V době mimořádných srážko-odtokových událostí dochází k intenzivním projevům vodní eroze a zvýšenému transportu splavenin. Lokalizace hlavních zdrojových ob-lastí vodními toky transportovaných splavenin má své opodstatnění v managementu protipovodňové ochrany povodí a má úzký vztah k vývoji údolní nivy. Údolní niva je místem, kde dochází převážně k akumulaci transportovaných částic, ale v době povodní může zorněná niva představovat i značné erozní riziko. Cílem výzkumu bylo bližší vymezení oblastí ohrožených vodní erozí půdy v povodí Blanice a sledování změn ve vývoji erozního ohrožení v souvislosti se změnami krajinného pokryvu v po-sledním desetiletí. Důsledně prováděná protierozní ochrana v nejvíce erozí ohrože-ných územích může vést ke snížení celkových ekologických i ekonomických následků povodně.

1. Metody a zdroje dat

Vzhledem k velikosti zájmového území (861,7 km²) byly aplikovány dva postupy na bázi empirických erozních modelů, používané pro stanovení erozního ohrožení ve velkých územních celcích v prostředí GIS:

1. Model USLE, resp. RUSLE (Revised Universal Soil Loss Equation) – Renard et al., 1994, Dostál et al., 2002, Šúri et al., 2002.

2. Model založený na multikriteriálním bodovém hodnocení hlavních erozních faktorů (Kliment, Langhammer, 2005).

1.1. Model USLE (RUSLE)

Empiricky založený model USLE (RUSLE) umožňuje stanovit dlouhodobou ztrátu půdy erozí z dílčích ploch území (G) vyjádřenou v t.ha-¹.rok-¹:

G = R × K × L × S × C × P

kde R – faktor erozní účinnosti srážek – odvozený pro území ČR (Janeček a kol., 1992), K – faktor erodovatelnosti půd – odvozený pro půdy ČR ve vztahu k BPEJ (Ja-neček a kol., 1992), LS – faktor délky a sklonu svahu – stanovení z DMT na základě

Erozní ohrožení půd v důsledku povodnína příkladě povodí Blanice

zdenk kliment, jií kadlec

246 zdenk kliment — jií kadlec

software USLE 2D – verze 4.1, vyvinutém na KU Leuven v Belgii (Desmet, Govers, 1996), C – faktor ochranného vlivu vege-tace – využití databáze CORINE (1994, 2000), P – faktor účinnosti protierozních opatření (neuvažován pro velké územní celky).

Určitým vodítkem pro aplikaci uvede-ného modelu v povodí Blanice byly práce Dostál et al., 2002 a Šúri et al., 2002.

Smyslem vlastního postupu bylo zejména zpřesnění vstupů pro faktor R a proměnlivý faktor C pro dané území.

1.2 Model založený na multikriteriálním bodovém hodnoceníhlavních erozních faktorů

Model byl odvozen na základě obdobně používaných modelů v zahraničí pro pod-mínky ČR, jehož cílem je jednoduchým postupem vymezit erozí ohrožené plochy. Pro modelování erozní náchylnosti byly vybrány čtyři hlavní faktory:

– reliéf zemského povrchu (sklonitost terénu), – geologické podloží (geomorfologická hodnota horniny), – půdní poměry (faktor erodibility), – faktor využití území (třídy CORINE),– klimatické poměry byly do metody bodového hodnocení zahrnuty v podobě

srážkového indexu H20/H₁₉₆₁-₀₂. Faktorům byly přisouzeny určité míry ná-chylnosti k erozi podle 6bodové stupnice (Kliment, Langhammer, 2005) – viz tab. 1.

1.3 Použitá data

Jako zdrojová data byla využita: – digitální soubor ZM ČR 1 : 10 000 – ZABAGED (ČUZAK, 2003),– digitální databáze DMÚ 25 (VGHÚ, 2005),– digitální databáze CORINE landcover (MŽP, 1992, 2000),– digitální databáze GEOCR 1 : 50 000 (ČGÚ, 2005),– digitální databáze BPEJ 1 : 5 000 (VÚMOP, 2005),– srážková data pro období 1961–2004 (ČHMÚ).

