POS-pozemni stavitelstvi 1lences.cz/domains/lences.cz/skola/subory/Skripta/BH02... ·...

http://www.pozemni-stavitelstvi.wz.cz

Pozemní stavitelství 1. ro�ník

Dne: 8. února 2005

Pozemní stavitelství – 1. ro�ník http://www.pozemni-stavitelstvi.wz.cz

- 2 -

1 Úvod do pozemního stavitelství 1.1 Úkoly a rozd�lení stavebnictví 1.1.1 Základní pojmy Stavebnictví uspokojuje pot�ebu spole�nosti, nároky na stavby (objekty) nap�. bytové domy, ob�anské stavby (kina, divadla), pr�myslové objekty, zem�d�lské objekty, inženýrské stavby.

Stavba - souhrn stavebních hmot, materiál� a stavebních prací spolu se stroji a za�ízením tvo�í jeden nebo více stavebních objekt� (SO) nebo pozemních soubor� (PS) Stavební objekt - provozn� ucelená �ást stavby, která je schopná samostatného provozu (nap�. most, propustek, d�m, jednotlivé p�ípojky inženýrských sítí) Staveništ� - výrobní prostor pro konkrétní stavby v�etn� pot�ebných za�ízeních (strojní za�ízení, provozní za�ízení, za�ízení sociální). Prostor staveništ� musí být oplocen a manipulace se stroji nesmí být za oplocením. Rozd�lení stavebnictví Rozd�lení stavebnictví odpovídá jednotné klasifikaci stavebních objekt� (JKSO) a jednotné klasifikace stavebních objekt� a práce (JKSOP). Následující kódy odpovídají t�ímístnému kódu 1. stupn� za nimi následují kódy 2. až 4. stupn�.

Kód Název a) Pozemní stavitelství

801 Budovy ob�anské výstavby, krom� halových objekt� 802 Budovy ob�anské výstavby halového typu 810 Budovy pro bydlení

b) Pr�myslové stavitelství 811 Pozemní halové objekty 812 Budovy pro výrobu a služby, mimo halové objekty 813 V�že, stožáry a komíny 814 �istírny odpadních vod (�OV), vodojemy a zásobníky 815 Zvláštní pozemní objekty

c) Inženýrské stavitelství 821 Mosty 822 Pozemní komunikace a letišt� 823 Plochy a úpravy letišt� 824 Železnice 825 Podzemní objekty 826 D�lní podzemní objekty 827 Podzemní vedení (inženýrské sít�) 828 Nadzemní vedení

d) Vodní stavitelství 831 Hydromeliorace 832 Hráze a objekty na tocích 833 Úpravy zdrží, tok� a kanál�


- 3 -

Schéma kódového uspo�ádání v JKSO: � Obor (1. stupe� - první t�i místa) � Skupina (2. stupe� - �tvrté místo) � Podskupina (3. stupe� - páté místo) � Konstruk�n� materiálová charakteristika (šesté a sedmé místo) � Dot�i�ující kódy (osmé až jedenácté místo)

1.2 Ú�astníci výstavby Na s tavb� se podílejí ú�astníci:

� p�ímí o investor o projektant o dodavatel

� nep�ímí o r�zné organizace o stavební ú�ad

Investor - je ú�astník, který chce realizovat stavbu a financuje výstavbu Projektant - je fyzická nebo právnická osoba, která má oprávn�ní k projek�ní �innosti (od ledna r. 1995 musí mít tzv. autorizaci) a zpracovává projektovou dokumentaci (PD) Dodavatel - je fyzická nebo právnická osoba, která realizuje stavbu podle schválené PD

A.D. - autorský dohled. Vykonává jej projektant a kontroluje zda dodavatel provádí stavbu p�esn� podle projektu TDI - technický dohled investora. Dohlíží za investora na realizaci stavby (dohlíží jak po stránce stavební tak i po stránce finan�ní) 1.3 P�ehled základních dílu stavby Každá budova má ur�ité charakteristické konstrukce, které jsou stejné po všechny budovy a plní tutéž funkci (stropní konstrukce, základy, apod.). Z �len�ní budov na díly se vyvinul T�ídník stavebních konstrukcí a prací (TSKP). Stavební díl - p�edem jednozna�n� ur�ená a vymezená �ást stavby (m�že být tvo�en více konstrukcemi) P�íklad: Základy:

� Plošné o základový pas o základová patka o základové desky a rošty

� Hlubinné o piloty o studn� o šachtové pilí�e


- 4 -

o kesony �len�ní stavby na díly a konstrukce slouží k definování �ásti stavby a jejich funkci. Usnad�uje financování staveb, smluvní jednání apod. Skupiny stavebních díl� se rozd�lují:

� HSV: hlavní stavební výroba (zedník, lešená�, betoná�) � PSV: pomocná stavební výroba (zdravotní instalace, truhlá�)

HSV se rozd�luje na:

� Zemní práce � Základy a zvláštní zakládání � Svislé konstrukce � Vodorovné konstrukce � Pozemní komunikace � Úpravy povrch�, osazování rám�, zárubní dve�í a oken � PSV � Trubní vedení � Dokon�ující konstrukce a práce (bourání konstrukcí, lešení)

1.4 Konstruk�ní systémy vícepodlažních budov Funkce budovy:

1. ú�elová (bydlení, prodejny, apod.) 2. ochrana p�ed klimatickými vlivy (vítr, déš�, sníh) 3. statická (budova i její jednotlivé konstruk�ní �ásti musí p�enést veškeré zatížení, které na budovu p�sobí)

Konstruk�ní �ásti budov se rozd�lují na dv� �ásti na konstrukce nosné (p�enáší veškeré zatížení do základ� a následn� ze základ� do podloží; zajiš�ují stabilitu budovy) a konstrukce nenosné (tyto konstrukce sami nic nep�enáší, ale naopak jsou nesené nosnými konstrukcemi) 1.4.1 Konstruk�ní systémy vícepodlažních objekt� U objekt� z v�tším po�tem podlaží jsou ur�ujícími prvky konstruk�ního systému svislé nosné konstrukce (st�ny, pilí�e, sloupy). Konstruk�ní systémy budov s v�tším po�tem podlaží jsou v zásad�: st�nové, skeletové nebo kombinované. Podle polohy svislých nosných konstrukcí v budov� se rozlišují systémy: podélné (nevýhodou je znesnadn�ní vedení instalací a zasti�ování místností), p�í�né (mají velkou tuhost) a obousm�rné. Jednotlivé typy jsou znázorn�ny na obrázcích (šipky vyzna�ují sm�r pnutí strop�):

St�nové

Podélný st�nový konstruk�ní systém

P�í�ný st�nový systém


- 5 -

Obousm�rný st�nový systém (bu�kový)

Sloupové

Sloupový konstruk�ní systém s podélnými rámy

Sloupový konstruk�ní systém s p�í�nými rámy

Sloupový konstruk�ní systém s obousm�rnými rámy

Sloupový h�ibový konstruk�ní systém


- 6 -

Sloupový bezpr�vlakový konstruk�ní systém

Kombinované

Sloupový konstruk�ní systém kombinovaný p�í�nými nosnými

st�nami

Sloupový konstruk�ní systém kombinovaný s nosnými

st�novými jádry

Konstruk�ní systém ur�uje obecn� zp�sob rozmíst�ní hmoty nosných konstrukcí objektu. Neur�uje však materiály, z nichž jsou nosné �ásti konstrukce navrženy. V praxi se tedy m�že uplatnit v r�zném materiálovém i technologickém provedení. Obdobn� i vodorovné nosné konstrukce mohou být z r�zných materiál�, a pokud jde o technologii, mohou být zd�né, monolitické, montované nebo kombinované, což ur�uje teprve konkrétní projekt. Takto jednozna�n� ur�ený konstruk�ní systém co do hmot i technologie se nazývá konstruk�ní soubor. 1.5 Konstruk�ní systémy jednopodlažních budov U jednopodlažních objekt� jsou ur�ujícími prvky konstruk�ního systému vodorovné nosné konstrukce. Konstruk�ní systémy jednopodlažních budov jsou v zásad�: nosníkové (rovinné, zak�ivené) a deskové (rovinné, zak�ivené). Jednotlivé typy jsou znázorn�ny na obrázcích:


- 7 -

Nosníkové

Zast�ešení vazníky a deskami (1 - sloupy, 2 - je�ábová dráha, 3 - vazníky)

Deskové

Zast�ešení rovinnými deskami (lomenicemi)

Zast�ešení zak�ivenými deskami (1 - sloupy, 2 - p�í�né pr�vlaky, 3 - podélné obvodové pr�vlaky, 4 - zak�ivená st�ešní plocha)


- 8 -

Zast�ešení zak�ivenými deskami p�echázejícími až do základ�

1.6 Bezpe�nost a ochrana zdraví p�i práci (BZOP) Obsahuje organiza�ní, technické a normativní zajišt�ní, které musí být respektovány ve fázi projektu, p�ípravy i realizaci staveb. 1.6.1 Opat�ení k zajišt�ní BZOP

� Normativní (soubor právních norem - zákon�) o za pln�ní p�edpis� zodpovídají technicko-hospodá�ští pracovníci (stavbyvedoucí), musí

proškolovat d�lníky a dohlížet na dodržování zákon�; d�lníci zodpovídají sami za sebe o inspektorát bezpe�nosti práce je státní kontrolní orgán, který celostátn� dohlíží na dodržování

BOZP, p�i porušení p�edpis� ud�luje pokuty � Organiza�ní: jedná se o všeobecné i speciální proškolování pracovník�, podrobné školení se provádí dle

pot�eby práce � Technická

o ochranné pom�cky (helma, pracovní od�v, obuv, brýle, ap.) o strojní zabezpe�ení a pomocné za�ízení (lávky), strojní za�ízení musí vyhovovat provoznímu

zatížení a to s n�kolikanásobným zabezpe�ením � Výchovná: nej�ast�ji postihy za nedodržování BOZP

Stavební výroba má svá ur�itá specifika a BOZP se tak d�lí do jednotlivých oblastí:

� Projektová p�íprava stavby o �eší bezpe�nost samotné stavby o projektant a statik zodpovídají za dodržení bezpe�nostních a technických parametr�

� P�edvýrobní p�íprava stavby o TOV - technická organizace výstavy �eší sociální a hygienické podmínky na stavb� o zajišt�ní ochranných pom�cek

� Výrobní fáze - �lení se dle jednotlivých stavebních pracích o BOZP p�i zemních pracích - zahrnuje b�žné zemní práce (práce p�i �išt�ní a skrývce terénu,

zp�soby výlezu s výkopu) a speciální práce (práce s trhavinami, práce pod hladinou vody) o BOZP p�i betoná�ských a zednických pracích - zahrnuje p�edpisy pro zd�ní z cihel, tvárnic, pro

zd�ní komín�, sloup�, st�n, p�edpisy pro p�epravu betonové a cementové sm�si a p�edpisy pro zhotovování a rozebíraní stavebního bedn�ní

o BOZP p�i montážních pracích - zp�sob uvazování prefabrikát� a manipulace s nimi, omezení je�ábové �innosti

o BOZP p�i práci ve výškách - požadavky na ochranné lávky, žeb�íky, záchytné sít� apod. o BOZP p�i práci na lešeních - požadavky na tuhost a stabilitu lešení, žeb�ík�, zábradlí apod. o BOZP p�i pracích demoli�ních a bouracích - zahrnuje p�edpisy pro ru�ní a strojní bourání

1.6.2 Postup prací na stavb� Konstruk�ní systém - zohled�uje pouze rozvržení nosných konstrukcí bez ohledu na jejich materiálové provedení


- 9 -

Konstruk�ní soubor - ur�ený jak konstruk�ním systémem tak i materiálov� Rozd�lení stavebních prací:

� Základní práce o zemní práce (za�ínají p�evzetím staveništ�)

� p�ípravné (kácení strom�, odvoz ke��, strom�, vy�išt�ní stanovišt�) � vlastní zemní práce (vyty�ení objektu, výkopové práce pro základové konstrukce a

p�ípravné práce podzemní �ásti objektu, odvodn�ní) o práce HSV

� vytvo�ení hrubé stavby (základy) � zhotovení svislých a vodorovných konstrukcí � zhotovení schodiš� a zast�ešení

o speciální práce dokon�ovací (SPD) � následují p�evážn� po HSV (u rozsáhlých objekt� bývají soub�žn� s HSV), dokon�ují a

kompletují stavbu (nap�. obklady, kladení podlahových krytin, malí�ské a nat�ra�ské práce ap.)

o technická za�ízení budov � rozvody instalací a za�ízení, n�které se provád�jí až po HSV a SPD (nap�. osazování

umyvadel), ostatní probíhají soub�žn� s HSV �i SPD (nap�. kanaliza�ní p�ípojka a ležatý svod)

� P�ípravné práce o probíhají na staveništi nebo mimo n�j (nap�. výroba prefabrikát�, malt a beton�, výroba

betoná�ských konstrukcí) � Pomocné práce

o práce a konstrukce, které nejsou sou�ástí vlastního objektu, ale jsou nezbytné pro jeho realizaci, provádí se na staveništi i mimo n�j (nap�. výroba bedn�ní, lešení)

� Doprava o mimostaveništní

� dovoz materiálu za skladu, p�eprava prefabrikát� z výroby o staveništní

� probíhá v prostoru staveništ� (nap�. rozvoz malty, cihel) 1.7 Typizace, modulová koordinace a unifikace 1.7.1 Typizace Typizace ve výstavb� je �innost, která se zabývá vytvá�ením typ� objekt� nebo jejich �ástí (nap�. panelové domy) a jednotlivých stavebních konstrukcí (nap�. zast�ešení, schodišt�) i jednotlivých prvk� (nap�. panely, tvárnice, cihly). Typ - je objekt, jeho �ást, konstrukce nebo výrobek, který má p�edem jednozna�n� ur�ené vlastnosti (vlastnosti vychází z požadavk� na vlastnosti kone�ného stavebního díla) Fáze typizace:

1. Typiza�ní studie - jsou rozborové práce, které zajiš�ují výchozí údaje pro zpracování dalších podklad� 2. Typiza�ní úkoly - vymezují požadavky a podmínky pro zpracování a využití typových podklad� 3. Typiza�ní sm�rnice - ur�ují základní ustanovení pro projektování stavebních objekt�, konstrukcí a

jejich prvk� 4. Typové podklady - slouží pro zpracování projektové dokumentace a technologických pravidel pro ur�itou stavbu, p�edstavují vlastní �ešení jak stavebního objektu nebo jeho �ástí, tak i konstrukcí, prvk� nebo soustav

1.7.2 Modulová koordinace Modulová koordinace je souhrn pravidel pro ur�ování skladebních rozm�r� objekt� a prvk�. Smyslem modulové koordinace je zajišt�ní souladu mezi rozm�ry prvk� a objekt� pomocí dohodnutých rozm�rových jednotek. ZÁKLADNÍ ROZMROVÁ JEDNOTKA = MODUL - M = 100 mm Odvozené jednotky:

� zv�tšené o 3 M = 300 mm o 6 M = 600 mm o 12 M = 1200 mm o 15 M = 1500 mm


- 10 -

o 30 M = 3000 mm o 60 M = 6000 mm

� zmenšené o 1/100 M = 1 mm o 1/50 M = 2 mm o 1/20 M = 5 mm o 1/10 M = 10 mm o 1/5 M = 20 mm o 1/2 M = 50 mm

Rozm�rové �ady: � jednoduché - jsou tvo�eny z jednoho typu modulu (nap�. 300, 600, 900, 1200; modul 3 M) � složené - jsou odvozeny z více modul� (nap�. 100, 200, 300, 600, 900; moduly 1 M a 3 M)

Schéma objektu s vztažnými p�ímkami p�dorysné osnovy - na osu nosné konstrukce (p - vztažné p�ímky p�dorysné osnovy, a, b, b1 - p�dorysné skladebné parametry, t - skladebná tlouš�ka st�ny, pilí�e)

