..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Přednáška #12

Základy mikroekonomie

ASYMETRICKÁ INFORMACE

12.12.2012

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Na minulé přednášce jsme uvažovali pouze situace, kdyměli všichni stejnou míru informace

Po většinu semestru jsme se zabývali situacemi, ve kterýchměli všichni účastníci tržních procesů úplné informace.

Na předminulé přednášce jsme si vysvětlili, jak se firmy ajednotlivci rozhodují, když nemají úplné informace omožném budoucím vývoji.

Ve všech případech byla informace symetrická - všichniúčastníci věděli stejně mnoho nebo stejně málo.

Veškerá nejistota se dosud týkala pouze budoucnosti ainformace o již realizovaných skutečnostech nebyly nijakomezené.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

V dnešní přednášce si vysvětlíme, jak se vztahy meziúčastníky mění, pokud je informace asymetrická

Dnes si předvedeme, že existují i situace, kdy obě stranytržního procesu nemají stejnou míru informace.

Budeme uvažovat, že nejistota se může týkat i aktuálnísituace a že jednotliví účastníci mají zájem na tom omezitinformovanost protistrany.

Vysvětlíme si, jak takováto informační asymetrie ovlivňujesituaci na trhu.

Předvedeme si, jakým způsobem se mohou jednotlivíúčastníci snažit tuto asymetrii zmírnit.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Asymetrická informace

Nepříznivý výběr

Morální hazard

Kombinace problémů

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Asymetrická informace přináší výhodu informovanějšístraně transakce a porušuje tak tržní rovnováhu

O asymetrické informaci mluvíme tam, kde má jedna stranatransakce znalost jistého faktu, kterou druhá strana nemá.

Například prodejce ojetého vozu má narozdíl od kupceinformaci o tom, zda byl vůz bouraný či kradený.

Strana, která má více informací, má nad protistranoupřevahu, kterou může využít ve svůj prospěch - mluvíme otzv. oportunistickém chování.

Takovéto chování vytváří distorze tržní rovnováhy.

Méně informovaná strana se může snažit si informacedoplnit, to však může být značně nákladné.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Dva nevýznamější druhy oportunistického chování jsounepříznivý výběr a morální hazard

Při nepříznivém výběru oportunista využívá toho, žeprotistrana nemá dostatečné informace o oportunistovýchnepozorovatelných charakteristikách.

Pojišťovna například nemusí mít dokonalé informace oskutečném zdravotním stavu pojištěnce, který toho můžezneužít pro výhodnější pojištění.V takovém případě se může pojišťovna bránit tím, že budepreventivně nabízet dražší pojištění všem - dochází tak kdistorzi tržní rovnováhy.

V případě morálního hazardu oportunista využívá toho, žeprotistrana nemá dostatečné informace o oportunistovýchnepozorovatelných činech.

Zaměstnanec může například v pracovní době místo prácenakupovat vánoční dárky na internetu.V takovém případě je výkon na pracovišti neefektivní adochází opět k distorzi tržní rovnováhy.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Asymetrická informace

Nepříznivý výběr

Morální hazard

Kombinace problémů

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Problém nepříznivého výběru a jeho dopadu na tržníefektivitu si ilustrujme na příkladu

Není-li zákazník dostatečně informován o kvalitěkupovaného výrobku, mohou být kvalitnější výrobky zcelavytlačeny z trhu.

Tento problém si ukážeme na příkladu trhu s ojetýmiautomobily, kde je problém nepříznivého výběru velmivýrazný.

Majitelé poruchovějších vozů je s větší pravděpodobnostíprodávají a tím prohlubují problém nepříznivého výběru natomto trhu.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Problém nepříznivého výběru a jeho dopadu na tržníefektivitu si ilustrujme na příkladu

Budeme uvažovat trh, kde je k prodeji 1000 kvalitních a1000 nekvalitních ojetých aut, a potenciálních kupujících jenekonečné množství.

Hodnota kvalitního auta je $2000 pro kupujícího a $1750pro prodejce, hodnota nekvalitního auta je $1000 prokupujícího a $750 pro prodejce.

