1970_1989

ROK PO ROCE

Poválečnými dějinami

Československa

rok za rokem

1970

1970

Normalizace, konsolidace

období zmrazení demokratizačního procesu v Československu postupná likvidace většiny výsledků Pražského jara

obnova prosovětského režimu (od srpna 1968 do května 1971) oficiální slovník užíval od jara 1969 termín konsolidace

postupné znovuzavedení kontroly KSČ nad společností slovenský esejista Milan Šimečka jej označil jako „obnovení pořádku“

1970

Bylo dosaženo pořádku. Za cenu umrtvení ducha, otupení srdce a zpustnutí života. Bylo dosaženo vnější konsolidace. Za cenu duchovní a mravní krize společnosti. Václav Havel

Copyright Bohdan Holomíček

1970

Bilance emigrační vlny

po 21. srpnu 1968 – nejsilnější z emigračních vln naší historie 70 130 případů opuštění republiky v letech 1968 – 1969 (materiály StB) odhady demografů vyšší: cca 100 až 130 tisíc lidí za normalizace zpřísnění výjezdů do ciziny, počet exulantů logicky klesal kolem čtyř až sedmi tisíc uprchlíků ročně (údaje StB do roku 1987)

pookupační uprchlíci z ČSSR byli přijímáni v západních státech velmi vřele a solidárně

Demografické změny v ČSSR

1970

Zánik Junáka, pionýři a SSM

usnesení předsednictva ÚV KSČ ze 17. 11. 1969 a 26. 1. 1970 usnesení byra ÚV KSČ z ledna 1970 byl opět zakázán skauting, rozpuštěn Junák jeho aktivity později přebrala Pionýrská organizace SSM „nová jednotná organizace dětí“ 9. – 11. listopadu ustaven Socialistický svaz mládeže sdružoval veškeré mládežnické organizace v ČSSR

1970

Demise předsedy vlády

odstoupil poslední z „mužů ledna“ premiér federální vlády Oldřich Černík normalizátoři opravdu nehodlali nic ponechat náhodě roku 1971 byl pak vyloučen z KSČ

„V krátkém úseku několika měsíců nabyl náš vývoj v některých momentech i rysů překotnosti a nevyváženosti. Nestačili jsme včas analyzovat tendence, které se týkaly jak změn vnitřního politického uspořádání země, tak i jejich důsledků pro naše mezinárodní postavení…“ ze sebekritiky O. Černíka, září 1968

1970

Personální čistky v KSČ

do října 1970 prošlo prověrkami 1 508 326 členů KSČ 67 147 bylo vyloučeno 259 670 komunistům zrušeno členství důvod: „nevhodné“ postoje během krizových let 1968 – 1969 vyhození ze strany přišli o stranickou legitimaci, která jim zajišťovala jistá privilegia většina přišla o práci a jakýkoliv kariérní postup

čistky normalizátoři nenazývali čistkou, vyhazov vyhazovem mluvilo se o „prověrce“ či „výměně členských legitimací KSČ“

1970

Další televizní program

vysílání zahájeno 10. května druhý program Československé televize

předána první část nově vybudovaného komplexu ČST na Kavčích horách

1970

Poučení z krizového vývoje

prosinec 1970 – ústřední výbor KSČ Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ dokument se stal ideovým východiskem normalizace popis průběhu Pražského jara očima normalizátorů návod jak myslet a mluvit

„Ústřední výbor KSČ je přesvědčen, ze se tento dokument stane poučením pro stranu a přispěje k jejímu dalšímu politicko-ideovému i organizačnímu sjednocování, k upevnění jejího marxisticko-leninského charakteru, k posílení její vedoucí úlohy a k úspěšnému socialistickému rozvoji celé naší společnosti.“

1970

„Kontrarevoluční úloha sdělovacích prostředků vyústila po 21. srpnu 1968 ve smršť šovinistické demagogie, která měla zabránit tomu, aby českoslovenští občané rozpoznali správnou dělící čáru třídního boje. Tato demagogie měla současně vzbudit v naší zemi i ve světě dojem, že jde o „všenárodní vlastenecké hnutí“. Takovémuto ovzduší podlehli i mnozí čestní komunisté a poctiví občané naší republiky, kteří vinou celkové dezinformace i hluboce chybného prohlášení PÚV KSČ nebyli s to rychle rozeznat skutečnou pravdu. Leckteří z nich se dopouštěli činů, jež odporovaly jejich skutečnému přesvědčení. Postupně se sami přesvědčili a přesvědčují o správnosti internacionální pomoci spojenců, tehdejších svých postojů a činů upřímně litují a poctivou prací vyjadřují svou oddanost věci socialismu...“

pasáž z Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ

1970

„Sionismus“

Značný vliv v boji proti socialismu v Československé socialistické republice měly síly, které se angažovaly z pozic sionismu, jednoho z nástrojů mezinárodního imperialismu a antikomunismu. Jejich předními reprezentanty u nás byli F. Kriegel, J. Pelikán, A. Lustig, E. Goldstücker, A. J. Liehm, E. Löbl, K. Winter a řada dalších…

v textu Poučení se objevily odporné projevy antisemitismu a udavačství odrážejí režimní odpor vůči státu Izrael a jeho vazbě na USA

1970

Československé sčítání lidu 1970

uskutečnilo se k 1. prosinci 1970 významná změna v technice a technologii zpracování přechod od děrnoštítkové techniky k centrálnímu zpracování dat na velkokapacitním sálovém počítači CDC 3300 (tehdy největším v ČSSR)

zároveň provedeno 2% výběrové šetření u domácností – Mikrocensus cílem bylo zjišťování diferenciace v příjmové úrovni životní úrovně

do sčítání bylo nově zařazeno rodné číslo či státní příslušnost

zjištěn počet 14 344 987 obyvatel ČSSR 9 807 697 v ČSR a 4 537 290 v SSR

1971

1971

Zemřel Jan Procházka

propagandistický film Svědectví od Seiny vysílaný v televizi byly v něm použity odposlechy z bytu prof. Václava Černého

Procházka byl líčen velmi nesympaticky následovaly anonymní výhružné telefonáty!

spisovatel a scénárista jeden z nejvýraznějších představitelů tzv. Pražského jara důvody jeho smrti lze hledat v tlaku, který na něj vyvíjela komunistická moc

1971

Normalizace v plném proudu

10. - 11. března ústřední rada odborů odvolala všechna svá dřívější prohlášení 13. – 15. května v Bratislavě sjezd komunistické strany Slovenska vyjádřil uspokojení nad průběhem „konsolidačního“ procesu 28. května byl otevřen Dům sovětské vědy a techniky pro československou společnost, která si stále pamatovala velmi živě na okupaci, to byla skutečná facka…

1971

„Druhý“ XIV. sjezd KSČ

květen 1971 – definitivní vítězství normalizátorů mimořádný pookupační XIV. sjezd KSČ (tzv. vysočanský) byl anulován, jeho výsledky zrušeny, měl být zapomenut… volání po boji proti „pravici a buržoasii, která zvedla hlavu v roce 1968“ konstatována plná konsolidace strany a společnosti

1971

1. – 19. března 1971 v Praze soud se skupinou Petra Uhla obžalovaní z podvracení republiky 16 obžalovaných tresty v celkové výměře 25 let a deset měsíců 1 osvobozen 2 podmínečné tresty Petr Uhl jako hlava údajné skupiny 4 roky, Petruška Šustrová 2 roky vězení rozsudek vyvolal protesty po celém světě

Soud s členy Hnutí revoluční mládeže

1971

Nakladatelství '68 Publishers

založeno Zdenou Salivarovou-Škvoreckou a jejím manželem Josefem Škvoreckým v kanadském Torontu

A já si je představuju, jak kouří co nejvíce Sparty, ale spíš Marlboro, sedí ve svých prodrátovaných kancelářích v kachlíkovém domě na Letné, probírají při kafi hlášení svých lidí v Kanadě a plánují akce. Kolik jich asi je pověřeno tímhle speciálním úkolem? A kolik dohromady činí jejich měsíční příjmy? Na tomhle impozantním a děsivém pozadí vidím tu holku samojedinou s 18 centy na kontě, ale s tou vírou, jak otevírá dopisy, balí, zapisuje, nosí na poštu a v noci, když se budím se svou osobitou variantou exulantského snu, ukecává mě do klidu, sama asi také svírána úzkostí. Tu jednu jedinou mladou ženskou na obrovském a lhostejném kontinentě a proti ní ten aparát, za aparátem computery, fízlovská síť a byra s bohatou tradicí zbraní na prodej a specialistů na dezinformace…

Josef Škvorecký

1971

Josef Škvorecký

Žádná z knih, které jsem napsal jako mladý muž, tehdy nevyšla, až mnohem později. Tankový prapor musel počkat do roku 1969, kdy jej francouzsky vydal Gallimard. V Československu otiskli jenom dvě kapitoly a to s katastrofálními následky. V roce Alexandra Dubčeka román vytiskli, ale přišli Rusové a sazbu zničili před vydáním. Česky vyšel Tankový prapor poprvé v roce 1971, sedmnáct let poté, co jsem jej napsal, v nakladatelství mé ženy '68 Publishers v Torontu…

Pozoruhodnou činnost zahájil v Kanadě Josef Škvorecký, hlavně tím, že založil jakýsi utečenecký podnik nazvaný Nakladatelství 68 a jako první číslo vydal svoji knížku, aby si rychle přišel na své, než to zkrachuje.

Bohumil Roháček v Československém rozhlase 21. srpna 1971

1971

nakladatelství ukončilo svou činnost roku 1993 celkem vydalo 224 knižních titulů převážně knihy exilových a samizdatových autorů

1971

Letáková akce - volby

před volbami někteří příslušníci opozice vydali letáky výzva občanům Československa mohou využít své demokratické právo a nejít volit nebo škrtat kandidáty, které jim nabízí jednotná kandidátka Národní fronty letáků bylo zadrženo několik tisíc

1971

Volby

26. a 27. listopadu 1971 volby do zastupitelských orgánů Národní fronta získala 99,78 % hlasů

výsledek šokoval západní politiky i exulanty čekali, že první normalizační volby bude alespoň část národa bojkotovat výsledek překvapil také samotný komunistický režim

1971

Významným politickým činem byly volby do všech zastupitelských sborů konané na celém území republiky ve dnech 25. a 26. listopadu 1971, ve kterých s čsl. lid rozhodl jednoznačně pro politiku KSČ a Národní fronty. Volby dokázali, že náš lid se přesvědčil, že jeho šťastný a spokojený vývoj je jedině možný v těsné spolupráci s ostatními socialistickými zeměmi, především s SSSR, který je skutečnou zárukou naší politické i hospodářské samostatnosti. kronika obce Dolany

1971

Nová vláda

9. prosince prezident republiky Ludvík Svoboda jmenoval novou federální vládu vedenou Lubomírem Štrougalem předsednictvo České národní rady jmenovalo vládu ČSR vedenou Josefem Korčákem předsednictvo Slovenské národní rady jmenovalo vládu SSR vedenou Petrem Colotkou

1972

1972

Zatýkání a procesy s odpůrci režimu

31. ledna 1972 pozatýkali příslušníci státní bezpečnosti 140 lidí důvod: účast na letákové akci v listopadu 1971 před soudem stanul Jiří Lederer, Luděk Pachman 28. července skončily v Praze a Brně dva procesy s odpůrci režimu odsouzeni Jiří Miller, Jan Tesař, Rudolf Batěk, Zdeněk Pokorný, Jaroslav Mezník a další celkem bylo odsouzeno 46 lidí k úhrnnému trestu 126 let

1972

historik Karel Bartošek o zásahu státní moci

Nevím přesně, kolik lidí bylo 31. ledna roku 1972 zatčeno, vím však přesně, že když mě toho dne po deváté večer odváděl pan vyšetřovatel, major Studený, k přijetí v Ruzyňské věznici, ulevil si uniformovaný bachař: To je fofr. Proč jsem dnes blbec, lezl do služby! Vypadal ve své růžolící zaoblenosti na slušného českého pivaře středního věku a povzdechům takových se dá většinou věřit. Později jsem se dozvěděl, že nás zatkli pět, šest desítek. Že nešlo o malou policejní akci, dokazuje zkušenost jednoho z přátel. Jeden z pánů, kteří ho zatýkali, mu ve vhodném okamžiku sdělil, že je z venkova, že byl do Prahy odveden a že vůbec nevěděl, o co vlastně jde. Fakt svědčící o tom, že bylo do Prahy potřeba povolat posily. Člověk se ani nediví. Před zatčením se musí protistátní zločinec hlídat, aut je třeba taky dost, minimálně dvě na osobu, dělají se domovní prohlídky a podle svědectví účastníků při každé operovalo 5 – 10 policistů, vyšetřovalo se deset, dvanáct hodin a jezdilo pro případné svědky...

