Postup návrhu a posouzení
výrobních objektů Rozdíly v
posuzování
výrobních a
nevýrobních objektů Požární
a ekonomické
riziko
Požární
riziko –
zjednodušený a podrobný postup. Posuzování
garáží.
kpt. Ing. Ludkpt. Ing. Luděěk Vrk Vráánana
Posouzení
požární
bezpečnosti výrobních objektů
ZZáákladnkladníí
norma norma ČČSN 73 0804 PoSN 73 0804 Požžáárnrníí
bezpebezpeččnost stavebnost staveb
––
VýrobnVýrobníí
objektyobjekty
PPřředpis z edpis z řřííjna 2002 prochjna 2002 procháázzíí
revizrevizíí, 20.11.2009 , 20.11.2009 bude v TNK poslednbude v TNK posledníí
ččtenteníí..
PPřředpokledpokláádandanéé
vydvydáánníí
2010.2010.
PPřředmedměět normyt normyNormativnNormativníí
odkazyodkazy
TermTermííny any a
definicedefiniceZnaZnaččkykyVVššeobecneobecněěZZáákladnkladníí
ustanovenustanoveníí
PoPožžáárnrníí
úúsekysekyZZáákladnkladníí
charakteristiky objektucharakteristiky objektu
PoPožžáárnrníí
odolnostodolnostHoHořřlavost alavost a
výhvýhřřevnostevnost
TTřříídděěnníí
konstrukkonstrukččnníích ch ččááststííTTřříídděěnníí
konstrukkonstrukččnníích systch systéémmůů
PoPožžáárnrníí
aa
ekonomickekonomickéé
rizikorizikoPoPožžáárnrníí
rizikoriziko
Doba trvDoba trváánníí
popožžááruruPoPožžáárnrníí
zatzatíížženeníí
Parametr odvParametr odvěětrtráánnííRychlost odhoRychlost odhořříívváánnííEkonomickEkonomickéé
rizikoriziko
PoPožžáárnrněě
bezpebezpeččnostnnostníí
zazařříízenzeníí
aa
opatopatřřenenííStavebnStavebníí
řřeeššeneníí
objektuobjektu
ŠŠkody zpkody způůsobensobenéé
popožžááremremEkonomickEkonomickéé
riziko otevriziko otevřřených technologických ených technologických
zazařříízenzenííStupeStupeňň
popožžáárnrníí
bezpebezpeččnostinosti
NejniNejnižžšíší
stupestupeňň
popožžáárnrníí
bezpebezpeččnostinostiPoPožžáárnrníí
úúseky bez poseky bez požžáárnrníího rizikaho rizika
SouSouččinitel bezpeinitel bezpeččnostinostiStavebnStavebníí
konstrukcekonstrukce
ZZáákladnkladníí
ustanovenustanovenííPoPožžáárnrníí
ststěěnyny
PoPožžáárnrníí
stropystropyObvodovObvodovéé
ststěěnyny
PoPožžáárnrněě
otevotevřřenenéé
plochyplochy
PoPožžáárnrníí
ppáásysyPoPožžáárnrníí
uzuzáávvěěry otvorry otvorůů
NosnNosnéé
konstrukcekonstrukceNenosnNenosnéé
konstrukcekonstrukce
Konstrukce schodiKonstrukce schodiššťťKonstrukce Konstrukce ššachetachetStrojovna výtahStrojovna výtahůůPovrchovPovrchovéé
úúpravy stavebnpravy stavebníích konstrukcch konstrukcíí
StStřřeeššnníí
plplášášťťÚÚnikovnikovéé
cestycesty
NechrNechráánněěnnáá
úúnikovnikováá
cestacestaČČáástesteččnněě
chrchráánněěnnáá
úúnikovnikováá
cestacesta
ChrChráánněěnnáá
úúnikovnikováá
cestacestaTypy chrTypy chráánněěných ných úúnikových cestnikových cestEskalEskaláátory, výtahytory, výtahyNNááhradnhradníí
úúnikovnikovéé
momožžnostinosti
PouPoužžititíí
úúnikových cestnikových cestDimenzovDimenzováánníí
úúnikových cest nikových cest
ÚÚnikový pruhnikový pruhPoPoččet et úúnikových cestnikových cestDDéélka lka úúnikových cestnikových cestŠíŠířřka ka úúnikovnikovéé
cestycesty
Kapacita evakuaKapacita evakuaččnníího výtahuho výtahuÚÚnikovnikovéé
cesty zcesty z
otevotevřřených technologických zaených technologických zařříízenzeníí
DveDveřře na e na úúnikových cestnikových cestááchchSchodiSchodiššttěě
na na úúnikových cestnikových cestááchch
OsvOsvěětlentleníí
úúnikových cestnikových cestOznaOznaččeneníí
úúnikových cestnikových cest
TechnickTechnickáá
zazařříízenzeníí
kk
řříízenzeníí
evakuaceevakuaceOdstupyOdstupyPoPožžáárnrněě
nebezpenebezpeččný prostorný prostor
OdstupovOdstupováá
vzdvzdáálenostlenostUrUrččeneníí
odstupovýchodstupových
vzdvzdáálenostlenostíí
od stavebnod stavebníích objektch objektůů
UrUrččeneníí
odstupovýchodstupových
vzdvzdáálenostlenostíí
volných skladvolných skladůůUrUrččeneníí
odstupovýchodstupových
vzdvzdáálenostlenostíí
od otevod otevřřených ených
technologických zatechnologických zařříízenzeníí
TechnickTechnickáá
aa
technologicktechnologickáá
zazařříízenzenííTechnickTechnickáá
aa
technologicktechnologickáá
zazařříízenzeníí
uvnituvnitřř
stavebnstavebníích ch
objektobjektůůTechnickTechnickáá
aa
technologicktechnologickáá
zazařříízenzeníí
vnvněě
stavebnstavebníích ch
objektobjektůůKabelovKabelovéé
rozvodyrozvody
ZaZařříízenzeníí
pro protipopro protipožžáárnrníí
zzáásahsahPPřříístupovstupovéé
komunikacekomunikace
Vjezdy aVjezdy a
prprůůjezdyjezdyNNáástupnstupníí
plochyplochy
VnitVnitřřnníí
zzáásahovsahovéé
cestycestyPoPožžáárnrníí
výtahvýtah
VnVněějjšíší
zzáásahovsahovéé
cestycestyZZáásobovsobováánníí
vodou pro havodou pro haššeneníí
PPřřenosnenosnéé
hasichasicíí
ppřříístrojestrojeDodDodáávka elektrickvka elektrickéé
energie energie
PPřřííloha Aloha A
(normativn(normativníí) Ekvivalentn) Ekvivalentníí
doba trvdoba trváánníí
popožžááruruPPřřííloha Bloha B
(normativn(normativníí) Stanoven) Stanoveníí
sousouččinitele initele kk11
PPřřííloha Cloha C
(normativn(normativníí) Stanoven) Stanoveníí
sousouččinitele initele kk44PPřřííloha Dloha D
(normativn(normativníí) Hmotnost ) Hmotnost odhoodhořřelýchelých
hohořřlavých kapalin lavých kapalin
aa
tuhých hotuhých hořřlavých llavých láátektekPPřřííloha Eloha E
(normativn(normativníí) Skupiny výrob a) Skupiny výrob a
provozprovozůů
PPřřííloha Floha F
(normativn(normativníí) Stanoven) Stanoveníí
sousouččinitele initele kk77PPřřííloha Gloha G
(normativn(normativníí) Stupe) Stupeňň
popožžáárnrníí
bezpebezpeččnosti ponosti požžáárnrníích ch úúseksekůů
vybraných provozvybraných provozůůPPřřííloha Hloha H
(normativn(normativníí) ) OdstupovOdstupovéé
vzdvzdáálenostilenosti
PPřřííloha I (normativnloha I (normativníí) Po) Požžáárnrníí
bezpebezpeččnost garnost garáážžííTTřříídděěnníí
gargaráážžíí
PoPožžáárnrníí
úúsekysekyPoPožžáárnrníí
aa
ekonomickekonomickéé
rizikoriziko
StavebnStavebníí
konstrukcekonstrukceÚÚnikovnikovéé
cestycesty
ZaZařříízenzeníí
pro protipopro protipožžáárnrníí
zzáásah sah
RozdRozdííl v navrhovl v navrhováánníí nevýrobnnevýrobnííchch a a
výrobnvýrobnííchch objektobjektůů
Na rozdNa rozdííl od 02, kde je nl od 02, kde je něěkolik zkolik záákladnkladníích ch vztahvztahůů
a zbytek hodnot lze ua zbytek hodnot lze užžíít zt z
tabulek, tabulek,
vv
04 je v04 je věěttšíší
podpodííl rovnic, pro vl rovnic, pro věěttšíší
ppřřesnost esnost konkrkonkréétntníího ho řřeeššeneníí..
Je moJe možžnost pounost použžíít zjednodut zjednoduššenenéé
nebo nebo podrobnpodrobnéé
řřeeššeneníí, podle charakteru , podle charakteru
objektu. Obvykle podrobnobjektu. Obvykle podrobnéé
řřeeššeneníí
vede vede kk
ninižžšíším pom požžadavkadavkůům,ale o to m,ale o to
komplexnkomplexněějjšíším.m.
