvadž voda zestudny pod kravínem nebyla čistá, byl do kravínazaveden vodovod z Olešnice. Roku 1961 postavennový kravín pro 100 krav, do kterého bude zave-den dobytek na jaře příštího roku. Pro zaměst-nance postaveny v blízkosti kravínů 3 domky o 6bytech.

Úprava u Puchárny Roku 1961 upraveno nákladem MNV v dohodě

s majiteli přízemí býv. hostince zv. Puchárna. Sta-vební náklad činil Kčs 57 000,-. V nově uprave-ném bytě byl ubytován místní lékař MUDr. JosefKotouček.

Změna v děkanství Dnem 1. dubna 1961 vešla v platnost nová

územní organisace katolické církve v brněnskédiecézi. Úřady byly vedeny snahou, aby se hrani-ce okresu a děkanství kryly. V okrese blanen-ském zřízeny 3 děkanství a sice v Blansku, Bos-kovicích a Letovicích.

Farnost olešnická byla od roku 1914 u dě-kanství bystřického. Nyní přidělena k děkan-ství letovickému. K tomuto patří tyto farnosti:Bedřichov, Černovice, Dlouhá Lhota, Křetín,Kunštát, Letovice, Lomnice, Lysice, Olešnice,

– 140 –


Sebranice, Sulíkov a Unín. Dočasně ještě faryz okresu svitavského a to: Bohuňov a Bradlné.Děkanem byl jmenován farář ve Svitávce P. Ar-nold Zemánek.

U církve evangelické tohoto roku k územníreorganizaci nedošlo. Sbor olešnický, prosetín-ský, rovečínský, a veselský patří od r. 1952k seniorátu brněnskému. Dříve jmenovanésbory patřily k seniorátu novoměstskému.

Výstava fotografiíVe dnech 19.–26. března pořádána v Osvětové

besedě výstava černobílých a barevných fotogra-fií, která se těšila zájmu obecenstva.

Povinná devítiletá docházka školní Počátkem roku 1961 zavedena u nás povinná

devítiletá docházka školní od 6 do 15 let.Zavedeno také nové pojmenování školy. Tato

se nyní nazývá „Základní devítiletá škola.“ Obvodolešnické školy tvoří tyto obce: Olešnice, Křtě-nov, Crhov, Lhota, Louka, Rozsíčka, Ústup, Ve-selka, Kněževes, Jobova Lhota a Trpín.

V obcích, kde jest alespoň 20 školních dětív I.–V. školním roku, udržuje se „Základní devíti-letá škola s menším počtem tříd.“ Tak tomu jestv Trpíně, kde jest dvojtřídka, pak v Kněževsi,Rozsíčce, Crhově, Louce a Lhotě, kde jsou jedno-třídky. Škola zrušena ve Veselce, v Jobově Lhotěa Ústupě. Veselka přiškolena do Olešnice, z Jobo-vé Lhoty chodí děti I.–V. roč. do Kněževsea z Ústupu do Rozsíčky.

Na olešnické škole působí 19 učitelů. Ředite-lem jest František Krejčíř.

Při škole jest zřízena „Družina mládeže“ proděti od 6 - 11 let. Asi 40 dětí jest zde shromáždě-no – pí Blažena Prudká.

Ve školní kuchyni se levně stravuje 309 dětía 11 dospělých. Vedoucí kuchařkou jest pí Růže-na Hřebíčková.

Prodej potravin Vstupem do Státního statku přestávají naši ze-

mědělci býti samozásobiteli potravinami a protov prodejnách Jednoty se prodej těchto zvýšil.

Roku 1961 bylo v Olešnici prodáno:Chléb 107 000 kg

Sádlo 600 kg

Rohlíky 500 000 kusÛ

Mléko 172 000 l

Mouka 61 200 kg

Smetany 1 100 l

Cukr 49 000 kg

·lehaãka 340 l

R˘Ïe 6 700 kg

Máslo 10 000 kg

Jedl˘ch tukÛ 5 300 kg

Tvaroh 5 000 kg

Jedlého oleje 1 500 kg

S˘ry 1 700 kg

Káva 600 kg

ObûdÛ v jídelnû 80 000 porcí

Maso 47 000 kg

Gulá‰Û v jídelnû 4 000 porcí

Uzeniny 27 000 kg

Polévek v jídelnû 16 000 porcí

Vodovod V Olešnici byl odedávna nedostatek pitné vody,

což pociťovaly hlavně průmyslové závody. Aby setomuto nedostatku odpomohlo, budovala r. 1942mlékárna a uzenářství p. Čápka artézské studně.

Vedoucí těchto prací nabídl obci, že vyhloubíu Salajny pod Lamberkem 3 artézské studně,

– 141 –

SSttaavv žžaaccttvvaa vv OOlleeššnniicckkéé šškkoollee rr.. 11996611Obec tfi. 1 2 3 4 5a 5b 6a 6b 7a 7b 8a 8b 8c 9a 9b Celkem

Ole‰nice 29 26 26 30 25 17 19 19 15 22 23 16 2 12 12 293

Kfitûnov 3 3 3 1 1 3 1 - 5 - - 7 - - 6 33

Veselka - 1 1 1 - 1 - - 1 - - 2 - - 1 8

Crhov - - - - - 6 1 1 0 6 5 4 - 7 - 30

Lhota - - - - - - 3 - - - - - 3 1 - 7

Louka - - - - - - 4 - 7 - - - 2 - 5 18

Rozsíãka - - - - - - 4 - - 1 - 1 6 - 1 13

Ústup - - 1 - - - 1 3 - 1 - - 4 - - 10

KnûÏeves - - - - - - 1 - - 5 - - 1 - 3 10

Trpín - - - 1 - - - 11 10 - - - 9 6 - 37

Celkem 32 30 31 33 26 27 34 34 38 35 28 30 27 26 28 459


odkud by se voda vedla do města. Rozpočet navrty byl dosti veliký a výsledek nejistý a protoobec. zastupitelstvo tuto nabídku nepřijalo. Myš-lenka zbudovat vodovod na pitnou vodu však zů-stala.

Akce se ujal tehdejší starosta obce Vlad. Neu-mann. Byly prohlédnuty okolní prameny a změ-řena jejich vydatnost. Na pozvání obce přijel doOlešnice dne 19. 10. přednosta geologického úřa-du z Prahy Dr. Hynie z Prahy. Tento uznal za nej-lepší pramen studánku zv. Žláteniční pod Ostrouhorkou. Voda z této studánky byla dříve považo-vána za léčivou proti žloutence.

Stará pověst vypráví, že v Ostré horce jest veli-ké podzemní jezero, které, kdyby se prolomilaskála, by zatopilo celou obec.

Ještě na podzim r. 1942 se zde začalo pracovat.Byla ve skále vykopána 16 m dlouhá štola a pakstudna 4,5 m hluboká.

Vody stále přibývalo. V měsíci listopadu 1943byla provedena zkouška vydatnosti pramene. Vo-da byla čerpána motorovým čerpadlem po 20 dnía nocí. Za tu dobu vyčerpáno bylo 59 508 hl vody,to je 4 l za vteřinu. Vzorek vody byl poslán k pro-hlédnutí Zdravotnímu úřadu v Brně, kde zjištěno,že voda jest zdravotně nezávadná.

Další pokračování v práci zastavily válečnéudálosti.

Zatím dřevěné vzpěry ve studních zhnily a by-la obava, že vše bude zasypáno a zničeno. Protor. 1950 byla studna vyzděna a zastřešena. Pak vy-kopán 4 m hluboký odpadní kanál do nedalekéhopotoka.

V létech 1957 - 58 provedla fi Ingstav z Brna vý-kop vodovodní rýhy do města k domu č. 111 a po-loženo potrubí v délce 3 195 m, průměr 20 cm.Práce na výkopu byla velmi svízelná. Na lukáchpod Faustkovou samotou ztěžovala práci vodaa u Škrobárny tvrdá skála.

Dne 1. září 1958 v odpoledních hodinách vpuš-těna poprve do potrubí voda.

Roku 1959 provedla mlékárna svým náklademvodovodní vedení od Hřebíčkových č. 111 do mlé-kárny a národní podnik masna také svým nákla-dem od Benešových č. 123 k Masně.

Roku 1960 a počátkem r. 1961 vybudován v ak-ci Z vodovod od masny k Centrofloru. Majitelédomů od Danzingerových vykopali vodovodní rý-hu, každý před svým domem. Ostatní úseky vy-kopali zaměstnanci Centrofloru. Litinové troubyv průměru 125 m/m a v délce 650 m koupeny od

Vítkovických železáren. Práci velmi znesnadňo-val výkop rýhy pod mostem u transformátoru.

Náklad na tuto část stavby činil 82 046,14 Kčs.Na toto vydání přispěl Centroflor obnosem

27 761,20 Kčs.Roku 1961 zaveden vodovod po Moravské stra-

ně a na Vejpustku.Od zdravotnického střediska kladeno potrubí

na Moravskou stranu k Metelovým č. 225, pak kestarému koupališti a druhý směr k Sokolovně a kekostelu sv. Mikuláše.

Dále od mlékárny Vejpustkem k Šešulkovým č.77 a pak na Horní Vejpustek.

Výkop strouhy se prováděl strojově - rýpadlem.Na tyto práce věnoval stát 300 000 Kčs.

Za tyto peníze bylo plánováno položit potrubív délce 1 300 m. Občané se však zavázali zdarmakaždý před svým domem provésti zásyp vodnístrouhy a úpravu terénu. Proto se mohlo položitipotrubí v délce 1 901,70 m, tedy o 601 m více. Za-kopeny trouby ocelové v průměru 10 cm a délce619 m, pak trouby litinové v průměru 10 cm a dél-ce 443 m, dále litinové v průměru 8 cm a délce809,70m.

Na podzim r. 1961 zrušen byl tzv. užitkový vo-dovod od obecního rybníka a do potrubí bylapuštěna voda pitná z nového vodovodu.

Propojení bylo provedeno mezi domem č. 101a 111 dne 7. listopadu. Tím bylo zásobeno pitnouvodou asi 60 uživatelů na náměstí a v Hliníkách.

Kašna na náměstí, tzv. „Panna“ z r. 1891, bylaodklizena. Pro památku zde zaznamenávám jejípodobu. Kašna stála na kamenném stupni, bylalitinová, tvaru komolého jehlanu. Na východnía západní straně byly připojeny mísy, do nichž zelvích tlam proudila voda: Na kašně stála postavadívky, nesoucí na pravém rameni lucernu.

Rok 1962

Nové zvonyZásluhou administrátora olešnické fary P.

Frant. Kšici byly tohoto roku pořízeny a na věžkat. kostela připevněny dva nové zvony. Tyto uli-la fi Kovolit v České u Brna. Do Olešnice byly zvo-ny přivezeny dne 11. října odpoledne. Lidé slzelidojetím, když zvony na evangelickém kostele vy-zváněly svým druhům na uvítanou. Slavnost svě-cení se konala v neděli 14. října o 2 1/2 hod. od-poledne. Zvony posvětil J. M. kapitulní vikář die-cese brněnské, Dr. Jos. Kratochvíl, za účasti 15

– 142 –


kněží a velikého množství věřících. Hned po slav-nosti byly zvony vytaženy na věž, zde připevně-ny a ještě týž večer bylo jimi ponejprv zvoněno.Všem se líbil jejich velebný hlas, když vyzvánělyna paměť našim zemřelým.

I. zvon 510 kg těžký má na svém plášti obrazRodičky Boží a nápis: Po Bohu nad Tebe nemáme.

II. zvon 286 kg těžký jest ozdobený obrazemPěstouna Páně a nápisem: Josefe, svatý dělníku,dílo naše ochraňuj!

Celkový náklad i se zařízením zvonění na elek-trický proud byl 110 000 Kčs. Tato částka uhraze-na ze sbírek mezi farníky činěných.

Jako třetí zvon jest na věži tak zvaný Umíráčekz roku 1835.

Stavba kinokabiny V roce 1924 zakoupila zdejší TJ Sokol promíta-

cí přístroj zn. „Ehrmann“ z Uhlířských Janovic.Přístroj tento byl velmi primitivní a poháněl selidskou sílou - točilo se kolem. Prvním promíta-čem byl František Čápek, zámečník, později Ri-chard Schuster, stol. dělník.

Kino promítalo jen němé filmy a proto při pro-mítání hrál gramofon.

Roku 1933 zakoupila TJ Sokol zvukovou apa-raturu zv. „Asva“ od fi Ing. Asman a Vališ, čímžbyl dán základ k promítání zvukových filmů. Pří-stroj však nevyhovoval a proto r. 1939 zakoupenvelikým nákladem přístroj nový.

Promítačem byl Jindřich Čápek, Rud. Grubho-fer, Frant. Barták a Jan Kučírek.

Po převratě byla všechna kina zestátněna a při-dělena do správy MNV. Budova zůstala majet-kem Sokola a MNV platil nájemné.

Vedoucím jmenován p. Jos. Vítek a pak Ant.Holas.

Roku 1959 byl opraven kinosál nákladem 13000 Kčs. Promítací přístroj a elektrická instalacebyly ponechány bez oprav a byly ve velmi špat-ném stavu. Bylo nebezpečí buď elektrického úra-zu pro promítače, nebo i možnost požáru. Protokrajský filmový podnik dne 17. srpna 1960 ozná-mil, že zastavuje půjčování filmů. Tím se kinopřestalo hrát. Obec ihned se dala do stavby novékinokabiny. Dle dohody Sokola s místním nár. vý-borem nesl finanční tíži stavby MNV. Nájemné senebude platit až do úplného vyčerpání staveb-ních nákladů.

V čas opravy se hrálo kino v Osvětové beseděna provizorním promítači.

Stavební práce se započaly v prosinci 1960a dokončeny v srpnu 1962. Přestavba kinokabinystála 66 710,88 Kčs. Rekonstrukce elektrické in-stalace 13 906,09 Kčs. Dále zakoupeny tzv.usměrnovače za 16 494,36 Kčs. Celkový náklad97 111,33 Kčs.

Roční nájemné z kinosálu činí 1 800 Kčs. Tím-to obnosem se stavební náklad umořuje.

V prosinci 1962 dodal ONV v Blansku ze závo-du Meopta Přerov dva nové projektory v ceně 54462 Kčs. První promítání bylo 2. února 1963. Ve-doucím kina jest p. Antonín Holas, důchodce,promítači Frant. Schuster a Eduard Náhlík.

Zrušení honebního společenstva Až do tohoto roku obhospodařovali honitbu

majitelé půdy. Tito tvořili tzv. honební společen-stvo, jemuž v čele stál tzv. honební výbor. Tentopronajímal honitbu myslivecké společnosti a ná-jemné rozděloval majitelům půdy. Zákonem z r.1962 byla honební společenstva zrušena. Honit-bu pronajímá buď JZD a nebo St. statek, do jichžpokladny plyne též nájemné z honitby.

Změna v zeměd. škole Olešnická škola zemědělská byla oboru pěsti-

telsko – chovatelského. Poněvadž v zemědělskévelkovýrobě jest potřeba pracovníky znalé země-dělských strojů, byla zdejší škola převedena naobor „opravář zemědělských strojů. Škola jest tří-letá. Praktickou výuku konají žáci v dílnáchv Boskovicích a nebo u St. statku v Olešnici.

Ředitelem školy jmenován Frant. Okáč.

y Dr. Karel Doskočil Dne 4. února zemřel v Praze olešnický rodák

Dr. Karel Doskočil, rada archivní služby, ve věku53 roků. Narodil se 16. července 1908. Po krát-kém působení jako středoškolský profesor vstou-pil do služeb býv. archivu země české, nyní Stát.ústředního archivu v Praze.

Napsal více historických prací. Ku příkladu„Berní rula z r. 1654“, „Mistr Dybín, rektor dobyKarlovy“, „Vývoj cisiojanu u nás“, „Česká jménaosobní a rodová“ a j. Přispíval též do hist. a vlas-tivědných časopisů a pokoušel se i o básně. K vel-ké škodě historické vědy nebylo mu však dopřá-no ukončit další chystané práce. Odešel všakpředčasně i všem svým přátelům, kteří hlubocetruchlí nad hrobem milého druha a dobrého člo-věka.

– 143 –


Chřipka V měsíci únoru 1962 řádila u nás epidemie

chřipky. Bylo málo lidí, kteří ji neprodělali. Prů-běh byl však mírný - úmrtí nebylo.

Ve školách se 14 dní nevyučovalo. Plesy, kina,veřejné schůze apod. nebyly ve dnech 11. - 18.února povoleny, aby se rozšíření nepodporovalo.Okresní nár. výbor zakázal také veškeré nábo-ženské pobožnosti v obou naších kostelech.

V neděli 18. února nesloužila se v katolickémkostele oběť mše svaté.

Plán autobusových spojů na Olešnicku J.V. 12. 5. 1963Autobusové spoje:1.) Rovečné - Boskovice, přes Lysice a Skalici2.) Bystré - Brno, přes Nyklovice3.) Olešnice - Polička, přes Trpín4.) Jimramov - Boskovice5.) Trpín - Bystřice, přes Olešnici a Vír6.) Olešnice - Letovice, r.1963 prodloužena linka

do Lhoty a do Ústupa7.) Trpín - Rožínka, přes Prosetín a Štěpánov8.) Olešnice - Lysice, přes Černovice9.) Vír - Brno, přes Olešnici10.) Olešnice - Letovice, přes Ústup, od r. 1971.

Rok 1963

Počasí a úroda Zima tohoto roku byla velmi tuhá. Mrzlo od

konce listopadu do počátku března. Největšímráz byl -25°C. Sněhu bylo hodně. Do Olešnicedojížděly výpravy lyžařů z Brna.

Jaro se dostavilo opožděně - na polích se zača-lo pracovati až po 15. dubnu. Počasí na jaře bylovíce chladné a deštivé, takže se sadba bramborprotáhla do měsíce června. Úroda tohoto roku by-la velmi dobrá. Obilí, brambor, řepy i pícnin na-rostlo hodně. V době senoseče bylo počasí skliznipříznivé, takže se pícniny hladce a beze ztrát skli-dily. Velké sucho však mělo neblahý vliv na obilí,hlavně žito a oves. Toto předčasně uzrálo, spíšena stojatě uschlo a proto se nevyvinulo zrno.

Sklizeň na Stát. statku se prováděla kombajny.Buď jako přímá sklízeň, kdy se zrno muselo nasušce dosušovat a nebo se prováděla tzv. dvoufá-zová sklizeň. Obilí se poseklo a nechalo na řa-dách ležet, aby došlo. Potom se teprve kombajnysbíralo a mlátilo. Však uprostřed žní se dostavilydeště a pršelo každodenně asi 14 dní, následkem

čehož obilí na řadách položené porostlo.Podzim byl příznivý, brambory a řepa se beze

ztrát sklidily a ozimé obilí včas zaseto.Na polích se mohlo pracovat ještě počátkem

prosince a proto se mohla všechna pola zorata pohnojit.

Poněvadž na hospodářství Stát. statku v Oleš-nici jest stálý nedostatek pracovních sil, pomáha-li zde po celé léto vojáci.

Srážky v roce 1963

Generální oprava Radnice Dosavadní stav naší Radnice již neodpovídal

současným požadavkům místního národ. výbo-ru. Stavební úpravy r. 1948, kdy byla zrušena po-hostinská provozovna v přízemí budovy a zdezřízeny kanceláře, sice dočasně vyřešily naléhavéproblémy, stavebně však neřešily další vývoj.Místní národ. výbor proto nárokoval r. 1959 gene-rální opravu Radnice. Plánovala se hlavně rekon-strukce obřadní síně, dále schodiště, které bylotmavé a neschůdné a konečně se měla vyřešitotázka sociálních zařízení.

Roku 1962 byl rozpočet na generální opravuvypracován a obnášel 137 457,17 Kčs. Okresní ná-rod. výbor však se uvolil přispěti jen obnosem 70000 Kčs. Proto se MNV v Olešnici zavázal provés-ti část prací brigádnicky - zdarma a některé práceproplácet z vlastních zdrojů, nebo je vynechat.Na základě toho bylo z rozpočtu vypuštěno 25000 Kčs a ONV zajistil pak zvýšení limitu na 112000 Kčs.

Se stavebními pracemi bylo započato 2. ledna1963 a stavebně ukončeno koncem května. Malbaa nátěry dveří ukončeny koncem července. Zedvou tmavých a chladných kanceláří v přízemíbyla vybudována důstojná obřadní síň s čekár-nou, dále vestibul a vhodné sociální zařízení. Vestaré kanceláři s oknem do dvora byl umístěnobecní archív, neboť tato místnost jediná v budo-vě jest klenutá.

– 144 –


Staré schodiště bylo vybouráno a postavenonové, široké a pohodlné, osvětlené velkými okny.V poschodí došlo k přepažení zasedacího sálu,čímž vznikla větší místnost pro knihovnu, kteráv budoucnu bude použita za zasedací síň a men-ší kancelář. Celkem jsou zde čtyři

kanceláře. Dále upraven průjezd domu, kdeodstraněna nerovná, dřevnicová podlaha a nahra-zena podlahou betonovou.

Kromě stavebních prací bylo třeba řešit i vlast-ní vybavení budovy, protože v kancelářích byl jižstarý, nevhodný nábytek. Současné zařízení ná-rodního výboru jest vhodné a důstojné. Na úhra-du výdajů se stavbou přispěl okresní nár. výborčástkou 111 993,39 Kčs.

Místní nár. výbor v Olešnici ze svých zdrojůpřispěl částkou 18 068,28 Kčs

Celkem 130 061,67 Kčs. Práce brigádníků od-hadnuta částkou 180 642,91 Kčs. Hodnota stavbytudíž činí 148 124,58 Kčs.

Na vybavení obřadní síně a kanceláří přispělokresní nár. výbor částkou 15 000 Kčs a místnínárodní výbor v Olešnici 10 039,50 Kčs. Celkemvybavení stálo 25 039,50 Kčs.

Stavební práce prováděl Okresní stavební pod-nik v Blansku, dále se na pracích podílely provo-zovny Komunálních služeb v Olešnici. Stavebnímdozorem pověřen tajemník MNV Ludvík Sedlák.

Během stavebních prací byl provoz MNV udr-žen za ztížených podmínek v jedné kanceláři, doníž se chodilo po žebříku. Knihovna byla přestě-hována v loutkovém sále Sokolovny, schůze MNVse konaly buď v Osvětové besedě, či klubovně dů-chodců v domě č. 26.

Jako brigádníci pracovali zaměstnanci MNV,poslanci MNV, členové Sokola, Svazu české mlá-deže, rybáři a j.

Generální oprava budovy zákl. devítileté školy Po několikaletých jednáních zástupců MNV

a ředitele školy Františka Krejčíře s nadřízenýmiúřady dosaženo zařazení více než 50 roků starébudovy základní devítileté školy do generálníopravy s přístavbou jídelny a školní kuchyněv celkovém limitu 420 000 Kčs.

Během r. 1962 rozhodl ONV stavbu kuchyněa jídelny oddálit na léta pozdější, generální opra-vu školní budovy provést r. 1963.

Pracovati se započalo v jarních měsících. Bě-hem provádění stavby došlo na návrh provádějí-

cího podniku ke změně investičního záměru. Pů-vodní zařazená oprava fasády budovy ze severnía západní strany odsunuta na příští léta, poněva-dž na zásah okresního hygienika v Blansku bylonutno přednostně provésti opravu v havarijnímstavu se nalézajících sociálních zařízení na škole.Dále bylo nutno přednostně provést izolaci zdí.

Během r. 1963 byla provedena výměna prken-ných podlah podlahami parketovými ve 3 třídách.V I. poschodí a v přízemí byla provedena výměnadlaždic. Zchátralá okna v počtu 41 byla vyměně-na za nová a proveden nátěr všech dveří a oken.

Konečně provedena pracná a nákladná isolacebudovy ze severní strany.

Celkový náklad v r. 1963 asi 200 000 Kčs.V roce příštím zbývá dodělat přestavbu komí-

na, opravu střechy a dostavět sociální zařízení.Úhrnný požadavek asi 90 000 Kčs.

Závodní mateřská škola Roku 1963 byla postavena na poli proti továrně

Centroflor budova závodní mateřské školy proděti zaměstnanců této továrny.

Budova jest poschoďová, s ústředním topením.V přízemí jest umístěna kotelna, šatny, kuchyněs příslušenstvím a byt školníka. V poschodí pak 4prostorné učebny, skladiště hraček, místnosti proodpočinek dětí.

Budovu stavěl Okresní stavební podnik v Blan-sku. Celkový náklad více než 1 000 000 Kčs. Školabude odevzdána svému účelu na jaře příštího ro-ku. Počítá se, že zde může býti umístěno 60 dětí.

Národní podnik Centroflor plánuje provésti r.1965 velkou výstavbu podniku, při čemž dojdeku zboření dvou domků, v nichž bydlí dělnícipracující v továrně. Poněvadž v Olešnici jest bytůnedostatek, bylo nutno nejdříve se postarat o by-ty náhradní.

Podnikové ředitelství v Dolní Poustevně přiděli-lo do Olešnice 8 panelových domků. Panely doda-ly Severočeské dřevařské závody v Liberci. Dom-ky byly postaveny v létech 1962 - 1963 na poli pro-ti továrně, patřící do r.1962 místnímu zemědělciJar. Bartoňovi č. d. 165. Stavbu provedli dělníci zá-vodu ve svém volném čase. Domky jsou podskle-peny a v každém jest kuchyně se spížkou, 3 svět-nice, koupelna a sociální zařízení. Na jaře r. 1964budou kolem domků zřízeny okrasné zahrádky.

Vedoucími nár. pod. Centroflor v Olešnici byli:Josef Matonoha, František Polok, Jan Bydžovskýa od r.1962 Jaromír Koubek.

– 145 –


Úmrtí Roku 1963 zemřeli tito význační olešničtí rodá-

ci: Dr. František Višinka *9. 9. 1881 v Olešniciv domě č. 116. Po studiích na gymnáziu v Morav-ské Třebové a v Brně, potom na Karlově univerzi-tě v Praze působil jako profesor na různých střed-ních školách, až r. 1926 byl jmenován ředitelemmužského učitelského ústavu v Brně. Zde setrvaldo r. 1935, kdy se stal zemským škol. inspekto-rem. V těchto funkcích si získal veliké zásluhyo učitelstvo na Moravě.

Roku 1939 odešel do výslužby, byl jmenovánvládním radou. Kromě činnosti školské pracovali ve Vlastivědě moravské, jíž byl předsedou, dálev Českopolském klubu a j.

Miloval velice náš chudý horský kraj a svojirodnou obec. Rád se sem vracel a v jeseni svéhoživota se sem navrátil trvale. Po více než 20 ti le-tém pobytu mezi námi zemřel ve svém rodnémdomě dne 18. ledna 1963 stár 81 r. a pochován nanašem svatém poli.

Akademik Antonín Hamsík, doktor lékařskýchvěd a čestný profesor všeobecného lékařství uni-verzity Karlovy, narodil se 15. 1. 1878 v Olešniciv budově pivovaru, kde byl otec hostinským. Vy-choval celou řadu našich lékařů, kteří na něhos láskou vzpomínají. Zemřel v Praze dne 20. října1963 ve věku 85 let.

Jeho pohřbu v pražském krematoriu zúčastnilse jako zástupce obce jeho žák MUDr. Jos. Haba-nec a v čase jeho zpopelnění vzpomenuto bylo naněho v místním rozhlase.

Metoděj Horáček, stolař v Olešnici, narodil sezde v domě č. 191 dne 23. 10. 1882. Po vyučenísvému řemeslu založil stolařskou živnost vesvém domě č. 300. Byl dlouholetým členem obec-ního zastupitelstva, obecním radním a náměst-kem starosty. Velkých zásluh si získal při regula-ci Olešnického a Veselského potoka jako předse-da vodního družstva. Zemřel dne 1. března 1963,stár 80 roků.

Rok 1964

Nový místní nár. výbor Tohoto roku se řízení obce ujal nový MNV,

který rozšířen z 26 na 31 členů. Ustavující schůzese konala dne 30. června, na níž byl zvolen před-sedou MNV Ludvík Sedlák, č. 42 jako uvolněný

funkcionář a tajemníkem Jaroslav Valenta, ve-doucí Stát. spořitelny č. 188.

Členové rady MNV jsou: Josef Fiala, vedoucíprodejny č. 203, Josef Proks, vedoucí n. p. Masnač. 176, Arnošt Cupal, vedoucí prodejny č. 27, EmilKožnar, expedient n. p. Masna č. 396, FrantišekTichý, veter. technik č. 399, Augustin Doskočil,důchodce č. 80, Engelbert Bidmon, tov. mistr č.163, Jan Vodička, vedoucí Kovodíla č. 16 a Bohu-slav Čípek, vedoucí míst. hospodářství č. 322.

Kup Řehůřkova domu Smlouvou ze dne 7. 9. 1964 koupil MNV od Jo-

sefa Řehůřka, bývalého pekaře v Olešnici, jehoprávovárečný dům č. 25 pro místní komunálnípodnik, který má dosud svoje úřední místnostiv přízemí zdravotního střediska a svoje provo-zovny v soukromých domech.

Při domě jsou dvě menší zahrady. Ocenění pro-vedl odbor výstavby ONV v Blansku přípisem zedne 17. 6. 1964 částkou 28 114,20 Kčs. Tento ob-nos zaplatil okresní nár. výbor v Blansku.

V obytné budově jest naplánováno umístitikanceláře a provozovny holičskou a krejčovskou,z hospodářských budov se upraví zámečnickédílny.

Komunální podnik městyse Olešnice má nyní13 provozoven. Tohoto roku rozšířen o elektroin-stalaci.

Úprava náměstí Část olešnického náměstí pod farou se nalézá

v prudkém svahu a při každé větší bouřce zde do-cházelo k vymílání vozovky. Proto r.1964 bylapřed domem č. 83 upravena terasovitě, svah mír-nější, před farou, zpevněn asfaltem, případnětrávníkem. Úprava provedena byla svépomocí,v akci „Z.“ Stát přispěl obnosem 10 200 Kčs, hod-nota díla činí 39 000 Kčs.

Roku 1964 byl také v akci „Z“ na poli patřícímpí Vaverkové č. 11, ležícím za evang. kostelem,postaven sklad topného plynu. Finanční nákladčinil 12 000 Kčs a hodnota díla 29 900 Kčs.

Vodovod V těchto létech bylo pokračováno v budování

rozvodné sítě našeho vodovodu, hlavně v novéčásti obce zv. „V Cihelně.“

Roku 1962 byl v akci „Z“ zaveden vodovodz Hliníků do nové části obce. Výkop rýhy byl pro-

– 146 –


veden rypadlem Stát. statku v délce 372 m. Obča-né pomohli s úpravou rýhy a se zásypem a od-pracovali zde 3 093 hod. zdarma.

Roku 1963 bylo, také v akci „Z“, položeno po-trubí od koupelny do nové části obce. Délka po-trubí činila 200 m o průměru 80 m/m, pořizovacínáklad činil 13 935 Kčs, hodnota díla

26 687 Kčs.Roku 1964 bylo, opět v akci „Z“, prodlouženo

vodovodní potrubí v ulici „Šibrova zmola“ nadmlékárnou. Délka zde činila 130 m o průměrutrub 125 mm. Dále byl propojen vodovod na Vej-pustku od domu č. 327 po dům č. 267 v délce 78m a světlosti trub 80 mm. Finanční náklad tohotoroku činil 10 100 Kčs a hodnota díla 43 300 Kčs.

Tím jest budování rozvodné sítě vodovoduskončeno. Další rozšiřování jest závislé na vybu-dování přečerpací stanice, plánované na poli p.Jaroslava Kaldy č. d. 83, u křížka nad mlékárnou.

Postup socializace zemědělství Na podzim r. 1960 byly již všechny větší země-

dělské usedlosti v Olešnici zapojeny ve Státnímstatku. Jen 18 středních a drobných zemědělcůhospodařilo asi na 58 ha. Roku 1961 do Statkuzapojeno hospodářství Jos. Matouška č. 98, Jind-řicha Speráta č. 184, Aloise Synka č. 173, VilémaŠtěpánka č. 140, Viléma Krepla č. 32 a několikakovozemědělců.

Roku 1964 zlikvidována usedlost Josefa Kubí-ka č. 22. Koncem r. 1964 byl stav následující:

Státní statek - hospodářství Olešnice... 845,90ha

Státní statek - hospodářství Kněževesa Ústup...53,62 ha

2 zemědělci nad 0,5,ha...10,25,ha.Větší množství drobných držitelů půdy, buď ja-

ko zahradu neb záhumek 61,00 ha. Různé orga-nizace, jako Spolek zahrádkářů, Chovatelé drob.zvířectva a pod., 14,80 ha. Celkem zemědělsképůdy 985,57 ha. Drobným uživatelům a organiza-cím přiděloval polnosti MNV. Jednalo se o po-zemky, které se nehodily pro zemědělskou velko-výrobu, kupř. Na stráni, Na skalkách, U farskéhokřížka a pod.

ÚmrtíRoku 1964 zemřeli tito zasloužilí občané oleš-

ničtí:František Škarvada. Dne 31. 1. zemřel ve Valaš-

ském Meziříčí bývalý olešnický starosta z let

1935–8 Frant. Škarvada. Tento se narodil r. 1876v Potěšíně u Havlíčkova Brodu. Do Olešnice sepřistěhoval r. 1902 a zařídil si zde obchod papí-rem a škol. potřebami. Získal si velikých zásluho Jednotu sokolskou, jejímž byl prvním náčelní-kem v době obnovení spolku r. 1908. V pozděj-ších létech byl starostou Jednoty. Roku 1956 seodstěhoval se synem do Val. Meziříčí.

Arnošt Mareček. Narodil se 21. 5. 1908 v Kun-čině Vsi. Po vystudování učitelského ústavu v Lu-čenci vyučoval 8 roků v Kalši u Košic. Od r. 1939působil na naší škole, kde zastával místo zástup-ce ředitele. Kromě školy pracoval v místním nár.výboře, kde byl přednostou kulturně školské ko-mise a členem rady MNV. Hlavně však pracovalv obecní knihovně, které věnoval všechen svůjvolný čas a která za jeho vedení dosáhla velkéhorozmachu. Zemřel na srdeční infarkt dne 25.května 1964 a pohřben na zdejším katol. hřbito-vě.

Rok 1965

Oslava 20. výročí osvobozeníCelý národ vzpomínal tohoto roku dvacátého

výročí osvobození naší vlasti od německého jha.Do Olešnice na oslavy zavítali bývalí příslušnícipartyzánské skupiny Jermak, kteří se v našemkraji zúčastnili bojů s okupanty. Byla to: Ada Ad-riana Jevdokinovna, bývalá radistka Nataša, kterápřijela se svým 11 letým synem. Oba byli hostynár. podniku Centroflor v Olešnici. Dále Vasil Ro-maněnko a Roman Chlud. První byl hostem obceSulkovce a druhý Rovečného. Dále se do Olešnicedostavil býv. velitel partyz. oddílu Jermak MaximFedorovič Petrovský, který byl hostem kraj. nár.výboru. Na slavnostní schůzi konané dne 6. květ-na v sále Osvětové besedy byla sovětským hos-tům předána vyznamenání, která jim udělil Svazprotifašistických bojovníků. Místním odbojovýmpracovníkům August. Kozlovi č. d. 177, Dr. Frant.Čípkovi č. 24 a Ladislavu Juránkovi č. d. 416 bylapředána vyznamenání, která jim udělil prezidentrepubliky. Dále bylo předáno čestné uznání řaděobčanů za jejich obětavou a dlouholetou práciv uplynulých letech na úseku politickém, hospo-dářském a kulturním. Zástupce ONV v Blanskutaké předal čestné uznání Místnímu nár. výboruv Olešnici zároveň s darem 5 000 Kčs. Slavnostníprojev na této schůzi pronesl předseda MNV s.Ludvík Sedlák, který vzpoměl našeho osvobození

– 147 –


a zhodnotil všechnu práci, která byla za uplynu-lých 20 roků pro rozkvět naší obce vykonána.

Z dalších oslav vzpomínám těchto:Dne 2. května odpoledne uspořádal Svaz proti-

fašistických bojovníků na Olešnicku sraz na Hra-disku u Louky, kde u pomníku obětí nacismu po-ložen byl věnec.

Dne 8. května večer uspořádán lampionovýprůvod od Sokolovny k pomníku osvobození, kdepromluvil pracovník SPB Emil Řehůřek z Brna.

Ve dnech 6.–9. května byla v sále Osvětové be-sedy uspořádána výstava fotografií z květnovýchdnů r. 1945 a z uplynulých let od našeho osvobo-zení. Výstavu uspořádal Karel Hamerský, učitel č.d. 92 a fotografie provedl Vl. Člupek, kovář č. d.189.

V rámci oslav provedla Těl. jednota Sokol dne2. 5. v Sokolovně „Tělocvičnou akademii“ a div.spolek Tyl sehrál 9. 5. v Osvětové besedě drama„Hrdinům slzy nesluší“ od Vlastimila Šubrta zarežie K. Hamerského. Konečně při příležitostioslav vydal MNV brožuru „Olešnické pergame-ny“, v nichž péčí okresního archiváře prom. fil.Jana Skutila uveřejněny staré městské výsadyz obec. archívu.

Stavba družstevního domuV posledních létech se v Olešnici postavilo dos-

ti rodinných domů, ale bytů byl stále nedostatek,a proto přikročeno k družstevní výstavbě. Státdružstevní výstavbu podporuje tím, že přispívásubvencí ve výši 20 % plánovaného nákladu a po-skytuje družstevníkům půjčku splatnou v 30 le-tech. Stavební družstvo bylo v Olešnici ustavenojiž r. 1959. S počátku mělo 8 členů, předsedou bylZdeněk Beneš a pak Emil Kožnar.

Pozemek na stavbu daroval místní nár. výbor.Poněvadž majitel Stanislav Peša nechtěl svoji za-hradu prodati, byla mu tato r. 1962 vyvlastněna.Stavba byla několikráte odložena, až r. 1965 k níkonečně došlo. Na stavbě se počalo pracovat po-čátkem dubna. Byly použity velké a výkonné stro-je, jako bagry na hloubení sklepů, míchačky maltya pojízdný jeřáb na zvedání stavebního materiálu.

Tak se stalo, že do příchodu zimy byl dům do-stavěn a opatřen fasádou. Před vánocemi již sečlenové stěhovali do nového. Dům má 18 byto-vých jednotek, z toho 6 bytů o 2 1/2 pokojícha o rozloze 46 m2, a 12 bytů o 2 pokojích a o roz-loze 37 m2. Celkové vydání na stavbu činilo1 198 124 Kčs a toto následovně uhrazeno:

Podíly členů z většího bytu 17 800 Kčs, z men-šího bytu 13 200 Kčs = 262 200 Kčs

Státní subvence 322 800.-, mimořádný státnípříspěvek 139 713.-, půjčka, splatná ve 30. letech473 411.-, Celkové vydání 1 198 124.-

Půjčka se umořuje tak, že družstevníci platíměsíčně z většího bytu 127 Kčs a z menšího 86Kčs.

Z těchto peněz se na splátku dluhu přiděluje85 %, na fond generálních oprav 6 %, na pojištění6 % a na náklady provozní 3 %.

Stavby na Státním statkuV těchto letech došlo na hospodářství ČSSS

v Olešnici k několika větším stavbám. Byl posta-ven vepřín, sýpka a dům pro zaměstnance. Do r.1965 byl vepřový dobytek ustájen z části, tzv.předvýkrm, v bývalé koželužně p. Neumanna.Bylo to místo nevhodné, uprostřed obce, kde setěžko udržovala čistota a nedalo se použít strojo-vého zařízení. Proto v letech 1963 - 65 byl posta-ven v centru hospodářství nový vepřín s přípra-vnou píce. Stavbu provedla stavební četa Stát.statku a dobytek zde ustájen 25. března 1965.Jest zde shromážděno 1 200 prasat, které obslu-hují 3 pracovníci.

Obilí bylo dříve uskladněno ve dvoře Lamber-ku, na vepříně, ale také u soukromníků. Tentostav nevyhovoval a proto bylo postaveno v letech1964 - 65 obilní silo. Toto má 4 podlaží o rozmě-rech 27,45 krát 14,10 m. Počítá se, že zde budemožno uložit 80 vagonů obilí. Stavbu provedlOkresní stavební podnik v Blansku, strojové zaří-zení dodala fi. Závody potravinářských a chladí-cích zařízení v Pardubicích.

Konečně byl r.1965 postaven v blízkosti stře-diska hospodářství, na pozemku koupeném od

p. Josefa Řehůřka č. 25, obytný dům pro za-městnance. Tento jest poschoďový o 6 bytovýchjednotkách, každý byt má dva pokoje s kuchynía s příslušenstvím. Stavbu provedl Okresní sta-vební podnik v Blansku. První nájemníci se dodomu přistěhovali v únoru 1966.

Domu bylo přiděleno popisné číslo 441.

Stavba televizního převaděčeAby se zlepšil obraz našich televizorů, bylo tře-

ba postaviti televizní převaděč. Akce se ujal místnínárod. výbor. Po vyzkoušení signálu bylo stanove-no místo na Bakově kopci, v pravo od cesty keLhotě. Podle původních plánů měla být stavba

– 148 –


provedena až ve 3. čtvrtletí r. 1966. Majitelé televi-zorů v obci se zavázali, že při výstavbě vypomo-hou. Jejich pomoc byla tak vydatná, že na žádostMNV byla stavba převaděče provedena již r. 1965.

Do konce září podařilo se postaviti domek propřevaděč, v říjnu bylo pracováno na elektrospoj-ce od Bukáčkových č. d. 362. Dne 18. listopadubyl sem přivezen a vztyčen stožár 24 m vysoký.Počátkem prosince bylo sem dopraveno strojovézařízení a dne 9. prosince byl televizní převaděčuveden do provozu. Celkový náklad 66 300 Kčshradila Správa radiokomunikací v Praze.

Počet televizních koncesionářů v obci jest 202.

Oplocení prameniště vodovoduOkolí bývalé Žláteniční studánky, tzv. Ostrá

horka, kde jest prameniště olešnického vodovo-du, bylo majetkem Františka a Marie Němečko-vých z Velkého Tresného č. 22.Obec učinila s ni-mi dne 5. července 1965 výměnu pozemků a sta-la se tak majitelem prameniště. Toto má rozlohu6 469 m2. Aby nedošlo k znečištění, byl pozemektohoto roku oplocen drátěným pletivem, kte-roužto práci provedlo Kovodělné výrobní druž-stvo „Lidokov“ v Olešnici. Oplocení stálo asi 40000 Kčs, které hradila Okresní vodohospodářskáspráva Boskovice.

ÚmrtíDne 8. listopadu 1965 zemřel zasloužilý občan

olešnický Rudolf Novotný, dělník, č. d. 60. Naro-dil se 24. 4. 1896 v Olešnici. Pracoval dlouhá létav obec. samosprávě jako člen rady a předsedaMNV v letech 1945-6.

Telefonní automatická ústřednaOd poloviny listopadu r. 1965 jest u nás v čin-

nosti telefonní automatická ústředna. Tato jestumístěna v přízemí domu p. Frant. Proseckého č.17 a jest na ni zapojeno 128 telefonních účastní-ků z obvodu olešnické pošty. Základní vyvoláva-cí číslo jest 920. Pořizovací náklady ústředny bezkabelizace činily asi 750 000 Kčs a hradila jeÚstřední správa spojů v Praze.

Rok 1966

Úprava komunikacíStav místních komunikací jest udržován v dob-

rém stavu. Již r. 1965 byly zbudovány vozovkyv nových částech obce a sice v Cihelně v délce

220 m, v Širokých lukách v délce 220 m, Nadmlékárnou v délce 140 m a u mateřské školkyv délce 50 m. Na tyto úpravy bylo použito 595 m3

kamene. Roku 1966 bylo na úpravách komunikací po-

kračováno. Bylo přivezeno 220 m3 kamene z tu-hových dolů u Velkého Tresného, kterým bylozpevněno 2 262 m2 vozovek. Dále zakoupeno 62m3 štěrku. V letních měsících provedeno bylo as-faltování vozovek v ulicích Obora, Hliníky, Šibro-va zmola a spojka před Družstevním domem.Celková plocha 5 387 m2. Pomoc občanů při těch-to našich pracích byla velmi vydatná, přesto čini-ly náklady s asfaltováním 172 483 Kčs a celkemna komunikace r. 1966 vynaloženo téměř 182 000Kčs. Prostředky MNV na toto nestačily a protopřikročeno k výpůjčce 25 000 Kčs.

Práce MNV na úseku komunikací byla v měsí-ci říjnu předmětem zasedání okresní dopravníkomise přímo u nás v Olešnici. Pochůzkou po ob-ci komise zjistila, že se hospodařilo dobře a žesvépomocí občanů se ušetřilo nejméně tolik, ko-lik činily náklady za práce vykonané navíc. Protokomise rozhodla, že posílí rozpočet MNV o 30000 Kčs. Tím bylo možno vyplatiti dluh a příštírok v budování komunikací pokračovati.

Veřejné osvětlení obceElektrifikace Olešnice byla provedena v letech

1921 - 22. V pozdějších letech byla elektrická síťrozšiřována dle výstavby obce. Stav rozvodů všakbyl neuspokojivý. Rozvodná síť byla poddimen-zována a v mnoha případech překážely elektrickésloupy v dopravě. Veřejné osvětlení mělo 69 svě-telných bodů. Místní nár. výbor uvažoval o re-konstrukci elektrické sítě již delší dobu. Roku1964 bylo rozhodnuto tuto provésti. V dalším ro-ce pak byla vypracována projektová dokumenta-ce na veřejné osvětlení obce.

V druhé polovině r.1966 nastoupila na uvedenépráce montážní skupina Okresního závodu Jiho-moravských energetických závodů v Boskovi-cích, vedená s. L. Lujkou. Bylo to nemálo potížís vypínáním elektrického proudu a se zajišťová-ním materiálu, hlavně výbojkových těles.

Úkolem MNV bylo zajistit výkop pro kabeliza-ci rozvodu na náměstí. Naši občané, kteří mělisvé závazky, opravdu k práci nastoupili, takže vý-kop byl během týdne proveden a po položení ka-belu proveden zához. Vydatná byla i pomoc na-šich závodů, hlavně mlékárny a masny.

– 149 –


Osvětlení obce jest nyní velmi dobré. Jest za-pojeno 127 světelných bodů, tudíž dvojnásobekpůvodního stavu. Z toho 33 výbojkových těles vestředu obce a na křižovatkách a 1 sadové tělesopřed kat. farou. Rekonstrukce rozvodné sítě fi-nancovaly okresní závody Jihomoravských ener-getických závodů a její náklad nám není znám.Veřejné osvětlení vyžádalo si nákladu 104 000Kčs z prostředků MNV.

Pivovar předán státuBudova bývalého pivovaru na olešnickém ná-

městí náležela od nepaměti ze 1/4 obci a ze 3/4sousedům právovárečným. Těch bylo 44 a sicemajitelé domů 14-19, 21-26, 82-85, 87-101, 111-119, 121,123 a 127. Zisk z budovy plynul takéz 1/4 do obecní pokladny. Pivo se zde vařilo do r.1881. Sousedé si volili předsedu a pokladníka,kteří se o budovu starali a rozdělovali čistý zisk.Noví majitelé domů byli obřadně přijímáni zasousedy, za což museli připravit ostatním pohoš-tění, tzv. příjemnou. V poslední době však nízkénájemné sotva stačilo na nejnutnější opravy bu-dovy, proto sousedé ztratili o budovu zájem a veschůzi 15. února 1966 se usnesli věnovati ji státu,do správy MNV. Bylo jednáno se všemi podílníkya docíleno toho, že se všichni vzdali svých podílůna budově bývalého pivovaru ve prospěch státu.

Budova jest nyní následovně pronajata: příze-mí a sklep hlavní budovy má pronajato Jednota,spotřební lid. družstvo, pro pohostinství. Poscho-dí slouží za byt vedoucího. V horní garáži jestumístěno auto ČSAD, v prostředním auta komu-nálních služeb a v dolní jest umístěn poštovní au-tobus. Bývalou lednici mají pronajaty čs. statkypro uskladnění brambor. Posledním předsedousousedů právovárečných byl Karel Hřebíček, č.d.111 a pokladníkem Josef Višinka, č. d. 116, pi-satel této pamětní knihy.

Soustředěním správy majetku v rukou místníhonárod. výboru jest zajištěno operativní rozhodovánío opravách, změnách, případně odklizení budovy.

Další práce MNVOprava hřbitovní zdi. Zeď u katolického hřbi-

tova nad cestou ke Lhotě byla ve špatném stavu.V některém místě hrozila sesutím. Proto na jaře r.1966 byla tato opravena, postaven zde nový opěr-ný pilíř a zeď nově pokryta. Práci provedli pra-covníci komunálního podniku nákladem MNV.Vydání činilo 16 657,68 Kčs.

Vyčištění obecního rybníka. Bylo také praco-váno na tom, aby Obecní rybník, který byl hodněnaplněn bahnem, byl vyčištěn. Práci provádělaStátní traktorová stanice v Rájci, částečně i své-pomocí. Vytěženo bylo 4 400 m3 bahna, které by-lo odvezeno na kompost. Byl také opraven stojana odtok vody. Celkový náklad činil 36 464 Kčs.

Úpravy ve farním kostele sv. VavřinceV tomto roce došlo k výměně dlažby ve farním

kostele sv. Vavřince dle návrhu Krajského památ-kového střediska v Brně. Dlažbu zhotovil Jiho-moravský průmysl kamene v Bílovicích nad Svi-tavou. Současně přitom bylo položeno pod dlaž-bu ústřední teplovodní topení, které zhotovil n. p.Drukov Brno. Kotel umístěn v přízemí farní bu-dovy, odkud se teplá voda žene potrubím dochrámu a ochlazená čerpá zpět. Všechny pomoc-né práce, jako potřebné výkopy, odvoz hlínyi práce betonářké, byly vykonány obětavostí far-níků zdarma.

Celkový stavební náklad byl veliký a byl uhra-zen sbírkami při bohoslužbách konanými. Příští-ho roku dojde k vymalování kostela.

Největší zásluhu o tyto úpravy far. kostela mámístní administrátor P. Frant. Kšica.

Rok 1967

Finanční hospodářství MNVPfiíjmyRozpoãet 895 200 Kãs Skuteãnost 1 005 404,48 KãsV˘daje 895 200 Kãs 937 039,09 KãsZÛstatek 68 372,39 Kãs

Příjem MNV tvoří výnos daně domovní, danězemědělské (od soukromníků a záhumenkářů)a daně z příjmu obyvatelstva. Dále příspěvek ko-munálního podniku a sice 16 % z jeho hrubéhodůchodu, správní poplatky, jako dávka z povole-ní domácí zabíjačky, dávka z povolení stavby,dávka ze zábav a pod. Pak zisk z kina a dotaceONV. Vydání MNV činí opravy vozovek, osvětlo-vání a čištění města, udržování vodovodu a kana-lizace, sociální záležitosti, Osvětová beseda, kni-hovna, mateřská škola, požární ochrana, vydánísprávní a pod.

Finanční hospodaření obce spravuje úředníkMNV Antonín Novotný nar. 8. 6. 1906. Ve služběobce jest od 1. 1. 1933, z počátku jako obec. stráž-ník, po odchodu K. Kašpárka 1. 10. 1940 jako

– 150 –


obecní tajemník. Od 1. 1. 1952 jest pokladníkema účetním MNV.

Za ta léta získal si velikých zásluh o obec a prosvoji milou povahu jest všeobecně oblíben.

Hospodaření Stát. statkuStátní statek, hospodářství Olešnice, obhospo-

dařuje celkové plochy 843,13 ha. Z toho 625,44ha orné půdy, 88,18 ha luk, 2,18 ha zahrad, 3,53ha sadů a 103,30 ha pastvin. Z této výměry jest13,71 ha na katastru trpínském v okolí Faustkovésamoty, 1,53 ha na crhovském a 1ha na rozsíč-ském katastru v blízkosti Čechové chrasti.

Část katastru olešnického, tzv. Příčnice při hra-nicích veselských, obdělávají sousední hospodář-ství St. st. a sice, vpravo od veselské cesty hospo-dářství Ústup 14,79 ha a vlevo od této cesty hos-podářství Kněževes ve výměře 69,87 ha.

Vedoucím hospodářství jest Josef Boudník,nar. 28.1.1921 v Jenči u Černé Hory, agronomemJosef Švejda nar. 5. 12. 1932 v Pardubicích a zoo-technikem Leopold Venuta nar. 2. 9. 1934 v Taví-kovicích u Znojma.

Obilí tohoto roku špatně přezimovalo a na jařese muselo zaorat 38,50 ha žita, 28,50 ha pšenicea 13,50 ha ozimé směsky. Dále 35 ha jetele. Tytoplochy byly osety jařinami. Počasí během rokuvšak bylo zemědělské výrobě velmi příznivé.Vždy včas a vydatně zapršelo, takže všechny plo-diny se mohly dobře vyvinout a úroda obilí, oko-panin i pícnin byla dobrá. Poněvadž pak deště ne-trvaly dlouho, mohla se sklizeň lehce odbýti a ne-vznikly žádné ztráty. Podzim byl dlouhý a suchý,takže se veliká úroda brambor nejen sklidila, alei přebrala a připravila na prodej.

Obilí se všechno sklízelo kombajny. Buď jakodvojfázová sklizeň, kdy se poseklo a pak vyschlésbíralo a mlátilo a nebo jako přímá sklizeň, kdyse však muselo zrno dosušovat. Pro ten účel bylyzbudovány při sýpce tři velmi výkonné sušičky.Během roku bylo prováděno hubení plevele po-střikem chemickými přípravky.

Živočišná výroba jest specializována v rámcistatku. Počátkem r. 1967 bylo upuštěno na našemhospodářství od výroby vajec a koncem roku bylzrušen chov hovězího dobytka na žír. Živočišnávýroba jest tudíž zaměřena na výrobu mlékaa vepřového masa a na chov kuřat, telat a jalovic.

Kuřata několik dní stará se nakupují v líhnícha chovají v drůbežárnách do vzrůstu, kdy se ko-

houtci odevzdají na jatky a slepičky převedou dohospodářství St. st. Louka.

Telata jsou prozatímně umístěna v soukro-mých chlévech. Po 3 měsících se býčci přemístído hosp. Ústup a jalovičky chovají ve dvoře Lam-berku a v salaši na Závrší, kde se pasou.

Koní se chová na hospodářství 6 párů. Jedenpár jest umístěn na Lamberku, ostatní ve stáji zří-zené ze stodoly domu č. 122.

Stav zaměstnanců hospodářstvíDle práce poãet Dle vûku poãet

muÏi Ïeny celkem

do 20 rokÛ 6 - 6

Vedoucí 5 21 - 25 rokÛ 6 5 11

Kuchafiky 2 26 - 30 rokÛ 3 10 13

Kanceláfi 2 31 - 35 rokÛ 5 4 9

Skladníci 3 36 - 40 rokÛ 3 1 4

Traktoristé 16 41 - 45 rokÛ 3 5 8

Opraváfii 4 46 - 50 rokÛ 7 7 14

Vozkové 6 51 - 55 rokÛ 5 5 10

Rostlinná v˘roba 29 56 - 60 rokÛ 9 8 17

Îivoãi‰ná v˘roba 28 61 - 65 rokÛ 2 2 4

Hlídaãi 2 nad 65 rokÛ 1 - 1

Celkem 97 Celkem 50 47 97

Práce míst. národního výboruKanalizace. Již v minulých létech byl zkanali-

zován potůček tekoucí ze Širokých luk v délce 50m nad cestou k Veselce a údolíčko bylo zavezenoa urovnáno. Roku 1967 bylo v kanalizaci pokra-čováno. Práce byla provedena svépomocí obča-nů, za vydatné pomoci Státního statku, který pro-vedl mechanizační hloubení i zához a hradil do-voz potrubí. Délka kanalizace provedené tohotoroku činí 180 m, průměr cementových trub činí60 cm. Kontrolní šachty provedla Okresní vodo-hospodářská správa v Boskovicích. Náklady obcečinily 15 300 Kčs, hodnota práce St. st. asi 12 000Kčs, hodnota díla 68 000 Kčs.

Chodníky v Cihelně. V nové části obce zv. Ci-helna byly t. r. upraveny chodníky. Také zde prá-ce provedena svépomocí občanů tohoto obvodu.Položeny zde obrubníky v délce 600 m a uprave-na i vozovka. Peněžní náklady MNV činily 12 000Kčs. Obrubníky vyrobila fi. Staviva v Boskovicích.

Oprava pivovaru. Místnosti pohostinství na pi-vovaře byly ve špatném stavu a proto MNV, kdyžzískal tuto budovu do vlastnictví, přikročilk opravě. Stavební náklad činil 18 000 Kčs. Na to-to vydání přispěla Jednota, spotřební družstvo

– 151 –


v Boskovicích, která má pohostinství pronajaté,obnosem 13 000 Kčs, který se bude srážet z ná-jemného. Toto činí 8 129 Kčs ročně.

Domek pro cikány. V celostátní akci rozptylucikánů byl zakoupen domek č. 44 na Vejpustkuod Jindř. Štourače a opraven nákladem 17 524Kčs. Celkové vydání 22 524 Kčs hradil okresní ná-rod. výbor. Počátkem r. 1968 byla zde ubytovánacikánská rodina. Otec Evžen Berki pracuje jakopomocník ve stavebnictví.

Z dalších prací ještě poznamenávám:prodloužení vodovodní sítě na Vejpustku v dél-

ce185 m. Materiál včetně montáže dodala Vodo-hospodářská správa v Boskovicích, výkop a zá-hoz provedli zájemci a úpravu vozovky zaměst-nanci MNV.

Činnost kulturníRoku 1967 bylo v Olešnici sehráno 5 divadel-

ních představení, z čehož 3 sehrál místní div. spo-lek Tyl. Dále uspořádáno několik zájezdů na di-vadelní představení v Brně. Kino provedlo 285představení a v měsíci září uspořádána přehlídkafestiv. filmů. Byly uspořádány 4 výstavy a sice:Výstava drobného zvířectva na prostranství předškolou, výstava exotického ptactva v poschodíbudovy Pivovaru, výstava obrazů Kláry Sedláčko-vé z Crhova a výstava dokumentů z odboje připříležitosti 50. výročí Velké říjnové soc. revoluce.Tyto uspořádány v Osvětové besedě za velkéúčasti zájemců.

V kat. farním kostele byla uspořádána výstavapísma svatého a výstavka místních betlémů.

V místní lidové knihovně došlo ku změně kni-hovníka. Dosavadní knihovnice pí Olga Svobodo-vá, choť vedoucího mlékárny, vzdala se své funkcea po kratší přestávce ujal se tohoto velmi zaslouži-lého úkolu p. Čeněk Sychra, bývalý ředitel školyv Benešově u Boskovic, nyní žijící na odpočinkuv Olešnici č. 440. Knihovna má 5 027 svazků.

Zrušení zemědělské školyV Olešnici byla zemědělská škola od r. 1922.

Vyučovalo se v budově evang. fary, od r. 1926 vevlastní budově. Roku 1967 byla zrušena. Míst.nár. výbor zde mínil umístiti některé třídy zá-kladní devítileté školy, lidovou knihovnu apod.Krajský nár. výbor, pod jehož správu budova pat-ří, však zde zřídil od 1. 9. domov pro narušenoumládež. Jest zde ubytováno asi 48 chlapců, z ni-chž někteří se učí řemeslům zednickému a malíř-

skému, ostatní pracují v zahradě domova a nahospodářství Stát. statku. Ředitelem domova jestVáclav Černocký.

Rok 1968

Socialismus s lidskou tváří Na lednové schůzi ústředního výboru komu-

nistické strany čsl. převzalo vedení mírnější kříd-lo této strany a generálním tajemníkem zvolenAlexandr Dubček. President republiky AntonínNovotný dne 22. března odstoupil ze svého úřa-du a 30. března zvolen novým presidentem gen.Ludvík Svoboda.

Nové vedení si vzalo za úkol odčiniti všechnabezpráví a nezákonnosti z minulých let a vybu-dovat u nás socialismus demokratický, socialis-mus s lidskou tváří, kde všichni občané, stranícii nestraníci, věřící i nevěřící by měli stejná právai povinnosti. Byl vydán zákon o soudní rehabili-taci, zrušena byla cenzura tisku a připravovánadohoda církve se státem. Kat. biskupové po 18tiletém odloučení mohli se vrátiti do svých úřadů.

Toto politické uvolnění se projevilo i v naší ob-ci. Dne 22. července byla v Olešnici založenamístní organizace čsl. strany lidové, která sdru-žuje občany křesťanského názoru světového a vy-chovává své členy v duchu křesťansko sociálním.Předsedou MO zvolen Frant. Prudký, vedoucí so-dovkárny, č. d. 395.

Strana lidová jest členem Národní fronty, kteráu nás sdružuje kromě strany komunistické a lido-vé také naše spolky, školy, závody apod.

Činnost Národní fronty v Olešnici byla obnove-na a předsedou zvolen Dr. Frant. Čípek, zvěrolé-kař č. d. 24.

Snaha dáti socialismu lidskou tvář potkala ses porozuměním u našeho lidu, velmi nelibě všakna ni pohlíželi naši „přátelé“ v Sovětském Svazu.Viděli v ní kontrarevoluci a ohrožení socialistic-kého zřízení v naší vlasti. Proto pozvali našepředstavitele na schůzku do Varšavy a když titoodmítli se zúčastniti, uskutečněna schůzka v Čer-né nad Tisou a v Bratislavě.

Poněvadž sovětských příkazů nebylo dbáno,vtrhla dne 20. srpna, krátce před půlnocí, na úze-mí naší republiky vojska armád varšavské smlou-vy, totiž Sovětského Svazu, Polské lid. republiky,Německé dem. republiky, Maďarské a Bulharskélidové republiky. Příštího dne byla obsazena Pra-

– 152 –


ha a ostatní význačná města a někteří představi-telé naší republiky byli internováni. Zásluhourozhlasu, který po zabrání vysílacích stanic vysí-lal z náhradních stanovišť, byl náš lid informováno situaci a zůstal jednotný. Okupantům se nepo-dařilo ustavit novou, okupantskou vládu.

Prezident republiky odjel do Moskvy, prosadiluvolnění internovaných a dne 25. srpna byli našipředstavitelé uznáni ve svých funkcích, předemvšak museli přijmout požadavky Sovětského Sva-zu, hlavně že bude u nás opět zavedena cenzuratisku a vedoucí úloha KSČ v naší společnosti bu-de upevněna. Dále že Rudá armáda zůstane, do-kud se poměry neupraví, v naší republice.

V Olešnici, podobně jako v jiných městech, seobjevily nápisy hlásající oddanosti lidu k svýmpředstavitelům a vyzývající okupanty k odjezdudomů. Žádné cizí vojsko však v Olešnici ani oko-lí nebylo.

Oslavy 50. výročí ČSSRPadesát roků již uplynulo od dne, kdy skonče-

na I. světová válka a na troskách mocnářství ra-kousko-uherského vznikla československá re-publika, stát svobodných, bratrských národů Če-chů a Slováků. Toto významné jubileum bylooslavováno po celé naší vlasti.

V Olešnici tyto slavnosti organizoval výbor Ná-rodní fronty a pořad jejich byl následující: v so-botu 26. října se konala ve škole beseda žactvas účastníky I. odboje – našimi legionáři.

V neděli 27. října, v 9.00 dopoledne byla v So-kolovně zahájena výstava fotografií ze staré Oleš-nice, kterou uspořádal Karel Hamerský a fotogra-fie zvětšili Vlastimil Člupek a Josef Vrbka. Dálevýstava poštovních známek. Odpoledne se kona-lo promítání starých olešnických filmů.

V pondělí 28. října o 4. hod. odpol. prošel obcílampionový průvod od Sokolovny k památníkuosvobození, kde po projevu ředitele zdejší školyJana Jílka byly zasazeny dvě pamětní lípy.

V 6.00 hod. večer konalo se v Sokolovně slav-nostní shromáždění občanů, na kterém promluvilúčastník I. i II. odboje Dr. Josef Habanec, lékař v.v.Po jeho projevu byly odevzdány účastníkům I.i II. odboje a občanům zasloužilým o obec pa-mětní medaile.

Stavba kuchyně při ZDŠV naší škole byla kuchyně umístěna v suterénu

budovy, v bývalém bytě školníka. Z počátku se

zde vařily jen polévky pro děti z přiškolených ob-cí, později celé obědy i pro děti místní, jejichžmatky jsou v zaměstnání. Když strávníků přibý-valo, místnosti nevyhovovaly a proto rozhodnutoprovésti stavbu kuchyně. Tato myšlenka bylauskutečněna v létech 1967 - 68.

Stavbu provedl Okresní stavební podnikv Blansku, celkový náklad včetně zařízení kuchy-ně a nábytku v jídelně činil 546 252 Kčs. Tentoobnos uhrazen ze státní pokladny.

V suterénu jest prostorná kuchyně vybavenámoderním zařízením s přilehlou umývárnou ku-chyňského nádobí, v přízemí jest jídelna s umý-várnou příborů. V bývalé kuchyni zřízeno skla-diště a sociální zařízení pracovnic kuchyně.

Vařiti se zde započalo v září 1968. Počet strávní-ků 200. V kuchyni pracují Růžena Hřebíčková, Ma-rie Žílová, Marie Bauerová a Františka Matoušková.

Úprava kinaNaše kino bylo v jarních měsících přebudová-

no na širokoúhlé promítání. Bylo zcela nově upraveno hlediště zvýšením

stupňů s novou podlahou, strop i stěny bylyakusticky obloženy, byla zakoupena nová, mo-derní zvuková aparatura, bylo pořízeno novéstropní osvětlení a vybudován nouzový východna montovanou rampu. V upraveném kině budoupromítány jak filmy s klasickým formátem, taki s rozšířeným obrazem i filmy širokoúhlé.

Při práci s úpravou kina pomáhali občané, ze-jména mladí filmoví diváci. Rada MNV vyslovilapochvalu Vladimíru Neumannovi ml. za jeho ne-jen organizátorskou práci, ale i přímou pomoc.V naší obci vznikl pěkný kulturní stánek, kterýponese název „Kino Panorama Olešnice“. Staveb-ní práce byly vedeny ve vlastní režii obce. Celko-vý náklad činil 125 312,45 Kčs a byl hrazen vý-půjčkou u Státní spořitelny v Blansku. Dluh mábýti splacen do 5 roků při 6 % úrokování. Na za-hájenou byl promítán francouzský dobrodružnýfilm „Černý tulipán“ a sice v sobotu 4. května. Ve-doucí kina jest pí Anna Neumannová, pokladní-kem Antonín Holas a uvaděčem Bohuslav Dan-zinger, důchodci.

Další akce MNV Koncem roku provedena byla rekonstrukce

míst. rozhlasu nákladem 38 497 Kčs. Tento obnoshradil MNV z vlastních prostředků. Práci proved-ly Služby městyse Kunštátu.

– 153 –


V akci Z byla provedena částečná kanalizacev horní části obce zv. V cihelně. Bylo zde polože-no 188 m cement. potrubí, výkop proveden stro-jem Stát. statku, jinak všechnu práci provedlizdarma občané této části obce. Celkový náklad 8292 Kčs, hodnota díla 44 700 Kčs.

Dále též v akci Z byly položeny obrubníkyu družstevního domu a u mlékárny v délce

250 m. Náklad činil 6 873 Kčs, hodnota díla 11700 Kčs.

Stavby na Státním statkuV posledních létech bylo na hospodářství Stát.

statku v Olešnici provedeno několik důležitýchstaveb.

Roku 1966 byl zbudován v sousedství obilnísýpky zastřešený polní mlat. Tento byl příštíhoroku rozšířen a pořízena zde tzv. posklizňová lin-ka s čistící stanicí a sušičkou obilí, vytápěnounaftovým topeništěm. Obilí je dopravováno nasýpku vyčištěné a suché, takže deštivé žně ne-jsou již v Olešnici problémem. Strojní zařízeníprovedl Agrostroj Letovice. Celkový náklad činil761 000 Kčs, z toho pak strojní zařízení 200 000Kčs.

Do r. 1968 byla voda do stájí Stát. statku odebí-rána z městského vodovodu. Na četné stížnostiMNV, že Statek odebírá velké množství vodya z toho důvodu že se jeví nedostatek pro místníprůmysl a drobné spotřebitele, přikročeno k vy-budování vlastního vodovodu. Koncem r. 1966byla vyvrtána pod Obecním rybníkem 28 m hlu-boká studna a dlouhotrvající zkouškou zjištěnavydatnost pramene 1,30 l za vteřinu. Po tomto po-kusu byla studna obložena perferovanými trou-bami o průměru 30 cm. Na jaře r. 1967 byl zbu-dován nad střediskem Stát. statku vodojem o ob-sahu 100 m3, do něhož jest voda čerpána pomocíponorného elektrického čerpadla, umístěného nadně studny. Z vodojemu pak teče samospádemdo celého střediska. Vodovod byl uveden v čin-nost dne 7. května 1968. Celkový náklad na zbu-dování vodovodu činil 238 000 Kčs.

Roku 1967 byla na dvoře Lamberku adaptací zestaré stodoly zbudována bramborárna. Tato má 9oddělených boxů a má kapacitu 50 vagonů. Jsouzde zřízeny ventilátory a ohřívání naftovým tope-ništěm. Uloženy jsou zde hlavně brambory urče-né k sadbě. Stavební náklad 335 000 Kčs.

Z menších staveb provedených r. 1968 připomí-nám stavbu silážní jámy a čerpací nádrž na naftu.

Silážní jáma jest vyhloubená v blízkosti kraví-nů, jest vyzděna panely a odkanalizována. Má ty-to rozměry: délka 75 m, šířka 6 m a výška 3 m.Obsah asi 1 350 m3. Po obou stranách zřízeny pří-jezdové cesty. Stavební náklad činil 471 000 Kčs.

Čerpací nádrž na naftu pozůstává ze dvou ko-vových cisteren, každá po 5 000 l, uloženýchv hloubce 4 m na betonových základech. Prácemontážní provedly adamovské strojírny, ostatnípráce zaměstnanci Statku. Hodnota díla včetnězbudování příjezdové spojovací cesty od veselskésilnice činí 122 000 Kčs.

V měsíci červnu 1968 byla započata stavba te-letníku pro 220 kusů. Pro nedostatek stavebníhomateriálu po srpnových událostech postupovalastavba jen zvolna a do konce roku byly postave-ny jen obvodové zdi. Roku 1969 bude provedenodokončení stavby, dále příjezdové cesty, hnojištěa močůvková jímka. V půdním prostoru bude zří-zeno dosušování píce. Stavba si vyžádá nákladasi 1 800 000 Kčs. Pro zajištění potřebného počtupracovníků na hospodářství St. statku byly r.1968 postaveny na pozemku koupeném od Jos.Řehůřka dva domy pro zaměstnance. Tyto jsoujednoposchoďové, každý o 6 bytech. Vnitřní prá-ce a fasáda domů bude provedena příštího roku.Stavbu provádí Okresní stavební podnik v Blan-sku, celkový náklad stanoven asi 1 300 000 Kčs.

Nový ředitel školy Od r. 1953 byl ředitelem naší základní, devítile-

té školy Ing. František Krejčíř, rodák z Knínicu Boskovic. Nar.1926. Za 15 let jeho působení me-zi naší mládeží získal si velké zásluhy o naší ško-lu, ale i o celou veřejnost. Kromě školy pracovalv Sokolu, byl správcem Osvětové besedy, redak-torem „Olešnických novin“ atd. Po úmrtí otcezdědil rodný dům a proto počátkem školního ro-ku 1968 - 69 odešel z Olešnice. Jeho nástupcemna olešnické škole se stal dosavadní učitel v Kun-štátě - Jan Jílek. Tento se narodil v Rovečném 12.února 1926. Po vystudování působil jako učitelv Olešnici v létech 1946–62. Pak vyučoval ve Vel-kých Opatovicích a od r. 1963 v Kunštátě.

100 let evangelického kostela Tohoto roku vzpomínali naši evangelíci 100.

výročí posvěcení svého chrámu Páně. V rámcioslav konali zde během roku bohoslužby zdejšíbývalí duchovní správci neb někteří církevní hod-nostáři.

– 154 –


Hlavní oslava se konala v neděli 8. září, kdyuspořádána byla v kostele výstavka starých do-kumentů ze života zdejšího sboru.

Případ faráře P. BenáčkaZ deformací, které se dotkly naší obce, zazna-

menávám případ místního kat. faráře P. LeopoldaBenáčka. Tento se narodil v Martínkově u Morav.Budějovic 14. listopadu 1901. V Olešnici působilod 1. ledna 1934 jako farář. Dne 1. ledna 1947jmenován děkanem bystřickým.

V ranních hodinách dne 12. září r. 1950 byl za-tčen a internován v bývalém klášteře v Želiviu Humpolce a od 5. července 1951 v Hájkuu Kladna.

Výnosem ONV v Kladně s odvoláním na para-graf 101 trest. zákona č. 88./1950 byl odsouzenk trestu odnětí svobody na 6 měsíců, k zákazukněžské činnosti navždy a k zákazu pobytu naokrese bystřickém, kam tehdá Olešnice náležela,též navždy. Nález ONV v Kladně byl následovněodůvodněn:

„Na svém působišti působil reakčně, brzdil so-cializaci vesnice a stavěl se proti snahám pokro-kových občanů“. Uvězněn byl v Kutné Hoře od10. dubna 1953 do 4. května téhož roku, kdy přiamnestii byl propuštěn. Od 15. května 1953 do15. května 1954 pracoval na Stát. statku v Anděl-ce u Frýdlantu jako ošetřovatel prasnic. Pak pra-coval v obchodním domě „Petrov“ v Brně jakoskladník a později kvalitář. Od 9. června 1958 pakjako průvodčí v tramvaji. Dnem 1. července 1963odešel do výslužby, nezahálí však, ale působív Nosislavi jako výpomocný kněz. Za všech těch-to okolností byl a zůstal farářem olešnickým, vyš-ší mocí bylo mu jen zabráněno ve výkonu svéhoúřadu.

Rok 1969

Směrný územní plánPo svízelném jednání byl v měsíci únoru t.r.

okresním národ. výborem schválen směrnýúzemní plán naší obce.

Potřebu vypracovat tento plán pociťovali před-stavitelé naší obce již ve čtyřicátých létech, ale por.1948 byly práce s plánem zastaveny.

Roku 1964 uznal krajský nár. výbor Olešnici ja-ko střediskovou obec I. stupně. Tehdy se místnínárodní výbor rozhodl požádati znovu o vypra-cování směrného územního plánu. Žádost tato

byla kladně přijata. Vypracovaným plánem do-stala naše obec výhledové řešení na 20 - 30 let.

Olešnice jest charakterizována jako střediskovésídliště I. stupně se smíšeným zemědělsko-prů-myslovým charakterem, jako kulturní a hospo-dářské středisko obvodu.

Náměstí jest pokládáno za centrum správní,obchodní i společenské. Památková péče připou-ští nejvýše dvouposchoďové domy. Na Vejpustku,kde jsou ulice nerovné, jest plánována přestavba.Průmyslová oblast jest v plánu situována v jižníčásti, prakticky již na křtěnovském katastru.

Zde se počítá s budoucí výstavbou Kovodíla,Masny a sodovkárny. Individuální výstavba jest si-tuována na severní a severozápadní straně obce.

Hlavní silnice II. třídy má býti v daleké bu-doucnosti vedena po Loučkách, po levém břehuOlešničky. V místech nynějšího smetiště, protiPuchárně, by měl býti menší autoservis a čerpacístanice pohoných hmot. Evangelický hřbitov mábýti zrušen a katolický dle potřeby rozšířen.

Dále tohoto roku byl schválen podrobný dílčízastavovací plán nových částí obce mezi silnicitrpínskou a rovečínskou a na Klimentce. Konečněvypracován plán úpravy středu obce.

Veškerý náklad na pořízení těchto plánů hradilONV.

Práce MNVÚdržba komunikací. Roku 1966 byly asfaltová-

ny vozovky v ulici Veselské, Oboře, Nad mlékár-nou, dále mezi mlékárnou a koupalištěm a prud-ký svah před katolickou farou. Náklad činil 191860 Kčs. Roku 1968 byly asfaltovány vozovky naMoravské straně a Vejpustku nákladem 46 000Kčs. Tyto práce byly hrazeny z příspěvků okres-ního národ. výboru.

Roku 1969 byl na tyto vozovky dán udržovací ná-těr, a sice 10 208 m2, což si vyžádalo nákladu 57 516Kčs. Na tento obnos věnoval ONV 50 000 Kčs.

Dále místní národ. výbor hradil asfaltování vo-zovky v Cihelně, které bylo provedeno r. 1969 ná-kladem 18 000 Kčs. Zbývá ještě provésti úpravuvozovky v ulici Široká luka nad koupalištěm, kdevšak nutno dříve dokončiti kanalizaci.

Kanalizace. Za svépomoci občanů byla prove-dena kanalizace v nové části obce zv. Cihelna.

Roku 1969 bylo zde položeno 60 m potrubí.Vy-dání činilo 5 661 Kčs, hodnota díla 14 000 Kčs.Pro příští rok zbývá ještě provésti vpustě do hlav-ní kanalizace, vedoucí ze Širokých luk.

– 155 –


Oprava koupaliště. Roku 1969 byla obnovenazeď bazénu koupaliště ze severní strany, která by-la ve velmi špatném stavu. Dále bylo provedenooplocení prostranství plechovými plotnami v dél-ce 176 m. Náklad na opravu bazénu a oplocení či-nil 50 091 Kčs a byl hrazen okresním národ. vý-borem. Ještě zbývá provésti obnovu dna bazénu.

Opravy v mateřské škole. Za pomoci rodičůmajících v mateřské škole své děti byla r.1969provedena v budově oprava vodovodu a pořízenozde ústřední topení. Odbornou práci provedloKovodílo Olešnice, náklad 16 500 Kčs hradil míst-ní národní výbor.

Přestavba zdravotního střediskaRoku 1969 došlo k přestavbě zdravotního stře-

diska č. d. 2. Bývalý vchod od silnice byl zrušena zbudován nový, z jižní strany, směrem k městua pohodlné schodiště do poschodí. V přízemí by-la zbudována lékárna se skladištěm a laboratořía byt s vlastním vchodem. V poschodí jsou umís-těny ošetřovny praktického a zubního lékařes přilehlými čekárnami, dále pak ošetřovny žen-ského a dětského lékaře se společnou čekárnou.V budově zřízeno ústřední topení, zvenku pakdům opatřen fasádou.

Stavebníkem byl okresní ústav národního zdra-ví, stavbu prováděl okresní stavební podnik. Cel-kový náklad s přestavbou činil asi 600 000 Kčs.

Ošetřovny se do nově upravených místnostínastěhovaly 26. března 1970, lékárna 9. dubna1970.

Během přestavby byly ošetřovny umístěnyv domě Dr. Čípka č. 24, lékárna od svého zřízenír. 1928 byla v domě č. 123.

Olešnický zdravotní obvod činí tyto obce: Oleš-nice, Crhov, Křtěnov, Lhota, Hodonín, Louka, Roz-síčka, Ústup, Veselka, Kněževes a Jobova Lhota.

Obvodním lékařem jest MUDr Jiří Riegl nar.23. 2. 1934 v Hrotovicích okres Třebíč, zubnímtechnikem Jos. Smetana, nar. 14. 3. 1914 v Nivni-ci okres Uherský Brod a lékárníkem PhMr. AloisVašků, nar. 6. 2. 1911 v Prostějově.

