soudruhu Urxovi, je Íakt, že pokrokové kulturní statky se vyví.její v posledním období kapitalismu na dvou kolejích: v prv.cích tÍídně bojovné kultury proletariátu, kterf osvobozujevšechno pokrokové uvnitŤ měšťácké kultury z nikdy nechybě.jících pout a zfa|šování - váhavě a v malém měŤítku pÍeduchopením moci; v mohutném rozmachu pod diktaturouproletariátu, za kteté kulturní v1istavba právě teprv stojí veslužbách tŤídního boje, která tehdy však je v stavbou socia.listické společnosti:

,,NepotŤebujeme kulturu kvrili kultuŤe, potŤebujemekulturu, která nám zajišéuje rych pokrok socialistickévfstavby, kulturu, která opatŤí zaostalého rolníka zbranivědy, která mu umožĎuje, aby mohl vítězně bojovatproti škridcrim a podobnfm zjevrim v zemědělství. TvoŤ-te více vědy, více techniky na poli zemědělství a my, takbohatá země, se zbavíme brzy všech těžkostí...

Kavkazsk1í delegát Andreje v na XVI. sjezdu VKP(b).

Pavel Reiman: NÁs BoJ NA KULTURNÍFRoNTĚ

(PŤíspěvek k anketě Kultura a fašismus)

Byla to zásluha redakce Tvorby, že v posledních tfdnechvyvolala anketu ,,Fašismus a kultura... Účast celé Ťady sou-druhri na této anketě dokazuje, jakživ!' jenynlzájemo kultur-ní rikoly proletariátu a že je nutno dát bezpodmínečněvšestrannou odpověď na všechny otázky, které se dotfkají vf-voje proletáŤského kulturního hnutí v Československu. Nesmínás nikterak m}ilit, že na začátku pŤitom vyvstává Ťada nejas.ností v posuzování proletáňskfch kulturních problém . Bylby to div, kdyby v Československu, kde ideologické otázkytiídního boje dosud jen v docela nedostatečné míie bylyobjasněny, panovala v otázce kultury hned od počátku sto-procentní jasnost. Z toboto hlediska musíme také posuzovattakové články jako článek soudruha Spitzera v Tvorbě,kter sice rozvinul celou Ťadu chybnfch názori, pŤičemžvšak musíme uznat snahu, posuzovat kulturní otázky z hledis-ka politického boje dělnické tňídy. V této snaze zašel soudruhSpitzer dokonce tak daleko, že pňehlédl nutnost zvláštníchbojovnfch forem na kulturní frontě, ačkoliv v praxi v hnutídělnick1ich divadelníkri vynakládá veškerou námahu, abytuto myšlenku prosadil. Kritika soudruha lJrxe o tomtočlánku byla proto, pokud se tfčejeho obsahu, v největší částisprávná (kde se dopustil soudruh Urx omylu, o tom ještě budezmínka). Nesmíme ale pŤitom zapomenout, že ještě pŤedsotva dvěma roky proletáŤské divadelní hnutí plulo riplně

302 303

1 v měšťáckfch vodách, že to,,proletáŤské.. divadlo u nás bylol jen špatnj.m vydáním měšéáckého divadla a že teprve prací

skupiny proletáŤsk ch režisérri, která byla organizována sou.druhem Spitzerem, byly otázky proletáŤského tŤídního bojena této frontě rozvinuty. Proto kritika soudruhri, kteŤí natéto frontě pracují, mábltvedena s největší vážnosti a snahoutěmto soudruhrim jejich chyby objasnit, je z(skat a pŤesvědčit.Jen tímto zprisobem je možno posuzovat chyby soudruhaSpitzera, pŤičemž ovšem nesmí bft zamlčeno, že tyto chyby,kdyby se vyvinuly v linii proletáiské kulturní politiky, muselyby bft co nejostŤeji potírány. Aby tyto chyby byly objasněny,budiž dovoleno uvést zde nejprve několik principiálníchotázek proletáňské kulturní politiky a obzvláště leninské sta-vění otázek.

PŤi projednáváni otázek proletáŤské kultury musel sou.druh Lenin právě tak jako v politickém boji vést boj na dvěfronty. Najedné straně trockistická richylka, která vedla v otáz-kách proletáŤské kultury k riplné likvidaci proletáňského tÍíd.ního stanoviska, na druhé straně pak proti chybám skupinyProletkultu se soudruhem Lunačarsk1im v čele, která chtělaproletáňskou kulturu riplně odvrátit od využití cenn1ich částírněšéácké kultury.

