Pohyby Země a jejich důsledky

Základní pohyby ZeměVliv pohybů Země na pochody na zemském

povrchu

VY_32_INOVACE_26-09

Pohyby Země Všechna tělesa ve vesmíru jsou v neustálém pohybu – dáno

setrvačným stavem (gravitace, rotace) Země vykonává základní a vedlejší pohyby

Základní pohyby: oběh kolem slunce, rotace kolem osy Vedlejší pohyby: např. precese, rotace kolem centra galaxie

Oběh kolem Slunce Složení dvou pohybů – pohyb Země po přímce (neustálý let v

před) a gravitační síla Slunce Výsledek - oběh po eliptické dráze v rovině ekliptiky

Rotace kolem osy Neustálá rotace tělesa udělena v zárodku vzniku planety dopadem

velkého meteoritu Osa rotace není kolmá na ekliptiku, ale skloněná pod úhlem 23,5°

Pohyb Země během roku po ekliptice

Autor: Neznámý NázevFile:Seasons1.svg Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Seasons1.svg

Pohyb Země kolem Slunce

Země oběhne kolem Slunce do téhož bodu na oběžné dráze za 365 dní (siderický rok)

Vůči Slunci je to však o čtvrt dne více. Synodický rok trvá 365,25 dne Dáno skutečností, že Země během oběhu provádí rovněž

rotaci kolem osy Čtvrt dne znamená, že ve chvíli, kdy uběhne siredický

rok, se musí vůči Slunci ještě „dotočit“ Důsledkem – nutnost vkládání přestupního roku jednou

za 4 roky (má o den víc)

Důsledky pohybu Země kolem Slunce

Změny postavení hvězd v různých ročních obdobích Letní souhvězdí (jsou na nebi jen v létě) Zimní souhvězdí (jsou na nebi jen v zimně)

Klíčové je střídání ročních období Souběžný vliv oběhu Země kolem Slunce a náklonu zemské osy Během roku se Země natáčí se Slunci střídavě severní a jižní

polokoulí

Změny v dráze Slunce po nebi během roku Během roku se Slunce „pohybuje“ po nebi po různých drahách Léto – dráha je delší, začíná a končí víc na severu, stoupá výše nad

obzor Zima – dráha je kratší, začíná a končí víc jihu, stoupá níže nad

obzor

Zdánlivý pohyb Slunce po nebi během roku (léto x zima)Autor: Neznámý Název: Solstice-50.jpg

Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b7/Solstice-50.jpg

Zdánlivý pohyb Slunce po nebi na rovníkuAutor: Neznámý Název: Equinox-0.jpg

Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ae/Equinox-0.jpg

Zdánlivý pohyb Slunce po nebi v našich zem. šířkáchAutor: Neznámý Název: Equinox-50.jpg

Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cc/Equinox-50.jpg

Zdánlivý pohyb Slunce po nebi na polárním kruhuAutor: Neznámý Název: Equinox-70.jpg

Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c3/Equinox-70.jpg

Zdánlivý pohyb Slunce po nebi na póluAutor: Neznámý Název: Equinox-90.jpg

Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ac/Equinox-90.jpg

Slunovraty

Během roku se mění náklon Země vůči Slunci a Země zaujímá čtyři mezní polohy (dva slunovraty a dvě rovnodennosti)

Letní slunovrat – stav, kdy je ke Slunci nejvíce nakloněna severní polokoule – nejdelší den v roce 21. června - na severní polokouli vrcholí léto, na jižní zima Slunce svítí přímo nad obratníkem Raka

Zimní slunovrat – stav, kdy je ke Slunci nejvíce nakloněna jižní polokoule – nejkratší den v roce 21. prosince - na severní polokouli vrcholí zima, na jižní léto Slunce svítí přímo nad obratníkem Kozoroha

Rovnodennosti

Během roku se mění náklon Země vůči Slunci a Země zaujímá čtyři mezní polohy (dva slunovraty a dvě rovnodennosti)

Jarní rovnodennost – stav, kdy zemská osa není nakloněna ke Slunci žádnou polokoulí – den a noc jsou stejně dlouhé 21. března - na severní polokouli končí zima a začíná léto, na jižní

končí léto a začíná zima

Podzimní rovnodennost – stav, kdy zemská osa není nakloněna ke Slunci žádnou polokoulí – den a noc jsou stejně dlouhé 23. září - na severní polokouli končí léto a začíná zima, na jižní

končí zima a začíná léto V obou případech Slunce svítí přímo nad rovníkem

Rovnodennosti a slunovratyAutor: Neznámý Název: Obdobi.jpg

Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/61/Obdobi.jpg

Rotace Země kolem osy

Země oběhne kolem své osy o 360° za siderický (hvězdný) den, tedy za 23 hod., 56 min a 4 sek.

Vůči Slunci se však musí ještě „dotočit“, protože během dne urazí i kus po oběžné dráze

Synodický den (sluneční) má pak 24 hodin

Důsledky rotace Země Střídání dne a noci na zemském povrchu Rozdílný místní čas na různých místech na Zemi – časová

pásma

Hvězdný a Sluneční den

Autor: Neznámý Název: Sidereal_day_(prograde).png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/67/Sidereal_day_%28prograde%29.png

Čas a časová pásma Na různých místech na Zemi je odlišný čas Přivrácená polokoule – den, odvrácena – noc Slunce svítí v daný moment jen na jedno místo - poledník (je

zde poledne), na opačném straně je půlnoc. Místní sluneční čas

Platí pro každé místo - poledník na Zemi odlišný Poledne nastává, když je v daném místě Slunce nejvýš nad

obzorem Nepraktický, protože Slunce vrcholí (kulminuje) každou minutu

nad jiným poledníkem

Pásmový čas Byl zaveden jako zjednodušení místního slunečního času Časové pásmo – pás, kde platí stejný pásmový čas

Časová pásma Uměle vytvořené poledníkové pásmo, ve kterém je

dohodou stanoven jednotný čas. Celkem 24 časových pásem, které se liší právě o 1 hodnu Místní sluneční čas a pásmový čas se shodují právě

uprostřed časového pásma Slunce „projde“ přes časové pásmo právě za 1 hodinu

Datová hranice – na 360° zeměpisné délky Při přechodu přes datovou hranici se mění nejen čas o 1

hodnu, ale i den Překročení z výhodu na západ se jeden den ubírá Při překročení ze západu na východ se jeden den přidává

Mapa časových pásem

Autor: Neznámý Název: Standard_time_zones_of_the_world.png Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ad/Standard_time_zones_of_the_world.png

Děkuji za pozornost.

Autor DUM: Mgr. Martin Brzóska