Polívka, Jiří: Povídky o věrnosti ženské.

8/3/2019 Polvka, Ji: Povdky o vrnosti ensk.

1/15

Povdky o vrnosti ensk.

Stedovk literatura jest peplnna povdkami o neve, o lstivostia vbec o vech monch patnostech enskch, a povdky toho druhu pevldaj rovn v tradicch vech nrod. Vj imky takka tvo povdky,ve kterch se vyn vrnost, oddanost a obtavost ensk.

V Nmecku byla od sklonku X I I . stol. velmi hojn vypravovna po

vdka, e dobyvatel jistho msta udlil enm milost, e se mohou volnodsthovati a smj si vzti sebou, co jest jim nejmilej a co mohou unsti,potom e vecko spl. Zeny smluvily se, e kad na svch zdech vynesemue a na rukou dti. Povdka vzna jest na rzn msta, byla tak literrnvzdlvna, byla podkladem opery a pronikla sten k jinm nrodm. 1)Tak byla zapsna u Srb s dodatkem, e jet sestry vynesly sv bratry. 2)

Daleko vce jest rozena povdka o vrn en, kter vysvobodilasvho manela z tureckho zajet. Znal ji n lid, aspo byla vypravovnana Morav, jak svd jej zpracovn od M. Mikka. 3) Hrab vystonav se,vydal se, vren svmu slibu, na pout do Jeruzalema, sviv svou manelku

se synkem jakmus baronovi. Ten vak zle dotral na hrabnku, kterproto utekla k ptelkyni. Po roce vrti la se do zmku svho, ale marnekala zprvu od svho manela. Jednou konen pinesl j poutnk zprvu,e hrab b y l od Turk zajat, v poutech drn a k tk prci poln a j . pinucovn. Vydala se nyn se svou slukou, ob pevleeny do muskch ata s harfami v rukou, na cestu. Vypravuje se tu velmi strun, e vydobylahrabti svobodu svou hrou. Nedaly se vak jemu poznati, ne sedly nakor a zajely naped do Jeruzalema. Nicmn pijely dom jet pedhrabtem. Ten pijel a po tyech dnech. Baron pomlouval hrabnku zepatnho ivota, e se dv leta bh v kde plouhala, a popudil tm tak hrabte,

e by ten byl svou enu noem probodl, kdyby nebyla prchla. Pevlekla sedo muskch at a zazpvala pede dvemi onu pse, kterou zpvala zajeho otrockch muk. Tak byla poznna a baron uvren do vzen.

V tomto moravskm podn byla povdka u Nmc siln rozennemlo poruena, ba msty a nemotorn znetvoena. Zbyten dodnat u hrabnce jet sluka, kter jest naprosto passivn v celm dji, zbytenpipojena pou do Jeruzalema, j uinno naprosto nemonm, e by se hrabnka vrtiti mohla dom ped manelem, kter jede pmo dom. Tko

jest rozhodnouti, byla-li povdka tak poruena od lidovho vypravovatele

1

) Martin Montanus: Schwankbcher (155766). Herausgegeben vonJohannes Bolte, str. 340, 615 . 80.2 ) . , . 1868,

str. 19, . 43.3) Sebran Spisy. I . Nrodn bchorky moravsk a slezsk. I , 207209.

Nrodopisn Vstnk VI .


2/15

2 J . Polvka:

moravskho aneb od vydavatele Nrodnch bchorek moravskch a slez-skch . Spe vak kloni l i bychom se k tto druh eventualit.

U nmeckho l idu byla tato povdka nad mru oblbena a od poloviny19. stolet mme adu zpis. Verse sbrky J. W. Wolfovy 4 ) zan motivemdosti rozenm, e se nstupcem krlovm stane z jeho t syn, kdo pivezenejkrsnj nevstu, jen e motiv tento nen propracovn, ne zatlaen

prv motivem ns t u zajmajcm. Nejmlad syn dostal krlovskou princezkuza enu zpsobem velice snadnm beze vech pekek. Kdy nkolik letmlad manel spolu ili, odjel mu s bratrem svm, vymniv s enou znamenivota a vrnosti: ena dostala me, kter pokud zachov svou istotu, znamen muovu vrnost, a mu dostal snhobl pl enin, kter pokudzachov svou bl, znamen neporuenou jej vrnost. Na moi b yl i oba bratiod nmonch lupi zajati a pivezeni k sultnovi. Ten s n i mi tm ukrutnjinakldal, kdy zvdl, e mlad z nich jest manelem princezky, kter hokdysi potupn odbyla. Utrpen ulehovalo jenom, e at mladho pi vt pn, ve kter stle b yl i loe sv mli v chlv psm, kter se nikdy

nesml istiti pece zachovval svou blostnost. Naopak s velkm alemspozorovala ena skvrny na mei, poznala, e se mu pihodilo netst; rozhodlase, e se za nm vyd a e ve vynalo, aby ho zachrnila. Prv kdy sechystala k odjezdu, pijel kdysi j zhrzen npadnk, sultan, a opakoval svnabdnut. Odpovdla mu: Va manelkou nemohu nikdy bti i kdybysteb y l csaem celho svta," a nechavi ho stti, odkvapila. Pevleena doat poutnickch, vzala si svouharfu a la k veeru na beh mosk, kdebyly lod sultnovy. Sultan obmken psnmi harfenkovmi, zval harfenka-enu, aby s nm cestovala. Svolila, pishne-li j , e spln ti jej pn. Sultnoblbil si nanejve harfenka, a sotva pijeli, musel hrti u tabule sultnovy.Kdy tabule se konila, otevely se dve a tu veli psi a s nimi oba princov.

,,To vecko jsou moji psi," ekl sultan a hodil princm nkolik soust, ale ihnedje chopili psi . Druh den hrl harfenk v zahrad, kde se slunil sultn a otrocipracovali. Sultn ptal se harfenka, zn-li oba prince, kte jsou z je j zem.Ale on zapral, e nen ani ze zem, kde byl od sultna nalezen, ale pecechce s nimi promluvit i , rozumj-li jeho jazyku. Promluvil k nim divnouhatmatilkou, j ovem princov nerozumli. Namluvila pak sultnu, by j im dal jemnou prci, plsti koky, vyezvati klece a jin ozdobn prce,o kterch vdl, e je umj. Pi obd pak hodil harfenk princm nejlepsousta, opakoval to pi kadm obd, a se sultn rozmrzel, a ekl mu, abyel dom, jak se m u zlb. Harfenk byl svoln, ale dal, aby pedem splnil

ti pn, jak bylo vymnno, a sice: blho psa, t. j . prince odnho blmpltm, druhho psa-prince, a lo s penzi a mustvem, aby se mohl vrtitido sv vlasti. Sultn tebas rozhnvn, musel svoliti, nebo byl psahal, espln jeho pn. Tak dostali se princov do sv vlasti. Harfenk zmizela sm el do hlavnho msta; tam zvdl od poutnka, e princezka bylapomluvena z patnho ivota a slbena velik odmna tomu, kdo j i pivede.ekl poutnkovi, e si me odmnu snadno vydlati, a j i pedvede. Bylauvrena do vzen. Kdy t den veer pili princov do msta, zvdlivecky ty pomluvy o princezce, jako e prv byla chycena a uvznna. Princodvolvaje se na blost svho atu, nevil. Druhho dne byla princezka odsouzena na ibenici. Ped smrt vydala si milost jetpevlkla se do poutnickch at, zapla pse a dle toho poznno, km byl i princov vysvobozeni.

4) Deutsche Hausmrchen, 1851, str. 98, . 11.