RozdRozdííl v navrhovl v navrhováánníí nevýrobnnevýrobnííchch a a
výrobnvýrobnííchch objektobjektůů
KritKritéérium pro vestavrium pro vestavěěnnéé
nebo pnebo přřistavistavěěnnéé provozy, napprovozy, napřř. administrativy . administrativy ––
plocha plocha maxmax
30% ale do 600m2 a 30% ale do 600m2 a popoččet osob do 50 et osob do 50 ––
aby se souaby se souččááststíí
PU PU
nestnestáávaly administrativnvaly administrativníí
komplexy. komplexy.
RozdRozdííl v navrhovl v navrhováánníí nevýrobnnevýrobnííchch a a
výrobnvýrobnííchch objektobjektůů
VýpoVýpoččtovtovéé
popožžáárnrníí
zatzatíížženenííppvv
= p.a.b.c (kg.m= p.a.b.c (kg.m--2)2)
EkvivalentnEkvivalentníí
doba trvdoba trváánníí
popožžááruruee
= 2.p.c/k= 2.p.c/k33
.F.Foo
1/6 1/6 (min)(min)
EkonomickEkonomickéé
rizikorizikoP1 P1 --
pravdpravděěpodobnost vzniku a rozpodobnost vzniku a rozšíšířřeneníí
popožžááruru
P2P2--
pravdpravděěpodobnost rozsahu podobnost rozsahu šškodkod
ZZáákladnkladníí
popožžadavky jsou stejnadavky jsou stejnéé
jako v 02:jako v 02:Ochrana Ochrana žživota osob ivota osob ––
bezpebezpeččnnáá
evakuace.evakuace.
ZabrZabráánněěnníí
šíšířřeneníí
popožžááru ru ––
dděělenleníí
na PU, na PU, odstupy.odstupy.
Minimalizace rizika pro zasahujMinimalizace rizika pro zasahujííccíí
hasihasičče e –– nnáástupnstupníí
plochy, zplochy, záásahovsahovéé
cesty.cesty.
VýrobnVýrobníí objekty objekty -- ČČSN 730804SN 730804
DDěělenleníí na PUna PU
StavebnStavebníí
objekt se musobjekt se musíí
dděělit do vlit do vííce ce popožžáárnrníích ch úúseksekůů::
ppřřesahujeesahuje--li jeho velikost meznli jeho velikost mezníí
rozmrozměěry ry popožžáárnrníího ho úúseku, urseku, urččenenéé
v zv záávislosti na vislosti na
ekonomickekonomickéém riziku; nebom riziku; nebo
jsoujsou--li v nli v něěm provozy, kterm provozy, kteréé
musmusíí
tvotvořřit it
samostatnsamostatnéé
popožžáárnrníí
úúseky.seky.
Charakteristiky objektuCharakteristiky objektuUrUrččeneníí
1. NP1. NP
PoslednPosledníí
uužžitnitnéé
podlapodlažžíí
VýVýšška objektu hka objektu h
VýVýšškovkováá
poloha popoloha požžáárnrníího ho úúseku seku hphp
PoPožžáárnrníí rizikoriziko
ZZáávisvisíí
zejmzejmééna na mnona na množžstvstvíí
aa
druhu druhu hohořřlavých llavých láátek, na rychlosti jejich tek, na rychlosti jejich odhoodhořříívváánníí, , úúččinnosti poinnosti požžáárnrněě
bezpebezpeččnostnnostníích zach zařříízenzeníí
aa
na tepelnna tepelněě technických vlastnostech konstrukctechnických vlastnostech konstrukcíí
ohraniohraniččujujííccíích posuzovaný poch posuzovaný požžáárnrníí
úúsek sek
PoPožžáárnrníí
riziko výrobnriziko výrobníích objektch objektůů
je urje urččeno eno ekvivalentnekvivalentníí
dobou trvdobou trváánníí
popožžááru a ru a
normovými teplotami plynnormovými teplotami plynůů
vv
hohořřííccíím m prostoru prostoru
nebo pravdnebo pravděěpodobnou dobou trvpodobnou dobou trváánníí
popožžááru ru a pravda pravděěpodobnými teplotami plynpodobnými teplotami plynůů
vv
hohořřííccíím prostoru. m prostoru. ŘŘeeššeneníí
vychvycháázzíí
zz
rovnic energetickrovnic energetickéé
rovnovrovnovááhy.hy.
Rovnice energetickRovnice energetickéé rovnovrovnovááhyhy
QcQc
= Q1 + Q2 + Q3 + Q4= Q1 + Q2 + Q3 + Q4QcQc
celkovcelkovéé
mnomnožžstvstvíí
uvolnuvolněěnnéého teplaho tepla
Q1 teplo vysQ1 teplo vysáálanlanéé
vnvněě
hohořřííccíího prostoru ho prostoru Q2 teplo odvedenQ2 teplo odvedenéé
zplodinami hozplodinami hořřeneníí
Q3 teplo kterQ3 teplo kteréé
ppřřestoupestoupíí
do ohranido ohraniččujujííccíích ch konstrukckonstrukcíí
Q4 teplo na ohQ4 teplo na ohřřev prostoru, jeho malý podev prostoru, jeho malý podííl l lze zanedbat. lze zanedbat.
_ _ ττ
je pravdje pravděěpodobnpodobnáá
doba trvdoba trváánníí
popožžááru ru
vv
minutminutáách, bch, běěhem kterhem kteréé
by odhoby odhořřela vela věěttššina ina (tj. 80%) ho(tj. 80%) hořřlavých llavých láátek tvotek tvořřííccíích poch požžáárnrníí
zatzatíížženeníí..
ττee
je ekvivalentnje ekvivalentníí
doba trvdoba trváánníí
popožžááru ru vv
minutminutáách, pch, přři zohledni zohledněěnníí
vlivu povlivu požžáárnrněě
bezpebezpeččnostnnostníích zach zařříízenzeníí
a opata opatřřeneníí, po kterou , po kterou by poby požžáár probr probííhal podle normovhal podle normovéé
teplotnteplotníí
kkřřivky.ivky.
PPřředpoklady:edpoklady:II. fII. fááze poze požžááru, vyhoru, vyhořříí
80% ho80% hořřlavlavéého materiho materiáálu, lu,
rychlost odhorychlost odhořříívváánníí
je pje přřibliibližžnněě
stejnstejnáá, po, požžáár se r se rozrozšíšířřil po vil po věěttššininěě
prostoru PU prostoru PU ––
teploty plynteploty plynůů
jsou 500jsou 500--600 st.C, 600 st.C, okna prasklaokna praskla--
výmvýměěna plynna plynůů
bez pbez přřekekáážžek, jde o ek, jde o
popožžáár r řříízený odvzený odvěětrtráánníím, m, teploty vteploty v
prostoru jsou pprostoru jsou přřibliibližžnněě
stejnstejnéé, plamen , plamen
zcela vyplzcela vyplňňuje prostor,uje prostor,sousouččinitel sinitel sáálláánníí
vnvněě
PU je jako u PU je jako u ččernernéého tho těělesa,lesa,
rozhodujrozhodujííccíí
konstrukce se nezkonstrukce se nezřřííttíí, je rovnov, je rovnovááha ha mezi uvolnmezi uvolněěným a spotným a spotřřebovaným teplem.ebovaným teplem.
EkvivalentnEkvivalentníí doba trvdoba trváánníí popožžááruru
UrUrččuje se prouje se pro
celý pocelý požžáárnrníí
úúsek prosek pro
popožžáárnrníí
zatzatíížženeníí
pp, nebo, neboprprůůmměěrnrnéé
popožžáárnrníí
zatzatíížženeníí;;
vymezenou vymezenou ččáást post požžáárnrníího ho úúseku pro mseku pro míístnstněě soustsoustřřededěěnnéé
popožžáárnrníí
zatzatíížženeníí
pmpm
..
PoPožžáárnrníí
riziko pro vybranriziko pro vybranéé
provozy poprovozy požžáárnrníích ch úúseksekůů
je uvedeno vje uvedeno v
ppřřííloze G; hodnot lze uloze G; hodnot lze užžíít t
bez dalbez dalšíšího prho průůkazu.kazu.
Norma umoNorma umožňžňuje uruje urččit poit požžáárnrníí
riziko triziko třřemi emi zpzpůůsoby:soby:
1) Z rovnice 1) Z rovnice --
ppřříímo vyjadmo vyjadřřujujííccíí
ekvivalentnekvivalentníí
dobu trvdobu trváánníí
popožžááruruvv
zzáávislosti na povislosti na požžáárnrníím zatm zatíížženeníí
pp, parametru odv, parametru odvěětrtráánníí
FoFo
aa
sousouččiniteli initeli kk3; 3;
kde: kde: pp
je poje požžáárnrníí
zatzatíížženeníí, , k3k3
je souje souččinitel pro urinitel pro urččeneníí
povrchovpovrchovéé
plochy plochy konstrukckonstrukcíí
a a FoFo
je parametr odvje parametr odvěětrtráánníí..
Zde neurZde neurččujeme teplotu plynujeme teplotu plynůů
vv
hohořřííccíím prostoru. m prostoru.
