Posouzen´ı vybraných technických, ekonomických aperson ... · Vysokáˇskola...

Vysoka skola ekonomicka v PrazeFakulta podnikohospodarska

Diplomova prace

Posouzenı vybranych technickych, ekonomickycha personalnıch aspektu e-vzdelavanı v Learning Solution

systemu SAP v prostredı Ceskoslovenske obchodnı banky, a. s.

Ing., Bc. Tomas Kubes

Vedoucı diplomove prace: PhDr. Petr Berousek

Studijnı program: Ekonomika a management

Obor: Podnikova ekonomika a management

Kveten 2009

Tiraz

Textova cast teto prace byla napsana v programu NeoOffice a vysazena v programu LATEX.

Elektronicka verze prace, vcetne obou modelu implementovanych v programu MS-Excel, jedostupna ke stazenı na strankach http://www.TomasKubes.net/.

ii

Podekovanı

Za ochotu, trpelivost a odbornou i moralnı podporu bych velmi rad podekoval vedoucımu svediplomove prace, panu PhDr. Petru Berouskovi.

Za spolupraci, poskytnutı informacı a velice vstrıcny a otevreny prıstup bych velmi radpodekoval Ceskoslovenske obchodnı bance, a. s. a predevsım pak panu Ing. Karlu Chmelovia panu Mgr. Pavlu Hyt’hovi.

Na zaver bych rad podekoval spolecnosti Google Corporation, jejichz vyhledavac ”prinesl“roztrıstene znalosti lidstva na obrazovku kazdeho osobnıho pocıtace.

iii

iv

Prohlasenı

Tato prace byla zpracovana a odevzdana jako zaverecna diplomova prace v navazujıcım ma-gisterskem studijnım programu Ekonomika a management na Vysoke skole ekonomicke v Prazev kvetnu 2009.

Prohlasuji, ze tato prace nebyla drıve odevzdana jako zaverecna nebo jina prace v zadnemstudijnım programu na teto nebo jine vysoke skole.

Prohlasuji, ze jsem tuto diplomovou praci vypracoval samostatne, s pouzitım odborne literaturya pramenu uvedenych v seznamu, ktery je soucastı teto prace.

Souhlasım se zverejnenım teto prace ve smyslu §60 zakona c. 121/2000 Sb., ve znenı pozdejsıchpravnıch predpisu, a relevantnıch internıch predpisu skoly.

V Praze, dne 1. kvetna 2009 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

v

vi

Abstract

This book focuses on an evaluation of technical, economical, and personal aspects of e-learningdeployment in a theoretical plane and in the specific environment of the bank CSOB, a. s. Thethesis begins by an introduction of the term e-learning and a brief description of main propertiesand characteristics of this new trend in a field of not only corporate education. Special attentionis devoted to an assessment of business benefits and cots of education; every aspect is analyzedand compared both for the classical brick and mortar classroom instructor led education andfor the e-learning. The thesis introduces two mathematical models for assessing an effectivenessof e-learning deployment. Theoretical concepts are applied to data from a real course whichwas run in one of the main Czech banks CSOB, a. s. Last part briefly examines the conceptsand benefits of SCORM standard package and its support in the SAP LS 600 system.

Keywords: e-learning, electronic learning, education, training, e-course, trends, evaluation,benefits, economic analysis, cost analysis, break even analysis, deployment, equivalent benefitmethod, effectiveness, model, SAP, LMS, SCORM, CSOB.

Abstrakt

Cılem teto prace je podrobne prozkoumanı a zhodnocenı efektu zavedenı elektronickeho vzde-lavanı v podniku v obecne rovine a v konkretnım prıpade CSOB, a. s. Problematika je uve-dena definicı pojmu e-learning a strucnym rozborem charakteristik tohoto noveho trenduv oblasti nejen podnikoveho vzdelavanı. Zvlastnı pozornost je venovana ekonomickym aspektumvzdelavanı, respektive hodnocenı prınosu a nakladu podnikoveho vzdelavanı; kazde hledisko jeprozkoumano a porovnano jak pro e-learning, tak pro klasicke metody vyuky. Nasledne jsounavrzeny dva modely pro hodnocenı nakladu, vyhodnosti a efektivity obou metod vzdelavanı.Zjistene teoreticke poznatky a navrzene modely merenı efektivity jsou demonstrovany na datechz konkretnıho kurzu. Nazaver se prace zabyva zakladnımi charakteristikami balıku standarduSCORM a zkouma jejich podporu v systemu SAP LS 600.

Klıcova slova: e-learning, elektronicke vzdelavanı, vzdelavanı, elektronicky kurz, e-kurz,trendy ve vzdelavanı, hodnocenı, prınosy, ekonomicka analyza, rozbor nakladu, bod zvratu,metoda ekvivalentnıho prınosu, efektivita, model, SAP, LMS, SCORM, CSOB.

vii

viii

Obsah

Seznam obrazku xiii

Seznam Tabulek xiv

Prehled uzitych pojmu a zkratek xv

Uvod 1

1 Definice problemu 31.1 Motivace prace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3

1.1.1 Vyznam vzdelavanı v modernı firme . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31.1.2 Soucasny stav podnikoveho vzdelavanı v CR . . . . . . . . . . . . . . . 31.1.3 Klasicke formy vzdelavanı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4

1.2 Cıl prace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4

Teoreticky rozbor problematiky 5

2 e-Learning 72.1 Vznik elektronickeho vzdelavanı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72.2 Vymezenı pojmu e-learning . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

2.2.1 Vymezenı pojmu e-learning v ramci teto prace . . . . . . . . . . . . . . 82.3 Co je a co nenı e-learning . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92.4 Souvisejıcı pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

2.4.1 Blended Learning . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92.4.2 CBT – Computer Based Training – pocıtacem podporovana vyuka . . . 102.4.3 WBT – Web Based Training – vyuka podporovana internetem . . . . . 102.4.4 On-line vyuka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102.4.5 TBT – Technology Based Training – vyuka s vyuzitım technologiı . . . 102.4.6 LMS – Learning Management System – rıdicı system vyuky . . . . . . . 102.4.7 LCMS – Learning Content Management System – rıdicı system obsahu

vyuky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112.4.8 Learning Portal – vzdelavacı portal . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

2.5 Hranice e-learningu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112.5.1 Cım se lisı e-learning od distancnıho vzdelavanı? . . . . . . . . . . . . . 11

2.6 Evaluace e-learningu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122.6.1 Vyhody e-learningu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122.6.2 Nevyhody elektronickeho vzdelavanı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

2.7 Vyznam e-learningu v soucasne firme . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142.7.1 Proc nasadit e-learning . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142.7.2 Proc nenasadit e-learning . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

2.8 Standardy v oblasti e-learningu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162.8.1 Proc standardy? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162.8.2 Strucna historie nejvyznamnejsıho standardu v e-learningu . . . . . . . 162.8.3 SCORM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

2.9 Prehled vybranych e-learningovych resenı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172.9.1 Vybranı zastupci hlavnıch produktu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

ix

2.9.2 Nektere dalsı produkty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182.9.3 Vybranı poskytovatele e-learningovych kurzu . . . . . . . . . . . . . . . 18

2.10 Budoucnost e-learningu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182.10.1 Obecne trendy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182.10.2 Adaptivita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

2.11 Shrnutı kapitoly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

3 Ekonomicke aspekty vzdelavanı 213.1 Proc se analyzou ekonomicke vyhodnosti zabyvat? . . . . . . . . . . . . . . . . 213.2 Merenı efektivity vzdelavanı obecne . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

3.2.1 Return on Investment . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 213.2.2 Return on Expectations . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 213.2.3 Return on Knowledge . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

3.3 Merenı vysledku vzdelavanı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 223.3.1 Pet urovnı merenı vysledku vzdelavanı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 223.3.2 Metody zjist’ovanı prınosu vzdelavanı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

3.4 Zjist’ovanı nakladu na vzdelavanı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 243.4.1 Prehled nakladu na prezencnı kurz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 243.4.2 Prehled nakladu na elektronicky kurz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 263.4.3 Predpokladane uspory spojene s nasazenım e-learningu . . . . . . . . . 273.4.4 Rozbor nakladu na vyvoj elektronickeho kurzu . . . . . . . . . . . . . . 27

3.5 Merenı vyhodnosti e-learningu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 283.5.1 Princip ekvivalentnıho prınosu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 283.5.2 Prace s obtızne meritelnymi efekty vzdelavanı . . . . . . . . . . . . . . . 293.5.3 Specifika elektronickeho vzdelavanı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 303.5.4 Analyza bodu zvratu nasazenı e-learningu . . . . . . . . . . . . . . . . . 30


Vzdelavanı zamestnancu v CSOB 33

4 Rozbor nakladu na vzdelavanı v CSOB 354.1 O spolecnosti CSOB a. s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 354.2 Soucasny stav vzdelavanı v CSOB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

4.2.1 Rozsah vzdelavanı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 354.2.2 Clenenı internıch vzdelavacıch akcı poradanych v CSOB . . . . . . . . . 354.2.3 Nasazenı e-learningu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 364.2.4 Lokalnı vyhody a nevyhody e-learningu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

4.3 Soucasny postup urcenı ceny kurzu v CSOB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 374.3.1 Ocenenı prezencnıho katalogoveho kurzu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 374.3.2 Mimokatalogovy ”ad-hoc“ kurz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

4.4 Proces prıpravy e-kurzu v CSOB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 394.4.1 Role . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 394.4.2 Cinnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

4.5 Vyber metody hodnocenı efektivity elektronickeho vzdelavanı v CSOB . . . . . 404.6 Zhodnocenı prevodu kurzu ”Bankopojistenı“ do elektronicke podoby . . . . . . 40

4.6.1 Charakteristika prezencnı verze kurzu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 414.6.2 Charakteristika elektronicke verze kurzu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 414.6.3 Komentar . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 414.6.4 Ocistenı dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

x

4.6.5 Hodnocenı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 434.7 Navrh srovnavacıho modelu nakladu na elektronickou a prezencnı vyuku . . . . 44

4.7.1 Podmınky pro zpracovanı modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 444.7.2 Predpoklady modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 444.7.3 Naklady na jednotlive cinnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

4.8 Model 1: Bod zvratu pro elektronicky kurz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 484.8.1 Parametry modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 484.8.2 Princip modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 504.8.3 Realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 504.8.4 Aplikace modelu na kurzu ”Bankopojistenı“ . . . . . . . . . . . . . . . . 504.8.5 Hodnocenı modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

4.9 Model 2: Srovnanı nakladu prezencnı a elektronicke vyuky . . . . . . . . . . . . 524.9.1 Vstupnı parametry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 524.9.2 Investicnı horizont . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 554.9.3 Shrnutı uzitych parametru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 564.9.4 Princip modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 584.9.5 Realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 584.9.6 Apliakce modelu na kurz ”Bankopojistenı“ . . . . . . . . . . . . . . . . 584.9.7 Apliakce modelu na hypoteticky kurz bezneho rozsahu . . . . . . . . . . 604.9.8 Sirsı porovnanı vyhodnosti vzdelavacıch metod . . . . . . . . . . . . . . 614.9.9 Hodnocenı modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61


5 Technicke aspekty e-learningu v LS systemu SAP 655.1 Cıl kapitoly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 655.2 Zakladnı principy SCORMu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 655.3 Strucny popis konceptu standardu SCORM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65

5.3.1 Content Aggregation Model – model shromazd’ovanı (strukturovanı) ob-sahu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

5.3.2 Run-Time Environment – prostredı pro beh (vyuky) . . . . . . . . . . . 675.3.3 Sequencing and Navigation – trıdenı (razenı) a navigace . . . . . . . . . 675.3.4 Overview – prehled . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 675.3.5 Conformance Requirements – pozadavky na shodu . . . . . . . . . . . . 67

5.4 Strucna technicka charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 685.5 Teoreticky pohled na podporu standardu SCORM v SAP LS 600 . . . . . . . . 685.6 Navrh testovacıho kurzu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 695.7 Vysledky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 705.8 Shrnutı kapitoly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

6 Zaver 716.1 Vysledky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 716.2 Doporucenı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 726.3 Zamyslenı a namety na dalsı vyzkum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

7 Literatura 75

8 Kde dale hledat 798.1 Cesky psane zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

8.1.1 Webove stranky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 798.1.2 Knihy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

xi

8.2 Anglicky psane zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

Appendix 81

A Poctacova implementace modelu 2 pro kurz ”Bankopojistenı“ 82

B Poctacova implementace modelu 2 pro hypoteticky kurz 83

C Vystupnı obrazovka testovacıho kurzu 84

D Zdrojovy kod testovacıho kurzu 87

xii

Seznam obrazku

2.1 Diagram rolı uzivatelu v LMS [26] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102.2 Vztahy LMS a LCMS [26] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112.3 Hranice e-learningu [18] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

4.1 Diagram skladanı nakladu na prezencnı kurz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 384.2 Diagram interakce rolı pri prıprave e-kurzu v CSOB, popis interakcı viz dostavec

4.4.2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 394.3 Graf casu pruchodu ucastnıku elektronickou verzı kurzu ”Bankopojistenı“ . . . 424.4 Graf ocistenych casu pruchodu ucastnıku elektronickou verzı kurzu ”Bankopo-

jistenı“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 434.5 Ukazka implementace modelu 1 v aplikaci MS-Excel . . . . . . . . . . . . . . . 514.6 Graficke vyjadrenı bodu zvratu pro kurz ”Bankopojistenı“ dle modelu 1 . . . . 524.7 Graficke vyjadrenı bodu zvratu pro kurz ”Bankopojistenı“ dle modelu 2 . . . . 594.8 Graficke vyjadrenı bodu zvratu pro hypoteticky kurz dle modelu 2 . . . . . . . 614.9 Graficke srovnanı nakladu metod vzdelavanı v zavislosti na poctu studendtu a

delce kurzu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

5.1 Clenenı standardu SCORM [21] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 665.2 Rozdıly v nazvoslovı standardu SCORM [13] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 675.3 Struktura systemu LS SAP [49] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68

D.1 Struktura vytvoreneho kurzu ve formatu SCORM . . . . . . . . . . . . . . . . . 87

Seznam tabulek

2.1 Etapy zapojovanı pocıtacu do vyuky [26] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72.2 Prehled vybranych LMS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182.3 Prehled vybranych poskytovatelu elektronikcych kurzu . . . . . . . . . . . . . . 18

4.1 Zakladnı udaje o spolecnosti CSOB, a. s. platne k 30.6.2007 [33] . . . . . . . . 354.2 Charakteristika prezencnı verze kurzu ”Bankopojistenı“ . . . . . . . . . . . . . 414.3 Charakteristika elektronicke verze kurzu ”Bankopojistenı“ . . . . . . . . . . . . 414.4 Charakteristika elektronicke verze kurzu ”Bankopojistenı“ po ocistenı datoveho

souboru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 424.5 Uvazovane naklady na cas zamestnancu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 474.6 Uvazovane naklady na vyuku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 474.7 Parametry modelu 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 494.8 Rekapitulace hlavnıch nakladu pro model 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 534.9 Rekapitulace vstupnıch paramteru pro model 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 534.10 Prehled dodatecnych nakladu na prezencnı kurz na strane zamestnavatele . . . 544.11 Prehled dodatecnych nakladu na prezencnı kurz na strane zamestnance . . . . 554.12 Prehled dodatecnych nakladu na elektronicky kurz na strane zamestnavatele . . 564.13 Prehled dodatecnych nakladu na elektronicky kurz na strane zamestnance . . . 574.14 Primarnı vstupnı parametry modelu 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 574.15 Vychozı hodnoty koeficientu modelu 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 574.16 Vychozı hodnoty parametru modelu 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 574.17 Srovnanı vysledku modelu 1 a 2 pro kurz ”Bankopojistenı“ . . . . . . . . . . . 594.18 Srovnanı vysledku modelu 1 a 2 pro hypoteticky kurz . . . . . . . . . . . . . . 60

xiii

xiv

Prehled uzitych pojmu a zkratek

Prehled pojmu

ad-hoc kurz – v terminologii CSOB kurz, ktery je vytvoren na specifickou objednavku,vetsinou je unikatnı

asynchronnı vyuka – studium, pri kterem se aktivity studenta a instruktora neodehravajı vestejnem case, casto ani na stejnem mıste

blended learning – (kombinovana vyuka) spojenı prezencnı a elektronicke vyuky v ramcijednoho kurzu

e-learning – poskytovanı a sprava prılezitostı ke vzdelavanı a jejich podpora pomocı pocıta-cove, sıt’ove a internetove technologie

hypertext – prostor (system) textovych dokumentu propojenych vzajemnymi vnitrnımi vaz-bami na zaklade souvislostı, po kterych se uzivatel muze mezi dokumenty pohodlne po-hybovat nelinearnım zpusobem (v prıpade jinych nez textovych dokumentu se pouzıvapojem hypermedia)

interaktivita – poskytovanı odezvy na podnety, v podanı elektronickeho vzdelavanı predevsımvyzadovanı aktivnı ucasti studenta a reagovanı na ni (napr. zadavanı otazek a nabızenıobsahu podle odpovedı)

katalogovy kurz – v terminologii CSOB se jedna o kurz nabızeny zamestnancum v kataloguvzdelavacıch kurzu delsı dobu; mnohokrat se opakuje

metadata – data o datech, strucne popisujı obsah dat, ke kterym se vztahujı; lze si je predstavitnaprıklad jako informace na obalech potravin, umoznujı rychle hledanı, prochazenı a kat-alogizaci dat

on-line vyuka – synchronnı vyuka s vyuzitım internetu a interakce v realnem case

pomerna casova narocnost – pomer casu straveneho studiem stejne latky elektronickoua prezencnı formou

prezencnı kurz – kurz provadeny klasickou prezencnı formou v ucebne za prıtomnosti lektora

princip ekvivalentnıho prınosu – postup rıkajıcı, ze pokud je vzdelavacı vysledek ruznychforem vzdelavanı shodny nebo srovnatelny, lze tyto srovnavat na zaklade jejich nakladu

prohlubovanı znalostı – student zıskava nove doplnujıcı znalosti a nove dovednosti k lepsımuzvladnutı ukolu, ktere jiz vykonava (v CR lze tento typ vyuky odepsat z danı)

rozsirovanı znalostı – student zıskava nove znalosti a nove dovednosti ke zvladnutı uplnenovych ukolu (v CR tento typ vyuky nelze odepsat z danı)

synchronnı vyuka – vyuka, pri ktere kooperace studentu a ucitele probıha v realnem case(at’ jiz osobne, nebo prostrednictvım ICT)

ucebnovy kurz – kurz provadeny klasickou prezencnı formou v ucebne za prıtomnosti lektora

ucenı – konkretnı aktivita studenta pri vstrebavanı novych znalostı a dovednostı

xv

virtualnı trıda – softwarovy nastroj po podporu vzajemne on-line kolaborace skupiny stu-dentu

vzdelavanı – komplexnı proces systematickeho zvysovanı znalostı s konkretnım cılem

Prehled zkratek

ADL Advanced Distributed Learning (Initiative)agentura US ministerstva obrany, ktera vytvarı standard SCORM (viz nıze)

AICC Aviation Industry Computer-Based Training Committeejedna z prvnıch standardizacnıch skupin e-learningu; jejı vyznam presahuje letectvı

API Application Program Interface (aplikacnı rozhranı)sada jasne definovanych metod (funkcnıch volanı) pro vzajemnou komunikaci programu

CBT Computer Based Training (pocıtacem podporovana vyuka)jakykoliv zpusob vyuky realizovany (podporovany) prostrednictvım pocıtacu

CMS Content Management System (system rızenı obsahu)systemy pro spravu, uchovavanı a zverejnovanı multimedialnıch informacı (obsahu)

HTML Hypertext Markup Language, znackovacı hypertextovy jazykjazyk pro tvorbu webovych stranek;uzity tez pro tvorbu vyukoveho obsahu ve standardu SCORM

ICT Information and Communication Technology, informacnı a komunikacnı technologietechnologie, nastroje a prumyslove odvetvı podporujıcı prenos a zpracovanı informacı

IEEE Institute of Electrical and Electronics Engineersmezinarodnı profesnı organizace vystupujıcı tez na poli standardizace

ILT Instructor Led Training, vyuka vedena ucitelemklasicka prezencnı vyuka

IMS IMS Global Learning Consortium Inc.mezinarodnı konsorcium vzdelavacıch institucı a vladnıch agentur;aktivnı tez na poli vytvarenı standardu pro e-learning

KM Knowledge Management, rızenı znalostısystematicke a podporovane sbıranı, trıdenı, sdılenı a vyuzıvanı znalostı ve firme;v dnesnı dobe vetsinou podporene pocıtacovym systemem

LCMS Learning Content Management System, rıdicı system obsahu vyukysystem pro spravu, ukladanı, rızenı a vytvarenı vyukoveho obsahu

LMS Learning Management System, rıdicı system vyukysystem spravujıcı organizacnı a administrativnı cast vzdelavacıho procesu v organizaci

LO Learning Object, vyukovy objektmensı ucelena samostatna cast vyukoveho obsahuvetsinou slouzı jako prvek k stavbe vyssı struktury; v terminologii SCORM zvana SCO

ROI Return of Investment, navratnost investicpomer vynosu k vynalozenym nakladum

ROK Return of Knowledge, navratnost znalostıanalogie ROI v abstraktnı rovine; je treba ukazat, jak znalosti zıskane skolenımzvysı objem obchodu, podıl na trhu, konkurenceschopnost a vernost zakaznıku

RTE Run-Time Environment, prostredı pro beh/systemove prostredısada dostupnych zdroju a nastroju pro jejich vyuzitı (systemovych volanı),ve kterem je spousten obsah nebo aplikace tretıch stran

SCORM Sharable Content Object Reference Model, referencnı model sdıleneho obsahuhlavnı standard v oblasti elektronickeho vzdelavanı;popisuje jak format a strukturu obsahu, tak vzdelavacı prostredı

xvi

SME subject matter expert, odbornık na danou problematikugarant prıpravy elektronickeho kurzu po strance obsahu

TBT Technology Based Training, vyuka prostrednictvım technologiıvyuka podporena jakymikoliv medii a technologiemi

WBT Web Based Training, vyuka prostrednictvım internetuvyuka realizovana s vyuzitım pocıtacu a internetu (podmnozina CBT)

XML Extensible Markup Language, rozsiritelny znackovacı jazykuniverzalnı jazyk pro popis a ukladanı strukturovanych dat

xvii

Uvod

1

KAPITOLA 1. DEFINICE PROBLEMU 3

1 Definice problemu

1.1 Motivace prace

1.1.1 Vyznam vzdelavanı v modernı firme

Technologicky vyvoj, globalizace svetove ekonomiky a dynamicke rychle se menıcı konkurencnıprostredı vedou k tomu, ze klıcovym faktorem k uspechu modernı spolecnosti prestavajı bythmotna aktiva ve vlastnictvı spolecnosti. Zakladnım stavebnım kamenem uspechu v tvrdemkonkurencnım boji se naopak stavajı znalosti a kompetence pracovnıku.

Pouze v mensım poctu odvetvı muze dnesnı spolecnost dlouhodobe obstat v konkurencipouze dıky svym technologiım a vyrobnım zarızenım, ve vetsine oboru lze dnes technologie,vyrobnı postupy ci produkty snadno napodobit.

Klıcem k uspechu firmy se proto stavajı kompetentnı zamestnanci, kterı dokazı ostatnızdroje firmy v aktualnıch podmınkach plne a efektivne vyuzıt k dlouhodobemu plnenı firemnıhoposlanı. Prave tito jsou stezejnım prostredkem, ktery nelze ani snadno, ani rychle nahradit nebookopırovat. Proto se lidske zdroje stavajı tım nejcennejsım, cım kazda organizace disponuje,a modernı spolecnosti spravne akcentujı zasadnı a strategicky vyznam prace s lidskymi zdrojipro svuj dlouhodoby rust.

Strategicky rozvoj lidskych zdroju poskytuje prılezitosti k ucenı, rozvoji a vzdelavanıs cılem zlepsenı vykonu jednotlivce, tymu i organizace. Zakladnımi slozkami rozvojelidskych zdroju pak jsou: ucenı se, vzdelavanı, rozvoj a odborne vzdelavanı (vycvik,trenink), kteremu se venuji ve sve praci. [15]

Prohlubovanı a rozsirovanı znalostı zamestnancu neboli budovanı lidskeho kapitalu sestava jednou z nezbytnych podmınek dosazenı udrzitelneho rozvoje modernı firmy na prahu21. stoletı a strategicky rozvoj techto lze vnımat jako zasadnı prostredek k dosahovanı cılu orga-nizace. Toto pouze podtrhuje stezejnı vyznam zodpovedne, promyslene a dlouhodobe personalnıprace pro chod organizace.

Vzdelavanı je nepretrzity proces, ktery nejen zvysuje existujıcı schopnosti, ale takevede k rozvıjenı dovednostı, znalostı a postoju, ktere pripravujı lidi na budoucı sirsı,narocnejsı a z hlediska urovne i vyssı ukoly. [1]

1.1.2 Soucasny stav podnikoveho vzdelavanı v CR

Jen asi ctvrtina ceskych podniku povazuje podnikove vzdelavanı za prioritnı soucastsve personalnı politiky a rızenı lidskych zdroju za soucast strategie sveho rozvoje.Totez platı i o investicıch zamestnavatelu do rızenı lidskych zdroju. V CR se venujılide ve veku 16 az 65 let dalsımu vzdelavanı prumerne 43 hodin rocne. V 19evropskych zemıch byl zjisten prumer 69 hodin a v nekterych z techto zemı dokoncepres 90 hodin. [24]

Stejne jako je vzdelavanı nesmırne dulezite, je tez nesmırne nakladne. Vyzaduje caszamestnancu, ktery nemuze byt vyuzit k produktivnı praci, cas kvalifikovanych lektoru, nut-nost presunu a s nım spojeneho neproduktivnıho casu, alokaci vhodne vybavenych prostor,logistickou i technickou podporu a mnohdy i nakladne ucebnı pomucky.

Tato situace dostava firmy a predevsım pak jejich personalisty ci pracovnıky utvaruinternıho vzdelavanı do velmi svızelne situace. Na jedne strane stojı nutnost systematickehoa kvalitnıho vzdelavanı a rozvoje vsech zamestnancu, zatımco na druhe strane s nemensı urgencıstojı nutnost pracovat efektivne a snizovat naklady.

4 KAPITOLA 1. DEFINICE PROBLEMU

1.1.3 Klasicke formy vzdelavanı

Vzdelavanı – jeden ze zpusobu ucenı (se), organizovany a institucionalizovanyzpusob ucenı. Vzdelavacı aktivity jsou ohranicene (diskretnı) – majı svuj zacateka konec. [15]

Demonstrace a vyklad jsou vzdelavacı metody stare temer jako lidstvo samo a stu-dium dokumentu provazı cloveka od usvitu prvnıch civilizacı. I dnes tyto metody casto tvorızaklad vzdelavacıho programu vetsiny firem. Ac jsou obe bez pochyb ucinne, stale vzrustajıcıcena casu zamestnancu je cinı tez nesmırne nakladnymi.

Vzdelavanı zamestnancu zahrnuje sirokou skalu vzdelavacıch aktivit, ktere doplnujı,rozsirujı a aktualizujı skolnı vzdelanı v souladu s praktickymi potrebami jednotlivcua organizacı, kde jsou zamestnani. [24]

Zatımco slova starovekych mudrcu vytesana do kamene zustavajı i po tisıcıch let v plat-nosti, brozura s presnym popisem firemnıch produktu muze byt zastarala jeste pred tım, nezna nı zaschne tiskarska barva.

1.2 Cıl prace

Mnoho firem se snazı najıt novou cestu, jak predavat svym zamestnancum potrebne znalostiefektivneji a s nizsımi naklady. Jednou z moznostı, ke ktere velkou merou prispel prekotny rozvojinformacnıch a komunikacnıch technologiı (ICT), je e-learning. Vyznamem tohoto pojmu,jeho moznostmi a omezenımi, stejne tak jako jeho dusledky a vyznamem pro firmy bych se radzabyval v nasledujıcı praci.

• V prvnı kapitole predstavım a definuji pojem e-learning a rozeberu moznosti i omezenıelektronickeho vzdelavanı v obecne teoreticke rovine.

• Ve druhe kapitole se budu venovat ekonomickym aspektum vzdelavanı a hodnocenı jehoefektivity a prınosu pro podnik. Zaroven zanalyzuji, jak se jednotlive polozky zmenı prinasazenı elektronickeho vzdelavanı.

• V nasledujıcı kapitole se zamerım na aplikaci poznatku a spocıtam efekty prevedenı kurzu

”Bankopojistenı“ v CSOB, a. s. do elektronicke podoby. Navrhnu jednoduchy a poslezekomplexnı model pro vyhodnocenı vyhodnosti zavedenı elektronickeho vzdelavanı. Zaro-ven doplnım specificke vyhody a omezenı vyplyvajıcı z konkretnıch podmınek aplikace e-learningu v dane firme. Zıskana data nakonec srovnam s daty z jinych, verejne dostupnychpracı.

• V poslednı kapitole bych se rad podrobneji venoval jednomu z klıcovych standardu napoli e-learningu: SCORMu, strucne popsal, jake ekonomicke vyhody jeho uzitı prinası,a demonstroval technicke moznosti standardu na praktickem prıkladu modeloveho kurzuv jednom z nejvyznamnejsıch nastroju na poli distribuce elektronickeho vzdelavanı –systemu SAP LS.

Za hlavnı prınos teto prace povazuji zhodnocenı efektivity a prınosu zavedenı elektron-ickeho vzdelavanı na tvrdych datech z realne podnikove praxe.

Teoreticky rozbor problematiky

5

KAPITOLA 2. E-LEARNING 7

2 e-Learning

2.1 Vznik elektronickeho vzdelavanı

Pocıtace od doby sveho vzniku ve 40. letech urazily ohromny kus cesty a predevsım v poslednıch20 letech nenasilne penetrovaly temer do vsech oblastı lidskeho zivota. Logickym dusledkemtohoto vyvoje je snaha vyuzıt jimi nabızene moznosti ke snızenı nakladu a zvysenı efektiv-ity vyuky. Jednotlive etapy zapojovanı pocıtacu do vyuky prehledne uvadı [26] v tabulce 2.1(vynatek).

1960 - rozvoj programovaneho ucenı, vetvene programy, zmatene ucebni-ce, salove pocıtace – realizace vyukovych algoritmu, systemovyprıstup k navrhovanı vyuky

1970 - velke a strednı pocıtace, vyukove algoritmy, adaptivnı programy,kyberneticke prıstupy k pojetı ucebnıch procesu

1980 - PC, pokusy s mikropocıtaci, Computer Based Training1990 - autorske systemy, rozvoj CBT, WBT, LMS, LCMS, e-learning

Tabulka 2.1: Etapy zapojovanı pocıtacu do vyuky [26]

2.2 Vymezenı pojmu e-learning

Ac se s termınem e-learning setkavame jiz delsı dobu (sıreji se objevuje v 90. letech, prvnızmınky jsou jiz z let 60.), vyznam tohoto slova stale nebyl mezi autory sjednocen a predevsımrozsah cinnostı chapanych pod tımto pojmem se mezi ruznymi pracemi muze diametralne lisit.