Schéma objektu s p�ímkami výškové osnovy (p' - vodorovné p�ímky výškové osnovy, c - výškové skladebné parametry)

V praxi rozlišujeme t�i druhy rozm�r�: Rozm�ry skladebné - jsou teoretické rozm�ry prvku v�etn� p�íslušné �ásti spáry (nap�. cihla: 300 x 150 x 75 mm) Rozm�ry výrobní - jsou p�edepsané teoretické rozm�ry prvku, p�i nulových odchylkách Rozm�ry skute�né - jsou skute�n� dosažené rozm�ry, které nam��íme na hotovém prvku (jedná se o výrobní rozm�r s ur�itou tolerancí)


- 11 -

Skladebné a základní rozm�ry prvku (a, b, c - skladebné rozm�ry prvku, a', b', c' - základní rozm�ry prvku, t - tlouš�ka p�ilehlé spáry)

1.7.3 Unifikace Unifikace je výb�r a sjednocení rozm�r� stavebních objekt� a prvk�. Doporu�ené hodnoty pro p�dorysné a skladebné parametry jsou tyto: 2400, 3000, 3600, 4800, 6000, 9000, 12000, 18000 a dále n x 6000 mm. Doporu�ené hodnoty pro výškové skladebné parametry jsou tyto: 2400, 2800, 3300, 3600, 4200, 5400, 6000 a 7200 mm. Všeobecné zásady pro ur�ování skladebných rozm�r� prvk�

ší�ka (tlouš�ka) (mm) n-krát

výška (tlouš�ka) (mm) n-krát

délka (mm) n-krát

Skladebné prvky

50 100 300 600 50 100 300 600 50 100 300 600 základy H H H st�nové prvky H D H D H sloupy D H D H D H p�í�ky D H D H schodišt� D D H H stropní desky H H H stropní panely D H H st�ešní panely D D H H st�ešní vazníky H p�eklady H H H okna D H D H dve�e D H D H vrata H H zabudovaný nábytek H D H H H - hlavní odvozený modul doporu�ený k p�ednostnímu používání D - dopl�kový odvozený modul doporu�ený k používání jen ve výjime�ných p�ípadech 1.7.4 Technická normalizace Technická normalizace je �innost, která zabezpe�uje, ur�uje a uplat�uje zákonným zp�sobem nejvýhodn�jší �ešení ur�itých úkol� ve stavebnictví. Sjednocuje poznatky v�decko-technického rozvoje, zahrnuje zkušenosti z provedených a stanový normaliza�ní okruhy. �SN: (�eská státní norma) od roku 1995 nejsou bezpodmíne�n� závazné, ale tzv. doporu�ené. Dodržování �SN m�že být požadováno nap�. ve smluvním vztahu. Rozlišujeme: � normy pro projektování a technické výkresy (�SN 01 31.. a �SN 01 34..) � normy pro navrhování, provád�ní a zkoušení konstrukcí (�SN 73 ....) � normy p�evážn� pro provád�ní a výrobu (�SN 74 ....)

ON: (oborové normy) vztahují se k ur�itému oboru národního hospodá�ství (nap�. ON 73 3300 - norma pro provád�ní st�ech) PN: (podnikové normy) jsou vydávány v rámci podniku a platí pouze v n�m Od roku 1995 u nás platí i tzv. EVROPSKÉ NOEMY (EN), které �SN uvádí do souladu z normami platné v EU


- 12 -

2. Svislé nosné konstrukce 2.1 Rozd�lení svislých nosných konstrukcí 2.1.1 Nosné zdi, sloupy a pilí�e Svislé nosné konstrukce jsou základní statickou �ástí každého objektu. St�na - je taková konstrukce, kde výška a délka st�ny p�evažují nad její tlouš�kou Sloup - je taková konstrukce, kde výška sloupu p�evažují nad p�dorysnými rozm�ry Pilí� - je taková konstrukce, kde výška sloupu p�evažují nad p�dorysnými rozm�ry (oproti sloupu je mohutn�jší) 2.1.2 Funkce svislých nosných konstrukcí Svislé nosné konstrukce p�enášejí veškeré zatížení z vodorovných konstrukcí až do základ� objektu. Základní požadavky :

1. únosnost (bezpe�nost) 2. hospodárnost:

o z hlediska finan�ního o z hlediska fyzikáln�-technických vlastností materiál� (nap�. tepelný odpor)

3. požárn� technické (schopnost konstrukce odolávat ú�ink�m ohn� - zat�íd�ní do t�íd ho�lavosti) Podle p�dorysné polohy: � ur�uje polohu jednotlivých prvk� objektu v p�doryse

o vnit�ní nosné zdi o schodiš�ové zdi o obvodová ze� (pr��elní, štítová, dvorní) o ztužující st�na o sloup o pilí� o požární a dilata�ní st�ny o p�í�ky

Podle výškového uspo�ádání: � ur�uje polohu jednotlivých prvk� objektu dle výškového umíst�ní

o základové pasy o nadzákladové st�ny o podkrovní st�ny o nadst�ešní zdivo o atika

Podle materiál�:

A) pro st�ny 1. zdivo kamenné - používá se na podezdívky, opravy a rekonstrukce památkových objekt�, op�rných nebo

zárubních zdí apod. 2. zdivo cihelné :

o z cihel plných pálených (CPP) o voštinové o cihla d�rovaná (CD INA, CD IVA, CDm) o vápenopískové (VP) o šamotové - jen pro komínové zdivo

Poz. dnes se tyto typy (krom� šamotových) používají pouze pro tzv. sendvi�ové zdivo 3. zdivo z tvárnic z leh�eného betonu :

o pórobetonové (HEBEL, YTONG) o keramzitobetonové (LIATHERM) o škvárobetonové (ISOBLOK)

4. zdivo betonové : o z prostého betonu (PB) a slab� vyztuženého betonu (SVB) - jen pro základy a suteréní zdi o železobetonové (ŽB) - suterénní zdi, ztužující st�ny, základy

Poz. betonové zdivo m�že být bu� monolitické (provád�né p�ímo na staveništi) nebo montované (p�edem vyráb�né v prefách)

5. zdivo speciální :


- 13 -

o tvárnice suchého zd�ní o tvarovky CEPOL

Poz. jedná se o lehké, duté tvarovky, které se kladou na sucho a pak se zmonolitní (vypln�ní dutin betonovou sm�sí)

B) Pro sloupy a pilí�e 1. cihelné - z CPP i CD, ale jen pro vnit�ní prostory 2. betonové - z prostého betonu i železobetonové (možnost vytvá�et rozli�né tvary) 3. ocelové :

o válcované profily tvaru I, U, L o sva�ované profily tvaru I o p�íhradové

4. d�ev�né : o z hranol� o z fošen (lepené nebo spojené h�ebíky) o �len�ný o truhlíkový

Podle pojiva: � pojivo (=malta) rozhoduje o únosnosti zdiva, nebo� má výrazn� menší tuhost než cihly (nap�. CPP 15 =

pevnost cihly v tlaku je roven 15 MPa a MC 2,5 = pevnost malty v tlaku 2,5 MPa) � MV - malta vápenná � MC - malta cementová � MVC - malta vápenocementová - menší pevnost malty umož�uje roznesení deformací zdiva do spar

Podle povrchové úpravy: � zdivo režné (neomítané) - je zdivo provád�né z tzv. p�esných cihel (lícovek - kvalitní a p�esné) na MC

pálenou (spáry jsou vyspárovány ocelovou spárova�kou s trochou cementu) � zdivo omítané - je provád�no bu� klasickou dvouvrstvou omítkou (jádro + štuk) nebo progresivní omítkou

(tenkovrstvé, nást�ikové) � zdivo obkládané - se obkládá obklady keramickými, kamennými, d�ev�nými nebo osinkocementovými

2.2 Cihelné zdivo 2.2.1 Zd�né svislé konstrukce Zd�ní - proces výstavby konstrukce z kusového staviva do malty Výhody:

� dobrá únosnost � malá nasákavost - dobré tepeln�-izola�ní schopnosti, mrazuvzdornost � snadno se upravuje � dobrá pojivost s malto

Nevýhody: � zdivo z cihel má nedostate�ný tepelný odpor p�i obvyklých tlouš�kách zdí � pracnost

2.2.2 Tepeln� izola�ní vlastnosti Obvodové zdivo, respektive zdivo na rozhraní vytáp�ných a nevytáp�ných prostor musí spl�ovat požadavky normy na tepelné ochrany budov:

1. dostate�ný tepelný odpor (schopnost materiálu zabránit prostupu tepla) 2. rosný bod (teplota, p�i které dochází ke kondenzaci vodních par ve vzduchu; teplota na vnit�ním povrchu

konstrukce musí být vyšší než teplota rosného bodu) 3. prostup tepla konstrukcí (poloha tepelné izolace ovliv�uje pr�b�h teploty a polohu, kde dochází ke

kondenzaci vodních par) 2.2.3 Únosnost zdiva Únosnost je ovlivn�na nejen pevností vlastních cihel, ale i pevností spojovací malty a vazbou zdiva. P�i vyzdívání cihelných zdí se kladou cihly vedle sebe na plochu v ležatých vrstvách. Mezery mezi jednotlivými cihlami, které se vypl�ují maltou, jsou tzv. sty�né spáry a jsou široké asi 10 mm (sty�né spáry mají na únosnost


- 14 -

zdiva pom�rn� malý vliv). Vrstva malty spojující vzájemn� jednotlivé vrstvy cihel tvo�í ložnou spáru, která je rovn�ž tlustá asi 10 mm. Ložná spára spojuje jednotlivé cihly v pevný celek (ze�) a zamezuje roztržení cihel vnit�ními silami vznikajícími p�sobením tlaku na ze�.

Spojování cihel (1 - ložná spára, 2 - sty�ná spára)

Vazba zdiva - vazbou rozumíme takové sestavení cihel, aby ve dvou sousedních vrstvách neprobíhaly sty�né spáry nad sebou. Tato vazba má velký vliv na rovnom�rné roznesení tlaku ve zdivu.

Vazba zdiva p�evázáním o p�l cihly (� - úhel roznášení

zatížení) R�zné druhy vazeb:

Vazáková vazba Polok�ížová vazba

K�ížová vazba


- 15 -

Vazba zdí v p�doryse:

Vazba zdi tlouš�ky 300 a 450 mm (1 - vazáková vrstva, 2 - b�hounová vazba)

Ukon�ení zdi tlouš�ky 450 mm pomocí t�í�tvrte�ních cihel

K�ížení zdí tlouš�ky 450 a 300 mm (1 - první vrstva, 2 - druhá vrstva)

Vazba rohu zdi tlouš�ky 450 mm (1 - první vrstva, 2 - druhá vrstva)

Vazba p�ipojení zdi tlouš�ky 450 mm (1 - první vrstva, 2 - druhá vrstva)

Zalomené ost�ní (1 - první vrstva, 2 - druhá vrstva)


- 16 -

Vazba pilí�e 450 x 600 mm Poznámka: "1/4c" - 1/4 cihly

2.2.3 Zdivo z cihelných tvarovek Tvarovky jsou vetší než klasická cihla plná a narozdíl od cihly plné se ned�lí na �ásti, jelikož se vyrábí v r�zných rozm�rech, které umož�ují vazbu bez d�lení tvarovek. P�i zd�ní z tvarovek musíme dodržet zásadu, že dutiny v tvarovkách musí být delší stranou kolmo na sm�r tepelného toku. Druhy vazeb:

� vazáková (použití u jednovrstvé zdi, kdy se tvarovky p�ekrývají o 1/2 p�es sebe) � b�hounová (p�evazby se provád�jí pouze v rozích, p�ipojení zdi není zajišt�no p�evázáním, ale pomocí

páskové oceli, která se pr�b�žn� vkládá do ložné spáry. Nejznám�jšími cihelnými tvarovky jsou výrobky firmy WIENERBERGER, HELUTZ a ze starších nap�. cihly d�rované (CD).

Vazba rohu z tvarovek CD-INA (1 - CD-INA, 2 -

malta)


- 17 -

2.3 Technologie zd�ní Zd�ní je souhrnný pracovní proces skládající se z:

1. P�ípravný - p�íprava malty (bu� p�ímo na staveništi v mícha�ce nebo v úst�ední maltárn�) 2. Dopravní - zahrnuje dopravu malty, cihel, ale i lešená�ských a jiných prvk� a ž na místo zd�ní

o doprava horizontální (plošná) mimostaveništní - p�ivezení materiálu na stavbu o doprava horizontální staveništní - p�eprava v ploše staveništ� (od skládek materiál� až k výtah�m a

je�áb�m) o doprava vertikální (svislá) - doprava zvedacími mechanismy do ur�eného podlaží o doprava vodorovná (v podlaží) - doprava od zdvíhacích za�ízení na pracovišt� zedníka

3. Pomocný - postavení lešení a p�istavení malty a cihel na pracovní místo

Organizace pracovišt� p�i zd�ní (a - pracovní pásmo, b - materiálové pásmo, c - dopravní pásmo; 1 - ze�, 2 - okenní otvor, 3 - sádky cihel, 4 - truhlík s maltou)

4. Hlavní zdící - vlastní zd�ní, osazování r�zných za�ízení do zdiva apod.

Závislost produktivity na výšce zd�ní (1 - k�ivka produktivity, 2 - výška zd�ní)

Rozd�lení zd�ní na t�i výšky


- 18 -

2.3.1 Založení a výstavba zdi: 1. vym��ení budoucí zdi 2. osazení krajních tzv. vodících cihel 3. k vodícím cihlám se p�iloží tzv. lícová š��ra, která vyty�í pomocnou p�ímku, podle které se staví ze� 4. maltování se provádí nanesením a rozprost�ením malty po zdivu na délku asi 1 m a tlouš�ku spáry 20 mm 5. kladení cihel - položíme cihly na p�evazbu, zatla�íme rukou a poklepáme rukojetí lžíce nebo pali�kou do

správné polohy 6. kontrola vodorovnosti ložných spár se provádí vodováhou nebo dlouhou latí 7. kontrola svislosti zdi se provádí pomocí olovnice

2.4 Zdivo z leh�ených beton�

� Leh�ený beton - je takový, který má objemovou hmotnost nižší než 1800 kg/m3 � P�ímo leh�ené - vyleh�eny pomocí plynotvorné p�ísady (nap�. pórobeton) � Nep�ímo leh�ené - vyleh�eny použitím lehkého plniva

2.4.1 HEBEL, YTONG Zástupce p�ímo leh�ených beton�, kde je pro vyleh�ení použito plynotvorného hliníkového prášku. P�i výrob� je použito ekologických materiál� (k�emi�itý písek, vápno, cement, voda, plynotvorné p�ísady) Výhody:

� vynikající tepeln� izola�ní vlastnosti � hygieni�nost � vyšší produktivita práce � menší tlouš�ky st�n p�i dostate�ném tepelném odporu - vede k úspo�e materiálu � p�esné tvárnice (pro omítání sta�í tenkovrstvá omítka)