1972

Husákovy děti – komunistický babyboom

vláda vymyslela hmotné stimuly pro to, aby se rodilo více dětí zvýšení mateřského příspěvku, navýšení porodného vzkaz lidem: nestarejte se o politiku, dělejte děti opravdu se rodilo více dětí způsobily to nejen finanční výhody mohly za to také silnější poválečné ročníky coby nastupující rodičové

1972

Prověrky knihovních fondů

pokyny ministerstva kultury vydány 31. května 1972 v červnu 1973 byly publikovány v zahraničních listech

Ve všech knihovnách jednotné soustavy je třeba provést prověrku knihovního fondu a vyřadit všechny tiskoviny s protistátním a západním politicko-ideovým obsahem. Za provedení prověrky odpovídá ministerstvo kultury ČSSR společně s ústředními úřady a orgány, které spravují základní sítě knihoven jednotné soustavy... Za tiskoviny s protistátním obsahem se považují tiskoviny domácího i zahraničního původu porušující ústavu a zákony ČSSR, svým zaměřením napadající marxismus a leninismus, politiku socialistických států a marxisticko-leninských stran. Jde o tiskoviny hanobící ČSSR nebo jiný stát socialistického společenství a jejich představitele, tiskoviny emigrantské, trockistické, fašistické, kolaborantské, revanšistické, tiskoviny, které jsou v hrubém rozporu se zásadami socialistické morálky…

1972

Za tiskoviny se závadným politicko-ideovým obsahem se dále považují tiskoviny domácího i zahraničního původu, které jsou v rozporu se základními zásadami politiky socialistických států. Jde především o všechny druhy revizionistické a pravicově oportunistické literatury. O díla obhajující a propagující kapitalistický řád, předmnichovskou republiku a různé buržoazní, politické a filozofické směry nebo díla, která jsou v rozporu s naší zahraniční politikou. Dále půjde o všechna díla pravicových představitelů a teoretiků sociální demokracie, díla T. G. Masaryka a Edvarda Beneše a ostatních buržoazních politiků, jakož i o literaturu legionářskou. Za závadné tiskoviny nežádoucí v knihovním fondu knihoven jednotné soustavy se považují také nezávadná díla autorů, kteří emigrovali, či byli představiteli pravicových sil v letech 1968 – 1969 a dále nezávadná díla opatřená závadnou předmluvou nebo závadným doslovem.

1972

Tragický únos letounu do NSR

8. června únos letadla na lince Karlovy Vary – Praha únosce Luboš Adamica zastřelil pilota a druhého přinutil ke změně směru do NSR hlavní organizátor se ve vazbě oběsil ostatní únosci odsouzeni na 3 až 7 roků vězení inspirace pro předposlední díl televizního seriálu 30 případů majora Zemana „Mimikry“ děj byl účelově pozměněn

1972

Štvanice na prof. Václava Černého

prof. Václav Černý jeden z nejvýznamnějších českých literárních kritiků byl omezován v činnosti, označován za ideologa opozice vystavován hrubým propagandistickým útokům Píšu tyto řádky v březnu 1972 a nevím, je-li štvanice na mě ukončena. Může kdykoliv vzplanout znovu, naskočit v novou vlnu, ačkoli se ovšem nemůže dít metodami hanebnějšími a zákeřnějšími. V tom ohledu, zdá se mi, byly vyčerpány veškeré možnosti. Vyčerpal jsem jako cíl i oběť lidskou nízkost, také životní rekord. Což! Buď jak buď, vše je připraveno a nic nechybí, abych při vhodné změně veřejné situace, pravděpodobně stačí zostření evropské politické situace, byl bez dalších řečí likvidován, jako usvědčený nepřítel číslo jedna, centrální činitel černé. z Pamětí, dokončených roku 1972

1972

Kuře v hodinkách

vyšla slavná deska skupiny Flamengo zpěvák Vladimír Mišík také texty před rokem zesnulého Josefa Kainara

1972

vybraným podnikům byla dávána větší samostatnost - 180 podniků

exilový časopis LISTY duben 1973

1972

Edice Petlice

samizdatová edice založena v Praze roku 1972 Ludvíkem Vaculíkem do konce roku 1989 vydala Petlice téměř 400 titulů české a slovenské literatury v době největšího rozmachu zaměstnávala šest písařek podpis a copyrightová formulka: „Výslovný zákaz dalšího opisování rukopisu” knihy se přepisovaly na psacím stroji nejčastěji ve formátu A5 jednotlivé svazky vycházely ve vázané i brožované podobě

1973

1973

Zavedení PSČ

1. ledna Československá pošta zavedla poštovní směrovací čísla slouží pro strojovou identifikaci dodací pošty zjednodušila a urychlila poštovní služby

1973

Vyznamenání pro Gustáva Husáka

dekorování a ocenění generálního tajemníka k jeho 60. narozeninám 9. ledna 1973 titul hrdina Československé socialistické republiky Husák byl v 50. letech vězněn a mohl to vnímat jako určitou satisfakci byl mu rovněž udělen Leninův řád nejvyšší sovětské vyznamenání

exilový časopis LISTY únor 1973

1973

Most Klementa Gottwalda

22. února zahájen provoz přes most, který překlenul Nuselské údolí (nyní Nuselský most) otevíral jej generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák

1973

Amnestie pro emigranty po roce 1968

25. února prezident ČSSR Ludvík Svoboda amnestii pro československé občany, kteří emigrovali po roce 1968 podmínka: vrátí-li se do konce roku do Československa amnestie byla a nebyla pravdivá některým navrátilcům to prošlo, jiní putovali do vězení Ludvík Svoboda nebyl už ve stavu, kdy by byl schopen to kontrolovat...

Tigridova kniha vyšla poprvé v exilovém nakladatelství INDEX v roce 1974

1973

Festival Politická píseň

16. – 18. března první ročník festivalu v Sokolově při příležitosti 25. výročí Vítězného února pod patronací Socialistického svazu mládeže nesoutěžní přehlídka interpretů angažovaných písní

1973

Televize vysílá barevně

9. května Československá televize zahájila pravidelné vysílání v barvě

první československý barevný televizor Tesla Color 4401A

1973

Otevřený dopis Brežněvovi

v srpnu uplynulo pět let od okupace Československa v roce 1968 toho využili představitelé tzv. Socialistické opozice v zahraničí napsali otevřený dopis Leonidu Brežněvovi

1973

My, podepsaní účastníci hnutí roku 1968 za obrodu socialismu v naší zemi se vás ptáme: můžete ve světle pětiletého vývoje dnes ještě tvrdit, že roku 1968 hrozila ČSSR agrese ze Západu? Věříte, že socialismus v Československu byl ohrožen jeho politickým vedením a převážnou většinou jeho lidu? Československý lid a s ním mírumilovní a pokrokoví lidé na celém světě by uvítali, jako v pravdě historický příspěvek ke skutečnému uvolnění mezinárodního napětí a jako vzpruhu socialistickým nadějím, kdybyste měl odvahu říci to sovětské a světové veřejnosti a vyvodit nutné důsledky. Odvolat sovětská vojska z území ČSSR, zrušit platnost Moskevských protokolů a nerovných dohod z nich vyplývajících, odvolat obvinění proti Alexandru Dubčekovi a tehdejšímu legálnímu vedení KSČ, zastavit pronásledování těch, kdož podporovali politiku ÚV KSČ roku 1968, propustit všechny politické vězně v ČSSR… podepsali Eduard Goldstücker, Antonín J. Liehm, Jiří Pelikán a další

1973

Vysílač na Ještědu

21. září slavnostní otevření televizní vysílač na vrcholu Ještědu součástí je hotel s restaurací unikátní architektura Karla Hubáčka od roku 2005 národní kulturní památka

1973

Smlouva s NSR

11. prosince v Praze podepsána tzv. Pražská smlouva podpis Smlouvy o vzájemných vztazích mezi ČSSR a NSR zásadní bod: uznání neplatnosti Mnichovské dohody z roku 1938 zřeknutí se násilí a uznání nedotknutelnosti hranic mírné zlepšení vztahů, obnovení diplomatických styků

1974

1974

Dva pohřby Josefa Smrkovského

komunistický režim tvrdil, že úmrtí chtěly zneužít jakési „reakční živly“

opozice se domnívala, že to byla akce státní bezpečnosti

15. ledna 1974 zemřel v Praze jeden z nejvýznamnějších představitelů Pražského jara velice známá a populární osobnost

urna s jeho popelem byla z hrobu na Olšanských hřbitovech odcizena! nalezena „náhodou“ na česko-rakouských hranicích v rychlíku do Vídně… urna byla znovu uložena do rodinného hrobu až po pádu režimu 10. dubna 1991!

1974

Československý svaz žen

19. – 20. ledna ustavující sjezd v Praze předsedkyní zvolena Marie Kabrhelová masová organizace, členská základna 1 milion žen časopis Vlasta s nákladem až 840 000 výtisků

1974

Za nové tvůrčí činy socialistického umění

14. února prohlášení uměleckých svazů „uvítaly výzvu ÚV KSČ, vlády a společenských organizací k dalšímu rozvoji iniciativy pracujících na počest 30. výročí Slovenského národního povstání a osvobození Československa sovětskou armádou“

fráze, s uměním ani s kulturou to nemělo nic společného služebnost – všichni „nespolehliví“ už byli z tvůrčích svazů vymeteni, zůstali tam jen ti poslušní…

1974

Koncert Plastiků v Rudolfově

Rudolfov u Českých Budějovic koncert undergroundové kapely Plastic People of the Universe byl zrušen místo obsadili příslušníci komunistických bezpečnostních složek a rozehnali účastníky „docílení rozptylu vlasatců“ mladí lidé s dlouhými vlasy, nonkonformního vzhledu pod policejním „dohledem“ hnání do Českých Budějovic na nádraží šikanování, surové bití („krvavá ulička“) a zatýkání nepohodlná kultura, která nezapadala do ideologických schémat režimu

Zásahová jednotka se zformovala před hostincem. Za pomoci obušků a slzného spreje byli mladí lidé hnáni k hlavní silnici vedoucí do Českých Budějovic. Zároveň do prchajícího davu najížděla služební auta (!) se zapnutými signálními zařízeními a sirénami. Brutalita měla okamžitě kladný psychický účinek. Chlapci a dívky byli rozptýleni do menších skupin (20 až 30 osob), které byly pronásledovány až k Budějovicím. Cesta hrůzy měřila asi pět kilometrů. Z větší části byla lemována domy obyvatel Rudolfova, kvitujících tvrdost zásahu a mnohdy aktivně napomáhajících členům bicího komanda. „Slušní“ občané křičeli a sprostě nadávali mláceným dětem. Nechyběly ani výhružky typu: Příště vám uřežeme hlavy! Mladík se zakrváceným obličejem prosil o trochu vody. Támhle je louže, tam se můžeš napít, zněla odpověď jednoho z obyvatel…

Ladislav Kudrna a František Stárek „Čuňas“ Vraždění neviňátek - Koncert, který změnil underground

1974

The Plastic People of the Universe ve zkušebně v Holešovicích počátek 70. let

1974

1974

Pražské metro v provozu

9. května byl v Praze uveden do provozu první úsek metra

1974

Dopis Alexandra Dubčeka

… Obsah tohoto dopisu byl určován hlavně snahou ukázat jasněji, že moje a nejenom moje vina spočívá právě v odlišném názoru na hodnocení našeho vývoje, než jaký je vyjádřen v poučení a v odlišném názoru na to, jak je nutno překonávat trvající a prohloubenou krizi ve straně a ve společnosti, než jaký má nynější vedení strany. Odmítám nespravedlnost, která je vůči mně a jiným stejně smýšlejícím soudruhům uplatňována i za použití bezpečnostních orgánů. Na jejich obhajobu by snad bylo správnější říci, že jsou zneužívány. Pavučiny obepínají veškerý život v zemi a ti, kdo je snují, potřebují obživu a požehnání. Nemohu to však nazvat jinak, než pravým jménem, je to zneužívání moci a zneužívání socialistických zásad i zásad strany, je to porušování lidských práv.

