1
Katedra stavební mechanikyFakulta stavební, VŠB - Technická univerzita Ostrava
Stavební statika, 1.ročník bakalářského studia
Průřezové charakteristiky
• Těžiště složených obrazc ů homogenních pr ůřezů• Kvadratické momenty základních pr ůřezů• Kvadratické momenty složených pr ůřezů• Kvadratické momenty k pooto čeným osám•Těžiště složených obrazc ů nehomogenních pr ůřezů
2
Průřezy prutových konstruk čních prvk ů
Návrh a posudek deformovatelných prutů vyžaduje tzv. geometrické (pr ůřezové) charakteristiky pr ůřezu:
• Plocha A průřezu • Statické momenty Sx a Sz průřezu k momentovým osám x a z• Souřadnice xT, zT těžiště T průřezu • Momenty setrvačnosti Ix, Iz k osám x, z-Centrální momenty setrvačnosti-Hlavní centrální momenty setrvačnosti
• Deviační moment Dxz k osám x, z• Poloměr setrvačnosti ix, iz k osám x, z
Předpoklad: průřez homogenní (stejnorodý), fiktivní měrná tíha γ = 1(bez fyzikálního rozměru)
3
+z+y +x
a
T
l
h
d
F2
F1=2F
FF
1 2
Osa prutu (přímý prut),
případně střednice prutu(přímý i zakřivený prut)
P1 P2
1 2
Raz Rbz
Rax
a b
l
Statické schéma : statický model nosné konstrukce
Těžiště průřezu
Geometrický popis prutu, idealizace
Průřez prutu o ploše A
4
Těžiště
Fyzikální význam těžiště:
a) hmotný bod se soustředěnou hmotností útvaru
b) bod, ve kterém lze hmotný útvar vystavený tíze podepřít proti posunutí aniž by docházelo k rotaci
Těžiště je chápáno jako statický střed soustavy rovnoběžných sil v prostoru či rovině, které tvoří vlastní tíhy elementů hmotného útvaru.
Těžnice – osa procházející těžištěm
2
5
Složený rovinný obrazec ( lomená čára nebo složený plošný obrazec) vzniká spojením několika (obecně n, i=1, …,n) jednoduchých rovinných obrazců (prvků) v téže rovině, u kterých umíme určit polohu těžiště a základní geometrické charakteristiky (úsečka, kruh…).
Těžiště rovinného homogenního složeného obrazce
∑∑ ⋅
=i
iiT P
zPx
Postup:
a) Složený obrazec umístit do pravoúhlé souřadnicové soustavy xz
b) Rozdělit složený obrazec na dílčí jednoduché obrazce
c) Pro každý obrazec i určit souřadnice xi a zi jeho těžiště Ti
d) Pro každý obrazec spočítat tíhovou fiktivní sílu Pi. Hodnota Pi odpovídá délce dílčí čáry l i nebo velikosti dílčí plochy Ai
e) Zavést fiktivní síly Pi do těžiště Ti nejprve rovnoběžně s osou z, poté s osou x
f) Určit výslednici tíhových sil: R=∑ li, R=∑ Ai
g) Určit statický střed soustavy těchto rovnoběžných sil (Varignonova věta). Souřadnice statického středu této soustavy = souřadnice těžiště složeného obrazce.