Pro snadné zd�ní a manipulaci jsou tvarovky opat�eny kapsami, spojení ve sty�né spá�e je na pero a drážku. 2.4.2 ŠKVÁROBETON Zástupce nep�ímo leh�ených beton�, kde je t�eba p�i rozumných tlouš�kách opat�it tvárnici vrstvou tepelné izolace tj. jako sendvi�ové zdivo. ISOBLOK - vícevrstvá tvarovka skládající se z vn�jší plné �ásti, z tepelné izolace a z vnit�ní dutinové �ásti 2.4.3 LIATHERM U této tvarovky se jako plnivo používá liatherm (expandovaný keramzit). Jedná se o d�rovanou tvarovku s vynikajícími tepeln�-izola�ními vlastnostmi 2.4.4 Tvárnice suchého zd�ní (TSZ) Vyrobeny z nep�ímo leh�eného betonu, ve kterém je obsažen elektrárenský popílek. Tvarovky jsou bu� jedno- nebo dvou-d�rované, které skládají se na sucho do zdi a následn� se zmonolitní betonem. Systém obsahuje i speciální tvarovky jako nap�. p�eklady a v�nce. Obdobný princip využívá i systém CEPOL (použití extrudovaného polystyrenu). 2.5 Betonové konstrukce Svislé betonové konstrukce pat�í mezi progresivní konstrukce vícepodlažních objekt�. Z hlediska technologie výstavby rozeznáváme dva druhy betonu: monolitický (prvky zhotovené p�ímo na stavb�) a montovaný (prvky vyráb�né v prefách). Výhody:

� beton má obecn� 5x až 8x v�tší pevnost než zdivo z keramických tvarovek a tvárnic � dostupnost surovin na území �R

Nevýhody: � nízký tepelný odpor � pracná výroba bedn�ní pro monolitické konstrukce � t�žké zvedací mechanismy pro montované konstrukce


- 19 -

2.5.1 Monolitické betonové konstrukce Monolitické betonové konstrukce lze použít pro všechny tvary konstrukcí. Nevýhodou je pot�eba bedn�ní, které d�íve bývalo prkenné (dnes používané jen u atypických konstrukcí), ale z d�vodu pracnosti se dnes již nepoužívají a používají se velkorozm�rové desková bedn�ní (hliníkové rámy osazené vodovzdornou p�ekližkou) nap�. PERSI, NOE, MEVA. U st�nových systém� se n�kdy používá tzv. ztracené bedn�ní (bedn�ní, které z�stane trvalou sou�ástí stavby) nap�. VELOX. 2.5.2 Železobetonové st�nové systémy Monolitický:

o výhody: lepší vzájemné spolup�sobení konstrukce, použití subtiln�jších konstrukcí o nevýhody: problematické dodržení vlastností betonu, dlouhá doba výstavby

Montovaný o výhody: rychlá výstavba, konstrukce lze ihned �áste�n� zatížit, stálá kvalita konstruk�ních prvk� o nevýhody: prvky jsou mohutné a t�žké, vyžaduje t�žké zvedací mechanismy

Monolitický tuhý styk st�na x strop - výztuž st�n a stropní konstrukce je pr�b�žná, to znamená, že výztuž prochází z jednoho prvku bez p�erušení (jednotlivé prvky výrazn� spolup�sobí) 2.5.3 Železobetonové sloupové konstrukce Op�t jsou v provedení monolitickém nebo montovaném. Hlavní nosné prvky jsou sloupy a pr�vlaky (vodorovné prvky), které dohromady tvo�í tzv. rámy.

Typy prefabrikovaných pr�vlak� (a - obdélníkový pr�vlak, b - ty�ový pr�vlak s úložnými ozuby, c - deskový pr�vlak)

2.6 Kamenné zdivo S kamenným zdivem se v hromadné výstavb� dnes setkáváme jen zcela výjime�n�. Vyskytují se však v individuální výstavb� jako základové konstrukce, ohradních a op�rných zdí, pop�. p�i rekonstrukcích historických památek. Nej�ast�ji se používá lomového kamene o velikosti nejmén� 150 mm. Z neopracovaného kamene se provádí tzv. režné zdivo. Z �áste�n� nebo zcela opracovaného kamene se provádí tzv. �ádkové zdivo hrubé respektive �isté.

Režné zdivo (1 - v�tší nárožní kámen) Kyklopské zdivo


- 20 -

ádkové zdivo – hrubé ádkové zdivo – �isté

Svisle provazované �ádkové zdivo (haklíkové)

M�žeme se setkat i s tzv. smíšeným zdivem, kde je použito jak cihel nebo betonu tak i kamene.

Smíšené zdivo z cihel a lomového kamene (1 - �et�zy)

2.7 BOZP p�i provád�ní svislých nosných konstrukcí P�i práci na stavb� je nutno dodržovat základní p�edpisy bezpe�nosti a ochrany zdraví p�i práci.

� betoná�ské, montážní a zednické práce mohou vykonávat pouze vyu�ení pracovníci, výjime�n� vyškolení pracovníci

� na pomocné práce musí být pracovník alespo� zacvi�en � všichni pracovníci musí používat ochranné pom�cky � výstupy do jednotlivých podlaží musí být zajišt�ny minimáln� provizorními schodišti nebo rampami � veškeré otvory v podlaží musí být provizorn� zakryty � p�i zd�ní nebo betonáži základového a suterénního zdiva musí být st�ny jámy nebo rýhy dostate�n�

zajišt�ny pažením nebo roubením � vstupy a výstupy do stavební jámy musí být zajišt�ny žeb�íky nebo provizorními schodišti � materiál musí být uložen v tzv. materiálovém pásmu (viz Technologie zd�ní) a nesmí p�ekážet v pracovním

pásmu � komíny, pilí�e a sloupy se musí provád�t po �ástech, až když spodní �ást konstrukce nabyla ur�ité pevnosti � kontrola svislosti zdiva se nesmí provád�t ze zdi, pilí�e nebo sloupu


- 21 -

2.7.1 Zd�ní v zim� Už p�i +5°C se v malt� zastavuje hydrata�ní proces a p�i nižších teplotách zamrzá a tím se porušuje vznikající krystalická m�ížka, �ímž zdivo ztrácí únosnost. Základní opat�ení:

� pracujeme na menších pracovních úsecích � je-li teplota vzduchu nižší jak +5°C, použijeme maltu cementovou p�ípadn� vápeno-cementovou v

množství zpracovatelném do 15 minut a hotové zdivo poté musíme oh�ívat (zdivo je zakryto PE fólií nebo geotextilií a do konstrukce vpouštíme teplý vzduch)

� je-li teplota vzduchu nižší jak 0°C, musíme oh�ívat vodu do malty � je-li teplota vzduchu nižší jak -5°C, musíme oh�ívat nejen vodu, ale i písek do malty � cihly ur�ené ke zd�ní musí být umíst�ny na paletách v chrán�ném p�íst�nku a musí se temperovat � po ukon�ení zd�ní musíme konstrukci zakrýt � p�i pokra�ování v práci musíme zdivo o�istit od sn�hu nebo námrazy � min. 3x denn� kontrolujeme teplotu vzduchu a min. 1x denn� kontrolujeme teplotu konstrukce � oh�ívání konstrukce se musí provád�t min. 2 dny a max. týden


- 22 -

3 Otvory ve zdech 3.1 Nadpraží otvor� 3.1.1 Druhy a funkce otvor� Okenní otvory - plní funkcí prosv�tlení a odv�trání místnosti Dve�ní otvory - plní funkci vstupu do místnosti a spojení místností Vratové otvory - plní funkci vjezdu vozidel Pr�jezdy a podchody - jsou otvory bez výplní Speciální otvory - ostatní otvory jako nap�. výklenky a niky 3.1.2 Nadpraží otvor� Nadpraží je konstrukce uzavírající otvor v horní �ásti. Tvo�í ji nosná konstrukce, která p�enáší zatížení z p�ilehlých �ástí strop� a zdiva do st�n, sloup� nebo pilí��. Nosnou konstrukci nadpraží tvo�í klenby nebo p�eklady, které mohou být: � zd�né � monolitické � montované

Pole druhu p�evládajícího materiálu se rozlišují nadpraží: � kamenná � cihelná

Cihelné klenuté nadpraží se zak�ivenou spodní plochou (1 - zapušt�ná patka klenby, 2 - klenutý cihelný pás, 3 - ramenát, 4 - klíny, 5 - p�í�ný trámek, 6 - sloupek, 7 - vzp�ra; L - sv�tlost otvoru max. 3000 mm)

Cihelné rovné nadpraží vyztužené páskovou ocelí (1 - cihly, 2 - pásková ocel; L - sv�tlost otvoru max. 1800 mm)

� z keramických nosník� � z ocelových nosník�


- 23 -

Monolitické nadpraží s ocelovými nosníky tvaru I (a - nosníky tvaru I pln� zabetonované v p�ekladu, b - nosníky tvaru I �áste�n� obezd�né cihlami; 1 - cihly, 2 - beton, 3 - nosníky tvaru I, 4 - betonový podkladek v uložení, 5 - pletivo; U - délka uložení, L sv�tlost otvoru max. 6000 mm, Š - ší�ka p�ekladu)

� železobetonová �

Monolitické železobetonové nadpraží (1 - cihly, 2 - beton, 3 - výztuž; U - délka uložení, L - sv�tlost otvoru max. 6000 mm, Š - ší�ka p�ekladu)

� z lehkých beton�

Podle tvaru nadpraží rozlišujeme:

� rovné nadpraží � zalomené nadpraží � dvakrát zalomené nadpraží � nadpraží s drážkou

Tvary okenních nadpraží (1 - rovné, 2 - s jedním ozubem, 3 - se dv�ma ozuby, 4 - s drážkou; a - p�í�né �ezy, b - p�dorysy (ve zmenšení))


- 24 -

Poloha nadpraží vzhledem k nosné stropní konstrukci

3.2 Okenní otvory Okenní otvory se z�izují p�evážn� ve vn�jších obvodových st�nách, nebo� hlavní funkcí oken je p�edevším propoušt�ní denního sv�tla do vnit�ních prostor� objektu. Krom� této hlavní funkce musí okna ve vn�jších st�nách chránit vnit�ní prostory p�ed pronikáním tepla a zimy, umož�ovat p�irozené v�trání a chránit prostory proti srážkové vod� a ostatním vliv�m pov�trnosti. Ojedin�le se okenní otvory z�izují i ve vnit�ních st�nách a v p�í�kách pro prosv�tlení nebo pro osazení podávacích oken. Výpl� okenní otvoru tvo�í okenní rám a okenní k�ídlo. Musí spl�ovat požadavky z hlediska tepeln�-izola�ní techniky (použití izola�ního dvojskla, zateplení okenního rámu). Okenní otvory rozd�lujeme podle zp�sobu otevírání:

� otvíravá � oto�ná � kyvná � skláp�cí (záv�sy dole) � vykláp�cí � posuvná � výsuvná � kombinace otevírání se skláp�ním

Rozd�lení oken podle materiálu: � ze d�eva � z oceli � z lehkých kov� (hliníkové slitiny) � plastová � z oceli potažené PVC � z celosklen�nými k�ídly

Druhy oken podle po�tu a umíst�ní sklen�ných výplní: � okno jednoduché � okno zdvojené se dv�ma sklen�nými výpln�mi (vzdálenost 40 mm), se t�emi sklen�nými výpln�mi (jedno

jednoduché sklo a jedno dvojsklo - izola�ní) � okno dvojité - skládá se ze dvou okenních rám� mezi nimiž je provedeno v�tšinou d�ev�né obložení

(dešt�ní) a dvou pár� okenních k�ídel s jednoduchou sklen�nou výplní. Vzdálenost mezi okenními k�ídly 150 - 200 mm.

3.2.1 Plastová okna Okna jsou zhotovena z 2 až 3 komorových ocelových profil� a pomocí t�sn�ní osazena izola�ní dvojskla nebo trojskla. Rám je k otvoru p�ichycen pomocí kotev z pásové oceli. 3.2.2 Ocelová okna Používají se jen pro sklepní prostory bytových dom� nebo v pr�myslových objektech. Do otvor� se osazují již p�i budování svislých nosných konstrukcích. Kotví se pomocí kotevních úchyt�, které jsou sou�ástí okenního rámu (pro úchytky se ve zdivu musí vynechat kotevní kapsy).


- 25 -

P�íklad osazení ocelového jednoduchého okna do rovného ost�ní p�ed omítkami - �ez ost�ním (1 - cihelné ost�ní, 2 - vn�jší omítka, 3 - ocelový okenní rám, 4 - t�sn�ní, 5 - ocelová úchytka 30 x 30, 6 - šroub M 8 x 16, 7 - kapsa v cihelném zdivu, po osazení úchytky okenního rámu zapln�ná cementovou maltou, 8 - vnit�ní omítka, 9 - okenní k�ídlo; B - skladebná ší�ka okenního otvoru)

3.2.3 Osazování p�ed omítáním Postup:

1. Pevný rám osadíme do otvoru a zkontrolujeme správnou polohu a svislost. 2. Mezi nadpraží a rám vložíme t�snící vložku a rám dotáhneme proti nadpraží. 3. Ukotvíme rám; Konkrétní kotvení závisí na druhu okna (d�ev�ná - lavi�níky, plastová a hliníková -

pásovými kotvami, ocelová - ocelovými kotvami, které jsou sou�ástí rámu okna). 4. Kone�ná úprava: vypln�ní spár tmelem nebo polyuretanovou p�nou (PUR), u parapetu p�ípadné dozd�ní,

p�elištování spár). Nevýhodou je možnost poškození okna b�hem omítání.

P�íklad osazení d�ev�ného zdvojeného okna do rovného ost�ní a nadpraží p�ed omítkami - svislý �ez (1 - železobetonový nadokenní p�eklad, 2 - vn�jší omítka, 3 - vnit�ní omítka, 4 - ocelová úchytka, 5 - nast�elovací h�eby, 6 - t�sn�ní, 7 - okenní rám, 8 - krycí lišta, 9 -okenní k�ídla, 10 - oplechování okapnice, 11 - oplechování poprsníku, 12 - teracová deska, 13 - d�ev�ná podložka, 14 - d�ev�ný špalík, 15 - cihelné parapetové zdivo, 16 - drát�ná p�íponka; H - skladebná výška okenního otvoru)

P�íklad osazení d�ev�ného okna do rovného ost�ní a nadpraží p�ed omítkami - �ez ost�ním (1 - cihelné rovné ost�ní, 2 - vn�jší omítka, 3 - lavi�ník délky nejmén� 150 mm, 4 - t�sn�ní, 5 - vnit�ní omítka ost�ní, 6 - okenní rám, 7 - okenní k�ídla, 8 - krycí lišta; B - skladebná ší�ka okenního otvoru)


- 26 -

3.2.4 Osazování po omítání Používá se pro všechny typy oken. Postup:

1. Do otvoru se p�ed omítáním umístí pomocné osazovací rámy, uklínují se a p�ist�elí se k nadpraží a ost�ní ( k parapetu se p�ist�elují ke špalík�m). Rám m�že být d�ev�ný nebo z ocelových profil�.