Federálnímu shromáždění a Slovenské národní radě protest proti omezování osobní svobody (popisuje sledování své osoby StB)

28. října 1974

1974

Sdružení písničkářů Šafrán

volné sdružení vzniklo roku 1972 v roce 1974 pravidelně vystupovalo v Praze na Baráčnické rychtě jednotliví členové občas zahráli v nějakém kulturním domě koncerty organizoval Jiří Pallas Jaroslav Hutka, Vladimír Merta, Vlasta Třešňák, Petr Lutka, Vladimír Veit, Dáša Andrtová-Voňková, Jan Burian, Jiří Dědeček a Zuzana Homolová aktivity na okraji, velmi povzbudivé, velmi oblíbené, mocí spíše trpěné

1974

Doma jsme zatím žili jako za stara, skoro. Skoro nás nezatýkali, skoro každý ze zakázaných chytl druhý dech a pilně psal. Literární salon dosloužil, protože byl schopen zprostředkovat jen útržky prací, mezi nimiž byly rozlehlé prózy Hrabalovy, Klímovy, Šotolovy, Klimentovy, Grušovy. Z vlastní potřeby přečíst si všechno v klidu, pořídil si jeden z autorů se svolením ostatních od některých rukopisů strojopisný opis. Aby snížil náklady, a protože neučinit to, by byl býval hřích, nabídl nejbližším z přátel a kolegů průklepy. Pořádný psací stroj jich pořídil až 16. První řádku titulů zobrazil na vlastnoručně malované novoročence zamčenu pod petlicí. Zrodila se tak edice Petlice, nejspíš nejvýznamnější evropský publikační čin 70. let. Pavel Kohout

Kde je zakopán pes

Samizdat

1974

Bez redakce a administrace, bez stálé adresy a distribuce, bez moderní techniky a ovšem i bez autorských honorářů začala fungovat náhradní nakladatelská instituce. Vešla se většinou do aktovky, pod jejíž tíží nepřestával sténat její majitel, otec a otrok všeho, Ludvík Vaculík. Ten pozoruhodný muž neustále zmítaný vlastními bouřemi osobními, občanskými i tvůrčími, na obrátku společenský i uzavřený, soustředěný i roztěkaný, okouzlující i protivný jak činže, laskavý i surový, celistvý i rozpolcený, jako málokterá velká osobnost, stal se na léta dobrovolně a bezplatně veřejným posluhou českého písemnictví. Dík jeho neúnavné nebojácnosti přerostl akt duchovní sebeobrany malé skupinky v celonárodní instituci. Přivodil moci šok, ze kterého se vlastně nikdy nevzpamatovala. Nenašla proti němu ani paragraf. Že nešlo o pamflety, ale umělecká díla, což bylo možné ověřovat, když pak mnohé brzy vyšlo v zahraničí, že byla rozepsána ručně a nikoli mechanicky rozmnožená a především, že každý exemplář nesl podpis autora, který mu zaručoval právní statut rukopisu, vedlo k tomu, že svazky edice Petlice byly sice při domovních prohlídkách často zabavovány, ale pak i často vráceny. Kde je zakopán pes

1975

1975

Svoboda odvolán z funkce prezidenta

od dubna roku 1974 nemohl Ludvík Svoboda pro špatný zdravotní stav (několik záchvatů mozkové mrtvice) prezidentský úřad vykonávat, odmítal se jej ale vzdát přijata novela ústavního zákona č. 168/1968 Sb. prezident Ludvík Svoboda může být uvolněn z prezidentské funkce neplní-li rok ze zdravotních důvodů ústavní funkci s přijetím zákona se čekalo až po smrti Antonína Novotného (28. 1. 1975), aby si nemohl funkci znovu nárokovat

1975

Nezachránil nic v srpnu 1968 ani po něm. Neměl odvahu ani se postavit proti ani odejít. Nese za to, co se událo za jeho prezidentství velkou odpovědnost a nic na tom nemění, že neměl moc, protože ji ztratil v důsledku úpadku funkce. Nakonec se stal prezidentem penzistou, neboť prezidentský úřad se u něho změnil ve výhodnou penzi. Byl nejen bez moci, ale také bez vůle a duševní schopnosti něco politicky rozhodnout. Snad nic necharakterizuje lépe jeho pozici zbytečnosti, než to, že komunistické vedení zakázalo vydat druhý díl jeho pamětí, přesněji, že už vytištěný díl dalo zničit, a ty, kteří knihu sestavovali a fakticky psali, vyhodilo k lopatě. Svoboda mlčel, nezastal se jich. Možná, že se zlobil, ale v koutku na Hradě… historik Karel Kaplan

Prezident „penzista“

1975

Husák prezidentem

prezidentská volba 29. května 1975 prezidentem byl zvolen jediný kandidát dosavadní generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák získal hlasy všech 195 přítomných poslanců Sněmovny lidu a 148 poslanců Sněmovny národů FS

1975

Dopis Václava Havla Gustávu Husákovi

režimu nepohodlný dramatik cítil, že musí něco udělat „nečekat co udělají oni“ stylizuje dopis prezidentu Husákovi pregnantní vystižení morální krize ve společnosti analýza strachu, lhostejnosti, sobectví, pokrytectví a ponížení lidí v komunistickém státě

dopisem s vlastním podpisem vystupuje Havel ze stínu, prolamuje dočasné stažení z veřejného života a dosavadní mimopražský život v „skutečném existenciálním domově“ na Hrádečku u Trutnova

fotografie Oldřicha Škáchy

1975

Měli jsme, máme a budeme mít hrdiny, stejně jako jsme měli, máme a budeme mít udavače a zrádce. Jsme schopni rozvinout svou tvořivost a fantazii, duchovně a mravně se vzepnout k nečekaným činům, bojovat za svou pravdu, obětovat se pro druhé, ale právě tak jsme schopni propadnout totální lhostejnosti, nezajímat se o nic, než o své břicho a navzájem si jen podrážet nohy… Zatím je systematicky aktivizováno a rozvíjeno to nejhorší v nás, sobectví, pokrytectví, lhostejnost, zbabělost, strach, rezignace, touha osobně ze všeho vyklouznout bez ohledu na obecné následky. Při tom i dnešní státní vedení má možnost působit svou politikou na skutečnost tak, aby nebyla dávána příležitost tomu horšímu, ale tomu lepšímu v nás. Zatím jste zvolili tu pro sebe nejpohodlnější a pro společnost nejnebezpečnější cestu, totiž cestu vnějšího zdání za cenu vnitřního úpadku, cestu zvyšování entropie za cenu umrtvování života, cestu pouhé ochrany své moci za cenu prohlubování duchovní a mravní krize společnosti a soustavného ponižování lidské důstojnosti… Václav Havel

1975

Obchodní domy – výkladní skříně režimu

na náměstí Republiky v Praze do provozu uveden tehdejší největší obchodní dům v ČSSR – OD Kotva architektonicky zajímavá budova manželů Machoninových vystavěn švédskou stavební firmou

v Praze na nároží Národní třídy a Spálené ulice otevřen další velký obchodní dům – Máj architektonické ztvárnění dílem tvůrců z libereckého studia SIAL

1975

Helsinská konference a země socialismu

závěrečný akt podepsali zástupci 35 zemí včetně socialistických museli potvrdit platnost úmluv o občanských a lidských právech reprezentanti komunistických zemí to vnímali jako pouhé proklamace bez jakýchkoli praktických důsledků snažili se ze všech sil význam úmluv o občanských a lidských právech bagatelizovat či dezinterpretovat

1975

Dozvuk helsinské konference v ČSSR

definice mezinárodních standardů pro lidská práva právo na vzdělání, svoboda projevu, náboženství, šíření informací… vnitropolitická situace jednotlivých zemí se může stát předmětem jednání na mezinárodní úrovni

reprezentanti normalizované ČSSR se cítí již silní a jistí, souhlasí s podpisem závěrečný akt ratifikován na podzim 1975 v ČSSR vstoupil v platnost 23.3.1976 vychází ve Sbírce zákonů publikován v Rudém Právu

1975

IV. Spartakiáda

28. – 29. června na Strahovském stadionu v Praze vystoupení se účastnilo téměř 180 tisíc cvičenců

1975

Slavná tenistka v emigraci

Martina Navrátilová požádala o politický azyl ve Spojených státech pro propagandou idealizovaný obraz „úspěchů socialistické tělovýchovy“ to byla tvrdá rána

1975

Přesun kostela v Mostě

30. září – 27. října

necitlivá likvidace historického jádra města

přesun cenného gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie

přesun do oblasti mimo zásah rozšiřovaného hnědouhelného lomu Most

monstrózní inženýrská akce ve své době v ČSSR unikátní

1975

Hospodská inscenace nové Havlovy hry

na konci října v hospodě U Čelikovských v Horních Počernicích poprvé veřejně a na dlouho naposledy inscenována hra Václava Havla světová premiéra nové hry „Žebrácká opera“

nový fenomén – potlačená a zakázaná kultura začala pronikat na veřejnost

přišlo několik stovek diváků, téměř všichni tzv. zakázaní lidé i celá řada lidí z tzv. šedé zóny (mohli působit ve svých profesích, ale zároveň sympatizovali s disidenty)

1976

1976

Tisková konference s „rozvědčíkem“

29. ledna 1976 v Praze Pavel Minařík – spolupracovník československé rozvědky, od září 1968 působící na Západě před novináři byl prezentován jako důstojník komunistické rozvědky, který pronikl do rádia Svobodná Evropa a po léta z něj vynášel informace když mu hrozilo odhalení, vrátil se do ČSSR a byl zde oslavován jako národní hrdina oslavnou píseň o hrdinném kapitánovi nazpíval tehdy populární zpěvák Josef Laufer

1976

Oscary pro film Miloše Formana

první opravdový úspěch Miloše Formana od jeho rozhodnutí zůstat v exilu po okupaci Československa

Forman přinesl producentům velký finanční úspěch očekávání 2-3 miliony dolarů, nakonec téměř 200 milionů

v březnu získal snímek českého režiséra pět Oscarů včetně těch nejcennějších za nejlepší film a režii Přelet nad kukaččím hnízdem - adaptace knihy Kena Keseye Vyhoďte ho z kola ven

1976

XV. sjezd KSČ

v pokračující normalizaci už jej většina lidí brala jako rituál bezobsažných frází všechna oficiální média veřejnost sytila pravidelným zpravodajstvím ze sjezdu většině běžných občanů byl průběh jednání lhostejný

1976

vzory na západě, autentičnost projevu, energie estetická odlišnost od žádaných standardů normalizační kultury underground – svobodný, na establishmentu nezávislý proud umění pohrdání autoritami státu

PPU absolvovali jedny přehrávky odmítají se podřizovat tlak režimu narůstá přesun na periferii venkovské sály „soukromé oslavy“ a „svatby“

The Plastic People of the Universe (PPU)

1976

Kapela Plastic People se ocitla ve výjimečném postavení jediné podzemní rockové skupiny v Čechách. Celou svojí existencí dokazovala, že underground není efektní nálepka, kterou se označuje nějaký nový hudební směr, že je to především životní a duchovní postoj. Vždycky jsem měl za zlé ostatním poměrně slušným pražským rockovým skupinám, že na počátku 70. let začaly vyklízet pozice, ustoupily establishmentu a za cenu toho, že budou moci veřejně dělat hudbu, jakoukoli hudbu, odvrhly možnost, že by mohly dělat umění…

Ivan Martin Jirous

1976

Seznámení Havla s Jirousem

dramatik Václav Havel se seznamuje s nekonformním umělcem Ivanem Martinem Jirousem propojení světa intelektuálů a nezávislé hudební scény Havel se dozvídá o zatčení hudebníků skupiny The Plastic People of the Universe i DG 307 a chystaném procesu přesvědčuje své okolí, že je třeba se nezávislých muzikantů zastat proti režimu, který perzekuuje občany za svobodu projevu a ducha