Poznamka: Ani samotny zpusob psanı tohoto slova nenı jednotny. Nekterı autori vyuzıvajıvelke pocatecnı pısmeno dle standardnıch gramatickych pravidel – E-learning. Jindy se ovsemv prıpade nutnosti uzitı velkeho pısmena setkame se i zapisem e-Learning. S ohledem na definicitohoto pojmu v teto praci (viz nıze) mi prijde, ze tento zapis lepe akcentuje hlavnı vyznam slova– learning (ucenı, vzdelavanı) – a budu jej proto v ramci teto prace pouzıvat v prıpadech, kdeby pravidla pravopisu vyzadovala velke pocatecnı pısmeno.

Termın e-learning vnikl spojenım dvou slov: e, zkratky slova electronic (elektronicke), a learn-ing (vzdelavanı), cili v presnem prekladu ”elektronicke vzdelavanı“. Co vsak elektronickevzdelavanı skutecne znamena?

Pro samotne zapojenı modernıch informacnıch a komunikacnıch technologiı (ICT) dovyuky vzniklo mnoho pojmu, nektere z nich uvadı [35]; dovoluji si uvest anglickou citaci, protozenektere vyrazy dosud nemajı ustaleny preklad do ceskeho jazyka, vlastnı preklad nabıdnu nıze:

Various terms are being used to name these emerging training methods, i. e., asyn-chronous learning, distributed learning, on-line learning, web-based learning, com-puter based training, and distance learning. [35]

Kazdy z uvedenych pojmu lze chapat jako specificky pohled podtrhujıcı jedenaspekt studia podporeneho ICT:

• slovo asynchronnı zduraznuje moznost casoveho oddelenı aktivit zaka a ucitele,

• slova distribuovane ci distancnı akcentujı prostorove oddelenı zaku a ucitele,

8 KAPITOLA 2. E-LEARNING

• spojenı on-line vyuka stejne jako webem podporovana vyuka predjıma vyuzitı tech-nologiı internetu jako studijnıho media, slovo on-line navıc implicitne zahrnuje i moznostinterakce mezi subjekty v realnem case,

• spojenı pocıtacem podporovana vyuka predjıma jakekoliv vyuzitı pocıtacu k podporevzdelavacıho procesu.

Zmıneny prehled lze chapat tez jako vycet zakladnıch vlastnostı, ktere ke vzdelavanıpomocı modernıch informacnıch technologiı nalezı. Uspesny modernı vzdelavacı program bymel vykazovat vsechny. Mnoho definic e-learningu nicmene zachovava prave akcent pouze najednu z vlastnostı. Prıklady takovych definic shrnuje [26] (upraveno):

• Procesnı: e-Learning (elektronicke vzdelavanı) je serie procesu, spojenych s procesyucenı a jejich rızenı (vyucovanı), realizovanych elektronickymi prostredky.

• Technologicka: e-Learning znamena pocıtacem podporovanou vyuku, resp. vyuku pro-strednictvım webu (CBT/WBT, Computer Based Training, Web Based Training), rıdicısystem vyuky (LMS, Learning Management System) a komunikacnı prostredky. Tedye-learning znamena pocıtacovou vyuku, jejı rızenı a komunikaci v systemu.

• Internetova: e-Learning je ucenı umoznene internetem. Jeho komponenty mohou zacle-novat dodavku obsahu v rozlicnych formatech, rızenı vyuky a propojenı komunity zaku,vyvojaru obsahu a expertu.

Tyto definice bych dle sveho nazoru prave pro jejich jednostrannost oznacil za nevhodnepro obecne pouzitı.

Nekterı autori [18] tez poukazujı na fakt, ze stejne jako jsme nikdy nerıkali ”printedlearning“ (tistene vyucovanı), nema smysl zavadet ani termın ”electronic learning“, respektive

”e-learning“ (elektronicke vyucovanı), protoze ucenı je v prvnı rade lidska aktivita a knihy nebopocıtace jsou pouze pomuckami.

S tımto pohledem bych na jednu stranu souhlasil, avsak na druhou stranu si myslım,ze s ohledem na specifika vyuky podporene pocıtaci, ktera v dnesnı dobe muze zahrnovatmnohem vıce stranek nez zmınene ucenı, predevsım resenı organizacnıch a planovacıch stranekvzdelavacıho procesu, bych slovo e-learning nezatracoval, a naopak se priklonil k sirsı definicipodtrhujıcı prave tuto skutecnost, tj. definici zahrnujıcı do e-learningu vıce nez jen samotnevstrebavanı znalostı zakem. Takovou definici z pohledu firmy nabızı [1]:

e-Learning je poskytovanı a sprava prılezitostı ke vzdelavanı a jejich podpora po-mocı pocıtacove, sıt’ove a internetove technologie za ucelem napomahanı pracovnımuvykonu a rozvoji jedincu.

Zavedenı elektronickeho vzdelavanı v podniku tedy znamena mnohem vıce nezli pouhe

”studium z obrazovky“.

2.2.1 Vymezenı pojmu e-learning v ramci teto prace

Ac osobne vnımam termın e-learning v sirsım smyslu nezavislym na konkretnı implementacia vybranych technologiıch, konkretnı podmınky teto prace umoznujı definici e-learningu znacnezuzit, coz je vyhodne pro dosazenı srovnatelnosti nalezenych zjistenı. V nasledujıcıch castechteto prace proto budu pod pojmem e-learning rozumet: proces asynchronnıho distancnıhovzdelavanı pracovnıku organizace pomocı on-line aplikacı distribuovanych na fire-mnı pocıtace prostrednictvım firemnıho intranetu podporovany, planovany, rızenya organizovany vhodnym systemem rızenı vyuky (LMS).


Pokud budu hovorit pouze o predavanı znalostı elektronicky podporenymi metodami, bezzduraznovanı celkoveho kontextu rızenı procesu vzdelavanı, budu pouzıvat termıny elektron-icky kurz nebo elektronicka vyuka.

2.3 Co je a co nenı e-learning

Casto se muzeme setkat s produkty, ktere se za elektronicke vzdelavanı vydavajı, avsakneprinasejı jinou pridanou hodnotu nezli zobrazenı studijnıch materialu na obrazovce. Protoby se za elektronicke vzdelavanı s ohledem na prijatou definici nemely povazovat. Aby se dalohovorit o elektronickem vzdelavanı dle prijate definice, tak by nasledujıcı casti mely splnovatuvedena kriteria (sestaveno na zaklade [27] a [26]):

Kurz by mel

• dodrzovat didakticke zasady a vyuzıvat vhodne strategie vyuky,

• zohlednovat individualnı styly ucenı zaku,

• vhodne vyuzıvat grafiky a multimediı,

• mıt jasne vymezene vzdelavacı cıle,

• byt hierarchicky strukturovan,

• motivovat zaka k aktivite a pozornosti,

• poskytovat zpetnou vazbu,

• splnovat ergonomicka kriteria,

• mıt prehlednou navigaci a organizaci,

• poskytovat zakovi jasne informace o tom, kudy dal.

Rıdicı system vyuky a vyukovy portal by mel

• nabızet aktualnı informace o vzdelavacıch moznostech,

• registrovat ucastnıky (starat se o vyzvy a pozvanky na zaklade vzdelavacıch planu),

• spolupracovat s HR systemem a podporovat jeho studijnı a kvalifikacnı cesty,

• spravovat hodnocenı vysledku skolenı,

• nabızet potrebne zpravy a prehledy a umoznovat merit a exportovat vysledky vzdelavanı.

2.4 Souvisejıcı pojmy

2.4.1 Blended Learning

Termın ”blended learning“ pouzıvame k oznacenı kurzu na pomezı dvou extremu,kdy studenti travı s ucitelem ve trıde od 25 - 75 % vzdelavacıho casu. Pokud bymnozstvı spolecne straveneho casu bylo nizsı, jednalo by se o distancnı kurz, pokudby bylo vyssı, jednalo by se o klasicky prezencnı kurz. [18] (prelozeno)


Klasickou aplikacı blended learningu, vyuzıvanou i v podmınkach CSOB, je kombino-vany kurz, ve kterem studenti nejprve absolvujı uvodnı cast elektronicky a po uspesnem slozenızaverecneho testu mohou pristoupit k prakticke casti. Dıky tomuto systemu lze efektivnedosahnout stejne vstupnı urovne znalostı ucastnıku a prakticka cast se proto muze plne a efek-tivne soustredit na novu latku a prakticke procvicovanı.

Spolecnost Thomson ve sve studii uvadı, ze v resenı realnych uloh vykazujı ucastnıciz kombinovaneho pojetı vycviku o 30 % lepsı vykonnost nez ucastnıci tehoz vycvikuve forme cisteho e-learningu. Toho zaroven dosahnou v kratsım case, diference je41 % ve prospech kombinovaneho treninku. [4]

2.4.2 CBT – Computer Based Training – pocıtacem podporovana vyuka

Jakakoliv vyuka podporovana pocıtaci; predevsım vyzitı vyukovych, testovacıch ci simulacnıchprogramu, distribuovanych jak na prenosnych nosicıch, tak prostrednictvım internetu.

2.4.3 WBT – Web Based Training – vyuka podporovana internetem

Vyuka dodavana on-line prostrednictvım sıte internet, klient interaguje (vnıma, odpovıda, ko-munikuje) s dodavanym obsahem prostrednictvım sveho internetoveho prohlızece.

2.4.4 On-line vyuka

Obdobne jako vyse uvedene, avsak kladoucı vyssı duraz na moznost interakce v realnem case.

2.4.5 TBT – Technology Based Training – vyuka s vyuzitım technologiı

Jakakoliv vyuka podporena modernımi komunikacnımi technologiemi – video prenosy, TV pro-gramy, rozhlasove vysılanı, pocıtacove programy a podobne ...

2.4.6 LMS – Learning Management System – rıdicı system vyuky

Pocıtacovy system (software), ktery zajist’uje organizacnı funkce firemnıho vzdelavacıho procesu– pracuje s zaky, kurzy a ucebnımi plany, organizuje vyuku (planovanı, registrace, hodnocenı,reporting, administrace), shromazd’uje data o postupu jednotlivych studentu vzdelavacım pro-cesem a nabızı tato personalnım systemum firmy, viz obrazek 2.1. Jednotkou vyuky je kurz.

Obrazek 2.1: Diagram rolı uzivatelu v LMS [26]


2.4.7 LCMS – Learning Content Management System – rıdicı system obsahuvyuky

Obrazek 2.2: Vztahy LMS a LCMS [26]

System pro prıpravu kurzu a spravu vyukovych objektu casto integruje depozitar jiz ho-tovych vyukovych prvku a integruje nastroje pro jejich tvorbu (editory mediı, textu a podobne).Je urcen predevsım autorum kurzu, v nem vytvorene kurzy se posleze exportujı do LMS. VztahLMS a LCMS ukazuje obrazek 2.2.

2.4.8 Learning Portal – vzdelavacı portal

Centralizovana brana ke vsem vzdelavacım sluzbam v podniku. Z uzivatelskeho pohledu inte-gruje vsechny soucasti vzdelavacıho systemu a nabızı studentum i spravcum snadny prıstupa dobry prehled. Casto byva jednou ze sluzeb integrovanych do modernıch LMS, ale nenı tonezbytne.

2.5 Hranice e-learningu

e-Learning nasazeny v komercnıch organizacıch muzeme chapat jako prunik nasledujıcıchcinnostı a technologiı, jak ukazuje diagram 2.3 (prelozeno, upraveno).

2.5.1 Cım se lisı e-learning od distancnıho vzdelavanı?

Nejprve uvedu definici distancnıho vzdelavanı.

Distancnı vzdelavanı je definovano jako multimedialnı forma rızeneho samostatnehostudia, v nemz jsou vzdelavatele (pedagogove) v prubehu vzdelavacıho procesu trvalenebo prevazne fyzicky oddeleni od vzdelavanych (studujıcıch). Jedna se tedy o vysoceindividualizovanou vyuku, v nız jsou studujıcı mene zavislı nebo zcela nezavislı naucitelıch. [43]

Elektronicke vzdelavanı muze byt realizovano distancne. Distancnı vzdelavanı muze bytrealizovano pomocı informacnıch technologiı (elektronicky). Pokud se nynı (rok 2009) podıvame


Obrazek 2.3: Hranice e-learningu [18]

na stranky Narodnıho centra distancnıho vzdelavanı [48], zjistıme, ze mnoho kurzu, kterezminuje, je nabızeno v elektronicke podobe. Duvod je prosty, vetsinu prostredku, ktere e-learning vyuzıva k podpore ucenı, lze pouzıvat vzdalene, navıc casto lepe a ucinneji nezli metodyklasicke.

Nicmene v souladu s definicı e-learningu pouzitou v teto praci musım poukazat na to,ze e-learning znamena podstatne vıce nezli distancnı vzdelavanı s vyuzitım informacnıch tech-nologiı. Zatımco distancnı vzdelavanı je predevsım souborem metod vyuky bez fyzicke prezencevyucujıcıho, e-learning (ve firemnım pojetı) znamena kompletnı resenı celeho vzdelavacıho pro-cesu.

Tez je nutne podotknout, ze lze vytvorit elektronicke vzdelavanı, ktere nenı distancnı(resenı interaktivnıch uloh ve trıde za podpory lektora).

2.6 Evaluace e-learningu

Ac se podstatou a metodami e-learning mnohem vıce blızı distancnımu vzdelavanı, v ramcipodnikove praxe casto dochazı k jeho srovnavanı s prezencnı vyukou, protoze prave tuto castonahrazuje nebo ma nahradit.

2.6.1 Vyhody e-learningu

2.6.1.1 Dostupnost

• Student muze ke studijnım materialum pristupovat v libovolnou dobu (pokud k tomu madostatecne technologicke prostredky) a muze tak studium prizpusobit ostatnım povinnos-tem.

• Fyzicke vzdalenosti nehrajı roli a lze usporit cas i penıze za presuny.

• Pokud kurz zustane otevreny i po absolvovanı, zamestnanec si muze latku kdykoliv snadnoosvezit.

2.6.1.2 Rychlost

• Jednou pripraveny kurz muze student zapocıt ihned, nemusı cekat na naplnenı kapacityucebny.

• Hotovy kurz vetsinou nenı vazan na konkretnı nositele znalostı (lektory) a lze jej protodistribuovat vsem zamestnancum velmi rychle, zamestnanci mohou zıskat nove poznatkybez cekanı.


• Aktualizaci je mozne provest v kratkem case a ta se ihned projevı vsem studentum.

2.6.1.3 Efektivita

• Nenı treba drzet nadbytecne kapacity pro zvladanı vykyvu poptavky.

• Nenı treba vynakladat zdroje na cinnosti bez pridane (vzdelavacı) hodnoty:

1. presuny,2. cekanı.

• Nenı treba organizovat logistiku vzdelavanı – uspory v administrative.

• Nenı treba zrizovat specialnı ucebny, lze vyuzıt pocıtace na pracovisti, prıpadne stacımene pocıtacu, protoze se studenti mohou strıdat – viz prıpadova studie [20], stacı jenjeden pocıtac na provozovnu.

• Studenti se mohou vzdelavat v dobe, ktera je pro ne nejvhodnejsı (mohou byt prıtomnina pracovisti v dobe zvysene poptavky), dochazı ke zkracenı neprıtomnosti zamestnancuna pracovisti z duvodu vzdelavanı.

• Cas vyuky muze zahrnovat i ten, ktery by nebyl produktivne vyuzit na pracovisti (pros-toje).

• Nenı treba delsı nepretrzita absence.

• Kazdy student postupuje svym tempem a nemusı cekat na pomalejsı kolegy, studijnıcas je vyuzit efektivne, kazdy student muze vyuce venovat presne tolik casu, kolik sampotrebuje.

• Jednou vytvoreny vyukovy obsah lze snadno znovu vyuzıt pro jine kurzy a nenı trebaplatit za jeho znovuvytvarenı.

• Je snazsı do jedne ”trıdy“ zıskat studenty z podstatne vetsıho prostoru bez nerealnychnakladu na dopravu – to umoznuje presnejsı specializaci vyuky, vyrovnanı vstupnıchznalostı ucastnıku a tım zajımavejsı a efektivnejsı vyuku.

2.6.1.4 Flexibilita

• Vyuka je dostupna ve vhodnou dobu, cas na vyuku se rıdı potrebami zamestnance a niko-liv kapacitami skolıcıho centra.

• On-line kurzy lze rychle a levne aktualizovat, proto e-learning prinası moznost rychlejsıodezvy na zmeny vnejsıho prostredı.

• Lze vytvaret rozmanite kurzy presne odpovıdajıcı vzdelavacım potrebam (napr. kratkyjednohodinovy kurz, ktery by se pri klasicke administraci nikdy nevyplatil).

2.6.1.5 Personalizace

• Snazsı moznost testovanı umoznı drıve overit, zda student latce rozumı, a umoznıprıpadne mu znovu nabıdnout vysvetlenı ci zopakovanı.

• Pravidelne testovanı umoznı presnejsı zjistenı skutecnych vedomostı pracovnıku.

• Lze efektivne realizovat i mensı vzdelavacı jednotky a kurzy tak mohou byt cılenejsı, lzeaplikovat davkovanı znalostı.


2.6.1.6 Kvalita

• Vyuzitı multimediı a interaktivnıch prvku muze znacne zvysit koncentraci studentua uroven zapamatovanı znalostı.

• Kvalita kurzu nenı odvisla od vykonu lektora – vsichni studenti absolvujı stejne kvalitnıkurz. Penıze vynalozene na prıpravu kvalitnıho kurzu budou prınosem vsem studentum.

2.6.2 Nevyhody elektronickeho vzdelavanı

e-Learning ma nicmene i jista omezenı a potencialnı bariery, ktere v urcitych prıpadech branıjeho efektivnımu vyuzitı.

• Zavedenı e-learningu prinası znacne pocatecnı naklady predevsım na infrastrukturu, tech-nologie, software, porızenı obsahu a vyskolenı personalu.

• e-Learning je zavisly na informacnıch technologiıch a v prıpade jejich problemu (vypadkyspojenı atd.) je postizen.

• Ac existujı standardy, stale muze dojıt k problemum s dodavkami nekompatibilnıch kurzu.

• Zatım (2009) nenı dostatek lidı s vhodnymi zkusenostmi a praxı pro prıpravu a vedenıe-kurzu.

• Elektronicky lze predat znalosti, s predanım dovednostı je to ovsem problematicke. Nevsechny dovednosti lze zıskat tımto zpusobem.

• Znacnym problemem je udrzenı motivace studentu k sebevzdelavanı, je potreba nasaditnove metody.

• Pokud vyuka probıha na pracovisti, casto muze dochazet k rozptylovanı studentu, at’ jizkolegy nebo neodkladnymi pracovnımi povinnostmi.

• Pro nektere, predevsım vyrobnı podniky muze byt prekazkou nedostatecna pocıtacovagramotnost rady pracovnıku a chybejıcı technologicke vybavenı.

• Dosud neexistuje uznavany system hodnocenı kvality na trhu nabızenych kurzu, a protose muze zakaznık snadno setkat i s nekvalitnımi kurzy.

• Je nutna zmena vzdelavacıho paradigmatu a myslenı lidı v HR.

• Dochazı k oddelenı zaku od lektoru, kterı pripravujı kurzy, tito musı zıskat zpetnou vazbujinymi kanaly, jinak hrozı snızenı kvality kurzu.

• Cas venovany studiu studenty byva casto roztrısteny, [12] na studii kurzu pro 49 pedagoguukazal, ze prumerna doba studia 12,88 h byla rozdelena na cca. 60 sezenı po 13 minutach(0,22 h). Toto je treba zohlednit pri navrhu studijnıch materialu, jinak to muze byt znacnyhandicap.

2.7 Vyznam e-learningu v soucasne firme

2.7.1 Proc nasadit e-learning

Mnoho studiı prezentuje e-learning jako odpoved’ na klıcove vzdelavacı potreby organizacıpredevsım dıky jeho znacnemu potencialu v odbouranı neproduktivnıch nakladu spojenych


s klasickymi metodami vzdelavanı – viz odstavec 2.6. Stejne tak e-learning umoznuje efek-tivnejsı a cılenejsı vyuku, kterou je mozne snaze upravovat a prizpusobovat dynamicky semenıcımu okolı. Toto otevıra firmam pripravenym na zmenu vzdelavacıho paradigmatu noveprılezitosti, jak zvysit dostupnost vzdelanı svym zamestnancum a dlouhodobe tak rozvıjet svujnejcennejsı zdroj.

2.7.1.1 e-Learning lze uspesne nasadit na kurzy, ktere:

• jsou zamerene predevsım na predanı tvrdych znalostı,

• vyzadujı interaktivnı ulohy,

• majı vysokou ”navstevnost“,

• nestojı na motorickych nebo interpersonalnıch dovednostech.

Na mnoho dalsıch aplikacı se potom vyplatı vyuzıt blended learning. Podrobneji se budetımto tematem zabyvat nasledujıcı kapitola.

Vlastnı e-learningove resenı se vyplatı predevsım ve vetsıch organizacıch (od 500 zamest-nancu) [37], ty mohou s jeho pomocı realizovat komplexnı resenı vzdelavacıch potreb organizace,casto je takovy projekt nazyvan on-line podnikova universita (On-line Corporate University).

Mensı organizace mohou nakupovat konkretnı kurzy jako sluzbu. Do budoucna lzeocekavat, v zahranicı se tak jiz i deje, ze cele e-learningove resenı bude nabızeno firmam jakosluzba, cımz se stane dostupne i mensım organizacım.

2.7.2 Proc nenasadit e-learning

e-Learning nenı vhodny pro vsechny typy kurzu. Nektere znalosti a predevsım dovednosti nelzestudujıcım predat jen pomocı technologiı, a proto je nutne zachovat v procesu vzdelavanı lidskyfaktor. Jedna se zejmena o skolenı, ktera vyzadujı [3]:

• prakticky prıstup k aplikaci znalostı (ne jen virtualnı, ale manualnı psychomotoricke uce-nı),

• provadenı rychlych rozhodnutı,

• klıcovou podporu spoluprace s ostatnımi cleny (nebo jen vizualnı kontakt),

• prıme sdılenı zkusenostı s ostatnımi,

• neustalou komunikaci a vymenu informacı ci hmotnych objektu,

• vnımanı reci tela ostatnıch studujıcıch.

Hlavnım duvodem pro nenasazenı elektronickeho vzdelavanı je prave jeho zmınenanevhodnost pro urcite prıpady. Mnoho firem se ovsem snazı za pomoci spickovych odbornıkuz oblasti psychologie a pedagogiky navrhnout elektronicke kurzy tak, aby dokazaly predata naucit i vyse uvedene mekke kompetence.

Dalsım z castych duvodu pro nezavedenı e-learningu (ci pro odlozenı zavedenı) je rela-tivne vysoka nakladnost jeho zavedenı formou nasazenı celeho resenı (nakup licencı, hardwarua vyskolenı personalu). Pokud firma nema systematicky plan vzdelavanı zamestnancu a/neboje relativne mala (pod 500 zamestnancu), muze zavadenı vlastnıho resenı znamenat prılis velkyfinancnı vydaj, ktery se bude vracet delsı dobu, protoze se nepodarı realizovat potrebne uspory


z rozsahu. Resenım je nakup e-learningu jako sluzby, avsak nabıdka kvalitnıch kurzu v cestineje zatım omezena na obecne kurzy.

e-Learning tez nemusı byt vyhodny ve firmach, ktere nemajı potrebne technologicke vy-bavenı a kde zamestnanci neovladajı praci s pocıtacem. Je ovsem nutne podotknout, ze dle [20]lze i tento problem efektivne prekonat.

2.8 Standardy v oblasti e-learningu

2.8.1 Proc standardy?

Zakladnım motivem pro standardizaci ve vetsine oboru lidske cinnosti je zajistenınezavislosti jednotlivych dodavatelu a odberatelu, vzajemne kompatibility a zameni-telnosti vyrobku a jejich soucastı, s cılem dosazenı vyssı celkove efektivity, bezpec-nosti, opakovatelnosti a kvality. [52]

Se stejnymi motivy vznikla i standardizace v oblasti elektronickeho vzdelavanı. Prvnıpocatky tohoto usilı se objevujı v leteckem prumyslu a souvisejıcıch oborech. Nutnost rigoroz-nıho a verifikovatelneho procesu pri prıprave pilotu, dispeceru a mechaniku vedla k nutnostivytvorenı preciznıch vzdelavacıch standardu davno pred zavedenım pocıtacu. Nutnost simu-lace realnych situacı dale motivovala subjekty k zavadenı vypocetnı techniky do vzdelavacıhoprocesu dlouho pred jejım masovym rozsırenım. Proto se zde objevily standardy souvisejıcıs elektronickym vzdelavanım dlouho pred tım, nez se toto stalo rozsırene. Standardizacı v tetooblasti se zabyvala Aviation Industry Computer Based Training Committee (AICC) [40].

Standardizacı mnohych informacnıch technologiı, dnes hojne vyuzıvanych v elektron-ickem vzdelavanı, se nezavisle zabyvaly ruzne organizace, predevsım The World Wide WebConsortium [53] a Institute of Electrical and Electronics Engineers (IEEE) Learning Technol-ogy Standards Committee (LTSC) [44].

Standardizacı v oboru vzdelavanı se tez zabyvaly organizace IMS Global Learning Con-sortium, Inc. [45] a Alliance of Remote Instructional Authoring & Distribution Networks forEurope (ARIADNE) [39].

Standardy techto subjektu se venovaly ruznym oblastem a prımo spolu nikterak nesou-visely.

2.8.2 Strucna historie nejvyznamnejsıho standardu v e-learningu

V roce 1997 zalozilo Ministerstvo obrany USA (US Department of Defense) spolecne s Kan-ceları Bıleho domu pro koordinaci vedy a vyzkumu (White House Office of Science and Tech-nology Policy) agenturu Advanced Learning Initiative (ADL) [38] a poverilo ji vypra-covanım navrhu strategie modernizace sveho vzdelavacıho systemu a podporou kooperace sevzdelavacımi institucemi, prumyslem a dalsımi subjekty v teto oblasti. ADL byla posleze v lednu1999 poverena (Executive Order 13111) prımo vyvojem specifikacı a standardu pro elektronickevzdelavanı.

• V lednu 2000 ADL publikovala Sharable Courseware Object Reference ModelVersion 1.0, ktery integroval a shrnoval nektere jiz existujıcı standardy bez vyssı pridanehodnoty. Jednalo se predevsım o podklady k dalsı diskusi a vyvoji.

• Presne rok pote nasledovala verze 1.1, ktera pro ukladanı dat vyuzıvala XML a je obecnepovazovana za prvnı pouzitelnou verzi.


• V rıjnu 2001 vysla verze 1.2, prejmenovana na Shareable Content Object ReferenceModel, ktera prinesla nektere prakticke nastroje pro vyvojare a moznost balıckovanıobsahu.

• Behem roku 2004 se objevil SCORM 2004 (postupne ve trech verzıch), ktery prineslpodporu navigace a usporadanı obsahu. Tato verze je v soucasnosti povazovana za stabilnıa jejı podporu postupne integruje vetsina dodavatelu e-learningovych resenı.

2.8.3 SCORM

SCORM – Shareable Content Object Reference Model (referencnı model objektu pro sdılenı ob-sahu) je v dnesnı dobe nejrozsırenejsım standardem v oblasti e-learningu. Vychazı z puvodnıchstandardu navrzenych organizacemi zmınenymi vyse a integruje je do jednoho balıcku s cılemzajistit prenositelnost, znovupouzitelnost, prıstupnost a trvalost ucebnıho obsahu a ucebnıhoprostredı. Popisuje jak nezbytne vlastnosti vyukoveho systemu (LMS), tak zpusob a formatukladanı vyukoveho obsahu. Technologicke aspekty tohoto balıku standardu budou priblızenyve ctvrte kapitole.

2.9 Prehled vybranych e-learningovych resenı

2.9.1 Vybranı zastupci hlavnıch produktu

Kazdy z nasledujıcı produktu predstavuje zastupce jednoho z hlavnıch trendu v oblasti vyvojesystemu pro elektronicke vzdelavanı.

2.9.1.1 BlackBoard Learn

Velice robustnı a rozsahly system, puvodne urceny predevsım vzdelavacım institucım; v soucas-ne dobe je samozrejme dostupny i ve verzıch vhodnych pro podniky. Nynı pokryva praktickycely vzdelavacı proces a nabızı velice sirokou paletu nastroju jak pro organizaci vzdelavacıhoprocesu (i cele instituce) a komunikaci, tak pro samotnou elektronickou vyuku a tvorbu ucebnıhoobsahu. BlackBoard pohltil druheho nejvetsıho hrace WebCT. Tento system vznikl rozsirovanımsystemu pro administrativnı podporu vyuky a distribuci studijnıch materialu univerzit [41].

2.9.1.2 Moodle

Modularnı OpenSource LMS a LCMS umoznujıcı spravu kurzu, interakci studentu a ucitelua tvorbu i distribuci ucebnıho obsahu. V nekterych ohledech nenabızı takovy komfort jakokomercnı systemy, ale je zdarma a je k nemu k dispozici mnoho podpurnych nastroju tretıchstran. V CR zıskal znacnou popularitu, nasadily jej mimo jine UK a CVUT (viz naprıklad[23], [54], [42]). Vznikl postupnym rozsirovanım nastroju pro distribuci vzdelavacıho obsahua komunikaci o organizacnı a planovacı prvky [47].

2.9.1.3 SAP Enterprise Learning (puvodne SAP Learning Solution)

Vzniklo doplnenı nastroju pro distribuci vzdelavacıho obsahu do modulu pro komplexnı spravuvzdelavanı v podniku sytemu SAP (mySAPTM ERP Human Capital Management). Systempodporuje import kurzu, zajist’uje organizacnı cast vyuky a sleduje aktivity a vysledky zaku.Nove verze prinasejı moduly pro prıpravu obsahu. Hlavnı prednost spocıva v provazanostis personalnım systemem, elektronicke kurzy jsou jen jednou z nabızenych a podporovanychforem vzdelavanı [51].


2.9.2 Nektere dalsı produkty

Tabulka 2.2 ukazuje nekolik dalsıch vybranych LMS (vetsinou integrujıcıch LCMS) nabızenychv CR a ve svete.