Budeme předpokládat, že prodejce nemůže ovlivnit kvalituvozu.

Mají-li prodejci i kupující úplnou informaci (jsou schopnirozeznat kvalitní auto od nekvalitního), prodají se všechnaauta, cena kvalitních aut bude $2000 a cena nekvalitníchbude $1000.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Mají-li prodejci i kupující úplnou informaci, bude trhefektivní

15000 400 800 1200

2200

0

200

400

600

800

1000

1200

1400

1600

1800

2000

Počet nekvalitních aut

Cena

v $

Sn

Dn

15000 400 800 1200

2200

0

200

400

600

800

1000

1200

1400

1600

1800

2000

Počet kvalitních aut

Cena

v $

Sk Dk

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Mají-li prodejci i kupující neúplnou, ale stejnouinformaci, bude trh opět efektivní

Neboudou-li mít prodejci ani kupující žádnou informaci(nebudou schopni rozlišit kvalitu auta), musí se řídit přinákupu a prodeji svým očekávaným užitkem.Bez informace mají stejnou pravděpodobnost , že auto,které si koupí, bude kvalitní, jako že bude nekvalitní.Budou-li prodejci i kupující k riziku neutrální, budeočekávaný užitek prodejce

𝐸𝑈 = 12 ⋅ 1750 + 1

2 ⋅ 750 = 1250

a očekávaný užitek kupujícího bude

𝐸𝑈 = 12 ⋅ 2000 + 1

2 ⋅ 1000 = 1500 .

Kupující proto nabídnou cenu 1500 a prodávající jipřijmou, věchna auta se prodají.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Mají-li prodejci i kupující neúplnou, ale stejnouinformaci, bude trh opět efektivní

15000 400 800 1200

2200

0

200

400

600

800

1000

1200

1400

1600

1800

2000

Počet nekvalitních aut

Cena

v $

Sn

Dn

15000 400 800 1200

2200

0

200

400

600

800

1000

1200

1400

1600

1800

2000

Počet kvalitních aut

Cena

v $

Sk

Dk

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Je-li informace asymetrická (kupující a prodávající majírůznou míru informace), trh přestává být efektivní

Pokud budou mít prodejci úplnou informaci (budouschopni rozlišit, jaké auto prodávají) a kupující nebudoumít informaci žádnou, (nebudou schopni rozlišit, jaké autokupují), vyvstává problém nepříznivého výběru daný toutoasymetrií.

Očekávaný užitek kupujícího bude opět

𝐸𝑈 = 12 ⋅ 2000 + 1

2 ⋅ 1000 = 1500

a takovou cenu prodávajícímu nabídne.

Prodejci nekvalitních aut budou ochotni za tuto cenu autoprodat, prodejci kvalitních aut nikoli.

Prodají se proto pouze nekvalitní auta za cenu $1500.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Je-li informace asymetrická (kupující a prodávající majírůznou míru informace), trh přestává být efektivní

15000 400 800 1200

2200

0

200

400

600

800

1000

1200

1400

1600

1800

2000

Počet nekvalitních aut

Cena

v $

Sn

Dn

15000 400 800 1200

2200

0

200

400

600

800

1000

1200

1400

1600

1800

2000

Počet kvalitních aut

Cena

v $

Sk

Dk

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Předchozí příklad ilustruje, že problém nepříznivéhovýběru vede k distorzi trhu

Kvalitní výrobky nejsou prodávány i přesto, že existujíkupci, kteří by byli ochotni za ně zaplatit, kdyby měliinformaci o jejich kvalitě.

I pokud takovéto výrobky prodávány jsou, děje se tak zanižší cenu, než by zákazníci byli ochotni zaplatit, a naopakméně kvalitní výrobky jsou prodávány za cenu vyšší.

Výrobci kvalitních výrobků zvyšují celkovou kvalitu natrhu a tím i celkovou cenu, děje se tak však na úkor jejichzisku a ve prospěch zisku méně kvalitních výrobců.