2. Analýza erozi ovlivňujících faktorů v povodí Blanice

Analýzou hlavních erozních faktorů byly vytvořeny vstupní podklady pro výše uve-dené modely. Vedle přírodních poměrů byla pozornost věnována krajinnému pokryvu a změnám ve využití krajiny v posledním desetiletí.

Tab. 1 Bodování erozního ohrožení.

Body Stupeň erozního ohrožení

1 Ohrožení žádné až nepatrné

2 Ohrožení nízké

3 Ohrožení střední

4 Ohrožení silné

5 Ohrožení velmi silné

6 Ohrožení extrémní

247erozní ohrožení pd v dsledku povodní na píklad povodí blanice

2.1 Klimatický faktor – dešťové srážky

Převážná část povodí Blanice se nachází v mírně teplém vlhkém klimatu s průměr-nými ročními úhrny srážek mezi 600–800 mm. Pouze pramenná oblast spadá do mírně chladného klimatu se srážkami nad 900 mm.

V rámci klimatického faktoru byl upřesněno prostorové rozložení faktoru R pro povodí Blanice (podle Janeček et al. 1992) a pro srážkové stanice v povodí Blanice byla spočítána průměrná roční hodnota indexu H20/H₁₉₆₁-₀₂ (obr. 1, tab. 2). Tento index dává do poměru průměrný roční úhrn denních srážek nad 20 mm v sumě ku dlouhodobému srážkovému úhrnu v dané stanici a vypovídá nepřímo (na základě 24hodinových úhrnů) o podílu přívalových srážek v dané lokalitě. Pro povodí Blanice bylo uvažováno celkem 16 stanic. Body byly přiřazeny ve smyslu výše uvedené stup-nice s ohledem na hodnoty zjištěné v různých částech České republiky: 1 (do 13), 2 (13–16), 3 (16–19), 4 (19–22), 5 (22–25), 6 (nad 25).

Výsledné rozložení faktoru R v podstatě potvrdily i vypočtené hodnoty indexu H20/H₁₉₆₁-₀₂. Největší hodnoty R-faktoru se vyskytují ve střední části povodí Blanice (širší okolí Husince).

2.2 Faktor reliéfu

Základním pokladem pro vyjádření faktoru reliéfu je digitální model terénu (DEM). K vytvoření DEM pro povodí Blanice byla použita jednak digitální databáze ZA-

Obr. 1 Rozložení hodnot R_faktoru (Janeček et al. 1992) a indexu H20/H1961–02 v povodí Blanice.

248 zdenk kliment — jií kadlec

BAGED 1 : 10 000, jednak digitální databáze DMÚ 1 : 25 000. Databáze DMÚ se uká-zala ve výsledku jako lépe vyhovující a bezchybná.

Pro potřeby USLE (RUSLE) byl vytvořen vstup LS-faktoru prostřednictvím soft-ware USLE 2D, který k výpočtu faktoru délky svahů (L) využívá vrstev, které umožňují rozparcelovat území do jednotlivých segmentů. Pro vymezení hranic segmentů bylo využito vodních toků, dílčích rozvodnic a vrstvy silniční sítě a polních cest (DMÚ 25). Analýzou čistě sklonových poměrů byly vytvořen vstup pro model založený na bo-dovém hodnocení hlavních erozních faktorů. Při bodovém ohodnocení jednotlivých sklonových kategorií bylo uplatněno krajinně-ekologické hledisko: do 12° orná půda (nad 5° s aplikací protierozních opatření), nad 12° zatravnění a nad 17° zalesnění (viz tab. 3 a obr. 2).

Erozí ohrožené polohy z hlediska sklonových poměrů se nacházejí zejména ve střední části až horní části povodí v oblasti Šumavského podhůří (širší okolí Prachatic – Prachatická hornatina, ale i oblast v okolí Bavorova – Bavorovská vrchovina). Rozsáhlá rovinatá oblast se naopak nalézá v dolní třetině povodí Bla-nice na S a V od Vodňan, která již z velké části náleží Českobudějovické pánvi). Rozložení sklonových poměrů do značné míry kopíruje i vypočtený LS-faktor.

Tab. 3 Bodování faktoru reliéfu.

