Přehled výskytu sledovaných škodlivých organism a poruch ...

Přehled výskytu sledovaných

škodlivých organismů a poruch

na území ČR v roce 2011

Monitored Harmful Oragnisms and Disorders

of Cultivated Plants

Occurring in the Czech Republic in 2011

Státní rostlinolékařská správa

Vydala Státní rostlinolékařská správa

Praha 2013

Jakékoli přetiskování statí, a to i částečné,

je možné jen se souhlasem vydavatele.

2

3

OBSAH

ÚVOD.............................................................................................................................................................. 5

ČÁST I. ........................................................................................................................................................... 7

HODNOCENÍ KLIMATICKÝCH POMĚRŮ NA ÚZEMÍ ČR V ROCE 2011 ............................................ 6

ČÁST II. ........................................................................................................................................................ 10

PŘEHLED VÝSKYTU SLEDOVANÝCH ŠKODLIVÝCH ORGANISMŮ A PORUCH .......................... 10

OBILNINY ................................................................................................................................................. 10 LUSKOVINY ............................................................................................................................................. 29 OLEJNINY ................................................................................................................................................. 30 OKOPANINY ............................................................................................................................................. 40

CHMEL ........................................................................................................................................................ 43

PASTVINY, LOUKY, TTP .......................................................................................................................... 46

ZELENINA ................................................................................................................................................... 47

OVOCNÉ DŘEVINY ................................................................................................................................... 50

DROBNÉ OVOCE ........................................................................................................................................ 64

RÉVA VINNÁ ............................................................................................................................................... 65

OKRASNÉ DŘEVINY ................................................................................................................................. 67

SUMMARY................................................................................................................................................... 69

VÝSLEDKY POZOROVÁNÍ VYBRANÝCH ŠKODLIVÝCH ORGANISMŮ NA POZOROVACÍCH

BODECH, MAPY POZOROVACÍCH BODŮ ............................................................................................ 76

ČÁST IV........................................................................................................................................................ 98

PRŮBĚH NÁLETŮ VYBRANÝCH DRUHŮ MOTÝLŮ DO SVĚTELNÝCH LAPAČŮ ......................... 98

4

Autoři:

Ing. Štěpánka Radová, Ph.D.

Ing. Petr Kroutil, Ph.D.

Ing. Regina Tesařová

Ing. Jakub Beránek, Ph.D.

RNDr. Jan Juroch

Mgr. Martina Sojneková

5

ÚVOD

Státní rostlinolékařská správa (SRS) vydává „Přehled výskytu sledovaných škodlivých

organismů a poruch rostlin na území ČR za rok 2011“. Přehled obsahuje evidenci výskytu

vybraných škodlivých organismů v textové a mapové formě a charakteristiku

meteorologických podmínek pro jejich výskyt. Doplněny jsou i grafické přehledy průběhu

náletů vybraných druhů motýlů s noční aktivitou do světelných lapačů.

Podklady k evidenci výskytu škodlivých organismů a poruch získaly obvodní oddělení

a oblastní odbory Státní rostlinolékařské správy pozorováním v terénu na pozorovacích

bodech i mimo ně podle závazných metodik prognózy, signalizace a evidence. Výsledky

pozorování následně zpracovali specialisté oblastních odborů a odboru ochrany proti

škodlivým organismům.

Charakteristika meteorologických podmínek pro výskyt škodlivých organismů

a poruch je předložena ve formě tabulkového přehledu měsíčních a týdenních charakteristik

roku 2011 a stručného hodnocení přehledu počasí podle „Měsíčních přehledů“ ČHMÚ

v Praze.

Vydavatel děkuje všem, kteří se podíleli na zajišťování podkladů, jejich zpracování

a vydání „Přehledu“.

ODBOR OCHRANY PROTI ŠKODLIVÝM ORGANISMŮM

STÁTNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÁ SRÁVA

HODNOCENÍ KLIMATICKÝCH POMĚRŮ Měsíční a týdenní charakteristiky

ČÁST I.

Hodnocení klimatických poměrů na území ČR v roce 2011

1 Tabulka měsíčních a týdenních charakteristik 2011

(výpis z Agrometeorologického zpravodaje ČHMÚ)

Období

Teplota (°C) Srážky (mm) Sluneční svit (h)

Čechy Morava Čechy Morava Čechy Morava

°C odch °C odch mm %N mm %N hod. %N hod. %N

leden –0,9 0,7 –1,1 0,9 47 105 26 77 45 106 43 89 únor –1,6 –1,0 –1,7 –1,2 13,1 37,1 7,2 22,8 97,3 143,9 103,5 140,8

březen 4,3 1,0 4,3 0,9 26 55 33 88 182 164 189 161 28.3.–3.4. 9,8 3,7 9,4 2,6 2 22 2 24 51 176 48 151 4.4.–10.4. 10,9 4,5 10,9 3,6 6 61 8 81 43 144 37 116

11.4.–17.4. 7,2 0,9 7,4 0,4 10 95 11 102 22 62 27 72 18.4.–24.4. 13,5 5,2 12,9 4,2 1 14 7 74 82 190 74 168 25.4.–1.5. 11,5 1,7 11,7 1,2 12 106 20 151 35 95 36 91

2.5.–8.5. 8, 3 –3,1 8,1 –3,9 13 102 18 141 59 137 60 131

9.5.–15.5. 13,8 1,2 14,0 0,7 16 120 16 112 58 120 64 125 16.5.–22.5. 16,2 2,3 16,3 1,7 10 51 6 29 56 119 64 133 23.5.–29.5. 15,4 1,6 15,5 1,1 17 128 30 216 66 129 63 122 30.5.–5.6. 18,9 3,7 19,3 3,6 15 93 9 52 61 121 63 121 6.6.–12.6. 17,1 1,5 17,5 1,0 27 137 25 119 45 103 45 91

13.6.–19.6. 17,1 2,1 17,6 2,0 22 108 10 46 45 106 42 98 20.6.–26.6 16,1 0,0 16,8 0,2 22 123 16 80 36 81 43 92

27.6.–3.7. 16,0 –1,0 16,1 –1,5 45 105 18 264 53 106 43 81 4.7.–10.7. 19,4 2,1 19,7 1,8 37 176 17 76 52 108 60 113

11.7.–17.7. 18,4 0,8 19,8 1,6 22 120 14 74 56 121 63 128 18.7.–24.7 15,3 –2,0 16,0 –2,1 57 249 48 254 26 58 23 48 25.7.–31.7. 15,4 –2,7 15,7 –3,0 25 149 28 165 24 48 12 22

1.8.–7.8. 18,5 0,1 19,2 0,1 14 73 18 88 33 64 38 71 8.8.–14.8. 16,3 –1,7 16,5 –2,2 13 82 10 74 32 64 34 64

15.8.–21.8. 18,8 1,2 19,2 0,7 23 141 24 158 52 104 64 122 22.8.–28.8. 16,1 1,3 16,9 1,3 2 13 0,1 1 62 159 68 173 29.8.–4.9. 16,0 2,2 16,6 2,1 32 228 17 139 28 75 37 94 5.9.–11.9. 14,7 1,8 15,4 1,9 5 113 15 30 46 138 55 157

12.9.–18.9. 14,7 1,8 15,4 1,9 5 113 15 30 46 138 55 157 19.9.–25.9. 12,3 –0,1 13,0 –0,1 6 57 11 99 33 105 35 107 26.9.–2.10. 14,4 3,3 14,2 2,5 0,8 8 0,4 3 66 235 70 232

říjen 8,2 +0,3 8,3 –0,2 48 103 35 82 119 116 117 100 listopad 2,7 –0,1 2,4 –0,6 1 2 1 2 73 157 102 202 prosinec 2,6 2,7 1,9 2,2 67 152 36 67 30 91 39 102


7

2 Stručný průběh počasí

Leden byl teplotně mírně nadnormální, průměrná měsíční teplota byla -1,2 oC, to je

1,6 oC nad normálem. Nadnormální byl konec první a celá druhá dekáda měsíce

s průměrnými denními teplotami 2–4 oC a maximální denní teplotou až 13

oC. Teplotně

podprůměrná byla 3. dekáda měsíce s průměrnými teplotami v závěru měsíce v rozmezí -4 až

-9 oC. Srážkově byl leden normální, průměrný srážkový úhrn byl 41 mm a napršelo 99 %

normálu. Nejvyšší srážky byly v severních a východních Čechách, nejnižší na jižní Moravě

(pouze 74 % normálu). Nejvíce srážek spadlo ve 2. dekádě, sněhová pokrývka byla nejvyšší

(1–10 cm) na počátku měsíce, později po výrazném oteplení ve 2. dekádě nastalo tání a sněhu

postupně ubývalo. Souvislá pokrývka zůstala v závěru měsíce pouze na horách. Sluneční svit

byl téměř normální, Slunce svítilo průměrně 41 hod., tj. 91 % normálu.

Únor byl teplotně opět téměř normální, průměrná měsíční teplota byla -1,9 oC, s

odchylkou -0,8 oC pod normálem, nadnormální byla první dekáda měsíce a především její

závěr s průměrnými denními teplotami 5–9 oC nad normálem, maximální teplota dosáhla na

některých stanicích až 15 oC. V průběhu 2. dekády došlo k postupnému ochlazení, teploty se

pohybovaly kolem normálu a během 3. dekády bylo velmi chladné počasí s průměrnými

teplotami 5–9 oC pod normálem. V závěru měsíce došlo ke zmírnění mrazů. Srážkově byl

únor podnormální, průměrný srážkový úhrn byl 11 mm a napršelo pouze 28 % normálu.

Nejvyšší srážky byly na začátku 2. dekády, nejméně srážek spadlo opět na jižní Moravě.

Sněhová pokrývka, která napadla na počátku měsíce od 2. dekády postupně odtávala a

v závěru měsíce přetrvávala jen na horách. Sluneční svit byl v únoru nadnormální, Slunce

svítilo průměrně 96 hod., tj. 137 % normálu.

Březen byl teplotně nadnormální, průměrná měsíční teplota byla 3,9 oC, tj. 1,4

oC nad

normálem. První dekáda byla teplotně podprůměrná s průměrnými denními teplotami až 5 oC

pod normálem, 2. dekáda měsíce byla naopak teplotně nadnormální s průměrnými denními

teplotami 4–9 oC, což je 2–5

oC nad normálem a rovněž i 3. dekáda a především její závěr.

Maximální denní teplota dosáhla více než 20 oC. Srážkově byl březen podnormální, průměrný

srážkový úhrn byl 30 mm, což je 75 % normálu. V březnu spadlo méně srážek na území Čech

(25 mm, 53%) než na Moravě a ve Slezsku (33 mm, 89 %), méně napršelo zejména v

západních Čechách a na Moravě v oblasti Jeseníku. Na jižní Moravě spadlo průměrně 37 mm

srážek, tj. 112 % normálu. Nejvíce srážek spadlo ve 2. dekádě března. Sluneční svit byl

v březnu opět nadnormální, Slunce svítilo v průměru 181 hod, tj. 160 % normálu.

Duben byl teplotně silně nadnormální, průměrná měsíční teplota byla 10,5 oC, tedy

3,2 oC nad normálem. S výjimkou první poloviny 2. dekády byly po celý měsíc nadprůměrné

teploty, především na přelomu 2. a 3. dekády. Maximální denní teplota dosáhla více než 26 oC. Srážkově byl duben téměř normální, průměrný srážkový úhrn byl 35 mm a napršelo 74 %

normálu. Více srážek opět spadlo na Moravě a ve Slezsku (46 mm, 98 %; Čechy 27 mm, 61

%). Sluneční svit byl v dubnu slabě nadnormální, Slunce svítilo v průměru 191 hod, tj. 122 %

normálu.

Květen byl teplotně mírně nadnormální, průměrná měsíční teplota byla 13,3 oC, tj. 1,0

oC nad normálem. Nejtepleji bylo na přelomu 1. a 2. dekády, dále 2.a 3. dekády a v závěru

měsíce. Odchylka od normálu byla v Čechách +0,7 oC a na Moravě a ve Slezsku +0,3

oC.

Maximální denní teplota dosáhla více než 30 oC. V období od 2.5. do 8.5. byly minimální

noční teploty 0 až -5 oC, minimální přízemní teploty dosáhly dokonce -5 až -10

oC. U

některých plodin došlo k částečnému poškození rostlin, u většiny ovocných dřevin došlo


8

k zničení květů, vyvíjejících se plodů i vegetativních orgánů (ořešáky). Na většině území

Čech byla úplně zničena květní násada, na Moravě pouze částečně na některých lokalitách.

Srážkově byl květen téměř normální, průměrný srážkový úhrn byl 67 mm a spadlo 91 %

normálu. V květnu spadlo na území Čech 61 mm, tj. 92 %, na Moravě a ve Slezsku 69 mm, tj.

97 % normálu. Nejvíce srážek spadlo na severní Moravě, nejméně ve středních Čechách. Na

počátku měsíce napadl ojediněle sníh i ve středních a nižších polohách. Sluneční svit byl

nadnormální, Slunce svítilo v průměru 270 hod, tj. 128 % normálu.

Červen byl teplotně mírně nadnormální, průměrná měsíční teplota byla 16,9 oC, tedy

1,4 oC nad normálem. Docházelo však k častému střídání teplých a chladných období.

Nejtepleji bylo opět v polovině 1. a 2. dekády a na počátku 3. dekády a potom až v závěru

měsíce. Maximální denní teplota dosáhla více než 31 oC. Srážkově byl červen normální,

průměrný srážkový úhrn byl 82 mm a napršelo 98 % normálu. Maximální srážky spadly ve

Zlínském a Moravskoslezském kraji v bouřkách přeháňkách na konci měsíce (80–100 mm,

maximum 135 mm). Sluneční svit byl mírně nadnormální, Slunce svítilo v průměru 209 hod,

tj. 105 % normálu.

Červenec byl teplotně téměř normální, průměrná měsíční teplota byla 16,4 oC, tedy

0,5 oC pod normálem. Nejchladněji bylo na počátku měsíce a nejtepleji na konci 1. dekády.

Srážkově byl červenec silně nadnormální, průměrný srážkový úhrn byl 146 mm a napršelo

185 % normálu. Nejvíce srážek spadlo v severních a východních Čechách, nejméně na jižní

Moravě a to především na přelomu 2. a 3. dekády. Sluneční svit byl v červenci podnormální,

Slunce svítilo v průměru 169 hod, tj. 78 % normálu.

Srpen byl teplotně nadnormální, průměrná měsíční teplota byla 18,0 oC, tedy 1,6

oC

nad normálem. Podnormální byl především závěr 1. dekády a potom konec měsíce. Naopak

nejtepleji bylo uprostřed 3. dekády. Maximální denní teplota dosáhla více než 36 oC.

Srážkově byl srpen téměř normální, průměrný srážkový úhrn byl 70 mm a napršelo 89 %

normálu. V první polovině měsíce byly četné srážky, ale s poměrně nízkými úhrny. Nejvíce

srážek spadlo ve druhé polovině 2.a 3. dekády. Sluneční svit byl normální, Slunce svítilo

v průměru 217 hod, tj. 101 % normálu.

Září bylo teplotně nadnormální, průměrná měsíční teplota byla 14,6 oC, tedy 1,8

oC

nad normálem. Nejtepleji bylo v polovině 1. a 2.dekády a ve druhé polovině 3.dekády.

Maximální denní teplota dosáhla více než 31 oC. Na konci měsíce byly na mnoha místech

dokonce překonány dlouhodobé teplotní rekordy. Naopak nejchladněji bylo v polovině 2.

dekády. Září bylo srážkově téměř normální, průměrný srážkový úhrn byl 49 mm a spadlo 94

% normálu srážek. Nejvíce srážek spadlo ve druhé polovině 1. dekády (25–70 mm, maximum

115 mm) a na přelomu 2. a 3. dekády, nejméně v první polovině 2. dekády a na konci měsíce.

Sluneční svit byl nadnormální, Slunce svítilo v průměru 199 hod, tj. 137 % normálu. Nejvíce

slunečního svitu bylo na jižní Moravě, nejméně v západních Čechách.

Říjen byl teplotně normální (průměrná měsíční teplota 8,1 oC), na území Čech

nepatrně teplejší (+0,2 oC), na Moravě a ve Slezsku bylo chladněji (-0,2

oC). Nejtepleji bylo

na počátku a v závěru měsíce. Chladné období trvalo od konce první dekády nepřetržitě až do

počátku třetí dekády října. Srážkově byl říjen téměř normální, napršelo v průměru 42 mm, což

je 93 % normálu. Více srážek spadlo v Čechách (46 mm, 100 % normálu), méně na Moravě a

ve Slezsku (34 mm, což je pouze 81 % normálu) Nejvíce srážek spadlo v jižních a východních

Čechách, nejméně na jižní Moravě. Největší srážkové úhrny byla na přelomu první a druhé


9

dekády. Na konci první a na začátku třetí dekády již začal v horských oblastech padat sníh.

Sluneční svit byl nadnormální, Slunce svítilo v průměru 119 hodin, to je 110 % normálu.

Listopad byl charakterizován dlouhodobým inverzním počasím, v nižších polohách bylo

chladno s častými smogovými situacemi a minimem slunečního svitu, v horských polohách

naopak byla délka slunečního svitu nadnormální. Listopad byl teplotně téměř normální

(průměrná měsíční teplota 2,6 oC), na území Čech nepatrně teplejší (+0,1

oC), na Moravě a ve

Slezsku bylo chladněji (-0,6 oC). Srážkově byl listopad velmi silně podnormální, během

měsíce vůbec nepršelo s výjimkou posledního dne. Listopad 2011 tak byl na mnoha stanicích

nejsušším měsícem za dobu měření.

Prosinec byl teplotně i srážkově silně nadnormální. Průměrná měsíční teplota byla 1,9 oC,

tedy o 2,9 oC vyšší než je dlouhodobý teplotní normál pro měsíc prosinec (-1,1

oC). Spadlo

celkem 57 mm srážek, to je 120 % normálu.

Rok 2011 byl v ČR celkově teplotně nadnormální, průměrná roční teplota byla o 1,1 oC vyšší

než dlouhodobý normál teplot. Srážkově byl rok naopak podnormální, spadlo o 40 mm srážek

méně, což představuje pouze 94 % dlouhodobého ročního normálu srážek.

PŘEHLED VÝSKYTU SLEDOVANÝCH ŠO A PORUCH Obilniny

Přehled výskytu sledovaných škodlivých organismů a poruch na území ČR v roce

2011

ČÁST II.

Přehled výskytu sledovaných škodlivých organismů a poruch

OBILNINY

Výrazné teplotní výkyvy mezi nočními a denními teplotami společně s nedostatkem

vláhy způsobily, že celkový stav porostů po zimě nebyl optimální. V místech s dlouhotrvající

sněhovou pokrývkou či s pokrytím ledem došlo k částečnému, místy úplnému zničení

rostlin. Procento zaorávek bylo přesto minimální. Optimální podmínky provázelo setí jařin.

Vzhledem k vysokým denním teplotám a nedostatku srážek se protahovalo vzcházení později

setých jařin. U ozimů zdroje listových chorob většinou zůstaly na odumřelých listech, na

zelených listech se choroby objevovaly jen slabě. Ozimé ječmeny prodělávaly pomalý růst,

ale rychlý vývoj. Květnové mrazy se na zdravotním stavu obilnin projevily minimálně.

Sucho následované dešti v polovině června ovlivňovalo vývoj a stav porostů až do období

sklizně. Dozrávání porostů bylo nerovnoměrné. Bylo odvislé od množství dešťových srážek.

V okresech Hradec Králové, Chrudim, Jičín, Kutná Hora, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí

sklizeň začala dříve, ale prudká změna počasí v červenci oddálila termín ukončení.

Problémem se stal nárůst houbových chorob v klasech a pokles kvality sklízeného zrna. Teplý

a suchý podzim umožnil setí ozimů i v pozdních termínech. Velmi suchý listopad způsobil

horší vzcházení těchto porostů.

V porostech podezřelých z výskytu virových zakrslostí bylo odebráno již na

podzim 2010 v nově založených porostech ozimů 60 vzorků a na jaře a na podzim 2011 pak

dalších 105 vzorků. Celkově tedy bylo v souvislosti s výskytem viróz na jaře 2011 odebráno

165 vzorků a výskyt virových zakrslostí byl laboratorně potvrzen u 37 vzorků, celkem bylo

tedy napadeno 22 % hodnocených porostů. Z pozitivních vzorků bylo 27 vzorků (73 %)

infikováno virem zakrslosti pšenice (WDV, wheat dwarf virus), 5 vzorků (13,5 %)

infikováno virem žluté zakrslosti ječmene (BYDV, barley yellow dwarf virus) 5 vzorků

(13,5 %) infikováno směsnou infekcí WDV + BYDV. Od září do listopadu 2011 odebrali

inspektoři SRS z rezervoárů virových zakrslostí obilnin (obilní výdrol, kukuřice, travní

porosty na zemědělské i nezemědělské půdě) a nově založených porostů ozimých obilnin 74

vzorků rostlin podezřelých z výskytu virových zakrslostí. Z nich bylo 24 vzorků pozitivních.

V celkovém hodnocení tedy 32% napadení hodnocených porostů. Z pozitivních vzorků bylo

pak 18 vzorků (75 %) infikováno WDV, 2 vzorky (8 %) BYDV a 4 vzorky (17 %) byly

infikovány směsnou infekcí WDV + BYDV.

Okresy a katastry s laboratorně ověřenými výskyty virových zakrslostí obilnin

a) jaro 2011 (primární infekce v nově založených porostech ozimů zjištěné na podzim 2010 +

sekundární infekce zjištěné na jaře 201

WDV – Blansko (Černá Hora), Brno–venkov (Smolín, Pršice), Břeclav (Úvaly u Valtic,

Valtice), Domažlice (Ohučov), Kladno (Klobouky, Libochovičky, Lisovice), Litoměřice

(Děčany), Louny (Kystra), Mladá Boleslav (Týnec u Dobrovice), Příbram (Volenice u

Březnice), Prostějov (Budětsko, Němčice nad Hanou), Svitavy (Borová a Poličky, Kamenec u

Poličky), Uherské Hradiště (Chylice, Jarošov, Kunovice u Uherského Hradiště, Ostrožská


11

Nová Ves, Popovice u Uherského Hradiště, Uherský Brod, Uherský Ostroh), Ústí nad Orlicí

(Vysoké Mýto), Znojmo (Dyje), Žďár nad Sázavou (Strážek)

BYDV – Brno–venkov (Smolín), Břeclav (Boleradice, Starovice), Příbram (Vysoká Pec u

Bohutína).

Směs WDV + BYDV – Svitavy (Dolní Sloupnice), Uherské Hradiště (Jarošov), Ústí nad

Orlicí (Choceň, Vraclav), Znojmo (Krhovice), Žďár nad Sázavou (Olší nad Oslavou).

b) podzim 2011 (rezervoáry a nový osev)

WDV – Brno–venkov (Pohořelice nad Jihlavou, Smolín, Rebešovice), Chrudim

(Křižanovice), Javorník (Javorník–město), Kladno (Třebusice), Kutná Hora (Rohozec u

Žehusic), Mělník (Byšice, Dřísy), Rakovník (Mšec), Svitavy (Strakov), Uherské Hradiště

(Kvačice, Nedakonice, Staré Město u Uherského Hradiště), Ústí nad Orlicí (Helvíkovice,

Tisová u Vysokého Mýta), Zlín (Spytihněv), Znojmo (Hrádek u Znojma, Prosiměřice,

Únanov)

BYDV – Náchod (Božanov, Lhota u Nahořan, Javorník u Svitav), Zlín (Pohořelice)

Směs WDV + BYDV – Svitavy (Javorník, Strakov), Uherské Hradiště (Ostrožská Nová Ves)

Ústí nad Orlicí (Choceň)

Výskyt kříska polního (Psammotetix alienus) byl na jaře 2011 zjišťován ve

189 porostech obilnin, přičemž výskyt byl potvrzen v 67 případech (35 %). Z tohoto podílu

byl zaznamenán slabý výskyt v 85 % sledovaných porostů, střední výskyt v 11 % porostů a

silný výskyt ve 4 % porostů. Od srpna do listopadu 2011 bylo v rezervoárech virových

zakrslostí obilnin a v novém osevu ozimých obilnin provedeno sledování ve 193 porostech,

přičemž výskyt byl potvrzen ve 128 případech (60 %). Z tohoto počtu byl zaznamenán slabý

výskyt kříska v 43 % sledovaných porostů, střední výskyt ve 30 % porostů a silný výskyt v 27

% porostů.

Okresy a katastry s výskytem kříska polního:

a) Jaro 2010

Břeclav (Horní Bojanovice, Popice, Starovice), Domažlice (Kačice), Jihlava (Bradlo, Polná,

Velký Beranov), Jindřichův Hradec (Děbolín, Záhoří), Kladno (Lisovice, Tuchlovice),

Liberec (Bílý Kostel nad Nisou, Dolní Chrastava, Machnín), Litoměřice (Straškov) Louny

(Čeradice u Žatce, Nehasice, Radonice nad Ohří, Stradonice u Pátku, Telce, Velemyšleves,

Žatec), Nový Jičín (Hukovice, Kunín), Pardubice (Jankovice u Přelouče, Přelouč), Pelhřimov

(Čakovice u Pelhřimova, Kletečná u Humpolce, Lipice), Plzeň–jih (Chlum u Blovic, Vlčtejn),

Rychnov nad Kněžnou (Přepychy u Opočna), Svitavy (Litomyšl), Tábor (Březnice u Tábora,

Hodětín, Dub u Ratibořských Hor, Měšice u Tábora, Prasetín, Řípec) Znojmo (Dyje, Velký

Karlov)

b) Podzim 2010 (rezervoáry a nový osev)

Brno–město (Ivanovice), Brno–venkov (Pohořelice nad Jihlavou, Sentice, Sivice, Smolín),

Břeclav (Boleradice, Bořetice u Hustopečí, Rakvice, Němčičky u Hustopečí, Starovice, Velké

Bílovice), Domažlice (Kačice), FrýdekMístek (Kunčičky u Bašky, Palkovice), Hodonín


12

(Šardice), Chrudim (Holetín), Jičín (Bílsko u Kopidlna, Bystřice, Nemyčeves), Jindřichův

Hradec (Záhoří), Karviná (Satrý Bohumín), Kladno (Bratronice u Kladna, Hořešovice,

Kamenné Žehrovice, Kyšice, Peruc, Pchery, Miletice u Velvar, Smečno, Šlapanice

v Čechách), Kroměříž (Loukov u Bystřice pod Hostýnem, Prasklice), Liberec (Dolní

Chrastava), Litoměřice (Budyně nad Ohří, Podlusky, Roudnice nad Labem, Trnovany u

Litoměřic), Louny (Horní Ročov, Letov, Žatec) Náchod (Hejtmánkovice, Lhota u Náhořan,

Maršov nad Metují), Opava (Kravaře ve Slezsku), Pardubice (Bezděkov, Lhota pod Přeloučí,

Valy nad Labem), Pelhřimov (Buřenice, Čakovice u Pelhřimova, Humpolec, Lipice,

Pelhřimov, Starý Pelhřimov), Praha–východ (Dřísy), Prachatice (Prachatice), Prostějov

(Němčice nad Hanou, Určice, Vrchoslavice), Rakovník (Hředle, Milostín, Mšec, Sýkořice),

Svitavy (Dětřichov u Svitav, Javorník u Svitav, Litomyšl, Lubná u Poličky, Moravský Lačnov

Pohora, Strakov, Radiměř), Tábor (Bechyňská Smoleč, Dobronice u Chýnova, Dub

u Ratibořských Hor, Řípec), Uherské Hradiště (Bánov, Havřice, Sady, Nedakonice, Kvačice,

Staré Město u Uherského Hradiště, Vlčnov, Kunovice u Uherského Hradiště, Kněžpole u

Uherského Hradiště, Hradčovice, Ostrožská Nová Ves), Ústí nad Orlicí (Helvíkovice,

Lanškroun, Luková, Řepníky, Skořenice, Třebovice, Vysoké Mýto), Vsetín (Kelč–Nové

Město, Kladeruby, Lhota u Kelče), Vyškov (Hlubočany), Zlín (Lukov u Zlína, Oldřichovice u

Napajedel, Pohořelice u Napajedel, Spytihněv), Znojmo (Božice, Hodonice).

V okrese Jičín byly při smýkání diagnostikovány také další škodlivé druhy křísků např.

křísek hnědošedý (Psammotettix confinis), křísek žlutošedý (Macrosteles laevis) nebo

křísek okénkový (Errastunus ocellaris) .

PŠENICE OZIMÁ

V rámci průzkumu snětivostí (Tilletia spp.) bylo z porostů na pozorovacích bodech a

dalších náhodně zvolených porostů pšenice ozimé odebráno celkem 267 vzorků, z nichž

bylo 103 vzorků (38,5 %) pozitivních na výskyt původců snětivostí. Na původce mazlavé

snětivosti pšenice Tilletia caries připadal podíl 31,8 % z pozitivních vzorků, na původce

zakrslé snětivosti pšenice T. controversa připadal podíl 40,7 % a na směsné infekce T. caries

+ T. controversa podíl 18,1 %, T. caries + T. laevis podíl 6,8 %, T. caries + T. controversa +

T. laevis podíl 2,9 %. Samostatný výskyt T. laevis nebyl v odebraných vzorcích zjištěn.

Okresy a katastry s laboratorně ověřenými výskyty původců snětivostí pšenice ozimé:

a) Tilletia caries – Benešov (Kozmice u Benešova), Jihlava (Dolní Cerekev), Klatovy

(Petrovice u Měčína), Kutná Hora (Horka nad Sázavou, Košice u Nepoměřic, Zruč nad

Sázavou), Louny (Krásný Dvůr), Náchod (Rychnovek), Nový Jičín (Blahutovice), Olomouc

(Babice u Šternberka), Pardubice (Starý Mateřov), Plzeň–sever (Křimice), Příbram (Pňovice

pod Třemšínem, Rybníky, Starosedlský Hrádek, Tisová u Bohutína), Rokycany (Štítov),

Svitavy (Dolní Sloupnice), Tábor (Dub u Ratibořických Hor)

b) Tilletia controversa – České Budějovice (Horní Slověnice), Český Krumlov (Dlouhá),

Domažlice (Ohučov), Frýdek–Místek (Kunčičky u Bašky, Palkovice), Cheb (Úval),

Jindřichův Hradec (Jarošov nad Nežárkou, Pleše, Světce), Karlovy Vary (Javorná u Toužimi,

Sedlo u Toužimi), Liberec (Dolní Chrastava), Náchod (Rychnovek), Nový Jičín (Kunín),

Pelhřimov (Čakovice u Pelhřimova, Pelhřimov), Prachatice (Prachatice), Příbram (Třebsko,

Vysoká u Příbramě), Semily (Studenec u Horek), Sokolov (Kynšperk nad Ohří), Strakonice

(Budyně), Svitavy (Bohuňovice u Litomyšle, Dolní Sloupnice, Lavičné, Pustá Kamenice),

Tábor (Měšice u Tábora, Předboř u Choustníku, Řípec, Soběslav), Tachov (Dolní Jadruž),

Zlín (Zádveřice), Žďár nad Sázavou (Jámy, Pikárec, Pleše, Radkov u Moravce)


13

c) T. caries + T. controversa – České Budějovice (Levín u Lišova, Štěpánovice, Tuchonice),

Domažlice (Hlohová), Jihlava (Heroltice, Horní Kosov), Louny (Čeradice u Žatce,

Stradonice), Prachtice (Javornice), Svitavy (Hradec nad Svitavou, Litomyšl) Tábor (Horusice,

Hodětín), Tachov (Čečkovice, Holostřevy, Velký Rapotín), Třebíč (Hrotovice), Ústí nad

Orlicí (Oucmanice, Zálší u Chocně, Žichlínek)

d) T. caries + T. controversa + T. laevis – Jihlava (Heroltice u Jihlavy, Kosov u Jihlavy),

Rychnov nad Kněžnou (Rohenice), Svitavy (Dolní Sloupnice), Ústí nad Orlicí (Oucmanice,

Zálší u Chocně, Žichlínek)

V období od 21.3.–3.4. došlo k poškození mrazem. Poškozeny byly především špičky

listů. Zároveň byly zaznamenány lokálně mezerovité a vývojově nevyrovnané porosty.

Většinou se jednalo o porosty pozdě seté. V období 24.4.–1.5. bylo zjištěno lokální poškození

hnojivem DAM 390 v okrese Písek (Milevsko, Přeštěnice). V průběhu května docházelo

vlivem sucha k zasychání listů a slabších odnoží. Intenzivní srážky v období 25.7.–7.8.

způsobily lokální polehnutí porostů obilnin v okrese Pelhřimov (Hořice, Humpolec, Kaliště).

Během srpna bylo na mnoha lokalitách pozorováno porůstání v polehlých porostech.

První slabý výskyt růžové sněžné plísňovitosti obilnin (Monographella nivalis) byl

pozorován v období února a na začátku března v okresech Česká Lípa (Blíževedly, 28.2.),

Liberec (Dolní Chrastava, 10.3.) a Louny (Kystra, Radonice n. Ohří, 2.3.), Znojmo (Práče,

14.3., Smolín, 8.3.), Břeclav (Boleradice, 16.3.) a Uherské Hradiště (Vésky, 17.3.), dále v

okresech Jihlava (Polná) Jindřichův Hradec (Řípec), ve druhé polovině března byl zjištěn

lokálně střední výskyt v porostech v okresech Náchod (Radešov) a Ústí nad Orlicí (Vysoké

Mýto). V průběhu dubna a května byly pozorovány střední výskyty v okrese Pardubice

(Křinice) a lokálně silné v okrese Náchod (Velké Petrovice a Maršov). Silné výskyty byly

zaznamenány na jihu okresu Kladno.

Koncem měsíce března byl na pochvách listů zjištěn první výskyt sklerocií šedobílé

sněžné plísňovitosti obilnin (Typhula incarnata) v okresech Brno–venkov (Smolín, 24.3.) a

Znojmo (Dyje, 29.3.).

V jarním období byly zaznamenány pouze slabé výskyty chorob pat stébel (lemované

stébelné skvrnitosti pšenice – Rhizoctonia cerealis, stéblolamu pšenice – Oculimacula

yallundae, obecné krčkové a kořenové hniloby pšenice – Gibberella spp.) Střední výskyt

byl zaznamenán v letním období pouze v okrese Příbram (Vysoká Pec u Příbramě, 7.7.).

Ostatní sledované výskyty v letním období v oblasti dosahovaly pouze slabých hodnot.

Začátkem měsíce dubna byl zjištěn lokálně střední výskyt lemované stébelné skvrnitosti

pšenice (Rhizoctonia cerealis) v okrese Břeclav (Hustopeče, Uherčice 7.4., Němčičky, 14.4.)

a lokálně silný výskyt v okrese Znojmo (Hluboké Mašůvky, Těšetice, 14.4.).

První výskyt obecné krčkové a kořenové hniloby (Fusarium spp.) byl objeven na

pochvách listů v okresech Znojmo (Dyje, 29.3.), Břeclav (Němčičky, 7.4.), Domažlice

(Hlohová, 19.4.) a v okrese Tachov (Velký Rapotín, 21.4.).

V měsíci dubnu byly postupně zjišťovány na listech nové infekce padlí pšenice

(Erysiphe graminis f. sp. tritici). Na začátku dubna byly zjištěny lokálně první slabé

výskyty na obvodech Příbram a Kutná Hora, dále v okresech Brno–venkov (Blučina, 21.4.),

Břeclav (Boleradice, Horní Bojanovice, 7.4.), Domažlice (Hlohová, 12.5.), Jihlava (Velký

Beranov, 5.5.), Jindřichův Hradec (Řípec, 12.4.), Klatovy (Petrovice u Měčína, 2.6.),

Pelhřimov (Pelhřimov, 2.5.), Písek (Líšnice u Sepekova, 31.5.), Prachatice (Prachatice, 5.5.),

Rokycany (Štítov, 18.5. a 7.6.), Tábor (Hodětín, 9.6. a Měšice u Tábora, 9.6.), Tachov (Dolní

Jadruž, 27.4.), Třebíč (Příložany, 10.5.), Uherské Hradiště (Hluk, 19.4.) a Znojmo (Hluboké

Mašůvky, 14.4.) byl sledován slabý výskyt této choroby. Střední výskyt byl sledován v okrese

Blansko (Brťov, 1.6.), Česká Lípa (Blíževedly, Tuhanec, 29. 4.), Děčín (Brložec, 2.6.),


14

Frýdek–Místek (Kunčičky u Bašky), Jablonec n. Nisou (Rychnov u Jablonce n. Nisou, 9.6.),

Liberec (Doubí, 10.5.), Nový Jičín (Kunín), Olomouc (Senice na Hané, Velký Týnec), Opava

(Opava předměstí), Přerov (Buk, Penčice) a Semily (Sekerkovy Loučky, 25.6.). Další nové

výskyty byly ve slabé intenzitě zjištěny v okresech Jablonec n. Nisou (Odolenovice,

Jenišovice, 17.5.) a Liberec (Svijany, 17.5.). Lokálně silné výskyty byly pozorovány v okrese

Louny (Počerady, Břvany, Krásný Dvůr), Opava (Benkovice). Na konci června vlivem

vysokých teplot docházelo k zasychání choroby v klasech, pouze lokálně se v dosud zelených

klasech objevovaly slabé výskyty této choroby v okrese Kladno (Drnek, 7.7.). První slabé

podzimní výskyty byly zjištěny v okresech Kladno (Honice, 8.11., Hostouň, Třebusice,

10.11., Smečno, 14.11.), Kutná Hora (Církvice, Mezholezy, Miletice, Miskovice, Polánka,

Rohozec, Žandov, 9.12.) a Mělník (Olovnice, 10.11.).

První výskyt světle hnědé skvrnitosti pšenice (Pyrenophora tritici–repentis) byl

zjištěn v okrese Jindřichův Hradec (Řípec, 21.4.). V poslední dekádě dubna byly zjištěny

první výskyty také v obvodě Beroun (Lážovice, Lhotka u Lochovic, 27.4.) a Kladno (Zlonice,

27.4.). První střední výskyty byly pozorovány v okrese Kladno (Pozdeň, 10.5., Třebíz, 21.6.).

Počátkem metání se infekce začala šířit i na vyšší listová patra. Počátkem června došlo

k šíření až na 2. list shora. Střední výskyt této choroby byl potvrzen v okrese Břeclav

(Lednice, 29.4.), Děčín (Filipínky a Stará Oleška, 2.6.), Domažlice (Hlohová, 5.5.), Jihlava

(Velký Beranov, 18.5.), Jindřichův Hradec (Řípec, 4.5.), Karlovy Vary (Sedlo u Toužimi,

30.5.), Klatovy (Petrovice u Měčína, 16.6.), Litoměřice (Nížebohy, 31. 5.), Tábor (Měšice u

Tábora, 5.5.), Svitavy (Litomyšl). Silný výskyt této choroby byl sledován v okrese Klatovy

(Petrovice u Měčína, 2.6.).

První slabé výskyty tečkované listové skvrnitosti pšenice (Mycosphaerella

graminicola) byly zaznamenány v období 1.1.–20.3. v okresech Havlíčkův Brod, Ústí nad

Orlicí a Žďár nad Sázavou, pozdější výskyty byly detekovány v okrese Jeseník (Javorník–

Ves, 5.4.) a v okrese Nový Jičín (Kunín, 12.4.). V období 18.–24.4. byl sledován střední až

silný výskyt v okresech Brno–venkov (Smolín) a Znojmo (Dyje). Nejprve docházelo k šíření

choroby ve spodních listových patrech, postupně byly lokálně hlášeny střední výskyty,

zejména z teplejší části oblasti, a to z okresů Karviná (Starý Bohumín), Olomouc (Blatec,

Hraničné Petrovice, Papůvka, Příkazy, Senice na Hané, Velký Týnec) a Prostějov (Hrubčice,

Kralice na Hané, Němčice nad Hanou, Protivanov, Smržice, Vrchoslavice). V polovině

dubna byly zjištěny výskyty v okresech Chrudim (Maršovice, Mířetice, Dachov) a Svitavy.

Slabé výskyty této choroby byly zjištěny později i v průběhu května na Domažlicku

(Hlohová), Karlovarsku (Sedlo u Toužimi), Klatovsku (Petrovice u Měčína), Rokycansku

(Štítov), Plzni–jihu (Chlum u Blovic), Tachovsku (Dolní Jadruž a Skviřín). Nárůst intenzity

byl pomalý a lokálně střední napadení bylo zaznamenáno v okresech Hradec Králové

(Libřice, Výrava, Nový Bydžov, Kosice), Chrudim (Mířetice a Svídnice), Náchod (Maršov),

Svitavy (Litomyšl) a Ústí nad Orlicí (Choceň, Vysoké Mýto). Střední výskyty této choroby

byly pozorovány také na Domažlicku (Hlohová) a Liberecku (Příšovice). Následně zůstávala

choroba lokalizována ve spodních patrech porostů a prakticky až ke konci vegetace bylo

pozorováno napadení praporcového listu v okresech Pardubice (Jankovice) a Žďár nad

Sázavou (Rovečné, Černá). V období 13.–19.6. byl sledován ohniskový střední výskyt

pyknid na listech v okresech Louny (Žatec), Uherské Hradiště (Veletiny) a Zlín

(Oldřichovice). Od 23.6. byly sledovány výskyty v klasech v okresech Břeclav (Horní

Bojanovice, Němčičky) a Kladno (Zvoleněves).

První výskyt tečkované listové skvrnitosti pšenice (Mycosphaerella graminicola) byl

zjištěn na počátku dubna (8.4.) na spodních listech na Kladensku, lokálně v katastrech

Bratronice, Jarpice, Kačice, Šlapanice, pak dále i v okresech Jindřichův Hradec (Řípec) a

Mělník (Olovnice). Slabé výskyty byly zaznamenány v okresech Domažlice (Hlohová),

Jindřichův Hradec (Řípec), Klatovy (Petrovice u Měčína), Pelhřimov (Čakovice u


15

Pelhřimova, Pelhřimov), Prachatice (Prachatice), Tábor (Měšice u Tábora), Tachov (Velký

Rapotín, Dolní Jadruž, Skviřín), Hodětín), Třebíč (Udeřice). Střední výskyt této choroby byl

zaznamenán v okresech Děčín (Filipínky), Jihlava (Velký Beranov), Louny (Libořice a

Radičeves), Opava (Opava Kateřinky), Semily (Mašov), Šumperk (Lesnice) a Ústí n. Labem

(Brozánky). Silný výskyt poté pozorován v okresech Domažlice (Hlohová, 24.5.) a Louny

(Krásný Dvůr, 2.6.).