1976

Underground a establishment

Jakmile položí ďábel, který dnes mluví ústy establishmentu první podmínku: přistřihněte si vlasy jenom tak trošku a budete moci hrát, je třeba říct ne. Jakmile ďábel, který dnes mluví ústy establishmentu, řekne: změňte si název a budete moci hrát dál to, co hrajete, je třeba říct ne, nebudeme tedy hrát… Establishment může přistřihnout jenom toho, kdo se chce mít lépe než druzí. Na toho, kdo chce líp žít, ne ve smyslu hmotného zabezpečení, ale ve smyslu hledání a sledování pravdy, má establishment malé drápky… Velký umělec zítřka půjde do undergroundu, napsal na sklonku svého života Marcel Duchamp. Nemyslel tím underground, jako nálepku označující nějaký nový umělecký směr, myslel tím underground jako nový duchovní postoj čestného umělce reagujícího na odlidštění a zkurvení hodnot ve světě konzumní společnosti… I. M. Jirous – z programového textu „Zpráva o třetím hudebním obrození“

1976

Soud s undergroundovými hudebníky

normalizační režim připravuje demonstrativní zásah - lekci únor 1976 zatčení 20 osob z okruhu undergroundu mediální kampaň – „opilci, chuligáni, obscénní hulváti“ atd.

odpůrci režimu se setkávají v budově soudu

atmosféra solidárnosti sjednocení atomizovaných společenstev

reprezentanti ideových proudů s různými kořeny (spisovatelé, reformní komunisté z roku 1968, hudebníci, katolíci) útok na svobodu jednotlivce je útok na svobodu všech

1976

Plzeň (červenec): Havelka, Skalický, Stárek Praha (září): Zajíček, Karásek, Brabenec, Jirous výsledky procesu: relativně nízké tresty většina propuštěna z vazby k soudu čtyři osoby: Jirous (18 měsíců), Zajíček (1 rok), Karásek a Brabenec (8 měsíců) režim lze donutit k částečným ústupkům, začátek debat co dělat dále, zrod myšlenky na sepsání petice (ústavní svoboda)

1976

Fotbaloví mistři Evropy

20. června fotbalové mužstvo Československa vyhrálo mistrovství Evropy v Bělehradě vítězství na penalty ve finálovém utkání nad mužstvem NSR rozhodl jedinečný „vršovický dloubák“ Antonína Panenky

1976

Tragická letecká havárie

největší letecká havárie ČSA na území ČSSR letadlo Il-18 (OK-NAB) letu 001 na lince Praha–Bratislava nestandardní přiblížení pád do jezera Zlaté piesky u Bratislavy zahynulo 70 cestujících šest členů posádky pouze tři cestující nehodu přežili

1976

Normalizační volby

22. – 23. října volby do všech stupňů zastupitelských sborů zvítězila jednotná kandidátka Národní fronty

výsledky: do MNV 99,94 % do KNV 99,96 % do ČNR 99,96 % do SNR 99,98 % do SN FS 99,97 % do SL FS 99,97 % hlasů volební účast 99,7 %

1976

Staronový premiér

14. prosince se premiérem opět stal Lubomír Štrougal byl předsedou šesti po sobě úřadujících normalizačních vlád (28. ledna 1970 až 11. října 1988)

1976

Den lidských práv

10. prosince shodou okolností propuštěni z vězení poslední aktivisté, zatčení a posléze odsouzení před volbami a po volbách 1971 za šíření předvolebních letáků

propuštěni: Jan Tesař Jaroslav Šabata Milan Hübl a další mnozí z nich se zanedlouho stali signatáři Charty 77

1976

Zrod Charty 77

první schůzka - byt překladatele Jaroslava Kořána Havel, Vaculík, Uhl, Kohout, Mlynář, Landovský nikoli petice jako jednorázový akt, ale stanovisko, hnutí, opozice nového typu autor textu: Václav Havel stylistické úpravy: Ludvík Vaculík název dokumentu, textové úpravy: Pavel Kohout StB je s přípravami obeznámena, nezná však text, prohlášení a seznam signatářů

1976

pracovní verze rodícího se dokumentu Prohlášení Charty 77 vpisy autorů - barevné i perem vepsal Václav Havel, tužkou Pavel Kohout

1977

1977

Prohlášení Charty 77

1977

Smysl Charty

„Upozorňovat na různé konkrétní případy porušování

ch a o

ch práv, připravovat jejich dokumentaci, navrhovat řešení, předkládat různé obecnější návrhy směřující k prohlubování těchto práv a jejich záruk, působit jako prostředník v

ch konfliktních situacích, které může bezpráví vyvolat, apod.”

upozorňovat komunistický režim na nedodržování vlastních zákonů dokumentovat a odhalovat diskriminaci Charta žádá nápravu, dialog hodlá navrhovat řešení

1977

Desítkám tisíc našich občanů je znemožněno pracovat v jejich oboru jen proto, že zastávají názory odlišné od názorů oficiálních. Jsou přitom často objektem nejrozmanitější diskriminace a šikanování ze strany úřadů i společenských organizací, zbaveni jakékoli možnosti bránit se, stávají se prakticky obětí apartheidu. Statisícům dalších občanů je odpírána svoboda od strachu, preambule prvního aktu, protože jsou nuceni žít v trvalém nebezpečí, že projeví-li své názory, ztratí pracovní a jiné možnosti... Odpovědnost za dodržování občanských práv v zemi padá samozřejmě na politickou a státní moc, ale nejen na ni. Každý nese svůj díl odpovědnosti za obecné poměry a tedy i dodržování uzákoněných paktů, které k tomu ostatně zavazují nejen vlády, ale i všechny občany. Pocit této spoluodpovědnosti, víra ve smysl občanské angažovanosti a vůle k ní i společná potřeba hledat její nový a účinnější výraz, přivedly nás k myšlence vytvořit Chartu 77, jejíž vznik dnes veřejně oznamujeme.

pasáže z Prohlášení Charty 77

1977

Sbírání podpisů

dvacet sběračů podpisů každý signatář si text prohlášení pouze přečetl – obavy z vyzrazení a včasného odhalení celé akce státní bezpečností souhlas vyjádřen podpisem kartičky text: „Souhlasím s prohlášením Charty 77 z 1. 1. 1977“ podpis + adresa

Zdroj: http://libpro.cts.cuni.cz/charta/index.htm

1977

Zveřejnění, mluvčí a signatáři

plán: sesbírat podpisy 6. ledna doručit text vedoucím představitelům komunistického režimu 7. ledna text zveřejnit v zahraničních médiích

k veřejnosti promlouvat prostřednictvím třech mluvčích Václav Havel Jan Patočka Jiří Hájek

první podpisy před zveřejněním: 242 signatářů

1977

…to, co vypadalo z našeho hlediska jako takové, nechci říct bezzubé, ale rozhodně ne agresivní, takové prohlášení, že když stát přijme nějaké zákony, tak by je měl dodržovat, tak režim četl naopak velmi správně. Byl to prostě projev nesouhlasu a bylo úplně lhostejno, co vlastně ten projev nesouhlasu říká a že tím, že se tam sešlo několik proudů lidí, protože tam byli jednak ti bývalí komunisté… Potom tam byli křesťané a byl tam underground, taková síla netušená, lidé, kteří vlastně ani neměli zájem o politiku, oni chtěli žít normálně, tak jak chtěli žít a chtěli poslouchat to, co chtěli poslouchat, o nějaké zřízení, světonázory a tak se moc nestarali. Tak zřejmě tohle spojení a ten počet lidí, přece jenom přes 240 lidí, to je něco jiného než petice, kterou podepíše 15 bývalých politických vězňů… Režim zřejmě, protože se nic nedělo, tak usoudil, že to bude taková dobrá demonstrace toho, co si u nás nikdo nesmí dovolit…

Petruška Šustrová v rozhovoru s historikem Petrem Kourou

1977

Reakce režimu

„Chátra 77”, „ztroskotanci a samozvanci“, „odpadlíci“, „pomlouvači“ 12. ledna zahájil režim hysterickou mediální kampaň ve stylu 50. let hromadné vynucování podpisů rezolucí odsuzujících „pamflet“ Charty 77 text Charty nebyl v oficiálním tisku nikdy publikován!

„Rok 1968 se opakovat nebude. Dnes plně platí gottwaldovské: Republiku si rozvracet nedáme!“

1977

„Ztroskotanci a samozvanci“

Tento pamflet byl podle přesně dohodnutého scénáře současně zveřejněn na různých místech kapitalistického světa. Rozhodující úlohu sehrály antikomunistické centrály. Ostatně, což není jasné, kdo může stát za touto akcí?... Je to v politickém smyslu pestrá směsice lidských a politických ztroskotanců. Patří k nim V. Havel, člověk z milionářské rodiny, zavilý antisocialista, P. Kohout, věrný sluha imperialismu a jeho osvědčený agent, J. Hájek, zkrachovaný politik, který pod heslem neutrality chtěl vyčlenit náš stát ze společenství socialistických zemí, L. Vaculík, autor kontrarevolučního pamfletu 2000 slov, V. Šilhán, nastrčená figurka bloku kontrarevolučních sil, J. Patočka, reakční profesor, který se dal do služeb antikomunismu, P. Drtina, představitel předúnorové reakce a buržoazní ministr spravedlnosti, V. Černý, notorický reakcionář…

12. ledna 1977 v Rudém právu

1977

Démonizace chartistů

v novinách, v televizi, v rozhlase obavy režimu, že se k Chartě budou lidé v Československu masově přidávat proto byla kampaň takto tvrdá režim opravdu zabodoval masivní kampaň lidi zastrašila

1977

Anticharta

vrchol kampaně 28. ledna v Národním divadle umělecké svazy, představitelé strany a státu představitelé kultury - populární herci přímý televizní přenos prohlášení čte Jiřina Švorcová

podpis prohlášení

„Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru“

1977

Jsme šťastni, že veškerým svým úsilím se včleňujeme do širší internacionální rodiny, jsme šťastni, že v tomto úsilí jdeme bok po boku s umělci Sovětského svazu a ostatních socialistických zemí, s nimiž máme společný cíl rozvoje socialistického života. Nacházíme dobré přátele mezi umělci a pokrokovými lidmi různých kontinentů, s nimiž nás spojují myšlenky skutečného humanismu schopného zajistit práci, svobodu a životní jistoty, materiální i duchovní potřeby, ne vyvolené hrstce, ale milionům lidí… Proto však také pohrdáme těmi, kdo v nezkrotné pýše, ješitné nadřazenosti, sobeckém zájmu nebo dokonce za mrzký peníz se kdekoli na světě a také u nás se našla skupinka takových odpadlíků a zrádců, odtrhnou a izolují od vlastního lidu, jeho života a skutečných zájmů a s neúprosnou logikou se stávají nástrojem antihumanistických sil imperialismu a v jejich službě hlasateli rozvratu a nesváru mezi národy… pasáže z textu prohlášení „Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru“

1977

Setkání v Divadle hudby

4. února – následovali populární hudebníci a zpěváci Karel Gott, Eva Pilarová,Karel Svoboda, Ladislav Štaidl, Jiří Korn a další… patetické a režimní kampani poplatné projevy

1977

Represe chartistů

leden - březen 1977 výslechy 251 osob domovní prohlídky, šikana, předvolání na policii výsledky vyšetřování odesílány denně na Ministerstvo vnitra nikdo nebyl přímo za podpis Charty stíhán hledání zástupných důvodů

významná pomoc exilu morální, materiální i finanční podpora navázání kontaktů s disentem v Polsku zahájena velmi intenzivní spolupráce

1977

Smrt Jana Patočky 13. března 1977 zemřel filozof Jan Patočka ve věku 70 let jeden z mluvčích Charty 77 mluvčí byli předvoláváni každý den na StB k výslechům a pouštěni až večer profesor Patočka tento krutý nápor nevydržel a dostal mozkovou mrtvici byl několik dní v nemocnici a zemřel pohřeb v Břevnovském klášteře tichá manifestace protirežimního vzdoru za „dohledu“ StB

Žádná poddajnost zatím nevedla ke zlepšení, nýbrž jen ke zhoršení situace...

