1www.starostove-nezavisli.cz

V tomtočísle

najdete

Nová smlouva zlepší přístup ke zdravotnické záchranné službě v pohraničí / str. 4

PLZEŇSKÝ KRAJ

Bez správného hospodaření čekají krajské nemocnice potíže / str. 2

Plzeňský kraj potřebuje dotace z EU / str. 2

Druhá zlínská výzva/ str. 3

Vážené kolegyně a kolegové z měst a obcí, dovolujeme si vám zaslat

další vydání informačního listu STANoviny.

Protože na městech a obcích musíme být stálými optimisty, dělat

maximum pro naše občany a dodávat jim naději i přes negativní

informace z médií, dovolím si začít také optimisticky. Jedním z těchto

optimismů je i banální fakt, že je jaro a tudíž nemusíme odklízet sníh.

RUD má výsledky

Mé mírné nadšení pramení zatím z pohledu na to, kolik nám přišlo

peněz z daní, zejména z DPH. Doufejme, že se ekonomická situace bude

vyvíjet tak, že navýšení příjmu z RUD bude skutečně vidět. Peníze

na účtech většiny obcí v kraji, za něž se může udělat něco dobrého pro

lidi, to je reálný výsledek. Na rozdíl od poplašných řečí některých

škarohlídů z vedení Svazu měst a obcí ČR, na rozdíl od negativního

stanoviska Rady Plzeňského kraje k zákonu o RUD.

Další dobrou zprávou je to, že Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje

požádalo Radu Plzeňského kraje o navýšení prostředků na Program

stabilizace a obnovy venkova. Uvidíme, jaký to bude mít dopad.

V krajské politice jsou naši zástupci konstruktivní opozicí. Prosa-

zujeme lepší hospodaření kraje s majetkem, jsme pro úspory v nemoc-

nicích – zatím nám není jasné, proč má mít např. nová nemocnice

v Klatovech – jistě postavená energeticky úsporně – plánovanou ztrátu

93 milionů korun, rádi bychom naopak navýšili dotace do sociální

oblasti na podporu terénních služeb. Máme obavu i z toho, že správa

a údržba silnic bude mít málo prostředků na opravu silnic po zimě.

Na obce se hrnou méně pozitivní věci

Ministerstvo vnitra stále předkládá zákon o omezení státní správy

v obcích – rušení matrik, stavebních úřadů a podobně. Velmi negativní

pro venkov je rozhodnutí o snížení dotací na podporu místních akčních

skupin a dalších dotací pro obce na roky 2014 – 2020.

Druhá zlínská výzva

Dovoluji si proto požádat vás o podporu aktivit, které by měly přinést

více peněz do malých obcí, do podpory rozvoje venkova. Je to Druhá

zlínská výzva a konkrétní upozornění na to, že i menší města a obce

potřebují evropské dotace. Prosím vás také o názory na to, jaké aktivity

by bylo nutné podpořit z dotací Evropské unie. Starostové a nezávislí

budou při všech jednáních jednoznačně stát na straně obyvatel

menších měst a obcí.

Pavel Čížek

krajský předseda

Starostové a nezávislí

STAN v Plzeňském kraji

PLZEŇSKÝ KRAJ

vydání č. 2 / 15. 4. 2013

A další

2

P L Z E Ň S K Ý K R A J

PLZEŇSKÝ KRAJ

Plzeňský kraj potřebuje dotace z EU

Jistě se shodneme na tom, že dotace nejsou zrovna ideálním řešením

budoucího rozvoje větších oblastí, regionů. Nikdy se je totiž nepodaří

rozdělit zcela rovnoměrně a spravedlivě. Přesto jsou právě v této době

velmi důležité. Kraj totiž hospodaří jen s těmi běžnými prostředky, které

má přiděleny z výběru daní. Ty ale příliš neporostou – komu by se chtělo

platit vyšší daně, odpor proti zvýšení DPH o 1% byl velmi patrný.

V této době má Česká republika unikátní možnost čerpat poměrně velké

množství dotací z Evropské unie. A to je velkou příležitostí i pro

Plzeňský kraj. Z dotací se dá zafinancovat to, na co z běžného rozpočtu

nezbývá. Například modernizace škol, rekonstrukce silnic, ale i sociální

péče, rekvalifikace a pracovní místa pro nezaměstnané, rozvoj obcí,

stavby pro životní prostředí, obnovy památek, vybavení zdravotnic-

kých zařízení atd.

Právě nyní probíhají na úrovni ministerstev jednání o pravidlech dotací.

V zájmu Plzeňského kraje je zúčastnit se těchto jednání naplno

a prosazovat zde potřeby kraje. Právě v těchto jednáních by měli

zastupitelé ale i poslanci či senátoři kraje postupovat společně bez

ohledu na stranickou příslušnost.

Co by se mělo při jednání o dotacích zdůraznit? Především podpora

venkova – obcí, drobných podnikatelů, zemědělství. Mělo by se usilovat

o co největší podporu rekonstrukcí silnic, které jsou v kraji v dezolátním

stavu. Snažit bychom se měli o vyšší zaměstnanost. Pro rekvalifikace

nezaměstnaných by měly být využívány hlavně kapacity krajských

středních a učňovských škol. Měla by být podpořena veřejná služba

nezaměstnaných, měly by být podpořeny byty se sociálně únosným

nájemným. Naše školy potřebují lepší vybavení, Plzeň usiluje o novou

galerii. A tak bych mohl pokračovat dál a dál. Kraj, obce a obyvatelé

prostě dotace do veřejné infrastruktury potřebují. Snažme se tedy

společně podpořit to, aby dotace neskončily jen v obrovských celostát-

ních investicích, ale aby šly co nejníže, až tam, kde jsou nejvíc potřeba.