iiz
IiTz
xPS
xPxRS
∑∑
⋅−=
⋅−=⋅−= )(
Např.: x-ovou souřadnici těžiště xT určíme z rovnosti statického momentu tíhové síly k ose z - Sz
⇒ AS
x zT =neboli
6
Příklad 1 – Těžiště rovinné lomené čáry
+x
+z
13
2
[0;2]
[3;0]
[6;3]
[0;5]
Tíhové síly díl čích čar (prut ů)
Prut 1F1= l1 = 3 m
Prut 2F2 = l2 = = 3,606 m
Prut 3F3 = l3 = = 4,243 m
CelkemΣFi = Σ li = 3 + 3,606 + 4,243 = 10,85 m
22 2 3 +
22 3 3 +
T1=[0;3,5]
T2=[1,5;1]T3=[4,5;1,5]
Lomená čára může představovat např. zidealizovaný lomený nosník konstantního průřezu
3
[3;0]
[6;3]
T3=[4,5;1,5]
3
3
7
+x
+z
13
2
[0;2]
[3;0]
[6;3]
[0;5]
Těžiště - xT
T1=[0;3,5]
T2=[1,5;1]
T=[2,26;1,89]
Délkyl1 = 3 ml2 = 3,606 m
l3 = 4,243 mΣli = 10,85 m
mx
x
l
xl
R
xPx
T
T
i
iiiiT
26,2
243,4606,33
5,4.243,45,1.606,30.3
=
=++++=
=⋅
=⋅
=∑∑∑
Těžiště - zT
mz
z
l
zl
R
zPz
T
T
i
iiiiT
89,1
243,4606,33
5,1.243,41.606,35,3.3
=
=++++=
=⋅
=⋅
=∑∑∑
T
Příklad 1 – Těžiště rovinné lomené čáry
8
Těžiště složených obrazc ů s otvory a vý řezy
Zvláštní případ složených obrazců – s otvory (s oslabením) nebos vý řezy (otvory sousedící s obrysem obrazce)
Výpočet:
Jednotlivé obrazce považovat za samostatné prvky bez otvorů, otvory považovat za další prvky se zápornou plochou(tíhové síly opačně orientované).
3
9
Těžiště obecného rovinného obrazce
Těžiště rovinného obrazce jako statický středrovinné soustavy rovnoběžných sil
(a)
AP ~Tíhu rovinného obrazce P lze nahradit plochou.
Z Varignonovy věty:
Plocha elementárního dílku: zxA d.dd =Celková plocha obrazce: ∫∫ ∫∫==
A A
zxAA d.dd
∫∫
∫∫
∫∫
∫∫===
A
A
A
AzT
x
xx
A
Ax
A
Sx
dzd
dzd.
d
d.
Souřadnice těžiště:
∫∫
∫∫
∫∫
∫∫===
A
A
A
AxT
x
xz
A
Az
A
Sz
dzd
dzd.
d
d.
Příklad aplikace v předmětu Matematika.
10
Kvadratické momenty rovinných obrazc ů
K výkladu kvadratických momentů
•Momenty setrva čnosti (vždy kladné)
•deviační moment (kladný či záporný)
Kvadratické momenty vztaženy k osám x, z - osy setrva čnosti :
∫∫=A
x AzI d.2∫∫=A
z AxI d.2
∫∫=A
xz AzxD d..
Rozměr [délka4], zpravidla m4 nebo mm4
Poznámka : pro případy jednoose nebo dvouose symetrických průřezů je Dxz= 0 (důkaz viz snímek 12).
11
Centrální kvadratické momenty rovinných obrazc ů
Momenty setrvačnosti a deviační moment možno počítat k libovolným vzájemně kolmým osám (posunutým nebo natočeným vzhledem k počátku).
∫∫==A
xtx AdzII .2∫∫==A
ztz AdxII .2∫∫=A
txz AdzxD ..,
Ve stavební mechanice jsou důležité kvadratické momenty danéhoobrazce (průřezu), které jsou vztaženy k jeho těžištním osám. Jedná se o centrální momenty setrva čnosti.Těžištní osy se nazývají centrální osy setrva čnosti
Centrální moment setrvačnosti rovinného obrazce je nejmenší z momentů setrvačnosti daného obrazce vztažených k rovnoběžně posunutým osám.
12
Centrální kvadratické momenty obdélníku
0, =→≡≡→≡ xztt DzzxxTOZvoleno:
Výpočet centrálních momentů setrvačnosti:
3332
2
3
2
2
22
2
2
2
22
..121
88.
33.
..
hbhhbz
b
zdzbzdxdzAdzII
h
h
h
h
h
h
b
bA
xtx
=
+=
=
==
===
−
−− −∫∫ ∫∫∫
hbII ztz ..121 3==Obdobně:
0d44
.21
.d2
.ddd..2
2
222
2
2
2
22
2
2
2
=
−=
=
== ∫∫∫ ∫∫∫
−− −− −
h
h
h
h
b
b
h
h
b
bA
xz zbb
zzx
zzxx.zAzxD
Důkaz nulového deviačního momentu:
Pozor : tyto vztahy platí pro obdélník uloženého dle obrázku (tzv. nastojato)
4
13
Centrální kvadratické momenty obdélníku
0, =→≡≡→≡ xztt DzzxxTOZvoleno:
Výpočet centrálních momentů setrvačnosti:
3332
2
3
2
2
22
2
2
2
22
..12
1
88.