2. Po provedení omítek se osadí rám a p�ichytí se k osazovanému rámu kotvami.

P�íklad osazení d�ev�ného zdvojeného okna do rovného ost�ní po omítkách pomocí ocelového osazovacího rámu - svislý �ez (1 - železobetonový nadokenní p�eklad, 2 - vn�jší omítka, 3 - vnit�ní omítka, 4 - ocelová úchytka 30 x 3 mm, 5 - nast�elovací h�eby, 6 - d�ev�ná podložka, 7 - ocelový osazovací rám, 8 - t�snící tmel, 9 - klínová kotva, 10 - okenní rám, 11 -krycí lišta, 12 - okenní k�ídla, 13 - plechová okapnice, 14 - t�sn�ní, 15 - úhelník 30 x 40 x 2, 16 - oplechování poprsníku, 17 - d�ev�ná podložka, 18 - p�íponka, 19 - d�ev�ná la�, 20 - cihelné parapetní zdivo, 21 - teracová deska; H - skladebná výška okenního otvoru)

P�íklad osazení d�ev�ného zdvojeného okna do rovného ost�ní po omítkách pomocí ocelového osazovacího rámu - �ez ost�ním (1 - cihelné ost�ní, 2 - vn�jší omítka, 3 - ocelová úchytka, 4 - nast�elovací h�eby, 5 - ocelový osazovací rám, 6 - t�snící tmel, 7 - d�ev�ná podložka, 8 - t�sn�ní, 9 - klínová kotva p�itla�ující d�ev�ný okenní rám k ocelovému osazovacímu rámu, 10 - okenní rám, 11 - okenní k�ídla, 12 - krycí lišta, 13 - vnit�ní omítka; B - skladebná ší�ka okenního otvoru)

3.3 Dve�ní otvory Dve�ní otvory slouží ke vstupu do objektu (vn�jší, vnit�ní) a ke spojení vnit�ních prostor. Z�izují se jak v nosných st�nách tak v p�í�kách. Rozezníváme dve�e levé a pravé - dle umíst�ní záv�s�. Druhy zárubní:

� d�ev�né rámové zárubn� � ocelové rámy pro dve�e v zasklených st�nách (výlohy) � úhelníkové zárubn� pro vrata � plastové zárubn�, p�ípadn� hliníkové

3.3.1 Zárubn� pro vnit�ní dve�e Tesa�ská zárube� - se provádí následujícím zp�sobem:

� osadíme zárube�


- 27 -

� zajistíme ji vzp�rami a rozp�rami � dozdíme p�í�ku

P�íklad osazení d�ev�né tesa�ské zárubn� (1 - nadpraží tesa�ské zárubn�, 2 - stojka tesa�ské zárubn�, 3 - kotevní trojboká lišta, 4 - hrubý tesa�ský práh; A - podrobnost tesa�ského spojení stojky a prahu)

Truhlá�ská hoblovaná zárube� - se provádí obdobným zp�sobem jako tesa�ská zárube�, ale musíme s ní opatrn�ji manipulovat, abychom ji nepoškodily

P�íklad osazení d�ev�né hoblované fošnové zárubn� v cihelné p�í�ce (1 - cihelná p�í�ka, 2 - omítka, 3 - d�ev�ná hoblovaná fošnová zárube�, 4 - dve�ní k�ídlo, 5 - pr�b�žná podlaha, 6 - spojka zárubn�, 7 - ocelové kotevní p�íchytky)


- 28 -

Ocelové zárubn� - se používají �ast�ji než d�ev�né. Vyráb�jí se v jmenovitých hloubkách 80, 100, 110, 160 a 190 mm. P�i osazování do zdí tlustších než je hloubka zárubn�, se vyzdí tlustší výstupek odpovídající hloubce zárubn� a zárube� se zakotví do výstupku. Postup osazování je následující:

� zjišt�ní a odstran�ní vad � st�edu zárubn� na st�ed otvoru � vyrovnání zárubn� do sm�ru líce zdi � vyrovnání stojek do svislé polohy a kontrola vodorovnosti nadpraží � kontrola výšky zárubn� od váhorysu ke spodní ploše nadpraží. �

P�íklad osazení ocelové zárubn� do p�í�ky z pórobetonových dílc� (1 - pórobetonová p�í�ka, 2 - ocelová zárube�, 3 - betonová zálivka, 4 - dve�ní k�ídlo, 5 - konstrukce podlahy, 6 - pryžový povlak ocelové spojky prahu, 7 - ocelová spojka prahu, 8 - protahovací elektrolišta, 9 - výztuž spojky zárubn�)

M�žeme se setkat i s t�mito typy zárubní - úhelníkové zárubn� a hliníkové zárubn�.


- 29 -

4 Komíny a ventila�ní pr�duchy 4.1 Funkce a rozd�lení komín� Komíny slouží pro odvod spalin z objektu ven do prostoru. Svislá konstrukce musí být samonosná. 4.1.1 Základní názvosloví: � komínový pláš� (samotná konstrukce komínu) m�že být:

o z klasických cihel o z šamotových cihel o z prefabrikovaných tvarovek SCHIEDEL

� komínový pr�duch - �tvercový, obdélníkový nebo kruhový � sopouch - otvor v plášti, který slouží k p�ipojení spot�ebi�� vybírací otvor - slouží k vybírání popelu a kondenzátu (kolem musí být z�ízena neho�lavá podlaha) � vymetací otvor - slouží k vymetání usazenin; z�izuje se tehdy, pokud komín nelze vymetat ze st�echy (kolem

musí být z�ízena neho�lavá podlaha) � komínová hlava - umíst�na na konci komínového t�lesa a musí být kryta nejlépe betonovou deskou

Základní názvy jednotlivých �ástí komínu (1 - komínový pláš�, 2 - komínový pr�duch, 3 - sopouch, 4 - vybírací otvor, 5 - vymetací otvor, 6 - komínová hlava, 7 -komínový nástavec, 8 - uhýbání pr�duchu, 9 - komínová p�epážka, 10 - komínový jazyk, 11 - výsuvná uzáv�rka, 12 - pomocný �istící otvor, 13 - p�dnice)

Ú�inná a neú�inná výška komínového pr�duchu L - ú�inná výška komínového pr�duchu, L1 - neú�inná výška komínového pr�duchu

4.1.2 Tah v komínovém pr�duchu Tah v komínovém pr�duchu je tím v�tší �ím v�tší je rozdíl teplot venkovního vzduchu a odvád�ných spalin

� fosilní paliva - teplota spalin je v�tší než 100°C -- dobrý tah a malá kondenzace -- sta�í klasický komín � ušlechtilá paliva - p�i využití moderních kotl� je teplota spalin výrazn� nižší než 100°C -- klasický komín je

nevhodný (nedostate�ný tah, nadm�rná kondenzace), v tomto p�ípad� je lepší z�ídit moderní komínové systémy SCHIEDEL

4.1.3 Rozd�lení komín�

1. Podle velikosti: o úzké - do 400 cm2 (pro tuhá paliva) o st�ední - od 400 cm2 do 2025 cm2 o pr�lezné - v�tší než 2025 cm2

2. Podle tvaru pr�duchu: o kruhové


- 30 -

o �tvercové o obdélníkové

3. Podle po�tu pr�duch�: o jednotlivé o sdružené

4. Podle uspo�ádání pr�duch�: o pr�b�žné - všechny pr�duchy jsou založeny v nejnižším podlaží o podlažní - pr�duchy jsou založeny v jednotlivých podlažích o p�epažené se spole�ným sb�ra�em - sb�ra� je založen v nejnižším poschodí a od n�ho odbo�ují pr�duchy

5. Podle paliva: o tuhé o kapalné o plynné

6. Z hlediska polohy ke svislým nosným konstrukcím o vestav�né komíny - je sou�ástí nosné nebo nenosné konstrukce o komíny p�istavované o komíny samostatn� stojící

7. Podle technologie provád�ní o tradi�ní - z cihel nebo tvárnic o monolitické betonové komíny - pr�myslové objekty o montované z kvádr� o stavebnicové komíny - nap�. SCHIEDEL

4.2 Konstrukce komín� a bezpe�nostní p�edpisy 4.2.1 Konstruk�ní prvky komín� Komínový pr�duch:

� pr�lezné pr�chody - p�i výšce do 10 m musí mít pr�lezný otvor rozm�ry min. 450x450 mm, p�i vyšších výškách min. 450x600 mm. Každý pr�lezný pr�chod musí být opat�en stupadly.

Umíst�ní ocelových stupadel v pr�lezném komín�

� výška pr�duchu - doporu�uje se taková, aby se neú�inná výška L1 rovnala alespo� 1/10 výšky L (viz funkce

a rozd�lení). Jestliže toto nelze dodržet, musíme rozší�it objem neú�inné �ásti tak, aby byla min. 1/10 objemu ú�inné �ásti pr�duchu

� uhýbání pr�duch� - je povoleno jen výjime�n� a to pod max. úhlem 30° (uhýbat se smí jen na stejnou stranu a ve stejné rovin�). Nikdy ne ve stropní konstrukce nebo v míst� sopouch�.

Komínové sopouchy - slouží k p�ipojení spot�ebi��. Mají být p�ímé a co nejkratší (sopouchy dlouhé max. 250 mm mohou být p�ímé, p�i délce mezi 250 - 500 mm má být sklon stoupání max. 1:10 a p�i délce v�tší jak 500 mm je sklon stoupání min. 1:10). Svislá vzdálenost dvou sopouch� zaúst�ných nad sebou do jednoho komínového pr�duchu je nejmén� 300 mm.


- 31 -

Komínové sopouchy (1 - plechová komínová zd��)

Vybírací otvor - slouží k vybírání sazí a popílku. Minimální rozm�r je 120x250 mm (450x500 mm u pr�lezných pr�duch�) a z�izuje se v podružných prostorách (schodišt�, p�edsí�, komory apod.). Podlaha okolo vybíracího otvoru musí být neho�lavá.

Vybírací otvory

Vymetací otvor - se z�izuje tehdy, nelze-li komínové pr�duchy vymetat z komínových lávek. Z�izují se na p�d�, p�i�emž délka komínového pr�duchu nad nad vymetacím otvorem nesmí být v�tší jak 6 m. Nejmenší rozm�r vymetacího otvoru je 120x250 mm a musí být umíst�n 800 až 1200 mm nad podlahou, která musí být neho�lavá. Oba tyto otvory musí být uzav�eny uzamykatelnými dvojitými dví�ky betonovými nebo plechovými. Komínové hlavy - slouží k ukon�ování komín�. Musí být opat�en betonovou krycí deskou.

Komínová hlava bez vložek v komínových pr�duších 1 a 2 (obr. vlevo), komínová hlava s keramickými vložkami v pr�duších 1 a 2 (obr. vpravo)


- 32 -

Komínové nástavce - se provád�jí jen výjime�n� a to z plechové trouby (materiál - pozinkovaný plech) nebo d�íve z azbestocementu. Nástavce se osazují nejmén� 200 mm do komínového zdiva, pokud statický výpo�et nevyžaduje hlubší zapušt�ní. 4.2.2 Konstruk�ní zásady Výška komínu nad st�echou:

� U sklonitých st�ech - závisí výška komínu na jeho vzdálenosti od h�ebene st�echy (p�ehledn� viz následující obrázek)

Nejmenší výška komínu nad st�echou

� U rovných st�ech - musí být výška komínu nad nejvyšším bodem st�echy min 1500 mm

Komínové lávky - se z�izují, pokud se vymetání komín� provádí ze st�echy (min. rozm�ry viz následující obrázek)

Komínová lávka (1 - lávka, 2 - zábradlí, 3 - h�eben st�echy, 4 - výlez na st�echu)


- 33 -

Komínová vým�na - týká se d�ev�ných a jiných ho�lavých konstrukcí

Vzdálenosti ho�lavých konstrukcí od komínu (1 - stropnice, 2 - vým�na, 3 - d�ev�ná zárube�)

Kompletní systémy - slouží ke kompletnímu zbudování komínové konstrukce. Obsahují tvárnice se sopouchovými otvory, tvárnice s vybíracími a vymetacími otvory, nadst�ešní �ásti komín� apod. Mezi nejznám�jší typy pat�í:

� systém MODUL � systém KOMPAKT � systém SCHIEDEL SIH+

4.3 Ventila�ní pr�duchy Ventila�ní pr�duchy jsou sou�ástí vzduchotechnických za�ízení a slouží k odvád�ní škodlivin (nap�. oxid uhli�itý, oxid uhelnatý, kou�, prach, zkažený vzduch, pachy). 4.3.1 Hlavní systémy v�tracích za�ízení

� P�irozené šachtové v�trání - je nenucené a samo�inné v�trání, které funguje na principu teplotního rozdílu vnit�ního a vn�jšího prost�edí (min. teplotní rozdíl 4°C). Nej�ast�ji se používá u ob�anské výstavby (odv�trání WC apod.). o odvád�cí pr�duchy pro každé podlaží

Systém šachtového v�trání s odvodními pr�duchy pro každé podlaží a byt (1 - p�ívod �erstvého vzduchu net�snostmi oken, 2 - proud�ní vzduchu net�sností dve�í, 3 - nasávací otvor odvád�ného vzduchu, 4 - odvád�cí pr�duch, 5 - vyúst�ní pr�duchu nad st�echu, 6 - krycí deska nad pr�duchy)


- 34 -

o p�ívodní a odvád�cí pr�duchy pro každé podlaží

Systém šachtového v�trání s odvád�cími a p�ívodními pr�duchy pro každé podlaží a byt (1 - p�ívodní pr�duch pro p�ívod �erstvého vzduchu, 2 - výdechový otvor p�ívodu �erstvého vzduchu, 4 - odvád�cí pr�duch, 5 - vyúst�ní odvád�cích pr�duch� nad st�echou, 6 - krycí st�íška nad pr�duchy)

Kombinovaný v�trací systém (1 - p�ívod vzduchu net�sností oken a dve�í, 2 - nasávání odvád�ného vzduchu, 3 - ventila�ní pr�duch vyvedený pouze p�es jedno podlaží, 4 - hlavní sb�rný pr�duch, 5 - komora tlumící hluk, 6 - osový ventilátor, 7 - ventila�ní samotahová hlavice)

� Mechanické v�trání - pohyb vzduchu je zajišt�n trvale ventilátorem (tzv. decentralizované nucené v�trání bez

pr�duch�). Uplat�uje se v ob�anské i pr�myslové výstavb�. o p�etlakový zp�sob: v p�í�ném �ezu je v levé obvodové st�n� dole umíst�n ventilátor a v pravé obvodové

st�n� naho�e je umíst�n nasávací otvor s m�ížkou o podtlakový zp�sob: v p�í�ném �ezu je v levé obvodové st�n� dole umíst�n nasávací otvor s m�ížkou a v

pravé obvodové st�n� naho�e je umíst�n ventilátor � Kombinované v�trání - používá se u vyšších bytových objekt�. Spojuje výhody nenuceného (samo�inného) a

nuceného (mechanického) v�trání.