Pavel Čížek

Bez správného hospodaření čekají krajské nemocnice potíže

V rozpočtu Plzeňského kraje přetrvávají značné rozpory, které

ukazují nešetrné hospodaření. Velký problém lze nalézt v dotování

krajských nemocnic. Dle nedávných propočtů krajské nemocnice

hospodaří se schodkem ve výši 190 milionů korun. Z toho u Klatovské

nemocnice je deficit nejvyšší – 93 mil. Kč, i navzdory tomu,

že původním cílem nové nemocnice měly být kvalitnější služby pro

pacienty při snížení provozních nákladů, zejména energie. Nicméně

nemocnice s úhradami od pojišťoven nevystačí a generují tyto

vysoké ztráty.

Opoziční ČSSD svádí vinu na podobu úhradové vyhlášky vydanou

Ministerstvem zdravotnictví ČR. Ovšem ta se stává směrodatnou pro

zdravotní poskytovatele a pojišťovny pouze tehdy, když se nedovedou

na podobě úhrad dohodnout. Právě k tomuto společnému konsenzu

některé krajské nemocnice nedošly, a proto se řídí zmíněnou vyhláškou.

Nezastírám, že stejně jako ostatní sektory i zdravotnictví bylo postiženo

krizí a vyhláška je obecně restriktivní. Pokud však existuje nějaký

segment, který nemá důvod ke stížnostem a byl naopak velmi zvýhod-

něn, pak jsou to krajské nemocnice. Krajské a obecně menší nemocnice

si přibližně deset let stěžují, že nedostávají za stejné výkony zaplaceno

tolik, jako například nemocnice fakultní. Úhradová vyhláška pro rok

2013 je přitom prokazatelně nastavena tak, že srovnává úhrady mezi

jednotlivými poskytovateli nejvíc ze všech zatím vydaných úhradových

vyhlášek. Je proto velmi pravděpodobné, že většina krajských zařízení

dostane za jednotlivé případy zaplaceno více než v roce minulém.

Výmluvy na úhradovou vyhlášku jen těžko mohou ospravedlnit

hospodářské výsledky krajských nemocnic. Je ovšem pohodlnější svést

ekonomické problémy na někoho jiného. Vedení některých krajských

nemocnic by se mělo zaměřit na racionalizaci provozu, na systém

nákupů léků, v neposlední řadě na fungování a analýzu vytíženosti

jednotlivých pracovišť. Ve fakultních nemocnicích, včetně té plzeňské,

se díky tomu podařilo dosáhnout nemalých úspor. Nevidím důvod, proč

by to neměl zvládnout i Plzeňský kraj a jeho nemocnice.

Marek Ženíšek

1. náměstek ministra zdravotnictví a člen výboru pro zdravotnictví

a sociální věci Zastupitelstva Plzeňského kraje

www.starostove-nezavisli.cz 3

Druhá zlínská výzva

Evropské peníze přímo obcím, městům a jejich sdružením!

obcemi, městy a jejich sdruženími. Jen

systém, který se bude blížit modelu

nárokovatelného čerpání, odrážející míru

potřeb jednotlivých regionů, splní oče-

kávání neopakovat chyby minulé včetně

zamezení nežádoucím politickým vlivům.

O efektech menší administrativy, jednodu-

ché následné správy, eliminace politického

klientelismu a korupce nemusíme snad ani

hovořit.

Jsme přesvědčení, že můžeme společným hlasem vládu požádat

o úpravu navrhovaného modelu čerpání evropských prostředků 2014

a dále. Není pozdě, z řady signálů víme, že lze návrhy pozměnit, ale chce

to razantní a všeobecnou podporu. Myslíme si, že se nemáme čeho bát.

Že můžeme být i díky argumentům zkušeností se stávajícím čerpáním

úspěšní. Jen je třeba rychle jednat. Proto Vás vyzýváme touto Druhou

zlínskou výzvou, abychom spojili síly napříč politickým spektrem,

napříč různým zastoupením, abychom podpořili tuto výzvu podpisem.

Naše výzva je podporována celostátními sdruženími obcí i jednotlivých

mikroregionů nejen ze Zlínska. Věříme, že ji podpoříte i Vy, abychom

mohli s hlasem nepřehlédnutelné podpory žádat o nápravu.

Prosíme Vás, pomozte znovu prosadit dobrou věc. Prosíme, podpořte

tuto výzvu jednoduše kliknutím. Zde naleznete odkaz na stránky

http://www.jurencakova.cz/druha-zlinska-vyzva/, kde postačuje

vyplnit kraj, město / obec, jméno a příjmení, funkci (starosta, místosta-

rosta, zastupitel, podnikatel, občan). Chceme se s co největším počtem

podporovatelů této výzvy obrátit co nejdříve na vládu, kompetentní

ministry a prosazovat zmíněné požadavky.

O dalších krocích a jednáních s vládou vás budeme informovat.

Děkujeme!