Odborní lékaři nemocí dětských a ženskýchdojíždějí do Olešnice pravidelně z boskovické ne-mocnice. V olešnickém zdravotním středisku pra-cuje dále 5 zdravotních sester.

Nová protipožární výzbroj Zrušením užitkového vodovodu z obecního

rybníka a odklizením kašny z náměstí se stalo, že

nastal v městečku nedostatek vody k účelům pro-tipožárním. Aby se tomuto alespoň z části čelilo,přidělila Okresní inspekce požární ochranyv Blansku do Olešnice autocisternu Praga RN. Ta-to má obsah 3000 litrů, kteréžto množství vodystačí na první zásah při požáru.

Místní jednota Svazu protipožární ochrany mányní následující výzbroj:

Ruční stříkač „Hydrofor“ z r.1874automobilový stříkač „Tatra“ z r.1934dvoukolový agregát P5-8 z r.1955autocisterna „Praga“ z r.1969autobus „Ford“ pro převoz mužstva z r.1955. V továrně „Centroflor“ a ve dvoře Lamberku

jsou také umístěny dvoukolové agregáty pro prv-ní zásah v případě požáru.

Doplněk dle usnesení rady MNV v Olešnici ze dne 8. 4.

1971. V zápise obecní kroniky za uplynulý rok jekromě regionálních událostí zaznamenána i poli-tická otázka v našem státě. Navazujíce na záz-nam v kronice z r. 1968 je třeba vystihnouti i rok1969. V dubnu dochází ke změnám v politickéma později i ve státním vedení. Teprve po těchtozměnách je veřejnost postupně seznamovánas pravdivým stavem vývoje naší společnostiv uplynulých létech. Výsledkem lednového zase-dání ústředního výboru KSČ v roku 1968 mělobýt nezbytné řešení nastalé krize ve společnosti,odstranění chyb a deformací uplynulých let a roz-vinutí široké aktivity občanů celé vlasti.

Polednové vedení strany bylo nejednotné a sla-bé. Zůstali v něm funkcionáři odpovědní za mi-nulé deformace a nedostatky, ale přibyli i někteřífunkcionáři, kteří se později projevili jako před-stavitelé pravice. Zneužili svého postavenía umožnili nástup pravice, v jejíchž rukou bylyi sdělovací prostředky. Tak se stalo, že záměrylednového pléna byly vykládány různě, nejedno-tně a pod líbivými hesly jako „socialismus s lid-skou tváří, vylepšení socialismu, československéjaro“ a pod., získala si pravice značné množstvípoctivých lidí. Lidé naší země uvítali lednové za-sedání KSČ a z něho plynoucí změny, těšili se, žebudou odstraněny nedostatky a chyby minulýchlet, ke kterým se nikdo nechtěl vracet. I naši ob-čané vítali změny ve vedení, při tom však setrvá-vali na pozicích socialismu. Nechtěli se vracet dodoby před únorem 1948 ani před lednem 1968.Proto v naší obci byl zachován klid, nedošlo

– 156 –


k žádnému skandalizování funkcionářů, nedošlok narušení socialistického hospodářství, všechnyorgány v místě pracovaly svým životem a řešilydané problémy.

Po srpnových událostech roku 1968 až do dub-na 1969 prožívá naše společnost soustavnou kri-zi, panuje nervozita, napětí a prohlubují se hos-podářské těžkosti. Tak tomu bylo i u nás v Oleš-nici. Teprve po dubnovém zasedání ústředníhovýboru KSČ roku 1969 jsou postupně zveřejňová-ny důkazy z uplynulého období, nastává konsoli-dace poměrů, zastavil se růst cen a přibývá zbožív prodejnách. Postupně během roku 1969 si ob-čané na základě zveřejňovaných dokumentůz uplynulého období ověřují situaci kritickéhoobdobí, zaujímají stanoviska a postupně se pře-svědčují, že v srpnu 1968 nešlo o žádnou okupa-ci naší země, ale o internacionální pomoc dle Var-šavské smlouvy, protože socialismus v naší vlastibyl ohrožen.

Druhá polovina roku 1969 byla pak věnovánav klidu a tvořivé práci na přípravu oslav

25. výročí našeho osvobození.

Rok 1970

Počasí a úroda Zima tohoto roku byla poměrně mírná. Paměti-

hodná byla tím, že dlouho trvala a že bylo hodněsněhu. Tento napadl na nezmrzlou zem v polovi-ně listopadu a trval bez přestávky do počátkudubna. V hlubokých úvozech ležel do polovinytohoto měsíce. Sněhu bylo tolik, že zajíci volněpřelézali přes zaváté ploty do zahrad a udělali vel-ké škody na ovocném stromoví. Pod tíhou sněhuse zbořilo několik starších kůlen a stodol. Cestá-řům dalo hodně práce, aby udrželi silnice sjízdné.

Ozimé obilí špatně přezimovalo a na jaře semuselo z velké části zaorávat. V době senosečea žní bylo počasí deštivé, seno se z části silážova-lo, obilí se muselo dosušovat. Úroda byla jen pro-střední. Brambor a řepy bylo hodně. Podobně seurodilo hodně ovoce, hlavně jablek, kterými sekrmilo drobné hospodářské zvířectvo.

Průměrné ceny zemědělských výrobků: 1 q pše-nice 180 Kčs, žita 155 Kčs, ječmene krmného 140Kčs 1 q, ječmene sladového 175 Kčs, ovsa 135 Kčs.

Stavba vodojemuMístní průmyslové podniky, masna, mlékárna

a sodovkárna zvyšují svoji výrobu a proto stoupá

v obci spotřeba vody. V letních měsících byl ná-sledkem toho pociťován nedostatek vody v do-mech výše položených. Aby se tomu odpomohlo,byla r. 1969 zbudována na Člupkově poli nadmlékárnou vodovodní nádrž, která se v nočníchhodinách, kdy jest odběr vody minimální, naplnívodou, která jinak jest nevyužita. Nádrž jest kru-hového půdorysu, jest postavena z železobetono-vých panelů a má obsah 250 m3. Naproti mlékár-ně byla zbudována menší nádrž o obsahu 20 m3s potřebnou místností. Do této nádrže teče vodasamospádem a odtud se dvěma motorovými čer-padly tlačí do vodojemu na Člupkově poli. Sta-vebníkem byla Okresní vodohospodářská správav Boskovicích.

Voda do vodojemu byla napuštěna 17. března1971. Velký tlak vody však způsobil, že u někte-rých starších vodovodních přípojek popraskalovedení.

Chodníky V ulici vedoucí k Trpínu byly tohoto roku dány

chodníky z cementových dlaždic. Práce provede-na v akci Z. Náklad 20 129 Kčs, hodnota díla 33270 Kčs. Dlaždice položili zaměstnanci obce.

MelioraceZemědělské půdy rok po roku ubývá, zatímco

zemědělských výrobků jest stále více potřeba.Proto se více užívá umělých hnojiv, mořidel a ji-ných chemických prostředků a přikročuje sek zúrodňování půdy, hlavně k melioraci pozem-ků.

Odvodnění provedené na katastru naší obcev létech 1926–28 bylo již zpustlé. Mnohé pozem-ky, hlavně v Širokých lukách, byly zamokřené,dávající jen malou úrodu, většina luk zbahněná,na nichž se nedalo použít strojového zařízenía kde se klidilo málo sena špatné jakosti.

Menší drenáže, hlavně nad Puchárnou k Samo-tínu, provedlo hospodářství Státního statkuv Olešnici svým nákladem a svými pracovníky.

V létech 1967–68 provedena meliorace v Širo-kých lukách na výměře asi 40 ha. Skoro všechnapráce, hloubení struh, kladení trubek i zasypání,provedena strojově. Práci řídilo ředitelství Stát.statku, které také hradilo náklad 398 839 Kčs.

Provedení meliorace na pozemcích za Lamber-kem, sousedících s katastrem trpínským, mohlose provésti až po provedení regulace Olešničkynad Šimkovým mlýnem. Toto se stalo v létě

– 157 –


r. 1969 nákladem Správy toků a drenáží vBlan-sku. Délka toku 3,60 km, náklad asi 620 000 Kčs.Veškerá práce provedena výkonnými stroji.

V zimě 1968–69 byly vykáceny stromy, hlavněolše, rostoucí dle potoka.

Roku 1970 byl postaven nový most na cestě zesilnice k Faustkově samotě.

Odvodnění okolích luk bylo provedeno r. 1969nákladem Stát. statku. Náklad činil 192 589 Kčs.Příští rok byly odvodněny louky Nedvídek a Žlí-bek v rozloze 21 ha.

Z odvodněných luk byly pak odstraněny paře-zy, louky zorány a zasety směskou. Některá zů-stanou polem, jiná po čase budou zaseta trávou.

Stavba márnice Stará márnice na katolickém hřbitově byla po-

stavena r. 1859, uprostřed zadní zdi hřbitova. By-la otočena do hřbitova štítem, uprostřed byly dvé-ře a po obou stranách po jednom okně. Za dveř-mi byla síňka, v levo pak umrlčí komora, v pravobyt hrobníků, později skladiště. Dříve při severnístraně márnice býval malý dvoreček, ohraničenýdeskovým plotem.

Když r. 1959 byl hřbitov prodloužen ocitla semárnice uprostřed hřbitova a překážela průcho-du. Proto r. 1970 byla zbořena a týž rok postave-ná nová márnice v levém zadním rohu nové částihřbitova. Stavba provedena svépomocí. Náklad12 247 Kčs hradil místní národ. výbor.

Sčítání lidu Dne 1. prosince 1970 bylo provedeno v celé re-

publice sčítání lidu, domů a bytů.V Olešnici bylonapočteno 1 705 obyvatel s trvalým pobytem.Z toho 833 mužů a 872 žen. Dle věku jest 438 dě-tí do 15 r., 1 050 občanů od 15 do 60 roků a 307lidí starších 60 r.

Dle národnosti jest 1 680 Čechů, 10 Slováků, 4Němci a 11 Maďarů. Poměry náboženské nebylysledovány.

Obydlených domů jest 410, počet bytů 532.Z toho počtu jest 2 % bytů o 1 místnosti, 3 1/2 %bytů s kuchyní a 1 místností, zbytek s více míst-nostmi.

Polovina bytů má ústřední nebo etážové topení.Elektřinu má 94 % bytů, vodovod 84 % bytů, ply-nový, nebo elektrický sporák 36 %, chladničku 55%, televizor 65 %, motocykl 24 %, auto 12 % rodin.

Od posledního sčítání r.1961 v Olešnici přibylo55 obyv. V okolních vesnicích nastal však citelný

úbytek obyvatel. Zemědělství jest zmechanizová-no, mladí lidé opouštějí vesnici a odcházejí doměst, do průmyslu. Proto obce ležící při dráze,kde jsou průmyslové podniky, velice vzrostly.

Některé starší chalupy na Veselce, ve Lhotěi v Olešnici, v části obce Vejpustek, jsou neobyd-leny. Koupili si je občané z Brna, či jiných měst,kteří zde tráví svoje volno a svoji dovolenou.

Pohyb obyvatelObec / Rok 1793 1834 1885 1921 1961 1970

Blansko 980 1 353 2 763 4 165 9 521 11 853

Adamov 334 759 998 3 139 3 789

Rájec 660 1 414 1 782 1 768 3 118

Letovice 1 522 1 600 2 668 3 134 3 223 3 457

Ole‰nice 1 370 1 523 2 268 1 821 1 650 1 705

Crhov 253 279 324 311 242 224

Kfitûnov 212 239 310 308 209 217

Lhota u Ole‰. 117 172 202 185 131 95

Louka 223 209 265 285 203 159

Rozsíãka 205 225 307 296 215 180

Ústup 188 205 228 183 101 81

KnûÏeves 115 134 192 159 168 156

Veselka 96 161 193 143 63 46

Jobova Lhota 145 120 59 44

Nová fasáda na školeNaše škola slouží svému účelu již 50 roků. Za

ta léta byla již několikrát uvnitř opravena. Bylyvyměněny podlahy ve třídách a okna ze severnía západní strany. Do budovy bylo zavedeno elek-trické vedení a zbudováno ústřední topení. Dálepřebudováno sociální zařízení.

Roku 1970 došlo i k výměně fasády. Stará omít-ka byla otlučena a budova nově nahozena a ost-říknuta. Stavební náklad činil 295 193 Kčs.

Práci provedl Okresní stavební podnik v Blansku.Vedoucí stavby byl Josef Horáček, Olešnice čp. 239.

Oprava vězních hodinHodiny na věži farního katolického kostela by-

ly majetkem obecním. Vyrobil je Josef Mareš, ho-dinář v Poděbradech r.1882. V posledních létechšly již nepřesně a jejich každodenní natahováníčinilo obtíže. Proto učiněna dohoda mezi míst-ním národ. výborem a farním úřadem o společ-ném zakoupení nových hodin. Po slyšení odbor-níka usneseno staré hodiny dáti na opravu, pro-tože jejich zařízení jest velmi dobré jakosti.

Na jaře r. 1970 byly proto hodiny z věže se-jmuty a odeslány k opravě fi. Pragotron Praha.

– 158 –


Zpět byly přivezeny až v polovině listopadu. Navěž umístěny teprve po zhotovení skříně dne 24.listopadu 1970. Hodiny mají samočinné nataho-vání a odbíjí hodiny i čtvrtě na zvláštní cimbály.

Oprava hodin stála 35 734 Kčs. Místní národnívýbor přispěl částkou 20 000 Kčs, zbytek hradilfarní úřad z příspěvků farníků. Jsou majetkemkostela.

Úprava kluziště Zásluhou členů organizace socialistické mláde-

že v Olešnici bylo r. 1970 zbudováno nad silnicik Veselce, u koupelny, kluziště. Toto bylo urov-náno, oploceno prkennou ohradou a osvětleno.

Práce byla provedena v akci Z, náklad činil 11932 Kčs, hodnota díla 35 000 Kčs.

Změna na evang. fařeNa jaře r. 1970 odešel dosavadní evangelický

farář v Olešnici Miloslav Klapuš po 22 letém zdepůsobení do Ústí nad Orlicí.

Novým evang. farářem zde se stal Jiří Širůček,dosavadní farář v Jimramově. Narozen jest2.května 1915 v Bílině, okres Teplice v Čechách.Působil jako farář v Třeběnicích, okres Litoměři-ce, a v Horní Krupé, okres Havlíčkův Brod, a pak19 r. v Jimramově.

Jeho instalace se konala za velké účasti věří-cích dne 13.září 1970.

Za poznamenání sluší, že slavnosti se zúčastnila nového faráře přivítal i administrátor olešnickékatolické fary P. Frant. Kšica.

Nový ředitel školy.Počátkem školního roku 1970-71 ujal se správy

místní základní školy dosavadní zdejší učitel Mi-roslav Slavíček. Tento jest místním rodákem. Na-rodil se 19.března 1944.

Dosavadní ředitel zdejší školy Jan Jílek byljmenován učitelem v Jenči u Černé Hory.

Rok 1971

Počasí a úrodaRok 1971 byl rokem úrodným. Žita, pšenice, je-

tel i ozimé směsky dobře přezimovaly, nic se ne-muselo na jaře zaorávat.

Jaro se dostavilo časně a bylo polním pracempříznivé. Proto se setí jařin i sadba brambor a je-jich ošetřování dobře a včas provedly. V měsícičervnu nastaly však časté a vydatné deště, které

velmi ztěžovaly senoseč. Větší část jetele se mu-sela zesilážovat.

Počátkem července však nastalo suché počasía až do zimy nenamoklo. Žně se pohodlně odby-ly, obilí se sklízelo kombajny na přímou sklizeňa nemuselo se dosušovat. Úroda byla nadprůměr-ná a nedocházelo ke ztrátám. Brambory a řepavšak byly následkem sucha drobnější.

Teplé počasí pak trvalo až do konce roku.

Srážky během roku byly následující:Mûsíc m/m Mûsíc m/m Mûsíc m/m Mûsíc m/m

Leden 22,4 Duben 38,2 âervenec 36,6 ¤íjen 20,6

Únor 28,9 Kvûten 64,0 Srpen 34,5 Listopad 43,9

Bfiezen 38,1 âerven 109,5 Záfií 42,0 Prosinec 35,7

50 let KSČV květnu tohoto roku uplynulo již 50 roků od

doby, kdy 22 poslanců a 5 senátorů českosloven-ské strany sociálně demokratické, levicově orien-tovaných, vystoupilo ze své mateřské strany a za-ložilo Komunistickou stranu československa, kte-rá v únoru r. 1948 převzala vedoucí úlohu v našívlasti.

Tohoto výročí bylo v Olešnici vzpomenuto naslavnostní schůzi místního národního výboru,vesnické organizace Komunistické strany a Ná-rodní fronty, konané dne 13. května r. 1971v Osvětové besedě.

Slavnostní projev měl ředitel školy v. v. ČeněkSychra. Schůzi zpestřilo vystoupení dramatické-ho kroužku při místní základní devítileté škole zařízení učit. Svobodové a hudebního kroužku přiOsvětové besedě za řízení ředitele kůru Mirosla-va Blahy. Při této příležitosti složilo 12 nových pi-onýrů z naší školy pionýrský slib a obdrželo rudéšátky. Někteří zasloužilí členové KSČ obdrželi odokresního výboru KSČ pamětní medaile.

Předseda MNV Ludvík Sedlák pak podal zprá-vu o plnění závazků uzavřených na počest 50. vý-ročí KSČ. Slavnost byla zakončena Internacioná-lou.

Úpravy v domě č. 117 Roku 1960 koupil MNV v Olešnici pro potřeby

veřejnosti od sourozenců Němečkových jejichdům čp. 117. Kupní cena činila 150 000 Kčs. Naúhradu tohoto obnosu prodal MNV domek čp.385 Janu Jílkovi za 60 000 Kčs a domek čp. 386Vilému Skoumalovi, též za 60 000 Kčs. Scházejí-cích 30 000 Kčs uhradil okresní národní výbor.

– 159 –


Počátkem roku 1971 se započalo s úpravou do-mu. V přízemí, v bývalém bytě, upraveny bylymístnosti pro místní lidovou knihovnu. Byla od-straněna příčka mezi místnostmi, dána nová pod-laha, nové elektrické osvětlení, místnosti nověomítnuty a vymalovány. Stavební náklad 23 967Kčs uhradil okresní národní výbor. Knihovna bylado nových místností přestěhována v červnu t. r.

Z bývalé prodejny masa zřízena autobusováčekárna. Pořízeny sem nové dvéře s oknema místnost byla nově omítnuta a vymalována. Če-kárna jest v nočních hodinách osvětlena a opatře-na dvěma lavicemi. Do provozu byla dána 24.února t. r. Pořizovací náklad 6 000 kčs uhradilONV.

Místnosti v poschodí domu jsou pronajaty zabyty. Později zde budou dle potřeby kancelářeMNV.

Bývalá porážka ve dvoře domu byla upravenana dílnu pro ruční práce chlapecké při zdejší zá-kladní devítileté škole.

Bývalou udírnu pronajal Automoto klub při zá-kladní org. Svazarmu a upravil si zde svoji dílnu.Bývalou lednici pronajal Spolek chovatelů drob-ného zvířectva pro uskladnění výstavních buda klecí.

Před domy č. 117, 118 a 119 bylo zbudováno r.1971 nástupiště autobusů. Byl zde rozšířen chod-ník a vozovka byla zpevněna asfaltovým postři-kem. Práce provedena v akci Z, pořizovací nákladčinil 5 050 Kčs

Místnost bývalé knihovny v poschodí Radnicebyla upravena v zasedací síň míst. nár. výboru.Byla zde dána nová podlaha a místnost byla vy-malována. Pořizovací náklad 10 184 Kčs.

Do veřejného užívání přišel i dům č. 115. Jehomajitel Jaroslav Havlíček zemřel dne

12. listopadu 1969 ve věku 63 let bez dědicůa poslední vůle. Jeho majetek proto připadl jakoodúmrť státu, do správy MNV. Přidělen byl krej-čovskému družstvu „Vkus.“ Družstvo vyměnilou domu okna, zbudovalo novou instalaci elektr.vedení, postavilo sociální zařízení a zřídilo zdesvoji pracovnu a skladiště. Začalo se zde pracovat10. února 1972.

VolbyDle vládního usnesení byly r. 1971 vykonány

v celé republice volby do sněmoven všech stupňůnárodních výborů.

Již v měsíci říjnu jmenoval výbor Národní fron-ty v Olešnici tzv. místní volební komisi, která mě-la volby v Olešnici říditi. Předsedou komise jme-nován Jos. Proks, ředitel Masného průmyslu a ta-jemníkem Čeněk Sychra, ředitel školy v. v.

Volební komise po návrhu vesnické organisacekomunistické strany československa a místní or-ganisace československé strany lidové, dále růz-ných masových organisací a místních podniků,sestavila kandidátní listinu pro volby do místníhonárod. výboru. Kandidáti byli představeni obča-nům na veřejné schůzi, konané 15. listopadu v sá-le Osvětové besedy. Schůze se také zúčastnilikandidáti do vyšších zastupitelských sborů a ob-čané byli seznámeni s jejich volebním progra-mem.

V předvolební kampani byla uspořádána 12. li-stopadu veřejná schůze mládeže a 13. listopaduzavítal do Olešnice pěvecký soubor Rudé armády,u nás dočasně ubytované, z Vysokého Mýta.

Naše průmyslové podniky upravily výlohy ob-chodů, kde informovaly občany o práci na závo-dech a svých plánech do budoucnosti.

Společná kandidátka Národní fronty byla vevolbách dne 26. a 26. listopadu schválena.

K volbám bylo zapsáno 1 133 občanů. Společ-nou kandidátku volilo asi 99,5 % voličů.

Z celkového počtu 29 poslanců MNV jest 22mužů a 7 žen. Dle stáří jest jich 15 do 35 let věku.Dle politického přesvědčení jest 17 členů KSČ, 2členové ČSL a 10 bezpartijních.

Dle zaměstnání jest 14 dělníků, 8 vedoucíchpodniků a 7 úředníků.

Do okresního národního výboru byli za našiobec zvoleni: Miloš Švanda, stav. technik z Oleš-nice č. 358 a Aloisie Říhová z Veselky.

Do krajského národního výboru za naši obeckandidovala a byla zvolena Vil. Wetrová z Prostř.Poříčí.

Do České národní rady zvolen František Roz-hoň, brusič v Minervě v Boskovicích.

Do Sněmovny lidu zvolen Jindřich Zedník,strojní zámečník z Prostějova.

Do Sněmovny národů zvolena v naší obci Li-buše Foretová, dělnice z Velkých Opatovic.

Volby se konaly v sále Osvětové besedy, sáli předsálí bylo vkusně ozdobeno.

Dne 17. prosince 1971 se konala v sále Osvěto-vé besedy I. schůze místního národního výboru,

– 160 –


na které byl zvolen předsedou MNV Jaroslav Va-lenta, ředitel St. spořitelny v Boskovicích, bytemv Olešnici č. 118 a uvolněným tajemníkem Franti-šek Synek, stavební technik n. p. Ingstav Brno,bytem v Olešnici č. 253.

Dále byli zvoleni tito členové rady MNV:Vladimír Vávra, vedoucí mlékárny, č. d. 376,Josef Cveček, dělník v Centrofloru, č. d. 267,Vladimír Dvořáček, mistr v Kovodíle, č. d.456,Alena Bednářová, úřednice v mlékárně, č. d. 130,Josef Švejda, agronom hosp. St. statku, č. d. 403,František Žíla, klempíř v míst. hosp., č. d. 28,Jana Pešová, úřednice v masném prům., č. d. 159,Bohuslava Koukolová, dělnice na St. statku, č. d. 441,František Šutera, dělník v masném prům., č. d. 290.

Při místním národním výboru jsou ustanoveny4 komise, totiž:komise plánovací a finanční, předseda Vl. Vávra,komise výstavby, předseda Vlad. Dvořáček,komise veřejného pořádku, předseda Josef Cveček,komise kulturní a zdravotní, před. Alena Bednářovádále výbor lidové kontroly, před. Jar. Pokornáa Sbor pro občan. záležitosti, před. Boh. Koukolová

Nová autobusová linka Přáním občanů z Ústupa a Veselky již po mno-

ho let bylo domoci se autobusového spojení, abyjejich děti mohly pohodlně jeti do školy, oni pakdo zaměstnání, pro nákup a pod. Nejdříve bylonutno vybudovat potřebné komunikace. Silnicez Ústupa do Sulíkova upravena byla již dříve, sil-nice z Kněževse na Veselku a do Ústupa v po-sledních létech. Potom teprve se mohlo žádati ře-ditelství české dopravy autobusové o zavedenínové linky. Akce se zdařila a dnem 1. září 1971vešla linka v život.

Popis olešnických chalup V posledních létech bylo u nás zbořeno mnoho

starých chalup, aby udělaly místo novým pohodl-ným domkům a nebude dlouho trvat a zmizíi chalupa poslední. Proto pokládám za potřebnéněco o nich napsati. Chalupy stály hlavně na Vej-pustku. Byly postaveny ze dřeva na kamenné po-dezdívce. Byly nepodsklepené, do ulice obrácenéštítem. Pokryty byly šindelem, lomenici mělyozdobenou a opatřenou nápisem, který hlásal,kdo a kdy chalupu postavil. Při chalupě byla ma-lá zelinářská zahrádka. Dvorek byl od ulice ohra-ničen prkenným plotem, jehož část byla na vyn-

dávání pro případ vožení hnoje. Při chalupě bylav plotě dvířka, jimiž se vcházelo na náspí a odtuddo síňky. Tato byla osvětlena jen malým okén-kem ve dveřích, vydlážděna kamenem a vedlyz ní dveře do světnice, komory a dřevěné schodyna půdu. Světnice byla čtvercová místnost s trá-movým stropem a hliněnou podlahou, zv. zem.Byla osvětlena dvěma malými okny do ulicea jedním do dvora. Vyhřívána byla kachlovýmikamny, v nichž se topilo v kuchyni. Ve světnici ži-la celá rodina. Kromě stolu a malované truhly by-ly ve světnici dvě postele a pod nimi „šufle“,v němž spaly děti. Ve světnici stával také tkalcov-ský stav, jinak „veřtat“. Byla tedy světnice i pra-covištěm. Ze světnice vedly dveře do kuchyně.Tato byla jen malá místnost, osvětlená jen malýmoknem do sousedova dvora. V kuchyni byl krbzv.“vandrholec“, později sporák. Za kuchynía síňkou byla komora pro uskladňování brambora ukládání jídla a pod. K hlavní budově přiléhalpříčně dřevník a chlévek pro kozy. Na dvorku by-lo umístěno hnojiště a při něm dřevěný záchod.Plán chalupy č. 243 na Vejpustku. Měřítko 1:100

Rok 1972

Stavba továrny Lidokov Roku 1884 postavil olešnický soused František

Holc na zahradě svého domu č. 117 tírnu lnu, ji-nak zv. pazdernu, s malým bytem a skladištěm.Měla č. 229. Roku 1924 koupil pazdernu Jan Hla-vica, krejčí z Brna, který ji velkým nákladem pře-stavěl v menší továrnu na výrobu oděvů a prádla.

Roku 1930 stal se jejím majitelem AugustinKonrád z Olešnice č. 89, který zde zavedl výrobubavlněných látek. Pracovalo zde asi 30 tkalců.

Roku 1952 byla továrna znárodněna a zapojenado nár. podniku Vitka Brněnec.

Roku 1957 převzal provozovnu n. p. KovodíloBrno. Provedena zde větší adaptace, aby bylauzpůsobena na výrobu menších výrobků slabo-proudé elektrotechniky. Roku 1961 převzalo pod-nik družstvo Lidokov Boskovice, které zde sou-středilo výrobu několika druhů klíčů a zámků proelektrické rozvaděče. Dále zde bylo vyráběnomontované etážové a ústřední topení.

Stávající objekty byly pro výrobu nevhodnéa málo prostorné. Proto výbor družstva Lidokovv Boskovicích mínil provozovnu v Olešnici zrušita pracovníky přemístit do Kunštátu. Společnýmúsilím pracujících se však podařilo, že tento ná-

– 161 –


vrh byl odvolán a rozhodnuto v Olešnici zbudo-vat novou, moderní provozovnu, která by vyho-vovala všem požadavkům moderního pracoviště.

Podle situačního plánu obce mají býti průmy-slové podniky pod městečkem, na katastru obceKřtěnova. Jednání s majitelem pozemku bylo vel-mi svízelné.

Terénní úpravy byly zahájeny na podzim r.1970. Výstavbu provozovny převzalo družstvoDruexpo Brno, dále Montované stavby Brnoa Meliorační družstvo Jevíčko. Družstvo LidokovBoskovice podílelo se svými subdodávkami vevýši 1 300 000 Kčs. Při stavbě také vydatně po-máhal Stát. statek v Olešnici. Pracovníci provo-zovny v Olešnici odpracovali na brigádách téměř26 000 hodin. Výstavba v hodnotě 5 300 000 Kčsbyla provedena za 18 měsíců. Stavbu řídil AloisBrokl, stavitel v Olešnici.

Přestěhování celého provozu do nových objek-tů bylo provedeno na úkor dovolené pracovníků.

Slavnostní otevření nové provozovny konalo se6. října 1972 za velké účasti pracovníků závodu,zástupců místního, okresního a krajského národ-ního výboru a představitelů KSČ a družstev. Pří-tomné uvítal předseda družstva Lidokov v Bosko-vicích Eduard Staněk.

Slavnostní otevření provedl předseda krajské-ho výboru Českého svazu výrobních družstevv Brně Ladislav Vlček.

Dvacet pět pracovníků provozovny bylo vyzna-menáno za zásluhy o rozvoj družstva.

Vedoucím provozovny jest Josef Polák z Kun-štátu, mistrem Vladimír Dvořáček z Olešnice čp.456. V podniku pracuje 82 dělníků.

Objekt staré provozovny bude vhodně upravenna auto - opravárenskou činnost.

Stavba „Domu služeb“ Místní národní výbor koupil r. 1964 od Josefa

Řehůřka, býv. pekaře, dům na náměstí č. 25. Ce-na stanovena 28 114 Kčs, byla zaplacena okres.národním výborem. Dům byl přidělen místnímukomunálnímu podniku a nazván „Dům služeb.“

Počátkem r. 1969 došlo k přestavbě domu. By-ly vybourány příčky v domě.

V zimním období 1969 - 70 byla vazba podlo-žena a nosné zdi zbořeny. Na jaře r. 1970 byly po-staveny zdi nové.

V létě 1971 byla sejmuta vazba domu a tentobyl zvednut na poschodí a zastřešen. Bylo taképrovedeno vnitřní zařízení domu.

Na jaře 1972 byl konečně dům opatřen fasá-dou.

Stavební projekt vypracovala r. 1965 Krajskáorganisace pro technický rozvoj místního hospo-dářství v Brně. Investorem byl místní komunálnípodnik městyse Olešnice, stavebníkem okresnístavební podnik, vedoucí Josef Horáček čp. 239.Celkový stavební náklad činil

735 845 Kčs. Na toto vydání přispěl stát obno-sem 120 000 Kčs. Místní národní výbor v Olešni-ci přispěl 96 000 Kčs. Dne 1. března 1972 bylakancelář komunálního výboru přestěhovánaz budovy býv. pivovaru do nových místností. Dá-le byly sem přestěhovány provozovny: dámskéhokrejčovství, holičství, kadeřnictví, obuvnictví,sklenářství a sběrna prádla. Mimo budovu zůsta-ly provozovny: stolařská umístěná v domě č. 300,klempířská v domě č. 28, opravna aut umístěnáv domě č. 44 ve Křtěnově a opravna radiovýchpřijímačů a televizorů, umístěna v téže vsi, v do-mě č. 24. Dále komunální podnik obstarává služ-bu stavební, dopravu osob a zboží, sklad topnéhoplynu a pohřebnictví.

Dnem 1. ledna 1973 byl komunální podnikměstyse Olešnice zapojen do oblastního podnikukomunálních služeb v Letovicích jako sdruženáprovozovna 6.

Přístavba školyV okolních vesnicích došlo v posledních letech

ku zrušení školy.Již dříve zrušena škola v Jobově Lhotě a Vesel-

ce. Roku 1962 přestalo se vyučovat v Ústupě, r.1964 v Crhově, r. 1963 ve Lhotě a r. 1970 v Kně-ževsi. Vyučuje se jen v Louce, Rozsíčce a Trpíně.

Tato skutečnost spolu s růstem obyvatelstvav Olešnici způsobila růst počtu žáků, kteří nav-štěvují olešnickou školu. Dvanáct učeben nesta-čilo. Střídavě se v nich vyučovaly ze děti

16 tříd. Toto ztěžovalo práci učitelů a bylo ne-vhodné pro žáky, hlavně v zimě, kdy jest denkrátký a cesty neschůdné.

Sdružení rodičů a přátel školy proto žádalokrajský národní výbor, aby Výchovný ústav mlá-deže v Olešnici byl zrušen a budova bývalé ze-mědělské školy byla přidělena pro vyšší ročníkyzákladní devítileté školy. Žádost tato byla zamít-nuta, byla však povolena nádstavba dvou tříd nadškolní jídelnou státním nákladem. K nádstavbědošlo na podzim r. 1971 a do konce roku byla

– 162 –


stavba v hrubých zdech dokončena a zastřešena.Počátkem r. 1972 bylo pracováno na vnitřní úpra-vě a na jaře byla zhotovena fasáda. Při každé tří-dě jest kabinet a soc. zařízení.

Stavbu provedl Okresní stavební podnikv Blansku a řídil ji Josef Horáček z Olešniceč. 239.

Stavební náklad činil asi 410 000 Kčs.V nových učebnách se začalo vyučovat 1. září

1972. Dále byla v základní devítileté škole prove-dena adaptace elektrického vedení, rozhlasu, to-pení a vody. Položeno bylo 550 m2 parket a všech-ny místnosti a chodby byly nově vymalovány. Fi-nanční náklad těchto oprav činil 312 437 Kčsa byl hrazen z fondu vládní reservy.

Oprava evangelického kostela Z podnětu nového českobratrsko-evangelické-

ho faráře v Olešnici Jiřího Širůčka došlo v létech1971–2 k opravě evang. kostela.

Původně byl kostel pokryt šindelem, na kterýkoncem minulého století položena břidlice.V posledních létech byla již krytina vadná a pro-to přikročeno k její výměně.

Roku 1971 byla břidlice se šindelem odstraně-na, vazba na kostele opravena a tento pokryt ce-mentovými taškami, které již v minulém rocezhotovil člen sboru Boh. Prudký z Olešnice č. d.355, stár 68 roků.

Práci tesařskou provedli bratři Kovářové z Vel-kého Tresného a práci klempířskou Frant. Žílaz Olešnice č. 28. Roku 1971 byla také obnovenafasáda kostela z jižní strany.

Roku 1972 bylo v pracích pokračováno. Bylaprovedena obnova fasády ze severní strany koste-la a věže. Dále bylo provedeno oplechování římsměděným plechem a nátěr dveří a oken. Konečněbyly opraveny věžní hodiny, byl dán nový cifer-ník a ručičky.

Jiří Hlaváček z Olešnice a Jiří Toul z Ústupuzhotovili samočinné natahování hodin.

Celkové vydání s opravou kostela činilo vícenež 70 000 Kčs. Na toto vydání přispěla Jeroný-mova jednota, společnost po podporování chu-dobných sborů, obnosem 18 000 Kčs, ostatní hra-zeno z pokladny sborové. Veškerá pomocná prá-ce provedena členy sboru zdarma. R. 1971 to byloasi 2000 hodin, r. 1972 asi 2 800 hodin.

Práci, kromě faráře, řídilo staršovstvo sboru,které má 12 členů a v jeho čele stojí kurátor Vlas-timil Člupek, kovář, Olešnice č. 189.

NeštěstíDne 17. května 1972 došlo k neštěstí v domě č.

235 v Olešnici. Dvanáctiletý syn majitele domuMiloš Paleček hrál si se svým kamarádem Pa-vlem Schusterem z d. č. 279 s nabitou puškou. Přihře vyšla rána, jíž byl Pavel Schuster smrtelnězraněn.

Práce MNVR. 1972 byly provedeny na obci různé práce na

státní náklad. Buď svépomocí občanů, tzv. akceZ, aneb bez pomoci, čistě nákladem státu, dle vo-lebního programu. Podařilo se dále, že různé dal-ší práce byly zařazeny do rozpočtu okres. národ-ního výboru a zdárně provedeny. Na jaře bylov akci Z urovnáno náměstí, hlavně u budovy bý-valého pivovaru, nákladem 7 952 Kčs. V létě bylonáměstí posypáno drtí a vyasfaltováno. Vydánís tímto činilo asi 15 000 Kčs. Podobně byla vyas-faltována vozovka na Horním Vejpustku nákla-dem asi 12 000 Kčs a cesta za oběma stodolamaa ku Lhotě v délce 1 785 m, což si vyžádalo ná-kladu 126 000 Kčs.

Dále byla provedena v akci Z kanalizace naHorním Vejpustku a u Puchárny. Staveb. nákladčinil 20 669 Kčs, hodnota díla 36 731 Kčs. Potůčektekoucí od Holcovy cihelny byl pod smetištěmdán do cementových trub, aby mohlo býti sme-tiště zvětšeno. Náklad 10 072 Kčs, hodnota díla19 297 Kčs. V akci Z byly dále zbudovány chod-níky v Cihelně a upraveny krajnice vozovek.

V podzimních měsících došlo k rozšíření veřej-ného osvětlení v nové části městečka, která vzni-ká za evangelickým hřbitovem. Bylo zde zbudo-váno 5 moderních osvětlovacích těles nákladem55 456 Kčs.

Dále byla v těchto místech provedena přeložkaVN trafostanice. Nový transformátor byl postavenpři silnici k Trpínu za domem č. 314. Náklad zapřeložku činil 152 000 Kčs. Koncem roku zbudo-váno bylo ve všech místnostech Radnice ústřednítopení. Náklad pořizovací činil 61 000 Kčs. Práciprovedli pracovníci družstva Lidokov v Olešnici.

50 r. SSSR Dne 26. října konána veřejná schůze MNV

a MV NF v Osvětové besedě, na níž mluvil před-seda MV NF s. Frant. Okáč o vzniku Sovětskéhosvazu.

Dne 5. listopadu v 9 hod odstartovala štafetapřátelství. Zdravici závodů a splněné závazky

– 163 –


předal předseda MNV Jaroslav Valenta. Doprovodštafety do Crhova tvořili chovanci míst. domovamládeže a žáci zdejší školy.

Během prosince uspořádány 4 zájezdy do Pra-hy na výstavu „50 roků SSSR.“

Stanislav Neumann zemřel Dne 28. května 1972 zemřel v městě Eidhoven

v Holandsku olešnický rodák Stanislav Neu-mann. Tento se narodil 8. května 1903 v domě čp.23. Po vychození zdejší měšťanky navštěvovalobchodní školu v Brně a pak nastoupil do učenído továrny na hnací řemeny v Mor. Ostravě a svo-je odborné znalosti si pak prohluboval na státníkoželužské škole ve Vídni a v barvířském závoděv Leverkusen u Kolína n/R. Po krátkém pobytuv Olešnici, kdy pracoval v koželužně svého otce,nastoupil r. 1930 práci u fy Baťa ve Zlíně, kde sestal vedoucím oddělení a později nákupčím kůžev cizině.

V létech 1935–36 pracoval v Ghaně, v záp. Ni-gerii. Roku 1937 nakupoval v Casablance a příš-tího roku opět v Nigerii.

Odtud r. 1939 mínil odjeti do Ameriky, alev Londýně nedostal povolení k další jízdě. Protopřijal místo vedoucího koželužského podniku a r.1943 se přihlásil do čsl. armády, s kterou se r.1945 navrátil do vlasti.

V létech 1946 - 47 byl vedoucím podniku v Bar-tanagaru na řece Gangu v Indii a pak nájemcemkoželužny v Najargangu v Pakistánu a po dvoulétech nastoupil místo vedoucího podniku fy Ba-ťa ve Vitartě v Peru, kde pracoval 13 roků. Jehozdraví bylo již otřesené a proto r. 1966 jel do Ho-landska, kde se stal vedoucím koželužskéhopodniku v Eidhovenu. Zde po čase odešel do dů-chodu a 28. května 1972 zemřel na mozkovoumrtvici. Po zpopelnění byla urna s jeho popelemdovezena do vlasti a uložena na našem svatémpoli.

MUDr. Josef Habanec zemřel Dne 28. října t. r. zemřel v boskovické nemoc-

nici bývalý olešnický obvodní lékař MUDr. Jos.Habanec. Byl rodákem z Břeclavi, kde se narodil17. 3. 1897. Během jeho lékařských studií vypuk-la I. světová válka a proto musel tato přerušita narukovat.

Po čase dostal se do ruského zajetí a vstoupildo čs. legií, druhého pluku, kulometné roty. Ponávratu do vlasti dostudoval a byl pak zaměstnán

ve vojenské nemocnici v Praze na Karlově ná-městí.

Roku 1927 stal se obvodním lékařem v Olešni-ci a od té doby pracoval velmi svědomitě a ne-zištně mezi naším lidem a získal si o celý náš krajširoké zásluhy.

Za okupace se neohroženě postavil do boje zaosvobození vlasti, léčil raněné a nemocné členypartyzánských skupin a po osvobození se stalpředsedou revolučního národního výboru. Zasvoje zásluhy byl několikráte vyznamenán. Pra-coval také v místní pobočce čsl. Červeného kříže,v Těl. jednotě sokolské apod. Byl slavnostnímřečníkem při různých příležitostech, milý společ-ník a člověk zlatého srdce. Proto byl všeobecněctěn a milován všemi. Rozloučení v brněnskémkrematoriu dne 6. 11. zúčastnilo se mnoho jehopřátel z Olešnice i širého okolí.

Roku 1972 zemřelo 21 občanů olešnických,z toho 15 mužů a 6 žen. 12 občanů zemřelo domaa 9 v nemocnici v Boskovicích, Letovicích a nebov domově důchodců v Černé Hoře.

18 zemřelých bylo uloženo na našich hřbito-vech, 3 zemřelí byli zpopelněni v brněnském kre-matoriu.

Rok 1973

SlintavkaPočátkem roku vypukla v obci Věstíně u mla-

dého dobytka slintavka. V místním JZD muselobýti na tuto nakažlivou chorobu poraženo 120kusů dobytka, dále všechna družstevní a záhu-menková prasata.

Byla nařízena přísná opatření, aby se tatonemoc nerozšířila do sousedních obcí. ObecVěstín byla uzavřena. Členové SNB za pomocivojska hlídali na okraji obec, aby zabránili ja-kémukoliv vycházení. Silnice z Rovečného doVíru byla uzavřená, autobusy jezdily jinýmisměry. V širém kraji byl vydán zákaz shromaž-ďování kromě schůzí MNV a KSČ. Zastavenobylo školní vyučování, zakázány všechny zá-bavné i kulturní podniky, návštěvy hostincůa bohoslužeb.

Od 18. ledna bylo školní vyučování povoleno,návštěva hostinců omezena, ale bohoslužby bylypovoleny až 6. února.

Dík těmto opatřením se nemoc dále nerozšířilaa 11. února bylo uzavření Věstína zrušeno.

– 164 –


Vodovod do mlékárnyV olešnické mlékárně nebylo nikdy vody dosti.

Proto ředitelství mlékárny vděčně přijalo návrhStátního statku, který plánoval zbudovat vodovodpro ředitelství statků a část získané vody nabídlymlékárně.

Roku 1971 provedla fi. „Vodní zdroje Opava“nad Obecním rybníkem vrt studny 26,5 m hlubo-ké, kde docíleno 2 1/2 l za 1 vteřinu. Studna jestvyztužena ocelovou rourou o průměru 30 cma opatřena výtlačným čerpadlem zn. Nautila. To-hoto roku také provedl Státní statek svými strojii pracovníky výkop rýhy pro položení potrubí odstudny k vodojemu.

Tento byl postaven r. 1972. Jest z panelů a máobsah 150 hl. Proveden byl také výkop a položenípotrubí od vodojemu k městečku. Potrubí jestz umělé hmoty a sleduje ho elektrický kábel k čer-padlu. Roku 1973 dokončeny různé montážní prá-ce a 30. června t. r. předán vodovod do užívání.

Mlékárna odebírá denně 1 100 hl vody. Celkový náklad na stavbu vodovodu činil

751 000 Kčs.

Přestavba sodovkárnyAsi r. 1894 získal místní občan Jan Bachmann

koncesi na výrobu sodové vody a limonád, kterouprováděl ve svém domě č. 89. Výroba byla prová-děna po lékárnicku a denní výstav činil 200 lahvídenně.

Roku 1914 převzal koncesi Augustin Konrád,který zvýšil denní výstav na 2 000 lahví denně.Rozvoz do okolních obcí prováděn původně nakáře nebo trakaři, později koňmi. Potřebná vodabyla původně donášena od pumpičky na náměs-tí, později zbudována vlastní studna.

Dne 1. ledna 1950 došlo k socializaci podniku.Pořízena přípojka na městský vodovod a zařízenísodovkárny zmodernizováno s denním výstavem20 000 lahví.

Dnem 1. ledna 1961 převzaly sodovkárnu „Ji-homoravské pivovary, n. p. Brno.“ Strojní zaříze-ní bylo vyměněno za poloautomatické s vyšší ka-pacitou, takže denní výstav činil 50 000 lahví.

Uvedený národní podnik, kromě domu č. 89,v němž byla umístěna sodovkárna, získal i důmsousední, č. 90, kde dříve byla provozovna krej-čovského podniku Kras Boskovice, která je pře-místěna do domu č. 129.

Tím byly dány předpoklady k přestavbě a mo-dernizaci sodovkárny.

Roku 1969 byl vypracován projektový úkol re-konstrukce podniku nákladem 2 868 000 Kčs.Přestavba byla rozdělena na 3 etapy.

V I. etapě, r. 1970 - 71 bylo v domě č. 90 zbu-dováno sociální zařízení, kanceláře a upraven no-vý vchod do podniku. Stavební náklad činil 400000 Kčs.

V II. etapě, r. 1971 - 72 byla postavena výrobníhala zastřešením dvora domu č. 90 nákladem 230000 Kčs. V obytných místnostech domů a v prů-jezdech zřízeny byly skladiště a dílny.

Ve III. etapě, r. 1972 - 73 bylo dodáno a za-montováno moderní strojové zařízení od fy Stro-jobal Pacov. Toto strojové zařízení má býti r. 1974ještě doplněno výkonným stáčecím strojem o ka-pacitě 9 000 lahví za hodinu.

Dodavatel „Chotěbořské strojírny“.

Největší zásluhu o rozkvět sodovkárny má ve-doucí podniku František Prudký, Olešnice 395.Narozen r. 1918 v Rozseči. Vedoucím podnikujest od r. 1951.

Práce MNVKabiny na koupališti byly dřevěné a věkem se-

šlé. V létech 1972 - 73 byly podezděny a střechaopravena. Dána zde nová podlaha a vyměněnydveře a okna. Zavedena také elektrická instalace.Kromě několika kabin zbudována zde byla většímístnost, kde se bude hostům podávat občerstve-ní. Bylo zde také postaveno sociální zařízení.Stavba byla provedena v akci Z, vydání činilo 78011 Kčs, na které ONV věnoval 60 000 Kčs. Za vy-konanou práci zaslouží poděkování Jaroslav Dvo-řák, důchodce, čp. 394, r. 1914.

Roku 1973 byla také opravena budova Osvěto-vé besedy. V sále i ostatních místnostech bylo dá-no umakartové obložení zdí. V předsálí a přísálídána nová podlaha PVC. Zdi byly vybíleny a pro-veden nový nátěr oken, dveří a galerie.

Tyto práce provedl domovník OB Gustav Dosko-čil. Na budově byly vyměněny okapové žlabya roury. Celkový náklad na všechny tyto práce činil65.789 Kčs. Okresní národní výbor poskytl na totovydání mimořádnou dotaci v obnosu 60.000 Kčs.

V lidové jídelně č.80 bylo postaveno sociálnízařízení nákladem 47.167 Kčs. Tento bude splácetJednota, lid. spotřební družstvo v Boskovicích.

V letních měsících r.1973 byla v akci Z prove-dena kanalizace na Moravské straně před domy

– 165 –


č. 175 - 321. Délka potrubí asi 200 m, stavební ná-klad 37.780 Kčs, hodnota díla 67.000 Kčs. Výkopi zásyp byl proveden výkonnými stroji Státníhostatku.

Místní národní výbor dále pořídil novouústřednu místního rozhlasu nákladem 30.849 Kčsa koupil nový malotraktor pro potřeby MNV za43.848 Kčs. Obě tato vydání hradil ONV. Byla ta-ké provedena generální oprava promítacího pří-stroje v místním kině. Náklad 23.615 Kčs byluhrazen z rozpočtu kina.

Změna v doručování poštyPoštovní úřad v Olešnici vznikl počátkem let

šedesátých min. století. Jeho obvod byl zpočátkumnohem rozsáhlejší.

Denně, za každého počasí, roznášeli listonošido přidělených vesnic došlou korespondenci. Propoštovní zásilky si lidé z vesnic museli do Olešni-ce docházet, případně tam balík donést.

Roku 1973 nastala změna. Poštovnímu úřadubyl přidělen autobus zn. Avia v síle 80 HP, jimižse korespondence i pošt. zásilky do vesnic dová-ží.

Jízdní řád jest následující:Ole‰nice 8.10 Ole‰nice 13.25

Lhota 8.20, 8.40 KnûÏeves 13.20, 12.55

Kfitûnov 8.50, 9.20 Jobová Lhota 12.50, 12.30

Louck˘ dvÛr 9.25, 9.40 Veselka 12.20, 12.00

Louka 9.45, 10.05 Ústup 11.55, 11.35

Crhov 10.15, 10.45 Rozsíãka 11.25, 10.55

Příjezd autobusu, který udržuje spojení našípošty se střediskem ve Skalici jest v 6 a 15 hodin.

Aby bylo doručování poštovnin zrychleno, by-la od 1.1. 1973 zavedena v celém státě tzv. „Poš-tovní směrovací čísla“

Směrovací číslo naší pošty jest 679 74.

Rok 1974

Počasí a úroda Zima tohoto roku byla velmi mírná. Sněhu by-

lo málo, více náledí a námrazy, která v měsíci led-nu udělala velké škody na lesním porostu a elek-trickém vedení. Několik dní nešel elektrickýproud. V únoru bylo již jarní počasí a počátkembřezna začalo se u nás se setbou jařin. Počátkemdubna se již ječmeny zelenaly a v polovině dub-na kvetly třešně. Úroda polní byla tohoto roku

velmi dobrá, avšak deštivé počasí ztěžovalo skli-zeň. Senoseč se protáhla do poloviny srpna, žnězapočaly až po naší pouti. Všechno obilí se mu-selo dosušovat a sláma z větší části zůstala na po-lích. Deštivé počasí potrvalo i na podzim. Pozem-ky, hlavně na jílovitých polích, byly rozbředléa těžké stroje se bořily do bláta. Velikým úsilímzemědělců za pomoci vojska a četných brigádní-ků se podařilo brambory a řepu sklidit, mnohoslámy a lnu však zůstalo na polích přes zimu.

Slavnost stého výročí založení hasičskéhosboru

Dne 3. června 1974 uplynulo již 100 roků od za-ložení Sboru dobrovolných hasičů v Olešnici. Zá-kladní organisace Svazu požární ochrany v Oleš-nici vzpoměla tohoto jubilea velkou a zdařilouslavností ve dnech 15. a 16. června t. r. V sobotu15. 6. o 3. hod. odpoledne uctěna památka pad-lých a umučených občanů olešnických položenímvěnce k památníku osvobození. Dále vzpomenutozemřelých členů spolku návštěvou obou našichhřbitovů a položením věnců. O 5. hod. odpolednebyla zahájena v sále Osvětové besedy slavnostníschůze za účasti zástupců místního národního vý-boru, okresního výboru SPO v Blansku, delegacíokolních základních organizací SPO a četnéhoobecenstva. Po pozdravných projevech a podanéhistorii spolku obdrželi nejstarší členové věrnost-ní medaili. Předseda MNV Jaroslav Valenta deko-roval spolkový prapor stuhou věnovanou MNVv Olešnici a předseda ZO SPO v Olešnici JosefPrudký připevnil stuhu na prapor ZO SPO v Byst-rém, mateřské to naší organizaci.

Od 4. hod odp. koncertovala na náměstí de-chová hudba Lidové školy umění z Letovic, kterátaké zpestřovala pořad slavnostní schůze. Příští-ho dne, v neděli 16. 6. za krásného počasí kon-certovala od 10 hodin na náměstí dechová hudbaz Boskovic.

O 1. hod. odpol. vyšel průvod staré a nové pro-tipožární techniky od kostela sv. Mikuláše na ná-městí, kde od 2. do 4. hodiny podán četnémuobecenstvu vývoj protipožární techniky. Přehlíd-ku zahájili příslušníci řemeslnických cechů vestarodávných oděvech se sekerami, háky, putna-mi a ručními stříkači. Pak následovala ukázka ha-šení vozovým stříkačem, do něhož se musela vo-da donášet. Dále novějšími stříkači se savicemia hadicemi, pak parní a automobilovou stříkač-kou a cisternami.

– 166 –


Přehlídka byla ukončena ukázkou hašení po-žárů moderními stroji s výsuvným žebřem. Dáleproveden seskok do plachty z oken pivovarua spouštění osob po laně z věže.

Po 4. hod. proveden nástup zúčastněných po-žárníků a po slavnostní přehlídce byl odchod nahřiště u Sokolovny na taneční veselici.

Ve dnech 8. - 16. června byla v Osvětové bese-dě výstava z historie požární ochrany.

Nový tajemník MNV Dosavadní tajemník MNV František Synek

vzdal se svého úřadu a proto v doplňovacích vol-bách 9. června 1974 zvolen na jeho místo MilošSrstka, č. d. 387, *3. července 1950.

V létech 1973–1974 byla provedena rekonstruk-ce obřadní síně v přízemí Radnice dle návrhu ing.Huška z Blanska. Celkový náklad 117 994 Kčshradil ONV.

Dům pro státní zaměstnance V poslední době vzniká nová část obce mezi sil-

nicí rovečínskou a trpínskou. V létech 1969–70 po-staven zde první družstevní dům o 4 bytových jed-notkách č. 472. V dalších létech postaveny zde dal-ší družstevní domy č. 473 a 470. Mlékárna zdepostavila dům pro své zaměstnance č. 474 a Masnýprůmysl č. 471. V létech 1973 - 74 byl zde postavendům pro státní zaměstnance č. 475. Tento postavilokresní stavební podnik nákladem 938 000 Kčs,který zcela hradil okresní národní výbor. Dům jestve správě MNV. Má 6 bytových jednotek a 3 z nichjsou rezervovány učitelům zdejší základní školy.

Moštárna Místní organizace Svazu zahrádkářů v Olešni-

ci si vzala za úkol vybudovati moštárnu, aby vad-ná jablka nepřicházela ku zkáze a mohla býtizpracována na chutný nealkoholický nápoj. Zatím účelem spolek v měsíci březnu zakoupil r.1969 chalupu č. 72 od Josefa a Marie Stejskalo-vých. Odhlasována pracovní povinnost všech čle-nů a přikročeno k přestavbě.

Již r. 1960 byla bývalá zámečnická dílna zvět-šena o přilehlý chlév, zvýšen zde strop, dána no-vá podlaha, pořízena kanalizace a vodovodnía elektrická instalace. Dále vyměněna okna. Příš-tího roku zakoupil spolek od Kopřivy z VelkýchOpatovic drtič ovoce s elektromotorem, hydrau-lický lis a různá drobná zařízení a koncem r. 1970zahájena výroba moštu.

Roku 1972 byla stará dřevěná chalupa podlože-na, dřevěné zpuchřelé trámy odstraněny a domekpodezděn. Zde bude míti spolek zahrádkářů svo-ji klubovnu. Kromě práce zdarma učiněné činilovydání za domek, stavební materiál, práce řeme-slnické a zařízení moštárny

43 990 Kčs. Ministerstvo zemědělství poskytlospolku na toto vydání nenávratnou půjčku v ob-nosu 20 000 Kčs.

Spolky v Olešnici V této době existují a činnost vyvíjí u nás tyto

spolky.1. Základní organizace svazu požární ochrany

Založena roku 1874, počet členů 79. PředsedouJosef Prudký, důchodce, č. 63, velitel StanislavBlaha, dělník, č. 81, jednatel Vítězslav Kuda ,úředník, č. 341, pokladník Josef Višinka, důchod-ce, č. 116.2. Tělocvičná Jednota Sokol

Založena r. 1908, počet členů 107. Předseda La-dislav Dufek, dělník, č. 362, jednatel Draha Šen-kýřová, úřednice, č. 440, pokladník Josefa Blaho-vá, úřednice, č. 81, náčelník Josef Krejčí, technik,č. 385, náčelnice Ludmila Palendalová, učitelka,č. 473.3. Základní organizace Čsl. červeného kříže

Založena asi roku 1920, počet členů 170. Před-seda MUDr. Jiří Riegl, lékař, č. 334, jednatel Vlad.Neumann, důchodce, č. 23, pokladník Miloš Mo-ravec, hostinský, č. 120. Spolek se stará o lidi bezpomoci a školí své členy ve zdravotnictví.4. Odbočka Svazu protifašistických bojovníků

Založena roku 1948, členů 19, z toho 4 legio-náři, 1 příslušník Svobodovy armády, 4 partyzánia 9 pomocníků partyzánů z Olešnice a okolí.Předseda Dr. František Čípek, zvěrolékař, č.24,jednatel Jaroslav Žila, důchodce, č. 443, poklad-ník Ivan Kis, vedoucí prodejny, č. 329. Od r.1920byla v Olešnici odbočka Čsl. obce legionářskéa od r.1945 Sdružení čsl. partyzánů, které se r.1948 spojily.5. Základní organizace Čs. - Sovětského přátelství

Založena r. 1945, počet členů 165. Pobočkyv Centrofloru, mlékárně, Stát. statku, Základní 9.leté škole a Výchovném ústavu mládeže. Předse-da Ludvík Slavíček, úředník, č. 352, jednatel VěraKintrová, úřednice, č. 227.6. Základní organizace Svazu spolupráce s armádou.

Založena r. 1952. Počet členů 76. Předseda: La-dislav Pospíchal, dělník, č. 324, jednatel ing. Ra-

– 167 –


dim Višinka, plánovač č. 116, pokladník Alex.Dvořák, vedoucí jídelny č. 394. Při ZO jest auto-motoklub a střelecký kroužek.7. Základní organizace Českého svazu včelařů

Založena r.1907, počet členů 73 z Olešnicea okolí. Předseda: Ludvík Sedlák, úředník, č. 42,jednatel Karel Peterka z Rozseče, pokladník St.Hlaváček, šofér, č. 162. Obhospodařují asi 500včelstev.8. Základní organizace Českého svazu rybářů

Založena r. 1952, členů 45 z Olešnice a okolí.Předseda: Vladimír Vávra, vedoucí mlékárny, č.474, jednatel: Frant. Kolba, člen SNB č. 473, po-kladník Jar. Ševčík, agronom, č. 63. Obhospoda-řují Olešnický, Veselský a Crhovský potok a 4rybníky.9. Myslivecké sdružení

Založeno r. 1946, počet členů 18. Předseda:Frant. Tichý, veterinář, č. 399, jednatel Emil Kož-nar, technik, č. 442, pokladník Vlast. Kukla, šofér,č. 177. Spolek provozuje honitbu na katastru oleš-nickém, kromě Veselských tratí.10. Místní organizace Českého svazu ovocná-řů a zahrádkářů

Založena 16. 3. 1963, počet členů 78. Předseda:Jar. Kubíček, učitel, č. 83, jednatel Ludvík Slaví-ček, úředník, č. 352, pokladník Jan Jež, školník,č. 107. Spolek buduje a spravuje moštárnu.11. Základ. org. Čs. svazu chovatelů drob. zví-řectva I.

Založena r. 1940, počet členů 39. Předseda:Vincenc Horáček, kožešník, č. 299, jednatel JosefSoukal ml., elektrikář, č. 104, pokladník OndřejHoráček, č. 375. Spolek sdružuje chovatele koz,králíků, drůbeže a holubů.12. Základ. org. Čs. svazu chovatelů drob.zvířectva II

Založena 23. 2. 1969, počet členů 45. PředsedaFrant. Blaha, Letovice, jednatel Vladimír Vrbka,dělník, č. 332, pokladník František Mistr, poštov-ní doručovatel, č. 119. Spolek sdružuje chovatelecizokrajného ptactva z Olešnice a okolí.13. Kroužek filmových amatérů

Založen r. 1973, počet členů 12. Vedoucí krouž-ku Vlastimil Člupek, kovář, č.189.14. Klub filatelistů

Založen 20. 6. 1965, počet členů 8. PředsedaJar. Skořapa, dělník, č. 59, jednatel Ondřej Horá-ček, důchodce, č. 375, pokladník Miloš Švanda,stavební technik, č. 358. Spolek sdružuje sběrate-le čsl. i zahraničních pošt. známek.

15. Hudební soubor při Osvětové besedě Založen r. 1945, počet členů 11. Vedoucí Fran-

tišek Bílek, dělník, č. 182.16. Místní organizace Českého svazu žen

Založena r. 1968, počet členek 36. PředsedkyněMarie Kubíčková, úřednice, č. 84, jednatelka Mil.Ševčíková, úřed., č. 63, pokladní Alena Bednářo-vá, č. 130.17. Základní org. Svazu české socialistickémládeže

Založena r. 1971, počet členů 30. Předseda: Jo-sef Valenta, automechanik, č. 118, jednatel Maru-na Keprtová, č.212, pokladní Ludmila Bílková,studující, č. 182.18. Pionýrská organizace Svazu soc. mládeže

Založena r. 1950, počet členů 196. Činnost:udržují čistotu v okolí školy, pátrají po památ-kách v okolí a pomáhají slabším žákům.19. Hudební kroužek mládeže při ZDŠ

Založen r. 1972, počet 8 členů. Vede Frant. Bí-lek, dělník, v Olešnici č. 182.

Soustředění zemědělské výroby V současné době probíhá u nás proces kon-

centrace a specializace zemědělské výroby a zvy-šování produktivity práce. Ve snaze o lepší využi-tí výkonných zemědělských strojů v rostlinnéi živočišné výrobě dochází k vytváření většíchekonomických celků. Děje se to na Státním stat-ku i Jednotných zeměd. družstvech. Stav koncemroku 1974 jest následující.Název Sídlo Pfiidûlené obce

Hosp. St. st. Ole‰nice Ole‰nice

Hosp. St. statku Veselka Ústup Veselka, KnûÏeves, Jobova Lhota

Hosp. St. statku Louka Louck˘ dvÛr Louka, Hodonín

JZD Mír Rozsíãka Lhota u Ole‰., Kfitûnov, Crhov,

Rozseã, Makov, Petrov, Sulíkov,

Vfiesice.

JZD Podhofií na Kfietínce Kfietín Horní, Prostfiední a Dolní Pofiíãí,

Lazinov, Vranová

JZD âs.-sovût. pfiátelství N˘rov Rudka, Ofiechov, Jásinov,

Zábludov, KnûÏevísko

JZD Kun‰tát Kun‰tát Sychotín, Toubofi, Újezd, Zbraslavec

JZD âernovice âernovice Tasovice, Hluboké, Brumov, Osiky

JZD Prosetín Prosetín âtyfii Dvory, BrÈoví

JZD Roveãné Roveãné Velké a Malé Tresné, Vûstín,

Vûstínek, Bole‰ín

JZD Pfiehrada Vír Chlum, KorouÏné, ·vafiec, Kobylnice

JZD Sulkovec Sulkovec Nyklovice, Polom, Ubu‰ínek

JZD Bystré Bystré Hartmanice, Nedvûzí

JZD Vysoãina Trpín Hlásnice

– 168 –


JZD Vítûjeves Vítûjeves Studenec, Pfiedmûstí, Svojanov,

St. Svojanov, Hutû, Dolní Lhota,

BohuÀov

Státní statek a Jednotná zemědělská družstvav našem kraji [mapa]

V okrese blanenském utvořeno 5 tzv. koope-račních obvodů. V obvodu 2 jest St.statek oleš-nický, totiž hospodářství Olešnice, Veselka, Lou-ka, Drnovice, Skalice, Svitávka a Míchov. DáleJZD Mír se sídlem v Rozsíčce, JZD Čs. - sovět.přátelství se sídlem v Nýrově, JZD Kunštát, Se-branice a Černovice.

Rok 1975

Nový předseda MNVDosavadní předseda místního národního výbo-

ru Jaroslav Valenta požádal ze zdravotních dů-vodů o uvolnění ze své funkce ve schůzi MNVdne 6. května 1975. Po předběžné poradě ve stra-nické skupině členů MNV zvolen byl jednomysl-ně předsedou Vladimír Vávra, ředitel místní mlé-kárny, který již předsedu od pol. ledna zastupo-val. Nový předseda pochází z Bystřice nadPernštejnem, kde se narodil 4. listopadu 1929.V Olešnici působí od r. 1963.

Oslava 30 let ČSSR Občané našeho městečka vzpoměli 30. výročí

osvobození naší vlasti při oslavě I. máje v Kun-štátě, dále při slavnostní schůzi míst. národníhovýboru v sále Osvětové besedy dne 3. května1975. Zástupce okres. národního výboru zdezhodnotil 30 roků práce na zvelebení naší vlastia jedenadvaceti zasloužilým občanům byly pře-dány pamětní medaile a čestná uznání. Kulturnívložku zajistil dramatický kroužek při zdejší zá-kladní devítileté škole za řízení učitelky BoženySvobodové. V předvečer svátku osvobození dne8. května byl uspořádán lampionový průvod odSokolovny k památníku osvobození. Dne 9. květ-na projela Olešnicí delegace „Svazu protifašistic-kých bojovníků“ po stopách bojů za osvobozenínaší vlasti. Ačkoliv hustě pršelo, zúčastnilo seuvítání delegace u podniku Masny hodně obča-nů. Projev měl předseda MNV Vladimír Vávra.Delegace pak položila věnec k bustě gen. KarlaČápka. Někteří naši občané se také zúčastnili čs.spartakiády, která se konala v rámci oslav vednech 28. - 29. června v Praze. Zde cvičilo 18 ža-

ček olešnické školy, které připravila učitelka Bo-žena Svobodová.

Stavba okrajové prodejny V poslední době se Olešnice rozrůstá na západ

od Moravské strany a vzniká zde nová část obce,lidově zv. „Klimentka“, dle jména dávného maji-tele pozemku. Snahou míst. národního výborubylo zbudovat v blízkosti prodejnu potravin, abyobčané této části obce neměli daleko za náku-pem. Bylo rozhodnuto postavit prodejnu typu„Okal“, montovanou a sice svépomocí, v akci Z.Místní národní výbor se uvolil stavbu provést zafinanční podpory okres. národního výboru. Podokončení stavby koupí prodejnu „Jednota“, li-dové spotřební družstvo v Blansku. Pozemek nastavbu zakoupen od p. Jar. Unčovského č. d. 145.Místní stavitel Alois Brokl vypracoval plán osaze-ní budovy do terénu a zavázal se provádět přistavbě dozor. S prací se započalo na jaře r. 1974.Úprava pozemku byla velmi svízelná. Bylo nutnoodvézt mnoho skalnaté zeminy, aby zde vzniklacesta potřebná pro dovoz zboží. Potom teprvemohlo dojít ke stavbě suterénu včetně betonovédesky, kterážto práce dokončena byla v I. polole-tí r. 1974 nákladem 150 705 Kčs. Stavbu vlastníprodejny provedly „Rudné doly“ nár. podnik Je-seník, závod Rýmařov, okres Bruntál. Mělo k to-mu dojíti ve III. čtvrtině

r. 1974, ale vlivem velmi deštivého podzimu to-hoto roku došlo ku stavbě až v lednu roku příští-ho. Práce byla zahájena dne 22. ledna 1975. Mon-táž trvala 7 dní za použití velmi výkonného jeřá-bu. Účtováno za ni 229 916 Kčs. Během zimy bylapoložena v prodejně i skladištích dlažba a prove-dena elektroinstalace. Na jaře byly omítnuty skle-py a pořízeno vnitřní zařízení. Celkové vydání sestavbou činilo asi 428 000 Kčs, hodnota díla 512000 Kčs. Prodejna byla předána veřejnosti 9. květ-na r. 1975. Vedoucí prodejny jest Hermína Šlesin-gerová, Olešnice č. 71.

Další práce MNV V akci Z bylo r. 1975 provedeno několik akcí.

Za dozoru poslance MNV Arnošta Koubka bylaprovedena úprava náměstíčka v Cihelně. Kolemnáměstí byla zbudována vozovka, uprostřed po-nechán ostrůvek zeleně. Vyhloubení terénu prouložení štětu provedly Rudné doly v Tresném,odvoz zeminy Státní statek v Olešnici. Kolem vo-zovky byly osazeny obrubníky, na štět byl nave-

– 169 –


zen štěrk a vozovka byla uválcována. Ruční práciprovedli sousedé, částečně zdarma. Dále byl pro-veden poslední úsek kanalizace v Cihelně. Vodabyla svedena zahradou domu č. 410 a do městskékanalizace byla zapojena mezi domy č. 202 a 300v Hliníkách. Práci měl na starosti člen rady MNVFrantišek Šutera. Za dozoru poslance MNV Jose-fa Štoudy byla také provedena kanalizace za ka-tolickým hřbitovem od domků č. 361 a 362 přicestě do Lhoty. Délka potrubí asi 160 m. V oboupřípadech provedl výkop rýhy pracovník Rud-ných dolů v Tresném, též i zásyp. Sousedé pro-vedli úpravu dna rýhy, položení potrubí a úklidz větší části zdarma. V akci Z byla také provede-na oprava vodní nádrže na Moravské straně protibývalé škrobárně. Dozor zde měl člen rady MNVVladimír Dvořáček. Z nádrže byl zbudován od-padní kanál 50 m dlouhý do potoka. Na všechnypráce obdržela obec od okresu 43 000 Kčs, hod-nota díla jest mnohem větší.

Z podnětu místního lékaře MUDr. Jiřího Rieglabylo zbudováno nad kluzištěm na býv. Fialovělouce tenisové hřiště. Odbor kultury ONV nastavbu uvolnil 60 000 Kčs a v akci Z bylo při ní vy-čerpáno 52 195,80 Kčs. Plán a rozpočet vypraco-val stavitel Alois Brokl, stavbu řídil Dr. Jiří Riegl.Pracovník Rudných dolů z Tresného provedl vý-kop rýhy pro drenáž a urovnání terénu. Po zpev-nění vrstvou štěrku bylo hřiště upraveno antukoua oploceno. Dále zavedeno sem vodovodní potru-bí a postavena plechová kabina. Mnoho práce by-lo provedeno zájemci zdarma. Koncem července75 bylo hřiště předáno veřejnosti.

Vodovod Okresní vodohospodářská správa v Blansku,

jejímž ředitelem jest místní občan Frant. Synek,provedla na podzim r. 1975 výměnu vodovodníhopotrubí na náměstí od domu č. 80 k domu 101v délce asi 280 m. Potrubí má průměr 8 cm a jestvyrobeno z polyetylenu. Hodnota díla 40 000 Kčs.Dále provedla novou vodovodní přípojku podzdravotním střediskem k býv. Pospíšilovskémumlýnu č. 10 v délce 100 m, průměr 5 cm. Hod-nota díla 12 000 Kčs. V obou případech byl výkoprýhy a zásyp proveden strojem.

Potřeba vody se stále zvyšuje a proto MNV jižpřed léty zahájil kroky k posílení prameništěu Ostré horky. Na základní průzkum, který pro-vedl ing. Piskač, provedla okresní vodohospodář-ská správa již r. 1973 v blízkosti prameniště, ale

již za potokem, na katastru trpínském, dva hloub-kové vrty. Tyto provedl nár. podnik“Vodní zdro-je“, závod Holešov. První vrt jest 49 m hluboký,bohužel má souvislost se stávající studnou, II. vrtjest 42 m hluboký a dává 4 l vody za vteřinu. Vy-dání činilo 490 000 Kčs. V příštích létech se plá-nuje zavést sem elektrický proud a vybudovatzde čerpací stanici.

Oprava kostela sv. Mikuláše Při své poslední větší opravě r. 1852 byl kostel

sv. Mikuláše na Moravské straně pokryt břidlicímísto původního šindele. Od té doby uplynulomnoho let, střecha vzala zkázu a do kostela zaté-kalo. Následkem toho spadla velká část omítky zklenby i zdí kostela. Proto přikročeno ku generál-ní opravě chrámu.

Roku 1971 po dohodě se státní památkovou pé-čí byla odstraněna stará břidlicová krytina a kos-tel pokryt byl křidlicí - bobrovkou a věžička mě-děným plechem. Roku 1972 byla dána na kostelnová fasáda a okapové žlaby. Roku 1973 bylo při-kročeno k vnitřní opravě. Stará omítka byla od-straněna a zdi i klenba znovu omítnuty. Roku1974 byl vnitřek kostela vybílen a provedena ka-nalizace okolí kostela. Před hlavní vchod a kolemobvodových zdí byla položena dlažba, aby dešťo-vá voda netekla ku zdem a tyto nepodmáčela. Ro-ku 1975 byly opraveny a vyčištěny oltáře a kaza-telna, částečně i lavice. Hřbitovní zeď vlevo odvchodu byla velmi nakloněna rostoucí lípoua hrozila spadnutím. Proto byla zbořena a nověpostavena. Brána na hřbitov byla rozšířena , abysem mohla jezdit i větší auta. Veškerá práce bylaprovedena farníky zdarma, případně zaplacenaz darů na opravu kostela věnovaných. Letošníhoroku již uplynulo 250 roků, co tento chrám Páněbyl postaven. Tohoto jubilea bylo vzpomenutopři bohoslužbách zde konaných v neděli 23. li-stopadu 1975.

Obecní archiv odvezen V Olešnici byl velmi pěkný obecní archiv.

Uspořádal ho v létech šedesátých minulého stole-tí tehdejší starosta městečka Hynek Puchar, č.d.95, *1819 +1887. V poslední době pak pisateltéto kroniky. Byl umístěn v suché, světlé a klenu-té místnosti v přízemí Radnice. Dle zákona o ar-chivnictví z r. 1954 mají se všechny staré obecnípísemnosti soustředit v okresních archivech, ne-boť na obcích není zaručena jejich bezpečnost.

– 170 –


Místní nár. výbor v Olešnici se snažil uchovatsvůj archiv i nadále v naší obci. Bylo dohodnuto,že archiv po uspořádání dle moderních pravidelbude opět navrácen do Olešnice a uložen jako po-bočka okresního archivu, neboť v okres. archivujest málo místa. Roku 1969 byl obecní archiv od-vezen do pobočky okres. archivu v Boskovicích.Uspořádání jeho bylo však odkládáno a práceskončena vydáním podrobného inventáře až r.1965. Zatím však při úpravě obřadní síně v oleš-nické Radnici byla z místnosti bývalého archivuupravena čekárna. Náhradní místnost v bývalévěznici v suterénu budovy na dvoře Radnice ne-vyhovuje pro velkou vlhkost a proto od zřízenípobočky okresního archivu v Olešnici bylo upuš-těno. Fond městečka Olešnice obsahuje 16 perga-menů od králů českých a majitelů panství, nej-starší z roku 1477, 10 knih gruntovních od r. 1759,dále parcelní protokoly, knihy zápisů ze schůzíobecního výboru, knihy pokladní, trestní chudin-ské seznamy příslušníků obce, registra cechovní,knihy sousedů pravovárečných a jiné. Konečněvelké množství spisů, roztříděných dle hesela uložené v 41 kartonech, sahajících k velkémupožáru Olešnice r. 1827.

Rok 1976

Počasí a úroda Rok 1976 byl pamětihodný delším úsekem mi-

mořádně suchého a teplého počasí. Toto období,trvající od února do konce července, způsobilonašemu zemědělství značné škody. Nejhorší situ-ace byla v měsíci dubnu a červnu se 40 % srážko-vými normály. Od raného jara do konce červencejen 2x napršelo na hloubku brázdy. Vyvrchole-ním byla tropická vedra v červnu a červenci. Se-na narostlo méně než obvykle, ale sklizeň bylabeze ztrát. Otava však žádná nevyrostla. Obilí,hlavně na lehčích půdách, zasychalo. Nejvíce su-cho uškodilo řepě, která byla napadena mšicemia živořila. V Crhově mělo JZD zasetou řepuv blízkosti rybníka a místní požárníci ji zavlažo-vali svojí stříkačkou. Přes nepřízeň počasí urodi-lo se obilí nad očekávání dosti. Dodávkové úkolybyly splněny, i když někde na úkor samozásobi-telských dávek. Raných bramborů bylo velmi má-lo. Pozdní brambory začaly růsti až po červenco-vých deštích, vyrostlo jich dost, ale sklízely se ne-vyzrálé, se slabou slupkou a hodně se kazily.Řepy bylo málo, urodilo se však hodně ovoce,

hlavně jablek, jimiž lidé krmili králíky. Suché po-časí potrvalo i na podzim. Sklizeň okopanin bylapohodlná a orati se mohlo do poloviny prosince.

Stav srážek během roku v mm/m byl tento:

Bourání domu č. 91 Dle dlouhodobého plánu má býti v Olešnici

vybudován obchodní dům v proluce, která vznik-ne po zboření Panského domu č. 120 a domu sou-sedního č. 121. Poněvadž ale po zboření Panské-ho domu by v Olešnici nebylo většího pohostin-ství, bylo rozhodnuto postaviti nejdříve na místědomu č. 91 hotel a potom teprve stavět centrálníobchodní středisko. Dům č. 91 byla poschoďovábudova, patřící od dávných dob rodině Fialově.Říkalo se zde „U Kameníků“. Od r. 1961 náleželJednotě, spotřební družstvo v Boskovicích. V do-mě byla drogerie a tři menší byty. Dne 15. dubna1975 bylo zrušeno pohostinství „Na pivovaře“a v měsíci září byla drogerie sem přestěhována.Během podzimu byly i byty vyprázdněny. V mě-síci prosinci r. 1975 vydal odbor výstavby ONVpovolení k zboření domu a 6. ledna 1976 bylos bouráním započato. Byly vytrhány podlahy, vy-sazeny dveře a okna a shozena a odklizena stře-cha domu. Dne 12. ledna bylo započato s bourá-ním zdí. Tuto práci i odvoz do Daňkovy cesty zadům č. 147 a 188 provedl Státní statek. Dohled připráci měl stavitel Alois Brokl a polír Josef Horá-ček. Zima v měsíci lednu byla mírná a proto dokonce tohoto měsíce byl dům zbořen a staveništěurovnáno, při čemž objeveny zde chodby pochá-zející z třicetileté války. Náklad na zboření činil36 660,90 Kčs.

