ppt prez · 2016. 9. 21. · Title: Microsoft PowerPoint - ppt_prez.ppt Created Date: 1/24/2011...

KonkurenceschopnostČeské republiky

© 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu

2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu2

Proč je národníkonkurenceschopnost důležitá?

K tomu, aby Česká republika uspěla v globální soutěži, nestačí, aby využívala svou výhodnou geografickou polohu a potenciál jednotného evropského trhu.

Musíme se snažit vytěžit maximum ze svých předností, ale zároveň si uvědomovat své slabé stránky a nedostatky proměnit v příležitosti.

Ve světovém měřítku ztrácí v posledních 10 letech Evropská unie konkurenceschopnost.

Česká republika se proto nemůže poměřovat pouze s průměrem EU, ale musí usilovat o to, aby byla mezi nejlepšími.


Proč se konkurenceschopnostízabývá MPO?

MPO při plnění svých úkolů, přičemž těmi nejdůležitějšími je tvorba strategií (energetickákoncepce, exportní strategie, apod.) zjistilo, že pro úspěch těchto strategií je nutné mít meziresortnípřesah a znát dlouhodobé strategie ostatních resortů.

A vzhledem k tomu, že průmysl a obchod jsou základem dlouhodobé prosperity české ekonomiky, ujalo se MPO tématu konkurenceschopnosti ČR, jako jednoho z nosných témat resortu, neboť MPO má pro formulování dlouhodobých strategií nutných pro rozvoj české ekonomiky předpoklady, znalosti, zkušenosti a kapacity.


Jaká je ambice MPO v oblasti konkurenceschopnosti?

MPO hodlá konkurenceschopnost ČR představit ve dvou základních fázích : analytické a strategické.

V analytické fázi (tj. Analýza konkurenceschopnosti ČR) chce MPO pro vládu a českou veřejnost nastavit objektivnízrcadlo české ekonomice ve světovém kontextu a pojmenovat základní příčiny, hrozby a příležitosti situace, ve které se nacházíme. S touto analýzou přicházíme nyní.

Ve strategické fázi chce MPO ve spolupráci s odborníky, resorty, vládou, Parlamentem a veřejností zpracovat komplexní Strategii konkurenceschopnosti ČR, ve které by byly vytyčeny dlouhodobé cíle pro jednotlivé pilíře ekonomiky a nastaveny dlouhodobé nástroje a jednotlivépolitiky pro jejich dosažení. Strategii chceme představit do konce tohoto pololetí.


Analýza konkurenceschopnostiČeské republiky



Struktura a obsah Analýzy konkurenceschopnosti ČR

Postupovali jsme tak, že jsme nejrůznější studie renomovaných institucí, zabývajících se mezinárodníkonkurenceschopností převyprávěli a překlopili do českého pojetí, tak, aby bylo co možná nejlépe české veřejnosti srozumitelné.

Analyticky tak Konkurenceschopnost ČR představujeme na faktorech rozdělených do tří fází vývoje ekonomiky, dělených ještě na 11 základních pilířů.

Ohodnocení jednotlivých faktorů a jejich skupin jsme převzali z hodnocení Světového obchodního fóra a jejich zprávy o globální konkurenceschopnosti.

2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu

Konkurenceschopnost ČR v posledních dvou letech

7

2009 2010 Změna

Konkurenceschopnost celkově 31 36 -5

I. Fáze rozvoje : Základní 45 44 +1

Pilíře : 1. Instituce 62 72 -10

2. Infrastruktura 48 39 +9

3. Makroekonomická stabilita 43 48 -5

4. Zdraví a základní vzdělání 33 43 -10

II. Fáze rozvoje : Efektivita 24 28 -4

Pilíře : 5. Odborná kvalifikace 24 24 0

6. Efektivita trhu práce 20 33 -13

7. Efektivita finančních trhů 42 48 -6

8.Technologické prostředí 30 32 -2

III. Fáze rozvoje : Inovace 26 30 -4

Pilíře : 9. Inovace 25 27 -2

10. Podnikatelské prostředí 25 34 -9

11. Investiční prostředí 28 38 -10


Základní výstupy z Analýzy konkurenceschopnosti

České republiky



Instituce

Zahrnuje institucionálníprostředí, kvalitu veřejnésprávy a také vnímáníekonomické svobody a korupce.

Nedostatečná vymahatelnostpráva oslabuje ekonomickou aktivitu.

Rozsah korupce odrážíneschopnost státu realizovat základní funkce, čímžoslabuje účinnost hospodářských politik.