Ing. Jana Juřenčáková / předsedkyně Druhé zlínské výzvy

Josef Zicha / starosta obce Vysoké Pole

Mgr. Ivana Majíčková / starostka města Kunovice

Zdenek Blanař / starosta města Brumov - Bylnice

Silvie Pospíšilová / starostka obce Sehradice

Jaroslav Němeček / starosta obce Pohořelice

Druhá zlínská výzva vládě, nechť neudělá stejnou chybu při dělení

peněz EU jako vlády minulé.

Vážené kolegyně, starostky, Vážení kolegové, starostové,

Vážení komunální politici,

obracíme se na Vás opět po čase s naléhavou výzvou. Stejně jako před

několika lety, kdy jsme příliš nevěřili, že se nám podaří změnit financo-

vání samospráv, odstranit diskriminaci a zavést rámcový systém

do dělení prostředků daňových poplatníků mezi stát a jeho samosprávy.

Přesto se obcí a měst pod tehdejší Zlínskou výzvou za změnu RUD

podepsalo v roce 2006 přes tisíc pět set starostů a starostek. Tehdy

jsme založili neformální Iniciativu za živý venkov a s pár nadšenci

se vzbouřili proti nespravedlivému zákonu. Cíl se po náročné cestě

završil 1. 1. 2013 - máme spravedlivější RUD.

Dnes jde opět o peníze, opět o zájmy našich občanů, daňových

poplatníků, našich regionů a jejich samospráv. Vláda má v letošním

roce vyjednat smlouvu s Evropskou komisí, na jejímž základě budou

v novém rozpočtovém období 2014 - 2020 opět přicházet evropské

prostředky. I po všech výkyvech na finančních trzích zřejmě nepůjde

o malé peníze, nicméně to bude patrně poslední příležitost získat

významné prostředky z fondů EU do naší země.

Jako obyvatelé venkova, starostové obcí i menších měst, máme

obrovské zkušenosti s čerpáním dotací v současném období, které má

řadu chyb. Z těch se musí budoucí etapa čerpání dotací poučit. Bohužel

pomyslný vlak jednání je již rozjetý a míří velmi silně vstříc velkým

hráčům - silným firmám, velkoměstům i ministerstvům. Venkov se zdá

být odsunut na boční kolej, nebo s nadsázkou na trasu lokálky, které

navíc hrozí zrušení. Obnovili jsme proto naši neformální aktivitu

Iniciativy za živý venkov. Stejně jako před lety chceme vyvinout tlak

na ústřední státní správu. „Druhá zlínská výzva“ chce vyzvat vládu, aby

co nejvíce prostředků určených pro integrovaný rozvoj území,

minimálně z 65% bylo prakticky nárokovým systémem čerpáno přímo

Znění Druhé zlínské výzvy

My, signatáři Druhé zlínské výzvy, vyzýváme předsedu vlády ČR Petra Nečase, aby při přípravě Dohody o partnerství s Evropskou komisí:

1. respektoval potřeby regionů ČR a zaručil model nárokového čerpání minimálně 65% prostředků alokovaných do Integrovaného

operačního programu 2014 - 2020 za účelem vyvážené a efektivní distribuce prostředků EU do území.

2. zaručil i v ostatních operačních programech a v Programu rozvoje venkova ČR 2014 - 2020 výrazné zohlednění potřeb venkovských

regionů ČR v duchu politiky soudržnosti.

3. zajistil v co největší míře využití metody komunitně vedeného místního rozvoje - tedy Místních akčních skupin, ve všech relevantních

operačních programech tak, aby došlo k maximálnímu možnému využití potenciálu daného území.

2

P L Z E Ň S K Ý K R A J

PLZEŇSKÝ KRAJ

a Svobodného státu Bavorsko. „Jsem rád, že se nám podařilo zfinalizo-

vat podmínky smlouvy, po které již delší dobu volali zástupci příhranič-

ních krajů. V tuto chvíli mají připravený prostor pro dojednání konkrét-

ních podmínek vedoucích k zajištění co nejlepší péče pro občany, kteří

se nacházejí v ohrožení života mnohdy v obtížně dostupných místech

pohraničního území," uvedl Leoš Heger, ministr zdravotnictví ČR.

Samostatná ujednání pak budou zpřesňovat podmínky a pravidla

organizace a poskytování zdravotnické záchranné služby, stanovení

vhodného zdravotnického zařízení, kam bude pacient přepraven,

nasazení dopravních prostředků zdravotnické záchranné služby

na území druhého státu, postupy pro vzájemnou komunikaci

a vyúčtování a úhrady nákladů atd. Předpokládá se, že spolupráce bude

reciproční a využívána v těch případech, kdy je to z časového hlediska

s ohledem na rozmístění výjezdových základen a odpovídajících

zdravotnických zařízení vhodné.

Pokud jde o úhradu přeshraniční spolupráce, budou se primárně

aplikovat pravidla právní úpravy Evropské unie v oblasti koordinace

sociálních systémů, která stanoví i pravidla úhrady nezbytné zdravotní

péče. V ostatních případech by měl být mechanismus úhrad nákladů

stanoven na základě domluvy oprávněných subjektů v jednotlivých

ujednáních.

Rámcová smlouva teď bude v obou státech procházet vnitrostátním

schvalovacím procesem, v případě ČR je nutné schválení oběma

komorami Parlamentu ČR a ratifikace prezidentem. V platnost pak

vstoupí 30 dní po doručení oznámení o splnění všech vnitrostátních

podmínek poslední smluvní stranou.