- 35 -

5 P�í�ky 5.1 Požadavky na p�í�ky a jejich rozd�lení P�í�ky jsou svislé nosné konstrukce, které ú�elov� rozd�lují objekt na ucelené �ásti. Nejsou na n� kladeny zvláštní požadavky z hlediska únosnosti (musí však unést sama sebe a p�ípadn� tíhu za�izovacích p�edm�t�). 5.1.1 Požadavky na p�í�ky

1. Ochrana proti ší�ení zvuku (akustické požadavky): jeden z nejvýznamn�jších požadavk� na p�í�ky je ochrana proti ší�ení hluku. Akustická energie se m�že ší�it p�í�kou do prostoru dv�ma zp�soby: o p�ímím p�enosem - tj. p�enášením vzduchem (vln�ním se zvuk ší�í vzduchem a rozkmitá p�í�ku, odkud

akustická energie vyza�uje do prostoru) o nep�ímím p�enosem - tj. vedením zvuku hmotou, což m�že probíhat t�emi cestami:

� akustická energie vniká do bo�ních st�n, do stropu a do podlahy a v prostoru je t�mito st�nami vyza�ována

� akustická energie, která vnikla do bo�ních st�n a strop�, se p�enáší do p�í�ky a z ní vyza�uje do prostoru

� akustická energie vniká vzduchem do p�í�ky, p�í�kou se p�enáší do bo�ních st�n a do stropu a odtud vyza�uje do prostoru

Ší�ení zvuku p�í�kou (1 - p�ímý p�enos, 2 - nep�ímo bo�ními st�nami do chrán�ného prostoru, 3 - nep�ímo z bo�ních st�n do p�í�ky a odtud do chrán�ného prostoru, 4 - nep�ímo z p�í�ky do bo�ních st�n a odtud do chrán�ného prostoru)

2. Tepeln�-izola�ní požadavky u p�í�ek, které odd�lují vytáp�né prostory od nevytáp�ných (p�í�ky z leh�eného

betonu v�tšinou vyhovují, problémy jsou v�tšinou s klasickými zd�nými p�í�kami, které je nutno dodate�n� zateplovat)

3. Požární požadavky zaru�ují, že p�í�ka odolá a zabrání ší�ení požáru min. 15 minut (spln�no pokud použijeme materiály za�azené do do skupiny požární ochrany A nebo B)

4. Statické požadavky - závisí na zp�sobu kotvení (u b�žných p�í�ek vyhovuje), pouze u p�í�ek vyšších jak 3 m je t�eba statického posouzení

5.1.2 Rozd�lení p�í�ek

1. z hlediska akustiky o p�í�ky jednoduché o p�í�ky násobné

2. z hlediska p�ipojení k nosné konstrukci o pevné p�í�ky o lehké p�emístitelné p�í�ky o pohyblivé

3. z hlediska použitého materiálu o cihelné o tvárnicové o sklen�né o z izola�ních desek


- 36 -

o betonové o d�ev�né o sádrové

4. z hlediska zatížení nosných konstrukcí o p�í�ka podep�ená po celé délce o p�í�ka zav�šená po celé délce (visutá) o p�í�ka �áste�n� visutá

Zp�sob zatížení stropní konstrukce p�í�kou ( a - p�í�ka podep�ená po celé délce, b - visutá p�í�ka, c - p�í�ka �áste�n� visutá)

5.2 Zd�né p�í�ky Tyto p�í�ky se vyzdívají z plných cihel, z cihel podéln� a p�í�n� d�rovaných, ze škvárobetonových nebo k�emelinových p�í�kovek nebo z lehkých betonových tvárnic. P�í�ky v tlouš�ce 1/4 cihly se vyzdívají na vápeno-cementovou maltu a n�kdy se vyztužují ocelovými vložkami vkládanými do ložných spár. P�í�ky delší než 5,4 m nebo vyšší než 3,0 m musí být vyztuženy ocelovou výztuží, železobetonovými v�nci, cihlovými pilí�ky apod. 5.2.1 Jednoduché p�í�ky Jednoduché p�í�ky se kotví do nosné zdi bu� pomocí drážek nebo pomocí kapes nebo do ozub� nebo (novodobé) pomocí páskové oceli uložené ve spárách. Jednotlivé díly p�í�ky (cihly, tvárnice, p�í�kovky) se p�evazují o �tvrt nebo o p�l cihly na vápeno-cementovou maltu. Nadpraží dve�ních otvor� musí být dostate�n� únosné, aby uneslo tíhu p�í�ky nad ním. Nej�ast�ji se používá bu� prefabrikovaných p�eklad� nebo p�ímo na stavb� vyrobeného p�ekladu ze dvou prut� betoná�ské výztuže (do sv�tlosti otvoru 800 mm). 5.2.2 Dvojité p�í�ky Dvojité p�í�ky se staví pro lepší tepeln� a zvukov� izola�ní vlastnosti. P�í�ka se skládá ze dvou vyzd�ných �ástí, p�i�emž prostor, který se nachází mezi nimi je vypln�n tepelnou nebo zvukovou izolací. Kotvení a otvory v p�í�kách se provádí obdobn� jako u p�í�ek jednoduchých. 5.2.3 Starší typy p�í�ek D�íve se používaly i tyto typy p�í�ek:

� PROMONTA - sádrové p�í�ky pojené sádrovým tmelem (používaly se v hromadné bytové výstavb�) � HERAKLIT - d�evocementové desky, které se kladly na ocelovou kostru � CALOFRIG - p�í�ky z k�emelinových desek z dobrou opracovatelností a rychlou montáží, jen do suchých

prostor


- 37 -

R�zné zp�soby zavázání p�í�ky do zdiva (A, B, C - vazba do kapes (samostatné p�í�ky), D, E, F, G - vazba do ozub� (nenosné p�í�ky))

Kotvení dvojitých p�í�ek: a - do zdiva z materiál�, u nichž nelze provést kapsy (1 - kotevní výztuž pr�m�ru 5,5 mm, 2 - pružná vložka) b - do zdiva vyzdívaného tradi�n� (1 - omítka, 2 - cihelná p�í�ka, 3 lepenka, 4 - zvuková izolace, 5 - vzduchová dutina)

5.3 Sklobetonové p�í�ky Sklobetonové p�í�ky se provád�jí ze sklen�ných tvárnic (dutých pro vn�jší st�ny nebo plných pro vnit�ní st�ny), které se kladou do železobetonového rámu. U t�chto p�í�ek musíme v�novat zvýšenou pozornost na deformace (možnost popraskání tvarovek), proto p�í�ku provádíme až po ukon�ení sedání objektu. Používají se v ob�anské a pr�myslové výstavb� a to tam, kde pot�ebujeme odd�lit jednotlivé prostory, avšak chceme zachovat prostup sv�tla. P�í�ku provádíme do obvodového železobetonového rámu, kterou kotvíme do drážky ve zdivu. P�i výšce p�í�ky nad 3 m musíme provést železobetonový ráme�ek, který rozd�lí p�í�ku po výšce. Velké p�í�ky musíme rozd�lit na dilata�ní celky o max. ploše 12 m2.


- 38 -

Úprava sklobetonové p�í�ky u ost�ní s drážkou (1 - spára s výztuží, 2 - sklen�ná tvarovka, 3 - vodorovná výztuž, 4 - betonový rám, 5 - omítka, 6 - lepenka)

Postup provád�ní:

1. postavíme jednostranné bedn�ní 2. p�ipravíme výztuž dolního spodního rámu a p�ichytíme k n�mu výztuž svislých rám� 3. vybetonujeme spodní �ást rámu 4. vyzdíváme p�í�ku z tvárnic a dopl�ujeme vodorovnou výztuž, pop�ípad� svislou 5. p�í�ku ukon�íme v dostate�né vzdálenosti od stropní konstrukce, abychom mohly provést uložení výztuže a

vybetonovat horní �ást rámu 6. ihned po dokon�ení p�í�ky se musí vyspárovat a umýt

5.4 Celistvé p�í�ky 5.4.1 P�í�ka z monolitického betonu - moniérka Tato p�í�ka se staví jen tehdy, má-li nést t�žké za�izovací p�edm�ty, nebo v pr�myslových prostorech, kde je p�edepsána pro svou pevnost. Její nevýhodou je, že je velmi t�žká a pom�rn� pracná a nedají se v ní dodate�n� prosekávat rýhy. Moniérka se vyztužuje sítí z ocelových drát�. Tato výztuž se zakotví do kapes ve zdivu a ke stropní konstrukci se p�ichytí pomocí úchytek nebo svorek a spon.

Moniérova p�í�ka


- 39 -

5.4.2 Vápenosárdová p�í�ka – rabicka Rabicové p�í�ky se s oblibou d�lávali jako tenké d�lící p�í�ky mezi místnostmi. Nehodí se však do trvale vlhkého prost�edí a pro obkládání obklada�kami. Konstrukce p�í�ky je založená na stejném principu jako konstrukce moniérky. Nosnou kostru tvo�í ocelové dráty, které tvo�í �tvercovou sí�. Ocelové dráty se musí �ádn� upnout mezi nosné zdi, strop i podlahu. P�i menších rozm�rech p�í�ky (do 10 m2) sta�í zachytit ocelové dráty do nosného zdiva, p�i v�tších rozm�rech je nutná 50 mm hluboká rýha. Na tuto kostru se p�idrátuje pletivo z pozinkovaného ocelového drátu. Na pletivo se nanáší dostate�n� hustá vápenosádrová malta s použitím jednostranného bedn�ní nebo i bez n�ho. Celková tlouš�ka rabicové p�í�ky je 50 mm.

Rabicová p�í�ka (1 - uchycovací drát pr�m�ru 4 až 5 mm, 2 - p�ichycení ke zdi skobou, 3 - vázáno drátem, 4 - napínací drát pr�m�ru 12 mm, 5 - rabicové pletivo, 6 - zdivo)

5.4.3 Dvoustranné a jednostranné bedn�ní Oboustranné bedn�ní:

1. postavíme jednu stranu bedn�ní a napneme a ukotvíme výztužnou sí� 2. z druhé strany osadíme vodící sloupky, ke kterým p�ikládáme jednotlivá prkna 3. poté nanášíme maltu, beton, zhut�ujeme a p�ikládáme jednotlivá prkna

Jednostranné bedn�ní: 1. postavíme jednu stranu bedn�ní a napneme a ukotvíme výztužnou sí� (s menšími oky) 2. nanášíme dostate�n� hustou maltu

5.4.4 Novodobé p�í�ky Dnes se nej�ast�ji používá sádrokartonových desek, které se osazují na rám z tenkost�nných ocelových nebo hliníkových profil�. Do prostoru rámu je možno vložit tepelnou nebo zvukovou izolaci. Lze použít i do vlhkého prost�edí. Mezi nejznám�jší výrobce pat�í firmy KNAUF a RIGIBS.


- 40 -

6 Povrchové úpravy 6.1 Rozd�lení omítek a obklad� 6.1.1 Omítky Povrchové úpravy tvo�í lícní plochu konstrukce. Chrání stavební dílo p�ed mechanickým poškozením i p�ed nep�íznivými vlivy pov�trnosti. Zlepšují technické vlastnosti konstrukce, jako jsou odolnost stavby proti vlhkosti a tepeln�-izola�ní i zvukov�-izola�ní schopnost. Povrchové úpravy mají též estetický význam (barva, struktura, �lenitost apod.), �ímž se spoluvytvá�í architektonické prost�edí. Volba povrchové úpravy stavby záleží na ú�elu prostor� a ploch, na materiálu podkladové konstrukce, na hmotách pro povrchovou úpravu a na zp�sobu provád�ní. Rozd�lení:

� podle materiálu o tradi�ní omítky (vápenná, cementová, vápenocementová, sádrová a vápenosádrová) o novodobé omítky (minerální, silikonové prysky�i�né - jedná se o tzv. suché sm�sy, které se jen míchají s

vodou) o speciální (tepeln�-izola�ní, sana�ní, uzavírací)

� podle po�tu vrstev o jednovrstvé o dvouvrstvé (spodní vrstva se nazývá jádro (tl. 15 mm) a horní vrstva se nazývá štuk (tl. 3 - 5 mm).

� podle úpravy povrchu o nezat�ená omítka (hrubá, pouze stržená omítka) o omítky hladké, jemné, st�íkané, škrábané ap.

� podle tvaru omítaných ploch o omítky na rovných plochách o omítky na oblých plochách o omítky na profilovaných plochách

� podle umíst�ní v budovách o omítky v podzemních �ástech o omítky v nadzemních podlažích o omítky v podkroví

� podle technologie provád�ní o omítky provád�né ru�n� o omítky provád�né strojn�

6.1.2 Obklady Obklady jsou úpravy povrch� obkláda�kami, deskami nebo tenkými fóliemi. Podle umíst�ní rozlišujeme obklady:

� vn�jší � vnit�ní

Podle materiálu rozlišujeme obklady: � keramické � z p�írodního kamene � um�lých hmot � sklen�né � kovové

6.2 Tradi�ní omítky Tradi�ní omítky m�žeme rozd�lit do dvou základních skupin, a sice na omítky vnit�ní a vn�jší. 6.2.1 Vnit�ní omítky Vápenná hrubá omítka: jednovrstvá omítka, která se nahazuje v tlouš�ce 10 - 15 mm, povrch omítky se zat�e d�ev�ným stíradlem. Použití: na p�dách, štítech, komínech. Vápenná hladká omítka: provádí se bu� jako jednovrstvá o tlouš�ce 15 mm nebo jako dvouvrstvá o tlouš�ce jádra 15 mm a štuk o tlouš�ce 5 mm. Do malty se p�idává dostate�n� jemný písek, abychom mohly povrch dob�e uhladit.


- 41 -

Štuková omítka z p�ísadou sádry: omítka obdobná jako p�edešlá (jádro stejné), jen do štuku se p�idává dlouho tuhnoucí sádra. Povrch se hladí plst�nými nebo ocelovými hladítky. Použití jen do suchých prostor. Sádrová omítka: svým vzhledem pat�í k nejdokonalejším omítkám, které se používají p�edevším v reprezentativních prostorech. Jde o dvouvrstvou omítku, kde jádro tvo�í cementová malta a štuk se provádí sádrovou omítkou tlouš�ky 5 mm, který se uhladí ocelovými hladítky. Vápenocementová a cementová zat�ená omítka: jedná se o jednovrstvou omítku tlouš�ky 10 - 15 mm z malty cementové nebo vápenocementové. Povrch se zatírá d�ev�nými hladítky. Použití: v místnostech se zv�tšenou vlhkostí a do prostor se zvýšenou možností mechanického opot�ebení. Cementová hladká omítka: jde o tutéž omítku jako p�edešlá, jen povrch se uhladí ocelovými hladítky. Cementová pálená omítka: jde o dvouvrstvou omítku, kde jádro tvo�í cementová malta tlouš�ky 15 mm a lícní vrstva je jemná cementová malta v tlouš�ce 5 mm, která se po zavadnutí navlh�í, popráší se cementem a vyhladí se ocelovým hladítkem - vypálení. Použití: v prostorech se zvýšenou vlhkostí (prádelny, garáže umývárny apod.) St�rková omítka: používá se pro omítání monolitických i prefabrikovaných konstrukcí. Jde o tzv. aktivovaný štuk (má p�ibližn� stejné složení jako malta vápenocementová), který se nanáší ve dvou vrstvách bu� ru�n� nebo strojn� (dnes jsou nahrazeny st�rkami na bázi um�lých hmot). Barytonová omítka: použití v místnostech s rizikem rentgenového zá�ení, složení ovliv�uje p�edpokládaná intenzita zá�ení. 6.2.2 Vn�jší omítky Hrubá vápenná omítka: jednovrstvá omítka tlouš�ky 15 - 20 mm. Malta se nanáší na zaschlý a znovu navlh�ený post�ik z vápenocementové malty a uhladí se d�ev�nými hladítky. Hladká vápenná omítka: provádí se stejn� jako p�edchozí, avšak povrch je hlazený, st�íkaný apod. Štuková omítka: dvouvrstvá omítka s jádrem v tlouš�ce 8 - 12 mm a štukem o tlouš�ce 3 - 5 mm. Povrch se uhladí plst�nými nebo molitanovými hladítky nebo se ozdobn� vyrývá. Šlecht�ná škrábaná omítka (b�ízolit): dvouvrstvá omítka s jádrem v tlouš�ce 8 - 12 mm z malty vápenocementové, na které p�ijde lícní vrstva z malty vápenocementové s p�ísadou ostrých písk�, slídy a barvy (dodává se jako suchá sm�s) o tlouš�ce do 1 mm. Nanáší se strojn� nebo ru�n� (st�íkání b�ízovými koš�aty). Po úprav� povrchu se omítka kartá�uje, �ímž se vydrolí a obnaží slída. Cementová omítka: jednovrstvá omítka v tlouš�ce 15 - 20 mm, která se vyhlazuje d�ev�nými hladítky. Um�lý kámen: je šlecht�ná dvouvrstvá cementová omítka, která pat�í mezi nejodoln�jší druhy omítek (odolná v��i mechanickému poškození odolává pov�trnostním vliv�m). Jádro tvo�í cementová malta v tlouš�ce 15 - 20 mm a lícní vrstvu tvo�í cementová malta s kamennou drtí. Povrch se upravuje vymýváním, vyhlazením, broušením, pemrlováním (kamenická úprava). Použití: na sokly, n�kdy i celé budovy. 6.3 Novodobé a speciální omítky Jde o tzv. suché sm�si, které jsou již p�edem namíchány v pot�ebném množství a na stavb� se jen smíchají s p�edepsaným množstvím vody. Základní požadavky:

� dobrá p�ilnavost (používáme speciální p�ísady) � snadná zpracovatelnost (p�idáváme plastifikátory) � vodoodpudivost (používáme hydrofobní materiály) � propustnost vodních par � objemová stálost � samo�isticí efekt