MMůžůžeme poueme použžíít diagram 2 normy t diagram 2 normy --stejnstejnéé
výsledky.výsledky.Tato Tato úúroveroveňň
ppřřibliibližžnněě
odpovodpovííddáá
výpovýpoččtu podle O2tu podle O2
6/13
2
oe Fk
cp
Norma umoNorma umožňžňuje uruje urččit poit požžáárnrníí
riziko triziko třřemi emi zpzpůůsoby:soby:
2) podle ekvivalentn2) podle ekvivalentníí
doby a zdoby a z
parametrparametrůů
odvodvěětrtráánníí
F1 F1 čči F2i F2
kdekde
je prje průůmměěrnrnéé
popožžáárnrníí
zatzatíížženeníí
vv
kgkg··mm--2, 2, vvvv
je rychlost odhoje rychlost odhořříívváánníí
lláátek tvotek tvořřííccíích prch průůmměěrnrnéé
popožžáárnrníí
zatzatíížženeníí
vv
kgkg··mm--22··minmin--11cc
je je sousouččinitel vyjadinitel vyjadřřujujííccíí
vliv povliv požžáárnrněě
bezpebezpeččnostnnostníích zach zařříízenzeníí
PravdPravděěpodobnou dobu ppodobnou dobu přřevevááddííme na ekvivalentnme na ekvivalentníí, p, přřííloha A tab.A loha A tab.A konstrukce dimenzujeme podle normovkonstrukce dimenzujeme podle normovéé
teplotnteplotníí
kkřřivky.ivky.
Ve výpoVe výpoččtu je zahrnut vliv tu je zahrnut vliv --
nedokonalnedokonaléého shoho shořřeneníí
paliva paliva ––
k1,k1,--
vliv vliv teptepěělnlněě
technických vlastnosttechnických vlastnostíí
konstrukckonstrukcíí
––
k4,k4,
--
vliv rychlosti odhovliv rychlosti odhořříívváánníí
VvVv
nebo nebo VpVp,,--
vliv druhu hovliv druhu hořřlavých llavých láátek K,tek K,
--
vliv vliv ununííststěěnníí
otvorotvorůů
––
k2,k2,
vvcp
e
p
Norma umoNorma umožňžňuje uruje urččit poit požžáárnrníí
riziko triziko třřemi emi zpzpůůsoby:soby:
3) podle pravd3) podle pravděěpodobnpodobnéé
doby trvdoby trváánníí
popožžááru a ru a pravdpravděěpodobných teplot plynpodobných teplot plynůů
vv
hohořřííccíím prostorum prostoru
Konstrukce dimenzujeme podle pravdKonstrukce dimenzujeme podle pravděěpodobných podobných teplot Tg vteplot Tg v
hohořřííccíím prostoru. m prostoru.
Pokud existuje mPokud existuje míístnstněě
soustsoustřřednednéé
zatzatíížženeníí
-- dimenzujeme pouze vymezenou dimenzujeme pouze vymezenou ččáást PUst PU
PoPožžáárnrníí zatzatíížženenííPsPs
--
je stejnje stejnéé
jako v O2jako v O2
PnPn
nahodilnahodiléé
––
hodnoty vhodnoty v
O2O2P prostP prostéé
= = pnpn
+ + psps
––
poupoužžijeme ho do grafu ijeme ho do grafu
prprůůmměěrnrnéé
--
poupoužžijeme souijeme souččinitel k1.initel k1.k1 vyjadk1 vyjadřřuje poduje podííl tepla, který se l tepla, který se
pravdpravděěpodobnpodobněě
uvolnuvolníí
zz
konkrkonkréétntníího ho paliva kp1 ppaliva kp1 přři konkri konkréétntníích podmch podmíínknkáách ch hohořřeneníí
kp2. kp2.
p
SouSouččinitel výhinitel výhřřevnostievnostik1 = kp1 . kp2k1 = kp1 . kp2
kp1 kp1 ––podle obsahu vody. podle obsahu vody. Pokud procento vody neznPokud procento vody neznáám, pak pro pevnm, pak pro pevnéé
poupoužžijuiju
kp1 = 0,85 pro kp1 = 0,85 pro pnpn
a kp1 = 0,75 pro a kp1 = 0,75 pro psps..Pro Pro hohořřll. Plyny je kp1 = 1.0. Plyny je kp1 = 1.0Pro Pro hohořřll.kapaliny m.kapaliny míísitelnsitelnéé
ss
vodou podle procenta vodou podle procenta
vody. Jinak kp1 = 1,0vody. Jinak kp1 = 1,0
KonkrKonkréétntníí
podmpodmíínky pro honky pro hořřeneníí
kp2 kp2 ––
podobnpodobněě jako soujako souččinitel initel amam
v 02 v 02 ––
jednjednáá
se o snse o sníížženou enou
popožžáárnrníí
výhvýhřřevnost evnost ––
ppřřííloha B normy. loha B normy. Hodnoty lze nHodnoty lze náásobit. sobit.
MMíístnstněě
soustsoustřřededěěnnéé
popožžáárnrníí
zatzatíížženenííCharakterizuje Charakterizuje ččáást PU, kde je podstatnst PU, kde je podstatněě
vyvyššíšší
mnomnožžstvstvíí
hohořřlavých llavých láátek netek nežž vv
ostatnostatníích ch ččáástech PU stech PU --
trvale nebo trvale nebo
ppřřeveváážžnněě
nahromadnahromaděěnnéé
hohořřlavlavéé
lláátky tky provoznprovozněě
vváázanzanéé
na urna urččitou itou ččáást PU. st PU.
VV
PU se mPU se můžůže vyskytovat ve vyskytovat vííce mce mííst st ss
rrůůznými mznými míístnstněě
soustsoustřř..popožž. zat. zatíížženeníím.m.
SsSs
>>
50 m2 50 m2 < < pmpm
>>
50 kg50 kg··mm--22p2
Parametr odvParametr odvěětrtráánníí
Oproti 02 se nestanovuje se prOproti 02 se nestanovuje se průůmměěrnrnáá vývýšška otvoru ho .ka otvoru ho .
PPřři vi vííce otvorech se hodnota So. ho ce otvorech se hodnota So. ho ½½ stanovstanovíí
pro kapro kažždý otvor samostatndý otvor samostatněě
a pak a pak
se sese seččtou. tou.
k
j
ioioi
o S
hSF
1
2/1
PovrchovPovrchováá
plocha konstrukcplocha konstrukcíí
SkSk––
sousouččinitel initel k3k3
Plochy poPlochy požžáárnrníích stch stěěn, stropn, stropůů, podlah, , podlah, ststřřech, a obvodových stech, a obvodových stěěn. n.
NezapoNezapoččííttáávajvajíí
se plochy otvorse plochy otvorůů
So.So.Je moJe možžnnéé
zapozapoččíítat i plochy ostatntat i plochy ostatníích pch přřííčček ek
vv
PU PU ––
ppřřííččky, podhledy, zdvojenky, podhledy, zdvojenéé podlahy, i kdypodlahy, i kdyžž
nemajnemajíí
popožž. odolnost . odolnost ––
pak pak
klesne Tg, protoklesne Tg, protožže je ve je věěttšíší
Q3. SubtilnQ3. Subtilníí kcekce
majmajíí
malou jmalou jíímavost a jejich význam mavost a jejich význam
by byl minimby byl minimáálnlníí. . Ale pozor na hoAle pozor na hořřlavlavéé
kcekce……uvoluvolňňujujíí
teplo. teplo.
SSk k3
Rychlost odhoRychlost odhořříívváánníí VvVvPoPožžáár r řříízený odvzený odvěětrtráánníímmNedostatek kyslNedostatek kyslííku, znku, znááme rychlost odhome rychlost odhořříívváánníí
VvVv
––
zzáákladnkladníí
vv
O4 a O4 a
charakteristickcharakteristickáá
pro pro propro
prprůůmměěrnrnéé
popožžáárnrníí
zatzatíížženeníí. . Na shoNa shořřeneníí
1 kg d1 kg dřřeva poteva potřřebujeme 3,98 m3 vzduchu a vznikne 4,9 m3 ebujeme 3,98 m3 vzduchu a vznikne 4,9 m3
zplodin. zplodin. VýpoVýpoččet jednotlivých Q1et jednotlivých Q1--4 je z4 je záávislý na So, ho, Sk, vislý na So, ho, Sk, --
tj. na parametru tj. na parametru
FoFo, , ddáále na vlastnostech ohranile na vlastnostech ohraniččujujííccíích konstrukcch konstrukcíí, kter, kteréé
nahrazuje nahrazuje
sousouččinitel k4 initel k4 TakTakžže Tg je funkce Tg je funkcíí
FoFo
a k3, coa k3, cožž
je pje přřepoepoččtový parametr odvtový parametr odvěětrtráánníí
F1F1
vvvv
==
··
FoFo
··
kk33kdekde
je je sousouččinitel rychlosti odhoinitel rychlosti odhořříívváánníí
FoFo
parametr odvparametr odvěětrtráánníí;;kk33
sousouččinitel initel ––podpodííll--
ploch SK/Sploch SK/S
Rychlost odhoRychlost odhořříívváánníí VpVpPoPožžáár r řříízený povrchem palivazený povrchem palivaNadbytek kyslNadbytek kyslííku, ale je omezena rychlost uvolku, ale je omezena rychlost uvolňňovováánníí
hohořřlavých plynlavých plynůů..TypickTypickéé
--
popožžáár nr náádrdržže s palivem.e s palivem.
Rychlost odhoRychlost odhořříívváánníí
je souje souččinem plochy inem plochy SfiSfi
a hmotnosti a hmotnosti odhoodhořřeleléé
lláátky mi.tky mi.
Rovnice energetickRovnice energetickéé
rovnovrovnovááhy je stejnhy je stejnáá, ale jin, ale jináá
je je rychlost odhorychlost odhořříívváánníí. .
