04/2008
OBSAH ČÍSLA:
Ceny pro rok 2009
Pařezová chaloupka uprostřed sídliště
Teplo. Kolik a za kolik ?
Bimba slaví úspěchy
Téma, které nenítabu
Plzeňské službyna dotyk
Podoba zelenéhobloku
2
Neumím si představit nepříjemnějšísituaci, než oznamovat zákazníkůmzvýšení ceny našeho základního pro-duktu – tepla. Vím, že náklady na ener-gie jsou podstatnou položkou domá-cích rozpočtů. Rostoucí ceny všechvstupů nás ale nutí, abychom takovýkrok od 1.ledna 2009 udělali.
Dosavadní cena našeho tepla bylav letošním roce 317 korun na GJ (giga-joule). Po započítání daně z přidanéhodnoty (DPH), kterou naším prostřed-nictvím odvádí každý zákazník státu,byla cena na patě objektu 346 Kč/GJ.
Výpočet ceny pro rok 2009 nás přive-dl, především vzhledem k nárůstu cenyuhlí o 15%, ke stanovení nárůstu cenytepla o 9,6 %. Bude tedy v roce 2009činit 348 Kč/GJ. Po započítání DPH tobude na patě objektu 379 Kč/GJ.
Chci vás ale upozornit na tabulku a graf cen tepla ve srovnatelných měs-tech ČR v roce 2008 na vedlejší strán-ce. Zjistíte z nich, až ani po tomto zvý-šení ceny nebudete v Plzni platit tolik,kolik je jinde běžné už te�, v roce 2008.
Potvrzuje to naši strategii udržováníceny tepla v našem městě na co nejni-žší možné úrovni. Obecným trendůmzvyšování cen energií a rostoucí inflacise ale nedokážeme zcela ubránit. Mu-síme totiž velmi pečlivě udržovat rovnováhu mez rozumnými cenamia tvorbou zdrojů pro další rozvoj Plzeň-ské teplárenské. Teoreticky by sicebylo možné udržet nějakou dobu cenutepla na dosavadní úrovni, ale jen za předpokladu zastavení jakýchkolivinvestic, modernizací, údržby… Prostěnáš podnik „vybydlet“.
Takový postup dobrý hospodář zvolitnemůže - za několik málo let bychomstáli před obrovskými technickými pro-blémy. Jejich vyřešení, bylo-li by vůbecmožné, by přineslo nárůst cen tak dra-matický, že by se s ním žádný zákazníknemohl vyrovnat – naše teplo by paknebylo schopné konkurence. Byla bytaké zásadně ohrožena bezpečnostdodávek tepla, tedy jejich spolehlivost.
Zatím je to naopak – naše teplo jelevnější, než teplo produkované spalo-váním plynu nebo při topení elektřinou.
Náš akcionář, město Plzeň, volí tedycestu trvalé péče o majetek a tím udržo-vání špičkové technické úrovně našíteplárny. Právě to je cesta k udrženícen na jedné z nejnižších úrovnív rámci České republiky.
Tomáš Drápelagenerální ředitel
Plzeňská teplárenská, a.s.