3/15


Zcela tm stejn vypravuje se tato povdka jet jinak, tak v Oden-waldu 5 ); dj jest uritji lokalisovn, princov jsou tu panlt, a princezkajest dcera mstokrle londnskho; chatrn vodn motiv Wolfovy povdkyzde ovem nen, ostatn odchylky jsou zcela nepatrn. Stejn jest tak versez knetstv Waldeckho; 6) jedin takka odchylka zakld se v tom, emsto princ jsou to dva synov francouzskho kupce. Vce se odchyluj versez Pomoanska. Prvn 7 ) z nich, ve kter se dj odehrv v Hollandsku, mcelkem t vodn motiv jako Wolfova verse, jen e jinak jest vypravovn:mlad princ najde zcela chud dve, kter vak o enichovi nechtlo slyeti,a kdy se j ukzal jako skuten princ v zlatm obleku. Dve vzalo sebou jen svouharfu a jakousi sknku. Tu nala jednou v lese u jasanu, ktervyrostl nad hrobem poutnka zabitho od zlch lid. Otevela sknkuzaslechnuvi tajemn hlas, a v n nala harfu a poutnick at. Jak drelaharfu v rukou, mohla tak krsn hrti a zpvati, jako nikdo na svt. Takodv poutnick by l stle stejn. Na krlovskm zmku snela pko odvakrov, bohat dcery hrabc. Ale l id si j i zamiloval a eny hollandsksnesly tolik penz pro ni, e z nich vystavna velk vlen lo. Jednou

pi vyjdce byli princov od lodi sultnovy pepadeni a do otroctv zavleeni.Mlad krlovna oblkla poutnick at, vzala harfu do rukou a la je hledat;la a la, a pila k sultnovi. Sultn zaslechnuv psn poutnkovy, zamilovalsi ho nade vecky sluhy. Tak se j podailo, vysvoboditi oba prince, samapak zachrnila se na malm lunu ped pomstou sultnovou. Ten j i pronsledoval, ale astn shldla velkou svou vlenou lo, a tak zahnala losultnovu. Vrtila se ta k do Hollandska, kam ji dve byl i princov dorazili.Zakonen jest jak obvykl. Vce jet jest pohdkovitmi motivy vyoenadruh verse pomoansk. 8 ) vodem poloen rozen motiv o obraze krasavice, kter nhodou spatil kralevic a po kter tak horoucn touil. Odstarho arodjnka zvdl, e j i otec jej dr v dalekm zmku v krytupod vodou; do zem t me se dostati jen po lodi, jezdc stejnou mroupo moi jak po soui". Po rznch velmi sloitch dobrodrustvch, kterzde nememe rozbrati, podailo se kralevici proniknouti ke krasavicia unsti j i . Jak pedchoz, vypravuje tak tato o nevli vakrov, eny starho"bratra. Obraz krsn princezny ml tak tureck sultn ve svm pokoji,a kdy zvdl o jejm nose, rozzuil se a svmi lomi objdl vecka moe,zdali by se j nemohl zmocniti. Prv dlel se svmi lomi v pstav mstamladho krle, kdy oba princov si vyjeli na sv zzran lodi. Byli pepadeni, pemoeni a poslni do Turecka. Lo se dostala do klenotnice sultnovy,princov uinni otroky. Kdy se tet den brat nevraceli, oblkla si mlad

krlovna aty poutnick. Vzala si svou harfu, kterou mla z otcova hradu,a vydala se do irho svta. Na pobe chycena od lid sultnovch a zavleena na sultnovu lo. Sultn dojat je jm zpvem sliboval j, e j splnkad jej pn, bude-li ho denn svou harfou potovati. Dal motivy

jsou dosti zmnny. Scena u stolu sultnova byla zapomenuta. Scena v zahrad vylena innji. Slavil prv sultn sv narozeniny, a tu bylo zvykem,e sultn plni l pn, kdo prvn pronesl sv blahopn. B y l to poutnk,kter spal ped lonic sultnovou a dal, aby oba princov b y l i jako sluhov

5) Zeitschrift f. deutsche Mythologie un d Sit tenkunde 1855, II. 377.6) L . Curtze, Volksberlieferungen aus dem Frstenthum Waldeck (1860).str. 141.7 ) Ulrich Jahn Volksmrchen aus Pom me rn un d Rgen I , 369.8 ) Tame, str. 168, . 32.

I*

3


4/15

4 J . Polvka:

sultnovi pijati do zmku a chovni jako synov urozench lid. Neradsplnil sultn tuto prosbu. Ale zpvem svm zskal si poutnk stle vt pzn-sultnovy, a byl uinn nejvym v cel zemi tureck. Kdy po chvli sesultn vydal na cesty, dal si poutnk zavolati oba prince, daroval j im svobodua vydal j i m jich lo. Tak dostali se astn dom, a tam slyeli od manelkystarho bratra nejhor pomluvy mlad krlovny. Mu uvil a psahal, e

j i d upliti na hranici. Mezitm poutnk tajn zmizel ze zmku sultnova.Lodnk vzal ho na svou lo a dovezl ho a na msto zpt. Koupila si krsnaty, pevlkla se a u kupce uschovala harfu a sknku. Spchala na zmekdo pokoje krlova, aby mu padla kolem krku. Ale ten ji odkopl, tak esklesla omdlel k zemi. Kdy se probudila, vidla se v studenm, pinavm,temnm vzen. Po tech dnech vynesen nad n ortel. Zakonena pak tatoverse stejn, jak dvj. Meklenbursk 9) verse konen, kter dj kladedo Portugalska, jest velice strun, ale m adu svrznch rt. Krasavicestala se chot princovou, kdy o jeho narozeninch hrla na harfu, nejkrsnjize vech. Princ nikoliv pepaden na moi od pirt a p., ne byl zajat od.

Turk v bitv. Manelka putovala do Caihradu v poutnickch atech.Zpvala za almunu. O slavnosti sultnsk, ke kter se dostavovah vicknizpvci a pvkyn zem, zpval poutnk nejkrsnji. Tu svolil sultn, abyvyslovil pn. Tak nabyl princ svobody a vrtil se do Portugalska, alepoutnka ponechal si sultn. Byla od pbuznch hanebn pomlouvna.Konen podailo se j tajn utci, ale doma byla uvrena do ale. astoslyel princ jej psn, ale vil pomlouvam, a kdy zaslechl pse,o poutnku, kter ho vysvobodil, vyzvdl od n, e ona byla tm poutnkem. Nemlo zmnna jest jin jet nmeck povdka 1 0 ) : Krl portugalsk-puzen nesmrnou touhou poznati svt, vydal si od eny sv, dcery anglickhokrle, ron dovolenou, vymniv si jej vrnost pouze na tento rok. Na dkazvrnosti sv dala mu krlovna koili. Krl byl na zpten cest od svathohrobu zajat od pirat a darovn babylonskmu sultanovi. Krl donucovn,k tk prci, zapahovn do pluhu a nabzel sultanovi velkou summu,pust-li ho na svobodu. Sultan zvdl o blostkvouc koili krlov, dkazenezmnn vrnosti krlovniny, a pishl si, e j i mus poznati a vyzkoueti.Krlovna pijala ho slavnostn, kdy do Lisabonu pijel, odmtla pak naprosto

jeho nabdku a odepela ho pijmouti o samot. Od poustevnka dostalaharfu, vousy a aty pilmansk a takto do nepoznn pestrojena dostalase na lo sultanovu, kdy jeho srdce byla svm zpvem dojala a vymohla,na nm slavnostn shb, e j i pole dom, kdy bude chtti , a spln kad jej

pn. Seznn krutch muk muovch psobilo zhoubn na jej zdrav,psn jej znly stle smutnji a alostnji, a tve prozrazovaly chorobu.Sultan ochotn daroval j otroka-portugalskho krle, nic netue a poslalj i dom na lodi ndhern vystrojen i poklady naplnn. Poutnk tajn vakzmizel z lodi a putoval pky k svatmu hrobu, nicmn dospl dve domne krl, podobn jako u Mikka. Pes stlou blost sv koile nemohl krlpemoci rlivost podncovanou falenmi svdky a kdy se zeptal krlovny,kde byla pes rok a den, vyla plac ze slu, a vrtila se sotva e zatykacrozkaz byl vydn, pestrojena za pvce i zazpvala znmou pse.