- 42 -

6.3.1 Novodobé omítky Minerální omítky na klasický podklad: pojivem je portlandský cement, do kterého se p�idávají minerální p�ísady, plnivem je k�emi�itý písek. Lehké minerální omítky: pojivo je stejné jako v p�edchozím p�ípad� a jako plnivo je použito bílého mramorového zrna Oba tyto druhy omítek mají dobrou p�ilnavost, mají nepatrnou termoplastickou reakci (objemov� stálé). Používají se jak pro b�žné omítky (vn�jší, vnit�ní), tak i pro dodate�né zateplovací systémy. Mohou být hladké nebo strukturované. Nanáší se strojn�, jen u malých ploch ru�n�. Silikonové omítky: pojivem je b�žný cement (n�kdy i speciální), které je dopln�né o p�ísady r�zných plast�, derivát� na bázi k�emíku, r�zné druhy olej� apod., plnivem je k�emi�itý písek. Výhody této omítky spo�ívá v její vodoodpudivosti, p�i�emž umož�uje prostupu vodních par (umož�uje dif�zi) a odolnosti v��i agresivnímu prost�edí. Provádí se jako jednovrstvá i dvouvrstvá, pokládat lze i na vlhký podklad. Um�lé prysky�i�né omítky: pojivem je akrylátová disperze nebo roztok epoxidové prysky�ice na bázi akrilát�. Po nást�iku prysky�i�né pasty se do ní vtla�í kameni do pr�m�ru max. 8 mm a po vytvrzení prysky�ice se aplikuje uzavírací nát�r. Omítka se nanáší strojn�, jen na malých plochách ru�n�. 6.3.2 Speciální omítky Sana�ní omítky: tzv. hydrofobní omítky, které zabra�ují vzlínání vody a prostupu vody nebo vlhkosti do konstrukce, zabra�ují tvo�ení tzv. výkv�t�. Tepeln�-izola�ní omítky: slouží ke zvýšení tepeln�.izola�ních vlastností konstrukce. N�kdy se nazývají též termo omítkami. U takovýchto typ� omítek je pojivem cement a vápno, plnivem kamenivo a leh�ené tepeln� izola�ní kamenivo nebo polystyrénové kuli�ky (pro zvýšení tepeln�-izola�ních schopností). 6.3.3 Zp�soby omítání Tradi�ní ru�ní omítání: se provádí na navlh�ené zdivo, jádrovou vrstvu nahazujeme v jedné nebo ve dvou vrstvách a pomocí omítník� (vodící lišty pro pot�ebnou tlouš�ku malty, matriál: ocel, d�evo, plast) se strhne d�ev�nou latí. Po zatvrdnutí omítky omítníky vyjmeme a vzniklé díry zat�eme maltou a uhladíme. Lícní vrstvu nanášíme na zatvrdlou a navlh�enou omítku v pot�ebné tlouš�ce a uhlazujeme plst�nými nebo molitanovými hladítky. Pro lepší p�ilnavost omítky na d�ev� a oceli, p�ekrýváme tyto konstrukce kovovým pletivem s dostate�ným p�esahem. Strojní omítání: dostate�n� �ídkou maltu nanášíme st�íkáním pomocí stroj�. Jádro nanášíme ve dvou vrstvách strhneme a uhladíme. Lícní vrstvu nast�íkáme v jedné vrstv� a ru�n� vyhladíme pomocí plst�ných nebo molitanových hladítek. 6.4 Vnit�ní obklady Obklady jsou úpravy povrch� obkláda�kami, deskami nebo tenkými fóliemi. 6.4.1 Keramické obklady Keramické obklady se používají pro zvýšení hygieni�nosti prost�edí, pro zlepšení tepeln� a zvukov� izola�ních vlastností a také pro estetické ztvárn�ní prost�edí. Obklady se zhotovují z b�lninových pórovitých materiál� ze skelným povrchem (glazura), základní rozm�ry jsou 100 x 100 mm a 150 x 150 mm. Používají se p�edevším v koupelnách, kuchyních a koupalištích, n�kdy i v jídelnách. Postup p�i obkládání do malty:

1. rozt�ídíme obklady 2. obklady namo�íme v �isté vody min. 30 minut 3. osadíme krajní obklady a pomocí vodováhy a olovnice je vyrovnáme 4. obklady klademe podle š��ry napjaté na skoby (zásadn� obkládáme zdola nahoru) 5. každý obklad musíme namaltovat po celé ploše 6. stejnou tlouš�ku spár zajistíme vložením um�lohmotných nebo d�ev�ných k�ížk� 7. po zatvrdnutí malty k�ížky vyjmeme a obklady vyspárujeme cementovou maltou 8. ihned po vyspárování obklady umyjeme


- 43 -

Postup p�i obkládání (1 - prkno, 2 - vodící obklad, 3 - olovnice, 4 - pravítko, 5 - š��ra, 6 - obklad)

Postup p�i obkládání do lepidla:

1. rozt�ídíme obklady, ale nemá�íme je 2. lepidlo naneseme na ze� st�rkou a rozet�eme zubatým hladítkem 3. ší�ku spár dodržujeme stejnou jako p�i kladení do malty 4. spáry vyspárujeme spárovacím tmelem 5. ihned po vyspárování obklady umyjeme

6.4.2 Kamenné obklady Pro vnit�ní obklad se používají �ezané desky z lešt�né žuly, mramoru nebo travertinu o tlouš�ce 20 - 50 mm. V interiérech se obkládají celé st�ny nebo jejich �ásti (sokly, pilastry, pilí�e, sloupy a lemování otvor�). Na schodištích a chodbách se obkládají kamennými deskami stupn�, schodnice a soklíky.

Schéma obkladu p�írodním kamenem (1 - kotou�e z cementové malty, 2 - upev�ovací kotvy, 3 - základní vrstva pln� zalitá cementovou maltou)


- 44 -

a - kotvení drátem na nast�elené h�eby (1 - nosné zdivo, 2 - maltové ter�e, 3 - obkladová deska z kamene, 4 - h�eb, 5 - drát�ná kotvi�ka); b - kotvení na p�ist�elené úhelníky (1 - úhelník z oceli, na který je obkladová deska zav�šena)

6.4.3 Sádrokartonové obklady Tyto velkoformátové plošné desky se p�ibíjejí na kovový nebo d�ev�ný rošt. Vyráb�jí se ze sádry ve form� desek o tlouš�ce 8 - 12 mm, polepených z obou stran papírem. Po osazení se natírají latexovými barvami. Tyto desky lze použít i p�i obkládání stropních konstrukcí (tzv. zav�šený podhled). Jako obklady lze použít i obklad� z litého skla, um�lých hmot (r�zných tvar�) nebo d�eva a d�evitých hmot. 6.5 Vn�jší obklady Vn�jší obklad budov má jednak funkci estetickou, jednak zlepšuje odolnost pr��elí proti mechanickému poškození a celkovou životnost jeho povrchu. Pr��elí se obkládá nejkvalitn�jšími materiály, p�edevším keramikou s tvrdým st�epem a kamenem. 6.5.1 Keramické obklady Vn�jší keramické obklady tvo�í hutné obklady s nízkou pórovitostí a nasákavostí (nap�. kab�incové se solnou glazurou). Technologický postup p�i obkládání je obdobný jako u vnit�ních keramických obkladech. Používají se na obkládání sokl�, pilí��, nadpraží otvor�, ale i celých ploch. P�i obkládání celých ploch nesmíme zapomenou na dilata�ní spáry. U p�evislých konstrukcí hrozí porušení obkladu vlivem deformace konzoly - obklad musíme ukon�it cca 20 mm od spodního líce p�evislé konstrukce. 6.5.2 Obklady sklen�nou nebo keramickou mozaikou Obklad je tvo�en lepencem v rozm�rech 300 x 300 mm nebo 400 x 400 mm , které jsou sestaveny z drobných obklada�ek nalepených na tuhém papí�e. P�i obkládání se postupuje obdobn� jako p�i obkládání keramickými obklady. Na lepenec naneseme maltu a p�itla�íme na podkladovou omítku a po zatvrdnutí malty strhneme lícní papír. Mozaika se pak vyspáruje cementovou maltou. 6.5.3 Kamenné obklady P�i obkládání pr��elí kamennými deskami je t�eba dbát p�edevším na pevné p�ipojení desek k podkladu (kotvení je shodné s kotvením vnit�ních kamenných obklad�). Pro obkládání sokl� se používá malých kvád�ík� z opuky, z jemnozrnného pískovce nebo ze žuly. Pro obkládání v�tších ploch používáme mramoru, travertinu, žuly, vápence, pískovce, syenitu, porfýru apod. Obklady provádíme až po skon�ení sedání objektu, aby nedošlo k poškození obkladu. Jako obklady lze použít i obklad� ze d�eva a d�evitých hmot nebo z kov�. 6.5.4 Spárování Spárování provádíme následujícím zp�sobem:

� vyškrábeme spáry cca do hloubky 20 mm � o�istíme spáry zdiva koš�aty a kartá�i � navlh�íme spáry a zdivo � vyspárujeme spárovací maltou (malta z jemnozrnných písk�) � uhlazení kovovou spárova�kou (spáry vypálíme)


- 45 -

Úpravy vtla�ovaných spár (A - u cihelného zdiva, B - u cihelného nebo kamenného zdiva, C - u zdiva z otlu�ených cihel)

Pokud je kamenné nebo cihelné zdivo obnažené (bez omítky), nazýváme jej režné.


- 46 -

7 Základy mechaniky zemin 7.1 Základní vlastnosti zemin Mechanika zemin se zabývá vlastnostmi zemin po stránce mechanické a fyzikální, dále chováním zemin v zemních t�lesech, ale i pod základy stavebních objekt�, p�i zatížení vlastní tíhou, tíhou konstrukce, vodními tlaky apod. a také i podmínkami pro zajišt�ní stability zemních t�les. Zemina je sm�s pevných �ástic hornin, vody, vzduchu, organických látek a dalších jiných p�ím�sí. U zemin rozeznáváme 3 fyzikální fáze: fáze pevná - zrna horniny tvo�í kostru, mezi zrny jsou póry, jež jsou vypln�ny vodou a vzduchem; další fáze jsou fáze plynná a kapalná. Podle vzájemného pom�ru t�chto t�í základních �ástí se pak m�ní vlastnosti zemin. Sledované vlastnosti zemin:

� Tvar zrn - ur�uje tvary �ástí horniny (nap�. kulovitý, jehlicový, oválný, šupinový, ...) � Zrnitost - zjiš�uje velikost zrn a jejich pom�rné zastoupení ve vzorku zeminy, používáme dvou typ�

zkoušek: o pro st�edn�- a hrubo-zrnnné zeminy - prosévací zkouška o jemnozrnné zeminy - pyknometrická zkouška

� Objemová hmotnost - je vyjád�ena podílem hmotnosti zeminy (pevné, kapalné i plynné fáze) a objemem, který práv� zemina zaujímá

� Objemová hmotnost zeminy po vysušení - je vyjád�ena jako podíl hmotnosti zeminy po vysušení p�i teplot� 110°C a p�vodního objemu

� M�rná hmotnost - je hmotnost jen vlastních zrn zeminy (bez pór� a mezer) � Pórovitost - ovliv�uje stla�itelnost zeminy (�ím jsou póry v�tší, tím je v�tší stla�itelnost zeminy), je

definována jako pom�r celkového objemu pór� v zemin� k celkovému objemu zeminy

Pr�m�rné hodnoty pórovitosti pórovitost [%] písek 25 - 36 jílovité zeminy 40 - 48 jíl 45 - 55 bentonit až 70

� Vlhkost zeminy - ur�uje množství vody v dané zemin�

Pr�m�rné hodnoty vlhkosti vlhkost [%] písek 10 - 24 jílovité zeminy 24 - 35 jíl 35 - 50 bentonit až 80

7.1.1 Vnit�ní skladba zemin Struktura zrnitá: jednotlivá zrna, která se pouze dotýkají a nep�sobí mezi nimi p�itažlivé síly (nesoudržné zeminy, nap�. písek) Struktura voštinová: zemina se skládá z malých zrn, které mají malou tíhu a p�itažlivé síly mezi zrny jsou v�tší nežli tíha zrn (soudržné zeminy) Struktura koloidní: zrna v tekutin� neklesají, ale vznášejí se a vytvá�í se tak roztok (nap�. bentonit) 7.2 Voda v zeminách Voda má rozhodující vliv nejen p�i navrhování základových konstrukcí, ale i zemních t�les. Voda se v zeminách vyskytuje v t�chto formách:

� voda vázaná - chemicky do krystal� (minerál�) v zemin� � voda volná:


- 47 -

o podzemní - tzv. gravita�ní (její hladina se m�že pohybovat nahoru a dolu vlivem zemské tíže), nachází se v pórech zeminy, je ovlivn�na srážkami, velikostí pór� a tlakem

o kapilární: p�iléhá k hladin� podzemní vody, vzlíná nahoru p�sobením povrchového nap�tí vody a molekulárních sil

Zdroje vody v zeminách:

� pr�sak povrchové vody � vzlínání vody od hladiny podzemní vody � srážení vodních par na rozhraní zemina - vzduch � hydroskopické pohlcování vodních par

7.2.1 Konzisten�ní meze Pomocí t�chto mezí zjiš�ujeme konzistenci (soudržnost) zeminy, která souvisí s vlhkostí zeminy. Atterbergovi meze:

� mez plasticity wP - ze vzorku zeminy utvo�íme vále�ek o pr�m�ru 3 mm a v okamžiku, kdy se nám zemina za�ne drolit, má práv� takovou vlhkost, která odpovídá mezi plasticity

� mez tekutosti wL - je p�echod zeminy ze stavu plastického do tekutého; zkoušku provádíme v p�lkruhové misce s 8 mm vrstvou zkoušené zeminy do které ud�láme zá�ez 2 mm široký, provedeme 25 úder� z výšky 1cm a pokud se zá�ez slil na délku 1 cm má práv� takovou vlhkost, která odpovídá mezi tekutosti

� index plasticity Ip = wL - wP: vyzna�uje rozsah vlhkosti, kdy dosáhne zemina meze plasticity Podle mezí rozlišujeme konzistenci:

� pevnou � tuhou � plastickou � tekutou

Konzistenci lze p�ibližn� ur�it v ruce:

7.3 Mechanické vlastnosti zemin Základová p�da je zemina nebo hornina, do které se stavba zakládá. Návrh založení objektu ovliv�uje kvalita základové p�dy. Vlastnosti základových p�d zjiš�ujeme geologickým, p�ípadn� hydrogeologickým pr�zkumem. Výsledkem pr�zkumu (z hlediska návrhu základ�) je dovolené namáhání základové p�dy (únosnost), stla�itelnost jednotlivých vrstev zeminy (sedání). Únosnost základové spáry závisí na druhu stavby, na druhu základu, na charakteristikách podloží (namáhání a stla�itelnost zeminy), na optimální vlhkosti zeminy, na propustnosti a nepropustnosti zeminy, na vzlínání vody, na sedání a na mezních stavech:

� 1. mezní stav únosnosti - únosnost základové spáry, p�i p�ekro�ení základové únosnosti se základ zabo�í � 2. mezní stav použitelnost - ur�uje jaké deformace jsou na konstrukcích p�ípustné

Únosnost základové p�dy je schopnost základové p�dy p�enášet ur�itá namáhání a odolávat porušení soudržnosti zeminy (k porušení základové p�dy dochází p�ekro�ením p�ípustného namáhání ve smyku). Fáze zatížení zeminy:

� v první fázi se zemina pod základem stla�uje � v druhé fázi se zemina dále stla�uje a v podzákladí vzniká tuhý klín (dochází k do�asnému zpevn�ní

zeminy) � ve t�etí fázi vznikají smykové plochy, p�ekro�ením smykového namáhání se poruší soudržnost zeminy a

dochází k vytla�ení zeminy a základ se zabo�í Nap�tí od p�itížení základové spáry základem vymizí v hloubce, která je p�ibližn� rovna trojnásobku ší�ky základu.