Na počátku června byly zjišťovány první výskyty růžovění klasů pšenice

(Fusarium), v okresech Beroun (Hýskov, Chyňava, Lhotka, Železná,), Břeclav (Horní

Bojanovice, Starovice, Hustopeče, Klobouky, Brumovice,), Jeseník (Javorník–Ves), Kladno

(Podlešín, Šlapanice, Kačice, Tuchlovice,), Příbram (Sedlčany), Uherské Hradiště

(Nedakonice, Ostrožská Nová Ves), Zlín (Halenkovice, Loučka, Oldřichovice, Tečovice)

Znojmo (Dyje) a. V období 20.–26.6. byly zaregistrovány první výskyty této choroby i v

okresech Havlíčkův Brod (Skryje), Jičín (Nemyčeves a Slatiny ), Karviná (Starý Bohumín),

Louny (Blažim, Měcholupy, Radimovice, Stradonice, Železná) a Trutnov (Chroustov),

později také v okrese Litoměřice (Nížebohy a Roudnice n. Labem), lokálně v okresech

Jeseník (Javorník–Ves), Opava (Benkovice) a Přerov (Osek nad Bečvou, Penčice). Ke

zvýšení intenzity napadení vlivem vlhkého počasí došlo až v období 11.–24.7. v okresech

Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Chrudim, Náchod a Tachov. Lokálně bylo toto napadení

hodnoceno jako střední, a to v okresech Frýdek–Místek (Kunčičky u Bašky, Palkovice),

Karviná (Starý Bohumín) a Přerov (Nelešovice, Veselíčko).

Koncem měsíce května a začátkem června byly zjišťovány na listech první výskyty

hnědé rzivosti pšenice (Puccinia recondita) v okresech Břeclav (Němčičky, 31.5.), Vsetín

(Choryně, 30.5.), Zlín (Halenkovice, 31.5.), Znojmo (Hrabětice, 3.6.). V období 13.–19.6.

byly zaznamenány první výskyty také v okresech Hradec Králové (Nový Bydžov), Rychnov

nad Kněžnou (Rohenice) a Svitavy (Křenov), v následujícím týdnu v okrese Žďár nad

Sázavou (Rovečné a Černá). Slabý výskyt této choroby byl zjištěn v okresech Jihlava (Skryje

nad Jihlavou, 19.7.), Jindřichův Hradec (Řípec, 9.6.) a Třebíč (Hrotovice, 12.7.). Od 13.6. do

10.7. byly pozorovány lokálně střední až silné výskyty v okresech Břeclav (Šitbořice,

Klobouky, Horní Bojanovice), Děčín (Filipínky), Louny (Žatec), Náchod (Provodov), Semily

(Mašov), Svitavy (Městečko Trnávka), Ústí nad Orlicí (Bučina, Jehnědí a Vysoké Mýto) a

Znojmo (Tasovice, Krhovice).

V okresech Liberec (Chrastava, 23. 5.) a Litoměřice (Roudnice n. Labem, 25. 5.) byl

zjištěn, ve slabé intenzitě, první výskyt černé rzivosti trav (Puccinia graminis). Střední

výskyt pak byl zaznamenán v okresech Liberec (Chrastava, 27. 6.) a Semily (Příšovice,

13. 6.).

První slabý výskyt hnědé rzivosti pšenice (Puccinia recondita) zaznamenán v okrese

Plzeň–jih dne 17.6. (Chlum u Blovic). Poté byl ještě pozorován slabý výskyt této choroby

v předposledním červnovém týdnu v okresech Rokycany (Mýto) a Klatovy (Petrovice u

Měčína). Na počátku července byl zjištěn první slabý výskyt na listech pšenice ozimé

v okresech Beroun (Chyňava, 7.7., Zadní Třebaň, 9.7.) a Kladno (Drnek, Zlonice, 7.7.),. na

Příbramsku později, (Bubovice, 11.7.). Další slabé výskyty pozorovány v okrese Beroun

(Libečov, Chyňava, 13.7.). Střední výskyty byly zaznamenány v porostech v okresech

Olomouc (Velký Týnec, Vojnice), Prostějov (Němčice nad Hanou) a Přerov (Výkleky).

Na nových osevech v podzimním období byly první slabé výskyty pozorovány na listech

v okrese Kladno (Smečno, 20.10., Honice, 8.11., Hostouň, 10.11.).

V okrese Litoměřice (Nížebohy, 13.6.) byl zjištěn první výskyt žluté rzivosti pšenice

(Puccinia striiformis) a v okrese Ústí n. Labem (Brozánky) byl zaznamenán až 23.6. Střední

výskyt v klasech byl shledán v okrese Děčín (Filipínky, 15.7. a 22.7.).

Černání pat stébel (Gaeumannomyces graminis) bylo pozorováno v okrese Děčín

(Filipínky, 8.7.).


16

První výskyty prašné snětivosti pšenice (Ustilago tritici) byly pozorovány v okrese

Louny (Železná a Měcholupy, 28. 6.).

V období sklizně byly zjištěny v rámci celé oblasti střední až silné výskyty černí

(Alternaria spp.) v klasech nesklizených obilnin. První výskyty v klasech byly pozorovány

v okresech Chrudim (Medlešice), Jihlava (Skryje nad Jihlavou, 19.7.), Kladno (Podlešín,

Šlapanice, 14.6., Kačice, Tuchlovice, 16.6.), Tábor (Řípec, 18.7.) a Třebíč (Hrotovice, 12.7.).

V okrese Kladno bylo následně pozorováno plošné šíření ve slabých výskytech. První výskyty

byly zaznamenány na některých lokalitách v okrese Kutná Hora (Mezholezy a Miskovice,

7.7.). V průběhu července byly hlášeny zvýšené výskyty z okresů Havlíčkův Brod, Náchod a

Ústí nad Orlicí a nárůst pokračoval po celé oblasti až do ukončení žňových prací. Poslední

zbytky neposečených porostů v druhé polovině srpna byly již lokálně napadeny až silnými

výskyty.

První výskyt třásnokřídlých (Thysanoptera) byl zjištěn v okresech Brno–venkov

(Smolín, 18.5.), Břeclav (Hustopeče, Horní Bojanovice, 19.5.) a Znojmo (Dyje, 17.5.).

Koncem května byly zaznamenány výskyty také v okrese Hradec Králové (Humburky).

První výskyt mšice střemchové (Rhopalosiphum padi) v porostech pšenice ozimé byl

pozorován v okrese Svitavy v období 30.5.–5.6. a v následujícím týdnu přišla hlášení o

slabých výskytech z celé oblasti. Dále výskyty mšic v porostech měly sice stoupající tendenci,

ale jejich první nález v klasech byl hlášen z okresu Chrudim (Dachov, Mířetice) až koncem

června. Nadále zůstávaly výskyty slabé v okresech Děčín (Filipínky, Stará Oleška a Brložec,

2. 6.), Jablonec n. Nisou (Jenišovice, 17. 5.), Klatovy (Petrovice u Měčína, 16.6.), Litoměřice

(Nížebohy, 23. 5. a Roudnice n. Labem, 25. 5.) V polovině května v okrese Kutná Hora

(Miskovice, Suchdol, 16.5.) a Příbram (Bubovice, Vysoká Pec, 16.5.), Slabé výskyty byly

pozorovány i na Kolínsku a Čáslavsku, v okresech Pelhřimov (Čakovice u Pelhřimova, 10.6.

a Pelhřimov, 10.6.), Jindřichův Hradec (Řípec, 15.6.), Jihlava (Velký Beranov, 16.6.), střední

výskyty byly zjištěny v období 30.5.–5.6. v okresech Přerov (Osek nad Bečvou) a Příbram

(Přední Poříčí, Březnicko, 23.6.).

Přibližně od konce května byly v porostech ozimých pšenic lokálně zaznamenány

střední výskyty mšic (Aphididae). Výskyt kyjatky travní (Metopolophium dirhodum) a

kyjatky osenní (Sitobion avenae) byl zjištěn v období 20.–26.6. v okresech Jeseník

(Javorník–Ves) a Přerov (Rokytnice, Buk). Po místy vydatných srážkách koncem června a

v červenci výskyty mšic výrazně zeslábly.

V období 9.–15.5. byl zaznamenán první výskyt kyjatky travní (Metopolophium

dirhodum) v okrese Hradec Králové (Humburky, Lhota pod Libčany, Libčany Mžany).

V následujícím týdnu a koncem května byly dále hlášeny první výskyty nymf z okresů

Chrudim (Dřevíkov, Mířetice, Seč, Švihov), Náchod (Maršov, Provodov, Volovka) Rychnov

nad Kněžnou (Rohenice) a Svitavy (Litomyšl). Po celou dobu vegetace se jednalo o výskyty

slabé. Slabý výskyt byl sledován také v okresech Domažlice (Hlohová, 14.6.), Cheb (Úval,

7.6.), Jihlava (Velký Beranov, 16.6.), Jindřichův Hradec (Řípec, 15.6.), Kladno (Šlapanice,

27.5.), Kutná Hora (Hlízov, Miskovice, Nové Dvory, Suchdol a Svatý Mikuláš, 25.5.), Plzeň–

jih (Chlum u Blovic, 17.6.) a Třebíč (Udeřice, 23.6.). Lokálně střední výskyt kolonií na listech

byl pozorován v okrese Znojmo (Dyje, 13.6.), plošný střední výskyt v okrese Liberec

(Chrastava, 27.6.). Silný výskyt pak byl pozorován v okrese Louny (Hnojnice, 16.6.).

První slabé výskyty imag kyjatky osenní (Sitobion avenae) na listech byly pozorovány

v okresech Brno–venkov (Žabčice, 3.6.), Břeclav (Horní Bojanovice, 21.4.), Děčín (Filipínky,

Stará Oleška a Brložec, 2.6.), Domažlice (Hlohová, 14.6.), Jindřichův Hradec (Řípec, 9.6.),

Karlovy Vary (Sedlo u Toužimi, 20.6.), Kroměříž (Míškovice, 30.5.), Litoměřice (Radouň,

20.4.), Pelhřimov (Čakovice u Pelhřimova, Pelhřimov, 10.6.), Tachov (Velký Rapotín, 1.7.),

Uherské Hradiště (Nedakonice, 27.4.), Ústí n. Labem (Brozánky a Řehlovice, 1.6.), Vsetín

(Choryně, Kelč–Staré Město, 30.5.), Znojmo (Krhovice, Velký Karlov, 20.4.). Na listech i


17

v klasech byly pozorovány plošně pouze slabé výskyty. Silné výskyty v klasech byly

pozorovány pouze v okrese Louny (Libořice a Železná, 28.6., Zlovědice, 30.6.)

Lokálně střední výskyt poškození hrbáčem osenním (Zabrus gibbus) byl zaznamenán

v okrese Břeclav (Bulhary, 18.4.).

Již v období 21.3.–3.4. byl v okrese Chrudim pozorován první výskyt dospělců

kohoutka černého (Oulema melanopus a kohoutka černého (Oulema lichenis). Během

dubna v souvislosti s oteplováním došlo k očekávanému výskytu dospělců v celé sledované

oblasti, o čemž svědčily listové plochy poškozené požerky. První výskyty byly hlášeny

z okresů Břeclav (Horní Bojanovice, 12.4.), Česká Lípa (Blíževedly, 21.4.), Jeseník

(Javorník–Ves, 8.4.), Kroměříž (Loukov, Osíčko, 12.4.), Litoměřice (Nížebohy, Roudnice n.

Labem, Radouň, 18.4.–20.4.), Plzeň–jih (Chlum u Blovic, 6.5.), Tábor (Měšice u Tábora,

19.4., Hodětin, 20.4.), Uherské Hradiště (Veletiny, 27.4.), Vsetín (Choryně, 12.4.), Zlín

(Halenkovice, 27.4.), Znojmo (Dyje, 7.4.). V prvních dnech května byly hlášeny střední

výskyty z okresů Hradec Králové, Chrudim, Jičín, Liberec, Náchod, Pardubice. První výskyty

vajíček byly pozorovány v oblastech Berounska, Kladenska a z Prahy na počátku května

(4.5.). V období 18.4.–1.5. byl sledován také první výskyt vajíček v okresech Břeclav (Horní

Bojanovice, 21.4.), Jindřichův Hradec (Řípec, 12.5.), Tábor (Měšice u Tábora, 12.5.), Třebíč

(Příložany, 10.5.), Uherské Hradiště (Nedakonice, 27.4.), Zlín (Halenkovice, 27.4.) a Znojmo

(Dyje, 20.4.). První larvy se objevily v období 5.–18.5. v okrese Brno–venkov (Smolín),

Břeclav (Horní Bojanovice, Hustopeče, Nemčičky, Velké Pavlovice), Kladno (Vransko,

Zlonicko), Pardubice, Uherské Hradiště (Veletiny, Nedakonice) a Znojmo (Dyje). Na

několika lokalitách okresů Břeclav (Boleradice, Horní Bojanovice, Němčičky, Popice,

Sedlec), Domažlice (Hlohová), Jeseník (Javorník–Ves), Louny (Čeradice), Olomouc

(Nedvězí, Nový Dvůr) a Opava (Opava předměstí), byl zjištěn lokálně střední výskyt vajíček a

larev. Silný výskyt larev pak byl pozorován na listech v okrese Louny (Stradonice, 23.5.).

Koncem měsíce dubna se na listech objevily první miny a housenky obaleče obilního

(Cnephasia pumicana) v okresech Břeclav (28.4.), Jičín (11.5.), Kladno (19.5.), Litoměřice

(2.6.), Plzeň–jih (18.5.) a Znojmo (28.4.). Lokálně střední výskyt min s housenkami se objevil

v okrese Česká Lípa (Velký Grunov, 10. 5.). V období 16.–22.5. byl zaznamenán lokální

střední výskyt na listech také v okrese Znojmo (Tasovice). První výskyt housenek v klasech

byl pozorován v okresech Břeclav (Horní Bojanovice, 27.5.), Jindřichův Hradec (Řípec,

15.6.), Mladá Boleslav (Plužná, 2.6.), Třebíč (Udeřice, 23.6.) a Znojmo (Dyje, 24.5.).

Následně byl pozorován plošný výskyt v klasech v okrese Kladno (Tuchlovice, Kačice, 7.6.),

a Rakovník (Ruda, Panoší Újezd, 8.6.). Slabý výskyt housenek byl pozorován v okrese

Pelhřimov (Pelhřimov, 15.7.). Lokálně střední výskyt v klasech byl pozorován v okresech

Brno–venkov (Pohořelice, Dolní Kounice, 15.6.) a Břeclav (Starovice, Hustopeče, 7.6.). Silný

výskyt byl pozorován v okrese Praha–východ (Mečeříž, 21.6.). Pokračující poměrně

intenzivní nálet dospělců ve feromonových lapácích byl v období 11.–24.7. hlášen z okresů

Náchod (Volovka) a Rychnov nad Kněžnou (Rohenice). K intenzivnímu náletu došlo poté na

Domažlicku (Hlohová, 21.6. a 24.6.). Úlovky tohoto škůdce byly zaznamenány také v okrese

Rokycany (Zbiroh, 20.6.). Vrchol letové vlny v okrese Znojmo byl zaznamenán 11.7. v počtu

154 ks v jednom lapáku za čtyři dny.

Na počátku dubna v obvodu Kladno, v katastrech Hvězda a Přelíc (5.4.) a v okrese

Chrudim (Medlešice) docházelo v ojedinělých výskytech k vadnutí středního listu mladých

rostlinek. Poškození bylo způsobeno bílou lesklou larvou bzunky ječné (Oscinella frit). Při

podzimním pozorování v okrese Kladno (Smečno, 29.9.) byly zjištěny slabé příznaky

napadení. Střední výskyt larev byl sledován v okrese Mladá Boleslav (Zdětín, 18.10.) na poli

o výměře 20 ha.

První úlovek dospělce bejlomorky sedlové (Haplodiplosis marginata) ve žlutých

miskách byl zaznamenán v okrese Jihlava (Velký Beranov, 26.5.), Pardubice (Jankovice,


18

31.5.), Tábor (Dub u Ratibořských Hor, 2.6.). V období 23.–29.5. byla zjištěna první vajíčka

v okrese Chrudim (Závratec).

První výskyt plodomorky plevové (Sitodiplosis mosellana) v klasech byl pozorován

v okresech Břeclav (27.5.), Třebíč (12.7.), v okrese Prostějov (25.5.) byly lokálně i silné

výskyty (Hrubčice).

V okrese Mladá Boleslav (Sukorady, 21.6.) byl pozorován střední výskyt stébelnatky

obilní (Ochsenheimeria taurella).

Zvýšené výskyty vykazovali koncem května bodruška obilná (Cephus pygmaeus),

kovařík černý (Hemicrepidius niger) a tiplice (Tipulidae sp.) při smýkání v okrese Jičín

(Střevač).

V období 20.–26.6. byl v okrese Trutnov na lokalitě Chroustov zaznamenán nezvykle

silný výskyt klopušky chlupaté (Lygus rugulipennis) v klasech a první výskyt nymf kněžice

obilné (Eurygaster maura). V červnu bylo v okrese Beroun (Chyňava, Lhotka, 16.6.)

pozorováno slabé poškození klasů kněžicemi (Eurygaster, Aelia sp.).

Silnější výskyt dřepčíků (Phyllotreta sp.) byl zjištěn v okrese Šumperk (Zábřeh –

Skalička), avšak bez zjevných způsobených škod.

Na počátku vegetace byla hodnocena početnost hraboše polního (Microtus arvalis).

Slabé výskyty tohoto škůdce zaznamenány v období 15.3.–31.3. v okresech Jindřichův

Hradec (Pluhův Žďár), Pelhřimov (Kalhov), Písek (Srlín), Prachatice (Prachatice) a Tábor

(Měšice u Tábora). V průběhu dubna byly zjištěny slabé výskyty na ploše celého území ČR.

Koncem vegetace dlouhotrvající suché a teplé počasí podpořilo střední až silné výskyty v

okresech Bruntál (Matějovice), Karviná (Starý Bohumín), Kolín (Žabonosy), Mladá Boleslav

(Kluky, Skalsko), Olomouc (Drahanovice, Cholina, Majetín, Moravská Huzová, Nedvězí u

Olomouce, Střelice, Suchonice, Štarnov, Tršice, Újezd u Uničova) a Prostějov (Bedihošť,

Čehovice, Hrubčice, Kostelec na Hané, Kralice na Hané, Kraličky, Křenůvky, Pěnčín,

Vrbátky). Naopak všeobecně slabé, lokálně střední výskyty byly zaznamenány v okresech

Břeclav (Valtice, Velké Němčice), Domažlice (Milavče). Jindřichův Hradec (Báňovice,

Dešná u Dačic, Panenská, Staré Hobzí, Rancířov), Kolín (Zibohlavy, Vrbčany), Louny

(Kněžice u Podbořan), Pelhřimov (Čakovice u Pelhřimova) a Znojmo (Přímětice,

Suchohrdly). Slabé výskyty byly zjištěny v okresech Domažlice (Hlohová), Cheb (Úval),

Jindřichův Hradec (Řípec), Pelhřimov (Buřenice, Humpolec, Lipice, Pelhřimov, Starý

Pelhřimov), Písek (Cerhonice, Jarotice, Horní Ostrovec) a Prachatice (Prachatice).

Lokálně zaznamenány výhrabky krtka obecného (Talpa europaea) v okrese Beroun

(Králův Dvůr, 9.12.), Jihlava (Třešť, 15.11.), Kladno (Bratronice, Kačice, Kladno, Srby,

Velká Dobrá, 8.12.).

V jarním období 4.–24.4. bylo lokálně pozorováno střední až silné zaplevelení například

rozrazily (Veronica sp.), heřmánky (Matricaria sp.) a violkami (Viola sp.) v okresech

Bruntál (Krnov), Louny (Deštnice) a Jeseník (Dolní Skorošice), hluchavkami (Lamium sp.),

violkou (Viola sp.) a penízkem rolním (Thlaspi arvense) v okrese Šumperk (Rovensko) a

merlíkovitými (Chenopodiaceae) v okrese Semily (Smrčí u Semil a Záhoří, 28. 6.). Silné

zaplevelení pozemku sveřepem (Bromus L.) bylo pozorováno v okrese Litoměřice

(Trnovany, 2.6.). Rovněž byl zjištěn plošný silný výskyt ovsa hluchého (Avena fatua)

v okrese Semily (Smrčí u Semil a Záhoří, 28. 6.) a chundelky metlice (Apera spica–venti)

v okrese Liberec (Kobyly, 29. 6.).

PŠENICE JARNÍ

První výskyt žluté rzivosti pšenice (Puccinia striiformis) a světle hnědé skvrnitosti

pšenice (Pyrenophora tritici–repentis) byl pozorován v okrese Louny (Krásný Dvůr, 25.5.).


19

První výskyt nymf kyjatky osenní (Sitobion avenue) na praporcových listech byl

zjištěn v okrese Uherské Hradiště (Ostrožská Nová Ves, 23.5.). První výskyt nymf v klasech

byl zjištěn v okrese Uherské Hradiště (Ostrožská Nová Ves, 14.6.).

JEČMEN OZIMÝ

Po přezimování bylo prakticky na všech porostech zaznamenáno v různé intenzitě

fyziologické žloutnutí, ojediněle jako ohniskové silné výskyty, obecně však převažovaly

plošné silné výskyty. Následkem rychlé regenerace rostlin na přelomu března a dubna se

projevy fyziologického žloutnutí porostů postupně ztrácely. V období 21.3.–3.4. se na

některých lokalitách v okresech Litoměřice a Louny začíná projevovat srážkový deficit.

Koncem měsíce dubna byl laboratorně zjištěn pozitivní výskyt virové zakrslosti

pšenice (Wheat dwarf virus, WDV) v okrese Uherské Hradiště (Havřice, 27.4.) a na

Domažlicku (Ohučov, 8.6.).

Z chorob se jako první vyskytla již počátkem měsíce března růžová sněžná

plísňovitost obilnin (Monographelůla nivalis) v okresech Brno–venkov (Smolín, 11.3.),

Uherské Hradiště (Drslavice, 17.3.) a Znojmo (Velký Karlov, 4.3.), Lokálně střední výskyt

byl zaznamenán v okresech Břeclav (Němčičky), Bruntál (Bohušov), Šumperk (Postřelmov) a

Znojmo (Mackovice). Po odtátí sněhu byly pozorovány lokálně silné výskyty na jihu okresu

Kladno a na lokalitě Bludov v okrese Šumperk.

V důsledku vyzimování a špatné regenerace, společně s výskytem růžové sněžné

plísňovitosti obilnin (Monographella nivalis) a obecné krčkové a kořenové hniloby

(Gibberella spp.), byly zaorány části porostů v k. ú. Myslejovice a Nezamyslice v okrese

Prostějov. K částečnému polehnutí porostů následkem napadaného sněhu začátkem května

v okrese Jeseník došlo i v porostech ozimých ječmenů (Skorošice). I zde byla regenerace

porostů poměrně rychlá.

Šedobílá sněžná plísňovitost obilnin (Typhula incarnata) se poprvé vyskytla v okrese

Ústí nad Orlicí (Brteč) a další slabé výskyty byly zjištěny ve druhé polovině března na

lokalitách Záseka a Osová v okrese Žďár nad Sázavou a v okrese Uherské Hradiště

(Drslavice), po té v okrese Jihlava (Brzkov, 30.3.). Ojedinělý výskyt byl pozorován v okrese

Litoměřice (Roudnice n. Labem a Přestavlky, 10. 3.) a střední až silný výskyt v okrese Česká

Lípa (Blíževedly, 28. 2., Velenice u Zákup a Holany 8. 3.). Při náhodném průzkumu byl

pozorován lokálně silný výskyt v okrese Semily (Tatobity, 30. 3.).

V období 1.1.–20.3. byla zjištěna přetrvávající infekce padlí ječmene (Blumeria

graminis) v okrese Ústí nad Orlicí (Řepníky, Vysoké Mýto). Následně přicházela hlášení o

výskytech z okresů Beroun (Stašov), Jihlava (Velký Beranov), Jindřichův Hradec (Záhoří),

Jeseník (Tomíkovice), Kladno (Třebušice, Kačice), Pelhřimov (Koberovice), Přerov

(Prosenice), Tábor (Měšice u Tábora), Teplice (Bystřany–Světice), ale vesměs se jednalo o

napadení slabá a střední. V období 18.–28.4. byl zjištěn lokální střední výskyt na listech

v okrese Domažlice (Ohučov a Klenčí pod Čerchovem), Klatovy (Petrovice u Měčína),

Rokycany (Raková, Příkosice), Tachov (Velký Rapotín), Znojmo (Božice, Velký Karlov),

silné napadení v okrese Plzeň–sever (Vochov, 14.4). Až začátkem května začínaly přicházet

zprávy o lokalitách se zvýšenými výskyty této choroby, nejprve z okresu Jičín (Radim), a

následně z okresů Hradec Králové (Humburky, Nový Bydžov) a Pardubice (Přelouč). V

období 6.–12.6. byl pozorován lokálně silný výskyt na listech v okrese Louny (Libyně, 6.6.),

Příbram (Vysoká Pec, 10.6.) a Znojmo (Božice, 8.6.). Na nově založených porostech byly

zaznamenány první, lokálně střední až silné výskyty v okrese Kladno (Kačice, 8.12.),

Rakovník (Mšec, 8.11.) a Ústí nad Orlicí (Vysoké Mýto) a pouze slabé napadení bylo hlášeno

z okresu Rychnov nad Kněžnou (České Meziříčí).


20

V druhé polovině dubna byl zaznamenán výpadek rostlin vlivem obecné krčkové a

kořenové hniloby (Fusarim spp.) v okrese Ústí nad Orlicí, také v okrese Tachov (Velký

Rapotín, 14.4.) a Třebíč (Dolní Vilémovice, 22.6.). Koncem měsíce března se choroba

objevila na pochvách listů v okrese Znojmo (Velký Karlov, 25.3.).

V období 1.1.–20.3. byl pozorován v okrese Ústí nad Orlicí (Řepníky, Vysoké Mýto)

výskyt síťovité a okrouhlé skvrnitosti ječmene (Pyrenophora teres). Lokálně střední

výskyty z podzimních infekcí byly pozorovány v okresech Břeclav (Starovice, 14.4.) a

Znojmo (Velký Karlov, 7.4.). V následujících týdnech byl výskyt této choroby slabý – okresy

Náchod (Nahořany), Plzeň–sever (Vochov), Rokycany (Příkosice), Tachov (Velký Rapotín,

Kočov a Dolní Jadruž), Ústí nad Orlicí (Řepníky) a Žďár nad Sázavou (Kundratice).

Výjimečně byly pozorovány střední výskyty v okresech Břeclav (Starovice), Česká Lípa

(Blíževedly), Hradec Králové (Kratonohy, Libčany, Smiřice), Jičín (Radim), Litoměřice

(Straškov), Přerov (Buk, Prosenice), Příbram (Volenice) a Znojmo (Velký Karlov). Další

střední výskyt této choroby byl pozorován v okrese Sokolov (Zlatá u Kynšperka nad Ohří,

12.4.), kde setrval až do 3.5. a poté klesl na slabou intenzitu, dále v okrese Plzeň–jih (Vlčtejn,

28.4.), Rokycany (Příkosice, 5.5.) a Tachov (Velký Rapotín, 10.5.). Silný výskyt byl sledován

na Domažlicku (Ohučov, 29.4.). V období 26.9.–30.10. byl v okrese Svitavy (Lubná)

pozorován silný výskyt na vzešĺých porostech, zřejmě zapříčiněný infekčním tlakem z

výdrolu na sousedním pozemku. Střední výskyty byly detekovány v okrese Beroun (Králův

Dvůr, 14.11., Chyňava, 21.11.). Slabé napadení porostu touto chorobou bylo zaznamenáno i

v okrese Hradec Králové (Praskačka) a Kladno (Kačice, 20.10.).

První zprávy o slabých výskytech spály ječmene (Rhychosporium secalis) přišly již

v polovině března z Berounska (Chyňava, 15.3.), ke konci března z okresů Česká Lípa

(Blíževedly a Velenice u Zákup). V období 4.4.–24.4. přicházely zprávy o výskytu této

choroby také z okresů Jičín (Radim), Jihlava (Velký Beranov), Jindřichův Hradec (Záhoří),

Olomouc (Holice, Nový Dvůr, Štěpánov), Opava (Opava předměstí), Přerov (Prosenice),

Tábor (Březnice u Bechyně, Měšice u Tábora), Ústí nad Orlicí (Řepníky), Znojmo (Velký

Karlov) a později i z okresu Břeclav (Hustopeče, Popice, 19.5., Horní Bojanovice, 27.5.).

Lokálně střední výskyty byly zaznamenány v polovině května v okresech Havlíčkův Brod

(Lípa), Svitavy, Liberec (Krásný Les), Ústí nad Orlicí (Vysoké Mýto) a Žďár nad Sázavou

(Budeč). Lokálně silné výskyty byly zjištěny v okrese Brno–venkov (Žabčice). Slabé výskyty

byly detekovány v okrese Jihlava (Velký Beranov), Jindřichův Hradec (Záhoří), Pelhřimov

(Lipice), Prachatice (Těšovice u Prachatic), Písek (Nosetín) a Tábor (Měšice u Tábora,

Březnice u Bechyně). První výskyty na nově založených porostech byly zjištěny v okresech

Beroun (Chyňava, 2.11., Králův Dvůr, 7.12.), Kladno (Honice, 8.11.), Příbram (Kosova Hora,

1.12.), Uherské Hradiště (Nedachlebice, 25.10.) a Znojmo (Dyjákovice, 17.10.).

V týdnu od 2. do 8.5. byl pozorován slabý výskyt stéblolamu ječmene (Oculimacula

yallundae) v okrese Žďár nad Sázavou (Budeč), dále byla tato choroba zaznamenána v okrese

Plzeň–sever (Vochov, 21.4. a 24.6.), Sokolov (Zlatá u Kynšperka nad Ohří, 12.4.), Teplice

(Světice, 16. 6.) a opět v okrese Sokolov (Zlatá u Kynšperka nad Ohří, 21.6.) a Jihlava

(Dudín, 15.4.).

Z okresu Ústí nad Orlicí (Mostek) byl v období 13.–19.6. hlášen slabý výskyt černání

pat stébel (Geumannomyces graminis).

První výskyt prašné snětivosti ječmene (Ustilago nuda) v klasech byl objeven

v okresech Beroun (Hýskov, 2.6.), Brno–venkov (Žabčice, 18.5.), Jeseník (Horní Heřmanice),

Jindřichův Hradec (Záhoří, 9.6.), Kladno (Klobuky v Čechách, 27.5.), Příbram (Volenice,

27.5.), Tachov (Černošín, 24.5.).

Začátkem měsíce června byl zjištěn první výskyt růžovění klasů ječmene (Fusarium

spp.) v okresech Kladno (Kačice, Tuchlovice, 7.6.), Příbram (Březnice, 10.6.) a Uherské

Hradiště (Havřice, 6.6.). Další, následné slabé výskyty napadení klasů byly pozorovány


21

plošně v oblasti. První výskyt černí obilnin (Cladosporium spp., Alternaria spp.). byl

detekován v okrese Kladno (Lotouš, 21.6.), Rokycany (Příkosice, 12.4.) a Znojmo (Božice,

8.6.).

První výskyt ramulariové skvrnitosti (Ramularia collo–cygni) byl zjištěn v porostech

ozimého ječmene v okrese Domažlice (Ohučov, 17.6.), Liberec (Hradčany, 13. 4.).

První výskyt lemované stébelné skvrnitosti ječmene (Rhizoctonia cerealis) byl

pozorován v okrese Pelhřimov (Lipice, 15.4.).

První střední výskyt síťovité a okrouhlé skvrnitosti ječmene (Drechslera teres) byl

potvrzen v okresech Jindřichův Hradec (Záhoří, 21.4.) a Tábor (Březnice u Bechyně, 12.5.).

Slabé výskyty této choroby byly zaznamenány v okresech Jihlava (Velký Beranov, 9.5.) a

Pelhřimov (Lipice, 9.5., Koberovice, 10.5.).

První výskyt kyjatky osenní (Sitobion avenae) na listech byl zjištěn v okrese Jihlava

(Dudín, 22.6.), Jindřichův Hradec (Záhoří, 9.6.), Pelhřimov (Lipice, 16.6.) a Znojmo (Velký

Karlov, 7.4.). V období 23.5.–5.6. byly postupně zjišťovány imága i nymfy v klasech

v okresech Brno–venkov (Žabčice, 3.6.), Břeclav (Hustopeče, 31.5.), Uherské Hradiště

(Havřice, 23.5.), Vsetín (Kelč–Staré Město, 31.5.). Výskyty v klasech dosahovaly

v Berounské oblasti pouze slabých hodnot.

První slabé výskyty mšice střemchové (Rhopalosiphum padi) v porostech pozorovány

v okrese Beroun (Hýskov, 8.6.), Jindřichův Hradec (Záhoří, 18.5.), Příbram (Vysoká Pec,

16.5.), Tábor (Březnice u Bechyně, 17.6.). Dále pozorovány v oblasti pouze slabé výskyty.

Střední výskyt byl pozorován v okrese Louny (Libyně, 6.6.) a silný výskyt pak byl pozorován

také v okrese Louny (Libyně, 14.6.).

Na okresech Beroun (Hýskov, 1.6., Zdice, 2.6.), Domažlice (Ohučov, 2.6.), Cheb (Zlatá

u Kynšperka nad Ohří, 7.6.), Litoměřice (Nížebohy, 30.5.), Pelhřimov (Lipice, 19.5.) byl

pozorován první výskyt kyjatky travní (Metopolophium dirhodum). Slabý výskyt byl

pozorován v okresech Jindřichův Hradec (Záhoří, 9.6.) a Třebíč (Dolní Vilémovice, 22.6.).

Silné výskyty v klasech pak byly registrovány na pozorovacím bodě v okrese Louny (Libyně,

4.7.).

První výskyty dospělců kříska polního (Psamotettix alienus) byly zaznamenány

v okresech Litoměřice (Straškov, 2.5.), Pelhřimov (Humpolec, 2.5.) a Tábor (Březnice u

Bechyně a Měšice u Tábora, 28.4.). Slabý výskyt dospělců byl pozorován v okresech Jihlava

(Velký Beranov, 18.5.), Jindřichův Hradec (Záhoří, 10.5.) a Tábor (Měšice u Tábora, 12.5.).

Na rostlinách z výdrolu byl zjištěn lokální střední výskyt v okrese Břeclav (Starovice, 24.8.).

První výskyt dospělců kohoutků (Oulema spp.) byl zjištěn začátkem dubna z okresu

Chrudim a vzápětí i z okresů Hradec Králové a Pardubice, dále v okresech Beroun (Zdice,

8.4.), Břeclav (Starovice, 14.4.), Česká Lípa (Blíževedly, 21.4., Velenice, 11.4.), Domažlice

(Ohučov, 19.4.), Jihlava (Velký Beranov, 5.5.), Jindřichův Hradec (Záhoří, 14.4.), Litoměřice

(Roudnice n. Labem, Straškov, 18.4.), Pelhřimov (Lipice, 2.5.), Přerov (Prosenice, 12.4. a

19.4.), Uherské Hradiště (Drslavice, 4.4.) a Znojmo (Velký Karlov, 7.4.). První slabé výskyty

vajíček a larev byly zaznamenány v okresech Břeclav (Hustopeče, 21.4.), Domažlice

(Ohučov, 5.5. a 17.5.), Plzeň–jih (Vlčtejn, 4.5.), Jindřichův Hradec (Záhoří, 4.5.), Přerov

(Prosenice, 20.4.), Příbram (Volenice, 26.4.), Tábor (Měšice u Tábora, 5.5., Březnice u

Tábora, 5.5.), Uherské Hradiště (Havřice, 19.4.) a Znojmo (Velký Karlov, 20.4.). Výskyty

většinou nevyžadovaly ošetření porostů insekticidy. Od 4.5. byly postupně zjišťovány výskyty

larev na listech v okresech Brno–venkov (Žabčice, 4.5.), Břeclav (Hustopeče, 5.5.), Znojmo

(Tasovice, 10.5.). Během května byly pozorovány slabé výskyty i v okresech Jihlava (Velký

Beranov, 18.5.) a Jindřichův Hradec (Záhoří, 24.5.). Ojedinělý střední výskyt larev byl

zaznamenán v okrese Jeseník (Horní Heřmanice).

První výskyt samců obaleče obilního (Cnephasia pumicana) ve feromonovém lapáku

byl nalezen 10.6. v okrese Tachov (Velký Rapotín). Poté byly ve feromonových lapácích


22

téměř na všech pozorovacích bodech zaznamenávány pravidelně úlovky samců tohoto

obaleče. První výskyt min a housenek na listech byl zaznamenán v okresech Brno–venkov

(Smolín, 4.5.), Břeclav (Hustopeče, 5.5.), Jindřichův Hradec (Záhoří, 24.5.), Tábor (Březnice

u Bechyně, 19.5., Měšice u Tábora, 24.5.) a Znojmo (Velký Karlov, 6.5.). Střední výskyty

minujících larev byly pozorovány v období 9.–27.5. v okresech Břeclav (Horní Bojanovice),

Jičín a Znojmo (Velký Karlov). První výskyt v klasech byl zjištěn v okresech Znojmo (Velký

Karlov, 24.5.), Kladno (Tuchlovice, Kačice, 7.6.), Brno–venkov (Žabčice, 25.5.) a Břeclav

(Horní Bojanovice, 27.5.).

První nálezy min s larvami vrtalky ječné (Agromyza megalopsis) byly zaznamenány

v období 16.–22.5. v okresech Brno–venkov (Žabčice, 25.5.), Havlíčkův Brod (Krásná Hora,

Světlá nad Sázavou, 16.5.), Pardubice (Přelouč, 22.5.) a Znojmo (Velký Karlov, 24.5.). Na

nově založených porostech byly výskyty zjištěny v období 26.9.–30.10.

První výskyt třásnokřídlých (Thysanoptera spp.) na listech byl zjištěn v okresech

Uherské Hradiště (Havřice, 2.5.), Brno–venkov (Žabčice, 4.5.), Znojmo (Tasovice, 10.5.) a

Domažlice (Ohučov, 12.5.). Lokálně až střední výskyty byly zaznamenány v druhé polovině

května na lokalitě Humburky v okrese Hradec Králové.

Nálezy housenic pilatky travní (Dolerus gonager) a jimi způsobené požerky byly

pozorovány v období 23.–29.5. v okrese Jičín.

Zvýšený, místy až střední výskyt hraboše polního (Microtus arvalis) především na

okrajích pozemků, byl v dubnu pozorován v okresech Jičín a Příbram. Ojedinělý silný výskyt

byl zaznamenán v okrese Brno–venkov (Smolín, 18.10.), na ostatních sledovaných lokalitách

byly zjištěny výskyty slabé a nulové. Střední výskyt byl zjištěn v okrese Liberec (Frýdlant

v Čechách). Slabý výskyt pozorován na Tachovsku (Velký Rapotín, 15.3.) a Domažlicku

(Ohučov, 30.3.). V období 8.–31.3. byl hraboš polní (Microtus arvalis) ve slabé intenzitě

pozorován v okresech Jihlava (Dudín), Jindřichův Hradec (Záhoří), Pelhřimov (Lipice,

Koberovice), Prachatice (Těšovice u Prachatic) a Tábor (Březnice u Bechyně). V nově

založených porostech ječmene ozimého v období od 11.–31.10. byly zaznamenány pouze

slabé výskyty v okresech Domažlice (Chrastavice), Jindřichův Hradec (Pleše), Pelhřimov

(Humpolec), Písek (Lučkovice, Okrouhlá u Branic), Prachatice (Staré Prachatice) a Tábor

(Dobronice u Chýnova). V průběhu listopadu byl pozorován střední výskyt v okrese Jihlava

(Dobronín). Dále byly zaznamenány slabé výskyty v okresech Pelhřimov (Mezná u

Pelhřimova) a Písek (Cerhonice, Krsice).

Silné zaplevelení ovsem hluchým (Avena fatua L.) bylo pozorováno v okrese Louny

(Libyně, 21.6. a 4.7.). V období 13.6.–26.6. se na lehčích půdách v okr. Litoměřice (Vražkov,

Straškov), při okrajích porostů začal projevovat ohniskový výskyt chundelky metlíce (Apera

spica–venti). V okrese Jeseník (Tomíkovice) bylo lokálně zjištěno až střední zaplevelení,

zejména rozrazily (Veronica sp.), svízelem (Galium sp.) a violkami (Viola sp.).

JEČMEN JARNÍ

Od poloviny dubna se na vzcházejících rostlinách v obvodu Kladenska (Kačice, 20.4.)

objevovaly první příznaky napadení síťovitou a okrouhlou skvrnitostí ječmene

(Pyrenophora teres). Jednalo se o primární infekci z osiva. Od počátku května byl již silný

výskyt choroby pozorován v okresech Karviná (Věřňovice), Opava (Opava předměstí) a

Přerov (Lazníky, Rokytnice Nymburk). Od druhé dekády května sledován střední výskyt

v okresech Břeclav (Horní Bojanovice), Jeseník (Javorník-Ves, Vidnava), Jihlava (Buřenice),

Kladno (Slánsko), Liberec (Chrastava, Krásný les), Olomouc (Papůvka, Tršice), Příbram

(Kozičín), Šumperk (Řepová), Tábor (Prasetín) a Tachov (Pernolec). Další šíření choroby, až

střední intenzity, bylo pozorováno v okresech Kladno a Příbram na některých neošetřených

porostech. Slabé napadení pak pozorováno v celé oblasti. Na počátku června byl pozorován


23

silný výskyt v okresech Domažlice (Domažlice, 25.5.), Kladno (Kačice, Smečno, 2.6.),

Příbram (Kozičín, 10.6.), Rakovník (Jesenice, 2.6.), Rychnov nad Kněžnou (Slatina nad

Zdobnicí) a Žďár nad Sázavou (Dolní Bobrová), střední výskyt byl potvrzen v období 16.5.–

17.6. v okresech Hradec Králové (Praskačka, Hřibsko), Pelhřimov (Kletečná u Humpolce),

Příbram (Březnice, Příbram), Rokycany (Veselá u Rokycan), Svitavy (Litomyšl), Ústí nad

Orlicí (Vysoké Mýto, Choceň) a Žďár nad Sázavou (Stránecká Zhoř, Dolní Libochová). Od

druhé poloviny června byly v okrese Beroun (Hýskov, Chyňava, Libečov) pozorovány střední

výskyty.