Pokud se q'ká trockistického stanoviskav otázce proletáŤskékultury, je pro ně charakteristické to, že Trockij ťrplně popírámožnost proletáŤské kultury, jako se to stalo napň. v jeho spisuLiteratura a revoluce. V tomto spise vyjádŤil se Trockij v tomsmyslu, že proletariát, pokud vede politickf tňídní boj, neníschopen vyvinout nové formy kultury, protože tÍídní boj murredává pro to žádného času. Nová kultura m že vzniknoutteprve tehdy, když proletariát vybudoval socialistickou spo-lečnost, kdyžjiž nepotŤebuje bojovat, ale pak to nebude takéžádná proletáŤská kultura, n|,brž socialistická kultura. Chyb.nost trockistické ideologie, kteráje na poli proletáňského kul-turního boje pŤímo likvidátorská, Ize velmi lehko pochopit.Proletariátje pŤi svém tňídním boji nucen reagovat na všeclrnyformy tňídního potlačování ze strany buržoazie, Pokud trvá

30.4

kapitalistické tŤídní panství, spojuje buržoazíe s hmotnfmpotlačováním vždy také duševní potlačování, neboť všemkulturním institucím, jako škole, divadlu, kinu atd., dáváměšéáck1i, reakční tŤídní obsah. Proletariát nemriže se vzdáttoho, aby objasnil tŤídní charakter měšéácké kultury, nemrižese vzdát (protože je bojující tŤídou) toho, aby na poli školy,umění, literatury atd. postavil proti měšťácké kultuŤe svourevoluční kulturu. Je.li to nemožno již tehdy, když vládneještě buržoazie, tim méně je to možno, když proletariát sestal vládnoucí tňídou. Neboé pak jde pňímo o to, lidstvo aobzvláště dorristající generaci vychovat v novém duchu,v duchu socialistické vfstavby, což je ovšem možno jen tehdy,jestliže proletariát, kterf dobyl moci, dá škole, literatuie,umění novf tŤídní obsah. ProletáŤská diktatura rozšiŤuje tedyzárodky a počátky proletáŤské kultury, které vznika1| jižv periodě butžoazn1ho tiídního panství, a rozviji na všechpolích kulturní práce novou ideologii. Tato proletáŤskákultura je školou socialismu, ale není nepochybně ještě žádnousocialistickou kulturou, která se mriže vyvinout, teprve kdyžpanství proletariátu svedlo boj za odstranění všech tňídníchrozdílri. Teorie trockismu je tedy na poli proletáŤské kulturyprávě tak kontrarevoluční a likvidátorská jako v politice.

Jak daleko se však vzdá"Jily názory soudruha Spitzera odtakového stavění otázek? ,,Nesmíme,.. píše soudruh Spitzer,,,krátce Ťečeno, zažádnlch okolností stavět lkulturní frontutr.V době, kdy hospodáŤské boje bez vfjimkyjsou zároveĎ poli-tickfmi boji, v době, kdy hospodáŤskáfronta absolutně srristás frontou politickou, nesmíme pŤipustit postavení nové, tŤetíkulturní fronty... U soudruha Spitzera je tu podobná myšlen.ka jako u Trockého. Když proletariát vede svrij politickf boj,rterrrriže současně vést kulturní boj. V tomto pojetí je myšlenkirtato falešná, právě tak jako je falešná nryšlenka, že hospodáň.ská fronta srristá s frontou politickou. V Komunistickém mani.festu je velmi jasně ňečeno, žekaždf tňídní boj je bojem poli.tickfm. Co to znamená? To znamená: když proletariát vedenějakf boj o hospodáiské otázky riplně dťrsledně, pak mění se

305

boj o nejbližší hospodáIské zájmy v boj politick . Právě takna kulturní frontě. Jestliže, Ťekněme, proletáňští bezvěrciobjasĎují masám, že není žádného milého pánaboha, pak je tosice kulturní ptáce, ale nemá nic společného s tŤídním bojem,neboé tento názot mohou zastávat také měšéáčtí volnomyšlen.káŤi. TŤídní charakter dostane boj proti náboženství a pojetíboha teprve tehdy, když bezvěrci drikaz nesprávnosti nábo.ženské ideologie spojí s drikazem, že náboženská ideologie jenástrojem v rukou buržoazie k potlačení proletáŤského tňídní-ho boje. Na tomto pňíkladu vidíme dvojí: PŤedevším vidíme,že boj na kulturní frontě je teprve tehdy tŤídním bojem, když.ho spojíme s otázkou boje proti tňídnímu pot|ačováni. Zadruhé ale vidíme, žeboj proti náboženství nebo proti měšťác-kému divadlu, měšéácké škole atd. je zvláštní formou tŤídníhoboje, kterou nelze s ostatními formami tŤídního boje strkat dojednoho pytle. Soudruh Spitzer chtěl bojovat proti těm prou-drim na proletáŤské kulturní frontě, které vyriséují k odděleníkulturního boje od politického tŤídního boje. Avšak pňitomargumentoval tak nešéastně, že se pňiblížil trockistick1im te-zím, jako by rrebyly nutné zvláštní formy proletáŤského bojena kulturním poli.