Ditmarsk verse11

) m jak vod takt nkter dosti dleit rysyzvltn a nejspe jest tu nemlo poruena. Msto dvou brat jde tu

9 ) K a r l Bartsch, Sagen, Mrchen und Gebruche aus Meklenburg I . , 482.1 0) K. Simrock, Deutsche Mrchen str. 1729, . 4.1 1 ) Zeitschrift des Vereins fr Volksknnde I I . , 201.


5/15

Povdky o vrnosti ensk. 5

do svta sedm, kte rovn si psahali, e se neopust. Brati pili podlouhm putovn do krsnho zmku; krsn jeho pan zamilovala se donejstarho z tchto sedmi brat a vdala se za nho. Mezitm zemel jichotec, majetek jeho prodn a rozdlen mezi bratry. Vickni ili nyn spolen a astn. Ne se vydali na cestu, uila hrabnka dv koile: bez-vadn bl znamen vrnost. Verse tato nev o njak dvj znmosti

sultna tureckho s krasavic, msto toho vsunut motiv, kter byl podrobnvypracovn v jin ltce, o kterm promluvme v druh kapitole tto stati,szka o vrnost eninu: Generl sultnv divil se velice, e koile nejstarhohrabte stle jest ist a zvdv vznam toho, rozesml se, e chce zkou-eti jej vrnost, a sezn-li, e tomu skuten tak , e jemu i bratrm jehopome na svobodu. Hrabnka generla nleit pijala a na oko svolila,ab y noc u n pespal. Ale kdy se do pipraven postele, na rozkaz jej cel svleen poloil, dala ho svmi sluhy vyprskati, a on sotva spasilse nah na svou lo. Hrabnka odhodlala se vysvobodit manela a bratry jeho,dala si udlati poutnick aty ta k jemn, e je mohla nsti ve sv bran. Pevleena za poutnka, s harfou v ruce la zrna na lod tureckho generla.

e by ten pod dojmem jejch psn byl j uinil njak sliby, nevypravuje se.Kdy dojeli do Turecka, opustil poutnk lod a el do msta, generl pak elk sultnovi, a vypravoval mu o znamenitm pvci, kterho pivezl z Nmecka. Sultn, velk ptel hudby a zpvu, dal si poutnka zavolati a nechalsi ho u sebe. A n i sultn neinil mu nijakch slib. A poutnk doel svho clezcela jinm zpsobem. Sultnova dcera zamilovala se do poutnka a pemluvila ho k spolenmu tku do Nmecka. Za neptomnosti sultnovy by ltk proveden, a zajat otroci, krajan poutnkovi, vzati na jeho prosbysebou. Kdy lo d odjela do Nmecka, dostali svobodu. Doma zvdli, ehrabnka ped nkolika lty s tureckm generlem odjela, aby manelaa jeho bratry vysvobodila. Ale hrab mnil, e se mu hrabnka nepochybnstala nevrnou. Na lodi nsledovalo nutn objasnn s tureckou princezkou,ale hrabnka j i upokojovala. Kdy hrabnka pila do zmku, byla uvrenado vzen; poutnick aty oblkla si ve voze, ve kterm j i vezli na popravit.S tureckou princezkou oenil se pak nejmlad hrab. S touto ditmarskouvers srovnv se povdka vytitn ve sbrce Mllenhoffov 1 2 ), jej djpoloen do panlska, vypravuje rovn o sedmi bratch, ale voda pli strun. Kdy nejstar princ dostavl svou lod a chtl odjeti, starkrl umel. Pochoval ho, stal se sm krlem a oenil se s chytrou a moudroupan. Rno po svatb darovala mu koili, kter kdyby zernala, znamenalaby jej smrt, kdyby byla poskvrnna, znamenala by je j nevru. Krl neml

pokoje, chtl do svta a vydal se na moe. Tedy sm, nikoli se svmi bratmi, jako ve versi ditmarsk a v ostatnch aspo s jednm bratrem. Na moi nebylpepaden, ne bou byla lod jeho zahnna a do Turecka a tam byl tedy zajat.Sultn radoval se, kdy uslyel, e to jest krl panlsk. Poslal pak hnedlod do panl s ministrem, aby pivezl krlovnu, e j i chce za enu. Onaodmtla. Krlovna nezvdla nic o mui. la ho hledat, v lese zapadla k poustevnkovi. Od nho pouena oblkla jeho aty, a zvdla, jak lesempijde k moi, kde najde lod, kter j i doveze. Kdy pila na lo, shldla na ntureckho ministra, kter pro ni byl posln. Ministr svolil, e me s nm

jeti, kdy um tak krsn hrti a zpvati. Harfa nen pipomenuta. Sultn

1 2 ) Sagen, Mrchen un d Lieder der Herzogthmer Schleswig-Holsteinund Lauenburg, str. 5 8 6 , . 6 1 7 .


6/15

J . Polvka:

pozval poustevnka, aby stle byl u tabule a opatil mu nstroj, na ktermohl hrti. Pak zavolal krle panlskho a rozkzal, aby byl poustevnkoviza podno. O jinakm krutm nakldn se zajatcem nic se nedovdme.V rov zahrad bez njakho zvltnho podntu povdl poustevnkovisultn, e mu spln kad slib. dal tedy, aby sml krle panlskho dovzti

do jeho zem. Sultn svolil bez velikch otlek, vymnil si jen, aby poustevnk se zase n mu vr t il . Kdy tedypijeli dom, nechtl krl poustevnkapustiti. Od ministra dovdl se, e krlovna pr utekla s kom. Ministr mltoti na mysli, e by krl se mohl oeniti s jeho dcerou. Poustevnk muselsmutnho krle stle tit i a u tabule zpvem ho obveselovati. A kdy zazpval o jeho ivot u sultna, zaal krl poustevnka pozorovati a poznal konen, e to byla jeho ena.

Mllenhff, a potom jet K. Weinhold poukazovali na velk shodynmeck pohdky se staronmeckou psn dosti hojn zachovanou v tiscchod sklonku XV. stol., znmou pod jmnem ,,Der Graf von Rom", kter se

rozila do Nizozemska i do vdska1 3

) . Hlub srovnn psn s pohdkamiovem ukazuje, e vedle shod jsou tak velmi siln neshody. msk hrabvydal se na pou do Svat zem. Na cest byl od jakhos ble neurenhokrle zajat a musel mu konati dlouho tk prce, thnouti pluh, trpti hladatd.; krl na jeho pnliv prosby slbil mu leda levu, kdyby pila jeho ena.Dal tedy poslem vdti en, e jen jej ptomnost mohla by napraviti jehotk utrpen. ena v odpovdi sv vak odmtla, e nemono jest en,aby se vydala pes divok moe. To jsou rty zcela neznm nmeckmversm pohdkovm. Dle jsou pak shody vt: pevlkla se do kutny,vzala sebou harfu, a nepoznna jela s poslem za muem. Svou hrou a svmzpvem mnich tak potoval pohanskho krle, e mu nabzeli bohat odmny,on vak odmtl, e pros jen, aby mu vydali zajatce. A ta prosba jeho bez prtah byla vyplnna. Tak scena po nvratu jest zcela prosta, dosti rychlevysvtleno nedorozumn mezi manely a tak vyvrcena nejasn ostatn pomluva ptel hrabcch. Hrab vytkal en sv, e tak odmtav odpovdlana jeho prosbu. Kdy se opt ve sv mnisk kutn objevila, ve se vysvtlilo.