- 48 -

Velikost sedání závisí na velikosti p�itížení stavbou, na velikosti a tvaru základové konstrukce a na stla�itelnosti zeminy. Podobn� jako nap�tí i deformace zp�sobené sedáním vymizí v hloubce, která je rovna trojnásobku ší�ky základu.


- 49 -

8 Zemní práce a zakládání pozemních staveb 8.1 Geologický a hydrogeologický pr�zkum Zakládání staveb se zabývá navrhováním a zp�sobem založení základ�. Ú�elem geologického pr�zkumu je zjišt�ní základových podmínek v míst� vybraného stanovišt�. Zjiš�ujeme druhy základových p�d, mocnost jednotlivých vrstev, složitostí podloží a hladinu podzemní vody. 8.1.1 P�edb�žný pr�zkum Slouží jako podklad pro výb�r staveništ�. Provádí se studiem geologických map, výsledk� p�edešlých pr�zkum� u sousedních objekt�. 8.1.2 Podrobný pr�zkum Zpravidla dopl�uje a zp�es�uje výsledky p�edb�žného pr�zkumu na vybraném staveništ�. Úkolem podrobného pr�zkumu je ur�it inženýrskogeologické pom�ry staveništ� tak, aby byly podkladem pro bezpe�ný a hospodárný návrh založení stavby. Pr�zkum provádíme pomocí:

� kopané sondy - se provádí jen pro menší objekty do hloubky max. 3 m. Provád�jí se jako stup�ovitá jáma se stupni po 0,6 m a min. ší�kou výkopu 1,2 m.

� vrtané sondy - se provádí vrtnou soupravou tzv. jádrovými vrty o pr�m�ru 150 - 300 mm, které se ozna�í a uloží do speciálních box� (minimální po�et sond jsou 3 sondy, lépe 5)

8.1.3 Zat�i�ování hornin

Z hlediska t�žitelnosti u zemních prací rozlišujeme 7 t�íd t�žitelnosti:

8.1.4 Zat�i�ování základových p�d Základové p�dy zat�i�ujeme z hlediska vlastního zakládání pro stanovení únosnosti a velikosti p�etvo�ení podle fyzikáln�-chemických vlastností. Rozlišujeme tyto typy základových p�d:

� jemnozrnné (ozna�ení F1 ÷ F8, soudržné zeminy) � pís�ité - (ozna�ení S1 ÷ S5, �leníme podle zrnitosti) � št�rkové (ozna�ení G1 ÷ G5) � skalní a poloskalní (R1 ÷ R5) � zvláštní (chovají se odlišn� než d�íve uvedené)


- 50 -

8.1.5 Charakteristiky zemin Nesoudržné: typickým p�íkladem jsou zeminy pís�ité, št�rkovité, balvanovité apod. Tyto zeminy mají velké póry (voda rychle prosakuje do hloubky, neprojevuje se vzlínavost, objemov� stálé). Z hlediska zakládání jsou nejvhodn�jší. Soudržné: typickým p�íkladem jsou zeminy jílovité. Tyto zeminy mají malé póry (špatn� propouští vodu, umož�ují vzlínání vody, namrzají a mají velkou stla�itelnost). Podle pom�ru jednotlivých �ástí jsou soudržné zeminy pro zakládání vhodné, podmíne�n� vhodné nebo zcela nevhodné. 8.2 Zemní práce Zemní práce v pozemním stavitelství se podle etap postupu rozd�lují na:

� p�ípravné zemní práce � hlavní zemní práce � dokon�ovací zemní práce

8.2.1 P�ípravné zemní práce Zahrnují všechna opat�ení a práce, která je t�eba na staveništi provést, aby hlavní zemní práce mohly nerušen� pokra�ovat. Pat�í sem zejména bourání objekt�, odstran�ní drn�, sejmutí ornice nebo lesní p�dy (dozery nebo skrejpry), odstran�ní strom�, k�ovin a pa�ez�. 8.2.2 Hlavní zemní práce Mezi hlavní zemni práce se zahrnuji výkopové práce a rozpojováni hornin, rozpojováni skalních hornin, rozvoz zemin, hutn�ni zemin, zajiš�ování stability st�n výkop�, roubeni, milánské st�ny, št�tové st�ny, odvodn�ní stavební jámy atd. 8.2.3 Výkopové práce a rozpojování hornin Tyto práce se uskute��uji p�ibližn� z 90 % zemními stroji r�zných druh�. Ru�ní výkop je v�tšinou jen dopl�ující prací po strojním výkopu (nap�. za�iš�ováni) nebo p�ichází v úvahu jen u staveb s velmi malým objemem zemních práci. 8.2.4 Rozpojováni skalních hornin �ast�ji než stroji se provádí pomocí pr�myslov� vyráb�ných trhavin, které se umís�ují v t�sn�ných komorách (vrtech) a rozn�cují se rozbuškami. Trhací práce jsou velmi náro�né na zajišt�ní bezpe�nosti pracujících, proto se sv��ují jen kvalifikovaným pracovník�m. Horniny se t�ídí podle charakteristických vlastností do sedmi t�íd. Podle nich se vybírají vhodné mechanismy k rozpojování základových hornin. 8.2.5 Rozvoz zemin Rozpojováním zemin ve výkopech (ve stavební jám�, v šacht�, v rýze apod.) vzniká výkopek (hornina rozpojená vykopávkou), který je t�eba p�emístit (svisle �i vodorovn�) mimo staveništ� a bu� uložit na skládce, nebo, je-li vhodný, použít p�ímo na násypy, obsypy a zásypy. 8.2.6 Skládky Jsou to zemní t�lesa nasypaná s výkopky na povrch území. Skládky se z�izuji trvalé, na které se sype neupot�ebitelný výkopek, nebo do�asné, na n�ž se sype výkopek, který se na stavb� ješt� pozd�ji použije. Na skládkách se výkopek ukládá zpravidla v nakyp�eném, tj. v neulehlém stavu. P�eprava výkopku (vodorovná a svislá) na skládky nebo na místo jeho použiti je jen výjime�n� ru�ní. Volba dopravních prost�edk� závisí na objemu zemních práci a na zp�sobu jejich provád�ni. 8.2.7 Hutn�ní zemin P�ed ukládáním výkopku do zhutn�ných násyp� se musí podloží násypu upravit. Odstra�uje se porost (traviny, k�oviny, stromy i pa�ezy), snímá se ornice, nebo se odstra�uje i nevhodná zemina (bahno, rašelina apod.), která se nahradí vhodn�jší sypaninou. Hutn�ný násyp se z�izuje po tenkých vrstvách (150 až 700 mm), které se sypou a


- 51 -

rozhrnují v podélném sm�ru a zárove� se zhut�uji. Zhut�ovací prost�edky se voli podle vlastnosti sypaniny a podle stanovené míry zhutn�ní, a to podle ú�elu, jemuž má násyp sloužit. Jednotlivé vrstvy sypané zeminy se zhut�uji p�chováním (ru�ním, pneumatickými pechy apod.), válcováním (hladkými, rýhovanými, ježkovými nebo pneumatickými válci) a vibrováním (vibra�ními deskami, vibra�ními válci apod.). Výjime�n� lze zhut�ovací za�ízení nahradit i dopravními prost�edky. Nejlepším násypovým materiálem je št�rkopísek s malým procentem jílovitých p�imíšenin. Mén� vhodné jsou jíly, hlíny a kamenité horniny. Pro každý druh sypaniny se podle druhu použitého zhut�ovacího prost�edku p�ed zahájením práce na násypech stanoví nejvhodn�jší tlouš�ka zhut�ované vrstvy. 8.3 Zajiš�ování st�n zemních t�les V pozemním stavitelství je t�eba zajiš�ovat stabilitu st�n výkop� nej�ast�ji p�i zemních pracích, výjime�n� p�i zajiš�ování zemních t�les. V pozemním stavitelství rozlišujeme t�i základní druhy vykopávek:

� stavební jáma - je vykopávka pod úrovní p�ilehlého terénu se svislými nebo šikmými st�nami, min. rozm�r na povrchu je 2 x 2 m a hloubka není p�evládající rozm�r

� stavební šachta - je vykopávka pod úrovní p�ilehlého terénu se svislými nebo šikmými st�nami, max. plocha na povrchu je 36 m2 a hloubka je p�evládajícím rozm�rem

� stavební rýha - je vykopávka pod úrovní p�ilehlého terénu se svislými nebo šikmými st�nami, max. ší�ka je 2 m, max. hloubka je16 m a délka je p�evládajícím rozm�rem

St�ny vykopávek zajiš�ujeme:

� svahováním � roubením

8.3.1 Svahování Svahovaný výkop je vhodný zejména pro výkopy strojn� t�žených stavebních rýh a jam, u nichž je po obvod� výkopu dostatek volného místa. St�ny svahovaného výkopu se v tomto p�ípad� nemusí zajiš�ovat žádnou do�asnou konstrukcí. Sklon svahu výkopu závisí na úhlu vnit�ního t�ení zeminy. U výkop� jejichž hloubka je v�tší než 5 m, se ve svahu z�izuje lavi�ka, jejíž nejmenší ší�ka je 500 mm.

Úprava svahovaných výkop� p�i hloubce v�tší než 5 m (1 - lavi�ka, 2 - sypaná hrázka, 3 - odvod�ovací p�íkop)

8.3.2 Roubení Nelze-li z jakýchkoliv d�vod� provád�t výkopy se svahovými st�nami, musí se jejich svislé st�ny zajiš�ovat pažením. 8.3.2.1 Roubení s p�íložným vodorovným pažením P�i roubení se postupuje tak, že se výkop prvního pracovního záb�ru ud�lá na hloubku nejvýše 1,5 m. U dna se ke st�nám výkopu osadí první vodorovné pažiny, které se p�evážou ve vzdálenosti 1,5 m až 2,0 m svislými svlaky a rozep�ou se u dna vodorovnými rozp�rami. Za svislé svlaky se postupn� osazují sm�rem nahoru další vodorovné


- 52 -

pažiny a svislé svlaky se i naho�e rozep�ou vodorovnými rozp�rami. Po zajišt�ní prvního záb�ru se postupn� hloubí druhý záb�r a op�t se postupuje jako v p�edchozím záb�ru. Použití v soudržných zeminách do hloubky 6 m.

Roubení s p�íložným vodorovným pažením (1 - pažina, 2 - svislý svlak (poval), 3 - rozp�ra)

8.3.2.2 Roubení s p�íložným svislým pažením

Roubení s p�íložným svislým pažením (1 - pažina, 2 - vodorovný svlak, 3 - svislá rozp�ra, 4 - vzp�ra, 5 - vodorovná rozp�ra, 6 - práh, 7 - kotvení prahu, 8 - zav�trování vzp�r, 9 - tesa�ská skoba)

8.3.2.3 Roubení s pažením do zápor Doporu�uje se p�i provád�ní rozm�rných a hlubokých stavebních jam, jejichž výkop je proveden soudržnými zeminami. Po obvod� budoucí stavební jámy se zaberaní válcované ocelové ty�e tvaru I, a to ve vzájemné vzdálenosti do 2 m a do hloubky nejmén� 1,5 m pod úrove� p�edpokládaného dna stavební jámy. Po zaberan�ní zápor se postupn� hloubí stavební jáma a do p�írub zaberan�ných zápor se zasouvají vodorovné pažiny. P�i hloubce stavební jámy v�tší než 3,5 m se musí zápory kotvit (v takovémto p�ípad� je lépe použít jiný systém).


- 53 -

Roubení s pažením do zápor (1 - pažina, 2 - klín, 3 - zápora, 4 - rozp�ra)

8.3.2.4 Roubení se spoušt�ným pažením Tento typ roubení se používá k zajišt�ní st�n výkop� jam a rýh, které se provád�jí v mén� soudržných zeminách p�i hloubce výkopu do 6 m. Po vyhloubení prvního pracovního záb�ru se osadí na dno první rám a nahoru druhý rám, který je zajišt�n sloupky, skobami a rádlovacím drátem. Za rámy se spustí svislé pažiny a aktivují se ke st�nám výkopu klíny. S postupem hloubení se vyrážení klíny a pažiny se dorážejí na dno výkopu a dotahují se klíny. Jakmile se dosáhne hloubky dalších 1,5 m, osadí se další vodorovný rám a postup opakujeme.

Roubení se spoušt�ným pažením (1 - vodorovný rám, 2 - svislý sloupek, 3 - svislá pažina, 4 - klín, 5 - záv�s z rádlovacího drátu, 6 - tesa�ská skoba)

8.3.2.5 Roubení s hnaným pažením Tohoto roubení se používá u výkop� v soudržných zeminách nebo ve zvodn�lých zeminách. Jde o obdobný druh roubení jako u p�edcházejícího typu, pouze pažiny se vhán�jí (beraní) do zeminy p�ed zahájením výkopových prací.


- 54 -

Roubení s hnaným pažením (1 - vodorovný rám, 2 - svislý sloupek, 3 - pažina, 4 - malý klín, 5 - odstavnice, 6 - záv�s z rádlovacího drátu, 7 - tesa�ská skoba, 8 - velký klín, 9 - ližina, 10 - práh)

8.4 Kotvení st�n stavebních jam Dnes se p�i rozsáhlých zemních pracích uplat�ují p�i zajiš�ování st�n výkop� �ast�ji podzemní st�ny než tradi�ní roubení. Z�izují se podél obvodu stavební jámy bu� pomocí širokoprofilových vrt� (tzv. pilotové st�ny), nebo pr�b�žnými rýhami (tzv. milánské st�ny), které se po vyztužení zabetonují. P�i v�tších hloubkách výkop� se musí podzemní st�ny kotvit (viz následující obrázek). 8.4.1 Pilotové st�ny Pilotové st�ny se z�izují z jednotlivých pilot o pr�m�ru 600 až 1000 mm. Otvory pro jednotlivé piloty se hloubí pod ochranou bentonitové sm�si, poté vložíme výztuž a od zdola postupn� betonujeme a zárove� od�erpáváme bentonitovu sm�s. Jednotlivé piloty ve st�n� se mohou bu�:

� vzájemn� p�esahovat (viz p�edchozí obrázek varianta a) � vzájemn� se dotýkat (viz p�edchozí obrázek varianta b) � jsou vzdáleny od sebe cca 2 m (viz p�edchozí obrázek varianta c) - prostor mezi jednotlivými pilotami je

vypln�n ocelovou sítí, na kterou je nast�íkán beton 8.4.1 Milánské st�ny Milánské st�ny jsou podzemní st�ny tvo�ené pr�b�žnou rýhou tlouš�ky 400 až 1500 mm a hloubku do 40 m. Jejich stavba je pln� mechanizována. Používají se speciální stroje, které z úrovn� terénu postupn� hloubí rýhu paženou výplachem bentonitovou suspenzí a pak zabetonovanou. Podzemní st�ny tohoto typu mohou sloužit nejen jako zajišt�ní st�n výkop�, ale mnohdy tvo�í i obvodové zdivo budoucí spodní stavby. 8.4.2 Št�tové st�ny K hloubení výkop� pod úrovní spodní vody se používají št�tovnice, tj. speciální nosníky ze d�eva nebo z oceli zaberan�né do zeminy t�sn� vedle sebe. Takto vytvo�enou št�tovou st�nu se zachycuje nejen tlak vody, ale i zemní tlak. Velmi �asto se št�tové st�ny používají jako �ásti tzv. jímek, které se uplat�ují zejména ve vodním stavitelství. U staveb pozemního stavitelství se lze setkat zejména se st�nou provedenou ze zaberan�ných ocelových št�tovnic typu Larsen. Beraní se do hloubky 20 m a navzájem jsou spojeny zámky, které zaru�ují vodot�snost št�tové st�ny.