Body Sklonitost terénu

Vhodné využití území

1 0–2° orná půda

2 2–5° orná půda

3 5–8° orná půda! (protierozní opatření)

4 8–12° orná půda!! (výjimečně, zatravnění)

5 12–17° zatravnění

6 nad 17° zalesnění

Tab. 2 Hodnoty průměrného ročního úhrnu srážek a indexu H20/H1961–02.

stanice nadm. v. (m) H1961–02 (mm)

H20 (prům) (mm)

H20/H1961-02 (prům) * 100

Bodování

Kestřany 372 561,9 103,7 18,4 3

Paseky 483 562,9 101,3 17,9 3

Temešvár 421 521,6 108 20,7 4

Paračov 498 601,7 135,9 22,6 5

Bavorov 436 566,5 128 22,6 5

Chelčice 466 580,1 106,2 18,3 3

Zálezly 569 600,3 129,7 21,6 4

Husinec 536 651,6 146,4 22,5 5

Frantoly 692 673,8 135 20,0 4

Lhenice 558 652 123 18,9 3

Zbytiny 887 726,9 148,5 20,4 4

Mlynářovice 743 836,4 168 20,0 4

Vimperk 657 746,7 154,7 20,7 4

H.Vltavice 807 856,5 185,5 21,6 4

Stožec 787 921,6 197,5 21,4 4

Brloh 582 610,7 119 19,5 4

Volyně 469 618,4 129 20,8 4

249erozní ohrožení pd v dsledku povodní na píklad povodí blanice

2.3 Faktor geologického podloží

Působení geologického podkladu na vznik a průběh erozního procesu může být přímé nebo nepřímé prostřednictvím půdního substrátu. Přímý vliv se projevuje v místech, kde hornina vystupuje k povrchu. Ve snadno zvětrávajících horninách dochází často ke vzniku erozních rýh. Při posuzování vlivu geologického faktoru na erozní proces jsou uvažována nejčastěji hlediska propustnosti a zvětrávání horninového podkladu (např. Stehlík, 1970). V meto-dice bodového hodnocení byla upřed-nostněna tzv. geomorfologická hodnota horniny, nebo-li schopnost horniny odo-lávat zvětrávacím a erozním procesům. Klíč k hodnocení geologického podloží byl částečně převzat z práce Lore, Ma-galdi (1994) pro oblasti Středomoří a z práce Kliment, Langhammer (2005). Za základní datový zdroj byla použita geo-logická mapa České republiky 1 : 50 000 (ČGÚ, 2005). Geologické podloží bylo ohod no ceno podle tab. 4.

Na téměř celém povodí Blanice se v podloží uplatňují vůči zvětrávání a erozi

Obr. 2 Rozložení faktoru reliéfu v povodí Blanice (LS-faktor, bodování).

Obr. 3 Rozložení faktoru geologického pod-loží v povodí Blanice (bodování).

250 zdenk kliment — jií kadlec

velmi odolné komplexy proterozoických a paleozoických vyvřelých a silně meta mor-fo va ných hornin. Méně odolné horniny se vyskytují především v dolní rovinaté části povodí. Vedle rozsáhlých poloh nivních sedimentů jsou zde zastoupeny ve větší míře neogénní říční a jezerní sedimenty jihočeských pánví, místně překryté spraší a spra-šovými hlínami. Za erozi podporující podloží je možné považovat i četné polohy deluviálních, popř. deluviofl uviálních sedimentů v ostatní části povodí vyskytující se v okolí malých vodních toků.

2.4 Půdní faktor

Půdní poměry v povodí Blanice jsou ovlivněny zejména nadmořskou výškou v severo-jižním směru. V dolní části povodí je zastoupen region kambizemí nasycených a ky-selých (Bavorovská vrchovina) spolu s výskytem pseudoglejů a kambizemí pseudogle-jových (Českobudějovická pánev). Ve vyšší části Šumavského podhůří (Prachatická vrchovina) převažují kambizemě silně kyselé, které v nejvyšší části povodí přecházejí do regionu horských podzolů a podzolů kambizemních. Lokálně se vyskytují hyd-romorfní půdy. Půdní poměry byly ohodnoceny na základě faktoru erodovatelnosti půdy K (Janeček a kol., 1992). Výsledná hodnota faktoru v sobě zahrnuje čtyři základní parametry: texturu, zastoupení organické hmoty, strukturu ornice a propustnost

Tab. 4 Bodování faktoru geologického podloží v povodí Blanice.