Na takovém trhu nejsou výrobci dostatečně motivovánizvyšovat kvalitu svých výrobků - nemohou internalizovatexternalitu danou asymetrickou informací.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Problém nepříznivého výběru lze řešit jak vnějšíintervencí tak ze strany účastníku transakce

Oportunistické chování lze omezit pomocí intervencí zvnějšku.

Existují například zákony na ochranu spotřebitele, podlekterých má spotřebitel nárok na kompenzaci, pokudvýrobek nedosahuje proklamované kvality.

Dále lze nepříznivému výběru zabránit zvýšeníminformovanosti znevýhodněné strany.

Méně informovaná strana může kontrolně prověřovatcharakteristiky protistrany.Protistrana naopak může dobrovolně signalizovat méněinformované straně své kvality.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Problém nepříznivého výběru lze omezit zvýšeníminformovanosti znevýhodněné strany

V případě nákupu auta může kupující svou informovanostzvýšit pomocí zkušebních jízd či konzultace s mechanikema prověřit tak kvalitu vozu. Za takové prověřování platí(časem, penězi...).

Kupující také může dávat přednost nákupu u firmy sdobrou pověstí, která si tak může účtovat vyšší ceny.

Naopak prodávající může signalizovat kvalitu vozuposkytováním delší záruční doby apod., což pro nějpředstavuje náklady navíc.

Všechny způsoby zvýšení informovanosti jsou nákladné avyplatí se pouze tehdy, když je poskytovaná informacedostatečně věrohodná, aby zmírnila problém nepříznivéhovýběru.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Problém nepříznivého výběru je obzvláště patrný připrodeji na internetu

Mnoho internetových portálů se snaží posílit důvěrukupujících v kvalitu prodávaných výrobků pomocínezávislého hodnocení.

Např. na www.ebay.com znamená 10% zlepšení hodnoceníprodejce průměrně nárůst ceny o 0.44%.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Při asymetrické informaci mohou prodávající cenovědiskriminovat mezi skupinami zákazníků

Pokud má část kupujících úplné informace o kvalitě a částkupujících má informace omezené, může prodávajícíaplikovat cenovou diskriminaci.

Považuje-li část kupujících dva identické výrobky zavýrobky z odlišnou kvalitou, může firma za jeden zvýrobků požadovat vyšší cenu.

Firma nebude požadovat vyšší cenu za oba výrobky,protože pak by ztratila zákazníky, kteří vědí, že výrobkyjsou identické.

Na tomto principu jsou postaveny např. privátní značkyvelkých supermarketů.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Při asymetrické informaci mohou prodávající cenovědiskriminovat mezi skupinami zákazníků

La Cafetiere, 14.94 liber Tesco, 7.99 liber

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Asymetrická informace

Nepříznivý výběr

Morální hazard

Kombinace problémů

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Druhým studovaným typem asymetrické informace jeproblém morálního hazardu

Problém morálního hazardu nastává tam, kdeinformovanější strana zneužívá asymetrii informace kčinnosti, která méně informovanou stranu poškozuje.

Příkladem může být zaměstnanec, který se v pracovní doběvěnuje soukromým činnostem, nebo pojištěnec, kterýzáměrně vyhledává rizikové aktivity.

Méně informovaná strana se snaží tento problém eliminovatoptimálně navrženou smlouvou, která musí proinformovanější stranu přinášet dostatečnou motivaci prosprávné chování a zároveň pro ni nesmí znamenat přílišvelké riziko.

Tuto problematiku si objasníme na tzv. “modelu nájemce -zmocněnce” (principal - agent model).

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

V modelu nájemce a zmocněnce spolu interagují dvěstrany, jejichž vztah je smluvně upraven

Předpokládáme, že nájemce Norbert vlastní firmu a najímási zmocněnce Zdeňka, aby vykonnával jistou aktivitu 𝑎,která zvyšuje zisk firmy 𝜋.

Tento zisk kromě aktivity Zdeňka závisí i na náhodné složce𝜃, kterou ani Zdeněk ani Norbert nemohou nijak ovlivnit.

