Pohyblivé díly motoru

Střední odborná škola Otrokovice

www.zlinskedumy.cz

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je ing. Eduard KarolaDostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR.

Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Charakteristika DUMNázev školy a adresa Střední odborná škola Otrokovice, tř. T. Bati 1266, 76502 Otrokovice

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0445 /1

Autor Ing. Eduard Karola

Označení DUM VY_32_INOVACE_SOSOTR-Ak-SKV/3-ST-3/11

Název DUM Pohyblivé díly motoru

Stupeň a typ vzdělávání Středoškolské vzdělávání

Kód oboru RVP 23-55-H/02

Obor vzdělávání Autoklempíř

Vyučovací předmět Silniční a kolejová vozidla

Druh učebního materiálu Výukový materiál

Cílová skupina Žák, 17 – 18 let

Anotace Výukový materiál je určený k frontální výuce učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem; náplň: pohyblivé částmi motoru a jejich význam

Vybavení, pomůcky Dataprojektor

Klíčová slova Píst, pístní kroužky, pístní čep, ojnice, klikový hřídel, SV, OHV, OHC, DOHC, ventily, setrvačník

Datum 21. 6. 2013

1. Píst, popis a účel2. Pístní kroužky3. Pístní čep 4. Ojnice 5. Klikový hřídel6. Rozvody motorů7. Rozvod SV8. Rozvod OHV9. Rozvod OHC10. Rozvod DOHC11. Pružiny ventilů a ventily12. Setrvačník

Pohyblivé díly motoruOsnova:

Píst • Velmi namáhaná součást klikového mechanismu, přenáší síly, které na něj

působí při velkých teplotách až 2000°C a tlaku 3 až 6 MPa, u vznětových motorů i přes 8 MPa.

• Píst je duté válcové těleso a má tyto části: dno, plášť s drážkami pro pístní kroužky a oko pro pístní čep.

Obr. 1: Konstrukce pístu Obr. 2: Píst se štěrbinou

Účel pístu• Zachytit tlak plynů vznikající při hoření.• Převézt jeho sílu na ojnici a dále na klikový hřídel.• Utěsnit spalovací prostor od prostoru klikové skříně.• Odvést co nejrychleji teplo ze dna pístu do stěn válce.

Pístní kroužky • Utěsňují pracovní prostor ve válci a stírají olej ze stěn válce. Mimo to

odvádějí teplo z pístu do stěn válce. Na jednom místě jsou kroužky rozřezány, aby ve válci pružily. Tato část kroužku se nazývá zámek.

• Rozeznáváme 2 typy pístních kroužků:• Těsnicí pístní kroužky mají za úkol utěsňovat prostor nad pístem, u

automobilových motorů jsou většinou dva a jsou v horních drážkách pístu. Nejrychleji se opotřebovává horní těsnící kroužek, proto se tvrdě chromuje.

• Stírací pístní kroužky mají za úkol stírat přebytečný olej ze stěn válců, aby nepronikal nad píst. Jsou umístěny pod těsnicími kroužky a mají drážku pro odvod oleje.

Obr. 3: Pístní kroužky

Pístní čep Spojuje píst s ojnicí a přenáší sily pístu na ojnici. Čep je většinou dutý. Proti osovému posunutí je v oku pístu pojištěn pružnými pojistnými kroužky, které se vkládají do drážek v oku pístu.

Obr. 4: Základní tvary pístních čepů

Ojnice

• Spojuje píst s klikovým hřídelem a mění přímočarý pohyb pístu na otáčivý pohyb klikového hřídele.

• Skládá se z oka, hlavy a dříku.• Oko spojuje ojnici s pístním

čepem. Bývá v něm zalisováno bronzové pouzdro. Hlava ojnice spojuje ojnici s klikovým čepem klikového hřídele.

• Oko ojnice je s hlavou ojnice spojeno dříkem.

Obr. 5. Ojnice

Klikový hřídel• Nejdůležitější otáčející se se část motoru. Slouží k přeměně přímočarého

vratného pohybu na rotační nebo naopak.• Je složena z krátkých, válcových čepů, navzájem pevně spojených rameny.

Čepy, umístěné v ose otáčení hřídele se nazývají klikové. Čepy, které jsou vůči této ose vyoseny se nazývají ojniční. Na ojniční čepy se nasazují ojnice (proto ten název). Na jedné straně klikového hřídele je nasazen setrvačník, na druhé řemenice.

Složení klikového hřídele

Obr. 6: Klikové ústrojí

Rozvody motorů• Jejich účelem je řídit plnění válců motoru zápalnou směsí u motorů zážehových a

vzduchem u motorů vznětových a ovládat odvod spalin hoření z válců.• Druhy rozvodů: ventilové, kanálové a šoupátkové• Nejčastějším druhem jsou ventilové rozvody používané u čtyřdobých motorů.• Jsou složeny z:• Ventily: otevírají a uzavírají sací a výfukové kanály v hlavách válců motorů• Vačky resp. vačkového hřídele: řídí průběh otevírání a zavírání ventilů. Otevírání

se řídí přímo vačkou, zavírání se uskuteční pomocí pružiny. • Zdvihátka ventilů: přenáší pohyb z vaček na ostatní části rozvodu.• Rozvodové tyčky: přenáší u rozvodu OHV pohyb ze zdvihátek na vahadla.• Vahadla ventilů: přenáší u rozvodu OHV pohyb z rozvodové tyčky na ventil, u

rozvodu OHC z vačky na ventil.• Podle uspořádání a umístění jednotlivých dílů je dělíme na rozvody SV, OHV, OHC

a DOHC.