V okrese Kladno (Vrbičany, 14.6.) byl pozorován první slabý výskyt pruhovitosti

ječmene (Pyrenophora graminea). Choroba nadále při pozorování zjišťována pouze

ve slabých výskytech. První a zároveň střední výskyt byl zaznamenán v okrese Domažlice

(Domažlice, 25.5.) a v okrese Louny (Libyně, 6.6.).

První výskyt spály ječmene (Rhynchosporium secalis) byl zaznamenán v okresech

Břeclav (Horní Bojanovice, 28.4.), Příbram (Bubovice u Březnice, 9.5.), Tachov (Pernolec,

19.5.), Třebíč (Střítež u Třebíče, 19.4.) a Znojmo (Tasovice, 28.4.). V průběhu května byly

zjištěny slabé výskyty v okresech Český Krumlov (Velešín), Jihlava (Bradlo), Jindřichův

Hradec (Děbolín), Pelhřimov (Buřenice), Písek (Podolí), Tábor (Prasetín), Třebíč (Střítež u

Třebíče). Během června byly pozorovány rovněž slabé výskyty v okresech Český Krumlov

(Velešín), Jihlava (Bradlo), Jindřichův Hradec (Děbolín), Pelhřimov (Kletečná u Humpolce,

Buřenice), Tábor (Prasetín), Třebíč (Střítež u Třebíče) a Žďár nad Sázavou (Dolní Bobrová).

Střední výskyt této choroby pozorován v okresech Břeclav (Velké Pavlovice, 31.5.), Cheb

(Nová Ves u Křižovatky, 7.7.), Jeseník (Javorník–Ves, 20.6.), Karlovy Vary (Útvina, 30.6.),

Olomouc (Velký Týnec, Vojnice, 20.6.) a Opava (Sudice, 20.6.) na listech F-1. Slabý výskyt

sledován v okresech Domažlice (Domažlice, 25.5., 31.5., 10.6.), Cheb (Nová Ves u

Křižovatky, 26.5., 2.6., 8.6. a 7.7.), Karlovy Vary (Útvina, 6.6., 13.6., 30.6.), Klatovy

(Třebýcinka, 8.6., 23.6.), Plzeň–jih (Vlčtejn, 16.6.), Rokycany (Veselá u Rokycan, 1.6., 7.6.,

20.6.) a Tachov (Pernolec, 26.5., 2.6., 28.6.). Začátkem července byly pozorovány slabé

výskyty v okresech Pelhřimov (Kletečná u Humpolce), Písek (Podolí) a Prachatice

(Prachatice).

První výskyt padlí ječmene (Blumeria graminis f.sp. hordei) byl zaznamenán

v okresech Břeclav (Horní Bojanovice, 5.5.), Český Krumlov (Velešín, 13.5.), Kladno

(Kačice, 20.4.), Nový Jičín (Petřvaldík 28.4.), Plzeň–jih (Vlčtejn, 4.5.), Prostějov (Němčice

nad Hanou, 27.4.), Třebíč (Střítež u Třebíče, 11.5.) a Znojmo (Těšetice, 2.5.). Silný ohniskový

výskyt poté pozorován v okrese Plzeň–sever (Vochov, 12.5. a 27.5.) – odrůda náchylná na

padlí. Střední výskyt byl pozorován v okresech Klatovy (Třebýcinka, 10.5.) Nový Jičín

(Petřvaldík), Olomouc (Nový Dvůr, Velký Týnec), Rokycany (Nevid, Veselá u Rokycan, 2.6.,

7.6.) a Uherské Hradiště (Polešovice, 27.4.). Dále byly až do konce května pozorovány slabé

výskyty v okresech Jihlava (Buřenice, Bradlo), Prachatice (Homole), Tábor (Prasetín), střední

výskyty sledovány v okresech Břeclav (Horní Bojanovice, Němčičky), Kladno (Pchery,

Přelíc, Tuřany). U odolných odrůd se příznaky polní rezistence začaly objevovat začátkem

května. V průběhu června byly zaznamenány rovněž slabé výskyty v okresech Třebíč (Střítež

u Třebíče), Jihlava (Bradlo), Tábor (Prasetín), Písek (Podolí), Pelhřimov (Kletečná u

Humpolce) a Strakonice (Útěšov). Střední výskyt byl sledován i v okresech Beroun (Otmíče,

2.6.), Znojmo (Tasovice, 16.6.) silné výskyty pouze z okresu Hradec Králové (Nechanice,

Mžany)

V okrese Pardubice (Jezbořice) byl u odrůdy Aksamit pozorován silný výskyt listových

skvrnitostí způsobený hypersensitivní reakcí ječmene na padlí. Až v období 13. –19.6. bylo

hodnoceno napadení porostů jako střední až silné v okresech Rychnov nad Kněžnou (Opočno)

a Ústí nad Orlicí (Žamberk).


24

První velmi slabý výskyt hnědé rzivosti ječmene (Puccinia hordei) pozorován na

Jihlavsku (Bradlo, 16.6.), Litoměřicku (Račiněves, 7.7.), Táborsku (Prasetín, 3.8.), Tachovsku

(Pernolec, 28.6.), Třebíčsku (Střítež u Třebíče, 15.6.) a Ústecku (Velké Březno,

23. 6.). Lokálně až střední výskyty byly zaznamenány na konci června v okresech Hradec

Králové (Praskačka), Chrudim (Svobodné Dvory), Ústí n. Labem (Velké Březno).

První výskyt helmintosporiové skvrnitosti obilnin (Cochliobolus sativus) na listech a

patách stébel byl zjištěn v okrese Znojmo (Tasovice, 30.5.).

První výskyt prašné snětivosti ječmene (Ustilago nuda) v klase byl zjištěn v okresech

Domažlice (Domažlice, 31.5.) a Znojmo (Dyjákovice, 3.6.). V okrese Karlovy Vary (Útvina,

20.6.) byl sledován slabý výskyt této choroby.

První výskyt růžovění klasů ječmene (Fusarium spp.) byl zjištěn v polovině až třetí

dekádě měsíce června v okresech Břeclav (Horní Bojanovice, 23.6.), Kladno (Hřebeč, Přelíc,

Třebíz, 21.6.), Příbram (Bubovice, 23.6.), Třebíč (Střítež u Třebíče, 29.7.) a Uherské Hradiště

(Ostrožská Nová Ves, Polešovice, 14.6.).

V okrese Domažlice (k.ú. Domažlice, 17.6.) byl objeven výskyt endofytické

tmavohnědé skvrnitosti ječmene (Ramularia collo–cygni), dále také v okrese Příbram

(Bubovice u Březnice, 28.6.). Choroba lokálně způsobovala předčasně dozrávání porostů.

Vlhké počasí v letních měsících napomáhalo rozvoji černí obilnin (Alternaria sp.)

v klasech. První výskyt byl hlášen z okresu Třebíč (Střítež, 12.7.).

První výskyt třásnokřídlých (Thysanoptera) byl zjištěn v okrese Znojmo (Tasovice,

16.5.). V okrese Ústí nad Olicí (Vraclav) byl v období 20.–26.6. pozorován slabý výskyt.

První výskyt nymf mšice střemchové (Rhopalosiphum padi) na listech byl zjištěn

v okresech Jihlava (Polná, 10.6.), Liberec (Chrastava, 9.5.), Pelhřimov (Buřenice, 7.6.),

Třebíč (Střítež u Třebíče, 9.6.) a v okrese Znojmo (Vrbovec, 19.5.). Obecně byly pozorovány

slabé výskyty.

První výskyt kyjatky osenní (Sitobion avenue) na praporcových listech byl zjištěn

v okresech Jihlava (Bradlo, 8.6., Polná, 10.6.), Uherské Hradiště (Ostrožská Nová Ves,

Polešovice, 23.5.), Ústí n. Labem (Velké Březno, 16.6.) a Znojmo (Božice, 8.6.). Slabé

výskyty dospělců byly pozorovány v okresech Český Krumlov (Velešín, 17.6.), Pelhřimov

(Buřenice, 16.6.) a Třebíč (Střítež u Třebíče, 15.6.).

První výskyt kyjatky travní (Metopolophium dirhodum) byl zaznamenán v okresech

Jihlava (Bradlo, 8.6. a Polná, 10.6.), Kutná Hora (Hlízov, Miskovice, Nové Dvory, Poličany,

Suchdol a Svatý Mikuláš, 25.5.), Příbram (Březnice, 27.5.) a Tachov (Pernolec, 14.6.) Slabé

výskyty dospělců byly pozorovány v okresech Beroun (Otmíče, 2.6.), Český Krumlov

(Velešín, 17.6.), Kutná Hora (plošně, 2.6.), Pelhřimov (Buřenice, 16.6. a Kletečná u

Humpolce, 20.6.) a Třebíč (Střítež u Třebíče, 22.6.). Od druhé dekády června na listech i

v klasech plošně pozorovány slabé výskyty mšic v celé oblasti.

Výskyty mšic (Aphididae) byly slabé, ojediněle střední v okresech Jeseník (Javorník –

Ves) a Přerov (Rokytnice).

První výskyt kříska polního (Psammotettix alienus) byl zjištěn v okrese Jindřichův

Hradec (Děbolín, 11.4.). Slabý výskyt dospělců byl zaznamenán v okresech Tábor (Prasetín,

27.5.), Jihlava (Bradlo, 1.6. a Polná, 10.6.), Pelhřimov (Kletečná u Humpolce, 20.6.)a Plzeň –

jih (Vlčtejn, 4.5.).

V okrese Jindřichův Hradec bylo v období 6.–19.6. pozorováno lokální poškození klasů

plošticemi z rodu Eurygaster a Aelia.

V období 7.4.–4.5. byly v teplejších okresech – Hradec Králové, Chrudim, Kutná Hora,

Pardubice, Plzeň–jih, Prostějov, Třebíč, Uherské Hradiště, Znojmo pozorovány první

požerky od kohoutků (Oulema sp.). V následujícím týdnu byly zjištěny první výskyty

vajíček, v okresech Břeclav (Horní Bojanovice, 28.4.), Nový Jičín (Petřvaldík, 21.4.), Uherské

Hradiště (Polešovice, 27.4.) a Znojmo (Tasovice, 19.4., Těšetice, 2.5.). Lokálně střední výskyt


25

vajíček byl zaznamenán v okresech Břeclav (Boleradice, Horní Bojanovice, Němčičky, 19.5.),

Jihlava (Polná, 10.6.) a Znojmo (Tasovice, 3.5.). První výskyt larev byl zaznamenán

v okresech Beroun (Stašov, 13.5.), Kladno (Vraný, 10.5.), Litoměřice (Račiněves, 16.5.) a

Pardubice (Jezbořice, 10.5.), v období 16.–22.5. také v okrese Chrudim (Svobodné Hamry).

Po celou vegetaci byly, obdobně jako u ostatních obilovin, i v porostech ječmene jarního

většinou pouze slabé výskyty. Střední výskyty larev byly ojedinělé v okresech Břeclav

(Boleradice, Horní Bojanovice, Němčičky, 19.5., Bulhary, 27.5.), Chrudim (Svobodné

Dvory), Prostějov (Protivanov) a Šumperk (Chromeč), silné výskyty byly v období od 30.5.

do 12.6. v okresech Jeseník (Javorník–Ves), Opava (Opava předměstí) a Přerov (Lazníky).

První výskyt vajíček bejlomorky sedlové (Haplodiplosis marginata) byl pozorován

v okrese Tábor (Prasetín, 14.6.). První výskyt larev byl zaznamenán v okresech Třebíč

(Střítež, 12.7.), Český Krumlov (Velešín, 22.7.) a Tábor (Prasetín, 3.8.).

První výskyt vrtalky ječné (Agromyza megalopsis) na stoncích byl pozorován

v okresech Litoměřice (Račiněves, 7.7.), Domažlice (Domažlice, 21.6.) a Břeclav (Horní

Bojanovice, 31.5.).

První výskyt obaleče obilního (Cnephasia pumicana) byl pozorován v okrese

Pelhřimov (Buřenice, 7.6.). První výskyt min na listech byl pozorován v okresech Český

Krumlov (Velešín, 17.6.), Kladno (Skůry, Pchery, 19.5.). Slabý výskyt byl v okresech Břeclav

(Nemčičky, 11.5.), Pelhřimov (Buřenice, 16.6.), Plzeň–jih (Vlčtejn, 18.5.) a Znojmo

(Tasovice, 10.5.). První výskyt housenek v klasech byl pozorován v okresech Kladno (Kačice,

Tuchlovice, 8.6) a Rakovník (Pavlíkov, 8.6.). V období od 27.6. do 7.8. byly ve

feromonových lapácích téměř na všech pozorovacích bodech zaznamenávány úlovky samců

tohoto škůdce.

První výskyt dřepčíka obilního (Phyllotreta vitulla) na listech byl zjištěn v okresech

Kladno (Byseň, 8.4.) a Znojmo (Božice, 7.4.).

Lokálně střední výskyt hraboše polního (Microtus arvalis) byl zjištěn v okresech

Olomouc (Příkazy) a Znojmo (Božice, Tasovice). Slabý výskyt byl zjištěn po sklizni na

pozemku v okrese Třebíč (Střítež u Třebíče, 9.8.).

Začátkem května byly hlášeny z okresů Jeseník (Javorník–Ves) a Nový Jičín

(Petřvaldík) lokálně až střední výskyty plevelů, zejména merlíků (Chenopodium sp.),

hluchavek (Lamium sp.), svízele (Galium sp.), violky (Viola sp.), pcháče (Cirsium sp.) a

pohanky svlačcovité (Fagopyrum convolvulus), z okresu Opava (katastr Opava) i

heřmánků (Chamomilla sp.). Silné zaplevelení ovsem hluchým (Avena fatua L.) bylo

zaznamenáno v okrese Louny (Deštnice, 21.6.). Byl pozorován neobvyklý výskyt pelyňku

černobýlu (Artemisia vulgaris) v obvodu Mladá Boleslav, v katastru Plužná, v porostu

založeném po cukrovce.

ŽITO a TRITIKALE

V období 4.4.–17.4. byl pozorován lokálně střední výskyt rhynchosporiové skvrnitosti

listů žita (Rhynchosporium secalis) v okrese Louny (Vesce u Drahonic). .

Střední až silný výskyt padlí travního (Blumeria graminis) byl hlášen v období 16.–

2.5. z okresů Svitavy a Ústí nad Orlicí (Žamberk).

V období 13.–19.6. byl v okrese Žďár nad Sázavou (Heřmanov u Křižanova)

zaznamenán výskyt hnědé rzivosti žita (Puccinia recondita). Silný výskyt byl shledán

v okrese Louny (Vesce, 4.7.).

Na porostech žita a tritikale v okrese Havlíčkův Brod (Lípa) byl v období 16.–22.5.

pozorován až střední výskyt třásněnek (Thysanoptera), způsobující částečnou běloklasost.


26

První výskyt příznaků poškození larvami hrbáče osenního (Zabrus tenebrioides) byl

zjištěn v okrese Břeclav (Boleradice, 31.10.) a v období 31.10.–31.12. také v okrese Náchod

na lokalitě Solovice–Stárkov.

Slabý výskyt hraboše polního (Microtus arvalis) byl zjištěn při podzimních odečtech

v nově založeném porostu v okrese Most (Havraň).

Plošný střední výskyt ježatky kuří nohy (Echinochloa crus–galli ) byl zjištěn v okrese

Semily (Košťálov, 26. 7.).

KUKUŘICE

V období od 2.–8.5. došlo k poškození vzcházejících porostů kukuřice mrazem

v okresech Tábor, Jindřichův Hradec, Písek, Pelhřimov. Vlivem sucha v průběhu května

došlo na ploše celé oblasti lokálně k nedostatečnému účinku preemergentních herbicidů

v kukuřici. K opravení účinku musely být použity postemergentní herbicidy. Po přechodu

studené fronty 3.5. a následném prudkém ochlazení byla hlášená z okresů Jeseník (Javorník-

Ves), Olomouc (Vojnice) a Přerov (Osek nad Bečvou, Radslavice) mrazová poškození

vzešlých rostlin kukuřice v různé intenzitě, od poškození chladem s projevy mírného žloutnutí

rostlin až po úplné zmrznutí. V okrese Louny (Kněžice, 2. 6.) byl porost poničen lokálními

prudkými srážkami. V srpnu byly některé porosty v okrese Přerov (Prosenice) poškozeny

kroupami.

První, pouze slabé výskyty sněti kukuřičné (Ustilago maydis) byly postupně zjištěny

v období 13.–19.6. v okrese Jičín (Valdice), 27.6.–10.7. v okrese Hradec Králové (Dobřenice)

a 25.7.–7.8. v okrese Pardubice (Pohránov), Mladá Boleslav (Plužná, 22.7.), Uherské Hradiště

(Chylice, 3.8.), Břeclav (Brod nad Dyjí, Hustopeče, Moravská Nová Ves) a od 22.8.

v okresech Litoměřice (Mlékojedy, 22.8.) a Semily (Smrčí u Semil, 16.8.). Slabý výskyt byl

hlášen v okrese Domažlice (Staňkov–město, 20.9.), Jihlava (Mysliboř, 26.9.), Třebíč

(Udeřice, 15.9.). Všeobecně byly hlášeny pouze slabé výskyty.

První výskyt bílorůžové hniloby obilek kukuřice (Fusarium spp.) se objevil v okrese

Kladno (Třebusice, Zlonice, 9.8.) na bázích listů u palic. Následovalo všeobecné rozšíření

příznaků napadení v okrese Kladno, částečně v okrese Beroun. Střední výskyt napadení palic

byl během sklizně zjištěn v okrese Břeclav (Perná, 6.9.), Kladno (Kačice, 27.9.), Plzeň – jih

(Chocenická Lhota), Uherské Hradiště (Ostrožská Nová Ves, 16.9.), Vyškov (Rostěnice,

12.9.), Zlín (Spytihněv, 31.8., Napajedla, 14.9.). Ve slabé intenzitě byla pozorována v okrese

Domažlice (Staňkov–město, 20.9.) a Cheb (Okrouhlá u Chebu, 4.10.).

První dospělci zavíječe kukuřičného (Ostrinia nubilalis) byli zjištěni mezi úlovky

světelného lapače v Holovousích v období 6.–12.6. Od poloviny července byli dospělci

pozorováni plošně v oblasti okresu Kladno ve slabých výskytech. Na základě splněné sumy

efektivních teplot bylo 8.7. pro okres Pardubice signalizováno ošetření proti tomuto škůdci.

První výskyt housenek ve stéblech i palicích byl postupně zjištěn v okresech Břeclav, Přerov,

Uherské Hradiště, Zlín, Znojmo. Slabé napadení rostlin housenkami bylo zjištěno v celé

oblasti: Domažlice (Staňkov–město, 20.9.), Klatovy (Klatovy, 22.9. a Měčín, 22.9. ), Plzeň–

jih (Chocenická Lhota, 15.9.), Plzeň–sever (Hunčice, 20.9., Malesice, 23.9., Zruč, 23.9.).

Poškození bylo v průběhu srpna pozorováno v okresech Hradec Králové (Praskačka), Jičín

(Běchárky) a Ústí nad Orlicí (Vysoké Mýto). Až střední výskyt byl zaznamenán v září v

okrese Náchod (Městec a Černčice), z okresů Havlíčkův Brod, Svitavy a Ústí nad Orlicí byly

hlášeny výskyty pouze slabé. Poškození rostlin housenkami bylo pozorováno v okrese

Jindřichův Hradec (Pleše, 17.9.), Pelhřimov (Buřenice, 30.9.), Tábor (Dobronice u Chýnova,

19.9.). Výskyt byl zjištěn i v porostu kukuřice označené jako Bt v lokalitě Brdo v okrese Jičín.

Rozborem odebraných vzorků v ODIA Olomouc však bylo zjištěno, že napadená rostlina

nebyla z geneticky upraveného osiva.


27

První výskyt imag bázlivce kukuřičného (Diabrotica virgifera) ve feromonovém

lapáku byl zjištěn v okresech Brno–venkov (Čebín, 19.7.), Břeclav (Hrušky, 27.6.), Uherské

Hradiště (Nedakonice, 14.7.), Znojmo (Bohutice, 30.6.), Zlín (Halenkovice, 12.7.). Celkem

bylo v jihomoravské oblasti odchyceno na deseti pozorovacích bodech 15 456 imag. Což je

intenzita několikanásobně překračující práh škodlivosti. První poškození vyvíjejících se zrn

v palicích od imag bylo zjištěno v okrese Znojmo (Hrabětice, 12.8.). Jiné škody na porostech

nebyly zaznamenány. Silný výskyt byl zaznamenán v okrese Olomouc (Holice), kdy během

týdne 4.–11.8. bylo zachyceno 406 samců. Na této lokalitě, kde byla kukuřice pěstována

druhým rokem, bylo celkem zachyceno 1249 samců a ještě 7.9. byl zaznamenán silný výskyt.

První výskyty na Vysočině byly zaznamenány v okrese Havlíčkův Brod (Kochánov, 22.7.),

Chrudim (Chlum, 14.7.), Rychnov nad Kněžnou (Štěpánovsko, 9.8.), Svitavy (Moravský

Lačnov, 19.7.), Ústí nad Orlicí (Sedlec, 21.7.), Źďár nad Sázavou (Kyjov, 22.7.).

V nárazníkové zóně byl výskyt zjištěn v okrese Benešov (Čakov, 19.7. celkem 4 kusy,

Sedmpány, 19.7., celkem 36 kusů, Vrchotovy Janovice, 16.8., 1 kus). V okrese Kolín

(Lošany, 27.7. celkem 4 kusy, Křečhoř, 27.7., celkem 5 kusů, Velim, 27.7., celkem 70 kusů,

Kutlíře I., 27.7., celkem 7 kusů, Kutlíře II., 9.8., celkem 44 kusů. V okrese

Nymburk (Drahelice, 22.7., byly zaznamenány celkem 3 kusy). V období 8.–28.8. byly

zaznamenány záchyty i ve zbývajících okresech nárazníkové zóny (Jičín 10.8. a Trutnov 9.8.

Celkově nejsilnější nálety za celé sledované období byly v okresech Havlíčkův Brod celkem

569 ks, Svitavy celkem 362 ks, Žďár nad Sázavou celkem 182 ks a Chrudim celkem 130 ks.

Celkový počet odchycených dospělců v oblasti kontinuálního šíření byl v okrese Jihlava

celkem 140 ks, Jindřichův Hradec celkem 68 ks, Třebíč celkem 2469 ks. V roce 2011 byl

patrný výrazný nárůst počtu zachycených jedinců. První výskyty bázlivce ve feromonových

lapácích v nárazníkové zóně byly zjištěny v okresech: Český Krumlov (Chlumec, 25.7.,

Žďár u Kaplice, Mojné, Velešín, 9.8.), České Budějovice (Dynín, 9.8., Chotýčany, 25.7.,

Štěpánovice u Českých Budějovic, 9.8., Týn nad Vltavou 19.9.), Písek (Božetice, 3.8., Krsice,

3.8.), Pelhřimov (Buřenice, 4.8., Hněvkovice u Humpolce, 26.7., Jiřice u Humpolce, 26.8.,

Vojslavice nad Želivkou, 26.7.), Tábor (Dobronice u Chýnova, 26.8., Opařany, 26.8.),

Strakonice (Budyně, 29.8., Dunovice, 29.8., Přešťovice, 29.8.). Celkem bylo na celém území

OBO Tábor zaznamenáno 2819 ks. Výskyt byl potvrzen i v okresech, kde se v roce 2010

bázlivec kukuřičný nevyskytoval. Jsou to okresy: Český Krumlov, Písek, Strakonice a Tábor.

Výskyt tohoto škůdce dosud nebyl zjištěn pouze v okrese Prachatice. Dne 4.10. byl

zaznamenán první výskyt dospělce ve feromonovém lapáku na územích Karlovarského a

Plzeňského kraje.

Okresy Náchod (Volovka), Pardubice (plošně) a Rychnov nad Kněžnou (Rohenice)

hlásily v období 27.6.-10.7. zvýšené výskyty mšic (Aphis spp.).

Lesknáček čtyřskvrnný (Glischrochilus quadripuncatus) byl zjištěn nejprve v okrese

Chrudim (Medlešice) během období 25.7–7.8., následně v průběhu září i v dalších okresech a

to Hradec Králové (Všestary), Jičín (Běchárky, Vítěněves) a Náchod (Černčice).

V období 13.–19.6. byly v okrese Jičín (Červená Třemešná) pozorovány požerky a

larvy kohoutků (Oulema spp.), pásovek (Cepaea sp.) a obaleče (Tortricidae sp.).

Migraci černopásky bavlníkové (Helicoverpa armigera) v roce 2011 je možné

považovat za slabší. Koncem srpna a začátkem září byly ve světelných lapačích zachyceny

pouze jednotlivé kusy, ve feromonových lapácích umístěných v porostech kukuřice nebyl

přílet zaznamenán vůbec.

Pole o výměře 30 ha bylo nutno přeset v okrese Svitavy (Vranova Lhota) z důvodu

poškození rytím prasetem divokým (Sus scrofa), rovněž i z okresů Havlíčkův Brod,

Chrudim, Jičín a Ústí nad Orlicí byla hlášena zvýšená aktivita této zvěře a zvyšující se škody.

Lokální poškození až zničení porostu černou zvěří bylo zjištěno v okrese Louny (Podbořany,

30. 6.). V období 25. 7. až 7. 8. pak bylo nově zjištěno poškození porostů na více lokalitách


28

okrese Semily. Další škody byly pozorovány v okresech Litoměřice (Julčín, 12. 9.) a Semily

(Rotštýn, 19. 9.).

Na více lokalitách v celé oblasti byly kukuřice středně až silně zapleveleny zejména

pýrem plazivým (Elytrigia repens), ježatkou kuří nohou (Echinochloa crus-galli),

merlíky (Chenopodium sp.), lipnicí roční (Poa annua) i jinými druhy plevelů.

PŘEHLED VÝSKYTU SLEDOVANÝCH ŠO A PORUCH Luskoviny

LUSKOVINY HRÁCH SETÝ

Na Domažlicku (Srbice u Kolovče, 21.6.) bylo zjištěno poškození porostu

zamokřením půdy (slabší vzrůst a žloutnutí rostlin).

První výskyt plísně hrachu (Peronospora pisi) byl zaznamenán v okrese Domažlice

(Srbice u Kolovče, 28.6.), Třebíč (Smrk na Moravě, 1.6., Střítež u Třebíče, 24.5.). Střední

výskyt byl zjištěn v okrese Liberec (Chrastava, 23.5.).

V okrese Domažlice, Náchod a Kladno byly pozorovány slabé a střední příznaky hnědé

skvrnitosti hrachu (Mycosphaerella pinodes).

V polovině června byla na bázích rostlin pozorována kořenová hniloba a usychání

hrachu (Thanatephorus cucumeris) v okrese Kladno (Lotouš, Pchery, 14.6., Pchery, Třebíz,

21.6.).

V poslední dekádě června byl pozorován první výskyt rzivosti hrachu (Uromyces pisi)

v okrese Příbram (Vranovice pod Třemšínem, 27.6.). Choroba se rovněž vyskytovala na

rostlinách v okrese Kladno (Lotouš, 8.7.).

Na pozorovacím bodě v okrese Domažlice (Srbice u Kolovče) byl dne 26.7.

zaznamenán první střední výskyt komplexní kořenové a krčkové spály hrachu (Fusarium

spp. a Phoma medicaginis var. pinodella).

První výskyt antraknózy hrachu (Ascochyta pisi) na listech byl zjištěn v okrese

Chrudim (Slatiňany, Kočí) v období 6.–12.6. a v následujícím týdnu došlo k rozšíření

choroby do vyšších pater porostu. Začátkem července již byly pozorovány její první příznaky

na luscích na lokalitě Slatiňany v okrese Chrudim.

V okrese Jičín (Slatiny, Vitíněves) byl v červenci pozorován silný výskyt padlí hrachu

(Erysiphe pisi) a černí (Alternaria spp.).

Během vegetace byly pozorovány střední až silné výskyty kyjatky hrachové

(Acyrthosiphon pisum) v okresech Beroun, Jičín, Jihlava, Kladno, Litoměřice, Náchod,

Plzeň, Praha–západ, Příbram, Svitavy, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Slabé výskyty Byly

detekovány v okrese Jeseník, Tábor a v některých lokalitách na Jihlavsku.

Na Kladensku bylo v polovině dubna pozorováno slabé poškození okrajů listů broukem

listopasem čárkovaným (Sitona lineatus). Na konci dubna byl v Plužné u Mladé Boleslavi

zjištěn silný výskyt brouků. Dále byly v oblasti pozorovány pouze slabé výskyty (Berounsko,

Poděbradsko). Slabé a stření výskyty byly pozorovány na okresech Liberec, Litoměřice a

Žďár nad Sázavou.

Na konci května byl v okrese Praha-západ zjištěn ve feromonovém lapáku první slabý

výskyt obaleče hrachového (Cydia nigricana) v oblasti. Během vegetace se hladina výskytu

pohybovala na nízké úrovni ve všech sledovaných okresech.

Začátkem června byly na Jičínsku zaznamenány v porostech hrachu setého první

výskyty třásněnek (Thysanoptera sp.) a vrtalek (Agromyzidae sp.).

Počátkem vegetace byly porosty hrachu lokálně silně zapleveleny heřmánky

(Chamomilla sp.) (Bílý Potok v okrese Jeseník) nebo merlíky (Chenopodium sp.) a

penízkem rolním (Thlapsi arvense) (Chromeč v okrese Šumperk).

SÓJA

Zjištěn výskyt viróz, pravděpodobně žluté mozaiky sóji (Bean yellow mosaic virus) v

okrese Liberec (Čtveřín, 20. 7.).

PŘEHLED VÝSKYTU SLEDOVANÝCH ŠO A PORUCH Luskoviny + Olejniny

BOB OBECNÝ

První slabý výskyt mšice makové (Aphis fabae) byl zaznamenán v období 16.–22.5.

na lokalitě České Meziříčí v okrese Rychnov nad Kněžnou, zvýšený střední výskyt zde byl

zjištěn až začátkem června.

OLEJNINY ŘEPKA OZIMÁ

Většina porostů řepky ozimé byla po zimě ve špatném stavu, výraznější rozdíly byly

dány vývojovým stadiem porostu – termínem setí. K zaorávkám došlo na plochách v okresech

Havlíčkův Brod (Česká Bělá, Horní Studenec), Chrudim (Hlinsko, Holetín, Ranná, Skuteč),

Náchod (Dolany, Kostelecká Lhota, Nahořany), Rychnov nad Kněžnou (Svídnice) a Žďár nad

Sázavou (Vojnův Městec), na Berounsku došlo v oblasti Hostomic, Mořiny a Zdic k zaorání

cca 130 ha, na okrese Šumperk (Rapotín) 20 ha a dalších cca 30 ha v okrese Písek

(Bernartice). I na ponechaných plochách došlo v mnoha případech k výrazné redukci počtu

rostlin. Během dubna došlo k vyrovnání porostů a k značnému posunu ve vývojových fázích.

Během tohoto období došlo ojediněle k poškození rostlin přízemními mrazíky v okresech

Havlíčkův Brod, Jičín, Písek, Strakonice, Rychnov nad Kněžnou a Ústí nad Orlicí, a to

především v mrazových kotlinách. Podstatně větší poškození způsobily mrazy na začátku

května především v okresech Rychnov nad Kněžnou a Ústí nad Orlicí / stonky rozpraskané a

zdeformované/. U porostů se sníženým turgorem došlo v průběhu další vegetace k jejich

napřímení, esovité prohnutí stonků však zůstalo. Porosty v nechráněných polohách zůstaly

z 20–90 % polehlé v závislosti na lokalitě, odrůdě a růstové fázi. K redukci šešulí došlo i

v ostatních okresech, ale rozsah byl rozdílný podle lokality, odrůdy a stadia kvetení.

K rozpraskům stonků došlo i na lokalitách s nadprůměrnými srážkami v okresech Havlíčkův

Brod, Náchod, Pelhřimov a Ústí nad Orlicí. Lokální krupobití, která se vyskytla ke konci

května, způsobila největší poškození porostů řepky ozimé v okrese Chrudim (Dřevíkov a

Trhová Kamenice). Po celou dobu vegetace bylo napadení porostů houbovými chorobami jen

sporadické. V důsledku zdržení žňových prací nepříznivým počasím došlo i ke zpoždění

zásevu nových ploch řepky ozimé. Naopak předčasně zaseté plochy řepky ozimé i přes

opakovanou aplikaci morforegulátorů silně přerůstaly a byly obavy z toho, že porosty špatně

přezimují. V důsledku přívalových srážek 5.9. došlo v některých oblastech ke splachu půdy a

poškození vzcházejících porostů.

První výskyt černě řepkové (Alternaria brassicae) na šešulích byl zaznamenán

v okrese Břeclav (Boleradice, 10.6.) Jihlava (Bradlo, 9.5.), Jindřichův Hradec (Řípec, 1.7.),

Pelhřimov (Ústí u Humpolce, 3.5.), Písek (Březí u Kovářova, Hrejkovice, 28.4.), Prachatice

(Prachtice, 7.7.), Tábor (Březnice u Bechyně, 29.6., Velmovice, 4.7.) a Znojmo (Dobšice,

7.6.). Střední výskyt této choroby byl zjištěn na okresech Česká Lípa (Ramš, 13.7.),

Domažlice (Staňkov – ves, 4.7.), Cheb (Jesenice u Chebu, 7.7.), Liberec (Chrastava, 27.6.),

Litoměřice (Budyně nad Ohří, Roudnice n. Labem, 8.7.) a Rokycany (Mirošov, 12.7.). Slabý

výskyt této choroby pozorován v okresech Jihlava (Bradlo, 18.7.), Karlovy Vary (Sedlo u

Toužimi, 21.7.), Pelhřimov (Hněvkovice u Humpolce, 12.7.), Plzeň–jih (Chocenická Lhota,

1.7.), Plzeň–sever (Vochov, 7.7.), Tachov (Dlouhý Újezd, 13.7.), Ústí u Humpolce, 12.7.).

V období 11.7.–7.8. byl zjištěn silný výskyt v okresech Děčín (Bynovec, 3.8.) a Liberec

(Krásný Les, 12.7., Chrastava, 19.7.). Další silné výskyty byly zaznamenány v okresech

Liberec (Doubí, 1.8., Hodkovice, 26.7.) a Louny (Žatec, 26.7.). V měsíci srpnu byl pozorován

všeobecně střední až silný výskyt na dosud nesklizených plochách v celé oblasti.

První výskyt hlízenky obecné (Sclerotinia sclerotiorum) byl pozorován v období 6.–

12.6. v okrese Náchod (Jetřichov), následně pak z okresů Havlíčkův Brod (Golčův Jeníkov) a

PŘEHLED VÝSKYTU SLEDOVANÝCH ŠO A PORUCH Olejniny

31

Chrudim (Lukavice), v dalších dnech pak v okresech Břeclav (Boleradice, 23.6.), Děčín

(Bynovec, 8.7.), Jindřichův Hradec (Řípec, 1.7.), Jihlava (Bradlo, 7.7.), Litoměřice (Budyně

n. Ohří, 22.6.), Pelhřimov (Buřenice, Starý Pelhřimov, 7.7.), Prachatice (Prachatice, 7.7.),

Příbram (Orlov, 10.6., Bubovice, 17.6.), Strakonice (Krajníčko, 14.7., Strunkovice nad

Blanicí, 14.7.), Tábor (Březnice u Bechyně, 29.6., Velmovice, 4.7.), Tachov (Dlouhý Újezd,

13.7.), Třebíč (Střítež u Třebíče, 29.7.), Uherské Hradiště (Polešovice, 22.6.). Od konce

června také v okresech Karviná (Nový Bohumín), Nový Jičín (Bartošovice) a Olomouc

(Nedvězí), ojediněle silný výskyt v okrese Prostějov (Němčice nad Hanou). Střední a silný

výskyt byl zaznamenán také v okresech Brno–venkov (Cvrčovice, 15.6.), Břeclav (Uherčice,

Hustopeče, 15.6.), Česká Lípa (Ramš, Kravaře 13.4.), Děčín (Bynovec 7.8., Brložec, 15.7.),

Domažlice (Staňkov–ves, 4.7.), Cheb (Jesenice u Chebu, 7.7.), Jindřichův Hradec (Řípec,

29.7.), Louny (Žatec, 16.8.), Pelhřimov (Starý Pelhřimov, 9.8., Hněvkovice u Humpolce, 9.8.

a Ústí u Humpolce, 11.8.), Rokycany (Mirošov, 9.8.), Semily (Volavec, Blatec, 19.7.),

Tachov (Maršovy Chody, 17.8.), Uherské Hradiště (Polešovice, 22.6.) a Znojmo (Dobšice,

31.5.). Slabé výskyty byly zaznamenány v okresech Cheb (Jesenice u Chebu, 18.8.), Jihlava

(Heroltice, 23.8., Bradlo, 23.8.), Karlovy Vary (Sedlo u Toužimi, 21.7.), Písek (Hrejkovice,

3.8.), Prachatice (Prachatice, 5.8.), Tábor (Březnice u Bechyně, 3.8., Velmovice, 3.8.),

Tachov (Dlouhý Újezd, 13.7.) a Třebíč (Střítež u Třebíče, 29.7.).

První slabé výskyty cylindrosporiózy řepky (Pyrenopeziza brassicae) na šešulích byly

pozorovány v okrese Kladno (Tuchlovice, 7.6., Knovíz, 14.6., Tuchlovice, 16.6.). I další slabé

výskyty byly zjištěny v okrese Kladno (Hostouň, Hradečno, Studeněves, 21.6.). Střední

výskyty choroby v okresech Pelhřimov (Buřenice, 7.7., Starý Pelhřimov, 7.7.) a Strakonice

(Krajníčko, 15.7. a Strunkovice nad Blanicí, 15.7.).

V okrese Česká Lípa (Heřmanice, 21. 9.) byl pozorován vysoký výskyt

plazmodioforové nádorovitosti brukvovitých (Plasmodiophora brassicae). Tato choroba

byla pozorována také v okresech Tábor (Březnice u Bechyně, 29.6., Horusice, 8.11.,

Velmovice, 4.7.), Pelhřimov (Buřenice, 7.7.). Lokálně až střední výskyty byly v podzimních

měsících zjištěny v okresech Havlíčkův Brod (Číhošť) a Chrudim. Při následném průzkumu

v okrese Svitavy bylo napadení porostů v lokalitách Horní Hynčina, Rychnov na Moravě,

Opatov v Čechách a Hradec nad Svitavou na výměře 85 ha hodnoceno jako silné a na dalších

cca 250 ha jako slabé až střední. V období 31. 10.–31. 12. byl zaznamenán ohniskový výskyt

v okrese Semily (Mašov u Turnova).

Na počátku dubna při náhodných průzkumech na Berounsku (Chlustina, Žebrák, 1.4.)

byly pozorovány první výskyty padlí brukvovitých (Erysiphe cruciferarum). Slabé

napadení nově založených porostů bylo zjištěno v okrese Ústí nad Orlicí (Dobříkov). První

příznaky napadení šešulí byly pozorovány v období 13.–19.6. v okrese Hradec Králové (Lhota

pod Libčany). K značnému nárůstu výskytů na listech došlo na všech sledovaných porostech

v okrese Příbram a Beroun od počátku července. Většinou se jednalo o silné výskyty. Střední

výskyt byl pozorován v okrese Litoměřice (Roudnice n. Labem a Budyně n. Ohří, 8.7.). První

a zároveň střední výskyt padlí brukvovitých (Erysiphe cruciferarum) byl zaznamenán na

pozorovacím bodě v okrese Brno–venkov (Smolín, 4.10.), Plzeň–jih (Vlčtejn, 6.10.), Třebíč

(Lipník u Hrotovic, 6.12.), Uherské Hradiště (Hluk, 26.9.), Znojmo (Miroslav, 27.9.). Během

října a listopadu byly sledovány lokální střední až silné výskyty na listech na okresech

Brno–venkov (Smolín), Kutná Hora (Jakub), Plzeň–sever (Vochov) a Znojmo (Dyje). Lokální

slabé výskyty pozorovány v okrese Jihlava (Telč) a Příbram (Bolina, Kosova Hora).

První výskyt fomového černání stonků řepky (Leptosphaeria maculans) byl

zaznamenán v okresech Domažlice (Staňkov–ves, 4.7.), Jindřichův Hradec (Řípec, 9.3.),

Kladno (Třebichovice, Hopšovice, 8.3.), Liberec (Chrastava, 2.5.), Tábor (Velmovice, 9.2.).

