už nestačí...Když jiný koníček

Pět důvodů, proč právě kůň

Pro své klienty vydává ČSOB a její finanční skupina • podzim 2012/zima 2013

pokud jste ještě nepropadli kouzlu jízdy v koňském sedle, možná se tak stane, až si v tomto čísle Panoramy přečtete všechny důvody, proč je právě jezdectví zdravé. Když se kůň stane vaším koníčkem, když se vám podaří podmanit si jeho sílu a zá-roveň se jí přizpůsobit, věřte, že i pracov-ní výzvy se vám budou překonávat snadněji. Notnou dávku energie budeme všichni v následujících měsících potřebovat. Rok 2013 bude pravděpodobně rokem stag-nace, a jak je vidět a slyšet ze všech stran, taky rokem nejistot. Ale rozhodně to neznamená, že by měl kdokoliv propadat depresi. Jak říká v roz-hovoru pro Panoramu Jan Krob, ředitel Specializovaného financování ČSOB, chce to „uvědomit si vlastní schopnosti a vyu-žít třeba i netradičních příležitostí, které se nabízejí“.Že existuje řada firem, které své možnosti a schopnosti dobře znají a daří se jim i dnes, o tom svědčí některé další články v tomto magazínu. TOS VARNSDORF, EP Energy, Euroclinicum – to jsou jména ně-kterých z nich. Jejich projekty se realizo-valy díky spolupráci s naší bankou. Nepřehlédněte v tomto čísle Panoramy také rozhovor s klimatologem Janem Pre-telem. Nedozvíte se sice, jaký bude rok 2013, co se teplot týče, ale jeho slova vás do jisté míry určitě uklidní: žádná klima-tická katastrofa se v dohledné době nečeká.

Hezké čtení přeje vaše ČSOB.

makroekonomika 3 Rok 2013: Zřejmě nás čeká stagnace

cestujeme 4 Itálie, země, kde najdete skoro všechno

rozhovor 8 Jan Krob: Jsme zdravou oponenturou pro plány našich klientů

exportní financování 10 Byli jsme na strojírenském veletrhu v Brně

11 Celosvětová konference potřinácté

představujeme pobočky 12 Pobočka pro korporátní klientelu Ústí nad Labem & Liberec

představujeme naše klienty 14 TOS VARNSDORF: Zodpovědnost vůči regionu

produkty 16 Úrokové zajištění při sazbách na historických minimech

specializované financování 17 Miliarda eur pro EP EnergyKlubový úvěr pro LASSELSBERGER

18 Nový Standard ČBA pro syndikované financování

projektové financování 19 Novinky v podpoře obnovitelných zdrojů z první ruky

obchodní financování 20 ČSOB je významným partnerem v zemích SNS

21 Setkání Meet and GreetVystavování záruk podle novely celního zákona

EU Centrum / ČSOB Advisory 22 Výzkum a vývoj může být levnějšíPotřebujete poradit s řízením organizace?

záruky / obchodování s Ruskem 23 Jednotná pravidla pro záruky v praxi Ruské zemědělství - šance pro export

obchodování s Čínou 24 Čínský trh nabízí řadu příležitostí

rozhovor 25 Jan Pretel: Jaro už nejspíš nebude...

volný čas 28 Pohled na svět z koňského hřbetu

panorama magazín pro klienty Československé obchodní banky, a. s.

Vydavatel ČSOB, Radlická 333/150, Praha 5 • DTP a zlom www.flashstudio.cz • Redakce a výroba AC&C Public Relations, s. r. o., Čistovická 11, 160 00 Praha 6Spojení Libuše Bautzová, šéfredaktorka, tel.: 220 515 314, e-mail: libuse.bautzova@accpr.cz • Vychází 2x ročně • Vydáno 27. 12. 2012Registrace u MK ČR pod číslem E 14672

ObsahVážené čtenářky, vážení čtenáři,

8 19 28

Generální ředitel ČSOB Pavel Kavánek byl s platností od 1. ledna 2013 jmenován čle-nem výkonného výboru KBC s odpovědností za nově zřízenou divizi Česká republika.

K témuž datu se vrcholové výkonné vedení ČSOB rozšiřuje ze sedmi na osm členů pří-chodem Marka Ditze. Ten působí v ČSOB od roku 1994, naposledy ve funkci vrchního ředitele Korporátního a institucionálního bankovnictví.

Pavel Kavánek členem výkonného výboru KBCS 1. lednem 2013 dochází v ČSOB k několika významným personálním změnám.

Zároveň s těmito změnami ve vrcholovém vedení dojde i k předefinování odpovědností vybraných členů vedení. „Cílem změn je posí-lit náš obchodní model tak, aby co nejlépe odpovídal měnícím se klientským potřebám,“ komentuje změny v ČSOB Pavel Kavánek.

Na místo Marka Ditze nastoupí do funkce vrchního ředitele Korporátního a institucio-nálního bankovnictví k 1. lednu 2013 dosa-vadní výkonný ředitel útvaru Právní služby Ján Lučan. Během posledních patnácti let působil v oblasti kapitálových trhů, restruk-turalizace, divestic, právních služeb a speci-álních projektů. V ČSOB pracuje od roku 2000.

Ke změnám došlo v listopadu 2012 také v představenstvu a ve vedení společ-nosti ČSOB Asset Management. Dosavadní člen představenstva Jan Barta byl jmenován předsedou představenstva a generálním ředitelem společnosti. Spolu s ním v představenstvu dále zasednou Nicole Krajčovičová a Aleš Zíb (oba do-sud působili jako členové dozorčí rady spo-lečnosti). Nicole Krajčovičová bude odpovědná za oblast zpracování operací, řízení rizik, právní oddělení a oddělení compliance. Aleš Zíb bude i nadále řídit finance a navíc přebírá odpovědnost za ří-zení správy klientských a fondových portfolií.

2 obsah / aktuálně

Po přechodném oživení v letech 2010 a 2011 (kdy se ovšem v žádném čtvrtletí ne-podařilo překonat výsledky předcházející recesi 2009) odhadujeme, že finální výsled-ky za rok 2012 ukážou meziroční pokles hrubého domácího produktu (HDP) okolo 1 %. Pro rok 2013 prognózujeme z vnějších i vnitřních důvodů stagnaci české ekonomiky.

Evropské zpomaleníHlavním vnějším důvodem očekávané stag-nace je pokračující proces fiskální konsoli-dace eurozóny, který je z hlediska jejího přežití nevyhnutelný. Jeho průvodním je-vem je však zpomalení evropského růstu, a tím i poptávky po českých vývozech, a čis-tého přílivu přímých zahraničních investic.Skutečnost, že jsme ještě na podzim roku 2012 dosahovali rekordních přebytků ob-chodní bilance, je třeba vnímat souběžně s tím, že se tak dělo při zpomalování mezi-ročního tempa růstu vývozu i dovozu. To na-značuje existující limity přínosu zahraničního obchodu pro růst českého HDP v roce 2013.Bohužel dnes nic nenasvědčuje tomu, že by oslabení podpory růstu HDP ze strany vněj-

Rok 2013: Zřejmě nás čeká stagnaceČeské hospodářství v roce 2012 opět sklouzlo do recese. Naplnily se tak obavy analytiků, kteří již v období hlubokého propadu roku 2009 varovali před hrozbou takzvané „double-dip recession“, recese s dvojím dnem. V roce 2013 očekáváme nulový hospodářský růst.

ší poptávky mohlo být vykompenzováno výrazným posílením poptávky domácí. Rov-něž česká vláda musí usilovat o co nejstříd-mější výdaje veřejných rozpočtů, zatímco domácnosti i v příštích dvanácti měsících bude držet zkrátka nepříznivý vývoj reál-ných mezd a přetrvávající, na české poměry relativně vysoká nezaměstnanost. Svou roli sehraje i nejistota plynoucí z možného zvý-šení nutných výdajů v budoucnu, ať už z důvodu vyšších sazeb DPH, v důsledku vyšších cen paliv a energií nebo potřeby vy-tváření finančních rezerv pro případ stáří a nemoci.

Obrat v druhém pololetíNa rozdíl od nulového růstu a mírně vyšší míry nezaměstnanosti jsou naše odhady spotřebitelské inflace a kurzu koruny pro rok 2013 vcelku optimistické. I přes schvále-né zvýšení sazeb DPH, které se do inflace samozřejmě významně promítne, bude pla-tit, že mimodaňové cenové tlaky zůstanou slabé. Po odeznění dopadu daňových změn se inflace vrátí do okolí inflačního cíle ČNB

(2 % meziročně). Průměrný kurz koruny vůči euru očekáváme v roce 2013 o něco silnější než v roce předchozím za předpo-kladu, že ČNB nezačne proti koruně silně intervenovat a koruna se nestane nástrojem tzv. carry trades. Protože se současně do-mníváme, že americký dolar si i nadále po-vede lépe než euro, vůči USD by měla koruna v roce 2013 mírně oslabit.Vzhledem k víře v postupné odeznění hos-podářského oslabení ve druhé polovině roku 2013 predikujeme celoroční výkon průmyslové výroby i maloobchodního pro-deje v České republice na mírně vyšších úrovních než v roce 2012. V prvním případě očekáváme dvouprocentní, ve druhém půl-procentní růst. Odvětvím, jež se naproti tomu ani v dalších měsících z propadu ne-vymaní, bude podle našeho očekávání sta-vebnictví. Nicméně i tam by se mělo tempo meziročního poklesu alespoň zmírnit: z –3,3 % predikovaných pro rok 2012 na –1,5 %.

Kontakt: Martin Kupkahlavní ekonom ČSOB e-mail: mkupka@csob.cz tel.: 261 353 558

Obchodní centra jsou plná zboží. Lidem se ale nechce nakupovat tolik jako v minulých letech. Snad příští rok…

3makroekonomika

Krajina jako obrazOlivové háje, vinice, středověká města na vyvýšených pahorcích obklopená etrus-kými hradbami – Toskánsko je z 20 regionů Itálie (obdoba našich krajů) rozhodně jed-ním z těch nejkrásnějších. Velká přírodní rozmanitost, téměř ideální klima a bohatá kulturní tradice činí z této oblasti stále oblí-benější cíl návštěvníků z celého světa.Toskánsko je považováno za kolébku rene-sance. Ne náhodou je také působivá scené-rie zdejší krajiny přirovnávána k malbám renesančních mistrů. Za všechny velikány výtvarného umění a architektury, kteří zde působili (a také se tu narodili), můžeme jmenovat Leonarda da Vinciho a Michelan-gela Buonarrotiho. Renesance se zrodila v 15. a 16. století v hlavním městě Toskánska, ve Florencii,

Itálie, země, kde najdete skoro všechnoTemperamentní, slunná, pestrá, pohostinná... Itálie je zemí mnoha barev a chutí a každý návštěvník si zde najde to své. Ať už chcete obdivovat prastaré památky a osobitá místa, lyžovat, odpočívat u moře nebo si vychutnávat vynikající jídlo a víno, země ve tvaru holínky vás rozhodně nezklame. Jedním z nejmalebnějších regionů je Toskánsko.

Starobylá Florencie je kolébkou renesance.

v té době jednom z nejbohatších měst a vý-znamném centru obchodu a umění. „ Athény středověku” jsou dnes doslova magnetem pro každého, kdo na cestách za-jímají především památky a umělecká díla. Mezi zdejší lákadla patří například galerie Uffizzi vystavující mimo jiné díla význam-ných renesančních mistrů, most Ponte Vecchio s řadou obchůdků či hlavní náměs-tí Piazza della Signoria. Na výčet všech pa-mátek ale není v tomto článku dostatek prostoru – vždyť ve Florencii se nachází až třetina kulturních pokladů Itálie! Také další toskánská města mají co nabíd-nout. Za všechny můžeme zmínit Pisu, kte-rou nejvíce proslavila známá Šikmá věž na Campo dei Miracoli (náměstí Zázraků), Arezzo, jedno z nejbohatších toskánských měst, kde se vyrábějí celoevropsky proslulé zlaté šperky, či Sienu.

Město, kterým se prohánějí koně Siena leží ve zvlněném kopcovitém terénu kraje Chianti, kde se rodí stejnojmenné pro-slavené víno. Město si dokáže každého ná-vštěvníka podmanit množstvím historických a architektonických památek reprezentova-ných starobylými paláci, věžemi a kostely. Nejen na ně se sem však jezdí každoročně dívat tisíce turistů. Siena má totiž ještě jednu velkou atrakci: slavnosti Palio, divoké dostihy na neosedlaných koních. Koně s jezdci musí třikrát objet náměstí Piazza del Campo včet-ně zatáčky svatého Martina, která je podob-ně obávaná jako třeba Taxisův příkop

4 cestujeme

na Velké pardubické – dráha se v ní prudce svažuje a ostře zahýbá doprava. Dostih je ne-jen náročný, ale také nebezpečný. Zranění či úmrtí koní při něm nejsou výjimkou. Palio jsou spíše než sportovním utkáním společenskou událostí – koně totiž reprezen-tují městské části Sieny zvané kontrády (z celkových 17 se jich účastní 10), mezi nimiž panuje odvěká rivalita. Při závodech tak do-chází, podobně jako u nás ve fotbale, i k uplá-cení, podvádění či dopingu. Dostihu předcházejí celé dny průvodů v nádherných krojích, výzdoba a vyvěšování vlajek jednotli-vých městských částí. Kontráda, jejíž kůň zví-tězí (vítězství se počítá i koni bez jezdce), pak svůj úspěch bouřlivě oslavuje několik dní. Palio se konají tradičně dvakrát do roka: 2. července (Palio di Provenzano, na počest Madony di Provenzano) a 16. srpna (Palio dell Assunta, na počest Svaté Matky Boží). S počátkem již ve 13. století je sienské Palio nejdéle existujícím dostihem, proto jej jako kulturní dědictví chrání UNESCO. Navzdory protestům ochránců zvířat tuto strhující po-dívanou každoročně sledují desítky tisíc lidí.

Průzračné moře a vůně květinK Toskánsku neodmyslitelně patří také ně-kolik ostrovů a ostrůvků v Tyrhénském a  Ligurském moři. Sedm z nich (Elba, Capraia, Giglio, Giannutri, Gorgona, Monte-cristo a Pianosa) tvoří jeden z největších ná-rodních parků v Evropě – Toskánské souostroví. Relativně blízko leží také větší a známější ostrovy Středozemního moře, Korsika, Sardinie a Sicílie, na něž pravidelně jezdí trajekty z Livorna, nejdůležitějšího pří-stavu Toskánska. Z toskánských ostrovů je největší a nejzná-mější Elba s rozlohou 224 km2, vzdálená od italské pevniny 10 kilometrů. Tento ost-rov je spojen se jménem vojevůdce a císaře Napoleona Bonaparta, který zde od roku 1814 pobýval v nuceném exilu. Vězení to

bylo více než příjemné – byl jmenován císařem ostrova a k dispozici měl osobní gardu čítající 700 mužů. Přesto tu Napoleon dlouho nevydržel a po devíti měsících a 21 dnech odtud uprchl zpět do Francie. Elba je ale mnohem více než jen místem pře-chodného pobytu jednoho slavného muže. Patří k nejmalebnějším ostrovům ve Středo-zemním moři a vyznačuje se mimo jiné velmi členitým pobřežím s mnoha zátokami. Voda je křišťálově čistá stejně jako vzduch pro-dchnutý vůní květin. Můžete odpočívat na vyhlášených plážích, navštívit řadu pamá-tek, zajít si k minerálnímu prameni La Piccola Miniera nedaleko přístavního města Porto Azzuro nebo se třeba nechat vyvézt lanov-kou na nejvyšší vrchol Monte Capanne. Elbu mají ve velké oblibě potápěči; kromě úchvatného mořského světa mohou pozo-rovat potopené vraky lodí. Pro toho, kdo preferuje poznávání suchozemských krás tohoto ostrova, je připraveno mnoho turis-tických a cykloturistických tras.

Pláže bez turistů? V Maremmě žádný problémStále více turistů se snaží vyhnout přeplně-ným plážím, hotelovým komplexům a všu-dypřítomným stánkům. „Masová“ dovolená je spíše vyčerpává, než aby jim poskytovala kýžený odpočinek, a proto touží po nedot-čené přírodě, klidu a do určité míry i samo-tě. Že to v Itálii není možné? Omyl, právě Toskánsko může takovou oblast nabíd-nout – jde o přírodní park Maremma ( Parco Regionale della Maremma). Maremma se několik staletí potýkala s ma-lárií, pobřežní nížina proto zůstala prakticky neosídlená a lidé zakládali města dále od moře. Když se po 1. světové válce poda-řilo malárii vymýtit, mohla se dokončit re-kultivace sestávající zejména z odvodnění bažin a výsadby nových piniových porostů. Nutno říci, že tyto úpravy byly provedeny citlivě a krajina dnes působí velmi harmonicky. Pobřeží Maremmy je přístupné po jediné silnici, vedoucí z vesnice Alberese do vesnič-ky Marina di Alberese. Pokud tuto cestu ab-solvujete, odměnou vám budou opuštěné pláže s minimem lidí (hned u Marina di Alberese je pláž několik kilometrů dlouhá) a nedotčená zákoutí přírody se vzácnou fló-rou a faunou. Jestliže vás zrovna tohle nelá-ká, můžete se vydat na túru do hor nad pobřežím po některé z turistických stezek. Mezi ty nejoblíbenější patří Okruh věží (Le torri). Jeho cílem jsou konzervované ruiny dvou strážních věží, které za starých časů sloužily k ochraně území před nájezdy sara-cénských pirátů.