TakTakžže Tg je funkce Tg je funkcíí
FoFo, k4, a rychlosti odho, k4, a rychlosti odhořříívváánníí
-- zavzavááddííme pme přřepoepoččtový parametr F2. Podtový parametr F2. Podííl potl potřřebnebnéého ho
vzduchu a zplodin povzduchu a zplodin požžááru je jiný neru je jiný nežž
u pou požžááru ru řříízenzenéého odvho odvěětrtráánníím, soum, souččááststíí
F2 je souF2 je souččinitel K initel K --
sousouččinitel ekvivalentninitel ekvivalentníího mnoho množžstvstvíí
ddřřeva. eva.
F1 a F2 majF1 a F2 majíí
pomoci stanovit pravdpomoci stanovit pravděěpodobnou teplotnpodobnou teplotníí kkřřivku vivku v
hohořřííccíím prostoru, který se lim prostoru, který se lišíší
od pood požžááru sru s
TnTn. .
Význam F1 a F2 je výrazný u urVýznam F1 a F2 je výrazný u urččeneníí
ekvivalentnekvivalentníí
doby doby popožžááru. Sru. S
rrůůstem F roste stem F roste TauTau..
Vliv Vliv tepelntepelněětechtech.vlastnost.vlastnostíí
ohraniohraniččujujííccíích konstrukcch konstrukcíí
na na TgTg––
k4. k4.
FoFo
upravupravííme F1 a F2me F1 a F2
F1 = k4 . F1 = k4 . FoFo. .
F2 pro mF2 pro míístnstněě
soustsoustřřednednéé
FF2 =2 =
kk4 4 ··
FoFo
··
··
vmvm
//
vvvvKK--
sousouččinitel ekvivalentninitel ekvivalentníího mnoho množžstvstvíí
ddřřevaeva
Pokud bereme vPokud bereme v
ppřříípadpaděě
výskytu nvýskytu něěkolika kolika hohořřll. l. láátek tu tek tu ss
nejvynejvyššíšším K, pak jdeme na stranu bezpem K, pak jdeme na stranu bezpeččnosti. nosti.
BBěěhem pohem požžááru dochru docháázzíí
ke zmke změěnněě
popožžááru ru řříízenzenéého ho povrchem paliva povrchem paliva --
I fI fááze ze --
na pona požžáár r řříízený odvzený odvěětrtráánníím m ––
vvěěttššina II fina II fááze poze požžááru.ru.Pro prPro průůmměěrnrnéé
popožžáár. zatr. zatíížženeníí
ppřředpokledpoklááddááme pome požžáár r řříízený zený
odvodvěětrtráánníím, tj. zjednodum, tj. zjednoduššeneníí, ALE na stran, ALE na straněě bezpebezpeččnosti.nosti.
KK
StupeStupeňň
popožžáárnrníí
bezpebezpeččnostinostiZZáávisvisíí
na TAU a souna TAU a souččiniteli k8 souiniteli k8 souččinitel initel
bezpebezpeččnostinostik8 zahrnuje vliv výk8 zahrnuje vliv výššky objektu k5 ky objektu k5 ––
vliv povliv poččtu tu
podlapodlažžíía vliv druhu konstrukca vliv druhu konstrukcíí
k6 zk6 z
hlediska hlediska
hohořřlavosti lavosti ––
podle konstrukcpodle konstrukcíí
celceléého ho objektu.objektu.
SS
rostoucrostoucíí
vývýšškou roste k8 a tak roste kou roste k8 a tak roste popožžadavek na poadavek na požžáárnrníí
odolnost odolnost ––
plynulý plynulý
rrůůst. st.
StupeStupeňň
popožžáárnrníí
bezpebezpeččnostinosti
vybraných provozvybraných provozůů
lze poulze použžíít hodnot t hodnot
zz
tabulky G1 ptabulky G1 přříílohy G lohy G
podle diagramu vpodle diagramu v
zzáávislosti na povislosti na požžáárnrníím m
zatzatíížženeníí
pp, sou, souččiniteli initeli kk3, parametru 3, parametru odvodvěětrtráánníí
FoFo, po, poččtu podlatu podlažžíí
aa
poupoužžitých itých
hmothmotáách vch v
konstrukkonstrukččnníím systm systéému; mu; diagram platdiagram platíí
pro hodnotu soupro hodnotu souččinitele initele cc
= =
1,0; je1,0; je--li li cc
< 1,0, uprav< 1,0, upravíí
se pose požžáárnrníí zatzatíížženeníí
na hodnotu na hodnotu pp
··
cc..
PoPožžadavky na konstrukce adavky na konstrukce ––
tabulka,tabulka,Nebo podle Nebo podle tautau
a ka k
9 9 --
ale jen pro ale jen pro kcekce
DP1DP1
Tento postup se pouTento postup se použžíívváá
u typových u typových projektprojektůů
kde se opakuje poukde se opakuje použžititíí
stejných stejných
konstrukckonstrukcíí
a i mala i maláá
úúspora vspora v
dandanéém m objemu výstavby je velmi významnobjemu výstavby je velmi významnáá..kk99
sousouččinitel významu konstrukcinitel významu konstrukcíí
pro pro
stabilitu objektu nebo jeho stabilitu objektu nebo jeho ččáásti asti a
pro pro brbráánněěnníí
šíšířřeneníí
popožžááru ru
10 10 ≤≤
RiRi
= = . k8. k9 . k8. k9 ≥≥
240 240
EkonomickEkonomickéé rizikorizikoje urje urččeno indexem pravdeno indexem pravděěpodobnosti vzniku podobnosti vzniku
aa
rozrozšíšířřeneníí
popožžááru ru PP1 a1 a
indexem indexem pravdpravděěpodobnosti rozsahu podobnosti rozsahu šškod kod zpzpůůsobených posobených požžáárem rem PP2.2.
zzáávisvisíí
na druhu ana druhu a
charakteru provozu, charakteru provozu, popožžáárnrněě
bezpebezpeččnostnnostníích zach zařříízenzeníích ch
aa
opatopatřřeneníích, velikosti poch, velikosti požžáárnrníího ho úúseku, seku, popoččtu podlatu podlažžíí
vv
objektu, konstrukobjektu, konstrukččnníím m
systsystéému amu a
na pna přředpokledpokláádaných daných šškodkodáách.ch.
EkonomickEkonomickéé rizikoriziko
Index pravdIndex pravděěpodobnosti vzniku apodobnosti vzniku a
rozrozšíšířřeneníí popožžááru ru PP1 se stanov1 se stanovíí
podle rovnice:podle rovnice:
PP1 =1 =
pp1 1 ··
cc
0,11,0,11,
Index pravdIndex pravděěpodobnosti rozsahu podobnosti rozsahu šškod kod zpzpůůsobených posobených požžáárem rem PP2 se stanov2 se stanovíí
podle rovnice:podle rovnice:PP2 =2 =
pp2 2 ··
SS
··
kk5 5 ··
kk6 6 ··
kk7, 7,
EkonomickEkonomickéé rizikoriziko
PomocPomocíí
indexindexůů
P1 a P2 mP1 a P2 můžůžeme:eme:--
meznmezníí
ppůůdorysnou plochu podorysnou plochu požžáárnrníího ho
úúseku seku SSmaxmax--
nezbytnost pounezbytnost použžititíí
popožžáárnrněě
bezpebezpeččnostnnostníích zach zařříízenzeníí
aa
opatopatřřeneníí--
meznmezníí
popoččet podlaet podlažžíí
vv
objektu, popobjektu, popřř. .
meznmezníí
popoččet nadzemnet nadzemníích podlach podlažžíí
nebo nebo popožžadovaný konstrukadovaný konstrukččnníí
systsystéém m
cc1 z1 záásah jednotkou posah jednotkou požžáárnrníí
ochrany ochrany vv
ččasovasovéém pm páásmu H1smu H1--
do 7do 7
minut minut
0,2 0,2
cc2 samo2 samoččinninnéé
stabilnstabilníí
hasichasicíí
zazařříízenzeníí0,3 0,3
cc3 samo3 samoččinninnéé
odvodvěětractracíí
zazařříízenzeníí0,15 0,15
MeznMezníí ppůůdorysndorysnáá plocha poplocha požžáárnrníího ho úúseku seku
Podle rovnicePodle rovnice
PP22
je je index pravdindex pravděěpodobnosti rozsahu podobnosti rozsahu šškod zpkod způůsobených sobených popožžáárem,rem,
pp22
pravdpravděěpodobnost rozsahu podobnost rozsahu šškod zpkod způůsobených posobených požžáárem, podle rem, podle ppřříílohy E;lohy E;
kk55
sousouččinitel vyjadinitel vyjadřřujujííccíí
vliv povliv poččtu podlatu podlažžíí
vv
objektu, podle 7.3.1;objektu, podle 7.3.1;
kk66
sousouččinitel vyjadinitel vyjadřřujujííccíí
vliv pouvliv použžitých hmot vitých hmot v
konstrukkonstrukččnníím m
systsystéému objektu, podle 7.3.2;mu objektu, podle 7.3.2;
kk77
sousouččinitel vyjadinitel vyjadřřujujííccíí
vliv nvliv náásledných sledných šškod, podle 7.4; nebokod, podle 7.4; nebo
7652
2max kkkp
PS
výsledkem prvýsledkem prááce projektanta PBce projektanta PBŘŘ
nenneníí
výpovýpoččet, ale optimet, ale optimáálnlníí
úúroveroveňň
popožžáárnrníí
bezpebezpeččnost objektu nost objektu ss
ohledem na konkrohledem na konkréétntníí
podmpodmíínky.nky.