CERTPOINT VLS Suite www.certpointsystems.com CERTPOINT Systems Inc.Cisco Learning Connection www.cisco.com Cisco Systems Inc.eDoceo www.edoceo.cz Trask solutions s.r.o.Eduweb www.eduweb.com Educational Web Adventures, Inc.iTutor www.kontis.cz Kontis s.r.o.KnowledgeHub LMS www.elementk.com Element K CorporationLotus LMS www.ibm.com IBM Corp.Oracle iLearning www.oracle.com/ilearning Oracle CorporationPlateau LMS www.plateau.com PlateauSAP Larning Solution www.sap.de SAP AGTopClass www.wbtsystems.com WBT SystemsTotalLMS www.sumtotalsystems.com SumTotal Systems, Inc.

Tabulka 2.2: Prehled vybranych LMS

2.9.3 Vybranı poskytovatele e-learningovych kurzu

Firmy uvedene v tabulce 2.3 (vybran pouze maly vzorek) nabızejı na svych strankach elektron-icke kurzy jako sluzbu, tj. bez nutnosti mıt nasazeno vlastnı systemove resenı:

Pocıtacova skola GOPAS www.gopas.czSpolecnost pro elektornicke vzdelavanı www.ella.czSkillSoft www.netg.com

Tabulka 2.3: Prehled vybranych poskytovatelu elektronikcych kurzu

2.10 Budoucnost e-learningu

2.10.1 Obecne trendy

Vyuzitı elektronickeho vzdelavanı v komercnı i akademicke sfere je na vzestupu [37]. Jak bylonastıneno v teto kapitole a bude na konkretnıch cıslech demonstrovano v kapitole nasledujıcı,nasazenı e-learningu v podnikove sfere muze prinest pri vzdelavanı zamestnancu vyrazne usporya prinası potencial pro zkvalitnenı a zprıstupnenı vyuky. Na druhou stranu existuje cela radaotazek, ktere jeste nejsou uspokojive zodpovezeny, a problemu, ktere nejsou vyreseny. Aka-demicka sfera se zabyva predevsım resenım otazek dlouhodobejsıho rozvoje, zatımco komercnısubjekty se zamerujı na zlepsenı a zefektivnenı soucasneho resenı.

2.10.1.1 Smery vyvoje v komercnı sfere

• Snaha o vyvoj kurzu uspokojive ucıcıch i pro mekke dovednosti a kompetence a hledanıvhodne kombinace elektronicke a prezencnı vyuky.

• Integrace vzdelavacıch a podnikovych systemu: Vznik ucelenych vzdelavacıch resenı, podkrıdla e-learningu se dostava i klasicka prezencnı vyuka, v nekterych podnicıch to jiz jejen specialnı cast elektronickeho kurzu; e-development.


• Pokracujıcı standardizace a integrace technologiı a obsahu od ruznych dodavatelu: Zatımstandardy prinasejı predevsım kompatibilitu na urovni datoveho formatu, hlubsı kompat-ibilita na urovni ucebnıch objektu a didaktickych metod je sice zkoumana, ale v praxi seprılis nevyskytuje.

• Sdılene repositare vzdelavacıch objektu: Jednou z predstav vyzkumnıku, ktera se v praxizatım temer nevyskytuje, je existence sdılenych narodnıch nebo oborovych repositaruvzdelavacıch prvku. Tyto zatım existujı pouze na urovni jednotlivych firem. Hlavnıprekazkou je neuchopitelnost problemu hodnocenı obsahu a s nım souvisejıcıho vyvazenıvkladu a prınosu subjektu do repositare.

2.10.1.2 Hlavnı vyzkumna temata v oblasti e-learningu

• Metody a postupy umoznujıcı pocıtacum chapat a autonomne hledat a spojovat vyukovyobsah (metadata a meta-metadata, content discovery, semanticky web).

• Adaptivita – viz odstavec 2.10.2.

2.10.2 Adaptivita

Jednou z oblastı, na kterou se nynı zameruje pozornost vyzkumnıku v oblasti elektron-ickeho vzdelavanı, je adaptivita – schopnost vyuky prizpusobit se zakovi. Soucasne kurzy totiztrpı prıstupem ”one-size-fits-all“ [5] neboli stejny obsah je nabızen vsem studentum stejnymzpusobem a ve stejne podobe. Pritom lide se od sebe lisı; kazdy jednotlivec preferuje ruznyzpusob vstrebavanı latky, dava prednost ruznym mediım, ma ruzne predchozı znalosti a castoi ruzne ucebnı cıle.

Pro male a nezavisle kurzy, jakymi jsou naprıklad kurz bezpecnosti prace nebo predstavenıjednoducheho produktu, lze zmınena znevyhodnenı zanedbat, avsak pri planovanı dlouhodo-beho vzdelavanı muze zohlednenı techto aspektu znacne zvysit efektivitu ucenı na strane stu-denta.

Proto se usilı vedcu upına na problem, jak naucit pocıtac porozumet a prizpusobit se stu-dentovi, prizpusobit ve smyslu zvolenı optimalnıho pruchodu kurzem, vhodne ucebnı strategie,vhodnych metod prezentace a podpory pri orientaci.

Nektere z techto prvku se objevujı v existujıcıch kurzech, a dokonce i existujıcıch stan-dardech; naprıklad SCORM 2004 predjıma moznost zaznamenavanı dat o studentovi pro vyuzitık prizpusobenı a personalizaci. Tyto prıstupy jsou ovsem zatım roztrıstene, vetsinou ad-hoca vzajemne nekompatibilnı. Cılem vyzkumu je prinest jednotny standard, ktery by umoznilsber a vyuzıvanı dat o vzdelavacıch preferencıch studenta naprıc kurzy v prubehu dlouhodobehovzdelavanı studenta.

Z ekonomickeho pohledu je prıprava techto kurzu jeste nakladnejsı, protoze majı slozitejsıstrukturu, musı je pripravovat didaktictı odbornıci a mnoho obsahu je potreba vytvorit re-dundantne ve vıce formach, avsak v prıpade nasazenı prinasejı jeste vyssı uspory, predevsımzkracenım individualnıho casu potrebneho ke studiu, a zlepsenı kvality studia [6].

Zajemcum o hlubsı seznamenı se s tımto zajımavym tematem bych rad doporucil svojiresersnı praci [22], ktera prinası vycerpavajıcı prehled dosazenych vysledku do roku 2007.

2.11 Shrnutı kapitoly

Zodpovedne a systematicke vzdelavanı vlastnıch zamestnancu je jednım z klıcovych kamenuuspechu firmy na soucasnych vysoce konkurencnıch a turbulentnıch trzıch. Bohuzel vzdelavanı


prinası znacne naklady, coz zduraznuje nutnost jej realizovat co nejefektivneji. Klasicke vzde-lavacı postupy proverene staletımi mohou byt v dnesnı dobe pro urcite situace prılis nakladnea neflexibilnı a firmy proto hledajı nove metody, jak sve zamestnance vzdelavat.

e-Learning jiz zdaleka nenı jen elektronicka distribuce vzdelavacıch materialu. V dnesnıdobe se jedna o komplexnı system resenı vzdelavacıch potreb organizace od administrativyspojene se vzdelavacım procesem pres samotnou vyuku az po planovanı znalostı jednotlivychzamestnancu.

Vetsinu typu kurzu je mozne prevest do elektronicke podoby a dat tak zamestnancummoznost studovat v preferovanou dobu, na svem mıste a vlastnım tempem. To prinası usporynakladu na dopravu a uspory casu dıky odbouranı prostoju a dalsıch neproduktivnıch cinnostı.e-Learning umoznı venovat podstatne vıce zdroju cinnostem s pridanou vzdelavacı hodnotoua mene casu administrative, logistice a jinym podpurnym cinnostem. e-Learning je efektivnı,flexibilnı, dostupne, rychle, personalizovane a kvalitnı vzdelavanı.

Je ovsem nutno dodat, ze elektronicke kurzy zatım stale nemohou pokryt vsechnyvzdelavacı potreby a komplexnı zavedenı e-learningu do firmy muze byt relativne nakladne.Studium elektronickych materialu dale vyzaduje nove metody podpory motivace zamestnancua v neposlednı rade technicke vybavenı a minimalnı znalosti prace s pocıtacem. I pres tytonevyhody e-learning pro dnesnı firmy znamena velice efektivnı metodu resenı vzdelavacıchpotreb.

Predevsım dıky aktivite ADL existujı v oblasti e-learningu celosvetove uznavane stan-dardy SCORM, ktere zarucujı zakladnı prenositelnost a znovupouzitelnost obsahu.

Tato kapitola dıky svemu rozsahu nemuze byt kompletnım prehledem a zhodnocenımvsech vlastnostı a aspektu e-learningu, ani si nekladla za cıl jım byt. Mnoho temat e-learningubylo zmıneno pouze okrajove a nektere oblasti, jako e-development, nebyly rozebrany vubec.Primarnım cılem teto kapitoly bylo poskytnout pojmologicky aparat a nastınit zakladnı sou-vislosti nezbytne pro porozumenı zbytku teto prace.

KAPITOLA 3. EKONOMICKE ASPEKTY VZDELAVANI 21

3 Ekonomicke aspekty vzdelavanı

3.1 Proc se analyzou ekonomicke vyhodnosti zabyvat?

Kazda vzdelavacı aktivita v podnikovem prostredı si v prvnım planu klade za cılzvysit pracovnı vykon. Proto nezbytne potrebujeme vedet, v jake mıre designovanaa realizovana aktivita naplnila svuj cıl. [15]

Hlavnım cılem podnikoveho vzdelavanı je zvysovanı hodnoty lidskeho kapitalu, ktere maslouzit k efektivnejsımu a lepsımu vytvarenı pridane hodnoty pro zakaznıky a tım zvysovanıhodnoty podniku pro jeho vlastnıky.

Nelze ovsem hodnotit pouze vysledky, ale take mnozstvı zdroju, ktere bylo k jejichdosazenı nutno vynalozit. Dosahovanı zamyslenych vysledku s co nejnizsımi naklady nebolico nejefektivneji je klıcem k uspechu kazdeho podniku. Proto je i u vzdelavanı potreba posuzo-vat efektivitu ruznych prıstupu a volit takovy mix vzdelavacıch metod, ktery bude pro podnikoptimalnı.

Dve otazky, ktere je potreba zodpovedet, pri merenı efektivity vzdelavanı:

• Jake jsou celkove prınosy vzdelavanı?

• Jake jsou skutecne celkove naklady na vzdelavanı?

Kompletnı zodpovezenı techto otazek je ovsem nesmırne obtızne a v podnikove praxi,ve stale se menıcım prostredı, mnohdy prakticky nemozne. Cılem teto kapitoly proto budenavrhnout takove metody hodnocenı efektivity vzdelavanı a predevsım elektronickeho vzdela-vanı, ktere jsou realizovatelne, demonstrovat jejich funkcnost a diskutovat o jejich moznostecha prıpadnych omezenıch.

3.2 Merenı efektivity vzdelavanı obecne

Naklady na vzdelavanı zamestnancu nejsou pouze vynalozene prostredky, ale predevsım inves-tice. Jako takove by proto mely byt hodnoceny. Pred hlubsı analyzou vyhodnosti e-learningubych proto rad predstavil nekolik zakladnıch metod, ktere odborna literatura doporucujek merenı vysledne efektivity (nikoliv pouze vysledku) vzdelavanı.

3.2.1 Return on Investment

Jako prvnı lze uvest klasickou metodu hodnocenı investic: ROI – Return on Investment(navratnost investice) [32]. To znamena najıt odpoved’ na otazku, jaky zisk prinesly inves-tice do daneho kurzu v pomeru k jeho nakladum, prıpadne, jak vzdelavanı zvysilo zisk firmyk pomeru k celkovym nakladum na nej. Odpovedet presne na tyto otazky je ovsem, jak jiz byloreceno, nesmırne obtızne a casto dokonce nemozne, obzvlaste naprıklad efekty vyuky mekkychdovednostı lze jen obtızne separovat a kvantifikovat v kratkem obdobı a vysledky tedy mohoubyt znacne zkreslene. Proto, ac je z business hlediska tım nejvhodnejsım ukazatelem, se tatometoda prılis nepouzıva a nekterı autori jejı pouzitı prımo nedoporucujı [25].

3.2.2 Return on Expectations

Druhou metodou, kterou lze k hodnocenı investic pouzıt, je ROE ve smyslu Return on Ex-pectations (volne prelozeno: naplnenı ocekavanı) [28]. Spocıva v tom, ze se pred zahajenımkurzu jasne stanovı, jaka ocekavanı by mel splnit, respektive co a o kolik se zlepsı tım, ze

22 KAPITOLA 3. EKONOMICKE ASPEKTY VZDELAVANI

jej zamestnanci absolvujı. V principu se jedna o neco, co by se melo stanovit V KAZDEMPRIPADE, avsak ne vzdy se tomu tak deje. Tato metoda to zduraznuje. Zakladem metodyje stanovenı realistickych ocekavanı zmeny vybranych ukazatelu:

• Kolik materialu pracovnıci ve vyrobe usetrı po absolvovanı skolenı?

• O kolik se zvysı produktivita prace zamestnancu?

• O kolik se zvednou prodeje prodejnıho tymu?

Uspesnost programu se nakonec merı splnenım techto kriteriı. Vyhodou metody je, zeposkytne vyslednou a snadno interpretovatelnou cifru v procentech (v ceskych podmınkachponekud historicky zatızene ”splnenı planu“, respektive naplnenı ocekavanı). Zasadnı nevyho-dou je, ze kvalita vysledku zustava prımo umerna kvalite ocekavanı, pri nevhodnem stanovenıocekavanı postradajı vysledky smysl. Tato metoda muze byt finalnım zastresenım nekterychdalsıch metod.

3.2.3 Return on Knowledge

Poslednı metodou je ROK – Return on Knowledge (navratnost znalostı), spocıva v nalezenıindikatoru, predevsım ve zpusobu prace zamestnancu, ktere by mohly prımo souviset sezıskanım novych znalostı a jejich uvedenım do praxe, a sledovanı jejich zlepsenı. Don Cohen[7] navrhuje, ze tyto indikatory zdaleka nemusı byt exaktnı, ale muze se jednat i o subjektivnıa kvalitativnı skutecnosti, naprıklad o dokumentaci prıpadu z praxe, pri kterych byly znalostinabyte na skolenı uspesne vyuzity, nebo hodnocenı nazoru zamestnancu a zakaznıku. Cılem jepodchytit, zda doslo k prevedenı novych znalostı do praxe vhodnym zpusobem. Na rozdıl odpredchozı metody, ktera merı splnenı predem danych cılu, tato metoda se zameruje predevsımna nasledne nalezenı a zdokumentovanı prınosu vzdelavanı. Jejı uspesne vyuzitı ovsem zasadnezavisı na zdravem usudku hodnotitelu pri hledanı a kvalifikaci vystupu.

3.3 Merenı vysledku vzdelavanı

Prvnım krokem k faktickemu zjistenı efektivity vzdelavanı je stanovenı skutecnych vysledkuvzdelavanı, predevsım pak jeho prınosu pro podnik.

3.3.1 Pet urovnı merenı vysledku vzdelavanı

Kirkpatrick popsal ctyri urovne kvality merenı vysledku vzdelavanı ve firme [19]:

• uroven reakce (pozitivnı, negativnı; spokojenost ucastnıku se skolenım) – vypovıdao prınosech pro podnik nejmene, avsak je snadno zjistitelna,

• uroven naucenı (zjist’ovanı nove zıskanych znalostı) – vypovıda o efektivite predanı novychznalostı, ale nic nerıka o tom, zda zamestnancum nejak pomohou,

• uroven chovanı (zjist’ovanı, zda se nove znalosti projevujı v kazdodennım chovanı zamest-nancu) – ukazuje, zda zamestnanci nove poznatky uplatnujı v praxi,

• uroven vysledku (zjist’ovanı dopadu vzdelavanı na realnou vykonnost a kvalitu prace)– zkoumanı, zda vzdelanı skutecne prineslo pridanou hodnotu pro podnik cili zda bylnaplnen hlavnı cıl; toto se bohuzel se zjist’uje nejobtızneji.

Hronık [15] a nekterı dalsı autori uvadejı jeste patou uroven:


• uroven postoju (zjist’ovanı zmen postoju a prıstupu zamestnancu) – vstrebanı firemnıkultury nebo zıskanı noveho prıstupu k praci, formovanı osobnosti.

3.3.2 Metody zjist’ovanı prınosu vzdelavanı

Zjistenı skutecnych prınosu konkretnıho vzdelavacıho kurzu pro podnik nenı jednoduche, vevetsine prıpadu je to naopak ta nejobtıznejsı cast v celem procesu hodnocenı efektivity. Snadnolze zjistit, co se zamestnanci naucili, avsak nenı snadne kvantifikovat vztah mezi zıskanımznalostı a ekonomickymi vysledky.

Samotne metody zjistenı prınosu kurzu mohou byt nasledujıcı, casto se prekryvajı s meto-dami zjist’ovanı potreb vzdelavanı [26], [15], [1]:

• Dotaznık spokojenosti – nejrychlejsı i na vyplnenı i vyhodnocenı, avsak subjektivnı;lze jej distribuovat ihned po kurzu nebo s odstupem, jedna se o merenı vysledku na urovnireakce: ”Kurz se mi lıbil a myslım si, ze byl uzitecny.“

• Dopis lektorovi/dopis sobe – je vetsinou sestavovan (zadavan) s urcitym odstupem.Ma absolventum poskytnout prostor pro zamyslenı nad tım, co jim skolenı skutecneprineslo. Jeho kvalita ovsem do znacne mıry zavisı na schopnostech reflexe absolventa. Ab-solventum se casto navrhuje konkretnı struktura dopisu a otazky, ktere majı zodpovedet,cımz se dopis stava mene strukturovanym otevrenym dotaznıkem. Jeho vyhodnocenı jenarocnejsı. Primarne zjist’uje vysledky tez na urovni reakce.

• Autofeedback – obdobne jako dopis sobe je zameren na reflexi absolventa (tento vsakmuze probehnout formou rozhovoru) na tema, ceho se mu podarilo absolvovanım kurzudosahnout a v cem se zlepsil. Ve spojenı s dalsımi metodami (napr. rozvojovym planem)muze byt zasadnım elementem pri planovanı a uskutecnovanı rozvoje zamestnancu. Cılemje zjist’ovat informace na urovni zmen chovanı a vysledku (prıpadne i zmen postoju), avsakskutecne vysledky silne zavisı na sebehodnotıcıch schopnostech zamestnance.

• 360◦ zpetna vazba – znamena zıskanı hodnocenı (pokroku) od nadrızenych, podrızenych,zakaznıku i spolupracovnıku vybraneho zamestnance. Jedna se o narocnou, avsak velmiinformativnı metodu. Vetsinou se neprovadı v navaznosti na konkretnı kurz, ale v ramcipravidelneho (rocnıho, pulrocnıho) hodnocenı, coz muze byt pri jejım vztazenı ke konkret-nımu kurzu problem. Jejı vyhodnocenı je narocne, avsak muze prinest velmi relevantnıhodnocenı prınosu vzdelavanı na urovni zmen chovanı a vysledku.

• Test (pretest-posttest) – zamestnanci absolvujı test schopnostı, vedomostı nebo doved-nostı, ktery muze velice presne hodnotit prınos na urovni naucenı. Pro presnejsı posouzenılze pretestem zmerit pocatecnı stav znalostı a posttestem stav po absolvovanı kurzu. Efektucenı je velice presne dan rozdılem obou vysledku. Tyto je mozne zanest za celou skupinudo grafu narustu znalostı.

• Kontrolnı skupina – ve vetsıch organizacıch je mozne porovnavat vysledky skupin,ktere skolenı absolvovaly, s temi, ktere tak neucinily; ocistenı od okolnıch vlivu muze bytobtızne, avsak na druhou stranu lze zıskat velmi relevantnı merenı na urovni vysledku.

• Resenı prıpadovych studiı – zamestnanci bud’to samostatne, nebo v tymu (prıpadnev ramci AC/DC) resı prıpadove studie. Tato metoda je velmi narocna, avsak muze podathluboke informace o schopnostech zamestnancu a prınosech kurzu.

• Zmena variabilnı casti mzdy – u profesı, kde variabilnı slozka mzdy prımo zavisı napracovnım vykonu, lze jejı zmenu pouzıt jako dobry indikator prınosu skolenı [15]. Vhodne


svazanı variabilnı slozky mzdy s pracovnım vykonem je ovsem casto obtızne a tam, kdevykon zavisı i na praci jinych, je tato metoda casto kontraproduktivnı, protoze vedek frustraci a pracovnım konfliktum. Proto lze tuto metodu pouzıt jen u nekterych profesıa navıc je potreba informace ocistit od dalsıch vlivu.

• Merenı spokojenosti zakaznıku – samotne zjist’ovanı spokojenosti (internıch) zakaznı-ku lze provadet prımo dotazovanım nebo overenım kvality sluzby pomocı mystery shop-ping/mystery calling. Tato metoda byva casto jednım z ukazatelu, ktere se sledujı prizjist’ovanı ROE. Muze podat relevantnı informace o zmenach a urovni znalostı, chovanıi vysledku.

3.4 Zjist’ovanı nakladu na vzdelavanı

Ac by se mohlo zdat, ze v modernıch ucetnıch systemech nenı problem snadno zıskat vsechnynaklady na vzdelavanı, nemusı to byt pravda; mnoho nakladu, predevsım ve forme usle produk-tivity, se v ucetnım systemu nikdy neobjevı, a je proto potreba s nimi kalkulovat zvlast’. Studie[34] identifikuje nasledujıcı faktory vstupujıcı do ceny vzdelavanı (prelozeno a upraveno):

• prımo

– cena vyvoje a prıpravy kurzu

– odmena lektoru

– nakup placenych informacnıch zdroju

– vyroba studijnıch pomucek

– cestovne

– naklady na ucebnu

• neprımo

– usla produktivita za cistou dobu vyuky

– usla produktivita za nevyhnutelne prostoje pri bezne vyuce (prestavky, cekanıa pod.)

– usla produktivita pri nızke efektivite vyuky (malo vyuzity cas)

– usla produktivita pri chybejıcı anebo nedostupne vyuce (prace bez dostatecnychznalostı)

– usla produktivita pri cekanı na vyuku (pokud se znalosti, napr. o novem produktu,nedostanou ke vsem vcas, obdobne jako vyse)

– naklady na korekce v prıpade nekonzistence predavane informace, pokud bylopouzito vyukovych metod, ktere nezarucı vsem studentum ekvivalentnı znalosti

3.4.1 Prehled nakladu na prezencnı kurz

Predchozı prehled lze dale konkretizovat a rozebrat na jednotlive polozky pro prezencnı

”ucebnovy“ kurz (a dale i pro e-learningovy kurz, coz umoznı presne srovnanı). Ac ve vysledkuprakticky vsechny naklady na vyuku nese zamestnavatel, je pro jejich hledanı a urcenı vyhodnerozclenit tyto podle vzniku mezi zamestnance a zamestnavatele. Rozhodujıcım kriteriem proprirazenı je strana, jejız cinnostı, prıpadne vynucenou necinnostı naklady vznikly.

Naklady oznacene J jsou jednorazove, spojene s prıpravou kurzu, pri jeho opakovanı seznovu nevyskytujı nebo vyskytujı ve znacne snızene (zanedbatelne) mıre.


3.4.1.1 Naklady na strane zamestnavatele

• naklady na prıpravu kurzu

– naklady na prıpravu obsahu kurzu J

∗ odmena zamestnancu

– nakup placenych informacnıch zdroju

– naklady na vyrobu ucebnıch pomucek

– naklady na pravidelnou aktualizaci kurzu

• naklady na organizaci kurzu

– administrativa

∗ spojena s prıpravou kurzu J∗ spojena s aktualizacı kurzu

– spojena s vyberem a prihlasovanım ucastnıku na kurz

– spojena se zajistenım kurzu (prostory, logistika)

• naklady na lektora

– odmena lektora nebo usla produktivita lektora, je-li tento zaroven pracovnıkem

∗ za cas vyuky∗ za cas presunu∗ za cas prıpravy kurzu∗ za prıpadne prostoje

– cestovne lektora

• naklady na ucebnu/vyukovy prostor

– mıstnost, provoz, vybavenı a obsluha (propocteno na zaklade nakladu skolicıho cen-tra) nebo najem

• dalsı polozky

– utopene naklady pri nutnosti realizovat kurz s nizsım obsazenım pro zajistenıvcasneho predanı klıcovych kompetencı

3.4.1.2 Naklady na strane zamestnance

• naklady spojene s vyukou

– usly zisk/produktivita (respektive vyplacena mzda)

∗ cas vyuky∗ cas presunu do mısta vyuky∗ za prostoje

– cestovne a jine s cestou spojene vylohy

• naklady na neobsazene pracovnı mısto (uslı zakaznıci, prescasy kolegu)

• naklady na cekanı na vzdelavanı


– usly zisk/snızena produktivita za dobu cekanı na kurz (prace bez klıcovych znalostıv dobe, kdy ceka na absolvovanı kurzu; muze byt znacna, pokud jsou zamestnanciprijımani prubezne)

Zıskany prehled nakladu prezencnı vyuky poslouzı jako vstupnı material pro dalsı analyzua srovnanı s naklady na e-learning.

3.4.2 Prehled nakladu na elektronicky kurz

Jedna se o kurz konany plne distancnı formou pomocı pocıtace, pri kterem nemusı zamestnanecopoustet sve soucasne pracovnı mısto, ktere je ke studiu vhodne vybaveno.

3.4.2.1 Na strane zamestnavatele

• prıprava kurzu J

– naklady na prıpravu obsahu kurzu J

– nakup placenych informacnıch zdroju J

– prıprava elektronicke podoby J

∗ prevedenı materialu do elektronicke podoby J∗ nasazenı kurzu na server J

– naklady na pravidelnou aktualizaci kurzu

• provoz kurzu

– provoz serveru

∗ sprava serveru∗ licence na pouzıvany software

– cas (plat) lektora (zahrnuje-li kurz odevzdavanı a vyhodnocovanı materialu cikonzultace s lektorem)

– cas moderatora v diskusnıch mıstnostech (ma-li kurz diskusnı mıstnosti, muze a ne-musı byt totozny s lektorem)

• naklady na organizaci kurzu

– administrativa

∗ spojena s prıpravou kurzu J∗ spojena s vyberem a prihlasovanım ucastnıku na kurz (pokud nenı plne elek-

tronicka)

3.4.2.2 Na strane zamestnance

• naklady spojene s vyukou

– usly zisk/produktivita zamestnance (respektive vyplacena mzda)

∗ cas vyuky

– usla produktivita pracovnıho mısta

∗ vyuzitı pracovnıho mısta k ”neproduktivnı“ cinnosti (prıpadne naklady navyhrazene ”studijnı mısto“)


3.4.3 Predpokladane uspory spojene s nasazenım e-learningu

Spravna implementace e-learningu pro resenı podnikovych vzdelavacıch potreb prinası usporynakladu, predevsım pak v oblastech:

• vydaju na cestovanı, ubytovanı a stravne,

• snızenı neprıtomnosti pracovnıku na pracovisti,

• vydaju na lektory, ucebny a technicke prostredky,

• odbouranı rizik spojenych s odlozenım vzdelavanı z kapacitnıch duvodu,

• dıky zvysenı prıstupnosti vzdelavanı dochazı k odbouravanı nakladu kvuli nevzdelavanı.

3.4.4 Rozbor nakladu na vyvoj elektronickeho kurzu

Pred rozborem konkretnıho elektronickeho kurzu bych se rad venoval nekterym obecnympublikovanym poznatkum tykajıcım se struktury nakladu na e-learning a elektronicke kurzy.Stezejnım poznatkem vsech studiı je fakt, ze znacna cast nakladu spojenych s elektronickymkurzem (obecne e-learningem) je jednorazovych a spojenych predevsım s jeho zavadenım,prıpravou a rozsirovanım. Narocnost prıpravy je ovsem znacna. V porovnanı s prıpravou kla-sickeho prezencnıho kurzu se muze skutecne jednat az o nasobky, jak uvadejı nektere studie.

Podle vetsiny studiı jsou naklady na vytvarenı e-learningovych kurzu zhruba dvacetkratvyssı nez naklady na vytvarenı kurzu tradicnıch. Pokud jde o cas, potom na jednuhodinu e-learningove aktivity uzivatele je potreba asi 200 hodin prace oproti 10 az20 hodinam, ktere potrebuje lektor na vyvoj jedne hodiny tradicnıho kurzu. [2] (up-raveno)

Nekterı autori vsak nevidı rozdıl takto zasadnı, Paul T. Walliker [34] uvadı, ze Caterpillarpri odhadovanı narocnosti prıpravy kurzu pocıta, ze prıprava elektronicke verze zabere priblizne3x vıce casu nezli prıprava verze prezencnı. Tento fakt bude podrobneji rozebran v nasledujıcıkapitole.

Obdobnym zpusobem lze uvazovat i o nakladech na nasazenı e-learningu jako celkovehoresenı podnikovych vzdelavacıch potreb. Nakup hardwaroveho vybavenı, potrebnych systemu,jejich integrace do podnikove sıte, vyskolenı zamestnancu utvaru Rızenı znalostı pro jejichpouzıvanı a zavedenı prvnıch kurzu predstavujı znacny financnı vydaj, ktery mnohe firmyzatım odrazuje od vyuzitı teto technologie. Castecne jej lze redukovat pronajmem ci nakupemvzdelavanı jako sluzby [37].

3.4.4.1 Proc je vyvoj elektronickeho kurzu nakladnejsı?

Ve zkratce proto, ze stojı vıce prace. Pri prıprave prezencnı vyuky lektorovi stacı promysletzakladnı strukturu vykladu a pripravit pro ni potrebne podklady; prıpadne specialnı prıpadynebo doplnujıcı a ujasnujıcı informace muze zaradit az behem vyuky, pokud o ne bude zajem.

Naopak pri prıprave e-learningoveho kurzu musı (pokud chce vytvorit dobry kurz)vyucujıcı promyslet vsechny mozne dotazy, nejasnosti a problemy dopredu a v kurzu na nepripravit odpovedi, jinak hrozı, ze se student dostane do neprıjemne situace, kdy si nevı radya nenaleza odpoved’, coz je velice frustrujıcı. Fakt, ze student prochazı kurzem sam, zduraznujepotrebu vhodneho didaktickeho usporadanı latky. Navıc je nezbytne pripravit elektronickouverzi vhodnou pro pouzıvany LMS, kterou casto musı delat profesionalnı programator.


3.4.4.2 Nastin procesu vyvoje elektronickeho kurzu

Na vyvoji elektronickeho kurzu by se mely podılet osoby s nasledujıcı odbornostı:

• pedagog, odbornık na didaktiku (Instructional Designer),

• garant, resp. autor obsahu (SME, Subject Matter Expert),

• grafik, respektive tvurce multimediı,

• programator.

