Plynovody v budovPlynovody v budováách, ch, ��áást 2.st 2.

TPG 704 01 (2008)

ZP

Plynovodní p�ípojka

Za�íná napojením na ve�ejný plynovod a kon�í HUP.

NTL (do 5 kPa)

STL

terén

podsyp pískem 10cm

obsyp pískem 35cm

výstražná fólie 45cm od potrubí

plyn. potrubí

vyt�ženázemina

Krytí0,8m volný terén, chodník1m vozovkaSpádování0,5% k plynovodu

U nízkotlakých plynovodních p�ípojek se po�áte�ní pracovní p�etlak plynu volí2 kPa a koncový pracovní p�etlak plynu 1,95 kPa.

HUPHUP

Hlavní uzáv�r plynuje možno umístit n�kterým z t�chto zp�sob�:

�na vn�jší zdi budovy ve výklenku, p�ístavku nebo ve sk�íni; �v oplocení p�íslušné budovy, a to ve sk�íni nebo ve výklenku; �v prostoru mezi budovou a hranicí pozemku majitele objektu v samostatném sloupku, v montované nebo zd�né sk�íni; �uvnit� budovy nejdále 1 m za prostupem obvodovou zdí; �v zemních sk�íních (ocelových, plastových prefabrikovaných, zd�ných apod.) nebo v zemi opat�ený zemní soupravou, p�ed prostupem plynovodu do budovy.

HUP nesmí být

ve shromaž�ovacím prostoru, v obytných místnostech, kuchyních, WC, koupelnách, prádelnách, v koteln�, garáži, skladech potravin, ho�lavin, v šachtách, sv�tlících, v kolektorech a technických chodbách, v nev�traných a nep�ístupných prostorách, v chrán�ných únikových cestách.

Plynom�ry

Objemové - membránové G 4 až G 65rota�ní G16 až G 400

Rychlostní- turbínové G 65 až G 4000vírovéultrazvukové

Dynamické- clonové

���������������� ������������ ����

Umíst�ní

Na místech p�ístupných, v�traných, v�tratelných.

P�ednostn� mimo byty.

Majetek dodavatele plynu.

terén

Doporu�ený rozm�r plynom�rné sk�ín�pro domovní plynom�r 60x60cmHloubka sk�ín� min 24cm(Minimální rozm�r sk�ín� 57x53x23)

Drážka pro p�ípojku na levé stran� sk�ín�o rozm�rech: ší�ka min 10cm

hloubka min 15cm

obvodová st�na

RD

NTL (HUP-KK, plynom�r, KK)

STL (HUP-KK, RTP, plynom�r, KK)

�trubky ocelové z materiálu se zaru�enou sva�itelností podle �SN 05 1310; �trubky m�d�né podle TD 700 01; �trubky kovové s tovární izolací proti korozi; �trubky z polyetylenu (pouze pro vn�jšíplynovod uložený v zemi viz též TPG 702 01)

Izometrie

plynovodu

Materiál

Uzáv�ry

P�ed stoupacím vedením, jsou-li 2, p�ed plynom�rem, p�ed spot�ebi�em, na každéodbo�ce pro technologické ú�ely, p�ed místnosti s nebezpe�ím výbuchu �i požáru. Za vstupem do takovýchto místností protipožární armatura.

Tepelné pojistky - v p�ípad�požáru aktivuje a uzav�e pr�tok plynu. Aktiva�ní teplota je 96°C a pojistka je schopna odolávat teplot� 925°C po dobu nejmén� 60minut. Pojistka je jednorázová.