V roce 2009 byla ČR až 20. z EU-27 z hlediska kvality veřejných institucí. Z hlediska korupčnosti až na 21. místě, stejné jako Litva.

1) Singapur (6,13)

2) Švédsko (6,12)

3) Nový Zéland (6,00)

4) Finsko

5) Dánsko

6) Norsko

7) Švýcarsko

8) Hong Kong

9) Lucembursko

…………………(údaje WEF 2010)

72) Česká Republika (3,86; 63% výkonu nejlepší země)


Infrastruktura

Dopravní, energetické a telekomunikační sítě.

OECD řadí ČR na nelichotivé 22. místo podle rozšířenívysokorychlostního internetu.

Geografická poloha ČR předurčuje do role tranzitní země.

ČR by měla svou polohu využít a profitovat z kvalitní dopravníinfrastruktury a intenzivního zapojení do přeshraničníhoobchodu s energiemi.

1) Hong Kong (6,77)

2) Německo (6,43)

3) S. arabské emiráty (6,26)

4) Francie

5) Singapur

6) Švýcarsko

7) Nizozemsko

8) Velká Británie

9) Kanada

10) Švédsko

…………………(údaje WEF 2010)

39) Česká Republika (4.78; 71% výkonu nejlepší země)


Odborné kvalifikace

Je třeba taková reforma, která by naučila žáky samostatněanalyzovat problémy, vyvozovat adekvátní závěry a kreativně řešit situace.

Další nárůst podílu mladých lidínastupujících do terciárního vzdělávání by bez dalšístrukturace systému byl na úkor kvality.

Vyspělé ekonomiky dominují v oblasti celoživotního vzdělávání, např. ve Velké Británii realizuje vzdělávání zaměstnanců 90 % podniků. ČR výrazně zaostává.

1) Finsko (6,06)

2) Švédsko (5,9)

3) Dánsko (5,84)

4) Švýcarsko

5) Singapur

6) Island

7) Belgie

8) Kanada

9) USA

10) Nizozemsko

…………………(údaje WEF 2010)

24) Česká Republika (5,11; 84% výkonu nejlepší země)


Efektivita finančních trhů

Nedostatečná hloubka finančního zprostředkovánínegativně ovlivňuje míru investic a budoucí vybavenost ekonomiky ČR kapitálem.

Souhrnná hodnota všech akciových společnostíobchodovaných na českých kapitálových trzích (ve vztahu k HDP) je v porovnaní se zahraničím nízká.

Český bankovní sektor je na druhou stranu v současnosti ziskový a dobře kapitalizovaný.

1) Hong Kong (5,85)

2) Singapur (5,76)

3) Austrálie (5,45)

4) Finsko

5) Norsko

6) Lucembursko

7) Malajsie

8) Švýcarsko

9) Jižní Afrika

10) Nový Zéland

…………………(údaje WEF 2010)

48) Česká republika (4,49; 77% výkonu nejlepší země)


Regulace podnikatelského prostředí

V rámci EU se ČR propadla z 18. místa (2006) až na 24. místo (2010) a posunula se tak za Bulharsko, Maďarsko, Itálii a Slovinsko.

Za nejproblematičtější oblast považují podnikatelé v ČR procedurální náročnost placenídaní.

Hodnoceny jsou také oblasti: zahájení podnikání, podmínky zaměstnávání, registrace vlastnictví, získávání úvěrů, ochrana investorů, platba daní, zahraniční obchod, vynutitelnost smluv a ukončení

podnikání.

1) Singapur

2) Hong Kong

3) Lucembursko

4) Švýcarsko

5) Švédsko

6) Spojené arabské emiráty

7) Nový Zéland

8) Nizozemsko

9) Bahrajn

10) Saudská Arábie

……………(Doing Business 2010)

35) Česká republika


Inovace

Věda a výzkum podporujíekonomiku dané země jen tehdy pokud jsou cíleně a efektivněnastaveny mosty k:inovacím,aplikačnímu využití nových poznatků,a také široké společenskéabsorpci nových poznatků v profesionálním a praktickém chování lidí.

V ČR je zcela nedostatečnépropojení vědy a výzkumu se soukromým kapitálem. Podpora je koncentrována na základnívýzkum a chybí transfer do ekonomicky schůdných aplikací.