Na ostrůvku Giglio o rozloze 24 kilometrů čtverečních můžete strávit romantickou dovolenou.

Malebnou Sienu proslavilo vynikající víno i divoké koňské dostihy.

5cestujeme

Strmé stěny, věžovité vrcholy, neobvyklé tvary štítů či stolový po-vrch některých masivů – to jsou Dolomity (italsky Dolomiti), hor-ský masiv italských Alp rozkládající se v severní části Itálie. Kromě skal, často s ledovci, v nich můžeme obdivovat svěží horské louky, vodopády, ledovcová jezera či hluboká údolí. Anebo, při návštěvě v zimě, si užívat až 3300 kilometrů perfektně udržovaných sjezdo-vek! To za zhruba sedmi- až devítihodinovou jízdu autem či autobu-sem rozhodně stojí. Lyžování v Dolomitech je velkým zážitkem. Nejen pro samotné sjez-dovky, o jejichž pokrývku se v případě nedostatku sněhu starají sně-hová děla, ale zejména pro další okolnosti: neodmyslitelné slunce, majestátné štíty, velkolepé výhledy a v neposlední řadě i kulinářské a společenské vyžití ve zdejších horských střediscích. Středisek je v Dolomitech hned několik. Mezi ty úplně nejlepší patří Val Gardena v jižním Tyrolsku s celkem 175 kilometry sjezdovek, za ním ale příliš nezaostávají ani Alta Badia, Cortina d’Ampezzo, Latemar, Madonna di Campiglio či Kronplatz. Ať už jste lyžaři-po-hodáři či lyžařští fanatici, začátečníci i zkušení – Dolomity nabízejí úžasné možnosti pro všechny. Pamatují také na milovníky horských túr, kteří sem jezdí neméně rádi, byť většinou v jiných ročních obdobích. Právě Dolomity jsou totiž mekkou všech vyznavačů lezení po zajištěných horských ces-tách, o čemž také vypovídá italský, všeobecně známý název těchto cest: via ferrata. Pomocí ferrat v Dolomitech se můžete dostat i na místa, jež by byla za jiných okolností dosažitelná pouze pro ho-rolezce. A nikdo se nemusí obávat, že to nezvládne – zdejší ferraty jsou navrženy a vytvořeny tak, aby si každý mohl vybrat jemu nejví-ce vyhovující obtížnost.

Do Dolomitů nejenna lyžařské svahy

Murano je protkané kanály podobně jako nedaleké Benátky, jen místo vznešených staveb zde můžeme vidět malé barevné domky. Skláři, kteří v řadě z nich žijí, pokračují v dlouhé tradici započaté již začátkem 13. století v Benátkách. Toto město tehdy poskytlo azyl byzantským sklářům s cílem stát se centrem výroby luxusního skla. V roce 1292 kvůli nebezpečí požáru benátské pece cíleně vyhasly, aby vzápětí vzplanul oheň v nových pecích na ostrově Murano (pře-sto se od té doby stále mluví o „benátském skle“). Benátské sklo bylo ve své době luxusním zbožím, vyváženým do mnoha evropských států i zámořských kolonií. Jeho sláva a reno-mé se datují od 15. století, kdy se zde začalo vyrábět křišťálové bez-barvé sklo. Dlouhotrvající tvárnost měkké sodno-vápenaté skelné hmoty byla velmi vhodná pro výrobu tenkostěnných foukaných předmětů a vytváření komplikovaných tvarů i jemných ozdob. Zdejší skláři postupně objevili a začali používat nové dekorační, zdobicí i barvicí techniky – za všechny můžeme zmínit nitkové sklo, reticelli, považované dodnes za vrchol sklářského umění. Všechny tyto postupy výroby benátského skla byly přísně chráněny před vy-zrazením: po několik staletí nesměli skláři ostrov opustit a za poru-šení tohoto zákazu jim hrozil nejvyšší trest. Tajemství se však přesto udržet nepodařilo a od první poloviny 16. století již imigranti z řad muranských sklářů pomáhali zavádět sklářskou výrobu benátského skla v mnoha zemích Evropy. Další, ještě vážnější ranou pro Murano byl vynález českého křišťálu kon-cem 17. století a následný prudký pokles odbytu zdejších výrobků. Sklárny na Muranu však naštěstí nezanikly a udržely si svou proslu-lost a exkluzivitu. Dnes jsou hlavním zdejším obchodním artiklem drobné umělecké předměty z foukaného skla. Jejich kvalitu

V pecích na Muranu se topí přes 700 let

Ne každý turista je milovníkem historie a ne všichni potřebují ke štěstí moře. Přinejmenším ne v zimě. Milovníci lyžování často jezdí za svým koníčkem do italských Alp. Najdou tam desítky kilometrů sjezdovek, kvalitní služby a spoustu slunce.

Dva kilometry severně od Benátek leží ostrov Murano, nazývaný Ostrov sklářů. Právě sklářství se zde totiž rozvíjí už od pozdního středověku. Největšími konkurenty zdejších výrobců byli po staletí mistři sklářského řemesla z Čech.

V letním období lákají Dolomity k vysokohorským túrám nádhernou krajinou.

Lyžařské zážitky umocní působivé kulisy skalních štítů.

6 cestujeme

Nad Neapolským zálivem v oblasti Kampánie, 20 kilometrů od Nea-pole, se vypíná Vesuv, jediná činná sopka na evropské pevnině. Hlav-ní kužel s kráterem vysokým 1281 metrů lemuje ze severu skalní hřeben Monte Somma, takže při pohledu z Neapole se zdá, že Ve-suv má dva vrcholy. Proslulost získala tato sopka především díky erupci z roku 79, která zničila římská města Pompeje, Herculaneum a Stabiae. O život teh-dy přišlo na 25 tisíc lidí, jež usmrtily především toxické plyny o tep-lotách několika set stupňů Celsia. Města poté, zapomenuta pod silnou vrstvou popela, dlouhá staletí čekala na své objevitele. Teprve po zahájení rozsáhlých archeologických prací v 18. století mohl svět s úžasem sledovat odkrývání zachovalých budov s nástěnnými mal-bami i městské infrastruktury a nahlédnout do každodenního živo-ta tehdejších obyvatel. Momentálně je Vesuv klidný (a ostře sledovaný), nikdo však neví, kdy se projeví znovu. Potenciální nebezpečí vulkánu není malé, vždyť v jeho okolí žijí více než tři miliony lidí. Na druhou stranu má jeho působení i své světlé stránky – rozsáhlá lávová pole Kampánie patří mezi nejúrodnější části Itálie. Zdejší půda bohatá na minerály velmi svědčí pěstování ovoce a zeleniny. Daří se tu například meruň-kám, třešním, rajčatům, brokolici či vinné révě. Každý, kdo se chce na slavný Vesuv podívat zblízka, musí zajet do městečka Ercolano (latinsky Herculaneum) a následně se vydat po silnici dlouhé 11 kilometrů na parkoviště nedaleko sopky. Odtud už je to ke kráteru jen 20 minut chůze. Byly doby, kdy na vrchol Ve-suvu vedla dokonce sedačková lanovka. Vulkánu se to ale asi nelíbi-lo, a tak to vyřešil po svém: zničil ji při své poslední velké erupci v roce 1944.

Sopky v České republice jsou už dávno vyhaslé. Pokud se budete chtít zajet podívat na některou z těch činných, nemusíte putovat až na konec světa – v Itálii jich najdete hned několik. Nejblíže je proslulý hrobník Pompejí, Vesuv.

Nevyzpytatelný kráter nad Neapolí

a  originalitu zaručuje ochranná známka „Vetro Artistico di Murano“.Pokud ostrov Murano navštívíte, rozhodně si nenechte ujít návště-vu některé sklářské dílny. Kromě osobního seznámení s bohatou historií a jedinečným sklem si budete moci sklářské řemeslo vyzkou-šet na vlastní kůži: nechají vás tam totiž „fouknout“.

Cesta ke kráteru Vesuvu je nezapomenutelným zážitkem.

Při návštěvě Murana nesmíte vynechat prohlídku sklářské dílny.

7cestujeme

Co si lze představit pod pojmem specializované financování?Vycházíme z toho, že potřeby mnoha našich klientů jsou v urči-tém momentu specifické nebo zaměřené na určitou oblast. Kdy-bych měl specializované (jinak také strukturované) financování přirovnat ke sportu, jde o úzkou specializaci na určitý typ disciplí-ny, kterou trénujeme, v níž dlouhodobě rozvíjíme naše schopnosti a ve které chceme být nejlepší. Představte si, že připravujete svůj tým na důležitý zápas hokejového play-off a potřebujete vyztužit obranu skvělým brankářem. Pak nehledáte profil všestranného sportovce-desetibojaře, ale někoho, kdo je profesionálem ve svém oboru, tedy brankáře.

Znamená to, že váš tým je tvořen experty, kteří se specializují na určitý vybraný výsek specifických – a velmi sofistikovaných – potřeb klientů?Ano, ale v týmu Specializované financování pochopitelně nehraje-me sami, hrajeme spolu s kolegy z pobočkové sítě a dalších útvarů, s nimiž tvoříme pro klienta partnerský tým. Přirozeně se tak spo-juje klientský vztah jako klíčový moment fungování našeho kor-porátního bankovnictví s naší rolí expertů na strukturované financování. Jsem přesvědčen, že takovýto operační model fungo-vání pak může spolehlivě a úspěšně obsloužit konkrétní transakci a dlouhodobě upevňovat vztah v našem obchodním „manželství“ s klientem. Je zajímavé sledovat, jak nedávno někteří naši konku-renti tento model napřímo či v modifikované podobě převzali. Nicméně my jsme už zase o kus dál, přicházíme s dalšími inovace-mi našich služeb.

O jaké konkrétní potřeby klientů, a tedy oblasti vašich služeb, se jedná?V rámci Specializovaného financování pracuje sedm týmů: akvizič-ní financování, financování nemovitostí, exportní a strukturované financování obchodu, krátkodobé financování obchodu, projekto-vé financování, syndikované úvěry a v neposlední řadě dotační po-radenství v podobě EU Centra. Já působím ve skupině ČSOB mnoho let. S týmem Specializovaného financování, který před osmi lety založil Marek Ditz, „hraji“ už více než dva a půl roku

Jsme zdravou oponenturou pro plány našich klientů Když se zeptáte Jana Kroba, výkonného ředitele divize Specializované financování ČSOB, co vlastně on a jeho kolegové klientům nabízejí, ocitnete se společně s ním – obrazně řečeno – na hřišti či na ledě. Přirovnává svůj tým k hráčům s úzkou specializací. Slovy bankéře pak dodává, že vedle oblastí, na které se dnes v týmu zaměřují, chystají další rozšíření služeb, například podporu přístupu středně velkých firem na kapitálový trh v Česku a v Belgii.

a jsem přesvědčen, že jsme v tomto segmentu dlouhodobými lídry středoevropské extraligy.

Která z oblastí, jež jste zmínil, je z vašeho hlediska nejzajímavější?Zůstanu-li u sportovní terminologie, pak každá oblast slibuje za-jímavou a vzrušující podívanou. Momentálně pracujeme na vel-mi zajímavých transakcích v oblasti financování akvizic energetické a plynárenské infrastruktury a strukturovaných transakcích na financování vývozu českých exportérů i mimo tradiční teritoria. Na trh vstupují noví hráči s velice kvalitními nemovitostními projekty, pro české firmy aranžujeme historicky největší syndikované úvěry. V rámci skupiny KBC se díky získa-ným zkušenostem v projektovém financování napřímo zapojuje-me do přípravy a aranžování financování projektů veřejného a soukromého sektoru, takzvaných PPP projektů, připravujeme půdu pro další programové období strukturálních fondů pro roky 2014–2020…

Mluvíte o složitých transakcích, jako jsou akvizice, strukturované financování exportu, PPP projekty… Je dost zájemců o takové transakce? Neodrazilo se tady také zpomalení ekonomiky? Nedávno jsem měl možnost hovořit s majitelem úspěšné společ-nosti, která zpracovává kovy a plasty především pro automobilový průmysl, tedy aktuálně ne zrovna prorůstový obor. Přes řadu roz-dílných názorů na vývoj v ekonomice jsme se shodli v tom, že ev-ropská i světová ekonomika, nadopovaná v letech 2005–2008 rozličnými finančními deriváty, se nyní velmi mění. Že nás čeká nesmírně náročné období, avšak že česká ekonomika je svým vý-konem stále výše než kupříkladu v růstovém období konce 90. let. A že možná až příliš odvíjíme naši důvěru od rozličných grafů a extrémně volatilních spotřebitelských nálad, aniž bychom si sami uvědomili vlastní schopnosti a podívali se na nabízené a v mnoha směrech netradiční příležitosti. Dnešní „rozbouřené vody“ ekonomiky příležitosti skutečně přiná-šejí. Je až překvapivé, kolik nových transakcí především v  oblasti

Jan Krob je v ČSOB zodpovědný za vývoj, nabídku a podporu prodeje produktů a služeb v oblasti Specialized Finance, zahrnující oblast syndikovaných půjček, financování nemovitostí, akvizičního a pro­jektového financování, exportního financování a financování obchodu a poradenství k EU fondům. Je absolventem ČVUT v Praze. Profesní dráhu

v bankovnictví zahájil v Poštovní bance, odkud počátkem roku 1993 přešel do ČSOB. Zde 17 let působil v oblastech korporátního bankovnictví, strukturovaného financování a řízení úvěrových rizik, od roku 2000 jako ředitel pražské regionální pobočky pro korporátní klientelu. V týmu Speciali­zovaného financování působí od června 2010.

8 rozhovor

fúzí a akvizic se v druhé polovině roku v českém prostředí objevilo a doposud zrealizovalo. Řada firem a jejich vlastníků, tak jak mám možnost s nimi napřímo prakticky každodenně diskutovat, vytvá-ří svoji budoucnost přes budoucí růst: od investic do nových pro-jektů a technologií po spojení s vhodným partnerem. Osobně pro mě je velmi potěšující, že mezi nejaktivnější a i velmi úspěšné hrá-če patří firmy s českými vlastníky anebo silným a zkušeným lokál-ním managementem.

Dokáže v tomto ohledu váš útvar firmám nějak pomoci a – řekněme s nadsázkou – zvýšit jim sebevědomí?Myslím, že ano. Je příjemné slýchat od našich klientů, jak právě v době zhoršené predikovatelnosti je náš úsudek, který jde ruku v ruce s doladěním ekono-miky konkrétního projektu a jeho financování, pro je-jich plány důležitý. Nemusí-me se shodnout v názorech a prognózách, to se prostě stává, ale na konci každé ta-kové diskuze musí být zře-telná analýza a návrh řešení. Dalo by se říci, že pokud plány klienta „projdou“ de-tailní diskuzí s bankou, pak klient získal kvalitní opo-nentní názor.

K jakým změnám v poptávce investorů v poslední době došlo? Svět, a ten finanční zvláště, prochází výraznými změna-mi, od změn v podmínkách nastavovaných rozličnými regulátory přes dynamický vývoj v monetární politice jednotlivých států po re-kordně nízké úrokové sazby. V důsledku všech těchto změn evidujeme výrazně silnou poptávku ze strany investorů po alternativních investicích a nových příleži-tostech, nabízejících zajímavý poměr mezi výnosem a bezpečností investice. To pochopitelně vede k nezbytným inovacím našich slu-žeb a poradenství. Tradiční model finanční instituce jako poskytovatele služby a do-davatele produktů má také svůj vývoj. Silně vnímám, že přidaná hodnota banky v oblasti korporátního bankovnictví se stále u více našich klientů vytváří rozšiřováním naší podpory finančního řízení do oblasti podpory a poradenství obchodnímu týmu klienta ještě v přípravné fázi vlastního obchodu. Ruku na srdce, vždyť kolik ob-chodníků i z řad poměrně velikých firem má povědomí o fungová-ní a možném strukturování např. instrumentů trade finance a naopak? Něco takového však vyžaduje změny způsobu práce a nové dovednosti i na naší straně. Poradenství tedy jako kontinu-ální služba a naplnění tradičního úsloví „byznys se dělá u klienta“ ve smyslu, že tím klientem je myšlen společný obchodní partner, našeho klienta a nás jako banky.

Jsou vašimi klienty jen velké firmy?Ne, například právě jedna z oblastí, kde chystáme inovaci, je zamě-řená na středně velké firmy. Týká se to kapitálových trhů, na nichž se chceme více profilovat. Tento trh byl v České republice dopo-sud nastaven především pro velké korporace typu ČEZ, Telefónica nebo České dráhy. V rámci skupiny KBC a KBC Securities hodláme vytvořit příležitosti také pro středně velké úspěšné české společ-nosti s obratem nad 50 - 60 milionů eur a zajistit jim přístup na kapitálový trh jak v Česku, tak i v Belgii, kde má KBC velice roz-

vinutou distribuční kapacitu v oblasti drobných investo-rů. Kromě možnosti takzva-ného seniorního dluhu chceme rozvíjet i doposud netradiční formy, jako je dlouhodobý podřízený dlu-hopis, vydaný v rámci tzv. private placement například v kombinaci se seniorním financováním. To vše jsou produkty posilující kapitál firem, aniž dochází k roz-mělnění vlastnické kontroly. Poptávka po podobných produktech od klientů i in-vestorů v rámci skupiny KBC jasně potvrzuje, že je to správná cesta.