Pedagog a garant obsahu byvajı casto jednou osobou. Kumulace ostatnıch rolı do jedneosoby vetsinou nebyva zadoucı, protoze kazda z nich vyzaduje jiny typ znalostı a predevsımjiny typ uvazovanı. Naprıklad dobrı programatori malokdy mıvajı dobre didakticke schopnosti.

Standardnı postup vyvoje kurzu je dle popisu firmy Kontis [27], jednoho z prednıchceskych dodavatelu elektronickeho vzdelavanı, nasledujıcı:

• Autori obsahu a didaktictı pracovnıci pripravı obsah kurzu pomocı prostredku jimblızkych, napr. dokumentu MS Word ci PowerPoint; popısı pozadovane interaktivity kurzu(zpetne dotazy, postupne odkryvanı, reakce na akce studenta ci simulace) a pouzita mul-timedia pomocı slovnıho popisu.

• Programatori kurz sestavı a naprogramujı pozadovanou interaktivitu. Tvurci mediı(zvukari, grafici, animatori ...) dodajı potrebna media.

• Po vytvorenı jde kurz k pripomınkovanı zpet autorum obsahu.

• Pokud vznikl nesoulad mezi zamery autoru a vysledkem, cely cyklus se opakuje az dojejich odstranenı.

3.5 Merenı vyhodnosti e-learningu

Cılem teto casti je rozebrat elektronicke vzdelavanı z ekonomickeho hlediska a rozkryt vztahmezi naklady na vzdelavanı a poctem ucastnıku.

Samotne urcenı prınosu vzdelavanı je vetsinou nesmırne obtızne. Avsak protoze sev soucasne dobe mnoho analyz efektivity e-learningu zabyva posouzenım vyhodnosti jehoprıpadneho zavedenı, lze casto narazit na prıpad, kdy nenı nezbytne zjistit celkovou efektivituvzdelavanı, ale pouze srovnat e-learning s jiz existujıcım systemem.

3.5.1 Princip ekvivalentnıho prınosu

Zatımco pri analyze vyhodnosti investic do vzdelavanı jako takoveho je treba srovnavat na jednestrane jeho naklady a na druhe strane jeho prınosy, v prıpade nasazenı e-learningu v podnikuse lze casto setkat s prıstupem, kdy se nesrovnavajı naklady a prınosy, ale naklady zavedenıe-learningu a naklady dosud uzıvanych vzdelavacıch metod. Tento prıstup vychazız predpokladu, ze soucasna uroven vzdelavanı je nezbytna pro plnenı cılu podniku a diskuse sevede pouze v rovine, jak ji dosahnout s co nejnizsımi naklady. Ve sve praci budu tento prıstupnazyvat ”principem ekvivalentnıho prınosu“.


3.5.1.1 Vyhody principu ekvivalentnıho prınosu:

• je relativne jednoduchy, protoze vetsina vstupnıch udaju je presne vycıslitelna,

• lze se vyhnout nepresnym osobnım a casto zaujatym odhadum,

• celkova pracnost je vetsinou vyrazne nizsı,

• pro vedenı jsou uspory casto dostatecne silnym argumentem.

Na druhou stranu prinası nekolik otazek, kterymi by se meli zodpovednı personalistedusledne zabyvat. Vetsina z nich lezı predevsım v rovine ”soft“ aspektu vzdelavanı. Vychazejız toho, ze elektronicky kurz nelze i pri stejnem faktickem obsahu vzdy povazovat za ekvivalentnı,protoze nektere informace lze jen obtızne predat elektronicky, naprıklad:

• emocnı postoje,

• identifikaci s tymem a firmou,

• upevnenı firemnıch hodnot a firemnı kultury.

Pri uzitı principu ekvivalentnıho prınosu je proto potreba vzdy peclive a zodpovednezvazit, zda je predpoklad srovnatelnych vysledku splnitelny a zda cılem konkretnıho kurzunebylo i neco dalsıho, nezli pouhe predanı faktu.

3.5.2 Prace s obtızne meritelnymi efekty vzdelavanı

Jak jiz bylo uvedeno, nektere efekty vzdelavanı lze merit velmi obtızne, protoze se projevujıpouze dlouhodobe a zprostredkovane. Pritom se vsak casto jedna o aspekty, ktere jsou proudrzenı dlouhodobe vysoke loajality a produktivity zamestnancu stezejnı. Jedna se predevsımo nasledujıcı aspekty vzdelavacıho procesu:

• prenos a upevnovanı firemnı kultury (styl prace a komunikace, resenı problemu, vzorcechovanı, zpusoby firemnıho rustu),

• upevnenı spravnych postoju a prıstupu (k praci i k zakaznıkum),

• integrace/desintegrace pracovnıho kolektivu (poznanı spolupracovnıku, integrace po pro-fesnı i osobnı strance),

• hlubsı poznavanı a vhled do fungovanı firmy (procesy, metody, postoje, lide),

• predavanı praktickych zkusenostı mezi ucastnıky (napr. mezi jednotlivymi prodejnımitymy),

• neformalnı sdılenı kontaktu (na klıcove osoby ve firme nebo oboru),

• prıma zpetna vazba na lektora, ktera muze mıt vysoky vyznam, pokud je lektor jednımz pracovnıku firmy a muze se tak neformalne dozvedet o skutecnem stavu vecı na nizsıchurovnıch.

Vhodna prace s temito aspekty dokaze byt elementem, ktery z individualnıch pra-covnıku vytvarı dobre fungujıcı stroj uspesne firmy. V dnesnı dobe se setkavame se specifickymivzdelavacımi aktivitami prımo zamerenymi tımto smerem (napr. teambuilding), avsak mnohobeznych vzdelavacıch aktivit zprostredkovava podobne efekty mimodek tım, ze na jedno mısto


soustredı lidi z ruznych castı firmy a behem prestavek jim poskytne prostor k neformalnımuhovoru.

Nelze vsak jednoznacne rıci, ktery zpusob vzdelavanı je v teto oblasti vyhodnejsı.e-Learningovy kurz mohou vytvaret skutecne odbornıci, kterı jsou s problematikou praces temito aspekty obeznameni a mohou vhodne formovat studenta vhodnym kontextovymzaclenenım potrebnych informacı i do jine latky (naprıklad vyberem vhodnych demonstracnıchprıkladu a souvisejıcıch textu). Efekt prezencnıho vzdelavanı navıc silne zavisı na schopnos-tech konkretnıho lektora a aktualnım slozenı studentu, proto zdaleka nelze rıci, ze prezencnıvzdelavanı resı zmınenou problematiku vzdy.

V kazdem prıpade se jedna o relativne neprobadanou oblast, jejız hlubsı analyza by vydalana celou knihu. Proto pouze zmınım, ze zvazenı techto aspektu v prıpade posuzovanı vyhodnostiruznych metod vzdelavanı je nezbytne, avsak nebudu se pokouset tema dale rozebırat a kvan-tifikovat. Zajemce odkazi naprıklad na [36].

3.5.3 Specifika elektronickeho vzdelavanı

Pri posuzovanı vyhodnosti elektronickeho vzdelavanı (ci elektronickych kurzu) je potreba mıtna pameti nekolik specifik.

U e-zaka predpokladame zakladnı dovednosti prace s PC. Rovnez ocekavame zakladnıznalosti prace s internetem. Pokud nas zak takove dovednosti nema, musıme pocıtats tım, ze provoz systemu e-learningu musı zacıt prave kurzy techto dovednostı. [26](upraveno)

Vyskyt tohoto problemu je spjat predevsım s typem podniku. Dıky skutecne rychlemurozsirovanı internetu do domacnostı a osobnıho zivota lidı lze ovsem konstatovat, ze tentoproblem pozvolna ustupuje.

Studijnı materialy, ktere zamestnanec dostal na prezencnım kurzu, muze v prıpadezajmu studovat i ve svem volnem case mimo pracoviste. To nemusı byt u elektronickehovzdelavanı vzdy mozne nebo prakticke, casto je potreba zıskat vzdaleny prıstup do firemnısıte, coz vyzaduje specificke softwarove prostredky a nastavenı (a muze pro firmu predstavovatbezpecnostnı riziko) nebo je nezbytne tisknout studijnı materialy na papır (coz bylo u pre-zencnıho kurzu casto zajisteno centralne – organizatorem), v cemz mohou byt zamestnanciomezeni.

Naopak pozitivnım specifikem elektronickych kurzu je fakt, ze mohou s relativne nızkymi,v dnesnı dobe casto takrka nulovymi, naklady dosahnout i mimo podnik a lze jejich prostred-nictvım efektivne umoznit vzdelavanı naprıklad zakaznıkum ci dalsım partnerum, coz by drıvenebylo ekonomicky realne [26]. Naprıklad spolecnost Volvo Car Corporation na svem webunabızı celou radu multimedialnıch kurzu na tema, jak pecovat o sve vozidlo [46].

3.5.4 Analyza bodu zvratu nasazenı e-learningu

Hlavnı teze ekonomicke analyzy e-learningu lze shrnout nasledovne:

• pocatecnı naklady na prıpravu elektronickeho kurzu jsou vyrazne vyssı,

• moznost znovupouzitı, respektive sırenı vetsımu poctu studentu je vyssı,

• marginalnı naklady spojene s kazdym dalsım studentem jsou relativne nızke (vyjimkoujsou synchronnı kurzy ci blended kurzy).

Protoze elektronicke vzdelavanı prinası vyssı pocatecnı naklady, avsak snizuje naklady navzdelavanı jednoho studenta (tam, kde jej lze efektivne nasadit), rozhodnutı o tom, ktery typ


vyuky bude vhodnejsı (prezencnı x elektronicka), se transformuje v ulohu hledanı bodu zvratuneboli poctu studentu, pro ktery se jiz nasazenı elektronickeho vzdelavanı vyplatı.

Tımto problemem se zabyval naprıklad Paul T. Walliker z Caterpillar University; svevysledky publikoval ve studii [34], ze ktere v nekolika bodech cerpa i tato prace. Zmınenastudie je velice zajımava, avsak jejı nevyhodou je zvolene merıtko vztazene k velke nadnarodnıkorporaci – kurz pro 100 studentu je povazovan za velmi maly, mensımi se studie vubecnezabyva, a naopak velky kurz muze byt az pro 40 000 zaku. Proto jsou nektere zıskanevysledky v podmınkach CR irelevantnı. Studie dochazı k tomu, ze pri takto velkychpoctech zaku je e-learning vzdy levnejsı. Jednım z cılu teto prace je proto podrobnejiprozkoumat ekonomiku elektronickeho vzdelavanı v prıpade pouhych desıtek studentu.

Obdobnym tematem se v sirsım pohledu zabyval take Brandon Hall ve studii [14].Analyzou situace v 8 velkych firmach (napr.: IBM, Cisco Systems, Shell) dochazı k zaveru,ze elektronicke vzdelavanı je ekonomicky efektivnı a podrobneji rozebıra podmınky, ktere jepotreba dodrzet, aby toho bylo dosazeno (radove alespon stovky zajemcu jsou jednou z nich).Ve verejne dostupne casti studie jsou dostupna pouze souhrnna cısla.

Eger [11] vsak uvadı minimalnı potrebny pocet k dosazenı vyhodnosti e-learningu okolo1 000 studentu. Tyto rozdılne vysledky jsou duvodem k hlubsımu zamyslenı a zkoumanı prob-lematiky.

V nasledujıcı kapitole proto provedu podrobnou analyzu bodu zvratu na datech z konkret-nıho kurzu CSOB, a. s. a predstavım dva modely pro jejı pro obecne vyhodnocenı vyhodnostia nalezenı bodu zvratu na zaklade vstupnıch parametru kurzu.


Ac je vyznam systematickeho vzdelavanı vlastnıch zamestnancu pro uspesny a dlouhodobychod a rozvoj firmy nepopiratelny, nelze rıci, ze by kazde vzdelavanı bylo prınosem; vzdy jetreba peclive sledovat jeho prınosy a naklady a zjist’ovat, zda na nej vynalozene prostredky bylyuzity efektivne.

Vypoctenı navratnosti investice do vzdelavanı by bylo v tomto kontextu nejvhodnejsımukazatelem. Jeho spolehlive urcenı v praxi vsak nenı z mnoha duvodu realne, a proto existujenekolik dalsıch metod, ktere se snazı efektivitu vzdelavanı zjistit jinym zpusobem, jedna sepredevsım o Return on Expectation a Return on Knowledge.

Zjistenı prınosu vzdelavanı pro zamestnance lze provest naprıklad dotaznıkem spoko-jenosti, zpracovanım dopisu lektorovi nebo sobe, autofeedbackem, 360◦ zpetnou vazbou, testem,porovnanım vysledku s kontrolnı skupinou, resenım prıpadovych studiı, sledovanım zmen vari-abilnı casti mzdy, merenım spokojenosti zakaznıku nebo kombinacı techto metod.

Rozbor nakladu na vzdelavanı odhalil, ze e-learning ma ve srovnanı s prezencnımvzdelavanım vyssı podıl fixnıch nakladu a relativne nizsı podıl variabilnıch nakladu, vetsinavariabilnıch nakladu prezencnı vyuky je nasazenım elektronickeho vzdelavanı eliminovanaa naopak vyvoj elektronickeho kurzu (obecne zavedenı e-learningu) je podstatne narocnejsı nezprıprava prezencnıho vzdelavanı. Rozhodnutı o nasazenı e-learningu je proto casto klasickouulohou hledanı bodu zvratu.

Pri rozhodovanı o tom, zda e-learning nasadit, casto dochazı ke zjednodusenı rozhodova-cıho problemu tım, ze soucasna potreba vzdelavanı je povazovana za danou a nemennou a hledase pouze nejlevnejsı metoda, jak jı dosahnout, tento prıstup lze nazvat metodou ekvivalentnıhoprınosu. Pri uzitı teto metody je vsak treba mıt na pameti, ze vzdelavanı ma i nektere obtıznemeritelne aspekty, jako naprıklad upevnovanı firemnı kultury, integrace pracovnıho kolektivu,predavanı praktickych zkusenostı mezi ucastnıky a neformalnı sdılenı kontaktu, jejichz prınoslze jen obtızne hodnotit a ktere e-learning nemusı prinaset.

Vzdelavanı zamestnancu v CSOB

33

KAPITOLA 4. ROZBOR NAKLADU NA VZDELAVANI V CSOB 35

4 Rozbor nakladu na vzdelavanı v CSOB

4.1 O spolecnosti CSOB a. s.

CSOB byla zalozena v roce 1964 jako jedina banka pro poskytovanı sluzeb v oblasti financovanızahranicnıho obchodu. Po roce 1989 postupne CSOB rozsırila svou cinnost o sirokou paletusluzeb pro bezne pravnicke a fyzicke osoby. V cervnu 1999 byla privatizovana a majoritnımvlastnıkem se stala belgicka KBC Bank (soucast Skupiny KBC), jez patrı mezi nejvetsı financnıskupiny ve Strednı Evrope. V cervnu 2000 CSOB prevzala Investicnı a Postovnı banku, a.s.Zakladnı udaje o CSOB relevantnı pro tuto praci ukazuje tabulka 4.1. Dalsı informace o bancejsou k dispozici na strankach http://www.csob.cz/.

Zamestnanci (na plny uvazek) 6 677Klienti 2 949 tis.Pobocky 216

Tabulka 4.1: Zakladnı udaje o spolecnosti CSOB, a. s. platne k 30.6.2007 [33]

4.2 Soucasny stav vzdelavanı v CSOB

4.2.1 Rozsah vzdelavanı

Absolutnı naklady na vzdelavanı cinily v CSOB v roce 2006 cca 105 milionu (zaskolenı a treninky banka rocne zaplatı cca 42 milionu Kc) a zamestnanci pri nemstravili temer 80 000 clovekodnu. V roce 2006 stravil prumerny zamestnanec naskolenı temer 10 dnı, coz je skoro trojnasobek celoevropskeho prumeru (3,4 dne)z roku 2005. Behem techto dnı se zamestnanec zucastnil zejmena odbornych kurzu(produktovych, pocıtacovych apod.), jazykovych a kurzu soft-skills. [24]

V roce 2007 naklady na vzdelavanı a skolenı zamestnancu vzrostly az na 129 mil. Kc [33],tım se CSOB radı k vedoucım podnikum v oblasti vzdelavanı zamestnancu v CR. Vzdelavacımprogramum je prisuzovana znacna vaha i odpovıdajıcı vyznam v podnikove strukture.

4.2.2 Clenenı internıch vzdelavacıch akcı poradanych v CSOB

• Katalogove – vsechny standardnı vzdelavacı akce (kurzy, skolenı), jsou soucastı Kataloguskolenı CSOB. Temto kurzum se bude venovat dalsı cast teto prace.

– produktova skolenı

– kurzy soft skills

– jazykove kurzy

– kurzy pocıtacovych dovednostı

– kurzy povinne ze zakona

• Mimokatalogove – specificke a jednorazove vzdelavacı akce vychazejıcı z okamzite speci-ficke potreby jednotlivych utvaru CSOB, prıpadne reagujıcı na zmeny s celobankovnıpusobnostı, nejsou zarazeny v Katalogu skolenı CSOB.

Kurzy povinne ze zakona jsou automaticky prıstupne vsem zamestnancum na in-tranetu banky, pricemz kazdy kurz je zakoncen zaverecnym testem. Po uspesnem

36 KAPITOLA 4. ROZBOR NAKLADU NA VZDELAVANI V CSOB

slozenı zaverecneho testu je mozne si vytisknout osvedcenı o jeho absolvovanı. Ob-dobnym zpusobem jsou realizovany produktove kurzy, ktere vsak jsou podle potrebyzprıstupneny pouze vybranym zamestnancum. [24]

4.2.3 Nasazenı e-learningu

S ohledem na vyznam vzdelavanı v CSOB nenı prekvapenım, ze se pozornost e-learningu venujejiz delsı dobu. Prvnı e-learningove resenı, konkretne aplikaci TUTOR, do banky dodala firmaKontis. Toto resenı se uspesne pouzıvalo k firemnımu vzdelavanı ve vybranych kurzech ponekolik let.

Integrace CSOB, a. s. do skupiny KBC vsak postupne prinesla sdılenı a standardizacitechnickych prostredku ve skupine. V roce 2007 byl proto v CSOB do provozu nasazen systemSAP, nainstalovany a spravovany materskou spolecnostı KBC v Belgii. Jedna se o jednu z ref-erencnıch instalacı tohoto systemu. Postupne do nej byla prevedena sprava rızenı cele oblastilidskych zdroju vcetne vzdelavanı, coz samozrejme prineslo prechod na e-learningove resenı,ktere je soucastı tohoto systemu, ktery byl zaveden na zacatku roku 2008. V dobe zpracovanıteto prace (jaro 2008) byl e-learning provozovan v SAP Learning Solution 600.

Ac system nabızı moznost sdılenı vyukoveho obsahu v cele skupine KBC, nenı s ohledemna jazykove bariery a lokalnı rozdıly tato funkcionalita prılis vyuzitelna. CSOB, a. s. protoporizuje vlastnı kurzy.

4.2.3.1 Zpusoby porizovanı elektronickych kurzu v CSOB:

• nakupovanım jiz hotovych kurzu (napr. BOZP, jazykove kurzy),

• vytvarenım kurzu na zakazku (napr. pravnı minimum ci produktove kurzy, bude detailnepopsano nıze),

• pronajımanım kurzu od externıho dodavatele (napr. kurzy pro uzivatele PC).

4.2.4 Lokalnı vyhody a nevyhody e-learningu

Specificke prostredı CSOB a zvolene resenı pri nasazenı e-learningu prinası nektere dalsı vyhodya nevyhody elektronickych kurzu, ktere bych rad v dalsı casti prace zohlednil. Specificke aspektypriblizuje Ing. Karel Chmel z utvaru Rızenı znalostı banky:

4.2.4.1 Pozitiva

• Elektronicky lze proskolit vıce lidı za kratsı dobu, coz muze byt dulezite v prıpade zavadenınovych produktu. Dostat vsechny potrebne informace vcas na vsechny pobocky byl drıvenarocny ukol, protoze se musı v relativne kratkem case proskolit doslova tisıce lidı.

• Vsichni studenti zıskajı jednotne a nezkreslene informace, coz pri vyuce na vıce mıstechs vıce lektory (casto pri zprostredkovanı znalostı) nelze vzdy zarucit.

• Elektronicke kurzy je mozne poskytnout najednou velkemu poctu zajemcu, zatımcou prezencnıch kurzu je tato rychlost limitovana kapacitami skolıcıho centra.

• Odpadajı neefektivne obsazene kurzy (nekdy bylo nezbytne realizovat beh i castecne ob-sazeneho prezencnıho kurzu z duvodu nutnosti predanı klıcovych kompetencı).

• Konzistence informacı mezi jednotlivymi behy je pri elektronicke vyuce vysoka, zatımcou prezencnı se informace mezi jednotlivymi kurzy mohou lisit, u vıceurovnoveho vzdelavanıtypu ”train the trainer“ je konzistence nezarucena.


• Nenı treba cekat na obsazenı kurzu, novacci se mohou zacıt ucit ihned.

• Zamestnanci se mohou k e-kurzum vracet, coz skutecne cinı, a kurzy tak slouzı jako zdrojinformacı i v pozdejsı dobe pri upevnovanı a osvezovanı znalostı.

4.2.4.2 Negativa

• Ztrata kontaktu lektora se skupinou a snızenı moznosti zıskanı zpetne vazby. Lektori priprezencnıch skolenıch zıskavajı moznost prıme zpetne vazby od klientskych pracovnıku –dozvedı se, jak klienti reagujı na prepazkach. V kontextu CSOB, kdy specialiste navrhujıcıprodukty byvajı casto lektory, se jedna o velmi dulezity aspekt, ktery by se nemel vytratita je treba pro nej nalezt novy kanal.

• Moznost predavanı rad a zkusenostı mezi jednotlivymi ucastnıky je omezena, elektronickekurzy bez for ji temer vylucujı a i kurzy s diskusnı mıstnostı ji zatım nepodporujı takdobre jako neformalnı diskuse o prestavkach.

• Existuje problem s motivacı k vyuce – u pocıtace studenta casto nekdo vyrusuje, rozpty-luje a je obtıznejsı se soustredit. Proto by e-kurz vzdy mel merit uspesnost osvojenı latky.

• Ze zacatku byl problem v nedostatecne podpore samostudia e-kurzu ze strany vedoucıchpracovnıku pobocek; zatımco tito byli na jednu stranu ochotni vyslat zamestnance doPrahy na skolenı, tak na druhou stranu nechteli nechat zamestnancum na pobocce volnyprostor pro studium e-kurzu. Toto se zlepsuje s pokracujıcı osvetou.

4.3 Soucasny postup urcenı ceny kurzu v CSOB

Cılem teto casti je predstavit soucasny system vypoctu nakladu na vyuku v ramci CSOB, a. s.Zıskana data by mela byt dokladem toho, ktere polozky ceny jsou jiz znamy, v praxi pouzıvanya lze je proto zahrnout do srovnavacıho modelu ceny kurzu.

4.3.1 Ocenenı prezencnıho katalogoveho kurzu

Jedna se o kurz, ktery je dlouhodobe v nabıdce Strediska spravy znalostı, jeho obsah je pevnedan a mezi behy se menı jen minimalne. Kurz se opakuje, pokud se sejde potrebny pocetzajemcu. Cena kurzu, ktera je uctovana strediskum, z nichz pochazejı zamestnanci (zakaznıci),je stanovena v katalogu a je konecna, menı se maximalne jednou rocne. Cenu tohoto kurzu lzerozdelit do ctyr slozek, viz obrazek 4.1.

4.3.1.1 Externı naklady

Jedna se o naklady fakturovane externımi dodavateli sluzeb nebo materialu. Jejich vyse semuze vyrazne lisit v zavislosti na typu kurzu, naopak nektere kurzy majı tuto polozku nulovou.Polozka zahrnuje naprıklad:

• odmenu a dalsı nahrady externıho lektora,

• ubytovanı ucastnıku,

• doprava ucastnıku (je-li spolecne organizovana),

• naklady na stravovanı nebo obcerstvenı,

• pronajem prostor a techniky.


Cena kurzu

Externí náklady

Náklady nav ukové prostory

Náklady nainterní lektory

Organiza ní náklady

Obrazek 4.1: Diagram skladanı nakladu na prezencnı kurz

4.3.1.2 Naklady na vyukove prostory

Jedna se o naklady na vlastnı ucebnu ve skolıcım centru CSOB. Jejich vyse se odvıjı od nakladuna pronajem a provoz budovy skolıcıho centra a pomeru plochy ucebny ku celkove plose centra.Cena na osobu se vypocte s ohledem na prumernou obsazenost kurzu.

4.3.1.3 Naklady na internı lektory

Internı lektor muze byt:

• profesional – je smluvne najat prımo na vyuku a placen za oducene hodiny,

• zamestnanec banky vykonavajıcı primarne jinou cinnost (naprıklad produktovy special-ista) – ucı navıc ke svemu beznemu pracovnımu uvazku a vyuka je mu proplacena jakoprescasy.

4.3.1.4 Organizacnı naklady

Jedna se o podıl mzdovych nakladu zamestnancu utvaru Rızenı znalostı a dalsı naklady spojenes prıpravou kurzu, predevsım na:

• vypocetnı techniku,

• kancelarske potreby,

• vyrobu studijnıch pomucek.

4.3.1.5 Urcenı vysledne ceny

Celkova cena kurzu je dana souctem vsech ctyr slozek nakladu. Dle typu kurzu se urcı prumernypocet ucastnıku, ktery se dale upravı s ohledem na ocekavane vyuzitı kapacity. Vydelenımcelkove ceny tımto poctem se urcı cena kurzu na osobu. Tato se potom jako naklad uctuje nanakladova centra ucastnıku.


4.3.2 Mimokatalogovy ”ad-hoc“ kurz

Jedna se o specialnı kurzy pro specificke prıpady, vetsinou urcene pouze pro uzky okruh zajemcu(casto do deseti osob), ktere potrebujı zıskat specificke dovednosti, na jejichz vyuku nema skolıcıcentrum potrebne vlastnı kapacity. Tyto kurzy jsou nakupovany externe od subdodavatelu.

4.3.2.1 Urcenı vysledne ceny

Cena kurzu odpovıda skutecne castce fakturovane dodavatelem delene poctem ucastnıku.

4.4 Proces prıpravy e-kurzu v CSOB

Standardizovany proces prıpravy elektronickeho kurzu zahrnuje interakci nekolika akteru;je znazornen na obrazku 4.2. Tento proces kopıruje doporuceny postup prıpravy uvadenyv odbornych publikacıch i teoreticke casti teto prace; nazvy rolı jsou pozmeneny, aby reflekto-valy terminologii banky.

Zada-vatel

Autor obsahu

Progra-mátor

U iva-tel

Koordi-nátor

1

27

Obrazek 4.2: Diagram interakce rolı pri prıprave e-kurzu v CSOB, popis interakcı viz dostavec4.4.2

4.4.1 Role

• Zadavatel – vytvarı poptavku, vetsinou se jedna o jine utvary banky, ktere potrebujızajistit svym zamestnancum zıskanı novych konkretnıch znalostı, vyjimecne kurz vznikaz vnitrnıho rozhodnutı utvaru Rızenı znalostı.

• Autor obsahu – fundovany odbornık, specialista na danou problematiku, ktery vytvarınapln kurzu po obsahove strance, u produktovych kurzu se vetsinou jedna prımo o tvurcezmınenych produktu.

• Programator – prevadı dodany obsah do elektronicke podoby vhodne k nasazenı v LMSbanky, vetsinou externı firma.


• Uzivatel – studuje vyrobeny kurz, zamestnanec banky.

• Koordinator – organizacne zajist’uje prıpravu a koordinuje komunikaci ostatnıch akteru.V CSOB se jedna o utvar Rızenı znalostı.

4.4.2 Cinnosti

1. Navrh – specifikace znalostı, ktere by meli ucastnıci absolvovanım kurzu zıskat, naprıkladporozumenı konkretnımu produktu, jedna se o jakesi zadanı.

2. Vyber a oslovenı autora – koordinator najde vhodneho autora obsahu, naprıklad pro-duktoveho specialistu. Autor na zaklade zadanı zpracuje obsah kurzu.

3. Kontrola obsahu kurzu – autor obsahu konzultuje se zadavatelem navrzeny obsahukurzu, po dohode muze dojıt k upravam, diskuze se ucastnı koordinator.

4. Predanı programatorovi – schvaleny obsah je autorem predan programatorovi, tennaprogramuje modul SCORM pouzitelny v systemu banky.

5. Predanı elektronicke verze – elektronicka verze je programatorem predlozena autorovike schvalenı, opet muze dojıt k diskuzi a drobnym upravam kurzu.

6. Schvalenı finalnı verze – elektronicka verze kurzu je posouzena a schvalena zada-vatelem, diskuze se opet ucastnı koordinator.

7. Nasazenı – koordinator nasadı kurz do LMS a nabızı jej zakaznıkum – zamestnancumbanky.

4.5 Vyber metody hodnocenı efektivity elektronickeho vzdelavanı v CSOB

Specifikem vzdelavanı v CSOB (ci jinych obdobnych institucıch) je fakt, ze u mnoha kurzu jsouznalosti, ktere musı absolvent zıskat, jasne dane a snadno overitelne. Predevsım produktovekurzy vyzadujı predanı tvrdych znalostı, ktere muze byt nasledne prokazatelne overeno.

Pokud prijmeme premisu, ze je v zajmu banky, aby zamestnanci znali jı nabızene pro-dukty, odpada, minimalne u produktovych kurzu, slozity problem vyhodnocenı celkovychprınosu – vysledek kurzu bude vzdy stejny a porovnatelny nezavisle na metode – kurz budeuspesnym, pokud zamestnanci po jeho absolvovanı zıskajı potrebne tvrde znalosti, a lze sezamerit vyhradne na zkoumanı nakladu, ktere musely byt pro predanı vybranych vedomostıvynalozeny. Toto je padny argument pro vyber metody zamerene na analyzu nakladu, respek-tive vyuzitı principu ekvivalentnıho prınosu.

Druhym argumentem pro uzitı teto metody je fakt, ze se nynı resı predevsım otazka,ktere kurzy prevest do elektronicke podoby, pro jejız zodpovezenı je argument snızenı nakladu(pri zachovanı vysledku) dostatecne silny.

V nasledujıcım textu budu proto hodnotit naklady na realizaci kurzu a tyto povazovatza hlavnı a jediny indikator efektivity vzdelavanı – metoda, ktera dosahne stejnych vysledkus nizsımi naklady, bude povazovana za lepsı.

4.6 Zhodnocenı prevodu kurzu”Bankopojistenı“ do elektronicke podoby

Na jare roku 2008 doslo k prevedenı kurzu ”Bankopojistenı“, pojednavajıcıho o hlavnıchprincipech pojistenı, z prezencnı do elektronicke podoby. Jednalo se o jeden ze zakladnıchkurzu, ktery musela absolvovat vetsina novych pracovnıku banky.