ÚÚnikovnikovéé cestycestyVV
ododůůvodnvodněěných pných přříípadech mohou být osoby padech mohou být osoby evakuovevakuováány pouze ny pouze ččáástesteččnněě
do stavebndo stavebněě
aa
popožžáárnrněě
oddodděělenlenéé
ččáásti objektu (nebo do sti objektu (nebo do jinjinéého objektu), kde je pro tyto osoby kho objektu), kde je pro tyto osoby k
dispozici dispozici
dostatedostateččný prostor, zaruný prostor, zaruččena jejich bezpeena jejich bezpeččnost nost proti proti úúččinkinkůům pom požžááru a zplodin horu a zplodin hořřeneníí, , odkud je odkud je momožžno nno nááslednsledněě
uskuteuskuteččnit evakuaci neznit evakuaci nezáávisle visle
na na ččáásti objektu vystavensti objektu vystavenéé
popožžááru (karu (kažžddáá
ččáást st objektu musobjektu musíí
mmíít samostatnt samostatnéé
a vza vzáájemnjemněě
neznezáávislvisléé
bezpebezpeččnnéé
úúnikovnikovéé
cesty cesty NechrNechráánněěnnáá
úúnikovnikováá
cesta cesta
ČČáástesteččnněě
chrchráánněěnnáá
úúnikovnikováá
cesta cesta ChrChráánněěnnáá
úúnikovnikováá
cestacesta
NechrNechráánněěnnáá úúnikovnikováá cestacestase pouse použžíívváá
kk
úúniku zniku z
jednotlivých prostorjednotlivých prostorůů
posuzovanposuzovanéého ho
popožžáárnrníího ho úúseku:seku:
na volnna volnéé
prostranstvprostranstvíí, a, a
toto
zz
prvnprvníího nadzemnho nadzemníího nebo podzemnho nebo podzemníího podlaho podlažžíí, nebo, nebo
zz
nadzemnnadzemníích podlach podlažžíí, pokud vý, pokud výšškový rozdkový rozdííl podlah l podlah
takto spojených podlatakto spojených podlažžíí
nepnepřřesahuje 9,0 m;esahuje 9,0 m;
do do ččáástesteččnněě
chrchráánněěnnéé
úúnikovnikovéé
cesty;cesty;
do chrdo chráánněěnnéé
úúnikovnikovéé
cesty;cesty;ke komunikake komunikaččnníímu spojenmu spojeníí
dvou nadzemndvou nadzemníích nebo podzemnch nebo podzemníích podlach podlažžíí
mezi mezi
sebou, nebosebou, nebo
prvnprvníího nadzemnho nadzemníího aho a
prvnprvníího podzemnho podzemníího podlaho podlažžíí
mezi mezi
sebou, pokud dalsebou, pokud dalšíší
nadzemnnadzemníí
podlapodlažžíí
tvotvořříí
samostatnsamostatnéé popožžáárnrníí
úúsekyseky
ČČáástesteččnněě chrchráánněěnnáá úúnikovnikováá cesta cesta trvale volntrvale volnáá
komunikace nebo komunikakomunikace nebo komunikaččnníí
prostor, kde se lze bez pprostor, kde se lze bez přřekekáážžek pohybovat ek pohybovat smsměěrem krem k
východu na volnvýchodu na volnéé
prostranstvprostranstvíí
nebo nebo
do chrdo chráánněěnnéé
úúnikovnikovéé
cesty, ktercesty, kteráá::
je vje v
popožžáárnrníím m úúseku bez poseku bez požžáárnrníího rizika; ho rizika;
nebonebo
prochprocháázzíí
sousednsousedníím pom požžáárnrníím m úúsekem, ve sekem, ve
kterkteréém vm vššak nejsou provozy skupin 5ak nejsou provozy skupin 5
aažž
7; 7; nebonebo
prochprocháázzíí
ččááststíí
posuzovanposuzovanéého poho požžáárnrníího ho úúseku, kterseku, kteráá
je prostorem bez poje prostorem bez požžáárnrníího rizika ho rizika
ČČáástesteččnněě chrchráánněěnnáá úúnikovnikováá cesta cesta
se pouse použžíívváá
kk
úúniku z:niku z:
popožžáárnrníích ch úúseksekůů
na volnna volnéé
prostranstvprostranstvíí
nebo do chrnebo do chráánněěnnéé
úúnikovnikovéé
cesty;cesty;
jednotlivých prostorjednotlivých prostorůů
objektu na volnobjektu na volnéé
prostranstvprostranstvíí, ,
pokud objekty nejsou pokud objekty nejsou ččlenleněěny do pony do požžáárnrníích ch úúseksekůů
ve ve smyslu tsmyslu tééto normy (napto normy (napřř. u. u
rekonstruovaných objektrekonstruovaných objektůů).).
ČČáástesteččnněě
chrchráánněěnnáá
úúnikovnikováá
cesta mcesta můžůže nahradit e nahradit nechrnechráánněěnou nou úúnikovou cestu nebo druhou nikovou cestu nebo druhou čči dali dalšíší
chrchráánněěnou nou úúnikovou cestu typu A, pokud ponikovou cestu typu A, pokud poččet osob et osob evakuovaných touto cestou je menevakuovaných touto cestou je menšíší
nenežž
40 40
%%
celkovcelkovéého poho poččtu osob urtu osob urččených hodnotou ených hodnotou EE
··
ss
NNááhradnhradníí úúnikovnikovéé momožžnosti nosti NNááhradnhradníí
úúnikovnikováá
momožžnost slounost sloužžíí
evakuaci osob evakuaci osob
mimomimořřáádným zpdným způůsobem (tj. namsobem (tj. namááhavhavěěji neji nežž
chchůůzzíí nebo snebo s
poupoužžititíím pomocných prostm pomocných prostřředkedkůů). N). Nááhradnhradníí
úúnikovnikováá
momožžnost se nepovanost se nepovažžuje za uje za úúnikovou cestu nikovou cestu aa
nezaponezapoččííttáávváá
se do pose do poččtu ani kapacity tu ani kapacity úúnikových nikových
cestcestNNááhradnhradníími mi úúnikovými monikovými možžnostmi jsou:nostmi jsou:
otevotevííratelnratelnáá
okna nebo jinokna nebo jinéé
otvory ootvory o
svsvěětltléé
šíšířřce ce
nejmnejméénněě
500500
mm, výmm, výššce 800ce 800
mm amm a
ss
parapetem parapetem vysokým nejvývysokým nejvýšše 1e 1
200 mm, pokud osoby maj200 mm, pokud osoby majíí
momožžnost dalnost dalšíšího ho úúniku od poniku od požžááru (napru (napřř. pomoc. pomocíí popožžáárnrníího ho žžebebřřííku, poku, požžáárnrníí
lláávky, popvky, popřř. po p. po přřilehlilehléém m
terteréénu, nennu, neníí--li výli výšškový rozdkový rozdííl mezi výstupem l mezi výstupem aa
ppřřilehlým terilehlým teréénem vnem věěttšíší
nenežž
2,0 m);2,0 m);
úúnikovnikovéé
nebo ponebo požžáárnrníí
žžebebřřííky podle ky podle ČČSN 74 3282;SN 74 3282;
skluznskluznéé
tytyčče;e;
skluznskluznéé
žžlaby;laby;
jinjináá
rovnocennrovnocennáá
zazařříízenzeníí
slousloužžííccíí
kk
úúniku.niku.
TechnickTechnickáá zazařříízenzeníí kk řříízenzeníí evakuaceevakuacese zse zřřizujizujíí
vv
objektech, kde je:objektech, kde je:
postupnpostupnáá
evakuace osob; neboevakuace osob; nebo
popoččet evakuovaných osob zet evakuovaných osob z
trvalých nebo trvalých nebo
dodoččasných pracovnasných pracovníích mch mííst vst věěttšíší
nenežž
300 (300 (EE
··
ss); ); nebonebo
charakter provozu nebo rozptýlenost osob charakter provozu nebo rozptýlenost osob vv
provozu je takovprovozu je takováá, , žže vye vyžžaduje zaduje zřříízenzeníí
technicktechnickéého zaho zařříízenzeníí, p, přřiiččememžž
fyzickfyzickáá aa
psychickpsychickáá
zdatnost evakuovaných osob zdatnost evakuovaných osob
umoumožňžňuje vyuuje využžititíí
tohoto technicktohoto technickéého zaho zařříízenzeníí..
OtevOtevřřenenáá technologicktechnologickáá zazařříízenzenííPovaPovažžujeme je za jednopodlaujeme je za jednopodlažžnníí..Nestanovujeme poNestanovujeme požžáárnrníí
rizikoriziko
Stanovujeme ekonomickStanovujeme ekonomickéé
riziko a odstupy.riziko a odstupy.NenNeníí
ohraniohraniččeno poeno požžáárnrněě
dděěllííccíími konstrukcemi, mi konstrukcemi,
bereme ho jako provoznbereme ho jako provozníí
celek.celek.p1 i p2 zp1 i p2 z
tabulky podle druhu provozu, nebo tabulky podle druhu provozu, nebo
vypovypoččíítat. tat. Za rozhodujZa rozhodujííccíí
konstrukce bereme nosnkonstrukce bereme nosnéé
zajizajišštujtujííccíí
stabilitu.stabilitu.NeuplatNeuplatňňujeme delta c3 ujeme delta c3 --
zplodiny jdou pzplodiny jdou přříímo mo
nahoru do ovzdunahoru do ovzdušíší. .