Jednou z oblastí, na které se zaměřujete, jsou syndikované úvěry. Je však všeobecně známo, že banky jsou dnes při úvěrování opatrnější. Platí to i pro tyto transakce? Jak se změnil počet uzavřených transakcí v době ekonomických obtíží?Máte do určité míry pravdu. Druhá polovina roku 2011 a rok 2012 byly ve znamení vlivu dluhové krize zemí již-ního křídla Evropy a nástu-pu zpomalení ekonomiky. Spolu s nově oznamovanými regulatorními podmínkami pro finanční instituce, zná-mými pod pojmem Basel III, to silně poznamenalo úvěro-

vé aktivity bank. S trochou nadsázky lze říci, že v tomto období zbyla na českém úvěrovém bankovním trhu jen takzvaná velká čtyřka. ČSOB v zájmu podpory rozvojových plánů svých klientů zareagovala na situaci formováním bankovních konsorcií. Mohu říci, že posledních 12–15 měsíců bylo ve znamení rekordního po-čtu uzavřených klubových a syndikovaných půjček. Ač se to může zdát v dnešní ekonomicky nepříliš šťastné době překvapivé, náš tým Specializovaného financování v posledních dvou letech výraz-ně rostl a roky 2011 a 2012 byly v naší osmileté historii celkově nej-úspěšnější. Za to vděčím jak svým kolegům, tak zejména klientům, kteří se na nás s důvěrou obracejí.

Kontakt: Jan KrobSpecializované financování e-mail: jankrob@csob.cz tel.: 224 114 160

9rozhovor

Pro ČSOB představuje MSV už tradičně ideální prostor k setkávání s klienty a obchodními partnery a nabízí příležitosti pro projednání nových i probíhajících obchodních případů. Veletrhu se zúčastnili i kolegové ze segmentu malého a středního podnikání, faktoringu a lea-singu a vhodně doplnili diskuze o potřebách našich klientů.V rámci expozice ČSOB jsme opět uspořádali oblíbené setkání s klienty nejen nad pracovními záležitostmi, ale i nad dobrým jídlem a pitím.Souběžně s MSV 2012 se konaly mezinárodní veletrhy obráběcí a tvářecí techniky IMT, slévá-renství, svařovací techniky, plastů a technologií pro povrchové úpravy spolu s veletrhem osob-ní ochrany, bezpečnosti práce a pracovního prostředí. Zástupci ČSOB využili během veletrhu rozsáhlé nabídky seminářů a zúčastnili se tematických akcí „Business den Ruské federace“ a „Business den Běloruska“, organizovaných Komorou pro hospodářské styky se SNS, i semináře EGAPu, na kterém byly prezentovány novinky ve státní exportní strategii. V rámci pracovní skupiny pro exportní financování České bankovní asoci-ace je ČSOB jednou z předních bank, které ve-

Byli jsme na strojírenském veletrhu v Brně Na největší středoevropské strojírenské veletržní akci nikdy nemůže ČSOB chybět. Nebylo tomu jinak ani na veletrhu v Brně 10.–14. září 2012.

dou jednání s  EGAPem o nových všeobecných pojistných podmínkách.Letošní ročník byl výjimečný slavnostním pode-psáním „Dohody o podmínkách spolupráce při poskytování podpory subjektům malého a středního podnikání“ mezi ČSOB a Českou exportní bankou. Hlavním cílem smluvního ujednání je praktické řešení podpory českých subdodavatelů výrobců, jejichž zboží či služby jsou určeny pro vývoz.

Stánek ČSOB na brněnském veletrhu

Dohoda, která pomůže malým a středním firmám

Díky poskytnutí zajišťovacích záruk České exportní banky (ČEB) za subjekty malého a středního podnikání (SME) se rozšiřuje prostor pro spolupráci ČSOB a klientů, kteří jsou subdodavateli pro exportní zakázky.

Kontakt: Eva StárkováExportní a strukturované financování e-mail: estarkova@csob.cz tel.: 224 116 126 Romana Sasková Obchodní financování e-mail: rsaskova@csob.cz tel.: 224 114 220

Československá obchodní banka, a.s., a ČEB podepsaly na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně dohodu o podmínkách spo-lupráce při poskytování podpory subjek-tům SME. „Dohody o spolupráci České exportní banky s privátními bankami tohoto cha-rakteru vítáme. Jsou plně v souladu s po-žadavky, které jako akcionáři klademe na státem podpořené financování vývozu. V něm nám nejde pouze o velké investiční celky, avšak také o to, aby ČEB byla schopna nabídnout atraktivní produkty exportního financování i pro malé a střední podniky, které jsou buď přímý-mi vývozci, nebo vystupují jako subdoda-vatelé jiných českých firem. Věřím, že právě podepsaná dohoda pomůže v reali-zaci nové exportní strategie, která definu-je podporu malých a středních podniků jako jednu z prioritních os,“ říká předseda Dozorčí rady ČEB a náměstek ministra průmyslu a obchodu Milan Hovorka. „V minulém roce jsme poskytli našim klientům financování se státní podporou

a s tím spojené služby do více než 30 zemí světa. Tato dohoda otevírá další trhy a vě-řím, že rozšíří počet zemí pro vývozce in-vestičních celků i pro jejich subdodavatele,“ podotýká Dagmar Dvořáková, ředitelka útvaru Exportní a strukturované financování ČSOB. „Malé a střední podniky jako subdodava-telé velkých exportérů jsou v exportním řetězci velmi důležitým článkem. Navíc si musíme uvědomit, že firmy v tomto seg-mentu vytvářejí drtivou většinu pracov-ních míst v České republice, takže jejich podpora je v zájmu pozitivního vývoje naší ekonomiky a zaměstnanosti klíčo-vým úkolem i pro Českou exportní banku“, doplňuje generální ředitel ČEB Tomáš Uvíra. Dohoda mezi ČSOB a ČEB v praxi klientům přinese snazší přístup k financování výroby, subdodávky nebo její kompletace. Dohoda vymezuje standardizovaný rozsah zajištění pro získání proexportních záruk ČEB. Pří-jemcem úvěru může být česká firma, která naplňuje kriteria SME.

10 exportní financování

Sešli se v Barceloně: (zleva) P. Pelantová (Euro), P. Bee (OHL ŽS), J. Ševčíková (ČSOB), J. Kovář (UNIS), K. Líkař (Bauer Technics), E. Stárková (ČSOB), M. Somol (EGAP), I. Bárta (White & Case), D. Dvořáková (ČSOB), P. Kolísko (PSG International), J. Krob (ČSOB), P. Naulaerts (KBC).

Třináctého ročníku se zúčastnilo 471 dele-gátů z 38 zemí. Celkem bylo registrováno přes 200 společností. V panelu o financová-ní ruského exportu a importu vystoupili ře-ditelka útvaru Export and Structured Finance ČSOB, paní Dagmar Dvořáková, a náměstek generálního ředitele Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP),

Celosvětová konference potřináctéČSOB opět sponzorovala celosvětovou konferenci exportního financování, která se tentokrát konala 1.–2. října 2012 v Barceloně. Účastnily se jako tradičně banky nejvíce činné v exportním financování v jednotlivých zemích, pojišťovny, právníci a exportéři.

pan Miroslav Somol. Z ruské strany se pane-lu mimo jiné účastnila představitelka nej-větší soukromé banky Alfa Bank a také 1. náměstek generálního ředitele nově zalo-žené exportní pojišťovny EXIAR. Pro české exportéry se otevírá možnost spolupráce s ruskými exportéry na třetích trzích, kdy státní podpora exportu může

probíhat za spolupráce EGAP s EXIAR. ČSOB má v Rusku řadu bežících obchod-ních případů, jiné jsou ve fázi přípravy. Do jejich financování jsou mimo jiné za-pojeny i ruské banky. Na konferenci byla diskutována aktuální té-mata exportního financování – potřeba za-jištění dostatečné likvidity bank, nové strukturovanější produkty podpory expor-tu, připravované regulatorní požadavky v rámci Basel III nebo státní podpora expor-tu u vývozů s dostatečným národním podí-lem oproti podpoře v jiných zemích, kde „stačí jen národní zájem“. S delegací ČSOB se na konferenci vypravili rovněž zástupci našich významných expor-térů – OHL ŽS, UNIS, BAUER TECHNICS, PSG International a Papcel. ČSOB byla v té souvislosti kontaktována některými zahra-ničními potenciálními investory a proběhlo již také několik jednání ke konkrétním při-pravovaným obchodům, a to za účasti zá-stupců českých firem a EGAPu.

Kontakt: Jana ŠevčíkováExportní a strukturované financování e-mail: jana1sevcikova@csob.cz tel.: 224 114 382

ČSOB financuje i klienty v sektoru zdravotnictví (ilustrační foto).

Klientem ČSOB, korporátní pobočky Praha II, je Euroclinicum od roku 2010. Jde o úspěšnou, dynamicky rostoucí zdravotnic-kou skupinu s holdingovou strukturou, pů-sobící na celém území České republiky. Spojuje několik samostatných subjektů v ob-lasti poskytování zdravotnických služeb, vlastní a provozuje nestátní zdravotnická za-řízení - nemocnice, polikliniky, laboratoře,

Řešení podporující klientův růstZdravotnická skupina Euroclinicum získala od ČSOB v říjnu 2012 bilaterální úvěr v řádech stovek milionů korun. Podstatná část tohoto úvěru je tvořena sedmiletým akvizičním úvěrem na další rozvoj skupiny, část na refinancování stávajícího dluhu.

lékárny, specializovaná pracoviště pracovní-ho lékařství (Kardia) a kliniky individuální péče o klienty (Canadian Medical Care).Akviziční financování pomůže skupině Euro-clinicum v dalším růstu. ČSOB působí na trhu akvizičního financová-ní od roku 2005. Od té doby zprostředkovala přes 50 operací tohoto typu a současné portfolio akvizičních transakcí dosahuje té-měř 20 mld. Kč. ČSOB byla partnerem např. při nákupech společností Nowaco, Hamé, Sazka, T-Mobile, Třinecké železárny, Pivovary Staropramen, GTS, České radiokomunikace, EP Energy, Elektrárny Opatovice, Pražská energetika, ENV Holding, Lanex, GZ Digital Media, Dial Telecom a řady dalších. Nespornou výhodou v tomto směru jsou zkušenosti. ČSOB je členem skupiny KBC, která má akviziční týmy v pěti destinacích západní Evropy a třech destinacích střední

Kontakt: Martin Vlček Pobočka pro korporátní klientelu Praha II e-mail: mvlcek@csob.cz tel.: 224 116 206 Jiří Chaloupka Akviziční financování e-mail: jchaloupka@csob.cz tel.: 224 114 446

a východní Evropy. Samozřejmostí je, že se experti banky řídí mezinárodními standardy.Klienti mohou v současnosti využít jak na-bídky akvizičního financování s využitím struktury Special Purpose Vehicle (SPV), tzv. Leveraged Buy-Out (LBO), tak i možnosti pří-mého nákupu, tzv. Mergers & Acquisitions (M&A). Banka přitom poskytuje komplexní službu – posoudí strukturu transakce i exter-ního financování a zajistí úvěr.

11exportní financování / akviziční financování

Začněme představením pobočky z lidské stránky: kolik má zaměstnanců? Momentálně je nás sedmnáct, včetně mě. Pozičně jsou kolegové rozděleni zhruba na třetiny: korporátní specialisté připravující analýzy a základy úvěrových návrhů, korpo-rátní bankéři mající primárně na starosti jed-notlivé klienty, kteří se nacházejí většinou v našem regionu, ale v některých případech i mimo něj, a konečně korporátní podpora pečující o účty klientů a s tím související pro-dukty a depozita. Čtrnáct kolegů pracuje v sídle naší pobočky v Ústí nad Labem, dva na detašovaném pracovišti v Liberci.

O slovo „Liberec“ se také nedávno rozšířil název vaší pobočky. Z jakého důvodu?Naše teritorium zahrnuje Ústecký a Liberec-ký kraj včetně malé části bývalého Východo-českého kraje. V Liberci provozujeme již zmíněné detašované pracoviště, jehož vý-znam i personální obsazení chceme do bu-doucna rozšiřovat. Proto jsme se rozhodli

Ústecký a Liberecký kraj nepatří mezi nejbohatší české regiony. To ovšem neznamená, že by zde nebylo dost příležitostí pro financování dobrých projektů. Podle Miroslava Tyma, ředitele ČSOB pobočky pro korporátní klientelu, která obsluhuje firmy v této oblasti, je prostor zejména v exportním financování.

Pobočku pro korporátní klientelu Ústí nad Labem & Liberec řídí od loňského roku Miroslav Tym.

zdůraznit toto město také v názvu pobočky. Liberec má zhruba sto tisíc obyvatel, stejně jako Ústí, a v posledních letech vzrostl počet podniků, které zde založily své pobočky – zejména ve dvou nově vybudovaných prů-myslových parcích na jeho okraji. Chceme být těmto klientům co nejblíže.

Obsluhujete poměrně rozsáhlý region. V čem je specifický?Když to hodně zjednoduším, dá se říci, že oblast na západ od Ústí je spojena s chemií a uhlím a na východ od Ústí zase s automo-bilovým průmyslem. Je to poměrně kompli-kovaný region – nepatří mezi ty bohaté, kromě toho je znát i nákladový tlak ze stra-ny zahraničních majitelů zdejších podniků. Pokud jde o naše klienty, nejsou to většinou velké podniky, spíše mají střední velikost. Drtivá většina z nich nesídlí v Ústí.

Na jaké klienty se zaměřujete?Když pominu obecná kritéria pro korporát-ní pobočku, která stanovují minimální

obrat klientů 300 milionů korun, byl bych rád, kdybychom podporovali zejména české firmy, které vyrábějí technicky sofistikovaná zařízení, společnosti, jež dokážou vymyslet, vyrobit a prodat takzvaně „chytré“ stroje, výrobky nebo služby. U několika málo tako-vých firem je vidět i generační návaznost, jako to bývalo třeba za první republiky, což je zároveň příslibem pro další rozvoj přísluš-ného mikroregionu. Takovéto firmy mi vždy dodají pozitivní energii.

Jak si vaše pobočka stojí obchodně? Minulý rok byl pro pobočku úspěšný. Po-vedla se řada větších transakcí, které sou-visely s EU fondy a operacemi finančních trhů. Na pozici ředitele jsem ale velmi krátce, a tudíž mi přísluší hovořit detail-něji až o tomto roce a o portfoliu jako celku. Portfolio pobočky vnímám jako poměrně křehké. Je zde mnoho podniků ve složité situaci – zejména stavební firmy, výrobci plastových polotovarů či výrobci menších subdodavatelských dílů – a minimum skutečně velkých korporátních firem. Na začátku roku 2012 jsme měli 222 tabulko-vých, aktivních klientů. Odečteme-li nebo spíše sečteme-li do skupin ty, kteří jsou tzv. zdvojeni, pak je reálné číslo 180. Té-měř všechny tyto firmy jsou co do obratu nikoli velké, ale střední. Právě na ně však sázíme v exportním potenciálu.

Co to konkrétně znamená? Snažíme se vyhledávat takové obchody, jež by byly přínosné nejen pro nás, ale zaujaly co nejvíce i klienty. Celá ekonomika je ex-portně orientovaná, a platí to i pro náš kraj. Zaměřujeme se tedy na klienty, kteří expor-tují, a to pokud možno výrobky s velkou přidanou hodnotou. Nemáme a pravděpo-dobně ani nebudeme mít podniky vhodné svou velikostí pro syndikované úvěry či pro-

Pobočka pro korporátní klientelu slouží klientům z Ústeckého a Libereckého kraje.

Pobočka pro korporátní klientelu Ústí nad Labem & Liberec

12 představujeme pobočky

jektové financování. Proto jsou naší nosnou aktivitou standardní úvěrové, záruční a de-pozitní produkty, k nimž bychom měli při-dat právě exportní financování a další produkty spojené s exporty, jako jsou akre-ditivy, záruky a předexportní financování výroby.

Které služby konkrétně jsou pro klienty i pro vás nejzajímavější? U produktů financovaných na krátkou dobu, jako jsou různé chemické látky, bar-viva a podobně, jsou to zejména akrediti-vy. Pokud jde o stroje a technologická zařízení, kde mluvíme o době do pěti let, pak určitě exportní financování. Jinak je pro celou republiku rozhodně zajímavější, když se výrobky našich klientů budou vy-vážet do zemí mimo Evropskou unii – do Jižní Ameriky, střední či jihovýchodní Asie nebo Severní Ameriky. Jde o diverzifi-kaci nebezpečné závislosti celého hospo-dářství na EU.