Odvodnění pozemků Zabezpečení dostatečného množství potravin

pro všechno obyvatelstvo státu patří dnes k nej-závažnějším ekonomickým i politickým problé-mům. Za této situace jest přirozené, že se Státnístatek snaží pozemky s malou úrodností zúrod-nit. Při Veselském potoku i při jeho přítocích, to-tiž při potůčku tekoucím od Holasovy samoty

– 171 –

81,0

54,2

16,3 18,8

29,319,8

63,6

51,160,6

40,6

74,7

31,0

0,010,0

20,030,040,050,060,070,0

80,090,0


a při potůčku tekoucím od Ústupského lesa, bylymočálovité louky, které se nedaly séci traktorema zůstaly neposečené. Také pole s těmito lukamisousedící byla vlhká a dávala malou úrodu. Protor. 1975 a r. 1976 byly tyto pozemky odvodněnya potůčky dány do cement. rour. Veškerá práceprovedena strojem. Odvodněno bylo 25 ha luka 22 ha polí. Investorem byl Státní statek. Práciprovedlo „Meliorační družstvo v Boskovicích“a „Zemědělské stavby Brněnské Ivanovice“. Tytopozemky patří do katastru olešnického, ale z vět-ší části je obhospodařuje hospodářství St. statkuVeselka. V příštím roce se plánuje obnoviti 2 tzv.Maršovy rybníky nad cestou k Veselce za účelemzavlažování okolních pastvin.

Volby Roku 1976 prošlo funkční období všech zastu-

pitelských orgánů v našem státě a proto byly vy-hlášeny na 22. a 23. října 1976 volby. Místní ná-rodní výbor ustavil volební komisi a rozhodlutvořit pro volby tři okrsky a sice v Olešnici, Křtě-nově a Lhotě. V posledně jmenovaných obcíchbyl totiž zrušen MNV a tyto připojeny k Olešnici.Politické strany a organizace zastoupené v Ná-rodní frontě navrhly svoje nejlepší členy jako svézástupce do MNV. Volební komise pak sestavilaz těchto navržených jednotnou kandidátku NF,aby odpovídala politické a sociální situaci v našírepublice. Složení všech zastupitelských sborůmuselo býti v souladu s třídní a politickou pod-statou státu. Kandidáti do MNV byli představeniobčanům na slavnostní schůzi konané v Osvěto-vé besedě dne 6. října a schváleni při volbách 22.a 23. října konaných. Nový místní národní výbormá 31 členů a sice z Olešnice 26, ze Křtěnova 3a ze Lhoty 2. Dle pohlaví jest 20 mužů a 11 žen,dle zaměstnání: 15 dělníků, 4 členové JZD, a 12úředníků, dle politického zaměření: 18 členůKSČ, 2 členové ČSL a 11 bezpartijních. Byl vyhlá-šen volební program na léta 1976 - 81, totiž plánrůzných stavebních akcí v Olešnici, Křtěnověa Lhotě. Do okresního národního výboru bylizvoleni Pavel Žíla, zootechnik, č. d. 327 a Jaro-slava Dvořáková, vedoucí lid. jídelny č. d. 394.Volba předsedy MNV a ustavení rady MNV se ko-nala 12. listopadu. Složení jest následující: Předseda MNV: František Žíla, vedoucí provozov-ny klempířské, č. d. 28Uvolněný tajemník: Miloš Srstka, č. d. 387Předseda komise finanční: Jindřich Procházka,

agronom JZD Mír, č. d. 85Předseda komise pro výstavbu: Jaroslav Ostrý,dělník, č. d. 52 Předseda komise zdravotní a sociální: MiroslavBlaha, vedoucí provozovny stolařské, č.d. 198.Předsedkyně komise školní a kulturní: Marie Ci-bulková, dělnice, č. d. 436 Předseda komise pro ochranu pořádku: JosefŠtouda, dělník, č. d. 361 Předsedkyně Sboru pro občanské záležitosti: Ale-na Bednářová, úřednice, č. d. 130Člen rady MNV: Arnošt Koubek, dělník, č. d. 450.

Ve Křtěnově a Lhotě byly ustaveny tzv. občan-ské výbory, jejichž předsedou se ve Lhotě stal Ja-roslav Jakubů, člen JZD, Lhota č. 11 a ve Křtěno-vě František Báča, šofér Křtěnov. Předsedové ob-čanských výborů jsou členy rady MNV.

Na MNV jest zaměstnána Miluše Ševčíková ja-ko matrikářka a vedoucí evidence a Hana Slavíč-ková jako účetní. Na polovinu úvazku jest za-městnána Marie Kubíčková co pokladní. Jako bri-gádník jest zaměstnán Emanuel Lepka ze Lhoty,který má na starosti obstarávání materiálu nastavby MNV.

Plynovod Z podnětu místního závodu Jihomoravského

masného průmyslu byla r. 1974 uzavřena dohodamezi našimi závody na vybudování vysokotlaképřípojky zemního plynu.

Finanční příspěvky byly dohodnuty takto:1. Jihomoravský masný průmysl 423 000 Kčs2. Lacrum Brno (mlékárny) 423 000 Kčs 3. Centroflor 213 000 Kčs4. Jihomoravské pivovary a sodovk. 174 000 Kčs5. Rudné doly Jeseník (V.Tresné) 100 000 Kčs6. Lidokov Boskovice 94 000 Kčs 7. Výchovný ústav Olešnice 77 000 Kčs8. Jednota Boskovice 19 300 Kčs

Celkem: 1 523 300 Kčs

V měsíci dubnu r. 1975 byl schválen projektplynovodu od hlavního vedení „Na brodkách“v hodnotě 1 300 000 Kčs.

Koncem srpna 1975 se začalo s montovánímtrub a výkopem rýhy, kteréžto práce provedl Ing-stav. Práce tato byla dokončena v letních měsí-cích roku příštího. Potrubí vede od Brodku popravé straně silnice Loucký dvůr - Olešnice. U bý-valého Šafaříkova mlýna překračuje Olešničkua po jejím pravém břehu spěje k Olešnici. Zbývá

– 172 –


ještě postaviti transformační stanici, odkud pakbudou provedeny přípojky do jednotlivých pod-niků.

Vydání se stavbou činilo:r. 1975 617 316,84 Kčsr. 1976 358 539,60 Kčscelkem: 975 856,44 Kčs

Od 18. března 1977 topí se plynem pod kotlemv n. p. Masna.

Nová provozovna Roku 1973 byla postavena provozovna Lidokov

při silnici ke Křtěnovu a staré budovy č. 229 zastodolama zůstaly nevyužité. Bylo zde plánovánozříditi autoopravnu, později slévárnu barevnýchkovů. Tyto návrhy však nebyly uskutečněny.Teprve r. 1976 bylo rozhodnuto zde zříditi novouprovozovnu Lidokov 5 se zaměřením na službyobyvatelstvu. Hlavním výrobním programem jestmontáž ústředních topení. Byla provedena rekon-strukce budov, aby vyhovovaly novým podmín-kám. Upraveny zde skladiště a montáž, dále při-stavěna barevna. Na provozu jest zaměstnáno 43osob, z toho 7 techniků. Vedoucím jest MiroslavKala, bytem v Boskovicích. V budoucnu se plá-nuje s rozšířením výroby topení a se zavedenímvodoinstalačních služeb. Nová provozovna máčíslo 5.

Další provozovny Lidokovu jsou: č. 1 Boskovi-ce, č. 2 Sloup, č. 3 Kunštát, č. 4 Němčice, č. 6Boskovice a č. 8 Olešnice

Průmysl v Olešnici viz. tabulka dole

Z Olešnice dojíždí větší počet dělníků do Grafi-tárny ve Velkém Tresném, dále do Uranových do-lů v Dolní Rožínce a do Brusky v Kunštátě. Men-ší počet do Letostroje a Tylexu v Letovicích, doKrasu v Boskovicích a do JZD Mír v Rozsíčce.

Nový evangelický kněz V neděli 3. srpna 1976 byl za veliké účasti věří-

cích, okolního kněžstva i místního katolickéhoduchovního slavnostně uveden v úřad novýevang. farář Zdeněk Jokl. Narozen 28. 2. 1921v Praze. Do Olešnice přišel z Losic na Chrudim-sku.

Rok 1977

Zrušen Státní statek V Olešnici začal Státní statek obhospodařovat

zemědělskou půdu r. 1956. Původně to byla far-ma náležející k Louckému dvoru, roku příštíhozde vzniklo hospodářství, patřící pod ředitelstvíSt. statku v Dolní Rožínce. Při územní reorgani-zaci r. 1960 zřízeno v Olešnici ředitelství, ku kte-rému přidělena všechna hospodářství St. statkuna okrese blanenském. Roku 1976 to byla tatohospodářství: Olešnice, Veselka s Kněževsí, Ústu-pem a Job.Lhotou, Louka s Hodonínem, Drnovi-ce, Svitávka se Skalicí, Mladkovem a Zboňkema Míchov s Vískami a Podolím.

Půdní fond ředitelství St. statku byl tento:Hospodáfiství Pole Zahrady Sady Louky Pastviny Celkem

ha

Ole‰nice 614,46 1,54 3,12 79,53 114,69 813,34

Veselka 442,50 1,20 1,37 68,21 35,72 549,00

Louka 362,98 1,50 0,90 74,35 75,18 514,91

Drnovice 303,31 4,05 4,81 31,99 10,68 354,84

Svitávka 728,54 2,03 19,13 91,13 124,15 964,98

Míchov 374,57 3,13 7,42 42,02 40,29 467,43

Celkem 2 826,36 13,45 36,75 387,23 400,71 3 6674,50

Ředitelem St. statku byl Ludvík Reitter, Stani-slav Fiala a poslední čas ing. Miloš Havránek.

V rámci slučování zemědělských podniků bylodnem 1. ledna 1977 ředitelství St. statku v Olešni-ci zrušeno a jeho hospodářství byla přičleněna

– 173 –

Závod Poãet. zamûst. ¤editel Podnikové fieditelství

Továrna na umûlé kvûtiny Centroflor 402 Michal Kolafiík Dolní Poustevna

Masna 105 Josef Proks Jihomoravsk˘ masn˘ prÛmysl – Brno

Mlékárna 50 Vladimír Vávra Lacrum – Brno

Provozovna Poãet zamûst. Vedoucí Závodní fieditelství

Lidokov 8 61 Josef Polák Ústfiedí druÏstva Lidokov Bosk.

Lidokov 5 43 Miroslav Kala Ústfiedí druÏstva Lidokov – Boskovice

Sodovkárna 40 Franti‰ek Prudk˘ Jihomoravské pivovary – Brno

Krejãovská dílna v ã. d. 129 12 Josef Vaverka Národní podnik Kras – Boskovice

Krejãovská dílna v ã. d. 115 6 Franti‰ka Kudová DruÏstvo Vkus – Boskovice


k sousedním jednotným zeměděl. družstvům.Hospodářství Olešnice a Veselka byla přičleněnak JZD Mír v Rozsíčce. Hospodářství Louka bylorozděleno. Katastr obce Louky připadl do JZDMír a katastr obce Hodonína k JZD Černovice.Hospodářství Drnovice přidáno k JZD Lysice.Hospod. Svitávka bylo rozděleno tak, že Mladkovpřičleněn k JZD Kunštát, Svitávka se Zboňkemk JZD Letovice. K tomuto připadlo též celé hos-podářství Míchov. Pro upomínku zaznamenávámvedoucí pracovníky řed. St. statku před jeho zru-šením: ředitel: ing. Miloš Havránek, agronom: Ja-roslav Ševčík, zootechnik ing. Petr Lopour a me-chanizátor ing. Stanislav Miluška.Vedoucím hos-podářství Olešnice byl Jos. Boudník, agronomemJos. Švejda, zootechnikem Oldřich Lapeš a me-chanizátorem Zdeněk Koukol.

JZD Mír Před r.1973 hospodařilo v našem kraji Jednotné

zemědělské družstvo „Vysočina“, v němž bylyspojeny obce Crhov, Křtěnov a Lhota, pak JZDRozsíčka a JZD Sulíkov, ku kterému patřila ještěVřesice, Petrov a Makov. Dnem 1. ledna r. 1973 setato družstva spojila v JZD Mír se sídlem v Roz-síčce. Předsedou se stal Antonín Hanzl z Olešni-ce. Příštího roku se připojilo JZD Rozseč.

Při likvidaci Stát. statku připadly dne 1. ledna1977 k JZD Mír obce: Olešnice, Kněževes, JobovaLhota, Veselka, Ústup a Louka a vedení přešlo doOlešnice do budovy bývalého ředitelství Stát.statku.

Předsedou jest Antonín Hanzl, Olešnice č. 78.Výrobním náměstkem Jindř. Procházka, Olešnice č.85. Ekonomem ing. Miloš Havránek Letovice. Agro-nomem Jaroslav Ševčík, Olešnice č. 63. Zootechni-kem ing. Petr Lopour Olešnice č. 415. Mechanizáto-rem ing. Stanislav Miluška, Olešnice č. 448.

JZD Mír má 4 hospodářská střediska:1. Olešnice s Kněževsí, Job.Lhotou, Veselkou

a Ústupem2. Louka s Crhovem, Křtěnovem a Lhotou.3. Sulíkov s Rozsíčkou,Vřesicemi a Petrovem.4. Rozseč s Makovem.

Vedoucím hospodářského střediska Olešnicejest Josef Boudník z Olešnice, rodem z Jenčeu Černé Hory. Agronomem StanislavToman,Ústup.

Zootechnikem Josef Švejda z Olešnice. Mecha-nizátorem Vincenc Toman, Ústup. JZD Mír má676 členů.

Celková plocha obhospodařované půdy činí3 557,53 ha. Výstavba jest následující: polní mla-ty jsou v Olešnici, Rozseči a Sulíkově, obilní silose sušičkou v Olešnici a bramborárna v Rozsíčce.Kravíny jsou 2 v Olešnici, po 1 v Crhově, Lhotě,Louce, Rozseči, Rozsíčce, Sulíkově a Petrově. Te-letník v Olešnici, odchovny mladého dobytka veKřtěnově, Ústupě a Rozseči. Výkrm býků v Ma-kově a salaš pro jalovice na Závrší u Olešnice.Vepříny jsou 2 v Olešnici a 2 v Louce.

Opravny zemědělských strojů jsou v Olešnicia Sulíkově, údržbářské dílny v Louce, Křtěnově,Rozseči a ve dvoře Lamberku. Stav dobytka je ná-sledující: 920 dojnic, 240 kusů výkrmu, 640 jalo-vic, 400 telat, 2 230 prasat a 12 koní. JZD má při-druženou výrobu. V Rozsíčce se dělají drátěnézásuvky pro n. p. Jitona Soběslav, závěsy protraktory, pro n. p. Liaz Jablonec a trakt. kabinypro n. p. Zetor Brno - Líšeň. Ženy šijí, hlavně veKřtěnově, ochranné obaly pro n. p. Jitona, Sobě-slav.

Přístavba školy Budova naší základní devítileté školy nestačila

vzrůstajícímu počtu žáků. V některých třídách semuselo směnovat. Proto místní národní výborjednal na krajském národním výboru o přístavbězápadního křídla školní budovy. Docíleno bylotoho, že již v měsíci srpnu 1976 započato se stav-bou a to dodavatelsky, bez pomoci občanů. Fi-nanční náklad vypočten

na 1 500 000 Kčs. Stavbu převzal Okresní sta-vební podnik v Blansku. Základy stávající školníbudovy jsou velmi mělké a proto byla budova za-jištěna betonovou podpěrou. Byly vyhloubenya vybetonovány sklepy a okolní terén urovnán.Na stavbě se pracovalo po celou zimu a 16. úno-ra 1977 bylo docíleno roviny zdi. V polovině břez-na začali tesaři táhnout vazbu a v polovině dubnabyla přístavba zakryta. V červenci a v srpnu bylyomítány místnosti a na podzim venkovní zdi. Po-tom teprve došlo na podlahy, montáž elektrickéinstalace, zabudování tří kotlů ústředního topenía jeho rozvod. V nových třídách se začalo vyučo-vat dne 3. ledna 1978.

Stavba hotelu Na podzim r. 1976 byla na místě zbořeného do-

mu Fialova č. 91 zahájena práce na stavbě hotelua sice v akci „Z“, tj. svépomocí občanů. Byla pro-vedena větší část zemních prací a vyhloubeny

– 174 –


a vybetonovány základy pro montáž nosné kon-strukce. Prostavěno bylo 178 000 Kčs. Na jaře r.1977 bylo v této práci pokračováno. Vyzděny by-ly okrajové zdi budovy, hlavně od domu č. 92.Nejobtížnější práce byla v měsíci červnu a čer-venci, kdy byla v tvrdé skále vyhloubena kotelnaa uhelna a tyto zabetonovány. Dne 8. srpna zapo-čali pracovníci podniku „Montované stavby Br-no“ s výkonným jeřábem montáž nosné kon-strukce domu z železobetonových tvárnic. Tatopráce byla skončena 8. září a zaplaceno za ni 357000 Kčs. Potom bylo pracováno na stavbě scho-dišťové zdi, na výstavbě příček v suterénu a do-končení stropu. V sobotu 15. října byla dána napředek domu vazba a 11. listopadu byl tento za-kryt taškami. Příchodem zimy byla práce přeru-šena. Roku 1977 bylo prostavěno 1 400 000 Kčs.Na této úspěšné práci se podílela nejen stálá pra-covní četa, složená vesměs z důchodců, alei ostatní občané Olešnice, kteří se zúčastňovalisobotních brigád. Nemalou měrou pomáhaly i or-ganizace NF na počest 60. výročí VŘSR. Celkembylo odpracováno občany 9 400 hod. a organiza-cemi NF 3 720 hodin zdarma. Nutno také zazna-menat zásluh všech členů MNV v čele s předse-dou Františkem Žílou a tajemníkem MilošemSrstkou, kteří měli o stavbu velikou péči a oběta-vě a neúnavně obstarávali pracovníky na sobotníbrigády. Dále zásluhu pracovníka MNV Eman.Lepky, který obstarával stavební materiál. Pakmístního stavitele Aloise Brokla,který pracoval ja-ko technický poradce a měl stavební dozor. Ko-nečně zednického políra Josefa Horáčka jako ve-doucího stavby.

Přístavba požární zbrojnice Snaha našich požárníků bylo získat do Olešni-

ce větší moderní autocisternu, neboť u nás jestnedostatek vody k hašení požárů a stará autocis-terna zn. Erena již nevyhovuje. Okresní inspekcepožární ochrany v Blansku si však kladla pod-mínku, aby k stávající požární zbrojnici byla při-stavěna nová, prostornější garáž, kde by se mohlaautocisterna umístit a zříditi zde etážové topení,aby voda v ní nezamrzala. Základní organizacesvazu požární ochrany proto vyhlásila pracovnípovinnost, MNV přislíbil pomoc a na jaře r. 1976byly stavební práce zahájeny. Během léta bylypostaveny zdi a položen strop. Na podzim bylapřístavba zastřešena a osazena vrata, která vyro-bilo družstvo Lidokov v Olešnici. Na jaře roku

příštího byla dána v garáži betonová dlažbaa místnost omítnuta. Nato v měsíci květnu zdepracovníci Lidokovu pořídili etážové topení.V červnu byla provedena venkovní omítka a dányokapové žlaby. Při té příležitosti byla provedenaobnova fasády celého dom, přeloženy střešní taš-ky a na celý dům dány nové okapové žlaby. Stav-ba byla provedena v akci „údržby“ a stavební ná-klad činil bezmála 110 000 Kčs. Členové ZO - SPOodpracovali na stavbě

1 335 hod. zdarma. Roku 1978 přidělena doOlešnice výkonná autocisterna Zil AC40/131. Ta-to jest vybavena 8 válcovým motorem o výkonu170 koní. Má nádrž na vodu o obsahu

2 400 l a krytou, celokovovou kabinu pro 7osob.

Přístavba Osvětové besedy V létech 1975 - 77 došlo v Osvětové besedě

k přístavbě sociálního zařízení a domovnickéhobytu. Stavba byla provedena v akci Z dle plánustavitele Brokla. Na místě starých záchodů, z ni-chž použita byla jímka, byly na podzim r. 1975vystavěny okrajové zdi rozsáhlejší budovy do vý-še stropu. Staré záchody byly zbořeny až na jařer. 1976 a zde zařízeno moderní a hygienické zaří-zení. Potom bylo postaveno poschodí, kde umís-těn byt domovníka. Na podzim r. 1976 byla stav-ba zastřešena. Počátkem r. 1977 byl domovnickýbyt omítnut, provedena elektroinstalace, rozvodvody a ústřední topení. Vydání se stavbou činilo

162 420 Kčs. Část práce provedli občané zdar-ma. Členové místní organizace ČSL odpracovalizdarma 717 hodin. Domovníkem zde byl ustano-ven Jos. Štourač. Zbývá ještě provésti venkovníomítku. Také vnitřek Osvětové besedy vyžadovalopravu. ONV koncem října poskytl finanční pro-středky ve výši 150 000 Kčs a do konce roku bylaprovedena rekonstrukce elektr. vedení v celé bu-dově, výměna podlahy v přísálí a vymalovánívšech místností.

Další práce MNV

Kanalizace potoka Veselský potok byl r. 1935 od koupaliště až po

dům č. 39 na Vejpustku zaklenut do cemento-vých rour. Od domu č. 39 k mostu na silnici k Cr-hovu byl potok jen regulován, jeho boky vyzděnya opatřeny zábradlím. Po obou stranách byla úz-ká silnice. Protože zde voda zahnívala a zapácha-

– 175 –


la, usnesl se MNV tuto část potoka zkanalizovat.Bylo to r.1976. Tato akce byla dodatečně schvále-na v říjnu tohoto roku. Velikou pílí MNV se poda-řilo do konce roku zakoupiti a přivézti cemento-vé roury průměru 100 cm a tyto uložiti. Roku1977 byly zhotoveny přípojky od domů a rouryzahrnuty. Majitelé sousedních domů při práci po-máhali. Roku 1976 činilo vydání 57 000 Kčs a ro-ku 1977 15 000 Kčs. Příštího roku ještě dojdek vnější úpravě.

Opravy Radnice Na jaře r. 1977 byl opraven domovnický byt ve

dvoře budovy MNV. Byly zde vyměněny podlahy,pořízena nová elektrická instalace, etážové tope-ní a místnosti vymalovány. V suterénu budovy,v bývalém vězení, upraven sklad CO. Vydání 41000 Kčs. Na podzim tohoto roku byl upravenvchod do budovy Radnice. Byla dodána novávkusná dlažba, obklady zdí a moderní elektrickéosvětlení. Byla také pořízena nová vrata a na čel-ném místě zavěšen znak Olešnice. Pan Fr.Žíla st.č. d. 28 zhotovil a obci daroval krásný lustr, kterýbyl na klenbu průjezdu zavěšen. Celek působímilým dojmem. Úprava byla provedena v akci„údržby“ a vydání činilo 30 000 Kčs. V létě r. 1977byl také opraven Němečků dům č. 117, který od r.1970 náleží obci. Byla natřena plechová střechaa obnovena fasáda. Náklad na opravu činil 36 738Kčs. Ve Křtěnově byly v II. etapě zvelebení život-ního prostředí dány v akci „Z“ chodníky podél vo-zovky a postavena požární zbrojnice, která budetaké sloužiti jako prodejní stánek při výletě. Dálebylo v akci „údržby“ provedeno oplocení prame-niště vodovodu nákladem 12 000 Kčs. Ve Lhotěbyla v akci „Z“ provedna přístavba kulturního do-mu, bývalé školy, nákladem 56 000 Kčs a v akci„údržby“ výměna oken v KD nákladem 15 000Kčs. Dále provedena penetrace vozovek v obcinákladem 30 000 Kčs.

Požár stohu Před půlnocí dne 8. září 1977 při velké bouři

uhodil blesk do stohu krmné slámy za kravínyhospodářství JZD Mír Olešnice, který shořel.K požáru se dostavily kromě místního požárníhosboru též sbory z Trpína, Crhova a Kunštátu, kte-ré jen chránily nedaleké kravíny. Na štěstí vál teh-dy vítr od kravínů a tak k dalším škodám nedošlo.Dle zprávy vedoucího hospodářství bylo na stohuasi 3 900 q slámy a škoda činí 75 000 Kčs.

Přemístění hraničního kamene Nedaleko obce Veselky na hranicích katastru

olešnického, ústupského a veselského, jinak nahranicích panství kunštátského, drnovickéhoa křetínského, stával velmi pěkný hraniční kámen.Při arondaci půdy byl však vyvrácen a pohozen.Péčí kronikáře byl tento mezník usazen při starécestě zv.Tereziánské u Korbářovy samoty č. domu289 nedaleko Veselky. Na jedné straně kamenejest vyryt znak majitelů panství kunštátského, pá-nů z Lamberka, písmena JAGL (Johan Arnošt GrafLamberk) a letopočet 1729. Na druhé straně sádujest znak majitelů panství drnovického, hraběcí ro-diny Serenji, letopočet 1729 a písmeno D.

60 výročí VŘSRŠedesáté výročí Velké říjnové revoluce bylo

v Olešnici následovně oslaveno: V neděli 22. října 1977 uspořádaly ZO Svazu

socialistické mládeže n. p. Centroflor a ZO Svazupionýrů při naší škole I. pochod po partyzánskéstezce. Pochod byl zahájen u památníku osvobo-zení v Olešnici, kde k účastníkům promluvil řed.školy Mir. Slavíček. Na pochodu byly 3 zastávky.1. U památníku obětem nacistické zvůle na Hradisku.2. U památníku partyz. skupiny Jermak u Dol.Čepí.3. U partyzánského bunkru v lesích u Prosetína.

Ukončení pochodu bylo v továrně Centroflor.Na zastávkách byla provedena kontrola a podánoobčerstvení. Délka tratě asi 30 km, pochodu sezúčastnilo 122 osob. Pochod organizoval Vrat.Sedlák, učitel zdejší školy, vydání hradil závodnívýbor n. p. Centroflor.

Ve středu 25. října se konala v Osvětové beseděveřejná schůze VO KSČ, na které bylo vzpomenu-to 60. výročí VŘSR a jejího významu pro našivlast i celý svět.

V pátek 28. října uspořádán v OB koncert pě-veckého sdružení „Dalibor“ ze Svitav. V neděli 6.listopadu večer byl uspořádán lampionový prů-vod od Sokolovny k památníku osvobození, kdepo státních hymnách promluvil do místního roz-hlasu předseda MNV Fr. Žíla. V rámci oslav VŘSRuspořádán v OB 13. listopadu hudební koncert Li-dové školy umění z Letovic a 27. listopadu před-vedeno pásmo operetních melodií od brněnskýchoperetních zpěváků.

Úmrtí Dne 13. listopadu 1977 zemřel bývalý vedoucí

místní pobočky Státní spořitelny, později ředitel

– 176 –


Okresní St. SP. v Blansku, Jaroslav Valenta č .d.118. Tento se narodil 16. října 1921 v Knínicíchu Boskovic. V létech 1964 - 1971 zastával funkcitajemníka MNV a v létech 1971 - 1975 byl jehopředsedou. Škoda, že pro onemocnění muselsvou činnost předčasně ukončiti.

Dne 25. března 1977 zemřel ve věku 82 let po-slední příslušník zahraničního odboje za I. světo-vé války v našem kraji Rudolf Čápek. Jako majitelvelkouzenářského podniku č. d. 29 získal si veli-ké zásluhy o naši obec.

Dne 16. července 1977 zemřel P. Leopold Bená-ček, kat.farář zdejší. Narodil se 14. listopadu 1901v Martínkově u Mor. Budějovic. V Olešnici půso-bil od r. 1925 jako kaplan a od r. 1934 jako farář.Pracoval také v obecní samosprávě. Byl členemobecní rady a okresního výboru. Od r. 1950 žilmimo naši obec a zemřel v Nosislavi.

Rok 1978

Činnost MNV

Kup domu č. 21 Koncem roku 1977 koupil místní národní vý-

bor dům č. 21 sousedící s Radnicí pro účelyMNV. Majitel domu ing. Karel Čápek z Brna žá-dal za tento 140 000 Kčs. Okresní národní vý-bor kup domu schválil, ale mohl poskytnout fi-nanční pomoc jen do výše 100 000 Kčs. Protodošlo k dohodě, dle níž MNV koupil jen obyt-nou budovu za 96 000 Kčs. Zámečnická dílnaa skladiště, stojící na nádvoří budovy, zůstanoumajetkem ing. Čápka a MNV je odkoupí v příš-tích létech. Podobně také provede úpravu do-mu.

Oprava Radnice Roku 1978 byla provedena výměna krytiny na

budově Radnice a dány nové okapové žlabya svody. Obnovena byla také fasáda domu a dánaokna ze strany dvora. Stavební náklad na tytopráce činil 56 000 Kčs. Byl také opraven dům prodomovníka, stojící na dvoře Radnice, náklademasi 20 000 Kčs.

Stavba hotelu Během roku bylo pokračováno na stavbě hote-

lu, podobně jako léta minulá. Na soboty byly plá-novány brigády občanů a členů organizací Ná-

rodní fronty, jinak zde pracovala stálá pracovníčeta, složená z důchodců. Byla provedena stavbavnitřních zdí, zasklena okna a na podzim byl vy-hlouben a vybetonován septik. Pracovníci „Vodo-hospodářských staveb v Brně“ provedli v budověelektroinstalaci, rozvod vody a ústředního tope-ní. Železárny n. p. Bohumín dodaly 2 kotle VSBIV., které byly zainstalovány. Až do konce rokuprováděla stavební četa JZD Mír ve vytopenýchmístnostech omítku zdí. Roku 1978 činilo vydáníse stavbou hotelu obnos 1 029.103 Kčs. Občanéodpracovali zdarma 4 365 hod. a členové organi-zací 1 685 hodin.

Stavba komunikace Mezi silnicí trpínskou a rovečínskou vzniklo

v posledních letech sídliště s družstevními a ro-dinnými domy. Spojovací cestu zde tvořil hlu-boký úvoz za evangelickým hřbitovem a továr-nou Lidokov. Tento úvoz byl rozšířen a urov-nán. Roku 1978 nechal MNV po krajíchvozovky usadit betonové obrubníky a vozovkunavézt štěrkem. Práce byla provedena v akci„Z“, to jest svépomocí. Finanční náklad činil 69000 Kčs. Příštího roku zbývá ještě vozovkuzpevnit asfaltovým polevem.

Úprava na Vejpustku V akci „údržby“ byla také provedena úprava

prostranství na Vejpustku proti domům č. 36, 37a 38 po provedené kanalizaci Veselského potoka.Finanční náklad činil 15 000 Kčs.

Stavba inženýrských sítí Na severozápadní straně Moravské strany

vzniká nová část obce. Vzniká na pozemcích býv.statku Klimentova, č. d. 144 a proto se zve Kli-mentka. V létech 1977 - 78 zde byly provedenypřístupové komunikace, vodovodní přípoje, ka-nalizace a elektroinstalace. Zemní práce byly pro-váděny velmi výkonnými stroji a hlína byla voze-na do Daňkovy cesty za domem č. 147. Byla za-koupena transformační stanice o výkonu 400 kW.Investorem byl místní národní výbor, ale veškerévydání hradil okresní národní výbor v Blansku.

V obci Lhotě byla v akci Z za vedení Emana Lepky provede-

na přístavba zastřešeného tanečního parketu přikulturním domě, bývalé škole. Finanční nákladčinil 15 000 Kčs.

– 177 –


Oprava školy Roku 1978 bylo pokračováno v modernizaci

naší školy. Byla provedena výměna oken na celébudově a dána nová fasáda. Tato akce si vyžáda-la finanční náklad 802 918 Kčs. Prováděl ji Okres-ní stavební podnik v Boskovicích. Tento však mělmálo pracovních sil a proto požadoval od správyškoly zajištění brigádnické pomoci. Proto ředitelškoly svolal rodiče žáků, s nimiž uzavřel závaz-ky na pomoc při stavbě. Celá akce byla díky ředi-telství školy a výboru „Sdružení rodičů a přátelškoly“ řádně připravena a provedena. Brigád sezúčastnilo 180 osob, které odpracovaly 1 500hod. Podařilo se vykonat velké dílo a vyučováníbylo minimálně narušeno. Olešnická základníškola má nyní 16 tříd, I. stupeň - totiž 1. až 5. roč-ník, 8 tříd a II. stupeň - 6. až 9. ročník, také 8 tříd.Oba dva stupně navštěvují děti z těchto obcí:Olešnice, Crhov, Křtěnov, Louka, Lhota, a Vesel-ka. Jen II. stupeň navštěvují ještě děti z Rozsíčky,Ústupu, Kněževse, Jobovy Lhoty a Trpína. Malo-třídní školy v našem obvodě jsou v Rozsíčce, kamdochází děti z Ústupa a v Trpíně, kam chodí téžděti z Kněževse. Celkem navštěvuje naši školu397 dětí, z toho 199 chlapců a 198 dívek. Na zdej-ší základní devítileté škole působí 24 pedagogic-kých pracovníků. Ředitelem jest Miroslav Slaví-ček, jeho zástupcem Antonín Vévoda. Kromě 16třídních a 3 beztřídních učitelů pečují o děti 2 vy-chovatelky družiny mládeže a 1 skupinový ve-doucí pionýrské organizace.

Činnost kulturní Počátkem roku 1978 přijal MNV do svých slu-

žeb kulturní pracovnici, kterou se stala Iva Hav-ránková z Letovic. Tato převzala řízení osvětovéa zábavně vzdělávací činnosti v obci. Stala sesprávkyní Osvětové besedy a redaktorkou „Oleš-nického zpravodaje“, který začal počátkem rokuvycházet. Byl povolen Odborem kultury ONV č.326/78. Tiskne jej n. p.Tisk, provoz Blansko. Vy-chází 1x měsíčně, počet výtisků 1 200. Na jehovydání přispívají místní podniky a občanům sedává zdarma. V Olešnici také působí „Stálé vzdě-lávací středisko“, které působí jako komise přiOsvětové besedě a jehož vedoucím jest zástupceředitele školy Ant. Vévoda. Činnost přednáško-vou zajišťuje a proplácí Okres. kulturní střediskov Blansku.

Roku 1978 byly uspořádány 4 slavnostníschůze:

24. února k 3. výročí převzetí moci12. března k Mezinárodnímu dni žen28. března ku Dni učitelů12 .listopadu k 61.výročí Velké říjnové soc. re-

voluce.Konaly se 3 výstavy a sice:15. - 23. února výsta-

va květin n. p. Centroflor k 30. výročí pod-niku. Výstavu zahájil okres. tajemník KSČDr. Opletal.

20. - 28. března výstava obrazů akad. malířkyKláry Sedláčkové. Výstavu zahájila učitelkaLud. Palendalová.

7. - 11. listopadu výstava nábytku.Sdružený klub pracujících v Letovicích sehrál

u nás 29. dubna div. představení „Omyl pro-fesora Somola“. Konečně uspořádáno 8vzdělávacích přednášek.

30. ledna Dr. Lhotský - Ženské choroby27. února Máša Soukopová - Ženy a Vítězný

únor 17. března Dr. Ivan Klempa - S jachtou kolem

světa30. března Dr. Ventrubová - Dvě generace pod

jednou střechou29. října Dr. Ventrubová - Úskalí mladého man-

želství 24. října pplk. Nesrsta - Současná mezinárodní

situace 13. listopadu Dr. Horal - Politika KSČ a nábo-

ženství.Sbor pro občanské záležitosti uspořádal

3x vítání občánků a 1x besedu se starými ob-čany spojenou s občerstvením.

Některé naše spolky pořádají zájezdy do diva-dla v Brně a na památná místa v naší vlasti i v ci-zině. Na výstavu „Doba Karla IV.“, uspořádanouv Praze na paměť 600. výročí smrti tohoto panov-níka, bylo z Olešnice vypraveno 6 autobusovýchzájezdů.

Hospodaření JZD Mír Chladné počasí tohoto roku s častými chladný-

mi přeháňkami prodloužilo vegetační dobu všechzemědělských plodin i ovocného stromoví ne-jméně o 20 dní. Žně v JZD Mír začaly teprve 24.srpna a byly ještě zdržovány častými dešti, takžedožínek byl až 16. září. Všechno obilí se muselodosušovat a sláma se svážela vlhká. Úroda všakbyla velmi dobrá a výnosy byly následující:viz tabulka

– 178 –


Také výsledky hospodaření v živočišné výrobě byly velmi dobré a jeví se následovně:

Velký úspěch v hospodaření JZD byl výsled-kem velké péče vedoucích pracovníků družstvao správné ošetřování rostlin a krmení dobytkaa v neposlední řadě také ve snaze o zúrodněnípůdy. Všechny zavlhčené pozemky, které posky-tovaly malou úrodu a nedaly se obdělat těžkýmistroji, byly v posledních létech odvodněnya urovnány. Menší potůčky byly zkanalizoványdo cementových rour. Odvodňování provedlo„Meliorační družstvo v Boskovicích „. Poněvadžu těchto investic jest brzká návratnost, poskytujena ni stát 50 % subvencí. Pozemky suché jestvšak třeba zavlažovat. V posledních dvou létechbyly nad cestou k Veselce na potoku od Veselkytekoucím nákladem JZD vybudovány 2 velkévodní nádrže , v nichž v době jarního tání neb zavelkých dešťů se zadrží voda, která v době suchase použije na závlahu okolních pastvin. Dřívev těchto místech byly 3 rybníky zv. Maršovy, kte-ré byly v I. polovině minulého století vypuštěnya proměněny v louky. Závlahové zařízení vyrobi-la fi. Zikmund, n. p. Lutín. Čerpadlo stálo 125 000Kčs a 6 závlahových jednotek 270 000 Kčs. K na-montování tohoto zařízení dojde až na jaře 1979.

K hospodaření JZD Mír dodávám, že hnojenía postřik chemikáliemi se koná většinou letecky.

Rozjezdová a přistávací plocha jest za Širokýmilukami u Kněževeských hranic. Letadlo dodává„Agrochemický podnik Boskovice“. Při řízenípráce používá JZD bezdrátovou dispečerskouslužbu, kterou vyrobila Tesla n. p. Pardubice. Zá-kladnová radiostanice jest v ústřední budověv Olešnici. Na radiové síti jest napojeno 10 pře-nosných radiostanic, které mají při sobě vedoucípracovníci po celém obvodě JZD.

Aby se zemědělství stalo přijatelnější pro mlá-dež, založen byl r. 1978 při JZD Mír v Olešnici

jezdecký oddíl. Tento má 9 členů a vedoucímjest Pavel Žíla, zootechnik z Olešnice č. 327. Ma-jí k dispozici 6 jezdeckých koní, kteří jsou ustáje-ni v konírně JZD v domě č. 122. Členové spolkucvičí se v ošetřování koní, strojení a předvádění,dále v jízdě a v běhu přes překážky. Jízdárna jestza bývalou Oderského cihelnou. Koně opatrujea krmí Josef Procházka, důchodce č. 85.

Pečovatelská služba O staré, osamělé a nemocné občany se starají

členové spolku Čsl. červeného kříže. Od 1. břez-na 1978 byla při našem zdravotnickém střediskuustanovena pracovnice, která tento úkol převzala.Stala se jí geriatrická sestra Jarmila Trávníčková,

– 179 –


roz. Novotná z Olešnice č. 389. Jejím úkolem jestpečovati o osoby starší 60 roků, tyto navštěvovatia sledovati jejich zdravotní a sociální stav. U osobopuštěných a bezmocných sjednati nápravu a po-moc. Dále jest její povinností svým svěřencůmpřevazovat rány, dávati injekce, měřiti tlak krve,donášeti léky a p. Obvod její působnosti tvoří ob-ce patřící k olešnickému zdravotnickému středis-ku. Tj.: Olešnice, Crhov, Křtěnov, Lhota, Louka,Hodonín, Rozsíčka, Ústup, Veselka, Kněževesa Jobova Lhota. V těchto obcích žije 598 osobstarších 60 roků a z toho 40 osob nemocnýcha osamělých. Pět nemocných osob má pečovate-le, které odměňuje Okresní ústav sociálních slu-žeb. V domě důchodců v Černé Hoře žije 9 oleš-nických občanů, v Boskovicích 1 osoba. Členky„Základní organizace čsl. svazu žen“ v Olešnici jekaždoročně na Štědrý den navštěvují a obdarová-vají.

Jest však bohužel dosti mladých lidí, v jejichždomácnostech by staří rodiče mohli dožít, ale da-jí je do domova důchodců a ani je nenavštěvují.

Lyžařský vlek Z podnětu místního obvodního lékaře MUDr.

Jiřího Riegla a jeho zásluhou byl r. 1978 vybudo-ván na Závrší lyžařský vlek. Nejobtížnější byl vý-kop strouhy 80 cm hluboké od domu č. 147 naMoravské straně na Hanákovu louku, pod příkrýsvah Závrší. Zde byla zabetonována strojovna vle-ku s elektrickým motorem a na kopci zakotvenavratná kladka. Délka vleku činí 450 m, délkaelektrického kabelu od domu č. 147 činí 600 m.Strojovna jest umístěna v plechové boudě, kterouvyrobili pracovníci „Grafitárny“ Velké Tresné. Od„Ingstavu“ Boskovice získána zateplená kabinapro obsluhu vleku. Finanční náklad na tuto akcičinil asi 50 000 Kčs a byl získán z příspěvkůmístních podniků a korporací. Přispěl i místní ná-rodní výbor, který daroval 30 q cementu. Při stav-bě odpracovali zájemci, hlavně z řad Svazu soci-alistické mládeže 600 hodin. Pomohli i chlapciz Domova mládeže. Vlek jest majetkem MNVa v péči ho mají členové SSM.

Rok 1979

Nový tajemník MNV Dosavadní tajemník místního národního výbo-

ru s. Miloš Srstka na vlastní žádost odstoupil zesvé funkce. Základní organiace KSČ v Olešnici

navrhla na jeho místo s.Václava Doskočila, dělní-ka z Olešnice č. 465, narozeného r. 1939, pro je-ho pracovní úspěchy a politické uvědomění. Ten-to byl jako kandidát představen občanům na ve-řejné schůzi, konané

dne 25. října 1979 a zvolen poslancem MNVv doplňovacích volbách dne 11. listopadu t.r. Ta-jemníkem byl zvolen ve schůzi místního národní-ho výboru dne 15. listopadu. Funkce tajemníkajest jeho zaměstnáním, jest uvolněným pracovní-kem. Podobně i předseda MNV František Žíla jestuvolněným pracovníkem.

Stavba hotelu Závrší Během r. 1979 bylo usilovně pracováno na do-

stavbě hotelu. Jako v předcházejícím roku pracova-lo na stavbě denně asi 6 důchodců, jinak organizo-vány brigády hlavně na soboty. Tyto svolávali po-slanci MNV ve svých obvodech. Roku 1979 byloobčany zdarma odpracováno 10 966 hodin a orga-nizacemi místní Národní fronty 5 536 hodin bez ná-roku na odměnu. Během zimních měsíců bylo vevyhřátých místnostech pracováno na omítce zdía stropů. Na jaře byl dokončen septik a postavenaopěrná zeď od Vejpustka. V budově byly položenykeramické dlažby a obklady a dokončeny elektroin-stalace a vodoinstalace. Provedena dále montážvzduchotechnického zařízení a zařízení chladíren.Do budovy zaveden telefon a zařízena televize. Ko-nečně byla na podzim provedena venkovní omítkabudovy a úprava okolí domu. Vydání se stavbou r.1979 činilo 1 578 622 Kčs. Během celé stavby činilnáklad 5 328 000 Kčs, bez vnitřního zařízení. Nanávrh MNV byl dům nazván Hotel Závrší. Kolauda-ce domu se konala 20. listopadu 1979 za účasti zá-stupců okresního národního výboru, družstva Jed-noty, Státní banky, Požární inspekce a místníhonár. výboru. V kolaudačním protokolu jest oceněnavelká aktivita MNV v Olešnici. Práce stavební bylyprovedeny kvalitně, za což patří uznání staviteliAloisu Broklovi z Olešnice č. 412, který stavbu řídila zaměstnanci MNV Emanu Lepkovi ze Lhoty č. 41,který měl na starosti přísun materiálu. Místní ná-rodní výbor získal r. 1977 úvěr u pobočky Stát. ban-ky v Blansku, z něhož bylo všechno vydání vyplá-ceno. Při kolaudaci 27. 11. 1979 převzala Jednotanový hotel do majetku a tento úvěr také převzala.

Otevření hotelu Závrší Slavnostní otevření hotelu se konalo v odpo-

ledních hodinách v sobotu 22. prosince 1979 za

– 180 –


velké účasti občanů. Slavnost zahájil předsedaNárodní fronty Miroslav Slavíček, ředitel zdejšízákladní školy. Předseda MNV František Žíla vesvém projevu ocenil obětavou pomoc občanůolešnických, bez rozdílu politického přesvědčení,při stavbě hotelu, bez níž by se tato akce neusku-tečnila. Vzpoměl také velké pomoci všech organi-zací NF a všem, kteří pomohli zdolat tento úkol,srdečně poděkoval. Dále promluvil místopředse-da okresního národ. výboru Jaroslav Hrazdiraa předseda Jednoty, nákupního a prodejníhodružstva, Dobroslav Richter, který mimo jiné po-přál zaměstnancům hotelu hodně úspěchů v prá-ci. V závěru slavnosti byl vyznamenán Místní ná-rod. výbor v Olešnici, jeho předseda a občané,kteří se při stavbě hotelu nejvíce zasloužili. Po-hostinství „Panský dům“ bylo dáno do klidu a je-ho zaměstnanci přešli do provozu hotelu Závrší.Vedoucím zde jmenován Jindřich Juránek a jehozástupcem Miloš Moravec.

Stavba zdi před školou Zeď v ulici zvané Obora před základní školou

byla vystavěna ze sbíraného kamene, jen na hlí-nu, před mnoha léty. Byla proto ve špatném sta-vu. Místní národní výbor po dohodě s nadřízený-mi orgány přikročil r. 1979 k její přestavbě. V mě-síci červnu občané v ulici bydlící starou zeďrozebrali a pomohli při stavbě zdi nové. Tato by-la postavena z tesaných kvádrů, které byly dove-zeny ze Skutče. Nová zeď byla posunuta poně-kud dozadu, takže při ní vznikl úzký chodník.Zároveň v té době byla asfaltem urovnána cestado školy a zbudována vozovka od Hliníků propřevoz uhlí do školní budovy. Finanční náklad nastavbu zdi i na tyto komunikace činil 331 165 Kčs.

V měsíci srpnu bylo za spolupráce Okresnísprávy silnic provedeno zpevnění místních ko-munikací, hlavně v nové části obce zv. Kliment-ka, za evangelickým hřbitovem a před požárnízbrojnicí.

V obci Lhotě byla r.1979 dokončena přístavba kulturního

domu, vymalovány místnosti nákladem 5 000Kčs. Dále provedeno zakrytí požární nádržev horní části obce železobetonovými panely ná-kladem 20 000 Kčs. Pod vodní nádrží v dolní čás-ti obce byl potůček zde tekoucí sveden do ce-mentových trub v délce 20m. Toto místo se budezasypávat a urovnávat. Tato akce si vyžádala ná-

kladu 5 000 Kčs. Oplocení vodovodu bylo natře-no a 1. října 1979 byl vodovod předán Okresní vo-dohospodářské správě. Tyto akce řídil Eman Lep-ka ze Lhoty č. 41.

Ve Křtěnověbyla tohoto roku provedena v obecním domě

nová elektroinstalace nákladem 20 000 Kčs.Rada okresního národního výboru v Blansku

vysoce ocenila dobré hospodářské a kulturní vý-sledky hospodaření Místního národního výboruv Olešnici. V soutěži národních výborů za rok1979 získal MNV v Olešnici I. místo v kategoriistřediskových obcí v okresu Blansko. V soutěžiobčanských výborů z 53 zúčastněných obcí zís-kal Křtěnov 12. a Lhota 19. místo.

Stavby v n. p. Centroflor Od r. 1976 jest do Olešnice zaveden přívod sví-

tiplynu. Národní podnik Centroflor přispěl tehdyna tuto akci částkou 213 000 Kčs. Teprve roku1978 v měsíci srpnu pořízena přípojka do podni-ku a zahájena stavba kotelny. Na stavbě bylo po-kračováno i roku 1979 a na

podzim t. r. byla stavba skončena. Práce sta-vební provedl Okresní stavební podnik v Blan-sku, práce odborné provedly „Plynárny Brno“.Přívod potrubí s dvojitým uzávěrem byl vedennejkratším směrem kolmo na hlavní vedení. Třikotle dodány ze Slatiny u Brna. První zatopenípod kotlem bylo uskutečněno 8. prosince 1979.Vydání se stavbou činilo asi

1 500 000 Kčs. Roku 1979 bylo ještě zbudová-no v závodě sociální zařízení, které stálo asi

250 000 Kčs a upraveno okolí mateřské školyv hodnotě zhruba 90 000 Kčs. Plán výroby za r.1979 byl splněn na 100,02 %. Vyrábí se zde asi150 druhů umělých květin, které se posílají do 25států. Závod v Olešnici zaměstnává asi 300 pra-covníků, provozovna ve Žďáře nad Sáz. asi 100pracovníků. Ředitelem jest Michal Kolařík rodemz Černé Hory, který stojí v čele podniku od r.1973. Vedoucím výroby jest Josef Krejčí z Kně-ževse, ekonomka závodu Eva Koblerová, rozenáFučíková z Olešnice č. 210 a mechanikem závoduFrantišek Olšán z Kněževse.

Hospodaření JZD Mír JZD Mír v Olešnici dosáhlo r. 1979 nejvyššího

výnosu obilnin na okrese Blansko. Přesto všakplán nebyl splněn, poněvadž r. 1979 byl na obilí

– 181 –


méně úrodný. Na plánovaný hektarový výnos 43q bylo splněno jen 42,10q = 97,9 %.

Úroda brambor byla velmi dobrá. Na plánova-ný hektarový výnos 212 q bylo docíleno 213 q =108,9 %.

Kam naši občané dojíždějí za pracíOle‰nice Kfitûnov Lhota

Grafitárna - Velké Tresné 38 2 2

Uranové doly - Dolní RoÏínka 15 - 1

Bruska - Kun‰tát 18 2 -

Kras - Boskovice 12 2 -

Minerva - Boskovice 3 - -

Tylex - Letovice 12 - 1

Letostroj - Letovice 10 - -

âKD - Letovice 9 - -

âSD - Skalice n/Svit. 3 - -

âSAD ãs. autob. doprava 16 4 -

Činnost kulturníRoku 1979 byly v Osvětové besedě uspořádány

3 výstavy a sice:6.–16. května „Výstava obrazů“ amatérských ma-

lířů z Nového Města. 11.–12. srpna „Výstava exotů“, kterou uspořádal

Spolek chovatelů drobného zvířectva II. 8. prosince „Výstava poštovních známek“, kterou

uspořádal Spolek filatelistů. Dále sehrána 3 divadelní představení. 24. března div. „Když kapela začne hrát“, sehrál

Sdružený klub pracujících v Letovicích. 21. dubna div. „Ženský boj“, sehrál divadelní sou-

bor z Bystrého. 23. května balet „Šípková Růženka“, který před-

vedli žáci Lidové školy umění ve Svitávce. Přes velkou snahu kulturní pracovnice Ivy

Havránkové se nepodařilo v Olešnici ustaviti di-vadelní kroužek.

Zásluhou Zdeňka Koláře, vedoucího prodejny,v Olešnici č. 455 byl však založen u nás kroužekloutkářů. Tento má 12 členů z řad mládeže a r.1979 sehrál na loutkové scéně v Sokolovně 15představení pro naše nejmladší. Sehráli takézvláštní představení pro děti z mateřské školy veVelkém Tresném a při mírové slavnosti v Rájci.Během letního klidu opravili členové kroužkuloutky a obleky. Vlastimil Člupek opravil elektric-ké vedení a Mirek Oliva ozdobil hlediště pěknýmiobrazy.

Velmi pěknou činnost vyvíjela místní lidováknihovna za vedení učitelky Lud. Palendalové.

Knihovna má 430 čtenářů, z toho 125 dětí, 70mladistvých a 231 dospělých. Roku 1979 bylo za-koupeno 145 knih a vyřazeno 31 knih starýcha velmi poškozených. Celkový počet knih činí 7976, z toho 6 156 pro dospělé a 1 820 pro děti. Na-učné literatury jest 2 198 svazků, krásné literatu-ry 5 778 svazků.

Knihovna odebírá také 19 různých časopisů.Ve spolupráci s Ředitelstvím zdejší školy bylo za-jištěno 6 přednášek pro dospělé a 11 besed proděti. Dále byly uspořádány 2 výstavky knih s pro-dejem.

Brněnští sportovní parašutisté provedli dne 9.května propagační seskok z letadla na pozemkyobce Křtěnova nedaleko Centrofloru. Tento pod-nik tuto akci objednal a zaplatil. Letadlo AN2 seobjevilo nad Olešnicí v 13.55 hod. Parašutistév počtu 10 seskočili bez nehody z výšky 1 000 m.Mezi nimi byl i olešnický rodák Josef Fadrnýnar.1935, č. d. 331. Po seskoku byli pohoštěnia setrvali se zájemci v družné zábavě.

NeštěstíVe žních pomáhali našemu JZD kombajnéři

z Tuřan u Brna. Byli ubytováni v Rozsíčce. Dne 5.srpna 1979 pršelo a nemohlo se pracovat. Proto sizašli do místního hostince a odtud v podrouše-ném stavu jeli osobním autem do Olešnice. Zde,před Chroustovými č. d. 34, najeli v plné rychlos-ti do nákladního auta, které jelo z Olešnice. V au-tě sedělo 5 cestujících, z nichž 4 byli těžce zraně-ni a jeden z nich 12. srpna zemřel v boskovickénemocnici. Jmenoval se Josef Marek, bytem v Br-něnských Ivanovicích.

Stavební ruch Roku 1979 byl v Olešnici poměrně čilý staveb-

ní ruch. Bylo postaveno 18 domů. Z toho 6 samo-statných, domy č. 503 - 508 a 12 domů v tzv. řa-dové výstavbě, totiž domy č. 509 - 520 na Kli-mentce.

Vladimír Neumann zemřel Dne 22. listopadu 1979 v ranních hodinách

zemřel zasloužilý občan olešnický Vladimír Neu-mann, bývalý majitel koželužny a domu č. 23. Do-žil se 83 roků. Od svého mládí pracoval v obecnísamosprávě. Byl dlouhá léta členem obecního za-stupitelstva za Čsl. stranu lidovou, v létech 1938 -45 byl starostou našeho městečka a v létech 1946- 50 předsedou MNV. Stál v čele obce v nejtěžší

– 182 –


době německé okupace a jeho zásluhou byla obecušetřena mnohých nepříjemností a škod.

Pracoval také nadšeně, bez nároku na odmě-nu, v požární ochraně, Čsl. červeném kříži a vespolku divadelním.

Čest budiž jeho památce!!!

Rok 1980

Stavba mateřské školy Ve volebním programu r. 1976 byla naplánová-

na v Olešnici stavba mateřské školy. Ku stavbědošlo r. 1980 a sice opět v akci Z, tj. svépomocía za finanční pomoci našich podniků. Na stavbupřispěly KčsJZD Mír 900 000 Lidokov 100 000

Centroflor 500 000 Okr. podnik komunal. sl. 200 000

Masn˘ prÛmysl 500 000 Sodovkárna 150 000

Rudné doly Tresné 500 000 âSAD 200 000

Lacrum 400 000 Vkus - krejã.druÏstvo 100 000

Jednota 100 000 Celkem 3 650 000

Již minulého roku byl pozemek vpravo od ces-ty na Veselku ležící odkoupen a koncem rokuurovnán a úrodná hlína odvezena. Jakmile na ja-ře země rozmrzla, bylo přikročeno ku stavbě a toosvědčeným způsobem. Během týdne zde praco-valo asi 8 pracovníků, většinou důchodců, za mz-du. V sobotu, případně i odpoledne během týdnezde pracovali občané zdarma.

Během měsíce března byla na staveništi vy-hloubena kotelna a základy domu. V dubnu bylapoložena kabelová přípojka elektrického prouduod transformátoru výrobního střediska JZDa v květnu přikročeno ku stavbě. Koncem zářístavba dokončena a zbudována betonová kon-strukce střechy. Později v budově vyzděny příčkya pracováno na přívodu vody a na kanalizaci.

Vykonalo se veliké dílo. Jest třeba vyzvednou-ti zásluhu poslanců místního národ. výboru,

kteří každý týden obcházeli svoje volební ob-vody a zajišťovali pracovníky na brigádu, a záslu-hu stavitele Aloise Brokla, č. d. 412, který měl sta-vební dozor a stavbu velmi obětavě řídil.

Finanční náklad na stavbu činil 1 532 898 Kčs.

Jiné práce MNV

Oprava koupaliště Koupaliště, zbudované r. 1934, potřebovalo

opravu. Tato byla provedena v akci „údržby“

r. 1980. Byla zcela přestavěna přední opěrná zeďa provedena betonáž dna. Na budově koupalištěbyly dále natřeny dveře a okna.

Na této akci bylo zdarma odpracováno asi 2500 brigádnických hodin. Stavební náklad činil120 634 Kčs.

Úprava místností na Radnici Koncem r. 1980 byla v budově Radnice zrušena

zasedací síň a dřevěnými přepážkami rozdělenana dvě kanceláře a spisovnu. Příčky zhotovili pra-covníci místního stolařského podniku při OP KS.Práce provedena v akci „údržby“, finanční nákladasi 10 000 Kčs.

Schůze MNV se prozatím konají v Osvětové be-sedě, ale v dohledné době se zasedací síň upravív sousedním domě č. 21.

Přemístění lidové knihovny Místní lidová knihovna byla od r. 1971 umístě-

na v bývalém domě Němečkově, č. 117. Během r.1980 byla přestěhována do Osvětové besedya koncem roku do poschodí bývalého domu Fia-lova č. 122. Byly zde provedeny menší stavebníúpravy, které si vyžádaly nákladu

14 768 Kčs.

Opravy v kině „Panorama“Roku 1980 bylo také přestavěno sociální zaří-

zení v našem kině. Toto se bude moci používati při výletech a jiných slavnostech na hřišti za So-kolovnou konaných.

MNV na stavbu přispěl částkou asi 10 000 Kčs.

Ve Křtěnově se provádí vnitřní oprava obecní-ho domu, hlavně nová elektroinstalace a novépodlahy.

Dále byl vyčištěn odpad vody potůčku prame-nícího nad hospodou.

Ve Lhotě byla zakryta požární nádrž nad obcía v kulturním domě, bývalé škole, proveden nátěrdveří a oken.

Potůček pod koupalištěm byl zkanalizovánv délce asi 30 m.

Komunikace na Klimentce Místní národ. výbor se také podílel na dokon-

čení úpravy vozovek na novém sídlišti zv. Kli-mentka a opravě vozovek na Moravské straně.

Díky pochopení většiny občanů zde bydlícíchse tato akce zdárně provedla. Občané zde odpra-

– 183 –


covali 1 300 hodin zdarma. Finanční náklad hra-dil Okresní národ. výbor v Blansku.

Krajský národ. výbor v Brně ocenil dobrou prá-ci MNV v Olešnici a při soutěži MNV udělil mučestné uznání II. stupně.

Toto vyznamenání obdržel předseda MNV s.František Žíla při slavnostní schůzi na počest 35.výročí osvobození dne 8. května 1980.

Stavební práce našich podniků

Přístavba mlékárny S přístavbou mlékárny se začalo r. 1977. Byl

zrušen byt ředitele, umístěný v provozní budověa tato část budovy byla zvednuta na 3 podlaží.Zde zřízeny laboratoře, pasterační stanice a dílnazakysaných výrobků. Dále bylo v podniku zříze-no nové, výkonnější chlazení mléka a pořízenautomat na plnění mléka do nevratných sáčků.

Roku 1979 byly před mlékárnou postaveny třivelké sklady na materiál a obaly.

Roku 1980 postavili pracovníci Stavebníhopodniku v Blansku při mlékárně rozsáhlou más-lárnu. Montáž strojního zařízení provádí „Chotě-bořské závody“ Chotěboř. Jedná se o výrobumásla s hodinovou kapacitou 2 000 kg másla.

Dovoz smetany bude rozšířen z mlékárny Oti-noves, Velké Opatovice a Bystřice n./Pernšt. Stro-jové zařízení bude dokončeno v polovině r. 1980.

K ředitelství mlékárny v Olešnici náleží provo-zovny ve Velkých Opatovicích a v Otinovsi a zra-cí sklepy v jeskyni Míchálka v Moravském krasu.Ředitelem závodu jest Vladimír Vávra, rodemz Bystřice n/P., nar.r.1929.

Masný průmyslv Olešnici plánuje v dohledné době větší pří-

stavbu podniku. Již před léty bylo získáno od sourozenců Pe-

terkových č. d. 36 v sousedství provozovny sta-vební místo, které však tvořila vlhká louka, jížprotékal Veselský potok. Bylo proto nutno nej-dříve toto stavební místo upraviti.

V létech 1979 a 1980 byl potok zaklenut do be-tonových trub a staveniště navezeno asi 1 m vy-soko kamenem a zeminou.

JZD Mírzbudovalo v letech 1978–80 ve výrobním stře-

disku v Olešnici odchovnu mladého dobytka pro

250 kusů. Hodnota díla jest 2 000 000 Kčs. V mě-síci říjnu byl sem dobytek sveden jednak z výbě-hů, jednak ze soukromých chlévů. Při vedenídružstva v Olešnici bylo r. 1978 - 80 postavenoústřední opravářské středisko, jehož hodnota dílačiní 1 600 000 Kčs.

Stavba bude dokončena do jara 1981.

Rokem 1980 byl ukončen 6. pětiletý plán. Vevýrobě obilí dosáhlo JZD Mír I. místo na okrese.

Spartakiáda Na oslavu 35. výročí našeho osvobození byla

uspořádána v Praze ve dnech 26. 6. - 29. 6. velko-lepá celostátní spartakiáda.

Po celé naší vlasti se již rok předem konaly pří-pravy a pilně cvičilo. Tak tomu bylo i v Olešnici.Chlapce cvičil učitel Stan. Neubauer, dívky uči-telka Pavla Stejskalová a nejmladší cvičence uči-telka Libuše Loubalová.

Místní spartakiáda v Olešnici se konala v nedě-li 1.června 1980. Ve 2 hodiny odpoledne vyšelprůvod ze základní školy na hřiště u Sokolovny,kde kromě olešnických cvičenců účinkovaly žač-ky ze ZDŠ v Kunštátě a žačky gymnázia v Bos-kovicích.

Olešničtí cvičenci se zúčastnili místní spartaki-ády v Kunštátě a v Boskovicích, a okresních Spar-takiád v Blansku a v Ústí n/Orlicí.

Tělovýchovná jednota Sokol Sdružuje v Olešnici všechnu tělovýchovu

a sport. Tato má 85 členů. Předsedou jest Ing.František Trávníček, č. d. 389. Jednota má 2 od-díly a sice: oddíl kopané, vedoucí Jar. Stejskal č.d. 168 a oddíl stolního tenisu, vedoucí JindřichFadrný, č. d. 41.

Zásluhou předsedy Jednoty Ing. Frant. Tráv-níčka byly v posledních létech provedeny velkéopravy na budově Sokolovny.

Roku 1978 byla provedena nová elektroinstala-ce budovy. Roku 1979 bylo v Sokolovně zbudová-no ústřední topení, postavena kotelna a nový ko-mín nákladem 145 000 Kčs kromě práce členů.

Roku 1980 dán nový nástřešní žlab, opravenafasáda domu a natřena okna.

Také byla provedena kompletní přestavba soci-álního zařízení v celé budově. Stavební náklad to-hoto roku činil 90 000 Kčs. Všechen finanční ná-klad hradil okresní výbor čsl. tělesné výchovyv Blansku.

– 184 –


Oddíl kopané byl v Olešnici obnoven r. 1952a později přičleněn k Těl. jednotě Sokol. Početčlenů jest 47, totiž 4 členové výboru, 24 členůmužstva a 19 dorostenců. Kopaná se provozujena hřišti Pod Horkou.

Oddíl stolního tenisu byl založen r. 1972. Ro-ku 1976 se přihlásil do okresní soutěže a běhemdvou let postoupil do I. přeboru. Má 15 členů,z toho 9 školních dětí. Cvičí v sále Sokolovny.

Sčítání lidu Z usnesení vlády ČSSR bylo v celém státě dne

1. listopadu 1980 provedeno sčítání lidu, domůa bytů.

U nás byl výsledek následující:Ole‰nice Kfitûnov Lhota Celkem

Poãet obyvatel s trval˘m pobytem 1 785 179 68 2 032

s doãasn˘m pobytem 55 1 - 56

Poãet domÛ trvale obydlen˘ch 436 40 22 498

rekreaci slouÏících 23 3 12 38

neobydlen˘ch 15 4 - 19

chat 6 6

Poãet bytÛ trvale obydlen˘ch 591 47 24 662

neobydlen˘ch 38 7 12 57

Od posledního sčítání před 10 lety se jevív Olešnici mírný vzestup. V Olešnici přibylo 80obyvatel, počet domů se zvýšil o 26 a bytů o 59.V Křtěnově však ubylo 38 a ve Lhotě 27 obyvatel.V mnoha domech bydlí jen staří rodiče, zatímcomladí lidé odcházejí do měst, kde mají více pra-covních možností a levnější studium jejich dětí.Neobydlené domky si kupují obyvatelé z Brnaa užívají jich k rekreaci. MNV se snaží tomuto je-vu brániti a v Olešnici tyto kupy neschvaluje.

Odvoz popela V Olešnici byla od r. 1936 skládka popela pod

městečkem, vpravo od silnice k Crhovu a z částina katastru této obce. Popel a jiné drobné, nehoř-lavé předměty sem občané vozili ve středu a v so-botu odpoledne, kdy zde býval dozor z MNV.Když byla skládka zaplněna, byl odtud popel od-vážen do opuštěných lomů na crhovském katast-ru. Občané přispívali MNV částkou 30 Kčs na roka jednu rodinu.

Dnem 3. listopadu 1980 byla tato skládka zru-šena a odvoz popela a kuchyňských odpadků za-jišťuje Okresní technický podnik v Blansku k to-mu účelu zbudovanými auty. Děje se to v dobězimní každé pondělí, v době letní každé druhé

pondělí. Popelem se zaváží opuštěná panská ci-helna u Louckého dvora.

Poplatek z jedné popelnice ročně činí 48 Kčs.

Letní čas Podobně jako roku minulého byl také počát-

kem dubna r. 1980 zaveden v ČSSR tzv. letní časa rafiky hodin byly posunuty o hodinu vpřed, let-ní čas trval do konce září.

Činnost kulturní Roku 1980 se v Olešnici konalo 5 plesů, větši-

nou v Osvětové besedě. Péčí kulturní pracovnice Ivy Havránkové se to-

hoto roku konaly 4 koncerty a 9 výstav a výsta-vek. Vzpomínám hlavně výstavu obrazů olešnic-kého malíře Karla Hamerského při příležitosti

10. výročí jeho úmrtí, konanou v Osvětové be-sedě 12.–19. října.

Dále výstavu výrobků n. p. Centroflor v Olešni-ci při oslavě 35. výročí vzniku tohoto národníhopodniku v salonku hotelu Závrší ve dnech 18.–25.května tohoto roku.

JZD Mír má družbu ve městě Žydowo u Hnězd-na v Polsku. Děti zaměstnanců statku byly na re-kreaci v Čepím u Štěpánova. JZD a ZDŠ uspořá-daly pro ně 8. 8. v OB besedu, kde účinkovalyčeské i polské děti.

„Rekrea“, družstevní kancelář v Brně, zpro-středkovala do hotelu Závrší v Olešnici od 15.června do 25. srpna 1980 rekreace polských dětí.Tyto rekreace byly 14 denní a bylo zde 5 turnusůpo 40 dětech.

S dětmi byly konány zájezdy do Brna, na Ma-cochu, na Pernštejn, na Vírskou přehradu apod.

Neštěstí ve Křtěnově Dne 2. září připevňoval 29. letý Karel Procház-

ka, zaměstnanec závodu Lidokov, bytem ve Křtě-nově 25, okapový žlab na domě č. 49 ve Křtěno-vě. Vadné lešení bylo příčinou, že spadl a smrtel-ně se zranil. Zemřel v boskovické nemocnici 26.září t. r.

Úmrtí Tohoto roku zemřeli dva učitelé na naší zá-

kladní devítileté školy.Dne 9. ledna zesnul bývalý učitel a ředitel ško-

ly Adolf Srstka. Narozen byl v Malém Tresném

– 185 –


29. 1. 1907. V Olešnici působil od r. 1930 jako od-borný učitel a od 1. 9. 1945 jako ředitel školy. Ro-ku 1950 se pro nemoc vzdal svého úřadu a léčil sev plicní ozdravovně v Jablonci, kde pak až do dů-chodu pracoval. V důchodě bydlel v Rovečném,ale do r. 1979 vypomáhal jako učitel na naší ško-le a jeho bývalí žáci z Olešnice jej donesli ku hro-bu. Zesnulý byl výborným hudebníkem a několikmladíků naučil tomuto umění. Dne 30. září t. ro-ku opustil nás navždy další náš učitel a zástupceředitele Vlastimil Havelka. Tento se narodilv Kunštátě 31. 1. 1911.

V Olešnici působil od r. 1936 do důchodu r.1971. Bydlel v domě č. 309

Rok 1981

Volby Tohoto roku se skončilo volební období všech

našich zastupitelských orgánů a vyšlo nařízeníprovésti volby. V Olešnici zahájila činnost tzv. vo-lební komise v čele s předsedou Milošem Srstkouč. d. 387. Organizace Národní fronty a naše zá-vody navrhly svoje zástupce, dle nichž byla usta-vena jednotná kandidátka pro volby do místníhonárodního výboru.

Tito kandidáti byli představeni občanům na ve-řejné schůzi, konané v Osvětové besedě dne 28.dubna 1981 a jednomyslně schváleni. Podobněi kandidáti do Okresního a Krajského národníhovýboru.

Do MNV bylo navrženo 36 občanů, z toho zeKřtěnova 3, ze Lhoty 1 a ostatní z Olešnice. Dlepohlaví 11 žen a 25 mužů.

Do ONV byli navrženi z Olešnice: Pavel Žíla, č.d. 327 a Jaroslava Dvořáková, č. d. 394. Do vo-lebních seznamů bylo zapsáno 1 372 voličů a prokandidáty Národní fronty se rozhodlo 1 364 voli-čů, tj. 99,93 %. Volby se konaly 5. a 6. června1981. V Olešnici v Osvětové besedě, ve Křtěnověv obecním a ve Lhotě v kulturním domě.

Na ustavujícím plenárním zasedání dne 2. čer-vence byl zvolen předsedou MNV František Žíla,č. d. 28, místopředsedou Alena Bednářová, č. d.130 a tajemníkem Václav Doskočil,

č. d. 465. Předseda i tajemník jsou uvolněnípracovníci.

Členové rady jsou: Miroslav Blaha, Jindř. Pro-cházka, Pavel Šutera, Zdeněk Jílek, Zdeněk Ha-las, Marie Cibulková, Naděžda Slavíčková a VěraKintrová.

Při MNV jsou ustaveny tyto komise: 1. Sociálně zdravotní2. Školská a kulturní3. Finanční4. Mládeže a tělesné výchovy5. Veřejného pořádku6. Lidové kontroly7. Výstavby Dále byl ustaven Sbor pro občanské záležitosti

a aktiv pro ochranu životního prostředí. V orgánech MNV pracuje 36 poslanců a 40 ak-

tivistů.V přidělených obcích byly ustaveny tzv. ob-

čanské výbory. Ve Křtěnově jest předsedou Mir.Doskočil č. 15, ve Lhotě Eman Lepka, č. 42.

Výměna domů Dům č. 122 v Olešnici, zvaný Fialů, vlastnil od

r. 1962 Státní statek a od r. 1977 JZD Mír v Oleš-nici. Bylo zde umístěno vedení hospodářství a by-ty zaměstnanců. Přízemí od domu č. 122, má pro-najato Jednota, lid. spotřební družstvo, pro pro-dejnu potravin.

JZD mínilo tento dům přestavěti a umístiti zdevedení družstva. MNV však v těchto místech plá-nuje stavbu velkého nákupního střediska a protonavrhl výměnu domů. Nabídl JZD dům

č. 117, zv. Němečků který získal kupní smlou-vu ze dne 7. dubna 1970. Vedení JZD Mír nabíd-ku tuto přijalo a dům č. 117 za dům č. 122 vy-měnilo. Cena jednoho i druhého domu odhadnu-ta na 80 000 Kčs. Směnná smlouva byla uzavřena1. 12. 1980.

Stavba mateřské školy Během r. 1981 se za veliké účasti občanů a kor-

porací pokračovalo na stavbě školy. Před jarem seprováděly omítky vnitřních zdí, betonové podkla-dy pod podlahu a elektroinstalace. Místní provo-zovna „Lidokov“ provedla montáž ústředního to-pení. Během léta bylo postaveno kolem budovylešení, provedena fasáda domu, klempířské a po-krývačské práce. V září došlo k vymalování všechmístností, položena podlahovina a provedeny ná-těry oken a zárubní. Na podzim proveden úkliduvnitř budovy a kompletace vodo a elektro insta-lace. Konečně bylo upraveno okolí budovy, hlav-ně vstupní prostory. Kolaudace budovy se konala15. prosince t.r. Skutečnost, že mateřská škola by-la 20 měsíců od zahájení stavby kolaudována,svědčí o velikém úsilí MNV při organizování a za-

– 186 –


jišťování dobrovolných pracovníků při této akci.Roku 1981 činilo vydání 1 323 141 Kčs.Celková stavba stála 2 107 403 Kčs.

PlynofikacePoněvadž nebyla zajištěna palivová základna,

hlavně koks, rozhodl se MNV mateřskou školuplynofikovat. Původně se uvažovalo napojit vede-ní u mlékárny. Jelikož závod Lacrum nemohl ak-ci z důvodů finančních realizovat, byl MNV nu-cen provésti přívod plynu od n. p. Masna a véstiho v dolním zástodolí k památníku osvobození,kolem základní školy a Hliníkama k novostavběškoly. U základní školy byla zbudována regulačnístanice na nízkotlak, takže občané severní částiobce budou postupně napojováni na plyn. Byl za-koupen plynový kotel a za pomoci ONV a oleš-nických závodů mohla se akce uskutečniti. Ply-nofikace byla zahájena v měsíci květnu. Výkopa pokládání potrubí zajišťoval MNV za velké po-moci Rudných dolů Velké Tresné a JZD Mírv Olešnici. Odborné práce provedli zaměstnanciInženýrsko-průmyslových staveb Brno.

Na požádání MNV povolily Jihomoravské ply-nárny zapojení na plynový řád těchto částí obce:Hliníky, Cihelna a družstevní výstavba vlevo odsilnice k Trpínu. Do zimy byl do těchto míst pří-vod plynu zaveden.

Vydání s plynofikací činilo 688 454 Kčs.

Další postup plynofikace bude pokračovat za-pojením základní školy a po vyjasnění situace naministerstvu paliv a energetiky budou postupněnapojování maloodběratelé.

Otevření mateřské školy Slavnostní otevření mateřské školy konalo se

dne 28. prosince 1981 ve 2 hod. odpoledne za vel-ké účasti občanů. Slavnost zahájil a řídil předse-da Národní fronty Mir. Slavíček, ředitel místní Zá-kladní školy. Předseda MNV František Žíla vesvém projevu poděkoval všem, kteří se o stavbutéto školy zasloužili, že mohla býti v tak krátkédobě postavena. Celou akci stavby pak zhodnotilmístopředseda ONV v Blansku Miloš Bacík, kterýpo svém projevu předal předsedovi MNV Františ-ku Žílovi čestnou medaili „Za socialistické Bla-nensko“. Tím ocenil veliké úsilí MNV při organi-zování a zajišťování stavebních prací. Dále bylavyznamenána řada zasloužilých občanů, členůMNV i stavební čety, načež místopředseda KNV

Josef Toman, rodem z Ústupa, slavnostně přestři-hl pásku v hlavních dveřích budovy a tuto otevřel.Do večera si pak občané novostavbu prohlíželi.Ředitelkou školy byla jmenována Božena Suchán-ková. Mateřskou školu navštěvuje 83 dětí, kteréjsou rozděleny do 3 skupin. O provoz školy peču-je 6 pedagogických a 6 správních zaměstnanců.

Další práce MNV Silnice vedoucí z Hliníků k novostavbě mateř-

ské školy jest hodně používána, hlavně vozidlyJZD Mír. Proto byla tohoto roku silnice rozšířenaa zbudován chodník. Další úprava vozovky seplánuje v příštím roce.

Ve spolupráci s JZD Mír byla také provedenarekonstrukce silnice od mlékárny k vedení JZD.Tato jest při velkých deštích hodně poškozována.Byla proto odkanalizována, opatřena obrubníkya zpevněna asfaltem.

Dále byla zbudována tvrdá, bezprašná cestak novým domům za evangelickým kostelem a keskladu topného plynu. Podobně zpevněna bylapříjezdová cesta k novým domům v blízkosti ma-teřské školy nár. pod. Centroflor.

Cesta vedoucí katol. hřbitovem bývala při vět-ších deštích hodně vybraná. Proto byla zájemciopravena, vozovka byla rozšířena, vyčištěna a nanáklad MNV zpevněna asfaltovým nátěrem.

ONV v Blansku poskytl obci na údržbu komu-nikací pomoc v částce 60 000 Kčs.

Stavební činnost našich spolkůZákladní organizace Svazu chovatelů okrasného

ptactva v Olešnici si buduje od r. 1978 svoji klubo-vnu s připojeným skladištěm krmiv a výstavníhozařízení. Stavební pozemek v Cihelně daroval jíMNV. Stavební materiál získán z bouraček domův Boskovicích. Očištění cihel a všechnu práci přistavbě provedli členové spolku zdarma, ve svémvolnu. Peníze na dovoz materiálu, na cement, pí-sek, nosníky a jiné potřeby získány z výtěžku vý-stav a z tanečních zábav spolkem pořádaných.

Ještě jest třeba provésti venkovní omítku a dá-ti do klubovny podlahu.

Zásluhu o stavby má předseda spolku Franti-šek Šutera č. d. 290 a hlavně Vladimír Vrbka,

č. d.332.Základní organizace Svazu zahrádkářů v Oleš-

nici koupila r. 1969 starou chalupu č. 72 na Vej-pustku a r. 1972 zřídila z bývalé zámečnické díl-ny a přilehlého chléva moštárnu. Obytná budova

– 187 –


byla dřevěná s šindelovou střechou, již velmi se-šlá věkem. Roku 1972 členové spolku střechupodložili, trámové stěny zbořili a střechu pode-zdili cihlami. V místnosti si pak zbudovali klubo-vnu. Zatím střecha docela sešla a bylo nutno dátinovou. Na návrh Emila Schustera, č. d. 167, bylorozhodnuto zvednouti domek na poschodí a dá-ti rovnou, plechovou střechu.

V letních měsících r. 1981 to bylo provedeno.Členové spolku odpracovali mnoho hodin vesvém volnu zdarma. Pomohli také chovanci Vý-chovného ústavu mládeže.

Svaz zahrádkářů podpořil místní organizaciudělením subvence ve výši 30 000 Kčs. Jinak by-lo vydání se stavbou hrazeno ze sběru starého že-leza. Roku 1981 bylo sebráno více než 200 q sta-rého železa, za což se získalo 12 000 Kčs.

O stavbu se přičinil předseda spolku Jar. Kubí-ček, č. d. 84 a hlavně již zmíněný Emil Schuster,

č. d. 167. Vnitřní zařízení domu i jeho fasádazbývá provésti příštího roku.