Česká republika zahájila jednání týkající se nastavení obdobné

spolupráce také s dalšími sousedními státy, konkrétně s Polskem

a Slovenskem.

Nová smlouva zlepší přístup ke zdravotnické záchranné službě v pohraničí

Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger a spolkový ministr zdravotnictví

SRN Daniel Bahr podepsali v Plzni ve čtvrtek 4. dubna 2013 rámco-

vou smlouvu, která nastavuje podmínky pro přeshraniční spolupráci

obou států v oblasti zdravotnické záchranné služby.

„Tato spolupráce výrazně usnadní přístup k této zdravotní službě hlavně

v příhraničním území Plzeňského kraje a umožní zásahy výjezdové

skupiny zdravotnické záchranné služby jednoho státu na území

sousední země. Urychlí se tak například pomoc lidem, kteří se ocitnou

v ohrožení života v mnohdy obtížně dostupných území pohraničí,"

říká 1. náměstek ministra zdravotnictví ČR Marek Ženíšek (TOP 09).

Česká republika a Spolková republika Německo uzavřely

Rámcovou smlouvu o přeshraniční spolupráci v oblasti

zdravotnické záchranné služby

Ministři zdravotnictví České republiky a Spolkové republiky Německo

Leoš Heger a Daniel Bahr dnes v Plzni podepsali Rámcovou smlouvu

o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby.

Jedná se o první mezinárodní smlouvu v oblasti zdravotnictví, která je

se Spolkovou republikou Německo uzavřena. V platnost by měla

vstoupit v průběhu letošního roku po splnění vnitrostátních podmínek

pro nabytí její platnosti.

Rámcová smlouva vymezuje základní právní rámec pro přeshraniční

spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby, umožňuje určité

výjimky ze stávající vnitrostátní právní úpravy obou států a zároveň

ponechává prostor pro konkretizaci pravidel a podmínek přeshraniční

spolupráce oprávněných subjektů, které jsou odpovědné za zajištění

zdravotnické záchranné služby v daném území. V ČR se jedná o kraje

Liberecký, Ústecký, Karlovarský, Plzeňský a Jihočeský, v SRN jsou

to pak státní ministerstva spolkových zemí Svobodného státu Sasko

www.starostove-nezavisli.czPLZEŇSKÝ KRAJ

PLZEŇSKÝ KRAJ

Starostové a nezávislí (STAN) politické hnutí / IČ: 26673908

zasílací adresa:

V Rovinách 40, 140 00 Praha 4

e-mail: info@starostove-nezavisli.cz

telefon: +420 241 412 091, +420 734 588 408

ředitelka hlavní kanceláře:

Veronika Vendlová

telefon: +420 777 326 333

www.facebook.com/starostovewww.starostove-nezavisli.czNajdete

nás

Jak se stát příznivcem hnutí Starostové a nezávislí? Připojte se i Vy! Více informací a kontaktní formulář naleznete na www.starostove-nezavisli.cz/o-nas

O přijetí registrovaného příznivce rozhoduje krajský výbor.

http://twitter.com/STANcz www.facebook.com/starostovewww.starostove-nezavisli.czNajdete

náshttp://twitter.com/STANcz

Tajemník Plzeňské krajské organizace

Radek Lekner / e-mail: radek.lekner@stanez.cz

/ telefon: +420 777 577 517

Socialistické rozpočtování „na oranžovo“

Tak ho máme! Rozpočet Plzeňského kraje pro rok 2013 byl schválen

hlasy vládnoucí oranžovo-rudé koalice. Jak už patří ke koloritu

levicových rozpočtů, je to rozpočet schodkový. Nikdo jiný si totiž

v dnešní době nedovolí utrácet více peněz, než má.

V době ekonomické krize to po Řecku a Kypru pochopili i čeští nájezdní-

ci spotřebitelských a jiných úvěrů. Jen oranožovo-rudý expres, jako

kdyby neměl záchrannou brzdu, se řítí dál za halasného houkání

populistických hesel. Socialistům k takové jízdě do pekla obvykle stačí

politická prohlášení, že utrácejí ve prospěch potřebných (rozuměj –

jejich voličů). V Plzeňském kraji je tento kolorit „vylepšen“ prohlášením

ekonomického náměstka hejtmana Šlajse, který prohlásil, že když

je schodek hrazen z vnitřních rezerv kraje, nejedná se vlastně o hospo-

daření na dluh.

Protože pan Šlajs je socialistou kovaným, napadl mne velmi trefný citát

bývalé britské ministerské předsedkyně – Margaret Thatcherové:

„Problémem socialistů je, že nakonec jim dojdou i peníze druhých“.

A tak krajský rozpočet vesele škrtá obcím, terénním sociálním službám,

projektům MAS a dalším. Tak, aby zbylo na dlouhodobě špatně

hospodařící krajské zdravotnictví, které se přes stamilionové dotace

z rozpočtu není schopno dostat byť na dohled nuly a to před sebou tlačí

akumulovanou ztrátu, která brzy dosáhne čtvrtmiliardy korun. Také

ve prospěch velkých lůžkových sociálních zařízení, která nemusejí

vykazovat výsledky, stačí, že vykazují lůžka. To vše zabaleno do líbivých

projektů Centrálního nákupu, Zdravotnického holdingu a dalších.

Zkrátka takový socialismus s moderní tržně-ekonomickou tváří.