Kolika klientům už jste exportní financování poskytli? Ze zhruba sto osmdesáti našich klientů pat-ří přibližně třetina k těm, kterým je možné exportní financování nabídnout. Kromě toho ale samozřejmě nabízíme a poskytuje-me celou škálu služeb, jež obvykle poskytují všechny korporátní pobočky v rámci ČSOB. Velmi často spolupracujeme s ČSOB Leasin-gem, ČSOB Factoringem a EU Centrem ČSOB.

Hovořil jste o transakcích souvisejících s fondy EU. Můžete vysvětlit, jak obvykle probíhají?Myslím, že patříme mezi pobočky s nadprů-měrným množstvím aktivit spojených s EU fondy. Je to dáno naším regionem – evrop-ské peníze jsou obvykle směrovány do chud-ších regionů. Většinou to funguje tak, že

na čtyřicet procent uznatelných nákladů lze získat dotaci z EU, zbývajících šedesát pro-cent musí být pokryto jinak. My těch čtyři-cet procent pokryjeme krátkodobým úvěrem do jednoho roku, než klient obdrží peníze z EU, a dalších šedesát procent se souběžně financuje kombinací – něco za-platí podnik a na zbývající část poskytuje-me střednědobý úvěr s dobou splatnosti kolem pěti let, případně úvěr dlouhodobý. Tyto služby poskytujeme velmi rádi, proto-že jsou výhodné pro klienty i pro nás a umožňují stabilní rozvoj podniků v našem regionu.

Evropské peníze ale nezíská zdaleka každý a proces podávání žádosti spolu se všemi jeho atributy je poměrně složitý. Dokážete klientům pomoci i v tomto ohledu? ČSOB jako jediná česká banka nabízí svým klientům služby EU Centra, v němž působí specialisté na získávání evropských dotací. Dokážou ale poradit i s problematikou týka-jící se investičních pobídek, jako jsou napří-klad daňové prázdniny. O toto poradenství je mezi našimi klienty veliký zájem. Naše EU Centrum často upřednostňují před ex-terními poradenskými firmami, neboť mů-žeme nabídnout mnohem širší servis od přípravy žádosti přes vyjednávání, úpravy až po čerpání a také mnohaleté zkušenosti v této oblasti.

Máte nějaké obchodní aktivity i v příhraničních oblastech Německa a Polska? Poloha vašeho regionu je pro to příznivá…Ano, právě tohle považujeme za zajímavou možnost, po níž se momentálně poohlíží-me. Rádi bychom své služby nabídli podni-kům na území SRN. Řada závodů v našem regionu patří německým firmám a zdaleka ne vždy jde o obří koncerny. Tyto menší a středně velké firmy jsou našimi potenciál-

Miroslav TymMiroslav Tym absolvoval VŠE. V letech 1991–1996 pracoval na různých pozicích v ČSOB. Následně pokračoval ve své ban-kovní kariéře v Commerzbank a ABN Amro v Praze. Rovněž zakládal subdivizi Corporate Structured Finance ve Všeobecné úvěrové bance v  Bratislavě, kde se podílel i na celkové restrukturalizaci banky ze státního peněžní-ho ústavu na soukromou komerční banku. V  letech 2004–2008 pak zakládal a vedl útvar Korporátního specializovaného fi-nancování v ČSOB na Slovensku. „V krátké době se nám podařilo zafinancovat několik desítek realitních projektů a řadu export-ních, akvizičních a syndikovaných úvěrů,“ vzpomíná Miroslav Tym. Na místo ředitele pobočky pro korporátní klientelu Ústí nad Labem & Liberec nastoupil 1. října 2011.

Tým korporátní pobočky Ústí nad Labem & Liberec, to jsou korporátní specialisté, korporátní bankéři a pracovníci korporátní podpory.

ními klienty. Nicméně je to také otázka do-stupnosti, protože v dnešní době – s jejími technickými možnostmi – se sice řada zále-žitostí dá vyřídit na dálku, ale přece jen je občas potřeba uskutečnit osobní jednání u klienta.

Pokoušeli byste se „přebírat“ klienty v Německu místním bankám? To se tak říci nedá. Většina podniků má více než jednu banku. Běžné služby se všemi produkty, jako je vedení účtů, financování zaměstnanců, platební karty a podobně, obvykle poskytuje banka přítomná na mís-tě, protože na takovouto denní agendu je zapotřebí mít v regionu pobočku. Pokud by ale měli zahraniční klienti zájem diverzifiko-vat své portfolio bank a stáli o financování od nás, mohli bychom poskytovat úvěry, financování projektů či bankovní záruky. To bychom dokázali řešit víceméně na dálku s výjezdy za klienty.

13představujeme pobočky

TOS VARNSDORF je ryze českou fi rmou s jasnou a přehlednou akcionářskou struk-turou. Devadesát osm procent akcií je v rukou tří fyzických osob, které jsou záro-veň aktivní ve vedení fi rmy, a to buď ve správních orgánech, nebo přímo v ma-nagementu. Jednou z nich je Ing. Jan Rýdl, MBA – mladší z rodu Rýdlů. Jeho otec podnik spolu se skupinou investorů v roce 1995 zprivatizoval a dnes nad jeho úspěš-ným provozem i směřováním bdí z pozice předsedy představenstva. Jan Rýdl mladší nastoupil do společnosti hned po ukončení vysokoškolských studií na VŠE v Praze. „Začínal jsem na základ-ních pozicích, abych fi rmu dobře poznal. Největší oříšek pro mě bylo prokousat se technikou. Musel jsem mít aspoň základní znalosti našich technologií, bez nich bych se neobešel,“ říká mladý muž, který se nyní podílí na chodu podniku jako fi nanční ře-ditel a člen představenstva. Rodinnou vaz-bu s předsedou představenstva hodnotí jako prospěšnou, neboť umožňuje snazší domluvu na strategických cílech.

Zodpovědnost vůči regionuZdaleka ne každý podnik, známý z doby před rokem 1989, přežil do dnešních dnů. A z těch, kterým se to podařilo, ne všechny prosperují. TOS VARNSDORF, dlouholetý klient pobočky pro korporátní klientelu Ústí nad Labem & Liberec, ano. Ve svém regionu je nejen významným zaměstnavatelem, ale také štědrým sponzorem. Nic na tom nemění fakt, že většina výrobků z této firmy míří dnes na export.

Jan Rýdl mladší je fi nančním ředitelem prosperující fi rmy TOS VARNSDORF.

TOS VARNSDORF vyrábí obráběcí a vyvrtávací stroje a obráběcí centra.

Horizontální stroje pro řadu odvětví TOS VARNSDORF se zaměřuje na výrobu horizontálních obráběcích a vyvrtávacích strojů a obráběcích center. Univerzální pro-dukty nesoucí jeho značku spolehlivě slouží doslova po celém světě v řadě průmyslových

odvětví od všeobecného strojírenství přes energetiku, důlní průmysl a dopravní systé-my až po automobilový průmysl. Zájem zá-kazníků z jednotlivých odvětví se mění v závislosti na momentální situaci v oboru. „Relativně nedávno byl na vzestupu auto-mobilový průmysl. V současné době jsme svědky vlny růstu důlního a energetického průmyslu – zejména v Kanadě a USA, kde sledujeme téměř dvojnásobný meziroční nárůst prodeje oproti dřívějšku. Podobně je tomu v Jižní Americe nebo ruskojazyčných teritoriích,“ vysvětluje Jan Rýdl. Tyto údaje jsou pro hospodaření podniku významné: TOS VARNSDORF je totiž z 95 % orientova-ný na export, přičemž 40 % jeho vývozu míří na trhy zemí Evropské unie, dalších 40 % na asijské trhy a do Ruska a zbylých 20 % za-bírá Severní Amerika.

Celý svět v obchodní sítiPodle Jana Rýdla podnik obchoduje větši-nou prostřednictvím svých partnerů, kteří buď jeho stroje sami nakupují a ná-sledně prodávají koncovým zákazníkům, nebo spolupracují na provizní bázi.

„Tímto způsobem máme vytvořenou síť pokrývající celý svět. Vybíráme si ale teri-toria, kterým přikládáme velkou váhu, a v těch zakládáme vlastní střediska. Tato prodejní a servisní centra máme v kanad-ském Torontu, v USA v Nashvillu, v Číně v Šanghaji, v indickém Bangalore a v rus-kém Petrohradu. Dále spoluvlastníme podnik v čínském Kunmingu, kde ve spo-lupráci s tamním partnerem vyrábíme dvě produktové řady našich strojů a roč-ně jich zde prodáváme zhruba třicet až čtyřicet,“ vypočítává Rýdl. Z 80 % provádí společnost TOS VARNSDORF instalace svých zařízení sama. Jan Rýdl to vidí jako prospěšné hned z několika důvodů. „Naše výrobky jsou velmi sofi stikované a pří-padné proškolení cizích expertů je časově náročné. Navíc bychom se tak mohli dostat do problémů, pokud jde o uplatňování záru-ky. V neposlední řadě je to pro nás fi nančně zajímavé, protože přidaná hodnota na mon-táži není zanedbatelná. Ne vše ale dokážeme kapacitně obsáhnout, takže jednodušší in-stalace přenecháváme našim partnerům s vyškolenými odborníky.“

14 představujeme naše klienty

Trocha historieZa dobu své existence TOS VARNSDORF zažil tři majitele, prošel sedmi politickými režimy, fungoval za dvou císařů, deseti prezidentů a jednoho říšského kancléře. Z rakousko-uherské fi rmy s německým kapitálem se změnil v elitní českosloven-skou továrnu na obráběcí stroje (stále s německým kapitálem). Několik let byl součástí německého hospodářství, po osvobození unikl osudu válečné kořisti a po znárodnění se postupně stal jedním ze špičkových výrobců obráběcích strojů v socialistickém Československu.V příštím roce oslaví TOS VARNSDORF 110 let své existence. Malá soukromá firma Arno Plauerta vyrábějící velké množství druhů obráběcích strojů se od roku 1903 postupně změnila v prospe-rující továrnu specializovanou na vodo-rovné vyvrtávačky, které vyváží téměř do všech světadílů.

Zdravé jádro nezlomila ani krizeRok 2008 byl pro hospodaření společ-nosti velmi příznivý – právě vrcholila konjunktura, která započala v roce 2003, a na jejích výsledcích to bylo znát. TOS VARNSDORF se mohl pochlubit obratem přes tři miliardy korun a zhruba 250 pro-danými stroji. V roce 2009 přišel prudký pokles, pro Jana Rýdla však tato vzpomín-ka není noční můrou. „V roce 2010 náš obrat klesl na třetinu oproti roku 2008 a počet prodaných strojů nedosáhl ani stovky. Firma ale v tomto těžkém období prokázala, že má zdravé jádro, takže jsme jím prošli relativně hladce. Situace se již zlepšuje a naše tržby za letošní rok budou přesahovat dvě miliardy, prodali jsme na sto čtyřicet strojů.“ Přestože TOS VARNSDORF nepatří se svými 550 zaměstnanci k velkým firmám, minimálně v Evropě platí za významného hráče v oboru výroby horizontálních ob-ráběcích strojů. V čem spočívá konkuren-ceschopnost podniku, jemuž často kříží cestu mnohonásobně větší výrobci? Jan Rýdl ji vidí nejen v kvalitě a spolehlivosti vyráběných zařízení. „Na celém světě se potkáváme se stále stejnými konkurenty. Požadavky na kvalitu a výkonové parame-try se zvyšují a nikdo nemůže zaostávat. Máme své vývojové oddělení s pěti desít-kami vývojářů a konstruktérů, spolupra-cujeme s výzkumnými centry vysokých škol, zejména ČVUT v Praze a TUL v  Liberci. Hlavní přidanou hodnotu ale vidím v tom, že jsme schopni rychle po-skytovat servisní podporu i na vzdálených teritoriích.“

TOS a VarnsdorfNázev města, na jehož území se TOS VARNS-DORF nachází, vskutku není těžké uhod-nout. Jan Rýdl na ně nedá dopustit. „Jsem rodilý Varnsdorfan a považuji se za lokální-ho patriota. Nesouvisí to jen s naší fi rmou. Mám rád město jako takové i jeho okolí, které nám lidé z jiných koutů České republi-ky často závidí. Vždy, když se vracím autem a poprvé zahlédnu malebně zvlněnou kraji-nu Lužických hor, vím, že jsem doma,“ pro-hlašuje pevně. S tímto postojem kráčí ruku v ruce přístup podniku k Varnsdorfu i celému regionu. „Uvědomujeme si svou zodpovědnost vůči našemu regionu a snažíme se být pro něj přínosem. Významná je třeba naše podpora fotbalu ve Šluknovském výběžku. Jsme hlav-ními sponzory zdejšího druholigového týmu a podporujeme fotbalovou akademii, což je jakási líheň mladých talentů, která umožňuje výchovu mladých profesionál-ních hráčů. Dále úzce spolupracujeme s místními středními školami, především se strojním učilištěm. Snažíme se přispívat k tomu, aby mělo kvalitní a moderní vyba-vení, podílíme se na výuce. Zároveň si tak zabezpečujeme přísun kvalifi kované pra-covní síly do budoucna,“ přiznává zcela upřímně Jan Rýdl. „V našem podniku pracu-jí celé generace rodin. Ostatně i já jsem toho částečným důkazem,“ dodává. Své za-městnance TOS VARNSDORF motivuje nadstandardními příjmy (i z celorepubliko-vého hlediska), řadou benefi tů a přátelským fi remním prostředím.

Bez ČSOB by to nešloV roce 2008 došlo v podniku ke změně akci-onářské struktury. Právnická osoba, která

vlastnila 42% podíl akcií, se rozhodla vy-stoupit a zbývající majoritní akcionáři po-třebovali odkoupit její akcie. „Restrukturalizaci jsme provedli s ČSOB, na-ším dlouholetým partnerem. Banka nám umožnila syndikované úvěry, díky nimž jsme dokázali tohoto významného akcioná-ře vyplatit. Bez její pomoci bychom toho nebyli schopni,“ konstatuje Jan Rýdl. TOS VARNSDORF je klientem ČSOB již od počátku své existence coby soukromé fi rmy, přičemž prvními poskytnutými služ-bami byly privatizační úvěry a úvěry na pro-voz fi rmy. Jan Rýdl si spolupráci pochvaluje: „Naše vazby s bankou se upevňují a dnes využíváme plnou škálu produktů, potřeb-ných pro chod takového podniku, jako je ten náš. Čím dál tím více přistupujeme k so-fi stikovaným řešením typu trade fi nance. Zvyky a způsoby obchodování na vzdále-ných zahraničních trzích, kde působíme, se mění a produkty, jako jsou stand-by kredity, bankovní záruky a podobně, dnes platí za standard, který požadujeme po svých zákaznících a oni zase po nás.“

Investice, které jsou vidět S Janem Rýdlem jsme hovořili u příležitosti slavnostního otevření nového školicího střediska v areálu závodu koncem října 2012. Další důkaz, že TOS VARNSDORF ne-ustále investuje do svého rozvoje, což po-tvrzuje i fi nanční ředitel. „V podniku jsme za téměř dvacet let proinvestovali zhruba dvě miliardy. Neustále se snažíme, aby naše výrobní zařízení bylo na vysoké technické úrovni a aby vzkvétal i náš areál. Proto mě vždy zahřeje u srdce, když to zaznamenají a pochválí naši zákazníci nebo konkurenti, kteří náš podnik navštíví.“

Varnsdorfský podnik patří celosvětově k významným výrobcům obráběcích strojů.

15představujeme naše klienty

Základní sazba v tuto chvíli již nemá prostor k materiálnímu poklesu a aktivita centrální banky by se měla omezit na eventuální inter-vence na devizovém trhu. Prostor pro pokles tržních sazeb na krátkém konci křivky již pro-to není velký. Na sazbách PRIBOR se zachová určitá prémie a budou se pravděpodobně na třech měsících pohybovat dál okolo 0,5 %. Zatímco krátký konec křivky by měl zůstat stabilní skrze celý rok 2013, delší konec může reagovat na obrat v negativním vývoji hospodářského cyklu a desetileté swapové sazby by v průběhu příštího roku měly za-mířit vzhůru.Sazby na peněžním trhu v ČR jsou v blízkos-ti historických minim a v rámci předpokla-du střednědobého vývoje PRIBOR (3M) ČSOB Finanční trhy očekávají, že na krát-kém konci křivky zůstanou sazby stabilní i v průběhu roku 2013. Na delším konci křiv-ky na druhé straně může být znát během příštího roku odražení ekonomiky ode dna a růst výnosů.