Cenypro rok2009
Už jste byli v Pařezové chaloupce? Jestline, tak tam určitě zajděte. A může vám býtpár měsíců nebo pár desítek let. Chaloupkunajdete v Plzni na Lochotíně a veselo je tuod rána do večera. A kolik se do chaloupkyvejde lidí? Hodně. Za týden se tu vystřídátak 150 dětí i dospělých. A že to není sku-tečná pohádková Pařezová chaloupka jete� úplně jasné. Jmenuje se tak občanskésdružení, které založilyLenka Bajerová s kama-rádkou Markétou Kittne-rovou. V Plzni existuje jižšestým rokem. „Na po-čátku byla snaha pomocirodičům na mateřskédovolené, aby nebylisami s dětmi doma,“řekla Lenka. „Šlo námo to dát dohromadypartu lidí, která se budeněkde scházet a spo-lečně si povídat o dě-tech. A aby to nebylo jeno povídání, mezitím co simaminky vyměňují zku-šenosti z péče o svératolesti, dětičky cvičí.Maminky k nám chodís dětmi od tří měsíců ažpo pětileté. A nejsou to jen maminky, alei tatínkové, kteří jsou na mateřské, co nenídnes až tak výjimečné,“ popsala LenkaBajerová činnost sdružení. Z bývaléhoobjektu jeslí v Jesenické ulici se po rekon-strukci stalo dětské centrum kam chodívšichni rádi. „Dopoledne jsou tu děti s rodi-či, odpoledne tu zpíváme a tančíme s folk-lorním souborem písní a tanců Jiskřička,“vysvětluje maminka osmiletého klukaLenka. „Na mateřské jsem poznala, žesamotnému dítěti je smutno. A tak vznikl
nápad Pařezové chaloupky. A nehledejtev názvu žádné záhady a taje. Název vznikldocela obyčejně. Protože mám ráda pohád-ku o Křemílkovi a Vochomůrce,“ prozradilaLenka. Jenže realizace jejího snu nebylazas tak pohádková. „Spoustu peněz stálarekonstrukce a provoz také není bezproblé-mový. Jsme neziskovka, takže rodiče sipobyt v centru platí. Z toho musím pokrýt
náklady na topení, na vodu, nájem, poplat-ky za elektriku apod. Není to snadné,a proto jsme vděčni za každý peníz, kterýnám kdo dá. Štědrá k nám byla naposledyPlzeňská teplárenská, která věnovala sdružení 10 000 korun a stejnou částkoupřispěla i souboru Jiskřička. Peníze použije-me na cvičební pomůcky, na tělocvičnua na pokrytí nákladů na provoz. Sdružení jejedno velké dobrodužství a odměnou jsouspokojené úsměvy dětí i rodičů,“ dodalaLenka Bajerová. (dam)
Pařezová chaloupka uprostřed sídliště
3
Sloupce prvního grafu znázorňují celkovédodávky tzv. IPPs – v českém překladu toznamená „nezávislých výrobců energie“,mezi něž se řadí i Plzeňská teplárenská.
Po zastavení šestiletého trendu poklesutepla v roce 2001 a mírném nárůstuv dalších letech vlivem chladnějšíhoročníku a oživení české ekonomiky,dochází v posledních letech opět k poklesuprodeje tepla na úroveň již hluboko podnejnižší hranici roku 2000. Rok 2007 se takstává s prodejem necelých 66 000 TJ nej-spodnější hranicí vývoje prodeje tepla.
Z grafu je patrné, že prodej tepla Plzeň-ské teplárenské vcelku kopíruje vývoja trendy. Z dat, ze kterých byl graf konstruován však vyplývá, že zatímcodošlo u skupiny IPPs v roce 2007 oprotiroku 1996 k poklesu prodeje teplao 34,48%. V případě Plzeňské teplárenskétento pokles činil pouze 23,68%. Projevujese tak trend odlišného poklesu prodejeovlivněný zejména konečnou cenou teplaa tím schopností připojování novýchzákazníků.
Zjednodušeně řečeno – díky aktivnímurozšiřování teplárenské sítě, rozumnýmcenám a péči o zákazníky, není pokles
prodeje tepla u Plzeňské teplárenské tak markantní, jako u ostatních výrobců.Tržby za teplo nahrazujeme v Plzni pře-devším tržbami za úspěšný prodej elek-trické energie a tím udržujeme svoji finanční stabilitu.
Dodávky tepla nepatrně klesají(a to je dobře)
Ano, ten podtitulek je míněn vážně. Dlouhodobý vývoj prodeje teplakonečným zákazníkům v létech 1996 –2007 má v celé České republi-ce klesající trend. Jak si to vyložit? Především zateplováním obyt-ných i průmyslových objektů a obecným trendem k úsporám energie.A to je z ekologického hlediska vysloveně pozitivní jev.