1) USA (5,65)

2) Švýcarsko (5,60)

3) Finsko (5,56)

4) Japonsko

5) Švédsko

6) Izrael

7) Taiwan

8) Německo

9) Singapur

10) Dánsko

…………………(údaje WEF 2010)

27) Česká Republika (3,92;69% výkonu nejlepší země)

Doporučení MPO pro Strategii konkurenceschopnosti ČR

pro 21. století



Strategie – změna myšlení


Jen kvalifikovaná pracovní síla k úspěchu nestačí

Jak je zřejmé z exportního profilu hlavních konkurentů EU na světových trzích došlo mezi EU a konkurencí k vysoké konvergenci měřeno indexem RCA

RCA = Reveal Competitive Advantage - měří růst exportu dané položky vůči světovému růstu tj. hodnota menší než jedna znamená zaostávání oproti světu a obráceně


RCA index dle kvalifikační náročnosti výroby

EU USA

Japonsko Čína

Graf vždy porovnává daný region se světovým průměrem. Světle zelenýjednotkový čtverec přitom znázorňuje světový průměr obchodu dle daného kritéria.

EU


Podíl na světovém obchodě dle kvalifikačních předpokladů výroby


Jen kvalifikovaná pracovní síla k úspěchu nestačí

Uvedená konvergence mezi EU, Japonskem, USA a Čínou se pak projevuje i v podílu exportu na světových trzích

EU si udržuje svůj náskok jen u výrobkůvyžadujících low and high intermediate skilled, zatímco u výrobků vyžadujících vysokou kvalifikovanost je EU podíl na světovém trhu atakován Čínou


Ani technologická náročnost výroby k úspěchu nestačí

Rovněž v oblasti využitých technologií došlo v uplynulém desetiletí ke konvergenci mezi vyspělými exportéry a Čínou (měřeno rovněžindexem RCA)


RCA index dle technologické náročnosti výroby

USA EU

Japonsko Čína

Graf vždy porovnává daný region se světovým průměrem. Černý jednotkovýčtverec přitom znázorňuje světový průměr obchodu dle daného kritéria.


Podíl na světovém obchodě dle technologických předpokladů výroby


Ani technologická náročnost výroby k úspěchu nestačí

Přestože si EU před Čínou zachovává svůj nepatrný náskok v oblasti exportu výrobků s vysokým obsahem kvalifikované pracovní síly u výrobků s vysokou technologickou náročností již svůj náskok (měřeno podílem na světovém obchodu ) za posledních deset let ztratila


Shrnutí pohledu MPO

V následujícím období již tedy nebude konkurenceschopnost ekonomiky spočívat na jejíkvalifikační a technologické způsobilosti (toto bude podmínka pouze nutná nikoliv dostačující)

Budoucí konkurenceschopnost bude založena na inovačních schopnostech (včas rozeznat vznikajícíglobální poptávku a adekvátně a včas umět na novétrendy reagovat)

Úspěšné ekonomiky budou ty, které budou mít inovační a internacionalizované firmy a pro jejich vznik a působení vytvoří potřebné podmínky

Proto byla zpracována MPO Analýza konkurenceschopnosti České republiky.

Základní doporučení MPO pro směřování

Strategie konkurenceschopnosti ČR



Odkud

Vysokáadministrativní zátěžpro podnikatele

Kam

Zjednodušit procedurálnínáročnost podnikání

Lepší využití prostředkůelektronické komunikace

Zavést pro podnikatele tzv. dny právní účinnosti


Odkud

Závislost sektorová(např. automobilovýprůmysl)

Kam

Inovace Zdroje nových příležitostí

Fungující flexibilnísystém podpory prioritních sektorů

Modernizace průmysluZměna průmyslové struktury


Odkud

Výrobky se střednípřidanou hodnotou

Kam

Kvalifikovaná pracovní síla

Zlepšení koordinace mezi veřejným sektorem, zaměstnavateli a regionálními partnery

Operační program Podnikánía inovace

Mobilizace venture kapitálu

Příprava nového fondu na podporu inovací


Odkud

Závislost teritoriální(Německo/ EU)

Kam

Najít vhodný model odhadu budoucípoptávky/foresighting

Snížení závislosti, novéproduktové /exportníportfolio


Odkud

Intuitivních (izolovaných) sektorových politik a strategií

Kam

K formulovánídlouhodobé vize rozvoje ČR – Strategie konkurenceschopnosti

K akceleraci reforem a využití synergiíkoordinovaných resortních a sektorových politik

Děkujeme za pozornost a těšíme se na vaše otázky


Date post:	21-Aug-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

ppt prez · 2016. 9. 21. · Title: Microsoft PowerPoint - ppt_prez.ppt Created Date: 1/24/2011...

Documents