Tto nmeck psni daleko bli jest rusk pohdka sbrky Afanasjevovy,ba t do jist mry rusk pse epick o Stavru Godinovii, co ji poznamenalOrest Miller,1 4 ) ne v novj dob, t . j . od konce prvn polovice 19. stol.zapsan pohdky nmeck. Vznan jest tu motiv dleit pro vvoj ltkya pro een konf l ik tu, e zajatec svou enu zvltnm listem podal, abypijela n mu a ho vysvobodila, ena pak tuto jeho prosbu zam tla, tebasjen na oko.

Mnohem vce se shoduj nmeck povdky lidov s psn meister-gesangem" z 15. stol. o hr. Alexandrovi von Metz. Odjdje do Svat zemdoporuuje en, aby zachovvala svou est, jinak hroz j krutm trestem.Andl en roztesknl poruil, aby udlala mui koili, svdc o je j vrnosti. Hrab byl zajat od pohanskho krle Mohameda a tu mu ponechno,chce-li bti utopen aneb thnouti pluh. Kdy sultn zvdl o tajnch vlastnostech koile, jej blost vzbuzovala jeho pozornost, poslal svho ryte doMetzu slbiv mu velkou odmnu, zpsob-li, aby barva koile se zmnila.

ena zamtla vecky nvrhy rytovy; pevleena podle rady andlovy zamnicha dostihla ryte, a s nm pibyla do pohansk zem. Sultn nabzel j

1 3 ) Uhland, Alte hoch - un d niederdeutsche Volkslieder I I . , 7S4, . 299.Franz v. Bhme, Altdeutsches Liederbuch, str. 3S, . 7.

1 4 ) str. 635.

6


7/15


darem kon a tisc zlak. Ona vak dar ten odmtla a vydala si za to n jakho zajatho kesana; ryt sm radil , aby vybral hrabte Alexandra.Nikdo nein tomu dnch pekek. Scny po n vratu jsou v ce m n stejn .Pozoruhodno, e t u vystupuje tch n hrab tova s jak mis pomluvami protihrab nce. Hrab konen rozhorlen rozke, aby psy byla vyhnna z domu.Mezitm se ona rychle pevlkla za mnicha a zaala hrti. Tato pse byla

astji titna v 1617. stol., znal ji t Fischart, byla zpracovna ve flmskknce lidov.1 5 ) V tto veobecn jen jest eeno, e ptel a pbuzn enupomluvil i ; rozhorlenost muova nepropukla tou mrou, jako v nmeckpsni, ne pouze pi hostin veejn vyt k n u l sv en lehkomysln ivot, zekterho byla vinna. Psn enou zpvan na pouti sultnovi, u sultnaa v posledn scn nepipomnaj se vbec ve flmsk knce.1 6) Z nynjchnmeckch pohdek srovnv se s psn nejvce ditmarsk: sultnova zvdavostvzbuzena stlou blost koile zajatcovy a proto posl k pan posla, abyzpsobil poskvrnn koile, ovem v ditmarsk sultnv generl bez inge-rence sultnovy vchz v takovou szku.

Joh. Bolte1 7

) poukzal na to, e psn pevleen eny vloen dolidovch pohdek jsou dosti sloit, msty se recituj, zpvaj, a vyslovil domnnku, e bylo pramenem tchto psn dramatick zpracovn tto ltkyv 18. stol. Nemohl sice ukzati pm pramen, ale pipomnl nkolik novel-listickch a dramatickch zpracovn od polovice 16. a do 18. stol. (l. c.6264, 462). Mimo to poukzal jet na jinou formu tto povdky z 18. stol.,

jej rek pojmenovn Rudolf von Paqueville; byly v n smseny pse o mskm hrabti s povst a psn o Mringerovi. S Rudolfem z Paqueville padnedo tureckho zajet tak jeho bratr Filibert. Rudolf osvobozen stejn jakov obou pedchozch psnch od eny a Filibert vrac se do sv vlasti t den,kdy jeho ena slav satek s jinm 1 8 ) . Bolte chce vl i v tohoto novho zpra

covn spatovati v nkterch nmeckch pohdkovch versch, kde dva bratijsou zajati, poznamenv dvodn, a tato druh osoba jest v pohdce zcelazbyten. Kdybychom vak tento vl i v pedpokldn, nememe si vysvtliti,pro by byl vypadl, by byl zapomenut romnek tohoto drahho bratra, jis t hodn bn v tradicch. Ostatn brat rekovi nehraj zvltn lohuani v ostatnch versch, kde jest jich sedm (Ditmar. a Mll.). V jaksi , ovemvzdlen souvislosti s pipomenutou psn o Mringrovi, s psn o markrabtiBackenweilovi, kterou Bolte v dodatku svho pojednn otiskl (str. 6567),

jest povdka zpracovan od Kona zRadostova: 1 9 ) Mohovit sedlk Dobrodjmnoho se svou rodinou strdal za vojny; jednou by l zajat od neptela prodn za otroka do dalek zem; strdal stejn, jak nmeck povdky

vyliuj. Nebyl vysvobozen zzrakem, jako markrab Backenweil, ne kdydceru pnovu tonouc zachrnil, dostal leh slubu u pna a na konec proputn. Shledn s rodinou bylo tak zcela jin. Ne se vrtil dom, uplynulomnoho let a jedin syn jeho mezitm se stal velebnm pnem.

Mimo Nmecko jest tato povdka velmi mlo rozena. Dosti podobnse vypravuje v Chrvatsku v Karlovci: 2 0 ) Mlad mu chtl navtviti hrob

15) Zeitschrift des Vereins fr Volkskunde. II., 206.16) Deutsche Sagen. Herausgegeben von den Brdern Grimm 1818, II.,277, . 531.

17) Zeitschrift d. Vereins f. Volkskunde, I I I . , 61.18

) Byl a tak nmeck loutk ov hr a toho obsahu. J. Minor, Zum deutschenDrama des 17. Jh. Vier teljahr schr. fr Literaturges chichte L , 2S0.1 9 ) Nrodn pohdky. 2. v y d . I . , 156, . 19.2 0 ) R. Strohal, Hrvat . nar. pripov. I I . , str. 109, . 48.


8/15

8 J . Polvka:

Jev. V noci ped odchodem jeho zdlo se jeho en, aby mu uila koili,kter svou blost bude svdkem jej vrnosti. Tak tak uinila. Po aserozhodla se, e se za nm vyd. Vzala si svou citru" , pevlkla se do muskch at a tajn od rodi muovch odela. Hrou se ivila po cest. Potomse jet smluvila s fratrem, kter uml krsn zpvati, e spolu budou puto-

vati. Konen doli do msta, ve kterm byl tureck paa. Ten ml plno.otrok a mezi nimi poznala svho mue dle jeho snhobl koile. Nic nekala svmu prvodci, la s nm pa ovi, chv li zp vali, a odm nou dali,aby jim dali onoho otroka. Bylo ji m svoleno bez okolk . Vraceli se nyndom , vysvobozen mu svou osvoboditelkyni nepozn val, sliboval ob manaopak velkou odm nu, a se vr t dom , od sv rodiny. Rodie jeho vyslovili velmi patn mnn o jeho en, kter tak tajn zmizela. Pi veeivychvaloval svm rodim toho mue, e ho vysvobodil z muk otrockch.Kdy pak rodie se ho ptal i , jakou odmnu chce, odpovdl, e pros jen.aby nepochybovali o poctivosti eny synovy. Mezi tm shodila musk ata ukzala, e ona to byla, kter ho vysvobodila a pivedla dom.