33.
d.ddd.
bhbbhz
h
zzhzxzAzII
b
b
b
b
b
b
h
hA
xtx
=
+=
=
==
===
−
−− −∫∫ ∫∫∫
bhII ztz ..12
1 3==Obdobně:
0d44
.21
.d2
.ddd..2
2
222
2/
2
2
22
2
2
2
=
−=
=
== ∫∫∫ ∫∫∫
−− −− −
b
b
b
b
h
h
b
b
h
hA
xz zhh
zbzx
zzxx.zAzxD
T
xt
o
b
h
zt
Důkaz nulového deviačního momentu:
Obdélník oto čený o 90°:
Pomůcka : ve vztazích pro výpočet centrálních momentů setrvačnosti obdélníku je mocněn na třetí vždy rozměr, který je kolmý k příslušné centrální ose setrvačnosti
14
Kvadratické momenty obdélníku k rovnob ěžně posunutým osám
[ ]
==≡→≠2
,2
,b
dh
czxTO TTZvoleno:
AcIItxx .2+=
AdcDDttzxxz ..+=
Steinerova v ěta
AdIItzz .2+=
c… vertikální rameno těžiště –vzdálenost posunuté osy x od osy těžištní
d… horizontální rameno těžiště –vzdálenost posunuté osy z od osy těžištní
Txt
zt
x
z
o
c
d
b
h
Moment setrvačnosti rovinného obrazce k libovolné (momotěžištní) ose je roven momentu setrvačnosti k rovnoběžné těžištní ose, zvětšenému o součin plošného obsahu a čtverce vzdálenosti obou os.
15
Kvadratické momenty obdélníku k rovnob ěžně posunutým osám
[ ]
==≡→≠2
,2
,b
dh
czxTO TT
Zvoleno:
32
32 ..31
..4
..121
. hbhbh
hbAcIItxx =+=+=
22..41
..2
.2
0.. hbhbhb
AdcDDttzxxz =+=+=
Steinerova v ěta
hbhbb
hbAdIItzz ..
31
..4
..121
. 32
32 =+=+=
c… vertikální rameno těžiště - vzdálenost posunuté osy x od osy těžištníd… horizontální rameno těžiště - vzdálenost posunuté osy z od osy těžištní
( ) 33
0
3
0
2
0 0
22 ..31
0.33
... hbhbz
bzdzbzdxdzAdzIhhh b
A
x =−=
==
== ∫∫ ∫∫∫
Důkaz:
> Ixtstejným způsobem dokažte pro Izt
> Ixt
> Izt
Využití : kvadratické momenty složených průřezů
Txt
zt
x
z
o
c
d
b
h
16
Zvoleno: O ve vrcholu trojúhelníku
Kvadratické momenty pravoúhlého trojúhelníku
Pravoúhlý trojúhelník
(a) (b)
Výpočet nejprve kvadratických momentů k vodorovné ose x a svislé ose z:
3
0
3
0 0
22
..4
1d..
ddd.d.
hbzzh
b
zxzzxzI
h
h hbz
A
x
==
=
==
∫
∫ ∫∫∫
224
2
2
0
32
2
0
.
0
..8
1
4.
2d.
2
ddd.d..
hbh
h
bzz
h
b
zxx.zzxzxD
h
h hzb
A
xz
===
=
==
∫
∫ ∫∫∫
hbh
h
bzz
h
b
zxxzxxI
h
h hbz
A
z
..12
1
4.
3d..
3
ddd.d.
34
3
3
0
33
3
0 0
22
===
=
==
∫
∫ ∫∫∫
[ ]
==≡→≠3
,3
2,
bd
hczxTO TT
5
17
Centrální kvadratické momenty základních obrazc ů (viz tabulky)
h.bA =
36b.h
I3
z =
0Dxz =
b
h
b
h
r
12h.b
I3
x =12b.h
I3
z = 0Dxz =
22xz h.b
81
D =36h.b
I3
x =2h.b
A =
x
z
x
z
x
z
64d.
4r.
II44
zx
π=π==2r.A π=
2aA = 12a
II4
zx == 0Dxz =x
z
a
a
x 12h.b
I3
x =12
b.hI
3
z = 0Dxz =
18
Centrální kvadratické momenty válcováných I profil ů
V tabulkách jsou uvedeny: hmotnost průřezu na jednotku délky, potřebné geometrické rozměry a průřezové charakteristiky průřezů.