4.6.1 Charakteristika prezencnı verze kurzu

Klasicka prezencnı verze kurzu probıhala prezencnı formou v ucebnach skolıcıho centra CSOB.Parametry kurzu uvadı tabulka 4.2.

doba trvanı 4 hodiny (pul pracovnıho dne), bez obedakatalogova cena 294 Kc na jednoho ucastnıka (uctovana dalsım utvarum)pocet lidı v ucebne 20 +/- 5 lidı

(jednalo se o relativne vetsı kurz s ohledem na charakter latky)

Tabulka 4.2: Charakteristika prezencnı verze kurzu ”Bankopojistenı“

Rozsah prezencnıho kurzu byl vetsı nez rozsah nove elektronicke verze, predevsımz duvodu, ze nemelo smysl v podmınkach banky vytvaret kurz kratsı nez polovinu pracovnıhodne (i tak se jednalo o jeden z nejkratsıch kurzu). Pokud se sesli studenti s vyssımi vstupnımiznalostmi a lektor zvladl probrat latku danou osnovami rychleji, vetsinou se venoval navazujıcımtematum. Kurz byl primarne urcen pro nove zamestnance.

4.6.2 Charakteristika elektronicke verze kurzu

Pri tvorbe elektronicke verze doslo k uprave obsahu. Novy obsah odpovıda priblizne polovineosnov prezencnıho kurzu, tj. 2 hodinam prezencnı vyuky. Prezencnı kurz byl primarne urcen pronove zamestnance. Elektronicky kurz je otevreny zdarma pro vsechny pracovnıky. Zajemcumje umozneno libovolne opakovanı kurzu. Parametry kurzu uvadı tabulka 4.3.

rozsah 12 stran(zadny test, pouze interaktivnı otazky)

odmena autora za tvorbu e-obsahu 2 400 Kcvyvoj e-verze 14 600 Kcpocet zapsanych studentu 245prumerna hruba delka pruchodu kurzu 19 minut, rozlozenı viz graf 4.3)prumerny pocet projitı 1,6

Tabulka 4.3: Charakteristika elektronicke verze kurzu ”Bankopojistenı“

Za 3 mesıce od spustenı kurzu se do nej zapsalo 240 zamestnancu banky viz graf 4.3. To bypri prumerne kapacite prezencnıho kurzu predstavovalo 12 behu. Organizace tolika prezencnıchkurzu by z kapacitnıho hlediska nebyla realna. Elektronicky je naopak mozne poskytnout infor-mace vıce lidem najednou s minimalnımi naklady a bez omezenı kapacitami skolıcıho centra.

S ohledem na pocet pruchodu je videt, ze se zamestnanci k e-kurzum vracejı a tyto takpro ne slouzı jako zdroj informacı i v pozdejsı dobe. Tuto skutecnost lze povazovat za typickyprıklad odbouranı nakladu na nevzdelavanı, kdy se zamestnanec z ruznych duvodu nechtelnebo nemohl znovu ucastnit kurzu, ktery jiz drıve absolvoval, ac nektere znalosti zapomnel.

4.6.3 Komentar

Prıme srovnanı zıskanych dat hovorı jasne ve prospech elektronickeho kurzu. Zjistene doplnujıcıinformace ovsem poukazujı na to, ze ne vsechna data jsou realne srovnatelna, a proto budoupro dalsı hodnocenı statisticky ocistena.

System SAP eviduje dobu, po kterou mel zamestnanec otevrene okno vyukoveho systemus materialy kurzu. Pro hlubsı analyzu banka poskytla zaznam casu, ktere ucastnıci stravili


0

20

40

60

80

100

120

140

< 10 minut 10-20 minut 20-30 minut 30-40 minut 40-50 minut 50-60 minut > 1 hodina

incomplete

complete

Obrazek 4.3: Graf casu pruchodu ucastnıku elektronickou verzı kurzu ”Bankopojistenı“

v kurzu, spolecne s informacı o tom, kolikrat kurz otevreli a zda jej korektne ukoncili (prosli dokonce se zodpovezenım interaktivnıch otazek). Tato data umoznujı provedenı hlubsı analyzya ocistenı zaznamu od nesrovnatelnych jevu.

4.6.4 Ocistenı dat

Pro zıskanı verohodnejsıho a srovnatelneho vzorku ucastnıku byly ze souboru vypustenynasledujıcı zaznamy:

• studenti, kterı neprosli cely kurz (v prezencnı forme je vzdy kurz absolvovan cely),

• 5 % krajnıch hodnot na obou koncıch (nekdo mohl nechat vyukove prostredı otevrene podobu obeda, nekdo mohl kurz otevrıt omylem).

• prılis kratke pruchodove casy (pod 1 minutu, coz znamena mene nez 5 vterin na stranku) –nekterı studenti zrejme prosli kurz, aby prozkoumali jeho obsah, avsak nenasli nic noveho;lze ocekavat, ze tito studenti by se v prıpade prezencnıho kurzu blıze seznamili s osnovoua do vyuky se nikdy nezapsali.

Ocistena data ukazuje tabulka 4.4 a graf 4.4.

pocet studentu, kterı dokoncili kurz 142prumerna delka dokonceneho pruchodu kurzem 14 minut 30 sekundprumerny pocet dokoncenych projitı na 1 studenta 1,5

Tabulka 4.4: Charakteristika elektronicke verze kurzu ”Bankopojistenı“ po ocistenı datovehosouboru


0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

< 10 minut 10-20 minut 20-30 minut 30-40 minut 40-50 minut 50-60 minut > 1 hodina

Obrazek 4.4: Graf ocistenych casu pruchodu ucastnıku elektronickou verzı kurzu ”Bankopojis-tenı“

4.6.5 Hodnocenı

Prevedenı tohoto kurzu do elektronicke podoby bylo ze vsech hledisek velmi vyhodne. Lzepredpokladat, ze v nem obsazene znalosti lze stejne uspesne predat elektronicky (jedna seo tvrde znalosti), a tak nemohlo dojıt k zadnemu z drıve popsanych negativnıch efektu, naopakdoslo k drastickemu snızenı studijnıho casu a s nım souvisejıcı uspore nakladu usle prılezitostia samozrejme nakladu na cestovanı.

4.6.5.1 Dosazene vyhody

• Kurz se stal dostupny vetsımu poctu studentu (znalosti si mohli doplnit i ti, kterı by sena prezencnı kurz nikdy nezapsali).

• Odpadla nutnost cestovanı (nekterı zapsanı studenti byli mimoprazstı).

• Novı zamestnanci mohli zacıt studovat bez cekanı na vypsanı kurzu.

• Efektivita studia se prudce zvysila, cisty cas straveny studiem srovnatelne latky se snızil8x; v celkovem pohledu lze rıci, ze informace, kvuli kterym byl puvodne zamestnanecmimo pracoviste pul dne, nynı zıska za 15 minut.

Ukazalo se, ze pro mnoho studentu byla latka v kurzu relativne znama a mohli ji probratrychle, zatımco pri prezencnı vyuce museli absolvovat cely ctyrhodinovy kurz. Pouze 7 studentustravilo v kurzu (po ocistenı) vıce nez 1 hodinu (nejvıce 1:30).

Nasazenım e-learningu v teto oblasti banka zarucı, ze vsichni zamestnanci budou mıtstejnou uroven zakladnıch znalostı bez zbytecneho plytvanı casem lepe pripravenych studentu.


Na zaklade techto zaveru nelze nez maximalne doporucit prevedenı vsech kurzu podobnehotypu do elektronicke podoby v co nejkratsım case.

4.7 Navrh srovnavacıho modelu nakladu na elektronickou a prezencnı vyuku

Cılem teto casti je zpracovat prakticky vyuzitelny model srovnavajıcı naklady na prezencnı(”ucebnovou“) vyuku s naklady na vyuku elektronickou v konkretnıch podmınkach CSOB,a. s. Model by mel pomoci pri rozhodovanı, zda je kurz vyhodnejsı realizovat prezencnı formou,ci zda jej prevest do elektronicke formy. Bude se jednat o specificky prıpad analyzy bodu zvratu.Vysledny model by mel byt snadno vyuzitelny v praxi.

4.7.1 Podmınky pro zpracovanı modelu

• Vstupnı data pro model musı byt dostupna a zjistitelna s primerenymi (nızkymi) naklady,je proto potreba pracovat pokud mozno s jiz existujıcımi daty dostupnymi v informacnımsystemu banky.

• Model musı byt snadno pouzitelny, a proto by mel byt prehledny a pokud mozno ne prıliskomplikovany. Z toho vyplyva snaha o redukci mnozstvı vstupnıch dat, coz znamenasnahu nezahrnovat marginalnı nebo v obou prıpadech srovnatelne polozky.

4.7.2 Predpoklady modelu

4.7.2.1 Cas potrebny k absolvovanı kurzu

Doba vyuky v ucebne je prakticky vzdy delsı nezli doba, kterou by pokrytı stejne latky venovalstudent prochazejıcı elektronicky kurz. Uspora vychazejıcı z odbouranı neproduktivnıho casumuze byt opravdu znacna, coz bude v nasledujıcı casti dolozeno.

Poznamka

Omezenı prodlev spojenych s cestovanım je jiz zohledneno v jinych polozkach a nebude protosoucastı tohoto pomeru; ten by mel vyjadrovat pouze pomer casu prımo souvisejıcıch s vyukouv elektronicke a prezencnı forme.

Definice pojmu

pomerna casova narocnost = doba potrebna ke studiu elektronickeho kurzudoba potrebna k absolvovani prezencniho kurzu × 100 %

4.7.2.2 Urcenı pomerne casove narocnosti elektronicke vyuky

Faktory vedoucı k vyssı casove narocnosti prezencnı vyuky:

• nutnost navazanı a udrzenı socialnıho kontaktu mezi studenty a lektorem,

• postup skupiny podle nejpomalejsıho studenta (ac ostatnı jsou casto rychlejsı),

• snaha lektora plne vyuzıt alokovany cas – v prıpade, kdy je tema plne probrano drıve,lektor si z ruznych duvodu nedovolı skoncit pred planovanym termınem a pokusı se zbylycas vyplnit probıranım latky, ktera nenı predmetem kurzu nebo opakovanım,

• prestavky, ktere jsou nezbytne a nelze je vyuzıt k produktivnı cinnosti (mohou vsak bytvyuzity k mısty prınosnym neformalnım aktivitam; tento fenomen byl nicmene rozebranvyse a nebude zde zohlednen).


Zkusenosti z CSOB

Kurz Urok, ktery v prezencnı forme zabral 6-8 hodin (jeden pracovnı den), zvladne poprevedenı do elektronicke podoby prumerny student priblizne za 1-1,5 hodiny. Specifikem tohotokurzu je fakt, ze se jedna o jeden ze zakladnıch kurzu, u kterych mohou byt vstupnı znalostistudentu znacne nestejnomerne, takze vzdelanı studenti mohou v elektronicke forme postupo-vat rychle, zatımco v prezencnı forme bylo nutne vzdy projıt celou latku. Kurz Bankopojistenınebudu do analyzy pro jeho specificnost zahrnovat, jeho pomerna casova narocnost by byladokonce kolem 12 %.

• pomerna casova narocnost: 25 %, zdroj: internı informace CSOB, a. s.

Caterpillar University

Walliker ve sve studii pouzıva pojem efektivita vyuky, ktery definuje jako pomer (prelozenoa upraveno) casu straveneho zıskanım relevantnıch vedomostı ku celkovemu casu vyuky. Pokudtedy student behem cele hodiny pouze 15 minut posloucha latku, kterou dosud neznal, jeefektivita 25 %. Studie pracuje s predpokladem, ze k pokrytı dane latky stacı pri elektronickemkurzu pouze polovina casu. [34]

• pomerna casova narocnost: 50 %

Brandon Hall

Brandon Hall ve sve studii uvadı (prelozeno a upraveno), ze student zvladne stejnou latkuv elektronicke forme nastudovat priblizne za polovinu casu, ve verejne casti studie vsak nenıtento udaj dolozen realnymi daty. [14]

• pomerna casova narocnost: 50 %

4.7.2.3 Urcenı vysledneho pomeru

Na zaklade vyse popsanych skutecnostı a zkusenostı s prevodem prvnıch kurzu budu v dalsıpraci predpokladat, ze ke zvladnutı ekvivalentnıho obsahu potrebuje student elektronickehokurzu v podmınkach CSOB pouze 33 % casu oproti prezencnımu kurzu. Tento predpoklad jeopodstatneny pro vetsinu zakladnıch kurzu, kde se masivne projevı efekt predchozıch znalostınekterych studentu. V prıpade merenı vyhodnosti specifickych kurzu muze byt nezbytnezmıneny predpoklad upravit na zaklade faktickych zkusenostı.

• pomerna casova narocnost pro model ceny kurzu v CSOB: 33 %.

4.7.2.4 Cas potrebny k prıprave kurzu

Narocnost prıpravy elektronickeho kurzu je obecne vyssı, minimalne kvuli nutnosti konverzematerialu do elektronicke podoby. Pro vyssı naroky na kvalitu materialu a absenci lektora pristudiu by mely byt materialy pripraveny pecliveji. Vyvoj interaktivnıho kurzu musı byt sverenodbornıkovi.

Fakta z CSOB (zdroj: utvar Rezenı znalostı CSOB)

• Na oducenou hodinu v ucebne potrebuje lektor v prıpade prvnıho behu kurzu priblizne 4hodiny prıpravy; kazde opakovanı je kratsı.


• Narocnost prıpravy zakladnıch podkladu pro programatory je dle soucasnych zkusenostıobdobna (vychazı se z toho, ze podklady pro prezencnı kurz jiz existujı a pouzijı se jakovychozı bod), avsak po jejım dokoncenı nasledujı dalsı prace:

– programator vytvorı elektronickou podobu kurzu,– lektor musı verifikovat, zda je vse spravne, prıpadne zadat zmeny (viz Proces

prıpravy e-kurzu v CSOB).

• Vyroba elektronickeho kurzu na zakazku externı firmou je draha (CSOB nezamestnavainternı programatory na tvorbu kurzu).

• Kurzy ”off the shelf“ jsou vyrazne levnejsı, avsak jsou obecne, lze je uzıt naprıklad prokurzy bezpecnosti prace, nehodı se ovsem pro vetsinu dalsıho vzdelavanı, kde prevazujıproduktove kurzy, ty je samozrejme treba pripravovat zakazkove.

Data z praxe

P. T. Walliker ve sve studii [34] uvadı, ze spolecnost Caterpillar pri svych vypoctech uzıvapomer 3 : 1 k vyjadrenı narocnosti na prıpravu elektronickeho a prezencnıho kurzu.

Nektere publikace [2] ovsem uvadejı i diametralne odlisne udaje, vycıslujıcı nakladyna vytvarenı e-learningovych kurzu zhruba dvacetkrat vyssı nez naklady na vytvarenı kurzutradicnıch. Na jednu hodinu e-learningove aktivity uzivatele kalkulujı az 200 hodin prace oproti10 az 20 hodinam na vyvoj jedne hodiny tradicnıho kurzu. Z podkladu nenı zrejme, jak je pracerozdelena mezi jednotlive cleny tymu.

Pavlıcek [26] uvadı dokonce jeste vyssı cısla: 25 hodin prıpravy a vyvoje na jednu hodinubezne vyuky a 200-300 hodin vyvoje pro 1 hodinu obsahu vyukoveho programu. Z udaju ovsemnenı jasne patrne, o jaky typ programu se jedna. Uvedena cısla by odpovıdala zakazkovemuvyvoji vlastnıho programu, nikoliv prıprave jednotky obsahu pro LCMS, zvlaste v prıpade, kdylektor jiz ma zpracovane podklady pro prezencnı kurz (ucebnı text i prezentaci) a pouze jeprevadı do podoby vhodne pro prıpravu interaktivnıho kurzu.

V dalsı praci proto budou vyuzity podklady z CSOB a ze studie [34], ktere jsou relativnekonzistentnı a pochazejı ze srovnatelneho prostredı. Data z prevodu kurzu Bankopojistenı jsounasledujıcı:

• Na prevedenı existujıcıch podkladu kurzu v rozsahu 2 hodin prezencnı vyuky a v elek-tronicke podobe cıtajıcım 12 stran vynalozil lektor celkem 8 hodin prace, tj. ctyrnasobekcasu vyuky. Obdobne narocna byla i prıprava puvodnıch podkladu pro prezencnı vyuku.Narocnost prıpravy elektronickych podkladu pro uplne novy kurz by tedy byla dvoj-nasobne narocna ve srovnanı s prıpravou novych podkladu pro stejny prezencnı kurz,coz by odpovıdalo 8 hodinam prıpravy na jednu hodinu studia.

• Naklady uctovane externı firmou za vytvorenı elektronicke verze kurzu ve formatuSCORM odpovıdaly priblizne 6nasobku odmeny lektora za prevedenı podkladu kurzudo elektronicke podoby.

Presny vztah mezi rozsahem podkladu a cenou jejich prevodu do elektronicke verze(SCORM modul) nenı znam ani bance, castku fakturuje dodavatelska firma celkove, samaji pravdepodobne stanovuje na zaklade casove narocnosti.

4.7.3 Naklady na jednotlive cinnosti

Po prakticke pouzitı modelu je nezbytne definovat podkladova data, predevsım naklady najednotlive cinnosti.


4.7.3.1 Naklady usle prılezitosti a personalnı naklady

V nekolika mıstech kalkulace pouzıva naklady usle prılezitosti, aby zohlednila vyuzitı casuakteru nesouvisejıcı s jejich naplnı prace (vzdelavanı, prostoje). Protoze nelze v praktickychpodmınkach urcit skutecnou hodnotu usle produktivity zamestnance, ktery se mısto jine pra-covnı cinnosti vzdelava, budu k ocenenı teto polozky pouzıvat prumernou hodnotu pracezamestnance v podobnem pracovnım zarazenı, respektive jeho mzdu nebo pomernou cast platu.Prumerny hruby mesıcnı plat zamestnance CSOB cinil v roce 2007 priblizne 31 000 Kc. Lzeocekavat, ze produktovı specialiste (lektori) pracujı za vyssı odmenu a naopak odmena novychpracovnıku, kterı tvorı znacnou cast ucastnıku uvodnıch kurzu, bude pomerne nizsı (u velkychzakladnıch kurzu se vetsinou jedna o zacınajıcı pracovnıky). Tyto udaje CSOB neposkytla,nicmene je lze na zaklade znalosti trznıch realiı odhadnout [30].

Naklady na cas zamestnancu

Naklady na pracovnı mısto (kancelar) nejsou v nasledujıcı kalkulaci zahrnuty, protoze jak budeuvedeno nıze, by jejich alokace, vzhledem k organizaci prace v CSOB, byla nejednoznacna(v mnoha prıpadech muze byt neobsazene mısto vyuzito jinym zamestnancem). Naklady uve-dene v tabulce 4.5 vychazejı ze superhrube mzdy.

zamestnanci pripravujıcı podkladyodhadovane naklady na specialistu (SME) 60 000 Kc/mesıchodinovy ekvivalent (zaokrouhleny) 300 Kc/hodhadovane naklady na pracovnıka UZZ 40 000 Kc/mesıchodinovy ekvivalent (zaokrouhleny) 200 Kc/hlektoriodhadovane naklady na lektora 60 000 Kc/mesıcodmena lektora (hodinovy ekvivalent) 300 Kc/hradovı zamestnanci (ucastnıci vzdelavanı)odhadovane naklady na radoveho pracovnıka pobocky 28 000 Kc/mesıchodinovy ekvivalent (zaokrouhleny) 130 Kc/h

Tabulka 4.5: Uvazovane naklady na cas zamestnancu

Prave radovı zamestnanci tvorı nejvetsı cast navstevnıku kurzu, ktere jsou kandidaty naprevod do elektronicke podoby; cım vyssı je pozice a plat zamestnance studenta, tım speciali-zovanejsı jsou jim nabızene kurzy. Prevadenı mensıch kurzu se zatım neplanuje.

4.7.3.2 Ostatnı naklady

Ostatnı naklady prehledne shrnuje tabulka 4.6.

prumerne naklady na hodinovy provoz ucebny ve skolıcım centru(nejedna se o trznı cenu, ale o naklady uctovane v ramci banky)

425 Kc/h

Tabulka 4.6: Uvazovane naklady na vyuku

4.7.3.3 Obtızne vycıslitelne naklady

• cestovne lektora

• cestovne zamestnancu


• prıprava vyuky/ucebny

• studijnı pomucky a dalsı material

Tyto naklady zavisı predevsım na konkretnıch podmınkach a v obecnem merıtku jelze pouze hrube odhadnout. Cesty zamestnancu (studentu) jsou vetsinou hrazeny vysılajıcımutvarem, neexistuje centralnı statistika. Obdobne to je i pro dalsı naklady.

4.7.3.4 Diskuznı fora

Tato fora jsou zrızena i pro nektere prezencnı kurzy. Jejich zrızenı vyplyva predevsım z povahyobsahu kurzu, nikoliv z toho, zda je elektronicky, ci prezencnı. Tato polozka proto nebudev modelu zahrnuta, protoze by byla pro obe varianty obdobna.

4.7.3.5 Licence na vyukovy system (LMS)

Banka nakupuje licenci na system SAP centralne v nadnarodnım merıtku. V nı je zahrnutoi vyukove resenı. Jeho cenu proto v tomto konkretnım prıpade nebudu zahrnovat do modelu,protoze jejı smysluplne stanovenı by bylo obtızne, navıc se z pohledu CSOB jedna o utopenenaklady, v soucasne situaci se nelze vyvazat z jejich vynalozenı.

4.7.3.6 Naklady na nevyuzite pracovnı mısto

Dıky organizaci prace v CSOB lze zanedbat naklady na nevyuzite pracovnı mısto zamestnance– ”prazdnou zidli“ na pobocce v prıpade cesty zamestnance na skolenı. Lide na pobockach secasto strıdajı a jejich pracovnı mısto v dobe neprıtomnosti muze vyuzıt jiny pracovnık. Prototato polozka nebude v nakladech prezencnıho kurzu zohlednena.

4.8 Model 1: Bod zvratu pro elektronicky kurz

Cılem je vytvorit velice jednoduchy model, ktery na zaklade odhadnutych vstupnıch udajuukaze, v jakych relacıch by se pohybovaly relevantnı ukazatele, predevsım naklady na 1 studentaz pohledu poskytovatele kurzu – strediska rızenı znalostı – a s nimi souvisejıcı bod zvratu v poctuucastnıku pro elektronicky kurz.

• Model by mel byt jednoduchy, snadno pouzitelny a prokazatelny.

• Model by mel zanedbat cenu casu zamestnancu straveneho cestovanım za studiem, protozetyto vydaje se velice ruznı dle typu kurzu a jsou obtızne kvantifikovatelne.

4.8.1 Parametry modelu

• delka kurzu ve dnech

• prumerny pocet ucastnıku v ucebne (zavisı na charakteru kurzu)

• typ lektora

– internı

– externı

• mısto kurzu


– vlastnı skolicı stredisko

– externı prostory

• ocekavana narocnost prıpravy elektronicke verze

– prıprava obsahu

– naklady prevedenı do elektronicke podoby

4.8.1.1 Nazvoslovı

T timeS sizeC costCT total costCS student costBE break-even pointbeh 1 konanı katalogoveho kurzu daneho typu

4.8.1.2 Vstupnı hodnoty

Vychozı hodnoty parametru jsou vudeny v tabulce 4.7, vsechny parametry modelu lze samo-zrejme modifikovat a pouzıt jinou nezli doporucenou hodnotu, hlavnı vstupnı parametry jsouoznaceny.

Tvyuky delka kurzu ve dnech vstupnı parametrStridy prumerny pocet ucastnıku v kurzu 20Cucebna naklady na ucebnu za den 3 000 Kc

(pocıta se, ze je ucebna obsazena vzdy cely den)Clektor naklady na lektora za den 2 400 Kc

hodinovy ekvivalent 300 Kc/hCobed naklady na stravovanı za den/a studenta 55 Kc

ucastnıci majı ve skolıcım centru obed zdarmaCbeh organizacnı naklady na 1 beh kurzu 2 500 KcCe−vyvoj cena vyvoje obsahu pro elektronicky kurz vstupnı parametrCe−konverze cena tvorby modulu SCORM vstupnı parametr

Tabulka 4.7: Parametry modelu 1

4.8.1.3 Popis uzitych hodnot

CTkurz celkova cena jednoho behu prezencnıho kurzuCSprezencni naklady na jednoho studentaCTe−learning celkove naklady elektronicke verzeBEstudenti bod zvratu pro elektronickou verzi vyjadreny v poctu studentuBEbehy bod zvratu pro elektronickou verzi vyjadreny v poctu behu


4.8.2 Princip modelu

4.8.2.1 Popis

Jedna se o velmi jednoduchy linearnı model. Naklady na jednoho ucastnıka prezencnıho kurzujsou vypocteny prostym souctem vsech nakladovych polozek a delenım poctem ucastnıkuv ucebne. Nepocıta se s naklady na tvorbu prezencnıho kurzu, protoze se posuzujı pouze kurzyjiz existujıcı a probıhajıcı (srovnanı soucasne existujıcı alternativy s novou elektronickou).Stejne tak naklady na tvorbu elektronicke verze zahrnujı pouze prevedenı existujıcıch pod-kladu kurzu do elektronicke verze, nikoliv design a tvorbu novych. Naklady na e-learningovouverzi jsou tvoreny souctem obou polozek (obe musı odhadnout uzivatel, model neimplementujelogiku odhadujıcı naklady na tvorbu na zaklade delky kurzu). Nasledne lze prostym delenımspocıtat pocet ucastnıku (respektive pocet behu kurzu), pri kterem se elektronicka realizacestava vyhodnejsı.

4.8.2.2 Matematicke vyjadrenı modelu

CTkurz = Cbeh + Tvyuky × (Cucebna + Clektor + Cobed)CSprezencni = CTkurz/Stridy

CTe−learning = Ce−vyvoj + Ce−konverze

BEstudenti = �CTe−learning

CSprezencni�

BEbehy = �BEstudentiStridy

�

4.8.3 Realizace

Prakticka verze modelu byla implementovana prostrednictvım aplikace MS-Excel, obrazovkuukazuje obrazek 4.5.

Poznamka k implementaci v Excelu

V prıpade internıho lektora se k vypoctu nakladu pouzije preddefinovana konstanta, v prıpadeexternıho lektora se zobrazı polıcko pro zadanı nakladu uzivatelem (jedna se tedy cisteo uzivatelske nastavenı, ktere nemenı logiku modelu). Obdobne se postupuje v prıpade ucebny,ve skolıcım centru se uzije internı cena a zapocte se obed, jinak je uzivatel dotazan na zadanıceny a obed se nezapocte.

4.8.4 Aplikace modelu na kurzu ”Bankopojistenı“

Hodnoty parametru

delka 0,5 dne (4 hodiny)prumerny pocet ucastnıku v ucebne 20typ lektora internımısto kurzu skolıcı centrum

rozsah 12 stran (zadny test, pouze interaktivnı otazky)odmena autora za tvorbu e-obsahu 2 400 Kcvyvoj e-verze 14 600 Kc, provadela externı firma (viz vyse)


Obrazek 4.5: Ukazka implementace modelu 1 v aplikaci MS-Excel

Vysledky

cena elektronicke verze 17 000 Kccena 1 behu ucebnove verze 5 200 Kcnaklady na 1 ucastnıka 288 Kcbod zvratu 60 ucastnıku = 3 behy

Model byl aplikovan na drıve zmıneny kurz ”Bankopojistenı“. Vypoctena cena kurzu cinı288 Kc na ucastnıka, skutecna katalogova cena v roce 2008 cinila 294 Kc na jednoho ucastnıka.Lze tedy konstatovat, ze v tomto smeru je model presny a jeho predpovedi odpovıdajı realite.

Bod zvratu vychazı na 60 ucastnıku, to pouze potvrzuje predchozı zaver, ze prevod tohotokurzu do elektronicke podoby byl velice rozumny a skutecne efektivnı tah, obzvlaste vezmeme-liv uvahu, ze se za prvnı tri mesıce do elektronickeho kurzu zapsalo 245 ucastnıku a absolvovalijej (po ocistenı) 142 lidi. Lze proto konstatovat, ze naklady na prıpravu elektronicke verze kurzuse vratily temer po jeden a pul mesıci. Pro uplnost je vsak nutno dodat, ze na prezencnı kurzby se z ruznych duvodu nezapsalo tolik studentu, i presto by se navratnost stale pohybovalav radu mesıcu.

Pro nazornost je pripojen tez graf sestrojeny sp omocı tohoto modelu pro hledanı boduzvratu grafickou metodou (graf 4.6, na ose x je vynesen celkovy pocet ucastnıku a na ose ycelkove naklady na vzdelavanı).

4.8.5 Hodnocenı modelu

Vysledny model je velice jednoduchy, nenarocny na vstupnı data a snadno pouzitelny za-mestnanci utvaru Rızenı znalostı. Ve velice kratkem case poskytne predstavu o tom, zda jesmysluplne se podrobnejsım hodnocenım alternativ zabyvat. Implementace modelu v Excelubyla predana bance a je vyuzıvana pracovnıky utvaru Rızenı znalostı.

Model zahrnuje pouze naklady, se kterymi se setka prımo utvar Rızenı znalostı, ne-


- Kč

5 000 Kč

10 000 Kč

15 000 Kč

20 000 Kč

25 000 Kč

30 000 Kč

35 000 Kč

40 000 Kč

45 000 Kč

50 000 Kč

10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150

prezenční kurz

e-kurz

Obrazek 4.6: Graficke vyjadrenı bodu zvratu pro kurz ”Bankopojistenı“ dle modelu 1

zohlednuje naprıklad naklady na uslou prılezitost. Pro analyzu z celopodnikoveho hlediskaproto postrada nektere podstatne informace. Proto bych rad v druhem kroku sestrojil kom-plexnejsı model, ktery bude zahrnovat vetsı pocet parametru a bude resit problematiku ze sirsıperspektivy.

4.9 Model 2: Srovnanı nakladu prezencnı a elektronicke vyuky

Prvnı model vychazel z navrhu pracovnıku utvaru Rızenı znalostı a jejich pohledu na problem;v ramci zjednodusenı nezohlednil mnoho diskutovanych parametru. Proto se nynı pokusım ses-tavit rozsıreny model, do ktereho zahrnu co nejvyssı mozny smysluplny pocet v teoreticke castidiskutovanych parametru. Model bude stale vychazet z realiı CSOB, abych mohl demonstrovatjeho pouzitelnost.

Pri zahrnovanı konkretnıch polozek je potreba zodpovedet nasledujıcı otazky:

• Co lze realne zjistit?

• Co lze zodpovedne odhadnout?

• Co je podstatne, respektive co ma marginalnı vliv a lze zanedbat?

• Co se skutecne projevı v praxi CSOB?