ČSOB portfolio pro zajištění úrokového rizika

ČSOB Finanční trhy disponují širokou šká-lou nástrojů umožňujících zajištění úroko-vého rizika. V roku 2004 ČSOB v rámci svého portfolia představila korporátním kli-entům možnost úvěrů spojených s vnoře-ným zajištěním proti růstu úrokových sazeb známých jako Enhanced Loan. V průběhu času se stal Enhanced Loan žádaným řeše-ním a ČSOB Finanční trhy vyvinuli pro kor-porátní klienty několik vylepšených variant produktu. V souvislosti s výše zmíněnou tržní realitou a fundamentálním výhledem do budouc-nosti vybíráme v rámci stručného předsta-vení trojici produktů:• Enhanced Loan FIXPro klienta jde o úvěr s fixní sazbou, která je známá předem pro celou dobu trvání úvě-

Úrokové zajištění při sazbách na historických minimechBankovní rada České národní banky na svém listopadovém jednání už potřetí v jednom roce snížila svoji hlavní úrokovou sazbu (dvoutýdenní repo) na nové historické minimum 0,05 % (technická nula). K tomuto kroku ji přiměl pozitivní výhled měnově-politické inflace a celkově horší ekonomický výkon ČR. A jak to bude dál? Přinášíme fundamentální pohled ČSOB Finančních trhů na další možný vývoj sazeb.

ru. Zpočátku je tato sazba typicky vyšší, než by byla sazba úvěru bez zajištění, tedy s plo-voucí sazbou. Konkrétně pro první období by fixní sazba mohla činit 3,34 %, kdežto plovoucí sazba 2,94 %.• Enhanced Loan CollarPokud se PRIBOR + 200 bp pohybuje v roz-mezí 3,00 % až 4,50 %, je úvěr úročen saz-bou PRIBOR + 200 bp. Nad toto pásmo pak sazbou 4,50 %, pod tímto pásmem sazbou 3,00 %.

Srovnání produktů: Collar vs. Collar Plus

2

2,5

3

3,5

4

4,5

5

0 0,5 1 1,5 2 2,5 3

Float

Fix

Collar

Collar Plus

úroková sazba (%)

PRIB

OR

+ 20

0 bp

(%)

• Enhanced Loan Collar PlusEL Collar Plus se od Collaru liší pouze v jed-né podrobnosti: Jakou sazbou bude úvěr úročen při poklesu PRIBORu pod spodní hranici pásma. Pokud se PRIBOR + 200 bp pohybuje v rozmezí 2,90 % až 3,65 %, je úvěr úročen plovoucí sazbou (PRIBOR+200 bp). Mimo toto pásmo je úvěr úročen fixní saz-bou 3,65 %.U obou variant Enhanced Loan Collar a  Enhanced Loan Collar Plus je úvěr v okolí aktuální plovoucí sazby úročen plovoucí sazbou, a to bez přirážky za zajištění. Mimo toto pásmo je úvěr úročen fixní sazbou – klient tedy vždy zná maximální sazbu, kte-rou jej úvěr bude stát.Enhanced Loan obsahuje zajišťující derivát, jehož ocenění a portfolio management za-jišťuje v ČSOB úsek Finanční trhy, útvar De-rivátové operace. Hodnota tohoto derivátu souvisí s náležitostmi úvěru.

Kontakt: Jakub RothDerivátové operace e-mail: jroth@csob.cz tel.: 261 353 543

Tento materiál vydává Československá obchodní banka, a.s. (sídlem Radlická 333/150, Praha 5, 150 57; IČ: 00001350) jako informaci o investičních produktech. Veškeré hodnoty a ceny v něm obsažené jsou pouze indikativní a nezávazné a vychá-zejí z tržních hodnot a cen dostupných v okamžiku sestavování materiálu (12. prosince 2011) s tím, že za vzorový úvěr se považuje úvěr s pětiletou splatností a lineární měsíční amortizací. Materiál slouží k představení zajišťovacích nástrojů a mož-ných případů, pro které by se takové zajišťovací nástroje daly použít. Informace a názory obsažené v tomto materiálu nemohou být považovány za nabídku k nákupu či prodeji investičního instrumentu. Veškeré informace vycházejí ze zdrojů, které považujeme za důvěryhodné, nicméně jejich kompletnost či přesnost nemůžeme zaručit. Každému zájemci doporučujeme provést vlastní zhodnocení a analýzu každého instrumentu. Československá obchodní banka, a.s., nepřejímá žád-nou odpovědnost za jakoukoliv přímou či nepřímou ztrátu způsobenou použitím tohoto materiálu či informací v něm obsažených. V případě vašeho zájmu o některý ze zajišťovacích nástrojů či o bližší vysvětlení podmínek týkajících se těchto zajišťovacích nástrojů kontaktujte prosím p. Jakuba Rotha z útvaru Derivátové operace.

16 produkty

Na šestiletém úvěru se kromě pěti aranžé-rů (Česká spořitelna, ČSOB, ING, Komerční banka a Unicredit) podílí dalších šest bank. ČSOB schválila svoji participaci v tomto syndikovaném úvěru až do výše 150 milio-nů eur. Tato částka byla kvůli přeupsání transakce snížena na 128 milionů eur – nicméně i přesto se jedná o jednu z nejvyš-ších částek poskytnutých jedinému klientovi v rámci ČSOB. Toho by nebylo možné dosáhnout bez koordinovaného úsilí všech hlavních obchodních útvarů

Miliarda eur pro EP EnergyČSOB jako jeden z pěti aranžérů podepsala 18. října 2012 syndikovaný úvěr v celkové výši jedné miliardy eur pro společnost EP Energy, a. s. Jedná se o největší úvěrovou transakci pro korporátního dlužníka v historii českého bankovnictví, která prokázala dostatečnou likviditu českého bankovního trhu.

(Pobočka pro korporátní klientelu Praha III, Akviziční fi nancování a Syndikace) a spolupráce podpůrných útvarů. Skupina EP Energy, a. s., je s ročními tržbami bezmála 40 miliard korun jedním z vedou-cích hráčů na trhu produkce elektřiny a tepla – čítá přes třicet operačních společ-ností a zaměstnává 6 200 lidí. Vlastníkem skupiny EP Energy je koncern EPH, jehož akcionáři jsou PPF, J&T a Daniel Křetínský.

Kontakt: Pavel HrochPobočka pro korporátní klientelu Praha IIIe-mail: phroch@csob.cztel.: 224 116 177

Dalibor JeřábekAkviziční fi nancováníe-mail: djerabek@csob.cztel.: 224 114 391

Ivan SzabóSyndikacee-mail: iszabo@csob.cztel.: 224 114 360

Klubový úvěr pro LASSELSBERGERSkupina šesti lokálních a zahraničních bank pod vedením ČSOB podepsala v říjnu klubové financování až do výše 1,68 miliardy korun pro společnost LASSELSBERGER.

Úvěr byl plně vyčerpán k 31. říjnu a slouží k fi nancování provozních a investičních po-třeb společnosti. Podepsané fi nancování má splatnost do konce roku 2014, a zabezpeču-je tak dostatečnou stabilitu a umožňuje další rozvoj tohoto významného výrobce.LASSELSBERGER, s. r. o., je největším čes-kým a předním evropským producentem keramických obkladových materiálů s širo-kým využitím v průmyslu i domácnostech. Společnost je pokračovatelem tradičních českých výrobců keramiky a vlastníkem cenných ochranných známek, jako jsou RAKO, RAKO HOME, RAKO OBJECT a dal-ší. LASSELSBERGER, s. r. o., je zároveň sou-částí nadnárodní skupiny LASSELSBERGER se sídlem v Rakousku, operující v západní, střední i východní Evropě včetně Ruska.

Kontakt: Tomáš MöserPobočka pro korporátní klientelu Plzeňe-mail: tmoser@csob.cztel.: 377 219 582

Jan NývltSyndikace e-mail: janyvlt@csob.cztel.: 224 115 714

Výrobky společnosti LASSELSBERGER mají široké uplatnění v komerční i privátní sféře (na snímku bazén RAKO POOL v Brně-Kohoutovicích)

17specializované fi nancování

Syndikovaný úvěr umožňuje klientovi realizo-vat ambiciózní projekt výjimečný buď obje-mem požadovaných finančních prostředků, anebo svou strukturou. U syndikovaného úvě-ru každý z věřitelů přebírá určitý podíl na celkovém objemu financování. Administraci úvěru a kontakt mezi věřiteli a dlužníkem za-bezpečuje agent úvěru. Je-li úvěr zajištěn, zajištění se zřizuje ve prospěch agenta pro za-jištění, který je „drží“ a spravuje ve prospěch všech věřitelů. Roli agenta, respektive agenta pro zajištění, vykonává některá z věřitelských bank. Vzniklý multilaterální úvěrový vztah za-střešuje společná úvěrová smlouva.

Britské standardy a české právoV Evropě je kolébkou syndikovaného finan-cování londýnský trh. V roce 1996 zde byla založena asociace Loan Market Association (LMA) jako sdružení nejvýznamnějších bank a renomovaných právních kanceláří. Jejím úkolem je unifikace a kodifikace prin-cipů, zásad a tržních zvyklostí syndikované-ho úvěrování v rámci evropského trhu. LMA vypracovala vzorovou smluvní doku-mentaci syndikovaných úvěrů pro primární trh (uzavírání nových transakcí) i pro

Nový Standard ČBA pro syndikované financování Česká bankovní asociace připravila na základě iniciativy ČSOB unifikaci úvěrové dokumentace pro syndikované financování podle českého práva.

sekundární trh (obchodování s úvěrovými aktivy). LMA tuto dokumentaci průběžně rozšiřuje a aktualizuje v souladu s tržními trendy a vývojem produktového spektra syndikovaných úvěrů (od „plain vanilla“ po „leveraged“ transakce). Vzorová dokumentace LMA (tzv. „LMA standard“), která se řídí a je konstruována podle anglického práva, je na trhu syndiko-vaných úvěrů všeobecně respektována a v praxi široce používána od dob svého vzniku. Ne vždy je však možné (jak z právní-ho hlediska, tak i z praktických důvodů), aby se úvěrová dokumentace řídila anglic-kým právem. To přirozeně platí pro většinu syndikovaných úvěrů uzavíraných na čes-kém trhu. Proto se na českém trhu syndiko-vaných úvěrů již od konce 90. let minulého století začala používat dokumentace vychá-zející z LMA standardu, nicméně strukturo-vaná a řídící se českým právem. Vzhledem k tomu, že některé právní instituty LMA standardu (např. postavení agenta, resp. agenta pro zajištění jako správce-trusteeho, a další) nemají v českém právu ekvivalent, česká praxe vždy vyžadovala, aby některá ustanovení LMA standardu byla nahrazena

nebo upravena tak, aby dokumentace byla v souladu s českým právem.

Vytvoření Standardu pro český trhFinanční krize v roce 2008 odstartovala na českém trhu řadu restrukturalizací a in-solvenčních řízení týkajících se korporátních klientů, z nichž někteří byli financovaní syn-dikátem bank. Smluvní dokumentace vychá-zející z LMA standardu tak byla předmětem „testování“ v rámci těchto řízení a můžeme říci, že celkem úspěšně, nicméně judikatura vyšších soudů České republiky zatím v dané oblasti neexistuje. S ohledem na přetrvávající právní nejistotu se koncem roku 2010 banky a finanční instituce působící na českém trhu dohodly na nezbytnosti unifikovat úvěrovou dokumentaci pro syndikované financování. ČSOB byla iniciátorem této aktivity. Počát-kem roku 2011 byl ustanoven v rámci České bankovní asociace (ČBA) projektový tým pro vytvoření standardu smluvní dokumentace v rámci syndikovaného financování pro čes-ký trh, jehož členy byli zástupci bank a fi-nančních institucí působících na českém trhu, které jsou členy ČBA, dále partneři předních renomovaných zahraničních i lo-kálních právních kanceláří a zástupci ČNB. ČSOB byla v tomto projektu zastoupena Zla-tou Kunešovou, ředitelkou útvaru Právní podpory mezinárodního bankovnictví, kapi-tálových trhů a korporátní klientely. Projek-tový tým se scházel pravidelně téměř rok a půl. V září 2012 byl pod záštitou ČBA do-končen a odsouhlasen Standard pro klubové a syndikované financování v rámci českého trhu, který obsahuje vzorovou smlouvu o úvěru a dohodu o postupu pro vymáhání.

Přidaná hodnota pro klienty ČSOBVýznamným účastníkem tohoto projektu byla ČNB v pozici regulátora, což výrazně při-spělo k jeho vážnosti s očekávanými pozitiv-ními dopady nejen na obchodní, ale i soudní praxi. Jsme hrdí na to, že jsme mohli být ak-tivními spolutvůrci tohoto významného do-kumentu a věříme, že se velmi rychle vžije do povědomí trhu. Vzorové znění ČBA Stan-dardu podle českého práva by mělo jednak výrazně zefektivnit negociační proces nad úvěrovou dokumentací syndikovaných úvě-rů, ale především posílit právní jistotu smluv-ních stran. Věříme, že najde široké uplatnění v praxi a že bude našimi klienty, s nimiž se v transakcích tohoto typu potkáváme, vní-máno jako přidaná hodnota.

Kontakt: Ivan Horák Syndikace – tým Agentské služby e-mail: ihorak@csob.cz tel.: 224 114 358 Zlata Kunešová Právní útvar e-mail: zkunesova@csob.cz tel.: 224 114 126Vzorové znění ČBA Standardu podle českého práva by mělo posílit právní jistotu smluvních stran.

18 specializované financování

Na jaře 2012 byl ve Sbírce zákonů uveřejněn nový zákon č. 165 o pod-porovaných zdrojích energie, který nahrazuje předchozí zákon a kte-rým se, mimo jiné, mění některé podmínky související s  platbami podpory. Rovněž dochází k převodu výkonu výplaty podpory obnovi-telných zdrojů elektrické energie na OTE, a.s., tedy operátora trhu s elektrickou energií, a to buď přímo, nebo prostřednictvím povinně vykupujících.I když zákon vyšel již před řadou měsíců, konkrétní vyhlášky a imple-mentace změn se dostala do značného zpoždění, což má za následek, že řada výrobců nemá přehled o tom, co je potřeba nyní udělat a jaké přesně změny mohou od roku 2013 očekávat. ČSOB má mezi svými klienty i mnoho těch, kteří se pohybují v oblasti výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Právě pro tyto kli-enty jsme připravili pracovní seminář s účastí vrcholných představite-lů tří hlavních protistran těchto výrobců, a to Ing. Radima Černého,

Novinky v podpoře obnovitelných zdrojů z první ruky

Snahou ČSOB je doručit klientům maximum informací, které potřebují pro svou činnost. Týká se to i podnikatelů v energetice, kteří se určitě zajímají o novinky v oblasti podpory obnovitelných zdrojů. Právě pro ně připravila banka seminář, kde je seznámila s nejdůležitějšími změnami.

Co obsahuje nový zákonStručně lze říci, že pro stávající výrobce bude hlavním rozdílem změna protistran vyplácejících podporu. V současné době jsou obě formy podpory (pevná výkupní cena nebo zelené bonusy) vy-pláceny výrobcům příslušnou distribuční společností na základě uzavřených smluv. Výrobci, kteří si zvolili podporu formou zele-ných bonusů, mají ještě uzavřenou smlouvu s jimi vybranými ob-chodníky na odběr silové elektřiny.Dle nového zákona do systému podpory obnovitelných zdrojů vstupuje nově společnost OTE, a.s., u které budou registrováni všichni výrobci obnovitelné energie a která bude vyplácet podpo-ru formou zelených bonusů. Podpora formou pevných výkupních cen bude vyplacená místně příslušnými povinně vykupujícími, kterými byly na další dva roky státem určeny společnosti ČEZ Pro-dej, E.ON Energie a Pražská energetika. Nový zákon tedy zaručuje stávajícím výrobcům energie z obnovi-telných zdrojů stejný nárok na podporu, jakou měli za starého zá-kona; tito výrobci ale mají povinnost provést některé úkony nutné k hladkému přechodu na nový systém vyplácení podpory.Stávající smlouvy s distribučními soustavami o odkupu elektřiny za pevné výkupní ceny nebo o výplatě zelených bonusů ke konci

Kontakt: Jitka SotonováProjektové financování e-mail: jsotonova@csob.cz tel.: 224 114 365

roku 2012 ze zákona zanikají v rozsahu odstavců týkajících se pro-deje elektřiny a výplaty bonusů (některé technické parametry či zá-vazky související s připojením mohou nadále přežívat). Zvláště zdůrazňovaná byla lhůta 31. prosince 2012, do které musí mít výrobce podepsanou buď smlouvu o výkupu za pevnou výkup-ní cenu s novým povinným vykupujícím, nebo smlouvu o výkupu silové elektřiny s jim vybraným obchodníkem, v případě že chtějí využít podporu formou zelených bonusů. Jinak by od 1. ledna 2013 dodávka do sítě mohla být považovaná za neoprávněnou. Na sa-motnou výplatu zelených bonusů se smlouva uzavírat nebude, OTE jí bude vyplácet pouze na základě zákona.Návrh smlouvy o dodávce za pevnou výkupní cenu by výrobce měl dostat od povinně vykupujícího, ale s ohledem na rozsah přechodu byli výrobci požádáni, aby v případě neobdržení tohoto návrhu byli sami včas aktivní. Pokud si výrobce zvolil podporu formou zeleného bonusu, tak si musí sám aktivně vyjednat smlouvu na odběr silové elektřiny s jim vybraným obchodníkem.V souvislosti se zánikem starých smluv banka připomněla povinnost uzavřít nové zástavní smlouvy, pokud výrobci zajistili své úvěry u bank formou zástavy pohledávek.