Platí tedy 𝜋 = 𝜋(𝑎, 𝜃).Za svou aktivitu dostává Zdeněk odměnu, která může anemusí záviset na výši této aktivity či na konečném ziskufirmy.

Tato odměna je zakotvena ve smlouvě, kterou mezi sebouNorbert a Zdeněk uzavřou.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Odměna zmocněnce a čistý zisk nájemce závisí na typuuzavřené smlouvy

Při smlouvě s fixní odměnou platí Norbert Zdeňkovi vždykonstantní částku 𝐹 a jeho čistý zisk je pak 𝜋(𝑎, 𝜃) − 𝐹.Při smlouvě s fixním nájmem platí Zdeněk Norbertovi vždykonstantní částku 𝐹 a jeho čistý zisk je pak 𝜋(𝑎, 𝜃) − 𝐹.Při nájemní smlouvě platí Norbert Zdeňovi částkuproporcionální výši jeho aktitivity 𝑤 ⋅ 𝑎 a jeho čistý zisk jepak 𝜋(𝑎, 𝜃) − 𝑤 ⋅ 𝑎.Při podmíněné smlouvě platí Norbert Zdeňovi částkuzávisející na náhodné složce 𝑝(𝜃) a jeho čistý zisk je pak𝜋(𝑎, 𝜃) − 𝑝(𝜃).Při sdílené smlouvě platí Norbert Zdeňovi částkuproporcionální konečnému zisku 𝛼 ⋅ 𝜋(𝑎, 𝜃) a jeho čistý ziskje pak (1 − 𝛼) ⋅ 𝜋(𝑎, 𝜃).

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Nájemce a zmocněnec by měli optimálně uvzavíratsmlouvu, která přináší nejefektivnější výsledek

Zvolený typ smlouvy závisí na konkrétní situaci, tedy jakouodměnu je možné realizovat a jaké uspořádání jeefektivnější.

Efektivní smlouva je taková, kdy ani jedna strana nemůžejejí změnou nic získat, aniž by druhá strana bylapoškozena.

Smlouva může být efektivní z hlediska produkce - vtakovém případě je součet odměny zmocněnce a čistéhozisku nájemce maximalizován.

Smlouva také může být efektivní z hlediska rozložení rizika- v takovém případě nejmenší riziko nese ta strana, která jek němu nejvíce averzní.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Míra efektivity smlouvy, které lze dosáhnout, závisí naasymetrii informace a nejistotě

Pokud mají obě strany úplnou informaci, lze uzavřítefektivní smlouvu jakýmkoli způsobem: nájemcezkontroluje, zda zmocněnec vykonal svou práci a vyplatímu určenou odměnu.

Pokud má zmocněnec více informace než nájemce, aleneexistuje žádná náhodná složka ovlivňující výsledek, jetřeba navrhnout smlouvu tak, aby motivovala zmocněnce kčestnému chování a eliminovala tak morální hazard (čímž jedosaženo produkční efektivity).

Pokud má zmocněnec více informace než nájmce a navícexistuje náhodná složka ovlivňující výsledek, je třeba naléztkompromis mezi produkční efektivitou a efektivnímrozložením rizika, které většinou nelze maximalizovatzároveň.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Efektivní smlouva musí být dostatečně motivační a musíobsahovat kompatabilní pobídky

Efektivní smlouva, navrhovaná nájemcem zmocněnci, musísplňovat dvě hlavní podmínky.

1. Musí poskytovat dostatečnou odměnu, aby zmocněnec bylochoten vyvíjet nějakou aktivitu.

2. Musí obsahovat kompatabilní pobídky, které zajistí, abyměl nájemce zájem maximalizovat celkový zisk spíše nežaby oportunisticky zvyšoval pouze svou odměnu.

Nezaručuje-li smlouva kompatabilní pobídky, je jedinýmzpůsobem, jak zajistit efektivitu smlouvy, neustálý dozornájemce nad zmocněncem.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Efektivitu plynoucí z různých druhů smluv si ukážemena příkladu

Efektivitu různých typů smluv si ukážeme na příkladu, kdenájemce Norbert vlastní cukrárnu a zmocněnec Zdeněk v nípracuje (vyrábí dorty a prodává je).