PPřři uri urččeneníí
odstupovýchodstupových
vzdvzdáálenostlenostíí
se mse můžůže za jeden celek povae za jeden celek považžovat ovat seskupenseskupeníí
nněěkolika objektkolika objektůů
vzvzáájemnjemněě
výrobnvýrobníím procesem technicky m procesem technicky čči i
technologicky spojených, anitechnologicky spojených, anižž
by pby půůdorysndorysnáá
plocha, na nplocha, na níížž
jsou jsou umumííststěěny tyto objekty, byla vny tyto objekty, byla věěttšíší
nenežž
2 0002 000
m2; vým2; výšška kterka kterééhokoliv hokoliv
objektu mobjektu můžůže být nejvýe být nejvýšše e npnnpn
33
PoPožžáárnrněě
nebezpenebezpeččný prostor ný prostor otevotevřřených technologických zaených technologických zařříízenzeníí
je omezen:je omezen:
svislou plochou vedenou ve vzdsvislou plochou vedenou ve vzdáálenosti lenosti dd
rovnobrovnoběžěžnněě
ss
hranichranicíí, od kter, od kteréé
se odstup se odstup
ururččuje auje a
vv
rozrozíích vch váálcovou plochou olcovou plochou o
polompoloměěru ru dd
ss
osou vedenou rohem ohraniosou vedenou rohem ohraniččeneníí
otevotevřřenenéého ho
technologicktechnologickéého zaho zařříízenzeníí;;
vodorovnou rovinou levodorovnou rovinou ležžííccíí
ve výve výššce 1,5 ce 1,5 dd
nad nad
úúrovnrovníí
terteréénu, nebo 10 mnu, nebo 10 m
nad nejvynad nejvyššíšší
úúrovnrovníí, , na nna níížž
mmůžůže odhoe odhořříívat hovat hořřlavlaváá
lláátka; rozhodujtka; rozhodujííccíí
je jejje jejíí
vývýšška.ka.
PotrubnPotrubníích, kabelovch, kabelovéé
aa
dopravndopravnííkovkovéé mostymosty
PoPožžáárnrněě
nebezpenebezpeččný prostor se nevymezuje ný prostor se nevymezuje uu
potrubnpotrubníích, kabelových ach, kabelových a
dopravndopravnííkových kových
mostmostůů, u, u
technických atechnických a
technologických vtechnologických věžěžíí (sto(stožžáárrůů
apod.), jejichapod.), jejichžž
nosnnosnéé
konstrukce jsou konstrukce jsou
druhu DP1 adruhu DP1 a
ohraniohraniččujujííccíí
konstrukce druhu DP1 konstrukce druhu DP1 nebo DP2. nebo DP2.
PoPožžáárnrněě
nebezpenebezpeččný prostor se rovnný prostor se rovněžěž nevymezuje unevymezuje u
volnvolněě
vedených potrubvedených potrubíí
vnvněě
stavebnstavebníích objektch objektůů, i, i
kdykdyžž
slousloužžíí
kk
rozvodu rozvodu hohořřlavých plynlavých plynůů
aa
kapalin; stejnkapalin; stejněě
se posuzujse posuzujíí
volnvolněě
vedenvedenéé
kabely bez ohledu na mnokabely bez ohledu na množžstvstvíí kabelkabelůů
aa
druh izolace.druh izolace.
Mosty aMosty a
vvěžěže, ktere, kteréé
nevyhovujnevyhovujíí
ttěěmto pomto požžadavkadavkůům, majm, majíí popožžáárnrněě
nebezpenebezpeččný prostor, který se stanovný prostor, který se stanovíí::
pro potrubnpro potrubníí, kabelov, kabelovéé
aa
dopravndopravnííkovkovéé
mosty podle mosty podle obrobráázku szku s
odstupovouodstupovou
vzdvzdáálenostlenostíí
alespoalespoňň
44
m od vnm od vněějjšíšího ho
okraje konstrukcokraje konstrukcíí
mostu;mostu; pro technickpro technickéé
aa
technologicktechnologickéé
vvěžěže pro e pro odstupovouodstupovou
vzdvzdáálenostlenost
OdstupovOdstupováá vzdvzdáálenost volných lenost volných skladskladůů hohořřlavých llavých láátek tek
NejmenNejmenšíší
odstupovodstupováá
vzdvzdáálenost volných skladlenost volných skladůů hohořřlavých llavých láátek je 6,5tek je 6,5
m, pokud jinm, pokud jinéé
technicktechnickéé
normy nebo pnormy nebo přředpisy nepoedpisy nepožžadujadujíí
vzdvzdáálenost lenost odchylnou. Poodchylnou. Požžadavek adavek odstupovodstupovéé
vzdvzdáálenosti lenosti
6,5 m6,5 m
se nevztahuje na pse nevztahuje na přříípady, kde pady, kde odstupovodstupováá vzdvzdáálenost je urlenost je urččena podrobným výpoena podrobným výpoččtem tem
hustoty tepelnhustoty tepelnéého toku, aniho toku, anižž
by by ššlo olo o
volnvolnéé sklady ssklady s
nahodilým anahodilým a
ststáálým polým požžáárnrníím zatm zatíížženeníím m
vvěěttšíším nem nežž
30 kg30 kg··mm--2.2.VV
zzáávislosti na jeho pvislosti na jeho půůdorysných rozmdorysných rozměěrech, rech, vývýššce skladovce skladováánníí
aa
hustothustotěě
tepelntepelnéého toku, ho toku,
podle podle ppřříílohy H, tabulky H.1.lohy H, tabulky H.1.
TechnickTechnickáá aa technologicktechnologickáá zazařříízenzeníí uvnituvnitřř stavebnstavebníích objektch objektůůmajmajíí
být navrbýt navržžena tak, aby co nejmena tak, aby co nejméénněě
prostupovala poprostupovala požžáárnrněě
dděěliclicíími konstrukcemi. mi konstrukcemi.
Otvory pro technologickOtvory pro technologickáá
zazařříízenzeníí
vv
popožžáárnrníích ch stropech nebo ststropech nebo stěěnnáách musch musíí
mmíít pot požžáárnrníí
uzuzáávvěěry alespory alespoňň
omezujomezujííccíí
šíšířřeneníí
tepla (uztepla (uzáávvěěry ry EW); tyto uzEW); tyto uzáávvěěry mohou být nahrazeny jiným ry mohou být nahrazeny jiným popožžáárnrněě
bezpebezpeččnostnnostníím zam zařříízenzeníím m
ss
experimentexperimentáálnlněě
nebo výponebo výpoččtovtověě
prokprokáázanou zanou úúččinnostinnostíí. .
KabelovKabelovéé rozvody rozvody
KabelovKabelovéé
rozvody vrozvody v
ššachtachtáách, kanch, kanáálech lech aa
vv
kabelových prostorkabelových prostoráách stavebnch stavebníích ch
objektobjektůů
musmusíí
být být řřeeššeny veny v
souladu ssouladu s
ČČSN SN 730848.730848.
ZZáásobovsobováánníí
popožžáárnrníí
vodou, vodou, PPřřenosnenosnéé
hasichasicíí
ppřříístroje,stroje,
ZZáásahovsahovéé
cestycesty
--
řřeeššeneníí
podobnpodobnéé
jak v 02.jak v 02.
ZmZměěny ny ČČSN 73 0804 od r. 2010SN 73 0804 od r. 2010specifikuje
se pojem
návrhový
požár, jakožto
perspektivní
směr
řešení
požární
bezpečnosti;jsou
stanoveny
provozy, které
musí
tvořit
samostatné
požární
úseky;umožňuje
se vytvářet
jeden
požární
úsek
z
několika
technologicky
spojených
malých
objektů;stanovuje
se způsob
řešení
vestaveb
v
halových
objektech,.;
omezuje
se aplikace
zpěňujících
nátěrů, sloužících
ke
zvýšení požární
odolnosti
konstrukcí;
do výpočtu
požárního
rizika
se včleňuje
součinitel
c, který
je rovněž
nově
specifikován;
nově
jsou
stanoveny
podmínky, kde
půdorysná
plocha
požárních úseků
v
jednopodlažních
objektech
není
limitována;
rozšiřuje se specifikace požárně
bezpečnostních zařízení a opatření, jakož
i
povinnost užití
těchto zařízení
a
patření;
rozšiřuje se oblast náhrad požárně
dělicích konstrukcí;
ZmZměěny ny ČČSN 73 0804 od r. 2010SN 73 0804 od r. 2010stanovuje
se nové
hodnocení
požárně
otevřených
ploch;
mění
se hodnocení
požární
otevřenosti
střešních
konstrukcí a
jejich
požárně
nebezpečných
prostorů;
hodnotí
se ohrožení
osob
zplodinami
hoření
a
kouřem
jakožto funkce
času;
doplňují
se ustanovení
o
větrání
chráněných
únikových
cest;nově
se vymezuje
požárně
nebezpečný
prostor
vnějších
potrubních
a
jiných
rozvodů, zpřesňují
se
požadavky na technologické
vnitřní
kabelové
rozvody;
jsou doplněna ustanovení
o
dodávce elektrické
energie a
o vnitřních elektrických rozvodech;
podstatně
se mění
celá
příloha I
–
garáže, a
to zejména v
mezních počtech vozidel v
požárních úsecích, v
požadavcích na
vybavení
garáží
požárně
bezpečnostními zařízeními, včetně užití
polostabilního
hasicího
zařízení
apod.; zpřesňují
se
i
údaje
pro výpočet
mezní
půdorysné
plochy
požárního
úseku garáží
a
podmínky
evakuace.