Nová prodejna Do Křtěnova dojížděla pravidelně pojízdná

prodejna, jinak si občané obstarávali svoje potře-by v Olešnici. Roku 1981 nechal MNV upravitivhodnou místnost v obecním domě ve Křtěnověa 5. prosince byla zde prodejna otevřena. Vedou-cí jest Vlasta Procházková ze Křtěnova.

Stav prodejen v Ole‰nici.

Prodejna ã.d. Vedoucí Poãet zamûst.

Samoobsluha 122 Marie Vojtová 4

Okrajová prodejna Eva Jílková 2

Mléko a mléãné v˘robky 19 Magda Valentová 2

Zelenina 121 RÛÏena Jílková 1

Cukrárna 120 Libu‰e Kohoutová 1

Maso a masné v˘robky 36 Stanislav Hlou‰ek 2

Maso a masné v˘robky 74 Stanislav ¤íha 2

Lidová jídelna 80 Alexandr Dvofiák 5

Hotel Závr‰í 92 Milo‰ Moravec 16

Drogerie 124 Ivan Kis 2

Elektrické spotfiebiãe 95 Blanka Koláfiová 2

Papírnictví 84 Naìa PetrÏelková 1

Textil 82 Blanka Fialová 3

Konfekce 88 Vladimír Podlipn˘ 2

Obuv 123 Marie Motyãková 1

Kovomat 27 Arno‰t Cupal 1

Veškerý nákup i prodej zprostředkuje „Jedno-ta“, lidové spotřební družstvo v Boskovicích. Je-

dině Komunální podnik Letovice prodává své vý-robky přímo, v domě č. 25.

V okolních obcích jsou prodejny potravina spotřebního zboží ve Křtěnově, Crhově, Louce,Hodoníně, Rozseči, Rozsíčce a Kněževsi.

Pohostinství jest v Crhově, Rozsíčce a Rozseči.Do menších obcí, jako do Lhoty u Olešnice, Ústu-pu, Veselky a Jobovy Lhoty dojíždí pravidelně po-jízdná prodejna, jejímž vedoucím jest Josef Kintrz Olešnice č. d. 227.

Nábytek a jiné bytové zařízení si občané obsta-rávají ve speciálních městských prodejnách, ce-ment, cihly a jiný stavební materiál ve skladu sta-viva v Boskovicích.

Výchovný ústav mládežeDosavadní ředitel tohoto ústavu Jaromír Kabá-

tek odešel do důchodu a na jeho místo byl jmeno-ván Josef Fadrný z Vranové, narozený 1. září 1939.

Na návrh odboru školství KNV v Brně bylav ústavu od 1. září 1981 zahájena výuka země-dělské výroby se zaměřením pro rostlinnou výro-bu. Teorie se získává ve škole, praxe na políchJZD Mír. Výuka jest tříletá.

JZD Mír přidělilo k tomuto účelu Ing. FrantiškaTrávníčka z Olešnice č. d. 389, který jest pověřenvedením odborného učebního oboru. Dále zdevyučuje ředitel ústavu Josef Fadrný a učitelkaFrantiška Čermáková. Této výuce se věnuje 11chovanců.

Jiná skupina chovanců pracuje na zahradě přiústavu pod vedením zahradníka Bedřicha Lep-ky, další skupina jest zaměstnána ve stolařskédílně pod dohledem stolaře Bohumila Čípka.Opět další skupina, obor zedník, pracuje v n. p.Letostroj v Letovicích, kam denně dojíždí. Tyvede mistr Václav Čakrt. Konečně 12 chovancůjest v pracovně výchovné skupině Žďárskýchstrojíren, kde jsou také ubytováni.

V Olešnici jest ubytováno 38 chovanců ve věku16–18 roků, většinou cikánského původu.

Chovanci ve svém volnu pomáhají starým ob-čanům při úklidu uhlí a podobných domácíchpracích. Zúčastňují se také na akcích MNV.

V současné době se v ústavu provádí generálníoprava elektrické instalace, vodovodu a sociální-ho zařízení.

Činnost kulturníRoku 1981 bylo uspořádáno 8 plesů a dětský

karneval.

– 188 –


Sdružený klub pracujících ve Svitavách sehrálu nás divadelní představení „Pozdní láska“.

Pěvecký spolek „Dalibor“ ze Svitav uspořádalv Olešnici koncert písní našich i cizích skladatelů.Divadelní spolek v Lysicích předvedl v Osvětovébesedě estrádní pásmo „Veselý večer“.

Obnoviti divadelní kroužek při OB v Olešnicise nepodařilo.

Pro děti bylo sehráno 15 loutkových divadel.Dále bylo uspořádáno 9 výstav a výstavek a před-nesena řada přednášek, které organizovala Osvě-tová beseda a nebo různé organizace pro své čle-ny, či různé podniky pro své zaměstnance.

ZO Svazu pro spolupráci s armádou vedla kursřidičů motorových vozidel a ZO Svazu žen kursšití oděvů, který vedla Hana Štouračová z Olešni-ce č. 517.

Konečně uspořádány 3 zájezdy do Brna na di-vadlo a několik zájezdů po krásách naší vlasti.

60 let KSČ bylo vzpomenuto na slavnostníschůzi, konané dne 12. května 1981 v Osvětovébesedě, na níž promluvil zástupce ředitele zdejšízákladní školy Antonín Vévoda. Tohoto jubileataké vzpomenuto na besedě se zakládajícím čle-nem KSČ Adolfem Lepoldem ze Křtěnova č. d. 12.

Na počest tohoto jubilea uspořádala ZO Svazusoc. mládeže závodu Centroflor dálkový pochodpo stopách partyzánského oddílu, který v II. svě-tové válce u nás působil, pod názvem „Pochod ví-tězství“. Trasa měřila 37 km a zúčastnilo se jejdosti velký počet zájemců, starších i mladších,kterým po návratu dáno ZV Centroflor pohoštění.V rámci oslav „60. r. KSČ“ byl také proveden 14.června v 16 hodin seskok z letadel, který proved-la skupina brněnských sportovních parašutistůu Weinerova křížku. Zúčastnilo se ho 13 účastní-ků, mezi nimi Josef Fadrný z Olešnice 331. Výškaletadla 1 200 m. Seskok byl uskutečněn zásluhouzávodu Lacrum a JZD Mír v Olešnici a přihlíželomu mnoho diváků.

Naši evangelíci vzpoměli „Sborovými dny“ 12.a 20. září 1981 dvoustého výročí vydání toleranč-ního patentu r. 1781, jímž bylo povoleno nekato-líkům veřejně vyznávati svoji víru a stého výročízaložení zdejšího českobratrského sboru r. 1881.

Opravy božích muk Zásluhou manželů Václava a Ludmily Štěpán-

kových z Olešnice č. 51 byla r. 1981 opravena bo-ží muka v Samotíně, jinak v Holcové cihelně.

Tento rok také opravil František Girgle z Oleš-nice č. 178 boží muku na hranicích ústupských.

Rok 1982

Počasí a úroda Během roku bylo počasí teplejší než jiná léta

a zemědělství velmi příhodné. Deštivých dní by-lo málo, takže se všechna polní práce mohla včasa beze ztrát vykonat. Přitom vždy včas napršelo,že osivo vzešlo a plodiny netrpěly suchem. Protomůžeme rok 1982 připočísti k rokům velmi úrod-ným. Obilí se urodilo hojně, podobně i brambor.Tyto však byly napadeny plísní a hodně hnily.

Také ovoce se hodně urodilo, hlavně jableka švestek, až se větve ohýbaly a lámaly. Teplé po-časí se udrželo dlouho do podzimu, proto ovocebylo dobře vyzrálé a chutné. Protože pro tak vel-ké množství ovoce nebylo odbytu, byly švestkyzpracovány na slivovici a jablka na mošt. V moš-tárně základní organizace Svazu zahrádkářů č. d.72, bylo vyrobeno více než

40 000 l moštu. Poplatek za 1 l činil pro členy80 hal., pro nečleny 1 Kčs. Do konce roku nena-moklo a ve studních bylo málo vody.

Úprava domu č. 21 Činnost místního národního výboru se stále

rozšiřuje a budova naší Radnice již na tyto úkolynestačí. Proto již r. 1977 koupil MNV od Ing. Kar-la Čápka dům č. 21, sousedící s Radnicí a upravilho pro svoje účely.

S úpravami bylo započato r. 1981. Bylo zde pra-cováno hlavně v zimní době, kdy práce venku ne-byla možná. V poschodí budovy byl shozen stropa odstraněny příčky mezi světnicemi. Také bylozrušeno schodiště. Počátkem r. 1982 bylo v úpravědomu pokračováno. Dle plánu, který vypracovalIng. arch. Mlejnek ze Stavoprojektu v Brně, bylazbudována zasedací síň MNV, místnost pro schů-ze Rady MNV a dvě kanceláře. Do těchto místnos-tí byl pak otevřen vchod z poschodí Radnice.

V letních měsících r. 1982 byla dána do celé bu-dovy nová okna a dána nová fasáda. Práci pro-vedla pracovní četa důchodců za vedení JosefaHoráčka č. d. 239.

Koncem roku zde pracovali zaměstnanci sto-lařské dílny Komunálního podniku na úpravěmístností za vedení Mir. Blahy č. d. 198.

První schůze MNV v nové zasedací síni se ko-nala 17. února 1983.

– 189 –


Přístavba školy Olešnická základní škola byla v nedávné době

zvětšena o 5 tříd, ale dosud nepostačuje velkémupočtu žactva. Chybí ji odborné učebny, šatnya kabinety.

Proto MNV po dohodě s ředitelstvím školy za-hájil jednání s odborem školství ONV v Blanskua KNV v Brně a hledány možnosti řešení. Velkýmúsilím MNV se podařilo zajistit generálního do-davatele na přístavbu základní školy systémem„Kord“, a to Okresní stavební podnik Brno - ven-kov, Školské stavby Vracov. MNV se však muselzavázat provésti zemní práce, betonáž základo-vých patek a terénní úpravy.

Práce byly započaty v polovině dubna. Staveb-ní skupinu, složenou z důchodců a dvou chovan-ců Výchovného ústavu mládeže v Olešnici vedeJos. Horáček č. d. 239. S výkopem základů po-mohli také rodiče školních dětí. 370 brigádníkůodpracovalo 2 010 hodin zdarma.

Po provedení těchto prací počátkem červnanastoupili pracovníci „Ocelových staveb Rud-ných dolů Jeseník“ na montáž ocelového nosní-ku, tzv. skeletu.

Pak následovala betonáž podlaží, zastřešenía opláštění skeletu, čímž byla podzimní práce sezdarem skončena. Během zimy se bude provádětstavba příček a kladení podlah v jednotlivýchmístnostech. Jest předpoklad, že stavba v hodno-tě 5 mil. Kčs bude dokončena koncem r. 1983.

V budově bývalé mateřské školy v Cihelně by-la umístěna klubovna „Pionýrské organizace“ přiolešnické škole a „Družina mládeže“. Provoz zdebyl zahájen 5. dubna 1982.

V Družině tráví svůj volný čas žáci 1. - 4. třídy,jejichž matky jsou zaměstnány a žáci přespolnído odjezdu autobusů. Počet dětí zde umístěnýchjest asi 70. Dohlíží na ně vychovatelky Jiřina Hal-vová z Olešnice a Marie Tenorová z Crhova.

Další práce MNV V nové části obce, na Bartoňově poli proti Cent-

rofloru byla r. 1982 provedena částečná rekon-strukce a část nových inženýrských sítí nákladem250 000 Kčs. Položen zde vodovod, kanalizacea zbudována bezprašná vozovka. Velký kus prácezde vykonali občané bydlící v této části obce.

Dále byla tohoto roku rozšířena a asfaltemzpevněna vozovka od koupaliště k mateřské ško-le. Tato jest hodně používaná povozy JZD do ne-

dalekého střediska živočišné výroby. Stavební ná-klad činil asi 90 000 Kčs.

Z dalších prací uvádím parkovou úpravuu zdravotnického střediska, kolem mateřské ško-ly a na horní části náměstí v místech bývalé ben-zinové čerpací stanice. Tato byla zrušena 30. září1979. Při parkové úpravě pomáhali studentio prázdninách a vyžádaly si tyto práce nákladucca 160 000 Kčs.

V přidělené obci Lhotě, zásluhou předsedytamnějšího občanského výboru Emanuela Lepky,bylo r. 1982 vyčištěno koupaliště a betonové stěnybyly natřeny modrou emailovou barvou. V akci„sadové úpravy“ bylo zde vysázeno 150 různýchokrasných keřů. Dále před budovu občanskéhovýboru, bývalou školou, byl upraven chodník.

V obci Křtěnově byla tohoto roku provedenavýměna elektrického vedení po obci a výměnapouličného osvětlení.

Školní zahrada Ve školním roce 1976 - 77 byla na naší škole za-

hájena postupná výuka podle nových učebníchplánů. Tím vyvstal pro ředitelství školy mimo ji-né úkol vybudovat novou školní zahradu, jakopředpoklad pro zabezpečení výuky pěstitelskýchprací. Vyhovující zahrada totiž chyběla. Úkolemřízení a zabezpečení této akce byl pověřen zá-stupce ředitele školy s. Ant. Vévoda. Za pochope-ní ekonomického oddělení odboru školství ONV,který akci finančně zabezpečil a MNV, bylo za-počato s úpravou zahrady na býv. Fialově louce,č. parc. 1196 nad tenisovým hřištěm, která leželaladem.V měsíci březnu r. 1981 byla za pomoci žá-ků vyšších tříd zahrada zřízena. Oplocení zahra-dy provedl Lidokov - Kunštát.

Roku 1982 práce pokračovaly. Postaven byl sty-lový srub s pláštěm z jehličnaté půlkulatiny, vekterém jsou skladiště a šatny. Zbudován byl skle-ník a na vyvýšeném místě umístěna na betono-vém podstavci ocelová nádrž na vodu. Celkovýnáklad na vybudování zahrady včetně vybavenípotřebným nářadím činil r. 1981 – 60 000 Kčs a r.1982 – 100 000 Kčs.

Činnost našich podniků JZD Mír. V Olešnici vzniklo středisko živočiš-

né výroby a v posledních létech provedlo zde JZDtyto stavby:

– 190 –


V létech 1980–82 byla postavena druhá od-chovna mladého dobytka pro 400 kusů. Hodnotadíla jest asi 2 miliony Kčs.

V těch samých létech zbudovalo JZD ve stře-disku centrální míchárnu objemných krmiv. Ze-dnickou práci provedla stavební četa JZD, strojo-vé zařízení vyrobil n. p. Agra Přelouč a sestavilaje Strojní traktorová stanice v Boskovicích.

Před míchárnou byly vyhloubeny a vybetono-vány dvě rozsáhlé silážní jámy. Vykopanou hlí-nou bylo zaváženo údolíčko nad Pijavičným ryb-níčkem vpravo od silnice k Trpínu. Hodnota dílatěchto dvou staveb činí 4 miliony Kčs. Dále zbu-dovalo JZD různé komunikace na svoje pozemkya koncem r. 1982 přívod topného plynu do stře-diska živočišné výroby.

Hospodaření JZD Mír r. 1982 bylo úspěšné.Obilniny vyseté na rozloze 1 425 ha docílily 47,10q hektarový výnos a tím se dostalo JZD Mír na I.místo na okrese Blansko.

Také v živočišné výrobě byly plány překroče-ny.

Mlékárna. Zvýšená výroba másla a jinýchmléč. výrobků v olešnické mlékárně přinesla ne-blahý jev, že přibylo mnoho odpadních vod, kte-ré působily zhoubně na chov ryb v naších tocích.Proto podnikové ředitelství koncer. podniku Lac-rum v Brně nařídilo vybudovat zde čističku od-padních vod.

S prací se započalo na jaře r. 1982. Výkop jámyprovedl okresní stavební podnik, který také dodalpotřebný stavební materiál. Práce zednické pro-vedli pracovníci závodu. Čerpadla objednána v n.p. Sigma Lutín u Olomouce a zapojení na místníkanalizaci provedl n. p. Vodovody a kanalizacev Boskovicích. Stavbu řídil Frant. Synek, stavebnítechnik v Olešnici č. 469.

Na jaře r. 1983 bude čistička uvedena do pro-vozu.

Závodu Centroflor v Olešnici byl na slavnostníschůzi dne 14. května 1982 předán titul „Závodsocialistické práce“, který mu byl propůjčen mi-nistrem průmyslu ČSR za úspěšné plnění pracov-ních úkolů. Titul do rukou ředitele závodu Mi-chala Kolaříka předal generální ředitel Koncernujabloneckého závodu bižuterie Ignác Křivánek.

Na slavnosti byla zhodnocena činnost závoduza období 6. a 7. pětiletky a vyhodnoceni nejlepšípracovníci závodu.

V poslední době došlo ke snížení zájmu o umě-lé květiny. Při pohřbech a kremacích se nyníi v zimní době užívá květin rostlých. Proto bylavýroba umělých květin v podniku omezena a za-vedena výroba umělých vánočních stromků.

Provozovna oděvního družstva Vkus V Olešnici byly dvě malé krejčovské provozov-

ny. Totiž provozovna krejč. družstva Vkus v Brně,která byla umístěna v domě č. 115 na náměstía provozovna nár. podniku Kras v Boskovicích,umístěná v domě č. 129 v ulici k evangel. kostelu.Tento dům byl majetkem pracovníků provozov-ny. Roku 1982 národ. podnik Kras provozovnuv Olešnici zrušil.

Budovu č. 129 koupilo krejčovské družstvoVkus a zřídilo zde svoji provozovnu. Pracuje zde7 zaměstnanců, vedoucí jest Ludmila Ježkováz Kunštátu.

V závodě Masného průmyslu došlo ke změněředitele. Stal se jím Zdeněk Proks.

Činnost společenských organizací Jezdecký kroužek při JZD Mír uspořádal v ne-

děli 18. července 1982 na hřišti Pod Horkou jez-decký den za účasti 35 jezdců z celého jihomo-ravského kraje. Po slavnostním nástupu následo-vala soutěž ve skoku přes překážky a soutěžvozatajstva.

Základní organisace Svazu chovatelů drobnéhozvířectva v Olešnici uspořádala ve dnech

7. a 8. srpna v Cihelně výstavu králíků, drůbe-že a cizokrajného ptactva. Výstava byla velmipečlivě připravená, ale pro deštivé počasí málonavštívena.

ZO Svazu včelařů v Olešnici uspořádala na pa-měť 75. výročí založení organizace výstavu vče-lařských potřeb a medového počasí a sice 25.a 26. září 1982 v Osvětové besedě.

Z činnosti kulturní uvádím následující: dne 21.března divadelní představení „Silvestr“, sehrál di-vadelní kroužek z Letovic.

Dne 4. prosince div. představení „Tři kostkycukru“, sehrál divadelní kroužek při OB z Vel-kých Opatovic.

Dne 23. října pěvecký koncert, předvedlo pě-vecké sdružení „Dalibor“ ze Svitav.

Během roku bylo sehráno 18 loutkových před-stavení.

– 191 –


V Olešnici také pracuje t.z.v. Místní rada mi-moškolské výchovy, kterou řídí Antonín Vévoda,zást. ředitele na Základní škole. Tato připravujepřednášky, hovory s mládeží a podobně.

Dále při MNV působí Sbor pro občanské záleži-tosti. Činnost tohoto tvoří: slavnostní vítání novo-rozeňat, odevzdání občanských průkazů mladýmlidem, předání povolávacích rozkazů brancům,pořádání schůzek důchodců a vzpomínky přiúmrtí zasloužilých občanů v místním rozhlase.

Neštěstí u mlékárny Dne 22. prosince 1982 v dopoledních hodinách

přivezla osádka nákladního auta z Otinovsi doOlešnické mlékárny cisternu se smetanou. Pootevření bočnice se cisterna na ložné ploše dalado pohybu. Osádka vozidla se ji snažila zadržet,což se jí však nepodařilo a cisterna přimáčkla 24letého závozníka, který zranění na místě podlehl.

Rok 1983

Počasí a úroda Rok tento jest pamětihodný svým velmi teplým

létem a dlouhotrvajícím suchem. Měsíc červenecbyl nejteplejším za posledních 150 let, pokud sepočasí zaznamenává. Po několik dní bylo 30 st. C,i více. Dne 27. července vystoupila rtuť teploměruna 36 st. C. Od posledního většího deště dne 26.června nenamoklo do hloubky brázdy do zámrzu.Bylo zakázáno pitnou vodou zalévat zahrádky,umývat auta apod. V hospodářství JZD Mírv Olešnici nebyla voda pro napájení dobytka a ta-to se musela denně dovážet až do podzimu. Úro-da obilí, hlavně ozimého, byla velmi dobrá a obi-lí se nemuselo dosušovat. Hektarové výnosyu JZD Mír byly následující: pšenice 53,20 q, žito46,70 q, ječmen 49,30 q, oves 48,20 q. Horší to by-lo s bramborami. Těm sucho velmi uškodilo a by-ly drobné. Sucho také uškodilo pícninám. Kukuři-ce plánovaná na siláž se zkrmila na zeleno.

Srážky během r. 1983 v mm/m.

Slavnost otevření přístavby školy Roku 1983 bylo pokračováno ve stavbě samo-

statného pavilonu naší základní školy. Bylo pra-cováno hlavně na vnitřní úpravě budovy a jejímokolí. Byly položeny podlahy, zavedeny elektric-ké instalace a přívod vody. Velkým úsilím poslan-ců MNV i občanů podařilo se stavbu v hodnotě 5milionů Kčs dokončiti o 7 měsíců dříve než byloplánováno. Slavnostní otevření této budovy sekonalo 30. srpna 1983 ve 14.30 hodin za účastizástupců krajského a okresního národního výbo-ru a četného obecenstva. Slavnost zahájila decho-vá hudba Lidové školy umění z Letovic. Ředitelškoly, jinak předseda Národní fronty MiroslavSlavíček, přivítal přítomné a ve svém projevu po-děkoval MNV za jeho veliké úsilí při zaopatřová-ní potřebného materiálu a řízení stavebních pra-cí. Předseda MNV Frant. Žíla zhodnotil ve svémvystoupení celý průběh stavby a poděkoval všem,kteří se o zdárný výsledek zasloužili. PředsedaOkresního výboru v Blansku Jos. Přibyl ocenildobrou práci MNV pro zvelebení obce, načež by-li vyznamenáni pracovníci, kteří se nejvíce za-sloužili. Slavnost byla zakončena prohlídkou bu-dovy. Nový školní rok 1983 - 84 byl zahájen 1. zá-ří v 8 hodin již v nových prostorách. Hlavní vchoddo budovy školy jest ze severu, z Hliníků, přescentrální šatny. V přízemí jest kancelář vedoucíškolního stravování, pak družina mládeže a 2učebny. V poschodí jsou odborné učebny a kabi-nety.

Občané bydlící před novým vchodem do školysi upravili chodníky před svými domy. MNV vě-noval materiál, občané provedli práci zdarma, vesvém volnu. Úpravou chodníků získala tato ulicena vzhledu a byla zvýšená bezpečnost žáků tudydo školy chodících.

Přístavbou školy se velmi zmenšilo školníhříště. Proto MNV přikročil již roku 1982 k vy-budování nového hřiště v areálu koupaliště.Byl proveden velký výkop svahu a hlína odve-zena na pozemky JZD. Získané prostranstvíbylo odvodněno, urovnáno, navezeno drob-ným štěrkem a uválcováno. Koncem roku zdebyla zbudována běžecká dráha. Hodnota díla r.1983 vykonaná činí asi 170 000 Kčs. Velmi vy-pomohlo JZD Mír se svými výkonnými stroji.Příštího roku bude hřiště zpevněno asfaltem,bude zbudováno zařízení pro skok vysokýa daleký a vrh koulí. Dále se zde plánuje hřiš-tě pro házenou a odbíjenou. Po dobudování

– 192 –


budou moci hřiště užívat i děti z nedaleké ma-teřské školy.

Přístavbou se také uvolnily místnosti v bývalémateřské škole v Cihelně. Ve schůzi MNV konané18. srpna 1983 bylo usneseno zde umístiti lido-vou knihovnu a sice od 1. dubna 1984. V zimníchměsících byla provedena vnitřní oprava domu.Byly zde dány nové podlahy a místnosti vymalo-vány. Do budovy byl také zaveden plyn. Dosa-vadní knihovnici, učitelku Ludmilu Palendalovu,nahradila v její funkci profesionální knihovniceZdena Pavlová z Drnovic. Tato knihy půjčujekaždý čtvrtek od 8 do 20 hod.

Stavba nákupního střediska Do volebního programu Národní fronty byla

také zařazena stavba nákupního střediska v hod-notě 5 milionů Kčs a sice v proluce po zbořeníPanského domu č. 120, domu Jurnečkova č. 121a domu Fialova č. 122. Po dohodě se zástupci Jed-noty, lidového spotřebního družstva v Boskovi-cích, bylo rozhodnuto stavbu provésti svépomocía sice ve dvou etapách. V etapě prvé zbořiti Pan-ský dům a dům Jurnečků a zde postaviti prodej-nu potravin. Teprve potom přikročiti k demolicidomu Fialova a zde postavit průmyslový prodej.Panský dům byla rozsáhlá poschoďová budova .V přízemí bylo pohostinství, obchod a průjezd,v poschodí dva byty. Ve dvoře stály konírnya sklad likérů. Za ním menší zahrada. Dle pověs-ti stávala v těchto místech olešnická zákupnírychta. Před rokem 1678 zabrala dům vrchnosta vlastnila ho do roku 1790. Od roku 1849 patřildům rodině Piskačově a r. 1960 získala ho Jedno-ta. Sousední dům Jurnečků byla také poschoďovábudova. V přízemí byl obchod a v poschodí byt.Ve dvoře stály chlévy a vzadu menší stodola. Ten-to dům koupila Jednota roku 1974. K demolicitěchto domů došlo koncem roku 1982. Bouránívýkonnými stroji prováděl Okresní stavební pod-nik Blansko a materiál byl odvážen pod bývalé tu-hové doly ve Velkém Tresném. Dřevo, cihly a lo-mový kámen si rozebrali místní zájemci na stav-bu kůlen, garáží apod. Do jara byly obě budovyzbořeny a prostranství bylo urovnáno. Tyto práceplatila Jednota. Práce stavební započaly v měsícizáří 1983 po skončení prací na škole. Okresní sta-vební podnik provedl výkop sklepů a kotelny, ob-čané svépomocí provedli ruční výkop základů bu-dovy. Hlínou z výkopů bylo zaváženo údolíčkoza bývalou Oderského cihelnou nad školní zahra-

dou. Až do příchodu tvrdé zimy pracovali na sta-veništi občané na vyzdění základů a betonovánínosných patek. Hodnota vykonaného díla činí500 000 Kčs. Investorem jest MNV v Olešnicia stavební plány vypracoval generální projektant- obchodní projekt v Brně, vedoucí ing. arch. Zde-něk Sklepek.

V připojených obcích bylo provedeno následu-jící:

Ve Křtěnově byla provedena rekonstrukce míst-ního rozhlasu s napojením na olešnický rozhlasa obnovení venkovního osvětlení po celé obci.

Ve Lhotě byla provedena údržba víceúčelovénádrže a jejího okolí.

Stavební úřad Dnem 1. července 1983 byl při MNV v Olešnici

ustaven stavební úřad I. stupně. Tímto dnem pře-šla pravomoc odboru výstavby ONV v Blansku naúseku výstavby na stavební úřad v Olešnici. Týkáse to těchto obcí: Olešnice, Crhov, Křtěnov, Lhotau Olešnice, Louka, Rozsíčka, Ústup, Veselka,Kněževes a Jobova Lhota. Stavební úřad vydáváúzemní rozhodnutí a stavební povolení na všech-ny stavby, provádí kolaudační řízení, povolujeprojektovou činnost a provádí všechna jednánísouvisející se soukromou i podnikovou výstav-bou. Vedoucí stavebního úřadu jest ing. HelenaLopourová.

Stavba správní budovy JZD Při reorganisaci zemědělských závodů roku

1977 převzalo Jednotné zemědělské družstvo Mírtaké budovy býv. ředitelství Stát. statku stojícínad mlékárnou a umístilo zde vedení družstva.Budova však nevyhovovala a proto JZD přikroči-lo ku stavbě správní budovy v místech bývaléhodomu Němečkova č. 117 na náměstí. Tento důmzískalo výměnou za dům Fialů

č. 122. Dům č. 117 byla poschoďová budova.V přízemí byla autobusová čekárna, dříve prodej-na masa, průjezd a byt. Později zde byla umístě-na obecní knihovna. V poschodí byl větší byt. Vedvoře stály chlévy, porážka a udírna. Dvůr byluzavřen velkou stodolou, ve které byla lednice.Tato budova, která byla dle pamětního kamenena domě umístěném postavena r. 1824, byla bě-hem r. 1982 zbořena a r. 1983 postavena budovanová dle plánu, který vypracoval R. Jiříček ze Sta-vebního podniku města Brna. Roku 1984 budouprováděny vnitřní práce a fasáda.

– 193 –


Opravy kostelů Na hřbitovní kostel svatého Mikuláše byla r.

1983 dána nová střecha z měděného plechu. Tu-to práci provedli zaměstnanci „Lidokovu“ z Kun-štátu. Na budovu byl dán také nový okapový žlaba svody a obnovena fasáda. Také farní chrám sva-tého Vavřince byl opraven. Byla vyspravena po-škozená fasáda a pořízen okapový žlab a svodya nově oplechován portál chrámu. Měděný plecha práce klempířské stály bezmála 300 000 Kčs.Práce tesařské, totiž stavba lešení kolem obouchrámů i práce zednické, provedli farníci zdarma.Zásluhu o tuto velkou akci má duchovní správcefarnosti P. František Kšica a František Hanák, dů-chodce č. 379. Filiální kostel sv. Mikuláše byl po-staven v létech 1724–25 ve slohu barokním, farníkostel sv. Vavřince v létech 1831 - 39 ve slohu zv.klasicismus, neb empír.

Činnost kulturní Rok 1983 byl nazýván rokem českého divadla.

V Olešnici byl tohoto roku po 16-ti leté přestáv-ce obnoven „Divadelní kroužek“ při Osvětovébesedě. Zásluhu o to mají manželé Zdeněka Blanka Kolářovi z Olešnice č. d. 455. Mladí di-vadelníci sehráli 3 představení a sice: 26. únorahru „Pohádka o Honzovi a víle Verunce“, 4. červ-na hru „Loupežnické koření“ a 18. prosince hru„Vodník Mařenka“. Dále u nás dvakráte hostoval„Divadelní soubor“ z Velkých Opatovic hrou „Lé-tající snoubenky“ a „Naši furianti“. Podobně Di-vadelní kroužek z Letovic sehrál divadelní před-stavení „U nás doma“. Během roku bylo uspořá-dáno 9 výstav, z kterých vzpomínám: výstavuobrazů olešnického malíře Karla Hamerského vednech 3.–7. dubna jako vzpomínku na jeho 75.nedožité narozeniny, dále již tradiční výstavudrobného zvířectva a cizokrajného ptactva, pořá-danou o olešnické pouti 14. srpna ve výstavnímareálu, který si spolek při své klubovně v Cihel-ně tohoto roku zbudoval. Z činnosti našich orga-nizací uvádím následující: v sobotu 7. květnaproběhlo na hřišti „Pod Horkou“ závěrečné koloOkresní soutěže mladých požárníků, tzv. „Hraplamen“. Soutěže se zúčastnilo 47 družstevz okresu Blansko. Olešničtí získali 6. místo.V neděli 17. července uspořádal Jezdecký klubpři JZD Mír ve spolupráci s Okresním výboremdružstevních rolníků na hřišti „Pod Horkou“ vel-mi zdařilý Jezdecký den. Zúčastnilo se ho 47jezdců z celého Jihomoravského kraje. Proveden

byl slavnostní nástup, skok přes překážky, voza-tajské soutěže a jiné.

Ceny potravin Cukr 1 kg 7,30 Kãs

SÛl 1 kg 1,50 Kãs

Mouka p‰eniãná

hladká 1 kg 3,20 Kãs

polohrubá 1 kg 3,50 Kãs

hrubá 1 kg 3,80 Kãs

Krupice 1 kg 4,25 Kãs

R˘Ïe 1 kg 10 Kãs

Chléb 1 kus 2,80 Kãs

Rohlík 1 kus 0,40 Kãs

Kakao 1 kg 70 Kãs

Mléko

plnotuãné 1 l 3,20 Kãs

polotuãné 1 l 2 Kãs

Smetana 1 l 5,60 Kãs

Podmáslí 1 l 1 Kãs

Máslo 1 kg 40 Kãs

Tvaroh 1 kg 8 Kãs

Tvrd˘ s˘r 1 kg 25 Kãs

Káva 10 dkg 24 Kãs

Umûl˘ tuk 1 kg 24 Kãs

Vajíãko 1 kus 1,20 Kãs

Maso hovûzí

pfiední 1 kg 22 Kãs

zadní 1 kg 55 Kãs

svíãková 1 kg 95 Kãs

Maso vepfiové

k˘ta 1 kg 60 Kãs

kotlety 1 kg 45 Kãs

plec 1 kg 35 Kãs

bok 1 kg 20 Kãs

Klobásy 1 kg 40 Kãs

Uzenky 1 kg 30 Kãs

Pohyb obyvatelstva Roku 1983 se narodilo z Olešnice: 12 chlapců

a 16 dívek, celkem 28 dětí. Ze Křtěnova 5 chlap-ců, 0 dívek, celkem 5 dětí. Ze Lhoty 1chlapec, 0dívek celkem 1 dítě.

Dohromady 18 chlapců a 16 dívek, celkem 34dětí.

Tohoto roku zemřelo z Olešnice: 14 mužů a 14žen, celkem 28 osob. Ze Křtěnova 2 muži, 0 žen,celkem 2 osoby. Ze Lhoty 1 muž, 1 žena, celkem2 osoby.

Dohromady 17 mužů a 15 žen, celkem 32 oso-by.

– 194 –


Z tohoto počtu zemřelých bylo 17 pohřbeno nanašich hřbitovech a 15 zpopelněno v brněnskémkrematoriu.

Rok 1984

Po celý rok se projevoval nedostatek spodnívláhy, čehož příčinou byla poslední dvě suchá lé-ta. Sněhu napadlo méně, jaro bylo chladné, a takse nástup do jarních prací hodně opozdil. Nejtep-leji bylo v první polovině června. V červencia srpnu bylo povětšinou zataženo. Žně započalyaž 27. srpna. Přestože počasí příliš nepřálo, úro-da byla pěkná. Hektarové výnosy v JZD Mír bylynásledující: pšenice 46,9 q, žito 47,4 q, ječmen45,6 q, oves 44,9 q, celkově výnosy obilí patřilyv družstvu mezi nejlepší. Úroda brambor bylav roce 1984 největší vůbec s průměrem 251q pohektaru. Také ovoce bylo mnoho, chybělo muvšak sluníčko a bylo nekvalitní.

Stavba nákupního střediska Příchodem jara byla opět obnovena práce na

této stavbě. Pracovalo zde 5–7 pracovníků, a tobuď důchodců nebo chovanců z Výchovnéhoústavu mládeže pod vedením Josefa Horáčka

č. 239. Na soboty byly svolávány brigády orga-nizací Národní fronty. Všechny práce řídil MNVOlešnice. Postupně byly vystavěny základy domua vybetonovány mohutné patky, na něž v měsícičervnu postavili pracovníci „Vodohospodářskýchstaveb Brno“ železobetonové sloupy nosné kon-strukce domu, tzv. skelet. Brigádnicky bylo pro-vedeno obezdění skeletu, dále stavba komínua výtahu. V polovině roku byla zahájena betonážpodlah v suterénu a celá stavba napojena na vo-dovodní a odpadní řád obce. Dle plánu měla býtiv polovině září provedena montáž skeletu druhé-ho podlaží, ale pro poškození jeřábu byla tatostavba provedena až koncem října. Tak byl po-stup dalších prací zpomalen. Časný příchod zimypak přivodil, že stavba zůstala přes zimu neza-střešena. Během roku bylo zde odpracováno bri-gádníky asi 9 700 hodin a hodnota díla činí1 275 000 Kčs.

Plynofikace Druhá etapa plynofikace zahájena na podzim r.

1983 a sice jako mimovolební program v akci Z.Bylo použito příspěvků ze sdružených finanč-ních prostředků našich závodů. Položilo se po-

trubí v délce 700 m v ulici Crhovské a Rovečínskéa přilehlé části náměstí. Větší výkopové práceprovedl zde „Okresní stavební podnik“, výkopzbylých částí majitelé před svými domky. Ti taképrovedli i zasypání strouhy po skončení prací.Svařování a ukládání potrubí provedli zaměst-nanci „Inženýrsko průmyslových staveb Brno“,v práci se pokračovalo dlouho do zimy. Z jara ro-ku 1984 bylo položeno potrubí kolem náměstí,v ulici Na oboře, ulici Trpínské, v družstevní zá-stavbě vlevo od ulice Trpínské, k budově Vý-chovného ústavu mládeže a ke středisku JZD Mír.Koncem roku byl zaveden plyn i k závodu Lacruma do správní budovy JZD. Přípojky do domů pro-vádí pracovník „Jihomoravských plynáren“, roz-vod po bytě provádí pracovníci „Lidokovu“ Oleš-nice. Do konce roku 1984 byl plyn zaveden asi do30 dnů.

Rekonstrukce silnic Na žádost MNV provedla „Okresní správa sil-

nic“ r. 1984 obnovu silnic v průtahu městyseOlešnice. MNV pro tyto práce zajišťoval brigádní-ky. Bylo totiž třeba zvýšit obrubníky, kanálovévpustě, vodovodní a plynové uzávěry apod. Tytopráce byly provedeny nákladem MNV. Občanébydlící v Cihelně zvýšili obrubníky vedoucí přivozovce v této ulici rovněž brigádnicky, a to zdar-ma. Potom byly odborně položeny tři vrstvy ži-vičného koberce nejen na silnici procházející ob-cí, ale i na místních komunikacích v Cihelně,v Hliníkách a části náměstí. Zvýšením se stav sil-nic velmi zlepšil, ale někde, hlavně v ulici Trpín-ské, se okolní domy utopily. V ulici na Oboře pro-vedli pracovníci „Jihomoravských vodovodůa kanalizací“ v Boskovicích generální opravu vo-dovodního řadu. Bylo provedeno vybagrování ce-lého podkladu vozovky a navezen sem štěrk. Tu-to akci financoval MNV ze sdružených finanč-ních prostředků našich závodů. Závod Lacrumv Olešnici přispěl na tyto práce obnosem

150 000 Kčs. Před příchodem zimy byla tatoulice zprůjezdněna.

Školní a sportovní areál V roce 1984 byla dokončena hrubá stavba hřiš-

tě u koupaliště nákladem „Školského odboruONV v Blansku“. Byly zde vytvořeny základy proběžeckou dráhu, skok daleký a vysoký. Dokon-čeno bylo hřiště pro házenou a odbíjenou polo-žením živičného povrchu.

– 195 –


Další činnost MNV Schůze místního národního výboru se konají

za účasti občanů, kteří jsou na nich informovánio práci MNV a mohou vysloviti svoje přání, kterése pak MNV snaží splnit. Na základě připomínekobčanů požádal MNV Státní notářství v Blanskuo zavedení pravidelných dnů Státního notářstvív Olešnici. Akce se zdařila a od června se konajíúřední dny každý druhý pátek v měsíci a občanéz Olešnice a okolních obcí nemusí dojíždět doBlanska nebo Kunštátu. Podobně také Česká stát-ní pojišťovna zavedla od července na MNV úřed-ní dny a sice každou poslední středu v měsíci od14–17 hod.

Nový lékař Zdejší obvodní lékař MUDr. Jiří Riegl pracoval

v Olešnici obětavě více než 21 roků, oblíben ob-čany. Koncem září 1984 odešel na nové působiš-tě do lázeňského města Jeseníku. MNV v Olešni-ci jednal v této záležitosti s ředitelem Okresníhoústavu národního zdraví v Boskovicích. Do Oleš-nice byl dočasně přidělen lékař z interního oddě-lení. Nemocnice v Boskovicích MUDr. BřetislavZatloukal. Bydlí v Brně a denně do Olešnice do-jíždí.

MNV v Olešnici je nadřízenými úřady hodno-cen velmi kladně. V soutěži MNV okresu Blanskozískal druhé místo z dvaceti soutěžících MNV.

JZD Mír Olešnice Během celého roku pokračovalo JZD Mír na

stavbě správní budovy č. 117. Jednalo se hlavněo omítky. V zimě se pracovalo uvnitř ve vytápě-ných místnostech, v létě byla provedena fasádadomu. Dále byla provedena vodovodní a elek-trická instalace, přívod topného plynu a kanali-zace. JZD dále zbudovalo spojovací cestu z hos-podářského střediska do dvora Lamberka, abytěžké a objemné povozy JZD nemusely projíž-děti a znečišťovati městečko nebo překážeti nasilnicích. Nová cesta vede k bývalému Pijaviční-mu rybníčku a Nedvídkem. Úrodná půda bylaodhrnuta a navezena vrstva štěrku, která bylazpevněna asfaltem. Koncem roku 1984 byl vestředisku JZD postaven prostorný seník. Sta-vební plocha byla urovnána a na mohutné beto-nové patky byla postavena železná konstrukce,kterou dodaly „Rudné doly Jeseník“. Do přícho-du zimy byla tato konstrukce zastřešena a ople-chována.

Rekreační středisko ve Lhotě V obci byla r. 1963 po bezmála 50 letém tr-

vání zrušena místní jednotřídní škola, a taklhotecké děti musely navštěvovat školu v Oleš-nici. Školní budova byla pak dosti velkým ná-kladem přestavěna na Kulturní dům. Protoževšak obec Lhota je velmi malá, byla tato budo-va nevyužitá. Protože náklady na její údržbubyly vysoké, rozhodl se MNV Olešnice budovunabídnouti JZD Mír pro ubytování sezonníchbrigádníků. JZD budovu odkoupilo a později serozhodlo vybudovat zde rekreační zařízení. By-lo přistoupeno k odkoupení sousedních po-zemků od p. Lad. Cvečka. Na jaře r. 1984 bylyzahájeny stavební práce dle návrhu staviteleJZD Miroslava Konečného. Ve staré školní bu-dově byl zbudován byt správce zařízení, dálekuchyně a jídelna. Za školou ve stráni bylo po-staveno 12 dřevěných chatek, které dodal n. p.Turany na Slovensku. V každé chatce jsou 4lůžka a elektrická kamna na vyhřívání. Dálezde byla postavena budova hotelového typu, vekteré budou v přízemí dvě místnosti s vlastnímvchodem pro potřeby občanského výboru veLhotě, potom bufet a sociální zařízení. V po-schodí bude 11 pokojů s 23 lůžky. Celkový ná-klad na tuto stavbu činí asi 1 600 000 Kčs. Od1. čevence 1984 prošlo tímto zařízením několikturnusů, hlavně mládeže Zemědělského podni-ku v Žydovu v Polsku, se kterým naše JZD Mírspolupracuje. Od nás bylo v Polsku na rekreaci40 dětí a 20 dospělých.

Přidružená výroba v JZD V zemědělství se během roku střídají období

pracovního vypětí a období poměrného klidu.Aby se členům JZD zajistila stálá práce, byla přiJZD Mír zavedena již před léty tak zvaná přidru-žená výroba. V Rozsíčce se vyrábí dřevěné oko-vané bedny, tzv. palety, potřebné pro uskladněníbrambor na zimu, dále drátěné zásuvky do skřínípro n. p. Jitona Soběslav, závod Klatovy, dále po-tom drátěné odkapací rošty na nádobí pro kuchy-ně určené n. p. UP Prostějov, závod Krnov. VeKřtěnově, v bývalém Šafaříkově mlýně, dálev Rozseči a Sulíkově se šijí textilní obaly na náby-tek pro n. p. Jitona Soběslav, závod Líšov u Čes-kých Budějovic. Součástí přidružené výroby je ta-ké sušárna brambor v Louckém dvoře a kameno-lom v Šiberáku. V zimních měsících se pracujev sušárně, v letních měsících v kamenolomu. Při

– 196 –


pilných pracích v zemědělství nastoupí pracovní-ci přidružené výroby na pole.

Nová protipožární výzbroj Okresní inspekce požární ochrany v Blansku

přidělila do Olešnice novou automobilovou cis-ternu zn. CAS-25. Nádrž obsahuje 2,5 m3 vodya 200 l pěnidla.Motor má značku Trambus RTO.Čerpadlo má výkon 24 000 l vody za minutu.Stroj v ceně 242 000 Kčs převzali zástupci organi-sace Svazu požární ochrany dne 19. ledna 1984ve Vysokém Mýtě. Stará autocisterna zn. ZIL by-la přidělena do Benešova u Boskovic. Kromě no-vé autocisterny jsou v požární zbrojnici tyto stro-je: Avia 30 - přepravní vůz pro mužstvo s požár-ní stříkačkou PS 12 o výkonu 8 l za vteřinu. Dlepoplachového plánu poskytují olešničtí požárnícipomoc při požárech v těchto obcích:

I. stupeň - Olešnice, Kněževes, Jobova Lhota,Veselka, Ústup, Rozsíčka, Tasovice, Černovice,Hodonín, Louka, Crhov, Křtěnov a Lhota u Oleš-nice.

II. stupeň - Rozseč, Sulíkov, Vřesice, Prosetín,Čtyři Dvory, Brťoví, Bolešín, Rovečné, Velkéa Malé Tresné, Věstín a Věstínek.

Dalším obcím jen na požádání velitele zásahu.

Živelní pohroma V noci ze dne 12. na 13. července probudila

naše občany divoká bouře, spojená s prudkýmvětrem a průtrží mračen. Příval vody z našichpolí se v krátkosti přihnal do městečka a vnikldo sklepů i do bytů domů nízko položených.Během 2 hodin, co pohroma trvala, napršelo55,6 mm vody. Elektrický proud byl přerušen.V některých bytech bylo až 1m vody, která po-škodila nábytek a podlahy a zanechala množ-ství bahna.O něco méně škody napáchal vodníživel na Vejpustku. I tam se silnice změnilav řeku hlubokou 30 cm. Voda odnesla dokonceosobní automobil, který se naštěstí zachytilo překážku. Velká škoda vznikla v závodě JPmasný Olešnice. Voda zaplavila dílny, udírnu,expedici masa a uzenin i chladírnu masa. Po-žárníci od 2 do 9 hodin čerpali vodu z těchtoprostor a pak splachovali bahno. Velká škodavznikla ve školní zahradě, na hřišti a komuni-kacích. Nenahraditelná škoda vznikla na na-šich kamenitých polích, z nichž voda odneslanejúrodnější půdu. MNV vyhlásil brigádu naodstranění bahna z bytů starých, opuštěných

a práce neschopných občanů, dále na práce naúklid bahna z veřejných komunikací hlavněv okolí okrajové prodejny na Moravské straně.Bylo odpracováno asi 2 000 hodin. Na úklido-vých pracích pomáhalo také JZD nakladačembahna a další technikou. Zprávu o této událostihlásil také Čs. rozhlas.

Další pohroma byla velká vichřice dne 23. li-stopadu, která napáchala mnoho škod hlavně nalesních porostech. Naší obci se naštěstí téměř vy-hnula. Velké škody napáchala v okolí nedalekéhoHodonína.

Činnost kulturní Ve dnech 16. a 17. června 1984 vzpomínali

a oslavovali naši požárníci 110. výročí založeníhasičského sboru v Olešnici. V sobotu 16. červnavečer se konala v Osvětové besedě vzpomínkováschůze, v neděli 17. června požární cvičení a ve-selice v zahradě Sokolovny. Předsedou MO SPOjest Václav Tůma, dělník č.251, velitelem Stani-slav Blaha, dělník č. 480. Organizace má 63 čle-nů.

Roku 1984 se konalo v Olešnici 6 plesů. Diva-delní představení byly tři: „Blázinec v I. poscho-dí“ sehráli herci z Jihlavy, „Nazdar tati“ sehráliherci z Letovic, „Sůl nad zlato“ sehráli členové di-vadelního kroužku Olešnice za režie paní Člup-kové č. 189.

Dále se uskutečnil velmi zadřilý koncert man-želů Blažkových z Lysic. Členové Recitačníhokroužku z Velkých Opatovic předvedli u nás „Ve-čer poezie zv. Jeřabiny rudnou“. Dále byly uspo-řádány Hovory s mládeží na téma „Společenskávýchova“ a téma „Spartakiáda r. 1985.“ Výstava výstavek bylo uspořádáno několik. Vzpomínámvýstavu obrazů akademické malířky Kláry Sed-láčkové, rodem z Crhova, k jejímu životnímu ju-bileu 75 let. Dne 1. července 1984 uspořádal Jez-decký klub při JZD Mír spolu s OV svazu druž-stevních rolníků na hřišti „Pod horkou“ Jezdeckýden za účasti 50 koní. Ceny pro vítěze soutěží vě-novalo vedle OV SDR také JZD Kunštát, Rovečné,Olešnice a MNV Olešnice. Během roku bylouskutečněno několik zájezdů na divadlo do Brnaa na koncert do Bystřice nad Pernštejnem k ukon-čení Roku české hudby.

Pohyb obyvatel Roku 1984 se narodilo z Olešnice 9 chlapců, 16

dívek, celkem 25 dětí. Ze Křtěnova 2 chlapci, 2

– 197 –


dívky, celkem 4 děti. Ze Lhoty se nenarodilo žád-né dítě, dohromady se narodilo celkem 11 chlap-ců, 18 dívek, celkem 29 dětí.

Tohoto roku zemřelo z Olešnice 10 mužů a 8žen, celkem 18 osob. Ze Křtěnova 1 muž a 1 že-na, celkem 2 osoby. Ze Lhoty rovněž 1 muž a 1žena, celkem 2 osoby, dohromady zemřelo 12mužů a 10 žen, celkem 22 osob.

K trvalému pobytu se přihlásilo v Olešnici 41osob, v obci Křtěnově a ve Lhotě nikdo. Z trvalé-ho pobytu se odhlásilo v Olešnici 28 osob, veKřtěnově 9 osob a ve Lhotě 1 osoba, celkem seodhlásilo 38 osob.

Rok 1985

Počasí a úroda Rok 1985 byl celkově chladný, velmi bohatý na

dešťové srážky. Pro zemědělce byl mimořádněnáročný až do podzimu. Dne 1. ledna nás pře-kvapilo - 12 °C a nikdo nevěřil, že teplota vystou-pí nad nulu až 31. ledna. Od 4. do 11. ledna bylai přes den teplota nižší než - 10 °C a od 7. do 9.ledna sestoupila na - 25 °C. Po 15. lednu byla pů-da promrzlá na 90 až 120 cm do hloubky. Únorzačal nejdříve teplotami kolem nuly, potom od 7.až do 23. února stále mrzlo, teplota dosahovalaaž - 20 °C, sněhová přikrývka byla 10 - 15 cm. Sil-né mrazy způsobily velké škody na celém územístátu. Na jihu pomrzly celé vinohrady, u násmnoho ovocných stromů, hlavně ořešáků. V JZDbylo zaoráno 5 ha a poseto 7 ha víceletých pícnin,zaoráno 10 ha jílku na semeno. Zima byla srov-návána množstvím škod s rokem 1929.

Březen byl mírnější, bohatý na srážky, s teplota-mi do + 10°C. Zem byla dlouho promrzlá. Ani po-zději se počasí neustálilo. Ještě 30. dubna napadlo4 cm sněhu. Od poloviny května nastalo teplejšípočasí. Setí začalo 5. dubna, sázení brambor od 15.dubna. Letos JZD Mír osázelo na pokusné plošepoprvé sadbu brambor druh Rézy ozářenou lase-rem. Stejným způsobem bylo ošetřeno 20 ha osivakukuřice. Pěkné počasí bylo v druhé polovině čer-vence. Sklizeň brambor - raných odrůd začala 18.srpna, pokročila díky pěknému počasí v druhé po-lovině září a byla ukončena do 18. října. Bylo do-saženo v historii nejvyšších výnosů 25,2 1 tunz hektaru. Družstevníci však museli 7krát provádětpostřiky porostu brambor proti plísni. Občané do-ma na zahrádkách sklidili vlivem vlhkého počasímalou úrodu brambor. Žně započaly 21. srpna, kdy

se vracely osádky kombajnů z výpomoci v jižníchoblastech. Deštivé počasí závěr žní protáhlo až do12. září. 40 ha obilí muselo býti sklizeno náhradnítechnologií. Hektarové výnosy v JZD Mír byly ná-sledující: pšenice 4,73 t, žito 4,06 t, ječmen 4,15t a oves 4,58 tun, celkově průměrné výnosy 4,65 tu-ny obilí. Družstevníci snížili spotřebu umělýchhnojiv. Množstvím 286 kg na 1 ha se dostali na nej-nižší úroveň za posledních 5 let. Ovoce bylo máloa v horší kvalitě, švestky se neurodily vůbec, okur-ky byly všude napadeny plísní a uschly dříve, nežzačaly rodit. První sníh napadl již 13. listopadua udržel se až do začátku prosince.

Úmrtí kronikáře Josefa VišinkyDlouholetý kronikář obce pan Josef Višinka

zemřel náhle po krátké nemoci 23. února 1985 vevěku 74 let. Narodil se 8. července 1911 v rodiněrolníka Josefa Višinky z Olešnice č. 116 jako nej-starší z pěti sourozenců. Od mládí měl velký zá-jem o poznání dějin Olešnice a celého okolí. Sezájmem studoval veškerou dostupnou literaturu,archivní dokumenty, staré matriky a zápisy.Dlouholetým zájmem se vypracoval na opravdo-vého znalce místních poměrů a historie. V roce1933 sepsal stručné dějiny okolních hradů, zám-ků a zřícenin. Pověsti o nich získal z vyprávěnístarých olešnických občanů. Své poznatky z 30leté soustavné a systematické práce shrnul dostrojem psaných „Dějin Olešnice“, které dokončilv roce 1961.

Dějiny podrobně pojednávají o historii naší ob-ce až do konce 19. století. Výtah z této knihy vy-šel potom po autorově zpracování na pokračová-ní ve Zpravodaji obce pod názvem „Stručné ději-ny Olešnice“. Práce byla kronikářem neustáledoplňována novými údaji a v roce 1971 byly pře-psány a věnovány MNV Olešnice. V roce 1976 do-končil „Kroniku rodu Višinkova.“ Jeho neustálápráce přinesla další poznatky a informace, kteréshrnul do spisu „Dodatky k dějinám Olešnice“,které sepsal r.1982. V roce 1982 rovněž dokončili další práci s názvem „Olešnické pověsti“. Prolepší znalost obce zpracoval chronologický se-znam všech majitelů jednotlivých domů v Olešni-ci. Vše shrnul v nové kronice obce s názvem „Ma-jitelé domů v Olešnici na Moravě“. Josef Višinkavykonával funkci kronikáře obce plných 45 let.Do funkce kronikáře byl ustanoven dne 3. dubna1940 na schůzi tehdejšího obecního zastupitel-stva. Získal si velkou oblibu u spoluobčanů i žá-

– 198 –


ků školy, kam často docházel na besedy. Mnoholet byl rovněž dopisovatelem Národopisné spo-lečnosti při ČSAV. Za svoji práci obdržel „Čestnéuznání.“ Měl velkou zásluhu na utříbení nejstar-ších dějin obce. Na základě jeho podkladů pro-vedl zápis do kroniky obce za rok 1984 VratislavSedlák, který byl radou MNV ustaven do funkcekronikáře od 1. ledna 1985.

Společný národní výbor se sídlem v OlešniciVe čtvrtek dne 10. října 1985 bylo uskutečněno

ustavující plenární zasedání společného národní-ho výboru se sídlem v Olešnici pro obce Křtěnov,Lhota u Olešnice, Kněževes, Veselka, Jobova Lho-ta, Rozsíčka, Ústup, Crhov, Louka a Olešnice. Prozlepšení práce národních výborů byl přijat v roce1969 zákon, který byl dále upravován. V roce1982 byl přijat nový zákon č. 49 o působnostimístních národních výborů ve střediskových ob-cích. Tento zákon sledoval, aby byla posílena úlo-ha národních výborů, a to zejména ve vztahuk orgánům a organizacím řízeným národními vý-bory. Tak byl v roce 1983 zřízen v obci stavebníúřad 1. stupně s pravomocí pro Olešnici, integro-vané a spádové obce. Dne 29. 6. 1984 byla zříze-na Rada ředitelů závodů jako poradní orgánMNV. Krajský národní výbor v Brně rozhodl dne25. 9. 1984 o zařazení MNV Olešnice mezi národ-ní výbory s rozšířenou působností s účinností od1. ledna 1985. V srpnu 1985 bylo potom schvále-no vytvoření hospodářsko správního odboruMNV. Konečně 26. září 1985 schválilo plenárnízasedání ONV Blansko vytvoření společného ná-rodního výboru pro zmíněné obce.

Na ustavujícím plenárním zasedání 10. říjnabyli přítomni hosté: poslanec JihomoravskéhoKNV ing. Bělehrádek a tajemník ONV v Blanskus. Soldán, dále pak poslanci ONV za naši obec s.Dvořáková a s. Žíla Pavel, nechyběli ani zástupcivšech národních výborů uvedených obcí. Ve vy-stoupení bylo hovořeno o významu nových změnpro život v našem kraji a o poslání společnéhonárodního výboru. Potom bylo přikročeno k vol-bě předsedy MNV. Zvolen byl jednomyslně s. Ží-la František, dosavadní předseda MNV. Potombylo hlasováno o vytvoření 6 komisí národníhovýboru, 2 správních komisí a výboru lidové kon-troly, dále pak o jejich složení. Plenární schůzetaké rozhodla o složení poradních orgánů a akti-vů národního výboru. Po provedené volbě vy-stoupil nově zvolený předseda společného ná-

rodního výboru František Žíla. Zhodnotil uplynu-lé pětileté budovatelské úsilí v obci i jejích okol-ních obcích. Dále bylo hovořeno o plánech další-ho rozvoje našeho kraje.

Oslavy 40. výročí osvobozeníV letošním roce jsme vzpomínali 40 roků od

osvobození obce a okolí Sovětskou armádou odfašistické okupace. Obec se na oslavy dobře při-pravila. Počasí se nevydařilo na tradiční páleníohňů v poslední dubnový večer na okolních kop-cích. Druhý den 1. května byly připraveny auto-busy pro občany k dopravě na májový průvod doKunštátu. Mírová manifestace měla pěknou úro-veň i přes chladnější počasí, které ji provázelo.Dne 5. května se uskutečnila tradiční pietní vzpo-mínková slavnost za umučené a padlé spoluobča-ny z II. světové války na Hradisku u Louky. Tétoslavnosti se v posledních letech zúčastňuje stálevíce občanů. Vyvrcholením oslav bylo slavnostníshromáždění na počest 40. výročí osvobození ob-ce pořádané 7. května v sále Sokolovny. Pro ob-čany byla v přísálí připravena výstava fotografiíz osvobození obce i 40 mírových let jejího budo-vání. Nezapomnělo se ani na práci místních zá-vodů a úspěšnou činnost některých zájmovýchorganizací.

Slavnostní shromáždění zahájil předseda ZOKSČ s. Miloš Srstka. Přivítal mnoho vzácnýchhostů, zástupců ONV v Blansku, OV SPB, i OVKSČ, zejména pak sovětského občana RomanaChluda, člena partyzánského výsadku Jermak,který v okolí obce po dobu války bojoval. Slav-nostní projev pronesl s. Jaromír Kabátek, členOV SPB. Ve svém pěkném vystoupení vzpome-nul na odbojovou činnost proti fašismu na Pro-setínsku, Kunštátsku a Olešnicku. Velmi citlivěpřipomněl především mladé generaci hrůzy vál-ky, které jsou pro nás poučením. Po slavnostnímprojevu byly uděleny na návrh společenskýchorganizací Národní fronty medaile a čestnáuznání mnoha občanům naší obce. Na závěr vy-stoupil sovětský host Roman Chlud. V ruském ja-zyce pozdravil naše občany a vzpomenul událos-tí z boje proti fašismu. Slavnostní shromážděnípokračovalo koncertem žáků Lidové školy umě-ní z Letovic a lampionovým průvodem občanůk Památníku u školy.

Dne 13. května projížděl našim krajem meziná-rodní cyklistický Závod míru po silnici od Bystřicepřes Hodonín a Rozseč směrem na Boskovice. Té-

– 199 –


to sportovní události se zúčastnilo mnoho občanů.Škola jela přivítat závodníky na kolách i se svýmiučiteli na křižovatku nad obcí Louka. Zájem na-šich dětí a občanů o tuto soutěž ocenil i Čs. roz-hlas. Dne 18. května uskutečnila ZO SSM závoduCentroflor tradiční již 9. ročník dálkového pocho-du „Vítězství“ v délce 37 km. Putovalo se od závo-du přes Prosetín a Hrachovce na hrad Zubštejna údolím Lamačů přes Lhotu zpět do Olešnice.

Československá spartakiádaV říjnu roku 1984 začaly v celé naší vlasti pří-

pravy nácviku skladeb na 6. celostátní spartakiá-du. Také cvičenci naší obce nezůstali stranou.K nácviku se přihlásily dvě skupiny mladších žá-kyň naší ZŠ, které vystupovaly pod vedením s.uč. Čermákové z Letovic v pěkným zelených su-kýnkách, dále skupina mladších žáků pod vede-ním s. uč. Štěrbáčka Bořivoje s tenisovými rake-tami a skupina starších žáků pod vedením s. uč.Neubauera Stanislava ve cvičení s dlouhými lany.Mimo žáky základní školy nacvičovalo svojiskladbu také 24 dětí z mateřské školy v Olešnici.Pod vedením s. uč. Čuhelové Marcely nacvičova-ly děti pěknou skladbu na motivy televizních ve-černíčků. Do nácviku se tradičně zapojily i ženy.Nacvičovalo jich 14 pod vedením s. Synkové He-leny. Skladbu mužů nacvičovalo 10 mužů pod ve-dením s. uč. Zemacha. Naši sportovci se zúčast-nili mnoha vystoupení v Lysicích, Rájci - Jestřebí,Boskovicích, Blansku, Ústí nad Orlicí a družstvažen a mužů cvičila dokonce na Strahovském sta-dionu v Praze.

V neděli dne 9. června se potom konala slav-nostní místní spartakiáda na hřišti Pod horkou.Sportovci již od rána zkoušeli svá vystoupení,kuchařky ve škole jim uvařily oběd a odpolednes mnoha pozvanými sportovci z okolí pochodo-vali ve slavnostním průvodu obcí přes náměstí nahřiště. Zde proběhlo pěkné sportovní odpoledneza účasti mnoha diváků ze širokého okolí. Ús-pěch spartakiádních vystoupení nemohl pokazitani mokrý rozbahněný povrch hřiště z vytrvalýchdešťů minulých dní.

Mapování obceGeodézie Brno, národní podnik, středisko ma-

pování, provádělo v průběhu celého roku měřeníhranic domů, zahrad a přilehlých polností obča-nů pro zhotovení nových map na katastrálnímúzemí Olešnice. Dosavadní mapy byly staré a ne-

vyhovovaly již svému účelu. Občané si muselipřipravit dokumenty týkající se vlastnictví nemo-vitostí. Práce však postupovaly velmi pomalu,protože někteří sousedé již neuznali hranicesvých pozemků, mnoho sádů bylo nevědomkyodstraněno nebo se obtížně hledalo. Nalezenéhranice se výrazně označovaly a zaměřovaly, abybyly připravené pro letecké snímkování. Pro pří-chod sněhu musely být práce v listopadu přeru-šeny.

Lyžařský vlekJe tomu již 7 roků od doby, kdy byl v Olešnici

na Závrší na Sedlákové louce uveden do provozuprvní lyžařský vlek. Byl vyroben díky nadšeníolešnických lyžařů svépomocí. Při stavbě pomo-hl závod Rudné doly Velké Tresné, při terénníchúpravách svahu spojených s melioracemi místníJZD. Tento vlek již v posledních letech rostoucí-mu zájmu lyžařů nestačil. Proto TJ Sokol Olešni-ce spolu s MNV Olešnice rozhodli o nákupu no-vého typizovaného lyžařského vleku EVP. S pře-stavbou vleku bylo započato v měsíci dubnu.Provedla se demontáž starého vleku, nezbytné te-rénní úpravy, elektroinstalace, výstavba strojov-ny a další práce. Díky pomoci MNV, JZD MírOlešnice, k. p. Sigma Velké Tresné a finančníhozabezpečení odborem obchodu a cestovního ru-chu ONV a dále obětavé pomoci členů lyžařskéhooddílu a dalších občanů byl vlek před začátkemsezóny připraven ke zkušebnímu provozu. Svojídélkou 500 metrů je nejdelším vlekem na okrese.Cena jízdného byla stanovena pro děti 1 Kčsa dospělé 1,50 Kč za jednu jízdu, 7 Kč a 12 Kč proděti a dospělé za 10 jízd.

Stavební úsilí závodůJZD Mír Olešnice dokončilo v letošním roce

výstavbu velkokapacitního seníku na střediskuv Olešnici s kapacitou 7 000 m3 uskladněného se-na a dosoušecí linkou na píci. Hodnota díla je 3700 000 Kčs. JZD Mír dokončilo rovněž výstavbunové správní budovy na náměstí. Budova v hod-notě díla 4 663 000 Kčs citlivě zapadá do celkové-ho vzhledu náměstí.

Také závod Lacrum Olešnice pokračoval v roz-sáhlých přestavbách závodu, které si dnešní po-třeby vynucují. Původní závod byl plánován nazpracování 5 - 10 tisíc litrů mléka. Dnes však mu-sí zpracovávat 100 000 litrů mléka. Úpravy v zá-vodě si proto v posledních 10 letech vyžádaly ná-

– 200 –


kladu 25 mil. Kčs na stavební úpravy. Vedle stav-by nové čistírny odpadních vod bylo pro dalšízlepšení životního prostředí přistoupeno k vý-stavbě nové kotelny. Stará kotelna na tuhá palivabyla za plného provozu přebudována na novouzařízenou na spalování plynu. Koncem roku bylypřed závodem vztyčeny tři nádrže na sběr mléka,každá s kapacitou 60 000 litrů mléka. Současněbyla postavena budova příjmu mléka od země-dělských závodů.

V závodě Centroflor byla provedena rozsáhláoprava krytiny budov a fasáda na administrativníbudově. Dále bylo rozšířeno ústřední vytápění doskladových prostorů. Závod se ve výrobě zaměřilna nové materiály - kůži a ulavin, z nichž vyrábělozdobné předměty. Podnik obdržel za velmi dob-ré výsledky Rudý prapor z rukou ministra prů-myslu.

Závod masného průmyslu v Olešnici se zamě-řil na údržbářské práce. Denně expeduje asi100 q masa a 60 q uzenin. Byla provedena výmě-na krytiny na celé hlavní budově. Koncem rokubyla zastavena porážka hovězího dobytku, nyníse poráží pouze vepři a ovce.

Budovatelské úsilí MNVPozornost národního výboru byla věnována

především výstavbě nákupního střediska. Bylydokončeny obezdívky obvodového zdiva, dokon-čilo se vyzdívání příček a stavba byla zastřešena.Byly zahájeny topenářské, elektrikářské a vodo-instalační práce, které byly zadány podnikům.Vše bylo dokončeno tak, aby mohly být běhemzimy provedeny vnitřní omítky. Občané na stav-bě odpracovali spolu se společenskými organiza-cemi místo plánovaných 19 000 hodin 20 193 bri-gádnických hodin, proinvestováno bylo téměř 1200 000 Kčs.

Další akcí národního výboru byla údržba a mo-dernizace zařízení MNV. V rámci modernizacebyla dokončena přestavba budovy Osvětové bese-dy na tělocvičnu. Celou tuto akci zajišťoval MNV,stavební práce provedla stavební skupina národ-ního výboru, řemesla prováděli dodavatelé. Přirekonstrukci budovy bylo rozmontováno jevištěa rozšířen tak sál tělocvičny. Při těchto pracíchbyla nalezena bývalá opona z olešnického diva-dla, která byla vypnuta v rámu za jevištěm. Cel-kový náklad na rekonstrukci budovy činil598 000 Kčs a byl hrazen z prostředků MNV Oleš-nice a OV ČSTV.

Ze sdružených podniků MNV, závodů Sodov-kárny, Lacrum a Jednoty SD Boskovice byla pro-vedena oprava komunikací v Cihelně, obou zá-stodolích, na Oboře a před závodem Lacrum ná-kladem 762 000 Kčs. Rovněž ve Křtěnově a Lhotěu Olešnice byla provedena oprava komunikací,a to z prostředků Okresní správy silnic. Dodava-telsky byla zajištěna oprava chodníků na náměs-tí, na Oboře, v Hliníkách a v Rovečínské ulici ná-kladem 302 000 Kčs. Dále byly provedeny opra-vy parků na náměstí od Sodovkárny až ke školenákladem 57 290 Kčs, odpracováno zde bylo2 310 hodin. Aby nedocházelo k záplavám, bylaprodloužena kanalizace za školním pozemkema zbudována opěrná zeď u lapače povrchovýchvod, vše v nákladu 112 000 Kčs péčí organizacechovatelů.

O prázdninách byla zahájena úprava novéhovchodu do kina. Nákladem 49 000 Kčs byla zdepoložena kanalizace, zbořen nepoužívaný pří-stavek u kina a provedeny nutné terénní úpra-vy.

Oprava budovy požární zbrojniceV tomto roce byly provedeny rozsáhlé opravy

celé budovy zbrojnice. Byla vybudována plynovápřípojka a provedena plynofikace celého objek-tu. Další práce byly zaměřeny na generální opra-vu rozvodu elektřiny a současně na opravu roz-vodu vody. Ve všech místnostech byly položenynové podlahy a provedeny obklady. Většinu těch-to prací prováděli sami členové požárního sboru,kteří na opravách odpracovali 296 brigádnickýchhodin. Výměnu elektroinstalace provedl Okresnístavební podnik, opravu rozvodu vody JZD MírOlešnice.

Kulturní život v obciOd listopadu roku 1984 pracuje v obci výtvar-

ný kroužek, jehož členy jsou děti ZŠ i starší do-spívající mládež. Své práce poprvé zveřejnili přiolešnické pouti. Se zájmem si je místní občanéprohlédli. Členové kroužku zaslali své práce i dookresních a vyšších soutěží. Vedoucí kroužkuLeoš Boček z Louky spolu s Karlem Věstinskýmzískali v kategorii kresby a grafiky 1. cenu v kraj-ském kole soutěže ve Vyškově a postoupili do ce-lostátního kola Trienále - kresba a grafika v Li-berci. Jolana Škrabalová získala v celostátní sou-těži Zenit 85 v oboru společenské a vycházkovéoděvy pěkné 20. místo. Leoš Boček získal v sou-

– 201 –


těži AMO Šumperk 1. místo v okresním a kraj-ském kole a čestné uznání v národním kole.

Velkých úspěchů dosáhl také kroužek filmařů.V okresní soutěži byly oceněny tři filmy. FilmVlastimila Člupka „Loucká reminiscence“ získal3. cenu, cenu za kameru obdržel Miloš Šešulkaza film „Podzim“. Největšího ocenění získal filmo chovu včelích matek autora Miloše Šešulkya komentáře Ludvíka Sedláka. Film má název„Kmene Peschet.“

Získal 1. cenu v okresní soutěži, postoupil dokrajské soutěže ve Velkém Meziříčí, kde získal 2.místo. V celostátním kole v Nových Zámcích,kam rovněž postoupil, byl oceněn čestným uzná-ním a diplomem pro autora filmu.

Vedoucí střediskového kulturního zařízení s.Havránková Iva, pracovnice MNV, obdržela zavýrazné úspěchy v dosavadní činnosti čestnéuznání, které osobně převzala v Praze z rukouministra kultury s. Klusáka. Dále převzala meda-ili básníka Františka Halase.

Pohyb obyvatelV roce 1985 se narodilo: z Olešnice11 chlapců,

12 dívek, celkem 23 dětí. Ze Křtěnova 1 chlapec,1 dívka, celkem 2 děti. Ze Lhoty se nenarodiložádné dítě

Tohoto roku zemřelo: z Olešnice 13 mužů, 11žen, 1 dítě, celkem 25 osob. Ze Křtěnova 2 muži,1 žena, celkem 3 osoby. Ze Lhoty 1 žena, celkem1 osoba.

Z tohoto počtu bylo 8 zpopelněno v krematoriua 21 pohřbeno na místních hřbitovech.

K trvalému pobytu se přihlásilo: v Olešnici 7mužů, 10 žen a 8 dětí, celkem 25 osob. Ve Křtě-nově 1 muž, 1 žena, celkem 2 osoby. Ve Lhotě 1muž, celkem 1 osoba.

Z trvalého pobytu se odhlásilo: z Olešnice 14mužů, 18 žen, 12 dětí, celkem 44 osob. Ze Křtě-nova a Lhoty se neodhlásila žádná osoba.

Rok 1986

Počasí a úrodaRok 1986 byl celkově velmi pěkný, teplý, úrod-

ný, na dešťové srážky však velmi chudý. Začát-kem ledna bylo stále mrazivo s teplotami do -15°C. Sníh napadl až 12. ledna, několikrát přišlaobleva a sněhová vrstva nebyla větší než15–20 cm. Únor byl velmi chladný, mrazy kon-cem měsíce dosahovaly až - 25°C, sněhu však by-

lo stále velmi málo. Březen byl mírnější s vytrva-lými nočními mrazíky. Půda rozmrzla začátkemdubna, 8. dubna vystoupila teplota až na22°C a celý měsíc bylo teplé počasí. V polovinědubna započaly plným proudem práce na poli.Koncem měsíce se začalo projevovat sucho. Třeš-ně rozkvetly již 29. dubna. Pěkné teplé počasís denními teplotami kolem 20°C se udrželyi v květnu. Šeříky po mnoha letech rozkvetly již9. května. První vydatné deštíky přišly až kon-cem měsíce a začátkem června. První senoseč za-čala kolem 10. června. Rovněž červenec byl velmiteplý a suchý. Vydatných dešťových srážek jsmese dočkali až ve druhé polovině srpna. Žně bylyv JZD Mír započaty již 10. srpna. Byly však pro-vázeny deštivým počasím, a tak byly ukončenyaž 3. září. Výnosy obilí snížilo krupobití 18. srp-na k večeru. Škody však u nás nebyly tak veliké,jako v jiných krajích. Na místo plánovaného vý-nosu 4,55 t obilí dosáhlo JZD Mír Olešnice výno-su 4,90 t obilí z hektaru. Spolu s JZD Benešov spl-nilo naše družstvo jako jediné na okrese Blanskoplánované úkoly ve výrobě obilí. Rovněž výnosybrambor byly velmi dobré, byly 26,36 t z hektaru.Na podzim byla velmi dobrá úroda ovoce i zele-niny. Ovoce bylo vyzrálé a sladké. Švestky dozrá-ly v kvalitě, jakou sousedé dlouho nepamatují.Včelaři dosáhli rekordních výsledků ve výnosumedu od včelstva. Podzim byl mírný a stále su-chý, na orbu byla půda tvrdá a slehlá. Mrazy za-čaly v polovině prosince. Od 18. prosince se udr-žel ještě sníh. Byly překrásné Vánoce se 30 cmsněhu. Ten však roztál poslední dva dny v roce.

XVII. sjezd KSČRok 1986 byl rokem významných společen-

ských událostí. K těm hlavním bezesporu patřilyokresní a krajské konference KSČ, které zhodno-tily dosažené úspěchy ve vývoji naší společnostia stanovily úkoly nové. Na 24. března 1986 bylsvolán XVII. sjezd KSČ. Na počest jeho konáníuzavřeli pracující všech místních závodů hodnot-né socialistické závazky ve výrobě zboží. Celánaše vlast žila přípravami XVII. sjezdu, naše obecbyla slavnostně vyzdobena. Náš okres na sjezdvyslal 13 soudruhů a soudružek. Oblast Kunštát-ska, Lysicka, Letovicka a Olešnicka zastupovalolešnický občan soudruh Antonín Hanzl, členpředsednictva Okresního výboru KSČ a předsedaJZD Mír Olešnice. JZD Mír Olešnice dosahovalov posledních letech dobrých výsledků, s nimiž

– 202 –


úspěšně konkurovalo družstvům, která v okresehospodařila v nesrovnatelně lepších podmín-kách. Se soudruhem Hanzlem byl v 11. čísleokresního týdeníku Nový život dne 19. března1986 uskutečněn rozhovor a uveřejněna fotogra-fie. Soudruh Hanzl uskutečnil po návratu z jed-nání v Praze několik besed s občany na schůzíchKSČ i v JZD, kde vyprávěl o neopakovatelné at-mosféře sjezdu a výsledcích jeho jednání.

Volby do zastupitelských sborů Ve dnech 23.–24. května 1986 se uskutečnily

v celé naší vlasti volby do zastupitelských sborůvšech stupňů. Naše obec se na volby dobře při-pravila. Občané byli podrobně prostřednictvímOlešnického zpravodaje informováni o tom, jakájsou jejich práva a povinnosti související se sa-motným volební aktem. Ve všech obcích byly při-praveny předvolební slavnostní schůze, na kterébyli občané pozváni. V obcích Křtěnově, Louce,Rozsíčce, Crhově a Kněževsi se uskutečnily 2.května v 19,30 hodin, v obci Olešnice pak 29.dubna v 19.00 hodin v sále Sokolovny. Při tétopříležitosti bylo otevřeno stálé agitační střediskov přízemí budovy v loutkovém sále. Na předvo-lebních schůzích byli občané seznámeni s návrhykandidátů na poslance do národních výborů. Sa-motné volby se potom uskutečnily ve všech vo-lebních slavnostně vyzdobených okrscích dne23. května od 14.00 hodin do 22.00 hodin a dne24. května od 7.00 do 14.00 hodin. Oba volebníokrsky, na které byla naše obec rozdělena, mělyspolečnou volební místnost v sále Sokolovny. Jižve 14.00 hodin prvního dne voleb přicházely vel-ké skupiny našich občanů do volební místnosti,většinou celé rodiny i s malými dětmi, aby uplat-nily své volební právo. Občané si s velkým zá-jmem prohlédli výstavu budování naší obce oddruhé světové války. Mimořádnému zájmu se tě-šila také výstava Olešnických pergamenů, kterábyla ve spolupráci s okresním archívem v Blan-sku a za velké obětavosti zejména ředitelky ar-chivu s. Dr. Kapcárové uspořádána v přilehlémístnosti. Vystavena k nahlédnutí občanům bylai kronika obce. Kolem 17.00 hodiny bylo ve vo-lební místnosti tolik voličů, že volební komiseměly plné ruce práce, aby nápor občanů zvládly.Drtivá většina občanů tak odvolila již v prvníden.Celkem bylo do voličských seznamů zapsá-no1 873 občanů, z toho v naší obci 1 204 občanů,v Rozsíčce 143, v Louce 102, ve Lhotě u Olešnice

38, Kněževsi 156, Křtěnově 117, v Crhově 113 vo-ličů. Voleb se zúčastnilo celkem 1 869 občanů, tj.99,7 %, odevzdáno bylo 1 868 platných hlasova-cích lístků, tj. 99,95 %. Zvoleni byli všichni navr-žení a zaregistrovaní poslanci do národních vý-borů.