Zdeňkovu aktivitu 𝑎 budeme měřit jako množstvíprodaných dortů a budeme předpokládat, že zisk je roven

𝜋(𝑎) = 𝑅(𝑎) − 12𝑎 ,

kde 𝑅(𝑎) jsou příjmy z prodeje.

Zatím tedy nepředpokládáme žádnou náhodnou složku atedy žádné riziko.

Zabýváme se tedy zatím pouze produkční efektivitou aukážeme si, jak jí lze dosáhnout při různých typechkontraktů.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Smlouva s fixním nájmem je efektivní a nedává prostorpro vznik morálního hazardu

Pokud Norbert Zdeňovi nabídne smlouvu s fixním nájmemve výši 𝐹, bude maximalizace Zdeňova zisku 𝜋(𝑎) − 𝐹ekvivaletní s maximalizací celkového společného zisku

𝜋(𝑎) − 𝐹 + 𝐹 = 𝜋(𝑎) .Taková smlouva tedy zaručuje kompatabilní pobídky, a jedostatečně motivační, pokud je Zdeňkův maximální zisk𝜋(𝑎) − 𝐹 kladný.Tento zisk bude kladný při dostatečně vysoké poptávce adostatečně nízkém nájmu 𝐹.V takovém případě bude smlouva efektivní v případěsymetrické i asymetrické informace.Morální hazard nevzniká, protože jediná informace, kterouNorbert potřebuje, je výše nájmu F, a tu pozoruje.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Smlouva s fixním nájmem je efektivní a nedává prostorpro vznik morálního hazardu

250 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22

25

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

22

a, počet dortů

Příjm

y a

nákl

ady

MR

D

MC

250 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22

75

0

10

20

30

40

50

60

70

a, počet dortů

Zisk

Celkový zisk

Zdeňkův

F - Norbertův

zisk

zisk

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Smlouva s odměnou za výši aktivity není efektivní adává prostor pro vznik morálního hazardu

Norbert může také nabídnout Zdeňkovi smlouvu, kdy muza každou jednotku aktivity 𝑎 (každý vyrobený a prodanýdort) zaplatí jistou částku 𝑤.Jelikož Zdeňkovy náklady na jednu jednotu 𝑎 jsou rovny12, bude jeho čistá odměna 𝑤 − 12.Norbertův čistý zisk bude pak 𝜋(𝑎) = 𝑅(𝑎) − 𝑤 ⋅ 𝑎.Jestliže 𝑤 = 12, pak veškerý zisk připadá Norbertovi. Vtakovém případě ale nemá Zdeněk žádnou motivaci vyvíjetaktitivu.Pokud má Norbert úplnou informaci o příjmech, ví, jaká jeoptimální míra produkce, a může na Zdeňka dohlédnout,aby tuto míru produkoval.Nemá-li Norbert úplnou informaci, může Zdeněk opříjmech lhát a část z nich odvádět pro sebe - vzniká takmorální hazard.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Smlouva s odměnou za výši aktivity není efektivní adává prostor pro vznik morálního hazardu

Je-li 𝑤 > 12, je Zdeněk smlouvou motivován vyrábět velkémnožství dortů.

Norbertův zisk 𝜋(𝑎) = 𝑅(𝑎) − 𝑤 ⋅ 𝑎 je však při takovýchtovyšších nákladech maximalizován pro nižší množství dortů𝑎.

Má-li tedy Norbert úplnou informaci, může na Zdeňkadohlédnout, aby vyprodukoval toto nižší optimálnímnožství dortů - produkce je v tomto případě neefektivní,neboť celkový zisk není maximalizován.