1977

František Tomášek kardinálem

24. května papež Pavel VI. jmenoval Františka Tomáška kardinálem in pectore 27. června jmenování veřejně vyhlásil

„Laxabo rete“ „Rozhoďte sítě“

1977

Íránský šáh na návštěvě ČSSR

konec srpna íránský šáh Mohamed Réza Páhlaví s manželkou v ČSSR byl mu udělen čestný doktorát univerzity Karlovy a Řád bílého lva to bylo v prudkém rozporu s jeho vnímáním v západních zemích (kritika potlačování lidských práv v zemi) šlo samozřejmě o obchodní vztahy o íránský zemní plyn nakonec z toho stejně nic nebylo

1977

Gabčíkovo-Nagymaros

16. září 1977 v Budapešti podepsána Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o výstavbě a provozu Soustavy vodních děl Gabčíkovo-Nagymaros

1977

Normalizační seriál „Žena za pultem“

10. prosince - 1. program Československé televize premiéra dvanáctidílného televizního seriálu scénář: Jaroslav Dietl, režie: Jaroslav Dudek, hlavní role: Jiřina Švorcová

námět: osobní i pracovní starosti prodavačky Anny Holubové prostředí pracovního kolektivu pražské velkoprodejny potravin následovaly další seriály téměř jakákoliv sociální skupina (profese) se mohla najít v jí blízkém seriálu

1977

Soud s disidenty v Praze

konec října 1977 soud se čtveřicí disidentů vina: předávání – „pašování“ některých textů na Západ konkrétně šlo o paměti Prokopa Drtiny dopustili se tím „ohrožení zájmů republiky“

tresty: Ota Ornest – tři a půl roku vězení nepodmínečně Jiří Lederer – tři roky Václav Havel a František Pavlíček – podmínečné tresty rozsudek byl v rozporu s platnými zákony ČSSR republiky (paragraf 19 v paktu o mezinárodních právech)

1978

1978

Signatáři Charty na plese

28. ledna – chartisté navštívili ples železničářů v Národním domě v Praze na Vinohradech

U vstupu u budovy stáli pořadatelé, kteří pouhým pohledem a kupodivu většinou správně, rozpoznávali signatáře Charty 77, odebírali jim vstupenky, vraceli jim vstupné a odmítali je vpustit s odůvodněním, že prý si to železničáři nepřejí... Po dvacáté hodině se v předsálí shromáždil už větší počet lidí, kteří nesměli do sálu. Proti nim stála řada 20 – 30 mužů, z nichž jen někteří měli pořadatelské pásky. Na povel jednoho z nich, „příslušníci vpřed“, vykročili a s hrubými nadávkami začali lidi bít, kopat a vytlačovat z budovy. Nikdo z napadených nekladl, krom slovního ohražení, odpor... Byli biti hlavně děti a mládež. Při těchto událostech byli zadrženi Pavel Landovský, Václav Havel a Jaroslav Kukal. Na všechny tři byla uvalena vazba a jsou tedy už měsíc ve vězení…

1978

První československý kosmonaut

let prvního českého kosmonauta Vladimíra Remka do vesmíru v sovětské kosmické lodi Sojuz 28 velitel Alexej Gubarev start 2. března, přistání 10. března

87. kosmonaut ve světové historii první, který nepocházel ze SSSR či USA

1978

1978

František Tomášek arcibiskupem

26. března svatovítská katedrála v Praze intronizace kardinála Th.Dr. Františka Tomáška 34. arcibiskup pražský a primas český papež Tomáška jmenoval již 30. prosince 1977

1978

Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných

založen 23. dubna 1978 cíle VONS v normalizačním Československu: sledování případů osob trestně stíhaných a vězněných za projevy jejich přesvědčení či obětí policejní či justiční svévole zajišťování právního zastoupení zprostředkováním finanční i jiné pomoci a předávání zpráv do zahraničí

1978

Kontakty s polskou opozicí

společné výpravy do Krkonoš na tzv. stezku přátelství

1978

Návštěva sovětské stranické delegace

30. května …na oficiální přátelskou návštěvu ČSSR přiletěla do Prahy sovětská stranická a vládní delegace, vedená generálním tajemníkem ÚV KSSS Leonidem Iljičem Brežněvem… Brežněv převzal z rukou Gustáva Husáka Řád Klementa Gottwalda podpis prohlášení o dalším rozvoji přátelství a spolupráce

1978

Muammar Kaddáfí v ČSSR

20. června čtyřdenní oficiální návštěva Muammara Kaddáfího generálního tajemníka Všeobecného lidového kongresu Velké libyjské arabské lidové socialistické džamáhíríje

společné komuniké: konstatovány přátelské vztahy mezi oběma zeměmi, odhodlání nadále rozvíjet vzájemnou spolupráci a shoda v různých mezinárodně politických otázkách přislíbena především podpora Palestinců v Izraeli

1978

Výstava Doba Karla IV.

26. června výstava Doba Karla IV. v dějinách národů Československa na Pražském hradě u příležitosti 600. výročí úmrtí českého krále a římského císaře Karla IV. mimořádný zájem veřejnosti

po dlouhé době vystaveny české korunovační klenoty a další významné památky české státnosti

1978

Seriál „Nemocnice na kraji města“

5. listopadu odvysílala Československá televize první díl třináctidílného seriálu Nemocnice na kraji města scénář: Jaroslav Dietl, režie: Jaroslav Dudek z prostředí ortopedického oddělení okresní nemocnice populární nejen v ČSSR, ale také v německy mluvících zemích

1978

Kritika rostoucí zadluženosti ČSSR

4. – 5. prosince zasedání ÚV KSČ kritika zvyšování zadluženosti ČSSR u vyspělých kapitalistických zemí řešena špatná situace v palivo-energetické základně obtíže a špatné výsledky v zemědělství

1979

1979

Zaveden letní čas

1. dubna byl v Československu znovu zaveden letní čas důvody: důsledky ropné krize a energetické i ekologické problémy

západoevropské státy měly letní čas jako standard zavedeny již od roku 1976 v ČSR byl zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916 opět za druhé světové války v roce 1940 a přetrval do roku 1949

1979

IX. sjezd JZD

9. dubna konal se symbolicky ve Sjezdovém paláci v Praze

odkaz na sjezd KSČ z roku 1949 – 30. výročí na něm byl stanoven plán kolektivizace v zemědělství soukromý sektor byl v zemědělství zlikvidován… hostem tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov budoucí reformátor

1979

Soud s členy VONSu

29. květen – zatýkání členů na deset z nich byla následně uvalena vazba proces vyvolal vlnu mezinárodní solidarity množství mezinárodních protestů poslední velký a okázalý politický proces poté už si režim na nic podobného netroufl

soudní proces s šesti členy Uhl, Havel, Benda, Bednářová, Němcová, Dienstbier odsouzeni k trestům od dvou do pěti let

1979

Teze o spotřebě – dokument Charty 77

29. května vydala Charta 77 dokument týkal se doslova a do písmene všech obyvatel Československa Chronické napětí mezi poptávkou a nabídkou, neustálá nedostatkovost a zúžený výběr kvalitního zboží způsobuje, že u nás se ani tak nenakupuje, jako spíše shání. Možno říci, že spotřebitel vyráží do ulic s vědomím, že každé zboží může v obchodech kdykoli chybět. Kromě periodicky chybějících druhů zboží jsou i takové, jejichž nedostatek či neexistenci pociťuje spotřebitel již celé roky. Je to např. kvalitní maso a vnitřnosti, kvalitní zelenina a ovoce, jejich širší sortiment, určité druhy nářadí, náhradních dílů, stavebních prvků, nábytku, určité druhy praktického moderního oblečení, obuvi, o knihách a uspokojování některých dalších potřeb ani nemluvě.

1979

Přitom si spotřebitel ani nemůže být jist, zda obchod nebude pod nějakou záminkou uzavřen, inventura, přejímka zboží, adaptace, nemoc, dovolená, školení, zda bude požadovaným zbožím zásoben apod. S vědomím, že musí koupit první vhodné zboží, protože není jistota, zda je dostane jinde a jindy, nakupuje mnohý spotřebitel zboží i značně nekvalitní, neúměrně drahé a často i zbytečné. V obchodech a to často i v těch moderních, podstupuje občan často dlouhé vystávání ve frontách, což je východoevropské specifikum, které se už stalo součástí trpitelské mentality většiny obyvatel. Lze spolehlivě odhadnout, že shánění předmětů denní či dlouhodobé spotřeby, nejrůznější zařizování či obstarávání, zabírá občanovi neúměrně mnoho času. Tak se spotřeba obstarávání služeb a jiných záležitostí stává vynucenou životní náplní všech československých obyvatel, zvláště žen. Tato situace je v rozporu s vyhlašovanými perspektivami tzv. vědeckotechnické revoluce, je vážnou překážkou vzdělávání, zvyšování kvalifikace, rozvoje osobnosti, výchovy dětí a dokonce i normální pracovní výkonnosti…

pasáže z dokumentu „Teze o spotřebě“

1979

Zemřel Ludvík Svoboda

20. září bývalý československý prezident a armádní generál zemřel ve věku 84 let názory na jeho osobnost se dodnes různí je vnímán dosti rozporuplně prezident normalizace X prezident svobodného roku 1968

1979

Seriál „Plechová kavalerie“

premiéra dalšího normalizačního seriálu scénář: Jaroslav Dietl režie: Jaroslav Dudek námět: problémy členů kombajnové brigády, která při žních vypomáhá na různých místech republiky co rok to nový seriál…

1980

1980

Ekonomická situace

v Československu vláda 31. ledna schválila dokument, který měl řešit problémy československého hospodářství šlo o Soubor opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství

1980

část poptávky mohl uspokojit TUZEX

1980

II. sjezd Pacem in terris

v únoru se konal sjezd organizace, která sdružovala duchovní spolupracující s režimem

1980

Odchod básníka

v březnu zemřel Vladimír Holan

1980

„Justl mi poslal oficiální parte s nebožtíkovým oficiálním zhodnocením. Dvakrát nebo třikrát se v těch nesmyslech opakuje slovo fašismus, proti němuž mrtvý bojoval. Jistě je to pravda, ale nikde ani slovo o tom, že v 50. letech proklínal stalinistický režim stejně jako fašismus. Přesně to, z čeho měl strach Pasternak, že si básníka po jeho smrti osvojí, adoptují, že se o to budou přinejmenším snažit.“ (Jan Zábrana o Holanově památce)

1980

Schválení lidských práv

Federální shromáždění schválilo v dubnu Všeobecnou deklaraci lidských práv - původní dokument OSN z roku 1948

1980

Podruhé prezidentem

Gustáv Husák v květnu zvolen podruhé prezidentem ČSSR

1980

Místo paměti

v červnu byl v Kostnici při příležitosti 565. výročí smrti Mistra Jana Husa znovu zpřístupněn „Husův dům“

1980

Akce Asanace pokračuje

komunistický režim se snaží vyhnat ze země nepohodlné jedince v září nuceně do exilu odchází chartista a novinář Jiří Lederer

1980

Zemřel Prokop Drtina

v říjnu zemřel v Praze bývalý demokratický ministr Prokop Drtina podpořil Chartu 77

1980

Odchod velikána kultury

v říjnu zemřel Jan Werich

1980

Surrealistka zemřela v exilu

v listopadu zemřela v Paříži česká surrealistka Toyen (Marie Čermínová)

1980

Sčítání lidu v ČSSR

na konci roku 1980 žilo v Československé socialistické republice 15 276 799 obyvatel

1981

1981

Atentát na Svobodnou Evropu

atentát na Rádio Svobodná Evropa v Mnichově v únoru 1981 bomba plastické trhaviny vybuchla přímo u křídla budovy, kde sídlilo československé oddělení tři zaměstnanci byli těžce zraněni

1981

Sojuz 81

v březnu proběhlo na území NDR, SSSR, PLR a ČSSR velké vojenské cvičení vojsk Varšavské smlouvy „Sojuz 81“ (na snímku v popředí generál Jaruzelski a maršál Kulikov)

1981

Vývoz televizní produkce v dubnu začala západoněmecká televizní stanice ARD vysílat československý seriál „Nemocnice na kraji města“

1981

XVI. sjezd KSČ v dubnu se v Praze konal XVI. sjezd KSČ představoval výraz stability normalizačního režimu: generálním tajemníkem zůstal G. Husák hlavním hostem byl L. I. Brežněv

1981

Volby v podmínkách vlády KSČ volby do zastupitelských orgánů Československa se konaly 5. a 6. června 1981 volby skončily vítězstvím jednotné kandidátní listiny Národní fronty, která získala do MNV 99,69 %, do ONV 99,96 %, do KNV 99,97 %, do ČNR 99,96 %, do SNR 99,98 %, do SN FS 99,96 % a do SL FS 99,96 % hlasů při volební účasti 99,51 %

1981

1981

Staronové tváře po volbách v čele federální vlády po volbách opět stanul premiér Lubomír Štrougal další představitelé: Vláda ČSR: Josef Korčák Vláda SSR: Peter Colotka Předseda FS: Alois Indra Předseda ČNR: Josef Kempný Předseda SNR: Viliam Šalgovič

1981

Veksláci – šedá ekonomika na vzestupu „Ty hodinky neexistovaly! To prostě neměl nikdo. Já byl mezi prvníma, kterej je vlastně měl. […] Ty přišli, dali mi padesát tisíc, já jsem jim dal desetary hodinky. […] Vozili nám to autobusem. My jsme vydělávali třeba šedesát tisíc denně. Tenkrát, když soudruh dával plat nějakejch dva a půl tisíce za měsíc. Prostě jsme nevěděli, co s penězma. No a pak začaly trička, pro ně jsme jezdili do Maďarska, dřeváky, pak kalkulačky, to my vozili po stovkách.“

1982

1982

DRUŽBA 82

v Československu v lednu proběhlo velké vojenské cvičení vojsk Varšavské smlouvy, které se nazývalo Družba 82

1982

Velkoměsta ČSSR na začátku roku 1982 bylo zveřejněno, že se v republice nachází 7 měst s počtem přesahujícím 100 000 obyvatel velkoměsta: Praha Bratislava Brno Ostrava Košice Plzeň Olomouc

1982

Návštěva biskupů u papeže

českoslovenští biskupové v čele s kardinálem Františkem Tomáškem navštívili v březnu papeže Jana Pavla II.