Ceny tepla na vstupu do objektu v r. 2008:prod. ceny zdroj:
Hradec Králové 301,50 International Power Opatovice, a.s. uhlíPlzeň 346,00 Plzeňská teplárenská, a.s. uhlíČeské Budějovice 412,50 Teplárna České Budějovice, a.s uhlíPraha 425,00 Pražská teplárenská, a.s. uhlíPísek 432,80 Teplárna Písek, a.s. uhlíLiberec 592,86 Teplárna Liberec, a.s. topný olej, zem.plyn.,kom.odpadBrno 631,00 Teplárny Brno, a.s. zem.plynzdroj: www.tscr.cz (cenová mapa)
Celková užitečná dodávka tepla IPPs (TJ)
Plzeňská teplárenská, a.s, 4 265,4 3 870,2 3 735,4 3 642,0 3 424,5 3 772,6 3 733,0 3 726,9 3 667,6 3 668,8 3 626,6 3 255,4
Celkem za IPPs 100 475,2 89 109,4 82 647,0 77 993,7 72 063,6 77 863,5 74 201,2 74 817,0 72 548,4 74 034,8 71 044,4 65 833,1
Pozn.: IPPs…Independent Power Producers
Dodávky tepla v České republice
4
Bimba slaví úspěchy
NáhodaIniciátorem výstavy, později jedním
z jejích kurátorů a hlavně duší celého zno-vuobjevení malíře je Jan Hosnedl.
„Všechno to vzniklo úplnou náhodou.Před čtyřmi lety jsme chystali den otevře-ných dveří a kolegyně archivářka vytáhla nasvětlo stará tabla a další zajímavosti. Mezinimi byla asi třímetrová role papíru a na nídnes už legendární karikatura profesor-ského sboru naší školy z roku 1935, takzvaná Kulometná rota.“, vzpomíná tentozástupce ředitele gymnázia na Mikuláš-ském náměstí v Plzni. Autorem karikaturybyl Bohumil Konečný.
Kdo byl Bimba?Tento plzeňský rodák (nar. 19. 4. 1918)
se na řadu svých výtvarných děl pode-pisoval svou přezdívkou z dětství „Bimba“.Vzpomeňte si jen na ohmatané a mnoho-krát přečtené knihy o Rychlých šípecha podobnou dobrodružnou literaturu, dopl-něnou řadou kreseb – to jsou často jehodílka. Kreslit začal ovšem mnohem dříve, užza gymnaziálních studií právě na Miku-lášském náměstí v Plzni. Tady se nesma-zatelně zapsal do paměti svých tehdejšíchi budoucích spolužáků svou karikaturouprofesorského sboru, za niž si vysloužildvojku z chování – je jako vystřiženáz příběhů o študácích a kantorech.
Osud tohoto malíře, výtvarníka a ilustráto-ra ale nebyl nijak idylický. Studoval sice navýtvarné akademii, ale jeho studia skončilazavřením vysokých škol po německé oku-paci v roce 1939. V té době se seznámils Jaroslavem Foglarem a toto setkání vy-ústilo v dlouholetou spolupráci. Živil sepotom především jako kreslíř pro časopisy,po válce se věnoval také plakátové tvorběa propagačním materiálům.
B. „Bimba“ Konečný se ale také zamotaldo skandálu se svými ukradenými obrázky,
které zneužil jeho „obdivovatel“ a komu-nistický režim mu po roce 1971 znemožnilpublikovat. Zcela zapomenut zemřel 14.ledna 1990 v Kožlanech.
Byl by to vlastně velmi smutný příběh,kdyby nezasáhla právě náhoda.
Jenom náhoda?„Ke stoletému výročí naší školy jsme
chtěli udělat menší výstavu.“, vzpomínádále J.Hosnedl. „Jenomže jsme některévěci předem zveřejnili, chytila se tohomédia a oslovilo nás západočeské muze-
um, zda bychom nechtěli udělat výstavuu nich. To se samozřejmě nedalo odmít-nout. K výstavě, která se konala v loňskémroce, přibyla ještě monografie od historikaTomáše Pospiszyla a dokumentární filmrežiséra Ladislava Moulise.“, doplňuje stře-doškolský profesor. Musel přitom ale objetcelou republiku, protože konečného díla
nevlastnila žádná galerie v ucelené sbírce.Vlastnila je řada soukromých sběratelů,často měli jen jednu či dvě kresby. J. Hos-nedlovi se podařilo shromáždit potřebnéobrázky a dokumenty od čtyřiatřiceti z nich.