člena představenstva ČEZ Distribuce, Ing. Václava Skoblíka, vedoucí-ho Nákupu elektřiny a Prodeje energie, E.ON Energie, a Ing. Jiřího Šťastného, předsedy představenstva OTE. Tito tři experti popsali účastníkům semináře postup přechodu na nový systém. Cílem bylo zajistit, aby stávající klienti ČSOB dostali veškeré dostupné informace a nehrozilo tak riziko, že se kvůli neznalosti dostanou při přechodu na nový systém vypořádání podpory do problémů.Seminář se potkal s velmi kladnou odezvou, proběhla i nadmíru zají-mavá diskuse. Oceňované bylo zejména to, že zúčastnění klienti ČSOB měli možnost hned a přímo na místě probrat podstatné otáz-ky s kvalifikovanými zástupci „protistran“. Ale pochvalu dostala ČSOB i od přednášejících. Ti také považovali za užitečné, že kromě formální komunikace došlo i na neformálnější diskusi . Právě z ní totiž mohou orgány a instituce těžit, pokud chtějí zajistit úspěšný přechod na nové vypořádání. Hosté z řad přednášejících neopomněli zdůraznit, že ČSOB byla zatím jediná banka, která takovýto seminář pro své klienty uspořádala.

Výrobci energie z obnovitelných zdrojů mají v souvislosti s novým systémem vyplácení podpory také nové povinnosti.

19projektové financování

Pevné osobní vazby s bankami mají význam i při zajištění aktivit našich klientů v zemích Společenství nezávislých států (SNS). V praxi se jedná o poskytování informačních a pora-denských služeb vývozcům – radíme jim, kte-rou banku na trhu zvolit, a navrhujeme nejlepší finanční instrument při realizaci pro-jektu. Jsme například připraveni zajistit schůz-ku našeho klienta se zástupci té či oné banky v zemích SNS, u nichž si náš klient bude chtít otevřít účet.

Instrumenty obchodního financování, které nyní realizujeme s ruskými protistranami:

• Exportní úvěry s pojištěním EGAP velký potenciál, delší splatnost.

• Krátkodobé instrumenty (ST) nezajištěné komerční transakce na vybrané banky.

• Maximální splatnost pod ST transakcemi až 5 let (záleží na bonitě banky; splatnost musí být odůvodněna druhem zboží).

• Obchodní vazba transakce musí být pod-ložena reálným obchodním kontraktem.

• Nárůst objemu obchodních případů po-ptávka z regionů.

• Ruské firmy požadují financování místní úvěry bývají dražší (akreditiv nabízí levnější financování) a při volbě místní banky za úče-lem financování projektu volí stále častěji for-mu tendru.

• Nabízíme řešení šitá na míru.

ČSOB je významným partnerem v zemích SNSNa ruském trhu se ČSOB dlouhodobě orientuje na ty banky, které jsou zárukou kvalitního rizika a vynikajících obchodních příležitostí. Díky trpělivě budovaným vztahům s bankovními partnery v Rusku ČSOB úspěšně obstála v poslední krizi – ruské banky řádně a včas splatily veškeré svoje závazky vůči ČSOB.

Víte, že…… Ruská federace (RF) je hlavním partnerem ČR v zahraničním obchodě se Společenstvím nezávislých států? … exportní strategie ČR pro období 2012–2020 definuje RF jako jeden z prioritních a zájmových trhů na základě růstového potenciálu, absorpční schopnosti a kompatibility ve vztahu k české ekonomice?… obrat vzájemné obchodní výměny mezi ČR a RF se od roku 1993 zvýšil více než sedminásobně, a to na 13,3 mld. USD v roce 2011? Vývoz vzrostl devětkrát – na 5,2 mld. dolarů. … za první pololetí 2012 vyvezly české firmy do RF zhruba o 35 % zboží více než před rokem?… 22. srpna 2012, po 18 letech jednání, se RF stala 156. člen­skou zemí Světové obchodní organizace (WTO)?

ČSOB Slovensko uspořádala seminář o exportních teritoriích. Rusko nemohlo být opomenuto.

Teritorium SNS není jednoduché, ale ČSOB má pevné vazby s tamními bankami.

V oblasti obchodního financování aktivně ko-munikujeme a prohlubujeme spolupráci s ČSOB Slovensko. V říjnu tohoto roku organi-zovala ČSOB Slovensko seminář o exportních teritoriích pod záštitou Ministerstva zahraničí Slovenské republiky. Na něm Alla Červenková, útvar Bankovní vztahy, přednášela o aktivitách ČSOB v Rusku, Bělorusku, na Ukrajině a v  Kazachstánu. Nyní prostřednictvím part-nerských bank v zemích SNS hledáme cesty k uplatnění výrobků některých slovenských firem na tamním trhu.

Kontakt: Alla ČervenkováBankovní vztahy e-mail: acervenkova@csob.cz tel.: 224 114 402

Alla Červenková z ČSOB oceněna bankovní asociací

Bankovní asociace pro střední a východ-ní Evropu BACEE (Banking Association for Central and Eastern Europe) ocenila naši kolegyni Allu Červenkovou za její výjimečný přínos a úspěchy v oblasti roz-voje spolupráce mezi bankami a finanč-ními institucemi Evropské unie, střední a východní Evropy a zemí v rámci Spole-čenství nezávislých států. Ocenění Alle Červenkové předal generální tajemník Asociace István Lengyel. Allino ocenění je skvělou vizitkou její práce a práce jejích kolegů v rámci ČSOB, kteří promítají nadstandardní ob-chodní vazby se zahraničními bankami dále do konkrétních obchodních přípa-dů. Alle k jejímu ocenění gratulujeme!

20 obchodní financování

Setkání Meet and GreetHlavním cílem útvaru Trade Finance je poskytovat klientům profesionální a kvalitní služby. Významnou roli hraje samozřejmě i dlouhodobě dobrý vztah s klientem. Příkladem snahy o prohloubení vzájemné spolupráce bylo naše společné zářijové setkání.

Zákon č. 17/2012 Sb., s účinností od 1. ledna 2013, mění trojstupňovou organizační strukturu celní správy na dvoustupňovou. To mimo jiné znamená, že ubude celních úřadů – v nové struktuře jich zůstane pou-ze patnáct. Jejich výčet je uveden přímo v zákoně. Na základě toho byl novelizován rovněž zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na tyto organizační změny dochází také k rozšíření kompetencí nově vzniklých cel-ních úřadů, přičemž rozhodování o povo-lení ručitele a užívání souborné jistoty bude příslušet pouze Celnímu úřadu pro Jihočeský kraj.

Vystavování záruk podle novely celního zákonaCelní správu České republiky čekají od roku 2013 významné organizační změny v souvislosti se zrušením celních ředitelství zákonem č. 17/2012. Současně bude novelizován i celní zákon, což se promítne i do oblasti bankovních záruk.

O povolení ručitele a užívání souborné jis-toty tedy již nebudou rozhodovat celní ře-ditelství, ale pouze Celní úřad pro Jihočeský kraj s celorepublikovou působností, to zna-mená ve vztahu ke všem celním úřadům v České republice. Od 1. ledna 2013 budou banky s ohledem na výše uvedené organi-zační změny používat nový text záruční lis-tiny, kde bude vypuštěno slovní spojení „celní ředitelství“. Výklad textu záruční listi-ny se nemění.Subjektem oprávněným uplatnit záruku bude kterýkoli celní úřad v České republice, stejně jako jím dosud byl kterýkoli celní úřad v působnosti celního ředitelství, které

deklarantovi vydalo povolení proclívat. Ru-čení je i nadále limitováno částkou uvede-nou v záruční listině, přičemž tato částka je nepřekročitelná. Rádi bychom vás ještě informovali o skuteč-nosti, že celní orgány používají pouze elek-tronický podpis. Zástupci bank se v rámci České bankovní asociace dohodli, že budou bankovní záruky prozatím vystavovat nadá-le pouze v písemné podobě.

Kontakt: Jana TušlováZáruky e-mail: jtuslova@csob.cz tel.: 224 114 213

Ať už se jedná o co nejlepší přizpůsobení konkrétního produktu obchodním potře-bám klienta či jen o informativní e-mail, všechny tyto aktivity představují důležité kamínky do mozaiky konkurenceschopnos-ti. Nic však nemůže nahradit osobní setkání. Proto se zástupci z útvarů Dokumentární akreditivy, inkasa a směnky a Záruky setkali se svými klienty. Tentokrát nebyli na akci pozváni finanční či obchodní ředitelé firem, ale pracovníci ob-chodních oddělení, kteří instrumenty po-skytované ČSOB dobře znají a hlavně každodenně používají. Hovořilo se o řadě možností jak minimalizo-vat riziko konkrétních obchodních transak-cí při využití dokumentárních platebních nástrojů a bankovních záruk, které ČSOB nabízí. Získali jsme tak řadu cenných infor-mací a názorů, které nám pomohou dále zdokonalovat naši nabídku.Neformální setkání Meet and Greet se uskutečnilo v „restauraci“ Vyšehrad v cent-rále ČSOB v Radlicích. Mnozí z klientů měli tak vůbec poprvé možnost navštívit jednu z nejmodernějších budov v České republice a z její střechy se potěšit nádherným výhle-dem na Prahu.

Kontakt: Veronika Vlčková Obchodní financování e-mail: vevlckova@csob.cz tel.: 224 115 845Zástupci banky se setkali osobně s klienty v budově ČSOB v Radlicích.

21obchodní financování

Kromě dotačních prostředků z fondů EU či státního rozpočtu mohou firmy čerpat da-ňovou podporu v podobě tzv. odčitatelné položky na výzkum a vývoj, která je upra-vena v zákonu o daních z příjmů v § 34 odst. 4 až 6. Jejím smyslem je právě podpo-rovat výzkum a vývoj. Podstatou této podpory je možnost po-platníka odečíst si od základu daně 100 % nákladů (resp. výdajů), které v rámci svých vývojových a výzkumných aktivit v daném roce vynaložil. Výdaje, které lze odečíst od základu daně, musí bezprostředně

Výzkum a vývoj může být levnějšíVíce než polovina firem v České republice neví, že by mohly při realizaci výzkumných a vývojových projektů využít zajímavé daňové podpory. Tato podpora má navíc tu výhodu, že ji může podnik uplatňovat každý rok, není pro její čerpání stanovena omezená alokace či strop jako u dotačních titulů a na uznatelné výdaje zahrnuté do odčitatelné položky není potřeba realizovat žádná výběrová řízení.

souviset s realizací těchto projektů. Musí jít o výdaje vynaložené na dosažení, zajiš-tění a udržení zdanitelných příjmů a musí být evidovány odděleně od ostatních vý-dajů poplatníka. Uplatněním těchto nákladů tak v zásadě dochází k jejich zdvojenému odpočtu od základu daně. Vyplývá to z faktu, že kromě jejich běžného uplatnění v základu daně ve formě daňově uznatelných nákla-dů může poplatník náklady na výzkum a vývoj navíc zahrnout do této zvláštní od-čitatelné položky, která základ daně rov-něž snižuje. Nárokováním odčitatelné položky může poplatník dosáhnout až 19% daňové úspory z nákladů vynalože-ných na realizaci výzkumných a vývojo-vých aktivit. Pokud by poplatník v daném roce vykázal ztrátu nebo nedostatečně vy-soký základ daně, lze uplatnění odpočtu posunout až o tři roky. Do odčitatelné položky na výzkum a vývoj je možné zahrnout výdaje, které mají po-dobu teoretických či experimentálních prací, projekčních či konstrukčních prací, patentových a licenčních prací, výroby funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části, zkoušky nových nebo ino-vovaných výrobků, a dále vývoj softwaru a jiných nových metod či služeb. V rámci těchto aktivit jsou uznatelnými náklady výzkumu a vývoje určenými k odpočtu

Řada firem neví, že je u nákladů na výzkum a vývoj možné uplatit odčitatelnou položku.

Společnost ČSOB Advisory nabízí své služby primárně klientům z řad rozpočtových a příspěvkových organizací, státních podni-ků a dalších organizací financovaných z ve-řejných zdrojů. Cílem ČSOB Advisory je pomáhat těmto organizacím k dlouhodobě správným a úspěšným rozhodnutím, a posi-lovat tak vzájemné partnerství s ČSOB. Poradenské služby jsou zaměřeny jak na strategické řízení organizací (tvorba stra-tegických dokumentů, příprava podkladů

Potřebujete poradit s řízením organizace? ČSOB rozšířila nabídku služeb pro veřejný sektor o ekonomické a organizační poradenství, které bude poskytovat prostřednictvím své dceřiné společnosti ČSOB Advisory. Služba je zaměřena zejména na subjekty veřejné správy a samosprávy.

pro rozhodování o významných investicích, externí dohled nad realizací komplexních projektů), tak na přípravu a realizaci změn souvisejících s jejich běžným chodem (změ-ny organizační struktury, optimalizace pro-cesů, nastavení finančního řízení, aktivní řízení dodavatelů a efektivní nákup, nasta-vení pravidel pro hodnocení a odměňování zaměstnanců atd.).Subjekty veřejné správy a samosprávy mo-hou využít rozsáhlých zkušeností týmu

ČSOB Advisory, který jim nabízí přesnou analýzu, kvalitní doporučení a podporu v průběhu celého procesu jejich implementace. Zárukou těchto služeb je přitom právě silná značka ČSOB.

Kontakt: Martin BuranskýČSOB Advisory e-mail: buransky@csobadvisory.cz tel.: 224 115 226

osobní náklady zaměstnance, daňové od-pisy a další provozní náklady vzniklé v pří-mé souvislosti s řešením projektu. Za uznatelné náklady se ovšem připouští i výdaje na certifikaci výsledků výzkumu a vývoje. V případě, že vynaložené výdaje souvisely s výzkumem či vývojem pouze z části, pak je možné od základu daně ode-číst pouze tuto jejich část. Naproti tomu, za výdaje v oblasti výzkumu a vývoje neo-právněné k zahrnutí do odčitatelné polož-ky se považují služby, licenční poplatky a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od jiných subjektů a výdaje, na které byla byť jen z části poskytnuta podpora z veřejných zdrojů. Uplatnění odčitatelné položky na výzkum a vývoj v daňovém přiznání je podmíněno existencí kvalitně zpracované písemné projektové dokumentace, tzv. Projektu vý-zkumu a vývoje se všemi potřebnými nále-žitostmi dle metodiky Ministerstva financí. V případě, že máte zájem využívat tuto podporu, obraťte se na specialisty z útvaru ČSOB EU Centrum, kteří mají se zpracová-váním projektů výzkumu a vývoje bohaté zkušenosti.

Kontakt: Jakub TomaštíkEU Centrum e-mail: jtomastik@csob.cz tel.: 224 114 388

22 EU Centrum / ČSOB Advisory

K těmto Pravidlům přistoupilo téměř 50 států a nyní se postupně zavádějí do pra-xe.  Jedná se o první revizi od roku 1991, kdy byla tato pravidla Mezinárodní obchodní komorou (ICC) vytvořena. Na jejich přípra-vě se kromě bankovní komise ICC podílela také komise pro obchodní právo a praxi. Tato pravidla řeší kromě vystavení záruk i problematiku jejich změn, protizáruk, pre-zentaci uplatnění, lhůty pro výplatu, vyšší moc, převod záruk a další zásadní věci.Jednotlivé typy záruk vystavené podle těchto pravidel mají stejný charakter a po-

dobné znaky, což je výhodné při případ-ných sporech mezi zúčastněnými stranami. Pokud záruka podléhá pravidlům, má v textu uvedeno „Tato záruka se řídí Jed-notnými pravidly pro záruky vyplatitelné na požádání (URDG), revize 2010, publika-ce IDCD (MOK) č. 758“. To znamená, že všechny kroky, které je beneficient povi-nen učinit v případě uplatnění záruky, a všechny ostatní náležitosti v souvislosti se zárukou jsou striktně upraveny, a tím jednoznačně srozumitelné pro všechny zú-častněné strany.

Jednotná pravidla pro záruky v praxi Rádi bychom vám připomněli, že od 1. července 2010 platí Jednotná pravidla pro záruky č. 758. Jednotlivé typy záruk vystavené podle těchto pravidel jsou pro klienty, beneficienty i ručící banky jasnější, přesnější a komplexnější.

Ruské zemědělství ­ šance pro exportMoskva a Samara, dvě města, která v polovině listopadu 2012 navštívila skupina českých podnikatelů v zemědělství, vedená ministrem resortu Petrem Bendlem. Jednání s ruskými partnery potvrdila informace o státní podpoře, které se zemědělství v Rusku dostává. To ovšem neznamená, že by nebyl prostor pro spolupráci, zejména pro český export.