Dimenzování potrubí domovního plynovoduRedukovaný odb�r plynu Vr v m3/h

Vr = K1 . V1 + K2 . V2 + K3 . V3 + K4 . V4

V1 - sou�et objemových pr�tok� spot�ebi�� pro p�ípravu pokrm� (sporáky, va�idlovédesky apod. s výjimkou spot�ebi�� ve velkokuchyních) a pr�tokových oh�íva�� vody v m3/h,

V2 - sou�et objemových pr�tok� lokálních topidel a zásobníkových oh�íva�� vody v m3/h,

V3 - sou�et objemových pr�tok� všech kotl� v�etn� kotl� kombinovaných v m3/h,

V4 - sou�et objemových pr�tok� všech technologických plynových spot�ebi�� a plynových spot�ebi�� ve velkokuchyních (restaurace apod.) v m3/h,

K1 - koeficient sou�asnosti pro skupinu spot�ebi�� uvedených u V1 (K1 = n-0,5),

K2 - koeficient sou�asnosti pro skupinu spot�ebi�� uvedených u V2 (K2 = n-0,15),

K3 - koeficient sou�asnosti pro skupinu spot�ebi�� uvedených u V3 (K3 = n-0,1),

K4 - koeficient sou�asnosti pro skupinu spot�ebi�� uvedených u V4, který se stanovuje individuáln�.

n - po�et spot�ebi��, které jsou zásobovány plynem z p�íslušného úseku potrubí.

Dimenzování potrubí domovního plynovodu podle TPG 704 01 spo�ívá v ur�eníredukovaného odb�ru plynu a navržení pr�m�ru potrubí pro každý úsek potrubí tak, aby p�i redukovaném odb�ru plynu sou�et ztrát tlaku v ležatých úsecích potrubí(od hlavního uzáv�ru plynu po spot�ebi�) nep�ekro�il dovolenou hodnotu celkovéztráty tlaku (100 Pa) a ztráty tlaku ve stoupacím vedení (viz definice stoupacího vedení) byly vyrovnány vztlakem zemního plynu, který �iní 5 Pa/m. Tvarovky a armatury se p�i ur�ování ztrát tlaku vyjad�ují pomocí ekvivalentních délkových p�irážek

1,3Kulový kohout rohový

0,5Kulový kohout p�ímý nebo šoupátko

0,4Redukce

0,7Koleno

1,3T – kus (odbo�ení)

0,5T – kus (pr�chod)

Ekvivalentní p�irážkalem

Tvarovka nebo armatura

7,338,199,4110,4011,6013,4016,4023,2028,4032,8036,6050

4,194,695,395,936,637,669,3813,3016,2018,8021,0040

2,402,683,033,403,804,385,377,599,3010,7012,0032

1,301,451,661,832,052,372,904,105,025,796,4825

0,740,830,951,051,171,341,662,342,873,323,7120

0,360,400,460,510,570,660,811,141,401,621,8115

Redukovaný odb�r plynuVr

m3/h

0,20,250,330,40,50,66712345

Ztráta tlaku�p

Pa/m

DN 1)

1) U m�d�ného a polyetylénového potrubí se jedná o vnit�ní pr�m�r v mm.

Ztráty tlaku v závislosti na jmenovité sv�tlosti potrubí a redukovaném odb�ru zemního plynu podle TPG 704 01 (výb�r)

OZE ve vytOZE ve vytáápp��nníí

KK obnovitelným zdrojobnovitelným zdroj��mm�adíme nefosilní p�írodní zdroje energie

• energii vody,

• v�tru,

• slune�ního zá�ení,

• pevné biomasy,

• bioplynu,

• energii okolního prost�edí,

• energii geotermální a

• energii kapalných biopaliv.

P�ímé využití energetického zdroje je vyjíme�né (nap�. slunce - voda), oby�ejn�m�níme energii ur�itého zdroje na jinou formu. Možnosti jsou neomezené.

Energetické pravidlo

Energeticky využívaný zdroj �i za�ízení (kotel, kolektor, palivový �lánek,...) je p�ínosné tehdy, pokud po dobu své životnosti vyrobí více energie, než bylo vloženo do jeho výroby („šedá energie“) a spot�ebováno p�i provozu.

EOZ EOZ –– biomasabiomasa

BiomasaBiomasa je hmota organického p�vodu. Do biomasy �adíme i takzvanou fytomasufytomasu . Jedná se o organické látky rostlinného p�vodu vznikající v p�írod�v pr�b�hu fotosyntézy. V podmínkách �R lze využívat biomasu odpadní nebo zám�rn� p�stovanou k energetickým ú�el�m.