Během března byly lokálně slabé výskyty zaznamenány v okresech Jihlava (Bradlo),

Prachatice (Prachatice) a Tábor (Březnice u Bechyně). Lokálně střední výskyt byl


32

zaznamenán v okrese Břeclav (Boleradice, Němčičky, 20.3.). Na stoncích byly pozorovány

první příznaky napadení v okresech Hradec Králové (Lhota pod Libčany, 16.5.), Chrudim

(Lukavice, 22.5.), Jindřichův Hradec (Řípec, 1.7.), Tábor (Březnice u Bechyně, 29.6.,

Velmovice, 4.7.), Pelhřimov Buřenice, 7.7., Hněvkovice u Humpolce, 12.7. a Ústí u

Humpolce, 12.7.), Prachatice (Prachatice, 7.7.). Střední výskyt byl zjištěn v okrese Liberec

(Svijanský Újezd, 17.5., Chrastava, 31.5. a Hodkovice, 26.7.), Strakonice (Krajníčko, 18.7.),

Tachov (Pernolec, 27.7.). V období 27.6.–10.7. také v okrese Uherské Hradiště (Drslavice) a

Znojmo (Dobšice). Slabý výskyt této choroby pozorován v okresech Domažlice (Domažlice,

21.9.), Karlovy Vary (Sedlo u Toužimi, 21.7.), Plzeň–sever (Vochov, 7.7.), Plzeň–jih

(Chocenická Lhota, 1.7.), Tachov (Dlouhý Újezd, 13.7.). Silný výskyt choroby byl

zaznamenán v okrese Liberec (Chrastava, 19.7.). První výskyty v nově založených porostech

byly pozorovány v okrese Brno–venkov (Branišovice, 27.9.), Jihlava (Velký Beranov, 2.11.),

Jindřichův Hradec (Řípec, 29.9.), Kroměříž (Loukov, 4.10.), Tábor (Oblajovice, 11.10.),

Třebíč (Krhov u Hrotovic, 4.10., Zárubice, 12.10.), Uherské Hradiště (Nedakonice, 5.10.),

Vsetín (Lhota u Kelče, 4.10.), Vyškov (Hoštice, 21.10.), Znojmo (Dyje, 4.10.). V průběhu

prosince byly pozorovány slabé výskyty v okresech Česká Lípa (Blíževedly, 1.11.),

Domažlice (Domažlice, 24.10.), Kladno (Bratronice, 6.9., Kačice, 13.9.) Jihlava (Velký

Beranov, 27.12.), Liberec (Chrastava, 20.10.), Litoměřice (Roudnice n. Labem, 1.11.),

Rakovník (Řevničov, 13.9.) a Třebíč (Střítež u Třebíče, 6.12., Lipník u Hrotovic, 6.12.).

První výskyt plísně brukvovitých (Perenospora parasitica) byl pozorován v okresech

Brno–venkov (Smolín, 21.9.), Břeclav (Boleradice, 28.4., Horní Bojanovice, 26.9.), Chrudim

(Lukavice, 9.5., Miřetice, 15.5.), Strakonice (Strunkovice nad Blanicí, Krajníčko, 10.3.),

Uherské Hradiště (Hluk), Vsetín (Lhota u Kelče, 4.10.), Vyškov (Hoštice, 21.10.), Zlín (Dolní

Ves, 4.10.) a Znojmo (Dyje, 7.10.). Střední výskyty byly zaznamenány v okresech Děčín

(Bynovec a Brložec, 15.7.), Jihlava (Bradlo, 18.5.), Liberec (Andělka, Bulovka a Višňová,

29.7.), Písek (Hrejkovice, 28.4., Březí, 28.4.), silný výskyt pak v okrese Liberec (Krásný Les,

12.7., Chrastava, 19.7.). Slabé výskyty byly zjištěny v okresech Jihlava (Bradlo, 9.5.),

Jindřichův Hradec (Řípec, 6.5.), Náchod (Křinice, Maršov, Pavlišov, Stolín), Pelhřimov

(Buřenice, 7.7.), Rychnov nad Kněžnou (Čánka, Prorubky, Rohenice) a Třebíč (Zárubice,

28.6.). První výskyty v nově založených porostech byly pozorovány v okresech Beroun

(Hýskov, 26.9.), Jindřichův Hradec (Řípec, 19.9.), Kladno (Bratronice 6.9., Pchery 22.9.),

Liberec (Chrastava, 20. 10.), Louny (Hřivčice, 13. 12., Krásný Dvůr, 1. 11.), Rakovník

(Řevničov, 13.9.), Tábor (Březnice u Bechyně, 23.9.), Teplice (Měrunice, 7. 11.) a Třebíč

(Krhov u Hrotovic, 15.9.). Silný výskyt zjištěn v okrese Kladno (Bratronice, 8.12.), v průběhu

října také okresech Brno–venkov (Smolín) a Znojmo (Dyje). Střední výskyty byly

pozorovány v okresech Domažlice (Domažlice, 24.10.), Kladno (Otruby, 29.11.), Kutná Hora

(Jakub, 29.11.), Litoměřice (Roudnice n. Labem, 7.11.), Pelhřimov (Buřenice, 29.9., Lipice,

5.10.) a Třebíč (Zárubice, 12.10.). Slabé výskyty byly pozorovány v okresech Jihlava (Velký

Beranov, 2.11., Věžnice, 19.10.), Tábor (Oblajovice, 11.10.) a Třebíč (Krhov u Hrotovic,

4.10., Lipník u Hrotovic, 6.12., Střítež u Třebíče, 6.12.).

První a zároveň střední výskyt verticiliového vadnutí řepky (Verticilium spp.)

pozorován dne 4.7. v okresech Domažlice (Staňkov–ves), Česká Lípa (Ramš, 13. 4.), první

slabé výskyty byly detekovány v okresech Beroun (Beroun, Hýskov, Králův Dvůr, 8.6.),

Kladno (Hradečno, Pchery, 2.6.), Příbram (Orlov, 27.5.) a Rakovník (Pšovlky, 2.6.).

První výskyt mšice zelné (Brevicoryne brassicae) na šešulích a stonku byl zjištěn na

okresech Brno–venkov (Smolín, 3.6.), Břeclav (Boleradice, Hustopeče, 1.6.), Kutná Hora

(Suchdol, 19.5.), Litoměřice (Roudnice n. Labem, 23.5.), Louny (Blažim 1.6. a Čeradice 2.6.),

Pelhřimov (Hněvkovice u Humpolce, 1.6., Starý Pelhřimov, 31.5.). Prakticky po celou

vegetaci zůstávaly výskyty na nízké úrovni a k mírnému nárůstu došlo až koncem června a

začátkem července v okresech Hradec Králové, Chrudim (Hrochův Týnec, Mířetice,


33

Lukavice) a Pardubice (Brloh). Střední výskyt byl zaznamenán v okresech Domažlice

(Staňkov–ves, 4.7.), Liberec (Čičavy, 20.6.) a silný výskyt pak v okrese Liberec (Krásný Les,

12.7.). První výskyt kolonií na listech nově zasetých porostů byl zaznamenán v okresech

Děčín (Bynovec, 25.10.), Jindřichův Hradec (Řípec, 27.10.), Litoměřice (Brňany, Roudnice n.

Labem, 2.12.), Louny (Krásný Dvůr, 1.11.), Most (Havraň, 24.10.), Třebíč (Zárubice, 12.10.),

Ústí n. Labem (Dubice, 25.10.) a Znojmo (Dyje, 3.10.). Během října byly objeveny střední

výskyty na okresech Kroměříž (Lutopecny) a Vyškov (Hoštice), ohniskový silný výskyt nymf

na listech byl zjištěn v okrese Děčín (Bynovec, 19.10.), Domažlice (Domažlice, 24.10.), Cheb

(Velká Šitboř, 25.10.), Plzeň–sever (Vochov, 27.10.), Rokycany (Litohlavy, 25.10.), Uherské

Hradiště (Polešovice) a Ústí n. Labem (Dubice nad Labem, 21.10.). Slabé a ojedinělé výskyty

byly také pozorovány v okresech Kutná Hora, Most, Nymburk, Příbram a Svitavy. První

výskyt vajíček na listech byl pozorován 19.10. v okrese Uherské Hradiště (Těšov). Slabý

výskyt byl zaznamenán v okresech Jindřichův Hradec (Děbolín, 21.12.) a Prachatice

(Prachatice, 8.12.). Střední výskyt vajíček byl zjištěn v okresech Jablonec n. Nisou (Rychnov

u Jablonce n. N., 23.11.), Jindřichův Hradec (Řípec, 15.12.), Liberec (Chrastava, 6.12.),

Litoměřice (Černouček, 28.11.) a Tábor (Oblajovice, 7.12., Březnice u Bechyně, 7.12.)

První ojedinělé úlovky blýskáčka řepkového (Meligethes aeneus) v Mörickeho

miskách byly hlášeny v období 21.3.–3.4. z okresů Havlíčkův Brod (Kožlí, Lípa) a Hradec

Králové (Mžany), dále v okresech Brno–venkov (Smolín, 24.3.), Břeclav (Boleradice, 16.3.),

Česká Lípa (Velký Grunov, 28.3., Kravaře a Ramš, 29.3.), Děčín (Bynovec a Brložec, 18.3.),

Jihlava (Bradlo, 6.4.), Jindřichův Hradec (Řípec, 14.4.), Liberec (Chrastava, 30.3.) Olomouc

(Nedvězí, 24.3.), Pelhřimov (Hněvkovice u Humpolce, 11.4., Buřenice, 12.4., Starý

Pelhřimov, 12.4.), Prachatice (Prachatice, 7.4.)Tábor (Velmovice, 7.4., Březnice u Bechyně,

7.4.), Uherské Hradiště (Polešovice, 14.3.), Zlín (Halenkovice, 17.3.) a Znojmo (Dobšice,

28.3.). V poslední dekádě března byl střední výskyt tohoto škůdce zaznamenán v okrese

Louny (Blažim). Střední výskyt byl pozorován i v okresech Česká Lípa (Kravaře, 21.4.) a

Louny (Blažim, Krásný Dvůr, Žatec). Ve stejném období se tento škodlivý organizmus,

v kategorii „silný“, vyskytoval v celém okrese Liberec. Další, střední a ohniskově silné a

celoplošné výskyty, byly shledávány v okresech Česká Lípa, Liberec, Litoměřice a Louny.

Po výrazném oteplení v druhé polovině dubna došlo k silnému náletu a přes udržování

insekticidní clony byly zjišťované hodnoty v porostech na konci tohoto měsíce velmi vysoké

a v okresech Havlíčkův Brod, Jičín, Svitavy, Ústí nad Orlicí a Žďár nad Sázavou hodnoceny

jako silný výskyt /více než 10 brouků na 1 vrcholové květenství/. Naopak v tomtéž období

byly pozorovány slabé výskyty v okresech Domažlice, Cheb, Jihlava, Jindřichův Hradec,

Karlovy Vary, Klatovy, Pelhřimov, Písek, Plzeň–jih, Plzeň–sever, Prachatice, Rokycany,

Tábor, Tachov, (i počátkem května byly pozorovány slabé výskyty). Na konci dubna byly

v okrese Kutná Hora (Církvice, Nové Dvory, Svatá Kateřina, Svatý Mikuláš a Rohozec, 27.4.)

pozorovány střední výskyty škůdce. Na dalších místech oblasti pouze slabé výskyty.

Již 12.3. byl zjištěn první výskyt krytonosce čtyřzubého (Ceutorhynchus quadridens)

a krytonosce řepkového (Ceutorhynchus napi) v okrese Jičín. Další úlovky v Mörickeho

miskách byly zaznamenány v okresech Brno–venkov (Smolín, 14.3.), Břeclav (Boleradice,

16.3.), Česká Lípa (16.3.), Frýdek–Místek (Horní Tošanovice, Skalice, 18.3.), Havlíčkův

Brod (Kožlí), Jindřichův Hradec (Řípec, 15.3.), Kladno (Studeněves, 23.3.), Kutná Hora

(Suchdol, 14.3.), Liberec (Chrastava, 21.3.), Louny (Libořice, 31.3., Žatec, 28.3.) Mladá

Boleslav (Plužná, 18.3.), Olomouc (Nedvězí, 21.3.), Pelhřimov (Buřenice, 5.4., Hněvkovice u

Humpolce, 31.3., Starý Pelhřimov, 5.4.), Písek (Hrejkovice, 21.3.), Plzeň–jih (Chocenická

Lhota, 15.3.), Příbram (28.3.), Rokycany (Mirošov, 12.3.), Tábor (Březnice u Bechyně, 15.3.),

Tachov (Skviřín, Dlouhý Újezd, 12.3.), Uherské Hradiště (Drslavice, Polešovice, 14.3.), Ústí

nad Orlicí (Javorník, Šnakov a Slatina u Vysokého Mýta, 16.3.), Zlín (Halenkovice, 14.3.) a

Znojmo (Dobšice, 17.3.). V průběhu dubna byly pozorovány slabé výskyty v okresech


34

Domažlice (Staňkov–ves), Jihlava (Bradlo), Pelhřimov (Hněvkovice u Humpolce, Ústí u

Humpolce), Písek (Hrejkovice, Březí u Kovářova), střední výskyt byl zaznamenán v okresech

Jindřichův Hradec (Řípec, 31.3.), Kolín (Křečhoř, 21.3.), Kutná Hora (Suchdol, 31.3.),

Pardubice (Dašice, 17.3.), Tábor (Velmovice, Vlastiboř, Chýnov, 31.3.). Během dubna a

května byl zjištěn již silný výskyt v okresech Brno–venkov (Smolín), Jihlava (Bradlo), Mladá

Boleslav (Krásná Ves, Dobrovicko), Olomouc (Nedvězí), Tachov (Skviřín, Dlouhý Újezd),

Uherské Hradiště (Drslavice, Polešovice), Ústí nad Orlicí (Vraclav) a Zlín (Halenkovice).

První výskyt vajíček na řapících listů byl objeven v okresech Brno–venkov (Smolín, 4.4.),

Břeclav (Boleradice, 28.3.), Zlín (Halenkovice, 7.4.) a Znojmo (Dobšice, 30.3.). První larvy v

řapících listů byly zaznamenány v okresech Břeclav (Boleradice, 18.4.), Třebíč (Příložany,

10.5.) a Zlín (Halenkovice, 19.4.).

První slabé výskyty dospělců bejlomorky kapustové (Dasyneura brassicae) byly

pozorovány v okresech Břeclav (Boleradice, 21.4.), Jindřichův Hradec (Řípec, 28.4.), Kladno

(27.4.), Kutná Hora (26.4.), Písek (Březí u Kovářova, Hrejkovice, 28.4.), Tábor (Březnice u

Bechyně 28.4., Velmovice 28.4.), Uherské Hradiště (Polešovice, 27.4.) a Znojmo (Vrbovec,

28.4.). Slabé výskyty byly v měsíci květnu pozorovány v okresech Jindřichův Hradec

(Řípec), Pelhřimov (Hněvkovice u Humpolce, Starý Pelhřimov, Ústí u Humpolce), Písek

(Březí u Kovářova, Hrejkovice), Strakonice (Krajníčko, Strunkovice nad Blanicí), Tábor

(Březnice u Bechyně, Velmovice), dále v okresech Břeclav (Němčičky, 8.5.), Domažlice

(Staňkov–ves, 5.5., 12.5. a 24.5.), Klatovy (Třebýcinka, 10.5. a 19.5.), Kutná Hora (Suchdol,

20.5.), Litoměřice (Roudnice n. Labem a Budyně n. Ohří, 23.5.), Louny (Radonice n. Ohří,

9.5., Žatec, 11.5., Židovice, Žatec, 19.5.), Plzeň–jih (Chocenická Lhota, 27.5.) a Tachov

(Dlouhý Újezd, 24.5., Pernolec, 26.5.). Střední výskyt byl sledován v okresech Břeclav

(Boleradice 25.4.), Jihlava (Bradlo, 18.5.), Kolín a Kutná Hora (Církvice, Nové Dvory,

Rohozec, Suchdol, Svatá Kateřina a Svatý Mikuláš). Silný výskyt byl zjištěn v okresech

Jindřichův Hradec (Řípec, 12.5.) a Znojmo (Dobšice, 1.5.). V polovině května byla na

Chrudimsku zjištěna vajíčka v šešulích, další pak v okrese Beroun (Chlustina, Praskolesy,

19.5.), Brno–venkov (Branišovice, 11.5.), Břeclav (Hustopeče, 5.5.), Děčín (Bynovec,

Dobrná, 25.5.), Jičín (Bílé Poličany), Jihlava (Bradlo, 1.6. a Bedřichov u Jihlavy, 7.6.),

Jindřichův Hradec (Řípec, 31.5.), Kladno (Bratronice, Drnov, 19.5.), Litoměřice (Budyně n.

Ohří, 30.5., Roudnice n. Labem, 23.5.) Pelhřimov (Buřenice, Starý Pelhřimov, 31.5.,

Hněvkovice u Humpolce, Ústí u Humpolce, 1.6.), Třebíč (Zárubice, 28.6.), Uherské Hradiště

(Polešovice, 2.5.), Ústí n. Labem (Dubice, 26.5.) a Znojmo (Dobšice, 10.5.). Intenzita

napadení byla většinou slabá s výjimkou okrajů porostů, případně neošetřovaných ploch.

Právě slabé výskyty larev byly potvrzeny v okresech Olomouc (Bohuňovice, Čechovice,

Dolany, Nedvězí a Velký Týnec) a Příbram (Kosova Hora, 23.5., Bubovice, Orlov, 27.5.).

Střední výskyty byly zjištěny v okrese Kutná Hora (Nové Dvory, Suchdol, 24.5.). V období

13.–19.6. byl zjištěn lokálně střední výskyt larev v šešulích také v okrese Brno–venkov

(Cvrčovice, Pohořelice, 15.6.). Silný výskyt pozorován v okrese Louny (Žatec, 2.6. a

Židovice, 30.5.). V období 23.–29.5. byl sledován lokálně silný výskyt v okrese Břeclav

(Lanžhot, Němčičky).

První výskyty dospělců krytonosce šešulového (Ceutorhynchus assimilis) byly

zaznamenány v okresech Břeclav (Boleradice, 21.4.), Domažlice (Staňkov–ves, 19.4.),

Jihlava (Bradlo, 22.4.), Jindřichův Hradec (Řípec, 28.4.), Kladno (Hradečno, 20.4.), Kutná

Hora (Suchdol, 18.4., Nové Dvory, Potěhy, 26.4.), Pelhřimov (Buřenice, Starý Pelhřimov,

21.4.), Plzeň–sever (Vochov, 21.4.), Plzeň–jih (Chocenická Lhota, 21.4.), Rakovník

(Řevničov, 20.4.), Tachov (Dlouhý Újezd, 21.4.), Uherské Hradiště (Drslavice, Halenkovice,

Polešovice, 19.4.) a Znojmo (Dobšice, 21.4.). Střední až silný výskyt byl pozorován v období

9.–29.5. na Pardubicku (Borek, Brloh, Zminný) a v okrese Brno–venkov (Drásov). V období

25.4.–2.5. byly sledovány lokálně silné výskyty imag na květenství v okrese Znojmo


35

(Dobšice). Střední výskyty byly zaznamenány v okrese Kladno (Hradečno, Nová Ves, 10.5.),

Písek (Hrejkovice, 28.4.), Pelhřimov (Buřenice, 19.5.). Slabé výskyty tohoto škůdce byly

pozorovány v květnu v okrese Domažlice (Staňkov–ves, 26.4., 5.5., 12.5. a 17.5.), Cheb

(Jesenice u Chebu, 18.5.), Jihlava (Bradlo), Jindřichův Hradec (Řípec), Klatovy (Třebýcinka,

27.4., 10.5. a 19.5.), Pelhřimov (Buřenice, Hněvkovice u Humpolce, Starý Pelhřimov, Ústí u

Humpolce), Plzeň–jih (Chocenická Lhota, 28.4., 6.5., 10.5., 13.5. a 18.5.), Plzeň–sever

(Vochov, 27.4. a 19.5.), Rokycany (Mirošov, 11.5. a 18.5.), Tábor (Březnice u Bechyně,

Velmovice) a Tachov (Dlouhý Újezd, 26.4., 6.5., 10.5. a 20.5., Pernolec, 5.5., Skviřín, 17.5.),

První výskyt larev v šešulích byl objeven na okresech Břeclav (Boleradice, 9.6.) a

Znojmo (Dobšice, 7.6.).

V případě krytonosce šešulového (Ceutorhynchus obstrictus), byly v období

25. 4.–1. 5. první slabé výskyty pozorovány v okresech Česká Lípa (Ramš, Kravaře)

a Litoměřice (Budyně n. Ohří a Roudnice n. Labem). V tomtéž období byl v okrese Louny

(Blažim, Kystra) zaznamenán silný a střední výskyt. Další střední výskyt tohoto škodlivého

organizmu byl registrován v okresech Liberec (Havlovice, 2.5., Chrastava, 16.5.) a Louny

(Blšany, 25.5., Židovice, 19.5.). Jeho silný výskyt byl zaznamenán v okrese Louny (Radonice

n. Ohří, 3.5.). Koncem dubna až začátkem května byly zjištěny lokálně silné výskyty imag

v okresech Bruntál (Krnov), Frýdek–Místek (Skalice) a Prostějov (Němčice nad Hanou).

Střední výskyty byly zaznamenány v okresech Jeseník (Javorník–Ves), Olomouc (Blatec,

Náklo, Nedvězí, Velká Bystřice), Přerov (Lýsky, Rokytnice) a Šumperk (Chromeč).

První výskyt imag krytonosce zelného (Ceutorhynchus pleurostigma) byl zachycen

v Mörickeho miskách v okresech Brno–venkov (Smolín, 28.3.) a Znojmo (Dobšice, 17.3.).

První výskyt vajíček na řapících listů byl sledován v okresech Brno-venkov (Smolín, 4.4.) a

Zlín (Halenkovice, 7.4.). Larvy na kořenech řepky ozimé byly pozorovány v okrese Česká

Lípa (Zbyny, 30.11.). V této době bylo na této lokalitě napadeno cca 60 % prohlédnutých

rostlin.

První výskyt min na listech, způsobených larvami z čeledi vrtalkovitých

(Agromyzidae), byl nalezen na okresech Brno–venkov (Smolín, 7.10.), Kladno (Kačice, 30.8.,

Bratronice, 6.9., Pchery, 22.9.), Kroměříž (Lutopecny, 18.10.), Rakovník (Řevničov 13.9.),

Teplice (Bystřany – Světice, 27.9.), Třebíč (Krhov u Hrotovic, 4.10.), Ústí n. Labem (Dubice

n. Labem, 12.10.) a Znojmo (Tasovice, 6.10.). Silný výskyt pozorován v okrese Louny

v průběhu vegetace (Žatec, 2.6. a Židovice, 30.5.).

První výskyt dospělců molice vlaštovičníkové (Aleyrodes proletella) byl pozorován na

listech na okresech Brno–venkov (Smolín, 12.9.), Kroměříž (Lutopecny, 18.10.) a Znojmo

(Dyje, 12.9.).

Během května byly pozorovány slabé výskyty pilatky řepkové (Athalia rosae) v

okresech Jindřichův Hradec (Řípec), Tábor (Velmovice, Březnice u Bechyně), Jihlava

(Bradlo), Písek (Hrejkovice), Prachatice (Prachatice) a Tábor (Velmovice, Březnice u

Bechyně) V nově založených porostech byl pozorován první výskyt v okresech Brno–venkov

(Smolín, 12.9.), Břeclav (Horní Bojanovice, 7.9.), Uherské Hradiště (Polešovice, 31.8.) a

Znojmo (Tasovice, 5.9.). Střední výskyt housenic byl detekován v okresech Jihlava (Vyskytná

nad Jihlavou, 7.11.), Vsetín (Lhota u Kelče, 4.10.) a Znojmo (Tasovice, 12.9.). Slabý výskyt

housenic byl v okresech Jindřichův Hradec (Řípec, 9.9.), Třebíč (Krhov u Hrotovic, 15.9.),

Pelhřimov (Buřenice, 29.9.) a Tábor (Březnice u Bechyně, 23.9.). Během října byly slabé

výskyty v okresech Jihlava (Heroltice u Jihlavy, Měšín, Velký Beranov, Věžnice, Vyskytná

nad Jihlavou, Ždírec na Moravě), Jindřichův Hradec (Řípec), Pelhřimov (Buřenice, Lipice),

Tábor (Oblajovice) a Třebíč (Zárubice). Ohniskový silný výskyt byl zaznamenán v okresech

Břeclav (Břeclav, Lanžhot), Svitavy (Dolní Újezd, Osík), Trutnov (Bílé Poličany), Uherské

Hradiště (Nedakonice) a Znojmo (Práče, Tasovice). V okresech Pardubice (Hostovice, Lhota


36

pod Přeloučí, Lipoltice, Přelouč) a Ústí nad Orlicí (Pustina, Zálší, Vraclav) bylo z důvodu

lokálně středních výskytu přistoupeno k aplikaci insekticidů.

V nově založených porostech bylo pozorováno slabé poškození rostlin larvami květilky

zelné (Delia radicum) v okrese Třebíč (Střítež u Třebíče, 6.12.).

V říjnu byly ošetřeny porosty se středními až silnými výskyty housenek osenic

(Agrotis spp.) v okrese Pardubice (lokality Hostovice, Lipoltice a Přelouč).

První výskyt housenek/larev zápředníčka polního (Plutella xylostella) na listech byl

objeven na okrese Znojmo (Tasovice, 12.9.).

První výskyt slimáčků (Deroceras spp.) na řepce byl zjištěn také v okresech Jihlava

(Velký Beranov, 5.9.), Jindřichův Hradec (Řípec, 6.9.) a Tábor (Březnice u Bechyně, 6.9.,

Oblajovice, 6.9.). V období 25.7.–7.8. byl na polích po sklizni řepky ozimé v okrese Ústí nad

Orlicí pozorován silný výskyt, zvýšený výskyt tohoto škůdce byl zaznamenán i v okrese

Havlíčkův Brod a Mladá Boleslav (Velké Všelisy, 19.9.), pět hektarů bylo ošetřeno. V období

(29. 8.–25. 9.) byly v okresech Jablonec, Liberec, Litoměřice, Louny (Žatecko) a Semily

zjištěny první výskyty a to především při okrajích pozemků. V září byly až střední výskyty

slimáčků hlášeny z okresů Jičín (Kbelnice), Náchod (Křinice a Nahořany), Ústí nad Orlicí

(Květná) a Svitavy. Slabý výskyt byl sledován na Tachovsku (Velký Rapotín, 9.9.).

V okrese Jihlava byl zaznamenán výskyt plzáka španělského (Arion lusitanicus) na

pozorovacím bodě v katastru Velký Beranov, 15.9.

Při okrajích porostu byl, v okrese Semily (Mašov u Turnova, 4.11.), zaznamenán výskyt

krtka obecného (Talpa europia).

Začátkem jara byl sledován lokálně střední až silný výskyt hraboše polního (Microtus

arvalis) v okresech Brno–venkov (Cvrčovice, Pohořelice, Smolín), Břeclav (Boleradice,

Drnholec, Starovičky), Česká Lípa (Velký Grunov), Děčín (Bynovec, Dobrná), Kladno

(Slaný, Velvary, Vraný, Zlonice), Kolín (Cerhenice, Červený Hrádek, Chotouchov,

Chrášťany, Jelčany, Kořenice, Křečhoř, Plaňany, Pučery, Ratboř, Štítary, Velim), Kutná

Hora (Bykáň, Bylany, Křesetice, Lomec a Poličany), Litoměřice (Budyně, Nučníčky a

Roudnice n. Labem), Louny (Žatec), Znojmo (Dobšice) a Mladá Boleslav. Na počátku dubna

byly zjištěny další katastry s lokálně středním až silným výskytem na obvodu Bruntál

(Osoblaha), Domažlice. Jeseník (Javorník–Ves), Kolín, Litoměřice, Mladá Boleslav,

Olomouc (Čechovice, Cholina, Krčmaň, Ludéřov, Majetín, Přáslavice, Svésedlice), Prostějov

(Němčice nad Hanou), Přerov (Brodek u Přerova, Kokory, Přestavlky, Stará Ves, Tovačov,

Žeravice), Semily, Šumperk (Chromeč), Tachov a Znojmo. Střední výskyt byl zaznamenán v

okresech Jindřichův Hradec (Řípec, 22.3., Jižná, 31.3.), Pelhřimov (Hněvkovice u Humpolce,

31.3., Starý Pelhřimov, 22.3.) a Tábor (Horusice, 24.3., Velmovice, 15.3.). Slabý výskyt byl

zaznamenán v okresech Jindřichův Hradec (Pleše, 6.4.), Pelhřimov (Buřenice, 22.3., Ústí u

Humpolce, 31.3.), Písek (Březí u Kovářova, 21.3., Hrejkovice, 21.3.), Prachatice (Prachatice,

17.3.) a Tábor (Chlebov, 7.4., Březnice u Bechyně, 31.3.).

Na nově založených porostech, tedy v období 26.9.–30.10., byla průzkumem zjištěna

lokálně střední až silná intenzita výskytu hrabošů v okresech Břeclav (Cvrčovice, Pohořelice,

Smolín, Valtice), Jindřichův Hradec (Dančovice, 3.10., Rancířov, 3.10.) a Liberec (Raspenava

26.10.). Podzimní pozorování zaznamenalo všeobecně slabý výskyt v okresech Semily a

Most, dále v okresech Jihlava (Bohuslavice, 9.11., Dolní Cerkev, 15.11., Janovice u Polné,

10.11., Telč, 15.11., Vyskytná nad Jihlavou, 7.11.), Jindřichův Hradec (Pleše, 14.10., Řípec,

27.10.), Prachatice (Prachatice, 20.10.), Pelhřimov (Buřenice, 15.9., Humpolec, 22.9., Lipice,

15.9.), Písek (Něžovice, 26.10., Lučkovice, 11.10., Strážovice u Mirotic, 11.10.), Tábor

(Březnice u Bechyně, 10.11., Čenkov u Malšic, 10.11., Horusice, 8.11., Sviny, 8.11.).

Most (Havraň) a Teplice (Měrunice) a Cheb (Jesenice u Chebu, 18.8., Velká Šitboř, 13.9.).

V okrese Kolín (Český Brod, Plaňany) zjištěn na 120 ha střední výskyt, v okrese Kladno

(Dřetovice, Hospozín, Stehelčeves, 29.9.) zjištěn silný výskyt. Příznivé podmínky koncem


37

vegetace podpořily střední až silné výskyty hraboše polního (Microtus arvalis) v porostech

ozimé řepky v okresech Jeseník (Javorník–Ves), Olomouc (Bohuňovice, Lipňany, Náklo,

Moravská Huzová, Senice na Hané, Stádlo, Střelice, Tršice, Velký Týnec), Prostějov

(Bedihošť, Čehovice, Křenůvky, Prostějov, Určice, Výšovice, Žešov) a Přerov (Soběchleby).

V období 21.3.–3.4. v některých okresech(Tábor, Jindřichův Hradec, Písek, Strakonice)

byly lokálně poškozeny listové růžice spásáním srnčí zvěří (Capreolus capreolus) a

prasetem divokým (Sus scrofa).

Lokálně silné poškození porostů prasetem divokým (Sus scrofa) bylo zaznamenáno

v okrese Litoměřice (Býčkovice, 24. 3.). Lokálně poškozené byly porosty také na okrese

Beroun (na Chyňavsku a Hýskovsku).

Začátkem dubna bylo pozorováno silné zaplevelení pozemku o výměře cca 10 ha

v okrese Náchod (Nahořany) především heřmánky (Matricaria), violkou rolní (Viola

arvensis) a kokoškou pastuší tobolkou (Capsella bursa–pastoris). Lokálně silně zaplevelené

porosty především mákem vlčím (Papaver rhoeas) a svízelem (Galium sp.) byly koncem

května v okrese Hradec Králové (Praskačka, Vysoká, Smiřice). Silné zaplevelení porostu

chundelkou metlicí (Apera spica–venti) bylo pozorováno v okrese Semily (Mříčná, 30.6.).

Silné zaplevelení úhorníkem mnohodílným (Descurainia sophia) bylo monitorovámo

v okrese Louny (Čeradice, 8.6., Kněžice, 8.6., Krásný Dvůr, 10.6., Podbořany, 7.6.,

Stradonice a Telce, 9.6.).

ŘEPKA JARNÍ

Začátkem června byl na nevyrovnaných a slabších porostech v okrese Jičín (Podlevín,

Vidochov) pozorován silný výskyt blýskáčka řepkového (Meligethes aeneus) a to i přes

použití pyretroidů.

Ze stejného okresu bylo na lokalitě Pecka zaznamenáno silné zaplevelení porostu

kokoškou pastuší tobolkou Capsella bursa–pastoris), konopicí polní (Galeopsis tetrahit) a

rdesny (Polygonaceae).

HOŘČICE BÍLÁ

Potrhané listy po poškození kroupami byly zaznamenány v okrese Louny (Lubenec,

17.5.). Porost založený v okrese Havlíčkův Brod (Boňkov) byl po zasetí částečně splaven.

První výskyt dospělců dřepčíků (Phyllotreta spp.) byl pozorován v okrese Louny

(Lubenec, 26.5.). v okrese Havlíčkův Brod (Boňkov) byl při vzcházení silně poškozen porost

hořčice dřepčíkem olejkovým (Psylliodes chrysocephalus) – bylo provedeno přesetí celé

plochy.

Silně zaplevelený porost hořčice bílé úhorníkem mnohodílným (Descurainia sophia)

a svlačcem rolním (Convolvulus arvensis) byl zjištěn v okrese Louny (Mukoděly, 3.8.).

SLUNEČNICE

Ve třetím květnovém týdnu pozorováno poškození cca 5 % porostu na pozorovacím

bodě na Domažlicku po použití kombinace dvou přípravků na ochranu rostlin, které vedlo

k vybělení a nekrotizaci listů. Porost slunečnice byl v okrese Třebíč (Krhov u Hrotovic, 15.8.)

poškozen krupobitím.

První výskyt hlízenky obecné (Sclerotinia sclerotiorum) byl pozorován v okresech

Břeclav (Horní Bojanovice, 21.7.), Kladno (Hostouň, 21.6.), Louny (Libořice, 15.7.), Uherské

Hradiště (Uherský Brod, 13.7.) a Znojmo (Dyjákovice, 29.7.). Střední výskyt na stoncích pak

byl shledán v okrese Litoměřice (Nížebohy, 1.8. a 22.8.). V období 8.–28.8. byl sledován


38

ohniskový silný výskyt v lodyhách v okrese Uherské Hradiště (Buchlovice). První výskyt v

úboru byl zaznamenán v okresech Uherské Hradiště (Chylice, 3.8.) a Znojmo (Dyjákovice,

12.8.). Slabé výskyty byly ujištěny v okrese Plzeň–jih (Dolní Lukavice, 3.8.).

První výskyt šedé plísňovitosti slunečnice (Botryotinia fuckeliana) na úborech se

střední intenzitou byl pozorován na okrese Znojmo (Božice, 16.8.).

První výskyt alternariové skvrnitosti (Alternaria spp.) na starších listech byl objeven

v okresech Břeclav (Horní Bojanovice, Klobouky, 23.6.), Uherské Hradiště (Chylice, 22.6.) a

Znojmo (Nový Šaldorf, 24.6.). Na konci května byl pozorován první slabý výskyt v okrese

Kladno (Smečno, 31.5.). Silný výskyt na listech byl pozorován v okrese Louny

(Čeradice, 2.6.).

První výskyt rzivosti slunečnice (Puccinia helianthi) na listech byl zjištěn v okresech

Břeclav (Horní Bojanovice, Hustopeče, 24.8.) a Uherské Hradiště (Buchlovice, 26.8.). Během

září byl objeven ohniskový silný výskyt na listech v okrese Uherské Hradiště (Buchlovice).

První výskyt mšice makové (Aphis fabae) byl pozorován v okrese Litoměřice

(Nížebohy, 16.5.).

V okresech Litoměřice (Nížebohy, 6.6.), Břeclav (Boleradice, Horní Bojanovice),

Uherské Hradiště (Chylice, 11.5.) a Znojmo (Božice, 17.5.) byl pozorován první výskyt mšice

slívové (Brachycaudus helichrysi). Slabý výskyt v této lokalitě přetrval až do období 20. 6.–

26. 6.

V období 30.5.–5.6. byl v okrese Pardubice (Svinčany) v porostu zjištěn silný výskyt

mšic (Aphididae) a kromě toho byl pozemek silně zaplevelen penízkem rolním (Thlaspi

arvense) a rdesny (Polygonaceae).

MÁK

V okrese Litoměřice (Chotěšov) bylo v období 18. 4.–24. 4. zaznamenáno

nestejnoměrné vzcházení porostů vlivem sucha. Vzešlé porosty máku byly začátkem května

poškozeny mrazem, ojediněle i silně (Tučín, Penčice v okrese Přerov). Začátkem června

byly některé porosty máku následkem dešťů částečně polehlé.

První výskyt plísně máku (Peronospora arborescens) byl pozorován v okrese Brno–

venkov (Žabčice, 4.5.), Český Krumlov (Zubčice, 27.5.), Tábor (Dub u Ratibořských Hor,

27.5.), Třebíč (Smrk na Moravě, 18.5.), Uherské Hradiště (Ostrožská Nová Ves, 28.4.)

a Znojmo (Božice, 27.5.), v druhém červnovém týdnu také v okrese Plzeň–jih a v období

25.4.-1.5. také na Královehradecku (Světí, Neděliště). Od 9.5. byl hlášený až střední výskyt

z okresu Prostějov (Lešany). Další střední výskyty byly zaznamenány v červnu v okresech

Český Krumlov (Zubčice, 10.6.), Olomouc (Vojnice), Pardubice (Chýšť), Přerov (Prosenice)

a Svitavy (Dolní Újezd). Silný výskyt poté pozorován v okrese Karlovy Vary (Krásné Údolí,

16.6.), také na porostech v okresech Chrudim (Orel) a Žďár nad Sázavou (Vatín) v období

16.–22.5. Slabý výskyt této choroby zjištěn poté na Kladensku (Koleč, 13.7.), Plzeňsku

(Únětice u Blovic, 2.8.) a Tachovsku (Velký Rapotín, 14.6.).

První výskyty helmintosporiové nekrózy máku (Pleospora papaveracea) na listech

a makovicích byly na konci května objeveny v okrese Kladno (Beřovice, 27.5.), dále pak v

okrese Uherské Hradiště (Ostrožská Nová Ves, 7.7.). Plzeň–jih (Únětice u Blovic, 19.7.). Na

začátku června byla choroba také zjištěna v okrese Pardubice (Chýšť). Následně byly výskyty

hlášeny z okresů Náchod (Městec, Horní Rybníky), Hradec Králové (Lhota pod Libčany) a

Žďár nad Sázavou (Vidonín). V okrese Třebíč (Smrk na Moravě) byl pozorován první výskyt

už 22.6. Od 13.–19.6. zaznamenali až střední výskyt v okrese Karviná (Petrovice u Karviné),

později také v okresech Jeseník (Skorošice) a Olomouc (Střelice). Střední výskyt byl také

zaznamenán v okrese Tábor (Dub u Ratibořských Hor, 5.8.–17.8.). V období 11.–24.7. byl

pozorován silný výskyt na listech a makovicích v okrese Uherské Hradiště (Ostrožská Nová


39

Ves). Slabý výskyt zaznamenán v okrese Třebíč (Smrk na Moravě, 29.7.-23.8.). V okrese

Beroun (Praskolesy, 29.7., Vráž, 26.7.) bylo poškození pozorováno v poslední dekádě

července.

První výskyt šedé plísňovitosti máku (Botryotinia fuckeliana) byl pozorován

začátkem června na Rychnovsku (Sudín) a Litoměřicku (Chotěšov, 6.6.) dále v okrese Plzeň–

sever (Křelovice u Pernarce, 8.7.), Třebíč (Smrk na Moravě, 12.7.), Tábor (Dub u

Ratibořských Hor, 5.8.) a v okrese Český Krumlov (Zubčice, 5.8.). V poslední dekádě

července také v okrese Beroun (Praskolesy, 29.7., Vráž, 26.7.). Při následném průzkumu byly

pozorovány již střední výskyty (Vráž, 4.8.). Střední výskyt byl zjištěn v okresech Tábor (Dub

u Ratibořských Hor, 17.8.), Český Krumlov (Zubčice, 19.8.) a Šumperk (Bludov). V období

11.–24.7. došlo v okrese Český Krumlov na lokalitě Zubčice k polehnutí 15–20 % porostů po

bouřkách. Střední výskyt této choroby hlášen také z Tachovska (Velký Rapotín, 27.7.). Slabý

výskyt této choroby sledován na pozorovacím bodě v okrese Cheb (Nová Ves u Křižovatky,

2.8.), Karlovy Vary (Krásné Údolí, 25.7.) a Plzeň–jih (Únětice u Blovic, 2.8.).

První výskyt padlí máku (Erysiphe cruciferarum) na listech byl sledován 21.6. na

okresech Břeclav (Starovice, 21.6.) a Znojmo (Božice, 22.6.). V období 27.6.–10.7. byl

objeven lokální silný výskyt na listech a stoncích na okresech Znojmo (Božice). V období

11.–24.7. byl zaznamenán lokální silný výskyt na listech a stoncích na okresech Brno–venkov

(Žabčice).

První výskyt hlízenky obecné (Sclerotinia sclerotiorum) byl zjištěn v okrese Tábor

(Dub u Ratibořských Hor, 9.8.), slabý výskyt zaznamenán v okrese Třebíč (Smrk na Moravě,

16.8.). Vlivem sucha porosty velmi špatně vzcházely. Porosty byly silně mezerovité a ve

velmi rozdílných vývojových fázích. Bylo pozorováno velmi silné zaplevelení porostů.

Poškození květnovým mrazem se na rostlinách neprojevilo. V okrese Příbram došlo k zaorání

9 ha z důvodu nepříznivých podmínek.

V období 25.7.–7.8. byly zjištěny střední až silné výskyty černí (Cladosporium spp.) na

zrajících makovicích na okrese Znojmo (Božice).

První výskyt okřídlených dospělců a nymf mšice makové (Aphis fabae) byl sledován

v okresech Beroun (Praskolesy, Tihava, 3.6.), Břeclav (Hustopeče, 19.5.), Hradec Králové

(Praskačka, 9.-15.5.), Karlovy Vary (Krásné Údolí, 13.6.), Přerov (Rokytnice, Prosenice,

11.5.), Třebíč (Smrk na Moravě, 9.6.), Uherské Hradiště (Ostrožská Nová Ves, 17.5.) a

Znojmo (Božice, 17.5.). Výskyty v porostech máku byly slabé, ojedinělý střední výskyt byl

zaznamenán v okrese Jeseník (Skorošice). Slabý výskyt byl zjištěn v okrese Jindřichův

Hradec (Horní Pěna, 12.7.), Třebíč (Smrk na Moravě, 22.6.-29.7.) a Plzeň–sever (Křelovice u

Pernarce, 24.6. a 8.7.). Výskyty hlášené postupně i z ostatních okresů však byly vesměs slabé.