Do sněmovny lidu Federálního shromážděníbyla zvolena ing. Marie Tajovská, agronomka JZDMalá Haná Knínice, do Sněmovny národů VěraŠuterová, krejčová družstva Vkus Brno, provozov-na Olešnice, bytem z Rozseče, do JmKNV ing.Sta-nislav Bělehrádek rovněž z Rozseče, do ONV sou-druh Pavel Žíla, zootechnik JZD Mír Olešnice, dá-le MUDr. Kateřina Bednaříková, dětská lékařkav Olešnici. Do MNV bylo zvoleno 56 poslanců.

Dne 26. června 1986 se konalo v sále Soko-lovny ustavující zasedání MNV Olešnice. Pří-tomna byla soudružka Věra Šuterová, poslanky-ně FS a soudruh Dr. Kachlík, člen rady MěNVBlansko. Jednání, které řídila soudružka MarieCibulková, potvrdilo výsledky voleb. Zvolilojednomyslně do funkce předsedy společnéhoMNV s. Žílu Františka, který poděkoval přítom-ným za důvěru. Do funkcí místopředsedů bylizvoleni soudruzi Zdeněk Jílek a Marie Mareč-ková, do funkce uvolněného tajemníka soudruhVáclav Doskočil. Plenární zasedání dále zvolilonovou radu MNV, 8 komisí, výbor lidové kon-troly, 2 správní komise, spotřebitelskou radua vzalo na vědomí složení Sboru pro občanskézáležitosti. Všichni poslanci složili ústavou pře-depsaný slib.

Členy rady společného NV byli zvoleni po-slanci: Miroslav Blaha, Marie Cibulková, RobertHolas, Věra Kintrová, Jaroslava Kolářová, PavelŠutera a Václav Vilím.

Komise pro výstavbu a plánování – předsedaPavel Šutera, místopředseda Miroslav Konopáč,tajemník ing. Helena Lopourová, členové Lubo-mír Bednář, František Mareček, Josef Štaud ml.,Jiří Žáček, Petr Brázda, Vítězslav Kuda, Jiří Horá-ček a Josef Halámek.

Komise finanční – předseda Věra Kintrová, mí-stopředseda Jaroslav Hloušek, tajemník DagmarGregorová, členové: Vladimír Pokorný, AlexandraDoskočilová, Marie Lžičařová, Marie Musilová.

Komise pro ochranu veřejného pořádku - před-seda ing.Radim Višinka, místopředseda LadislavStejskal, tajemník ing. Marie Šafaříková, členové:Ján Gajdoš, Hynek Boček, Josef Fučík ml., JiříDanzinger, Stanislav Blaha, Josef Sedlák ml.

– 203 –


Komise kulturní a školská – předseda MarieCibulková, místopředseda Alena Kohoutová, ta-jemník Iva Havránková, členové: Noemi Girgleo-vá, Vítězslav Neděla ml., Ludmila Unčovská, EvaVraspírová, Alena Bednářová, František Bednář.

Komise sociální a zdravotní – předseda Jind-řich Procházka, místopředseda František No-votný, tajemník Marie Kohoutová, členové:František Hamerský, Milan Říha, Marie Janíčko-vá, MUDr. Jiří Bednařík, Zdena Fadrná, VojtěchHalva.

Komise obchodu a cestovního ruchu - předse-da Jindřich Juránek, místopředseda Marie Bedná-řová, tajemník Věra Procházková, členové: Bohu-slav Fučík, Marcela Jančová, Věra Krejčí, LenkaJežová, ing. František Trávníček.

Komise místního a bytového hospodářstvía dopravy - předseda Jindřich Procházka, místop-ředseda František Šutera, tajemník Bohuslav Sed-lák, členové: Josef Stejskal, Pavel Kis, HelmutPelz, Vlastimil Kukla st.

Komise pro mládež a tělesnou výchovy - před-seda Zdeněk Halas, místopředseda Anna Bílková,tajemník Jiřina Halvová, členové: Helena Koneč-ná, Rostislav Sedláček, Milan Kuda, Helena Syn-ková, František Novotný ml., ing. Jiří Krejčí.

Výbor lidové kontroly - předseda JindřiškaDufková, místopředseda Tomáš Vašíček, tajem-ník Věra Hofmannová, členové: Josef Horáček,Miroslav Škrabal, Zdeněk Pivoňka, FrantišekPrudký, Josef Stejskal.

Správní komise pro projednávání přestupků -předseda Zdeněk Jílek, tajemník Marie Tomáško-vá, členové: Vincenc Procházka, Jiří Sedláček,ing. Helena Lopourová, Pavel Háb.

Správní komise pro rodinu a dítě - předsedaMarie Marečková, tajemník Marie Tomášková,členové: Anna Kroupová, Magda Kintrová, Bože-na Králová, Vratislav Sedlák, Jaroslava Kovářová.

Aktiv KŠK komise pro ochranu životního pro-středí - předseda Stanislav Neubauer, členové: Jo-sef Vašíř, Jiří Sedláček.

Sbor pro občanské záležitosti - předseda Mar-cela Čuhelová, místopředseda Marie Krahulcová,tajemník Hana Slavíčková, členové: Alena Miluš-ková, Jindřiška Kintrová, Bohuslava Koukolová,Alena Sadílková, Anna Novotná, MUDr. PavlaGheorgheová, Zdeněk Slezák, Jarmila Střížová,Marie Sedláková, Anežka Sedláková, Alena Štěr-báčková, František Abraham, Zdena Procházko-vá, Jaroslava Pokorná.

V okolních obcích proběhla veřejná shromáže-dění v měsíci září. Na těchto schůzích byly zvo-leny občanské výbory. V obcích Crhov, JobovaLhota a Kněževes se schůze uskutečnily 5. září,v Louce 8. září, v Rozsíčce 10. září, ve Křtěnověa Ústupu 12. září, ve Lhotě u Olešnice a na Vesel-ce potom 13. září. Těchto schůzí se zúčastnilo235 občanů, tj. 21,3 % z celkového počtu trvalebydlících obyvatel obcí. Z celkového počtu 80 čle-nů, poslanců bylo zvoleno 17 žen, 30 mladýchposlanců, 28 členů KSČ, 4 členové ČSL, 25 dělní-ků a 34 členů JZD.

Volební program stanovil na nové pětileté ob-dobí náročné úkoly. Patří mezi ně dokončení pro-jekce a výstavba inženýrských sítí pro bytovouvýstavbu za Puchárnou, v roce 1989 zahájení vý-stavby II. etapy nákupního střediska, a to pavilo-nu průmyslového zboží, dále rozsáhlá rekon-strukce Sokolovny na střediskové kulturní zaříze-ní, rekonstrukce televizního převaděčes rozšířením příjmu signálu i na II. televizní pro-gram pro obec a okolí, výstavba centrálního skla-du materiálu společného NV, posílení prameništěvodovodu obce, opravy vozovek v integrovanýchobcích a další.

Nákupní středisko Moravan Výstavba nákupního střediska byla nejdůleži-

tějším úkolem volebního programu Národnífronty. Jeho stavba byla zahájena v roce 1983a byla středem pozornosti budovatelského úsilíobčanů i společenských organizací po celou do-bu výstavby. Odpracováno bylo 60 000 brigád-nických hodin zdarma a 40 000 hodin placenýchv celkové hodnotě díla 5 680 000 Kčs. Konečněnadešel den otevření. 26. listopadu 1986 se ko-nalo na náměstí slavnostní shromáždění, naněmž byli přítomni vedoucí tajemník OV KSČsoudruh Krátký, předseda ONV s. Přibyl, mí-stopředseda Českého statistického úřadu s. To-man, tajemník OV NF s. Konrád, poslanecJmKNV s. Bělehrádek, předseda SD JednotyBoskovice s. Šikula a mnoho místních občanů.Shromáždění bylo zahájeno koncertem Lidovéškoly umění z Letovic. Úvodní slovo předneslpředseda MV NF s. Slavíček, po něm vystoupilv hlavním projevu předseda MNV s. Žíla. Ocenilpomoc všech občanů při výstavbě tohoto díla,poděkoval za pomoc místním závodům a orga-nizacím. Za ONV vystoupil jeho předseda s. Při-byl, který pochválil aktivitu našich občanů za

– 204 –


posledních 10 let. Poté následovalo ocenění prá-ce nejlepších budovatelů obce. Vyznamenání„Za socialistické Blanensko“ udělila Rada MNVs. Václavu Doskočilovi a s. Františku Kadlecovi.Čestná uznání rady ONV obdrželi Pavel Šutera,Žíla František ml., Václav Čakrt, Arnošt Cupal,středisko dopravy JZD Mír Olešnice a Výchovnýústav mládeže v Olešnici. Čestný odznak SDJednoty Boskovice obdržel Josef Horáček, čest-né uznání SD Jednota s. ing. Lopourová Helena,Bohumil Král, Zdeněk Jílek, ZO SSM Olešnice,ZO svazu rybářů, ZO svazu žen. Čestné uznánírady MNV Olešnice převzali s. Karel Kubíček,Metoděj Horáček, Ladislav Janků, Emanuel Lep-ka, Rudolf Kinc, František Hanák, Lidokov - pro-vozovna 05 a 08 Olešnice, provozovna 03 Kun-štát, ZO svazu chovatelů I a Miroslav Blaha, dě-kovný dopis MNV Olešnice obdrželi Josef Štaud,František Fadrný, Ladislav Stejskal, AugustinDoskočil, František Žíla st., Vladimír Čípek, Mi-loš Přeslička, Imrich Bodis, Miroslav Motyčka,Marie Motyčková, František Štěpánek a AloisHlaváček.

Poté vedoucí tajemník OV KSČ s. Krátký pře-střihl symbolickou pásku a předal tak nákupnístředisko do užívání. Radost občanů byla veliká.Mnoho z nich se vrhlo s nákupními taškami kevchodu do budovy, aby se na ně dostalo s man-darinkami a banány, které byly během roku vel-mi málo na trhu. Většina kupujících však muse-la čekat venku, neboť se dovnitř vpouštělo jen pomenších skupinkách. Fronty před obchodnímdomem během 14 dní pominuly a nákupní stře-disko začalo sloužit ku spokojenosti našich ob-čanů.

Budovatelské úsilí v obci Vedle dokončování výstavby nákupního stře-

diska, kde bylo v roce 1986 odpracováno 16 560brigádnických hodin a náklady činily 1 368 000Kčs, se úsilí MNV soustředilo i na další akce. By-la zpracována projektová dokumentace na pře-stavbu Sokolovny na střediskové kulturní zaříze-ní. V rámci příprav uvedené rekonstrukce bylonezbytné vyřešit vybudování nového samostatné-ho vchodu do kina. Tyto náročné práce byly pro-vedeny vchodem vedle budovy uličkou v celkovéhodnotě díla 168 000 Kčs. Dílo bylo dokončenok 1. prosinci 1986 a předáno do užívání.

Za koupalištěm byla vybudována nová opěrnázeď proti nenadálým přívalům vod z polí. Velká

částka 100 000 Kčs byla věnována na údržbu ve-řejných prostranství v obci a na výsadbu zeleně.O parčíky se v obci obětavě starali Miroslav a Ma-rie Motyčkovi. Na jaře roku 1986 bylo přikročenok rozsáhlé opravě kostelní věže katolického kos-tela na náměstí. Z věže již opadávaly části omít-ky, bylo třeba provést i opravu věžních hodin.Před rekonstrukcí bylo již na podzim roku 1985přikročeno k demolici sklepů bývalého pivovarunavazujících na kostelní věž. Na jaře pak bylo ko-lem věže postaveno lešení a provedena celkováoprava fasády včetně opravy ciferníku hodin.

Ani v integrovaných obcích aktivita občanů ne-ustávala. V Kněževsi byla provedena generálníoprava střechy a fasády kulturního domu. V bu-dově byly provedeny nové nátěry oken a dveří.Obec společně s Jobovou Lhotou dokončila povr-chové úpravy po předešlé výstavbě vodovodu.

V obci Rozsíčka byly provedeny dokončovacípráce vnitřní části budovy občanského výboru.

V obci Ústup se přistoupilo k rekonstrukci bu-dovy bývalé školy na víceúčelovou budovu ob-čanského výboru. Byla provedena demolice při-lehlé stodoly.

V obci Crhov byla zabezpečena úprava pro-stranství a opravy fasády na budově občanskéhovýboru.

Na Veselce byla provedena téměř celá rekon-strukce bývalé školy na víceúčelovou budovu ob-čanského výboru.

V obci Louka byla zahájena rekonstrukce bu-dovy bývalé školy na prodejnu.

Na všech těchto akcích bylo prostavěno398 000 Kčs.

Na zlepšení veřejných prostranství a výsadbězeleně bylo celkově odpracováno 101 467 brigád-nických hodin občany. Obcí bylo vysazeno 340nových okrasných stromů a keřů, ošetřováno 19780 m2 zelených ploch péčí MNV a společen-ských organizací. Velké starosti působily obcitakzvané divoké skládky veškerého domovníhoodpadu, které nezodpovědní občané založiliv okolí naší obce v době posledních několika let,kdy je zabezpečován odvoz popela ve sběrnýchnádobách Oblastním podnikem KS Boskovice.Služby odmítají odvážet občanům jiné odpadkymimo popel, a tak je někteří občané vyváželi vol-ně do okolí obce. MNV musel proti jejich jednánípřísně zakročit a stanovit opatření, aby byly od-pady z domácností vyváženy pouze na skládkuza Puchárnou.

– 205 –


Voda, voda ...V průběhu poměrně suchého roku se v naší

obci projevily velké problémy se zabezpečová-ním pitné vody pro naše občany. MNV se snažiljiž v minulých letech řešit otázku posílení pra-meniště pitné vody na Ostré horce formou in-vestiční akce. Protože na tyto práce nebyly fi-nanční prostředky a obec byla vázána výstavboujiných důležitých staveb a nemohla proto při-stoupit k posílení prameniště stavbou svépomo-cí, bylo od řešení otázky prozatímně ustoupeno.Nyní však došlo ke značnému zhoršení situaceprovázenému navíc poruchami vodovodního řá-du po obci. Pracovníci JmVaK Boskovice v prů-běhu podzimu několikrát odstraňovali závadyna vodovodním řádu, zastavovali vodu v někte-rých částech obce, aby byly závady nalezeny.Práci jim ztěžovalo i nešťastné umístění vodoje-mu na kopci nad Mlékárnou, do něhož je vodapřiváděna přes celou obec. V kritické doběv průběhu měsíce prosince muselo být přistou-peno k posílení vodovodního zdroje z vodovoduTrpína a provedení nouzového napojení vodo-vodu na vrty, které byly připraveny pro budoucíposílení prameniště. MNV rozhodl otázku nalé-havě řešit za pomoci místních závodů. V ostat-ních integrovaných obcích je zásobování pitnouvodou zajištěno.

Názvy ulic V průběhu léta dostaly všechny ulice v obci ná-

zvy. Jejich názvy byly dány občanům k posouze-ní a začátkem prosince byly ulice vyznačenyumístěním plechových tabulek s názvy.

Zdravotní péče o občany Obec dlouhá léta usilovala o zlepšení zdra-

votní péče. Ve zdravotním středisku je zřízenaordinace obvodního lékaře MUDr. Jiřího Bed-naříka. Po stavebních úpravách v roce 1986 by-la zřízena v přízemí budovy samostatná ordi-nace dětského lékaře MUDr. Kateřiny Bednaří-kové s ordinačními hodinami v pondělí, vestředu a v pátek. Od 1. října byla v obci zřízenaordinace druhého lékaře MUDr. Jiřího Riegla,který má ordinační dny závodního lékaře prozávod Centroflor Olešnice a JZD Mír Olešnicena polovinu svého úvazku, dále potom vykoná-vá funkci posudkového lékaře v Letovicích. Nazubním oddělení pracuje MUDr. Pavla Gheorg-heová, ordinační hodiny jsou zde každý den

mimo úterý, kdy ošetřuje v nové ordinaci chrupnašich dětí přímo ve škole. Ve zdravotním stře-disku je rovněž ordinace gynekologického od-dělení a sice každé úterý. Službu zde konají lé-kaři dojíždějící z nemocnice v Boskovicích. Lé-kárna je umístěna v přízemí budovy. PhMr.Pavla Šmerdová dojíždí do práce z Letovic. Lé-kárna zabezpečuje i míchané léky, a protok nám přijíždějí pro léky občané i z okolí Kun-štátu, Bystrého a Rovečného. V průběhu létabyla v celé budově provedena rekonstrukceústředního vytápění, které bylo převedeno naplynové topení.

Odešla Klára Sedláčková Akademická malířka Klára Sedláčková se na-

rodila v Crhově dne 13. května 1909. Studovalaobchodní školu v Bratislavě a výtvarný obor naPedagogické fakultě v Olomouci. Vyučovala vý-tvarnou výchovu na středních školách a výbor-ných výsledků dosáhla i při rozvíjení výtvarnévýchovy u dětí předškolního věku. Výtvarnouvýchovu studovala dále u profesora Eduarda Mi-léna a profesora Františka Hlavici. Uskutečnila15 samostatných výstav a 68 kolektivních vý-stav. Absolvovala studijní pobyt do 16 zemí Ev-ropy. Z Itálie, města Monzy přivezla zlatou me-daili za grafiku. Nezapomínala ani na rodnýkraj. Výstavy jejích děl v Olešnici se těšily vel-kému zájmu občanů. Zemřela 20. září 1986 a jepochována na místním hřbitově. Její výtvarnépráce jsou zastoupeny ve sbírkách Muzea městaBrna i Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě.

Pohyb obyvatelstva V roce 1986 se narodilo: z Olešnice 7 chlapců,

13 dívek, celkem 20dětí, ze Křtěnova 1 chlapec, 2dívky, celkem 3 děti, ze Lhoty u Olešnice se ne-narodilo žádné dítě.

Tohoto roku zemřelo: z Olešnice 8 mužů, 11žen, celkem 19 osob, ze Křtěnova 1 žena, celkem1 osoba, ze Lhoty 1 muž, 1 žena, celkem 2 osoby.

Z tohoto počtu bylo 9 zpopelněno v krematoriua 13 pohřbeno na místních hřbitovech.

K trvalému pobytu se přihlásilo: z Olešnice 14mužů, 14 žen, 8 dětí, celkem 36 osob. Ve Křtěno-vě a Lhotě se nepřihlásila žádná osoba.

Z trvalého pobytu se odhlásilo: z Olešnice 19mužů, 19 žen, 4 děti, celkem 42 osob. Ze Křtěno-va 2 muži, 1 žena, 1 dítě, celkem 4 osoby, ze Lho-ty 1 muž, 1 žena, celkem 2 osoby.

– 206 –


Rok 1987

Počasí a úroda S nástupem prvních dní roku 1987 začala

u nás tuhá zima. Celý leden byl mrazivý a nadíl-ka sněhu byla skutečně bohatá s vrstvou místyaž 50 centimetrů. Nejsilnější mrazy -23st.C bylymezi 12. a 15. lednem, později mrazy povolily,ale sněhová pokrývka se udržela bez přerušeníaž do prvního dubnového týdne. Radost ze zimyměly především děti, které si sněhu užily skuteč-ně dost. Ještě 6. dubna byla zem promrzlá dohloubky 15 centimetrů. Pak nastalo velké oteple-ní, a tak jarní práce na polích mohly započít jižve druhé polovině dubna. Květen byl celkově ne-vlídný a vlhký. V noci na 22. května začal padatsníh, kterého bylo do rána 10 cm velká vrstva.Také červen byl hodně vlhký a deštivý. Po 20.červnu zůstávala již voda na polích a nevsakova-la se. Senoseč byla bohatá, sousedé však měliproblémy se sušením sena. Oteplení přišlo až po27. červnu, kdy byly i noční teploty vyšší než 10st.C. Začátek srpna byl velmi chladný. V noci na7. srpen naměřili v Protivanově na Drahanské vr-chovině několik stupňů mrazu a u nás byla tep-lota na nule. Druhá polovina srpna byla teplejší.Úroda byla celkově slabá. Ovoce se nesklidilo vů-bec žádné. Občané měli velmi špatnou úrodubrambor, protože neměli žádné postřiky protiplísňovým onemocněním brambor. JZD sázelobrambory 26. dubna, se sklizní započalo 17. srp-na a vlivem nestálého počasí ji ukončilo až 20.října. Výnosy brambor byly 22,1 tun po hektaru.Bylo to méně než v jiných létech, úroda však by-la vysoká vzhledem k jiným oblastem. Setí obilíbylo započato 18. dubna, žně 23. srpna, ale pro-táhly se rovněž do 13. září. Výnosy obilí bylypěkné. Pšenice se urodilo 5,7 t po hektaru, žita4,23 t , ječmene 4,74 t a ovsa 4,38 t. Celkovýmvýnosem obilí 4,79 t po hektaru se JZD Mír Oleš-nice zařadilo na 2. místo v okrese za JZD Kníni-ce. Neúroda ovoce byla způsobena odkvětemstromů za špatného počasí. Třešně rozkvetly po6. květnu, jabloně po 20. květnu a šeřík po 27.květnu. Černý bez kvetl až první červencovédny. Pěkného stálého počasí se zemědělci do-čkali až na podzim, který byl příznivý pro pod-zimní práce. V prosinci přišly mírné mrazy do -10 st. C, ale do konce roku jsme se sněhu nedo-čkali.

Budovatelské úsilí MNVTaké v letošním roce pokračovala náročná

přestavba Sokolovny na střediskové kulturní za-řízení. Celou akci sice dodavatelsky zajišťovalOkresní stavební podnik Blansko, ale hlavní tíhaspočívala na MNV, který je hlavním investorema zajišťuje veškeré zednické a pomocné práce nastavbě. Velký kus práce zde odvedly společen-ské organizace NF, které splnily své závazkyještě v zimním období. Jen za 1. pololetí se pro-stavělo za 500 000 Kčs. Během roku byly prove-deny všechny hrubé zednické práce, elektroin-stalace a vodoinstalace, dále topení v celé budo-vě a omítky.

Národní výbor se rozhodl vybudovat v zájmuzlepšení péče o stavební materiál pro všechnyspádové obce nový sklad MNV na bývalé skládcedomovních odpadů za Puchárnou. Materiál bylzatím skladován ve starých kůlnách na náměstívedle pivovaru. Tyto objekty však byly velmi sta-ré a vlhké a celkově zhoršovaly prostředí náměs-tí. Proto bylo rozhodnuto o jejich asanaci. Stavbanového skladu byla zahájena jako investiční akceZ v červenci nákladem

148 000 Kčs a již v listopadu byla dokončena.V průběhu prosince tak mohly být staré kůlny nanáměstí vyklizeny. S jejich bouráním bylo zapo-čato v posledních dnech roku 1987 s tím, že bu-dova pivovaru, ve které je dočasně umístěna dro-gerie, bude ponechána a o její budoucnosti buderozhodnuto později.

Největší neinvestiční akcí Z byla výstavbaúpravny vody na koupališti. Akce byla zahájenakoncem měsíce dubna a uvedena do provozu za-čátkem prosince. Zbudována byla nákladem 240000 Kčs. Brigádnicky byly provedeny všechny vý-kopy pro položení potrubí a byla provedena cel-ková oprava budovy na koupališti. Samotnouúpravnu vody dodala organizace Brno Sport, zá-vod Prostějov.

Pokračováno bylo dále s generální opravou po-žární zbrojnice v obci. Byla vyměněna střešníkrytina a vchodové dveře. Provedeny byly nátěryoken a dveří, opravena fasáda domu, vše v hod-notě 50 000 Kčs.

Také v okolních obcích pokračovaly práce nazvelebování prostředí. V Crhově bylo opraveno sta-vidlo na potoku, provedeny nátěry plechovýchstřech na budovách Občanského výboru. Takév Jobové Lhotě byly zajištěny nátěry střechy a oka-

– 207 –


pových žlabů na budově kulturního domu a svodi-del podél silnice do Hutí, dále potom provedenooplocení vyrovnávací nádrže u vodovodu. Ve Křtě-nově vedle dokončovacích prací na budově OV by-lo zbudováno 70 metrů kanalizace v horní části ob-ce. Dále zde byla rekonstruována cesta k Samotám.

V Kněževsi se občané zaměřili na zlepšení ce-lého vnitřního vybavení kulturního domu. V Lou-ce se přistoupilo k osázení volných ploch stromy.Zlepšilo se tak prostředí v obci. V průběhu rokubyly dokončeny všechny stavební práce na pře-budování bývalé školy na prodejnu. Ve Lhotěu Olešnice byly provedeny údržbářské práce navíceúčelové nádrži a jejím oplocení. V Rozsíčcebyla provedena fasáda budovy OV, stejně takv Ústupu a na Veselce bylo pokračováno v rekon-strukci budov OV.

V roce 1987 byla na všech uvedených akcíchprostavěna částka 2 184 000 Kčs a naši občanéodpracovali 26 570 brigádnických hodin. Dále naúdržbě a úklidu veřejných prostranství, veřejnézeleně, údržbě veřejných budov a bytového fon-du bylo odpracováno 90 624 brigádnických ho-din.

7. závod motokárMístní organizace Svazarmu uspořádala

v Olešnici 28. června 7. závod motokár, přebor Ji-homoravského kraje. Svazarmovská organizaceuskutečnila podobné soutěže již v minulých le-tech. V roce 1970 zvítězil Loup Jan, v roce 1971Petráček Josef, v roce 1972 Burian Antonín. V ro-ce 1974 zvítězili Matoušek Jan ve třídě do 50 cm3

a Loup Jan ve třídě do 125 cm3 v soutěži, která sejela jako krajský přebor. V následujícím roce zví-tězili ve stejných kategoriích Pacek a Lanát. V dal-ších letech se již podobné soutěže nekonaly z dů-vodů nevyhovujícího stavu vozovky i z důvodůproblémů při zajišťování soutěží. V roce 1986 by-lo naší organizaci nabídnuto uspořádání soutěže,a ta se nové příležitosti chopila. Závody měly re-kordní účast jezdců i diváků a organizace bylavzorná. Trať vedla Veselskou ulicí, kde byl starta cíl soutěže, Trpínskou ulicí, dále na Oboru ažpřed závod Lacrum a odtud na zimní stadion, kdebylo seřadiště závodu. Závod se jel jako krajskýpřebor. Ve třídě Pionýr do

50 cm3 zvítězil Petr Krátký z Hodonína, ve tří-dě Pohár (seriově vyráběné motory do 125 cm3)Dušan Peterka z Rovečného a třídě C, (upravenémotory do 125cm3) jezdec Hrdlička z Brna na

speciálním stroji s upraveným rakouským moto-rem značky Rotax. Letošní 7. závod motokár se jelpo stejné trati, která byla dále zdokonalena. Bylypostaveny tribuny pro časoměřiče a ředitelstvízávodu ve Veselské ulici. Na startovní listině seobjevilo 15 závodníků třídy Pionýr, 29 závodníkůtřídy C a dokonce 34 třídy Pohár z celého Jiho-moravského kraje. Jsou předpoklady pro úspěšnéorganizování soutěže i v dalších letech díky fan-dovství členů Svazarmu, ale i pomoci MNV, zá-vodu JMPM Olešnice, Lidokovu Olešnice, JZDMír, závodu Lacrum, Sodovkárny, Centrofloru,organizací SPO Olešnice, TJ Sokol, ČČK a SSM,kteří se podíleli na náročné pořadatelské služběpři závodech.

80. let včelařského spolkuVčelařská organizace v Olešnici vzpomenula na

výroční členské schůzi dne 11. prosince 1987 již80. výročí svého založení. V roce 1907 vznikla me-zi místními včelaři myšlenka „k organizačnímu se-mknutí včelařů za účelem vzdělání odborného,získání hospodářských výhod, společného nákupua prodeje medu, zvelebení pastvy.“ Od myšlenkyk činům nebylo daleko. Vznikl spolek pod názvem„Včelařský spolek pro Olešnici a okolí“, který sdru-žoval 28 včelařů. Prvním předsedou byl řídící uči-tel Werner z Crhova. Mezi další významné funkci-onáře spolku patřili Metoděj Synek (až do své smr-ti v roce 1954) a řídící učitel v Louce Adolf Kafka(až do své smrti v roce 1959). Spolek již od začát-ku rozvíjel významnou činnost. Již v roce 1909 sezúčastnil výstavy v Blansku, v roce 1912 podobnéakce v Boskovicích. V roce 1929 vybudoval oplozo-vací stanici včel „U Hastrmánky“, pořádal kurzychovu matek pro včelaře širokého okolí, odbornépřednášky, vybudoval společná zařízení na výrobumezistěn, vyráběl medovinu na prodej. V roce1933 založil dokonce vlastní odbornou knihovnu.V této době měl již 111 členů, byl členem Zemské-ho ústředí spolků včelařských pro Moravu. V roce1940 měl spolek již 144 členů ze 29 obcí širokéhookolí. V té době pořádal dokonce i kurzy mikro-skopického vyšetření včelstev. Druhá světová válkadalší aktivní práci spolku zastavila. V roce 1942 sekonala poslední valná hromada členů, a to až povleklých jednání a povoleních okresním úřadem.Po válce se organizace pozvolna obnovila, neboť seřešily jiné náročnější úkoly. Bývalé slávy však jižnedosáhla. Některé obce byly začleněny pod Zem-ské ústředí v Praze, a tak počet členů v roce 1950

– 208 –


klesá na 122. V roce 1952 je ustaven spolek v Leto-vicích, čímž počet členů poklesl na 69. V roce 1955přechází včelaři z Prosetína pod okres Bystřicia počet členů se opět snižuje na 54 členů. V sou-časné době má organizace 75 členů. Funkci před-sedy vykonává od roku 1969 Sedlák Ludvík. Orga-nizace pořádá pravidelné kurzy pečení medovéhopečiva spojené s prodejem pečiva a medoviny předMikulášem. V roce 1980 zastihlo i naše včelařskéchovy nebezpečné onemocnění varroázy včel. Oh-nisko nemoci bylo u včel kastelána hradu Svoja-nov. Včelstva v širokém okolí, u nás v Kněževsi,musela být likvidována. Celkem to bylo 77 včel-stev. U příležitosti 80. výročí byla v bývalé prodej-ně samoobsluhy na náměstí pro širokou veřejnostuspořádána výstava včelaření z minulosti i moder-ních včelařských potřeb. Prodávala se i medovinaa medové pečivo. Po oba dny 28. a 29. listopadu setěšila velkému zájmu občanů. OV NF v Blanskuudělil naší organizaci Čestné uznání za plnění ce-lospolečenských úkolů.

Hrnečku dost!Jestli měla obce v roce 1986 málo vody a pře-

konávala velké útrapy při zajišťování pitné vodypro občany, pak v roce 1987 měli naši sousedé vo-dy až běda. Již pěkná zima se sněhem hodně sli-bovala, ale skutečnost předčila očekávání. Kon-cem června stála po deštích voda na poli častoi několik dní. Dne 7. června po vydatném deštiv odpoledních hodinách nestačila přívaly vod zeŠirokých luk pobrat kanalizace a voda vystoupilana povrch. Před bytovkou čp. 440 zaplavila park30 cm vysoká hladina vody. Voda vnikla do při-lehlých domů, kde způsobila velké škody. U Věs-tinských čp. 356 dosáhla na dvorku za domkemhloubky 50 cm. S rychlou pomocí našich požární-ků se podařilo škody zmírnit. Další povodně nasebe nenechaly dlouho čekat. V noci ze 14. na 15.června se spustil velmi hustý déšť, který neustá-val. O půl čtvrté ráno se již obcí hnaly proudy vo-dy. Moravská strana byla jedna řeka. Voda dosa-hovala na křižovatce u Komárkových čp. na silni-ci do výšky rovného 1 m. Způsobila značné škodyve většině domů, kam přinesla nánosy bahna zeZávrší. Nejhorší situace byla snad u Danzingero-vých čp.154. Na Dolním Vejpustku se hnala po sil-nici řeka hluboká 30 cm. Přelila se přes hlavní sil-nici u závodu JMPM na Loučka. Při povodni bylycesty velmi nebezpečné. Voda totiž tlakem odne-sla litinové kryty kanalizace. Přívaly vod poklesly

asi za 3 hodiny. Škody byly velké, neboť mnohoobčanů spalo a nemohlo se povodni bránit. Od-straňování naplavenin stálo mnoho úsilí občanůi samotného MNV. Další povodeň přišla bezpro-středně poté 19. června. Její průběh již nebyl takhrozný. Přívaly vod přišly kolem 23. hodiny večera obec vzbudila všechny občany zapnutím sirény.Nedivme se, že sousedé byli od té doby ve střehua svědomitě sledovali stav vody při deštích v po-toku, někteří v níže položených domcích vybudo-vali zábrany pro případ dalších povodní. Využilije při poslední povodni 18. srpna ve 21 hodin ve-čer. Na odstraňování nánosů bahna bylo odpra-cováno mnoho brigádnických hodin. Podíleli sena nich nejen občané, MNV ale i JZD Mír Olešni-ce, které ochotně zapůjčilo potřebnou techniku.Po záplavách byla svolána jednání mezi MNVa JZD na předcházení povodním. JZD zbudovalolapače vody na Klimentce za účelem zachycenívody z polí, dále přislíbilo, že nebude sázet bram-bory a pěstovat kukuřici na pozemcích svažují-cích se k obci. Pro další léta zadalo vypracování„Projektu souhrnné pozemkové úpravy“, jehožrealizace by zabránila splavování zeminy z polía do značné míry zabránila dalším pohromám.

Kulturní život v obciNaše obec měla velmi omezené možnosti po-

řádání kulturních akcí, neboť Sokolovna se na-cházela ve stavu rozsáhlé rekonstrukce a jiné vel-ké prostory na pořádání akcí pro občany chybě-jí. Tak se muselo i slavnostní plenární zasedáníMNV konat v náhradních prostorách, které ochot-ně zapůjčil OV Kněževes ve svém kulturním do-mě. Připravený autobus odvážel účastníky schů-ze ze všech obcí společného NV.

ZO SSM realizovala společně s komisí pro mlá-dež a tělovýchovu 2 besedy s mládeží v salónkuhotelu Závrší. První na téma Horolezectví dne 27.března uváděl lektor Budiš, druhou o putovánípo SSSR dne 23. října v rámci oslav 70. výročíVŘSR lektor Jokeš.

Olešnická kytkaDne 6. června 1987 se uskutečnil 2. ročník této

soutěže trampských písní na zahradě Sokolovny.Pořadatelem byla ZO SSM v obci společně se stře-diskovým kulturním zařízením pod patronací zá-vodů JZD Mír Olešnice, JMPM Olešnice a Cent-roflor Olešnice, dále potom ZO ČSŽ v obci. Prvníročník soutěže proběhl v říjnu 1986. Bylo na něj

– 209 –


pozváno několik trampských skupin. Druhý roč-ník již vzbudil takový zájem hudebníků, že pořa-datelé museli provést výběr. Účinkovaly skupiny„Letokruhy“ z Brna, „Vysočina“ z Havlíčkova Bro-du, „Chrpa“ z Chrudimi, „Jacksongs“ z Brna,„Kiks“ z Brna, „Pohoda“ z Chrudimi, „Trampoty“z Červených Peček a „Kamelot“ z Brna. Jakohosté na soutěži dále vystupovaly skupiny„Uhlák“ z Telče a „Hráči“ z Brna.

Atmosféra soutěže, která trvala od 14.00 do23.30, byla velmi pěkná. První cena - putovní ke-ramická „Olešnická kytka“ se stala kořistí skupi-ny „Kamelot“ z Brna. Druhou cenu - květinovouvázu získala skupina „Pohoda“ z Chrudimi a tře-tí cenu - květinovou kazetu z Centrofloru získalaskupina „Vysočina“ z Havlíčkova Brodu. Tatoskupina získala rovněž zvláštní cenu - vepřovouhlavu ze závodu JMP masný Olešnice. Celá sou-těž byla organizačně velmi dobře zajištěna. O ob-čerstvení pro diváky i soutěžící se postaraly ženyze ZO ČSŽ. O soutěži proběhla pochvalná zprávai v rozhlasovém vysílání stanice Vltava, zprávabyla otištěna i v časopise Mladý svět. Je na ško-du, že se druhý ročník setkal s malým zájmemnaší veřejnosti a byl stejně jako první ročník nav-štíven cizími diváky.

Promenádní koncertNa počest 44. výročí Slovenského národního

povstání zorganizovalo SKZ MNV Olešnice na ná-městí v obci dne 28. srpna večer koncert, naněmž společně vystupovali členové mládežnické-ho dechového orchestru Lidových škol uměníz Letovic a Lipska. Mladí hudebníci stáli rozděle-ni po skupinách na celém náměstí mezi poslu-chači a připravili všem přítomným občanům vel-mi pěkný kulturní zážitek. A protože bylo hudeb-níků celkově na 140, bylo je také, jak se patří,slyšet. Je škoda, že si je nepřišlo poslechnout ví-ce našich občanů.

Služby pro občanyV zájmu zkvalitnění služeb pro občany v naší

obci i okolí přijal MNV celou řadu opatření. Ved-le Domu služeb OPKS, který zajišťuje některéslužby pro naše občany, vystavil MNV povoleník poskytování služeb obyvatelstvu podle zákonač. 154/82 Sb. těmto občanům:

Baka Jaroslav, Olešnice 483 pro zednické prá-ce, Bedan František, Olešnice 390 pro klempířsképráce, Bednář František, Olešnice 440 pro malíř-

ské práce, Benešová Ludmila, Olešnice 246 prokrejčovství, Blaha Miroslav, Olešnice 198 pro sto-lařské práce, Cveček František, Olešnice 486 prozednické práce, Cvečková Marie, Olešnice 105pro krejčovství, Čípek Vladimír, Olešnice 369 prostolařské práce, Dufek Josef, Olešnice 515 pro zá-mečnické práce, Elis Miloš, Olešnice 268 prodrobné opravy automobilů, Filip Jindřich, Olešni-ce 478 pro tesařské práce, Kovařík Věroslav, Oleš-nice 457 pro malířské práce, Mistrová Marie,Olešnice 473 pro krejčovství, Krejčí František,Petrov 24 pro malířské práce, Moravec Ladislav,Olešnice 166 pro tesařské práce, Nevrlík Jiří,Olešnice 440 pro drobné opravy automobilů, Pe-terka Alois, Olešnice 477 pro opravárenskou čin-nost, Synková Božena, Olešnice 469 pro krejčov-ství, Sedláček Rostislav , Rozsíčka 62 pro drobnéopravy automobilů a Skoumal Zdeněk, Olešnice386 pro zámečnické práce.

Pohyb obyvatelstvaV roce 1987 se narodilo: v Olešnici 11 chlapců,

13 dívek, celkem 24 dětí, ve Křtěnově 2 chlapci, 1dívka, celkem 3 děti, ve Lhotě se nenarodilo žád-né dítě.

Toho roku zemřelo: v Olešnici 12 mužů, 10žen, celkem 22 osob, ve Křtěnově 1 muž, celkem1 osoba, ve Lhotě nezemřela žádná osoba.

Z tohoto počtu bylo 10 osob zpopelněno a 13osob pohřbeno a místních hřbitovech.

K trvalému pobytu se přihlásilo: v Olešnici 10mužů, 5 žen, 5 dětí, celkem 20 osob, ve Křtěnově1 žena, celkem 1 osoba, ve Lhotě se nepřihlásilažádná osoba.

Z trvalého pobytu se odhlásilo: v Olešnici 12mužů, 16 žen a 7 dětí, celkem 35 osob, ve Křtě-nově 1 muž, 1 žena, celkem 2 osoby, ve Lhotě1 muž, celkem 1 osoba.

Počty obyvatel v obcích k 1. lednu:1983 1984 1985 1986 1987 1988

Ole‰nice 1 808 1 807 1 826 1 808 1 802 1 787

Kfitûnov 188 191 184 185 181 182

Lhota u Ole‰nice 54 53 50 49 45 45

Crhov 181 181 181

Rozsíãka 184 181 177

Ústup 44 45 46

KnûÏeves 149 147 148

Veselka 43 38 42

Jobova Lhota 35 36 32

Louka 149 149 151

– 210 –


Rok 1988

Počasí a úroda Rok 1988 byl celkově teplý, suchý a velmi úrod-

ný. V měsících lednu a únoru bylo abnormálněteplé počasí jen s občasnými nepatrnými nočnímimrazíky a menšími srážkami. Lyžaři marně čeka-li na sníh. Zima se dostavila až 18. února, kdy na-padlo prvních asi 5 cm sněhu. V dalších dnech hovšak neustále přibývalo. Nebýt toho, že země ne-byla promrzlá a sníh odspodu odtával, měli jsmeho nakonec rekordní nadílku. I tak se ho 20 cmvrstva udržela až do 23. března. Lyžařský vlek bylv provozu až do 23. března. Začátkem měsícedubna již začaly polní práce. JZD Mír Olešnicezačalo 6. dubna se setím obilí a v polovině dubnabyly již zasázeny i brambory. Duben byl celkověvelmi teplý a suchý. Ojedinělé mrazy 24. a 25.dubna v našem kraji způsobily jen nepatrné ško-dy, pomrzly petrklíče. Na jihu však byly značnéškody zejména na kvetoucích ovocných stro-mech. Také květen byl teplý s teplotami přes denaž 25°C. Začalo velké sucho, které bylo příčinouzaorávání nevzrostlé řepy a máku na jihu. U násvšechny ovocné stromy pěkně odkvetly. Vydat-nějších dešťových srážek jsme se dočkali až 6.–8.června. Celé léto bylo teplé, ideální na koupánía rekreaci. Vždyť u nás od 15. června až do 23.srpna ani noční teploty nepoklesly pod 10°C. Nej-teplejšími týdny byl přitom třetí červencovýa druhý srpnový týden s trvalými i nočními tep-lotami nad 15°C. Vzácností nebyla denní 30°C vedra. Zemědělci však naříkali na velká sucha.Žně u nás začaly již 7. srpna a ukončeny byly 19.srpna s velmi pěknou úrodou. Výnosy pšenicebyly 5,35 tun po hektaru, žita 4,32 t, ječmene 5,11t, ovsa 4,1 t po hektaru. Takovou úrodu nikdo ne-čekal. S výsledky žní se JZD zařadilo na 6. místov okrese. Na výnosu ječmene jako jediné překro-čilo hranici 5 t po ha. Za velmi pěkné výsledkybyla udělena okresní a krajská vyznamenání čle-nům JZD – traktoristovi Antonínu Tomanovia Vincenci Tomanovi, vedoucímu střediska Oleš-nice, oba bytem z Ústupu. Změna počasí nastalase začátkem měsíce září, kdy jen v prvním týdnunapadlo 70 mm dešťových srážek. Poměrně teplépočasí vydrželo až do posledního říjnového týd-ne. Bylo velmi příhodné pro podzimní práce napoli. Sklizeň brambor u JZD byla dobrá. S výno-sem 254,5 q po hektaru se zařadili na první mís-

to v okrese. Také úroda ovoce byla dobrá. Ovocedozrálo ve výborné kvalitě včetně švestek. Prud-ká změna počasí nastala po 25. říjnu, kdy přišlynáhlé mrazy kolem -10° C a napadla velká vrstvasněhu. Tento ráz počasí s častým mrholením vy-držel až do poloviny prosince. Nejvíce sněhu na-padlo 21. listopadu, kdy ho bylo celkově přes 10cm. Když jeho poslední zbytky těsně před Váno-cemi zmizely, ještě nikdo netušil, že se této zimyjiného sněhu nedočkáme.

Budovatelské úsilí v obciMístní národní výbor navázal ve svém budova-

telském úsilí na dobré výsledky minulých let.S pomocí občanů sdružených v NF a s pomocímístních závodů splnil úkoly výstavby v roce1988. Z nejdůležitějších akcí roku byla mimo vo-lební program NF zahájena výstavba posílení vo-dovodního zdroje u Ostré horky za Lamberkem.V průběhu roku zde byly vybudovány 2 vodoje-my, každý s objemem 250 m3 vody, vodovodní řa-dy, kabelizace a armaturní komora. To vše nákla-dem 1 300 000 Kčs. Nebýt nečekaného příchoduzimy mohlo být celé dílo do konce roku zcela do-končeno. Druhou významnou stavební akcí v ob-ci bylo dokončení rekonstrukce Sokolovny nastřediskové kulturní zařízení. Zde bylo v průběhuroku proinvestováno 1 900 000 Kčs. Byly prove-deny venkovní omítky na celé budově, opravenystřešní konstrukce, zbudována nová elektroinsta-lace, vodoinstalace, nové sociální zařízení a pro-vedena generální oprava celé vnitřní části budo-vy. Ve dvorním traktu byly započaty práce naloutkovém divadle. Občané se pustili i do opravyzahradní části za domem, aby celý objekt mohlsloužit naší veřejnosti. Příchod zimy způsobilpřerušení těchto prací stejně jako vnějších obkla-dů budovy. V podzimních měsících se postupnězačal ztrácet další ze starých domů na náměstí,a to dům bývalé samoobsluhy. MNV povolil ob-čanům - stavebníkům jeho postupné rozebránína stavby rodinných domků.

Také občané v okolních obcích nezaháleli.Konference občanských výborů, která se uskuteč-nila 26. února, zhodnotila jejich práci. Byl stano-ven program dalšího rozvoje všech integrovanýchobcí. V Kněževsi byly v průběhu roku brigádnic-ky opraveny chodníky v celé obci, na Veselce pro-vedena fasáda na budově občanského výboru,v Ústupu pokračovali v generální opravě bývaléškoly na víceúčelové zařízení, v Rozsíčce byla do-

– 211 –


končena budova občanského výboru a započatos rekonstrukcí rybníka na požární nádrž.

V Crhově byl vymalován kulturní dům a prove-dena penetrace všech místních komunikací.V Jo-bově Lhotě zbudovali svodidla u vozovky do Hu-tí a opravili vozovku do Kněževse.

Ve Lhotě u Olešnice bylo upraveno okolí kou-paliště, ve Křtěnově byla zbudována nová silnicev horní části obce včetně chodníků a v Louce by-la dokončena výstavba prodejny z budovy bývaléškoly. Občané Louky také provedli generálníopravu kulturního domu v obci. Dne 9. prosincese pak stali hostiteli plenárního zasedání MNVOlešnice. Mezi hosty byli přivítáni poslanec KNVing. Stanislav Bělehrádek a poslanec ONV PavelŽíla.

Kulturní život v obci Sbor pro občanské záležitosti MNV spolu se

SRPŠ Mateřské školy I. připravil na neděli 27.března „odpoledne s dětskou módou“ v kavárněhotelu Závrší. Maminky dětí MŠ ušily pro tutopříležitost svým malým ratolestem vkusné ob-lečky, a ty je potom samy předváděly na módnípřehlídce. Akce se setkala s velkým zájmem ob-čanů. Psal o ní i okresní tisk.

Svaz chovatelů II uskutečnil v měsíci březnuv novém areálu této organizace v Olešnici „Dis-kotéku pro mládež“. Zúčastnilo se jí celkem 15osob včetně pořadatelů. Připraveno bylo totiž jennealkoholické občerstvení, a to je asi pro naši ve-selou mládež málo. V prosinci se pořadatelé roz-hodli taneční zábavu opakovat, tentokrát již žád-ný druh nechyběl a kapacita sálu byla naplněna.V letních měsících proběhly v obci tradiční kul-turní akce - pěvecká soutěž trampských písní„Olešnická kytka“ a Jezdecký den jezdeckéhoklubu při JZD Mír Olešnice. Zejména druhá sou-těž byla bohatě navštívena příznivci jezdeckéhosportu z dalekého okolí. Základní organizace Sva-zarmu Olešnice uskutečnila v neděli 26. červnav pořadí již 8. závod motokár na tradiční trativ obci jako přebor Jihomoravského kraje. Závodybyly stejně jako v minulých letech zdařile připra-veny a hojně diváky navštíveny.

40. výročí vzniku n. p. CentroflorV květnu uplynulo 40 let od vzniku národního

podniku Centroflor. Olešnický závod vznikl zná-rodněním soukromé firmy Matonoha, kteráv Olešnici vyráběla květiny již roku 1866. Byla to

továrna se 200 zaměstnanci; měla již tehdy po-měrně značné obchodní styky jak v tuzemsku,tak i v zahraničí. Znárodněný podnik navázal natyto tradice a postupně rozšířil svoji výrobuv podvýrobách v Bystrém, Budislavi a Březovétak, že počet zaměstnanců dosáhl až 560 lidí. Zauplynulých 40 let závod prošel poměrně rozsáh-lou přestavbou jak co do vyráběného sortimentu,tak i co do svého vzhledu. Byla provedena rozsá-hlá rekonstrukce samotné výrobní budovy, ná-dvoří, sociálního zařízení, skladových prostor,byla postavena závodní mateřská škola, 8 rodin-ných domků pro zaměstnance, svobodárna, ply-nová kotelna, opravena celá administrativní bu-dova. Modernizováno bylo výrobní zařízení vevýrobě jiřin, ve vysekávárně a dalších provozech.Před 20 lety byl vybudován nový provoz ve Žďá-ru nad Sázavou, mající nyní 100 zaměstnanců.Závod dnes vyrábí vedle tradičních květin z papí-ru a textilu také moderní šatové ozdoby z kůže,bytové přízdoby z kůže a textilu, vánoční stro-mečky, ozdoby ze žinilky, dekorační květiny, růz-né figurky a atrapy. Výrobky mají stále dobrýzvuk ve světě. Z plánu výroby 27 mil. Kčs posílázávod na export zboží za 6,5 mil. Kčs. Celý závodje nositelem titulu Závod socialistické práce. Rok1988 byl jeho prvním rokem ve státním podnikuJablonecká bižuterie. Jubilejní rok oslavili pracu-jící vzornými výsledky. V rámci podniku získali1. místo v soutěži „Vzorný exportní závod“, sou-těži intenzifikačního rozvoje a soutěži zlepšova-telského hnutí. Závod nezapomněl ani na své bý-valé zaměstnance - důchodce. Dne 20. května proně uskutečnil setkání spojené s prohlídkou mo-derního závodu, besedou s mladými zaměstnan-ci a posezením v kulturním domě v Kněževsi.

Vyhlášení platnosti nové evidencenemovitostí

V roce 1987 byly pracovníky Krajské geodetic-ké a kartografické správy proměřovány hranicepozemků a evidence nemovitostí. Na základě to-hoto šetření byly práce na Základní mapě ČSRvelkého měřítka dokončeny a obnoveny letosoperáty evidence nemovitostí v katastrálních úze-mích Olešnice. Na jaře byli na MNV Olešnice zvá-ni občané, kteří v předchozích období postavilirůzné stavby, které nebyly úředně dokladovány.Ve věcech byl sjednán pořádek a od 1. červencebyla stanovena platnost obnovených operátů evi-dence nemovitostí. Socialistické organizace a ob-

– 212 –


čané mají za povinnost od tohoto data pečlivěhlásit do

15 dnů na MNV každou změnu uživatele, dru-hu pozemku, způsobu užívání a hranice pozem-ků. MNV pak tyto změny ohlásí příslušnémustředisku geodézie.

110. výročí narození akademika AntonínaHamsíka

15. ledna tohoto roku uplynulo právě 110 let odnarození rodáka naší obce akademika AntonínaHamsíka. Po studiích na českém klasickém gym-náziu v Brně a lékařské fakultě se stal asistentemna lékařské fakultě v Brně. Na podzim roku 1883byl povolán jakožto profesor lékařské chemie doPrahy na Karlovu universitu. V letech 1933–34působil zde ve funkci děkana lékařské fakulty.Vybudoval nejdříve v Brně a později i v Prazeústav lékařské chemie, který úspěšně vedl. Vydalvelmi rozsáhlé dílo ve svém oboru lékařské che-mii - biochemii. Z nejznámějších prací je nutnojmenovat alespoň „Biochemii“. Tato rozsáhlá 5-tisvazková práce je dodnes považována za základ-ní literaturu v oboru ve světě vůbec a je přelože-na a studována v mnoha světových jazycích. Zasvé vědecké dílo, celou řadu původních prací,které získaly věhlas po celém světě, byl profesorAntonín Hamsík v roce 1954 jmenován akademi-kem ČSAV a poctěn mnoha vyznamenáními, mi-mo jiné i nejvyšším lékařským vyznamenáním -Purkyňovou medailí. Narozený 15. ledna 1878,zemřel 20. října 1963. Protože akademik AntonínHamsík žil od mládí v Brně a v Praze a se svourodnou obcí neudržoval v pozdějším věku kon-takt, není ve své rodné obci téměř znám. Zapo-menut však nebyl péčí rodáka obce profesora Bo-rise Habance a historického kroužku v obci, kteříshromáždili dokumenty o jeho významné prácia životě.

100 let masného průmyslu v obciV letošním roce vzpomenuli zaměstnanci míst-

ního závodu JM závodu masného sté výročí zalo-žení výroby v Olešnici. Zakladatelem živnostiřeznicko-uzenářské v roce 1888 byl Karel Čápekv najatém krámě v domě č. p. 18. Karel Čápekv roce 1897 zakoupil vlastní dům č. p.21 na ná-městí vedle radnice, který přestavěl, aby lépe vy-hovoval zvýšené výrobě. Pro pohon strojů zdebyl instalován parní stroj. Maso se však muselopřenášet na uskladnění do sklepů přes silnici do

obecní lednice, kam se v zimně vozily zásoby le-du z rybníku Obecňák či Crhovského rybníka.V roce 1909 zakoupil Karel Čápek budovu bývalépalírny č. 29, kterou nechal celou přestavět dleplánů stavitele Karla Veselého z Poličky na mo-derní závod. Ten slouží s postupnými úpravamisvému účelu dodnes. V rohu budovy na křižovat-ce byl původně krám se dvěma vchody z obouulic. Stroje v závodě byly již poháněny benzíno-vým motorem, který občas sloužil i později po za-vedení elektrického proudu 30. března 1922. Zá-jem o výrobky firmy byl vysoký. Vozily se do ši-rokého okolí, ale i do Brna, Olomouce, Prahya dokonce do Vídně. Rozvoz z počátku zabezpe-čovali 3 koně majitele firmy, později od roku1924 nákladní automobil Praga Export. Ve třicá-tých letech se vyráběly: paštiky játrové, z husíchjater, lanýžové, lanýže francouzské značky „Peri-cord“, sardelové, různé druhy gulášů a domácíuzené se zelím. Tyto výrobky se zavíraly do kon-zerv strojem firmy Heike z Berlína. Dále se vyrá-běly: salám játrový, játrovky, anglická a papriko-vá slanina, lovecký salám, turistický, trvanlivý,moravské uzené, záviny, mortadella a párky dokonzerv. Zakladatel firmy Karel Čápek zemřel vevěku 82 let v roce 1944. Firmu po něm převzalsyn Rudolf Čápek. V roce 1949 byl závod znárod-něn a začleněn do národního podniku Masna Br-no. Výrobní zařízení se postupně modernizovaloa mnohonásobně se zvyšovala výroba. Několikrátse navrhovalo, aby bylo přikročeno k výstavběnového závodu, vedení závodu však nepřikročilok těmto možnostem nikdy dost rázně. Koncemroku 1985 byla zastavena porážka hovězího do-bytka z důvodu malých a hygienicky nevyhovují-cích prostor. Rok 1988 byl ve znamení velkýchdohadů, zda bude celý závod zavřen či nikoli.Podnikové ředitelství nemělo již na jeho další exi-stenci zájem z důvodu rozšířené kapacity v Brněa výstavby nového masokombinátu v Poličce.ONV v Blansku rovněž v minulosti příliš moder-nizaci závodu nepřál. V letošním roce však vyvi-nul velké úsilí na jeho záchranu. Zástupci našíobce se dokonce vypravili do Prahy na jednání zazáchranu našeho závodu. Závod byl nakonec pře-veden na provoz od 1. dubna 1989 s tím, že se bu-de ve výrobě zaměřovat na speciality masnýchvýrobků. Samotná oslava 100 let vzniku závoduse uskutečnila v objektu rekreačního zařízeníJZD Mír Olešnice ve Lhotě u Olešnice. Pozvánibyli i důchodci - bývalí zaměstnanci závodu.

– 213 –


Spolkový život v obci Svaz zahrádkářů patří v obci mezi velmi aktiv-

ní ogranizace NF. Stále rozšiřuje okruh svých čle-nů, kteří se zapojují nejen do práce na svých za-hrádkách, ale i do modernizace své klubovnya moštárny. Pro členy získali vedle zemědělsképůdy na Stráni a zahrádkářské kolonie pod Skal-kami i nové kolonie zahrádek nad Rovečínskouulicí (Motyčkovo pole). Nyní budují kolonii za-hrádek na Rovních. Členové organizace uskuteč-ňují každým rokem sběr železného šrotu po obcia nyní získávají sousedy pro soutěž „Rozkvetléulice“.

Svaz chovatelů v Olešnici má dvě organizace.Členové ZO č. I chovají drůbež hrabavou, vodní,perličky, krůty, králíky, holuby, dále pak kožeši-nová zvířata jako lišky, pesce, norky, ovce a kozy.Jen za rok 1987 dodali na trh 9 358 ks vajec, 1 673králíčích kůží, 687 kg králičího masa, 12 kg an-gorské srsti, 54 kozích kůží, 140 kg ovčí vlny. Cel-ková hodnota těchto odpadních surovin činila152 824 Kčs. Chovatelé vystavovali svá domácízvířata na šestnácti různých výstavách. Jedna ta-ková výstava hospodářských zvířat se uskutečni-la i v Olešnici o naší pouti. Organizace bylav okrese vyhodnocena za rok 1987 jako nejlepší.Také organizace chovatelů č. II dosahuje ve svépráci výborných výsledků. Její členové se zabý-vají chovem cizokrajného ptactva a kanárů, akva-rijních rybek a terarijních zvířat. Ve své činnostimnoho času věnují mládeži. Ve dnech 10. - 15.června uskutečnili ve svém chovatelském areáluvelmi zdařilou výstavu cizokrajného zvířectva,kterou s velkým zájmem shlédla především škol-ní mládež.

Organizace rybářů patří rovněž mezi aktivníspolečenské organizace. V rámci našeho kraje by-la za minulý rok vyhodnocena na 3. místě. Vzor-ně se stará i o 25 členů rybářského kroužku z řaddětí základní školy. Rybáři ulovili za rok 1987 cel-kem 2 506 kusů ryb o váze 1 322 kg. Jen na oleš-nických vodách, které obhospodařují, bylo ulove-no 454 kaprů a 628 pstruhů. Takové výsledky sa-mozřejmě žádají velké pracovní úsilí. Za rok 1987to bylo 2 350 brigádnických hodin.

Svaz protifašistických bojovníků není početnáorganizace, která má navíc vysoký věkový prů-měr. I přesto její členové vykonávají mnoho zá-

služné práce především na úseku ideově výchov-ném. V roce 1987 uskutečnili 55 besed a předná-šek, z toho 34 pro mládež nejen v Olešnici, alei v širokém okolí. Organizace má uzavřenysmlouvy o spolupráci s MNV, JZD Mír Olešnicea ZŠ Olešnice. Pomáhá zejména mladým osvětlo-vat nebezpečí války a fašizmu a seznamuje s his-torií protifašistického odboje v našem okolí.


11 dívek, celkem 19 dětí, ve Křtěnově 1 chlapec, 2dívky, celkem 3 děti, ve Lhotě se nenarodilo žád-né dítě.

Tohoto roku zemřelo: v Olešnici 13 mužů, 7žen, celkem 20 osob, ve Křtěnově 1 muž, 2 ženy,celkem 3 osoby, ve Lhotě u Olešnice zemřel1 muž.

Z tohoto počtu mělo 16 církevní pohřeb a 8 by-lo zpopelněno.

K trvalému pobytu se přihlásilo: v Olešnici 11mužů, 11 žen, 11 dětí, celkem 33 osoby, ve Křtě-nově 3 muži, 2 ženy, 2 děti, celkem 7 osob, veLhotě u Olešnice 1 muž, 1 žena, 1 dítě, celkem3 osoby.

Z trvalého pobytu se odhlásilo: z Olešnice 12mužů, 17 žen, 15 dětí, celkem 44 osob, ze Křtě-nova 1 muž, ze Lhoty u Olešnice se odhlásily 2ženy.

Rok 1989

Počasí a úrodaZima roku 1988–89 zklamala především děti.

Sněhu napadlo 7. ledna asi 6 cm a během dvoudní zase roztál. Celý leden bylo mlhavo a sychra-vo s teplotami kolem nuly. S jarními pracemi napolích setím obilí začalo JZD již 29. března. V po-sledních březnových dnech pracovali na zahrád-kách i sousedé. Jaro se uspíšilo, třešně rozkvetlyjiž 15. dubna. Konec dubna a začátek května bylvelmi chladný, deštivý i se sněhovými přeháňka-mi. Také červen byl bohatý na dešťové srážky,a to zejména ve své druhé polovině. Vše nasvěd-čovalo tomu, že i letos nám velká voda obec pro-pláchne. Skutečně se tak stalo 22. června v 16.50hod. V krátké době spadlo 23 mm vody, která sehrnula po polích od starého vodojemu k závoduLacrum a druhou cestou přes pole Kopalovuzmolu na Dolní Vejpustek, kde způsobila povo-deň. Voda s bahnem a kamením z polí se hnala

– 214 –


po ulici a zastavila se až o boční vrata závodu JPmasný. V závodě způsobila nemalé škody a za-stavila provoz na silnici. Červenec a částečně sr-pen byly teplé měsíce, ale déšť také nechyběl. Sk-lizeň brambor a obilí začala v polovině srpna. Vý-nosy obilí byly nižší, neboť obilí dostalo plíseňz vlhkého počasí a potřebných postřiků se nedo-stávalo. Výnosy byly u pšenice 5,4 t po hektaru,žita 4,25 t, ječmene 4,62 t a ovsa 4,35 t. Zato skli-zeň pícnin byla bohatá. Výnosy brambor byly vel-mi dobré. Celkově 25,77 tuny po hektaru. Druž-stvo naplnilo zcela obě bramborárny a to bylodobře, neboť se celkově projevil nedostatekbrambor. Většina JZD na jihu letos omezila pě-stování této plodiny a musela je potom od nás ku-povat. Úroda ovoce byla celkově velmi dobráa ovoce bylo kvalitní. Podzimní měsíce byly mír-né, velice příznivé na polní práce, na děšťovésrážky byly chudé. Mírnější mrazy přišly ve 2.polovině listopadu, kdy také napadla i slabá vrst-va sněhu.

Máme kulturní důmV letošním roce pokračovaly práce na dokon-

čení kulturního domu budovaného přestavboustaré Sokolovny. Brigádnická výpomoc občanůnebyla již tak častá, neboť se prováděly vnitřníobkladové práce. Veřejnost s velkou zvědavostíočekávala, jak bude celé dílo vypadat. Dokončo-valy se venkovní obklady a terénní úpravy.

Konečně nadešel dlouho očekávaný den - večtvrtek 22. června byl kulturní dům slavnostněotevřen. V nové budově se konala slavnostníschůze, na kterou byli vedle poslanců a členů ko-misí MNV pozváni i nejlepší brigádníci, zástupcipatronátních závodů, JZD, VÚM, školy a složekNF. Přítomni byli i hosté, které vedl předsedaONV JUDr. Vladimír Komárek. Zástupci okresuvysoce hodnotili tuto stavbu, nešetřili slovy chvá-ly nad jejím interiérem.

Předseda MNV s. František Žíla ve slavnostnímprojevu poděkoval všem zúčastněným za jejichobětavou pomoc. Neopomněl ani na projektantastavby Ing. arch. Krejzu, který s velkou péčí stav-bu projektoval, ale jejího dokončení se nedožil,zemřel v roce 1988 po těžké nemoci. Naší veřej-nosti bylo předáno dílo v hodnotě 5 500 000 Kčs.

Ještě ve druhé polovině roku se v nové budověuskutečnilo mnoho pěkných kulturních progra-mů. Dne 3. září zde vystoupilo Horácké divadloz Jihlavy s veselohrou „Nelži, miláčku“. Dne 18.

října jsme v Olešnici uvítali známou zpěvačkuLenku Filipovou s hudební skupinou Dominoz Prahy. Program vystoupení nesl název „Částeč-né zatmění srdce“.

Kulturní dům se také proměnil ve dnech 26. li-stopadu až 4. prosince ve výstavní síň obrazů Ja-roslava Pavliše, redaktora brněnského večerníku.Na 28. prosince připravilo Střediskové kulturnízařízení „Vánoční koncert“ v podání pěveckéhosboru SKP Letovice pod vedením sbormistra M.Krejsy.

Budovatelské úsilí MNVVedle dokončení výstavby kulturního domu,

které představovalo náklady 2 500 000 Kčs, seMNV zaměřil i na dokončení další stavby, a toposílení vodovodního zdroje. Do provozu bylyuvedeny dva vodojemy u Ostré horky, každý na250 m3 vody. Nastaly však komplikace, neboťvoda z nádrží po jejich naplnění prosakovala.Obec musela práce pozdržet. Informací u ji-ných budovatelů obdobných staveb bylo zjiště-no, že netěsnost vodojemů je běžný jev způso-bený pravděpodobně špatně zpracovanou tech-nologií stavby. Musely být proto provedenydodatečné speciální vnitřní nátěry stěn tme-lem. Potom byl objekt uveden do provozu. Ob-čané v obci sledovali své vodovodní přípojky,neboť se změnila tlaková pásma vodovodu. Naněkterých místech došlo k prasknutí staréhovodovodního řádu. Tyto poruchy odstraňovalJm VaK Boskovice.

Dne 1. května byla zahájena II. etapa výstavbynákupního střediska.

Předcházely jí asanace starých objektů, pře-devším bývalé samoobsluhy. Drobným staveb-níkům byla dána v předchozím roce možnostrozebrat si z tohoto domu potřebný stavebnímateriál, zbytek zbořeniska pak byl v jarníchměsících odvezen. Do konce roku se podařilosmontovat železobetonový skelet domu, částopěrných zdí postavit, schodiště usadit a vybu-dovat část kanalizace, vše v celkové částce1 854 000 Kčs.

Také občané okolních obcí nezaháleli.V Louce byla dokončena oprava kulturního do-mu a zbudován parčík vedle prodejny.V Kně-ževsi byla vyčištěna vodní nádrž a provedenacelková oprava stavidla a hráze, dále výměna60 m vodovodního potrubí a oprava dvorní čás-ti kulturního domu. Ve Křtěnově byla zbourá-

– 215 –


na stará požární zbrojnice, zbudována klubov-na a hřiště pro mládež. V Jobově Lhotě občanéočistili místní komunikace, opravili kapličkua zbudovali opěrnou zeď. Crhovští se pustili dobudování dětského hřiště, které jim přineslonemálo starostí především se zabezpečenímtěžké mechanizace. Hřiště bylo téměř dokonče-no. V Rozsíčce se pokračovalo v budování více-účelové nádrže. Na dno byly po vybagrovánípoloženy panely. Ve Lhotě u Olešnice byla pro-vedena oprava vypouštěcího zařízení víceúče-lové nádrže. Na Veselce byly zpevněny místníkomunikace a v Ústupu se pokračovalo v re-konstrukci budovy občanského výboru. Jakoaktivnější byli hodnoceni občané v Kněževsia v Louce.

40. let PO SSMV letošním roce oslavila PO SSM 40 let od

svého založení v roce 1949. Ve své práci navá-zala na některé tradice dětského hnutí za obdo-bí před II. světovou válkou. Na naší škole bylaPO založena 23. února 1951. Tehdy se přihlási-lo 72 žáků, kteří byli zařazeni do 4 oddílů. Prv-ními vedoucími byly učitelky Slávka Slámováa Marie Macháčková. První pionýrský slib pro-běhl 20. ledna 1952, druhá skupina pionýrů slo-žila slib 26. dubna 1952. Hlavními úkoly pio-nýrů bylo pomáhat slabším spolužákům, sbíratbyliny a starý papír. Později se pionýři zaměřilii na zájmovou činnost. Pracovaly oddíly včela-řů, rybářů, chovatelů, motoristů, modelářů,zdravotníků, požárníků a další. Ve funkci sku-pinových vedoucích se vystřídali učitelé zdejšíškoly Olga Sedláková, Miroslava Staňková, Jind-řiška Pokorná, Marie Kintrová, Vratislav Sedlák,Miloslava Sýkorová, Milan Kala, Marie Horba-sová, Alena Orlická a nyní Jaroslava Peterková.V letech 1968–1970 byla její činnost zastavena.V té době pracovala na škole organizace Juná-ka. Po roce 1971 uzavřela organizace patronátnísmlouvu s jednotkou Lidových milicí v obcia organizací SPB. Pionýři za léta své existencedosáhli celé řady úspěchů v okresních soutě-žích. Od roku 1980 se o prázdninách pravidelněsetkávali na táboře v Karpouně u Kunžaku, veVísce u Jevíčka či Uhřínově u Velkého Meziříčí.V roce 1985 převzali čestný název „Pionýrskáskupina Miloše Prudila“, který získali dlouhole-tou dobrou spoluprací s SPB. Pionýři jen za rok1988 odevzdali 41 742 kg odpadových surovin

a léčivé rostliny v hodnotě 3 616,90 Kčs. Odpra-covali v tomto roce 1 589 brigádnických hodin.U příležitosti 40. výročí založení PO SSM byloza přítomnosti hostů uskutečněno na hřištiu školy slavnostní skupinové shromáždění, pokterém byl pro pionýry připraven velmi zajíma-vý program na hřišti Pod horkou. Proběhla tamukázka výcviku strážních psů z VNZ Kuřim,ukázka práce jezdeckého oddílu JZD Mír Oleš-nice, oddílu Bikrosu a ukázka bojového útokujednotky ZM spojeného se střelbou ze samopa-lů. V závěru roku byla PS spolu se ZŠ pořadate-lem sportovní olympiády žáků, která se usku-tečnila ve středu 21. června. Všechny sportovnísoutěže měly velmi dobrou úroveň. Vždyť 42žáků obdrželo diplom testu FJT 90 za splněnínáročných kriterií soutěže zdatnosti.

50 let závodu LacrumOlešnický závod oslavil letos 50 .výročí svého

vzniku. V roce 1937 podalo rolnické mlékařskédružstvo žádost na odkoupení „Šibrovy zmoly“s výměrou 1 100 m2. Pozemek odkoupilo za 2 Kčza 1 m2 s podmínkou, že stavba bude během 1roku provedena. Stavební plány byly předloženy22. června 1937 a ihned se začalo stavět. Do zi-my byla hrubá stavba hotova. V roce 1938 bylodokončeno vnitřní vybavení a vodovod z obecní-ho pozemku, kde družstvo vybudovalo podzem-ní rezervoár na vodu. V roce 1939 se v mlékárnězačalo zpracovávat mléko v množství 2 - 5 000litrů. Na stavbě se finančně podíleli místnía okolní rolníci. V roce 1949 Rolnické mlékařskédružstvo koupilo další pozemek od p. GustavaČlupka, na němž byla zbudována drůbežárnas umělými líhněmi pro kuřata, sběrna vajec i tří-dírna. Po roce 1948 přešla mlékárna pod národnísprávu a stala se součástí mlékárenského podni-ku v Bystřici nad Pernštejnem, později součástípodniku ve Svitavách a od roku 1960 natrvalosoučástí podniku Lacrum Brno. Za 50 let trváníprošel závod několika přestavbami. V letech1949 - 1950 se přistavělo poschodí budovy a zvý-šila se výroba na 10 - 15 000 litrů mléka. V roce1960 byla zrušena líheň, sběrna vajec a samotnýzávod byl svým vybavením tak špatný, že hrozi-lo jeho zrušení. Výroba měla být převedena doBystřice n. Pern. V letech 1963 - 65 se podařilo je-ho zařízení zrekonstruovat. Postupně se začalos rozšiřováním závodu. V 70. letech již zde zpra-covávali denně 40 000 litrů mléka a za pochodu

– 216 –


se prováděly další úpravy. Dnes závod dokonču-je třetí etapu své modernizace, která představujenáklady 40 milionů Kčs. Po dokončení bude jed-ním z nejmodernějších v republice. Nyní dennězpracovává 100 000 litrů a je připraven zvýšitdenní příjem mléka až 160 000 litrů. Má moder-ní máslárnu, stáčírnu tekutých výrobků, výrobubaleného minimásla a staví velké sklady. V pro-vozu má i čistírnu odpadních vod, která přispíváke zlepšení kvality odpadních vod. Její zařízeníje však s nelibostí přijímáno občany bydlícímiv okolí, neboť je ruší hlukem a nadměrným zá-pachem.

Drobná provozovna MNVMNV provedl v polovině roku rozbor služeb

a obchodu v obci v rámci rozpracování závěrůXVII. sjezdu KSČ a závěrů 6. zasedání ÚV KSČo obchodu a službách. S rozborem byli seznáme-ni poslanci a další občané dne

18. května 1989 na 2. plenární schůzi. Zjištěnobylo, že OPKS Olešnice zabezpečuje pro občanytyto služby: holičství a kadeřnictví, pedikúru,sběrnu prádelny, čistírny a oprav obuvi, sklenář-ství a sklad propan - butanu. Při provozovně pra-cuje rovněž sběrna Sputnik, která zprostředková-vá některé další drobné opravy věcí. V otázce au-todopravy a vyvážení jímek a septiků se mohouobčané obracet v nejnutnějším na JZD Mír Oleš-nice. Provozovna Lidokov Olešnice dobře zabez-pečuje topenářské služby a v omezené míře rov-něž klempířské práce. V Olešnici tedy zcela chy-bí služby stolařské, zednické, pokrývačské,autoopravárenské, zámečnické a tesařské. Někte-ré z nich jsou poskytovány občany za úplatu bezřádného povolení formou tak zavaného melou-chu. Z těchto důvodů se MNV rozhodl po dohoděs OPKS zřídit v Olešnici drobnou provozovnuMNV převzetím majetku i pracovníků, aby seslužby pro občany obce mohly zlepšit podle na-šich potřeb. Provozovna začala jen zatím s uve-denými službami pracovat od září. Přes všechnusnahu se však služby do konce roku rozšířit ne-podařilo. MNV také řešil v obci citelně chybějícísklad sběrny odpadových surovin, který byumožňoval alespoň výkup starého a tříděnéhopapíru. Dosavadní užívaný prostor - stará plecho-vá garáž před závodem Lacrum již těmto účelůmnevyhovuje a bude odstraněna. Zatím se zde vy-kupuje starý netříděný papír první a třetí středuv měsíci od 13 do 15 hodin. Výkup železného šro-

tu v obci chybí. Jeho odvoz a sběr zabezpečujíobčas organizace ČSL a Zahrádkářský svaz, v po-slední době i Ochránci přírody, kteří si výtěžkytěchto akcí přivydělávají na svoji činnost. Občanéobce bývají místním rozhlasem předem vyzváni,aby si starý nepotřebný železný šrot nachystalipřed své domy.

17. listopad 1989Ti z našich občanů, kteří sledovali v pátek 17.

listopadu večer televizní program, byli překvape-ni náhlým neplánovaným přerušením vysílání,místo něhož sledovali neklidné vystoupení před-sedy České vlády soudruha Pidry. Nabádal nás,sám znatelně rozrušen, ke klidu, rozvaze a po-řádku. Teprve následující dny jsme se postupnědovídali, jak v Praze probíhaly a skončily oslavydne studentstva. V Praze byly k tomuto dni uspo-řádány tentokrát oslavy s netradičním průběhem.Studenti po oficiální části na historickém Vyše-hradě pokračovali v manifestaci průvodem doměsta, kde byli na Národní třídě obklíčeni pře-dem připravenými zásahovými jednotkami a su-rově zbiti. Celý následující týden studenti stávko-vali po celé republice. Žádali vyšetření hrubýchzásahů proti nim, kdy nechybělo ani nasazenítěžké bojové techniky. Studenti žádali záruky,aby se podobné činy neopakovaly. Sousedév těchto dnech vytrvale sledovali televizi a tisk.V jejich názorech převládalo stanovisko sice ne-souhlasné k zásahu bezpečnostních jednotek, aletaké zdrženlivé ke studentům, o kterých říkali, žeby se raději měli vrátit do škol a učit se, protožetoho sami ještě mnoho nedokázali. Když se aledozvídali postupně o událostech více a zjistili, žese studenty jdou i umělci a dokonce po několikadnech i dělníci závodů v Praze, začali naši obča-né chápat vážnost celé situace. Do tisku se dosta-lo 12 bodů požadavků studentů, které se týkalyzměny vlády a monopolu jediné politické stranyKSČ. V průběhu týdne od 20. do 26. listopadu sev obci objevily první plakáty žádající změnu vlá-dy. Plakáty byly některými občany strhávány, ji-nými znovu vylepovány na výkladní skříně ob-chodů, sloupy, vrata, většinou na náměstí. V za-lepených výkladech nebylo často ani vidětdovnitř na zboží. V neděli 26. listopadu večer by-lo na hotelu Závrší založeno Občanské fórum,které chtělo jako první akci zabezpečit v obci or-ganizaci celostátně vyhlášené generální stávky27. listopadu ve 12 hodin. Generální stávka se ta-

– 217 –


ké následujícího dne v naší obci uskutečnila. Zú-častnilo se jí asi 300 občanů. Proběhla na náměs-tí před prodejnou Elektro, kam přišli dělníciz místních závodů. Za tribunu posloužila obyčej-ná židle, na kterou se postavili a promluvili řeč-níci. Program uváděli MUDr. Jiří Bednařík, z dal-ších řečníků vystoupili předseda MNV FrantišekŽíla, dále p. učitel Stanislav Neubauer, dva stu-denti filosofické fakulty z Brna a další. Vystoupe-ní řečníků se sice lišila cílem i obsahem od sebe,ale potlesk přítomných sklidili všichni. Velmi za-jímavé bylo přitom i sledování televize postavenépřed obchodem, protože uváděla autentické zá-běry z manifestace a zásahu bezpečnosti v Praze.Záběry přivezli studenti nahrané na videokazetěa mnozí občané je viděli poprvé. Naše televize jetotiž v těchto dnech odmítla odvysílat. Ke stávcev obci dlužno dodat, že mnoho dalších občanůa nejen členů KSČ na náměstí nepřišlo předevšímproto, že se obávali možných následků. Závěremakce, která trvala asi hodinu, všichni přítomnípodpořili požadavky studentů. Kroužek olešnic-kých filmařů velmi pohotově natočil celou stávkuna film, za který autoři Pavel Mareček a VlastimilČlupek získali v okresní přehlídce filmů v Blan-sku 1. cenu. Film nazvali „Takhle to začalo v Oleš-nici“.

V obci se postupně začal rozbíhat politický bojv duchu nových myšlenek. Byl zvolen nový míst-ní výbor Národní fronty zastoupený všemi poli-tickými stranami. Neměl však dlouhého trvání,a jeho činnost postupně ustala. Zato 7. prosincebyla do kulturního domu svolána první schůzeObčanského fóra. Těšilo se na ni předem mnohoobčanů v očekávání nových změn, jiní ze zvěda-vosti, další s odhodláním bojovat proti myšlen-kám OF. V sále bylo nabito. Přišlo na 600 občanůa byli mezi nimi i takoví, kteří se léta do občan-ského života nezapojovali.

Jednání řídil MUDr. Jiří Bednařík a p. učitelStanislav Neubauer. Vystoupilo na něm mnohořečníků, vedle zástupců OF obce p. Miroslava Ko-nečného i předseda MNV s. Žíla František, zá-stupce KSČ v obci s. Hanzl Antonín a další obča-né. Z hostů potom Antonín Jelínek a Milan Gry-gar ze souboru Státního divadla v Brně. Hovořilose o nutnosti vypsání nových voleb a demokratic-kém zastoupení politických stran ve vládě. Za-zněla i kritika práce MNV v obci a tvrdé výstupyproti vedoucí úloze KSČ v zemi. Jednání se pro-táhlo dlouho do noci.