Hodnoty jsou vztaženy k osám y-z(v rovině y-z…více v předmětu Pružnost a plasticita)
Nepočítají se - viz tabulky.
19
Centrální kvadratické momenty válcováných U profil ů
Pokud budete v předmětu Stavební statika počítat průřezové charakteristiky složených válcovaných průřezů, budou základní tabulkové hodnoty zadané.
20
Centrální kvadratické momenty složených pr ůřezů
Využití kvadratických moment ů k rovnob ěžně posunutým osámPostup výpo čtu:
a) zvolit pomocnou souřadnicovou soustavu x ,z(výhodné zvolit počátek v levém horním rohu nebo na ose symetrie)
b) rozdělit složený obrazec na n základních prvků i=1, …, n
c) pro každý prvek určit Ai a souřadnice jeho těžiště [xi ; zi] v pomocnésouřadnicové soustavě
d) určit souřadnice těžiště [xT ; zT] celého obrazce, kterým proložit centrální osy setrvačnosti průřezu xt , zt rovnoběžné s osami x, z.
e) pro každý prvek určit ramena těžiště Ti: ,Tii zzc −=Tii xxd −=
f) s využitím Steinerovy věty vypočítat centrální kvadratické momenty celého obrazce:
( )∑=
+=n
iiixx AcII
i1
2. ( )∑=
+=n
iiizz AdII
i1
2. ( )∑=
+=n
iiiizxxz AdcDD
ii1
..
(Otvory mají plochy i momenty setrvačnosti se znaménkem mínus, deviační momenty s opačným znaménkem než plné prvky)
6
21
Příklad 2 – Těžiště složeného obrazce
2 4 7
7
5
1
x2=3
x3=4,5
z 2=
3
z 3=
6
0
z 1=
0,5
x1=2
T= [Xt , zT] [3,5 ; 3,9],
Poloha t ěžiště1
3
2
m 3,51084
4,5.108.34.2 =++++=
=⋅
=⋅
=∑∑
∑∑
i
ii
i
iiT A
xA
P
xPx
Tíhová síla ~ PlochaP1 = A1 = 4.1 = 4,0 m2
P2 = A2 = 2.4 = 8,0 m2
P3 = A3 = 2.5 =10,0 m2
m 3,91084
10.68.34.0,5 =++
++=
=×
=⋅
=∑∑
∑∑
i
ii
i
iiT A
zA
P
zPz
Txt
zt
x
z22
Příklad 2 – Centrální moment setrva čnosti I x
2 4 7
5
1
z 2=
3
z 3=
6
0
z 1=
0,5
Ramena díl čích těžišťc1 = z1 – zT = 0,5 - 3,9 = -3,4 m
c2 = z2 – zT = 3,0 - 3,9= -0,9 mc3 = z3 – zT = 6,0 - 3,9 = 2,1 m
Momenty setrva čnosti díl čích obrazc ůIx,1 = 4 . 13 / 12 = 0.333 m4
Ix,2 = 2 . 43 / 12 = 10.667 m4
Ix,3 = 5 . 23 / 12 = 3.333 m4
c 3c 2
c 1c 1
z T=
3,9
Centrální moment setrva čnosti I x
Ix = Σ(Ixi + Ai . ci2) =
0.333 + 4,0 . (-3,4)2 + 10.667 + 8,0 . (-0,9)2 + 3.333 + 10,0 . 2,12 = 111,1 m4
T
x
z
23
Centrální moment setrva čnosti I z
Iz = Σ(Izi + Ai . di2)
= 5.333 + 4,0 . (-1,5)2 + 2.667 + 8,0 . (-0,5)2 + 20.833 + + 10,0 . 1,02 = 49,8 m4
Příklad 2 – Centrální moment setrva čnosti I z
2 4 7
7
5
1
x3=4,5
0
x1=2
Ramena díl čích těžišťd1 = x1 – xT = 2,0 - 3,5 = -1,5 md2 = x2 - xT = 3,0 - 3,5 = -0,5 md3 = x3-xT=4,5-3,5=1,0 m
Momenty setrva čnosti díl čích obrazc ůIz,1 = 1 . 43 /12 = 5.333 m4