1982

Důsledky návštěvy biskupů u papeže

boj s prokomunisticky orientovanou organizací Pacem in terris dlouhodobě vedl kardinál František Tomášek získal v tomto směru zásadní podporu papeže Jana Pavla II., když 8. března 1982 byla veřejnost seznámena s papežským dokumentem (dekretem) Quidam episcopi

1982

Spisovatelé ve službách moci

sjezd Svazu československých spisovatelů v březnu plně podpořil normalizační politiku KSČ sjezd zahájil předseda organizace a spisovatel Jan Kozák

1982

„Dáváme a budeme znovu a znovu i v příštích dnech, týdnech i letech dávat všechnu svou tvůrčí sílu energii i autoritu do služeb velkého mírového zápasu, a zároveň za plnou svobodu člověka, za socialismus. Svou tvorbou i aktivní veřejnou činností musíme všemi svými schopnostmi přispívat k přesvědčivým důkazům o životní potřebě míru pro člověka, o přednostech socialismu nad kapitalismem, o socialismu jako šťastné a mírové budoucnosti lidstva.“ (Jan Kozák)

1982

Diktatura s diktaturami

Československo uvítalo dvě návštěvy: v dubnu generála Jaruzelského v září libyjského vůdce Muammara Kaddáfího

1982

1982

Zemřel Zdeněk Kalista

17. června zemřel ve věku 81 let v Praze významný český historik Zdeněk Kalista byl jednou z mnoha obětí masové nezákonnosti 50. let

1982

Děti…

první „dítě ze zkumavky“ se narodilo v listopadu v Brně

1983

1983

Varšavská smlouva v Praze

začátkem ledna hostila Praha jednání nejvyššího orgánu Varšavské smlouvy výsledkem jednání bylo Pražské prohlášení, které vyzývalo NATO, aby uzavřelo s Varšavskou smlouvou dohodu o nepoužití konvenčních ani jaderných zbraní

1983

Úspěchy medicíny

v Brně proběhla v únoru první transplantace jater

1983

Václav Havel v ohrožení života

těžce nemocného Václava Havla režim v únoru raději propustil z vězení

1983

Nová vlna se starým obsahem

22. března vyšel v časopise Tribuna článek Nová vlna se starým obsahem odstartoval další kolo perzekuce rockových kapel i jejich posluchačů

1983

1983

„Buržoasní manipulátoři s myšlením, ideologové a diverzní centrály si rychle uvědomily, že rocková hudba - dostane-li ‚správný‘ obsah - se může stát drogou, která má koneckonců stejný účinek jako drogy skutečné. Vede mládež k pasivitě, k útěku od reality do říše snových představ, vytváří bezvýchodné postoje.“ (J. Krýzl, Nová vlna se starým obsahem)

1983

Světové shromáždění za mír a život

v červnu v Praze proběhlo Světové shromáždění za mír a život z Blízkého východu přijel vůdce Organizace za osvobození Palestiny Jásir Arafat účastníci: 3 625 osob 132 zemí 65 milióny korun přispěli

na shromáždění čs. občané

1983

„Nedomníváme se, že lze věřit v opravdovost mírových snah tam, kde jsou potlačována základní lidská a občanská práva či kde se k takovému potlačování mlčí nebo kde se dokonce schvaluje.“ (Charta 77)

1983

Jaderné zbraně

v říjnu schválen plán rozmístit na území ČSSR sovětské jaderné zbraně

1983

Národní divadlo

v listopadu bylo po rekonstrukci slavnostně znovuotevřeno Národní divadlo

1984

1984

Návštěva z OSN

v únoru navštívil ČSSR generální tajemník OSN Javier Pérez de Cuellar

1984

Vatikán proti KSČ

papežský nuncius arcibiskup Luigi Poggi v březnu rokoval s československou vládou v Praze vyjádřil nespokojenost s církevní politikou KSČ

1984

Bojkot olympijský her

ČSSR následovala příklad Sovětského svazu a rozhodla se bojkotovat účast na olympijských hrách v Los Angeles veřejnost se o tomto postoji dozvěděla na začátku května 1984

1984

Ocenění pro básníka Seiferta

v prosinci obdržel Jaroslav Seifert Nobelovu cenu za literaturu

1984

1984

Právo na dějiny

zkreslováním a zamlčováním historie se zabýval dokument Charty 77 Právo na dějiny vyvolal značnou polemiku

1984

„Náš národ je již po desetiletí cílevědomě zbavován své historické zkušenosti jednak tím, že státní moc dovoluje zveřejnění pouze takových prací z oblastí historie, které vyhovují aktuální oficiální ideologii, tak aktivní manipulací se základními historickými skutečnostmi a tradicemi. Ve všem vládne zlom, diskontinuita, přerušení všech přirozených vazeb. Všechno, co kdy bylo o naší minulosti napsáno, všechny diskuze o pojetí a smyslu českých dějin upadly či upadají v zapomenutí.“ (Právo na dějiny, Charta 77)

1984

Televizní kultura

vrcholí éra seriálů oblíbeného scénáristy Jaroslava Dietla

1984

„No vždyť si vzpomeňte, uvědomte si, jsme národ český, národ televizní, tudíž národ seriálový.“ (herec Josef Dvořák, zahájení vysílání seriálu Rozpaky kuchaře Svatopluka)

1985

1985

Filmový úspěch Miloše Formana

25. března 1985 největší úspěch film Miloše Formana Amadeus získal 8 filmových Oscarů! v komunistickém Československu se o úspěchu českého režiséra samozřejmě příliš neinformovalo

1985

Hokejovými mistry světa v Praze

17. dubna – 3. května Mistrovství světa v ledním hokeji v Praze českoslovenští hokejisté porazili mužstvo SSSR a ve finále Kanadu

1985

Husák potřetí zvolen prezidentem

22. května ve Vladislavském sále Pražského hradu volba prezidenta Československé socialistické republiky potřetí byl jednomyslně zvolen prezidentem Gustáv Husák

1985

Poslední československá spartakiáda

v pořadí 6. spartakiáda, čtyřdenní masová akce asi milion cvičenců a hostů

skladba „Poupata“ iluze šťastného, bezproblémového, radostného života

1985

v roce 1984 pražský arcibiskup František Tomášek pozval papeže Jana Pavla II. na návštěvu ČSSR v roce 1985 při příležitosti výročí úmrtí sv. Metoděje československá vláda papežovu návštěvu odmítla a nepustila do země ani církevní představitele ze Západu rozsáhlá policejní opatření (kontroly, dočasné zrušení některých autobusových linek i železničních zastávek) přesto se pouti na Velehradě nakonec účastnilo asi 200 000 věřících

Katolická pouť na Velehrad

1985

Katolická církev byla v Československu pod neobyčejně přísným dohledem. Biskupové, kněží i laičtí aktivisté byli od konce 40. let zavíráni, často na deset i více let. Oficiálně povolenou církev řídila hierarchie soustavně prověřovaná komunistickými úředníky... Podzemní víra dosti nečekaně vybuchla při pouti na Velehrad v červenci 1985. Příležitostí bylo jedenáctisté výročí smrti sv. Metoděje, který do střední Evropy přinesl křesťanství. Byl přítomen papežský nuncius Agostino kardinál Casaroli spolu s Františkem kardinálem Tomáškem z Prahy, jenže místní politik uvítal přítomné davy na čemsi sekulárnějším, na mírovém festivalu na Velehradě. K všeobecnému překvapení zástup tento ubohý pokus o cenzuru vypískal a slovenský katolický aktivista František Mikloško na to vzpomínal: Od té chvíle nesměl on ani ministr kultury říci nic, s čím lidé nesouhlasili. Věřící provolávali: Chceme náboženskou svobodu, chceme svatého otce, ať žije církev! Kardinál Casaroli se jen usmíval a kardinál Tomášek později mládeži řekl: To je sen.

Padraic Kenney v knize „Karneval revoluce“

1985

5. listopadu pod podlahou zámku v Bečově nad Teplou na Karlovarsku kriminalisté nalezli druhou nejcennější památku na našem území románský relikviář pocházející ze 13. století

Nález relikviáře svatého Maura

1985

Setkání mládeže u Lennonovy zdi v Praze

8. prosince na Kampě v Praze

Roman Laube – zpráva pro samizdat

Z Újezdu šel průvod s neochabujícím nadšením a voláním Hellichovou a Karmelitskou ulicí na Malostranské náměstí. Bezpečnost jej z povzdálí sledovala, průvod si jich však nevšímal a vydal se za stálého skandování: My chceme svobodu, my chceme mír, zrušte armádu! Nerudovou ulicí na Hrad... Před touto policejní hradbou část mládeže v prvních řadách zakolísala a dala se na útěk, ale po výzvách svých kamarádů: Stůjte, nebojte se, neutíkejte! se zastavila. Stát zůstali i příslušníci veřejné bezpečnosti a tak k nim z průvodu vyšli 3 chlapci vyjednávat a zabránit tak hrozícímu střetnutí. Po chvíli jednání s velitelem, během něhož policie parlamentáře legitimovala, se chlapci vrátili a oznámili tyto výsledky: Bezpečnost nebude proti tomuto průvodu zasahovat, pokud budou ihned vyklizeny prostory před Pražským hradem a zástup se rozejde do 21. hodiny, kdy začíná noční klid a pokud nedojde k žádným výtržnostem.

1986

1986

Zemřel Jaroslav Seifert

10. ledna 1986 jediný český držitel Nobelovy ceny za literaturu

1986

XVII. sjezd komunistické strany

v březnu v Praze – ve srovnání s předchozím sjezdem bez zásadních personálních a programových změn schválen plán hospodářského a sociálního vývoje na léta 8. pětiletky (1986 – 1990)

doklad nehybnosti a manifestace „stability” normalizačního režimu

1986

Černobyl – utajená havárie

26. dubna výbuch v sovětské jaderné elektrárně, zprávy o nehodě v československém tisku až 30. dubna „Na našem území nedošlo k žádnému zvýšení radioaktivity” - až 5. května bylo přiznáno mírné zvýšení radioaktivity

chyběly zásadní informace o rozsahu nehody i základní zdravotní a hygienické pokyny k ochraně občanů před rizikem ozáření – např. varování před delším pobytem venku

1986

vlády ohrožených západních zemí své občany včas a podrobně informovaly v ČSSR to bylo vydáváno za protisovětskou, pomlouvačnou kampaň... Československá vláda neodvolala ani tradiční prvomájové průvody českoslovenští cyklisté vyjeli do první etapy Závodu míru 6. května v Kyjevě 130 km od Černobylu...