Plzeňská výstava měla takový úspěch, že se nyní opakuje v rozšířené podoběv Obecním domě v Praze. Velkorysé vý-stavní sály tam umožnily ucelenou přehlíd-ku konečného díla v několika tématickýchcelcích, např. Talentovaný student, V Ba�o-vých službách, Mladý hlasatel, Humo-ristické listy, Obrazy s westernovou temati-kou apod.
Opomíjený český umělec se tak opětdostal do záře reflektorů. Nejspíše právem,protože např. známý kreslíř Kája Saudeko něm řekl: „Konečný uměl v roce třicet osmto, co dnes v Americe umí sotva pár desítekkreslířů. To, co umím, mě naučil on.“
Studentská recese žije i dnesVšechno to kdysi začalo obyčejnou štu-
dáckou recesí. Existuje ještě tento fenoménna dnešním gymnáziu?
„Jistě, recese v určité posunuté podoběžije stále. Mezi studenty se pořád najdoutakoví, kteří mají „drzé hlášky“. Ale pokud tonení urážlivé a má to humorný podtext, taktomu já osobně fandím a rád jim to vracím.Vrcholem jejich smyslu pro humor bývajípůlnoční noviny na maturitních plesech.“,směje se J. Hosnedl a dodává, že ovšemjistě existují i kantoři, kteří jsou popudliví.
„Za takovou karikaturu, jakou namalovalBimba, by dnes žák tu dvojku z chování asidostal taky, stejně jako v roce 1935.“, do-dává. Protože sám učí matematiku a fyziku,což nejsou předměty právě k popukání, při-čítá svoji vlastní toleranci tomu, že stáleještě jezdí s dětmi ze své školy na vodua jak říká „leze s nimi po horách“.
Výstava o Bohumilu Konečném v praž-ském Obecním domě potrvá do 31. ledna2009, otevřena je denně od 10,00 do 19,00 hodin. Zvou vás tam nejen její autoři,ale také Plzeňská teplárenská.
„Bez její podpory by se výstava určitěneuskutečnila.“, uzavírá Jan Hosnedl, zá-stupce ředitele Gymnázia na Mikulášskémnáměstí v Plzni.
Když se v loňském roce stala Plzeňská teplárenská generálním partneremvýstavy o „zapomenutém malíři“ Bohumilu Konečném, málokdo asi čekal, žese setká s takovým úspěchem. Jenže vzbudila takovou pozornost, že se letospřestěhovala ze Západočeského muzea do Obecního domu v Praze.
5
V Chotíkově, na části jehož katastru pro-vozuje Plzeňská teplárenská skládku komu-nálního odpadu, vzniklo „Sdružení proudržitelný rozvoj obce Chotíkov“, v centrujeho zájmu je právě skládka.
Ačkoliv jako partnery pro jednání můžechápat Plzeňská teplárenská jedině zastu-pitelstva obou obcí, na jejichž katastruskládky leží (vedle Chotíkova je to i MěstoTouškov), samozřejmě se nebrání ani dis-kusi s ostatními občany, chotíkovské sdru-žení nevyjímaje. Pro diskusi je nediskvalifi-kuje ani to, že po právní stránce sdruženívstoupilo do diskuse v době, kdy vlastněprávně ještě ani neexistovalo.
Nebraňme se diskusiPrvním krokem byla společná návštěva
skládky – Plzeňskou teplárenskou repre-zentoval Petr Baloun, sdružení dvě jehovůdčí osobnosti - Kateřina Sašková a MilanReiniger. Hostitelem byl správce skládkyRoman Klimeš, zajímavým průvodcem avlastně iniciátorem setkání byl redaktorČeského rozhlasu Jan Dvořák.