Kníže Potěmkin by řval blahem. Stejně hlasitě jako opozice ve finančním

výboru a zastupitelstvu ve snaze něco zkontrolovat, či v kontrolním

výboru, který se pokusil prosadit kontrolu krajem zřizovaných organi-

zací. Vrcholem ekonomického amatérismu je celkový přístup

k rozpočtu jako k trhacímu bloku. Pro neočekávané a vynucené změny

rozpočtu jsou určena „mimořádná“ rozpočtová opatření. Dobře

sestavené rozpočty jich potřebují v průběhu roku desítky, v případě

krajských dotací by jich mělo být něco málo přes sto.

Ekonomický náměstek Šlajs jich bude potřebovat stovky. Se slovy

„život je složitý“ odmítl, že taková míra provizoria ukazuje na špatně

sestavený rozpočet. Anebo na ještě horší variantu, a to je úmyslné

podhodnocení příjmů a jejich populistické rozdělování velkovládnoucí

rukou v průběhu roku.

Tak ho máme! Mohli jsme mít rozpočet vyrovnaný, defenzivní v duchu

doby, střízlivý a profesionálně sestavený. Mohli jsme hospodařit

ve prospěch všech potřebných v našem kraji. Namísto toho se koalice

tváří, že vnější svět neexistuje.

Socialisté v Řecku a na Kypru si dlouhá léta mysleli, že pro peníze

neplatí zákon zachování hmoty. Evropská unie a ostatní věřitelé jim nyní

naordinovali tvrdou léčbu a střízlivění. V ulicích jsou dneska jako první

ti, jimž byla líbivá politika „na dluh“ určena. Ke zjištění, že to byla slepá

ulička, už dneska většině Evropy stačí selský rozum. V Plzeňském kraji

to vládnoucí koalice nevidí ani s ekonomickým vzděláním.

Tomáš Jílek

místopředseda TOP 09

v Plzeňském kraji

člen Finančního výboru

města Plzně

a Plzeňského kraje

5

1www.starostove-nezavisli.cz

Na začátku února byla zveřejněna tzv. Druhá zlínská výzva, prohláše-

ní starostů a komunálních politiků k dělení prostředků určených pro

ČR v novém rozpočtovém období EU 2014+. Její iniciátoři vyzývají

vládu, aby z těchto EU peněz směřovaných do regionů co nejvíce

z nich směřovala do měst a obcí „přímo“ (nárokový model) a byly

zohledněny potřeby venkov-

ských regionů ČR (její text

naleznete rovněž zde v celo-

státní rubrice STANovin).

Druhou z l ínskou výzvu

podepsalo již téměř 1500

starostů, místostarostů,

zastupitelů a jiných předsta-

vitelů komunálního veřej-

ného ž i vo ta . Jde tedy

o a k t i v i t u v y c h á z e j í c í

z regionů, kterou žádná

relevantní politická síla,

natož představitelé vlády

nemohou přehlédnout.

V kůži poslance za koaliční

uskupení jsem se svým

p o d p i s e m p o d D r u h o u

zlínskou výzvu ocitl v poně-

kud svízelné situaci. Dopředu

podotýkám, že bych podepsal

ihned znovu, především

proto, že mohu zbl ízka

sledovat, kam se čerpání evropských prostředků nového období

v připravovaných dokumentech řítí. Dokud příprava nového období

2014+ byla plně v rukou Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a jeho

struktur, byl směr úvah českých autorit poměrně správný. Snížit počet

operačních programů, snížit administrativní roztříštěnost a náročnost

čerpání, plné podřízení a plná zodpovědnost za čerpání včetně chyb

na úroveň vlády ČR, to však neznamená vyloučení ostatní orgánů státní

správy či jiných veřejných autorit. Naopak peníze EU by měly směřovat

co nejníže, stát by měl respektovat místní rozhodnutí o využití těchto

prostředků podle předepsaných pravidel. Rubem takové dispozice by

ovšem měla být jednotná a účinná kontrola z vládní úrovně. Zavedení

důkladných vstupních i průběžných kontrol projektů a pomoci při

odstraňování chyb sice zní jako tvrdé opatření, nicméně jeho cílem

je eliminovat riziko pozdějšího vracení dotací kvůli nedodržení přede-

psaného postupu. Závazek změny nastavení financování projektů

na tzv. průběžné financování všude, kde je to možné, bylo rovněž

obsaženo v koaliční smlouvě a je opatřením, pro nějž příslovečně

zvedám obě ruce.

Poslední příležitost

Každý z nás si snad uvědomuje, že čerpání evropských prostředků

v novém období bude pro obce a města jednou z posledních možností,

jak se alespoň částečně vyrovnat se znevýhodněními, které je limitují

v jejich vlastním rozvoji, a jak si „sáhnout“ na evropské peníze. Nové

rozpočtové období představuje jedinečnou příležitost při správě obcí

a měst a jejich úspěšnému

rozvoji. Samosprávy si nemo-

hou dovolit podcenit tuto

„bitvu o nové rozpočtové

období“, poněvadž by tak

promarnily jednu z posledních

šancí v přísunu významného

finančního zdroje. Samo-

správy zkrátka musí vygene-

rovat společné stanovisko pro

obhajobu vlastních legitim-

ních zájmů a toto předestřít

vládě. Druhá zlínská výzva

přitom také varuje, že nesmí

dojít k chybám minulého

čerpání. O tom, kdo, jak

a kolik evropských peněz

utratil neefektivně, ba přímo

dokonce zpronevěřil a ukradl,

se budeme dozvídat, obávám

se, ještě dlouhá svědectví.