1986

Volby do zastupitelských sborů

23. a 24. května účast 99,4 % oprávněných voličů 99,9 % hlasovalo pro kandidáty Národní fronty

http://www.foto-vrbecky.estranky.cz

1986

Zásah proti Jazzové sekci

2. září 1986 likvidace vedení tzv. Jazzové sekce byla to oficiálně povolená organizace! při raziích bylo zabaveno asi 800 knih a časopisů „diverzní“ povahy 7 hlavních představitelů uvězněno protesty Charty 77 a podpisové akce na podporu JS také podpora ze zahraničí Elton John, Paul McCartney, Sting, Phil Collins

Nevíme, co rozhodovalo o likvidaci Jazzové sekce a zatčení jejích funkcionářů. Zda to, že byli až příliš oblíbení mezi mladými, nebo to, že se tak rozhodně prali o svá práva, nebo zda to bylo kvůli umění a pojetí života, které je inspirovalo a kterým inspirovali ostatní. V každém případě se však hluboce mýlí každý, kdo se domnívá, že lze život Jazzové sekce ukončit administrativním aktem. V době, kdy je přímo povinností lidí dobré vůle posilovat důvěru mezi národy a státy, v době nadějí na zmírnění mezinárodního napětí, působí policejní zásah proti Jazzové sekci jako políček veřejnému mínění. Lidé jej chápou jako útok proti životu a jeho pestrým potřebám, jako útok proti všemu, co chce být své, jako hrubou necitlivost k umění a kultuře. A podivují se nad tím tím více, že v sousedních zemích sovětského bloku dochází spíše k opačnému pohybu. Z vězení propouštějí politické vězně a tvůrčí lidé se sebevědoměji hlásí o svá práva. Žádáme představitele policejní a státní moci, aby zvážili svou odpovědnost, aby dříve, než dopustí soud nad výborem Jazzové sekce, užili vlastní soudnosti. Neboť okamžité propuštění zatčených a rozhodné řešení právního statutu sekce jednáním je jednoznačně v zájmu Československé republiky...

z prohlášení Charty 77

1986

1986

Emigrace Waldemara Matušky do USA

2. září v americkém zahraničním rozhlasovém vysílání slavný zpěvák vystoupil, poukázal na nemožnost svobodné tvůrčí umělecké činnosti a na potlačování lidských práv v Československu rozhodl se požádat v USA o politický azyl ochudil tím už i tak dosti chudou oficiální hudební scénu již 3. září reportáž v československých Televizních novinách o Matuškově emigraci

1986

Cena Erasma Rotterdamského pro V. H.

13. listopadu obdržel prestižní cenu Václav Havel samozřejmě ji nemohl v Rotterdamu převzít ujal se toho jeho přítel, herec Jan Tříska

1986

Vojenské cvičení Družba 86

8. – 12. září československé vojenské prostory cvičení sovětské, maďarské a československé lidové armády účast přes 25 tisíc vojáků

1987

1987

Slovo ke spoluobčanům

6. ledna noví mluvčí Charty 77 zveřejnili výzvu k důslednému občanskému postoji

Na oslavu 10. výročí v lednu 1987 vydala Charta 77 jeden ze svých nejdůležitějších dokumentů Slovo ke spoluobčanům. Jeden chartistický historik ho nazval mezníkem v dějinách Charty, protože signalizoval nové strategie a zároveň nový aktivistický tón v české opozici. Je dost zajímavé, že Gorbačovovi se v této chvíli nedostalo žádné pozornosti. Místo toho Charta Čechy a Slováky úpěnlivě žádala: přestaňme čekat, co udělají jiní, a udělejme něco sami, probuďme se z apatie, nepropadejme pocitu marnosti, překonejme svůj strach…

Padraic Kenney v knize „Karneval revoluce“

1987

Nové téma - ekologie

Všichni můžeme v různých prostředích vytvářet neformální politická fóra, kde se bude uskutečňovat svobodná výměna názorů. Jedno pole pro diskusi má být životní prostředí. Všichni víme, jak katastrofální je ekologická situace v naší zemi, proč o tom, ale mluvíme jen v soukromí?

Ivan Dejmal v červnu 1987 organizuje první fórum Charty 77 na téma československé ekologie Charta 77 vydala první velký dokument o ekologii „Aby se dalo dýchat“

Padraic Kenney v knize „Karneval revoluce“

1987

Nutnost reformy hospodářství

27. ledna Lubomír Štrougal mluví o nutných změnách v hospodářské oblasti nejhlubší zásah do ekonomiky a života společnosti od února 1948 podniky měly získat rozsáhlá práva při volbě struktury výroby, přepravy, odbytu i využití prostředků na investice vedení KSČ a státu mělo přitom panický strach z jakékoliv změny poměrů

1987

Eduard Ševardnadze v ČSSR

4. února 1987 návštěva sovětského ministra zahraničních věcí vysvětloval v satelitních zemích základní prvky Gorbačovovy politiky

Zatímco v Sovětském svazu reformy slouží k posílení socialismu, chtěly by pravicové síly v Československé socialistické republice pod rouškou takzvané hospodářské reformy dosáhnout opaku… Vasil Biľak

1987

Nový předseda české vlády

20. března odstupuje Josef Korčák na jeho místo přichází Ladislav Adamec

1987

Očekávaná Gorbačovova návštěva

9. dubna – oficiální návštěva ČSSR generálního tajemníka ÚV KSSS zklamané naděje československé veřejnosti – žádná otevřená kritika československého vedení, nezazněla výzva k zrychlení reforem

Československo hodnotil jako zemi s vysokou životní úrovní podpořil současné vedení a pookupační politiku KSČ dobová televizní reportáž o návštěvě z tehdejších Televizních novin na webu ČT

1987

Nešlo tu samozřejmě o žádné „věčné přátelství se Sovětským svazem“. Šlo tu o cosi nebezpečnějšího: ti lidé zdraví člověka, o němž se domnívají, že jim přivezl svobodu. Bylo mi z toho smutno a napadlo mne, že tenhle národ je nepoučitelný: tolikrát už upnul veškeré své naděje k nějaké vnější síle, od níž si sliboval, že vyřeší jeho problémy za něj, tolikrát se hořce zklamal a byl donucen si přiznat, že mu nikdo nepomůže, pokud si nejdřív nepomůže sám - a znovu tatáž chyba! Znovu ta iluze! Oni si snad opravdu myslí, že sem Gorbačov přijel osvobodit je od Husáka!

Václav Havel „Setkání s Gorbačovem“ (1987)

1987

Kritický projev Miloše Kopeckého

4.- 5. května 1987 v Praze IV. sjezd Svazu československých dramatických umělců nebyl tak klidný jako v předchozích letech projev populárního herce Miloše Kopeckého nečekaná kritika stávající politické reprezentace zkrácený text projevu zveřejnilo 7. května Rudé právo zásadní pasáže byly vypuštěny tam kde mluvil o svobodě, bylo doplněno „tvůrčí“…

1987

„Jestliže tedy bereme věci doopravdy - můj neklid má svůj původ v tom, že vidím stále tytéž staré, známé, truchlivé postavy, jak už jsou zase pohotově připraveny se stejně rozhořelými zraky a prsním pathosem, se kterým stačili tolik dobrých věcí pokazit, hlásat nové pojetí a tvářit se, že stačí novým požadavkům. Nestačí. Nemají nato vybavení, nemají na to orgány, mají včerejšek příliš pod kůží, ve všech pórech, v nervech, každé buňce. Jako já nemohu být jiný než jsem, ani oni nemohou být jiní, než jsou, už zase by chtěli zpíval na kůru nové texty hlasem co možná nejsytějším. Nepřijímáme od nich takové vysilující úsilí… Musíme vytvořit novou, vyšší duchovní a mravní atmosféru a mnohé bude naopak přidáno. Musíme dát zase volné pole lidským kvalitám. Jen ze samostatně myslících a zodpovědných jedinců může se organicky stát zodpovědný kolektiv… A přestaňme se už tvářit, že je u nás všecko v pořádku a že všecko důležité se už stalo. Pochybují, že náš lid se dá natrvalo uspat takovou ukolébavkou…

z projevu Miloše Kopeckého

1987

Zemřel Prof. PhDr. Václav Černý

český literární vědec, spisovatel, překladatel a filozof zabýval se francouzskou literaturou, barokní a později staročeskou literaturou v 50. letech vyhozen z univerzity, vězněn, podepsal Chartu 77

autor velmi slavných pamětí a morální autorita pro několik generací…

1987

Zahájení desetiletí duchovní obnovy

vyhlášeno pastýřským listem kardinála Františka Tomáška 29. listopadu iniciátory akce byli Tomáš Halík a Petr Piťha každý rok desetiletí byl věnován určitému tématu a měl svého patrona z českých světců či blahoslavených role církve neustále stoupala zdálo se, že se do Českých zemí vrací náboženská víra…

1987

Výměna generálních tajemníků

17. prosinec z funkce generálního tajemníka ÚV KSČ odstoupil Gustáv Husák na jeho místo byl zvolen Milouš Jakeš KSČ se začala slovně hlásit ke „komplexní přestavbě a prohloubení socialistické demokracie“, politika strany se však reálně nezměnila…

1987

Tzv. Moravská výzva

petiční akce za náboženskou svobodu 31 bodů Augustina Navrátila „Podněty katolíků k řešení situace věřících občanů v ČSSR“ výzva k obnovení náboženských svobod, obsazení biskupských stolců a svobodě projevu pro všechny (tedy i nevěřící) výzvu otevřeně podpořil kardinál František Tomášek nakonec podepsalo na 600 000 občanů to bylo v československých poměrech nevídané

1987

Pražský výběr opět hraje

po zákazu z roku 1983 mohla znovu vystupovat kapela Pražský výběr ovšem pod zkráceným názvem Výběr

jeden z největších hitů Na václavským Václaváku věnován exponovanému místu metropole, které mělo paradoxně sehrát v brzkých letech důležitou roli…

1988

1988

Nezávislé Lidové noviny

počátkem ledna začal vycházet nezávislý list nebyl pod kontrolou oficiálních médií název odkazoval na vlajkovou loď prvorepublikové žurnalistiky v čele novinář Jiří Ruml zástupcem se stal Rudolf Zeman předsedou redakční rady byl Václav Havel vydavatelé požádali oficiálně o registraci u státních orgánů

až do listopadu 1989 nedošla odpověď, takže vycházely fakticky ilegálně…

1988

Interview s Alexandrem Dubčekem

19. ledna prolomil své mlčení Alexandr Dubček poskytl obsáhlý čtyřstránkový rozhovor italskému komunistickému deníku l'Unita téměř po 20 letech uveřejnil své názory na vývoj v Československu v roce 1968 triumfální cesta Itálií obhajoba Pražského jara Dubček byl celou dobu v ústraní a v době, kdy už to bylo bezpečné, vystoupil, takže to činil vlastně na svoji osobní obhajobu

1988

Depeche Mode koncertují v Praze

11. března ve sportovní hale na pražském výstavišti vystoupila jedna z nejpopulárnějších hudebních skupin té doby koncert britské kapely zorganizovala státní hudební agentura Pragokoncert

1988

Helmut Kohl v Československu

po 15 letech naši zemi navštívil západoněmecký premiér sešel se s oficiálními představiteli komunistického Československa přijal také představitele Charty 77 sešel se rovněž s kardinálem Františkem Tomáškem

1988

Sovětské rakety opouštějí ČSSR

zahájení stahování raket středního doletu OTR 22 z území Československa na základě sovětsko-amerických dohod na území ČSSR tak neměly zůstat žádné jaderné zbraně

1988

„Svíčková“ demonstrace v Bratislavě

25. března pokojné shromáždění věřících za náboženské a občanské svobody návaznost na petici Augustina Navrátila souvislost s rozsáhlými demonstracemi v celém sovětském bloku

policejní zásah 953 příslušníků SNB 54 příslušníků StB účastníci byli vytlačováni z náměstí, biti obušky, kopáni a nakládáni do policejních aut píseň Ivana Hoffmana „Nechť je s vámi Pán”

1988

Slušně oblečení pánové a dámy ve středním věku, mládež, jakou člověk zahlédne v kostele, babičky s čerstvými účesy. Nějaká paní nade mnou držela deštník, někdo rozdával svíčky, lidé si je zapalovali jeden od druhého, začala být tlačenice. Sešlo se několik tisíc lidí a mnoho dalších stálo za policejním kordonem, který obkličoval Hviezdoslavovo náměstí, hodiny odbily celou a demonstranti začali zapalovat svíčky, které bohužel pod mořem deštníků skoro nebylo vidět, a zpívat hymnu. Když začal nápor policejních antonů, vodních děl a policistů mávajících obušky, bojovali manifestanti jen o to, aby se udrželi na nohou a vydrželi na náměstí 30 minut, na které byla demonstrace naplánována…