Nemá-li Norbert úplnou informaci, může Zdeněk opět lháto příjmech, část jich odvádět pro sebe a navíc produkovatpříliš velké množštví dortů, než je optimální - výroba jetedy neefektivní a vzniká morální hazard.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Smlouva s odměnou za výši aktivity není efektivní adává prostor pro vznik morálního hazardu

250 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22

25

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

22

a, počet dortů

Příjm

y a

nákl

ady

MR

D

MC (w=12)

MC (w >12)

250 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22

75

0

10

20

30

40

50

60

70

a, počet dortů

Zisk

Celkový zisk

Zdeňkůvzisk

Norbertůvzisk

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Smlouva o podílu na zisku je efektivní pouze v případěúplné informace

Dalším možným druhem odměny, který může NorbertZdeňkovi nabídnout, je podíl na zisku.Taková smlouva je dostatečně motivující, protože zisk voptimu je kladný, a navíc obsahuje kompatabilní pobídku,protože pouze maximalizací celkového zisku Zdeněkmaximalizuje i svůj podíl.Tato smlouva je nicméně efektivní pouze pokud máNorbert úplnou informaci o příjmech a výdajích.Pokud Norbert tuto informaci nemá a určení podílu závisína tom, jaké příjmy a výdaje Zdeněk reportuje, můžeZdeněk uvádět nižší příjmy a vyšší výdaje, přiznávat nižšímnožství produkovaných dortů a rozdíl mezi tím, coreportuje, a skutečností, odvádět sám pro sebe - vzniká takmorální hazard.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Příklad ukazuje, že různé druhy smluv vykazují různoumíru efektivity a morálního hazardu

Úplná informace Asymetrická informaceSmlouva Efektivita Efektivita Morální hazardFixní nájem ANO ANO NEOdměna 𝑤

𝑤 = 12 NE NE ANO𝑤 > 12 NE NE ANO

Podíl na zisku ANO NE ANO

Z tabulky vyplývá, že nejefektivnější smlouvou je taková,kdy zmocněnec odvádí fixní nájem.

Naopak nejméně efektivní smlouva je taková, kdy jezmocněnec placen za výši aktivity.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Výzkum potvrzuje, že různé druhy smluv vykazujírůznou míru efektivity a morálního hazardu

Foster a Rosenzweig studovali,jak snaha Filipínských farmářůzávisí na druhu smlouvy oužívaném pozemku.

Ukázali, že BMI farmářůplatících fixní nájem se přistejném příjmů kalorií snižovalo 10-13% více v porovnání sjinými druhy smluv, cožinterpretovali jako zvýšenousnahu při práci na poli.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Jestliže zisk nájemce ovlivňuje také náhodná složka,komplikuje celý model míra rizika

Je-li přítomna náhodná složka, je třeba při vyhodnocováníefektivity smlouvy vzít v potaz i rozložení rizika mezi oběstrany.

Většinou není možné dosáhnout optimální efektivityprodukce zároveň s optimálním rozložením rizika.

Zvýšení efektivity produkce většinou znamená zvýšení míryrizika a naopak.

Optimální smlouva pak musí představovat kompromis mezioběma složkami.

Příkladem takové situace například může být situace, kdyje třeba najmout experta na vyřešení problému sriskantním výsledkem.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Problém optimalizace produkce i rozložení rizika sipředvedeme na příkladu

Pro ilustraci problému morálního hazardu za přítomnostinejistoty budeme uvažovat situaci, kdy nájemce Norbert sesoudí o odškodnění za úraz a najme si zmocněnce Zdeňkajako svého právníka.

Výše odškodnění 𝜋 závisí na míře snahy 𝑎, se kterou seZdeněk na soudní jednání připraví, ale také na náhodnésložce 𝜃, která představuje například aktuální náladudaného soudce a jeho celkový názor na spravedlivou výšiodškodnění.

Platí tedy 𝜋 = 𝜋(𝑎, 𝜃).Jelikož Norbert nezná ani hodnotu 𝜃 ani míru Zdeňkovysnahy 𝑎, nikdy se nedozví, zda soud prohrál či vyhrál díkyZdeňkovi nebo díky shovívavému soudci.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Fixní plat není bez dozoru efektivní ani z hlediskaprodukce ani z hlediska rozložení rizika

Pokud Norbert platí Zdeňkovi fixní plat 𝐹, není Zdeněknijak motivován zvýšit svou snahu a věnovat případudostatečné množství práce, zejména pokud na něj Norbertnemůže dohlížet.