Body Typy geologického podloží

1 Vyvřelé a silně metamorfované horniny, křemence, karbonáty (granit, granodiorit, syenit, porfyr, pararula, ortorula, migmatit, kvarcit, amfi bolit, granulit – proterozoikum, paleozoikum)

2 Středně metamorfované horniny, pevně stmelené pískovce(břidlice, serpentinit – proterozoikum, paleozoikum)

3 Hrubozrné rozpadavé horniny (vybrané pískovce, slepence, arkózy, pyroklastika)(slepenec, pískovec – neogén)

4 Jemnozrné rozpadavé horniny ( jílovité pískovce, jílovce, jílovité břidlice, slínovce)(pískovec, jílovec – neogén)

5 Nezpevněné písky, jíly, hlíny (fl uviální, proluviální a deluviální, glacifl uviální sedimenty, rašelina) (neogén, kvartér)

6 Spraše(kvartér)

Tab. 5 Bodování faktoru erodibility půd.

Body Faktor erodibility(podle Janečka, 1992)

Typy půd – příklady

1 0,16–0,24 kambizem (písčitá), regozem

2 0,25–0,32 kambizem, kambizem eutrická (písčitá/hlinitá)

3 0,33–0,41 kambizem, kambizem eutrická pseudoglejová, fl uvizem

4 0,42–0,49 černozem, rendzina, kambizem pseudoglejová (hlinitá)

5 0,50–0,57 hnědozem, pseudoglej

6 0,58–0,66 luvizem, hnědozem luvizemní, černozem luvická

251erozní ohrožení pd v dsledku povodní na píklad povodí blanice

půdního profi lu. Za základní zdroj byla vzata digitalizovaná databáze BPEJ. Bodování faktoru bylo provedeno podle tab. 5 (Kliment, Langhammer, 2005). Faktor erodibility byl odvozen pouze pro zemědělsky obhospodařované plochy. Metodou bodového hodnocení byly lesní půdy jako celek ohodnoceny body 2 (popř. 1 v případě výskytu zemědělských půd s malou erodibilitou v okolí). Výsledné rozložení K faktoru ukazuje obr. 4.

Půdy s nejvyšší hodnotou faktoru erodibility půd se vyskytují ve střední a dolní části povodí Blanice. Většinou se jedná o polohy luvizemí, hnědozemí, fl uvizemí a oglejených půd. Půdy v horní části povodí Blanice vykazují naopak nízkou hodnotu erodibility.

2.5 Faktor využití území

Faktor využití území je časově proměnlivý faktor. Funkční využití krajiny a zejména vegetační pokryv významně ovlivňují výskyt a intenzitu erozního procesu. Nejlepší účinnost má dobře udržovaný les, stejně tak kvalitní travní porost. Větším problémem je zemědělsky využívaná půda pro větší pestrost pěstovaných kultur a různé osevní postupy.

Za základní podkladový materiál byla vzata digitální databáze krajinného pokryvu CORINE ze dvou časových horizontů: 1992 a 2002. Přiřazení hodnot C-faktoru jed-notlivým kategoriím CORINE bylo provedeno s ohledem na již publikované obdobné práce v středoevropském regionu (např. Dostál et al., 2002, Šúri et al., 2002). Postup včetně aplikace metody bodového hodnocení ukazuje tab. 3. Orná půda byla pro ne-

Obr. 4 Rozložení faktoru erodibility půd v povodí Blanice.Pozn.: Bílé plochy na obrázku vlevo představují nezemědělskou půdu.

252 zdenk kliment — jií kadlec

dostatek informací a vzhledem k proměnlivosti pěstovaných kultur zařazena do jedné společné kategorie. Problematická je i z hlediska vztahu k erozi třída zahrnující ovocné sady spolu s chmelnicemi a vinicemi, které se v zájmovém povodí nevyskytují.

Rozložení C-faktoru v povodí Blanice (obr. 5) je v podstatě shodné s metodou bodového hodnocení faktoru využití území. Nejméně chráněné plochy z hlediska projevů vodní eroze půdy nalezneme především v dolních dvou třetinách povodí Bla-nice. Horní třetina povodí Blanice je víceméně zalesněna, popř. se zde vyskytují trvalé travní porosty, které plní dostatečnou protierozní funkci.

