+ All Categories
Home > Documents > Pedosféra

Pedosféra

Date post: 12-Jan-2016
Category:
Upload: magnar
View: 25 times
Download: 2 times
Share this document with a friend
Description:
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Pedosféra. Z_064_Krajinná sféra a její základní části_Pedosféra. - PowerPoint PPT Presentation
18
Pedosféra Pedosféra Autor: Mgr. Zdeňka Krmášková Škola: Základní škola a Mateřská škola Kašava, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Z_064_Krajinná sféra a její základní části_Pedosféra
Transcript
Page 1: Pedosféra

PedosféraPedosféra

Autor: Mgr. Zdeňka Krmášková

Škola: Základní škola a Mateřská škola Kašava, okres Zlín, příspěvková organizace

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad

Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

Z_064_Krajinná sféra a její základní části_Pedosféra

Page 2: Pedosféra

Anotace:Anotace:Digitální učební materiál je určen pro opakování, upevňování a rozšiřování vědomostí o půdním obalu ZeměMateriál rozvíjí nově získané vědomosti žákůJe určen pro předmět zeměpis a ročník 6.Tento materiál vznikl jako doplňující materiál k učebnici: BRYCHTOVÁ, Šárka, Josef BRINKE a Josef HERINK. Planeta Země: Zeměpis pro 6. a 7. ročník základní školy. Praha 1: Fortuna, 2001. ISBN 80-7168-475-9

Page 3: Pedosféra

Pedosféra

Svrchní část zemské kůry byla dlouhodobým zvětráváním přeměněna v pedosféru, tedy v půdní obal.

Tuto přeměnu způsobily organismy, voda, podnebí a čas.

Vznikl půdní obal naší Země. Vytvořila se tak půda, velké přírodní bohatství Země.

Page 4: Pedosféra

Matkou půdy je vždy hornina, která tvoří podklad určitého území. Budoucí půda z horniny získává důležité látky, které určují, jak se na ní bude rostlinám dařit. Pro její důležitost ji nazýváme

mateční hornina.

Mateční hornina

Page 5: Pedosféra

Složení půdy

Neživou část půdy tvoří:

Pevné části ( hlína, tj. směs jílu, prachu a jemného písku, kamínky)

Kapalné části (půdní voda)

Plynné části (půdní vzduch)

Organické části (odumřelé části rostlin, zbytky těl živočichů)

Page 6: Pedosféra

Živou část půdy tvoří:

Kořeny živých rostlin

Mikroorganismy

Drobní živočichové

Důležití jsou i živočichové - např. žížala, která půdu kypří a promíchává, dále mravenci, brouci, krtci.

Pro vznik půd jsou velmi důležité rostliny. Svými kořeny prorůstají mezi úlomky skal. Když uhynou, jejich těla se rozkládají a obohacují horninovou drť živinami.

Na vzniku půdy mají velký podíl i mikroorganismy – půdní bakterie a houby.

Page 7: Pedosféra

Půdní horizonty

V půdě můžeme rozlišit různě zbarvená patra, která nazýváme půdní horizonty.

Organická hmota

Humusový horizont

Spodní anorganický horizont

Podložní hornina

Page 8: Pedosféra

V dobře vyvinuté půdě nacházíme několik půdních horizontů. Mezi nimi seshora dolů protéká voda přenášející živiny. Pokud v místě, kde půda vzniká, hodně prší, půda vyplavuje živiny z horních horizontů a přenáší je do horizontů nižších.

Živiny jsou nejvíce shromážděny v černém, většinou vlhkém horizontu, kterému říkáme humusový.

Odumřelé části rostlin a živočichů se rozpadají a působením mikroorganismů se mění na tmavou hmotu. Tato tmavá hmota se smíchává s hlínou a ostatním materiálem.

Humus

Humus je nejúrodnější složkou půdy.

Page 9: Pedosféra

Druhy půd

Pokud má půda dostatek humusu, je vhodná k pěstování zemědělských plodin. Úrodnost půdy závisí nejen na množství živin v ní obsažených, ale i na podnebí. Pro vznik půd je důležité množství dešťových srážek a příznivá teplota, která umožňuje růst rostlin.

Půdu můžeme hodnotit podle částeček, které ji tvoří. Podle jejich velikosti určujeme půdní druhy.

Z malých částeček jsou tvořeny půdy jílovité.

Větší částečky nacházíme u půd písčitých.

Pro zemědělství jsou nejvhodnější půdy, které mají částečky prostřední velikosti. Ty se nazývají půdy hlinité.

Page 10: Pedosféra

Činitelé ovlivňující půdu

Působí především změnami teploty a dešťovými či sněhovými srážkami.

Vyplňuje póry hornin, půdní voda póry půdy. V zamokřených místech vznikají půdy se zvláštními vlastnostmi.

Na svazích bývá vrstva půdy mělká. Není- li zpevněna kořeny stromů, snadno ji odplavuje déšť a odnáší sníh.Uhyne – li nějaký živočich nebo rostlina, mikroorganismy obsažené v půdě rozloží jeho tělo a půda se obohacuje. A naopak stromy, keře, květiny, tráva jsou zcela závislé na půdě, neboť z ní čerpají živiny.

Podnebí

Podzemní voda

Povrch krajiny

Člověk půdu znehodnocuje nadměrným hnojením. Orba po svahu způsobuje splach půdy do údolí. Půdu poškozují i špatné osevní postupy.