Po prohlídce rekultivované skládky, o nížpro Český rozhlas K. Stašková celkemrozumně uvedla, že: „Cizí člověk, kteréhosem postavíte, asi nepozná, že stojí naskládce, ale protože to vím, co je pod tím,protože to tady vidíme kolem sebe, tak je miz toho trochu špatně. Bohužel to k dne-šnímu životu patří.“
Ovšem návštěva aktiv-ní skládkové kazety, kte-rá pojme 335 tisíc m3
odpadu, to už bylo „sil-nější kafe“. Skládka opravdu není žádná krá-sa, by� je provozována v souladu se všemi zá-kony a předpisy. Možnáby tam měli občané i školní dítka jezdit na exkurze, aby vidělipříslovečnou druhou stranu civilizace.Možná by pak netříděného odpadu bylov popelnicích podstatně méně.
Budoucnost přede dveřmiUkládání odpadu způsobem,
který je nyní v České republiceobvyklý, skutečně zavání barbar-stvím a připravované nové záko-ny a předpisy skládkování tohotodruhu už asi nepřipustí. Je tedytřeba se připravit na nové časy.Moderní je chápat odpad jakosurovinu. To předpokládá jakoprvní krok třídění odpadu u jehoprvotního producenta, tedyv domácnosti.
Ačkoliv se vytřídí plasty, sklo,papír a další kategorie odpadu,stejně zbude něco, co bude pře-kážet. Využití tohoto „něčeho“může mít různou podobu, aleprakticky připadají v úvahu jendvě. Další tzv. biomechanické tří-
dění s následným „vyhnitím“ zbytků, neboenergetické využití - ono tolik napadanéspalování. Jen malé zbytky zcela nezpra-covatelného odpadu se nakonec stejněbudou muset uložit.
Jak to bude na Plzeňsku?
Odpově� na tutootázku zatím nikdonezná. První orientaciby měla přinést od-borná studie, jejíž vy-pracování zadala Plzeň-ská teplárenská. Zástup-ci obou dotčených obcí– Chotíkova i Města
Touškova, budou k jejímu vyhodnocovánísamozřejmě přizváni. Město Touškov užpodepsalo s Plzeňskou teplárenskou me-morandum o spolupráci, na rozhodnutí cho-tíkovských se ještě čeká. Jisté je, že pokudbude v dosavadním prostoru zpracovánía ukládání pokračovat, oběma obcím z tohopoplyne nemalý finanční profit.
Nejsme nepřátelé
Největším kladem společné návštěvyskládky bylo konstatování, že Plzeňská teplárenská a Spolek pro udržitelný rozvojobce Chotíkov nejsou nepřátelé. Ačkolivmají na problematiku nakládání s komunál-ním odpadem rozdílné názory, jsou schopnii ochotni se navzájem respektovat a o věcidiskutovat.
Pozitivní roli sehrál i Český rozhlas, kon-krétně jeho redaktor Jan Dvořák. Byl nejeniniciátorem setkání, ale také jeho nefor-málním moderátorem. Ve svých repor-tážích, a� už vysílaných z plzeňského regionálního studia, nebo na frekvenci Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu v pořa-du „Pod kůži“, pojal problematiku bez před-sudků a objektivně. Pokud si chcete toto tvrzení ověřit, pak na
http://www-ext.rozhlas.cz/_zprava/507703.
Téma, které nesmí být tabuMédii proběhla vlna informací o nakládání s odpady na Plzeňsku,i v předcházejícím čísle Plzeňského tepla jsme se tomuto problé-mu věnovali a je zřejmé, že se odpadům budeme muset věnovat pravidelně. Plzeňská teplárenská je totiž z rozhodnutí města Plzeňgarantem likvidace odpadů v našem regionu. Širokou veřejnostzatím toto téma příliš nevzrušuje, o to je ale ožehavější pro ty, jichž se přímo dotýká.
Kateřina Stašková a reportér Jan Dvořák mezi odpadky v aktivní části skládky.
Rekultivovanou část skládky předvádí její správce Roman Klimeš(vlevo) Janu Dvořákovi z Českého rozhlasu a Milanu Reinigerovi.Petr Baloun z Plzeňské teplárenské (uprostřed) je chodící ency-klopedií o odpadech.
