POLSKO

Varšava Státní znak

ÚDAJE O POLSKURozloha 312 685 km2

Počet obyvatel 38.7 Mil. Hustota 124 (ob./km2)

Hlavní město Warszawa (Varšava) 1,65 mil.Administrativní

rozdělení 16 vojvodství (wojwodztwa)

Správa státuPrezident Bronisław Maria Komorowski

Premiér Donald Tusk

Parlament Sejm 460 poslanců, Senát 100 senátorů (4-leté období)

prezident Bronislaw Maria Komorovski

premiér Donald Tusk

Měna 1 Zloty (PLN) = 100 Groszy (1 EUR= přibl. 4 PLN, 1 PLN= přibl. 7,50 CZK)

Čas Středoevropský

Náboženství Katolíci 90,7 %, Pravoslavní 1,4%, ostatní 7,9%

Národnosti Poláci 98,5%, Ukrajinci 0,6%, Němci 0,5%, ostatní 0,4%

Zajímavé údaje

Zloty

Sousední ZEMĚ Německo

ČeskoSlovenskoUkrajina

BěloruskoLitvaBělorusko

PolskoNěmecko

Litva

Ukrajina

NejvEtší mĚstaHlavní město: Varšava

LodžKrakov

VratislavPoznaňGdaňskŠtětín

BydhošťLublin

KatoviceBiałystok

Gdyně

Čenstochová

VARŠAVA

Znak Varšavy

• od roku 1596 hlavní město Polska• v roce 2010 měla 1 720 781

obyvatel • leží ve středním Polsku, v

historickém Mazovsku na středním toku Visly ve Varšavské kotlině v průměrné výšce 100 metrů n. m.

• v metropoli je rozvinutý průmysl, zvláště zpracovatelský, ocelářský, elektrotechnický a automobilový

• v roce 1980 bylo zrekonstruované historické Staré město zapsáno do historického dědictví UNESCO

VODSTVO

Jezerajezero vojvodství rozloha

(km²) hloubka (m) nadm.výška (m)

odtok (povodí)

Śniardwy Varmijsko-mazurské

113,8 23,4 116,1 Pisa

Mamry Varmijsko-mazurské

104,4 43,8 116,2 Węgorapa

Łebsko Pomořské 71,4 6,3 0,3 ŁebaDąbie Pomořské 56,0 4,2 0,1 Odra

Miedwie Západopomořanské

35,3 43,8 14,1 Płonia

Jeziorak Varmijsko-mazurské

34,6 12 99,5 Iławka (Drwęca)

Niegocin Varmijsko-mazurské

26,0 39,7 116,2 Pisa

Gardno Pomořské 24,7 2,6 0,3 Łupawa

Jamno Pomořské 22,4 3,9 0,1 průtok do Baltského moře

Wigry Varmijsko-mazurské

21,9 73 131,9Czarna Hańcza

Gopło Kujavsko-pomořské

21,8 16,6 76,9 Noteć

Poř. Řeka Délka (km) Povodí (km²) Ústí do Ústí kde

1. Wisła 1047 168 699[1] Baltské moře Mikoszewo (Polsko)

2. Warta 808 54 529 Odra Kostrzyn nad Odrą (Polsko)

3. Odra[2] 742[3] 106 058[1] Baltské moře Police (Polsko)

4. Bug[4] 587[3] 19 284[1] Narew Serock (Polsko)

5. Narew[5] 448[3] 53 873[1] Wisła Nowy Dwór Mazowiecki (Polsko)

6. San 443 14 390[1] Wisła Dąbrówka Pniowska (Polsko)

7. Noteć 388 17 330 Warta Santok (Polsko)

8. Pilica 319 9 273 Wisła Ostrówek (Polsko)

9. Wieprz 303 10 415 Wisła Dęblin (Polsko)

10. Bóbr[2] 270[3] 5 830[1] Odra Krosno Odrzańskie (Polsko)

11. Wkra 249 5 322 Narew Nowy Dwór Mazowiecki (Polsko)

Řeky

VODOPÁDY

Siklawa

Wodogrzmoty Mickiewicze

zálivy

 Gdaňský záliv Pomořanský záliv Vislanský záliv

Gdaňský záliv

Vislanský záliv

pohoŘí Beskid Żywiec

ki Beskydy Bukovské vrch

yBystřické hory

Góry Kaczawskie

Jablunkovské mezihoří

Jizerské hory• Krkonoše Laborecká vrc

hovina

Nízké Beskydy

Poloniny

• Roztocze• Rychlebské ho

ry

Slezské Beskydy

Soví hory Stolové hory

Tatry

Vnější Západní Karpaty

Vysoké Tatry Východní Karp

aty Východní Tatry

Zlatohorská vrchovina

Západní Karpaty

Západní Tatry

Jihovelkopolská nížina (Nizina Południowowielkopolska, 318.1-2)

Milicko-Głogowská sníženina (Obniżenie Milicko-Głogowskie, 318.3)

Třebnický val (Wał Trzebnicki, 318.4)

Slezská nížina (Nizina Śląska, 318.5)

Severomazovská nížina (Nizina Północnomazowiecka, 318.6)

Středomazovská nížina (Nizina Środkowomazowiecka, 318.7)

Jihomazovská zvýšenina (Wzniesienia Południowomazowieckie, 318.8)

Jihopodlaská nížina (Nizina Południowopodlaska, 318.9)

NÍŽINY

Lodž

Krakov