Jestliže poukazujeme na tyto chyby soudruha Spitzera a najejich pŤíbuznost s určitfmi názory trockismu, neznamená tosamozňejmě nikterak, že bychom chtěli pokiádat soudruhaSpitzera za trockistu. Neboé on ze svfch pŤedpokladri činízásadně rozdílné závěry. Trockij, kterf popírá možnost pro.letáŤské kultury, činí z toho závěr, že strana nemá na kulturnívfvoj vykonávat nijakého vlivu. Pole literatury a umění je,psal Trockij, polem, na němž strana nemriže rozkazovat.Trockij pokládá tedy kulturní otázky za záIežítost, která s tŤíd-ním bojem ani za mák nesouvisí. Naproti tomu zdrirazřujesoudruh Spitzer nutnost skutečnosti kulturní reakce využítk posílení proletáŤského tňídního boje a komunistické strany.Právě tento moment v článku soudruha Spitzera ukazuje, ženedomysli} do konce, k jejím konečnfm drisledkrim falešnouteorii, z které vycház|, teorii, podle které nesmí bft utvoŤena

300

samostatná kulturní fronta, protože politickf boj je nejdrile-žitějš| záIežitostí proletaiátu. Drisledkem toho je, že soudruhSpitzer na jedné straně odmítá tvoŤení kulturní fronty, ale nadruhé straně vypracovává s velkou ostrostí otázku tvoŤeníproletáŤské kultury. Neuznává nutnost kulturní fronty, aleuznává nutnost proletáňské kultury. ovšemže omezuje tutoproletáÍskou kulturu již napŤed na projednáváni otázekhospodáňského boje:

,,Je z(skání rozhodující většiny dělnické tŤídy možné?

Je možné, ale jen pŤes denní požadavky dělnické tŤídy.V době hospodáŤské oťenzlvy kapitalistri na hospodáň-ském poli. Co dělat? Veškeré kulturní pracovníky pŤe.skupit na hospodáŤskou frontu.o.

Takové pojetí našeho boje za denní požadavky a takovépojetí proletáŤskfch tŤídních rikolťr je nesprávné. Píirozeněnesmí se proletáňští kulturní pracovníci nikdy vzdát toho, abytaké stavěli otázky hospodáŤského boje dělnické tŤídy. Do.mysleme však tezi soudruha Spitzera drisledně do konce. Pakby se měli napňíklad proletáňští bezvěrci omezit na to, abypoukazovali na rilohu církve v hospodáŤskfch bojích dělnickétňídy, sbÍrat, Ťekněme, materiál o takovfch pŤípadech, kdyzkazate|en je propagováno stávkokazectvi atd. Nelze popírat,že proletáňské bezvěrecké hnutí musí se zablvat i takov1imtoproletariátu nepŤátelsk1im vystupováním církve, ale omezo-vání se na tyto čistě hospodáŤské otázky, pŤeměna protinábo.ženského boje na čistě hospodáňskf vedly by pŤirozeně nikolivk rozšíŤení pole prisobnosti proletáŤskfch bezvěrcri, nj,bržnutně k jeho ziženL Právě tak u divadelnickfch organizact.SamozŤejmě nemriže proletáŤské divadlo pŤejít bez povšimnu.tí denní bezprostŤední. zájmy proletariátu. To však nemrižev žádném pŤípadě znamenat, že bychom pŤedem proletáťskédivadelnické hnutí omezovali jen na tyto ríkoly. ProletáŤskftŤídní boj není hospodáŤskfm, n!,brž politickfm bojem, a protoomezování proletáŤského kulturního hnutí na hospodáŤské

30^7

atázky by bylo škodlivé. Proto také požadavek pieskupenívšech kulturních sil na hospodáiskou frontu je falešnf.