Je za pět minut dvanáct, ne-li

možná ještě méně.

Že nejde o plané malování čerta na zeď dokazuje aktuální vývoj přípravy

čerpání peněz EU nového období. Na konci února se odehrálo jednání

pracovní skupiny ministra zemědělství k návrhu struktury nového

Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020. Podpora venkova

v novém PRV má být podle návrhu ministerstva zemědělství vytěsněna

na absolutně minimální možnou hranici 5%, jak ji pro metodu LEADER

z celkové alokace vyčleněné na realizaci Společné zemědělské politiky

v daném státě předepisuje EU. To znamená, že v tomto programu obce

dostanou jen to nezbytné minimum, co určuje Evropa. V minulém

období stát k této nepodkročitelné hranici dohodl s EU ještě další zdroje

pro menší obce (v rámci PRV).

Druhá zlínská výzva

V tomtočísle

najdete

Zda bych vyvěsil ceduli? Pětkrát ANO! Nejlépe na každé značce / str. 2

Druhá zlínská výzva / str. 1-2

Celostátní rubrika

Právní týmSTAN informuje / str. 4

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA

Odpovědnost, ne hon na čarodějnice / str. 3

vydání č. 2 / 15. 4. 2013

ZLÍN

Máme nárok na evropské peníze! €

aneb Jak rozdělit evropské peníze a nekrást

pokračování na str. 2

2

Jinými slovy téměř nezadržitelně dojde k dramatickému poklesu

prostředků vyčleněných na podporu venkovského prostoru v rámci

metody LEADER oproti současnému stavu. Dokonce to ani nevypadá,

že by si na úkor obcí a měst výrazně polepšili zemědělci. Důvodem

nastalé situace bylo vyjednávání na nejvyšší úrovni summitu, kdy došlo

k promarnění příležitosti získat větší objem peněz a dokonce čeští

zástupci vyslovili souhlas s poklesem prostředků v kapitole LEADER.

I země Visegradské čtyřky dohodly společné priority

České ministerstvo místního rozvoje a rovněž i zástupci zákonodárného

sboru přitom konzultovali velmi intenzivně společné priority s ostatními

zeměmi Visegrádské skupiny (V4). Na mnoha úrovních bylo nakonec

vyjednáno společné prohlášení zástupců této skupiny (plus dalších

přidružených států), a to před klíčovým bruselským summitem celé EU

v únoru tohoto roku.

Bohužel tento potenciál nebyl při závěrečném jednání dostatečně využit.

Přitom vláda tuto část strategie vyjednávání i ve skupině zemí V4

nepodcenila a dodržela svůj závazek ze Programového prohlášení vlády

o nezbytnosti koordinovat postoj při vyjednávání nového rozpočtového

období EU se zeměmi V4.

Jen razantní postoj samospráv může pomoci

V současné době jsme ve fázi vyjasňování vládní pozice k čerpání

prostředků EU v novém období. Definitivní rozhodnutí by mělo podle

vládního harmonogramu padnout v květnu (nejpozději v červnu). Do té

doby by podle mého přesvědčení představitelé samospráv měli najít

společnou řeč. Není tajemstvím, že v ČR nejsou zájmy samospráv

jednoduše slučitelné v jeden celek. Důvodem je velikostní, územní i

„zaostalostní“ rozmanitost obcí a měst (obce od několika desítek

obyvatel až po milionovou Prahu, relativní bohatost Středočeského

kraje, který se významně přiblížil hranici sledovaného HDP, kdy již nelze

peníze získávat, a zaostalost dalších regionů). Přesto by se samosprávy

měly pokusit dohodnout a najít společná zásadní stanoviska. Druhá

zlínská výzva bezesporu může pomoci nasměrovat pohled na evropské

peníze nového období i těch občanů, kterým tyto finance připadají

vzdálené či neefektivně utrácené. Nepochybuji, že drtivá většina

samospráv je schopna tyto využít a občané lépe uvidí, jak se využívají

prostředky EU.

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA

Druhá zlínská výzva aneb Jak rozdělit evropské peníze a nekrást

pokračování ze str. 1

Zda bych vyvěsil ceduli? Pětkrát ANO! Nejlépe na každé značce

Obdržel jsem dotaz, zda bych vyvěsil ceduli, když je to na hraně zákona. Odpovím jednoznačně: „ANO“.

Důvody spatřuji v následujících argumentech.

1. Vyjednávání o pravidlech čerpání prostředků EU nového období 2014+ se začíná zvrhávat. Vítězí resortismus, tj. vliv českých minister-

stev, které si chtějí co nejvíce peněz EU doslova urvat pro sebe. Kdo nebude spravovat tyto fondy, zdá se, že jakoby nebyl. Správce těchto

prostředků bude mít vliv, nadto přímým podřízením operačních programů vládě význam ministerstev stoupá.

2. Význam obcí a měst je v procesu přípravy čerpání podceňován. Kdo jiný by se měl ozvat za své legitimní zájmy než právě samosprávy.

3. Cedule na vstupních bránách do samospráv upoutají pozornost běžných občanů, kteří ani vůbec netuší, že se opět rozhoduje o význam-

ných prostředcích, s jejichž pomocí by rozvoj měst a obcí mohl být efektivnější. Občané se bezesporu budou ptát, co to visí na značce obce.