Iz,2 =4 . 23 /12 = 2.667 m4
Iz,3 = 2 . 53 /12 = 20.833 m
d2x2=3
d1
d3xT=3,5
T
x
z
24
Příklad 2 – Devia ční moment Dxz
Deviační momentDxz1= Dxz2 = Dxz3 = 0 m4
(2-ose symetrický průřez)
Deviační moment Dxz
Dxz = Σ(Dxzi + Ai . ci . di) = = 4,0 . (-3,4) . (-1,5) + + 8,0 . (-0,9) . (-0,5) + + 10,0 . 2,1 . 1,0 = 45,0 m4
2 4 7
7
5
1
x2=3
x3=4,5
z 2=
3
z 3=
6
0
x1=2
z 1=
0,5
T
c1 = z1 – zT = 0,5 - 3,9 = -3,4 mc2 = z2 - zT = 3,0 - 3,9= -0,9 mc3 = z3 – zT = 6,0 - 3,9 = 2,1 m
d1 = x1 – xT = 2,0 - 3,5 = -1,5 md2 = x2 - xT = 3,0 - 3,5 = -0,5 md3 = x3-xT=4,5-3,5=1,0 m
x
z
7
25
Kvadratické momenty k pooto čeným osám
ααα 2sin.sin.cos. 22xzzxx DIII ++=′
Změnou úhlu α, se mění hodnoty kvadratických momentů k pootočeným osám. Existuje úhel pootočení os α0, při kterém nabývají momenty setrvačnosti k těmto osám extrémních hodnot a deviační moment je nulový.
zx
xz
II
D
−= 2
tg2 0α
ααα 2sin.cos.sin. 22xzzxz DIII −+=′
( ) αα 2cos.2sin.21
xzxzzx DIID +−=′′
Osy pootočené o úhel α0→ hlavní osy setrvačnosti.Momenty setrvačnosti vztažené k hlavním osám(extrémní momenty setrvačnosti) → hlavní momenty setrvačnosti I1 ,I2
V případě symetrického průřezu (stačí jednoose symetrický), je Dxz=0, α0=0.Potom Ix a Iz vztažené k osám x,zjsou zároveň hlavní momenty setrvačnosti. Větší z nich je I1, menší I2.
Jsou-li známy kvadratické momenty rovinného obrazce pro pravoúhlou dvojici os x,zs počátkem o, je možno určit hodnoty kvadratických momentů pro jinou dvojici pravoúhlých os x´, z , pootočenou od původních os o úhel α:
α
z
x
xl
zl
o
26
Hlavní momenty setrva čnosti
Znaménko před odmocninou: +-
( ) ( ) 222,1 .4.
2
1.
2
1xzzxzx DIIIII +−±+=
max1 II =
min2 II =
Hlavní osy setrvačnosti:
xz
x
D
II −= 2,1
2,1tgα0
12 90±= ααmax1 I→α
min2 I→α
Poučka:Součet momentů setrvačnosti ke dvěma vzájemně kolmým osám setrvačnosti se při otáčení obou os kolem počátku nemění,zůstává konstantní (neměnný, invariantní).
21 IIIIII zxzx +=+=+ ′′
Úpravou předešlých vztahůpro nesymetrický průřez:
27
Hlavní centrální momenty setrva čnosti
Znaménko před odmocninou: +-
( ) ( ) 222,1 .4.
2
1.
2
1xzzxzx DIIIII +−±+=
max1 II =
min2 II =
Hlavní centrální osy setrvačnosti – s počátkem v těžišti průřezu :
xz
x
D
II −= 2,1
2,1tgα0
12 90±= ααmax1 I→α
min2 I→α
Symetrické průřezy:
Ve stavební mechanice jsou důležité hlavní momenty setrvačnosti vztaženék hlavním osám procházejícím těžištěm obrazce→ hlavní centrální momenty setrvačnosti I1, I2→ hlavní centrální osy setrvačnosti.