Navíc v takovém případě nese Norbert veškeré riziko,protože jeho zisk 𝜋(𝑎, 𝜃) − 𝐹 je nejistý, zatímco Zdeňkovavýplata 𝐹 je jistá.Jestliže tedy Norbert nemůže na Zdeňka dohlížet a navícmá Norbert k riziku větší averzi než Zdeněk, nebudetakováto smlouva efektivní ani z hlediska produkce, ani zhlediska rozložení rizika.

Taková situace nastává zejména, je-li Norbert pouze drobnýklient Zdeňkovy velké právnické kanceláře.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Hodinová mzda také není efektivní ani z hlediskaprodukce ani z hlediska rozložení rizika

Pokud Norbert platí Zdeňkoli hodinovou mzdu 𝑤 a zároveňnemůže ověřit, kolik hodin Zdeněk skutečně pracoval, budesmlouva vytvářet morální hazard - Zdeněk může účtovatvyšší počet hodin, než skutečně odpracuje.

Navíc i zde nese Norbert veškeré riziko, protože jeho zisk𝜋(𝑎, 𝜃) − 𝑤 ⋅ 𝑎 je nejistý, zatímco Zdeňkova výplata 𝑤 ⋅ 𝑎 jejistá.

Takováto smlouva tedy opět nebude efektivní ani z hlediskaprodukce, ani z hlediska rozložení rizika.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Podíl na vysouzené částce nemusí být efektivní zhlediska produkce, může být efektivní vzhledem k riziku

Norbert může také Zdeňkovi nabídnout odměnu ve forměpodílu na vysouzené částce.

Zdeňkova výplata tak bude 𝛼 ⋅ 𝜋(𝑎, 𝜃) a Norbertův ziskbude (1 − 𝛼) ⋅ 𝜋(𝑎, 𝜃).Ani v takovémto případě nemusí být smlouva efektivní zhlediska produkce, protože Zdeněk nese veškeré náklady(čas, který by mohl věnovat ostatním případům) a pouzečást zisku.

Tato smlouva může a nemusí být efektivní z hlediskarozložení rizika, neboť míra rizika pro obě strany závisí navelikosti podílu 𝛼 (čím vyšší 𝛼, tím vyšší riziko), a lze hoproto volit tak, aby strana, která je k riziku averznější, honesla méně.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Optimální kontrakt je často kompromisem a závisí nakonkrétních okolnostech

Volba optimálního kontraktu závisí na přístupu obou strank riziku, na výši tohoto rizika, na možnosti kontroly prácezmocněnce a na dalších faktorech.

Právnící často pracují za fixní poplatek v případějednoduchých úkonů s nízkým rizikem (např. sepisovánížádostí o rozvod dohodou), u kterých klient snadnoposoudí kvalitu odvedené práce.

Při složitějších výkonech s riskantnějším výsledkem sevětšinou používá hodinová mzda.

Při žádostech o odškodnění (za úraz, pomluvu apod.) jestandardní odměnou podíl na vysouzené částce, na kterýpřistupují zejména právníci zastupující více klientů a majícítak možnost riziko diverzifikovat.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Problém morálního hazardu lze omezit pomocí dohledunad zmocněnci

Problém morálního hazardu je přítomen v každé firmě,která nemůže dostatečně dobře kontrolovat, jak dlouho ajak intenzivně její zaměstnanci pracují.Tento problém lze vyřešit zavedením systému kontrolyzaměstnanců, pokud náklady na takovou kontrolu převyšujímožný zisk plynoucí z omezení morálního hazardu.V USA přibližně 2/3 firem kontroluje své zaměstnancepomocí nahrávání telefonních hovorů, kontroly emailů ipřístupu na internet.25% firem, které kontroly používají, o tom své zaměstnanceneinformuje.Přehnaná kontrola může mít ovšem i kontraproduktivníefekt - snižuje morálku zaměstnanců a tím i jejich pracovnímotivaci.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Přílišná kontrola zaměstnanců může snižovat efektivitua být tak kontraprodkuktivní

V 70. letech 20. století dalhlavní manažer firmyNorthwest Airlines odstranitdveře kabinek pánskýchzáchodů s odůvodněním, že siv nich zaměstnanci čtou vpracovní době noviny.