Vliv člověka

Page 11: Pedosféra

Hlavní půdy studeného teplotního pásuV severních polárních krajích se rozkládá Severní ledový oceán, který je z velké části pokrytý ledem. Na jeho pobřeží v Evropě, Asii a Severní Americe se nachází tundra. V tundře je převážnou část roku velká zima. Nacházíme tady trvale zmrzlou půdu. Půdy zde obsahují mnoho kamenů. Jsou to arktické půdy a půdy tunder. V jižních polárních krajích je rozšířen kontinentální ledovec.

Page 12: Pedosféra

Hlavní půdy mírného teplotního pásu

Pod tajgou vznikají půdy méně úrodné, kterým říkáme podzolové.

Pod opadavými listnatými a smíšenými lesy pak hnědé půdy, které jsou úrodné a při dobrém hospodaření umožňují pěstování většiny zemědělských plodin.

Na světě jsou místa, kterým říkáme obilnice světa. Takové oblasti leží v mírném pásu, ale v místech s menším množstvím srážek. Voda tady nevyplavuje z půdy živiny. Vzniká velice úrodná půda, která se nazývá černozem.

Page 13: Pedosféra

Hlavní půdy teplého teplotního pásu

Tam, kde je příliš velké sucho, mají rostliny nedostatek vody. Jejímu nedostatku se některé rostliny dokázaly přizpůsobit, ale roste jich tady poměrně málo. Na povrchu země je většinou písek nebo různě velké kameny. Bez rostlina při nedostatku vody se tady půdy vytvářejí jen velice těžko. Takové neúrodné krajiny se nazývají pouště.Chudé půdy, které tady vznikají, se nazývají pouštní a polopouštní půdy.

Page 14: Pedosféra

V okolí rovníku každý den prší. Četné deště a celoroční příznivé podmínky pro růst rostlin a život mikroorganismů umožňují vytvoření velice hluboké vrstvy půdy. Živiny, které se zde vytvářejí, hned odebírají mohutné stromy tropických deštných lesů. Také četné srážky z půdy vyplavují živiny. Proto zdejší půdy nejsou příliš úrodné. Najdeme tady červenozemě a žlutozemě.

Page 15: Pedosféra

Nebezpečí, která půdu ohrožují

Půdní eroze

Je rozrušování a odnos půdy z polí. Způsobuje ji voda a vítr. Každý rok spláchne voda do potoků a řek velké množství půdy. Půdní eroze se projevuje nejvíce na svazích, neboť půda se z nich snadno spláchne. K erozi přispívá i člověk špatným obhospodařováním půdy, především kácením lesů ve svahu nebo orbou po svahu.

Page 16: Pedosféra

výstavbě domů

Nepřiměřené hnojení umělými hnojivy

Ukládání nebezpečných odpadů

Další nebezpečí pro půdu

Člověk často zabírá nejkvalitnější zemědělskou půdu při:

stavbě silnic a dálnic

při zakládání povrchových dolů

při výstavbě fotovoltaických elektráren

Page 17: Pedosféra

Zdroje:Soubor:Edinburgh Salisbury Crags 2004-05-18.jpg. Wikipedie [online]. 2005, 1.8.2005 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Edinburgh_Salisbury_Crags_2004-05-18.jpgSoubor:Soil profile.jpg. Wikipedie [online]. 2004, 24.11.2004 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Soil_profile.jpgSoubor:Kalabrien Ricadi Sandwellen 2129.jpg. MANFRED MORGNER. Wikipedie [online]. 2004, 28.5.2005 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kalabrien_Ricadi_Sandwellen_2129.jpgSoubor:Clay-ss-2005.jpg. Wikipedie [online]. 2005, 17.9.2005 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Clay-ss-2005.jpgSoubor:Gravel on a beach in Thirasia, Santorini, Greece.jpg. STAN ZUREK. Wikipedie [online]. 2006, 2.7.2006 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Gravel_on_a_beach_in_Thirasia,_Santorini,_Greece.jpgSoubor:Regenwurm1.jpg. MICHAEL LINNENBACH. Wikipedie [online]. 2005, 22.8.2008 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Regenwurm1.jpgSoubor:Talpa europaea MHNT.jpg. DIDIER DESCOUENS. Wikipedie [online]. 2012, 15.12.2012 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Talpa_europaea_MHNT.jpgSoubor:Eroze.jpg. Wikipedie [online]. 2008, 16.6.2008 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Eroze.jpgSoubor:Eroze u Prerova nad Labem.jpg. Wikipedie [online]. 2006, 16.6.2008 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Eroze_u_Prerova_nad_Labem.jpgSoubor:Rio Madre de Dios, Peru.JPG. ROOSEVELT GARCIA. Wikipedie [online]. 2004, 24.5.2009 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Rio_Madre_de_Dios,_Peru.JPGOubor:Desert - Inner Mongolia edit.jpg. Wikipedie [online]. 2005, 21.12.2005 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Desert_-_Inner_Mongolia_edit.jpgSoubor:Tundra coastal vegetation Alaska.jpg. Wikipedie [online]. 2005, 1.3.2005 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tundra_coastal_vegetation_Alaska.jpg

Page 18: Pedosféra

Zdroje:Soubor:AntarcticaDomeCSnow.jpg. STEPHEN HUDSON. Wikipedie [online]. 2004, 13.1.2007 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:AntarcticaDomeCSnow.jpgSoubor:Bush in fog.jpg. Wikipedie [online]. 2005, 6.7.2005 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bush_in_fog.jpg


Recommended