Zajímavé je porovnání situace v roce 1992 a 2000. V r. 2002 můžeme sledovat vlivem úbytku orné půdy příznivější stav ochranného účinku vegetace na projevy vodní eroze půdy. Tento trend je patrný zejména ve sklonově exponovanějších polohách povodí.

3. Výsledky erozních modelů

V předešlé části byly získány představy o možném vlivu jednotlivých hlavních erozních faktorů v povodí Blanice. Jejich kombinované působení v daném území je zahrnuto ve výsledcích použitých erozních modelů. Aplikací modelu RUSLE byly vypočteny průměrné dlouhodobé ztráty půdy erozí v povodí v tha-¹.rok-¹ pro r. 1992 a 2000. V r. 1992 činila průměrná roční ztráta na zemědělsky využívaných plochách podle RUSLE 3,28 tha-¹, v r. 2000 2,9 tha-¹. Rozdíly mezi uvedenými obdobími souvisí s pozitivními změnami v krajinném pokryvu (obr. 6).

Vodní erozí nejvíce ohroženou částí povodí Blanice se jeví zejména střední část po-vodí, kde na rozdíl od horní víceméně zalesněné části povodí se vyskytuje na relativně

Tab. 6 Odvození hodnot C-faktoru a bodové hodnocení faktoru využití území.

Kód Třídy CORINE Dostál a kol. (2002)C-faktor

Šúri a kol. (2002)C-faktor

Kliment, Langh. (2005) Bodování 1–6

BlaniceC-faktor

112 Nesouvislá městská zástavba 1 0

121 Průmyslové a obchodní areály 1 0

131 Oblasti současné těžby surovin 5 0,5

142 Sportovní a rekreační plochy 0,001–0,010 2 0,005

211 Nezavlažovaná orná půda (i původní 242) 0,117–0,274 0,165–0,335 5 0,25

222 Sady, chmelnice a zahradní plantáže 0,3–0,57 0,35–0,55 3 (chmelnice, vinice 6)

0,35

231 Louky a pastviny 0,005 0,001–0,010 2 0,005

243 Zemědělské oblasti s přirozenou vegetací 0,05 0,1 3 0,1

311 Listnaté lesy 0,001–0,010 2 0,005

312 Jehličnaté lesy 0,001–0,010 2 0,005

313 Smíšené lesy 0,001–0,010 2 0,005

321 Přírodní louky 0,001–0,010 2 0,005

324 Nízký porost v lese 0,001–0,010 2 0,005

512 Vodní plochy 1 0

253erozní ohrožení pd v dsledku povodní na píklad povodí blanice

sklonitých a z hlediska rozložení faktoru R exponovaných polohách velký podíl země-dělsky obdělávaných pozemků. Vypočtená roční průměrná ztráta půdy erozí je zde větší jak 5 tha-¹, ve výjimečných případech větší 50 tha-¹ (silné až velmi silné erozní ohrožení). Snížení erozního ohrožení v posledním desetiletí vlivem úbytku orné půdy

Obr. 5 Rozložení C-faktoru v povodí Blanice.

Obr. 6 Průměrná dlouhodobá ztráta půdy erozí v povodí Blanice v r. 2000 spolu s lokalizací území, kde došlo ke snížení průměrné roční ztráty o více než 5 t.ha–1 oproti roku 1992 (podle RUSLE).

254 zdenk kliment — jií kadlec

a přechodem na pastviny a zalesněné plochy můžeme sledovat zejména v horní části povodí.

Podobné výsledky o prostorovém roz-ložení erozního ohrožení v povodí Bla-nice přinesl model založený na multikri-teriálním bodovém hodnocení hlavních erozních faktorů. Příkladem je model G+P+S+H+C, kde jednotlivým faktorům byla přisouzena stejná váha (obr. 7 a tab. 7) (Kliment, Langhammer, 2005). Zanesením faktoru geologického podloží se potenciálně vodní erozí ohrožené plochy rozšířily i na některé méně uklo-něné polohy v dolní části povodí (výskyt nezpevněných neogenních a kvartérních sedimentů, včetně spraší).

Terénní průzkum v nejvíce vodní erozí ohrožené střední části povodí potvrdil významné zastoupení erozně nebez-pečných plodin, zejména kukuřice. Zde opakovaně docházelo po přívalových deštích k výrazným projevům eroze půdy (stružková až rýhová eroze). Dočasně akumulované sedimenty na úpatí svahů mohou představovat významný zdroj pro transport plavenin v době mimořádných srážko-odtokových situací – obr. 8).