Události začaly nabírat rychlejší spád. Občanésledovali dění v zemi s nebývalou aktivitou. Za-tím co k 1. říjnu 1989 občané ještě hromadně od-hlašovali tisk, protože se předplatné zdražovaloo 100 %, v prosinci nastal rychlý obrat. O tisk bylnebývalý zájem a na poštu docházely i stížnosti,že se občanům noviny ze schránek ztrácejí. Za-čali jsme si postupně zvykat na nové oslovovánípane místo soudruhu.


12 dívek, celkem 22 dětí, ve Křtěnově 1 chlapec,2 dívky, celkem 3 děti, ve Lhotě u Olešnice 1 chla-pec.

Toho roku zemřelo: v Olešnici 8 mužů, 5 žena 1 dítě, celkem 14 osob, ve Křtěnově 1 muž, veLhotě u Olešnice toho roku nikdo nezemřel.

Z toho počtu mělo 12 církevní pohřeb a 3 bylizpopelněni.

K trvalému pobytu se přihlásilo: v Olešnici 12mužů, 9 žen, celkem 21 osob, ve Křtěnově 1 muž,ve Lhotě u Olešnice 1 muž.

Z trvalého pobytu se odhlásilo: z Olešnice 12mužů, 9 žen, celkem 21 osob, z Křtenova 2 mužia 4 ženy, celkem 6 osob, ze Lhoty u Olešnice seneodhlásil nikdo.

Obec měla k 1. lednu 1990 celkem 1 754 oby-vatel.

Rok 1990

Počasí a úrodaAni zima roku 1989–90 nepřinesla změnu pro-

ti předcházejícím rokům. Leden byl velmi mírný.Sníh se udržel jen čtyři dny v únoru a začátkembřezna. Dešťových srážek bylo málo. Dne 9. břez-na se krajem přehnala silná vichřice, která způ-sobila škody na střechách domů a v okolních le-sích. Přinesla nám teplé počasí. Ve druhé polovi-ně března byly denní teploty až 20 °C, a protožebylo sucho, začalo se běžně od poloviny měsíces pracemi na zahrádkách a setím na polích. Bram-bory se sázely v polovině dubna, který přinesltrochu srážek. I květen byl velmi teplý s dennímiteplotami až 25 °C. Příroda se brzy probudila -sněženky rozkvetly 21. února, petrklíče

30. března, pampelišky 26. dubna, třešně 1.května a hlohy 20. května. Dne 29. května přišelnečekaný ranní mráz, který hodně poškodil jižvyšší bramborovou nať. Také červen byl velmi

– 218 –


teplý, ale již deštivý. Trávy bylo hodně, problé-mem se stalo její sušení. Celé léto bylo tepléa pěkné. Děti užily hodně koupání. Noční teplotyaž do poloviny září málo kdy klesaly pod 10 °C.Z teplého léta neměli již takovou radost zeměděl-ci. Bylo příliš velké sucho. Od 10. července do 14.srpna nespadla ani kapka vody. Obilí začalo kon-cem července předčasně dozrávat, všechen plevelna polích uschl, začátkem srpna zvadla i řepa.Půda byla jako popelisko.

Úroda brambor byla celkově velmi malá, odha-dovala se na 60 %. V obchodech brambory chy-běly za oficiální cenu 2,60 Kčs za 1 kilogram. Vol-ně se však prodávaly 4,- až 10,- Kčs za kilogram.Úroda obilí byla překvapivě vysoká. Výnosyz obilí v JZD Olešnice byly v historii jeho hospo-daření rekordní - přesahovaly 60 q po hektaru.Sucho trvalo až do konce října. Teprve listopadbyl s dešťovými srážkami nadprůměrný. V pro-sinci několikrát padal sníh, déle než 1 - 2 dny seneudržel. Vánoce byly téměř bez sněhu s teplota-mi kolem nuly.

Změny ve vedení obceNa základě změn po listopadové revoluci 1989

a zrušení vedoucí úlohy KSČ ve státě došlo kezměnám dosud nerovnoměrného zastoupení ob-čanů v zastupitelských orgánech ve Federálnímshromáždění a níže. V okrese musela KSČ rovněžnabídnout veškerá „svá“ poslanecká místa i ji-ným politickým stranám. Tak došlo ke změně za-stoupení i naší obce. Ve funkcích poslanců okres-ního národního výboru nás zastupovali MUDr.Kateřina Bednaříková za bezpartijní a s. Pavel Ží-la za KSČ. Zbývající poslanec Josef Hejtmánekbyl odvolán a na jeho místo doplněn p. VladimírNeumann za ČSL.

Rovněž v obci došlo ke snahám změnit za-stoupení politických stran ve vedení obce. Nařešení těchto otázek se scházela jednání politic-kých stran „u kulatého stolu“. Opoziční stranyměly zpočátku výhrady k vedení MNV Olešni-ce, neboť mělo zastoupení jen členů KSČ. Na-konec mu však navrhli vyslovit podporu a dů-věru na druhém velkém shromáždění občanův Kulturním domě v Olešnici dne 16. ledna1990, svolaném OF v obci. Hlasováním byla ta-to podpora schválena. Později se však rozporyv jednáních „u kulatého stolu“ prohlubovaly.V únoru oznámil tajemník MNV s. Václav Do-skočil (za KSČ) svoji abdikaci na jednání kula-

tého stolu. Na plenárním zasedání MNV 1. břez-na byl do této funkce navržen a schválen spo-lečný kandidát za ČSL a OF p. Miroslav Blaha(za ČSL). Současně zde i s. František Žíla (zaKSČ) oznámil, že v červnu chce odstoupitz funkce předsedy MNV. Toto rozhodnutí všakjmenovaný po krátkém čase změnil a pracovaldále ve funkci až do komunálních voleb.

Začátkem března se v jednáních u kulatéhostolu řešil problém výměny poslanců MNV s cí-lem dosáhnout i v naší obci rovnoměrného za-stoupení politických stran. Protože jednání ne-byla úspěšná, uskutečnilo se nové jednání 20.března za přítomnosti nadřízeného orgánu, a topředsedy ONV Blansko JUDr. Komárka (KSČ),tajemníka ONV ing. Slámy (OF), tajemníka OVČSS p. Maliňáka, zástupce Koordinačního cent-ra OF okresu ing. Nechuty a redaktora okres-ních novin p. Bezděka. Na jejich jednotné do-poručení vedení MNV souhlasilo s návrhemostatních politických stran na poměrné zastou-pení poslanců. Předseda MNV s. Žíla Františekpak 23. března na schůzi MV Národní Frontypřednesl návrhy na konkrétní odvolání někte-rých poslanců, aby bylo doplněním zajištěnopoměrné zastoupení politických stran. Za novéposlance byli potom na plenárním zasedáníMNV dne 29. 3. 1990 zvoleni MUDr. Jiří Bedna-řík č. p. 475, Bartoň Jaroslav č. p. 348, Kroupo-vá Anna č. p.222, Kolářová Blanka č. p. 455,Horníček František č. p. 505, Bednář Pavel č. p.477, Kubíček Karel č. p. 496, Člupek Vlastimil č.p.189, ing. Trávníček František č. p. 389, Mo-tyčková Jana č. p. 18, Kisová Marie č. p. 487,Cveček František č. p. 486, Král Bohumil č. p.237, ing. Skoumal Vilém č. p.. 386, NeubauerStanislav č. p. 490, a Šafařík Viktor ze Lhotyu Olešnice č. p. 8.

Za členy rady MNV byli schváleni ing. FrantiškTrávníček, MUDr. Jiří Bednařík, Bohumil Krála ing. Radim Višinka. Splněno tak bylo po dlou-hých a složitých jednáních usnesení od kulatéhostolu, že KSČ bude mít 20 poslanců (včetně inte-grovaných obcí), lidová a socialistická strana kaž-dá po 6 poslancích a Občanské fórum 12 poslan-ců, kteří budou hájit zájmy svých stran. Odvolá-no bylo 18 poslanců, z toho počtu KSČ odvolala 6bývalých členů KSČ a 2 členy KSČ, kteří se samivzdali mandátu. Zbývajících 10 poslanců z 18 od-volaných bylo bezpartijních (z celkového počtu11 bezpartijních).

– 219 –


ČSS 1990Jako v minulosti každý pátý rok byl i rok

1990 rokem nácviku Československé spartakiá-dy. Skladby byly připraveny, ale nácvik skladebvázl, neboť se všude naráželo na zrušené fi-nanční dotace, které dříve politické vedení za-jišťovalo. Druhým důvodem bylo, že dříve bylačást cvičenců politicky do nácviku nucena. Ny-ní se cvičilo skutečně jen ze zájmu o tělesnouvýchovu. Ve škole se nácviku věnovalo druž-stvo starších chlapců pod vedením p. uč. Stani-slava Neubauera, družstvo starších dívek vede-né p. uč. Drahomírou Bednářovou a družstvomladších žáků vedené p. uč. Zdeňkem Pešoua nejmladšího žactva vedeného p. uč. JanouNovákovou. Žáci se svými skladbami vystoupilina veřejnosti při oslavě MDŽ v Kulturním do-mě.

Oslava MDŽ a Dne matekPřed letošními oslavami svátku žen se v celém

státě rozpoutala diskuse nad problémem, kterýsvátek slavit. Zda MDŽ 8. března, který byl chápánjako svátek vytvořený komunisty či Svátek matekdruhou květnovou neděli. Ve sdělovacích pro-středcích se zejména mladší občané dozvěděli, žepřed druhou světovou válkou se slavil druhý svá-tek. Ani v naší obci nebyli občané ve svém stano-visku na tuto otázku jednotní. Nakonec jsme osla-vili svátky dva. Program prvního z nich MDŽ při-pravili žáci ze Základní školy v Olešnici na neděli11. března v kulturním domě v Olešnici a hlavnímorganizátorem byl MNV. Vedle kulturního progra-mu byly předvedeny také spartakiádní skladby.Svátek matek se slavil v neděli 13. května rovněžv kulturním domě v Olešnici. Jeho organizace by-la spíše pod taktovkou opozičních politickýchstran (mimo KSČ), což bylo zřetelné i na složeníúčastníků akce. Program zajistily děti Mateřskéškoly v Olešnici. Po nich vystoupili umělci brněn-ských divadel. V závěru oslavu navštívil a přítom-né pozdravil vzácný host – místopředseda Federál-ní vlády ČSFR Dr. Josef Hromádka.

Založení ČSSV minulých letech v naší obci nepracovala Čes-

koslovenská strana socialistická, protože členytéto politické strany byli pouze 2 občané obce –Lžičař Miroslav a Janča František. Po listopado-vých událostech členů přibývalo, a tak se mohla19. března konat ustavující schůze základní orga-

nizace. Při svém založení měla 10 členů, předse-dou se stal MUDr. Jiří Bednařík.

Změny ve vedení kina Panorama V měsíci červnu zemřel po těžké nemoci dlou-

holetý vedoucí kina Panorama Olešnice p. Jind-řich Fadrný č. p. 41. Své práci se, pokud mu tozdraví dovolovalo, obětavě věnoval. V poslednímroce musela většinu práce za něho vykonávatmanželka. Rada MNV pověřila vedením kina od1. února 1990 p. Lenku Ježovou č. p. 47

Změny ve zdravotní péči o občany Obvodní zdravotní lékař MUDr. Jiří Bednařík

nastoupil od 1. 8. 1990 do funkce ředitele OÚNZBlansko na základě konkurzu, který byl za tímtoúčelem vypsán. Ve zdravotním středisku na jehomísto nastoupila MUDr. Hana Konopáčová, kterádojíždí z Kunštátu. Od 1. září 1990 došlo ke vzni-ku dvou územních zdravotních obvodů místo za-tím jednoho. Občané byli do těchto obvodů roz-děleni podle svého bydliště. Obvod č. 1 MUDr. Ri-egla zahrnuje všechny domy od ulice Rovečínskéna Východ - tedy náměstí, Cihelnu, Vejpusteka další ulice. K nim závody JZD, Lacrum, VÚM,Sodovkárnu, Lidokov 05. Obvod č. 2 MUDr. Ko-nopáčová zahrnuje zbývající část obce - tedy Ro-večínskou ulici a ulici gen. Čápka a Moravskoustranu. K tomu potom závody JP masný, Lidokov08, a Centroflor.

Změny ve vedení ZŠ Olešnice Od 1. září nastoupil do funkce ředitele ZŠ Oleš-

nice p. Jan Jílek z Rovečného. Obstál v konkurzu,který byl na místa ředitelů všech škol v okrese vy-psán. V naší škole působil s přestávkami od roku1946. Naposledy zde pracoval ve funkci řediteleškoly od roku 1970, kdy byl z funkce odvolánz politických důvodů. Zástupkyní ředitele se sta-la p. Alena Kohoutová.

Změny ve vedení JZD Olešnice Také v JZD Mír Olešnice byl vypsán konkurz

na místo předsedy družstva, ten sledovala obecnejvíce, neboť probíhal přímo v obci. V družstvuse již začátkem ledna ozývaly hlasy některýchčlenů, že předseda s. Hanzl (KSČ), donedávnačelný funkcionář KSČ v okrese, by měl ze svéfunkce odstoupit. Většina členů však podle míně-ní občanů stála za ním, neboť výsledky hospoda-ření byly dlouhodobě v družstvu výborné, a tak

– 220 –


tyto hlasy nikdo nebral příliš vážně. Ale předsedaspolu s představenstvem družstva se rozhodli zji-stit, na čem jsou. Nechali svolat mimořádnouschůzi a v její napjaté atmosféře, kdy se hlasova-lo o vyslovení důvěry, nakonec dvěma hlasy ne-prošli. Vedením družstva byl na přechodnou do-bu pověřen ing. Jiří Šenkýř. Byl vypsán konkurz,do něhož se přihlásili čtyři kandidáti. Na výročníschůzi byl z nich zvolen za předsedu ing. Jiří Du-fek ze Štěpánova, do nedávné doby v družstvupracující jako ekonom.

Komise životního prostředí Jako jedna z prvních v okrese byla v naší obci

zřízena komise ochrany životního prostředí. Kva-lita ovzduší je v obci sice stále ještě dobrá, proto-že všechny místní závody jsou plynofikovány.Velmi špatné je to zato s kvalitou odpadních vod.Staří rybáři pamatují, jací pstruzi plavali v pade-sátých létech v potoce pod obcí.

I dnes v potoce ledasco plave, ale pstruzi už tonejsou. Do šedesátých let byl život v potoce od„Karlova“ do Hodonína a níže, dnes je potok mrt-vý až do Hodonína a dále. Rovněž kvalita pitnévody se výrazně zhoršila vinou přílišného hnoje-ní umělými hnojivy. Bylo rozhodnuto pravidelnězjišťovat obsah dusičnanů v pitné vodě. Naměře-ny byly tyto hodnoty:25. 5. 1965 dusičnany nezjištěny2. 9. 1970 13mg/l vody1. 12. 1975 17mg/l vody26. 5. 1980 22mg/l vody12. 8. 1986 25mg/ l vody28. 2. 1990 28mg/ l vodybřezen 1990 40mg/ l vody

V dalších měsících se hodnoty pohybovaly podhranicí 50 mg na litr. Při měřeních v okolních ob-cích byly zjištěny hodnoty: Křtěnov 52,4 mg/l,Lhota u Olešnice dokonce 58 mg/l. Nejméně du-sičnanů vykazoval pramen Hastrmánka – 10,5mg/l. Komise jednala v JZD o ochraně obce předpovodněmi – změnou v obdělávání polí svažují-cích se k obci. Velkým problémem je také hlídánířízených skládek domovních odpadů i takzva-ných divokých skládek, kam někteří občané bezpovolení vyváží odpadky a ničí tak přírodu.

Oslava 1. máje opět v OlešniciPo mnoha letech bylo rozhodnuto v jednání

u kulatého stolu znovu uspořádat oslavu 1. máje

v naší obci. Politické strany si rozdělily úkoly přizajištění celé akce, kterou nebyl kdysi tradičníprůvod obcí, ale odpolední posezení s kulturnímprogramem na zahradě kulturního domu. Slav-nostní projev přednesl předseda MNV Žíla Franti-šek, na obsahu vystoupení se podílely i ostatnípolitické strany. Potom vystoupily žákyně školys nacvičenou spartakiádní skladbou. Následovaloposezení při dechové hudbě. Účast občanů bylamalá, nepřekročila počet 150. V dalších letech seoslava již nepořádala.

Setkání tří okresů V rámci předvolební aktivity se v sobotu 13.

května uskutečnilo v Rovečném setkání tří okre-sů. Z iniciativy rovečínského evangelického fará-ře se toho dne v podvečer sešlo na náměstíčkuobce mnoho členů místních, z Olešnice, Bystréhoa okolních obcí všech tří okresů. Hosty byli mí-stopředseda FV ČSFR Dr. Josef Hromádka, členpředsednictva ČNR p. Vratislav Štěpánek a nej-vyšší představitelé všech tří okresů. Okres Blan-sko zastupoval místopředseda ONV p. Josef Pal-me. Setkání se neslo ve velmi pěkné atmosféře,vystoupilo mnoho řečníků za různá hnutí a poli-tické strany včetně KSČ a žádné z nich se vzá-jemně ostře nenapadaly. Na tribunu zasedlii představitelé MNV uvedených obcí. Je velikouškodou, že zástupci MNV naší obce tuto akci pře-hlédli a setkání se nezúčastnili. Místopředsedufederální vlády Dr. Hromádku velmi mrzelo, že senemohl pozdravit se zástupci obce ani následují-cí den, kdy vystupoval v našem kulturním domě.Setkání v Rovečném velmi dobře zapadlo dopředvolební aktivity.

Parlamentní volby v obci Federální shromáždění rozhodlo o konání no-

vých parlamentních voleb do FS a ČNR ve dnech8. a 9. června. V naší obci proběhly předvolebníschůze KSČ, ČSL, a společná schůze OF a ČSS.V Olešnickém zpravodaji byly zveřejněny voleb-ní programy KSČ, ČSL, OF vydalo svůj volebníprogram prostřednictvím svého cyklostylované-ho časopisu Okénko OF, jehož vyšlo v průběhuroku 7 čísel. Společnost pro Moravu a Slezsko sezdála mít v obci také mnoho příznivců, mělavšak problémy se založením vlastní organizace.Do předvolebního boje proto zasáhla méně vý-razně jen rozhlasovým zpravodajstvím v míst-ním rozhlase. Předvolební akce byly podle záko-

– 221 –


na zakončeny 48 hodin před volbami zajímavýmsetkáním soupeřících politických stran a jejichpříznivců na náměstí ve středu 6. června v podve-čer. Hrála muzika, vystoupili řečníci pořádajícíchstran ČSS, OF, ČSL a přítomní občané se přede-vším vrhli do fronty na pivo před hotelem Závrší,neboť se točilo zdarma. Děti dostávaly zdarmazmrzlinu, a tak k úplné spokojenosti chyběl snadjen předvolební guláš. Akce byla zdařilá.

MNV vyhlásil dobu a místo konání voleb takto:pátek 8. června od 14 do 20 hodin, sobota 9. červ-na od 7 do 14 hodin. Volební místnosti byly proMNV otevřeny v Kulturním domě v Olešnici, Cr-hově, Louce a Ústupu. Volby byly nové i tím, žeobčané dostali předem domů volební lístky, kterémohli v klidu doma upravit předem. Volby pro-běhly klidně. V˘sledky voleb byly následující:

1. OF zisk 1 098 hlasÛ, t. j. 30,95 %

2. KDU (vãetnû âSL) 901 hlasÛ, t. j. 25,40 %

3. HDS SMS 772 hlasÛ, t. j. 21,76 %

4. KSâ 423 hlasÛ, t. j. 11,92 %

5. Spojení zemûdûlcÛ a venkova 140 hlasÛ, t. j. 3,94 %

6. âSS 68 hlasÛ, t. j. 1,91 %

7. Strana zelen˘ch 41 hlasÛ, t. j. 1,15 %

8. Sociální demokracie 39 hlasÛ, t. j. 1,10 %

9. Vol. seskupení zájmov˘ch svazÛ 27 hlasÛ, t. j. 0,76 %

10. V‰el. dem. str. republikánská 21 hlasÛ, t. j. 0,59 %

11. Svobodn˘ blok 8 hlasÛ, t. j. 0,22 %

12. Strana pfiátel piva 6 hlasÛ, t. j. 0,17 %

13. Hnutí za obãanskou svobodu 2 hlasy, t. j. 0,056 %

14. Hnutí ãsl. porozumûní 1 hlas, t. j. 0,028 %

Mimo Olešnici zvítězilo OF ještě ve Křtěnově.Ve Lhotě u Olešnice, Louce Rozsíčce, Crhověa Kněževsi zvítězila KDU, v níž byla sdruženai Lidová strana. Výsledky voleb slavnostně vyhlá-sila volební komise složená ze zástupců politic-kých stran v neděli dne 10. června 1990.

Cesta do Vatikánu a na Velehrad V minulém roce 1989 došlo k výrazné aktivi-

zaci církevního hnutí u nás. Nemalou zásluhouna tom měl primas katolické církve p. kardinálTomášek. Když potom Vatikán rozhodl o svato-řečení Anežky České, bylo umožněno určitémupočtu věřících zúčastnit se této velmi pěknéslavnosti plánované na 12. listopad 1989 přímov Římě v bazilice sv. Petra a Pavla. Z Brna byl vy-praven zvláštní vlak pro věřící, mezi nimiž bylii 4 občané naší obce: p. Vojtová Marie, p. Pod-

lipný Vladimír, p. Blaha Miroslav a ze Lhotyu Olešnice p. Šafařík Viktor. Čedok, který celouakci organizoval, zajistil i ubytování v Římě.Ostatní občané sledovali slavnost doma u televi-zorů v přímém přenosu.

Velkým církevním svátkem byla rovněž i ná-vštěva papeže Jana Pavla II. v České a Slovenskéfederativní republice ve dnech 21. - 22. dubna1990. Průběh návštěvy prvního dne v Praze jsmesledovali u televizorů. Následujícího dne zavítalpředstavitel katolické církve k hlavnímu cíli svécesty na Velehrad, kde byla sloužena slavnostnímše. Této slavnosti se zúčastnilo více našich ob-čanů. Z našeho okolí bylo vypraveno do Velehra-du několik autobusů.

Oddělení obcíJiž začátkem ledna bylo patrné na názorech

občanů některých obcí, že nejsou spokojeni s je-jich připojením k MNV Olešnice. Na základě je-jich žádostí, jednání ONVa KNV došlo s účinnos-tí od 1. července 1990 k vyčlenění obcí Křtěnova Lhota u Olešnice z obce Olešnice. Vznikly taksamostatné obce Křtěnov a Lhota u Olešnice. Dá-le byla vyčleněna obec Ústup z obce Rozsíčkaa přičleněna k Olešnici. Olešnice má tak od 1. čer-vence části Crhov, Louka, Olešnice a Ústup.Správní řízení obcí bylo schváleno takto: byl zru-šen MNV Olešnice pro obec Rozsíčku a zřízenMNV Rozsíčka, dále zrušen MNV Olešnice proobec Kněževes, Křtěnov a Lhota u Olešnice a zří-zeny tam MNV, v Kněževsi přitom pro části Kně-ževes, Veselka a Jobova Lhota.

Obecní volbyPřed obecními volbami se opět zaktivizovaly

politické strany v obci. Rada MNV rozhodla 14.září 1990 o tom, že ve volbách 24. listopadu sebude v Olešnici volit 15 členů nového obecníhozastupitelstva, ve Křtěnově 9 členů, ve Lhotě 7členů a v Kněževsi 9 členů.

Politické strany HSD SMS, ČSL, OF, KSČ a ČSSsi vytvořily vlastní kandidátní listiny do obecníhozastupitelstva, ty zůstaly až do doby povinnéhozveřejnění utajeny. Nakonec postavily ČSL a OFpo 15, KSČ - 14, ČSS - 10, a SMS - 7 kandidátů.Vedle nich kandidovalo ještě 6 nezávislých kan-didátů, tedy celkem 67 uchazečů o 15 křeselobecního zastupitelstva. Občané dostali předemkandidátní listiny domů, aby je mohli upravit. Sa-motné volby proběhly klidně.

– 222 –


Zvoleni byli: za ČSL – Miroslav Blaha č. p. 198, Vladimír Neu-

mann č. p. 23, ing. Radim Višinka č. p. 116,Josef Soukal č. p. 104 a Josef Horáček č. p.459 – celkem 5 členů

za OF – Stanislav Neubauer č. p. 490, ing. MilošBoček Crhov č. p. 32, MUDr. Jiří Riegl č. p.334 – celkem 3 místa

za KSČ – Žíla František č. p. 28, Doskočil Václavč. p. 465, Žíla Pavel č. p. 327 - celkem 3 místa

za SMS – Kubíček Karel č. p. 496, Sedláček Jiří č.p. 203 – 2 místa

za ČSS - ing. Trávníček František č. p. 389, JosefVěstínský č. p. 491 – 2 místa

Z nezávislých kandidátů nebyl zvolen nikdo.Na prvním řádném zasedání bylo zvoleno 5 členůrady obecního zastupitelstva. Starostou byl zvo-len p. Vladimír Neumann, zástupcem starostying. Trávníček František a členy rady Kubíček Ka-rel, Neubauer Stanislav, Soukal Josef.

Při obecním úřadu byly vytvořeny 4 pracovníkomise.

Komise finanční: předseda Soukal Josef, 4 sub-komise – výstavby, životního prostředí, vodohos-podářství a privatizace.

Komise školská a zdravotní: předseda Neubau-er Stanislav, 2 subkomise – zdravotní a sociální,školská a kulturní,

Komise přestupková: předseda ing. LopourováHelena

Komise pro občanské záležitosti: předseda Ki-sová Marie

Centroflor – MoraviaflorV celé zemi probíhaly velké změny v organiza-

ci závodů. Závod Centroflor byl od února 1948začleněn do podnikového ředitelství v DolníPoustevně. V nedávné minulosti byl začleněn dokoncernového podniku Jablonecká bižutérie Jab-lonec. Od 1. února 1990 se opět podnikové ředi-telství od Jablonce oddělilo. I to se však koncemroku rozpadlo a jeho závody se osamostatnily.Olešnický se od 1. prosince 1970 jmenuje Moravi-aflor a bývalý podnik mu nyní pomáhá pouzes odbytem jeho výrobků na zahraniční trhy. Zá-vod vyrábí tradiční květiny, ozdobné figurkya ozdoby na obuv a pro konfekční průmysl.

100 let sodovkárnyByla založena v roce 1890 panem Bachmanem

v domě č. 89, kde je dosud stále v provozu. První

sodová voda se vyráběla téměř lékárnickým způ-sobem v množství asi 200 lahví denní výroby.V roce 1914 se stal majitelem výrobní koncesepan A. Konrád, který sodovkárnu zvelebil a zajis-til zvýšení výroby až na 200 000 lahví limonádya sodové vody. V roce 1950 byla provedena soci-alizace podniku, který byl začleněn do Morav-ských lihovarů n. p. Brno. Závod se zmodernizo-val na kapacitu 600 000 lahví produkce. V roce1961 byla sodovkárna začleněna do Jm pivovarůn. p. Brno. Provoz byl rozšířen o dům č. p. 90.Tak bylo možno přistoupit k budování sociálníhozařízení, výstavbě nové výrobní haly, instalacínové výrobní linky s roční kapacitou 10 mil. lah-ví a dalším úpravám. V roce 1989 bylo přistoupe-no k další modernizaci. V roce 1990 jsou postup-ně instalovány nové stroje. Linka „Koma 18“ mákapacitu 20 mil. lahví limonády. Byla dána doprovozu nová plynová kotelna, která vyřešila ne-jen problém nedostatku páry na technologii vý-roby, ale také přispěla ke zlepšení životního pro-středí v obci. Dnešní výrobní zařízení patří k ne-jmodernějším v celé republice.

Kulturní životVýstava akvarijních rybek v areálu chovatelů

ČSCh2 proběhla v době od 19. do 27. června, vý-stavu navštívilo přes 1 000 osob.

Výstava: Zvířata s námi doma - uspořádánachovateli ČSCh1 v době 11.–12. srpna v doběmístní pouti. Vystavovalo se ptactvo, ryby, holu-bi, domácí zvířata.

Divadlo „Dva tucty rudých růží“ uskutečněnodne 30. září 1990.

Koncert Hany a Petra Ulrychových, kteří přije-li z Brna 19. října 1990 se svojí známou kapelouJavory.

Výstava keramiky a modrotisku ve dnech22.–27. listopadu byla prodejní výstavou kerami-ky p.Vichty z Drnovic a modrotisku pana Dan-zingera z Olešnice.

Koncert „Otvírání studánek“ - vystoupení pěvec-kého sboru Rastislav z Blanska dne 30. listopadu.

Výstava umělecké batiky a drobné keramikyv době od 1. - 7. prosince. Batiku vystavoval p. Ri-chard Klauda a keramiku p. Kocmanová.

Estráda „Pantůčci stokrát stejně aneb těžcepřestavěná estráda“ - vystoupení známé dvojicebratrů Pantůčků 7. 12. 1990.

Vánoční koncert 28. prosince – vystoupil Ko-morní orchestr z Blanska.

– 223 –



11 dívek, celkem 23 dětí, ve Křtěnově nikdo, veLhotě u Olešnice 1 chlapec, 1 dívka, celkem dvěděti.

Toho roku zemřelo: v Olešnici 11 mužů, 7 žen,celkem 18 osob, ve Křtěnově 2 muži a 1 žena, cel-kem 3 osoby, ve Lhotě u Olešnice 1 žena.

Z tohoto počtu mělo 15 osob církevní pohřeba 7 bylo zpopelněno.

K trvalému pobytu se přihlásilo: v Olešnici 19mužů a 27 žen, celkem 46 osob, ve Křtěnově 10mužů a 4 ženy, celkem 14 osob, ve Lhotě u Oleš-nice 1 muž.

Z trvalého pobytu se odhlásilo: v Olešnici 23mužů a 23 žen, celkem 46 osob, ve Křtěnově 5mužů a 5 žen, celkem 10 osob, ze Lhoty u Oleš-nice 1 žena.

Obec Olešnice měla k 1. lednu 1991 celkem1 759 obyvatel.

Rok 1991

Počasí a úrodaZima začátku roku 1991 byla podobná těm

předcházejícím. V lednu jsme se sněhu vůbecnedočkali a dokonce noční mrazíky byly spíševzácností. Pořádné mrazy byly v první polovi-ně února, sníh se udržel jen týden a vodníchsrážek bylo velmi málo. Koncem března na-stalo oteplení a trvalo až do druhé polovinyměsíce dubna. Sousedé v polovině měsícedubna již pracovali na zahrádkách, bylo zase-to, také brambory se většinou stihly zasázet.Koncem dubna přišlo chladné počasí a pře-háňky, které způsobily opoždění vegetaceo celé tři týdny. Ovocné stromy rozkvétaly ažve druhé polovině května a ten byl také chlad-ný. I na horách se dočkali sněhu až v lednu, zato se tam lyžovalo ještě v květnu. Tráva sesekla a sušila koncem června, ale přírodavšechno dohnala. Červenec byl teplý a totopěkné počasí se udrželo až téměř do konce zá-ří. Žně začaly v polovině srpna, úroda obilíbyla nižší, ale brambor bylo dost. I švestkypěkně dozrály. Ovoce bylo méně a kazilo se.Všechny polní práce byly za pěkného počasískončeny do poloviny října. To bylo dobré,protože zima přišla brzy. V polovině listopadubyly mrazy - 15 oC. Od 6. prosince se udržel

poprašek sněhu, 18. prosince připadlo dalších10 cm. Na Štědrý den padalo znovu, a tak by-lo 20 - 25 cm sněhu, který se do konce rokuudržel. Byly pěkné vánoce a 29. prosince bylavidět i polární záře.

Liberalizace cenPo listopadové revoluci bylo od začátku nové

vlády jasné, že ekonomika musí přejít na tržníhospodaření. Vědělo se, že ceny potravin a dal-šího zboží neodpovídají skutečným nákladůmna jejich výrobu. Sousedé kupovali chléb za6,50 Kčs stále čerstvý a starým krmili králíky,také mléko za 2,- Kčs se často zkrmovalo. Dluž-no říci, že kvalita potravin někdy této ceně od-povídala.

První zdražení přišlo už před revolucí v říjnu1989, kdy byly zvednuty ceny tisku z 0,50 Kčsna 1 Kčs v průměru. Tehdy lidé hromadně tiskodhlašovali, aby ho pak díky rušným listopado-vým dnům přihlásili. Koncem května 1990 bylypodraženy tabákové výrobky o 25 % a zlevněnaelektronika. Od 1. července došlo ke zdraženípotravin o 20 - 25 % a současně k vyplácenípříspěvku na osobu 140,- Kčs. Cena rohlíkuz 0,40 Kčs na 0,50 Kčs, mouky ze 4,20 na 4,90,másla z 10,- Kčs na 16,80 Kčs atd. Opatření by-lo orientováno zejména na cizince, pro něž by-ly potraviny u nás mimořádně levné. Dne 18.července 1990 byly zvýšeny ceny benzínu z 8,-na 12,- Kčs a potom od 1. října benzínu z 12,-na 16,- Kčs a nafty z 9,- na 13,- Kčs za litr. Předtěmito daty se pochopitelně u čerpadel tvořilyvelké fronty a motoristé nakupovali do zásoby.Dne 14. října byla vyhlášena devalvace korunyvůči západním měnám, která byla tak výrazná,že omezila na určitou dobu nákupy našich ob-čanů v Rakousku a v Německu. Zvedly se tími ceny potravin a ovoce z ciziny. Přesto nebylamezi sousedy bída, a protože se k 1. lednu 1991počítalo s plnou liberalizací cen, byly provádě-ny v závěru roku 1990 nákupy zboží do „záso-by“. Kupovaly se potraviny, ale zejména zbožídlouhodobé spotřeby - látky, obuv, koberce, že-lezářské zboží, nábytek.

K 1. lednu 1991 byly zvýšeny ceny tiskuo 100 %, denní tisk většinou z 1,- Kčs na 2,- Kčsa ceny potravin vzrostly o 31 % oproti konci ro-ku 1990. Aby bylo obyvatelstvo chráněno, bylyzpočátku stanoveny maximální ceny u hlav-ních druhů potravin – mouky 6,40 Kčs, cukru

– 224 –


14,20 Kčs, vepřové pečeně 60,- Kčs, kýty 72,-Kčs, vajec 1,80 Kčs, mléka polotučného 5,40Kčs. Zdraženo bylo i průmyslové zboží, služby,paliva. Objevili se první nezaměstnaní, kterýmbyla Úřadem práce poskytnuta podpora v neza-městnanosti. Místní JZD se zvýšení cen bráni-lo, protože se vůbec nepromítlo do jejich příj-mů a naopak klesla spotřeba mléka a masa (ze-jména hovězího). Proto se rozhodlo, že budeprodávat samo. A tak se začalo masově choditv podvečer na kopec s konvičkami pro mléko.Nalévalo se zchlazené přímo z lahví na Středis-ku JZD u kravínů. Prodej byl po čase zakázánz toho důvodu, že mléko nebylo řádně pasteri-zováno. Družstvo se rozhodlo, že vybudujevlastní porážku a prostory na zpracování masaa bude samo prodávat. Jednáno bylo s p. ŘíhouStanislavem o možnosti úpravy hospodářskéčásti jeho domu pro tyto účely.

V obci se začaly otevírat první soukromé ob-chody a byl nejvyšší čas, neboť jednota SD Bos-kovice z úsporných důvodů končila provoz jed-né prodejny za druhou. V těch, které zbyly, zá-kazníků postupně ubývalo. Sousedé si začalizvykat na konkurenční prodej a začali se učitpočítat, ve kterém obchodě nakoupí levněji.

Rozpočtové provizorium 1991Rok 1991 byl pro obecní úřad velmi obtížný.

Finančních prostředků z okresu se nedostáva-lo, nový daňový systém se měl spustit až zadva roky, a tak muselo být přistoupeno k ma-ximálním úsporám. Hned první zasedání obec-ního zastupitelstva 25. února přijalo usnesenío tom, že rozpočtové provizorium pro rok 1991stanovené OÚ Blansko je pro obec nepostaču-jící.

Přehled rozpočtu v tisících Kčs

Od počátku bylo jasné, že peníze budou chy-bět i na zabezpečení řádného provozu zařízení,která obec spravuje. Proto byl zaveden přede-vším maximálně úsporný režim ve spotřeběplynu a elektrické energie. V kulturním doměbyly odstraněny závady - zazděny průduchy zesálu ven a provedena částečná rekonstrukcerozvodů topení v zájmu zlepšení úspor energie.Přikročeno bylo k přestěhování místní lidovéknihovny z Forbachovy vily, která musela býtcelá vytápěna, do upravených prostor kulturní-ho domu v přízemí. Touto změnou dokonceobec získala finance za pronájem prázdné bu-dovy od 1. září Rodinné škole v sumě 27 tisícKčs. V budovách OÚ a ve škole byly vyměněnystaré nefunkční kohouty ústředního topení.Obecní úřad nabídl k pronájmu vlastní prosto-ry v domě č. p. 21 k podnikatelské činnosti. Dá-le rozhodl, že bude postupně, podle zájmupodnikatelů, pronajímat části budovy Domuslužeb. Dnem 23. října bylo přistoupeno takék vypínání veřejného osvětlení v noci od 24hod do 3,30 hodin.

V průběhu jara bylo nutno řešit i problémmateřské školy závodu Moraviaflor. Počet dětínavštěvujících tuto MŠ se snížil natolik, že ná-klady na jedno dítě a den činily 45 Kč, zatímcov obecní MŠ nepřekročily 30 Kč. Vedení MŠa obec jednali s rodiči dětí a MŠ Moraviaflor by-la k 1. září 1991 uzavřena. Náklady na dítě sepřevedením všech dětí do obecní MŠ přitomnezvýšily z 30 Kč. Učitelky zrušené MŠ byly za-městnány na jiných škol. pracovištích okresu,kuchařka odešla do důchodu a uklízečka načástečný úvazek byla propuštěna.

– 225 –

rok Vlastní pfiíjmy rozpoãet rozpoãtové opatfiení celkem AZ (FRR) AZ (SP) AZ (úvûr)

1987 654 2 533 1 233 3 766 539 - -

1988 667 2 562 1 845 4 407 185 1 200 -

1989 690 3 383 521 3 904 1 329 470 1 854

1990 673 2 589 1 050 3 639 140 95 1 100

1991 759 1 926 - 1 926 - - 2 266

Legenda:

vlastní pfiíjmy – pfiíjmy od obyvatelstva nebo organizací (danû, poplatky, nájemné z bytÛ, hrobÛ, stravné), rozpoãet – pfiidûlené finance od ONV, pozdûji

OÚ Blansko, rozpoãt. opatfiení – pfiidûlené finance OÚ nad rámec rozpoãtu bûhem roku, posílení rozpoãtu, FRR – fond rozvoje a rezerv - finance na hra-

zení mimofiádn˘ch akcí Z – neinvestiãních, SP – sdruÏené prostfiedky - peníze sdruÏené na urãitou akci Z, úvûr – peníze poskytnuté Investiãní bankou na

v˘stavbu II. etapy nákupního stfiediska


Budovatelské úsilí Přesto, že bylo málo financí, budovat a zvele-

bovat obec se nepřestalo. Největším oříškem ob-ce bylo v roce 1991 vyřešení dostavby II. etapynákupního střediska. Tento objekt byl rozestavěnza prostředky získané úvěrem u banky s tím, žebude po dokončení (dle smlouvy) v roce 1993prodán Jednotě SD Boskovice se všemi úvěryu banky. Takovou praxi užívaly v předlistopado-vém období všechny obce, pokud se vůbec chtě-ly k nějakým stavbám dopracovat. Jiná věc je po-tom móda výstaveb nákupních středisek, kterádělala z městeček vesnice s jedním velkým ob-chodem. Naše obec měla už značnou částku úvě-ru na výstavbu vyčerpanou, když se začátkem ro-ku 1991 zvýšila úroková sazba u úvěru z 5 % na21 %. Pokračovat ve výstavbě přesně podle har-monogramu do října by znamenalo pro obec jenúrok ve výši 3 milionů Kčs. Navíc se proslýchalo,že Jednota nebude mít na odkoupení objektu pe-níze. Obecní úřad rozhodl, že bude třeba na jed-né straně jednat s bankou o snížení úroku a nadruhé straně že bude třeba stavbu v každém pří-padě dokončit, a to pokud možno co nejdříve.První úkol se částečně zdařil - banka od 1. dubnasnížila úrok na 16 %, na druhém se začalo inten-zivně pracovat. Byla dokončena hrubá stavba,rozvod vody a elektroinstalace, v létě provedenyveškeré omítky, v srpnu obkladačské práce, do-končena fasáda. Na podzim již bylo jasné, že sestavbu podaří do konce roku dokončit a termínvýstavby tak zkrátit o celé 2 roky. Méně jasnéovšem bylo, komu objekt předat.

Stavební náklady na této akci představovalyjen v tomto roce částku 2,4 miliónu Kčs a Jedno-ta SD se začala bránit jejímu převzetí.

V průběhu celého roku probíhala náročná pří-prava jednání k zahájení výstavby čistírny odpad-ních vod. Na konci roku bylo jasné, že čistička sepro obec stavět bude. Zpracování projektu stálo500 tisíc Kčs, byla uzavřena hospodářská smlou-va na její částečné financování - přislíbena dotace9 mil. Kčs.

V průběhu celého roku pokračovaly práce naopravě fasády školní budovy, rýn a okapovýchsvodů v hodnotě díla 270 tisíc Kčs, za provozu by-la provedena rekonstrukce sociálního zařízenív celé školní budově za

90 tisíc Kčs, byla vyprojektována nová plynovákotelna ZŠ a zakoupeny 4 kotle plynového topenív hodnotě díla 320 tisíc Kčs.

Obec nechala zpracovat projekt plynofikaceVejpustku a Moravské strany, která by se měla re-alizovat současně s novou kanalizací pro čistírnuodpadních vod. Projekt přišel na 59 tisíc Kčs.

Obec zajistila rovněž rekonstrukci vytápění ki-na Panorama z důvodu úspor paliv v hodnotě dí-la 27 000 Kčs a zabezpečila nové oplocení zahra-dy kulturního domu za 5 000 Kčs.

Péčí organizace ČSL byla provedena opravahistorické památky - kříže na náměstí. Náš kříž jevzácná památka proto, že je celý vytesán z jed-noho kusu kamene. ČSL rovněž aktivně udržova-la lesopark „Skalky“ ve vzorném stavu. Opravenybyly lavičky, upraveny cestičky a studánky.

V Crhově byl rovněž péčí občanů opraven křížna návsi, v Ústupu bylo pokračováno v pracích navíceúčelové budově KD, v Louce byl upraven ta-neční parket u KD, dále bylo pokračováno vestavbě kanalizace.

Puchárno - kam s ním?Když jsme chodili do školy, četli jsme Nerudův

fejeton „Kam s ním“. Smáli jsme se problémům,které měli obyvatelé Prahy v minulém stoletís uklízením odpadků. Dlouho, dlouho trvalo, nežjsme se také dočkali. Olešnickým sousedům ne-činilo problémy naložit popel a nepotřebné ha-rampádí na vozík a odvést to všechno pěkně zaPuchárnu. Hlavně o sobotách bylo na ulici gen.Čápka živo, i děti se na káře občas svezly, souse-dé se zastavili, povykládali spolu. Na smetisku -tam bylo věcí, tam se děti vyřádily. Po roce 1974si občané místo velkých barelů na popel začalikupovat popelnice, neboť obec zajistila od roku1978 organizovaný odvoz popela. Na to můžemeuž jen vzpomínat, neboť v roce 1980 byla skládkaplná a dnem 3. listopadu 1980 byla skládka ofici-álně uzavřena. Byl nejvyšší čas, pohled přijíždějí-cích návštěvníků do naší obce na doutnající sme-tiště a vlající papír nedělal nám vůbec pěknou re-klamu. Odvoz popela zajišťoval Okresní podnikslužeb, odpady byly odváženy na novou skládkudo opuštěné panské cihelny u Louckého dvora.Za odvoz se platilo 48,- Kčs ročně. Do popelnic seale nedalo odklidit všechno z domácího hospoda-ření a zvyk je zvyk. Nepotřebné věci se ještě ně-kolik roků odvážely za Puchárnu či na jiná místaa vznikaly více než dříve různé „černé skládky“.Obec proti tomu mnohokrát zakročovala a vyna-kládala nemalé prostředky na odstranění sklá-dek. Od 1. srpna 1991 platí nová vyhláška o od-

– 226 –


padech, která umožňuje nekompromisně finanč-ně postihovat všechny černé skládky odpadu.V průběhu roku se navíc zjistilo, že ani skládkaodpadů u Louky není legální a že nebyla projed-nána s majiteli pozemku. Ti trvají na tom, aby by-la do konce roku 1991 uzavřena a celkově upra-vena. Na první pololetí roku 1992 je přislíbenovozit popel na skládku do Kunštátu. Obec vstou-pila do Sdružení měst a obcí okresu Blansko prolikvidaci odpadů. Ty se budou vozit do vytěžené-ho lomu v Březině u Velkých Opatovic.

Prof. ThDr. Augustin Alois NeumannV neděli 9. června vzpomenula obec 100. výro-

čí narození olešnického rodáka univ. prof. ThDr.Augustina Neumanna, zakladatele systematic-kých českých církevních dějin. Narodil se 14.června 1891 v Olešnici č. p. 23 v rodině majitelekoželužny. Mladý Alois studoval na 1. české reál-ce v Brně. Po maturitě vstoupil do řádu augusti-niánů v klášteře na Starém Brně, kde dostal řádo-vé jméno Augustin. Po absolovování bohoslovec-kých studií byl v roce 1916 vysvěcen na kněze.Začal se věnovat studiu historie, byl přijat na Kar-lovu Univerzitu v Praze, kde studoval církevní dě-jiny. V roce 1930 byl povolán na Theologickou fa-kultu do Olomouce, kde také habilitoval a v roce1931 byl jmenován docentem československýchcírkevních dějin. V září 1934 se stal mimořádnýma 15. února 1938 řádným profesorem. Ve válce pouzavření vysokých škol působil ve Studijní kni-hovně v Olomouci. Po osvobození se na krátkýčas vrátil na fakultu, byl však již nemocen a 26.prosince 1948 zemřel. Pohřben byl v řádové hrob-ce na Ústředním hřbitově v Brně. Zanechal po so-bě více než 30 badatelských prací, mnoho studiía článků. Dvakrát byl poctěn cenou Křesťanskéakademie v Praze, v roce 1981 bylo jeho jménozařazeno mezi významné osobnosti v kalendářimezinárodní organizace Unesco. I pro naši obecnapsal knihy „K šedesátinám spolku divadelníchochotníků v Olešnici“, „Olešnice v minulém sto-letí“, „Z pamětí rodiny Neumannových“.

Slavnosti 9. června se zúčastnilo mnoho lidís dalekého okolí. Hosty byli moravský metropoli-ta, excelence arcibiskup ThDr.František Vaňák,doc. ThDr. Vojtěch Tkadlčík, děkan olomouckétheol. fakulty, oba žáci prof. Neumanna, generál-ní vikář z Brna P. Karel Satoria v zastoupení ne-mocného biskupa, opat Starobrněnského klášteraP.Vojtěch Tomáš Martinec a další hosté. Slavnost

začala v 9.30 hodin, v 10.00 začala pontifikálnímše svatá a odpoledne ve 14.00 se uskutečniloslavnostní odhalení pamětní desky na rodnémdomě č. p. 23. Následoval kulturní program s vy-stoupením pěveckého sboru z Letovic.

Nové členství SD Jednota Mnoho našich sousedů bývalo členy SD Jedno-

ta. V minulosti to byla jediná organisace, která za-jišťovala prodávání zboží různého sortimentuv obci. Na výročních schůzích býval volen z je-jich řad Dohlížecí výbor SD, který měl právo kon-troly kvality prodeje, cen zboží, ochoty prodava-čů a navrhování případné nápravy. Představen-stvo SD rozhodlo, že členové, kteří kdysi složilisvůj členský podíl v družstvu 100,- Kčs, musí svůjpodíl zvýšit v době od 1. 12. 1990 do 30. 6. 1991doplacením 400,- na 500,- Kčs, případně i více.Dohlížecí výbor byl přeměněn v Členskou radu.Dne 16. října se potom uskutečnila mimořádnáčlenská schůze pro nové členy na hotelu Závrší.

MUDr. Karel Kašpárek čestným občanem Rada obecního úřadu na svém zasedání dne

15. května schválila návrh udělit našemu rodáko-vi panu MUDr. Karlu Kašpárkovi Čestné občan-ství naší obce. Obecní zastupitelstvo tento návrhprojednalo dne 29. května 1991 a schválilo.MUDr. Karel Kašpárek poděkoval představitelůmobce za toto ocenění a pozval celé obecní zastu-pitelstvo na hotel Závrší na pohoštění. Zde vyprá-věl o svém životu v exilu od roku 1948.

Registrace pacientů V rámci zavádění reformy péče o zdraví obča-

nů rozhodlo ředitelství OÚNZ Blansko o tom, ževšichni občané mají svobodnou volbu lékaře. Ob-čané byli upozorněni, že v době od 1. února 1991do 31. března bude prováděna registrace pacien-tů u lékařů. Každý občan přijde s občanskýmprůkazem a zaplatí 20 Kčs. Po tomto datu tedy jižneplatilo nedávné rozdělení občanů na I. a II. ob-vod podle silnice Rovečínské a gen. Čápka.

Kulturní život Leden začal plesovou sezónu. Plesy pořádali:

Myslivecké sdružení, ČSL, Centroflor, Rodičov-ské sdružení ZŠ, SPO, Lidokov.

Koncert Věry Martinové, známé zpěvačky seskupinou GRAM 22. března s programem „Dáljen vejdi“.

– 227 –


Výstava dřevěných hraček Zdeňka Bukáčka,dřevěné galanterie Ladislava Rejenta a keramikyAnny Helštýnové od 8. do 14. 4. 91.

Opereta „Polská krev“ v podání brněnskýchumělců dne 26. dubna.

Činohra „Šest žen“ autorů Jiřího Suchého a Ji-řího Šlitra v podání Státního divadla v Brně dne26. září.

„Večer za strahovskou branou s K.Hašlerem“ -hudební vystoupení A. Julínka a dalších sólistůHudebního divadla v Brně dne 13. prosince.

Pohyb obyvatelstva V roce 1991 se narodilo: v Olešnici 14 chlapců,

11 dívek, celkem 25 dětí.Toho roku zemřelo: v Olešnici 7 mužů, 18 žen,

celkem 25 osob.K trvalému pobytu se přihlásilo: v Olešnici 20

mužů, 21 žen, celkem 41 osob.Z trvalého pobytu se odhlásilo: z Olešnice 9

mužů, 23 žen, celkem 32 osob.

Rok 1992

Počasí a úroda Začátkem ledna roztál sníh, teploty byly mírné,

mrazů s teplotami nižšími než -5 °C jsme se užnedočkali. Zima jakoby Novým rokem skončila.Sněhu sice občas trošku napadlo, ale nikdy se ne-udržel a roztál. S jarními pracemi se začalo již 10.dubna, půda byla suchá a tvrdá, velmi chybělyzimní srážky. Květen byl teplý, jaro přišlo brzy,ovocné stromy rozkvetly již v jeho prvníchdnech. Denní teploty často přesáhly i 20 °C. Ří-kalo se, že v červnu přijde ochlazení. Mimořádněteplé jaro však přešlo v tropické léto až hlava bo-lela. V červnu neklesala teplota ani v noci pod 10°C a v červenci a v srpnu bylo mnoho tropickýchdnů s nočními teplotami nad 15 °C. Denní teplo-ty přesahovaly 30 °C. Voda byla tak teplá, že anikoupání moc neosvěžovalo. Ale sucho, hroznésucho postihlo náš kraj. Tráva se začátkem červ-na ještě usušila, ale otavy vůbec nevyrostly. Mezebyly od sluníčka úplně spálené. Obilí začalo zrátkoncem července, řepa suchem podeschla, bram-bory se pomalu v zemi uvařily. Při vysokých tep-lotách od 8. července až do do 22. srpna vůbecnepršelo. Brambory se kupodivu urodily, souse-dé je však měli strach vybrat teplé ze země a ulo-žit do sklepů, aby se nezapařily. I v září byly den-

ní teploty do 20 °C, Olešnický potok v průběhuléta téměř vyschl, mezi kameny tekl jen nepatrnýpotůček. Ovoce bylo málo, bylo scvrklé, nedobré,švestky suchem opadaly. Podzim byl mírný a stá-le suchý. Orat se nedalo, protože se půda sypalaa nepřevracela. Ozimy nevzcházely. Sníh napadl6. prosince o vrstvě 10 cm, ale neudržel se. Po-řádná zima začala na Štědrý den s nočními mra-zy -10 °C.

Celkově to byl za posledních 150 let vůbec nej-teplejší rok. Vlivem sucha byla sklizeň obilío 15 % nižší a okopanin dokonce o 20–30 % nižší.

Volby do ČNR a FS 5. a 6. června Na dny 5. a 6. června byly stanoveny volby do

zákonodárných sborů - České národní rady a Fe-derálního shromáždění. Od 6. května byly naobecním úřadě vyloženy seznamy voličů. Od to-hoto dne byly také vydávány voličské průkazypro ty občany, kteří chtěli volit jinde. Koncemkvětna dostali všichni občané hlasovací lístkya informační letáky. Samotné volby proběhlyklidně. V pátek 5. června byla otevřena volebnímístnost v kulturním domě od 14 hodin. Ve stej-nou dobu byly otevřeny volební místnosti i v ob-cích, které byly přičleněny – v Louce, Crhověa Ústupu.

Výsledky byly následující:zapsaných voličů:

do SL - 1 255, do SN - 1 254, do ČNR - 1 254obálku u voleb dostalo:

do SL - 1 151, do SN - 1 150, do ČNR - 1 150obálku u voleb odevzdalo:

do SL-1 148, do SN - 1 147, do ČNR - 1 147počet platných hlasů:

do SL - 1 125, do SN - 1 122, do ČNR - 1 117

Hlasování dopadlo následovnû:

SL SN âNR

KDU-âeskoslovenská strana lidová 239 236 265

KDS-Obãanská demokratická strana 222 237 216

Koalice lev˘ blok - DL,KSâM 152 165 154

HSD - Spol. pro Moravu a Slezsko 124 146 165

âsl. strana sociálnû demokratická 108 49 37

Liberálnû sociální unie 56 57 57

Republikánská strana 46 53 50

Strana ÏivnostníkÛ, podnik. rolníkÛ 32 29 31

Hnutí dÛchodcÛ za Ïivotní jistoty 28 35 26

Obãan. demokratická aliance 51 21 27

Obãanské hnutí 10 26 14

Nezávislá iniciativa 15 15 24

– 228 –


Klub angaÏovan˘ch nestraníkÛ 17 17 20

Hnutí za sociální spravedlnost 9 11 9

Strana pfiátel piva 4 16 7

Strana rep. a nár. demokr. jednoty 4 3 4

Demokraté 92 za spoleãn˘ stát 3 3 6

Nár. soc. strana-âs. strana nár. soc. 4 3 5

Strana práce a istoty 1 - -

Celostátně zvítězila ODS v koalici s KDS, naSlovensku potom Hnutí za demokratické Sloven-sko, vítězné strany v republikách se výrazně liši-ly svým programem. Zcela zajedno byly v jedinéotázce - rozhodně neopakovat vleklá a neplodnájednání o vyřešení Č - S vztahů. Po několika ne-úspěšných setkání předsedů vlád obou republikp. Mečiara Vladimíra a Klause Václava bylo jasné,že k dohodě nedojde. Naše státy se začaly připra-vovat na rozdělení, což si sousedé v létě ještě vů-bec nedovedli představit.

Svatby před oltářem Dne 1. července vstoupil v platnost nový zákon

č. 234/92 Sb., kterým se mění a doplňuje dosudplatný zákon o rodině. Kromě jiných je v tomtozákoně ustanovení, které umožňuje uzavíránímanželství církevní formou. Dosud platilo, že ná-boženské obřady mohly být uskutečněny až pouzavření manželství před obecním nebo měst-ským úřadem pověřeným vedením matrik.Vstoupilo v platnost dnem 1. ledna 1950. Tenkrátbyl první sňatek 14. ledna 1950 na obecním úřa-dě v Olešnici. Zpočátku bývaly svatby na radniciv úřední dny a „hlavní“ svatba potom v sobotuv kostele. V šedesátých létech se již obě svatbyodbývaly v sobotu s veškerou parádou- z radnicepřímo do kostela, nebo pouze občanský sňatek.Změnou zákona o rodině dochází k zrovnopráv-nění obou forem sňatků. První církevní sňatekv místním kostele sv. Vavřince měli 25. červencesnoubenci Marian Filip, U Lamberka č. p. 478a Ludmila Nedělová ze Lhoty u Olešnice č. p. 7.

Divadelní opona Když byla stará divadelní budova 27. června

1938 nabídnuta ke zbourání Josefu Konrádoviz Olešnice, byl divadelní archív zčásti prodán ob-ci, šatna rozdělena mezi spolky „Sokol“ a „Orel“.Opona, malovaná v letech 1878 - 1879 malířemAntonínem Bohdanským z Poličky, byla napnutado rámu a uložena v Katolickém domě. Vydrželaotočena obrazem ke stěně na jevišti téměř 50 let.

Teprve v roce 1985, kdy MNV přistoupil ke gene-rální rekonstrukci a přestavbě této budovy na tě-locvičnu T. J. Sokol, byla přítomnými zedníky přidemoličních pracích nalezena. Objev nebyl přijats nadšením. Vytrhli ji z rámu a přikryli s ní hro-madu čerstvě vybouraných cihel na přilehlé za-hradě. Naštěstí si toho všiml p. učitel AbrahamJosef č. p. 156 a podal o tom zprávu na veřejnéschůzi KSČ večer v Sokolovně. Zástupci MNV slí-bili, že věc vyřeší. Opona byla nabídnuta Morav-skému muzeu v Brně. V té době však byla nadše-nými občany obce odnesena a uschována na 7 letna půdě jednoho občana. Opona se hledala, alenakonec se na věc zapomnělo. V roce 1992 bylodíky péči a ochotě obecního úřadu zajištěno jejírestaurování. Nelehkého úkolu se ujal místní ob-čan pan František Bednář č. p. 440. Plátno, naněmž byla namalována, bylo značně poškozeno,zejména při okrajích. Muselo být zpevněno,všechny barvy oživeny. Těžkosti byly již s umís-těním celého díla o rozměrech 2,5 m krát 6 met-rů. Nakonec oprava probíhala v průjezdě domkuč. p. 262 p. Doskočilové Františky, opravy trvaly4 měsíce - od června do konce září. Náklady čini-ly 20 000 Kčs. Opona byla potom umístěna na čel-ní stěnu Katolického domu, aby nám připomína-la již jedinou památku na Olešnické divadlo.

Učíme se podnikat Když nastoupila v únoru 1948 nová vláda KSČ,

považovala za jeden z prvních úkolů zničit všech-ny soukromé živnosti v zemi, a to i přes své sliby,že je bude podporovat. Soukromí zemědělcia živnostníci byli nuceni kupovat potraviny bezpotravinových lístků (mnohem dražší než potra-viny na lístky) a tak postupně živnosti zanikaly.Lidé na vesnici tak ztráceli jediné služby, kteréměli, téměř bez náhrady. Obchodní ruch doslovavymíral. Listopad 1989 přinesl zpět možnostipodnikání. Ve městech to bylo hned poznat. Na-še obec zatím ještě spala. Pamětníci starých dobjiž sami neměli síly nebo již nežili mezi námi.Mladým k tomu chyběla někdy odvaha, někdypeníze a zkušenosti. Mezi první živnosti patřilootevření hospody p. Dufka Josefa v pronajatýchprostorách koupaliště Olešnice v květnu 1990.Restaurace se těšila celkem oblibě i přes stísněnépoměry a nevyřešené sociální zařízení, i když jiněkteří občané přezdívali „Žumpa“. Pro malézkušenosti podnikatele s hospodařením a po těž-kostech s placením nájmu OÚ a faktur dodavate-

– 229 –


lům byla po roce provozu uzavřena. Po zaplacenídluhů a provedení nezbytných stavebních úpravbylo zařízení pod názvem „U lucerny“ znovuv roce 1992 otevřeno p. Noskovou, bývalou ser-vírkou tohoto zařízení. Ani té se však nejlépe ne-dařilo. Občané bydlící v okolí si stěžovali na ru-šení nočního klidu. Podnik byl na jaře 1993 uza-vřen.

Boutique Patricie byl otevřen v září roku 1990v domě p.Vodičky Jana č. p.16 jeho zetěm z Brnap. Doležalem. Nabízel velký sortiment svetrů, po-zději i elektroniky a spotřebního zboží. V roce1991 byl obchod majitelem uzavřený.

Krejčovství Gabriel Berki - mladý chlapec zre-novoval přízemní místnosti domu č. p.26 p. Ma-rie Fialové a zřídil zde zakázkové dámské a pán-ské krejčovství. Otevřeno bylo 20. srpna 1990, nazakázkách pracoval sám. Provozovna JEKA č. p.129 byla založena dne 1 .listopadu 1990 paníLudmilou Ježkovou z Kunštátu. Provozovna Vku-su Brno - výrobního družstva měla být likvidová-na. Majitelka si provozovnu proto pronajala i s 9z 11 zaměstnanců. V listopadu 1991 zařízení od-koupila a zřídila vlastní prodejnu Jeka na náměs-tí v domě p. Tichého č. p.123. Od 1. ledna 1993dostává podnik nový název „Linda“.

Uzeniny - Šutera František č. p. 290 zbudovalpo svém odchodu ze závodu JP masný Olešnice1. ledna 1990 za provozu ve svém domě udírnya porážku vepřového a hovězího dobytka. Zamě-řil se na výrobu uzenin, na Žďársko, Blansko, Svi-tavsko, a do Brna dodává 45 druhů výrobků. Pra-cují zde 4 zaměstnanci. V prosinci 1992 byla zří-zena prodejna masných výrobků v mobilní buňcena zahrádce domu.

V roce 1991 pociťovala obec výrazně nedosta-tek konkurenčních prodejen hlavně potravin, ne-boť docházelo k velkému nárůstu cen a mono-polním prodejcem byla stále SD Jednota Boskovi-ce s nákupním střediskem Moravan č. p. 120 -121. Na změnu poměrů museli sousedé ještě rokpočkat. V roce 1991 vznikly tyto prodejny a fir-my: Pneuservis Krejčí - Krejčí Josef zrenovoval porodičích provozovnu v domě č. p. 35 získanouv restituci. Zařízení dílny, kterou užíval podnikPneuservis Brno, bylo hodně poškozené, provozpotřeboval velké opravy. Otevřeno bylo 4. února1991. V průběhu roku 1991 rozšířila firma pro-gram i na výrobu drátěných košíků a různých do-plňků a pronajala si k tomu prostory Domu slu-žeb od OÚ a od 1. ledna 1993 prostory bývalé pro-

vozovny Lidokov 05 č. p. 229. Zaměstnává 13 děl-níků, zboží dodává firmě Houdek Praha, Neu-mann Odolena Voda a Orgip Letovice.

Autoopravna Kintr Luboš - podnikatel odešel1. března 1991 z opravny v Kunštátě a k témuždni zřídil ve svém domě ve Křtěnově autoopra-vnu pro všechny druhy osobních vozidel. V úno-ru 1993 zřídil novou opravnu v Domě služeb OÚč. p. 25 ve dvoře. Od 1. července 1993 zde pracu-jí 2 zaměstnanci. Provádějí veškeré opravy mimolakýrnických prací a prodávají i náhradí díly.

Jurate - rodina Kintrova č. p. 227 otevřela 16.dubna 1991 v pronajatých prostorách ZD Olešni-ce č. p. 117 v přízemí bufet. Zabezpečovala prodejobědů a potravin. Později byla otevřena druháprodejna potravin 6. října 1992 v pronájmu u Hře-bíčků č. p. 111.

Modrotisk Danzingerovi č. p. 175. Výroba mod-rotisku v tomto domě má tradici již z minuléhostoletí. Výroba byla násilím přerušena v 50týchletech. P. Danzinger musel dojíždět do textilní to-várny ve Víru. Po přijetí zákona o lidové výroběv roce 1960 se ke své výrobě vrátil a modrotiskdělal pod Ústředím umělecké lidové výroby Uh.Hradiště. Tato firma rozhodla, že výrobu k 1. čer-vnu 1991 zruší. Od tohoto dne manželé Danzin-gerovi již pracují samostatně. Zakázkové šití -Procházková Ludmila a Kselíková Iveta otevřelydne 1. června 1991 v domě č. p. 85 u Procházkůšití zakázkových pánských i dámských oděvů.Zakázkovou výrobu ukončily k 1.lednu 1993, kdypřešly na šití oděvů větších sérií pro firmu Mik-Vik Brno.

Agrobanka – pobočka podniku Agrobanky Br-no byla původně zřízena ve správní budově ZDOlešnice v č. p. 117 pro potřeby družstva. Ustave-na byla 1. července 1991. Postupně začali jejíchslužeb využívat i soukromí zemědělci a ostatnípodnikatelé. Pracuje zde 1 zaměstnanec.

Truhlářství Bělehrad - Bělehrad Jiří zřídil vesvém domku č. p. 183 od 1. října 1991 truhlářskoudílnu, ve které provádí veškeré truhlářské prácepro zákazníky. Vyrábí rovněž objímky na sluneč-níky určené na vývoz do Německa. Od října 1992s ním pracuje i bratr Jaroslav Bělehrad, provádě-jící zámečnické práce.

Zednické práce - od 1. října 1991 začal JaroslavBaka samostatně provádět veškeré zednické a ob-kladačské práce. Zaměstnává 2 pracovníky.

Běla - paní Bělehrádková Eliška z Rozsečeotevřela dne 22. října 1991 v přízemních prosto-

– 230 –


rách Domu služeb č. p. 25 prodejnu metrovéhotextilu, textilní galanterie, obuvi a některého dro-gistického zboží.

Truhlářství – p. Blaha Miroslav otevřel ve svémdomě č. p. 81 truhlářství. Zařízeno bylo v prosto-rách, které již dříve sloužily svému účelu. Vyrábínábytek a další práce se dřevem na zakázku.

Ve druhé polovině roku 1991 začala JednotaSD Boskovice rušit u nás prodejny přinášejícímenší zisky. Postihlo to hlavně železářství č. p.27, kam Jednota přestala dodávat nové zboží,koncem roku proběhl výprodej se slevoua v březnu 1992 byla prodejna bez náhrady uza-vřena.

Papírnictví stejný osud již nepotkal. Prodejnabyla sice 30. října 1991 uzavřena. Prodavačka pa-ní Petrželková Naďa již 4. listopadu 1991 otevře-la ve stejných prostorách vlastní obchod s plnýmsortimentem papírnictví.

Potraviny KKH - na podzim roku 1991 začalyúpravy přízemních prostor OÚ č. p. 21, bývaléČápkovo, kde nedávno ještě bývala klubovnaSSM, na obchod s potravinářským zbožím. Otev-řeno bylo 16. prosince 1991. Tímto dnem začalavážná konkurence prodejně potravin v nákupnímstředisku Moravan. Rodina Kolářova č. p. 455,provozující tuto prodejnu, otevřela 2. února 1992v místě zrušené prodejny Elektro v domě u Stej-skalů (pronájem) č. p. 95 druhou prodejnu sorti-mentu elektro, částečně kovo a domácích potřeb.Dne 8. března 1993 otevřeli hostinec „Na poště“,který byl v restituci vrácen Společnosti Katolické-ho domu. Kolářovi jej provozují v pronájmu. Předrestitucí zde byl bufet SD Jednota Boskovice.

V roce 1992 vznikla celá řada nových firema prodeje, které konkurovaly nejen Jednotě, alebrzy i samy sobě.

Maso uzeniny u Říhů - 1. ledna 1991 otevřeloZD Olešnice vlastní prodejnu masa u Říhů č. p. 74na Vejpustku. Snahou družstev v roce 1990 bylozbudovat vlastní prodejny masa, ale i porážkya výrobny, neboť masokombináty vykupovaly(včetně Olešnické JP Masna) jateční dobytek podcenou výrobní. Naše družstvo se souhlasem panaŘíhy Stanislava využilo zachovalou prodejnu ma-sa v jeho domě. V přilehlých prostorách zbudo-valo na svůj náklad porážku pro vepřový i hovězídobytek ve druhé polovině roku 1990 a začátkemroku 1991. V prodejně a na porážce bylo zaměst-náno 5 lidí. Od září 1992 pracovali již řezníci sa-mostatně - od družstva dobytek kupovali a vý-

robky prodávali prodejně. Postupně se zde obratsnižoval a vinou konkurence upadl a provoz bylzastaven.

Maso – uzeniny Králová Anna – dne 1. březnapřevzala prodejnu masa p. Anna Králová v proná-jmu u p. Říhy. Prodává masné výrobky řezníka p.Štěpánka Pavla z Trpína.

Maso uzeniny JP masný Olešnice - dne 24.května 1991 byla otevřena prodejna masa a uze-nin v závodě JMP masný Olešnice č. p. 29 z pro-stor bývalého skladu se vchodem z ulice Křtě-novská. Prodejna se od začátku provozu stala vý-raznou konkurencí družstevní prodejně u Říhů,ale také donedávna jediné prodejně masa v sute-rénu obchodního domu Moravan SD JednotaBoskovice.

Klempířství - pan Žíla František otevřel 1. ledna1992 ve svém domě č. p. 28 dílnu pro klempířsképráce v renovovaných prostorách sloužících dřívetémuž účelu. Výrobky především stavebníhoklempířství jsou dodávány do širokého okolí.

Obědy pro občany – Základní škola se rovněžpřihlásila k podnikání. Od 6. ledna 1992 se zača-ly vařit obědy pro občany, zejména důchodce.Vyřešil se tak problém se zaměstnáním všech ku-chařek, neboť počet strávníků - školních dětí po-klesl z důvodu zdražení obědů ze 3,- Kčs (mlad-ší) a 3,20 Kčs (starší žáci) na 6,- Kčs (mladší)a 6,50 Kčs (starší žáci). Cena obědů pro důchod-ce stanovena na 13,- Kčs.

Pekařství – po obci se hodně mluvilo o tom, žei Motyčkovi se „chystají“. Byl tu problém, se sta-rou pecí to už nešlo, musela se v zimě budovatrychle nová. Dne10. února 1992 jsme se dočkalipěkného voňavého chleba a rohlíků. Vždyť se ne-peklo od roku 1986, kdy p. Motyčka Miroslav st.č. p. 18 odešel do důchodu. Sám vzpomíná, že je-ho babička byla schovankou u Frolichů č. p. 123,kde se peklo od roku 1913. Tam se péci naučil i je-ho otec. Ten zakoupil později dům č. p. 18 a zbu-doval zde pekárnu. Soukromě se peklo do roku1950. Pak se pokračovalo pod pekárnou Bystřice,později Blansko. Dnes peče se synem a vnukemMiroslavem. O zboží je velký zájem, prodejci po-mocí Motyčkovic pečiva získávají zákazníky. Pro-tože Jednota v Moravanu jeho výrobky moc při-dražovala, přestalo se tam jeho zboží po měsícidodávat.

Obuv - ing. Lopour Petr č. p. 415 otevřel dne22. února 1992 v pronajatých prostorách (bývalásíň tradic) správní budovy ZD č. p. 117 ve dvoře

– 231 –


prodejnu obuvi a galanterního zboží. Zaměstnávázde 1 prodavačku.

Contex Olešnice - paní Jitka Ostrá č. p. 75 otev-řela 21. dubna 1992 ve svém domě prodejnu fir-my Contex Letovice. Sama zde prodává, firma jev pronájmu. Po listopadu 1989 se u nás rozšířilyobchody s oblečením „z druhé ruky“, dovezenýmze západní Evropy. Naši sousedé za tímto levnýmzbožím museli cestovat jinam, hlavně do vyhlá-šené prodejny Letedo v Kunštátě. Od dubna má-me tedy výběr i doma.

Pemiko - p. Konečný Miroslav založil svoji fir-mu Pemiko a otevřel 26. dubna 1992 obchod tex-tilu, drogistického zboží a bižuterie v pronajatýchprostorách bývalého obchodu oděvy u Podlip-ných č. p. 88 na náměstí. Vnitřní úpravy provedlsvépomocí. Současně byly prováděny práce napřestavbě domu u Pešů č. p. 274 na další obchod.Po přerušení prací v důsledku nesrovnalostí sestavebním úřadem zde byl otevřen obchod s po-travinami 1. července 1992 a v prosinci další ob-chod se zaměřením na zdravou výživu. Firma za-ložila i stavební skupinu, která v počtu 6 zaměst-nanců prováděla různé adaptace domů, stavbučistírny Sodovkárny Olešnice, restaurace u Ond-riků, úpravy zdravotního střediska a další.

Večerka - dne 23. května 1992 otevřela v býva-lé garáži vlastního domku č. p. 487 p. Kisová Ma-rie prodejnu smíšeného zboží, drogerie, domá-cích potřeb, ovoce a zeleniny. Pro zákazníky bylaprodloužena otevírací doba i o sobotách a nedě-lích.

Masna Karel Čápek a syn - na základě vypraco-vaného privatizačního projektu byla bývalá Mas-na vrácena zpět původnímu majiteli ke dni 1. srp-na 1992. Pan Karel Čápek převzal celý závod č. p.29 a č. p. 176 se všemi 96 zaměstnanci a všemipohledávkami a dluhy podniku. Byla to podmín-ka, kterou kladl Fond národního majetku.

Majitel ihned přistoupil k přístavbě novýchudíren a narážkárny a ty vybavil novým techno-logickým zařízením. Nyní buduje novou bourár-nu hovězího a velkou bourárnu vepřového dobyt-ka.

Autoklempířství - pan Schuster Pavel otevřelv zakoupeném domě u Vrbků č. p. 288 autoklem-pířskou dílnu 10. srpna 1992. Provádí zde veške-ré opravy automobilů, autoklempířské prácea hlavně lakýrnické práce na osobní automobily.

Smíšenka Lenka - paní Lenka Sedláková otev-řela s pomocí svých rodičů 11. listopadu 1992 ob-

chod se smíšeným zbožím ve vlastním domě poprarodičích č. p. 151. Rodina provedla veškeré ře-meslné práce svépomocí.

Smíšené zboží - p. Rounová Vladimíra otevřelaobchod 17. listopadu 1992 ve vlastním domku č.p. 568. Prodává potravinářské zboží, ovoce a ze-leninu v suterénní části domku určené původněpro garáž.

Firma Blaha - rozvíjela obchodní činnost pře-devším v Boskovicích, Lysicích a jinde. Pan BlahaOldřich z Crhova otevřel i v Olešnici na náměstív pronájmu u Náhlíků č. p. 92 obchod elektro 1.prosince 1992 s elektrotechnickým a kuchyň-ským zbožím. Druhý obchod se železářskýmzbožím a koberci otevřel dne

19. prosince 1992 v pronájmu domu pana Jose-fa Fučíka č. p. 164 v místnostech bývalé hospodyzvané „Na Habeši“.

Gloria Viktoria – OÚ po celoročním shánění zá-jemců o Nákupní středisko – druhou část sepsals firmou Gloria Viktoria spol. s r. o. z Brna 23. říj-na 1992 kupní smlouvu. Tato firma zahájila pro-dej šité konfekce a dalšího spotřebního zboží dne5. prosince 1992 v 8.00 hod. Zahájena byla takévýroba šité konfekce na zakázku. Zájem o zbožívšak nebyl, bylo příliš drahé. Navíc se ukázalo, žepodnikatelky nejsou ochotny zaplatit za uvedenéobjekty. Začalo dlouhé a těžké jednání OÚ „s vy-kutálenými“ podnikatelkami, které skončilo je-jich soudní výpovědí z objektu. Nakonec objektsamy vyklidily den před 11. prosincem 1993, kdybylo stanoveno soudní vystěhování.

D - klub - s velkou zvědavostí čekali sousedé naotevření hospody, kterou ve svém rodinnémdomku č. p. 336 budoval p. Ondřej Ondrik. Narozdíl od prvního podnikatele v tomto oboruv obci měli manželé Ondrikovi dlouholeté zkuše-nosti s vedením restaurací v Šebetově, Hodoníně(motorest) a Štěpánově (hotel). V den otevření26. prosince 1992 hosty překvapily pěkné interié-ry stylové restaurace a kvalitní jídla, která se zdepřipravují. Zaměstnány jsou i obě děti vyučenév oboru.

Pneuservis autoopravna - p. Karel Gheorgheotevřel dne 1. ledna 1993 novou dílnu pneuservi-su, autoklempířských a údržbářských prací v no-vé dílně postavené na Matonohově zahradě zaevangel. hřbitovem. V roce 1991 byly hotovy zá-klady a následující rok stavba dokončena.

Kovomont - pan Slavíček Josef č. p. 546 otevřeldne 1. února 1993 novou prodejnu Kovomont

– 232 –


v části pronajatých prostor provoz. Lidokov - ma-jitele p. Konráda Jiřího č. p. 229. Vedl velký výběrhutního materiálu, zámečnického, železářskéhoa topenářského zboží. Protože podnikatel naku-poval zboží s daní, byly ceny vysoké a zákazníkůmálo: prodejna ukončila provoz již v létě roku1993.

Kadeřnictví – po zrušení domu služeb jakodrobné provozovny OÚ otevřela kadeřnice p.Lenka Mudrychová dne 1. ledna 1993 v 1. po-schodí domu služeb kadeřnictví v pronajatýchprostorách OÚ. Zajišťuje služby pánského a dám-ského kadeřnictví.

Biokosmetika - paní Dvořáková Ivana z Bystré-ho si pronajala 2 místnosti domu služeb v příze-mí od OÚ k provozování služeb kosmetickýchmasáží, líčení a dalších služeb včetně nabídkyznačkové kosmetiky „Avon“.

Služby zajišťuje ve středu, ostatní dny potomv Bystrém. Otevřeno 1. 9. 1993.

Levný textil - p. Simajchl Petr z Bystrého otev-řel 1. listopadu 1993 v Olešnici druhý obchoddrobného sortimentu v pronajatých prostoráchZD Olešnice. Tento podnikatel však nepracujepod jinou firmou. Zboží si sám zajišťuje z Ostra-vy, Prahy či přímo z Německa.

Hotel Závrší - Jednota SD Boskovice rozhodlai o prodeji hotelu Závrší na náměstí č. p. 91. Sta-lo se tak 9. března 1993 v 9.00 hodin, kdy bylivšichni zaměstnanci propuštěni, hotel prodána všichni zaměstnáni novým majitelem - firmouB.M.K. Ivančice, společností s ručením omeze-ným. Dne 1. června 1993 hotel odkoupil od tétospolečnosti jeden z jejích společníků p. Šlapan-ský. Hotel po určitých potížích 1. listopadu 1993opět převzala společnost B.M.K.