ZmZměěny vny v ČČSN 73 0804 SN 73 0804 -- nnáávrh vrh
TNK zTNK z řřííjna 2009jna 2009
I.1I.1
ZZáákladnkladníí
ustanovenustanovenííJsouJsou--li vozidla umli vozidla umííststěěna na volnna na volnéém m
prostranstvprostranstvíí
(bez zast(bez zastřřeeššeneníí
apod.), jde o apod.), jde o parkoviparkoviššttěě, kter, kteráá
se neposuzujse neposuzujíí
podle podle
ppřříílohy I. lohy I.
I.2.2I.2.2
Podle druhu vozidel se garPodle druhu vozidel se garáážže te třřííddíí
do do ttěěchto skupin chto skupin ––
1,2,31,2,3
POZNPOZNÁÁMKA Do garMKA Do garáážžíí
skupiny 3 se skupiny 3 se nezahrnujnezahrnujíí
zahradnzahradníí
stroje, obslustroje, obslužžnnéé
vozvozííky apod. slouky apod. sloužžííccíí
kk
úúdrdržžbběě
zahrad u zahrad u rodinných domrodinných domůů, bytových dom, bytových domůů, , sportovnsportovníích arech areáállůů
apod., aapod., aťť
jijižž
jsou bez jsou bez
pohonu, nebo spohonu, nebo s
elektrickým elektrickým čči palivovým i palivovým pohonem. Od tpohonem. Od těěchto strojchto strojůů, voz, vozííkkůů
apod. apod.
se nestanovujse nestanovujíí
odstupovodstupovéé
vzdvzdáálenosti i lenosti i kdykdyžž
jsou vjsou v
zastzastřřeeššenenéém prostoru.m prostoru.
I.2.3.1I.2.3.1
Podle druhu paliv se vozidla Podle druhu paliv se vozidla ččlenleníí do dvou skupin a to:do dvou skupin a to:
a) sa) s
palivem nafty, benzinu nebo palivem nafty, benzinu nebo elektrických zdrojelektrických zdrojůů
(bez ohledu na (bez ohledu na
kombinaci skombinaci s
ttěěmito palivy);mito palivy);
b) sb) s
palivem CNG (zemnpalivem CNG (zemníí
plyn) plyn) čči vodi vodííku, ku,
nebo LPG (propan butan), popnebo LPG (propan butan), popřř. . vv
kombinaci skombinaci s
elektrickým zdrojem.elektrickým zdrojem.
I.2.3.1I.2.3.1
Podle druhu paliv se vozidla Podle druhu paliv se vozidla ččlenleníí
do do dvou skupin a to:dvou skupin a to:
a) sa) s
palivem nafty, benzinu nebo palivem nafty, benzinu nebo elektrických zdrojelektrických zdrojůů
(bez ohledu na (bez ohledu na
kombinaci skombinaci s
ttěěmito palivy);mito palivy);b) sb) s
palivem CNG (zemnpalivem CNG (zemníí
plyn) plyn) čči vodi vodííku, ku,
nebo LPG (propan butan), popnebo LPG (propan butan), popřř. . vv
kombinaci skombinaci s
elektrickým zdrojem.elektrickým zdrojem.
Vozidla podle bodu a) mohou být umVozidla podle bodu a) mohou být umííststěěny ve ny ve vvššech garech garáážžíích dle I.2.3.ch dle I.2.3.
Vozidla podle bodu b) mohou být umVozidla podle bodu b) mohou být umííststěěny: ny:
--
vv
jednotlivých garjednotlivých garáážžíích, bez dalch, bez dalšíších ch
opatopatřřeneníí;;
--
vv
řřadových garadových garáážžíích, pokud vch, pokud v
ppřříípadpaděě
úúniku plynniku plynůů
(CNG (CNG čči LPG), nebo vzniku poi LPG), nebo vzniku požžááru ru bude zajibude zajiššttěěno pono požžáárnrníí
odvodvěětrtráánníí
alespoalespoňň
ss
8 8
nnáásobnou výmsobnou výměěnou vzduchu za hodinu;nou vzduchu za hodinu;
--
vv
hromadných vestavhromadných vestavěěných nebo volnných nebo volněě
stojstojííccíích garch garáážžíích a to otevch a to otevřřených, nebo i ených, nebo i ččáástesteččnněě
otevotevřřených podle I.2.5 a) ených podle I.2.5 a) čči b).i b).
I.2.5I.2.5
HromadnHromadnéé
vestavvestavěěnnéé
nebo volnnebo volněě stojstojííccíí
ččíí
ppřřistavistavěěnnéé
gargaráážže se de se dáále le ččlenleníí
podle odvpodle odvěětrtráánníí
na na --
otevotevřřenenéé, trvale otev, trvale otevřřenenéé
plochy pro plochy pro
vvěětrtráánníí--
ččáástesteččnněě
otevotevřřenenéé, otvory jsou bu, otvory jsou buďď
trvale trvale
otevotevřřeny, nebo se samoeny, nebo se samoččinninněě
otevotevřřou pou přři i vzniku povzniku požžááru (popru (popřř. i p. i přři i úúniku niku plynplynůů
u u
vozidel, vozidel, --
uzavuzavřřenenéé, nen, neníí
zajizajiššttěěno vno věětrtráánníí
podle podle
bodu a) bodu a) čči b) i b)
I.3.2I.3.2
PoPoččet stet stáánníí
vv
jednom pojednom požžáárnrníím m úúseku seku řřadovadovéé
gargaráážžee
ŘŘadovadovéé
gargaráážže, ve, v
nichnichžž
je instalovje instalovááno no sprinklerovsprinklerovéé stabilnstabilníí
hasichasicíí
zazařříízenzeníí
SHZ, nebo doplSHZ, nebo doplňňkovkovéé
sprinklerovsprinklerovéé
hashasííccíí
zazařříízenzeníí
DHZ mohou mDHZ mohou míít t vv
jednom pojednom požžáárnrníím m úúseku zvýseku zvýššenenéé
popoččty stty stáánníí
oo
100 %100 %
oproti pooproti poččttůům stm stáánníí
podle tabulky, podle tabulky, jednjednáá--li se oli se o
volnvolněě
stojstojííccíí
řřadovadovéé
gargaráážže e
aa
o 50 %o 50 %
vv
ppřříípadpaděě
vestavvestavěěných ných řřadových adových gargaráážžíí. .
Pokud jsou vozidla umPokud jsou vozidla umííststěěny vny v
loklokáálnlníím m zakladazakladaččovovéémm
systsystéému ve dvou amu ve dvou ažž
ttřřech ech
úúrovnrovníích nad sebou, zapoch nad sebou, započčííttáávajvajíí
se stse stáánníí
vvššech ech vozidel vvozidel v
popožžáárnrníím m úúseku. seku.
HromadnHromadnéé
gargaráážže se e se ččlenleníí
do podo požžáárnrníích ch úúseksekůů podle popodle poččtu sttu stáánníí
a poa požžáárnrněě
bezpebezpeččnostnnostníího ho
zajizajiššttěěnníí..
MeznMezníí
popoččet stet stáánníí
vv
popožžáárnrníím m úúseku hromadných seku hromadných gargaráážžíích se stanovch se stanovíí
nnáásobensobeníím m úúdajdajůů
tabulky I.2 tabulky I.2
podle tpodle těěchto zchto záásad:sad:1) 1) ČČlenleněěnníí
hromadných garhromadných garáážžíí
dle I.2.5 se dle I.2.5 se
stanovenou hodnotou x:stanovenou hodnotou x:a) oteva) otevřřený poený požžáárnrníí
úúsek x = 1.3sek x = 1.3
b) b) ččáástesteččnněě
otevotevřřený poený požžáárnrníí
úúsek x = 0.9sek x = 0.9c) uzavc) uzavřřený poený požžáárnrníí
úúsek x = 0.25 sek x = 0.25
2) Instalac2) Instalacíí
SSHZ vSSHZ v
hromadných garhromadných garáážžíích ch stanovenou hodnotou y :stanovenou hodnotou y :
a) a) sprinklerovsprinklerovéé
stabilnstabilníí
hashasííccíí
zazařříízenzeníí SHZ, y = 2.5SHZ, y = 2.5
b) doplb) doplňňkovkovéé
sprinklerovsprinklerovéé
hasichasicíí
zazařříízenzeníí DHZ, y = 2.0DHZ, y = 2.0
c) c) polostabilnpolostabilníí
sprinklerovsprinklerovéé
hasichasicíí zazařříízenzeníí
PHZ pPHZ přři zi záásahu posahu požžáárnrníí
jednotkou jednotkou
vv
ččasovasovéém m ppáásmu H1 je y = 1.5 smu H1 je y = 1.5 a va v
ččasovasovéém pm páásmu H2 je y = 1.3 smu H2 je y = 1.3
3) 3) ČČáástesteččným poným požžáárnrníím m ččlenleněěnníím prostoru m prostoru popožžáárnrníího ho úúseku garseku garáážžíí
na jednotlivna jednotliváá
oddodděělenleníí
tak, aby vtak, aby v
žžáádndnéém oddm odděělenleníí nebyl vnebyl věěttšíší
popoččet stet stáánníí
nenežž
stanovstanovíí
tabulka tabulka
I.3, se stanovenou hodnotou z = 1.5 I.3, se stanovenou hodnotou z = 1.5 4) Ve v4) Ve vššech pech přříípadech hromadných garpadech hromadných garáážžíí
musmusíí
být instalovbýt instalováána elektrickna elektrickáá
popožžáárnrníí signalizace. Pokud jde o posignalizace. Pokud jde o požžáárnrníí
úúseky seky
ss
vozidly podle I.2.3.1, musvozidly podle I.2.3.1, musíí
být EPS být EPS doplndoplněěna plynovou detekcna plynovou detekcíí, zvukovou a , zvukovou a svsvěětelnou signalizactelnou signalizacíí
poplachu.poplachu.