Tato nejasnost povstává z neporozuI4ění podstaty prole.táŤské kultury a kultury socialistické,která se z ní vyvíjí. Pro-letáŤská kultura,jak siji pŤedstavuje soudruh Spitzer, by bylanevfslovně chudá a bezobsažná, byla by mnohem chudší aomezenější než kultura měšéácká. My si ale pŤedstavujemeproletáňskou kulturu tak, že bude tisíckrát bohatší než kulturaměšťácká, protože tato je kulturou tŤídy odsouzené k zániku,kdežto proletáňská kulturaje kulturou tŤídy, která svjm vlast.ním osvobozenim celé lidstvo osvobodí ze jha tŤídního panství.Poněvadž ale proletáŤská kultura bude mnohem bohatšía všestrannější než měšéácká, nejen všechny ony hodnoty,které byly vytvoňeny v pňedcházejících dobách lidského kul.turního v voje, podrži, ale onaje dále rozvine.

Právě v tomto bodě vedl soudruh Lenin svrij boj proti ideo.logrim Proletkultu. Ideologové Proletkultu, proti nimž sou-druh Lenin v letech po ruské revoluci bojoval, chtěli vytvoŤitproletáňskou kulturu prostou takŤka ode všech vlivri. Prolet-kult, kter1i byl vybudován soudruhem Lunačarskfm, měIv Sovětském svazu tvoŤit stát ve státě, proletáŤská kulturaa umění měly se vyvíjet bez nejužšího spojení s ostatními vět-vemi socialistické vfstavby. Proletkultníci chtěli čistou, nepo-skvrněnou proletáŤskou kulturu, která by neměla nijaké spoji-tosti ani s aktuálními denními problémy tÍídního boje, anispojitost s měšéáckou kulturou minulosti. Nepochopili, že pro.letáŤská kultura se mriže jen tehdy vyvíjet, jestIiže využijevešker1ich cennlch vymožeností kultury dňívějších dob. Protitakovému chápánl proletáŤské kultury musil Lenin vést ostrfboj. Pojednal o této cltázce velmi zevrubně ve své Ťeči na tňe .tím kongresu ruského Komsomolu. Mluvil v této Ťeči o vznikumarxistnu, proletáňské vědy:

,,PŤíklad, jak komunismus vznikl z celku lidského vědění,tvoŤí marxismus. Vy jste jistě četli a slyšeli, jak komunistickáteorie, komunistická věda, která byla za|ožena hlavně Mar-xem, jak toto učení marxismu pňestalo btrit dílem jednoho, byé

308

i geniálního socialisty l9. století, jak toto učení se stalo učenímmiliÓnri proletáŤri v celém světě, kteŤí toto učení používajíve svém boji proti kapitalismu. A když se postaví otázka:

Jak to bylo možno, že Marxovo učení mohlo ziskat pro sebesrdce miliÓnri a miliÓnri nejrevolučnější tŤídy? - pak je možnona ni odpovědět: To bylo možno, protože Marx se spoléhal napevnf základ lidského vědění, jehož bylo dosaženo za kapi-talismu, protože studoval vfvojové zákony lidské společnostia poznal nevyhnutelnost vfvoje kapitalismu v komunismus,pŤedevším ale proto, že pŤinesl tento drikaz na podkladě nej.exaktnějšího, nejhlubšího a nejzákladnějšího studia této kapi.talistické společnosti a riplného ovládnutí vešker ch vfsledkritehdejší vědy... Tento pŤíklad vzniku marxismu použil Lenink odpovědi na otázka,jak se má vyvíjet proletáŤská kultura:

,,Bez jasného risudku, že jer. pŤesnou zna|osti kultury,která se vytvoŤila během celého vfvoje lidstva, jenpŤepracováním této kultury mťrže bÝt vybudovánaproletáňská kultura _ bez takového ťrsudku tuto ríIohunerozňešíme. ProletáŤská kultura nespadne z nebe, nenížáďnlmvyná|ezem lidí, kteňí se označují jako odborní.ci pro proletáŤskou kulturu. To je všechno nesmysl.Proletáňská kultura bude vfsledkem zákonného vfvojeonoho celku poznatkri, jichž lidstvo dosáhlo pod tlakemkapitalistri, velkostatkáŤri a byrokratri. Všechny tytozpťrsoby a stezky vedly a vedou k proletáŤské diktatuŤeprávě tak, jako Marxem pŤepracovaná politická ekono-mie nám lkázala,kam musí véstvfvoj lidské společnosti,a pňivedla nás k pŤechodu k tŤídnímu boji, k počátkuproletáŤské revoluce...