4.9.1 Vstupnı parametry

Pri sestavovanı modelu vychazım z teoretickeho prehledu sestaveneho v predchozı kapitolea modelu cıslo 1. Pri rozboru jednotlivych nakladovych polozek jim priradım konkretnı cenu


(naklady), nebo je do modelu nezaradım z nasledujıcıch duvodu:

• Nezahrnuty: Vyskytujı se, ale nelze je zjistit, kvalifikovane odhadnout, ani jinakduveryhodne urcit.

• Zanedbany: Jejich podıl na vysi celkovych nakladu je marginalnı.

• Neuplatnujı se: V prıpade CSOB se nevyskytujı.

4.9.1.1 Zakladnı polozky

Pro naklady na zamestnance a zakladnı konstanty vyuzıvam stejne hodnoty jako v prvnımmodelu. Puvod techto hodnot je uveden tamtez. Naklady na zamestnance jsou prepocteny nahodinu (ac ve skutecnosti mohou pobırat plat, nikoliv mzdu). Jedna se o naklady zalozenepouze na hrubem platu/mzde zamestnancu, naklady na pracovnı mısto a dalsı naklady nejsouzohledneny. Prehled hodinovych nakladu je uveden v tabulce 4.8 a uzite konstanty jsou uvedenyv tabulce 4.9. Dalsı parametry (neuvedene v modelu 1) budou predstaveny a diskutovanyv nasledujıcıch odstavıch.

Prıpravna fazeorganizacnı prıprava 2 500 Kc na kurzspecialista/SME 300 Kc/hpracovnık UZZ 200 Kc/hVyukalektor 300 Kc/hradovy pracovnık na pobocce 130 Kc/hnaklady na hodinovy provoz ucebny ve skolıcım centru 425 Kc/hcena obcerstvenı 55 Kc/den

Tabulka 4.8: Rekapitulace hlavnıch nakladu pro model 2

delka pracovnıho dne: 8 hprumerny pocet lidı v kurzu: 20 lidınarocnost prıpravy podkladu (cas prıpravy/vyuky) 4 : 1narocnosti prıpravy podkladu el./uc. 2 : 1cena prevodu kurzu do formatu SCORM 6x cena podkladupomerna casova narocnost e-kurzu: 33 %delka dodatecnych casovych prodlev pro prezencnı kurz nezahrnuta(lektor, studenti)

Tabulka 4.9: Rekapitulace vstupnıch paramteru pro model 2

4.9.1.2 Rozbor doplnujıcıch polozek

Prezencnı kurz

Dalsı polozky, ktere mohou byt zahrnuty do ceny prezencnıho kurzu na strane zamestnavatelerozebıra tabulka 4.10 a ze strany zamestnance pak tabulka 4.11.


Zamestnavatel – fixnıodmena lektora za prıpravu podkladu; odhadnuta sazba 300 Kc/h praceza predpokladu koeficientu narocnosti prıpravy 4.0 1 200 Kc/h vyukyorganizacnı a administrativnı naklady, konstanta (odhad) 5 000 Kc/kurzutopene naklady pri nutnosti realizovat kurz s nizsım obsazenımpro zajistenı vcasneho predanı klıcovych kompetencı; tyto lze jenvelmi obtızne odhadnout

nezahrnuty

Zamestnavatel – variabilnıvyroba pomucek (prıpadne platba licencı za uzitı materialu) zanedbanyCSOB neuvadı, podle [34] cinı az 20 $ na studenta; s ohledem napredchozı model lze nicmene usoudit, ze v prıpade CSOB budouv radu maximalne desıtek Kc.naklady na pravidelnou aktualizaci kurzu zanedbanyZavisı na typu kurzu, pro desıtky behu rocne lze zanedbat.naklady na organizaci jednoho behu kurzu; udane bankou 2 500 Kc/behodmena lektora za cas vyuky a nezbytnych prostoju 300 Kc/h vyukyodmena lektora (usla produktivita) za cas presunu neuplatnujı seViz obdobna polozka u zamestnance (nıze).cestovne lektora; banka neuvadı, [34] pocıta 10 % z nakladu +10 % k nak. vyuky

Tabulka 4.10: Prehled dodatecnych nakladu na prezencnı kurz na strane zamestnavatele

Elektronicky kurz

Dalsı polozky, ktere mohou byt zahrnuty do ceny elektronickeho kurzu rozebıra na stranezamestnavatele tabulka 4.12 a na strane zamestnance tabulka 4.13.

4.9.1.3 Nezahrnute polozky

• Uspora casu – zamestnanec muze ke studiu v elektronicke forme vyuzıt dute chvıle, napr.pokud na pobocce nenı zadny zakaznık, zatımco prezencnı forma vyzaduje absenci napracovisti.Tuto usporu lze i nelze efektivne odhadnout, zavisı na charakteru prace zamestnance a jejıorganizaci nadrızenym.

Jak bylo ukazano vyse, mnoho teoreticky uvazovanych nakladu prezencnı vyuky, prede-vsım oportunitnıch, lze z hlediska zamestnavatele odbourat (nebo presunout na zamestnance)vhodnou organizacı vyuky, naprıklad celodennımi kurzy, ktere na zamestnance presunou casspojeny s cestovanım. Na druhou stranu pri nevhodne aplikaci techto postupu vznikajı noveskryte naklady, viz naprıklad kurz Bankopojistenı, ktery online studenti absolvujı za 15 minuta ktery ve snaze pokryt alespon polovinu dne v prezencnı podobe trval 4 hodiny.

4.9.1.4 Koeficienty

λ koeficient naroku na tutora (k realnemu casu vyuky)µ koeficient naroku na moderatora (k realnemu casu vyuky)

Uvazuji, ze mohou byt pouzity i kurzy s naroky na moderatora nebo tutora. Cas, kterystravı tutor (vyjasnenım problemu, konzultacemi nebo hodnocenım slozitejsıch uloh), odhadnuna 1/18 casu, ktery kazdy student stravı vyukou (tj. v prıpade 18clenne trıdy tutor stravırızenım kurzu stejne casu jako lektor pri prezencnı vyuce; pravda se zohlednenım snızenı casove


Zamestnanec – variabilnıusla produktivita (respektive vyplacena mzda) za cas vyukya prostoje pri vyuce

130 Kc/h vyuky

usla produktivita za cas presunu do mısta vyuky zanedbanaNenı zohledneno; pri organizaci celodennıch kurzu jde tento cask tızi zamestnance (obdobne jako pri ceste na pracovnı mısto),vyjimkou jsou dlouhe presuny, tyto lze vsak jen obtızne vyjadritobecne).cestovne a jine s cestou spojene vylohy nezahrnutoNelze kvalifikovane odhadnout, zavisı na typu kurzu a vzdalenostiucastnıku.cena obcerstvenı (obeda) 55 Kc/stud./dennaklady na neobsazene pracovnı mısto neuplatnujı sePri organizaci prace v CSOB nejsou relevantnı, zamestnanci sena pracovnıch mıstech strıdajı pravidelne, a tak mısto nezustavaneobsazeno.naklady na cekanı na vzdelanı nezahrnutyVyjadrenı techto nakladu v obecne rovine by bylo nesmırne obtızne.

Tabulka 4.11: Prehled dodatecnych nakladu na prezencnı kurz na strane zamestnance

narocnosti elektronicke vyuky, toto je velice stedry predpoklad vedoucı ke kurzum s velicesolidnı podporou). Obdobne u moderatora (rızenı diskuse v diskusnı mıstnosti, zodpovıdanıjednoduchych otazek) pocıtam s narocnostı 1/36 studijnıho casu kazdeho studenta. Oba koe-ficienty silne zavisı na koncepci a pojetı kurzu a je proto potreba je podle podmınek upravit.Naprıklad pro kurz Bankopojistenı by se oba rovnaly 0.

4.9.1.5 Nazvoslovı

Prehled uzitych zkratek a symbolu.

beh 1 konanı katalogoveho kurzu daneho typuBE break-even pointC costCP preparation costsCS student costCT total costS sizeSB benefit per studentT timeTB total benefitVCR run variable costVCS student variable cost

4.9.2 Investicnı horizont

Pro spravnou alokaci fixnıch nakladu je nezbytne urcit investicnı horizont kurzu, respektivecasove obdobı, ve kterem budou celkove naklady posuzovany, nebo celkovy pocet studentu,ke kterym budou vztahovany. Druha varianta se jevı jako praktictejsı, investicnı horizont budevyjadren celkovym poctem studentu, kterı projdou kurz za dobu jeho existence. Volım relativne


Zamestnavatel – fixnınaklady na prıpravu obsahu kurzu, odhadnuta sazba 300 Kc/h prıpravyodmena SME dle straveneho casunakup placenych informacnıch zdroju neuplatnuje seV CSOB se nevyskytujı, uzıvajı se vlastnı databanky.prevedenı materialu do elektronicke podoby 6x cena prıpravycastka fakturovana externı firmouorganizace a koordinace vyvoje kurzu a nasazenı kurzu na server 10 000 KcCastka fakticky zahrnuta v ramci rezie utvaru Rızenı znalostı. Ko-ordinace prıpravy elektronickeho kurzu je narocnejsı, zahrnuje vıcesubjektu.Zamestnavatel – variabilnınaklady na provoz serveru (sprava serveru, licence) neuplatnujı seV ramci CSOB se nezahrnuje, vzhledem k vybranemu resenı sejedna o utopene naklady; v prıpade zobecnenı modelu by toto bylajedna z polozek, ktere by bylo nutne zohlednit.naklady na lektora/tutora (zahrnuje-li kurz odevzdavanı ma-terialu, ci konzultace s lektorem)

300 Kc/h podpory

zavisı na typu kurzu; vyjadrena na zakanaklady na cas moderatora v diskusnıch mıstnostech 200 Kc/h podporyZavisı na typu kurzu; v prepoctu na zaka.naklady na administrativu spojenou s vyberem a prihlasovanımucastnıku na kurz

neuplatnujı se

Zamestnanci se zapisujı samostatne prostrednictvım LMS.

Tabulka 4.12: Prehled dodatecnych nakladu na elektronicky kurz na strane zamestnavatele

nızkou hodnotu, s ohledem na cıle prace jsou to prave mensı kurzy, pro ktere je zjistenı boduzvratu zajımave.

Ac je vzdelanı predevsım dlouhodoba investice, vzhledem k tomu, ze v tomto modelu jsousrovnavany predevsım naklady, lze investicnı horizont vyrazne zkratit. S ohledem na nutnostaktualizacı a zmen lze konkretnı kurz provozovat maximalne jednotky let.

Nezohlednuji casove hledisko, respektive zmenu hodnoty penez v case; v prıpade uzitıhorizontu v radu jednoho, maximalne nekolika let a predpokladanı stabilnı ekonomiky lze tentoparametr zanedbat a dıky tomu zachovat linearitu modelu.

Protoze je cılem teto prace prozkoumat vyhodnost elektronickeho vzdelavanı i pro mensıpocty studentu, nelze fixnı naklady zanedbat.

4.9.3 Shrnutı uzitych parametru

Vstupnı parametry kurzu

Tabulka 4.14 udava zakladnı vstupnı parametry (primarne zadavane uzivatelem) modelu 2a jejich vychozı hodnoty.

Parametry kurzu

Tabulka 4.16 prehledne shrnuje vsechny drıve dikutovane parametry modelu 2 a pouzite vychozıhodnoty, tabulka 4.15 pak shrnuje vsechny uzite koeficienty modelu 2 a jejich vychozı hodnodty.


Zamestnanec – variabilnıusly zisk/produktivita zamestnance za cas vyuky a nutne prostoje 130 Kc/h studiaOdpovıda delce vyuky; ekvivalent mzdy/platu.usla produktivita pracovnıho mısta neuplatnuje sePokud bude zamestnanec na mıste studovat, nemuze jej vyuzıtk produktivnı cinnosti ani on, ani jiny zamestnanec. Podle rozvrhua vhodnosti organizace prace i studia toto muze, ci nemusı prinasetztraty. Tuto okolnost vsak nelze objektivne generalzovat; modelbude pocıtat s efektivnı organizacı prace.

Tabulka 4.13: Prehled dodatecnych nakladu na elektronicky kurz na strane zamestnance

Stridy prumerny pocet lidı v kurzu 18 lidıSkurzu celkovy pocet ucastnıku behem investicnıho horizontu 100 lidıTvyuky delka prezencnı verze kurzu v hodinach 16

Tabulka 4.14: Primarnı vstupnı parametry modelu 2

Koeficientyα koeficient narocnosti prıpravy podkladu 4,000β koeficient narocnosti prıpravy podkladu e-verze 2,000

(vztazeny k narocnosti prıpravy prezencnı verze)γ koeficient ceny prevodu do formatu SCORM 3,000

(vztazeny k celkovym nakladum na prıpravu)δ koeficient casove narocnosti e-kurzu 0,330η koeficient cestovneho lektora (k nakladum vyuky) 0,100λ koeficient naroku na tutora (ke realnemu casu vyuky) 0,056µ koeficient naroku na moderatora (k rel. casu vyuky) 0,028

Tabulka 4.15: Vychozı hodnoty koeficientu modelu 2

Spolecne nakladyCSME odmena SME za prıpravu podkladu 300 Kc/h praceCstudent usla produktivita studenta/zamestnance za cas vyuky 130 Kc/h vyukyNaklady na prıpravu prezencnıho kurzuCpriprava organizacnı a administrativnı naklady prıpravy kurzu 5 000 Kc/kurzCbeh organizacnı a administrativnı naklady prıpravy behu 2 500 Kc/behNaklady na prezencnı vyukuClektor naklady na lektora 300 Kc/h vyukyCucebna naklady na ucebnu/vyukovy prostor 425 Kc/h vyukyCobcerstveni naklady na obcerstvenı 7 Kc/h vyukyNaklady na e-kurzCe−priprava koordinace vyvoje kurzu, nasazenı na server 10 000 Kc/kurzCe−tutor naklady na tutora 300 Kc/h podporyCe−moderator naklady na moderatora v diskusnıch mıstnostech 200 Kc/h podpory

Tabulka 4.16: Vychozı hodnoty parametru modelu 2

Vyznamy vypoctenych hodnot

V CSprezencni variabilnı naklady na jednoho studenta


V CRprezencni variabilnı naklady na jeden beh prezencnıho kurzu (bez studentu)CPprezencni celkove naklady na prıpravu prezencnı vyukyCTprezencni celkove naklady na prezencnı vyukuCSprezencni naklady na jednoho studenta prezencnıho kurzuCPe−learning celkove naklady na prıpravu elektronicke vyukyCTe−learning celkove naklady na elektronickou vyukuCSe−learning naklady na jednoho studenta e-kurzuBEstudent bod zvratu pro elektronickou verzi vyjadreny poctem studentuTBe−learning celkove uspory pri vyuzitı elektronickeho vzdelavanıSBe−learning uspora na studenta pri vyuzitı elektronickeho vzdelavanı

4.9.4 Princip modelu

4.9.4.1 Popis

Princip tohoto modelu je obdobny jako u modelu c. 1. Polozky jsou secteny a nasobenyvstupnımi parametry s ohledem na jejich charakter a vyse nakladu pro oba zpusoby realizacev zaveru porovnana.

4.9.4.2 Matematicke vyjadrenı

CPprezencni = Cpriprava + Tvyuky × α × CSME

V CSprezencni = Tvyuky × (Cstudent + Cobcerstveni)V CRprezencni = Cbeh + Tvyuky × (Cucebna + Clektor × (1 + η))CTprezencni = CPprezencni + �Skurzu

Stridy� × V CRprezencni + Skurzu × V CSprezencni

= (Cpriprava + Tvyuky × α × CSME)++�Skurzu

Stridy� × (Cbeh + Tvyuky × (Cucebna + Clektor × (1 + η)))

+Skurzu × (Tvyuky × (Cstudent + Cobcerstveni))CSprezencni = CTprezencni

Skurzu

CPe−learning = Ce−priprava + Tvyuky × (1 + γ) × α × β × CSME

CTe−learning = CPe−learning + Skurzu × (Tvyuky × δ) × (Cstudent + λ × Ce−tutor + µ × Ce−moderator)CSe−learning = CTe−learning

Skurzu

BEstudent = �CTe−learning

CSprezencni�

TBe−learning = CTprezencni − CTe−learning

SBe−learning = CSprezencni − CSe−learning

4.9.5 Realizace

Stejne jako prvnı model byl i tento realizovan formou interaktivnıho programu v tabulkovemprocesoru MS-Excel. Toto resenı umoznuje velice snadnou aplikaci algoritmu i na rozsahlejsısoubory dat.

4.9.6 Apliakce modelu na kurz ”Bankopojistenı“

Model 2 byl pro srovnanı tez aplikovan na kurz Bankopojistenı, vsechna specifika tohoto kurzubyla zohlednena a vstupnı informace patricne upraveny.



Kompletnı prehled vstupu do modelu lze nalezt v prıloze A.

4.9.6.2 Vypoctene hodnoty

Pro srovnanı jsou v tabulce uvedeny vysledky pro oba modely.

polozka model 1 model 2CTprezencni 86 400 Kc 257 000 KcCSprezencni 288 Kc 857 KcCPe−learning 17 000 Kc 29 200 KcCTe−learning 17 000 Kc 68 200 KcCSe−learning 57 Kc 227 KcTBe−learning 69 400 Kc 188 800 KcBEstudent 60 stu. 80 stu.

Tabulka 4.17: Srovnanı vysledku modelu 1 a 2 pro kurz ”Bankopojistenı“

Prubeh nakladu pro obe verze kurzu v zavislosti na poctu studentu naleznete na obrazku4.7.

- Kč

15 000 Kč

30 000 Kč

45 000 Kč

60 000 Kč

75 000 Kč

90 000 Kč

105 000 Kč

120 000 Kč

135 000 Kč

10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150

prezenční kurz

e-kurz

Obrazek 4.7: Graficke vyjadrenı bodu zvratu pro kurz ”Bankopojistenı“ dle modelu 2


4.9.6.3 Komentar

Zajımave je predevsım srovnanı s vysledky prvnıho modelu. Vysledky se diametralne lisı,naklady na jednoho studenta prezencnıho kurzu jsou po zapoctenı ceny jeho casu 3krat vyssınez v prvnım modelu, ktery tuto polozku nezahrnoval.

Na druhou stranu i naklady na porızenı elektronicke verze jsou vyrazne vyssı, temerdvojnasobne, a to predevsım zahrnutım nakladu na organizaci prıpravy a zohlednenım plneceny vyvoje podkladu (nikoliv jen prevedenı prezencnı verze). S ohledem na to, ze tato polozkaje odhadnuta, je jejı vyse u takto kratkeho kurzu diskutabilnı. Dıky tomu vychazı nutny pocetucastnıku k dosazenı bodu zvratu vyssı. I tak je ovsem hluboce pod poctem ucastnıku elek-tronicke verze v prvnıch mesıcıch. Uspora nakladu podniku jako celku je znacne vyssı, nez bypredpovıdal prvnı model.

Za zmınku stojı i fakt, ze po zahrnutı vsech cen jsou naklady na jednoho studenta v elek-tronicke verzi skoro stejne vysoke jako naklady na jednoho studenta prezencnıho kurzu soucasneuctovane.

Srovnanı grafu prubehu nakladu tez ukazuje, ze marginalnı naklady na vzdelavanı jednohostudenta v elektronicke verzi nejsou nulove, jak pocıtal prvnı model.

4.9.7 Apliakce modelu na hypoteticky kurz bezneho rozsahu

Pro lepsı demonstraci schopnostı modelu jsem navrhl hypoteticky kurz o delce 2 dny (s celkovounavstevnostı 100 osob v 18clennych trıdach prezencne a podporou studentu jak tutorem, takmoderatorem v elektronicke verzi) a na zaklade dostupnych udaju spocetl jednotlive hodnotypro tento hypoteticky kurz. (Uzıvajı se vychozı hodnoty vstupnıch parametru modelu 2, takjak byly navrzeny.)


Kompletnı prehled vstupu do modelu lze nalezt v prıloze B.

4.9.7.2 Vypoctene hodnoty

Pro srovnanı jsou v tabulce opet uvedeny vysledky pro oba modely. Protoze skutecne nakladyna tvorbu elektronicke verze nejsou znamy jsou nektere polozky vynechany.

polozka model 1 model 2CTprezencni 79 800 Kc 330 880 KcCSprezencni 849 Kc 3 309 KcCPe−learning ? 163 600 KcCTe−learning ? Kc 245 440 KcCSe−learning ? 2 454 KcTBe−learning ? 85 440 KcBEstudent ? 75 st.

Tabulka 4.18: Srovnanı vysledku modelu 1 a 2 pro hypoteticky kurz

Prubeh nakladu pro obe verze kurzu v zavislosti na poctu studentu dle modelu 2 naleznetev grafu 4.8.


- Kč

100 000 Kč

200 000 Kč

300 000 Kč

400 000 Kč

500 000 Kč

10 30 50 70 90 110 130 150

prezenční kurz

e-kurz

Obrazek 4.8: Graficke vyjadrenı bodu zvratu pro hypoteticky kurz dle modelu 2

4.9.7.3 Komentar

Model ukazuje, ze i pres skutecne vysoke odhadovane naklady na vyvoj rozsahleho elektron-ickeho kurzu (odpovıdajıcımu 16 hodinam studia v ucebne) se pri zohlednenı uspor vzeslychz lepsıho vyuzitı casu studentu a s nimi souvisejıcıho odbouranı casti usle produktivity bodzvratu prılis neposune. Zustava na relativne stejne urovni jako pro maly kurz Bankopojistenı.

4.9.8 Sirsı porovnanı vyhodnosti vzdelavacıch metod

Hlubsı srovnanı vyhodnosti obou metod vzdelavanı optikou druheho modelu nabızı obrazek 4.9na strane 62. Rozdıl nakladu (osa z) vyjadruje, o kolik se bude lisit celkova cena vzdelavanıdaneho poctu studentu (osa x) v kurzu dlouhem dany pocet hodiny (osa y) v prezencnı verzi,oproti celkove cene vzdelavanı elektronickym zpusobem; zaporna hodnota znamena, o kolik jelevnejsı prezencnı vyuka, kladna hodnota znacı, o kolik je vyhodnejsı elektronicke resenı. Osay indikuje delku kurzu ve vyucovacıch hodinach, zacına 4hodinovym kurzem a koncı tydennımkurzem. Graf vychazı z modelu 2, promenne majı vychozı vstupnı hodnoty.

4.9.9 Hodnocenı modelu

Tento model poskytuje relativne verny a komplexnı pohled na nakladovou stranku vzdelavacıhoprocesu v CSOB. Ac rozsıreny, stale se vztahuje ke konkretnım podmınkam CSOB a vychazız toho, ze nektere naklady jsou utopene a lze je pri vypoctu ceny zanedbat (naprıklad nakladyna licence), pro jeho obecnou pouzitelnost by jej proto bylo nutne dale rozsırit. V ramci bankyvsak poskytuje velice zajımave a predevsım kompletnı vysledky, aniz by byl prılis narocny napouzıvanı.


4

12

20

28

36

-200 000 Kč

-150 000 Kč

-100 000 Kč

-50 000 Kč

0 Kč

50 000 Kč

100 000 Kč

150 000 Kč

30

34

38

42

46

50

54

58

6266

7074

7882

8690

Ro

zdíl

ná

kla

dů

pre

zen

ční/

e-k

urz

Počet studentů

100 000 Kč-150 000 Kč

50 000 Kč-100 000 Kč

0 Kč-50 000 Kč

-50 000 Kč-0 Kč

-100 000 Kč--50 000 Kč

-150 000 Kč--100 000 Kč

-200 000 Kč--150 000 Kč

Obrazek 4.9: Graficke srovnanı nakladu metod vzdelavanı v zavislosti na poctu studendtu adelce kurzu

Bod zvratu pro elektronickou verzi vyjadreny v poctu studentu (BEstudent)lze ihned srovnat s poctem studentu kurzu behem investicnıho horizontu (zivota kurzu) a lzeokamzite rozhodnout, zda se elektronicky kurz vyplatı, ci nikoliv. Pokud je hodnota nizsı,elektronicky kurz se financne vyplatı, jinak nikoliv.

Na rozdıl od prvnıho modelu vsak tento pri vypoctu poskytne i nektere dalsı zajımaveukazatele podrobneji rozebırajıcı skladbu nakladu a prınosu obou vzdelavacıch metod a umoznıtak dukladnejsı analyzu prıpadnych prınosu a dopadu.

Ac model zahrnuje vetsı pocet promennych, dıky vestavene logice vycıslenı nekterychnakladu a odhadnutym parametrum stacı uzivateli zadat pouze velikost kurzu a celkovy pocetstudentu, model (respektive jeho elektronicka implementace) posleze vypocte dalsı potrebnepromenne na zaklade vstupnıch predpokladu. Dıky tomu je i pres svoji vyssı komplexitu tentomodel velice snadny na uzıvanı.

Je zajımave srovnat druhy model s prvnım modelem, ktery sice nezahrnuje nezaned-batelnou cast nakladu, avsak tım, ze tak cinı pro obe vzdelavacı metody, dochazı k radovesrovnatelnemu bodu zvratu pri radove mensım poctu polozek. Lze tedy rıci, ze vyuzitı prvnıhomodelu muze mıt sve opodstatnenı.



Ac se e-learning v CSOB, a. s. pouzıva jiz delsı dobu, nynı banka stojı na prahu jeho skutecnehonasazenı k resenı podnikoveho vzdelavanı, ktery s sebou samozrejme prinası otazku, pro kterekurzy se tento postup vyplatı a pro ktere nikoliv.

Pro srovnanı obou vzdelavacıch metod lze vyuzıt metodu ekvivalentnıho prınosu, ktera sezameruje na srovnanı nakladu pri predpokladu stejneho vzdelavacıho vysledku, tımto odpadavelmi slozity proces merenı skutecnych prınosu vzdelavanı. Nelze pri tom ovsem zcela zanedbatnektere specificke aspekty, ktere soucasny model vzdelavanı v bance ma, nelze je prımo preveztdo elektronickeho vzdelavanı a musı byt posuzovany a reseny zvlast’.

Prevedenı kurzu ”Bankopojistenı“ do elektronicke podoby se ukazalo byt nesmırnevyhodne, nicmene se jednalo o velice specificky kurz, predevsım s ohledem na velmi rozdılnevstupnı znalosti ucastnıku, a tak nelze zıskane poznatky zobecnit bez dalsıch uprav.

Podrobne zkoumanı procesu tvorby ceny prezencnıch i elektronickych kurzu v banceumoznilo konstrukci modelu, ktere zobecnujı poznatky zıskane pri prevodu prvnıch kurzu, za-pojujı poznatky z jinych podniku a dokazı dıky tomu dopredu predpovedet naklady na obatypy vzdelavanı, a tak znacne usnadnit proces rozhodovanı mezi variantami.

Prvnı model zahrnuje jen minimalnı cast nakladu, predevsım pak naklady, ktere prımoprotecou utvarem Rızenı znalostı. Dıky sve jednoduchosti je velice snadno pouzitelny a pritomposkytuje radove srovnatelne vysledky jako druhy model. Tento byl sestaven tak, aby po pecliveanalyze zahrnoval co nejvetsı sıri jednotlivych nakladovych polozek, ktere do vzdelavacıho pro-cesu v bance vstupujı, predevsım pak naklady usle prılezitosti. Dıky tomu poskytuje podstatnevernejsı obraz o cene celeho procesu. Pritom vsak jeho elektronicka implementace zustava velicejednoducha na uzıvanı.

Dıky temto modelum mohou pracovnıci banky snadno a rychle posoudit, pro ktere kurzyse prevod do elektronicke podoby vyplatı, prıpadne urcit cenu, jakou je nutne zaplatit navıc,pokud ma byt e-kurz nasazen i v prıpade, kdy to sice nenı efektivnı, ale lze nalezt jine duvody– predevsım naklady na cekanı na vzdelanı, ktere model neumı zohlednit.

Oba modely jsou vsak stale stavene na konkretnı prostredı CSOB, a. s., coz jim na jednustranu dava moznost prace s konkretnımi a jednoznacne danymi hodnotami, ale na druhoustranu omezuje jejich sirsı nasazenı bez dalsıch uprav mimo banku.

KAPITOLA 5. TECHNICKE ASPEKTY E-LEARNINGU V LS SYSTEMU SAP 65

5 Technicke aspekty e-learningu v LS systemu SAP

LS – Learning Solution, modul systemu SAP nabızejıcı sluzby pro podporu a rızenı vyuky.

5.1 Cıl kapitoly

Jak bylo uvedeno v prvnı kapitole, SCORM (Sharable Content Object Reference Model –referencnı model sdıleneho obsahu) se stal de facto jedinym standardem v oblasti elektronickehovzdelavanı. Vsichni vyrobci se postupne snazı jeho podporu zahrnout do svych resenı. Obdobnepostupuje i firma SAP AG u sveho produktu SAP Learning Solution (poznamka: v nove verziprejmenovaneho na SAP Enterprise Learning).

S ohledem na to, ze se jedna o relativne novy standard (poslednı verze SCORM 2004,v. 3 vysla v rıjnu 2006), podporuje SAP LS 600 pouze nizsı verzi SCORM 1.2 a dodatecnenad ramec specifikacı jsou prıstupne nektere z funkcı vyssıch verzı. Proto se castecne jevı jakopodporujıcı verzi SCORM 2004, ac tomu tak fakticky nenı.

Jednım z cılu teto prace proto bylo pripravit jednoduchy (jednostrankovy) kurz veformatu SCORM, ktery by proveril realnou podporu jednotlivych funkcı a shodu systemu SAPLS 600 se standardem SCORM, vypsal souhrn podporovanych specifikacı a poskytl tak bancecennou pomoc pri komunikaci s dodavateli elektronickych kurzu.

5.2 Zakladnı principy SCORMu

Jak jiz bylo uvedeno v prvnı kapitole, cılem SCORMu je prinest vyhody standardizace i dosveta elektronickeho vzdelavanı; hlavnı vyhody by se daly v prakticke rovine shrnout do sestiklıcovych bodu [21]:

• Prıstupnost (vzdelavacı obsah bude prıstupny z ruznych mıst a ruznych platforem).

• Prizpusobenı (vetsı zakladna zamenitelnych dodavatelu umoznı hlubsı specializaci).

• Dostupnost (zamenitelnost a znovupouzitelnost obsahu snızı naklady na jeho porızenı).

• Trvalost (obsah nebude zavisly na konkretnım systemu a bude moci slouzit delsı dobu).

• Vzajemna kompatibilita (spoluprace prvku od ruznych dodavatelu a z ruznych systemu).

• Znovupouzitelnost (moznost stavet nove kurzy a novy obsah s uzitım plne fungujıcıchcastı stavajıcıho obsahu bez nutnosti jeho zmen).