Celkem dvaadvacet zástupců čtrnácti firem podnikajících v zemědělském sektoru, před-stavitelé Zemědělské univerzity České Bu-dějovice, exportní pojišťovny EGAP a dvou bank. Takové bylo složení mise, jejímž cílem bylo prohloubit kontakty mezi českými a ruskými subjekty v oblasti zemědělstvíBěhem jednání s ruskými protějšky se znovu ukázalo to, co české firmy už dobře vědí – že zemědělské podniky v Rusku jsou štědře podporovány ze strany státu. Existuje zde zejména systém dotací, které dostávají firmy na podporu modernizace výroby. Dotace na zemědělskou techniku určenou na zpra-cování půdy mohou ovšem čerpat pouze na techniku vyráběnou přímo v Rusku. Jde jednak o logickou snahu ruských státních orgánů podpořit vlastní výrobu, ale i reakci na skutečnost, že řada světových producen-tů zemědělské techniky na zpracování půdy již v Rusku otevřela své výrobní kapacity. Zcela odlišná situace je při možnosti získat dotace na chov domácích zvířat. Zde žád-né znevýhodnění zahraničních dodavatelů ne existuje, což otevírá možnosti i našim dodavatelům v této oblasti. A pracovní cesta do Ruska to potvrdila: firmy hlásí, že šance v podobě obchodních příležitostí jsou zejména v dodávkách technologií sou-visejících s chovem hospodářských zvířat.

Druhou oblastí vedle agrárního strojíren-ství jsou technologie zaměřené na zpraco-vání potravin.Řada účastníků cesty do Moskvy a do Sama-ry, kde jednání probíhala, jsou klienty ČSOB. Namátkou jmenujme firmy Farmtek a.s., BAUER TECHNICS s.r.o. či Farmet a.s., tedy společnosti, které již řadu let úspěšně expor-tují na východní trhy. A kde jsou klienti, musí být i jejich banka. Zástupce ČSOB, kte-rý se mise rovně účastnil, byl proto příto-men i některým jednáním.

Poskytnutí exportního úvěru se státní podporou ve formě pojištění EGAP, dává klientům ČSOB – exportérům zeměděl-ského zařízení, popřípadě celých farem na klíč – srovnatelné podmínky se západ-ní konkurencí.

Kontakt: Jiří KomedaExportní a strukturované financování e-mail: jkomeda@csob.cz tel.: 224 114 381

Zájmy českých zemědělců, kteří navštívili Rusko, hájil i jejich resortní ministr Petr Bendl.

Pravidla lze použít pro všechny typy záruk, v současnosti doporučujeme klientům po-užití pravidel zejména pro záruky řídící se cizím právem a nepřímé záruky. Náš útvar Záruky se pečlivě zajímá o použití pravidel v bankovní praxi a je připraven záruku podle Pravidel pro klienty kdykoliv vystavit.

Kontakt: Jana TušlováZáruky e-mail: jtuslova@csob.cz tel.: 224 114 213

23záruky / obchodování s Ruskem

O konferenci China Investment Forum byl zájem, zazněly tam cenné poznatky z působení na čínském trhu. Sponzorem akce byla i ČSOB.

Čína investuje do výzkumu, vývoje a moderních technologií.

Během roku 2013 se uskutečnila v České republice řada setkání a se-minářů zaměřených na možnosti pronikání na čínský trh a obcho-dování s Čínou obecně. Cyklus akcí, který byl určen především pro zájemce o obchodování s touto asijskou zemí, zakončila v listopadu dvoudenní konference China Investment Forum.

Uspěje ten, kdo má informaceČína je na jedné straně obdivována pro svůj rychlý ekonomický růst, na druhé straně ji ale řada lidí či firem vnímá negativně – například kvůli často zmiňovanému plagiátorství, či nízké kvalitě některého zboží. Faktem je, že Čína se po svém otevření světu hodně změnila a v mnoha směrech funguje jako jiné tržní ekonomiky. Je sice stále rozvojovou zemí, ale brzy se může stát jednou z nejsofistikovaněj-ších ekonomik světa. Svědčí o tom už dnešní čínské investice do technologií a stimulace inovací.Česká republika se snaží stát se především exportérem technologic-ky vyspělých produktů, a tak se pro ni stává Čína perspektivním partnerem. Zdá se, že si to ještě mnohé české firmy neuvědomují. Účast zkušených odborníků, kteří čínský trh dobře znají, na listopa-dovém investičním fóru byla unikátní příležitostí pro neznalé či vá-hající dozvědět se, co je na tomto vzdáleném teritoriu může překvapit. Jak říkají organizátoři konference, uspět na tamním trhu není otázka náhody, ale dostatku informací, dobré strategie a připravenosti.

Příležitosti a obavyČínský trh je i po několika letech po otevření se světu stále nenasy-cený. Zdejší obyvatelstvo chce žít jako lidé na Západě. Vezmeme-li v úvahu, že jde o nejlidnatější zemi světa, je rozsah příležitostí ohromný. Do země se bude dovážet stále více spotřebního zboží i nových technologií, zahraniční podniky tady budou stavět nové

Čínský trh nabízí řadu příležitostíO čínské ekonomice všichni vědí, že s ní budou muset stále více počítat. Firmy z celého světa jsou nuceny navazovat kontakty s tamními podniky - a často narážejí na neznalost prostředí. Platí to i pro české společnosti, které mají z neznámého teritoria stále obavy a vstup na čínský trh velmi pečlivě zvažují. Právě jim byla určena konference China Investment Forum 2012, která se konala v polovině listopadu v Praze. ČSOB byla jedním z hlavních sponzorů akce.

továrny. Stále více kvalitních výrobků bude domácí provenience. Připočte-li se k tomu, že má Čína obrovské zásoby volného kapitálu, je zřejmé, že její váha ve světové ekonomice dále poroste. Ještě před několika lety by se čínským investicím v západní Evropě kdekdo vy-smál, dnes je to realita.Pro mnohé firmy je téměř nepřekonatelnou překážkou tamní odliš-ná kultura a obtížně zvládnutelný jazyk. Evropští manažeři, kteří toto zvládli a s trhem s seznámili, narazili na jiné, ryze obchodní a podnikatelské překážky, jako je velká míra regulace a velmi vysoká administrativní zátěž. Registrace právního subjektu je krkolomný proces a získání licencí vyžaduje často notnou dávku trpělivosti. Nejde ale jen o byrokracii související s určitým druhem podnikání; zvláštní povolení si musí vyžádat i každá firma, která si chce zpro-voznit webové stránky.

Pobočky v Číně a v Hongkongu Obavy z čínského trhu vnímá u svých klientů i ČSOB, a to jak u ex-portérů, tak u importérů. A pokud se firmy přímo neobávají, tak si alespoň stěžují, že pronikání do Číny i působení tam je obtížné.Konferenci China Investment Forum 2012 a řadu doprovodných se-minářů a odborných setkání využila ČSOB mimo jiné k tomu, aby české firmy informovala o službách a produktech (například z oblas-ti exportního financování), které mohou klientům vstup na čínský trh v mnohém ulehčit. Užitečná pro zájemce o obchodování s Čí-nou je také informace, že mateřská banka KBC má pobočku jak v Číně, tak v Hongkongu. Jak na konferenci sdělili přítomným účastníkům z firemní sféry pří-mo zástupci z KBC Hongkong, jejich pobočka se mj. specializuje na vedení účtů v renminbi pro evropské společnosti. Vedením účtů v lokální měně si společnosti mohou usnadnit a často i zlevnit ob-chod s čínskými odběrateli a dodavateli.

Kontakt: Tereza HuclováObchod, marketing a komunikace korporátního bankovnictví e-mail: thuclova@csob.cz tel.: 224 115 811

24 obchodování s Čínou

Jaro už nejspíš nebude…Na otázku, jaké bude příští týden počasí, klimatolog Jan Pretel jen pokrčí rameny. Blízká budoucnost ho tolik nezajímá. Zabývá se změnami klimatu v horizontu desetiletí. Meteorologii a zejména klimatologii zasvětil celý svůj život a dnes říká: „Boj s klimatickými změnami se nedá vyhrát.“ To ovšem podle něho neznamená, že bychom měli rezignovat. Na měnící se klima se musíme připravit.

Také vám připadá, že počasí už dnes není takové, jaké bývalo? Že už nejsou ta krásná dlouhá jara a mírné podzimy, které nás postupně připravují na zimu? Když to trochu přeženu, že jsou jen vedra nebo mrazy? Nebo to tak bylo vždycky a člověk si to, co bylo před lety, idealizuje?Nejen že mi to tak připadá, ale ono to tak opravdu je. Dřív skutečně bylo všechno tro-chu zřetelnější, zima končila v březnu, začí-nalo jaro a tak dál. Prostě se jasně střídala

čtyři roční období. Ale ty rozdíly se postup-ně stírají.

Pokud takovou změnu můžeme pozorovat na jedné generaci, na jednom lidském životě, tak to je docela alarmující, ne?Tak dramaticky bych to neviděl. Dříve také nebyl z hlediska čtyř ročních období úplně ukázkový každý rok. Musíme si uvědomit, že klima je jisté průměrné počasí v daném místě. A samozřejmě konkrétní počasí se od průměru vždy nějak vychyluje. I dřív byly

někdy extrémní teploty, deště a tak dále. Nicméně teď jsou velké změny, o nichž mlu-víme, mnohem častější a jsou důkazem, že se světovým klimatem se opravdu něco děje. Neřekl bych, že je to nějaká katastro-fická záležitost, ale je to určitá hrozba do budoucna, kterou musíme vzít v úvahu. Přičemž nevíme, kdy by k nějaké případné katastrofě vlivem změn klimatu mohlo sku-tečně dojít.

Nevíme, co bude. Víme aspoň, kdy to všechno začalo?I to je těžké říci. Běžně se udává, že se klima začalo měnit s nástupem industrializace, někdy v průběhu 19. století. Už v roce 1896 švédský vědec Sven Arhelius indikoval, že oxid uhličitý může planetu oteplovat.

Takže za všechno – oteplování planety, stírání ročních období ve střední Evropě a podobně – může člověk tím, že vypouští do ovzduší CO2?Takhle bych to určitě neřekl. Existují ještě jisté pravidelné a přirozené cykly, které

25rozhovor

rovněž hrají svou roli. Ale člověk se na změ-nách klimatu podílí velkou měrou. Ovšem zdaleka nejde jen o CO2. Lidé celkově mění povrch planety. Tam, kde dřív byla jen pří-roda, jsou dnes města – tím se mění albedo, tedy poměr odraženého slunečního záření k množství dopadajícího záření. To má vel-ký vliv na klimatické změny.

A tím právě dochází ke globálnímu oteplování.Já ten termín globální oteplování nemám rád, říkám tomu raději změna klimatického systému. Když se řekne „globální oteplová-ní“, nejen laici si pod tím představí, že jde o celkové oteplování planety, že se teplota zvedá pořád a všude. A to není pravda, pro-tože když se podívám na mapu změn teplo-ty na planetě třeba za 20. století, tak najdu řadu oblastí, kde naopak v důsledku změny klimatického systému teplota poklesla.

Například kde?Například na jižní polokouli, v některých místech nad oceány.

Čím to je?Souvisí to zejména s prouděním v oceá-nech. Voda z tajících ledovců na severu, kde dochází k většímu a rychlejšímu zvyšování teploty, odtéká do moře a mění proudění v oceánech. Když se chladná voda dostane do moří v nižších zeměpisných šířkách, není už sice ledová, ale je studenější než ta, která tam byla dřív. A samozřejmě své tepelné vlastnosti hned předává atmosféře.

Proč dochází na severním pólu ke stále rychlejšímu oteplování?To souvisí s už zmíněnou změnou albeda. Je to takový koloběh: postupné zvyšování teplo-ty způsobuje odtávání sněhu, původně bílé plochy jsou najednou černé nebo zelené. Slu-neční záření se zde méně odráží a naopak způsobuje roztátí dalšího sněhu, a celý proces postupně sílí a zrychluje se. Nad polárním kruhem během 20. století teplota vzrostla o čtyři až pět stupňů, zatímco průměr na celé zeměkouli je necelý jeden stupeň.

Vy jste už dříve zmínil, že vliv na klimatické změny mají také určité pravidelné cykly, které jsou na člověku nezávislé. Co si pod tím představit? Třeba střídání doby ledové a meziledové? Jsme vůbec schopni za tu krátkou dobu, co se klima na Zemi sleduje, spolehlivě vyloučit, že by oteplování nemohlo být důsledkem nějaké takové přirozené periody?Myslím, že ano. Vliv člověka, co se týká vy-pouštění emisí skleníkových plynů a devas-tace přírody, je neoddiskutovatelný. Jistěže nelze pomíjet přirozené změny – změny sklonu zemské osy, změny dráhy Slunce nebo kolísání sluneční činnosti, v jehož dů-sledku vznikly doby ledové a meziledové.

Tyto cykly jsou však tisícileté, statisícileté. Změny, které pozorujeme, jsou o hodně rychlejší.

Predikovat nějaký další vývoj je podle vás obtížné. Nicméně pořád se objevují nové studie, které předkládají obyvatelům zeměkoule katastrofické vize v relativně blízké budoucnosti. Například podle nedávné zprávy nezávislé humanitární organizace DARA, zveřejněné v USA, do roku 2030 zemře více než sto milionů lidí a globální ekonomický růst se sníží o 3,2 procenta hrubého domácího produktu, pokud se svět nevypořádá se změnami klimatu. Co na to říkáte?Vidíte, to je právě ten problém, který znevě-rohodní úplně všechno, veškerou předchozí vědeckou práci. A z původně zajímavého vědeckého tématu se vytvoří téma politic-ké. Seriózní vědci nikdy takovou prognózu nemohou podepsat.

Chcete tedy říct, že opravdu neexistují žádné seriózní prognózy?Vědci se samozřejmě snaží o odhady. Jenže při nich musíte vzít v úvahu všechno, co hra-je nějakou roli. Musí se také namodelovat vývoj světa v dalších desetiletích – a to jistě

uznáte, že není jednoduché. Musíte vyjít z toho, jaký bude populační nárůst – bude v roce 2100 na Zemi 9 miliard lidí, jak říkají některé prognózy, nebo 19, jak říkají jiné? Jaký bude růst HDP? Jaký bude vývoj energe-tiky, kdy dojdou surovinové zdroje? Mnohdy to nelze odhadnout ani z krátkodobého hle-diska. Podívejte se na několik minulých let. Když přišla v roce 2007–2008 krize, emise v  Evropě meziročně klesly o 8–10 procent. To by nikdo předtím neodhadoval. Takže IPCC (Mezivládní panel pro změny kli-matu, Intergovernmental Panel on Climate Change – pozn. red.) připravil pět takových scénářů do roku 2100, přičemž podle jedno-ho by měla na planetě stoupnout teplota o jeden stupeň, podle jiného o šest. Když se na oněch pět scénářů podíváte, zjistíte, že zhruba do roku 2030 je vývoj podle všech plus minus stejný. Dál už ne. Podobné pro-gnózy mají smysl, ale musejí se průběžně upřesňovat. Spolehlivé mohou být maximál-ně na deset, patnáct let dopředu.

Vy jste se sám na mezinárodní úrovni také podílel na vypracování několika studií týkajících se klimatických změn. O co šlo? Fakt, že se člověk podílí na změnách klima-tu, vstoupil mezi odbornou sféru na První

Měli bychom myslet ekologicky, vyzývá klimatolog Jan Pretel.

26 rozhovor

RNDr. Jan Pretel, CSc.• Vystudoval meteorologii a klimatologii

na MFF UK Praha s vědeckou aspiranturou v oboru mezní vrstva atmosféry a atmo-sférická turbulence.

• Do roku 1990 byl zaměstnán v Ústavu fy-ziky atmosféry AV ČR.

• V letech 1990–1991 absolvoval stáž na University of British Columbia ve Vancouveru.

• Dva roky pracoval jako samostatný odbor-ný referent odboru ochrany ovzduší na Ministerstvu životního prostředí, kde pak v různých obdobích až do roku 2009 působil jako externí konzultant a poradce k problematice klimatické změny.

světové klimatické konferenci Světové me-teorologické organizace (WMO) v roce 1979. Vznikl Světový klimatický program a v roce 1988 Valné shromáždění OSN roz-hodlo, že jde o vážný globální problém. Pod patronací WMO a Programu pro životní prostředí OSN (UNEP) byl ustaven Me-zivládní panel ke klimatické změně IPCC, kde jsem dvanáct let, až do roku 2009, za-stupoval Českou republiku. Panel měl syn-tetizovat už existující výsledky vědeckých prací z mnoha zemí a dospět k nějakému konsensu.

A dospěl?Vydal řadu tematických analýz, čtyři průře-zové hodnoticí zprávy, přičemž teď se při-pravuje pátá, která by měla být publikována někdy na přelomu roku 2013/2014. Myslím, že většina těchto dokumentů byla přínosná. Zabývaly se jak vědeckou podstatou pro-blému, tak i dopady do různých sektorů v jednotlivých regionech světa a návrhy na řešení. Ty reporty ale nikdy neměly am-bici zavazovat politiky k přijetí jakýchkoli řešení.

Za jednu z těch zpráv udělil norský výbor Nobelovu cenu za mír…Ano, Nobelova cena byla udělena za čtvr-tou hodnoticí zprávu z roku 2007. Určitě to bylo ocenění činnosti Panelu, ale protože společně cenu obdržel i Al Gore, který teh-dy natočil katastrofický film Nepříjemná pravda o vývoji planety, z klimatických změn se stalo politikum.