Rozvod SV

Sací a výfukový ventil jsou umístěny na jedné straně bloku válců a jsou ovládány vačkovým hřídelem a ventilovými zdvihátky. Je jednoduchý má tichý chod a malou poruchovost. Nevýhodou je, že nelze vytvořit vhodný spalovací prostor.

Obr. 7: Ventilový rozvod SV

Rozvod OHV

• Ventily jsou umístěny v hlavě válce jsou rovnoběžné nebo mezi sebou svírají určitá úhel. Poháněny jsou přes vahadlo, rozvodovou tyčku a zdvihátko ventilu od vačkového hřídele který je uložen v klikové skříni.

• Je hlučný, ale umožňuje vytvořit vhodný tvar spalovacího prostoru.

Obr. 8: Ventilový rozvod OHV

Rozvod OHC

Má ventily i vačkový hřídel umístěny v hlavě válců. Proto nejsou zapotřebí zdvihátka a rozvodové tyčky. Rozvod je jednoduchý a má malou hmotnost.Nevýhodou je složitější pohon vačkového hřídele.

Obr. 9: Ventilový rozvod OHC

Rozvod DOHC

Jedná se obdobu rozvodu OHC se dvěma vačkovými hřídeli v hlavě válců. Používá se u více ventilových rozvodů. Je označován jako 2x OHC.

Obr. 10: Ventilový rozvod DOHC s hrníčkovými zdvihátky

Pružiny ventilů a ventily• Pružiny ventilů: udržují požadovaný průběh rychlosti, zrychlení zdvihu ventilu

a jejich zavírání.• Ventily: jejich úlohou je otvírání a zavírání sacích i výfukových cyklů. Musí

odolávat tepelnému i mechanickému namáhání, musí být pevné i při vysokých teplotách, nesmí se vlivem teploty deformovat a podléhat oxidaci, musí odolávat opotřebení a nesmí být kalitelné při prudkém ochlazení.

Obr. 11: Setrvačník automobilu Škoda Octavia II.

Je litinový kotouč nasazený na zadním konci klikového hřídele a připevněný šrouby. Vyrovnává nerovnoměrnosti v chodu motoru. Bývá současně hnacím kotoučem spojky.

Setrvačník

Kontrolní otázky

1. Jaká teplota a tlak působí na píst při expanzním zdvihu?2. K čemu sloučí setrvačník?3. Z jakých částí se skládá ojnice?

Seznam obrázkůObr. 1: Ing. JAN, Z., Ing. ŽDÁNSKÝ, B., Automobily 3. Motory, Klikové ústrojí , Nakladatelství Avid 6. vydání, Brno 2010, str. 57, ISBN 978-80-87143-15-5Obr. 2: Ing. JAN, Z., Ing. ŽDÁNSKÝ, B., Automobily 3. Motory, Konstrukce pístu, Nakladatelství Avid 6. vydání, Brno 2010, str. 59, ISBN 978-80-87143-15-5Obr. 3: Ing. JAN, Z., Ing. ŽDÁNSKÝ, B., Automobily 3. Motory, Píst s ocelovými pásky, Nakladatelství Avid 6. vydání, Brno 2010, str. 61, ISBN 978-80-87143-15-5Obr. 4: Ing. JAN, Z., Ing. ŽDÁNSKÝ, B., Automobily 3. Motory, Pístní kroužky, Nakladatelství Avid 6. vydání, Brno 2010, str. 63, ISBN 978-80-87143-15-5Obr. 5: Ing. JAN, Z., Ing. ŽDÁNSKÝ, B., Automobily 3. Motory, Základní tvary pístních čepů, Nakladatelství Avid 6. vydání, Brno 2010, str. 65, ISBN 978-80-87143-15-5Obr. 6: Ing. JAN, Z., Ing. ŽDÁNSKÝ, B., Automobily 3. Motory, Ojnice, Nakladatelství Avid 6. vydání, Brno 2010, str. 66, ISBN 978-80-87143-15-5Obr. 7: Ing. JAN, Z., Ing. ŽDÁNSKÝ, B., Automobily 3. Motory, Ventilový rozvod SV, Nakladatelství Avid 6. vydání, Brno 2010, str. 73, ISBN 978-80-87143-15-5

Obr. 8: Ing. JAN, Z., Ing. ŽDÁNSKÝ, B., Automobily 3. Motory, Ventilový rozvod OHV, Nakladatelství Avid 6. vydání, Brno 2010, str. 73, ISBN 978-80-87143-15-5Obr. 9: Ing. JAN, Z., Ing. ŽDÁNSKÝ, B., Automobily 3. Motory, Ventilový rozvod OHC, Nakladatelství Avid 6. vydání, Brno 2010, str. 74, ISBN 978-80-87143-15-5Obr. 10: Ing. JAN, Z., Ing. ŽDÁNSKÝ, B., Automobily 3. Motory, Ventilový rozvod DOHC s hrníčkovými zdviháky, Nakladatelství Avid 6. vydání, Brno 2010, str. 74, ISBN 978-80-87143-15-5Obr. 11: Ing. JAN, Z., Ing. ŽDÁNSKÝ, B., Automobily 3. Motory, Setrvačník automobilu Škoda Octavia II,, Nakladatelství Avid 6. vydání, Brno 2010, str. 76, ISBN 978-80-87143-15-5

Seznam použité literatury:[1] Ing. JAN, Z., Ing. ŽDÁNSKÝ, B., Automobily 1. Podvozky, nakladatelství Avid,

6. vydání, Brno, 2010, ISBN 978-80-87143-15-5