5.3 Strucny popis konceptu standardu SCORM

V oblasti e-learningu a e-learningem podporovaneho vzdelavanı stale vıce vzrustanutnost respektovat a dodrzovat urcite normy (standardy), ktere umoznujı zacho-vat kompatibilitu vzdelavacıho obsahu v ramci vıce ruznych softwarovych produktu(tj. zachovat interoperabilitu). V soucasnosti jiz patrı podpora standardu (zejmenastandardu SCORM) mezi zakladnı podmınky pro vyber LMS (Learning ManagementSystem) ci WBT (Web Based Training) ... SCORM (Sharable Content Object Ref-erence Model = referencnı model sdıleneho obsahu) si klade za cıl vytvorit a zpraco-vat tzv. ”vzdelavacı objekty“ (objekty, ktere jsou schopny opetovne sdelovat nejakyobsah) v ramci beznych technologickych soustav pro pocıtace a vzdelavanı s pod-porou webovych technologiı (WBT). SCORM popisuje technologicke soustavy posky-tujıcı sladeny system smernic, specifikacı a standardu. Organizace ADL tak vytvorila

66 KAPITOLA 5. TECHNICKE ASPEKTY E-LEARNINGU V LS SYSTEMU SAP

univerzalnı model pro tvorbu a distribuci e-learningu ... SCORM se zameruje naweb/webova prostredı jako na zakladnı platformy pro dodavku vzdelavacıho obsahu ...Tato strategie eliminuje vetsinu vyvojarske prace potrebne pro prizpusobenı elektron-ickeho obsahu ruznym technologickym platformam ... Podpora standardu SCORMumoznuje integrovat do LMS/WBT kurzy a produkty ruznych dodavatelu a subdo-davatelu a vyuzıvat tak v jednom systemu/standardu to nejlepsı, co v soucasnostie-learningovy trh nabızı. Soulad se standardy je pak jednou z hlavnıch podmınek provyber dostupnych LMS. [21]

SCORM se nynı clenı do 3 hlavnıch a dvou dılcıch castı, ktere se nazyvajı knihy (books),viz obrazek 5.1.

Obrazek 5.1: Clenenı standardu SCORM [21]

5.3.1 Content Aggregation Model – model shromazd’ovanı (strukturovanı) obsahu

Tato kniha popisuje, jak budou jednotlive casti obsahu a vyukove jednotky ukladany a za-pouzdreny do balıcku s doplnujıcımi informacemi (metadaty). Zakladnımi prvky datoveho mod-elu jsou:

• Asset (prvek) – elementarnı elektronicka reprezentace obsahu (textova, multimedialnınebo jina podporovana webovymi standardy).

• Asset Metadata (metadata prvku) – popisujı dany prvek, jeho typ i obsah pro snazsımanipulaci, katalogizaci a hledanı.

• Content Organization (organizace obsahu) – popisuje jak je mozne definovat hierarchickoustrukturu obsahu (povolenym typem struktury je strom).

• Content Packaging (zapouzdrenı obsahu) – popisuje, jak budou jednotlive casti obsahuzapouzdreny a informace v nich ulozeny.

• Sharable Content Object, SCO (prenosny obsahovy objekt) – zapouzdrena sada prvkureprezentujıcıch spustitelnou vyukovou jednotku schopnou komunikovat s RTE. Zameremstandardu je, aby vysledny obsahovy objekt pro pocıtac vypadal podobne, jako procloveka krabice v obchode – podrobne a jasne popsany a hned pripraveny k pouzitıv jakemkoliv LMS, ktere podporuje kurzy vytvorene podle standardu SCORM [8].

Terminologie pro oznacovanı jednotlivych castı uzıvana v ruznych verzıch standarduSCORM a v systemu SAP se bohuzel castecne lisı, jak ukazuje obrazek 5.2.


Obrazek 5.2: Rozdıly v nazvoslovı standardu SCORM [13]

Zakladnımi castmi standardu jsou:

• definice metadat (popisujı samotna data) LOM (Learning Object Metadata),

• definice zpusobu zapouzdrenı,

• definice vnitrnı struktury.

5.3.2 Run-Time Environment – prostredı pro beh (vyuky)

Tato kniha popisuje, jak bude vyukove prostredı komunikovat s jednotlivymi zobrazovanymivyukovymi (obsahovymi) jednotkami; popisuje formaty dat, aplikacnı rozhranı (API) a komu-nikacnı protokoly. Standardnı metodou pro implementaci komunikacnıch primitivu je JavaScript.

SCORM predpoklada existenci vyukoveho prostredı – run-time environment (RTE), kterenazyva LMS (Learning Management System), toto prostredı spoustı jednotlive casti obsahu,zaznamenava udaje o vysledcıch studenta, urcuje dalsı postup a poskytuje data o dosazenychvysledcıch (v terminologii teto prace by se jednalo o hybrid mezi LCMS a LMS).

5.3.3 Sequencing and Navigation – trıdenı (razenı) a navigace

Tato kniha popisuje, jak je mozne obsah vyukove jednotky vetvit a jak bude LMS vyhodno-covat, kterou vetev zvolit; jedna se o sadu sbıranych dat a formatu pravidel, ktera je budouvyhodnocovat.

5.3.4 Overview – prehled

Tato kniha popisuje zamer, globalnı koncepty a vztah jednotlivych castı standardu.

5.3.5 Conformance Requirements – pozadavky na shodu

Tato kniha popisuje presny postup overenı kompatibility obsahu (vyukovych jednotek) a vyukovehoprostredı (RTE) se standardem a popisuje verejne dostupne nastroje pro provedenı techtooverenı.


5.4 Strucna technicka charakteristika

Vyukovy obsah je klientum distribuovan prostrednictvım osvedceneho protokolu HTTP a jazykaHTML, komunikacnı metody vyzadovane normou SCORM (pro interakci RTE a vyukoveho ob-sahu) jsou implementovany prostrednictvım jazyka JavaScript. Obsah je ulozen ve formatechdefinovanych pro webove technologie (obrazky, html stranky, video, zvuky, animace a podobne)a popisy obsahu jsou ulozene v jazyce XML. Resenı tedy stavı na existujıcıch, dostupnycha osvedcenych technologiıch. Vstupnım bodem do kazdeho balıcku (pro RTE) je soubor ims-manifest.xml.

5.5 Teoreticky pohled na podporu standardu SCORM v SAP LS 600

Obrazek 5.3: Struktura systemu LS SAP [49]

Strukturu SAP Learning Solution ukazuje obrazek 5.3.

Oficialnı informace SAP AG uvadejı pro Learning Solution nasledujıcı certifiko-vanou kompatibilitu:

• SAP LS 600 komponenta Authoring Environment – SCORM 1.2.

• SAP LS 600 komponenta Learning Solution – SCORM 1.2

• SAP LS 602 vsechny komponenty – SCORM 2004 v3 [50].

Protoze v dobe navrhu konceptu systemu SAP LS byl dostupny pouze standard SCORM1.1 a firma chtela nabıdnout zakaznıkum komplexnejsı resenı, nez popisoval standard (vysledekSAP Corporate Research Center’s Life-Long Learning (L3) research project), pouzıva systemSAP nektere dalsı prvky a vlastnı zpusob ukladanı dat; objekty SCORM proto musı byt dotohoto pri nahranı prevedeny [13]. Shoda s vyssı verzı standardu SCORM byla dosazena pozdejiuvedenım rozsirujıcıho balıcku c. 602.

Zatımco SCORM 1.1 a 1.2 vyzadujı sledovanı vysledku studenta pouze na urovnisplnil/nesplnil, SAP LS umoznuje sledovanı vykonu studenta na urovni jednotlivych testovychotazek, proto nabızı nektere datove prvky, ktere nejsou soucastı standardu [13]. Cast techtoprvku se vsak posleze objevila v norme SCORM 2004. Nektera dalsı rozsırenı byla posleze imple-mentovana dodatecne formou JavaScriptoveho ”wrapperu“ neboli obalu na standardnı SCORMAPI poskytovane RTE systemu SAP LS, poskytovaneho zakaznıkum spolu se systemem. Tozpusobilo jiste nejasnosti mezi vyvojari a podrobne prozkoumanı teto problematiky je jednımz motivu teto kapitoly.


5.6 Navrh testovacıho kurzu

Predmetem teto casti bylo navrzenı a implementace kurzu podle normy SCORM, ktery prisvem spustenı overı dostupnost jednotlivych funkcı a prvku. Modul obsahuje prehled vsechdatovych polozek, ktere definuje norma SCORM 1.2 a vybrane prvky z normy SCORM 2004:

• cmi.comments

• cmi.comments form lms

• cmi.comments form lms. children

• cmi.core. children

• cmi.core.credit

• cmi.core.entry

• cmi.core.entry. children

• cmi.core.exit

• cmi.core.lesson location

• cmi.core.lesson mode

• cmi.core.lesson status

• cmi.core.score

• cmi.core.score.max

• cmi.core.score.min

• cmi.core.score.raw

• cmi.core.session time

• cmi.core.student id

• cmi.core.student name

• cmi.core.total time

• cmi.interactions

• cmi.interactions. count

• cmi.interactions. children

• cmi.launch data

• cmi.objectives

• cmi.objectives. children

• cmi.student data

• cmi.student data.mastery score


• cmi.student data.max time allowed

• cmi.student data.time limit action

• cmi.student preference

• cmi.suspend data

• cmi.version

• cmi.version. children

Pri svem spustenı, respektive pri zobrazenı sve stranky, se kurz prostrednictvım APIdotazuje na existenci kazde polozky a na to jaka data obsahuje, existuje-li. Dıky tomu lzejednoznacne zobrazit, ktere prvky jsou cım podporovany a ktere prvky proto mohou vyvojarivyuzıvat. Dostupnost se overuje nasledujıcım zpusobem:

• Volanım metody boolean IsElementSupportedByLMS (name) – implementovane JS wrap-perem.

• Volanım metody array [error code, value] doLMSGetValue (name, default value)– implementovane JS wrapperem, maskujıcı metodu api.LMSGetValue(name) a rozsirujıcıjejı funkcnost o navrat kodu chyby, nastala-li chyba.

• Volanım metody mixed LMSGetValue (name) – implementovane prımo prostrednictvımSCORM API.

Vysledny kurz obsahuje jeden prvek (asset), webovou stranku s textem a kodem, kterykomunikuje s RTE (v tomto prıpade upraveny webovy prohlızec uzity systemem SAP), provadızmınene testovanı prıtomnosti datovych polozek a vysledky zapisuje do prehledne tabulkyprostrednictvım prıme modifikace struktury dokumentu DOM.

5.7 Vysledky

Kurz byl spusten v testovacım prostredı systemu SAP banky pro nove kurzy a jeho vysledkybyly predany pracovnıkum banky, kterym poslouzı jako cenne podklady pro vyvojare kurzu.Kompletnı prehled vystupu naleznete v prıloze C. Zdrojovy kod je prilozen v prıloze D. Popsanyproblem byl osvetlen v plnem rozsahu.


Byl implementovan jednoduchy kurz standardu SCORM, ktery zcela splnil ocekavanı bankya demonstroval klıcovou funkcionalitu a podporu standardu a poskytl prostredky pro komu-nikaci s dodavateli elektronickych kurzu. Dale bylo podrobne zmapovano specificke resenı, ktereje uzite k podpore standardu SCORM v teto verzi systemu.

Lze konstatovat, ze se jedna o symptomaticky prıklad soucasneho stavu, respektive stavu,ktery panoval v poslednıch letech. SCORM se stal uznavanym a rozsırenym standardem, avsakjeho podpora zatım nenı uplne perfektnı a predevsım idealu znovupouzitelnosti a prenositelnostinebylo zdaleka dosazeno. Na druhou stranu je nutne rıci, ze se standard stale rozsiruje a jehopodpora zlepsuje a lze predpokladat, ze v budoucnu budou jednotlive kurzy skutecne snadnoprenositelne a funkcnı v ruznych LMS, coz znacne rozsırı moznost zıskavanı cenove prijatelnychkvalitnıch vzdelavacıch programu off-the-shelf.

KAPITOLA 6. ZAVER 71

6 Zaver

6.1 Vysledky

Tato prace podrobne rozebıra obecne aspekty elektronickeho vzdelavanı a popisuje vyhody,prınosy a naklady na zavedenı e-learningu do komercnıho podniku se zamerenım na prekazkya otazky, ktere musı management pri zavadenı teto metody vzdelavanı prekonat a odpovedet.

Dale se zabyva znamymi metodami hodnocenı a posuzovanı efektivity vzdelavanı a popodrobne analyze navrhuje zpusob, ktery lze aplikovat na data zıskana z realne praxe –predstavuje, popisuje a nasledne uplatnuje metodu ekvivalentnıho prınosu, ktera zaurcitych podmınek umoznuje srovnat ruzne zpusoby vzdelavanı pouze na zaklade jejich vstup-nıch nakladu.

Posleze se prace zabyva velice podrobnym mapovanım nakladu, ktere vstupujı do pro-cesu vzdelavanı zamestnancu v CSOB, a. s., at’ jiz realizovaneho elektronickou formou, neboklasicky prezencne, a na jejich zaklade zpracovava dva modely pro urcenı nejvhodnejsı metodyvzdelavanı. Prvnı model i pres svoji maximalnı jednoduchost poskytuje, jak bylo pozdejipotvrzeno, radove shodne vysledky. Druhy model predstavuje velice detailnı nastroj popisujıcıa hodnotıcı vzdelavacı proces po nakladove strance. Modely jsou navrzeny a vstupnı data nas-tavena na podmınky CSOB, avsak lze rıci, ze po patricne uprave vstupnıch hodnot je lze pouzıti v jinem prostredı.

Pomocı analyzy provedene s pouzitım techto modelu jsou nasledne nalezeny body zvratupro nasazenı ruznych typu elektronickych kurzu, vysledky jsou vzajemne srovnany a je o nichdiskutovano. Podrobne zmapovanı teto oblasti, predevsım pak vycıslenı bodu zvratu pro mensıkurzy (<100 studentu), predstavuje jeden z hlavnıch prınosu teto prace, protoze presna cıslaz teto oblasti nebyla dosud verejne publikovana. V konkretnıch podmınkach CSOB se e-learningvyplatı i pro mensı kurzy; obecne lze konstatovat, ze bod zvratu pro uplatnenı elektron-ickeho vzdelavanı lezı v zavislosti na zahrnutych nakladech a parametrech kurzumezi 60 – 80 studenty. Pri zahrnutı vsech nakladu (i usle produktivity) je pri vyssıch poctechstudentu e-learning masivne vyhodny a naklady na relativne drahou prıpravu kurzu se velicerychle vratı, u navstevovanejsıch kurzu se navratnost investice pohybuje v radu mesıcu.

Prace se zaroven venuje popisu aspektu vzdelavacıho systemu, ktere nejsou do vzdelavanıprımo zahrnuty, avsak jsou pro chod banky jako podniku dulezite. Ac nenı predstaven zpusob,jak tyto faktory vycıslit a zahrnout prımo do modelu, tak je navrzen postup, jak majı bytzvazovany, aby nedoslo k zavaznym opomenutım.

Na zaver prace predstavuje a hodnotı standard SCORM, ktery je v dnesnı dobe klıcovymstandardem v oblasti vzdelavanı. Lze ocekavat, ze s postupnym sırenım standardu SCORMa nastupem novych technologiı a efektivnejsıch editacnıch nastroju poklesnou naklady naprıpravu elektronickych verzı kurzu. Podpora je v soucasne dobe spıse na zakladnı urovnis urcitymi nedostatky.

e-Learning jako formu resenı vzdelavacıch potreb organizace lze v dnesnı dobe oznacit za velicevyhodne a flexibilnı resenı, ktere se pro vetsı podniky i pri vyssıch vstupnıch nakladech vetsinouvelice vyplatı, protoze umoznı investovat firemnı prostredky do zvysovanı znalostı zamestnancu,nikoliv do souvisejıcıch podpurnych cinnostı. Postupne se na trhu objevujı resenı vhodnai pro mensı podniky. Jak podrobne popisuje tato prace, nejpodstatnejsı polozkou pri zavadenıelektronickeho vzdelavanı, predevsım pak konkretnıch elektronickych kurzu, jsou naklady naprıpravu, ktera dıky nutnosti soucinnosti nekolika subjektu, jak bylo podrobne popsano, nenıani jednoducha, ani levna. Tato prace prinası podrobne nastroje na to, aby management mohlsnadno a jednoznacne posoudit, zda se tato investice vyplatı, a ospravedlnit s nı spojene naklady.

72 KAPITOLA 6. ZAVER

6.2 Doporucenı

• e-Learning prinası unikatnı prılezitost k redukci nakladu na vzdelavanı neprinasejıcıchpridanou hodnotu, umoznı zamerit penıze urcene na vzdelavanı na skutecne vzdelavanı,a nikoliv na podpurne cinnosti; pro management by proto melo byt imperativem zkoumatjeho moznosti a maximalne podporovat jeho zavedenı tam, kde to je vhodne. Nastrojek provedenı tohoto posouzenı nabızı naprıklad tato prace.

• Management CSOB by mel vsemi prostredky podporovat nasazenı e-learningu na urcitetypy kurzu – predevsım produktovych, ktere nabızejı velky potencial uspor a zvysenı efek-tivity, jak ukazala analyza provedena v teto praci. Podpora by mela byt smerovana jed-nak prımo utvaru Rızenı znalostı, ale take osvete mezi zamestnanci a liniovymi manazeryo tom, jak e-learning spravne vyuzıvat a kdy studovat. Je opravdu nesmırne dulezitevenovat pozornost integraci e-learningu nejen do podnikoveho systemu, ale predevsım dopodnikove kultury [9]. Jak uvadı [29], pokud se pri zavadenı e-learningu soustredı po-zornost pouze na technologii, vysledkem bude prumerne nebo dokonce neuspesne resenı.

• Stejne jako podpore zavadenı by mela byt venovana pozornost tez prubeznemu hodnocenıuspesnosti e-learningu, hodnocenı nejen v rovine uspor nakladu, ale i hodnocenı vyuzıvanıa spokojenosti vzdelavanych zamestnancu [31].

• e-Learning nabızı velky potencial pri resenı vzdelavacıch potreb spolecnosti, predevsımve smyslu komplexnıho zastresenı celeho procesu vzdelavanı od identifikace potreb az pokontrolu vysledku. Management by proto mel usilovat a trvat na tom, aby podnik zıskalskutecne ”e-learning“, nikoliv pouze nastroje pro elektronicke studium, ktere lze v dnesnıdobe povazovat za prekonany mezikrok.

• e-Learning vsak nenı univerzalnım vselekem a pri jeho zavadenı nelze zapomenout nanektere z nevyhod popsanych v teto praci; uspesne zavedenı e-learningu musı proto resiti tyto otazky. Jedna se predevsım o vyuku mekkych dovednostı, harmonizaci a upevnovanıpracovnıho kolektivu a firemnı kultury a zachovanı zpetne vazby mezi studenty a lek-tory. Cast usetrenych zdroju by proto mela byt alokovana prave na programy, ktere tytonevyhody eliminujı (napr. specialnı workshopy a diskusnı panely).

• Pri nasazenı e-learningu by mel management zahrnout vsechny naklady, vcetne nakladuza uslou produktivitu, protoze jinak muze zıskat zkreslena data a v zavislosti na typechkurzu tento rozdıl muze byt znacny. Nezohlednovanı celkovych nakladu na vzdelanı muzevest k neefektivnı alokaci zdroju; je potreba nehodnotit vzdelavanı pouze z pozice utvaru,ktery jej organizuje, ale take z pozice celeho podniku.

6.3 Zamyslenı a namety na dalsı vyzkum

Produktove kurzy banky mnohdy navrhujı produktovı specialiste, ale overuje banka, ze majıdostatecne didakticke znalosti? Nenı zde prostor pro zlepsenı efektivity vzdelavanı tım, ze seproducenti kurzu naucı je delat efektivnejsı pro studenty? Je merena skutecna efektivita studiaa pochopenı latky?

Predevsım pri hodnocenı efektivity prevodu kurzu Bankopojistenı do elektronicke verze sevyskytla nasledujıcı otazka: Pokud jsou e-kurzy tak efektivnı, nenı to znamka toho, ze puvodnıresenı vzdelavanı bylo az prılis neefektivnı?

To, cım se tato prace primarne prılis nezabyvala, je realne hodnocenı vysledku a prınosuvzdelavanı. S ohledem na dostupnost vzdelavanı, kterou e-learning prinası, se vsak jedna

KAPITOLA 6. ZAVER 73

o faktor, ktery by nemel byt z dlouhodobeho hlediska zanedban. Vyssı dostupnost vzdelanıtotiz muze znamenat zasadnı zmenu paradigmatu fungovanı podniku. Prumerny evropskyzamestnanec se v roce 2006 skolil kratce pres tri dny. Neukaze nova analyza prınosu a nakladu,ze se vyplatı zamestnance vzdelavat vıcenasobne? Tradicnımi formami nemuselo byt vıce vzde-lavanı ekonomicky smysluplne, toto se vsak muze zmenit. Ke stanovenı noveho rozsahu je vsakpotreba merit nejen nakladovou stranu, ale i prenosovou stranu rovnice.

Jednım ze zajımavych vedlejsıch zjistenı teto prace je uvadenı vyrazne vyssıch hod-not narocnosti zavadenı elektronickych kurzu ve verejnych, predevsım univerzitnıch, projek-tech. Pri srovnanı s firemnımi naklady se muze jednat az o radove vyssı hodnoty. Pokudprıprava podkladu elektronickeho kurzu odpovıdajıcıho priblizne jedne hodine studia zabralaodbornıkovi banky 5 az 10 hodin prace, pak naroky uvadene v univerzitnıch studiıch hovorıo stovkach. Nametem k zamyslenı a prıpadnemu dalsımu studiu je pruzkum teto nerovnovahy.Tezı podniky z uspor z vetsıho rozsahu pri nasazenı vıce kurzu najednou a tım rozprostrenınakladu, zatımco univerzity casto implementujı jeden pilotnı kurz, pro ktery jsou nakladyvyssı? Vytvarejı univerzity sofistikovanejsı obsah? Kurzy v bance majı jasne danou strukturua lektori pravdepodobne znacnou praxi, je to takova vyhoda? Banka vytvarı pouze podklady,implementaci sveruje tretım stranam, jejichz sluzby jsou sice relativne drahe, ale pri prepoctuna cas prace experta stale dosahujı pouhe tretiny casu uvadeneho neziskovymi organizacemi. Jetedy tento model efektivnejsı? Ci jsou pracovnıci univerzit levnejsı a lze jejich casem plytvat?

KAPITOLA 7. LITERATURA 75

7 Literatura

[1] ARMSTRONG, M.: Rızenı lidskych zdroju. 10.5.2009 vyd. Praha: Grada Publishing,2007. 800 stran. ISBN 978-80-247-1407-3.

[2] BARESOVA, A.: E-learning ve vzdelavanı dospelych. Praha: VOX, 2003 174 s. ISBN80-863324-27-3.

[3] BARINOVA, D., LAZAR, J.: Vyukovy modul ucetnictvı v internetovem prostredı a jehosrovnanı s prezencnı formou vyuky. V Sbornık IV. narodnı konference ”Distancnıvzdelavanı v CR – soucasnost a budoucnost“. Centrum pro studium vysokeho skolstvı,Narodnı centrum distancnıho vzdelavanı, Praha. Ostrava 28.5.2009 – 30.5.2009 cervna2006. ISBN 80-86302-36-9. Dostupne z WWW:http://www.csvs.cz/konference/NCDiV2006 sbornik/Barinova Lazar.pdf

[4] BONNER, B.: Thomson Job Impact Study: The next Generation of Corporate Learning.[studie] Thomson, Inc. unor 2002. Dostupne z WWW:www.delmarlearning.com/resources/job impact study whitepaper.pdf

[5] BRUSILOVSKY, P.: Adaptive Hypermedia: An attempt to Analyze and Generalize. VMultimedia, Hypermedia, and Virtual Reality. Lecture Notes in Computer Science, Vol.1077 Springer-Verlag, Berlin, 1996 strany 288-304.

[6] BRUSILOVSKY, P., EKLUND, J.: A Study of User Model Based Link Annotation inEducational Hypermedia. V Journal of Universal Computer Science. 4 (4), 1998 strany429-448.

[7] COHEN, D.: What’s Your Return on Knowledge? Harvard Business Review. Prosinec2006. Dostupne z WWW:http://hbr.harvardbusiness.org/2006/12/whats-your-return-on-knowledge/ar/1

[8] KRIVANEK, P.: SCORM. [webova stranka] Dostupne z WWW:[http://mrakoplas.phil.muni.cz/˜tenpetr/elearning/scorm.htm]

[9] DUBLIN, L.: Success with E-Learning. learningCIRCUITS, 2001. Dostupne z WWW:http://www.astd.org/LC/2007/0507 dublin.htm

[10] DVORAKOVA, Z.: Slovnık pojmu k rızenı lidskych zdroju. 1.5.2009 vyd. Praha: C. H.Beck, 2004. 158 s. ISBN 80-7179-468-6.

[11] EGER, L.: E-learning, evaluace e-learningu + prıpadova studie z projektu Comenius.1.5.2009 vydanı, Plzen: Zapadoceska univerzita, 2004 74 s. ISBN 80-7043-265-9.

[12] EGER, L.: E-learning v dalsım vzdelavanı. V Sbornık III. narodnı konference ”Distancnıvzdelavanı v CR – soucasnost a budoucnost“. Narodnı vzdelavacı fond, o.p.s. Praha 2004.ISBN 80-86302-02-4. Dostupne z WWW:http://www.csvs.cz/konference/NCDiV2004 sbornik/Eger-65-70.doc

[13] ELDRIDGE, T., MORRISON, D.: SAP Learning Solution and SCORM. 2005. Dostupnez WWW: www.hrexpertonline.com/downloads/SCORM%20download%20V3.pdf

[14] HALL, B., LECAVALIER, J.: Benchmark Study of Best Practices: e-Learning Across theEnterprise. 2000. Dostupne z WWW: http://www.brandon-hall.com/

76 KAPITOLA 7. LITERATURA

[15] HRONIK, F.: Rozvoj a vzdelavanı pracovnıku. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007.240 s. ISBN 978-80-247-1457-8.

[16] HRONIK, F.: Elektronicke ucenı – myty a trendy. Hospodarske noviny. 13.11.2003 ISSN1213-7693. Dostupne z WWW:http://vzdelavani.ihned.cz/1-10014180-13637570-d00000 detail-c7

[17] JEGER, D.: E-learning nenı vselekem. Modernı rızenı. 7.9.2007 ISSN 1213-7693.Dostupne z WWW: http://modernirizeni.ihned.cz/2-21959450-600000 d-86

[18] KAPLUN, G.: Learning and teaching in the Internet age. Distance learning and newtechnologies for vocational training. Montevideo: CINTERFOR/ILO, 2006. 199 stran.ISBN: 92-9088-217-4

[19] KIRKPATRICK, D. L.: Evaluating training programs: the four levels. 2.5.2009 vydanı,San Francisco, USA: Berrett-Koehler Publishers, 1998. 289 stran. ISBN: 1576750426.

[20] KONTIS. E-learning v Mc Donald’s. [prıpadova studie] Kontis, s. r. o. 2002. Dostupne zWWW: http://www.kontis.cz/

[21] KOPECKY, K.: The Sharable Content Object Reference Model (SCORM). Praha: NetUniversity 2006. Dostupne z WWW:http://www.net-university.cz/?sekce=6&akce=CLANEK&soubor=scorm

[22] KUBES, T.: Application of Hypermedia Systems in e-Learning. [Diplomova prace]Praha: CVUT v Praze, 2007. Dostupne z WWW:http://www.tomaskubes.net/eat/download/kubes-thesis-application of hypermedia in e-learning.pdf

[23] KUBES, T.: Vyuzitı systemu Moodle pro elektronickou podporu vyuky predmetu Rızenısoftwarovych projektu. V BIELIKOVA, M., MANNOVA, B., SALOUN, P.: Technologiepro e-vzdelavanı 2005. Praha, 17.5.2009 cervna 2005 strana 68-70, ISBN 81-01-03167-5.Dostupne z WWW: http://www.tomaskubes.net/download/tpev2005 Moodle.pdf

[24] MAREDOVA, S.: Koncepce vzdelavanı zamestnancu v CSOB. [diplomova prace] Praha:Vysoka skola financnı a spravnı, o.p.s., 2008.

[25] PANGARKAR, A., KIRKWOOD, T.: Measuring the return on leadership training.Canadian HR Reporter, 27.5.2009 brezna 2006 s. 14.5.2009

[26] PAVLICEK, J.: E-learning v podnikovem vzdelavanı. 1.5.2009 vydanı. Ostrava: Ostravskauniverzita v Ostrave 2003. 74 stran. ISBN 80-7042-920-8.

[27] PEJSA, J.: Vztah LMS a LCMS. Praha: Kontis, s. r. o. 2002. 6 stran. Dostupne zWWW: http://www.kontis.cz/

[28] RITACCO, G.: Why Return on Expectations... ROE is What You Measure With YourElearning Management Solution. Dostupne z WWW:http://cruisecontroltraining.blogspot.com/2008/01/why-return-on-expectations-roe-is-what.html

[29] ROSENBERG, M. J.: Technology Euphoria. T+D Magazine, cerven 2008. Dostupne zWWW: http://www.astd.org/lc/2008/0608 rosenberg.html

KAPITOLA 7. LITERATURA 77

[30] RUTTNER, M.: CITI Bank Central. [prednaska] Praha: VSE; predmet Personalnı rızenıII, 19. 10. 2007.

[31] SPARKS, R.: Analyze This! learningCIRCUITS. 2008. Dostupne z WWW:http://www.astd.org/LC/2007/1107 sparks.htm

[32] SYNEK, M. a Kol.: Podnikova ekonomika. Praha: C. H. Beck. ISBN: 80-7179-892-4.

[33] Vyrocnı zprava 2007 Ceskoslovenska obchodnı banka, a. s. Praha: CSOB, a. s. 2007.

[34] WALLIKER, P. T.: Cost Comparison: Instructor-Led Vs. E-Learning.learningCIRCUITS. cerven 2005. Dostupne z WWW:http://www.astd.org/LC/2005/0605 walliker.htm

[35] WENTLING, T. L., PARK, J.: Cost Analysis of E-learning: A Case Study of AUniversity Program. University of Illinois at Urbana-Champaign, IL, USA, 2002. 11 stran.

[36] WILLIAMS, S. D., GRAHAM, T. S., BAKER, B.: Evaluating outdoor experientialtraining for leadership and team building. The Journal of Management Development.cıslo 1 svazek 22 unor 2003 strana 45.

[37] ZAJICOVA, B.: E-learning v podnikovem vzdelavanı. [diplomova prace] Praha: Vysokaskola financnı a spravnı, o.p.s., 2006.

[38] Advanced Distributed Learning. http://www.adlnet.gov/

[39] ARIADNE Foundation for the Knowledge Pool. http://www.ariadne-eu.org/

[40] Aviation Industry Computer-Based Training Committee. http://www.aicc.org/

[41] Blackboard Inc. http://www.blackboard.com.