centrální momenty setrvačnosti Ix a Iz (vztažené k centrálním (těžištním) osám xt ,zt ) jsou zároveň hlavní centrální momenty setrvačnosti. Větší z
nich je I1, menší I2. Osy xt ,zt jsou hlavní centrální osy setrvačnosti
Nesymetrické průřezy:
28
Příklad 2: pokra čování – Hlavní centrální momenty setrva čnosti
( ) ( )
( ) ( )
42
41
22
222,1
m0,26
m9,134
4548,491,111.2
18,491,111
2
1
.42
1
2
1
=
=
=⋅+−±+⋅
=+−⋅±+⋅=
I
I
DIIIII xzzxzx
°−=
=−=−=
°=
=−=−=
1,62tg
45
1,1110,26tg
9,27tg
45
1,1119,134tg
2
22
1
11
α
α
α
α
xz
x
xz
x
D
II
D
II
Hl. centrální momenty setrva čnosti I1,2
Natočení hl. centrální moment ů αααα1,2
2 4 7
7
5
1
0
αααα1
αααα2
x
z
8
29
Příklad 2: pokra čování – nato čení hlavních centrálních os setrva čnosti
V této poloze má pr ůřez největší tuhost
30
Polom ěr setrva čnosti
Geometrická charakteristika průřezu:A
Ii xx =
A
Ii zz =
Hlavní centrální polom ěry setrva čnosti :A
Ii maxmax =
A
Ii minmin =
Hlavní centrální poloměry setrvačnosti pro obdélníkový průřez :(šířka b, výška h)
Hlavní centrální poloměry setrvačnosti pro čtvercový průřez (strana a):
hhh
hb
hbi .2887,0.
12
1
12..12
. 23
max ==== & bi .2887,0min =&
aii .2887,0minmax == &
Hlavní centrální poloměry setrvačnosti pro kruhový průřez:
24.π.4
.π 2
2
4
minmax
rr
r
rii ====
Rozměr [délka], zpravidla m nebo mm
31
Polární moment setrva čnosti
K výkladu polárníhomomentu setrvačnosti
Polární moment setrva čnosti vztažený k bodu (pólu):(p je vzdálenost od pólu)
∫∫=A
p ApI d.2
Kvadratický moment, rozměr [délka4], zpravidla m4 nebo mm4
( ) zxxz
AAA
p IIIIAzAxAzxI +=+=+=+= ∫∫∫∫∫∫ d.d.d. 2222
;
Poučka:
Polární moment setrvačnosti k pólu (bodu) O je roven součtu momentů setrvačnosti vztažených k jakýmkoli dvěma vzájemně kolmým osám setrvačnosti, které tímto bodem (pólem) procházejí.
Ve stavařské praxi:pólem je výhradně těžiště průřezu, centrální polární moment setrva čnosti , využití u rotačně symetrických průřezů.
Rozměr [délka4], zpravidla m4 nebo mm4 32
Nehomogenní složený obrazec
Dílčí prvky nemají stejnou měrnou tíhu (např. železobetonový sloup), nebopředstavují zidealizované objemy o různých průřezech (např. příhradovákonstrukce s různými průřezy prutů viz následující snímek).
Těžiště úsečky
Příklad:Tíhová síla úse čkyP=V.ρ .g = l . A .ρ .g = l . A .γP = l . m’. g [N]
V – objem [m3]ρ - hustota [kg / m3]g - tíhové zrychlení – 9.81 [m / s ]A – plocha [m2]l – délka [m]γ - měrná tíha [N / m3]m’ – měrná hmotnost [kg / m]
P
Tíhová síla nehomogenního složeného obrazce nepředstavuje pouze délku dílčí čáry l inebo velikost dílčí plochy Ai. Do tíhové síly nutno zahrnout také vliv skutečné tíhy dílčího prvku. Další postup výpočtu je pak shodný jako u homogenního obrazce
9
33
Těžišt ě nehomogenní rovinné prutové konstrukce
+x
+z
R
T
Konstrukce představuje složený rovinný obrazec – několik spojených úseček.
Řešení výpočet xT :
• V těžištích jednotlivých prutů zavedeme dílčí tíhové síly
• těžiště T [xT ; zT] představuje statický střed soustavy rovnoběžných sil
Pi
xi
xT
∑∑∑
∑⋅
=−
⋅−=
⋅−=⋅−
i
iiiiT
iiT
P
xP
R
xPx
xPxR
Příhradová konstrukce s n pruty (i=1, …, n ) stejného materiálu (γ = konst) o různých průřezech → pruty o stejných délkách mají rozdílné tíhové síly.