Biomasa odpadní

Odpady zem�d�lsképrodukce a

jinérostlinnéodpady

Odpady z lesní t�žby

Odpady z pr�myslové výroby

Odpady z živo�išnévýroby

Odpady organickékomunální

Energetické plodiny

Lignocelulózové Olejnaté Škrobno cukernaté

�D�eviny (topoly, vrby, olše, akáty,…)�Celé rostliny obilovin�Travní porosty (slonítráva, chrastice …) �Ostatní rostliny (K�ídlatka sachalinská, š�ovík krmný, konopíseté,…)

( �epka olejná, slune�nice, len, …)

( Brambory, cukrová�epa, kuku�ice,obilízrno…)

Forma p�em�ny

Termo - chemická Bio –chemická Mechanicko - chemická

PyrolýzaZplyování

Fermentace, alkoholové kvašení(etanol)Anaerobnívyhnívání, metanové kvašení(bioplyn)

Lisování olej�Esterifikace p�írodních bio-olej� (bionafta)Drcení, mletí, lisování, peletace (pelety, brikety)

Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla

(kogenerace)

SpalovSpalováánníí biomasy a produktbiomasy a produkt�� z biomasyz biomasy

ORC(Organický Rankin�vCyklus)

Princip jako konven�ní parníelektrárna,

výhoda oleje je, že p�i danéteplot� (nap�. 300 °C) se udržív kapalném stavu p�i zna�n� nižším tlaku než voda.

Bioplyn

Jedná se o produkt organického rozkladu hmoty. Proces, kdy se organická hmota št�pí na anorganické látky a plyn, vzniká díky bakteriím pracujícím bez p�ístupu vzduchu (anaerobní proces). Teploty fermentace jsou vázány na kmeny bakterií. Bioplyn obsahuje vysoképrocento metanu (okolo 60 %).

Bioplyn je produktem zem�d�lských odpad�, skládek odpad�, �OV.

Stupe 1 – hydrolýza

Stupe 2 – acidogenese

Stupe 3 – acetogenese

Stupe 4 - metanogenese

SpalovSpalováánníí bioplynubioplynu

Kogenera�ní jednotka je za�ízení, které spalováním paliva vyrábí sou�asn�elektrický proud a teplo.

Termické solární systémy

Základní rozd�lení

Systémy pasivní (bez použití technického za�ízení, bez nároku na elektrickou energii, s p�irozenou konvekcí) – p�. solární st�na, skleník, okno,...Systémy aktivní (k p�enosu tepla využíváme za�ízení typu �erpadlo, ventilátor,…)

Dle teplonosného média – systémy s vodou nebo nemrznoucí sm�sí, systémy využívající vzduch.

Dle ú�elupro oh�ev teplé vodypro oh�ev bazénové vodypro podporu vytáp�ní a oh�ev vody kombinace výše uvedenýchpro chlazení a klimatizaci

Podpora vytáp�ní

Podpora vytáp�ní

Stratifika�nízásobník s pr�tokovým oh�evem TV

Tepelná �erpadla

Pracovní látkou je chladivo, kterév za�ízení trvale obíhá a cyklicky m�ní svéskupenství. P�ivede-li se k výparníku venkovní vzduch nebo voda ( zdroj s NPT teplem), je tomuto zdroji odejmuto pot�ebné výparné teplo a chladivo p�ejde do plynného stavu. Zdroj tepla se o n�kolik stup� ochladí. Kompresor nasaje pracovní médium a stla�í je. K tomu je zapot�ebí hnací elektrické energie. Svécelkové teplo odevzdá chladivo ve druhém vým�níku - kondenzátoru – do prost�edís vyšší teplotou (topné vody, vzduchu). Tím dojde ke zkapaln�ní pracovního média. V expanzním ventilu se seškrtí tlak na p�vodní a ob�h se opakuje.

Vzduch – voda

d�lené vnit�nívn�jší

Zem� - voda

Kolektor

�plošný

�svislý

�spirálový

T� uvnit� objektu

Vn� – R+S (u v�tšího po�tu okruh�)

Voda - voda