[42] Courseware na CVUT. https://ocw.cvut.cz/ocw/

[43] Distancnı vzdelavanı. Praha: CESNET, elearning.cesnet.cz 2006. Dostupne z WWW:http://elearning.cesnet.cz/page.php?18

[44] IEEE Learning Technology Standards Committee. http://ieeeltsc.wordpress.com/

[45] IMS Global Learning Consortium, Inc. http://www.imsglobal.org/

[46] Know your Volvo. Volvo Car Corporation. Dostupne z WWW:http://www.volvocars.com/intl/tools/Owners/Know/Pages/default.aspx (stazeno1.5.2009 4.5.2009 2009)

[47] Moodle. http://www.moodle.org/

[48] Narodnı centrum distancnıho vzdelavanı. CSVS - Centrum pro studium vysokehoskolstvı, v.v.i. http://www.csvs.cz/csvs ncdiv.shtml

[49] Overview: SAP Learning Solution. SAP Knowledge Warehouse, SAP AG. Dostupne zWWW: http://help.sap.com/saphelp erp2005vp/helpdata/en/65/a3a73b6594fc26e10000000a11402f/frameset.htm (stazeno 1.5.2009 4.5.2009 2009)

[50] Release Notes: SAP ERP Human Capital Management: SAP enhancement package 2 forSAP ERP 6.0. SAP AG 2007.

78 KAPITOLA 7. LITERATURA

[51] SAP Enterprise Learning. SAP AG. Dostupne z WWW:http://www.sap.com/solutions/business-suite/erp/hcm/learningsolution/index.epx(stazeno 1.5.2009 4.5.2009 2009)

[52] Standardization. From Wikipedia, the free encyclopedia. Dostupne zWWW:http://en.wikipedia.org/wiki/Standardization (stazeno 1.5.2009 4.5.2009 2009)

[53] The World Wide Web Consortium. http://www.w3.org/

[54] UK v Praze, Pedagogicka fakulta - online kurzy. http://moodle.pedf.cuni.cz/

KAPITOLA 8. KDE DALE HLEDAT 79

8 Kde dale hledat

Nasledujıcı publikace a internetove stranky mohou byt zajımave pro ty, kterı by se chteli o te-matu teto prace (e-learningu a vzdelavanı) dozvedet vıce.

8.1 Cesky psane zdroje

8.1.1 Webove stranky

• Net University: http://www.net-university.cz/?sekce=6

• Ceska spolecnost pro rozvoj lidskych zdroju: http://www.lidske-zdroje.org/

• Kontis: http://www.e-learn.cz/

• e-Learning Konference: http://www.e-univerzita.cz/

• in-Forum: www.inforum.cz

• E-learning Portal: http://vsportal.osu.cz:8080/vsportal/

• E-univerzita: http://www.e-univerzita.cz/index2.html

• PDF - Cooking Up a SCORM - cesky: http://suzelly.opf.slu.cz/˜korviny/ Moodle OPF/progs/cookingcz-skorvanek.pdf

• Asociace institucı vzdelavanı dospelych CR, o.s.: http://www.aivd.cz/

8.1.2 Knihy

• KOLEKTIV: E-learning v praxi firemnıho vzdelavanı. [odborna konference] 14. brezna2002: Praha: Sbornık prıspevku ATKM, 1. vydanı, Brno: ECON, 2002, 148 s., ISBN80-86433-11-0

• KOLIBAC R.: E-learning – modernı forma vzdelavanı. 1. vydanı, Ostrava: Ostravskauniverzita, 2003, 75 s., ISBN 80-7042-970-4

• SIKO, P. 2005.:Modernı formy elektronickeho vzdelavanı. Modernı rızenı. 2005, roc. 40,c. 9, s. 59-61. ISSN 0026-8720.

• TELNAROVA Z.: E-learning. 1. vydanı, Ostrava: Ostravska univerzita, 2004, 68 s., ISBN80-7042-874-0

8.2 Anglicky psane zdroje

• The American Distance Education Consortium: http://www.adec.edu/

• E-learning Center: http://www.elearningcenter.com/

• Edutools: http://www.aace.org/pubs/etr/issue3/ingraham.cfm

• Learning Circuits: http://www.learningcircuits.org/

• American Society for Training & Development: http://www.astd.org/

• World Wide Learn: http://www.worldwidelearn.com/

80 KAPITOLA 8. KDE DALE HLEDAT

• PrimeLearning Group Ltd. http://www.primelearning.com/

• SCORM 1.2 Resource Kit: http://academiaelearning.com/contenido/scorm/cooking/

• elearningeuropa.info: http://www.elearningeuropa.info/

Appendix

81

82PRILOHA A. POCTACOVA IMPLEMENTACE MODELU 2 PRO KURZ”BANKOPOJISTENI“

A Poctacova implementace modelu 2 pro kurz

”Bankopojistenı“

Parametry kurzuStřídy průměrný počet lidí v kurzu 20 vstupní parametr (16 lidí)Skurzu celkový počet účastníků během inves�čního horizontu 300 vstupní parametr (100 lidí)Tvýuky délka prezenční verze kurzu v hodinách 4 vstupní parametr (16 h)

Koeficientyα koeficient náročnos� přípravy podkladů 4β koeficient náročnos� přípravy podkladů e-verze 2 (opro� prezenční verzi)γ koeficient ceny převodu do formátu SCORM 3δ koeficient časové náročnos� e-kurzu 0,25η cestovného lektora (k nákladům výuky) 0,1λ koeficient nároků na tutora (ke reálnému času výuky) 0μ koeficient nároků na moderátora (k reálnému času výuky) 0

Společné nákladyCSME odměna SME za přípravu podkladů 300 Kč/h práceCstudent ušlá produk�vita studenta/zaměstnance za čas výuky 130 Kč/h výuky

Náklady, prezenční kurz Cpříprava organizační a administra�vní náklady přípravy 5000 Kč/kurzCběh organizační a administra�vní náklady přípravy běhu 2500 Kč/běh

VýukaClektor náklady na lektora 300 Kč/h výukyCučebna náklady na učebnu/výukový prostor 425 Kč/h výukyCobčerstvení náklady na občerstvení 7 Kč/h výuky

Náklady, e-KurzCe-příprava organizace a koordinace vývoje kurzu, nasazení na server 10000 Kč/kurzCe-tutor náklady na tutora 300 Kč/h podporyCe-moderátor náklady na moderátora v diskusních místnostech 200 Kč/h podpory

Vypočtené hodnotyLegendaVCRprezenční variabilní náklady na jeden běh prezenčního kurzuCPprezenční celkové náklady na přípravu prezenční výukyCTprezenční celkové náklady na prezenční výukuCSprezenční náklady na jednoho studenta prezenčního kurzuCPe-learning celkové náklady na přípravu elektronické výukyCTe-learning celkové náklady na elektronickou výukuCSe-learning náklady na jednoho studenta e-kurzuBEstudent bod zvratu pro elektronickou verzi vyjádřený v počtu studentůTBe-learning celkové úspory při využi elektronického vzděláváníSBe-learning úspora na studenta při využi elektronického vzdělávání

HodnotyCPprezenční Cpříprava + Tvýuky * α * CSME 9 800 Kč VCSprezenční Cstudent + Cobčerstvení 548 Kč VCRprezenční Cběh + Tvýuky * (Cučebna + Clektor * (1 + η)) 5 520 Kč CTprezenční CPprezenční + (\Skurzu / Střídy\) * VCRprezenční + Skurzu * V 257 000 Kč CSprezenční CTprezenční / Skurzu 857 Kč CPe-learning Ce-příprava + Tvýuky * (1 + γ) * α * β * CSME 29 200 Kč CTe-learning CPe-learning + Skurzu * (Tvýuky * δ) * (Cstudent + λ * Ce-tut 68 200 Kč CSe-learning CTe-learning / Skurzu 227 Kč

TBe-learning CTprezenční - CTe-learning 188 800 Kč SBe-learning CSprezenční - CSe-learning 629 Kč BEstudent \ CTe-learning / CSprezenční \ 80 studentů

PRILOHA B. POCTACOVA IMPLEMENTACE MODELU 2 PRO HYPOTETICKY KURZ83

B Poctacova implementace modelu 2 pro hypoteticky kurz

Parametry kurzuStřídy průměrný počet lidí v kurzu 18Skurzu celkový počet účastníků během inves�čního horizontu 100Tvýuky délka prezenční verze kurzu v hodinách 16

Koeficientyα koeficient náročnos� přípravy podkladů 4β koeficient náročnos� přípravy podkladů e-verze 2γ koeficient ceny převodu do formátu SCORM 3δ koeficient časové náročnos� e-kurzu 0,33η cestovného lektora (k nákladům výuky) 0,1λ koeficient nároků na tutora (ke reálnému času výuky) 0,0625μ koeficient nároků na moderátora (k reálnému času výuky) 0,03125

Společné nákladyCSME odměna SME za přípravu podkladů 300 Kč Cstudent ušlá produk�vita studenta/zaměstnance za čas výuky 130 Kč

Náklady, prezenční kurz Cpříprava organizační a administra�vní náklady přípravy 5 000 Kč Cběh organizační a administra�vní náklady přípravy běhu 2 500 Kč

VýukaClektor náklady na lektora 300 Kč Cučebna náklady na učebnu/výukový prostor 425 Kč Cobčerstve náklady na občerstvení 7 Kč

Náklady, e-KurzCe-přípravaorganizace a koordinace vývoje kurzu, nasazení na server 10 000 Kč Ce-tutor náklady na tutora 300 Kč Ce-moderá náklady na moderátora v diskusních místnostech 200 Kč

Vypočtené hodnotyCPprezenčnCpříprava + Tvýuky * α * CSME 24 200 Kč VCSprezenčCstudent + Cobčerstvení 2 192 Kč VCRprezenčCběh + Tvýuky * (Cučebna + Clektor * (1 + η)) 14 580 Kč CTprezenčnCPprezenční + (\Skurzu / Střídy\) * VCRprezenční + Skurzu * VC 330 880 Kč CSprezenčnCTprezenční / Skurzu 3 309 Kč CPe-learninCe-příprava + Tvýuky * (1 + γ) * α * β * CSME 163 600 Kč CTe-learninCPe-learning + Skurzu * (Tvýuky * δ) * (Cstudent + λ * Ce-tutor 245 440 Kč CSe-learnin CTe-learning / Skurzu 2 454 Kč

TBe-learninCTprezenční - CTe-learning 85 440 Kč SBe-learninCSprezenční - CSe-learning 854 Kč BEstudent \ CTe-learning / CSprezenční \ 75

84 PRILOHA C. VYSTUPNI OBRAZOVKA TESTOVACIHO KURZU

C Vystupnı obrazovka testovacıho kurzu

SCO

RM

AP

I T

esti

ng S

uite

(v

1. 6

. 200

8)

Supp

orte

d E

lem

ents

Err

or C

odes

(re

turn

ed b

y SC

OR

M A

PI)

NoError 0

GeneralException 101

InvalidArgumentError 201

NotInitialized 301

NotImplementedError 401

InvalidSetValue 402 - when writing wrong value into a set object

ElementWriteOnly 404

Fun

ctio

n D

escr

ipti

ons

boolean IsElementSupportedByLMS (name) - implemented by provided JavaScript files.

array [error code, value] doLMSGetValue (name, default_value) - implemented by provided JavaScript, masks api.LMSGetValue

(name).

mixed api.LMSGetValue (name) - SCORM API call.

Supp

ort

of S

CO

RM

Run

-Tim

e E

nvir

onm

ent

Dat

a M

odel

Ele

men

ts

Ele

men

t N

ame

IsE

lem

entS

uppo

rted

ByL

MS

(nam

e)E

rror

(so

urce

: do

LM

SGet

Val

ue)

api.L

MSG

etV

alue

cmi.c

omm

ents

true

No

erro

r

cmi.c

omm

ents

_for

m_l

ms

true

Inva

lidA

rgum

entE

rror

cmi.c

omm

ents

_for

m_l

ms.

_chi

ldre

nfa

lse

Not

Impl

emen

tedE

rror

cmi.c

ore.

_chi

ldre

nfa

lse

No

erro

r

cmi.c

ore.

cred

ittr

ueN

o er

ror

cred

it

cmi.c

ore.

entr

ytr

ueN

o er

ror

ab-i

niti

o

cmi.c

ore.

entr

y._c

hild

ren

fals

eE

rror

cod

e no

t rec

ogni

zed!

cmi.c

ore.

exit

true

Ele

men

tWri

teO

nly

PRILOHA C. VYSTUPNI OBRAZOVKA TESTOVACIHO KURZU 85

cmi.c

ore.

less

on_l

ocat

ion

true

No

erro

r

cmi.c

ore.

less

on_m

ode

true

No

erro

rno

rmal

cmi.c

ore.

less

on_s

tatu

str

ueN

o er

ror

inco

mpl

ete

cmi.c

ore.

scor

etr

ueE

rror

cod

e no

t rec

ogni

zed!

cmi.c

ore.

scor

e.m

axtr

ueN

o er

ror

cmi.c

ore.

scor

e.m

intr

ueN

o er

ror

cmi.c

ore.

scor

e.ra

wtr

ueN

o er

ror

cmi.c

ore.

sess

ion_

tim

etr

ueE

lem

entW

rite

Onl

y

cmi.c

ore.

stud

ent_

idtr

ueN

o er

ror

01P0

6557

514

cmi.c

ore.

stud

ent_

nam

etr

ueN

o er

ror

Chm

el, K

arel

cmi.c

ore.

tota

l_ti

me

true

No

erro

r00

00:0

0:00

.00

cmi.i

nter

acti

ons

true

Inva

lidA

rgum

entE

rror

cmi.i

nter

acti

ons.

_chi

ldre

nfa

lse

Not

Impl

emen

tedE

rror

cmi.i

nter

acti

ons.

_cou

ntfa

lse

Not

Impl

emen

tedE

rror

cmi.l

aunc

h_da

tatr

ueN

o er

ror

cmi.o

bjec

tive

str

ueIn

valid

Arg

umen

tErr

or

cmi.o

bjec

tive

s._c

hild

ren

fals

eN

otIm

plem

ente

dErr

or

cmi.s

tude

nt_d

ata

true

Not

Impl

emen

tedE

rror

cmi.s

tude

nt_d

ata.

mas

tery

_sco

refa

lse

Not

Impl

emen

tedE

rror

cmi.s

tude

nt_d

ata.

max

_tim

e_al

low

edfa

lse

Not

Impl

emen

tedE

rror

cmi.s

tude

nt_d

ata.

tim

e_lim

it_a

ctio

nfa

lse

Not

Impl

emen

tedE

rror

cmi.s

tude

nt_p

refe

renc

etr

ueN

otIm

plem

ente

dErr

or

cmi.s

tude

nt_p

refe

renc

e

cmi.s

uspe

nd_d

ata

true

No

erro

r

cmi.v

ersi

ontr

ueIn

valid

Arg

umen

tErr

or

cmi.v

ersi

on._

child

ren

fals

eN

otIm

plem

ente

dErr

or

86 PRILOHA C. VYSTUPNI OBRAZOVKA TESTOVACIHO KURZU

Not

e

cmi.i

nter

actio

ns e

lem

ent i

s no

t sup

port

ed b

y SA

P L

S 60

0 di

rect

ly, b

ut it

s su

ppor

t is

emul

ated

by

used

Jav

aScr

ipt f

iles:

api

_int

erfa

ce.js

and

sc

o_fu

nctio

ns.js

.

Inte

rfac

e F

unct

ions

LSO

Hid

eFoo

ter

() -

Com

plet

ely

colla

pses

the

navi

gatio

n ba

r. H

owev

er, t

he n

avig

atio

n ba

r is

dis

play

ed a

utom

atic

ally

as

soon

as

you

navi

gate

to

anot

her

SCO

. The

SC

O to

whi

ch y

ou n

avig

ated

mus

t the

n co

llaps

e th

e na

viga

tion

bar

agai

n if

req

uire

d.

Can be called like:

var my_api = getAPI();

my_api.LSOHideFooter();

LSO

Show

Foo

ter

() -

dis

play

s th

e na

viga

tion

bar

agai

n, p

rovi

ded

that

it w

as c

olla

psed

.

LSO

Hid

eHea

der

() -

com

plet

ely

colla

pses

the

head

er li

ne. H

owev

er, t

he h

eade

r lin

e is

dis

play

ed a

utom

atic

ally

as

soon

as

you

navi

gate

to a

noth

er

SCO

. The

SC

O to

whi

ch y

ou n

avig

ated

mus

t the

n co

llaps

e th

e he

ader

line

aga

in if

req

uire

d.

LSO

Show

Hea

der

() -

dis

play

s th

e he

ader

line

aga

in, p

rovi

ded

that

it w

as h

idde

n.

Pop

ulat

e V

alue

s!

api.L

SO

Hid

eFoo

ter(

)

api.L

SO

Sho

wF

oote

r()

api.L

SO

Hid

eHea

der(

)

api.L

SO

Sho

wH

eade

r()

PRILOHA D. ZDROJOVY KOD TESTOVACIHO KURZU 87

D Zdrojovy kod testovacıho kurzu

Obrazek D.1: Struktura vytvoreneho kurzu ve formatu SCORM

Organizaci souboru zdrojoveho kodu kurzu ukazuje obrazek D.1. Nasledujıcı soubory bylybehem vyvoje kurzu vytvoreny nebo upraveny a jejich zdorjovy kod je uveden na nasledujıcıchstrankach: sco06.htm, sco06.xml, imsmanifest.xml. Nasledujıcı soubory vychazejı ze vzo-ru dodanych ADL a nebyly meneny: adlcp rootv1p2.xsd, ims xml.xsd, imscp rootv1p1p2.xsd, imsmd rootv1p2p1.xsd. Nasledujıcı soubory jou soucastı LS SAP (zminovany JS wrap-per) a z duvodu licencnıch podmınek nemohou byt verejne sıreny (v prubehu vyvoje nimenenebyly uzivatelsky meneny): scripts/api interface.js, scripts/sco functions.js.

1 · ims_xml.xsd · 2009-05-04 10:31 · Tomáš Kubeš

<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><xsd:schema xmlns="http://www.w3.org/XML/1998/namespace" targetNamespace="http://www.w3.org/XML/1998/namespace" xmlns:xsd="http://www.w3.org/2001/XMLSchema" elementFormDefault="qualified">

<xsd:annotation>

<xsd:documentation>In namespace-aware XML processors, the "xml" prefix is bound to the namespace name http://www.w3.org/XML/1998/namespace.</xsd:documentation>

<xsd:documentation>Do not reference this file in XML instances</xsd:documentation> <xsd:documentation>Schawn Thropp: Changed the uriReference type to string type</xsd:documentation>

</xsd:annotation><xsd:attribute name="lang" type="xsd:language">

<xsd:annotation><xsd:documentation>Refers to universal XML 1.0 lang attribute</

xsd:documentation></xsd:annotation>

</xsd:attribute><xsd:attribute name="base" type="xsd:string">

<xsd:annotation><xsd:documentation>Refers to XML Base: http://www.w3.org/TR/xmlbase</

xsd:documentation></xsd:annotation>

</xsd:attribute><xsd:attribute name="link" type="xsd:string"/>

</xsd:schema>

1 · sco06.htm · 2009-05-04 10:29 · Tomáš Kubeš

<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01 Transitional//EN"><HTML><HEAD>

<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8"><META HTTP-EQUIV="PRAGMA" CONTENT="NO-CACHE"><META HTTP-EQUIV="CACHE-CONTROL" CONTENT="NO-CACHE"><META HTTP-EQUIV="Content-language" content="en">

<TITLE>SCORM API Testing Suite</TITLE>

<SCRIPT LANGUAGE="JAVASCRIPT" SRC="scripts/api_interface.js"></script><SCRIPT LANGUAGE="JAVASCRIPT" SRC="scripts/sco_functions.js"></script>

<script type="text/javascript">

//basic information about this page//used when calling sco_initvar gLicencedSCO = false;var licenceName = ""var testStatus = "";var pageStatus = "";var idTest = "";testStatus = "0";pageStatus = "";idTest = "";

function play_swfs(){

//this function is needed - called by load page function//no action required on this pagereturn true;

}

function user_script(){//this function is needed - called by load page function//no action required on this pagereturn true;

}

//variables for API testing - simple array of strings of names//SCORM Run-Time Environment Data Model

var att_list = new Array ("cmi.student_data.max_time_allowed", "cmi.student_data.time_limit_action",

"cmi.core.student_name", "cmi.core.student_id","cmi.core._children", "cmi.core.score.raw","cmi.student_data.mastery_score","cmi.core.lesson_status", "cmi.interactions._children","cmi.version", "cmi.core.lesson_location", "cmi.core.credit", "cmi.core.entry", "cmi.core.score.min","cmi.core.score.max", "cmi.core.total_time", "cmi.core.lesson_mode","cmi.core.exit", "cmi.core.session_time", "cmi.suspend_data","cmi.launch_data", "cmi.comments", "cmi.comments_form_lms","cmi.objectives", "cmi.student_data", "cmi.student_preference","cmi.interactions", "cmi.core.score","cmi.core.entry._children", "cmi.version._children", "cmi.objectives._children","cmi.comments_form_lms._children","cmi.interactions._count", "cmi.student_preference");

//shortened version for debuging purposes


//var att_list = new Array ("cmi.core.student_name", "cmi.core.student_id");

//sorts elements by name (optional)att_list.sort();

//simple conversion of an integer error code to stringfunction decode_error_code (code){

switch (code){

case 0: return "No error";case 101: return "GeneralException";case 201: return "InvalidArgumentError";case 301: return "NotInitialized";case 401: return "NotImplementedError";case 404: return "ElementWriteOnly";default: return "Error code not recognized!";

}}

function generate_table_cells (attributes){

alert('generate_table_cells(): Generating table cells.');//columns: IsElementSupportedByLMS(name) doLMSGetValue(name,

default_value) api.LMSGetValue(name)

//attributes[i].replace(/\./g,"_") - replacese all dots by underlines - needed, because ID cannot contain a dot

document.write("<TABLE border='1'><tr><th>Element Name</th><th>IsElementSupportedByLMS (name)</th><th>Error (source: doLMSGetValue)</th><th>api.LMSGetValue</th></tr>");

for (var i = 0; i < attributes.length; i++){

//each cell need unique ID for further reference, ID cannot contain dotsdocument.write("<tr id='" + attributes[i].replace(/\./g,"_") + "'>");document.write("<td><b>" + attributes[i] + "</b></td>");document.write("<td id='" + attributes[i].replace(/\./g,"_") +

"IsElementSupportedByLMS'> </td>");document.write("<td id='" + attributes[i].replace(/\./g,"_") +

"doLMSGetValue'> </td>");document.write("<td id='" + attributes[i].replace(/\./g,"_") +

"LMSGetValue'> </td>");document.write("</tr>");

}document.write("</table>");

//flush the write buffer

document.close();

return true;}

function populate_values (attributes){

//get LMS API objectvar my_api = getAPI();

//temporary


var exists = false, my_error_code = 0;

//columns IsElementSupportedByLMS(name) doLMSGetValue(name, default_value) api.LMSGetValue(name)

//list over all rowsfor (var i = 0; i < attributes.length; i++){

//retrieve dataexists = IsElementSupportedByLMS(attributes[i]);my_error_code = doLMSGetValue(attributes[i], null)[0];

//coloringif (exists) document.getElementById(attributes[i].replace(/\./

g,"_")).bgColor = "#BAFFD9";else document.getElementById(attributes[i].replace(/\./

g,"_")).bgColor = "#FFBABA";

//directly touches each table cell element and changes its content to a new value

//each cell has unique IDdocument.getElementById(attributes[i].replace(/\./g,"_") +

'IsElementSupportedByLMS').innerHTML = exists;document.getElementById(attributes[i].replace(/\./g,"_") +

'doLMSGetValue').innerHTML = decode_error_code(my_error_code);

//only query for element value if it is supportedif (exists) document.getElementById(attributes[i].replace(/\./g,"_") +

'LMSGetValue').innerHTML = my_api.LMSGetValue(attributes[i]);

}return true;

}

</script></HEAD>

<BODY onload="sco_init();" onbeforeunload="return sco_quit();" onunload="return sco_quit();"> <H1>SCORM API Testing Suite (v 1. 6. 2008)</H1><h2>Supported Elements</h2><h3>Error Codes (returned by SCORM API)</h3><tt>NoError 0<br>GeneralException 101<br>InvalidArgumentError 201<br>NotInitialized 301<br>NotImplementedError 401<br>InvalidSetValue 402 - when writing wrong value into a set object<br>ElementWriteOnly 404</tt>

<h3>Function Descriptions</h3><tt>boolean <b>IsElementSupportedByLMS</b> (name) - implemented by provided JavaScript files.<br>array [error code, value] <b>doLMSGetValue</b> (name, default_value) - implemented by provided JavaScript, masks api.LMSGetValue(name).<br>mixed <b>api.LMSGetValue</b> (name) - SCORM API call.


</tt>

<h3>Support of SCORM Run-Time Environment Data Model Elements</h3>

<SCRIPT language="javascript">//generates only the plain table with variable names, but calls no functions to

retrieve valuesgenerate_table_cells (att_list);

</SCRIPT>

<p><form>

<INPUT TYPE="BUTTON" VALUE="Populate Values!" onClick="populate_values (att_list)" id='Populate' name='Populate'>

</form></p>

<h3>Note</h3><p>cmi.interactions element is not supported by SAP LS 600 directly, but its support is emulated by used JavaScript files: api_interface.js and sco_functions.js.</p>

<HR><h2>Interface Functions</h2><form><p><b>LSOHideFooter ()</b> - Completely collapses the navigation bar.However, the navigation bar is displayed automatically as soon as younavigate to another SCO. The SCO to which you navigated must then collapsethe navigation bar again if required.</p>

<p><tt>Can be called like:<br>var my_api = getAPI();<br>my_api.LSOHideFooter();<br></tt></p><INPUT TYPE="BUTTON" VALUE="api.LSOHideFooter()" onClick="getAPI().LSOHideFooter();" id='hide_footer' name='hide_footer'>

<p><b>LSOShowFooter ()</b> - displays the navigation bar again, provided that it was collapsed.</p><INPUT TYPE="BUTTON" VALUE="api.LSOShowFooter()" onClick="getAPI().LSOShowFooter();" id='show_footer' name='show_footer'>

<p><b>LSOHideHeader ()</b> -completely collapses the header line.However, the header line is displayed automatically as soon as you navigateto another SCO. The SCO to which you navigated must then collapse theheader line again if required.</p><INPUT TYPE="BUTTON" VALUE="api.LSOHideHeader()" onClick="getAPI().LSOHideHeader();" id='hide_Header' name='hide_Header'>

<p><b>LSOShowHeader ()</b> -displays the header line again, provided that it was hidden.</p>


<INPUT TYPE="BUTTON" VALUE="api.LSOShowHeader()" onClick="getAPI().LSOShowHeader();" id='show_Header' name='show_Header'>

</form>

<HR><form><TABLE cols=2 width=100% ALIGN=CENTER><TR><TD align=center><INPUT TYPE = "BUTTON" VALUE = " Quit " onClick = "doQuit()" id=BUTTON2 name=BUTTON2></TD><TD align=center><INPUT TYPE = "BUTTON" VALUE = " Done " onClick = "doContinue('completed')" id=BUTTON3 name=BUTTON3></TD></TR></TABLE></form></BODY>

</HTML>

1 · sco06.xml · 2009-05-04 10:30 · Tomáš Kubeš

<?xml version="1.0"?>

<lom xmlns="http://www.imsglobal.org/xsd/imsmd_rootv1p2p1" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.imsglobal.org/xsd/imsmd_rootv1p2p1 imsmd_rootv1p2p1.xsd">

<general> <title> <langstring>Compatibility Testing Suite</langstring> </title> <catalogentry> <catalog>Sample Courses</catalog> <entry> <langstring>1000-01-06</langstring> </entry> </catalogentry> <language>en</language> <description> <langstring>Testing SCORM API</langstring> </description> <keyword> <langstring>SCORM</langstring> </keyword> <keyword> <langstring>Example</langstring> </keyword> <keyword> <langstring>API</langstring> </keyword> <keyword> <langstring>Test</langstring> </keyword> <aggregationlevel> <source> <langstring xml:lang="x-none">LOMv1.0</langstring> </source> <value> <langstring xml:lang="x-none">1</langstring> </value> </aggregationlevel> </general> <lifecycle> <version> <langstring>0.1</langstring> </version> <status> <source> <langstring xml:lang="x-none">LOMv1.0</langstring> </source> <value> <langstring xml:lang="x-none">Draft</langstring> </value> </status> <contribute> <role> <source> <langstring xml:lang="x-none">LOMv1.0</langstring> </source> <value> <langstring xml:lang="x-none">Author</langstring> </value> </role>


<centity> <vcard>BEGIN:vCard PERS:Tomas Kubes END:vCard</vcard> </centity> <date> <datetime>2000-01-27</datetime> </date> </contribute> </lifecycle> <metametadata> <metadatascheme>ADL SCORM 1.2</metadatascheme> </metametadata> <technical> <format>text/html</format> <size>2473</size> <location type="URI">sco06.htm</location> <requirement> <type> <source> <langstring xml:lang="x-none">LOMv1.0</langstring> </source> <value> <langstring xml:lang="x-none">Browser</langstring> </value> </type> <name> <source> <langstring xml:lang="x-none">LOMv1.0</langstring> </source> <value> <langstring xml:lang="x-none">Any</langstring> </value> </name> </requirement> </technical> <educational> <learningresourcetype> <source> <langstring xml:lang="x-none">LOMv1.0</langstring> </source> <value> <langstring xml:lang="x-none">Narrative Text</langstring> </value> </learningresourcetype> <typicallearningtime> <datetime>0000-00-00T00:05:00</datetime> </typicallearningtime> </educational> <rights> <cost> <source> <langstring xml:lang="x-none">LOMv1.0</langstring> </source> <value> <langstring xml:lang="x-none">no</langstring> </value> </cost> <copyrightandotherrestrictions> <source> <langstring xml:lang="x-none">LOMv1.0</langstring> </source>


<value> <langstring xml:lang="x-none">no</langstring> </value> </copyrightandotherrestrictions> </rights> <classification> <purpose> <source> <langstring xml:lang="x-none">LOMv1.0</langstring> </source> <value> <langstring xml:lang="x-none">Educational Objective</langstring> </value> </purpose> <description> <langstring>This Sharable Content Object tests calls of SCORM API.</langstring> </description> <keyword> <langstring>SCORM API</langstring> </keyword> <keyword> <langstring>Example</langstring> </keyword> </classification>

</lom>

Date post:	05-Mar-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	7 times
Download:	0 times

Posouzen´ı vybraných technických, ekonomických aperson ... · Vysokáˇskola...

Documents