Sodovkárna Olešnice - patřila Jihomor. pivo-varům a sodovkárnám Brno a. s., odštěpnémuzávodu Pivovar Černá Hora jako provozovna044. Dne 1. 7. 1993 přešla do soukromých ru-kou. Byty č. p. 89 a č. p. 90 byly vráceny v resti-tuci a zbytek odkoupen a založena společnostOlli Olešnické limonády spol. s r. o. Jednatelispolečnosti jsou ing. Tomáš Hawerland a MVDr.Petr Hawerland z Brna. Zaměstnáno je 27 lidí.V roce 1993 byla přistavěna regenerační stanicelouhu.

Provaznictví - paní Matylda Komoňová otevře-la 1. listopadu 1993 provaznictví v domě č. p. 287.Vyrábí zboží dle přání zákazníků. Tradice výrobytohoto zboží jsou v domě č. p. 287 dlouhé.

Restituční oříšek Že olešnická TJ Sokol užívala ke své činnosti

Sokolovnu, starou obrovskou budovu, na jejížúdržbu neřkuli nutnou opravu neměli ani sil anipeněz, bylo všem občanům dobře známo. Že jimMNV vyšel vstříc přestavěním Osvětové besedyna menší tělocvičnu s méně náročnou údržboua provozem bylo známo také. Vítáno bylo i roz-hodnutí zbudovat krásný kulturní dům v obci zeSokolovny, když na to bylo možno sehnat státnídotaci. Nedořešilo se však vlastnictví těchto ob-jektů a nikdo nepředpokládal, že přijde listopadroku 1989. Společnost katolického domu volalapo vrácení neprávem zabraného majetku domu č.p. 80 změněného na Osvětovou besedu a poslézetělocvičnu. TJ Sokol volala po své tělocvičněa obec byla nešťastná z vlastnictví Kulturního do-mu č. p. 157 býv. Sokolovny, neboť státní dotacena kulturu nestačila ani na pokrytí provozu tétobudovy. Od roku 1990 probíhala vleklá jednánímezi všemi třemi stranami. Plenární zasedáníObecního zastupitelstva

26. února 1992 zrušilo smlouvy uzavřené meziMNV a TJ Sokol z 15. října 1985 o převzetí - vý-měně budov Sokolovny a Osvětové besedy meziTJ a MNV. Skutečností ovšem zůstalo, že vlast-nictví budov jako takových se tímto aktem nezru-šilo. Společnost katolického domu byla založena. V restituci jí byl vrácen domek č. p. 207, kterýobývá pan Leopold Penka a č. p. 464 - bufet. Jed-nání o vrácení domu č. p. 80 pokračovala. Zú-častněné strany později v jednáních pokračovalyprostřednictvím právních zástupců a majetkovéspory nejsou dosud vyřešeny. Obec se snažilakulturní dům předat zpět TJ, odmítla jej předatČeské obci sokolské. TJ budovu č. p. 157 po jed-náních odmítla převzít z důvodů, že ji po úpra-vách nelze užívat k tělovýchovné činnosti a navícnemá prostředky na její provoz.

Nový ředitel ZŠSvé působení na ZŠ Olešnice ukončil 30. červ-

na 1992 p. ředitel Jílek Jan v souvislosti s odcho-dem do důchodu. V konkurzu na uvolněné místoředitele zvítězil pan Vladimír Hél, mladý učitelz Letovic, který působil na místní škole jeden rokve funkci zástupce ředitele. Novou zástupkyní ře-ditele pověřena od 1. září 1992 p. učitelka Kohou-tová Alena působící na škole 4 roky.

II. festival ZUČ výchovných ústavů v OlešniciVe čtvrtek dne 14. května 1992 byl uskutečněn

– 233 –


v našem kulturním domě Festival zájmové umě-lecké činnosti výchovných ústavů České republi-ky. Uspořádal jej VÚM Olešnice z pověřeníMŠMT ČR Praha za spolupráce ŠÚ Blansko a sa-mozřejmě i pomoci Obecního úřadu Olešnice. I.ročník proběhl v minulém roce ve Velkém Mezi-říčí. Celodenní program byl pracovníky VÚM podvedením ředitele PhDr. Jana Fadrného pečlivěpřipraven. Vystoupily v něm soubory z mnohakoutů naší vlasti - Podbořan, Liberce, VelkéhoMeziříčí, Boskovic, Višňového, Chrastavy, Brna,Vrchlabí, Bystřice p. Hostýnem a samozřejměi z Olešnice. Po dopoledním a odpoledním pro-gramu proběhla pro účastníky diskotéka a vyhlá-šení nejlepších spojené s předáním cen. Součástífestivalu byla i výstava výtvarných a ručních pra-cí dětí.

Budovatelské úsilí v obci Možnosti budování byly pro obecní úřad znač-

ně omezené vlivem snížených dotací z okresu.Ty byly občanům přiděleny „na hlavu“ - každéobci podle počtu obyvatel. Peníze „ubyly“ většímobcím, které provozovaly kulturní domy, kina,školy atd. Naše obec dostala místo původně navr-hovaných 3,245 mil. Kčs pouze 2,646 Kč. Přes ty-to potíže byla maximální snaha i v roce 1992 rea-lizovat plánované akce. Do konce září byly ukon-čeny všechny práce na opravě fasády školya výměnách okapových žlabů. Opraven a vyčiš-těn byl i septik.Čistírna odpadních vod

Snahou obce bylo konečně zahájit výstavbučistírny odpadních vod. V minulých letech pro-běhlo na toto téma mnoho jednání, do závěru sevšak nepodařilo dovést. Nyní, kdy se všude ubí-rají peníze, mnoho lidí úspěchu tohoto snaženínevěřilo. Péčí OÚ a konkrétně starosty obce p.Neumanna se nakonec podařilo po jednáníchv Brně a v Praze přímo u ministra získat potřeb-né finanční prostředky. Dne 22. dubna proběhlona OÚ jednání o sdružení finančních prostředkůna její výstavbu olešnickými podniky ve výši 18264 mil. Kčs, zbytek uhradí stát. Zahájení stavbyse však na poslední chvíli zkomplikovalo tím, žep. Kintr ze Křtěnova odmítl povolit zřízení příjez-dové komunikace na stavbu přes své pole. Začalavleklá jednání s majitelem pozemku, uvažovalose i o budování příjezdové komunikace lesemHorka. Nakonec byla jednání s p. Kintrem úspěš-ná a OÚ si oddechl. Dne 26. května proběhlo dal-

ší jednání za účelem vydání povolení stavby. Pří-tomni byli zástupci obecního úřadu, dodavateléstavby a všechny zainteresované strany a občané.Dne 1. června 1992 nastoupila firma Ekoingstavna přípravné práce. Byla zbudována příjezdovákomunikace, zatlučeny larzenové stěny, postave-na provozní budova a vyhloubena jáma čistírny.Dále byla hloubena rýha pro uložení trub kanali-začního sběrače od Masny Olešnice. Celkem byloproinvestováno 8,6 mil. Kčs.

Plynofikace obce - obecní úřad činil četné kro-ky k tomu, aby byly zajištěny finanční prostředkyna dokončení plynofikace obce současně při jed-nom kopání kanalizace na novou ČOV. Byla sna-ha dosáhnout začlenění obce s okolím do ChKOŽďárské vrchy či chráněné oblasti Halasovo Kun-štátsko, což by pomohlo k získání dotací na ply-nofikaci. Jednání však nebyla úspěšná.

- Obecní úřad musel převzít do majetku kinoPanorama, aby jej udržel v provozu, neboť okres-ní správa kin byla zrušena.

- Plynové vytápění ZŠ - již koncem roku 1991byly zakoupeny kotle pro plynové vytápění školy.Na jaře se započalo s výstavbou plynové kotelnyna půdě školy. Práce byly ukončeny 26. srpna.

- Obec úřad dal vyčistit koryto jalového potoka,který v minulosti zásoboval vodou koželužnua Hlouškův mlýn.

- Byla opravena zeď naproti nákupnímu stře-disku, aby se i vzhled náměstí zlepšil.

- Obecní úřad převzal do svého vlastnictví bý-valé obecní lesy v celkové výměře 104 ha. Bylorozhodnuto vstoupit do Sdružení pro hospodaře-ní s lesy. Uvedené sdružení bylo založeno na val-né hromadě v Kunštátě dne 23. března 1992, tambude mít rovněž svoje sídlo. Starosta naší obcebyl zvolen do dozorčí rady této společnosti s. r. o.

Pohyb obyvatelstvaV roce 1992 se narodilo 9 chlapců, 12 děvčat,

celkem 21 dětí. Toho roku zemřelo 7 mužů, 5žen, celkem 12 osob. K pobytu se přihlásilo 15mužů, 14 žen, celkem 29 osob. Z trvalého pobytuse odhlásilo 11 mužů, 9 žen, celkem 20 osob.

Rok 1993

Jsme Česká republika Zápis roku 1993 musíme začínat oslavami Sil-

vestra a příchodu Nového roku 1993. Většinaz nás slavila tuto událost doma s rodinou při sle-

– 234 –


dování programu televize. Byl to vstup do Nové-ho roku se dvěma novými státy Českou republi-kou a Slovenskou republikou. Celá Evropa sledo-vala s obavami, jak rozdělení nakonec dopadne.Vždyť v nedaleké Jugoslávii se bojuje již několi-kátý rok. Tu noc bylo většině občanů, zejménatěch starších spíše úzko. Sledovali v televizi pří-mé přenosy obrovského nadšení bývalých spolu-občanů ze Slovenska, jejich nadšení ze samostat-nosti a některých i ze svobody po více jak 70 le-tech.

Probudili jsme se v novém menším státě a za-čali si zvykat na označení peněz Kč místo Kčs.V únoru se všechny bankovky používané v Českérepublice musely označit kolky z důvodů odliše-ní od bankovek slovenských. Nové české bankov-ky byly velmi rychle připraveny do oběhu, jejichvydání se však stejně protáhlo až do měsíce září.Od ledna byla zavedena nová daň z přidané hod-noty a došlo k růstu cen o 21% a inflace o 20,3%.Naše spoluobčany silně postihlo plošné zrušenívšech slev na jízdné do zaměstnání. V této dobějich ještě mnoho (asi 380 občanů) dojíždělo zaprací do Kunštátu, Letovic, Boskovic, VelkéhoTresného a jinam. V Olešnici se poprvé začínáobjevovat problém nezaměstnanosti. Však bylatoho roku nejvyšší z celého okresu. Družstvo Li-dokov zrušilo svoji provozovnu na Křtěnovskéulici a nástupnická firma Agroplast měla zájemjen o práci necelé poloviny zaměstnanců. Mnohozaměstnanců bylo propuštěno ze zemědělskéhodružstva, které procházelo rozsáhlou transforma-cí, Sodovkárna Olešnice pracovala mimo letní se-zónu pouze 2 - 3 dny v týdnu.

Počasí a úroda Nový rok začal pořádnou zimou. V prvním led-

novém týdnu bylo poctivých -15 °C. V druhé po-lovině ledna přišlo oteplení s táním sněhu. Dalšízima přišla v polovině února, napadlo 20 cm sně-hu a k nim začátkem března dalších 10 cm sněhu.V polovině března roztál a všem se zdálo, že je zi-ma za námi. V posledních březnových dnechvšak udeřila nová v pořadí již šestá zima s novýmsněhem, který se udržel až do 14. dubna.

Po tomto dni nastalo prudké oteplení, krásnéjaro, které umožnilo ještě dubnové práce na za-hrádkách. V květnu bylo hezké teplé počasí bezvelkých teplotních rozdílů. To se udrželo s výjim-kou dvou posledních červencových týdnů až do26. září. Děti si užily koupání a sluníčka dost. Jen

zemědělci měli obavy z velikého sucha, bídy, pro-tože dešťových srážek bylo velmi málo.Výsledekbyl pro mnohé velkým překvapením. Úroda bylanadprůměrná jak u obilí a u ovsa, tak i u bram-bor, kde vycházely dokonce rekordní výnosy 350q po hektaru. Bramborárna v Rozsíčce byla napl-něna k prasknutí. Uskladněno bylo celkem 10 560t vypěstovaných brambor. Toho roku byla bram-borárna plně využita naposledy. Aby byla výrobabrambor rentabilní, musely se prodávat nejméněza 2,70 Kč. Při nadúrodě byly prodejné pouze za1,20 Kč až 1,70 Kč. Zbylých 1 500 tun se v dubnua květnu následujícího roku prodávalo za 0,15Kč, jen aby se vyprázdnily sklady.

Teprve 26. září přišla opět náhlá a trvalá změ-na počasí. Jestliže se v polovině září ještě mohlopracovat na zahrádce v tričku, poslední zářijovédny už byly vytrvalé ranní mrazíky. Říjen byl vel-mi deštivý, ale vláhový deficit zdaleka nevyrov-nal. Dne 11. listopadu napadl první sníh a koneclistopadu byl s teplotami kolem -10 °C. V prosin-ci napadl nový sníh, který před vánocemi roztál.V západní Evropě byly v té době katastrofální po-vodně, které postihly mnoho měst.

Olešnické kino a knihovna Z rozhodnutí okresního úřadu byla v roce 1992

ukončena činnost okresních kulturních zařízení.Do jejich péče spadaly všechny lidové knihovnya kina. Okresní kulturní středisko zabezpečovaloodborné školení vedoucích těchto zařízení, tech-nickou i metodickou pomoc pracovníků kin a kni-hoven. Obec Olešnice ihned požádala o jejichpřevzetí do majetku obce a na svém zasedáníobecního zastupitelstva 17. prosince 1992 roz-hodla, že se pokusí udržet jejich provoz v ne-ztenčené míře, třebaže bude ztrátový. Provoz ki-na byl realizován bez jakéhokoli přerušení. Cenyvstupného byly 15,- Kč až 18,- Kč. Byly podstatněnižší než ve velkých městech, aby se udržela kli-entela diváků. Promítá se pravidelně každou stře-du a pátek. V létě se navíc realizuje tradiční letníkino na zahradě kulturního domu. Letní kinoproběhlo od 23. do 27. července. Plátno a potřeb-né zařízení si na tuto dobu obec zapůjčuje, hnedpo promítání jej musí obětaví pracovníci našehokina složit a vrátit.

Místní knihovna byla slavnostně otevřena v re-žii obce 17. května 1993. Je otevřena vždy v pon-dělí a úterý odpoledne a každý poslední pátekv měsíci. Půjčovné bylo obcí stanoveno pouhou

– 235 –


1,- Kč za knihu pro děti a důchodce a 2,- Kč prodospělé. Dětí a dospělých však dochází do kni-hovny čím dál méně. Více sledují televizní pořa-dy a věnují se jiné zábavě než četbě knih.

Daňová přiznání V roce 1992 byl přijat nový zákon č. 338/92 Sb.

Upravoval zcela nově daně občanů z nemovitostí,staveb a z pozemků. Nabyl účinnosti od 1. ledna1993 a dotkl se doslova nás všech. Stanovil po-vinnost každému vlastníku bytu či domku, stav-by a pozemků nahlásit výměru užívané obytnéplochy či pole. Tiskopisy k tomuto účelu vydanéfinančními úřady byly dost složité. Proto byli nakaždý vyškoleni pracovníci, kteří měli s vyplňo-váním dokladů pomáhat, aby mohly být odevz-dány do 15. května 1993 a na základě toho zapla-ceny daně do 31. května 1993. Vše se většinou po-dařilo stihnout, žádné problémy se nevyskytly.V dalších létech měli občané povinnost ze zákonahlásit finančním úřadům jen případné změnyvlastnictví nemovitostí či pozemků. Tak rozsáhládaňová přiznání se podávala naposledy před ro-kem 1948.

Budovatelské úsilí Od měsíce dubna se naplno rozběhly práce na

hlavní akci - čistírně odpadních vod. Z jámy prohlavní nádrže byla vyčerpána voda a začaly sta-vební práce. Současně bylo položeno v celé délcepřívodní potrubí na odpadní vodu až k samotnéobci. Proinvestováno bylo asi 17 mil. Kč.

Přistoupeno bylo i k vyčištění potoka na Mo-ravské straně, úpravě chodníků od Nákupníhostřediska po křižovatku u Kroupových a zbudo-vána veřejná telefonní stanice na náměstí. Odčervna začala obec hospodařit ve svých lesích,které jí byly vráceny Státními lesy Kuřim v celko-vé výměře 104 ha a které byly historickým majet-kem obce. Protože byly v nemalé míře napadenykůrovcem, bylo zadáno Lesnímu závodu Tišnovvytěžení napadeného porostu, kterého bylo 600m3 dřeva. Na těchto pracích pomáhali i neza-městnaní, které obec přijala na pomocné práce.

Kulturní životPlesová sezóna byla v kulturním domě tradič-

ně zahájena plesem Mysliveckého sdružení, ná-sledovaly plesy Rodičovského sdružení, Sborudobrovolných hasičů, Československé strany li-dové, TJ Sokol, závodu Moraviaflor. Rodičovskésdružení základní školy uspořádalo pro děti dět-

ský karneval a sezóna byla zakončena plesemKlubu křesťanské mládeže.

27. března se v kulturním domě uskutečnilkoncert Swing Bandu Josefa Břenka. V neděli 16.května proběhla oslava svátku matek s kulturnímprogramem dětí místní mateřské a základní školya mládeže zdejšího výchovného ústavu pro mlá-dež. Na 19. prosince připravila KDU ČSL v Oleš-nici vánoční koncert. V pěkném programu vy-stoupili členové kapely Koroužanka.

Rok 1994

Počasí a úroda Také tento rok patřil k suchým a teplým. Le-

den byl téměř bez sněhu, noční mrazíky nepře-kročily -8 °C a přes den bylo vždy nad nulou.Mrazů kolem -10 °C jsme se dočkali až koncemúnora. V té době napadlo asi 7 cm sněhu, kterýse několik dní udržel a roztál - toť vše, tím celázima skončila. Březen byl mírný, téměř beze srá-žek. Začátkem měsíce vykvetly bledule, koncemi jíva. Jaro tak přišlo brzy. Začátkem dubna se jižpracovalo na zahrádkách a na polích. V polovinědubna přišly vydatné deště, vše již bylo zasetoa zdálo se, že máme úrodný rok. Koncem dubnarozkvetly petrklíče a třešně. Příroda se rychlerozvíjela. I květen byl teplý a bohatý na vodu(51mm). Senoseč začala mimořádně rychle - jižzačátkem června. Dobře se sušilo, za celý měsícnapršelo jen velmi málo a teplo bylo až běda.Koncem června se začalo projevovat mimořádnésucho způsobené vláhovým deficitem ze zim-ních měsíců. Kdo trávu neposekl včas, nemělkoncem měsíce už co sklízet. Půda byla tak vy-prahlá, že se zemědělci báli proorávat brambory.Posledních 5 červnových dní bylo přímo tropic-kých s teplotami nad 30 °C. Pohled do kraje ne-byl radostný, meze byly od sluníčka vypálenédohněda. Ráz tohoto počasí pokračoval i v čer-venci, v jehož závěru jsme zaznamenali hned 9tropických dní za sebou. V roce 1994 jsme se takpo mnoha letech dočkali zahájení žní v červenci.Kombajny vyjely do polí dne 28. července. Déšťpřišel na vyprahlá pole přesně po 40 dnech - dne16. července a hned pořádnou bouřkou a dávkou69 mm srážek. Většina se do půdy ani nevsákla,a udělala škody na porostech. Bramborám jižvláha nepomohla, byly podeschlé a napadené sil-ně mandelinkou. Vybraly se v polovině srpnaa byly drobné. Celostátně jich byl velký nedosta-

– 236 –


tek. Navíc byly sázeny na mnohem menších plo-chách, protože jich byl v předchozím roce nad-bytek a nešly na odbyt. Koncem srpna bylo 94mm a v září 82 mm srážek. Přitom pokračovalovelmi teplé počasí. V té době se většina z nás stě-hovala do okolních lesů. Takové množství hub,a to i jedlých, co v lesích rostlo, málo kdo pama-toval. S orbou se muselo počkat až do října, ne-boť nová vláha byla jen do hloubky 10 cm. Pod-zimních plískanic jsme se nedočkali, podzim bylmírný a spíše suchý. S vyjímkou 7 říjnových dní,kdy byly drobné noční mrazíky, byly až do pro-since teploty nad nulou. Dne 22. prosince na-padlo asi 8 cm sněhu, vánoční svátky byly hezkébílé, sníh však ještě do konce roku roztál a poněkolik dní pršelo.

Olešnice opět sama Dlouhé trvání neměly nedávné integrační sna-

hy spojovat obce do větších celků. Ani u nás sedlouho neudržel společný národní výbor a po-zději obecní úřad. Postupně se zpět osamostatni-ly obce Rozsíčka, Kněževes s Veselkou, Křtěnova Lhota u Olešnice. Ve zbylých obcích Crhově,Louce a Ústupu proběhlo v minulém roce refe-rendum, v němž se zjišťovala vůle občanů. Ta vy-zněla pro samostatnost obcí. Na základě jejichžádosti na Ministerstvu vnitra České republikyjim byla od 1. ledna 1994 přiznána samostatnost.Volby obecních zastupitelstev se shodně uskuteč-nily v sobotu 9. dubna 1994.

Aktivita sdružení podnikatelů obce V lednu roku 1994 stmelili nové snahy noví

podnikatelé v obci. Již na podzim roku 1993 seněkolikrát sešli na společných schůzích. V zájmuoživení společenského života obce založili nada-ci podnikatelů. S její pomocí se chtěli finančněpodílet na podpoře kultury, školství a snad i zdra-votnictví. V pátek 4. února uspořádali I. podnika-telský ples, který měl velký úspěch. V průběhu lé-ta uskutečnili několik dalších úspěšných akcí.V neděli 25. září připravili na náměstí 1. hospo-dářskomasný trh, na který se sešli řemeslnícia prodejci ze širého okolí. Vystaveny byly výrob-ky všech místních podnikatelů. K prodeji byli burčák. Žízeň občanů však byla tak veliká, že„malé olešnické vinobraní“ skončilo předčasně.Odpoledne zhlédli návštěvníci trhu vystoupeníkrojovaných skupin, nástup mažoretek z Letovica další program.

Podnikatelé nechali vyrobit pěkné prodejnístánky, které se občanům líbily již na prodejní vý-stavce podnikatelů při olešnické pouti.

Ukradená máj Na neděli 1. máje 1994 byli všichni sousedé po-

zváni na náměstí obce, kde podnikatelé připravi-li slavnost stavění máje. Na akci se vedle nich po-díleli i hasiči, fotbalisté a obecní úřad. Připravenbyl slavnostní průvod od zdravotního střediska,vystoupení křesťanské mládeže v krojích, dálevystoupení mažoretek a dechové hudby z Leto-vic. Po vztyčení krásné máje na náměstí se kona-lo na zahradě kulturního domu májové posezenís hudbou a tancem. Taneční večer pořádali fotba-listé již také v pátek a v sobotu před touto slav-ností. Další veselka - kácení máje byla ohlášenana neděli 29. května, a to bylo moc daleko. Bylona pořadatelích, aby vyřešili náročný úkol hlídánímáje před zloději. Však byl zpracován podrobnýrozpis hlídek, které měly pečlivě na lavičce u má-je po celou noc službu. Po 14 dnech pozornosthlídačů přece polevila. Službu konající hlídka sešla schovat za prosklené dveře správní budovyZD Olešnice č. p. 117 přímo proti máji na náměs-tí. Toho okamžiku využili mladí lupiči z Crhova,kteří asi již dlouho čekali na svoji příležitost. Bě-hem okamžiku zatarasili hlavní dveře s hlídkouuvnitř, máj skáceli a odvezli do Crhova. V násle-dujících dnech proběhla několikerá jednání s cr-hovskými o vykoupení máje. Crhovští stále trvalina neúměrně vysokém výkupném, které bylo zahranicí legrace a obyčejů. Nakonec si olešničtípřed slavností kácení máje dovezli a postavili májz Lamberka.

Na slavnosti kácení máje došlo mnoho občanů.Měli upřímnou radost ze snahy obnovit staré tra-dice. Slavnost zahájil starosta obce p. VladimírNeumann, pokračoval bohatý kulturní program.Hojná byla rovněž účast crhovských, kteří dovez-li sebou i ukradenou máj. Tu však již nikdo ne-chtěl a na jejich pokřiky při slavnosti nikdo nere-agoval.

Olešnický pivovar Budova olešnického pivovaru na náměstí byla

již několik roků opuštěná. Byla sice stará, zchát-ralá, stála však na velmi dobrém místě uprostřednáměstí. Obecní úřad dostal postupně 5 žádostírůzných podnikatelů na odprodej tohoto objektu.Ani jedné obec z různých důvodů nevyhověla. Až

– 237 –


17. května 1994 přišla žádost šestá - od České spo-řitelny, na kterou zareagovala rada OÚ okamžitě.Již 25. 5. ji doporučila zastupitelstvu ke schvále-ní a 31. května projednala s ČS otázku demolicebudovy, aby na tomto místě mohla zmíněná fir-ma postavit budovu novou. Obec vypracovalai leták s návrhem řešení nové budovy banky. Ob-čané obce se také živě zajímali o způsob řešeníúpravy svého náměstí. Aktivně do věci vstoupilŘímskokatolický farní úřad, který přišel 14. červ-na s písemnou žádostí o odkoupení budovy pi-vovaru za účelem jeho demolice a následného vy-užití vzniklého prostoru na rozšíření parku u kos-tela. Dne 22. června bylo svoláno mimořádnézasedání obecního zastupitelstva, kde se na téma„pivovar“ dlouho diskutovalo a nakonec hlasová-ním 11 hlasů ze 13 rozhodlo podpořit obecní ra-du a přece prodat objekt ČS. Ani po tomto roz-hodnutí nebyl klid. Dne 15. července se uskuteč-nilo jednání, kterého se zúčastnil zástupceOkresního úřadu, Památkového úřadu v Brně,farního úřadu v obci, brněnského biskupství, le-tovického děkanství, ČS a obecního úřadu. Jejichstanoviska se však nesblížila. Obecní rada se na-dále řídila rozhodnutím svého zastupitelstvaa bylo přistoupeno k demolici pivovaru. Po od-stranění objektu zůstala část zbořeniska oploce-na, neboť hrozilo nebezpečí propadu do podzem-ních chodeb, které byly ze sklepa vybudoványv době 30 leté války. Zbořenisko čekalo na zklid-nění situace a možná i na výsledky podzimníchvoleb.

Oslavy 120 let založení hasičského spolku Sbor dobrovolných hasičů v Olešnici oslavoval

120 let od svého založení v roce 1874. Sbor za tu-to dlouhou dobu prošel mnoha změnami. Celá lé-ta své existence ale vždy byl v prvních řadáchskupin usilujících o kulturní a společenský roz-voj obce. Založil dobrou tradici, která se dědilaz generace na generaci. Samotné oslavy začalyv pátek 15. července 1994 hasičskou zábavou nazahradě kulturního domu. V sobotu se uskuteč-nilo setkání všech členů sboru u hasičské zbroj-nice, v kulturním domě pak proběhla slavnostníschůze za přítomnosti hostů, byly promítnuty fil-my z historie sboru a předány diplomy a vyzna-menání zasloužilým členům.

V neděli 17. července začaly hlavní oslavy ránov 7.00 hodin budíčkem a slavnostní bohoslužbouv kostele sv. Vavřince. Na náměstí hrála dechová

hudba Dr. Chalupníka. Odpolední program bylzahájen ve 14,00 hodin slavnostními fanfáramiz věže kostela. Za hojné účasti diváků i hasič-ských sborů z širokého okolí bylo předvedenocvičení staré a nové hasící techniky. Po cvičenía slavnostním nástupu všech sborů se konal ha-sičský výlet na zahradě kulturního domu. Přioslavách měli diváci možnost shlédnout i histo-rické dokumenty, kroniky a fotografie sboru navýstavce v kulturním domě. Oslavy měly důstoj-ný ráz a setkaly se s velkým zájmem našich ob-čanů.

Stavební úsilí v obci Nejsledovanější akcí bylo pokračování výstav-

by čistírny odpadních vod. V roce 1994 došlo nanejkomplikovanější práce. Muselo se položit od-padní potrubí na Moravské straně a Vejpustkua svést do něj potrubí s odpadní vodou ze všechokruhů. To doposud končilo jednoduše v míst-ních potocích. Protože se podařily získat financei na plynofikaci Vejpustku, změnila se tato částobce doslova na velké staveniště, kde si řemeslní-ci podávali ruce. Dohoda o provedení těchto pra-cí byla sepsána s firmou ing. Hrozek z Kunštátu.Následná plynofikace Vejpustku si vyžádala ná-kladu 1,3 milionu Kč a Moravské strany nákladu1,5 milionu Kč.

Podnik Telecom odkoupil budovu bývalé ko-nírny za nákupním střediskem s cílem celou bu-dovu přestavět na novou digitální ústřednu v ob-ci s kapacitou 1 000 účastníků. Současně tentopodnik zpracoval projekt na položení kabelovésítě po celé obci.

Obec v tomto roce převzala od JM Vodárena kanalizací k vlastnímu provozování vodovodv Olešnici. Odečty vodoměrů prováděla tato firmanaposledy. Obecní úřad stanovil nyní poprvé sámcenu vodného 8,- Kč a stočného 6,- Kč za litr vo-dy. Bylo rozhodnuto, že tyto ceny se nebudouměnit a že bude zavedena sazba 15,- Kč měsíčněza nájem vodoměru. Vodoměry jsou majetkemobce, ta je také musí nakupovat v případě porucha nové stojí asi 650,- Kč.

Závod OP Prostějov Dlouho řešila naše obec otázku, jak vhodně vy-

užít nové prostory II. části „nákupního středis-ka“. Od začátku roku se vedla jednání s oděvnímzávodem OP Prostějov o zavedení oděvní výrobyv těchto prostorách. Konečně dne 21. dubna 1994

– 238 –


byla podepsána smlouva s podnikem OP o zave-dení výroby. V krátké době byly upraveny prosto-ry domu a podnik OP zahájil nábor švadlen z na-ší obce a okolí k zapracování na novou výrobu.Závod byl slavnostně otevřen 15. července 1994za přítomnosti generálního ředitele OP, řady hos-tů a zástupců sdělovacích prostředků. Běhemprvního měsíce pracovalo v závodě 60 pracovnic,jejich počet se do konce roku zvýšil na 76. Novýzávod byl pro naši obec velkým přínosem prozvýšení počtu pracovních míst.

Pamětní deska obětem soudního procesu Péčí vlastivědného kroužku a jmenovitě jeho

předsedy pana Josefa Novotného ze Křtěnova by-la v říjnu 1994 odhalena na budově kulturníhodomu v obci pamětní deska obětem soudníhoprocesu konaného v roce 1953. Vlastivědný krou-žek zpracoval podrobně historii tohoto soudníhoprocesu a vyvinul nemalé úsilí ve snaze o rehabi-litaci osob odsouzených v tomto procesu.

1. setkání olešnických rodákůSdružení místních podnikatelů spolu s obec-

ním úřadem a místní základní školou a dalšímispolky v obci zorganizovali 1.setkání rodáků nadny 28., 29. a 30. října 1994 - na dny Památky ze-snulých, kdy tradičně přijíždí do obce na hrobysvých blízkých. V Kulturním domě byla pro něpřipravena velká výstava výrobků a řemesel v ob-ci, putovní výstava VÚM Olešnice a Odborné ško-ly Olešnice, výstava fotografií a dokumentů z his-torie z obecního fotoarchívu. Základní škola zor-ganizovala setkání bývalých i současných učitelů.Všechny třídy byly krásně vyzdobeny a celá ško-la byla otevřena pro širokou veřejnost. Na návště-vu do školy přišlo mnoho bývalých žáků zavzpo-mínat. Všechny akce se setkaly s velkým zájmemobčanů.

Obecní volby v Olešnici Také obecní zastupitelstvo Olešnice projednalo

(11. října) rozhodnutí prezidenta republiky č.166/94 Sb. a zákon 152/94 Sb. o volbách do zastu-pitelstva v obcích. Volby byly zákonem stanovenyna 18. listopadu 1994 od 14.00 hodin do 22.00 ho-din a 19. 11. 1994 od 7.00 hodin do 14.00 hodinv Kulturním domě Olešnice. Občané byli upozor-něni na povinnost předložit při volbách občanskýprůkaz. Mnozí sousedé museli ve svých průka-zech honem nechat opravit nové státní občanství.

Vyhlášení voleb nikoho z nás nepřekvapilo. Sou-sedé od léta cítili v různých veřejných vystoupe-ních, že volby budou a že zrovna v naší obci budeo místa v novém zastupitelstvu pořádná tlačenice.Velmi aktivně vystupovalo sdružení podnikatelů,které mělo podporu obce, to také vydalo nejvý-pravnější informační brožuru s volebním progra-mem. Na kandidátní listinu postavili 15 nezávis-lých kandidátů pod názvem Sdružení nezávislýchkandidátů. ČSL a KSČM se rozhodly navrhnout nasvé kandidátní listiny své členy. ODS v obci vybra-la na svou kandidátní listinu pouze 7 kandidátůz patnácti možných míst. Odpovídalo to také reali-tě, neboť tato politická strana výraznou aktivituv naší obci nikdy neprojevovala.

Politická uskupení mezi sebou vyvolala drobnépředvolební šarvátky, to ale asi k demokratickýmvolbám patří. O to s větším zájmem byly občanyočekávány výsledky voleb. Žádné ze čtyř uskupe-ní nezískalo ve volbách nadpoloviční většinu,a tak muselo dojít k dohodě alespoň mezi někte-rými z nich. Očekávalo se vítězství Sdružení ne-závislých kandidátů a také to byla pravda, i kdyžs trochu jiným složením zástupců.

Výsledky: Sdružení NK získalo 7místČSL získalo 4 místaKSČM získala 3 místaODS získala 1 místo v zastupitelstvu

Velmi bouřlivá jednání mezi volebními usku-peními o místo v radě držela občany v napětí aždo 5. prosince, kdy se v 18.00 hodin konala usta-vující schůze (v našem okrese prakticky posled-ní) obecního zastupitelstva. Zde byl za starostuobce zvolen PaedDr. Zdeněk Peša (SNK), za mís-tostarostu ing. Radim Višinka (KDU ČSL) a radní-mi Václav Doskočil (KSČM), Horáček Josef (KDUČSL) a Soukal Josef (SNK). Jako zástupce obcedo okresního shromáždění byl zvolen Dr. PešaZdeněk. Nové obecní zastupitelstvo se pak sešloještě 19. 12. 1994 na mimořádném zasedání, kte-ré řešilo neodkladné záležitosti termínované dokonce kalendářního roku.

Kulturní činnost Dary obci. Na rozvoj kultury věnoval obci ro-

dák a zakladatel vlastivědného kroužku v Olešni-ci pan JUDr.Jan Kober z Brna dar ve výši 20 000Kč. Vyslovil přání, aby byly peníze užity přede-vším na nákup křesťanské literatury do Místní li-dové knihovny.

– 239 –


Na rozvoj kultury věnoval peněžní dar 5 000Kč také p. Josef Krejčí – podnikatel v Olešnicia závod Moraviaflor rovněž částku 5 000 Kč.

Letní kino v Olešnici. Správa kina pracující podObecním úřadem Olešnice otevřela tradiční letníkino v obci na zahradě kulturního domu v týdnuod 18. 7. do 26. 7. 1994. Každý večer byly promí-tány filmy na přenosné plátno. Účast občanů by-la dobrá.

Moravský ultramaraton. V pátek 19. srpna uví-tali podnikatelé obce spolu se starostou a dobrouúčastí občanů účastníky již 3. ročníku „Morav-ského ultramaratonu“ - náročného 10ti etapovéhoběhu na celkem 422 km. Šestá etapa letos vedlaz Poličky do Olešnice. Závodníci doběhli značněunaveni se slovy, že kopec do Jobovy Lhoty dlou-ho nezapomenou. Vítězem etapy se stal ameri-čan Tom Possert, mistr USA, který jako hlavní ce-nu obdržel větrnou elektrárnu věnovanou výrob-cem Agroplast Olešnice. Další účastníci dostaliceny věnované místními podnikateli. Etapa měři-la 50 km a patřila k těm nejnáročnějším.

Vystoupení Pavly Břínkové. Olešničtí měli pří-ležitost shlédnout představení první dámy našíoperety spolu s jejím partnerem p. Janem Jež-kem. Tuto akci vzorně připravili místní podnika-telé na 17. září 1994.

Výstava prací žáků. Speciální rodinná školaOlešnice a Odborné učiliště Olešnice připravilipro veřejnost ve dnech 13. až 15. prosince pěk-nou výstavu svých prací. Výstava byla v prosto-rách Kulturního domu.

Vánoční koncert. KDU ČSL uspořádala tradičníVánoční koncert pro naše občany. Letos proběhl18. prosince a byl pěkným příspěvkem k navoze-ní vánoční atmosféry.

Rok 1995

Počasí a úroda Lednová zima byla vcelku mírná, teplota klesa-

la pod -10 °C jen vyjímečně. Sněhu napadlo asi 10cm a v půlce měsíce dalších 10 cm připadlo.Hustá mlha 20. ledna a následující den způsobilaabnormální námrazu, která se 22. ledna ještězvětšila. Mnoho ovocných stromů se pod tíhouledu rozlámalo. Odpoledne se poškodilo i elek-trické vedení a celá obec byla až do následujícíhodne 23. ledna do 17.00 hodin bez elektrickéhoproudu. Výpadek energie způsobil přerušení pro-vozu místních závodů. Občané nemohli vytápět

domy, protože z provozu byly vyřazeny plynovékotle.Veliké škody vznikly zejména v potravinář-ských závodech. Koncem ledna nastala oblevaa celý únor byl bez mrazu a místo sněhu často pr-šelo. To byla pro olešnické občany dost nepří-jemná situace. Obec byla celá rozkopaná od pod-zimu po budování kanalizace, plynofikace a všu-de byla spousta bláta. Březen byl chladnější, aleopět bohatý na dešťové srážky. Toto počasí seudrželo až do posledního dubnového týdne. Jar-ní práce se proto opozdily, začaly vlastně ažv prvních květnových dnech a provázel je častýdéšť. Ovocné stromy odkvetly bez opylení, a takse ovoce vůbec neurodilo. Léto začalo a bylo vedruhé polovině května. A jak červen ? Plných21dní vytrvale pršelo. Spadlo poctivých 134 mmdešťových srážek. Na polích bylo příliš mokro,rostla tráva i plevel, špatně se sušila píce a do po-lí se vůbec s technikou nemohlo vjet na ošetřeníporostů. Dne 3. července přišla prudká bouřkas krupobitím a notnou dávkou vody. Na Vejpust-ku se přihnala potopa. Výkopem vozovky se valilproud vody o hloubce 30 cm. U Kněževse a Sulí-kova způsobilo krupobití velké škody na země-dělských plodinách. Jinak byl červenec teplýa suchý. Žně začaly 7. srpna a od poloviny srpnabyly narušeny novou vlnou dešťů, která se udr-žela ještě po celé září, kdy spadlo 137 mm srážek.Těžko se zajišťovala i sklizeň brambor a zeleninyze zahrádek. Takové vlhké počasí přešlo do před-časné zimy. Dne 4. listopadu se objevily sněhovépřeháňky a od 18. listopadu se již udrželo 10 cmsněhu. Dne 12. prosince napadl další sníh a bylakalamita na silnicích. Dne 21. prosince byla opětvelmi silná jinovatka, která způsobila mnohoškod, zejména na lesních porostech. Na Vánocebyla sice 2 dny obleva, ale ještě v posledníchdnech starého roku přišly mrazy až - 18 °C. Bylto špatný rok, pro zemědělce příliš mokrý, bylopozdě jaro. Ovoce nebylo prakticky žádné, výno-sy obilí i brambor nízké a dokonce ani řepa seneurodila.

Obecní úřad Začátkem roku 1995 se ukázalo jako nutnost

doplnit pravomoci a organizační strukturu obec-ního úřadu. Obec totiž čekaly velmi náročné, ze-jména stavební úkoly. Jejich přípravě a organiza-ci bylo třeba věnovat nezměrné úsilí. V březnubyla výběrovým řízením obsazena funkce tajem-nice obecního úřadu. Stala se jí paní ing. Marie

– 240 –


Šafaříková, kterou ve funkci potvrdil přednostaokresního úřadu. Ustaveny byly současně dva od-bory - odbor hospodářskosprávní a odbor staveb-ní.

Složení obecního úřadu je následující:Starosta je PaedDr. Zdeněk Peša, zástupce sta-

rosty ing. Radim Višinka, tajemnicí ing. Marie Ša-faříková

Stavební odbor - vedoucí je p. Miloš Švanda,referentkou paní Radoslava Čuhlová.

Hospodářskosprávní odbor - vedoucí je paníDagmar Gregorová, referentka paní Ludmila Hejt-mánková. Funkci matrikářky vykonává paní Ha-na Slavíčková.

Obecní rada je ve složení: starosta, místosta-rosta, p. Josef Horáček, p. Josef Soukal a p.VáclavDoskočil.

Obecní zastupitelstvo má 15 zvolených zástup-ců. Vedle 5ti členů rady jej tvoří členové: p.Vladi-mír Neumann, p.Vlastimil Jež, p. František Fiala,p. MVDr. Jaroslav Slavíček, p. ing. František Tráv-níček, p. Mgr. Stanislav Neubauer, p. Pavel Žíla,p. František Trmač a p. Miroslav Blaha. Při obec-ním úřadě pracují dále komise finanční a staveb-ní, komise sociální, zdravotní a kulturně školská,komise kontrolní a revizní a komise přestupková.

100 let posvěcení hasičského praporuHasičský sbor v Olešnici připravil na neděli 25.

června 1995 oslavy u příležitosti 100. výročí odposvěcení hasičského praporu. V roce 1894 přioslavách 20-ti letého výročí založení místního ha-sičského sboru přijeli na pozvání také hasičiz Bystřice nad Pernštejnem a měli krásný novýprapor sboru. Našim hasičům se velmi zalíbil,chtěli ho hned také. Nejvíce pochopení získalu olešnických žen, které mezi sebou uskutečnilysbírku. Vynesla 133 zlatých a 80 krejcarů. Celýnáklad na pořízení praporu činil 250 zlatých, alehasičům to nevadilo, chybějící částku rádi dopla-tili. Svěcení praporu se pak odehrálo 21. července1895 za velké slávy. Městečko bylo tenkrát vy-zdobeno 187 stožáry s prapory v národních bar-vách. Matkou praporu byla paní Kristýna Šimko-vá z Olešnice č. p. 27 a kmotrou paní Tereza Du-kátová z č. p. 111, prvním praporečníkem pak panMetoděj Neumann.

Oslavy 100. výročí byly zahájeny v 8.00 hodinotevřením výstavy historických praporů hasič-ských sborů z celé Moravy a Čech. V chrámusv.Vavřince byla slavnostní mše svatá, při které

pronesl slavnostní kázání náš rodák ThDr. Ladi-slav Tichý, děkan Cyrilo-Metodějské bohoslovec-ké fakulty v Olomouci. Odpoledne se uskutečnilslavnostní průvod všech zúčastněných i s prapo-ry z náměstí do kulturního domu, kde se konaltradiční hasičský výlet.

Snaha o zlepšení pořádku v obci Obecní úřad přijal v roce 1995 celou řadu opat-

ření k zlepšení čistoty a pořádku v obci, abychomse alespoň trochu přiblížili novým standardůmv naší zemi a ostatním. Po změně vlády v naší re-publice v roce 1989 se i u našich občanů výraznězměnil zájem o cesty do zahraničí. Díky otevře-nosti hranic a velkým nabídkám cestovních kan-celáří mnoho z nás cestovalo na tak zvaný „zá-pad“. Tato skutečnost měla výrazný vliv na postojke stylu života lidí. Můžeme s trochou nadsázkyříci, že zatímco dříve se většina z nás orientovalana „sehnání“ co nejlepší stěny do obýváku, ko-berce a vybavení domku a bytu a venkovní pro-středí okolo domu nás tolik nezajímalo, nyní povzoru krásných upravených vesniček a měst v ci-zině nám začalo vadit pobíhání slepic a psů poobci, divoké skládky odpadků a nečistota.

Obecní úřad několikrát v průběhu roku 1995řešil otázku zabezpečování odvozu tuhých ko-munálních odpadů jak ve směru k Technickýmslužbám Boskovice, tak i občanům obce. Obecníúřad začal velmi důsledně potírat tak zvané divo-ké skládky odpadků.

Obecní úřad vypsal konkurz na obsazení místaobecního strážníka, který bude dbát na udržová-ní pořádku. Byla vydána vyhláška obecního za-stupitelstva o Obecní policii. V souvislosti se stá-lým nárůstem počtu motorových vozidel bylav květnu přijata další vyhláška o stání a parková-ní vozidel v obci.

Občané byli upozorněni na způsoby sběru od-padových plastových lahví - problém, který jsmedříve neznali.

V roce 1995 byla vydána i vyhláška o vytvářenía ochraně životních podmínek v územním obvo-du Olešnice.

Světový běh míru Na počest 50. výročí konce II. světové války

a výročí našeho osvobození proběhla naší obcíjedna z etap „Světového běhu míru 1995“. Etapavedla z Letovic do Nového Města na Moravě. Žá-ci olešnické základní školy se k štafetě připojili

– 241 –


v Crhově a v běhu se střídali až do Rovečného. Napochodeň, kterou žáci nesli, připevnil zástupcestarosty ing. Višinka stuhu naší obce z modrotis-ku s nápisem Peace run - Olešnice 1995.

Publikační činnost Péčí ing. Radima Višinky ml. byly v průběhu

roku připraveny dříve k tisku obsáhlé „DějinyOlešnice“ napsané jeho dědečkem panem Jose-fem Višinkou. Knižní vydání této práce nebylomožné pro příliš přísné a náročné schvalovací ří-zení a nespočet různých potvrzení. Autor je pře-psal za pomoci pana Novotného (bývalého účet-ního na radnici t.č. důchodce) na psacím stroji3x přes kopírovací papíry. Přání vydat tuto knihusplnili až jeho potomci. Knižně práce vyšla u pří-ležitosti 11. výročí úmrtí autora v únoru roku1996. Dílo je velmi cenným přínosem k objasně-ní historie naší obce a okolí.

Obecní úřady Olešnice, Lysice a Měst. Kunštátvydaly panoramatickou mapu regionu „Kunštát-sko, Olešnicko, Lysicko“.

Okresní úřad Blansko vydal publikaci „OkresBlansko“ s fotografiemi a textem zahrnující pou-tavé informace o částech okresu včetně Olešnic-ka.

Pan Josef Novotný ze Křtěnova vydal vlastnímnákladem publikaci Olešnické memento popisu-jící padesátá léta na Olešnicku a soudní procesroku 1953.

Budovatelské úsilí v obci Rok 1995 byl velmi náročný na stavební práce

v obci. Samotná stavba čistírny odpadních vodbyla sice hotova, bylo však třeba provést generál-ní opravu komunikací po výkopových pracích.Všude to vypadalo jako po boji. Zejména na Vej-pustku, kde byla radikálně stržena vozovka,přesněji jen zbytky vozovky, které po výkopo-vých pracích zůstaly. Uloženy byly kanalizační,plynové a telefonní sítě. Občané byli vyzváni, abysi včas zajistili dokončení plynových přípojekk svým rodinným domkům. Hlavní práce naúpravě vozovek byly zadány firmě ing. Hrozekz Kunštátu. Tato firma již v předcházejícím rocerealizovala pokládky potrubí. Položení obrubní-ků a asfaltového koberce bylo zadáno firmě Silni-ce Litomyšl. Nutno obě firmy pochválit, že sev maximální míře snažily svoji práci podřídit po-žadavkům obce jak co do kvality, tak i termínůdokončení výstavby.

Značně rušivým prvkem při stavbách bylafirma SPT Telecom, která druhým rokem reali-zovala položení sítě kabelů pro rozvod telefo-nů a jejich připojení na novou digitální ústřed-nu. Obecní úřad po špatných zkušenostechz minulého roku již v lednu tuto firmu infor-moval, že do konce června plánuje dokončenívozovek a tedy žádá, aby do té doby byly i prá-ce na pokládání telefonních kabelů v určenýchčástech hotovy. Vše marně - firma překotně po-kládala kabely na Vejpustku na poslední chvíliprostřednictvím mnoha svých subdodavatelůprací. Dnes leží kabely v zemi nepropojenéa telefony zavedeny občanům raději na slou-pech, kterých ještě přibylo, místo aby byly od-straněny. Asi nikdo nespočítá, kolik jednání ses touto firmou vedlo všude, kde začala kopat,nemluvě o uvedení chodníků a terénu do pů-vodního stavu.

V červnu se obyvatelé Vejpustka dočkali velmipěkné vozovky. Hned se pustili do úpravy chod-níků a osetí trávníků. Od začátku července serozběhla další investiční akce. Bylo zahájeno bu-dování kanalizace a vodovodu na ulici GenerálaČápka. V této části od závodu Karel Čápek a synpo Puchárnu inženýrské sítě chyběly. Skutečnéřešení se po mnoho let odkládalo pro jeho velkounáročnost. Komunikace musela být v uvedenémúseku uzavřena pro veškerý provoz s výjimkoulinkových autobusů. Náročné výkopy ve vozovcedo poměrně velké hloubky (musely být zpevňo-vány stěny výkopu proti sesuvu) a následné po-ložení potrubí prováděla firma ing. Hrozek. V mě-síci srpnu se tak podařilo i tuto část obce napojitna obecní vodovod a kanalizaci na čistírnu od-padních vod.

Také na Moravské straně probíhal čilý stavebníruch. V průběhu léta budovali občané přípojkyplynu nedávno zavedeného, budovány byly i pří-pojky na kanalizaci, které dosud, jak jinak, ves-měs ústily do našeho olešnického potoka. I zdebyly práce včas ukončeny. Na podzim už praco-valy jen firmy sjednané SPT Telecom a nutilyobecní úřad být neustále ve střehu. V obci a oko-lí se položilo cca 17 km telefonních kabelů, abymohly být všechny i z okolních obcí svedeny donové ústředny v Zástodolí.

Obec nechala také zbudovat nové osvětlenív ulici Družstevní. Práce byly zadány místní fir-mě Jiří Smutný a byly hotovy včas dle požadav-ků.

– 242 –


Velkou starostí bylo i dokončení rekultivaceskládky odpadů v Louckém Dvoře. Celá muselabýt zakryta vrstvou jílu, na který přišla zemina,a ta byla oseta travou a osázena stromy.

Obecní úřad zajistil i rozsáhlou opravu oken vestaré části školní budovy a jejich nátěry.

Kulturní činnost Začátek sezóny byl ve znamení plesů. Proběh-

ly v pořadí: 7. 1. Myslivecký, 14. 1. závodu Mora-viaflor, 21. 1. Rodičovský, 28. 1. Hasičský, 4. 2.Sportovní, 11. 2. Hasičský (tentokrát okrsku Oleš-nice), 18. 2. Sdružení podnikatelů, 23. 2. Mládežfarnosti Olešnice, 11. března sezóna zakončenaCountry bálem pořádaným místními příznivci to-hoto žánru sdruženými ve skupině Zmijáci.

Velikonoční koncert - v neděli 16. 4. uspořáda-li fotbalisté Olešnice koncert dechové hudby spo-jený s lidovým vyprávěním.

Jakub a jeho pán - Divadelní ochotníci z RájceJestřebí vystoupili 29. 4. u nás v Kulturním doměs nastudovanou hrou Milana Kundery „Jakuba jeho pán“.

Oslavy 50. výročí osvobození V pátek 5. 5. se na Hradisku u Louky uskutečni-

la tradiční pietní vzpomínka na oběti I. a II. světovéválky. V neděli 7. května vystoupila ve 14.30 v obciLŠU Letovice se slavnostním koncertem dechovéhudby. V 15.00 se konalo slavnostní shromážděníu památníku obětem války u školy v obci, položenyvěnce k památníku a přednesen slavnostní projev.Průvod účastníků se potom přesunul do kulturníhodomu, kde se uskutečnilo slavnostní shromáždění.Vystoupili s programem žáci základní školy a LŠULetovice. K bustě generála Čápka byl položen věneck uctění jeho památky. V kulturním domě byla in-stalována výstava dokumentů a fotografií z obdobíobou světových válek a meziválečného období.

Olešnická kytka - obecní úřad spolu se skupi-nou Zmijáci uspořádali 3. 6. na zahradě Kulturní-ho domu již

X. ročník přehlídky trampských písní. Vystou-pilo celkem 11 hudebních skupin z celé Moravy.

Letní kino - letos bylo realizováno od 15. 7. do22. 7. Zájem veřejnosti o představení byl velký.

Zpívá Josef Zíma – v neděli 24. září vystoupilznámý zpěvák spolu se skupinou Dr. Jiřího Sládka.

Libor Pantůček - v neděli 19. 11. vystoupil zná-mý imitátor se zábavným pořadem a hudebnímprogramem.

Předvánoční koncert - v neděli 17. 12. pod ve-dením ředitele p. Petra Halamky vystoupili žáciZUŠ Letovice.

Vánoční koncert - ve středu 20. 12. připravildětský pěvecký sbor žáků Základní školy Olešni-ce velmi pěkné vystoupení pro veřejnost.

Rok 1996

Počasí a úroda Zima byla jak se patří. Sněhu sice kolem 10 cm,

ale mrazy do -15 °C. V únoru ještě přituhlo, sně-hu až 25 cm a mrazy také i -20 °C. V první polo-vině měsíce zamrzly i řeky: Labe až do Hambur-ku a Svratka rovněž. Březen byl sice mírnější, alesněhu bylo až 50 cm. S příchodem dubna začalotání a 20. dubna zmizel úplně. Skončeno a podtr-ženo - měli jsme nejdelší zimu tohoto století (tr-vání 5,5 měsíce). Způsobila velký úhyn zvěře,opoždění jara a poškození ozimých porostů. Najižní Moravě upustili od sadby ranných brambor- bylo na ně pozdě, zem byla příliš dlouho pro-mrzlá. Ani květen nepřinesl mnoho tepla, spíševody - 16 dní propršelo. Dne 5. května přetekl Cr-hovský rybník, v noci ze 13. na 14. května po vy-datné bouřce byla na Vejpustku povodeň. Škodymnoho nezpůsobila. Díky nové silnici hned od-tekla. Hasiči sousedům čerpali vodu ze sklepů.Jarní práce byly obtížné. Zasázené pole nebylomožné proorávat, bylo rozbahněné. Tepla přišlaaž ve druhé polovině června asi na 8 dní. Kdo v tédobě neposekl a nenasušil seno, už to nedokázal.Poslední červnový týden pršelo každý dena v červenci bylo jen 6 slunečních dní. Dne 21.července byl dokonce noční mrazík. V srpnu pr-šelo plných 16 dní. Žně začaly až 23. srpna a vi-nou špatného počasí se protáhly dlouho do měsí-ce září. Ve vyšších polohách končily dokoncei v říjnu.V září propršelo rovných 20 dní. Bram-bory se sbíraly v rozbahněné půdě a zbytky ne-vybraných se v říjnu zaorávaly. Ovoce bylo špat-ně uzrálé a švestky se trhaly v dešti. V říjnu deš-tě ustaly a koncem měsíce byly první nočnímrazíky. V listopadu bylo i ve dne stále kolem 0°C a v prosinci jsme se dočkali pořádné zimys teplotami až -23 °C. V ČR v této době umrzlo 5lidí, mrazem praskaly koleje a zamrzly řeky.

Volby 1996 V letošním roce jsme mohli volit hned dvakrát.

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

– 243 –


se uskutečnily 31. 5. a 1. 6. 1996. Předcházela jim14 denní volební kampaň a nutno říci, že onai volby samotné proběhly bez problémů a klidně.U nás se voleb zúčastnilo 1 052 občanů ze 1 357zapsaných osob do voličských seznamů. Plat-ných hlasů bylo 1 048, neplatné hlasy 4.

Voliči hlasovali takto: hlasů proČSSD bylo 258, t. j. 24,6 %KDU ČSL 234 22,32 %ODS 209 19,94 %KSČM 125 11,92 %ODA 73 6,94 %Republikáni 49 4,67 %DŽJ 26 2,48 %HSD SMS 24 2,29 %

Účast voličů byla celkem vysoká.

Volby do Senátu proběhly v Olešnici 15. a 16.11. 1996. Z celkového počtu 1 343 zapsaných vo-ličů volilo pouze 492 občanů. Platných hlasů by-lo z toho odevzdáno 482, 10 hlasů bylo tedy ne-platných. Účast na volbách činila pouze 36,63 %.Neúčast mnoha občanů pramenila z jejich stano-viska, že si ustavení Senátu prostě nepřejí.

Výsledky voleb:Prof. Ing. J. Hromas (KDU ČSL) 134 hlasůing. L. Pavlů (ČSSD) 92 hlasůing. J. Bedar (KSČM) 71 hlasůL. Frantel (ODS) 86 hlasů

Druhého kola voleb do senátu 22. - 23. 11. sezúčastnilo ještě méně lidí - jen 420, platných hla-sů bylo 417, neplatné 3, účast 31,27 %. Výsledky:ing.Pavlů (ČSSD 216 hlasů) a L. Frantel (ODS 201hlasů).

Neštěstí V neděli 11. srpna museli vyjet hasiči už ke ko-

likátému požáru. Nyní to byl nebezpečný lesnípožár u Velkého Tresného. Zásluhou včasnéhozásahu mnoha hasičských sborů z Kunštátu, Žďá-ru n. Sázavou, Letovic, Lysic, Bystrého, Víru, Jim-ramova a našich se jej podařilo lokalizovat a za-bránit obrovským škodám.

V úterý 13. srpna byla nahlášena otrava Oleš-nického potoka velkým množstvím močůvky. By-lo zjištěno, že k otravě došlo na horním toku po-toka mimo náš okres.

70. výročí otevření Hospodářské školy Již v roce 1861 byla 27. prosince v Olešnici

otevřena první Hospodářská a hospodyňská ško-

la obcí k hospodářskému povzbuzení místníhokraje. Jejím ředitelem byl místní farář a buditel P.Jan Pleskač. Sám vyučoval přírodopis, kaplan Ig-nác Konečný zeměpis, nadučitel František Slaví-ček psaní pro hospodářství důležitých listin,podučitel Josef Vlk počty, MUDr. Václav Felklzdravovědu, soused Jakub Weiner štěpařstvía soused František Venclovský včelařství. Vyučo-valo se vždy v neděli od 2.00 hodin odpoledne,kdy měla mládež volno. Školu zpočátku navště-vovalo 70 chlapců a dívek, později jen někdo,a na jaře už nechodil téměř nikdo.

Otázka výstavby hospodářské školy vyvstalav obci po I. světové válce. Po pádu Rakousko -uherské monarchie, vzniku ČSR, byla vyhlášena1. pozemková reforma, v jejímž rámci byl řešeni pozemkový majetek při Kunštátském panství.Do reformy byla zařazena i část jeho majetku -právě dvůr Lamberk s polnostmi. V Olešnici bylak této otázce svolána jednání 19. 3. 1920. Zde vel-kostatek Lamberk jako součást panství zastupo-val Josef Štefl. Jednalo se o celkem 107,8 ha polí,25,3 ha luk, celkem tedy 133,1 ha půdy, která mě-la být rozdělena v rámci reformy bezzemkům.Hlásilo se ihned 117 olešnických k přídělu. Nic sevšak nevyřešilo. Dne 18. 4. 1920 proběhla na rad-nici nová schůze, na níž vystoupil ředitel Hospo-dářské školy v Bystřici s přednáškou o významuhospodářských škol. Schůze se zúčastnili zástup-ci celého hospodářského spolku Kunštátskéhookresu. Tam padl návrh na výstavbu Hospodář-ské školy a využití Lamberka a polností pro jejíúčely. Boj za stavbu školy významě vedl starostaobce p. Josef Matonoha. Velkou pomocí přispěli zemský hejtman z Brna. Dne 3. 11. 1923 byloo stavbě školy rozhodnuto. Dne 8. listopadu 1923se konalo první ohledání vhodného místa nastavbu budovy školy. 16. 11. 1923 bylo starostouoznámeno, že v roce 1924 bude stavba školy za-hájena. Zemské hejtmanství dalo obci dotaci 300000,- Kč, stát dalších 300 000,- Kč a obci bylo sta-noveno koupit pozemek s 8 mírami pole na za-hradu, bezzemkům mělo být rozděleno jen nepa-trné množství okrajových polností a vše ostatnídvora Lamberk mělo připadnout škole. Ale ouha,komu měla obec pole na stavbu vzít? Každý bydal pole, ale nikdo to své. Po velkých třenicích vy-typovala obec 3 místa - svobodná pole nad Škro-bárnou, pole F. Tichého nebo pole pod Skalkouu Lamberka. Zemský architekt Vašíček vše zamí-tl jako nevhodné, nedůstojné stavbě. Sám se pro-

– 244 –


šel po obci a rozhodl o dnešním místě nad obcí -tehdá pozemcích Anastázie Sperátové, Josefa Pe-ši, a Jindřicha Weise.

Problém bylo sehnat pro ně náhradní pozemkya peníze na náhrady.

Dne 20. 7. 1924 byl slavnostně položen základ-ní kámen a začalo se stavět podle plánu brněn-ského stavitele Vašíčka. Stavbu řídil stavitel JanŠedivý.

Škola byla otevřena 12. září 1926 za obrovskéúčasti občanstva. Při otevření byla uspořádánavýstava ovoce a obilí. Slavnostní řeč měl zemskýposlanec Marcha, dále zemský přísedící ViktorStoupal z Brna a mnoho dalších hodnostářů. Pří-tomno bylo na 4 000 lidí, obecní tajemník vydalběhem dne 4 500 vstupenek po 1,- Kč. Večer bylzakončen veselicí v „Sokolovně“. S výukou v Hos-podářské škole se však začalo dříve - v roce 1922.Škola byla zimní, vyučovalo se od 1. listopadu do30. dubna, a byla dvouletá. Zájem na co nejrych-lejším zahájení výuky mělo zemské hejtmanství,které se muselo starat prostřednictvím šafářůo provoz statku Lamberk a všechny pozemky za-brané a nerozdělené podle reformy. Prvním ředi-telem školy byl Karel Cáblík, který bydlel v Ho-doníně a do Olešnice dojížděl na olešnickouevangelickou faru. Tam výuka probíhala, fara by-la v té době neobsazena. Karel Cáblík se také po-dílel na odborném dohledu při výstavbě školy.

Samotný Lamberk byl oficiálně od reformy vesprávě a řízení „Vrchní správy Zemského brněn-ského výboru“. Ten na velkostatku ustanovoval ša-fáře, který řídil všechny práce na polích i ve statku.Šafářovi byly k ruce 4 rodiny deputátníků, které navelkostatku bydlely. Byly to rodiny: Zelinkovi,Rounovi, Levovi a Vachovi. Šafářem byl pan Abra-hám, jeho rodina bydlela v I. poschodí zámečku,kde byla okrasná empírová kamna. V přízemí zá-mečku byl druhý byt, vpravo ze dvora další 2 bytya vlevo 1 byt. Všichni se starali asi o 115 ha políz původních 133,1 ha, protože asi 18 ha bylo roz-děleno mezi bezzemky - sousedy většinou z Mo-ravské strany. V roce 1925 už statek přišel pod „bu-doucí“ hospodářskou školu. Dostal název „Školnístatek Lamberk“ a jeho čele stanul ředitel p. Sko-pal, který řídil praktickou výuku. Šafář od té dobyřídil polní práce, sklady, sháněl lidi na pole, na po-klid dobytka. Tyto práce zajišťovali hlavně depu-tátníci a v době výuky studenti na praxi. Po otevře-ní Hospodářské školy řídil ředitel jak Lamberk, takškolní zahradu, řemesla i výuku ve škole.

Školní statek Lamberk proslul ve své době vy-spělou zemědělskou technikou. Jako jeden z má-la ve střední Evropě zavedl již strojové dojenískotu a další el. vybavení. Na zajištění provozutěchto zařízení se pyšnil lokomobilou - el. agre-gátem, který vyráběl potřebnou elektřinu. Totozařízení uváděl do provozu na dobu dojení a sví-cení ve stájích ukrajinský emigrant, který bydlelv Šimkově mlýně. Po něm se stal strojníkem panBoček z Louky - sám absolvent této školy. Ob-zvláště vysoké úrovně dosahoval statek za ředite-le ing. Emanuela Sahánka, který měl velké zku-šenosti z hospodaření v Argentině. On zavedl posvém příchodu koncem 20. let moderní metodymoření obilí - statek zásoboval osivem velmi širo-ké okolí.

Také školní zahrada za školou měla dobrýzvuk. Prvním zahradníkem byl pan Pavlík. Stu-denti se učili pokrokové metody pěstování ovocea zeleniny. Věhlasu si škola získala metodamiroubování stromků. I ze vzdálených oblastí při-jížděli zemědělci nakupovat nové odrůdy strom-ků jabloní a dalšího ovoce. Ve II. světové válcebudovu školy obsadila německá armáda. Po válcezde byla zřízena i Lidová hospodářská škola proděvčata. Zlom nastal v roce 1956, a to zásadnízměnou mimo školu. V tom roce ztroskotalomístní zemědělské družstvo. Vrátit půdu zpět rol-níkům a statkářům po jeho rozpadu bylo politic-ky naprosto nemožné. Byl proto požádán Státnístatek Dolní Rožínka, aby polnosti převzal a sta-ral se o ně v Olešnici jako své pobočce. ŘeditelStátního statku si však kladl nekompromisní pod-mínku, že převezme polnosti a hospodaření, alepouze včetně Školního statku Lamberk. Spor bylvyřešen špatným kompromisem. Hospodářskáškola získala Lamberk pouze do pronájmu na 6let počínaje 1. 3. 1957. V praxi se ale význam Lam-berka jako školního statku rychle vytrácel. Krás-ná budova ve tvaru pravidelného šestiúhelníku,dobře udržovaná s potůčkem a rybníčkem

uvnitř dvora, kde mohli návštěvníci pod bříz-kami vidět kapry se prohánět - to už byla jen mi-nulost. Škola byla od roku 1956 přejmenována na„Mistrovskou zemědělskou školu“. Její významse bez dvora Lamberk a vinou konkurence neda-lekých škol obdobného zaměření v Bystřici a Bos-kovicích snižoval. V roce 1967 byla zrušena, o vý-uku v Olešnici byl malý zájem.

Po zrušení školy žádal MNV v obci o využitíbudovy pro potřeby I. stupně základní školy. Ta-

– 245 –


to žádost byla obci KNV Brno, v jehož správě ško-la byla, zamítnuta. Olešnici bylo nabídnuto zříze-ní pobočky SVPŠ Brno. Než mohla započít kon-krétní jednání mezi KNV a MNV Olešnice, doho-dl bývalý vedoucí vychovatel hospodářské školyumístění do objektu zařízení pro narušenou mlá-dež a protože tato zařízení měla jednoznačnouprioritu, varianta ihned zvítězila. V olešnickémpodvědomí nezískala samozřejmě oblibu. Vý-chovný ústav pro mládež pracuje dodnes s růz-nými obměnami. Zdaleka však nemá původní za-měření, vedle něho při škole máme dnes dyna-micky rozvíjející se učiliště.

V roce 1940 byla v Olešnici zřízena Živnosten-ská škola. Umístěna byla v 1. patře budovy míst-ního chudobince, dnes zdravotního střediska.Učila se zde různá řemesla a o školu byl zájem.Pro dojíždějící bylo nutno zřídit internát. Obecníúřad jej chtěl vybudovat na půdě, ale nebylo topovoleno. Poněvadž se jiné ubytování nepodařilozajistit, bylo v roce 1946 žádáno dopisem do Pra-hy povolení a finanční krytí stavby internátu no-vého. Stavba nebyla povolena a škola v roce 1947zrušena.

Budování v obci Po celou první polovinu roku pokračovaly ješ-

tě práce na položení telefonních kabelů v obci,které měly končit již před rokem. Starosta obcealespoň provádějící firmu donutil k písemnémuzávazku, že práce SPT Telecom ukončí do 31. 7.1996. Nakonec se tak stalo po řešení reklamací naúpravy chodníků po pokládce kabelů až v srpnu1996.

Největší investiční akcí byla generální opravainženýrských sítí na Moravské straně od Sokolov-ny po křižovatku u Komárkových a dále ulice Našpitále. Musely zde být provedeny opravy kanali-zace rodinných domků, opravy vodovodních pří-pojek, z nichž některé v minulé zimě prokázalyšpatný stav. Firma Silnice Litomyšl i v této částiobce nakonec položila obrubníky a nádhernouvozovku.

Další významnou akcí bylo hřiště na koupališ-ti. Byly zejména opraveny svahy okolo běžeckédráhy, zcela opraveno sociální zařízení a zbudo-ván přístavek na sportovní nářadí. Současně bylaprovedena celková oprava koupaliště - položenynové chodníky, rekonstruována střecha a fasádabudovy, oplocení, zbudována nová skluzavkaa můstek, provedeny sadové a zahradnické práce

v parku. Většinu z toho vykonaly včas a v dobrékvalitě místní firmy. Slavnostní otevření koupališ-tě bylo 7. července za účasti veřejnosti a sdělova-cích prostředků. Hřiště na koupališti je určenok užívání školy, koupaliště pro veřejnost. Letospočasí návštěvníkům nepřálo. Snad příští rok.

V květnu byly zahájeny zemní práce na vý-stavbě hřiště pro veřejnost v prostoru bývaléhokluziště. Po vybudování by mělo sloužit v zimněna bruslení a v létě míčovým hrám.

Byly provedeny úpravy parku u Mlékárny. Sta-ré přerostlé stromy bylo nutno vykácet a nahraditnižšími dřevinami.

V březnu provedla firma Energorozvody v uli-cích gen. Čápka a Rovečínské rekonstrukci osvět-lení. Současně bylo řešeno osvětlení v parku zakulturním domem pro letní zábavy. Uvedená fir-ma osvítila i dominanty obce - oba kostely a věže,což výrazně zlepšilo vzhled obce. Práce stihlatěsně před olešnickou poutí dokončit, jak se za-vázala.

Obec se přihlásila do programu obnovy venko-va, který schválil Parlament spolu s uvolněnímdotace 300 mil. Kč na jeho realizaci.

V zájmu zlepšení kvality prodeje ve stáncíchbylo přistoupeno k zbudování dřevěných stánkův proluce u obchodního domu na náměstí. Do-končeny byly rovněž před poutí, čímž se velmivhodně vyřešilo toto méně vzhledné zákoutí ná-městí.

V srpnu a září byla provedena celková vnějšíoprava budovy hasičské zbrojnice, provedena no-vá fasáda, nátěry oken.

V listopadu byl před mostem u Pneuservisuotevřen zatrubněný potok a zbudováno zábradlíokolo. Opatření slouží pro odtok případných po-vodňových vod na Vejpustku.

Byla zbudována nová parkoviště u Zdravotníhostřediska, u firmy K. Čápek a syn a u MlékárnyOlešnice. Obě firmy se podílely na budování par-kovišť. Byly rovněž upraveny vjezdy na katolickýa evangelický hřbitov.

P. František Kšica zemřel V březnu jsme se rozloučili s olešnickým fará-

řem P. Františkem Kšicou, který zemřel ve věkunedožitých 74 let po dlouhé těžké nemoci. Neza-pomenutelně se zapsal do života našeho městeč-ka, kde působil neuvěřitelných 50 roků. Narodilse 21. srpna 1922 v Pivonicích pod Zubštejnem.Gymnázium vystudoval v Tišnově, bohoslovív Brně. Tam také byl 5. července 1946 vysvěcen

– 246 –


na kněze. V Olešnici působil od 1. září 1946.Když byl dne

12. září 1950 z Olešnice odsunut katolický fa-rář profesor P. Leopold Benáček, musel se du-chovní správy ve farnosti ujmout tehdy ještě jakokaplan právě František Kšica. Administrátoremolešnické fary byl jmenován až 24. dubna 1955.

V posledních letech se již cítil slabý, byl ne-mocný. Pomocí v jeho službě mu byl Petr Holý,který byl ustanoven k jáhenské službě v Olešnicipod vedením pátera Kšici 1. října 1995.

P. František Kšica byl pohřben na místnímhřbitově. Posledního rozloučení se zúčastnilo ob-rovské množství lidí nejen z Olešnice, ale i širo-kého okolí, kteří mu tak vzdali poděkování za je-ho lásku a útěchu, kterou rozdával všem. Na po-hřbu bylo přítomno i mnoho kněží a církevníchhodnostářů z brněnské diecéze.

Pro svoji milou povahu byl P. František Kšicauznáván. Jeho klidný, vstřícný přístup a vzornéplnění kněžských povinností mu přinesly velkouoblibu a uznání nejen u farníků, ale i ostatníchobčanů.

Autobusová doprava Rozhodnutí ministerstva dopravy, že nebude

státem napříště dotována doprava vyjma dojíždě-ní žáků do školy, znamenalo nastartování hašte-ření obcí kdo a kolik bude přispívat na zajištěníautobusových linek, aby nebyly obce odříznutyod světa. ČSAD Blansko vyhlásilo, že zachovávšechny autobusové linky, když dostane od obcídotaci 700 000 Kč. ČSAD Boskovice dokonce žá-dalo 5,5 mil. Kč. Naše obec musela přislíbit taképříspěvky na dopravu, a to ročně takto: ČSAD Br-no 70 000 Kč, ČSAD BUS Ústí 45 000 Kč, ZdarŽďár 105 000 Kč, ČSAD Blansko 2 000 Kč a ČSADBoskovice 250 000 Kč.

Paradoxem zůstává, že cílová města. kam se zaprací dojíždí, platit nechtějí nic, protože je pro-blém netíží. Ministerstvo vyřešilo věci hned. Obcese na výši dotací radily víc jak 3 měsíce. Inu kou-káš-li dolů, nedohlédneš, říká lidová moudrost.

Kino a knihovna Kino vykazovalo v roce 1995 a 1996 ztrátu ze

svého provozu. Ve všech střediskových a men-ších obcích v roce 1996 zaniklo. Olešnice jedináspolu s městy Blansko, Boskovice a Letovicea Adamov jej dále provozují. Obecní zastupitel-stvo má zájem na jeho provozu i nadále. V roce

1997 bylo dokonce odkoupeno výhodně pojízdnéletní kino s kompletním vybavením včetně plátnaza 66 000 ,- Kč, jakmile vešlo ve známost, že jei s maringotkou na prodej. Nákladem obce bylyvyrobeny lavice pro diváky.

Rovněž většina knihoven byla zrušena. Našepracuje. V majetku obce je 13 761 titulů jejích sbí-rek, z nichž je

3 812 naučné literatury pro dospělé a 758 proděti, 6 359 krásné literatury pro dospělé a 2 832pro děti. Ročně knihovnu navštěvuje asi 900 čte-nářů, kteří si mohou vybrat i ze 13 různých časo-pisů, které jsou pravidelně odebírány. Díky JUDr.Janu Koberovi získala knihovna 13 485,- Kč nanákup nových knih.

Kulturní život v obci Plesová sezóna byla zahájena plesem Mysli-

veckým, následoval závod Moraviaflor, Sportov-ní, Hasičský, Podnikatelský, Mládeže farnostiOlešnice, Dětský karneval, Country bál a Ostat-kový věneček (v Katolickém domě).

17. března vystoupila v KD „Velkopopovickákozlovka“, velmi známá dechová hudba vystupu-jící často na televizní obrazovce. „Něco o Ameri-ce“ - 27. dubna vystoupil známý country zpěvákPavel Dobeš s pěkným koncertem a doprovodem.

Olešnická kytka - 11. ročník tradiční soutěže,letos s 10 kapelami proběhl 1. června. Navštíviloji během 3 dní 1 500 diváků.

Ultramaraton – 5. ročník soutěže přivítal 27.července 31 mužů a 7 žen . Na ceny pro vítězeopět přispěly místní firmy.

Olešnická pouť - každým rokem před ní od pát-ku pořádají fotbalisté předpouťové zábavy. Českýsvaz chovatelů tradičně pořádá v době pouti vý-stavy hospodářského a okrasného zvířectva. Le-tos svaz vzpomněl 55. výročí založení, jeho za-kladateli byli p.Vrbka Vladimír, Pochop Josefa Bartoň Jaroslav.

12. října proběhlo v lese pod Skalkami okresníkolo hry „Plamen“ mladých hasičů. Zúčastnilo se400 soutěžících.

11. října se uskutečnil v KD I. ročník festivaludětských pěveckých sborů pod názvem „Zpívámepro radost“. Z místních vystoupil sbor „Skřivá-nek“ pod vedením pana Slavíčka.

18. října vystoupila v KD kapela „Moravěnka“,slovem ji doprovázel Libor Pantůček. Sál byl zce-la zaplněn i díky cestovní kanceláři K+M tour,která svezla diváky na představení z okolí.

– 247 –


Mikulášská besídka - 8. prosince ji připravilamládež farnosti Olešnice pro menší děti.

„Vánoční tajemství“ - žáci ZŠ Olešnice a ZUŠLetovice nacvičili a 26. prosince předvedli muzi-kál v kostele sv. Vavřince.

„Dalibor“ - v neděli 29. prosince hostovalou nás pěvecké sdružení Dalibor ze Svitav s vá-nočním koncertem.

Rok 1997

Počasí a úroda Do nového roku jsme vstoupili s pokračováním

pořádné zimy z prosince. Sněhu bylo až 30 cma udržel se do poloviny února. Dne 20. ledna seobjevila silná námraza, která poškodila elektrickévedení. Obec byla 2 dny bez el. proudu. Obcho-dy zůstaly v pondělí 23. ledna zavřeny. Škody na-staly v místních závodech, kde byla ochromenavýroba. Z důvodu absence vytápění musela býtuzavřena i škola. Nutno dodat, že školní děti by-ly jediné, u nichž se kalamita setkala s mimořád-ným pochopením. Konec února byl mírný. Bře-zen mimořádně teplý, že se mohlo začít se setíma dalšími pracemi na poli. Bylo teplé jaro s do-statkem dešťových srážek. Červen byl velmi tep-lý, dobře se sušilo seno a všude bylo cítit pěknéléto. Když začal první liják 6. července, kdy rá-zem spadlo 63 mm vody, bylo zaděláno na dalšíkalamitu s počasím. Po tomto dni pršelo vytrvalea hustě. V červenci bylo 19 deštivých dní, běhemměsíce spadlo 399 mm vody a byly oblasti, kdespadlo vody mnohem více. V pondělí

7. července začaly povodně na severní Moravěa ustoupily prakticky až 17. července na jižní Mo-ravě. Způsobily nesmírné materiální škody, bylazaplavena města v povodí řeky Moravy, zahynulo51 lidí. V naší obci tentokrát záplavy nebyly takvelké. Potok na Moravské straně se jen místy vy-lil z břehů a zatopil několik přilehlých domů.

Měsíc srpen byl teplý, pršelo jen 3 dny. Žně za-čaly 10. srpna a byly velké výnosy obilí. Ovoce seurodilo méně, zato švestek bylo mimořádně. Pále-nice v Kunštátě musela zavést provoz na 3 směny,aby uspokojila všechny labužníky, kteří se chtělizásobit slivovicí na zimu. Žádná do konce rokunepřišla. Podzim byl mírný se slabými srážkami.

Komunikace Moravská strana Na léto byla naplánována oprava vozovky na

Moravské straně od křižovatky pod Špitálem do-

zadu. Od dubna se rychle měnily staré a špatnévodovodní přípojky do domů, prováděly se re-konstrukce kanalizačních přípojek. Od 1. dubnajiž musela být celá ulice uzavřena. Hromady ka-mení a výkopů připomínaly záběry z válečnýchfilmů, ale občané to nesli statečně. V květnu prá-ce probíhaly často i dlouho do noci, aby bylo všehotovo do pokládky koberce vozovky firmouPRODUS. Cílem bylo vše dokončit opět do oleš-nické pouti. Vše se stihlo. Pracovníci zmíněné fir-my velmi spěchali, protože jejich pomoc byla na-léhavě potřeba v oblastech postižených záplava-mi.