Odpad z Plzeňska sám nezmizí
6
Křížovka o cenyPadesát prvních správných odpovědí oceníme tričkem
Odpovědi zašlete bu� písemně na naši adresu, obálku označte „KŘÍŽOVKA“, nebo na e-mail: [email protected]
NabídkaNabídka služeb při správě bytů předsta-
vuje, jak jsme už na stránkách Plzeňskéhotepla psali, jakousi skládačku, z níž si můžekaždý klient vybrat přesně to, co potřebujea co mu vyhovuje. Tomu samozřejmě odpo-vídá i cena, která začíná už na 79 korunáchza byt na měsíc. Zásadou přitom je vyhovětklientovi v každém případě – to si Plzeňskéslužby, a. s. a jejich Správa nemovitostísamy vložily do své „genové výbavy“.
Možná drobnosti – ale důležité
Pro klienta jsou asi nejpříjemnější dvafaktory nabídky Plzeňských služeb.
1. Především jejich komplexní rámec – ažpo rozúčtování nákladů na teplo a teplouužitkovou vodu. Právě tuto službu musejíostatní správci bytů většinou sami nakupo-vat od jiných podnikatelských subjektů a z toho často pramení problémy a obtíže,protože rozúčtování těchto nákladů je ope-rací složitou a mnohdy kontroverzní. ProPlzeňské služby ne. Provádějí rozúčtovánísamy, používají tu nejmodernější techniku a nesou za ni plnou zodpovědnost.
2. Snaha přiblížit se ke klientovi tak říkajíc„na dotyk“. Seznámit ho, má-li zájem, s ce-lou problematikou správy bytů, aby se v nídobře orientoval. K tomu slouží neformálnísetkání, na místech, která sice vypadajíponěkud nehostinně, ale na nichž se nechápřímo před očima dokumentovat, jak nákla-dy např. na topení vznikají, jak lze dosaho-
vat úspor, jak moderní je technika, která užfunguje zpravidla bez každodenní obsluhy.
Blíže ke klientovi
S „dotykem“ sou-visí o postupnývznik středisek prosprávu bytů v jedno-tlivých městských
čtvrtích. Na Doubravce existuje už několiklet a plní tak funkci jakéhosi ústředí. Ale od1.10. 2008 pracuje každou středu střediskoPlzeňských služeb i ve Skvrňanech, v Pe-cháčkově ulici č. 8. Libuše Wolframová tammůže od 16. do 18. hodin poskytnout všemzájemcům všechny potřebné služby, jakodosud na Doubravce, v Sousedské 5. A takskvrňanští nemusejí vážit dlouho cestu naDoubravku, všechno mohou vyřídit přímove své čtvrti.
Novinky i v příštím rocePodobné středisko jako na Skvrňanech
bude fungovat od 1. ledna 2009 i naBorech, a to v budově Plzeňských služeb,Edvarda Beneše 430/23. Bude také určenopředevším pro výbory Společenství vlast-níků jednotek, jejichž počet stále na-růstá. Souvisí to nejen s novou bytovou vý-stavbou a developerskými projekty v Plzni,ale také s převodem družstevních bytů do osobního vlastnictví. Není výjimkou, žebývalí družstevníci požadují jiný standard,než bylo dosud v tzv. družstevní samo-správě zvykem.
Tím ale není řečeno, že Plzeňské službysnad nemohou pracovat pro ryze privátnísubjekty, a� už při správě bytových nebokomerčních objektů. Zájemci mohou získatvšechny potřebné informace na bezplatnételefonní lince 800 505 505.
7
Individuální péče – to je dlouhodobé heslo dceřiné společnosti Plzeň-ské teplárenské, která nese jméno, jež charakterizuje její činnost –PLZEŇSKÉ SLUŽBY. Přiblížit se co nejvíce svým klientům, to je úkolpřed kterým stojí při rozšiřování služeb při správě bytů a nemovitostí.
Za Libuškou Wolframovou do střediska Plzeňskýchslužeb v Pecháčkově ulici na Skvrňanech chodíkaždou středu od 16. do 18. hodin stále více zájemců, kterým výhoda pobočky „svého správce u nosu“ vyhovuje.
Iveta Rejšková a Ivana Hulinská reprezentovaly Plzeňské služby na veletrhu nemovitostíFINPEX v Plzni
Petr Fišer, technický ředitel Plzeňských služeb, vysvětluje zájemcům funkci regulačních zařízení v jednom z výměníků tepla na Skvrňanech.