Co je špatného na tom, že politici chtěli začít řešit problém klimatických změn?To by bylo v pořádku, kdyby se to nezredu-kovalo jen na snahu o snižování emisí skle-níkových plynů. To byla také základní agenda takzvaného Kjótského protokolu. I když se přiznám, že když jsem v Kjótu byl,

podílel jsem se na vyjednávání a zdálo se mi to tehdy rozumné. Jenže jak to do-padlo? Závazek na sebe přijaly jenom prů-myslově vyspělé země – a ještě ne všechny. Tehdy, když měly vyspělé země více než poloviční podíl na celosvětových emisích skleníkových plynů, to mělo logiku. Jenže dneska už je to jinak: přes polovinu exhala-cí mají na svědomí rozvojové země. Postu-pem doby od toho ještě další průmyslové státy odstoupily a nakonec v tom boji pro-ti klimatickým změnám zůstává vlastně jen Evropa. Přitom její podíl na celkových emisích je dnes necelých 15 %. Takže to asi nezachrání.

Měla by podle vás Evropa na boj proti klimatickým změnám rezignovat? Tak za prvé: boj proti klimatickým změ-nám se nedá vyhrát. A za druhé: cesty ke zlepšení situace musí vypadat jinak, než že se začnou třeba ad absurdum podporo-vat sluneční a větrné elektrárny nebo výro-ba elektřiny z biomasy. Podle mého názoru je potřeba se na budoucí změny adaptovat.

Co si pod tím představit?Nejprve si musíme udělat výzkum, co pro-bíhající změny mohou způsobit v jednotli-vých regionech. Přičemž regionem nemyslím Evropu, Asii, Afriku, ale třeba jižní Moravu, Českomoravskou vrchovinu, Polabí a podobně. Vezměme si třeba riziko přívalo-vých srážek. Existují lokality v údolních par-tiích, kde by nikdy nemělo být vydáno stavební povolení. Jenže to znamená zapo-jení krajů a místních samospráv, to nelze efektivně řídit z pražských ministerstev. Nebo jiný příklad, opačný. Naším budoucím problémem je sucho. Na regionální úrovni by se mělo rozhodnout, zda nemá smysl ně-kde jímat vodu…

Myslíte něco jako systém malých přehrad?A proč ne? Když se ten návrh před časem objevil, všichni se tomu vysmáli. Proč by ne-

mohlo vzniknout několik desítek malých vodních nádrží, kde by se jímala voda pro případ, že by bylo sucho? Viděl jsem to v jednom regionu v Itálii, kde to docela dobře funguje.

To znamená, že souhlasíte s názorem některých skeptiků v boji proti klimatickým změnám, že prostředky, které se dnes vydávají na konference o klimatu, by se měly raději věnovat na konkrétní řešení a pomoc ohroženým regionům?Souhlasím. Samozřejmě, nesmí se jít do ex-trémů – nemůžeme přesidlovat lidi z Trou-bek nebo z přímořských regionů do Mongolska, jak někdo navrhoval. Ale vy-tvořit nějaké finanční zdroje na to, aby se třeba lidem v povodněmi ohrožených ob-lastech umožnilo nějakou rozumnou dotací najít nový domov… Myslím, že řada lidí by se za takových okolností k přestěhování odhodlala.

Co by podle vás měl dělat „obyčejný člověk“, když říkáte, že boj s klimatickou změnou se stejně nedá vyhrát? Zavřít oči a čekat?Určitě ne. Každý si musí tu rizikovou hrozbu uvědomovat, i když neví, kdy přijde a jaká bude. Povinností každého by mělo být mys-let na budoucnost. Možná to zní hloupě, ale měli bychom se naučit každý myslet ekolo-gicky. I to snižování emisí rozumnou cestou má smysl. Nemusíme jezdit každý den au-tem do práce. Když si kupujeme ledničku, proč si nekoupit tu úspornější? Ani recykla-ce není špatná věc. A takových na pohled drobností by se našlo víc.

Tak to je ten příspěvek pro budoucnost, pro příští generace. Jak a na co se má připravit každý ještě za svého života?S určitou nadsázkou by třeba mohl prodat jarní a podzimní kabáty, protože tahle ob-dobí už asi nebudou…

• Od roku 1993 pracuje v Českém hydrome-teorologickém ústavu Praha, v letech 1995–2011 byl vedoucím oddělení klima-tických změn.

• Účastnil se řady mezinárodních aktivit – působil například jako konzultant Světové banky pro projekty ke změně klimatu, byl vedoucím i členem mezinárodních expert-ních misí OSN k témuž tématu, účastnil se za Českou republiku jednání ke změně kli-matu v OSN, zastupoval Českou republiku v Evropské komisi pro klimatické změny. V letech 1997–2001 byl členem meziná-rodního výboru IPCC (místopředsedou pracovní skupiny).

27rozhovor

Kladrubští koně – národní pýchaNárodní hřebčín v Kladrubech nad Labem je nejstarším velkým hřebčínem na světě. Již v roce 1597 mu císař Rudolf II. udělil status císařského dvorního hřebčína, o necelá dvě století později se zde narodil zakladatel kladrubských běloušů Pepoli. Starokladrub-ští bělouši byli po staletí využíváni pro cere-moniální účely a dodnes plní tuto funkci u švédského a dánského dvora. Staroklad-rubští vraníci byli zase předurčeni pro cír-kevní hodnostáře.V současné době chová Národní hřebčín Kladruby skoro 600 koní. Přímo v Kladrubech jsou ustájeni bělouši, vraníci mají domovskou stáj v nedalekých Slatiňanech, které jsou sou-částí tohoto hřebčína od roku 1992. Bělouše i vraníky je možné obdivovat např. v soutěž-ních spřeženích, v klasické drezúře, při barok-ním ježdění, v ukázkách prvků vysoké španělské školy nebo ve službách jízdní policie. V roce 2002 byl hřebčín v Kladrubech i stá-do běloušů vyhlášeno národní kulturní pa-mátkou. Rozhodně stojí přinejmenším za zhlédnutí.

Pohled na svět z koňského hřbetuUšlechtilí, vznešení, svobodomyslní, silní, nespoutaní. Těmito slovy pojmenovávají koně jejich obdivovatelé. Ale i ten, kdo mezi milovníky těchto tvorů nepatří a v koňském sedle nikdy neseděl, při pohledu na rozevlátou hřívu, moudré oči a ladný pohyb zatají dech. Ostatně koně k Česku tak nějak patří.

Koně z českých Kladrub jsou známí a obdivovaní po celém světě.

Velká pardubická steeplechaseVelká pardubická steeplechase patří také k národní tradici. Jak by také ne, když se po-prvé konala v roce 1874. Na jejím startu stá-lo tehdy 14 koní a závod dokončila jenom polovina z nich. Od té doby se „Velká“ běže-la každý rok s výjimkou válečných let, roku 1968 a let 1876 a 1908, které byly pozname-nány nepříznivým počasím.Závod se koná vždy druhou říjnovou neděli a koně (šestiletí a starší) musí na dráze dlouhé 6900 metrů zdolat celkem 31 překá-žek. A přestože jezdectví patří v Česku jen mezi okrajové sporty, v době konání Velké pardubické statisíce lidí, kteří se nedosta-nou na pardubické závodiště, sedí u televize a drží palce našim jezdcům a koním. Legendární žokej Josef Váňa vyhrál tento dostih už osmkrát: čtyřikrát s koněm Želez-níkem, který má ze všech koní účastnících se tohoto dostihu největší počet opakova-ných vítězství, třikrát s Tiumenem a jednou

28 volný čas

Jaké to je vyhrát Velkou pardubickou, to ví od posledního vítězství Josef Faltejsek.

Kůň jako droga Ke koním tíhne v posledních letech čím dál více lidí. Jedním z důvodů může být, že jezdec-ká střediska a jízdárny vyrůstají jak houby po dešti. Jenže nevyrůstaly by, kdyby nebyla poptávka. Lidé si uvědomují, že při současném životním tempu se aktivní odpočinek stává nezbytnos-tí. Tenis nebo golf jsou také pěkné sporty, ale kůň – to je něco jiného. S tenisovou raketou se neskamarádíte.Když se kůň stane vaším přítelem, budete vy-hledávat společnost jakýchkoliv koní a všichni „koňáci“ se vám stanou blízkými. Obvykle ta-kový novopečený milovník koní začne jezdit na závody v okolí, byť sám ještě možná nebu-de startovat, ale s chutí se podívá na zkušeněj-ší kolegy. Postupně začne nacházet nové spřízněné duše při návštěvách méně či více vzdálených stájí a rančů. Víkendy v diáři za-čnou čím dál víc zaplňovat akce typu výstavy koní, rodea, závody ve westernových disciplí-nách, ve skákání, v drezúře…

s koněm Vronsky. V roce 2012 sázkařské kanceláře přijímaly sázky na to, podaří-li se mu zopakovat vítězství z minulého roku. A i když skončil tento čerstvý šedesátník „až“ na třetím místě, je považován za „koňá-ka nad koňáky“. Radost vítěze poslední 122. Velké pardubic-ké, žokeje Josefa Faltejska v sedle klisny Orphee de Blins, byla nefalšovaná a živelná a zůstane divákům nadlouho v paměti stej-ně jako celý dostih.

Jezdecké disciplíny Pod klasické (anglické) ježdění spadají jezdecké disciplíny sdružené v rámci České jezdecké federace. Jde o: skoky (parkúr), drezuru, všestrannost, vytrvalost, voltiž a parajezdectví (dále ČJF zastřešuje i spřežení a reining).

Základní westernové disciplíny se člení takto:a/ disciplíny zaměřené na přiježděnost

a ovladatelnost koně: Reining, Freestyle Reining, Western Pleasure, Trail, Western Horsemanship, Showmanship at Halter, Western Riding, Superhorse;

b/ rychlostní disciplíny: Barrel Race, Pole Bening, Speed Race, Stake Race;

c/ pracovní (dobytkářské) disciplíny: Working Cow Horse, Cutting, Team Penning a Ranch Sorting.

(V rámci westernového ježdění existuje několik organizací, které mohou mít pojmenovány disciplíny s určitou obměnou).

29volný čas

Putování nejen po ČeskuJezdeckých disciplín existuje celá řada. Wes-ternové ježdění je možná o něco jednodušší než klasické anglické, ale dobré základy jízdy na koni jsou třeba u obou z nich. Avšak i kdybyste se nestali zastáncem westernové-ho ježdění, určitě si nenechte ujít tradiční srpnový memoriál generála G. A. Custera v česko-německém pohraničí, kde skoro dvě stovky koní předvádí při společných pořadových cvičeních jedinečné živé obraz-ce a ve finále vám vezme dech řízený cval celé té koňské masy s jezdci. Kavalerii gene-rála Custera jste ale mohli potkat i v Praze.Jiný silný zážitek si může připravit ten, kdo se spojí s partou podobně zapálených lidí a vyrazí na několikadenní koňské putování po Česku. Vyznačených jezdeckých stezek je u nás několik tisíc kilometrů a putování v sedle organizují četné jezdecké kluby. Na koňském hřbetě se lze vydat i do zahra-ničí – třeba na expediční cestu po rumun-ském Banátu, kraji májovek a bílých skal, který nosí v duši každý kluk bez ohledu na to, kolik je mu let. Některé party jezdců vyrážejí do Ameriky či Kanady, kolébky kov-bojů, aby okusily pravý rančerský život. Jiné zase zlákal jihofrancouzský Camargue, kraj bílých camargských koní…

Bez dobrých koní by se sedmá kavalerie pod vedením generála Custra do boje vůbec nepouštěla. Ani do takové historické rekonstrukce, která se odehrála v Praze na Staroměstském náměstí.

Dva bonusy navícVšechno to krásné a příjemné, co je výše po-psáno, je zároveň také mimořádně zdravé. Jak říká například MUDr. Karel Linhart, lékař přednášející na 2. Lékařské fakultě UK a na Institutu postgraduálních studií lékařů: „Jízda na koni nutí lidi ke správnému držení těla a hlavy a zakřivení jejich páteře je pak ideální.“ Jezdce na koních nebolí záda. Do-konce to potvrzují i důstojnické záznamy z rakousko-uherské armády, shromažďované více než sto let, z nichž vyplývá, že příslušníci jezdectva neměli – na rozdíl od ostatních důstojníků – nikdy problémy s páteří.Druhým bonusem navíc může být, že si díky koňskému koníčku můžete pořídit nový šatník, respektive jeho část. V kovboj-ském klobouku do práce nikdo chodit ne-bude, ale na koni je to téměř nezbytností (má totiž deformační zónu a chrání hlavu jezdce podobně jako jezdecká čepice). Spe-ciální obchody s jezdeckým vybavením ote-vřou začátečníkům i pokročilým nevídané obzory. Najednou si začnou klást otázku, jak vlastně mohli tak dlouho žít bez rajtek, vesty, pořádného nepromokavého kabátu, pérek, chapsů…Jen prosím nezapomenout na to, že tohle je koni vcelku jedno.Příležitostí k rekreačnímu ježdění přibývá i v okolí velkých měst.

30 volný čas

Pět důvodů, proč právě kůň

Přátelství s koněmKdyž jezdec vytvoří s koněm jeden celek, jako by se proměnil v an-tického Kentaura – napůl člověka a napůl koně. Kůň člověku dovolí využít jeho sílu a obratnost; budete spolu s ním prožívat radost z cválání, zdolávání překážek, ucítíte svist větru kolem uší a všemož-né rozmary počasí – a to je nádherné! Uvědomíte si, že vám váš kůň plně důvěřuje, ačkoli jde o plachého tvora, pro něhož je i člověk pre-dátorem. To je jedinečný dar a pro mnohé silná motivace.

Zdravý tělocvikJezdectví je výborným a účinným tělocvikem. Při jízdě na koni neexistuje jediná kost a jediný sval v těle, které by nebyly zapoje-ny do jezdecké činnosti. Člověk se sedavým zaměstnáním má však zpravidla ztuhlé svaly v různých partiích těla, a pohyb v sedle mu může způsobit i bolesti nebo zranění. Jako u každého sportu, ani u jezdectví proto nesmíte zapomínat na rozcvičení a péči o vlastní tělo. Jezdecký koníček vás donutí udržovat se v dobré kondici, abyste z vyjížděk a výcvikových hodin měli opravdovou radost.

Psychický relaxJezdec propůjčuje koni svoji hlavu – zostřeně vnímá vše kolem a odhaduje, čeho by se kůň mohl polekat, kdy potřebuje uklidnit a kdy naopak pobídnout. Toto „myšlení za dva“ spolehlivě vytlačí všechny jezdcovy starosti. Po jízdě na koni se můžete cítit fyzicky unavení, ale psychicky jste naprosto fi t. Dobili jste si baterky, vy-čistili hlavu, načerpali optimismus, odblokovali všechny pracovní stresy a můžete se vrátit do toho tepajícího světa s novou sebedů-věrou a energií.

Sport pro každý věkJezdectví patří k nemnoha sportům, které lze provozovat do vyso-kého věku. Začít se s ním dá třeba i v padesáti, byť člověk už větši-nou nemá závodní ambice, ale vede ho snaha smysluplně trávit vymezený čas. Životní zkušenosti umožňují dospělým rychleji zdo-lávat úskalí jezdeckého sportu, k němuž na rozdíl od dětí přistupují promyšleněji a zodpovědněji. To ale neznamená, že by starší jezdci nemohli plnohodnotně sportovat. Zářným příkladem je mnohoná-sobný vítěz Velké pardubické, žokej Josef Váňa, ale i mnoho dalších, mediálně neznámých amatérských jezdců, kteří dokážou se svým koněm skákat přes překážky i v sedmdesáti letech.

Krásné chvíle v příroděKůň dokáže vytáhnout ven do přírody i ty největší pecivály. Kdo se už bez obtíží udrží v sedle, zjistí, že má najednou spoustu času dívat se. Ze sedla obdivuje nádherné barvy podzimu, bílé kouzlo zasněže-ných plání, vlhkou krásu probouzejícího se jara či pod sálavými slu-nečními paprsky pomalu vybledající sytou letní zeleň. Ale nejde jenom o lázeň pro oči. Příroda vás naučí, jak reagovat na její rozma-ry. V každém období budete myslet především na to, jak se správně po všech stránkách postarat o svého koně – kdy jej chránit repelen-ty, kdy přes něj přehodit hřejivou deku... Mnohé se přitom naučíte nejen o přírodě, ale i o sobě samotném.

Jízda na koni prospěje fyzické kondici.

Přátelství s plachým zvířetem je jedinečné.

Zkušenější jezdci měří své síly s ostatními při závodech.

Kůň vám umožní zapomenout na všední starosti.

K rekreačnímu ježdění patří i péče o koně.

31volný čas

Člen skupiny KBC Korporátní a institucionální bankovnictví

Známe vzorec úspěchu

Jako největší banka na českém trhu pokračujeme v posilování vedoucích pozic v korporátním a institucionálním bankovnictví. Našim klientům nabízíme vysoký standard kvality služeb, profesionální a spolehlivý tým s unikátní kombinací znalosti domácího prostředí a know-how ze zahraničí. Naše komplexní, na míru šité finanční a poradenské služby tak stojí na počátku dlouhodobých a oboustranně výhodných vztahů s korporátními a institucionálními klienty.

ČSOB pro váš úspěch.