První až střední výskyt krytonosce kořenového (Stenocarus fuliginosus) byl hlášen

v období 18.–24.4. z okresů Jičín (Milovice), Klatovy (Měčín, 4.5.) a Tábor (Dub u

Ratibořských Hor, 28.4.). První výskyt larev byl pozorován v okresech Český Krumlov

(Zubčice, 10.6.), Litoměřice (Chotěšov 30.5. a Trnovany u Litoměřic, 2.6.), Třebíč (Smrk na

Moravě, 1.6.), Tábor (Dub u Ratibořských Hor, 10.6.), na Klatovsku byl pozorován a

zaznamenán silný výskyt larev tohoto škůdce (na devadesáti procentech rostlin sledovaného

porostu byly zjištěny larvy, na některých kořenech i 12 larev), silný výskyt byl pozorován

taktéž v okrese Olomouc (Holice) v období 6.–12.6. V období 25.4.–1.5. byl zaznamenán

lokálně střední výskyt v okrese Břeclav (Diváky). Další výskyt larev tohoto škůdce sledován

na pozorovacích bodech v okresech Beroun (Kotopeky, 10.5.), Cheb (Nová Ves u Křižovatky,

2.6. a 8.6.), Karlovy Vary (Krásné Údolí, 23.6.), Plzeň–jih (23.6.) a Plzeň–sever (Křelovice u

Pernarce, 24.6.), kde byly zjištěny slabé výskyty.

První výskyt dospělců krytonosce makovicového (Neoglocianus maculaalba) byl

pozorován v okrese Brno–venkov (Žabčice, 14.6.), Břeclav (Hustopeče, 15.6.), Litoměřice

(Chotěšov a Slatina, 13.6., Trnovany, 16.6.), Tábor (Dub u Ratibořských Hor, 14.6.), Třebíč

PŘEHLED VÝSKYTU SLEDOVANÝCH ŠO A PORUCH Olejniny + Okopaniny

(Smrk na Moravě, 22.6.), Uherské Hradiště (Ostrožská Nová Ves, 6.6.) a Znojmo

(Božice, 15.6.). V období 13.–19.6. byl zjištěn střední výskyt imag v okrese Olomouc (Velká

Bystřice), později byly zjišťovány další střední výskyty v okresech Olomouc (Senice na

Hané) a Přerov (Osek nad Bečvou, Rokytnice). První výskyt larev v makovicích byl objeven

v okresech Brno–venkov (Žabčice, 13.7.), Břeclav (Hustopeče, 19.7.), Litoměřice (Chotěšov,

13.7.), Uherské Hradiště (Ostrožská Nová Ves, 27.6.) a Znojmo (Božice, 8.7.). Střední až

lokálně silné výskyty larev v makovicích byly hlášeny také z okresů Olomouc (Bystročice,

Střelice) a Přerov (Osek nad Bečvou, Rokytnice).

První výskyt larev žlabatky stonkové (Timaspis papaveris) byl pozorován v okresech

Beroun (Praskolesy, Netolice, 24.6.), Plzeň–sever (Křelovice u Pernarce, 22.7.) a Třebíč

(Smrk na Moravě, 22.6.). Slabý výskyt byl pozorován v okresech Český Krumlov (Zubčice,

5.8.) a Tábor (Dub u Ratibořských Hor, 5.8.).

První výskyt molice vlaštovičníkovité (Aleyrodes proletella) na listech byl zjištěn na

okrese Znojmo (Božice, 15.6.).

První výskyt larev bejlomorky makové (Dasyneura papaveris) v makovicích byl

sledován na okrese Brno–venkov (Žabčice, 13.7.).

Koncem května a začátkem června byly některé porosty máku v okrese Jeseník

(Skorošice) a Litoměřice (Trnovany u Litoměřic) středně až silně zapleveleny trávovitými

(Gramineae) pleveli, pcháčem rolním (Cirsium arvense), merlíky (Chenopodium sp.),

svízelem (Galium sp.). Na některých lokalitách v okrese Prostějov (Čechovice, Pivín,

Vrchoslavice) přetrvávaly problémy se silným zaplevelením pcháčem rolním (Cirsium

arvense) i po ošetření herbicidy.

Problémem zůstává přemnožení některých druhů zvěře – především prasete divokého

(Sus scrofa). Silně poškozeno rytím (na hranici zaorávky) bylo 20 ha porostu na Svitavsku

(Pazucha), kde byla předplodinou kukuřice.

OKOPANINY

BRAMBORY

Na celém území ČR došlo začátkem května ke značnému poškození mrazem.

Poškození herbicidy bylo zjištěno a laboratorně potvrzeno (symptomaticky) u špatně

vzcházejících brambor z farmářské sadby v okrese Česká Lípa (Dubnice, 29. 6.). Díky velmi

rychlému nárůstu hlíz byla na většině množitelských ploch nezvykle brzy ukončena vegetace.

Z důvodu přebytku brambor na trhu a vysokých výnosů zůstala část ploch nesklizena.

Až střední, laboratorně ověřené výskyty viróz (Potato S carlavirus, Potato Y

potyvirus, Potato mop-top pomovirus) byly zjištěny v okrese Jeseník 13.–19.6., v ostatních

sledovaných oblastech se potvrdily výskyty v okresech Pelhřimov, Tábor a Znojmo.

V období 25.7.-7.8. byl zaznamenán lokálně střední výskyt příznaků stolburu

bramboru (Potato stolbur phytoplasma) na rostlinách na okrese Břeclav (Březí).

V rámci průzkumu na výskyt karanténních bakterióz byla zjištěna jedna pozitivní partie

konzumních brambor na bakteriální kroužkovitost bramboru (Clavibacter michiganensis

subsp. sepedonicus) v okrese Havlíčkův Brod a při povinném testování všech sadbových

brambor byl potvrzen výskyt této karanténní choroby u jedné partie v okrese Rychnov nad

Kněžnou.

Na bakteriální hnědou hnilobu (Ralstonia solanacearum) byl pozitivní vzorek

vody odebraný z Labe v okrese Hradec Králové.

Slabé výskyty bakteriálního černání stonku bramboru (Erwinia carotovora var.

carotovora) byly pozorovány v okresech v okrese Jičín, Pelhřimov, Tábor. Střední výskyty

byly detekovány na Břeclavsku, Jičínsku, Královehradecku, Kutnohorsku, Novojičínsku,

PŘEHLED VÝSKYTU SLEDOVANÝCH ŠO A PORUCH Okopaniny

Opavsku. Zahrádkáři v západních Čechách měli porosty brambor místy silně napadeny

a poškozeny touto chorobou. Silný výskyt na hlízách byl pozorován v okrese Pelhřimov.

V poslední dekádě května byly první slabé výskyty plísně bramboru (Phytophthora

infestans) pozorovány na soukromých zahrádkách v okrese Kutná Hora (Hlízov, Lišice,

Rohozec, Svatá Kateřina, Svatý Mikuláš, 24.6.). Výskyty na listech byly sledovány v okrese

Břeclav (Hrušky, 6.6.), Louny (Žatec, 10. 6.), Litoměřice na zavlažovaných pozemcích,

v okrese Uherské Hradiště (Uherský Brod, 1.6.) a Ústí n. Labem (Svádov, 16. 6.). Od

poloviny července se v souvislosti s průběhem počasí stupňoval infekční tlak choroby. Přesto

byly v oblasti zjištěny pouze slabé výskyty choroby u porostů, které byly pod fungicidní

clonou (Jihlava, Jindřichův Hradec, Pelhřimov, Prachatice a Tábor). U drobných pěstitelů

(Benešovsko a Příbramsko), zvláště na neošetřovaných plochách, byly již sledovány i silné

výskyty této choroby. Střední až silné výskyty byly pozorovány v okrese Jihlava a Ústí n.

Labem a v celé severočeské oblasti, například v okrese Česká Lípa, Liberec, Litoměřice,

Semily, Olomouc, Opava, Prostějov a Přerov. Porosty konzumních a průmyslových brambor

byly zdesikovány, aby infekce neprostoupila i do hlíz. První výskyty na hlízách byly

pozorovány v okrese Jihlava (Sasov, 2.9.), Kutná Hora (Suchdol, 17.7.), Litoměřice

(Libotenice, 22. 8.), Pelhřimov (Bácovice, 6.9.) a Tábor (Oblajovice, 17.8.). Slabý výskyt

v okresech Jindřichův Hradec, Pelhřimov, Tábor. Zvýšené výskyty této choroby na hlízách

byly hlášeny také z okresů Chrudim, Svitavy a Ústí nad Orlicí. Střední výskyt byl

zaznamenán v okrese Pelhřimov a v okrese Jihlava.

Koncem června byly pozorovány výskyty hnědé skvrnitosti listů bramboru

(Alternaria solani) na plochách konzumních brambor v okrese Hradec Králové. V okrese

Příbram byl pozorován slabý výskyt. Silnější výskyty byly pozorovány hlavně u velmi raných

a raných odrůd. Ojedinělý střední výskyt byl zaznamenán v okrese Olomouc.

Pozorován byl slabý výskyt vločkovitosti hlíz bramboru (Thanatephorus cucumeris)

v okrese Semily. První slabý výskyt byl sledován v okrese Karlovy Vary (Krásné Údolí, 25.7.

a 1.8.) a Klatovy (Petrovice u Měčína, 3.8.).

Slabý výskyt fusariové hniloby bramboru (Fusarium spp.) byl nalezen 2 měsíce po

sklizni na skladovaných hlízách z pozorovacích bodů na Domažlicku, Karlovarsku, Plzni-

severu a na Tachovsku. Střední výskyt byl zjištěn v okrese Tábor. Slabý výskyt byl hlášen

z okresu Jindřichův Hradec.

Na počátku srpna byl v okresech Benešov a Příbram zaznamenán slabý výskyt

aktinomycetové obecné strupovitosti bramboru (Streptomyces scabies) na hlízách u velmi

raných a raných odrůd. Dále byly pozorovány lokální slabé výskyty v okrese Benešov a Kutná

Hora. Na konci srpna byly sledovány lokální slabé výskyty, a to již všeobecně, v okresech

Benešov, Kutná Hora a Příbram. Ostatní výskyty v okresech Benešov, Kutná Hora a Příbram

zůstaly všeobecně slabé. První výskyt byl detekován na hlízách v okrese Pelhřimov

(Bácovice, 6.9., Stanovice u Nové Cerekve, 26.10.) a Tábor (Oblajovice, 17.8., Roudná nad

Lužnicí 25.8.).

První slabé výskyty vločkovitosti hlíz bramboru (Rhizoctonia solani) byly zjištěny na

konci června v oblasti Benešovska a Příbramska. V roce 2011 byl výskyt této choroby vyšší

než v minulých letech.

Na skladovaných hlízách byl dva měsíce po sklizni pozorován střední výskyt fomové

hniloby bramboru (Phoma foveata) - okres Domažlice, Plzeň–jih a slabý výskyt hlášen

z Tachovska.

V období 9.–15.5. byly pozorovány první výskyty dospělců mandelinky bramborové

(Leptinotarsa decemlineata) v okresech Břeclav (Němčičky), Havlíčkův Brod (Kámen), Jičín

(Mladějov), Pardubice (Sovolusky), Ústí n. Labem (Svádov) a Znojmo (Hrádek), později v

okresech Jeseník (Javorník–Ves, 20.5.), Kroměříž (Míškovice, 30.5.), Litoměřice (Libotenice,

19.5.), Prostějov (Němčice nad Hanou, 31.5.) a Uherské Hradiště (Veletiny, 17.5.) Ve třetím


42

květnovém týdnu byl zaznamenán výskyt v okrese Klatovy (k.ú. Petrovice). Slabý výskyt

dospělců tohoto škůdce byl poté pozorován v okrese Jindřichův Hradec (Děbolín, 10.6.),

Pelhřimov (Stanovice u Nové Cerkve, 7.6., Bácovice, 7.6.), Písek (Kučeř, 9.6.), Plzeň–jih

(Chocenice, 8.6.), Plzeň–sever (Radčice u Plzně, 27.5. a 8.6.), Rokycany (Příkosice, 20.6.),

Tábor (Roudná nad Lužnicí, 7.6., Oblajovice, 7.6.), Tachov (Velký Rapotín 31.5., Staré

Sedliště, 31.5. a 7.6.). V okrese Domažlice (Koloveč, 10.6.) a Karlovy Vary (Krásné Údolí,

9.6.) byl zaznamenán střední výskyt tohoto brouka. Začátkem června byla v porostech

zjištěna přítomnost larev v okresech Hradec Králové, Chrudim a Pardubice. Důslednou

insekticidní clonou výskyty na hlavních produkčních plochách byly většinou slabé, střední až

silné výskyty tohoto škůdce byly zjištěny především u malopěstitelů. V období 6.–12.6. byl

zjištěn lokálně střední až silný výskyt larev L1–L4 na listech a stoncích na okresech Břeclav,

Ústí n. Labem a Znojmo. Silné výskyty byly zjištěny u drobných pěstitelů v okrese Liberec,

Litoměřice, Semily a Ústí n. Labem. Slabý výskyt pozorován v okrese Jihlava (Brzkov, 29.6.,

Nevcehle, 15.7.), Jindřichův Hradec (Děbolín, 21.6.), Karlovy Vary (Krásné Údolí, 13.6.),

Pelhřimov (Bácovice, 24.6., Vitějovice, 20.7.), Plzeň–jih (Chocenice, 14.6.), Plzeň–sever

(Radčice u Plzně, 16.6.), Příbram (Bubovice, 23.6.), Prachatice (Hrbov, 29.6.), Tábor (Roudná

nad Lužnicí, 21.6.). V okrese Jeseník bylo 11.7. zjištěno líhnutí letních brouků. V období

11.7.–24.7. byl sledován ohniskový střední výskyt imag druhé generace na listech v okrese

Uherské Hradiště (Polešovice) a Ústí n. Labem (Svádov, 19. 5.).

Začátkem června byl v okrese Chrudim (Dřevíkov) Jihlava (Velký Beranov, 18.7.) a

Pelhřimov (Humpolec, 20.7.) zaznamenán nálet mšice broskvoňové (Myzus persicae) v

Lambersových miskách.

V období 6.–12.6. byly úlovky mšice řešetlákové (Aphidula nasturti) hlášeny kromě

okresu Chrudim také z okresu Jihlava (Velký Beranov, 14.6.), Pelhřimov (Humpolec, 20.6.) a

Ústí nad Orlicí. Z důvodu pokračujícího náletu těchto přenašečů virových chorob bylo nutno

udržovat insekticidní clonu u množitelských porostů po celou dobu vegetace.

V období 8.8.–28.8. bylo zaznamenáno lokálně střední až silné poškození hlíz

larvami kovaříků (Agriotes obscurus, A. lineatus) v okresech Břeclav (Hrušky, Mikulov,

Němčičky), Havlíčkův Brod a Náchod.

V období 8.8.–28.8. bylo objeveno lokálně střední až silné poškození hlíz požerky,

způsobené hrabošem polním (Microtus arvalis) v okrese Břeclav (Hrušky, Mikulov,

Němčičky).

Porosty brambor v okrese Litoměřice byly lokálně silně zapleveleny, zejména ježatkou

kuří nohou (Echinochloa crus-galli), merlíky (Chenopodium sp.) a pcháčem osetem

(Cirsium arvense). Lokálně silné zaplevelení zemědýmem lékařským (Fumaria officinalis)

bylo zaznamenáno v okrese Opava (Zlatníky), merlíky (Chenopodium spp.), lebedami

(Atriplex spp.), ježatkou kuří nohou (Echinochloa crus-galli), pýrem plazivým (Elytrigia

repens), ale i dalšími druhy plevelů v okrese Jeseník (Velká Kraš).

CUKROVKA

Začátkem května bylo v okrese Opava (Otice) zjištěno nažloutlé zbarvení prvních

pravých lístků jako důsledek nízkých teplot. Koncem května došlo k poškození porostu

cukrovky kroupami v okrese Litoměřice a Prostějov (Tvorovice). Ohniskové žloutnutí listů

z nedostatku přijatelných živin zaznamenali na Prostějovsku (Vřesovice) v průběhu srpna.

První slabý výskyt virové žloutenky řepy (Beet yellows virus) pozorován v okrese

Kutná Hora (Suchdol, 20.7.).

První ojedinělé výskyty skvrnatičky řepné (Cercospora beticola) byly zaznamenány

koncem července v okresech Havlíčkův Brod (Skryje), Chrudim (Medlešice) a Pardubice

(Jezbořice). Slabý výskyt byl pozorován v okresech Česká Lípa (Pavlovice, 9.8.) a Semily


43

(Přepeře, 16.8.). Další slabé příznaky napadení listů pozorovány v okrese Kladno

(Tuchlovice, 11.8., Zlonice, 9.8.), kde byly listy poškozeny silněji jen v ohniscích. Střední

výskyty byly pozorovány v okresech Hradec Králové (Lhota pod Libčany), Karviná

(Kopytov), Náchod (Černčice), Nový Jičín (Košatka nad Odrou), Opava (Vršovice) a Semily

(Přepeře). V období 8.–28.8. byly objeveny lokálně střední výskyty na listech na okrese

Uherské Hradiště (Chylice) a Znojmo (Dyjákovice, Hrabětice). V průběhu září byly zjištěny

střední až silné výskyty na listech v okresech Uherské Hradiště (Buchlovice), Vyškov

(Morkovice) a Znojmo (Tasovice, Hrabětice).

V okrese Chrudim (Medlešice) byl v období 25.7.–7.8. zjištěn i výskyt alternáriové

skvrnitosti (Alternaria tenuis).

První výskyt padlí řepy (Erysiphe betae) na listech byl pozorován na okrese

Kroměříž (Martinice, 4.10.). Lokálně slabé až střední napadení neošetřených porostů bylo

zjištěno v okrese Hradec Králové (Lhota pod Libčany) a Kladno (Tuchlovice, Vyšínek,

Zlonice) v průběhu září.

První výskyt braničnatky řepné (Septoria betae) na listech byl zjištěn na okrese

Znojmo (Krhovice, 29.9.).

V období 29.8.–25.9. byl zaznamenán v okrese Náchod (Černčice) výskyt

větevnatky řepné (Ramularia beticola).

První a zároveň lokálně silný výskyt nymf a dospělců svilušky chmelové (Tetranychus

urticae) na listech byl zaznamenán na okrese Znojmo (Krhovice, 29.9.).

V okrese Pardubice byly začátkem dubna pozorovány první všeobecně slabé požerky

od dřepčíků rodu Chaetocnema. Slabý výskyt byl postřehnut i v okresech Česká Lípa

(Pavlovice, 11. 5.) a Liberec (Svijanský Újezd, 2. 5.), Kladno a Kutná Hora. Koncem dubna

byl hlášený střední výskyt dřepčíků z porostu cukrovky v okrese Olomouc (Velký Týnec) a

z porostu červené řepy v okrese Opava (Otice).

Prognózy výskytu mšice makové (Aphis fabae) podle osazení brslenů zimními vajíčky

byly vesměs slabé, pouze v okrese Olomouc pro lokalitu Litovel byla prognóza silného

výskytu a středního výskytu pro lokalitu Střížov. Líhnutí zakladatelek bylo zaznamenáno

nejdříve 24.3. v okrese Karviná (Dolní Lutyně), výskyt druhé generace 20.4. v okrese

Olomouc (Litovel), nymfy se základy křídel 29.4. v okrese Olomouc (Penčice). 9.–15.5. byl

ukončen přelet v okrese Prostějov (Kobeřice) a zaznamenány první slabé výskyty v porostech

cukrovky v okresech Karviná (Kopytov) a Přerov (Lýsky). Ojedinělý střední výskyt byl

hlášený z okresu Bruntál (Úvalno), jinak byly výskyty slabé.

První kolonie mšice makové (Aphis fabae) na brslenech byly zjištěny v období 18.–

24.4. v okresech Chrudim (Tisovec) a Ústí nad Orlicí (Javorník). První výskyty létavic byly

pozorovány v okrese Litoměřice (Bříza, 17. 5., Černouček, 16. 5. a Litoměřice, 19. 5.), na

okrese Znojmo (Tasovice, 16.5.). Hlášení o výskytech okřídlených jedinců přicházela

postupně od začátku května z okresů Hradec Králové, Chrudim, Pardubice a Ústí nad Orlicí.

Slabé výskyty okřídlené populace mšic pozorovány v okresu Kutná Hora (Miskovice, Nové

Dvory, Poličany, 16.6.) a Kladno (Lukov, 14.6., Tuchlovice, 16.6.). Již v polovině května byl

pozorován silný výskyt v okrese Hradec Králové (Humburky). Koncem června byl v okrese

Pardubice (Chýšť) zaregistrován jejich náhlý pokles. Na počátku července zjištěn všeobecný

slabý sekundární výskyt v okrese Kutná Hora.

Slabý výskyt bezkřídlých jedinců mšice broskvoňové (Myzus persicae) byl pozorován

v okrese Liberec (Svijanský Újezd, Svijany 17. 5.) a v okrese Kutná Hora (Církvice, 18.5. a

Suchdol, 19.5.).

První slabý výskyt rýhonosce řepného (Bothynedores punctiventris) byl pozorován

v okrese Kutná Hora (Suchdol, 18.4.).

Na konci dubna byl pozorován také v okrese Chrudim (Medlešice) slabý okus

způsobený maločlencem čárkovitým (Atomaria linearis).

PŘEHLED VÝSKYTU SLEDOVANÝCH ŠO A PORUCH Okopaniny + Chmel

První výskyt vajíček květilky řepné (Pegomyia hyoscyami) na listech byl pozorován na

okrese Znojmo (Tasovice, 3.5.). Pouze slabý výskyt vajíček byl zaznamenán v okrese Kladno,

Kutná Hora, Liberec, Litoměřice a Ústí nad Orlicí. První miny ve spodních listech nalezeny

v okresu Kladno (Zlonice, 27.5.), Kutná Hora (Suchdol, Miskovice, 2.6.), Uherské Hradiště

(Chylice, 23.5.).

Ohniskově střední výskyt osenic (čeleď Noctuidae) byl registrován při pozorování

v okrese Liberec (Svijanský Újezd, 13. 6.), lokálně v okrese Kladno (Tuchlovice, Zlonice,

19.5.)

Lokálně silné výskyty plevelných řep (Weed beet) byly zjištěny v období 30.5.–5.6.

v okrese Hradec Králové (Plotiště) a v období 11.–24.7. v okrese Chrudim (Řestoky).

V průběhu září byly také pozorovány na Mladoboleslavsku (Chotětov) a Prostějovsku

(Bedihošť, Mořice, Určice, Vrbátky).

Porosty v okresech Rychnov nad Kněžnou (Dobruška), Liberec (Svijanský Újezd

a Svijany), Šumperk a Ústí nad Orlicí (Choceň) byly silně zapleveleny ježatkou kuří nohou

(Echinochloa crus-galli). V okresech Opava a Semily bylo zjištěno ohniskově silné

zaplevelení pcháčem osetem (Cirsium arvense). V průběhu září se objevilo zaplevelení

mračňákem Theofrastovým (Abutilon theophrasti) na Mladoboleslavsku (Chotětov) a

Prostějovsku (Bedihošť, Mořice, Určice, Vrbátky).

CHMEL

Při prudké únorové oblevě, ve spojitosti s upouštěním Nechranické přehrady, nastaly

lokální záplavy, které vyústily v zatopení až cca 300 ha chmelnic (v katastrálních územích

Březno, Černice, Dobroměřice, Postoloprty, Lenešice, Louny, Obora, Orasice, Počedělice,

Stekník, Volenice). Na některých chmelnicích zůstaly terénní nerovnosti, o velikosti od

několika arů až po několik hektarů, zaplněny stojatou vodou po několik týdnů, v některých

případech i měsíců. Na základě toho bylo, jako důsledek, očekáváno odumření chmelových

babek a silnější lokální výskyty houbových chorob. V měsíci dubnu proběhla chemická

regulace plevelů. Zaznamenáno bylo silné mechanické poškození, jež bylo způsobeno

silným větrem a prudkými srážkami v okrese Louny (Kněžice, 25.7.). První sklizně chmele

začaly na okrese Louny 12.8., vlivem silných lokálních srážek a nárazového větru došlo

k popadání chmelnic na více lokalitách okresu Louny (Ročov, 9.8. – 5 ha, Blšany,

12.8. – 5 ha, Holedeč, 24.8. – 6 ha). Na Žatecku nebylo pro nadbytek úrody či špatný

zdravotní stav sklizeno cca 10 % z celkových výměr chmelnic. Ve středočeské oblasti bylo na

Rakovnicku zavedeno přibližně 1400 ha chmelnic z celkem 1750 ha plodných chmelnic.

Z tohoto množství zavedených chmelnic padlo před sklizní celkem 130 ha. Přesto ještě část

sklizňových ploch nebyla sklízena z důvodu vysokého výnosu a kvality chmele. Výnos se

pohyboval okolo 1,5 tuny z hektaru. Sklizeň v oblasti započala 16.8.

V okrese Louny (Blšany, 27.5. a Kněžice, 25.5.) byly poprvé pozorovány výskyty

kadeřavosti chmele (nedostatek Zn v půdě).

V okrese Louny (Kryry, 21.4.) byl pozorován první výskyt klasovitých výhonů

způsobených plísní chmele (Pseudoperonospora humuli), v květnu pak první výskyt jarní

formy v okrese Litoměřice (Brzánky, Siřejovice) a Louny (Staňkovice). Od počátku května

byly v okrese Rakovník (Hořesedly, 6.5.) nalezeny první výhony poškozené. V okrese

Rakovník a Kladno (např. Zlonice, 19.5.) probíhala intenzivní ochrana. Od druhé dekády

června byl v okresu Rakovník (Zlonice, 14.6.) pozorován silný výskyt plísně, a to i přes

opakované ošetření. Na počátku července došlo u silně napadených listů a výhonů v okresu

Kladno (Zlonice, 7.7.) až k jejich odumírání. Od počátku srpna byly v okresu Rakovník

(Pochválov, 9.8.) a Kladno (Zlonice, 16.8.) pozorovány první slabé výskyty v hlávkách.

PŘEHLED VÝSKYTU SLEDOVANÝCH ŠO A PORUCH Chmel

Lokálně byly silně napadeny jednotlivé rostliny v kotevních řadách v okresu Kladno

(Drnek, 18.8.). Plíseň byla rozhodujícím škodlivým organismem chmele v roce 2011.

První výskyt plísně chmele (Pseudoperonospora humuli), klasovitých výhonů, byl

pozorován na nových lokalitách v okresech Litoměřice (Radovesice, 10.5.)

a Louny (Kněžice, 11.5.). Střední napadení, Bylo zjištěno v okrese Louny (Kněžice, 25.5.,

Ročov, 26.5.). Silný výskyt byl pozorován v okresech Louny (Březno u Loun, 10.6., Žatec,

2.6.) a Litoměřice (Vědomice, 22.6.) – stálý infekční tlak v celé oblasti pěstování chmele.

Střední výskyt na listech rostlin chmele byl zjištěn v okrese Litoměřice (Radovesice,

Vědomice, 19.7.). Byly rovněž zaznamenány první slabé výskyty na hlávkách a střední

výskyty na listech v okresech Litoměřice (Radovesice, Vědomice, 1.8.) a Louny (Kněžice,

25.7.) V předsklizňovém období došlo k nárůstu silných výskytů na chmelových hlávkách

v okrese Louny (Deštice, 17.8., Kněžice, 16.8. a Ročov, 17.8.). Silné výskyty na listech

i hlávkách byly pozorovány převážně u rostlin pocházejících z meristémových kultur.

V okresech Česká Lípa a Litoměřice byly dosud pozorovány nejvýše střední výskyty na

listech a slabé výskyty na hlávkách.

Střední výskyt svilušky chmelové (Tetranychus urticae) byl pozorován v okrese

Litoměřice (Vědomice, 22.6.), Louny (Kněžice, 14.6., Ročov, 20.6.). Silný výskyt byl

pozorován v okrese Louny (Kněžice, 4.7. a Ročov, 30.6.). Počáteční rychlý vývoj a zvýšené

výskyty zbrzdil v pozdějším období méně vhodný průběh počasí. Na většině lokalit

nezpůsobily svilušky v roce 2011 větší problémy. Výskyty dosahovaly pouze slabých hodnot.

První výskyt okřídlených dospělců mšice chmelové (Phorodon humuli) byl pozorován

v okrese Česká Lípa (Blíževedly, 19.5.) a v okrese Litoměřice (Vědomice, 17.5., Siřejovice

a Soběnice, 19.5.), na konci května též v okrese Rakovník a Kladno (Chrášťany, 23.5.,

Drnek, Zlonice, 27.5.) V období 23.5. – 29.5. probíhal silný až masový nálet na mnoha

lokalitách oblasti. Nález výskytu nymf první neokřídlené generace byl zaznamenán v okresech

Louny (Blšany, Očihov, 27.5.) a Litoměřice (Radovesice, 23.5. a Vědomice, 25.5.), byla

zasažena všechna patra chmelových rév včetně vegetačního vrcholu. Rok 2011 byl atypický,

neboť tento výskyt byl zaznamenán o cca 10–14 dní dříve oproti normálu. V první dekádě

června došlo k slabému plošnému šíření v porostech. Střední výskyt na hlávkách byl

pozorován pouze v okrese Kladno (Drnek, 11.8.), slabé napadení mšicí bylo pozorováno

všeobecně v okrese Rakovník. Silný výskyt byl zjištěnv okrese Louny (Žatec a Ročov, 2.6.) –

pokračují nálety v celé oblasti pěstování chmele a střední výskyt byl pozorován v okrese

Louny (Březno u Loun a Ročov, 10.6.).

První výskyt květilky řepné (Pegomyia hyoscyami) pozorován v okrese Litoměřice

(Bohušovice n. O., Mlékojedy).

V okrese Louny (Očihov, 27.5.) bylo, v rámci slabého výskytu, pozorováno poškození

vegetačních vrcholů chmelových rév sáním klopušek (Miridae), na což rostliny reagovaly

abnormálním větvením.

Od poloviny dubna byly v okresu Rakovník (Kroučová, 20.4.) pozorovány slabé

výskyty a požerky dřepčíka chmelového (Psylliodes attenuata). Střední výskyty byly

pozorovány v okrese Rakovník (Bor, 6.5.). Ostatní zjištěné výskyty byly slabé. Docházelo

k jeho postupnému šíření do okolních chmelnic. Všeobecně silné výskyty byly pozorovány

v celém okrese Litoměřice, střední výskyty byly zaznamenány v okrese Louny (Kryry,

Kněžice).

První slabý výskyt lalokonosce libečkového (Otiorhynchus ligustici) byl pozorován

v okresech Litoměřice (Polepy, Vědomce, 20.4.) a Česká Lípa (Blíževedly, 21.4.), střední

výskyt byl zaznamenán v okrese Litoměřice (Vědomice) a Louny (Kněžice). Slabé výskyty

byly lokálně pozorovány v okrese Rakovník (Rakovník, Bor).

PŘEHLED VÝSKYTU SLEDOVANÝCH ŠO A PORUCH TTP + Kmín

PASTVINY, LOUKY, TTP

Střední až silný výskyt hraboše polního (Microtus arvalis) byl zjištěn v jarním období

v okresech celé ČR. Některé podniky z okresů Jičín, Svitavy a Ústí nad Orlicí přikročily k

aplikaci rodenticidů. Při podzimních odpočtech byly zaznamenány převážně střední výskyty,

lokálně pak silné v okresech Jičín a Náchod.

V jarním a podzimním období byl v porovnání s předcházejícími roky ve zvýšené míře

pozorován i výskyt krtka obecného (Talpa europae) a to i na okrajích sousedních polí.

S nastupujícím jarem byly z okresu Trutnov hlášeny výrazné škody způsobené rytím

prasete divokého (Sus scrofa) při hledání potravy.

JETEL LUČNÍ

V okrese Jeseník (Javorník–město) byl zaznamenán silný výskyt padlí jetele (Erisyphe

trifolii).

První výskyt kyjatky hrachové (Acyrthosiphon pisum) byl zjištěn v okrese Znojmo,

další výskyt v okrese Uherské Hradiště.

První výskyt třásnokřídlých (Thysanoptera) na listech byl zaznamenán v okrese

Uherské Hradiště (Lhotka, 2.5.).

Lokálně střední výskyt bejlomorky vojtěškové (Dasineura medicaginis) byl

zaznamenán v období 20.6.–26.6. v okrese Břeclav (Martinice, Velké Hostěrádky).

První výskyt larev plodomorky vojtěškové (Contarinia medicaginis) v květech

přeměněných v hálky byl objeven na okrese Znojmo (Miroslav, 11.7.).

První výskyt imag obaleče vojtěškového (Cydia medicaginis) ve feromonovém lapáku

byl zaznamenán v okrese Břeclav (Horní Bojanovice, 23.6.).

První výskyt listopase (Sitona spp.) byl zjištěn v semenářském porostu v okrese

Uherské Hradiště (Uherský Ostroh, 19.4.).

V okrese Svitavy byly porosty po zimě místy ve velmi špatném stavu a současně zde

byly střední až silné výskyty hraboše polního (Microtus arvalis), v ojedinělých případech

došlo k zaorávkám. Silné poškození bylo evidováno také v okresech Beroun, Bruntál,

Domažlice, Jeseník, Kladno, Mladá Boleslav, Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk a

v celém Jihomoravském kraji.

V okrese Domažlice a Prostějov zjistili silné výskyty křečka polního (Cricetus

cricetus).

KMÍN KOŘENNÝ

První výskyt larev plochušky kmínové (Despertasia nervosa) v květech byl hlášen

v období 9.–15.5. z okresu Chrudim (Svídnice). V následujících týdnech i z okresů Náchod

(České Meziříčí) a Žďár nad Sázavou (Stržanov).

V období 16.–22.5. byla v okrese Náchod (České Meziříčí) pozorována přítomnost

vlnovníka kmínového (Aceria carvi). K poškození porostu kmínu krupobitím došlo v okrese Havlíčkův Brod (Krucemburk)

v období 30.5.–5.6.

PŘEHLED VÝSKYTU SLEDOVANÝCH ŠO A PORUCH Zelenina

ZELENINA

BRUKVOVITÁ ZELENINA

ZELÍ

V období 2.5–8.5. došlo k poškození, zejména košťálové zeleniny, přízemními jarními

mrazy. V období 2.5.–8.5. bylo pozorováno poškození mrazem v okrese Litoměřice, a to

především u výsadby celeru, košťálové zeleniny a póru.

První výskyt alternariové skvrnitosti brukvovitých (Alternaria brassicae) na čepelích

starších listů byl zjištěn 9.8. v okrese Uherské Hradiště (Ostrožská Nová Ves).

První výskyt fomové hniloby brukvovitých (Leptosphaeria maculans) na kořenovém

krčku byl objeven 9.8. v okrese Uherské Hradiště (Ostrožská Nová Ves).

První výskyt plísně brukvovitých (Peronospora parasitica) na hlávkách byl

zaznamenán 9.8. v okresech Uherské Hradiště (Ostrožská Nová Ves) a Ústí n. Labem

(Svádov, 10.8.). Střední výskyt byl pozorován v okrese Semily (Vysoké nad Jizerou, Tříč,

Sklenařice), kde se jedná o vyšší polohy v okresu s tradičním pěstováním Vysockého zelí. Při

průzkumu v době sklizně (na Děčínsku 30.9.) byl na rostlinách zjištěn její silný výskyt, stejně

jako v okresech Litoměřice (Libotenice, Trávčice) a Ústí n. Labem (Svádov, 16.9.).

První výskyt kolonií mšice zelné (Brevicoryne brassicae) na listech byl zjištěn 20.6.

v okrese Znojmo (Hrádek), 22.6. v okrese Uherské Hradiště (Ostrožská Nová Ves),

Litoměřice (Trávčice, 17.6.) a Ústí n. Labem (Svádov, 16.6.).

První výskyt larev molice vlaštovičníkové (Aleyrodes proletella) na listech byl

zaznamenán 22.6. v okrese Uherské Hradiště (Ostrožská Nová Ves). V období 6.–12.6. byl

pozorován lokálně silný výskyt imag v okrese Břeclav (Hrušky, Kostice). V období 11.–24.7.

byly objeveny ohniskově silně poškozené listy v okrese Uherské Hradiště (Ostrožská Nová

Ves).

Výskyt housenek běláska zelného (Pieris brassicae) byl pozorován v okrese Semily

(Kvítkovice, 9.8.) na neošetřovaných zahrádkách. Koncem července byla v porostech ohniska

se silným výskytem různých instarů housenek v okrese Frýdek –Místek (Pazderna).

První výskyt housenek běláska řepového (Pieris rapae) v mladých hlávkách byl

sledován 13.7. v okrese Uherské Hradiště (Ostrožská Nová Ves).

První výskyt molice vlaštovičníkové (Aleyrodes proletella) v plodině byl pozorován

v okrese Litoměřice, (Trávčice, 22.6.). Při průzkumu na Děčínsku v době sklizně (kolem

30.9.) byl na rostlinách zjištěn silný výskyt.

Zjištěn byl střední výskyt třásněnky zahradní (Thrips tabaci) v okrese Litoměřice

(Trávčice, 19.7.).

Výskyt housenek můry zelné (Mamestra brassicae) byl pozorován v okrese Ústí n.

Labem (Svádov, 12.7.).

Slabý výskyt dřepčíků (Phyllotreta) byl pozorován v okrese Ústí n. Labem (Svádov,

1.6.). Na Děčínsku, při průzkumu v době sklizně (30.9.), bylo na rostlinách zjištěno silné

poškození rostlin tímto škodlivým organizmem.

V okrese Litoměřice (Trávčice, 22.6.) bylo zaznamenáno silné zaplevelení širokou

škálou plevelných rostlin. Deštivé počasí v červenci přerušilo kultivační práce, a tak některé

porosty byly silně zapleveleny zejména heřmánkovcem přímořským (Tripleurospermum

maritimum), hluchavkou nachovou (Lamium purpureum), rdesny (Polygonum spp.),

šťovíky (Rumex spp.) a violkou rolní (Viola arvensis) (Pazderna v okrese Frýdek–Místek).


48

KAPUSTA HLÁVKOVÁ

V průběhu října byl zaznamenán ohniskový silný výskyt imag a larev molice

vlaštovičníkové (Aleyrodes proletella) na listech v okrese Uherské Hradiště (Ostrožská Nová

Ves).

KEDLUBEN

První výskyt imag mšice zelné (Brevicoryne brassicae) na listech byl objeven 14.6.

v okrese Uherské Hradiště (Ostrožská Nová Ves).

První výskyt imag molice vlaštovičníkové (Aleyrodes proletella) na listech byl

pozorován 14.6. v okrese Uherské Hradiště (Ostrožská Nová Ves) a 13.6. na okrese Znojmo

(Hrádek).

První výskyt dospělců a vajíček běláska řepového (Pieris rapae) byl zjištěn na listech

14.6. v okrese Uherské Hradiště (Ostrožská Nová Ves).

CIBULOVINY

CIBULE

První výskyt plísně cibule (Peronospora destructor) byl zjištěn v období 27.6.–10.7.

na zahrádkách v Hradci Králové, dále v okresech Břeclav (Velké Pavlovice, 8.7.), Uherské

Hradiště (Ostrožská Nová Ves, 7.7.) a v okrese Znojmo (Hrádek, 4.7.). Střední až silný

výskyt zaznamenali v okrese Přerov (Luková) 27.6.–10.7. a v okrese Litoměřice (Dolánky,

6.6.– 12.6.).

Květilka cibulová (Delia antiqua) byla rozpoznána v okrese Louny (Žatec, 17.6.)

u drobných pěstitelů.

ČESNEK KUCHYŇSKÝ

V období 4.4.–17.4. bylo zjištěno v okrese Břeclav (Kašnice) podezření na virovou

žlutou zakrslost česnekovitých (Onion yellow dwarf virus, OYDV).

První výskyt larev třásněnky zahradní (Thrips tabaci) na listech byl objeven 15.4.

v okrese Břeclav (Kašnice). Plošný silný výskyt byl sledován 13.7. v okrese Uherské Hradiště

(Ostrožská Nová Ves).

PÓR ZAHRADNÍ

Střední výskyt plísně cibule (Peronospora destructor) a první výskyty vrtalky

pórové (Napomyza gymnostoma) byl na póru pozorován v okrese Litoměřice (Libotenice,

10.8.).

PLODOVÁ ZELENINA

RAJČE JEDLÉ

První výskyty plísně rajčete (Phytophtora infestans) na listech rajčete byly zjištěny

v okresech Olomouc (Náměšť na Hané, 26.6.) a Přerov (Penčice, 8.7.). Výskyty na listech,

stoncích a plodech rajčete byly v srpnu u drobných pěstitelů na řadě lokalit prakticky ve


49

všech okresech silné, střední výskyt pak u drobných pěstitelů na okresech Děčín, Litoměřice

(Libotenice, Trávčice), Teplice a Ústí n. Labem a od 25.7. na Rokycansku.

PAPRIKA ROČNÍ

Během září byl objeven a laboratorně potvrzen Cucumber mosaic virus na paprice

(CMV) na okrese Znojmo (Bohutice) a na okrese Břeclav Potato virus Y (Drnholec, 15.8.).

OKURKA SETÁ

V období 13.–19.6. byly sledovány první příznaky bakteriální skvrnitosti okurky

(Pseudomonas syringae pv. lachrymans) ve střední intenzitě výskytu na okrese Břeclav

(Rakvice, Lanžhot).

První výskyt antraknózy okurek (Colletotrichim legenarium) byl zaznamenán

v období 13.–19.6. v okrese Hradec Králové (Všestary).