Na dotyk
Kontakt:Provozovna DoubravkaSousedská 5, 312 00 Plzeňtel./fax: 377 263 650 mobil: 605 886 688
Provozovna SkvrňanyPecháčkova 8, 301 00 Plzeňtel.: 731 637 975mobil: 605 886 688
Bezplatná telefonní linka 800 505 50524 hodin denně www.plzenskesluzby.cz
8
Zpravodaj Plzeňské teplo vydává: Plzeňská teplárenská, a.s., Doubravecká 1, 304 10 Plzeň, e-mail: [email protected], tel.: 377 180 111Plzeňské služby, a. s., Edwarda Beneše 23, 301 00 Plzeň, e-mail: [email protected], tel.: 377 499 206Bezplatná infolinka 800 505 505
Podstatou nového ekologického výrob-ního bloku je využívání biomasy. Předevšímdřevní štěpky, ale i dalších surovin, třebacíleně k energetickým účelům pěstované obiloviny triticale. Výsledkem je podstatnéomezení už tak nízkých emisí, které Plzeň-ská teplárenská vypouští do ovzduší. Pro-duktem bloku pak je teplo a hlavně elek-trická energie.
Opáčko z histroiePřipomeňme si jen, že Plzeňská teplá-
renská začala s využíváním biomasyk energetickým účelům v roce 2003. Tehdytak trochu „cvičně“ spálila prvních 3619 tunbiomasy. Novinka se osvědčila a tak spo-třeba ekologického paliva, které postupně
nahrazuje uhlí, stoupala až k loňským 60 tisícům tun. Pro rok 2008 předpovídaliteplárenští odborníci využití až 80 tisíc tunbiomasy.
Držíme slovoKrédem Plzeňské teplárenské je mj. držet
slovo. Ještě není konec roku, a tak můžemezatím předložit jen ověřené výsledky31.10.2008 – k výrobě tepla a elektřinyposloužilo v Plzni už 74 335 tun biomasy.Nepředstavujme si, že je to tak úplně jedno-duché. Více než polovina z tohoto množstvímusela projít speciálně zkonstruovanou su-šičkou, která využívá odpadního tepla z tep-lárenského komína. To proto, aby bylo dosa-ženo vyšší efektivity při výrobě energie.
Už se stavíNový blok je zatím v počítačích konstrukté-
rů a projektantů. Probíhají sice stavebnípráce, ale ty jsou, řekněme si upřímně,z pohledu čtenáře – plzeňského občana, dostnezajímavé. Přinášíme tedy alespoň schémanového bloku, jehož srdcem bude škodovác-ká turbína o výkonu něco málo přes 10 MW.
Ekologie je prioritouEkologicky ohleduplná výroba energie
tedy není v Plzeňské teplárenské jen lacinýmreklamním sloganem. Už te� patří Plzeňskáteplárenská k nejekologičtějším klasickýmenergetickým zdrojům nejen v rámci Českérepubliky, ale i EU. Příliš odvážné tvrzení?Nikoliv – už te� vyrábíme v Plzni přibližně17% elektřiny z obnovitelných zdrojů. Pouvedení nového „zeleného“ výrobního blokudo provozu (asi za půldruhého roku) tentopodíl ještě výrazně stoupne a zcela nepo-chybně překročí 20%. Tím Plzeňská teplá-renská vyhoví už v roce 2010 požadavkuEvropské unie, který je stanoven na rok 2020.
Zelený blok získává podobuV předcházejícím čísle Plzeňského tepla jsme přinesli obsáhlou informaci o tom, žev Plzeňské teplárenské položili symbolický základní kámen nového „zeleného“výrobního energetického bloku. Byla to sláva veliká, kámen poklepal nejen plzeňskýprimátor Pavel Rödl, ale i ministr průmyslu a obchodu Martin Říman a jeho kolegaz rezortu spravedlnosti Jiří Pospíšil. Není divu, protože se jedná o zařízení, jakédosud nemá v České republice obdobu.