Novmi nktermi rysy vyzdobena jest verse litevsk,21 ) tak e sevytvoila zcela nov povdka: Princezka zamilovala si chudho rybskhosynka, a kdy hoch prodlal vecky koly a zmunl, vdala se za. Ale naveer svatebnho dne mlad manel se tajn ztratil. Byl se pedem smluvils lodnkem, e pijde tu a tu dobu na lo a e hned odraz. Lo odjela doTurecka a mladk vstoupil do slueb krle tureckho jako otrok". Stavlse pak nmm. Nenakldali s nm zprvu jako s otrokem, ne krl bral ho kestolu a tak si ho zalbil, e by ho byl chtl udlati svm zetm, kdyby nebylnm. Ministr zkouel vm monm zpsobem i krutm muenm, aby otrokpromluvil , ale ve marn. Odal mu jeho prsten snubn, sm si jej nastril

a v noci utekl. Dostal se do msta, odkud byl otrok, piel tak princezce, j by l utekl. Spatila na jeho ruce prsten, odkoupila mu jej a zvdla, kde je j mu se nalz. Vydala se tam tedy, ale nikoliv pevleena za mue, nevydvala se za vadlenu a uprosila krlovnu, e ji pijala do svch slueb.Svm umnm zskala si jej pzn, byla velice vena a po ase tak zvnatabuli kr lovsk . Tu se oba man el poznali, ale nikdynemohli se tak tajnsejiti, e by byli mohli spolu mluviti. Kdy pak kr l st le se tr pil n motousluhovou, nab dla se vadlena, e ho pimje ei, ponechaj-li ho pes nocs n v jedn komnat; nepoda-li se j to, e se d za iva upliti. V noci vakmarny byly vecky jej nmahy, nepromluvil. Rno vecko se pipravilo

uplen, peten rozsudek, vadlena mla ji zkm otvorem vlzti dohranice, v t om vykikl: Neubliujte j, je to moje ena!" Vichni se zaradovali, tak krl a krlovna, obdarovali ji bohat a dali je vlastn lod do-pravi t i do jich vlasti.

Mnohem bli jest nmeck povdce a zvlt star psni nmecko hrabti mskm rusk verse: 2 2 ) Pon pmo: il car s caic a za njakoudobu usmyslil si car jeti do Svat zem. Pijel tam, a proklet krl", kterSvatou zem vldl, dal cara zajmouti a uvzniti. Vzov jeho sed v nociv etzech a za dne j i m i oe. V taliovch mukch proil car ti lta, uilpleitosti, a dopsal caici, aby vecko prodala a pijela vykupovat ho. Caice

bla se, e by si j i proklet kr l " mohl vzti za enu, ustihla si svoje rusvlasy, pevlkla se za muzikanta, vzala gusli" a tajn odela. Pila ke krli

2 1 ) Aug. Schleicher, Litauische Mrchen, Sprichworte, Rtsel und Lieder,str. 86, . 29.

22) . . , i3 II., 297, . 195.


9/15


a zaujala ho svou hrou; kdy po tech dnech se chystala k odchodu; slbil j odmnu. Vydala si zajatho cae, aby mla prvodho po svch cestch.Kdy se dom blili, nabzel car bohatou odmnu guslarovi. Ale ona odmtla, e jednou k nmu zajde. Caice bela naped dom a pevlkla se.Za chvli ozvaly se kiky, e car piel. Caice bela mu naproti, ale on,se vemi se zdrav, na ni ani se nepodv. Ministrm ekl, e nic neudlala,

kdy j psal. A t u zvdl od ministr, e ona hned zmizela, jak ono psandolo, a prv nyn se teprve vrtila. Mezi tm pevlkla se ona opt za gus-slara, vyla na dvr a zahrla. Car vybhl, chytil ho za ruce a ekl svmlidem, e ten guslar ho vysvobodil. Shodil guslar svj vrchn at a vicknipoznali caici. Tak vysoce dramatick a konscisn vylil tuto scenu ruskvypravovatel. Povdka tato jest velice osamotnl v ruskch tradicchlidovch a pravdu m asi Vsevol. Miller 2 3 ) prav, e jest nejspe kninhopvodu . Velice podobn jest te star nmeck psni malorusk pse, kterv novj dob byla bsnicky vzdlna od V. ajenka a M. S. Kononenka . 24 )Mlad kne jest v bitv s Turky zajat, uvren do ale a za dne mus konatitkou prci stle ohroovn janirskmi knuty. tvrt rok konen poda

ilo se mu poslati zprvu en s prosbou, aby ho vykoupila. Zena uvaujestejn jako v nmeck psni; tebas i sebrala sebe vt poklady, e by nemohla sama se ukzati Turkovi, nebo ten by si ji vzal za enu. Osth siproto zcela sv vlasy, vezme si prost musk oblek a ticetistrunnou kobzu ,a tajn se vyd na cestu. Velice tkliv a dojmav vypisuj se strasti knnyna cest a jak potom svou hrou tureckmu carovi a slzy vynutila. Chtlkobzae stle mti u sebe, jako rodnho bratra, a slbil, e spln kad jej pn.Vyprosila si jednoho z jeho nevolnk jako by za prvodce po cest, a samasi v ali nala svho manela. Ale on j i nepoznval na cel zpten cest.Dal ve in dojem njakho volnho pekladu nmeck psn o hrabtimskm . Rozhnvn zavel kne svou enu do jej komnaty, svolal pakradu a ta ji odsoudila na smrt. Kdy potom dvee jej komnaty otevel,spatil ped sebou mladho kobzae. Podle zprv sebranch od N . Januka,

jest pse aneb povdka takovho obsahu rozena na Ukrajin.

Motiv o oddanosti a vrnosti ensk byl podkladem jinch jet povdek. Tak nap. povdky tunissk: 2 5 ) Mladk odjel do Caihradu a zanechaldoma svou sestenici. Dala mu sebou sv nejkrsnj aty: kdy se budena n dvati, bude se m u zdti, e j i m ped sebou. Jeden z nejbohatchkupc zval ho k sob. Chlubil se, e m kocoura, kter po celou noc drv rukou svci rozatou. Host nevil, a tak vel v szku o cel jmn. Hrlipo celou noc karty, kocour vydrel a mladk prohrl. ivil se pak slubou

u jinho kupce. Touha vidti aty dviny pudila ho do onoho domu. Kdypak kufr svj otevel a aty prohlel, byl pekvapen od kupce. Ten myslel,e sultn aty t y koup. Sultn vyzvdl celou adresu dvinu, mladka zavelclo ale a poslal pro dvku. Dvka posly sultnovy obelstila, chytila jedo hlubok dry a vynutila na nich piznn, e jej bratranec jest uvznn,a cel jeho phody. Dvka pevlkla se za muskho, vzala dv myi seboua vydala se do Caihradu. Tam byla hostem u tho kupce, szku s kocouremvyhrla, nebo pustila ob myi a ihned kocour pustiv svci, na n se vrhl .

23) . . 276.24) . :i . .

.str

F ran k a . . X L II., bibliogr., str. 15.

2 5) R ev u e des trad it. p op u l. V I II ., 276.


10/15

10 J . Polvka:

Potom pila su ltnovi, zskala jeho pzn a stala se jeho sekretem. Ponjakm ase vydala si dovolenou msn, aby mohla navtviti svourodinu v Tunise a aby j dal sebou vzn, mladka tunisskho; zalhala, eho v irm moi utop. Tak mladka vysvobodila. astn se s nm vrtilado Tunisu, posly sultnovy z dry pustila a poslala je zpt sultnovi s po

smnm listem, kde mu plnou pravdu povdla. Kdy sultn list peetl,zemel zlost. Podobn jest povdka vypravovan u Ajsor v Mal Asii : 2 6 ) KrlMirej pozval kupce pchozho ke he v achy, s tou podmnkou, bude-li j i mkoka se svkou v drpkch svi t i t i do rna, vezme jemu vecko bohatstva zave ho do ale, naopak postoup mu polovici sv e. Kupec prohrl.Zaslechla to ena a pospila mu na pomoc. Nachytala celou bednu my a pevleena do muskch at pijela jako kupec ke krli Mirejovi. Uzaveli tytpodmnky s tou zmnou, e vezme mu ne polovici e ne kle aln a vypust vecky alovan. Vyhrla, kdy myi byly putny; vypustila veckyzajatce i mue svho, kter j nepoznal, pokud se nevrtili dom. Do jistmry podob se te tibetsk povdka 2 7 ) . Jinak tento motiv o uenm kocourovi, kter vecko zapomene, jakmile spat my, slouil illustrac pslov, e pirozen jde nad uen; tak ho pouila Marie de France, a byl obzvlt pojat do hojn pekldan knky o alomounu a Markoltovi2 8 ) .