Tíhová síla prutu:
iiiiii lAlAgVP ..... ≅== γρ
o
34+z
Pi
R
zT zi
T
∑∑∑
∑⋅
=⋅
=
⋅=⋅
i
iiiiT
iiT
P
zP
R
zPz
zPzR
+x
Tíhová síla prutu:
o
iiiiii lAlAgVP ..... ≅== γρ
Těžišt ě nehomogenní rovinné prutové konstrukce
Řešení výpočet xT :
• V těžištích jednotlivých prutů zavedeme dílčí tíhové síly
• těžiště T [xT ; zT] představuje statický střed soustavy rovnoběžných sil
35
Průřezové charakteristiky obrazce složeného z válcovan ých ty čí
x
z
oDomácí úkol č.1do p říští p řednášky:
Dle postupu u příkladu 2 spočítejte všechny průřezové charakteristiky, které jsme na této přednášce probírali.
Průřez je složen z válcovaných U160 a I240 profilů..
U 160
I 240Zadané tabulkové hodnoty:
I 240:mmhmmbmmA
mmImmI zx
240,106,10.61,4
10.2,2,10.4,4223
4646
===
==
U 160:
mme
mmhmmbmmA
mmImmI zx
4,18
160,65,10.4,2
10.25,9,10.85023
4643
=
===
==
kóty b,h – viz snímky,na kterých jsou tabulky průřezů
Poznámka (pro vaši případnou kontrolu tabulkových hodnot):Pozor na uložení válcovaného U profilu. Osy jsou oproti osám v tabulkách vzájemně přehozené.
… poloha těžiště U profilu
36
Průřezové charakteristiky obrazce složeného z válcovan ých ty čí
x
z
PU
R
zT
T [xT ,zT]
xT
PI
zU
zIcU
cI
xt
zt
( )( )
( )
Tii
Tii
iiizxxz
iiizz
iiixx
xxd
zzc
dcADD
dAII
cAII
ii
−=−=
⋅⋅+=
⋅+=
⋅+=
∑∑∑
2,
2,
o
Nápověda:Ix = 7,3482.10-5 m4
Průřez je symetrický k ose z → Dxz=0, centrální osy setrvačnosti = hlavní centrální osy setrvačnosti
10
37
Průřezové charakteristiky obrazce s otvorem
Nápověda:
T = [4,286 ; 3,214] I x = 126,373 m4 I z = 224,071 m4
Domácí úkol č.2do p říští p řednášky:
Dle postupu u příkladu 2 spočítejte všechny průřezové charakteristiky, které jsme probírali.
Průřez tvoří obdélníková plocha s otvorem..
38
Shrnutí základních pojm ů
Statické momenty plochy [m 3] :
k ose z :
k bodu o:
Tx zAS ⋅−=
Tz xAS ⋅=TTo zAxAS ⋅−⋅=
Kvadratické momenty plochy [m 4] :
setrvačnosti k ose x : ∫∫=A
x AzI d.2∫∫=A
z AxI d.2
∫∫=A
xz AzxD d..
setrvačnosti k ose z :
deviační k osám xz: polární k bodu (pólu) p : ∫∫=A
p ApI d.2
k ose x :
Momenty setrva čnosti (MS) v četně deviačního:k libovolným osám x,z: obecně MS - Ix , Iz , Dx,z
k těžištním osám xt,zt : centrální MS, je-li symetrie alespoň k jedné ose Dxz=0
k pootočeným vzájemně kolmým osám : obecně - Ix´ , Iz , Dx´z
k pootočeným vzájemně kolmým osám - osy neprocházejí těžištěm – extrémní hodnoty MS (I1 ,I2) : hlavní MS, I1= max, I2= min Dx´z =0
k pootočeným vzájemně kolmým osám - osy procházejí těžištěm – extrémní hodnoty MS (I1 ,I2) : hlavní centrální MS, I1= max, I2= min Dx´z =0
39
Okruhy problém ů k ústní části zkoušky
1. Těžiště homogenního rovinného složeného obrazce (lomená čára, složený plošný obrazec)
2. Těžiště nehomogenního rovinného složeného obrazce (lomená čára, složený plošný obrazec
3. Kvadratické momenty základních průřezů (momenty setrvačnosti, deviační moment)
4. Centrální kvadratické momenty základních průřezů
5. Centrální kvadratické momenty složených průřezů
6. Hlavní centrální kvadratické momenty složených průřezů
7. Osy setrvačnosti (centrální, hlavní, hlavní centrální)
8. Polární momenty setrvačnosti
9. Poloměry setrvačnosti