Starostové budou sice muset více vysvětlovat, ale to dělají již nyní.

4. Připoutání pozornosti médií jako podmínka nutná k tomu, aby se o věci začali zajímat i politici. Zatím je zájem o nové rozpočtové období

spíše okrajové, veřejná diskuse se nevede prakticky žádná a zájem některých autorit je spíše spojen s vidinou prosadit případně jen určité

zájmy. Přitom nedostatky stávajícího systému jsou zjevné, dokonce jak se ukazuje v současnosti i pro některé veřejné autority i bolestné

(sankce, zastavení proplácení a další negativní důsledky).

5. Vyjádřit tímto způsobem názor není nezákonné. Úvahy, že jde o vyjádření názoru

na hranici zákona, odmítám. Jde o legitimní svobodný projev, jemuž zaručuje ochranu

Ústava. Ostatně takovou aktivitu zorganizovalo před několika lety SMS ČR s cílem upozor-

nit na diskriminaci samospráv v oblasti RUD. Nevím o tom, že by byl kdokoli za vyjádření

názoru penalizován. Ústavní právo má přednost před tzv. jednoduchým zákonem.

Stanislav Polčák

předseda Ústavně právního výboru PSP ČR, 1. místopředseda hnutí STAN

www.starostove-nezavisli.cz 3

Odpovědnost, ne hon na čarodějnice

Před Velikonoci přinesla média další zprávu o „velké protikorupční

akci“. Tentokrát se jednalo o obvinění deseti pražských radních

z porušení povinnosti při správě cizího majetku. V čem se tahle kauza

od ostatních liší? Ukazuje podle mě názorně, že snaha o nápravu věcí

se může člověku někdy vymstít – doufejme, že jen dočasně.

Nechci samozřejmě předjímat závěry policejního šetření a případně

soudu, pokud by na něj v tomto případě vůbec došlo. Z veřejně dostup-

ných informací se ale zdá, že hypotéza o pomstě kmotrů, kterým

současná pražská koalice hodně překáží, není ukřivděnou výmluvou,

jakou v takových případech obvykle slýcháme. Proč si to myslím?

Pražská radnice pod vedením primátora Béma alias Kolibříka uzavřela

v roce 2006 smlouvu s firmou Haguess, která Praze zajistila pravděpo-

dobně zdaleka nejnákladnější systém předplacených elektronických

jízdenek, jakým se nějaká evropská země může pochlubit. Smlouva

sama i její nevýhodnost byla v médiích proprána řádně a Opencard

se stala smutným symbolem propojení politiky s kmotrovskými

strukturami a jejich ekonomickými zájmy. Už v první vlně drtivé kritiky

Opencard se upozorňovalo mimo jiné na to, že smlouva je uzavřena tak

nešťastně (nebo spíš: tak šikovně), že výhradním držitelem licencí

nutných pro provozování karty je stále firma Haguess. Když se tedy

přiblížil konec platnosti nejstarších karet, stávající radnice neměla jinou

možnost, než o prodloužení karet, jejich lepšího zabezpečení a zavedení

nového karetního systému jednat právě s touto firmou. Během těchto

jednání se radním podařilo snížit Haguessem požadovanou cenu

o 4 250 00 Kč ročně, což v situaci, kdy protivník drží všechny trumfy,

jistě nebylo snadné. Za to se radním dostalo „spravedlivé“ odměny:

byli obviněni zřejmě proto, že smlouvu prodloužili bez výběrového

řízení.

Jsem přesvědčen o tom, že v průběhu policejního šetření či nejpoz-

ději v průběhu soudu, pokud na něj skutečně dojde, se ukáže zcela

jasně, že v této situaci nemohli pražští radní postupovat jinak, lépe.

Do té doby ovšem budou muset žít se stínem nepříjemného podezře-

ní v zádech. Věřme jen, že to nesníží jejich odhodlání vypořádat

se s neblahým dědictvím svých předchůdců, že se napříště nebudou

bát šlápnout do vosího hnízda. Právě takový vzkaz jim totiž někdo

(veřejnost zatím netuší kdo) prostřednictvím trestního oznámení

mohl chtít poslat: ruce dál od našich zájmů!

Věřme také, že podobné případy kriminalizace politických rozhodnu-

tí nebudou na denním pořádku. Stát se to totiž může komukoliv z nás.

Práce komunálních politiků je už dnes hodně náročná a v mnoha

ohledech nevděčná; pokud by se lidé s upřímným zájmem podílet

se na správě věcí veřejných měli nechat odradit obavou, že odpovědí

na jejich snahu šetřit veřejné rozpočty bude trestní oznámení

a policejní vyšetřování, uvolní to cestu k moci těm, kdo si s podobný-

mi nepříjemnostmi moc hlavu nelámou – různým vykukům a šíbrům.

A to by byl smutný obrat v tom, co s opatrným optimismem vnímám

jako cestu správným směrem.

Petr Gazdík

4

Záznam ze zasedání zastupitelstva - věc veřejná?

z předkladatelů novely, poslanec Šťastný. Poté vystoupil s příspěvkem

nazvaným „Právo na informace vs. ochrana soukromí“ náměstek

ministra spravedlnosti František Korbel, který se této problematice

věnuje i na akademické půdě. Následovala pětadvacetiminutovka

Adama Furka z odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva

vnitra věnovaná výkladu pojmu „veřejné jednání“.