T motiv o vrnosti ensk byl podldadem nkterch epickch psn jihoslovanskch. Dvno jibyla v souvislost zvlt s ruskou epickou psno Stavru Godinovii uvdna 2 9 ) pse sbrky Vuka Stef. Karadie I I I . 48Ljuba hajduk-Vukosava . Jsou tu zajist jist shody, ale vce celkem jestneshod. Hajduk Vukosav po ti leta alovan od Turka Boiie Alile, pe,zoufaje nad svm osudem, matce a en, aby matka vce ve nedoufala a enaaby se provdala.Ned, aby ho vykoupila, jako msk hrab psn nmecka rek podobnch povdek. Nsledkem toho jest tak rozuzlen dje zcela jin.Ovem la i v tto psni ena vysvobodit mue, vydv se rovn za njakhovyslance, podobn jako v zmnn psni rusk, chov se pak pln jako rekyn,zastra a ude Alila Turek hraje velmi ubohou roli a nsilm vysvobodmanela z vzen. Zvren motiv jest obyejn: Vukosav nepoznv ve svmosvoboditeli enu svou. V psni zapsan na ostrov Mljetu 3 0 ) Marko obelstilTurky prav jim, e podobn list pole sv en, ale vlastn v list svmvyzval jinho reka, aby ho vysvobodil. Pse z ostrova Krka 3 1 ) jest ponkud blzk na ltce, e rek Ari Stipan, stnajc ji devt let v aliCaihradskm, div se, e ena jeho nesbr vkupn. Zaslechla to latovika'

a donesla zprvu jeho en, kter potom takt nsiln vysvobodila manela-A jsou jin jet psn,3 2 ) kde rovn ena vysvobozuje mue z vzen jednak

26 ) . . X V I I I . , odd. 3., str. 70.27) O'Connor Folk Tales from Tibet str. 39.28) K hler Klein. Schriften I I . , 640. Z brt Markolt a Nev m v staroesk-

litcratue str. 96. Z latinskho zpracovn proniklo do staroruskho textu o caruDavidovi a jeho synu caru alomounovi i . i s tr . 100. Sam ostatn vy p ravu je se v P alestinH an au er Fo lk Loreof th e H oly L a n d 143.

29) O p. str. 635, . , str. 38 sl . , . M chal , bohat rsk m epose slovan

sk m 177, a je t Vsev. Miller cituje tuto pse . . str. 272.30 ) Hrvatske n rodn pjesme. Skupila i izdala Matice Hrvatska I I . , 433-31 ) Hrvatske nar. pjesme . . . iz Na e Sloge, odd l 1, str. 31, . 11.3 2 ) Hrvatske nar. pjesme Matice H r v . I I . , 432. Mareti Naa narodna

epika 234 pipomn jet Marjanovi Hrvat . nar. pjesme 1864 . 26, kt er tosbrka nebyla mi pstupna.


11/15


svou rekovnost, jednak lst . Sazonovi uvd jet dv bulharsk psn; 3 3 )v prvn matka rekova pemnna v holubici piletla do Caihradskho vzen synova a ten pak jejm prostednictvm poslal en sv radu, aby pevleena za andarma, jeho zbran ozbrojena a podvrenm sultnskm fer-manem opatena pila a dala, aby byl zajatec vydn. Na rozdl od ostat

nch psn nen dnch objasnn mezi pevleenou manelkou a osvobozenmmuem. Druh bulharsk pse jest bli motivac, pro ernomosk vvoda Nikola dr v zajet Bogdana: chce se zmocniti jeho eny. Steny jehozaslechla holubice jako v prvn psni, na jejm pravm kdle napsal Bogdanlist sv en. Ta pak pevleena za reka rovn lst vysvobodila mue, vymyslivi amnestii prohlenou od sultna. 34 ) V jin psni 3 5 ) Rajko-Bokoik,b y l osvobozen od eny pevleen za sultanskho delibaa rovn podobnoulst: delibaa by l pr posln od cara, aby Jemin Nikola pustil z vzen RajkaBokoikja ; na cest k Stambulu pak delibaa krut posekal a zmrzail Je-mina Nikolu i projevil se mu jako ena Rajkova. Pse Plovdivsk 3 6 ) jestsloitj, neb tu hled nejdve Marka matka jeho ve svch eleznch

stevcch a se eleznou hol, nenalz ho, vrac se do Prilepa, a tu zv, ev Prilep devt let ji v ali sed Marko, e ji m bti sat, a ujedn vkupn: mimo penze t kon arkalija a enu jeho Angelinu. Angelinavak chce Marka pivzti sama bez vkupnho. Pevleena za sluhu sultnova snadn toho doshne, e jest j Marko vydn, aby ho dovedla k sultnovi, sultn aby ho soudil. Marko poznv kon svho, zbra svou, enuvak teprve, kdy shodila musk at.

V jinch psnch pejm lohu eny rekovy jeho sestra. Pechodnjaksi msto mezi obma skupinami zaujm pse ze ibenka: 3 7 ) v t vythlyena a sestra kralevice Marka, vysvobodit ho ze ale tureckho; oldamalybega podobn jako v psni o Rajku Bokoviovi, e m zajatce poslati sultnovi do Stambula; beg je vyprovzel, Marka vedly spoutanho, kdy pakna rozcest odpovali, pepadla Markova ena bega a oblkla do jeho ndhernho odvu Marka. Sestra osvobozuje reka takto v psnch znmch od prvnpol . X V I I I . stolet. V jedn nejstardle zpisu z prvn tvrti X V I I I . stol. psni 3 8 ) propustil by vezr Rakovie Boa po devtiletm vzen, kdybymu mimo jin dal jet svou sestru. Boo napsal pak seste svou krv list,e j ned Turkovi. Nai ltku pipomn tato pse ponkud tm, e neznm junk se vezrovi vykazuje carovm fermanem, aby mu vzn vydal.V druh psni te sbrky 3 9 ) dostla sestra Rajkovie Boa zprvu, eengi Alajbeg propust zajatce, a se napodv jeho sestry a eny. Tak

zde hraje aktivn lohu nikoliv ena ne sestra rekova a ona vysvobodilansilm svho bratra. V psni z jinho cpu Istrie 40) byl i dva brati Jakiizajati a do vzen uvreni, e mu odepeli svou sestru; dokonce jim hrozibenic. Prvn ustihl kousek koile, druh vycedil krev z prav ruky, a taknapsali a poslali seste Mandalin lstek, ve kterm j i vyzvali, aby sebrala

3 3 ) Op. c., str. 45 sl.3 4 ) Tot teme v psni sbrky brat Miladinovc 2

str. 132., . 89.3 5 ) Tame, str. 299, . 189.3 6 ) X II., od d . 3, str. 57, . 3.3 7 ) Hrvatske nar. pjesme. Mat . Hrvat . I I . , str. 270, . 64.3 8 ) . , I.,

268, . 98.3 9 ) Tame, 275, . 99.40) Hrvatske nar. pjesme . . . iz Nae Sloge, odd. 1, str. 57, . 21.