Když byly v 80. letech dveřezpět instalovány, vzrostlaproduktivita celé firmy.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Asymetrická informace

Nepříznivý výběr

Morální hazard

Kombinace problémů

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Oba problémy plynoucí z asymetrické informace semohou kombinovat

V mnoha situacích se problém morálního hazardukombinuje s problémem nepříznivého výběru.Typickým příkladem jsou trhy s půjčkami, zejména spůjčkami pro klienty se špatnou kreditní historií (tzv.subprime půjčky a hypotéky v USA).Problém morálního hazardu spočívá v tom, že klienti, jimžje půjčka nebo hypotéka poskytnuta, se mohou rozhodnoutjí nesplácet.Problém nepříznivého výběru spočívá v tom, že právěklienti žádající o takovouto půjčku či hypotéku mají dalekovětší pravděpodobnost neschopnosti splácení.Úspěšnost firem poskytujících takovéto půjčky závisí najejich schopnosti předcházet problémům spjatým smorálním hazardem a s nepříznivým výběrem.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Některé trhy které přijímají opatření omezujícíproblémy dané asymetrickou informací

Podle studie analyzující subprime trh s půjčkami na nákupautomobilu je průměrná půjčka ve výši 11 000 USD afinancuje nákup automobilu z 90%.Klienti jsou rozděleni do několika kategorií podle výšerizika nesplácení úvěru a ti nejrizikovější klienti dostávajínejmenší půjčky (tedy mají nejvyšší spoluúčast nafinancování automobilu).Tím se redukuje problém nepříznivého výběru i morálníhohazardu, i přesto je však riziko nesplacení úvěru velmivysoké.Společnosti poskytující půjčky si toto riziko kompenzujípomocí velmi vysokých fixních úroků ve výši 25-30% ročně.Vzhledem k přijatým opatřením nebyl tento trh výraznějizasažen finanční krizí.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Jinde se tyto problémy omezovat nedaří a to může mítvelmi závažné důsledky

Oproti tomu na trhu se subprime hypotékami byla předrokem 2007 v 69% případů spoluúčast klientů nafinancování nulová.Mnoho hypotečních společností si neověřovalo kreditníhistorii svých klientů, z nichž až šestina měla za sebou dvaa více nesplacených úvěrů.Velká část hypoték byla poskytnuta spekulantům snemovitosti, jejichž ztráta při nesplaceném úvěru je nižšínež v případě skutečného obyvatele domu, a proto je u nichvyšší morální hazard.Požadované úroky byly zejména z počátku velmi nízké akdyž se postupně zvyšovaly, řada klientů je nezvládalasplácet.Důsledkem finanční krize se celý tento sektor praktickyzhroutil.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

V této přednášce jsme si vysvětlili, jaké jsou problémyasymetrické informace

Ukázali jsme si dva druhy problémů plynoucí z asymetrickéinformace - nepříznivý výběr a morální hazard.

Vysvětlili jsme si, že v obou případech dochází na trhu kdistorzím - produkce není optimální a/nebo není optimálnírozložení rizika.

Ukázali jsme si i případy, kdy se oba problémy na trhukombinují, a jaké to může mít důsledky, pokud trhnezavede mechanismy, které by tyto problémy zmírňovaly.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Čerstvě nabyté znalosti budeme dále rozvíjet aprocvičovat … :)

Na cvičení dokončíme příklady týkající se dnešní iminulých dvou přednášek.

Ukážeme si také vzorové zadání zkoušky.

Zkouška v předtermínu se bude konat 19.12.2012 v 16:15 vmístnosti 343.

Další zkoušky se budou konat v týdnech 7.-11.1.2013 a21.-25.1.2013 (bude upřesněno později).