Protipovodňové stavby Obecní úřad si po dokončení vozovek neod-

dechl ani na chvíli. Ještě na podzim bylo podlouhých a náročných jednáních na minister-stvech a okresním úřadě započato s výstavbou 3suchých poldrů nad areálem chovatelů V lukách,dále na Veselském potoce pod „Obecňákem“a čištěním rybníku samotného. Nejdříve bylo za-počato s výstavbou betonové hráze u areálu cho-vatelů. Práce zadány firmě EKOINGSTAV. Pokra-čováno bylo budováním sypané hráze v lokalitěFarská pole. Obojí bylo úspěšně dokončeno kon-cem roku díky dobré práci firmy i příznivému po-časí. Začaly přípravné práce na výstavbě hrázía opravě rybníka.

Sbírka na postižené povodněmi Povodně, které od 7. července pustošily (mo-

ravské řeky) krajinu a města v povodí řeky Mo-ravy a dalších řek silně vnímali naši sousedé.I u nás jsme si něco podobného zažili, pravdav mnohem mírnější podobě. Starosta obce Pa-edDr. Zdeněk Peša vyzval občany a místní pod-niky ke sbírce potravin a šatstva na pomoc po-stiženým oblastem. Výzva se setkala s okamži-tou odezvou. Již ve čtvrtek 10. července odjelaAvie s materiální pomocí do Vizovic, kde byl doskladu civilní obrany předán náklad přikrývek,oblečení a potravin pro postižené. Dopravuzdarma zajistil dopravce pan Jaroslav Bartoňz Olešnice č. p. 348. Následujícího dne 11. čer-vence byla odeslána první část finanční částky -100 000,- Kč. Celkem bylo sbírkou získáno napomoc 133 300,- Kč. Sbírky se konaly i v oboumístních kostelích. Někteří občané ani nečekalina výzvy a sami peníze posílali. Mlékárna Oleš-nice vedle materiální pomoci sama poslala 40

– 248 –


000,- Kč. Rozvodněná byla i řeka Svitava, kterázpůsobila zaplavení náměstí v Letovicích, kdebyla 50 cm hloubka vody na náměstí. Zátopybyly ve Svitávce a nižších částech Blanska.Místní hasičský sbor pomáhal na odstraňováníškod, čerpání vody ze sklepů a odklízení bahnav Blansku a Spešově a obdržel za obětavou po-moc poděkování okresního požárního rady(plk. Pernica). Vláda byla nucena přes rozsáh-lé sbírky i pomoc ze zahraničí vypsat státní ob-ligace na odstranění nesmírných materiálníchškod v naší zemi.

Je libo telefon?V srpnu 1996 firma SPT Telecom prostřednic-

tvím firmy Michlovský konečně předala obci ve-řejná prostranství po pokládce kabelových rozvo-dů. To byla chvíle, na kterou sousedé chtiví tele-fonních přípojek čekali. Nové tel. stanice všakzřízeny nebyly s odůvodněním, že není ještěspuštěna digitální ústředna. A ta nebyla spuštěnaproto, že nebyla kvalitně zbudována dodavatel-skou firmou. Teprve na přímé naléhání starostyobce bylo koncem října započato s připojovánímnových účastníků. Jen v říjnu to bylo 50 novýchpřípojek. Na ostatní došla řada v listopadu a dokonce roku byly pokryty všechny žádosti o tele-fon.

Včelaři slaví 90. výročí založeníV letošním roce si připomínají včelaři 90. vý-

ročí založení své organizace. Na olešnickoupouť připravili v prostoru tržnice na náměstívelkou včelařskou výstavu. Ke zhlédnutí bylystaré včelařské úly, výrobky z medového perní-ku a nechyběla ani dobrá medovina. Při svémzaložení měl spolek v roce 1907 28 členů a svo-ji činnost utěšeně rozvíjel v širokém okolí. Spol-ková práce neustala ani za světových válek. PoI. světové válce byla zbudována oplozovací sta-nice pro včelí matky u Hastrmánky. Spolek po-řádal kurzy k chovu matek pro své členy. V ro-ce 1935 sdružoval mimo olešnických členyz dalších 25 obcí širokého okolí. Ve druhé svě-tové válce bylo nesmírně obtížné zajišťovatcukr pro včely. Ještě v roce 1946 měl spolek 117členů. Potom došlo k osamostatnění včelař-ských organizací ze vzdálených obcí. Velkéhorozmachu dosáhla organizace v 80. letech, kdyspolupracovala s renomovanými šlechtitelský-mi ústavy při chovu matek. Nyní má organizace

67 členů, kteří se starají o 553 včelstev. Předse-dou je Ing. Karel Tenora z Crhova.

Nový obvodní lékařDne 1. května 1997 ukončil svoji práci ve zdra-

votním středisku obvodní lékař MUDr. Jiří Riegl.V Olešnici pracoval s menšími přestávkami vícenež 30 roků. Dlouhá léta pracoval ve zdravotníkomisi MNV, působil i jako poslanec a člen za-stupitelstva našeho městečka. Do naší obce „při-nesl“ tenis a sjezdové lyžování. Měl významnývliv na budování tenisových kurtů a instalaci prv-ního lyžařského vleku na Závrší. V posledních le-tech již přesluhoval důchod. Obecní zastupitel-stvo mu vyslovilo poděkování za jeho celoživotnípráci, kdy se staral o naše zdravíčko. Bezesporuse zapsal do historie městečka. Na jeho místo na-stoupil mladý lékař MUDr. Jan Nechuta pocháze-jící z Kunštátu.

Máme olešnický praporTak jako jiné obce i Olešnice rozhodla o získá-

ní vlastní vlajky na jednání OZ 29. února 1996.Grafickou podobu praporu navrhl heraldik p.Keprt z Brna. Vlajku nejdříve musela schválit he-raldická subkomise při poslanecké sněmovněParlamentu ČR. S její podobou pak bylo sezná-meno zastupitelstvo obce dne 9. 10. 1997. Praporsamotný převzal starosta obce PaedDr. ZdeněkPeša z rukou předsedy Parlamentu ČR v prosinciroku 1997.

Obecní pozemkyObec schválila dne 26. 6. 1997 směrnici o ná-

jmu obecních pozemků. Ty byly v minulosti ži-velně a často i dosti nepřehledně využívány míst-ními obyvateli a některé naopak ponechány la-dem. Obec touto vyhláškou chtěla dosáhnout,aby uživatelé obecních pozemků o nájem požá-dali a tím zlegalizovali jejich užívání často jen zanepatrné nájemné. Pravda, některým sousedůmse to zpočátku moc nelíbilo, ale většinou pocho-pili smysl opatření, které jim na druhé straně dá-valo záruku a slib dalšího užívání pozemků.

Modernizace televizního převaděčeObecní úřad projednal s Českými radiokomu-

nikacemi modernizaci televizního převaděče proI. program a současně zřízení vysílače pro II. pro-gram. Jednání byla úspěšná, ale nebylo to zadar-mo. Muselo být složeno 50 000,- Kč, což obecní

– 249 –


zastupitelstvo akceptovalo s podmínkou, že budevše hotovo do konce roku 1997. Současně zaháje-na jednání s TV Prima o možnosti příjmu signálutéto stanice. České radiokomunikace úkol splnilydo konce června. Občanům bylo dáno ve zná-most, že na 41. kanále mohou směle naladit ČT2.Kdo mohl, ten ladil. Jen nadšení nepřicházelo.Koncem roku jsme se osmělili a řekli, že to s ČT2moc nejde. Po reklamaci přijeli pracovníci Čes-kých radiokomunikací s měřícím vozem a potvr-dili, že nám byl ČT2 omylem naladěn na stejnémkanále jako mnohem silnější vysílač TV Prima veSvitavách, který to ruší.

Takové omyly nesvědčí o dobré práci Českéhoradiokomunikačního úřadu. Nápravy chyby seobec dočkala až po několikerých urgencích v ná-sledujícím roce.

Péče o sport Obecní úřad přes mnoho náročných investič-

ních akcí připravil na rok 1997 i stavby a opra-vy sportovišť. V měsíci dubnu byly provedenyzemní práce na bývalém zimním stadionu, kte-rý byl upraven na víceúčelové hřiště a v zimě nakluziště. Ze dřeva z obecních lesů nechala obecvyrobit dřevěné mantinely a celý areál nechalaoplotit z důvodu nebezpečí rozbití oken blíz-kých rodinných domků. Od března se započaloi s budováním hřiště pro děti mateřské školy,která je v provozu od roku 1981. Díky obětavos-ti především starosty obce se podařilo sehnatpeníze a vybudovat krásné prostředí pro maléděti po 16 letech provozu MŠ. Stavba byla svě-řena firmě SUZA a slavnostní otevření areálu sekonalo 24. 9. 1997. V podzimních měsících byloještě zbudováno pěkné volejbalové hřiště vedletenisových kurtů. Od začátku se těšilo velkémuzájmu sportovců.

Kulturní život v obci Plesovou sezónu zahájili plesem myslivci, ná-

sledoval Hasičský ples, fotbalisté, zmijáci, mlá-dež olešnické farnosti, dětský karneval, podnika-telé a ostatkový věneček. Všechny plesy byly pěk-né, veselé, ale většina z nás už musela zvažovat,který ples navštíví. Peněz na výplatách nepřibyloa životní náklady se zvyšují. Účast na všech ple-sech znatelně poklesla.

Dáda Patrasová - Rodičovské sdružení spolus cestovní kanceláří K+M tour připravili pro dětivystoupení D. Patrasové z Prahy 25. 4. 1997.

Oslava svátku matek - velmi pěkný programdětí MŠ a ZŠ na oslavě v KD v neděli 18. května1997.

„Čochtan vypravuje“ - 29. 5. 1997 hostovalv obci známý herec Josef Dvořák

Olešnická kytka - první červnový víkend pro-běhla známá přehlídka trampských souborů. Le-tos vystoupila i skupina Spirituál kvintet.

Dětský den - 31. května připravili fotbalistéa mládež farnosti Olešnice soutěžní a sportovníprogram na hřišti pod Horkou pro děti MŠ a ZŠ.Týž den děti zhlédly i pohádku „Zpívající strašid-la“ nacvičenou ochotnickým souborem Petrklíčz Kunštátu.

V době olešnické pouti byly otevřeny výstavyvčelařské a tradiční chovatelské v areálu chova-telů.

„Malá mořská víla“ - divadelní představenív kulturním domě dne 17. října .

Dne 24.října se uskutečnil II. ročník přehlídkydětských pěveckých souborů. Pořadateli byli uči-telé a žáci ZŠ, obecní úřad a ZUŠ Letovice.

Pod heslem „Zpíváme si pro radost“ vystoupilo8 sborů a zazpívalo 320 dětí z okresu Blanskoa Žďár nad Sázavou. Program zahájil úvodnímslovem starosta obce PaedDr. Zdeněk Peša. Kezdaru pěkné akce přispěly sponzorskými daryi místní podniky.

„Večer při dechovce“ - zorganizovala cestovníkancelář K+M tour dne 21. listopadu. Vystoupily4 dechové hudby.

20. prosince vystoupila v obci známá hudebnískupina Kamelot.

Rok 1998

Počasí a úroda Zima byla velmi mírná, prakticky bez sněhu.

Místní lyžařský oddíl pečlivě připravil lyžařskývlek na novou sezónu. Marně, sníh sice 20. lednanapadl, ale na lyžování to nebylo. Dne 31.1.1998byl vlek puštěn na 2 dny. Sníh 10. dne hned roz-tál. Trochu padalo v polovině března, a to byla ce-lá zima. V prvním dubnovém týdnu už se začalos pracemi na polích. Byla radost sledovat, jak dopolí vyjely různé podomácku vyrobené traktory,traktůrky a samohyby, které svědčí o novodobétechnické tvořivosti občanů. Všechny stromyodkvetly, včely měly z jara pěknou snůšku. Jendešťových srážek bylo málo. Za celý květen spad-lo jen 22 mm vody. Bylo 15 pěkných slunečných

– 250 –


dnů.Začátkem června přišla dokonce tropická ve-dra. V druhé polovině června vydatné deště, kte-ré nahradily vláhový deficit z jara. Spadlo 107mm srážek. Červenec byl pěkný a teplý s 19 slu-nečnými dny. Seno se sušilo samo. Koncem mě-síce přišly deště, které způsobily záplavy. Nás to-to nebezpečí minulo. Hezké počasí vydrželo aždo 21. srpna. Úroda obilí byla nadprůměrná a žněse stihly ukončit za pěkného počasí. Horší to by-lo s okopaninami. Přišel mimořádně deštivý pod-zim. V září spadlo 144 mm vody a sluníčko svíti-lo jen 6 dní. Sklízelo se za deště. Kdo otálel do říj-na, byl na tom ještě hůř - po 19 dní vytrvalepršelo, půda byla tak rozbahněná, že nebylomožné ani set ozimy. Brambor bylo dost, řepy ta-ké, ale kdy sklízet. Hned od začátku listopadupřišly první mrazíky a po 6. listopadu mrazy až -10 °C. V některých oblastech zůstala úrodana polích a koncem listopadu ji zakryl první sníh.Dne 5. prosince ho bylo 20 cm. Teprve ve druhépolovině prosince byla zima mírnější. Celkověbyl rok dobrý, nechybělo sluníčko, vláha byla,dobrá úroda obilí i brambor a letos i ovoce. Jenšvestky opadaly ještě malé.

Požáry v obci Dne 2. února 1998 vypukl po 13. hodině požár

v domku Koubkových č. p. 498. Vznikl v půdnímprostoru a rychle se rozšířil na celý domek, kterýbyl z větší části postaven z montovaných dřevě-ných dílů. Sousedy byl oheň nahlášen ve 13.40hod. a již za 13 minut byl na místě náš hasičskýsbor s technikou a o minutu později i profesio-nální sbor hasičů z Kunštátu, později i z Boskovica Bystrého. Díky jejich bleskovému zásahu se po-dařilo za hodinu požár lokalizovat. Podařilo sezachránit veškerý majetek ve spodní části domu.Na výzvu olešnického rozhlasu přišlo mnohoolešnických občanů pomoci s odklízením násled-ných trosek ohořelých trámů apod., dále pomoh-li se zajištěním zbytku stavby. Obecní zastupitel-stvo vyslovilo poděkování jak hasičům, tak i ob-čanům, kteří přišli pomoci.

Celá událost silně zapůsobila na naše městeč-ko. Kromě 2 ne vážných zranění hasičů nedošlok dalšímu poranění postižených obyvatel domkua okolí, ale moc nechybělo a všechno mohloskončit mnohem hůř. Materiální škody byly znač-né. Zcela shořelo první poschodí a po zváženístatiky musely být strženy jediné zbylé obvodové

zdi přízemí. Takový oheň obec zažila naposledypřed 40 lety a tehdy hořela jen hospodářská částdomu.

Druhý požár zaznamenala obec 19. prosince,kdy v Družstevní ulici před domem č. p. 545 za-čalo hořet zaparkované osobní auto. Protože bylana telefonní linku 158 určenou k hlášení požárupodána nepřesná informace, že hoří bytový dům,sjelo se rychle do obce mnoho požární technikyprofesionálního sboru Boskovice, který opomnělo věci informovat náš požární sbor. Ten z uvede-ného důvodu přijel na místo poslední, ale spěchatstejně nemusel. Škoda na autě nebyla veliká. Mr-zelo je rychlé předání informace o požáru a za tonaši udatní hasiči rozhodně nebyli na vině.

Likvidace komunálního odpadu V květnu proběhl v naší obci dlouho předem

ohlašovaný bezplatný sběr starých el. přístrojůpro domácnost, pneumatik a dalších věcí. Po ob-ci byly na určených místech připraveny kontejne-ry a výsledek byl překvapující. Odevzdáno bylo 2442 kg televizorů, 2 213 kg starých akumulátorů,123 pneumatik, 8 ledniček, 160 kg plechovic odbarev a mnoho dalšího nepotřebného odpadu.Rozhodně se vyplatilo akci dotovat a pro občanysběr uskutečnit zdarma. Raději ani nedomýšlet,kolik věcí se mohlo ocitnout zapomenutýchv okolních lesích.

S odpady je to stále složitější. Společnost zvy-šuje tlak na ochranu přírody, a fejeton Jana Neru-dy „Kam s ním“ je dnes aktuální pro každou ves-nici. Od ledna 1998 už musí každá domácnost po-řídit popelnici a za odvoz zaplatit nebo musídokázat, že odpady likviduje prokazatelným způ-sobem dle zákona č. 195/1997 sbírky. A co myolešničtí na to? Kromě 13 domácností mámevšichni v obci již popelnice. Postupně si zvykámena to, abychom měli útulno nejen doma, alei v obci a okolí.

Změna na olešnické faře V měsíci srpnu hned po naší pouti odešel z ka-

tolické fary kaplan p. Petr Holý. Narodil se 15.června 1971 v Brně, kde také vystudoval gymná-zium. Po jeho ukončení v roce 1989 byl přijat kestudiu bohosloví na Litoměřickou fakultu. Po li-stopadu 1989 využil možnosti přestupu na fakul-tu do Olomouce. Studium bohosloví úspěšněukončil v roce 1995, kdy byl vysvěcen na jáhna.Jeho prvním působištěm bylo město Hodonín na

– 251 –


jižní Moravě a již po 3 měsících byl ustanoven k já-henské službě v Olešnici pod vedením pátera Kši-ci. Dne 22. června 1996 byl v Brně vysvěcen nakněze a ustanoven kaplanem i nadále v Olešnicipod vedením otce Matušiny, faráře z Prosetína. K 1.srpnu 1998 odchází na další působiště do VelkéhoMeziříčí. Za krátkou dobu svého působení v obciprokázal velkou aktivitu, která často sahala i nadrámec kněžských povinností. Blízkou cestu si na-šel zejména k naší mládeži, výrazně aktivizovalSdružení křesťanské mládeže, vedl pravidelně ho-rolezecký oddíl a oddíl basketbalu žáků základníškoly. Byl aktivním členem hudební skupiny „Me-chovci“, která hrála hlavně pro děti na dětskýchsoutěžích a karnevalech. Od konce měsíce srpna jena faře ustanoven nový kněz P. Stanislav Tvarůžek,který dosud působil na faře v Hrušovanech n. J.

Nezapomínáme na sport V obci působí TJ Sokol a Orel, které organizují

pravidelná cvičení pro dospělé a mládež. Dlouho-době jsou aktivní naši fotbalisté, kteří díky obec-nímu úřadu dostali velký dárek - travnatý povrchna své hřiště. Tato přestavba si vyžádala rozšíře-ní hřiště, zemní úpravy, oddrenážování celé plo-chy a mimo tyto dodavatelské práce předevšímmnoho brigádnických hodin samotných fotbalis-tů po celé léto. Obecní úřad vedl úspěšná jednáníse Společností katolického domu, aby mohla býtbudova Katolického domu využívána jako těloc-vična pro ZŠ a ZOU. Obec provedla v sále opravyomítek, malování stěn, lakování podlahy, rekon-strukci osvětlení a opravu sociálního zařízení tak,aby tyto prostory od 1. září 1998 vyhovovaly ne-jen potřebám majitele, ale i požadavkům výukytělesné výchovy. Protislužbou pak byla smlouvana užívání prostor pro školy na 10 roků. Velkouoblibu si získala plocha kluziště, která byla v led-nu a únoru využívána k bruslení. V jarních a let-ních měsících byla plocha využívána k malé ko-pané. Dne 25. července zde dokonce proběhl tur-naj okolních obcí v této hře. Vyhráli naši.

Také volejbalové hřiště letos sloužilo dobřesvému účelu. Díky pěknému počasí se poprvé na-plno využilo nádherně opravené koupaliště. Kaž-dý den bylo v parných letních dnech doslova ob-leženo dětmi, ale i turisty a návštěvníky obce.

Máme nové náměstí V polovině dubna zahájila firma IPS Brno sta-

vební práce na rekonstrukci našeho náměstí. Fir-

ma byla vybrána ze 6-ti uchazečů. Práce byly za-hájeny s velkým nasazením techniky a lidí, abybyla co nejméně narušena nejfrekventovanějšíčást obce. Projekt náměstí zpracoval s připomín-kami obce Dr. Rambousek. Počítal s úpravou te-rénu po zbořené budově Pivovaru, výstavbou ko-munikací, chodníků, novým rozvodem el. ener-gie v zemi, novým osvětlením a parkovouúpravou u kostela. Vše bylo zahrnuto již do „Pro-gramu obnovy venkova“ na začátku volebníhoobdobí.

Přestavba probíhala skutečně rychlým tem-pem. V květnu byly hotovy chodníky s novouzámkovou dlažbou, do země byly položeny elek-trické kabely, v červnu se již na celé ploše poklá-dal krásný živičný povrch. Pak se budovala pěk-ná litinová kašna, kterou dodala firma Remis Br-no. Žulové opracované kvádry si nechala tatofirma dovézt až z Thajska. Upraven a nově osettrávou byl park u kostela. Věřící brigádnici opra-vili omítky katolického kostela a věže, aby lépedoplnil krásnou dominantu náměstí.

Vše bylo včas hotovo, a tak mohlo být náměstíslavnostně v sobotu 8. srpna 1998 před olešnic-kou poutí předáno k užívání. Na slavnostní otev-ření přišlo mnoho hostů, ministr Stanislav Běle-hrádek, přednosta okresu ing. Jiří Crha, a takénaši sousedé a někteří i se džbánkem. Po proje-vech a vystoupení starosty obce PaedDr. ZdeňkaPeši se totiž otevírala i naše nová kašna. A jak sta-rosta obce slíbil, teklo v kašně skutečně pivo jakovzpomínka na pivovar, který na tomto místě stá-val. Aby se lidi u kašny nepoprali, asistovali přičepování naši hasiči. Tlačenice byla veliká a navšechny se dostalo. Když se dva sudy vypily a ko-houtky se přepojily na vodu, už se nikdo netlačil.

Po ukončení slavnosti na náměstí se všichnipřesunuli k rybníku Obecňák pod Skalkama.Tam byla otevřena stavba velkého poldru, rybní-ku a okolí. Hosty očekávali naši rybáři, kteří zdeuspořádali rybářské závody pro všechny zájem-ce. Starosta obce měl slavnostní řeč, ocenil prácivšech firem a dobrovolníků na zkrášlení tohotokouta Olešnice. Na závěr oficiálně předal rybníknašim rybářům do bezplatného užívání na dobu99 let, a to je co říci. Za užívání vodních plochv okolních lokalitách musí rybáři platit nemaléčástky. Rybáři starostovi PaedDr. Pešovi poděko-vali, předali mu ručně malovanou čestnou povo-lenku k rybolovu a všechny pozvali k občerstve-ní a závodům v rybolovu. Výstavba 2 suchých

– 252 –


poldrů si vyžádala mnohem více času, než ná-městí. V letošním roce byla firmou Ekoingstavdokončována. Díky příznivému počasí se na vý-stavbě pracovalo letos i v lednu. Hlavní práce by-ly už jen pod Skalkama. Byl zcela rekonstruovánmostek a bylo přistoupeno k náročnému těženíbahna z rybníku. Současně se upravoval les Skal-ky na lesopark. Byly opraveny chodníky, zbudo-vány lavičky pro návštěvníky. Díky aktivní roliobecní rady a starosty obce se podařilo získat nato všechno plnou dotaci ministerstva životníhoprostředí, která pokryla 80 % finančních pro-středků nutných na vybudování celého díla.

Lékařská péče Občané obce měli v posledních dvou létech

starosti o zajištění lékařské péče v době své ne-moci. Byli zde sice dva lékaři, lékařskou péči pra-videlně poskytoval jen jeden z nich. MUDr. JiříRiegl, kterého po jeho odchodu do důchodu na-hradil MUDr. Jan Nechuta. Druhý lékař MUDr. Ji-ří Bednařík měl sice také smlouvu se zdravotnípojišťovnou na zajišťování zdravotní péče, bylvšak stále častěji sám nemocen. Několikrát bylhospitalizován a zdravotní pojišťovna stále váha-la s řešením situace. Nakonec byl problém vyře-šen tím, že zdravotní pojišťovna v obci otevřelatřetí obvod. Obec Olešnice uvítala zájem MUDr.Břetislava Zatloukala CSc. o otevření jeho privát-ní praxe. Protože byla snaha co nejdříve instalaciurychlit, provedla obec nutné opravy dlouho ne-užívané ordinace lékaře v 1. poschodí. Od říjnatak mohl Dr. Zatloukal zahájit svoji privátní praxiv obci. MUDr. Bednařík v té době sám ukončil svépůsobení v obci. Jeho pacienti se tak mohli hnedpřeregistrovat k novému lékaři. Koncem roku jižbyla péče o občany zajišťována pravidelně dvěmapraktickými lékaři pro dospělé, praktickou lékař-kou pro děti, zubní lékařkou a fungující lékár-nou.

Přijetí poutníků v Římě Věřící naší farnosti ve dnech 19. až 24. dubna

jeli na zájezd do Říma. Zúčastnili se bohoslužebna Svatopetrském náměstí ve Vatikánu. Jaké bylojejich překvapení, když je papež Jan Pavel II. me-zi jinými pozdravil i česky. Řekl doslova před vě-řícími z celého světa „Srdečně vítám poutníky zeStarého Hrozenkova, z Olešnice na Moravě a čle-ny vozíčkářů Petýrkova z Prahy“.

Volební hody Kdo rád chodí volit, letos si přišel na své. Voli-

li jsme poslance, senátory i naše zástupce do ve-dení obcí.

Volby do Poslanecké sněmovny byly vyhlášenyna 19. - 20. 6. 1998. U nás proběhly tradičně v kul-turním domě. Televize, rozhlas i tisk těmto vol-bám věnovali mimořádnou pozornost. Čekal setvrdý boj hlavních politických stran - pravicovéODS a levicové ČSSD o vítězství a také o vláduv této zemi. V obci bylo 1 395 oprávněných voli-čů, z nichž volilo 1 051 občanů, což je 75,34 %hlasů, z tohoto počtu bylo 6 občanů, kteří hlaso-vali neplatným způsobem.

Výsledky v naší obci byly tyto:1. ČSSD 311 hlasů 29,76 %2. KDU ČSL 244 hlasů 23,34 %3. ODS 190 hlasů 18,18 %4. KSČM 132 hlasů 12,63 %5. US 79 hlasů 7,56 %

Ve dnech 13.–14. listopadu se uskutečnily vol-by do obecního zastupitelstva a současně volbydo Senátu Parlamentu ČR. Kandidátní listinu dokomunálních voleb podaly: KSČM, KDU ČSL,Sdružení nezávislých kandidátů - celkem 45 ná-vrhů na 15 míst v obecním zastupitelstvu. Bylotedy z čeho vybírat. Ze 1 394 oprávněných voličůpřišlo k volbám 837 voličů což je 60,04 % hlasů.Na celé čáře vyhráli nezávislí kandidáti ziskem 8míst v zastupitelstvu naší obce. Zbylá místa ob-držela KDU ČSL 4 a KSČM 3 mandáty. Starostouobce byl zvolen PaedDr. Zdeněk Peša (SNK) vedruhém volebním období za sebou, když získalnejvíce hlasů ze všech kandidátů ve volbách. Mís-tostarostou zvolen ing. Radim Višinka (KDU ČSL)a radními Vlastimil Jež (SNK), Josef Soukal(SNK), a Václav Doskočil (KSČM). Do zastupitel-stva byli mimo členů rady zvoleni: MVDr. Jaro-slav Slavíček, Jan Haupt, Hana Slavíčková, Franti-šek Žíla, Josef Horáček, ing. Josef Novotný, PavelHoráček, MUDr. Jan Nechuta, ing. František Ma-reček a František Fiala

Mnohem slabší byl zájem občanů o volby dosenátu Parlamentu ČR. Zájem byl ovlivněn pře-svědčením sousedů o nepotřebnosti této institu-ce. Do volební místnosti sice přišlo 837 z nás, jen640 projevilo zájem volit zástupce do Senátu, a toještě 55 z nich vhodilo do urny prázdnou obálkubez hlasovacích lístků. Vybírali ze 4 kandidátů:Stanislav Frantel (ODS) získal 74, Jiří Drápela(ČSSD) 81, Jiří Bedar (KSČM) 90 a Stanislav Běle-

– 253 –


hrádek z Rozseče (KDU ČSL) 340 hlasů. O týdenpozději ve dnech 20. - 21. 11. 1998 se muselo ko-nat druhé kolo voleb do Senátu. K těmto volbámpřišlo jen 234 občanů. V nich obdržel ing. Stani-slav Bělehrádek 207 a Jiří Drápela 26 hlasů, je-den hlas byl neplatný. Za celý náš volební obvodbyl tedy do Senátu zvolen ing. Stanislav Bělehrá-dek z Rozseče.

Pitná voda Letošní rok nepatřil zrovna k těm nejsušším.

Poznali jsme však, že nám nebude zdroj pitné vo-dy na Ostré horce stačit. Situace v zásobování pit-nou vodou nebyla sice letos kritická, obecní úřadse však musel zabývat otázkou posílení olešnic-kých pramenů.

Zemřel P. Josef Matušina Dne 16. 3. 1998 zemřel P. Josef Matušina, fa-

rář v Prosetíně a krátce i v Olešnici. Narodil se16. 8. 1919 v Dubňanech, vysvěcen byl 5. 7.1948v Brně. Působil v Bořitově, Mikulčicích, Prušán-kách, Žďárné, Prosetíně a krátce v Olešnici. Pat-řil mezi mimořádně skromné, vzdělané, sečtěléa laskavé kněze. V době před listopadem 1989poskytoval duchovní útěchu mnoha lidem, kteřísi přáli, aby jejich náboženská orientace nebylaveřejně známa, a tak vzdáleně patřil i k námolešnickým.

130. výročí evangelického kostela Farní sbor Českobratrské církve evangelické

v Olešnici vzpomněl v neděli 13. září 1998 již 130.výročí posvěcení kostela. Za účasti náměstka sy-nodního seniora faráře V. Ženatého z NovéhoMěsta na Moravě a účasti seniorátního pěvecké-ho sboru z Chrudimi proběhly v olešnickémevangelickém chrámu slavnostní bohoslužby.

Kulturní život v obci Počátkem roku proběhla tradiční plesová se-

zóna.„Mauglí“ - v úterý 10. 2. 1998 hostovala v obci

mladá scéna z Ústí nad Labem s divadelním před-stavením

Abeceda humoru - v sobotu 21. března 1998hostoval v obci známý herec Jiří Sovák s vyprá-věním o divadle a filmu.

Spirituál kvintet - 24. dubna vystoupila se svýmhudebním programem velmi známá skupina

Den matek - v neděli 10. 5. 1998 připravily děti

ZŠ, MŠ, OU Olešnice pěkné vystoupení v kultur-ním domě maminkám.

Olešnická kytka - v sobotu 6. 6. 1998 se usku-tečnil již XIII. ročník soutěže trampských hudeb-ních skupin.

Letní kino - letos zahájilo provoz již 30. června,tentokrát v areálu koupaliště.

V pátek 27. 11. 1998 se uskutečnilo v kulturnímdomě divadelní představení „Pták ohnivák a liškaRyška“, které sehrál opět divadelní soubor Mladáscéna z Ústí nad Labem.

Rok 1999

Počasí a úroda Měsíc leden byl mírný, bez sněhu. Teprve 28.

ledna napadl první sníh a pak už se jen sypalo.Dne 30. ledna se již lyžovalo a kolem 15. únorabyla vrstva sněhu až 50 cm. Na horách v té doběbyla sněhová kalamita - běžná byla souvislá vrst-va 2 m sněhu, časté bylo vyhlašování lavinovéhonebezpečí. U nás byla po 2 dny neprůjezdná sil-nice ke Kněževsi. Zima byla jak se patří. Velmirychle skončila. V prvních březnových dnechvšechen sníh roztál. Celý březen byl velmi dešti-vý a poměrně teplý. Denní teploty v jeho druhépolovině vystupovaly až na 15 °C. S koncembřezna se započaly jarní práce na polích - letosvelmi brzo.Také duben byl teplý a bohatý na de-šťové srážky. Příroda se brzy probudila. Již 26.dubna odkvétaly petrklíče a třešně. Kolem 9.května začala kvést řepka na polích a teplota v ce-lém měsíci květnu nezřídka vystoupila až na 28°C s nočními teplotami i nad 15 °C. Příroda bylapodle pamětníků snad o 1 měsíc napřed. Takév červnu bylo pěkně a teplo. V červenci bylo i natento měsíc v našich zeměpisných šířkách nezvy-kle teplo. Za celý měsíc byly průměrné noční tep-loty vyšší než 14 °C a ve dnech 4. až 6. červencev noci dokonce 20 °C. A vláhy také bylo dost. Žněu nás začaly 8. srpna a o 14 dní později i sběrbrambor. Srpen byl mírný a hodně deštivý. Pěknépočasí se opět vrátilo v září. Ani jediný den ne-klesla teplota pod 11 °C. Úroda byla pěkná a pod-mínky pro polní práce mimořádně příznivé.Ochlazení nastalo až po 15. listopadu, kdy uhodi-ly první mrazy a ty se udržely až do prosince.Dne 20. prosince napadl sníh a už se udržel. Vá-noce byly pěkné na sněhu. Dne 28. 12. připadlo15 cm, a tak Silvestr na Nový rok s radostí vítalivyznavači zimních sportů.

– 254 –


Jsme městem Dne 3. prosince 1999 podepsal předseda Posla-

necké sněmovny prof. Václav Klaus Rozhodnutíč. 42. Tímto podpisem se stala Olešnice městem.Událost je to nesmírně významná pro naše „měs-tečko“. Naplnila se toho dne našich olešnickýchobčanů přání i úsilí trvající po mnoho desetiletí,ba možno říci i století. Patřila ke starobylým ob-cím s prvním písemným záznamem z roku 1073.Po roce 1250 měla již charakter městečka, do ně-hož se soustřeďovaly trhy i řemesla. Nebývaléhorozkvětu dosáhla obec v polovině 19. století, kdyse o národní probuzení a kulturním životě obcemluvilo po celé Moravě. V té době byla co do po-čtu obyvatel na 2. místě za Boskovicemi. Menší-mi obcemi byly Letovice, Bystřice, Rájec, bai Blansko. Stavbou železnice došlo ke koncentra-ci průmyslu podél dráhy a naše obec začala býtstranou zájmu. Nadějný projekt výstavby želez-nice ze Skalice nad Svitavou v roce 1905 překazi-li sami olešničtí sousedé svou nejednotností, no-vý velmi nadějný pokus v roce 1914 pak I. světo-vá válka.

Po změně vlády v listopadu 1989 nastala novápříležitost pro naši obec požádat o udělení statu-tu města, o což obec v minulosti mnohokrát usi-lovala. Žádost s olešnickými do Prahy podalyi obce Kunštát a Bystré. Jim bylo vyhověno a oleš-nickým bylo sděleno, že splňují pouze 6 ze 7 kri-térií. Začátkem roku 1999 obec požádala znovu.Znovu musela žádost projít všemi schvalovacímiprocedurami, ale tentokrát úspěšně. A co více -dočkali jsme se koncem roku tolika oceněnía uznání, že ani velcí optimisté tolik nečekali. Alepojďme si slavné události konce roku 1999 připo-menout pěkně od začátku.

V roce 1991 vznikl v naší zemi Spolek pro ob-novu venkova. Sdružil obce a subjekty, které sesnažily obnovit tradice, úpravu a vzhled obcía povznést celkový život na venkově. Podnětempro tuto aktivitu byly obdobné snahy v ZápadníEvropě o udržení malebného venkova a jeho zá-chranu před odlivem obyvatelstva do měst. Ze-jména v sousedním Rakousku vznikla v kontextutěchto snah soutěž vyhlašování Vesnice roku.Měla mimořádný vliv na zkrášlování obcí a jejichzviditelnění. Brzy soutěž přerostla hranice zeměa získala zájemce v cizině.

Naše obec se přihlásila k tomuto programuv roce 1995. Toho roku schválilo naše Obecní za-stupitelstvo náš Místní program obnovy venkova,

a to byla naše přihláška do soutěže. V náročnémprogramu jsme plnili postupně tyto hlavní úkoly.

V roce 1995 - vybudování nových inženýrských sítí a násled-

ně komunikací na Horním a Dolním Vejpustkuv hodnotě 2 200 000,- Kč

- budování vodovodu a kanalizace ulicí gen. Čáp-ka v hodnotě 1 900 000,- Kč

- veřejné osvětlení v ulici Družstevní 220 000,- KčV roce 1996

- inženýrské sítě a komunikace ve druhé částiMor. Strany v hodnotě 2 000 000,- Kč

- rekonstrukce kluziště 190 000,- Kč- rekonstrukce koupaliště 1 150 000,- Kč- vybudování místní tržnice 250 000,- Kč- osvětlení historických památek 200 000,- Kč- úpravy hřbitovů 210 000,- Kč

V roce 1997 - dokončení komunikací na Moravské Straně

v hodnotě 1 700 000,- Kč- vybudování dětského hřiště MŠ 280 000,- Kč- dokončení rekonstrukce kluziště 700 000,- Kč- výměna osvětlení v obci 250 000,- Kč- parkoviště u Mlékárny RMD 70 000,- Kč- odstavné plochy a parkoviště v obci 300 000,- Kč

V roce 1998 - rekonstrukce náměstí 5 900 000,- Kč- vodovod a plynofikace za hřbitovem 300 000,- Kč- rybník „Obecňák“, suché poldry a rekonstrukce

lesoparku „Skalky“ 4 600 000,- Kč.

Obec dokázala na realizaci těchto, na naše po-měry grandiozních akcí, operativně zajistit po-třebné finanční prostředky. Z nich bylo až 30 %získáno formou státních dotací. Cenné bylo, žebyla vždy včas připravena projektová dokumen-tace a vždy byly vyváženě skloubeny cíle progra-mu s potřebami většiny občanů obce. Zásluhy ve-dení obce a především starosty PaedDr. ZdeňkaPeši zde byly velmi významné.

Po volbách do Obecního zastupitelstva v li-stopadu 1998 byl vybudován další Program ob-novy obce do roku 2002. V letošním roce bylotak vybudováno nádherné hřiště „Pod Horkou“včetně kabin a sociálního zařízení, dokončenaelektroinstalace osvětlení a rekonstrukce ná-městí včetně komunikací, chodníků a zeleně,rekonstrukce vozovky za hřbitovem, rekon-strukce zdravotního střediska. Naše obec námpřed očima rostla do krásy. Všichni návštěvnícia turisté s obdivem hodnotili, jak se obec za po-

– 255 –


sledních několik málo let výrazně změnilak lepšímu.

S těmito výsledky jsme byli připraveni na sou-těž Vesnice roku 1999. Přihlášeno bylo letos na4 000 obcí z celé naší republiky. Byly ustavenyspeciální hodnotící komise, které prováděly výbě-ry ze soutěžících do regionálních kol. Naše obecbyla na základě hodnocení vybrána jako nejlepšíz přihlášených obcí v regionu oblasti okresůBlansko a Žďár nad Sázavou. Postoupila do „regi-onálního“ kraje tvořeného 10 okresy jižní Mora-vy. Mezi všemi regiony republiky byl náš jihomo-ravský nejsilnější s celkem 63 vybranými obcemi.Regionální komise nakonec vybrala 2 nejlepší ob-ce - naši Olešnici a obec Bošovice na Vyškovskujako vítěze do celostátního kola mezi 10 nejús-pěšnějších obcí v republice. Slavnostní vyhlášenípostupujících se tradičně odehrává ve vítěznýchobcích.Olešnice tak hostila dne 8. října v sále na-šeho Kulturního domu zástupce - představitelevšech soutěžících obcí regionu, zástupce okresní-ho úřadu, ministerstev, poslance a senátory naše-ho obvodu. Sláva to byla veliká. Do Olešnice při-jela i Česká televize, Český rozhlas, redaktoři tis-ku Mladé fronty dnes, Práva, Rovnosti, Zemskýchnovin, Týdne u nás a Regionálních novin. Staros-ta obce před všemi přítomnými přijal z rukoupředsedy regionální komise významné oceněnípro naši obec. Náš starosta PaedDr. Zdeněk Pešaspolu s Bošovickým starostou velmi pěkně celouslavnost uváděli.

Následující den 9. října odjeli Olešničtí na po-zvání do Bošovic, kde se konala méně oficiální,ale velmi srdečná oslava vítězství obou obcí v re-gionálním kole. Během oslav byla v Bošovicíchsehrána 2 fotbalová utkání mužstev obou obcí -starších pánů a žáků. Oslavy byly zakončeny po-sezením v Bošovické tvrzi při burčáku.

Dne 22. října navštívila Olešnici celostátní ko-mise složená ze zástupců ministerstev, Spolkupro obnovu venkova, Svazu měst a obcí a zástup-ců vítězných obcí minulých let - naši obec navští-vili jako poslední z vybraných obcí republiky. Ko-mise přísně posuzovala všechna stanovená krite-ria. Naši sousedé moc nevěřili, že bychom mohliuspět mezi nejlepšími obcemi republiky. Za mi-mořádný úspěch byl považován úspěch postupumezi nejlepší.

Dne 7. listopadu 1999 proběhlo slavnostní celo-státní vyhlášení Vesnice roku 1999 na historickémVelehradě. Celá naše republika se toho dne do-

zvěděla, že Vesnicí roku 1999 se stala naše Oleš-nice na Moravě. Mnoho lidí se toho dne možnápoprvé dozvědělo z televize, tisku i rozhlasu, ženaše obec existuje a že také něco dokázala. V růz-ných časopisech i novinách se o naší obci psalypochvalné články a byly uveřejňované fotografie.

Radost spoluobčanů neznala konce. Chystalyse velké oslavy. Všichni občané byli pozváni na10. prosince 1999 do Kulturního domu v Olešnicina oslavy vyhlášení Vesnice roku. Ten den se sta-la naše obec hostitelkou významných představi-telů našeho státu. Přijeli k nám vybraní starosto-vé obcí z celé země, vedoucí představitelé okre-su, poslanci a senátoři, vedení brněnskédiecéze, zástupci Ministerstva pro místní rozvoj,zástupci Prezidentské kanceláře a zástupci vede-ní Programu obnovy venkova. Na slavnostnímshromáždění před všemi hosty předal ministr promístní rozvoj pan Jaromír Císař ceny nejlepšímobcím v republice a hlavní cenu Vesnice roku1999 do rukou starosty naší obce pana PaedDr.Zdeňka Peši. Předání bylo provázeno dlouhotrva-jícím potleskem přítomných.

V průběhu slavnosti byla poprvé promítnutavideokazeta „Olešnice“, která byla v průběhu ro-ku natočena. Slavnost byla ukončena zábavous tancem. Spoluobčané mohli na vstupenky, kte-ré obdrželi zdarma, také čerpat zdarma občer-stvení do částky 30,- Kč. Videokazetu „Olešnice“nechal obecní úřad zpracovat profesionálním fil-mařem panem Břetislavem Petrem z Blanska. PanPetr pracoval na zakázce celý rok. Vytvořil velmipůsobivý záznam z historie i současného životaobce. Obec vydala před koncem roku i hrací kar-ty kvarteta s motivy naší obce a hru pexeso.

Na slavnostním shromáždění dne 10. prosincese také naši občané poprvé dozvěděli ještě, že na-še obec je městem a my jsme měšťané.

Asi prvním, kdo naši obec nazval městema předpověděl nám tuto budoucnost - byl v roce1988 pan Karpíšek, důchodce a jeden z vyhláše-ných knihařů již za 1 .republiky v Brně. Když to-ho roku na přání kronikáře zhotovil pod hlavič-kou Služeb města Brna tento III. díl kroniky obce(tenkrát ne za zrovna malou cenu 3.125,-Kč), by-li jsme nešťastní, že na její desky nadepsal Kroni-ka města Olešnice. Dnes jsme jeho počinu rádi.

Zrušení OP Prostějov Po několika letech výroby v objektu původně

postaveném pro Nákupní středisko na náměstí

– 256 –


oznámil podnik OP Prostějov, že z důvodu snižo-vání odbytu oděvů bude nucen v Olešnici zrušitprovoz. Toto rozhodnutí znamenalo, že o prácipřijde 70 švadlen oděvní výroby. Při současnémstavu 6,9 % nezaměstnanosti v našem regionu toznamená výrazný nárůst počtu lidí bez práce.Provoz byl uzavřen ke dni 30. 6. 1999. Kvalifiko-vaným švadlenám podnik nabídl možnost za-městnání v Krasu v Boskovicích.

Snahy o úsporu nákladů domácností Životní náklady občanů v porovnání s jejich

příjmy se stále zvyšují a již pro mnoho domác-ností začínají být velkým problémem. Obec seproto snaží pomáhat sousedům. Provoz vodovo-du i kanalizace je veden s co nejnižšími náklady,aby nemusela být zvyšována cena vodnéhoa stočného. Nyní je účtováno vodné a

10,- Kč/m3 a stočné 6,- Kč/m3 odebrané vody.Jsou to ceny zhruba poloviční oproti průměruv republice. Pracovníci obce chodí zapisovat ode-čty odebrané vody na vodoměrech v domácnos-tech 2x ročně, občané potom chodí odebranouvodu platit na Obecní úřad.

Také za odvoz komunálního odpadu, kterýobec zajišťuje, je snaha zajistit co nejnižší po-platky. Za odvoz odpadu popelnice, kterou si ob-čané pořizují na vlastní náklady, je účtováno přisvozu 1x za 14 dní 384,-Kč za každé pololetí, přisvozu 1x za týden potom 400,-Kč za pololetí.Úhrada se provádí opět na OÚ. Ke svozu je v ob-ci přihlášeno 523 rodin, z toho 103 na pravidelnýsvoz, 416 na čtrnácti denní svoz. Pět rodin žádátzv. letní svoz, určený pro rekreanty z měst, kteříu nás vlastní rekreační chalupy. Pět rodin nenívůbec přihlášeno ke svozu odpadů, ti musejí do-ložit, kam odpad ze svých domácností ukládají.

Od roku 1949 je v naší obci zaveden místní roz-hlas ke spokojenosti všech občanů. V roce 1996byla naše obec vyzvána organizací Ochrannýsvaz autorský - OSA, aby byly všechny veřejnépřehrávky písniček a hudby v obecním rozhlasezpoplatňovány a aby obec pomohla s dohledánímvšech veřejných přehrávek hudby.

Obecní úřad přijal opatření, aby od 1. březnanebyla pouštěna reprodukovaná hudba v míst-ním rozhlase, protože požadavek platit 4 920,- Kčza její pouštění, t. j. 120,- Kč za každý reproduk-tor po obci (údajně v průměru na 50 občanů) senám zdál neúměrný. Tím je odbouráno placenídalších poplatků, u kterých je navíc velmi sporné,

zda je OSA dále skutečně předá skutečným auto-rům zpěvu a hudby. Všechna hlášení jsou nynív našem rozhlase uváděna naší vlastní znělkou.Jejím autorem je ředitel LŠU v Letovicích pan Ha-lamka.

Obec vybírá poplatky ze psů - činí 70,- Kč. Je-lichován v bytovém domě, pak 120,- Kč. Za každé-ho dalšího pejska se platí 100,- Kč. Za kočičku seneplatí nic, ta chodí po střechách. Obecní úřadzbudoval v měsíci únoru ve dvorní části Obecní-ho úřadu psí hotel, kam budou zavíráni všichnichycení volně pobíhající psi, jejichž majitelé jeponechají bez dozoru.

Půjčky na opravu rodinných domků Obec udělala mnoho pro zlepšení vzhledu ob-

ce. Jak ale zlepšit fasády a vzhled rodinnýchdomků, které jsou v soukromém vlastnictvía zrovna nyní nemají sousedé peněz navíc na je-jich opravy? I tady se řešení našlo. Vedení obcevypátralo možnost získání bezúročné půjčky naMinisterstvu pro místní rozvoj splatnou po 10 le-tech. Využilo této možnosti a založilo „Fond roz-voje bydlení v obci Olešnice“. Obec sama do fon-du přispěla 50% vkladem z peněz získaných pro-dejem obecní bytovky. Fond poskytuje občanůmpůjčky za přesně vymezených podmínek čerpánípeněz s minimálním úrokem 3 % na 8 let. Penízemohou být užity pouze na opravy fasád domů,střech, izolace domů, zateplení, půdní nástavby,domovní instalace, sociální zařízení, výměnyoken a dveří a opravy inženýrských sítí. Obec sipřitom vyhrazuje právo na výběrové řízení na po-skytování půjček žadatelům v jednotlivých le-tech. Již koncem roku bylo vidět, že mnoho ob-čanů půjčky začalo využívat. V tomto roce bylovyčerpáno celkem 530 000,- Kč půjček.

Evidence obyvatelK 1. dubnu čítá naše obec 1 791 obyvatel. Z to-

hoto počtu je 909 žen a 882 mužů. Obecní úřadvydal velmi zajímavou statistiku četnosti různýchjmen a příjmení v obci.

125. leté výročí Hasičského sboru SHD vzpomněl 18. července 125. výročí zalo-

žení sboru v obci. Ustavující schůze se při zaklá-dání sboru konala v hostinci Puchárna. Za členyse ihned přihlásilo 105 mužů z obce. Oslavy vý-ročí sboru proběhly v neděli 18. července 1999.Zahájeny byly mší svatou za živé i mrtvé členy

– 257 –


sboru v kostele sv.Vavřince. Ve 13.00 hodin bylvyhlášen poplach pro členy sboru. Po nástupuvyhrávala kapela na náměstí, vystoupily s pocho-dem mažoretky z Letovic a ve 14.15 nastoupilyjednotky SHD s ukázkami hašení požáru jak mo-derními hasícími přístroji, tak i historickou tech-nikou. Program pokračoval od 16.00 hod. hasič-ským výletem na zahradě KD.

Ústředí orelský den sportu Tělovýchovná jednota Orel Olešnice v rámci

90. výročí založení orla vypravila družstvo spor-tovců na „Ústřední den sportu“ do Vyškova dne11. září 1999. Dne sportu se celkem zúčastnilo 1700 sportovců, kteří soutěžili v 10 disciplínách.Olešničtí reprezentovali Blanenský okres a ŽupuKrekovu. Dosáhli velmi pěkných sportovních vý-sledků. Jan Soukal se umístil v první desítce v pě-tiboji a naše družstvo florbalu bylo dokonce na 1.místě, když ve finále porazilo celek Českých Bu-dějovic. Získalo Svatováclavský věnec a věcné ce-ny. Delegaci našich sportovců vedl starosta Orlapan Miroslav Blaha.

Budovatelské úsilí Zdravotní středisko - Obecní úřad převzal po-

čátkem 90. let do svého vlastnictví historický ma-jetek - Zdravotní středisko. Stav této budovy bylv té době neradostný. Zejména elektroinstalacea venkovní omítky byly ve velmi špatném stavu.Letos se konečně i tato budova dočkala oprav.V minulém století sloužila jako zemský sirotčineca chudobinec, ve II. svět. válce jako živnostenskáškola, později jako mateřská škola a od 60. let ja-ko zdravotní středisko. Péčí obce byla po opravěznovu otevřena několik let prázdná ordinace ob-vodního lékaře pro II. obvod, provedena nováelektroinstalace a následovně generální rekon-strukce fasády celé budovy.

Fotbalové hřiště - Obecní úřad realizoval dleschválených plánů výstavbu kabin, sociálního za-řízení pro sportovce a přístupové komunikace nafotbalovém hřišti v Olešnici. Již od loňského rokumají naši hráči nádherné travnaté hřiště. Hrubástavba kabin byla zahájena počátkem měsícekvětna a byla dokončena v rekordním čase za vý-razné aktivity místního fotbalového oddílu. Cílembylo vše dokončit do Olešnické pouti a je potřebavyslovit pochvalu za to, že se vše stihlo včas včet-ně krásné příjezdové komunikace.

Čistírna odpadních vod - Její výstavba patřila

spolu s přivaděči mezi velmi náročné investičníakce. Její zařízení je v provozu od roku 1995. Ka-pacitně byla projektována na 6 000 obyvatel, ne-pokryje však zvýšené nároky místních závodů.Proto byl zpracován projekt na instalaci výkoněj-ší technologie čištění odpadních vod. V dubnuproběhlo výběrové řízení na dodavatele rekon-strukce. Firma Hydrotech Brno, jako vítěz řízení,provedla v červenci příslušné práce a v poloviněsrpna byl zahájen roční zkušební provoz čistírnyodpadních vod.

Vodovod - Také problém pitné vody muselaobec v minulých letech několikrát řešit. V průbě-hu roku byly odstraněny dvě zásadní poruchy navodovodním řadu na ulici Horní Vejpustek a napřivaděči k vodojemu u Ostré Horky. Obec od-koupila za Lamberkem vrt od ZD Olešnice s tím,že bude napojen na stávající vodovod.

Náměstí - Na náměstí proběhla II. etapa re-konstrukce. Do země byl uložen rozvod el. ener-gie a následně na chodnících položena zámkovádlažba.

Hřbitov - Obecní úřad provedl také opravy nakatolickém hřbitově. Byla opravena brána, upra-veno stromořadí, opravena zadní zeď a márnice.Obec provedla také dláždění okolo kříže a rozší-ření osvětlení na hřbitově. Na hřbitov byl dále za-veden vodovod se třemi výtoky na zalévání hro-bů.

Kulturní život.Plesová sezóna proběhla od 2. ledna.Uskuteč-

nily se plesy: Hasičský, Myslivecký, Country bál,FC Olešnice, Moraviaflor, Dětský karneval, CKK+M tour, Mládež farnosti Olešnice.

Uskutečněny byly kulturní akce:„O líném Honzovi“ - 17. února pohádka na mo-

tivy J. Lady určená pro nejmenší diváky.„Don Quiote de la Ancha“ - 19. února u nás ho-

stovalo divadlo Klaunika, studiová scéna DivadlaBolka Polívky z Brna.

Oslava svátku matek - 7. května vystoupilys hudebním programem děti ZŠ Olešnice ZUŠ Le-tovice, akce byla spojena s výstavkou výtvarnýchprací dětí.

„Olešnická kytka“ - 5. června proběhl již XIV.ročník trampských hudebních soutěžních písní.Soutěžilo 10 hudebních souborů a 2 hostovaly.

Moravský ultramaraton - 16. a 17. července sev obci uskutečnil cíl a start 7. etapy této soutěže.Přímý přenos snímala Ostravská televize. Zúčast-

– 258 –


nili se běžci z ČR, Německa, Slovenska, USA, Bě-loruska, Maďarska, Francie. Účast našich divákůbyla slabá.

„Setkání harmonikářů“ – 6. listopadu se v KDuskutečnilo setkání harmonikářů z celé Moravya Čech.

„Budvarka“ – 24. listopadu u nás vystoupilaznámá dechová kapela pro příznivce tohoto žán-ru.

Mikulášská besídka – 4. prosince zorganizova-la Mládež farnosti Olešnice pro děti i jejich rodi-če kulturní odpoledne.

„Kamelot“ – 18. prosince v obci opět hostovalaznámá trampská kapela, kulturní akci zajišťovalaT. O. Zmijáci.

„Vánoční zpívání“ – 19. prosince pořádala dět-ská skupina Skřivánek pod vedením pana Slavíč-ka kulturní vystoupení pod patronací KDU ČSLv Olešnici.

Rok 2000

Počasí a úroda Po celý měsíc leden byla krajina přikryta po-

řádnou vrstvou sněhu. Přitom mrazy nebyly pří-liš velké – maximálně do –13 °C. V polovině mě-síce bylo dokonce 50 cm sněhu a po nadílce 20.ledna přišla kalamita. Sněhu bylo asi 70 cm a ně-které obce byly po silnici zcela nepřístupné.Teprve poslední lednové dny se oteplilo a sníh za-čal ustupovat. Kolem 10. února zmizel úplně. Ce-lý únor byl mírný s teplotami kolem 0 °C. Novázima začala 1. března, kdy zejména na horách na-padlo mnoho sněhu. U nás příliš problémů ne-způsobil. Ve druhé polovině března již tálo a by-lo teplé počasí. Polní práce začaly na přelomudubna. Celý duben byl mírný a ve druhé poloviněvelmi teplý. Nezvykle vysoké byly noční teplotya denní v posledním týdnu přesahovaly 24 oC.Tím bylo vlastně bouřlivě nastartováno přímo lé-to. Již 4. května kvetla řepka na polích a koncemdubna se na polích začalo projevovat sucho. Su-cho bylo i v květnu. Řepa na Jižní Moravě vůbecnevzešla a kdo u nás nezasázel brambory do 20.dubna, sázel je později doslova do prachu.Všechny ovocné stromy nádherně odkvetly jižv prvních květnových dnech, celá příroda byla asio měsíc napřed. Teprve 18. května přišly prvnídeště, aby zachránily úrodu. A nebyla nakonecšpatná. Výnosy brambor byly velmi dobré, i obilíse urodilo. Rekordní byla úroda ovoce. Snad

všechny ovocné stromy byly obsypány ovocem,že se ani všechno netrhalo. Takovou úrodu užmnoho let nikdo nepamatuje. Nejeden strom sepod tíhou ovoce rozlomil. Jen švestky, většinouještě zelené, předčasně opadaly. Počasí bylo pěk-né a příznivé i pro podzimní práce. V říjnu přišlyplískanice a deště. Sychravé počasí vydrželo aždo konce roku. Sníh napadl až den před koncemroku, a to ještě jen velmi málo.

Přijetí starosty města na Pražském hraděDne 2. března 2000 přijal prezident republiky

Václav Havel na Pražském hradě starosty obcí,které se staly vítězi regionálních kol soutěže Ves-nice roku. V doprovodu manželek byli starostovépřijati v soukromých prostorách Pražského hra-du, kde jim prezident poděkoval za aktivitu obcív soutěži; ocenil význam této soutěže.

Je ctí pro celé naše město, že náš starosta Pa-edDr. Zdeněk Peša mohl za všechny přítomné vy-stoupit a poděkovat prezidentu republiky jmé-nem všech za zájem o život na vesnici, záštitunad touto soutěží. Náš starosta při této příležitos-ti pozval prezidentský pár na návštěvu k nám doOlešnice. Manželce prezidenta předal jako dárekmodrotiskové výrobky a tiskové materiály propa-gující Olešnici.

Fond rozvoje obceMěsto Olešnice nabídlo i v letošním roce mož-

nost výhodných půjček na opravy a údržbu ro-dinných domků. Pro tyto účely byla vyčleněnačástka 1 200 000,- Kč. Zájem byl pochopitelněhlavně o půjčky na opravy fasád domů. K měsícibřeznu bylo evidováno již 14 žádostí - obec všemvyhověla a uvolnila částku 700 000,- Kč. Protoževšak pouze 1 zájemce žádal o půjčku právě na fa-sádu, rozhodlo město, že půjčky na fasády proobčany zvýhodní tak, že každý stavebník obdržíúčelově v případě opravy fasády nenávratnoupůjčku 5 000,- Kč z prostředků města.

Boje o mobilní sítě nad městemNení to tak dlouho, co se o naši dušičku stara-

la společnost SPT Telecom, když nám křížemkrážem rozkopala město a položila všude telefon-ní kabely. Učinila tak důsledně i v okolních ob-cích, kde ke každé chalupě přivedla dráty, kdybynáhodou bylo přáním některé babičky pořídit sitelefon. Nyní přišla nová nabídka od konkurence.Společnost Radiomobil postavila v červnu 1999

– 259 –


na Závrší 53 m vysoký stožár sítě Paegas, aby-chom mohli používat mobilní telefony od tétospolečnosti. Než společnost stačila vysílač uvéstdo plného provozu, už postavila konkurence Eu-rotel obdobný vysílač na katastru Prosetína s do-brým pokrytím našeho města, aby si sousedémohli vybrat. Aby byla konkurence na našemměstském teritoriu dokonalá, zahájila společnostEricsson v listopadu výstavbu třetího vysílače naPeterkově kopci pro síť Oskar. Někteří občané ne-přijímali tyto stožárové stavby s nadšením, alepokroku se bránit nedá. Spojení se světem musí-me mít, snad jen těch železných věží nemuselobýt tolik.

Olešnice má také napojení na internet. Samot-ný městský úřad má od roku 1999 vlastní „webo-vou“ stránku www.Olesnice.cz, která je velmidobře zpracovaná. Obsahuje informace o historiii současnosti města, průmyslu a životě obyvatel.Prostřednictvím této stránky se o nás mohou do-vídat lidé na celém světě.

Propagační materiály o našem městěV souvislosti s výraznými úspěchy našeho

města vyšlo mnoho článků a informací ve sdě-lovacích prostředcích. Ty přispěly ke zlepšenípropagace našeho města i naší okolní přírody.Mimo to byly vydány:

Inforočenka mikroregion Olešnicka - vydalafirma CHAS Moravská Třebová. Brožurka ob-sahuje důležitá telefonní čísla obecních úřadůa přehledy nabízených služeb občanům.

Turistická mapa Křetínsko - Svratecký trojú-helník - která vznikla ve spolupráci 17 města obcí našeho regionu,

Videokazeta Olešnice očima filmařů - obsa-huje reprodukce starých amatérských filmů,které natočil v minulosti v obci filmový krou-žek. Kvalita nahrávky není sice veliká, ale his-torická hodnota je pro naše město nesmírná.

Videokazeta Olešnice 2000 – Rada obecníhoúřadu zadala panu Břetislavu Petrovi zakázkuzachytit na videozáznam současný život obce.

Pověsti městečka Olešnice – kniha byla dánado prodeje v době konání Olešnické pouti. Se-stavil ji PaedDr.Peša Zdeněk na základě po-známek a částečně autentických pověstí panaJosefa Višinky, bývalého kronikáře obce. Ob-čané si ji mohli zakoupit na výstavě fotografiív průjezdu radnice o pouti. Na výstavě mohliobčané i podepsat listiny, které pak byly umís-

těny do nové věžičky radnice na památku probudoucí generace.

Soutěž Evropské unie Evropská unie letos vyhodnocovala soutěž

Vesnice Evropy 2000. Celkem byl přihlášeno32 ze zemí Evropské unie a dále Polska, Ma-ďarska, Slovinska, Slovenska, a České republi-ky. Z naší republiky byla přihlášena Olešnicejako vítěz roku 1999 a Jiřetín pod Jedlovou - ví-těz Vesnice roku 1998.

Podkladové materiály, fotografie a další našeobec odeslala do Vídně do začátku března.

Dne 15. května naše město navštívila tří-členná mezinárodní komise Evropské agentu-ry pod vedením Charlese Koumena z Lucem-burska. Komise si prohlédla obec a zajímala seo činnost spolků a aktivity občanů. Na závěrpoděkovala za naši práci a vyslovila všemuznání. Závěrem června obdržela naše obecfaxovou zprávu, že Evropskou cenu získalosdružení obcí Kirchlinten v Dolní Sasku v Ně-mecku. Olešnice obdržela zvláštní cenu v jed-notlivých oblastech. Představitelé obce bylipozváni na slavnostní vyhlášení výsledků Ev-ropské soutěže a převzetí ocenění 12. října doněmeckého Kaiserslauternu. Starosta městaPaedDr. Zdeněk Peša tam za nás vyzvedl cenuza obnovu venkova pro mimořádné výkony, zaaktivity posilující identitu vesnice, snahu o za-bezpečení pracovních míst v zemědělství stej-ně jako výrazné úsilí o budování infrastruktu-ry ohleduplné k životnímu prostředí.

Na předání cen do Německa nejel náš sta-rosta osamocen. Z našeho města byl vypravencelý autobus Cestovní kanceláře K+M tour na-šich občanů, zastupitelů obce i jejich rodin-ných příslušníků, ale i zástupců dalších obcípřihlášených do soutěže.

Ocenění bylo velkým úspěchem nejen naše-ho města, ale celé republiky, neboť se nám jejdostalo v konkurenci velmi náročné. Zejménaněmecké a rakouské obce mají mnohem delšítradice ve zlepšování životního prostředí své-ho okolí, více zkušeností a nesporně i lepšíekonomické zázemí.

Volby do krajského zastupitelstva Po rozhodnutí parlamentu o zřízení vyšších

správních celků v naší zemi byly vyhlášeny12. listopadu volby do krajských zastupitel-

– 260 –


stev. Všeobecně se očekávalo, že bude maláúčast voličů, kteří si voleb v posledních letechužili až dost a nové úřady si navíc už ani ne-přáli.

V naší obci se poprvé volilo nikoli v Kultur-ním domě, ale v obřadní síni naší radnice. Za-psaných voličů jsme měli 1 390. Voleb se u nászúčastnilo 666 voličů, což bylo 47,91 %. V po-rovnání s jinými jsme měli účast voličů dob-rou. Však jsme také měli „želízko v ohni“. Nakandidátní listině Nestraníků pro Moravu bylzapsán starosta naší obce. Získal 329 prefe-renčních hlasů. Jinak výsledky hlasování bylynásledující: Nestraníci pro Moravu získali 379 hlasůČtyřkoalice 145 hlasůKSČM 59 hlasůČSSD 31 hlasůODS 26 hlasů

Starosta našeho města PaedDr.Zdeněk Pešabyl zvolen do Krajského zastupitelstva.

Udělování ocenění „Plaketa města“ Městská rada rozhodla, že v našem městě

budou každoročně udělovány zlaté, stříbrnéa bronzové plakety občanům, kteří se význam-ně zasloužili o její rozkvět. Návrhy na oceněníbudou moci podat všichni občané, samosprávači spolky, a to ve lhůtě do 30. června. Návrhypak projedná Kulturní a školská komise a pře-dá je obecní radě, která nejlepší navrhne obec-nímu zastupitelstvu ke schválení.

První návrhy na udělení 2 zlatých, 6 stříbr-ných a 5 bronzových plaket schválilo naše za-stupitelstvo 9. listopadu. Bylo rozhodnuto, žepředání vyznamenaných proběhne vždy v denvýročí udělení statutu města.

Dne 1. prosince 2000 se u nás uskutečnilaprvní oslava. Letos byla spojena navíc s 90.výročím otevření stávající olešnické školy. Ši-roká olešnická veřejnost, naši rodáci a učitelébyli pozváni v 15.00 hodin na prohlídku našíkrásně vyzdobené školy. Ve všech třídách by-ly výstavy prací dětí, přítomno bylo mnohoučitelů současných i těch, kteří ve škole půso-bili před desítkami let. Od 18.00 hodin se ko-nalo v Kulturním domě slavnostní shromáždě-ní, na němž vystoupili s kulturním progra-mem žáci naší ZŠ, byla promítnuta novávideokazeta Olešnice roku 2000 a předáno 13plaket města.

Zlatou plaketu obdrželi: generál v. v. ZdeněkŠkarvada, letec R.A.F. za jeho aktivní odporproti okupaci země v době druhé světové vál-ky a Ivan Kis za prokázanou odvahu v jednot-kách Československé armády ve druhé světovéválce

Stříbrnou plaketu převzali: František Žíla,Zdeněk Pospíšil, Marie Fialová, Stanislav Bla-ha, Jaroslav Stejskal a Vlastimil Člupek.

Bronzovou plaketu převzali: Jan Haupt,František Bílek, Zdeněk Halas, MVDr. JaroslavSlavíček a T.O.Zmijáci.

Sport v našem městě Za hlavní sportovní akci roku můžeme roz-

hodně vyhlásit boj našich fotbalistů o postupdo 1. B třídy meziokresního přeboru. Našemužstvo rozhodně ani v minulých letech ne-patřilo mezi slabé týmy. To, že se jim městopostaralo o krásné hřiště, však na ně působilovelmi silně. Sami o hřiště pečovali a jeho vý-stavbě a údržbě věnovali bezpočet brigádnic-kých hodin. Hráči také zintenzivnili tréninka výsledky se brzy dostavily. Celou jarní polo-vinu sezóny se hráči drželi na předních mís-tech okresního přeboru. Poslední utkání sou-těže sehráli doma v Olešnici s druhým kandi-dátem na postup do vyšší třídy - Skalicí nadSvitavou. Diváků přišlo povzbuzovat nebývalémnožství, asi 800, hráči byli dobře připravenii prasátko se na ohni opékalo a pivo v bečce sechladilo. Přes velkou snahu našich hráčůskončilo utkání 1:1 a postupujícím mužstvembyla Skalice. Hráči i diváci byli zklamáni, alekaždá rána přebolí a na podzim se začíná sou-těž znovu.

Běh Terryho Foxe Olešnice se přihlásila k organizaci běhu Terry-

ho Foxe. Proběhl 20. června v lesoparku Skalky.Zúčastnilo se 298 soutěžících, kteří svou účastía zápisem na startu věnovali 11 185,50 Kč na kon-to výzkumu rakoviny.

Atletické přebory žáků ZŠ o pohár starostyměsta

Uskutečnily se 5.–6. června 2000 na atletickémareálu na koupališti a na kluzišti. Za masovéúčasti žáků školy se soutěžilo v mnoha disciplí-nách. Rozdalo se 78 sad medailí.

– 261 –


Pochod Olešnice - Štěpánov Pochod v celkové délce asi 15 km pořádala

T.O.Zmijáci za účasti asi 70 turistů.

Jednota Orel Olešnice Dne 27. května pořádala Jednota Orel orelské

celostátní závody v běhu. Zúčastnilo se 145 zá-vodníků ze 16 Jednot Orla. Olešničtí si vedli zna-menitě. Obsadili 2x 1. místo, 1x 2. místo a 4x 3.místo v jednotlivých kategoriích. Soutěž přispělak propagaci sportu i našeho města.

Cyklostezky mikroregionu Město Olešnice podalo po dohodě se spádový-

mi obcemi žádost o přidělení dotací k značenícyklostezek našeho mikroregionu. V srpnu bylatato dotace schválena a stezky pro cyklisty v ná-sledujícím období vyznačeny.

Župní turnaj ve florbalu V sobotu 11. listopadu uspořádala Jednota Orel

v Olešnici župní turnaj ve florbalu – „sálovém po-zemním hokeji“. Zvítězilo v něm družstvo star-ších žáků z Olešnice.

Suchý slalom na Závrší Dne 21. října pořádala místní TJ Sokol tradiční

4. ročník závodu v „suchém slalomu“ na Závrší.Soutěž připomíná lyžařský slalom pouze tím, žezávodníci mají lyžařské hole, ale jinak běží s kop-ce po trávě mezi brankami. Závodilo 30 sportov-ců.

Budovatelské úsilí Město získalo na základě výsledků soutěže

Vesnice roku dotaci 1 000 000 Kč, která přispělana finanční krytí Programu obnovy našeho měs-ta.

Květen, díky příhodnému počasí, byl měsíc za-hájení rekonstrukce celé střechy a krovů naObecním úřadě. Při té příležitosti byl zpracovánprojekt na vybudování věžičky na střeše radnice -podobné historické, která naši radnici zdobila dopožáru v roce 1827. Po opravách byla na radnicivyměněna okna a opravena fasáda budovy.

Na místním koupališti byl instalován nový roz-vod vody z nerezu k čističce a instalovány novévodotrysky. Pro napouštění koupaliště byl využitzdroj vody od obecního úřadu, který dosud bylnevyužit sveden do místní kanalizace. Město ne-chalo zbudovat v areálu koupaliště stálou promí-

tací plochu letního kina. Promítací plochu vybu-dovala firma Agroplast Olešnice.

V srpnu a září bylo vybudováno nové dětskéhřiště u tenisových kurtů zastavěním části školnízahrady. Škola tak přišla zhruba o polovinu škol-ního pozemku. Dlužno však říci, že školní poze-mek byl svou rozlohou neúměrně velký pro škol-ní výuku a bylo velmi obtížné jej s dětmi udržo-vat.

Město chtělo výstavbou nového hřiště nahraditdětem z Družstevní ulice jejich dosavadní neudr-žované hřiště, na němž byla plánována výstavbaDomu pečovatelské péče. Řešení narazilo na ne-souhlas obyvatel v této části bydlících. Když bylivyzváni, aby se písemně vyjádřili k návrhu měs-ta, jejich stanovisko již nebylo jednoznačné. Ro-zumná dohoda pomůže často řešit velké věci.

V měsíci září byla provedena oprava živičnéhopovrchu vozovky v ulici generála Čápka, uliciznačně zatížené provozem. Oprava byla nutná po5ti letech provozu od generální opravy inženýr-ských sítí a vybudování kanalizace.

Městský úřad nechal zpracovat projekt „Re-konstrukce zeleně v lesoparku Skalky“. V souvis-losti s tím bylo požádáno Ministerstvo životníhoprostředí o přidělení dotace na výsadbu stromůa keřů v této lokalitě. V průběhu října se práce nazlepšení lesoparku Skalky rozběhly naplno.Z přidělených dotací se podařilo krýt

70 % nákladů. Jen aby zejména mládež nověupravené a vysázené plochy neponičila.

V listopadu byla kompletně dokončena posled-ní část rekonstrukce osvětlení města. Můžeme ří-ci, že je tak kompletně zmodernizováno osvětle-ní celé obce.

Město v průběhu roku 2000 připravovalo sta-veniště Domu pečovatelské péče. Byl dokončenprojekt, vytyčeno celé staveniště, zajištěny fi-nanční prostředky pro výstavbu formou čerpánídotací od Ministerstva pro místní rozvoj. Posled-ní nejdůležitější věc byla nejobtížnější. Schválenía tedy i dotace na výstavbu proběhly na samý ko-nec roku, a tak byly provedeny alespoň zemnía betonářské práce na základech stavby.

Další mimořádně náročnou akcí byla plánova-ná výstavba suchého poldru se stálou zvodní - li-dově rybníka na louce pod Lamberkem. Bezpočetpříprav a jednání okolo výstavby nakonec vázl naschválení, a tedy i získání dotací na toto dílo. Prv-ní varianta velkého rybníka schválena nebyla.Město obratem připravilo druhou variantu s men-

– 262 –


ší zvodní. Také tyto práce byly povoleny na samýkonec roku. Z důvodu nepříznivého počasí se dokonce roku s pracemi prakticky nezačalo.

Kulturní život v obciPlesová sezóna byla zahájena dne 8. ledna

Mysliveckým plesem, následoval Moraviaflor,Country bál, CK K+M tour, Dětský karneval, FCOlešnice, Sdružení podnikatelů, Hasičský, Hasičiokrsku Olešnice, Mládež farnosti Olešnicea Ostatkový věneček.

„Byl jednou jeden drak“ - divadelní představe-ní souboru ze Znojma dne 23. února v Kulturnímdomě

„Rybářské závody“ - již tradiční závody v lovuryb udicí u rybníka Obecňák pro veřejnost (6.května)

„Oslava svátku matek“ - 9. května připravilyděti MŠ Olešnice s učitelkami kulturní pásmo

„Zelňačka“ - 13. května hostoval u nás ochot-nický spolek z Rájce Jestřebí.

„Olešnická kytka“ - 3. června proběhl XV. roč-ník přehlídky i soutěží hudebních skupin na za-hradě za Kulturním domem.

„Městské pivní slavnosti“ - na zahradě Kultur-ního domu připravily místní spolky spolu s měs-tem 1. pivní slavnosti dne 8. července

„Moravský ultramaraton“ - dne 5. července seměsto stalo cílem páté etapy IX. ročníku této sou-těže, na koupališti byl sváteční podvečer s hud-bou.

Letní kino Olešnice promítalo po celý srpen nanovou promítací plochu, bylo celkem 14 film.představení.

Včelařská výstava a Výstava drobného zvířec-tva - obě akce proběhly velmi úspěšně v doběolešnické pouti.

Festival dětských pěveckých sborů - 20. říjnapořádala ZŠ již 5. ročník setkání pěveckých ta-lentů.

Lampionový průvod - 25. října pořádala Kul-turní a školská komise spolu se Střediskem vol-ného času při ZŠ lampionový průvod ukončenýohňostrojem u školy.

Setkání harmonikářů - 11. listopadu pořádalave městě cestovní kancelář K+M tour tradiční set-kání harmonikářů.

„Sněhová královna“ - 17. listopadu shlédli ob-čané divadelní představení, s nímž hostoval sou-bor Mladá scéna z Ústí nad Labem

„Vánoční zpívání u cimbálu“ - na 10. prosince

připravila CK K+M tour vyprávění s hudbou o ví-ně a Již. Moravě.

„Vánoční koncert s Koroužankou“ - 17. prosin-ce pořádala KDU ČSL koncert dechové hudby Dr.Chalupníka, proběhla i výstava fotografií.

„Kamelot“ - 16. prosince v našem městě vy-stoupila známá skupina, současně s ní vystoupilai předskupina místních hudebníků „Kormorán“

Koncert dechové hudby - 20. prosince pořádalmístní závod Mlékárna koncert pro olešnickouveřejnost a zákazníky podnikové prodejny

Ochotnické divadlo - místní mládež sehrála proveřejnost již druhé divadlo v areálu chovatelů.

KONEC

– 263 –


Pamětní knihaobce

městečko Olešnice

založená roku

1859

Poděkování všem kronikářům, kteří zapsali historii města jako odkaz budoucím generacím

a všem, kdo se podíleli na knižním vydání kroniky. Za zastupitelstvo města

PaedDr. Zdeněk Peša, starosta

Vydalo Město Olešnice v roce 2004, nákladem 70 ks© foto: archivy Městského úřadu a občanů města Olešnice

© CHAS Moravská TřebováI. vydání


– I –

Výřez z mapy Moravy J. A. Komenského

– II –

Olešnice kolem roku 1752

Škola a kostel před rokem 1882 (akad. malíř Otakar Oderský)

Stavení čp. 167 v roce 1873

– III –

Radnice před rokem 1873

Olešnické náměstí na přelomu19. a 20. století

– IV –

Olešnické náměstí a přilehlé ulicena přelomu 19. a 20. století

– V –

Přelom 19. a 20. století

– VI –

Stavby školy v r. 1908

Otevření školy v r. 1910

– VII –

Evangelický kostel

– VIII –

Ochotnické divadlo v Olešnici

– IX –

Bourání divadla v r. 1938

– X –

Katolický farní kostel

– XI –

– XII –

Pozemek pro Orlovnu

Jednota Orel

Výstavba Orlovny r. 1926

– XIII –

Členové jednoty Orelv r. 1920

Členové jednoty Orel v r. 1925

– XIV –

Členové jednoty Orel v r. 1926

– XV –

Rekonstrukce Orlovny v r. 1985

Členové Orla

– XVI –

Sokolovna v r. 1927

– XVII –

Šibřinky v r. 1948

– XVIII –

Stavba zdi před kostelem v r. 1940

Stavba koupaliště v r. 1935

– XIX –

Socha sv. Václava před kostelem (r. 1941)

Stavba zdi (r. 1940)

– XX –

Statek čp. 156

Dům čp. 80

Dům čp. 268

– XXI –

Čuhlova cihelna

Textilní továrna

– XXII –

Panoráma Olešnice v r. 1940

Firma Matonoha v r. 1940

Centroflor r. 1960

Rok 1950

Výstava zahrádkářův Orlovněr. 1964

– XXIII –

– XXIV –

Fotbalové hřiště po rekonstrukci r. 1999

Olešnice zvolena Vesnicí roku 1999

Převzetí Ceny obnovy venkova (2000)

Určení Olešnice městem předsedou PS PČR (1999)

Date post:	19-Oct-2021
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

Pamětní kniha obce - Olešnice

Documents