4. Závěr

Analýzou hlavních erozních faktorů byly získány představy o erozním ohrožení a jeho změnách v povodí Blanice v posledním desetiletí. Výsledné zpracování bylo provedeno prostřednictvím dvou modelů: empiricky založeného modelu RUSLE a modelu zalo-ženém na multikriteriálním bodovém hodnocení erozních faktorů. Prostřednictvím modelu RUSLE byly odvozeny průměrné roční ztráty půdy erozí pro jednotlivé části povodí Blanice a byl prostorově a číselně vyjádřen vliv změn krajinného pokryvu na snížení erozního rizika v období 1992–2000. Bodového hodnocení umožnilo sledovat prostorové zapojení hlavních erozních faktorů, včetně faktoru geologického podloží a nově odvozeného srážkového indexu H20/Hprům.

Nejvíce vodní erozí ohroženou částí povodí Blanice je její střední část s hodno-tami průměrné roční ztráty půdy erozí s hodnotami nad 5 t.ha-¹, ale i výjimečně nad 50 t.ha-¹. Jedná se o zemědělsky obdělávanou oblast v relativně sklonitém terénu

Tab. 7 Bodování – model G+P+S+H+C.

Body Erozní ohrožení

5–9 Ohrožení žádné až nepatrné

10–13 Ohrožení nízké

14–17 Ohrožení střední

18–21 Ohrožení silné

22–25 Ohrožení velmi silné

26–30 Ohrožení extrémní

Obr. 7 Povodí Blanice – model bodového hod-nocení G+P+S+H+C pro r. 2000.

255erozní ohrožení pd v dsledku povodní na píklad povodí blanice

s vyšší predispozicí přívalových srážek a též s výrazným zastoupením erozně nebez-pečných plodin, zejména kukuřice. Za neméně důležitý zdroj splavenin při povodňo-vých situacích je nutné považovat i četné akumulace nezpevněných sedimentů různé geneze v blízkosti vodních toků (zejména deluviální, fl uviální, eolické) ve střední a též dolní části povodí. Horní část povodí, i vzhledem k rozsáhlému plošnému zalesnění, vykazuje nejnižší míru erozního ohrožení. Zároveň zde došlo v posledním desetiletí vlivem úbytku orné půdy ke snížení erozního rizika.

Literatura

DESMET, P. J. J., GOVERS, G. (1996): A GIS-procedure for automatically calculating the USLE LS-factor on topographically complex landscape units. Journal of Soil and Water Conservation, 51, č. 5, 427–433.

DOSTÁL, T. et al. (2002): Mapa erozního ohrožení půd a transportu sedimentu v České republice. Vodní hospodářství, 52, 2, Praha, 46–49.

JANEČEK, M. et al. (1992): Ochrana zemědělské půdy před erozí. Metodiky pro zavádění výsledků vý-zkumu do zemědělské praxe, č.5. ÚVTIZ, Praha, 110 s.

KLIMENT, Z., LANGHAMMER, J. (2005): Modelování erozního ohrožení ve velkých územních celcích. In: Rypl, J. (ed.): Geomorfologický sborník 4, PFJU, České Budějovice, 75–81.

Obr. 8 Projevy stružkové eroze na pozemcích s kukuřící mezi Strunkovicemi a Prachaticemi (22. 6. 2005).

256 zdenk kliment — jií kadlec

KLIMENT, Z., LANGHAMMER, J. (2005): Modelling of the erosion risk in the Blšanka river basin. Model-ling natural environment and society. In: Dostál, P. (ed.): Sborník VZ MSM 113100007 „Teorie geogra-fi cké struktury a vývoj prostředí a společnosti“. PřF UK, Praha.

LORE, A., MAGALDI, D. (1994): A Metod for assessing soil erosion hazard on regional scale. IGU Regional Conference „Environment and Duality of Life in central Europe“, poster, Praha.

RENARD, K.G. et al. (1994): RUSLE revisited: status, questions, answers, and the future. Journal of Soil and Water Conservation, 49, č. 3, 213–220.

ŠÚRI, M. et al. (2002): Soil erosion assessment of Slovakia at a regional scale using GIS. Ekológia, č. 4, s. 404–422.