Milan Šimečka Padraic Kenney v knize „Karneval revoluce“

1988

Smrt disidenta Pavla Wonky

26. dubna 1988 zemřel v pardubické věznici stavěl se proti komunistickému režimu prostřednictvím jeho vlastních zákonů snažil se kandidovat do parlamentu, protože každý občan měl právo kandidovat, i když nebyl členem jedné ze stran Národní fronty za své činy byl tvrdě pronásledován a vězněn událost radikalizovala veřejné mínění v Československu na konci 80. let

1988

Dvacáté výročí okupace

demonstrace k 20. výročí sovětské vojenské intervence do Československa v režii již nové, nastupující generace disentu České děti a Nezávislé mírové sdružení

v centru Prahy několik tisíc lidí požadavky: odchod sovětských vojsk ze země zrušení cenzury a svobodné volby propuštění politických vězňů dodržování lidských práv legalizace nezávislých iniciativ policejní násilí, zatýkání

1988

Nová generace odporu

demonstrace a veřejné vystupování proti režimu organizují nejen chartisté, ale také další, mladí aktivisté Nezávislé mírové sdružení – Iniciativa za demilitarizaci společnosti České děti Hnutí za občanskou svobodu

1988

Francois Mitterand snídá s disidenty

8. a 9. prosince oficiální návštěva francouzského prezidenta v ČSSR podmínka – setkání s několika nejvýznamnějšími disidenty

1988

První povolená opoziční demonstrace

10. prosince na Den lidských práv v Praze na žižkovském Škroupově náměstí

Zdá se, že žijeme v napínavé, pozoruhodné, ba řekl bych přímo dramatické době, v době plné protikladů. Na jedné straně státní moc zesiluje perzekuce všech svobodně se projevujících občanů, zavírá, stříká ze svých stříkaček, na druhé straně se společnost začíná zbavovat břemene strachu a lidé se stále méně bojí veřejně projevit své smýšlení…

Václav Havel

1988

Rozhlasové rušičky vypnuty…

16. prosince v 16 hodin ukončení činnosti československých rušiček zahraničního rozhlasového vysílání do Československa po 36 letech! Svobodná Evropa, Hlas Ameriky, BBC, Deutsche Welle, Deutschlandfunk…

1989

1989

Palachův týden

20. výročí smrti studenta Jana Palacha 15. ledna demonstrace na Václavském náměstí zásahy bezpečnosti snaha rozehnat demonstranty bití, vodní děla, zatýkání demonstrace pokračují v dalších dnech! 21. ledna smuteční shromáždění v Palachově rodišti ve Všetatech

1989

brutální policejní zákroky proti demonstrantům a zatýkání reakce ve světovém tisku protesty významných osobností kulturního a politického života i mezinárodních organizací

1989

Iniciativa kulturních pracovníků

26. ledna petici podepsalo 700 kulturních pracovníků – reakce na Palachův týden dopis adresovaný předsedovi vlády Ladislavu Adamcovi šokující pro režim, šokující pro disent, šokující i pro kulturní a vědeckou obec znak, že situace se obrátila, lidé jsou ochotni svou nespokojenost vyjadřovat

1989

Zásahy moci proti opozici

21. února Václav Havel odsouzen k odnětí svobody na dobu 9 měsíců Obvodním soudem pro Prahu 3 v únoru a březnu se uskutečnila celá řada dalších represivních akcí domovní prohlídky, zadržení, výslechy, politicky motivované soudní procesy

1989

Referendum „temných oken“

1989

Netradiční prvomájové oslavy

1. máj každoroční manifestace a oslavy vytáhli do nich i představitelé opozice se svými transparenty pro bezpečnost opravdu znepokojivý stav jiná věc je rozhánět vodním dělem zástupy demonstrantů, než tahat aktivisty jako rozinky z vánočky z velkého „slavnostního“ průvodu… policisté najednou cítili, že jejich zákroky nejsou davem přijímány

1989

Několik vět

slavná petice, kterou podepsala také řada známých osobností iniciátoři a organizátoři – Havel, Křižan, Vondra, Devátý jména signatářů byla čtena ve Svobodné Evropě a v Hlase Ameriky na pokračování do listopadu 1989 podepsalo 37.000 občanů! režimní propaganda nazvala text „pamfletem“ a spustila proti jeho autorům i signatářům silnou kampaň

1989

Demonstrace k srpnovému výročí

21. srpen – demonstrace u příležitosti výročí okupace

v centru Prahy, na Václavském náměstí a na pěší zóně několik tisíc lidí, policejní jednotky proti manifestaci násilně zakročily a rozehnaly ji také političtí aktivisté z Maďarska, Polska, Itálie, východního i západního Německa

1989

Uprchlíci na západoněmecké ambasádě

září – velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze přechodný domov tisíců východních Němců žádali povolení svobodného odjezdu do NSR bylo cítit, že komunismus puká ve švech, NDR bylo v Československu považováno za baštu systému…

1989

Ferdinand Vaněk v Rudém právu

1989

Filharmonici bojkotují televizi i rozhlas

25. října 1989 členové České filharmonie oznámili bojkot rozhlasu a televize protest proti jednostrannému způsobu informování o Václavu Havlovi a dalších opozičních činitelích podpora dirigentovi Václavu Neumannovi

„Hráči České filharmonie vyjádřili podporu V. Neumannovi a bojkot rádia a televize (91 pro, jeden proti, 3 se zdrželi). Proti věznění redaktorů neoficiálních Lidovek petice 110 redaktorů, včetně těch z Lidové demokracie, Svobodného slova, Mladého světa! Národ zvedá hlavu!“

z deníku Zdeňka Lukeše

1989

Státní svátek a protirežimní protesty

demonstrace u příležitosti 71. výročí vzniku Československa policejní jednotky je násilně rozehnaly zadrženo 359 aktivních účastníků v krajích ČSSR zadrženo 198 osob

1989

Festival české kultury ve Vratislavi

od 3. do 5. listopadu hudební festival a také seminář o střední Evropě organizátor Mirek Jasinski z Polsko-československé solidarity stovky lidí byly v autech i ve vlacích zastaveny na hranicích a vráceny zpět do ČSSR obrovskou většinu návštěvníků z Československa tvořili mladí lidé na chvíli v říši svobody

1989

vystupovali čeští a slovenští umělci z exilu i ti doma zakázaní dva koncerty exilového zpěváka Karla Kryla čtení, koncerty, promítání zakázaných českých filmů

http://www.nohavica.cz

1989

Svatořečení Anežky České v Římě

12. listopadu 1989 12 000 českých a slovenských poutníků největší počet lidí, kteří mohli jednorázově přes železnou oponu v celé historii komunistického Československa

1989

17. listopad – oslava dne studentstva

povolená studentská manifestace k 50. výročí smrti studenta Jana Opletala v Praze na Albertově asi dvacet pět tisíc lidí dávalo zřetelně najevo nespokojenost s režimem požadavky svobody a demokracie spontánní průvod mířil do centra města přidávali se další občané

1989

Bití na Národní třídě

průvod zastaven policejním kordonem část demonstrantů se rozprchla, části umožnili policisté odejít zbývající byli surově zbili – zraněny stovky osob!

1989

Studentská a divadelní stávka

okamžitá reakce studenti seznámili herce pražských divadel s událostmi posledních hodin v sobotu 18. listopadu vznikl studentský stávkový výbor zahájení protestní stávky studentů VŠ a divadelníků

1989

Vznik Občanského fóra

neděle 19. 11. 1989 OF sdružovalo osobnosti a skupiny požadující změnu režimu

požadavky odstoupení funkcionářů KSČ odpovědných za sovětskou okupaci ustavení komise pro vyšetření událostí 17. 11. propuštění všech politických vězňů…

1989

Činoherní klub

tam se rodily první požadavky a programové zásady Občanského fóra OF bylo volné hnutí, nemělo charakter politické strany postupně se rodila pevnější organizační struktura a detailnější programové zásady

1989

Založení Nezávislého tiskového střediska

neděle 19. listopadu v bytě Saši Vondry Ivan Lamper a další z okruhu Revolver Revue a samizdatového časopisu Sport

NTS vydává Informační servis z těchto kořenů později vznikl týdeník Respekt

1989

Demonstrace na Václavském náměstí

pondělí 20. listopadu na Václavském náměstí demonstrovalo asi 150 000 lidí 21. listopadu se sešlo asi 200 000 lidí 22. listopadu opět okolo 200 000 lidí začalo být pravděpodobné, že už je takový nápor pro režim nezvládnutelný... ze slavného balkónu Melantrichu promluvil Václav Havel demonstrace se začaly šířit do dalších českých a moravských měst

1989

Prognostici v OF

ve středu 22. listopadu přichází do Občanského fóra další významná skupina

ekonomové z Prognostického ústavu především Václav Klaus a Vladimír Dlouhý skupina sehraje v budoucím vývoji Československa dosti zásadní roli

1989

Havel a Dubček společně na balkóně

čtvrtek 23. listopadu na Václavském náměstí se sešlo asi 300 000 lidí opět promluvil Václav Havel vystoupil také Alexandr Dubček velmi často vzývaný a skandovaný představitel Pražského jara představitel dávného závanu svobody snil o funkci prezidenta

1989

24. listopadu mimořádné zasedání ústředního výboru KSČ z funkce generálního tajemníka odvolán Milouš Jakeš nahrazen neznámým a nevýrazným Karlem Urbánkem společnost to vnímala jako konec epochy tohoto poněkud trapného a směšného muže… a první velké vítězství revoluce

Výměna generálního tajemníka

1989

Zaplněná Letenská pláň

sobota 25. listopadu demonstrace se přesunula na Letenskou pláň velmi mrzlo a přesto tam bylo 750 000 demonstrantů jásali, provolávali slávu a také zpívali hymnu

1989

Jednání Havla s Adamcem

26. listopadu se v 11 hodin v Obecním domě setkávají představitelé opozice s Ladislavem Adamcem poprvé jedná Václav Havel s komunistickým předsedou vlády

1989

Výstražná generální stávka

pondělí 27. listopadu vyvrcholení té nejvášnivější doby revoluce 2 hodiny, po celé zemi, ve všech podnicích vůle skoncovat s režimem byla zcela zřejmá

1989

Zrušena vedoucí úloha KSČ

29. listopadu ve federálním shromáždění byla odhlasována změna ústavy ČSSR byl vypuštěn článek o vedoucí úloze KSČ ve společnosti také článek o marxismu-leninismu jako oficiální státní ideologii

1989

Rekonstruovaná Adamcova vláda

jednání delegací federální vlády a Národní fronty s Občanským fórem dohoda o rekonstrukci federální vlády i obou národních nová vláda v čele s Ladislavem Adamcem říkalo se jí „patnáct ku pěti“ 15 komunistů vůči 5 nekomunistům negativně přijata veřejností, která požadovala vyšší zastoupení nekomunistů vláda vydržela pouhý týden 7. prosince musel premiér Adamec podat demisi…

1989

Vláda Národního porozumění

setkání rozhodujících politických sil u kulatého stolu – dosaženo dohody 10. prosince jmenována Husákem nová vláda Národního porozumění premiérem Marián Čalfa následně prezident Husák rezignoval na svou funkci první vláda od roku 1948, v níž měla KSČ menšinové zastoupení

1989

Konec železné opony

23. prosince ministři zahraničních věcí Jiří Dienstbier a Hans-Dietrich Genscher (NSR) přestřihli ostnaté dráty na československo-německé hranici symbolický počátek fyzické i politické likvidace železné opony

1989

Alexander Dubček v čele parlamentu

28. prosince předsedou federálního shromáždění zvolen Alexander Dubček na uprázdněné mandáty po nejméně „přijatelných“ poslancích za KSČ kooptováno 23 členů OF a VPN změny v předsednictvu parlamentu, aby členové KSČ nedisponovali většinou hlasů

1989

Václav Havel prezidentem

29. prosince federální shromáždění zvolilo nedávného vězně komunistického režimu prezidentem…