12/15

12 J. Polvka:

vkupn. Dvka pevlkla se za junka a jako posel bega Alina vyzvala pau,aby vydal bratry Jake. Paa dal j kle od ale a tak ona sv bratryvysvobodila. Brati ji patrn poznali hned, aspo pse nic nevypravuje,ani o njak krut pomst nad paou, jen strun naznauje, jak na paupsobilo, e se dal od eny oklamati. Poznmky Sozonoviovy k tto psni

(str. 40) naprosto nejsou pesvdiv; nemusely naprosto hrozn kazematybentsk vyvolati takov vylen ale, nebo vce mn stejn lenal jinch psn pbuznch patrn len podle tureckch al. Spemono pedpokldati, e tuto pse pinesli s sebou ernohort osadnci Pro-montoru, kde tato pse byla zapsna. Sem mono jet potati bosenskoupse, 4 1) ve kter rovn sestra vysvobodila, avak pouze rekovnost svou,bratra Ivana, kterho byl beg Kitonji zajal, a ovem tak jemu povdlaliv vzkaz sultnv, aby zajatce dovedl do Caihradu. Dle jejho rozkazusvzal beg Ivanovi ruce, vedl pak kon, na kterho zajatce posadil. Psenekon tak krut, jako ostatn: Ivanovi byly rozvzny ruce, begovi spoutnya on sm pak hozen do ale. Ale po ase vyvedla ho sestra, posadila ho vedlebratra k plnmu stolu, a spokojila se vsmchem, e ensk spoutala bega.

Takovto oklamn, pemoen a znien dotrnho ctitele pomoc zdnlivho spoutn muova vyskytuje se porznu jet v jinch psnch, takv jedn bulharsk psni z Koprivtice: 4 2 ) Milen vybz enu svou Milici, abyse se synkem pipravila na cestu k matce. Milica varuje mue, e v lese hhajduk Koser, kter se kdysi marn o jej r u k u uchzel. Ale Milen nedb,vydaj se na cestu a jsou skuten od hajduka zaskoeni. Koser bl se vyhlenho junctv Milenova, pijde k nim pevleen za ebrka, a kdyMilen si sahal do kapsy pro almunu, pepadl ho, svzal ho a pivzal k buku.Milica ho pak obelstila, dlala, jako by mla nejvt radost z toho, vydala

si jeho avli, aby Milenovi pr uala hlavu. Ale ona rozsekala avli provazy, jimi byl Milen spoutn, a osvobodivi ho, dala mu avli prot i Koserovi.

Klade se otzka, kter z tchto psn jest star a pvodnj, ona, kdeena osvobozuje mue, neb ona, ve kter rekovn ten skutek provede sestrarekova. Sazonovi vyslovil ve svm spise domnnku, e posledn skupinajest prvotnj. Vytk jako pozoruhodn, e posledn skupina jest vtinouu Srb obvykl, prvn u Bulhar, co nelze vlastn potvrzovati, neboshledali jsme srbsk a chrvatsk psn, kde tuto lohu hraje ena rekova,uvedli jsme tak pse, kde ena i sestra spolen osvobozuj reka, ale enahrla vznanj lohu. e by tato rta se zakldala v nrodn psychice",kter u tchto sousednch pbuznch nrod nabyla ponkud rznho vvoje, e toti u jednoho pednho vznamu v rodin doshla sestra, u dru-hho ena (op. c. str. 43), jest na rychlo hozen poznmka. Mlo se ukzati,mono-li ve vvoji rodiny u jihoslovanskch nrod, aneb aspo 11 jinchnrod konstatovati takovou fasi. Pro ns jest zde dleitj jin otzka,pokud zkladn tema tchto rznch jihoslovanskch psn souvis s podnmns nyn zajmajcm, kter bylo nejdve zpracovno v nmeckch tradicchod sklonku 15. stol., znmch. Hlub jich srovnn jasn, tum, uke, enjakho pmho, genetickho svazku mezi nimi, t . j . hlavn s psn o hrabtimskm, kter jet jest nejpodobnj, nebylo. Shoduj se pouze v nko

lika mlo, ovem dleitch rysech: ena zvltnm listem muovm jestvyzvna, aby sebrala vkupn, ale tento motiv nikde nevede k tm dsled

41) Der Urquell. N. F. I . , str. 58.4 2 ) . . X IV ., od d . 3, str. 80.


13/15


km, jako v nmeck psni. loha eny na dvoe muitele rekova jest v jiho-slovanskch psnch naprosto odchyln, o jej vrnosti u nich nen ani sebemench pochybnost a proto tu nikde nedochz k onm pro enu celkemponiujcm a urlivm scnm, ve kterch prv vyvrcholuj nmeck verse.Zbv konen jet motiv, e ena (sestra) se pokou o osvobozen muovopevleena do muskch at, tak e nen poznvna od manela (bratra)

ani v jihoslovanskch versch. Ale to jest motiv dosti rozen, zvlto dveti thnoucm do vlky msto otce. A prv v tomto motiv odchylujse rzn jihoslovansk psn od nmeckch psn a povdek jakoto i verss tmito spznnch. Jihoslovansk psn patrn podlehly siln ltce o hrdin-nm, vlenm dveti, ale tak nejspe l podle skutenho ivota, jakse na slovanskm j ihu pode jhem tureckm vytvel. Pklady takovchrekovnch en mohl poskytovati ivot. Mylenka pouh, e ena pestrojenaza vlenka, do at bratrovch, muovch, otcovch se astn vlenchvprav, sama pokou se osvobozovati zajatce, jest velidsk, a sama sebouneme bti dvodem, e bychom museli e, genetickm svazkem spojovatirzn tradice, kter mimo tuto zkladn mylenm nic spolenho nemaj,

ba namnoze velice siln se li. Mon, e skladatelm tchto psn byla znmapodobn ltka, jak byla zverovna od nmeckch skladatel psn o hrabti mskm, ale nic nenut, e by bylo to nutno pedpokldati. Stejnmprvem mohli bychom pedpokldati plnou nezvislost jihoslovanskchpsn na stedoevropskch.

Konen byl motiv tento jet podkladem rusk epick psn o StavruGodinovii. Nejstar jej zpis vypravuje: 4 3 ) Na hostin u kn. Vladimrachvst se bojarin Staver Godinovi svm velkm majetkem. Kne uraen,kdy mu to bylo doneseno, rozkzal, aby mu byla dna eleza na ruce i nohy,a aby byl uvren do hlubokho ale; dle, aby jeho dvr byl zapeetn a

mlad ena jeho pivezena. Ale ona ji zaslechla zvst o osudu manelov,pevlkla se v bohat odv vyslaneck, shodila sv vlasy ensk a zajela s velkm prvodem ke Kyjevu. Ohlauj, e jedou z dalek zlat ordy od hroznhokrle Etmanuila Etmanuilovie vybrat da dlunou za dvanct let. Knnakala sice, e jest to mlad ena Stavrova, ale kne nev; podrobuj j irznm zkoukm, zpasu se sedmi borci, stelb z luku, k emu pipojenamlo vhodn hra v achy. Nevesel sedl domnl vyslanec na hodech, tzalse, nemohl-li by kdo zahrti v gusli . Pivedli Stavra z vzen, tu vyskoilvyslanec a posadil Stavra prot i sob. Zkal se vyslanec dan, vyd-li kne

jemu Stavra. Vyprovzel je kne Vladimr s knnou, a u Dnpru se zasta-v i l i , rozdlali stany; vyslanec svlkl sv aty musk, oblkl ensk, a tu

konen Staver poznal enu svou. Rozlouili se s knetem a knnou i odjelido sv zem.

Mnohem vce se ohlauje chvstavost Stavrova v jednom prosaickmzpise z 18. stol. 4 4), kter i jinak v jednotlivostech dosti se li; tu Staversm poslal zvltnho posla sv en do ernigova se zprvou o svm uvznn.Vasilisa Mikulina, ena Stavrova, vydala se nyn jako vyslanec ze zem,,galack" od krle polskho, zachytila posla knete Vladimra, kter mlv ernigov vypsati jmn Stavrovo. Poznali se pak manel hned, kdy

44) . i . . . i . . str. 52. Sr. . M chal, bohat rsk m epose slov. 173,Bc. . 263.