První výskyt plísně okurky (Pseudoperonospora cubensis) zaznamenali 15.7.

v okrese Olomouc (Holice) a v okrese Břeclav (Němčičky, 29.7.). U drobných pěstitelů

v okresech Přerov (Osek nad Bečvou, Týn nad Bečvou) a Šumperk (Mohelnice, Šumperk)

byly v průběhu srpna zjišťovány až silné výskyty. Střední výskyt byl pozorován v okrese

Litoměřice (Lounky, Libotenice, 19.7.). V období 25.7.–7.8. byl pozorován ohniskový střední

výskyt v okrese Břeclav (Lanžhot) a v okrese Uherské Hradiště (Ostrožská Nová Ves).

Dne 19.7. byl zjištěn první výskyt padlí okurky (Erysiphe cichoracearum

a Sphaerotheca fuliginea) v okrese Litoměřice (Lounky a Libotenice). V období 25.7.–7. 8.

již byly silné výskyty tohoto patogenu zaznamenány na neošetřovaných plochách v celé

severočeské oblasti. V okrese Náchod bylo v období 27.6.–10.7. zjištěno střední napadení

rostlin padlím (Erysiphales spp.) .

Za zmínku stojí i silný výskyt svilušky chmelové (Tetranychus urticae) v okresech

Litoměřice (Lounky, Libotenice, 19.7.) a Pardubice (Dědek, 13.–19.6.) První a zároveň silný

výskyt byl zjištěn na listech 19.7. na okrese Břeclav (Němčičky) a 11.7. na okrese Znojmo

(Bohutice).

MIŘÍKOVITÁ ZELENINA

CELER

První výskyt septoriové skvrnitosti celeru (Septoria apiicola) byl pozorován v okrese

Litoměřice (Libotenice, 19. 7., 27. 7. a 23. 8.).

TYKVOVITÁ ZELENINA

TYKEV OBECNÁ

První výskyt laboratorně neověřených příznaků virové žluté mozaiky cukety

(Zucchini yellow mosaic virus, ZYMV) byl zaznamenán 3.6. v okrese Znojmo (Hrádek).

Další, laboratorně potvrzený, výskyt byl zjištěn v okrese Břeclav (Lednice, 15.8.).

První výskyt padlí dýňovitých (Erysiphe cichoracearum) na listech byl objeven na

okrese Znojmo (Hrádek, 29.7.). V období 25.7.–7.8. byl pozorován ohniskový střední výskyt

na okresech Břeclav (Boleradice, Kobylí) a Uherské Hradiště (Babice). V období 8.8.–28.8.

byly sledovány v rámci oblasti plošné střední až silné výskyty na listech.

PŘEHLED VÝSKYTU SLEDOVANÝCH ŠO A PORUCH Ovocné dřeviny

OVOCNÉ DŘEVINY

Na většině území ČR došlo k významnému (50% až 100%) poškození květů jabloní

mrazem dne 18.5. a následně k vysokému opadu květů, rovněž v okrese Kolín v sadech

Tuchoraz (Přistoupim) bylo v sadu jabloní o výměře 65 ha u odrůdy Idared pozorováno 100%

poškození plodů. V dalších sadech bylo očekáváno lokální poškození, především v níže

položených místech v mrazových kotlinách. Slabší poškození se neprojevilo bezprostředně po

mrazu, ale po různě dlouhé době došlo k poruchám růstu a následně k deformaci plodů, nebo

dokonce k propadu mrazem poškozených plodů. Sklizené plody tak ztratily na kvalitě a

mohly tedy být dodávány pouze k průmyslovému zpracování. Takové poškození plodů bylo

průběžně pozorováno na více lokalitách, například v oblasti působnosti OBO Plzeň a Louny

např. v okrese Litoměřice (Roudnice n. Labem, Soběnice, Klapý), dále v okresech Česká

Lípa, (Pavlovice), Semily (Žernov), Jeseník (Bílý Potok). Výše položené sady neutrpěly takto

silné poškození. Na Mělnicku (Daminěves) zjištěno 70% poškození plodů.Lokální krupobití

na začátku května v okrese Znojmo (Těšetice, 3.5.) poškodilo malé vyvíjející se plody slivoní

a jabloní. Lokální krupobití v létě v okrese Žatec (Libočany 24.8.) zničilo celou úrodu již

dozrávajících plodů.

JABLOŇ

Jednotlivé výskyty virové mozaiky jabloně (Apple mosaic virus) na listech byly

pozorovány začátkem června v lokalitě Dobrá Voda na Jičínsku, rovněž v intenzivních sadech

okrese Kladno (Slaný, 20.6.) byl laboratorně potvrzen výskyt choroby.

Výskyt bakteriální spály jabloně (Erwinia amylovora) byl laboratorně potvrzen dne

3.8. v okrese Brno –venkov (Žabčice).

První primární infekce padlí jabloně (Podosphaera leucotrichs) na letorostech byly

zjištěny na okrese Znojmo (Hrádek, 7.4.), Uherské Hradiště (Nedakonice, Buchlovice, 19.4.).

Již od poloviny dubna byly na sledovaných lokalitách i v intenzivních sadech v okrese

Kladno (Slaný, 14.4.) plošně pozorovány první příznaky napadení na rozvíjejících růžicích.

Po napadení zůstaly lokálně květní a listové růžice uzavřené a zdeformované. Ohniskově

střední výskyt na listech i květních růžicích byl pozorován v okrese Uherské Hradiště

(Nedakonice, 27.4.). Střední výskyty byly zaznamenány již koncem dubna na zahrádkách

v Hradci Králové a v sadech, především na odrůdě Idared. První výskyt na listech jabloní

slabé intenzity byl dále zjištěn v okresech Liberec (Pěnčín, Svijanský Újezd, 26.4.) a

Litoměřice (Klapý), dne 4.5. v sadu v okrese Plzeň-jih (Nebílovy) a krátce poté byla tato

choroba pozorována 11.5. v sadu Velké Dvorce na Tachovsku. Lokálně střední až silné

výskyty na letorostech byly zjištěny v okrese Znojmo (Hrádek, Těšetice, 5.5.) a především

v zahradách a extenzivních výsadbách na okrese Břeclav byly objeveny střední až lokálně

silné výskyty (Kobylí, Němčičky, Boleradice 11.5.). V druhé dekádě května byl zjištěn

jediný silný výskyt v oblasti v ovocném sadu v okrese Praha-východ (Větrušice 10.5.). Při

dalším průběžném pozorování v oblasti výskyt choroby dosahoval pouze slabých hodnot.

První výskyty choroby byly pozorovány dále v okresech Děčín (Malšovice, 24.5.) a Česká

Lípa (Pavlovice, 16.6.). Výskyty v sadech byly postupně hlášeny v druhé polovině května z

okresů Jičín (Lužany), Ústí nad Orlicí a Svitavy. Intenzita napadení závisela především

neodrůdové skladbě. Slabý výskyt byl pozorován u drobných pěstitelů na ploše celého okresu

Tábor v poslední dekádě května. První slabý výskyt byl zjištěn 1.7. v okresech Rokycany

(Němčovice), Tachov (Velké Dvorce, 14.7.) a Plzeň-jih (Nebílovy, 1.7.). Střední výskyt byl

zaznamenán v okrese Liberec (Svijanský Újezd, 30.5.), Litoměřice (Dolní Nezly, 2.6.) a

Louny (Židovice, 7.7.). Silný výskyt tohoto patogenu byl pozorován v okrese Litoměřice

(Soběnice, 15.6.). Infekce přetrvávala na náchylných odrůdách prakticky po celou vegetaci


51

v okresech Olomouc (Vilémov u Litovle), Prostějov (Dětkovice), Přerov (Penčice) a Šumperk

(Šumperk), v okrese Jeseník (Javorník-Město) byl výskyt hodnocený jako lokálně silný.

Na lokalitě v k.ú. Nosislav, kde byl umístěn lapač askospor strupovitosti jabloně

(Venturia inaequalis) bylo zjištěno první uvolnění askospor dne 24.4., po dešťových

srážkách. V lokalitě Brno-Starý Lískovec bylo zjištěno první uvolnění spor v termínu 24.4.–

26.4., a to ve střední intenzitě. První výskyty příznaků infekce na listech byly objeveny

v květnu v okresech Uherské Hradiště (Nedakonice, 9.5.), Břeclav (Němčičky, Kobylí, 11.5.,

Velké Němčice, 18.5., Zlín (Žlutava, 24.5.), Louny a dále pak okresech Děčín (Malšovice a

Děčín-Libverda, 24.5.), Liberec (Svijanský Újezd, 24.5.), Louny a dále pak v okresech Děčín

(Malšovice a Děčín-Libverda, 24.5.) a Liberec (Svijanský Újezd, 24.5.). Na přelomu května

a června byly zjištěny první slabé výskyty v okresech Mladá Boleslav (Březinka pod

Bezdězem, 26.5.), Kladno (Vinařice, Kačice, 31.5.), Kolín (Český Brod, 13.6.), v období 6.6.–

12.6. v okresech Litoměřice (Dobříň, 6.6.), Pardubice (Svinčany), Ústí nad Orlicí (Koldín) a

Hradec Králové (Předměřice). V následujícím období 13.6.–19.6. došlo k nárůstu výskytů a

choroba byla pozorována i v okresech Kutná Hora (Kaňk, Kutná Hora, 13.6.), Příbram

(Vysoká Pec, 17.6.), Svitavy a Žďár nad Sázavou. V závěru června byly první výskyt

zaznamenány v okresech Beroun (Stašov, 24.6.) a Břeclav (Mikulov, 27.6.). Příznivé

podmínky k šíření infekce nastaly po pravidelných srážkách v průběhu července. V okrese

Rokycany byly první příznaky choroby zjištěny až v prvním červencovém týdnu (k.ú.

Němčovice, 1.7.), poté byly ve třetím červencovém týdnu pozorovány první výskyty choroby

v okrese Plzeň- jih (Nebílovy) a 14.7. v okrese Tachov (Velké Dvorce). Lokálně střední

výskyt na listech byl zjištěn v okrese Břeclav (Velké Bílovice, 2.6.), Uherské Hradiště

(Nedakonice, 14.6.), Znojmo (Těšetice, 31.8.). Střední výskyt choroby na listech byl

zaznamenán v okrese Liberec (Svijanský Újezd, 30.5.), Litoměřice (Dobříň, 18.7.) a Louny

(Židovice, 21.7.). Střední výskyty byly rovněž zaznamenány na mnoha lokalitách v okresech

Jeseník (Javorník-Město), Karviná (Nový Bohumín), Přerov (Penčice, Podhoří, Veselíčko) a

Šumperk (Klopina, Mohelnice). Celoplošný střední až silný výskyt byl shledán v extenzivních

sadech u malopěstitelů v okresech Liberec (Andělka, 29.7., Lažany, 3.8., Stráž n. Nisou, 1.8.

Předlánce, 29.7.) a na mnoha místech okresu Litoměřice i celé oblasti. Silné výskyty byly

hlášeny z okresů Olomouc (Vilémov) a Přerov (Radkovy). První výskyty strupovitosti na

plodech byly zjištěny počátkem června v okresech Uherské Hradiště (Nedakonice, 6.6.), Zlín

(Žlutava, 6.6.) a Břeclav (Němčičky, Moravský Žižkov, 9.6.) a počátkem července v okrese

Litoměřice (Dobříň, 8.7.). Střední až silný výskyt plodech byl pozorován v okrese Děčín

(Děčín – Libverda, 13.9. a Malšovice, 14.9.).

Koncem května byly především v neošetřených sadech, zahrádkách a výsadbách

silničních stromořadí v okresech Hradec Králové, Pardubice a Jičín (Kdanice) pozorovány

lokálně silné výskyty moniliové spály jabloně (Monilinia laxa).

První výskyty moniliniové hniloby jablek (Monilinia fructigena) na plodech byly

zjištěny koncem června v okresech Příbram (Vysoká Pec, 26.6.) a Uherské Hradiště

(Zlechov, 29.6.), od konce července byly zaznamenány střední výskyty v okresech Olomouc

(Náměšť na Hané, Tršice) a silné výskyty v okresech Jeseník (Javorník-Město) a Opava

(Vršovice), v srpnu byly zaznamenány první slabé výskyty v okrese Plzeň-jih (2.8.,

Nebílovy), v září byly slabé výskyty pozorovány na Tachovsku (14.9., Velké Dvorce) a

střední výskyty v okrese Děčín (13.9., Děčín – Libverda a 14.9., Malšovice).

V okrese Beroun (Stašov, Vráž, Králův Dvůr, 10.6.) byly pozorovány slabé výskyty

sazovitostí jablek (Gleodes pomigena), ojediněle i střední výskyty choroby byly zjištěny v

neudržovaných a hustých výsadbách.

Při předjarních kontrolách přezimujících stadií škůdců byly zjištěny v sadech,

soukromých zahrádkách a na silničních stromořadích v okresech Jičín a Pardubice, Jindřichův

Hradec (Studnice u Lodhéřova), Pelhřimov (Pelhřimov), Prachatice (Vodice u Lhenic),Tábor


52

(Měšice u Tábora), Liberec (Svijanský Újezd), dále na Plzeňsku a ve středních Čechách pouze

nízké počty vajíček svilušky ovocné (Panonychus ulmi). Střední výskyty vajíček byly

pozorovány pouze v okresech Břeclav (Velké Bílovice, Strachotín) a Přerov (Bohuslávky,

Veselíčko). Na přelomu března a dubna bylo pozorováno líhnutí nymf na severní Moravě,

začátkem dubna v okresech Náchod (Synkov), Děčín a Litoměřice. Lokálně střední výskyt

svilušek na listech byl zjištěn na okresech Uherské Hradiště (Nedakonice, 27.4.) a Břeclav

(Němčičky, 28.4.), od poloviny června byl zaznamenán střední výskyt svilušek (Panonychus

ulmi, Tetranychus telarius, Bryobia rubrioculus) v okrese Karviná (Nový Bohumín) a

v srpnu v okrese Tachov (Velké Dvorce, 25.8.). Ohniskové silné výskyty byly zaznamenány

v okresech Hradec Králové (Předměřice, Smiřice, Lhota pod Libčany), Chrudim (Medlešice),

Uherské Hradiště (Nedakonice, 14.7.) a na stromořadích v okrese Jeseník (Vlčice). Během

září bylo v sadech Svinčany (okres Pardubice) pozorováno silné poškození listů a jejich

následný předčasný opad způsobený posátím.

Při předjarním průzkumu výskytu přezimujících stádií škůdců byl zjištěn na letorostech

jabloní lokálně střední až silný výskyt štítků s larvami štítenky zhoubné (Quadrospidiotus

perniciosus) v okresech Břeclav (Popice, Velké Bílovice, Mor. Žižkov, Březí), Znojmo

(Hrádek) a Uherské Hradiště (Nedakonice).

Při předjarním průzkumu výskytu přezimujících stádií škůdců (zejména intenzivní sady,

soukromé zahrádky, silniční stromořadí) byly na Plzeňsku a ve středních Čechách zjištěny

pouze slabé výskyty přezimujících stádií štítenky čárkovité (Lepidosaphes ulmi)

Střední výskyty štítků s vajíčky byly zjištěny pouze v okresech Frýdek-Místek (Dobrá),

Jeseník (Česká Ves), Šumperk (Bludov) Uherské Hradiště (Nedakonice) a Břeclav (Velké

Bílovice, Popice).

Počátek rozlézání nymf 1. generace štítenky zhoubné (Quadraspidiotus perniciosus)

byl zjištěn v okrese Uherské Hradiště (Nedakonice) dne 6.6. První výskyt nymf na plodech byl

pozorován v okresech Uherské Hradiště (Nedakonice, 14.6.) a Břeclav (Němčičky, 17.6.,

Brumovice, 20.6.). Silná intenzita náletu samců štítenky do feromonových lapáků a zároveň

vrchol letové aktivity 2. generace byl zaznamenán na okrese Břeclav (Velké Němčice, 4.8.).

Slabý výskyt dospělců na plodech byl pozorován v okrese Znojmo (Stošíkovice, 29.8.).

Lokálně silný výskyt druhé generace na plodech byl zaznamenán začátkem srpna v okrese

Břeclav (Moravský Žižkov, 6.8.).

První výskyt vlnovníka jabloňového (Aculus schlechtendali) na listech byl zjištěn v

okrese Uherské Hradiště (Nedakonice) dne 19.4. Slabý výskyt škůdce byl zjištěn v jižní části

okresu Liberec (Pěnčín, Svijanský Újezd, 2.5.).

Ojedinělý silný výskyt mšic (Aphididae) byl zaznamenán v okrese Olomouc (Vilémov)

již v polovině dubna. V období 23.5. až 30.5. byl v jižní části okrese Liberec a v okrese

Litoměřice (Dobříň) zjištěn střední výskyt všech druhů mšic vyskytujících se na jabloních,

později i v okrese Frýdek-Místek (Palkovice) a na mnoha lokalitách v okresech Jeseník

(Javorník–Město), Karviná (Nový Bohumín), Olomouc (Olomouc, Náměšť na Hané,

Unčovice), Prostějov (Dětkovice), Přerov (Veselíčko) a Šumperk (Mohelnice). V období

20.6.–26.6. byl pozorován celoplošný střední až silný výskyt mšic v extenzivních sadech a

v zahradách drobných pěstitelů v okresech Liberec a Jablonec. Výskyty začaly slábnout až

v červenci s nástupem deštivého počasí.

Na sledovaných lokalitách (zejména intenzivní sady, soukromé zahrádky, silniční

stromořadí a rozptýlená zeleň) na Plzeňsku, na území středních Čech, dále v okresech

Prachatice (Vodice u Lhenic), Tábor (Měšice u Tábora), Pelhřimov (Pelhřimov) a Jindřichův

Hradec (Studnice u Lodhéřova) byly při kontrolách přezimujících stádií v období vegetačního

klidu zjištěny pouze slabé výskyty vajíček mšice jabloňové (Aphis pomi). Lokálně silný

výskyt vajíček byl zaznamenán v okrese Znojmo (Hrádek). První výskyt vylíhlých nymf byl

zjištěn již koncem března v okresech Znojmo (Hrádek, 28.3.), Litoměřice (Dobříň, 31.3.).


53

V období 4.4.–17.4. začalo obecně líhnutí mšic ze zimních vajíček, první výskyt nymf na

pupenech byl zjištěn v okrese Uherské Hradiště (Zlechov, 7.4.) a Břeclav (Velké Němčice,

11.4.), koncem dubna v okrese Tábor (Měšice u Tábora, 28.4.). Počátkem května byl

pozorován výskyt v jižní části okrese Liberec (Pěnčín, Svijanský Újezd, 2.5.), následně

v okresech Louny, Děčín (Březiny u Děčína, 6.5.), Plzeň-jih (Nebílovy, 10.5.) a později

Tachov (Velké Dvorce, 19.5.). Střední výskyty kolonií mšice jabloňové na letorostech byly

zjištěny na počátku dubna v okrese Kutná Hora (Tuchoraz), začátkem května v okresech

Náchod (Velká Ves), Znojmo (Hrádek), Břeclav (Velké Bílovice, Němčičky) a Uherské

Hradiště (Zlechov), později v okrese Plzeň-jih (Nebílovy, 18.5.), Beroun (Stašov, Otmíče,

27.5.) a počátkem června v okrese Jičín (Úlibice). Lokálně silný výskyt byl pozorován na

okrese Brno-venkov (Řečkovice, 18.5.).

Slabý výskyt vajíček mšice jitrocelové (Dysaphis plantaginea) byl zaznamenán při

kontrolách přezimujících stádií v období vegetačního klidu v okrese Liberec (Svijanský

Újezd) a Tábor (Měšice u Tábora). První výskyt nymf byl pozorován v okrese Břeclav (Velké

Bílovice) dne 21.4., v období 18.4.–24.4. byl zjištěn střední výskyt mšice v jižní části okrese

Liberec (Pěnčín, Svijanský Újezd, 20.4.).

První výskyt vlnatky krvavé (Eriosoma lanigerum) na letorostech byl zaznamenán na

okrese Znojmo (Hrádek, 2.5.), Uherské Hradiště (Nedakonice, 18.5.), Jihlava (Stonařov,

30.5.) a v období 30.5.-5.6. v okrese Jičín (Úlibice). První slabý výskyt mšice byl zjištěn

v okrese Plzeň-jih (Nebílovy) až dne 12.8. Lokálně střední výskyt nymf byl zaznamenán již

velmi časně na jaře v okrese Znojmo (Stošíkovice) a ve druhé polovině května opět na

dalších lokalitách v okrese Znojmo (Hrádek, Těšetice). Střední výskyt byl zjištěn v okrese

Louny (Židovice, 9.5.) a ohniskový střední výskyt byl zaznamenán v okrese Uherské Hradiště

(Nedakonice, 7.7.). Lokální střední výskyty byly od poloviny června pozorovány také

v okresech Jeseník (Javorník-Město), Olomouc (Vilémov) a Prostějov (Dětkovice). V období

6.6.–12.6. byl pozorován lokálně silný výskyt v okrese Hradec Králové (Malšova Lhota),

silný výskyt byl zjištěn v okrese Louny (Židovice, 16.6.–7.7.).

Při sledování přezimujících škůdců (v intenzivních výsadbách, soukromých zahradách a

na silničních stromořadích) na Plzeňsku a v okresech Jičín, Pardubice, Jindřichův Hradec

(Studnice u Lodhéřova), Prachatice (Vodice u Lhenic), Tábor (Měšice u Tábora) byl zjištěn

pouze slabý výskyt vajíček mery jabloňové (Cacopsylla mali). Střední výskyt byl zjištěn

pouze na jabloních v silničním stromořadí v okrese Cheb, obci Františkovy Lázně (k.ú.

Slatina u Františkových Lázní). První výskyt dospělců mery jabloňové na větvích byl zjištěn

na okrese Uherské Hradiště (Zlechov, 24.3.). Líhnutí mer ze zimních vajíček začalo na

Lounsku v období 4.4.–17.4., následně v okresech Děčín, Litoměřice, Liberec (Pěnčín,

Svijanský Újezd, 20.4.) a Tábor (Měšice u Tábora, 28.4.), na sledovaných lokalitách byly

zjištěny pouze slabé výskyty nymf. Střední výskyty byly zaznamenány pouze v okrese

Olomouc (Kozov).

První výskyt dospělců pilatky jablečné (Hoplocampa testudinea) na lepových deskách

byl zaznamenán v okrese Břeclav (Velké Němčice, 18.4.), Liberec a Litoměřice (Dobříň,

18.4.), Plzeň-jih (Nebílovy, 10.5.). První výskyt vajíček byl zjištěn v okrese Břeclav (Velké

Bílovice) dne 27.4. První housenice v plodech byly pozorovány v okresech Uherské Hradiště

(Zlechov, 2.5.) a Břeclav (Němčičky, 6.5.). První výskyt poškozených plodů housenicemi

pilatky byl zaznamenán na okrese Brno-venkov (Šumice, 19.5.).

V období 4.4.–17.4. se začali ze zimních vajíček líhnout na většině lokalit housenky

obalečů (Torticidae). V okresech Děčín a Litoměřice již byly v tomto období zjištěny první

výskyty housenek. Slabý výskyt housenek byl zaznamenán v okresech Prachatice (Vodice u

Lhenic, 10.3.) a Tábor (Měšice u Tábora, 28.4.).

První úlovky obaleče jabloňového (Argyroploce variegana) ve feromonových lapácích

byly hlášeny již koncem dubna, dne 26.4. z okresu Kutná Hora (Tuchoraz), později v období


54

2.5.–8.5. z okresů Náchod (Velká Ves), Litoměřice (Dobříň, 2.5.), Tábor (Měšice u Tábora,

2.5.) a následující týden z okresů Plzeň-jih (Nebílovy, 10.5.), Hradec Králové a Znojmo

(Citonice, 12.5.), Prachatice (Krtely, 13.5.) a následně z okresu Děčín (Libverda, 17.5.) a

Tábor (Broučkova Lhota, 30.5.). Koncem května byly ve většině okresů východních Čech

zaznamenány střední až silné nálety. První vrchol letové aktivity dospělců se střední

intenzitou náletu do feromonových lapáků byl zaznamenán v okresech Znojmo (Citonice,

23.5.) a Litoměřice (Dobříň, 23.5.). Na většině pozorovacích bodů byly zaznamenány pouze

slabé výskyty, proto nebylo možno určit datum vrcholu letové aktivity a následně bylo

zjištěno pouze slabé poškození plodů tímto škůdcem. Střední výskyty byly pozorovány

v okresech Česká Lípa (Pavlovice), Děčín (Děčín-Libverda), Liberec (Svijanský Újezd),

Tachov (Velké Dvorce), Plzeň-jih (Nebílovy), Rokycany (Němčovice), Beroun (Zadní

Třebaň, Králův Dvůr), Mladá Boleslav (Březinka pod Bezdězem, Týnec u Dobrovice) a

Litoměřice (Dobříň). Silné výskyty byly zjištěny v okresech Česká Lípa (Pavlovice u

Jestřebí), Děčín (Libverda), Liberec (Svijanský Újezd), Litoměřice (Dobříň), Kolín (Český

Brod), Praha-východ (Drasty, Větrušice) a Louny (Židovice). Ukončení letu obaleče

jabloňového bylo postupně zaznamenáno v okrese Tábor (Měšice u Tábora, 25.7., Broučkova

Lhota, 25.8.) a Prachatice (Krtely, 23.8.).

První úlovky dospělců obaleče jablečného (Cydia pomonella) ve feromonových

lapácích byl zjištěny již koncem dubna v okrese Mladá Boleslav (Týnec u Dobrovice, 30.4.),

následně na počátku května, v období 2.5.–8.5., v okresech Znojmo (Citonice, 2.5.), Břeclav

(Velké Bílovice, 2.5.), Uherské Hradiště (Nedakonice, 2.5.), Liberec (Svijanský Újezd, 2.5.),

Brno-venkov (4.5.), Kutná Hora (Kaňk, 4.5.), Prostějov (Dětkovice, 6.5.), Tábor (Měšice u

Tábora, 6.5.), Zlín (Žlutava, 9.5.), Tábor (Broučkova Lhota, 9.5.), Plzeň-jih (Nebílovy, 10.5.),

Praha-východ (Drasty, 10.5.) Prachatice (Krtely, 13.5.) a Vsetín (Vsetín, Valašské Meziříčí,

16.5.). Koncem května byly také zaznamenány první výskyty obalečů v okrese Jičín (Úlibice)

a následně v okrese Chrudim (Podlíšťany), kde byly později zjištěny střední až silné nálety

dospělců do feromonových lapáků. První vrchol letové aktivity dospělců byl zaznamenán v

okrese Znojmo (Hrádek a Citonice, 12.5.-13.5.), Břeclav (Velké Bílovice 23.5., Velké

Němčice, 10.6.), Znojmo (Citonice, 23.5.) a Vsetín (Vsetín, Valašské Meziříčí, 23.5.), Tábor

(Měšice u Tábora, 23.5., Broučkova Lhota, 26.5., Vodice u Lhenic, 9.6.), Prachatice (Krtely,

19.5.), České Budějovice (Hosín, 9.6.). Další letová vlna byla zaznamenána v okrese Tábor

(Měšice u Tábora, 30.6. a Broučkova Lhota, 16.6.). Kladení vajíček bylo postupně

zaznamenáno na dalších lokalitách v okrese Břeclav (Velké Bílovice, 24.5., Moravský

Žižkov, 2.6.). Vrchol letové aktivity dospělců druhé generace s velmi silnou intenzitou byl

zjištěn na okresech Znojmo (Citonice a Hrádek, 11.7. a 29.7.), Uherské Hradiště

(Nedakonice, 11.7., 4.8.), Prachatice (Krtely, 14.7., Vodice u Lhenic, 14.7.), Vsetín (Vsetín,

18.7.), Zlín (Žlutava, 18.7. a 4.8., Valašské Meziříčí, 22.8.), Brno-venkov (Brno-Řečkovice,

18.7.). Výrazné letové vlny zaznamenali v období 15.7.–19.7. v okresech Olomouc (Vilémov)

a Prostějov (Dětkovice), později v okresech Znojmo (Hrádek, 14.8. a Citonice, 15.8.) a Nový

Jičín (Příbor, 23.8.). Střední výskyt obalečů byl pozorován v okresech Děčín (Březiny u

Děčína), Zlín (Žlutava), Brno-venkov (Řečkovice), Litoměřice (Dobříň), Frýdek-Místek

(Rychaltice), Přerov (Tučín), Prostějov (Dětkovice), Nový Jičín (Příbor, Štramberk),

Olomouc (Vilémov), Tachov (Velké Dvorce), Plzeň-jih (Nebílovy), Rokycany (Němčovice),

Kutná Hora (Kaňk, Kutná Hora), Praha-východ (Drasty), Beroun (Stašov, Králův Dvůr, Zadní

Třebaň), Kladno (Slaný), Mladá Boleslav (Březinka pod Bezdězem), Kolín (Český Brod),

Prachatice (Krtely, Vodice u Lhenic) a Znojmo (Citonice, Hrádek). Silný výskyt byl

pozorován v okresech Zlín (Žlutava, 19.5.), Vsetín (Vsetín, Valašské Meziříčí), Děčín

(Děčín–Libverda), Liberec (Svijanský Újezd), Litoměřice (Dobříň), Louny (Židovice), Česká

Lípa (Pavlovice u Jestřebí), Tachov (Velké Dvorce), Kutná Hora (Kaňk, Kutná Hora), Beroun

(Zadní Třebaň), Kolín (Český Brod), Mladá Boleslav (Březinka pod Bezdězem, Týnec u


55

Dobrovice), Praha-východ (Drasty) a Znojmo (Citonice), Tábor (Měšice u Tábora, Broučkova

Lhota, Vodice u Lhebnic), Prachatice (Krtely), České Budějovice (Hosín). Silné poškození

plodů bylo pozorováno v okrese Děčín (Děčín-Libverda, 13.9. a Malšovice, 14.9.). Na

Plzeňsku bylo zaznamenáno pouze slabé poškození plodů tímto škůdcem. Ukončení letové

aktivity obaleče jablečného bylo pozorováno postupně v okresech Tábor (Měšice u Tábora,

21.7., Broučkova Lhota, 25.8.), Prachatice (Vodice u Lhenic, 16.8., Krtely, 23.8.), Opava

(23.8.) a České Budějovice (Hosín, 19.9.).

První úlovky imag obaleče zimolezového (Adoxophyes orana) ve feromonových

lapácích byly pozorovány již koncem dubna, dne 26.4. v okrese Kutná Hora (Tuchoraz) a dále

od počátku května v okresech Náchod (Velká Ves), Plzeň-jih (Nebílovy, 4.5.), následně

v okresech Kolín (Český Brod, 9.5.), Mladá Boleslav (Březinka pod Bezdězem, 12.5.),

Znojmo (Hrádek, 13.5.), Litoměřice (Dobříň, 16.5.), Tachov (Velké Dvorce, 16.5.), Břeclav

(Velké Němčice, 19.5.), Děčín (Děčín-Libverda, 24.5.) Rokycany (Němčovice, 24.5.), Zlín

(Žlutava, 30.5.), Praha-východ (Drasty, 31.5.) a Beroun (Králův Dvůr, 2.6.). Střední výskyty

byly pozorovány v okresech Liberec (Svijanský Újezd), Louny (Židovice u Hnojnice),

Olomouc (Vilémov, Náměšť na Hané), Liberec (Svijanský Újezd) a dále v okresech Jeseník

(Javorník-Město) a Karviná (Nový Bohumín). Silný výskyt škůdce byl zaznamenán

v okresech Litoměřice (Dobříň, 30.5.) a Liberec (Svijanský Újezd, 6.6.). Silný nálet samců

druhé generace do feromonových lapáků byl zaznamenán 4.8. v okrese Karviná (Nový

Bohumín).

První úlovky imag obaleče pupenového (Spilonota ocellana) ve feromonových

lapácích byly hlášeny koncem května z okresů Náchod a Pardubice.

První výskyt housenek obalečů slupkových a pupenových (Tortricidae) byl zjištěn v

okresech Znojmo (Těšetice, 6.4.) a Břeclav (Velké Němčice, Němčičky, 11.4.). Intenzita

náletu jednotlivých sledovaných druhů obalečů byla během sezóny velmi rozdílná.

První výskyt samců obaleče zahradního (Archips podanus) ve feromonových lapácích

byl zjištěn počátkem května v okrese Tábor (Měšice u Tábora, 2.5.), Znojmo (Citonice, 9.5.)

a Prachatice (Krtely, 13.5.). Během celé sezóny byly zaznamenávány pouze slabé výskyty.

Ukončení letu nastalo 16.8. v okrese Tábor (Měšice u Tábora) a 13.9. v okrese Prachatice

(Krtely).

První výskyt samců obaleče růžového (Archips rosana) ve feromonových lapácích byl

zjištěn v okrese Tábor (Měšice u Tábora, 2.5.) a Prachatice (Krtely, 13.5.). V průběhu

monitorování tohoto škůdce byly zaznamenány pouze slabé výskyty. Ukončení letu bylo

zaznamenáno 18.7. v okrese Tábor (Měšice u Tábora) a dne 23.8. v okrese Prachatice

(Krtely).

V květnu byly ve feromonových lapácích v okresech Jičín a Pardubice pozorovány

převážně pouze slabé úlovky samců klíněnky jabloňové (Phyllonorycter blancardella).

Lokálně střední výskyt dospělců byl zjištěn v okrese Břeclav (Velké Bílovice, 28.4.).

Od poloviny května do konce července byly z okresů Jičín (Úlibice) a Pardubice (Svinčany)

hlášeny silné nálety. První výskyt vajíček byl zjištěn v okrese Břeclav (Velké Bílovice, 13.5.).

Koncem srpna byl zaznamenán silný plošný výskyt min klíněnky hlohyňové

(Phyllonorycter leucographella) v okrese Prostějov (Mostkovice). Škodlivost byla

zanedbatelná také vzhledem pokročilé vývojové fázi jabloní, navíc parazitace dosahovala

téměř 100 %.

První výskyt imag podkopníčka spirálového (Leucoptera malifoliella) ve

feromonových lapácích byl pozorován v okrese Liberec (Svijanský Újezd, 24. 5.), Litoměřice

(Dobříň, 10.5.) a Znojmo (Citonice, 18.7.). Ohniskový střední výskyt min podkopníčka byl

hlášený koncem června z okresu Prostějov (Dětkovice).

V období 8.8.–28.8. byl ve výsadbách jabloní v lokalitě Vinice a v ovocné školce

Valdice v okrese Jičín potvrzen výskyt dospělců ostnohřbetky ovocné (Stictocephala


56

bisonia). V Čechách se tento škůdce objevil teprve v roce 2010. Do Evropy byl zavlečen ze

Severní Ameriky. Samice při kladení vajíček způsobují cca 1 cm velké podélné vpichy na

mladém 1–3letém dřevě. Pletivo v okolí těchto ran korkovatí, nad místem kladení vajíček také

může docházet k odumírání letorostů a výhonů. Kromě ovocných dřevin a révy může škodit i

na vrbách, topolech a dalších druzích dřevin.

První výskyt obaleče slivoňového (Grapholita lobarzewskii) ve feromonovém lapáku

byl zjištěn na okrese Znojmo (Citonice, 25.4.), Uherské Hradiště (Buchlovice, 28.6.). Vrchol

letové aktivity dospělců se silnou intenzitou byl zaznamenán v okrese Znojmo (Citonice,

7.7.). Za vegetační sezónu byl ve feromonovém lapáku v okrese Frýdek-Místek (Rychaltice)

zaznamenán pouze jeden samec dne 8.6.

První výskyt obaleče trnkového (Grapholita janthinana) ve feromonovém lapači byl

zjištěn v okrese Uherské Hradiště (Buchlovice, 24.6.). Za celou vegetační sezónu byl ve

feromonovém lapáku v okrese Frýdek-Místek (Rychaltice) zaznamenán pouze jeden samec

dne 26.7.

První výskyt imag obaleče východního (Cydia molesta) ve feromonovém lapáku byl

zjištěn v okrese Uherské Hradiště (Buchlovice, 1.7.). Vrchol náletu v okrese Břeclav byl 23.6.

na lokalitě v obci Velké Němčice.

První výskyt imag píďalky podzimní (Operophtera brumata) ve feromonovém

lapáku byl zaznamenán na okrese Znojmo (Citonice, 7.11.). Slabý výskyt přezimujících

vajíček byl zjištěn v okrese Brno-venkov (Podolí, 7.12.). Na většině sledovaných lokalit na

Plzeňsku byly při odpočtech v předjarním období zjištěny pouze slabé výskyty vajíček, rovněž

tak i v okresech Jindřichův Hradec (Studnice u Lodhéřova, 13.1.) a Prachatice (Vodice u

Lhenic, 10.3.). První výskyt vylíhlých housenek byl zjištěn na okresech Břeclav (Němčičky,

11.4.), Znojmo (Těšetice, 13.4.), rovněž v okrese Děčín a Litoměřice v období 4.4.–17.4.

V okrese Kutná Hora (Tuchoraz) byly na počátku dubna zjištěny silné výskyty housenek

v nové výsadbě jabloní.

První výskyt imag nesytky jabloňové (Synanthedon myopaeformis) ve feromonovém

lapáku byl zjištěn v okresech Uherské Hradiště (Buchlovice, 24.5.) a Břeclav (Velké Bílovice,

2.6.).

V listopadu bylo na jabloních v okrese Jičín (Kdanice) zaznamenáno poškození výhonů

housenkami drvopleně hrušňového (Zeuzera pyrina)

V okresech Kladno (stromořadí u silnice ve směru Luníkov-Ješín-Velvary-Slabce),

Hradec Králové, Chrudim a Svitavy došlo počátkem června k holožírům způsobeným

housenkami bekyně zlatořitné (Euproctis chrysorrhoea).

V období 20.6.–26.6. byl v okrese Opava (Jezdkovice) zjištěn střední výskyt housenek

molovenky hnědé (Choreutis pariana).

První výskyt dospělců květopasa jabloňového (Anthonomus pomorum) byl zjištěn

v okrese Uherské Hradiště (Zlechov, 24.3., Buchlovice, 19.4.), Tachov (sad Velké Dvorce,

14.4.), v období 18.4.–24.4. byl zjištěn silný výskyt a následně provedeno ošetření sadů

v lokalitách Mlázovice a Úlibice na Jičínsku. První výskyt larev byl zjištěn v okrese Břeclav

(Němčičky, 8.4.), v období 25.4.–1.5. byl zjištěn střední výskyt larev v květních poupatech

v okrese Jičín (Úlibice), počátkem května v okrese Uherské Hradiště (Nedakonice, Zlechov,

2.5.) a následně v okrese Náchod (Náchod, Říkov, Rychnovek), Břeclav (Němčičky, Mikulov,

Břeclav, 11.5.), Liberec (Stráž n. Nisou a Liberec, 11.5.) především v neošetřovaných

výsadbách drobných pěstitelů, dále v okresech Kutná Hora (Kaňk, 12.5.) a Tábor (Měšice u

Tábora, 12.5.).

První výskyt dospělců zobonosky jablečné (Caenorhinnus aequatus) byl zaznamenán

v okrese Břeclav (Němčičky, 15.4.).

Koncem dubna byl v okrese Jičín (Lužany) pozorován velmi silný výskyt

pářících se dospělců listohloda obecného (Phyllobius oblongus) a místy také slabý žír.


57

První výskyt dospělců chrousta obecného (Melolontha meloontha) byl

zaznamenán 4.5. v sadech Svinčany v okrese Pardubice.

V průběhu srpna a září bylo ve většině okresů zaznamenán silný výskyt vos

(Vespula spp.), docházelo ke značnému poškozování plodů jádrovin i peckovin a následně

k nárůstu intenzity výskytu moniliniové hniloby plodů (Monilinia spp.).

Lokálně střední výskyt hraboše polního (Microtus arvalis) v zatravněném sadu byl

objeven již na podzim v okrese Břeclav (Velké Němčice, 14.11.). Střední výskyt hrabošů byl

zjištěn při předjarních odpočtech v období 21.3.–3.4. ve školkách ovocných a okrasných

dřevin v okrese Hradec Králové (Kukleny). Střední až silný výskyt byl zjištěn na jaře v

okresech Děčín (Březiny u Děčína), Litoměřice (Dobříň, 31.3.), Semily (Žernov, 30.3.) a Ústí

n. Labem (Dubice nad Labem). Silný výskyt byl pozorován v okrese Jičín (Drahoraz,

Lužany). Střední výskyty hrabošů v sadech byly zjištěny v měsíci září, před sklizní ovoce,

v okresech Kolín (Poboří, Zibohlavy) a Kutná Hora (Plaňany, Tuchoraz), celkem na výměře

175 ha.

V okrese Děčín (Benešov nad Ploučnicí, 4.8.) bylo v jednoletém sadu zjištěno silné

poškození okusem jelenem lesním (Cervus elaphus).

HRUŠEŇ

Při provedeném pozorování bylo zjištěno slabé poškození mrazem v sadech v Kutné

Hoře, Českém Brodu. V okrese Kolín (Tismice) byly pozorovány bezprostředně po mrazech

tzv. olejovité skvrny na plůdcích. Následně nastal propad plodů.

Výskyt bakteriální spály hrušně (Erwinia amylovora) byl laboratorně potvrzen dne

30.6. v okrese Blansko (Krasová) a 11.7. v okrese Břeclav (Moravský Žižkov).

První nálezy skvrn na listech způsobených rzí hrušňovou (Gymnosporangium

sabinae) byly pozorovány v okresech Litoměřice (Kleneč, 17.5.), Uherské Hradiště

(Nedakonice, 31.5., Havřice, 1.6.), Zlín (Halenkovice, 31.5.), Vsetín (Kunovice, 30.5.),

v období 6.6.-12.6. byl pozorován první výskyt na neošetřených hrušních v okresech Mladá

Boleslav (Dobrovice, Březinka pod Bezdězem, 10.6.), Prachatice (Netolice, Lhenice),

Strakonice (Krajníčko), Tábor (Soběslav) a Kladno (Vinařice, 16.6.). Koncem června

v okresech Beroun (Stašov, 24.6.), Havlíčkův Brod a Jičín a následně i v okrese Chrudim

(Skuteč). Lokálně silný výskyt zjištěn v okrese Břeclav (Břeclav, Mikulov, Hrušky, Moravský

Žižkov), silné výskyty byly hlášeny z okresů Jeseník (Javorník-Město), Olomouc (Náklo) a

Prostějov (Kostelec na Hané, Určice).

