Písmomalířství24.3.2015 Týn nad Vltavou

Bc. Michala Brožová

Historický vývoj písem

• V rámci reforem Karla Velikého (*742-†814) byla provedena reforma písma, které mělo být zbaveno nahodilostí i nepravidelností a propracováno v jednotlivostech každého písmene tak, aby mohla být zvýšena jeho čitelnost a rychlost psaní. Vznikla tak rukopisná forma minuskule, tzv. karolinská minuskule, jež se stalo nejdokonalejším písmem středověku.

Karolinská minuskule

Historický vývoj písem

• Od 12. století došlo, dle vývoje v architektuře, k nahrazení oblých oblouků slohu románského oblouky lomenými. Dále se pokračovalo ke stále většímu těsnání písma a vzepjetí vertikál. Nově vzniklé písmo gotické se též nazývá písmem lomeným. Zúžení obrazu písma mělo za následek úsporu místa, ale i snížení světlosti písma a tím i čitelnost. Ta byla ohrožována i stále větší dekorativností písma. Ornamentální charakter stránky gotické psané knihy byl zvyšován i barevně zdobenými iniciálami.

Historický vývoj písem

• Podle účelu se gotická písma rozlišila na celou řadu druhů, z nichž nejznámější jsou textura, rotunda, bastarda a fraktura.

• Textura je písmo slavnostní, monumentální• Rotunda písmo mírně lomené, oblé, italského původu• Bastarda je písmo ozdobné a regionálně různě

vyspělé• Fraktura je užší, špičatější, charakteristická zdobnými

úponky, tzv. sloními choboty.

Písmo gotické - fraktura

Historický vývoj písem

• Když nastala v 15. století v Itálii obroda antiky, projevilo se to ve všech směrech výtvarné kultury. Karolinskou minuskuli, kterou považovali za antickou přetvořili v duchu renesance – dali jí více světla a šíře, zvýšili oblost. Nové humanistické písmo, jasné a elegantní, se stalo základem tiskového písma (antikvy), které nabývalo stále většího vlivu a písmo rukopisné zatlačovalo do pozadí a vedlo k úpadku.

Humanistická kurzíva

Písmová osnova

• Písmovou osnovu v psaném textu neuvidíte. Je to pomyslná soustava vodorovných linií, tzv. dotažnic, které jsou velmi důležité při návrhu písma. Jejich postavení totiž určuje výškové proporce písmové kresby a umístění akcentů.

Písmová osnova• Účaří písma (základní dotažnice) je linie, na které „sedí“

jednotlivá písmena a jsou tak seřazena do řádku.• Výška minusek je vymezena vzdáleností střední dotažnice

od účaří. Tato vzdálenost se nazývá střední výška písma. • Horní dotahy jsou zpravidla svislé tahy minusek d, b, f, h, k,

l, t. Výška těchto tahů je vymezena vzdáleností účaří a horní dotažnice. U řady písem také vzdálenost účaří a horní dotažnice definuje výšku verzálek (majuskulí).

• Pro dolní dotahy nám zbývají svislé tahy minusek g, j, p, q, y. Výškově jsou definovány vzdáleností účaří a dolní dotažnice.

Písmová osnova• Oblá písmena, jako o, p, c atd. v minuskách i verzálkách,

mírně překračují účaří a střední nebo horní dotažnici. Říká se tomu přetah a pokud by nebyl použit, písmeno by působilo opticky menší.

• Pro umísťování verzálkových akcentů je určena akcentová dotažnice. Minuskové akcenty potřebují vlastní akcentovou dotažnici, která se ve většině případů kryje s horní dotažnicí.

Psaní verzálek blokového písma redisovým perem

• Grotesk: hlavními požadavky, jež se na písmo kladou, jsou: čitelnost, úhlednost a silný osobitý výraz.

• Písmo vychází z římské kapitály, jejichž hlavní tvary jsou odvozeny ze dvou základních geometrických tvarů: kruhu a úsečky – obrys písmene O tvoří kruh, obrys písmene I tvoří

úsečka…• Dalším charakteristickým rysem je střídání písmen

širokých (C D M O) a úzkých (B E F K L P R S Y).

Blokové písmo - Grotesk

Psaní verzálek blokového písma redisovým perem

• Optické působení některých písmen: – Písmena světlá – C D Q O– Písmena tmavá – B E M S→ důležité pro stanovení odstupů jednotlivých písmen ve slovech– Písmena se svislými rovnými tahy (jako N a P) musí být

postavena dále od sebe nežli např. dvě O O, která dáváme k sobě daleko blíže.

– Písmena L a A se stávají měřítkem pro ostatní písmena, protože ať je postavíme sebe-blížeji mají mezi sebou příliš světla.

Psaní verzálek blokového písma redisovým perem

• Nejprve nacvičíme písmena z pravoúhlých přímek: I L T H E F

• Potom písmena z kolmic a šikmých čar: A K N V W X Y Z

• Nakonec tvary obloučité: O C G Q D B P R S J U

Psaní versálek blokového písma redisovým perem

Literatura

• František MUZIKA, Krásné písmo ve vývoji latinky I-II, Praha 2005.

• Jan RAMBOUSEK, Písmo a jeho užití, Praha 1953.• Oldřich MENHART, Nauka o písmu, Praha 1974.• Bohumil LANZ – Zdeněk NĚMEČEK, Písmo v propagaci,

Praha 1974.• Bohuslav BLAŽEJ, Grafická úprava tiskovin, Praha 1990.• Vladimír BERAN a kol., Typografický manuál, Praha 2005.• atd.

DĚKUJI ZA POZORNOST

Bc. Michala Brožová brozovamichala@centrum.cz