I.3.5 I.3.5 PoPožžáárnrníí
úúsek uzavsek uzavřřenenéé
hromadnhromadnéé gargaráážže se s
hodnotou y = 1.0 nesmhodnotou y = 1.0 nesmíí
být být
umumííststěěn ve druhn ve druhéém a dalm a dalšíším podzemnm podzemníím m podlapodlažžíí; takový po; takový požžáárnrníí
úúsek msek můžůže být e být
umumííststěěn vn v
prvnprvníím podzemnm podzemníím podlam podlažžíí
i pi přři i y = 1.0, z = 1.0 jey = 1.0, z = 1.0 je--li zli z
tohoto potohoto požžáárnrníího ho
úúseku pseku přříímý výjezd na volnmý výjezd na volnéé
prostranstvprostranstvíí, , odkud modkud můžůže být veden poe být veden požžáárnrníí
zzáásah.sah.
I.3.5.1 I.3.5.1 VV
hromadných garhromadných garáážžíích mohou být vozidla ch mohou být vozidla skupiny 1 umskupiny 1 umííststěěna vna v
loklokáálnlníím m zakladazakladaččovovéémm
systsystéému ve dvou amu ve dvou ažž
ttřřech ech úúrovnrovníích nad sebou, ch nad sebou, pokud jde o otevpokud jde o otevřřenenéé, nebo , nebo ččáástesteččnněě
otevotevřřenenéé
popožžáárnrníí
úúseky sseky s
oddodděělenleníím podle tabulky I.3, m podle tabulky I.3, polopoložžka 3 (vestavka 3 (vestavěěnnáá
hromadnhromadnáá
gargaráážž), se ), se
sprinklerovýmsprinklerovým
hashasííccíím zam zařříízenzeníím SHZ nebo m SHZ nebo DHZ a sDHZ a s
instalacinstalacíí
elektrickelektrickéé
popožžáárnrníí
signalizace. signalizace.
Pokud je vPokud je v
popožžáárnrníím m úúseku tseku tééto hromadnto hromadnéé
gargaráážže e mméénněě
nenežž
30 vozidel, bez ohledu na hodnotu x 30 vozidel, bez ohledu na hodnotu x
dle I.3.4, nepodle I.3.4, nepožžaduje se aduje se sprinklerovsprinklerovéé
hashasííccíí zazařříízenzeníí. .
POZNPOZNÁÁMKA Do poMKA Do poččtu sttu stáánníí
se vse v
ppřříípadpaděě loklokáálnlníího ho zakladazakladaččovovééhoho
systsystéému zapomu započčííttáávajvajíí
vvššechna vozidel nad sebou. echna vozidel nad sebou.
I.3.6I.3.6
GarGaráážžovováá
ststáánníí
(nap(napřř. v. v
halhaláách) ch) vv
nadzemnnadzemníích podlach podlažžíích nebo vch nebo v
prvnprvníím m
podzemnpodzemníím podlam podlažžíí
mohou být uspomohou být uspořřáádandanáá
tak, tak, žže jsou vze jsou vzáájemnjemněě
popožžáárnrněě
oddodděělenlenáá
po nejvýpo nejvýšše e
ttřřech stech stáánníích do poch do požžáárnrníích ch úúseksekůů, nebo , nebo oddodděělenlenáá
jako jako řřadovadovéé
gargaráážže podle I.3.2 do e podle I.3.2 do
popožžáárnrníích ch úúseksekůů, se za hromadn, se za hromadnéé
gargaráážže e nepovanepovažžujujíí
aa
nestanovujnestanovujíí
se ani meznse ani mezníí
popoččty ty
popožžáárnrníích ch úúseksekůů
jednotlivých jednotlivých čči i řřadových garadových garáážžíí..UstanovenUstanoveníí
tohoto tohoto ččlláánku se netýknku se netýkáá
vozidel s vozidel s
loklokáálnlníím m zakladazakladaččovýmovým
systsystéémem (ummem (umííststěěnníí vozidel nad sebou) dle I.3.5.1.vozidel nad sebou) dle I.3.5.1.
I.3.7I.3.7
GarGaráážže s hromadnýmie s hromadnými
zakladazakladaččovýmiovými systsystéémy (popmy (popřř..
jinjinéé
mechanizovanmechanizovanéé
systsystéémy my
gargaráážžíí) se z) se z
popožžáárnrníího hlediska ho hlediska ččlenleníí
do dvou do dvou skupin. Prvnskupin. Prvníí
skupinou jsou garskupinou jsou garáážže, ktere, kteréé
majmajíí
zajizajiššttěěn samon samoččinný provoz (automatický inný provoz (automatický –– vozidla jsou samovozidla jsou samoččinninněě
umumííststěěna sna s
ddáálkovým lkovým
ovlovlááddáánníím na pm na přřííslusluššnnáá
ststáánníí). V). V
druhdruhéé
skupinskupiněě gargaráážžíí
je provoz vje provoz v
menmenšíším m čči vi věěttšíším rozsahu m rozsahu
zajizajiššttěěn mechanicky pn mechanicky přřííslusluššnými zamnými zaměěstnanci stnanci (vozidla jsou um(vozidla jsou umííststěěna pracovnna pracovnííky garky garáážžíí
na na
stanovenstanovenáá
mmíísta odkud nsta odkud náásleduje sleduje poloautomatický posun).poloautomatický posun).
U tU těěchto garchto garáážžíí
se pose požžaduje:aduje:--
objekty hromadných zaklobjekty hromadných zakláádadaččových systových systéémmůů
musmusíí
mmíít nehot nehořřlavlavéé
konstrukkonstrukččnníí
systsystéémy,my,--
popožžáárnrníí
úúseky garseky garáážžíí
musmusíí
být otevbýt otevřřenenéé
(x = (x =
1,3); jsou1,3); jsou--li jen li jen ččáástesteččnněě
otevotevřřenenéé
(x = 0,9),mus(x = 0,9),musíí být y být y ≥≥
2,0,2,0,
--
v objektech sv objektech s
hromadnými zaklhromadnými zakláádadaččovými ovými systsystéémy se vyskytujmy se vyskytujíí
jen prostory (pojen prostory (požžáárnrníí
úúseky) souvisseky) souvisííccíí
ss
provozem tprovozem těěchto garchto garáážžíí, , --
jednotlivjednotlivéé
popožžáárnrníí
úúseky musseky musíí
být vzbýt vzáájemnjemněě
oddodděěleny konstrukcemi druhu DP1, nikoliv leny konstrukcemi druhu DP1, nikoliv popožžáárnrněě
bezpebezpeččnostnnostníími zami zařříízenzeníímimi
I.3.11I.3.11
VV
popožžáárnrníím m úúseku hromadných seku hromadných gargaráážžíí
smsmíí
být umbýt umííststěěny:ny:
e) myce) mycíí
boxy.boxy.
I.3.13I.3.13
VV
popožžáárnrníím m úúseku jednotlivých seku jednotlivých aa
řřadových garadových garáážžíí
……
mmůžůže být u vozidel e být u vozidel
umumííststěěna jedna sada nna jedna sada nááhradnhradníích ch pneumatik pro zimnpneumatik pro zimníí
čči letni letníí
provoz.provoz.
I.5.6I.5.6
PoPožžáárnrníí
uzuzáávvěěry mezi pory mezi požžáárnrníími mi úúseky seky hromadných garhromadných garáážžíí
mohou být nahrazeny mohou být nahrazeny
samosamoččinnými poinnými požžáárnrněě
bezpebezpeččnostnnostníími mi zazařříízenzeníímimi
––
vodnvodníími clonami, pokud vmi clonami, pokud v
ttěěchto chto
gargaráážžíích je instalovch je instalovááno samono samoččinninnéé
sprinklerovsprinklerovéé hashasííccíí
zazařříízenzeníí
SHZ nebo doplSHZ nebo doplňňkovkovéé
sprinklerovsprinklerovéé
hashasííccíí
zazařříízenzeníí
DHZ . VodnDHZ . Vodníí
clony clony musmusíí
být navrbýt navržžena tak, aby byl prena tak, aby byl průůkaznkazněě
omezen tepelný tok. Kromomezen tepelný tok. Kroměě
toho mustoho musíí
být být zabrzabráánněěno no šíšířřeneníí
zplodin hozplodin hořřeneníí
a koua kouřře e
zz
popožžáárnrníího ho úúseku ve kterseku ve kteréém vznikl pom vznikl požžáár (viz r (viz 9.1.8) a to bu9.1.8) a to buďď
samosamoččinným poinným požžáárnrníím m
odvodvěětrtráánníím SOZ, nebo mobilnm SOZ, nebo mobilníím uzavm uzavřřeneníím m (nap(napřř. textiln. textilníí
protipoprotipožžáárnrníí
roletou). roletou).
TakTakéé
musmusíí
být zabrbýt zabráánněěno roztno roztéékkáánníí
hohořřlavých lavých kapalin mezi pokapalin mezi požžáárnrníími mi úúseky.seky.
DDěěkuji za pozornostkuji za pozornost