44) . . . . i I ., str. 54.

13


14/15

1 4 J . Pol vka: Pov dky o vrnosti ensk.

Staver vyveden ml domnlho vyslance se svmi huslemi provzeti do po-selskho dvorce. Kne Vladimr je hned obdail mstem emigovem a propustil je s velkmi poctami. Za to srovnv se s psn Kire Danilova vesmstm novj jeden zpis;4 5 ) odchyln jest jen, e Staver se chvstal tak svouenou, co jest snad pvodnj, a e se pak ena vydvala za vyslance chna.Krymsk ho, vyslan ho pro poplatky dlu n za dvan ct let. V druh p snit e sb rky 4 6) rovn vyn el Staver kr su i chytrost sv eny; ena vyd v se za posla Vasilija syna Vasiljevie, vyzv sama knete Vladimra ke hev kostky, karty; ped zkuebn zpas poloena jin, obvykl zkouka pohlava sice v lzni. Stejn tak se chlub Staver svou enou v peorsk psni, 4 7 ) jej krsou i chrabrost; kneti prav posel", e jest posln od mlad enyStaverovy a jmenuje se Vasilij syn Ivanovi, aby vykoupil Stavra Godinova;zpasy jsou pehozeny, naped hra v achy, potom zpas s borci a za tetv stelb. Sem nle jet kus podn z Nerinska. 4 8 )

Vtina novjch zpis tto epick psn pozmnna jest dosti znantm, e ena Stavrova vydvajc se za mladka, syna krle ljachovickho a p.,uchz se jakoby o r uk u dcery knete Vladimra, 4 9 ) a s tm souvis jetsloitj zkouky podezranho pohlav. A. N . Veselovskij ve svm pojednnpesvdiv zajist dokzal, e v prv skupin dluno shledvati star redakci tto psn, a novj sbratelsk snahy ukzaly, e pomrn dosti se

jet zachovala podnes je j prvotnj redakce. Podrobnji to pak jetdokzal Vsevolod Miller, tak e nen teba vce rozbrali tuto otzku.

Zbv jen otzka, pokud, kterou mrou souvis rusk epick pses nmeckm podnm. Veselovskij strun je uvedl, ale do bliho rozboruse nepustil, vyslovil jen krtce sv mnn, e star nmeck psn neshledvzvlt blzkmi obsahu psn o Stavru Godinovii. Vsevolod Miller chov

se vbec velice chladn, ba odmtav k paralelm, tu pak dvodn v y t k n u lrozdl dosti znan, toti ne ena vynik umnm hudebnm ne mu Sta-ver. 5 0 ) A ten rozdl mono sesilovati: hudebn umn v rusk psni nemdnho zvltnho inku na osud rekv, napomhalo jen k tomu, e zajatecb y l vyveden ze ale, aby mohl hrou svou obveselovati domnlho vzcnhovyslance. Mlad ena rusk psn m pak zcela jin rz, jest to vlastn enarekovn, a zd se, e teprve dalm vvojem psn byl silnji vytkn jin jej rys, chytrost, akoliv tento rys se zajist u primitivnch lid velice dobesrovnval s rekovnost. Naprosto rozdln jest podnt k uvznn ruskhoreka od nmeckch psn i prosaickch tradic novjch, naprosto odchyluje

se tak zakonen ruskho romnku, tak e sotva lze pedpokldati u,genetick svazek mezi ruskou psn epickou a psn nmeckou. 51 )

4 5 ) Tame I I . , 197, . 57.4 6 ) Tame 193, . 56.4 7 ) H . i str. 113 . 23.4 8 ) B. . str. 245, . 87.4 9 ) . . i i . . .

sv . 268, str. 44. versm tu vytenm slu jet dodati -i II., str. 204. . 58 59.

50) Op. c. 276.51) Dosti jest n padn , e v jedn p sni druh slo it j redakce -

- i . 59, str. 208 mstojmna Staver Godinovi teme A s t o v e r s t Gordinovi. Toto jmno pipomn jmno rekyn Ansberta v nkterch zpracovnch, t dramatickch.Zeitschrift d. Ver. f. Volkskunde I I I . , 63. A le v ruskch versch jest to jmnozcela ojedinl a podoba jmen, jist npadn, jest zcela nahodil, vznikl jen poruenm obyejnho jmna rekova.

14


15/15

15

Ji Orest Miller a potom podrobnji Iv. Sazonovi dovozovali u souvislost rusk byliny s psn v jihoslovansk poesii tak bohat rozvitou. Ruskoriginln rty byliny shledv Sazonovi pouze v hodech kn. Vladimra av chvstvosti Stavrov: V dalm svm vvoji opakuje pse pln obsahpsn srbskobulharskch. . . pi em nkdy doslovn s nim i souhlas. Tytopsn propracovaly ltku o osvobozen mue enou ze ale a mly vl iv na

vytven rusk byliny, a mimo to byly k nim pivleeny povdky o dvetive vlce, ji doplnn motivem o zkouen pohlav pevleen eny. Veckarznost ruskho vtvoru, kter vznikl znovu kenm dvou samostatnchmotiv, vyerpv se pouze nepatrnmi podrobnostmi, kter se jev btidodatky pozdj doby; prvotnm jeho pramenem byly nepochybn s jednstrany psn ruskho ivota, s druh strany psn srbsko-bulharsk, kterdve ji nezvisle rozvjely dva motivy 1. o osvobozen mue enou a 2.o dveti ve vlce, a kter teprve rusk bsnk slouil. 5 2) Podrobnji pak l, jak si pedstavuje vvoj rusk byliny, slouen starorusk psn o novgorodskmbohatm Stavrovi s psnmi jihoslovanskmi. ist domc rusk tradicebyla pr prvn st, uvznn rekovo a jeho osvobozen bojovnou enou.Slovansk" st byliny zakld se dle jeho mnn v uchzen se domnlho vyslance o ru ku dcery kn. Vladimra, zkouen jeho pohlav a poznnmanel. Tato hypotese skuten jest velmi mlo pesvdiv a hlub reviseuke, e se ned dreti. Plnm prvem j i Vsevol. Miller zamtl. 53 )

Nm se zde nejedn o ltku o dveti ve vlce. Motiv o zkouen pohlavpevleen eny rekovn byl do rusk byliny pozdji zanesen, jak bylo vepodotknuto, toti vlastn zkouky podnikan v lzni, v posteli a j . Ovemzaaly tyto dve ji pronikati do ruskho podn, ne se uplatnila v nmltka o dveti ve vlce, jak svd prosaick zpis z 18. stol. Avak takostatn zkouky prvn redakce, zpas s borci, zvod ve stelb, jsou ciz ltce

ns zde zajmajc, jako t jihoslovanskm psnm, rozvdjcm a opvu jcm zkladn motiv na ltky.Shody mezi tmito psnmi a povdkami zakldaj se vlastn pouze

v podstat tto ltky: zajat manel osvobozen od eny pevleen do muskch at, a potom v rt dosti detailn a vn: mu dv vdti eno svm uvznn, po ppad vyzv j i , aby ho vykoupila, co ena zamta sama se pak pokou manela vysvoboditi. Ale tato prv rta bv velmisiln obmovna, a tak vynechvna. Ve vem ostatnm jsou rznostivelmi znan. Shod pak jest pli mlo, ne abychom mohli pedpokldatiu pbuzensk svazek mezi nmeckmi podnmi a ruskou psn na stran

jedn, a s jihoslovanskmi psnmi na stran druh. Mnohem bezpenji

bude pedpokldati samostatn vznik jak na ruskm severo-vchod, takna slovanskm j ihu. J. Polvka.

52) Op. c., str. 169.53) pyc. . . 274.

Date post:	06-Apr-2018
Category:	Documents
Upload:	samecz
View:	225 times
Download:	0 times

Polívka, Jiří: Povídky o věrnosti ženské.

Documents