- 55 -

Podzemní pilotová st�na (1 - pilotová st�na, 2 - p�i v�tších hloubkách stavebních jam je možno pilotovou st�nu kotvit ko�enovými pilotami, 3 - kotvení p�i použití ko�enových pilot), a - postup stavby piloty se p�ekrývají (1. etapa - hloubení lichých pilot, 2. etapa - betonáž lichých pilot a hloubení sudých pilot, 3. etapa - betonáž sudých pilot (obvykle ŽB), b - postup stavby piloty se dotýkají (1. etapa - postupné hloubení a betonáž lichých pilot, 2. etapa - postupné hloubení a betonáž sudých pilot), c - piloty ve vzdálenostech cca 2 m s dobetonováváním

8.5 Odvod�ování stavebních jam Výkop stavební jámy je nutno chránit jak p�ed povrchovou vodou, tak i p�ed vodou podzemní. Proti p�sobení povrchových vod, které do stavební jámy p�itékají se stavební jáma chrání obvodovými p�íkopy na dn� stavební jámy a spádováním ji odvád�jí do jímek, z nichž se m�že povrchová voda od�erpávat.

Povrchové odvodn�ní stavební jámy (1 - sb�rná studna, 2 - obvodové p�íkopy se spádem, 3 - drenáž pod úrovní dna stavební jámy, 4 - �erpací stanice, 5 - výtla�né potrubí, 6 - budoucí objekt)


- 56 -

Svahy výkopových jam u hlubších výkop� chrání p�ed p�ítokem povrchové vody lavi�ky - bermy. Hloubí-li se stavební jáma pod úrovní hladiny spodní vody, musí se voda ze stavební jámy odvád�t povrchovým odvodn�ním. Úrove� hladiny spodní vody lze b�hem zemních prací snižovat také tak, aby voda nedosahovala úrovn� dna výkopu stavební jámy.

Hloubkové odvodn�ní stavební jámy (1 - �erpací studn� se zárubnicí, 2 - sb�rné potrubí, 3 - snížená hladina spodní vody)

Hladinu podzemní vody lze také snižovat pomocí elektroosmózy, která urychluje stahování vody k �erpacím jehlám (katody), mezi nimiž jsou umíst�ny trubky (anody). Ú�inkem elektrického proudu urychlujeme pohyb vody a snižujeme její hladinu. 8.6 Zakládání staveb Zakládání staveb je obor, který se zabývá návrhem a posouzením základové konstrukce objektu. Tvar a konstruk�ní uspo�ádání základových konstrukcí jsou ovlivn�ny zejména konstruk�ním systémem zakládané stavby a kvalitou základové zeminy. 8.6.1 Rozd�lení základových konstrukcí Plošné základy - p�enáší zatížení do podloží p�es v�tší základovou plochu

� základové pásy - se používají pod st�ny a ŽB sloupy (materiál: lomový kámen, PB a ŽB) � základové patky - se navrhují pod sloupy z PB a ŽB (materiál: PB nebo ŽB) � základové rošty - se používají pod ŽB sloupový systém (materiál: ŽB) � základové desky - se mohou používat jak pod st�ny tak pod sloupy (materiál: ŽB)

Hlubinné základy - se používají v p�ípad�, kdy únosná vrstva je ve velké hloubce � piloty -mohou být d�ev�né, z PB nebo ŽB � šachtové pilí�e - jsou to piloty o pr�m�ru v�tším než 600 mm � studn� � kesony - se používají pro zakládání pod hladinou vody

8.6.2 Hloubka založení plošného základu Nezámrznou hloubkou ozna�ujeme takovou hloubku pod povrchem, o které bezpe�n� víme, že v ní zemina již nepromrzne. U základ� na úrovni upraveného terénu je nezámrzná hloubka stanovena podle druhu zeminy takto:

� u b�žných základových p�d (hlinitopís�ité a pís�itohlinité) na 800 mm � u jílovitohlinitých p�d na 1000 mm � u smrštivých jíl� na 1400 mm

Pokud jsou základy až pod úrovní podzemního podlaží, bude posta�ovat hloubka založení okolo 600 mm. Pokud statický výpo�et stanový hloubku v�tší, musíme se mu pod�ídit a navrhnout hloubku v�tší.


- 57 -

8.7 Plošné základy 8.7.1 Základové pásy Pr�b�žné zdi masivních staveb se obvykle zakládají na základové pásy. Protože pásy nejsou izolovány proti zemní vlhkosti, volí se materiál, který je odolný v��i ú�ink�m vlhkosti (lomový ložní kámen, prostý beton, prokládaný beton a výjime�n� p�i v�tších ší�kách železobeton. Krom� železobetonových pás� se základové pásy zpravidla zhotovují bez bedn�ní, p�ímo do vykopané rýhy. 8.7.1.1 Rozm�ry základových pás� Ší�ka pás� je závislá na zatížení, která se p�enášejí do základové p�dy, a na vlastnostech základové zeminy (stanoví se statickým výpo�tem). Výška pásu se obvykle odvozuje z p�evislé �ásti pásu tak, aby nedošlo k jeho zlomení nebo usmýknutí reakcí zeminy. Pro návrh výšky se uvažuje roznášecí úhel � (viz následující obrázek). U pás v�tších výšek navrhujeme pásy vícestup�ové u menších výšek jednostup�ové.

Typy základových pás�: A - pás jednostup�ový, B - pás dvoustup�ový (a - p�evislá �ást, t - tlouš�ka nadzákladového zdiva, v - výška základového pásu, alfa - roznášecí úhel)

8.7.1.2 Železobetonové pásy Železobetonové pásy jsou vhodné tehdy, je-li ší�ka základové spáry v�tší než 3násobek až 4násobek tlouš�ky nadzákladového zdiva. Roznášecí úhel se volí okolo 30°. Železobetonové pásy se bední do bedn�ní, které je na podkladové mazanin� o min. tlouš�ce 50 mm. 8.7.2 Základové patky Pro založení skeletových konstrukcí se navrhují v�tšinou základové patky. P�dorys patky je �tvercový nebo obdélníkový (výjime�n� kruhový). Podle výšky se rozlišují patky jednostup�ové nebo vícestup�ové. Patky se zhotovují obvykle z prostého betonu nebo ze železobetonu. Roznášecí úhel se volí stejn� jako u základových pás�. Patky montovaných skelet� jsou zpravidla prefabrikované. U vícestup�ových patek z prostého betonu, do nichž jsou zakotveny monolitické železobetonové sloupy, se na horní díl používá kvalitn�jší beton, spodní díly mohou být zhotoveny z beton� mén� kvalitních. 8.7.3 Základové rošty Je to soustava navzájem kolmých základových pás�. Základové rošty se navrhují pro skeletové konstrukce založené na nestejnom�rn� stla�itelných zeminách v poddolovaném území apod. Železobetonové pásy rošt� mají p�evážn� jednoduchý obdélníkový pr��ez. P�i v�tší výšce pásu je však vhodn�jší tvar obráceného písmene T (žebrový). 8.7.4 Základové desky Základová konstrukce ze základových desek zaujímá p�dorysný rozsah celé stavby. Princip základové desky je obdobný stropní konstrukci. Je to v podstat� obrácená stropní konstrukce namáhaná reakcí základové zeminy. Základové desky se navrhují u staveb, kde je základová spára trvale pod hladinou spodní vody a u staveb výškových. U st�nových systém� staveb se v�tšinou navrhují nejjednodušší železobetonové základové desky s konstantní výškou 600 až 1200 mm. U skeletových konstrukcí se p�i v�tší hloubce trakt� volí kombinace železobetonových desek a trám� nebo se desky v místech sloup� zesilují h�ibovými hlavicemi.


- 58 -

Základové patky: A - patka z prostého betonu jednostup�ová, B - patka z prostého betonu dvoustup�ová, C - patka z prostého betonu lichob�žníková, D - železobetonová (a - p�evislá �ást základové patky, b - ší�ka sloupu, v - výška patky, � - roznášecí úhel)

Prefabrikovaná kalichová patka (1 - prefabrikovaný sloup, 2 - zálivka betonovou sm�sí po osazení sloupu, 3 - úprava podle kvality podloží)

Základová deska: A - s konstantní tlouš�kou, B - zesílená h�ibovými hlavicemi, C - žebrová konstrukce

8.8 Hlubinné základy Hlubinné základy jsou vhodné tehdy, je-li únosná základová zemina ve v�tší hloubce a plošné základy by nebylo ekonomicky, nebo v�bec možno realizovat. Podstatou hlubinného zakládání je p�enést zatížení stavbou pomocí železobetonového základového p�ekladu nebo bloku do sloup� nebo pilí�� (pilot, studní, šachtových pilí�� apod.), které jsou vetknuty do únosné zeminy nebo jsou o únosnou zeminu op�ené. V n�kterých p�ípadech, kdy na úrove� únosné zeminy nelze z ekonomických nebo provozních d�vod� sloup op�ít, se z�izují tzv. piloty plovoucí, které zatížení stavbou p�edávají zemin� t�ením mezi plášt�m a zeminou (jejich povrch nesmí být hladký).


- 59 -

Základy hlubinné: A - piloty vetknuté, B - piloty plovoucí (1 - základový p�eklad, 2 - dno stavební jámy pro vrtání pilot, 3 - pilota op�ená, 4 - pilota plovoucí, 5 - neúnosná zemina, 6 - únosná zemina)

8.8.1 Piloty a pilotové rošty Piloty jsou ty�ové prvky nej�ast�ji kruhového pr��ezu, bu� op�ené nebo plovoucí, které p�enášejí zatížení stavbou do základové zeminy. Rozd�lení podle materiálu:

� d�ev�né - použití u provizorních staveb (borovice, mod�ín) � ocelové - používají se nosníky I se širokými konci (vhodné do št�rkopískové zeminy) � železobetonové - lze je použít i do mokrého prost�edí (monolitické i prefabrikované) Rozd�lení podle statického p�sobení: � osam�lé piloty - piloty se vzájemn� neovliv�ují (jejich vzdálenosti v�ezu jsou v�tší jak 6násobek pr�m�ru

piloty) � skupinové piloty - piloty se vzájemn� podílejí na p�enášení zatížení (jejich vzdálenosti v�ezu jsou max.

2,5násobek pr�m�ru piloty, min. však 700 mm)

8.8.1.1 Piloty p�edem p�ipravené – vhán�né Tato technologie se používá u d�ev�ných, ocelových a ŽB prefabrikovaných pilot, které se do zemn� zarážejí beran�ním. 8.8.1.2 Piloty provád�né na míst� – p�edražené Použití u železobetonových monolitických pilot. Provádí se pomocí beranice, betonové zátky a beranidla, kterým piloty vyhloubíme a následn� vybetonujeme. Systém FRANKI:

1. výpažnice uzav�ená betonovou zátkou se beraní do zemn� 2. po dosažení únosného podloží vsypeme do výpažnice cca 1 m betonové sm�si 3. výpažnici zav�síme na lana a beranidlem vyrazíme zátku a udusáme ji - vznikne pata piloty 4. pilotu betonujeme za sou�asného vytahování výpažnice (výpažnice musí být vždy pono�ená alespo� 1 m v

betonové sm�sy) 5. po vybetonování necháme beton uzrát

Výhoda tohoto systému spo�ívá ve v�tší únosnosti piloty v d�sledku rozší�ení paty piloty a t�ením o nerovný pláš� piloty. Systém SIMPLEX: se provádí obdobn� jako p�edchozí, jen místo betonové zátky se používá litinové botky. 8.8.1.3 Piloty provád�né na míst� – vrtané Této technologie se používá p�i zakládání na hranici souseda a ve stísn�ných podmínkách. Provádí se bu� na sucho pomocí vrtáku nebo pomocí šnekového vrtáku s výplachem. Jako pažení se používá ocelová výpažníce nebo bentonitová suspenze.


- 60 -

8.8.2 Šachtové pilí�e Šachtové pilí�e jsou válcové nebo hranolová t�lesa o pr�m�ru v�tším jak 600 mm (u obdélníkových menší stran více jak 600 mm). Používají se v p�ípad�, kdy vychází v�tší po�et menších pilot. Provád�jí se nej�ast�ji ze železobetonu do hloubky cca 6 m. Provádí se bu� jako vrtané (pomocí vrtáku) nebo jako kopané (pomocí drapáku). 8.8.3 Základové studny Základové studny jsou válcová nebo hranolová dutá t�lesa, která jsou zhotovena ze železobetonu. Studn� se používají p�i zakládání pod hladinou vody a p�i zakládání ve zvodn�lých zeminách. 8.8.4 Postup provád�ní Pláš� studn� se po �ástech betonuje na povrchu stavební jámy a do zemn� se spoušt�jí podhrabáváním (klesá vlastní tíhou). Po dosažení únosné vrstvy se dno zabetonuje a vnit�ní �ást studn� vyplní pískem, který se zhutní. Na takto vzniklé studni se poté zhotoví klasický plošný základ. 8.9 Zakládání na hranici souseda P�i zakládání v blízkosti stávajícího objektu musíme základ navrhnout tak, aby v podzákladí nedocházelo ke s�ítání nap�tí - výslednici zatížení nového objektu se snažíme konstruk�ními metodami oddálit od stávajících objekt�. Zp�soby �ešení:

� konzolové vynesení štítu - �ást konstrukce, která bezprost�edn� sousedí ze stávajícím objektem je postavena na konzole, která je vetknutá do základu v bezpe�né vzdálenosti od stávajícího objektu

� podezd�ní - pokud je nový objekt ve v�tší hloubce než je základová spára stávajícího objektu m�žeme stávající základ podezdít do úrovn� nového (jen p�i malých výškových rozdílech)

� ustupující základ - základy jsou odstup�ovány od sebe pod úhlem vnit�ního t�ení zeminy � podep�ení mikropilotami - základ nového objektu je op�en o skupinu mikropilot (obdoba pilotových základ�) � založení na roštu nebo desce - nový objekt se založí na ŽB desce nebo roštu � použitím podzemní st�ny po obvod� stavební jámy

8.10 Zpev�ování základové p�dy Základové p�dy se zpev�ují za tímto ú�elem:

� pro zvýšení pevnosti � pro zmenšení deformace (sedání) � zmenšení propustnosti

8.10.1 Nejpoužívan�jší metody Vým�na neúnosné vrstvy odstran�ním a nahrazením neúnosné vrstvy:

� zhutn�ným pískem � zhutn�nou zemino � zlepšenou zeminou (nap�. odstran�nou zeminu promísíme s cementem, zvlh�íme, uložíme zpátky a

zhutníme) Injektováním zeminy:

� do základové p�dy se pod tlakem vhání injektážní látka o jílové injekce (bentonit) - t�sn�ní zemin proti pr�saku o cementojílové injekce - zpev�ují a zárove� ut�s�ují zeminu o cementové injekce - pro zpevn�ní základové p�dy o chemické injekce - pro zpev�ování jemných písk�, kdy se v pórech zeminy vytvo�í nepropustná

vrstva, která ucpe póry a stmelí zrna pís�ité zeminy


- 61 -

Použitá literatura U�ebnice Pozemní stavitelství I pro 1. ro�ník SPŠ stavebních, Václav Hájek a kol., SNTL, Praha, 1988 U�ebnice Pozemní stavitelství II pro 2. ro�ník SPŠ stavebních, Václav Hájek a kol., Sobotáles, Praha, 1999 U�ebnice Pozemní stavitelství III pro 3. ro�ník SPŠ stavebních, Václav Hájek a kol., Sobotáles, Praha, 1996 U�ebnice Pozemní stavitelství IV pro 4. ro�ník SPŠ stavebních, Václav Hájek a kol., Sobotáles, Praha, 1996 Dobrý projekt - správná stavba, Petr Neufert, Ludwig Neff, Jaga group, v.o.s., Bratislava, 2002

Date post:	04-Jan-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

POS-pozemni stavitelstvi 1lences.cz/domains/lences.cz/skola/subory/Skripta/BH02... ·...

Documents