Laboratorně ověřený první výskyt strupovitosti hrušně (Venturia pyrina) na listech a

plodech byl zjištěn v okrese Uherské Hradiště (Zlechov, 24.5.), pouze na listech v okresech

Vsetín (Kunovice, 30.5.) a Liberec (Pěnčín 30. 5. a Svijanský Újezd, 20.7.).

V okrese Beroun (Stašov, Otmíče, 15.9.) bylo u drobných pěstitelů zjištěno slabé

napadení plodů moniliniovou hnilobou hrušek (Monilinia fructigena). Ohniskový střední

výskyt byl zjištěn v okrese Uherské Hradiště (Nedakonice, 2.8.) a ohniskový silný výskyt

v okrese Vsetín (Rožnov pod Radhoštěm, 27.7.).

Slabě poškozené listy vlnovníkem hrušňovým (Epitrimerus pyri) byly pozorovány na

Kladensku (Slaný, 28.4.), dále v okrese Litoměřice (Klapý, 12.5.) a v katastru (Český Brod,

28.4.). Lokálně střední až silné poškození listů bylo zaznamenáno v okresech Břeclav

(Valtice, 21.4. a 10.6.), Uherské Hradiště (Uherské Hradiště, 26.4.), Brno-venkov (Loděnice,

19.5.), Kroměříž (Holešov) a Vsetín (Lhota u Kelče, 30.5.). Ohniskový silný výskyt na listech

byl zjištěn v okrese Uherské Hradiště (Krhov, 19.7.).

První výskyt mery skvrnité (Cacopsylla pyri) na větvích byl zjištěn v okresech

Uherské Hradiště (Zlechov, 24.3., Kunovice, 7.4.), Kladno, Břeclav (Němčičky, 8.4.), Liberec

(Pěnčín, 20.4.), Litoměřice (Dolní Nezly) a Louny (Židovice, 16.6.). Lokálně střední výskyt


58

nymf byl zjištěn v okresech Břeclav (Velké Němčice, 21.4., Němčičky, 19.5., 3.6.), Kroměříž

(Holešov) a Brno-venkov (Loděnice, 19.5.).

Střední výskyt mery ovocné (Cacopsylla pyrisuga) byl zjištěn v okrese Jičín

(Kamenice) v období 18.–24.4.

První výskyt vylíhlých nymf mšice jabloňové (Aphis pomi) na pupenech byl zjištěn

v okrese Znojmo (Hrádek, 28.3.).

První výskyt larev a kukel květopase jabloňového (Anthonomus pomorum) v květech

byl zjištěn v okrese Uherské Hradiště (Zlechov, 2.5.).

V okrese Liberec (Pěnčín, 26.4.) byl zjištěn první slabý výskyt pilatky hrušňové

(Hoplocampa brevis).

První slabý výskyt bodrušky hrušňové (Janus compressus) byl zjištěn v okrese

Liberec (Pěnčín, 6.6.).

V okrese Jičín (Kamenice) byl v období 18.–24.4. zjištěn první slabý výskyt dospělců

listohloda ovocného (Phyllobius pyri) a následně byl zjištěn i v okrese Liberec (Pěnčín, 2.5.).

V silničním stromořadí v okrese Kladno (Slaný a Dolín, 26.5.) došlo k holožírům

způsobeným housenkami bekyně zlatořitné (Euproctis chrysorrhoea).

Také na hrušních v okrese Kladno (Vinařice, 16.6.) byly pozorovány na listech miny

podkopníčka spirálového (Leucoptera malifoliella) ve slabé intenzitě.

V období podzimních odpočtů byl zaznamenán střední výskyt hraboše polního

(Microtus arvalis) v okrese Litoměřice (Krábčice, 17.10.).

PECKOVINY

SLIVOŇ

V noci na 4.5. a opět 18.5. došlo k poškození většiny květů a plodů slivoní přízemními

mrazy, následně docházelo k opadu plodů.

První příznaky virových neštovic slivoně (Plum pox virus) na listech byly zjištěny

v okresech Brno-venkov (Loděnice, 19.5.), Břeclav (Němčičky, Hustopeče, 19.5.) a Kroměříž

(Holešov). V období 16.–22.5. byly příznaky napadení pozorovány na zahrádkách drobných

pěstitelů v okresech Hradec Králové a následně v okrese Břeclav (Klobouky, Moravský

Žižkov, Velké Bílovice, Němčičky, 20.–26.6.). Lokálně střední výskyt příznaků byl

zaznamenán na okrese Břeclav (Němčičky, Valtice, Mikulov, Kobylí, Šitbořice, Drnholec).

Laboratorně byl potvrzený výskyt v okrese Břeclav (Klobouky u Brna, 11.7.).

První výskyty příznaků puchrovitosti slivoní (Taphrina pruni), poškozené plody, byly

zaznamenán v okresech Hodonín (Bzenec, 26.4.), Břeclav (Němčičky, 3.5.), Uherské Hradiště

(Vésky, 17.5.), Kroměříž (Míškovice, 30.5.) a začátkem června byly hlášeny z okresů Ústí

nad Orlicí a Svitavy (Koclířov).

První výskyt moniliniové hniloby slivoní (Monilinia spp.) byl pozorován již počátkem

července v okrese Příbram (Vysoká Pec u Příbramě, 4.7.) a v srpnu v okresech Uherské

Hradiště (Zlechov, 17.8.) a Zlín (Žlutava, 17.8.). Koncem července a v srpnu byl zjištěn silný

výskyt choroby v okrese Opava (Vršovice), střední výskyt v okrese Jeseník (Javorník-Město.

První výskyt červené skvrnitosti listů slivoně (Polystigma rubrum) na listech byl

zjištěn v okresech Uherské Hradiště (Zlámanec, 2.7.) a Břeclav (Němčičky 8.7., Kobylí,

Valtice, 16.7.). Lokálně střední výskyt byl zjištěn v okrese Znojmo (Bohutice, 25.7.).

Na Tachovsku (k.ú. Tachov) pozorován první slabý výskyt červené skvrnitosti 23.8. a

současně i další choroby, drobné skvrnitosti listů slivoně (Phyllosticta prunicola).

První výskyty rzivosti slivoně (Tranzschelia pruni-spinosae, T.discolor) na listech

byly zjištěny v okresech Uherské Hradiště (Bojkovice, 19.7.) a Břeclav (Němčičky, Velké

Pavlovice, 21.7.). Všeobecný střední výskyt choroby na listech byl zjištěn v září v okresech


59

Uherské Hradiště (21.9.), Břeclav, (Němčičky, Hlohovec), Olomouc (ovocné školky Mezice,

Náklo). Ohniskový silný výskyt byl zaznamenán v okresech Uherské Hradiště (Kunovice,

16.9.), Zlín (Napajedla, 14.9., Spytihněv, 21.9.) a Kroměříž (Martinice, 4.10.).

První výskyt příznaků napadení vlnovníkem trnkovým (Eriophyes similis), hálek na

listech, byl zjištěn v okresech Uherské Hradiště (Zlámanec, 23.4.) a Zlín (Spytihněv, 24.5.),

střední až silné poškození listů bylo zaznamenáno od poloviny května u drobných pěstitelů

v okresech Jeseník (Javorník-Město), Přerov (Přerov) a na stromořadí v okrese Šumperk

(Rovensko).

První výskyt příznaků napadení vlnovníkem slívovým (Acalitus phloeocoptes) byl

pozorován v okrese Semily (Kvítkovice, 1.7.), střední výskyt byl zjištěn u drobného

pěstitele v okrese Liberec (Lučany n. Nisou, 10.8.) a silný výskyt byl zaznamenán v okrese

Děčín (Filipínky, 8. 7.).

Ohniskový silný výskyt svilušek, svilušky ovocné (Panonychus ulmi) a svilušky

chmelové (Tetranychus telarius) na listech zjištěn v okrese Břeclav (Němčičky, 14.9.).

Lokálně střední výskyty přezimujících stadií puklice švestkové (Parthenolecanium

corni) byly zjištěny v okresech Břeclav (Němčičky, Hlohovec 16.3.), Olomouc (Vilémov),

Ostrava (Polanka nad Odrou), Prostějov (Kelčice) a Šumperk (Bludov).

První výskyt vylíhlých nymf mšic (Aphididae) na pupenech byl zjištěn v okrese Znojmo

(Těšetice, 8.4.). V období 16.–22.5. byl zaznamenán až střední výskyt mšic v okrese Jeseník

(Javorník–město).

První výskyt nymf mšice slívové (Brachycaudus helichrysi) na listech byl zjištěn

v okrese Uherské Hradiště (Nedakonice, 19.4.) a Litoměřice (Dobříň, 6.6.).

V období 18.–24.4. byl pozorován silný výskyt mery (Casopsylla pruni) na lokalitě

Úlibice a střední výskyt na lokalitě Petrovičky vše v okrese Jičín. Ve stejném okrese v lokalitě

Kamenice byl zjištěn silný výskyt nymf i imag v mladé výsadbě slivoní.

První výskyt imag pilatek, pilatky švestkové (Hoplocampa minuta) a pilatky žluté

(Hoplocampa flava) na bílých lepových deskách byl zaznamenán v okresech Litoměřice

(Dobříň, 6.4.), Břeclav (8.4. Němčičky) a Znojmo (Hrádek, 18.4.) a Plzeň-jih (Nebílovy, 21.–

28.4.). První výskyt vajíček byl zjištěn v okrese Břeclav (Němčičky, 19.4.) a Znojmo (Hrádek,

26.4.), v období 25.4.–1.5. byl střední výskyt vajíček pilatek zjištěn na zahradách soukromých

pěstitelů v okrese Olomouc (Náměšť na Hané). První výskyt housenic byl pozorován

v okresech Břeclav (Němčičky, 2.5.), Znojmo (Hrádek, 6.5.) a Uherské Hradiště (Nedakonice,

Ostrožská Lhota, Polešovice, 9.5.). Ohniskový silný výskyt housenic v plodech byl

zaznamenán v okresech Uherské Hradiště (Ostrožská Nová Ves, 17.5.) a Kroměříž (Holešov,

18.5.). Silné výskyty housenic p. švestkové byly pozorovány v okresech Kolín (Velim, 19.5.)

a Kutná Hora (Čáslav, 19.5.). Střední poškození plodů housenicemi bylo zaznamenáno od

poloviny května na neošetřených stromech v okresech Jeseník (Javorník-Město) a Olomouc

(Olomouc), koncem května (30.5.) bylo dokonce zjištěno silné poškození plodů na stejném

stanovišti, v témže termínu bylo rovněž zjištěno silné poškození v okrese Hradec Králové

(Předměřice).

První výskyt larev bejlomorky švestkové (Asynapta lugubris) na listech byl zjištěn v

okresech Uherské Hradiště (Polešovice, 27.4.) a Zlín (Vizovice, 6.5.).

První výskyt bejlomorky váčkotvorné (Putoniella pruni) byl zjištěn na okrese Brno-

venkov (Loděnice, 19.5.).

Výskyt jedinců čeledi Drosophillidae byl sice potvrzen, ale výskyt druhu Drosophila

suzukii nebyl při laboratorní determinaci jedinců ulovených v lapáku umístěném v okrese

Louny (Židovice, 15. 9.) zjištěn

První výskyt imag obaleče švestkového (Cydia funebrana) ve feromonovém lapáku

byl zjištěn v okresech Břeclav (Němčičky, 22.4.), Znojmo (Citonice, Hrádek, 21.4.), Uherské

Hradiště (Buchlovice, 25.4.), v období 18.–24.4. v okrese Chrudim (Podlíšťany) a následující


60

týden i v okresech Havlíčkův Brod, Jičín a v období 29.4.–5.5. v okrese Olomouc (Vilémov) a

30.4. v katastru obce Týnec u Dobrovice v okrese Mladá Boleslav. V květnu byl první výskyt

obaleče zaznamenán také v dalších okresech Vsetín (Valašské Meziříčí, 2.5.), Zlín (Žlutava,

2.5.), Tábor (Soběslav, 6.5., Broučkova Lhota, 9.5.), Plzeň-jih (Nebílovy, 10.5. a 13.5.),

Jihlava (Bedřichov u Jihlavy, 13.5.), na Tachovsku a v okrese Brno-venkov (Kupařovice,

16.5.). První výskyt vajíček byl zjištěn v okrese Břeclav (Němčičky, 20.5.). První výskyt

housenek v plodech byl zjištěn v okrese Břeclav (Němčičky, 30.5.). Střední intenzita náletu

byla zaznamenána v okresech Znojmo (Citonice, Hrádek, 29.4.), Uherské Hradiště

(Buchlovice, 9.5.), Praha-východ (Větrušice, 10.5.), v období 16.–22.5. v okresech Tachov

(k.ú.Tachov, 20.5.), Jeseník (Javorník-město), Nový Jičín (Štramberk), Opava (Opava) a

Prostějov (Kelčice), později v okresech Beroun (Vráž u Berouna, 30.5.) a Zlín (Žlutava, 2.6.).

Střední výskyty v lapácích byly zaznamenány v období 30.5.–5.6. v okresech Olomouc

(Unčovice) a Uherské Hradiště (Buchlovice, 3.6.), v období 6.6.–12.6. opět v okrese Břeclav

(Němčičky, 7.6.) a Olomouc (Vilémov), dále v okresech Opava (Opava) a Karviná (Nový

Bohumín). Poslední letová vlna první generace se středním výskytem dospělců v lapácích

byla zaznamenána v období 13.6.–19.6. v okrese Karviná (Nový Bohumín). Lokálně silný

výskyt imag s vrcholem náletu do lapáků byl zaznamenán v okresech Břeclav (Němčičky,

12.5.) Zlín (Žlutava, 16.5.), Znojmo (Hrádek a Citonice, 12.–13.5.) a Litoměřice (Dobříň,

23.5., 6.6.). Další významné vrcholy náletu obalečů silné intenzity byly zjištěny v okresech

Louny (Židovice, 6.6.) a Litoměřice (Dobříň, 22.6.). Střední až silné výskyty byly

zaznamenány v období 9.5.–15.5. v okresech Jeseník (Javorník-Město), Karviná (Nový

Bohumín) a Opava (Opava), v období 23.5.–29.5. opět v okrese Jeseník (Javorník-Město),

dále Nový Jičín (Štramberk), Olomouc (Náměšť na Hané), Opava (Opava předměstí), Přerov

(Osek nad Bečvou), Prostějov (Kelčice) a Jihlava (Bedřichov u Jihlavy, 27.5.). Počátky letové

aktivity 2. generace byly velmi rozdílné, v období 11.7.–24.7. byl zjištěn střední výskyt imag

v okrese Olomouc (Vilémov), počátkem srpna v okrese Nový Jičín (Štramberk), silný nálet

byl pozorován 2.8. v okrese Opava (Opava předměstí), a v období 8.8.–28.8. byly

zaznamenány střední až silné výskyty v okresech Nový Jičín (Příbor) a Opava (Opava

předměstí). Další významné vrcholy náletu obalečů silné intenzity byly zjištěny v okresech

Uherské Hradiště (Buchlovice, 1.8., 25.8.), Břeclav (Němčičky 5.7.–15.7., 8.8. a 27.8.),

Znojmo (Citonice, 11.7., 8.8.–15.8.; Hrádek, 4.8.–14.8.), Vsetín (Vsetín, 22.8.; Valašské

Meziříčí, 18.7., 15.8.–22.8.), Zlín (Žlutava, 18.7.), Litoměřice (Dobříň, 8.7.) a Jihlava

(Bedřichov u Jihlavy, 15.8.). Silný výskyt byl pozorován také v okrese Praha-východ

(Větrušice, 2.8.). Koncem července bylo v okrese Jičín (Kamenice) pozorováno silné

poškození plodů škůdcem. Rozvleklé nálety dospělců 2. generace se střední intenzitou

výskytu přetrvávaly v průběhu srpna v okresech Zlín (Žlutava), Znojmo (Citonice) a Břeclav

(Němčičky). Konec letu byl zaznamenán v průběhu září v okresech Jihlava (Bedřichov u

Jihlavy, 15.9.) a Tábor (Soběslav, 2.9., Broučkova Lhota, 5.9.).

První slabý výskyt imag obaleče východního (Cydia molesta) ve feromonových

lapácích byl zjištěn dne 4.5. v sadu obce Nebílovy v okrese Plzeň-jih a začátkem května

v okrese Náchod (Velká Ves), v období 16.–22.5. byl silný nálet zaznamenán v okrese

Hradec Králové.

První výskyt imag obaleče pupenového (Spilonota ocellana) ve feromonovém lapáku

byl zaznamenán na okrese Brno-venkov (Kupařovice, 16.5.).

První výskyt housenek molovky pupenové (Argyresthia pruniella) v pupenech byl

zjištěn v okrese Znojmo (Hrádek, 7.4.).

Lokálně silný výskyt hnízd s přezimujícími housenkami bekyně zlatořitné (Euproctis

chrysorrhoea) byl zjištěn v okrese Louny (Radíčeves, 14. 2.). První výskyt housenek na

letorostech byl zjištěn na okrese Znojmo (Tasovice, 29.8.).


61

Na Jindřichohradecku (Vesce, 12.6.) byl pozorován na neošetřovaných stromech slivoní

(Prunus spp.) podél silnic výskyt housenek bourovce březového (Eriogaster lanestris) v

sepředených hnízdech.

První výskyt housenek píďalky podzimní (Operophtera brumata) byl zjištěn v

okresech Břeclav (11.4. Němčičky) a Znojmo (Těšetice, 13.4.). První a poslední záchyt imag

ve feromonovém lapáku byl zjištěn v okrese Břeclav (Němčičky, 2.11.).

Střední výskyt hraboše polního (Microtus arvalis) byl zaznamenán v rámci

podzimních odpočtů v okrese Litoměřice (Dobříň, 15.11.).

TŘEŠEŇ

Na Mělnicku (Daminěves) došlo až k 70% poškození plodů pozdním jarním mrazem.

Začátkem června bylo hlášeno z okresů Pardubice (Jankovice, Brloh) a Hradce Králové

(Lhota pod Libčany, Těchlovice) lokálně silné poškození neošetřené výsadby moniliniovou

spálou třešně (Monilinia laxa).

První výskyt moniliniové hniloby třešní (Monilinia spp.) na plodech raných odrůd byl

zjištěn v okrese Břeclav (Němčičky, 20.5.) a na dozrávajících plodech byl zjištěn v okresech

Kladno (Vinařice, 16.6.) a Příbram (Vysoká Pec, 26.6.).

V okrese Beroun (Cerhovice) byla pozorována v zahradách drobných pěstitelů suchá

skvrnitost listů třešně (Stigmina carpophila) ve slabé intenzitě.

Lokálně střední výskyt štítků přezimující štítenky zhoubné (Quadraspidiotus

pernicious) byl zjištěn v okrese Znojmo (Stošíkovice).

První výskyt dospělců vrtule třešňové (Rhagoletis cerasi) pozorován v okresech

Litoměřice (Slatina, 2.5.), Břeclav (Němčičky, 13.5.) a Znojmo (Bohutice, 15.5.). Silný

výskyt tohoto škodlivého organismu byl pozorován v okrese Litoměřice (Slatina, 10.5., 16.5.

a 23.5.). První vajíčka vrtulí byla objevena v okrese Břeclav (Němčičky, 20.5.). Na konci

měsíce května byli zachyceni dospělci v okresech Hradec Králové (Předměřice nad Labem) a

Pardubice (Raškovice).

Ohniskově silný výskyt housenek píďalky podzimní (Operophtera brumata)

pozorován v okrese Litoměřice (Slatina, 24.4.).

V okrese Beroun (Stašov, 21.6.) došlo k úplnému zničení úrody plodů třešní a višní

špačkem obecným (Sturnus vulgaris).

VIŠEŇ

První výskyt moniliniové spály višně (Monilinia laxa) na letorostech višní byl objeven

v okrese Znojmo (Hrádek, 16.5.), ohniskový silný výskyt byl pozorován v okrese Uherské

Hradiště (Buchlovice, 18.5.).

Střední výskyty skvrnitosti listů višně (Blumeriella jaapii) hlášeny na přelomu srpna a

září z okresu Rokycany.

Ohniskový silný výskyt svilušky ovocné (Panonychus ulmi) a svilušky chmelové

(Tetranychus telarius) na listech byl zjištěn v okrese Uherské Hradiště (Buchlovice, 9.8.).

První, slabý výskyt kolonií mšice třešňové (Myzus cerasi) byl pozorován v okrese

Liberec (Pěnčín, 17.5.). Střední výskyt byl zjištěn v okrese Liberec (Pěnčín, 6.6. a 30.5.).

První výskyt dospělců vrtule třešňové (Rhagoletis cerasi) na žlutých lepových deskách

byl zaznamenán v okrese Uherské Hradiště (Buchlovice, 24.5.).

Velmi silný výskyt housenek píďalky podzimní (Operophthera brumata) byl

zaznamenán na neošetřovaných višních v okrese Litoměřice (Dobříň, 2.5.).

První výskyt dospělců samců obaleče východního (Cydia molesta) ve feromonovém

lapáku byl zjištěn v okrese Liberec (Pěnčín, 2.5.)


62

První výskyt zobonosky třešňové (Rhynchites auratus) byl pozorován v okrese

Litoměřice (Dobříň, 10.5.).

BROSKVOŇ

Silné příznaky virových neštovic (Plum pox potyvirus) byly zjištěny na dozrávajících

plodech v okrese Uherské Hradiště (Zlechov, 14.7.).

Laboratorně byl potvrzen výskyt fytoplasmové evropské žloutenky peckovin

(European stone yellows phytoplasma), která byla zjištěna na letorostech broskvoní v okrese

Znojmo (Miroslavské Knínice, 26.7.).

Na přelomu 10. a 11. týdne (poč. března) byly splněny teplotní podmínky v používané

prognostické metodě a bylo signalizováno první jarní ošetření proti kadeřavost listů

broskvoně (Taphrina deformans). Většina výsadeb v jihomoravské oblasti byla proti

původci choroby ošetřena. První výskyt choroby na listech byl zaznamenán v okresech

Znojmo (Bohutice, 18.4.), Břeclav (Valtice 21.4.), Uherské Hradiště (Zlechov, 27.4.) a Mladá

Boleslav (Březinka pod Bezdězem, 27.4.). Slabé výskyty byly zaznamenány v zahradách

drobných zahrádkářů v okrese Nymburk (Poděbrady). První výskyty choroby byly dále

pozorovány v polovině května v okrese Litoměřice (Židovice, 17.5.), Havlíčkův Brod

(Kochánov), Rychnov nad Kněžnou (Pohoří), Jičín (Lužany), následně v okresech Náchod

(Česká Skalice) a Svitavy (Litomyšl). První výskyt na plodech byl zaznamenán v okrese

Uherské Hradiště (Zlechov, 6.6.).

Silné poškození plodů strupovitostí broskvoně (Venturia carpophila) bylo zjištěno

v okrese Břeclav (Břeclav, 1.8.).

V okrese Beroun (Stašov) pozorován slabý výskyt suché skvrnitosti listů (Stigmina

carpophila) na neošetřovaných stromech. Lokálně střední až silné výskyty na listech i

plodech byly zaznamenány v mnoha katastrech okresu Břeclav (Němčičky, Brumovice,

Boleradice, Mikulov, Moravský Žižkov, Klobouky, Velké Pavlovice). Ohniskový silný

výskyt choroby na plodech byl zaznamenán v okresech Břeclav (Břeclav, 2.6.), Uherské

Hradiště (Zlechov, 6.6.), Brno-venkov (Přibice, 12.6.) a Znojmo (Těšetice, 13.6.). Silný

výskyt na broskvoních byl pozorován v období 25.7.–7.8. v okrese Jičín (Lužany).

První výskyt moniliniové hniloby broskví (Monilinia spp.) byl zjištěn v okrese

Uherské Hradiště (Zlechov, 7.7.).

První výskyt vylíhlých nymf mšice broskvoňové (Myzus persicae) na pupenech byl

zjištěn v okrese Uherské Hradiště (Zlechov, 24.3.) a Znojmo (Hrádek, 28.3.). Počátek líhnutí

mšic v okrese Litoměřice (Dobříň) byl zaznamenán 6.4.

První výskyt dospělců makadlovky broskvoňové (Anarsia lineatella) ve

feromonovém lapáku byl zjištěn v okrese Znojmo (Těšetice, 3.6.), první vrchol letové aktivity

dospělců ve střední intenzitě zjištěn v okrese Znojmo (Těšetice, 7.6.), další vrchol na stejné

lokalitě byl vyhodnocen dne 4.8.

První výskyt imag obaleče východního (Grapholita molesta) ve feromonovém lapáku

byl zjištěn v okrese Znojmo (Těšetice, 25.4.).

MERUŇKA

Slabý výskyt virových neštovic (Plum pox virus, PPV) byl zjištěn na okrese Znojmo

(Těšetice), lokálně střední výskyt příznaků choroby na plodech byl zaznamenán v okrese

Břeclav (Němčičky, Brumovice, Valtice, 15.7.).

Laboratorně byl potvrzen výskyt fytoplazmové žloutenky meruňky (European stone

yellows fytoplasma, ESFY), která byla zjištěna na letorostech meruněk v okrese Znojmo

(Miroslav, 26.7.).

PŘEHLED VÝSKYTU SLEDOVANÝCH ŠO A PORUCH Ovocné dřeviny + Skořápkaté ovoce

První výskyt příznaků moniliniové spály meruňky (Monilinia laxa) na květech a

letorostech byl objeven v okresech Břeclav (Mikulov, Valtice, Velké Pavlovice, Hustopeče,

18.4.), Znojmo (Bohutice, 18.4.). První slabé výskyty choroby byly v extenzivních výsadbách

zjištěny koncem dubna v okresech Kutná Hora (Čáslav, Malín, 26.4.) a Kolín (Velim, 26.4.),

plošné výskyty choroby byly zaznamenány rovněž koncem dubna téměř po celém okrese

Hradec Králové. Další výskyty byly objeveny na začátku května ve všech okresech v

působnosti OBO Brno. Intenzita výskytu byla závislá na systému ošetření. Neošetřené

výsadby vykazují silný výskyt infekce.

Lokálně střední výskyt moniliniové hniloby meruněk (Monilinia laxa) byl

zaznamenán v polovině července v okrese Břeclav (Němčičky, Mikulov, Martinice, Velké

Pavlovice).

První výlet askospor původce hnědnutí listů meruňky (Gnomonia erythrostoma) a

počátek primárních infekcí byl zaznamenán v období 24.4.–26.4. v okrese Brno-venkov

(Starý Lískovec). Lokálně střední výskyt choroby byl zjištěn na okrese Břeclav (Valtice,

Lednice, Němčičky, Kobylí, Velké Pavlovice, 15.7.)

První výskyt strupovitosti meruněk (Venturia carpophila) na plodech byl objeven v

okrese Znojmo (Těšetice, 11.7.), lokálně střední výskyt byl zaznamenán a laboratorně

potvrzen v okrese Břeclav (Klobouky, Boleradice, 11.7.).

Ojedinělý silný výskyt mšice švestkové (Hyalopterus pruni) byl zaznamenán v okrese

Břeclav (Hrušky, 10.6.).

První výskyt housenek píďalky podzimní (Operophtera brumata) byl zjištěn na

okrese Znojmo (Bohutice, 20.4.). Lokálně střední výskyt poškození plodů i listů larvami byl

hlášen z okresů Brno-venkov (Kupařovice, 16.5.) a Břeclav (Velké Pavlovice, Němčičky).

První výskyt imag ve feromonovém lapáku byl zjištěn 2.11. v okrese Břeclav (Němčičky).

První výskyt imag obaleče meruňkového (Enarmonia formosana) ve feromonovém

lapáku byl zaznamenán v okresech Mladá Boleslav (Dobrovice, 13.5.), Zlín (Žlutava, 30.5.) a

Znojmo (Těšetice, 3.6). Střední výskyt imag byl zjištěn v okrese Mladá Boleslav (Dobrovice,

19.5.) a Zlín (Žlutava, 2.6.). Silný výskyt imag ve feromonových lapácích byl pozorován

v okresech Zlín (Žlutava,16.6.–7.7.), Mladá Boleslav (Dobrovice, 23.6.) a Znojmo (Těšetice,

4.7.). První vrchol letové aktivity dospělců se silnou intenzitou byl zaznamenán v okrese

Znojmo (Těšetice, 7.6.). První výskyt housenek v plodech byl zjištěn na okrese Břeclav

(Němčičky, Velké Pavlovice, 8.7.). Střední intenzita poškození plodů larvami byla

zaznamenána na okrese Břeclav (Němčičky, 15.7.). Začátek letu 2. generace imag byl

zaznamenán ve feromonových lapácích v okrese Znojmo dne 14.7. (Těšetice), vrchol letové

aktivity imag druhé generace byl na této lokalitě zjištěn ve dnech 25.7. a 15.8., se silnou

intenzitou výskytu.

SKOŘÁPKATÉ OVOCE

OŘEŠÁK KRÁLOVSKÝ

Ořešák v oblasti patřil mezi nejvíce mrazem poškozené ovocné druhy, na mnoha

lokalitách došlo k úplnému zničení květů i rašících letorostů a byly zaznamenány silné

výskyty mrazové spály letorostů ořešáku.

Slabé výskyty antraknózy ořešáku (Gnomonia leptostyla) bylo pozorovány v průběhu

léta v okresech Kladno (Třebusice, Vinařice, Zlonice) a Beroun (Stašov). Ohniskový silný

výskyt choroby na listech a plodech byl zjištěn v okrese Uherské Hradiště (Polešovice, 7.7.).

První výskyt příznaků poškození vlnovníkem ořešákovým (Aceria erineus) byl zjištěn

v okrese Uherské Hradiště (Polešovice, 27.4., Ostrožská Nová Ves, 28.4.). Střední výskyt byl

PŘEHLED VÝSKYTU SLEDOVANÝCH ŠO A PORUCH Skořápkaté ovoce + Drobné ovoce

zaznamenán začátkem května v okrese Olomouc (Náměšť na Hané) na zahradách

soukromých pěstitelů

V okrese Beroun (Chodouň, Málkov, Stašov) byly v průběhu vegetace pozorovány

slabé příznaky poškození neudržovaných stromů ořešáku v silničních alejích vlnovníkem

puchýřovitým (Aceria tristriatus).

DROBNÉ OVOCE

Pozdními jarními mrazy byly poškozeny především květy a lokálně i listy a letorosty u

drobného ovoce. Nejvíce byly poškozeny porosty jahodníku, silně byl poškozen porost o

výměře 1,2 ha v okrese Náchod (Nahořany).

ANGREŠT

První výskyty hnědého padlí angreštu (Podosphaera mors-uvae) byl zjištěny

v soukromých zahradách v okresech Břeclav (Mikulov, 4.5.), Beroun (Stašov,17.5.), Mladá

Boleslav (Březinka pod Bezdězem, 20.5.), Prachatice a Litoměřice (Libotenice, 24.5.).

V období 30.5.– 5.6. byly na zahrádkách v dalších okresech, Havlíčkův Brod a Jičín rovněž

zaznamenány první výskyty padlí na plodech, silné výskyty choroby na neošetřených keřích

byly pozorovány v okrese Kladno (Slaný, Vinařice, 2.6.).

V okrese Beroun (Vráž, 10.6.) byl v zahradách drobných pěstitelů pozorován silný

ohniskový výskyt pilatky rybízové (Nematus ribesii), kdy docházelo až k holožírům listů.

RYBÍZ

Silný výskyt antraknózy rybízu (Drepanopeziza ribis) s předčasným opadem listů byl

pozorován v okrese Liberec (Čtveřín, 26. 7).

Slabý výskyt septoriové skvrnitosti rybízu (Mycosphaerella ribis) byl zjištěn v okrese

Liberec (Čtveřín, 6. 6.).

Lokálně střední výskyt vlnovníka rybízového (Cecidophyopsis ribis) byl zjištěn u

drobných pěstitelů černého rybízu v okrese Přerov (Penčice) již koncem března.

Lokálně střední výskyt mšice rybízové (Cryptomyzus ribis) byl zjištěn v okrese Břeclav

(7.4. Mikulov, Hrušky), střední výskyt mšic v extenzivních výsadbách byl pozorován

v okresech Liberec (Pěnčín, 20. 4.) a Litoměřice (Ředhošť, Slatina, Libotenice, 6. 5.),

ohniskový silný výskyt zjištěn v okrese Uherské Hradiště (Havřice, 1.6.).

První výskyt imag nesytky rybízové (Synanthedon tipuliformis) ve feromonovém

lapáku byl zaznamenán v okrese Uherské Hradiště (Staré Město, 16.5.).

JAHODNÍK

Při soustavné rostlinolékařské kontrole množitelského porostu v okrese Semily (Turnov,

7.6.) bylo pozorováno a laboratorně potvrzeno červnové žloutnutí jahodníku .

Vizuální příznaky fytoplazmové zelenokvětosti jahodníku (Candidatus Phytoplasma

asteris) byly zjištěny v okrese Louny (Hořetice, 8.6.).

Střední výskyt viróz jahodníku byl pozorován v okrese Liberec (Čtveřín, 20.7.).

V okrese Louny (Nové Dvory, 31.5. a Hořetice, 8.6.) byl pozorován první slabý výskyt

šedé hniloby jahod /plísně šedé (Botrytis cinerea) na plodech.

První slabé výskyty květopasa jahodníkového (Anthonomus rubi) byly pozorovány

v období 25.4. až 1.5. v okresech Litoměřice (Nové Dvory) a Ústí n. Labem (Svádov).

PŘEHLED VÝSKYTU SLEDOVANÝCH ŠO A PORUCH Réva vinná

RÉVA VINNÁ

Vegetace byla z důvodu vysokých teplot v měsíci dubnu značně v předstihu oproti

předchozím rokům. Počátkem května, ve dnech 4.–6.5., došlo k poškození vinic mrazem a

to především ve Vinařské oblasti Čechy, kde byly velmi nízké přízemní teploty (-2 až -6 oC).

Poškozeny byly všechny odrůdy, došlo ke zmrznutí nejen vyvíjejících se letorostů, listů a

základů květenství, ale dokonce i k poškození keřů ve dřevě. Ve Vinařské oblasti Morava

byly škody mrazem mnohem menší, k poškození keřů došlo pouze lokálně, především na

lokalitách v mrazových polohách. Na Berounsku, Mělnicku a Slánsku došlo k 95 až 100%

poškození vinic, na Mostecku a Litoměřicku bylo mrazy poškozeno asi 90 % vinic a na

Kutnohorsku a Roudnicku mrazy poškodily asi 50 % vinic. V důsledku teplého a suchého

počasí během měsíce dubna a druhé poloviny května a vydatných lokálních srážek ve třetí

dekádě května se začaly poměrně brzy, již počátkem června, projevovat příznaky Fe-

deficientní chlorózy révy (kalcióza) střední intenzity na listech révy a to v okrese Břeclav

(Velké Pavlovice, Rakvice, Mikulov, 3.6.), další projevy příznaků byly postupně pozorovány

během června na dalších lokalitách v okrese Břeclav (Němčičky, Přítluky). Počátkem září

byly na některých lokalitách pozorovány příznaky abiotického vadnutí hroznů v důsledku

nepříznivých podmínek během vegetace (stresy způsobené nepříznivým počasím např.

střídáním teplot, střídáním období sucha a intenzivních srážek, nedostupností živin vlivem

nedostatku půdní vláhy apod.).

Příznaky výskytu fytoplazmového žloutnutí a červenání listů révy (Potato stolbur

phytoplasma) byly zjištěny v okrese Břeclav (Němčičky, Velké Pavlovice, Kobylí, Jevišovka,

Brod nad Dyjí, Boleradice) již během druhé dekády července. Během srpna se příznaky

napadení postupně začaly objevovat na dalších lokalitách, především v okrese Břeclav

(Šitbořice, Hustopeče, Velké Pavlovice). Laboratorně byly potvrzeny výskyty

fytoplazmového žloutnutí a červenání listů révy v odebraných vzorcích listů z okresu

Znojmo (Šanov nad Jevišovkou, Dyjákovičky). Výskyt choroby byl však v menším plošném

rozsahu než v minulých letech a rovněž intenzita napadení byla menší.

Teplotní dávka potřebná pro zralost přezimujících spor, oospor, byla splněna již ve

druhé dekádě května a tak byly vytvořeny předpoklady, aby za vhodných podmínek došlo

k časným primárním infekcím a objevení prvních výskytů plísně révy (Plasmopara viticola).

První výskyty choroby na listech i květenstvích byly zaznamenány již od počátku června v

okresech Uherské Hradiště (Nedakonice, 6.6.), Břeclav (Břeclav, Dolní Dunajovice, 8.6.) a

Znojmo (Hrádek, 16.6.). První výskyt příznaků choroby na listech ve Vinařské oblasti Čechy

byl zaznamenán až 22.7. v okrese Most (Čepirohy) a na hroznech koncem července (29.7.).

Z důvodu mírného průběhu zimy 2010/2011 nedošlo k poškození ani zničení

přezimujícího mycelia patogenu (ke zničení dochází při teplotách nižších než -15 oC)

v pupenech révy, které je zdrojem primárních infekcí a dle prognóz byly proto očekávány

časné a plošně rozsáhlejší výskyty padlí révy (Uncinula necator). První výskyt choroby na

listech byl zaznamenán v okrese Břeclav počátkem června (Břeclav, Mikulov, 6.6.), první

výskyt příznaků choroby na květenstvích byl zaznamenán v okrese Znojmo (Hrádek, 16.6.).

Lokálně slabý výskyt na listech i květenstvích byl zjištěn již v polovině června v okrese

Břeclav (Němčičky, Mikulov, Kobylí, 17.6.), slabý výskyt na vyvíjejících se bobulích révy v

okrese Uherské Hradiště (Staré Město, 27.6.). Další slabé výskyty choroby na listech i

bobulích byly zaznamenány koncem června na dalších lokalitách v okrese Břeclav. Střední

napadení hroznů padlím révy, včetně typických příznaků, kterými bylo praskání bobulí a

„průtrže“ semen, bylo lokálně pozorováno v okrese Břeclav (Hrušky, Němčičky, Břeclav,

22.7.) a v závěru července a počátkem srpna opět v okrese Břeclav (Bořetice, Kobylí, Velké

Pavlovice, Brod nad Dyjí, Drnholec). Výskyt choroby na zálistcích byl zjištěn během druhé

a třetí dekády srpna v okrese Břeclav (Bořetice, Velké Pavlovice, Mikulov). Příznaky na

PŘEHLED VÝSKYTU SLEDOVANÝCH ŠO A PORUCH Réva vinná

66

listech byly pozorovány v okrese Uherské Hradiště až koncem srpna (Polešovice, 31.8.),

následně zde byl zaznamenán i ohniskově silný výskyt padlí révy na hroznech (Polešovice,

12.9.).

První výskyt šedé hniloby hroznů révy (Botryotinia fuckeliana) na bobulích byl

zjištěn ve druhé polovině srpna v okresech Uherské Hradiště (Polešovice, 17.8.) a Břeclav

(Němčičky, 21.8.). Lokálně střední výskyt choroby na bobulích byl zjištěn v okrese Břeclav

(Bořetice, 26.8.).

První příznaky chřadnutí a odumírání révy (ESCA) (Phaeomoniella chlamydospora,

Stereum hirstum, Fomitiporia punctata, Phaeoacremonium spp.) na listech byly zjištěny v

okresech Uherské Hradiště (Polešovice, 14.7.) a Břeclav (Němčičky, 22.7.). Další výskyty

choroby na letorostech byly zjištěny v závěru července a počátkem srpna v okrese Břeclav

(Kobylí, Velké Bílovice, Perná). Výskyty choroby byly postupně zaznamenány téměř v celé

vinařské oblasti na mnoha lokalitách v okresech Znojmo (Hrádek, Tasovice, 29.8.) a Břeclav

(Valtice, Velké Pavlovice, Pavlov, Mikulov).

První výskyt bílé hniloby hroznů révy (Metasphaeria diplodiella) na bobulích byl

zjištěn v okrese Břeclav (Mikulov, Němčičky, 26.8.).

Ve druhé polovině září byly na hroznech ojediněle zjištěny výskyty octové hniloby

(bakterie a kvasinky).

Teplé a slunečné počasí beze srážek, které trvalo od počátku září do října omezilo

šíření houbových chorob na hroznech, umožnilo dobré dozrávání hroznů a zajistilo vysokou

kvalitu hroznů, zejména pozdních odrůd.

První výskyty dospělců první generace obaleče mramorovaného (Lobesia botrana) a

obalečíka jednopásého (Eupoecilia ambiguella) ve feromonových lapácích byly zjištěny

poměrně časně, již koncem druhé dekády dubna, v okrese Znojmo (Tasovice, 20.4.),

následně v okresech Uherské Hradiště (Polešovice, 26.4.), Břeclav (Mikulov, 27.4.),

Litoměřice (Vetlá, 4.5.) a Most (Čepirohy, 2.5.) – zde zároveň zaznamenán silný výskyt

dospělců v lapácích, dále v okresech Mělník (Mělník, 12.5.) a Beroun (Karlštejn, 18.5.).

Vrchol letové vlny byl na mnoha lokalitách zaznamenán již v závěru dubna nebo

v prvních dnech května, následně došlo ve dnech 4.5. až 6.5. k prudkému ochlazení a

výraznému poklesu letové aktivity. Po oteplení došlo k postupnému obnovení letové aktivity a

vrchol náletu dospělců do feromonových lapáků byl zaznamenán v okrese Břeclav dne 12.5.

(Němčičky). První výskyty housenek obalečíka jednopásého v květenstvích révy byly

pozorovány dne 10.6. v okrese Břeclav (Němčičky).

Počátkem třetí dekády června započal let druhé generace obalečů. Vrchol náletu

dospělců-samců druhé generace do feromonových lapáků byl pozorován počátkem července

v okresech Uherské Hradiště (Ořechov, Polešovice, 6.7.), Znojmo (Hrádek, 5.7., Tasovice,

4.7.) a Břeclav (Němčičky, 5.7.).