Po přestávce byli účastníci semináře seznámeni s pohledem předsedy

Úřadu pro ochranu osobních údajů Igora Němce, který pohovořil

o pořizování, uchovávání a zveřejňování záznamů z veřejných jednání

ve vztahu k ochraně osobních údajů. Posledním z řečníků pak byl

Oldřich Kužílek, duchovní otec zákona o svobodném přístupu

k informacím, jehož příspěvek nesl název „Záznam z veřejného

jednání – věc veřejná?“.

Z výčtu panelistů je zřejmé, že šlo o nanejvýš pozoruhodnou akci,

již si zájemci o komunální problematiku nemohli nechat ujít. A také

nenechali – seminář navštívila téměř stovka lidí.

Závěrem nezbývá než popřát této

a dalším obdobným aktivitám

ústavně právního výboru úspěch;

lze jen doufat, že jím pořádané

semináře napomohou smířit

či alespoň vyjasnit mnohdy zcela

protichůdně se jevící stanoviska

zúčastněných institucí a zvýšit

tak šanci projednávaných návrhů

zákonů na přijetí.

Mgr. Jan Bartonička

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA www.starostove-nezavisli.cz

Právní tým STAN informuje

Starostovské hnutí hospodařilo i ve volebním roce 2012 šetrným

způsobem a v zákonném termínu odevzdalo do Poslanecké sněmovny

Výroční finanční zprávu za rok 2012 včetně ověření účetnictví zprávou

nezávislého auditora s výrokem bez výhrad. Při konání trojích voleb,

jichž se účastnili kandidáti nominovaní hnutím, tak STAN dodrželo

plánovaný vyrovnaný rozpočet na rok 2012 a do nového roku 2013

vstoupilo dokonce s přebytkovým hospodařením přesahující 4 mil. Kč.

Příjmy hnutí v r. 2012 dosahovaly částku 18,83 mil. Kč a náklady 24,75

mil. Kč, kdy k úhradě rozdílu mezi příjmy a náklady byl použit přebytek

hospodaření nevolebního roku 2011.

„Na volební rok 2012, který byl pro starosty důležitý především

z pohledu krajských voleb, jsme šetřili již v předchozích letech. Úsporu

roku 2011 jsme podle plánovaného rozpočtu použili na úhradu

zvýšených nákladů volebního roku. Stejně tak budeme postupovat

Starostové a nezávislí hospodařili v roce 2012 šetrně

v letošním nevolebním roce a šetřit na supervolební rok 2014,“ uvedl

Petr Gazdík. Ten dodal, že i přes trojí volby (krajské, senátní a prezident-

ské, na které hnutí rovněž přispělo částkou 2 mil. Kč) nebyl přebytek

předchozích let spotřebován a úspora byla opět převedena do hospoda-

ření roku 2013.

Podstatnou část příjmů tvořily dary od strany TOP 09 (přes 11,7 mil.

Kč), které STAN získává dle schválených smluv o spolupráci se stranou

TOP 09. Zbylé příjmy byly vlastními příjmy od státu, dary členů,

podporovatelů a členské příspěvky. Výdaje tvořily dominantně právě

volební náklady. Hnutí cílí především na podzimní komunální volby

v roce 2014, na které hodlá uvolnit částku 15 mil. Kč, neboť disponuje

širokou členskou základnou právě v komunálním prostředí.

Lukáš Novák

Informace o projednávání tisku č. 757 a informace ze semináře

ústavně právního výboru

Novela zákonů o územních samosprávných celcích obsažená

ve sněmovním tisku č. 757 je rozsahem nevelká, nicméně řeší otázku

značné závažnosti – jsou jí podmínky pořizování a zveřejňování

záznamů z jednání zastupitelstvev obcí, krajů a hlavního města Prahy.

Jak v důvodové zprávě novely uvádí navrhovatelé, mezi něž patří

i předseda ústavně právního výboru Stanislav Polčák, stávající právní

úprava je z pohledu transparentnosti veřejného života a zajištění

informovanosti občanů o záležitostech veřejného zájmu krajně

neuspokojivá.

Pořízení a zveřejnění záznamu např. na webových stránkách obce

je totiž - bez splnění komplikovaných podmínek, mezi něž se počítá

např. získání souhlasu všech dotčených osob – třeba považovat

za protiprávní jednání, postižitelné jak v rovině soukromoprávní, tak

veřejnoprávní. A právě to se předkladatelům zdálo být absurdní.

Připravili proto návrh zákona, který tyto potíže do značné míry odstra-

ňuje, když zmocňuje obecní a krajská zastupitelstva k přijetí usnesení

povolujících pořizování obrazových a zvukových záznamů.

V legislativním procesu doputoval tento návrh do ústavně právního

výboru Poslanecké sněmovny, který se s ohledem na citlivost této

problematiky rozhodl věnovat mu velkou pozornost. Důkazem toho

je seminář na téma „Právo na informace versus ochrana osobních

údajů. Záznam z jednání zastupitelstva a rady obce“, který

se uskutečnil v úterý dne 9. dubna 2013 od 9:30 hodin v budově

Poslanecké sněmovny, konkrétně v místnosti „Státní akta“. Seminářem

provázel předseda ústavně právního výboru Stanislav Polčák.

V úvodu semináře objasnil důvody potřeby legislativní úpravy další