Jak máme tomuto pojetí Leninovu rozumět? ProletáŤskákultura jako nejvyšší forma kultury uvnitŤ tŤídní společnostimusí si pŤivlastnit všechny vfsledky bvžoazního kulturníhovfvoje. To ovšem nezrtarnená,, že jen jedinou minutu se vzdá.me toho, upozorl1ovat masy na omezenf měšéáckf, tŤídní cha.

309

rakter této kultury, to neznamená, že se vzdáme svého kritic.kého stanoviska k měšťácké kultuŤe. Měšťácká kultura jeplná rozporli: Pokud znamená kapitalismus historick1i po-krok proti pÍedcházejícím formám společnosti, vede takék vfvoji kultury a ideologie. PŤesto však stále zachovává kul-tura svťrj omezen!,tŤídní charakter. Kapitalismus mriže roz.vinout dále kulturu jen tím zpri.sobem, že současně zesilujejejí jednostrann!, omezenf tŤídní charakter. Proto také spormezi soudruhem Spitzerem a soudruhem lJrxem o otázku,zdakapítalistická kultura je prolhanější nebo pravdivější, byIveden na riplně falešné a abstraktní linii. Měšéácká kulturaa ideologie musí bft prolhaná a nepravdivá, protože je oÍfleZe :nou tŤídní kulturou, jej|ž v!,voj je diktován tiídními zájmyburžoazie. To však nikterak nevylučuje, že vyvine určitéprvky, jichž i pŤíští socialistická kultura mriže použít. Z tohotostanoviska je také následující polemika soudruha Urxe protisoudruhu Spitzerovi nesprávná, protože otázku zatemĎ.uje :

,,Skutečnost je ovšem taková, že kultura se stala sku-tečně pravdivější, ačkoliv se už nepálí čarodějnice.Naše poznání se mťtže jen stále více pŤibližovat k objek-tivní, absolutní pravdě...

Toto platí pro proletáŤské poznání, ale ne pro měšťácképoznání, které proto nemriže bft ,,pravdivé.., poněvadž vesvém vfvoji je nevyhnutelně spoutáno a omezeno svfm tŤíd.ním charakterem. Buržoazie mriže sice nakupit poznatky a kul.turní hodnoty, jichž proletariát musí používat, a|e nemťtže sestát nikdy opravdovou kulturou, tj. takovou kulturou, kterávědomě poznává skutečné spojitosti historického a kulturníhovfvoje. Tuto otázku soudruh Urx také zatemnil' Nepochybněale také v této otázce je větší nejasnost na straně soudruhaSpitzera, kterf byl sveden názotem na reakční tŤídní charak-ter měšťácké kultury k tomu, že vyvozoval z toho podobnézáxěryjako proletkultníci, proti jejichž teorii soudruh Leninbojoval. Tak píše soudruh Spitzer:

3ro

,,PŤedevším je nutné postavit čínskou zeď mezi měš.éáckou a proletáŤskou kulturou. Je nutno dát měšťáckoukulturu do karantény, aby se nedostala k dělníkrim.

Je nutnf do všech drisledkri proveden bojkot měšťáckékultury, měšéácké metody hodnocení...

Bojkot měšéácké kultury je prázdnou ftázi, nebot pŤedevšímmusí proletariát, jak jasně dokázal Lenin, využ1t všech cen.nfch kulturních vymožeností tŤídní společnosti, za druhé a|eje bojkot sám o sobě nesmyslem. ProletáÍ narážl' ktok zakrokem na měšéáckou kulturu. Chodí do biografu, vidí měš.éácké kfče, dostává měšéácké noviny, je nucen chodit do měš-éácké školy atd. Bojkot měšéácké kultury je právě tak nesmysl.nou a bezobsažnou frázi jako ňekněme vj,zva k proletáŤrim, abybojkotovali kapitalistické zbož1na trhu. Místo vést boj protiměšéácké kultuŤe, objasĎovat proletáňťrm krok za krokem jejítŤídní charakter, osvobodit je od vlivťr této reakční kultury,místo toho prázdná ťráze o bojkotu měšťácké kultury. Taknení možno organizovat proletáŤskf tŤídní boj na kulturnífrontě.

Čtenáii zajisté prominou, že jsme ve spojení s teoretickfminejasnostmi, kterj se v diskusi o fašismu a kultuňe lkázaly,zevrubně objasnili základn1 leninské stavění otázek, leninskouteorii v kulturních otázkách. PŤi těchto nejasnostech je objas-nění teorie proletáňské kultury nutnfm pŤedpokladem správnépraxe proletáňsk1ich kulturních organizací v Československu.V dalším prriběhu diskuse bude každopádně možno osvětlittuto bezprostŤední, praktickou stránku proletáŤské kulturnípráce.

3II