První výskyt dospělců druhé generace obaleče mramorovaného (Lobesia botrana) ve

feromonových lapácích ve Vinařské oblasti Čechy byl pozorován dne 30.6. v okrese Most

(Čepirohy). Ukončení letu dospělců druhé generace obaleče mramorovaného a obalečíka

jednopásého byl pozorováno dne 29.7. v okresech Znojmo (Tasovice a Hrádek) a dne 8.8.

v okrese Břeclav (Němčičky).

První výskyt housenek různorožce trnkového (Peribatodes rhomboidaria) na

pupenech (očkách) révy byl zjištěn dne 18.4. v okrese Znojmo (Hrádek) a dne 27.4. v okrese

Břeclav (Němčičky). Lokálně střední poškození letorostů housenkami bylo zjištěno v okrese

Břeclav již počátkem května (Velké Němčice, 3.5., Kobylí,11.5.).

První příznaky plstnatosti révy vinné na listech, způsobené vlnovníkem révovým

(Colomerus vitis) byly zjištěny již koncem dubna v okrese Znojmo (Hrádek, 26.4.) a

počátkem května v okrese Uherské Hradiště (Polešovice, 2.5.). Lokálně střední výskyt škůdce

byl zjištěn v okrese Břeclav již počátkem května (Velké Němčice, Bořetice).

PŘEHLED VÝSKYTU SLEDOVANÝCH ŠO A PORUCH Réva vinná + Okrasné dřeviny

První příznaky kadeřavosti révy vinné způsobené sáním hálčivce révového

(Calepitrimerus vitis) na letorostech a listech byly zjištěny v okrese Břeclav již koncem

dubna (Němčičky, Velké Pavlovice, 28.4.), lokálně střední poškození škůdcem bylo zjištěno

v průběhu května v okresech Břeclav (Němčičky, Velké Pavlovice, Kobylí, 11.5) a Znojmo

(Hrádek, 16.5.).

První výskyt hálek mšičky révokaze (Daktulosphaira vitifoliae) na listech révy v

podnožové vinici byl zaznamenán koncem července v okrese Břeclav (Moravská Nová Ves,

Kobylí).

První výskyty dospělců zobonosky révové (Byctiscus betulae) byly pozorovány dne

9.5. v okrese Znojmo (Tasovice). Lokálně střední výskyt škůdce na letorostech byl zjištěn na

okrese Břeclav (Němčičky, Mikulov, 12.5.).

Všeobecně silný výskyt vos (Vespidae) a následně silné poškození hroznů v období

zrání bylo zaznamenáváno v rámci celé Vinařské oblasti Morava od druhé poloviny srpna.

Koncem měsíce srpna a v průběhu září byly postupně pozorovány první škody na

dozrávajících hroznech způsobené špačkem obecným (Sturnus vulgaris).

OKRASNÉ DŘEVINY

BRSLEN

Osazení brslenů vajíčky mšice makové (Aphis fabae) ve slabé intenzitě bylo

pozorováno v okrese Tábor (Tábor, 16.3.). Počátek líhnutí zakladatelek byl pozorován v

okrese Litoměřice v období 21. 3.–3. 4.

V období 23.–29.5. byly v Hradci Králové zjištěny holožíry na brslenech, způsobené

housenkami předivek (Yponomeutidae).

JÍROVEC MAĎAL

První výskyt dospělců klíněnky jírovcové (Cameraria ohridella) byl zjištěn v Plzni

dne 29.4. Dne 14.4. byl v lokalitě Pardubice–Vinice pozorován první nálet dospělců a do

konce dubna byly hlášeny první výskyty i z okresů Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Jičín a

Náchod. Hromadné kladení vajíček na listy jírovce maďalu samičkami bylo pozorováno

začátkem května v lokalitě Pardubice–Vinice. Silné poškození stromů larvami bylo

pozorováno plošně v okrese Prachatice 18.–24.4.

ZERAV ZÁPADNÍ

Silný nálet dospělců a silné poškození housenkami molovky zeravové (Argyresthia

thuiella) bylo zjištěno v okrese Jindřichův Hradec (obec Stříbřec, 16.6.) v zahradě rodinného

domu. Lokálně silné poškození bylo zjištěno koncem dubna také v okrese Frýdek-Místek

(Sviadnov) v zahradách rodinných domků.

ZIMOSTRÁZ OBECNÝ

Laboratorně byl potvrzen výskyt Cylindrocladium buxicola v okrese České

Budějovice (Mazelov, 8.8.).

PŘEHLED VÝSKYTU SLEDOVANÝCH ŠO A PORUCH Okrasné dřeviny

LÍPA SRDČITÁ

V měsíci květnu bylo v okrese Děčín (Bynovec) zjištěno a oznámeno pracovníky

CHKO Labské pískovce podezření na poškození mladých stromků z výsadby na podzim 2009

úletem přípravku na ochranu rostlin. Na místě bylo diagnostikováno poškození a uvadání listů

především vlivem sucha a částečné poškození kořenového systému okusem hlodavců.

Na Třeboňsku (obec Vranín, 22.6.) se na stromech lip podél silnic směrem na České

Budějovice vyskytly housenky bourovce březového (Eriogaster lanestris), spolu s velkými

sepředenými hnízdy, která visela dolů z napadených větví.

HLOH

V důsledku vlhkého, teplého a větrného počasí došlo k výraznému šíření a projevu

bakteriální spály růžovitých (Erwinia amylovora) na volně rostoucích hlozích v Plzni.

JEŘÁB

Na silničním stromořadí v Plzni (Roudná) byl zjištěn výskyt štítenky zhoubné

(Diaspidiotus perniciosus).

PĚNIŠNÍK

V srpnu byl zjištěn a laboratorně ověřen výskyt Phytophthora ramorum na dovezených

pěnišnících z Holandska (Klášter, k.ú. Teplá).

V lokalitě Kopidlno, zámecký park, byl poprvé v okrese Jičín zjištěn výskyt sítinovky

pěnišníkové (Graphocephala fennahi). Jedná se o zavlečený druh ze Severní Ameriky, který

je přenašečem houbové choroby Pycnostysanus azaleae, způsobující odumírání květních

pupenů.

RŮŽE

Silné výskyty kyjatky růžové (Macrosiphum rosae) byly hlášeny koncem dubna

z okresu Šumperk (Janoušov, Mohelnice).

BOROVICE ČERNÁ

V okrese Litoměřice (Libochovice, 18.5.) byl laboratorně potvrzen výskyt původce

červené sypavky borovice (Mycosphaerella pini E. Rostrup ap. Munk) u pěstitele

okrasných rostlin na borovici černé. V rámci detekčního průzkumu, provedeného na žádost

subjektu před registrací, byly v okrese Louny (Třeskonice, 8.11.) odebrány vzorky. Na

základě zjištění pozitivního výsledku vzorku bylo doporučeno zlikvidování a ošetření ohnisek

primární infekce, která se může šířit dále do okolí. V důsledku této situace byla odložena

registrace subjektu.

JEDLE, SMRK

K plošnému poškození terminálních a bočních pupenů mrazem došlo začátkem května u

2000 tříletých a čtyřletých sazenic v plantáži vánočních stromků v okrese Jeseník (Bílá

Voda).

SUMMARY .

THE OCCURRENCE OF HARMFUL ORGANISMS AND DISORDERS OF

CULTIVATED PLANTS IN THE CZEHC REPUBLIC IN 2011

The year 2011 recorded above normal temperatures in the Czech Republic, the average

annual temperature was 1.1 ° C higher than the long-term average. Precipitation was below

normal, about 40 mm, which represents only 94% of fixed annual normal precipitation.

Temperatures at the beginning of the year were slightly above normal, especially the first end

and a second decade of January as well as March and April. In many crops, damage occurred

due to the large weather fluctuations and long lasting frosts. The fruit trees flowers or already

developing fetuses were destroyed. Flower bunds in most parts of Bohemia were completely

destroyed on the other hand only some localities of Moravia were affected. In June, there was

frequent alternation of warm and cold periods. July was almost temperature normal but

above-normal precipitation was recorded (185% of normal). September was above normal

temperatures, in some places beyond 30 °C. In November, long-term inverse weather

occurred in the Czech Republic, precipitation recorded values below normal. December was

temperature and precipitation strongly above normal. The average monthly temperature was

1.9 ° C (2.9 ° C higher than the long-term normal). Precipitation exceeded 57 mm, which is

120% of normal.

In winter, many locations of winter crops were damaged by black frost or prolonged

snow cover and waterlogging. Plants were exposed to stressful conditions with alternating

cold and warm periods. In some cases, heavily damaged and incomplete crops were plowed

down and sown alternative crops, especially in the districts of Česká Lípa, Havlíčkův Brod

and Chrudim. The predominant occurrence of wheat dwarf virus (WDV) in cereal plants was

confirmed in fall of 2010 and spring of 2011, on the contrary to infection of Barley yellow

dwarf virus (BYDV). The most common occurrences of virus infection were reported in the

South Moravian Region. The intensity of occurrence of virus transmitter leafhopper

Psammotettix alienus ranged from weak to moderate level. In areas with prolonged snow or

ice coverage, an early occurrence of Pink snow mold was subsequently observed, a strong

infection was confirmed in the Kladno district (up to 80% of plants were attacked). Early in

mid-March, the symptoms of fungal diseases such as Powdery mildew or Septoria tritici

blotch were reported. During vegetation, weak occurrences powdery mildew on wheat and

also diseases of barley /Net blotch of barley, Barley scald/ were recorded. Harmful

occurrences were recorded rarely. Occurrence of Head blight was also weak, harmful

occurrences were found only sporadically in Central Bohemia, South Moravia, Czech-

Moravian Highlands and Northern Moravia. Almost the same amount of infection compared

to samples of 2010 was recorded. Similarly, the analysis confirmed content of DON

(deoxynivalenon). Average of positive samples increased from 1.9 to 3.1 compared to

previous year, also hygienic limit for amount of DON in grain was about 46% higher than the

previous year. For maize occurrences of harmful Fusarium head blight were recorded in all

Moravia Region, in the Czech Republic only locally in the Central Region. In case of animal

pests, moderate up to strong occurrences of Cereal leaf beetles and Common voles were

found. Middle occurrences of Thrips, Aphids, Meadow shades were observed. Very weak

occurrence of Saddle gall midge and Orange wheat blossom midge was confirmed compared

to the year 2010. Unusually strong occurrence of European tarnished plant bug was recorded

in the locality Chroustová (District Trutnov). Moderate up to strong occurrences of Corn

rootworm were observed. The first occurrences in the buffer zone were detected in the district

of Pardubice, Hradec Kralove, South Bohemia, Pelhřimov.

At the beginning of the second decade of March, first harmful occurrence of Blackleg

of oil seed rape were discovered (South Bohemia, Hradec Kralové, Liberec, Pardubice, Plzeň

SUMMARY .

70

and Central Bohemia). Harmful occurrences of Gray mold were detected in Ústí nad Labem,

Liberec, Hradec Králové. The incidence of Black spot was first identified in the district of

Znojmo then it was recorded all over the country with the exception of the Zlín Region. Local

harmful occurrences of White mold were recorded across the territory, more numerous in

Northern Bohemia and Czech-Moravian Highlands. In the districts of Havlíčkův Brod and

Chrudim, locally to moderate occurrences of Club root cabbage were detected. The first

occurrence of Cabbage stem weevil and Rape stem weevil was recorded in the second decade

of March in the Jičín Region. Strong occurrences were recorded in the districts of Brno-

country, Olomouc, Uherské Hradiště and Zlín. Moderate up to strong occurrences of Cabbage

seedpod weevil were observed in the Brno Region, in Jesenice, Liberec, Louny, Znojmo and

Pardubice. On the other hand, the lowest rates were recorded in the Western Bohemia. Weak

to middle intensity of Brassica pod midges and Cabbage aphids were observed. Locally heavy

occurrence of Rape sawfly larvae were observed in Eastern Moravia, and Svitavy Trutnov.

Strong occurrences of Pollen beetle in yellow trap bowls had been reported following the

significant warming in the second half of April, in the districts of Česká Lípa, Havlíčkův

Brod, Jeseník, Jičín, Liberec, Litoměřice, Louny, Svitavy, Šumperk, Ústí nad Orlicí and Žďár

nad Sázavou. Locally damaging Poppy mildew incidence in poppy culture was observed in

the district Brno-country at the beginning of the second decade of July. Weak to moderate

occurrences of Poppy aphids, Poppy root weevil and Poppy capsule weevil were recorded

during the planting season both in Bohemia and Moravia. In the case of sunflower, rare

occurrences of harmful White rot sunflower was recorded in Southern Moravia.

The first occurrence of Potato late blight on the leaves was observed in the district of

Uherské Hradiště at the beginning of June. The disease occurred throughout the whole

territory. At the end of the vegetation, increase of occurrences of bacterial Blackleg and Soft

rot of potato tubers was recorded due to precipitation. Colorado potato beetle recorded mostly

middle level of occurrence this year. Strong occurrences were only recorded in Tachov

district and small growers all over the country. During the harvest in Břeclav, Brod and

Náchod, lower quality of potatoes caused by wireworms was observed. In August, locally

moderate up to strong damage of tubers by common voles was discovered in the district

Břeclav. The first occurrence of Leaf spot beet was detected in the Opava district at the end of

the first decade of July, harmful occurrences were found in Region Hradec Kralové, followed

by the South Moravia, Liberec and Moravskoslezský Region. Occurrences of harmful

Powdery mildew on beet were found in the district of Hradec Kralove. Due to drought in

spring, vegetation of legumes germinated unevenly and then, during the summer months,

many places were damaged by waterlogging which resulted in yellowing vegetation and

weaker growth.

During the vegetation, weak up to moderate occurrences of Downy mildew on peas,

Rust and Grey mold were reported throughout Bohemia. The strong pest occurrences of Pea

Aphid were recorded in the districts Beroun, Kladno, Plzeň and Prague-West. The pheromone

traps detected weak occurrences of Pea moths.

From the beginning of May, first shoots damaged by Downy mildew of hop were

found in the district of Rakovník. Moderate up to strong infection by Downy mildew was

reported in the district Litoměřice and Louny. Downy mildew was decisive pest of hops in the

year 2011. Mechanical damage caused by strong winds and heavy rainfall was recorded in the

Louny district. Weak up to middle occurrences of Hop aphid were recorded in the Kladno and

Rakovnik district, on the other hand, the Litoměřice and Louny districts recorded strong

occurrences of this pest. The same situation applied for Red spider mite and Hemp flea beetle,

additionally aphids appeared atypically 10-14 days earlier. Alfalfa snout beetle recorded only

middle occurrences this year.

SUMMARY .

71

In early May, there was frost damage on vineyards, especially in the Czech wine

growing region. 95-100% of vineyards in the Beroun, Mělník and Slaný district were

damaged, as well as Litomerice and Most districts. Wineyards of Kutná Hora and Roudnice

were affected by frost from about 50%. The first occurrences of Grapevine downy mildew on

leaves and inflorescences were recorded in districts of Břeclav, Uherské Hradiště and Znojmo

since the beginning of June. Intensity of infection was locally different, depending on the

quality of the treatment. The infection was generally weak during the growing season. The

intensity of Grape powdery mildew was locally different, surface damage of vineyards was

not recorded compared to previous growing season. Warm and sunny weather at the

beginning of September and October led to reduced spread of fungal diseases on grapes,

allowing good maturation of the grapes and ensure high quality of the grapes, especially late

varieties. Strong occurrences of adult moths of Grape moth and Grape bud moth in

pheromone traps were found in the districts of Beroun, Břeclav, Litoměřice, Melnik, Most and

Uherské Hradiště. Locally secondary occurrences of Willow beauty moth, Rust mite of grape

vine, Snout beetle and Grape erineum mite were found in the districts of Břeclav and Znojmo.

Generally strong occurrence of wasps and subsequently badly damaged grapes during

ripening was reported throughout the wine region of Moravia from the second half of August.

Wet weather in the summer led to increased occurrence of fungal diseases on

vegetables. Middle up to strong infections occurrences of Late blight of tomato were detected

at all small growers as well as Downy mildew of cucumber in Břeclav, Litoměřice, Olomouc,

Přerov and Uherské Hradiště districts. The onion bulbs recorded generally strong to moderate

occurrence of Downy mildew of onion especially in the districts of Litoměřice and Přerov.

Strong occurrences of Downy mildew of cabbage were reported in the districts of Litoměřice

and Ústí nad Labem. The insect pests included Large Whites, Two spotted spider mites,

Onion thrips and Whiteflies dominated this year with focal occurrences, as well as strong

occurrences of Flea beetles in the Ústí nad Labem and Děčín districts.

After the May frost, up to 100% damage of fruit in orchards of apple trees was

observed in some areas of Bohemia. Medium and strong Powdery mildew occurrence was

observed in the districts of Břeclav, Liberec, Litoměřice, Louny and Uherské Hradiště. Weak

occurrences of Apple scab on leaves were observed in the Central and Western Bohemia,

middle up to strong occurrences were recorded in Brno, Břeclav, Děčín, Liberec, Litoměřice,

Znojmo and Uherské Hradiště. Occurrence of Brown rot of fruit generally reached weak up to

middle level in Děčín, Olomouc and Příbram, Plzeň and Tachov districts, strong infestation

was detected in the districts of Jeseník and Opava. Weak occurrences of eggs of Red spider

mite, Green apple aphid, Rosy apple aphid and Apple root aphid were generally recorded in

South Bohemian Region, Vysočina Czech-Moravian Highlands, locally strong numbers of

overwintering stages were detected in South Moravia. During the season, middle occurrences

of sucking pests were recorded throughout Bohemia. Focal strong occurrences were

confirmed in South Moravia, Olomouc and Jesenice. Weak occurrences of Green budworm

were observed in the districts of České Budějovice, Plzeň, Prachatice, Tábor and Tachov

during the season, middle occurrences were observed in the Litoměřice, Kolín, Kutná Hora

and Znojmo district. The strong occurrence of Codling moth was detected in all areas, but the

damage caused by the pest reached only weak level. Other pests /Summer fruit tortrix moth,

Apple blossom weevil, Winter moth/ were only observed in the strong intensity in the districts

of Liberec and Kutna Hora. Strong outbreak of Brown tailmoth caterpillars occurred in

Kladno district during early June. Strong occurrences of Tortricids on stone trees were

recorded, especially in the areas of Jeseník, Jihlava, Litoměřice, Louny, Opava, Prostějov,

Přerov and the Region of South Moravia. The focal strong occurrence of Two spotted spider

mite and Fruit tree red spider mite was found on the leaves in the district of Břeclav. The

strong focal occurrence of Plum fruit sawfly larvae was recorded in the district of Uherské

SUMMARY .

72

Hradiště. Weak Twig canker occurrences were detected in extensive orchards of apricots in

the district of Kutná Hora. Middle up to strong occurrence of adult moths of Cherry bark

tortrix was recorded in the district of Mlada Boleslav, Zlín and Znojmo. Medium intensity of

fruit damage by the larvae was recorded in the district Břeclav. For other stone fruit (cherries),

Twig canker of ripening fruit was recorded in many localities. Up to 70 % of cherries were

damaged by frost in the Mělník district. Destruction of cherries was caused by flocks of

Common straling in the Beroun district. Focal strong presence of Cherry fruit fly and Winter

moth was observed in the district of Litoměřice. Locally middle occurrence of San José Scale

was found in the district of Znojmo.

VÝSLEDKY POZOROVÁNÍ Seznam map

ČÁST III.

Výsledky pozorování vybraných škodlivých organismů na

pozorovacích bodech, mapy pozorovacích bodů

Seznam map vybraných škodlivých organismů z pozorovacích bodů:

český název ŠO latinský název anglický název strana

OBILNINY

choroby pšenice

černá rzivost trav Puccinia graminis Stem rust 76

padlí pšenice Blumeria graminis f.sp.

tritici Powdery mildew 76

růžovění klasů pšenice Fusarium culmorum, F.

avenaceum, Microdochium

nivale

Head blight 77

stéblolam pšenice Oculimacula yallundae,

Oculimacula acuformis Foot rot 77

tečkovaná listová

skvrnitost pšenice Mycosphaerella graminicola Septoria tritici blotch 78

tečkovaná plevová a

listová skvrnitost pšenice Phaeosphaeria nodorum Glume blotch fungus 78

virová zakrslost pšenice Wheat dwarf virus Wheat dwarf virus 79

choroby ječmene

padlí ječmene Blumeria graminis f.sp.

hordei Powdery mildew 79

síťová a okrouhlá

skvrnitost ječmene Pyrenophora teres Net blotch of barley 80

spála ječmene Rhynchosporium secalis Barley scald (Leaf

blotch) 80

žlutá zakrslost ječmene Barley yellow dwarf virus Barley yellow dwarf

virus 81

škůdci obilnin

kohoutek černý Oulema melanopus Cereal leaf beetle 81

křísek polní (jarní výskyt

na ječmeni ozimém) Psammotettix alienus European grass-feeding

leafhopper 82

křísek polní (podzimní

výskyt na obilninách) Psammotettix alienus European grass-feeding

leafhopper 82

kyjatka osenní Sitobion avenae Grain aphid 83

kyjatka travní Metopolophium dirhodum Rose-grain aphid 83


74

mšice střemchová Rhopalosiphum padi Bird-cherry aphid,

Apple grain aphid 84

škůdci kukuřice

zavíječ kukuřičný Ostrinia nubilalis European corn borer 84

OLEJNINY

choroby řepky

alternariová skvrnitost

brukvovitých Alternaria brassicae Black spot 85

hlízenka obecná na řepce Sclerotinia sclerotiorum White mold 85

fomová hniloba

brukvovitých Leptosphaeria maculans Blackleg 86

šedá hniloba

brukvovitých Botryotinia fuckeliana Grey mold (Noble rot

fungus) 86

škůdci řepky

bejlomorka kapustová Dasineura brassicae Brassica pod midge 87

blýskáček řepkový Meligethes aeneus Pollen beetle 87

krytonosec čtyřzubý Ceutorhynchus pallidactylus Cabbage stem weevil 88

krytonosec řepkový Ceutorhynchus napi Rape stem weevil 88

krytonosec šešulový Ceutorhynchus obstrictus Cabbage seedpod weevil

89

OKOPANINY

choroby bramboru

plíseň bramboru Phytophthora infestans Potato blight 90

škůdci bramboru

mandelinka bramborová Leptinotarsa decemlineata Colorado potato beetle 90

OVOCNÉ DŘEVINY

choroby jabloně

padlí jabloně Podosphaera leucotricha Powdery mildew 91

strupovitost jabloně Venturia inaequalis Apple scab 91

škůdci jabloně

květopas jabloňový Anthonomus pomorum Apple blossom weevil 92

pilatka jablečná Hoplocampa testudinea Apple sawfly 92

obaleč jablečný Cydia pomonella Codling moth 93

obaleč zimolezový Adoxophyes orana Summer fruit tortrix moth

93

sviluška ovocná Panonychus ulmi European red mite 94


75

štítenka zhoubná Quadraspidiotus perniciosus San Jose scale 94

choroby třešně a višně

moniliniová spála květů Monilinia laxa, Monilinia fructigena

Brown rot 95

choroby slivoně

puchrovitost slivoní Taphrina pruni Bladder Plum gall 95

škůdci slivoně

mšice slívová Brachycaudus helichrysi Plum leaf-curl aphid 96

obaleč švestkový a

východní Cydia funebrana Cydia molesta

Plum fruit moth and Oriental peach moth

96

pilatka švestková Hoplocampa minuta Black plum sawfly 97

MAPY VÝSKYTU ŠO Obilniny

Černá rzivost trav (Puccinia graminis) / Stem rust

intenzita výskytu

intensity of occurrence

průměrné % napadených rostlin / (BBCH 37–51)

% of infested plants

bez výskytu / negative occurrence 0

pozitivní výskyt /positive occurrence

slabý výskyt / weak occurrence < 5

škodlivý výskyt / harmful occurrence 5– 25

Padlí pšenice (Blumeria graminis f.sp. tritici) / Powdery mildew

intenzita výskytu


průměrné % napadených rostlin / (BBCH 37–51) % of infested plants


pozitivní výskyt / positive occurrence


škodlivý výskyt / harmful occurrence > 60


77

Růžovění klasů pšenice (Fusarium culmorum, F. avenaceum, Microdochium nivale) /

Head blight

intenzita výskytu


index napadení klasů (%) (infestation index of heads in %)



slabý výskyt / weak occurrence 15 – 24,9

škodlivý výskyt / harmful occurrence 25 - 50

Stéblolam pšenice (Oculimacula yallundae, Oculimacula acuformis) / Foot rot

intenzita výskytu


index napadení odnoží a stébel (%) (infestation index of colums

and plants in %)






78

Tečkovaná listová skvrnitost pšenice (Mycosphaerella graminicola) / Septoria tritici blotch

intenzita výskytu


průměrné % napadených listů / (BBCH 71) (% of infested leaves)





Tečkovaná plevová a listová skvrnitost pšenice (Phaeosphaeria nodorum) / Glume blotch

fungus

intenzita výskytu


index napadení (%) / (BBCH 71) (infestation index in %)






79

Virová zakrslost pšenice (Wheat dwarf virus) / Wheat dwarf virus

intenzita výskytu


průměrné napadení plochy (% )/ (% of infested area)





Padlí ječmene (Blumeria graminis f.sp. hordei) / Powdery mildew

intenzita výskytu


index napadení (%) / (BBCH 49 - 51) (infestation index in %)






80

Síťová a okrouhlá skvrnitost ječmene (Pyrenophora teres) / Net blotch of barley

intenzita výskytu


index napadení (%) / (BBCH 51) (infestation index in %)





Spála ječmene (Rhynchosporium secalis) / Barley scald (Leaf blotch)

intenzita výskytu


průměrné % napadených listů / (BBCH 32 - 51) (% of infested

leaves)






81

Virová žlutá zakrslost ječmene (Barley Yellow dwarf virus) / Barley yellow dwarf virus

intenzita výskytu


průměrné napadení plochy (% )/ (% of infested area)





Kohoutek černý (Oulema melanopus) / Cereal leaf beetle

intenzita výskytu


průměrný počet larev na odnož (number of larvae per plant)



slabý výskyt / weak occurrence < 0,4

škodlivý výskyt / harmful occurrence 0,4 – 0,8


82

Křísek polní (Psammotettix alienus) (jarní výskyt na obilninách) / European Grass-Feeding

Leafhopper (spring occurrence on winter cereals)

intenzita výskytu


průměrný počet kusů na 100 smyků (number of bugs per 100

skids)





Křísek polní (Psammotettix alienus) (podzimní výskyt na obilninách) / European Grass-

Feeding Leafhopper (autumn occurrence on winter cereals)

intenzita výskytu


průměrný počet kusů na 100 smyků (number of bugs per 100

skids)






83

Kyjatka osenní (Sitobion avenae) / Grain aphid

Kyjatka travní (Metopolophium dirhodum) /Rose-grain aphid

intenzita výskytu


průměrný počet mšic na odnož (number of aphids per plant)





intenzita výskytu








84

Mšice střemchová (Rhopalosiphum padi) / Bird-cherry oat aphid

intenzita výskytu







Zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis) / European corn borer

intenzita výskytu


% poškozených rostlin (% of damaged plants)





MAPY VÝSKYTU ŠO Olejniny

85

Alternariová skvrnitost brukvovitých (Alternaria brassicae) / Black spot

intenzita výskytu


index napadení šešulí (%) / (BBCH 80 - 85) (infestation index of

siliques in %)



slabý výskyt / weak occurrence 5 - 10


Hlízenka obecná na řepce (Sclerotinia sclerotiorum) / White mold

intenzita výskytu


index napadení rostlin (%) / (BBCH 80 - 85) (infestation index in %)






86

Fomová hniloba brukvovitých (Leptosphaeria maculans) / Blackleg

Šedá hniloba brukvovitých (Botryotinia fuckeliana) / Grey mold

intenzita výskytu







intenzita výskytu


index napadení stonků (%) / (BBCH 80 - 85) (infestation index of stems

in %)






87

Bejlomorka kapustová (Dasineura brassicae) / Brassica pod midge

intenzita výskytu


průměrný počet kusů na rostlinu (number of bugs per plant)




škodlivý výskyt / harmful occurrence 0,25 – 0,5

Blýskáček řepkový (Meligethes aeneus) / Pollen beetle

intenzita výskytu


průměrný počet brouků na 100 vrcholových květenství (number of

beetles per 100 inflorescence)






88

Krytonosec čtyřzubý (Ceutorhynchus pallidactylus) / Cabbage stem weevil

Krytonosec řepkový (Ceutorhynchus napi) / Rape stem weevil

intenzita výskytu


průměrný počet brouků na lapák/den (number of beetles per trap/day)





intenzita výskytu


průměrný počet brouků na lapák/den (number of beetles per trap/day)






89

Krytonosec šešulový (Ceutorhynchus obstrictus) / Cabbage seedpod weevil

intenzita výskytu


průměrný počet brouků na lapák/den (number of beetles per

trap/day)





MAPY VÝSKYTU ŠO Okopaniny

Plíseň bramboru (Phytophthora infestans) / Potato blight

intenzita výskytu







Mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata) / Colorado potato beetle

intenzita výskytu


počet ohnisek larev na 1ha (number of larvae sources per ha)





MAPY VÝSKYTU ŠO Ovocné dřeviny

91

Padlí jabloně (Podosphaera leucotricha) / Powdery mildew

Strupovitost jabloně (Venturia inaequalis) / Apple scab

intenzita výskytu


% napadených letorostů / (BBCH 60 - 67) (% of infected annual

shoots)





intenzita výskytu


index napadených plodů (%) / (BBCH 81 - 87) (indexof infected

apples in %)



slabý výskyt / weak occurrence 5 – 12, 4

škodlivý výskyt / harmful occurrence 12,5 - 25


92

Květopas jabloňový (Anthonomus pomorum) / Apple blossom weevil

intenzita výskytu


průměrný počet jedinců na 1 sklepnutí (number of adults per

shake)




škodlivý výskyt / harmful occurrence 1,5 - 3

Pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea) / Apple Sawfly

intenzita výskytu


průměrný počet dospělců na lapák/den (number of adults per

trap/day)






93

Obaleč jablečný (Cydia pomonella) / Codling Moth

Obaleč zimolezový (Adoxophyes orana) / Summer fruit tortrix moth

intenzita výskytu



trap/day)





intenzita výskytu



trap/day)






94

Sviluška ovocná (Panonychus ulmi) (zimní období) / European red mite (winter season)

Štítenka zhoubná (Quadraspidiotus perniciosus) (zimní období) / San Jose scale (winter

season)

intenzita výskytu


Průměrný počet štítků na 1 m větví (number of scales

per 1 m of branch)




škodlivý výskyt / harmful occurrence 10 – 100

intenzita výskytu


Průměrný počet vajíček svilušky ovocné na 1 m větví (number

of mite eggs per 1 m of branch)




škodlivý výskyt / harmful occurrence 1000 – 2000


95

Moniliniová spála květů (Monilinia laxa, Monilinia fructigena) / Brown rot

intenzita výskytu


% napadených jednoletých větví / (BBCH 69) (% of infected

annual branches)





Puchrovitost slivoní (Taphrina pruni) / Bladder Plum gall

intenzita výskytu


% poškozených plodů / (BBCH 73) (% of damaged plums)






96

Mšice na slivoni (Brachycaudus helichrysi a Hyalopterus pruni) / Plum leaf-curl aphid and

Mealy plum aphid

intenzita výskytu


% letorostů s výskytem kolonií jednotlivých druhů mšic / (BBCH 71

- 81) (% of shoots with aphid colonies)





Obaleč švestkový a východní (Cydia funebrana a Cydia molesta) / Plum Fruit Moth and

Oriental peach moth

intenzita výskytu



trap/day)






97

Pilatka švestková (Hoplocampa minuta) / Black Plum Sawfly

intenzita výskytu



trap/day)





NÁLETY VYBRANÝCH DRUHŮ MOTÝLŮ DO SVĚTELNÝCH LAPAČŮ

98

ČÁST IV.

Průběh náletů vybraných druhů motýlů do světelných lapačů

Síť světelných lapačů SRS

Síť světelných lapačů SRS byla v roce 2011 tvořena 22 lapači typu Minnesota –

Jermyho úprava, rozmístěnými po celém území České republiky. Lapače jsou v provozu od

začátku května do konce září a slouží jako doplňková metoda monitorování letové aktivity

škodlivých druhů nočních motýlů, přitahovaných specifickou barvou světla. Jako zdroj je

používána rtuťová výbojka RVL 125 s tlumivkou TV 125.

Pravidelné denní odpočty jsou graficky zveřejňovány na stránkách SRS a poskytují tak

pěstitelům přehled o dynamice letu a termínech vrcholů letových vln či počtu generací

jednotlivých sledovaných druhů, což lze využít v případě plánování obraného zásahu

a především jeho načasování na vhodný okamžik v životním cyklu škůdce, jako je např.

kladení vajíček či líhnutí housenek apod.

Monitorované druhy:

černopáska bavlníková (Heliothis armigera)

kovolesklec gamma (Autographa gamma)

můra kapustová (Lacanobia oleracea)

můra zelná (Mamestra brassicae)

osenice černé C (Xestia c-nigrum)

osenice polní (Agrotis segetum)

osenice vykřičníková (Agrotis eclamationis)

zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis)

Seznam světelných lapačů sítě SRS provozovaných v roce 2010

lokalita okres

Bohuslavice Jihlava

Budiměřice Nymburk

Holovousy Jičín

Horažďovice Klatovy

Humpolec Pelhřimov

Jestřebí Č. Lípa

Jiříkovice Brno-venkov

Letohrad Ústí n/Orlicí

Luková Přerov

Oblekovice Znojmo

Olomouc Olomouc

lokalita okres

Paceřice Liberec

Požáry Rakovník

Pusté Jakartice Opava

Rýmařov Bruntál

Spálené Poříčí Plzeň-jih

Staňkov Domažlice

Střížov Cheb

Uherský Ostroh Uherské Hradiště

Volduchy Rokycany

Židovice Louny

NÁLETY VYBRANÝCH DRUHŮ MOTÝLŮ DO SVĚTELNÝCH LAPAČŮ

99

Rozmístění světelných lapačů SRS na území ČR

Grafy výskytu

V následujících grafech jsou znázorněny úlovky v týdenních intervalech, které

poskytují orientační přehled vrcholů letové aktivity sledovaných druhů motýlů. Podrobnější,

denní, průběhy náletu motýlů do světelných lapačů jsou přístupné na stránkách SRS:

http://eagri.cz/public/web/srs/portal/skodlive-organismy/nalety-skudcu-do-svetelnych-

lapacu.html

http://eagri.cz/public/web/srs/portal/skodlive-organismy/nalety-skudcu-do-svetelnych-lapacu.html

http://eagri.cz/public/web/srs/portal/skodlive-organismy/nalety-skudcu-do-svetelnych-lapacu.html

NÁLETY VYBRANÝCH DRUHŮ MOTÝLŮ DO SVĚTELNÝCH LAPAČŮ Bohuslavice

100

0

1

2

3

4

5

6

7

Kovolesklec gamma Osenice polní Osenice černé C Osenice vykřičníková

Bohuslavice

NÁLETY VYBRANÝCH DRUHŮ MOTÝLŮ DO SVĚTELNÝCH LAPAČŮ Budiměřice

101

0

5

10

15

20

25

30

Kovolesklec gamma Osenice polní Osenice vykřičníková Osenice černé C

Budiměřice

NÁLETY VYBRANÝCH DRUHŮ MOTÝLŮ DO SVĚTELNÝCH LAPAČŮ Holovousy

102

0

20

40

60

80

100

120

Osenice polní Kovolesklec gamma Můra kapustová Můra zelná Osenice vykřičníková Osenice černé C

Holovousy

NÁLETY VYBRANÝCH DRUHŮ MOTÝLŮ DO SVĚTELNÝCH LAPAČŮ Horažďovice

103

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

Osenice vykřičníková Kovolesklec gamma Zavíječ kukuřičný Osenice černé C

Horažďovice

NÁLETY VYBRANÝCH DRUHŮ MOTÝLŮ DO SVĚTELNÝCH LAPAČŮ Humpolec

104

0

5

10

15

20

25

Zavíječ kukuřičný Osenice polní Osenice vykřičníková Osenice černé C

Humpolec

NÁLETY VYBRANÝCH DRUHŮ MOTÝLŮ DO SVĚTELNÝCH LAPAČŮ Jestřebí

105

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

Osenice vykřičníková Osenice černé C

Jestřebí

NÁLETY VYBRANÝCH DRUHŮ MOTÝLŮ DO SVĚTELNÝCH LAPAČŮ Letohrad

106

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

Zavíječ kukuřičný

Jiříkovice

NÁLETY VYBRANÝCH DRUHŮ MOTÝLŮ DO SVĚTELNÝCH LAPAČŮ Letohrad

107

0

5

10

15

20

25

30

Osenice polní Kovolesklec gamma Můra kapustová Zavíječ kukuřičný Osenice černé C Osenice vykřičníková

Letohrad

NÁLETY VYBRANÝCH DRUHŮ MOTÝLŮ DO SVĚTELNÝCH LAPAČŮ Luková

108

0

5

10

15

20

25

30

35

40 1.

5.20

11

8.5.

2011

15

.5.2

01

1

22.5

.201

1

29

.5.2

01

1

5.6.

2011

12.6

.201

1

19.6

.201

1

26.6

.201

1

3.7.

2011

10.7

.201

1

17

.7.2

01

1

24.7

.201

1

31.7

.201

1

7.8.

2011

14.8

.201

1

21.8

.201

1

28.8

.201

1

4.9.

2011

11.9

.201

1

18.9

.201

1

25.9

.201

1

Osenice polní Zavíječ kukuřičný Můra zelná Kovolesklec gamma Můra kapustová Osenice vykřičníková Osenice černé C

Luková

NÁLETY VYBRANÝCH DRUHŮ MOTÝLŮ DO SVĚTELNÝCH LAPAČŮ Oblekovice

109

0

5

10

15

20

25

30

Osenice vykřičníková Kovolesklec gamma Osenice polní Můra zelná Můra kapustová Osenice černé C

Oblekovice

NÁLETY VYBRANÝCH DRUHŮ MOTÝLŮ DO SVĚTELNÝCH LAPAČŮ Olomouc

110

0

5

10

15

20

25

30

35

Černopáska bavlníková Můra zelná Zavíječ kukuřičný Osenice polní Můra kapustová Kovolesklec gamma Osenice vykřičníková Osenice černé C

Olomouc

NÁLETY VYBRANÝCH DRUHŮ MOTÝLŮ DO SVĚTELNÝCH LAPAČŮ Pačeřice

111

0

5

10

15

20

25

30

35

40 1.

5.20

11

8.5.

2011

15

.5.2

01

1

22

.5.2

01

1

29.

5.20

11

5.6

.20

11

12.6

.201

1

19.6

.201

1

26.6

.201

1

3.7

.20

11

10.7

.20

11

17.7

.201

1

24.7

.201

1

31.7

.201

1

7.8

.201

1

14

.8.2

01

1

21

.8.2

01

1

28

.8.2

01

1

4.9

.20

11

11

.9.2

01

1

18.9

.20

11

25.9

.201

1

2.10

.201

1

9.1

0.20

11

16.1

0.20

11

Kovolesklec gamma Můra kapustová Můra zelná Osenice černé C Osenice vykřičníková

Pačeřice

NÁLETY VYBRANÝCH DRUHŮ MOTÝLŮ DO SVĚTELNÝCH LAPAČŮ Požáry

112

0

5

10

15

20

25

30

35

Zavíječ kukuřičný Můra zelná Osenice polní Osenice černé C Osenice vykřičníková

Požáry

NÁLETY VYBRANÝCH DRUHŮ MOTÝLŮ DO SVĚTELNÝCH LAPAČŮ Pusté Jakartice

113

0

5

10

15

20

25

30

35

Černopáska bavlníková Můra zelná Zavíječ kukuřičný Osenice polní Můra kapustová Kovolesklec gamma Osenice vykřičníková Osenice černé C

Pusté Jakartice

NÁLETY VYBRANÝCH DRUHŮ MOTÝLŮ DO SVĚTELNÝCH LAPAČŮ Rýmařov

114

0

2

4

6

8

10

12

Kovolesklec gamma Osenice černé C Osenice vykřičníková

Rýmařov

NÁLETY VYBRANÝCH DRUHŮ MOTÝLŮ DO SVĚTELNÝCH LAPAČŮ Staňkov

115

0

5

10

15

20

25

30

Osenice černé C Osenice vykřičníková

Staňkov

NÁLETY VYBRANÝCH DRUHŮ MOTÝLŮ DO SVĚTELNÝCH LAPAČŮ Střížov

116

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

Kovolesklec gamma Osenice vykřičníková Osenice černé C

Střížov

NÁLETY VYBRANÝCH DRUHŮ MOTÝLŮ DO SVĚTELNÝCH LAPAČŮ Těnovice

117

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Zavíječ kukuřičný Můra zelná Osenice vykřičníková Osenice černé C

Těnovice

NÁLETY VYBRANÝCH DRUHŮ MOTÝLŮ DO SVĚTELNÝCH LAPAČŮ Uherský ostroh

118

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

Osenice polní Kovolesklec gamma Můra zelná Zavíječ kukuřičný Můra kapustová Osenice vykřičníková Osenice černé C

Uherský Ostroh

NÁLETY VYBRANÝCH DRUHŮ MOTÝLŮ DO SVĚTELNÝCH LAPAČŮ Volduchy

119

0

5

10

15

20

25

Můra kapustová Osenice černé C Osenice vykřičníková

Volduchy

NÁLETY VYBRANÝCH DRUHŮ MOTÝLŮ DO SVĚTELNÝCH LAPAČŮ Židovice

120

0

2

4

6

8

10

12

14

Můra zelná Kovolesklec gamma Můra kapustová Osenice polní Zavíječ kukuřičný Osenice vykřičníková Osenice černé C

Židovice

Date post:	03-Nov-2021
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

Přehled výskytu sledovaných škodlivých organism a poruch ...

Documents